v p sobnosti vlastník infrastruktury a provozovatele, spole nosti Severo eské vodovody a kanalizace, a.s. Datum zpracování: ervenec 2008

TECHNICKÝ STANDARD VODOHOSPODÁ SKÝCH STAVEB (LINIOVÝCH, DROBNÝCH OBJEKT A SOV) v p sobnosti vlastník infrastruktury a provozovatele, spole nosti

Severo eské vodovody a kanalizace, a.s. Datum zpracování: ervenec 2008

Revize 15.4.2009

Technický standard vodohospodá ských staveb

OBSAH:

1. ÚVOD ...................................................................................................3 1.1 1.2 1.3 1.4

MOŽNÉ VLASTNICTVÍ A PROVOZNÍ VAZBY ............................................................................................................3 OBECNÉ PODMÍNKY VÝSTAVBY ..........................................................................................................................3 MANIPULACE NA VODOVODNÍ A KANALIZAČNÍ SÍTI.................................................................................................3 PODMÍNKY PRO ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ, MAR, SŘTP A PŘENOS DAT (TELEMETRII) NA OBJEKTECH VODOVODŮ A KANALIZACÍ .................................................................................................4

1.4.1 Všeobecné požadavky na projektovou dokumentaci elektro, strojní a S TP a na provedení stavby .................................................................................................................................. 4 1.4.2 S TP, MaR, datový p enos................................................................................................. 5 1.4.3 Elektronická zabezpe ovací signalizace (EZS) .................................................................. 6 1.4.4 Kamerový systém ................................................................................................................ 6 1.4.5 Software .............................................................................................................................. 6 1.4.6 P edání dodávky elektro, strojní a S TP ............................................................................ 7 1.5

PLATNOST, PODMÍNKY PRO ZMĚNY A AKTUALIZACI.............................................................................7

2. VODOVODY.........................................................................................8 2.1

VODOVODY.....................................................................................................................................................8

2.1.1 2.2 2.3 2.4

Základní aspekty navrhování a realizace ............................................................................ 8

OBJEKTY NA VODOVODU ................................................................................................................................11 PŘEDÁNÍ STAVBY VODOVODU DO UŽÍVÁNÍ PROVOZOVATELI.................................................................................14 VODOVODNÍ PŘÍPOJKY ...................................................................................................................................14

2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.5

Všeobecn ......................................................................................................................... 14 Technické požadavky ........................................................................................................ 15 Vodom rná šachta ............................................................................................................ 17

VODOVODY – VÝKRESOVÁ ČÁST ......................................................................................................................18

2.5.1

Seznam výkres ................................................................................................................ 18

3. KANALIZACE .................................................................................... 29 3.1

KANALIZACE .................................................................................................................................................29

3.1.1 3.2 3.3 3.4

Základní aspekty navrhování a realizace .......................................................................... 29

OBJEKTY NA KANALIZACI ................................................................................................................................32 PŘEDÁNÍ STAVBY KANALIZACE DO UŽÍVÁNÍ PROVOZOVATELI................................................................................37 KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKY ..................................................................................................................................38

3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.5 3.6

Všeobecn ......................................................................................................................... 38 Technické požadavky ........................................................................................................ 38 Revizní domovní šachty .................................................................................................... 39 Zásady rušení domovních p ípojek ................................................................................... 39 Tlakové kanaliza ní p ípojky ............................................................................................. 39

PROVOZNĚ SOUVISEJÍCÍ KANALIZACE ...............................................................................................................40 KANALIZACE – VÝKRESOVÁ ČÁST ....................................................................................................................40

3.6.1

Seznam výkres ................................................................................................................ 40

4. P ÍLOHA – SEZNAM PLATNÝCH NOREM K ODKAZ M V TEXTU 52

5. KONTAKTY........................................................................................ 54

–2–


1.

ÚVOD

Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. (dále jen SčVK) jsou na základě uzavřených smluv o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury s vlastnickými společnostmi a sdruženími a dalšími subjekty (dále jen smluvní partner), mezi které patří Vodohospodářské sdružení Turnov (dále jen VHS Turnov) a řada municipalit, provozovatelem zařízení vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Tento technický standard se vydává za účelem zabezpečení jednotného technického a konstrukčního řešení výstavby vodárenské infrastruktury v oblasti působnosti provozovatele SčVK. Navržené materiály a řešení je z důvodů jednotnosti povinné uplatňovat u nových staveb, obnov, modernizací, rekonstrukcí a oprav v případě, že majetek je či má být provozován SčVK a je či má být vlastněn výše uvedenými vlastníky. Tento materiál nenahrazuje projekční řešení. Majitelem vodárenského dispečinku je provozovatel tedy SčVK.

1.1

MOŽNÉ VLASTNICTVÍ A PROVOZNÍ VAZBY

a)

vlastník infrastruktury: VHS Turnov a řada municipalit – provozovatel: SčVK Majetek provozován na základě smluv o nájmu a provozování. vlastník infrastruktury: jiný investor – provozovatel: SčVK Provozování vybudované vodohospodářské infrastruktury soukromým investorem je nutné zajistit převodem do majetku VHS. Smlouvu o převodu vlastnictví je nezbytné uzavřít nejpozději před převzetím díla do provozování. Konkrétní řešení těchto případů bude s VHS dohodnuto již při vydání územního rozhodnutí na umístění stavby sítí. vlastník infrastruktury: jiný investor – provozovatel: jiná oprávněná osoba mimo SčVK, eventuálně provozovatel být nemusí dle zákona č. 274/2001Sb., § 1 odst. 3. V místě napojení provozně souvisejícího vodovodu a/nebo kanalizace dle § 8 odst. 3 a 4 zákona č. 274/2001Sb. bude zřízeno předávací místo (šachta s fakturačním měřidlem/měrný žlab) dle požadavků provozovatele SčVK, bude doplněna do projektové dokumentace stavby (díla) na náklady investora a budou písemnou dohodou upravena práva a povinnosti tak,aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu a kanalizace.

b)

c)

1.2

OBECNÉ PODMÍNKY VÝSTAVBY

Investor předá před zahájením stavby projektovou dokumentaci pro realizaci stavby, nebo její část týkající se zařízení v budoucnu provozovaného provozovatelem, odsouhlasenou odborem technicko provozní činnosti (OTPČ) příslušného závodu příslušnému odpovědnému provozu SčVK dané oblasti, oznámí zahájení prací a dohodne vzájemnou spolupráci (propoje, odstávky, účast na předepsaných zkouškách, koordinaci a kontrolu výstavby se zaměřením na písemné odsouhlasení podsypů a obsypů a , vytyčení stávajícího zařízení, přepojování stávajících vodovodních přípojek z PE, odsouhlasení likvidace septiků a žump před napojením na kanalizaci atd.). Investor stavby je dále povinen před uzavřením smlouvy na provedení díla uzavřít dohodu o technickém provedení díla s budoucím provozovatelem (odsouhlasení použitých strojů a zařízení a technického řešení) a darovací smlouvu o majetkoprávním vypořádání budoucí investice. Případná věcná břemena budou řešena jen na základě písemného požadavku majitele dotčeného pozemku. Vytýčení stávající infrastruktury (vodovodu, kanalizace, místa napojení stávajícího vodovodu) před zahájením stavby je placenou službou, kterou objedná investor u SčVK.

1.3

MANIPULACE NA VODOVODNÍ A KANALIZAČNÍ SÍTI

Manipulace na vodovodní a kanalizační síti, vysazování odboček, navrtávek na kanalizační řad a propojů je jen v kompetenci provozovatele SčVK. Havarijní stavy při stavbě je nutné neprodleně oznámit na centrální dispečink provozovatele v Liberci (24 hodin denně) – 482 416 707 .

–3–


1.4

PODMÍNKY PRO ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ, MAR, SŘTP A PŘENOS DAT (TELEMETRII) NA OBJEKTECH VODOVODŮ A KANALIZACÍ (Technické požadavky na elektrická zařízení, systémy řízení technologických procesů (SŘTP) a MaR (měření a regulace).)

Vodohospodářské stavby se liší svým určením (pitná voda, odpadní voda), velikostí a vybavením vlastní technologie, proto jsou zde uvedené informace obecné. Technické požadavky na jednotlivé typy objektů jsou z hlediska elektrických zařízení popsané dále, přesto je nutné detaily konzultovat s provozovatelem. Tyto požadavky korespondují s požadavky uvedenými v kapitole 3.2 OBJEKTY NA KANALIZACI – Čerpací stanice odpadních vod .

1.4.1 Všeobecné požadavky na projektovou dokumentaci elektro, strojní a SŘTP a na provedení stavby

U nového odběrného místa el. energie nebo při zvýšení rezervovaného příkonu musí být součástí projektové dokumentace souhlasné stanovisko dodavatele elektřiny (ČEZ Distribuce, a.s.), ve kterém povoluje konkrétní hodnotu rezervovaného příkonu - u odběrných míst kategorie "C" jmenovitý proud hlavního jističe před elektroměrem. Použití hlavního jističe před elektroměrem s jinou vypínací charakteristikou než "B" musí být písemně povoleno dodavatelem elektřiny. Poplatek za rezervaci příkonu musí být zahrnut do nákladů stavby. V případě kabelového vedení uloženého v zemi (přípojka NN apod.) musí být provedeno jeho geodetické zaměření. Součástí dokumentace pro provádění stavby musí být obvodová schémata zapojení silových i ovládacích obvodů včetně SŘTP, MaR a popisy funkcí každé samostatné části technologie (rozváděče, podružné rozváděče, jednotlivé stroje a soustrojí, separátory, šnekové dopravníky, strojní česle, AT stanice, ostatní zařízení elektro, SŘTP a MaR). Dodávky elektro, SŘTP a MaR budou prováděny v souladu se způsobem provozování obvyklým pro vodní hospodářství. Hlavní podmínky: - Dodávky elektro, SŘTP a MaR musí být provedeny dle nejnovějších platných ČSN. - Ponorná čerpadla musí být blokována proti chodu na sucho. - Při poruše jednoho čerpadla (dmychadla) musí automaticky zapnout záložní. - Veškeré zásuvkové obvody musí mít doplňkovou ochranu proudovým chráničem s vybavovacím reziduálním proudem 30 mA. - Armaturní šachty a další prostory musí být vybaveny servisním osvětlením s vypínačem u vstupu. - Popisy na rozváděčích, ovládacích skříňkách a další popisy ovládání musí být v českém jazyce. - Pro ekonomické provozování je doporučeno používat frekvenčních měničů pro řízení otáček el. motorů čerpadel a dmychadel. Elektroměrový rozváděč musí být navržen podle "Připojovacích podmínek pro umístění měřících zařízení“ dodavatele elektřiny (ČEZ Distribuce, a.s.). Hlavní jistič musí být navržen tak, aby nevypadl po obnovení dodávky elektřiny, kdy dochází k souběžnému rozběhu více el. motorů (např. při plně zaplněné jímce). Rozváděče mají být provedeny tak, aby jejich obsluhu včetně zapínání jističů mohl provádět pracovník bez elektrotechnické kvalifikace (pracovník seznámený podle vyhl. č. 50/1978 Sb., § 3; tj. vnitřní krytí IP 20). Rozváděče se nedoporučují instalovat do podzemních objektů, a to z důvodu nebezpečí jejich zatopení (havárie zařízení, záplavy apod.). Rozváděče s přístupnými ovládacími prvky, které jsou umístěné na veřejně přístupných místech, musí být umístěny pod dvířky, uzamykatelnými univerzálním visacím zámkem SČVK. Všechny hlavní rozváděče musí mít řádně označený hlavní vypínač, přístupný obsluze. Po obnovení dodávky elektřiny musí zařízení automaticky obnovit provoz bez zásahu obsluhy (pokud automatické zapnutí nemůže způsobit nebezpečný stav). Rozváděče, které jsou ve vlhkém nebo venkovním prostředí, je doporučeno temperovat vhodným topným prvkem s termostatem. Pro napájení SŘTP a telemetrie musí být v rozváděči připraveny dva vývody 230V AC, samostatně jištěné jističi 10 A /C. V rozváděči, ve kterém je umístěn programovatelný prvek (PLC, frekvenční měnič apod.), musí být umístěna vnitřní zásuvka 230V/16A.

–4–


V rozváděčích musí být veškeré vnější silové a ovládací obvody připojeny pomocí svorkovnic. U odběrů kategorie „B“ (velkoodběr) musí být provedena kompenzace jalové energie. Rozběh el. asynchronních motorů s kotvou nakrátko o výkonu nad 11 kW musí být realizován přepínáním Y - ∆, softstartérem nebo frekvenčním měničem. U ponorných čerpadel se z důvodu spolehlivosti nedoporučuje použití proudových chráničů s vybavovacím reziduálním proudem 30 mA Každé hlavní čerpadlo a dmychadlo má být vybaveno optickou kontrolou zapnutí a počítadlem motohodin (počítadlo může být součástí SŘTP). U servoventilů se mají opticky signalizovat jejich krajní polohy (otevřeno, zavřeno). Pro ochranu napájení frekvenčních měničů, softstartérů, SŘTP, MaR a pro ochranu vstupů a výstupů PLC vyvedených mimo objekt, se doporučuje použití přepěťových ochran. Způsob el. připojení ponorných čerpadel, plováků, sond a čidel v jímkách musí umožnit jejich demontáž a montáž. Musí být použity instalační krabice, umístěné na přístupném místě mimo oblast možného zaplavení nebo musí být mezi rozváděčem a jímkou uložena chránička v zemi o dostatečně velkém průměru, umožňující dodatečné protažení kabelů. Chránička musí být pod rozváděčem ukončena v odvětrané části a výpary z chráničky nesmí pronikat do rozváděče. Veškeré výrobky (včetně el. přívodních kabelů), které budou v přímém styku s pitnou nebo surovou vodou, musí odpovídat příslušným hygienickým požadavkům a musí být řádně označeny (vyhl. č. 409/2005 Sb). Typy čerpadel, čidel SŘTP, MaR, řídících automatů PLC a ostatních prvků v rozváděčích je nutno upřesnit s provozovatelem SčVK z důvodu unifikace pro zajištění servisu, náhradních dílů a propojení se stávajícími systémy provozovatele (viz dohoda o technickém provedení díla – odst.1.2).

