V A L A Š S K É M E Z I Ř Í Č Í

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ ÚZEMNÍ PLÁN

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

URBANISTICKÝ ATELIÉR ZLÍN, s.r.o. TŘ. T.BATI 399, 763 02 ZLÍN LISTOPAD 2012

Územní plán Valašské Meziříčí – odůvodnění

Pořizovatel:

Městský úřad Valašské Meziříčí Odbor regionálního rozvoje a územního plánování Soudní 1221 757 38 Valašské Meziříčí

Zprostředkovatel:

Urbanistický ateliér Zlín s.r.o. Tř.T.Bati 399 763 02 Zlín

Projektant

Urbanismus

Ing.arch. M.Dubina

Ing.arch. J.Ludík

Doprava

Ing. R.Nečas

Vodní hospodářství

Ing. V.Soudilová

Zásobování el. energií

Ing.J.Osvald

Zásobování plynem

Ing. V.Soudilová

Krajina, ÚSES

Arvita P, s.r.o

Odnětí ZPF, PUPFL

A.Chlupová

2


OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI: A.

str.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM .......................................................................................................................................... 7 A.1

POSTAVENÍ MĚSTA V SÍDELNÍ STRUKTUŘE, ŠIRŠÍ VZTAHY .......................................................... 7

A.2

KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ SE SOUSEDNÍMI OBCEMI........................................................... 7

A.3

KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ SE SOUSEDNÍMI KRAJI .............................................................. 8

A.4

VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR............................................... 8

A.5

VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM A OSTATNÍMI KONCEPČNÍMI A ROZVOJOVÝMI DOKUMENTY ...................................... 12

B. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ........................................................................................................................................ 19 B.1

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ............................................................................................................... 19

B.2

ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ............................................................ 21

C. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................................ 28 C.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................... 28

C.2

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ ........................................................................................................... 29

C.3

OCHRANA HODNOT V ÚZEMÍ ........................................................................................................... 38

C.4

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ......................................................................................................... 44

C.5

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ....................................................................................................... 51

C.6

PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA ........................................................................................................ 73

C.7

NEROSTNÉ SUROVINY ..................................................................................................................... 77

C.8

OCHRANA OBYVATELSTVA .............................................................................................................. 77

C.9

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, OCHRANA PŘÍRODY A ÚSES ............................................. 96

C.10 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ ................ 106 C.11 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ ........................................................................................................................................ 107 C.12 VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVEB ..................................................................................................... 107 C.13 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV ................................................................ 107 C.14 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ ...................................................... 107 C.15 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ ........................................................ 108 C.16 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ........................................................... 108 C.17 ZAJIŠTĚNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU ............................................................................... 111

D. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ .......................................................................................................................................... 112 E.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL .............................................................................................................................. 113

3

Územní plán Valašské Meziříčí – odůvodnění E.1

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ........................................................................................................... 113

E.2

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ............................................................................... 121

E.3

TABULKOVÁ ČÁST ........................................................................................................................... 127

OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI: 4 Výkres širších vztahů 5 Koordinační výkres 6 Výkres dopravy 7 Výkres vodního hospodářství 8 Výkres energetiky a spojů 9 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

4

1 : 100 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000


Seznam použitých zkratek: ATS CZT ČD ČEZ ČOV ČS ČSN DN DTP EO EVL HDN HS HTP CHKO CHLÚ ID ISŠ LBC LBK MK ČR MÚK NN NTL ORP PHM PRVKZK PUPFL

automatická tlaková stanice centrální zásobování teplem České dráhy České energetické závody čistírna odpadních vod čerpací stanice Česká technická norma dimenze dolní tlakové pásmo ekvivalentní obyvatel Evropsky významná lokalita hydrodynamický hospodářský soubor horní tlakové pásmo chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území identifikační číslo integrovaná střední škola lokální biocentrum lokální biokoridor Ministervto kultury České republiky mimoúrovňová křižovatka nízké napětí nízkotlaký plynovod obec s rozšířenou působností pohonné hmoty Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje pozemky určené k plnění funkcí lesa

PÚR ČR RBC RBK RD RŠ RÚRÚ RZ SME St.hr. STL SV TKO TS ÚAP

Politika územního rozvoje České republiky regionální biocentrum regionální biokoridor rodinný dům redukční šachta rozbor udržitelného rozvoje území rozvodna Severomoravská energetika státní hranice středotlaký plynovod skupinový vodovd tuhý komunální odpad technické služby územně analytické podklady

5


ÚP ÚPD ÚPN SÚ ÚSES VDJ VKP VTL VN VÚVA VVN ZÁKOS ZD ZPF ZÚR ZK ZVN

územní plán územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru územní systém ekologické stabilit\ vodojem významný krajinný prvek vysokotlaký plynovod vysoké napětí Výzkumný ústav výstavby a architektury velmi vysoké napětí základní komunikační systém zemědělské družstvo zemědělský půdní fond aktualizace Zásad územního rozvoje Zlínského kraje zvláště vysoké napětí

6


A.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

A.1

POSTAVENÍ MĚSTA V SÍDELNÍ STRUKTUŘE, ŠIRŠÍ VZTAHY Město Valašské Meziříčí je regionálním střediskem osídlení nacházejícím se v severovýchodní části Zlínského kraje, v rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 Podbeskydsko, stanovené v aktualizaci ZÚR ZK. Rozvojový potenciál této oblasti bude posílen vybudováním plánované silnice I/35 a I/57. Celkový potenciál města, jeho význam a velikost, umístění v rámci sídelní struktury předurčuje město k dalšímu rozvoji. Nejvýznamnější územní vazby města jsou realizovány ve směru severojižním a následně ve směru východozápadním. Směrem severním jsou významné územní vazby na rozvojovou osu republikového významu OS10 (PUR ČR), umožňující dopravní vazbu na Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Směrem jižním se významné územní vazby odehrávají v rozvojové ose nadmístního významu. N-OS1 Vsetínská. Tato rozvojová osa je vedena směrem jižním na Vsetín, s návazností na rozvojovou osu republikového významu OS12 (aktualizace ZÚR ZK), která umožňuje vazbu na krajské město Zlín a na Slovensko. Další významné vazby jsou realizovány směrem východním na Rožnov pod Radhoštěm a západním směrem na Bystřice pod Hostýnem. Vazba na Nový Jičín, je oslabena méně příznivými terénními podmínkami a odvíjí se především od rekreačního využití masivu Moravských Beskyd.

A.2

KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ SE SOUSEDNÍMI OBCEMI Z hlediska provázání liniových prvků procházejících řešeným územím dále směrem na katastrální území sousedních obcí je nezbytná koordinace těchto prvků v územních plánech sousedních obcí. Území řešené územním plánem Valašské Meziříčí sousedí s obcemi Lešná – místní část Mštěnovice, Jasenice a Příluky, Hostašovice – Moravskoslezský kraj, Zašová, Veselá – místní část Zašové, Malá Lhota – místní část Velké Lhoty, Bystřička, Jarcová, Oznice, Branky, Kladeruby, Choryně. Z těchto obcí má nový územní plán zpracován případně rozpracován Jarcová, Branky, Choryně. V případě těchto sousedních obcí záměry v oblasti dopravní a technické infrastruktury a ÚSES navazují na záměry v jejich územních plánech. V případě ostatních obcí je třeba navazující koordinaci v oblasti dopravní a technické infrastruktury a ÚSES provést při zpracování územních plánů Zašová, Lešná, Bystřička, Kladeruby, Lhotka nad Bečvou a Hostašovice. Koordinace záměrů dopravní a technické infrastruktury se sousedními katastrálními územími: Číslo ID 310, 347, 349 350, 351 340

K.ú. sousedních obcí

Jev

Koridor silnice I/57 Jarcová Palačov - Valašské Meziříčí – Vsetín – Valašská Polanka Elektrické vedení VN 22kV

7

Jarcová


Číslo ID 165, 166, 167 263, 266

K.ú. sousedních obcí

Jev

Koridor silnice I/35 Mštěnovice Valašské Meziříčí – Rožnov pod Veselá Radhoštěm

133

Koridor silnice II/150

Branky

24

Produktovod

Choryně, Branky

Koordinace prvků ÚSES na následující katastrální území: K.ú. sousedních obcí

A.3

Biocentra ke koordinaci

Biokoridory ke koordinaci

Branky

LBK 24, LBK 26, LBK 27

Bystřička I

LBK 18, LBK 19

Hostašovice (Moravskoslezský kraj)

LBK 3, LBK 4

Choryně

LBC Hradiště - Díly

LBK 30, LBK 31

Jarcová

RBC Drážky, LBC Za kopcem, LBC Žabárna

RBK 1548, LBK 21, LBK 22, LBK 23

Kladeruby

LBK 31

Lhotka nad Bečvou

RBK 1547, LBK 29

Malá Lhota u Valašského Meziříčí

LBK 12, LBK 16, LBK 17

Příluky

LBC Na lukách

Veselá u Valašského Meziříčí

LBC Ležákův mlýn, LBC Za hájem

RBK 1553, LBK 10

Zašová

LBC Zahrádek

LBK 7, LBK 8, LBK 9

KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ SE SOUSEDNÍMI KRAJI Správní území města Valašské Meziříčí prostřednictvím katastrálního území místní části Bynina a Krhová přímo navazuje na území Moravskoslezského kraje, katastrální území Hostašovice. Stávající dopravní vazby na Moravskoslezský kraj jsou realizovány stávající silnicí I/57 a železniční traťí č. 323 Valašské Meziříčí – Ostrava. Další vzájemné vazby na Moravskoslezský kraj reprezentují lokální biokoridory stávající procházející na k.ú. Bynina s pokračováním na území Moravskoslezského kraje – k.ú. Hostašovice. Obec Hostašovice nemá v současné době zpracován nový územní plán, v případě jeho zpracování je třeba koordinovat provázání vymezených prvků ÚSES.

A.4

VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR Územní plán Valašské Meziříčí je zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008, schválenou usnesením vlády České republiky, ze dne 20. července 2009 č.929.

8


Na řešeném území města Valašské Meziříčí vymezuje PÚR ČR 2008 tyto rozvojové záměry. S2 – vymezení – (R48) Palačov – Lešná – Valašské Meziříčí – Vsetín – Pozděchov (R49). Propojení silnice I/35 s rychlostní silnicí R48. Propojení silnice R48 a R49. Územní plán Valašské Meziříčí vymezuje koridory silniční dopravy pro realizaci silnice I/35 a I/57, které propojí rychlostní silnice R48 a R49. C – E40b – úsek (odbočení z II. Tranzitního železničního koridoru) Hranice na Moravě – Valašské Meziříčí – Vsetín – Horní Lideč – hranice ČR (- Púchov). Koridor železniční konvenční dopravy je stabilizovaný ve své stávající trase. E3 – koridor pro zdvojení vedení V403 Prosenice – Nošovice Koridor elektrického vedení ZVN 400 kV je veden mimo území města Vlašské Meziříčí. DV3 – koridor pro prodloužení produktovodu v nové trase Loukov - Sedlnice Koridor produktovodu Loukov – Sedlnice je vymezen v severozápadní části řešeného území – místní část Lhota u Choryně, Poličná. PÚR ČR 2008 dále určují požadavky na konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování v kapitole 2. Míra uplatnění jednotlivých priorit formulovaných v článcích 14 až 32 v územním plánu Valašské Meziříčí je následující: Článek 14 Územní plán Valašské Meziříčí respektuje kulturní, přírodní a civilizační hodnoty území, které byly zjištěny v ÚAP ORP Valašské Meziříčí včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Územní ochrana těchto hodnot je daná jejich vymezením v územním plánu Valašské Meziříčí. Dále je ochrana těchto hodnot zabezpečena stanovením takových podmínek pro využití území, ve kterých se přírodní, kulturní a civilizační hodnoty nacházejí tak, aby nebyla ohrožena jejich existence. Článek 15 V rámci urbanizovaných částí města se neprojevuje prostorová a sociální segregace obyvatelstva. Územní plán nenavrhuje prostorově oddělené plochy bydlení či plochy se smíšeným využitím, které by přispívaly k sociální segregaci obyvatelstva a měly negativní vliv na sociální soudržnost. Článek 16 Územní plán Valašské Meziříčí představuje komplexní návrh rozvoje města Valašské Meziříčí, který vychází z požadavků uplatněných ze strany zástupců města, podnikatelských aktivit a občanů. Celkový rozvoj města je dimenzován vzhledem k postavení města v sídelní struktuře a umístění v rozvojové oblasti nadmístního významu N – OB1. Článek 17 Územní plán Valašské Meziříčí navrhuje dostatek ploch pro rozvoj výrobních aktivit jak v okolí samotného města, tak i v některých místních částech a tím vytváří základní předpoklady pro zvýšení pracovních příležitostí a zaměstnanosti.

9


Článek 18 Územní plán ve vztahu k významu a postavení města Valašské Meziříčí v rozvojové oblasti nadmístního významu N – OB1 navrhuje plošný rozvoj města a jeho místních částí v oblasti bydlení, pracovních příležitostí a rekreace. Článek 19 Koncepce rozvoje města Valašské Meziříčí minimalizuje rozvoj nové zástavby do volné krajiny a tak chrání nezastavěné území před negativními vlivy suburbanizace. Vytvoření kompaktních sídel přinese městu a jeho místním částem účelné využívání a uspořádání území a povede k ekonomickému provozování veřejných sítí dopravní a technické infrastruktury. Článek 20 Nejvýznamnějšími záměry, které mohou ovlivnit charakter krajiny jsou záměry v oblasti dopravní a technické infrastruktury. Jedná se návrh na realizaci silnice I/35, I/57, II/150 a produktovodu. Vymezení těchto záměrů vychází z jejich širšího vymezení v aktualizaci ZÚR Zlínského kraje. Článek 21 Plochy zeleně jsou územním plánem koncipovány tak, aby vytvořily ucelený spojitý systém, který zajistí propojení zeleně v urbanizovaném a neurbanizovaném území a zapojí ho do systému ekologické stability. Článek 22 Rozvoj cykloturistiky je vázán na stávající páteřní cyklistické trasy vedené podél Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Trasa cyklostezky vedené podél Rožnovské Bečvy prochází v severovýchodní částí města územím se sportovně rekreačními aktivitami a v tomto území se dále počítá s rozvojem hromadné letní rekreace. Rozvoj cestovního ruchu je podpořen návrhem plochy, která bude sloužit pro rozvoj hromadné letní rekreace. Tato plocha je vymezena na severovýchodním okraji města, v blízkosti Rožnovské Bečvy. Článek 23 Zkvalitnění dopravní infrastruktury bude souviset především s realizací navrhovaných silnic I/35, I/57 a II/150, jedná se o významné záměry celostátního významu. V oblasti technické infrastruktury je nejvýznamnějším záměrem v oblasti energetiky vybudování produktovodu Loukov - Sedlnice , ostatní záměry na dobudování technické infrastruktury mají pouze místní význam. Článek 24 Zlepšení dostupnosti rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury je na řešeném území podporováno návrhem koridorů na vybudování silnice I/35, I/57 a II/150. Vedení těchto silnic mimo zastavěné území sídel pozitivně ovlivní stav životního prostředí především Valašského Meziříčí, Krásna nad Bečvou a Poličné. Článek 25 Územní plán vymezuje zastavitelné plochy v územích s potenciálními riziky přírodních katastrof pouze v případech, kdy je vymezení zastavitelných ploch převzato a prověřeno ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí. Větším uplatněním zeleně souvisejícím s realizací územního systému ekologické stability a ostatní navrhované krajinné zeleně jsou vytvořeny základní podmínky pro zvýšení retenční schopnosti krajiny. 10


Článek 26 Rožnovská a Vsetínská Bečva mají stanoveno záplavové území, vymezení nových zastavitelných ploch v záplavovém území bylo minimalizováno, převážně v tomto území byly vymezeny zastavitelné plochy, které byly po prověření převzaty ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí. V záplavovém území Vsetínské Bečvy jsou vymezeny plochy pro vybudování silnic I/57 a II/150, jejichž trasy jsou určeny v širším měřítku v aktualizaci Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Ostatní záměry se týkají technické infrastruktury. V záplavovém území Rožnovské Bečvy je vymezena plocha pro realizaci silnice I/35 jejíž trasa je určeny v širším měřítku v aktualizaci Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Na severovýchodním okraji města je vymezena plocha, která bude využita pro hromadné formy letní rekreace. Vzhledem k předpokládanému využití by v případě zaplavení nevznikly významné povodňové škody. V záplavovém území Bečvy jsou vymezeny plochy pro vybudování silnice I/57 jejíž trasa je určena v širším měřítku v aktualizaci Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Obytná zástavba navržená v Juřince v blízkosti Bečvy bude chráněna proti zaplavení stávajícím nebo navrhovaným ohrázováním. Ostatní záměry dotýkající se rozvoje průmyslu a technické infrastruktury, které se nachází v záplavovém území Bečvy je možné ochránit před zaplavením vybudováním ochranných hrází. Podrobnější popis zastavitelných ploch vymezených v záplavovém území s jejich zdůvodněním viz kapitola C6 – Protipovodňová ochrana. Článek 27 Zlepšení dopravní dostupnosti města souvisí s navrženou realizací silnic I/35, I/57 a II/150, jejichž trasy jsou dlouhodobě stabilizovány v prostoru severně a západně od města . Realizace těchto komunikací bude mít pozitivní vliv na dopravní dostupnost města Valašské Meziříčí, jeho místních částí a okolních obcí. Podmínky pro využití koridorů dopravní a technické infrastruktury umožňují souběžné vedení těchto sítí. Článek 28 Územní plán navrhuje rozvoj bydlení, volnočasových aktivit a krátkodobé rekreace v místech východního okraje města kde jsou nejvhodnější územní podmínky pro jejich rozvoj. Článek 29 Provázanost různých druhů dopravy je dobrá na úrovni dopravy silniční, cyklistické a pěší. K posílení vazeb mezi hromadnou dopravou silniční a dopravou železniční dojde realizaci navrhovaného přesunutí autobusového nádraží do blízkosti železničního nádraží. Článek 30 Město Valašské Meziříčí má komplexně vyřešenu problematiku zásobování města a jeho místních částí vodou. Územní plán navrhuje kompletní dořešení likvidace odpadních vod pro místní části Lhota u Choryně a Brňov. Další rozvoj sítí vodovodů a kanalizace je navržen ve vztahu k navrhovaným plochám určeným pro novou zástavbu a dále jsou navrženy přeložky těchto sítí související s navrhovanou realizací silnice I/35 a I/57. Článek31 Územní plán Valašské Meziříčí nevymezuje plochy vhodné pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Stávající situace je považována za stabilizovanou a rozšiřování výroby energie z obnovitelných zdrojů se v současnosti nepředpokládá.

11


Článek 32 Územní plán vymezuje dostatek rozvojových ploch pro bydlení pro město Valašské Meziříčí a jeho místní části. Rozvojové plochy jsou navrženy v místech, která nejsou zatížena negativními vlivy především silniční dopravy a výroby. V plochách s nevyhovujícím využitím navrhuje územní plán přestavbu těchto ploch tak, aby nové využití nebylo v kolizi s využitím okolních ploch. A.5

VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM A OSTATNÍMI KONCEPČNÍMI A ROZVOJOVÝMI DOKUMENTY

A.5.1

AKTUALIZACE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE ZLÍNSKÉHO KRAJE Územní plán Valašské Meziříčí je zpracován v souladu s aktualizací Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Opatření obecné povahy aktualizace Zásad územního rozvoje Zlínského kraje vydalo Zastupitelstvo Zlínského kraje dne 12.09. 2012 usnesením č. 0749/Z21/12. Územní plán Valašské Meziříčí v souladu s prioritami stanovenými v aktualizaci ZÚR ZK zpřesňuje územní vymezení ploch a koridorů podchycených v aktualizaci ZÚR ZK: PK03 – koridor kapacitní silnice S2 (R48)Palačov – Lešná – Valašské Meziříčí – Vsetín – Pozděchov (R49), podchycený v PÚR ČR 2008. Územní plán Valašské Meziříčí zpřesňuje vymezení koridoru silniční dopravy republikového pro vybudování silnice I/57. Koridor je veden západním okrajem města, v souběhu se Vsetínskou Bečvou. PK06 – koridor na silničních tazích Rožnov p.R.

nadmístního významu Valašské Meziříčí –

Územní plán Valašské Meziříčí zpřesňuje vymezení koridoru silniční dopravy nadmístního významu pro vybudování silnice I/35. Koridor je veden severně od města, do prostoru mezi Krhovou a Hrachovcem, dále v souběhu s Rožnovskou Bečvou. PK15 – koridor na silničních tazích Bystřice pod Hostýnem – Poličná

nadmístního významu – přestavba úseku

Územní plán Valašské Meziříčí zpřesňuje vymezení koridoru silniční dopravy nadmístního významu pro vybudování silnice II/150. Koridor je veden jižně od Poličné, v souběhu s železniční tratí. Zařízení kombinované dopravy nadmístního významu (překladiště a logistická centra) – Valašské Meziříčí Územní plán Valašské Meziříčí vymezuje plochy kombinované dopravy na k.ú. Valašské Meziříčí v prostoru styku železničních tratí 303 a 280. L02 – letiště Poličná – Choryně u Valašského Meziříčí – letiště nadmístního významu s vnitrostátním provozem Pro realizaci vnitrostátního letiště je určena plocha stávajícího letiště vymezena na k.ú. Poličná , v severní části katastrálního území. P04 – koridor veřejné infrastruktury nadřazené distribuční soustavy – RS + VTL plynovod Choryně - Kelč Trasa VTL plynovodu Choryně – Kelč nezasáhne území řešené územním plánem Valašské Meziříčí. 12


B01 – koridor DV3 – prodloužení produktovodu Loukov - Sedlnice Územní plán Valašské Meziříčí zpřesnuje v prostoru severozápadní části řešeného území koridor pro realizaci produktovodu Loukov – Sedlnice (Mošnov). ZÚR stanovuje jako závazný dokument pro komplexní řešení protipovodňové ochrany Plán oblasti povodí Moravy. Plochy a koridory skladebných prvků regionálního územního systému ekologické stability: PU85 – regionální biocentrum č.149 – Drážky PU142 – regionální biokoridor č. 1547 – Drážky – K143 PU143 - regionální biokoridor č. 1548 – Drážky – RK1551 PU148 - regionální biokoridor č. 1553 – RK 1547 – Střítež Územní plán Valašské Meziříčí upřesňuje vymezení výše uvedených prvků regionálního územního systému ekologické stability v prostoru kolem Rožnovské Bečvy. ZÚR pro potřeby stanovení cílových charakteristik krajiny stanovují na území města Valašské Meziříčí základní typ krajiny – krajina zemědělská harmonická, krajina zemědělská intenzivní a krajina s vysokým podílem povrchových vod. Dále vymezují krajinný celek – Valašskomeziříčsko a krajinné prostory – Valašské Meziříčí, Bystřička a Loučsko. Územní plán minimalizuje možná ohrožení krajiny zemědělské harmonické tím, že omezuje rozvoj nové zástavby do volné krajiny kolem jednotlivých sídel. Rozvoj rodinné rekreace územní plán navrhuje na vhodných plochách v místní části Brňov a hromadná rekreace je navržena pouze ve vazbě na sportovní areál na severovýchodním okraji Valašského Meziříčí. Tyto návrhy rekreačního využití nejsou však tak rozsáhlé a intenzivní, aby došlo k ohrožení okolní krajiny. Koncepce územního plánu ve vztahu ke krajině odpovídá požadavkům zásad pro využívání krajiny zemědělské harmonické. Krajina zemědělská intenzivní se nachází v severozápadní části řešeného území. Nová zástavba je navrhována pouze ve vazbě na zastavěné území Lhoty u Choryně. Toto řešení minimalizuje zábory a možnost poškození ZPF. Vzhledem k tomu, že se převážně jedná o rozvoj bydlení, nepředpokládá se umísťování staveb velkých objemů a výšek. Celková koncepce rozvoje tohoto prostoru odpovídá požadavkům pro využívání krajiny zemědělské intenzivní. Krajina s vysokým podílem povrchových vod se nachází v jižní části řešeného území. Významným zásahem v nivě Vsetínské Bečvy bude realizace navrhované silnice I/57. Tento záměr je v tomto prostoru vymezen na základě požadavku aktualizace ZÚR ZK. Jiné rozvojové záměry nejsou v nivě Vsetínské Bečvy navrhovány. Stávající a navrhované využití ploch v tomto prostoru je v souladu se zásadami pro využívání krajiny s vysokým podílem povrchových vod. ZÚR stanovují na území ORP Valašské Meziříčí rozvojovou oblast nadmístního významu N-OB1 Podbeskydsko, pro kterou se stanovuje dodržování zásad pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro území plánování. Územní plán Valašské Meziříčí v souladu se zásadami pro rozhodování o změnách v území navrhuje: Ad a) Pro posílení kooperace mezi Valašským Meziříčím a Novým Jičínem je navrženo kapacitnější propojení silniční dopravou.

13


Ad b) Rozvoj hospodářských a sociálních aktivit je v souladu s požadavkem vymezen v místních částech Krhová a Hrachovec. Ad c) Řešené území ÚP Valašské Meziříčí prostřednictvím k.ú. Brňov sousedí se specifickou oblastí SOB2 republikového významu – k.ú. Bystřička I. V tomto prostoru územní plán nenavrhuje žádné rozvojové záměry, které by jakkoliv ovlivnily území sousedící specifické oblasti SOB2 Beskydy. Územní plán Valašské Meziříčí v souladu s úkoly pro územní plánování navrhuje: Ad a) Územní plán Valašské Meziříčí zpřesňuje územní vymezení koridorů dopravní a technické infrastruktury vymezených v aktualizaci ZÚR ZK (silnice I/35, I/57, II/150, produktovod). Ad b) Koordinaci územní souvislosti úseku koridoru I/35 Valašské Meziříčí – I/48 se sousedními kraji je nutné provést v územním plánu Lešná. Ad c) V rámci zpracování územního plánu Valašské Meziříčí byly prověřeny zastavitelné plochy ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí dle jejich potřebnosti a vztahu k nadřazeným rozvojovým záměrům. Pro jednotlivé druhy zastavitelných ploch jsou v územním plánu stanoveny podmínky pro jejich využití. Ad d) Základním koncepčním záměrem územního plánu je vytvoření kompaktních sídel, s minimalizováním rozvoje nové zástavby do volné krajiny a omezením negativních vlivů rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty řešeného území. Územní plán dále chrání významné plochy veřejné zeleně v zastavěném území jejich vyznačením a stanovením takových podmínek využití pro tyto plochy, které je ochrání před nežádoucím zastavěním. Aktualizace ZÚR ZK stanovuje priority územního plánování,míra uplatnění jednotlivých priorit formulovaných v článcích 1 až 14 v územním plánu Valašské Meziříčí je následující: Článek 1 Pro zajištění příznivého životního prostředí územní plán navrhuje realizovat záměry především v oblasti silniční dopravy.Navrhované vedení tras silnic I. a II. třídy mimo jednotlivá sídla přinese zlepšení životních podmínek v obytných zónách přes které v současnosti tyto silnice procházejí. Hospodářský rozvoj je podpořen návrhem rozvojových ploch výroby vázaných především na stávající výrobní areály. Sociální soudržnost obyvatel územní plán podporuje stanovením podmínek pro navrhované rozsáhlejší obytné zóny, které přinesou vytvoření nových veřejných prostranství pro setkávání obyvatel. Článek 2 Územní plán Valašské Meziříčí zpřesňuje územní vymezení významných krajských záměrů podchycených v aktualizaci ZÚR ZK a ostatních koncepcích Zlínského kraje především v oblasti dopravní a technické infrastruktury. Článek 3 Priorita nemá vliv na ÚP Valašské Meziříčí. Článek 4 Navržená koncepce rozvoje Valašského Meziříčí posiluje jeho význam zlepšením dopravní dostupnosti města, rozvojem hospodářských aktivit a vytvořením podmínek pro kvalitní bydlení. Kooperativní vztahy mezi městem a jeho jednotlivými místními částmi jsou posíleny návrhem společných rozvojových záměrů v oblasti dopravní a technické infrastruktury. 14


Článek 5 Pro zlepšení dopravní dostupnosti Valašského Meziříčí územní plán navrhuje nové trasy silnic I. a II. třídy v oblasri silniční dopravy a pro rozvoj cyklistické dopravy jsou navrženy další trasy cyklistických stezek, které doplní stávající síť. Článek 6 Jedním ze základních koncepčních záměrů územního plánu Valašské Meziříčí je vytvoření kompaktních sídel, s minimalizováním rozvoje nové zástavby do volné krajiny a eliminováním zásahů do krajinného rázu. Z pohledu rozvoje jednotlivých sídel je snahou urbanistické koncepce zabránit jejich vzájemnému plošnému propojování. Jedná se především o srůstání kompaktní zástavby města Valašské Meziříčí, s nejbližšími místními částmi. Tento záměr by měl přispět k zachování identity jednotlivých sídel. Článek 7 Podpora rozvoje hospodářských funkcí na území města Valašské Meziříčí, které je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 Podbeskydsko je zabezpečena: Návrhem nového využití stávajících devastovaných průmyslové výroby formou přestaveb s novým využitím

areálů

zemědělské

a

Návrhem rozvoje hromadné rekreace Návrhem nových tras silniční sítě pro zlepšení dostupnosti města a omezení negativních vlivů silniční dopravy na obytná území jednotlivých sídel přes která stávající trasy v současnosti procházejí. Návrhem rozvoje sítí technické infrastruktury Článek 8 Priorita nemá vliv na ÚP Valašské Meziříčí neboť území města není součástí specifických oblastí Zlínského kraje. Článek 9 Správní území města Valašské Meziříčí nedisponuje významnými přírodními, surovinovými, léčivými a energetickými zdroji. Územní plán umožňuje realizovat v řešeném území záměry na rozvoj obnovitelných zdrojů energie – např. realizace vodní elektrárny na Bečvě, k.ú. Krásno nad Bečvou. Článek 10 Celková koncepce rozvoje města a jeho jednotlivých místních částí upřednostňuje využití vnitřních rezerv – volných ploch uvnitř zastavěného území. Pro územní rozvoj je také navrženo přednostní využití zdevastovaných převážně výrobních areálů pro nové účely. Část rozvojových ploch je převzata ze schváleného ÚPN SU Valašské Meziříčí, jedná se záměry, které nebyly doposud realizovány. Koncepce rozvoje minimalizuje extenzivní rozvoj nové zástavby do volné krajiny a současně tak minimalizuje zábory ZPF, především zvláště chráněných půd. Článek 11 ÚP Valašské Meziříčí respektuje zařízení související s civilní ochranou obyvatelstva – viz kapitola C9 textové části odůvodnění ÚP. Článek 12 Priorita nemá vliv na ÚP Valašské Meziříčí.

15


Článek 13 Pro zlepšení prostorové integrace s územím sousedního Moravskoslezského kraje je navrženo kapacitnější propojení silniční dopravou mezi Valašským Meziříčím a Novým Jičínem. Potřeba koordinace se sousedními obcemi je popsána podrobněji v kapitole A.2. Článek 14 Priorita nemá vliv na ÚP Valašské Meziříčí. A.5.2

PLÁN OBLASTÍ POVODÍ MORAVY Zastupitelstvo Zlínského kraje schválilo dne 16.09.2009 usnesením č.0163/Z07/09 Plán oblastí povodí Moravy. Závazná část je vydána Nařízením Zlínského kraje č.1/2010 ze dne 17.05.2010. Plán oblastí povodí Moravy navrhuje na území města Valašské Meziříčí v prioritní oblasti č.4 – území dolní Bečvy soutoku s Moravou realizaci těchto protipovodňových opatření: Pořad. číslo

Název opatření

Lokalita, obec

Vodní tok

Úroveň přípravy

C1

Hráz Val. Meziříčí V

Valašské Meziříčí

Bečva

Studie ZLK

C2

Hráz Val. Meziříčí VI


Bečva

Studie ZLK

C3



Bečva

Studie ZLK

C4

Úprava koryta, hráz + Valašské Meziříčí - Loučka retenční nádrž, obtok. Poličná koryto

Obec SP

Navržené ochranné hráze vybudované podél Bečvy budou chránit zastavěné území Krásna nad Bečvou a Juřinky před zaplavením. V Poličné je navrženo ohrázování Loučky, pro vybudování ochranných hrází (sypaných nebo ochranných zdí) jsou navrženy zastavitelné plochy podél vodního toku. Územní plán dále řeší problematiku budování ochranných hrází a dalších protipovodňových opatření jejich přípustností v rámci jednotlivých druhů ploch s rozdílným způsobem využití. A.5.3

STUDIE OCHRANY PŘED POVODNĚMI NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE Studie řeší komplexní ochranu před povodněmi na území Zlínského kraje. Současně je tato studie podkladem pro Plán oblasti povodí Moravy a Plán oblasti povodí Dyje. Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje navrhuje na území řešeném v ÚP Valašské Meziříčí tato protipovodňová opatření: Navržena řízená inundace Hrachovec – RI011 na Rožnovské Bečvě. Navržené protipovodňové hráze: – hráz Valašské Meziříčí I – H600, na Vsetínské Bečvě – hráz Valašské Meziříčí II – H011, na Vsetínské Bečvě – hráz Valašské Meziříčí III – H012, na Vsetínské Bečvě 16


– hráz Valašské Meziříčí IV – H019a, na Rožnovské Bečvě – hráz Valašské Meziříčí V – H019b, na Bečvě – hráz Valašské Meziříčí VI – H019c, na Bečvě – hráz Valašské Meziříčí VI – H020, na Bečvě Navržena retenční nádrž (poldr) Hrachovec na Rožnovské Bečvě Územní plán v souladu se studií vymezuje plochu pro řízenou inundaci na Rožnovské Bečvě a navrhuje zastavitelnou plochu pro vybudování hráze retenční nádrže (suché vodní nádrže) na severovýchodním okraji Hrachovce. Navržené protipovodňové hráze je možné budovat v rámci jednotlivých druhů ploch v rámci přípustných činností, které umožňují budování protipovodňových opatření. A.5.4

PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE Územní plán Valašské Meziříčí je zpracován v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje. V oblasti zásobování pitnou vodou je dle PRVKZK navržena plocha pro vybudování vodojemu Vrchovina, jihovýchodně od Valašského Meziříčí. Dle navržené koncepce rozvoje je navrženo rozšíření stávající vodovodní sítě. V oblasti likvidace odpadních vod je v souladu s požadavky PRVKZK navrženo vybudování lokální čistírny odpadních vod a trasy kanalizačních sběračů v místní části Lhota u Choryně. V případě místní části Brňov je navržena splašková kanalizace s vyústěním do přečerpávací stanice s výtlakem do kanalizace obce Jarcová a čištěním odpadních vod na ČOV Jarcová. Dobudování kanalizační sítě je v souladu s PRVKZK navrženo v ostaních místních částech Valašského Meziříčí s tím, že odpadní vody budou odvedeny k vyčištění na stávající ČOV nacházející se na území Krásna nad Bečvou.

A.5.5

KONCEPT SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE A ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE Koncept je zaměřen na trvalé zlepšování ochrany ovzduší formou snižování emisí škodlivin, ochranu klimatu ve Zlínském kraji a zkvalitnění imisního stavu ovzduší Zlínského kraje s cílem podpořit rozvoj regionu za podmínek udržitelného rozvoje. V souladu s navrženými opatřeními v Konceptu snižování emisí a imisí Zlínského kraje v oblasti dopravy na snížení zatížení ovzduší oxidy dusíku jsou v územním plánu Valašské Meziříčí navrženy nové trasy silnic I/35, I/57 a II/150.

A.5.6

PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE Plán odpadového hospodářství vytváří a zajišťuje provázaný systém rozvoje odpadového hospodářství na území Zlínského kraje a stanovuje směry a cíle pro budoucí nakládání s odpady. V souladu s požadavkem Plánu odpadového hospodářství na maximální využití stávajícího systému nakládání s odpady je navrženo rozšíření stávající skládky Hrachovec a je navržena plocha pro třídění odpadů.

A.5.7

AKTUALIZACE GENERELU DOPRAVY ZLÍNSKÉHO KRAJE Generel dopravy je základním dopravně – inženýrským dokumentem v oblasti rozvoje dopravních sítí a rozvoje dopravy Zlínského kraje. Zpracovaná aktualizace posoudila a vyhodnotila návrhy původního dokumentu s ohledem na vývoj, nové poznatky a údaje navrhla změny nebo korekce řešení. 17


V souladu s návrhem výhledové koncepce aktualizovaného Generelu dopravy Zlínského kraje jsou v oblasti silniční dopravy v ÚP Valašské Meziříčí navrženy trasy silnic I/35, I/57 a II/150. V oblasti železniční dopravy jsou plochy dráhy považovány za stabilizované, není požadavek na jejich rozšíření či korekci. V oblasti kombinované dopravy není požadavek na umístění veřejného logistického centra. V oblasti vodní a letecké dopravy nejsou uplatněny žádné požadavky. Pro zlepšení cyklistické infrastruktury jsou v územním plánu navrženy nové trasy cyklistických stezek, které doplňují stávající síť v trase významné regionální cyklotrasy vymezené v generelu podél Vsetínské Bečvy a Bečvy. A.5.8

STRATEGIE VYUŽITÍ BROWNFIELDS VE ZLÍNSKÉM KRAJI Strategie využití brownfields je zaměřena na monitorování jednotlivých lokalit brownfields a zpracování návrhu strategických priorit, opatření a aktivit pro řešení této problematiky. Na správním území města Valašské Meziříčí nebyly strategií identifikovány brownfields s rozlohou nad půl hektaru.

