Váení a milí návštìvníci, dovolte, abych Vás co nejsrdeènìji pøivítal na zalesnìných stráních Mniší hory, kde najdete na 24 hektarech výbìhy a pavilony brnìnské zoologické zahrady. Prùvodce, kterého dostáváte do rukou, Vám usnadní orientaci pøi procházce mezi zoologickými expozicemi, pøiblíí zajímavosti ze ivota zvíøat i smysl a poslání dnešních zoologických zahrad. Pøíjemné a klidné pøírodní prostøedí v rekreaèním zázemí velkomìsta je domovem pøiblinì osmi set ivoèichù dvou set druhù ze všech kontinentù vyjma Antarktidy. Nejvíce si ceníme tìch zvíøat, která u v místech pùvodního výskytu témìø èi zcela vymizela, kadý ivoèich je však dùleitý, protoe svým nezastupitelným dílem utváøí pestrost ivota na Zemi. V posledních letech se brnìnské zoo podaøilo postavit øadu nových expozic. Pavilon plazù Tropické království vznikl v roce 1998 adaptací bývalého terária. Témìø kadoroènì pak zoo otvírala jednu novou velkou expozici èi stavbu: výbìhy velkých koèek Tygøí skály, Dìtskou zoo, restauraci U Tygra s prodejnou suvenýrù, expozici bobrù s indiánským srubem a areál vlkù. Postupnì mizející møíe a kovová hrazení nahrazují pøíkopy bez optických bariér, jak je tomu i u zatím nejnovìjšího výbìhu koní Pøevalského, otevøeného v roce 2005. Návštìvníci, kteøí chodí do Zoo Brno èastìji, novinky vítají, podle našich plánù však zoo èeká ještì mnoho dalších zmìn a vylepšení. Zoologická zahrada je otevøena po všechny dny v roce a její návštìva má nìco do sebe nejen na jaøe èi v létì. Charakteristickou podzimní atmosféru dává Mniší hoøe pestøe vybarvený listnatý les obklopující zoologické expozice. MVDr. Martin Hovorka – ředitel Zoo Brno I v zimì, kdy zavládne bílé ticho, má návštìva zoo svùj pùvab. Vìtšina zvíøat bývá i v tomto období ve svých výbìzích. Vìøím, e chvíle strávené v naší zoo se pro Vás stanou neobvyklým záitkem a e Vám pøinesou uvolnìní z kadodenního shonu. Prosím Vás ale, abyste zvíøata nekrmili – naši svìøenci rozhodnì hladem netrpí a nadbytek potravy, zvláštì pokud neodpovídá pøirozené skladbì, jim mùe zpùsobit váné zdravotní potíe. A také Vás prosím, a to pøedevším v zájmu Vašeho bezpeèí, abyste nevstupovali do míst mimo návštìvnickou trasu. Pøeji Vám pøíjemný pobyt mezi zvíøaty a doufám, e se do naší zoo budete rádi vracet. MVDr. Martin Hovorka, øeditel Zoo Brno
1
Procházka po Mniší hoøe (èísla u názvù kapitol odkazují k mapì, èísla za jmény zvíøat k fotografiím)
Právì vcházíte do areálu brnìnské zoo. Projdete-li vstupní bránou a krátkou serpentinou zdoláte nìkolik prvních výškových metrù, najdete jeden z našich nejkrásnìjších výbìhù – Tygøí skály. Ne dorazíte k prvnímu zastavení, povšimnìte si na tabulích podél pøístupové cesty struèných aktuálních upozornìní – na nejnovìjší pøírùstky, mláïata, nové expozice, na pøesné èasy krmení zvíøat a podobnì. 1 - Tygr sumaterský
2
1 • Tygøí skály V Tygøích skalách, vybudovaných v roce 2000 v místì bývalé expozice šelem a vodních ptákù, chováme dva druhy velkých koèek: tygry sumaterské (1) a levharty cejlonské (2). Šelmy mùete pozorovat v jejich vnitøních ubikacích, nebo ve venkovních výbìzích s bujnou vegetací, jezírky a vodopády. Tygry sumaterské chováme ji dlouhou dobu, v letech 1992 a 1996 se v Brnì narodila tøi mláïata, sameèci. Dva u odešli do jiných zoo, tøetí z nich, Dick, se v øíjnu 2005 doèkal druky – 2 – Levhart cejlonský
3
mladá samice Satu pøicestovala do Brna ze Zoo Dublin v Irsku. Do èásti Tygøích skal vyhrazené levhartùm cejlonským se nám koncem roku 2004 podaøilo dovézt nový pár tìchto elegantních velkých koèek pøímo z jejich domoviny na Srí Lance. Zmínìný import znamená výrazné genetické posílení evropského chovu vysoce ohroeného poddruhu levhartù.
2 • Voliéra v restauraci U Tygra Výbìhy Tygøí skály architektonicky dotváøí budova Centra slueb, v ní se nachází restaurace a prodejna suvenýrù U Tygra. Ani tam návštìvník neztratí kontakt se zvíøaty. Sklenìnou stìnou lze z restaurace pozorovat tygry pøímo v jejich výbìhu, v restauraci je také voliéra, která podél toèitého schodištì vede do horního podlaí s prodejnou suvenýrù. Ve voliéøe chováme nìkteré pøedstavitele zvíøeny indonéské oblasti: ratufy cejlonské (4), jedny z nejvìtších veverek svìta, ptáky z èeledi holubovitých hrdlièky jihoasijské (3), z èeledi hrabavých ko3 - Hrdlička jihoasijská (vlevo) a majna Rotschildova roptve korunkaté (5) a další ptaèí druh – vzácné endemity z ostrova Bali majny Rothschildovy (6). Ty patøí k nejohroenìjším ptákùm na svìtì, na rozdíl od svých pøíbuzných z èeledi špaèkovitých se nedokázali pøizpùsobit novým ivotním podmínkám po pøemìnì lesù na zemìdìlskou pùdu. Divoká populace majn Rothschildových èítá jen asi 15 jedincù a její posilování ptáky ze zajetí se zatím pøíliš nedaøí.
5 – Koroptev korunkatá
6 – Majna Rothschildova
4 - Ratufa cejlonská
4
5
3 • Zaèínáme v dolní èásti zoo Na takzvaném námìstíèku u vchodu do restaurace U Tygra mohou pøedevším pohybovì ménì zdatní návštìvníci èi maminky s koèárky nastoupit do elekrovozíku, který je dopraví vzhùru na høeben kopce, k pavilonu exotických ptákù. Cesty v horní èásti zoo je pak mono absolvovat jízdou ve vláèku. (V budoucnu by mìla trasa vláèku zaèínat u u restaurace.) Rozhodnete-li se putovat pìšky, na vrchol kopce dospìjete cestami a okruhy mírnì stoupajícími po svazích kopce. Z námìstíèka mùeme zamíøit na okruh ke správní budovì a k opicím, my vám však doporuèujeme vydat se nejprve smìrem ke stánku s obèerstvením U Tygra do dolní, nejstarší èásti zoo. Dostanete se tam takzvanou alejí šelmièek s expozicemi drobných šelem, která odboèuje mírnì vzhùru k horní èásti výbìhu vlkù kanadských. Alej šelmièek však brzo zmizí, nachází se v místì budoucího výbìhu medvìdù hnìdých. K areálu vlkù se mùete vydat okruhem vedoucím kolem expozic rùzných druhù zvíøat. Vydejme se tedy radìji níe poloenou cestou podél dolního okraje výbìhu australských pštrosù emu hnìdých (7), nejvìtších ptákù kontinentu. Emuové, patøící do nadøádu bìcù, ztratili
7 - Samec emu hnědého s mláďaty
schopnost létat. Na jaøe a v létì se v jejich výbìhu prochází samec, který se sám stará o hejno kuøat, po zbytek roku vidíme ve výbìhu chovný pár. Od emuù nás cesta pøivede ke skupinì vodních ptákù, v ní mezi nìkolika drobnìjšími druhy dominují ibisové posvátní (8). V expozici si stavìjí hnízda a témìø kadoroènì odchovávají mláïata, take mùeme souèasnì pozorovat jedince z nìkolika generací.
