V Praze dne 29. září 2015

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Odbor vysokých škol – odbor 30 k č. j. MSMT-33643/2015-1 Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 Zasláno a podepsáno elektronicky datovou schránkou

V Praze dne 29. září 2015

Vyjádření Univerzity Jana Amose Komenského Praha s.r.o. ke stanovisku Akreditační komise ze dne 16. 9. 2016 (správně 2015), doručeném dne 24. 9. 2015, k prodloužení akreditací studijních programů speciální pedagogika, podle výzvy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 33643/2015-1 ze dne 24. 9. 2015 Vážená paní ředitelko, v plné moci za účastníka správního řízení, Univerzitu Jana Amose Komenského Praha s.r.o., IČO: 46358978, se sídlem Roháčova 1148/63, 130 00 Praha 3 - Žižkov (dále jen „UJAK“) si Vám dovolujeme zaslat základní vyjádření ke stanovisku Akreditační komise ze dne 16. 9. 2015, doručeném dne 24. 9. 2015, k prodloužení akreditací studijních programů speciální pedagogika, podle výzvy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) č. j. 33643/2015-1 ze dne 24. 9. 2015. I. Námitka nedostatku času Dovolujeme si na prvním místě upozornit, že k vyjádření v takto zásadní právní věci, jejíž výsledek se dotýká nejen účastníka řízení, ale práv a oprávněných zájmů dalších osob, přinejmenším 740 studentů, desítek vysokoškolských učitelů na UJAK, jakož i v širším smyslu dalších desítek či stovek základních a středních škol, jejichž učitelé si doplňují zákonem požadované studium pro výkon pedagogické praxe právě na UJAK, byl účastníku

Havel, Holásek & Partners s.r.o. advokátní kancelář

řízení poskytnut 1 (slovy jeden) pracovní den, což rozhodně není standardní lhůta ve správním řízení. Takový postup se příčí základním zásadám správního řízení, přinejmenším: - zásadě ochrany práv a oprávněných zájmů soukromých osob a minimalizace zásahů do nich podle § 2 odst. 3 správního řádu (dále jen „SpŘ“), podle níž správní orgán šetří (tj. má povinnost šetřit) práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu a - zásadě veřejné správy jako služby podle § 4 SpŘ, podle níž je veřejná správa službou veřejnosti a správní orgán s dostatečným předstihem uvědomí (tj. má povinnost uvědomit) dotčené osoby o úkonu, který učiní a umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.“1 Účastník řízení si je samozřejmě vědom skutečnosti, že odbor vysokých škol MŠMT konal, jak nejlépe mohl a s nejvyšším možným urychlením, když požádal UJAK o vyjádření ještě týž den, kdy sám obdržel stanovisko Akreditační komise (24. 9. 2015). K porušení základních zásad činnosti správních orgánů však došlo na úrovni posuzování žádosti o prodloužení akreditace Akreditační komisí, která jednala na základě žádosti účastníka řízení ze dne 26. 5. 2015, ale ať již záměrně nebo z jiných důvodů, ji posoudila až těsně před skončením akreditace (30. 9. 2015), přestože zasedala i v dřívějších termínech. Akreditační komise má povinnost jednat bezodkladně podle § 71 odst. 1 SpŘ per analogiam a především tak, aby naplnila zásadu ochrany a možnosti plného uplatnění práv účastníka řízení i navazujících kompetencí MŠMT. Pokud Akreditační komise obdržela žádost o akreditaci 26. 5. 2015, pak doručením svého stanoviska až dne 24. 9. 2015 porušila nejen výše uvedené obecné právní povinnosti, ale dokonce i nejzazší zákonnou lhůtu k posouzení žádosti o udělení akreditace v délce 120 dnů podle § 79 odst. 2 zákona o vysokých školách. Účastník řízení byl protiprávním postupem Akreditační komise zkrácen na svých právech takovým způsobem, že to může mít za následek nezákonnost rozhodnutí o akreditaci. Vyhrazuje si proto právo své vyjádření doplnit. II. Námitka podjatosti členů Akreditační komise Již v předchozím vyjádření ze dne 24. 9. 2015 upozornila UJAK na vyloučení předsedkyně, případně dalších členů Akreditační komise ze všech úkonů, při nichž by mohli ovlivnit výsledek řízení ve věci UJAK, podle § 14 odst. 1 SpŘ.

1

Blíže k vysvětlení základních zásad činnosti správních orgánů srov. učebnice a komentářovou literaturu, např. VEDRAL, J.: Správní řád. Komentář. Bova Polygon. Praha. 2006; JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D.: Správní řád. Komentář. 2. vydání. C. H. Beck. Praha. 2009; HENDRYCH, D. a kol.: Správní právo. Obecná část. 7. vydání. C. H. Beck. Praha, 2009; ČERNÝ, P., DOHNAL, V., KORBEL, F., PROKOP, M.: Průvodce novým správním řádem. Praha. Linde Praha, a. s. 2006 ad.

2 / 19


UJAK vznesla odůvodněné námitky podjatosti předsedkyně, případně dalších členů Akreditační komise přípisy ze dne 12. 5. 2015, 10. 8. 2015, 31. 8. 2015 a 23. 9. 2015; - přípis ze dne 12. 5. 2015 byl adresován přímo Akreditační komisi a zůstal v otázce podjatosti bez reakce, - přípis ze dne 10. 8. 2015 byl adresován MŠMT a následně byl ze strany MŠMT přípisem ze dne 19. 8. 2015, č. j. MSMT-14615/2015-6 předán k vyřízení Akreditační komisi, kde zůstal opět bez reakce, - přípis ze dne 31. 8. 2015 byl adresován MŠMT, - přípis ze dne 23. 9. 2015 byl adresován přímo Akreditační komisi, a přestože jí urgoval k vypořádání námitek podjatosti, zůstal opět bez jakékoli reakce. Vzhledem k tomu, že uvedené přípisy nebyly učiněny přímo v tomto správním řízení o prodloužení akreditace pro studijní obory speciální pedagogika, z povahy věci se nutně týkají všech postupů Akreditační komise a měly být Akreditační komisí vypořádány. Pouze z opatrnosti, vznáší účastník řízení uvedené námitky podjatosti znovu i přímo v tomto správním řízení. Podle § 49 odst. 2 SpŘ je správní řízení zásadně neveřejné.2 Poskytování informací správním orgánem o správním řízení sice není vyloučeno a lze jej realizovat na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nicméně i to pouze při respektování základních zásad činnosti správních orgánů a dalších požadavků správního řádu, zejména pravdivosti, objektivity a zdrženlivosti vyplývajících ze zásady materiální pravdy (§ 3 SpŘ) a ochrany práv a oprávněných zájmů dotčených osob (§ 2 odst. 3 a § 49 odst. 2 SpŘ). Podle § 7 odst. 1 věta 2 SpŘ má správní orgán postupovat vůči dotčeným osobám nestranně. Podle 14 odst. 1 SpŘ je každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu, o níž lze důvodně pochybovat o její nepodjatosti, vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit. Za podjatou je třeba považovat každou osobu, u níž existuje důvodná pochybnost, že může mít s ohledem na svůj poměr k věci nebo účastníkům řízení určitý zájem na výsledku řízení; není přitom rozhodný pouze skutečný subjektivní vztah úřední osoby k dané věci, ale i to, jak se tento vztah jeví objektivně navenek.3 Tedy například, podle judikatury Ústavního soudu, jak svůj vztah k dané problematice tato osoba prezentuje ve veřejných sdělovacích prostředcích.4

