V PRESU: zákulisí výroby pomerančové The Basics of Orange Juice šťávy SHRNUTÍ
8
Výroba a prodej potravin celosvětově přináší miliardové zisky. Nadnárodní korporace však na sebe málokdy berou odpovědnost za pracovní podmínky zaměstnanců ve svém dodavatelském řetězci nebo za dopad výroby na životní prostředí. Studie nazvaná V PRESU (SQUEEZE OUT) transparentně popisuje celý evropský dodavatelský řetězec pomerančové šťávy od pěstování pomerančů až po uvádění hotové šťávy na trh. Výsledky výzkumu v Brazílii i v Evropě poukazují na to, co si evropští prodejci potravin raději nechávají pro sebe: závislost a využívání dělníků na plantážích a v továrnách a ničení životního prostředí, především masivním používáním pesticidů. Studie stručně popisuje pěstování a zpracovávání citrusů v Brazílii a poukazuje na ekonomický profil hlavních společností ve všech příslušných odvětvích – zemědělských (pěstování a sklizeň pomerančů), průmyslových (zpracování pomerančů na šťávu) i v marketingu a prodeji hotového produktu (evropští maloobchodní prodejci). Výsledky studie vycházejí z kvalitativního výzkumu včetně dvou cest přímo na místo. Jednu podnikla na přelomu června a července 2013 německá nezisková organizace Christliche Initiative Romero e.V. (CIR)1, která se zabývá rozvojovou politikou, druhou pak v červenci 2015 CIR spolu s rakouskou neziskovou organizací zaměřenou na ochranu životního prostředí GLOBAL 2000. Organizace CIR si navíc v roce 2013 objednala studii od Instituto Observatório Social (IOS). Kromě primárních zdrojů (individuální rozhovory s dělníky a zástupci odborů) byly využity i různé sekundární zdroje, například podnikové a odvětvové materiály, materiály od podnikových sdružení a informace od státních institucí / státního zastupitelství pro oblast práce (MPT), z odborného tisku, od vysokých škol apod.
ZÁKLADNÍ FAKTA O POMERANČOVÉ ŠŤÁVĚ Pomerančová šťáva prodávaná v obchodech je buď čerstvě lisovaná, nebo vyrobená z koncentrátu, který se začal používat v roce 1945. Pro brazilský trh má hlavní význam právě šťáva z koncentrátu. Na světovém obchodu s pomerančovou šťávou ze zmrazeného koncentrátu má totiž Brazílie více než 80% podíl.2 Za posledních 30 let došlo ve výrobě pomerančové šťávy k obrovskému nárůstu produktivity, částečně díky hustší výsadbě pomerančovníků. K přežití na vysoce konkurenčním trhu je nutná stále větší koncentrace ve všech částech výrobního řetězce. Malí nebo střední pěstitelé musejí nyní soutěžit se třemi nadnárodními zpracovatelskými podniky. Zatímco v letech 1970 až 1990 ve výrobě pomerančové šťávy působilo 15 až 20 malých podniků3, od 80. let minulého století velcí hráči malé firmy skupují a vytlačují je z trhu. V Brazílii dnes veškeré zpracování a vývoz pomerančové šťávy ovládají společnosti Sucocítrico Cutrale Ltda. (Cutrale), Citrosuco S / A Agro (Citrosuco) a Louis Dreyfus Commodities Agroindustrial S / A (LDC). Tyto tři společnosti zajišťují přes 50 % dodávek pomerančové šťávy velkým výrobcům balených nápojů. Díky této zjevné konsolidaci mají uvedené tři velké společnosti obrovskou sílu při jednání o cenách s pěstiteli pomerančů a pravidelně se jim daří stlačovat výkupní ceny pod úroveň výrobních nákladů. Výrobci pomerančové šťávy platí pěstitelům přibližně 2,60 eur za přepravku pomerančů (40,8 kg).4 Vzhledem k nízkým cenám, jež pomerančový kartel vyplácí a jež často nepokryjí ani výrobní náklady, roste počet lidí bez vlastní půdy, kteří pracují na plantážích. Zároveň dochází ke stále větší koncentraci trhu v evropském maloobchodě. Doslova na každém evropském trhu ovládají 80‑90 % veškerého maloobchodního prodeje potravin tři nebo čtyři řetězce supermarketů, což přímo nebo nepřímo ovlivňuje pracovní podmínky milionů pracovníků na celém světě. Hlavní obchodní strategií evropských prodejců jsou privátní značky. Místo nakupování a prodeje nezávislých značek si evropští obchodníci stále častěji zajišťují a prodávají „vlastní“ výrobky. V Evropě je 66 % veškeré prodané pomerančové šťávy označeno etiketou některého supermarketu nebo diskontu.