8 – Ibisové posvátní
4 • Lachtani a paviáni Vodní ptáci jsou umístìni napravo od cesty, nalevo je pak bazén s dovádìjícími lachtany jihoafrickými (9). Chováme samce Bagouna a samice Gejšu a Bobinu. Gejša pochází z odchytu ve volné pøírodì Namibie – domovinou tìchto lachtanù je, jak napovídá jejich jméno, pobøeí jiní Afriky. Lachtani patøí do øádu ploutvonocù, jejich konèetiny pøipomínají ploutve. iví se pøevánì moøskými rybami, v naší zahradì jich tøi jedinci dohromady spoøádají 27 kg za den. Jednou dennì, pøi krmení ve 13.30 hodin, absolvují naši lachtani cvièení s chovatelem. Ten je uèí nìkolika základním cvikùm. Míra jejich zvládnutí je u jednotlivých zvíøat rùzná. Všichni tøi lachtani vyskakují z vody na povel a vylézají na podstavec, Bagoun a Gejša navíc podávají ploutev. Gejša se také opírá o cvièitele, Bobina jezdí po bøiše. Vystoupení lachtanù 9 - Lachtan jihoafrický
6
7
je zahrnuto do komentovaného krmení, ovšem vyjma období øíje, kdy samec mùe být nebezpeèný a chovatel tedy do výbìhu nevstupuje. Ubikace lachtanù, navazující na jejich venkovní bazén, je vybavena menší nádrí se slanou vodou. Sousedí s ubikací, která patøí k výbìhu, v nìm jsme do roku 2006 chovali medvìdy lední. Po jejich odchodu do vìtšího výbìhu po medvìdech hnìdých bude pro10 – Pavián anubi stor adaptován pro paviány anubi (10). Tyto opice ijí v afrických savanách od Mali a Etiopie pøes Keòu po severní Tanzanii. Pohybují se pøevánì na zemi. ijí v tlupách, kde má kadý jedinec své pøesné postavení. Na vrcholu hodnostního ebøíèku se nachází starý samec, kterému je podøízeno nìkolik dospìlých samcù. Na dalším stupni jsou samice s mláïaty a nejníe stojí odrostlejší mláïata, takzvaní výrostci. Brnìnskou skupinu tvoøí samci Cipísek a Kvido a pìt samic.
5 • Bobøi a indiánský srub U výbìhu lachtanù zaèíná areál, který na témìø celém západním svahu Mniší hory bude patøit komplexu expozic severské zvíøeny Beringia. Jeho první díl je u hotov. Jsou to výbìhy vlkù kanad-
ských a bobrù kanadských (11), propojené umìlou øekou s jezírky a vodopády. Bobøí doupì stojí u cesty pár desítek metrù za lachtany. V zešeøelé místnosti mohou návštìvníci sklenìnou pøepákou pozorovat bobry, jak si pøi tlumeném modrém svìtle vystýlají doupì vìtvemi a dìlají si zásoby potravy. Z doupìte vede nora do jezera obklopeného umìlými balvany, mezi nimi jsou zasazeny dva sklenìné prùzory pro pozorování ivota pod hladinou. Výbìhy bobrù a vlkù doplòuje 12 – Indiánský srub replika srubu (12), který patøil náèelníkovi indiánského kmene Haida Gwaii, jeho pøíslušníci dosud ijí na ostrovech královny Charlotty u západního pobøeí Kanady. Z této oblasti pocházejí i vlci a bobøi kanadští. Ke srubu náleí venkovní i vnitøní totem, interiér nabízí návštìvníkùm informace o ivotì zvíøat i lidí v severské pøírodì a výhled do stránì v dolní èásti výbìhu vlkù.
11 – Bobr kanadský
8
9
6 • Dravci, sovy a jeøábi
13 - Sovice krahujová
Neobvyklým vybarvením, u samcù pøevánì bílým, jistì zaujme sovice snìní (14), ijící v tundøe podél severního polárního kruhu; vzácnì, za tuhých zim, se mùe objevit i na našem území
Vlèinec s bobøincem v budoucnu dotvoøí tøi doplòkové expozice se stromovými dikobrazy urzony kanadskými, skunky pruhovanými a orly bìlohlavými. Zatím si mùeme v blízkosti indiánské chýše prohlédnout nìkteré dravé ptáky a sovy. Obyvatelka hlubokých jehliènatých lesù severní Eurasie a Severní Ameriky sovice krahujová (13) pøipomíná dravce, a to svým chováním, zbarvením i dlouhým ocasem. 14 - Sovice sněžní
(mezi nálezy v naší pøírodì ovšem mohou být také jedinci, kteøí unikli ze zajetí). S dravci a sovami se setkáme i na jiném místì zahrady, v takzvané aleji ptákù u správní budovy, kde vystavujeme avifaunu Èeské republiky. Nedaleko za indiánským srubem najdeme krátkou odboèku do stránì k výbìhu jeøábù manduských (15). Pocházejí z Koreje, manduské èásti Èíny a Japonska. ijí na mokøadech. Jsou velmi vzácní, ji v dobách pøed pøemìòováním jejich ivotního prostøedí na ornou pùdu byli nepoèetní. Jsou nejkrásnìjší ze všech druhù jeøábù, èasto byli zobrazováni v tradièním výtvarném umìní Orientu. 15 - Jeřáb mandžuský
16 - Medvěd lední
7 • Lední medvìdi, orli a rysi Dalším zastavením na naší procházce je výbìh medvìdù ledních (16). Dva jedince získala brnìnská zoo v roce 2000. Samec Umka pøišel z kazašské Zoo Almaty, kde se narodil v roce 1998. Témìø stejnì stará samice Kora dorazila ze zoo v ruském Sankt Petìrburgu. Medvìdi byli tehdy umístìni v málo vyhovujícím výbìhu v sousedství expozice lachtanù. Mnohem lepší ivotní podmínky získali v roce 2006 v bývalém výbìhu medvìdù hnìdých. Tento areál o rozloze zhruba 0,5 ha byl postaven v roce 1959. V té dobì to byl nejvìtší výbìh medvìdù hnìdých v Èeskoslovensku a dosud patøí mezi nejvìtší èeská chovatelská zaøízení pro medvìdy. Medvìdy hnìdé jsme umístili mimo naši zoo, hodláme jim postavit nový, ještì vìtší výbìh, a to v místech souèasné aleje šelmièek. Oèekáváme, e medvìdi lední se ve vìtším výbìhu zaènou rozmnoovat. Z èeských zoo jen praská a brnìnská mají nadìji, e odchovají novou generaci, ostatní èeské zoo lední medvìdy nevlastní, pouze ostravská drí jednu samici. Lední medvìdi ijí v pobøeních pásmech 16 - Medvěd lední Arktidy, od Aljašky, pøes Kanadu, Grónsko, Špicberky a po Sibiø a ostrovy v Severním ledovém oceánu. iví se pøevánì masem ulovených tuleòù, v létì poírají mršiny mroù a velryb vyvrené na bøeh a v tundøe si zpestøují jídelníèek bobulemi rostlin. S medvìdem kodiakem a medvìdem kamèatským je medvìd lední nejvìtší suchozemskou šelmou, váit mùe a 800 kg, výška vzpøímeného tìla èiní a 3,3 m – uvedené údaje platí jen pro samce. Poèet ledních medvìdù ijících v pøírodì v polovinì minulého století prudce klesl, zvíøat tehdy zbylo jen kolem pìti tisíc. Lov ledních medvìdù dnes naštìstí podléhá kontrole, souèasný stav se zvýšil na pøiblinì 40 000 kusù. V bývalém lomu ve stráni nad medvìdincem chováme v provizorní voliéøe tøi orly: orla bìlohlavého (17), orla moøského (18) a orla kamèatského (19). Expozice má být v budoucnu prùchozí,
11
18 - Orel mořský
22 – Paovce hřivnaté
17 - Orel bělohlavý
19 - Orel kamčatský
21 - Dželada
chovat v ní budeme pouze orly kamèatské. Jsou to nejvìtší orli, vyskytují se pouze na pobøeí Ochotského moøe. Jejich populace zatím není kriticky ohroena, ale v oblasti se rozmáhá tìba ropy a rùzných nerostù, co brzy mùe existenci endemického druhu ohrozit. Zoo Brno se podílí na genetické analýze orlù kamèatských z pøírody i ze zoo, která je souèástí mezinárodního projektu na ochranu tohoto druhu. Za expozicí medvìdù ledních cesta mírnì stoupá, stáèí se do protismìru a míøí k výbìhu vlkù. V ohybu cesty hodláme v roce 2007 vybudovat novou expozici rysù kanadských (20), šelem koèkovitých z podèeledi malých koèek. 20 - Rys kanadský
8 • Delady a paovce Za ohybem cesty narazíme na spoleèný výbìh delad (21) a paovcí høivnatých (22). Paovce se podobají spíše kozám, nejbliším pøíbuzným druhem je ale ovce modrá. Pocházejí z hor severní Afriky od Maroka po Súdán. U nás se kadoroènì rozmnoují, jejich chov jsme v roce 2003 oivili dovozem jedincù ze Zoo Boras ve Švédsku. Od roku 2006 ijí s paovcemi v jejich výbìhu i delady, pozemní opice z vysokých hor Etiopie. iví se témìø výhradnì trávou, nápadná je u nich rudá skvrna na prsou, její barva se pøi pohlavním vzrušení zvýrazní. Paovce a delady se vzájemnì dobøe snášejí, oblasti jejich pùvodního výskytu jsou si geograficky blízké.