2

Srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 7. 2007, sp. zn. II. ÚS 192/05: „Zatímco soudní řízení ovládá zásada bezprostřednosti, ústnosti a veřejnosti, správní řízení je ovládáno zásadou neveřejnosti a písemnosti.“. 3 Viz nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 371/04. 4 Srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2007, sp. zn. I. ÚS 722/05.

3 / 19


Předsedkyně Akreditační komise se v průběhu roku 2015 dopustila opakovaného a rozsáhlého zveřejňování nepravdivých či zavádějících informací na úkor UJAK; jde například o následující případy vyjadřování prof. PhDr. Vladimíry Dvořákové, CSc. v hromadných sdělovacích prostředcích, které navrhujeme jako důkaz, z nichž každý, sám o sobě, naplňuje důvody podjatosti úřední osoby: -

V Mladé frontě DNES pro článek Dali za studium 150 tisíc, stejně jim hrozí odchod ze dne 10. 1. 2015 (str. 7, rubrika Z domova) uvedla, že na jednoho vedoucího diplomových prací připadalo v průměru 56 diplomantů, ačkoliv reálně byl nastaven systém tak, že v průměru šlo pouze o 7 diplomantů na jednoho vedoucího.

-

V FTV Prima dne 5. 2. 2015 (Zprávy v 18:55) uvedla, že seminární skupiny UJAK mají často více než 100 studentů. Seminární skupiny však mají pouze obory prezenčního studia, přičemž v nich je vždy maximálně 24 studentů v případě speciální pedagogiky a maximálně 30 studentů v případě ostatních oborů (pouze zcela výjimečně, při počtu studentů v jedné seminární skupině do 36 studentů se taková skupina z pragmatických důvodů nedělí). V průměru jde o méně než 21,5 studenta na seminář při celkovém počtu 67 seminárních skupin v akademickém roce 2014/2015. V kombinované formě studia seminární skupiny nejsou; zde jsou organizovány pouze přednášky s kapacitou 60 – 120 posluchačů, což je výrazně nižší počet, než na jiných vysokých školách.

-

V ČRo Radiožurnál dne 5. 2. 2015 (Ranní interview v 8:50) uvedla, že UJAK nereagovala na výtky akreditační komise ohledně nedostatečného počtu pracovníků na počet studentů. UJAK však od roku 2010 snížila počet studentů z 11 281 na 6 084, tedy téměř na polovinu, přičemž počet akademických pracovníků ve sledovaném období klesl pouze o 11 %. V současnosti, k 30. 6. 2015 studuje na UJAK již jen 3 973 studentů, což je zhruba pouhá jedna třetina počtu z roku 2010. Podle výročních zpráv UJAK za roky 2010 – 2014, které musí být předsedkyni Akreditační komise známy, došlo k následujícím změnám počtu studentů: 11 281 studentů v roce 2010, 9 811 studentů v roce 2011, 8 040 studentů v roce 2012, 6 604 studentů v roce 2013, 6 084 studentů v roce 2014 (tj. pouhých 53,93 % stavu z roku 2010), (3 973 studentů k 30. 6. 2015, tj. pouhých 35,22 % stavu z roku 2010). Důkaz: Matrikou studentů UJAK, kterou má Ministerstvo k dispozici podle § 87 odst. i) zákona o vysokých školách

-

V ČT 24 dne 6. 2. 2015 (Zprávy v 7:30) uvedla, že diplomové práce (v oboru speciální pedagogika - učitelství) vedou především externisté a nedostatečně vzdělaní lidé. Tyto práce však vede 7 profesorů, 15 docentů, 24 odborných asistentů

4 / 19


s vědeckými hodnostmi, 27 osob s titulem PhDr. nebo PaedDr., 19 osob s titulem Mgr. nebo Ing. Přitom akademičtí pracovníci bez vědecké hodnosti prokazatelně vedou diplomové práce na jiných vysokých školách v ČR. -

V Echo24.cz pro článek: Stroj na stamiliony se možná zasekne. UJAK může skončit za pár měsíců ze dne 6. 2. 2015 bez jakéhokoliv odkazu na relevantní fakta uvedla, že UJAK neplní zákonné povinnosti a žene se jen za bezprostředním ziskem na úkor vzdělání. To je velmi subjektivní a nepodložené tvrzení, jehož by se měly úřední osoby obecně vyvarovat, neboť svědčí o jejich zaujatosti a poškozuje dotčené osoby (zde nejen dobré jméno UJAK jako právnické osoby, ale i osobní čest tisíců jejích zaměstnanců, studentů i úspěšných absolventů, kteří se mu nemohou efektivně bránit). Úřední osoby vystupují při svých veřejných prohlášeních z pozice silnějšího, neboť požívají autority orgánu veřejné moci, a právě proto by se měly vyjadřovat objektivně a pravdivě bez obtížně verifikovatelných subjektivních konotací, uměřeně, nepředpojatě a podle základních zásad činnosti správních orgánů.

-

V ČRo Radiožurnál dne 18. 2. 2015 (Dvacítka Radiožurnálu v 17:05) uvedla, že UJAK nesplňuje požadavky na zveřejňování diplomových prací, ačkoliv diplomové práce zveřejňuje zcela v souladu se zákonem. Všechny diplomové práce jsou veřejně k dispozici v knihovně školy zcela v souladu se zněním Studijního a zkušebního řádu UJAK registrovaného MŠMT. Počínaje rokem 2012 zveřejňuje UJAK celé znění diplomových prací i elektronicky s přístupem z knihovny vysoké školy, přičemž řada jiných vysokých škol diplomové práce nezveřejňuje elektronicky vůbec.

