V příspěvku je popsána metoda poměrné energiově disperzní RTG. semikvantitativní mikroanalýzy těžkých kovů v křehkých vzorcích hornin, strusek a rud

Zkušebnictví, měřictví, laboratorní metody

Hutnické listy č. 3/2009

zkušebnictví, měřictví, laboratorní metody Poměrná semikvantitativní struskách a rudách

mikroanalýza

těžkých

kovů

v horninách,

Proportionate Semi-quantitative Micro-analysis of Heavy Metals in Minerals, Slags and Ores

Prof. Ing. Karel Stránský, DrSc., Ing. Drahomíra Janová, Ing. Simona Pospíšilová, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Technická 2896/2, 616 69 Brno, Prof. Ing. Jana Dobrovská, CSc., VŠB-TU Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba

V příspěvku je popsána metoda poměrné energiově disperzní RTG. semikvantitativní mikroanalýzy těžkých kovů v křehkých vzorcích hornin, strusek a rud. Uvedené vzorky se nejprve rozdrtí a poté rozemelou ve vibračním kulovém achátovém mlýnku na prášek o zrnitosti cca 1 až 50 µm. Prášek se nanese na speciální elektricky vodivou karbonovou pásku (zpravidla velikosti 8 × 12 mm) a při rastrujícím elektronovém paprsku se v rozsahu rastrované plochy stanoví průměrné prvkové složení prášku, obsahující prvky o hmotnostní koncentraci větší než je uvedený detekční limit ~0,1 hm.%. Poté se v zobrazení zpětně odražených elektronů – BSE vyberou v rozsahu rastrované plochy zrna obsahující částice (kovy – X ) o atomovém čísle větším než je průměrné atomové číslo vzorku, změří se plocha zrn a bodovou analýzou stanoví jejich hmotnostní koncentrace. Na základě této metody následuje stanovení poměrné koncentrace prvku X vztažené k akcesorickým minerálům v jednotkách ppm. The article deals with method of proportionate energy dispersive X – ray semi-quantitative micro-analyses of heavy elements (metals) in the fragile samples of minerals, slag's and ores. The principle of this method is expressed by means of theoretical equation (1) in text. A basic procedure of this it is the measuring by means the energy dispersive X- ray microanalysis. It is assumed that the analyzed samples of the minerals, slags and ores are so much breakable so that it is possible to prepare their powdered form. The samples are at first broken and then grinding up in a vibratory grinder on the powder granularity approx. 1 to 50 µm. This powdered form of the sample is given on the electric conductive carbon type (the size 8 × 12 mm). By means of scanning electron beam it is determinate the average composition of the powder on the carbon type of the given size. The detection limits of the elements there are ~0.1 wt. % in this case. Afterwards are chosen the powder grains which contain the heavy particles in the mode of BSE (back scattered electron). The atomic numbers of these heavy particles are higher than the average atomic number of the analyzed powdered samples. There are measured the surface Fi of heavy particles and by means of point analyses also their mass concentration Nx - see eq. (1) or (4) . It means the concentrations of the all single heavy elements which form these heavy particles. It is accent, that there has been necessity to chose all heavy particles on the carbon type of the basic size Fh =8 × 12 mm. Further it is necessary to estimate the average atomic number of the elements of analyzed powdered sample and also the average atomic number of the heavy elements in the all single analyzed heavy particles (see equation (3) in text). By means of equation (4) in text it is possible step by step to establish the proportionate content of all individual heavy elements X which form the heavy accessory particles in the average powdered sample. The proportionate content of the heavy element X has the measurement – (g – X) / (g – h), – where the symbol h it is an average powdered sample, it means mineral, slag or ore, see the equation (5). This measurement can be converted for example on – wt. ppm. X, or – (g – X) / (ton – h).

