Ideální sestra v ordinaci praktického lékaře

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Ivana Bílá

Ideální sestra v ordinaci praktického lékaře Bakalářská práce

Vedoucí práce : Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Brno 2008

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny informační zdroje uvedla v seznamu literatury.

…………………………………… Ivana Bílá Říčany 27. března 2008

Na tomto místě bych ráda poděkovala: ·

Doc. PhDr. Miroslavě Kyasové, Ph.D. za její vedení mé bakalářské práce, za cenné připomínky a postřehy

·

Mgr. Janu Pokornému za přínosné psychologické konsultace a metodologické postřehy

·

MUDr. Zdeňce Švehlíkové, praktické lékařce, v jejíž ordinaci jsem pracovala a sbírala zkušenosti a potřebné podklady pro mou bakalářskou práci, a všem respondentům, kteří v rámci své návštěvy v ordinaci vyplnili dotazník

·

Svým dětem a svým kolegyním za jejich psychickou podporu v průběhu mého studia

4

OBSAH ÚVOD…………………………………………………………………………… 6 1 CÍL A PRACOVNÍ HYPOTÉZY……………………………………………. 8 1.1 Cíl bakalářské práce……………………………………………………… 8 1.2 Pracovní hypotézy……………………………………………………….. 8 2 TEORETICKÁ ČÁST…………………………………………………………9 2.1 Charakteristika primární péče a práce sestry v primární péči…………9 2.1.1 Historie primární péče……………………………………………… 9 2.1.2 Současná situace v oblasti primární péče…………………………. 12 2.2 Charakteristika práce sestry v ordinaci PL pro dospělé………………. 13 2.2.1 Práce sestry obecně…………………………………………………. 13 2.2.2 Podíl sestry na diagnostice a terapii……………………………….. 16 2.2.3 Podíl sestry v oblasti prevence……………………………………... 17 2.2.4 Podíl sestry na zabezpečení chodu ordinace……………………… 17 2.2.5 Práce sestry v oblasti domácí péče………………………………… 18 2.2.6 Administrativní činnost sestry…………………………………….. 19 2.3 Financování ordinace praktického lékaře a úloha sestry……………… 20 2.4 Psychologický aspekt práce sestry v ordinaci PL……………………… 22 2.5 Mediální obraz sestry …………………………………………………… 24 2.6 Duševní hygiena sestry………………………………………………….. 27 3 METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ……………………………………. 30 3.1 Typ výzkumu……………………………………………………………… 30 3.2 Metoda získávání dat…………………………………………………….. 30 3.3 Metoda zpracování dat…………………………………………………… 31 4 VÝSLEDKY VÝZKUMU……………………………………………………. 33 4.1 Charakteristika výzkumného vzorku…………………………………… 33 4.2 Věkové skupiny…………………………………………………………… 36 4.3 Gender rozdíly……………………………………………………………. 39 4.4 Úroveň vzdělání…………………………………………………………… 41 4.5 Věk sestry…………………………………………………………………. 47 4.6 Muž jako zdravotní sestra……………………………………………….. 49 4.7 Hypotézy…………………………………………………………………… 50 4.8 Hypotetický profil ideální sestry…………………………………………. 51

5 DISKUZE………………………………………………………………………... 53 ZÁVĚR…………………………………………………………………………... 59 ANOTACE………………………………………………………………………. 60 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ………………………… 61 SEZNAM ZKRATEK…………………………………………………………. 63 PŘÍLOHY……………………………………………………………………….. 64 SOUHLAS K PŮJČOVÁNÍ PRÁCE………………………………………….. 66

6

ÚVOD „Milá a vzdělaná sestra je pro pacienta to nejlepší, co ho může potkat.“

Zdravotní sestra - usměvavý anděl, který podá pomocnou ruku, nabídne tišící léky a nebo jen prostým úsměvem vyvolá v člověku stav, který dokáže tlumit i bolest. Její dotek léčí, její přítomnost hřeje, její něžná náruč konejší a uzdravuje stejně tak jako medikamentózní léčba lékaře. Jak rádi takový obraz vidíme, jak rádi si takový obraz vybavíme, pokud jsme někdy v životě měli možnost se s ním setkat. A co opačný pól? Co nabručená, nervózní a arogantní sestra, která pacienta odbude uštěpačnou poznámkou? Sestra, která očividně nepřekypuje empatií a soucitem? Sestra, pro níž je její práce spíše utrpením a nutným zlem ve snaze vydělat si na nájem? Oba tyto příklady v českém zdravotnictví nutně najdeme. Jak milosrdného anděla, který „léčí úsměvem“, tak i nepříjemnou a nabručenou sestru, která se neusměje celý den a pacienti se jí bojí. Každý z nás se s nimi jistě někdy v životě setkal. I médii někdy probleskne informace o tom, jak tu a tam nějaká sestra „pochybila“ a nenaplnila něčí představu o tom, jak by se měla chovat. A spíše se dovídáme o případech pochybení než o příkladném jednání a chování. To se ostatně předpokládá samo sebou. Víme, že to není banální problém. Příklady sester jsou tak rozmanité jako život sám. Sestra pracuje s lidmi, a stejně jako v každé podobné profesi, která se týká lidí, a obzvláště těch „trpících“, je otázka správného jednání a naplňování ideálu nesmírně důležitá. Lidský přístup v jejím chování a konání vystupuje napovrch v celé své naléhavosti. Obraz ideální sestry si každý z nás kreslí jinak. Někdo očekává soucit a něhu, jiný manuální zručnost a šikovnost při odebírání krve, další si prostě chce jen popovídat a očekává trpělivé ucho, které jej vyslechne. Každý z nás vkládá do sestry jiné naděje, jiná očekávání.

7 Má být sestra empatická, soucitná, něžná a usměvavá? Nebo je důležitější, aby byla pohledná, atraktivní, aby naplňovala erotické fantazie pacientů? Či snad je důležité, aby byla vzdělaná, aby rozuměla své práci a byla odborníkem ve svém oboru, aby se dále vzdělávala a zajímala o lékařské novinky? Již v úvodu se nám vynořuje řada otázek. Ve své bakalářské práci bych se chtěla zaměřit na sestry v primární péči, sestry v ordinacích praktických lékařů. Nenašla jsem v české literatuře žádný výzkum, který by se zabýval problematikou ideální sestry v ordinaci praktického lékaře. Jakou sestru by si přáli klienti ordinace praktického lékaře, jaké by měla mít vlastnosti, jak by měla vypadat, které vlastnosti by rozhodně u sestry v primární péči neměly chybět. A jaké budou rozdíly v pohledu na sestru v závislosti na pohlaví, věku, vzdělání. Myslím si, že práce sester v tzv. první linii je velmi důležitá, málo známá a málo ceněná. Proto bych ráda svou bakalářskou prací tuto problematiku otevřela. A přála bych si, aby má práce přispěla alespoň malým dílem ke zviditelnění práce sestry v primární péči.

8

1 CÍL A PRACOVNÍ HYPOTÉZY PRÁCE 1.1 Cíl práce Cílem práce je zjistit současnou představu pacientů o tom, jaká by měla být ideální sestra v ordinaci praktického lékaře. 1.2 Pracovní hypotézy H1. Předpokládám, že více než v 50% případů budou respondenti, bez ohledu na pohlaví, věk či úroveň vzdělání klást důraz na osobnostní a pracovní kvality sestry, méně pak na ryze fyzické charakteristiky ideální sestry. H2. Předpokládám, že se projeví rozdíly ve vnímání obrazu ideální sestry mezi ženami a muži. Mým předpokladem je, že muži upřednostňují více fyzické a pracovní vlastnosti, naproti tomu ženy dávají přednost spíše osobnostním kvalitám. H3. Předpokládám rovněž, že budou rozdíly i mezi věkovými kategoriemi klientů. Předpokladem je, že mladší respondenti (do 35 let, bez ohledu na pohlaví a stupeň vzdělání) budou upřednostňovat spíše fyzické vlastnosti (krásu, šarm, pohlednou postavu aj.). Respondenti ve středním a starším produktivním věku (35 – 60 let, bez ohledu na pohlaví a stupeň vzdělání) budou upřednostňovat spíše pracovní charakteristiky (pracovitost, svědomitost, loajalita apod.) a respondenti v období stáří (61 a více let, bez ohledu na pohlaví a stupeň vzdělání) budou zdůrazňovat především rozvinuté osobnostní charakteristiky (empatie, vlídnost, vstřícnost, ochota pomáhat aj.).

9

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Charakteristika primární péče a práce sestry v primární péči 2.1.1 Historie primární péče Praktické lékařství patří k nejstarším oborům medicíny. Počátky praktického lékařství spadají do období starověku. Od 12. století začínají v medicíně křesťanské Evropy a také i v českých zemích dominovat různé lékařské školy. Hovoříme o tzv. „klášterní medicíně“, spojené právě se jmény sv. Anežky a sv. Zdislavy. Vycházelo se z faktu, že vedle racionální terapie je k uzdravení nutné i přispění shůry : „Člověk léčí, ale bůh uzdravuje“. V době vlády Karla IV. je založeno pražské vysoké učení, včetně lékařské fakulty. Byla přijata středověká univerzitní medicína a začínají první pokusy o vymezení kompetencí různých zdravotnických pracovníků, doktorů medicíny, ranlékařů apod. Velmi důležitým obdobím bylo 16. století, kdy vznikají tzv. územní spády (obvody) – zejména z důvodu opatření proti epidemiím. Jako vedoucí osobnost v tomto období a vynikající praktický lékař je uváděn Jan Marek Marci z Kronlandu. Hlavním úkolem praktické medicíny v tehdejší době byla zejména snaha o potlačení infekčních nemocí – očkování proti pravým neštovicím. V roce 1753 byl vydán generální zdravotní řád, který poprvé shrnul zásady zdravotní politiky. Řádem se měli řídit všichni zdravotničtí pracovníci té doby (krajští a zemští fyzikové, doktoři a ostatní kategorie zdravotnických pracovníků). V roce 1883 vyšel Zemský zdravotní zákon pro Čechy, podle kterého větší obce nad 6000 obyvatel musely mít jednoho obecního lékaře. Menší obce lékaře obvodního. Po vzniku první republiky se u nás v souladu s předními evropskými trendy vyvinul systém rodinných lékařů. Tito zabezpečovali široké spektrum lékařských služeb pro své pacienty, zabezpečovali péči o pacienty od narození až po úmrtí. Dohlíželi na porodní báby, vedli komplikované porody. Starali se o celé rodiny, doprovázeli umírající. Povolání lékaře a sestry bylo velmi dobře hodnoceno. V té době bylo praktické lékařství na velice dobré úrovni, došlo k dalšímu rozvoji primární péče, zlepšil se zdravotní stav celé populace.

10 Po roce 1948 došlo k převzetí sovětského zdravotního systému. Ten upřednostňoval ambulantní péči. Došlo k centralizaci zdravotnictví. Ambulantní specialisté a obvodní lékaři byli soustředěni do poliklinik. Došlo k postupnému oddělení pediatrické a gynekologické péče od oboru praktického lékařství. V primární péči tak pracovali vedle sebe obvodní a závodní lékaři, pediatři, gynekologové a stomatologové (Seifert,Beneš,2005). Praktický lékař se stal postupně pouze nutnou spojkou mezi nemocným a ambulantními specialisty, popřípadě nemocničním zařízením. Došlo k zrušení svobodné volby lékaře, pacienti museli navštěvovat lékaře, který jim byl přidělen v rámci obvodu nebo v rámci zaměstnání (závodní lékaři). V některých případech docházelo k narušení vztahu mezi zdravotníky a pacienty, narušení důvěry. Práce obvodních lékařů byla podceňována, neoblíbena, mnohdy byli na posty obvodních lékařů odesílání lékaři za trest (po medicínském selhání nebo často i z politických důvodů). Podobně na tom byly i sestry, které pracovaly na obvodech. Sestra, která pracovala na obvodě musela mít odpovídající vzdělání - zdravotní školu. Do roku 1950 to byly dvouleté ošetřovatelské školy. Po roce 1950 vznikaly zdravotnické školy jako úplné střední vzdělání zakončené maturitou. Sestry končily studium jako „diplomované sestry“. Absolventky zdravotnických škol byly na své první pracoviště přiděleny příkazem, tzv.umístěnkou. Nastoupit na přidělené místo bylo povinností, vyhnout se tomu dalo jen pokud dívka otěhotněla. Po praxi v lůžkovém zařízení, která byla 3 roky, mohla být sestra zařazena na práci v ambulanci, na místo obvodní sestry do ordinace obvodního lékaře. Na některých obvodech pracovaly sestry dvě. Náplň práce byla rozdělena mezi sestru v ordinaci a sestru, která vykonávala návštěvy u pacientů doma – tzv.geriatrická sestra. V dnešní době bychom mohli přirovnat práci této sestry k práci sestry v domácí péči. K povinnostem praktických lékařů a jejich sester patřilo odedávna i zabezpečení lékařské služby první pomoci (dále LSPP). Lékaři i sestry zajišťovali 24hodinovou péči o pacienty, která zahrnovala i návštěvní službu. Praktici se po skončení své

