Váš Míla Ejem ZPRAVODAJ ČVS

OBSAH OBSAH ČÍSLA 8/2001

Vážení přátelé, kolegové, čtenáři zpravodaje: Dnes dostáváte do rukou srpnové číslo vašeho, či našeho zpravodaje. Prázd− niny se překulily do své druhé poloviny, letní turnaje stále pokračují, skon− čila antuková liga, Dřevěnice se po několika letech dočkaly nového vítěze ve své elitní kategorii, český beach v podání Celbové s Dosoudilovou (No− vákovou) dosáhl svého historicky nejlepšího světového umístění. Něco jsme stačili zaznamenat již v tomto čísle, k něčemu se vrátíme až příště. Život běží dál a tak velká část našich předních družstev začala přípravu na příští ročník našich nejvyšších soutěží. To všechno je ale jen předzvěst velkého finále – září bude přímo nabité událostmi, které se našeho volejbalu výsostně týkají. Všechna MS (jichž se v kategoriích mládeže zúčastníme) a obě ME dospělých proběhnou v září. To bude ale nabitý měsíc! Začínají − hned od prvního − juniorky v Dominikánské republice (po vítězství na loňské „Evropě“ a dobrých výsledcích v přípravě budeme zprávy z Karibiku jistě očekávat velmi napjatě). Následuje OSTRAVA – ME mužů, které nejen pořádáme, ale kde jsme (po minulých medailích „z brambor“ v r. 1999) ve více než očekávání medai− le skutečné. Hráči jistě udělají vše, co bude v jejich silách. Budou ale po− třebovat i vaší – diváckou – pomoc. A pak již „jen“ poslední dekáda – ženy v Bulharsku, kadetky v Chorvatsku a kadeti v Egyptě. Nejde z toho hlava kolem? Co sledovat dříve, kam se snad i podívat. Obě ženské soutěže jsou v přímořských městech (Varna a Pula) a konec září je pro našince stále ještě přijatelný: na koupání i na hlasitou podporu našich reprezentantek. Tak co, na poslední chvíli je možno sehnat i levnější zájezd. Potkáme se spolu někde?

MUŽI

historie ME mužů ........................................................................ 4 vstupenka na ME ...................................................................... 11 kvalifikace na MS 2002 z pohledu trenérů .............................. 21

INFORMAČNÍ SERVIS

kvalifikace na MS 2002 − komentář televizních diváků .......... nabídka zápisů, pravidel volejbalu .......................................... volejbal v televizi .................................................................... komentář k P−ČR žáků ............................................................. školení trenérů I. třídy .............................................................. výsledky Kristýna Cupu ........................................................... nabídka polokošil pro rozhodčí ...............................................

12 12 12 24 24 27 27

METODIKA

Selingerův silový volejbal (překlad) – let vzduchem ............... 13

DEBLY

deblové turnaje ........................................................................ 25

PROGRAMOVÝ SERVIS

turnaje v ČR ............................................................................. 29 turnaje v Evropě ....................................................................... 30

Číslo, které dnes dostáváte do ruky, je poněkud užší, než na co býváte zvyklí. Příčin je jistě mnoho, nebudu je vyjmenovávat, snad jen, že i dopi− sovatelé mají prázdniny, ale svoji metodiku tam máte. Najdete tam i struč− né vzpomínky na všechna minulá ME mužů a naší účast na nich. V této souvislosti také něco o naší budoucnosti – zářijové číslo dostanete někdy v první polovině měsíce s podobným materiálem o ME žen, jako máte dnes muže. Zato říjnové číslo se zdrží. Jednak proto, že se tam pokusíme dostat – alespoň nějak − všechna ta zmíněná mistrovství a jednak proto, že já nebudu celé září v Praze na sekretariátu, takže, mějte s námi trpělivost, prosím. A ještě jednu věc bych vám chtěl říci – dosti z vás, kteří jste zaplatili a z jakýchkoliv důvodů se stalo, že jste časopis nedostávali, se o něj hlásíte pozdě. Zpravodaj nikdy nemá zpoždění více jak do začátku nebo polovi− ny příštího měsíce (ten ohlášený říjen bude výjimkou). A tak se nezdráhej− te a ozvěte se dříve – skutečně tu nemáme „profesionální agenturu“, která by se celou záležitostí přihlášek a příspěvků na vydávání zabývala a velmi snadno se může stát, že ne vždy zachytíme vaši platbu, přihlášku, něco se nám „pomate“ v počítači (abych jmenoval některé z chyb a situací, které bývají příčinou, že vám zpravodaj nedochází). Takže, ať se vám práce daří, ať vám k tomu náš měsíčník pomůže, zůstaňte s námi, pište nám o všem, co vás zajímá a trápí a já už se těším na shledání s vámi v dalším čísle.

Na první stránce obálky: plakát ME 2001 mužů v Ostravě

Váš Míla Ejem

Aktuální informace a další zajímavosti najdete na internetových adresách:

ČVS − http://www.volejbalcz.cz ME 2001 − http://www.volleyeuro.com/cz/ FIVB − http://www.fivb.ch CEV − http://www.cev.lu http://www.mujweb.cz/sport/volleyball.hanik/

ZPRAVODAJ ČVS Vydává měsíčně jako věstník Český volejbalový svaz, Atletická 100/2, PS 40, 160 17 PRAHA 6 − Strahov fax/tel: (00 420 2) 33356437, 57215269, tel: (00 420 2) 33017400; E−mail: [email protected], [email protected] Z příspěvků odborných pracovníků ČVS sestavili: Miloslav EJEM, CSc., Petr KOP, Václav VĚRTELÁŘ, Vladimír VYORAL, Zdeněk MAJER. Za obsah Zpravodaje ČVS zodpovídá: Miloslav EJEM. Redakční uzávěrka tohoto čísla: 5. srpna 2001. Informace dopisovatelům: Pouze příspěvky, které redakce obdrží do posledního dne měsíce, mohou být umístěny do následujícího čísla zpravodaje. Design a sazba: Václav VĚRTELÁŘ. Tisk: reklamní a tiskový servis PC−DIR Real, s.r.o., Mlýnská 70, 602 00 Brno. Počet výtisků: 1 800. Změny v adresáři a nové zájemce o odběr přijímá do evidence ČVS (pí. M. Jiskrová), příspěvek na vydávání pro rok 2001 280 Kč. Pouze pro vlastní potřebu ČVS a jeho složek.

ZPRAVODAJ 8/2001

3

MUŽI

HISTORIE ME EVROPSKÝ ŠAMPIONÁT VOLEJBALISTŮ MÁ ZA SEBOU JEDNADVACET POKRAČOVÁNÍ PRVNÍM ŠAMPIÓNEM ČSR JAROSLAV VÍT 1948 – ŘÍM

Skončila druhá světová válka. Lidé na celé planetě si oddechli a vrhli se do mírového života. Radost z přežití mučivých let se projevila i tím, že se chtěli setkávat, měřit síly jiným způsobem, než byla nedávno skončená konfrontace. A sport byl prostředkem, který neměl obdoby − byl tím nejjednodušším způsobem měření, překonával jazykové bariéry a vyjadřoval pocity existence bez strachu z budoucnosti. Mezinárodní sportovní styk se rozběhl na plné obrátky a nebylo by to odpovídající lidské podstatě, kdyby se jednotlivci i týmy nesnažili dokázat, kdo je vlastně nejlepším.

Na historicky první šampionát se přihlásilo šest mužstev. Převaha československých hráčů byla tak jasná, že v jeho průběhu neztratili ani set a dokonce žádný ze soupeřů proti nim neudělal více než osm bodů v setu. První oficiální titul, který kdy nějaká země získala, patří tedy navěky Československu. Výsledky: ČSR

A tak vznikaly mezinárodní organizace, které se snažily sjednotit úsilí zúčastněných zemí a logickým výsledky byly kontinentální i světové soutěže. Ve volejbalu se při pražském mezistátním utkání Československo−Francie v roce 1946 sešel ve Smíchovském pivovaru přípravný výbor, jenž si dal za úkol založit světovou federaci. Povedlo se, zanedlouho se stala skutečností a nic už nebránilo tomu, aby se bojovalo o nejcennější tituly. Evropa byla oproti ostatním světadílům přece jen kousek vpředu, takže první oficiálním šampionátem bylo mistrovství Evropy 1948.

Pořadí: 1. ČSR, 2. Francie, 3. Itálie, 4. Portugalsko, 5. Belgie, 6. Nizozemsko. Reprezentovali:

Ostrava je ve dnech 8.−16. září 2001 pořadatelským městem XXII. mistrovství Evropy mužů; v těch předchozích jednadvaceti bylo uděleno třiašedesát medailových sad, ovšem na zlato dosáhlo pouze pět týmů − Sovětského svazu (12krát, ovšem zajímavé je, že Rusko dosud ani jednou), Itálie (4krát), Československa (třikrát), Rumunska (jednou) a Nizozemska (jednou). O medaile se v dosavadní historii podělilo třináct zemí, jestliže bereme zvlášť SSSR a současné Rusko. Pořadí zemí podle počtu získaných medailí je následující: 1. SSSR 14 2. Itálie 7 Československo 7 4. Polsko 6 5. Nizozemsko 5 Jugoslávie 5 Rumunsko 5 8. Bulharsko 4 Francie 4 10. Maďarsko 2 Rusko 2 12. Švédsko 1 Řecko 1

Brož J., Brož K., Češpiva, Fučík, Linke, Mikota, Reicho, Tesař, Votava − hrající trenér Češpiva.

1950 − SOFIA

A prvním oficiálním mistrem Evropy se stalo ČESKOSLOVENSKO. Je zajímavé, že − ač jsme se dlouho drželi ve hře pod vysokou sítí ve světové špičce, ač jsme dali volejbalu řadu vynikajících hráčů, ač jsme historicky jedna z nejúspěšnější zemí v počtu získaných medailí − pořádáme v letošním roce evropský šampionát mužů teprve podruhé. Poprvé to bylo v roce 1958 a uplynuly více než čtyři desítky let, než se k nám elita starého kontinentu znovu vrací, aby předvedla hru, která za poslední roky prošla velkými změnami pravidel, nicméně její popularita je stále obrovská a FIVB (mezinárodní federace) patří počtem členských států k absolutní špičce.

− Nizozemsko 3:0 (1, 5, 7) − Portugalsko 3:0 (3, 8, 6) − Francie 3:0 (7, 5, 5) − Belgie 3:0 (4, 5, 5) − Itálie 3:0 (1, 6, 4)

Pod titulkem Přípravný tábor pro mistrovství Evropy zveřejnilo Rudé právo v sobotu 19. srpna zmínku o šampionátu, jehož dějištěm pak byla ve dnech 14.−22. října Sofie. Citujeme: „V době od 21. 8. do 3. 9. t. r. v Kadaňské Jeseni u Karlových Varů budou soustředěna družstva mužů i žen. Družstva budou ve stanovém táboře. Zúčastní se 18 hráčů a hráček. Vždy dopoledne budou pracovat na st. statku, nad kterým má ČOS patronát. Odpoledne budou věnovat přípravě. Pozváni jsou − muži: Fučík, Brož J. a K., Tesař, Paldus, Krob, Votava, Jonáš, Láznička, Schwarzkopf, Soukup, Mikota, Raban, Nogol, Miller, Jaroš, Matiášek a Horáček. Z dalších informací se dozvídáme, že „se učíme od SSSR a do Sofie jdeme skládat maturitu. Upustili jsme od systému dvojic a zaměřili jsme se na rychlost a útočnost akcí, které jsou podepřeny dokonalou hrou v poli. Mezi nahrávačem a smečařem prakticky není rozdíl.“ Muži získali stříbrné medaile. Výsledky: ČSR

− Polsko 3:1 (12, 9, −14, 7) − Rumunsko 3:0 (12, 12, 9) − SSSR 0:3 (−9, −5, −7) − Bulharsko 3:2 (−12, 10, 11, −14, 10) − Maďarsko 3:0 (12, 9,4)

Pořadí: 1. SSSR, 2. ČSR, 3. Maďarsko, 4. Bulharsko, 5. Rumunsko, 6. Polsko. Reprezentovali:

Brož J., Brož K., Fučík, Jonáš, Krob, Matiášek, Mikota, Nogol, Paldus, Raban, Tesař, Votava − trenér Fiedler.

Projděme si nyní ve stručnosti celou historii evropských šampionátů.

4

ZPRAVODAJ 8/2001

HISTORIE ME

MUŽI Vzorový prstoklad při nahrávce vrchním odbitím obouruč člena elitní skupiny nejlepších hráčů volejbalu celého minulého století (jak je vybrala FIVB) i nejlepšího hráče století u nás, Josefa MUSILA

svého oddílového trenéra. Jednou za měsíc byla kontrola přípravy širšího representačního družstva na společném tréninku a posléze v dubnu bylo vybráno 16 nejlepších hráček, které jsme soustředili ke konečné přípravě před mistrovstvím Evropy. Největší pozornost jsme věnovali souhře družstva a taktice hry. Současně jsme se snažili co nejvíce upevňovat kolektiv a samozřejmě jsme nezapomínali ani na zdokonalování techniky a udržování tělesné kondice. V taktice jsme se zabývali zejména nacvičováním způsobu hry našich známých soupeřů − družstev SSSR a Polska. Na družstvo Sovětského svazu, jež má ve svém středu dvě vynikající hráčky, Čudinovou a Ozerovou, nacvičovalo naše družstvo dokonalou obranu na síti a v poli hlavně proti těmto dvěma hráčkám.“ Takhle přibližoval cestu k titulu trenér volejbalistek Metoděj Mácha (Stadión 22. 7. 1955) Byl to tehdy z volejbalového hlediska vynikající rok a vlastně jedinečný. Již nikdy se neocitly oba celky najednou až na samém vrcholu. Výsledky přijala nejen veřejnost, ale i politická garnitura s uspokojením. A tak není divu, že se volejbaloví funkcionáři snažili využít situace k dalšímu rozvoji. Hned ve zprávě, kterou sekce odbíjené 1) předávala vedení SVTVS 2) v srpnu 1955, se objevuje odstavec: „Sekce odbíjené... navrhuje vybudovat stadión pro 5−6 tisíc diváků s budoucí možností zastřešení a rozšíření na místě dosavadního hřiště na Vinohradech ve Slovenské ulici, které není využito. Studenti vysoké školy stavebního inženýrství již prozkoumali místo, prošetřili v územním plánu, zjistili nosnost a navrhují způsob stavby stadiónu o ploše 30 x 24 hřiště a tréninkovou plochu vedle stadiónu. Náklady na tuto stavbu by byly necelé 2 milióny Kčs, přičemž nejsou odpočteny brigádnické práce, se kterými by bylo možno stavbu zlevnit.“

1951 – PAŘÍŽ „Dodnes vlastně nevíme, proč jsme na šampionát do Francie necestovali. Absolvovali jsme poslední soustředění před odjezdem, když nám vedení oznámilo, že na mistrovství nepojedeme. Jen jsme se dohadovali o důvodech, ale vzhledem k tehdejší době to bylo celkem jasné,“ vzpomíná v současnosti jeden z tehdejších aktérů, Karel Brož. Politická situace v tehdejší Československé republice nebyla zrovna jednoduchá, strašidlo západu nenechávalo v klidu spát „vedoucí sílu“ i její sovětské poradce, a tak volejbalisté místo do Paříže cestovali ze soustředění domů. „Možná bylo důvodem i to, že jsme rok předtím v Sofii prohráli se sbornou hlavně vinou rozhodčích. A sovětské vedení nechtělo riskovat, že ve Francii, kde se dal předpokládat nestranný sudí, by o titul přišlo,“ domnívá se volejbalista, který tak přišel zcela jistě o medailový příspěvek do osobní sbírky a historie československého volejbalu o další cenný triumf. Bez účasti týmu ČSR. Pořadí:

1. SSSR, 2. Bulharsko, 3. Francie, 4. Rumunsko, 5. Jugoslávie, 6. Belgie, 7. Portugalsko, 8. Itálie, 9. Nizozemsko, 10. Izrael

1955 − BUKUREŠŤ Ke IV. evropskému šampionátu odjížděl náš tým s optimismem a s nadějemi na medaile. S postupem do finálové skupiny také neměl příliš problémů. Pak sice prohrál po pětisetovém boji se sbornou, nicméně přesto se stal mistrem Evropy. Karel Brož se pak novinářům vyzpovídal (Práce 2. 7. 1955): „Byla to letos nejvyrovnanější soutěž, v jaké jsem kdy hrál. Všem osm nejlepších družstev hrálo moderní odbíjenou... Naše družstvo, i když v některých zápasech nepodalo nejlepší hru, bylo skutečně jedním z nejvyrovnanějších celků na mistrovství. Proti ostatním družstvům jsme měli výhodu v tom, že máme stejně dobrou obranu jako útok. Zpočátku jsme v naší hře používali nacvičených fint, rychlíků (smeče z nízké nahrávky), signály (prostřední hráč předstírá, že bude smečovat a zatím smečuje hráč po levé nebo pravé straně), později po utkání se Sovětským svazem jsme se uchýlili k technické hře na síti, kterou dobře ovládáme a proti níž byli naši soupeři často bezradní.A zvlášť myslím, že se na síti velmi dobře dařilo dr. Schwarzkopfovi, jehož umístěné smeče a přehazování přes bloky soupeřů bylo bukurešťskými diváky velmi oceněno.“ „Naše representační družstvo žen se pečlivě připravovalo na mistrovství Evropy podle předem vypracovaného plánu již od roku 1954. Representantky z pražských oddílů se jednou týdně scházely ke společným tréninkům a mimopražské hráčky dostávaly individuální úkoly, které plnily za spolupráce

ZPRAVODAJ 8/2001

Jak všechno dopadlo, víme. Výsledky: ČSR

− Jugoslávie 3:0 (3, 1, 4) − Egypt 3:0 (0, 0, 7) − Rakousko 3:0 (2, 1, 0) − Rumunsko 3:1 (11, 8, −8, 6) − Polsko 3:0 (7, 4, 5) − Maďarsko 3:0 (11, 5, 11) − Jugoslávie 3:1 (−14, 15, 8, 7) − Francie 3:0 (12, 8, 11) − Bulharsko 3:0 (8, 5, 11) − SSSR 2:3 (−13, −12, 6, 7, −12)

Pořadí: 1. ČSR, 2. Rumunsko, 3. Bulharsko, 4. SSSR, 5. Jugoslávie, 6. Polsko, 7. Maďarsko, 8. Francie, 9. Itálie, 10. Albánie, 11. Finsko, 12. Belgie, 13. Rakousko, 14. Egypt. Reprezentovali:

Brož K., Humhal Z., Jonáš, Láznička, Malý, Musil, Paldus, Paulus, Purnoch, Schwarzkopf, Synovec, Tesař − trenér Kozák.

