BIM projektování
v ArchiCADu Roman Ptáček, Pavel Pour
BIM projektování od základů po pokročilé Studie rodinného domu krok za krokem a základy vizualizace Přechod od studie k výkresové dokumentaci Využití konkrétních dodavatelů stavebních komponent Tipy a triky pro pokročilé, nové funkce ArchiCADu 15
BIM projektování
v ArchiCADu Roman Ptáček, Pavel Pour
Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR, s.r.o. Výhradní zástupce GRAPHISOFT SE pro ČR, centrum lokalizace a technické podpory pro ArchiCAD CZ.
BIM projektování v ArchiCADu Roman Ptáček, Pavel Pour Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4832. publikaci Odpovědná redaktorka Zuzana Malečková Sazba Tomáš Brejcha Počet stran 328 Vydání 1., 2012 Vytiskla Tiskárna V Ráji, s.r.o., Pardubice © Grada Publishing, a.s., 2012 © Ptáček a Pour Cover Photo © SHELL, ARTechnicarchitects, www.artechnic.jp Foto © Nacasa&Partners Inc. Ochranné známky: ArchiCAD® je registrovaná ochranná známka GRAPHISOFT SE. Všechny ostatní ochranné známky jsou ve vlastnictví příslušných majitelů. ISBN 978-80-247-4165-9 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7547-0 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7548-7(elektronická verze ve formátu EPUB)
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Obsah
1. 2.
3.
O autorech ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 13 Představení BIM ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 15
Práce s učebnicí
Obecné kapitoly, základní pravidla práce 2.1 ArchiCAD – licenční rozdělení ������������������������������������������������������������������������������������� 19 2.2 Ukládání a typy souborů ����������������������������������������������������������������������������������������������� 21 2.3 ArchiCAD – prostředí ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 22 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6
Vlastní profil, pracovní prostředí ��������������������������������������������������������������������������� Popis obrazovky ArchiCADu ����������������������������������������������������������������������������������� Význam základních paletek ������������������������������������������������������������������������������������� Načtení vlastního prostředí – profilu ������������������������������������������������������������������� Šablona a její význam ����������������������������������������������������������������������������������������������� Definice firemních standardů formou šablony ����������������������������������������������� 2.4 ArchiCAD – základní pojmy ����������������������������������������������������������������������������������������� 2.4.1 Pojmy používané v učebnici ����������������������������������������������������������������������������������� 2.4.2 Základní tvary inteligentního kurzoru ArchiCADu ����������������������������������������� 2.5 Základní pravidla práce s ArchiCADem ������������������������������������������������������������������� 2.5.1 Pravidlo 1 – vkládání nových prvků ��������������������������������������������������������������������� 2.5.2 Práce s nástrojem Čára ��������������������������������������������������������������������������������������������� 2.5.3 Zadávání přesných rozměrů ����������������������������������������������������������������������������������� 2.5.4 Vodicí čáry a jejich význam ������������������������������������������������������������������������������������� 2.5.5 Práce s nástrojem Zeď ����������������������������������������������������������������������������������������������� 2.5.6 Náhledové pracovní 3D okno ��������������������������������������������������������������������������������� 2.5.7 Práce s nástrojem Deska ������������������������������������������������������������������������������������������� 2.5.8 Pravidlo 2 – editace vložených prvků ����������������������������������������������������������������� 2.6 Princip nastavení podlaží ��������������������������������������������������������������������������������������������� 2.6.1 Rozdílná pojetí v rámci stylu a zvyklostí práce ����������������������������������������������� 2.6.2 Praktické ukázky výšek v projektu v různých podlažích (zdi, okna, podlahy…) �����������������������������������������������������������������������������������������������
22 23 23 25 27 28 28 28 28 29 29 29 31 32 33 39 41 43 56 56 58
BIM projektování, testovací model 3.1 Nastavení podlaží ������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 62 3.2 Zdivo ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 63 3.2.1 Zadávání rozměrů z Informátoru ��������������������������������������������������������������������������� 64 3.2.2 Praktické využití počátku ����������������������������������������������������������������������������������������� 64 3.2.3 Zadání vnitřního zdiva ����������������������������������������������������������������������������������������������� 66
Obsah 5
3.3 Otvory ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 66 3.3.1 Okna ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 66 3.3.2 Dveře ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 68 3.4 Vodorovné konstrukce – Deska ��������������������������������������������������������������������������������� 70
3.5 Šikmé konstrukce – Střecha samostatná ��������������������������������������������������������������� 72 3.6 Objekty – knihovny ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 78 3.7 Zobrazování prvků v projektu podle stupně stavební dokumentace ��������� 80
4.
3.7.1 Měřítko ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 3.7.2 Význam vrstev a jejich kombinací ������������������������������������������������������������������������� 3.7.3 Volby zobrazení ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 3.7.4 Shrnutí ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 3.8 Popis principu BIM v tisku ������������������������������������������������������������������������������������������� 3.8.1 Navigátor ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 3.8.2 Mapa zobrazení ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 3.8.3 Uložené zobrazení („kamera“) v Mapě zobrazení ������������������������������������������� 3.8.4 Výkresová složka ���������������������������������������������������������������������������������������������������������� 3.8.5 Popisové pole/razítko �����������������������������������������������������������������������������������������������
80 81 81 82 83 83 84 84 85 87
Vlastní projekt – 3D model studie 4.1 Popis objektu ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 89 4.2 Jak správně začít nový projekt ����������������������������������������������������������������������������������� 90 4.2.1 Nový soubor ze šablony ������������������������������������������������������������������������������������������� 90 4.2.2 Základní nastavení podlaží ������������������������������������������������������������������������������������� 90 4.3 Situace ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 91
4.4 Dispozice půdorysu 1NP ����������������������������������������������������������������������������������������������� 93 4.4.1 Obvodové zdivo – referenční čára ����������������������������������������������������������������������� 93 4.4.2 Vnitřní dispozice ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 95 4.5 Okna (různé výšky parapetů) ������������������������������������������������������������������������������������� 97 4.5.1 Nastavení okna ������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 97 4.5.2 Zadávání okna v půdorysu ������������������������������������������������������������������������������������� 98 4.5.3 Správné nastavení zobrazování v půdorysu (M1:100) ��������������������������������� 102 4.5.4 Nastavení výšky vůči patě zdi ������������������������������������������������������������������������������� 103 4.6 Dveře ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 104 4.6.1 Zadávání dveří – osa, ostění, orientace dveří ������������������������������������������������� 104 4.7 Prázdné otvory a niky ������������������������������������������������������������������������������������������������� 107 4.7.1 Niky ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 108 4.7.2 Otvory ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 108 4.7.3 Otvor vs. přerušené zdivo s ohledem na podlahy a zóny ������������������������� 109 4.8 Vodorovné nenosné konstrukce – podlahy �������������������������������������������������������� 110 4.8.1 Polygon i obdélník ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 110 4.8.2 Kouzelná hůlka – nastavení i „úskalí” a její využití pro zdi z čárového podkladu ����������������������������������������������������������������������������������������������� 111 4.8.3 Zadávání podlahové desky ����������������������������������������������������������������������������������� 112
6 BIM projektování v ArchiCADu