84


1. Úvod V příspěvku je popsána metoda umožňující poměrné energiově disperzní rentgenové semikvantitativní mikroanalýzy těžkých kovů v horninách, struskách a v rudách kovů. Je obecně známo, že energiově disperzní RTG - mikroanalýza je charakterizována nízkými detekčními limity při mikroanalýze prvků v polykomponentních soustavách v případech, kdy obsah prvků bývá nižší než asi 0,1 hm. %. Obsahuje-li analyzovaná soustava, která je tvořena například minerálem křemenem, nebo křemennými horninami, stopové prvky, například kovy, či těžké kovy, buď jako ryzí nebo vázané na minoritní (akcesorické) minerály o koncentracích které jsou řádově v jednotkách až stovkách hmotnostních ppm (to znamená 0,0001, 0,001 až 0,01 hm.%), potom je prakticky nemožné jejich koncentrace v analyzovaném systému křemenné horniny spolehlivě analyzovat (tj. detekovat). Totéž se týká vzorků ocelářských strusek, strusek po zpracování olova, rudních minerálů a rud, ať již jde o železné rudy či rudy jiných kovů. Přitom metoda energiově disperzní rentgenové mikroanalýzy je operativní, poměrně rychlá a dnes také téměř všeobecnědostupná. Křehké vzorky hornin, popř. železářských nebo ocelářských strusek i strusek z hutnické výroby olova, se dnes velmi často analyzují zmíněnou metodou v práškové formě. Vzorek se nejprve rozdrtí asi na velikost menší než cca 5 mm a poté rozemele ve vibračním kulovém mlýnku na zrnitost 1 až 50 µm. Jemně namletý vzorek se nanese na speciální elektricky vodivou karbonovou pásku (zpravidla velikosti 8 × 12 mm) a při rastrujícím elektronovém paprsku se v rozsahu rastrované plochy stanoví průměrné prvkové složení prášku, obsahující prvky o koncentraci větší než je uvedený detekční limit ~0,1 hm.%. Současné analytické elektronové mikroanalyzátory zároveň umožňují zobrazení rastrovaného povrchu v sekundárních elektronech (značených SE) a ve zpětně odražených elektronech (značených BSE), přičemž intenzita BSE elektronů roste úměrně s atomovým číslem prvku a minerálu na který dopadá elektronový paprsek. Zobrazení v BSE tak umožňuje přímo na povrchu práškového vzorku nalézt, zobrazit a také změřit plochu zrn a bodově analyzovat prvkové složení těch zrn v práškovém vzorku jejichž průměrné atomové číslo je větší než průměrné atomové číslo práškového vzorku horniny, strusky či rudy. Na tomto principu byla vypracována a odzkoušena metoda umožňující mikroanalýzu minoritních (akcesorických) minerálů obsahujících těžké kovy a stanovení jejich poměrného množství v analyzovaném práškovém vzorku.

2. Základní vztahy a veličiny Základní analytický vztah pro poměrnou hmotnost analyzovaného těžkého prvku X, vyjádřenou jako poměr g – X připadající na g – horniny v soustavě CGS byl


popsán základní rovnicí (1) za předpokladu, že přibližně platí rovnice (2). QgX−X / g−h =

[

]

[

]

[

]

Σ Fi .(NX )Fi pi ρm Σ Fi .(NX )Fi pi Zm Σ Fi .(NX )Fi Zm . . ≅ . . ≅ . Fh ph ρh Fh ph Zh Fh Zh

(1)

pi ≅ p h

(2)

přičemž je: Q gX− X / g − h množství prvku X v [g/g horniny] nebo [g/t horniny],

Fi plocha mikroskopické částice (zrna), v níž bylo bodovou mikronalýzou stanoveno prvkové složení. Jde o i – tou částici horniny v množině měření i = 1 … n bodových analýz, v [cm2], (N X )F hmotnostní zlomek kovu X v i – té množině i

Fh

koncentrace prvků, stanovený bodovou mikroanalýzou na ploše Fi v zobrazení BSE, celková měřená (vztažná) plocha, na níž bylo

stanoveno plošnou mikroanalýzou celkové průměrné prvkové složení práškového vzorku, p i průměrná hloubka penetrace elektronového paprsku při bodové mikroanalýze všech částic (zrn) i až n na celkové měřené ploše [cm], p h průměrná hloubka penetrace elektronového paprsku

ρm

při plošné mikroanalýze průměrného složení horniny [cm], průměrná hustota všech bodově analyzovaných

ρh

mikroskopických částic (zrn) i až n obsahujících těžké kovy [g.cm-3], průměrná hustota plošně analyzovaného vzorku

Zm

horniny [g.cm-3], průměrné atomové číslo bodově analyzovaných

Zh

mikroskopických částic i až n [at. číslo], průměrné atomové, protonové číslo plošně

ρm Zm ≅ ρh Z h QgX− X / g −h ≅

analyzované horniny, strusky či rudy [at.číslo]; (3)

[

]

Σ Fi .(N X )Fi Z m . Fh Zh

(4)