12
13
9 • Vlci Kolem paovcí a delad procházíme k výbìhùm jelenovitých, o nich si povíme v pøíští kapitole. Souèasnì se toti dostáváme do míst, odkud mùeme pozorovat vlky kanadské (23), tentokrát seshora, ze dvou vyhlídkových plošin – u jezírka a u vodopádu. Vlk patøí k šelmám, které fascinují malé i velké návštìvníky. Nejedno dítì si v zoo vyslechne pohádku o Èervené karkulce, zlobivých kùzlátkách, nebo o tøech prasátkách stavìjících si své domeèky, které jim posléze zlý vlk poboøí. Dospìlého zaujme krvelaèná šelma, schopná dávit ovce, která je pøitom tak podobná jeho nejvìrnìjšímu ètyønohému pøíteli – psu domácímu. Vlk není ani zlý, ani krutý, ale je to predátor, který v pøírodì hraje nezastupitelnou roli v potravním øetìzci. Osídlil vìtší èást Severní Ameriky, Evropy i Asie, byl však èlovìkem zatlaèen do nepøístupných oblastí. Vytvoøil mnoství poddruhù, z nich nìkteré u 23 - Vlk kanadský bohuel vyhynuly.
14
Dosud však existují vlci se srstí èernou, bílou, šedivou èi zrzavou. Poddruhy ijící na Vysokém severu, jako je vlk kanadský, jsou vùbec nejvìtší psovité šelmy, které mohou váit a 90 kg. 23 - Vlk kanadský
15
24 – Jeleni milu
10 • Jelenovití a takini Po seznámení s vlky, pozorovanými témìø z ptaèí perspektivy, se nyní vìnujme expozicím sudokopytníkù z èeledi jelenovitých. Mohutné paroí nosí jelen milu (24), jeho výbìh se nachází na protìjší stranì cesty vedoucí podél paovcí a delad. V relativnì malé oblasti pùvodního výskytu v Èínì ji jelen milu vymizel, posledních nìkolik jedincù zahynulo v císaøské oboøe v Pekingu bìhem boxerského povstání na zaèátku minulého století. Dnes se jelen milu vyskytuje jen v oborách èi v zoo. Náš 25 – Sobice s mládětem samec ije se ètyømi samicemi – v roce 2005 se ve skupinì narodilo jedno mládì a na jaøe 2006 další dvì. I u sobù polárních (25) se v roce 2005 objevilo mládì. Sobi jsou jediným druhem jelenovitých, u nìho po èást roku nosí paroí obì pohlaví. Nejtìší paroí, které mùe váit a 20 kg, má los evropský (26). Dvì druky samce Fredyho pøivedly na svìt, také v roce 2005, po jednom mládìti, v roce 2006 pak statnìjší Sylva porodila dvojèata a dalšího potomka mìla také Jitka. U výbìhu losù se dostáváme k ji popsanému areálu vlkù kanadských. Cesta se nyní mírnì sva25 - Sob polární – samec uje k zmínìné aleji šelmièek, kterou obývá napøíklad ovíjeè skvrnitý èi koèka rybáøská. V prùbìhu roku 2006 dostanou šelmièky nové prostornìjší výbìhy v rùzných èástech zoo, dosluhující klece zmizí a na okolních pozemcích vyroste bìhem nìkolika dalších let
16
nový výbìh medvìdù hnìdých. Pøed místem, kde stojí èi stály klece šelmièek, tedy odboèíme doleva nahoru 27 – Takinové indičtí k výbìhu lam, kolem nich se další odboèkou vlevo po vrstevnici dostaneme k horní hranì výbìhu losù. Na stráni vpravo spatøíme málo známé turovité sudokopytníky takiny indické (27), pøipomínající menší zubry. Jejich nejblišími pøíbuznými jsou kamzíci a pimoni. Takinové pocházejí z Himálaje, kde se vyskytují a do výšky 4500 m n. m. Izolovanost prostøedí, v nìm ijí, zpùsobila, e ivého takina spatøil Evropan poprvé a roku 1906 v divoèinì Sikkimu. Dodnes je toto zvíøe vzácné v pøírodì
26 – Losice s mládětem
i v zoo – dosud jen ètyøem evropským zahradám se jej podaøilo odchovat. Náš pár vidíme ve výbìhu s jeho 26 – Los evropský – samec potomky, samièkou, která se narodila v roce 2003, a další samièkou, narozenou roku 2006. Kousek dál za výbìhem takinù, po levé stranì cesty, se pase skupina jelenù sibiøských (28), kteøí 28 - Laň jelena sibiřského tvoøí poddruh jelena evropského, známého i z našich lesù. Snímek uka-
zuje jednu ze tøí laní. Jelen, který s nimi ije, bude nosit, a po jednom èi dvou letech dospìje, snad ještì majestátnìjší paroí, ne jaké má jelen milu.
17
12 • Klokani a kasuáøi
32 – Jezírko se zlatými koi-kapry kryje skákací síť a hlídají pohádkové postavy
11 • Dìtská zoo Kdy opustíme jeleny a takiny, mírná serpentina nás opìt vynese o dalších pár výškových metrù. Dostaneme se ke stáji s výbìhem pro pony shetlandské (29), kteøí ji patøí k Dìtské zoo (30). Na ponydromu si dìti mohou vyzkoušet jízdu na ponících a hned vedle èekají na selském dvorku kozy, ovce, králíci, lamy krotké (30) 30, 31 – Lama krotká (vlevo) a alpaka i lama alpaka (31) a další domácí zvíøata, aby si je malí návštìvníci mohli pohladit. Dìtská zoo vznikla v roce 2001 a v roce 2006 prodìlala zásadní rekonstrukci. Na pøiblinì pùlhektarové ploše, na louce orientované k jihu,
Nad Dìtskou zoo se nachází stánek s obèerstvením a pódium s hledištìm, kde se konají zábavné a soutìní poøady pro veøejnost. Nejblíe k pódiu má palisádou obehnaný výbìh klokanù rudokrkých (33), kteøí zaujmou pøedevším tehdy, kdy samicím vykukují z vaku mláïata, vìtšinou to bývá na jaøe. V sousedství klokanù mají svùj pøíbytek 33 – Klokan rudokrký vzácní nelétaví ptáci z nadøádu bìcù kasuáøi pøilboví (34), pocházející ze severní Austrálie 34 – Kasuár přilbový a Nové Guineje.
13 • Safari Dosáhli jsme nejvyššího místa zahrady, jemu vévodí spoleèný výbìh zvíøeny africké savany. Na vyhlídce u hektarového Safari mohou návštìvníci pozorovat tøíèlennou skupinu iraf síovaných (35), antilopy pakonì modré (36), zebry Chapmanovy (37) a pštrosy dvouprsté (38). U iraf síovaných, které chováme od roku 2000 (døíve jsme mìli irafy Rotschildovy), jsme se zatím mládìte nedoèkali. V úspìch však doufáme. Náš samec Isiolo odcestoval koncem roku 2002 do britské Zoo Whipsnade výmìnou za samce Jamieho, co je z genetického hlediska pro oba chovy prospìšné. Ostatní druhy se na Safari rozmnoují pravidelnì. Poèátky chovu 35 – Žirafy síťované
se expozice s kontaktními zvíøaty prolínají se skluzavkami a prolézaèkami, nad rybníkem se zlatými koikapry je nataena prolézací pavouèí sí (32). Jednotlivé prvky Dìtské zoo jsou sestaveny podle scénáøe vycházejícího z pohádky Zvíøátka a Petrovští.
29 - Pony shetlandský
18
19
36 – Pakoně modří
39 – Bizonice s mládětem
14 • Bizoni, guanaka a velbloudi
37 – Zebry Chapmanovy 38 – Pštros dvouprstý
20
pštrosù spadají v naší zoo do 70. let 20. století. Vysezení pštrosích vajec trvá 42 dní a podílí se na nìm oba partneøi – samice sedí ve dne, samec ji v noci støídá. Ve spoleèném výbìhu by ale pštrosi nemohli hnízdit, a tak vejce snesená na rùzných místech výbìhu chovatelé sbírají a odnášejí do skøíòové líhnì. Pøi teplotì o 36 C a vlhkosti 30 % se kuøata líhnou asi za 45 dní.