11 ordinační doby střídali v rámci svého rajonu v pohotovostních službách. Byla zabezpečena kontinuální, nepřetržitá péče o pacienty. Služby byly náročné. Lékař ve službě měl na starosti rajon, do kterého spadalo mnoho obcí (v některých případech i 40 obcí). V době, kdy ještě ne zcela dostatečně fungovala rychlá záchranná služba, musel často řešit případy akutního ohrožení života. V době nepřítomnosti lékaře (když lékař odjížděl na návštěvu k nemocnému, která zahrnovala péči o děti i dospělé), sestra zůstávala v ordinaci pohotovosti a starala se o pacienty, kteří přicházeli k ošetření. Často řešila akutní případy jen po telefonu, resp. vysílačkou s lékařem, který právě zasahoval na místě vzdáleném několik kilometrů. Služby na LSPP byly velmi náročné a vyžadovaly již tehdy od sestry velmi dobré znalosti z oblasti medicíny, rozhodnost, dobrou organizaci práce, komunikační schopnosti a spolupráci s lékařem. Neméně důležitá byla i znalost rajonu a dobrý odhad situace, ve které se právě nacházel volající o pomoc. Nutno podotknout, že často docházelo k zneužívání pohotovosti, pacienti řešili své několikadenní obtíže v noci, často z důvodu lehké dostupnosti lékaře, rychlosti ošetření, snadného získání léků atd. Po rozvoji a integraci záchranného systému, zejména v posledních 5 letech dochází k zásadním změnám. LSPP přechází pod nemocnice. Zpočátku zajišťují ještě pohotovostní službu praktičtí lékaři a jejich sestry společně s lékaři a sestrami příslušného zdravotnického zařízení. V současné době již většina pohotovostí spadá jen do pravomoci nemocnic a péči zajišťují zaměstnanci zařízení. V rámci transformace zdravotnictví dochází k rušení některých pohotovostí, a tím i samozřejmě snížení dostupnosti péče o nemocné (ne v akutním ohrožení života) v době pracovního volna nebo v nočních hodinách. Dostává se do popředí snaha o to, aby praktický lékař zabezpečil péči o své registrované pacienty 24 hodin denně. Z hlediska péče o pacienty by to bylo výhodné, registrující lékař zná své pacienty, zná dobře jejich zdravotní anamnézu. Lékař na pohotovosti vidí většinou pacienta poprvé v životě a krátce, i když profesně se snaží mu pomoci co nejlépe. Nejoptimálnější by bylo, aby stavy, které jsou odkladné, řešil praktický lékař v době své ordinační doby místo na LSPP. Tato situace není ovšem zatím vyřešena zejména po finanční stránce (úhrady od zdravotních pojišťoven - zvýšení o výkony mimo pracovní dobu, v době pracovního

12 volna, v noci.). Nic však nebrání v rámci nadstandardní péče a podle zájmu registrovaného pacienta a jeho ošetřujícího lékaře rozšířit své ordinační hodiny i po skončení normální pracovní doby. A také v současné době již dochází ze stran zdravotních pojišťoven k určitému finančnímu zvýhodnění lékařů, kteří rozšíří své ordinační hodiny do 19 hodin ve všední dny (navýšení hodnoty kapitační platbyviz. financování ordinace PL). Zatím největší problém vzniká při úmrtí pacientů mimo dobu pohotovostní služby a nebo v noci, protože pokud nemají příbuzní kontakt na ošetřujícího lékaře a ten je ochoten přijet, nemá kdo zemřelého ohledat. 2.1.2 Současná situace v oblasti primární péče Po roce 1989 došlo ke změnám nejen co se týká pohotovostních služeb, ale v pojetí celého zdravotnictví a primární péče. Zanikají krajské a okresní ústavy národního zdraví (KÚNZ a OÚNZ) a dochází k privatizaci ordinací. Lékaři v primární péči se stávají soukromými podnikateli, vznikají zdravotní pojišťovny. Je nastartována nová etapa v oblasti primární péče. Rozvoj primární péče je i jednou z priorit SZO. Svědčí o tom i program „Zdraví 21“. Primární péče se stává důležitou součástí celého systému zdravotnictví. Na primární péči pak navazuje sekundární a terciární péče. Význam primární péče neustále stoupá, do nemocnic by měli být umísťováni pouze pacienti, kteří nemohou být léčeni ambulantně. Primární péče je pro pacienta nejdostupnější. Představuje linii prvního kontaktu lékaře s pacientem a je také nejlevnější. Je souborem činností souvisejících s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a ošetřováním. Tyto činnosti jsou poskytovány co nejblíže vlastnímu sociálnímu prostředí pacienta a respektují jeho biopsycho-sociální potřeby (Seifert, Beneš, 2005). Jak již bylo zmíněno, u nás je primární péče poskytována praktickými lékaři (dále PL) pro dospělé (od 19 let výše), PL pro děti a dorost (0 -19 let). Dále zahrnuje péči ambulantních gynekologů a stomatologické ambulance. V každé ordinaci pracuje zdravotnický tým – lékař a sestra. Po vzniku soukromých praxí ve většině ordinací

13 zůstala 1 sestra (funkce geriatrické sestry byla zrušena) zejména z ekonomických důvodů. 2.2 Charakteristika práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé 2.2.1 Práce sestry obecně Práce sestry v ordinaci praktického lékaře má svá specifika. Už samotný výběr sestry je pro lékaře velice důležitý krok, vždyť v ordinaci spolu tráví většinu času z celého dne a je potřeba se jeden na druhého spolehnout, rozumět si a najít společnou strategii v péči o pacienty. Ideální sestra v ordinaci praktického lékaře je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy, které každodenně charakter provozu ordinace PL přináší, usiluje o vyšší kvalitu praxe, nemá komunikační problémy s pacienty a je loajální ke svému lékaři. Dobrá sestra je tou nejlepší vizitkou dobrého praktického lékaře (Seifert, Beneš, 2005). Sestra musí ovládat i samu sebe. Důraz se klade na ohleduplný, citlivý a šetrný přístup. Sestra vystupuje klidně, trpělivě, ovládá se a nebere věci osobně. Musí vidět situaci očima nemocného (vcítit se do něj - být schopna empatie). Projevy nemocného chápat v souvislosti s jeho utrpením a starostmi, působit povzbudivě, důvěryhodně, nenechat se vyprovokovat, být zdrženlivá a trpělivá. Respektovat občanskou důstojnost nemocných a zachovávat společenská pravidla (Kůsová, 2005). Požadavky na vzdělání sestry u PL se změnily zásadně od 1.4.2004. Do té doby mohla v ordinaci pracovat sestra s odpovídajícím vzděláním – absolventka střední zdravotnické školy se splněnou praxí u lůžka. Od 1.4.2004 nabyl účinnosti zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských

zdravotnických

povolání

a

k

výkonu

činností

souvisejících

s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Dnem 1. května 2004 nabyl účinnosti zákon č.18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon

14 o uznávání odborné kvalifikace) – některá ustanovení nabyla účinnosti již 23. ledna 2004. Sestra, která pracuje v ordinaci PL musí splňovat zákonem dané podmínky. Musí mít „Osvědčení o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Doklad je potřebný k uzavření smlouvy s pojišťovnami a k nasmlouvání výkonů sestry v domácím prostředí pacienta. Skladba pacientů v registru PL je velmi rozmanitá. Každý občan má v dnešní době právo na svobodnou volbu PL. Může si vybrat libovolného PL, který souhlasí s převzetím pacienta do své péče. Pacienta může lékař odmítnout jen za určitých, zákonem stanovených podmínek, např. pokud by nemohl vzhledem k velkému počtu registrovaných pojištěnců zajistit kvalitní poskytovanou péči. Tzv. registrace je písemný souhlas dvou stran, pacienta a lékaře. Lékař se zavazuje o pacienta pečovat a tím mu vzniká nárok na platbu za ošetření od pojišťovny, u které je jedinec pojištěn. Registrace u lékaře trvá minimálně 3 měsíce, po této době může klient lékaře změnit. PL pro dospělé může registrovat jedince od 15 let výše. PL pro děti a dorost registruje děti od narození do 19 let. Pacienti mají na jedné straně společný např. charakter místa bydliště – vesnice, města, dále třeba dostupnost odborné péče, na druhé straně ovšem co pacient, to jiný příběh, jiná anamnéza, chování, přístup k nemoci, ke zdraví. PL má na starost pacienty od 19-ti let (popř.od 15-ti let), horní hranice je neomezená. Počet klientů v registru průměrné primární praxe se pohybuje okolo 1500-2000 osob. Patří sem lidé zdraví, akutně nemocní, chroničtí pacienti, muži, ženy. Nejčastěji navštěvují lékaře v ordinaci chroničtí pacienti a zejména pacienti vyšších věkových skupin. V průběhu stáří dochází k postupnému poklesu funkční zdatnosti. Zhoršuje se pohyblivost, stabilita, svalová síla, jemná motorika rukou, smyslové vnímání, kognitivní schopnosti (někdy až do klinického obrazu demence), často klesá tělesná hmotnost. Příčin je několik a vzájemně se kombinují.

15 K hlavním příčinám patří: ·

involuční změny

(tkáňová atrofie, úbytek svalové hmoty, svalové

dysbalance apod.); ·

chorobné změny (ateroskleróza, osteoporóza, osteoartróza, Alzheimerova nemoc, chronické záněty, nádorová onemocnění, onemocnění srdce, chronická bolest, inkontinence apod.);

·

vliv životního způsobu (dekondice z inaktivity, poruchy výživy).

Důsledkem geriatrické deteriorace je geriatrická křehkost charakterizovaná různými kombinacemi projevů. Nejčastější jsou hypomobilita, pomalá a nejistá chůze, svalová slabost, instabilita s pády, únava, senzorický deficit (poruchy všech smyslů), kognitivní deficit, malnutrice, nízká odolnost k zátěži, subjektivní pocit chatrného zdraví, úzkost, deprese (Kalvach, Onderková, 2006). K těmto pacientům je třeba jiný přístup než k mladému, akutně nemocnému. Práce sestry v ordinaci PL je velmi specifická a rozmanitá a rozsah pracovních činností je velmi široký. Z vlastní zkušenosti vím, že málokdo si umí představit, co všechno musí sestra na „obvodě“ zvládat. Dokonce i já sama jsem si před nástupem na místo sestry u praktické lékařky myslela, že budu jen vytahovat karty z kartotéky a občas píchnu nějakou injekci. Sestra u PL musí být zejména dobrou sestrou ale i ošetřovatelkou, psycholožkou, administrativní pracovnicí, spolupracovnicí lékaře, sekretářkou, uklizečkou atd. Na ní většinou záleží, jak se pacienti v dané ordinaci cítí, zda je tam přátelská a vstřícná atmosféra, důvěra, příjemné prostředí. Osobnost sestry je klíčová pro image lékařské praxe. Sestra je první, s kým se pacient při návštěvě PL setkává, zejména na ní záleží, zda pacient odchází s pocitem, že o něj bylo dobře postaráno, že nebyl na obtíž a že jeho zdravotní obtíže nebyly zlehčovány. V povolání zdravotní sestry je velice důležitý vztah. Vztah mezi sestrou a pacientem, klientem. Nemocný člověk čeká, že bude víc než jen jedním z mnoha. Chce cítit, že je o něj zájem, čeká na osobní vztah, na pozornost, na úsměv. Sleduje

16 neverbální reakce sestry, někdy dokonce žárlí, pokud vidí, že se setra zajímá i o jiného pacienta. Potřebuje důvěřovat, cítit se bezpečný, mít pocit, že není na obtíž. Sestra je pro pacienta něco jako spojka s lékařem. Dobrá sestra dokáže už z prvního kontaktu s pacientem odhadnout danou situaci, naléhavost případu. Dokáže vytěžit z rozhovoru s pacientem maximum důležitých informací a ty potom tlumočit lékaři a tím mu pomoci při stanovení diagnózy. Vždyť většina jedinců se spíše svěří sestře se svými obtížemi, se svými problémy, které zdánlivě nemají s onemocněním souvislost, alespoň z jejich pohledu. Sestra dodává pacientům odvahu k tomu, aby se svěřili lékaři i s obtížemi, za které se stydí (např. muž - pacient před lékařkou, žena před lékařem, starší pacient před mladší lékařkou atd.). Práci sestry v ordinaci PL lze rozdělit do několika oblastí. Sestra se podílí na prevenci, diagnostice a terapii, poskytuje péči v rozsahu své odborné způsobilosti, dále zajišťuje ošetřovatelskou péči, návštěvní službu, administrativní činnost, psychologickou pomoc klientům, podílí se na bezchybném a plynulém chodu ordinace. 2.2.2 Podíl sestry na diagnostice a terapii Do této kategorie můžeme řadit odběry krve a biologického materiálu, aplikace injekcí, aplikace léčivých infuzních roztoků dle ordinací lékaře. Hodnocení a ošetřování poruch celistvosti kůže v ordinaci i v bytě klientů, péči o stomie, péči a výměny permanentních katetrů u žen, centrální i periferní žilní vstupy. Pečuje o pacienty po propuštění z nemocnice, po operacích, odstraňuje stehy po operacích. Provádí základní fyzikální vyšetření,

sleduje a vyhodnocuje základní

fyziologické funkce. Sleduje pacienta ve vlastním sociálním prostředí, v rámci jeho rodiny, komunity. Podílí se na edukaci pacientů s cukrovkou (diabetes mellitus), s vysokým tlakem (hypertenze), s vysokou hladinou tuků v krvi (hyperlipidémie), s vysokou hladinou kyseliny močové v krvi (hyperurikémie), s onemocněním ledvin, s onemocněním zažívacího traktu, s onemocněním srdce a cév, s onemocněním jater, s onkologickým onemocněním apod.