-

V IDNES.cz pro článek: Komise nesouhlasí s dalším působením UJAK. Škola by mohla skončit ze dne 15. 4. 2015 uvedla, že UJAK nemá nastavený systém pro kontrolu kvality. UJAK má ve skutečnosti zpracovanou a využívá komplexní metodiku pro zabezpečování a řízení kvality výuky s názvem „Vnitřní systém hodnocení a zajišťování kvality“, který je zakotven v čl. 2 bod 5 a čl. 17a Statutu UJAK registrovaném Ministerstvem. Výstupy z hodnocení se projednávají na zasedáních vědecké rady, jsou podrobně popsány ve veřejných výročních zprávách UJAK i kontrolních zprávách pro Akreditační komisi, které musí být předsedkyni Akreditační komise známy. UJAK podle Statutu provádí pravidelně a průběžně vnitřní hodnocení výuky. Sleduje především kvalitu uskutečňování akreditovaných studijních programů a kvalitu výzkumných, vývojových nebo dalších tvůrčích činností. Hodnocení je zveřejňováno jedenkrát ročně ve výroční zprávě o činnosti UJAK. Komplexní systém hodnocení a zajišťování kvality zahrnuje periodické hodnocení kateder (výkonnost ve výzkumu a výuce), hodnocení výuky studenty i absolventy, hodnocení kvality vedení kvalifikačních prací a celkové hodnocení úrovně pedagogické, vědecké, výzkumné, vývojové a inovační činnosti univerzity. Na hodnocení se podílí evaluační komise UJAK, z níž alespoň dva členové nesmějí být členy akademické obce univerzity. Výsledky hodnocení činnosti univerzity schvaluje

5 / 19


vědecká rada. V rámci hodnocení UJAK dále využívá antiplagiátorský systém Theses Masarykovy univerzity (má jej pouze 57 % vysokých škol v České republice). Studenti UJAK vyplňují dotazníky každým rokem elektronicky v informačním systému školy ohledně kvality výuky, vedení bakalářských a diplomových prací. Dotazníky vyplňují i absolventi, kteří hodnotí školu v několika různých oblastech. Rovněž každý rok probíhá souhrnné hodnocení činnosti kateder. Důkaz: Citovanými veřejně přístupnými zdroji Výroční zprávy o činnosti UJAK za roky 2010 a 2014 http://www.ujak.cz/univerzita/zakladni-dokumenty/dalsi-dokumenty-ze-zakona-o-vs Vnitřní systém hodnocení a zajišťování kvality, čl. 2 bod 5, čl. 17a Statutu UJAK: http://www.ujak.cz/univerzita/zakladni-dokumenty/vnitrni-predpisy-registrovanemsmt/ Výroční zpráva o činnosti UJAK za rok 2014, kapitola 13 – Zajišťování kvality a hodnocení realizovaných činností (str. 101-109): http://www.ujak.cz/univerzita/zakladni-dokumenty/dalsi-dokumenty-ze-zakona-o-vs Internetové stránky UJAK, www.ujak.cz Ze všech uvedených bodů vyplývá nejen důkaz o porušení povinnosti nestranného a věcně správného postupu úřední osoby předsedkyně Akreditační komise, ale též o její podjatosti a způsobu, s nímž přistupuje k vedení správního řízení, v němž zjevně preferuje vlastní sebeprezentaci na základě emočně i věcně přepjatých či zcela nepravdivých argumentů, před zákonným výkonem pravomoci správního orgánu a prostými objektivními fakty. Tím, že Akreditační komise ignorovala opakované námitky podjatosti, nijak se s nimi nevypořádala a bez dalšího připustila výkon pravomoci osobami, které byly přímo ze zákona vyloučeny ze všech úkonů v řízení ve smyslu § 14 odst. 1 SpŘ, došlo nejen k flagrantnímu porušení práv účastníka řízení, ale mohlo dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), c), odst. 2 písm. d), 3 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění. Ignorování námitek podjatosti je, mimo jiné, též zcela evidentním důkazem podjatosti příslušných úředních osob. Stanovisko Akreditační komise ze dne 16. 9. 2015, doručené dne 24. 9. 2015, je výsledkem jednání vyloučených osob a jako takové porušuje nejen základní procesní práva účastníka řízení, ale vzhledem k obsahu i jeho hmotné právo získat akreditaci při splnění všech zákonných podmínek. Účastník řízení byl protiprávním postupem Akreditační komise zkrácen na svých právech takovým způsobem, že to může mít za následek nezákonnost rozhodnutí o akreditaci.

6 / 19


III. Hodnocení UJAK Vzhledem k tomu, že ve správním řízení i v hromadných sdělovacích prostředcích vznikají kolem UJAK četná nedorozumění a objevují se zkreslené nebo i zcela nepravdivé informace, na nichž se bohužel nemalou měrou podílí shora uvedenými výstupy i Akreditační komise, považujeme za vhodné na tomto místě uvést některá reálná fakta o UJAK. UJAK je dlouhodobě (od roku 2001/2002) působící a uznávanou vysokou školou v České republice, která se ve vysokoškolském studiu a výzkumu orientuje na humanitní a společenské vědy s převahou oborů: speciální pedagogika, vzdělávání dospělých (andragogika), sociální a mediální komunikace, evropská hospodářskosprávní studia, management cestovního ruchu, právo v podnikání, manažerská studia – řízení lidských zdrojů, audiovizuální komunikace a tvorba, scénická a mediální studia a bezpečnostní studia. V roce 2014 UJAK uskutečňovala 10 akreditovaných bakalářských oborů, 6 oborů magisterských, 2 obory doktorské a mezinárodně akreditovaný program Master of Business Administration (MBA) se zaměřením na řízení lidských zdrojů a Evropskou unii. UJAK nabízí ucelený systém univerzitního vzdělávání, založený na vzájemně prostupných studijních programech bakalářských, magisterských a doktorských, včetně oprávnění konat rigorózní řízení, s právem udělovat všechny typy univerzitních titulů (Bc., Mgr., Ing., PhDr., Ph.D.) a profesní titul MBA. UJAK dlouhodobě nabízí možnost studovat prezenčně i kombinovanou formou. UJAK je jednou z největších vysokých škol, resp. univerzit v České republice, s tisíci studentů, desetitisíci úspěšných absolventů, všemi stupni vysokoškolského studia, včetně celoživotního vzdělávání, kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů, jazykových kurzů včetně oprávnění udělovat mezinárodně uznávané jazykové eurocertifikáty TELC 5 (jako výhradní partner v ČR), až po studium v doktorském studijním programu (Ph.D.) a mezinárodní akreditaci (MBA). UJAK disponuje vlastním vydavatelstvím odborné literatury6. UJAK se podílí na vědeckém výzkumu a má status výzkumné organizace podle evropského práva. UJAK je zapojena do národních i mezinárodních projektů v oblasti základního výzkumu (např. GAČR), aplikovaného výzkumu (např. Národní program výzkumu, Program bezpečnostního výzkumu MV ČR, výzkum pro místní samosprávu či státní zakázky v oblasti strategického a koncepčního rozvoje vysokého školství a řízení vědy), vývoje (např. program Tempus Evropské komise nebo přímá bilaterální spolupráce se zahraničními univerzitami), inovace terciárního vzdělávání (projekty z operačních programů EU) či studentské výměny (Erasmus ad.). Od roku 2010 má UJAK postavení výzkumné organizace a je zařazena v registru subjektů Informačního systému výzkumu a vývoje mezi výzkumné organizace ve smyslu Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. UJAK 5 6

http://www.ujak.cz/katedry/katedra-cizich-jazyku/telc-the-european-language-certificates/. http://vydavatelstvi.ujak.cz/.

