O počtu domů v Praze a
y
královských městech v Čechách v 16— 19 století.
Podává
I T r s t r i t i š e l s : ID T ro rsl^ :^ . ■m
(Zvláštní otisk z „Časopisu musea království českého4* ročník 1881— 1882.)
V PRAZE. K nihtiskárna: J . Otto. — Nákladem spisovatelovým.
z jednoho každého po jedné kopě a patnácti groších českých každého roku dávati mají. Však lidé poddaní jich, kteréž na jakýchkoli statcích pozemských, bud k obci, k záduší, k špi tálům neb osobám městským náležejících mají, ti se v to nepotahují, než s jinými poddanými z stavu panského neb rytíř ského též rovně berni dáti mají. Nicméně všickni farářové ve všech městech, městečkách i vesnicích, kteřížkoli kde na fa rách jsou, ten každý z jedné každé fary, kdež osedlý jest, po 2 0 groších dáti má. A nápravníci, svobodníci, dědinníci též jeden každý po dvou kopách grošů českých dávati povinni jsou. Než co se pak panských, rytířských i také duchovních domův bud v městech, na předměstích aneb k šosům nále žitých, v kterýchž by se žádné živnosti městské nevedly, dotýče, ten každý pán, rytířský člověk i duchovní osoba má z toho každého domu každého roku jednu kopu 15 gr. č. nejvyšším berníkům na hrad Pražský d áti; a kteřížby páni domy své k provozování živnosti hospodářům neb nájemníkům propůjčili, tehdy ti hospodáři neb nájemníci povinni jsou pánům svým takovou berni z jic h domů vydávati, tak aby každý pán, rytířský člověk i duchovní osoba pánům berní kům na hrad Pražský do těch dvou let dával a vyplňoval." Po takovém usnešení sněmovním musili Pražané i jin á města královská učiniti při bernících přiznání: mnoho-li se čteno bylo domů v městě i na předměstích, z nichž berně na rok 1567 odvedena. I učteno domů šosovních v městech královských i králové české náležejících, kromě domův, z kte rýchž obzvláštně stav panský i rytířský se p řizn al,2) též mimo města, městečka panská i duchovní, všech 12.054. Zavedení berně domové stalo se přímluvou stavů pan ského a rytířského, kteříž k dani z jm ění nijakž podvoliti se nechtěli. Odpor svůj odůvodňovali: že dávkou z tisíce kop dvanácti kopami jsou přetíženi a že cizí národové takovou daň za hospodářství zle spořádané jim vykládají, a konečně že daň domová pokladně královské mnohem více vynese nežli dosavadní sbírka z jmění. Zatím ale bylo jináče. Svolená berně domovní vynesla o několik tisíc méně nežli stará daň. Z té příčiny nařídil císař Maximilian 1568, 27 března komoře č e ské, aby bedlivější provedlo se sčítání domův, poněvadž snad udán byl menší počet. Komora uposlechla a vyzvala všechna města, aby na rok 1568 opětně a s větší bedlivostí sečtla počet . domů pod šos náležejících. I posílána komoře české podpisem purkmistra, konšelů neb rady městské a pečetí městskou utvr zená přiznání a na kolik toho potřeba žádala i podrobné vy psání domův. 3) 2) ZvláStní takové přiznání stalo se z 53 domů panských. 3) Neznáme žádného staršího podrobnějšího sčítání domů v městech královských, i neváhali jsm e tudíž z obšírných listovních přiznání učiniti výpisy.
3
Berně domovní svolena byla 1. 1567 na dvě léta. Na sněmu jenerálním 1. 1569 (v pondělí po moudrosti boží) oustní i písemní učinil císař Maximilian předložení a žádost, aby sta vové koruny České vedle jiných berní i domovní daň opět svolili. Ačkoliv „veliké, znamenité a důležité příčiny, ja k o na osazování mezí a hranic v království Uherském proti nepříteli Turku víry svaté křesťanské i na vychování dvoru císařského, splácení dluhů královských a i některé jiné důležité potřeby vší české koruny", byly předloženy: stavové panský a rytířský přes to všechno ani o povolení berně vyjednávati nechtěli, jestli stav městský půl druhé kopy české z každého domu nesvolí. Nevíme ja k é důvody vedli vyšší stavové pro takový po žadavek, odpor jic h však byl zajisté tuhý, když nejvyšší kanclíř český musil na místě a jménem císaře vyjednávati se šesti měšťany pražskými ja k o zástupci všech Pražanů i také měst královských, aby tři kopy míšeňské svolili. Stav městský nechtěl k takové zvýšené dani domovní svoliti, neboť nejen že křiklavá byla nerovnost při odvádění berně v městech, kdež z každého velkého domu nebo malého domečku stejně placeno býti musilo, ale bohatí páni šlechticové a hodnostáři duchovní ze svých statků vlastně nic neplatili, poněvadž daň domovní na poddané své uvrhli. Mimo to v některých městech ani berni 1. 1567 svolenou (jednu kopu a 15 grošů českých) vybrati a vyčisti nemohli, protože někteří sousedé na předměstích pro nedostatky a chudobu domky prodati musili, a kteří j e kou pili zase j e pouštěli a je ště po nich přidávali, jin í (i v m ě stech Pražských) chudí měšťané s velikou těžkostí toho půl třetího tolan i sebrali a kteří ani s to býti nemohli, za ty obec zaplatiti a na daň někde i vzdlužiti se musila. Konečně však, aby sněm rozveden nebyl, smluvili se zástupcové měst Praž ských a královských4) na předkládání kanclířovo a svolili (po tajn é úmluvě s kanclířem) žádané tři tolary z každého domu na dvě léta pořád zběhlá, však na ten způsob, že Pražanům i jiným městům královským z jednoho každého domu zase půl tolaru (15 gr. č.) každého roku navráceno aneb vyraženo bude. Že daň domovní 1. 1569 o 15 grošů českých nebo půl tolaru zvýšena byla je n na oko před stavem panským a ry tířským, aby na žádost královu potřebnou berni svolili, zů stávalo v tajnosti u šesti městských již jmenovaných zástupců. V artikulích sněmovních na veřejnost vydaných položeno svo lení stavu městského, jakéž ve sněmu zřejmě se stalo, totiž jed na kopa a 3 0 grošův českých. — Když čas vybírání a dávání 4) Zvoleni b y li: Izaiáš jin ak ZachariáS, císařský rychtář v Starém město Pražském ; Jan z Dražíce, primas tam též; Jiř ík Řečický, císařský rychtář; F r. Kyršner z Kyrštejna, primas na Novém městě Pražském ; Pavel Koutský, primas v Menším městě Pražském, a M. Matěj Bydžovský z Aventinu, kanclíř Starého města Pražského.
*
4
prvního terminu takové berně (při času sv. Bartolom ěje létá 1570) se přibližoval, žádali zástupcové stavu městského dů věrně nej vyššího kanclíře, ja k by se strany té berně zachovati m ě li: zdali těch 15 grošů hned sobě poraziti mají anebo jim navráceny budou. Nastalo opět vyjeinávání. Pokladna k r á lovská potřebovala peněz na zaplacení lidu válečného, očeká vala již netrpělivé na odvedení svolené takové berně, a poně vadž ne bez důvodů se obávala, že by také roztržitost nějaká mezi stavy vyššími dvěma, panským a rytířským, nastati mohla, kdyby o tom zvěděli, že by se po půl tolaru z každého domu srážeti m ě lo : uvolili se jmenovaní zástupcové měst králov ských svolené tři tolary na rok 1570 odvésti s tou výminkou, když městům přeplacená částka z důchodův královských nahražena nebude, aby 1. 1571 si j i sraziti mohli. Daň byla plnou sumou zaplacena, zdali však a kdy půl tolaru z domu městům navrácen neb sražen byl, nevíme. Na sněmu na hradě Pražském 1. 1576 držaném. jenž za hájen byl ve čtvrtek po neděli Jubilate, snesli se Pražané a jin á města královská třetího stavu užívající se stavy pan ským a rytířským, že místo podomní berně na hotové sumě za jeden rok půl třináctá tisíce kop gr. č. dají na dva te r m iny; kteréž uvolení novým císařem a králem Kudolfem II také přijato b y lo .5) Takové úhrnné odvádění berně trvalo do roku 1 597,6) kte réhož léta opět po dvou kopách 2 4 gr. míš. z jednoho každého domu dávati se uvolili. Poněvadž však zpráva se dávala, že by domové jak ž v městech Pražských tak i v jiných městech nepilné sčítáni býti měli, protož nařízeno, aby rychtářové c í sařští a kdež rychtářův nebylo, primas a jed n a osoba úřadní na povinnosti své se vší bedlivostí všecky domy, z nichž by se 5) Pražané ukládali městům mnoho-li dáti m ají. L. 1590, 25 července oznamují purkmistr a rada města Plzně komoře České, že uložené na ně sumy 1832 kop m. berně domovní sot\a polovici („jakžkoli podle velikosti a malosti jm ění jednoho každého to s pilností vyhledáno a nařízeno je s t u) s velikou těžkostí a naříkáním vybrati mohou. „Však nicméně doplňujíce dru hou polovici z obecních důchodův, kteréžby na jin é rozličné potřeby města vynaloženy býti měly, předce takovou sumu každého roku jsm e vypravovali. Nemohouce však takového břemene déleji snášeti, toho nyní při J . M. C. vy hledáváme, aby páni Pražané nějakou lepší a snesiéedlnější 8 námi rovnost, poněvadž již j í více nežli které město (kromě Starého a Nového města Praž ského) dávati musíme, zachovali.w 6) L. 1578 a 1581 odváděla všechna města je n polovici. Pro shoření města nebo povodeň odpuštěna berně domová někdy zúplna, jako Vysokému Mytu za léta 1581 až 1583, Mostu od 1. 1578 do 1583 též pro shoření, Lou nům za rok 1584 pro krupobití, Vodňanům za rok 1580, Klatovům od 1579 do 1587 pro shoření, Českým Budějovicím za l. 1592 a 1593 pro povodeň, Táboru za 1. 1582, 1586 a 1591, Brodu Českému za r. 1591 pro povodeň polovice, Píseckým za r. 1582 a 1583 polovice pro šk'*dy od krupobití, větrův a povodně.
sbírka dáti měla, sečtli, tak aby náležitá rovnost při též sbírce ode všech zachována býti mohla. Po takovém nařízení zasí lala opět města listovní přiznání domův. L. 1609 na sněmu, jenž zahájen byl na hradě Pražském v pondělí po neděli křížové a zavřín v úterý masopustní léta 1610, uvolili se Pražané s městy královskými za takovou do movní daň dávati do pokladny královské opět úhrnnou sumu 25.000 kop gr. m. Mnoho-li které město do pokladny ročně odvozovati mělo, ustanovovali zástupcové mést královských i P ražsk ých : měšťané Pražští. S rozvržením však takovým, jak o u sumu které město na zaplacení berně každého roku přispívati mělo, nebylo osmnácte měst spokojeno, poněvadž na ně která města více, na některá méně uloženo bylo, nežli sku tečně platiti povinna byla. Za tou příčinou podala nespoko jen á města ztížnou žádost k stavu městskému na sněmu v Budějovicích českých 1. 1614, aby takové Pražany učiněné nerovné rozvržení spravedlivě narovnáno bylo. K takové stíž nosti přiložila města nespokojená 7) přiznavací listy, z jakého počtu domů berně 1. 1610 odvozovala a odvozovati mají. Z toho přiznání dovídáme se, mnoho-li tehdy v Praze i v j i ných královských městech domů se nacházelo. Na prvním sněmu, kterýž po bitvě bělohorské opět v krá lovství českém držán byl 1.1627, 15 listopadu, placeno z kaž dého domu po 4 zl. rýnských. Poněvadž však válkou a tak zvanou reformací náboženskou venkov i města pustla a domů tudíž ubývalo (1. 1628 sečteno berníky ve všech městech k rá lovských i věuných mimo Prahu je n 3291 domů), složil čtvrtý stav městský za 1. 1628 a 1629 na místě podomovní berně 2 0 .0 0 0 zl. Však pokladna císařská vždy víc a více potřebo vala peněz. L. 1630 zvýšena daň na 8 zl. a 1. 1644 až na 24 zl. Když ani taková na tehdejší dobu veliká berně nepo stačovala a „nepřátelské škodlivé progressy vždy více rostly a suma vší podstaty na tom záležela, aby co nejvíce peněz shledáno bylo", změnili stavové na sněmu r. 1645 (v pondělí po neděli Rogationum) berni domovní na daň z obyvatelův a z osob ze všech čtyř stavův (však toliko jen pro tentokráte a k žádnému budoucímu příkladu).8) 7) Jm én a nespokojených m ěst: Plzeň, Králové Hradec, Zatec, Budě jovice České, Litoměřice, Klatovy, Louuy, Domažlice, Stříbro, Čáslav, Kolin, Slané, Brod Český, Most, Kadaň, Nimburk, Kouřim, Rokycany. 8) „Panující kníže ja k duchovního tak světského stavu má odvesti 666 zl. 40 kr., hrabě a baron bohatší 200 zl., chudší 120 zl., rytíř bohatší 133 zl., chudší 73 zl. 20 kr. — Z Prahy, Hory Kutny, Českých Budějovic, Plzně, Kouřimi, Čáslavě, Chrudimš, Tábora, Písku, Lokte, Rakovníka, Zátce, Loun, Litom ěřic, Mělníka, Boleslava Mladého, Hradce Králové, Do mažlic, Klatov, Sušice, Stříbra a Kadaně každý svobodný měštěnín, před nější a možnější 26 zl. 40 kr., svobodný prostřední městan, který spolu ře meslník jest, 20 zl., svobodný zadnější a potřebný méštan, 13 zl. 20 kr.