A.5.9

STRATEGIE ROZVOJE ZLÍNSKÉHO KRAJE 2009 - 2020 Strategie rozvoje Zlínského kraje je zaměřena na posilování konkurenceschopnosti ekonomiky Zlínského kraje a kvalitu života v něm a současně doporučuje cesty, jimiž by se měla hospodářská, sociální a environmentální politika kraje vydávat. Ve Strategii rozvoje Zlínského kraje nejsou uvedeny žádné konkrétní záměry směřující na správní území města Valašské Meziříčí. V souladu s obecnými závěry strategie územním plán navrhuje rozvoj ekonomických aktivit, dopravy a cestovního ruchu.

A.5.10 ÚZEMNÍ STUDIE „ROZVOJ KOMBINOVANÉ DOPRAVY A LOGISTIKY NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE VE VZTAHU K ROZVOJOVÝM POTENCIÁLŮM A PŘEDPOKLADŮM ÚZEMÍ“ Územní studie vyhodnocuje a prověřuje území Zlínského kraje z hlediska možného umístění veřejných logistických center s ohledem na rozvojový potenciál území a podmínky využití jednotlivých vytypovaných lokalit. Z celkového počtu 25 vytipovaných a prověřených lokalit bylo v rámci 1. etapy bylo 10 lokalit vyhodnoceno jako vhodných. V rámci 2. etapy byl proveden výběr lokalit, které budou podrobněji prověřeny a hodnoceny na základě multikriteriálního hodnocení. Po dalším upřesnění výsledný návrh zahrnuje tyto lokality vhodné pro umístění veřejných logistických center v tomto pořadí – Napajedla – průmyslová zóna, Staré Město – Hlaviny, Lešná, Valašské Meziříčí – jih. Zpracovatel územní studie doporučuje lokalitu Lešná sledovat jako nejvhodnější plochu pro umístění druhého veřejného logistického centra, obsluhujícího severovýchodní oblast Zlínského kraje s přesahem do kraje Moravskoslezského. Prověřovaná lokalita Valašské Meziříčí – jih není ze strany projektanta doporučena jako nejvhodnější k dalšímu sledování pro umístění veřejného logistického centra regionálního významu. Jejich případné využití pro umístění veřejného logistického centra však není tímto doporučením zásadně vyloučeno. Územní plán navrhuje zastavitelnou plochu ID430 a 431 pro vybudování veřejného logistického centra v prostoru mezi stávající železniční tratí a navrhovanou silnicí 18


I/57. Zastavitelné plochy jsou vzhledem k vymezení v územní studii upřesněny vzhledem k územním podmínkám a podrobnějšímu mapovému podkladu.

B.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

B.1

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Koncept územního plánu Valašské Meziříčí je zpracován na základě Zadání územního plánu Valašské Meziříčí, které bylo schváleno usnesením z 32. mimořádného zasedání Zastupitelstva města Valašské Meziříčí konaného dne 25.června 2009.

B.1.1

KAPITOLA A Uzemní plán Valašské Meziříčí je zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 a Zásadami územního rozvoje Zlínského kraje.

B.1.2

KAPITOLA B Koncepce územního plánu reaguje na slabé stránky a hrozby vymezené v RÚR ORP Valašské Meziříčí. Hrozby, které lze eliminovat návrhem konkrétního řešení v územním plánu jsou součástí urbanistické koncepce rozvoje řešeného území nebo jsou obecně formulovány formou zásad rozvoje řešeného území. V ostatních případech, kdy nelze nástroji územního plánování ovlivnit stanovené hrozby, neklade územní plán překážky k jejich řešení jiným způsobem.

B.1.3

KAPITOLA C Celková koncepce rozvoje města a jeho místních částí je formou obecných zásad urbanistické koncepce a grafickým vymezením rozvojových ploch řešena v souladu s požadavky zadání. Nové plochy pro zahrádkářské osady nejsou navrhovány. Rozvoj rodinné rekreace je směrován především do místní části Brňov, kde jsou pro rozvoj vymezeny plochy smíšené rekreační. Tyto plochy byly již schváleny v ÚPN SÚ Valašské Meziříčí. , nová koncepce umožňuje v těchto plochách rozvíjet bydlení spolu s rodinnou rekreací. Dále je možné rozvíjet rodinnou rekreaci v Hrachovci v lokalitě Vichury, ale pouze v rámci volných ploch uvnitř zastavěného území.

B.1.4

KAPITOLA D V souladu s požadavky zadání je snahou územního plánu celková harmonizace plošného a prostorového uspořádání města a jeho místních částí. Pro jednotlivé druhy ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny podmínky využití a podmínky pro jejich prostorového uspořádání. Pro plochy smíšené v centrální zóně, které jsou nejvýznamnější z hlediska vzhledu centrální části města, jsou stanoveny podmínky, které by měly zabezpečit kvalitní architektonickou úroveň jednotlivých staveb a urbanistického řešení ploch.

B.1.5

KAPITOLA E Územní plán navrhuje pro rozvoj města a jeho místních částí potřebnou dopravní a technickou infrastrukturu. V případě vedení navrhovaných tras dopravní a technické infrastruktury převážně mimo zastavěné území města a jeho místních částí jsou pro tuto infrastrukturu vymezeny koridory. 19


Technická vybavenost je navržena v souladu s obecnými požadavky na vymezování ploch vyhlášky 501/2006 o obecných požadavcích na využívání území, § 10. Cyklistická a pěší doprava je řešena v zastavěném území a zastavitelných plochách formou přípustných činností v jednotlivých druzích urbanizovaných ploch. B.1.6

KAPITOLA F Územní plán Valašské Meziříčí v souladu s požadavkem zadání stanovuje obecnou ochranu kulturních památek, archeologických nalezišť a urbanisticky cenných částí města. Současně formou obecných zásad jsou chráněny všechny přírodní prvky a cenná území s významným přírodním a krajinným potenciálem. Většina záměrů vymezených na nejkvalitnějších půdách I. a II: třídy ochrany byla na těchto půdách vymezena již ve schváleném ÚPN SÚ Valašské Meziříčí o do územního plánu byly tyto nerealizované záměry po prověření převzaty.

B.1.7

KAPITOLA G Územní plán Valašské Meziříčí vymezuje veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření v souladu s požadavky zadání. Pro řešené území nejsou vymezeny veřejně prospěšné stavby pro zajištění obrany a bezpečnost státu, k ochraně archeologického dědictví a k zajištění obrany a bezpečnosti státu.

B.1.8

KAPITOLA H Budoucí zdroje hluku se dají obtížně identifikovat, řešení problematiky hluku a vibraci je řešeno formou obecných zásad pro plochy, kde se tyto zdroje dají předpokládat. V případě vymezení nových zastavitelných ploch jsou tyto plochy umístěny převážně mimo území s potenciálním rizikem přírodních katastrof nebo havarijních situací. V záplavových územích vymezuje územní plán nové zastavitelné plochy převážně v případech, že se jedná o využití volných ploch uvnitř zastavěného území města. Podrobnější popis a zdůvodnění zastavitelných ploch vymezených v záplavovém území viz. Kapitola C6 Protipovodňová ochrana. Ostatní požadavky zadání byly při zpracování konceptu územního respektovány.

B.1.9

KAPITOLA I Problémy a střety v řešeném území, které bylo nutno řešit v průběhu zpracování konceptu územního plánu Valašské Meziříčí, byly řešeny v souladu s požadavky a pokyny stanovenými v zadání pro tyto situace.

B.1.10 KAPITOLA J Při zpracování konceptu územního plánu Valašské Meziříčí byly zapracovány nerealizované záměry ze schváleného UPN SÚ Valašské Meziříčí, pouze v případech kdy tyto záměry kolidovaly s vymezením koridorů pro silniční dopravu byly tyto záměry zamítnuty nebo upraveny. Většina záměrů vymezených na nejkvalitnějších půdách I. a II: třídy ochrany byla na těchto půdách vymezena již ve schváleném ÚPN SÚ Valašské Meziříčí o do konceptu územního plánu byly tyto nerealizované záměry po prověření převzaty. Při zpracování územního plánu byly respektovány ostatní požadavky zadání.

20


B.1.11 KAPITOLA K Územní plán Valašské Meziříčí vymezuje plochy, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití zpracováním územní studie. Tato podmínka je stanovena převážně pro rozsáhlejší rozvojové plochy , které jsou určeny pro bydlení. V případě ploch přestaveb je uplatněna podmínka územní studie pouze v případě přestavby autobusového nádraží po jeho přemístění k vlakovému nádraží a lokality u vlakového nádraží – bývalý areál pily. U ostatních ploch přestaveb bylo od podmínky zpracování územní studie odstoupeno, vzhledem k tomu, že byt to nebylo vzhledem k charakteru přestavby a rozsahu plochy účelné. U koridorů dopravní a technické infrastruktury nejsou podmínky zpracování územní studie uplatněny. B.1.12 KAPITOLA L Územní plán Valašské Meziříčí nevymezuje plochy a koridory, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. B.1.13 KAPITOLA M Pro územní plán Valašské Meziříčí je zpracováno Vyhodnocení vlivů územního plánu města Valašské Meziříčí na udržitelný rozvoj území. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území jsou součástí kapitoly D v textové části odůvodnění. B.1.14 KAPITOLA N Variantní řešení Územního plán Valašské Meziříčí je uplatněno v případě řešení dopravy silniční – silnice I/57 při zpracování konceptu územního plánu. Při zpracování návrhu územního plánu byla vybrána a zapracována nejvhodnější trasa silnice I/57. B.1.15 KAPITOLA O Textová a grafická část územního plánu Valašské Meziříčí je zpracována v souladu s požadavky přílohy č.7 vyhlášky 500/2006, Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. U výkresu základního členění a u výkresu širších vztahů došlo k úpravě použitých měřítek. V rámci skladby grafické části územního plánu a odůvodnění územního plánu bylo upraveno pořadí jednotlivých výkresů. Výkresy dopravy, vodního hospodářství a energetiky jsou zařazeny do části odůvodnění územního plánu. B.2

ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

B.2.1

POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE STANOVISEK DOTČENÝCH ORGÁNŮ, POŽADAVKY SOUSEDNÍCH OBCÍ A POŽADAVKY ZE STANOVISKA KRAJSKÉHO ÚŘADU: Překontrolovat a doplnit výkresovou část o památné stromy. Památné stromy doplněny z aktualizovaných podkladů ÚAP. Doplnit do výkresové části registrované významné prvky. Registrované významné prvky doplněny z aktualizovaných podkladů ÚAP.

21


Zapracovat výsledky posouzení lokality Vichury do textové části návrhu (posouzení krajinného rázu zajistí odbor ŽP MěÚ Valašské Meziříčí – viz stanovisko ochrany přírody. Vytvořit na bezlesém svahu v lokalitě Vichury interakční prvek pro posílení travního typu v typické mozaice lesů a luk. Územní plán Valašské Meziří – návrh v lokalitě Vichury nenavrhuje žádné rozšíření rekreačního využití území a ponechává lokalitu ve stavu ploch krajinné zeleně – K a ploch zemědělských – Z. Dochází pouze ke stabilizaci stávajících staveb – plochy smíšené rekreační – SO.4, které jsou také zapsány v katastru nemovitostí. Navržené řešení zajišťuje dostatečnou ochranu přírodních hodnot dané lokality. Odůvodnit nové plochy které zasahují do protipovodňových opatření dle Plánu oblastí povodí Moravy. Odůvodnění je součástí kapitoly C6 – protipovodňová ochrana. Přepracovat text na str. 12 v bloku C.3.1. odůvodnění Řešené území je územím s archeologickými nálezy a ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči musí být respektována již od doby přípravy stavebních prací na území s archeologickými nálezy příslušná ustanovení cit. zákona (ust. § 22 odst. 2 a další). To znamená, že v případě stavebních činností na území s archeologickými nálezy jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Výše uvedený text byl zapracován do kapitoly C.3.1 textové části odůvodnění. Přepracovat text na str. 11 v bloku C.3.1. odůvodnění opravit č.j. 561/1/40194 rozhodnutí referátu kultury Okresního úřadu Vsetín pro určení ochranného pásma filiálního kostela Nejsvětější Trojice ze dne 24. října 1994 na č.j. 561/1/401/94. Text opraven dle požadavku. U plochy číslo ID 409 vypuštění parcely č. 110/7 Rozsah plochy ID409 zmenšen o parcelu 110/7, k.ú. Valašské Meziříčí, parcela vymezena jako stávající plocha veřejného prostranství. Zohlednit a vypořádat připomínky uvedené v koordinovaném stanovisku Krajského úřadu Zlínského kraje č.j. 57173/2010 ze dne 6. října 2010 dle jednotlivých složkových zákonů. Reakce územního plánu na vyhodnocení závěrů a doporučení stanovených v kapitole A8 – Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území je součásti textové části kapitoly D. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Opravit v dokumentaci Vyhodnocení na str. 62 v kap. A.5.4 Vliv na půdu .“ silnice I/56 na silnici I/57 a silnici I/37 na silnici I/35. Opraveno U lokalit BI 322, BH 376, SO.1 409 situovaných při komunikaci I/57 a lokalit BH 391, BH 392 a BH 395 situovaných při místní komunikaci - ulici Palackého využití území pro bydlení pouze jako podmíněně přípustné za podmínky, že bude zajištěna ochrana staveb určených pro bydlení před hlukem z dopravy. Lokalita ID322 určená pro bydlení v rodinných domech a ID391 pro bydlení hromadné jsou ze zpracování návrhu územního plánu vypuštěny. U lokalit ID376, 409, 392 a 395 je pro tyto lokality stanovena podmínky, že realizovat bydlení 22


v těchto rozvojových plochách je možné pouze za předpokladu zajištění ochrany před hlukem ze silniční dopravy. Doplnit do výkresové a textové části podmínky pro využívání ploch v lokalitě Vichury k.ú. Hrachovec. Územní plán Valašské Meziří – návrh v lokalitě Vichury nenavrhuje žádné rozšíření rekreačního využití území a ponechává lokalitu ve stavu ploch krajinné zeleně – K a ploch zemědělských – Z. Dochází pouze ke stabilizaci stávajících staveb – plochy smíšené rekreační – SO.4, které jsou také zapsány v katastru nemovitostí. Navržené řešení zajišťuje dostatečnou ochranu přírodních hodnot dané lokality. Do textové části návrhu v kap. J doplnit podmínku - posouzení územní studie orgánem ochrany přírody z hlediska krajinného rázu Doplněno. Opravit v tabulkách „Nemovité památky“ název náměstí Míru na náměstí a ul. Leninova na ul. Masarykova. Text v tabulkách opraven dle požadavku. Doplnit k bodu C 7.1 na konec odstavce …a v Plánu ochrany pod vodním dílem Bystřička. Text doplněn v příslušné kapitole. Zakreslit zátopové území zvláštní povodní z VD Karolinka-Stanovnice. Grafické vyznačení území zvláštní povodně pod vodním dílem Karolinka doplněno v koordinačním výkrese. V bodu C 7.3 opravit nadpis tabulky na: Úkryty civilní ochrany Opraveno V bodu C 7.4 vypustit slova hasičské zbrojnice a nahradit současným názvem požární stanice HZS Zlínského kraje. Opraveno V bodu C 7.4 doplnit do odstavce Plochy určené pro výstavbu základny humanitární pomoci: p.č. 2120/1 kynologické cvičiště v k.ú. Val. Meziříčí město a p.č.2602/1 sportovní hřiště ISŠ COP v k.ú. Val. Meziříčí město. Doplněno V bodu C 7.5 doplnit text v případě zatopení firmy TS náhradním místem pro svoz nebezpečných látek je Deza, a.s., Val. Meziříčí. Text doplněn do příslušné kapitoly. K bodu C 7.6 doplnit tabulku „Stacionární zdroje rizik a předpokládané dosahy smrtelné koncentrace nebo nebezpečných účinků při úniku nebezpečných látek. Tabulka doplněna do kapitoly C 8.6 textové části odůvodnění. Grafická část doplnit místní sesuvy které vznikly v roce 2010: k.ú. Krásno n.B., p.č. 522/12, nad RD p. Barbořáka, kategorie sesuvu 2-3 k.ú. Krásno n.B., p.č. 446/55, nad velkoobchodem Janča, kategorie 3 k.ú. Juřinka, p.č. 662/2 a 646/5, jihovýchodně od zakresleného sesuvu 6501, těsně nad místní komunikací, kategorie 2-3 k.ú. Krhová, p.č. 901/1 jihovýchodně od redukční plynové stanice, kategorie 3 k.ú. Poličná, Pod Kotlinou, p.č. 483/1, kategorie 2 23


Vyznačení místních sesuvů nebylo do grafické části provedeno, vzhledem k tomu, že nebyl získán mapový podklad s jejich vymezením, doplněno do textové části. Doplnit do výkresu energetiky název transformátorové stanice na ul. M. Alše. Jedná se o navrhovanou trafostanici, u nových trafostanic není název uváděn. Opravit text v bodě G 3: ÚP vymezuje sportovní hřiště na parcele č. 2120/51 v k.ú. Val. Meziříčí, město, jako plochu pro zajištění obrany státu tj. přistávací plocha vojenských vrtulníků a místo soustředění věcných prostředků pro AČR. Sportovní hřiště, které bude případně sloužit jako přistávací plocha vrtulníků je na pozemku patřící městu, není potřeba uplatnit vyvlastnění. Doplnit do grafické části nemovité kulturní památky vilu č.p. 486 k.ú. Valašské Meziříčí. Kulturní památka – vila čp. 486 ve Valašském Meziříčí byla graficky vyznačena v koordinačním výkrese. Upravit identifikaci nemovité kulturní památky - městského domu č.p. 102, k.ú. Valašské Meziříčí. Vyznačení nemovité kulturní památky je provedeno dle použité digitální katastrální mapy. Redukovat nově navrženou plochu SO.3 ID 174 dle požadavku CHKO Beskydy. Rozsah zastavitelné plochy ID174 byl zmenšen dle požadavku CHKO Beskydy. Požadavky Krajského úřadu odboru ÚPaSŘ (nadřízený orgán územního plánování) zapracovat do návrhu územního plánu. Připomínky KÚ ZK, odboru územního plánování a stavebního řádu byly projednány se zástupci tohoto odboru a dohodnuté a upřesněné požadavky byly zapracovány do návrhu ÚP Valašské Meziříčí. Do textové a grafické části zapracovat návrh trasy cyklostezky podél železniční trati ve směru Valašské Meziříčí – Bystřice pod Hostýnem. Na katastru k.ú. Poličná by měla navazovat na nově rekonstruovaný chodník v místní části Poličná. V grafické části byla vyznačena cyklostezka, která vede v souběhu s železnicí směrem na Branky. Realizace cyklostezek je přípustná prakticky ve všech urbanizovaných a neurbanizovaných plochách. Zařadit vodovodní přivaděč Poličná - Branky do konceptu ÚP dle předložené situace. Trasa vodovodního přivaděče Poličná – Branky byly upřesněna dle poskytnutého podkladu. Přehodnotit navrženou likvidaci odpadních vod pro místní část Brňov a zakreslit návrh dle požadavku Vodovodů a kanalizací Vsetín, a.s. Likvidace odpadních vod bude řešena odvedením splaškových vod na čistírnu odpadních vod v obci Jarcová. Do návrhu zahrnout dopravní řešení trasy silnice I/57 v jižní části řešeného území ve směru od Jarcové jako základní trasu tunelovou. V jižní části řešeného území je v návrhu ÚP zapracována trasa navrhované silnice I/57 vedená tunelovým úsekem na k.ú. Jarcová. Na str.17 kap. C.4.2. SILNIČNÍ DOPRAVA odůvodnění opravte názvy silnic dle seznamu do odůvodnění zahrnout výše uvedené požadavky.

24


Opraveno V kap. C.4.2.2 ZÁKOS - zrušit variantu s MÚK Krhová. Variantní řešení s MÚK Krhová není do návrhu ÚP zapracováno, opraveno v textové a grafické části. V kap. C.4.2.3 OSTATNÍ SILNICE na str. 19 - opravit silnici I/34 na I/35 a dále dát do souladu s grafikou a textem návrhu to, že pro silnice II. a III. tř. jsou rovněž navrženy plochy dopravy silniční nikoliv plochy veřejných prostranství. Opraveno dle požadavku. U navržených funkční využití lokalit pro bydlení u stávajících silnic I. tříd do doby přesměrování těchto silnic mimo město, podmínit tím, že v případě potřeby budou protihluková opatření již pořizována na náklady budoucího stavebníka, popř. vlastníka objektu, neboť se nebude jednat o odstranění staré hlukové zátěže (např. lokality SO.3 - 328 a 329, BH 378, BI 322). Územní plán neřeší způsob financování jednotlivých staveb. Doplnit DS ke všem navrženým plochám silniční dopravy (např. na severu část návrhu I/35 s peáží I/57). Provedena kontrola a doplnění identifikátoru DS k jednotlivým zastavitelným plochám silniční dopravy. Do výkresu dopravy uvádět i identifikační číslo lokality. Ve výkresu dopravy jsou v navržených plochách dopravy uvedena identifikační čísla jednotlivých zastavitelných ploch. Uvádět rovněž ve výkrese dopravy uvádět čísla silnic, resp. orientačně i směry silnic u hranice k.ú. U jednotlivých silnic, v místě přechodu na území sousedních obcí jsou doplněny čísla silnic a jejich směr. Tvary křižovatek ponechat pouze u MÚK, kde byly již prověřeny ve studiích resp. DÚR, pro ostatní ponechat pouze dopravní plochu a neupřesňovat tvar – vypustit např. okružní křižovatku – bude předmětem až následné podrobnější dokumentace. Ve výkrese dopravy byly ponechány pouze mimoúrovňové křižovatky, ostatní křižovatky byly vypuštěny. B.2.2

POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z PODANÝCH NÁMITEK A PŘIPOMÍNEK OBČANŮ A OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ Parc. č. 109, 267 a 2129 v k. ú. Poličná změnit funkční využití plochu smíšené obytné vesnické SO.3. Opraveno Zakreslit vedení el. energie přes pozemky parc.č. 1895, 1894/2, 1899/2, 1896/1 v k. ú. Krhová dle skutečného stavu. Upravena trasa elektrického vedení VN 22kV dle zjištěného stavu v území. Na základě schválené změny č. 7 ÚPnSÚ Valašské Meziříčí opravit plochu přírodní P 774 na plochu výrobních služeb. Zmenšen rozsah plochy přírodní P874 (v konceptu 774), využití uvolněné plochy stanoveno pro průmyslovou výrobu vzhledem k naváznosti na stávající plochy průmyslové výroby.

25


Stavbu plánované trafostanice T 342 posunout v trase vedení VN směrem nahoru na roh parcely č. 787 v k.ú. Křivé. Poloha nové trafostanice upravena dle požadavku. Pozemek parc.č. 480/1 v k. ú. Poličná plocha SO.3 ID 100 bude vypuštěna. Vymezení zastavitelné plochy ID100 na k.ú. Poličná zrušeno. Pozemek parc.č. 1462/2 v k.ú. Poličná - označení plochy P* ID 90 bude odstraněno, plocha bude vymezena jako smíšená obytná vesnická SO.3. Vymezení plochy ID90 pro vybudování komunikace zrušeno, tato plocha se tak stala součástí zastavitelné plochy ID89, která je určena pro rozvoj vesnického bydlení. Pozemek parc.č. 715/1 v k. ú. Krásno nad Bečvou bude vymezen jako plocha občanského vybavení OV, plocha DS zůstává zachována. Část plochy sídelní zeleně na ul. Rožnovská je navrženo využít pro občanskou vybavenost – ID501. Požadavek f. ALEUTY a.s. na vytvoření oplocené obory bude zapracován projektantem, pro předmětnou lokalitu budou stanoveny podmínky využití. Plocha obory je vymezena jako plocha smíšená nezastavěného území a pro tento druh plochy jsou stanoveny podmínky využití území – S*. Pozemky parc.č. 564/5, 564/4 v k.ú. Bynina budou vymezeny jako plochy smíšené obytné vesnické SO.3. Jedná se rozšíření přilehlých ploch u stávajícího RD. Upraveno dle požadavku. Část pozemku parc.č. 1137/5 v k.ú. Krhová bude vymezena jako plocha smíšené obytné vesnické SO.3 ID 191 – dorovnání zástavby. Upraveno dle požadavku. Část parcely č. 991 v k. ú. Krhová zařadit do zastavitelných ploch pro výstavbu rodinného domu. Upraveno dle požadavku. Část pozemku parc.č. 758 v k. ú. Krhová po ochranné pásmo stávajícího plynovodu bude vymezena jako plocha smíšená obytná vesnická SO.3. Zastavitelná plocha ID197 rozšířena směrem východním podél bezpečnostního pásma VTL plynovodu. Část pozemku parc.č. 761 v k. ú. Krhová po ochranné pásmo stávajícího plynovodu bude vymezena jako plocha smíšená obytná vesnická SO.3. Zastavitelná plocha ID197 rozšířena směrem východním podél bezpečnostního pásma VTL plynovodu. Pozemky parc.č. 1440, 1441/1, 1441/2 v k. ú. Valašské Meziříčí – město budou vymezeny jako plochy bydlení – hromadné BH v souladu s platným územním plánem. Upraveno dle požadavku. Část pozemku parc.č. 14 v k. ú. Křivé zahrnout do zastavitelných ploch pro výstavbu rodinného domu. Upraveno dle požadavku. Část pozemku parc.č. 756 v k. ú. Krhová po ochranné pásmo stávajícího plynovodu bude vymezena jako plocha smíšená obytná vesnická SO.3.

26


Zastavitelná plocha ID197 rozšířena směrem východním podél bezpečnostního pásma VTL plynovodu. Části pozemků parc.č. 2120/4, 2120/102, 2120/98, 2120/85 v k. ú. Valašské Meziříčí – město podél stávající komunikace budou vymezeny jako plochy sídelní zeleně Z*. Plochy podél ul. Šafaříkova v místě bývalého areálu kasáren jsou vymezeny jako plochy sídelní zeleně, která bude plnit izolační funkci ve vztahu k blízké obytné zástavbě. Trasa navrhovaného plynovodu bude navržena mimo pozemek parc.č. 1108/82 v k.ú. Hrachovec. Trasa navrhovaného plynovodu upravena dle požadavku. Část pozemku parc.č. 857/2 v k. ú. Krásno nad Bečvou bude vymezena jako plocha silniční dopravy DS, jedná se o rozšíření stávajících ploch. V lokalitě Na Potůčkách je navrženo rozšíření ploch stávajících hromadných garáží. Pozemky parc.č. 1154/1, 1154/2 v k.ú. Poličná budou vymezeny jako plochy smíšené obytné vesnické SO.3. Na západním okraji Poličné je navrženo rozšíření ploch bydlení podél silnice II/150. Část pozemku parc.č. 2009/2 v k. ú. Krhová navazující na stávající plochu obytné zástavby bude vymezena jako plocha smíšená obytná vesnická SO.3. Část parcely 2009/2 ve vazbě na stávající zástavbu byla vymezena pro realizaci bydlení. Upravit funkční využití ploch parcel č. 889/1, 890/2 a 890/7 k.ú. Krásno nad Bečvou dle stávajícího platného územního plánu. Plochy u silnice I/35 na výjezdu z Valašského Meziříčí jsou vymezeny pro rozvoj průmyslové výroby. B.2.3

ROZHODNUTÍ O VÝSLEDNÉ VARIANTĚ ŘEŠENÍ Zastupitelstvo města Valašské Meziříčí rozhodlo, že do návrhu územního plánu projektant zapracuje: 1. v lokalitě na Žabárně z jihu od Vsetína do Valašského Meziříčí - přeložka silnice I/57 – do návrhu zapracovat základní trasu (tunelová). Trasa si vyžádá výstavbu tunelu na katastru obce Jarcová. 2. U silnice I/57 původní trasa kolem hřbitova a ulicí Hulince severně od vrcholu Helštýna. Následující nový úsek silnice přejde mostním objektem přes stávající železniční trať na úrovni Lipty a podél západního okraje zástavby Krhové opustí řešené území. Trasa silnice bude dál od obytné zástavby. 3. U trasy silnice I/35 vypustit MÚK Krhová. Grafická a textová část územního plánu byla upravena dle rozhodnutí o výsledné variantě.

27


C.

KOMPLEXNÍ VARIANTY, DŮSLEDKŮ K ROZBORU

ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

C.1.1

ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Řešené území

k.ú. Lhota u Choryně, Juřinka, Poličná, Bynina, Krhová, Hrachovec, Křivé, Brňov, Krásno nad Bečvou, Valašské Meziříčí-město

Rozloha řešeného území

C.1.2

5 455 ha

Počet obyvatel

27 176

Kraj

Zlínský

Obec s pověřeným obecním úřadem


Obec s rozšířenou působností


VÝVOJ POČTU OBYVATEL Vývoj počtu obyvatel města Valašské Meziříčí má od roku 1991 sestupnou tendenci. Od roku 1991 do roku 2009 došlo k úbytku cca 1068 obyvatel. Město Valašské Meziříčí má však nízký index stáří a dosahuje nadprůměrných podílů dětské a produktivní složky obyvatelstva což vytváří základní předpoklady pro stabilizaci počtu obyvatel. Město Valašské Meziříčí – vývoj počtu obyvatel rok

1990

1991

1992

1993

1994

počet obyv.

26 809

28 244

28 085

28 071

28 036

rok

1995

1996

1997

1998

1999

počet obyv.

28 061

27 960

27 963

27 924

27 810

rok

2000

2001

2002

2003

2004

počet obyv.

27 734

27 585

27 544

27 520

27 481

rok

2005

2006

2007

2008

2009

počet obyv.

27 410

27 362

27 332

27 336

27 176

Územní plán vytváří základní předpoklady pro stabilizaci počtu obyvatel, udržení obyvatel ve městě a jeho místních částech. Tohoto dosahuje územní plán vymezením rozvojových ploch pro bydlení, rozšířením možností nových pracovních míst a možnostmi pro kulturní, sportovní a rekreační vyžití obyvatel.

28


C.2

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ Celková koncepce rozvoje řešeného území vychází z koncepce schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí. Nerealizované rozvojové záměry ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí jsou respektovány, pouze v několika málo případech je jejich vymezení upraveno ve vztahu k územním podmínkám či novým požadavkům na tato území, nebo záměrům s vyšší prioritou. Hlavním cílem navržené koncepce rozvoje je vytvoření vhodných územních podmínek pro potřebný rozvoj města a jeho jednotlivých místních částí v souladu s principy udržitelného rozvoje. Hlavni prioritou z pohledu rozvoje území města i jeho jednotlivých místních částí je přednostní využívání volných ploch uvnitř zastavěných území. Tyto plochy ve většině případů mají vhodné podmínky pro napojení na stávající sítě technické a dopravní infrastruktury a kladou nejmenší nároky na jejich případné dobudování. Jedním ze základních koncepčních záměrů je vytvoření kompaktních sídel, s maximální snahou zabránit extenzivnímu rozvoji nové zástavby do volné krajiny a eliminovat tak negativní důsledků suburbanizace na krajinu. Vytvoření kompaktních sídel přinese účelné využívání a uspořádání území a povede k ekonomickému provozování veřejných sítí dopravní a technické infrastruktury což bude minimalizovat finanční nároky města na budování nových sítí dopravní a technické infrastruktury potřebných pro rozvoj. Z pohledu rozvoje jednotlivých sídel je snahou urbanistické koncepce zabránit jejich vzájemnému plošnému propojování. Jedná se především o srůstání kompaktní zástavby města Valašské Meziříčí, s nejbližšími místními částmi. Nejvíce je nutné problém propojování sídel potlačit ve vztahu k místní části Hrachovec. Tento záměr by měl přispět k zachování identity jednotlivých sídel. Rozvoj jednotlivých místních částí je orientován především na rozvoj bydlení.Rozvojové plochy jsou navrženy převážně ve vazbě na stávající plochy bydlení, v místech s vhodnou terénní orientací, možnostmi napojení na stávající sítě dopravní a technické infrastruktury. Rozsah vymezených zastavitelných ploch vychází z velikosti jednotlivých místních částí. Centrální část města, kterou z větší části tvoří původní historická zástavba města je stabilizována a návrh územního plánu toto centrální území rozšiřuje o plochy severně od Bečvy Jedná se o volné plochy mezi ul Masarykova a Svěrákova a dále o plochy po přemístěném autobusovém nádraží a plochy v ul. Vrbenská. Současně územní plán navrhuje vznik sekundárního městského centra v blízkosti vlakového nádraží, kam je navrženo přemístění autobusového nádraží a je zde navržena přestavba bývalého areálu pily. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlejší rozvojovou plochu, v jejimž okolí se nachází vysokopodlažní zástavba, jsou pro přestavbovou plochu ID451 stanoveny specifické podmínky využití v podobě vyšší maximální podlažnosti (5 nadzemních podlaží) a možnosti výstavby občanské vybavenosti o výměře pozemků pro budovy větší než 1000 m2 . Rozvoj bydlení vlastního města Valašské Meziříčí je orientován směrem jižním a jihovýchodním . V těchto územích jsou nejvhodnější podmínky pro bydlení, území je zde bez negativních vlivů dopravy a výroby. Pro rozvoj bydlení jsou v těchto územích navrženy rozvojové plochy podél ulice Šafaříkova , která směřuje k Hrachovci. Jižním směrem jsou vymezeny rozvojové plochy pro bydlení v prostoru mezi jižním okrajem Valašského Meziříčí a Podlesím. Nové výrobní aktivity jsou převážně situovány ve vazbě na stabilizované výrobní plochy v severní části řešeného a na západním okraji Valašského Meziříčí. Toto umístění umožňuje racionálně využít stávající dopravní a technickou infrastrukturu

29


potřebnou pro rozvoj výroby a současně jsou minimalizovány negativní vlivy výroby na obytné zóny. Rozvoj hromadných forem rekreace je umístěn ve vazbě na stávající sportovně rekreační areál nacházející se u Rožnovské Bečvy na východním okraji Valašského Meziříčí. Poloha celého sportovně rekreačního areálu je vhodná z hlediska silničního dopravního napojení, napojení na cyklistickou a pěší dopravu na ostatní části města. Pro plochy smíšené v centrální zóně jsou stanoveny podmínky, které stanovují požadavky na zpracování architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem a nemožnosti uplatnit pro zde umísťované stavby zkrácené stavební řízení vzhledem k tomu, že se jedná o nejdůležitější části města z hlediska jeho vzhledu. Tyto podmínky by měly zabezpečit kvalitní architektonickou úroveň staveb realizovaných v centrální části města. C.2.1

BYDLENÍ Lhota u Choryně Zastavěné území obce tvoří převážně plochy bydlení - zástavba rodinnými domy. Rozvoj bydlení je kapacitně navržen vzhledem ke stávající velikosti sídla. Zastavitelné plochy pro bydlení jsou navrženy převážně po obvodu sídla, v místech s vhodnou terénní konfigurací a možnostmi napojení na sítě dopravní a technické infrastruktury. Tyto plochy jsou určeny pro rozvoj individuálního bydlení. Rozptýlená stávající zástavba ve volné krajině se na k.ú. Lhota u Choryně vyskytuje minimálně, extenzivní rozvoj zástavby do volné krajiny návrh územního plánu nepodporuje. Juřinka Zastavěné území obce tvoří převážně plochy bydlení se zástavbou rodinných domů. Rozvoj individuálního bydlení je navržen především po obvodu sídla, případně v prolukách stávající zástavby s vhodnými podmínkami terénními a možností napojení na stávající sítě dopravní a technické infrastruktury. Není žádoucí propojení novou obytnou zástavbou podél silnice propojující Juřinku s odtrženou obytnou zástavbou jižně od obce. Toto propojení by zhoršilo podmínky v území z hlediska prostupnosti krajiny a v místě nejsou vhodné terénní podmínky – sesuv. Poličná Rozvoj bydlení je navržen ve vztahu ke kompaktní zástavbě sídla převážně podél jeho severního okraje. Na severozápadním okraji zastavěného území je také navržena nejrozsáhlejší zastavitelná plocha určená pro rozvoj individuálního bydlení. Pro využití této lokality je stanovena podmínka na zpracování územní studie. Další rozvoj bydlení je v menší míře směřován do území jižně od Poličné, kde je obytná zástavba umístěna podél dvou místních komunikací, které směřují z Poliční směrem k jihu. Zde se jedná o vymezení zastavitelných ploch menšího rozsahu vymezených převážně ve vazbě na stávající obytnou zástavbu nebo v prolukách stávajícího zastavění. Bynina Stávající obytná zástavba je situována podél průjezdní komunikace a má výrazně protáhlý, relativně kompaktní tvar. Navrhované plochy pro bydlení jsou vymezeny tak, aby byl zachován kompaktní tvar zastavěného území a zástavba se nerozpínala extenzivně do volné krajiny. Zastavitelné plochy pro bydlení jsou navrženy na severním a východním okraji obce. Rozsah vymezení zastavitelných ploch je relativně malý, vzhledem k velikosti sídla a také vzhledem k životním podmínkám, které může negativně ovlivňovat blízký výrobní areál firmy Deza.