7 / 19


je příjemcem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace a též příjemcem účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum. Na základě této účelové podpory UJAK od roku 2013 uskutečňuje Studentskou grantovou soutěž na podporu specifického vysokoškolského výzkumu. UJAK se též prostřednictvím svých zástupců podílí na významných národních projektech reformujících systém terciárního vzdělávání, jako byla tvorba národního kvalifikačního rámce terciárního vzdělávání, v současnosti individuální projekt KREDO či expertní práce na přípravě legislativních změn ve vysokém školství v ČR. UJAK je řádným členem v Evropské univerzitní asociaci (EUA), má zastoupení v Předsednictvu Rady vysokých škol ČR, České konferenci rektorů atd. Zahraniční spolupráci uskutečňuje UJAK s 50 smluvními partnery, univerzitami v EU i mimo EU, např. v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Finsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Německu, Norsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Ruské federaci, Slovensku, Španělsku, Švédsku, Turecku, Kazachstánu, Vietnamu a Číně. V příkré kontradikci k rozhodnutí české Akreditační komise působí rozhodnutí prestižní mezinárodní akreditační společnosti FIBAA7, u níž UJAK letos v zimě úspěšně reakreditovala svůj MBA program v oboru řízení lidských zdrojů a Evropská unie až do roku 20208 a ze strany této instituce byla univerzitě dokonce nabídnuta širší spolupráce. UJAK má zpracovanou a využívá komplexní metodiku pro zabezpečování a řízení kvality výuky s názvem „Vnitřní systém hodnocení a zajišťování kvality“, který je zakotven v čl. 2 bod 5 a čl. 17a Statutu UJAK registrovaném Ministerstvem. Výstupy z hodnocení se projednávají na zasedáních vědecké rady, jsou podrobně popsány ve veřejných výročních zprávách UJAK i kontrolních zprávách pro Akreditační komisi. UJAK podle Statutu provádí pravidelně a průběžně vnitřní hodnocení výuky. Sleduje především kvalitu uskutečňování akreditovaných studijních programů a kvalitu výzkumných, vývojových nebo dalších tvůrčích činností. Hodnocení je zveřejňováno jedenkrát ročně ve výroční zprávě o činnosti UJAK. Komplexní systém hodnocení a zajišťování kvality zahrnuje periodické hodnocení kateder (výkonnost ve výzkumu a výuce), hodnocení výuky studenty i absolventy, hodnocení kvality vedení kvalifikačních prací a celkové hodnocení úrovně pedagogické, vědecké, výzkumné, vývojové a inovační činnosti univerzity. Na hodnocení se podílí evaluační komise UJAK, z níž alespoň dva členové nesmějí být členy akademické obce univerzity. Výsledky hodnocení činnosti univerzity schvaluje vědecká rada. 7

Foundation for International Business Administration Accreditation (www.fibaa.org) je mezinárodní neziskovou organizací se sídlem v německém Bonnu. Jejím posláním je prosazovat kvalitní a transparentní přístup ve vzdělávání a vědě – nástrojem k prosazování těchto cílů je certifikace kvality, kterou organizace uděluje jednotlivým programům a poskytovatelům z oblasti terciárního vzdělávání. 8 Viz http://www.fibaa.org/en/news-alt/archive-details/date/2015/02/06/fibaa-re-akkreditiert-mba-an-der-janamos-komensky-university-in-prag-06022015.html.

8 / 19


V rámci hodnocení UJAK dále využívá antiplagiátorský systém Theses Masarykovy univerzity (má jej pouze 57 % vysokých škol v České republice). Studenti UJAK vyplňují dotazníky každým rokem elektronicky v informačním systému školy ohledně kvality výuky, vedení bakalářských a diplomových prací. UJAK je pro společnost současně ekonomicky přínosná, neboť nic nestojí daňové poplatníky, a naopak nemalé daně odvádí a hospodaření má v pořádku, jak dokládají výsledky auditu a četných kontrol. UJAK má funkční všechny akademické orgány podle zákona o vysokých školách a zveřejňuje informace o svých činnostech podle tohoto zákona i dalších zákonů. Pokud jde o uplatnění absolventů na trhu práce, tak z nezávislých zdrojů samotného Ministerstva a Úřadu práce, zpracovaných Českým rozhlasem, vyplývá, že absolventi UJAK mají nadprůměrně dobré uplatnění na trhu práce. Podle uvedené studie je průměrná nezaměstnanost absolventů vysokých škol okolo 4 % v rozmezí od 0 % do 16 %, přičemž UJAK se umístila v čelní skupině vysokých škol s nezaměstnaností absolventů pouze 2 %. Důkaz: Výroční zprávy UJAK předkládané Ministerstvu a zveřejňované podle § 21 odst. 1 písm. a) ZVŠ na internetových stránkách UJAK, www.ujak.cz a další citované zdroje http://www.ujak.cz/univerzita/zakladni-dokumenty/dalsi-dokumenty-ze-zakona-o-vs http://www.ujak.cz/univerzita/o-nas/studium-a-vyzkum http://www.ujak.cz/zahranicni-styky/ Statistiky Ministerstva a Úřadu práce zpracované Českým rozhlasem http://www.rozhlas.cz/zpravy/data/_zprava/kde-studovat-abyste-neskoncili-na-dlazbenejlepsi-a-nejhorsi-vysoke-skoly--1513387 IV. Vyjádření ke stanovisku Akreditační komise Ke stanovisku Akreditační komise ze dne 16. 9. 2015, doručeném UJAK dne 24. 9. 2015, jako celku je třeba především uvést, že jeho hlavním cílem a zároveň problémem je prvoplánová a zjevná snaha jakýmkoli způsobem odůvodnit negativní závěr k žádosti o prodloužení akreditace studijním oborů speciální pedagogika na UJAK, aniž by se Akreditační komise hlouběji zamyslela nad tím, zda uváděné důvody jsou vůbec aktuální, relevantní z hlediska zákona, věcně správné a nakolik vychází závěr stanoviska ze zásady rovnosti, zda je přiměřený, zda se dotýká práv dalších dotčených osob nabytých v dobré víře a jaké následky a škody může způsobit. Bohužel je třeba konstatovat, že stanovisko Akreditační komise není objektivní a nestranné, hrubě porušuje zásadu rovnosti a legitimního očekávání, není aktuální ani věcně správné. To však nemůže být překvapením, ale přirozeným důsledkem faktu, že na jeho vzniku se podílely zákonem vyloučené podjaté osoby (viz shora).