Ze Safari se musíme vrátit k Dìtské zoo. Poblí horního vstupu do dìtského areálu bude v roce 2007 zbudována odboèka vlevo od hlavní cesty, která návštìvníka zavede k bizonùm (39). Po nìkolikaleté pøestávce se mládì tohoto turovitého sudokopytníka z prérií Severní Ameriky v naší zoo narodilo v èervnu 2005. Bizony chováme ji od zaloení zahrady, pøestávku v rozmnoování si vynutilo sestavení nové chovné skupiny. Ke tøem samicím, které se narodily v Brnì, jsme pøiøadili mladého samce pocházejícího ze Zoo Praha. Bizoni byli v 19. století témìø vyhubeni, díky úsilí ochráncù pøírody se znovu rozmnoili a dnes jich v rezervacích v USA a Kanadì ije pøiblinì 100 000. Podle odhadù však v Severní Americe pùvodnì ilo a šest milionù bizonù. S bizony sousedí guanaka (40), která jsou pùvodní divokou formou lamy krotké. Pøed pøíchodem Evropanù do Jiní Ameriky ila v Andském pohoøí a v pøilehlých pampách milionová stáda, dnes se poèty citelnì sníily, pøesto guanako zùstává nejpoèetnìjším volnì ijícím druhem èeledi velbloudovitých. Tøetí výbìh, k nìmu vede odboèka od bizonù, patøí velbloudùm dvouhrbým (41). Divocí pøíslušníci tohoto druhu se dnes vyskytují u jen vzácnì v poušti Gobi 40 – Guanako
21
42 – Výběh koní Převalského
41 – Velbloudi dvouhrbí
v Mongolsku, domestikovaná forma ije v oblasti od Turecka pøes støední Asii a po Èínu. V zoologických zahradách se vyskytuje pouze tato forma, její chov však není bezproblémový. Velbloudi jsou napøíklad velice nároèní na pøíjem minerálù a solí, co souvisí se skladbou potravy v jejich domovinì. Aèkoliv jsou velice odolní vùèi vysokým teplotám i silným mrazùm, špatnì snášejí vlhko. Zoo Brno chová samce Abdula, v jeho 41 – Mládě velblouda dvouhrbého harému jsou samice Sulika, Izis, Smilte a Majda. Majdu, dovezenou ze Zoo Bratislava, chovatelé cvièí, aby mohla v budoucnu vozit návštìvníky. Ve skupinì se témìø kadý rok objevují mláïata, napøíklad v roce 2005 to byla samièka Gája, v dubnu 2006 se narodila Ejpril.
15 • Koòovití U velbloudù se dostáváme opìt na hlavní cestu, za ní se nalézá výbìh koní Pøevalského (42), horním okrajem pøiléhající k Dìtské zoo. Areál postavený roku 2005 je vybaven mongolskou jurtou (43), která slouí jako stáj, napajedlo má podobu vahadlové studny. Chov divokých koní byl v Zoo Brno pøed lety pøerušen, návrat druhu na Mniší horu se uskuteènil s jedinci získanými ze Zoo Praha – jsou to klisny Linda, Petra a Rea. Zatímní poslání expozice je osvìtové. Kùò Pøevalského je názorným dokladem toho, jakou roli hrají zoologické zahrady pøi záchranì ohroených druhù zvíøat: bez úspìšných chovù v zoo by pøímý pøedek øady plemen domácích koní dnes u neexistoval.
22
S pøíbìhem druhu zachránìného pøed úplným vyhynutím se návštìvníci mohou seznámit na informaèní tabuli u výbìhu. Na divoké konì navazují další pøedstavitelé èeledi koòovitých. Jsou to zebry Grévyho (44). Øíká se o nich, e jsou nejkrásnìjším druhem zeber: výrazné husté pruhování pokrývá nejen celé tìlo, ale i konèetiny a po kopyta, svìtlý 43 – Jurta slouží jako stáj koní Převalského podklad, na nìm se tmavé pruhy rýsují, je místy barevnì zpestøen svìtle hnìdým odstínem, který mùeme spatøit i na høívì èi nad nozdrami. Od ostatních druhù 44 – Zebra Grévyho se zebry Grévyho odlišují také hlasem, který nezní jako koòské øehtání, nýbr jako oslí hýkaní. I dlouhé ušní boltce jsou více podobné oslím ne koòským. Zebry Grévyho obývají nejsevernìjší areál výskytu zeber, a sice køovinaté oblasti Etiopie, Somálska a jiního Súdánu. Z koòovitých
23
vaují papoušci, z australských je to napøíklad eklektus rùznobarevný (49). ivotním stylem se od ostatních papouškù patrnì nejvíce liší nestor kea (50), který pøijí-
48 – Ledňák obrovský
46 – Kiangové východní 45 – Kulan
dále chováme dva druhy divokých oslù: kulany (45) ze stepí Kazachstánu a Uzbekistánu – øadíme je jako poddruh k oslùm asijským – a kiangy východní (46) z Tibetu. Stádo kiangù tvoøí samec a tøi samice, v létì 2005 porodila jedna z nich klisnièku; høebeèek narozený v roce 2003 ji odešel do jiné zoo. Z pøírody u divocí osli témìø vymizeli, divocí konì z ní v polovinì dvacátého století zmizeli docela – zoologické zahrady se nyní snaí o jejich návrat do míst pùvodního výskytu v Mongolsku.
16 • Pavilon exotických ptákù Od kiangù se mùeme nepatrnì vrátit zpìt k pavilonu exotických ptákù, anebo okolo poníkù opìt pøes Dìtskou zoo dojít ke koním Pøevalského, kulanùm a zmínìnému pavilonu. Ten má být pøestavìn 47 – Klokánci králíkovití na pavilon fauny Austrálie, proto v jedné z expozic u najdeme i klokánky králíkovité (47). Typickým australským ptákem je ledòák obrovský (48), domorodci nazývaný kookaburra. Pro svùj výrazný hlas dostal pøezdívku Chechtavý Jack. V pavilonu pøe-
24
49 – Eklektusové různobarevní
má i masitou potravu a který se ve své domovinì v horách novozélandského Jiního ostrova pøizpùsobil drsnému horskému klimatu se snìhem a mrazem. Z indonéského souostroví Moluky pochází kakadu bílý (51). Jeho šedý zobák a stejnì vybarvené paøáty kontrastují se snìhobílým opeøením celého tìla, bílá je i chocholka na hlavì. Zástupcem Madagaskaru je papoušek vasa velký (52). Jiní Ameriku pøedstavují napøíklad ara ararauna (53) a ara zelenokøídlý (54) z pralesù severní èásti subkontinentu a vel-
50 – Nestor kea
55 – Ara horský
25
17 • Jihoamerický výbìh
54 – Ara zelenokřídlý
mi vzácný ara horský (55), který ije v tìko pøístupné oblasti na rozhraní Peru, Brazílie a Bolívie. V pavilonu ptákù najdeme kromì klokánkù i další druh savcù – oblíbené amazonské opièky kotuly veverovité (56).
Od pavilonu exotických ptákù pokraèujme k expozici jihoamerických vlkù høivnatých (57) a k výbìhu, kde spoleènì ijí další pøedstavitelé fauny tohoto subkontinentu: nejvìtší hlodavci svìta kapybary (58), další hlo57 – Vlk hřivnatý davci mary stepní (59), nelétaví ptáci z nadøádu bìcù nandu pampoví (60), dále labutì koskoroba (61) a husice magellánské (62). Nejvìtším zvíøetem v tomto výbìhu je vzácný kopytník tapír jihoamerický (63). Jezírko pøes léto obývají severoamerické elvy nádherné (64). V pøírodì u témìø vy-
52 – Vasa velký
53 – Ara ararauna
58, 59 – Kapybara a mary stepní
hynuly, zato se rozmohl jejich faremní chov, protoe jsou to oblíbená teraristická zvíøata. Kdy však povyrostou, domácí akvaterárium jim nestaèí a lidé se jich zbavují. Místy se u uchytily v evropské pøírodì, v ní – jakoto cizorodý druh bez pøirozených nepøátel – narušují biologickou rovnováhu.