17 2.2.3 Podíl sestry v oblasti prevence Další důležitou součástí práce sestry v primární péči je prevence. V České republice v současné době nejvíce lidí umírá na kardiovaskulární nemoci a nádorové onemocnění. Vyhledávání rizikových faktorů v primární péči je velmi důležité. Dle zákona č. 20/1966 Sb. má každý občan naší republiky právo na bezplatné preventivní prohlídky. Frekvence preventivních prohlídek je stanovena 1x za dva roky. Sestra sleduje termíny preventivních prohlídek a objednává klienty k preventivním prohlídkám (PP). Dle věkových kategorií jedinců zajišťuje v rámci preventivní prohlídky odběry krve na hladinu glykémie a hladiny lipidů, vyšetření EKG, vyšetření stolice na okultní krvácení u jedinců nad 50 let, u žen od 45 – 69 let mamografické vyšetření (vyšetření prsou). K preventivním vyšetření patří i vyšetření krve u mužů na PSA (prostatický specifický antigen - screening rakoviny prostaty). Jedním z nejdůležitějších kroků v rámci preventivní péče je správně a pečlivě odebraná anamnéza s důrazem na výskyt sledovaných závažných onemocnění. Sestra se podílí na instruování pacientů, pokud jde o správnou životosprávu a zvládání nezdravých návyků. Během posledních let se zlepšuje aktivní přístup občanů ke svému zdraví, postupně narůstá počet zájemců, o preventivní prohlídky, přesto je zatím pořád účast nízká. Důležitým bodem práce sestry je také vyhledávání rizikových faktorů (kouření, abusus alkoholu a drog) a edukace v rámci prevence těchto rizikových faktorů. Naprostou nezbytností je podporovat zájem každého člověka o jeho zdraví a inspirovat jej v potřebě do něj investovat vůli, čas i peníze (Holík, 2002). K prevenci patří i řádné očkování proti tetanu. Sestra kontroluje stav očkování, informuje klienty o době očkování. V době mimořádného očkování např. proti chřipce má na starosti hladký průběh očkování. 2.2.4 Podíl sestry na zabezpečení chodu ordinace Pro plynulý chod ordinace zajišťuje potřebný materiál pro ošetření v ordinaci – jehly, stříkačky, nástroje, gázové čtverce, obinadla, obvazy, infuzní roztoky, infuzní soupravy, injekční léčebné roztoky, přípravky pro akutní péči, zkumavky pro odběr

18 krve a biologického materiálu. Roztoky pro dezinfekci. Dále zajišťuje v dostatečném množství tiskopisy – recepty, žádanky, lístky na převozy sanitkou, registrační listy, pracovní neschopnosti, lázeňské tiskopisy, obálky, vložné listy do dokumentace, obaly na dokumentaci atd. Objednává a připravuje edukační materiály pro pacienty. Zajišťuje kontroly přístrojů nutných pro provoz ordinace – pravidelné kontroly sterilizátoru, lednice, tonometrů, glukometru, otoskopu popř. dalších přístrojů dle vybavení ordinace. Dodržuje hygienické předpisy, pracuje v souladu s hygienickými nařízeními. U pacientů s infekčním onemocněním se řídí hygienickými nařízeními a předpisy, zaznamenává a hlásí nemoci, které podléhají hygienickému hlášení. 2.2.5 Práce sestry v oblasti domácí péče Sestra provádí návštěvní službu u pacientů ve vlastním sociálním prostředí. Zejména u těch jedinců, kteří nejsou schopni dostavit se do ordinace k ošetření, k odběrům krve, vzhledem ke svému zhoršenému zdravotnímu stavu. Sleduje rodinné prostředí, ve kterém se pacient nachází, hodnotí jeho soběstačnost. Provádí odběry biologického materiálu, aplikuje léčebné přípravky, provádí ošetřování ran po operacích, chronických ran. Napomáhá lepší komunikaci mezi rodinnými příslušníky. Umí poradit s ošetřováním, s možností rehabilitace, s prevencí dekubitů u imobilních jedinců. Protože v mnoha případech patří do péče PL celá rodina, sestra napomáhá zlepšení mezilidských vztahů. Aktivně komunikuje s pacientem a jeho rodinou a svým empatickým přístupem odkrývá možné skryté příčiny zhoršení zdravotního stavu u pacienta (např. hádky, pocity osamocenosti, zbytečnosti). Snaží se všímat si i obtíží, které jedinec nebere jako důležité, ale které mají vliv na stanovení správné diagnosy a tyto postřehy potom sděluje lékaři. Dodává pacientům pocity sebejistoty, posiluje jejich zodpovědnost, respektuje jejich osobnost. Sleduje a vyhodnocuje fyziologické funkce u pacientů, sbírá anamnestická data, sleduje úroveň soběstačnosti pacientů, vyhledává rizikové faktory. Hodnotí sociální situaci pacienta, poskytuje informace o možnostech sociální pomoci, ať už finanční nebo v rámci domácí péče.

19 2.2.6 Administrativní činnost sestry Administrativních výkonů neustále přibývá, bohužel na úkor času, který by bylo možno využít například na větší množství preventivních prohlídek. Sestra přebírá, zakládá a archivuje zdravotnickou dokumentaci, u nového pacienta vypisuje novou obálku, registruje pacienty, shromažďuje a zakládá výsledky vyšetření, materiálů, zprávy z hospitalizací, z odborných vyšetření. Sleduje termíny pro vypisování invalidních důchodů, vypisuje žádanky na různá vyšetření. Připravuje práce neschopným pacientům formulář pracovní neschopnosti a vede jejich evidenci, spolupracuje se správou sociálního zabezpečení. Inkasuje platby v hotovosti za výkony vyžádané pacientem. Vystavuje faktury za vyšetření provedená lékařem, faktury za vypsání tiskopisů lékařem na žádost organizací: České správy sociálního zabezpečení, Městských úřadů, Úřadů práce, Policie ČR a dalších. Vede statistické údaje, odesílá každoroční statistické přehledy pro Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Zajišťuje přebírání a odesílání pošty (Seifert, Beneš, 2005). Připravuje údaje pro sepsání návrhu na lázeňskou léčbu, pro úřady práce ke zjišťování bezmocností, mimořádných výhod, pro osoby zdravotně znevýhodněné. Objednává pacienty na vyšetření, vysvětluje místo a charakter vyšetření, ke kterému lékař pacienta odesílá. Protože v dnešní době většina PL zastává i funkci závodního lékaře, sestra sleduje termíny periodických prohlídek, prohlídek na pracovištích s rizikem, vstupní a výstupní prohlídky atd. Sestra pomáhá při různých studiích, kterých se lékař účastní. Sbírá potřebná data, vyhodnocuje získané informace. K práci sestry patří i práce s počítačem. Většina ordinací dnes používá k práci počítač a příslušenství, internetové připojení. Výhodou sestry je také dobrá znalost cizího jazyka, německého nebo anglického. Zejména po vstupu do evropské unie je důležité, aby sestra byla schopna konverzace s cizinci, kteří vyhledají lékařskou pomoc.

20 2.3 Financování ordinace praktického lékaře a úloha sestry Systém zdravotního pojištění – zákon upravující financování v ČR č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Zdravotní pojištění mají osoby mající trvalý pobyt na území české republiky, osoby bez trvalého pobytu na území ČR, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území naší republiky. Plátci pojistného jsou zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnavatelé a stát (platí za určité skupiny obyvatel – děti, studenty, důchodce, nezaměstnané). Zdravotní pojišťovny hradí péči plně v rámci poskytnutí péče s cílem zachovat nebo zlepšit zdravotní stav jedince, hradí se zdravotní péče na území ČR. Dále hradí částku, kterou pojištěnec musel vynaložit na nutné a neodkladné léčení během jeho pobytu v cizině (do výše stanovené pro úhradu takové péče na území ČR). Ve výjimečných případech uhradí zdravotní pojišťovna i péči jinak nehrazenou, je-li její poskytnutí z hlediska zdravotního stavu pacienta jedinou možností zdravotní péče. Sestra v ordinaci PL zaznamenává údaje důležité pro pojišťovny. Vystavuje příjmové doklady, vypisuje faktury. Hlavním zdrojem příjmů většiny zdravotnických zařízení v ČR jsou platby od zdravotních pojišťoven. Většina ordinací nyní dostává platby ve formě kombinace kapitační a výkonové platby. Kapitační platba – tzv. „platba za hlavu“ znamená, že zařízení dostává peníze paušálem na každého registrovaného pacienta bez ohledu na to, zda byl v daném měsíci ošetřen či nikoliv. Konečná suma se počítá podle věku pacienta – koeficientem. Tento koeficient je stanoven v závislosti na věku pacienta. Bere se v úvahu, že čím starší pacient, tím větší úsilí při diagnostice a léčbě musí lékař vynaložit. Výsledný počet tzv. přepočtených jedinců se násobí hodnotou kapitační platby (viz tabulka č. 1 ).

21 Tab. č. 1 Rozdělení pacientů podle pojišťoven dle věkových skupin

Věková skupina

koeficient

Věková skupina

muži

koeficient

ženy

15-19

1,00

20-24

0,90

25-29

0,95

30-34

1,00

35-39

1,05

40-44

1,05

45-49

1,10

50-54

1,35

55-59

1,45

60-64

1,50

65-69

1,70

70-74

2,00

75-79

2,40

80-84

2,90

Od 1.1.2008 došlo k významným změnám v hodnotách kapitační platby. Po složitých a dlouhodobých jednáních zástupců praktických lékařů se zdravotními pojišťovnami byla hodnota kapitace navýšena na 42 korun. Pro vysvětlení tabulky - v případě 31-letého klienta a hodnotě kapitační platby 42 korun dostane zdravotnické zařízení 42 korun měsíčně. V případě 81- letého klienta

a hodnotě kapitační platby 42 Kč

dostane

zdravotnické zařízení 121,80 korun měsíčně. Každý zdravotnický výkon je ohodnocen určitým počtem bodů. Každý bod má určitou hodnotu (0,91 -1,10 kč) a pojišťovna hradí zdravotnickému zařízení platbu za výkony, které jsou nad rámec kapitační platby. Patří sem preventivní prohlídky, očkování proti tetanu, u rizikových jedinců i očkování proti chřipce, periodické prohlídky zaměstnanců, výkony provedené v návštěvní službě lékaře i sestry a další. Záleží na typu zařízení a na smluvním ujednání s pojišťovnami. I zde došlo od 1.1.2008 k určitým změnám. Zvýšil se počet výkonů hrazených nad rámec kapitace. Například platba za odběry krve, odběry biologického materiálu na bakteriologické vyšetření, odběr kapilární krve a další. Hodnota kapitační platby může být v současné době navýšena o určitou částku v případě, že lékař prodlouží ordinační hodiny do 19. hodin, dále pokud je lékař školitelem, apod.

22 K dalším příjmům v ordinaci patří platby za výkony nehrazené pojišťovnou, platby za výkony na žádost pacienta – výpisy oznámení úrazů pro pojišťovny, vyšetření pro řidičské průkazy, zbrojní průkazy, zdravotní průkazy a mnoho dalších. Platby za výpisy pro sociální správy, úřady práce, policii jsou hrazeny fakturačně dle platných sazebníků. Platby zaměstnavatelů za vstupní a výstupní prohlídky, za administrativní výkony v rámci periodických prohlídek, za školení zaměstnanců atd. Sestra se musí umět v platbách orientovat aby nedošlo k chybě v účtování, musí dodržovat ceny dle platných sazebníků. Z činnosti práce sestry bych ještě zmínila vyřizování telefonických hovorů. Do ordinace směřuje denně v průměru asi 55 telefonátů (podle studií provedených ve všeobecných praxích v rámci projektu PHARE a Hodnocení primární péče v letech 2000 až 2002). V současné době je počet určitě vyšší. Nejčastějším důvodem jsou konzultace problému, objednání k vyšetření, dotazy na výsledky, žádost o předpis léků u chronicky nemocných, informace o odborných ambulancích atd. Sestra asi 2/3 telefonních hovorů vyřídí sama, neboť telefonické hovory velice ruší lékaře při práci. V některých zemích má lékař pro telefonické konzultace vyhrazený přesný čas, u nás se to zatím nepodařilo zrealizovat a podle našich zkušeností to ani není možné. Akutní případy se nedají naplánovat. Asi dvacet procent telefonátů má soukromý a profesní charakter. Zvláštní kapitolou jsou telefonáty zástupců různých firem zabývajících se průzkumem ve zdravotnictví a průzkumy farmaceutických firem. 2.4 Psychologický aspekt práce sestry v ordinaci PL Práce sestry je náročná také z hlediska psychologického. Za nejzávažnější stresory sesterské práce můžeme považovat: ·

náplň práce – práce sestry v ordinaci PL je v mnoha směrech odlišná od práce sestry v nemocničním zařízení. Ordinační doba je průměrně 25 hodin týdně, mimo tuto dobu jsou prováděny odběry krve a biologického materiálu a další výkony sestry. Po skončení ordinačních hodin nastává čas pro administrativní výkony a návštěvní službu lékaře a sestry. Návštěvní služba se vykonává i ve dnech volna, pokud si to zdravotní stav klientů vyžaduje. Objednací systém se nedá většinou dodržet

23 v plném rozsahu zejména pro otevřený přístup akutních pacientů. Plánovat si lze většinou pouze preventivní prohlídky, kontroly práce neschopných. Další problémy se vyskytují v době po ordinačních hodinách. Nejednou musí sestra řešit naléhavé případy, akutní návštěvy, rady po telefonu. Zvláště v dnešní době, kdy pohotovostní služby nefungují nepřetržitě, pacienti v nouzi hledají pomoc u sestry i v době jejího volna. Zvláště pokud bydlí v místě ordinace PL. Stres plynoucí z narušení osobního života a osobních plánů může, v případě že s ním sestra není schopna účelně bojovat, vést až k psychickému vyčerpání. ·

organizace práce - zorganizovat si práci tak, aby nedocházelo k nedorozuměním a konfliktům mezi klienty samotnými a mezi klienty a ošetřujícím personálem je velice obtížné. Pokud už ke konfliktům dojde, měla by na ně sestra být připravena. Musí se umět rychle rozhodnout, jak danou situaci řešit, jednat slušně, asertivně ale také sebejistě. Musí být schopna operativně reagovat na různorodé požadavky pacientů, musí umět uspokojit potřeby spěchajících a netrpělivých pacientů, ale také lékaře, který ji o pomoc požádá. Dá se říci, že musí zvládat více činností najednou, umět si rozdělit priority, posoudit, kterého z pacientů je třeba ošetřit bez odkladu a který může počkat.