6 Na sněmu 1. 1651, jenž zahájen byl 4 dne prosince a zavřín 13 března 1652, svoleno, aby Pražané, Horníci a jin á města královská, kteříž čtvrtého stavu užívali, od jednoho každého usedlého (domy počítány za ’/4, y2 nebo celého ose dlého) sedm zlatých rýnských odváděli. Stavové duchovní, panský a rytířský, poněvadž žádné městské živnosti a obchodu nevedli, platili ze svých domů šosovních toliko 2 zl. a 2 0 krejcarův. Nápodobně i farářové v městech i jin d e po k r a jíc h . Aby však poddaní a domy v městech královských „tím gruntovněji a lép eji“ vyhledáni býti mohli, zvolena na sněmu k visitování celého království českého komise, kteráž práci svou 1. 1654 u končila.9) I. Počet domů v Praze. Za panování K arla IV a Václava IV bylo „v celém ob jem u Prahy vyznačeném zdmi Nového města a novou zdí Kazdovou na Malé straně spolu s Vyšehradem okrouhlým po čtem 4 1 0 0 d o m ů " 10) a sice na Starém městě domů soukroZ jiných pak menších královských měst, totiž Brodu Českého, Kolína, Mostu, Německého Brotfu, Jílového, Vysokého Mýta, Poličky, Peldřimova, Berouna, Knina, Příbramě, Rokycan, Oustí, Nimburka, Jarom ěře, Bydžova, Trutnova, Dvoru Králové, Perkreichensteina, Jáchym ova a k nim náležejících hor ních m ěsteček Slavkova a Šenfeldu svobodný měšťan (a) po 13 zl. 20 kr., (b) 10 zl. a 6 zl. 40 kr. Měštěnín řemeslník, který žádného domu nemá ve větších městech kr. (a) po 20 zl. a (b) 6 zl. 40 kr. Měštěnín řemeslník, jen ž domu nemá v menších městech kr. po 10 zl. a 3 zl. 20 kr. Jic h manželky ve větších městech po 4 zl. 26 kr., 3 zl. 20 kr. a 2 zl. 13 kr., v menších městech po 2 zl. 13 kr., 1 zl. 4(T:kř. a 1 zl. 6 kr. 9) Vedle takového úřadníht) popisu bylo toho času v kraji Boleslav ském orné půdy 270.979 korců, 2 věrtele, krav dojných 25.296, mlýnů na stálé vodě 4 9 ; v kraji Hradeckém půdy orné 476.211 korců, 1 věrtel, krav dojných 45.643, mlýnů na stálé vodě 63, na nestálé 2 ; v Chrudimském půdy orné 289.239 korců, 1 věrtel, 24.973 krav dojných, mlýnů na stálé vodě 99, na nestálé 2 0 ; v Čáslavském půdy orné 232.021 korců, 2 věrtele, krav d oj ných 13.918, mlýnů na stálé vodě 77, na nestálé 1 9 ; v Kouřimském půdy orné 285.572 korců, 2 věrtele, krav dojných 12.305, mlýnů na stálé vodě 33, na nestálé 1 6 ; v Bechyňském půdy orné 465.235 korců, 2 věrtele, krav doj ných 42.091, mlýnů na stálé vodě 150, na nestálé 3 ; v Prachyňském půdy orné 222.378 korců, krav dojných 23.383, mlýnů na stálé vodě 96, na ne stálé 4 ; v Plzeňském půdy orné 353.396 korců, krav dojných 25.134, mlýnů na stálé vodě 54, na nestálé 1 2 ; v Žateckém půdjj orné 230.907 korců, 3 věrtele, krav dojných 17.240, mlýnů na stálé vodě 98, na nestálé 2 ; v Lito měřickém orné půdy 211.572 korců, 3 věrtele, krav dojných 19.186, mlýnů na stálé vodě 98, na nestálé 3 ; v Slánském půdy orné 204.776 korců, 3 věrtele, krav dojných 3843, mlýnů na stálé vodě 17; v Rakovnickém půdy orné 40.367 korců, krav dojných 2187, mlýnů na stálé vodě 2, na nestálé 7 ; v Podbrdském půdy orné 107.992 korců, 3 věrtele, krav dojných 4758, mlýnu na stálé vodě 44, na nestálé 7 ; ve Vltavském půdy orné 51.652 korců, 1 věrtel, krav dojných 3460, mlýnů na stálé vodě 29, na nestálé 1 7 ; v L o ketském orné půdy 28.250 korců, 3 věrtele, krav dojných 6710, mlýnů na stálé vodě 3 8 ; dohromady půdy orné 3,470.553 korců, 2 věrtele, 270.127 krav dojných, 947 mlýnů na stálé vodě, 112 na nestálé vodě. 10) V. Tomka „D ějiny města Prahyw a „Základy místopisu*.
mých, klášterů, kollejí, škol a mlýnů, nepočítajíc v to kostely, 1204, miino to asi 120 domů židovských, o kterých určité zprávy nestávají. N a Novém městě bylo domů 1727, mimo ty je ště 300, jichž poloha docela místné ustanoviti se nemohla. N a M alé straně 187 dom ů; na předměstích, o kterých zprávy určité scházejí, mohlo býti asi 2 0 0 domů. N a H radčanech asi 100, na Pohořelci, Dlážděném a Ouvoze také 100, v hradě Pražském 5 0 ; domů Vyšehradských a Psářských asi 92, tudí dohromady ve všech městech Pražských 4089. Veliký takový počet vysvětliti musíme tím, že domy te h dejší byly menší, užší než nynější, tak že na místě některého jednoho domu dva i tři byly vystaveny. — Od časů válek hu sitských do druhé polovice století šestnáctého neznáme žád ného součtu domů Pražských. Až bohdá dočkáme se pokra čování obrovského díla „Základů místopisu Pražského“ bude jis tý počet domů opět nalezen. Zatím spokojiti se musíme součty z dob pozdějších. Před korunováním Maximiliana II za krále českého l. 1562 vyslán byl do Prahy císařský kvartyrmistr J a n Jiř í z Preisingů, aby za pomoci osob úředních sečetl, mnoho-li světnic, komor, loží pro komonstvo, čeled císařskou a královskou, též pro cizí hosty v městech Pražských najmouti a mnoho-li koní v marštalích po čas korunování přechovati by se mohlo. Při takové příležitosti učiněno též sečtení domů panských i mě šťanských v Praze (mimo město židovské) a ve čtyřech ves nicích u hradu Pražského. 1’) I bylo dom ů: N a Starém m ěstě: V Týnské čtvrti: domů panských 41, měšťanských 138, do hromady 179. V Mikulášské čtv rti: domů panských 11, měšťanských 164, dohromady 175. V Linhartské č tv r ti: domů panských 25, měšťanských 240, dohromady 265. V Havelské čtvrti: domů panských 7, měšťanských 190, do hromady 197. Sum a domův na Starém m ěstě: panských 84, měšťanských 732, všech 816. N a Novém m ěstě: V Štěpánské čtv rti: domů panských 15, měšťanských 492, dohromady 507. V Svatováclavské č t v r t i: domů panských 9, měšťanských 464, dohromady 473. 11) M. S. v státním archivu Mnichovském, přepis v archivu X království Českého.
zemském
8
V Jindřišské č tv r ti: domů panských 19, měšťanských 306, do hromady 325. V Petrské č tv r ti: domů panských 8, měšťanských 304, dohro mady 312. Sum a domů na Novém m ěstě: panských 51, měšťanských 1566, všech 1617. N a Vyšehradě domů 82. V M enším m ěstě: domů panských 28, měšťanských 160, d o hromady 188. N a H ra d ča n ech : domů panských 17, měšťanských 25, dohro mady 12. N a Pohořelci domů 16. V Hluboké cestě domů 18. N a Oujezdě: domů panských 10, měšťanských 111, dohro mady 121. Sum a domů ve všech městech P ra žsk ých: panských 208, m ě šťanských 2710, všech 2 9 1 8 . V nejbližších čtyřech vesnicích u hradu Pražského: V Bubnech domů 5, v Holešovicích 24, v Ovenci 22, u sv. Markyty 20.
L. 1567 za příčinou berně domové zaznamenáno domů v Starém městě Pražském 946, na Novém městě 1145 a v Men ším městě 161. L. 1568 v pondělí po Exaudi oznamují purkmistr a rada Starého města Pražského: „že všech domů velikých i malých, v nichž hospodářové nebo také vdovy obydlí své mají, se n a chází 946, panských a rybářských 106, z nichž někteří jsou svobodní a někteří ku právu městskému náležejí i v knihách se zapisují; k tomu ještě zádušních domkův skrovných, v nichž některé bekyně (ženy a panny klášterní život vedoucí však bez slibu klášterního) a staré i věkem sešlé chudé ženy bydlejí a pohodlí mají, je s t toliko 11, a tudíž všech domův, v nichž hospodářové a měšťané jsou, též panských i r y tíř ských i zádušních se nachází mezi zdmi v Starém městě Praž ském 1063, kromě far a domů kněžských, též obecních; ale chalupí žádných není, než „na břehuu k našemu městu dva se stavějí, jenž museli dáti rozbořiti své domky na druhém břehu k Menšímu městu Pražskému pod mostem, kdež sanytr vařili. A co je s t domků neb chalupí na gruntech sv. Anežky kláštera, převor oznámí ti se zbraňoval, poněvadž náležejí k správě arcibuskupově a od komory také žádného poručení ne obdržel." Přiznání z Nového města Pražského neznáme. Purkm istr a rada M enšího města vyhledali všech domů velikých i malých v městě i na předměstí za branou, v nichž hospodářové a měšťané obydlí svá měli, 161, mimo 10 k zá-
9
duší náležitých a kromě domů panských, rytířských a slu žebníků královských, kteříž sami se přiznávali, a kromě domů klášterům náležitých. Panských domů všech bylo 45. L. 1598, 3 0 říjn a omlouvá se císařský rychtář Bartolo měj Miller z Untersperku v Starém městě Pražském komoře české: že pro svou chorobu, veliké nečistoty i smradu mezi židy, rány morové a pro veliké utíkání židův (jichž ani třetí díl doma se nenacházel), dům od domu choditi a židovské domy sčítati nemohl. Odkazuje na sečtení z roku 1595, vedle kteréhož židé berni odvozovali. Bylo tehdy domů 150. Probošt a Mistři kollegiáti kolleje císaře K a rla I V , jinak Veliké, v Starém městě Pražském oznamují (1598 v outerý po sv. Linhartu) císaři Rudolfovi I I : „že vyrozuměli psaní, kteréž je s t jim učiněno v příčině sbírek a jiných daní z domův, pokudžby které k kolleji v městech Pražských náležité měli, podle svolení sněmovního léta tohoto 1598 aby se v tom ve všem s městy Pražskými srovnali a takových domů ja k počet na komoru českou tak také i ty všeckny daně odvedli: však, že takových domův v městech Pražských k kolleji ná ležitých žádných nemají kromě jed en v Novém městě Praž ském jim odkázaný, kterýž však ku právu dotčeného města náleží a knihami městskými se řídí. Z jin ých poddaných k kolleji náležitých, kde kteří v kterém kraji jsou, také do toho kraje všechno časně vedle sněmovního snešení bez za držování že odvádějí.“ Přiznání ze Starého, Nového a Menšího města Pražského z toho roku nenalezli jsme. Vedle „tabule z r. 1 6 0 5 “ ,2) obsahující v sobě všecka pan ství královská, stavy všechny a lidi poddané v království č e ském, tak jak ž jsou od léta 1596 až do 1604 sbírky odvozo vali, sečteno v Praze na Starém m ěstě: domů panských 18, rytířských 74, šosovních panských 127, šosovních rytířských 373, měšťanských 938 a židovských 146, domů duchovních 90, tudíž dohromady 1 7 6 6 ; na Novém m ěstě: domů panských 10, rytířských 61, šosovních panských 25, šosovních rytíř ských 199, měšťanských 1546, domů duchovních na Novém městě a Vyšehradě 77, dohromady 1 9 1 8 ; v M enším městě a na H ra d ča n ech : domů v zámku 65, panských 2 3 , měšťanských 244, duchovních 106, dohromady 4 3 8 ; tudíž suma ve všech městech Pražských domů 1122. Ačkoliv tabule tato z register a počtů nej vyšších berníků na hradě Pražském bedlivě prý sepsána byla, předce nemů žeme j í víry dáti. Srovnáme-li součet domů pražských z roku 1562 (mimo město židovské) a z r. 1567 s tímto tabulovým 12) V Českém museu.
10
z r. 1605, viděti, že i úřední pramen může býti nesprávný. A je š tě jiným je n o tři léta mladším ale věrohodným do kladem ukážeme na nespolehlivost tohoto Balbínem i jin ým i uváděného bedlivého rozepsání měst Pražských. L é ta 1608 učiněno z poručení rady Starého města P raž ského poznamenání nájemníkův a podruhů v témž městě se n ach ázejících .,3) K takovému popsání od purkmistra a rady nařízené osoby: vždy jeden radní, hejtman čtvrtní, p ad esát níci a desátníci chodili od domu k domu zapisujíce počet nájemníků, pokojníků, podruhů, jic h jm éna, způsob živnosti, někdy také s poznámkami, je -li který možný, chudý, má-li městské právo, odkud pochází, a t. d. Nebylo-li v některém panském nebo měšťanském domě nájemníků nebo podruhů, napsali do seznamu ku jm énu domácího pána nebo k pojm e nování domu prostě: „žádný". Tímto podrobným popisem, z něhož dovídáme se, kde někteří toho času v Praze žijící a až na naši dobu proslulí mužové zůstávali, zachován i součet domů Starého města (mimo město židovské). I bylo domů ve čtvrti Mikulášské 282, ve čtvrti Týnské 188, ve čtvrti Havel ské 211 a v Linhartské 278, tudíž dohromady 959. V počtu tom nejsou zahrnuty domy obecní, školy, kostely a fary. ,4) L. 1 6 1 0 bylo domů v Praze na Starém městě 938, na Novém městě 1546, a v Menším městě 160. Obšírnější a důkladnější všech dosavade uvedených s č í tání domův Pražských je s t „popis visicí měst P ra ž sk ý c h “ z r. 1 6 5 3 . Popsání takové opět z příčiny berně zdělané provedeno je st podle č tv r tí_městských a jednotlivých „práv postranních", pod kteréž tý-* které domy příslušely. Domy rozděleny jsou na třídy (níže vyjmenované), čímž součet zvláštní nabývá zajímavosti. Vedle jm en majitelů podána jsou i zvláštní pojmenování domův. I bylo:
Na Starém městě. Ve čtvrti T ýn sk é: domů zádušních 3, dskami se řídících 13, domů panských 32, domů císařských služebníků a osob 13) M. S. v archivu města Prahy. l%) Nájemníků, pokojníkův a podruhů (jichž vždy více v jedné světnici zůstávalo) bylo v Mikulášské čtvrti asi 580. Sčítali jame je pilně, ale „když v některém pokoji nájem níci nebyli doma anebo z jiného pokoje’ zase ozná mili, že se vystéhujíw, komise k sepisování nařízená jich nepoznamenala. Byla to různá čeládka v nejlidnatější čtvrti Starého města! Vedle žida, který dával 24 kop z pokoje do ruka a tam jin é židy z venku u sebe pře chovával, líhávalo v pokoji několik studentů, kteří u jezovitů studovali, nad nimi ve světnici byl nějaký voják, domácí nevěděl, ja k mu řík ají a odkud je st, anebo písař a skribent židovský s krosnářem a babou, která hadry sbírala; konířští pacholci, harcíři, varhaníci, muzikáři, pištci, tovaryš a zase vdova, která měla vojáka 8 švadlou, hokyně, která pekla husy, prasata, koláče a před domem je prodávala, a jin é žebravé baby i potřebné ženy, které chodívaly na houby, s věnečnicemi v jednom byli někdy domě.