51 – Kakadu bílý
60 – Nandu pampový
26
56 – Kotulové veverovití
27
61, 64 – Labuť koskoroba a želvy nádherné
18 • Tropické království
62 – Husice magellánské
Nyní ji stojíme na jiním vrcholu Mniší hory, kterému dominuje pavilon plazù Tropické království, vzniklý roku 1998 nároènou rekonstrukcí staršího objektu. Na pavilon navazuje prosklená hala s vysokou sedlovou støechou, kterou v nejbliších letech èeká radikální pøestavba na expozici tropické pøírody Karibské oblasti. Tropické království vyniklo hlavnì v opakovaných odchovech ohroených ještìrù, jako jsou leguán kubánský (65) z Kuby, leguán nosorohý (66) z Haiti a Dominikánské republiky a leguán zelený (67), jeho areál zasahuje z Karibiku po Brazílii. Leguáni nosorozí a kubánští patøí k nejvìtším leguánùm svìta, dorùstají do délky 1,5 m a váit mohou a 9 kg. Leguány, pøipomínající pravìké ještì-
66 – Leguáni nosorozí (mláďata)
65 – Leguáni kubánští (mláďata)
63 – Tapír jihoamerický
28
ry, lovili indiáni ji pøed staletími a pro jejich chutné maso je lidé pronásledují dodnes. Od poèátku evropské kolonizace musejí také èelit zavleèeným predátorùm, jako jsou psi, koèky, promyky nebo krysy, a s rozvojem turismu trpí té úbytkem pøirozeného biotopu. Poèet leguánù kubánských se odhaduje na asi 67 – Leguáni zelení (mláďata)
29
68 – Čukvala zavalitá
40 000 kusù a stále klesá, leguánù nosorohých je u jen nìkolik tisíc; oba druhy jsou zaøazeny do pøílohy CITES I Washingtonské konvence. Strategie ochrany leguánù zahrnuje reintrodukce, promyšlené introdukce i další pøemisovací akce, pøi nich lze divoké populace posilovat vypouštìním odrostlejších a tedy ménì zranitelných mláïat narozených v zajetí. Z pouští Mexika a jiní èásti USA pocházejí èukvaly zavalité (68), které se dovedou nafouknout, aby zastrašily nepøítele. V sousedství èukval nalezneme i obojivelníky – stromové áby z Amazonie rosnièky vèelí (69). Jejich anglický název Amazon milk frog je odvozen od jedovatých bílých sekre69 Rosnička včelí tù, které rosnièky vèelí vyluèují, kdy se cítí ohroeny. V pavilonu spatøíme i vzácnì vyhranìné potravní specialisty dracény guayanské (70), ijící na bøezích Orinoka a jejích pøítokù. iví se pouze pli se skoøápkou. Svéráznou zvíøenu „ostrova duchù“ Madagaskaru pøedstavuje leguánek madagaskarský (71). Pøestoe nevyniká pestrostí barev èi mohutností tìla, pozornost si tento druh jistì zaslouí. Vdy 95% plazù vèetnì našich leguánkù je na Madagaskaru endemických, pøitom masové vypalování lesù rychle zmenšuje jejich ivotní prostor. Výskyt leguánù, typické novosvìtské èeledi, na Madagaskaru a Komorách, tedy uvnitø obrovského areálu agam, je jednou z nejvìtších zoogeografických zvláštností. Legu-
72 – Chameleon Jacksonův – mládě
71 – Leguánek madagaskarský
73 – Kajman brýlový paraguayský
rické druhy – kajmana brýlového paraguayského (73) a kajmánka trpaslièího (74), z hadù jsou to napøíklad zástupci tého subkontinentu anakonda velká (75) a hroznýš královský (76), èi krajta kobercová (77) z Austrálie. Z elv je pro naši zoo nejvýznamnìjší osmièlenná skupina orlícií bornejských (78). Tyto druhé nejvìtší sladkovodní elvy se do Brna dostaly v roce 2002 pøi celosvìtové akci na záchranu jedincù z obrovského kontrabandu nelegálních obchodníkù se zvíøaty, zabave-
70 – Dracéna guayanská
30
ánka madagaskarského zatím chovají jen ètyøi evropské zoologické zahrady. Zoo Brno úspìšnì odchovává i chameleony Jacksonovy (72) z oblastí kolem nejvyšší hory Afriky Kilimandára. Z krokodýlù nabízí pavilon dva jihoame-
74 – Kajmánek trpasličí
31
77 – Krajta kobercová 78 – Orlície bornejská
75 Anakonda velká 81 – Surikaty
19 • Psouni
ného celníky v Hong-kongu. Pro dokonalou iluzi tropù chováme v tomto 76 – Hroznýš královský pavilonu i jihoamerické pralesní opièky kosmany zakrslé (79) a tamaríny lutoruké (80), oba druhy mohou z vnitøní ubikace pøecházet do venkovního výbìhu. V pavilonu mají ubikaci s venkovním výbìhem i hravé jihoafrické šelmièky surikaty (81). Pocházejí z pouštì Kalahari, kde ijí v organizovaných skupinách, jejich pøíslušníci mají pøesnì vymezené funkce. Napøíklad stráce na vyvýšeném stanovišti hlídá, zda se neblíí nepøítel.
79 – Kosman zakrslý
32
Na prostranství pøed Tropickým královstvím se rádi zastavíme u psounù prériových (82), stejnì èinorodých jako surikaty. Psouni jsou však hlodavci. ijí v prériích jihozápadní èásti USA a severního Mexika v rodinných klanech tvoøících obrovské podzemní kolonie. Kdy jsme pøed èasem naši skupinu geneticky posílili jedinci z cizího chovu, došlo mezi nimi k potyèkám a zvíøata se pøestala rozmnoovat. Nakonec se jedinci sili a nyní u se mláïata objevují kadým rokem. Expozice je umístìna v zasypaném bývalém bazénu lachtanù, co je výhodné – psouni se nemohou podhrabat mimo expozici. 82 – Psouni prérioví
80 – Tamarín žlutoruký
33
85 – Kozorožec sibiřský
20 • Ovce Jákobovy, lamy a kozoroci Z jiního vrcholu se musíme stejnou cestou vrátit, znovu tedy projdeme kolem jihoamerického oddílu a pavilonu ptákù. Od nìj sestoupíme k ohradì, v ní chováme ètyørohé ovce domácí Jákobovy (83), a k lamám krotkým (84). Jihoameriètí indiáni si lamy ochoèili pøed zhruba 5000 lety a na jejich vyuívání mìlo zásadní vliv na rozvoj nejvyspìlejších kultur pøedkolumbovské Ameriky, bílé lamy uctívali Inkové jako posvátné zvíøe. Dodnes obyvatelé andské-
21 • Opice Dva pavilony opic byly zbudovány roku 1965. Jeden z nich bude od roku 2007 vyhrazen pouze šimpanzùm (86). Šimpanzi pocházejí z rovníkové Afriky, jsou jednìmi z mála zvíøat, která umìjí nalezené pøedmìty pouívat jako jednoduché nástroje. Zoo Brno chová ètyøi šimpanze: samce Fábena a samice Dadynu, Pegynu a Nymbu. Dadyna je nejstarším zvíøetem celé naší zoo, narodila se v roce 1967. Na lidi je zvyklá, ráda je pozoruje, komunikuje s nimi a své chovatelky zboòuje. Pegyna se narodila v roce 1969. Je vedoucí, takzvanou alfa samicí a celou skupinu hlídá. Pokud se jí nìkdo zdá podezøelý, mrští po nìm rašelinu, trus nebo nìjakou slupku. Nymba se narodila v roce 1979. Je to koumavý jedinec, je
ho pohoøí chovají lamy pro vlnu a pøepravu nákladù, iví se jejich mlékem a masem. Výbìh lam sousedí s výbìhem kozorocù sibiøských (85). Oba poslednì jmenované druhy kadé jaro potìší návštìvní83 – Ovce Jákobovy ky i chovatele nìkolika mláïaty. Pár metrù pod expozicemi lam a kozorocù narazíme na odboèku vlevo, vedoucí k pavilonùm opic. 84 – Lamy krotké
86 – Šimpanz
34
35
jedinou šimpanzicí skupiny, která nevymìòuje pøedmìty, které se jí podaøilo ukrást chovatelkám, za jídlo. Ostatní šimpanzi všechno, co není k jídlu, ochotnì vymìní za banán èi vinný hrozen a chovatelkám tak ukradené
88 – Makak chocholatý
vìci vrátí – i kdy èasto ji notnì zvalchované. Samice pocházejí z volné pøírody, Fáben se narodil roku 1979 v Zoo Kolmarden ve Švédsku. Velmi krásný, urostlý samec øeší kadý rébus, který mu nastraíme, nikoli hlavou, ale silou. Napøíklad kdy chovatelka pøedloí šimpanzùm nápoj v zašroubované plastové láhvi, Fáben ji rozkouše a dírami tekutinu vypije. Pøitom všechny naše
22 • Alej ptákù Ke správní budovì se od opic dostaneme takzvanou alejí ptákù. První polovina øady voliér je vìnována našim dravcùm a sovám – za všechny jmenujme sokola stìhovavého (91) a silnì ohroenou sovu pálenou (92). Všichni naši dravci a sovy si zaslouí maximální ochranu, protoe z pøírody valem mizí, pøitom hrají dùleitou roli pøi udrování pøirozené rovnováhy
v biotopech, které obývají. Za správní budovou pokraèuje druhá polovina aleje, která pøedstavuje exoty, napøíklad papoušky ako (93), pocházející z pralesù tropické Afriky. Do zoo se dostali v roce 2002, kdy jejich nelegální zásilku zabavila celnice na letišti v Praze. (Jinou skupinu
87 – Mandril rýholící
90 – Lemur vari
samice umìjí víèka lahví odšroubovat. V sousedním pavilonu chováme nejbarevnìjší opice mandrily rýholící (87) z pralesù rovníkové Afriky, makaky chocholaté (88) z nevelkého pra-
lesního území na indonéském ostrovì Sulawesi a poloopicelemury bìloèelé (89) a lemury vari (90) z Madagaskaru. Oba pavilony hodláme v budoucnu rozšíøit tak, e výbìhy povedou a ke správní budovì.