·

přístup k pacientům - na vesnickém obvodě, na kterém pracuji, je situace velice specifická, neboť se všichni lidé navzájem znají, jsou ze stejné nebo z vedlejší vesnice. Mnoho z nich je příbuzensky svázáno a někteří se navzájem nemají rádi. Sestra musí dávat pozor na soukromí klientů, nedopustit, aby důvěrné informace, které pacient sděluje, neslyšel také další pacient. Sestra musí oplývat trpělivou povahou, díky níž dokáže stále znovu a znovu poslouchat příběhy a stesky pacientů, zejména seniorů. S mnoha pacienty je sestra v kontaktu opakovaně, a některé vztahy postupně přejdou v přátelství. I to je specifické pro sestru, která pracuje na obvodě. Důležitou vlastností sestry je tedy empatie, schopnost vcítit se do pocitů pacientů. Musí umět rozpoznat podstatu problému, který pacient popisuje, musí umět oddělit skutečný, obtěžující problém od redundantních informací, kterými kupříkladu pacient agravuje své jinak nezávažné obtíže atd. Skladba klientů je různorodá. Každý den přicházejí

24 pacienti v různém zdravotním stavu, s různými typy onemocnění. Akutně nemocní, kteří vyžadují rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu. Pacienti, jejichž aktuální zdravotní stav vyžaduje vystavení pracovní neschopnosti a odeslání k odbornému vyšetření nebo k hospitalizaci. Dále pacienti s chronickým onemocněním v různém věku a v různém stadiu nemoci, potom klienti, kteří žádají administrativní výkony. Každý z těchto případů klade na sestru rozdílné požadavky v oblasti psychických procesů. Důležitou součástí práce sestry v ambulanci PL je schopnost adekvátní komunikace. Ta klade na sestru specifické požadavky (Tutková, 2007): ·

schopnost naslouchat – aktivně vnímat, být citlivá k tomu, co druhý říká a sledovat jeho neverbální projevy

·

schopnost empatie – být schopna dívat se na svět očima druhého člověka, vžít se do problému pacienta

·

schopnost projevit porozumění, dát jej najevo

·

cítit úctu k člověku – základní princip humánní ošetřovatelské péče. Vážit si nemocného, respektovat jeho práva a potřeby, ponechat mu autonomii, samostatnost

·

schopnost poradit – pacient očekává pomoc a radu od sestry, která ví, „jak na to“. Setra může podat doporučení, klást pacientovi určité povinnosti. Radí bez povýšenosti, jasně, jednoznačně, důvěryhodně. Musí se ujistit, že pacient pochopil, co mu řekla.

·

individuální přístup – osobité a aktivní přizpůsobení chování a jednání sestry jedinečnosti pacienta

2.5 Mediální obraz sestry Na to, jak je sestra vnímána veřejností, mají velký vliv sdělovací prostředky, zejména pak filmy a televizní seriály z lékařského prostředí. Mediální obraz české sestry neodpovídá příliš realitě. Sestra je zde vykreslena jako služka lékaře a pacientů. Jako infantilní a nezralé stvoření, které se celý den chichotá, svačí a přemýšlí o tom, jak „ulovit doktora“.

25 Pokud shlédneme tetralogii o „básnících“, velmi oblíbenou u široké veřejnosti, sestra zde vystupuje zejména jako sexuální partnerka lékaře. Jako sestra, které jsou pacienti na obtíž. Sestra z venkovského obvodu celý den tlachá o svém oblíbeném idolu a každého, kdo ji z jejího proudu slov vyruší, bez milosti okřikne. Více než o pomoc pacientům ji jde o ni samou, o její vlastní soukromý svět. Úsměvné historky jistě obveselí stresovaného lékaře, avšak nesmějí narušovat plynulý chod ordinace, vyrušovat lékaře z jeho povinností a odvádět jeho pozornost nevhodným směrem. Sestra v primární péči byla asi nejlépe vykreslena ve filmu „Sestřičky“, který natočil v roce 1983 Karel Kachyňa. Film popisuje období konce 50. let. Je příběhem mladé, nezkušené sestry, která je za trest umístěna na vesnický obvod, do zapadlé pohraniční oblasti, kde se každý den setkává s realitou života. Průvodkyní se jí stává zkušená zdravotní sestra a porodní asistentka, které všichni říkají „babi“. Hlavní roli svérázné zdravotní sestry v drsném prostředí ztvárnila Jiřina Jirásková. Tento film byl sice úsměvným příběhem, ale myslím, že postava této sestry byla vystižena poměrně dobře, že se velmi přiblížila realitě. Paní Jirásková zde představuje sestru, která neváhá obětovat své pohodlí, svůj volný čas pro to, aby pomohla trpícím pacientům. Na cestě za pacienty musí zvládat různé překážky, ale vše zvládá s grácií a s humorem. A to i přesto, že se někdy dostává do situací tragických. Zasvěcuje svou mladou kolegyni do praxe a díky její pomoci, mladá nezkušená žena postupně dozrává. Z celého příběhu se line nit empatie, pochopení a lidské blízkosti. Z nových seriálů bych chtěla jmenovat „Nemocnici na kraji města po 20 letech“, kde tvůrci vytvořili virtuální nemocnici, která měla málo společného s realitou. Měli při prezentování sesterské profese více čerpat ze současnosti. V seriálu jsou předváděny absurdní situace, kde vrchní sestra vybírala do svého týmu sestru podle toho, za jak dlouho zvládla složit injekční stříkačku. A ještě absurdnější je situace, kdy nechala sestru za trest umýt pokáleného pacienta (Vorlíčková in Černá-Šípková,2004). Ani tvůrci seriálu z poslední doby „Ordinace v růžové zahradě“, který má také obrovskou sledovanost, nezměnili obraz sestry k lepšímu. Vykreslují sestru spíše jako nezodpovědné stvoření, věčně flirtující s lékaři a nebo naopak jako věčně nespokojenou, protivnou osobu. A sestra, která měla být ukázkou moderní

26 profesionálky, pracující podle nejnovějších ošetřovatelských postupů, byla vnímána jako živel, který nabourává zažitý standard oddělení a dělá vše pro to, aby snížila autority staniční sestry. . Proč je obraz sestry v našich „televizních trhácích“ takový, jaký je? Zaměřme svoji pozornost na některé televizní filmy seriály v zahraničí: ·

Sestra Stefanie – německý seriál, který popisuje sestru jako empatickou, vzdělanou, obětavou a štěstím kypící bytost, která nikdy nemá na tváři splín, nikdy nedá najevo své vyčerpání, svou nevoli. Každému vyjde vstříc, každému dokáže pomoci a své osobní problémy (má-li vůbec jaké) řeší s grácií a s přehledem.

·

Pohotovost – americký seriál, v němž, pokud se sestra objeví na scéně, je vždy součástí perfektně fungujícího zdravotnického týmu, který bez mrknutí oka zvládá akutní krize zraněných pacientů. Ví přesně, co má dělat, kde je její místo. Lékař na ni spoléhá jako na svého pomocníka a partnera.

·

MASH – sestry ve válečné zóně obětují své pohodlí pro blaho zraněných, ve vypjatých situacích projevují svou odvahu, rozhodnost. Srdnatě kličkují mezi kulkami a padajícími šrapnely a přes všechen shon oplývají nesmírnou empatií a citlivou duší. V popředí vždy stojí zájem o pacienty, i přes četné osobní problémy, přes každodenní shon a bolest válečných útrap.

·

apod…

Velice ráda bych v našich „televizních trhácích“ viděla sestru takovou, jaká je, či jaká by měla být. Dobrá sestra není rozhodně nezralé stvoření, které svých chichotáním vyplňuje nudné chvíle služby. Není to nevzdělaná služka, která pouze umývá pokálené pacienty, za trest vyměňuje prostěradla a zametá rozsypaný oběd z podlahy. Není to zoufalá bytost, jejíž jedinou snahou je sbalit lékaře, protože nemá jinou příležitost, jak najít vhodného partnera. Je to lidská bytost, která pomáhá těm, kteří její pomoc potřebují.

27 Nezbývá než doufat, že se mediální pohled na sestru změní, že jej nahradí takový, který bude více přibližovat realitu a díky němuž naše sestry získají zpět svou, médii sníženou, prestiž. 2.6 Duševní hygiena sestry Dá se říci, že existují dva rozdílné obrazy sestry. Na jedné straně je to představa obětavé, empatické, důvěryhodné ženy, někoho, „kdo dává sám sebe“ a na druhé straně představa vzdělané profesionálky, která se řídí rozumem, efektivně ovládá moderní techniku, představa někoho, „kdo dobře vykonává svou práci“. Ideální sestra je spojením všech těchto představ. V centru její pozornosti by měl být vždy pacient, sestra o něj pečuje podle nejnovějších poznatků. Sestra by měla být vždy

otevřená,

trpělivá,

taktní,

spolehlivá,

ochotná,

poctivá,

kolegiální

a komunikativní. Měla by být empatická, protože pacient potřebuje mít pocit, že s ním někdo jeho strasti prožívá. Měla by plnit roli rádce a obhájce nemocného. Zajímá se o jeho sociální prostředí, ve kterém žije. Sestra se musí kontinuálně vzdělávat, musí poskytovat péči na co nejvyšší možné úrovni (Gajdušková, 2003). Měla by být druhým lidem sociální oporou, být člověkem v tom nejlepším smyslu slova. A v neposlední řadě musí sestra pečovat sama o sebe, pečovat o vlastní vzhled, o tělesné zdraví, o stravování apod. Neměla by však sestra umět pečovat i o své duševní zdraví? Fyzický vzhled je jistě nezanedbatelný, ale důležitou roli v osobnosti sestry hraje i její schopnost vyrovnat se se stresem, s psychickým náporem, který ve své práci může zažívat. Je-li zdravotní sestra v dobré psychické pohodě, může ve svém povolání podávat dobrý výkon. Pokud má sestra k dispozici dostatek psychické síly, práce se daří. Když síla chybí, nastupuje místo energie únava, místo síly vyčerpanost a místo radosti lhostejnost (letargie). Přichází stav vyhoření (burnout). Thomas Moore, americký psycholog, který se péčí o duši soustavně zajímá, napsal: „Velkou nemocí 21. století, která se projevuje v našich obtížích i těžkostech a která se každého z nás osobně dotýká, je „ztráta duše“. Když je péče o duši zanedbávána, duše neumírá. Toto

28 zanedbávání se projeví v celé řadě příznaků (symptomů): ve zlosti a vzteku, v násilí, agresivitě, obsesích, holdování drogám a ve ztrátě smysluplnosti života“. Na závěr bych uvedla 16 hlavních bodů „péče o pečovatelku“ dle doktorky Sheily Cassidy, která pečovala 12 let v jednom z prvních anglických hospiců nejen o pacienty ale i o zdravotní sestry a ostatní personál (Křivohlavý, Pečenková, 2004): 1. Buď k sobě mírná, vlídná a laskavá. 2. Uvědom si, že Tvým úkolem je jen pomáhat druhým lidem, ne je zcela změnit. Změnit můžeš jen sama sebe, ale nikdy ne jiného člověka – ať jím je kdokoliv a ať je Tvá snaha sebevětší. 3. Najdi si své „útočiště“, tj. místo, kam by ses mohla uchýlit do klidu a samoty ve chvíli, kdy naléhavě potřebuješ uklidnění. 4. Druhým

lidem,

svým

spolupracovníkům

i

vedení

buď

oporou

a povzbuzením. Neboj se je pochválit, když si to i třeba jen trochu zasluhují. 5. Uvědom si, že je zcela přirozené tváří v tvář bolesti a utrpení, jehož jsme denně svědky, cítit se zcela bezmocnou a bezbrannou. Připusť si tuto myšlenku. Být pacientům a jejich příbuzným nablízku (být s nimi) a pečovat o ně je někdy důležitější než mnohé jiné. 6. Snaž se změnit způsoby, jak to či ono děláš. Zkus to, co děláš, dělat pokaždé pokud možno jinak. 7. Zkus poznat, jaký je rozdíl mezi dvěma různými způsoby naříkání: mezi tím, které zhoršuje beztak již těžkou situaci, a tím, které bolest a utrpení tiší. 8. Když jdeš domů z práce, soustřeď se na něco dobrého a pěkného, co se ti podařilo v práci dnes udělat a raduj se z toho. 9. Snaž se sama sebe neustále povzbuzovat a posilovat např. tím, že nebudeš vždy stejným způsobem (stereotypně, jen ryze technicky a bezmyšlenkovitě) vykonávat své práce. Snaž se z vlastní iniciativy, z vlastní vůle a nikým nenucena něco udělat jinak – tvořivě. 10. Využívej pravidelně povzbuzujícího vlivu přátelských vztahů jako zdroje sociální opory, jistoty a nadějného směřování života. 11. Ve chvílích přestávek a volna, když přijdeš do styku se svými kolegyněmi a kolegy, vyhýbej se jakémukoliv rozhovoru o úředních věcech a problémech

29 v zaměstnání. Odpočiň si tím, že budete hovořit o věcech, které se netýkají vaší práce. 12. Plánuj si předem „chvíle útěku“ během týdne. Nedovol, aby ti cokoliv tuto radost překazilo nebo ti ji někdo narušil. 13. Nauč se raději říkat „rozhodla jsem se“ než „musím“ nebo „mám povinnost“. Podobně se nauč říkat raději „nechci“ než nemohu. Takto vedená osobní řeč sama k sobě pomáhá. Přesvědč se o tom. 14. Nauč se říkat druhým lidem nejen „ano“ ale i „ne“. Když nikdy neřekneš „ne“, jakou hodnotu má tvé „ano“? 15. Netečnost (apatie) a zdrženlivost (rezervovanost) ve vztazích s druhými lidmi je daleko nebezpečnější a nadělá více zla a hořkosti než připuštění si skutečnosti (reality), že více , než děláš, se opravdu udělat nedá. Připusť si to - uvědom si, že nejsi všemohoucí. 16. Raduj se, hraj si a směj se – ráda a často

30

3 METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 3.1 Typ výzkumu Výzkum jsem koncipovala jako kvantitativní. Jistě by bylo možné zpracovat podobné výzkumy kvalitativní formou, to však již, dle mého soudu, přesahuje rámec bakalářské práce. 3.2 Metoda získávání dat K získání výzkumných dat jsem použila mnou vytvořený dotazník (viz příloha), v němž jsem respondentům „nabídla“ 27 možných charakteristik ideální sestry. K výběru daných vlastností mne vedla osobní zkušenost. Je možné, že další výzkumy v této oblasti rozšíří kvantum vlastností sestry jiným směrem. Dotazník byl anonymní. Data získaná dotazníkovým šetřením jsem zpracovala pomocí počítačových programů „Microsoft Office Word 2003“ a „Microsoft Office Excel 2003“. Zvolila jsem formu výběru z nabídnutých charakteristik. Bylo by jistě zajímavé, kdyby respondenti uváděli své vlastní charakteristiky, tedy ty, které je při úvaze o obrazu ideální sestry napadají. Z mé zkušenosti však vyplývá, že by se jistě danou problematikou nechtěli zabývat hlouběji. Lze pak předpokládat poměrně chudý seznam preferovaných vlastností sestry. Takto získaná data by pak přesáhla rámec kvantitativního výzkumu a vedla by mé výzkumné snahy do oblasti kvalitativního zkoumání, což by neodpovídalo mému výzkumnému záměru. Pro vyjádření stupně důležitosti jednotlivých vlastností jsem použila pětibodovou škálu: rozhodně ano – spíše ano – spíše ne – rozhodně ne - nevím. Respondentům jsem však dále nabídla možnost napsat i ty charakteristiky tzv. ideální sestry, které považují za důležité a které v mém seznamu postrádají. Tuto možnost ale nevyužil žádný z respondentů. Mohu si klást otázku, zda mnou vytvořený seznam byl tak vyčerpávající, že v něm každý mohl nalézt svůj ideál sestry, nebo se potvrzuje můj předpoklad pohodlnosti mnou oslovených pacientů.