1.4.2 SŘTP, MaR, datový přenos

Součástí dokumentace pro provádění stavby SŘTP a MaR budou „Tabulky vstupních a výstupních signálů“. Tyto tabulky je nutno konzultovat se zástupcem provozovatele SčVK z důvodu přenosu údajů na dispečink. Zdroje pro napájení SŘTP a MaR musí splňovat podmínky pro zdroj bezpečného napětí SELV. Obvody malého napětí (12 V, 24 V) musí být v rozváděčích barevně odlišeny od obvodů nízkého napětí 230/400 V. Provedení elektronických zařízení umístěných v rozváděčích musí odpovídat ČSN EN 50178. Výstupy PLC doporučeno připojit na malé napětí 24 V DC a silové obvody ovládat pomocí relé s bezpečným oddělením cívka - kontakty. Důvodem je omezení rizika zavlečení napětí 230 V na vstupy PLC při údržbě a opravách zařízení. Analogové obvody SŘTP a MaR budou přednostně realizovány proudovou smyčkou 4…20 mA. Pro hlavní měření průtoku čisté vody budou přednostně použity průtokoměry s impulsním a analogovým výstupem, pro vedlejší a orientační měření průtokoměry s impulsním výstupem Pro měření výšky hladiny v jímkách odpadní vody bude přednostně použit ultrazvukový hladinoměr s výstupní proudovou smyčkou 4…20 mA, doplněný horním havarijním plovákem. Havarijní plovák signalizuje na centrální dispečink provozovatele SčVK nebezpečí přetečení jímky a zapíná čerpadla v nouzovém režimu. Pro měření výšky hladiny ve vodojemech bude přednostně použito tlakové čidlo s výstupní proudovou smyčkou 4…20 mA. Čerpadla, dmychadla a servoventily musí mít možnost přepnutí do ručního ovládání přepínačem AUT – 0 – I (RUČ). Signál přepnutí do polohy „AUT“ musí být zaveden do SŘTP. Pro střední a velké aplikace se má na dveře rozváděče umístit textový nebo grafický panel pro zobrazení vybraných údajů, zadávání parametrů a ovládání technologie. Panel musí mít zobrazené údaje v českém jazyce. U větších objektů s trvalou obsluhou bude instalována vizualizace technologie (PC s vizualizačním programem). Přenosy dat na dispečink zajišťuje provozovatel SčVK. Pokud jsou rozváděče umístěny ve venkovním pilíři, musí zde být volné místo (výklenek) pro dodatečnou montáž rozváděče telemetrie s možností propojení s rozváděčem SŘTP a MaR. Minimální rozměr výklenku: výška 800 mm x šířka 600 mm x hloubka 350 mm. Pro dálkový přenos provozních a havarijních údajů musí být připraveno rozhraní RS-485 s protokolem Modbus nebo bezpotenciálové kontakty, vyvedené na svorkovnici. Signalizace výpadku napájecího napětí (pokles napětí ve fázi) musí být vyvedena bezpotenciálovým kontaktem na svorkovnici.

–5–


Standardně se na dispečink přenáší tyto poruchové údaje (čerpací stanice): Výpadek napájení (podpětí ve fázi, chybný sled fází) Neoprávněný vstup (EZS) Horní havarijní hladina Porucha čerpadla, dmychadla, servoventilu Doba nepřetržitého provozu čerpadla > nastavený limit Doba nezapnutí čerpadel > nastavený limit

Standardně se u vodojemů a velkých čerpacích stanic na dispečink přenáší mimo poruchových údajů i tyto provozní údaje: Údaje průtokoměrů (impulsy, popř. analogový údaj o průtoku), u vodojemů přítoky a odtoky, u čerpacích stanic pitné vody výtlak U čerpacích stanic pitné vody údaje o tlaku v potrubí (analogový údaj) U vodojemů výška hladiny (analogový údaj) U vodojemů poloha regulačního ventilu na přítoku (analogový údaj) Přepnutí čerpadla, dmychadla a servoventilu do automatického provozu Chod čerpadla, dmychadla

1.4.3 Elektronická zabezpečovací signalizace (EZS)

U nadzemních provozních objektů s přenosem provozních údajů na dispečink bude instalována EZS (čidla PIR) se čtečkou identifikačních karet kompatibilní s elektronickými kartami zaměstnanců provozovatele SčVK. U rozvaděčů technologie a telemetrie, umístěných na veřejně přístupném místě, bude instalován kontakt signalizující otevření dvířek. Signály EZS budou přenášeny na dispečink provozovatele prostřednictvím zakázkového modulu EZS, dodaného provozovatelem SčVK. Tento zakázkový modul EZS bude součástí telemetrického systému provozovatele SčVK. Pro napájení EZS bude použit zálohovaný zdroj 12 V DC, odpovídající požadavkům na bezpečné napětí SELV. U velkých nebo strategických objektů bude EZS řešena v projektové dokumentaci podle platných ČSN (centrální ústředna EZS). V případě použití systémů na ovládání vjezdových vrat, závor nebo jiného zařízení přednostně použít systém opět kompatibilní se stávajícími elektronickými kartami zaměstnanců provozovatele

1.4.4 Kamerový systém

U velkých nebo strategických objektů se osazuje kamerový systém, kterým se monitoruje a nahrává pohyb osob a vozidel v areálu objektu a hlídá se vlastní objekt. Před osazením kamerového systému je nutné udělat kamerové zkoušky, které ověří vhodnost umístnění kamer a typů objektivů. V případě nutnosti lze použít kameru s rotátorem včetně možnosti automatického a manuálního ovládání polohy a ovládání ZOOMu. Není vyloučeno použití bezdrátových kamer v bezlicenčním pásmu 2,4 GHz (Wi-Fi). (kamery musí mít přivedené napájecí napětí). Nahrávání bude provedeno buď do počítače (PC) vhodnou vstupní kartou s vhodnou velikostí HDD postačující pro požadovanou délku archivního souboru. Dále může být nahrávání provedeno speciálním digitálním rekordérem nahrávajícím na HDD. Při záznamu možnost použití režimu pohybové detekce. Archivní soubor bude velký minimálně 60 dnů zpětně podle požadavku provozovatele. Potom dojde k jeho automatickému postupnému přepisování novým záznamem. Pro trvalou archivaci a export dat musí zařízení obsahovat mechaniku pro zápis na CD/DVD medium nebo LAN síťovou kartu, případně USB.

1.4.5 Software

Případný vizualizační software musí být kompatibilní se stávajícími systémy provozovatele. Případný další použitý software nebo aplikační software konzultovat ohledně kompatibility se

–6–


systémy provozovatele.

1.4.6 Předání dodávky elektro, strojní a SŘTP Před předáním zařízení do provozování provozovateli musí být předveden stavební a technický stav zařízení a jeho funkčnost příslušnému odpovědnému provozu, musí být vyjasněny podmínky případných reklamací a předložena veškerá požadovaná dokumentace a doklady uvedené dále a uvedené v Příkazu GŘ č.19/2002 provozovatele. Musí být provozovateli předán návrh provozního řádu zpracovaný dle platné legislativy v elektronické podobě k odsouhlasení. Provozovatel bude přizván ke všem individuelním a komplexním zkouškám zařízení. Dodávky elektro a SŘTP budou provedeny dle platných norem a předpisů pro prostředí vodárenských a kanalizačních objektů. Součástí předávaných dokladů bude protokol o určení vlivů prostředí (ČSN 33 2000-3) a zpráva o výchozí revizi elektrické instalace, včetně pevně připojených a nepřenosných el. spotřebičů. Budou předány atesty a ES prohlášení o shodě. Bude předáno doporučení k údržbě osazených elektrotechnologií. Bude předána projektová dokumentace a dokumentace pro provádění stavby odpovídající skutečnému provedení, technologická schémata, obvodová schémata silových a ovládacích obvodů všech rozváděčů včetně SŘTP a MaR, kopie aplikačního software řídících systémů, hodnoty aplikačního nastavení (frekvenční měniče, PLC, ochrany, apod.), a to v papírové a v elektronické podobě. Budou předány licence na případný dodaný software. Budou předána hesla k dodaným aplikačním SW, popisy aplikačních SW a všech parametrů, seznamy datových bodů a zdrojové kódy všech aplikačních programů. Budou předány návody výrobce pro obsluhu, opravy, údržbu a pravidelné kontroly a revize strojů a technických zařízení. Z dokladů musí být zřejmé, jaký konkrétní typ zařízení je v objektu použit. Pro tento účel bude součástí předávaných dokladů kopie dodacích listů, záručních listů, štítků s technickými údaji a výrobními čísly. Budou předány protokoly o výsledcích individuálních či komplexních zkoušek zařízení. Všechna uvedená dokumentace a manuály budou v českém jazyce. Bude předán provozní řád zpracovaný dle platné legislativy, odsouhlasený provozovatelem, majitelem a příslušným úřadem v papírové i elektronické podobě. Bude předáno geodetické zaměření kabelových přípojek v elektronické podobě dle požadavků oddělení GIS provozovatele Před předáním dokončené stavby bude provedeno zaškolení a seznámení s obsluhou.

1.5

PLATNOST, PODMÍNKY PRO ZMĚNY A AKTUALIZACI

Veškeré změny a úpravy,které neodpovídají těmto technickému standardu, musí být odsouhlaseny provozovatelem resp. majitelem infrastruktury. Technický standard bude aktualizován po dohodě vlastníka a provozovatele s ohledem na legislativu a technický vývoj minimálně jednou za 2 roky a aktualizace bude vždy schválena výkonnými orgány vlastníka a provozovatele tj.na straně vlastníka Radou Vodohospodářského sdružení Turnov a na straně provozovatele ředitelem.

Technický standard platí striktně pro sítě v regionu VHS Turnov. V případě nutnosti nebo potřeby jakékoli odchylky bude po dohodě vlastníka a provozovatele sítě vystaven písemný souhlas vystavený VHS Turnov, tento souhlas může sloužit jako doklad pro zpracovatele projektových a územně plánovacích dokumentací a pro účely stavebního řízení. Technický standard je určen pro vlastníka, členské obce svazku, provozovatele, pro stavební a vodoprávní úřady, projektanty, stavební firmy a vlastníky nemovitostí napojovaných na infrastrukturu apod.

–7–


2.

VODOVODY

2.1

VODOVODY

Výstavba a provozování vodovodů se řídí obzvláště zákonem č. 254/2001 Sb. v platném znění („Vodní zákon“) a souvisejícími vyhláškami, zákonem č. 274/2001 Sb. v platném znění („Zákon o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu“) a prováděcí vyhláškou MZe k němu č. 428/2001 Sb. (tento zákon se nevztahuje na vodovody, u nichž je průměrná denní produkce menší než 10 m³/den, nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod menší než 50, pokud vodoprávní úřad nerozhodl jinak) a zákonem č. 183/2006 Sb. v platném znění („Zákon o územním plánování a stavebním ádu- stavební zákon“) a souvisejícími vyhláškami. Vodovod včetně objektů, tj. stavby pro jímání a odběr vody podzemní i povrchové, její úpravu a shromažďování ve vodojemech, je vodním dílem. Při povolování staveb dle zák. č. 254/2001 Sb. podléhá vodní dílo vodoprávnímu rozhodnutí příslušného vodoprávního úřadu v přenesené působnosti. Obecné podmínky Nejdůležitější právní předpisy vztahující se k problematice přípravy, realizace a provozu vodovodů, které je nutno dodržovat, jsou uvedeny v předcházejících odstavcích. Mimo uvedené zákony se navrhování vodovodu řídí další platnou legislativou a příslušnými normami. Podmínky pro projektování a provedení stavby Jsou dány platnými zákony a normami (ČSN, ČSN EN, ČSN ISO, ČSN EN ISO a TNV). Současně je nutné se řídit podmínkami a doporučeními výrobce pro konkrétní materiály a výrobky. Pro navrhování materiálů a výrobků musí být dodrženy podmínky Vyhlášky č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.

2.1.1 Základní aspekty navrhování a realizace Směrové podmínky Při směrovém vedení vodovodu je nutné dodržovat následující zásady:

Trasa vodovodu je vedena přednostně po veřejných prostranstvích ve vlastnictví měst a obcí. Bude-li nutné vodovod uložit do soukromého pozemku, budou vztahy mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodovodu upraveny smlouvou. Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene a nájmu části pozemku pro výstavbu se uzavírá k povolení stavby. Trasa vodovodu je vedena tak, aby byl zohledněn další rozvoj území (je nutno brát v úvahu platný územní plán a PRVKUK. Ochranné pásmo vodovodu je vzdálenost, která je stanovena od vnějšího líce potrubí na každou stranu dle §23 zákona č. 274/2001 Sb. vč. novelizací: - u DN do 500 mm včetně je 1,5 m a pro hloubku uložení potrubí větší než 2,5 m je 2,5 m - u DN nad 500 mm je 2,5 m a pro hloubku uložení potrubí větší než 2,5 m je 3,5 m Poloha vůči ostatním sítím je dána platnými normami zejména ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. a podmínkami specifikovaných v technickém vyjádření správců sítí včetně SčVK.

Materiály vodovodních potrubí Všeobecně: Výrobky musí být vyráběny podle platných evropských, případně českých norem. Výrobky musí být certifikovány pro Českou republiku. Výrobky přicházející do styku s pitnou vodou musí být v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. v platném znění a prováděcí vyhláškou MZd č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody. Dodavatelé materiálů musí mít systém řízení jakosti dle ISO norem. V oblasti provozování vodárenské infrastruktury společností SčVK se navrhují převážně tyto materiály pro vodovodní řady v následujícím pořadí priority:

–8–


1)Tvárná litina Tento materiál se používá pro hlavní zásobní řady a pro řady v mezinárodních komunikacích a silnicích 1. a 2.třídy. Spoje trub se používají přednostně hrdlové, náhradou za betonové kotevní bloky, hrdlové spoje zámkové zajišťované návarkem, ozuby, zajišťovací přírubou nebo tahovou spojkou. U přechodů na armatury se používají spoje přírubové, preferují se příruby otočné a těsnění s kovovou výztuhou. Vnitřní ochrana stěn trub se navrhuje polyuretanová, cementová nebo epoxidová. V lokalitách se zemním prostředím vyvolávajícím povrchovou korozi potrubí se navrhuje speciální vnější ochrana. V rámci jedné lokality (stavby) se preferuje dodávka trub (tvarovek) od jednoho výrobce. 2) Vysokohustotní (lineární) polyethylen výrobci označený HDPE Tento materiál se používá především ve všech ostatních případech mimo případů uvedených v odstavci 1) pokud se strany nedohodnou jinak. v pevnostních skupině PE 100 (výhledově PE 125) SDR 11 (PN 16), SDR 17 (PN 10). U trubního materiálu HDPE se používají svary výhradně elektrotvarovky. Svařování potrubí může provádět pouze osoba s příslušnou kvalifikací. Přechody na armatury, litinové tvarovky se řeší přechodem na přírubu, event. u šoupat s použitím vevařovacího šoupátka. Elektrotvarovky se používají v materiálu HDPE ve stejné pevnostní skupině jako materiál potrubí. Tedy všechny spoje potrubí v chráničkách, v podchodech pod dráhou,pod pozemními komunikacemi se používá výhradně technologie svařování elektrotvarovkami. Barevné provedení použitého materiálu – černý s modrými podélnými pruhy, eventuálně celé modré. 3) Ocel Vzhledem k silným korozním vlastnostem lze toto potrubí navrhnout pouze pro provizorní krátkodobé přeložky, popř. pro komplikované shybky a to zcela ve výjimečných případech. Atypické tvarovky a shybky velkých profilů budou častěji zhotovovány z nerezové oceli. Vzhledem k vysoké ceně tohoto materiálu se však většinou jedná o ojedinělé případy. Pro uložení v zemi se proti korozi vnější povrch opatřuje buď asfaltovou ochrannou vrstvou, nebo se používají továrně vyráběné trouby s izolací plastovou (PE). Ocelové trouby a tvarovky se spojují svary natupo, vždy s vnější izolací svaru a s vnitřní izolací svaru, je-li proveditelná, u přechodů na armatury se používají spoje přírubové. Tvarovky na ocelovém potrubí se používají ocelové, případně litinové. Potrubí v zemi musí být chráněno proti účinkům bludných proudů. Vždy musí být proveden průzkum korozivnosti a navržena vhodná vnitřní i vnější ochrana proti korozi.

