V roce 2009 se práce agentury Frontex vyznačovala konsolidací v oblasti

Souhrnná zpráva za rok 2009

Předmluva předsedy správní rady V roce 2009 se práce agentury Frontex vyznačovala konsolidací v oblasti personálního i rozpočtového vývoje. V souladu se svým mandátem kladla agentura důraz na četné operativní činnosti, zejména na společné operace na vnějších pozemních, námořních a vzdušných hranicích členských států.

Pro správní radu byl rok 2009 rokem opatření přijímaných po prvním externím hodnocení práce agentury podle článku 33 nařízení o agentuře Frontex. Poté, co byla v únoru předložena poslední hodnotící zpráva, správní rada navrhla, přijala a podala doporučení Evropské komisi, která obsahovala možné změny nařízení o agentuře Frontex, agentury samé a jejích pracovních postupů.

Následně správní rada uspořádala na návrh Evropské komise v Badenu nedaleko Vídně seminář. Semináři předsedala Komise, která vyzvala členské státy, aby se vyjádřily k případným změnám nařízení o agentuře Frontex. Příspěvky přednesené v Badenu byly zohledněny v návrhu pozměněného nařízení o agentuře Frontex, jehož předložení bylo oznámeno na počátek roku 2010. Chtěl bych poděkovat Evropské komisi za to, že se v této vynikající spolupráci se správní radou agentury Frontex ujala iniciativy.

Dalším významným okamžikem v práci správní rady v roce 2009 bylo přijetí vůbec prvního víceletého plánu činností agentury na období let 2010 až 2013. Tento plán poskytuje agentuře Frontex referenční rámec pro strategické plánování, který přesahuje její roční pracovní programy.

Závěrem bych chtěl také připomenout, že rok 2009 byl rokem, kdy došlo k prodloužení několika funkčních období. Na návrh Evropské komise správní rada rozhodla o prodloužení funkčního období výkonného ředitele Ilkky Laitinena o dalších pět let, což znamená mandát do května 2015. Správní rada rovněž znovu zvolila Manuela Jarmela Palose místopředsedou a mne předsedou na další dvouleté období, oba mandáty tak vyprší na jaře roku 2012.

Na tomto místě bych chtěl vyjádřit své zvláštní poděkování členům správní rady za jejich aktivní a konstruktivní účast, členům správní rady zastupujícím Českou republiku a Švédsko za pravidelné podávání aktuálních zpráv o činnostech významných pro agenturu v Radě Evropské unie a v neposlední řadě výkonnému řediteli, náměstkovi výkonného ředitele a jejich podřízeným za vynikající podporu, kterou poskytovali členským státům v oblasti řízení hranic EU, i za mimořádně dobrou spolupráci a přípravu zasedání správní rady v roce 2009. Díky své práci zaměřené na služby je agentura Frontex členskými státy vysoce oceňována jako nepostradatelný subjekt na úrovni EU.

Robert Strondl

předseda

správní rada agentury Frontex

Předmluva výkonného ředitele

Po čtyřech letech rychlého rozvoje byl rok 2009 pro agenturu Frontex obdobím konsolidace a soustředění činnosti. Celá oblast vnitřních věcí Evropské unie se nově zformovala po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a přijetí Stockholmského programu. Stockholmský program bude mít přímý dopad na práci všech agentur činných v oblasti bezpečnosti, tedy i na Evropskou agenturu pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex).

Pro agenturu Frontex byl poslední rok rokem vážné diskuse na odborné i politické úrovni. Bylo předneseno mnoho námětů pro zlepšení operativní kapacity a efektivity agentury. Některé z nich byly začleněny do přepracovaného nařízení Rady očekávaného počátkem roku 2010, další byly představeny v návrzích Komise. Všechny mohou zahrnovat nové úkoly pro agenturu Frontex nebo mohou rozšiřovat rozsah její činnosti, a proto považuji rok 2009 současně nejen za rok konsolidace, ale i za rok plánování budoucnosti.

Dostane se mi cti aktivně se podílet na rozvoji agentury, protože mne správní rada pověřila náročným a odpovědným úkolem stát v čele agentury v příštích pěti letech.

V reakci na poptávku po dlouhodobém přístupu k řízení hranic zaměřeném na usnadnění a zajištění efektivnějšího uplatňování opatření EU v oblasti řízení vnějších hranic připravila agentura Frontex cestu k dalšímu rozvoji integrovaného řízení hranic. Agentura pokračovala v práci na přípravě svého modelu činnosti na základě analýzy rizik a znalostního řízení a řízení společných operací na vnějších hranicích členských států. V roce 2009 byl dokončen první víceletý plán včetně přezkumu vize, cílů a úkolů agentury Frontex. Většina produktů, projektů a služeb agentury Frontex byla soustředěna a seskupena v rámci nových programů.

Agentura zlepšila kvalitu a nákladovou efektivitu ve všech oblastech své činnosti, nejvýznamnější nárůst rozpočtových a operativních kapacit však byl zaznamenán v oblasti návratových činností. Počet spolufinancovaných a provedených společných návratových letů se zdvojnásobil: z 801 na 1 622 navrácených osob a z 15 na 32 společných návratových operací. Společných návratových operací se zúčastnily téměř všechny členské státy a přidružené země schengenského prostoru, deset z nich jako země zajišťující organizaci a vedení.

K vypracování důvěryhodné politiky kontroly hranic je třeba zajistit nejvyšší standardy a model pokrývající všechny činnosti: od spolupráce s dotčenými třetími zeměmi na základě pracovních ujednání, přes odhalování a záchyt osob blížících se k vnějším hranicím, hraniční kontroly a postup ve druhé linii, po nichž následuje repatriace osob, které nezískají ochranu.

S tímto na mysli budou pracovníci agentury pokračovat ve svém úsilí pomáhat pohraničním orgánům členských států v jejich spolupráci.

Ilkka Laitinen

výkonný ředitel

1. Úvod.........................................................................................................2 1.1 Obecně o agentuře Frontex .........................................................2 1.2 Účel zprávy ..................................................................................4 2. Vývoj ........................................................................................................5 2.1 Situace na vnějších hranicích EU ................................................5 2.2 Vývoj na politické úrovni ..............................................................7 2.2.1 Politiky EU ...........................................................................................................7 2.2.2 Třetí země............................................................................................................9 2.2.3 Partnerské organizace .......................................................................................10

2.3

Vývoj agentury ...........................................................................12 2.3.1 Dlouhodobý přístup............................................................................................12 2.3.2 Proces soustřeďování .......................................................................................13 2.3.3 Operační prostor ................................................................................................16 2.3.4 Oblast výzkumu .................................................................................................20 2.3.5 Správní podpora ................................................................................................20

3. Shrnutí rozpočtových záležitostí.............................................................22 3.1 Rozpočtová situace ...................................................................22 3.2 Rozpočtové prostředky v roce 2009 ..........................................22 3.3 Standardy vnitřní kontroly ..........................................................24 3.4 Lidské zdroje..............................................................................24 4. Úspěchy .................................................................................................25 4.1 Povědomí...................................................................................25 4.1.1 Zřízení sítě analýzy rizik na západním Balkánu.................................................25 4.1.2 Jediné kontaktní místo agentury Frontex ...........................................................26

4.2

Reakce.......................................................................................26 4.2.1 Poseidon 2009...................................................................................................26 4.2.2 Pilotní projekt Attica 2009 ..................................................................................27 4.2.3 Operativní spolupráce se třetími zeměmi...........................................................28

4.3

Interoperabilita ...........................................................................29 4.3.1 V-aula ................................................................................................................29 4.3.2 Biometrika..........................................................................................................30

5. Přílohy ....................................................................................................31 5.1 Příloha A – Seznam členů správní rady.....................................31 5.2 Příloha B – Seznam operativních činností v roce 2009 .............35 5.3 Příloha C – Srovnávací analýza společných operací 2009–2008 39 5.3.1 Pozemní hranice ................................................................................................39 5.3.2 Vzdušné hranice ................................................................................................40 5.3.3 Námořní hranice ................................................................................................41

5.4 Příloha D – Seznam školení konaných v roce 2009 ..................46 5.5 Příloha E – Rozpočtové prostředky v roce 2009 (včetně účelově vázaných příjmů) ......................................................................................47 5.6 Příloha F – Počet zaměstnanců.................................................50 5.7 Příloha G – Změny stavu zaměstnanců .....................................51

1.

Úvod 1.1

Obecně o agentuře Frontex Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) byla zřízena nařízením Rady (ES) č. 2007/20041.

Agentura Frontex koordinuje operativní spolupráci mezi členskými státy v oblasti řízení vnějších hranic, pomáhá členským státům v oblasti odborné přípravy vnitrostátní pohraniční stráže, včetně vytváření společných standardů pro přípravu, provádí analýzu rizik, sleduje výsledky výzkumu významného pro kontrolu a ostrahu vnějších hranic, napomáhá členským státům za okolností, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích a poskytuje členským státům nezbytnou podporu při organizaci společných návratových operací. Agentura Frontex posiluje zajištění hranic pomocí koordinace činnosti členských států při zavádění opatření Společenství souvisejících s řízením vnějších hranic. Nařízení (ES) č. 2007/2004 stanoví jako cíl agentury Frontex „usnadňovat a zefektivňovat uplatňovaní stávajících a budoucích opatření Společenství týkajících se řízení vnějších hranic“. Činí tak zajištěním koordinace činností členských států při provádění těchto opatření a přispívá tím k účinné, vysoké a jednotné úrovni kontroly osob a ostrahy na vnějších hranicích členských států. Vizí agentury Frontex je být základem evropské koncepce integrovaného řízení hranic, přičemž se vyznačuje nejvyšší úrovní odbornosti, interoperability, integrity a vzájemné úcty zúčastněných stran. Pro naplnění této vize se agentura Frontex snaží dosáhnout čtyř souvisejících cílů ve shodě se svým posláním a hodnotami:

1 Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, L 349/1 (nařízení o agentuře Frontex).

2

Povědomí Cílem agentury Frontex je shromažďovat situační obrázky získané pomocí zpravodajské činnosti a na základě analýzy situace vyhodnocovat změny, rizika a nebezpečí, která by mohla mít dopad na bezpečnost vnějších hranic EU. Agentura bude nadále sledovat vývoj technologií a řešení pro zesílení bezpečnosti hranic. K tomu rozvine iniciativy, uskuteční operativní činnosti a zajistí technickou podporu na evropské úrovni tak, aby byl posílen legitimní přeshraniční provoz. Reakce Cílem agentury Frontex je hrát klíčovou roli při zavádění koncepce EU pro integrované řízení hranic, zejména v oblasti opatření kontroly hranic, iniciovat společné činnosti a koordinovat pravidelná operativní opatření pro zajištění bezpečnosti hranic na úrovni EU s maximální účinností. Kromě toho musí agentura být připravena účinně podporovat členské státy při zvládání mimořádných situací a zajistit bezpečnost na vnějších hranicích EU i ve výjimečných případech. Interoperabilita Účinné řízení vnějších hranic vyžaduje interoperabilitu na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni. Cílem agentury Frontex je sehrát klíčovou roli při prosazování harmonizace doktrín, potřeb, operativních a správních postupů a technických řešení podporujících efektivní řízení vnějších hranic EU. Výkonnost Agentura Frontex bude usilovat o dosažení výsledků v souladu s pracovními programy pomocí zvýšené efektivity využívání zdrojů, zlepšení pracovního procesu a dosahování stanovených cílů. Pro agenturu Frontex jsou lidskost, otevřená komunikace, odbornost, týmová práce a důvěryhodnost základními hodnotami, které musí podporovat, sdílet, prožívat a uskutečňovat každý její zaměstnanec a které musí respektovat partneři agentury Frontex. Těchto pět hodnot je základem činností agentury Frontex na všech úrovních. Plné a upřímné dodržování základních práv je neměnnou a strategickou volbou agentury Frontex. Bude prokazováno prostřednictvím hodnot agentury ve všech jejích operativních a správních činnostech a při rozvoji kapacity členských států. 3