UPOZORNĚNÍ V čísle 7/2001 jsme zveřejnili zařazení družstev do republikových soutěží ve stavu, který STK ČVS vydala k 27. červnu. V průběhu července však STK ČVS zařazení některých družstev změnila a soutěže tak upravila. Upozorňujeme čtenáře, že tedy platí stav, který buď dostali od STK ČVS poštou nebo který si mohou najít na webové stránce ČVS. Redakce 1) Tehdejší volejbalový svaz 2 Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport

5

MUŽI

HISTORIE ME Do finále ME jsme tedy nastupovali s otazníkem o skutečné formě hráčů. Do prvého utkání s Maďary jsme nastupovali jako favorit proti outsaidru. S družstvem Maďarska jsme dva měsíce před ME třikrát hladce vyhráli. Maďaři však zahráli v nevídané formě. My jsme hráli k nepoznání špatně, ale přesto jsme v pátém setu vedli 14:9. Od tohoto stavu jsme třikrát střídali a jedenkrát měli oddechový čas. Udělali jsme ale tři dvojdoteky z podání a pustili jsme dvě podání esa. Na síti zneklidněni, bez důrazu jsme nemohli prosadit se. Prohráli jsme 14:16. Po utkání s Maďary, kdy jsme byli silně deprimováni (k čemuž přispěly výroky mnoha lidí), jsme museli ve všech utkáních nastupovat s heslem „již nic neprohrát“. Pod tímto dojmem, zejména zpočátku, se hra nedařila. V porovnání s MS jsme však všechna utkání vyhráli poměrně snadněji. Nejvýše si cením výkon našeho družstva proti Bulharsku a v prvém setu proti SSSR, když šlo o titul ME. Naše družstvo praktikovalo takový systém, jaký byl pro nás v dané situaci nejúčelnější a nejvýhodnější. V útoku vbíhavého nahrávače, obranu středního za blokem a linu. Obrana v poli byla naší největší zbraní. Blok − až na utkání s Maďary − byl velmi dobrý. Nejvíce ze všech družstev jsme praktikovali různorodost útoku na síti. V jistotě podání jsme nezůstali za průměrem. Největší naší slabinou byl sklon útoku přes smečaře. Slabá byla též tvrdost útoku, zejména z delších nahrávek. Za celou dobu mistrovství i soustředění nedošlo k porušení kázně ze strany hráčů nebo k nejmenším neshodám v kolektivu.“

Tímto plakátem byli na mistrovství Evropy zváni diváci – jistě i ten pomohl více jak desetitisícovým návštěvám

1958 – PRAHA Zájem veřejnosti o V. mistrovství Evropy byl mimořádný, a tak se ukázalo jako správné rozhodnutí organizačního výboru, aby některé kvalifikační zápasy mohli shlédnout i diváci mimo Prahu. Hrálo se tedy také v Plzni, Pardubicích, Českých Budějovicích a Liberci. Mimochodem nebylo výjimkou, když na střetnutí finálové skupiny chodilo více než deset tisíc diváků. A ti se dostávali do zajímavých situací. Například dva sety utkání mužů Československo−Jugoslávie se odehrály na otevřeném hřišti v Holešovicích, kvůli houstnoucímu šeru pak bylo střetnutí přerušeno a zbytek se dohrál na Zimním stadionu... Mám před sebou zažloutlé papíry, které hrozí, že se při neopatrném zacházení začnou lámat. Jak by také ne, když je jim už třiačtyřicet let! Nadepsané jsou „funkcionářsky“: Hodnocení výkonu čs. národního družstva odbíjené mužů na ME v Praze ve dnech 30. 8. − 11. 9. 1958. Podpisy: Josef Kozák a Břetislav Chvála. Pojďme si kousek přečíst, citujeme přesně podle textu:

Tolik tedy trenérská dvojice, která stála u posledního evropského titulu československého volejbalu. Dál pak následuje hodnocení jednotlivých hráčů a zajímavý závěr elaborátu: „S výsledkem a s umístěním můžeme být spokojeni. Není to lehké již poněkolikáté obhájit titul nejlepších volejbalistů v těžké mezinárodní konkurenci (zejména v letošní konkurenci!), zejména když uvážíme, že pořád proděláváme generační problém. Byla a jsou družstva (SSSR, Bulharsko), která na podobnou situaci doplatila daleko větším poklesem výkonnosti. Není vyloučeno, že nás podobná situace ještě zastihne. Když si ji však předem uvědomíme a připravíme se co nejdůkladněji na ni, nemusí ještě znamenat ztrátu prvenství ve světové odbíjené.“ Výsledky: ČSR − Francie 3:0 (8, 5, 11) − NDR 3:0 (2, 4, 2) − NSR 3:0 (−1, 1, 0) − Tunis 3:0 (2, 2, 3) − Maďarsko 2:3 (15, −8, −10, 9, −14) − Francie 3:0 (4, 3, 12) − Rumunsko 3:1 (−6, 6, 9, 5) − Jugoslávie 3:0 (5, 4, 11) − Polsko 3:1 (−13, 12, 6, 13) − Bulharsko 3:0 (5, 6, 14) − SSSR 3:2 (7, −10, 10, −14, 9) Pořadí: 1. ČSR, 2. Rumunsko, 3. SSSR, 4. Bulharsko, 5. Maďarsko, 6. Polsko, 7. Jugoslávie, 8. Francie, 9. NDR, 10. Itálie, 11. Albánie, 12. Turecko, 13. Nizozemsko, 14. Finsko, 15. SAR, 16. Tunis, 17. Belgie, 18. Rakousko, 19. NSR, 20. Dánsko. Reprezentovali:

Golian, Humhal Z., Kemel, Láznička, Malý, Musil, Paldus, Paulus, Purnoch, Synovec, Tesař, Toman − trenér Kozák.

„Poslední soustředění v Nymburce před ME ukázalo, že hráči ve značné míře „šturmovali“ a že se chce všech 18 hráčů, do soustředění pozvaných, na ME dostat. Hráli všichni s elánem, s chutí a v nejlepší formě za poslední rok. Ukázalo se, že Tesař, Láznička, Purnoch, Humhal, Golián, Kemel, Paulus, Paldus, Musil, Malý a Synovec byli výrazně lepší. Těchto 11 hráčů perfektně zvládlo zpracování míče jak v poli, tak na síti. Kříž, Stolařík, Handlíř, Železný a Kedles hráli o poznání slaběji. Šašinka a Toman tvořili střed výkonnosti. Nakonec pro nominaci Tomana hovořila jeho funkce smečaře a známá bojovnost. Poslední tři dny před zahájením mistrovství jsme strávili ve stanovém táboře na Vltavě, který měl za úkol dát dohromady kolektiv, přijít na jiné myšlenky a aktivně si odpočinout. Rozlosování do skupin ME nám na první pohled přálo. Ve skupině jsme neměli soupeře, se kterým by bylo třeba bojovat. Všechna utkání jsme vyhráli 3:0. Nemohli jsme tedy odhalit naše slabiny, ani najít nejsilnější šestku. Nutno přičíst k záporům naší přípravy, že jsme během celého roku nedostali možnost hrát proti družstvům SSSR, Rumunska či Bulharska, kde je teprve možnost vidět pravou formu hráčů, zejména jejich bojovou morálku.

6

Základ reprezentačního týmu ze začátku 60. let Na obr. stojící zleva: M. Laušman, V. Šašinka, L. Toman, trenér J. Brož, V. Kříž, A. Kovařík V dřepu zleva: J. Frundl, L. Synovec, Z. Humhal, P. Kop, J. Stolařík

ZPRAVODAJ 8/2001

HISTORIE ME

MUŽI

1963 – BUKUREŠŤ

1967 − TURECKO

Mistrovství Evropy 1963 bylo původně přiděleno Budapešti. Maďaři navrhli na zasedání Správní rady FIVB při MS 1962 termín 10.−27. července. To ovšem nevyhovovalo valné části členských států, a tak byl pořádající zemi doporučen pozdější termín − říjen. Maďarská volejbalová federace však oznámila, že pro četné technické potíže nemůže ME uspořádat. VI. evropský šampionát se tedy odehrál v Bukurešti. Mimochodem − nabídku na organizaci jsme obdrželi i my, jenomže sekretariát ÚV ČSTV ji odmítl s tím, že v roce 1963 pořádá Československo MS ve stolním tenisu a vzpírání.

Dobové zpravodajství si pochvaluje, že oba čs. týmy si oproti předchozímu šampionátu polepšily. I když si také všímá některých záporů. Například toho, že muži hráli bez jiskry. Ano, splnili „povinnost“, nicméně jako kdyby jejich hra postrádala šťávu. „Pokud jde o náš celek, pak opravdovou hrozbou, máme−li na mysli tvrdý míč do soupeřova pole, je vlastně jenom Petlák. Groessl, jakkoliv podával v Turecku velmi dobré výkony, by snad měl být jednou ze dvou zbývajících dvojek do počtu. O Schenkovi nebyla dosud řeč proto, že šampionát promarodil a v závěrečném finále se Sovětským svazem neslavila úspěch jeho síla, ale fištrón. A třetí mrakobijec, Šmídl, čekal marně na formu. I na příležitost. Právě tak nešťastní, že nemají obvyklý ligový výkon, byli i další. Určitě profesorský tvůrce v mistrovském celku Spartaku ZJŠ Brno, Koudelka. Ještě že polaři byli dělní jako vždy! Ať už Musil, tak Golián a Procházka. Všechna čest trenéru Matiáškovi, který citlivě odhadl, koho kdy postavit. Výhrady bychom měli ke střídání ve finálovém boji, kdy samé nebe volalo o dřívější přeskupení sil, ale dlouho se nic nedělo. Snad také proto jsme v pátém setu vedli 7:3, nakonec jsme však prohráli 10:15!“ Tolik citát z časopisu Stadión č. 46/67.

Na zasedání FIVB při VI. mistrovství Evropy v Rumunsku v roce 1963 bylo rozhodnuto o vytvoření Evropské komise volejbalu, tedy CEV. Trenér mužů Josef Brož před odletem do dějiště šampionátu prohlásil, že jakákoliv medaile bude cenná. Měl k dispozici hráče šesti oddílů, kteří ovšem na soustředění do tělocvičny v Červeném Kostelci přijeli přímo z antuky. Aby si zvykli na vnitřní podmínky, „dřel“ je i pět hodin denně. Nic platno, čtyři porážky je odsuzují pouze na páté místo a náplastí je jen výhra v závěrečném zápase finálové části nad SSSR v pátém setu 15:13. Tím pomohli Maďarům ke stříbru. Domácí mužstvo poprvé (a naposledy) v historii dosáhlo na zlato. „Neslavné páté místo však nebylo úplně k ničemu. Přineslo vystřízlivění, reálný pohled. Na jeho základě šla práce rychleji od ruky. Jako kouzelným proutkem se změnilo vše, co dřív nešlo. Podmínky! Získali jsme dlouhodobá soustředění, začali s novinkou − posilováním,“ vzpomínal Josef Brož.

Výsledky: ČSSR

Výsledky: ČSSR

− Belgie 3:0 (9, 3, 5) − Maďarsko 2:3 (−12, −13, 10, 14, −8) − Itálie 3:0 (11, 12, 10) − Francie 3:0 (10, 4, 11) − Polsko 2:3 (11, −11, 7, −8, −10) − Rumunsko 1:3 (−9, 4, −5, −11) − Bulharsko 2:3 (16, −9, 13, −12, −11) − Jugoslávie 3:0 (4, 12, 14) − SSSR 3:2 (−11, 15, −12, 12, 13)

Pořadí: 1. Rumunsko, 2. Maďarsko, 3. SSSR, 4.Bulharsko, 5. ČSSR, 6. Polsko, 7. Jugoslávie, 8. Francie, 9. NDR, 10. Itálie, 11. Turecko, 12. Nizozemsko, 13. Belgie, 14. Finsko, 15. NSR, 16. Rakousko, 17. Dánsko Reprezentovali:

Golian, Humhal Z., Kop P., Kovařík, Musil, Paulus, Perušič, Schenk Pavel, Stolařík, Šmídl, Šorm, Toman − trenér Brož J.

− Turecko 3:0 (4, 7, 5) − Izrael 3:0 (5, 3, 15) − Finsko 3:0 (4, 1, 1) − Itálie 3:1 (8, 2, −14, 6) − Jugoslávie 3:0 (2, 12, 14) − Rumunsko 3:1 (15, −12, 3, 9) − Polsko 3:2 (−7, 14, −10, 9, 6) − NDR 3:0 (13, 8, 11) − Maďarsko 3:2 (5, −6, 5, −12, 5) − SSSR 2:3 (−7, −13, 13, 10, −10)

Pořadí: 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Polsko, 4. NDR, 5. Rumunsko, 6. Maďarsko, 7. Jugoslávie, 8. Itálie, 9. Bulharsko, 10. Francie, 11. Izrael, 12. Belgie, 13. Albánie, 14. Turecko, 15. Nizozemsko, 16. Švédsko, 17. Finsko, 18. NSR, 19. Rakousko, 20. Řecko Reprezentovali:

Golian, Groessl, Kop P., Koudelka D., Mozr, Musil, Petlák, Procházka, Schenk Pavel, Smolka st., Svoboda, Šmídl − trenér Matiášek.

1971 – ITÁLIE Muži v premiéře za necelou hodinu vyřídili ve skupině v Bergamu Skotsko, pak dali v jednom setu kanára i Izraeli, čisté konto udrželi i v duelu s Tureckem. Postoupili do milánské skupiny hrající o 1.−6. místo a v ní začali impozantně − porazili mistry světa z předchozího roku NDR naprosto jednoznačně. Ani ve střetnutí s Maďarskem nedopustili, aby jim zmizelo čisté konto z počtu ztracených setů. Nečekaná sprcha přišla v utkání s Rumunskem, v jehož dresu podal vynikající výkon Schreiber a naši zrovna neměli šťastný den. Následovala těsná výhra nad Polskem. Sovětský svaz porazil NDR a kolo před koncem si zajistil mistrovský titul. Čs. reprezentantům zbývalo ještě utkání se sbornou. V něm podali vynikající výkon, vyhráli 3:0 a zajistili si tak druhé místo v Evropě a přímou účast na OH v Mnichově. „Nejvíc si cením toho, že jsme dovedli zvítězit za nepříznivé situace. Při hře se nám dařil útok i bloky, výborně hrálo družstvo v poli. Za nejlepší hráče považuji Koudelku a Petláka, ale každý hráč přinesl do hry něco jiného, co na soupeře platilo,“ říkal spokojený trenér Karel Láznička. Ve vyhlášené nejlepší šestce šampionátu byl i Drahomír Koudelka. Výsledky: ČSSR

Úspěšná generace hráčů z druhé poloviny 60. let: Stojící zleva: B. Golián, F. Sokol, A. Procházka, P. Schenk, P. Kop, Z. Groessl, V. Petlák, J. Musil. V dřepu zleva: J. Smolka st., J. Svoboda, D. Koudelka, A. Mozr, J. Labuda, L. Zajíček

− Skotsko 3:0 (0, 6, 2) − Izrael 3:0 (5, 12, 0) − Turecko 3:0 (6, 9, 7) − NDR 3:0 (11, 9, 9) − Maďarsko 3:0 (8, 6, 8) − Rumunsko 0:3 (−13, −14, −5) − Polsko 3:2 (−7, 6, −14, 9, 8) − SSSR 3:0 (10, 11, 4)

Pořadí: 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Rumunsko, 4. NDR, 5. Maďarsko, 6. Polsko, 7. Bulharsko, 8. Itálie, 9. Nizozemsko, 10. Belgie, 11. Jugoslávie, 12. Izrael, 13. Finsko, 14. Francie, 15. Turecko, 16. NSR, 17. Švédsko, 18. Řecko, 19. Švýcarsko, 20. Dánsko, 21. Rakousko, 22. Skotsko. Reprezentovali:

ZPRAVODAJ 8/2001

Groessl, Koudelka D., Nekola, Němec, Pavlík P., Petlák, Pipa, Schenk Pavel, Stančo, Tomáš, Vápenka, Zajíček − trenér Láznička.

7

MUŽI

HISTORIE ME 1975 – JUGOSLÁVIE

1979 – FRANCIE

Volejbalová elita starého kontinentu se stěhovala na Balkán a tento šampionát je ještě něčím zajímavý − poprvé v dějinách tohoto sportu se závěrečné boje mužů i žen odehrály v jednom městě. Tím byl samozřejmě Bělehrad, nicméně nejprve bylo třeba se do něho dostat ze základních skupin. Naše mužstvo nastupovalo ve třetí skupině v Kraljevu.

Když bylo známo vylosování, zavládlo v čs. volejbalových kruzích zklamání. Skupina C totiž obsahovala kromě nás ještě domácí Francii, NDR a Rumunsko. Mírné komplikace přineslo trenérům i vyřazení nahrávače, s nímž se počítalo do základní sestavy. Důvodem bylo porušení kázně. Nicméně stále ještě se novinové titulky ptaly, zda naši reprezentanti dosáhnou na medaile. Začátek byl pětisetový s nedobrým koncem, Francie zvítězila, přitom českoslovenští hráči vedli v rozhodujícím setu 10:1. Zdá se to být neuvěřitelné, ale dostali se jen na třináct bodů, víc nebyli schopni uhrát. Poté přehráli Rumuny a protože Francie odešla ze souboje s Rumunskem poražena, bylo třeba k postupu Němce porazit maximálně se ztrátou jednoho setu. Zdařilo se!

Těsně před šampionátem zasáhl do nominace mužů trest. Dva ze stabilního kádru museli být vyloučeni, protože se provinili proti životosprávě, jak se uvádí. Prostě přetáhli večerku natolik, že trenérům Kopovi a Krobovi nezbylo nic jiného, než sáhnout k potrestání. Nicméně českoslovenští reprezentanti začali turnaj výborně, již po dvou dnech si zajistili postup do finálové části, přestože se museli vyrovnat s nebezpečnými Rumuny (v pátém setu 15:13). To bylo pozitivní i z hlediska toho, že vzhledem k postupu obou soupeřů se výsledek započítával dále. Jenomže v dalším průběhu turnaje se čs. volejbalisté již ani jednou neradovali, skončili na šestém místě, což přineslo novinové titulky ve smyslu − nejhorší umístění v historii ME. Nutno ovšem říci, že tým provázela i smůla. Kromě dvou vyřazených se ještě těsně před ME zranil Tomáš a v jeho průběhu onemocněl Lenert. Takže se základní sestava dočista rozpadla.

Ve finálové skupině v Paříži už nepřišel ani jeden vítězný zápas a zisk pouhých tří setů (přitom se započítávalo utkání ze skupiny s Francií) je výmluvným dokladem. Výsledky: ČSSR

Výsledky: ČSSR

− Belgie 3:0 (8, 10, 7) − Rumunsko 3:2 (4, −11, −11, 11, 13) − Nizozemsko 3:0 (4, 7, 0) − Bulharsko 0:3 (−12, −8, − 7) − Jugoslávie 2:3 (−6, 11, 12, −9, −13) − Polsko 1:3 (−8, −6, 11, −8) − SSSR 0:3 (−8, −13, −3)

Pořadí: 1. SSSR, 2. Polsko, 3. Jugoslávie, 4. Rumunsko, 5. Bulharsko, 6. ČSSR, 7. NDR, 8. Francie, 9. Nizozemsko, 10. Itálie, 11. Maďarsko, 12. Belgie. Reprezentovali:

Chrpa, Jeřábek, Kapera, Lenert, Mikunda, Nekola, Petlák, Pipa, Řeřábek, Svoboda, Šlambor, Tomáš − trenér Kop P.

1977 – FINSKO Celky NDR, Nizozemsko, Bulharsko, SSSR a Polsko, to byli soupeři našich mužů v základní části. Los tak rozhodl a pošilhávání po druhé, evidentně slabší skupině, bylo jen zbožným přáním. „Pracuji s týmem již třetím rokem a není jedné vrcholné akce, abychom neměli smůlu na vylosování,“ povzdechl si trenér Petr Kop. Nicméně se vědělo, že mužstvo prochází částečnou přestavbou. Nejlepší domácí volejbalista posledních dvou let a kapitán celku, Jaroslav Tomáš, říkal: „Z Bělehradu nás zbylo pět. A proto přiznám, že jsem ještě donedávna v náš kolektiv příliš důvěry neměl. Nevěřil jsem ani v dobrý výsledek před odjezdem na univerziádu do Sofie, ale právě tam jsem změnil názor.“ Z Bulharska, z kvalitně obsazeného turnaje, si totiž náš tým přivezl stříbrné medaile. Úvodní zápasy ME jeho optimismus potvrzovaly, chyběl jen krůček k účasti ve finálové skupině. Zbývalo porazit Poláky, kteří již přijeli bez trenéra Wagnera, strůjce jejich minulých úspěchů. Jenomže dokázali jsme jim odebrat pouze jeden set. Medaile rostly příliš vysoko. Ještě jedno stojí za zaznamenání − Tomáš byl ve skupině v Tampere vyhlášen nejvšestrannějším hráčem.