30


Krhová Zastavěné území je situováno podél silnice III. třídy a jeho severní část ve větším rozsahu vybíhá do krajiny a vykazuje vnitřní rezervy v podobě nezastavěných volných ploch. Zastavěné území v této části sídla je velmi členité. Rozvoj bydlení je v této části sídla navržen především na volných plochách uvnitř zastavěného území, které jsou celkem rozsáhlé. Rozvoj bydlení je dále navržen po obvodu sídla v místech s vhodnou terénní konfigurací a možnostmi napojení na sítě dopravní a technické infrastruktury. V těchto případech se jedná především o rozsahem malé plochy. Na území Krhové se výrazně uplatňuje obytná zástavba rozptýlená ve volné krajině. Další rozvoj bydlení do volné krajiny není významně podporován, v několika málo případech jsou vymezeny rozsahem malé zastavitelné plochy ve vazbě na stávající rozptýlenou zástavbu nebo v prolukách stávající rozptýlené zástavby. Samostatnou rozsáhlejší částí Krhové je obytná zástavba v lokalitě Hrádky, která se nachází jihovýchodně od Krhové, u bývalé cihelny. Vzhledem k tomu, že se v bývalém hliníku cihelny provádí skládkování TKO je rozvoj bydlení v této části sídla navržen pouze v prolukách stávající zástavby v západní části, ve vzdálenější poloze ve vztahu ke stávající skládce TKO. Hrachovec Stávající zastavěné území je situováno kolem procházející silnice III. třídy, ve výrazně protáhlém tvaru, který začíná u Rožnovské Bečvy a směřuje jižně do lokality Vichury, kopcovité části Hrachovce. Zastavěné území tvoří především obytná zástavba. Rozvoj bydlení je navržen ve vazbě na stávající zastavěné plochy podél celého východního okraje sídla. Ze západní strany je navržen rozvoj bydlení pouze v severní části obce. V jižní části Hrachovce jsou komplikovanější terénní podmínky a nachází se zde v lokalitě Vichury část zástavby, která zahrnuje bydlení spolu s rekreačními objekty. Zástavba v této lokalitě je považována za stabilizovanou a s jejím dalším rozšiřováním není uvažováno i vzhledem k tomu, že další zástavba narušila krajinný ráz tohoto území. Nežádoucí z pohledu urbanistického je případné propojení další zástavbou Hrachovce a východní části Valašského Meziříčí. Nežádoucí propojení by mělo být blokováno ve výhledu především z důvodu zachování identifikace jednotlivých sídel. Brňov Zastavěné území se nachází v místě se složitější terénní konfigurací, kde se nachází obytná zástavbu spolu s výrazným zastoupením rekreačních objektů. Rozvoj bydlení spolu s rekreačním využitím je navržen v prolukách stávající zástavby, nebo ve vazbě na stávající zástavbu v místech s vhodnými terénními podmínkami a možností napojení na stávající sítě dopravní a technické infrastruktury. Jedná se především o rozsahem malé plochy pro jeden až tři rodinné domy, pouze ve střední části je navržena rozsáhlejší zastavitelná plocha, která propojí stávající zástavbu do jednoho kompaktního tvaru. Jižním směrem od Brňova je významně zastoupena rozptýlená zástavba ve volné krajině. Další rozšiřování zástavby v tomto území není navrhováno. Křivé Zastavěné území obce Podlesí navazuje na stávající zástavbu jižního okraje Valašského Meziříčí. Rozvoj bydlení je navržen v severní části sídla, kde vymezené zastavitelné plochy navazují na stávající obytnou zástavbu Valašského Meziříčí. Další rozvoj bydlení je navržen v jižní části sídla, v rozsáhlé proluce uvnitř stávající zástavby. Ostatní rozvojové plochy jsou navrženy po obvodu stávající zástavby, především v jižní části sídla, jedná se o rozsahem malé plochy pro jeden až dva rodinné domy.

31


Valašské Meziříčí - město Rozvoj bydlení je vzhledem k územním podmínkám v okolí města směrován především na jeho východní okraj. V těchto místech jsou nejvhodnější podmínky vzhledem k tomu, že území není zasaženo negativními vlivy dopravy a výroby. Podél východního okraje města, ve vazbě na stávající obytné zóny jsou navrženy zastavitelné plochy určené pro rozvoj individuálního bydlení. Rozvoj hromadného bydlení je navržen na jihozápadním okraji města, podél ul. Palackého, ve vazbě na stávající plochy hromadného bydlení. Pro zachování identity jednotlivých sídel není vhodné ani v dalekém výhledu propojit další zástavbou město Valašské Meziříčí směrem východním s Hrachovcem. Krásno na Bečvou Krásno nad Bečvou je výrazně limitováno ve svých hranicích z hlediska dalšího rozvoje bydlení. Další rozvoj bydlení je navržen na severovýchodním okraji sídla, ve vazbě na odtržené části obytné zástavby. C.2.2

REKREACE Lhota u Choryně Na území obce se prakticky neuplatňují individuální a hromadné formy rekreace. Rozvoj těchto druhů využití ploch není územním plánem navrhován vymezením samostatných ploch s tímto druhem využití. Rozvoj rodinné rekreace se částečně připouští v plochách smíšených obytných vesnických. Juřinka Plochy využívané k individuální rekreaci se nacházejí na severovýchodním okraji sídla, směrem k řece Bečvě a severozápadně od Juřinky u vodní nádrže a v jižní části obce. Jedná se o několik málo objektů využívaných pro rodinnou rekreaci. Plochy využívané pro hromadné formy rekreace se na území Juřinky nenacházejí. Rozvoj individuální a hromadné rekreace není územním plánem navrhován vymezením samostatných ploch s tímto druhem využití. Rozvoj rodinné rekreace se částečně připouští v plochách smíšených obytných vesnických. Poličná V samotné obci a jejím nejbližším okolí se nachází několik ploch malého rozsahu využívaných pro rodinnou rekreaci nebo pro zahrádkaření. Plochy jsou rozptýleny v rámci zastavěného území a netvoří prostorově rozsáhlejší plošně soustředěnou zástavbu. Objekty individuální rekreace se nacházejí také jižně od Poličné v území s rozptýlenou obytnou zástavbu, jejich zastoupení není významné. Plochy využívané pro hromadné formy rekreace se na území Poličné nenacházejí. Rozvoj individuální a hromadné rekreace není územním plánem navrhován vymezením samostatných ploch s tímto druhem využití. Rozvoj rodinné rekreace se částečně připouští v plochách smíšených obytných vesnických. Bynina Zastoupení ploch rodinné rekreace není na území Byniny významné, Plochy rodinné rekreace se nacházeji v rámci zastavěného území obce v její severní části a severovýchodně od Byniny se nachází skupina několika chat. Plocha s několika objekty rodinné rekreace se nachází východně od Byniny, směrem ke Krhové u silnice I/57. Plochy využívané pro hromadné formy rekreace se na území Byniny nenacházejí. Rozvoj individuální a hromadné rekreace není územním plánem navrhován vymezením samostatných ploch s tímto druhem využití. Rozvoj rodinné rekreace se částečně připouští v plochách smíšených obytných vesnických.

32


Krhová Plochy individuální rekreace se nacházejí převážně rozptýleny v severovýchodní části kompaktního zastavěného území. Zastoupení těchto ploch uvnitř obytné zástavby není významné. Severovýchodně od Krhové se nachází rozsáhlejší koncentrace ploch individuální rekreace v lokalitě Jehličná. Východně od Krhové se významně uplatňuje rozptýlená zástavba ve volné krajině, s větším zastoupením bydlení a menším zastoupením ploch individuální rekreace. Plochy využívané pro hromadné formy rekreace se na území Krhové nenacházejí. Rozvoj individuální a hromadné rekreace není územním plánem navrhován vymezením samostatných ploch s tímto druhem využití. Rozvoj rodinné rekreace se částečně připouští v plochách smíšených obytných vesnických. Hrachovec Uvnitř zastavěného území Hrachovce se nacházi několik objektů individuální rekreace rozptýleně ve střední části obce. Ve volné krajině je několik ploch individuální rekreace východně od obce. Významnější zastoupení má individuální rekreace v lokalitě Vichury jižně od Hrachovce, kde se nachází spolu s obytnou zástavbou. Plochy využívané pro hromadné formy rekreace se na území Hrachovce nenacházejí. Rozvoj individuální a hromadné rekreace není územním plánem navrhován vymezením samostatných ploch s tímto druhem využití. Rozvoj rodinné rekreace se částečně připouští v plochách smíšených obytných vesnických. Brňov V zastavěném území sídla jsou významně zastoupeny plochy individuální rekreace spolu s plochami bydlení. Rozvoj individuální rekreace spolu s bydlením je podporován v samotné obci vymezením nových zastavitelných ploch se smíšeným využitím. V případě smíšené zástavby nacházející se kolem potoka – Medůvka v lokalitě Potoky a zástavby v rozptylu v lokalitě Paseky není zde dále rozvoj smíšené zástavby navrhován. Plochy využívané pro hromadné formy rekreace se na území Brňova nenacházejí. Rozvoj hromadné rekreace není územním plánem navrhován. Křivé V zastavěném území obce se nachází několik málo ploch individuální rekreace především v jižní části. Jihovýchodně od obce se nachází v lokalitě Horní Podhájí plochy smíšené s bydlením a rekreačním využitím. Rozvoj individuální rekreace je možný v této části obce ve vymezených prolukách ve stávající zástavbě. Plochy využívané pro hromadné formy rekreace se na území obce Podlesí nenacházejí. Rozvoj hromadné rekreace není územním plánem navrhován vymezením samostatných ploch s tímto druhem využití. Rozvoj rodinné rekreace se částečně připouští v plochách smíšených obytných vesnických. Valašské Meziříčí - město Vzhledem k charakteru městského prostředí Valašského Meziříčí se plochy individuální rekreace vyskytují uvnitř zastavěného území sporadicky. V místech se složitější terénní konfigurací se v jihovýchodní části města (ul. Šípková) nachází plocha využívaná pro zahrádkaření. Další plochy využívané pro individuální rekreaci spojenou se zahrádkařením se nacházejí západně od města, v blízkosti křížení železniční tratě s Vsetínskou Bečvou. Rozvoj individuální rodinné rekreace není územním plánem navrhován. Plochy využívané pro hromadné formy rekreace se na území Valašského Meziříčí nenacházejí. Rozvoj hromadné rekreace je územním plánem navrhován na severovýchodním okraji města, ve vazbě na stávající sportovní areály. V této lokalitě

33


se předpokládá vybudování přírodní vodní plochy, staveb a zařízení.pro hromadnou rekreaci. Krásno na Bečvou Plochy individuální rodinné rekreace se vzhledem k charakteru a podmínkám městského prostředí uvnitř zastavěného území Krásna nenacházejí. Na severovýchodním okraji sídla se nacházejí plochy využívané k individuální rekreaci spojené se zahrádkařením. Rozvoj individuální rodinné rekreace je přípustný v plochách smíšených obytných vesnických v lokalitě Potůčky. Plochy využívané pro hromadné formy rekreace se na území Krásna nad Bečvou nenacházejí. Rozvoj individuální rodinné a hromadné rekreace není územním plánem navrhován vymezením samostatných ploch s tímto druhem využití. C.2.3

OBČANSKÁ VYBAVENOST Lhota u Choryně Obec je v současnosti vybavena ze základní občanské vybavenosti pouze knihovnou. Vzhledem k velikosti sídla není rozvoj občanské vybavenosti přímo navrhován. Realizace objektů a zařízení základní občanské vybavenosti je přípustná v plochách bydlení. Juřinka Obec není v současnosti vybavena základní občanskou vybaveností. Vzhledem k velikosti sídla není rozvoj občanské vybavenosti přímo navrhován. Realizace objektů a zařízení základní občanské vybavenosti je přípustná v plochách bydlení. Poličná Obec je v současnosti vybavena základní občanskou vybaveností – základní škola, maloobchod, veřejné stravování, hasičská zbrojnice, služby. Vzhledem k velikosti sídla není rozvoj občanské vybavenosti přímo navrhován, stávající stav je považován za vyhovující. Realizace objektů a zařízení základní občanské vybavenosti je přípustná v plochách bydlení. Bynina Obec je v současnosti vybavena základní občanskou vybaveností – mateřská škola, maloobchod, veřejné stravování, hasičská zbrojnice, služby. Vzhledem k velikosti sídla není rozvoj občanské vybavenosti přímo navrhován, stávající stav je považován za vyhovující. Realizace objektů a zařízení základní občanské vybavenosti je přípustná v plochách bydlení. Krhová Základní občanská vybavenost je koncentrována ve střední části obce, v okolí návsi. V severní části obce se nachází prodejna potravin a mateřská škola. Skladba a kapacita občanského vybavení je vyhovující. Rozvoj občanské vybavenosti není územním plánem přímo navrhován, realizace objektů a zařízení základní občanské vybavenosti je přípustná v plochách bydlení. Hrachovec Základní občanská vybavenost je koncentrována ve střední části obce – prodejna potravin, veřejné stravování, knihovna, hasičská zbrojnice. Služby a prodej se nacházejí také v areálu bývalého zemědělského družstva, který je v současnosti využíván pro průmyslovou výrobu, skladován a služby. Rozvoj občanské vybavenosti není územním plánem přímo navrhován, realizace objektů a zařízení základní občanské vybavenosti je přípustná v plochách bydlení. Ostatní občanská vybavenost – služby a obchodní prodej může být realizována v rozvojových 34


plochách smíšených výrobních, které rozšiřují bývalý zemědělský areál, na severovýchodním okraji Hrachovce. Brňov Občanská vybavenost – veřejné stravování, prodej se nachází v západní části obce u silnice I/57. V zastavěné části obce směřující východně od železnice se občanská vybavenost nenachází, což je dáno velikostí obce a jejím smíšeným obytným a rekreačním využitím. V případě potřeby je možné realizovat občanskou vybavenost, která je přípustná v plochách smíšených rekreačních. Křivé V místní části Křívé je větší část občanského vybavení soustředěna v prostoru malé návsi a jejím nejbližším okolí. Rozvoj občanské vybavenosti není přímo navrhován, pro rozvoj občanské vybavenosti je možné využít především rozsáhlejších rozvojových ploch určených pro bydlení, které toto připouštějí a nachází se v severní a jižní části Podlesí. Valašské Meziříčí - město Největší koncentrace občanské vybavenosti je přirozeně v centrální části města, kterou tvoří historické jádro s náměstím. Ostatní občanská vybavenost s většími plošnými nároky je rozmístěna převážně podél průjezdní silnice I/57 procházející středem města a v severní části města podél Rožnovské Bečvy. Město je vybaveno základní a vyšší občanskou vybaveností sloužící potřebám města a okolních obcí. Skladba a kapacita jednotlivých druhů občanského vybavení je považována za stabilizovanou a dostatečnou pro výhledové období. Urbanizované území města je velmi intenzívně zastavěno, bez volných ploch, které by mohly být výhledově zastavěny. Rozvoj občanské vybavenosti v této části města je navržen na ul Žerotínova, kde je navržena plocha pro vybudování domova pro seniory. Rozvoj občanské vybavenosti je dále možný intenzívnějším využitím ploch stávajících nebo v rámci ploch s jiným využitím, které však připouštějí část těchto ploch využít pro občanskou vybavenost. Krásno na Bečvou Občanská vybavenost je rozmístěna převážně v prostoru mezi Rožnovskou Bečvou a ul. Rožnovská a Nádražní, které vedou souběžně s řekou a v tomto prostoru se nachází centrální část Krásna. Krásno nemá prostorově zdůrazněné centrum formou náměstí, kde by se významně kumulovala občanská vybavenost, ale centrum Krásna lze identifikovat v okolí autobusového nádraží a ul. Mostní, která navazuje na historické centrum s náměstím ve Valašském Meziříčí. Územní plán posiluje význam centra Krásna vymezením ploch smíšených centrálních v místě stávajícího autobusového nádraží, které bude přesunuto a v prostoru mezi ul. Masarykova a Svěrákova. V těchto lokalitách je navržen rozvoj občanského vybavení spolu s hromadným bydlením. Další rozvoj občanského vybavení je navržen do prostoru v blízkosti železničního nádraží. Plocha bývalého výrobního areálu na zpracování dřeva je navržena k přestavbě. Do části této plochy je navrženo přemístění autobusového nádraží a zbývající část plochy bude využita pro hromadné bydlení spolu s občanskou vybaveností. Velkokapacitní obchodní prodej byl v posledních letech realizován především v okrajových polohách Krásna – ul. Rožnovská, Masarykova, Nádražní. Další rozvoj občanského vybavení, především obchodní prodej a služby je možné umísťovat do ploch smíšených výrobních. Tyto plochy jsou navrženy v blízkosti ul. Rožnovská a Masarykova.

35


C.2.4

SPORT A TĚLOVÝCHOVA Lhota u Choryně Maloplošné sportovní hřiště se nachází v jižní části sídla. Další rozvoj sportovních ploch a zařízení se vzhledem k velikosti sídla nepředpokládá. Budování sportovních hřišť a zařízení je přípustný v plochách bydlení. Juřinka Sportovní zařízení a hřiště je nacházejí na území Juřinky v blízkosti Bečvy. V severní části obce se nachází zařízení mysliveckého svazu, fotbalové hřiště je umístěno na jižním okraji obce. Stav sportovních ploch je stabilizovaný, další rozvoj se nepředpokládá a není územním plánem navrhován. Maloplošná sportovní hřiště a zařízení je přípustné realizovat v plochách bydlení. Poličná Fotbalové hřiště se nachází na východním okraji sídla, v blízkosti Vsetínské Bečvy, na západním okraji Poličné se nachází střelnice. Rozvoj sportovních ploch není územním plánem navrhován. Maloplošná sportovní hřiště a zařízení je přípustné realizovat v plochách bydlení. Vhodné by bylo sportovní hřiště realizovat v rámci rozsáhlé navrhované plochy bydlení na severozápadním okraji Poličné. Bynina Fotbalové hřiště a volejbalové kurty se nachází na severozápadním okraji Byniny. Územní plán nenavrhuje další rozvoj sportovních ploch, stávající stav je považován za stabilizovaný a vyhovující. Krhová Fotbalové hřiště a volejbalové kurty se nacházejí v blízkosti návsi, v centrální části obce. Severozápadně od Krhové u silnice I/57 se nachází motokrosový areál. Maloplošná sportovní hřiště a zařízení je přípustné realizovat v plochách bydlení. Vhodné by bylo sportovní hřiště realizovat v rámci rozsáhlejších navrhovaných ploch bydlení v severovýchodní části Krhové. Hrachovec V severní části obce se nachází fotbalové hřiště s hřištěm na volejbal. Další rozvoj sportovních hřišť a zařízení není územním plánem navrhován. Stávající stav je vyhovující i pro výhledové období. Brňov Vzhledem k velikosti sídla, terénním podmínkám a využití sídla z velké části pro rodinnou rekreaci se nenacházejí na území Brňova sportovní hřiště či zařízení. V případě potřeby je přípustné zařízení pro sport a tělovýchovu budovat v rámci ploch smíšených rekreačních. Křivé Areál fotbalové hřiště se nachází v severní části obce, v blízkosti vodní plochy. Maloplošné hřiště se nachází v rámci ploch hromadného bydlení – ul. U Paneláků. Stav sportovních ploch je stabilizovaný, další rozvoj se nepředpokládá a není územním plánem navrhován. Maloplošná sportovní hřiště a zařízení je přípustné realizovat v plochách bydlení. Vhodné by bylo sportovní hřiště realizovat v rámci rozsáhlejších navrhovaných ploch bydlení v severní a jižní části Podlesí. Valašské Meziříčí - město Plochy sportu jsou koncentrovány na severovýchodním okraji města, v blízkosti Rožnovské Bečvy. Jsou zde umístěny areály fotbalového hřiště, tenisových kurtů,

36


plavecký bazén, zimní stadion. Územní plán v blízkosti těchto sportovních areálů navrhuje plochu pro rozvoj hromadné rekreace. V rámci této plochy budou realizovány sportovní hřiště a zařízení, která budou vhodná z hlediska jejich sportovně rekreačního využití převážně v letním období. Vhodné by bylo sportovní hřiště a zařízení realizovat v rámci rozsáhlejších navrhovaných ploch bydlení ve východní části Valašského Meziříčí. Krásno na Bečvou Samostatné plocha sportu se nacházejí v Krásnu u Rožnovské Bečvy – ul. Křižná a dopravní hřiště v severní části – ul. Záhumení. Další sportoviště jsou součástí ploch základních a středních škol. Stav sportovních ploch je stabilizovaný, další rozvoj se nepředpokládá a není územním plánem navrhován. Maloplošná sportovní hřiště a zařízení je přípustné realizovat v plochách bydlení. C.2.5

VÝROBA Lhota u Choryně Výroba na území Lhoty u Choryně je zastoupena zemědělským areálem umístěným na jižním okraji obce. Další rozvoj výroby není územním plánem navrhován. Juřinka Bývalý areál zemědělského družstva se nachází na severním okraji obce. Tento areál je v současné době problematicky využíván a je navržen k přestavbě na smíšené výrobní využití. Další rozvoj výroby není územním plánem navrhován. Poličná Na k.ú. Poličná se nachází areál bývalého zemědělského družstva, který je v současnosti využíván také pro výrobu průmyslovou a služby. Územní plán navrhuje rozšíření tohoto areálu jižním a západním směrem, Pro zmírnění případných negativních vlivů výroby na blízkou obytnou zástavbu je navržen oddělující pás izolační zeleně. Bynina Na území Byniny je stávající výroba zastoupena čtyřmi výrobními areály. Významně je zastoupena zemědělská výroba. Na severním okraji obce se nachází lesní školka, na východním a jižním okraji se nacházejí bývalé zemědělské areály, které jsou využívány jak pro zemědělskou výrobu (chov drůbeže) tak i pro výrobu průmyslovou a služby. Poslední z výrobních areálů se nachází západně od Byniny, u silnice I/35. Tento areál je v současnosti využíván pro průmyslovou výrobu, skladování a služby. Severní část tohoto areálu představují zdevastované a nevyužívané plochy bývalého chovu drůbeže, tyto problematicky využívané plochy jsou navrženy k přestavbě. Rozšíření ploch výroby je navrženo ve vazbě na stávající výrobní areál nacházející se na jižním okraji obce a současně je navrženo rozšíření výroby podél silnice I/35. Krhová Stávající areály výroby se nacházejí v severní části obce, jsou využívány pro skladování a služby, případně drobnou výrobu. Územní plán navrhuje rozšíření výrobního areálu na západním okraji obce. Výroba zde umístěná by svým charakterem neměla narušovat životní prostředí blízkých obytných zón. Hrachovec Areál bývalé cihelny se nachází severně od Hrachovce, v současnosti je využíván k průmyslové výrobě a skladování. Na severovýchodním okraji obce se nachází areál bývalého zemědělského družstva, který je v současnosti využíván pro

37


průmyslovou výrobu, skladování, služby a prodej. Územní plán navrhuje rozšíření tohoto výrobního areálu směrem východním. Brňov Plochy využívané pro výrobní účely se na území sídla nenacházejí a rozvoj výroby není navrhován. Křivé Stávající výrobní aktivity jsou soustředěny do areálu bývalého zemědělského družstva umístěného na západním okraji obce. Na jižním okraji obce se nachází lesní školka. Rozšiřování ploch výroby není na území k.ú. Křivé navrhováno. Valašské Meziříčí - město Stávající výrobní areály jsou umístěny po obvodu zastavěného území města, na jeho východním a západním okraji. Na západním okraji se plochy průmyslové výroby a plochy smíšené výrobní nacházejí podél železniční trati. Rozvoj ploch výroby je vázán na tyto plochy a je navržen podél železniční trati jižním směrem. Výroba v této části města má vhodné podmínky pro výhledové napojení na kapacitní komunikaci a na stávající sítě technické infrastruktury. Na východním okraji města jsou plochy smíšené výrobní umístěny v rámci bývalého areálu kasáren a areálu Agrocentra. Tyto plochy, které jsou využity pro výrobu, skladování a služby jsou plošně stabilizovány a s jejich rozšiřováním se neuvažuje. Krásno na Bečvou Na území Krásna jsou umístěny nejrozsáhlejší plochy výroby. Výrobní aktivity jsou soustředěny do dvou rozsáhlých průmyslových zón. Rozsáhlejší průmyslová zóna se nachází v severozápadní části sídla, v prostoru mezi řekou Bečvou a železniční tratí a silnicí I/35. Druhá průmyslová zóna se nachází na východním okraji Krásna, v prostoru mezi Rožnovskou Bečvou a silnicí I/35. Tato průmyslová zóna je plošně stabilizovaná a její rozšíření není vzhledem k územním podmínkám možné. Rozvoj výroby je navržen ve vazbě na průmyslovou zónu sever, severním směrem podél železniční trati. C.2.6

ZDŮVODNĚNÍ VYBRANÉ VARIANTY Variantní řešení bylo navrženo pro vedení trasy silnice I/57. Ve směru od Vsetína byla vybrána trasa vedená v lokalitě Žabárna pomocí tunelového úseku vzhledem k tomu, že v případě variantnho řešení kopírujícho stávající silnici I/57 by bylo obtížné zajistit dostatečné parametry silnice vzhledem ke stísněným prostorovým podmínkám. Silnice by se také dostávala do blízkosti stávající zástavby. V prostoru Krhové byla vybrána trasa silnice I/57, která je vedena ve větší vzdálenosti od stávající obytné zástavby. Variantní řešení trasy silnice I/57 blíže ke Krhové bylo vázáno na vybudování mimoúrovňové křižovatky, jejíž realizace byla zamítnuta.

C.3

OCHRANA HODNOT V ÚZEMÍ

C.3.1

OCHRANA KULTURNÍCH A HISTORICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ Územní plán respektuje nemovité kulturní památky, jejichž ochrana je dána zákonem. Nemovité kulturní památky jsou vyznačeny v Koordinačním výkrese, seznam nemovitých kulturních památek je součástí samostatné tabulkové části. Na řešeném území se nachází městská památková zóna Valašské Meziříčí zřízená vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10.9.1992 o prohlášení území 38


historických jader vybraných měst za památkové zóny a ochranné pásmo památky – filiální kostel Nejsvětější Trojice zřízené rozhodnutím Okresního úřadu Vsetín, referátem kultury č.j. 561/1/401/94 dne 24.10.1994. Řešené území je územím s archeologickými nálezy a ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči musí být respektována již od doby přípravy stavebních prací na území s archeologickými nálezy příslušná ustanovení cit. zákona (ust. § 22 odst. 2 a další). To znamená, že v případě stavebních činností na území s archeologickými nálezy jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

39


NEMOVITÉ PAMÁTKY Číslo rejstříku uz

Název okresu

Sídelní útvar

Část obce

čp.

Památka

36152 / 8-325 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

kostel Nanebevzetí P. Marie

M

16011 / 8-326 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

kostel Nejsvětější Trojice

M

36878 / 8-2394 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

hvězdárna stará

Vsetínská, Na Vyhlídce

M

32489 / 8-345 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

krucifix

Sokolská

M

36451 / 8-2396 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

krucifix

Vrbenská

M

45549 / 8-329 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

socha sv. Floriána

Náměstí

M

40848 / 8-328 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

sloup se sochou P. Marie

Náměstí

M

21316 / 8-2395 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

socha putti

ul.?

M

40905 / 8-323 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

čp.1

zámek Žerotínů

26870 / 8-2398 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

čp.5

měšťanský dům

Náměstí

3

M

41807 / 8-2399 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

čp.6

měšťanský dům

Náměstí

4

M

23811 / 8-2400 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

čp.7

měšťanský dům

Náměstí

5

M

45411 / 8-2401 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

čp.9

měšťanský dům

Náměstí

7

M

30223 / 8-336 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

čp.10 měšťanský dům

Náměstí

8

M

26159 / 8-335 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

čp.11 pošta

Náměstí

9

M

40012 / 8-339 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Pospíšilova

1

M

23628 / 8-340 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Pospíšilova

2

M

35516 / 8-341 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Pospíšilova

3

M

29201 / 8-342 S

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Pospíšilova

4

M

39919 / 8-3085 P

Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Vrbenská

4

M

40

Ulice,nám./umístění

č.or.

HZ

M

R


24138 / 8-2402 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

11

M

32519 / 8-2403 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

12

M

42272 / 8-2404 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

14

M

31231 / 8-2429 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Vsetínská

5

M

28068 / 8-2430 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

čp.81 městský dům - kavárna Slavie (Snoza)

Poláškova, Vsetínská

3

M

14719 / 8-2431 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Vsetínská

1

M

35168 / 8-2406 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

16

M

24237 / 8-2407 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

17

M

30082 / 8-2408 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

18

M

40438 / 8-2409 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

19

M

19013 / 8-2410 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

20

M

31031 / 8-2411 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

21

M

22479 / 8-2412 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

22

M

36324 / 8-2413 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

23

M

18273 / 8-2414 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

24

M

41638 / 8-2415 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

25

M

46805 / 8-2416 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

26

M

33606 / 8-2417 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

27

M

27182 / 8-2432 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Mostní

6

M

28928 / 8-2433 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Mostní

8

M

30397 / 8-2434 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Mostní

10

M

29961 / 8-2435 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Mostní

16

M

41


46722 / 8-2422 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Křížkovského

33422 / 8-2418 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

28

M

29679 / 8-2419 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

29

M

29115 / 8-2420 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

30

M

20952 / 8-2421 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

31

M

37337 / 8-2423 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Náměstí

32

M

15137 / 8-2424 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Křížkovského

7

M

S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Křížkovského

5

M

42072 / 8-2425 S Vsetín


Val. Meziříčí


Křížkovského

4

M

15574 / 8-2426 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Křížkovského

3

M

32769 / 8-2427 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Křížkovského

2

M

25933 / 8-2428 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí


Křížkovského

1

M

S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

čp.118 měšťanský dům U apoštolů

Náměstí

33

M

51378 / 8-4053 P Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

čp.146 střední škola - gymnázium Františka Palackého

Husova

49194 / 8-3960 P Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

čp.430 kostel evangelický s farou

Blahoslavova

10422 / 8-3484 P Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

čp.454 škola - ústav hluchoněmých

?

M

P Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

čp.486 vila

křižovatka ul. Příční a ul. J. 9 K. Tyla

M

18089 / 8-2393 S Vsetín

Val. Meziříčí

Val. Meziříčí

čp.941 hvězdárna

Vsetínská

M

33153 / 8-327

S Vsetín

Val. Meziříčí

Krásno nad Bečvou

kostel sv. Jakuba Většího

Masarykova

M

35812 / 8-343

S Vsetín

Val. Meziříčí

Krásno nad Bečvou

krucifix

Masarykova

M

45182 / 8-337

37642 / 8-338

101076

42

M

M 3

78

M


26913 / 8-332

S Vsetín

Val. Meziříčí

Krásno nad Bečvou

socha sv. Josefa s Ježíškem

Masarykova

M

27185 / 8-330

S Vsetín

Val. Meziříčí

Krásno nad Bečvou

sochy - soubor soch

Masarykova

M

27698 / 8-324

S Vsetín

Val. Meziříčí

Krásno nad Bečvou

čp.3

zámek Kinských

Zámecká

M

23228 / 8-347

S Vsetín

Val. Meziříčí

Krásno nad Bečvou

čp.90 radnice

Masarykova

6

M

51030 / 8-4028 P Vsetín

Val. Meziříčí

Krásno nad Bečvou

čp.740 rodinný dům

U Hasičské zbrojnice

20

M

S Vsetín

Poličná

Poličná

tvrz Arnoltovice, zřícenina a archeologické stopy

M

50161 / 8-3999 P Vsetín

Poličná

Poličná

krucifix

M

23504 / 8-2397 S Vsetín

Krhová

Krhová

krucifix

M M

29680 / 8-293

22485 / 8-251

S Vsetín

Hrachovec

Hrachovec

krucifix

22796 / 8-291

S Vsetín

Brňov

Podlesí

zvonice

43

Podlesí

M


C.3.2

OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT ÚZEMÍ Uzemní plán respektuje přírodní hodnoty dané zákonnou ochranou a tyto plochy chrání před potenciálním zastavěním. Územní plán Valašské Meziříčí dále formou obecných zásad stanovuje ochranu všech přírodních prvků a cenných území s významným přírodním a krajinným potenciálem nacházející se na řešeném území.

C.3.3

OCHRANA CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ Uzemní plán Valašské Meziříčí chrání stabilizované plochy urbanizovaného území, které zahrnují civilizační hodnoty stanovením podmínek využití území a prostorových podmínek pro jednotlivé druhy ploch s rozdílným způsobem využití. Tyto podmínky brání znehodnocení civilizačních hodnot, především zón bydlení, veřejné infrastruktury a centrálních funkcí před nevhodnými zásahy a využitím.

C.4

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

C.4.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Z hlediska silničních dopravních vztahů bude Valašské Meziříčí napojeno na hlavní silniční síť silnicí I/35, I/57 a II/150. Hromadná přeprava osob bude zajišťována pravidelnými autobusovými linkami. Železniční spojení bude umožněno přes železniční stanici Valašské Meziříčí ležící na křižovatce železničních tratí č. 280 Hranice n.M. – Vsetín – Slovensko a č. 300 Ostrava – Frýdek Místek – Valašské Meziříčí – Kojetín. Na katastru obce Poličná bude umístěno letiště. Doprava vodní na katastru obce své zájmy nemají.