4.8.4 Logika nastavení podlaží při uskočených podlahách ��������������������������������� 113 4.8.5 Strop ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 115 4.9 Zóny a tabulky místností �������������������������������������������������������������������������������������������� 115 4.9.1 Způsoby zadávání (nemusí být KH) ������������������������������������������������������������������� 115 4.9.2 Rozdělení zóny v jídelně a změna zóny kvůli změně dispozice ������������� 116 4.9.3 Aktualizace zóny s ohledem na její zadávání (geometrickou metodu) ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 117 4.9.4 Zobrazování požadovaných informací, jejich umístění a přesun ����������� 118 4.9.5 Materiál v tabulce ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 118 4.9.6 Změna kategorie zóny ��������������������������������������������������������������������������������������������� 118 4.9.7 Průběžná kontrola zadaného (včetně změn) v základní tabulce místností ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 119 4.10 Objekty (nábytek, sanita…) ���������������������������������������������������������������������������������� 119 4.10.1 Oblíbená nastavení ����������������������������������������������������������������������������������������������� 120 4.10.2 Nábytek ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 120 4.10.3 Sanita a kuchyň ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 122 4.10.4 Zábradlí jako doplněk oken ������������������������������������������������������������������������������� 125 4.10.5 Exteriérová stafáž ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 126 4.11 Základní práce se schodištěm (1NP) �������������������������������������������������������������������� 126 4.11.1 Konstrukční výška schodiště a jeho výškové umístění ��������������������������� 127 4.11.2 Schodiště jako knihovní prvek ������������������������������������������������������������������������� 127 4.11.3 Schodiště jako nový objekt – StairMaker ����������������������������������������������������� 127 4.11.4 Změna otáčení schodiště ����������������������������������������������������������������������������������� 129 4.11.5 Celkové zobrazování na podlažích ����������������������������������������������������������������� 129 4.11.6 Zábradlí a jeho zobrazování ����������������������������������������������������������������������������� 130 4.11.7 Výstupní čára podle ČSN ����������������������������������������������������������������������������������� 131 4.11.8 Nastavení konkrétního schodiště z 1NP ������������������������������������������������������� 132 4.11.9 Změna schodiště ze StairMakeru ������������������������������������������������������������������� 134 4.12 Podlaží 2NP/Podkroví ������������������������������������������������������������������������������������������������ 135 4.12.1 Zkopírování všech zdí ����������������������������������������������������������������������������������������� 135 4.12.2 Doplnění podlah ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 138 4.12.3 Zábradlí u schodiště v Podkroví ���������������������������������������������������������������������� 138 4.12.4 Zóny se zohledněním zkosení podhledu ��������������������������������������������������� 139 4.13 Vodorovná nosná konstrukce/stropní deska v 1NP �������������������������������������� 139 4.13.1 Zadání stropu v 1NP ��������������������������������������������������������������������������������������������� 139 4.13.2 Stropní a podlahová deska nad garáží ��������������������������������������������������������� 140 4.13.3 Řešení výstupu na terasu ����������������������������������������������������������������������������������� 140 4.13.4 Otvor pro schodiště včetně úpravy povrchu ��������������������������������������������� 142 4.13.5 Terasa nad garáží ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 143 4.14 Řez ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 144
4.15 Podlaží 1S/Suterén ���������������������������������������������������������������������������������������������������� 145 4.15.1 Opakování ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 145 4.15.2 Tabulka místností ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 147 4.15.3 Schodiště z 1S do 1NP ����������������������������������������������������������������������������������������� 148
Obsah 7
4.16 Anglické dvorky ������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 4.17 Vodorovná nosná konstrukce/stropní deska 1S ���������������������������������������������� 4.18 Úprava (snížení) výšky podlaží 1S/Suterén ������������������������������������������������������ 4.19 Komín ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
148 150 150
151 4.19.1 Komín nástrojem Deska ������������������������������������������������������������������������������������� 151 4.19.2 Komín nástrojem Okno ��������������������������������������������������������������������������������������� 152 4.19.3 Komín nástrojem Objekt, externí knihovna Schiedel ����������������������������� 153 4.20 Střecha složená ������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 156 4.20.1 Střecha sedlová ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 156 4.20.2 Zadání vikýře ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 158 4.20.3 Podlaží Střecha a zobrazovaní střech ����������������������������������������������������������� 162 4.20.4 Boční zdi vikýře ������������������������������������������������������������������������������������������������������� 163 4.20.5 Ořezání zdí střechou ������������������������������������������������������������������������������������������� 163 4.20.6 Vložení okna, úprava povrchů zdí ������������������������������������������������������������������� 165 4.20.7 Doplnění prvků pro vizualizaci ������������������������������������������������������������������������� 166 4.21 Další tvary střech �������������������������������������������������������������������������������������������������������� 168 4.21.1 Střecha valbová a polovalbová ����������������������������������������������������������������������� 169 4.21.2 Střecha mansardová ��������������������������������������������������������������������������������������������� 170 4.21.3 Střecha polygonální ��������������������������������������������������������������������������������������������� 171 4.21.4 Valená klenba ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 171 4.21.5 Editace střech – obecně ������������������������������������������������������������������������������������� 172 4.21.6 Editace střech – vikýře ����������������������������������������������������������������������������������������� 174 4.22 Střešní okna ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 175 4.22.1 Střešní okna pomocí nástroje ArchiCADu ��������������������������������������������������� 175 4.23 Řez a jeho nastavení �������������������������������������������������������������������������������������������������� 177
4.24 Pohledy na fasádu ������������������������������������������������������������������������������������������������������ 180 4.24.1 Nastavení exteriérového pohledu ����������������������������������������������������������������� 180 4.24.2 Doplnění pohledu o další prvky ��������������������������������������������������������������������� 180 4.24.3 Různé modifikace objektu a jejich architektonické pohledy ��������������� 182 4.25 Kótování �������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 184 4.25.1 Lineární (délkové) kóty ��������������������������������������������������������������������������������������� 184 4.25.2 Výškové kóty v řezu a pohledu na fasádu ��������������������������������������������������� 187 4.26 Výšková kóta v půdorysu ������������������������������������������������������������������������������������������ 188
4.27 3D terén nástrojem Síť ���������������������������������������������������������������������������������������������� 190 4.27.1 Obecný princip práce ����������������������������������������������������������������������������������������� 190 4.27.2 Konkrétní terén u vytvářené budovy ������������������������������������������������������������� 193 4.27.3 Opěrná zeď a dotvoření hlavního vstupu do budovy ��������������������������� 194 4.28 Uskočený sokl s jiným povrchem �������������������������������������������������������������������������� 195
4.29 Vizualizace v ArchiCADu �������������������������������������������������������������������������������������������� 197 4.29.1 Možnosti zobrazování modelu ve 3D okně ����������������������������������������������� 4.29.2 Nastavení fotozobrazení… ������������������������������������������������������������������������������� 4.29.3 Nastavení materiálů ��������������������������������������������������������������������������������������������� 4.29.4 Kamera �����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
8 BIM projektování v ArchiCADu
197 198 200 202
5. 6.