1.2

Účel zprávy Souhrnná zpráva agentury Frontex je adresována především široké veřejnosti. V tomto ohledu byla struktura souhrnných zpráv agentury Frontex v roce 2008 poněkud změněna a míra podrobností byla snížena tak, aby byla pro tuto cílovou skupinu vhodnější. Souhrnná zpráva agentury Frontex za rok 2009 vychází z pracovního programu pro rok 2009, avšak neklade si za cíl vyčerpávajícím způsobem popisovat realizaci všech stanovených cílů. Čtenáři poskytne široký přehled činností realizovaných během roku 2009 a kromě toho podtrhuje nejdůležitější výsledky operativní činnosti i dosažené úspěchy. Tyto informace jsou dále doloženy obecnými a snadno srozumitelnými finančními údaji. Nařízení o agentuře Frontex očekává, že do souhrnné zprávy bude začleněna komplexní srovnávací analýza operativních činností uskutečněných během roku, je však třeba si uvědomit, že současný systém hodnocení ještě neumožňuje v plné míře porovnání výsledků dosažených v předešlých letech. V letošní zprávě je to však čtenáři umožněno, tzn. lze nalézt výsledek prvního pokusu o srovnání operativních činností v letech 2008 a 2009. Hlavní výzvou nebylo hodnocení jednotlivých činností, které jsou prováděny pravidelně podle závazného postupu, ale jejich porovnání a vytváření hypotéz na základě těchto informací. Zavedení normalizovaného systému posuzování a hodnocení operativních činností bylo jednou z priorit pro rok 2009. Vývoj tohoto systému započal v roce 2009 a v roce 2010 bude pokračovat. Informace shromážděné během roku 2009 poslouží jako základ a soubor norem pro operativní činnosti, které mohou být posuzovány a hodnoceny v příštích letech.

4

2.

Vývoj 2.1

Situace na vnějších hranicích EU V roce 2009 členské státy EU a přidružené země schengenského prostoru nahlásily celkem 106 200 odhalených nelegálních přechodů na vnějších hranicích EU. Tento údaj naznačuje pokles oproti roku 2008 o 33 % a skládá se z poklesu hlášeného na námořních hranicích (–23 %) i na hranicích pozemních (–43 %). Dvoustranné dohody členských států o spolupráci se třetími výchozími zeměmi, jako je Libye na střední středomořské trase a Senegal a Mauritánie na západoafrické trase, byly při snižování počtu nelegálních přistěhovalců z Afriky velmi úspěšné. Tyto dohody byly uzavřeny v době, kdy hospodářská krize snižovala v Evropské unii poptávku po pracovních silách, což současně omezovalo motivační faktor. Tento časový souběh událostí pravděpodobně vysvětluje, proč nebyl ohlášen žádný přesun ze střední středomořské a západoafrické trasy na jiné trasy nelegální migrace. Protože bylo méně odhalených případů v Itálii a ve Španělsku, počet odhalení nelegálních přechodů hranic v Řecku vzrostl z 50 % z celkového počtu v EU na 75 % z celkového počtu. V roce 2009 měly na celkovém počtu v EU největší podíl úseky řecké pozemní hranice s Albánií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (34 %), následovány oblastí Egejského moře (21 %). Mimo Řecko byl počet odhalení mnohem nižší a představoval pouze 10 % z celkového počtu v EU. V porovnání s rokem 2008 zůstal počet případů odmítnutí vstupu v roce 2009 poměrně stabilní. Polovina případů odmítnutí vstupu se týkala vzdušných hranic (49 %) a polovina hranic pozemních (47 %). V důsledku poměrně malého počtu cestujících bylo na námořních hranicích hlášeno jen velmi málo případů odmítnutí vstupu. Projevily se dva nápadné trendy: 1) pokračující pokles počtu odmítnutí vstupu na vzdušných hranicích v důsledku obecného poklesu objemu letecké dopravy a 2) prudký nárůst počtu odmítnutí vstupu na pozemních hranicích v srpnu 2009, který byl výsledkem velkého počtu odmítnutí vstupu na pozemních hranicích mezi Polskem a 5

Běloruskem a mezi Slovinskem a Chorvatskem. Případy odmítnutí vstupu v Polsku se týkaly gruzínských státních příslušníků, kteří později požádali o mezinárodní ochranu a pak ze středisek uprchli, aby v EU pobývali nelegálně, a odmítnutí vstupu ve Slovinsku se týkala okružních migrantů – pracovníků cestujících do Itálie ze západního Balkánu. Počet žádostí o mezinárodní ochranu v roce 2009 byl oproti roku 2008 poměrně stabilní (–2 %) a činil zhruba polovinu ročního maxima dosaženého v období 2001– 2002 (420 000) a zhruba třetinu maxima z roku 1992 v době války v Bosně a Hercegovině. Je pravděpodobné, že orgány pohraniční kontroly se budou muset zabývat zvýšeným počtem žádostí o mezinárodní ochranu, z nichž mnoho nebude schváleno buď z toho důvodu, že žadatelé uprchli ze středisek, nebo protože budou žádosti posouzeny jako neodůvodněné. Velký počet žádostí bude pro orgány pohraniční kontroly zátěží a nevyhnutelně bude bránit rychlému poskytování ochrany těm státním příslušníkům třetích zemí, jejichž nároky jsou oprávněné. Pokud jde o odhalování nelegálního pobytu, je nejnápadnějším trendem snižování počtu odhalení státních příslušníků Iráku, Eritrey, Maroka a Indie ve všech členských státech. Naopak došlo k nárůstu počtu odhalených státních příslušníků Afghánistánu, z nichž většina přijela do Řecka, jakož i ke zvýšení počtu státních příslušníků Vietnamu. Téměř polovinu obětí obchodování s lidmi v roce 2009 tvořili státní příslušníci zemí EU, a z nich většina byla státními příslušníky nových členských států, kteří byli odhaleni ve starých členských státech. Hlavním účelem obchodování s lidmi bylo sexuální vykořisťování, zejména v případě žen a nezletilých osob. Značnou část osob podezřelých z obchodování s lidmi tvořili státní příslušníci zemí EU.

6

2.2

Vývoj na politické úrovni 2.2.1

Politiky EU

Rok 2009 přinesl dva důležité milníky, které budou pro budoucí práci agentury Frontex významné: vstup Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 a přijetí Stockholmského programu ve dnech 10. a 11. prosince 2009. Tyto dokumenty jsou navzájem propojeny a nastiňují zamýšlené změny ve strukturách správy Evropské unie. Revidované institucionální prostředí je činitelem, který umožňuje změny politiky řízení hranic Evropské unie, ale v konečné fázi bude záviset na vůli politických činitelů. Agentura Frontex tak v nadcházejících letech může projít důležitým vývojem vyplývajícím z politických myšlenek a konkrétních výzev k opatřením, které jsou zakotveny ve výše uvedených dokumentech. Podle článku 77 Smlouvy o fungování Evropské unie2 rozvíjí Unie politiku s cílem přijmout „veškerá opatření nezbytná pro postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic“3. Koncepce integrovaného řízení hranic má různé významy a obsahuje různé prvky, které byly poprvé stručně nastíněny v závěrech Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci přijatých ve dnech 4. a 5. prosince4. Podle těchto závěrů se integrované řízení hranic skládá z prvků kontroly hranic, čtyřstupňového modelu kontroly přístupu, spolupráce mezi agenturami a koordinace na vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Agentura Frontex bude ústředním činitelem provádění uvedeného článku. Evropská komise již pravděpodobnou cestu pro agenturu Frontex naznačila v sérii sdělení o těchto tématech: •

posílení správy jižních námořních hranic Evropské unie5,

2

Úř. věst. C 115, 9.5.2008, s. 75.

3

Úř. věst. C 115, 9.5.2008, s. 76.

4

Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci, 2768. zasedání konané v Bruselu ve dnech 4. a 5. prosince

2006, tisková zpráva, 15801/06. 5

KOM(2006) 733 v konečném znění, 30.11.2006.

7

•

zpráva o hodnocení a budoucím rozvoji Evropské agentury pro ochranu vnějších hranic (FRONTEX)6,

•

příprava dalších kroků v oblasti správy hranic v Evropské unii7,

•

prozkoumání vytvoření evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR)8.

Stockholmský program spolu s Evropským paktem o přistěhovalectví a azylu9 a výše zmíněnými sděleními Komise tvoří základ revidovaného nařízení o agentuře Frontex, jehož cílem je posílit operativní kapacitu a efektivitu agentury. V roce 2009 byly řídícímu orgánu agentury Frontex dány k dispozici výsledky externího hodnocení 10 . Doporučení konsorcia začala být prováděna v roce 2009, protože některá z nich se zabývala operativními a strukturálními otázkami, které bylo možné vyřešit beze změn právního rámce. Hodnocení nicméně prokázalo nedostatky institucionálního rámce, které nelze překonat beze změn zakládajícího nařízení. Řídící orgán v úzké spolupráci s Komisí doporučení posoudil s cílem předložit návrh změn Radě a Evropskému parlamentu. Kromě přepracovaného nařízení Rady o agentuře Frontex, které je očekáváno počátkem roku 2010, byly v roce 2009 předloženy dva další návrhy Komise, které mohou obsahovat nové úkoly pro agenturu Frontex nebo rozšiřovat její oblast působnosti: návrh rozhodnutí Rady o vytvoření hodnotícího mechanismu ke kontrole uplatňování schengenského acquis 11 a návrh, kterým se mění nařízení Rady o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví12.

6


7


8


9

13189/08 ASIM 68, 24.9.2008.

10

Viz: článek 33 nařízení o agentuře Frontex (ES) 2007/2004.

11


12


8

A v neposlední řadě byla agentura Frontex vyzvána k přezkumu své vlastní úlohy a struktur

13

, aby byla schopna úspěšně plnit budoucí náročné úkoly v oblasti

integrovaného řízení hranic. Vedle zachování ústředí ve Varšavě by v blízké budoucnosti posílená úloha a mandát agentury Frontex mohly zahrnovat i regionalizaci agentury. Tuto myšlenku podpořila i řada politických prohlášení, závěry Rady a znovu ji potvrdil Stockholmský program14. Operativní pobočky v regionech postižených zvýšeným migračním tlakem by byly schopny vyhovět potřebám evropských členských států, zvýšit účinnost a efektivitu, a tím přidat hodnotu společným operacím agentury Frontex. 2.2.2

Třetí země

Při provádění integrovaného řízení hranic se jako zásadní projevila spolupráce se třetími zeměmi. Podstatou dnešního řízení hranic

je sdílení informací a

uskutečňování společných akcí na vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Nejúspěšnější společnou operací, kterou agentura Frontex koordinovala, byla operace HERA. Úspěch byl možný hlavně díky úzké spolupráci se západoafrickými zeměmi. V oblasti vnějších vztahů se třetími zeměmi uzavřela agentura Frontex v roce 2009 sedm pracovních ujednání poté, co tato ujednání schválila správní rada agentury. Pět z nich se týkalo navázání operativní a technické spolupráce s příslušnými orgány zemí západního Balkánu, jedno z nich se týkalo spolupráce s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických a jedno spolupráce s běloruským Výborem pro státní hranice. Poslední jmenované mělo velký význam, protože vyplnilo mezeru v oblasti operativní spolupráce navázané agenturou s východními sousedními zeměmi. Po celý rok 2009 vedl proces provádění pracovních ujednání k tomu, že agentura Frontex ve stále větší míře začleňovala příslušné orgány třetích zemí do své činnosti, zejména v oblasti výměny informací a analýzy rizik se západobalkánskými a

13

Viz: článek 16 nařízení o agentuře Frontex (ES) 2007/2004.

14

Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je, dokument

Rady 17024/09, JAI 896, Brusel, 2. prosince 2009, s. 55.