36
91 – Sokol stěhovavý
92 – Sovy pálené
tìchto papouškù jsme mohli vidìt u v pavilonu exotických ptákù.) 89 – Lemur běločelý
93 – Papoušek žako
37
Opìt u Tygøích skal a v restauraci U Tygra Alej ptákù nás dovede do míst, kde jsme procházku zoologickou zahradou zaèali: opìt stojíme u Tygøích skal a u restaurace U Tygra, která s novými výbìhy velkých koèek tvoøí jeden architektonický celek. Budova restaurace však vznikla pøestavbou bývalé myslivny, která po vzniku zoo slouila jako její správní budova. Uvnitø, v sále s pìtapadesáti místy u stolù, si návštìvník mùe odpoèinout, prodebatovat záitky ze setkání se zvíøaty a pøed cestou domù se posilnit dobrým jídlem a pitím tøeba i ve spoleènosti ivého tygra (94).
provoz zoo. Pøi uzavøení darovací smlouvy, která platí jeden rok, poskytnete pøíspìvek na chov, jeho výše se liší podle druhu adoptovaného zvíøete – nejniší taxa èiní 500 Kè. Adoptivní rodièe získají následující výhody: 1) u expozice „jejich“ zvíøete bude zveøejnìn údaj o tom, kdo na jeho chov pøispívá 2) obdrí jednorázové volné vstupenky do zoo (podle výše pøíspìvku) 3) po domluvì mohou navštívit zázemí zoo, aby se dokonale seznámili s chovem „svého“ zvíøete 4) budou dostávat zdarma èasopis Zooreport a budeme je s pøedstihem informovat o akcích pro veøejnost 5) zoo je jedenkrát za rok pozve na setkání všech adoptivních rodièù a sponzorù 6) finanèní dar mohou uplatnit jako odeèitatelnou poloku ze základu danì z pøíjmu
94 – Pohled do výběhu tygrů z restaurace U Tygra
Adopce a sponzorství Zoologická zahrada je sloitý organismus, který se neustále vyvíjí. Nároky na chov a prezentaci zvíøat se rychle mìní a pro zlepšování a zdokonalování chovatelských zaøízení i pro stavbu nových expozic potøebuje kadá zoo mnoho finanèních prostøedkù. Málokterá je však ekonomicky sobìstaèná. Zøizovatelem naší zoo je statutární mìsto Brno, které financuje její provoz i rozvoj ze svého rozpoètu – ten je však samozøejmì stále napjatý. K uchování nenahraditelných hodnot, které chovaná zvíøata pøedstavují, k tomu, aby mìla pøipraveny co nejvhodnìjší ivotní podmínky a aby se zoo stala pro všechny co nejpøitalivìjší, mùete pøispìt i Vy, návštìvníci! Jak? Zcela jednoduše: stanete se adoptivními rodièi Vašeho oblíbeného zvíøete èi vìnujete sponzorský dar na
38
Zoologické zahradì pomáhají sponzoøi nejen finanènì, ale také vìcnými dary (mùe to být napøíklad krmivo èi technické vybavení) nebo poskytnutím sluby bez nároku na odmìnu. Je moné pøispìt i dárcovskou SMS na telefonním èísle 87 777, smìrovanou na oblíbené zvíøe, a to ve tvaru: DMS ZOOBR heslo zvíøete (napø. DMS ZOOBR LEVHART). Hesla jsou uvedena na popiskách u expozic èi na www.zoobrno.cz. Cena DMS èiní 30 Kè, Vámi vybrané zvíøe obdrí celou tuto èástku. Informace o adopcích získáte na telefonním èísle 546 432 361 nebo 546 432 360 a na webových stránkách www.zoobrno.cz. Dotazy mùete posílat na elektronické adresy
[email protected] nebo
[email protected] èi je té faxovat na èíslo 546 210 000.
Zoo døíve a dnes Dávno pryè jsou doby, kdy zoologické zahrady mìly jediný smysl: pro zábavu pøedvádìt co nejvíce exotických druhù. V dobì vzniku prvních zoo koncem 18. století, ale i mnohem pozdìji, se ivotní potøeby zvíøat opomíjely – tak tøeba stádové zvíøe stálo v kleci samo. Ani s rozmnoováním si tehdy nikdo hlavu nelámal, kdy nìkteré zvíøe uhynulo, nahradil je další jedinec chycený v pøírodì. Zkrátka se zvíøaty se nakládalo jako s vìcmi. To vše je u v souèasných vyspìlých zemích nemyslitelné. Zoo dnes nehodnotíme podle toho, kolik vystavuje kusù, ale zda chová a rozmnouje ohroená zvíøata, která by se mohla vrátit do míst, kde vyhynula, èi která by mohla posílit populace bojující ve volné pøírodì o pøeití. Takzvané reintrodukèní programy se zaèaly rozvíjet u v minulém století. Brnìnská zoo se v roce 1996 podílela svými odchovky na pokusu o návrat antilop adaxù do pøírody Maroka. Dnešní zoo také chrání pøírodu i ve svém nejbliším okolí. Zoo Brno hodlá zøídit chov syslù, kteøí jsou u nás kriticky ohroeni. Odchovky by pak bylo mono v koordinaci s orgány ochrany pøírody vypustit na vhodném místì na svobodu.
39
Èervený seznam, EEP a ESB/ISB Na jmenovkách u jednotlivých expozic bývá vìtšinou grafická znaèka s motivem pandy velké, co znamená, e jde o zvíøe zapsané v Èerveném seznamu ohroených druhù (Red List of Threatened Species), vydaném Svìtovým svazem ochrany pøírody (IUCN). Zvíøata jsou v tomto seznamu øazena podle stupnì ohroení do pìti kategorií. Vìtšina zvíøat v zoologických zahradách je u dnes v Èerveném seznamu zanesena. Na nìkterých jmenovkách je také uvedena zkratka EEP. V souèasné dobì jsou v evropských zoo chovy nejohroenìjších zvíøat zapojeny do Evropských záchovných programù (EEP – European Endangered Species Programm). Programy navrhuje a øídí Evropská asociace zoo a akvárií (EAZA) a kadý z nich má svého øídícího koordinátora. Ten èi jiný odborník z povìøené zoo vede Evropskou plemennou knihu (ESB) èi Mezinárodní plemennou knihu (ISB) daného druhu. Cílem je vytvoøit ideální chovné páry èi skupiny. Chovy druhù, které nejsou zaøazeny do EEP, mohou být úspìšnì øízeny plemennými knihami ISB èi ESB. Zoo Brno v roce 2005 chovala 21 druhù savcù, ptákù a plazù zaøazených do EEP a v evropských èi mezinárodních plemenných knihách je zaøazeno dalších 37 druhù chovaných i v Zoo Brno.
Další záhadná zkratka: CITES I na zoologické zahrady se vztahuje Úmluva o mezinárodním obchodu ohroenými druhy volnì ijících ivoèichù a rostlin (CITES), tzv. Washingtonská konvence. Hlavním posláním CITES je zabránit nezákonnému obchodu s chránìnými rostlinami a ivoèichy i s výrobky zhotovenými z jejich tìl. Podle míry ochrany jsou zvíøata v úmluvì øazena do tøí kategorií. Nejpøísnìjší CITES 1 se vztahuje i na 24 druhù chovaných v Zoo Brno.