Pořadí: 1. SSSR, 2. Polsko, 3. Jugoslávie, 4. Francie, 5. Itálie, 6. ČSSR, 7. Rumunsko, 8. Maďarsko, 9. NDR, 10. Bulharsko, 11. Belgie, 12. Řecko. Reprezentovali:

− NDR 3:1 (10, −4, 14, 6) − Nizozemsko 3:1 (13, 3, −14, 7) − Bulharsko 3:2 (14, −12, −11, 16, 13) − SSSR 1:3 (13, −6, −14, −5) − Polsko 1:3 (12, −7, −5, − 3) − Jugoslávie 3:0 (5, 14, 14) − Bulharsko 0:3 (−13, −5,− 14)

Pořadí: 1. SSSR, 2. Polsko, 3. Rumunsko, 4. Maďarsko, 5. Bulharsko, 6. ČSSR, 7. Jugoslávie, 8. Itálie, 9. NDR, 10. Francie, 11. Finsko, 12. Nizozemsko. Reprezentovali:

8

Halanda, Novotný, Petlák, Prieložný, Řeřábek, Sirvoň, Šlambor, Šmíd, Tomáš, Valach, Vojík Jiří, Vondrka − trenér Kop P.

1981 – BULHARSKO Od poslední medaile dělil náš celek už deset let a musel podstoupit kvalifikaci. Z kvalifikační skupiny postoupil do závěrečných bojů ME bez porážky. Ovšem těžko někdo mohl kalkulovat s tím, že by se reprezentanti postavili na stupně určené nejlepším, nicméně československý volejbal toužil po tom, aby získal sebedůvěru náznakem obratu k lepšímu. Trenérská dvojice Melíšek − Šmídl sáhla k omlazení, a tak se mezi výběrem objevil například teprve dvacetiletý debutant Zdeněk Kaláb. Právě on se v premiéře uvedl velice dobře a pomohl zdolat Itálii bez ztráty setu. Kdeže loňské sněhy jsou... Československé mužstvo nakonec zůstalo těsně za stupni vítězů čtvrté jen horším poměrem setů za bronzovým Bulharskem. Přitom třeba v utkání se SSSR (s legendární dvojicí Zajcev − Savin) vedl náš tým 2:0 na sety. Jeho vystoupení pak bylo charakterizováno jako „blýskání na lepší časy“. Výsledky: ČSSR

Výsledky: ČSSR

− Francie 2:3 (12, −14, 5, −5, −13) − Rumunsko 3:1 (14, 11, −12, 5) − NDR 3:1 (−14, 7, 6, 4) − Jugoslávie 1:3 (−10, 7, −7, −13) − Polsko 0:3 (−11, −5,− 9) − SSSR 0:3 (−13, −7, −5) − Itálie 0:3 (−6, −12, −11)

− Itálie 3:0 (7, 11, 14) − Polsko 1:3 (−10, 11, −8, −8) − Španělsko 3:1 (8, 9, −9, 1) − Bulharsko 1:3 (−10, −10, 10, −14) − SSSR 2:3 (13, 12, −4, −13, −10) − Rumunsko 3:2 (−10, 8, −3, 15, 13) − NDR 3:2 (−13, 7, −9, 10, 12).

Pořadí: 1. SSSR, 2. Polsko, 3. Bulharsko, 4. ČSSR, 5. Rumunsko, 6. NDR, 7. Itálie, 8. Francie, 9. Finsko, 10. Jugoslávie, 11. NSR, 12. Španělsko. Reprezentovali:

Černoušek, Hampacher, Kaláb, Novotný, Pavlas, Pavlík M., Prieložný, Repák, Řeřábek, Sýkora, Šmíd, Vojík Jiří − trenér Melíšek.

Cifra, Jeřábek, Novotný, Pipa, Prieložný, Řeřábek, Sirvoň, Sýkora, Šlambor, Šmíd, Tomáš, Vondrka − trenér Kop P.

ZPRAVODAJ 8/2001

HISTORIE ME

MUŽI 1983 – NDR

Volejbalové cesty starého kontinentu vedly na německé území. Muži putovali nejprve do Erfurtu (se SSSR, Finskem a Nizozemskem) s tím, že patřili mezi kandidáty na bronz spolu s týmy NDR a Bulharska. O prvenství SSSR, stejně jako o stříbru Poláků, se nepochybovalo... Se Seveřany proběhlo vše podle plánu, s volejbalisty země tulipánů to vypadalo nejprve snadno, první dva sety vyhrané s osmičkou, ale pak si naši sami zkomplikovali situaci, aby ji zachránili na poslední chvíli. Postup. S Itálií, v úvodu finálové skupiny, se čekala výhra. Místo ní přišel v berlínské hale opak. Po vyhraných dvou setech jsme měli za stavu 15:14 mečbol. Zůstal ležet ladem a od té doby byli pány na hřišti Italové. Polákům jsme moc potíží nedělali, naštěstí proti domácím hráčům přišla chuť je porazit. A to se povedlo. Ovšem medaile zůstala mimo československou výpravu. Výsledky: ČSSR

− Finsko 3:0 (12, 9, 11) − Nizozemsko 3:2 (8, 8, −15, −6, 8) − SSSR 0:3 (−9, −7, −10) − Itálie 2:3 (11, 13, −15, −12, −12) − Polsko 0:3 (−10, −9, −10) − NDR 3:0 (13, 13, 6) − Bulharsko 0:3 (−14, −3, −13)

Družstvo, které získalo naše zatím poslední medaile na ME – v Nizozemsku roku 1985 Stojící zleva: lékař výpravy, J. Pánek, K. Láznička, první trenér, pak M. Nekola, asistent trenéra a hráči: M. Černoušek, H. Jamka, Z. Kaláb, J. Šmíd, I. Strumienský V dřepu zleva: J. Novotný, C. Krejčí, P. Bláha, Š. Chrtianský, I. Prieložný,

Pořadí: 1. SSSR, 2. Polsko, 3. Bulharsko, 4. Itálie, 5. ČSSR, 6. NDR, 7. Finsko, 8. Rumunsko, 9. Řecko, 10. Nizozemsko, 11. Maďarsko, 12. Francie. Reprezentovali:

Černoušek, Hampacher, Chrtianský, Jakubíček, Kaláb, Krebs, Mikyska, Novotný, Prieložný, Řeřábek, Strumienský, Voplatek − trenér Melíšek.

1985 – NIZOZEMSKO Čtrnáct let trvalo, než si naši volejbalisté opět sáhli na medaile z vrcholné soutěže. Po postupu ze skupiny ve Zwolle dokončili stříbrnou cestu ve finálové části v Amsterodamu. Co se stalo? Čím uspěli? Vždyť přibližně se stejným kádrem skončil československý tým na minulém evropském šampionátu před dvěma lety pátý. Na stejnou otázku odpovídal kapitán mužstva Cyril Krejčí, který byl vyhlášen nejlepším hráčem ME. „Dala se dohromady lepší parta, je bojovná, ve vyrovnaném kolektivu bylo jedno, kdo hraje, chtěli jsme moc uspět, všichni. Což nejspíš chybělo při šampionátech v předcházejících letech.“ Jeho slova doplnil Igor Prieložný, jenž hrál již na svém pátém mistrovství: „Dobře hráli smečaři a měli kolem sebe takové ty včeličky, které pro ně pracovali. Nebáli jsme se žádného soupeře, věřili jsme si. A to je pro konečný úspěch moc a moc důležité.“ A nováček v reprezentačním družstvu, Přemysl Bláha, dostál své pověsti šprýmaře, když prohlásil: „Někteří se dřou tolik roků a nic. Kdo se vyzná, ten prostě hned za svého prvního šampionátu přiveze placku. Člověk musí vědět, kdy se nominovat...“

1987 – BELGIE Pro čs. reprezentanty, kteří hráli skupinu B v Genku, nezačal šampionát zrovna optimisticky − nečekanou pětisetovou prohrou s Řeckem, které se pak překvapivě došplhalo až k medaili. Pak přišla ještě další studená sprcha v podobě Švédska, nicméně třetí místo posunulo tým do bojů o 5.−8. příčku. Vítězství s Jugoslávií, prohra s Nizozemskem a konečné šesté pořadí. Sice pád dolů, vždyť jeli obhajovat stříbro, nicméně stále ještě nebyl dostatečně varovný. „Družstvo nevytvořilo na ME soudržný, psychicky odolný a silný kolektiv, který by byl schopen čelit vzniklým nepříznivým situacím v průběhu turnaje,“ psali pak trenéři Láznička a Nekola v závěrečném hodnocení. Výsledky: ČSSR − Řecko 2:3 (13, −8, −6, 4, −5) − Švédsko 2:3 (−14, 5, 7, −6, −11) − Bulharsko 3:1 (−5, 11, 16, 11) − Belgie 3:2 (12, −4, −7, 6, 12) − Španělsko 3:0 (5, 5, 12) − Jugoslávie 3:2 (11, −10, 4, −4, 13) − Nizozemsko 3:0 (−15, −12, −10) Pořadí: 1. SSSR, 2. Francie, 3. Řecko, 4. Švédsko, 5. Nizozemsko, 6. ČSSR, 7. Belgie, 8. Jugoslávie, 9. Itálie, 10. Rumunsko, 11. Bulharsko, 12. Španělsko. Reprezentovali:

Barborka, Bláha, Černoušek, Chrtianský, Kaláb, Mikyska, Novotný, Rajský, Smolka ml., Šomek, Vajner, Zedník − trenér Láznička.

Výsledky: ČSSR

− Španělsko 3:0 (9, 7, 7) − Polsko 3:1 (−12, 13, 9, 10) − Rumunsko 3:1 (8, −10, 12, 2) − SSSR 0:3 (−8, −10, −14) − Francie 3:1 (14, 16, −15, 14) − Bulharsko 3:0 (7, 6, 3) − Itálie 3:1 (11, −15, 11, 11)

Pořadí: 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Francie, 4. Polsko, 5. Bulharsko, 6. Itálie, 7. Řecko, 8. Rumunsko, 9. Švédsko, 10. Nizozemsko, 11. Jugoslávie, 12. Španělsko Reprezentovali:

Barborka, Bláha, Černoušek, Chrtianský, Jamka, Kaláb, Krejčí, Mikyska, Novotný, Prieložný, Strumienský, Šmíd − trenér Láznička

Nezvyklý pohled na jednoho z nejúspěšnějších trenérů naší historie, V. Matiáška, s „ovocenkou“ v ruce (snad jen pro fotografa). Aktéři na snímku – vedle ještě J. Musil a J. Smolka st. – si ve své době asi neuměli ani představit, že by se naše družstvo do finálového turnaje ME mohlo neprobojovat.

ZPRAVODAJ 8/2001

9

MUŽI

HISTORIE ME 1989 – ŠVÉDSKO

1995 – ŘECKO

Muži se na šampionát ve Švédsku neprobojovali, nepostoupili z kvalifikace.

Tak tenhle šampionát by bylo také lepší přeskočit a v análech se o něm příliš nezmiňovat. Vždyť muži (skupina v Patrasu) se nedokázali prosadit ani mezi osm postupujících do dalších bojů. Páté místo ve skupině jim „nařídilo“ sbalit věci a hajdy domů. Přitom v úvodním zápase porazili Rusko! A nebyli čtvrtí pouze horším poměrem setů, když nedokázali uhrát ani set v posledním utkání s Polskem ...

Pořadí: 1. Itálie, 2. Švédsko, 3. Nizozemsko, 4. SSSR, 5. Francie, 6. Bulharsko, 7. Polsko, 8. Jugoslávie, 9. NDR, 10. Řecko, 11. NSR, 12. Rumunsko.

1991 – SRN SSSR, Dánsko, Skotsko a Československo, takové bylo složení kvalifikační skupiny, v níž se rozhodovalo o dvou týmech mužů, které postoupí do závěrečných bojů ME. Naši reprezentanti v Povážské Bystrici nepřipustili komplikace a kvalifikovali se mezi tucet nejlepších. Samozřejmě z druhé příčky za SSSR. Přístavní Hamburk byl sídlem základní skupiny B a na československé hráče čekaly postupně Francie, Bulharsko, Itálie, Nizozemsko a Jugoslávie. Nemá cenu rozebírat jednotlivá utkání, za všechny komentáře stačí uvést fakt, že ve všech pěti zápasech získali dohromady jediný set! Což pochopitelně znamenalo vyřazení a zbytek šampionátu v Berlíně sledovali naši reprezentanti jako diváci. Jediným úspěchem bylo jednání kongresu, který zvolil Jana Hronka do správní rady CEV.

Ovšem na omluvu to nestačilo. Jen pro dokreslení vyjmeme z řeckých statistik − v hodnocení zemí bylo Česko v servisu desáté, v příjmu na stejném místě, v útoku deváté a na bloku osmé. Dalo by se říci, že právě v tomto čase vyvrcholila krize českého volejbalu, který se musel vypořádat s novými podmínkami − a nešlo jen o volejbalisty samotné. Jednalo se také o to, jak chápou reprezentační akce hráči a hráčky působící v zahraničí, jaký je s nimi kontakt a jaká domluva. Snad právě řecká zkušenost dala svazové práci nový rozměr a směr. Výsledky: ČR

Výsledky: ČSFR

− Francie 0:3 (−16, −13, −12) − Bulharsko 0:3 (−16, −7, − 8) − Itálie 0:3 (−11, −4, −12) − Nizozemsko 0:3 (−11, −6, −9) − Jugoslávie 1:3 (−13, 7, −10, −6)

Pořadí: 1. SSSR, 2. Itálie, 3. Nizozemsko, 4. SRN, 5. Bulharsko, 6. Jugoslávie, 7. Polsko, 8. Finsko, 9.−12. ČSFR, Řecko, Švédsko, Francie. Reprezentovali:

Demar, Fortuník, Galis, Goga, Hadrava, Chrtianský, Kaláb, Kolář, Kop M., Pakosta, Pochop, Smolka ml. − trenér Pommer.

1993 – FINSKO Byla to trochu zamotaná doba, v Oulu, kde hráli muži základní skupinu, vystupovali pod zkratkou RCS a místo státní vlajky visela od stropu vlajka CEV. Hymna? Nehrála se. Švédové jako úvodní soupeř sice trochu zlobili, nicméně nestačili. To Nizozemci, kteří přišli na řadu jako druzí, byli „jiné kafe“. A pak následoval výprask od Italů, jinak se tomu říci nedá. Jedenáct uhraných bodů v celém zápase hovoří za vše. S Francií to bylo těsné a v duších přímých aktérů dodnes zůstává trocha hořkosti vůči rozhodčímu, který držel palce více protivníkovi. Vše se mělo rozhodnout v závěrečném zápase ve skupině proti Bulharsku. Balkán odešel poražen a českoslovenští volejbalisté postoupili mezi osmičku nejlepších. Tím ovšem jejich vítězné tažení šampionátem skončilo, osmé místo bylo maximem. A unikl i přímý postup na další ME. Výsledky: Československo

− Švédsko 3:1 (−7, 13, 13, 10) − Bulharsko 3:2 (−6, 15, 12, −13, 10) − Nizozemsko 1:3 (−3, 5, −13, −3) − Itálie 0:3 (−3, −6, −2) − Francie 2:3 (12, −6, −8, 7, −13) − Ukrajina 0:3 (−7, −13, −6) − Polsko 1:3 (−10, 12, −14, −7)

Pořadí: 1. Itálie, 2. Nizozemsko, 3. Rusko, 4. Německo, 5. Bulharsko, 6. Ukrajina, 7. Polsko, 8. Československo. Na 9.−12. místě skončily Francie, Švédsko, Španělsko, Finsko Reprezentovali:

Demar, Goga, Hadrava, Hroch, Chrtianský, Kop M., Kravárik, Matoška, Migra, Mikyska, Nemec, Smolka ml. − trenér Kalný.

Pořadí: 1. Itálie, 2. Nizozemsko, 3. Jugoslávie, 4. Bulharsko, 5. Rusko, 6. Polsko, 7. Řecko, 8. Německo. Na 9.−12. místě skončily Česko, Ukrajina, Rumunsko, Lotyšsko. Reprezentovali:

Fortuník, Hadrava, Galis, Pešl, Pochop, Karabec, Hroch, J. Smolka ml., M. Kop, Kovařík, Řezníček, Bláha − trenéři P. Kop a Žák.

1997 – NIZOZEMSKO Znovu do Nizozemska, do země, která přinesla před tuctem let medailový úspěch. Z tehdejšího kádru zůstal vlastně jediný zástupce − Miroslav Nekola byl v roce 1985 asistentem Karla Lázničky, nyní působil v roli hlavního trenéra. V Eindhovenu se nám začátek povedl, odnesla to Francie. Pak však přišli na řadu nebezpeční Bulhaři a v tie−breaku udělali méně chyb. Tudíž zvítězili. Domácí „oranje“ připomínali na hřišti smršť a českoslovenští volejbalisté se ani nestačili koukat. Stále ještě zbývala naděje na postup mezi čtyři nejlepší, jenomže to by se nesmělo prohrát s Ukrajinou. Další neúspěšný tie−break a místo na slunci bylo ztraceno. Co víc − nastoupily obavy, zda budeme aspoň v další skupině! Finsko vzdorovalo, hrálo jako o život, nakonec podlehlo až v pátém dějství. Čtvrté místo ve skupině znamenalo postup mezi osmičku nejlepších a odsoudilo Bulhary k cestě domů. Skončili horším poměrem setů za námi. V duelu o 5.−8. místo čekali nejprve Slováci, kteří pak v zápase příliš problémů nedělali, Rusové byli naopak nad naše umění. Šestá příčka znamenala historický zápis do análů samostatné České republiky. Poprvé tak vysoko. Nejlepší hráčem v poli byl vyhlášen Milan Hadrava. Výsledky: ČR

− Francie 3:1 (14, −7, 1, 12) − Bulharsko 2:3 (5, −10, −11, 10, −11) − Nizozemsko 0:3 (−7, −2, −6) − Ukrajina 2:3 (11, −9, 10, −13, −11) − Finsko 3:2 (−12, 11, 11, −10, 11) − Slovensko 3:0 (5, 11, 11) − Rusko 0:3 (−10, −9, −9).

Pořadí: 1. Nizozemsko, 2. Jugoslávie, 3. Itálie, 4. Francie, 5. Rusko, 6. Česko, 7. Ukrajina, 8. Slovensko. Na 9.−10. místě skončily Bulharsko, Německo, na 11.−12. místě Finsko, Řecko. Reprezentovali:

10

− Rusko 3:2 (−3, 13, 13, −14, 12) − Rumunsko 3:0 (4, 5, 4) − Bulharsko 1:3 (12, −7, −8, −9) − Itálie 0:3 (−8, −15, −11) − Polsko 0:3 (−10, −15, −10)

Řezníček, Karabec, Hadrava, Pešl, Pochop, Hroch, Demar, M. Kop, Novák, Galis, Holčík, Matoška − trenéři Nekola a Jiří Vojík.

ZPRAVODAJ 8/2001

HISTORIE ME

MUŽI

1999 – RAKOUSKO

2001 − OSTRAVA

Do Vídně je z Česka kousek. A tak se na utkání českých reprezentantů jezdily dívat docela početné skupiny fanoušků. Příznivci zažili přímo infarktové stavy. Ale začněme od začátku.

Český reprezentační celek se připravoval dlouhodobě, původní trenérská dvojice Zdeněk Haník a Milan Fortuník byla rozšířena ještě o Jiřího Zacha a „jejich rukama“ prošla hezká řádka volejbalistů. Prubířským kamenem celku byla kvalifikace na mistrovství světa 2002, která se hrála koncem června v ostravském Paláci kultury a sportu a skončila pro české barvy úspěšně. Přestože soupeři nebyli slabí − Ukrajina, Slovinsko a Maďarsko.