4.29.5 Osvětlení ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 204 4.29.6 Shrnutí ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 205 4.29.7 Různé modifikace objektu a jejich vizualizace ������������������������������������������� 206
Navigátor, tisk a publikace 5.1 Vrstvy a jejich kombinace ������������������������������������������������������������������������������������������ 5.2 Volby zobrazení a jejich kombinace ���������������������������������������������������������������������� 5.3 Sady per ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.4 Mapa zobrazení alias uložené „kamery“ ��������������������������������������������������������������
209 210 211
211 5.4.1 Vytvoření nového Zobrazení ��������������������������������������������������������������������������������� 213 5.4.2 Změny v uloženém Zobrazení ����������������������������������������������������������������������������� 214 5.4.3 Chyby ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 214 5.5 Výkresová složka a jednotlivé výkresy ������������������������������������������������������������������ 215 5.5.1 Výkresové šablony ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 215 5.5.2 Výkresy ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 217 5.6 Kresba �������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 219 5.6.1 Nastavení Kresby ������������������������������������������������������������������������������������������������������� 219 5.6.2 Model, Zobrazení, Kresba a výkres ��������������������������������������������������������������������� 222 5.6.3 Chyby ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 222
Rodinný dům – dokumentace 6.1 Úprava zobrazování modelu pro M1:50 �������������������������������������������������������������� 223 6.2 Práce s externími podklady �������������������������������������������������������������������������������������� 224 6.2.1 Export dat z ArchiCADu ����������������������������������������������������������������������������������������� 224 6.2.2 Import do ArchiCADu ��������������������������������������������������������������������������������������������� 224 6.2.3 Výkres situace ������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 225 6.3 Úpravy v 1NP ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 227 6.3.1 Doplnění projektu o další prvky ������������������������������������������������������������������������� 227 6.3.2 Texty ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 232 6.3.3 Překlady ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 233 6.3.4 Zateplení ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 234 6.3.5 Výkresová složka a její úpravy ������������������������������������������������������������������������������� 236 6.3.6 Tisk výkresu 1NP ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 237 6.4 1S/suterén ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 237
6.5 Základy ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 238 6.5.1 6.5.2 6.5.3 6.5.4 6.5.5 6.5.6 6.5.7 6.5.8
Vytvoření základního tvaru základových pasů ����������������������������������������������� Nastavení zobrazování zdiva „nad” ��������������������������������������������������������������������� Uskočené základy pod garáží ������������������������������������������������������������������������������� Základové desky/podkladní beton, podsyp ��������������������������������������������������� Kótování lineární, výškové a popiskou ������������������������������������������������������������� Sklopené řezy ������������������������������������������������������������������������������������������������������������� Výkres základů ������������������������������������������������������������������������������������������������������������� Vlastní profil zdi ���������������������������������������������������������������������������������������������������������
Obsah 9
238 241 243 244 244 246 246 247
6.6 Výkopy ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 249 6.6.1 6.6.2 6.6.3 6.6.4
Výkopy ve 2D ������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 250 Optimalizace čar ������������������������������������������������������������������������������������������������������� 250 Operace s tělesy – terén v řezu ��������������������������������������������������������������������������� 251 Výkopy ve 3D ������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 252 6.7 Strop ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 253 6.7.1 Strop v rámci podlaží 1NP ������������������������������������������������������������������������������������� 254 6.7.2 Strop jako samostatné podlaží ����������������������������������������������������������������������������� 254 6.7.3 Garáž – úprava nosného systému ����������������������������������������������������������������������� 257 6.7.4 Stropní konstrukce Porotherm ����������������������������������������������������������������������������� 259 6.8 Krov ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 262 6.8.1 Úprava modelu ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 263 6.8.2 Zobrazování v půdorysech ����������������������������������������������������������������������������������� 264 6.8.3 Vlastní krov – sedlová střecha ������������������������������������������������������������������������������� 265 6.8.4 Vlastní krov – pultová střecha vikýře ����������������������������������������������������������������� 271 6.8.5 Řez a klempířské výrobky ��������������������������������������������������������������������������������������� 272 6.8.6 Kótování a popisy ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 272 6.8.7 Výpisy prvků krovu ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 272 6.9 Střecha ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 273 6.9.1 Sedlová střecha ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 273 6.9.2 Střešní okna, externí knihovna Velux ����������������������������������������������������������������� 275 6.9.3 Střešní okna – aplikace do vlastního objektu ������������������������������������������������� 278 6.9.4 Klempířské výrobky ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 279 6.9.5 Zobrazování střechy v podlažích ������������������������������������������������������������������������� 279 6.10 Řez ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 280 6.10.1 Řez jako Kresba ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 280 6.10.2 Pracovní list ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 281 6.10.3 Doplnění o 2D prvky ��������������������������������������������������������������������������������������������� 282 6.10.4 Výkres řezu ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 282 6.11 Pohledy ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 283
6.12 Detaily ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 284 6.13 Výkresy a Publikace ���������������������������������������������������������������������������������������������������� 285
7.
6.13.1 Číslování výkresů a složek ������������������������������������������������������������������������������������� 285 6.13.2 Publikace ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 287
Import a export 7.1 Formát DWG �������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 291 7.2 Formát IFC ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 295 7.3 Podklady pro vizualizaci – Artlantis ���������������������������������������������������������������������� 298
10 BIM projektování v ArchiCADu
8.
Tipy a triky, nové funkce ArchiCADu 15 8.1 Tipy a triky – vlastní prvky ���������������������������������������������������������������������������������������� 301 8.1.1 Vlastní čára a výplň ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 301 8.1.2 Vlastní knihovní prvky ��������������������������������������������������������������������������������������������� 304 8.1.3 Vlastní atypické schodiště ������������������������������������������������������������������������������������� 307 8.2 Skořepina ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 308 8.2.1 Vytažené skořepiny ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 308 8.2.2 Rotační skořepiny ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 308 8.2.3 Zborcené skořepiny ������������������������������������������������������������������������������������������������� 312 8.3 Operační hmoty ������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 314
8.4 Rekonstrukce ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 316 8.4.1 8.4.2 8.4.3 8.4.4 8.4.5 8.4.6
Základy práce ������������������������������������������������������������������������������������������������������������� Bourané konstrukce ������������������������������������������������������������������������������������������������� Nové konstrukce ������������������������������������������������������������������������������������������������������� Úprava tabulky místností ��������������������������������������������������������������������������������������� Nastavení filtru rekonstrukcí ��������������������������������������������������������������������������������� Výstupy rekonstrukcí – mapa zobrazení �����������������������������������������������������������
316 317 318 320 321 322
Rejstřík �������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 323
Obsah 11
O autorech Ing. Roman Ptáček Absolvent oboru Strojírenská technologie na Fakultě strojní VŠSE v Plzni. Tři roky pracoval v oblasti školitele a dodavatele specializovaného stavebního CAD systému D ataCAD. Třináct let pracuje jako vedoucí kanceláře výhradního distributora ArchiCADu v České republice na pozici školitele, konzultanta a dodavatele. Pět let se věnuje výuce předmětu CAD na Střední průmyslové škole stavební arch. Jana Letzela v Náchodě. Je spoluautorem skript ArchiCAD – krok za krokem, I. díl – Studie (září 2008) a skript ArchiCAD – krok za krokem, II. díl – Dokumentace (duben 2009). Je spoluautorem výukového systému CEGRY „TransitionClub“. Ing. Pavel Pour Absolvent oboru Pozemní stavby na Fakultě stavební VUT v Brně, kde dále absolvoval doplňující pedagogické studium na Ústavu společenských věd. Osm let se věnuje výuce odborných předmětů se zaměřením na ICT, CAD systémy a vizualizační nástroje. V současné době působí na Střední průmyslové škole stavební v Hradci Králové na pozici zástupce ředitelky. Od roku 2007 řídí vlastní společnost projectX.cz s.r.o., zaměřenou na grafický design a webdesign. Je spoluautorem skript ArchiCAD – krok za krokem, I. díl – Studie (září 2008) a skript ArchiCAD – krok za krokem, II. díl – Dokumentace (duben 2009).
Poděkování Děkujeme touto cestou za odbornou spolupráci Ing. arch. et arch. Podliskovi, Ing. Jirátovi a Ing. Lejs kovi. Za praktické testování učebnice děkujeme Martinu Hloucalovi.
O autorech 13
+
Představení BIM Cílem tohoto článku je představit odborné veřejnosti úvod do problematiky tzv. Informačního modelu budovy (BIM). Předně je potřeba si uvědomit, že problematika BIM se týká všech účastníků návrhového a stavebního procesu. Její komplexita si vyžaduje změny v zaběhnutém systému práce v dlouhodobém horizontu. I proto v květnu 2011 vznikla Odborná rada pro BIM (první organizace svého druhu v ČR), která se chce dlouhodobě a systematicky věnovat prosazování Informačního modelu budovy do odborné praxe na úrovni všech účastníků stavebního procesu v rámci celého životního cyklu budovy. Počátky současné teorie Informačního modelu budovy (BIM) sahají až do sedmdesátých let minulého století. Dnes může být BIM vnímán, i díky reklamním kampaním softwarových firem, pouze jako software. Avšak BIM je potřeba vnímat nikoliv pouze jako software, nýbrž jako integrovaný proces. Na druhou stranu uplatnění myšlenky principu informačního modelu budovy ve stavební praxi by nikdy nezaznamenalo takový progres, nebýt inovací v oblasti informačních technologií, tedy software a hardware nevyjímaje.
Definice BIM Informační model budovy (BIM) si lze představit jako informační databázi, která v sobě může zahrnovat veškerá data od návrhu, výstavby, správy budovy či rekonstrukce až po její demolici, tedy veškeré informace využitelné během celého životního cyklu budovy. Důležité je též zmínit skutečnost, že do této informační databáze přispívají, každý svým dílem, všichni účastníci stavebního procesu. Pokud by jeden z článků stavebního procesu odmítl sdílet jím vytvořené informace, metoda BIM, jež je postavena právě na spolupráci, nebude fungovat! Mnohdy bývá mylně (i v odborných kruzích) za informační model budovy považován samotný 3D model budovy. Zde je potřeba si uvědomit, a jak již bylo naznačeno, že BIM je ve své podstatě databáze informací o budově a 3D model je pouze jedním z mnoha možných způsobů interpretace těchto informací. 3D model je bezpochyby užitečná interpretace BIM pro projektanta, neboť jeho úkolem je navrhnout stavbu tak, aby její prostorové návaznosti byly dle představ investora, splňovaly normové požadavky a byly ve skutečnosti proveditelné. Avšak další účastníky stavebního procesu mohou zajímat z jejich pohledu jinak interpretované informace. Zatímco projektanta spíše zajímá 3D model (a z něj interpretované půdorysy, řezy, pohledy…), rozpočtář si data z informačního modelu budovy raději načte do tabulkového procesoru, investora pak jistě kromě architektonického vyznění objektu bude zajímat také podlahová plocha či celkové náklady na realizaci stavby, harmonogram výstavby, čerpání prostředků během výstavby apod.