9

východoevropskými sousedními zeměmi i v oblasti odborné přípravy a začleňování příslušníků pohraniční stráže třetích zemí do společných operací koordinovaných agenturou Frontex. Zvýšené úsilí bylo rovněž vynakládáno na přípravu podrobných plánů spolupráce s cílovými třetími zeměmi, na spolupráci s příslušnými misemi EU se sídlem ve třetích zemích a na zintenzivňování spolupráce s příslušnými útvary členských států pro mezinárodní spolupráci. Účast ve společných operacích jako z hlediska agentury Frontex nejpokročilejší forma spolupráce byla rozšířena na nové partnerské země, například na Albánii, Chorvatsko, Rusko a Srbsko. Značného pokroku bylo v roce 2009 dosaženo při rozvoji operativní spolupráce s příslušnými orgány Turecka. V reakci na výzvu agentury Frontex turecké orgány určily první kontaktní místo pro otázky koordinace související s agenturou Frontex; tato koncepce bude dále rozvíjena, aby byly naplněny operativní potřeby. Na konci roku 2009 obě strany schválily revidované znění návrhu pracovního ujednání s výhradou příslušných dalších konzultací, což je proces, který by měl přinést vhodné konečné znění, které by bylo možné předložit správní radě k posouzení ve věci jeho možného přijetí v roce 2010. V roce 2009 se agentura Frontex nadále snažila rozvíjet operativní a technickou spolupráci se sousedními třetími zeměmi ve Středomoří i s klíčovými zeměmi původu. V případech, kdy příslušné orgány cílové země naznačí, že nejsou připraveny či ochotny uzavřít s agenturou Frontex pracovní ujednání, budou využity alternativní způsoby dohody na ujednáních o operativní spolupráci ad hoc. Pro rok 2010 bude hlavní prioritou snaha o rozvoj strukturované operativní spolupráce se sousedními zeměmi ve Středomoří. 2.2.3

Partnerské organizace

V roce 2009 agentura Frontex dále rozšířila svou síť partnerských organizací, agentur EU a mezinárodních organizací, současně však konsolidovala spolupráci se stávajícími partnery. Spolupráce s agenturami v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí se do velké míry soustředila na Europol, hlavního partnera agentury Frontex v oblasti bezpečnosti. Obě agentury uzavřely v říjnu 2009 plán spolupráce, který posílí

10

partnerství v operativní oblasti i v oblastech nových, jako jsou informační a komunikační technologie, bezpečnost, vnější vztahy nebo výměny pracovníků. Síť agentur EU v oblasti SVV15, v jejímž rámci se kromě agentur Frontex a Europol pravidelně setkávají i další partneři, například agentury CEPOL nebo Eurojust, s cílem projednat témata společného zájmu, je pro partnery v oblasti SVV nadále užitečnou platformou pro výměnu informací a rozvíjení společných přístupů. V květnu 2009 agentura Frontex také podepsala pracovní ujednání s Interpolem; plný potenciál této spolupráce však zůstává stále nevyužit. V oblasti migrace agentura Frontex usiluje o provádění plánu spolupráce podepsaného s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) v únoru 2009; spolupráce se zaměřuje na přesně definovanou podporu, kterou agentura Frontex i IOM vzájemně poskytují projektům druhé strany v oblastech, jako je zdraví migrantů, obchod s lidmi nebo budování kapacit ve třetích zemích. Spolupráce s Mezinárodním centrem pro rozvoj migračních politik (ICMPD) se nadále zaměřovala na projekt MTM/i-Map, zatímco s ženevským Centrem pro demokratickou kontrolu ozbrojených sil (DCAF) bylo dohodnuto, že by si obě organizace měly vzájemně podporovat své činnosti v oblasti západního Balkánu. V roce 2009 byl nadále nepostradatelným partnerem Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který se zaměřoval na činnosti v oblasti budování kapacit s cílem rozvíjet v agentuře Frontex, v členských státech EU i ve třetích zemích systémy řízení hranic citlivé vůči ochraně. Agentura Frontex a Agentura pro základní práva (FRA) rovněž zkoumaly oblasti společného zájmu a dohodly se na důležitém přínosu, kterým může agentura FRA přispět k rozvoji osvědčených postupů v oblasti základních práv pro agenturu Frontex. V námořní oblasti byla spolupráce mezi Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) a agenturou Frontex rozšířena na Agenturu Společenství pro kontrolu rybolovu (CFCA) v podobě třístranné dohody. Kromě společné technické pracovní skupiny zaměřené na námořní dohled bylo dohodnuto zřízení nové

15

SVV: spravedlnost a vnitřní věci.

11

společné technické pracovní skupiny složené ze zástupců tří námořních agentur, která bude zkoumat možné společné využití hmotných prostředků a osvědčených postupů při nákupu zařízení. V oblasti výzkumu byly nadále hlavními partnery Společné výzkumné středisko (SVS), které agentuře Frontex poskytuje podporu pro projekty a studie v oblasti dohledu nad námořními hranicemi, systémy ostrahy hranic a monitorování sdělovacích prostředků/situace, a generální ředitelství pro podniky a průmysl, které vedle příspěvku pro fórum ESRIF 16 využívá podpory a poradenství agentury pro několik výzkumných projektů v oblasti řízení hranic.

2.3

Vývoj agentury 2.3.1

Dlouhodobý přístup

Závěry Rady přijaté ve dnech 5. a 6. června 2008, Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu i zpráva Evropského parlamentu o hodnocení a budoucím rozvoji Evropské agentury pro ochranu vnějších hranic (FRONTEX) a evropského systému ostrahy (EUROSUR) konstatovaly, že je nezbytné stanovit střednědobou až dlouhodobou strategii řízení hranic zaměřenou na usnadnění a efektivnější realizaci uplatňování stávajících a budoucích opatření Společenství týkajících se řízení vnějších hranic. V souladu s tímto přesunem důrazu pokračovala agentura Frontex v práci na přípravě svého modelu činnosti na základě analýzy rizik a znalostního řízení, řízení společných operací na vnějších hranicích členských států a na budování a údržbě kapacit uvnitř i vně agentury Frontex. Jasně se ukázalo, že tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím pečlivého víceletého plánování podporovaného měřením výkonnosti, aby bylo možné prokázat, že zdroje jsou využívány účinně, protože v krátké době se dopad a přidaná hodnota většiny popisovaných činností v plné šíři neprojeví. V roce 2009 byl dokončen vývoj víceletého plánu včetně přezkumu vize, cílů a úkolů agentury Frontex.

16

ESRIF: Evropské fórum pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti.

12

Stěžejní prvky modelu činností agentury Frontex nelze naplňovat bez podpůrných faktorů. Agentura a její zúčastněné subjekty tento vztah mezi stěžejními a podpůrnými faktory udržují v rovnováze. Byly určeny tyto podpůrné faktory pro agenturu Frontex: 

vzájemný vztah s orgány pohraniční kontroly členských států, další rozvoj koncepce integrovaného řízení hranic,



posilování spolupráce mezi agenturami,



přizpůsobování

organizační

struktury

agentury

Frontex

operativním

potřebám, 

udržování pověsti agentury,



ochrana firemní kultury a



zajišťování dostatečných finančních a lidských zdrojů a hmotných prostředků.

V letech, které zahrnuje víceletý plán agentury Frontex na období 2010–2013, bude agentura Frontex upřednostňovat plnění svých stěžejních činností, přičemž bude pečlivě sledovat vývoj v oblasti řízení hranic a vnitřní bezpečnosti na úrovni Evropské unie. 2.3.2

Proces soustřeďování

Většina produktů, projektů a služeb agentury Frontex byla soustředěna a seskupena v rámci nových programů. Agentura Frontex definuje programy jako systém projektů či služeb (včetně poskytování jednotlivých produktů) určený k uspokojení veřejné potřeby. Jelikož programy mají střednědobou až dlouhodobou působnost, je možné v případě potřeby přeřazovat operativní činnosti v rámci programů. Programy mohou nabývat různých forem a mít různá zaměření. Mohou být založeny na zeměpisném nebo tematickém přístupu; podle oblasti působnosti mohou 13

zahrnovat 14 interních a externích zúčastněných subjektů agentury Frontex. V loňském roce agentura připravila tyto programy: Blueprint, Pohraniční kontroly, Ostraha hranic, Evropská síť hlídek, Kontaktní místa, Intellops, Poseidon. V rámci příslušné operativní oblasti je cílem programů vybudovat stálé organizační a operativní struktury v členských státech, které budou poskytovat platformy pro posílené řízení hranic na vnitrostátní úrovni a budou využity při provádění koordinovaných činností agentury Frontex. Struktura programu umožňuje agentuře Frontex zajistit kapacitu pro přiměřenou a včasnou reakci pro řešení operativních potřeb členských států. Programový přístup obsáhne všechny koordinované činnosti agentury Frontex na vnějších hranicích, a bude tak odrážet provádění koncepce EU pro integrované řízení hranic, spolupráci se spřízněnými třetími stranami na základě pracovních ujednání, odhalování a záchyt osob blížících se k vnějším hranicím, hraniční kontroly a postup ve druhé linii, po nichž následují otázky spojené s navracením a následnou repatriací osob, které nezískají ochranu. V roce 2009 to bylo možné díky dobré spolupráci v rámci agentury a s členskými státy a díky rozsáhlému využití pohraničních stráží k výslechům a shromažďování informací, které rovněž podporuje vnitrostátní vyšetřování, a díky rozsáhlému využití tlumočníků a kulturních mediátorů, kteří umožnili účinný proces zjišťování totožnosti. Nárůst účasti členských států byl zjevný ve všech operativních oblastech. Rok 2009 byl lepší z hlediska počtu odborníků vyslaných do společných operací, počtu odpracovaných provozních hodin a počtu rozmístěného vybavení pro kontrolu hranic. Loňské zkušenosti z námořní oblasti však ukazují, že většina finančních prostředků (více než 50 %) je převáděna do hostitelských členských států. Toto zjištění vede k závěru, že příspěvek EU zůstává v této oblasti nadále omezený. Nicméně se prokázalo, že pružné využívání rozpočtu a pružné přidělování hmotných prostředků pro koncentrovanou reakci na operativní potřeby v kombinaci s pomocí členským státům v oblasti vývoje koordinačních platforem a struktur jsou výhodnou součástí programů agentury Frontex.

14

Program EPN (evropská síť hlídek) Program se zaměřuje se na činnosti směřující ke zřízení vnitrostátních koordinačních středisek jako ústředního prvku evropské sítě hlídek souběžně s efektivním prováděním individuálně přizpůsobených společných operací.

Program Poseidon Soustřeďování činností kontroly hranic na jihovýchodních námořních a pozemních hranicích; zahájení pilotního projektu zaměřeného na budování kapacit pro návratové operace v Řecku; celostní a flexibilní regionální přístup podporující zřízení evropské sítě hlídek jako nepostradatelného prvku koordinace na vnitrostátní úrovni.

Program kontaktních míst (včetně programu Pulsar) Podpora zřizování regionálních a místních koordinačních platforem. Pulsar: soustřeďování a zefektivňování operativních činností na vzdušných hranicích; provádění analýzy rizik na základě pružných řešení, která se efektivně zabývají fenoménem nelegální migrace.

Program Intellops Program má zlepšit získávání zpravodajských informací, a v důsledku toho i kvalitu analytické podpory pro operativní činnosti a produkty analýzy rizik agentury Frontex; program vychází z koordinace uvnitř oddělení a mezi nimi, která zahrnuje všechny tři jednotky oddělení operací i ostatní oddělení agentury Frontex.