Již v úvodním duelu s Jugoslávií, která byla vysokým favoritem, předvedli naši hráči sympatický výkon. Ten pak ještě doprovodili obrovskou bojovností a v pěti setech porazili Nizozemsko, olympijské vítěze a obhájce mistrovského titulu. Vybuchla první bomba. Druhá pak v zápase s Francií. Po dvou vyhraných setech přišel obrat a francouzský kohout zle kokrhal. Rozhodovalo se opět v tie−breaku, v něm byl nejprve stav 9:7, pak 11:12 a nakonec 13:13. Poslední dva míče patřily Čechům a s nimi i postup do semifinále! Snili o účasti ve finále, ale to chtělo, dostat se přes Rusko. Bohužel, snaha nestačila, Rusové byli přece jen lepší. A v boji o bronz narazilo Česko znovu na Jugoslávii a opět odešlo poraženo.

Pak si reprezentanti vybrali krátkou dovolenou a rozšířený kádr absolvoval další etapu přípravy, která měla jediný cíl − vyladit formu tak, aby tým byl v té optimální od 8. září, kdy sehraje úvodní utkání evropského šampionátu proti Slovinsku. Náš tip na umístění? Věříme v medaili!

I tak bylo čtvrté místo úžasnou náplastí na všechny bolístky českého volejbalu. Výsledky: ČR

− Jugoslávie 1:3 (−20, −145, 24, −22) − Nizozemsko 3:2 (−19, 20, −17, 23, 16) − Francie 3:2 (24, 19, −20, −23, 13) − Rusko 0:3 (−21, −15, −13) − Jugoslávie 0:3 (−17, −19, −23)

Pořadí: 1. Itálie, 2. Rusko, 3. Jugoslávie, 4. Česko, 5. Nizozemsko, 6. Francie, 7. Bulharsko, 8. Rakousko. Reprezentovali:

Holčík, Hroch, Karabec, M. Lébl, Pešl, Novák, M. Kop, Kubala, Kvasnička, Popelka, Černoušek, Konečný − trenér Třešňák.

Budou se naši hoši v září radovat stejně jako po kvalifikaci MS 2002 letos v červnu?

VSTUPENKY NA ME VE VOLEJBALE 8. − 16. 9. 2001 V OSTRAVĚ 8. 9. 2001 − hala PKS − sk. I 12:30 Slovensko − Nizozemsko 15:00 Slovinsko − Česká republika 18:00 Rusko − Bulharsko

sektor 1 sektor 2 sektor 3 350/utk. 120/utk. 50/utk.

12. 9. 2001 13:00 Maďarsko − Německo 16:00 Jugoslávie − Itálie 19:00 Francie − Polsko

9. 9. 2001 13:00 Nizozemsko − Česká republika 16:00 Slovensko − Rusko 19:00 Bulharsko − Slovinsko

13. 9. 2001 13:00 Německo − Jugoslávie 16:00 Itálie – Francie 19:00 Polsko − Maďarsko

10. 9. 2001 14:00 Rusko − Nizozemsko 17:00 Česká republika − Bulharsko 20:00 Slovinsko − Slovensko

15. 9. 2001 semifinále dále jen PKS 10:00 I 3 − II 4 (o 5.−8. místo) 13:00 I 4 − II 3 (o 5.−8. místo) 16:00 I 1 − II 2 (o 1.−4. místo) 19:00 I 2 − II 1 (o 1.−4. místo)

12. 9. 2001 14:00 Nizozemsko − Bulharsko 17:00 Slovensko − Česká republika 20:00 Rusko − Slovinsko

9. 9. 2001 14:00 Francie − Maďarsko 17:00 Itálie − Německo 20:00 Jugoslávie − Polsko

ZPRAVODAJ 8/2001

sektor 1 sektor 2 sektor 3 550/utk 200/utk. 80/utk.

sektor 1 sektor 2 sektor 3 16. 9. 2001 750/utk 300/utk. 120/utk. 17:00 utkání o 1. místo 14:00 utkání o 3. místo 11:00 utkání o 5. místo 11:00 utkání o 7. místo hala DANZAS Hrušovská

13. 9. 2001 14:00 Bulharsko − Slovensko 17:00 Česká republika − Rusko 20:00 Slovinsko − Nizozemsko

8. 9. 2001− hala SAREZA − sk. II 13:00 Francie − Jugoslávie 16:00 Maďarsko − Itálie 19:00 Německo − Polsko

10. 9. 2001 13:00 Německo − Francie 16:00 Polsko − Itálie 19:00 Maďarsko − Jugoslávie

sektor 1 sektor 2 sektor 3 350/utk. 120/utk. 50/utk.

Prodejní místa: hala PKS, hala SAREZA, MIC Ostrava Nádražní a hl. nádraží, O−Přívoz, ev. centrum Poruby. Permanentky nejsou uvažovány. Lístky jsou již v prodeji na výše uvedených místech. Ubytování zajišťuje pan Dr. Vacek tel. 0602−233346. S přátelským pozdravem P. Mocek

11

INFORMAČNÍ SERVIS KVALIFIKACE NA MS – Z REAKCÍ TELEVIZNÍCH DIVÁKŮ Tři televizní přenosy z ostravské kvalifikace na MS 2002 v Argentině vyvolaly řadu ohlasů − ústních i písemných. Je dobře, že se ozýváte – je to totiž jedna z cest, jak ukázat České televizi, že má její kontrakt s ČVS a její pravidelné přenosy volejbalu mezi vámi ohlas a že se na televizní volejbal díváte. Je to samozřejmě nejen ocenění práce všech zúčastněných, ale je to také ukázka toho, že se našim sponzorům vyplatí jejich zájem o volejbal, protože se na televizních obrazovkách dostane až k vám všem, volejbalovým hráčkám a hráčům. Takže i na takovéto dopisy čekáme my i Česká televize M.E. Vážení, nevím, v jakém rozsahu probíhá spolupráce při televizních přenosech mezi pracovníky České televize s odborníky na sport, v tomto případě na volejbal, přesněji na přípravu přenosů, ale musím snad i Vám touto cestou poděkovat za operativnost, jak jste se vypořádali s podmínkami sportovního přenosu z kvalifikace MS ve volejbalu mužů v Ostravě − Vítkovicích.

vůbec vidět a tento přenos jako propagace volejbalu se zcela nezdařil. Mít telefonické spojení do přenosového vozu, chtěl jsem na tyto nedostatky reagovat. Na druhé straně jsem chápal, že velikost sportovní haly ve Vítkovicích je asi pro přenos tohoto sportu největší překážkou a proto jsem čekal, jak se režie s těmito podmínkami vyrovná. Dnes můžu po dalších dvou přenosech (ČR−Maďarsko, ČR−Ukrajina) konstatovat, že jste se s podmínkami, které budou obdobné i při ME v září, vypořádali velmi dobře a přenos se natolik zlepšil, že jistě k televizním obrazovkám přitáhl velké množství příznivců i laiků a ukázal volejbal v celé kráse (samozřejmě podtrhnuté celkovým vítězstvím a postupem na MS). Je dobře, že si pracovníci ČT mohli vyzkoušet přenos volejbalu ještě před zahájením ME. Dík patří snad i Vám, kteří svými odbornými radami a připomínkami spoluvytváříte přenosy. Již dnes se těším na další přímé přenosy z volejbalu a přeji Vám hodně úspěchů a hlavně kladných ohlasů na Vaši práci, a to vše s myšlenkou na propagaci českého volejbalu. S pozdravem

Jako volejbalový hráč a příznivec veškeré propagace sportu na obrazovce jsem byl nejprve přímo zděšen přenosem kvalifikace MS z Vítkovic v pátek 22. 6. proti Slovinsku. Důvodem byl celkový dojem z přenosu, kdy na obrazovce v obrovské vzdálenosti poskakovali zcela anonymní minipostavičky hráčů (pravděpodobně volejbalisté), v detailech zpomalených akcí nebylo vidět skoro nic, kromě velkých zad kaučujícího trenéra, málo bylo pohledů čelem k síti, zkrátka dynamická hra, kterou je volejbal, nebyla

Jan Kolář, Holešov

NABÍDKA NA ZHOTOVENÍ ZÁPISŮ Určeno krajským, městským a okresním volejbalovým svazům, oddílům, klubům a družstvům Na základě doporučení STK ČVS Vám nabízíme bloky (po 100 listech) „Zápisů o utkání ve volejbalu“, schválených STK a KR ČVS, formátu A/4, naležato, v provedení samopropisovacího papíru nebo průpisového papíru (s kopírákem). Cena samopropisovacího bloku je 79 Kč, cena průpisového bloku (s kopírákem) činí 55 Kč. Závaznou písemnou objednávku zašlete na adresu: Jiří Klaisner, Sušilova 52, 664 51 Šlapanice. Při zaslání dobírky do 5−ti bloků nemusíte posílat zálohu, nad 5 bloků je třeba zaslat zálohu ve výši 60 % z celkové ceny na výše uvedenou adresu a kopii ústřížku o zaplacení zálohy zašlete

s objednávkou. Po převzetí Vaší doručené objednávky budu mít zato, že jste srozuměni s tím, že v případě neodebrání objednané zakázky záloha propadá ve prospěch distributora, jako úhrada účelně vynaložených nákladů. Zboží je možno též odebrat přímo: Brněnské tělovýchovné sdružení, Zámečnická 2, 602 00 Brno, nebo zaslat přímo na dobírku (zasílá pouze pan Klaisner). Podle časového pořadí došlých objednávek budeme vykrývat zadané objednávky.

PRAVIDLA VOLEJBALU Český volejbalový svaz prostřednictvím p. Vladimíra Tabary v září 2001 vydává publikaci „Mezinárodní pravidla volejbalu 2001 − 2004“; „Pravidla Beachvolleyballu 2001“ a  „Pravidla tahaných i tlučených deblů 2001“. Cena 1 výtisku je 95 Kč + poštovné (za dobírku 59 Kč, za obyčejné psaní 16 Kč − ceny 6/2001) a balné 6 Kč. Výhodné je objednat větší počet výtisků, poněvadž poštovné se nepatrně zvýší a balné zůstává stejné. V případě objednávky 10 a více výtisků, bude zákatníkovi poskytnuta sleva 15 Kč za výtisk!

Objednávky je možné zasílat okamžitě: písemně: na adresu: Vladimír Tabara, Kosmákova 50, 750 02  PŘEROV 2, telefonicky: (0641) 204 355, elektronicky: e−mail: [email protected].

MUŽI ČR − PŘÍPRAVA

EXTRALIGA V TELEVIZI

Reprezentační družstvo mužů v přípravě na zářijové ME v Ostravě absolvuje v závěrečné přípravě následující utkání. Jste srdečně zváni. 23. 8. 24. 8. 25. 8.

MU MU MU

ČR − Japonsko ČR − Japonsko ČR − Japonsko

Brno Rychnov n/Kněžnou Svitavy

4. 9.

MU

ČR − Rusko

Ostrava

8. 9.

první utkání ME 2001

12

V případě nějaké nejasnosti, se prosím se mnou spojte. Děkuji. S pozdravem Vladimír Tabara

Česká televize se rozhodla o zažazení těchto utkání do svého plánu: neděle středa středa neděle

30. 9. 10. 10. 17. 10. 28. 10.

EX−M EX−M EX−M EX−M

VSC Zlín − Dukla Liberec MFF Praha − Odolena Voda Spartak Perštejn − Dukla Liberec Danzas Ostrava − Č. Budějovice

14:35 PP 16:30 Z 16:30 Z 14:35 PP

PP − přímý přenos Z − záznam

ZPRAVODAJ 8/2001

Selinger

METODIKA Arie Selinger´s POWER VOLLEYBALL (Silový volejbal A. Selingera) Překládají: M. Ejem (konečná redakce textu), J. Jinoch, Z. Valášek

LET VZDUCHEM (pohyb smečující paže) ÚDER DO MÍČE (pokračování) Úder pod šikmějším úhlem umožňuje hráčům udeřit míč dříve; to je zvláště výhodné pro útočníky prvního sledu, protože dlaň nemusí zasahovat míč shora, což je nezbytné při úderech přímo dolů 22). Tento způsob také přidává výšku dosahu, protože míč může být udeřen ze strany. Smečař tedy nemusí čekat, až míč klesne níž. Úhel také vytváří smečaři lepší možnosti útočit přes blok. Síla úderu je hlavně funkcí rychlosti pohybu smečující paže. Míč však poletí rychlostí ruky. Čím vyšší je rychlost paže, tím rychlejší bude smeč. Ženy dokáží udeřit míč takovou silou, která vyvine rychlost míče asi 150−160 km za hodinu 23). Vlastní hmota a velikost smečující paže mají pro rozvoj síly smeče minimální význam 24). Je−li hráč značně vysoký nebo má velmi vysoký výskok, nemá vlastní bod doteku míče rozhodující význam. V této situaci se dá zvýšit síla smeče tím, že hráč udeří do míče až v sestupné části letu těla (a zcela samozřejmě i na sestupné části křivky letu míče) při výskoku 25). Váha celého těla hráče se tak přenáší na vrchol míče a rychlost může být zvýšena asi o 5−7 %. Je zřejmé, že toho lze dosáhnout pouze na úkor plného ovládání míče a výšky úderu. DOKONČENÍ POHYBU PAŽE PO ÚDERU Po uderu do míče by měla paže pokračovat dál ve svém švihu. Toto pokračování pohybu sice nezvyšuje sílu úderu, ale pomáhá míč lépe usměrnit a odvést paži od sítě. Po styku s míčem by měla paže uvolněně pokračovat po své dráze, čímž se při poklesu těla dostává od sítě. DOPAD Nejdůležitějším úkolem dopadu je dostat se na zem měkce, s co možná nejmenším nárazem na klouby. Podložky se dotýkají nejprve špičky nohou a teprve pak by měla být ohýbána kolena, čímž se pohlcuje síla vzniklá dopadem těla. V extrémních situacích může hráč dokonce pokračovat až prakticky k podložce − do dřepu (to se někdy stává smečařům ze zadní řady, kteří svým rozběhem vyvinuli ohromnou setrvačnost).

skutečnost, zda smečař dopadá na jednu nebo obě nohy, ale spíše způsob provedení. Ve skutečnosti, protože jedna noha je slabší než obě, může dopad na obě způsobit větší zbrzdění. Snaha přinutit hráče dopadat na obě nohy, může zabránit tomu, aby se ve vzduchu dostal do nerovnovážné polohy − to je však mnohdy naprosto nezbytné, chce−li hráč útočit z nahrávek, které nejsou časově či prostorově přesné. Velmi důležité je, naučit hráče správnému dopadu ze všech poloh těla (ve vzduchu − redakce). To dává hráčům sebedůvěru. Dr. Jim Coleman, trenér mužského olympijského družstva z r. 1968, odvodil následující rovnici k odhadu síly působící při dopadu smečaře na podlahu: délka letu z kulm. bodu k podlaze Síla = hmotnost těla x ————————————————————— — (jakákoliv jednotka) délka tlumení dopadu

Tento vzorec ukazuje, že čím hlouběji se hráč během tlumení dopadu sníží, tím menší náraz na tělo dopad způsobí.

BIOMECHANICKÁ ANALÝZA ODRAZU OBOUNOŽ Výskok je velice komplexní pohyb těla. Vzhledem k tomu, že má ve smečování kritický, či limitující, význam, zopakujeme některé biomechanické údaje, které správnou techniku výskoku přímo podmiňují. Dále uváděné charakteristiky jsme získali ze skutečných situací ve hře rozborem obrázků podobných fig. 6−7 až 6−10. Ty představují souhrnné analýzy pěti tehdejších nejlepších hráček světa: Flo Hymanové, Rity Crockettové, Julie Vollertsenové, Sue Woodstraové z USA a Juri Yokoyamaové z Japonska. Všechna získaná data jsou souhrnně uvedena v tabulce 6−1 (str. 22, č. 6/2001 zpravodaje ČVS; Selinger str. 59).

Dopad na obě nohy, který někteří trenéři doporučují, nepřináší žádnou výhodu *). Kvalitu ztlumení dopadu zdaleka neurčuje tak významně 22) Zatímco začátek odstavce přináší naprosto správnou a pozorováním podloženou myšlenku, následující úvaha je z řady důvodů velmi problematická. Hráči prvního sledu přece mají být ve vzduchu před míčem a udeřit do něj ještě když stoupá − takže útočník prvního sledu nečeká až míč spadne ale naopak, až k němu zespodu dorazí. Také úvahy o výšce dosahu jsou zřejmě nesprávné, protože výška dosahu je dána něčím jiným než (odrazovou silou nohou a natažením paže) než úhlem, pod nímž je proveden útočný úder. Tento způsob zjednodušeného či nepřesného vyjadřování však patří ke koloritu Selingerova vyjadřování. 23) Překladatelé ani redakce samozřejmě nevědí, odkud autoři publikace získali tuto informaci. Jak jsme informovali čtenáře o některých parametrech herní výkonnosti hráček a hráčů na OH, nejrychlejší smečovaná podání mužů dosahovala asi 122 km/hod a žen ani ne 100 km/hod. I když je smeč velmi pravděpodobně rychlejší, nemůže být rozdíl tak velký a uvedené hodnoty se ve světle našich současných znalostí zdají být hodně nadnesené. A ještě jeden argument: pomocí třírozměrné biomechanické analýzy byla u nás měřena před několika lety rychlost letu smečovaných míčů − nejvyšší rychlost u jednoho z ruských smečařů byla naměřena v hodnotě 124 km/hod. 24) V této souvislosti bych rád připomněl výsledek jednoho z našich starších − ještě federálních − výzkumů: ten prokázal že rychlost či prudkost smeče byla významně ovlivňována hmotností předloktí a dlaně. Soubor zkoumaných však nebyl příliš velký a tak je zobecnění tohoto výsledku poměrně obtížné. 25) Připomínám, že tento postup je jednou z doporučovaných metod, jak rozvíjet rychlost pohybu paže při smeči nebo dokonce se snažit rozbíjet „rychlostní barieru” v tomto pohybu. *) Tato formulace je přinejmenším „poněkud nešťastná”. Dopad na obě nohy je samozřejmě vhodnější, jelikož na ně při dopadu rozděluje celou váhu těla, což usnadní jeho tlumení. To je samozřejmě situace při obvyklé poloze těla ve vzduchu. Pokud však dojde ke ztrátě rovnováhy ve vzduchu, může být vhodné, aby hráč dopadl nejprve na jednu nohu, ale i v tomto případě by měl co nejdříve připojit druhou a tlumit dopad oběma, aby totiž mohl co nejdříve zahájit případnou další činnost (např. přesun do jiného místa nebo další odraz).