Pro soubor 10 minerálů byla stanovena následující relace mezi hustotou a jejich atomovým číslem ρ m = −0,008 + 0,304.Z m , kterou lze přibližně psát též jako ρm ≅ 0,3.Zm a nahradit tak poměr hustot vystupující ve vztahu pro Q gX− X / g − h v rovnici (1). Se zřetele rozměrové analýzy získáme pro rovnici (1) následující vztah g−X g − X cm 2 .hm.zl . − X cm cm 3 = . . g−h cm 2 .hm.zl . − h cm g − h cm 3

(5)

z něhož po úpravě plyne, že levá i pravá strana rovnice jsou rozměrově stejné.

85

Hustota minerálu



a) V práškovém vzorku, např. horniny, naneseném na speciální karbonovou pásku rozměrů 8 × 12 mm se změří plošnou mikroanalýzou při rastrujícím paprsku základní průměrné prvkové složení práškového vzorku horniny a následně se vypočte její průměrné atomové číslo Z h , které tomuto složení odpovídá. Průměrné

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

atomové

0

5

10

15

20

25

30

Průměrné atomové číslo minerálu Obr. 1. Vztah mezi atomovým číslem minerálu a jeho hustotou. Fig. 1. The relation among atomic number of minerals and their densities.

Graf na obr. 1 znázorňuje vztah mezi průměrným atomovým číslem vybraných minerálů a hustotou příslušných minerálů v g.cm-3. Do grafu byla převzata data deseti minerálů uvedených v tabulce 1. Měď která se i v přírodě vyskytuje jako ryzí byla započtena mezi minerály. Tab. 1. Vztah mezi průměrným atomovým číslem vybraných minerálů a jejich hustotou Tab. 1 Relation between the average atomic number selected minerals and their density.

Minerál SiO2 CaCO3 FeCO3 YPO4 BaCO3 BaSO4 PbCO3 MgCO3 Cu SiO2.H2O

číslo

horniny se vypočte ze vztahu kde X jsou všechny prvky

Z h = ΣZ X .(hm.zl. X ) ,

Atomové číslo minerálu 9,98 10,4 11,2 14,54 17,2 17,6 22,4 8,4 29 6,3

Hustota 2,65 2,71 3,96 4,55 4,29 6,35 6,55 2,85 8,90 1,90

analyzované v práškovém vzorku horniny a Z X jsou příslušející atomová (protonová) čísla. Pro součet hmotnostních zlomků prvků v hornině platí Σ(hm.zl.X ) =1, kde X = 1, 2, 3 , … , n jsou všechny spolehlivě detekovatelné prvky tvořící analyzovaný vzorek horniny. b) V zobrazení BSE se postupně podle zvýšeného jasu na monitoru vybírají ze základní vztažné analyzované plochy Fh = (8×12) mm a poté bodovou mikroanalýzou při pevném elektronovém svazku analyzují mikroskopické částice (zrna) – i, jejichž atomová čísla Z i jsou vyšší než průměrné atomové číslo Z h analyzované horniny( Z i > Z h ). Zároveň je změřena plocha těchto zrn Fi . Tyto mikročástice (zrna) je nutno vybrat z celé základní analyzované plochy práškového vzorku v zobrazení BSE pokud možno všechny. Podle zkušeností je to zpravidla soubor zrn i který činí 20 až 70 mikročástic. c) Dalším potřebným krokem je stanovení průměrného složení všech prvků analyzovaných v mikroskopic∑ X a též určení průměrného kých částicích (zrnech) i =n

i

Xi =

i =1

n

atomového čísla analyzovaných mikročástic (zrn) tvořených akcesorickými minerály. Toto průměrné atomové číslo se určí pomocí vztahu Z m = ΣZ i .( hm.zl . X i ) . Tímto krokem jsme přibližně odhadli vztah (3) mezi hmotností akcesorických minerálů a hmotností průměrného vzorku horniny. d) Předposledním krokem je výpočet určité hodnoty veličiny Σ[Fi .( N X )F ] k němuž je zapotřebí pro daný těžký i

prvek – kov X vybrat ze souboru n bodových analýz ke každé bodově analyzované mikročástici (zrnu), jejíž plocha byla změřena, příslušnou hodnotu koncentrace kovu X v hmotnostním zlomku (N X )F a stanovit součin i

3. Postup měření V další části je stručně popsán základní postup měření energiově disperzním rentgenovým spektrálním mikroanalyzátorem EDAX v kombinaci s mikroskopem PHILIPS. Základní varianta měření poměrné hmotnosti kovu (prvku) X, tj. veličiny Q gX− X / g − h v rovnici (1), sestává z následujících kroků:

86

Fi .( N X )Fi . Suma uvedených součinů v množině hodnot i

až n dosazená do výsledného vztahu (4) spolu s již známými veličinami je posledním krokem ke stanovení poměrného množství těžkého kovu X ve vzorku horniny.