C.4.2

SILNIČNÍ DOPRAVA Katastrálním územím Valašského Meziříčí-město procházejí tyto silnice: I/35 st.hr. – Liberec - Hradec Králové – Olomouc – Lipník nad Bečvou – Valašské Meziříčí – st.hr. I/57 st.hr. – Bartultovice - Opava – Nový Jičín – – Vsetín – st.hr. II/150

Votice – Havlíčkův Brod - Sebranice - Prostějov – Valašské Meziříčí

III/018 73

Hrachovec - spojovací

III/035 61

Hustopeče nad Bečvou – Lhotka nad Bečvou – Valašské Meziříčí

III/035 63

Juřinka - spojovací

III/035 69

Bynina - spojovací

III/057 20

Krhová - spojovací

III/057 21

Valašské Meziříčí - průjezdná

III/057 22

Podlesí – Velká Lhota - Bystřička

III/057 23

Jarcová - spojovací

III/439 16

Poličná – Lhota u Choryně – Choryně

44


C.4.2.1

ŠIRŠÍ VZTAHY

Valašské Meziříčí je nejdůležitější dopravní křižovatkou v severní části Zlínského kraje. Územím města jsou vedeny hlavní silniční tahy spojující jižní část kraje se severní části Moravy a severní části republiky se Slovenskem. Jejich směrové a šířkové parametry neodpovídají jejich významu a intenzitě dopravy. Průchod těchto velmi zatížených komunikací zastavěnými částmi řešeného území má negativní dopad na životní prostředí přilehlého území (hluk, exhalace, vibrace, bariera mobility apod.). Proto je nutno pro rozvoj celého regionu (v souladu s aktualizací ZÚR Zlínského kraje) vybudovat kvalitní a moderní napojení na silniční síť republiky. Z hlediska celostátní silniční sítě se přes Valašské Meziříčí navrhuje výstavba nové trasy silnice I/57 západně od železniční trati a převedení silnice I/35 v nové trase severně od zástavby města. Napojení Valašského Meziříčí a přilehlého regionu na západní část republiky je v současné době nevyhovující. C.4.2.2

ZÁKLADNÍ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM (ZÁKOS)

Základní komunikační systém města bude tvořit severovýchodní tangenta – silnice I/35 a západní tangenta – silnice I/57, která se na silnici I/35 připojí v MUK Bynina. Podstatná část především tranzitní dopravy by se měla přesunout na tyto silnice. Vzdálenost křižovatek na těchto nových trasách zároveň umožní jejich využití pro zdrojovou a cílovou dopravu.Tím se zklidní původní silniční průtah městem a sníží negativní dopad silniční dopravy na životní prostředí v zastavěné části města. silnice I/35 Silnice I/35 bude od MÚK Bynina procházet západovýchodním směrem mimo zastavěné území severně od Valašského Meziříčí. Severně od kopce Helštýn se trasa odkloní jihovýchodním směrem, projde jižní částí zástavby Krhové, překročí železniční trať Valašské Meziříčí – Rožnov p. R. a přejde na levý břeh Rožnovské Bečvy, odkud bude pokračovat k východu na Zašovou. S ohledem na malou vzdálenost křižovatek se s MÚK Krhová nepočítá. Na silnici I/35 v úseku Valašské Meziříčí – Lešná (rozděleno na dvě etapy) je v současné době vydáno stavební povolení. Na silnici I/35 (severní obchvat) je zpracována studie (HBH Projekt, spol. s.r.o, 1996). Návrh je řešen na katastru Bynina, Krásno nad Bečvou, Krhová a Hrachovec. Navržené řešení je v souladu s aktualizací Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Silnice I/57 (jižní část) bude přicházet do Valašského Meziříčí z jihu od Vsetína. V lokalitě Žabárna je navrženo řešení pomocí tunelového úseku na katastru Jarcová. S trasou vedenou v koridoru dnešní trasy se s ohledem na stísněné poměry území (v tomto úseku by nebylo možné zajistit dostatečné parametry silnice) a blízkost zástavby nepočítá. V návaznosti na tunelový úsek bude severním směrem pokračovat trasa na pravém břehu Vsetínské Bečvy. Severně od Jarcové je navržena MÚK Valašské Meziříčí – jih. Odtud bude silnice I/57 vedena mimo zastavěné území západně od železniční tratě Vsetín – Valašské Meziříčí. Na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy se vytvoří MÚK Valašské Meziříčí, která umožní připojení silnice II/150 západním směrem na Holešov a východním směrem do centra města. Silnice I/57 (jižní část) následně projde průmyslovými areály až na MÚK Bynina. Ve směru na Nový Jičín bude silnice I/57 vedena v současné trase od stávající okružní křižovatky u hřbitova a ulicí Hulince severně od vrcholu Helštýna (v této ulici se trasa v rámci stávajících dopravních ploch upraví směrově i šířkově). 45


Následující nový úsek silnice přejde mostním objektem přes stávající železniční trať a podél západního okraje zástavby Krhové opustí řešené území.. Nová trasa silnice I/57 bude co nejvíce přimknuta k železniční trati. S ohledem na skutečnost, že se s MÚK Krhová nepočítá, nelze silnici I/57 vést od MÚK Bynina v peáži se silnicí I/35. Na silnici I/57 v úseku Valašské Meziříčí – Jarcová obchvat je v současné době zpracovaná technická studie (HBH Projekt, spol. s.r.o, 2009). Na silnici I/57 Jarcová – Bystřička – jih je zpracovaná technická studie (PK Ossendorf spol. s.r.o, 2010). Návrh je řešen na katastru Podlesí – Brňov, Podlesí – křivé, Valašské Meziříčí, Krásno nad Bečvou, Bynina, a Krhová. Navržené řešení je v souladu s aktualizací Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Silnice II/150 tvoří významné propojení severojižního dopravního koridoru podél řeky Morava a koridoru podél řeky Bečvy. S ohledem na její současný nevyhovující průběh v zástavbě Poličné je navržena její nová trasa v úseku MÚK Valašské Meziříčí – západní okraj řešeného území. Trasa je navržena jižně od železniční trati Hulín – Valašské Meziříčí. Východně od podjezdu pod železniční tratí se stávající křižovatka se silnicí III/057 21 upraví na okružní křižovatku. Jižně od Krhové se původní silnice I/35 připojí rozštěpem na novou obchvatnou trasu I/35. Návrh je řešen na katastru Poličná. Navržené řešení je v souladu s aktualizací Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. ZÁKOS Valašského Meziříčí bude doplněn o stávající trasy silnic I/35, I/57 a II/150. C.4.2.3

OSTATNÍ SILNICE

Nové trasy silnice I/35 a I/57 se připojí prostřednictvím MÚK a příslušných nových úseků silnic na původní dopravní systém města. Jedná se o: - spojku MÚK Valašské Meziříčí – jih s komunikací vedoucí do Jarcové (katastr Valašské Meziříčí) - spojku s ulicí Vsetínská včetně okružní křižovatky (katastr Valašské Meziříčí). - prodloužení stávající silnice III/057 22 severním směrem (katastr Valašské Meziříčí – město a Křivé). Pro realizaci silnic I/35 a I/57 a pro silnice II. a III. třídy v zastavěné části města jsou navrženy plochy dopravy silniční. Návrh těchto ploch vychází ze zásad Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR 2008), aktualizace Zásad územního rozvoje Zlínského kraje a zpracované projektové dokumentace k jednotlivým silnicím. Ostatní silnice na v řešeném území jsou stabilizované a případné drobné směrové a výškové změny se budou odehrávat na pozemcích pro silniční dopravu a ploch veřejných prostranství. C.4.2.4

SILNIČNÍ OCHRANNÁ PÁSMA

jsou stanovena pro území mimo zastavěnou část města v souladu se zněním Silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích“ (§ 30 Silniční ochranná pásma) a prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb., z nichž vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy silnice nebo od osy přilehlého jízdního pásu dálnice či rychlostní komunikace: silnice I. třídy.......................................50 m 46


silnice II. a III. třídy..........................…15 m místní komunikace II.třídy.............15 m C.4.2.5

DOPRAVNÍ ZÁTĚŽ

Navržené dopravní řešení bude mít podstatný vliv na snížení průjezdu tranzitní dopravy zástavbou města. Tím se zvýší plynulost dopravy na stávajících komunikací a omezí případné střety silniční dopravy s pěším provozem. Hodnoty dopravního zatížení na nové dopravní kostře města musí být zpracováno samostatnou technickou dokumentací. C.4.2.6

MÍSTNÍ KOMUNIKACE

navazují na silniční síť a tvoří tak společně základní komunikační kostru zástavby. Jedná se především o komunikace zajišťující příjezd do jednotlivých částí města (ulice Vsetínská, U Abácie, Nádražní, Masarykova a Rožnovská). Jejich trasy jsou stabilizované. Pro doplnění dopravní kostry města je navrženo: - prodloužení ulice Palackého (ID339, 408,425) na novou spojku z MÚK Valašské Meziříčí – jih (katastr Valašské Meziříčí) - nové propojení ulic (ID362) Solární – Kouty východně od bývalého zemědělského areálu (katastr Valašské Meziříčí), u Rožnovské Bečvy - propojení (ID400) ul. M.Alše a ul. U Abácie s mostem přes Rožnovskou Bečvu Pro navrhované výše uvedené záměry jsou navrženy zastavitelné plochy veřejných prostranství. Ostatní navrhované místní komunikace, které jsou navrženy převážně pro obsluhu rozvojových ploch bydlení budou budovány v zastavitelných plochách veřejných prostranství uvedených v. tabulce – textová část územního plánu, kapitola H.2.1. V rámci nové zástavby se vybuduje související dopravní infrastruktura. C.4.3

PĚŠÍ PROVOZ Základní pěší provoz se odehrává na systému chodníků vedoucích podél silnic a hlavních místních komunikací. Městem prochází značené turistické trasy – červená a žlutá a místní okruhy zelená a červená. Nové chodníky a stezky se budou realizovat v rámci související dopravní infrastruktury.

C.4.4

DOPRAVA V KLIDU se dělí na dvě základní skupiny - odstavování a parkování osobních vozidel. a) Odstavování - umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace v místě bydliště. Součástí odstavování je garážování (umístění vozidla v krytých objektech). Ve Valašském Meziříčí je několik lokalit s garážemi – Podlesí – Zgrapa a M. Alše. Kromě toho se osobní vozidla odstavují na parkovištích a na vozovkách tam, kde to šířkové poměry umožňují. Nákladní vozidla se odstavují především v areálech jednotlivých firem. b) Parkování - umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace u objektů občanské vybavenosti, zaměstnání nebo bydlení. Parkování je umožněno na parkovištích před některými objekty občanského vybavení a před nebo uvnitř areálu větších firem. Především v lokalitách s bytovými domy je značný nedostatek odstavných i parkovacích stání.

47


V rámci související dopravní infrastruktury je třeba zpracovat samostatné technické dokumentace, které navrhnou vhodná místa v rámci stávajících ploch pro výstavbu stání ve víceetážových objektech nebo na terénu. V rámci nové výstavby je třeba navrhnou dostatečné množství stání v souladu s ČSN 73 6110 pro stupeň automobilizace 1:2,5. C.4.5

CYKLISTICKÁ DOPRAVA Městem prochází značené cykloturistické trasy č. 46, 6012, 6016, 6018, 6216 a 6218. Významná stezka je vedena podél západní strany železniční trati Vsetín – Valašské Meziříčí, a to v úseku ulice Za Drahou – Jarcová. Tyto budou doplněny v rámci související dopravní infrastruktury o další trasy samostatných stezek podél Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Další významná stezka je navržena ze západní části Poličné podél severní strany železniční trati Valašské Meziříčí – Bystřice pod Hostýnem. V místní části Poličná bude navazovat na nový chodník podél silnice II/150. Nové stezky jsou ve výkresu dopravy zakresleny v předpokládané poloze. Tyto trasy můžou být realizovány v odlišné poloze, a to v souvislosti s řešením vlastnických vztahů k pozemkům.

C.4.6

AUTOBUSOVÁ HROMADNÁ DOPRAVA Bude i nadále zajišťována především pravidelnými autobusovými linkami. S ohledem na návaznost autobusové dopravy na dopravu železniční se navrhuje nová plocha pro autobusové nádraží, a to v prostoru před výpravní budovou ČD (katastr Krásno nad Bečvou). Jedná se o zásadní změnu, která přispěje k optimálnímu propojení železniční dopravy a meziměstské autobusové přepravy osob. Pro nové AN je navržena plocha pro dopravu silniční. Stávající autobusové nádraží bude redukováno na významnou autobusovou zastávku. Případné doplnění chybějících základních prvků zastávek (zastávkové pruhy, přístřešky pro cestující) se budou realizovat v rámci ploch pro dopravy nebo na veřejných plochách.

C.4.7

ÚČELOVÁ DOPRAVA Systém účelových komunikací (polní a lesní cesty, cesty uvnitř areálů firem a chatových osad a cesty na soukromých pozemcích) je stabilizovaný. Jejich případné úpravy budou na soukromých pozemcích. V rámci ploch nové výstavby se vybuduje související dopravní infrastruktura.

C.4.8

KOMBINOVANÁ DOPRAVA Územní plán v souladu s požadavkem aktualizace ZÚR ZK navrhuje zastavitelnou plochu ID430 a 431 pro vybudování logistického centra (překladiště mezi silniční a železniční dopravou) v prostoru mezi stávající železniční tratí Hranice na Moravě – Vsetín a navrhovanou silnicí I/57. Zastavitelné plochy jsou vymezeny na základě územní studie „Rozvoj kombinované dopravy a logistiky na území zlínského kraje ve vztahu k rozvojovým potenciálům a předpokladům území“. Zastavitelné plochy jsou vzhledem k vymezení v územní studii upřesněny vzhledem k územním podmínkám a podrobnějšímu mapovému podkladu. Tento areál by měl mít za úkol v maximální možné míře převést nákladní přepravu na železnici. Součástí realizace tohoto areálu bude i železniční vlečka napojena na železniční stanici Valašské Meziříčí (katastr Valašské Meziříčí - město).

48


C.4.9

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Valašské Meziříčí je důležitou křižovatkou železničních tratí. Valašským Meziříčím je vedená - dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 280 (Praha) Hranice na Moravě – Vsetín – Slovenská republika (zařazena do kategorie dráhy celostátní) - jednokolejná neelektrifikovaná trať číslo 281 Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm (zařazena do kategorie dráhy regionální) - jednokolejná neelektrifikovaná trať č. 303 (Brno) Kojetín – Valašské Meziříčí, která dále pokračuje tratí číslo 323 Valašské Meziříčí – Ostrava (zařazeny do kategorie dráhy celostátní) Ve Valašském Meziříčí je umístěna železniční stanice Valašské Meziříčí, která je uzlovou železniční stanicí. Stávající stav je stabilizovaný. Případné úpravy budou probíhat pouze na pozemku Českých drah. Ve výhledových záměrech se řešeného území nedotýká trasa vysokorychlostní tratě. V rámci navržené plochy pro areál kombinované dopravy se předpokládá realizace železniční vlečky (katastr Valašské Meziříčí).

C.4.9.1

OCHRANNÉ PÁSMO DRÁHY

je stanoveno v souladu se zněním zákona č. 266/1997 Sb. „o drahách“ (§8 Ochranné pásmo dráhy), z něhož vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy krajní koleje. dráhy celostátní a regionální (< 160 km/hod)…… 60 m (min. 30 m od hranice obvodu dráhy) vlečka……………………………………………...…30 m C.4.9.2

NÁPRAVA NEDOSTATKŮ

Stávající železniční tratě mají několik úrovňových křížení s komunikacemi, z nichž některé nejsou řízeny světelnou signalizací. Signalizace zde bude doplněna. Úrovňová křižovatka jižně od navržené MÚK Valašské Meziříčí bude zrušena. Sledované železniční trati č. 281, 303 a 323 se ve výhledu budou elektrizovat. C.4.10 DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Na území města je několik čerpacích stanic PHM – u Dezy, v areálu TESCO, u okružní křižovatky na Nový Jičín, v ulici Rožnovská a v Poličné. Tyto ČS PHM jsou stabilizovány v rámci ploch pro dopravu silniční. C.4.11 LETECKÁ DOPRAVA V katastru místní části Poličná se nachází stávající letiště (dvě trávnaté plochy délky cca 600 m), které dříve bylo využíváno pro menší letadla zajišťující zejména potřeby zemědělského družstva. V současnosti jsou objekty a plochy využívané k sportovním účelům. Požadavkem aktualizace ZÚR ZK je vymezit plochu pro letiště nadmístního významu na území města Valašské Meziříčí. Vzhledem k tomu, že se záměr na vybudování krajského letiště v současné době jeví jako nereálný v krátkem časovém období, územní plán vymezuje pro tento záměr plochu stávajícího letiště, které se nachází na k.ú. Poličná, severně od Poličné. Z tohoto důvodu také není letiště územním plánem vymezeno jako veřejně prospěšná stavba. V rámci areálu nemocnice je stabilizovaná plocha heliportu. 49


Pro nouzové přistávání vrtulníků ZZS a Armády ČR je navržena plocha škvárového sportovního hřiště mezi HZS a DDM v areálu bývalých kasáren, což je v souladu s platným Krizovým a havarijním plánem města Valašské Meziříčí a Havarijním plánem Zlínského kraje (pč. 2120/51 v kú. Valašské Meziříčí). C.4.12 HLUK Z DOPRAVY Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. s platností od 1. dubna 2004, jež upravuje Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací jsou stanoveny tímto předpisem. Hodnota hluku ve venkovním prostoru se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k předpisu. Denní doba - pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru

+5 dB

- v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v ochranném pásmu drah 10 dB - "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací

+20 dB

Noční doba - noční doba

-10 dB

- noční doba pro hluk ze železnice

-5 dB

- pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru

+5 dB

- v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v ochranném pásmu drah 10 dB - "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací

+20 dB

Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění z roku 1991 bylo novelizováno v rámci Programu péče o životní prostředí MŽP v listopadu 1995. Pro potřeby ÚPN jsou použity jako podklad pro výpočet hluku z dopravy "Metodické pokyny", zpracované VÚVA Praha - urbanistické pracoviště Brno v roce 1991. V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v noční době v ochranném pásmu dráhy, u hlavních nových komunikací to je 60 dB v denní a 50 dB v noční době. Nová bytová výstavba podél stávajících silnic I. tříd bude (do doby přesměrování těchto silnic mimo město), podmíněna případnou realizací potřebných protihlukových opatření na náklady stavebníka nových objektů, neboť se z hlediska majitele silnic nebude jednat o odstranění staré hlukové zátěže. C.4.13 HLUK ZE SILNIČNÍ DOPRAVY Po realizaci navržených nových tras ZÁKOSu se předpokládá snížení hlukové hladiny v zástavbě podél stávajících průtahů silnic I/35, I/57 a II/150. Součástí výstavby nových komunikací budou i protihluková opatření vycházející z příslušných hlukových studií. Tato opatření budou realizována na ploše koridoru dopravního silničního.

50


C.4.14 HLUK ZE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY V rámci snižování negativních dopadů provozu na železničních tratích se vybudují protihluková opatření, která budou vycházet z příslušných hlukových studií. Tato opatření budou realizována na ploše koridoru dopravního silničního. C.5

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Územní plán navrhuje pro rozvoj města Valašské Meziříčí a jeho místních částí potřebné sítě technické infrastruktury. V zastavěné území jsou navrhované sítě technické infrastruktury vymezeny trasami vedení v plochách, které nevylučují jejich začlenění stanovenými podmínkami využítí těchto ploch. Mimo zastavěné území jsou pro potřebnou technickou infrastrukturu vymezeny zastavitelné plochy – koridory.

C.5.1

ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

C.5.1.1

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ-MĚSTO, KRÁSNO NAD BEČVOU

Město Valašské Meziříčí a jeho místní část Krásno nad Bečvou mají společný veřejný vodovodní systém, který byl postupně budovaný již od roku 1952. Vodovod je v současnosti zásoben ze dvou zdrojů: Prvním je skupinový vodovod (SV) Stanovnice, druhým je úpravna vody (ÚV) Valašské Meziříčí (90 l/s). Z ÚV Valašské Meziříčí je voda čerpána do VDJ Štěpánov II. HTP 2x1500 m3 (391,00/386,30), který zásobuje druhé tlakové pásmo města Valašské Meziříčí a místní části Krásno. Voda ze SV Stanovnice je přiváděna do VDJ Štěpánov II. HTP 2x1500 m3 (391,00/386,30), do VDJ Štěpánov I. DTP 2x250+2x650 m3 (358,75/355,70) a do VDJ Helštýn 2x1500 m3 (358,75/356,25). Vodojemy Štěpánov I. DTP a Helštýn zásobují první tlakové pásmo města Valašské Meziříčí a místní části Krásno. Třetí tlakové pásmo tvoří lokalita Potůčky, která je zásobena z ATS (1,1 l/s) ve VDJ Helštýn. Rozvodná síť je provedena z trub PVC, PE, LT a ocelových trub v dimenzích DN 2“ - DN 150. Celková délka vodovodních řadů je k 03/2009 73 457 m. Koncepce zásobování vodou je v řešeném území stabilizována. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje zásobování pitnou vodou je v souladu s PRVKZK -nové vodovodní řady v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy převážně v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu -v místní části Štěpánov vybudovat vodovod v zastavitelné ploše ID414 pro zásobování nové obytné zástavby vodou -nový propojovací vodovod mezi VDJ Helštýn a Byninou realizovat v zastavitelné ploše ID479 - stávající vodovodní řady v maximální míře zaokruhovány -bude provedeno propojení dvou samostatných systémů zásobování vodou v ulici Vodní u tenisových kurtů -v rámci přeložek státních silnic I/57 (obchvat Valašského Meziříčí) a I/35 (Valašské Meziříčí- Rožnov p/R) budou provedeny přeložky řadů kolidujících s těmito stavbami

51


C.5.1.2

BYNINA

Bynina je místní částí města Valašské Meziříčí, v níž je budován veřejný vodovod již od roku 1960. Bynina je zásobena v jednom tlakovém pásmu. Zdrojem je VDJ Helštýn 2x1500 m3 (358,75/356,25) a přívodní řad DN 150. Stávající rozvodná síť z litinových, ocelových a azbestocementových trub je technicky dožitá. Novější řady jsou provedeny z PVC DN 100, 80. Celková délka vodovodních řadů je k 03/2009 73 457 m. Koncepce zásobování vodou je v řešeném území stabilizována. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje zásobování pitnou vodou je v souladu s PRVKZK -nové vodovodní řady v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy převážně v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu -v rámci veřejných prostranství budou stávající vodovodní řady v maximální míře zaokruhovány - úseky vodovodní sítě postupně budou rekonstruovány -pro zlepšení tlakových poměrů se dobuduje propojovací řad z VDJ Helštýn I. do vodovodní sítě Bynina -pro zásobování vysoko položené navrhované obytné zástavby na severovýchodním okraji Byniny , kde nelze zajistit normový HDN tlak, bude vybudován navržený vodovod a automatická tlaková stanice v zastavitelné ploše ID161 C.5.1.3

HRACHOVEC

Hrachovec je napojen na SV Stanovnice. Místní část je zásobena ve třech tlakových pásmech: Na odbočce z přivaděče je provedena redukce v RŠ1, za níž je rozvod vody horního tlakového pásma. Za redukcí v RŠ2 je proveden rozvod vody pro dolní tlakové pásmo. Samostatně z místních ATS jsou zásobeny objekty v horní části Hrachovce. Na k. ú. Hrachovec zůstává výhledově hájeno místní jímací území, které je v současnosti odstavené. Koncepce zásobování vodou je v řešeném území stabilizována. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje zásobování pitnou vodou je v souladu s PRVKZK -nové vodovodní řady v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy převážně v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu -v rámci veřejných prostranství budou stávající vodovodní řady v maximální míře zaokruhovány -pro výhledový rozvoj v území se bude hájit prostor pro dostavbu VDJ Vrchovina a přívodního a zásobovacího řadu z něj -v rámci přeložky státní silnice I/35 (Valašské Meziříčí- Rožnov p/R) budou provedeny přeložky vodovodních řadů kolidujících s těmito stavbami -bude hájeno jímací území Hrachovec jako rezervní zdroj

52


C.5.1.4

JUŘINKA

Juřinka má vybudován veřejný vodovod. Voda je dodávána ze sítě města Valašské Meziříčí přes redukční šachtu, která zásobuje dolní část Juřinky. Na přívodním řadu z PVC DN 100 je umístěna ČS Juřinka (2,5 l/s), která čerpá vodu do VDJ Juřinka 2x50 m3 (384,00/381,00). Z VDJ je zásobeno horní tlakové pásmo Juřinky. Stávající rozvodná síť je z provedena z PVC trub DN 100, 80. Celková délka vodovodních řadů je k 03/2009 5025 m. Koncepce zásobování vodou je v řešeném území stabilizována. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje zásobování pitnou vodou je v souladu s PRVKZK -nové vodovodní řady v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy převážně v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu -vybudovat vodovodní řady v zastavitelných plochách ID56, 57 pro zásobování nové obytné zástavby vodou -v rámci veřejných prostranství budou stávající vodovodní řady v maximální míře zaokruhovány. C.5.1.5

KRHOVÁ

Krhová má vybudován veřejný vodovod, zdrojově je napojena na SV Stanovnice. Krhová je zásobena ve třech tlakových pásmech. Voda je litinovým přívodním řadem přiváděna do VDJ Krhová I. DTP 500 m 3 (354,12/351,00), z něhož je zásobeno první tlakové pásmo a lokalita Hrádky řadem z PVC DN 150, 200. STP je zásobeno z VDJ Krhová II. HTP 150 m3 (378,65/375,65), do nějž je voda čerpána z ČS Krhová (6 l/s). Třetí tlakové pásmo, které tvoří lokalita Jehličná, je zásobeno z ATS Jehličná. Místní část Kulíšek je zásobena z místního zdroje neveřejným vodovodem. Stávající vodovodní síť je z provedena z PVC a PE trub DN 80-200. Celková délka vodovodních řadů je k 03/2009 13 867 m. Koncepce zásobování vodou je v řešeném území stabilizována. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje zásobování pitnou vodou je v souladu s PRVKZK -nové vodovodní řady v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy převážně v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu - nová obytná zástavba na severním okraji Krhové bude zásobena vodou z navrhovaného vodovodu, který bude realizován v zastavitelné ploše ID212 -v rámci veřejných prostranství budou stávající vodovodní řady v maximální míře zaokruhovány C.5.1.6

LHOTA U CHORYNĚ

Lhota má dva zdroje pitné vody: 1. Vlastní zdroj: Z jímací studny vydatnosti 0,65 l/s je voda čerpací stanicí Lhota (1,1 l/s) dopravována do VDJ Lhota 40 m3 (401,10/399,00). Zdroj je kolísavé vydatnosti a kvality a proto bylo řešeno jeho posílení napojením na VDJ Juřinka. 2. Od r. 2008 je Lhota napojena na ČS ve VDJ Juřinka 2x50 m3 (384,00/381,00).

53


Veřejný vodovod byl budován od roku 1948. Lhota je zásobena v jednom tlakovém pásmu. Stávající vodovodní síť je z provedena z LT a PVC trub DN 100-65. Výtlak z ČS je z PE 6/4“ a z OC DN 50. Celková délka vodovodních řadů je k 03/2009 2 652 m. Koncepce zásobování vodou je v řešeném území stabilizována. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje zásobování pitnou vodou je v souladu s PRVKZK -nové vodovodní řady v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy převážně v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu -vybudovat navrhovaný vodovod v zastavitelné ploše ID11 pro zásobování severní části Lhoty u Choryně vodou -v rámci veřejných prostranství budou stávající vodovodní řady v maximální míře zaokruhovány C.5.1.7

PODLESÍ, BRŇOV

Podlesí je místní část, která je napojena na SV Stanovnice přes vodovod města Valašské Meziříčí. Voda je pod tlakem VDJ Štěpánov II. HTP 2x1500 m3 (391,00/386,30 m n.m.) přivedena do DTP Podlesí. STP Podlesí je zásobováno vodou ze SV Stanovnice, HTP z ATS Podlesí. Stávající vodovodní síť je provedena z trub LT DN 80-200 a PE, PVC DN 80, 100. Celková délka vodovodních řadů je k 03/2009 7 593 m. Brňov: VDJ Podlesí II. 2x150 m3 (405,48/401,98 m n. m.) slouží k zásobování východního území místní části Brňov přes ČS Podlesí II. (1,2 l/s) a VDJ Brňov – východ 30 m3 (538,00/535,45 m n. m.). Západní část Brňova je zásobena z VDJ Brňov –západ 30 m3 (392,00/390,00 m n. m.). Západní část Brňova má i vlastní samostatný vodní zdroj- jímací studnu a akumulaci 10 m3. V roce 2009 se předpokládá připojení této lokality na skupinový vodovod. Stávající vodovodní síť je v části Brňov-východ z PVC DN 80, v části Brňov-západ je provedena z LT trub DN 80, 100 a PE DN 6/4“. Celková délka vodovodních řadů je k 03/2009 5 678 m. Koncepce zásobování vodou je v řešeném území stabilizována. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje zásobování pitnou vodou je v souladu s PRVKZK -nové vodovodní řady v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy převážně v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu -v rámci veřejných prostranství budou stávající vodovodní řady v maximální míře zaokruhovány -na k. ú. je navrženo vybudování VDJ Vrchovina 2x100 m3 (440,00/436,50 m n. m.), který vytvoří samostatné tlakové pásmo nad VDJ Štěpánov HTP 2x1500 m 3 (391,00/386,30 m n. m.). -bude provedeno propojení samostatných vodovodních systémů v dolní části Brňova: vodojemu Brňov-západ 30 m3 s akumulaci 10 m3 u vlastního vodního zdroje -nová obytná zástavba navržená v prostoru mezi dolní a horní částí Brňova bude zásobována vodou z navrhovaného vodovodu, který bude realizován v zastavitelné ploše ID305 54


-v zastavitelné ploše ID344 bude realizován propojovací vodovod do úpravny vody Valašské Meziříčí -nová obytná zástavba navržená v severovýchodní části území (Štěpánov) bude zásobována vodou z navrženého vodovodu, který bude realizován v zastavitelné ploše ID345 C.5.1.8

POLIČNÁ

Místní část má veřejný vodovod, zdrojově je napojena na SV Stanovnice. Je zásobena ve třech tlakových pásmech. Veřejný vodovod je do Poličné přiveden řadem z VDJ Štěpánov II. HTP 2x1500 m3 (391,00/386,30), voda je dopravována do VDJ Poličná 2x150 m3 (348,80/345,50), který zásobuje dolní tlakové pásmo. Horní tlakové pásmo je zásobeno ze dvou ATS. Celková délka vodovodních řadů je k 03/2009 12 571 m. Koncepce zásobování vodou je v řešeném území stabilizována. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje zásobování pitnou vodou je v souladu s PRVKZK -nové vodovodní řady v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy převážně v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu -v rámci veřejných prostranství budou stávající vodovodní řady v maximální míře zaokruhovány -pro zlepšení obslužnosti v zásobování území západně od města Valašského Meziříčí se dobuduje propojovací vodovod mezi přivaděčem Branky a VDJ Poličná Na kotlině. Trasa vodovodního přivaděče z VDJ Poličná do obce Branky byla upřesněna dle aktuálního podkladu -projektové dokumentace vypracované fy Voding Hradnice, z. č. VS-212-1267, 05/2009. Navrhovaný vodovod bude realizován v zastavitelných plochách ID116, 117, 132 -obytná zástavba v místní části Paseky bude zásobována vodou z navrhovaného vodovodu s automatickou tlakovou stanicí, který bude vybudovan v zastavitelné ploše ID121 C.5.1.9

BILANČNÍ ÚDAJE

Jsou převzaty ze sumarizačních záznamů správce vodovodní sítě. Údaje platné pro rok 2008


Bynina

Hrachovec

Juřinka

Lhota

Voda celkem fakturovaná m3/rok

1432 521

18 424

22 102

12 814

13 324

Z toho voda pro domácnosti m3/rok

675 832

14 326

18 385

12 338

Z toho voda ostatní m3/rok

756 689

4 098

3 717

Průměr. denní spotřeba vody Qp m3/den

3914

50

60

55

Podlesí

Poličná

Krhová

Brňov

45 804

44 670

42 778

6 923

6 387

41 102

33 794

37 141

6 595

476

6 937

4 702

10 886

5 637

328

35

37

125

122

117

19


C.5.1.10 SOULAD S PLÁNEM ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE

V návrhu územního plánu jsou drženy zásady rozvoje a navrhovaná koncepce dle „Výhledu z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje“, přičemž podstatná většina záměrů byla již prakticky realizována a nebo je již ve stadiu přípravy. Nad rámec PRVKZK je do územního plánu zahrnuto: Brňov: Propojení samostatných vodovodních systémů v dolní části Brňova: vodojemu Brňov-západ 30 m3 s akumulaci 10 m3 u vlastního vodního zdroje Brńova. Poličná: Dobudování propojovacího vodovodu mezi přivaděčem Branky a VDJ Poličná Na kotlině, který bude sloužit k dodávce pitné vody ze SV Stanovnice do oblasti západně od Valašského Meziříčí. C.5.2

ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD

C.5.2.1


Městem protékají řeky Vsetínská Bečva v západní části a Rožnovská Bečva v severní části, řeky po soutoku tvoří Bečvu. Nadmořská výška zástavby se pohybuje v cca 327 m n. m. Město spolu s místní částí Krásno je odkanalizováno kombinovanou stokovou soustavou s převažujícím systémem jednotné kanalizace. Stoky jednotné a dešťové kanalizace jsou odlehčovány do nejbližších místních recipientů a následně do hlavního toku - řeky Bečvy. Kanalizace odvádí splaškové vody od obyvatelstva, občanské vybavenosti a z průmyslových podniků spolu s vodami předčištěnými z ČOV nemocnice a z velkých zdrojů znečištění, některé průmyslové podniky ještě využívají stávající jímky na vyvážení nebo septiky. Areál firmy DEZA má vlastní mechanicko-biologickou ČOV. Z místní části Kouty jsou splaškové vody svedeny do čerpací stanice a přes řeku R. Bečvu jsou přečerpávány do gravitační kanalizace města. Čištění splaškových vod probíhá na centrální městské ČOV, která se nachází v místní části zvané Krásno nad Bečvou. Čistírna je mechanicko-biologická s kalovým a plynovým hospodářstvím a strojním odvodněním kalu. Projektovaná kapacita ČOV je 10 000 m3/den, 40 000 EO. Vytíženost ČOV v současnosti je 33 700 EO. Koncepce odkanalizování je v řešeném území stabilizována. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje odstraňování odpadních vod je v souladu s PRVKZK -nové kanalizační stoky v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu -bude realizována nová stoka splaškové kanalizace v lokalitě nad restaurací Oprchal -bude realizována navrhovaná splašková kanalizace v lokalitě Štěpánov II – ID414 pro odkanalizování rozvojové plochy pro bydlení - vybudovat navrhovanou kanalizaci v ul. Za Drahou s čerpací stanicí a napojením na stávající kanalizační sběrač v zastavitelné ploše ID416, 417 -nová splašková kanalizace navržená podél silnice I/35 umožní odkanalizování ploch pro výrobu v blízkosti DEZY do stokové sítě města

56


-v rámci přeložky státní silnice I/57 (obchvat Valašského Meziříčí) budou provedeny přeložky stok kolidujících s těmito stavbami C.5.2.2

BYNINA

Bynina je místní část města Valašské Meziříčí, nacházející se severně od města, na konci státní silnice III/03569. Protéká zde Černý potok. Nadmořská výška zástavby se pohybuje v rozmezí 280-320 m n. m. Bynina má nově vybudovánu splaškovou kanalizaci. Splaškové vody jsou odváděny do místní části Krásno. Čištění odpadních vod probíhá na centrální městské ČOV. Koncepce odkanalizování je v řešeném území stabilizována. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje odstraňování odpadních vod je v souladu s PRVKZK -nové stoky splaškové kanalizace v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu -realizovat navrženou kanalizaci pro navrhovanou obytnou severovýchodním okraji Byniny v zastavitelné ploše ID161

zástavbu

na

- bude realizováno odkanalizování areálu ZD C.5.2.3

HRACHOVEC

Hrachovec je místní část města Valašské Meziříčí, nacházející se jihovýchodně od města, na severu protéká řeka R. Bečva. Nadmořská výška zástavby je v úrovni cca 330 m n. m. Hrachovec je odkanalizován systémem splaškové kanalizace. Čištění odpadních vod probíhá na centrální městské ČOV. Objekty nenapojené na stokovou síť řeší odstrańování splaškových vod v septicích a jímkách na vyvážení. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje odstraňování odpadních vod je v souladu s PRVKZK -nové stoky splaškové kanalizace v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu -bude realizována nová splašková kanalizace v lokalitě Vichury II., která se připojí na veřejnou stokovou síť města Valašské Meziříčí. -v rámci přeložky státní silnice I/35 (Valašské Meziříčí- Rožnov p/R) bude provedena přeložka stávající kanalizace, která koliduje s touto stavbou C.5.2.4

JUŘINKA

Juřinka je místní část města Valašské Meziříčí, nacházející se severozápadně od města, za řekou Bečvou. Nadmořská výška zástavby se pohybuje v cca 340 m n. m. Juřinka je odkanalizována pouze částečně a to jednotnou stokovou soustavou. Odlehčení jednotné kanalizace je do řeky Bečvy. Odpadní vody jsou svedeny do čerpací stanice a odtud přes řeku Bečvu přečerpávány do kanalizačního systému města Valašské Meziříčí. Čištění splaškových vod probíhá na centrální městské ČOV. Objekty nenapojené na stokovou síť řeší odstrańování splaškových vod v septicích a jímkách na vyvážení.