31 V dotazníku jsem položila ještě tyto otázky: ·

Je pro vás věk sestry důležitý? A pokud ano, jaký by měl být ideální věk sestry ordinaci praktického lékaře ?

·

Myslíte si, že dobrou sestrou v ordinaci praktického lékaře může být i muž?

3.3 Metoda zpracování dat Data jsem zpracovávala ručně – kvantitativní metodou sumarizace odpovědí. Jednotlivé vlastnosti tzv. ideální sestry, vyjádřené adjektivy, byly kategorizovány do tří skupin: 1. osobnostní charakteristiky – empatická, klidná, trpělivá, taktní, citlivá, obětavá, usměvavá se smyslem pro humor, přátelská, komunikativní, ohleduplná 2. pracovní charakteristiky – pracovitá, svědomitá, pořádkumilovná, schopna organizovat, loajální k lékaři, dochvilná, manuálně zručná, pohotová, s všeobecným přehledem 3. fyzické charakteristiky – vnadná, elegantní, štíhlá, čistá a upravená, atraktivní, voňavá, mladá Vzhledem k tomu, že převládaly převážně škálové odpovědi rozhodně ano, spíše ano a spíše ne, rozhodla jsem se sloučit odpovědi rozhodně ano a spíše ano jako kladnou preferenci dané vlastnosti, odpovědi spíše ne a rozhodně ne jako negativní preferenci dané vlastnosti. Při kvantifikaci pak tedy posuzuji výpovědi respondentů jako preferuje – nepreferuje – neví. Vede mne k tomu empirický předpoklad, že pacient se musí nejprve rozhodnout, zda určitou vlastnost v profilu ideální sestry preferuje či nikoliv. Až po této úvaze následuje rozhodnutí, nakolik je pro něj ta která vlastnost ideální sestry významná či nikoliv, tedy stupeň volby rozhodně ano(ne) či spíše ano(ne). Připouštím však, že by bylo jistě zajímavé kvantifikovat i jednotlivé stupně významnosti daných vlastností. Taková kvantifikace by však zcela určitě přesahovala rámec bakalářské práce. Je zde tedy prostor pro další výzkumné projekty.

32 Odpovědi byly následně rozděleny do kategorií: pracovní vlastnosti, osobnostní vlastnosti a vlastnosti fyzické (dělení viz výše). Jednotlivé odpovědi byly dále kvantifikovány a percentuálně vyjádřeny v rámci těchto tří kategorií.

33 4 VÝSLEDKY VÝZKUMU 4.1 Charakteristika výzkumného vzorku K získání výzkumného vzorku jsem použila metodu náhodného výběru. V období jednoho týdne jsem každému z pacientů, kteří navštívili naši ordinaci (bez ohledu na účel návštěvy – nemoc, preventivní prohlídka, odběr krve, aplikace injekce aj.), nabídla svůj dotazník. Bylo na jejich zvážení, zda dotazník přijmou a vyjádří svůj názor, či nikoliv. I přes počáteční ostych některých pacientů byla návratnost dotazníků stoprocentní. Výzkumný soubor tvořilo 122 respondentů ve věku od 18 do 82 let. Charakteristiky výzkumného souboru podrobně ukazují přehledné grafy:

Respondenti podle pohlaví

40% ženy muži 60%

Graf 1: rozdělení respondentů podle pohlaví

Ve výzkumném souboru bylo 49 mužů a 73 žen. Složení výzkumného vzorku v podstatě odpovídá populačnímu rozložení mužů a žen a do jisté míry odráží i složení pacientů našeho obvodu.

34

Vzdělání - muži

18% VŠ SŠ s maturitou Vyučen

53% 29%

Graf 2: rozdělení respondentů-mužů podle vzdělání

18% mužů mělo vysokoškolské vzdělání, 29% středoškolské s maturitou, 53% mužů bylo vyučeno.

Vzdělání - ženy

18%

12% VŠ SŠ s maturitou V yučena ZŠ

25%

45%

Graf 3: rozdělení respondentů-žen podle vzdělání

Naproti tomu 12% žen mělo vysokoškolské vzdělání, 45% středoškolské s maturitou, 25% žen bylo vyučeno a 18% žen mělo pouze základní vzdělání. Poslední kategorie byla zastoupena ve věkové kategorii nad 60 let, což je jistě pochopitelné vzhledem k historickým souvislostem.

35

Respondenti podle věku

24 40

58

18.35 36-60 61 a více

Graf 4: rozdělení respondentů podle věku

Výzkumný soubor byl rozdělen na tři věkové kategorie, které odrážejí současné koeficientní dělení pacientů dle sazebníků pojišťoven: 18-35 let (koeficient do 1,0), 36-60 let (koeficient do 1,5) a 61 a více let (koeficient nad 1,5). Domnívám se, že toto dělení je užitečné. První skupinu respondentů bychom mohli v duchu vývojové psychologie považovat za mladší dospělost, druhou skupinu za starší dospělost (produktivní věk) a třetí skupinu za stáří. U první skupiny předpokládám, že zdravotní stav je v zásadě dobrý, tito pacienti přicházejí k lékaři spíše k preventivním prohlídkám, či z důvodů akutní nemoci a vystavení pracovní neschopnosti. V druhé skupině je pak výskyt možných zdravotních komplikací větší, zejména pak v druhé polovině věkového rozpětí. U třetí skupiny je pak výskyt zdravotních komplikací nejčetnější. V duchu výzkumných hypotéz lze předpokládat, že podle četnosti návštěv u lékaře by se mohl měnit i profil ideální sestry. Mladí, kteří navštěvují lékaře zřídka budou spíše preferovat fyzické vlastnosti a rychlost a odbornou stránku sestry, naproti tomu staří pacienti již potřebují větší trpělivost, schopnost vcítění se do jejich pocitů a problémů. Uvědomuji si však jistá omezení takto zvoleného vzorku. Jistě nejsou rovnoměrně zastoupeny všechny skupiny populace (mladší dospělí, senioři, vysokoškoláci, dělnické profese apod.). I přesto omezenou možnost generalizace získaných dat na obecnou populaci se domnívám, že nejsou zcela bezcenná. Jsou to názory obyčejných lidí a jsou to právě oni, kdo rozhodují o tom, zda je sestra

36 hodnocena jako dobrá či špatná. Lze také říci, že struktura výzkumného souboru do jisté míry odráží strukturu souboru pacientů, kteří přicházejí do naší ordinace. Výzkum přináší zajímavá zjištění. Příjemným je zjištění, že každý z námi oslovených respondentů má na námi zkoumaný fenomén tzv. ideální sestry svůj osobitý názor, který je schopen a ochoten vyjádřit zadanou formou. Než přikročíme k závěru stran potvrzení či vyvrácení našich výzkumných hypotéz, ukažme si nejprve výsledky v jednotlivých mnou sledovaných skupinách. 4.2 Věkové skupiny Respondenti 18-35 let (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

98

97

50,4

25,4

1,5

Ano

Ne

1,5

Nevím

0,5

Ano

Pracovní složka 97

1,5

Ne

1,5

Nevím

Osobnostní složka 1,5

98

0,5

24,2

1,5

Ano

Ne

Nevím

Fyzická složka 50,4

25,4

24,2

Graf 5: procentuální vyjádření odpovědí respondentů ve věku 18 – 35 let

1. Respondenti ve věku 18 – 35 let: pracovní kvality považuje u ideální sestry za důležité 97 % respondentů, 1,5 % nepovažuje pracovní kvality sestry za důležité a 1,5 neví, nakolik jsou pro ně pracovní kvality důležité. Osobnostní vlastnosti sestry považuje 98 % respondentů za důležité, 0,5 % nepovažuje a 1,5 % respondentů neví. A konečně 50,4 % respondentů vyzdvihuje u ideální sestry fyzické kvality, pro 25,4 % respondentů nejsou tyto kvality důležité a 24,2 % neví, nakolik jsou tyto kvality u ideální sestry důležité.

37

Respondenti 36 - 60 let 100

99

97

90 80 70

55,1

60 50 40

25,4

30 20 10 0

0,8 Ano

Ne

2,2 Nevím

Pracovní složka 97

0,8

2,2

0 Ano

Ne

1 Nevím Ano

Osobnostní složka 99

0

19,5

1

Ne

Nevím

Fyzická složka 55,1

25,4

19,5

Graf 6: procentuální vyjádření odpovědí respondentů ve věku 36 - 60 let

2. Respondenti ve věku 36 – 60 let: 97 % respondentů se domnívá, že pracovní přednosti jsou u ideální sestry velmi důležité. 0,8 % respondentů nepovažuje pracovní kvality za důležité a 2,2 % nedokáže odpovědět, zda jsou pro ně pracovní kvality v obrazu ideální sestry důležité. Co se týče vlastností osobnostních, pak 99 % respondentů považuje tyto přednosti za důležité, 1 % nedokáže posoudit, nakolik jsou tyto vlastnosti důležité. V oblasti fyzické krásy zdůrazňuje 55,1 % respondentů tuto složku obrazu sestry, 25,4 % nepovažuje fyzické charakteristiky za podstatné, 19,5 % nedovede posoudit význam fyzické krásy.

38

Respondenti 61 let a více 100

98

98

90 80 70 60

45,8

50

44

40 30 20

10,2

10 0

2

0 Ano

Ne

Nevím

Pracovní složka 98

0

1,7 Ano

Ne

0,3 Nevím

Osobnostní složka 2

98

1,7

0,3

Ano

Ne

Nevím

Fyzická složka 45,8

44

10,2

Graf 7: procentuální vyjádření odpovědí respondentů ve věku nad 60 let

3. Respondenti ve věku 61 let a více: z výsledků vyplývá, že 98 % respondentů považuje pracovní přednosti za důležité v obrazu tzv. ideální sestry, 2 % nedokáže odpovědět, zda jsou pro ně pracovní kvality v obrazu ideální sestry důležité. Co se týče vlastností osobnostních, pak 98 % respondentů považuje tyto přednosti za důležité, 1,7 % osobnostní klady nepovažuje za důležité a 0,3 % nedokáže posoudit, nakolik jsou tyto vlastnosti důležité. V oblasti fyzické krásy zdůrazňuje 45,8 % respondentů tuto složku obrazu sestry jako důležitou, 44 % nepovažuje fyzické charakteristiky za podstatné, 10,2 % nedovede posoudit význam fyzické krásy.

39 4.3 Gender rozdíly Muži celkově % 100

96

94

90 80 66

70 60 50 40 30

21

20

13

10 0

4,5

1,5 Ano

Ne

Nevím

Pracovní složka 94

1,5

4

0 Ano

Ne

Nevím

Ano

Osobnostní složka 4,5

96

0

Ne

Nevím

Fyzická složka 4

66

21

13

Graf 8: procentuální vyjádření odpovědí všech mužů

1. muži: z výsledků vyplývá, že 94 % všech odpovídajících mužů považuje pracovní kvality za důležité. Zajímavé je, že 4,5 % respondentů nedokáže odpovědět, zda jsou tyto vlastnosti u sestry důležité. 1,5 % odpovědí nepovažuje pracovní stránku za důležitou. V oblasti osobnostních kvalit odpovídá 96 % respondentů kladně, 4 % nedovede posoudit důležitost osobnostních vlastností. Fyzickou krásu preferuje 66 % respondentů, 21% ji nepovažuje za podstatnou a 13 % nedovede posoudit její význam.

40

Ženy celkově % 100

95

93

90 80 70 60 50

40

40

33 27

30 20 10 0

5

2 Ano

Ne

Nevím

Pracovní složka 93

2

1,5 Ano

Ne

3,5 Nevím

Ano

Osobnostní složka 5

95

1,5

3,5

Ne

Nevím

Fyzická složka 40

33

27

Graf 9: procentuální vyjádření odpovědí všech žen

2. ženy: pro 93 % všech žen představují pracovní kvality důležitou součást ideálu sestry. 2 % nepovažuje pracovní kvality za důležité a 5 % respondentek nedovede tuto oblast posoudit. Osobnostní kvality za důležité považuje 95 % respondentek, 1,5 % tyto kvality nevyzdvihuje, 3,5 % nedovede odpovědět. Fyzická krása je podstatnou součástí ideálu sestry pro 40 % všech odpovídajících žen, 33 % tuto vlastnost nepovažuje za důležitou a 27 % žen neumí posoudit důležitost fyzických kvalit.

41 4.4 Úroveň vzdělání V rámci kvantifikace jsem provedla rozbor dat ve skupinách různého vzdělání: Ženy - ZŠ (%) 100

99 92

90 80 70 60 50

45

40

31

30

24

20 10 0

5

3 Ano

Ne

Nevím

Pracovní složka 92

3

1

0 Ano

Ne

Nevím

Ano

Osobnostní složka 5

99

0

Ne

Nevím

Fyzická složka 1

45

24

31

Graf 10: procentuální vyjádření odpovědí žen se základním vzděláním

1. Ženy se základním vzděláním - základní škola jako nejvyšší úroveň dosaženého vzdělání se vyskytla pouze u ženských respondentek. Překvapivým faktem je oblast fyzických kvalit dobré sestry. Ženy se základním vzděláním tyto kvality upřednostňují ve 45 % případů. 24 % respondentek si myslí, že tyto vlastnosti nejsou u dobré sestry důležité a 31 %, což je zajímavé, neví, jakým způsobem na tuto otázku odpovědět. Velmi důležitá je pak pro tyto respondentky oblast osobnostních kvalit sestry – tuto preferují v 99% případů a pouze 1 % z nich o této oblasti neuvažuje. Nezanedbatelnou pozitivní preferenci vidíme rovněž v oblasti pracovních kvalit – 92 % dotázaných žen, 3 % pak tuto stránku nepovažuje za nutnou u dobré sestry a jen 5 % žen o ní neuvažuje.