9 / 19


UJAK se k základu stanoviska Akreditační komise již vyjádřila ve svém předchozím podání ze dne 24. 9. 2015 a na toto podání, jakož i na všechna svá další podání ve věcech akreditace studijních oborů speciální pedagogika odkazuje. Nad rámec výše uvedené argumentace UJAK považuje za nezbytné reagovat na některá věcná vyjádření Akreditační komise vztahující se ke kvalitě výuky na UJAK. Vzhledem k velmi krátké lhůtě, která byla pro vypracování a doručení dodatečného vyjádření stanovena, a s přihlédnutím ke skutečnosti, že v této věci již bylo doručeno předchozí stanovisko, UJAK reaguje pouze na některé z vytýkaných skutečností a vyhrazuje si navíc právo své vyjádření doplnit. 1. V úvodu svého Stanoviska Akreditační komise konstatuje, že „[h]lavním, obtížně odstranitelným problémem v magisterském studijním programu Speciální pedagogika uskutečňovaným UJAK je neúměrný počet studentů, který je problematicky zejména při zajišťování, řízení a vyhodnocování praxí a vedení diplomových prací“. Podmínky v oboru speciální pedagogika na UJAK se však v tomto ohledu podstatně změnily k lepšímu, neboť v oborech speciální pedagogika nyní studuje již jen zhruba polovina studentů oproti minulému akademickému roku (studenty do prvního ročníku UJAK nepřijímal a nyní má zájem v druhém ročníku studovat v oboru Speciální pedagogika 214 studentů oproti původně z března 2015 odhadovaným 235 a v oboru Speciální pedagogika – učitelství 526 oproti původně předpokládaným 622). K 31. 12. 2014 studovalo ve studijních oborech speciální pedagogika celkem 1 472 studentů (1 032 v oboru speciální pedagogika a 440 speciální pedagogika – učitelství), což byl stav, který posuzovala Akreditační komise při posledním prodloužení akreditace těchto studijních oborů a který vedl k rozhodnutí MŠMT ze dne 21. 4. 2015, č. j. MSMT/11206/2015, kterým byly těmto oborům akreditace uděleny. Nyní jsou tyto počty poloviční. Navíc je studium podrobeno přísné kontrole ze strany expertního panelu tvořenému zástupci pedagogických fakult vysokých škol a MŠMT. V tomto ohledu UJAK vidí v přístupu Akreditační komise porušení zásady rovnosti a legitimního očekávání, neboť v dubnu 2015 byla akreditace dotčeným oborům prodloužena a nyní za výrazně lepších podmínek Akreditační komise kladné stanovisko k prodloužení odmítá vydat (viz předchozí část a dříve zaslané vyjádření UJAK). Již jen z tohoto důvodu je evidentní, že stanovisko Akreditační komise je věcně nezákonné. 2. Ve Stanovisku se Akreditační komise kriticky vyjadřuje k absolvovaným odborným praxím studentů dotčených oborů, když uvádí, že „[v] dotaznících studenti vybírali bližší specifikaci místa praxe ze dvou možností: 1. pracoviště se speciálněpedagogickým zaměřením nebo 2. pracoviště s inkluzívní profilací. Kromě již

10 / 19


dříve uvedeného vedoucího praxe (často bez odpovídající kvalifikace ve vztahu ke speciální pedagogice), studenti v některých případech doplňovali ještě jméno „konzultanta“ – speciálního pedagoga. Ve značném počtu případů dodané podklady z praxí (přípravy, záznamy z hospitací apod.) neobsahovaly informace o tom, že výuka byla realizována u dětí nebo žáků se speciálně vzdělávacími potřebami“ a dále, že „[p]řesto pouhým zatržením pracoviště s deklarovanou inkluzívní profilací a doplněným jménem kvalifikovaného konzultanta byla tak dle UJAK podmínka konat praxi na vhodném pracovišti formálně naplněna. Všechna potvrzení byla dodána předtím, než studenti absolvovali státní závěrečnou zkoušku“ a „[t]otéž platí u 221 studentů studijního oboru Speciální pedagogika – učitelství. Mimoto UJAK dodala některá chybějící potvrzení o absolvování odborné praxe. U všech těchto studentů UJAK konstatovala, že podmínky praxe studenti splnili. Není k dispozici informace, zda v některých případech UJAK nařídila nové absolvování praxí. Fakticky byli z hlediska požadavku na splnění praxí ke státní závěrečné zkoušce připuštěni všichni studenti kromě těch, kteří neodevzdali žádné podklady a nezískali zápočet, či ukončili studium“. V této souvislosti UJAK uvádí, že jak již bylo v minulosti na jednáních s Akreditační komisí a expertní skupinou mnohokrát zdůrazňováno, neexistuje žádný právní předpis, který by stanovoval, že student oboru speciální pedagogika musí absolvovat praxi v zařízení primárně orientovaném na žáky, studenty či klienty se speciálními vzdělávacími potřebami. Současným trendem ve vzdělávání je inkluze a speciální pedagogové ve stále větším počtu míří do běžných mateřských, základních a středních škol. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů uvádí, že absolvent magisterského oboru speciální pedagogika – učitelství je plně kvalifikován pro práci učitele i v běžné základní škole. Proto UJAK umožňuje studentům speciální pedagogiky absolvovat odborné praxe v mateřské nebo základní škole běžného typu a dle názoru UJAK byly v tomto ohledu všechny zákonné podmínky dodrženy. 3. Co se týče připomínek Akreditační komise ve vztahu k vedení a zpracovávání diplomových prací, ve Stanovisku se např. uvádí, že „[p]roblémy, na které poukazovaly AK i expertní skupina, se do značné míry opakují i u nově zadaných diplomových prací studentů, kteří v akademickém roce 2014/2015 studovali v magisterském studijním programu Speciální pedagogika v 1. ročníku; [n]edošlo k zásadní změně přístupu UJAK“ K tomu UJAK uvádí, že většina studentů si zadávala téma své diplomové práce již v zimním semestru 2014/2015, tedy před jednáním UJAK a Akreditační komise.