Program Blue Print Komplexní přístup k projektům informačních a komunikačních technologií, zkoumání překrývajících se oblastí a společné infrastruktury; program, který zaručí společné standardy zabezpečení informačních a komunikačních technologií, společné modelování dat i správu znalostí a totožností. 15

Program Intellops Program má zlepšit získávání zpravodajských informací, a v důsledku toho i kvalitu analytické podpory pro operativní činnosti a produkty analýzy rizik agentury Frontex; program vychází z koordinace uvnitř oddělení a mezi nimi, která zahrnuje všechny tři jednotky oddělení operací i ostatní oddělení agentury Frontex. Program vývoje pohraničních kontrol Zahrnuje činnosti podporující členské státy s cílem vyvinout zdokonalené kapacity pro pohraniční kontroly. Tato činnost pokrývá analýzu potřeb a studie biometriky, detekčních technologií a vizí pro budoucnost pohraničních kontrol. Jedním z prvořadých cílů je prosazovat interoperabilitu prostřednictvím harmonizace potřeb a vývoje minimálních požadavků. Program vývoje ostrahy hranic Zahrnuje činnosti podporující členské státy s cílem vyvinout zdokonalené kapacity pro ostrahu hranic. Tato činnost zahrnuje analýzu potřeb a studie ostrahy a komunikace. Hlavní zaměření spočívá ve vývoji systému EUROSUR. Jedním z prvořadých cílů je prosazovat interoperabilitu prostřednictvím harmonizace potřeb a vývoje standardů.

2.3.3

Operační prostor

Plné provedení nové organizační struktury zřízené v roce 2008 přineslo zlepšení účinnosti pracovních toků v oddělení operací (OPD) prostřednictvím lepšího rozdělení oblastí činnosti mezi tři jednotky: situační středisko agentury Frontex (Frontex Situation Centre, FSC), oddělení analýzy rizik (Risk Analysis Unit, RAU) a jednotku společných operací (Joint Operations Unit, JOU). 16

Úkol těchto jednotek souvisí s operativním cyklem

17

, který podporuje vnitřní

spolupráci a následně vede k vyjasnění a koncentraci na klíčové oblasti činnosti každé jednotky. V roce 2009 začalo situační středisko agentury Frontex uskutečňovat své cíle, které spočívají v monitorování situace, monitorování sdělovacích prostředků, výměně informací a podpoře krizového řízení / zvládání mimořádných situací. Dnes je středisko schopno zajišťovat každodenní operativní podporu a monitorování situace v téměř reálném čase. Střednědobým cílem situačního střediska agentury Frontex je poskytovat službu dvacet čtyři hodin denně a sedm dnů v týdnu a sloužit jako hlavní komunikační rozhraní. Agentura Frontex v roce 2009 nadále poskytovala své produkty pravidelné strategické a operativní analýzy rizik a současně zdokonalovala stávající shromažďování operačních údajů a analytické výstupy. Rozsah analýzy údajů byl rozšířen o nové oblasti, jako je obchod s lidmi. S ohledem na vývoj evropského systému ostrahy vnějších hranic (EUROSUR) byl jako priorita určen rozvoj analytické kapacity geografických referenčních údajů, prováděný prostřednictvím získávání příslušných údajů a rozšiřováním relevantních analytických nástrojů GIS18. Mimořádné úsilí bylo věnováno dokončení některých dlouhodobých cílů pro rok 2009 a tomu, aby byla naplněna očekávání z hlediska kvality. Toho bylo možné dosáhnout například rozšířením sítě analytických odborníků na orgány pohraniční bezpečnosti ze sousedních zemí západního Balkánu a východoevropských zemí.

17

Operativní cyklus: podpora obrazu situace – posouzení rizik – jako základ operativních iniciativ – provádění

společných operací – hodnocení – rozšíření povědomí o situaci a zpravodajské činnosti. 18

GIS: geografický informační systém.

17

Na provádění programové struktury navázala změna operativního řízení. Všechny finanční a operativní postupy byly harmonizovány tak, aby umožňovaly integraci vnitřních postupů s postupy členských států. Díky těmto postupům bylo možné ve stále větší míře zajišťovat zdroje z členských států a lépe využívat rozpočet. Proces harmonizace bude v roce 2010 pokračovat vytvořením spolehlivých ukazatelů pro posouzení činností a pro zlepšení způsobu řízení společných operací. Dalším prvkem, který přinesl nárůst operativní výkonnosti v roce 2009, byla užší spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Zvýšené úsilí bylo věnováno přípravě podrobných plánů spolupráce s cílovými partnerskými třetími zeměmi, misemi EU ve třetích zemích a mezinárodními organizacemi. Výsledkem této práce bylo začlenění partnerů agentury Frontex do operativních činností a odborné přípravy. Nejvýznamnější nárůst rozpočtových a operativních kapacit byl zaznamenán v oblasti návratových činností. Počet spolufinancovaných a provedených společných návratových letů se zdvojnásobil: z 801 na 1 622 navrácených osob a z 15 na 32 společných návratových operací.

Počet navrácených osob ve společných návratových letech koordinovaných agenturou Frontex (2008–2009)

18

Společných návratových operací se zúčastnily téměř všechny členské státy a přidružené země schengenského prostoru, deset z nich jako země zajišťující organizaci a vedení. Skupina hlavních zemí se zkušenostmi s návratovými operacemi se pravidelně scházela s agenturou Frontex s cílem určit potřeby a možnosti pro společné návratové operace a projednat operativní otázky. Tato činnost se ukázala jako užitečný mechanismus koordinace záležitostí v oblasti navracení a v nadcházejících letech bude pokračovat.

Počet společných návratových operací (2008–2009) Pomoc agentury Frontex v oblasti návratových činností šla ještě o krok dále, ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 se uskutečnil pilotní projekt Attica 2009 věnovaný budování návratových kapacit v Řecku. Činnosti v rámci budování kapacit byly podpořeny aktualizací dokumentu nazvaného Osvědčené postupy pro letecké navracení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Agentura Frontex ve spolupráci s Komisí, Agenturou pro základní práva a členskými státy připravila novou kapitolu s názvem Monitorování nuceného navracení. Cílem je vyzvat členské státy a přidružené země schengenského prostoru, které organizují společné návratové operace, aby měly na palubách letadel při letech koordinovaných agenturou

19

Frontex

monitorovací

prvky,

ačkoli

lhůta

k provedení

směrnice

2008/115/ES 19 ve vnitrostátních právních předpisech končí až v prosinci 2010. Využití monitorovacích prvků by mělo učinit proces navracení transparentnějším a zlepšit dodržování základních práv a důstojnosti. 2.3.4

Oblast výzkumu

Agentura Frontex hrála aktivní úlohu při formování výzkumu Evropské unie v oblasti bezpečnosti hranic. Tento výzkum je prováděn v těsné spolupráci s Komisí, GŘ JLS a GŘ ENTR. Příkladem může být účast v Evropském fóru pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti (ESRIF), což byl subjekt složený ze zhruba 60 evropských odborníků, který připravoval dlouhodobou agendu pro evropský výzkum v oblasti bezpečnosti. Závěrečná zpráva (k dispozici na adrese www.esrif.eu) obsahuje kapitolu o bezpečnosti hranic. Další příklad se týká automatizované hraniční kontroly. Automatizovaná hraniční kontrola je již využívána na některých evropských letištích a agentura Frontex většinu používaných systémů prostudovala. Studie ukazují jasný potenciál pro lepší bezpečnost, větší pohodlí a snížené náklady. Je však třeba vypracovat a sdílet osvědčené postupy a harmonizovat postupy automatizované hraniční kontroly. Na podporu sdílení zkušeností a vývoje harmonizovaných systémů a postupů vytvořila agentura Frontex pracovní skupinu s odborníky z členských států. Tato skupina představuje první pokus o vypracování normy evropského řízení hranic na základě příspěvků uživatelů.

2.3.5

Správní podpora

Správní část agentury Frontex trvale plní rostoucí potřeby operativních útvarů agentury. Jako samostatná oblast byla v oddělení správních služeb definována bezpečnost, aby byly dodrženy nové požadavky vyplývající z pokračujícího růstu 19

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a

postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.

20

agentury Frontex. Požadavky se týkaly např. fyzické bezpečnosti agentury, zavedení nových systémů v oblasti technické bezpečnosti a vývoje prostředí pro nakládání s utajovanými informacemi. Růst počtu zaměstnanců v posledních letech a pravděpodobnost změny mandátu agentury Frontex úzce souvisejí se správou budov. V roce 2009 agentura Frontex sjednala pronájem dalších kancelářských prostor a tyto prostory rekonstruovala s cílem přizpůsobit je z hlediska systému zabezpečení pro přesun umístění útvarů. Kromě toho agentura zahájila studii proveditelnosti věnovanou jejím budoucím prostorám počínaje rokem 2012, kdy uplyne platnost smlouvy o nájmu v současné době využívaných kancelářských prostor.

K propojení ústředí agentury Frontex s mezinárodním koordinačním střediskem v Piraeu a místními koordinačními středisky (Lesvos, Samos, Chios, Leros) byla využita nová audio a videoinfrastruktura, která umožňuje videokonferenční hovory ve vysoké kvalitě a reálném čase. Tento systém je denně využíván k operativním účelům.

21

3.

Shrnutí rozpočtových záležitostí 3.1

Rozpočtová situace Po stránce finanční může být rok 2009 charakterizován jako další rok rychlého růstu. Oproti roku 2008 vzrostl rozpočet o 25 % na částku 88,3 milionu EUR. Od roku 2006, prvního roku finanční nezávislosti agentury Frontex, by při porovnání konečných rozpočtů činil nárůst rozpočtu 360 %. Takový rychlý růst vede k následnému zvažování možností spotřeby, neboť každoroční finanční cyklus se liší od cyklu operativního.

Vývoj rozpočtu (v tis. EUR)

3.2

Rozpočtové prostředky v roce 2009 (Tabulka: viz příloha E) Původně předpokládané přidělení prostředků na rok 2009 bylo upraveno o převody v pravomoci výkonného ředitele. Převody byly odrazem změny priorit během roku 2009, např. rozpočet na spolupráci při návratových operacích se během finančního roku zpětinásobil. Celkově byl rozpočet využit v plné výši, nemohlo být použito pouze 7 % prostředků.

22

Rozdělení rozpočtu ukazuje důležitost, která je připisována operativním činnostem. Více než 70 % rozpočtových prostředků v roce 2009 bylo alokováno na společné operace.

2009 Final Budget Distribution Staff Administrative Operational activities

Rozdělení konečného rozpočtu na rok 2009 Zaměstnanci Správní výdaje Operativní činnosti

Z operativního rozpočtu bylo 55 % disponibilních prostředků alokováno na námořní operace. Důvodem bylo využívání zařízení s vysokými provozními náklady, jako jsou pobřežní plavidla nebo hlídková letadla. Druhá největší část operativního rozpočtu na rok 2009 byla alokována na odbornou přípravu (11 %), po ní následovala spolupráce při návratových operacích a pozemní pohraniční operace (9 % a 9 %). Rozdělení konečného operativního rozpočtu na rok 2009 Operace a projekty, pozemní hranice Operace a projekty, námořní hranice Operace a projekty, vzdušné hranice Spolupráce při návratových operacích Analýza rizik Situační středisko agentury Frontex Odborná příprava Výzkum a vývoj Sdílené zdroje Různé operativní činnosti

V roce 2009 agentura Frontex spotřebovala 91 % svého disponibilního rozpočtu položek závazků. Rozdíly mezi jednotlivými hlavami rozpočtu byly omezené, u hlavy 1 na 98 %, u hlavy 2 na 83 % a u hlavy 3 na 94 %.

23

3.3

Standardy vnitřní kontroly V rámci snahy agentury Frontex o trvalé zlepšování vnitřní účinnosti a efektivity byly v roce 2009 aktualizovány standardy vnitřní kontroly. Předešlé standardy vnitřní kontroly zdůrazňovaly dodržování pravidel a předpisů, což je důležité během časných fází vývoje systému vnitřní kontroly. S tím, jak se systém vnitřní kontroly zlepšuje, je však také třeba klást důraz na účinnost a efektivitu a aktualizované standardy vnitřní kontroly toto zaměření obsahují. Kromě toho agentura Frontex posoudila aktuální stav systému vnitřní kontroly v souladu s osvědčenými postupy a v případech potřeby určila opatření, která mají situaci zlepšit.