13

Fig. 6−7: Křivky složek rychlosti těžiště (horizontální − D − a vertikální − Ń) − Hymenová (USA) (vertikální osa: rychlost − cm/s, horizontální osa: čas − s)

(68 Selinger)

ZPRAVODAJ 8/2001

METODIKA

Selinger Tyto údaje by měly být považovány spíše za předběžné, navozující určité úvahy, než za zcela nezvratné. Naznačují následující: 1. Průměrná vodorovná složka rychlosti hráček po rozběhových krocích je 234 cm.s−1. V okamžiku ukončení posledního rozběhového kroku, tedy odrazu do odrazového dvojkroku, vzrůstá tato vodorovná složka rychlosti na průměrnou hodnotu 335 cm.s−1. 2. Ukazuje se, že větší vodorovná složka rychlosti odrazového dvojkroku souvisí přímo s jeho větší délkou a vyšším výskokem. 3. Čím kratší je čas styku obou nohou s podložkou, tím vyšší je výskok. 4. Čím vyšší je vertikální složka rychlosti při odrazu, tím vyšší je výskok. Rita Crockettová dosáhla při výskoku nejvyšší vertikální rychlosti, 390 cm.s−1, s nejvyšším vertikálním výskokem 98 cm. 26)

5. Čím vyšší je při odrazu snížení horizontální složky rychlosti a naopak vzrůst vertikální složky rychlosti, tím vyšší je výskok. Akcelerace Rity byla 4 700 cm.s−2, a její zbrzdění bylo −2 995 cm.s−2. Fig. 6−8: Křivky složek zrychlení těžiště (horizontální − D − a vertikální − Ń) − Hymenová (USA) (vertikální osa: rychlost − cm/s2, horizontální osa: čas − s)

6. Čím větší je vodorovná složka rychlosti v okamžiku odrazu, tím delší je výskok. 7. Z nalezených dat není zřejmé, že by si hráč, skákající více do dálky, ubíral také na výšce výskoku. Bez ohledu na řečené však údaje naznačují, že pro hráče, který má jen určité množství výbušné síly nohou, by její rozdělení na vertikální a vodorovnou složku mohlo redukovat výšku výskoku. Jak dokazují křivky rychlosti a zrychlení Rity Crockettové při „rychlém raz− dva odrazu“, jsou maximální hodnoty vertikální a horizontální složky rychlosti zcela odlišné. Skutečností je, že v okamžiku, kdy jsou chodidla této hráčky ještě na zemi, ale postupně se přestávají dotýkat podlahy při dokončení odrazového dvojkroku, klesá její vodorovná složka rychlosti na nulu a vodorovná akcelerace na −3 000 cm.s−2 (fig. 6−10). Na rozdíl od „rychlého raz−dva odrazu“, ukazuje „pomalý raz−dva odraz“ v provedení Flo Hymanové, že nejvyšší horizontální a vertikální složky rychlosti jsou si velmi blízké. Během odrazu dochází jen k malému poklesu horizontální složky rychlosti. Během úderu do míče si tak zachovává značnou vodorovnou složku rychlosti. Z toho samozřejmě vyplývá, že zpomalení (pohybu − redakce) těla (ve vodorovné rovině − redakce) během odrazu není tak náhlé, jako v „rychlém raz−dva odrazu“.

Fig. 6−9: Křivky složek rychlosti těžiště (horizontální − D − a vertikální − Ń) − Crockettová (USA) (vertikální osa: rychlost − cm/s, horizontální osa: čas − s)

Abychom to vysvětlili jiným způsobem − Flo Hymanová se stále ještě pohybovala vpřed, avšak současně již také stoupala vzhůru, aby udeřila do míče, zatímco Rita Crockettová zbrzdila svůj pohyb vpřed téměř úplně a převedla setrvačnost tohoto pohybu vpřed do impulsu pro téměř vertikální výskok. V současnosti nelze nalézt žádné naprosto přesvědčivé údaje o tom, který způsob odrazu je lepší, zda raz−dva rychlý nebo pomalý. Získaná data však naznačují, že rychlý raz−dva odraz maximalizuje výšku výskoku. Na druhé straně ale neexistují žádné důkazy, že by pomalý raz−dva odraz výskok snižoval. Zatímco rychlý raz−dva odraz se doporučuje pro rychlé útočníky prvého sledu, neexistuje žádné všeobecné doporučení pro to, který způsob odrazu by byl vhodnější pro krajní smečaře. Ani výška hráče se nezdá být významným faktorem. Rita Crockettová z USA a Juri Yokayamaová z Japonska jsou krajní smečařky nejvyšší mezinárodní úrovně. Obě jsou přibližně stejně vysoké (173 cm), Rita však užívá rychlý raz−dva a Juri pomalý raz−dva odraz. Používá−li smečař široký kruhový švih paže, může být vyžadován pomalý raz−dva odraz, aby bylo správně synchronizováno umístění chodidel s pohyby při švihu paže. Průměrná délka první části odrazového dvojkroku, měřena od levé k pravé noze, je přibližně 188 cm. Průměrný změřený čas mezi dopady pravé a levé nohy je asi 0,11 s a průměrná vzdálenost mezi chodidly je 52 cm. Průměrný čas odrazu 0,26 s. Můžeme tak uzavřít, že čím rychlejší je raz−dva odraz, tím kratší je vzdálenost mezi chodidly a tím rychlejší je celý odraz.

Fig. 6−10: Křivky složek zrychlení těžiště (horizontální − D − a vertikální − Ń) − Crockettová (USA) (vertikální osa: rychlost − cm/s2, horizontální osa: čas − s 26) Vlastně tedy zbrzdění pohybu vpřed a převod této složky rychlosti do rychlosti vertikální − redakce.

ZPRAVODAJ 8/2001

(69 Selinger)

14

Selinger

METODIKA

Fig. 6−11 ukazuje vektorovou analýzu odrazu, který demonstruje R. Crockettová. Z obrázku je patrné, že zpočátku je horizontální složka rychlosti pohlcována pohybem „pata−špička” pravé nohy (obr. D) a současně s pohybem těla vpřed (obr. E) tlačí pravá noha směrem vzhůru, zatímco levá noha tlačí směrem od sítě. Těsně před ukončením odrazu (obr. G) se všechny síly těla, včetně nohou, trupu a paží spojují, aby zvedly tělo ve vertikálním směru.

Hráči útočící ze zadní řady („z doskoku“) V závislosti na organizaci útoku družstva mohou krajní smečaři nebo protější− univerzálové útočit ze zadní řady. Méně často jsou jako útočníci ze zadní 29) řady stavěni také dlouzí střední blokaři . Při útočném úderu ze zadní řady by měl smečař používat pomalého raz−dva odrazu. Jelikož není na závadu, že smečař dopadá před útočnou čáru, je při útoku ze zadní řady žádoucí výskok dopředu. To umožňuje smečaři provést útočný úder blíže k síti, u mužů někdy dokonce ve vzdálenosti asi 1,5 m od sítě. Počet rozběhových kroků bude velice rozdílný v závislosti na výchozím postavení hráče smečujícího ze zadní řady, dále na výšce a na umístění nahrávky, času, který má smečař k dispozici 30) a jeho individuálně oblíbenému způsobu úderu . Jako všeobecné pravidlo by měl smečař vyvinout co nejvíce setrvačnosti, aniž by ve vzduchu přestal ovládat své tělo. Smečování ze zadní řady je úkol, který klade na hráče množství požadavků. Proto si hráč nemůže dovolit špatné ovládání těla, které by vedlo k nepřesnostem a tím i k nižší účinnosti útočného úderu. Odraz jednou nohou

Fig. 6−11: Vektorová analýza odrazu − Crockettová (USA)

SOUHRN TECHNIK ÚTOČNÉHO ÚDERU V dalším uvádíme stručný popis specifických technik útočného úderu, které by měli používat útočníci hrající v různých postaveních a zastávající různé hráčské funkce v družstvu. Krajní smečaři Krajní smečař by měl zdokonalovat jedno až tříkrokový rozběh následovaný pomalým raz−dva odrazem a buď omezeným nebo širokým kruhovým švihem 27) paže . Pomalý raz−dva odraz umožňuje smečaři přizpůsobit se většímu rozsahu nahrávek k okrajům sítě: krátkým, dlouhým, blízko nebo daleko od sítě.

Odraz jednou nohou byl obvyklý, v podstatě standardní odraz, až do 50. 31) let . Po objevu odrazu obounož se stala tzv. „jednonožka“ na volejbalové scéně zastaralou. V roce 1977 se autor této publikace začal zabývat myšlenkou, jak dalece by mohl být zvýšen potenciál útoku, kdyby se za speciálních okolností podařilo vhodně do něj zařadit odraz jednonož. Spolu s Patty Dowdellovou, jednou z nejlepších hráček USA všech dob, zahájili experiment o možnostech použití jednonožky. Skutečně netrvalo dlouho, než objevili, že útočný úder po odrazu jednonož může být velice účinnou útočnou zbraní. Odraz jednou nohou dovoluje hráči převést tělo bez jakéhokoliv zdržení z rychlého rozběhu do vertikálního výskoku a udržet při tom navíc ještě dostatečně dlouhý let takového výskoku do dálky. Dále umožňuje útočníkům, pohybovat se podél sítě a pak odsmečovat rychlou nahrávku v rozdílných okamžicích její dráhy letu a přitom ovládat míč s takovou přesností, že může smečovat jak podél postranní čáry (obr. 1), tak diagonálním směrem (obr. 2). Hráč−pravák, by měl používat tuto techniku při pohybu zleva doprava; hráč− levák naopak při pohybu zprava doleva. Obr. 1 Italská hráčka Togut se dostala rozběhem dobře až za blokující hráčku k anténce a smečuje do směru podél postranní čáry (ruka zachycena těsně po odbití míče). Stále ještě natažená levá noha je dokladem toho, jak končil odraz − právě do této zcela natažené nohy. Roztažené nohy jsou dokladem vyrovnávání rotačního pohybu trupu po odrazu.

Útočníci prvého sledu Klíčem k úspěšnému útoku v prvém sledu, zvláště v provedení středního předního hráče, je rychlost a správné časování. Síla úderu představuje pouze druhotný požadavek. To tedy znamená, že rychlý útočník by se měl rozbíhat pouze jedním nebo dvěma rozběhovými kroky s krátkým a rychlým odrazovým raz−dva dvojkrokem. Rozběh začíná zhruba 3,5 m od sítě. V některých případech může přední střední útočník prvého sledu použít pouze odrazového dvojkroku bez jakýchkoliv předchozích rozběhových kroků. Hráčům útočícím v prvním sledu se doporučuje švih paže z předloktí a švih omezeným kruhovým pohybem paže. Navíc by tito rychlí útočníci měli používat pouze zkráceného nápřahu paže vzad. Při nápřahu k výskoku by paže neměly být plně nataženy vzad, ale naopak v loktech spíše ohnuty. Někdy se dokonce zkracuje dokončování pohybu po úderu, aby byla vyloučena možnost doteku sítě. V těchto situacích zastavuje paže pohyb vpřed okamžitě po úderu do nahraného míče. Střední přední hráč útočící v prvém sledu musí dokonale zvládnout co nejlépe celou řadu rychlých útočných úderů. „Protější” − Univerzál „Protější” ve hře často útočí údery nejrůznějších sledů a z mnoha různých postavení na hřišti. Proto by měl zvládnout nejen rychlý, ale i pomalý raz− dva odraz při použití dvou rozběhových kroků. U tohoto hráče dáváme 28) přednost technice smeče s omezeným kruhovým švihem paže , jelikož ji může účinně používat při útočných úderech jak v prvém, tak i v pozdějších sledech a z kteréhokoliv postavení u sítě. 27) Současná praxe vrcholového volejbalu, zvláště u mužů, ukazuje, že krajní smečaři nejvíce používají švihu paže z předloktí a z ohnuté paže − redakce. 28) Z tohoto − i předchozího − textu je zřejmé, že autor vyloženě „fandí” kruhovému pohybu paže. Ten má samozřejmě z biomechanického a kineziologického hlediska výhodu v tom, že se paže v průběhu švihu nedostává nikdy do bodu relativně úplného klidu. Zřejmě také nejvíce odpovídá pohybu paže nadhazovačů v baseballu. Současná volejbalová praxe však dává zcela jednoznačně přednost švihům, které jsme v předchozím textu nazvali „z předloktí” a „z ohnuté paže”. Tak dnes nejčastěji smečují prakticky všichni špičkoví hráči a hráčky světa − redakce.

19

Obr. 2 Hráčka (Italka Legeri) se po odrazu levou stále ještě nedotočila – v nápřahu (paže jde stále ještě nahoru, odrazová noha dokončila odraz a začíná se mírně ohýbat v koleni) jakoby ve vzduchu čeká, až k ní doletí nahrávka. Dotočení trupu pak pomůže jak pohyb kolena pravé nohy, tak také pohyb levé paže, která je zatím schována za blokující Korejkou. 29) V současnosti jsou to však právě dlouzí střední blokaři − útočníci prvního sledu, kteří jsou nejčastěji používáni jako doplňkoví útočníci ze zadní řady, když se libero a krajní smečaři prvořadě podílejí na příjmu podání. 30) Připomínám, ještě se k tomu vrátíme později, že v současnosti se útočný úder z doskoku (ze zadní řady) stal v podstatě nedílnou součástí útočných kombinací a je víceméně útokem druhého sledu. Útok ze zadní řady po vysoké nahrávce je podstatně méně nebezpečnou zbraní útočícího družstva. 31) To je samozřejmě situace v USA − na našem území již po válce převládal odraz obounož, i když zde byli stále ještě i mezi muži (vzpomeňme jen na „dědka” Jirku Těšitele nebo F. Mikotu) hráči, kteří jednonožku velmi úspěšně ovládali. Naďa Špelinová pak tuto techniku používala ještě daleko později.

(70 Selinger)

ZPRAVODAJ 8/2001

METODIKA

Selinger

Technická stránka této varianty útočného úderu připomíná provedení „donášky” v basketbalu. Smečař − pravák se rozbíhá podél sítě nebo v mírném úhlu k síti (obr. 3) a odráží se z levé nohy, přičemž pravá noha a pravá paže vede tělo vzhůru do směru odrazu (obr. 4). Je pravda, že tímto druhem výskoku je možno dosáhnout vyššího „dosahu ve výskoku”, než při odrazu oběma nohama. Ve hře se dá odraz jednou nohou dobře využít při rychlých útočných kombinacích a v útočných úderech, kdy se hráč po rozběhu a odrazu pohybuje ve vzduchu současně podél sítě vpřed (viz později fig. 6− 40).

míče mimo hřiště a ve směru k anténce. Je však také velice užitečná pro diagonální údery zahrané ve značně ostrém úhlu, kterými umísťujeme míč mezi síť a útočnou čáru. Při tomto úderu by se měla z levé strany používat vnitřní rotace a naopak vnější rotace z pravé strany. Smeče s postranní rotací jsou z hlediska přesného vybírání míče v obraně daleko obtížnější. Spodní rotace míče při smeči je vhodná k záměrnému odrazu míče od bloku vzhůru. To je zvlášť prospěšné, je−li nahrávka příliš blízko k síti, čímž zatahuje smečaře přímo pod blok. Plachtící smeč (bez rotace) 32) se používá k prudkým úderům do míče letícího velkou rychlostí, zvláště pak do středu hřiště a do rohů, dále pak proti nepřesahujícímu bloku, kterým se hráč pokouší odrazit míč od bloku co možná nejdále za postranní čáru. Největší výhodou smeče bez rotace je, že míč může být rychle udeřen ze strany ve vrcholu smečařova dosahu. Jelikož smečař nemusí čekat na pokles míče, urychluje tento úder útok 33).

Obr. 3 Poloha těla japonské smečařky na obrázku ukazuje dobře směr jejího rozběhu téměř podél sítě. Hráčka již odsmečovala téměř do směru, kterým se rozbíhala a odrazila, ale poloha nohou ukazuje jasně, že se odrážela jednonož.

Údery se sníženou rychlostí Úder se sníženou rychlostí je smeč, ale udeřený poněkud menší silou než maximální. Jde o plně zvládnutý (kontrolovaný) úder na umístění, který smečař posílá do přesně určeného místa v poli soupeře. Rozběh a odraz jsou stejné jako při běžném smeči, švih paže je však pomalejší a s vynaložením menší síly. Největší část silového impulsu i usměrnění míče vychází z činnosti zápěstí. Cílem zpomaleného úderu je „chytit“ soupeře nepřipraveného. Je účinný v situacích, kdy se zdá být část sítě otevřená − nedostatečně bráněná blokem − navozující vyšší pravděpodobnost prudkého smeče. Obrana očekává tvrdý úder. Když smečař neudeří tak silně, míč uletí jen kratší vzdálenost, bránící hráči jsou vyvedeni z rovnováhy a nejsou schopni dostatečně rychle reagovat. Ulití Ulití je míč zatlačený jemně vzhůru nebo přímo dolů. Existují jeho dva druhy. Měkká či pomalá a tvrdá. V obou případech by se měl hráč na ulívku rozbíhat se stejnou intenzitou a stejným způsobem jako na skutečný smeč. Při měkkém či pomalém ulití by měl hráč provést normální švih paže a v jeho konci, posledním okamžiku, zabrzdit velice rychle pohyb, umístit paži − lehce ohnutou v lokti − pod míč. Ruka je umístěna tak, že se celá délka prstů a konec (špička) palce plně dotýkají míče (obr. 5). Potom je míč jemným pohybem zápěstí zatlačen lehce vzhůru a přes síť nebo přes blok.

Obr. 4 Na obrázku Japonky Ogake je dobře vidět, jak se − po odrazu levou – dostává vzhůru koleno pravé – švihové – nohy, které tak napomáhá odrazu. Hráčka se posledním krokem rozběhu již natočila k síti a tak k síti směřuje jak čelem, tak také špičkou odrazové nohy. Obrázek je velmi instrukční i vzhledem k následujícímu paragrafu našeho výkladu o ulití – ukazuje velice jasně na polohu prstů ruky při ulití, což bývá dosti obvyklé zakončení útoku po odrazu jednonož.

Obr. 5 Obrázek ukazuje velice názorně, jak prsty rukou „objímají“ míč: prsty se dotýkají téměř po celé délce – palec o něco méně: více svým koncovým bříškem.

ZPÙSOBY ÚTOÈNÉHO ÚDERU Aby byl smečař dostatečně účinný, musí umět celou škálu klamných pohybů a skrývat své záměry co možná nejdéle. Musí zvládnout množství různých úderů a být schopen odsmečovat míč nejrůznější rychlostí do kteréhokoliv místa na hřišti bez ohledu na své postavení při odrazu. V dalším uvádíme některé nejčastěji používané způsoby útočného úderu − vedle prostého smeče: údery s rotací míče, údery se sníženou rychlostí (zvláště umístěné údery − překl.), „ulití“, „tlačení, či strčení” míče (např. prostrčení blokem), pomalé „vytlučení“ míče o blok („odtlačení” míče stranou od bloku − překl.) a vytloukání bloku. Smeče s rotací Z hlediska techniky, jíž se míči udělují různé druhy rotací, odkazujeme na kapitolu III „Podání“ − „Podání s rotací“. Hráč by se měl učit smečovat míč s vrchní, postranní i spodní rotací a bez jakékoliv rotace (plachtící) do všech míst v poli soupeře. Vrchní rotace míče je vhodná pro smečování přes blok a pro smečování „ostrou diagonálou”. Čím více vrchní rotace je míči uděleno, tím ostřejší může být úhel. Míče, které nemají tak velkou vrchní rotaci, jsou účinné pro umísťování do obvodových částí pole soupeře, zvláště pak podél postranních čar a do rohů. Údery s postranní rotací jsou užitečné pro smečování míčů do bloků (spíše snad „s blokem” nebo „o blok”− redakce). Postranní rotace je příčinou odrazu

ZPRAVODAJ 8/2001

32) Smeč bez rotace nemůže dost dobře plachtit, protože vesměs letí rychleji, než je v našich klimatických podmínkách kritická rychlost pro dosažení tzv. Reynoldsova efektu, který je hlavní příčinou náhlého a rychlého poklesu letícího míče k zemi (viz kap. o podání). Navíc je hlavně horní rotace téměř nezbytná ke správnému umístění míče víceméně kamkoliv do pole soupeře. Proto úder bez rotace nedoporučujeme; prakticky také ve volejbalu solidní úrovně není používán. 33) Připomínám, že realitu tohoto tvrzení jsme již jednou diskutovali v jedné z předchozích poznámek.