4. Příklady aplikací Popsaná semikvantitativní poměrná mikroanalýza akcesorických (minoritních) minerálů byla aplikována až doposud ponejvíce při určování těžkých kovů a


Havlova hora nad Valtínovem západně od Dačic. Tímto způsobem byly například zpracovány vzorky křemenné horniny pocházející z náplav Valtínovského potoka pramenícího na svahu Havlovy hory a z odvalů po těžbě olovnato stříbrných rud [1]. Průměrné složení vzorků křemenné horniny z náplav potoka činilo v hm.% − 44,96 O; 2,60 Na; 0,50 Mg; 9,68 Al; 31,34Si; 0,20 P; 0,15 S; 5,78 K; 0,38 Ca; 0,21 Ti; 0,16 Mn; 1,40 Fe; 0,49 Cu a 0,27 Zn, při průměrném atomovém čísle horniny 12,79. Z těžkých kovů bylo v hornině náplav stanoveno nejméně 0,46 g Ag na tunu, 2,4 g Ln (lanthanidů – La, Ce, Pr, a Nd) na tunu, 1,1 g Pb, 0,75 g Bi a 0,046 g Au na tunu při průměrném atomovém čísle 28,48 minerálů na něž jsou tyto prvky vázány [1]. Valouny pórovitého křemence z odvalu bývalé těžby rud obsahovaly nejméně 4,1 g Ag/tunu a lokální obsah stříbra v akcesorických minerálech dosahoval až 65,47 hm.% Ag. Ve vzorku z náplav bylo analýzováno 17 mikročástic (zrn), v pórovitém křemenci 19 mikročástic (zrn). Deblín západně od Tišnova. Toutéž metodou byly také zpracovány výsledky analýz zveřejněné v práci [2], kde v této již od roku 1627 z Komenského mapy Moravy známé lokalitě bylo ve vzorcích křemene, vyskytujících se dodnes volně na haldách z 15. až 17. století, nalezeno nejméně 0,23 gramů stříbra – Ag a 2,1 gramů zlata – Au na tunu křemene. Údolí potoka Stříbrnice pod osadou Lesní Hluboké u Velké Bíteše. Podobně v práci [3] bylo v křemenné hornině u dvou štol v údolí potoka Stříbrnice, kde byla v dávné minulosti těžena a hutnicky zpracovávána olovnato – stříbrná ruda, nalezeno nejméně 0,22 a 0,36 gramu stříbra – Ag a 0,16 a 2,8 gramu Ln lanthanidů (La, Ce, Pr, Gd a Sm) na tunu vzorku od štol odebrané křemenné horniny. Důl Tereza u Starého Ranska severně od Havlíčkovy Borové. Vzorek železné rudy z opuštěného železnorudného dolu Tereza měl průměrné složení v hm.% − 45,08 O; 0,75 Na; 4,81 Mg; 6,20 Al; 16,77 Si; 0,16 P; 5,39 S; 0,16 K; 1,32 Ca; 0,23 Ti; 0,60 Mn, 17,55 Fe a 0,94 Cu, při průměrném atomovém čísle 13,66. Důl Tereza, uváděný též jako důl U obrázku se nacházel nedaleko od místa, kde byly až do poloviny devadesátých let 20. století průmyslově těženy a zpracovávány polymetalické rudy. Minimální množství stanovených těžkých kovů a s nimi sdružených prvků

v akcesorických minerálech vzorku železné rudy z dolu Tereza zde bylo velice pestré a je demonstrováno grafem na obr. 2 [4]. Průměrné atomové číslo akcesorických minerálů bylo 27,00.