Kladení a montáž Pokládka nových řadů se provádí: V otevřeném výkopu – ve většině případů pažený výkop. Bezvýkopovou technologií. Podsypy a obsypy Podsypem se rozumí vrstva sypkého materiálu,která musí být minimálně dodržena pro zajištění položeného potrubí do výkopu proti poškození vůči dnu výkopu. Obsypem se rozumí vrstva sypkého materiálu,která musí být minimálně dodržena pro zajištění položeného potrubí do výkopu proti poškození zásypem. Pro podsypy a obsypy je používán zásadně materiál v kvalitě a minimální výšce dle požadavků výrobce jednotlivých materiálů jak je uvedeno v příloze Výkresy V10 - vzorový řez V10. Podmínkou vydání kladného stanoviska ke kolaudačnímu řízení je písemné odsouhlasení podsypů a obsypů provozovatelem! Zásyp Jedná se vrstvu mezi obsypem o konečnou podobou komunikace a konečnou ostatních ploch. Zásyp pod komunikací musí být proveden v souladu s požadavky správce komunikace v návaznosti na konečnou úpravu komunikace. U staveb, které nejsou dokončeny před zimou, musí být konečná úprava

–9–


komunikace písemně odsouhlasena na přechodné období správcem této komunikace. Pokud je stavba prováděna etapově musí být to přechodné řešení konečné úpravy komunikací na zimní období řešeno již v rámci projektové dokumentace. Zásyp u ostatních ploch musí být uveden do souladu s požadavky majitele dotčených ploch a to zejména do původního stavu. Protlaky Jedná se o řízené protlaky zejména pod komunikacemi a železničními svršky , které musí provádět odborná firma na základě kladného písemného stanoviska správců těchto zařízení. Signalizační ochranná folie s identifikačním vodičem V barvě modré se klade nad obsyp, tj. 30 cm nad vrch potrubí s potiskem VODA, VODOVOD. 2 Identifikační vodič se osazuje společně s folií. Vyžaduje se kabel CYKY 4 mm s vývody do šachet event. poklopů. Vodič se osazuje i u kovových potrubí, kde není zaručen převod el. proudu. Provádí se zkouška funkčnosti identifikačního vodiče za účasti odpovědného zástupce provozovatele SčVK. Ke zkoušce se pořizuje samostatný zápis – protokol, který se dokládá k řízení o uvedení stavby do užívání. Zámky a bloky na potrubí Zámky se navrhují v případě, kdy není možné či vhodné osadit bloky na potrubí. Zámky i bloky slouží k zachycení kinetické a tlakové síly proudící vody v potrubí. Je nutné respektovat platné technické normy pro tuto oblast. Tlakové zkoušky Provádí se dle platných technických norem za účasti odpovědného zástupce provozovatele SčVK, zástupce smluvního partnera nebo jiného investora a zhotovitele stavby. Ke zkoušce se pořizuje samostatný zápis. Zkouška průchodnosti potrubí Provádí se vždy u potrubí dimenze DN 150 a větší za účasti odpovědného zástupce provozovatele SčVK. Ke zkoušce se pořizuje samostatný zápis – protokol, který se dokládá k řízení o uvedení stavby do užívání. Pozn. Potrubí řadu musí být navrženo a upraveno tak, aby zkouška byla realizovatelná bez provádění výřezů na potrubí apod., tj. v šachtách musí být osazeny tvarovky pro bezproblémové rozebrání potrubí, pro možnost provádění této zkoušky, ale i pro budoucí čištění potrubí. Zkouška funkčnosti hydrantů Provádí se vždy v rámci montáže a před uvedením řadů do provozu za účasti odpovědného zástupce provozovatele SčVK. Ke zkoušce se pořizuje samostatný zápis – protokol, který se dokládá k řízení o uvedení stavby do užívání. Provozovatel SčVK může i na požádání provést zkoušku hydrantů s vystavením protokolu. Proplach a desinfekce Provádí se před uvedením stavby do užívání. Desinfekce a následný proplach se provádí dle požadavků provozovatele SčVK. Ke zkoušce se pořizuje samostatný zápis – protokol a stanovisko akreditované laboratoře, které se dokládají k řízení o uvedení stavby do užívání. Kvalita vody v novém řadu před zprovozněním musí být vždy ověřena laboratorním rozborem akreditovanou laboratoří. Provozovatel SčVK může i na požádání provést proplach a desinfekci s vystavením protokolu a s kontrolním rozborem pro účely řízení o uvedení stavby do užívání. Geodetické zaměření Vždy před zásypem potrubí se dle skutečného provedení (v JTSK a Bpv - dle podmínek stanovených oddělením GIS firmy) provádí zaměření potrubí včetně přípojek, elektropřípojek, objektů a armatur, včetně hloubek uložení potrubí. Tato dokumentace musí být písemně předána před předáním stavby stavebnímu dozoru. K řízení o uvedení stavby do užívání je geodetické zaměření doloženo písemně i v digitální podobě zástupci smluvního partnera nebo jiného investora a jeho prostřednictvím zástupci SčVK. Projekt skutečného provedení Slouží jako provozní dokumentace provozovateli. Tato dokumentace musí obsahovat všechny změny potvrzené oprávněnou osobou zhotovitele stavby zaznamenané v průběhu realizace oproti realizační dokumentaci. Tato dokumentace musí být písemně předána zástupci smluvního partnera nebo jiného investora a jeho prostřednictvím odpovědnému pracovníkovi SčVK a doložena u řízení o uvedení stavby do užívání.

– 10 –


Rušení potrubí Způsob vyřazení z funkce a likvidace původních řadů (při obnovách a výměnách) musí být součástí projektové dokumentace. Způsob zrušení potrubí je závislý na konkrétních podmínkách stavby a bude řešen s investorem v rámci přípravy PD. Jako standardní postup zrušení potrubí se považuje: Ponechání v zemi se zaslepením konců profilů do dimenze DN 300. Ponechání v zemi a zaplavení potrubí hubeným betonem dimenze DN 300 a větší. Vytěžení trubního materiálu. Povrchové znaky včetně orientačních tabulek musí být odstraněny. Vytěžený trubní materiál, armatury a zařízení jsou majetkem vlastníka vodovodu. Způsob likvidace se řeší individuálně.

2.2

OBJEKTY NA VODOVODU

Úpravny vody, čerpací stanice a vodojemy Technické řešení úpraven vod, čerpacích stanic a vodojemů není vzhledem ke specifickým vlastnostem těchto objektů řešeno v rámci zpracovaných standardů, které jsou zaměřeny pouze na popisovanou oblast. Armatury Šoupata Vzhledem ke zvyklostem jednotlivých obcí a měst se prioritně používají armatury HAWLE a JMA (Jihomoravská armaturka) pokud se strany nedohodnou jinak. Požadované provozně – technické parametry: Šoupata musí být měkce těsnící s nezúženým průchodem. Musí být dodávána s atestem pro použití v rozvodech pitné vody v rámci ČR, EU. Materiál těla, víka a klínu – tvárná litina GGG-50, (GGG-40). Klín – měkce těsnící vedený celovulkanizovaný. Vnější + vnitřní povrchová úprava – těžká protikorozní ochrana epoxidovým práškem dle sdružení kvality GSK. Tělo a víko musí být spojeno šrouby, šrouby nesmí být vystaveny přímému kontaktu se zeminou nebo vodou, standardní materiál šroubů – nerez ocel. Vřeteno šoupátka – v provedení nerez ocel s válcovaným závitem, uzavření armatury vždy otáčením vřetene doprava. Stavební délka F4 nebo F5. Šoupata od dimenze DN 300 musí splňovat příslušnou normu na kroutící moment. Šoupátka se navrhují do profilu DN 300 se zemní teleskopickou soupravou, eventuálně v armaturních šachtách dle situace. Uzavírací klapky Navrhují se od DN 300 včetně, ruční s převodovkou popřípadě el. pohonem. Konstrukce klapky – přírubová s excentricky 2x uloženým talířem. Materiál tělesa a disku – z tvárné litiny, případně nerezové. Povrchová úprava – vně i uvnitř epoxidovým práškem dle GSK. Pozn. Typ uzávěru od dimenze DN 400, konstrukční řešení, způsob ovládání je nezbytné samostatně konzultovat s odpovědným pracovníkem provozovatele SčVK. Hydranty Podzemní hydranty Podzemní hydranty se na vodovodní síti navrhují z provozních důvodů (odvzdušnění, odkalení řadu, vypouštění řadu, odběr vzorků vody, proplachy, měření technických parametrů sítě) ne z důvodu zásobení požární vodou. Účel navrhovaných hydrantů musí být v projektové dokumentaci přesně stanoven. Podzemní hydranty se osazují p es uzáv r – šoup , na odbočku vysazenou do boku, svisle dolů nebo nahoru, dle své funkce a prostorových možností.

– 11 –


Požadované provozně – technické parametry: Podzemní hydranty umístěné v extravilánu, v zelených pruzích: Materiál tělesa hydrantu šedá litina, tvárná litina. Antikorozní úprava vně i uvnitř práškovým epoxidem. Automatické odvodnění po úplném uzavření.

Podzemní hydranty umístěné v intravilánu, ve zpevněných plochách (náměstí, pěší zóny, komunikace, chodníky atd.): Materiál tělesa hydrantu tvárná litina. Vnější + vnitřní povrchová úprava – těžká protikorozní ochrana epoxidovým práškem dle sdružení kvality GSK. Mechanické součásti v provedení nerez, celovulkanizovaný těsnící píst. Automatické odvodnění hydrantu po úplném uzavření. Možnost výměny těsnícího pístu bez výkopu. Tlaková třída min. PN 16. Nadzemní hydranty Místně nadzemní hydranty se navrhují pouze pro požární potřebu v souladu se schváleným požárním řádem měst a obcí . Především v horských podmínkách musí být tento hydrant vysazen vždy na snadno přístupném a od sněhu odklízeném místě tak,aby nemohl být poškozen při provozu na komunikacích. Pokud přesto musí být umístěn nadzemní hydrant na exponovaném místě, navrhuje se jako objezdový. Za zimní údržbu zodpovídá příslušné město nebo obec. Pro městské památkové rezervace se navrhují nadzemní hydranty s podobou schválenou VHS. Hydranty se dimenzují dle platné legislativy a technických norem. Pro všechny požární hydranty se vyžaduje evropská certifikace – značka CE. Materiál tělesa hydrantu vždy v provedení litina, nebo nerez. Provozně technické parametry dle podzemních hydrantů v intravilánu osazení vždy p es šoup . Doporučuje se instalace hydranty s voleným místem lomu – objezdové Výtokové stojany Navrhují se na vyžádání. Automatické vzdušníky Navrhují se na přívodních a zásobních řadech. Jejich funkce má zaručovat automatické odvádění vzduchu při plnění potrubí, trvalé odvzdušňování při provozu řadu a přívod vzduchu pro eliminaci vzniku podtlaku při prázdnění řadu. Umístění a typ těchto armatur je nutné konzultovat s provozovatelem SčVK. Regulační armatury K regulaci tlaku ve vodovodní síti se používají regulační ventily pro snížení maximálního hydrostatického tlaku v gravitačně zásobované síti a ke snížení hydrodynamického tlaku na přípustnou hodnotu v závislosti na odběru vody v síti zásobované čerpáním. Dále mají za úkol udržet konstantní tlak při měnícím se vstupním tlaku, průtoku apod. Navrhují se dle požadavků provozovatele SčVK.

Příslušenství armatur Zemní soupravy Pro ovládání podzemních armatur se používají zemní soupravy teleskopické v závislosti na hloubce uložení potrubí. Požadované provozně – technické parametry: Zemní soupravy teleskopické s možností použití jak podkladové desky, tak plovoucího poklopu, s plastovou posuvnou chráničkou, ovládací tyče s povrchovou antikorozní úpravou (pozink nebo nerez) a spojovacími prvky (čepy) v provedení nerez nebo jinou antikorozní úpravou. Zemní souprava musí být po montáži pevně spojená s ovládanou armaturou, toto spojení však musí umožnit i případnou jednoduchou demontáž. Unášecí čtyřhran zemní soupravy v provedení z tvárné litiny.