57


Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje odstraňování odpadních vod je v souladu s PRVKZK -nové stoky splaškové kanalizace v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu, mimo tyto plochy bude kanalizace vybudována v zastavitelných plochách ID56, 57, 59, 60 -bude kompletně dobudována splašková kanalizace včetně nových čerpacích stanic splaškových odpadních vod. Místní část Juřinka se připojí na veřejnou stokovou síť města Valašské Meziříčí. C.5.2.5

KRHOVÁ

Krhová je místní část města Valašské Meziříčí, nacházející se severozápadně od města. Severní část leží v CHKO Beskydy. Protéká zde Srni potok a Rybníčkový potok. Nadmořská výška zástavby se pohybuje v cca 312 m n. m. Krhová je odkanalizována kombinovanou stokovou soustavou s převažujícím systémem jednotné kanalizace. Odpadní vody jsou svedeny do kanalizačního systému města Valašské Meziříčí. Čištění splaškových vod probíhá na centrální městské ČOV. Objekty nenapojené na stokovou síť řeší odstrańování splaškových vod v septicích s přepady do místních potoků a v jímkách na vyvážení. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje odstraňování odpadních vod je v souladu s PRVKZK -nové kanalizační stoky v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu -bude realizována navrhovaná splašková kanalizace v lokalitách: Krhová – Na Drážkách, Hrádky, Hrádky I., Měšečky, Osečí. -pro odvedení splaškových vod ze stávající a navrhované obytné zástavby bude vybudována kanalizace v zastavitelných plochách ID 211 a 212 C.5.2.6

LHOTA U CHORYNĚ

Lhota je místní část města Valašské Meziříčí, nacházející se severozápadně od města. Protéká zde potok Svinov a potok Pastevník. Nadmořská výška zástavby se pohybuje v cca 393 m n. m. Lhota nemá soustavnou kanalizační síť. Splaškové vody jsou odstraňovány v jímkách na vyvážení a septicích s přepady do místních vodotečí. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje odstraňování odpadních vod je v souladu s PRVKZK -bude kompletně realizována navrhovaná splašková kanalizace v této místní části včetně jedné nové čerpací stanice splaškových odpadních vod (ID23) a nové blokové čistírny odpadních vod (ID11) s vyústěním do místní vodoteče mimo k. ú. Lhoty. -nové stoky splaškové kanalizace v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy převážně v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu C.5.2.7

PODLESÍ

Podlesí je místní část města Valašské Meziříčí, nacházející se jižně od města. Protéká zde Štěpánovský potok a potok Medůvka. Nadmořská výška zástavby se pohybuje v cca 290 - 500 m n. m. 58


Podlesí je odkanalizováno zčásti jednotnou stokovou soustavou a zčásti kanalizací splaškovou. Odlehčení jednotné kanalizace je do řeky Bečvy. Odpadní vody jsou svedeny do čerpací stanice a odtud jsou přečerpávány do kanalizačního systému města Valašské Meziříčí. Čištění splaškových vod probíhá na centrální městské ČOV. Objekty nenapojené na stokovou síť řeší odstrańování splaškových vod v septicích, jímkách na vyvážení a nověji i domovních čistírnách odpadních vod. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje odstraňování odpadních vod je v souladu s PRVKZK -bude realizována navrhovaná splašková kanalizace pro navrhovanou obytnou zástavbu v lokalitě Štěpánov – ID345 -nové stoky splaškové kanalizace v zastavěném a zastavitelném území jsou převážně navrženy v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu, v části Brdky a Podhájí C.5.2.8

BRŇOV

Brňov v současné době nemá vybudovánu kanalizaci, odpadní vody jsou před zaústěním do vodotečí předčištěny v septicích, žumpách nebo domovních čistírnách. Odlehlý objekt Domova důchodců Podlesí má vlastní oddílnou kanalizaci a vlastní ČOV Prefa-Kombiblok pro cca 500 EO. Ta má rezervu v kapacitě, ale je v současnosti ve špatném technickém stavu. Plánuje se vypracování projektové dokumentace na intenzifikaci ČOV. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje odstraňování odpadních vod je v souladu s PRVKZK -nové stoky splaškové kanalizace v zastavěném a zastavitelném území jsou převážně navrženy v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu, mimo tyto plochy bude realizována kanalizace v zastavitelných plochách ID 303 až 308 -bude realizována navrhovaná splašková kanalizace v Brňově, včetně čerpací stanice splaškových odpadních vod, která umožní převedení vod přes řeku Bečvu a napojení se na levobřežní gravitační stokovou síť obce Jarcová s čištěním splaškových odpadních vod na ČOV v Jarcové.V lokalitě „Pod tratí“, severně nad zástavbou Brňov, kde jsou 3 RD v blízkosti I/57, bude odstraňování splaškových vod řešeno individuálně-samostatnými domovními ČOV. C.5.2.9

POLIČNÁ

Poličná je místní část města Valašské Meziříčí, nacházející se JV od města za řekou Vsetínská Bečva. Protéká zde potok Loučka, který se napojuje za soutokem Bečev do řeky Bečvy. Nadm. výška zástavby se pohybuje v cca 280-330 m n. m. Poličná je odkanalizována pouze zčásti jednotnou stokovou soustavou. Odpadní vody jsou svedeny do čerpací stanice a odtud jsou přečerpávány přes Bečvu do kanalizačního systému města Valašské Meziříčí. Čištění splaškových vod probíhá na centrální městské ČOV. Objekty nenapojené na stokovou síť řeší odstrańování splaškových vod v septicích a jímkách na vyvážení. Zásady koncepce rozvoje: -návrh koncepce rozvoje odstraňování odpadních vod je v souladu s PRVKZK 59


-nové stoky splaškové kanalizace v zastavěném a zastavitelném území jsou navrženy v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu - v jižní části Poličné vybudovat navrhovanou kanalizaci ve vymezených zastavitelných plochách ID 121 a 122 -pro navrhovanou obytnou zástavbu na severozápadním okraji Poličné vybudovat kanalizaci v zastavitelné ploše ID123 -pro navrhovanou obytnou zástavbu na jihovýchodním okraji Poličné (Úlehla) vybudovat kanalizaci v zastavitelné ploše ID 116 -bude realizována chybějící splašková kanalizace v lokalitě Poličná - Štěpnice C.5.2.10 BILANČNÍ ÚDAJE

Jsou převzaty ze sumarizačních záznamů správce stokové sítě, týkají se centrální čistírny odpadních vod a jsou platné pro rok 2008. Počet obyvatel napojených na ČOV:

24 920 obyvatel

Celkem obyvatel:

27 172 obyvatel

Délka splaškové kanalizace

94,5 km

Počet kanalizačních přípojek:

3115 ks

Délka kanalizačních přípojek:

25,7 km 77 039 m3/rok

Přítok splaškových vod:

1 182 530 m3/rok

Přítok průmyslových vod:

881 542 m3/rok

Přítok ostatních vod:

2 741 111 m3/rok

Celkem proteklo přes ČOV: Velikost znečištění přitékající na ČOV:

20 400 BSK5 876 t/rok

C.5.2.11 SOULAD S PLÁNEM ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE

V návrhu územního plánu jsou drženy zásady rozvoje a navrhovaná koncepce dle „Výhledu z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje“, přičemž podstatná většina záměrů byla již prakticky realizována. Podlesí, Brňov: V lokalitě „Pod tratí“, severně nad zástavbou Brňov, kde jsou 3 RD v blízkosti I/57, bude odstraňování splaškových vod řešeno alternativně- t. j. intenzifikací stávajících předčisticích zařízení dle PRVKZK event. novými domovními ČOV. C.5.3

ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM

C.5.3.1


Do Valašského Meziříčí a jeho místních částí je zemní plyn dodáván těmito zdrojovými VTL plynovody: -VTL DN 300, PN 40 Dub - Valašské Meziříčí -VTL DN 300, PN 40 Valašské Meziříčí-Rožnov p/R -VTL DN 500, PN 40 Štramberk – DEZA Valašské Meziříčí -VTL DN 300, PN 25 Polouvsí - Valašské Meziříčí Systém VTL plynovodů zajišťuje bezpečnou dodávku zemního plynu do k. ú. Valašské Meziříčí i v případě výpadku některého z nich. Výkon regulačních stanic v současnosti není plně využit, k dispozici je pro výhled značná výkonová rezerva.

60


Do místní plynovodní sítě ve Valašském Meziříčí, která je z velké části provozována s pracovním přetlakem 5 kPa (NTL) je zemní plyn dodáván prostřednictvím 5 regulačních stanic VTL/NTL a 2 VTL/STL RS. Jde se o tyto VTL/NTL regulační stanice s celkovým výkonem 6 300 m3/hod: 1. U soutoku 2. Obora 3. Štěpánov 4. U koupaliště 5. Hranická a tyto VTL/STL RS s celkovým výkonem 2 700 m3/hod: 1. Palackého

2. Za drahou

Dále je provozováno dalších 11 regulačních stanic pro jednotlivé odběratele napojené přímo z dálkovodů. Odedávna největším z odběratelů je průmyslový závod DEZA a. s. , na který připadají z celkového průmyslem odbíraného množství dvě třetiny. Plynofikace města Valašské Meziříčí neproběhla v původně zamýšleném rozsahu, řada vybudovaných přípojek je v současnosti nevyužívaná. Výhledový rozvoj plynofikace je zpracován v územní energetické koncepci města Valašské Meziříčí. Zásady koncepce rozvoje: -realizace nových rozvodů NTL i STL v zastavěné a zastavitelném území bude řešena převážně v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu --v rámci přeložky státní silnice I/35 (Valašské Meziříčí- Rožnov p/R) bude provedena přeložka VTL plynovodu č. 63251 DN 300 PN 40 a č. 63236 DN 300 PN 40, které kolidují s touto stavbou -v rámci přeložky státní silnice I/57 (obchvat Valašského Meziříčí) bude provedena přeložka VTL plynovodu č. 63238 DN 300 PN 40 a č. 63382 DN 200 PN 25, které kolidují s touto stavbou -plynofikace průmyslové zóny Sever si vyžádá vybudování nové VTL přípojky plynu z VTL plynovodu č. 63381 a nové VTL RS 1200 m3/hod na k. ú. Krásno C.5.3.2

BYNINA

Na k. ú. Bynina rozvod zemního plynu dosud chybí, územní plán navrhuje plynofikaci Byniny. Zásady koncepce rozvoje: -doporučuje se zásobování zemním plynem rozšířit dle návrhu ÚP prioritně pro nové plochy pro výrobu -pro plynofikaci Byniny je navržena nová VTL přípojka a nová VTL RS 200 m3/hod., STL zásobovací síť je navržena převážně v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu a v zastavitelné ploše ID162 -v rámci přeložky státní silnice I/57 (obchvat Valašského Meziříčí) bude provedena přeložka VTL plynovodu č. 63228 DN 300 PN 40, který koliduje s touto stavbou C.5.3.3

HRACHOVEC

K. ú. Hrachovec dosud plynofikováno není. Rozhodující pro výhledovou plynofikaci bude rozvoj návrhových ploch pro bydlení a výrobu, územní plán navrhuje plynofikaci Hrachovce. Zásady koncepce rozvoje: -doporučuje se zásobování zemním plynem řešit ve vazbě na rozvoj ploch pro výrobu

61


-pro plynofikaci Hrachovce vybudovat navrhovanou VTL přípojku, a VTL RS 1200 m3/hod., navrhovaná STL zásobovací síť bude realizována převážně v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu a v zastavitelné ploše ID258 -v rámci přeložky státní silnice I/35 (Valašské Meziříčí- Rožnov p/R) bude provedena přeložka VTL plynovodu č. 63236 DN 300 PN 40, který koliduje s touto stavbou C.5.3.4

JUŘINKA

K. ú. je kompletně plynofikováno. Rozvodná STL plynovodní síť pokrývá celé zastavěné území, chybí pouze úseky do odlehlých lokalit s roztroušenou zástavbou. Stávající systém zásobování zemním plynem je plně funkční a zůstane zachován. Zásady koncepce rozvoje: -navrhované rozvody STL v zastavěném a zastavitelném území budou převážně realizovány v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu a zastavitelné ploše ID56 C.5.3.5

KRHOVÁ

K. ú. je kompletně plynofikováno. Rozvodná STL plynovodní síť pokrývá celé zastavěné území, chybí pouze úseky do odlehlých lokalit s roztroušenou zástavbou. Stávající systém zásobování zemním plynem je plně funkční a zůstane zachován. Zásady koncepce rozvoje: -navrhované rozvody STL v zastavěném a zastavitelném území budou převážně realizovány v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu -v rámci přeložky státní silnice I/57 (obchvat Valašského Meziříčí) bude provedena přeložka VTL plynovodu č. 63236 DN 300 PN 40, který koliduje s touto stavbou C.5.3.6

LHOTA U CHORYNĚ

V obci není vybudován veřejný plynovod a ani se s ním výhledově neuvažuje. Zásady koncepce rozvoje: -Lhota u Choryně nebude plynofikována C.5.3.7

PODLESÍ

Zastavěné území místní části Podlesí je kompletně plynofikováno. Stávající systém zásobování zemním plynem je plně funkční a zůstane zachován. Zásady koncepce rozvoje: -navrhované rozvody STL v zastavěném a zastavitelném území místní části Podlesí bude převážně řešeny v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu v jižní části Brdky a Štěpánov C.5.3.8

BRŇOV

Místní část Brňov dosud plynofikován není, ale v budoucnu se s rozvodem STL plynovodu napojeného na místní síť obce Jarcová, uvažuje. Zásady koncepce rozvoje: - realizovat navrženou STL zásobovací síť v místní části Brňov v rámci ploch veřejných prostranství a ploch pro dopravu a v zastavitelných plochách ID303, 306, 307.

62


C.5.3.9

POLIČNÁ

K. ú. je kompletně plynofikováno. Rozvodná STL plynovodní síť pokrývá celé zastavěné území, chybí pouze úseky do odlehlých lokalit s roztroušenou zástavbou. Stávající systém zásobování zemním plynem je plně funkční a zůstane zachován. Zásady koncepce rozvoje: - navrhované rozvody STL v zastavěném a zastavitelném území budou převážně řešeny v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu a v zastavitelné ploše ID123. C.5.4

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

C.5.4.1

PODKLADY

Jako podklad pro zpracování konceptu ÚPSÚ Valašské Meziříčí slouží mapový podklad v měřítku 1:5000 z databáze u KÚ Zlín a doplňující podklady, získané při vypracování doplňujících R+P osobním jednáním na Zakázkovém centru ČEZ distribuce Valašské Meziříčí (situační podklady, schémata). Podklady byly také čerpány ze stávajícího ÚPN SÚ Valašské Meziříčí z r. 1997. Dlužno podotknout, že přesnost skreslení mapových podkladů odpovídá uvedeným podkladům – nejedná se tedy o geodetické zaměření, které se vymyká možnostem zpracování uvedených R+P. Z toho také vyplývá, že v případě výstavby v blízkosti těchto zařízení nutno provést vždy podrobné geodetické zaměření vedení. V souladu s interní směrnicí ČEZ distribuce a.s. nejsou poskytovány pro zpracování ÚP údaje o dimenzích jednotlivých vedení, jejich zatížení, výkonových rezervách jednotlivých trafostanic a také údaje o tzv. velkoodběrech (sjednaných dodávkách odběratelů, zásobovaných vesměs prostřednictvím vlastních trafostanic – zařazení odběratelů v souladu s ceníkem obor 40.10.10.(2716) – elektrická energie). Přeložky vedení a trafostanic, vyvolané budováním obchvatu silnice I/57, jsou převzaty z technické studie „Přeložka silnice I/57 Valašské Meziříčí – Jarcová, obchvat“, vypracované Projektovou kanceláří pro dopravní a inženýrské stavby Brno (HBH), květen 2009. C.5.4.2

NADŘAZENÉ SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ VVN 110 KV

Na řešeném území se nachází 2 nadřazené rozvodny 110/22 kV: RZ 110/22 kV Valašské Meziříčí

40 + 25 MVA

RZ 110/22 kV Osvětlovací sklo Valašské Meziříčí

2 x 25 MVA

Těsně mimo řešené území se nachází další nadřazená rozvodna, a to RZ 110/6 kV DEZA Valašské Meziříčí

2 x 25 MVA

Rozvodny Osvětlovací sklo a DEZA však slouží jen pro zásobování uvedených velkoodběratelů. V teplárně podniku DEZA jsou instalována dvě parní turbosoustrojí o výkonu 4 a 12 MW s roční výrobou cca 65000 MWh el. energie, určených pro vlastní spotřebu. Na RZ 110 kV Valašské Meziříčí je zaústěno celkem 8 vedení VVN 110 kV: dvojité vedení VVN 110 kV č.561/562 směr RZ 110 kV Hranice dvojité vedení VVN 110 kV č.569/570 směr RZ 110 kV DEZA dvojité vedení VVN 110 kV č.564/5665 směr RZ 110 kV Rožnov/RZ 110 kV Osvětlovací sklo Valašské Meziříčí

63


dvojité vedení VVN 110 kV č.575/576 směr RZ 110 kV Vsetín Napájení RZ 110 kV Valašské Meziříčí je realizováno z RZ 110 kV Hranice resp. Vsetín. C.5.4.3

SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ VN 22 KV

Řešené území je zásobováno z rozvodu VN 22 kV, navazujícího na RZ 22 kV, situované u RZ 110 kV Valašské Meziříčí. Na tuto rozvodnu navazuje celkem 10 vedení VN 22 kV (v závorce jsou uvedena čísla vedení před přečíslováním): VN 22 kV č.25

VN 22 kV č.213

VN 22 kV č.234

VN 22 kV č.103

VN 22 kV č.221

VN 22 kV č.242

VN 22 kV č.104

VN 22 kV č.228

VN 22 kV č.229

VN 22 kV č.240

Kromě kabelového vedení VN 22 kV č.240 pro městský kabelový rozvod jsou všechna zbývající vedení vyvedena z rozvodny VN 22 kV jako nadzemní, kromě vedení č.25 jako dvojitá na příhradových ocelových stožárech. Vedení VN 22 kV č.241 a 242 slouží převážně pro zásobování rozvodu VN 22 kV na řešeném území (v centrální části města je podstatná část rozvodu provedena kabelovým vedením v zemi), zbývající vedení slouží pro zásobování celé rozsáhlé oblasti obvodu rozvodny 110/22 kV Valašské Meziříčí. Vedení VN 22 kV č.221 slouží pouze pro propojení rozvoden VN 22 kV Valašské Meziříčí a Hranice, tj. nejsou na něj připojeny žádné další odběry. Vedení VN 22 kV č.103 a 104 sloužila původně pro zásobování závodů TESLA ve Valašském Meziříčí a Rožnově pod Radhoštěm (po vybudování RZ 110 kV v závodě Osvětlovací sklo Valašské Meziříčí a Tesla v Rožnově pod Radhoštěm nabyla charakteru distribučních vedení). Vedení VN 22 kV č.228 spojuje rozvodny VN 22 kV Valašské Meziříčí a Vsetín, má však charakter distribučního vedení. Okrajové části řešeného území (tj. obce Poličná, Podlesí, Krhová, Lhota u Choryně, Juřinka, Hrachovec, Bynina) jsou připojeny z nadzemních vedení VN 22 kV, která vedou jejich katastrálními územími (VN č.25, 228, 229, 242, 104, 213). Vedení VN 22 kV na řešeném území jsou různého stáří, jsou však díky důsledné údržbě v dobrém technickém stavu. Zatížení jednotlivých vedení není známo – vzhledem k jejich počtu a výkonu napájecí rozvodny VVN 110 kV Valašské Meziříčí lze důvodně předpokládat, že při jejich dimenzi (vesměs minimálně AlFe 3 x 95 mm2) mají dostatečnou výkonovou kapacitu pro vyvedení výkonu z rozvodny (8 MW/1 vedení). C.5.4.4

TRANSFORMAČNÍ STANICE

Dodávka elektrické energie uživatelům – spotřebitelům je zajištěna z distribučních, resp. podnikatelských transformoven. Trafostanice jsou různého provedení: zděné kioskové, zděné vestavěné, zděné věžové (pro přívod vzdušným vedením VN), posléze trafostanice stožárové (betonové nebo ocelové). Trafostanice na kabelovém rozvodu VN jsou zděné, převážně kioskové (novější trafostanice jsou betonové prefabrikované, typ BETONBAU); trafostanice připojené ze vzdušného vedení VN jsou vesměs stožárové, ojediněle zděné-věžové. Na řešeném území se nachází tyto trafostanice: Valašské Meziříčí

54 trafostanic (*28220 kVA)

Krásno nad Bečvou

63 trafostanic + +2 spínací stanice (bez transformátorů) (*32840 kVA) 64


Podlesí

13 trafostanic

(*4750 kVA)

Krhová

13 trafostanic

(*4600 kVA)

Bynina

7 trafostanic

(*2350 kVA)

Hrachovec

10 trafostanic

(*4080 kVA)

Poličná

10 trafostanic

(*3700 kVA)

Lhota u Choryně

3 trafostanice (*1200 kVA)

Juřinka

2 trafostanice (* 650 kVA)

Celkem

175 trafostanic (*82390 kVA)

Odkaz (*) u trafostanic udává maximální možný výkon transformátorů, daný konstrukcí trafostanic. Naprostá většina trafostanic je v dobrém technickém stavu (zejména trafostanice zděné, které jsou relativně nejmladší) a mají také určité výkonové rezervy jednak již v instalovaných transformátorech, eventuelně v možnosti výměny za jednotky o vyšším výkonu (podrobné údaje o těchto rezervách – jak již bylo uvedeno - nejsou známy). Všechny zjištěné údaje o trafostanicích jsou uvedeny v tabulkách, které jsou součástí samostatných doplňujících průzkumů a rozborů z r.2009 (zde nebudou uváděny). Podle uvedených průzkumů bylo od r.1997 (datum vypracování doposud platného ÚPN) do r.2009 včetně vybudováno na celém řešeném území celkem 40 nových transformačních stanic (31 na území města Val. Meziříčí a Krásno nad Bečvou, 3 v Podlesí, 3 v Krhové, 2 v Hrachovci a 1 v Poličné). Podle návrhu ÚPN SÚ z r.1997 mělo být vybudováno ve zmíněných územních celcích celkem 48 nových trafostanic, z toho 23 na území města Val. Meziříčí a Krásno nad Bečvou. Z uvedeného vyplývá, že prognóza zmíněného ÚPN byla překročena u těchto dvou městských částí a naopak u přilehlých obcí došlo k určité stagnaci v budování nových zdrojů (trafostanic) – místo navrhovaných 25TR bylo vybudováno pouze 9TR, C.5.4.5

VELKOODBĚRATELÉ

Na řešeném území se vyskytují odběratelé s vyššími požadavky na odběr elektrické energie, zařazeni v souladu s ceníkem obor 40.10.10.(2716) - elektrická energie do velkoodběru. Údaje o těchto odběrech ČEZ distribuce neposkytuje (viz odstavec „Podklady“ této zprávy). Za velkoodběratele nutno pokládat všechny odběry, uskutečňované z rozvodu VVN nebo VN prostřednictvím vlastních transformačních stanic. Určitým vodítkem mohou být údaje, poskytnuté bývalým provozovatelem distribuční sítě – SME RZ Valašské Meziříčí – při vypracování ÚPN v r. 1997: zatížení výrobní sférou ve městě (tj. Valašské Meziříčí, Krásno nad Bečvou a Podlesí vč. Brňova) podle odběrových maxim jednotlivých podniků při koeficientu k s=0,7 činilo cca 5400 kW, v ostatních sídlech cca 1300 kW. C.5.4.6

ROZVODY NN 400/230 V

Rozvody NN 400/230 V na řešeném území mají různorodý charakter :u soustředěné bytově – občanské výstavby jsou el. rozvody provedeny zemními kabely, u rozptýlené výstavby individuálních rodinných domků jednoznačně převažují rozvody venkovním vedením. Jako podpěry u tohoto typu vedení slouží převážně betonové stožáry a zední konzoly nebo střešníky. Obecně lze konstatovat, že distribuční síť NN je v dobrém technickém stavu – vysloveně nevyhovující úseky

65


rozvodu se dle sdělení správce sítí nevyskytují. Méně vyhovující úseky venkovního vedení NN se vyskytují jen v Poličné a Brňově. V současné době se při rekonstrukci sítě NN používá místo holých vodičů, upevněných na izolátorech, závěsných izolovaných vodičů AES, uchycovaných na stejných podpěrách – bet. stožárech. C.5.4.7

BILANCE PŘÍKONU A TRANSFORMAČNÍHO VÝKONU

Z energetického hlediska se uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace. Vzhledem k zásobování podstatné části výstavby teplem z CTZ a zatím nedokončené plynofikaci se uvažuje s určitým nárůstem elektrického vytápění. Vychází se ze skutečnosti, že t.č. nejsou ještě plynofikovány obce Hrachovec, Lhota u Choryně, Brňov a Bynina, takže do doby realizace plynofikace může být požadováno pro některé nové byty (rodinné domy) el. vytápění. S plynofikací obce Lhota u Choryně se vůbec neuvažuje. Na zatížení distribuční sítě NN mají však byty s el. vytápěním podstatný vliv. Stávající počet těchto bytů nebylo možné zjistit – v r. 1997 to bylo 681 otopů s celkovým příkonem 7450 kW (údaj, sdělený SME RZ Valašské Meziříčí). El. vytápění bylo realizováno vesměs v obcích, mimo dosah CTZ. Podílové maximum bytů (Bmax) je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky, stanoveného pro konec návrhového období. V souladu s ČSN 332130 ed. 2, tab. 3 je pro stupeň elektrizace A maximální soudobý příkon bytu Pb=7 kW, pro stupeň elektrizace B je Pb=11 kW, tj. při soudobosti bnek.=0,20 bude při stupni elektrizace A měrný příkon bytové jednotky 1,4 kW, při stupni elektrizace B pak 2,2 kW. Pro stupeň elektrizace C (el. vytápění) se stanoví individuálně cca Pb=13,0 kW, měrný příkon bytové jednotky je 13x0,9=11,7 kW. Stanovení potřebného příkonu bude provedeno pouze pro navrhovanou výstavbu (údaje o stávajících odběrech nelze zjistit, takže je nelze ani vyhodnotit). U stávající výstavby je uvažováno se zvýšením soudobého příkonu pro 1b.j. v průměru o 0,15 kW. Vypočtené podílové maximum bytů (Bmax) s výhledem 15 let je následující: Valašské Meziříčí

212x1,4+76x2,2+4x11,7+4330x0,15=1160,30 kW

Krásno nad Bečvou

90x1,4+42c2,2+3x11,7+3370x0,15= 759,00 kW

Podlesí+Brňov

14x1,4+60x2,2+8x11,7+ 602x0,15= 335,50 kW

Poličná

85x2,2+ 4x11,7+584x0,15=

321,40 kW

Lhota u Choryně

15x2,2+ 8x11,7+ 72x0,15=

137,40 kW

Juřinka

80x2,2+ 5x11,7+154x0,15=

257,60 kW

Bynina

23x2,2+ 3x11,7+195x0,15=

114,95 kW

Krhová

82x2,2+ 5x11,7+727x0,15=

332,95 kW

Hrachovec

45x2,2+12x11,7+315x0,15=

286,65 kW

Celkové podílové maximum nové výstavby bytů, včetně přírůstku pro stávající byty (zohledněno vybavování domácností spotřebiči s vyšším příkonem, např. myčkami nádobí, mikrovlnnými troubami, rychlovarnými konvicemi ale také žehličkami a vysavači s příkony až 2,0 kW) je Bmax= 3705,75 kW. Podílové maximum vybavenosti (Vmax), včetně nových drobných podnikatelských aktivit je stanoveno z měrného ukazatele, vztaženého na bytovou jednotku – v průměru 0,8 kW/b.j. pro městské části a 0,6 kW/b.j. pro venkovské části:

66


Vmax= 509 x 0,8 + 367 x 0,6 = 627,40 kW Potřebný přírůstek příkonu pro bytově-občanskou výstavbu je tedy rovný: Bmax + Vmax = 3705,75 + 627,40 = 4333,15 kW, což při optimálním využití transformačního výkonu na 80% představuje nutnost zajistit cca 4333,15 : 0,8 = 5420 kVA instalovaného výkonu v transformátorech (tj. cca 14 ks transformátorů po 400 kVA). Do výkonové bilance nutno zahrnout i potřebný příkon pro nové podniky a komerci (2 plochy ve Valašském Meziříčí – trafostanice 9VM a 10VM, 4 plochy v Krásně nad Bečvou – trafostanice 1KR a 2KR, 1 plocha v Podlesí, zasahující částečně i do k.ú. Val. Meziříčí – trafostanice 10VM, 1 plocha v Hrachovci – trafostanice 1HC, 2 plochy v Bynině – trafostanice 1BY a 3BY) – zásobování se předpokládá přes uvedené samostatné transformační stanice VN/NN. Konkrétní náplň činnosti těchto nových podniků není blíže specifikovaná a potřebný příkon elektrické energie se pouze orientačně odhaduje celkem na cca 1800 kW. Při předpokládané soudobosti cca 0,8 mezi nároky na nový příkon bytově-občanské a ostatní výstavby bude celkové zvýšení příkonu na řešeném území Pcelk = (4333,15 + 1800 x 0,8) : 0,95 = 6077 kVA Zatížení napájecího bodu RZ 110/22 kV Valašské Meziříčí bude tedy koncem návrhového období cca o 6077 kVA vyšší z důvodu plánované výstavby na řešeném území dle tohoto ÚP. Vzhledem k tomu, že většina odcházejících vedení VN 22 kV z napájecího bodu RZ 110/22 kV zásobuje elektrickou energií podstatně větší území, bude i zatížení napájecího bodu postupně narůstat – bude tedy vhodné zapojit do napájení distribuční sítě VN 22 kV také napájecí bod RZ 110/22 kV Osvětlovací sklo (provedení dvou vývodů do stávajících vedení VN 22 kV č.103/104). C.5.4.8

NÁVRH ŘEŠENÍ

Nadřazená soustava VVN 110 kV zůstává beze změny – podle potřeby se změní pouze výkony transformátorů VVN/VN v souladu se zvýšenými nároky na dodávku elektrické energie. S novými zařízeními VVN se v návrhovém období neuvažuje – provedou se pouze nezbytné korekce (přeložky) vedení v důsledku kolizí s výstavbou komunikace I/57. V důsledku budování nové silnice I/57 realizovat navrhovanou přeložku el. vedení VVN 110 kV, která bude umístěna do zastavitelných ploch ID143 a 483. Distribuční soustava VN 22 kV – potřebný příkon bude zajištěn ze stávající kabelové a nadzemní sítě, postupně doplňované o přípojky nových transformačních stanic, budovaných podle potřeby, vyvolané novou výstavbou. Bude rovněž nutné provádět postupně nezbytné přeložky zejména nadzemních vedení VN 22 kV, vyvolané především výstavbou obchvatu komunikace I/57 a také nutností uvolnit některé plochy pro plánovanou výstavbu. Pro odlehčení stávající distribuční rozvodny 22 kV se navrhuje provedení 2 kabelových vývodů do vedení č.103/104 z RZ 110/22 kV Osvětlovací sklo. Pro zásobování stávající a navrhované obytné zástavby v Juřince realizovat trafostanice a přívodní elektrické vedení VN 22 kV v zastavitelných plochách ID 56, 58, 120. Pro zásobování stávající a navrhované obytné zástavby v Poličné realizovat trafostanici a přívodní elektrické vedení VN 22 kV v zastavitelných plochách ID118, 119 a 126.

67


V důsledku budování nové silnice I/57 budou provedeny navrhované přeložky elektrických vedení VN 22 kV a trafostanice s přívodním el. vedením, které budou umístěny do zastavitelných ploch ID124, 420 a 422. Pro zásobování stávající a navrhované obytné zástavby v Bynině realizovat trafostanice a přívodní elektrické vedení VN 22 kV v zastavitelné ploše ID159. V zastavitelné ploše ID166, 168 vybudovat el. vedení VN 22 kV směrem na Mštěnovice - - spojka VN 13 – 104 a z tohoto el. vedení napojit navrhovanou trafostanici - ID168 pro zásobování průmyslové zóny navržené u silnice I/35. Přeložku el. vedení VN 22 kV vyvolanou navrhovanou trasou silnice I/57 realizovat v zastavitelné ploše ID 160, 209 a 215. Pro zásobování stávající a navrhované obytné zástavby v Krhové realizovat trafostanici a přívodní elektrické vedení VN 22 kV v zastavitelné ploše ID210. Navrhovanou přeložku el. vedení VN 22 kV vyvolanou trasou silnice I/35 realizovat v zastavitelné ploše ID256. Pro zásobování stávající a navrhované obytné zástavby v Hrachovci realizovat přívodní elektrické vedení VN 22 kV k nové trafostanici v zastavitelné ploše ID257 a 245. Pro zásobování stávající a navrhované obytné zástavby v Brňově realizovat přeložku elektrické vedení VN 22 kV a trafostanici v zastavitelné ploše ID 304. Přeložku el. vedení VN 22 kV vyvolanou navrhovanou trasou silnice I/57 realizovat v zastavitelné ploše ID340 a 359. Pro zásobování stávající a navrhované obytné zástavby v Podlesí – k.ú. Křivé realizovat trafostanici a přívodní elektrické vedení VN 22 kV v zastavitelných plochách ID342 a 357. Přeložku el. vedení VN 22 kV vyvolanou navrhovanou trasou silnice I/57 a přemístěním mimo plochy bydlení realizovat v zastavitelné ploše ID341, 410, 411, 412, 413, 414. Pro zásobování stávající a navrhované obytné zástavby ve Valašském Meziříčí realizovat trafostanice a přívodní elektrické vedení VN 22 kV v zastavitelné ploše ID415. V souvislosti s navrhovanou trasou silnice I/57 realizovat přeložku stávajícího el. vedení VN 22 kV v zastavitelné ploše ID 484 a 505 – k.ú. Krásno nad Bečvou. Rozvodná soustava : VN – 3 AV 50 Hz, 22 kV/IT NN – 3 PEN AC 50 Hz, 400/230 V/TNJ-C Ochrana před nebezpečným dotykem : VN – zemněním dle PNE 33 0000-1, čl.3.4.3.1 NN – automatickým odpojením od zdroje nadproudovými jistícími prvky dle PNE 33 0000-1, čl.3.3.2.7 Poznámka: přeložky vedení VVN 110 kV, 22 kV a trafostanic, vyvolané budováním obchvatu silnice I/57, jsou v zásadě převzaty z technické studie „Přeložka silnice I/57 Valašské Meziříčí – Jarcová, obchvat“, vypracované Projektovou kanceláří pro dopravní a inženýrské stavby Brno (HBH), květen 2009. Součástí dokladové části uvedené studie není ale žádný doklad o projednání s ČEZ distribuce a.s.

68


V uvedené studii navržené přeložky vedení VN 22 kV byly v konceptu ÚP ve třech případech upraveny (konzultováno na pracovišti ČEZ distribuce a.s. Valašské Meziříčí při projednávání rozpracovaného konceptu ÚP):

Linka VN

ok/R =nutná rek.

Stav

Trafo / výkon

ano / ne

Distribuce

/ výkon

Typ stanice

Vlastnictví

schematu

provozního

Název podle

Obec

Označení TR

Pořad. číslo

Přehled navrhovaných transformačních stanic (tab. 1) :

k.ú. Valašské Meziříčí 1

1VM Val. Meziříčí

ČEZ PTS široká. 400

ano

104

2


ČEZ Betonbau 630

ano

242

3


ČEZ Betonbau 630

ano

242

4



ano

104

5


ČEZ Betonbau 630

ano

242

6


ČEZ Betonbau 630

ano

242

7



ano

242

8



ano

242

9


cizí PTS široká. 400

ne

242

10



ne

242

1KR Krásno n/Beč


ne

213

2

2KR Krásno n/Beč

cizí BTS 2sl. 250

ne

240

3

3KR Krásno n/Beč

ČEZ Betonbau 630

ano

240

4

4KR Krásno n/Beč

ČEZ Betonbau 630

ano

240

5

5KR Krásno n/Beč

ČEZ Betonbau 630

ano

240

6

6KR Krásno n/Beč

ČEZ Betonbau 630

ano

240

k.ú. Krásno nad Bečvou 1

k.ú. Podlesí 1

1PO Podlesí

ČEZ PTS široká 400

ano

242

2

2PO Podlesí


ano

242

3

3PO Podlesí


ano

242

4

4PO Podlesí


ano

242

5

5PO Podlesí


ano

228

k.ú. Krhová 1

1KH

Krhová


ano

104

2

2KH

Krhová


ano

104

3

3KH

Krhová


ano

104

4

4KH

Krhová


ano

104

5

5KH

Krhová

ČEZ BTS 2sl. 250

ano

104

69


Linka VN

ok/R =nutná rek.