11
radních, jíž se od placení kontribucí svobodni býti domní vají, 8, domů osob možnějších 12, za jednoho „effective" used lého se počítajících 38, domů, jichž dva za jednoho usedlého se počítají 31, kterýchž čtyry za jednoho usedlého se počítají 9, domů osob nuzných 25, obecních a fiskálních 4, pustých, zavřených a zbořených 2 2 ; všech 197. Živnost vedlo 01 do mácích p á n ů , z nichž 23 šenk provozovalo, G bylo nákladníků, 1 malíř. M ezi pustým i, zavřenými a zbořenými domy byl dům hraběte z Donína, Vojtěcha z Pellerštejna, K arla Kuuaty Dobřenského, Sixta Platejsa. Zvláštní pojmenování domů zazna menána : císařská mince, dům obecní u červeného páva, u čer ného ptáka, u modrého raka, Templ dům (na místě špitálu), u zlatého hřebenu, u zvonu, u vysoké mříže, u krávů, u Aronů, u Humburků, u Jandů, u Sviků, u Granovských, u rohlíku, u červeného koníčka, Králův dvůr. Ve čtvrti sv.-Havelské: domů zádušních 4, dskami se ří dících 1, panských 11, císařských služebníků a osob radních 21, osob možnějších 19, domů za jednoho usedlého se počí tajících 50, dva za jednoho usedlého se počítajících 39, čtyry za jednoho usedlého se počítajících 18, osob nuzných 21, obecních a fiskálních 8, pustých, zavřených a zbořených 12, všech 2 0 4 . Živnost vedlo 8 4 domácích pánů, z nichž 4 0 šenk provozovalo, 4 byli nákladníci, 1 byl lékárníkem (Jan Markonides). Zvláštní pojmenování dom ů: u tří lvů, u zlatého orla, u Štočků, u bílého zajíce, u stříbrného medvěda, u půl kola, u melounů, u tří bratří, u Mrázů, u Tatků, u Fentnarů, u zla tého kola, u Hrobčických (dům obecní kuchyně), u stříbrné růže, u havířů, u Vetenklů, u Plíhavých, u holubů, u tří korun, u Platejsů, u křížků, u zlaté podkovy, u zlatého kohouta, u zlatého jab lka. Ve čtvrti sv.-Linhartské: domů zádušních 15, dskami se řídících 5, panských 36, císařských služebníků a osob rad ních 12, osob možnějších 10, za jednoho usedlého se počíta jíc íc h 50, dva za jednoho usedlého se počítajících 54, čtyry za jednoho usedlého se počítajících 35, osob nuzných 42, obecních a fiskálních 15, pustých, zavřených a zbořených 25, pohořalých 1 ; všech 300. Živnost vedlo 11 6 domácích p á n ů , z nichž 2 4 šenkovalo, 10 bylo nákladníků, 1 lékárník (Kašpar z Švenkfeldu). M ezi pustými, zavřenými a zbořenými domy byl dům po pánu z Roupova, po panu Špetlovi. Zvláštní pojme nování dom ů: na haldě Zderazské, u dvou kapounů, u Budínských, u jitrničků, u Ceyzů, u Frelichů, u Sukničků, u Severynů, u Kuchynků, u zlaté sesle, u Saulů, u Silvestrů, u Toulův, u zlaté slámy, u černého hada, u tří řetězů, u tří divých mužův, u tří kalichův, pustý dům (dům zádušní), na poklopci, u zlaté ovce, u černého berana, u zlatého kyje, u Brázdů, v ráji, u tří mečů, u tří vlků, u Rozsypalů.
12
N a záduší sv. Valentina v téže čtvrti: tři domy zádušní. N a p rá v ě postranním sv. Anny v téže čtvrti: 1 3 domů. Ve čtvrti sv.-M ikulášské: domů zádušních 7, dskami se řídící 1, domů panských 9, císařských služebníků a osob rad ních 9, osob možnějších 9, za jednoho usedlého se počítají cích 34, dva za jednoho usedlého se počítajících 32, čtyry za jednoho usedlého se počítajících 25, osob nuzných 39, obec ních a fiskálních 10, pustých, zavřených a zbořených 27, po hořelých 2 ; všecli 204. Živnost vedlo 77 domácích pánů, z nichž 21 šenkovalo, 9 bylo nákladníků, dědicové domu po Šebe stiánovi Vodulovském zaznamenáni jsou v rubrice „způsobu živnosti a obchodu “ jak o „žebraví lidé“. Zvláštní pojmenování dom ů: u černé lišky, u zlaté husy, u půlměsíce, na šm e rhové, u zlaté trouby, u Mazánků, na Zelené hoře, u Švorcrejterů, u černého bažanta, u Šnejderů, u Reichenbergerů, u Šlejniců, u tří křížův, u Cirynů, u Pšeničků, u Fruveinů, u Jeleků, u Peřinů, u Štrublů, u Světlíků, u Sekerků. Domů na břehu ouřadem šestipanským se řídících 12, z nichž 2 pusté. Zvláštní pojmenování dom u: u Klepeštů. N a postranním p rá v ě sv. Anežky, jin a k na F ra n tiš k u : domů zádušních 57, obecních 3, pustých 2 ; všech 62. Živnost vedlo 1 7 domácích pánů, z nichž 2 šenkovali. Zvláštní pojmenování dom ů: u Bílků, u černé růže, u červeného kola, dům Hylárovský, dům Kotrbovský, u Hlubokých. N a postranním p rá v ě sv. D u ch a : domů zádušních 15, pustý 1. Živnost vedli 2 domácí páni. Zvláštní pojmenování dom ů: dům tkaničkářský, u bílého kříže, dům starý písařský. N a p rá v ě rybářském za vodou k celnici Staroměstské při náležejícím: domů 33. Živnost jakou a zdali kteří vedli, není zaznamenáno. Zvláštní pojmenování dom ů: Prádlo Joštovo, přívoz dolejší, u z kolovratů, dům zahrada jezovitská, dům vdovský, Kecovský, na pulferhofé, u zlaté hvězdy, u Pštrosů, domy na mostské bráně, prostřední přívoz, vápenice S taro městská. Suma všech čtyř čtvrtí Starého města Pražského: domů zádušních 104, dskami se řídících 20, domů panských 88, c í sařských služebníků a osob radních 50, osob možnějších 50, domů za jednoho usedlého se počítajících 172, dva za used lého se počítající 156, čtyry za jedndho usedlého 87, osob. nuzných 127, obecních a fiskálních 40, pustých, zavřených a zbořených 91, pohořelých 3 a 56 domů nebylo do žádného oddělení vřadéno. Tudíž všech domů dohromady 1044. Živnost vedlo 357 domácích pánů, z nichž 110 šenkovalo, nákladníků 29, malíř 1, lékárníci 2.
13
Na Novém m ě stě : Ve čtvrti Zderazské: domů zádušních 24, dskami se ř í dících 10, panských 70. císařských služebníků a osob rad ních 14, osob možnějších 14, domů za jednoho usedlého se počítajících 39, dva domy za jednoho usedlého 73, čtyry domy za jednoho usedlého se počítající 53, osob nuzných 75, obec ních a fiskálních 6, pustých, zavřených a zbořených 2 6 ; pohořalý 1 ; všech domů 405. Živnost vedlo 194 domácích pánů, z nichž 47 šenkovalo, 5 bylo nákladníků, 5 vinopalů, 1 vinař, 2 doktoři (Izaiáš Hann, druhý není jmenován), 2 kuchaři, 1 malíř, 1 měřič zemský (Vilím Vilimovský). Mezi pustými, zavřenými a zbořenými domy byly dva domy knížete z L ob kovic. Zvláštní pojmenování domů tehdy: u Strnadů, u Geců, u stříbrné kotvy, u Medků, u Valterů, u dvou červených zvonů, u Zutterů, u Fialů, u Helmů, u Němců, u stolu, u Hájků, u tří kalichů, u Rosolů, u Lopatských, z Valdštejnů, u Smetíšků. u Magrlů, u Straků, u Hlucháčků. na pušpáně, u Zpě váčků, prádlo kláštera^ sv. Václava, Šitkovy mlýny, na Běle hradě, u Chudobů, u Škopků, u Říhů, u Krátkých, u Zlatých, u Hruškň, v staré škole, u truhlářů, na schodci, u Kameni ckých, u Benešů, na skřemenci, na košících, u Fabriciusů, u Anjelů, u Linhardtů, u Trnků, u černého koníčka, u Zlatohlávků, u Mužíčků, u božích, u Lašťovičků, u konvářů, u ševců, u Podušků, u Vodolanských, u Vokáčků jin ak „k božímu tělu u, u Bubnů, u Tinkalů, u Pěkných, sv. Maří Magdaleny, Zemanovský, u bezchlebů, u Zufníčků, na výtoni, na hrobce, u černé hvězdy, u Kalousů, u Petržilků, u Poslušných, u Přeloučských, u Kolibáků, v staré škole (podruhé), u Šindelářů, u Branných, u Penížků. N a p rá v ě postranním ZderazsJcém: 19 domů. Živnost není zaznamenána. Zvláštní pojmenování dom ů: u Zlatníků, u Hájků. Ve čtvrti sv. Štěpána: domů zádušních 8, dskami se ří dících 3, panských 30, císařských služebníků a osob radních 8, osob možnějších 3, domů, kterýchž jeden za usedlého se počítal 30, dva za usedlého 62, čtyry za usedlého 63, osob nuzných 52, obecních a fiskálních 4, pustých, zavřených a zbo řených 1 2 ; všech 275. Živnost vedlo 151 domácích pánů, mezi nimiž 33 šenkovalo. 7 bylo nákladníků, 1 doktor, 3 malíři (Jan Ryček, Šimon Chubeus, třetí není jmenován), 1 advokát (Šimon Polydor). Zvláštní pojmenování domů tehdy: na ko šíku, u Pekárků, u Žlutických, u Bohuslavů, u Rozínů, u bí lého kohouta, u Matoušků, u Šteflů, u tří hroznů, u Zvonařů, u Bambazů, dům jezuvitů „k božímu tělu “, na folimaně, u Knoblochů, u červeného vola, u Řečických, u Zahrádeckých, u Hrd ličků, u Šausů, u Černohorských, u Bříšků, u Hadrysů, u Slehlů, u Himelštejnů, u modrého jelínka, u Varhelů, u Kárů, u Sto-
14
jespalů, u Bilmovských, u Pilátů, u Hňlků, u Slivenských, u pastuchů, u Šípařů, u Mirovských, u Novotných, dům Keclerovic, na korábé, u Kantorských, na Červeném poli, u Houžvičků, u Dobrých, na sloupích. N a p rá v ě postranním Matky boží sněžné: 11 domů k lá šterních. N a p rá v ě postranním sv. panny K a teřin y. 1 9 domů. U sv. A p olináře: 3 domy zádušní k sv. Apolináři při náležející. Ve čtvrti sv. Jin d řic h a : dům zádušní 1, domů dskami se řídících 3, panských 32, císařských služebníků a osob rad ních 6, osob možnějších 1, domů, kterýchž jeden za usedlého se počítal 23, kterýchž dva za usedlého se počítaly 36, jichž čtyry za usedlého se počítaly 31, osob nuzných 2 9 , obecních a fiskálních 5, pustých, zbořených a zavřených 9, pohořelých 7 ; všech domů 183. Živnost vedlo 105 domácích pánů, z nichž 33 provozovalo šenk, 5 bylo nákladníků, 1 vinopal. Zvláštní pojmenování dom ů: u Peterlandů, u Turků, u Klučických, u černohorských, u Gebtišků, u Goliášů, u černé růže, u k o courů, u Mládků, u Kalištů, u černého jelena, u Vítů, na haldě, u Ramšů, u deklamátorů, u Budinských, u klenče, u Šopů, u Bambů, Andělská zahrada, u kosařů, u paušrejberů, na růžku, u provazníků, u Brůnů, na růžku (druhý) na vě trním mlýně. V e čtvrti sv. P etra : domů zádušních 8, dskami se řídících 2, panských 20, císařských služebníků a osob radních 8, osob možnějších 3, domů, kterýchž jeden za usedlého se počítal 16, dva za usedlého 23, čtyry za usedlého 16, osob nuzných 26, obecních a fiskálních 2, pustých, zavřených a zbořených 0. pohořelých 8 5 ; všech domů 209. živnost vedlo 88 domácích pánů, z nichž 2 0 šenkovalo, 17 bylo nákladníků, 1 vinopal, Zvláštní pojmenování d o m ů : u Kalousů, u bílého chrta, v myší díře, u Turnovských, u Škopků, u Smitků, u pěti kostelů, u Všejanských, u Slepotických, u Mincrperků, u Purkrábků, tůně zádušní, na vyhnanově, u Štipků, u volků. N a p rá v ě postranním biskupství Pražského blíž sv. P e t r a : 2 2 domů pohořelých. V krámcích v plače blíž božího T ě la : 11 domů k záduší božího Těla přináležejících. Zvláštní pojmenování dom ů: u Tábů, u oplatečníků, u zámečníků, u Coupalů. ' N a Šerlinku v ha ld á ch : 3 domky k úřadu šestipanskému přináležející. Zvláštní pojmenování dom u: u černého zvonu. Suma všech čtijř čtvrtí Nového města Pražského: domů zádušních 55, dskami se řídících 18, panských 152, císařských služebníků a osob radních 36, osob možnějších 21, domů, jich ž jeden za usedlého se počítal, 102, dva za usedlého 194, čtyry za usedlého 163, osob nuzných 182, obecních a fiskálních 17,