– 12 –


Poklopy Na ochranu ovládacích konců zemních souprav šoupat, automatických vzdušníků, hydrantů se používají šoupátkové poklopy, hydrantové poklopy z tvárné litiny, plastů, v konstrukci dle dopravní třídy zatížení. Poklop může být rovněž v provedení jako „plovoucí“. Poklop musí být stabilně osazen na distanční podložce, prefabrikátu, výškově přizpůsoben okolnímu terénu, zpevněné ploše, je-li to možné, terén směrem od poklopu se vyspáduje. V případě umístění poklopu v nezpevněném terénu se používá dlažba. V extravilánu a v případě nedokončených terénních úprav v intravilánu se poklopy vyvedou 0,3 m nad úroveň stávajícího terénu a ochrání betonovou skruží a podle místních podmínek se označí tabulkou umístěnou na viditelném místě. V zastavěném území na zdi budov nebo na části plotu, v nezastavěném území na sloupku s bílými a modrými pruhy v souladu s platnými normami. V nezpevněných terénech se nedoporučuje používat plovoucí poklopy. Poklopy musí být označeny symbolem VODA (VODOVOD, hydrant), event. logem smluvního partnera provozovaného vodovodu. Označení veškerých armatur musí být v souladu s platnou normou. Tvarovky U potrubí z HDPE lze použít tvarovek z tvárné litiny a elektrotvarovek Tvarovky z PVC se nesmí používat. Tvarovky k potrubí z tvárné litiny budou použity také z tvárné litiny s cementovou, polyuretanovou nebo epoxidovou výstelkou. Spojovací materiál, těsnění Spojování přírubových armatur, tvarovek a potrubí lze jen šrouby a maticemi z nekorodujícího materiálu (galvanicky pozinkované, event. nerezové). Při použití nerezových šroubů je nutné použití matice s úpravou proti zadírání. Pod hlavu šroubu a pod matici je nutno vždy dát podložku, jako ochranu proti poškození ochranného epoxidového povrchu. Počty a velikosti šroubů přírubových spojů musí být vždy v souladu s jednotlivými dimenzemi a tlakovými pásmy spojovaného potrubí. Pro přírubový spoj lze použít standardní pryžové těsnění, event. ploché těsnění s tvarově stálou ocelovou vložkou. Chráničky Umísťování vodovodních zařízení do chrániček znamená často provozní komplikace, a proto se navrhuje v nejnutnějších a zcela výjimečných případech. Obecně se upřednostňují technická řešení bez chráničky. Jsou aplikovány pro vodovodní podchody pod dráhou, pozemní komunikací, vodotečí (dle platných norem). Chráničky potrubí mají zaručit možnou výměnu potrubí při opravách vodovodu bez nutnosti otevřeného výkopu v celé délce problematického úseku a navrhují se tak, aby k oběma jejím koncům byl volný přístup. Používají se nejčastěji chráničky sklolaminátové, z PE (u řízených protlaků požadujeme použití opláštěného potrubí z PE), ocelové, event. PVC. Armaturní šachty Armaturní šachty se na vodovodním potrubí umísťují pro usnadnění přístupu, údržby, manipulace, kontroly, opravy nebo výměny armatur. Rozměry armaturních šachet jsou dány profilem vodovodu (popřípadě více vodovodů). Min. průchozí výška je 1,8 m, boční vzdálenosti jsou min. 0,3 m od vnějšího líce potrubí a vnitřního líce stěny, manipulační prostor je min. 0,5 m. Přírubový, nebo hrdlový spoj musí být min. 0,15 m od líce stěny. Počet vstupů se volí tak, aby byla v maximální míře usnadněna manipulace v šachtě. Vstupní otvory se osazují poklopem z tvárné litiny min. 0,6/0,6 m a s betonovou opěrou poklopu v zelených plochách a nepojížděných chodnících, nebo kruhových s poklopem kanalizačním nebo litinový nebo plastový čtvercový pro příslušné zatížení (pro poklopy osazené do komunikací). U všech druhů vždy v utěsněném provedení s možností uzamčení. V případě umístění vstupu v nezpevněných plochách v extravilánu a vhodných místech v intravilánu se vstup vyvede 0,30 m nad terén a obetonuje event. opatří betonovou skruží. Šachty jsou vodotěsné a jsou opatřeny alespoň jímkou ve dně pro umístění čerpadla. V případě, že šachta není vodotěsná, je nutno provést odvodnění. Stupadla se používají litinová, ocelová opatřená plastovým opláštěním s protiskluzovou úpravou a nerezovým jádrem. Možné je též užití žebříků z kompozitů nebo z nerezi. Způsob osazení musí vyhovovat platným bezpečnostním předpisům. Technické řešení prostupů potrubí stěnami šachty musí být v rámci zpracování projektové dokumentace konzultováno s příslušným odpovědným pracovníkem provozu SčVK dané oblasti. Šachty musí být

– 13 –


označeny v souladu s platnými technickými normami. V extravilánu se šachty označí podle místních podmínek, nejlépe s umístěním skruže a sloupku s bílými a modrými pruhy. Měřící místa v síti Rozšíření vodovodu může vést ke zvýšení odběrů a tím i ke změně dimenze měřícího místa. Toto podléhá rozhodnutí provozovatele. U nových vodovodních řadů se zřizují měřící místa dle vyjádření provozovatele a jsou součástí investice.

2.3

PŘEDÁNÍ STAVBY VODOVODU DO UŽÍVÁNÍ PROVOZOVATELI

Při předávání stavby do užívání provozovateli vodovodu musí být dodržen ze strany zhotovitele (investora) následující postup, při kterém musí být předloženy níže uvedené doklady a splněny níže uvedené podmínky. V rámci přejímacího řízení musí být provedena fyzická prohlídka stavby zástupcem odpovědného pracovníka provozovatele SčVK. Zhotovitel (investor) doloží provozovateli SčVK k novému dílu: - Kolaudační rozhodnutí, kolaudační souhlas nebo oznámení stavebního úřadu s nabytím právní moci. - Doklady vydané v průběhu realizace díla zejména: protokoly k tlakovým zkouškám, protokol o provedení zkoušky funkčnosti signalizačního vodiče, protokol o provedení zkoušek funkčnosti hydrantů, v případě hydrantů určených projektem pro požární účely příslušné zprávy o revizi, protokol o provedení proplachu a desinfekce, případně doklad o provedené zkoušce průchodnosti potrubí, laboratorní rozbor vzorku vody. - Doklady k použitým materiálům (atesty, prohlášení o shodě, certifikáty). - Dokumentaci skutečného provedení díla. - Dokumentaci geodetického zaměření písemně i v elektronické podobě (AutoCAD, Microstation V.8) v JTSK a Bpv dle požadavků oddělení GIS provozovatele. - Provozní řád zařízení zpracovaný pro nový vodovod dle platné legislativy ve smyslu TNV 755950 Provozní řád vodovodu , odsouhlasený provozovatelem, majitelem a příslušným úřadem v papírové a elektronické podobě Pro dílčí stavbu vodovodu bude provedena vždy pouze aktualizace stávajícího provozního řádu. Musí být zajištěno dořešení majetkoprávních a provozních vazeb k novému dílu.

2.4

VODOVODNÍ PŘÍPOJKY

2.4.1 Všeobecně Přípojka je samostatná stavba, která není vodním dílem. Její stavbu může povolit příslušný stavební úřad. Vztahuje se na ní zákon č. 274/2001 Sb. („Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu“) a prováděcí vyhláška MZ č. 428/2001 Sb. a zákon č. 183/2006 Sb. v platném znění („Zákon o územním plánování a stavebním ádu- stavební zákon“) se souvisejícími vyhláškami. Je třeba dodržet příslušné platné technické normy a další povinnosti a pravidla uvedené v příslušných předpisech. Vlastnictví : Vlastník přípojky (před účinností zákona tj. r. 2001) je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod,neprokáže-li se opak. Vlastníkem přípojky(po 1. 1. 2002) je osoba, která na své náklady přípojku pořídila, tj. přípojku pořizuje na své náklady odběratel. Pro jednu nemovitost s vlastním číslem popisným se pořizuje obvykle jedna přípojka, tj. jeden uzávěr u řadu, jeden fakturační vodoměr. Výjimečně lze se souhlasem provozovatele vodovodu pro veřejnou potřebu zřídit jednu přípojku pro více nemovitostí, jsouli pro to technické nebo ekonomické důvody, nebo více domovních přípojek pro jednu nemovitost, jde-li o rozsáhlou nemovitost. Zřízení odbočení z uzávěrem na vodovodním potrubí při zřizování vodovodní přípojky se nepovažuje za stavbu a vodoprávní úřad nevydává povolení. Náklady na odbočení s uzávěrem hradí vlastník vodovodu. V případě zajištění „požární vody“ jsou na vrub odběratele převedeny navýšené náklady vzniklé zřízením odbočky vyšší dimenze. Přípojka: Přípojkou se rozumí trubní odbočení z řadu k vodoměru, není li vodoměr, pak k uzávěru vnitřního vodovodu. Odbočná tvarovka (navrtávací pas) s hlavním přípojkovým uzávěrem je součástí vodovodu a hradí jej investor vodovodu event. jeho vlastník. Odbočení pro přípojku nutno provést v minimální vzdálenosti 1,5 m od konce vodovodu. Trasa přípojky má být vedena nejkratším směrem kolmo k objektu. Přípojky delší než 5 m z nevodivého materiálu se pro lokalizaci doplňují signalizační ochrannou folií s identifikačním vodičem, kratší přípojky se jí doplňují v případě, že trasu přípojky není možné vést kolmo

– 14 –


k objektu. Přípojky z PE se přednostně provádějí z jednoho kusu potrubí. V případě řešení spojů je přípustná pouze technologie svařování elektrotvarovkou. S prokazatelným souhlasem provozovatele SčVK (zápis z jednání, zápis ve stavebním deníku) a ve zcela ojedinělých případech lze použít jinou technologii spojů potrubí přípojky. Prostup přípojky zdí nebo základem se zabezpečuje tak, aby při stavbě nebo opravě přípojky nebyla narušena izolace obvodové konstrukce budovy, uložením potrubí přípojky do chráničky a její utěsnění proti vnikání vody do objektu. Vodovodní přípojky nesmí být použity jako prostředek k uzemnění elektrických instalací. Maximální délka přípojky s osazením vodoměru v objektu bez vodoměrné šachty v oblasti provozovaného vodovodu společností SčVK je 25 m od hranice nemovitosti. V případě přípojky delší než 25 m je nutné osadit na neveřejném pozemku těsně u hranice s veřejným prostorem vodoměrnou šachtu a do ní umístit vodoměr. Vodoměrná šachta musí být trvale přístupná, odvětraná a zabezpečena proti vniknutí nečistot, povrchové i podzemní vody. Pozn.: Specifické případy je nezbytné ve fázi projektování projednat s provozovatelem. Zvláštní důraz je v tomto smyslu kladen na bezpečnost vstupu do vodoměrné šachty (např. nebudovat šachtu v komunikaci apod.) Jiný zdroj vody: Jiný zdroj vody nesmí být na rozvod vnitřní instalace připojen. Pokud má nemovitost vlastní zdroj, vnitřní rozvody musí být zcela fyzicky odděleny.

2.4.2 Technické požadavky Při navrhování a dimenzování vodovodních přípojek je třeba se řídit ustanoveními platných norem. Hydrodynamický přetlak v místě napojení vodovodní přípojky je 0,15 (0,25) – 0,6 (0,7) MPa. Ochranné pásmo je 1,5 m na obě strany od vnějšího líce potrubí přípojky (tj. šířka 3 m). Materiál přípojek: polyetylén PE - U všech profilů přípojek z rozváděcích řadů PE. - U přípojek menších než DN 80 mm z ostatních rozváděcích řadů (litinových, PVC, atd.). tvárná litina - U přípojek z litinových řadů, je-li světlost přípojky DN 80 mm a větší.

Napojení přípojek: Tvarovka s odbočkou Osazením tvarovky s odbočkou na veřejném řadu a šoupěte na odbočce – platí pro přípojky větších světlostí. Navrtávací pasy: Navrtávací pasy jsou rozděleny dle druhu hlavního vodovodního řadu.

Hlavní vodovodní řad z PVC: Objímka navrtávacího pasu je z tvárné litiny. Šířka objímky je dle DIN 3543 (pro otvor 1“ – 80 mm, pro 5/4“ – 90, pro 6/4“ – 95, pro 2“ – 110). Povrchová úprava – tepelně nanesený práškový epoxid dle GSK – sdružení jakosti těžké protikorozní ochrany, nerez šrouby, pryžové těsnění po celém obvodě, zesílené u výstupního hrdla odbočky. Hlavní vodovodní řad z PE: Objímka navrtávacího pasu musí umožňovat elektrospoj. Použití litinových objímek bez elektrospoje je možné pouze po prokazatelné dohodě s provozovatelem (zápis z jednání, zápis ve stavebním deníku apod.). Hlavní vodovodní řad z litiny, oceli, AC a ostatních materiálů: Objímka navrtávacího pasu je z tvárné litiny nebo z tvárné litiny a nerezového třmenu. Povrchová úprava litinové části pasu – tepelně nanesený práškový epoxid dle GSK – sdružení jakosti těžké protikorozní ochrany.

– 15 –


Uzávěry navrtávacích pasů: Pro uzávěry navrtávacích pasů se použijí šoupátka, v případě elektrotvarovek a vrchních navrtávek se použijí ventily. Šoupátka jsou plastová i litinová. Vřeteno z nerez oceli. Pogumovaný klín. Příslušenství přípojek: Závitové svěrné spojky musí být mosazné nebo plastové. Zemní soupravy teleskopické s možností použití jak podkladové desky tak plovoucího poklopu. V případě použití standardního poklopu se musí použít podkladová deska. Poklop bude označen symbolem VODA (VODOVOD), event. logem smluvního partnera provozovaného vodovodu. Vodoměrné sestavy: Způsob měření, typ vodoměru a jeho umístění se navrhují dle požadavků provozovatele vodovodní sítě. Vodoměr se osazuje podle technických podmínek výrobce zvláště s ohledem na potřeby uklidňující délky před a za vodoměrem. Pokud je přípojka navržena i pro zajištění „požární vody“, vodoměr musí splňovat jak podmínky měření běžného provozu, tak měření dodávky požární vody. V tomto případě jsou na vrub odběratele převedeny navýšené náklady vzniklé provozem měřidla vyšší dimenze. Variantou je návrh samostatné přípojky pro odběr požární vody vybavené samostatným měřením. Osazení s upevněním na držáku a zprovoznění vodoměrné sestavy je možné až po splnění všeobecně platných podmínek. Vodoměrná sestava se umisťuje: V budově odběratele (zpravidla v suterénu na suchém větraném místě, potrubí nesmí být zakryté, prostor musí být zabezpečen proti zamrznutí vodoměru). Popř. v nice, jejíž minimální rozměry musí být: 0,8 m (délka) x 0,5 m (šířka) x 0,4 m (hloubka) a musí být opatřena poklopem (víkem). Ve vodoměrné šachtě mimo budovu odběratele. Pro osazení vodoměru je nezbytné dodržet: Vodoměr dodává a osazuje provozovatel, včetně zabezpečení připojovacích prvků plombami, až po uvedení rozváděcího řadu do provozu. U vodoměru vybaveného excentrickým kloubem je nutné zajistit plombovací objímkou a plombou nátrubek s převlečnou maticí a kloub zároveň. Předepsanou délku ve vodoměrné sestavě v závislosti na velikosti a typu vodoměru, nátrubku s převlečnou maticí, nebo příruby předepsaných světlostí pro připojení vodoměru v závislosti na jeho profilu. Vodoměr se osazuje ve vodorovné poloze dle technických pravidel výrobce a doporučení platných norem, tak aby k němu byl vždy volný přístup: min. 0,2 m od boční stěny objektu (šachty), nebo dle typové vodoměrné sestavy. min. 0,2 m a max. 1,2 m nad podlahou. Konzola nebo objímky, v nichž je upnuta vodoměrná sestava, je montována pevným spojením na stěnu objektu, případně na podlahu v šachtě za dodržení uvedených podmínek a rozměrů. Zvláštní důraz je kladen na to, aby přípojka byla od prostupu stěny šachty, nebo nemovitosti až k vodoměrné sestavě z jednoho kusu materiálu bez spojovacích prvků. Pokud je v tomto úseku rozebíratelný spoj, nebude vodoměr osazen. Vodoměr bude osazen až po odstranění rozebíratelného spoje nebo jeho zaplombování. Číslo plomby je zaznamenáno na montážní list a následně do ZISu (zákaznický informační systém). Na PE přípojkách dimenze 32 mm – 63 mm (závitové spoje) Vodoměrnou sestavu ve směru toku tvoří: Přechodka z PE potrubí (spojka) se závitem. Průchozí uzávěr (lze použít i kulový kohout, event. šikmý sedlový ventil). Redukce. Nátrubek s převlečnou maticí pro navržený typ vodoměru dle dimenze přípojky. Vodoměr. Nátrubek s převlečnou maticí. Redukce. Zpětný ventil nebo klapka. Průchozí uzávěr s vypouštěním (lze použít i kulový kohout). Světlost armatur a tvarovek před a za vodoměrem odpovídá světlosti přípojky.