BIM jako proces Při uvažování o přechodu na BIM je tedy zásadní si uvědomit, že se nejedná pouze o nainstalování nového SW řešení, ale o zásadnější změnu v systému práce. U nasazení BIM software jde o určitou změnu v myšlení, v pracovních postupech a návycích, jež v podstatě vedou k nové metodice práce. Tento mentální přechod je často přirovnáván k přechodu od rýsovacích prken k projektování prostřednictvím počítačů (CAD).
BIM nástroje BIM princip se postupně prosazuje hlavně proto, že dnešní SW nástroje již dokáží efektivně interpretovat data z informačního modelu budovy. S tím souvisí také možnost vzájemné komunikace pomocí otevřeného souborového formátu IFC (The Industry Foundation Classes), který je vyvíjen mezinárodní organizací buildingSMART. IFC je otevřený, na vývojářích programů nezávislý souborový formát, který s sebou nenese pouze informace o prostorových vazbách (3D model), ale též dovoluje ke každému stavebnímu prvku přiřadit další potřebné informace, jako například typ výrobku,
Představení BIM 15
jeho výrobce či cenu, případně další užitečné informace. Před nedávnem buildingSMART zveřejnila seznam SW řešení, která jsou kompatibilní s IFC. Na seznamu více než 130 programů naleznete BIM řešení pro všechny možné účely a profese. Své BIM řešení zde naleznou jak architekti, stavební inženýři, projektanti profesí nebo statici, tak i stavební firmy, investoři, developeři či správci budov. Díky otevřenému IFC je zajištěna obousměrná komunikace mezi spolupracujícími uživateli různých SW řešení. Že se nejedná jen o krátkodobý pokus o nalezení společného formátu souborů dokazuje i aktivita ISO. Formát IFC je standardizovaný a dokumentovaný a je součástí ISO norem.
BIM spolupráce Pro naplnění principu práce metodou BIM existují v současnosti efektivní softwarové nástroje. Avšak, jak bylo zdůrazněno v úvodu článku, BIM je především o vůli spolupracovat. O spolupráci všech účastníků stavebního procesu, o sdílení dat a informací v rámci konkrétního projektu. Nastavení této spolupráce nebude jednoduché, stejně tak nebude jednoduché přijmutí nové metody BIM do zavedeného systému práce fungující projekční kanceláře. Jak však ukazují příklady z Finska, Švédska, Norska, Dánska, Holandska či Velké Británie, jde to, a to nejen v Evropě! Tím spíše, že v těchto zemích je BIM prosazován současně také na legislativní úrovni, a jeho používání je mnohdy již součástí zákona o zadávání veřejných zakázek, což nepochybně vede k jejich větší transparentnosti, po které se ostatně stále častěji volá i v našich zeměpisných šířkách.
Více otázek než odpovědí Jaký bude vývoj zavádění BIM v podmínkách ČR? Kdy se BIM prosadí v architektonické a projekční praxi? Kdy a jak se BIM projeví na legislativní úrovni? Jak BIM vyučovat? Jak BIM efektivně zavést do praxe? Jaké konkrétní výhody to jednotlivým účastníkům návrhového a realizačního procesu přinese? Jak ovlivní BIM smluvní vztahy a autorská práva? Závěrem jen několik z mnoha otázek, které v souvislosti s přemýšlením o problematice BIM vyvstanou na mysli nejednomu z čtenářů tohoto textu. Na tyto i další otázky by právě činnost Odborné rady pro BIM měla postupně začít odpovídat, bez vzájemné spolupráce to však nebude možné. Stejně jako celý BIM, bude související problematika „okolo“ BIMu především o spolupráci. Ing. arch. Petr Vaněk předseda rady sdružení Odborná rada pro BIM
16 BIM projektování v ArchiCADu
1.
Práce s učebnicí
Aktuálně nejmodernější forma projektování pomocí technologie BIM nahrazuje dosud běžně používaný systém práce ve 2D CAD aplikacích. 2D aplikace zobrazují navrhovanou budovu pouze jako souhrn výkresů, bez přímé vzájemné návaznosti. Naopak systém BIM umožňuje uživateli věnovat se detailně architektonickému návrhu vlastní budovy a svou technologií nabízí uživateli výkresy automaticky generované přímo z modelu. Tato učebnice vychází z dlouholetých zkušeností autorů s aplikací ArchiCAD, jejíž technologie pracuje na úrovni BIM již přes 25 let a neustále se zdokonaluje. Čtenář se zde s technologií BIM seznámí a naučí se s ní pracovat. Učebnice popisuje tvorbu jednoduchého objektu rodinného domu s garáží, pomocí technologie BIM. Volně nahrazuje skripta ArchiCAD – krok za krokem, I. a II. díl z roku 2008 a 2009, která byla napsána pro ArchiCAD 12. Vychází z běžné projekční praxe od běžných postupů a prvků až k pokročilým detailům včetně externích prvků konkrétních výrobců. Vše popisované je využitelné jak v praxi, tak při výuce na středních i vysokých školách se zaměřením na pozemní stavitelství, architekturu a design. Touto učebnicí získáváte jedinečného průvodce softwarem ArchiCAD, který formou „krok za krokem” popisuje, jak vytvořit 3D model konkrétního objektu, přičemž cílem není vytvořit kompletní projekt rodinného domu, ale seznámit a naučit čtenáře využívat moderní metody BIM projektování s návazností na standardní 2D dokumentaci. Autoři ukáží, že „3D” není jen obrázek, jak tomu bylo v minulosti a jak si bohužel mnozí dosud myslí. Ono „3D” bude v učebnici základním zdrojem především pro rychlou tvorbu standardní „2D” projektové dokumentace. Pro zjednodušení práce (především úplným začátečníkům) využíváme při ukázkách uživatelskou šablonu, upravenou pro účely této učebnice. Šablona, ale i další prvky externích výrobců použité v učebnici jsou ke stažení na adrese www.grada.cz nebo www.bim-projektovani.cz. Všechny popisy a obrázky v této učebnici odpovídají verzi ArchiCAD 15 na platformě WINDOWS. Principy však budou aplikovatelné i na další verze ArchiCADu a můžeme tak říci, že je učebnice nadčasová.
Práce s učebnicí 17
2.
becné kapitoly, O základní pravidla práce
2.1 ArchiCAD – licenční rozdělení Jak můžete ArchiCAD získat, jaké existují jeho verze a jaká je jejich kompatibilita? ArchiCAD má technologicky pouze dvě verze, nicméně rozdílů je mezi nimi více, hlavně v licenčních podmínkách pro jejich využití. 1. ArchiCAD je SW, který je „vlajkovou lodí” Graphisoftu, a na poli grafických SW je technologickou jedničkou. Je možné ho využívat jak na operačních systémech WINDOWS, tak i Apple Macintosh. Podrobné informace o aktuálních systémových požadavcích (OS i HW) dané verze najdete na www.cegra.cz. 2. ArchiCAD STAR(T) Edition je „malým” ArchiCADem, který je postaven na identickém jádru jako „velký“ ArchiCAD, ale byl zbaven některých funkcí. Jejich přehled najdete na WEBu Graphisoftu nebo CEGRY. Cenové podmínky získání „malého“ i „velkého“ ArchiCADu najdete na www.cegra.cz, kde také dohledáte o ArchiCADu další informace.