pustých, zavřených a zbořených 53, pohořelých 115, klášter ních 11, do žádné rubriky nebylo vřaděno 4 1 ; tudíž všech domů dohromady 1160. Živnost vedlo 538 domácích pánů, z nichž 133 šenkovalo, 34 bylo nákladníků, 7 vinopalů, 1 vinař, 3 doktoři, 2 kuchaři, 3 malíři, 1 měřič zemský, 1 advokáty ' ■§
V menším městě P r a ž s k é m :
V p rv n í čtvrti: domů zádušních 4, dskami se řídících 9, panských 2, císařských služebníků a osob radních 8, osob možnějších 7, domů, jichž jeden za usedlého se počítal, 7, dva za jednoho usedlého 15, čtyry za usedlého 17, osob nuz ných 3, obecních a fiskálních 3, pustých, zavřených a zbo řených 3 ; všech domů 78. Živnost vedlo 49 domácích pánů, z nichž 15 šenkovalo, 7 bylo nákladníků, 1 lékárník (Jiř í Vesi). Mezi pustými, zavřenými a zbořenými domy byl dům biskupovský, dům Saský obecní. Zvláštní pojmenování d o m ů: dům Šilhavský, dům Jirkovský, dům biskupovský, u tří mou řenínů, dům Saský, u bílé růže, dům Verdemonovský, dům Sneidravský, Verdemonovský (druhý), Verdemonovský (třetí). V druhé čtvrti: domů zádušních 3, dskami se řídících 14, panských 6, císařských služebníků a osob radních 2, domů, kterýchž jeden za usedlého se počítal, 1, dva za usedlého 14, čtyry za usedlého 30, osob nuzných 9 ; všech 79. Živnost vedlo 38 domácích pánů, z nichž 14 šenkovalo, 1 lékárník (Matiáš Zavadonius), 1 doktor (Mikuláš Franchimon). Zvláštní p o jm enování domů: u zeleného krále, u bílé řípy, u zeleného raka, dům Berkovský, u zlatého lva. V třetí čtvrti: domů zádušních 2, dskami se řídících 14, panských 10, císařských služebníků a osob radních 1, domů, kterýchž jeden za usedlého se počítal, 2, dva za usedlého 7, čtyry za usedlého 12, osob nuzných 18, obecních a fiskálních 2, pustých, zavřených a zbořených 4 ; všech 72. Živnost vedlo 20 domácích pánů, mezi nimiž 7 šenkovalo. Při 8 majitelích domů zaznamenáno v rubrice způsobu živnosti a obchodu „žebrákyně, žebrák, nic nemá“. Zvláštní pojmenování domů: u bílého čápa, u krucifixu (k špitálu vlašskému), u tří kaprův. Ve čtvrté čtvrti: domů zádušních 9, dskami se řídících 8, panských 5, císařských služebníků a osob radních 5, osob možnějších 1, domů, jichž jeden za usedlého se počítal, 3, dva za usedlého 13, čtyry za usedlého 9, osob nuzných 18, pustých, zavřených a zbořených 4 ; všech 76. Živnost vedlo 24 domácích pánů, mezi kterýmiž 6 šenkovalo, 2 byli nákladníci, 1 malíř (Jan Hes), 1 doktor (Claudius). V rubrice živnosti zaznamenáno 10 majitelů domů slovy: „žebrá, nic, dokonce nic nem á“. Zvláštní pojmenování domů: u Kocínů, dům Stradovský, na lísku, dům na Petříně, zahrada páterů jezovitů, dům stará škola (špitál), u Žaloudků.
16
Sum a všech čtyř čtvrtí Menšího mčsta Pražského: domů zádušních 18, dskami se řídících 45, panských 23. císařských služebníků a osob radních 16, osob možnějších 8, kterýchž jeden za usedlého se počítal 13, dva za usedlého 49, čtyry za usedlého 68, osob nuzných 48, obecních a fiskálních 5, pustých, zavřených a zbořených 11, všech domů dohromady 304. Živnost vedlo 131 domácích pánů, z nichž 4 2 šenkovalo, 9 bylo nákladníků, 1 malíř, 2 lékárníci, 2 doktoři.
Město horní Hradčany. Domů zádušních 5, dskami se řídících 24, panských 9, jichž jeden za usedlého se počítal, 2, dva za usedlého 6, čtyry za usedlého 10, osob nuzných 8, obecních a fiskálních 4, pu stých, zavřených a zbořených 2 ; všech domů 70. Živnost vedlo 17 domácích pánů, z nichž 9 šenkovalo. M ezi pustými, za vřenými a zbořenými domy: dům kapitoly Pražské. Zvláštní pojmenování dom ů: edlknobův dům, široký dvůr, šlemilerovský dům. Talmberkovský dům, Ostermaierovský, Taisingerovský, Florinovský, Defontanovský, u černého kříže, u bílého beránka, u tří andělů. N a postranním právě Pohořeleckém: domů zádušních 5, panských 5, dva za jednoho usedlého 11, čtyry za jednoho usedlého 3, osob nuzných 3 ; všech 27. Živnost vedlo 11 do mácích, z nichž 10 šenkovalo. Zvláštní pojmenování domů: u tří lvů, dům Šoblbétlovský, Grošovský, u zlaté lodi, u Frydle, u zlatého kříže. N a právě postranním M atky boží pod řetězem : domů zá dušních 1, panských 8, císařských služebníků a osob radních 2, osob možnějších 4, jeden za usedlého se počítající 4, dva za jednoho usedlého 14, čtyry za jednoho usedlého 11, osob nuzných 7 ; všech domů 51. Živnost vedlo 28 domácích, z nichž 18 šenkovalo, 1 vinopal, 1 doktor (nejmenován). Zvláštní pojm e nování domů: Šmatlerovský dům, u jednorožců, šifendekerovský dům, u modré lišky, Tirnetisův dům, uherský dům, u zla tého kříže, u bílého koníčka, v staré škole, u zeleného kříže, u bílého pelikána, u černého koníčka, u bílého kříže, u zla tého hada, u zlaté helmy. N a p rá v ě postranním sv. Tom áše: domů zádušních 2, j e den za usedlého se počítající 4, dva za jednoho usedlého 5, čtyry za jednoho usedlého 5, osob nuzných 2 ; všech domů 18. „ Živnost vedlo 12 domácích, z nichž 7 šenkovalo, 1 byl vinopal, 1 malíř (Antonín Stefan). N a postranním práv ě sv. J i ř í : domů dskami se řídících 3, jeden dům za usedlého se počítající 2, dva za jednoho use dlého 6, čtyry za jednoho usedlého 4, osob nuzných 8, všech 23. Živnost vedlo 13 domácích, z nichž 5 šenkovalo, 1 byl vinopal. Zvláštní pojmenování dom u: u Turků.
17
N a práv ě postranním p. p relá tů v : domů, kterýchž dva za jednoho usedlého se počítaly, 1, čtyry za jednoho usedlého 4, osob nuzných 1, všech 6. Živnost vedlo 5 domácích, z nichž 1 šenkoval a 2 byli vinopalové. N a p rá v ě postranním sv. M á ří M agdaleny. Domů záduš ních 3, dům, jen ž za usedlého počítán byl, 1, dva za jednoho usedlého 1 ; všech 5. Živnost vedli 2 domácí, oba šenkovali. Zvláštní pojmenování dom ů: u černého orla, u lumpusa, u Petržílků. N a p rá v ě nejvyššího purkrabství. Domů, kterýchž dva za jednoho usedlého se počítaly, 2, čtyry za jednoho usedlého 3, osob nuzných 2, pohořelých 2 ; všech 9. Živnost vedlo 6 do mácích, z nichž 1 šenkoval. Sum a města H radčan a všech práv postranních na M alé straně', domů zádušních 16, dskami se řídících 27, panských 2 2 , císařských služebníků a osob radních 2, osob možnějších 4, jeden za usedlého se počítající 13, dva za usedlého 46, čtyry za usedlého 40, osob nuzných 31, obecních a fiskálních 4, pustých, zavřených a zbořených 2, pohořelých 2 ; všech domů dohromady 2 0 9 . Živnost vedlo 94 domácích, z nichž 53 šenko valo, 5 bylo vinopalů, 1 doktor, 1 malíř.
Sum a všech měst P ra ž sk ý ch 1. 1 6 5 3 : domů zádušních 193, dskami se řídících 110, panských 285, císařských služeb níků a osob radnícb 104, osob možnějších 83, kterýchž jeden za usedlého počítán byl, 300, dva za jednoho usedlého 445, čtyry za jednoho usedlého 358, osob nuzných 388, obecních a fiskálních 66, pustých, zavřených a zbořených 157, poho řelých 120, a 108 domů nebylo do žádného oddělení vřaděno; všech domů dohromady 2717. Živnost vedlo 1120 domácích pánů, z nichž 338 šenkovalo, 72 bylo nákladníků, 12 vinopalů, 1 vinař, 2 kuchaři, 6 malířů. 4 lékárníci, 6 doktorů, 1 advo kát, 1 měřič zemský. Pro srovnání klademe sem je ště následující: L éta 1771 spočteno v Praze 2908 domů, a sice: na Starém městě 932, z nichž 25 dskami se řídících, 5 0 šosovních a 857 měšťan ských ; na Novém městě 1242, z nichž 16 dskami se řídících, 106 šosovních a 1120 měšťanských; na M alé straně bylo 538 domů, z nichž 32 dskami se řídících, 23 šosovních a 4 8 3 mě šťanských; na H radčanech 164, z nichž 32 dskami se řídících, 3 0 šosovních a 102 m ěšťanských; na Pohořelci 32 domů mě šťanských. ,5) l
,5) Ja k o kuriositu dodáváme kratičkou zprávu, že t. r. 17 71 páčena cena všech domů v Praze na 4,794.978 zl. a to : na Starém městě za 2,155.476 zl., na Novém městě za 1,203.406 zl., na Malé straně za 1,298.712 zl., na Hradčanech za 88.984 zl. a na Pohořelci z:i 54.400 zl.
2
18
II. Počet domů v městech královských a horních. V B ero u n ě 1. 1567 bylo 2 4 8 domů; 1. 1568 spočteno v městě i na obojím předměstí, kdež hospodářové osedlí byli, 24 8 domův; 1. 1599, 7 února omlouval se císařský rychtář Maximilian Albín komoře české, že pro nedostatek zdraví svého tak i pro ránu boží morovou sčítání domů časněji vykonati nemohl. Vyhledal s dvěma písaři přísežnými k tomu dožádanými v městě i na předměstích domů i osedlých (kteříž po dvou měli, ačkoliv z nich živností městských nevedli) 228. L éta 1604 bylo 2 3 0 ; 1. 1610 domů 2 3 0 ; 1. 1654 sečteno v městě domů s várkami 71, bez várek 16, pustých 4 5 , 16) pohořelých 2 ; na předměstích hořejším, dolejším a h rn číř ském domů naskrz bez várek 26, pustých 85, pohořelých 5, všech dohromady 250. L é ta 1830 bylo 2 8 6 domů a 2 1 69 duší; 1. 1843 domů 302, obyvatelů 2859. V Boleslavi M ladé 1. 1604 sečteno 3 7 0 domů; 1. 1610 bylo 3 7 0 ; 1. 1629 oznamuje Ja k u b Hubáček, cis. rychtář, že jm én a domů obyvatelů boleslavských, kteříž pro náboženství z města ušli, na radnici na tabulce vyvěsil. Jiných domů pustých, rozbořených i katolických obyvatelův, kteří z veliké bídy a nouze i pro vojáky ujiti musili, že mnoho se nachází a že s těžkém kdo se najde, aby je , i kdyby se místa, spáleniště a rozbořené chaloupky darmo rozdávaly, kdo přijíti a sta větí chtěl. L. 1654 sečteno 21 3 a 6 panských domů také šosovních, a sice hraběte Maxm. z Valdšteina, hrab. Ferd. Arnošta z Valdšteina, Jttab. Humprechta Ja n a Černína (z dru hého jeh o někdy domu „Ceteůského- místo zůstalo), Kunáta Jaroslava z Bubna, H artm ana na Brodcích, Jiříh o Mladoty z Solopisk. Mimo ty bylo stavení rozbořených a pustých 11 a až na grunt zbořených, z nichž jen místa zůstala, 128. Ve vesnicích Mladému Boleslavu přináležejících b y lo : v Stakorech dolejších sedláků 15, chalupníků 6 ; v Kolomutech se dláků 9, baráčník 1 ; v Jem níkách sedláci 3 ; ve Vodicích sedláci 2 ; v Husí Lhotě sedláci 3, chalupníci 2, rozboře ných a pustých stavení sedlských 3, chalupnické 1 pusté; v Ouhelnicích sedlák 1, chalupníci 3, stavení rozbořené a pusté sedlské 1, chalupnických pustýcb T\ ves Plasy,, kteráž dříve měla 9 sedláků, celá byla pustá, role sousedé z města Boleslavi osívali. Ž idů sečteno 1. 1654 hlav 582, a sice b lb k obci náležejících (z nichž bylo 117 mužů, 108 16) L . 1630 b jlo v Berouně v městě obyvatelův domácích malých i velkých 201, na předměstích 106, podruhů a čeládky v městě i na p řed městí 364, tudíž dohromady 671 dusí.