– 16 –


Na PE přípojkách od DN 63 a litinových přípojkách od DN 80 Vodoměrnou sestavu ve směru toku tvoří: Tvarovka ukončená přírubou. Uzávěr (šoupě). Redukce. Filtr, nebo sítko. Přírubová tvarovka „TP“ v délce splňující uklidňující délku před vodoměrem. Vodoměr. Přírubová tvarovka „TP“ v délce splňující uklidňující délku za vodoměrem. Redukce. Rozebíratelný spoj (např. převlečná příruba, kompenzátor, montážní vložka). Zpětná klapka. Uzávěr (šoupě). Přírubová tvarovka „T“ s odbočkou pro vypouštění (event. nástavná vložka se závitem FPM). Pro vodoměrnou sestavu lze použít i jiné vhodné armatury a tvarovky, sestavu je nutné vždy projednat s odpovědným pracovníkem SčVK. Světlost armatur a tvarovek před a za vodoměrem musí odpovídat světlosti přípojky. Potrubí ve zdi objektu, nebo vodoměrné šachty je třeba pevně fixovat (litinové přírubové TP tvarovky, ne tvarovky hrdlové). Vodoměrnou sestavu je třeba podepřít tak, aby případné rázy v potrubí nepoškodily vodoměr a zároveň byla proveditelná jeho bezproblémová výměna. Sklon: Sklon přípojky min. 3 ‰, pokud možno ve vzestupném směru k vnitřnímu vodovodu. Minimální krytí: Minimální dovolené krytí (hloubka vrchu roury od terénu) je 1,0 – 1,6 m, ve vozovkách 1,5 m. Minimální vzdálenost: Minimální vzdálenost (půdorysný rozměr od potrubí) je při souběhu sítí vodovodní přípojky od kabelů 0,4 m, od plynu 0,5 m, od kanalizace a vody 0,6 m, od teplovodních vedení 1,0 m. Podsyp a obsyp: Podsyp a obsyp potrubí přípojky u běžně používaných druhů trubních materiálů je 0,1 a 0,3 m, jemným pískem bez ostrohranných částic. Ostatní zásyp vytěženou zeminou. Podmínkou vydání kladného stanoviska ke kolaudačnímu řízení je písemné odsouhlasení podsypů a obsypů provozovatelem!

Signalizační ochranná folie s identifikačním vodičem: Nad pískový zásyp vodovodní přípojky (tj. 30 cm nad vrch potrubí) se osazuje signalizační ochranná folie s identifikačním vodičem v barvě modré s potiskem VODA, VODOVOD. Skutečné provedení přípojky, zaměření V rámci realizace je investor (zhotovitel) povinen provést zákres skutečného provedení přípojky, který se dokládá při předání stavby a předává se písemně provozovateli. V rámci novostaveb provozovatel požaduje geodetické zaměření trasy přípojky v rámci zaměření celé stavby (v případech, že projektovaná trasa přípojky není kolmo na trasu vodovodního řadu nebo přesahuje délku 30 m). Přípojky pro objekty občanské vybavenosti, bytové domy, průmyslové objekty atd. je nezbytné zaměřovat a dokumentaci předat písemně i v elektronické podobě odpovědnému pracovníkovi technicko provozních činností SčVK.

2.4.3 Vodoměrná šachta Vodoměrná šachta se umísťuje mimo budovu, nelze li vodoměr umístit do budovy, nebo je-li místo vstupu vodovodní přípojky do budovy vzdáleno od hranice nemovitosti více než 30 m (viz. ustanovení 2.4.1. Přípojka). Šachta se zřizuje obvykle na neveřejném pozemku hned za jeho hranicí (oplocením).

– 17 –


Vodoměr musí být přístupný a zabezpečený proti zamrznutí. Ve vodoměrné šachtě musí být umístěno jen vodovodní potrubí. Provozovatel může povolit výjimku proti výše uvedenému a povolit osazení vodoměru do budovy v případě, že investor (žadatel) doloží, že hladina spodní vody je méně než 80 cm pod povrchem (musí být doloženo ve stavebním povolení v kapitole Zakládání stavby). Standardní vodoměrné šachty pro domovní přípojky od dimenze 32 mm Vnitřní rozměry šachet musí splňovat níže uvedené rozměry: (Neplatí pro plastovou šachtu s flexo pancéřovou hadicí). Šachta obdélníková: šířka délka vnitřní výška pracovního prostoru výška včetně průlezu k poklopu

0,9 1,2 1,6 1,6

m m m m

Šachta kruhová: vnitřní průměr vnitřní výška pracovního prostoru výška včetně průlezu k poklopu

1,2 1,6 1,6

m m m

Rozměr vodoměrné šachty bude upřesněn dle požadovaného typu vodoměrné sestavy a projednán s provozovatelem. Je možno po dohodě s provozovatelem navrhnout i jiný typ vodoměrné šachty. Materiál vodoměrných šachet: vyzděné, betonové, plastové (min. tloušťka stěny 5 mm). Průlezný otvor může být kruhový – průměr 600, nebo čtvercový 600 x 600 mm. Šachta musí být vodotěsná a opatřena stupadly. Povolují se pouze 2 způsoby napojení vodoměru v šachtě, a sice protažením potrubí skrze stěnu šachty a vodotěsným utěsněním prostupu nebo napojením potrubí svařením elektrotvarovkou na výstup z vodoměrné šachty. Po dohodě s provozovatelem je možné navrhnou jiné řešení možnosti odečítání odebraného množství vody, například elektronické snímání měřených dat vodoměru s vyvedením na hranici nemovitosti odběratele či dálkový odečet. Instalaci tohoto nadstandardního zařízení hradí odběratel.

2.5

VODOVODY – VÝKRESOVÁ ČÁST

2.5.1 Seznam výkresů V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7 V8

– – – – – – – –

Vzorová vodovodní přípojka, umístění vodoměrné sestavy v objektu Vzorová vodovodní přípojka, umístění vodoměrné sestavy v šachtě Vzorová skladba vodovodní přípojky do DN 50 včetně Vzorová skladba vodovodní přípojky od DN 50 Tabulka – technické parametry závitových vodoměrů Tabulka – technické parametry přírubových vodoměrů Vzorová vodoměrná šachta „plastová“ Vzorová vodoměrná šachta „plastová“ s vodoměrem připojeným přes flexo-pancéřovou hadici 3 ( pouze pro vodoměr Qn 1,5 – 2,5 m /hod ) V9 – Vzorová vodoměrná šachta „betonová“ V10 – Vzorový výkres vodoměrné (armaturní) šachty v komunikaci

– 18 –


V1 – Vzorová vodovodní přípojka, umístění vodoměrné sestavy v objektu

– 19 –


V2 – Vzorová vodovodní přípojka, umístění vodoměr. sestavy v šachtě

– 20 –


V3 – Vzorová skladba vodovodní přípojky do DN 50 včetně

– 21 –


V4 – Vzorová skladba vodovodní přípojky od DN 50

– 22 –


V5 – Tabulka – technické parametry závitových vodoměrů

VODOMĚR - ZÁVITOVÝ Actaris - Sensus Qn 3

m /h 1,5 1,5 2,5 3,5 5 6 10 15

DN

mm 15 15 20 25 30 32 40 50

St.délka se Jmenovitá Připojovací Připojovací St.délka bez závit.přípojkou Výška H1 Výška H2 Šířka B světlost závit D1 závit D2 závit.přípojky L1 L1+2xL2

palec 3/4" 3/4" 3/4" 1" 5/4" 5/4" 6/4" 2"

palec G1B G1B G1B G1 1/4B G1 1/2B G1 1/2B G2B G2 1/2B

palec R34/" R34/" R34/" R1" R5/4" R5/4" R6/4" R2"

mm 22 17 22,5 39 44 39 43 48

mm 115 140 143 156 156 156 169 178

mm 85 104 92 92 110 92 144 144

– 23 –

mm 165 165±2 190 260 260 260 300 300

mm 241 241±2 288 378 378 378 438 452


V6 – Tabulka – technické parametry přírubových vodoměrů

VODOMĚR - PŘÍRUBOVÝ Flostar M Qn 3

m /h 15 15 20 30 30 50 50 100

DN

Výška H

Výška h

Šířka A

Šířka B

Celková délka L

mm 50 50 65 80 80 100 100 150

mm 130 130 129 135 135 148 148 173

mm 83 83 92 100 100 110 110 144

mm 83 83 92 100 100 110 110 144

mm 104 104 118 171 171 198 198 236

mm 270 300 300 300 350 350 360 450

– 24 –


V7 – Vzorová vodoměrná šachta „plastová“

Při osazování plastových vodoměrných šachet je nutné dodržet výrobcem stanovený pracovní postup (např.: statické zabezpečení obezděním nebo obetonováním).

– 25 –


V8 – Vzorová vodoměrná šachta „plastová“ s vodoměrem připojeným přes flexo pancéřovou 3 hadici ( pouze pro vodoměr Qn 1,5 – 2,5 m /hod )

Poloha 1 - uzavřeno

Poloha 2 - manipulace s vodoměrem

– 26 –


V9 – Vzorová vodoměrná šachta „betonová“

– 27 –


V10 – Vzorový výkres vodoměrné (armaturní) šachty v komunikaci

– 28 –


3.

KANALIZACE

3.1

KANALIZACE

Výstavba a provozování kanalizací se řídí obzvláště zákonem č. 254/2001 Sb. v platném znění („Vodní zákon“) a souvisejícími vyhláškami, zákonem č. 274/2001 Sb. v platném znění („Zákon o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu“) a prováděcí vyhláškou MZe k němu č. 428/2001 Sb. (tento zákon se nevztahuje na vodovody, u nichž je průměrná denní produkce menší než 10 m³/den, nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících kanalizaci menší než 50, pokud vodoprávní úřad nerozhodl jinak) a zákonem č. 183/2006 Sb. v platném znění („Zákon o územním plánování a stavebním ádu- stavební zákon“) ,souvisejícími vyhláškami a schváleným kanalizačním řádem pro příslušnou kanalizaci.

Kanalizace včetně objektů, tj. dešťových zdrží, oddělovačů, revizních šachet, čerpacích stanic a čistíren odpadních vod, je vodním dílem. Při povolování staveb dle zák. č. 254/2001 Sb. podléhá vodní dílo vodoprávnímu rozhodnutí příslušného vodoprávního úřadu v přenesené působnosti. Obecné podmínky Nejdůležitější právní předpisy vztahující se k problematice přípravy, realizace a provozu kanalizací, které je nutno dodržovat, jsou uvedeny v předcházejících odstavcích. Mimo uvedené zákony se navrhování kanalizace řídí příslušnými normami. Podmínky pro projektování a provedení stavby Jsou dány platnými zákony a normami (ČSN, ČSN EN, ČSN ISO, ČSN EN ISO a TNV). Přednostně se navrhují gravitační stoky. Tlaková přeprava splašků pouze v případech, kdy není technicky možné navrhnout kanalizaci gravitační. Současně je nutné se řídit podmínkami a doporučeními výrobce pro konkrétní materiály a výrobky. Nové kanalizace musí být navrhovány pokud je to technicky možné výhradně jako oddílné. Nové odvádění dešťových vod do stávající jednotné kanalizace z ploch větších 2 než 500 m musí předčištěno,pokud to vyžaduje Zákon o vodách, a musí být doloženo kladným výpočtem na ovlivnění odvádění těchto vod stokovou sítí od místa napojení po zaústění hlavní stoky na ČOV s tím, že nebude překročena současná rezervovaná kapacita stoky pro odvádění splaškových vod ze zájmových území VHS v návaznosti na územní plány obcí a měst. Předčištění odváděných vod ze stávajících parkovacích ploch

3.1.1 Základní aspekty navrhování a realizace Směrové a výškové vedení stok Řídí se především platnými normami zejména ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Podsypy a obsypy Podsypem se rozumí vrstva sypkého materiálu,která musí být minimálně dodržena pro zajištění položeného potrubí do výkopu proti poškození vůči dnu výkopu. Obsypem se rozumí vrstva sypkého materiálu,která musí být minimálně dodržena pro zajištění položeného potrubí do výkopu proti poškození zásypem. Pro podsypy a obsypy je používán zásadně materiál v kvalitě a minimální výšce dle požadavků výrobce jednotlivých materiálů jak je uvedeno v příloze Výkresy K5 - vzorový řez K5. Podmínkou vydání kladného stanovika ke kolaudačnímu řízení je písemné odsouhlasení podsypů a obsypů provozovatelem! Zásyp Jedná se vrstvu mezi obsypem o konečnou podobou komunikace a konečnou ostatních ploch. Zásyp pod komunikací musí být proveden v souladu s požadavky správce komunikace v návaznosti na konečnou úpravu komunikace. U staveb, které nejsou dokončeny před zimou, musí být konečná úprava komunikace písemně odsouhlasena na přechodné období správcem této komunikace. Pokud je stavba prováděna etapově musí být to přechodné řešení konečné úpravy komunikací na zimní období řešeno již v rámci projektové dokumentace. Zásyp u ostatních ploch musí být uveden do souladu s požadavky majitele dotčených ploch a to zejména do původního stavu.

– 29 –


Protlaky Jedná se o řízené protlaky zejména pod komunikacemi a železničními svršky , které musí provádět odborná firma na základě kladného písemného stanoviska správců těchto zařízení.