3.4

Lidské zdroje (Tabulka: viz přílohy F a G) V roce 2009 uskutečnila agentura Frontex 37 náborových řízení. Cílem bylo obsadit všechna volná místa předpokládaná v plánu pracovních míst na rok 2009. Počet dočasných zaměstnanců předpokládaných v tomto plánu činil 117, přičemž v roce 2009 bylo obsazeno 98 pracovních míst. Zbývající pracovní místa budou obsazena počátkem roku 2010, protože vybrané osoby mohou na svá pracovní místa nastoupit až po uplynutí výpovědní lhůty u předcházejícího zaměstnavatele. Přidělených národních odborníků ke konci roku 2009 bylo 65 a smluvních zaměstnanců 60. Celkově měla agentura Frontex ke konci roku 226 zaměstnanců.

24

4.

Úspěchy 4.1

Povědomí 4.1.1

Zřízení sítě analýzy rizik na západním Balkánu

Od prvotních činností v oblasti analýzy rizik zaměřených na region západního Balkánu v roce 2007 je spolupráce a výměna informací se západobalkánskými zeměmi na čelném místě programu činnosti agentury Frontex. O dva roky později, v roce 2009, byla výměna informací mezi agenturou Frontex a zeměmi západního Balkánu formálně navázána v podobě sítě analýzy rizik na západním Balkánu, přičemž první společné posouzení rizik nezákonné migrace vypracované agenturou Frontex a zeměmi západního Balkánu má být zveřejněno v květnu roku 2010. Tento pozitivní pokrok umožnila série snah agentury Frontex o spolupráci se zeměmi západního Balkánu. Agentura Frontex byla především díky své práci v terénu v rámci Společenstvím financovaného projektu podporujícího výměnu informací mezi zeměmi západního Balkánu schopna nabídnout svou podporu pro zřízení této sítě. Na základě zkušeností již vybudované sítě analýzy rizik agentury Frontex byla agentura schopna zajistit rámec pro činnosti sítě pro analýzu rizik na západním Balkánu a odbornou přípravu v oblasti výměny údajů pro útvary analýzy rizik zemí západního Balkánu a pomohla při organizaci platformy pro výměnu informací. Tento úspěšný vývoj by samozřejmě nebyl možný bez významného podílu všech zemí západního Balkánu, tedy Albánie, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska, které plně pochopily, co je třeba, a spolupracovaly s agenturou Frontex na uvedení sítě do provozu. Agentura doufá, že kladné zkušenosti s budováním a podporou fungování této regionální sítě analýzy rizik bude možné v nejbližší budoucnosti úspěšně přenést i do jiných regionů.

25

4.1.2

Jediné kontaktní místo agentury Frontex

V roce 2009 zahájila agentura Frontex provoz pilotní verze jednotného kontaktního místa agentury Frontex, internetového portálu, jehož cílem je zajišťovat povědomí o situaci a umožňovat sdílení operativních informací. Tento interaktivní portál usnadní budoucí komunikaci a výměnu informací mezi jednotkami agentury Frontex a jejím ústředím, členskými státy a třetími stranami. Portál zajišťuje dostupnost informací 24 hodin denně a 7 dnů v týdnu podle definovaných norem a pro předem definované uživatele a v dlouhodobějším výhledu je připraven doplnit v současné době užívaný komunikační kanál vybudovaný mezi centrálním kontaktním místem agentury Frontex a vnitrostátními kontaktními místy. Aby byl portál užitečný pro vnitrostátní pohraniční orgány, členské státy se podílejí a budou i v budoucnosti podílet na vývoji a funkčnosti softwarové aplikace (FOSS) se Společným výzkumným střediskem, které platformu FOSS poskytlo a upravilo.

4.2

Reakce 4.2.1

Poseidon 2009

Provádění programu Poseidon 2009 (Poseidon) může sloužit jako vynikající příklad nové metodiky řízení. Program Poseidon byl složen z několika projektů, například pilotních projektů pro námořní operace, pozemní operace a návratové operace. Operativní činnosti byly v průběhu roku 2009 přeorganizovány podle nových metod činnosti užívaných napomáhajícími osobami a osobami, které obchodují s lidmi. Odborníci byli přemisťováni jak v rámci programu Poseidon, tak z jiných společných operací, například operace Nautilus 2009. Vyslání tlumočníků hovořících různými jazyky umožnilo zjišťování totožnosti nelegálních migrantů a vedlo ke zjištění značného počtu osob, které se vydávaly za státní příslušníky zemí, v nichž probíhá občanská válka, nebo zemí potýkajících se s etnickým násilím. Práce tlumočníků vytvořila vazbu mezi námořní/pozemní operací a pilotním projektem Attica, který se zaměřoval na pomoc řeckým orgánům při budování návratových kapacit. 26

Činnost

tlumočníků

a

operativních

odborníků

usnadnilo

zřízení

audio

a

videokomunikace v reálném čase mezi ústředím agentury Frontex, koordinačním střediskem v Piraeu a místními středisky rozmístěnými na řeckých ostrovech. Během roku 2009 tok nelegální migrace přes řecké a bulharské pozemní hranice klesl oproti roku 2008 o 40 %. Počet nelegálních přechodů hranic na námořní hranici mezi Řeckem a Tureckem zaznamenal pokles o 16 %. A konečně, byly podniknuty i kroky k operativní spolupráci se sousedními zeměmi. V reakci na výzvu agentury Frontex turecké orgány určily první kontaktní místo pro otázky koordinace související s agenturou Frontex. Část programu Poseidon týkající se pozemní hranice byla obohacena o účast albánských pozorovatelů na řeckoalbánské hranici. 4.2.2

Pilotní projekt Attica 2009

Operativní pomoc pro Řecko v rámci programu Poseidon byla doplněna projektem Attica zaměřeným na budování kapacit pro návratové operace. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 byla zřízena kancelář pro koordinaci navracení, v níž pracovali jak odborníci z členských států, tak řečtí pracovníci. Cílem projektu bylo zajistit pomoc při zjišťování totožnosti, získávání cestovních dokladů a navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí do jejich domovských států. Pozornost se soustředila i na vývoj vnitrostátních postupů souvisejících s navracením, zdokonalování odborných znalostí a zlepšování spolupráce se třetími zeměmi. Pilotní projekt probíhal po dobu tří měsíců, během níž bylo zřízeno plně funkční středisko pro koordinaci navracení, byla podpořena spolupráce s nigerijskými a gruzínskými velvyslanectvími a řádně probíhal postup zjišťování totožnosti. Řecko zahájilo účast ve společných návratových operacích směřujících do Nigérie a Gruzie s 22 navrácenými osobami. Projekt bude v roce 2010 pokračovat.

27

4.2.3

Operativní spolupráce se třetími zeměmi

Účast pohraničních orgánů sousedních třetích zemí ve společných operacích (SO) koordinovaných

agenturou

Frontex

představovala

v roce

2009

jednu

z nejdůležitějších událostí na vnějších pozemních hranicích. Příslušníci orgánů ze sousedních zemí se nejen účastnili prováděcí fáze prostřednictvím výměny operativních informací, ale podíleli se i na plánování a vyhodnocování společných operací. V roce 2009 se příslušníci albánské, chorvatské, moldavské, ruské, srbské a ukrajinské pohraniční stráže aktivně podíleli na šesti společných operacích. Konkrétně: •

albánští pozorovatelé byli vysláni do Řecka v rámci společné operace Saturn,

•

srbští pozorovatelé byli vysláni do Maďarska a chorvatští pozorovatelé do Slovinska v rámci společné operace Neptun,

•

ukrajinští a moldavští pozorovatelé byli vysláni do Polska, na Slovensko, do Maďarska a Rumunska během společné operace Jupiter,

•

ukrajinští a moldavští pracovníci se účastnili výměny zkušeností a praktické odborné přípravy v kontaktních místech na pozemních hranicích,

•

společná operace Mercury byla uskutečněna v Kaliningradské oblasti; její vyhodnocení proběhlo v úzké spolupráci s ruskou službou pohraniční stráže,

•

společná operace Good Will, kterou plánovala, koordinovala a vyhodnocovala agentura Frontex (členské státy) a ruská služba pohraniční stráže (země SNS20); agentura Frontex a ruská služba pohraniční stráže společně zajistily bezproblémové provedení operativních činností a výměnu informací.

20

Společenství nezávislých států.

28

Na konci roku 2009 pozvala agentura Frontex všechny třetí země, které s ní udržují pracovní vztahy, k tzv. „dvoustranným rozhovorům". Agentura Frontex představila své operativní portfolio na rok 2010 a vyzvala třetí země k aktivní účasti při provádění společných operací v roce 2010. Většina pozvaných hostů tento návrh přijala se zájmem.

4.3

Interoperabilita 4.3.1

V-aula

Myšlenka virtuální auly (V-Aula) se zrodila po vyhodnocení projektu dne odborné přípravy EU. Systém V-Aula nabízí přístup k informacím týkajícím se systémů řízení hranic v Evropské unii, přidružených zemích schengenského prostoru a v zemích, které s agenturou Frontex podepsaly pracovní ujednání. Tento nástroj, dostupný pouze orgánům pro prosazování práva, je navržen jako společné a snadné řešení pro ukládání veškerých příslušných informací souvisejících s agenturami řízení hranic (historie, technické vybavení, struktura, spolupráce a kontaktní údaje). Je to on-line encyklopedie pro pohraniční stráže, týká se pohraničních stráží a je určena pro samostatnou odbornou přípravu a informace. V této fázi se projektu V-Aula účastní jako partneři 35 zemí; nástroj má 100 registrovaných uživatelů, přestože je stále ve zkušební fázi a oficiální zahájení provozu je naplánováno na druhou polovinu února 2010. V-Aula byla úspěšně dokončena jako platforma pro představení obecného obrazu systémů řízení hranic EU a přidružených zemí schengenského prostoru. V roce 2009 dosáhlo oddělení odborné přípravy agentury Frontex svého cíle spočívajícího v harmonizaci vnitrostátní odborné přípravy a vzdělávání pro pohraniční stráže prostřednictvím 153 konkrétních školení a seminářů, jakož i v provedení společných nástrojů odborné přípravy v členských státech pomocí koordinátorů odborné přípravy. Tato činnost zahrnovala mimo jiné projekt virtuální auly; odbornou přípravu hodnotitelů schengenského acquis, připravovanou ve spolupráci s odborníky z členských států s cílem zajistit teoretické a praktické

29

znalosti nutné pro hodnocení schengenského acquis, a interoperabilitu společných hlavních osnov.

4.3.2

Biometrika

Efektivní řízení vnějších hranic je nedílnou součástí strategie, díky níž se má Evropa stát bezpečnější, ale současně i otevřenější. Kromě toho narůstající mobilita překračující vnější hranice členských států vyžaduje nový přístup ke kontrole hranic a trvalou modernizaci metod používaných při práci pohraničních stráží. Biometrické technologie jsou operativní nástroje, které mohou kontrolu hranic podpořit zvýšením bezpečnosti a současně umožnit snadnější a rychlejší vstup do Evropy. Agentura Frontex si byla významu této otázky vědoma, a proto se švédským předsednictvím v říjnu 2009 uspořádala ve Varšavě dvoudenní konferenci na téma Biometrické technologie pro kontrolu hranic. Sto třicet delegátů z členských států, evropských orgánů a odvětví se účastnilo interaktivních diskusí o technických a operativních aspektech řešení, jako jsou automatizované systémy pro hraniční přechody a mobilní biometrické vybavení, o potřebě norem a harmonizovaných požadavků a o důsledcích používání biometrické technologie pro ochranu soukromí a osobních údajů. Akci doplnila výstava hlavních produktů na trhu, která účastníkům nabídla významnou bezprostřední zkušenost. Program a organizaci ocenilo mnoho účastníků a informace ve sdělovacích prostředcích i ústní zprávy zajistily, že ostatní zúčastněné subjekty, které se zasedání nemohly zúčastnit, vyjádřily rozhodný zájem o účast na budoucích podobných akcích. Konference byla plně obsazena a její čekací listina značně přesáhla omezený počet přijatých účastníků. Konference nabídla výjimečnou platformu pro výměnu zkušeností a poznatků a poskytla bližší pohled na to, jak se biometrická technologie ve stále větší míře stává důležitým prvkem efektivního evropského integrovaného řízení hranic.