42

Ženy - vyučena, SŠ bez maturity (%) 100

96

93

90 80 70 60 50

44

39

40 30

17

20 10 0

3 Ano

Ne

3 Nevím

Pracovní složka 93

3

2,7 Ano

Ne

1,3 Nevím

Ano

Osobnostní složka 3

96

2,7

1,3

Ne

Nevím

Fyzická složka 39

44

17

Graf 11: procentuální vyjádření odpovědí žen s výučním listem či SŠ bez maturity

2. Ženy vyučené nebo SŠ bez maturity – 93 % respondentek považuje pracovní klady sestry za důležité. 3% pak tyto vlastnosti u dobré sestry nepreferuje a rovněž 3% se k této otázce nevyjádřila. V oblasti osobnostních kladů dobré sestry převažuje 96% kladných odpovědí, 2,7 % žen si nemyslí, že dobrá sestra musí mít dobré osobnostní vlastnosti a pouze 1,3 % respondentek se k této problematice nevyjadřuje vůbec. Potěšující je pak oblast fyzické krásy, kde 39 % preferuje fyzickou krásu jako důležitou vlastnost dobré sestry, zatímco 44 % nepovažuje tuto oblast za důležitou a 17 % o ní neuvažovalo.

43

Ženy SŠ s maturitou (%) 100

98

97

90 80 70 60 50

43

40

31

26

30 20 10 0

1 Ano

Ne

1 Nevím

Ano

Pracovní složka 98

1

2

1 Ne

Nevím

Ano

Osobnostní složka 1

97

1

Ne

Nevím

Fyzická složka 2

43

31

26

Graf 12: procentuální vyjádření odpovědí žen se SŠ s maturitou

3. Ženy se SŠ s maturitou – také v této skupině jasně vedou kategorie osobnostních a pracovních kvalit. Pracovní klady považuje za podstatné v profilu dobré sestry 98 % dotázaných respondentek, 1 % tuto stránku nepožaduje, 1 % se nevyjádřilo. Osobnostní klady dobré sestry požaduje 97 % dotázaných žen, pouhé 1 % si myslí, že kladně rozvinuté osobnostní vlastnosti nejsou důležité a 2 % se nad touto otázkou nezamýšlí. V oblasti fyzické krásy pozitivně odpovídá 43 % dotázaných žen, 31 % si myslí, že fyzická krása není nezbytná a 26 % žen se SŠ vzděláním se nad touto otázkou nezamyslelo.

44

Ženy - VŠ (%) 100

99

97

90 80 70 60 50

43

40

33

30

24

20 10 0

3

0 Ano

Ne

Nevím

Pracovní složka 97

0

1

0 Ano

Ne

Nevím

Ano

Osobnostní složka 3

99

0

Ne

Nevím

Fyzická složka 1

43

24

33

Graf 13: procentuální vyjádření odpovědí žen s VŠ vzděláním

4. Ženy s VŠ vzděláním – i v této kategorii respondentek se do popředí preference dostávají osobnostní a pracovní kvality sestry. 97 % žen s VŠ vzděláním požaduje dobré pracovní kvality sestry, 3 % nedokáží odpovědět. V osobnostní složce jsou kladné preference ještě o dvě procenta vyšší – 99 % dotázaných žen. 1 % pak nad touto otázkou neuvažuje. Nechybí ani preference fyzické krásy – kladné preference 43 % žen, záporné 24 %, 33 % se nevyjadřuje.

45

Muži - vyučení (%) 100

99

97

90 80

70

70 60 50 40 30

24

20 10 0

1,5 Ano

Ne

1,5 Nevím

Pracovní složka 97

1,5

Ano

Ne

6

1

0

Nevím

Ano

Osobnostní složka 1,5

99

0

Ne

Nevím

Fyzická složka 1

70

24

6

Graf 14: procentuální vyjádření odpovědí vyučených mužů

5. Muži vyučeni – vyučení muži tyto kvality upřednostňují fyzickou krásu v 70 % případů, což je oproti ženám téhož vzdělání výrazná převaha. 24 % respondentů si myslí, že tyto vlastnosti nejsou u dobré sestry důležité a 6 % neví, jakým způsobem na tuto otázku odpovědět. Velmi důležitá je pak pro tyto respondenty oblast pracovních kvalit sestry – tuto preferují v 97% případů, 1,5 % je u dobré sestry neupřednostňuje a 1,5 % o této oblasti neuvažuje. Nezanedbatelnou pozitivní preferenci vidíme rovněž v oblasti osobnostních kvalit – 99 % dotázaných mužů a jen 1 % mužů o ní neuvažuje.

46

Muži - SŠ s maturitou (%) 100

99

96

90

83

80 70 60 50 40 30 20

14

10 0

3

1 Ano

Ne

Nevím

Pracovní složka 96

1

Ano

Ne

3

1

0

Nevím

Ano

Osobnostní složka 3

99

0

Ne

Nevím

Fyzická složka 1

83

3

14

Graf 15: procentuální vyjádření odpovědí mužů se SŠ s maturitou

6. Muži se SŠ vzděláním s maturitou – tento graf prezentuje nesmírně zajímavý fakt – 83 % respondentů považuje fyzickou krásu za podstatnou součást profilu dobré sestry. Pouhé 3 % mužů nevyžaduje od dobré sestry fyzickou krásu a 14 % o této otázce neuvažuje. V oblasti pracovních a osobnostních kvalit je podobná situace jako v předchozí skupině. Zde je kladná preference pracovních a osobnostních kvalit 96 % a 99 %. 1 % mužů nepovažuje pracovní stránku za podstatnou a 3 % se nevyjadřují. V oblasti osobnosti se pak nevyjádřilo pouhé 1 % mužů.

47

Muži - VŠ (%) 100

99

96

90 80 70 60 50 38

40

34 28

30 20 10 0

Ano

Ne

Nevím

Pracovní složka 99

0

1,5

1

0

Ano

Ne

2,5 Nevím

Ano

Osobnostní složka 1

96

1,5

2,5

Ne

Nevím

Fyzická složka 38

34

28

Graf 16: procentuální vyjádření odpovědí mužů s VŠ vzděláním

7. Muži s VŠ vzděláním – zde jasně vedou preference pracovní stránky profilu dobré sestry. 99 % respondentů považuje pracovní stránku dobré sestry za důležitou. 1 % se pak nevyjadřuje. Oblast osobnostních charakteristik je také zastoupena převážně v kladné rovině – 96 % respondentů odpovídá kladně, 1,5 % záporně a 2,5 % se nevyjadřuje. Zajímavě vyrovnaná je oblast fyzické krásy. Zde si 38 % myslí, že dobrá sestra musí oplývat fyzickou krásou, 34 % pak fyzično nepreferuje a 28 % se nevyjádřilo. 4.5 Věk sestry V rámci svého dotazníku jsem se dále ptala respondentů, zda je pro ně důležitý věk sestry a pokud ano, jaký by měl být ideální věk sestry? Odpověď byla dobrovolná, pokud respondenti nechtěli, nemuseli se k této otázce vyjádřit. Na tuto otázku nakonec odpovědělo 105 respondentů. Jejich odpovědi lze v zásadě rozdělit na tři kategorie. Více ukazuje graf:

48

Věk sestry (%)

14

22 64 Nerozhoduje Více než 30 let Více než 40 let

Graf 17: procentuální vyjádření respondentů k ideálnímu věku zdravotní sestry

Pro 64 % respondentů není věk sestry podstatný. 22 % respondentů si myslí, že ideálním věkem zdravotní sestry je 30 a více let věku. 14 % se pak domnívá, že ideálním věkem sestry v ordinaci praktického lékaře je více než 40 let. Za zajímavý můžeme považovat fakt, že pokud se blíže zaměříme na odpovědi respondentů v jednotlivých věkových skupinách, tak ve třetí věkové skupině nad 60 let si celých 73 % respondentů přeje sestru ve věku 35 - 50 let. Na jedné straně si respondenti v téhle věkové skupině přejí sestru mladou, na druhé straně však vzhledem ke svému věku považují za mládí zralou ženu ve věku od 35 do 50 let.

49 4.6 Muž jako zdravotní sestra Druhou doplňkovou otázkou byl muž jako zdravotní sestra. Ptala jsem se pacientů, zda si myslí, že i muž by mohl být dobrou zdravotní sestrou v ordinaci PL? Na tuto odpověď odpověděli všichni dotázaní respondenti. Výsledky opět v grafu:

Muž jako sestra (%)

10 40

50

Ano Ne Nevím

Graf 18: procentuální vyjádření respondentů k muži jako zdravotní sestře

Zajímavým zjištěním je, že 50 % respondentů si přeje ženu jako zdravotní sestru. Muž podle nich nemůže být dobrou zdravotní sestrou v ordinaci PL. 40 % respondentů uznává, že i muž by mohl být dobrou sestrou v ordinaci PL a 10 % nedokáže na tuto otázku odpovědět. Muž jako zdravotní sestra je v odpovědích respondentů lépe vnímám v akutní a neodkladné péči – RZP apod., zejména z pohledu náročnosti na fyzickou a psychickou zdatnost. V ordinaci PL je podle respondentů lepší žena-sestra.

50 4.7 Hypotézy Výzkum přináší poměrně zajímavá zjištění. Ve vztahu k hypotézám, které jsem si stanovila na počátku výzkumu, můžeme konstatovat následující: 1. Hypotéza č. 1 se nám potvrzuje. Zjištěná data jasně ukazují preferenci především osobnostních a pracovních kvalit. Sestra by tedy měla být pracovitá,

rozhodná,

loajální k lékaři,

odborně zdatná,

šikovná,

empatická, vstřícná a vlídná atd. Preference fyzických vlastností u některých skupin respondentů sice také není zanedbatelná, nepřevyšuje však preferenci ani osobnostních ani pracovních kvalit ideální sestry. 2. Hypotéza č. 2 se potvrzuje částečně. Patrny jsou genderové rozdíly, bez ohledu na věk a vzdělání respondentů. Lze říci, že muži skutečně více preferují

fyzickou

krásu

než

ženy,

ačkoli

kupříkladu

ženy

s vysokoškolským vzděláním kladou větší důraz na fyzické kvality sestry než muži se stejným vzděláním (viz Graf číslo 13). V zásadě však lze říci, že náš předpoklad, že muži zdůrazňují fyzický půvab více než ženy, se potvrdil. Do jisté míry lze také konstatovat, že muži skutečně více zdůrazňují pracovní stránku ideálu dobré sestry. V oblasti osobnostních kvalit už tak jednoznačné soudy učinit nemůžeme. 3. Hypotéza č. 3 se nám v podstatě nepotvrzuje. Přesto jsou však zjištěná data důležitá. Nelze jednoznačně říci, že mladší respondenti (do 35 let věku) preferují více fyzické vlastnosti. Ve srovnání se seniory tomu tak skutečně je (viz příloha), avšak srovnání s respondenty v produktivním věku (36-60 let) mluví data v jejich prospěch – starší dospělí více preferují fyzickou krásu než mladí respondenti. Senioři také (i když jsou rozdíly zanedbatelné) preferují pracovní kvality více než respondenti ve střední a starší dospělosti – ani tady se nám hypotéza jednoznačně nepotvrdila. Ani třetí aspekt hypotézy se nám nepotvrzuje. Senioři nemají vyšší preferenci osobnostních kvalit než ostatní dvě skupiny, dokonce prostřední věková skupina v této charakteristice vede před seniory i mladými. Třetí hypotéza se nám tedy nepotvrzuje.

51 Ačkoli se mi nepotvrzují všechny tři výzkumné hypotézy, přesto považuji výsledky výzkumu za podnětné a pro další úvahy zajímavé. Více se o nich rozepíši v diskusi. 4.8 Hypotetický profil ideální sestry Na základě zjištěných dat můžeme společně stanovit hypotetický profil ideální sestry. Můžeme si uvést, jak si asi představují naši pacienti „dobrou“ sestru. Taková sestra je empatická, vstřícná. Dovede poskytnou potřebnou duševní oporu tomu, kdo trpí a svou bolest nemá komu svěřit. Je komunikativní, dovede se bavit na rozličná témata, má přehled a dovede komunikovat prakticky s kýmkoliv. Nedělá rozdíly mezi pacienty, ke všem se chová stejně vstřícně. Je ochotná pomoci každému, kdo si o pomoc řekne, kdo pomoc potřebuje. Takovou pomoc je ochotna poskytnout i mimo ordinační dobu. Dobrá sestra je trpělivá, nedělá jí problém vysvětlit další postup léčby třeba i několikrát za sebou. Nerozčílí se, když jí pacient (zvláště pak starší pacient) nerozumí hned napoprvé. Je usměvavá, má smysl pro humor a dovede se zasmát. Smíchem dokáže pozvednout náladu, či citlivě odlehčit atmosféru. Je ohleduplná a taktní, umí posoudit správnost a vhodnost svých slov. Ví, co říci a co ne. Dobrá sestra je pracovitá, její práce ji baví, nedělá ji pouze s vidinou „na výplatu“. Má ráda pořádek, má všechno přehledně srovnané. Stačí jí sáhnout a ví, kde co má. Ve svém pracovním prostředí má čisto a je radost se tam pohybovat a rozhlédnout. Sestra je loajální k lékaři, je si vědoma toho, kde pracuje. Dokáže s lékařem vytvořit harmonicky fungující tým, je mu k ruce, dovede poskytnout adekvátní pomoc. Je manuálně zručná, lékař v ní má oporu, posilu, pokud se v ordinaci objeví kupříkladu závažnější případ. Je dochvilná, dodržuje pracovní dobu, do práce chodí včas, nenechá trpící pacienty čekat. Dobrá sestra má rovněž přehled o svém oboru, neustrne na tom, co se kdysi naučila ve škole. Neustále rozvíjí své znalosti, snaží se sledovat vývoj v oboru, je připravená – odborně i pracovně.