ArchiCAD Je určen pro plné komerční využití ve velkých ateliérech i samostatných kancelářích. Je kompatibilní s ArchiCADem SE. Tato verze je chráněna licenčním HW klíčem. Plně využívá nejnovější poznatky BIM projektování, které Graphisoft vyvíjí pod názvem Virtual Building už více než 25 let. V tomto směru je ArchiCAD „nejstarší“ a nejpropracovanější BIM software.
ArchiCAD STAR(T) Edition Je určen pro plné komerční využití spíše ve stavebních firmách nebo menších kancelářích, u nichž projektování není hlavní činností. Tuto licenci lze také využít pro dlouhodobější testování ArchiCADu pro následný přechod k „velkému” ArchiCADu. Pracuje samozřejmě stejně jako „velký“ ArchiCAD plně ve 3D, pouze neumožňuje uživateli využívat 100% všech jeho možností a automatických funkcí. Tato verze je chráněna licenčním HW klíčem. Kompatibilita s „velkým“ ArchiCADem je „jednosměrná” – soubory z velkého ArchiCADu nelze ve STAR(T) Edition otevřít, avšak soubory ze STAR(T) Edition lze bez komplikací otevřít ve „velkém“ ArchiCADu.
ArchiCAD TRIAL Je určen pro bezplatné vyzkoušení a testování možností SW z řad komerčních subjektů. Lze stáhnout bezplatně z WEBu https://myarchicad.com/ v sekci Professional, jeho platnost pro testování je 30 dnů. Umožňuje uživateli vyzkoušet veškeré funkce a postupy jako v ArchiCADu, pouze tisk je opatřen ochranným „trialovým” znakem. V případě přechodu na ArchiCAD lze všechny uložené soubory převést a ochranný znak u tisku zmizí. Tato verze je chráněna licenčním kódem.
Obecné kapitoly, základní pravidla práce 19
Obrázek 2.1: TRIAL verze ke stažení
ArchiCAD DEMO Je určen pro vyzkoušení a testování možností SW z řad komerčních subjektů. Umožňuje uživateli vyzkoušet práci jako v ArchiCADu, pouze některé funkce a postupy jsou zablokovány (ukládání, kopírování apod.). Pro praktické zkoušení je verze TRIAL tudíž vhodnější.
ArchiCAD EDU Je určen pro studenty a vyučující pedagogy. Lze jej stáhnout bezplatně z WEBu https://myarchicad. com/ v sekci Student nebo Teacher, jeho platnost je 365 dnů a lze ji prodloužit. Na základě licenčních podmínek jej NELZE využít ke komerčním účelům a porušením těchto podmínek se uživatel vystavuje postihu a trestnímu stíhání, stejně tak jako případný ateliér, který takovou práci použije. Technicky je stejný jako komerční ArchiCAD, pouze tisk je opatřen ochranným „EDU” znakem. Uložené soubory nelze otevřít v komerčním ArchiCADu, ten se totiž automaticky přepne do studentského EDU módu s ochranným znakem. Tato verze je chráněna licenčním kódem.
Obrázek 2.2: EDU verze ke stažení
ArchiCAD UNI Jedná se o multilicenci určenou pro školy. Lze ji stáhnout bezplatně z WEBu https://myarchicad.com/ v sekci School, její platnost je 2 roky a lze ji prodloužit. Na základě licenčních podmínek jej NELZE využít ke komerčním účelům a porušením těchto podmínek se uživatel vystavuje postihu a trestnímu stíhání, stejně tak jako případný ateliér, který takovou práci použije. Technicky je stejný jako ArchiCAD EDU a je s ním plně kompatibilní, tisk je taktéž opatřen ochranným „EDU” znakem. Tato verze je chráněna licenčním kódem.
20 BIM projektování v ArchiCADu
Obrázek 2.3: UNI verze ke stažení
ArchiCADem využívaná technologie (u všech výše zmíněných verzí a variant) Původní termín Virtual-Building – VB, který je patentován Graphisoftem již přes 20 let, je pomalu nahrazován termínem BIM – Building-Information-Modeling. Oba termíny tak definují stejnou technologii – jedná se o informační virtuální model objektu, ze kterého se díky této technologii získávají veškeré potřebné podklady (výkresy, výkazy atd.) a prováděné změny v modelu jsou ihned automaticky komplexně aktualizovány (přenášeny) ve všech dalších souvisejících podkladech. Půdorys tak rozhodně není proklamované „2D”, ale reálný průmět 3D modelu do roviny XY, stejně tak jako řezy či pohledy. Díky technologii GDL, kterou ArchiCAD disponuje a skoro 30 let ji zdokonaluje, umožňuje zobrazovat 3D prvek v různých průmětech podle technických zvyklostí a ne jako prostý 3D průmět tělesa. Například krokev se v půdorysu nezobrazí jako obdélník, ale pouze osou dle platných norem. Virtuální 3D model objektu tak neslouží jen k prezentaci budovy a obrázků, jak se mnozí projektanti mylně domnívají, ale naopak pro rychlejší a přesnější získávání „klasické“ 2D dokumentace.
2.2 Ukládání a typy souborů Soubor, projekt, výkres, paré… Jeden soubor PLN v ArchiCADu obsahuje kompletní projekt včetně všech výkresů i celých paré, výkazů výměr i vlastního 3D modelu. Může obsahovat zároveň i dokumentaci všech potřebných stupňů a celou problematiku řeší uživatelsky jednoduše správným zobrazováním modelu a jeho potřebných komponent. Přesto ale doporučujeme logicky po každém odevzdání dokumentace daného stupně celý soubor/projekt uživatelsky zazálohovat.
Ukládání Vytvářené soubory ArchiCADu neukládejte do instalačního adresáře ArchiCADu. Umístěte je nejlépe do samostatné složky „Projekty” a podsložky se jménem daného projektu. Knihovnám (formát souboru GSM), které získáte od dodavatelů stavebních komponent, stáhnete z internetu či sami vytvoříte, vyhraďte také samostatnou složku, kterou budete logicky členit do složek podle charakteru knihoven.
Význam souborů PLN, BPN a PLA Nativní formát ArchiCADu PLN, označovaný též jako sólový projekt, obsahuje veškerou technickou dokumentaci projektu – vlastní model objektu, výkresy půdorysů, řezů, pohledů, detaily, tabulky a výpisy prvků (výkazy výměr), podklady ve formátu DWG (přijaté i exportované), případné perspektivy a vizualizace a další. Součástí tohoto souboru jsou i všechny atypické prvky v tomto souboru/ projektu vytvořené a uložené do „vnořených knihoven”.
Obecné kapitoly, základní pravidla práce 21
Neobsahuje však přímo žádné knihovní objekty, které projektant v projektu načítá (ani nativní ani externí), pouze informaci o jejich přesné poloze v projektu a „cestě” v počítači, kde jsou tyto knihovny umístěny. Smažeme-li tedy omylem nějakou knihovnu z počítače, neobjeví se logicky tyto prvky ani v projektu a ArchiCAD na tuto skutečnost upozorní. Po nakopírování dané knihovny na disk ArchiCAD okamžitě všechny prvky korektně zobrazí na původních místech včetně jejich přesného kompletního nastavení. Poslední verze uloženého souboru ArchiCADu má formát PLN, předchozí uložená data mají formát BPN (automatický záložní soubor).
Archivní soubor ArchiCADu má formát PLA a obsahuje stejná data, jako soubor PLN plus přímo všechny v projektu použité knihovní objekty, neobsahuje však žádné objekty navíc (pokud tuto volbu při ukládání přímo nezvolíme). Tento formát doporučujeme použít opravdu pouze pro archivaci. Nativní, externí a vlastní (atypické) knihovny a) Kompletní parametrické knihovny objektů získáte po instalaci ArchiCADu. b) Externí knihovny objektů lze získat od různých dodavatelů stavebních komponent – vždy si vybírejte takovou knihovnu, která je nejbližší vámi používané verzi ArchiCADu. Knihovna pro jinou verzi by nemusela fungovat zcela korektně. Za problémy (špatné zobrazovaní, neúplné parametry, chyby jako takové) v takto naimportované knihovně většinou nemůže ArchiCAD, ale dodavatel, respektive autor. c) Za vlastní atypické objekty lze považovat například schodiště, okno ve štítu, designový nábytek, vlastní styl dveřních výplní apod. Zkrátka knihovny, které vytváříme jen pro konkrétní projekt v daném souboru/projektu. Tyto prvky jsou přímo součástí souboru PLN.