(71 Selinger)

20

MUŽI KVALIFIKACE NA MS 2002 Z POHLEDU TRENÉRŮ Kvalifikace na MS byla první vážnou akcí reprezentačního družstva mužů v letošním roce. Základ družstva tvořili hráči, kteří se v týmu objevili i v loňském roce. Příprava byla částečně komplikovaná tím, že ne všichni hráči působící v zahraničí se mohli okamžitě připojit, jelikož například play−off francouzské ligy končilo oproti naší lize později. Základní cíl, kterým byl postup na MS 2002 v Argentině, jsme splnili. Reprezentační tým prošel celou skupinou bez většího zaváhání a nebude chybět při nejbližším setkání nejlepších světových družstev. Po úspěšném odehrání kvalifikační skupiny v Ostravě jsme si položili několik otázek. Odpovědi na ně nás měli přivést k tomu, co ještě můžeme v přípravě před ME 2001 zlepšit a pokusit se s týmem natrénovat. Hledali jsme tedy odpovědi na tyto otázky: * Proč jsme vyhráli. * Co jsme splnili a nesplnili. * Co se nám podařilo/nepodařilo. * Jaké volejbalové trendy se potvrzují. * Jednotlivci − hodnocení. * O co se můžeme ještě pokusit do ME 2001. Proč jsme vyhráli? * Měli jsme nejvyrovnanější družstvo. * Měli jsme jasný cíl a jednotnou motivaci. * Výrazně nejlepší servis tvrdostí i takticky (následuje procentuální vyjádření úspěšnosti servisu podle oficiální statistiky) − děleno dle jednotlivých utkání: * CZE (41 %) – SLO (31 %) * CZE (42 %) − HUN (30 %) * CZE (43 %) − UKR (22 %) Pro naši potřebu hodnocení úspěšnosti podání jsme zavedli jednoduchou statistiku: * Kladným bodem je hodnoceno eso, ale i podání, které způsobí soupeři při přihrávce problémy a vyústí v míč zadarmo od soupeře nebo situaci s vysokou nahrávkou do kůlu a pro nás lepší možností zformovat obranu. * Záporným bodem je hodnoceno zkažené podání nebo servis, který soupeř bez problémů přihraje . Součet obou hodnot pak výsledně ukazuje úspěšnost servisu jednotlivých hráčů − dobrý servis znamená hodnotu blížící se nule, vynikající jsou samozřejmě hodnoty kladné. * Přitom jsme nebyli zcela spokojeni s naší přihrávkou. * Poměr es a chyb při servisu je následující: CZE 1/2, UKR 1/2, HUN 1/3, SLO 1/4. * Nejlépe jsme útočili − udělali jsme nejméně chyb (CZE – 9 %, UKR – 17 %, HUN – 18 %, SLO – 21 %). Výrazně se snížil podíl přímých chyb (útok do autu nebo do sítě) našich útočníků. * V průběhu celého turnaje jsme se nedostali do krize. Co jsme splnili * Jednoznačně sázku na servis. * Rychlost nahrávky do zóny II a I. Luděk Černoušek udělal ve svém francouzském působišti v Montpellier v nahrávce za hlavu velký kus práce. * Zařadili jsme do útočných kombinací „Pipe“ (tedy doskok ze zóny VI − zapojení čtvrtého útočníka), i když ne vždy úspěšně. * Pokusili jsme se zrealizovat „originály“, což je specifické řešení útočných kombinací v rozhodujících momentech utkání. Jedná se o kombinace, které jsou určeny a procvičovány speciálně pro krizové momenty ve vývoji utkání − koncovky setů, situace po time−outu soupeře atd. * Taktizovali jsme s postavením blokařů. Naší snahou je přesunovat slabší blokaře v obraně na síti do míst, kde není nejsilnější útočník soupeře. * Na dobrý servis jsme tentokrát navázali úspěšnou defenzívou i za cenu problémů s řešením bodové situace.

ZPRAVODAJ 8/2001

Co jsme nesplnili * Rychlost nahrávky do zóny IV. * Přesvědčivě a překvapivě zahraný útok po míči zadarmo. * Rychlost hraní prvního sledu. * Důsledkem výše zmíněných bodů je: Naše hra po soupeřově podání se procentuálně neliší od hry po vlastním servisu (útok 46 % − protiútok 46 %). Útočná činnost našeho reprezentačního družstva v porovnání s nejlepšími světovými celky ještě stále není na stejné kvalitativní úrovni jako například podání, kde již máme řadu hráčů srovnatelných s absolutní špičkou. Co se nám podařilo * Dokázali jsme v okamžicích, kdy soupeř vyrovnával hru udržet vítězný tah za úspěchem. * Na tradičně kvalitní podání navázat v některých okamžicích kvalitní defenzívou. Již v minulosti jsme na turnajích patřili k nejlépe podávajícím týmům, ale nedařilo se nám výhodu dobrého servisu zužitkovat. * Načasovat kondiční připravenost mužstva − rychlostně silová složka. * Načasovat formu a herní chuť J. Nováka (hlavního útočníka týmu). J. Novák se do přípravy zapojil jako jeden z posledních hráčů po velice úspěšné, ale zároveň náročné sezóně. Se svým klubem Paris Volley vyhráli s Markem Pakostou finálový turnaj v Lize mistrů, stali se vítězi francouzského poháru i mistry Francie. Naordinovanou individuální přípravou jsme se snažili především vrátit Jirkovi chuť do volejbalu, když hlavně psychicky přijel hodně unavený. Co musí být příště lepší (další chyby) * Nerovnováha mezi četností útoků středáků (Lébl 40 x − ostatní 11 x). L. Černoušek více věřil M. Léblovi, což by mohl být pro naše budoucí soupeře návod při bránění našich útočníků. * Při taktickém střídání blokaře za nahrávače se lépe dohodnout na organizaci nahrávky. * Blokuje−li soupeř „na reakci“, musíme častěji hrát kombinace „od prvního sledu“. * Lepší hra v poli v diagonále (zvláště hráč v zóně IV). Jedná se především o smečaře v zóně IV, kteří podle našich sledování zásadně určují kvalitou odstoupení od sítě úspěšnost celé obrany v poli. * Při kombinaci „Quido“ (zkrácená nahrávka do zóny IV) musí nabíhat blokař více na nahrávače („kůň“) a smečař více z venku . Opět originální signál pro důležité momenty v utkání − je to zkrácená střelba se smečařem ze zóny IV za úderem 1 (rychlý úder prvním sledem u nahrávače). * Špatné řešení problému dvojblok/trojblok. Jaké volejbalové trendy se potvrzují * Hra se stává stále neklidnější. * V určitých situacích není čas uvažovat strategicky. * Stejně často není čas prokázat kvalitu. * Volejbal se rozhoduje v útoku a na servisu. A proto: * Zápas se stává BITVOU o bodové série. Hráči se ve vypjatých situacích dostávají daleko více pod tlak než v dřívějším systému bodování. Času pro rozhodování a taktické plánování (hlavně u nahrávačů) je méně. Čím vznikaly naše a soupeřovy bodové série Naše série: * Servisem ale i následnou kázní v defenzívě. Soupeřovy série: * Chybami v přihrávce (Slovinsko/Maďarsko) a nekvalitním provedením ÚK.

21

MUŽI JEDNOTLIVCI − HODNOCENÍ SMEČAŘI Novák Jiří − Po špatném začátku jeho výkon stoupal, až v posledním utkání splnil svoji roli opory týmu. − Stále nejslabší činností BLOK − takticky dobře, ale problémem je kázeň a technika rukou. − Za nejvýznamnější mentální vlastnost pokládáme rovnováhu mezi agresivitou a klidem, ústící do dokonalé hráčské integrity. Novotný Jakub − Odvážnými výkony příjemně překvapil. − Útok a servis výrazně převyšují zvláště obranu na síti. − Tentokrát se vyplatila sázka na jeho herní odvahu a nezatíženost − stabilitu, trvalost a komplexnost bude teprve muset prokázat. Pešl Petr − „Pečlivý“ výkon ve všech herních činnostech je velkým přínosem pro tým. − Někdy chybí v útočné činnosti odvaha k rozhodnějšímu řešení herních situací. − Blokuje nejlépe ze všech smečařů. − Je to silný, sebevědomý, pracovitý a optimistický typ osobnosti se schopností neustálé komunikace při tréninku i zápase. Dubš Ivo − Potvrdil kvalitní úroveň podání a schopnost solidně útočit. − Komplexně vybavený hráč, na něhož je spolehnutí téměř v každé situaci. − Pro mužstvo je prakticky jedno, zda hraje Pešl nebo Dubš. Polák Dalibor, Novotný Marek − Díky dobrým výkonům svých spoluhráčů (a konkurentů) na jednotlivých postech neměli možnost potvrdit svoje kvality. BLOKAŘI Lébl Martin − Kvalitní výkony (zvláště v obraně na síti) − v utkání přerod – „spící sopka“. − Celkový dojem snižují série neúspěšných útoků a nestabilní (i když jinak kvalitní) servis. − Největší mentální předností je schopnost maximální koncentrace na důležité zápasy, schopnost racionálně postupovat a komunikovat i ve vypjatých chvílích a dokonce i integrovat síly v mužstvu. − Pro mužstvo by bylo vhodné, aby zůstával na hřišti i vzadu (příjem, pole, útok), k tomu mu však pro dlouhý turnaj schází kondice.

Zapletal Petr − Nedostal šanci díky kvalitním výkonům Černouška. LIBERO Smolka Josef − Potvrdil roli hráče s velkými zkušenostmi, unesl tíhu utkání. − Za dobrou technikou přihrávky (velký cit pro míč) ale částečně zaostává kondice (silově rychlostní dispozice − práce nohou). − Předností je schopnost neúnavně připravovat a organizovat mužstvo na každou následující akci a realizovat vytýčenou taktiku. O co se chceme ještě pokusit do ME 2001 − Připravíme mužstvo kondičně a psychicky na velmi náročný, devítidenní turnaj se sedmi zápasy. − Soustředění budou devítidenní s velkým důrazem na kondiční stránku. − Bloky zápasů jsou sestaveny v rytmu ME. − Silní soupeři a případné prohry prověří naše slabé stránky, které dosud odhaleny nebyly a především naší odolnost. − V ofenzívě se zaměříme na rychlost útočných kombinací, preciznost provedení situací při míči „zadarmo“. − Větší důraz budeme klást na komunikaci v organizaci přihrávky (Habada nahradí Smolku z důvodů většího důrazu na přihrávku smečovaného podání). − V defenzívě budeme znovu pracovat na zlepšení bloku krajních hráčů a v poli především na důslednější práci hráčů v zónách 2 a 4. − Trend útočného servisu zachováme a pokusíme se ovlivnit chybovost (Lébl, Černoušek, Novotný M.). Závěr − Cíl je všem hráčům i realizačnímu týmu jasný a jednotná motivace by měla být, stejně jako v kvalifikaci MS, základem odhodlaného výkonu. − V personální oblasti se znovu pokusíme využít vyrovnaného kádru a konkurence v mužstvu. − Svaz vytvořil zatím výborné podmínky pro přípravu mužstva a stejně jako před kvalifikací lze konstatovat, že neexistují objektivní překážky pro realizaci vytčeného cíle. − Medaile z ME leží mírně nad horizontem možností mužstva, ale všichni v týmu věří, že je dosažitelná. Zpracovali: Zdeněk HANÍK, spolu s Milanem FORTUNÍKEM a Jiřím ZACHEM

Staněk Luboš − Spolehlivý a solidní výkon při debutu v reprezentaci. − Zlepšující se útok je stále výrazně slabší než blok. − Osobnostní devízou je vnitřní tvrdost. Kubala Přemysl − Výraznou činností je servis a obrana v poli, solidní předpoklady pro útok. − Malá účinnost při obraně na síti. − Předností je vrozená agresivita a schopnost hrát lépe v důležitých zápasech. NAHRÁVAČI Černoušek Luděk − Vítězně prošel s týmem kvalifikací i díky zlepšení ofenzivní činnosti („pipe“, nahrávka za hlavu) a obraně na síti (založení bloku). − Nahrávka do zóny IV je pomalá, podobně musí zrychlit nahrávku do prvního sledu (vždy skákat a vyvarovat se tzv. „zhoupnutí“). − Hrál velmi dobře v poli. − Jeho osobnostní přednosti vidíme více ve spolehlivosti a stabilitě, než v originalitě a tvořivosti, je typickým nahrávačem pro pevný a uzavřený systém.

22

GENERÁLNÍ PARTNER ČESKÉHO VOLEJBALU

ZPRAVODAJ 8/2001

INFORMAČNÍ SERVIS PŘEBOR ČR STARŠÍCH ŽÁKŮ V OSTRAVĚ V minulém čísle zpravodaje jsme otiskli víceméně oficiální zprávu delegáta KM ČVS, v dnešním přinášíme dojmy a poznatky trenérů Slávie DDM Liberec. Článek je dalším dokladem dobré práce organizátorů z ostravského Danzasu, kteří nastavili laťku vysoko i pro všechny příští pořadatele. Takže ještě jednou díky i za redakci − takové články otiskujeme rádi a naše volejbalová mládež si to zaslouží. M. E. Ve dnech 4. – 6. května se do Ostravy sjelo dvanáct nejlepších družstev ČR, aby zde vybojovalo vrcholný turnaj své kategorie – Přebor České republiky. Přestože se našemu týmu starších žáků podařilo již podruhé za sebou získat titul přeborníka ČR, hlavním cílem článku je stručně informovat o šampionátu a poděkovat ostravským organizátorům. Přebor, dle našeho soudu, neměl po sportovní stránce vysloveně nadprůměrnou úroveň a předvedená hra všech družstev nepřevýšila minulé ročníky (tedy alespoň roky 1999 a 2000, kdy jsme se šampionátu s naším týmem měli tu čest zúčastnit). Prakticky všechny týmy se trochu potýkají s dostatečně vyrovnaným kádrem hráčů, což svědčí o tom, že nepochybně je v republice problém přitáhnout k volejbalu dostatečný počet skutečně talentovaných dětí tak, jako je to samozřejmě problém i u nás v Liberci. Na úrovni nejlepších žákovských družstev (tedy řekněme pro zjednodušení patnáctiletých) v republice bychom již očekávali přinejmenším několik týmů s nejméně 6 – 8 opravdu výbornými hráči.

místem spokojena. Výkonnostně nás zklamala družstva VO Příbram (to mělo určitě navíc, než na 9. místo) a Sokola Brno, v minulých dvou ročnících stříbrného kolektivu, nyní až dvanáctého. Ostravští organizátoři se zhostili pořadatelství Přeboru ČR skutečně skvěle. Počínaje zrekonstruovanou halou, jež působila ve srovnání s loňským sportovištěm v Uherském Brodu jako balzám (herní prostředí, zázemí pro hráče i trenéry), přes organizaci celého přeboru (včetně kyvadlové přepravy, spojující místa ubytování s halou, průběžné zpracování výsledků na počítači, stravování, věcné dary pro nejlepší (až po tradičně lidsky příjemné přijetí a pobyt mezi místními. Úmyslně neuvádíme některé menší mínusy, protože si myslíme, že každý, kdo přijde po ostravských, to bude mít velmi těžké, takovou úroveň udržet, mínusy nemínusy. Protože není vyloučeno, že o pořádání budeme usilovat i my v Liberci, možná na sebe pleteme bič. Děkujeme přinejmenším za liberecké účastníky šampionátu a věříme, že i za většinu ostatních participantů, všem, kteří pomáhali Přebor ČR realizovat. Bez ohledu na veliký úspěch našeho týmu byl pobyt v Ostravě pro nás skutečně příjemným zážitkem. Pro děti, z nichž možná významná část zažila vrchol své volejbalové kariéry (a kdyby ne), musela být nutně účast na přeboru v Ostravě skutečným zážitkem a věříme, že mnohé z nich musely mít pocit, že se zúčastnily něčeho opravdu důležitého, pro co má smysl podstoupit několikaletý trénink. Z některých vrcholných akcí žáků v minulosti tento pocit opravdu vycítit nešlo. Pořadí P−ČR starších žáků:

To samozřejmě neznamená, že by v Ostravě nehráli kluci, na které byla radost se dívat. Za ty nejlepší bychom rádi jmenovali hráče z finálové čtyřky: liberecké Nesvačila, Patku, Pokorného a Smutného, olomoucké Draxla, Krále a Veselého, ústecké (nad Orlicí) Janebu, Kubového a Šifru a (nad Labem) Nedbala s Pěkným. Těch skutečných osobností bylo však v každém družstvu jako šafránu. Totéž platí o nadprůměrně vzrostlých hráčích, těch přes 190 cm se objevilo minimálně a tradičně se prakticky všechna družstva opírala o relativně malé nahrávače. Z hlediska vrcholového volejbalu tedy žádná velká sláva. Doufáme, že v republice působí nemálo talentovaných a velkých dětí v dalších klubech, jež se na Přebor ČR neprobojovaly. Nemáme ambici rozebírat a hodnotit předváděnou hru starších žáků, ať již celkově nebo po jednotlivých družstvech, konstatujeme pouze, že jsme s potěšením sledovali několik týmů, které oproti předcházejícímu průběhu sezóny hrály lépe (Jiskra Ústí n/O., Danzas Ostrava, v menší míře Slavia DDM Liberec) a neubránili jsme se pocitu, že tato družstva pro úspěch na takové vrcholné úrovni své kategorie učinila o chlup více, bez ohledu na to, zda jim turnaj skutečně vyšel tak, jak kolektivy chtěly. Může to být samozřejmě jen náš pocit, ale v průběhu šampionátu jsme jej nabyli. Přebor ČR nevyšel tolik vítězi Českého poháru, Zlaté škole Ústí n/L., která podlehla hned v prvním zápasu Jiskře Ústí n/O., spokojen nebyl Danzas Ostrava (prohrál ve skupině těsně až v koncovce tie−breaku se Slávií Liberec 2:3) a ZŠ Praha– Lužiny určitě po třetím místě v Českém poháru nemohla být se sedmým

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Nejlepší hráči: nahrávač smeč užitečnost blok libero

Slavia DDM Liberec SK UP Olomouc Jiskra Ústí n/O. Zlatá Ústí n/L. Danzas Ostrava Loko Česká Lípa SC ZŠ Lužiny Slavia Plzeň VO Příbram Jihostroj České Budějovice Dansport Praha Sokol Brno

Král Jiří Pěkný Petr Draxl Ivo Veselý Jakub Patka Martin

Olomouc Ústí n/L. Olomouc Olomouc Liberec

Tým trenérů žáků Slavie DDM Liberec Jiří Taraba, Josef Nohýnek, Petr Prokop, Vlastimír Lenert

DISTANČNÍ ŠKOLENI TRENÉRŮ I. TŘÍDY POKRAČUJE Ve spolupráci s FTVS UK v Praze zahájil ČVS v loňském roce distanční školení trenérů I. třídy. Po nejednoduchém jednání se podařilo uvést do života formu studia, která odpovídá jak potřebám pracující trenérské veřejnosti, tak i nejmodernějším formám celoživotního vzdělávání. Navíc jde o formu, jejíž obliba v nejvyspělejších státech světa stále stoupá. Volejbal je prvním sportem, který v ČR k takovéto formě dvouletého studia nejvyšší trenérské kvalifikace dospěl. Pro studenty samotné nejde o jednoduchou formu studia. Její úspěch záleží téměř stoprocentně na nich samotných − na jejich chuti a ochotě studovat, na jejich snaze, na jejich samostatné práci a plánování svého času. Krátce a jednoduše − ten, kdo chce distančně (pozor, nejde o běžné dálkové studium, které má pravidelné měsíční konzultace) studovat, musí samostatně nastudovat požadovanou studijní látku, případně ji s příslušným vyučujícím prokonzultovat, zpracovat písemné úkoly nebo seminární práce a potom na zkoušce, či zápočtu, prokázat znalost příslušné problematiky. Po dvou letech se studium dokončuje obhajobou závěrečné práce před komisí, která také současně ověří nejdůležitější znalosti získané v průběhu minulých dvou let. ČVS zřídil pro studenty na své webové stránce („www.volejbalcz.cz”) informační oddíl, na němž uveřejňuje jednak nezbytné informace a jednak jednotlivé požadavky a úkoly pro studium specializace. Také v další komunikaci se studenty je dávána přednost e−mailům a SMS zprávám. To ovšem − a samozřejmě − neplatí pro zkoušky a zápočty. Ty musí studenti samozřejmě absolvovat osobně.