žen, 26 vdov, 307 dětí, 3 sirotci) a 7 v městě se zdržujících, však k obci nepřináležejících. L éta 1843 domů 481, oby vatelů 5257. V B ro d ě Českem 1. 1567 domů 1 4 2 ; 1. 1568 sečteno všech hospodářův osedlých v městě i na předměstí tak v do micil ja k o i na chalupách 142, 1. 1598 nalézalo se v ohradě města sousedův osedlých 80, na předměstích: Pražském, Kouřimském a Liblickém 60, dohromady všech v městě i na předměstích 140. Ke zprávě té doloženo, že z povodní 1. 1598 nejškodnější byla v neděli po památce na nebevzetí panny Marie, kteráž branou Kouřimskou násilně do města se pro valila a 29 sousedům veliké škody na domích zdělala, tak že některým na větším díle domové se obořili, sklepy zařítily a jiných je ště pomalu se boří, na předměstí Kouřimském též 29 domův pobořeno a vyvráceno, tak že co voda do gruntu nepokořila a neodnesla, to se samo již zbořilo a až posaváde b o ř í ; z těch sousedův někteří k žebrotě přivedeni jsou. I jiným také mimo ty táž povodeň škodu velikou uči nila na zahradách, lukách, štěpnicích, obilích na polích i do stodol sklizených, kteréž podkalila a v nic obrátila. L. 1604 bylo 1 3 9 ; 1. 1610 opět 1 3 9 ; 1. 1654 spočteno 46 domů, pu stých 84, dohromady 130. L. 1830 sečteno 197 se 1621 oby vateli; 1. 1843 domů 199, obyvatelů 1877. V B ro d ě Německém ,7) 1. 1654 sečteno 145 domů, pu stých 31, obecních 3, na předměstích 65, pustých 13, do hromady 257. K městu náleželo městečko Bělá (v kterémž bylo 75 hospodářův, mezi nimiž pohořalý 1, na živnosti zkažený 1, pustých 34) s 12 vesnicemi, v nichž bylo 109 se dlákův, pohořalý 1, na živnosti zkažených 5, pustých 20, chalupníkův 6. zahradníkův 14, pustých 29, dohromady 184 hospodářův. L. 1843 domů 421, obyvatelů 4101 . V Budějovicích Českých 1. 1567 sečteno 4 3 0 domů, 1. 1568 našlo se v městě velkých i malých 361 a na předměstí, kdež hospodářové osedlí byli, 69, dohromady 430. L éta 1598 se čteny domy primasem Zikmundem Prokešem z Hakndorfu, jichž se našlo i s tím pohořalištém, na kterém domů několik stálo a 1. 1597 ohněm do gruntů v nic obráceny jsou, 365, předměstských 62, z kterýchž sbírky (od sousedů na nejvýš obtížnými a takm ěř nesnesitedlnými daněmi a kontribucemi ubíhaných a k chudobě přivedených) ne bez přinucení, vězení a pláče odváděny bývají. L. 1604 domů 4 1 4 ; 1. 1610 bylo 4 1 4 ; 1. 1654 v městě 307, pohořelých 8, pustých 20, na předměstí 22, dohromady 357. V 36 vesnicích k městu nále žejících bylo sedláků 220, pohořelých 2, na živnosti zkaže ných 2, pustých 10, chalupníkův 18, pustý l, zahradníkův 17) Za město královské vyzdvižen 1637, 27 června.
20
24, pustý 1, dohromady 278 hospodářův. L. 1830 domů 784 a 7 4 5 0 obyvatelů; 1. 1843 domů 852, obyvatelů 8843. V Bydžově Novém 1. 1598 J a n starší Vadas z Karlova, primas, domy a sídla při městě bedlivě sečetl „a že v pravdě toho najiti nemůže, aby purkmistr a konšelé téhož města při odvozování svolených sbírek, berní a defensí sněmovních po všecky časy ja k é nejmenší neupřímnosti na škodu k rá lovu nebo země se dopouštěli, nýbrž ja k v listech přiznávacích na svolené sbírky domovní sečtení osedlých sousedův se nachází, to tak neměnitedlně zůstává a berníkům k r a j ským vedle téhož sečtení takové sbírky se odvozují. Sečteno sídel, z kterýchžby sbírka sněmem svolená dána býti měla, v ohradě města 118, za městem 53, tudíž 171. „A že týchž sídel více o deset, než se sbírek berníkům krajským z též obce podle předešlého sčítání odvozovalo, nachází, to za tou příčinou se stalo, že jsou někteří lidé sobě nedávno zakou pení ja k v městě tak i za městem učinili a také se někteří vnově přistavěli." L. 1604 domů 1 7 1 ; 1. 1610 sečteno 1 7 1 ; 1. 1654 bylo 112 domů, pustých 3, míst, kde domy stávaly, 95, kostel farní 1, filiální 3, dohromady 214. (Židů přes 20 let starých našlo se 29, přes 10 let 6, dohromady 35. Mlýnův 3, kol mlýnských 6.) V 8 vesnicích k městu náležejících bylo sedlákův 28, chalupníkův 23, zahradník 1, pustých ho spodářství bylo 30. L. 1843 domů 478, obyvatelů 4328. V Čáslavi 1 1567 bylo 2 8 6 ; léta 1568 našlo se všech malých i velkých domův též i chalupí, v kterýchž hospodá řové a hospodyně ovdovělé tak v městě ja k o na předměstí byli, 286, v městě 201^ a na předměstí 85. L éta 1598 císař ský rychtář Blažej Soběslavský spolu s jednou osobou radní domy ja k v městě tak i na předměstí bedlivě sečetl, „kte rýchž, mimo dva dvory šosovní v Šintlochách, jichž na ten čas rytíř Zikmund Robmháp z Suché v držení jest, a mimo tři domy o b ecn í: jednoho na školu, druhého pro spuštění a opravení, třetího pro sladovnu obecní od J a n a Giglingara z Kneislšteina, též dvou dvorů šosovních ku potřebě obecní skoupených, nacházelo se 264, pojím ajíc do toho počtu i ty domy v městě, v nichž na ten čas osedlí nezůstávají, ano i na předměstí dosti skrovné a zpustlé některých nádenníků domky, z nichž, což tak sněmem pořízeno je s t, s velikou obtížností vychází". L. 1604 domů 2 5 4 ; 1. 1610 bylo 254; 1. 1654 v městě 100. pustých 9, obecních 2, dokonce zbo řených, zkažených, toliko mÍ3ta, kde domy stávaly 86, na předměstích 23, pustých 30, dohromady 250. L. 1830 bylo 341 domů, 3 31 6 obyvatelů; 1.1843 domů 363, obyvatelů 3714. V Domažlicích 1. 1567 našlo se 3 4 5 ; 1. 1568 všech m a lých i velkých též i chalup na předměstí i v městě, v kterýchž hospodářové byli 345 krom poustek a chaloupek na obci vy
21
stavěných, v nichž lidé žebrotou se živili. L . 1576 bylo v m ě stě 137, na předměstí 124, „a z těch vždy více a více jich pustne1*, naříká rada městská, „várka zvlášf piva bílého všecka míjí, zdi a bašty se b oří1*. L. 1598 císařský rychtář J a n Bělohradský z Kosmačova oznamuje, že za příčinou rány morové teprv později domy v městě a zámku císařském Do mažlicích sečísti mohl a jic h 332 a jedna fara se nachází. L. 1604 bylo 3 3 2 ; 1. 1610 sečteno 3 3 2 ; 1. 1654 našlo se 206, pustých 33, panský 1, mlýn 1, dohromady 241. V 13 ves nicích k městu náležejících bylo sedlákův 76, pustých 4, pohořalý 1, chalupníkův 33, pustý 1, pohořalý 1, zahrad níkův 22, pohořalý 1, pustých 3, dohromady 142 hospodářův. L. 1830 sečteno 5 3 3 a 5626 obyvatelův; 1. 1843 domů 566, obyvatelů 6585. Ve Dvoře nad Labem 1. 1567 bylo 153, 1. 1568 v městě i na předměstí 153, zahradníků při městě a sedláků s clialupníky ve vesnicích k městu náležejících 110. L. 1598 Václav Ješek, rychtář císařský, sečetl sousedův osedlých v městě i na předměstí 195. L. 1604 sečteno 1 9 5 ; 1. 1610 bylo 195; 1. 1654 v městě i na předměstích 164, pohořelých 5, pustých 4, rozbořených 73. dohromady 246. Mlýnů 4, kol moučných 6. V šesti vesnicích k městu náležejících bylo 27 sedláků, 23 chalupníků, 8 zahradníků, nových usedlých 3. L. 1830 našlo se 591 domů a 4 2 8 0 obyvatelů; 1. 1843 domů v městě 122, obyvatelů v městě 1052. V H oře K utné 1. 1567 sečteno 594, 1. 1568 oznamují šepmistři a rada : že všech domův v městě kromě kostelův, far, škol a některých obecních málo domů je s t 594, z kterýchž někteří pustí jsou a v mnohých vdovy a sirotci bydlí a ně který hospodář víc než jeden dům má. Téhož roku v středu po sv. Markyté na opětné vyzvání komory české poslali také součet domů velkých i malých na předměstích, jichž bylo 353, „ale mezi těm i1*, ohlašovali, „mnoho pustých je st, někteří svobodní, někteří již scházejí a některého hospodáře víc než jeden jest. L. 1604 našlo se 950. L. 1628 bylo v městě domů, z nichž cupusové horám náležející, kontribucí ani jin é sbírky se neodváděly: šosovních, panských 21, domů na vystavění kolleje jesuitské 1. 1627 postoupených 22, domů obyvatelů, kteříž z města pryč se odebrali, 56, domů bez hospodářství prázdných, zavřených, pustých, zbořených a spálených 146. A v předměstí čtverém, bylo mnoho domův skrovných, cha trných i laciných, v nichž toliko havíři a lid horní s man želkami a dítkami svými bydleli, a i z těch v ten čas již mnozí byli odešli a ucházeli. L. 1654 bylo 373, prázdných zavřených 27, dokonce pustých, zbořených 121, fiskálních 2, obecních 5, panských 26, jezovitům náležitých 26, dohro mady 580. Na právu Pachovském 23, domů prázdných, pu-
—
22
stých 2, dokonce zbořených 3 0 ; na právu Kolmařském 5, pustých 5, dokonce zbořených 18, dům na milosrdné skutky odkázaný 1 ; na právu Hloušeckém 28, prázdných, zavře ných 4, dokonce zbořených 3 3 ; na právu čechovském 13, prázdných 7, dokonce zbořených 4 9 ; na Kaňku 35, pustých 10, dokonce zbořených 3 6 ; mlýnů šosovních 11, mlýn pustý 1. V 7 vesnicích k městu náležejících byly 2 dvory, 20 sedláků, poheřalí 3, pustých 7 ; chalupníků 10, pustí 3 ; zahradníci 2, pohořelí 2, dohromady hospodářův 49. L. 1830 bylo 765 domů a 8 4 6 0 obyvatelův. V H radci nad Labem 1. 1567 bylo 781, 1. 1568 sečteno v městě a při městě domův všech a chalup 781. L. 1598 oznamuje rychtář císařský Ja n Roubal Zatecký, že přijav k sobě dvě osoby konšelské, všecka sídla, na nichž hospodá řové jsou v městě a při městě se vší bedlivostí sčetl a jich 682 napočítal. Ze pak purkmistr a rada téhož města od toho času ja k léta 1575 také podle sněmu sídla v městě a při městě sčítána byla, toliko z 634 jsou se k berni při znávali, kudy by to bylo, že se nyní 48 sídel více nachází, jiného že najiti nemohl, než že mnozí pro chudobu marštale, chlívy a jin á stavení od svých domů neb dvorů jsou odpro dali a ti, kteříž od nich ta místečka koupili, skrovných chaloupek sobě nadělali, na něž pro je jic h velikou nemožnost žádných daní jsou neukládali, nýbrž jim lhůty, ažby ty cha loupky dostavěli a zaplatili, jsou přáli a neberouce nic od nich, také jsou se z nich přiznávati nem ohli; jin áče aby při tom přiznávání ja k é škodné nerovnosti na ublížení sněmem svolených pomocí oni Hradečtí se dopouštěli, toho na povinnost svou vyhledati nemoM? L. 1604 bylo 6 3 4 ; 1. 1610 domů 634. L. 1653, 9 srpna oznamují purkmistr a konšelé místodržícím českým, když v městě jic h zřízeno mělo býti biskupství: r Bídná obec zdejší spoln s námi se všemi oudy jejím i skrze pominulou třicetiletou válku o všechny téměř své důchody připravena, několikráte od lidu vojenského nepřátelského i cí sařského popálena a větším dílem v hromady rumu obrácena i na obyvatelích tak stenčena a zmenšena je s t, že se proti předešlému způsobu ani stého dílu obyvatelův zde nenachází, IS) a ti, kteříž pozůstávají, na nejvýš ochuzelí a mnozí bídnější nežli žebráci jsou, tak že, když sněmovní kontribucí sbíráme a na mnohé dosti málo některý krejcar uložen bývá, a n ř toho od sebe odvozovati leč s přidržením vězením a uprodáním neb opignorirováním z svého vlastního těla nějakého šatu ne mohou. Jsm e všichni v tak bídných, zarmoucených a k vypsání ,8) Z takových statistických dát vidíme, že známé pověděuí Balbínovo o nej hroznějším zpustošení naší vlasti je s t skutečně pravdivé. Když Hradec Králové, kterýž mezi nejpřednější, nejlidnatější města v království