Stav

Trafo / výkon

ano / ne

Distribuce

/ výkon

Typ stanice

Vlastnictví

schematu

provozního

Název podle

Obec

Označení TR

Pořad. číslo

Přehled navrhovaných transformačních stanic (tab. 2) :

k.ú. Bynina 1

1BY

Bynina

cizí

PTS široká 400

ne

104

2

2BY

Bynina


ano

104

3

3BY

Bynina

cizí

BTS 2sl. 250

ne

104

k.ú. Hrachovec 1

1HC Hrachovec

cizí

PTS široká. 400

ne

104

2

2HC Hrachovec


ano

104

3

3HC Hrachovec


ano

104

k.ú. Poličná 1

1PO Poličná


ano

25

2

2PO Poličná


ano

228

3

3PO Poličná


ano

25

4

4PO Poličná

ČEZ BTS 1sl. 160

ano

25

5

5PO Poličná

ČEZ BTS 2sl. 250

ano

228


ano

25

k.ú. Lhota u Choryně 1

1CH Lhota u Chor k.ú. Juřinka

1

1JU

Juřinka


ano

213

2

2JU

Juřinka


ano

213

3

3JU

Juřinka


ano

213

4

4JU

Juřinka


ano

213

C.5.4.9

VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Kvalita životního prostředí není provozem elektrického zařízení narušována. Většina rozvodů ve městě je uložena v zemi a vliv hluku napájecích zdrojů (transformátorů) je eliminován dostatečnou vzdáleností od zástavby. Vedení nadřazené soustavy VVN 110 kV a distribuční soustavy VN 22 kV vytváří svými ochrannými pásmy v území prostorové regulační prvky, které je třeba respektovat. Při realizaci výstavby bude nutné přihlédnout k ochranným pásmům elektroenergetických zařízení, která musí vyhovovat zákonu č.458/2000 Sb. Tento zákon v §98 odst.2) stanoví, že ochranná pásma stanovená dle dosavadních předpisů ( t.j. zákon č.79/57 Sb., Vl. nařízení č.80/57 Sb. a zákon č.222/94 Sb.) zůstávají v platnosti i po účinnosti tohoto zákona. V praxi to znamená , že je nutné rozlišovat 3 druhy ochranných pásem, a to pro zařízení uvedená do provozu do 31.12.1994 ( zákon č.79/57 Sb. a Vl. nař. č.80/57 Sb.), dále pro zařízení uvedená do provozu do 31.12. 2000 ( zákon č.222/94 Sb.) a posléze pro zařízení uváděná do

70


provozu po 1.1.2001 ( zákon č.458/2000 Sb.). Původní ochranná pásma budou uváděna vždy v závorce. Dle §46 zákona č.458/2000 Sb. platí tato ochranná pásma: (3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě strany. a) u napětí nad 1kV do 35kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 7m (10m, 7m) 2. pro vodiče s izolací základní 2m ( nebylo určeno) 3. pro závěsná kabelová vedení 1m (nebylo určeno) b) u napětí nad 35kV do 110kV včetně 12m (15m, 12m) (5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1m (1m, 1m) po obou stranách krajního kabelu, nad 110kV činí 3m po obou stranách krajního kabelu (6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a) u venkovních el. stanic a dále stanic s napětím větším než 52kVv budovách 20m (30m, 20m) od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva b) u stožárových el. stanic s převodem napětí z úrovně nad 1kV a menší než 52kV na úroveň nízkého napětí 7m (30m, 7m) c) u kompaktních a zděných el. stanic s převodem napětí z úrovně nad 1kV a menší než 52kV na úroveň nízkého napětí 2m (30m, 20m) d) u vestavěných el. stanic 1m (nebylo určeno) od obestavění (7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20m (30m, 20m) kolmo na oplocení nebo vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice. (11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, může provozovatel přenosové soustavy nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy udělit písemný souhlas s činností v ochranném pásmu. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebního úřadu a musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen. C.5.5

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Soustava centralizovaného zásobování teplem (SCZT) se rozhodujícím způsobem podílí na zásobování bytově – komunální sféry. Jediným zdrojem dodávajícím teplo do této soustavy je teplárna DEZA, a.s. Špičková dodávka tepla pro město dosahuje 75 MW. Teplárna zásobuje tepelnou energíí především vlastní podnik, ale dodává teplo i externím odběratelům. Ve formě páry odebírá teplo zejména masný průmysl, mlékárna a další. Externí prodej tepla vyrobeného v DEZA, a.s. dosáhl v roce 2006 hodnoty 359 498 GJ/rok, CZT Valašské Meziříčí s.r.o. odebralo 267 288 GJ/rok. Zdroj tepla využívá jako paliva zemní plyn, mazut, dehtovou topnou směs a koncový plyn z výroby sazí (TAILGAS). DEZA, a.s. provozuje mimo vlastní zdroj i veškeré parovodní rozvody ve města Valašské Meziříčí až na vstup do zdrojových výměníkových stanic VS1 a VS2. Zdrojové výměníkové stanice VS1 – „Nádražní“ a VS2 – „Ponast“, primární tepelná síť – horkovodní rozvody a objektové předávací stanice jsou provozovány firmou CZT Valašské Meziříčí s.r.o.

71


Městská horkovodní síť o celkové délce cca 17 000 m byla po povodni v roce 1997 zcela obnovena technologií předizolovaného potrubí v bezkanálovém provedení. Nová dvoutrubková tepelná síť je v provozu od roku 2000 a má 176 objektových předávacích stanic. Teplovodní síť zásobuje zejména terciární sektor a bytový sektor (přes 5600 bytů) a je provozována společností CZT Valašské Meziříčí s.r.o., která provozuje sekundární tepelnou síť v částech obce Valašské Meziříčí a Krásno nad Bečvou. Město Valašské Meziříčí má v této společnosti majetkový podíl 35 %. Soustava CZT je v současnosti tvořena: Dvěma zdrojovými výměníkovými stanicemi: VS1 – „Nádražní“ a VS2 – „Ponast“ Primární tepelnou sítí – horkovodními rozvody o celkové délce cca 17 km Objektovými předávacími stanicemi 176 ks ( + 18 ks by mělo být osazeno v objektech bývalých kasáren, v současnosti realizováno deset, 5 z nich je v soukromém vlastnictví) Zdrojem tepla pro soustavu CZT je teplárna společnosti DEZA, a.s. Zdroj tepla je situován v areálu firmy DEZA, a.s. Valašské Meziříčí. Zdroj pro soustavu CZT je parní s parametry páry 165 oC a 0,45 Mpa. Zdroj tepla využívá jako paliva zemní plyn, mazut, dehtovou topnou směs a koncový plyn z výroby sazí. Zdroje tepla, které provozuje společnost DEZA a.s. Teplárna – 2 x 120 + 50 t páry/hod. – palivo ZP + TTO + DTS Výtopna TG – 2 x 32 + 64 t páry/hod. – palivo ZP + Tailgas + koncový plyn Spalovna nebezpečných odpadů palivo – odpady – výroba 10 t páry/hod. Výrobna ftalanhydridu – odpadní teplo 15 t páry/hod. Primární tepelná síť je tvořena dvěmi samostatnými větvemi, které jsou pro případ poruchy jedné z VS propojeny, Toto propojení je využíváno i v přechodném období, kdy není nutný plný výkon obou VS a v provozu je pouze VS1 – „Nádražní“. Většinu tepla, které vyrobí teplárna DEZA, a.s. spotřebuje samotná akciová společnost DEZA, a.s. a to hlavně pro potřeby výrobní technologie. Tento podíl tvoří cca 90 %. Zbytek vyrobeného tepla je parovody dodáván ostatním odběratelům, mezi které patří také CZT Valašské Meziříčí s.r.o. Ostatními odběrateli tepla z parovodů z DEZA jsou: Masný průmysl – Krásno, spol. s r. o., Mlékárna Valašské Meziříčí spol. s r. o., Městská prádelna a čistírna a.s. atd. Převážná část tepla ze sítě CZT Valašské Meziříčí s.r.o. slouží pro potřebu bytových domů a občanské vybavenosti. Uzemní plán navrhuje rozšíření sítě centralizovaného zásobování teplem v centrální části měst, v případě které patří výroba tepla k nejefektivnějším z hlediska ekologického a ekonomického. C.5.6

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Komunální odpad bude separován na jednotlivé složky, které budou dále zpracovány a recyklovány k druhotnému využití. Nevyužitelné složky komunálního odpadu budou ukládány na řízené skládky. Pro ukládání nevyužitelných složek komunálního odpadu je navržena skládka TKO v bývalém hliníku cihelny v Hrachovci – ID206. V této ploše je možné vybudovat třídírnu odpadů. Rozsah vymezení skládky TKO je převzat ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí. V části hliníku bývalé cihelny bylo skládkování TKO ukončeno v roce 2005 a skládka byla rekultivována. V současné době je komunální odpad odvážen na skládku TKO Mořkov.

72


Pro případné zřízení kompostárny je navrženo její umístění do bývalého areálu zemědělského družstva v Juřince. C.5.7

PRODUKTOVOD Koridor pro realizaci produktovou je vymezen v severozápadní části řešeného území, na k.ú. Lhota u Choryně a Poličná. Koridor v šířce 20 metrů prochází východně od Lhoty u Choryně směrem k jihu a pod obcí se lomí směrem západním, kde dále pokračuje na k.ú. Branky. Pro produktovod byla v roce 2004 zpracována dokumentace k ÚR (zpracovatel PIK s.r.o., Přerov). Jedná se o liniovou stavbu spojující středisko ČEPRA a.s. Praha v Loukově s nově navrhovaným skladem PH v Sedlnicích. Trasa nového produktovou prochází přes správní území města Valašské Meziříčí v délce přes 3 km. Produktovod vstupuje na řešené území z k.ú. Branky, projde katastrálním územím Poličná a Lhota u Choryně a opouští řešené území směrem na Choryni. Produktovod bude přepravovat pohonné hmoty z výrobních závodů prostřednictvím stávajícího produktovou Klobouky – Loukov do distribučních středisek Čepra a.s. na sevrní Moravě Potrubní trasu budou tvořit tlakové ocelové trubky uložené podpovrchově.. Přibližně polovina trasy produktovou na území města Valašské Meziříčí bude realizována v kategorii B. Bezpečnostní vzdálenost od produktovou, tj. nejmenší přípustná kolmá vzdálenost produktovou od jiných objektů a zařízení je ve skupině objektů C stanovena na 150 m od osy na každou stranu. Přibližně druhá polovina trasy bude provedena v kategorii A což znamená, že tloušťka stěny potrubí bude zesílena. Bezpečnostní vzdálenost lze potom zkrátit až na 50 % tj. na 75 m na každou stranu produktovou. Tato konstrukce produktovou je užita v blízkosti obytné zástavby tj. z jižní a východní strany zastavěného území Lhoty u Choryně.

C.6

PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA Řešení protipovodňových opatření na území města Valašské Meziříčí vychází ze Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje a z Plánu oblastí povodí Moravy. Plán oblastí povodí Moravy vychází navrhovaným řešením protipovodňových opatření ze Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje. Územní plán řeší problematiku budování ochranných hrází a dalších protipovodňových opatření jejich přípustností v rámci jednotlivých druhů ploch s rozdílným způsobem využití. V případech rozsáhlejších protipovodňových opatření jsou pro tyto stavby a zařízení vymezeny zastavitelné plochy.

C.6.1

NAVRHOVANÁ PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Návrh protipovodňových opatření vychází ze Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje, kteránavrhuje na území města Valašské Meziříčí tyto protipovodňová opatření: Protipovodňové hráze: Označ. H011 H012 H019a

Název

Vodní tok

Místo

Stupeň

Břeh

Hráz Val. Meziříčí II

Vsetínská Bečva

Ohrázování části Poličné

jihovýchodní

studie

LB

Hráz Val. Meziříčí III

Vsetínská Bečva

Ohrázování východní části Poličné

studie

LB

Hráz Val. Meziříčí IV

Rožnovská Bečva

Ohrázování jižní Krásna nad Bečvou

studie

PB

73

části


H019b H019c H020 H600

Hráz Val. Meziříčí V

Bečva

Ohrázování západní části Krásna nad Bečvou

studie

PB


Bečva

Ohrázování západní části Krásna nad Bečvou

studie

PB


Bečva

Ohrázování Juřinky

studie

LB

Hráz Val. Meziříčí I

Vsetínská Bečva

Ohrázování domova důchodců - Brňov

studie

PB

Retenční nádrže: Označení

Název

Vodní tok

Správní obvod obce

RN082

Poldr Hrachovec

Rožnovská Bečva


Označení

Název

Vodní tok

Správní obvod obce

RI011

Řízená inundace Hrachovec

Rožnovská Bečva


Řízená inundace:

Vsetínská Bečva V záplavovém území Vsetínské Bečvy se nachází část zástavby na východním okraji Poličné, dále převážně plochy výroby na západním okraji Valašského Meziříčí a rozptýlená zástavba v místní části Brňov. K ochraně zástavby ve východní a jihovýchodní části Poličné jsou navrženy ochranné hráze H011 a H012. Západní část Valašského Meziříčí nacházející se v blízkosti soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy bude částečně chráněna tělesem silnice I/57, která bude v tomto prostoru výhledově realizována. V místní části Brňov je navrženo vybudování ochranné hráze podél Vsetínské Bečvy, která bude chránit domov důchodců před zaplavením. Rožnovská Bečva V záplavovém území Rožnovské Bečvy se nachází zastavěná území nacházející se v její blízkosti. Jedná se o severní část Hrachovce, severovýchodní část Valašského Meziříčí a jižní část Krásna nad Bečvou. K ochraně těchto zastavěných území před zaplavením je navrženo vybudování suché vodní nádrže RN082, jejíž hráz bude realizovaná v zastavitelných plochách ID 234, 266, 267, 271. Ochranná hráz je navržena východně od severní části Hrachovce, hráz naváže na ohrázování podél Rožnovské Bečvy. Pro ochranu zastavěného území Krásna nad Bečvou je navržena realizace ochranné hráze H019a na pravém břehu Rožnovské Bečvy. Bečva V záplavovém území Bečvy se nachází část zástavby na východním okraji Juřinky a západní část Krásna nad Bečvou. K ochraně Krásna nad Bečvou, západní části zastavěného území je navrženo ohrázování pravého břehu Bečvy – H019b a H019c. K ochraně východní části Juřinky, jak stávající zástavby tak i rozvojových ploch pro bydlení před zaplavením je navrženo vybudování ochranné hráze H020 podél

74


stávající komunikace. Jižní část tohoto území, kolem fotbalového hřiště má hráz již vybudovánu. V Poličné je navrženo ohrázování Loučky, pro vybudování ochranných hrází (sypaných nebo ochranných zdí) jsou navrženy zastavitelné plochy podél vodního toku. Suchá vodní nádrž Hrachovec Zastavitelné plochy ID 234, 262, 264, 271 jsou vymezeny pro vybudování navrhované hráze suché vodní nádrže východně od Hrachovce. Suchá vodní nádrž bude sloužit k ochraně Valašského Meziříčí a jeho místních částí, které se nacházejí v blízkosti Rožnovské Bečvy a Bečvy před zaplavením. Loučka K ochraně Poličné před zaplavením z vodního toku Loučka jsou navrženy plochy ID 144 – 150 a ID 521 – 524, ve kterých budou vybudovány sypané ochranné hráze nebo ochranné zídky. C.6.2

ZASTAVITELNÉ PLOCHY VYMEZENÉ V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ Rožnovská a Vsetínská Bečva a následně Bečva mají stanoveno záplavové území, aktivní zóna stanovena není. Část zastavitelných ploch nacházejících se v záplavovém území byla po prověření převzata ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí, případně byla vymezena na základě provedené změny územního plánu. Další nové záměry byly situovány do ploch záplav pouze v případech, kdy neexistovalo jiné variantní řešení. V záplavovém území Rožnovské Bečvy územní plán navrhuje část zastavitelných ploch uvnitř zastavěného území Krásna nad Bečvou, část těchto ploch byla po prověření převzata ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí. Tyto zastavitelné plochy, které se také současně nacházejí v záplavovém území, budou výhledově chráněny před zaplavením vybudováním ochranných hrází podél Rožnovské Bečvy a Bečvy, s kterýmí se výhledově počítá (Plán povodí Moravy). V centrální části Krásna nad Bečvou jsou v záplavovém území vymezeny zastavitelné plochy v prolukách stávající zástavby. Tyto plochy jsou navrženy k zastavění vzhledem k tomu, že se jedná o plochy důležité pro celkový vzhled centrální části Krásna nad Bečvou a současně se také jedná o plochy přestavby – ID451 až 457. Ve východní části Krásna nad Bečvou na okraji průmyslové zóny jsou vymezeny další zastavitelné plochy, které se nacházejí v záplavovém území. Jedná se o plochu ID458, která je určena pro pro vybudování skateparku. Případné škody vzniklé zaplavením této plochy budou minimální vzhledem k charakteru staveb a zařízení zde vybudovaných. V záplavovém území se nachází zastavitelné plochy ID503, ID506 a ID502, které se nacházejí podél silnice I/35 směrem na Rožnov pod Radhoštěm a jsou určeny pro rozvoj průmyslové výroby a občanského vybavení. Zastavitelné plochy ID503, ID506 a ID502 je možné využit pro navrhovanou funkci až po jejich zabezpečení proti zaplavení. V severovýchodní části k.ú. Valašské Meziříčí – město se v záplavovém území nachází zastavitelná plocha ID361. Tato plocha je určena pro hromadnou rekreaci, předpokládá se zde vybudování vodní plochy se zázemím pro koupání a realizace kempu. Vzhledem k charakteru staveb a zařízení, která zde mají být vybudována budou škody způsobené případným zaplavením minimální a výstavba zde může být realizována bez vybudování ochrany proti zaplavení.

75


V místní části Hrachovec se nachází v záplavovém území zastavitelná plocha ID232 určená pro bydlení. Vzhledem k tomu, že se plocha nachází v okrajové poloze záplavového území s rovinatým terénem, lze ochranu staveb před zaplavením řešit navýšením stávajícího terénu. V záplavovém území Bečvy se nachází zastavitelné plochy ID441, ID445, ID447 ID449, tyto plochy jsou převážně určen pro průmyslovou výrobu. Zastavitelné plochy ID 441, 447, 449 , které zasahují do záplavového území bude možné využít pro navrhovanou funkci až po realizaci protipovodňových opatření a ochraně těchto ploch před zaplavením. V případě zastavitelné plochy ID445 je možné řešit ochranu této plochy před zaplavením zvýšením stávajícího terénu. Další zastavitelné plochy jsou vymezeny v záplavovém území na k.ú. Juřinka, podél řeky Bečvy. Navrhovaná obytná zástavba ID43 a 52 spolu se stávající obytnou zástavbou budou chráněny navrhovanou ochrannou hrází, která bude realizována podél stávající komunikace směrem do Juřinky v zastavitelné ploše ID56. Nová obytná zástavba v zastavitelných plochách ID43 a 52 bude realizována až po vybudování protipovodňových opatření. Nejproblematičtěji z hlediska umístění v záplavovém území se jeví zastavitelné plochy ID 81, 82, které se nachází na k.ú. Poličná a ID41 na k.ú. Juřinka. V případě zastavitelných plochy ID81, ID82 se jedná o přestavbové plochy, které jsou v současnosti využívány pro rodinnou rekreaci a je zde navržena změna funkce na bydlení. Zastavitelná plocha ID82 je převzata na základě schválené změny ÚPN SÚ Valašské Meziříčí. Zastavitelná plocha ID41 se nachází v záplavovém území Q100, nižší úrovně povodně (Q5 a Q20) tuto plochu prakticky nezasahují. Novou zástavbu je třeba chránit před zaplavením výškovou úpravou terénu a osazením staveb. V záplavovém území Vsetínské Bečvy se nachází zastavitelná plocha ID433 pro průmyslovou výrobu, plochu okrajově zasahuje záplavové území, v případě využití lze tuto část plochy chránit zvýšením terénu. V záplavovém území Rožnovské, Vsetínské Bečvy a následně Bečvy se nachází zastavitelné plochy dopravní a technické infrastruktury. Tyto plochy jsou důležité pro rozvoj města a jeho místních částí a nelze je řešit jiným způsobem. V případě zastavitelných ploch dopravní infrastruktury se jedná o plochy, které jsou dlouhodobě plánovány a jejich situování vyplývá z nadřazené ÚPD a podrobnější projektové dokumentace. Zastavitelné plochy technická infrastruktury vymezené v záplavovém území: ID56, 58, 118, 119, 120, 124, 143, 145, 146, 147, 148, 256, 271, 340, 416, 417, 443, 505, Zastavitelné plochy dopravní infrastruktura vymezené v záplavovém území: ID125, 126, 127, 217, 259 až 266, 309, 310, 347 až 352, 358, 359, 418, 419, 420, 422, 424, 481 až 484, 487. Zastavitelné plochy veřejných prostranství vymezené v záplavovém území: ID362, 400 Další zastavitelné plochy v záplavovém území jsou svým umístěním vázány přímo na řeku Bečvu, jedná se o plochu výroby elektrické energie ID442 a loděnici ID450.

76


C.7

NEROSTNÉ SUROVINY V současné době neprobíhá na správním území města Valašské Meziříčí těžba nerostných surovin. Chráněná ložisková území Krhová a Česká část Hornoslezské pánve jsou územním plánem respektována a ve stanovených CHLÚ nejsou navrhovány nové záměry, které by ztížily nebo znemožnily dobývání těchto ložisek nerostných surovin.

C.8

OCHRANA OBYVATELSTVA

C.8.1

OCHRANA ÚZEMÍ PŘED PRŮCHODEM PRŮLOMOVÉ VLNY VZNIKLÉ POVODNÍ POD VODNÍM DÍLEM Území města nacházející se podél Vsetínské Bečvy je potencionálně ohroženo průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní pod vodními díly Bystřička a Karolinka – Stanovnice. Ochrana území zvláštní povodně je řešena v „Plánu ochrany pod vodním dílem Karolinka – Stanovnice“ a v „Plánu ochrany pod vodním dílem Bystřička“.

C.8.2

ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ V severní části řešeného území jsou vymezeny zóny havarijního plánování. Vnitřní zóny havarijního plánování představují výrobní areály firem DEZA, a.s. a CS CABOT, spol. s r.o., které jsou místy s riziky závažných havárií. Ve vnějších zónách havarijního plánování nelze umísťovat stavby pro bydlení, zdravotní zařízení nebo pobytová sociální zařízení.

C.8.3

UKRYTÍ OBYVATELSTVA V DŮSLEDKU MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI K ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události jsou určeny místa pro ukrytí jež jsou součástí přiloženého seznamu stálých tlakově odolných úkrytů a protiradiačních úkrytů na území města.

C.8.4

SKLADOVÁNÍ MATERIÁLU CIVILNÍ OCHRANY A HUMANITÁRNÍ POMOCI Pro účely letecké dopravy humanitární pomoci případně materiálu civilní ochrany se vymezuje plocha pro přistávání vrtulníků, která se nachází vedle požární stanice HZS Zlínského kraje. Tato plocha je v současnosti využívána ke sportovním účelům. Pro přistávání vrtulníků je možné také využít plochy bývalého zemědělského letiště v severní části k.ú. Poličná. Plochy určené pro výstavbu základny humanitární pomoci: p.č. 2120/1 kynologické cvičiště v k.ú. Valašské Meziříčí město a p.č. 2602/1 sportovní hřiště ISŠ COP v k.ú. Valašské Meziříčí město.

C.8.5

VYVEZENÍ A USKLADNĚNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK Pro vyvezení nebo přechodné uskladnění nebezpečných látek se stanovuje využít ploch v areálu TS Valašské Meziříčí, s.r.o.. V případě zaplavení areálu technických služeb bude náhradním místem pro svoz nebezpečných látek DEZA, a.s., k.ú. Krásno nad Bečvou.

C.8.6

OCHRANA PŘED VLIVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK SKLADOVANÝCH V ÚZEMÍ Na území města se nacházejí místa skladování nebezpečných látek. V okolí těchto míst je třeba dodržet minimální bezpečnou vzdálenost pro plochy bydlení, zdravotnických zařízení a pobytová sociálních zařízení. Bezpečná vzdálenost je

77


dána předpokládaným dosahem smrtelné koncentrace při úniku nebezpečných látek z evidovaných stacionárních zdrojů. C.8.7

NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA VODOU A ELEKTRICKOU ENERGIÍ Nouzové zásobování obyvatelstva vodou je řešeno v Krizovém plánu ORP Valašské Meziříčí, část Operační plán a plán činnosti krizového štábu při narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu ve správním obvodu ORP Valašské Meziříčí. Jako nouzový zdroj zásobování vodou je určena stávající úpravna vody, záložním zdrojem je prameniště Hrachovec. Nouzové zásobování elektrickou energií je řešeno v Krizovém plánu ORP Valašské Meziříčí, část Operační plán a plán činnosti krizového štábu při výpadku dodávek elektřiny ve správním obvodu ORP Valašské Meziříčí. Ponevadž nelze zálohovat celou spotřebu města elektrickou energií jsou zálohovány nouzovými zdroji rozhodující objekty jako např. MěÚ, nemocnice, ČOV, centrální zásobování teplem, stanice HZS apod. U ČEZ Distribuce Služby, s.r.o. je uplatněn požadavek na přednostní přidělění nouzových zdrojů ČEZ pro 11 organizací (kojenecký ústav, hospic, dětské domovy apod.)

C.8.8

SESUVNÁ ÚZEMÍ Seznam místních sesuvů vzniklých v roce 2010: k.ú. Krásno n.B., p.č. 522/12, nad RD p. Barbořáka, kategorie sesuvu 2-3 k.ú. Krásno n.B., p.č. 446/55, nad velkoobchodem Janča, kategorie 3 k.ú. Juřinka, p.č. 662/2 a 646/5, jihovýchodně od zakresleného sesuvu 6501, těsně nad místní komunikací, kategorie 2-3 k.ú. Krhová, p.č. 901/1 jihovýchodně od redukční plynové stanice, kategorie 3 k.ú. Poličná, Pod Kotlinou, p.č. 483/1, kategorie 2

78


Stacionární zdroje rizik a předpokládané dosahy smrtelné koncentrace při úniku nebezpečných látek Název, popis údaje o území

Územní lokalizace , adresa

Dosah, kružnice r=

Poznámka

MP Krásno, a.s.

Val. Meziříčí, Krásno n.B., Hranická 430

100 m

Ohrožení únikem čpavku.

Lukrom, spol. s r.o.

Val. Meziříčí, Krásno n.B., Hranická 783 (areál Agropodniku V.M.)

50 m

Sklad pesticidů.Ohrožení při požáru.

Agropodnik, a.s.

Val. Meziříčí, Krásno n.B., Hranická 781

1000 m

Sklad chemických hnojiv. Ohrožení při požáru. Vznik nebezpečných dusivých látek.

Mlékárna Val. Meziříčí, spol. s r.o.

Val. Meziříčí, Krásno n.B., Zámecká 2

100 m


Zimní stadion TJ Val. Meziříčí

Val. Meziříčí, město, Kouty 325, provozuje ST Servis, s.r.o.

50 m


Úpravna vody VaK Vsetín, a.s.

Val. Meziříčí, Křivé, parc.číslo 1441

100 m

Ohrožení únikem chlóru.

Vodojem Štěpánov VaK Vsetín, a.s.

Val. Meziříčí, město, parc. číslo 2191/3

60 m

Ohrožení únikem chlóru.

Prodej a sklad technických plynů

Val. Meziříčí, Krásno n.B., parc. číslo 2347

50 m

Ohrožení požárem a výbuchem tlakových láhví.

ČS PHM areál ZD Podlesí

Val. Meziříčí, Křivé, parc. č. 1406/7, 1406/8 a 1406/9.

50 m

Ohrožení požárem a výbuchem pohonných hmot.

ČS PHM Cafro

Val. Meziříčí, Poličná, parc. č. 100/79.

50 m


ČS PHM Benzina

Val. Meziříčí, Krásno n.B., ul. Rožnovská, parc. č. 1545.

50 m


ČS PHM Benzina

Val. Meziříčí, Bynina, parc. č. 318.

50 m


ČS PHM Limitoo

Val. Meziříčí, Krásno n.B., parc. č. 2545.

50 m


ČS Shell

Val. Meziříčí, Krásno n.B., parc. č. 663/37.

50 m


ČS kasárna

Val. Meziříčí, město, Železničního vojska 1384, parc. č. 2120/63.

50 m


ČS PHM ČSAD

Val. Meziříčí, město, Palackého 220, parc. č. 2621

50 m


Val. Meziříčí, Krásno n.B., parc. č. 2549.

50 m


Depo kolejových vozidel ČD

Val. Meziříčí, Krásno n.B., parc. č.2677 a 2678

50 m

Ohrožení spodních vod při úniku nafty ze zásobníků a ohrožení požárem a výbuchem pohonných hmot.

Sklad chemikálií TVM, s.r.o.

Val. Meziříčí, Krásno n.B, Hemy 12, parc. číslo 2265.

100 m

Při požáru únik nebezpečných dusivých látek do ovzduší.

Zásobníky PB pro vytápění hal brojlerů

Val. Meziříčí, k.ú. Bynina, parc. č. 178/10.

120 m


Prodej propan butanu do osob. automobilů.

Vznik nebezpečných dusivých látek.

79


ÚKRYTY CIVILNÍ OCHRANY

P.č.

Ev.č.

ORP

1

08100007

2

Tř. odol.:

Místo:

Majitel:

Val. Meziříčí Val. Meziříčí

Nemocnice

Město Val. Meziříčí

08100008


08100009

Obec:

Kapacita: Mírové využití:

4

150

Sklad nemocnice

Nádraží ČD-pod rel.bud. České dráhy

4

50

0


Nádraží ČD-pod 1.posun.

České dráhy

4

100

Sklad ČD

08100010


Nádraží ČD-pod bud.výpr.

České dráhy

4

5

08100011


Na Potůčkách 163

Ponast s.r.o.

5

50

0

6

08100012


Na Potůčkách 163

Ponast s.r.o.

5

50

0

7

08100013


Hemy 2

VALMON s.r.o.

4

300

0

8

08100014


Hemy 2

VALMON s.r.o.

4

300

0

10

08100016


Masarykova 753

DEZA a.s. Val. Meziříčí

4

50

VS DEZA

Zašovská 850

Schott ČR,a.s.

5

500

Školící místnost a archiv

Kpt. Macha 1366

Město Val. Meziříčí

4

150

VS KŠ města

3 4

11 10-04-36051 Val. Meziříčí Val. Meziříčí 12

08100095


Celkem

11

úkrytů

s celkovou kapacitou

80

50

1 750

0

úkrývaných


C4 - 2 - ORP Přehled protiradiačních úkrytů ve Valašském Meziříčí Datum výst. domu

Kapacita ukrytí

Typ PRÚ

K0

Krhová - Hrádky 349

24

polozapuštěný

400

10-040/10566


24

polozapuštěný

400

10-040/10669

Krhová 330

33

polozapuštěný

400

10-040/10670

Krhová 331

33

polozapuštěný

400

10-040/10671

Krhová 333

33

polozapuštěný

400

10-040/10705

Krhová 360

29

polozapuštěný

100

10-040/10708

Krhová 482

17

polozapuštěný

100

10-040/10709

Krhová 474

6

polozapuštěný

100

10-040/10710

Krhová 469

5

polozapuštěný

100

10-040/10711

Krhová 430

18

polozapuštěný

100

10-040/10712

Krhová 448

15

polozapuštěný

100

10-040/10714

Krhová 463

20

polozapuštěný

100

10-040/10716

Krhová 413

21

polozapuštěný

100

10-040/10718

Krhová 467

33

polozapuštěný

120

10-040/10719

Krhová 462

31

polozapuštěný

100

10-040/10721

Krhová 396

14

polozapuštěný

100

10-040/10738

Krhová 437

40

polozapuštěný

100

10-040/10739

Krhová 483

23

polozapuštěný

100

10-040/10740

Krhová 476

17

polozapuštěný

100

Číslo úkrytu

Adresa + číslo domu

10-040/10527

Parcela

KÚ

81


10-040/10741

Krhová 425

10

polozapuštěný

100

10-040/10742

Krhová 415

22

polozapuštěný

100

10-040/10745

Krhová 361

22

polozapuštěný

100

10-040/10746

Krhová 362

25

polozapuštěný

100

10-040/10748

Krhová 229

5

polozapuštěný

100

10-040/10749

Krhová 225

5

polozapuštěný

100

10-040/10754

Krhová 397

34

polozapuštěný

100

10-040/10755

Krhová 408

12

polozapuštěný

120

10-040/10756

Krhová 406

24

polozapuštěný

120

10-040/10757

Krhová 391

15

polozapuštěný

100

10-040/10758

Krhová 374

22

polozapuštěný

100

10-040/10759

Krhová 369

39

polozapuštěný

100

10-040/10760

Krhová 384

14

polozapuštěný

100

10-040/10761

Krhová 375

29

polozapuštěný

100

10-040/10762

Krhová 424

14

polozapuštěný

100

10-040/10763

Krhová 419

29

polozapuštěný

100

10-040/10764

Krhová 418

21

polozapuštěný

100

10-040/10765

Krhová 427

16

polozapuštěný

100

10-040/10766

Krhová 443

71

polozapuštěný

100

10-040/10767

Krhová 456

24

polozapuštěný

100

10-040/10768

Krhová 302

11

polozapuštěný

100

10-040/10769

Krhová 327

9

polozapuštěný

100

10-040/10770

Krhová 319

18

polozapuštěný

100

10-040/10771

Krhová 479

11

polozapuštěný

100

82


10-040/10772

Krhová 480

16

polozapuštěný

80

10-040/10773

Krhová 468

20

polozapuštěný

100

10-040/10774

Krhová 381

19

polozapuštěný

100

10-040/10775

Krhová 210

13

polozapuštěný

100

10-040/10776

Krhová 345

30

nadzemní

100

10-040/10801

Hrachovec 231

25

polozapuštěný

100

10-040/10803

Hrachovec 229

23

polozapuštěný

180

10-040/10804

Hrachovec 228

21

polozapuštěný

100

10-040/10805

Hrachovec 226

4

nadzemní

50

10-040/10807

Hrachovec 224

7

polozapuštěný

100

10-040/10808

Hrachovec 221

28

polozapuštěný

100

10-040/10809

Hrachovec 214

24

polozapuštěný

100

10-040/10811

Hrachovec 209

30

polozapuštěný

100

10-040/10812

Hrachovec 208

20

polozapuštěný

150

10-040/10813

Hrachovec 205

20

polozapuštěný

100

10-040/10814

Hrachovec 193

12

polozapuštěný

?

10-040/10816

Hrachovec 192

34

polozapuštěný

100

10-040/10817

Hrachovec 186

29

polozapuštěný

100

10-040/10818

Hrachovec 184

23

polozapuštěný

100

10-040/10819

Hrachovec 175

23

polozapuštěný

100

10-040/10822

Hrachovec 137

16

polozapuštěný

100

10-040/10827

Hrachovec 120

9

polozapuštěný

100

10-040/10828

Hrachovec 32

23

polozapuštěný

100

10-040/10901

Bynina 151

50

83

50


10-040/10902

Bynina 156

50

50

10-040/10903

Bynina 168

50

50

10-040/10904

Bynina 169

50

50

10-040/10905

Bynina 135

38

polozapuštěný

100

10-040/10908

Bynina 63

10

polozapuštěný

100

10-040/10909

Bynina 43

8

polozapuštěný

100

10-040/10911

Bynina 25

7

polozapuštěný

100

10-040/10912

Bynina 112

8

polozapuštěný

100

10-040/10913

Bynina 122

7

polozapuštěný

100

10-040/10914

Bynina 104

20

polozapuštěný

100

10-040/10915

Bynina 107

13

polozapuštěný

100

10-040/10919

Bynina 130

20

polozapuštěný

100

10-040/10920

Bynina 128

8

polozapuštěný

100

10-040/10923

Bynina 127

48

polozapuštěný

100

10-040/10925

Bynina 113

40

polozapuštěný

100

10-040/10927

Bynina 160

40

polozapuštěný

100

10-040/10928

Bynina 123

11

polozapuštěný

100

10-040/10930

Bynina 176

34

nadzemní

100

10-040/10931

Bynina 172

43

polozapuštěný

100

10-040/10933

Bynina 71

30

polozapuštěný

100

10-040/10934

Bynina 125

5

polozapuštěný

100

10-040/10935

Bynina 23

17

polozapuštěný

100

10-040/10936

Bynina 20

6

polozapuštěný

100

10-040/10938

Bynina 98

28

polozapuštěný

100

84


10-040/10940

Bynina 121

21

polozapuštěný

100

10-040/10944

Bynina 11

25

polozapuštěný

100

10-040/10948

Bynina 7

20

polozapuštěný

100

10-040/10950

Bynina 59

24

polozapuštěný

100

10-040/10951

Bynina 96

66

polozapuštěný

100

10-040/10952

Bynina 165

15

nadzemní

100

10-040/10956

Bynina 171

15

polozapuštěný

100

10-040/10958

Bynina 100

17

polozapuštěný

?