24

V současnosti se dostávají první studenti do konečné fáze svého úvodního ročníku. Nastává tak čas pro přípravu budoucnosti. I když je definitivní zhodnocení průběhu letošního ročníku studia stále ještě před námi − proběhne až napodzim − došlo k dohodě o dalším pokračování v této formě studia. ČVS tak může oznámit všem zájemcům, že v říjnu 2001 otevře další dvouletý cyklus distančního studia trenérů I. třídy. Základní podmínky přijetí do studia jsou následující: · úspěšné zakončení středoškolského studia maturitou (požadováno FTVS UK), · nejméně dvouletá trenérská praxe po získání kvalifikace trenéra II. tř. · poplatek FTVS za studium v prvním roce cca 7 500 Kč a v druhém roce cca 9 500 Kč − zhruba polovina této částky bude kryta ČVS po úspěšném zakončení příslušného ročníku studia. Zájemci o studium se mohou s okamžitou platností hlásit na ČVS, u p. Miloslava EJEMA, CSc. Adresu, telefony, fax i e−mail naleznete v tiráži Zpravodaje ČVS. Po oznámení zájmu obdrží každý formulář definitivní přihlášky, kterou vyplní a okamžitě zašle zpět. Definitivní oznámení o přijetí a zahájení studia dostanou zájemci do 15. září 2001. Proto všichni zájemci neváhejte! Miloslav Ejem, CSc.

ZPRAVODAJ 8/2001

DEBLY VŠECHNY DEBLOVÉ TURNAJE PŘED MR ZNAJÍ SVÉ VÍTĚZE Ve Zpravodaji 6/2001 byly zveřejněny stručné komentáře a výsledky prvních dvou letošních deblových turnajů a to v Kvasinách (mixy 27. 5. 30 dvojic) a v Poděbradech (muži 3. 6. 11 dvojic). Deblová sezóna pokračovala tradičními turnaji v Praze, které byly letos již 21. ročníkem. Jejich pořadatelem je VO TJ Slávia Žižkov, ale turnaje se od r. 1996 hrají na hřištích SK METEOR Praha v Libni. V sobotu 9. 6. to byly turnaje mužů a žen. Turnaje mužů se zúčastnilo 9 dvojic, které sehrály ve třech skupinách zápasy, které rozhodly o nasazení do finálového „pavouka“. Vítězem se stala nymburská dvojice Honza David − Vojta Věchet před pražskou dvojicí Petr Štěpán „Ježek“ − Mirek Železný. Na třetím místě se umístila další nymburská dvojice Petr Hamerník, Tomáš Kokojan, která po pěkném a napínavém zápase porazila loňské vítěze bratry Petra a Jirku Pavelku z Prahy. Je třeba zvláště ocenit především výkon „Ježka“, který se na deblovém turnaji znovu objevil po dlouhé době a svou výbornou a bezchybnou hrou, podpořenou dobrým výkonem spoluhráče „Železňáka“ překvapil ostatní špičkové dvojice. Turnaj žen měl poměrně malou účast 4 dvojic. Hrál se v jedné skupině a vítězství si odnesla pražská dvojice Jaroslava Berková, Jana Votrubová před další pražskou dvojicí Šárka Kvasničková, Martina Jůzová. V neděli 10. 6. byl sehrán mixový turnaj za účasti 20−ti dvojic. Hrálo se ve čtyřech pětičlenných skupinách a do následného K.O. kola postupovaly 4 dvojice ze skupiny. Turnaj měl vysokou kvalitu což dosvědčuje skutečnost, že přes K.O. kolo do finálového pavouka o 1. až 8. místo nepostoupila známá nymburská dvojice Věchet, Martínková. Své vítězství z minulého roku obhájila pražská dvojice Jirka Pavelka, Katka Říhová před další pražskou dvojicí Vladek Pavelka, Šárka Kvasničková. Na třetím místě se umístila dvojice Tomáš Kokojan (Nymburk), Zuzka Kučerová (Hradištko). Další sobotu a neděli se konaly deblové turnaje v Nymburku. V sobotu 16. 6. se konal turnaj mužů za účasti 9−ti dvojic. Vítězem se stala nymburská dvojice Věchet –David před další nymburskou dvojicí Kokojan – Hamerník. Na třetím místě skončila brněnská dvojice Muroň – Sedlák. Turnaje žen se zúčastnilo rovněž 9 dvojic a vítězem se stala nymburská dvojice Martínková – Ornstová před pražskou dvojicí Berková – Votrubová a další nymburskou dvojicí Kellerová – Korcová.

V neděli 17. 6. se konal deblový turnaj za účasti 21 dvojic. Po zápasech ve skupinách byl sehrán „pavouk“ jehož vítězem se stala nymburská dvojice Věchet – Martínková a napravila tak svoje vyřazení v Praze. Na druhém místě skončila další nymburská dvojice Kokojan – Kučerová před dvojicí Honza David – Říhová. Katka Říhová pro tento turnaj změnila partnera, protože Jirka Pavelka byl na dovolené. Původně měla série deblových turnajů pokračovat turnaji v Harachově. Pořadatelé ale těsně před sezónou odřekli tyto turnaje a proto byl narychlo díky iniciativě Tomáše Kokojana uspořádán v sobotu 23. 6. turnaj mužů v Nymburku Na sídlišti. Sjelo se 9 dvojic. Vítězem se stala brněnská dvojice Tezzele – Gregor před nymburskou dvojicí Hamerník – Kokojan a další brněnskou dvojicí Muroň I – Muroň O. Za upozornění stojí že se jedná o dvojici otce se synem. Následující sobotu 30. 6. a neděli 1. 7. se konala série turnajů v Českých Budějovicích. Jejich zajímavostí je, že se hrají dle pravidel tlučených deblů. Bohužel, stejně jako v několika posledních letech se sobotních turnajů mužů i žen zúčastnilo poměrně málo dvojic – šest mužských a pět ženských. Hrálo se proto systémem každý s každým. Vítězem mužského turnaje se stala nymburská dvojice Věchet – David před pražskou dvojicí Vl.Pavelka – Železný a další nymburskou dvojicí Kokojan – Hamerník. Vítězem ženského turnaje se stala českobudějovická dvojice Eva Trnková – Květa Berná před pražskou dvojicí Martina Jůzová – Šárka Kvasničková a další pražskou dvojicí Krystína Štěpánová – Zuzana Škodová. Nedělních deblů se zúčastnilo celkem 13 dvojic. Vítězem turnaje se stala pražská dvojice Vladek Pavelka – Šárka Kvasničková před nymburskou dvojicí Jan David – Martina Kellerová a další nymburskou dvojicí Tomáš Kokojan – Zuzana Kučerová. Dobrý průběh nedělního turnaje nepříjemně narušila tři zranění − dva výrony v kotníku a jeden výron v prstu. Z důvodů, které byly vysvětleny v článku k zahájení deblové sezóny ve Zpravodaji 5/2001, se konaly dva tradiční turnaje – Sklenařice a Valašské Meziříčí ve stejném termínu. V sobotu se ve Sklenařicích konal turnaj mužů za účasti 12−ti dvojic. Vítězem se stala pražská dvojice Mirek Železný – Vladek Pavelka před další pražskou dvojicí Petr a Jirka Pavelka a místní dvojicí Jiří Čermák – Oldřich Vitvar. Ve Valašském Meziříčí se v sobotu konal mixový turnaj za účasti 24 dvojic. Po zápasech ve skupinách, K.O. kole a finálovém pavouku se vítězem turnaje stala nymburská dvojice Tomáš Kokojan – Zuzka Kučerová před šumperskou dvojicí Martin Večeřa – Veronika Opekarová a holešovskou dvojicí Antonín Nášel – Dana Šimkovičová. V neděli se ve Sklenařicích hrály mixy za účasti 22 dvojic. Vítězem turnaje 1. třídy se stala pražská dvojice Jirka Pavelka – Katka Říhová před dvojicí Vladek Pavelka – Šárka Kvasničková a dvojicí Petr Pavelka – Martina Kellerová. Ve Valašském Meziříčí se hrál turnaj mužů za účasti 24 dvojic a turnaj žen za účasti 18 dvojic. Turnaj mužů vyhrála brněnská dvojice Tezzele – Gregor před další brněnskou dvojicí Muroň – Sedlák a nymburskou dvojicí Kokojan – Hamerník. Turnaj žen vyhrála dvojice Opekarová (Šumperk) – Kučerová (Hradištko) před holešovskou dvojicí Šošolová – Šimkovičová a vsetínskou dvojicí Michálková – Kopačáková. Poslední série turnajů před otevřeným Mistrovstvím republiky byly turnaje v Zábřehu. V sobotu 28. 7. se konal turnaj mužů za účasti 12−ti dvojic. Vítězem se stala brněnská dvojice Gregor – Tezzele před dvojicí Zdeněk Haník – Ondřej Boula a dvojicí Ivo Muroň (Brno) – Martin Večeřa (Šumperk). Sobotního turnaje žen se zúčastnilo 8 dvojic a zvítězila holešovská dvojice Šošolová – Šimkovičová před šumperskou dvojicí Opekarová – Singerová a dvojicí Michálková – Kubačáková. V neděli se hrál mixový turnaj za účasti 18−ti dvojic. Vítězem se stala dvojice Votava (Poděbrady) – Jůzová (Praha) před dvojicí Ondřej Boula – Peřinová a pražskou dvojicí Železný – Říhová.

Jirka Pavelka a Jarda Votava na turnaji v Praze Meteoru

Otevřené Mistrovství České republiky ve volejbalových deblech se koná ve dnech 11. 8 a 12. 8. v Jidřichově Hradci. V sobotu 11. 8 se hrají turnaje mužů a žen a v neděli turnaj mixů. Před MR je pořadí v soutěži jednotlivců, do kterého se započítávají body za umístění ze všech turnajů, následující.

ZPRAVODAJ 8/2001

25

DEBLY POŘADÍ MUŽI 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58

příjmení Kokojan Hamerník Železný Věchet David Pavelka Muroň Tezzele Pavelka Večeřa Pavelka Votava Gregor Šritter Boula Bydžovský Kutnar Nášel Muroň Sedlák Michálek Semerák Haník Ruffer Štěpán Bauer Havlíček Kubát Vaculík Čermák Vitvar Hanák Křístek Licek Mikliš Neumann Patočka Adametz Čech Čech Haník Chládek Nechanický Paprsek Schmidtmayer Šuk Vondra Bohuslav Čermák Drastich Hajdůšek Jirásek Kučera Mášenka Randa Žižka Broňo Commer

k 30.7.2001 bodů jméno celkem Tomáš 65 Petr 51 Miroslav 46 Vojta ml 39 Jan 36 Vladek 35 Ivo 30 Marek 29 Jiří 28 Martin 27 Petr 25 Jaroslav 25 Aleš 24 Jan 18 Ondřej 14 Ladislav 14 Pavel 14 Antonín 14 Jan 13 Bořivoj 13 Ondřej 12 Stanislav 11 Zdeněk st. 10 David 10 Petr 10 Petr 9 Lukáš 9 Tomáš 9 Tomáš 7 J. 6 Oldřich 6 Filip 5 Tomáš 5 Jindřich 5 Petr 5 Z. 5 K. 5 Sklenařice 4 Jiří 4 Radek 4 Zdeněk ml. 4 Zábřeh 4 J. 4 Zábřeh 4 František 4 Roman 4 Jindřich 4 P. 3 A. 3 Lukáš 3 Ondřej 3 Sklenařice 3 Vilda 3 Brno 3 Stanislav 3 NymburkII 3 Pavel 2 S. 2

Vítězové sklenařického turnaje Jirka Pavelka a Katka Říhová při soupeřově podání

26

bodů muži 38 39 27 22 22 13 30 29 12 6 12 6 24 7 7 14 12 3 13 13 6 5 7 7 7 7 7 9 3 6 6 5 5 5 0 5 5 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2

bodů mixy 27 12 19 17 14 22 0 0 16 21 13 19 0 11 7 0 2 11 0 0 6 6 3 3 3 2 2 0 4 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

POŘADÍ ŽENY 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58

příjmení Kučerová Opekarová Kvasničková Říhová Kellerová Jůzová Šimkovičová Martínková Šošolová Korcová Michálková Šritterová Telipská Berková Haníková Haníková Votrubová Železná Kubačáková Ornstová Štěpánová Peřinová Singerová Škodová Kopačáková Kučerová Votavová Berná Červenková Červenková Čípová Dymáčková Kubešová Penková Penková Trnková Zemanová Křikalová Pokorná Smilková Tichá Kléglová Kubíčková Licková Martínková Kindlmanová Křikalová Marcaníková Polanská Střihavková Vavříková Vyvialová Ivánková Kloudová Pálová Řezáčová Válková Voklová

k 30.7.2001 bodů jméno celkem Zuzana 40 Veronika 36 Šárka 28 Kateřina 28 Martina 27 Martina 26 Dana 26 Vladka 21 Alena 19 Andrea 14 Lenka 13 Radka 11 Lenka 11 Jaroslava 10 Svatava st. 10 Svatava ml 10 Jana 10 Gabina 9 Zábřeh 8 Hana 8 Kristýna 8 Zábřeh 7 Zábřeh 7 Zuzana 7 Eva 6 Miroslava 6 Jana 6 Květa 5 Iva 5 Marie 5 Kateřina 5 Tereza 5 Jana 5 Pavla 5 Petra 5 Eva 5 Alice 5 Šárka 4 Irena 4 Hana 4 Pavla 4 Adéla 3 Zábřeh 3 Jitřenka 3 Jana 3 Nymburk 2 ml. 2 Vítězslava 2 Jana 2 Petra 2 Zábřeh 2 Dagmar 2 Lenka 1 Olymp 1 Nymburk 1 Zábřeh 1 Zábřeh 1 Sklenařice 1

bodů ženy 13 15 6 0 7 6 15 8 15 6 12 0 2 10 10 7 10 1 6 8 4 0 7 3 6 6 0 5 5 5 5 2 0 5 5 5 5 3 0 4 4 0 3 0 3 2 2 2 0 2 2 2 1 0 1 1 1 0

bodů mixy 27 21 22 28 20 20 11 13 4 8 1 11 9 0 0 3 0 8 2 0 4 7 0 4 0 0 6 0 0 0 0 3 5 0 0 0 0 1 4 0 0 3 0 3 0 0 0 0 2 0 0 0 0 1 0 0 0 1

Vojta Věchet se svojí novou partnerkou pro mixy Lenkou Telipskou

ZPRAVODAJ 8/2001

INFORMAČNÍ SERVIS KRISTÝNA CUP 2001 − VÝSLEDKY 4.TURNAJE −  28. − 29. 7. 2001 TS HRÁDEK OPEN Organizátoři děkují za finanční a ostatní pomoc při organizaci Kristýna Cupu 2001 sponzorům a partnerům: STAROPRAMEN − Pražské Pivovary a.s., Město Hrádek n/Nisou, PÍSKOVNY HRÁDEK a.s., KRISTÝNA a.s., U + H Elektro s.r.o., Hospoda na Jihu − manželé Šimáčkovi, K. H. SPORT, REGULA TERM, TS Hrádek s.r.o., SOVA Liberec s.r.o., MF Dnes − Liberecký kraj, SHS − Stavební Hrádecká Společnost a.s., KABARET Hotel JELEN, UNIVELER − Algida, MATTEO s.r.o. Liberec, VULKAN a.s., LIBERECKÝ DEN, Radio Contact Liberec, měsíčník HRÁDECKO, JMS Webdesign (Markic@Hepy), FROG & FROG software, OÁZA Restaurace Grabštejn, AUTOŠKOLA Zrnovský, AUTOVRAKOVIŠTĚ Stráž n/N., ing. R. Petr PALUBKY Václavice, členové AC JIH BEACHVOLLEYBALL VK Hrádek n/N.  Kristýna Cup překonal další z mezníků, tím prvním významným byla loňská stavba druhého hřiště a tím druhým turnaj TS Hrádek OPEN, který se na kurtech u hrádecké Kristýny uskutečnil o tomto víkendu. Turnaj byl pro vysoký zájem hráčů poprvé rozložen do dvou dnů, v sobotu 28. 7. 2001 se uskutečnily turnaje mužů a žen a v neděli 29. 7. 2001 turnaj smíšených dvojic − mixů. Turnaje se zůčastnilo celkem 56 dvojic − 32 dvojic v soutěži mužů, 8 v soutěži žen a 16 v nedělní soutěži mixů. Nejvzdálenější účastníci přijeli (respektive přiletěli) tentokrát z Tampa Bay (USA), soutěže se zúčastnily dvě dvojice z oddílu Robur Zittau (SRN).   VÝSLEDKY SOUTĚŽE   kategorie ŽENY 1. Mullerová, Pospíšilová (TU Liberec) 2. Šafránková, Husáková (Spartak Chrastava) 3. Honzejková, Ulrichová (IKA Labík Liberec) 4. Petrů, Polívková (Plážový SK Praha − VK Hrádek)   průběžné pořadí po čtyřech turnajích Kristýna Cupu 2001: 1. Honzejková, Ulrichová (IKA Labík Liberec) 2. Petrů, Šulcová (Plážový SK Praha) 3. Částková, Vodhánělová (TU Liberec)

kategorie MIXY 1. Kopecká, Prchal (Tesla Stráž n/N.) 2. Rozkovcová, Dvořák (TU & Kozly Liberec) 3. Šafránková, Kalfeřt (AC Jih Hrádek n/N.) 3. Nováková, Smolka (Oběť a vrah Liberec)   průběžné pořadí po třech turnajích: 1. Šafránková, Kalfeřt (AC Jih Hrádek n/N.) 2. Kopecká, Prchal (Tesla Stráž n/N.) 3. Nývltová, Nývlt (Harcov) kategorie ELITE MUŽI Pouze neúčast vedoucího páru celé soutěže umožnila pronáslůedovatelům snížit jejich náskok a poprvé v letošní soutěži nezvítězila harcovská dvojice Hoření, Šubrt. 1. Jirásko, Ledvina (Jablonec n/N.) 2. Prchal, Urban (Tesla Stráž n/N.) 3. Procházka, Beneš ml. (Janov) 4. Nimrichter, Šverma (Tesla Stráž n/N.)   průběžné pořadí po třech turnajích: 1. Hoření, Šubrt (Harcov) 2. Markovič, Oščatko (AC Jih Hrádek n/N.) 3. Prchal, Urban (Tesla Stráž n/N.)   Další díl Kristýna Cupu 2001 − turnaj CABARET JELEN OPEN (s malým sobotním překvapením) se koná v Hrádku nad Nisou v sobotu 11. srpna 2001 (muži, ženy) a v neděli 12. srpna 2001 (mixy).   Martin Půta, předseda VK Hrádek n.N & president Kristýna Cup 2001 http://kristynacup.euweb.cz

NABÍDKA POLOKOŠIL PRO ROZHODČÍ VOLEJBALU Asociace rozhodčích volejbalu nabízí rozhodčím polokošili (krátký rukáv a límec) s nášivkami odznaku rozhodčího a ČVS. Polokošile byla schválena KR ČVS v Praze 18. 12. 1998 k řízení ligových utkání pro rozhodčí listiny B a C a ostatních nižších soutěží v ČR (městské, okresní a krajské přebory). Cena jednoho trička činí 415 Kč, včetně DPH. Každý zájemce vyplní objednávkový list, který zašle na adresu: Jiří Klaisner, Sušilova 52, 664 51 Šlapanice

a přiloží kopii ústřižku o zaplacení zálohy ve výši 350 Kč/l ks. Zálohu poukáže na výše uvedenou adresu (Jiří Klaisner). V případě neodebrání polokošile propadá záloha ve prospěch distributora, tj. Asociaci rozhodčích volejbalu, která ponese riziko za vzniklou škodu při jeho neodebrání.