11 / 19


Jejich zadání tedy nemohlo být následnými jednáními ovlivněno a k jeho zpětnému zpochybnění chybí jakákoli právní opora. UJAK se nicméně zavázala způsob vedení diplomových prací upravit a zkvalitnit tak, aby bylo vyhověno všem požadavkům Akreditační komise. V této souvislosti je možné poukázat na závěry z kontrolní zprávy předložené Akreditační komisi v květnu 2015, ve které UJAK navrhla konkrétní opatření pro zlepšení v této oblasti a na dodržování těchto závěrů UJAK důsledně trvá. Uvádí se zde, že: -

Počínaje akademickým rokem 2015/2016 bude podmínkou pro oficiální registraci tématu diplomové práce písemný souhlas jak vedoucí katedry, tak i garantky studijního programu – ty souhlasem potvrdí, že jde o speciálněpedagogické téma, že zvolená metodologie výzkumu je vhodná pro studium daného tématu, že student má dobře formulovaná teoretická východiska a že jsou v zadání uvedeny názvy nejdůležitějších odborných publikací, které se k vybranému tématu vztahují.

-

Vedoucí diplomové práce – diplomové práce povedou nadále zejména vedoucí s hodností profesor, docent, Ph.D. a CSc., dále po posouzení předpokladů (vedoucí katedry a garantky studijního oboru) a po schválení Vědeckou radou UJAK absolventi rigorózního řízení (např. PhDr., PaedDr. apod.) a magisterského studijního programu ve vazbě na obor, praxi v oboru, publikační aktivity a pedagogické působení.

-

Pro externí vedoucí diplomových prací, kteří nepůsobí v pedagogickém procesu na UJAK, bude od akademického roku 2015/2016 přidělen supervizor působící v pedagogickém procesu na UJAK, a to zejména ke konzultacím ohledně metodiky diplomové práce (toto bude platit s výjimkou externích vedoucích prací, kteří působí nebo působili jako akademičtí pracovníci na jiných např. veřejných vysokých školách a mají s vedením diplomových prací zkušenosti). Externí vedoucí prací, kteří nepůsobí v pedagogickém procesu na UJAK nebo na jiných vysokých školách, se budou účastnit seminářů k vedení prací a metodologii výzkumu organizovaných na katedře speciální pedagogiky.

4. Ve vztahu k zabezpečení výuky Akreditační komise konstatuje, že „[z] přehledu zaměstnanců UJAK, kteří se podíleli na zabezpečení magisterského studijního programu Speciální pedagogika, nebyl zjištěn žádný významný rozpor s uskutečňováním studijního programu v letním semestru 2015, pro které má AK k dispozici rozvrhy. Pro 6 posouzení starších změn nejsou k dispozici relevantní data, neboť v žádostech o prodloužení platnosti akreditace studijních oborů Speciální pedagogika – učitelství (červenec 2014) a Speciální pedagogika (prosinec 2014) UJAK předložila rozsáhlou změnu obsahu studia ve studijních oborech (zrušení řady předmětů a naopak zařazení předmětů nových, změny v personálním zabezpečení),

12 / 19


která se ovšem po nesouhlasných stanoviscích AK nerealizovala, a studijní plán na dostudování stávajících studentů běží podle původní akreditace“. K tomu UJAK podotýká, že citované rozsáhlé změny obsahu studia byly iniciovány právě snahou přizpůsobit formát i obsah studia Standardům pro studium speciální pedagogiky vydanými Akreditační komisí v roce 2012. Navíc změny v obsahu studia ve studijních oborech včetně zrušení řady předmětů a naopak zařazení předmětů nových, změny v personálním zabezpečení bylo možné realizovat, neboť: -

při akreditaci modifikovaného studijního oboru platí, že studenti dokončují studium v oboru, do něhož ke studiu nastoupili a především

-

reakreditace, tj. její znovu udělení nebylo schváleno a odporovalo by příslušným právním předpisům, pokud by UJAK postupovala v souladu s neschváleným studijním plánem.

5. V neposlední řadě Akreditační komise vytýká UJAK, že nepostupovala v souladu s doporučeními expertní skupiny, když ve svých závěrech ve Stanovisku uvádí, že „[d]oporučení expertní skupiny byla vypořádána čistě formálně, poznatky expertní skupiny nebyly využity k zajištění kvality výstupů studia. U realizovaných odborných praxí, k nimž se expertní skupina vyjádřila negativně, byly pouze doplněny určité formální náležitosti bez dalších prověřování kvality praxe. Všem studentům byly tyto praxe uznány a studenti byli připuštěni ke státní závěrečné zkoušce. Obdobně formálně se škola vypořádala s připomínkami k těm diplomovým pracím, u nichž se expertní skupina kriticky vyjádřila k zaměření tématu, kvalifikaci či odbornosti vyučujících.“ S těmito výhradami se nelze ztotožnit, neboť UJAK se ve skutečnosti všemi doporučeními a výhradami expertního panelu zabývala a jeho doporučení nebyla vypořádána „formálně“, nýbrž v mezích legálních možností reálně, a přijatá opatření byla dokladována v kontrolní zprávě pro Akreditační komisi včetně požadovaného doplnění o průběhu SZZK v červenci 2015. Jak UJAK uvedla již ve svém předchozím stanovisku ze dne 24. 9. 2015, dne 15. 4. 2015 jí byly ze strany Akreditační komise doručeny Závěry z hodnocení expertní účelové pracovní skupiny ze dne 13. 4. 2015, v nichž byl konstatován závěr, že: „Splněné podmínky vykonaných praxí a požadavků na kvalifikační práci z cca 400 studentů vykazuje jen 52 studentů studijního oboru Speciální pedagogika a 7 studentů studijního oboru Speciální pedagogika – učitelství. Ostatní studenti v tuto chvíli nesplňují podmínky, které by umožnily skládat státní závěrečné zkoušky.“