10-040/10961

Bynina 13

21

polozapuštěný

100

10-040/10962

Bynina 28

37

polozapuštěný

100

10-040/10963

Bynina 35

37

polozapuštěný

100

10-040/10964

Bynina 44

42

polozapuštěný

100

10-040/10965

Bynina 57

17

polozapuštěný

100

10-040/10966

Bynina 58

9

polozapuštěný

100

10-040/10967

Bynina 76

27

polozapuštěný

100

10-040/10969

Bynina 99

25

polozapuštěný

100

10-040/10970

Bynina 111

19

polozapuštěný

100

10-040/10971

Bynina 147

31

polozapuštěný

100

10-040/10972

Bynina 173

51

polozapuštěný

100

10-040/10975

Bynina 178

4

polozapuštěný

100

10-040/10996

Bynina 96

20

polozapuštěný

100

10-040/11014

Juřinka 26

31

polozapuštěný

100

10-040/11020

Juřinka 35

23

polozapuštěný

100

10-040/11022

Juřinka 46

23

polozapuštěný

100

85


10-040/11031

Juřinka 65

8

polozapuštěný

100

10-040/11041

Juřinka 87

17

polozapuštěný

100

10-040/11043

Juřinka 89

15

polozapuštěný

100

10-040/11044

Juřinka 90

17

polozapuštěný

100

10-040/11045

Juřinka 91

17

polozapuštěný

80

10-040/11047

Juřinka 94

12

polozapuštěný

100

10-040/11048

Juřinka 96

39

polozapuštěný

100

10-040/11049

Juřinka 122

12

polozapuštěný

100

10-040/11050

Juřinka 123

23

polozapuštěný

100

10-040/11051

Juřinka 126

24

polozapuštěný

100

10-040/11053

Juřinka 114

36

polozapuštěný

100

10-040/11054

Juřinka 127

26

polozapuštěný

100

10-040/11055

Juřinka 132

30

polozapuštěný

100

10-040/11056

Juřinka 134

18

polozapuštěný

100

10-040/11057

Juřinka 119

12

polozapuštěný

100

10-040/11058

Juřinka 117

29

polozapuštěný

80

10-040/11059

Juřinka 120

14

polozapuštěný

100

10-040/11060

Juřinka 106

17

polozapuštěný

100

10-040/11061

Juřinka 125

28

polozapuštěný

100

10-040/11062

Juřinka 103

6

polozapuštěný

100

10-040/11063

Juřinka 108

31

polozapuštěný

100

10-040/11064

Juřinka 121

39

polozapuštěný

100

10-040/11065

Juřinka 124

14

nadzemní

25

10-040/11103

Lhota u Choryně 4

81

polozapuštěný

150

86


10-040/11104

Lhota u Choryně 6

26

polozapuštěný

100

10-040/11108

Lhota u Choryně 13

19

polozapuštěný

100

10-040/11110

Lhota u Choryně 15

24

polozapuštěný

100

10-040/11118

Lhota u Choryně 29

14

polozapuštěný

100

10-040/11120

Lhota u Choryně 32

13

polozapuštěný

100

10-040/11123

Lhota u Choryně 35

37

polozapuštěný

100

10-040/11125

Lhota u Choryně 38

25

polozapuštěný

100

10-040/11130

Lhota u Choryně 45

18

polozapuštěný

100

10-040/11131

Lhota u Choryně 46

36

polozapuštěný

100

10-040/11132

Lhota u Choryně 47

10

polozapuštěný

100

10-040/11133

Lhota u Choryně 48

18

polozapuštěný

100

10-040/11135

Lhota u Choryně 58

28

polozapuštěný

100

10-040/11137

Lhota u Choryně 54

21

polozapuštěný

100

10-040/11138

Lhota u Choryně 49

36

polozapuštěný

100

10-040/11139

Lhota u Choryně 50

15

polozapuštěný

100

10-040/11142

Lhota u Choryně 42

26

polozapuštěný

100

10-040/11201

Poličná 427

38

polozapuštěný

100

10-040/11202

Poličná 429

12

polozapuštěný

100

10-040/11205

Poličná 428

4

polozapuštěný

100

10-040/11208

Poličná 42

26

polozapuštěný

100

10-040/11210

Poličná 49

10

zapuštěný

100

10-040/11211

Poličná 418

7

polozapuštěný

100

10-040/11212

Poličná 53

17

polozapuštěný

100

10-040/11213

Poličná 327

11

polozapuštěný

100

87


10-040/11215

Poličná 318

20

polozapuštěný

100

10-040/11216

Poličná 338

32

polozapuštěný

100

10-040/11218

Poličná 238

12

polozapuštěný

100

10-040/11219

Poličná 270,271

44

polozapuštěný

100

10-040/11222

Poličná 317

38

polozapuštěný

100

10-040/11223

Poličná 316

40

polozapuštěný

100

10-040/11224

Poličná 369

32

polozapuštěný

100

10-040/11225

Poličná 413

24

polozapuštěný

100

10-040/11226

Poličná 415

23

nadzemní

100

10-040/11227

Poličná 416

23

nadzemní

30

10-040/11229

Poličná 371

22

polozapuštěný

100

10-040/11230

Poličná 346

30

polozapuštěný

100

10-040/11231

Poličná 347

30

polozapuštěný

100

10-040/11232

Poličná 345

35

polozapuštěný

100

10-040/11233

Poličná 344

20

polozapuštěný

100

10-040/11234

Poličná 343

34

polozapuštěný

100

10-040/11235

Poličná 341

25

polozapuštěný

100

10-040/11236

Poličná 408

18

zapuštěný

100

10-040/11237

Poličná 409

18

zapuštěný

100

10-040/11238

Poličná 305

41

polozapuštěný

100

10-040/11239

Poličná 302

15

polozapuštěný

100

10-040/11240

Poličná 306

42

polozapuštěný

100

10-040/11241

Poličná 307

30

polozapuštěný

100

10-040/11242

Poličná 402

32

polozapuštěný

100

88


10-040/11244

Poličná 403

13

polozapuštěný

100

10-040/11245

Poličná 310

8

polozapuštěný

100

10-040/11246

Poličná 312

7

zapuštěný

100

10-040/11247

Poličná 393

30

polozapuštěný

100

10-040/11248

Poličná 391

7

polozapuštěný

100

10-040/11250

Poličná 315

34

polozapuštěný

100

10-040/11255

Poličná 214

31

polozapuštěný

100

10-040/11257

Poličná 130

28

polozapuštěný

100

10-040/11258

Poličná 332

44

polozapuštěný

100

10-040/11259

Poličná 201

10

polozapuštěný

100

10-040/11260

Poličná 381

26

polozapuštěný

100

10-040/11261

Poličná 289

10

polozapuštěný

100

10-040/11262

Poličná 337

16

polozapuštěný

100

10-040/11263

Poličná 64

26

polozapuštěný

100

10-040/11264

Poličná 394

32

polozapuštěný

100

10-040/11266

Poličná 14

9

polozapuštěný

100

10-040/11267

Poličná 11

29

polozapuštěný

100

10-040/11268

Poličná 90

22

polozapuštěný

100

10-040/11269

Poličná 141

27

polozapuštěný

100

10-040/11270

Poličná 207

24

polozapuštěný

100

10-040/11272

Poličná 52

13

polozapuštěný

100

10-040/11273

Poličná 360

22

polozapuštěný

100

10-040/11274

Poličná 385

23

polozapuštěný

100

10-040/11276

Poličná 320

12

polozapuštěný

100

89


10-040/11277

Poličná 356

69

polozapuštěný

100

10-040/11279

Poličná 358

45

polozapuštěný

100

10-040/11280

Poličná 319

29

polozapuštěný

100

10-040/11281

Poličná 342

20

polozapuštěný

100

10-040/11282

Poličná 390

24

polozapuštěný

100

10-040/11284

Poličná 41

12

polozapuštěný

100

10-040/11285

Poličná 86

11

nadzemní

37

10-040/11286

Poličná 371

21

polozapuštěný

100

10-040/11287

Poličná 36

33

polozapuštěný

100

10-040/11288

Poličná 85

15

polozapuštěný

100

10-040/11289

Poličná 30

16

polozapuštěný

100

10-040/11290

Poličná 83

6

polozapuštěný

100

10-040/11291

Poličná 20

16

polozapuštěný

100

10-040/11293

Poličná 60

22

polozapuštěný

100

10-040/11295

Poličná 131

22

polozapuštěný

100

10-040/11296

Poličná 133

14

polozapuštěný

100

10-040/11297

Poličná 136

10

polozapuštěný

100

10-040/11298

Poličná 137

13

polozapuštěný

100

10-040/11299

Poličná 151

53

polozapuštěný

100

10-040/11300

Poličná 153

23

polozapuštěný

100

10-040/11301

Poličná 161

16

polozapuštěný

100

10-040/11302

Poličná 167

18

polozapuštěný

100

10-040/11303

Poličná 173

10

polozapuštěný

100

10-040/11304

Poličná 176

8

polozapuštěný

150

90


10-040/11305

Poličná 179

20

polozapuštěný

100

10-040/11306

Poličná 191

10

polozapuštěný

100

10-040/11307

Poličná 197

17

polozapuštěný

100

10-040/11308

Poličná 214

24

polozapuštěný

100

10-040/11309

Poličná 216

11

polozapuštěný

100

10-040/11310

Poličná 218

29

polozapuštěný

100

10-040/11311

Poličná 226

22

polozapuštěný

100

10-040/11312

Poličná 228

25

polozapuštěný

100

10-040/11313

Poličná 233

9

polozapuštěný

100

10-040/11314

Poličná 235

28

polozapuštěný

100

10-040/11315

Poličná 251

20

polozapuštěný

100

10-040/11320

Poličná 259

27

polozapuštěný

100

10-040/11321

Poličná 260

51

polozapuštěný

100

10-040/11322

Poličná 274

11

polozapuštěný

100

10-040/11323

Poličná 280

10

polozapuštěný

100

10-040/11324

Poličná 281

7

polozapuštěný

100

10-040/11325

Poličná 282

17

polozapuštěný

100

10-040/11326

Poličná 287

8

polozapuštěný

100

10-040/11327

Poličná 288

17

polozapuštěný

100

10-040/11328

Poličná 291

17

polozapuštěný

100

10-040/11329

Poličná 301

16

polozapuštěný

100

10-040/11330

Poličná 303

25

polozapuštěný

100

10-040/11331

Poličná 304

43

polozapuštěný

100

10-040/11332

Poličná 308

18

polozapuštěný

100

91


10-040/11333

Poličná 309

40

polozapuštěný

100

10-040/11334

Poličná 311

25

polozapuštěný

100

10-040/11335

Poličná 313

22

polozapuštěný

100

10-040/11335

Poličná 355

47

polozapuštěný

100

10-040/11336

Poličná 323

32

polozapuštěný

100

10-040/11337

Poličná 324

22

polozapuštěný

100

10-040/11338

Poličná 325

22

polozapuštěný

100

10-040/11339

Poličná 326

31

polozapuštěný

100

10-040/11340

Poličná 329

12

polozapuštěný

100

10-040/11341

Poličná 330

13

polozapuštěný

100

10-040/11342

Poličná 331

23

polozapuštěný

100

10-040/11343

Poličná 334

9

polozapuštěný

100

10-040/11344

Poličná 339

28

polozapuštěný

100

10-040/11345

Poličná 350

28

polozapuštěný

100

10-040/11346

Poličná 351

16

polozapuštěný

100

10-040/11347

Poličná 352

22

polozapuštěný

100

10-040/11348

Poličná 353

21

polozapuštěný

100

10-040/11349

Poličná 354

26

polozapuštěný

100

10-040/11351

Poličná 357

19

polozapuštěný

100

10-040/11352

Poličná 359

9

polozapuštěný

100

10-040/11353

Poličná 378

26

polozapuštěný

100

10-040/11354

Poličná 385

38

polozapuštěný

100

10-040/11401

Podlesí 455

30

nadzemní

50

10-040/11402

Podlesí 454

42

nadzemní

50

92


10-040/11403

Podlesí 453

8

polozapuštěný

100

10-040/11406

Podlesí 450

15

polozapuštěný

150

10-040/11407

Podlesí 449

30

nadzemní

50

10-040/11408

Podlesí 448

14

polozapuštěný

200

10-040/11410

Podlesí 446

25

polozapuštěný

100

10-040/11411

Podlesí 445

17

polozapuštěný

100

10-040/11412

Podlesí 444

16

nadzemní

20

10-040/11413

Podlesí 443

25

polozapuštěný

150

10-040/11414

Podlesí 442

16

polozapuštěný

100

10-040/11415

Podlesí 441

17

polozapuštěný

100

10-040/11416

Podlesí 440

44

polozapuštěný

100

10-040/11419

Podlesí 425

11

nadzemní

20

10-040/11422

Podlesí 419

20

nadzemní

50

10-040/11423

Podlesí 418

18

polozapuštěný

100

10-040/11424

Podlesí 409

25

?

40

10-040/11425

Podlesí 410

21

polozapuštěný

100

10-040/11429

Podlesí 383

5

zapuštěný

300

10-040/11430

Podlesí 362

68

polozapuštěný

100

10-040/11435

Podlesí 323

98

polozapuštěný

100

10-040/11438

Podlesí 312

28

zapuštěný

500

10-040/11439

Podlesí 297

10

polozapuštěný

100

10-040/11443

Podlesí 274

11

polozapuštěný

100

10-040/11444

Podlesí 275

15

polozapuštěný

100

10-040/11447

Podlesí 241

8

polozapuštěný

100

93


10-040/11448

Podlesí 238

30

polozapuštěný

100

10-040/11449

Podlesí 240

20

polozapuštěný

100

10-040/11450

Podlesí 230

24

polozapuštěný

100

10-040/11451

Podlesí 218

30

nadzemní

20

10-040/11452

Podlesí 212

26

polozapuštěný

100

10-040/11453

Podlesí 209

30

nadzemní

40

10-040/11458

Podlesí 192

4

zapuštěný

300

10-040/11459

Podlesí 189

10

polozapuštěný

100

10-040/11460

Podlesí 187

11

polozapuštěný

100

10-040/11469

Podlesí 165

5

polozapuštěný

100

10-040/11471

Podlesí 161

28

polozapuštěný

100

10-040/11475

Podlesí 153

13

polozapuštěný

100

10-040/11477

Podlesí 146

9

polozapuštěný

100

10-040/11481

Podlesí 137

23

polozapuštěný

100

10-040/11484

Podlesí 135

36

polozapuštěný

100

10-040/11487

Podlesí 121

11

polozapuštěný

100

10-040/11488

Podlesí 117

12

zapuštěný

500

10-040/11494

Podlesí 96

35

polozapuštěný

100

10-040/11501

Podlesí 68

12

polozapuštěný

100

10-040/11505

Podlesí 39

15

polozapuštěný

100

10-040/11506

Podlesí 33

16

polozapuštěný

100

10-040/11507

Podlesí 60

46

polozapuštěný

100

10-040/11508

Podlesí 106

24

polozapuštěný

100

10-040/11509

Podlesí 125

8

polozapuštěný

100

94


10-040/11510

Podlesí 232

40

polozapuštěný

100

10-040/11511

Podlesí 266

29

polozapuštěný

100

10-040/11512

Podlesí 269

30

10-040/11513

Podlesí 281

21

polozapuštěný

100

10-040/11514

Podlesí 283

31

polozapuštěný

100

10-040/11515

Podlesí 287

34

polozapuštěný

100

10-040/11516

Podlesí 288

40

polozapuštěný

100

10-040/11517

Podlesí 372

21

polozapuštěný

100

10-040/11518

Podlesí 385

39

polozapuštěný

100

10-040/11519

Podlesí 389

16

polozapuštěný

100

10-040/11520

Podlesí 396

13

polozapuštěný

100

10-040/11521

Podlesí 438

31

polozapuštěný

80

10-040/36021

Bynina 131

50

polozapuštěný

100

10-040/36176


73

100

10-040/36233

Bynina 98

11

200

10-040/36234

Poličná 159

13

20

10-040/36418

Poličná 300

8

24

95

100

Územní plán Valašské Meziříčí - odůvodnění

C.9

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, OCHRANA PŘÍRODY A ÚSES Zájmové území má charakter intenzivně využívané a výrazně urbanizované zemědělské krajiny na pomezí Valašskomeziříčské kotliny a hornatiny Vsetínských vrchů. Územní plán respektuje terénní konfiguraci sídla, trasu významného vodního toku Bečvy, historicky cenné jádro města a rovněž rozvinutý industriální charakter území. Nové rozvojové záměry jsou situovány převážně v návaznosti na zástavbu, avšak některé záměry je nutno vymezovat ve volné krajině (elektrárna, doprava, protipovodňová ochrana). Tyto záměry jsou vesměs koncentrovány do nivy Bečvy, kterou je nad rámec těchto záměrů nutno důsledně chránit jakožto významný krajinný prvek. Ve volné krajině je vytvářen prostor pro zachování dochovaných cenných krajinných struktur i pro revitalizaci narušených segmentů krajiny. Pro zachování harmonických vztahů mezi zastavěným (zastavitelným) územím a volnou krajinou je třeba důsledně podporovat tvorbu systému krajinné i městské zeleně, usilovat o zvýšení diverzity využití území a vytvářet nové spojnice v případě fragmentace krajiny liniovými stavbami. V zájmovém území je situován regionální územní systém ekologické stability, jehož osou je řeka Bečva. Vymezení ÚSES je limitováno prostorem územní nivy, intenzivním využitím krajiny a městským osídlením a stávajícími i připravovanými dopravními stavbami. Návrh ÚSES má proto nutně kompromisní podobu, což je patrné zejména z protáhlejších tvarů biocenter. V řešeném území je v severní části k.ú. Krhová vymezena CHKO Beskydy. V překryvu s CHKO Beskydy je v rámci soustavy Natura 2000 vymezena EVL CZ 0724089 Beskydy. Předmětem ochrany EVL CZ 0724089 Beskydy je celá řada biotopů a rostlinných a živočišných druhů. Ptačí oblast není v řešeném území vymezena. V zájmovém území není vyhlášeno žádné maloplošné zvláště chráněné území. Mezi další přírodní hodnoty území patří významné krajinné prvky. VKP je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou dle §3 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Nad rámec výše uvedených jsou v řešeném území významné krajinné prvky registrovány. Registrované VKP jsou v řešeném území následující: 

VKP Bečva – Lhotka (při řece Bečvě, severní část k.ú. Lhotka u Choryně)



VKP Křovinatá stráň Junákov (stráň nad řekou Bečvou severně od Poličné)



VKP Park u bývalé usedlosti Dr. Pelce (park v zastavěné části Brňova)

Charakter řešeného území dotváří památné stromy. Kromě vyhlášených památných stromů se v zájmovém území nachází řada solitér a skupin mající charakter památných stromů.

96


Základní charakteristika vyhlášených památných stromů (dle ÚSOP):

KÓD

NÁZEV

POČET

VÝŠKA (M)

OBVOD (CM)

LOKALIZACE

K.Ú.

100033

Helštýnské lípy

4

-

310, 400, 490, 600

U pomníku na vrcholu kopce Helštýn, p.č. 747/1.

Krásno nad Bečvou

100047

Pivodův tis v Brňově

1

15

120

Na jižním okraji obce, p.č. 406. Brňov

100050

Lípa ve Valašském Meziříčí

1

16

312

V ulici Vsetínské, nad náměstím, p.č. 110/1.

Valašské Meziříčí město

100062

Tis červený

1

8

180

V obci u hlavní křižovatky, v zahradě u čp. 161, poblíž kaple, p.č. 278.

Hrachovec

100067

Horákův dub

1

21

590

Na okraji pole u potoka jižně od točny MHD, p.č. 1073.

Poličná

100068

Dub na Jehličné

1

18

512

U restaurace Jehličná pod lesem, p.č. 234/1.

Krhová

100071

Lípy v Hrachovci

2

-

-

na západním okraji obce při výjezdu na Val.Meziříčí mezi lipami je křížek, p.č. 534/2.

Hrachovec

104596

Lípy popravených vlastenců Stanislava Mikoláška, 3 Miroslava Ondrašíka a Jana Mazala

-

-

Kolem pomníku popravených vlastenců ve Valašském Meziříčí, p.č. 2087/6.

Poličná

Pro lokalitu Vichury bylo AOPK ČR vypracováno hodnocení „Posouzení vlivu změny využití krajiny v lokalitě Vichury, k.ú. Hrachovec“. Cílem hodnocení je posouzení vhodnosti zastavění ploch v dané lokalitě. Územní plán Valašské Meziří – návrh nenavrhuje v lokalitě Vichury žádné zastavitelné plochy pro rozšíření rekreačního využití území a ponechává lokalitu ve stavu ploch krajinné zeleně – K a ploch zemědělských – Z. Dochází pouze ke stabilizaci stávajících staveb – plochy smíšené rekreační – SO.4, které jsou také zapsány v katastru nemovitostí. Navržené řešení zajišťuje dostatečnou ochranu přírodních hodnot dané lokality. C.9.1

VYMEZENÍ PLOCH V KRAJINĚ PLOCHY PŘÍRODNÍ (P) V řešeném území jsou plochy biocenter vymezeny jako plochy přírodní. Plochy biocenter jsou stabilizované a funkční na lesních porostech, zapojených břehových porostech vodních toků a krajinné zeleni. V návrhových plochách jsou stanovena opatření vedoucí k zajištění funkčnosti ÚSES. PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (Z) Zemědělská půda je z velké části využívána jako orná, bylo by žádoucí zvýšit podíl travních porostů a to jak v údolní nivě tak na erozně ohrožených plochách. Dalším opatřením, které přispěje k udržitelnému hospodaření na ZPF, je rozdělení rozsáhlých bloků orné na menší díly a jejich ohraničení výsadbou krajinné zeleně. Stávající plochy zemědělské jsou lokálně redukovány ve prospěch navrhovaných částí ÚSES (návrh plochy přírodní a návrh plochy krajinné zeleně). Tímto opatřením dochází ke zvýšení protierozní funkce a posílení ekologické stability území.

97


PLOCHY LESNÍ (L) V řešeném území dochází ke styku pěti přírodních lesních oblastí. Lesy leží v přírodních lesních oblastech: 34 – Hornomoravský úval (pás v severojižním směru), 37 – Kelečská pahorkatina (Z část), 39 – Podbeskydská pahorkatina (S část), 40 – Moravskoslezské Beskydy (V část) a 41– Hostýnsko-vsetínské vrchy a Javorníky (J a JV část). Výrazně převažuje 4. (bukový) lesní vegetační stupeň, dále je zastoupen 3. (dubobukový), 2. (bukodubový) a nevýznamně 1. (dubový) lesní vegetační stupeň. Převažuje cílový hospodářský soubor (dále HS) HS 45 – hospodářství živných stanovišť středních poloh, dále HS 41 – hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh, HS 43 – hospodářství kyselých stanovišť středních poloh, HS 47 – hospodářství oglejených stanovišť středních poloh a HS 19 – hospodářství lužních stanovišť. Pásmo ohrožení imisemi – D. PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ (K) Navrhované plochy krajinné zeleně mají charakter vlastní krajinné zeleně (liniové, skupinové, rozptýlené). Část krajinné zeleně současně reprezentuje prvky ÚSES (biokoridory, interakční prvky). U těchto návrhových ploch se předpokládá, že dotčené pozemky budou zatravněny a osázeny stanovištně vhodnými druhy dřevin. Liniová zeleň je navržena tak, aby posílila ekologickou stabilitu krajiny, přispěla ke snížení vodní a větrné eroze a i k obnově krajinného rázu, zejména u rozsáhlých intenzivně zemědělsky obdělávaných ploch, které jsou pozůstatkem minulosti. C.9.2 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V zájmovém území je situován regionální územní systém ekologické stability, jehož osou je řeka Bečva. Vymezení ÚSES je limitováno prostorem územní nivy, intenzivním využitím krajiny a městským osídlením a stávajícími i připravovanými dopravními stavbami. Návrh ÚSES má proto nutně kompromisní podobu, což je patrné zejména z protáhlejších tvarů biocenter. U některých lokálních biokoridorů dochází k překročení maximální délky (cca o 500m) z důvodu koordinace podkladových materiálů. Značná část biokoridorů prochází lesními porosty nebo zastavěným územím. Z důvodu trasováním biokoridoru LBK 5 a LBK 24 zástavbou, dochází místy ke zúžení pod minimální šíři danou pro lokální biokoridor. Míra přerušení je v souladu s metodikou pro projektování ÚSES. Trasy ÚSES jsou vedeny v souladu s oborovými dokumenty, migračními trasami bioty a skutečným stavem krajiny. Návrh řešení (dle terénních podmínek) se snaží v maximální míře redukovat střety vedení technických zařízení s trasami prvků ÚSES a to kolmým křížením. Tyto střety je v případě rekonstrukcí cest či mostů třeba řešit technickými opatřeními v rámci přípravy stavby. Prvky ÚSES jsou dle možností přizpůsobeny parcelám KN a jednotkám prostorového rozdělení lesa. Významným problémem ÚSES je výskyt a šíření invazivní křídlatky japonské (Reynoutria japonica), která se rychle množí a vytlačuje původní druhy, což představuje zejména na plochách ÚSES významný problém. Tento stav je nutno řešit komplexně v rámci širšího území. V místě křížení nebo souběhu ÚSES s plochami dopravní a technické infrastruktury není ÚSES graficky vymezen. Jedná se především o trasy regionálních biokoridorů s vloženými lokálními biocentry využívající vodního a nivního fenoménu řeky Bečvy a navržených dopravních koridorů trasovaných právě v souběhu s řekou Bečvou. Tím také dochází k nesouladu uvedených výměr biocenter (viz. tabelární přehled níže) s ploch vymezení v grafické části, fyzicky budou však dané lokality funkci ÚSES kompromisně plnit.

98


C.9.2.1

NADREGIONÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

V severní části k.ú. Bynina a k.ú. Krhová zasahuje ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru K 145 (K 144 – Radhošť, Kněhyně). V řešeném území není vymezeno nadregionální biocentrum ani osa nadregionálního biokoridoru. C.9.2.2

REGIONÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Regionální ÚSES je zastoupen biocentrem a biokoridory kombinovaného typu. Číslování regionální úrovně ÚSES vychází z ÚTP. RBC 149 Drážky: je lokalizováno v nivě Vsetínské Bečvy. Současné využití pozemků v ploše biocentra jsou kromě samotného koryta řeky Bečvy, lesní porosty a agrocenóza. RBK 1547 Drážky- K143: biokoridor je trasován při řece Bečvě pod soutokem obou ramen řeky a v části Vsetínské Bečvy. RBK 1548 Drážky – RK 1551: biokoridor je trasován při Vsetínské Bečvě. RBK 1553 RK 1547 – Střítež: biokoridor je trasován při Rožnovské Bečvě. C.9.2.3

LOKÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Lokální ÚSES je zastoupen biocentry a biokoridory lesního a kombinovaného typu. Označení biocenter lokální úrovně vychází z dokumentace „Oblastní generel ÚSES okresu Vsetín II. část“. Označení lokálních biokoridorů vychází ze samostatné číselné řady. C.9.2.4

CHARAKTERISTIKA ÚSES

OZNAČENÍ BIOCENTRA

RBC DRÁŽKY

LBC NA LUKÁCH

LBC JUŘINKA

LBC JUNÁKOV

LBC POD SOUTOKEM

CÍLOVÁ FUNKČNOST VÝMĚRA

47,63

3,99

8,83

3,07

5,29

CHARAKTERISTIKA

NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ

částečně existující

Biocentrum je lokalizováno při Vsetínské Bečvě, která se svými břehovými porosty tvoří osu biocentra. Z větší části je tvořeno lesními porosty (k.ú. Poličná), agrocenózou (k.ú. Valašské Meziříčí město a k.ú. Křivé). Biocentrum přechází na k.ú. Jarcová.

Dosazení do požadované výměry stanovištně vhodnými druhy dřevin. Při obnově lesních porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT). U vyhovujících mateřských porostů je vhodné použít přirozenou obnovu.

existující

Biocentrum je lokalizované při řece Bečvě. Je tvořeno břehovými porosty a drobnými vodními plochami. Na řece Zachovat stav. Při rekonstrukci je jez, který vytváří bariéru v migraci jezu zajistit prostupnost řeky pro vodních živočichů. Břehy v prostoru vodní živočichy. jezu jsou zpevněny. Biocentrum přechází na k.ú. Příluky.

existující

Biocentrum je lokalizované při řece Bečvě. Je tvořeno břehovými porosty, nelesní zelení a drobným lesním porostem.

Zachovat stav, na PUPFL při obnově porostu dodržet přirozenou druhovou skladbu sadebního materiálu.

existující

Biocentrum je lokalizované při řece Bečvě. Je tvořeno břehovými porosty v různém stupni zapojení a travními porosty. Významnou plochou biocentra prochází sítě technické infrastruktury.

Travní porosty pod vedením el. energie přizpůsobit přirozeným travnatobylinným společenstvům.

existující

Biocentrum je lokalizované při řece Bečvě. Je tvořeno břehovými porosty a PUPFL. Významnou plochou biocentra prochází sítě technické infrastruktury.

Porosty pod vedením el. energie přizpůsobit přirozeným společenstvům.

99




CHARAKTERISTIKA


Při obnově zeleně v prostoru parku přizpůsobit výběr dřevin přirozeným druhům. Technické řešení přemostění musí odpovídat požadavkům R-ÚSES.

LBC SOUTOK

5,44


Biocentrum je lokalizované na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy v prostoru městského parku. Plocha biocentra bude rozdělena silnicí I/57. Komunikace v biocentru bude zajištěna říčním korytem Rožnovské Bečvy, nad kterou bude přemostění.

LBC POLIČENSKO

3,09


Biocentrum je lokalizované při Vsetínské Bečvě. Je tvořeno břehovými porosty a přilehlou polní kulturou.

Dosazení do požadované výměry stanovištně vhodnými druhy dřevin.

LBC ZA KOPCEM

0,61


Biocentrum je lokalizované při Vsetínské Bečvě. Je tvořeno rozvolněnými břehovými porosty. Biocentrum přechází na k.ú. Jarcová.

Dosadba břehových porostů přirozenými druhy dřevin.

1,98


Biocentrum je lokalizované při Vsetínské Bečvě. Je tvořeno rozvolněnými břehovými porosty a přilehlou zemědělskou půdou. Biocentrum přechází na k.ú. Jarcová.

Dosazení do požadované výměry stanovištně vhodnými druhy dřevin.

3,09


Biocentrum je lokalizované při Rožnovské Bečvě v prostoru parku. Souběžně s řekou prochází cyklostezka.

Při obnově zeleně v prostoru parku přizpůsobit výběr dřevin přirozeným druhům.


Biocentrum je lokalizované při Rožnovské Bečvě. Je tvořené břehovými porosty a nelesní zelení. Plochu biocentra rozděluje stávající cyklostezka. Na řece je jez, který vytváří bariéru v migraci vodních živočichů. Břehy v prostoru jezu jsou zpevněny.

Dosazení do požadované výměry stanovištně vhodnými druhy dřevin. Při rekonstrukci jezu zajistit pomocí technického opatřením migraci vodních živočichů.


Biocentrum je lokalizované při Rožnovské Bečvě. Je tvořené břehovými porosty, PUPFL a nelesní Zachovat stav. Technické řešení zelení. Plochu biocentra rozděluje přemostění musí odpovídat stávající cyklostezka. Plocha biocentra požadavkům R-ÚSES. bude rozdělena silnicí I/35, která bude z větší části zastoupena mostní konstrukcí.

existující

Biocentrum je lokalizované při Rožnovské Bečvě. Je tvořené břehovými porosty a PUPFL. Biocentrum přechází na k.ú. Veselá u Valašského Meziříčí.

Zachovat stav. Při obnově lesních porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT). U vyhovujících mateřských porostů je vhodné použít přirozenou obnovu.

existující

Drobný lesní porost západně od Krhové. PUPFL a krajinná zeleň. Lokalita s pramenem drobného vodního toku.

Při obnově lesních porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT). U vyhovujícího mateřského porostu je vhodné použít přirozenou obnovu.

existující

Lesní porosty severně od Byniny. Převážně PUPFL, v jižní části krajinná zeleň. V jižní části LBC protéká Černý potok.


LBC ŽABÁRNA

LBC HORNÍ MĚSTO

LBC NA KOUTECH

LBC ZA STRUHAMI

LBC LEŽÁKŮV MLÝN

LBC DOMORAZ

LBC ČERNÝ POTOK

4,7

6,42

4,05

4,8

4,29

100



LBC KRHOVÁ

LBC ZAHRÁDEK

LBC ZA HÁJEM

LBC ŘEHLOV

3,60

8,43

0,81

11,99

CHARAKTERISTIKA


existující

Drobný lesní porost v Krhové. Převážně PUPFL, v okrajové části krajinná zeleň. V severní části LBC protéká drobná vodoteč. Plocha biocentra je rozdělená komunikací.


existující

Plocha biocentra je lokalizována na PUPFL a krajinné zeleni východně od Krhové. Ve východní části LBC protéká vodoteč Zahrádek. Plocha biocentra je rozdělena komunikací.


existující

Plocha biocentra je lokalizována na PUPFL východně od Hrachovce. LBC protéká drobná vodoteč. Biocentrum přechází na k.ú. Veselá u Valašského Meziříčí.


existující

Biocentrum lokalizováno v rozsáhlejším komplexu lesních porostů. Jehličnatý porost, v západní části biocentra protéká drobná vodoteč.

Při obnově lesních porostů nahrazovat jehličnaté dřeviny dřevinami stanovištně původními. Při obnově lesních porostů nahrazovat jehličnaté dřeviny dřevinami stanovištně původními. U vyhovující části porostu je vhodné použít přirozenou obnovu.

LBC BRDO

3,52

existující

Biocentrum je lokalizováno při vrcholu Brdo v jižní části rozsáhlejšího komplexu lesních porostů nad Brňovem.

LBC MEDŮVKA

3,83

existující

Biocentrum je lokalizováno na lesních porostech východně od Brňova. Protéká jím drobná vodoteč.

Při obnově lesních porostů nahrazovat jehličnaté dřeviny dřevinami stanovištně původními. Při obnově lesních porostů nahrazovat jehličnaté dřeviny dřevinami stanovištně původními.

LBC PASEKY

5,17

existující

Plocha biocentra je lokalizována na PUPFL jižně od Brňova. Převážně jehličnaté dřeviny, ve východní části biocentra protéká drobná vodoteč.

LBC PASTEVNÍK

12,49

existující

Biocentrum je lokalizováno na PUPFL západně od Lhoty u Choryně. Protéká jím vodoteč Pastevník.

Při obnově porostu dodržovat přirozenou druhovou skladbu.

LBC HRADIŠTĚ – DÍLY

0,19

existující

Biocentrum je lokalizováno na ploše PUPFL severně od Lhoty u Choryně. Biocentrum přechází na k.ú. Choryně.

Na PUPFL při obnově porostu dodržet přirozenou druhovou skladbu sadebního materiálu.

existující

Biocentrum je lokalizováno na PUPFL a krajinné zeleni severozápadně od Juřinky. Protéká jím vodoteč Svínov.

Zachovat stav, na PUPFL při obnově porostu dodržet přirozenou druhovou skladbu sadebního materiálu.

existující

Biocentrum je lokalizováno na PUPFL jihovýchodně od Lhoty u Choryně. Severní částí protéká vodoteč Svínov.

Zachovat stav, na PUPFL při obnově porostu dodržet přirozenou druhovou skladbu sadebního materiálu. Dosazení do požadované výměry stanovištně vhodnými druhy dřevin. Travní porosty pod vedením el. energie přizpůsobit přirozeným travnatobylinným společenstvům. Při obnově lesních porostů nahrazovat jehličnaté dřeviny dřevinami stanovištně původními.

LBC SVÍNOV

LBC HÁJKY




3,04

6,62

LBC POLIČNÁ

3,05


Biocentrum je lokalizováno v obci Poličná. Protéká jím vodoteč Loučka. Je tvořeno břehovými porosty a přilehlou polní kulturou.

LBC U PÍŠKOVÉ

4,72

existující

Plocha biocentra je lokalizována na PUPFL v rozsáhlém lesním komplexu jižně od Poličné.

UVEDENÁ VÝMĚRA JE V RÁMCI ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ.

101


OZNAČENÍ BIOKORIDORU

CÍLOVÁ DÉLKA

FUNKČNOST

CHARAKTERISTIKA

NAVRHOVANÝ STAV


Břehové porosty při řece Bečvě v různém stupni zapojení.

Zachovat stav, při obnově břehových porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG.

620m


Břehové porosty při řece Bečvě. V prostoru biokoridoru je lokalizován jez, který tvoří bariéru v migraci vodních živočichů. Je zde navržena vodní elektrárna.

Zachovat stav, při obnově břehových porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT). Při realizaci vodního díla či rekonstrukci jezu zajistit prostupnost řeky pro vodní živočichy.

RBK 1547 seg. Juřinka Junákov

510m


Břehové porosty při řece Bečvě v různém stupni zapojení.

Dosadit do požadovaných parametrů, při obnově břehových porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG.

RBK 1547 seg. Junákov – Pod soutokem

530m

existující

Břehové porosty při řece Bečvě.

Zachovat stav, při obnově břehových porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT).

270m


Břehové porosty při řece Bečvě.


700m


Břehové porosty při Vsetínské Bečvě.


310m


Břehové porosty při Vsetínské Bečvě.


existující

Břehové porosty při Vsetínské Bečvě. Biokoridor přechází na k.ú. Jarcová.


650m




490m










RBK 1547 seg. Bečviska – Na lukách

RBK 1547 seg. Na lukách Juřinka

RBK 1547 seg. Pod soutokem - Soutok

RBK 1547 seg. Soutok Poličensko

RBK 1547 seg. Poličensko Drážky

RBK 1548 seg. Drážky Jarcová

RBK 1548 seg. Jarcová – Za kopcem

RBK 1548 seg. Za kopcem Zavápenné

RBK 1548 seg. Zavápenné Žabárna

RBK 1548 seg. Žabárna – Konvica

100m

415m





900m

410m

102



RBK 1553 seg. Soutok – Horní město

RBK 1553 seg. Horní město – Na koutech

CÍLOVÁ DÉLKA

FUNKČNOST

CHARAKTERISTIKA

NAVRHOVANÝ STAV

1270m


Břehové porosty při Rožnovské Bečvě a prostor městského parku.

Při obnově zeleně v prostoru parku přizpůsobit výběr dřevin přirozeným druhům. Dosadit do požadovaných parametrů, při obnově břehových porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG.

780m


Břehové porosty při Rožnovské Bečvě.


RBK 1553 seg. Na koutech – Za struhami

430m

existující

Břehové porosty při Rožnovské Bečvě.

Zachovat stav, při obnově břehových porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT). V prostoru vedení technické infrastruktury přizpůsobit společenstva přirozeným.

RBK 1553 seg. Za struhami – Ležákův mlýn

590m

existující

Břehové porosty při Rožnovské Bečvě. Částí biokoridoru prochází stávající cyklostezka.


LBK 1

2520m


Břehové porosty při Černém potoku. Biokoridor prochází průmyslovou lokalitou.