CIR:http://www.ci-romero.de/fileadmin/media/informieren-themen/studien/CIR_Orange_juice_study_low_sp.pdf Srv. Commodities: Orange Juice, http://www.investopedia.com/university/commodities/commodities14.asp (staženo: 22. 9. 2015). 3 Srv. http://www.iea.sp.gov.br/out/verTexto.php?codTexto=3018 (staženo: 22. 9. 2015). 1 2
JAK VÝROBA POMERANČOVÉ ŠŤÁVY POŠKOZUJE ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Tržní mechanismy popisované jako nepoctivé obchodní praktiky vedou k porušování práv dělníků i k trvalému poškozování životního prostředí. Velké, ekonomicky silné nadnárodní společnosti dokáží významně ovlivnit legislativu v jednotlivých zemích, takže zákony v důsledku snahy těchto podniků o maximální zisk chrání krátkodobé korporátní zisky a opomíjejí nebo externalizují náklady spojené se životním prostředím a lidským zdravím, které nese společnost. Významným sociálním problémem je v této souvislosti postupující devastace přírodního kapitálu, protože znevýhodněné skupiny obyvatel nemají možnost ztracený přírodní kapitál ničím nahradit (například lidé žijící v chudobě si nemohou místo znečištěné pitné vody kupovat čistou).
Nejvyšší míra využívání pesticidů na světě Pomeranče patří k plodinám s nejvyššími nároky na používání pesticidů: ze všech plodin vyvážených z Brazílie se právě na pomeranče spotřebuje největší množství pesticidů na hektar.4 Brazílie je od roku 2008 zemí s největší spotřebou pesticidů na světě,5 přičemž k obzvlášť rychlému nárůstu jejich spotřeby došlo v posledních deseti letech (190 %, zatímco celosvětová spotřeba vzrostla jen o 93 %). Prodej pesticidů je v Brazílii velice výnosná obchodní činnost, toto odvětví ovšem ovládá jen několik mezinárodních společností. Pesticidy prodávané a užívané v Brazílii jsou bohužel zároveň extrémně škodlivé a řada z nich je v jiných zemích z důvodu ochrany životního prostředí zakázána.6 Počet hlášených otrav pesticidy se od roku 2007 zdvojnásobil na 4 537 případů. Vzrostl také počet nehod souvisejících s používáním pesticidů, a to o 67 %. Oficiální statistiky hlásí i zvýšení počtu úmrtí ze 132 na 206 případů. Odhadovaný počet nenahlášených případů je ještě mnohem vyšší. Začátkem posledního desetiletí se navíc v Brazílii na pomerančích objevila choroba označovaná jako zelenání citrusů. To vedlo k masivnímu používání neonikotinoidních insekticidů, jež podle všeho ohrožují populace divokých i domácích včel. Tyto insekticidy, které likvidují přenašeče bakterií způsobujících zelenání pomerančů, zároveň hubí včely využívané k opylování komerčních pomerančových kultur. Od roku 2008 do roku 2010 byl jen v okrese Rio Claro, jenž je součástí brazilského státu São Paulo, hlášen úhyn 10 000 včelstev.
