Václav Bůžek - Pavel Král (edd.)
NAKLADATELSTVÍ LIDOVÉ NOVINY
OBSAH
Úvodem ..._9 I. ŠLECHTICKÉ SÍDLO PETRFIDLER Pomník, památník a památka ...15 TOMÁŠ KNOZ Šlechtickápamět'v uměleckém ztvárnění moravských renesančních zámků ...23 VÁCIAV BŮŽEK Paměť v heraldické výzdobě předmětů hmotné kultury šlechtických sídel 16. a 17. století ...37 II. LEGENDY, GENEALOGIE, PAMÁTNÍKY PETRVOREL Rodové heraldicképověsti jako prostředek mezigeneračního přenosu informace ve šlechtickém prostředí českých zemí v 16. století ...61 JOSEF HRDLIČKA Jak se utváří pamět Legenda o dělení růž\í a její proměny na počátku 17. století ...68 IVOCERMAN Gelasius Dobnera česká šlechta Proměny šlechtickégenealogie ve věku osvícenství...88 MARIE RYANTOVÁ „In perpetuam sui memoriam scripsit" Raně novověképamátníky jako prostředek uchování paměti ...106
III. MOC A ÚŘAD ZDENĚK VYBÍRAL Autorita a moc v paměti urozených ...119 PAVEL MAREK Úloha rodové paměti v z/votě prvních lobkovických knížat ...134 ROSTISLAV SMÍŠEK Služba a paměť Dvorská kariéra barokních Ditrichštejnů jako nadgeneračnízjvotníideál ...157 IV SMRT A DRUHÝ ŽIVOT PAVEL KRÁL Kult předků Paměť a smrt v myšlení české šlechty na počátku novověku ...173 VÁCLAV GRUBHOFFER Paměť rodu v zrcadle smrti Funerální obřady v rodině Schwarzenberků v občanské době ...188 ZDENĚK BEZECNÝ Dědicové ve století zakladatelů Utváření rodové paměti Schwarzenberků v období historismu ...209
Seznam zkratek ...219 Seznam obrazových příloh ...220 Jmenný rejstřík... 225
SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH
Zámek Moravský Krumlov. Středověká věž s renesančním arkádovým ochozem a barokní kupolí. Archiv autora. Zámek Rosice. Ikonologické a heraldické ztvárnění nádvorní arkády. Kresba z roku 1877. MZA Brno. Heraldické a emblematické ztvárnění erbovního sálu. Zámek Rosice. Emblém Testante virebo. Zámek Rosice. Schéma rozvržení obrazů v portrétní galerii Magnisů podle pozůstalostního inventáře z roku 1652. Zámek Strážnice. Neznámý malíř, portrét Františka z Magni. Zámek Strážnice. Neznámý malíř, portrét polského krále Vladislava IV Vasy. Zámek Strážnice. Erbovní světnice na hradě Zvíkov. Část genealogického vývodu Kateřiny Švamberské z Pernštejna, s níž se oženil roku 1533 Jindřich starší ze Švamberka. Otcem Kateřiny Švamberské z Pernštejna byl Jan z Pernštejna, matkou Anna Pernštejnská z Postupic. Heraldická znamení dokládají, že matkou otce nevěsty byla Johanka z Liblic, jeho babička pocházela ze šlechtického rodu z Borovnice. NPÚ - ÚOP v Českých Budějovicích. Rudolf z Búnau - zakladatel renesanční portrétní galerie v Děčíně, která vznikla roku 1539. Děčínský zámek. Alžběta z Búnau, rozená ze Starschedlu, manželka Rudolfa z Búnau. Děčínský zámek. Stříbrné stolní nádobí a náčiní Lobkoviců s heraldickou výzdobou. Vlevo svícen s aliančními erby Lobkoviců a Pernštejnů, vpravo dóza s erbem Vratislava z Pernštejna zdobeného Řádem zlatého rouna. Převzato z knihy Edmunda Wilhelma Brauna,
SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH í 221
Die Silberkammer eines Reichsfúrsten. Das Lobkowitz'sche Inventář. Werke deutscher Goldschmiedekunst der Spátgotik undRenaissance, Leipzig 1923.
Dvojitý stříbrný pohár s aliančními znaky knížete Václava Eusebia Popela z Lobkovic a jeho druhé manželky Augusty Žofie z Falce z roku 1653. Převzato z knihy Edmun-
da Wilhelma Brauna, Die Silberkammer eines Reichsfúrsten. Das Lobkowitz'sche Inventář. Werke deutscher Goldschmiedekunst der Spátgotik und Renaissance, Leipzig 1923.
