V pátek 3. října 2008 v poledne zemřela sestra Anunciáta R.I.P

7. říjen 2008

číslo 6-10

ročník XIV

V pátek 3. října 2008 v poledne zemřela sestra Anunciáta

R.I.P.

1

DOPISY Laického sdružení sv. Dominika

číslo 6-10 ročník XIV

IN VIA CRUCIS POPULUM SUUM FORTITER PRÆCEDEBAT (Na cestě kříže svůj lid silný předchůdce) Tuto větu má vytesanou na své pamětní desce v litoměřické katedrále Štěpán kardinál Trochta. Pro většinu z nás obyčejně křížová cesta začíná u Piláta a v Božím hrobě končí. Moderní křížové cesty však ještě obsahují i vzkříšení. Pro Krista však počala jeho cesta vtělením. K tomu nás vede rozjímání růžence, celého růžence. Pro Krista nebylo vtělení to co pro nás narození. On nepřijímá lidskou přirozenost v podobě, tak jak vzešla z Boží ruky, ale už narušenou po prvotním hříchu. Kristus není počat s prvotním hříchem a i jeho matka je zbavena dědičného hříchu ještě před početím, ale přijímá tělo, které trpí a je podřízeno smrti, tělo trpící následky prvotního hříchu. Uvědomíme-li si, že Bůh je nejsvětější, pak můžeme jen tušit, že hřích je něco co je vůči Bohu jako voda k ohni. Kristus přesto přijímá lidskou přirozenost a stýká se s hříšným člověkem. Nevyhýbá se hříšnému člověku, ale hříšníky téměř vyhledává, protože lékaře nepotřebují zdraví… Bolestný růženec nás přímo vede k zamyšlení nad utrpením člověka a jeho místem v lidském životě. Musíme tedy přiznat, že i o. biskup Štěpán prožíval ve svém životě radosti dětství, radosti úspěchu studia, slávu svého jmenování kardinálem a jiné radosti života, ale nevyhnul se a nevyhýbal se mimořádnému utrpení, které mu Prozřetelnost v životě připravila. Silným biskupem se stal jenom proto, že měl před očima předchůdce, který mu dokázal, že i kříž patří do lidského života. Na příkladu Krista, Panny Marie a jiných svatých pochopil, že i utrpení je hodnota, která k životu patří a přináší lidem hodnoty, které jinak nelze získat. Obětavost dělá lidský život hodnotný. Chceme-li dojít slávy vzkříšení, nemůžeme se dost dobře vyhnout Kalvárii. Slavný růženec nás pak upevňuje v naději, že po lidském životě, třeba plném utrpení, následuje sláva vzkříšení a život ve společenstvím s Bohem a svatými v čele s královnou svatých, Pannou Marií. V tomto světě je nám pak poslán Duch utěšitel jako záruka našeho společenství s Bohem a Boží síla, z které čerpáme dokud nedojdeme svého cíle. Růženec světla nás má upevňovat ve víře, komu jsme uvěřili. Představuje nám Krista nejen jako zakladatele náboženství, reformátora, ale jako Božího Syna. V růženci světla poznáváme Krista, kterému svědčí Duch sv. v Jordáně, koná zázrak v Káně, dává

2



nahlédnout do své slávy na hoře Tábor a zanechává nejvznešenější dar sebe sama v Eucharistii. V růženci světla máme být osvíceni, kdo je náš Pán a Mistr. Růženec nás pak vede k tomu, že naše cesta kříže nezačíná až v utrpení, ale vede nás napodobit Krista, který byl v tomto světě vnořen mezi lidi, jímž přináší spásu. Dominikánský laik je také vnořen do světa i hříšného. Nejsme povoláni abychom se povyšovali nad nevěřící, abychom jim štítivě dali pocítit, že jsme něco víc, ale abychom vnořeni do lidského utrpení jako apoštolové přinášeli radostnou zprávu o nabídce spásy skrze Krista, abychom přinášeli uzdravení v bolestech života v naději, že i ta bolest, které se nikdo z živých po prvotním hříchu nevyhne je jen částí Kristova vykoupení, pokud ji neseme s Kristem na Kalvárii. Rozjímejme tedy růženec a vnímejme ho jako program pro život, jako pravidla terciářského života – napodobit Krista. On je poslán do tohoto světa učit, uzdravovat, být solidární, zastávat se pokořovaných a být přítelem celníků a hříšníků. Místo vděku přijímá kříž za tyto nevděčníky a donese jej až na Golgotu aby se jeho hrob stal svědkem slávy vzkříšení. Vzkříšení které je zárukou i naší slávy a vzkříšení jak to už z lidí prožila naše Matka a Královna.