13 / 19


Následně, v přípise Akreditační komise ze dne 17. 4. 2015, č. j. MSMT-10826/2015-1 byly UJAK poskytnuty seznamy studentů, kteří podle názoru Akreditační komise splnili a kteří nesplnili podmínky pro absolvování praxe a kritéria na diplomové práce ve studijních oborech Speciální pedagogika a Speciální pedagogika – učitelství (seznamy 5 a 6 se následně ukázaly jako vadné). V přípise bylo uvedeno, že pouze těm studentům, kteří splnili podmínky v obou hodnocených kritériích, lze umožnit vykonání celé státní závěrečné zkoušky. Akreditační komise v přípise výslovně uvedla, že závěry účelové pracovní skupiny přijala a „je nutno je vnímat jako závazné pro účely připuštění jednotlivých studentů k účasti na státních závěrečných zkouškách.“ Totéž bylo potvrzeno i v dalším přípise Akreditační komise ze dne 20. 4. 2015, č. j. MSMT-10826/2015-3, v němž Akreditační komise zároveň přiznala chyby v poskytnutých seznamech a omluvila se za ně. Na základě popsaných stanovisek Akreditační komise UJAK znemožnila vykonání státních závěrečných zkoušek v již naplánovaném termínu v následujícím týdnu všem studentům, kteří podle seznamů poskytnutých Akreditační komisí nesplňovali podmínky pro její konání, a to přesto, že se studenti na konání zkoušky již připravovali. Následně Akreditační komise přípisem ze dne 21. 4. 2015, č. j. MSMT-10826/2015-4 však svůj názor zcela změnila, když uvedla, že „posouzení předpokladů, zda student splnil všechny předepsané povinnosti pro to, aby mohl vykonat státní závěrečnou zkoušku nebo její část, je plně v kompetenci vysoké školy a je také na její odpovědnosti. Rozhodnutí o připuštění studenta ke státní závěrečné zkoušce nemůže být suplováno žádným jiným orgánem.“ Ve vztahu k závěrům účelové pracovní skupiny Akreditační komise uvedla, že „ze své povahy však tyto výsledky nemohou být právně závazné a vymahatelné.“ Bohužel, v dané situaci již nebylo možné státní zkoušky vykonat a musely být přesunuty na pozdější termíny. Akreditační komise tak svým zmatečným a dezorientovaným informováním poškodila v dané chvíli sto studentů studijního oboru Speciální pedagogika připravujících se na státní zkoušky, jejichž konání jim bylo bez jakékoli právní opory znemožněno na základě nátlaku Akreditační komise na UJAK (UJAK, která respektuje stanoviska Akreditační komise, si přirozeně nedovolila připustit ke zkoušce studenty, o nichž Akreditační komise závazně prohlašovala, že k tomu nesplňují podmínky). Tímto jednáním poškodila i dobré jméno UJAK. Je nepochybné, že jak studentům, tak i škole tím vznikla značná, zejména nemajetková újma, jejíž uplatňování po Akreditační komisi bude předmětem samostatného řízení. Navíc Akreditační komise v této části uvádí, že „[d]oporučení expertní skupiny byla zohledněna čistě formálně, poznatky expertní skupiny nebyly využity k zajištění kvality

14 / 19


výstupů studia“ a „[d]ílčí výše zmíněná opatření, která UJAK přijala, mohou být vnímána jako pozitivní krok, ale řeší problémy spíše formálním způsobem. To se jednoznačně prokázalo při způsobu, jakým se UJAK vyrovnávala se stanovisky expertní skupiny“. Tato vyjádření jsou dalšími z pouze obecných tvrzení. Akreditační komise nespecifikovala, v čem konkrétně jsou opatření UJAK údajně formální, resp. se nevypořádala s odůvodněním, proč přijatá opatření nejsou dostatečná. Pokud Akreditační komise dále konstatuje, že to se mimo jiné projevilo i ve způsobu, jakým se UJAK vyrovnávala se stanovisky expertní skupiny, pak by měla tyto způsoby, resp. vyjádření označit a zdůvodnit, proč jsou dle jejího názoru pouze formálního charakteru. I toto odůvodnění nicméně ve Stanovisku chybí. Výše uvedené závěry dokládají, že skutečnosti uvedené v odůvodnění nevydání souhlasného stanoviska Akreditační komise neodpovídají skutečnosti, a proto by se Akreditační komise měla vydáním stanoviska k prodloužení dotčených studijních oborů zabývat znovu. V. Ke kritériím rozhodování Právní stránka daného správního řízení je stanovena vedle obecných postupů ve správním řádu zejména v § 78 a násl. zákona o vysokých školách. Hlavním specifikem tohoto řízení je skutečnost, že stanovisko Akreditační komise je fakticky i právně určující pro rozhodnutí MŠMT ve smyslu § 79 odst. 5 písm. f) zákona o vysokých školách. Jde o úpravu, která svěřuje Akreditační komisi zcela zásadní pravomoc, aniž by přitom měla jakoukoli právní odpovědnost za výsledné rozhodnutí MŠMT. Naopak MŠMT je v pozici, kdy je vázáno stanoviskem Akreditační komise, nemůže rozhodnout proti němu, ale za výsledné rozhodnutí nese plnou odpovědnost. Právní postavení Akreditační komise není v ZVŠ ani jinde v právním řádu ČR zcela přesně definováno. Jedná se o kombinaci nezávislého poradního orgánu Ministerstva9 a orgánu veřejné moci, který působí v rámci Ministerstva a který je oprávněn vydávat podmiňující stanoviska k některým záměrům10, stanoviska ve správním řízení11, doporučení12 a návrhy13. Činnost Akreditační komise zabezpečuje Ministerstvo, podání k ní se činí prostřednictvím Ministerstva. Činnost členů Akreditační komise je výkonem veřejné funkce v obecném zájmu.14 Z popsaných funkcí Akreditační komise však nemůže být pochyb o tom, 9

Srov. § 83 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Srov. § 24 odst. 3 věta 2, § 39 odst. 7, 8 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. 11 Srov. § 79 odst. 3, 4, § 84 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. 12 Srov. § 85 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. 13 Srov. § 85 odst. 2–5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. 14 Srov. § 83 odst. 9, 10, 11 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. 10

15 / 19


že Akreditační komise je orgánem, který vykonává působnost v oblasti veřejné správy ve smyslu § 1 odst. 1 SpŘ, a proto je nutno ji považovat za správní orgán ve smyslu definice tam uvedené. Je-li Akreditační komise správním orgánem, pak má také kategorickou právní povinnost, stejně jako MŠMT, dodržovat při své činnosti základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v § 2 – 8 správního řádu.15 Již shora bylo konstatováno, že Akreditační komise v dosavadním správním řízení porušila: -

zásadu legality podle § 2 odst. 1, 2 SpŘ tím, že se nijak nevypořádala s námitkou podjatosti a připustila výkon pravomoci vyloučenými osobami v rozporu s § 14 odst. 1 SpŘ,

-

zásadu ochrany práv a oprávněných zájmů soukromých osob a povinnost minimalizace zásahů do nich podle § 2 odst. 3 SpŘ tím, že nedbala práv stávajících studentů, kteří započali studium na základě platné akreditace a v dobré víře a

-

zásadu uplatnění práv dotčených osob podle § 4 SpŘ tím, že průtahy při posuzování žádosti o akreditaci vyvolala stav, kdy do skončení akreditace uplynutím doby nelze plně realizovat práva účastníka řízení ani kompetence MŠMT.