OBJEDNÁVKOVÝ LIST Jméno a příjmení: ……......................................……………………………… telefon domů nebo MT:……......................................................................………

adresa: ……................................................................................................................…………………………………………………. PSČ: ………………………

počet polokošil: ……….. označ velikost polokošile (L, XL, XXL): ……………………… PŘILOŽ KOPII ÚSTŘIŽKU SE ZAPLACENOU ZÁLOHOU 350 Kč, JINAK JE OBJEDNÁVKA NEPLATNÁ Objednávám polokošili pro rozhodčího volejbalu v ceně 415 Kč, včetně DPH a zavazuji se k doplacení a odebrání při dobírce nebo osobním převzetím. Při neodebrání objednané polokošile propadá záloha ve prospěch distributora, tj. Asociace rozhodčích volejbalu, která ponese riziko za jeho neodebrání. Objednávkový list, vyplněný ve všech rubrikách a s přiloženou kopií ústřižku o zaplacení zálohy, zašlete na adresu: Jiří Klaisner, Sušilova 52, 664 51 Šlapanice do 1. září 2001. Za AR: Ing. Josef Prokeš v.r., předseda AR ČVS

ZPRAVODAJ 8/2001

podpis rozhodčího: …………………………..

27

INFORMAČNÍ SERVIS

OZNÁMENÍ Všem volejbalistům a volejbalistkám i čtenářům „Zpravodaje ČVS“ oznamujeme, že nás opustil

Dr. Oldřich VOJTÍŠEK Narodil se 24. 1. 1926 v Mladé Boleslavi, avšak těžiště jeho dlouholeté funkcionářské práce bylo v Liberci. Během ní působil v propagační komisi bývalé ústřední sekce odbíjené ČSTV a následně v obdobných pracovních úsecích československé federace volejbalu a konečně v Komisi společenského významu volejbalu ČVS. Ve hnutí byl znám jako erudovaný volejbalový hlasatel, spolupracovník Pepíka Suchana, Poldy Jebáčka a Tondy Kubiše. Zemřel po delší těžké nemoci 12. 6. 2001 ve věku 75 let. Čest jeho památce!

Vladimír Vyoral, předseda KSVV ČVS V Praze dne 26. 7. 2001

OBJEDNEJTE SI ZPRAVODAJ NA ROK 2001 Zpravodaj ČVS je oficiálním věstníkem – měsíčníkem – vydávaným ČVS. Vychází nepřerušovaně, každý měsíc, již od roku 1997. Vedle oficiálních dokumentů ČVS, jako jsou různé směrnice, usnesení apod., vychází ve zpravodaji řada metodických článků pro základní výcvik i vrcholový trénink volejbalu, dokumentuje se většina výsledků soutěží řízených ČVS, zpravodaj informuje o všech novinkách rozhodnutých orgány FIVB i CEV, z řady světových a evropských soutěží přináší původní články a informace a ještě mnoho a mnoho jiného. Všechny oficiálně registrované volejbalové kluby nebo oddíly, které jsou členy ČeSTV dostávají jeden výtisk zdarma. Přesto je jistě i pro členy těchto oddílů vhodné zpravodaj odbírat samostatně, aby měli přístup k uveřejňovaným informacím trvalý a nikým jiným nerušený. Metodické publikace a směrnice jsou ve zpravodaji dokonce zařazovány tak, aby je bylo možno snadno vyjmout a vložit do samostatných pořadačů. Právě pro

tuto silnou podporu svazu je od každého zájemce o individuální odběr požadována pouze částečná úhrada nákladů na vydávání. Pro celý rok 2001 – tedy za 12 čísel a jejich rozeslání poštou – je požadováno pouze 280 Kč, které lze uhradit buď složenkou nebo přímo na uvedený účet ČVS. Vydavatelé by přivítali, samozřejmě díky snížení nákladů při zvýšeném počtu pravidelně rozesílaných výtisků, kdyby každý ze současných příjemců pomohl při náboru dalších odběratelů. Těm, kteří se rozhodnou pro odběr zpravodaje poprvé (vlastně komukoliv z vás), nabízí redakce možnost doplnění minulých ročníků – to se může vyplatit zvláště těm, kteří zpravodaj odbírají pro jeho metodické části − a to za velmi příznivé ceny: Ročník 1997: Ročník 1998:

50 Kč 100 Kč

Ročník 1999: Ročník 2000:

150 Kč 200 Kč Váš Míla Ejem

PŘIHLÁŠKA

Všechny zájemce o zpravodaj žádáme, aby nám vyplnili a zaslali na adresu ČVS (viz. tiráž str. 3) přihlášku a složenkou ČVS nebo na účet ČVS (číslo účtu: 185973/0300 variabilní symbol „40“ a specifický symbol „1000“, Československá obchodní banka, Na poříčí 14, 115 20 Praha 1) zaplatili příspěvek na vydávání pro rok 2001 ve výši 280 Kč. Na zadní straně složenky ve zprávě pro příjemce uveďte „Předplatné Zpravodaj ČVS pro rok 2001“. Při platbě ze sporožirového nebo běžného účtu nám na přihlášce uveďte číslo vašeho účtu a specifickým symbol (údaj na vaší sporožirové kartě) pro identifikaci platby. Přihlašuji se závazně k odběru svazového věstníku Zpravodaj ČVS v roce 2001, zaplatím příspěvek 280 Kč: složenkou – převodem z běžného − sporožirového účtu (nehodící se škrtněte, uveďte číslo účtu). Prohlášení předplatitele: Souhlasím s ttm, aby údaje o mé osobě uvedené v této přihlášce byly zařazeny do databáze předplatitelů, pro potřeby evidence předplatitelů − zasílání věstníku a kontroly zaplacení příspěvku na vydávání věstníku, na dobu nezbytně nutnou. Správce osobních údajů ČVS bude přísně dbát na ochranu osobních údajů předplatitelů.

Jméno, příjmení, titul …………………...........................................................................................................……………… Přesná adresa s PSČ, na kterou bude zpravodaj zasílán, telefon, e−mail: …………………………………………………......…………...........................…………………............................………………………………………………. V …………................………, dne ………………………….. Podpis ……………………………….

28

ZPRAVODAJ 8/2001

termíny - DOMÁCÍ TURNAJE r. č. 137 79 50 15 146 119 22 167 182 72 205 138 73 64 144 139 176 16 183 89 86 17 173 27 13 18 242 44 99 42 34 215 169 57 216 231 212 90 170 217 185 147 171 35 54 84 174 218 219 104 148 38 300 301 302 220 303 115 304 221 305 47 39 85 222 40 91 186 55 175 213

Datum 18.8. 18.8. 18.8. 18.8. 18.8. 18.8. 18.8. 18.8. 18.8. 18.8. 18.8. 19.8. 19.8. 20.8. 25.8. 25.8. 25.8. 25.8. 25.8. 25.8. 25.8. 25.8. 25.8. 25.−26.8. 26.8. 26.8. 27.8. 1.9. 1.9. 1.9. 1.9. 1.9. 8.9. 8.9. 8.9. 8.−9.9. 9.9. 15.9. 15.9. 15.9. 22.9. 22.9. 22.9. 22.9. 22.−23.9. 22.−23.9. 22.−23.9. 22.−23.9. 29.9. 28.−29.9. 29.9. 5.10. 20.10. 20.10. 21.10. 27.10. 4.11. 16.−18.11. 18.11. 24.11. 24.11. 8.−9.12. 15.12. 15.12. 15.12. 26.12. 26.12. 26.12. 28.−29.12. 29.12. 29.12.

ZPRAVODAJ 8/2001

Název turnaje Deblový turnaj mužů na Jiváku 48.r.volejbalového turnaje mužů V.r. Volejbalového turnaje mužů XXIV.r. turnaje Střední Moravy X.r.Memorialu ing.V.Pravdy Pohár Polabí 25.r.turnaje veteránů MALINA CLOSE Memoriál Jar.Vybírala Turnaj veteránů a smíšených družstev (4+2) Deblový turnaj losovaných mixů na Jiváku Memoriál Jar. Saláta Léto pražských dětí XVI.r. Memorialu Mirka Čípy Deblový turnaj v Malšovicích Loučení s létem 36.r. volejbalového turnaje veteránů 2.r. Citadela 4+2 Černilov Cup 2001 XXIII.r. memorialu Slávky Streubelové 36.r. volejbalového turnaje mládeže Zmrzlinový pohár XXXV. r. národního finále vesnických družstev 47.r. Memoriálu Miloše Čupy a Mirka Bílka 36.r. volejbalového turnaje mužů a žen 1.r. Letního turnaje mužů Memoriál Dušana Marouška1 6. r. turnaje veteránů Volejbalový turnaj veteránů Prázdninový matchball Kurýr open 8. r. ženy−dorostenky O pohár starosty VII. r. Memoriálu Vladimíra Šacha 29. r. modrá stuha města Teplic žákyně Pohár Rokycan Turnaj dorostu Podzim 2001 Turnaj smíšených družstev 15. r. mem. A. Tomse ml. dorostenky Předsezonní turnaj Dorostenecký turnaj O pohár Unionu Burčákový turnaj Podzimní turnaj Pohár TJ OA Třebíč juniorky Turnaj talentované mládeže − P−ČR junioři 43. r. Štít mladých dorostenky Kontakt−in smíšená družstva 4+2 Finále M−ČR superveteránů Přípravný turnaj Brněnský míč Trojice − žáci nar. po 1.9. 1988 Dvojice − žáci nar. po 1.9. 1986 Trojice − žákyně nar. po 1.9. 1988 Kontakt−in smíšená družstva 4+2 Dvojice − žákyně nar. po 1.9. 1986 III. r. mezinárodního turnaje univerzitních dr. Mixdebly − žactvo nar. po 1.9. 1984 Kontakt−in smíšená družstva 4+2 Mixdebly − žactvo nar. po 1.9. 1986 32. r. turnaje o Pohár přátelství Vánoční turnaj Memoriál Aleny Kašparové Kontakt−in smíšená družstva 4+2 Štěpánský turnaj Vánoční turnaj Štěpánský turnaj Vánoční turnaj Turnaj žáků a dorostenců Poslední smeč 2001

PROGRAMOVÝ SERVIS Kategorie DM M M M(1tř.,2tř.) M,DCI M,Ž MV, ŽV SD(4+2) SD(4+2) Ž VM,SD(4+2) DX M ŽKY,DKY DKY DM,DX M MV, ŽV SD(4+2) Ž(okr.) Ž,DKY ŽCI,ŽKY,DCI,DKY ŽKYS M,Ž M M, Ž(1 a 2tř.) M M (okres) MV MV ŽKY Ž, DKY SD (4+2) SD (4+2) ŽKY DKYM DCIS, DCIM SD (4+2) SD (4+2) DKYM DCI DCI SD (4+2) DKY, Ž DKYM JKY DCIS DKY SD (4+2) MV (50let) M (I, II liga) ŽKY ŽCI ŽCI ŽKY SD (4+2) ŽKY SD (3+3) MIX SD (4+2) MIX M DKY, Ž ŽKY SD (4+2) MV, ŽV SD (4+2) SD (4+2) ŽKYS ŽCI, DCI SD (4+2)

Pořadatel TJ Nymburk VK Hronov VK Mladá Boleslav VK Kojetín TJ CHS Chotěboř VSK Čelákovice TJ Sokol Radčice Sokol Malínec−ZČE TJ EMĚ Mělník TJ Raškovice VK Kralovice TJ Nymburk TJ Raškovice SK Slavia Praha VO TJ Sokol Pardubice TJ Malšovice Meteor České Budějovice TJ Sokol Lupenice TJ Sokol Vyšehrad SK Černilov TJ Slovan Broumov TJ Sokol Lupenice TJ Slávia Hradec Králové TJ Sokol Čestice TJ Sokol Metylovice TJ Sokol Lupenice SKO Hlinsko TJ Sokol Ploštice n/ Labem TJ Ropice VK Rakovník PSK Znojmo Všesportovní Cento Teplice Sokol Valcha TJ Praga Praha Všesportovní Cento Teplice VK Rokycany TJ Nivnice SK Černilov Sokol Doubravka Všesportovní Cento Teplice TJ ČKD Blansko TJ CHS Chotěboř Union Plzeň PSK Znojmo TJ NH Ostrava TJ OA Třebíč TJ Slávia Hradec Králové Všesportovní Cento Teplice Všesportovní Cento Teplice TJ Jiskra Tanvald TJ CHS Chotěboř MVS v Brně MVS Plzeň MVS Plzeň MVS Plzeň Všesportovní Cento Teplice MVS Plzeň TJ Medicina Praha MVS Plzeň Všesportovní Cento Teplice MVS Plzeň OVS Jablonec n/Nisou MVS v Brně TJ OA Třebíč Všesportovní Cento Teplice MVS v Brně SK Černilov TJ ČKD Blansko TJ NH Ostrava TJ Slávia Hradec Králové TJ Auto Škoda Ml. Boleslav

29

PROGRAMOVÝ SERVIS - turnaje adresář Reg. č.

Jméno

Ulice, číslo

13 Hajdušek Lumír ing 15 Novák Zdeněk 16,17,18 Hlavatý Ladislav 22 Sodomka Václav 27 Dvořák Bohuslav 34,35 Bílek Bohumír 38,39,40 Říha Štěpán 42 Němeček Petr 44 Pluhař František 47 Saska Jaroslav 50 ŠolcZdeněk 54,55 Rundt Dušan ing. 57 Vondráček Stanislav 64 Sedlický Petr Ing. 72,73 Minks Miloslav 79 Šolín Jaroslav 84,85 Obršlík Jiří 86 Streubel Zdeněk 89,90,91 Štolfa Rostislav 99 Pszczolka Karel 104 Čejchan Miroslav 115 Vorálek Rostislav Dr. 119 Fijala Jindřich ing. 137,138 Věchet Vojta 139 Blecha Václav 144 Haňáček Josef 146 Vajrych Pavel 147,148 Hejtmánek Pavel, Mgr. 170 Vomáčka Robert 167 Šedivá Mirka Mgr. 169 Vlach Petr 171 Zeman Pavel 173 Mertlová Jaroslava 174 Ceral Miroslav ing. 175 Senecký Jan 176 Cháb Bohuslav 182 Prager Petr ing. 183 Rypl Pavel 185,186 Souček Michal Mgr. 205 Fryček Marcel 212 Halaxa Miroslav 213 Pilvousek Pavel 215,216,217, 218,219,220, 221,222 Bayerle Jan 231 Vála Václav 242 Holfeuer Ondřej 301,302,303 304,305 Bohuslav Josef

PSČ

ZAHRANIČNÍ TURNAJE

Město

tel.zam.

tel.domů

fax. (mobil)

Metylovice 492 739 49 Sladovní 808 752 01 Sokol Lupenice   517 41 Radčice 6 539 73 Čestice 37 517 41 Horní Leska 1 669 02 Zámečnická 2 601 98 Fojtíkova 2291 269 01 Višňová 474/26 503 01 Okr. Vol. Svaz 466 01 Mírové náměstí 52 293 01 Gajdošova 701 00 Roudnická 449 180 00 Renoirova 651 152 00 Raškovice 254 739 04 K. Světlé 366 549 31 Obránců míru 435 674 01 Komenského 312 550 01 Černilov 504 503 43 Ropice 86 739 56 Velké Hamry 293 468 45 Salmovská 5 120 00 Rumunská 1463 250 88 Kramolinova 1263 288 80 Severní 762 500 03 kpt. Bartoše 331 530 09 Nad Hliništěm 1041 583 01 Sladovnická 198 583 01 Družby 5 312 04 Blatenská 12 326 00 Severní 73 320 12 Dlouhá 24 312 07 Jungmannova 1409 500 02 Markovická 579 500 03 V. Nejedlého 1216 500 03 L.Kuby 25 370 07 Jarošova 295 276 01     9. května 21 678 01 nám.Osvobození 42 331 41 Podhradí 992 687 51 Štefánikova 1154 293 01

Metylovice Kojetín Kostelec n/Orlicí Skuteč Kostelec n/Orlicí Znojmo Brno Rakovník Hradec Králové 16 Jablonec n/ Nisou Mladá Boleslav Ostrava 1 Praha 8 Praha 5 Raškovice Hronov Třebíč Broumov Černilov Ropice Velké Hamry Praha 2 Čelákovice Nymburk Hradec Králové 3 Pardubice Chotěboř Chotěboř Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Hradec Králové 2 Hradec Králové 3 Hradec Králové 3 České Budějovice Mělník   Blansko Kralovice Nivnice Mladá Boleslav

  0634 33 14 54 0445 54 45 36 0454 35 09 00   0624 22 43 53 05 42 21 32 73 0313 28 52 01 049 61 18 30 0428 32 07 72 0326 81 72 54 069 66 26 667 0602 25 60 80 02 67 31 09 23

0658 68 61 68 0641 76 10 48

0604 38 11 59

Ševčíkova 1433/6 Vokáčova 925/II Srní 93

Teplice Rokycany Hlinsko

415 01 337 03 539 01

zájemci předem ohlásit na telefon

e−mail

− 0454 35 09 00 − 0444 32 35 37 0624 24 81 66 05 42 21 32 73 [email protected] 0313 51 43 02 0313 28 52 06 [email protected] 0606 82 41 42 [email protected] [email protected] 0326 73 17 83 0326 81 39 33 069 34 57 46 069 66 35 275  −

0603 43 82 20  −

  0618 22 851 0447 52 16 74   0659 43 43 91 0428 38 70 94

0441 48 21 38 0618 23 174 0447 52 37 34 0606 60 34 35 0659 73 57 82

  [email protected] 0605 83 84 12 0447 523730 broumov@broumov−mesto.cz 049 56 35 038

0202 89 28 85   049 50 74 325   0723 03 07 67 0607 68 20 86 019 773 39 65 019 72 33 569 019 782 84 50 019 703 20 01   049 55 11 272 049 55 11 272 038 22 640 0206 62 51 00   0603 92 03 77 0182 397676 0633 22 67 0326 815 127

0608 16 30 16 [email protected] 0325 51 21 01 0604 55 48 40 049 44 752 040 66 14 58 52 040 66 14 253 0453 62 15 85

0417 533 482 0181 722019 0454 362 114

0607 958 484 0602 191949 0454 213 378

019 74 78 360 019 74 41 449 019 745 02 90 049 55 38 903 049 55 43 922 049 55 11 272       0506 41 56 51   0633 69 40 96 0326 73 10 46

038 22 315 0602 62 89 00   0506 41 36 25 0182 397676

[email protected] 0606 81 63 98 [email protected] [email protected] [email protected]

0326 81 51 70

[email protected] 0606 757 770 [email protected]

019 72 447 24

TURNAJE V ZAHRANIĆÍ P.č

Odk

Poznámky

12

Datum

8.−.9.9. Turnaj mládeže ve Vídni 15.−16.9. Turnaj mládeže ve Vídni 22.−23.9. Turnaj mládeže ve Vídni 29.−30.9. Turnaj mládeže ve Vídni hráči 4:4

Název

St. dky a dci − nar. 1.1. 83 a mladší TJ Sokol Wien Ml. dci a dky − nar. 1.1. 85 a mladší St. žáci a žákyně − nar. 1.1. 87 a mladší Ml. žáci a žákyně − nar. 1.1. 88 a mladší

Kategorie

12

Vklad ATS 400 za družstvo, ubytování se snídaní cca ATS 220/os. Hřiště 7 x7 m Přihlášky (jen písemně) do 31.7. 2001

16

8.9.−9.9.

SŽCI (1.9.1896 a mladší)

16

Přihlášky písemně do 30.6.2001 startovné 400 Sk, cena za jednu osobu 220 Sk Na adresu: Polpeláš, Lemontova 6,81105 Bratislava.

Bratislava Cup 2001 2.r. mez. turnaje žáků

POŘADATEL Č.o. Název

Pořadatel

ZŠ Cádrova Bratislava

ADRESA

Kontaktní osoba

Město

Stát

FAX

TEL. / E−mail

12 Turnaj mládeže ve Vídni

Ing. Alfred Kulhánek Boecklinstraße 104/11

Ulice

A−1020 Wien

Rakousko

0043−72724/521

0043−1−72724/392

16 ZŠ Cádrova Bratislava

L. Popeláš P. Bernáth

Bratislava 811 05

Slovensko

−

004121−904−697722, 00421−905−542991

Lermotova 6

ČVS – p. Ejem a p. Kyndr – má podrobnější informace, přihlašovací formuláře apod.

30

ZPRAVODAJ 8/2001