30

5.

Přílohy 5.1

Příloha A – Seznam členů správní rady

Země

Jméno

Funkce

Instituce

Předseda správní rady agentury Frontex Rakousko

Robert Strondl

Belgie

Marc Van Den Broeck

Hlavní komisař Ředitel

Federální policie

Krasimir Petrov

Generální komisař Ředitel

Hlavní ředitelství pohraniční policie

Zaharin Penov (od 3. září 2009)

Komisař Ředitel

Hlavní ředitelství pohraniční policie

Kypr

Theodoros Achilleos

Velitel cizinecké a imigrační jednotky / superintendant

Policejní velitelství

Česká republika

Vladislav Husák

Ředitel

Ředitelství cizinecké a pohraniční policie České republiky

Dánsko

Hans-Viggo Jensen

Zástupce státního komisaře

Dánská státní policie

Estonsko

Roland Peets

Generální ředitel

Policejní a pohraniční stráž

Finsko

Jaakko Kaukanen

Velitel finské pohraniční stráže generálporučík

Finská pohraniční stráž

Generálmajor Vedoucí oddělení „Operativní záležitosti“

Ministerstvo vnitra

Bulharsko

31

Yves Jobic

Zástupce ředitele pro mezinárodní věci, státní hranice a bezpečnost

Ministerstvo vnitra, zámořských teritorií a nižších územně správních celků

Francis Etienne (od 10. března 2009)

Ředitel pro otázky přistěhovalectví

Ministerstvo pro imigraci, integraci, národní identitu a solidární rozvoj

Peter Christensen

Náměstek generálního ředitele

Spolkové ministerstvo vnitra Oddělení spolkové policie

Konstantinos Kordatos

Brigádní generál policie


Vasileios Kousoutis (od 17. března 2009)

Brigádní generál policie

Ministerstvo ochrany občanů Ředitelství řecké policie Cizinecká divize

József Bencze

Vrchní komisař státního policejního ředitelství

Maďarská státní policie

Vito Cunzolo

Ředitel pohraniční policie a zahraniční služby

Ministerstvo vnitra

Felice Addonizio (od 5. března 2009)

Ředitel pohraniční policie a zahraniční služby

Ministerstvo vnitra

Gunaras Dabolins

Velitel státní služby pohraniční stráže

Pohraniční stráž

Normunds Garbars (od 8. dubna 2009)

Plukovník Velitel státní služby pohraniční stráže

Pohraniční stráž

Litva

Saulius Stripeika

Vrchní velitel

Státní služba pohraniční stráže Ministerstva vnitra Litevské republiky

Lucembursk o

Raoul Ueberecken

Poradce pro spravedlnost a vnitřní věci

Stálé zastoupení Lucemburského velkovévodství při Evropské unii

Francie

Německo

Řecko

Maďarsko

Itálie

Lotyšsko

32

Pascal Schumacher

Poradce pro spravedlnost a vnitřní věci

Stálé zastoupení Lucemburského velkovévodství při Evropské unii

Andrew Seychell

Náměstek komisaře speciálního oddělení


Neville Xuereb (od 26. února 2009)

Superintendant

Maltská policie Speciální oddělení

Nizozemsko

Dick Van Putten

Generálporučík

Holandská královská policie

Polsko

Leszek Elas

Brigádní podplukovník Vrchní velitel pohraniční stráže

Polská pohraniční stráž

Portugalsko

Manuel Jarmela Palos

Místopředseda správní rady agentury Frontex Státní ředitel pro přistěhovalectví a pohraniční službu

Imigrační a pohraniční služba

Nelu Pop

Generální inspektor

Rumunská pohraniční policie

Ioan Buda (od 25. května 2009)

Generální inspektor

Generální inspektorát rumunské pohraniční policie

Slovensko

Tibor Mako

Generální ředitel Plukovník

Úřad cizinecké a pohraniční policie Ministerstvo vnitra Slovenské republiky

Slovinsko

Marko Gaŝperlin

Náměstek ředitele Vyšší policejní superintendant

Ministerstvo vnitra Generální policejní ředitelství

Španělsko

Juan Enrique Taborda Alvarez

Generální komisař pro cizince a hranice

Státní policie

Švédsko

Therese Mattson

Komisařka

Velitelka státní kriminální policie

Malta

Rumunsko

33

Jonathan Faull

Generální ředitel

Evropská komise

Jean-Louis De Brouwer

Náměstek generálního ředitele

Evropská komise

Evropská komise

Zástupci přidružených zemí schengenského prostoru

Halla Bergpóra Björndóttir

Právní expert Policejní a soudní záležitosti

Ministerstvo spravedlnosti a církevních záležitostí

Sigrídur Björk Gudjónsdóttir

Okresní komisařka

Policejní okres Sudurnes

Stein Ulrich

Hlavní poradce státního komisaře policie pro zahraniční věci

Ředitelství státní policie

Island

Norsko

Pozvaní účastníci

Edward Martin McLaughlin

Vrchní superintendant kriminální policie

Garda Státního imigračního úřadu

John O’Driscoll (od 18. září)

Vedoucí úřadu

Garda Státního imigračního úřadu

Tom Dowdall

Ředitel pro evropské operace

Pohraniční a imigrační úřad

Irsko

Spojené království

34

5.2

Příloha B – Seznam operativních činností v roce 2009

Název

Operační oblast

Focal Points 2009

východní a jižní pozemní hranice (Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Slovinsko, Řecko)

Jupiter 2009

Neptune 2009

východní pozemní hranice (Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko)

jihovýchodní pozemní hranice (Slovinsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko)

Délka (dny)

Zúčastněné země

349

Rakousko, Německo, Rumunsko, Slovensko, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Španělsko, Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Itálie, Litva, Finsko, Řecko

75

Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Německo, Polsko, Rumunsko, Finsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Slovinsko, Slovensko, Itálie, Portugalsko, Moldavsko, Ukrajina

60

Rakousko, Belgie, Bulharsko, Estonsko, Německo, Řecko, Itálie, Spojené království, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Rumunsko, Česká republika, Kypr, Finsko, Francie, Slovensko, Chorvatsko, Srbsko

116

Rakousko, Belgie, Bulharsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Slovensko, Španělsko

Saturn 2009 (součást programu Poseidon)

Řecko, Bulharsko

Uranus 2009


56

Rakousko, Bulharsko, Estonsko, Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Rumunsko, Slovensko, Kypr, Dánsko, Nizozemsko, Portugalsko, Belgie, Litva

Mercury 2009

východní pozemní hranice (Litva a Polsko) jižní pozemní hranice (Slovinsko)

13

Rakousko, Estonsko, Německo, Finsko, Litva, Polsko, Rumunsko

Good Will 2009

východní pozemní hranice (Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko)

16

Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko

Long Overstayers 2009


29

Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Maďarsko, Řecko, Rakousko, Belgie, Španělsko, Itálie, Nizozemsko

35

Námořní

Název

Délka (dny)

Operační oblast

Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Rakousko, Řecko

RP Poseidon 2009

východní Středomoří

365

vody Atlantického oceánu mezi zeměmi severozápadní Afriky a Kanárskými ostrovy

365

Dánsko, Francie, Lucembursko, Itálie, Portugalsko, Španělsko

Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Švédsko

(námořní část)

EPN-Hera 2009

Zúčastněné země

EPN-Nautilus 2009

centrální Středomoří

172

Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Portugalsko, Rumunsko, Spojené království

EPN-Hermes 2009

centrální Středomoří

184

Francie, Německo, Itálie, Norsko, Portugalsko, Slovensko, Španělsko

EPN-Minerva 2009

západní Středomoří

39

Belgie, Finsko, Francie, Německo, Malta, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko

EPN-Indalo 2009

západní Středomoří

EPN-Focal Points 2009 (námořní část) EPN-Alpha Reinforcement

Zeus 2009

Atlantický oceán, pevniny ES a PT

námořní přístavy členských států

jižní

pobřeží

zúčastněných

50

Belgie, Francie, Itálie, Německo, Portugalsko, Španělsko

54

Estonsko, Lotyšsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rumunsko

30

Lotyšsko, Portugalsko, Španělsko

33

Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko

36

Vzdušné

Název

Operační oblast

Délka

Zúčastněné země Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko. Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko. Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko. Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko.

SO Hammer 2008 čtvrtá fáze

19 letišť

únor 08

SO Hammer 2008 čtvrtá fáze

19 letišť

březen 08

SO Zeus 2009

24 letišť

duben– květen 2009

SO Hubble 2009

19 letišť

červen 09

SO Focal Point 2009

12 letišť

celý rok

Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko.

září 09

Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko.

30 letišť

říjen 09


SO Hammer 2009 třetí fáze

37 letišť

listopad– prosinec 2009


PP Argonauts

není k dispozici

leden–září

PP Reference Manual

není k dispozici

leden–září

SO Hammer 2009 první fáze

SO Hammer 2009 druhá fáze

37

41 letišť

Finsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Švýcarsko Belgie, Francie, Litva, Německo, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko.

Společné návratové operace Cílová země

Organizující členský stát

Zúčastněný členský stát

Počet navrácených osob

Nigérie

Irsko a Spojené království

IE, UK, DE, CH

86

Ekvádor a Kolumbie

Španělsko

ES, FR, IT

98

Nigérie

Itálie

IT, ES, MT, FR, PL, CY

51

Nigérie

Rakousko

AT, BE, DE, LV, SE, CH

38

Gruzie

Rakousko

AT, UK, IE

8

Mongolsko

Švédsko

SE, AT, CZ

61

Nigérie a Kamerun

Nizozemsko

NL, DE, PL, SE, BE, FR, ES, AT

52

Kosovo a Albánie

Francie

FR, AT, IS, SE, NO

47

Pobřeží slonoviny a Togo

Švýcarsko

CH, DE

6

Nigérie

Irsko

IE, UK, MT, LU, ES, SK

62

Kosovo a Albánie

Rakousko

AT, FR, NL

32

Nigérie

Itálie

IT, FR, GR, ES

40

Nigérie

Švýcarsko

CH, FR, IE, PL

29

Nigérie

Rakousko

AT, RO, CY, NL, PL, FI, DE, NO, SE

35

Vietnam

Německo

DE, PL

112

Gruzie a Arménie

Rakousko

AT, SE, ES, FR, IE, PL

42

Nigérie

Spojené království

UK, IE, CZ, NO, PL

96

Nigérie

Nizozemsko

NL, DE, FR, UK, ES, PL, IT, AT

50

Gruzie a Arménie

Rakousko

AT, DE, PL, ES

14

Nigérie

Rakousko

AT, DE, FI, CZ, PL, IE, CH, FR

50

Kosovo a Albánie

Rakousko

AT, FR, SE, LU

50

Kolumbie a Ekvádor

Španělsko

ES, FR, IT

85

Nigérie

Itálie

IT, AT, DE, FR, NL, CY, GR

50

Gruzie

Švýcarsko

CH, FR, PL

30

Nigérie a Gambie

Rakousko

AT, DE, NO, SE

30

Nigérie

Irsko

IE, NO, HU, SI

58

Mongolsko

Švédsko

SE, AT

63

Nigérie

Itálie

IT, FR, DE, HU, NL, NO, ES

47

Nigérie

Rakousko

AT, GR

23

Gruzie

Francie

FR, ES, AT, GR, PL

51

Kosovo a Albánie

Rakousko

AT, IS, FR, DE, HU

74

Nigérie

Irsko

IE, AT

52

38

5.3

Příloha C – Srovnávací analýza společných operací 2009– 2008 * čísla v závorkách: 2009/2008 5.3.1