Zámek v Jindřichově Hradci - v někdejší hlavní rodové rezidenci pánů z Hradce se usadil po sňatku s Lucií Otýlií z Hradce Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. NPÚ - ÚOP v Českých Budějovicích. Císař Matyáš připojil roku 1616 k erbu Viléma Slavaty znak pánů z Hradce. SOA Třeboň, pracoviště Jindřichův Hradec, RA Slavatů, pergamen 492. Císař Ferdinand II. souhlasil roku 1629 s vylepšením slavatovského erbu o dva medvědy, kteří nesli štít. Tím se Vilém Slavata okázale přihlásil k odkazu Rožmberků. Státní oblastní archiv Třeboň, pracoviště Jindřichův Hradec, RA Slavatů, pergamen 518. Heraldická výzdoba krbu ve velkém hodovním sále na zámku v Telči z poloviny padesátých let 16. století. Vrchol výzdoby tvoří znaková kartuše se štítem o osmi polích, v níž se zrcadlí paměť urozenosti Zachariáše z Hradce a jeho manželky Kateřiny Hradecké z Valdštejna. NPÚ - ÚOP v Brně. Císař Ferdinand III. ocenil služby Viléma Slavaty roku 1642, když mu polepšil erb do středního štítku slavatovského znaku vložil symbol „F III". SOA Třeboň, pracoviště Jindřichův Hradec, RA Slavatů, pergamen 540. Pozdně renesanční příborník zřejmě z počátku 17. století v hodovní síni na zámku Velké Losiny. NPÚ - ÚOP v Olomouci. Kolorovaný pískovcový reliéf s vyobrazením rodové heraldické pověsti pánů z Pernštejna z roku 1511 v průčelí vstupní brány pardubického zámku. Zámek Pardubice. Dřevořezná ilustrace k rodové heraldické pověsti rytířů Sekyrku ze Sedčic, které jako přímé pokračovatele rodu Vršovců dosti složitou, ale vtipnou fabulací, doplněnou i „edicí" listiny z roku 1184, představil kronikář Václav Hájek z Libočan. Převzato z Václav Hájek z Libočan, Kronika česká, Praha 1541, fol. CCVIr. Jan Hodějovský z Hodějova patřil mezi uznávané literární autority i v rudolfínské době. Jeho rodu a příbuzenským vazbám věnoval Paprocký ve svém díle rozsáhlý a obrazově bohatě dokumentovaný prostor, včetně nákladné dřevořezné ilustrace s vyobrazením rodové heraldické pověsti, převzaté z Hájka. Převzato z Bartoloměj Paprocký z Hlohol, O stavu panském, Diadochos III, Praha 1602, s. 397.
222 I PAMĚŤ UROZENOSTI
Stará rodová pověst Ronovců o knížecím myslivci Hovoroví patří v Paprockého díle mezi nejpropracovanější pasáže. Dynamický děj provází i pětidílný dřevořezný „comics"; na závěrečných obrázcích je kníže Jaromír Hovorovou zásluhou osvobozen z rukou proradných Vršovců. Převzato z Bartoloměj Paprocký z Hlohol, 0 stavu panském, Diadochos III, Praha 1602, s. 137. Bájný Velen, praotec moravského rodu pánů z Boskovic. Paprocký jej neměl doložen ze starších pramenů, ale zaznamenal „...jakž] se t0 e x traditione maiorum mezj lidmi v rozprávkách nachází-"' • Příběh jeho povýšení mezi urozené spojený s uděle-
ním erbu se měl stát „... %a panování ještě oněch králův moravských...". Převzato z Bartoloměj Paprocký z Hlohol, Zrcadlo slavného Markrabstvímoravského, Olomouc 1593,
fol. LXXXXVIIv.
Obraz dělení růží. Legendární předek pánů z Růže Vítek předává svým synům oblečeným do zlaté zbroje štíty s erbovním znamením. Pod praporci se stejným motivem jsou již shromážděny jejich družiny. V pozadí scény autor zachytil siluetu Českého Krumlova. Kopie Jana See vznikla někdy před polovinou 19. století. NPÚ - ÚOP v Českých Budějovicích. Detail z obrazu dělení růží zachycuje legendární scénu, při níž rodový prapředek Vítek rozdělil mezi svých pět synů statky i erbovní znamení. Štít s erbovním znamením přebírá Jindřich, který si s otcem podává ruku. Za ním jsou seřazeni Smil a Vilém. V pozadí scény stojí kvůli svému nemanželskému původu Sezima. Scénu obklopuje Vokova družina, Vok stojí vlevo za otcovými zády. Za povšimnutí stojí dvě ženské postavy za Vítkem, o nichž žádná z nejstarších písemných verzí legendy nehovoří. NPÚ - ÚOP v Brně. Smil, předek pánů ze Stráže, a Jindřich, od něhož odvozovali svůj původ páni z Hradce, vjíždějí se svými družinami na svá sídla, Stráž nad Nežárkou (vlevo) a Jindřichův Hradec (vpravo). NPÚ - ÚOP v Brně. Další dva Vítkovi synové, Vilém a Sezima, vjíždějí v doprovodu družin na svá sídla. Od Viléma odvozovali svůj původ páni z Landštejna (sídlo vpravo), Sezima měl být předkem pánů ze Sezimova Ústí. NPÚ - ÚOP v Brně. Gelasius Dobner. Úvodní stránky jednoho z památníků Kryštofa Viléma Haranta z Polžic a Bezdružic s vyobrazením „rodové galerie". ANM Praha, sign. B. č. 10. Vyobrazení Turka v památníku Sebalda Plana, účastníka poselstva do Konstantinopole. Knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově, sign. DG IV 25. Vyobrazení míčové hry v památníku vévody Augusta z Braunschweigu a Lúneburgu. Herzog August Bibliothek Wolfenbúttel, sign. Cod. Guelf. 84.6 Aug. 12o.
SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH I 223
Slavnost „zasnoubení Benátek s mořem". ANM Praha, sign. B. č. 24, fol. 118r. Dodatečný záznam o úmrtí zapisovatele v památníku Kašpara Reifa. ANM Praha, sign. B. č. 11. Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka jako přísedící zemského soudu v roce 1600 - postava v pravém rohu poněkud nezvykle s plnovousem. Zámek Bechyně. Václav Budovec z Budova (1551-1621). Zázračné zachránění Viléma Slavaty po jeho vyhození z okna Pražského hradu nekatolickými radikály. Vzpomínky na tuto příhodu se po letech staly jedním z hlavních podnětů ke Slavatovu Historickému spisování. Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic - zakladatel lobkovické knížecí linie. Mědirytina Wolfganga Kiliána. Václav Eusebius František Popel z Lobkovic. Mědirytina Wolfganga Kiliána. Lobkovický erb na heraldickém exlibris Ferdinanda Augusta z Lobkovic. Roudnická lobkowiczká knihovna. Zámek Nelahozeves. Václav Eusebius František Popel z Lobkovic uvádí svého syna Ferdinanda Augusta do panteonu rodové slávy. Torzo z nedochována univerzitní teze, jež vznikla kolem roku 1666. Leopold I. Mědiryt od Philipa Kiliána (1690). Kolorovaný znak knížete Ferdinanda z Ditrichštejna od Dominika Františka Calina z Marienburku. MZABrno, RADitrichštejnů, inv. č. 815, kart. 286. Maxmilián II. z Ditrichštejna. Mědiryt od neznámého autora. MZA Brno RA Ditrichštejnů, inv. č. 1179, kart. 319, fol. 13. Ferdinand z Ditrichštejna. Mědiryt od neznámého autora. MZABrno, RADitrichštejnů, inv. č. 1179, kart. 319, fol. 18. Stříbrná stolice Zachariáše z Hradce. SOA Třeboň. Náhrobek Viléma z Rožmberka z českokrumlovského kostela svatého Víta. Původní rožmberské mauzoleum odstranili v 17. století místní jezuité. Historizující náhrobek na rožmberské hrobce v cisterciáckém klášteře Vyšší Brod. Redernovské mauzoleum jako chrám rodové paměti. Kostel Nalezení svatého kříže, Frýdlant.
224 \ PAMĚŤ UROZENOSTI
Plánek vnitřního uspořádání hrobky rodiny Schwarzenberků ve hřbitovním kostelíku svatého Jiljí v Třeboni-Domaníně, kolem roku 1840. SOA Třeboň, RASchwarzenberg-Orlík, sign. VII-1/1-2, kart. 2. Smuteční katafalk knížete Adolfa Josefa ze Schwarzenberků v děkanském kostele svatého Jiljí v Třeboni, 1914. SOA Třeboň, Velkostatek Třeboň, sign. IC 8 F alfa 2a/34. Portrét princezny Gabriely ze Schwarzenberků na obálce Rozhledů po lidumilství, 1893. Převzato z Rozhledy po lidumilství 1,1893, obálka. Smuteční průvod majorátního pána Adolfa Josefa ze Schwarzenberků v Třeboni, 1914. SOA Třeboň, Velkostatek Třeboň, sign. IC 8 F alfa 2a/34. Pamětní obrázek Karla V ze Schwarzenberků, 1914. SOA Třeboň, RASchwarzenberg-Orlík, sign. A-I-14b, kart. 356. Holdování knížeti Josefu ze Schwarzenberků na hradě Schwarzenberg v roce 1789, RudolfVácha, 1889. Převzato ze Schwarzenberskéročenky 1935. Erbovní galerie ve vstupním schodišti českokrumlovského zámku. NPÚ - ÚOP v Českých Budějovicích. Karikatura Karla IV ze Schwarzenberků jako odpůrce husitů, 1889. Převzato z listu Šípy, 30.11.1889. Jan Adolf II. ze Schwarzenberků, Franz Schrotzberg, 1848. NPÚ - ÚOP v Českých Budějovicích. Lovecká společnost na zámku Hluboká nad Vltavou, Čarl Goebel, 1865. NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích. Portrét Viléma z Rožmberka, Charles Louis Phillipot, 1846. NPÚ - ÚOP v Českých Budějovicích. Portrét Petra Voka z Rožmberka, Charles Louis Phillipot, 1846. NPÚ - ÚOP v Českých Budějovicích.