23
ani vyslovení nikterak nemožných terminícli postaveni . . . “ L. 1654 sečteno 185 domů, pustých 11, rozbořených, míst bez stavení 495, panských šosovních 1G. V 13 vesnicích k městu náležejících (mezi nimiž dvě celé pusté byly, v ostatních 52 stavení rozbořených a pustých) bylo sedláků 60, chalupníků 46, zahradníků 42, nových osedlých 6, dvůr svobodný 1, dvorů šosovních blíže města 12. L. 1830 bylo domů 736 a obyva telů 7454. V Chomutově 1. 1604 sečteno 5 4 5 ; 1. 1634 bylo 139 domů. L. 1654 domů v městě 144 mezi nimiž 11 pustých, dvorů a chalup s dědinami na předměstí 53, na obci pro dělníky a jin é lidi k hlídání dvorův a zahrad bylo chaloupek 209. L. 1843 domů 554, obyvatelů 4014. V Chrudimi 1. 1567 sečteno 4 8 2 domů; 1.1598 oznámil cí sařský rychtář Samuel Financ z Liblic, že ve všech čtvrtech ja k v městě tak i na předměstí našlo se 4 6 1 ; 1. 1604 bylo 421 domů; 1. 1610 sečteno 4 2 1 ; 1. 1654 v městě ( a s i ) 19) 100, rozbořených domů a míst. kde domy stávaly, 52, na předměstí 165, pustých 18, míst, kde někdy domy stávaly, 65, dohro mady 40(3. V 5 vesnicích k městu náležejících bylo 37 sedláků, pustých stavení bez hospodářů 4, chalupníků 5, dohromady 46 hospodářův. L. 1830 bylo 732 domů a 5625 obyvatelů; 1. 1843 domů 763, obyvatelů 5976. V Jáchym ově (Joachim sthal), v královském horním městě bylo 1. 1654 domův 285, pustých 126, pohořelých 113, dohro mady 5 2 4 ; 1. 1843 domů 582, obyvatelů 4837. V Ja ro m ěři 1. 1567 bylo 30 3 domů, 1. 1568 odeslali purk mistr a rada komoře české výpis všech zejména poznamena ných hospodářů v městě, domů velkých i malých, domův na předměstí, forberků a chalupníků kromě fary, školy a dvoru obecního, jichž se našlo v městě 61, na Vartě přední 13, na Vartě druhé 15, na Valích 9, na podměstí sv. Jaku b a 99, pod hradem 15, na podměstí za dlouhým mostem 60, na Novém městě na obci 20, na Klauskové 9 a u „ P ták a“ 2, všech dohromady 303. L éta 1598 císařský rychtář Vácslav Prokůpek oznámil komoře české, že osedlých městských, předměstských též také ve vesnicích šosovních sousedův se našlo 274. Komora divila se tomu, že při sčítání domů lidi ve vesnicích pod šos a ochranu města náležející k sousedům po Praze se počítal, na takou žalostivou zkázu byl uveden, ja k dařilo se jiným malým osadám, kteréž žádného zastání a spravedlnosti dovolati se nem ohly? Známo, že mnohých vesnic jenom jm éna na památku nám byla zachována, jin é někdy dosti lidnaté velmi se vyprázdnily, na př. ve Veležicieh 1. 1657 (tedy již devět let po ukončení války třicetileté) na cházel se jeden sedlák a jeden baráčník s kostelem. J9) Součty domů z r. 1654 jsou někdy nejasné; z té příčiny po ložili jsm e k nejistým takovým některým seznamům slovíčko wasi\
24
městským a předměstským p řip o jil: o čemž rychtář zprávu učinil 1599 ve čtvrtek po sv.Pavlínu: „že tíž lidé ve vesni cích osedlí nejsou kmetcí ani poddaní, než jsou lidé ja k o jin í sousedé předměstští naši s městem trpící, jednostejných svobod a privilejí užívající a ti domy a statečky své v kni hách našich městských zapsané mají a jim i se od starodávna řídí, ano také berně, šos a daně nejináč než ja k o i jin í sou sedé městští a předměstští zároveň vždycky platí a odvozují, i také spolu s jinými osedlými sousedy městskými v jistý počet do listů přiznávacích při odvozování berní se kladou a pojím ají. Za kteroužto příčinou, poněvadž jsou nikdy tíž sousedé šosovní od sousedův městských a předměstských odtrhováni nebyli, jsem je byl spolu spojil." Sečetl jic h 42. Léta 1604 bylo 257 domů; 1. 1610 sečteno 2 5 7 ; 1. 1654 v městě i na předměstích 170, pustých míst, kde domy stá valy 59, dohromady 229. V 5 vesnicích k městu náležejících bylo sedlákův 36, chalupníkův 13, zahradníkův 16. L. 1830 bylo 4 4 8 domů, 3433 obyvatelův. V Jílovém hor zlatých 1. 1604 bylo 120 domů, 1. 1654 sečteno 61. pustých 10, pohořelých 2, dohromady 73. L. 1843 domů 185, obyvatelů 1462. V K adani 1. 1567 bylo 4 3 6 domů; 1. 1568 všech domů malých i velkých v městě i na předměstí 436, v městě 159, na předměstí 277. L. 1598 sečetl císařský rychtář osedlých ve zdi i přede zdmi města 4 0 0 bez dvorů a domečků, v nichž nádenní lid i chudí řemeslníci zůstávali. L. 1604 bylo 401 ; 1. 1610 sečteno 4 0 0 ; 1. 1830 bylo 504 domů a 3 12 9 obyva telů ; 1. 1843 domů 516, obyvatelů 3703. V Kašperských Jtorách (Bergreichenstein), královském horním městě, bylo 1.1654 domů 104. (Unterreichenstein, horní městečko mělo 4 3 domů.) V 18 vesnicích k městu náležejí cích bylo sedlákův 49, pustých 2, chalupníkův 43, pustých 5, zahradníkův 18, dohromady všech hospodářův 117. L. 1843 domů 200, obyvatelů 2009. V Klatovech 1. 1567 bylo 640 domů; 1. 1568 oznamují purkmistr a konšelé, že v městě i na předměstí domů, dvorů a chalup, bud že v nich hospodáři osedlí jsou aneb že se podruhům najím ají i s pohořelými je s t 640, v kterémž počtu také jsou některé vdovské a sirotčí doijíy i chalupy, v kterýchž hospodáři mužského pohlaví osedlí nejsou. Těch pak n á je m - ' ných domův, dvorův neb chalup v městě i v předměstí, které měšťané podruhům najím ají, je s t přes 90, však ty jsou již v svrchu položeném počtu obsaženy. L. 1598 císařský rychtář Jiřík Slánský z Kosmáčova oznamuje komoře české, že výčet domů časné vykonal, ale pro škodlivé a nakažené povětří, kteréž se téměř všudy nacházelo, nevěděl kde a v které místo je j odeslati, neboť o tom slyšel, že netoliko před komoru če-
25
skou, ale ani do zámku z Plzeňského kraje žádnému přicházeti se nedopouští. Domů v městě i také chalup na před městí že je s t se našlo a nachází, na nichž hospodářové osedlí jsou a živnůstek svých pracně vyhledávají, šest kop a 4 3 mimo jiné spáleniště a poustky, kteréž od času pokažení o h n ě m 20) posavad vzdělány nejsou. L. 1004 bylo 4 0 0 domů; 1. 1 6 1 0 domů 4 0 0 ; 1. 1654 sečteno 250, pustých 52, šosov ních panských 24. mlýny šosovní 3, dohromady 338. Ve 4 vesnicích k městu náležejících bylo sedlákův 2 1 , pustý 1, chalupníkův 13, pustý 1, zahradníci 3, dohromady 39 ho spodářův. L. 1830 bylo 543 domů a 5 7 8 0 obyvatelů; 1. 1843 domů 555, obyvatelů 5900. V K n ín ě H orním, král. horním městě, 1. 1604 sečteno 100 domů; 1. 1654 domů s várkami 36, bez várek 16, pustých s várkami 17, pustých bez várek 39, dohromady 108. L. 1843 domů 192, obyvatelů 1142. V Kolíně Novém nad Labem 1. 1567 bylo 229 dom ů; 1. 1568 oznámili purkmistr a konšelé, že se 229 domův a cha lup, v nichž hospodáři křesťané bydlí, v městě i na před městích vynachází; 1. 1598 císařský rychtář M. J a n Pacheus z Rajova sečetl domy ja k křesťanův usedlých tak i židův, jichž se nacházelo mezi křesťany 2 1 3 a mezi židy 32, do hromady 245. L. 1604 sečteno 2 1 3 ; 1. 1610 bylo 2 1 3 ; 1. 1654 (asi) 121, pohořelý 1, zbořených, pustých 49, míst, kde ně kdy domy stávaly, 50, židovských 12, dohromady 233. L. 1830 bylo 465 domů, 5 7 5 3 obyvatelů; 1. 1843 domů 485, oby vatelů 6131. V Kouřim i 1. 1567 bylo 2 1 9 ; 1. 1568 oznámili purkmistr a konšelé města, že domů i s chalupami v městě a na před městí i domů šosovních pod šos a právo městské příslušejí cích malých i velkých, v nichžto lidé osedlí jsou, vedle sně movního nařízení suma učiní 219, z nichž jeden v městě po někdy panu Janovi z Říčan komoře císařské je s t přisouzen a druhý je s t Adama Mírka ze Solopisk, třetí pustý pobořený Kubovský a čtvrtý dvůr šosovní v Třebovli Mastihubský ohněm pohořelý, a takž jic h 21 5 zůstává. L 1604 bylo 180 domů; 1. 1610 domů 1 8 0 ; r. 1630 bylo 55, 1. 1634 sečteno 3 0 a r. 1635 toliko 24. L. 1654 sečteno 64, pustých (asi) 89, pohořelí 2, panských 6, dohromady 161. L. 1830 bylo 286 domů a 1860 obyvatelů; 1. 1843 domů 293, obyvatelů 2170. V Lauterbachu král. horním městě 1. 1654 bylo 42 domů, pohořelých 42, pustí 2, dohromady 86. L. 1843 domů 274, obyvatelů 2082. i0) Klatovy vvhořely 1. 1579, je ště léta 1590 počítáno v městě i na předměstích spálenišť a poustek nestavených 107.
V Litoměřicích nad Labem 1. 1567 bylo 4 4 0 ; 1. 1568 oznámili purkmistr a rada komoře české, že dali „vyhledati všechny domy v městě, na Novém městě i v předměstích, v nichž hospodáři jsou, a těch krom zádušních, obecních a kdež hospodářův není, nachází se 369. Lidí pak poddaných k obci, k záduší, k špitálům, k farám a školám náležejících též i ouročníkův a poplatníků při městě, na Dubině, v R y bářích, v Střebinkách, na Svárově, na Senově, v Zásadí, na Voldani, v Hrobích, z kterýchž platy a ouroky od císaře jim zase postoupeny jsou, chalupí a domův, na nichž hospo dářové osedlí jsou (kromě pastuších, kovářských, pohořelých „pod kozami" a na kterýchž hospodářové usedlí nejsou) n a chází se 440. L éta 1598 císařský rychtář Adam Mráz z M i lešovky odeslal seznam lidí osedlých v městě i na předměstí, kdežto ouročníci a ti, jen ž „pod kozami i nad kozami" se jm enují a toliko chatrné chaloupky m ají a nádenními pracemi se živí, potaženi jsou, počtem 5 4 4 a poddaných osedlých 240. L. 1604 bylo 3 8 5 ; 1. 1610 domů 385, 1. 1654 sečteno domů v městě 265, z nichž 95 pustých, (39 zkažených pustých domů odevzdáno pro rozšíření kostelů a klášterův a sice 7 jezovitům, 7 dominikánům, 1 františkánům a 24 kapucínům ); na předměstí byly tři chalupy, z nichž 2 pusté, menších domků a chaloupek nacházelo se na předměstí 221, z nichž 161 pustých. L. 1716 bylo v Litoměřicích domů 387, z nichž 188 s právem várečním. L. 1830 sečteno 571 a 4 2 8 8 oby vatelův; 1. 1843 domův 662, obyvatelů 4596. V Lokti (Elbogen) bylo léta 1654 v městě i na před městí 176 domů, pohořelých od r. 1621 nevystavěných 86, pustých 58. dohromady 320. L é ta 1843 domů 279, obyva telů 2319. V Lounech 1. 1567 bylo 357 domů; 1. 1568 purkmistr a konšelé oznamují kom oře: že předešlého roku, když při znání podle sněmovního svolení při bernících činili, bylo je s t sečteno všech hospodářův v městě i na předměstí a domův jic h krom osob stavu rytířského 355, ačkoli se přiznání vztahuje na dva výše, než omylem a přehlédnutím bylo při čten o; na ten čas pak týchž hospodářův a domův jic h není než 350, protože jic h v tom roce pět sešlo, a osob k tomu stavu rytířského a domův jic h šest. L. 1598 císařský rychtář J i ř í Dědek z Vlkové odeslal počet domův v městě i na před městí se nacházejících, z nichž se sněmem svolená sbírka na tři rozdílné terminy dávati má. Sečteno 3 2 5 a lidí poddaných osedlých k obci téhož města náležejících 88. L . 1604 sečteno 3 2 9 ; 1. 1610 domů 3 2 9 ; 1. 1654 sečteno domů v městě 190, na předměstí 50. L. 1830 bylo 307 domů a 2 096 obyvatelův; 1. 1843 domů 333, obyvatelů 2380.