Dopad produkce pomerančové šťávy na klima – dopad chování spotřebitelů Jaký dopad na klima má sklenička pomerančové šťávy, kterou si dáte k snídani? Abychom na tuto otázku mohli odpovědět, je třeba vzít v úvahu celý životní cyklus, v němž jsou zohledněny nejen emise spojené s výrobou, ale také ty, jež vzniknou při nákupu a spotřebě. Při takovém pohledu se jasně ukazuje, že ekologickou stopu pomerančové šťávy můžeme přímo ovlivnit i my, spotřebitelé. Ve fázi výroby, která zahrnuje zemědělskou činnost (především při výrobě koncentrátu) se spotřebuje velké množství energie, i když dopad této energetické spotřeby na emise CO2 je o něco nižší díky tomu, že Brazílie ve velkém měřítku využívá biopaliva. Tím, že si na nákup dojedete autem, však můžete k uhlíkové stopě zmíněné skleničky pomerančové šťávy přispět víc než celá přeprava z Jižní Ameriky do Evropy. Z porovnání výsledků čtyř studií životního cyklu vyplývá, že k litru pomerančové šťávy se pojí ekvivalent jednoho kilogramu CO2.7 To je množství srovnatelné například s biomlékem a podobné údaje platí i pro šťávy z jiného ovoce.8
https://books.google.de/books?id=1SHrExQdXfIC&pg=PA123&lpg=PA123&dq=euros+on+the+world+market, +where+FCOJ+is&source=bl&ots=ACQ8G1fyHN&sig=qXGfVCjbSJWNdjud66m1cXQmrg4&hl=de&sa=X&redir_ esc=y#v=onepage&q=euros%20on%20the%20world%20market%2C%20where%20FCOJ%20is&f=false 5 Srv. Neves, Marcos Fava : An Overview of the Brazilian Citriculture 2009 6 Agência Nacional de Vigilância Sanitária. Programa de Análise de Resíduos de Agrotóxicos em Alimentos (PARA). Relatório de Atividades de 2011 e 2012. Brasília: Agência Nacional de Vigilância Sanitária; 2013 7 PAN; Highly hazardous pesticides from BASF, Bayer, and Syngenta! Results of an international investigation. 2012. http://www. pan-germany.org/download/Big3_EN.pdf 8 Carbon & water footprint of oranges and strawberries. A literature review. Mordini, M., Nemecek T., Gaillard G. Hrsg. Zürich, Agroscope Reckenholz-Tänikon ART. . December , 2009, 1-76 S. http://www.saiplatform.org/uploads/Library/WG%20Fruit%20 -%20ART%20Final%20Report.pdf 4
PORUŠOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV PŘI VÝROBĚ POMERANČOVÉ ŠŤÁVY Pěstování pomerančů je velice náročné na lidskou práci. Plody se většinou sbírají ručně, sběrači se často přesunují z jedné plantáže na druhou a podle sezóny sklízejí pomeranče, cukrovou třtinu nebo jiné plodiny. Pracují většinou za tak nízkou mzdu, že jim nezajistí důstojné živobytí. Nesou následky nevybíravé hospodářské soutěže mezi nadnárodními výrobci pomerančové šťávy. Jejich práce je fyzicky namáhavá, špatně placená a nedostává se jim právní ochrany. Pracovní týden na brazilských plantážích má oficiálně 44 hodin a dělníci mají nárok na hodinovou přestávku na oběd. Tlak na produkci je však tak velký, že se často musejí přestávky na oběd vzdát a jsou fakticky nuceni pracovat déle. Během sklizně se od nich navíc očekává, že budou pracovat i o víkendech. Podle docházkových karet se zjistilo, že několik let dostávali dělníci jen jeden den volna za měsíc. Dělníci ze všech studovaných společností také uváděli, že žebříky, které mají při práci používat, nejsou pro takovou práci vhodné, což vede k častým úrazům a nehodám. Žebříky jsou všechny stejně dlouhé, ale pomerančovníky dorůstají do různé výšky. Na plantážích se často provádějí chemické postřiky v době, kdy tam dělníci