Podrobně se tvorbou vlastních atypických knihovních objektů autoři zabývají v kapitole 8.1.2.
2.3 ArchiCAD – prostředí 2.3.1 Vlastní profil, pracovní prostředí Každý uživatel pracuje jiným způsobem. Někdo raději využívá klávesové zkratky (hot-key), jiný spíše pravé tlačítko myši. Jeden je zvyklý mít nástroje a ikonky nahoře pod sebou, druhý preferuje umístění po levé straně obrazovky. Prostředí, v jakém uživatel pracuje, si většinou postupem času každý upraví podle sebe. Toto prostředí lze následně uložit a na jiné počítače exportovat, nebo již vytvořené prostředí z jiného počítače do počítače importovat. Nastavení vlastního prostředí či import již hotového provedeme v menu Volby → Pracovní prostředí → Pracovní prostředí. Nastavit pracovní prostředí lze také při spuštění ArchiCADu v úvodním dialogu. Podrobně se tvorbou vlastního prostředí autoři zabývají v Publikaci Rady pro pokročilé.
22 BIM projektování v ArchiCADu
2.3.2 Popis obrazovky ArchiCADu Rozmístění a velikost paletek v okně ArchiCADu, uspořádání Nástrojů v nástrojové liště, pořadí informací v Infopaletce, roletové menu včetně jeho obsahu – to vše si uživatel může přizpůsobit svým vlastním potřebám a stylu práce, stejně jako již popisovanou šablonu. Vše je uloženo v adresáři nainstalovaného ArchiCADu 15/Výchozí hodnoty/ArchiCAD a má příponu souboru TPL.
Obrázek č. 2.4: Popis základního prostředí ArchiCADu
2.3.3 Význam základních paletek Nástrojová paletka/lišta (NL) Určuje a definuje jednotlivé prvky, které uživatel využívá pro návrh budovy či popis její konstrukce. Obsahuje nástroje pro výběr a označení, 3D nástroje, 2D nástroje a skupinu doplňujících nástrojů „Více”. Formu zobrazování NL změníme snadno klepnutím na černé trojúhelníky u každé skupiny – danou skupinu Nástrojů tím buď zobrazíme nebo schováme. Druhou možností je zobrazit NL ve dvou sloupcích podle obrázku – postačí umístit kurzor na její pravou hranu tak, aby změnil svůj tvar na dvojitou šipku, stisknout (a držet) levé tlačítko myši a posunout myš směrem doprava. Po dokončení roztažení NL pouze uvolníme stisknuté tlačítko. Umístění i pořadí jednotlivých Nástrojů v NL je také možné uživatelsky měnit.
Infopaletka Ukazuje základní a nejvíce využívané informace o zvoleném prvku (podle nástroje), umožňuje uživateli eventuálně i velmi rychlou změnu jeho parametrů bez nutnosti otevírat celé nastavení prvku. Uživatel zde může měnit nejen vlastní parametry, ale i formu vkládání daného prvku do projektu. Tato paletka je velice důležitá a doporučujeme ji využívat v co nejširší míře. Infopaletka se přizpůsobuje zvolenému Nástroji, takže její zobrazení je pokaždé jiné. Na obrázku je vidět několik příkladů Infopaletky pro různé nástroje. Velikost paletky je dána rozlišením obrazovky a bývá většinou delší než rozlišení, nicméně posun mezi dialogy je jednoduchý. Postačí na Infopaletku umístit kurzor (neklepáme) a otáčet kolečkem na myši. Zobrazují se další možnosti nastavení daného prvku. Druhou možností je zobrazit Infopaletku ve dvou řádcích – postačí umístit
Obecné kapitoly, základní pravidla práce 23
kurzor na její spodní hranu tak, aby změnil svůj tvar na dvojitou šipku, držet stisknuté levé tlačítko myši a posunout myš směrem dolů. Toto nastavení je součástí Pracovního prostředí, zároveň je zde možnost upravit i zobrazení dialogů Infopaletky pro každý nástroj samostatně. Nejpraktičtější je samozřejmě takové nastavení, aby uživatelem nejvíce používané nástroje byli v pořadí na začátku Infopaletky.
Obrázek č. 2.5: Nástrojová paletka
Obrázek č. 2.6: Ukázky Infopaletek různých Nástrojů
Navigátor Jakýsi „průzkumník” navrhovanou budovou, umožňuje uživateli pohyb mezi podlažími, řezy či výkresy, definovat tabulky s výkazy výměr apod. Přestože tato paletka zabírá poměrně velkou část pracovní plochy monitoru, tak bez ní se uživatel jednoduše neobejde, tedy pokud chce pracovat produktivně. V rámci našich prvních „krůčků“ s ArchiCADem nám plně postačí záložka Mapa projektu. Zde najdeme přednastavené půdorysy, pohledy, 3D náhledová pracovní okna i tabulky s výkazy výměr. Mezi jednotlivými průměty se pohybujeme pouhým poklepáním na daném průmětu a ArchiCAD daný průmět ihned zobrazí. Podrobnější popis Navigátoru je v kapitole 3.8.1.
24 BIM projektování v ArchiCADu
Obrázek č. 2.7: Navigátor
Oblíbená nastavení Paletka s přednastavenými prvky, které výrazně usnadňují uživateli práci. Každé zadání nového prvku by mělo začít právě z této paletky nebo její identické varianty v Nastavení daného prvku (poklepat na nástroji). Podobně jako Infopaletka se mění i zobrazení v paletce Oblíbeného nastavení podle vybraného nástroje a zobrazují se v ní prvky právě daného nástroje. Celá tato učebnice je z velké části závislá právě na využívání přednastavených prvků v této paletce, které práci uživateli podstatně zjednoduší. Přednastavené prvky by tak měla mít pro zjednodušení práce každá projekční kancelář či ateliér.
Obrázek č. 2.8: Oblíbená nastavení
2.3.4 Načtení vlastního prostředí – profilu Prostředí ArchiCADu pro účely této učebnice, resp. zde prezentovaného stylu práce, autoři drobně upravili a základní rozdíly je možné vidět na obou obrázcích. Nejprve si ale musíme stáhnout data k učebnici z WEBu www.grada.cz nebo www.bim-projektovani.cz. Adresář zkopírujeme někam na svůj disk. Následně spustíme ArchiCAD a nové prostředí/profil je možné po jeho spuštění načíst/naimportovat v menu Volby → Pracovní prostředí → Pracovní prostředí. Nejprve v dialogu vlevo vybereme až nahoře celkové nastavení prostředí, abychom nemuseli načítat jednotlivé podsekce postupně samostatně.
Obecné kapitoly, základní pravidla práce 25
Obrázek 2.9: Prostředí ArchiCADu
Poté zvolíme vpravo Importovat a v dialogu označíme adresář, kam jsme prostředí nakopírovali. Jakmile adresář vybereme, profil (nebo více profilů) v něm obsažený dialog zobrazí a po jeho označení můžeme provést import.
Obrázek 2.10: Import prostředí ArchiCADu
Pak takto naimportovaný profil označíme ve střední části dialogu Pracovního prostředí a poklepáme na ikonu Použít schémata profilu. Po potvrzení všech následujících dialogů dojde k aplikování profilu a úpravě prostředí ArchiCADu. Jedná se hlavně o modifikaci lišty s ikonami, klávesovými zkratkami (hot-key) a zobrazení paletky s Oblíbeným nastavením prvků, viz obrázek 2.11.
Obrázek 2.11: Importované prostředí ArchiCADu
26 BIM projektování v ArchiCADu
2.3.5 Šablona a její význam Šablonu ArchiCADu upravenou pro potřeby a styl práce v této učebnici získáme taktéž z WEBu www.grada.cz nebo www.bim-projektovani.cz. Šablonu Učebnice AC15.tpl nakopírujeme někam na disk a při otevírání nového souboru vybereme v nabídce Najít šablonu….