Směrové vedení Při směrovém vedení stok je nutné dodržovat následující zásady:

Kanalizační stoky se ukládají přednostně do veřejných, běžně přístupných pozemků. Vstupní šachty a další objekty na stokové síti se navrhují do přístupných míst, kde je možný příjezd těžkými mechanizačními prostředky pro údržbu kanalizace. U stok se dodržují vzdálenosti mezi revizními šachtami max. 50 m. Větší vzdálenost než 50 m je nutné projednat s provozovatelem kanalizace (možnost čištění do 80 m). Úseky mezi šachtami u stok neprůlezných a průlezných se navrhují zpravidla v přímé trase. V blokovém typu zástavby je nutné navrhovat stoky alespoň 5 m od vnějšího líce budov. Vstupy do kanalizačních šachet se doporučují umístit v ose jízdního pruhu nebo v ose vozovky. V území s oddílnou stokovou soustavou se navrhují trasy dešťových a splaškových stok souběžně, pokud možno ve společné rýze. Osová vzdálenost obou stok je dána možností vybudovat vstupní šachty. Určení prostorové polohy stok musí být provedeno v systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) a v baltském výškopisném systému po vyrovnání (Bpv). To se týká zejména určení osy stok u vstupních poklopů.

Výškové vedení Sklon nivelety stok musí být pokud možno plynulý, bez výškových rozdílů na přítoku a odtoku ve vstupních, spojných a lomových šachtách. Mezi dvěma sousedními šachtami se navrhuje jednotný sklon dna stoky. Hloubkové uložení stok musí zaručovat spolehlivé odvedení veškerých vod z jejich povodí a možnost umístění ostatních podzemních vedení technického vybavení nad stokami. Za minimální výšku krytí stok je nutno považovat 1,5 m, menší výšku krytí stok než je 1,5 m, pokud je odůvodnitelná, je nutno projednat s provozovatelem kanalizace. Zmírňování sklonů v případech velkých rychlostí (nad 5 m/s) je třeba navrhovat ve spadištích. Návrh skluzů je možný pouze ve výjimečných případech, po projednání s provozovatelem kanalizace. V těchto výjimečných případech se pro úseky stok s průtočnou rychlostí odpadních vod 8-10 m/s použijí trouby tvárné litiny alt. železobetonové s čedičovou výstelkou nebo sklolaminátové s vnitřní ochrannou vrstvou. Při souběhu splaškové a dešťové stoky se splašková stoka umísťuje hlouběji, aby bylo umožněno napojení všech přípojek oddílné soustavy. Návrh min. sklonů stok jednotné stokové soustavy a dešťových stok oddílné soustavy se provede dle platných norem. Profil a sklon gravitačních stok se navrhují tak, aby byla zajištěna minimální unášecí síla odpadních vod, při které nedochází k zanášení stok. Pokud nebude možné dodržet sklony u kruhových profilů dle platných norem, je nutné navrhnout hydraulicky výhodnější profil stoky (tvar vejčitý). V tomto případě je nutné určit četnost proplachů a zařadit do sítě proplachovací objekty. Pro splaškové stoky všech profilů platí, že menší sklon než 3 ‰ (event. 2,0‰) je možné navrhnout pouze po prokazatelném projednání s provozovatelem kanalizace (zápis z jednání, zápis ve stavebním deníku apod.)

Zkoušky vodotěsnosti Zkoušky těsnosti se provádí vodou nebo vzduchem (u výtlačných řadů jsou prováděny tlakové zkoušky) dle platných norem. Způsob provádění zkoušek, včetně rozsahu, musí být stanoven v rámci projektu pro stavební (vodoprávní) povolení. Prohlídky díla TV kamerou

– 30 –


U stok je nutné před uvedením do provozu zajistit prohlídku realizovaného díla TV kamerou v celém rozsahu stavby, včetně pořízení digitálního záznamu s archivací dle požadavku provozovatele na CD, DVD a protokolu o výsledku prohlídky. Rozšíření prověření kvality díla V odůvodněných případech bude kontrola provedeného díla rozšířena o další kontrolní zkoušky, které budou určeny nejpozději v rámci dokumentace pro stavební (vodoprávní) povolení, nebo v případech pochybnosti o kvalitě realizovaného díla před uvedením díla do trvalého provozu. Ochranná pásma kanalizačních stok dle § 23 zákon č. 274/2001 Sb. vč. novelizací Ochranné pásmo kanalizace do průměru 500 mm je 1,5 m, nad 500 mm je 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce stěny kanalizační stoky. V ochranném pásmu kanalizačních stok lze jen s písemným souhlasem provozovatele: - realizovat zemní práce - realizovat stavební objekty, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup ke kanalizační stoce, nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování - vysazovat stromy a keře - realizovat terénní úpravy - realizovat skládky jakéhokoliv odpadu.

Stavební materiály Pro realizaci stokové sítě jsou doporučeny následující materiály v následujícím pořadí priority:: a) mezinárodní komunikace, silnice 1. a 2.třídy a silně zatížené plochy při hloubkách nad 3,5 m

1) do DN 400 - Kameninové trouby kruhové oboustranně glazované hrdlové ne italské.

2) nad DN400 - Betonové nebo železobetonové trouby s kameninovou nebo čedičovou výstelkou v profilech – vejčitých, – kruhových. Profily realizované z monolitického betonu s výstelkou z kameniny nebo čediče – vejčité, – kruhové. b) ostatní komunikace a plochy Plasty typu: ultra RIB 1 a ultra RIB 2. Pro bezvýkopové technologie materiály používané pro rekonstrukce – vložkování a výstelky. . Technologie výstavby Technologie výstavby stok a přípojek je závislá především na geologických a místních podmínkách lokality, na které má být stavba realizována. Stoky je možné budovat – v otevřeném výkopu, v pažené rýze – bezvýkopovými technologiemi. Návrh způsobu realizace musí odpovídat požadavkům na ekonomické řešení s ohledem na podmínky ochrany zeleně, dopravní situace v dané lokalitě, velikost budované stoky, rychlost výstavby, stav okolní zástavby a nutnost zřízení přípojek. Rušení stávajících kanalizačních stok Při rušení částí kanalizace musí být zajištěno vyplnění profilu kanalizace včetně prostoru šachet. Stávající poklopy včetně rámů musí být odstraněny a předány provozovateli kanalizace. Na zaplnění prostoru kanalizace mohou být použity uvedené materiály: Popílkocementové směsi. Hubené betonové směsi. Štěrkopísky pro zaplnění šachet. Zaplnění prostoru stok musí být provedeno tak, aby nevznikla ve starých profilech nezaplněná místa, která by mohla být příčinou poklesů nebo havárií. Materiály pro zaplnění musí být nestlačitelné a musí mít atesty pro použití do podzemí – pro danou konkrétní směs – a souhlasné stanovisko provozovatele. Technické podmínky pro výstavbu a provozování tlakových systémů kanalizací

– 31 –


1/

Tlaková kanalizace :

a)

Domovní erpací šachty s technologií – provozovatel investor pop . producent Akumulační prostor šachty musí pokrýt min. 24 hodinovou produkci splaškových vod bez možnosti odvodu odpadních vod ze šachty. Technologie domovní čerpací šachty musí být osazena účinnou zpětnou klapkou a uzavíracím šoupátkem. Čerpadlo s řezacím (mělnícím) zařízením musí být dostatečně výkonné pro dopravu odpadních vod z místa zdroje až do místa určení po celou dobu provozní činnosti (zahrnout časové opotřebení). Vyspádování dna čerpací šachty musí být směrem k čerpadlu.

b)

Kanaliza ní rozvody – provozovatel S VK

Budou osazena sekční šoupata v místech odbočení z hlavní kmenové stoky do jednotlivých větví. Na hlavní kmenové stoce budou osazena sekční šoupata po cca 400m Budou osazena šoupata na jednotlivých přípojkách za odbočením z kanalizačního řadu. Společně s kanalizačním potrubím bude položen trasovací vodič. Položené kanalizační potrubí bude barevně označeno v souladu s barevným označením pro potrubí dopravující odpadní vody. Bude provedeno označení umístnění osazených šoupat a to tak, aby byly odlišeny od vodovodních armatur. V případě napojení tlakové kanalizace do gravitačního kanalizačního systému musí být zpracována studie na vznik zápachu z kanalizace – popřípadě provedena preventivní opatření pro zamezení vzniku zápachu.

3.2

OBJEKTY NA KANALIZACI

Čistírny odpadních vod Technické řešení čistíren odpadních vod není vhledem k specifickým vlastnostem zařízení řešeno v rámci zpracovaných standardů, které jsou zaměřeny pouze na zde popisovanou oblast. Šachty – všeobecná část Šachta je tvořena manipulační a vstupní částí. Většinou se používají plastové, sklolaminátové a betonové šachty. Musí být vodotěsné. Vstupní komín šachet je navržen z rovných betonových nebo železobetonových stokových skruží DN 1000, tloušťky stěny 120 mm s integrovaným těsněním. Na rovné skruže je nasazena kónická skruž eventuálně deska a vyrovnávací prstenec zakončený poklopem (viz výkresová část). Vstup do šachet je umožněn pomocí jednoho kapsového stupadla v kónické skruži a níže umístěných šachtových stupadel zapuštěných vždy v tělese skruže od výrobce. Nepřipouští se vkládání stupadel mezi skruže! Šachty jsou osazovány na rovných úsecích ve vzdálenosti ca 50 m a dále na lomových bodech, před a za shybkami a na ostatních složitějších místech kanalizačního systému.

Ve zpevněných plochách bude poklop lícovat s povrchem zpevněné plochy. Při rekonstrukcích vozovek a zpevněných ploch pokud dojde ke změně nivelety plochy, je investor povinen upravit po dohodě se zástupcem smluvního partnera nebo jiného investora a provozovatelem kanalizace niveletu poklopů. Způsob stavebního provedení je povinen odsouhlasit s provozovatelem kanalizace. V zelených plochách – v intravilánu je nutné zvýšení poklopu oproti okolnímu terénu o 10 cm s obetonováním nad terén 1,5 m x 1,5 m. V extravilánu nebo větších zelených plochách je nutné zvýšení o 30-50 cm s pevným ukotvením poklopů a eventuální úpravou terénu. U vstupní šachty je nutno v tomto případě osadit na straně vstupu výstražnou tyč dlouhou 2 m, natřenou střídavě hnědou a bílou barvou po 20 cm.

Vstupní a spojné šachty na stokách

S prefabrikovaným dnem.

– 32 –


S monolitickým dnem.

Vstupní šachta je vykreslena na grafické příloze č. K7 – K11. Spodní část šachty je založena dle geologických poměrů buď na srovnanou základovou spáru, nebo na štěrkopískový podsyp a podkladní beton. Dle geologických podmínek je nutné navrhnout i odvodnění při stavbě. V celé délce šachty je navržen stejný materiál pro vystrojení dna jako v přilehlých úsecích stoky. V dolní části šachty musí být uložen půlprofil trouby. Při změně profilu v šachtě, bude celým profilem šachty probíhat plynulý kónický přechod. V místě prostupu potrubí stěnou šachty je nutno zabezpečit vodotěsnost konstrukce pomocí speciální tvarovky určené do betonové stěny nebo pomocí těsnícího materiálu. Volba těsnícího materiálu bude závislá na hydrogeologických podmínkách staveniště. Spadiště Spadišťové šachty mohou být navržené na stokové síti tam, kde vlivem konfigurace terénu vychází spády s velkými rychlostmi v potrubí (max. v = 5 m/s). Opevnění nárazové stěny, případně všech vnitřních stěn, na základě dispozice zaústěných stok, bude provedeno keramickým nebo čedičovým obkladem. Pro vstup do spadišť platí obecná ustanovení pro šachty. Vstupní část bude umístěna nad odtokovou částí spadišťové šachty. Povolené maximální výšky spadiště: DN 250 – 400

DN 450 – 600

4m

3m

Spadiště pro větší stoky a výšky se navrhují individuálně podle požadavků provozovatele kanalizace. Skluz U velmi strmých přímých úseků stok může být navržen skluz tj. úsek s průtočnou rychlostí vod (5 až 10) m/s. Konec skluzu musí být opatřen objektem na tlumení pohybové energie a k odvedení z vody vyloučeného vzduchu. Použité materiály stoky tohoto objektu musí být odolné vůči obrusu, popř. proti dynamickým a kavitačním účinkům. Skluz může být i samostatný objekt na stoce v šachtě, používá se do výšky 60 cm na stokách do profilu 60 cm a je ho možno použít i na stokách větších profilů s překonáním větších rozdílů výšek.

Shybky Návrh shybky musí být doložen hydraulickým výpočtem a u hlavních a kmenových stok se zpravidla navrhuje jako dvouramenná s jedním ramenem splaškovým a druhým dešťovým. Každá konkrétní kanalizační shybka musí být schválena vlastníkem (správcem) toku a provozovatelem kanalizace SčVK. V revizní šachtě před shybkou je nutný usazovací prostor, k této šachtě bude umožněn příjezd pro těžkou techniku. Měrné šachty Měrné šachty na stokové síti Na stokové síti budou vytipovány šachty, do kterých bude v budoucnosti instalováno měřící zařízení. Umístění měrných šachet na stokové síti určí provozovatel kanalizace SčVK. Měrné šachty na přípojkách U významných producentů odpadních vod budou vybudovány na náklady producenta na přípojkách měrné šachty před napojením na uliční stokový systém. Umístění a návrh měrné šachty je nutné vždy odsouhlasit s vlastníkem nemovitosti (objektu) a provozovatelem kanalizace SčVK. Jedná se o měrné šachty na přípojkách s gravitačním (netlakovým) režimem. Měrné šachty musí být navrženy tak, aby umožňovaly instalaci zařízení pro automatický odběr vzorků odpadních vod podle režimu stanoveného ve smlouvě mezi producentem odpadních vod a provozovatelem kanalizace. Retenční nádrže Dešťové zdrže slouží k dočasnému zadržení ředěných odpadních vod. Pomocí dešťových zdrží je možné snížit množství znečištění, které se při funkci odlehčovacích komor dostane do vodoteče. Typ dešťové zdrže a velikost konstrukce zdrže je nutné navrhnout dle místních podmínek.