52 Dobrá sestra pečuje o svůj zevnějšek, neupřednostňuje jej však před svými ostatními kvalitami. Nesedí sice většinu času před módními časopisy, chodí však upravená, dokáže posoudit vhodnost nalíčení, účesu a volby parfému pro práci v ordinaci. Dbá na pravidelnou osobní hygienu, chodí čistě oblečená. Svým vystupováním však nedává najevo svou nadřazenost, nevyzdvihuje svou fyzickou krásu. Důležitá je její vnitřní krása, která se neodvíjí od ceny jejího parfému a makeupu.

53

DISKUSE Mnou oslovení respondenti vyjádřili svoji představu o tzv. ideální sestře. Je dobře, že si každý z pacientů vytváří svoji jedinečnou a osobitou myšlenku, vizi, jak by měla vypadat dobrá sestra, která jej bude ošetřovat, která se o něj bude v ordinaci praktického lékaře starat, až takovou starost bude potřebovat. Přiznávám, že jsem velice příjemně překvapena, jak jsou pacienti ochotni tuto svoji osobitou a privátní představu vyjádřit ve vědeckém výzkumu. Možná i pro samotné pacienty bylo zamyšlení nad touto problematikou zajímavé a podněcující. Možná si teprve při vyplňování dotazníku jasně a osobitě svou představu dobré sestry dotvořili, ujasnili, ustálili. Jistě je takové zamyšlení pro ně obohacujícím zážitkem. Je jistě pochopitelné, že každý z pacientů má jistou představu o dobré sestře. Každý z nás ve svém životě již někdy pomoc lékaře vyhledal, každý z nás se již určitě někdy ocitl v péči lékaře a jeho zdravotní sestry. Ať už to bylo s vážnou nemocí, za účelem preventivní prohlídky, kvůli očkování apod., vždy v nás taková zkušenost zanechala jistý otisk. Asi ne vždy jsme se setkali s příjemnou a milou sestřičkou, která mluvila klidně, usmívala se a veškerým svým snažením přispěla k našemu lepšímu pocitu. Kolik z nás se někdy setkalo se sestrou, která byla nevrlá, která byla nepříjemná, která mluvila stroze a komisně? Kolik z nás narazilo na sestru, jejíž dotyk spíše bolel než léčil? Ale jsou i takové sestry, které všechny atributy něžnosti, opory a vyrovnanosti mají. Takové sestry nám pak dodávají chuť bojovat s nemocí, dávají nám naději a pocit, že se vše vyřeší a že už vlastně z ordinace odejdeme úplně zdraví. Ve chvíli nemoci, ve chvíli, kdy je nám zle, kdy se trápíme bolestí a jsme sužováni strachem o své zdraví, jdou veškeré ohledy stranou. Člověk myslí především a jen na sebe, ztrácí svůj přirozený smysl pro toleranci a trpělivost. Málokdo v takové chvíli uvažuje o možných příčinách sestřina „neprofesionálního chování“. Nemocný člověk nabyde přesvědčení, že se mu nedostalo takové pomoci, kterou očekával. Postrádá ono vlídné slovo, postrádá hřejivý dotek, postrádá slova útěchy a ubezpečení, že bude vše v pořádku a on se za nějaký čas bez vážnějších problémů vrátí do běžného života.

54 I takové chvíle pak přispívají k vytváření dojmů ze sestry, dojmů a pocitů z ambulantního ošetření. I na základě takové zkušenosti, ať dobré či špatné, si pacient později vytváří a dále upravuje svou představu, „jaká by dobrá sestra měla vlastně být“. K jistému ideálnímu obrazu sestry přispívají, dle mého soudu, rovněž populární televizní seriály z prostředí zdravotnictví, kde je v některých případech ideál sestry prezentován v celé své nedosažitelné dokonalosti. Ale i takový obraz sestry je do jisté míry důležitý. Dodává člověku „palivo“ pro jeho sny, pro jeho možná fantazijní myšlenky o tom, koho by chtěl potkat ve chvíli bolesti, nemoci a strachu. I taková „televizní sestra“ je pro něj nadějí, že třeba některá z žen, které potká za dveřmi lékařské ordinace, bude taková, že utiší jeho bolest a zmírní jeho strach. Samotné výsledky jsou poměrně zajímavé. Troufám si tvrdit, že v podstatě odrážejí povahu práce sestry jako takové. Pokusím se dále osvětlit toto své tvrzení. V zásadě

nejvyšší

preferenci

nacházíme

v oblasti

osobnostních

kvalit.

Pro většinu námi oslovených respondentů jsou důležité takové vlastnosti jako empatie, trpělivost, ochota pomoci, takt, citlivost apod. Jistě to není velkým překvapením. Právě ve chvílích nemoci, ve chvíli, kdy se můj život obrací pro mne zcela nečekaným směrem, ve chvíli, kdy si uvědomuji křehkost svého zdraví, tehdy vystupují do popředí osobnostní kvality sestry. Každý z nás si přeje, aby když je mu zle, když se trápí bolestí či nějakým somatickým nepohodlím, se sestra věnovala právě jemu. Aby byla připravena pomoci, ošetřit, pohladit tehdy, kdy chce a potřebuje on. Aby dokázala vyslechnout jeho stesky. Aby dokázala pochopit, že ve svých obavách nerozumí úplně všemu, co mu ona vysvětluje. Zkrátka, aby byla trpělivá, aby vše vysvětlovala dvakrát, třikrát. Aby dokázala poznat, jak se pacient cítí, jak mu je, zda má strach. Pro mnoho z nás je hovor o pocitech velmi nepříjemný, nechceme si své emoce přiznat. Možná i proto jsme vděční za někoho, kdo dokáže sám poznat, jaké pocity právě prožíváme, jak se bojíme, či radujeme, aniž o nich musíme více mluvit. Proto jsou osobnostní kvality tak důležité pro oslovené respondenty. Chtějí, aby se o ně někdo staral, když je jim zle, když je něco trápí. Chtějí onoho „milosrdného anděla“, který je „vezme za ruku“ a pomůže jim v jejich trápení. Každý z nás touží být opečováván, když je mu zle. Chce, aby mi někdo pomohl a nejlépe hned a bez jeho vlastního přispění. Potřeba porozumění a soucitu pak v těchto chvílích enormně narůstá.

55 Rovněž pracovní stránka ideálu sestry je pro respondenty nesmírně důležitá. Pacient očekává, že sestra, která jej uvítá v ordinaci, bude kvalifikovaná, bude mít patřičné znalosti, schopnosti a dovednosti. Stejně jako u jiné profese, člověk očekává patřičnou dávku profesionality. Platí si pojištění, platí za určitou službu a očekává za své peníze kvalitní výkon. Když vchází do ordinace, očekává, že s ním bude zacházeno profesionálně, že se sestra bude chovat tak, jak se na její profesi sluší a patří. Očekává, že sestra ví, jakým způsobem postupovat, sdělí-li jí pacient, jaké má potíže. Pokud přichází na injekci, předpokládá, že sestra ví, jakým způsobem ji má aplikovat. Pokud přichází na převaz, očekává, že sestra odborně provede převaz rány. Každý předpokládá, že když žena pracuje jako sestra v ordinaci praktického lékaře, má na tuto práci potřebné vzdělání, zkušenosti a je schopna se vyrovnat s jakýmkoliv úkolem lékaře či problémem pacienta. Sami pacienti nám v podstatě ukazují, že profese zdravotní sestry má dvě roviny. Jedna je ta, kterou bychom čekali v každé jiné profesi – rovina profesionality. Přes všechny další aspekty tohoto povolání je to také především zaměstnání. Sestra musí ráno přijít do práce včas, být dochvilná. Během pracovní doby se má věnovat svým povinnostem, být nápomocná lékaři, používat vlastní iniciativu a kreativitu, pokud to situace dovoluje. Měla by plnit zadané úkoly lékaře, měla by si být vědoma svých povinností, které vyplývají z jejího povolání. Měla by se věnovat pacientovi, protože tu je pro něj.

Měla by být šikovná, aby svou práci zvládala s přehledem a bez

problémů. Musí se umět vyrovnat s pracovním nasazením a stresem z něj vyplývajícím, umět zvládnout své osobní problémy a nezatěžovat jimi své pacienty. Musí zvládat nároky své služby, jak se říká v jiných pracovně náročných povoláních, kde jsou lidé v centru našeho zájmu. Pacient očekává, že o něj bude dobře a kvalitně postaráno. Druhá rovina, a podle názorů našich respondentů i důležitější než rovina profesionality, je rovina lidská (osobnostní, duševní). Tato rovina práce sestry vyplývá již ze samého smyslu a účelu vzniku tohoto povolání. Již od samého počátku sesterství byly tyto ženy „milosrdnými anděly“, utěšitelkami, ranhojičkami těl i duší. Pomáhaly nemocným, trpícím a svým přístupem často samy bez pomoci lékaře léčily i ta nejvážnější zranění. To ony měly čas posedět u lůžka pacienta a vlhkým hadříkem vlažit orosené čelo nemocného, to ony dodávaly naději zraněným ve válce, že jejich

56 slepota je pouze dočasná a až lékař sundá obvaz, bude vše zase v pořádku. Sestra je tím, kdo dodává naději, kdo vezme za ruku, kdo pohladí po tváři. Lékař na něco takového mnohdy nemá čas a ani se k takovému aktu pokory často nechce snížit. Dá se říci, že vlastně obě složky sesterské profese jsou důležité. Pokud se však zamyslíme hlouběji, můžeme konstatovat, že ona duchovní (nebo lidská, chcete-li) stránka je často důležitější. Domnívám se, že pacient spíše promine příjemné, empatické a milé sestře, že mu krev odebrala napodruhé, protože ještě nemá tolik zkušeností a nedokázala najít napoprvé dobrou žílu, než necitlivý a hrubý přístup šikovné, rychlé a odborně vyzrálé sestře. Od sestry se prostě očekává, že bude citlivá, empatická a milá. Že bude někým, kdo se bude obětovat pro pacienty a bude rozumět jejich emocím a jejich často navenek nepochopitelným reakcím. Více se od ní očekává empatie, než brilantní znalost medicíny a nejnovějších trendů v ošetřovatelství. I proto možná v televizi slýcháme o stížnostech na chování a postup sester. Pokud však dobře posloucháme, zjistíme, že v centru pozornosti je většinou lidská rovina sesterské práce. Nikdo si nestěžuje, že mu sestra špatně vysvětlila, do které ambulance se má hlásit. Nikdo si nestěžuje, že mu neopatrnou manipulací se zkumavkou potřísnila krví jeho oděv. Stížnosti se týkají necitlivého přístupu, chování atd. Stěžovatel uvádí, že sestra byla protivná a odměřená. Že byla strohá, že mu nevěnovala čas, který si podle svého mínění zasluhoval. Nedbala na jeho stesky, na jeho přání. Nevyčítá jí, že nevěděla, jakou má diagnózu a že nejednala přesně podle skript ošetřovatelské péče. Vyčítá jí, že svým přístupem urazila jeho „pacientskou ješitnost“, protože jeho „závažný problém“ vyhodnotila jako banalitu a nebrala v úvahu jeho specificky lidské potřeby. Dalším zajímavým zjištěním, které vyplývá z výzkumu, je oblast fyzických kvalit

zdravotní sestry. Byť nedosahuje jejich preference ve většině případů ani

polovinu preference osobnostních a pracovních vlastností, nelze je jen tak ignorovat. Ukazuje se, že muži ve větší míře očekávají od dobré sestry také jisté fyzické vlastnosti. Může to souviset i s tím, že muž, byť nemocen, stále v ženě vidí objekt své pudové touhy? Můžeme v tom najít obyčejný mužský zájem o atraktivní ženu? Zcela určitě ano. I když zdravotní sestra, i když něžný anděl a odpovědná pracovnice ve zdravotnictví, je to především žena. Je to žena se všemi svými kouzly, se svým šarmem, se všemi svými ženskými atributy. Muž očekává, že sestřička bude atraktivní, líbezný kvítek, na němž spočine svým zrakem. Že bude krásnou bytostí v modré košili

57 a bílé upravené sukni, s krásnýma nohama, které budou v muži vyvolávat nejrůznější fantazie. Naproti tomu u žen může taková sestra vyvolávat přirozené konkurenční pocity – žena se s ní bude podvědomě srovnávat, porovnávat své „ženské atributy“ s jejími. Pokud se na fyzickou krásu sestry podíváme z pohledu věkových skupin, neunikne nám, že nejvyšší preference těchto kvalit je ve střední věkové skupině, tedy 36-60 let. Střední dospělost tedy převažuje nad mládím a stářím. Proč tomu tak je? Jednu z možných odpovědí můžeme nalézt již v charakteristikách těchto tří věkových skupin (viz. kapitola 4.3). Mladí lidé chodívají do ordinace méně často. A pokud již do ordinace zavítají, snaží se v ní trávit co nejméně času. Mají méně zdravotních potíží, do ordinace většinou chodí pro různá potvrzení, na preventivní prohlídky apod. Fyzická krása sestry pro ně není tím podstatným. Možná letmo zhodnotí její vzhled, ale už spěchají za svými pracovními či soukromými povinnostmi. Senioři navštěvují ordinaci častěji, tráví v ní více času, dalo by se tedy očekávat, že budou více „pokukovat“ po sestřičce a hodnotit její krásu. Lze však předpokládat, že ve svém věku, se svojí léty nabytou zralostí spíše oceňují její osobní přístup, schopnost vejít s nimi do vztahu, její takt, ochotu pomoci jim apod. než to, jak vypadá. Domnívám se, že vzhled již pro seniory není tím nejpodstatnějším. Chtějí hodnou sestřičku. Pokud není zrovna „Miss zdravotnictví“, nevadí jim to. U střední věkové kategorie však vycítíme jistě odlišnosti od dvou předchozích skupin. Tito pacienti už mívají zpravidla více zdravotních obtíží než mladí do 35 let věku. Nejsou to však obtíže tak závažné, jako mají senioři. Pacienti ve střední dospělosti tedy mají více příležitostí k návštěvě ordinace lékaře, mají více možností k pokukování po sestřičce a k hodnocení její atraktivity. Závažnost jejich problémů jim ještě stále umožňuje odvrátit svou pozornost od svého zdravotního stavu ke vzhledu sestry. Řečeno slovy jednoho z pacientů: „když sedím delší dobu v čekárně, mám sice nějaké potíže, ale není to zas až tak strašné, jak si ukrátím čas? Koukám po sestřičkách. A proč bych se měl dívat na nějakou škaredou holku?“ V tomto duchu lze tedy uvažovat i o vyšší preferenci fyzické atraktivity u střední věkové kategorie pacientů – 36-60 let. Význam ženskosti v sesterské práci je přes poměrně nízké preference respondentů očividný. Nemusíme chodit daleko pro příklady. Pohleďme jen na sesterský oděv. Snad kromě sutany řádových sester se ve všech historických etapách