27
V král. korním městečku Matky boží sečteno 1. 1654 domů 22, pustých 7, dohromady 29. L. 1843 domů 84, oby vatelů 598. V M ělníku nad Labem 1. 1567 bylo 180 domů; 1. 1568 purkmistr a konšelé zaslali výpis všech hospodářův zejména poznamenaných, jichž v městě se našlo 9 0 a na předměstí také 90. Léta 1598 oznámil císařský rychtář Vít Tichý, že v městě a při městě sečetl poddaných 185 a 20 usedlých. L 1604 sečteno 185, 1. 1610 domů 185, 1. 1654 sečteno domů v městě 89, z nichž 4 pusté; na předměstí domů a chalup 13, z kterýchž 7 pustých bylo, a 6 9 chaloupek, v nichž lidé viniční zůstávali. L . 1830 bylo 196 domů a 1371 obyvatelů; 1. 1843 domů 199, obyvatelů 1581. V Mostu 1. 1567 bylo 4 3 8 ; 1. 1568 oznámili purkmistr a rada, že všech hospodářův, malých i velkých domův též i chalup v méstě i na předměstí je s t 438. Podotýkají, že s velikou prací, těžkostí berni z nich odváděli ano i v dluhy proto se vrazili. L. 1598 císařský rychtář Ja n Vinklman z Hasentálů odeslal seznam osedlých v městě i na před městí, jichž se sečtlo 392, „z nichž 151 právo mají pivo vařiti a obilím obchoditi. Mimo udaný počet našlo se je ště 27 domků v zahradách i před branami vystavěných, z nichž některé vystavěny byly na místě shořelých velkých domů (jeden, dva i tři na místě jednoho) a po 3 0 až 4 0 kopách gr. prodávány bývají1*. L. 1604 bylo 3 9 2 ; 1. 1610 sečteno 392. L. 1654 bylo domů v městě 290, z nichž 151 bylo pu stých, na předměstí chalup 10 a 9 0 míst, kdež dříve cha loupky pro hlídače, podruhy a nádenuíky vystavěny byly. L. 1830 domů 437 a 2 91 2 obyvatelů; 1. 1843 domů 446, obyvatelů 3130. V M ýtě Vysokém 1. 1567 sečteno 3 6 8 ; 1. 1598 císařský rychtář a měštěnín Ja n Bůček oznamuje komoře, že sečetl bedlivě a se vší pilností ja k předešlé tak i nynější sečtení dómů, v nichž sousedé v městě i při městě osedlí jsou a z nichž se sbírky odvádějí, a že jin é sumy takového se čtení nežli ja k listové přiznávající ukazují, najiti a vyhledali v pravdě nem ohl: kterýchžto v městě i při městě osedlých se nachází 341, z lidí pak poddaných k městu a záduší náleže jících též osedlých 139. L. 1604 bylo 3 4 1 ; 1. 1610 opět 341. Roku 1625 napočteno již pustých domův v raésté 7 7 ; 1. 1634 bylo sousedův usedlých v městě jen 4 4 ; konečně 1. 1653 bylo měšťanů skutečně usedlých 64, domův pustých, v nichž to liko podruzi zůstávali, 1 6 ; pohořelých 5, domečkův, v nichž lidé s nic býti nemohli, 21 a míst po zbořených, pustých do mech 145. (Viz Šembera „Vysoké Mýto**.) L. 1830 sečteno 747 domů a 4 5 6 8 obyvatelů; 1. 1843 domů 765, obyvatelů 4512.
28
V Nimburce 1. 1567 domů 2 8 1 ; 1 1568 oznamují purk mistr a rada, že počet hospodářův a domův velikých i m a lých v městě a na předměstí nachází se 281, mimo to dvorův a chalup, v kterýchž hospodářův není, vyhledalo se na před městí 41 a ty na díle pohořalé a je š tě vystavěny nejsou.21) L. 1598 Vácslav Perger z Altenpergu oznamuje, že všecky všudy domy bedlivé sečetl, jichž 280, poddaných pak k záduší špitálnímu (neb obec žádných statkův pozemských ani poddaných nemá) toliko tři se našli. L. 1604 sečteno 2 8 0 domů; 1. 1610 opět 2 8 0 domů; 1. 1654 sečteno 110 domů, 1 pustý a 105 do gruntů zbořených, z nichž jen místa zbyla. L. 1830 bylo 317 a obyvatelů 2407. V Pelhřimově 1. 1598 purkmistr a konšelé oznamují, že spolu s primasem Danielem Bohdaneckým všecky domy v městě i na předměstí, též všechny osedlé ve vsích k městu přináležející s pilností sečtli, z nich ze všech i sami od sebe sbírku sněmem svolenou podle snešení sněmovního výbérčím kraje Bechyňského s listy přiznávacími odeslali, jichž se na chází v městě i na předměstí i s nej menšími domečky po příkopích 220, a ve všech vesnicích k městu přináležejících lidí osedlých všech i s 11 sirotčími po nebožtíkovi Jan u Hodáčkovi pozůstalými 359. L. 1604 byly 2 2 0 ; 1. 1610 sečteno 220, 1. 1654 bylo v městě 55, pustých 5, na předměstí 62, dohromady 122. V 35 vesnicích k městu náležejících bylo sedláků 241, pohořelých 15, na živnosti zkažených 3, pustých 30, chalupníků 18, pustý 1, zahradníků 31, dohromady ho spodářův 339. L. 1843 domů 3 65, obyvatelů 3617. V Písku 1. 1567 bylp..270; 1. 1568 oznamují purkmistr a konšelé, že všecky dómy anebo chalupy, v kterýchž lidé aneb hospodáři usedlí - bydlejí, vyhledali a těch počet berníkům v listu přiznávacím odeslali, jichž v městě i na před městí našel se počet 27 0 „a jeden dům výše paní Kateřiny z Lippy a na Drahonicích, kterýž v přiznávacím listu podle snešení sněmovního není položen, a mimo ten počet aby se větší vyhledati mohl, tomu nerozumíme." L. 1604 bylo 231, 1. 1610 sečteno 2 3 0 ; 1. 1654 v městě 87, stavení zkažených 27, pustých 40, na předměstí 28, pustých 15, dohromady 198. V 5 zádušných vesnicích k městu náležejících bylo sedláků 36, na živnosti zkažených 17, chalupníkův* 16, pustí 2, zahrad* i j ) L. 1590 oznamují purkmistr a konšelé města Nimburka císaři Rudolfovi, že skrze rozvodnění a ledy na obecních věcech k velikým ško dám přišli, takže mlýn obecní „u komámya všecken vzat a zbořen je st. V den rozeslání apoštolův ve 12 hodin jeden most zcela a zouplna ohněm kladeným zkažen, na druhém pak přes Labe veliká škoda se stala, též v městě „na třináctero44 se zapálilo a na dvou předměstích týmž ohněm, kterýž jedué chvíle velmi prudce vzešel, 29 domův a dvorův „s obilíČkein44 v nic obráceno jest.
29
níků 12, dohromady 83 hospodářův. L. 1830 domů -109, oby vatelů 5 4 4 5 ; 1. 1843 domů 491, obyvatelů 5833. V Plzni 1.1567 bylo 4 1 6 domů; 1.1568 oznamují purkmistr a rada, že domů v městě i na předměstí velikých i malých, tudíž chalup, v nichž hospodáři osedlí jsou a lidé bydlejí. se nachází 416, kromě domů panských, též okolních prelátův, dvou klášterů, dvou špitálů, domu farního, radnice a jiných některých domův k služebnostem městským zřízených nebo forberkův sousedských. L. 1598 omlouvají se purkmistr a rada města, že pro ránu morovou nemohli dosavade (v pondělí po sv. Linhartu) domy seěísti; oznamují, že ja k o vždycky listy svými podle sbírek a peněz těch, kteréž berníkům krajským odvozovali, i nyní ohlašují, že mimo domy proboštův, opatův, panských též farních a kaplanského, obecních lázní a těm podobných příbytkův obecních ze 337 osedlých sbírku sněmem svolenou odvozují. L. 1604 bylo 337 ; 1. 1610 opět 337. L. 1654 sečteno 211, na živnosti zkažených 13, pohořelý 1, pustých 10, panských, šosovních 4, dohromady 239. V 21 vesnicích k mě stu náležejících bylo sedlákův 167, na živnosti zkažení 2, pohořalý 1, pustých 8 ; chalupníkův 26, pustí 4 ; zahradníci 4, pustý 1, dohromady 21 3 hospodářův. L. 1714 sečteno v městě 255. L. 1830 domů 548, obyvatelů 8 7 9 8 ; 1. 1843 domů 582 obyvatelů 8892. V Poličce 1. 1567 bylo 2 0 2 ; 1. 1598 císařský rychtář Nikodém Zichův oznamuje, že sousedy všecky v městě i na předměstích v přítomnosti jednoho konšela sčísti dal, kte rýchžto osedlých sousedův našlo se 284. L. 1604 sečteno 2 8 4 ; 1. 1610 bylo 2 8 4 ; 1. 1654 sečteno 121, pustých zbořených a míst, kde někdy domy stávaly 83, dohromady 204. Ve 14 vesnicích k městu náležejících bylo 2 6 3 sedláků, místo bez stavení 1, chalupníkův 36, zahradníků 62, dohromady 362 hospodářův. L. 1830 domů 616, obyvatelů 3 5 9 0 ; 1. 1843 domů 647, obyvateli! 3923. V Prachaticích 1. 1610 sečteno 3 0 0 domův. L. 1654 bylo v městě 162 domů, z nichž 41 pustých; na předměstí 12 špat ných domků bez hospodářů a 36 dokonce zbořených a zka žených. Ve vsích k městu náležejících a sice ve vsi Starých Prachaticích bylo 6 sedláků a 2 pustí, 2 zahradníci; v Ostrově 10 sedláků a 1 zahrad ník; ve Lhotě 3 sedláci a v Chlýstově 5 sedláků a jeden chalupník. V P říbram i král. horním městě 1. 1604 sečteno 1 3 0 ; 1. 1654 v městě domů naskrz s várkami 62, pustých s várkami 47, na předměstí 21, pustých 50, pohořalý 1, dohromady 181. L. 1843 domů 420, obyvatelů 4917. V Balcovní/cu 1. 1567 bylo 1 9 0 ; 1. 1568 purkmistr a kon šelé oznamují, „že na onen čas, když se první díl berně sv. Janské léta 1567 z domův vedle sněmovního svolení dáti měl,
30
s bedlivostí vyhledali v městě i na předměstí domův a cha lupí, v nichž hospodáři osedlí jsou, též i mlýnův obecních a jiných při městě k šosu náležejících, vymínivše domy sou sedů pohořelých a dvory, v nichž bydlejí osoby stavu rytíř ského, 190, ja k ž list přiznávací k berni obsahuje a zavírá; a i na ten čas také více domův a chalupí v městě a na před městí, v nichž sousedé obydlí svá mají, se nenachází a ne vyhledává." L . 1598 Matěj Štěrba, primas, oznámil, „že všech osedlých domácích toho času, když se sbírka z nich ponejprv na obecním sněmu svolila, 190 se vyhledalo a sečtlo, podle kteréhožto vyhledání sbírka s listem přiznávacím odvozována bývala až posavade, ale že jsou tři odumřeli a domové po nich zůstalí některým řemeslníkům a podruhům se najím ají, k tomu také, že jsou se tři dvoimvé a jeden dům, kdež osedlí sousedé bývali, vykoupili, tak nezůstává osedlých než 1 8 3 ; však nicméně že je s t se svolená sbírka zemská z 190 osob osedlých domácích a z 21 poddaných odvozovala, což se také z přiznávacích listův aneb register berníkův krajských prý vyliledati moci bude.“ L. 1604 sečteno 1 8 8 ; 1. 1610 opět 1 8 8 ; --) 1. 1654 domů s várkami 122, domů bez várek 29, pustých 45, na předměstích Pražském, Lubenském a sv. Jilském 3, pu stých 16, dohromady 215. Předměstí Pražské bylo tehdy celé pusté. L . 1830 domů 289, obyvatelů 2 2 5 4 ; 1. 1843 domů 280, obyvatelů 2646. V Rokycanech 1.1567 bylo 1 9 5; 1. 1568 purkmistr a rada odesýlají počet sousedův v městě, jichž domů malých i větších 109 a na předměstí též menších a větších i s chalupami 86 se nachází kromě mlýná' Kristo fa Muchka, kterýž byl, pod šosem. L. 1598 primas Zikmund Celestin s Vácslavem Šimonovičem, radním, výčet domů vykonali, je jž purkmistr a kon šelé s bedlivostí přehlédli. Přiznávali se z 162. L. 1604 se čteno 1 6 2 ; 1. 1610 opět 1 6 2 ; 1.1654 bylo 119, pustí 2, fiskální 1, fara 1, mlýny 3, dohromady 126. V šesti vesnicích k městu přináležejících bylo sedlákův 59, pohořelých 6, chalupníků 10. zahradníků 11, dohromady 86 hospodářův. L. 1830 domů 325, obyvatelův 2 7 9 7 ; 1. 1843 domů 332, obyvatelů 3292. V Rudolfově (Rudolfstadt) 1.1654 bylo 47, pustých 114, dohromady 161. L. 1843 domů 145, obyvatelů 902, V Schónfeldu král. horním městě 1. 1654 225, pustých 26, pohořelí 2, dohromady 253. L. 1843 domů 402, oby vatelů 2844. V Slavkově (Schlaggenwald) král. horním městě 1. 1654 (asi) 301, pohořelých 59, pustých 26, dvorů k městu náleže jících 4. Domků mezi městem a Loktem ležících k Slavkovu 22) L. 1631 nacházelo se 65 a I. 1634 toliko 48, z nichž kontribucí odvozovati mohli.