Kolik stojí zvíøe? Protoe dnes lze stavy zvíøat chovaných v zoo doplòovat jedinci z pøírody jen v omezených pøípadech, je pro udrení genetické rùznorodosti nutný pøísnì øízený chov za mezinárodní spolupráce. Zahrady organizované v regionální èi svìtové asociaci se ve svém etickém kodexu zøekly obchodování se zvíøaty – pouze si je vzájemnì vymìòují, darují èi zapùjèují. Cena takových zvíøat proto není trní, ale pouze symbolická.
Zoo Brno a mezinárodní organizace Nutnost spolupráce mezi zoologickými zahradami, zvláštì pøi koordinaci záchranných programù a výmìnách zvíøat, vedla ke vzniku rùzných mezinárodních organizací. Brnìnská zoo se stala èlenem Evropské asociace zoo a akvárií (EAZA) v roce 1997. Pøijata za øádného èlena Svìtové asociace zoo a akvárií (WAZA) byla v roce 2000 a následujícího roku vstoupila do Euroasijské regionální asociace zoo a akvárií (EARAZA). Výèet by nebyl úplný, kdybychom nezmínili, e v roce 1990 Zoo Brno spoluzakládala Unii èes-
40
kých a slovenských zoo (UCSZ), která úspìšnì pracovala i po rozpadu federace a stejnì tak funguje a do dnešních dnù. Zvíøata ze Zoo Brno jsou také vedena v Mezinárodním informaèním systému druhù chovaných v zoo ISIS (International Species Information System), jeho øídící centrum vzniklo na univerzitì v americké Minnesotì v roce 1974. Èlenem Mezinárodní asociace vzdìlávací pracovníkù zoo (IZE) i její evropské odnoe (EZE) se Zoo Brno opìtovnì stala v roce 1999. Bliší informace o mezinárodních organizacích pøinášejí webové stránky www.zoobrno.cz.
Od maringotek k Tygøím skalám aneb Historie Zoo Brno v datech 1935 Ustanoven Spolek pro zøízení zoologické zahrady v Brnì 1937 Otevøen zookoutek v Tyršovì sadu na dnešní Kounicovì ulici, který se stal oblíbeným místem vycházek Bròanù. Nejpopulárnìjší byl koèkodan Fricek a lvice Mína, pocházející z praské zoo 1941 Po protestech Spolku na ochranu zvíøat naøídila protektorátní správa mìsta zookoutek vyklidit. Zvíøata byla odeslána do jiných zoo, v lednových mrazech jich vìtšina cestu nepøeila 1945 Èinnost Spolku pro zøízení zoo obnovena 1947-49 období intenzivního hledání místa pro zbudování zoo. V úvahu pøicházela Riviéra v Pisárkách, zámecký park v Medlánkách èi støelnice v Královì Poli. Zvítìzila Mniší hora v Bystrci, od 14. století klášterní majetek. Augustiniánùm ze Starého Brna byla vyvlastnìna roku 1948. Následujícího roku byla dána do správy Masarykovì univerzitì, která na Mniší hoøe hodlala zøídit botanickou zahradu. Po dohodì se Spolkem na zøízení zoo mìla vedle botanické vzniknout i zoologická zahrada a po dalších jednáních zùstala Mniší hora vyhrazena jen pro stavbu zoo. 1950 Národní výbor kraje Brnìnského zøídil na Mniší hoøe Zoologickou zahradu kraje Brnìnského. Mniší hora vyhlášena státní pøírodní rezervací 1952 Po zrušení všech spolkù v tehdejším Èeskoslovensku krajský národní výbor ustavil Drustvo pro vybudování zoo v Brnì. Èlenové spolku dál dobrovolnì pomáhali pøi vzniku zoo, a to pod hlavièkou Zoologického krouku. V kamenité pùdì Mniší hory zahájeny první výkopy na stavbì nové zoo 1953 Zoologická zahrada slavnostnì otevøena pro veøejnost v nedìli 30. srpna. Nejvìtší atrakcí byla maringotka zrušeného cirkusu Kludský s medvìdy Váòou a Duòou, kteøí dokonce odchovali mládì. V zoo byla ještì jedna maringotka, rozdìlená pro ètyøi druhy: rosomáka evropského, lišku obecnou a jezevce lesního, ètvrtý druh se nepodaøilo zjistit.
41
1956 První pavilon – akvaterárium s šestadvaceti nádremi 1958 Øízení zoo pøešlo z krajského národního výboru na mìstský národní výbor, odbor školství a kultury 1959 Nejvìtší medvìdinec v tehdejším Èeskoslovensku 1960 Akvaterárium rozšíøeno pro krokodýly, elvu obrovskou a další vzácné plazy. První pavilon opic 1962 Bizoni a další kopytníci se stìhují z dolní èásti zoo na høeben kopce 1964-65 Dva na sebe navazující pavilony opic 1971 veterinární nemocnice s karanténou a objekty pro lvy a lachtany 1972 Plazi z akvaterária se stìhují do nového pavilonu na vrcholu Mniší hory 1987 Pavilon exotických ptákù 1980 Spoleèný výbìh pro zvíøata subsaharské Afriky, takzvané Safari 1981 Správní budova s klubovnami Stanice mladých pøírodovìdcù 1990 Zoo Brno vstupuje do právì zaloené Unie èeských a slovenských zoo (UCSZ) 1997 Zoo Brno se stává èlenem Evropské asociace zoo a akvárií (EAZA)
1998 Pavilon plazù Tropické království – pøestavba staršího objektu na vrcholu Mniší hory 1999 Zoo Brno se opìtovnì stává èlenem Mezinárodní asociace vzdìlávací pracovníkù zoo (IZE) i její evropské odnoe (EZE) 2000 Výbìhy Tygøí skály pro tygry sumaterské a levharty cejlonské. Zoo Brno pøijata za øádného èlena Mezinárodní asociace zoo a akvárií (WAZA). 2001 Dìtská zoo. Zoo Brno vstupuje do Euroasijské regionální asociace zoo a akvárií (EARAZA). 2002 Restaurace U Tygra s prodejnou suvenýrù a hostinskými pokoji 2003 Expozice bobrù kanadských s replikou srubu indiánù
Ve druhé maringotce, obývané párem brtníků, medvědi dokonce odchovali mládě
V maringotce po zrušeném cirkusu Kludský zoo chovala čtyři druhy savců: jezevce lesního, lišku obecnou, rosomáka evropského – obyvatele čtvrtého oddílu se nepodařilo zjistit
42
kmene Haida. První stavba plánovaného souboru expozic severské zvíøeny Beringia, projektovaná podle nové chovatelské koncepce, zahrnuté do Strategie rozvoje Zoo Brno 2004 Expozice vlkù kanadských, propojená vodním systémem s expozicí bobrù 2005 Výbìh koní Pøevalského s mongolskou jurtou. Mìstská rada schválila Strategii rozvoje Zoo Brno, která je rozvrena na pøíštích zhruba deset let. Vìtšina souèasných expozic má být pøebudována v duchu nové chovatelské koncepce do souborù Beringia, Karibik, Kalahari a Wallacea
43
Seznam druhù popisovaných v tomto prùvodci (za názvem druhu je èíslo kapitoly, vyznaèené i na mapì) alpaka (Lama guanicoe f. pacos) 11 anakonda velká (Eunectes murinus) 18 ara ararauna (Ara ararauna) 16 ara horský (Primolius couloni) 16 ara zelenokøídlý (Ara chloroptera) 16 bizon (Bison bison) 14 bobr kanadský (Castor canadensis) 5 èukvala zavalitá (Sauromalus obesus) 18 dracéna guayanská (Dracaena guianensis) 18 delada (Theropithecus gelada) 8 eklektus rùznobarevný (Eclectus roratus polychloros) 16 emu hnìdý (Dromaius novaehollandiae) 3 guanako (Lama guanicoe) 14 hrdlièka jihoasijská (Streptopelia tranquebarica) 2 hroznýš královský (Boa constrictor) 18 husice magellánská (Chloephaga picta) 17 chameleon Jacksonùv (Chamaeleo jacksoni) 16 ibis posvátný (Threskiornis aethiopicus) 3 jelen milu (Elaphurus davidianus) 10 jelen sibiøský (Cervus elaphus sibiricus) 10 jeøáb manduský (Grus japonensis) 6 kajman brýlový paraguayský (Caiman crocodilus yacare) 18 kajmánek trpaslièí (Paleosuchus palpebrosus) 18 kakadu bílý (Cacatua alba) 16 kapybara (Hydrochaeris hydrochaeris) 17 kasuár pøilbový (Casuarius casuarius) 12 kiang východní (Equus kiang holdereri) 15 klokan rudokrký (Macropus rufogriseus frutica) 12 klokánek králíkovitý (Bettongia penicillata) 16 koroptev korunkatá (Rollulus roulroul) 2 kosman zakrslý (Callithrix pygmaea) 18 kotul veverovitý (Saimiri sciureus) 16 kozoroec sibiøský (Capra sibirica) 20 krajta kobercová (Morelia spilota variegata) 18 kulan (Equus hemionus kulan) 15 kùò Pøevalského (Equus przewalskii) 15 labu koskoroba (Coscoroba coscoroba) 17 lachtan jihoafrický (Arctocephalus pusillus) 4 lama krotká (Lama glama) 20 ledòák obrovský (Dacelo novaeguineae) 16 leguán kubánský (Cyclura nubila) 18 leguán nosorohý (Cyclura cornuta) 18