Pozemní hranice

I přes již velmi uspokojivé zapojení členských států / přidružených zemí schengenského prostoru obecně (26/26 zemí) projevilo ochotu hostit společné operace (SO) ještě více členských států (15/13). Tento kladný nárůst závazků se odrazil i v nárůstu počtu operativních dnů zhruba o 5 %. Efektivita každé SO na pozemní hranici je určována vyslanými odborníky s úkoly v oblasti ostrahy, odborníky na provoz technického vybavení a odborníky s úkoly v oblasti pohraničních kontrol i úkoly ve „druhé linii“ po zadržení. Pro tyto SO bylo vysláno více než 550 odborníků do různých operativních oblastí, což bylo o 50 % více než v předchozím roce. Opatření v oblasti kontroly hranic byla dobře podpořena rozmístěním technických prostředků, zejména několika dalších letadel (16/10), kamer, zařízení pro noční vidění a detektorů srdečního tepu. Pro všechny SO na vnějších pozemních hranicích bylo využito 40 takových technických zařízení (oproti 12 v roce 2008), což lze považovat za výrazné zvýšení efektivity. Všechny SO na pozemních hranicích měly k dispozici rozpočet navýšený o 100 %, díky čemuž mohly být činnosti prováděny úspěšně, zejména pokud jde o letecké prostředky. Intenzity těchto činností v rámci kontroly hranic bylo dosaženo díky zvýšené účasti sousedních třetích zemí (6/3) a rozšířené spolupráci s ostatními institucemi, jako jsou celní orgány nebo zastoupení přepravních společností. S ohledem na zesílené provádění SO a obecný trend snižování migračního toku je v rámci preventivního účinku pochopitelné, že během SO se počet nelegálních migrantů snížil zhruba o 30 %. I přes značný pokrok stále existuje prostor pro zlepšení, zejména pokud jde o vhodnost kvalifikací a profilů odborníků, komunikační tok a využití technického 39

zařízení. Zásadními činiteli pro další zlepšení jsou mimo jiné připravenost hostitelských zemí a míra závazků. 5.3.2

Vzdušné hranice

Pozoruhodný je zejména výrazný nárůst operativní intenzity. Počet operativních dnů se v porovnání s rokem 2008 zdvojnásobil. Počet zúčastněných zemí se v zásadě nezměnil, zatímco počty vyslaných příslušníků mírně klesly (456/493). Tento vývoj souvisel s omezenými kapacitami některých hostitelských členských států pro přijetí větších počtů vyslaných příslušníků. Nová SO Hubble, která se zaměřila na toky nelegální migrace přicházející z hlavních letištních uzlů ve třetích zemích, byla důležitým doplňujícím prvkem probíhající společné operace Hammer. Spolupráce s úřadem EUROPOL se dále zlepšila; EUROPOL se aktivně účastnil společných operací a určitým způsobem přispíval k analýze a výměně informací mezi zúčastněnými členskými státy. Byla navázána spolupráce s úřadem Interpol za účelem výměny informací a zkušeností v oblasti zjišťování falšovaných cestovních dokladů. Jako doplňkový nástroj byl ve společných operacích využíván systém FADO, který přispěl k výsledkům operativních činností. Útvar vzdušných hranic se zaměřoval na dosažení lepší kvality vyslaných příslušníků v operativní oblasti. Byla dosažena vysoká míra sledování pohybu cestujících ze zemí mimo schengenský prostor na zúčastněných letištích během společných operací (90 % / 80 %). Společné operace dále rozvíjely přístup založený na analýze rizik a pružnosti, který umožnil rychlou operativní reakci na nové trendy díky zřízení mechanismu pro týdenní shromažďování a analýzu údajů z nejdůležitějších letišť členských států / přidružených zemí schengenského prostoru se spojeními do míst mimo schengenský prostor. Současně je stále třeba zlepšovat kapacity členských států pro přijetí a ubytování velkých počtů vyslaných příslušníků a je také nutné zdokonalovat vhodné dovednosti vyslaných příslušníků.

40

5.3.3 •

Námořní hranice

Obecné poznámky: došlo k silnému a velmi slibnému nárůstu účasti členských států / přidružených zemí schengenského prostoru (26/21); důvody nárůstu jsou částečně spojeny s rozšířením SO Focal points na námořní hranice a s provedením SO Zeus s operativní spoluprací mezi letišti a námořními přístavy zaměřenou na fenomén falešných námořníků. Byla patrná zejména ochota členských států hostit operace na námořních hranicích a přispívat k nim (15/5). Celkový počet operativních dnů všech operací se zvýšil o 50 % (1322/883), počet operativních hodin se více než zdvojnásobil, pokud jde o pobřežní čluny a plavidla. Došlo však k poklesu využívání plavidel pro volné moře o 20 %. Operativní hodiny leteckých prostředků se významně nezměnily a nadále činily zhruba 3 000 hodin. K potenciálním důvodům těchto výsledků a využití hmotných prostředků v porovnání s rokem 2008 patří značný pokles migračního toku na všech zjištěných trasách (o více než jednu třetinu) a rovněž geoprostorová odchylka mezi jednotlivými SO – některé z nich byly prováděny v blízkosti teritoriálních vod nebo v přilehlých oblastech členských států a z toho vyplývalo menší využití plavidel pro volné moře.

Počet vyslaných odborníků mírně vzrostl, stejně jako celková doba vyslání: ta činila více než 11 000 člověkodnů (nárůst zhruba o 50 %), což účinně prokazuje kombinované příspěvky a solidaritu EU. Pro všechny námořní operace byl k dispozici rozpočet ve výši 34,4 mil. EUR, 56 % vyhrazeného rozpočtu bylo využito na financování

hmotných

prostředků

jednotlivých

členských

států

(v některých

případech využívaných ve třetích zemích). Rovněž účast mezinárodních organizací a agentur byla vyšší než v roce 2008. Operace na námořních hranicích byly v roce 2009 efektivnější než v předešlých letech nejen proto, že se prodloužila doba trvání a zvýšila se intenzivní ostraha, ale také proto, že bylo zachráněno více lidských životů, migrační toky se snížily, bylo odhaleno více napomáhajících osob a zlepšilo se shromažďování informací a práce týmů pro hlášení.

41

•

Během operace Poseidon 2009 byli místním orgánům nápomocni tlumočníci, kteří byli vysláni na moře, a významně tak zlepšovali proces zjišťování totožnosti. Kromě toho ze zjištění vyslaných tlumočníků vyplynulo, že svou původní státní příslušnost uvedlo méně než 10 % vyslýchaných migrantů (více než 3 000 výslechů). Počet vyslaných odborníků a technických prostředků se podstatně zvýšil. Ke společné operaci přispělo 21 členských států se 152 odborníky, kteří byli schopni odpracovat 2 680 člověkodnů operativní činnosti. Z pěti členských států bylo vysláno více než dvacet různých druhů námořních prostředků (čtyři plavidla pro volné moře, šest pobřežních člunů a plavidel a třináct pobřežních hlídkových člunů), které odsloužily více než 11 000 hodin na hlídce. Kromě toho šest letadel a čtyři vrtulníky zajistily 802 hodin na hlídce. Toto vysoké využití hmotných prostředků a odborníků přispělo k poklesu migračního toku (o 16 % méně než v roce 2008). Díky zřízení nového videokonferenčního systému v agentuře Frontex probíhaly videokonference mezi místními koordinačními středisky, mezinárodním koordinačním střediskem a agenturou Frontex. Pouze 38 % z celkového počtu odhalení nelegálních migrantů v operativní oblasti se uskutečnilo na moři, zatímco ke zhruba 62 % případů došlo ve vnitrozemí. Hlavních operativních cílů společné operace bylo dosaženo, je však zjevně nutná užší spolupráce mezi místními orgány.

•

Díky trvalému provádění společné operace Hera 2009 a lepší spolupráci zúčastněných afrických zemí došlo ke znatelnému snížení počtu migrantů přijíždějících na Kanárské ostrovy (po zaokrouhlení 2 280/9 200), jakož i osob zadržených v místě odjezdu. Optimalizovaná vzdušná a námořní ostraha v blízkosti území Senegalu a Mauritánie ve spojení s policejní spoluprací a informačními kampaněmi vedla k drastickému poklesu počtu migrantů a přispěla k záchraně lidských životů. I přes tyto jasné úspěchy by efektivitu a výsledky výrazně zvýšila účast většího počtu členských států.

•

Během společné operace Nautilus 2009 došlo k značnému poklesu počtu státních příslušníků třetích zemí přijíždějících na Maltu. Významná překážka efektivity

společné

operace

však

spočívá

v rozporných

výkladech

mezinárodního námořního práva ze strany členských států a v definici 42

operativní oblasti. To vedlo k omezenému přínosu členských států ke společné operaci pomocí námořních prostředků. Místním orgánům poskytlo pomoc při výsleších a zjišťování totožnosti nelegálních migrantů celkem třináct odborníků z jedenácti členských států. •

I přes tyto problémy bylo dosaženo zlepšení v odborné přípravě před vysláním a v oblasti pokynů pro práci odborníků vysílaných pro zpravodajské účely. Při zohlednění a shrnutí všech vnitřních a vnějších faktorů společné operace se efektivita oproti roku 2008 nezlepšila.

•

Díky dvoustranné dohodě mezi Itálií a Libyí během společné operace Hermes v roce 2009 dramaticky poklesl počet osob připlouvajících z Libye i počet migrantů, kteří zemřeli na moři. Kromě toho lze za slibné považovat i první příklady spolupráce s Alžírskem. Agentura Frontex poprvé vyslala kulturní mediátory na podporu vyslaných příslušníků při výsleších, tlumočení a zjišťování totožnosti. Bylo dosaženo zlepšení v odborné přípravě před vysláním a v oblasti pokynů pro práci odborníků vysílaných pro zpravodajské účely. Pro SO bylo vysláno osmnáct odborníků ze sedmi členských států. Stejně jako v SO Nautilus i v tomto případě vedly odlišné výklady mezinárodního námořního práva k omezenému přínosu členských států ke společné operaci pomocí námořních prostředků. Uvážíme-li vedle uvedených faktorů i šestiměsíční trvání operativní fáze, lze efektivitu SO považovat za zvýšenou. Po opožděném zahájení společné operace Minerva 2009 se aktivně zapojily a zúčastnily všechny španělské orgány. Doporučuje se však zlepšit vnitrostátní koordinaci a spolupráci. Díky vyslání týmů psovodů specializovaných na odhalování ukrytých osob došlo ke snížení počtu migrantů pokoušejících se nelegálně vstoupit do EU. Kromě toho značně klesl počet migrantů zadržených ve španělských přístavech (po zaokrouhlení 400/840), a to částečně v důsledku vyšší výkonnosti pohraničních kontrol v místech odjezdu na základě spolupráce španělských orgánů s marockými protistranami. Při zohlednění a shrnutí všech vnitřních faktorů společné operace zůstala efektivita oproti roku 2008 na stejné úrovni.

43

•

Vytvoření mobilních týmů odborníků během společné operace Indalo 2009 zaměřené

na

provádění

výslechů

ihned

po

příjezdu

migrantů

vedlo

k pružnějšímu přístupu v procesu zjišťování totožnosti. Španělské orgány jmenovaly zpravodajského důstojníka při mezinárodním koordinačním středisku, jehož úloha byla přínosem pro shromažďování zpravodajských informací a podporu mobilních týmů odborníků. K úspěchu SO přispěla aktivní účast členských států ve společné operaci se sedmi námořními prostředky, šesti vzdušnými prostředky a 31 odborníky z šesti členských států. Operace by tedy měla být považována za úspěšnou s ohledem na časový rozsah operativní fáze, zjištění deseti napomáhajících osob a odhalení více než 750 nelegálních migrantů. Za překážku pro operativní činnosti je nyní označována nedostatečná spolupráce s Alžírskem. •

V rámci operativních programů agentury Frontex byly uskutečněny dvě zvláštní činnosti: zaprvé provádění společné operace Focal Points Sea (kontaktní místa na moři, součást programu Focal Points), která byla zahájena dne 14. září 2009, především v rizikových lokalitách ve Středozemním a Černém moři. Bylo již docíleno pokroku při dosahování některých očekávaných udržitelných výsledků, jako je tvorba praktických příruček, které uvádějí fakta pro individuálně přizpůsobenou operativní pomoc, a rovněž v oblasti sdílení zkušeností podporujících zřizování dobře fungujících místních koordinačních středisek. Zadruhé byla během čtyřtýdenní aktivační fáze v zóně evropské sítě hlídek – Alpha za podpory agentury Frontex posílena pravidelná koordinace námořní bezpečnosti mezi Portugalskem a Španělskem. To přispělo k dalšímu rozvoji zřízeného vnitrostátního koordinačního střediska.