Pokud bychom chtěli, aby se šablona objevila v základní nabídce rozbalovacího menu, nakopírujeme šablonu před spuštěním ArchiCADu přímo do složky/adresáře nainstalovaného ArchiCADu 15 → Výchozí hodnoty → ArchiCAD. Teprve poté spustíme ArchiCAD a šablona se zobrazí v nabídce k okamžitému použití. Šablona je nositelem určitých firemních (školních) standardů – je to jakýsi prázdný soubor/projekt, který uživatel využívá pro každý nový projekt a obsahuje veškerá obvyklá nastavení, která je projektant zvyklý každodenně využívat při své práci. Šablona obsahuje mimo jiné přednastavená základní podlaží, pohledy, tabulky pro výpisy prvků, každopádně rohové razítko včetně firemního loga a formátování výkresů. Dále zde jsou přednastavené používané typy čar, výplní, sendvičové konstrukce i sady používaných per s patřičnými tloušťkami, různé 3D složité profily konstrukcí a další. Velmi důležitá jsou nastavení nejběžnějších měřítek, kombinací vrstev, kombinací voleb zobrazení modelu, a to vše přednastavené v Mapě zobrazení. Případně je možno tyto kombinace přímo umístit formou Kresby na výkresy, viz kapitola 3.8. Samozřejmě zde jsou připraveny legendy materiálů, používané skladby konstrukcí, popisy výkresů, fasád, tabulky atd. Další z velmi důležitých věcí v šabloně jsou připravená Oblíbená nastavení nejlépe všech běžně používaných prvků. Při spuštění nového souboru ArchiCAD nabídne v úvodním dialogu výběr konkrétní šablony, podle níž se nový soubor/projekt vytvoří. Tento soubor bude mít vlastnosti vybrané šablony – přednastavené podlaží, definované Oblíbené prvky, nastavené Kombinace vrstev, výkresů a další. S každou novou verzí ArchiCADu by si měl uživatel vytvořit šablonu znovu, protože využíváním šablony z minulých verzí přichází o novinky aktuální verze. Věřte, že čas věnovaný vytvoření nové šablony v nové verzi ArchiCADu se rozhodně vyplatí. Navíc získáte přehled o novinkách a zbavíte se eventuálních problémů z minulé šablony. Bohužel ji za vás nikdo nevytvoří. Jednoduše proto, že nezná logiku vaší práce, ani formální náležitosti vámi publikovaných výkresů. Vyhraďte si na její tvorbu cca jedno odpoledne. Při tvorbě doporučujeme otevřít dva ArchiCADy najednou (např. AC14 a AC15). V původní verzi otevřete hotovou, vámi používanou šablonu a v nové verzi šablonu originální (šablona ArchiCADu 15.tpl). Poté postupnou kontrolou staré a nové šablony doplníme do nové šablony to, co chybí, a smažeme to, co přebývá. Podrobně se problematikou tvorby vlastní šablony autoři zabývají v Publikaci Rady pro pokročilé. Obrázek 2.12: Výběr šablony
Obecné kapitoly, základní pravidla práce 27
2.3.6 Definice firemních standardů formou šablony Šablona svým celým nastavením definuje styl a způsob práce v dané projekci a veškerým přednastavením významně urychluje práci tomu, kdo dodrží zásady a styl práce s touto šablonou. Každému, kdo daný způsob práce nedodrží, je daná šablona de facto k ničemu, byť by byla sebelépe zpracovaná. Stejně jako pracovní prostředí/profil ArchiCADu, které si každý uživatel postupně dotvoří k obrazu svému, přizpůsobí svým potřebám i šablonu. Každá nová šablona „prochází vývojem“ a uživatel si ji postupně dotváří tak, aby byly v šabloně zahrnuty každodenní (rutinní) činnosti, a tak mu zjednodušila práci. A protože u každého uživatele se styl práce v ArchiCADu mění v závislosti na jeho znalostech, je práce na šabloně do jisté míry „nekonečným příběhem“. Navíc každá nová verze ArchiCADu přináší další vylepšení, která uživatel může do nové šablony zahrnout.
2.4 ArchiCAD – základní pojmy 2.4.1 Pojmy používané v učebnici PT – pravé tlačítko myši LT – levé tlačítko myši KH – kouzelná hůlka NL – nástrojová lišta PROJEKT – soubor *.PLN obsahující veškerá data (2D i 3D) o navrhované budově. PRVEK – jakákoliv obecná entita umístěná v projektu, 2D čára i 3D tělesa atd. OBJEKT – prvek definovaný nástrojem („židlička“) – může být 2D i 3D, často je nazýván též knihovním objektem.
Nejčastěji používané hot-key (klávesové zkratky) Během popisu práce v ArchiCADu zjistíte, že využívání klávesových zkratek dokáže tuto práci velice urychlit. Na druhou stranu v průběhu práce se s hot-key budete stále setkávat, takže není teď bezpodmínečně nutné se je přesně učit. Ctrl+A Ctrl+T Ctrl+F F2 F3 F5 Alt+klik na prvek Ctrl+Alt+klik na prvek Shift Mezerník Esc
označí všechny prvky zvoleného nástroje; otevře nastavení nástroje nebo označeného prvku; najít a vybrat, lze definovat různá výběrová kritéria; půdorys (podle naposledy nastaveného Zobrazení); 3D okno (podle naposledy nastaveného Zobrazení); 3D okno (zobrazí pouze vybrané prvky); načte parametry prvku; předá parametry prvku – ale pouze v rámci jednoho nástroje; dočasný „výběrový” nástroj Šipka; aktivuje kouzelnou hůlku (KH); „multifunkční” klávesa (ruší označení, zadávání polygonálních tvarů…).
2.4.2 Základní tvary inteligentního kurzoru ArchiCADu Inteligentní kurzor v ArchiCADu disponuje různými tvary, které uživateli nabízí a přesně definují jeho pozici i úchopové body na jednotlivých prvcích, viz obrázek 2.13.
28 BIM projektování v ArchiCADu
Obrázek č. 2.13: Tvary kurzoru
2.5 Základní pravidla práce s ArchiCADem V této kapitole se naučíme reálně pracovat s konkrétními prvky. Kapitoly a práce s prvky zde jsou rozděleny do dvou základních skupin – práce s novými prvky a pak jejich editace.
2.5.1 Pravidlo 1 – vkládání nových prvků 1. V Nástrojové paletce/liště vybereme patřičný nástroj/prvek. 2. V případě potřeby rozklikneme poklepáním (Ctrl+T). 3. Vybereme v Oblíbeném nastavení „nejbližší” variantu, upravíme nastavení podle potřeby a nastavení potvrdíme. 4. Dále postupujeme podle on-line nápovědy, na obrazovce vlevo dole. Tímto jednoduchým pravidlem dokážeme pracovat se všemi prvky/nástroji. Zde shlédnete práci s prvky (3D i 2D prvky), ze kterých budeme tvořit vlastní projekt či jeho popis. Nejprve vyzkoušíme nejjednodušší nástroj Čára.
2.5.2 Práce s nástrojem Čára Po výběru klepnutím LT v Nástrojové paletce/liště a nastavení prvku Čára je důležité sledovat Infopaletku, kde je možné měnit způsob zadávání i základní parametry daného prvku.
CVIČENÍ 2.1 Zadání: zpracujte z čar tvar písmene „L“ s výškou 5 m, spodní délkou 3,5 m a šířkou obou částí 1,5 m. Tvar vytvoříme čárkovanou čarou modré barvy. Postupovat budeme přesně podle výše uvedeného pravidla. Vlastní Nastavení nástroje čára je poměrně jednoduché, jak naznačuje obrázek 2.14, který obsahuje i okótovaný tvar zadání. Po výběru čáry z Oblíbeného nastavení (pro toto cvičení je zcela jedno, jakou zvolíme) změníme její nastavení podle potřeby. Tou je podle zadání pouze změna typu čáry v záložce Obecné nastavení a pero, jakým budeme čáru zobrazovat a případně tisknout. Postačí klepnout na příslušné ikony podle obrázku a vybrat z nabízeného dialogu. Dialog následně potvrdíme a s ohledem na tvar, který máme zpracovat, se zaměříme na Infopaletku – konkrétně geometrickou metodu zadávání čáry. Místo jednoduché (jedné) čáry zvolíme Řetězec, abychom nemuseli zadávat šest samostatných čar definovaných začátkem a koncem.