Zcela zásadním problémem však je především to, že Akreditační komise v dosavadním správním řízení porušila zásadu předvídatelnosti výkladu práva, procesní rovnosti a zákazu svévole podle § 2 odst. 4 SpŘ. S ohledem na nekonkrétní právní úpravu, která nestanoví žádná přesná kritéria kvalitativních ani kvantitativních požadavků na výuku (např. počet učitelů a počet studentů, odbornost či akademické a vědecké hodnosti učitelů, rozsah a úroveň jejich publikační činnosti apod.) se dostává do popření aplikační praxe především zásada procesní rovnosti, podle níž jsou Akreditační komise i MŠMT povinny postupovat v obdobných případech stejně. Při absenci zákonné úpravy a širokém prostoru pro správní uvážení jsou to totiž pouze základní zásady a stabilní správní praxe, které mohou chybějící kritéria nahradit. Správní praxe je povinna jednat předvídatelně, umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy, dbát, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly a musí se vyvarovat bezdůvodně rozdílného či šikanozního postupu, jímž by některé dotčené osoby zvýhodňovala nebo znevýhodňovala oproti jiným. Z uvedeného je zřejmé, že Akreditační komise, případně pak MŠMT by měly dotčeným osobám přinejmenším:

15

Srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2014, sp. zn. 5 As 22/2014; ŠIMKA, K. Akreditační řízení, In Vojtěch Šimíček. Právo na vzdělání. Brno: Masarykova univerzita, 2014.

16 / 19


1. sdělit, jaké konkrétní požadavky jejich správní praxe vytvořila, aby byla dotčeným osobám vůbec známá kritéria, která mají splnit, a do jaké míry je mají splnit, a 2. aplikovat tato kritéria v obdobných případech obdobně. Z činnosti a dosavadních výhrad Akreditační komise UJAK jako dotčená osoba sice zhruba ví, jaká kritéria Akreditační komise uplatňuje (jde o již zmíněný počet učitelů a počet studentů, odbornost, akademické a vědecké hodnosti učitelů a rozsah a úroveň jejich publikační činnosti), nicméně neví, jakými konkrétními hodnotami mají být tato kritéria naplněna, neboť Akreditační komise jejich parametry nikdy srozumitelně nesdělila. V této situaci UJAK nezbývá, než se pokusit rekonstruovat správní praxi Akreditační komise v rámci dokazování, neboť jde o klíčovou skutkovou i právní otázku pro výsledek tohoto řízení. UJAK proto podle § 36 odst. 1 SpŘ navrhuje provedení důkazu informací o počtu učitelů a počtu studentů, odbornosti, akademické a vědecké hodnosti učitelů a rozsahu a úrovni jejich publikační činnosti, tématech a kvalitě diplomových prací a odborných praxí v oboru speciální pedagogika na všech vysokých školách v České republice. UJAK podotýká, že v právním státě není přípustné ničím nelimitované, tzv. absolutní správní uvážení bez jakýchkoli kritérií, neboť i pokud nejsou kritéria pro rozhodování stanovena v zákoně, je nutno vycházet alespoň z kritérií daných základními procesními právy účastníka řízení a základními zásadami činnosti správních orgánů, zejména zásady rovnosti. Opačným postupem by byl stěžovatel vystaven soudně nepřezkoumatelné správní libovůli.16 Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu se žádný výkon pravomoci správních orgánů neděje se ve sféře „absolutního správního uvážení“. Nejsou-li přesná kritéria pro rozhodování stanovena v zákoně, je správní uvážení správních orgánů vždy limitováno principy vyplývajícími z ústavního pořádku České republiky; z nich lze vyvodit, že i tam, kde vydání rozhodnutí závisí toliko na uvážení správního orgánu, je tento orgán omezen zákazem libovůle, příkazem rozhodovat v obdobných věcech obdobně a ve stejných věcech stejně, tj. principem rovnosti, zákazem diskriminace, příkazem zachovávat lidskou důstojnost, jakož i povinností výslovně uvést, jaká kritéria v rámci své úvahy použil, jaké důkazní prostředky si opatřil, jaké důkazy provedl a jak je hodnotil, a k jakým skutkovým a právním závěrům dospěl. Správní soud samozřejmě nepřezkoumává pouze zneužití správního uvážení či překročení jeho mezí, nýbrž i to, zda řízení předcházející vydání napadeného rozhodnutí proběhlo v souladu se zákonem, tj. zda v něm byla respektována všechna procesní práva účastníka řízení a dotčených osob ad.17

16

Nález Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. IV. ÚS 49/04. Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 6 A 25/2002 (č. 906/2006 Sb. NSS). 17

17 / 19


VI. Závěry V současné době studuje na UJAK oba obory speciální pedagogika v posledním ročníku 740 studentů, z nichž většina působí sami jako řádní učitelé na základních a středních veřejných i soukromých školách v České republice. Všichni tito studenti nastupovali ke studiu na základě legální akreditace a od té doby se jejich studijní poměry nijak nezhoršily. Podstatným omezením počtu studentů, který byl kritizován Akreditační komisí, ze kterého však dnes zbývá již jen poslední ročník studentů a je jich tedy pouze zhruba polovina dřívějšího počtu, jakož i postupným budováním a rozvojem školy a extrémním dohledem státu i konkurentů na trhu vzdělávání nad výukou právě na UJAK, se studijní poměry studentů dále významně zlepšily oproti stavu, během nějž dosavadní akreditace těchto studijních oborů platila. K 31. prosinci 2014 studovalo ve studijních oborech speciální pedagogika celkem 1 472 studentů (1 032 v oboru speciální pedagogika a 440 speciální pedagogika – učitelství), což byl stav, který posuzovala Akreditační komise při posledním prodloužení akreditace těchto studijních oborů a který vedl k rozhodnutí MŠMT ze dne 21. dubna 2015, č. j. MSMT/11206/2015, kterým byly těmto oborům akreditace uděleny. Nyní jsou tyto počty poloviční. Vzhledem k tomu, že rozhodování o prodloužení či neprodloužení akreditace je postupem podle správního řádu, pak bez změny skutkových okolností, resp. bez zhoršení poměrů, které v minulosti vedly k udělení akreditace a legálnímu nástupu studentů do vysokoškolského studia, není možné v řádném průběhu tohoto studia akreditaci neudělit, neboť by to porušovalo přinejmenším zásadu ochrany práv a oprávněných zájmů dotčených osob a zásadu rovnosti. Při realizaci studijních oborů speciální pedagogika a Speciální pedagogika – učitelství došlo již v minulém semestru aktivitou UJAK i Akreditační komise k podstatným změnám, když na průběh studia včetně odborných praxí, závěrečných prací a státních závěrečných zkoušek dohlížely společné nezávislé komise expertů z MŠMT a jiných vysokých škol. Tyto komise potvrdily kvalitní úroveň studia a výsledků studentů. Takový dozor a pozornost, jaká byla věnována právě studiu na UJAK, nemá u jiných vysokých škol obdoby. S ohledem na danou situaci a zákonem stanovené možnosti jejího řešení UJAK navrhuje, aby MŠMT postupovalo dle § 79 odst. 8 zákona o vysokých školách a vyzvalo Akreditační komisi k novému jednání k vydání stanoviska a odstranění nedostatků v odůvodnění. za Univerzitu Jana Amose Komenského Praha s.r.o. Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář

18 / 19


19 / 19

V Praze dne 29. září 2015

Recommend Documents