31
náležitých 35, dohromady 425. V jedné vesnici k rnéstu ná ležité 18 hospodářův. L. 1843 domů 5 46, obyvatelů 3864. V Slaném 1. 1567 bylo 1 8 6; 1. 1568 purkmistr a kon šelé oznamují, „že hospodářův v městě 155 a na předměstí, kdež někteří pro chudobu s berně býti nemohše, proJali své živnosti a v nich toho času sousedův osedlých nebylo, nachází se 186, mezi kterýmiž bylo 13 pohořelých. L. 1598 císařský rychtář Ondřej Mráz odesýlá seznam domů v městě i na před městí, v nichž sousedé osedlí jsou počtem 267, sedm domů a chalup ubylo, z nichž se platilo, a nyní, poněvadž v nich žádných osedlých sousedův není, prázdny zůstávají." L. 1604 bylo 2 7 4 ; 1. 1610 opět 2 7 4 ; 1. 1634 bylo sousedův osedlých, domů, chalup, dvorův městských a předměstských po ohni (dne 16 září) zůstalých 132, z nichž bylo 86 na předměstí. L. 1713 sečteno šosovních domů a dvorů 2 5 7 ; 1 83 0 domů 454, obyvatelů 3 5 7 6 ; 1. 1843 domů 476, obyvatelů 4180. V Stříbře 1567 bylo 2 4 6 ; 1. 1568 odeslali purkmistr a rada výpis všech hospodářův domův velkých i malých, též také chalup zejména po čtvrtech zaznamenaných z knih šosovních. V první čtvrti nacházelo se 44 domů, v druhé 52, v třetí 5 5 a ve čtvrté 51, dohromady 202. Chalup na před městí dolejším našlo se 43, za mosty 11, za hořejším před městím 6, mlýnů k šosu 3, tudíž všech 265. Příjm ění v se znamu vyjmenovaných hospodářů jsou skoro vesměs ryze česká a i těch pět nebo šest německých mají české zakon čení. Mezi jm ény na předměstí dolejším čteš i bezejmennou hospodyni s titulem : německá mlynářka. Mlýny v seznamu uvedené jmenovány byly: Podhorní, Podvinický a Doubravský, L. 1598 císařský rychtář M. Jiřík Morávek oznamuje, že při přítomnosti osob přísežných všecky domy v městě i na před městích se vší bedlivostí sečetl, jakož pak, co se je s t každého terminu domův osedlých z register pořádných podle proměn našlo a vyhledalo, to vše purkmistr a konšelé téhož města do svých listů přiznávacích na sbírku zouplna kladli a se přiznávali. Že pak až posavade žádného vyznamenání počtu domův nejvyšším berníkům neodeslal, tomu prý z nařízení sněmovního tak dalece nerozuměl, aby takovým vyzname náním aneb zprávou povinen býti měl. Nyní pak tuto zprávu pravdivou na komoru dává: že toho času rány morové, kdež již někteří sousedé s manželkami a dítkami zemřeli a domové jic h zavříni jsou. všech domův osedlých toliko 216 se n a chází. L. 16Ó4 bylo 2 1 1 ; 1. 1610 opět 211. L. 1654 sečteno 119, pustých 109, mlýn 1, dohromady 229. V 9 vesnicích k rněRtu náležejících bylo sedlákův 54, pustí 4, chalupníkův 7, pustí 2, zahradníkův 6, dohromady 73 hospodářův. L . 1830 domův 406, obyvatelův 2 9 9 0 ; 1. 1843 domů 414, obyvatelů 3511.
«
32
V Sušici 1 1567 bylo 256 domů. L. 1568 purkmistr a kon šelé odesýlají jmenný výpis (z register městských zdělaný) všech hospodářův, domů velkých i malých též i chalup v mě stě i na předměstí, jichž se nacházelo v první čtvrti města 40, v druhé 37, v třetí 39, ve čtvrté 2 7 ; předměstí Nuželice čítalo 59 a Příkop 54, dohromady 256. Na předměstí Nuželicích čteme mezi jmény dvůr Linharta Němce, dvůr Pavla Tomka z čejkova. L. 1598 císařský rychtář Nikodém Kopizna posýlá počet domů, jichž se našlo 218 a „někteří mimo ten počet ještě ohněm zkažení, pustí, v nichž žádný nepřebývá, zůstávají*. L. 1604 bylo 1 9 5 ; 1. 1610 sečteno 1 9 6 ; 1. 1654 v městě 101, pohořelých 16, pustých 23, na předměstí 77, dohromady 217. V jednom městečku (Hartmanice 25 hospo dářů a 1 pustý) a v 11 vesnicích k městu náležejících bylo sedlákův 79, pohořelí 2, na živnosti zkažených 6, pustých 8 ; chalupníkův 14, pustých 5 ; zahradníkův 25, pustí 2, dohro mady 141 hospodářův. L. 1830 domů 401, obyvatelů 2893. L. 1843 domů 400, obyvatelů 3953. V Tábore 1. 1567 bylo 5 1 2 ; 1. 1568 podávají purkmistr a rada zprávu, že všech domů, domečků, chalup a chaloupek, v nichž hospodáři, vdovy neb nádenníci bydlejí, i s dvěma láznami nachází se 512, v kterémžto počtu v městě nachází se spálenišť nedostavěných okolo 50, v nichž toliko lidé pod přístřeším anebo pod prkny obytí své mají a též v témž počtu na předměstí leckdes okolo města na stráních, což na zádech nanošeno a zděláno domečkův a chaloupek, v kterých toliko lidé chudí, nádenníci a podruzi bydlejí, nachází se 40. L. 1598 purkmistr a konšelé Ilpadiště hory Tábor oznamují, že jim císařský rychtář Jiř ík Skavran jin ák Šrámek oznámil, aby sečtení domův vykonali, což oni hned vedle svolení sněmov ního z 1. 1595 všecky domy a hospodáře v městě i na před městích (mimo samé a spustlé spáleniště, kteréž od předešlé ohnivé zkázy spuštěné zůstává) sečísti a vyhledati dali, jichž 258 domův a hospodářův se nachází; však sejmouce z téhož počtu 13 domův, v nichž osoby stavu rytířského bydlejí, po zůstane 245, tak jak ž i předešlý šacuňk náš, kterýž se stal léta 1576 ano i přiznání naše listovní při odvozování týchž všech sbírek zemských to vše v sobě šíře obsahuje a zavírá. Dokládají pak ku své zprávě: „AčkMiv vpravdě oznámiti můžeme, kdyby se těchto časův poznovu takové sčítání týchž domův v městě i na předměstí státi mělo, že by se je š tě menší počet týchž domův skrze spuštění a mnohé proměnění sousedské vyhledati m o h lo ; ale prohlídajíce k tomu, aby tím snazeji takové sbírky zemské a jin é berně vycházeti mohly, při témž sečtení předešlém a šacuňku v přiznání toho pozůstavujem.* L. 1604 bylo 2 4 5 ; 1 1610 sečteno 2 4 5 ; 1. 1654 v městě 149, pustých 165, domů, v nichž židé bydleli 6,
-
33
domů osobám stavu vyššího náležejících, šosovních 2 9 ; na předměstí 27, dohromady 376. V 13 vesnicích k městu ná ležejících bylo sedláků 47, na živnosti zkažených 6, pu stých 1 5 ; chalupníkův 9, pustí 2 ; zahradník 1, dohromady 8 0 hospodářův. V 5 vesnicích v sekvestru k městu náležejí cích bylo sedlákův 32, pohořelý 1, pustých 3 7 ; chalupník 1, zahradníků 10, dohromady 81 hospodářův. L. 1830 domů 431, obyvatelů 4043. L. 1843 domů 448, obyvatelů 4585. V Trutnově 1. 1604 bylo 2 9 6 domů; 1. 1610 sečteno 2 9 6 ; 1. 1654 v městě i na předměstí 183, místa, kde domy stály, 23, kostel farní 1, kostely filiální 2, dohromady 209. Ve 14 ves nicích k městu náležejících bylo 114 sedláků, 104 chalupníků, 168 zahradníků, nových osedlých 42, mlýnů 6, kol moučných 11. L éta 1843 domů v městě samém 150, oby vatelů 1086. V T ýně nud Vltavou sečteno 1. 1610 domů 250. L. 1654 bylo 101 a 92 zbořených a pustých, 5 židovských. V Ústí nad Labem 1. 1557 sečteno 2 2 5 domů, mezi ni miž 91 várečných; 1. 1567 bylo 2 6 6 ; 1. 1568 oznamují purk mistr a konšelé, že je s t v městě domů i chalup 266, na před městí chalup 99 a ve vesnicích 16. L. 1598 Jo s e f Heřman, primas, odesýlá seznam domů, jichž se nacházelo ve zdích městských velkých i malých 262 a před branami 106, do hromady 368. Prosí za ušetření města daněmi z té pří činy, že Ústí n. L. za paměti lidské dvakráte vyhořelo a mnohé domy městské i předměstské chatrčím se podobají, v nichž pracovní lid a chudina zůstává. L 1604 bylo 2 2 5 ; 1. 1610 sečteno 225. L. 1654 sečteno v městě Oustí 199 domů, z nichž 38 bylo pustých, 16 na předměstí a 8 pustých „na o b c i'. L. 1830 domů 3 2 i, obyvatelů 1 7 1 0 ; 1. 1843 domů 401, obyvatelů 2374. Ve Varech (Karlsbad) 1. 1654 bylo 128 domů, pustí 2, mlýny 2, dohromady 132. Ve vesnici Drachovicích (kterouž město za grunt městský přijalo) 14. V šesti vesnicích k městu náležejících bylo 40 hospodářův. L. 1843 domů 554, obyva telů 3289. Ve. Vodnanech 1. 1567 bylo 1 7 4 ; 1. 1568 purkmistr a kon šelé oznamují, že v městě i na předměstí 127 hospodářův a vdov 47 je s t, dohromady 174, mezi nimiž 4 pohořelí, kteříž berně neplatí, js o u ; domův pak malých i velikých s chalu pami v městě i na předměstí, v kterýchž hospodářové bydlejí, tolikéž se nachází, ale v tom počtu je s t mnoho nebohých chudých lidí, kteříž ačkoli domy nebo chaloupky v městě nebo na předměstí chatrné mají a k těm pro odjetí živností dosti za malé peníze přišli a po málu j e platí, však poně vadž k těm domům neb chalupám žádných gruntův nemají ani žádné živnosti nevedou, toliko samým nádenním dílem
3
so živí, ti netoliko té berně dáti nemohou, ale sotva sobě a dítkám svým těchto drahých let chléb vydělati m ohou ; však nicméně, poněvadž i na ně sněm se vztahuje, i z těch jsm e se k berni přiznali a j e odjinud s velikou těžkostí zastoupati a zakládati musíme. Nebo, že my téměř žádných živností městských nemáme, již málo kdo u nás se osazuje a čím dále vždy město pro odjetí živností pustne a vdov přibývá. Jin í pak, kteříby se platněji městu hoditi mohli a statky ně ja k é po rodičích a přátelích mívají, ti jinde se osazují a od nás statek aneb peníze vynášejí, samá toliko chudoba u nás zůstává; protož již i sedláky a nádenníky chudé místo ře meslníkův a jiných v sousedství přijímáme, toliko když se u nás kdo osaditi chce. Mimo svrchupsaný počet domův, v kterýchžby lidé hospodáři aneb hospodyně osedlí byli a z nichžby se povinné berné podle svolení sněmovního platiti měla, v městě i na předměstí kromě čtyr panských na ten čas se více nenachází.11 L. 1598 císařský rychtář Pavel Rutina podává zprávu o počtu domův, jichž se nachází 130 v městě i na předměstí, poddaných žádných že nemají. (Pav. Rutina prosí, aby z úřadu rychtářského pro sešlost věku svého a časté nemoci propuštěn byl.) L. 1604 bylo 130 domů, 1. 1610 sečteno 130. L. 1654 sečteno domů v městě 199, z nichž 62 bylo dokonce pustých, z kterýchž je n místa se spatřovala: na předměstí bylo domů 4 bez hospodářů a 35 úplně pustých (míst). Romisaři, kteříž daň vyměřovali, při p s a li: „Toto město je s t velice schudlé, zbízelé a ruinirované14. L. 1716 sečteno domů v městě 139 a „předměštanů" bylo 65. L. 1830 domů 316. obýfrátelů 2104. N a Vyšehradě (král. horním městě) 1. 1654 bylo 21 domů. L. 1843 domů 80, obyvatelů 1120. V Žatci 1. 1567 sečteno 7 0 1 ; 1. 1568 purkmistr a rada domů velikých i malých v městě i na předměstích, v kterýchž usedlí hospodáři bydleli, položili počet 701, mimo které j i ných domů duchovních, panských ani rytířských v městě ani na předměstích nebylo, jenom fara, škola, špitál a dva domky, v kterýchž lidé z důchodů zádušních chováni byli. L é ta 1598 císařský rychtář Václav Jindra omlouvá se, že z příčiny veliké a hrozné rány morové * dlouho domy sčísti nemohl, jichž se nachází v městě 271 a na předměstích 237, tudíž všech osedlých 508. L. 1604 bylo 5 5 4 ; 1. 1610 opět 554. L. 1654 sečteno domů v městě 255, z nichž 80 bylo pustých a 9 zbořených; na předměstí 107 domů, z nichž 18 pustých. L. 1830 domů 618, obyvatelů 4907. L. 1843 domů 682, oby vatelů 5577.
Od téhož spisovatele vyšlo o sobě:
Naše
Staré
obrázky. I.
(Povídky: Alenka. Paní Bušecká. Na námluvách. Smutná historie.) Ve 12. str. 126. V Praze 1879.
a še Staré obrázky. II.
(Povídky: Z kláštera.) Ve 12. str.
160. V Praze 1380.
P erch ta z Rožmberka zvaná bílá paní.
Historický, kul
turní obraz. Ve 12. str. 156. V Praze 1874.
O úpadku národa českého. Harantova žena.
Ve 12. str. 82. V Praze 1872.
Truchlohra. Sepsali E . Krásnohorská a Fr.
Dvorský. V Praze 1881.
Neues Uber Kepler.
V 8. str. 44. v Praze 1880.
o t a r s písemné památky žen
a
dcer českých, v 8.
str.
898. V Praze 1872.
Sněm y české. str 645.
Český texc dílu I. od 1526 do 1545. Ve 4.
.f
Řád lékařský pro království České z I. 1753. v e 12. str. 66. V Praze 1830.
Historické doklady k záměrům Albrechta z Valdštýna a jeho spojenců. V 8. str. 52. V Praze 1867. Paměti O školách českých.
Listář# školství českého v Če chách a na Moravě od 1598 do 1616 s doklady starší ' i pozdější doby. V 8. Dosud 3 sešity. Str. 192. V Praze 1882.