– 33 –


Vybavení zdrže je závislé na typu a jejím umístění v zástavbě. Návrh musí být projednán a odsouhlasen s provozovatelem kanalizace a správcem toku. Požaduje se možnost automatického proplachu nádrže. Výústní objekty Návrh každého výústního objektu z odlehčovací komory jednotné stokové sítě nebo dešťové kanalizace je nutné projednat se správcem příslušného vodního toku. Čerpací stanice odpadních vod (ČSOV) Čerpací stanice jsou součástí stokového systému, slouží pro dopravu odpadní vody z níže položených míst do výše uloženého gravitačního systému zpravidla s odtokem na ČOV. ČSOV se navrhují v souladu s platnými normami. Následně jsou uvedeny upřesňující požadavky z pohledu potřeb a technologických možností správce a provozovatele kanalizace, které je třeba respektovat při návrhu všech čerpacích stanic odpadních vod. Jednotný a úplný podklad pro návrh ČSOV stanovit nelze, variabilitu ČSOV podle velikosti a dispozice, druhu a typu čerpadel, způsobu zabezpečení atd. ovlivňuje vždy mnoho lokálních faktorů. Proto je nutné vždy a včas konzultovat návrh konkrétní čerpací stanice odpadních vod s provozovatelem. Kategorie ČSOV Čerpací stanice OV s nadzemním objektem se navrhují podle požadavku SčVK tam, kde je to z provozního hlediska nezbytné (vzdálené lokality od provozního střediska, nutné zázemí pro servis a údržbu, apod.). Nadzemní objekt musí obsahovat : Zvedací zařízení (u velkých hloubek elektrické). Hygienické zařízení pro obsluhu (WC+umývadlo). Rozvaděč čerpadel. Vytápění (temperování objektu na +5°C. Místo pro uložení nářadí (rezervní čerpadlo). Nucené odvětrání ventilátorem. Vytvořit prostor pro možné umístění zařízení pro přenosy poruchových stavů dle odstavce 1.4.2. Čerpací stanice OV bez nadzemního objektu se navrhují podle požadavku SčVK tam, kde nadzemní část není z provozního hlediska nezbytná. Jedná se zejména o tyto případy: Nadzemní objekt nelze navrhnout z prostorových nebo jiných důvodů. Kanalizační soustava odvádí odpadní vodu z malého povodí. Čerpací stanice OV se nachází poblíž jiné, která je vybavena nadzemním objektem. Požadavky na navrhování ČSOV Obecné zásady návrhu včetně hydraulických hledisek: Konstrukce ČSOV a návrh čerpadel a dalšího vybavení ČSOV musí být vždy projednána a odsouhlasena s provozovatelem. Vycházet z konfigurace terénu a z dopravní výšky, sladit návrh výtlačného řadu a ČSOV i pro výhledové stavy. Při návrhu stavebního i technologického řešení ČSOV respektovat výpočtové množství, druh a kvalitu čerpané odpadní vody. při návrhu potřebného akumulačního objemu čerpací jímky respektovat omezení doby zdržení odpadních vod v čerpací stanici, za normálního provozu dobu zdržení minimalizovat z důvodu zachování „čerstvého stavu“ odpadních vod; doba zdržení odpadních vod v ČSOV v případě havárie se doporučuje cca 10 hodin, tuto dobu je nutné konzultovat pro konkrétní lokalitu s provozovatelem s přihlédnutím k produkci veškerých odpadních vod a k četnosti výpadků elektrické energie v dané lokalitě Navrhnout bezpečnostní obtok nebo přepad pro případ odstavení nebo poruchy ČSOV. Navrhnout zařízení a vybavení pro obsluhu a údržbu – zvedací zařízení pro vytahování čerpadel z jímky nebo vybavení pro umístění mobilního zvedacího zařízení, uzavírání nátoku do jímky, apod. Nutno vždy zabezpečit přístup (přístupovou komunikaci) k ČSOV a manipulační plochu pro mechanizaci provozovatele. Řešit zabezpečení objektu ČSOV proti projevům vandalismu, krádeže, Oplocení ČSOV není standardním požadavkem Zohlednit ekonomiku provozu.

– 34 –


ČSOV přednostně situovat mimo záplavová území a komunikace z důvodu bezpečnosti obsluhy při údržbě ČSOV, neomezování dopravy a provozu ČSOV.

Stavební řešení :

Čerpací stanici navrhovat jako pravoúhlé objekty o dvou, případně třech jímkách – mokrá, suchá a odlehčovací (odlehčovací v případě větších ČSOV) nebo kruhové se suchou armaturní komorou. Při předpokladu nadměrné produkce písku či jiných inertních hmot navrhnout zařízení pro záchyt těchto hmot s možností přístupu pro ruční či strojní těžení, nebo zařízení s možností automatického vyklízení zachycených hmot (volba je závislá na velikosti a kapacitě zařízení a je nutno ji konzultovat s provozovatelem). Při předpokladu nadměrné produkce shrabků (je možná i u oddílné kanalizace) navrhnout zařízení pro záchyt shrabků s možností přístupu pro ruční těžení či strojní zařízení pro zachytávání a těžení shrabků a manipulaci s nimi (jako provozovatel nesouhlasíme s řešením záchytu shrabků česlicovým košem). Do mokré jímky osadit čerpací techniku včetně spouštěcího zařízení (vždy vodící tyče z nerezu). Navrhovat vždy samostatný vstup pro obsluhu (poklop 60x60 cm) a další samostatný prostup stropem pro vytahování vždy jednoho čerpadla (poklop min. 60x90 cm) jinak dle strojních rozměrů čerpadla. Vstup pro obsluhu opatřit kapsovou stupačkou a nerezovým žebříkem. Žebřík (stupačky) musí lícovat s vnitřní hranou otvoru ve stropě (žebřík nesmí zúžit vnitřní profil vstupního otvoru. Na vtok do mokré jímky osadit šoupě pro uzavření nátoku OV do jímky, ovládání šoupěte vyvést do úrovně terénu. Dno mokré jímky vyspádovat směrem k čerpadlům pod sypným úhlem písku nebo kalu tzn. min 57°. Na přepadové potrubí osadit zpětnou klapku. Do suché jímky umístit zpětné klapky, ovládací armatury a přechodové krabice (propojení el. kabelů od čerpadla a sondy měření hladiny s kabely od rozvaděče). Světlou výšku suché jímky navrhovat min. 180 cm. Suchou jímku odvodnit do mokré jímky, s uzávěrem propoje pro případ vzdutí hladiny v mokré jímce a za předpokladu, že dno suché jímky je pod úrovní havarijního přepadu. Vstup do suché jímky pro obsluhu prostupem 60x60cm. Odlehčovací mokrá jímka – velikost odlehčení navrhovat tak, aby do čerpací jímky natékalo takové množství OV, které jsou navržená čerpadla schopna dopravovat. Odlehčovací mokrá jímka může být umístěna i na kanalizační síti. Výtlačná potrubí navrhnout v profilu dle platné ČSN výjimečně min. DN 80, jinak větší. Poklopy navrhnout uzamykatelné, dle konkrétní lokality z litiny, betonu či plastu.

Technologické řešení Technologie čerpací stanice bude vždy zakreslena do PD pro stavební část. V PD nutno zakreslit a okótovat v odpovídajícím měřítku skutečné rozměry armatur, čerpadel, chrániček a tvarovek. ČSOV vybavit čerpadly se 100% rezervou (1+1). Doporučujeme potrubí v mokré jímce provést z oceli tř. 17 (nerez). Řízení chodu čerpadel zajistit lokálním automatem, na kterém může obsluha měnit sama výšky hladiny, počet střídání čerpadel, snímání hladiny zajistit ultrazvukovou sondou. Typ čerpadla volit dle optimální QH křivky (motor čerpadla nevolit bez rezervy). Na potrubí výtlaku navrhovat kulové zpětné klapky. Horní část vodících tyčí čerpadel zakončit těsně pod poklopem. Pro vytahování čerpadel dodávat nerezové řetězy s převěšovacími oky a délce nim. 1,5 m od stropní desky nad úroveň terénu-měřeno od spuštěného čerpadla. U čerpadel nad 15kg navrhnout zvedací zařízení, trojnožka/jeřáb nebo vybavení pro umístění přenosného zvedacího zařízení. Ovládání, obsluha a údržba veškerého technologického zařízení včetně armatur bude možné z obslužné podesty nebo jiným bezpečným způsobem. Na výtlačné potrubí v suché jímce osadit vratné potrubí se zaústěním do mokré jímky, ovládání šoupěte vyvést do úrovně terénu.

– 35 –


Preferují se čerpadla bez řezacího či mělnícího zařízení, s otevřeným oběžným kolem.

Elektrické zařízení a ASŘ Návrh zařízení elektro, strojního a ASŘ se musí řídit standardy předepsanými v kapitole 1.4 Podmínky pro elektrická a strojní zařízení, MaR, SŘTP a přenos dat (telemetrii) na objektech vodovodů a kanalizací a podmínkami uvedenými výše a dále

Pro měření výšky hladiny přednostně používat ultrazvukové vysílače. Jednoduchá zařízení možno osadit plovákovými spínači, a to včetně havarijních (horní a dolní havarijní plovák). U čerpacích stanic odpadních vod musí zařízení signalizovat horní havarijní hladinu (optická, z dálky viditelná výstražná signalizace + příprava podmínek pro přenos na dispečink). Napájení plováků musí být provedeno bezpečným napětím SELV (12V AC nebo 24V DC) nebo musí být chráněno proudovým chráničem s vybavovacím proudem 30 mA. Ponorná čerpadla a plovákové spínače musí být připojeny el. poddajným přívodem pro rozsah teplot minimálně - 15 °C až + 60 °C vyhovující pracovnímu prost ředí, zapojenými do svorkovnice, která je přednostně umístěná v suché jímce. Umístění svorkovnice a uložení el. vedení musí umožnit snadnou a bezpečnou výměnu čerpadla a plováku (např. el. vedení uloženo v chráničce o průměru min. 50 mm). ASŘ - z důvodu unifikace pro řízení menších zařízení (max. 2 motory) použít inteligentní relé. Pro řízení zařízení většího rozsahu použít PLC, které lze v případě potřeby rozšířit dalšími IO moduly. Součástí dodávky zařízení je i zdrojový kód programu ASŘ (PLC). Pro zachování unifikace těchto zařízení, požadujeme typy konkrétních zařízení projednat s provozovatelem.

Požadovaná funkce ASŘ u čerpacích stanic odpadních vod s ponornými čerpadly: U čerpadel musí být možnost jejich provozu v tzv. kaskádě, tj. při překročení dolní provozní hladiny zapne čerpadlo 1 a pokud hladina dále stoupá k horní provozní hladině, zapne se i čerpadlo 2 (tj. jsou obě čerpadla zapnutá současně). Pokud hladina poklesne pod horní provozní hladinu (diference), vypne se čerpadlo 2, pokud hladina poklesne pod spodní provozní hladinu, vypne se čerpadlo 1. Doporučuje se časová prodleva sepnutí, aby nedošlo k současnému zapnutí obou čerpadel. Pokud hladina vystoupá k horní havarijní hladině (horní havarijní plovák), systém ASŘ toto hlásí jako poruchu. ASŘ má umožnit 1x denně úplné vyčerpání jímky, a to buď systémem časovým nebo hlídáním proudu motoru (snížení proudu při vynoření sání čerpadla. Nutno použít takový typ čerpadel, který umožní krátkodobý chod bez chlazení vodou. Před předáním ČSOV bude předložen návrh provozního řádu ČSOV v elektronické podobě včetně popisu spínání čerpadel a stavu hladin (algoritmů) provozovateli k odsouhlasení. Předání ČSOV provozovateli se řídí podmínkami uvedenými v kapitole 1.4.6 Předání dodávky elektro, strojní a SŘTP

Příloha

- schéma ČSOV - vzorový stavební výkres ČSOV

– 36 –


3.3

PŘEDÁNÍ STAVBY KANALIZACE DO UŽÍVÁNÍ PROVOZOVATELI

Při předávání stavby do užívání provozovateli kanalizace musí být dodržen ze strany zhotovitele (investora) následující postup, při kterém musí být předloženy níže uvedené doklady a splněny níže uvedené podmínky. V rámci přejímacího řízení musí být provedena fyzická prohlídka stavby zástupcem odpovědného pracovníka provozovatele SčVK. Záruční podmínky – v protokolu o závěrečné prohlídce vodního díla je uvedena záruční doba stanovená na základě smlouvy mezi zhotovitelem a investorem. Minimální akceptovaná délka záruční doby na dílo jsou 2 roky. Kolaudační rozhodnutí, kolaudační souhlas nebo oznámení stavebního úřadu s nabytím právní moci. Doklady k použitým materiálům (atesty, prohlášení o shodě, certifikáty). Výsledky hutnících zkoušek zásypů. Zkoušky kvality díla – zkoušky vodotěsnosti. Revizní zprávy, manipulační řády. Prohlídka realizovaného díla TV kamerou v celém rozsahu stavby, včetně pořízení digitálního záznamu s archivací dle požadavku provozovatele na CD, DVD a včetně protokolu o výsledku prohlídky. Dokumentace skutečného provedení.

– 37 –


3.4

Zaměření v systému JTSK a Bpv (v el. podobě v Auto CADu nebo v Microstation minimálně V.8), dle požadavků oddělení GIS provozovatele a směrnice pro předávání skutečného zaměření, vydávanou SčVK. Provozní řád zařízení zpracovaný pro novou kanalizaci dle platné legislativy ve smyslu TNV 756911 Provozní řád kanalizace, odsouhlasený provozovatelem, majitelem a příslušným úřadem v papírové a elektronické podobě Pro dílčí stavbu kanalizace bude provedena vždy pouze aktualizace stávajícího provozního řádu. Provozovateli musí být zhotovitelem předložen provozní řád nebo návrh provozního řádu díla zpracovaný dle platné legislativy a odsouhlasený provozovatelem, majitelem a příslušným úřadem v papírové a elektronické podobě.

KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKY

3.4.1 Všeobecně Přípojka je samostatná stavba, která není vodním dílem. Její stavbu může povolit příslušný stavební úřad. Vztahuje se na ní zákon č. 274/2001 Sb. včetně v platném znění („Zákon o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu“) a prováděcí vyhláška MZe č. 428/2001 Sb. a zákon č. 183/2006 Sb. v platném znění („Zákon o územním plánování a stavebním ádu - stavební zákon“) se souvisejícími vyhláškami a technickými normami. Při realizaci musí zhotovitel plně respektovat požadavky platných technických norem a schváleného kanalizačního řádu pro příslušnou kanalizaci. Vlastnictví: Vlastník přípojky (před účinností zákona 274/2001 Sb. tj. r. 2001) je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže-li se opak. Vlastníkem přípojky (po 1. 1. 2002) je osoba, která na své náklady přípojku pořídila (tj. přípojku pořizuje na své náklady odběratel). Pro jednu nemovitost s vlastním číslem popisným se zřizuje jedna přípojka. Vlastní odbočení tj. odbočka z řadu eventuálně navrtávka je prováděna na náklady vlastníka přípojky. Přípojka: Přípojkou se rozumí trubní odbočení ze stoky, k revizní domovní šachtě na pozemku vlastníka, není-li revizní domovní šachta, pak k čistícímu kusu na vnitřní kanalizaci. Odbočení pro přípojku ze stokové sítě nebo z revizní šachty kanalizace je možné realizovat jen se souhlasem provozovatele. Odpadní vody: Množství a kvalita odpadních vod odváděných do kanalizace se řídí platným kanalizačním řádem a je stanoveno při projektování stavby. Dále se odvádění odpadních vod řídí systémem odkanalizování v dané lokalitě (dešťové i splaškové vody nebo jen splaškové vody). Dešťové vody není možno odvádět do společné kanalizace bez zařízení na zachycení splavenin.