Když se mi donesla zpráva, že zemřela sestra Anunciáta, tak jsem si pomyslil – To nemohla ještě počkat do růžencové slavnosti. To si ji zase k sobě vzal sv. František, aby mu sloužila jako jeho synům? Prvně jsem si uvědomil, že to kdy nás Pán povolá není v naší režii. Pán nás volá v den a hodinu, které se nenadějeme. Pak jsem si říkal, že v nebi už člověk člověku neslouží a jen oslavuje Boha. Tak jsem si řekl – Nešť, Anunciáta šla s předstihem cvičit a ladit na oslavu Královny růžence, jak je to vhodné pro dominikánskou terciářku. A konečně: nečekaná smrt naší sestry (chtěli jsme ji navštívit až po jejích slavných výročích) nás poučuje, že není důležité kdy člověk zemře. Není důležité, komu člověk v životě slouží. Důležité je, že sloužil dobře a že v životě měl na paměti Toho, komu má sloužit každý živý tvor. Anunciáto, Bůh ti podle svého slibu odplať stokrát stonásobně, co jsi pro nás živé v životě udělala.

P. Prokop OP 3



Jak jsem přišla do sdružení V roce 1947 – bylo mi 18 let – nabídla mi přítelkyně (katechetka), jestli bych nejela místo ní na exercicie do Jablonného, že je přihlášena, ale musí pomáhat rodičům při žních. Nabídku jsem přijala, byly to mé první exercicie. Exercitátorem byl P. Silvestr Braito OP. Poprvé jsem se setkala s dominikány a s paní Zdislavou. A už jsem „uvízla“. Jezdili jsme tam častěji (byli to většinou pražští terciáři), pracovali jsme v zavaleném podzemí, vyváželi rmut a hledali dráteníčka. Téměř vždy tam byl s námi tehdejší provinciál řádu P. Ambrož Svatoš, velký ctitel paní Zdislavy. Ten mě také přijal mezi terciáře na podzim r. 1949 v kostele sv. Jiljí v Praze, kde jsem skládala sliby. Nebyla možná jakákoliv čekací doba, čas už hořel. Přišel r. 1950 a zůstali jsme bez otců. Ještě jsme se scházeli na různých místech až do pozdního léta 1953 a pak (snad zradou) nastalo zavírání. Ale to by bylo dlouhé povídání. Dlouhá léta jsem žila bez dominikánské rodiny jako sirotek. Plzeňské členy jsme neznala. Až v roce 1987 jsem se prostřednictvím P. Michala OFM seznámila s bratrem Česlavem a byla přijata mezi vás. Jsem šťastná. Anunciáta (přepis článku z Dopisů č. 8, roč. II. z 8. srpna 1996)

4



Návštěva u sestry Anunciáty Jak víte, chtěli jsme navštívit sestru Anunciátu u příležitosti jejích blížících se 80. narozenin a 60. výročí jejího členství v Řádu. V sobotu 20. září se oproti původnímu listopadovému plánu rozhodla sestra Zdislava Švarcová zorganizovat návštěvu naší nemocné sestry Anunciáty, která v tu dobu byla u sester boromejek. Zástupci našeho MS ve složení P. Prokop, Zdislava Š., Josefa a Vincenc vyrazili dopoledne postupně z Aše, Bezdružic, Stříbra a Dobřan do Prahy – Řep.

O průběhu návštěvy, myslím, dostatečně informují fotografie.

5



Zbývá dodat, že Anunciáta Vás všechny nechala pozdravovat.

Na závěr návštěvy jsme se s Anunciátou pomodlili, zazpívali Salve a O lumen a dostali od P. Prokopa požehnání (ten na fotografiích chybí, protože fotil).

6



Pod vedením otce Prokopa následovala exkurze na místní hřbitov sester:

a na starý vězeňský hřbitov:

7



kde je pohřben i „slavný lotr mexický“, který se právě zde u sester boromejek po zbytek života kál a pracoval zde jako zahradník:

Jak se nyní ukázalo, změna termínu byla zavelena shůry. A jsem velmi rád, že jsme poslechli a aspoň takto prostřednictvím návštěvy jsme se s Anunciátou rozloučili.

Vincenc (foto vč. titulní strany o. Prokop) 8



Stálá formace V rámci pavlovského roku vyhlášeného Svatým Otcem jsme se rozhodli v následujících devíti schůzkách našeho MS probrat aspoň stručně listy sv. Pavla. Zde je návrh časového plánu: ➢ (říjen):

Pavlovy listy – úvod, Římanům – úvod

➢ (listopad):

Římanům – pokračování

➢ (prosinec):

1. Korintským

➢ (leden):

2. Korintským

➢ (únor):

Galatským

➢ (březen):

Efezským

➢ (duben):

Filipským a Koloským

➢ (květen):

1. a 2. Tesalonickým

➢ (červen):

pastorální (1. a 2. Timoteovi, Titovi, Filemonovi)

Prosím všechny, aby si během měsíce před schůzkou příslušný list přečetli a připravili si své postřehy a poznatky, které uplatní v diskusi. Prosím i ty, kdo s námi nemohou být na schůzce, aby se s námi alespoň duchovně spojili nad textem právě probíraného listu.