100

Minimální množství prvku v g na tunu železné rudy

s nimi spojených prvků, které se vyskytují v křemenných horninách, popřípadě rudninách, v místech bývalé těžby olovnato stříbrných rud. V těchto lokalitách bývá výskyt makroskopických vzorků původních rudních minerálů již dnes poměrně vzácný, neboť v minulosti sloužily jako sběratelský předmět pro nejrůznější mineralogické sbírky. V akcesorických minerálech na haldách a v odvalech se však zbytky původních rudních minerálů doposud v malých, avšak obtížně analyzovatelných množstvích doposud nacházejí.


10

1

0,1

0,01 Pr Zr La Ti Mn Ce Ag Pb Zn Cu Ba Fe S

Těžké kovy a s nimi sdružené prvky v akcesorických minerálech

Obr. 2 Těžké kovy v akcesorických minerálech vzorku rudy z dolu Tereza – Staré Ransko Fig. 2 Heavy metals in the accessory minerals of sample from the mine Tereza – Staré Ransko

Syntetické strusky Accutherm. Charakteristiky strusek již dodaných ve formě prášků jsou uvedeny v atestu S&B Industrial Minerals GmbH, Stollberg Division, Duisburgem Str. 69-73, 46049 Oberhausen [5]. V daném případě bylo cílem analýzy obou strusek získat představu o těžkých prvcích přítomných v prášku, jejichž složení nebylo součástí zmíněného atestu. Výsledek je demonstrován analýzou strusky Accutherm ST-SP/512SV-DS o průměrném složení jemné frakce v hm.% − 45,81 O; 10,25 Na; 2,04 Mg; 6,95 Al, 14,06 Si; 0,82 S; 1,22 K; 15,88 Ca; 0,41 Ti; 0,20 Mn a 2,36 Fe při průměrném atomovém čísle prvků 11,97. Minimální množství stanovených těžkých kovů a s nimi sdružených prvků v akcesorických minerálech vzorku syntetické strusky Accutherm bylo rovněž velice pestré a je demonstrováno grafem na obr. 3. Průměrné atomové číslo akcesorických minerálů ve strusce bylo 27,42. Ve strusce Accutherm jsou pozoruhodné poměrně vysoké příměsi lanthanidů Ln (s rostoucím množstvím v pořadí prvků Gd, Sm, Pr, Nd, La a Ce) v množství řádově 0,001 až 0,1 g na tunu strusky. Lokalita Simtany na Havlíčkobrodsku. Z této těžební a zpracovatelské lokality olovnato-stříbrných rud z 13. až 14. století byla analyzována olovnatá hutnická struska o průměrném složení v hm.% − 34,35 O; 0,70 Na; 0,90 Mg; 5,09 Al; 20,71 Si; 0,24 P; 0,92 S, 2,21 K; 1,73 Ca; 0,28 Ti; 1,04 Mn; 23,43 Fe; 1,44 Zn; 0,96 Cu a 5,83 Pb o průměrném atomovém čísle 19,44.

87

Minimální obsah prvku v g na tunu



analyzujeme bez dalších chemických úprav, měření neovlivňují žádné fyzikální ani chemické reakce; - je známá korespondence (korelace) prvků v částicích akcesorických minerálů a lze ji statisticky testovat; - zpravidla je k dispozici obsah všech zaznamenaných těžkých prvků, obvykle kovů, ve vzorku, a to i při jejich minimálních obsazích, stanovených s detekovatelností 10-10 g stanoveného těžkého prvku (kovu) na gram základního vzorku, tj. horniny, rudy, či strusky.

100

10

1

0,1

0,01

0,001 Gd Sm Ti

Pr

Y

S Nd Zn Mn La Ce Ba Fe

Těžké kovy a snimi sdružené prvky v akcesorických minerálech

Obr. 3 Těžké kovy v akcesorických minerálech vzorku strusky Accutherm. Fig. 3 Heavy metals in the accessory minerals of sample from slag Accutherm.

Minimální obsah prvku ve strusce v g na tunu

100

Obr. 5 Částice o složení v hm.% − 40,13 O; 0,15 Na; 0,29 Mg; 1,58 Al; 16,30 Si; 33,04 Zr; 0,23 S; 0,84 Ag; 0,45 K; 0,17 Ca; 0,12 Mn a 3,48 Fe [6]. Fig. 5 The particle with content in wt. % − 40.13 O, 0.15 Na, 0.29 Mg, 1.58 Al, 16.30 Si, 33.04 Zr, 0.23 S, 0.84 Ag, 0.45 K, 0.17 Ca, 0.12 Mn and 3.48 Fe.