58 projevuje ve střihu uniformy důraz na ženskost a atraktivitu. Modré šaty a bílá zástěra – to byla velice slušivá uniforma. Dále například přiléhavá košile zdůrazňující horní partie ženského těla, kalhoty či sukně různých délek. I tento aspekt ženského kouzla je v léčbě pacientů nezanedbatelný. Dokonce i firmy, zabývající se výrobou zdravotnického oblečení, jdou s dobou. Předhánějí se v nových modelech, kde vedle praktičnosti, jednoduchosti a příjemného materiálu je velmi důležitou stránkou i atraktivita oděvu, zdůrazňující sexappeal sestry. A nakonec i sestry samotné se chtějí pacientům líbit, chtějí se cítit v pracovním oděvu jako ženy. Jsem však ráda, že i sami pacienti cítí, že fyzický vzhled nakonec není to nejdůležitější. Zajímavé zjištění přináší také odpovědi na otázku po věku sestry. Tyto údaje potvrzují domněnky o významu zkušenosti a schopností sestry. Je vidět, že pro pacienty je důležitá právě ona pracovní stránka sestry. Musíme si uvědomit, že „mládí“ je velmi subjektivní kritérium. Pro někoho je mládí 20 let, jiný je mladý ještě v padesáti letech. Pro někoho může být mládí rovněž symbolem nezkušenosti, nešikovnosti. Mladá sestřička, která právě opustila školu, přece nemůže ve svých zkušenostech konkurovat 40-ti leté sestře. Ukazuje se tedy, že zkušenost hraje i v profesi zdravotní sestry důležitou a nezastupitelnou roli, podobně jako v dalších (nejen pomáhajících) profesích. Poměrně zajímavou skutečností je fakt, že 50 % respondentů uvažuje o zdravotní sestře jako o ženě. I přesto, že i muži dnes studují obor všeobecná sestra (byť v minimální míře oproti ženám), stále přetrvává historicky zakořeněná představa sestry – tedy ženy. Původ tohoto „předsudku“, lze-li tento fakt takto nazvat, je snad možná v povaze žen jako bytostí. Žena skutečně ve větší míře vládne empatií, umí více vycítit potřeby trpícího. Žena je předurčena k léčení, k péči. Vždyť od samého počátku pečuje o dítě, stará se o rodinu. Ona je tím, kdo „přikládá dřevo do rodinného krbu“. Má dar citlivého doteku a milého povzbudivého slova. I když i mezi muži najdeme světlé výjimky, jsou to jen mizivé střípky v obrovském množství takto obdařených žen.

59

ZÁVĚR Naši pacienti vytvořili profil sestry, jakou by si v ideálním případě představovali v ordinaci praktického lékaře. Zdůraznili především takové vlastnosti, jejichž důležitost vystupuje na povrch právě v těchto jedinečných a významných chvílích života – v nemoci, v bolesti, ve strachu o svůj život. Podstatné je, aby jim sestra dokázala porozumět, aby je dokázala pohladit milým slovem i laskavým dotekem. Zároveň chtějí, aby to byla šikovná bytost, která si bude vědět rady s každým jejich problémem. Na škodu nebude ani její fyzická krása, její atraktivní vzhled. V neposlední řadě pak vyzdvihli ženskost jako důležitý aspekt této profese. Bylo by jistě krásné, pokud by vždy a všude naši pacienti nacházeli takové sestry, jaké si přejí, jejichž vlastnosti vepsali do našeho výzkumu. Ale jak napsal jeden z respondentů: „kdyby sestra měla všechny tyto vlastnosti, které tu píšete, byla by nejen ideální sestra, byla by i dokonalý člověk“. Nemůžeme samozřejmě očekávat, že všechny tyto ideální vlastnosti nalezneme v sestrách, které pracují v našem zdravotnictví. A určitě ani není na škodu, že se jednotlivé sestry od sebe liší. Jedna umí být více něžná, umí empaticky naslouchat nemocným, jiná zase dbá více o svou odbornou stránku. To, o čem mluvím ve svém výzkumu, je ideální obraz sestry. Ideál sám o sobě je nedosažitelný. Je však výzvou pro nás všechny, abychom se alespoň pokusily mu přiblížit. A možná více než doslova naplňovat všechny atributy dokonalé sestry je lépe nalézt jakousi rovnováhu ve svých vlastnostech. Být dostatečně empatická, soucitná a trpělivá a zároveň dostatečně dbát na svou pracovní stránku a odbornou připravenost. V neposlední řadě nesmíme zapomínat na svou ženskost. Jsme ženy se svými starostmi i radostmi. Měly by jsme se snažit být ženami, které dělají svou práci proto, aby pomáhaly, aby naplňovaly samu podstatu této „ženské“ profese. Ženami, které dělají svou práci s láskou, protože jen tak se mohou co nejvíce přiblížit ideálu. Aby každý pacient, se kterým se ve svém životě potkáme, mohl říci: „je to dobrá sestra a jsem rád, že jsem se s ní setkal“.

60

ANOTACE Příjmení a jméno autora: Ivana Bílá Instituce: Masarykova universita Brno Název práce : Ideální sestra v ordinaci praktického lékaře Vedoucí práce: Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D Počet stran: 66 Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: kvalitativní výzkum, dotazník, zdravotní sestra, ideální sestra, ordinace praktického lékaře, pacient

Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku ideální sestry v ordinaci praktického lékaře. Formou kvantitativního výzkumu zjišťuje představu pacientů o tzv. dobré sestře, jak vidí ideální sestru v ambulanci lékaře. Ve výsledcích dominuje preference osobnostních a pracovních kvalit sestry, v menší míře se objevuje i preference fyzických vlastností sestry. V závěrečné diskusi nachází autorka paralely výsledků s praktickou zkušeností sestry v ambulanci praktického lékaře. Bachelor thesis focuses on the questions of the image of an ideal nurse in ambulance of general practitioner. This thesis explores the representation of patiens about ideal nurse by the quantitative research . In results there is a domination of preference of the personality and work qualities. Physical qualities are also represented but in little rate. In final discussion author discusses research results and finds some parallels with her practical experience in ambulance of general practitioner.

61

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ·

Bártlová, S. (2007). Pracovní vztahy a kompetence všeobecných sester v České republice. Sestra, 3, s. 14-17

·

Bartoňková, H., Holík, J. et al. (2002). Manuál prevence a časné detekce nádorových onemocnění. Brno: MOÚ, 21 s. ISBN 80-238-9513-3

·

Cejnková, L. (2004). Co vše musí zvládnout sestra domácí péče? Sestra, 9, s. 30

·

Černá-Šípková, H. (2004). Moderní pojetí sestry. Sestra, 4, s. 4

·

Daňková, M. (2007). Asertivita – a jak ji zvládnout. Sestra, 2, s. 19

·

Gajdušková, I. (2003). Etika sestry ve vztahu k chronickému dialyzovanému pacientovi. Sestra, 4, s. 41

·

Gulášová, I. (2004). Osobnostní a profesionální vlastnosti sestry. Sestra, 6, s. 8-9

·

Honzák R. et al. (2005). Úzkostný pacient. Praha: Galén, ISBN 80-7262-367-2

·

Ivanová, K., Juríčková, L. (2005). Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Olomouc: ÚP

·

Jičínská, K. (2008). Osobnostní rozvoj jako nedílná součást profesionálního růstu sestry. Sestra, 2, s. 15-16

·

Kalvach, Z., Onderková A. (2006). Stáří, pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi. Praha: Galén, 26 s.ISBN 80-7262-455-5

·

Kantorková, M. (2007). Komunikace s umírajícími. Sestra, 12, s. 38

·

Kochová, D. (2005). Od Florence k dnešku. Florence, 1, s. 15

·

Kopřiva, K. (1997). Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál. ISBN 807178-150-9

·

Křemenová, E. (2004). Oblíbenost pacienta. Sestra, 5, s. 16

·

Křivohlavý J., Pečenková J. (2004). Duševní hygiena zdravotní sestry. Praha: Grada publishing, 10-11 s. ISBN 80-247-0784-5

·

Mastiliaková D. (1999). Holistické přístupy v péči o zdraví, první vydání. Brno: IDV PZ. ISBN 80-7013-277-9

·

Mlýnková, J. (2006). Řád svatého Lazara. Florence, 11, s. 17

·

Přikrylová, L. (2006). Registrace nelékařských zdravotnických pracovníků po 1. dubnu 2006. Sestra, 2, s. 18

62 ·

Rozsypalová M., Svobodová H., Zvoníčková M. (2006). Sestry vzpomínají. Praha: Grada Pusblishing. ISBN 80-247-1503-1

·

Seifert B.,Beneš V. et al. (2005). Všeobecné praktické lékařství, první vydání. Praha: Galén a Karolinum, 21 s., 25 s.,89 s., 92 s. ISBN 80-7262-369-9 (Galén) ISBN 80-246-1131-7 (Karolinum)

·

Staňková, M., Bláha, K. (2003). O řeči těla. Sestra, 3, s. 24

·

Svatoňová, J. (2004). Privátní praxe lékařů v EU. Zdravotnické právo v praxi, 2, s. 36-39

·

Šimánková, M. (2006). Kreativita v klinické praxi. Florence, 12, s. 48-49

·

Špirudová, L. Králová, J. (2007). Sesterská profesní role „advokáta pacienta“. Medicína pro praxi, 1, s. 32-34

·

Tutková, J. (2007). Komunikace sestra-pacient. Sestra, 1, s. 22-23

·

Vašková, Z. (2006). Lékaři a sestry…máme v sobě empatii? Sestra, 11, s. 23

·

Vorlíček, J., Vizula, R. Žaloudík, J. (2005). Onkoprevence pro Českou republiku, in Obecné preventivní a vyhledávací postupy u nádorových onemocnění v primární péči, ed. Skála, B, Odrážka, K., Komárek, L. Praha: CDP-PL

·

Vorlíček a kol. (2006). Klinická onkologie pro sestry. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-247-1716-6

·

Zákon č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních

63

SEZNAM ZKRATEK ČR

Česká republika

PL

praktický lékař

PP

preventivní prohlídky

OÚNZ Okresní ústav národního zdraví KÚNZ Krajský ústav národního zdraví LSPP

Lékařská služba první pomoci

SZO

Světová zdravotnická organizace

PSA

prostatický specifický antigen

EKG

elektrokardiogram

apod. a podobně

64

PŘÍLOHY Dotazník: Dobrý den, Jmenuji se Ivana Bílá a jsem studentkou 4. ročníku bakalářského studia oboru Ošetřovatelství na lékařské fakultě Masarykovy university v Brně. Ráda bych Vás touto cestou požádala o spolupráci na mnou prováděném výzkumu pro závěrečnou bakalářskou práci. Dotazník je anonymní, nepodepisujte ho. Prosím Vás však o vyplnění základních údajů, které jsou předepsány a které zachovají Vaši anonymitu. Po vyplnění údajů Vás žádám o zodpovězení níže uvedených otázek. Předem děkuji za vyplnění dotazníku. Ivana Bílá 1. Věk (napište): 2. Vzdělání (zatrhněte): Základní *

Vyučen(a) *

Vysokoškolské *

Středoškolské s maturitou *

Jiné:

3. Pohlaví (zatrhněte): muž * žena * 4. Jak často chodíte k praktickému lékaři (zatrhněte): 1x týdně * 1x měsíčně * 1x za půl roku * 1x za rok * Jiné: 5. V následujícím oddíle Vás prosím, abyste vyjádřili, nakolik je ta která z vlastností pro Vás důležitá u dobré sestry? U každé z vlastností vyznačte, prosím, křížkem v příslušném okénku Vaši míru důležitosti. Vlastnosti 1. pracovitá 2. svědomitá 3. empatická (schopna vcítění) 4. klidná 5. vnadná 6. elegantní 7. štíhlá 8. čistá a upravená 9. trpělivá 10. pořádkumilovná 11. vzdělaná 12. taktní 13. citlivá 14. obětavá 15. atraktivní 16. usměvavá se smyslem pro humor 17. přátelská 18. komunikativní 19. schopna organizovat 20. loajální k lékaři 21. ohleduplná 22. voňavá 23. dochvilná

Rozhodně ANO

Spíše ANO

Spíše NE

Rozhodně NE

Nevím

65 24. manuálně zručná 25. pohotová 26. s všeobecným rozhledem 27. mladá 6. Pokud si myslíte, že dobrá sestra by měla mít další vlastnosti, které v naší nabídce chybí a které považujete za důležité, napište je, prosím, zde:

7. Je pro Vás věk sestry důležitý? Pokud ano, jaký by měl být ideální věk sestry u PL?

8. Myslíte si, že i muž by mohl být dobrou zdravotní sestrou v ordinaci praktického lékaře? A proč?

Děkuji za Váš čas a spolupráci.

66

SOUHLAS K PŮJČOVÁNÍ PRÁCE

Souhlasím, aby tato bakalářská práce byla půjčována a používána pro další studijní účely a citována podle platných norem.

V Brně dne 28. března 2008

………………………………….. Ivana Bílá