Vincenc 9



Zpráva rady MS Plzeň Provinční rada LSsD na svém dubnovém jednání rozhodla o úpravě evidování členů MS resp. o důsledném uplatňování čl. 31 Partikulárních směrnic. Na základě tohoto rozhodnutí rada MS Plzeň zbavila aktivního i pasivního volebního hlasu tyto členy MS Plzeň: Martina Aula, Markétu Aulovou, Jordána Basla, Editu Blažkovou, Zdislavu Hlaváčovou, Adelaidu Holubovou, Kateřinu Hylákovou, Jeronýma Ježíka, Lukáše Jirku, Kateřinu Keplovou, Augustina Nečase, Josefu Romovu, Tomášku Srbeckou, Annu Starou, Inocence Starého, Terezii Šaškovou. Tito členové svá volební práva znovu získají po uplynutí tří let od obnovení své účasti na životě sdružení (viz citovaný článek Partikulárních směrnic). Rada upozorňuje, že nejde o „vylučování“ z LSsD (takový institut naše Stanovy ani Partikulární směrnice neznají), ale o pobídku členům, aby kontaktovali radu MS (pokud se tak již nestalo) a sdělili jí, proč se nemohou účastnit se na životě MS, případně, aby obnovili svoji účast na životě MS. K dnešnímu dni má naše MS 17 členů s volebním hlasem a registrujeme celkem 33 členů se sliby (29 věčných slibů – i když z tohoto počtu jsou 3 časově neurčené – a 4 časné sliby). Novice ani kandidáty v současné době nemáme. Prosím o modlitby za všechny členy a za nová povolání! Vincenc 10



Prosby o modlitby … za naše zemřelé členy známé i neznámé, zejména za sestru Anunciátu Pirnerovou … za zdar operace naší sestry Růženy … za magistra řádu … za otce provinciála fr. Benedikta OP a bratry zastávající provinční oficia … za naše představené a za Boží pomoc pro všechna důležitá rozhodnutí … za projekt přestavby pražského kláštera … za nová povolání pro všechny větve dominikánské rodiny … za naše bratry a sestry, kteří kdekoli na světě trpí kvůli výkonu své služby … za apoštolské působení v médiích, především na internetu … za projekt křesťanského knihkupectví OLIVA … za nemocné členy, příbuzné a přátele dominikánské rodiny … za naše bratry a sestry působící ve školství … za naše bratry studenty ve Francii … za farnost v Praze na Zlíchově a za misijní středisko na Barrandově … za posilu v nemoci a uzdravení pro sestru Jiřinu Postupovou … za rozvoj teologie a křesťanské filosofie na Teologické fakultě v Českých Budějovicích

 ZPRÁVY  Příští schůzka MS bude 4. 11. 2008 od 16 hod. 11



Přejeme hojnost Božího požehnání: Narozeniny Jeroným Ježík Zdislava Švarcová †Antonína Anna Hasmanová Zdislava Prošková Otilie Pánková Jakub Brůha Fr. Tomáš Zeman Augustin Nečas

3.9.1970 18.9.1957 21.9.1908 1.10.1925 7.10.1921 9.10.1960 12.10.1949 13.10.1960

Časné sliby † Anunciáta Pirnerová IX.1949 Zdislava Prošková IX.1949 Jordán Basl 6.10.1995 Jakub Brůha 6.10.1995 Vincenc Horáček 7.10.1998 Adelaida Holubová 7.10.2001 Tomáš Mička 7.10.2001 Judita Šmolíková 7.10.2001 Růžena Krondlová 7.10.2007 Jana Tyrpeklová 7.10.2007 P. Vojtěch Soudský 22.10.1979 Tomáška Srbecká 25.10.1987

Věčné sliby P. Vojtěch Soudský Kateřina Hyláková Jordán Basl Jakub Brůha Monika Lhotáková Klára Vídeňská Josefa Ziková Kateřina Jandová Diana Váňová Vincenc Horáček Adelaida Holubová Judita Šmolíková Tomáš Mička

Úmrtí † Anunciáta Věra Pirnerová † Patrik Antonín Vlasák † Jana Růžena Krausová † Kolumba Věra Mrázová Svátek Terezie (od Dítěte Ježíše) Šašková Terezie (od Ježíše) Pázralová Lukáš Jirka Martin (de Porres) Aul

10.9.1982 19.9.1997 7.10.1998 7.10.1998 7.10.1998 7.10.1998 7.10.1998 7.10.1999 7.10.1999 7.10.2001 7.10.2004 7.10.2004 7.10.2004

3.10.2008 4.10.1995 20.10.1996 1.11.1999 1.10. 15.10. 18.10. 3.11.

DOPISY - informační měsíčník laiků O.P. Vydává Laické sdružení sv. Dominika – Místní sdružení Panny Marie Růžencové, Jiráskovo nám. 30, 301 54 Plzeň; http://pmr.op.cz; e-mail: [email protected]. Pouze pro vnitřní potřebu. Neprodejné. Odpovědný redaktor Jan Vincenc Horáček. Příspěvky zasílejte na výše uvedené adresy. Redaktor si vyhrazuje právo příspěvky upravovat a krátit.

12

V pátek 3. října 2008 v poledne zemřela sestra Anunciáta R.I.P

Recommend Documents