10

1

K nevýhodám metody náleží: 0,1 Cu Zn Ti Mn Ag S Pb Fe Nb Gd Ce

Těžké kovy a s nimi sdružené prvky v akcesorických minerálech Obr. 4 Těžké kovy ve strusce Simtany po hutnickém zpracování olovnato-stříbrných rud. Fig. 4 Heavy metals in the slag Simtany after metallurgy processing of Pb – Ag ores.

-

-

Minimální množství stanovených těžkých kovů vázaných na akcesorické minerály je opět velmi pestré. Akcesorické minerály mají relativně nejvyšší obsah céru a gadolinia a to v množstvích větších než je 10 gramů na tunu strusky. Metodou stanovená rostoucí posloupnost obsahu prvků v zrnech těchto minerálů od mědi až po cér je vyjádřena grafem na obr. 4.

5. Shrnutí Metoda semikvantitativní poměrné analýzy (zkráceně SPA) má jisté výhody k nimž patří: -

88

makroskopická (plošná) analýza základní plochy i mikroskopická (bodová) analýza jednotlivých mikro-skopických částic probíhá in situ, tj. na původním místě, to znamená, že vidíme a víme co

-

-

-

při výběru částic v BSE zobrazení se některé z drobných částic (zrn) mohou přehlédnout, důsledkem je celková menší stanovená hmotnost; plocha mikročástic se aproximuje na jednoduché obrazce (kruh, čtverec, kosočtverec, obdélník, parabolická úseč aj.), projeví se vliv chyb daných nepřiměřenou aproximací; předpokládá se homogenní složení mikroskopických bodově analyzovaných částic; předpokládá se homogenní rozložení částic vzorku na základní analyzované ploše; metoda je nazvána semikvantitativní poměrnou analýzou a udává vždy spodní, tzn. minimální koncentraci prvku (kovu) který je součástí akcesorického minerálu přítomného ve vzorku; metoda SPA byla poprvé prezentována na XXIII Mezinárodním Sympoziu Metody hodnocení struktury a vlastností materiálů [6] v roce 2008; jako příklad měření plochy mikročástice a její bodové mikroanalýzy je na obr. 5 bodově analyzované zrno na bázi zirkonu ZrSiO4 obsahující ve hm. % 0,84 Ag, 3,84 Fe a další příměsi [6].

Příspěvek vznikl v rámci řešení projektů GAČR reg. č. 106/09/0370, 106/09/0969 a 106/08/1243



Literatura [1] K. Stránský, D. Janová, A. Buchal, K. Křížek, L. Stránský: Valtínov – sonda do historie těžby olovnato stříbrných rud. Rozpravy Národního technického muzea v Praze, Z dějin hutnictví. NTM Praha 2008, s.27-39. [2] K. Stránský, V. Ustohal, D. Janová, A. Buchal, L. Stránský: Deblínské rudné doly - stopy po těžbě stříbra a zlata. In Archeologia technica 17, Technické muzeum v Brně, Brno 2005, s. 94-102. [3] J. Merta, K. Stránský, D. Janová, L. Stránský, A. Buchal: Po stopách důlní činnosti v údolí potoka Stříbrnice. In Archeologia technica 21, Technické muzeum v Brně, Brno, 2009, přijato do tisku.

[4] D. Janová, S. Pospíšilová, K. Stránský: Semikvantitativní poměrná analýza železné rudy z dolu Tereza. VUT – FSI Brno 2009 (nezveřejněno). [5] J. Dobrovská, K. Stránský, D. Janová: Syntetické strusky Accutherm ST-SP/512-CX1-1 a Accutherm ST-SP/512SV-DS. VŠB –TU, Ostrava, VUT – FSI, Brno 2008 (nezveřejněno). [6] K. Stránský, D. Janová, S. Pospíšilová: Poměrná semikvantitativní mikroanalýza těžkých kovů v křemenných horninách. Mechanika Nr 327/2008, XXIII Międzynarodowe Sympozjum Metody oceny struktury oraz własności materiałów i wyrobów. Jarnołtówek, Polytechnika Opolska, Opole 2008, s. 79-80. ISSN 1429-6055.

Recenze: Prof. Ing. Zdeněk Klika, CSc.

_____________________________________________________________________________________________

www.vuz.sk/congress

89

V příspěvku je popsána metoda poměrné energiově disperzní RTG. semikvantitativní mikroanalýzy těžkých kovů v křehkých vzorcích hornin, strusek a rud

Recommend Documents