•

Pro zvyšování povědomí pohraničních stráží ve věci zneužívání tranzitních víz a námořnických dokladů a „falešných námořních agentur“ v členských státech / přidružených zemích schengenského prostoru provedla agentura Frontex za účasti 35 odborníků z osmnácti členských států společnou operaci Zeus 2009. Spolupráce při hraničních kontrolách v Pobaltí byla posílena aktivní účastí téměř všech jejích členů s Německem jako hostitelskou zemí, včetně Ruské federace. Příprava praktické příručky má podpořit pohraniční stráže v jejich 44

každodenní práci. Byly podniknuty první kroky spolupráce mezi agenturami EU ve věci přístupu k databázím, které provozuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost a které by bylo možné využít k efektivnímu boji s tímto specifickým druhem migračního trestného činu. Stejně důležitý další pokrok byl dosažen ve spolupráci a při sdílení informací o příslušném pohybu osob mezi orgány na letištích a v námořních přístavech.

45

5.4

Příloha D – Seznam školení konaných v roce 2009 Název

Popis činností

Zúčastněné členské státy

Vnitrostátní koordinátoři odborné přípravy

V roce 2009 se konaly se tři konference koordinátorů.

Všechny členské státy

Odborná příprava posádek letadel

Od ledna do prosince 2009 se uskutečnilo 32 různých školení/činností (výcvik optimalizace činnosti posádky, přežití na moři, nacvičování koordinace vzdušných a námořních sil a výměny posádek).

22 členských států

Standardizovaná odborná příprava psovodů

Od ledna 2009 se uskutečnila čtyři setkání. V lednu 2009 proběhl seminář o příručce pro psovody v Iasi v Rumunsku. V Traiskirchenu a Vilniusu se uskutečnily dva semináře pro překladatele. Na konci roku proběhla hodnotící schůzka.


Společné hlavní osnovy

V roce 2009 se uskutečnilo sedm setkání na téma společných hlavních osnov včetně nástroje měření, dílčích vedoucích a hodnotících schůzek. Proběhla dvoustranná setkání se třetími zeměmi s cílem projednat podmínky provádění společných hlavních osnov.


Školení o osnovách střední úrovně

Jedenáct schůzek (včetně např. úvodního školení společných hlavních osnov, tří schůzek pracovních skupin a dvou schůzek k milníkům).


Školení pro střední úroveň

Deset schůzek (včetně např. dvou pilotních kurzů k úmluvě o práci na moři a tří hodnotících schůzek).


Odborná příprava pro odhalování falešných dokladů

V roce 2009 se uskutečnilo pět schůzek zaměřených na odhalování falešných dokladů. Schůzky v rámci spolupráce při hraničních kontrolách v Pobaltí proběhly v červenci.


Odhalování odcizených vozidel

Pět schůzek (včetně seminářů pro multiplikační činnost – překladatele a seminářů o cestovní mapě projektu) od dubna do listopadu 2009, šest členských států uspořádalo 22 týdenních vnitrostátních školení o odcizených vozidlech.


Odborná příprava jednotek rychlé reakce RABIT

Čtyři kurzy odborné přípravy pro pohraniční jednotky rychlé reakce.


EUTD 2009

Pět schůzek týkajících se vývoje EUTD v roce 2010 (testování platformy V-Aula a e-learning).


Zasedání partnerských akademií

V roce 2009 se konaly se dvě konference se zástupci partnerských akademií.


Odborná příprava pro třetí země

Do prosince se konaly tři schůzky. Úvodní konference a prosazování lidských práv v jednotkách pohraniční stráže. V prosinci se uskutečnilo školení na téma „právo na moři“.


Odborná příprava v oblasti společných návratových operací standardizovaná pro příslušníky zajišťující návrat

V roce 2009 se konaly dvě schůzky, hodnotící schůzka proběhla v únoru 2009. Druhá schůzka věnovaná společným návratovým operacím se uskutečnila v listopadu.


Kurzy jazykové výuky

V roce 2009 proběhlo sedm schůzek věnovaných jazykové výuce.


46

5.5

Příloha E – Rozpočtové prostředky v roce 2009 (včetně účelově vázaných příjmů)

Rozpočtová položka (částky v tis. EUR)

Původ ní rozpoč et 2009

(A) Hlava 1 Zaměstnanci Hlava 2 Ostatní správní výdaje Hlava 3 Operativní činnosti Operace a projekty, pozemní hranice 3000 Operace a projekty, námořní hranice 3010 Operace a projekty, vzdušné hranice 3020 Spolupráce při návratových operacích 3050 310

Pozměn ěný rozpočet

(B)

(C)

(D)=(A)+(B)+ (C)

(E)

(D)

(F)

0%

15 956

15 461

97 %

0

0%

10 044

6 558

0

0%

62 250

1 530

10 044 5 000

4 250

34 000

Převedeno do následujícího období

rozpočtové prostředky

automati cky

neautom aticky

(C)

(G)

(H)

15 106

95 %

353

353

2%

495

3%

65 %

4 773

48 %

1 785

1 785

18 %

3 486

35 %

57 990

93 %

34 290

55 %

23 700

25 235

41 %

2 725

4%

5 780

5 780

100 %

3 288

57 %

2 491

2 491

43 %

0

0%

–1 750

34 350

34 350

100 %

23 088

67 %

11 263

11 263

33 %

0

0%

–26

2 624

2 624

100 %

1 040

40 %

1 584

1 584

60 %

0

0%

15 956

57 250

Dostupné

Převody rozpočtových prostředků

2 100

2 650

Vykonané závazky

Provedené platby

(E)/

(F)/

1 536

Nevyužito

Celkem (I)=(G)+( H)

(J)=(D)– (E)–(H)

3 250

2 000

246

5 496

5 496

100 %

3 864

70 %

1 632

1 632

30 %

0

0%

1 400

400

400

2 200

1 434

65 %

560

25 %

874

453

1 327

60 %

313

14 %

1 000

1 650

525

32 %

108

7%

417

1 082

1 500

91 %

42

3%

6 800

5 426

80 %

1 499

22 %

3 927

3 927

58 %

1 374

20 %

320

Analýza rizik Situační středisko agentury Frontex Odborná příprava

330

Výzkum a vývoj

1 400

1 400

1 313

94 %

105

8%

1 208

1 208

86 %

87

6%

340

Sdílené zdroje

1 400

1 400

892

64 %

598

43 %

294

294

21 %

508

36 %

–1 400

550

150

27 %

140

25 %

10

10

2%

400

73 %

0

88 250

80 009

91 %

54 169

61 %

25 838

27 373

31 %

6 705

8%

813

813

100 %

490

60 %

323

323

40 %

0

0%

311

Různé operativní činnosti 350 Celkový součet za řádný rozpočet Hlava 4 Skupina hlavních zemí pro návratové záležitosti

47

650 6 300

500

1 950 83 250 813

5 000

0%

1 536

48

* Hlava 4 obsahuje tzv. účelově vázané příjmy: zvláštní grant Evropské komise na akci nazvanou „Skupina hlavních zemí pro návratové záležitosti“ v rámci přípravných návratových akcí 2007. Z přílohy ke grantové dohodě JLS/2007/MMSiA/Return/014: „… S cílem dosáhnout aktivnější úlohy agentury Frontex v pomoci členským státům při plánování společných návratových operací (SNO) hodlá agentura Frontex založit skupinu hlavních zemí, které mají zkušenosti s organizováním společných nebo rozsáhlých vnitrostátních návratových operací. Cílem je spojit země, které mají zájem o těsnější a přímější spolupráci s ostatními členskými státy a s agenturou Frontex a které hodlají zastávat úlohu vedoucí země při organizování SNO a/nebo se aktivně účastnit přípravných činností SNO. Dalším cílem je určovat cílové země podle aktuálních návratových potřeb a možností, nevybírat cílové země pro SNO jen několik měsíců předem. Dále se pozornost zaměří spíše na rozpoznávání možností než potřeb, protože členské státy mají v oblasti návratů mnoho potřeb, pouze některé z nich jsou však uskutečnitelné. Je tudíž třeba se zaměřit na státní příslušníky určitých zemí, u nichž je návrat možný; např. existuje možnost získat cestovní doklady a příslušné třetí země akceptují SNO. Kromě toho budou uspořádána dvě operativní zasedání, na nichž budou určeny cílové země …“

49

5.6

Příloha F – Počet zaměstnanců

2007

2008

2009

Název oddělení/jednotky

AA

CA

TA

SNE

AA

CA

TA

SNE

AA

CA

TA

SNE

CELKEM

Společné operace

0

1

8

33

0

7

12

31

0

10

19

33

62

Správní služby

3

7

10

0

0

20

18

0

0

26

20

0

46

Analýza rizik

1

1

5

12

0

2

13

17

0

3

12

14

29

Podpora vedení

0

2

6

3

0

3

8

3

0

3

10

5

18

1

3

7

0

0

3

9

0

0

5

9

0

14

Odborná příprava

0

1

2

6

0

2

4

5

0

2

5

4

11

Situační středisko

0

0

1

0

0

3

1

2

0

4

6

3

13

Sdílené zdroje

0

0

2

3

0

0

2

3

0

1

2

4

7

Výzkum a vývoj

0

1

2

4

0

1

1

3

0

1

7

2

10

Právní záležitosti

0

1

1

0

0

1

2

2

0

1

3

0

4

0

0

1

0

0

2

1

0

0

1

2

0

3

Ředitelství

0

0

2

0

0

0

5

0

0

3

5

1

9

CELKEM

5

17

47

61

0

44

76

66

0

60

100

66

226

Financování zakázky

Vnitřní audit řízení jakosti

a

/

AA – pomocný zaměstnanec, CA – smluvní zaměstnanec, TA – dočasný zaměstnanec, SNE – přidělený národní odborník

50

5.7

Příloha G – Změny stavu zaměstnanců

2008

Kategorie a platová třída

2009

Plán pracovních míst

Skutečně obsazeno k 31. 12. 2008

Plán pracovních míst

Stálí

Dočasní

Stálí

Dočasní

Stálí

Dočasní

AD16

0

0

0

0

0

0

AD15

0

1

0

1

0

1

AD14

0

1

0

1

0

1

AD13

0

6

0

3

0

6

AD12

0

3

0

5

0

3

AD11

0

8

0

7

0

9

AD10

0

7

0

7

0

8

AD9

0

1

0

1

0

1

AD8

0

21

0

14

0

36

AD7

0

1

0

1

0

2

AD6

0

3

0

0

0

4

AD5

0

3

0

3

0

2

AD celkem

0

55

0

43

0

73

AST11

0

0

0

0

0

0

AST10

0

0

0

0

0

0

AST9

0

0

0

0

0

0

AST8

0

5

0

5

0

5

AST7

0

8

0

7

0

9

AST6

0

6

0

4

0

7

AST5

0

12

0

8

0

15

AST4

0

3

0

3

0

3

AST3

0

5

0

5

0

5

AST2

0

0

0

0

0

0

AST1

0

0

0

0

0

0

AST celkem

0

39

0

32

0

44

Celkový součet:

0

94

0

75

0

117

51

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie

52

V roce 2009 se práce agentury Frontex vyznačovala konsolidací v oblasti

Recommend Documents