3.4.2 Technické požadavky

Kanalizační přípojky budou navrhovány z kameniny nebo plastů. Do komunikací se doporučuje kamenina.Jiný materiál po dohodě s provozovatelem. Na každé kanalizační přípojce bude navržena domovní šachta na pozemku odběratele,zpravidla v lomu směrovém eventuálně výškovém. Šachta může být klasická vstupní při větší hloubce přípojky, nebo jen revizní bez možnosti vstupu. Šachta může být plastová DN 400 nebo zděná. Pokud nelze domovní šachtu umístit, zřizuje se čistící kus v nemovitosti. Při napojení kanalizační přípojky do revizní šachty kanalizace může provozovatel od vybudování domovní šachty na pozemku majitele upustit. Každá nemovitost musí mít jednu samostatnou přípojku. Jiné řešení je možné pouze po odsouhlasení s provozovatelem kanalizace. Kanalizační přípojky u velkých producentů mohou být vybaveny měrnou šachtou. Tato povinnost bude jednoznačně určena při projednávání projektové dokumentace přípojky. DN přípojky je 150 mm a DN 200 mm. Nad DN 200 mm je nutné doložit výpočtem nutnost navrhovaného profilu. Napojení přípojek do DN 200 mm včetně na kanalizační stoku je možné mimo vstupní šachty kanalizace. Výjimka po dohodě s provozovatelem. Napojení nad DN 250 mm včetně musí být zaústěno do šachty. (Zajištění šachty musí být provedeno investorem – žadatelem). Zaústění proti toku vody v uliční stoce je nepřípustné.

– 38 –


U oddílného systému stokové sítě (budovaného i dodatečně) musí být prokázáno, že odpadní vody jsou odváděny z nemovitosti (objektu) odděleně. Na přípojky na odvedení dešťových vod, v systému vnitřní kanalizace, musí být osazeny lapače splavenin. Napojování kanalizačních přípojek je nutné řešit pomocí odboček. V případě dodatečného napojení na kanalizační stoku napojení provádí pouze provozovatel sítě pomocí jádrového vrtání a vysazení přípojek. Kanalizační přípojka se smí připojit na stoku jen do určené stokové (obvykle zaslepené) vložky a odbočky nebo do místa určeného provozovatelem kanalizace. Tam kde není stoková vložka nebo odbočka vysazena, je nutné pro připojovací kus přípojky vyfrézovat v horní polovině profilu stoky otvor tak, aby na potrubí nebo konstrukci stoky nevznikly trhliny nebo jiná poškození. Stoková vložka se osazuje do horní poloviny trouby, pod osovým úhlem 45°– 30° ke kolmici vedené k ose stoky. Při připojování přípojek DN 150 mm musí být napojeno do vložky DN 200 mm a pak teprve provedena redukce. Spády potrubí přípojky : I min = 1 % pro DN 200 2 % pro DN 150 I max = 40 %

Minimální vzdálenost (půdorysný rozměr od potrubí) je při souběhu sítí kanalizační přípojky od kabelů 0,5-1,0 m, od plynu 1,0 m, od vodovodu 0,6 m, od teplovodních vedení 0,3 m. Šířka výkopu Šířka výkopu je dána hloubkou napojení a řídí se příslušnou normou. Odbočky Odbočky Odbočka s kulovým kloubem 0° – 11° Connex se používá na připojení do hlavní stoky jak nový kanalizační řad nebo kanalizační přípojku. Tato odbočka je vybavena kulovým kloubem, který umožňuje výkyv napojovaných trub v rozmezí 0°–11°. P ři montáži je nutno dbát pokynů a návodu výrobce odbočky. Viz příloha č. K11. Průchodka FEBEKUN s integrovaným kulovým kloubem výkyvným až do 13°. Tato pr ůchodka se používá na dodatečné napojení kanalizačních přípojek nebo nových kanalizačních řadů do stávajících silnostěnných kanalizačních řadů z materiálů jako je kamenina, beton, čedič apod. I zde při montáži je třeba dbát pokynů výrobce. Viz příloha č. K12.

3.4.3 Revizní domovní šachty Realizaci revizní domovní šachty požaduje provozovatel SčVK v případě, že je domovní přípojka zaústěna přímo do stoky. Šachta se zřizuje zpravidla na pozemku stavebníka. V zátopových oblastech a při odkanalizování objektů pod úrovní terénu tj. sklepů, prádelny se doporučuje zřídit na domovní části kanalizační přípojky zpětnou klapku.

3.4.4 Zásady rušení domovních přípojek Nefunkční potrubí přípojek je nutné po jejich odpojení v celé délce zaplnit. Zaplnění bude provedeno hubeným betonem nebo popílkocementovou směsí. Místo napojení přípojky na kanalizaci je nutné zaslepit. Způsob zaslepení ve stoce bude dohodnut a prováděn provozovatelem kanalizace event. jinou odbornou firmou.

3.4.5 Tlakové kanalizační přípojky Tlaková kanalizační přípojka se provádí tam, kde není možno nemovitost odkanalizovat gravitačně. Domovní čerpací stanice musí být osazeny v celé lokalitě jednotnou technologií, kterou určí provozovatel, pokud technologie domovních čerpacích stanic neřeší projektová dokumentace k výstavbě veřejné části tlakové kanalizace.

– 39 –


V případě dodatečné výstavby musí být technické řešení včetně jednotného typu čerpadel projednáno s provozovatelem kanalizace. Konce větví tlakových sítí musí být opatřeny vývody pro možnost tlakového čištění. Způsoby zaústění: Do gravitační kanalizace přes uklidňovací šachtu a gravitační zaústění do kanalizace. Do systému tlakové kanalizace. Odpadní vody jsou pouze splaškové. Revizní domovní šachty s umístěním čerpadla jsou na pozemku vlastníka nemovitosti. Opravy čerpadel, šachet, signalizačního zařízení a přívodu el. energie jsou náklady vlastníka nemovitosti. Majitelem čerpadla, čerpací jímky a zpětné klapky je vždy majitel napojené nemovitosti.

3.5

PROVOZNĚ SOUVISEJÍCÍ KANALIZACE

V případě, že investor bude napojovat kanalizaci pro veřejnou potřebu na veřejnou kanalizaci provozovanou SčVK, je povinen při dodržení konkrétních situačních, kapacitních a dalších podmínek, určených OTPČ SčVK a podmínek stanovených konkrétním vlastníkem vodohospodářské infrastruktury provozované SčVK (SVS, VHS Turnov, další) zajistit na své náklady realizaci předávacího místa, osazeného měrným systémem dle níže uvedené specifikace.¨ Měření průtoku v otevřených profilech Vlastník provozně související kanalizace má možnost při splnění výše uvedených podmínek instalovat měřící objekt v souladu s platnou technickou normou . Měření průtoku v uzavřených profilech ¨V případech, kdy není možné z objektivních technických důvodů realizovat měření průtoku na předávacím místě v otevřeném profilu, je možno realizovat předávací místo osazené indukčním průtokoměrem v souladu s technickou normou: ČSN EN ISO 5167-1 (25 7710) a/nebo ČSN ISO 7145 (25 7724).

3.6

KANALIZACE – VÝKRESOVÁ ČÁST

3.6.1 Seznam výkresů K1 – Vzorová kanalizační přípojka, odkanalizování přímo z objektu K2 – Vzorová kanalizační přípojka, odkanalizování objektu z revizní šachty K3 – Vzorová kanalizační přípojka – tlaková kanalizace K4 – Vzorová kanalizační šachta PVC K6 – Čistící kus, zpětná klapka K7 – Vzorový výkres šachty s konusem dle DIN 4034.1 K8 – Vzorový výkres šachty se zákrytovou deskou dle DIN 4034.1 K9 – Vzorový výkres stupadel v kanalizační šachtě dle DIN 4034.1 K10 – Tabulka dílů kanalizačních šachet DN 1000 dle DIN 4034.1 K11 - Napojení nové kanalizace nebo přípojky na stávající kanalizační řad odbočka Connex K12 – Napojení nové kanalizace nebo přípojky na stávající kanalizační řad průchodkou FABEKUN

– 40 –


K1 – Vzorová kanalizační přípojka, odkanalizování přímo z objektu

– 41 –


K2 – Vzorová kanalizační přípojka, odkanalizování objektu z revizní šachty

– 42 –


K3 – Vzorová kanalizační přípojka – tlaková kanalizace

– 43 –


K4 – Vzorová kanalizační šachta PVC

– 44 –


K6 – Čistící kus, zpětná klapka

– 45 –


K7 – Vzorový výkres šachty s konusem dle DIN 4034.1

– 46 –


K8 – Vzorový výkres šachty se zákrytovou deskou dle DIN 4034.1

– 47 –


K9 – Vzorový výkres stupadel v kanalizační šachtě dle DIN 4034.1

– 48 –


K10 – Tabulka dílů kanalizačních šachet DN 1000 dle DIN 4034.1

– 49 –


K11- Napojení nové kanalizace nebo přípojky na stávající kanalizační řad

Odbočka Connex s kulovým kloubem 0°–11° pro dodate čné napojení na tenkostěnné kanalizační trouby.

– 50 –


K12 – Napojení nové kanalizace nebo přípojky na stávající kanalizační řad průchodkou FABEKUN

Průchodka s integrovaným kulovým kloubem výkyvným a do 13° od osy průchodky Tato průchodka se používána na klasické materiály jako je kamenina, beton, čedič apod.

– 51 –


4.

PŘÍLOHA – SEZNAM PLATNÝCH NOREM K ODKAZŮM V TEXTU

Vodovody Základní aspekty navrhování a realizace Směrové podmínky ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. ČSN 75 5401 „Navrhování vodovodních potrubí“. Zámky a bloky na potrubí TNV 75 5410 „Bloky vodovodních potrubí“. Tlakové zkoušky ČSN 75 5911 „Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí“.

Objekty na vodovodu Armatury Šoupata ČSN EN 1074-2 (137 111) „Armatury pro zásobování vodou – Požadavky na použitelnost a jejich ověření zkouškami“. Hydranty Nadzemní hydranty ČSN 73 0873 „Požární bezpečnost staveb. Zásobování požární vodou“. Příslušenství armatur Poklopy ČSN 75 5025 „Orientační tabulky rozvodné vodovodní sítě“. Chráničky ČSN 75 5630 „Vodovodní podchody pod dráhou a pozemní komunikací“. Armaturní šachty ČSN 75 5025 „Orientační tabulky rozvodné vodovodní sítě“.

Vodovodní přípojky Všeobecně ČSN 75 5411 „Vodovodní přípojky“. ČSN 75 5911 „Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí“. ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“ Technické požadavky ČSN 25 7801, ČSN 73 6005, ČSN 73 6655, ČSN 75 5401 ČSN 75 5411 „Vodovodní přípojky“ Vodoměrné sestavy: ČSN 75 5411 „Vodovodní přípojky“. ČSN EN 14154-2 „Vodoměry-instalace a podmínky použití“.

Kanalizace Základní aspekty navrhování a realizace

– 52 –


Směrové a výškové vedení stok ČSN 75 6101 „Stokové sítě a kanalizační přípojky“ ze srpna 1995 (změna 1 z března 1997 a změna 2 z dubna 1999), a to v čl. 4.6. ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“ ze září 1994 v čl. 4.8. Výškové vedení ČSN 756101, čl. 4.4.2.5. Zkoušky vodotěsnosti ČSN 75 6909 „Zkoušky vodotěsnosti stok“

Objekty na kanalizaci Čerpací stanice odpadních vod (ČSOV) ČSN EN 752-6 (75 6110) „Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek – Část 6: Čerpací stanice“.

Kanalizační přípojky Všeobecně ČSN 75 6101 „Stokové sítě, a kanalizační přípojky“ EN 1610 „Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení“ ČSN 75 6909 „Zkoušky vodotěsnosti stok“ ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“, EN 12889 „Bezvýkopové provádění stok a kanalizačních přípojek“, EN 1671 „Venkovní tlakové systémy“, ČSN 75 6230 „Podchody stok a kanalizačních přípojek pod dráhou a pozemní komunikací“. Šířka výkopu ČSN 73 3050 „Zemní práce“.

– 53 –


5.

KONTAKTY

Vodohospodářské sdružení Turnov svazek členských obcí

E - mail: [email protected] Webové stránky: www.vhsturnov.cz Sídlo: Antonína Dvořáka 287 511 01 Turnov Tel.: + 420 481 313 481 + 420 481 312 206

Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. provozní společnost

E- mail: Webové stránky: Call centrum:

[email protected] www.scvk.cz 840 111 111

Sídlo: Přítkovská 1689 415 50 Teplice Sekretariát generálního ředitele: Tel.: 417 562 589 Fax: 417 562 127 Teplice, Přítkovská 1689 Organizační schéma provozovatele Sekretariát provozního ředitele: Tel.: 417 808 388 Fax: 417 808 404 Teplice, Přítkovská 1689 Oddělení GIS: Vedoucí oddělení GIS: 417 808 365 Teplice, Přítkovská 1689 Centrální dispečink: Tel: 417 816 677 Teplice, Školní 14 Manažer útvaru: 417 808 360 Teplice, Přítkovská 1689 Dispečink - východ: Tel: 482 317 952 482 416 888 Vedoucí oblastního dispečinku: 482 416 712 Liberec, Sladovnická 1082 – 54 –


Sekretariát ředitele integrovaného závodu Turnov: Tel: 481 540 485 Jilemnice , Vodárenská 1320 Manažer provozu Semily: 481 322 141 Turnov, Kotlerovo nábřeží 1379 Manažer provozu Turnov: 481 322 141 Turnov, Kotlerovo nábřeží 1379 Sekretariát technického ředitele: Tel.: 417 563 108 Fax: 417 562 309 Teplice, Přítkovská 1689 Útvar rozvoje: Manažer útvaru rozvoje: 417 808 342 Teplice, Přítkovská 1689 Útvar inženýrských činností: Manažer útvaru inženýrských činností: 417 808 344 Teplice, Přítkovská 1689 Útvar projekce: Manažer útvaru projekce: 485 340 510 Liberec, Papírová 10

– 55 –

v p sobnosti vlastník infrastruktury a provozovatele, spole nosti Severo eské vodovody a kanalizace, a.s. Datum zpracování: ervenec 2008

Recommend Documents