Obecné kapitoly, základní pravidla práce 29
Obrázek č. 2.14: Dialog čára
Nyní podle nápovědy vlevo dole zadáme první bod čáry klepnutím kamkoliv do plochy půdorysu. Začneme například vlevo nahoře a budeme postupovat proti směru hodinových ručiček. Kurzor posuneme svisle směrem dolů a ArchiCAD ihned nabídne oranžovou svislou vodicí čáru a informátor se souřadnicí. Nápověda nás interaktivně vybízí k zadání dalšího uzlu/bodu lomené čáry. Kurzorem zůstaneme „přichyceni“ k této čáře, pustíme myš a na klávesnici napíšeme kladnou hodnotu [5000] mm. Kurzor na vodicí čáře se zobrazí symbolem tužky. Tento tvar kurzoru uživateli sděluje, že je přichycen k čáře nebo hraně nějakého prvku.
Souřadnice v běžných CAD systémech lze zadávat buď kartézským (X a Y) nebo polárním (R a α) systémem. V kartézském systému zadávání je třeba důsledně hlídat kladné či záporné hodnoty. V případě polárního systému stačí kurzorem naznačit směr, tím definujeme úhel a vlastní zadávaná délka je v tomto směru vždy kladná, což výrazně zjednodušuje zadávání. Nyní posuneme kurzor ve vodorovném směru doprava a opět kurzor necháme u nové vodicí čáry. Na klávesnici zadáme znovu kladnou hodnotu [3500] mm. Analogicky pokračujeme dále – zadáváme vždy kladné hodnoty rozměrů, protože směr, a tudíž i požadovaný úhel, naznačíme vždy pohybem kurzoru. Poslední vodorovnou čáru nahoře můžeme dokončit klepnutím LT na první bod zadávané lomené čáry. Předposlední čáru (svislou) můžeme zadat pomocí uživatelské vodicí čáry, jejíž způsob využití a popis je v kapitole 2.5.4.
Celé cvičení si uložíme s logickým jménem do standardního souboru PLN, abychom se k němu mohli vrátit později v další kapitole, kde budeme provádět editace.
30 BIM projektování v ArchiCADu
Pohyb po pracovní ploše Zde se ArchiCAD nijak výrazně neliší od jiných CAD systémů, a to ať už ve způsobu posunu nebo zoomování. Základní pohyb (posun) samozřejmě vychází z principů známých z Windows – svisle nebo vodorovně pomocí posuvníků po straně pracovní plochy. Nahradit to můžeme třeba stisknutím šipek na klávesnici. Dalším způsobem je využití ikony tvaru ruky ve stavovém řádku ve spodní části pracovní plochy.
Obrázek č. 2.15: Stavový řádek
Asi nejpraktičtějším způsobem je ale využití kolečka na myši. Postačí kolečko stisknout, a pokud nemáme toto tlačítko speciálně uživatelsky naprogramované, zobrazí se výše zmiňovaný symbol ruky a můžeme obrazem po ploše půdorysu pohybovat podle libosti. K dokončení pohybu dojde po uvolnění kolečka. Zoom, přiblížení/zvětšení nebo oddálení/zmenšení obrazu, lze měnit také ikonami ve spodním stavovém řádku – jedná se o ikony se značkou +/plus nebo -/minus v kolečku. Nápověda nás po stisknutí vyzve k zadání prvního vrcholu obdélníku zvětšení (zmenšení). Dvěma klepnutími LT vytvoříme v pracovní ploše pomyslný obdélník, na který následně ArchiCAD provede přiblížení (oddálení) pracovní plochy. Druhou možností jsou klávesy +/plus a -/minus na klávesnici. Přiblížení (oddálení) probíhá symetricky ke středu obrazovky. Opět nejpraktičtějším způsobem je ale využití kolečka na myši. Postačí kolečkem točit od sebe či k sobě a pracovní plocha se bude úměrně k tomu přibližovat nebo oddalovat. Zde si je potřeba uvědomit fakt, že přiblížení/oddálení pracovní plochy neprobíhá jako při použití kláves symetricky, ale tentokrát přesně podle pozice kurzoru, který tvoří v ploše střed přiblížení/oddálení.
Tento ZOOM nelze zaměňovat za změnu měřítka! Jedná se pouze o přiblížení/oddálení dané pracovní plochy se všemi prvky, jako bychom použili pro prohlížení na klasickém papírovém výkrese zvětšovací lupu. Důležitou ikonou ve spodním stavovém řádku je ta vpravo od Posunování (symbol ruky) – Vsadit na obrazovku. Po klepnutí LT na tuto ikonu ArchiCAD přiblíží/oddálí pracovní plochu tak, aby na ní zobrazil všechny aktuálně viditelné prvky. Této funkci je přiřazena klávesová zkratka Ctrl+;, pokud využíváme Pracovní prostředí určené pro tuto učebnici.
2.5.3 Zadávání přesných rozměrů Při zadávání přesných rozměrů navrhované budovy využíváme Informátor. Částečně jsme ho využili v minulé kapitole při kreslení čar tvaru L. Abychom mohli Informátor využívat, musí být aktivní/zapnutý. Informátor zapínáme (případně vypínáme) v sadě základních ikon. Pokud nebude aktivní, nebudeme moci zadávat žádné souřadnice ani vzdálenosti.
Obrázek č. 2.16: Informátor
Obecné kapitoly, základní pravidla práce 31
Pomocí Informátoru zadáváme při kreslení nebo editaci konkrétní uživatelské hodnoty. Informátor implicitně nabízí v základním dialogu pouze vzdálenost a úhel. Stiskem kláves X, Y, A nebo R můžeme vyvolat tzv. rozšířený Informátor, viz obrázek 2.17. Stisknutím příslušných kláves zároveň definujeme zadávanou souřadnici. Mezi zobrazovanými souřadnicemi se v Informátoru pohybujeme buď opět výše zmíněnými klávesami nebo Šipkami. Stiskem klávesy Esc znova zobrazíme Informátor pouze v základním tvaru.
Obrázek č. 2.17: Základní a rozšířený Informátor
2.5.4 Vodicí čáry a jejich význam Vodicí čáry jsme začali využívat již v kapitole 2.5.2. Jejich využití bylo pouze pro zadávání čáry v ortogonálních směrech. Vodicí čáry v ortogonálních směrech se uživateli nabídnou okamžitě, jakmile uživatel zahájí nějakou činnost. Díky vodicím čarám lze ale jednoduše definovat i různé průsečíky (reálné i fiktivní), rovnoběžky, kolmice, tečny apod. Díky nim se budeme snáze pohybovat v našem projektu, a to i ve 3D okně (pracovním náhledu), zvláště ve 3D okně jsou de facto nepostradatelné. Obdobně jako Informátor popisovaný v předchozí kapitole, musíme ale mít zobrazování vodicích čar aktivní/zapnuté.
Obrázek č. 2.18: Vodicí čáry
Díky vodicím čarám můžeme snadno definovat ortogonální souřadný systém. Vodorovné vodicí čáry umístíme do půdorysu (či do jiného průmětu modelu) prostým „vytažením“ z pravítka s přidrženým LT myši. Jakmile LT v ploše půdorysu pustíme, dojde k umístění uživatelské vodicí čáry. Můžeme ji umístit na libovolné místo do plochy nebo do konkrétních bodů daných již vloženými prvky, případně umístit zadáním hodnoty souřadnice Y. Obdobně pracujeme s umístěním svislých vodicích čar.
Obrázek č. 2.19: Vodorovná vodicí čára
Jakmile umístíme na vodicí čáru kurzor, objeví se poblíž od kurzoru úchyt vodicí čáry ve tvaru červeného kolečka. Stisknutím LT na úchytu vodicí čáry ji dokážeme přesunovat. Její přesun ukončíme uvolněním LT na místě, kam ji chceme přesunout. Pokud stiskneme při přesouvání klávesu Ctrl, budeme přesouvat její kopii. Pokud umístíme kurzor na úchyt a stiskneme klávesu Esc, vodicí čáru odstraníme. Stejně tak ji máme možnost odstranit z nabídky vyvolané stisknutím PT na příslušném úchytu.
32 BIM projektování v ArchiCADu