44
leguán zelený (Iguana iguana) 18 leguánek madagaskarský (Oplurus cuvieri) 18 lemur bìloèelý (Eulemur fulvus albifrons) 21 lemur vari (Varecia variegata) 21 levhart cejlonský (Panthera pardus kotiya) 1 los evropský (Alces alces alces) 10 majna Rothschildova (Leucopsar rotschildi) 2 makak chocholatý (Macaca nigra nigra) 21 mandril rýholící (Papio sphinx) 21 mara stepní (Dolichotis patagonum) 17 medvìd lední (Ursus maritimus) 7 nandu pampový (Rhea americana) 17 nestor kea (Nestor notabilis) 16 orel bìlohlavý (Haliaeetus leucocephalus) 7 orel kamèatský (Haliaeetus pelagicus) 7 orel moøský (Haliaeetus albicilla) 7 orlície bornejská (Orlitia borneensis) 18 ovce domácí Jákobova (Ovis aries f. domestica) 20 pakùò modrý (Connochaetes taurinus) 13 paovce høivnatá (Ammotragus lervia) 8 papoušek ako (Psittacus erithacus) 22 pavián anubi (Papio anubis) 4 pony shetlandský (Equus caballus) 11 psoun prériový (Cynomys ludovicianus) 19 pštros dvouprstý (Struthio camelus) 13 ratufa cejlonská (Ratufa macroura) 2 rosnièka vèelí (Phrynohyas resinifictrix) 18 rys kanadský (Lynx canadensis) 7 sob polární (Rangifer tarandus) 10 sokol stìhovavý (Falco peregrinus) 22 sova pálená (Tyto alba) 22 sovice snìní (Nyctea scandiaca) 6 sovice krahujová (Surnia ulula) 6 surikata (Suricata suricatta) 18 šimpanz (Pan troglodytes) 21 takin indický (Budorcas taxicolor taxicolor) 10 tamarín lutoruký (Saguinus midas) 18 tapír jihoamerický (Tapirus terrestris) 17 tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae) 1 vaza velký (Coracopsis vasa) 16 velbloud dvouhrbý (Camelus ferus bactrianus) 14 vlk høivnatý (Chrysocyon brachyurus) 17 vlk kanadský (Canis lupus occidentalis) 9 zebra Chapmanova (Equus burchelli chapmani) 13 zebra Grévyho (Equus grevyi) 15 elva nádherná (Trachemys scripta elegans) 17 irafa síovaná (Giraffa camelopardalis reticulata) 13
45
Otvírací doba, sluby
Zoo Brno nemá zavírací den, je otevøena po celý rok! Otvírací doba: listopad a únor 9–16 øíjen a bøezen 9–17 duben a záøí 9–18 Váení návštìvníci, pøi návštìvì zoo se psem dodrujte, prosím, tyto zásady: ❍ psa mìjte vdy na vodítku ❍ choïte pouze po vyznaèených návštìvnických trasách ❍ se psem nevstupujte do pavilonù a do areálu dìtské zoo a dìtského høištì ❍ nechoïte blízko sklenìných prùzorù do výbìhù a nevstupujte do indiánského srubu ❍ psa nenechávejte štìkat nebo jinak drádit zvíøata, odklízejte exkrementy ❍ napájecí místa najdete u všech stánkù s obèerstvením a u restaurace U Tygra
• stánky s občerstvením (sezonní provoz)
Stánek Safari
Safari Krokodýl ❍ Tygr ❍ Opice ❍ Papoušci ❍ ❍
Prodejna suvenýrů v Centru služeb
Občerstvení • restaurace U Tygra v Centru služeb ❍ ❍ ❍ ❍
bezbariérová otevøena celoroènì provozní doba dle otvírací doby zoo monost konání rodinných oslav, svatebních a promoèních hostin, firemních akcí, obchodních jednání, školení (k dispozici je pøednáškový sál vybavený audiovizuální technikou) apod. Kapacitu restaurace, která èiní 55 míst u stolu, lze na pøání rozšíøit. Centrum služeb
Interiér restaurace U Tygra
Suvenýry ❍ Centrum služeb (celoroční provoz) ❍ stánek ve vstupní èásti zoo (sezonní provoz) ❍ vstupní pokladny (celoroèní provoz) Veřejný telefon ❍ správní budova ❍ pavilon Tropické království Stanice první pomoci ❍ správní budova Hlásky k přivolání první pomoci ❍ správní budova ❍ Dìtská zoo ❍ pavilon Tropické království WC ❍ správní budova (celoroèní) ❍ Centrum slueb (celoroèní, bezbariérové, maminkám s batolaty slouí pøebalovací pult) ❍ u stánku Safari (sezonní) ❍ u stánku Krokodýl (sezonní) ❍ u stánku Tygr (sezonní, bezbariérové)
47
NÁVŠTÌVNÍ ØÁD
Zoologické zahrady mìsta Brna Vstup do zoo je moný pouze s platnou vstupenkou. Vstup psù do areálu zoo je povolen po zakoupení platné vstupenky v doprovodu osoby starší 15 let. Pes je v celém areálu veden na vodítku. Dìti do 10 let mají vstup povolen pouze v doprovodu osoby starší 15 let. Vedoucí hromadných výprav jsou zodpovìdni za bezpeènost celé skupiny. Za bezpeènost dìtí odpovídá jejich doprovod. V areálu zoo není dovoleno: ❒ Pouívat magnetofony, rozhlasové pøijímaèe, hudební nástroje, houkaèky a jiné podobné nástroje ❒ Nosit do zoo zábavnou pyrotechniku, nafukovací balónky a další pøedmìty ohroující bezpeènost a zdraví návštìvníkù a zvíøat ❒ Vstupovat mimo návštìvnickou trasu a do jiných veøejnosti neurèených prostor; dodrujte, prosím, veškeré instrukce pracovníkù zoo a instrukce uvedené na informaèních tabulích ❒ Pøekonávat pøedbariéry u expozic a jakýmkoliv zpùsobem drádit zvíøata ❒ Krmit zvíøata ❒ Zneèišovat areál zoo – odpadky patøí do odpadkových košù! ❒ Nièit kvìtinovou a sadovnickou výsadbu ❒ Vstupovat s kolem, kolobìkou, skateboardem a na koleèkových bruslích Všechny mimoøádné události (nalezené vìci, úrazy…) je tøeba ohlásit na vrátnici zoo. Vstup návštìvníkù do areálu mimo otvírací dobu stanovenou pro pøíslušné období není moný. Pøi hrubém porušení návštìvního øádu mùe pracovník zoo pøivolat policii, která návštìvníka vykáe z areálu. Zoo neodpovídá za škody èi újmy na zdraví návštìvníkù vzniklé v souvislosti s porušením návštìvního øádu
Zoo Brno – prùvodce V roce 2006 vydala Zoologická zahrada mìsta Brna Text: Mgr. Jana Kantorová, Ing. Jiøina Kubínová, Bc. Eduard Stuchlík a Ing. Daniel Zeller, Ph.D. Editor: Bc. Eduard Stuchlík Odborný poradce: RNDr. Bohumil Král, CSc. Autoøi fotografií: Michal Balcar (78), Otto Ballon-Mierny (75), Martin Braczek (2, 4, 10, 34, 44, 56, 63, 81), Miloš Budík (str. 42 a 43), Radim Dvoøák (18), Michal Piškula (str. 2-3, 8-9, è. 5, 9, 21, 25, 29, 50, 53, 66, 72, 80, 85, 86, 87, 90, 91), Lubomír Stehlík (94), Eduard Stuchlík (ostatní), Jan Špaèek (69) a Igor Zehl (47). Pøední strana obálky: tygr sumaterský (foto Michal Piškula) Zadní strana obálky: kajmánek trpaslièí (foto Eduard Stuchlík) Záloka: tamarín lutoruký (foto: Michal Piškula) Grafický návrh a zlom: Aleš Hart – M&R, reklamní agentura, s. r. o.