pracují, což jim způsobuje alergické reakce a další zdravotní problémy. Nedostávají školení bezpečnosti a zdraví při práci ani školení, jak zacházet s toxickými látkami. Zaměstnavatelé dělníky neinformují o tom, jakým rizikům se při práci vystavují ani jak se před nimi chránit. Ochranné oděvy nejsou buď k dispozici vůbec, nebo jsou nevhodné, a i když je někteří dělníci dostávají, stěžují si na jejich špatnou kvalitu. Autobusy a dodávky, které dělníky na plantáže přepravují, jsou ve velmi špatném technickém stavu a často nejsou ani registrované. Dělníky na plantáže většinou vozí ti, kdo jim práci zprostředkovali, ve svých vlastních dodávkách, takže v případě nehody lze požadovat odškodnění jen od zprostředkovatele – a Cutrale, Citrosuco a LDC nenesou žádnou odpovědnost. Ze studie také vyplynulo, že dochází k diskriminaci žen. Podle odborových zdrojů mívají muži zaměstnaní v továrnách na zpracování šťávy většinou smlouvy na dobu neurčitou, zatímco většina žen na dobu určitou.9 Odborové svazy také uvádějí, že z továren společností LDC a Cutrale byla propuštěna řada těhotných žen nebo žen s dětmi.10 Kromě ekonomického znevýhodnění a diskriminace se ženy také stávají oběťmi psychologických, fyzických a sexuálně motivovaných útoků.
Introduction
5
Na plantážích i v továrnách je jasně patrná nechuť k odborům. Dělníkům napojeným na odbory hrozí propuštění ze zaměstnání.
9
10
T. Lindenthal, T. Markut, S. Hörtenhuber, G. Rudolph, K. Hanz 2010 Klimabilanz biologischer und konventioneller Lebensmittel im Vergleich „Ökologie und Landbau http://www.fibl.org/fileadmin/documents/de/oesterreich/ arbeitsschwerpunkte/Klima/Klimabilanz_bio_konv_Vergleich_0912.pdf Závody v obcích Piratininga, Duartina a Mogi Mirim
CO MAJÍ DĚLAT PRODEJCI? Evropské supermarkety by na sebe měly vzít odpovědnost za podmínky v dodavatelském řetězci výrobků, které prodávají, zvláště pokud jde o jejich privátní značky, jež v případě pomerančové šťávy představují 66 % veškerého objemu prodaného v maloobchodech. Prodejci by měli podniknout například tyto kroky: • participativním a transparentním způsobem posoudit sociální a ekologické dopady svého provozu a zajišťování zdrojů, přičemž zohlední místní problémy a sociální situaci; společně s dodavateli vypracovat plány, jak situaci napravit, s jasným časovým horizontem; •
ve spolupráci s odbory, místními zaměstnanci a dalšími zúčastněnými subjekty zavést spolehlivý postup monitoringu; tyto organizace musejí mít stejné zastoupení na všech úrovních rozhodování, včetně té nejvyšší; je také nutné zavést systém pro podávání stížností a systém nezávislého ověřování;
• ve spolupráci s odbory, místními zaměstnanci a dalšími zúčastněnými subjekty stanovit minimální mzdu pro dělníky pracující na výrobě pomerančové šťávy v brazilském státě São Paulo; • zveřejnit úplný seznam brazilských dodavatelů; • zajistit, aby v celém dodavatelském řetězci byla respektována a podporována práce odborových svazů; • zajistit, aby v dodavatelském řetězci nedocházelo k diskriminaci žen (diskriminační praxe při náboru pracovnic, různá mzda za stejnou práci, diskriminace v přístupu ke školení a kariérnímu postupu, sexuální obtěžování apod.);
Call For Change: The SUPPLY CHA!NGE
• požadovat od subdodavatelů, aby v jejich továrnách byla dodržována základní práva dělníků Project podle úmluv Mezinárodní organizace práce a obecných zásad OSN.
42