LBK 2

1290m


Lesní porosty a zemědělská půda východně od Byniny.

Dosadit do požadovaných parametrů, při obnově lesních porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT).

existující

Lesní porosty při Černém potoku severovýchodně od Byniny. Biokoridor přechází na Moravskoslezský kraj.

Při obnově lesních porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT).

existující

Lesní porosty severovýchodně od Byniny. Biokoridor přechází na Moravskoslezský kraj.



Lesní porosty a zemědělská půda severně od Krhové, břehové porosty při Krhovském potoku. Biokoridor prochází zástavbou.



LBK 3

LBK 4

LBK 5

1390m

320m

1740m

LBK 6

960m


Lesní porosty, břehové porosty při drobné vodoteči a zemědělská půda východně od Krhové.

LBK 7

620m

existující

Lesní porosty a břehové porosty při vodoteči Zahrádek. Biokoridor přechází na k.ú. Zašová.

Při obnově porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT).

existující

Lesní porosty a drobné segmenty krajinné zeleně. Biokoridor je trasován při vodoteči Zahrádek a přechází na k.ú. Zašová.


LBK 8

2150m

103



LBK 9

LBK 10

LBK 11

CÍLOVÁ DÉLKA

1800m

1520m

2550m

FUNKČNOST

CHARAKTERISTIKA

NAVRHOVANÝ STAV


Lesní porosty a segmenty krajinné zeleně. Biokoridor je trasován při vodoteči Zahrádek a přechází na k.ú. Zašová.



Zemědělská půda a břehové porosty u drobné vodoteče. Biokoridor částečně přechází na k.ú. Veselá u Valašského Meziříčí.

Založit chybějící část biokoridoru. Stávající břehové porosty dosadit do požadovaných parametrů.


Převážně lesní porosty, dále krajinná zeleň, trvalé travní porosty. Část biokoridoru stabilizována jednoduchou pozemkovou úpravou.

Dosadit do požadovaných parametrů, při obnově lesních porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT). Dosadit drobný chybějící segment stanovištně vhodnými druhy dřevin. Při obnově lesních porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT).

LBK 12

1210m


Lesní porosty a drobný segment zemědělské půdy. Biokoridor přechází na k.ú. Veselá u Valašského Meziříčí.

LBK 13

1270m

existující

Lesní porosty severovýchodně od Brňova.

Při obnově lesních porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT). Založit chybějící část biokoridoru, dosadit biokoridor do požadovaných parametrů. Při obnově porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT).

LBK 14

1430m


Převážně lesní porosty, krajinná zeleň, orná půda a travní porosty. Jako bariéra působí dráha, komunikace I/57 a její plánovaná přeložka.

LBK 15

1280m


Lesní porosty, krajinná zeleň a zemědělská půda. Biokoridor se nachází východně od Brňova.

Založit chybějící část biokoridoru, při obnově porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT).

existující

Lesní porosty východně od Brňova. Biokoridor přechází na k.ú. Malá Lhota u Valašského Meziříčí.



LBK 16

570m

LBK 17

640m

existující

Lesní porosty jihovýchodně od Brňova. Biokoridor přechází na k.ú. Malá Lhota u Valašského Meziříčí.

LBK 18

1260m

existující

Lesní porosty jihovýchodně od Brňova. Biokoridor přechází na k.ú. Bystřička.


LBK 19

1200m



existující

Lesní porosty a krajinná zeleň jižně od Brňova. Biokoridor přechází na k.ú. Bystřička.


LBK 20

1450m

existující

Lesní porosty a krajinná zeleň jižně od Brňova.


LBK 21

920m

existující

Lesní porosty západně od Jarcové. Biokoridor přechází na k.ú. Jarcová.


104



CÍLOVÁ DÉLKA

FUNKČNOST

CHARAKTERISTIKA

NAVRHOVANÝ STAV

LBK 22

820m

existující



LBK 23

520m

existující



LBK 24

700m

existující

Lesní porosty západně od Jarcové. Biokoridor přechází na k.ú. Branky.


LBK 25

1450m


Břehové porosty vodoteče Loučka v různém stupni zapojení. Biokoridor prochází obcí Poličná.

Založit chybějící části biokoridoru, dosadit biokoridor do požadovaných parametrů.


Břehové porosty vodoteče Loučka. V trase biokoridoru působí jako bariéra těleso dráhy a navrhovaná přeložka komunikace. Biokoridor přechází na k.ú. Branky.

Dosadit biokoridor do požadovaných parametrů.


Polní kultury a lesní porosty jižně od Lhoty u Choryně. Biokoridor přechází na k.ú. Branky.

Založit chybějící část biokoridoru Při obnově lesních porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT).

LBK 26

1980m



LBK 27

770m

LBK 28

1400m


Břehové porosty a vodní plochy při vodoteči Svínov.

Dosadit biokoridor do požadovaných parametrů.

LBK 29

300m

existující

Břehové porosty při vodoteči Svínov. Biokoridor přechází na k.ú. Choryně.

Při obnově porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT). Dosadit biokoridor do požadovaných parametrů. Při obnově porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT). Dosadit chybějící segment LBK. Při obnově porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému STG (SLT).

LBK 30

1160m


Lesní porosty a krajinná zeleň severovýchodně od Lhoty u Choryně. Biokoridor přechází na k.ú. Choryně.

LBK 31

860m


Travní porosty a lesní porosty severně od Lhoty u Choryně. Biokoridor přechází na k.ú. Choryně.



UVEDENÁ DÉLKA JE V RÁMCI ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ.

C.9.2.5

ÚPRAVY A ZMĚNY ÚSES PROVEDENÉ PŘI ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Vymezení ÚSES vychází z oborových dokumentů: aktualizace Zásad územního rozvoje Zlínského kraje, Jednotné územně analytické podklady Zlínského kraje, Generel ÚSES Zlínského kraje – okres Vsetín I.etapa a Oblastní generel ÚSES okresu Vsetín II. část. Při zapracování ÚSES bylo přihlédnuto k novým záměrům v území (přeložka silnice I/57 Valašské Meziříčí – Jarcová, přeložka silnice I/35 Valašské Meziříčí – severní obchvat, přeložka silnice II/150, záměr výstavby „Domova pro seniory“ aj.). Kromě výraznějších změn v území bylo vymezení ÚSES dle možností přizpůsobeno parcelám KN, jednotkám prostorového rozdělení lesa a skutečnému stavu v terénu. C.9.3 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Ochrana proti vodní a větrné erozi je nedílnou součástí trvale udržitelného hospodaření na zemědělském půdním fondu. Na zemědělských plochách je 105


proto vhodné realizovat opatření, zařízení nebo stavby sloužící k ochraně před vodní a větrnou erozí. Bloky zemědělské půdy na exponovaných lokalitách je třeba rozčlenit na drobnější a to realizací výsadeb krajinné zeleně. Významnou protierozní funkci plní v řešeném území stávající prvky ÚSES. Pro zvýšení pozitivního efektu je nutná realizace nově navržených (zatím nefunkčních) částí ÚSES a interakčních prvků. V rámci územního plánu nejsou interakční prvky vymezeny plochou. Předpokládá se jejich realizace v rámci ploch zemědělských (Z). Dalším opatřením snižující negativní erozní činnost je vhodné zatravnění intenzivně využívaných zemědělských pozemků na exponovaných lokalitách. Protierozní funkci budou také naplňovat nově navržené plochy lesní. Komplexní protierozní ochrana je směřována do těchto oblastí:  účelné rozmístění kultur s přihlédnutím k dostupnosti pozemků  zvýšení diverzity krajiny - návrhy změn druhů pozemků (zatravnění, vegetační úpravy, realizace prvků ÚSES)  doplnění sítě liniové zeleně a rekonstrukce stávajících ploch  organizace a vnitřní členění bloků orné půdy (pásové střídání plodin, využití podplodin)  realizace protierozních liniových prvků (zasakovací průlehy, meze apod.) na erozně nejohroženějších plochách  tvorba retenčních prostorů v přirozených údolnicích a v nivách  návrh revitalizačních opatření na plochách vymezených pro realizaci ÚSES Navrhovaná protierozní opatření budou vyžadovat celkové zvýšení péče o půdu krajinu. Sem spadá i dodržování technologické kázně při obhospodařování pozemků. Realizace protierozních opatření je nezbytnou podmínkou zachování udržitelného rozvoje území. C.10

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny pro jednotlivé druhy urbanizovaných a neurbanizovaných ploch. Využití jednotlivých druhů ploch s rozdílným způsobem využití musí odpovídat stanoveným podmínkám využití ploch z hlediska umísťování staveb, včetně jejich změn a změn v jejich užívání. Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou platné jak pro plochy již zastavěné tak i pro plochy zastavitelné. Územní plán neřeší umísťování staveb, které nevyvolávají nebo nemají plošný účinek – oplocení, informační a reklamní zařízení, geodetické body atd. Při povolování těchto staveb je třeba individuální posouzení jednotlivých staveb ze strany dotčených orgánů, především odboru životního prostředí, z hlediska vlivu těchto staveb na krajinný ráz. Podmínky využití území byly stanoveny pro jednotlivé druhy ploch s rozdílným způsobem využití na základě vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a na základě praktických zkušeností ve využívání řešeného území ze strany stavebního úřadu a pořizovatele.

106


C.11

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ

STAVEB

A

VEŘEJNĚ

Pro veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny plochy pro veřejnou infrastrukturu, které jsou určeny pro rozvoj nebo ochranu města Valašské Meziříčí a jeho místních částí. Jako veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny plochy pro stavby pro dopravní a technickou infrastrukturu, pro které lze práva k pozemkům na kterých se nacházejí vyvlastnit a současně se na ně vztahuje předkupní právo. Vyjímku tvoří veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury vymezené v aktualizaci ZÚR ZK, na které se vztahuje možnost vyvlastnění daná touto územně plánovací dokumentací. Předkupní právo k pozemkům na nichž se nacházejí tyto veřejně prospěšné stavby a pro koho je určeno je dáno územním plánem Valašské Meziříčí. Letiště Poličná je v aktualizaci ZÚR ZK vymezeno jako plocha veřejně prospěšné stavby pro letiště nadmístního významu pod kódem L02. Vzhledem k tomu,že se záměr na vybudování letiště nadmístního významu severně od Poličné jeví jako nereálný je v územním plánu vymezeno stávající letiště ve své stabilizované poloze a z tohoto důvodu není letiště územním plánem vymezeno jako veřejně prospěšná stavba. Pouze předkupní právo je určeno územním plánem pro veřejně prospěšné stavby občanského vybavení (hřbitov) a pro navržená veřejná prostranství. Pouze předkupní právo je také určeno pro veřejně prospěšná opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k ochraně hodnot v území. V případě územního plánu Valašské Meziříčí se jedná o navrhované prvky ÚSES a krajinnou zeleň s protierozními účinky. C.12

VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVEB Plochy přestavby jsou navrženy pro plochy, které jsou v současnosti problematicky využívané a které jsou v kolizi s okolním využitím území nebo jsou zdevastovány. Nově navrhované využití vycházelo z potřeb jednotlivých sídel, ve kterých se plocha přestavby nachází a z bezkonfliktnosti navrhovaného využití k okolní zástavbě.

C.13

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV Plochy územních rezerv jsou vymezeny pro dlouhodobou blokaci pozemků pro určený účel, které mohou být využity pro nepředvídatelný rozvoj území v dlouhodobém časovém horizontu. Ve vymezených územních rezervách nesmí být měněno dosavadní využití tak, aby znemožnilo nebo podstatně ztížilo využití budoucí.

C.14

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ Uzemní plán Valašské Meziříčí vymezuje plochy, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování a dále stanovují lhůty pro pořízení územní studie, její schválení a vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti.

107


Podmínka zpracování územní studie je stanovena pro vybrané zastavitelné plochy určené pro bydlení a občanskou vybavenost o rozloze větší než 2 hektary. Součástí řešení územních studií bude řešení požadavku vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území na vymezení související plochy veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení a občanského vybavení. C.15

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ Územní plán Valašské Meziříčí nevymezuje plochy a koridory, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. V návrhu územního plánu byla stanovena podmínka zpracování regulačních plánu pro zastavitelné plochy ID 451, 452, 455, které se nacházejí na k.ú. Krásno nad Bečvou. Tato podmínka byla stanovena proto, že tyto plochy se nacházejí v centrální části Krásna nad Bečvou a jsou důležité pro celkový vzhled sídla. Z důvodu obavy pořizovatele před složitějším pořizováním a projednáváním regulačního plánu, které by mohlo vést k dlouhodobějšímu zablokování využití zastavitelných ploch ID 451, 452, 455 byla pro tyto zastavitelné plochy stanovena podmínka zpracování územních studií.

C.16

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.16.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, GEOLOGIE Na území města Valašské Meziříčí se nacházejí výhradní a nevýhradní ložiska nerostných surovin. Na k.ú. Krhová je vymezen dobývací prostor – těžba cihlářské suroviny. Uzemní plán Valašské Meziříčí nenavrhuje plochy určené pro těžbu nerostných surovin a případná těžba nerostných surovin na území města neprobíhá. Na území města Valašské Meziříčí se nacházejí sesuvná území. Rozvojové záměry jsou vymezeny mimo evidovaná sesuvná území a mimo území s nestabilním horninovým podložím. C.16.2 VODNÍ REŽIM Vodní režim v krajině Na správním území města Valašské Meziříčí se nachází vysoké procento (10,7%) orné půdy s vysokou svažitostí. V těchto plochách umožňuje územní plán realizaci potřebných opatření k zabránění nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách. Realizací navržené zeleně v krajině a územního systému ekologické stability podporuje územní plán větší zachycení vody v krajině a tím přispívá k omezení možnosti vzniku lokálních povodní při přívalových srážkách. Stav povrchových a podzemních vod Město Valašské Meziříčí a jeho místní části Krásno nad Bečvou, Krhová, Hrachovec, Bynina, částečně Juřinka a Podlesí mají vybudovánu kanalizaci, která odvádí odpadní vody ze zástavby na čistírnu odpadních vod. V ostatních místních částech je kanalizace navržena a samostatné čistírny odpadních vod jsou navrženy pro místní část Lhota u Choryně a Brňov. Kompletní dobudování kanalizační sítě a čistíren odpadních vod bude mít pozitivní vliv na čistotu povrchových a podzemních vod.

108


Záplavové území Záplavová území jsou stanovena pro Vsetínskou a Rožnovskou Bečvu a Bečvu. Koncepce rozvoje vymezuje nové zastavitelné plochy v záplavovém území převážně v případě jejich umístění v zastavěném území města. Podrobnější zdůvodnění vymezení zastavitelných ploch v záplavovém území viz. Kapitola C6 Protipovodňová ochrana. C.16.3 HYGIENA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Znečištění ovzduší Město Valašské Meziříčí a některé jeho místní části jsou plynofikovány. Převážná část vymezených zastavitelných ploch se nachází v dostupné vzdálenosti od sítě plynovodů a je možné pro novou zástavbu využít pro výrobu tepla zemní plyn, který je ekologicky výhodný a především v zimním období dochází při výrobě tepla k výraznému snížení znečištění ovzduší pevnými a plynnými exhalacemi oproti jiným druhům paliva.. Pozitivní vliv na čistotu ovzduší bude mít také navržené rozšíření sítě centrální zásobování teplem. Znečištění a ochrana vod Realizace navrhované koncepce v oblasti likvidace odpadních vod přispěje ke zlepšení čistoty povrchových vod nacházejících se na území města Valašské Meziříčí. Nakládání s odpady Na území města je zaveden separovaný sběr odpadů, které jsou následně využity. Nevyužitelný komunální odpad je odvážen na řízené skládky. Pro potřeby ukládání komunálního odpadu je navržena skládka TKO v hliníku bývalé cihelny v Hrachovci. C.16.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Koncepce rozvoje řešeného území navrhuje rozvoj ve vazbě na stávající sídla a brání extenzívnímu rozvoji zástavby do volné krajiny. Tento trend rozvoje minimalizuje negativní vliv urbanizace na krajinný ráz a přírodní hodnoty v řešeném území. C.16.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Na území města se nachází vysoce chráněné zemědělské půdy I. a II. stupně ochrany, které lze odnímat pouze ve výjimečných případech. Tyto půdy se nacházejí především v údolní nivě Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Jedná se území nacházející se na k.ú. Valašské Meziříčí, v jeho západní a východní části a na k.ú. Hrachovec a Krásno nad Bečvou v oblasti kolem Rožnovské Bečvy a v severní části k.ú. Krásno nad Bečvou. Většina rozvojových záměrů, která je situována do těchto území s chráněnými zemědělskými půdami byla převzata ze schváleného ÚPN SU Valašské Meziříčí, a pro tyto zábory byl dán souhlas s odnětím. C.16.6 POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Území města Valašské Meziříčí vykazuje lesnatost 31,3 procent, která je nižší než průměrná lesnatost Zlínského kraje, která činí 39,7 procent. Navrhované zastavitelné plochy jsou situovány mimo stávající lesní plochy, nedochází k záborům pozemků určených k plnění funkcí lesa.

109


C.16.7 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTUKTURA Doprava silniční Realizace návrhu dopravního řešení v oblasti silniční dopravy sníží podíl průjezdné silniční dopravy přes centrální část města a přispěje ke snížení negativních vlivů ze silniční dopravy na životní prostředí především obytných zón ve Valašském Meziříčí. Zkvalitnění dopravní dostupnosti města je základním předpokladem pro jeho hospodářský rozvoj a posílení kooperačních vztahů. Doprava železniční Doprava železniční je na území města Valašské Meziříčí plošně stabilizovaná. Technická infrastruktura Pro rozvojové záměry navržené územním plánem jsou v případě potřeby a jejich dostupnosti navrženy sítě technické infrastruktury. Větší část urbanizovaných ploch města a jeho místních částí jsou vybaveny potřebnou stávající technickou infrastrukturou. Město Valašské Meziříčí a jeho místní části jsou kompletně pokryty vodovodní sítí. Převážná část města Valašské Meziříčí a jeho místní části jsou pokryty kanalizační sítí, která je ukončena na stávající ČOV. Nová kanalizace je navržena pro místní část Lhotu u Choryně, Brňov, část Juřinky a Poličné kde zatím kanalizace není realizována. V případě Lhoty u Choryně bude kanalizace ukončena na nové čistírně odpadních vod. Odpadní vody z Brňova budou odvedeny k vyčištění na čistírnu odpadních vod v Jarcové. Město Valašské Meziříčí a některé jeho místní části jsou pokryty plynovodní sítí. Územní plán navrhuje plynofikovat nepokryté části města mimo Lhotu u Choryně. Město Valašské Meziříčí a jeho místní části jsou kompletně pokryty.elektrickou sítí. Centrální část města je zásobována teplem z centrálního zdroje. Uzemní plán navrhuje rozšíření sítě centralizovaného zásobování teplem v centru města. neboť výroba tepla z centrálního zdroje patří k nejefektivnějším z hlediska ekologického a ekonomického. C.16.8 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Vývoj počtu obyvatel města Valašské Meziříčí má od roku 1991 sestupnou tendenci. Od roku 1991 do roku 2010 došlo k úbytku cca 900 obyvatel. Město Valašské Meziříčí má však nízký index stáří a dosahuje nadprůměrných podílů dětské a produktivní složky obyvatelstva což vytváří základní předpoklady pro stabilizaci počtu obyvatel. C.16.9 BYDLENÍ Pro rozvoj bydlení územní plán navrhuje přednostně využívat vnitřních rezerv a následně plochy, které jsou vymezeny ve vazbě na stávající obytné zóny. Koncepce rozvoje bydlení se snaží maximálně potlačit extenzivní rozvoj bydlení směrem do volné krajiny. Toto řešení potlačuje nežádoucí suburbanizační trendy, negativní vliv na krajinný ráz a přírodní hodnoty v řešeném území. Rozvoj bydlení bude důležitým předpokladem pro stabilizaci počtu obyvatel. C.16.10 REKREACE Stávající plochy rodinné rekreace se především nacházejí v místech s rozptýlenou smíšenou zástavbou obytnou a rekreační na k.ú Krhová, Hrachovec, Křivé , Brňov a Poličná. Nové plochy pro rozvoj rodinné rekreace nejsou navrhovány. Koncepce 110


rozvoje brání rozvoji tohoto typu zástavby, kdy případné požadavky na výstavbu směřují do území přírodně cenných, což by bylo spojeno s narušením krajinného rázu a ohrožením přírodních hodnot. Stávající plochy hromadné rekreace se na území města nenacházejí, územní plán navrhuje pro hromadnou rekreaci plochu umístěnou ve vazbě na stávající sportovně rekreační areál na východním okraji města. Rozvoj hromadných forem rekreace v tomto území přispěje ke zkvalitnění možností krátkodobé rekreace a oddychu především pro obyvatele města. C.16.11 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Územní plán navrhuje plochy pro rozvoj průmyslové výroby, které jsou především vymezeny ve vazbě na již stabilizované plochy výroby, v severní části Valašského Meziříčí. Další rozvoj výroby je navržen na západním okraji Valašského Meziříčí, v souběhu s železniční tratí. Město Valašské Meziříčí disponuje základními předpoklady pro rozvoj hospodářské základny v oblasti dopravy a ostatní potřebné infrastruktury. Pozitivní důsledky hospodářského rozvoje města lze spatřovat v posílení významu města v sídelní struktuře, vznik nových pracovních míst a snížení nezaměstnanosti. C.17

ZAJIŠTĚNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU Na řešené území (k.ú. Bynina, Hrachovec, Krhová, Krásno nad Bečvou, Juřinka) zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení. Ministerstva obrany. Toto ochranné pásmo je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zákona č.49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání a podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany ČR, zastoupeného VUSS Brno. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby): - Větrných elektráren - Výškových staveb (i dominant v terénu) - Venkovních vedení VVN a VN - Základových stanic mobilních operátorů - Staveb, které jsou zdrojem elektromagnetického záření V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb výškově omezena nebo zakázána. V části k.ú. Bynina je situován objekt důležitý pro obranu státu, včetně zájmové území Ministerstva obrany ČR, který je nutno respektovat podle ustanovení § 175 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Zájmové území Ministerstva obrany je území ve vzdálenosti 1000 m od hranice areálu (k.ú. Bynina). V tomto vymezeném území v souladu s §175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany ČR, zastoupeného VUSS Brno. Na část k.ú. Bynina zasahuje zájmové území Ministerstva obrany pro podpovrchové stavby, které je nutno respektovat podle ustanovení § 175 zákona 111


č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. V tomto vymezeném území v souladu s § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu s prováděním zemních prací jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany ČR, zastoupeného VUSS Brno. Na celém správním území města Valašské Meziříčí je dále zájem Ministerstva obrany posuzován z hlediska povolování níže uvedených druhů staveb dle ustanovení § 175 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby lze jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany ČR, zastoupeného VUSS Brno. - Výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy - Výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů - Výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení - Výstavba vedení VN a VVN - Výstavba větrných elektráren - Výstavba radioelektrických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice) - Výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem - Výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky) - Výstavba objektů tvořící dominanty v území (např. rozhledny)

D.

INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území zpracovala Kovoprojekta Brno a.s. Negativní vlivy územního plánu na životní prostředí a ostatní problémy, které byly identifikovány v této dokumentaci budou řešeny při zpracování návrhu územního plánu Valašské Meziříčí. Problémy a doporučená řešení z „ Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“:  vymezení plochy výroby a skladování v západní části Valašského Meziříčí, v souběhu s železniční tratí je problematické z důvodu umístění v inundačním území Q100 řeky Bečvy. Varianta řešení: plochu zařadit do rezerv nebo dále nesledovat. Řešení územního plánu: v západní části Valašského Meziříčí se nacházejí v záplavovém území pouze stávající plochy výroby v blízkosti soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Částečnou ochranu těchto ploch bude tvořit výhledově realizovaná silnice I/57 spolu s mobilním ohrázováním.  jako problematický se jeví návrh ploch s funkcí smíšeného bydlení vesnického typu (ID 51 a 52) v k.ú. Juřinka, které se nachází prakticky celé v zátopovém pásmu Q100 řeky Bečvy. Varianta řešení: plochy zařadit do rezerv nebo dále nesledovat. Řešení územního plánu: pro ochranu obytné zástavby stávající i navrhované v blízkosti řeky Bečvy je navrženo vybudování ochranných hrází. 112








vymezení ploch smíšeného vesnického bydlení např. ID232, 235, 236, 237, 238 (Hrachovec), a 100, 141, 143 (k.ú. Poličná, Hrachovec), 322 pro individuální bydlení (k.ú.Křivé), 329 pro smíšené vesnické bydlení (k.ú. Křivé) na půdě I.třídy ochrany Varianta řešení: plochy zařadit do rezerv nebo dále nesledovat. Řešení územního plánu: většina těchto ploch byla převzata ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí – ID 235 až 238, 329. Plocha ID100 nebyla do návrhu ÚP zapracována a ID322 byla převedena do rezervních ploch. V ostatních případech se jedná o rozsahem malé plochy navazující na zastavěné území. u plochy SO1 (ID 451) lze předpokládat problémy s plněním hlukových limitů (zvláště pro noční dobu). Plochu ID 451 částečně rezervovat pro parkovací dům. Varianta řešení: plochu rozdělit a vymezit jako plochu dopravy s využitím pro parkoviště, resp. parkovací dům park-and-ride a infrastrukturu bike-and-ride (např. úschovna a půjčovna kol, servis kol atd.) V severní části vymezit plochu sídelní zeleně pro výsadbu pásu izolační zeleně. Řešení územního plánu: pro plochu ID451 je stanovena podmínka na zpracování územní studie , v rámci které bude řešena problematika hlukové zátěže a podrobnější využití řešeného území. vymezení plochy hromadného bydlení BH (ID 376) těsné blízkosti komunikace I/57 je problematické z důvodu hlukové zátěže území. Dle legislativy (NV 148/2006 Sb.) platí pro chráněný venkovní prostor staveb limity pro denní dobu LAeq 50 dB(A) a pro dobu noční LAeq 40 dB(A). Dle Strategické hlukové mapy je v současná hluková zátěž v rozmezí 70 až 75 dB(A) Plnění hlukových limitů nelze očekávat ani po zprovoznění obchvatu. Varianta řešení: plochu vymezit jako plochu občanské vybavenosti nebo sídelní zeleně, případně zařadit do rezerv. Řešení územního plánu: pro tuto lokalitu je stanovena v ÚP podmínka pro její využítí k bydlení pouze za předpokladu zajištění ochrany před hlukem ze silnice I/57.

E.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL

E.1

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

E.1.1

VYUŽITÍ POZEMKŮ V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ OBCE Celková koncepce rozvoje města a jeho jednotlivých místních částí upřednostňuje využití vnitřních rezerv – volných ploch uvnitř zastavěného území. Volných ploch uvnitř zastavěného území není mnoho, město a jeho místní části jsou ve většině případů v současnosti intenzivně zastavěny. Volné plochy uvnitř zastavěného území jsou navrženy v převážné většině k zastavění, pokud nemají vhodné podmínky pro realizaci nové zástavby jsou určeny pro sídelní zeleň. Pro územní rozvoj je také navrženo přednostní využití zdevastovaných převážně výrobních areálů pro nové účely. Na plochách těchto areálu je navržena přestavba s určením nového využití.

113


E.1.2

VYUŽITÍ PLOCH NAVRŽENÝCH PRO ROZVOJ OBCE VE SCHVÁLENÉM ÚZEMNÍM PLÁNU Většina rozvojových ploch je převzata ze schváleného ÚPN SU Valašské Meziříčí, jedná se záměry, které nebyly doposud realizovány. Další nové záměry jsou menšího plošného rozsahu a jsou vymezeny převážně ve vazbě na stávající zastavění. Koncepce rozvoje řešeného území je navržena tak, že zastavitelné plochy jsou vymezeny ve vazbě na stávající zastavění, tak aby vytvořily kompaktní tvar. Koncepce rozvoje minimalizuje extenzivní rozvoj nové zástavby do volné krajiny.

E.1.3

AREÁLY A OBJEKTY ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBY V řešeném území se nacházejí areály zemědělské prvovýroby: Lhota u Choryně – živočišná výroba Poličná – živočišná výroba Bynina – chov brojlerů Bynina – chov kuřat Plochy těchto zemědělských areálů jsou respektovány a jsou považovány za plošně stabilizováné. Zemědělský areál ( chov kuřat ) nacházející se na k.ú Bynina v blízkosti silnice I/35 je v současné době nevyužíván a zdevastován. Územní plán navrhuje jeho přestavbu na plochu pro průmyslovou výrobu.

E.1.4

DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA USPOŘÁDÁNÍ PLOCH ZPF Na uspořádání ploch zemědělského půdního fondu bude mít největší vliv realizace navrhovaných silnic I/35, I/57 a II/150. Realizace navrhovaných silnic představuje největší zásahy do krajiny a do pozemků ZPF. V rámci řešení podrobnější projektové dokumentace pro realizaci jednotlivých silnic bude řešena problematika nového uspořádání pozemků v místě vedení tras navrhovaných silnic, dopravní dostupnost zemědělských pozemků a možnosti jejich obhospodařování. V ostatních případech je vliv rozvoje města a jeho jednotlivých místních částí minimalizován vymezením zastavitelných ploch v přímé vazbě na stávající zastavěné území.

E.1.5

OVLIVNĚNÍ HYDROLOGICKÝCH A ODTOKOVÝCH POMĚRŮ Vodní plochy a vodní toky jsou respektovány a jejich prostorové vymezení je stabilizováno. V případě navrhované silnice I/57 je třeba provést v prostoru k.ú. Křivé přemístění části koryta Vsetínské Bečvy z důvodu vedení trasy této silnice v souběhu se železniční tratí. Odtokové poměry mohou být částečně změněny realizovanou výstavbou především v rozsáhlejších zastavitelných plochách. Rozsáhlejší zastavitelné plochy jsou vymezeny především pro rozvoj bydlení. Likvidaci dešťových vod je nutno řešit především vsakováním.

E.1.6

SÍŤ ZEMĚDĚLSKÝCH ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ Stávající síť zemědělských účelových komunikací je dotčena navrhovaným řešením územního plánu především v případě vymezení koridorů silniční dopravy, které mohou křížit trasy zemědělských účelových komunikací. V rámci řešení podrobnější 114


projektové dokumentace bude řešena problematika propojení sítě účelových komunikací. E.1.7

ZDŮVODNĚNÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ Město Valašské Meziříčí je regionálním střediskem osídlení nacházejícím se v severovýchodní části Zlínského kraje, v rozvojové oblasti nadmístního významu. N-OB1 Podbeskydsko. Poloha v rozvojové ose předurčuje město k jeho rozvoji. Rozvojový potenciál města je dán jeho významem, velikostí a, umístěním v rámci sídelní struktury. Požadavky aktualizace ZÚR ZK na oblast zemědělského půdního fondu jsou formulovány v prioritách územního plánování v článku 10. V souladu s požadavky článku 10 bylo snahou zpracovatele a pořizovatele ÚP minimalizovat vymezování rozvojových záměrů na zvláště chráněných půdách. Část těchto záměrů na chráněných půdách byla vymezena a po prověření převzata z ÚPN SÚ Valašské Meziříčí a další záměry na chráněných zemědělských půdách bylo nutno zapracovat na základě požadavků vyplývajících z nadřazené ÚPD. Město Valašské Meziříčí potřebuje především stabilizovat počet obyvatel, udržet obyvatele ve městě a jeho místních částech. Tohoto dosahuje územní plán vymezením rozvojových ploch pro bydlení, rozšířením možností nových pracovních míst a možnostmi pro kulturní, sportovní a rekreační vyžití obyvatel. Část zastavitelných ploch byla po prověření převzata ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí. Tyto plochy byly pro rozvoj města a jeho místních částí schváleny v ÚPN SÚ Valašské Meziříčí a pokud nebyly tyto záměry doposud realizovány byly prověřeny a převzaty do nového územního plánu.. Pro tyto plochy byl také dán souhlas s odnětím ze zemědělského půdního fondu. Zdůvodnění nezbytnosti navrhovaného řešení je především zaměřeno na nové rozvojové plochy, které byly do územního plánu zapracovány na základě požadavků, které vznikly v době zpracování nového územního plánu. Nové zastavitelné plochy navržené v rámci zpracování územního plánu jsou vymezeny na základě požadavků, které vznikly v rámci projednání zadání územního plánu. Jedná se především o požadavky občanů, které v převážné většině požadují rozvoj ploch pro bydlení. Při vyhodnocení jednotlivých požadavků na další rozvoj města a jeho místních částí byly zapracovány pouze ty, které navazovaly na zastavěné území a měly vhodné podmínky pro napojení na sítě technické a dopravní infrastruktury. V těchto případech se jedná především o zastavitelné plochy malého rozsahu. Požadavky na novou zástavbu, které byly směřovány do volné krajiny byly zamítnuty. V případě ploch technické infrastruktury jsou zahrnuty plochy určené pro realizaci liniových staveb – vodovod, kanalizace, plynovod, el. vedení VN, produktovod, které nepředstavují trvalý zábor ZPF, vzhledem k tomu, že se jedná o podzemní inženýrské sítě. Pro odnětí půdního fondu v případě realizace silnic I. a II. třídy je proveden odborný odhad, který vychází z délky silnice a její předpokládané průměrné šířky. 1 - Silnice I/57 – 37 ha 2 – Silnice I/57 – 3 ha ( k.ú. Krhová) 3 - Silnice I/35 – 28 ha 4 - Silnice II/250 – 8 ha

115


Navrhované plochy přírodní, lesní, krajinné a sídelní zeleně jsou z velké části součástí ÚSES. Všechny ostatní plochy navrhované zeleně byly prověřeny a převzaty ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí. Velikost jednotlivých navrhovaných ploch pro biocentra a biokoridory jsou uvedeny v tabulkové části, která je součásti textové části územního plánu, kapitola E – Koncepce uspořádání krajiny. Plochy přestavby nejsou součástí vyhodnocení, neboť představují plochy již zastavěné. Odnětí půdy v případě realizace staveb bude předmětem územního a stavebního řízení. Územní rezervy nejsou vyhodnocovány z hlediska předpokládaných důsledků na půdní fond. Lhota u Choryně Ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí byly převzaty a upřesněny rozvojové plochy ID11 pro vybudování čistírny odpadních vod a ID13, která jeou určena pro rozvoj bydlení. Pro další rozvoj bydlení jsou navrženy zastavitelné plochy ID , 16, 18 a 19 spolu s plochami veřejných prostranství ID 20, 21 a 22. Tyto plochy pro bydlení jsou navrženy v prolukách stávající obytné zástavby nebo na stávající zástavbu bezprostředně navazují. Rozsah vymezení zastavitelných ploch je přiměřený k velikosti sídla Zastavitelné plochy ID 23 a 24 jsou určeny pro vybudování kanalizace, nedochází k trvalému záboru ZPF. Juřinka Ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí byly převzaty a upřesněny rozvojové plochy ID43, 45, 46, 51, 52 pro rozvoj bydlení. Pro další rozvoj bydlení jsou navrženy zastavitelné plochy ID 41, 42, 44, 48 spolu s plochou veřejného prostranství ID 54. Tyto plochy jsou navrženy v prolukách stávající obytné zástavby nebo na stávající zástavbu bezprostředně navazují. Rozsah vymezení zastavitelných ploch je přiměřený k velikosti sídla. Zastavitelná plocha ID48 je vymezena tak, aby byl vytvořen kompaktní tvar obytné zástavby podél stávající komunikace na jihozápadním okraji Juřinky. Vymezená zastavitelná plocha je obklopena ze západní strany blokem intenzívně zemědělsky využívané půdy. Vymezením zastavitelné plochy bydlení podél stávající komunikace nevznikají zbytkové plochy nebo plochy, které by svým tvarem způsobovaly jejich složitější obhospodařování a ztěžovaly jejich dopravní dostupnost. V případě vymezení zastavitelné plochy ID55 nedochází k záboru ZPF vzhledem k tomu, že se jedná o plochu přestavby bývalého areálu zemědělského družstva, který není v současnosti využíván. Zastavitelná plocha ID 56 je určena pro vybudování ochranné hráze chránící navrhovanou a stávající obytnou zástavbu před zaplavením. Z hlediska záboru ZPF bude hráz široka cca 5 metrů a délkou cca 790 metrů, skutečný zábor bude tedy 0,40 ha. Dále je tato zastavitelná plocha určena pro vybudování potřebných sítí technické infrastruktury – vodovodu, kanalizace, plynovodu a elektrického vzdušného vedení VN 22 kV,.v těchto případech nedochází k trvalému záboru ZPF. Další zastavitelné plochy ID57 až ID60 jsou určeny pro vybudování další potřebné technické infrastruktury a v těchto případech nedojde k záboru ZPF.

116


Zastavitelné plochy ID 621, 641, 642 jsou plochami smíšenými nezastavěného území, které budou sloužit pro vybudování obory pro chov lesní zvěře a souvisejících staveb a zařízení. Poličná Ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí byly převzaty a upřesněny rozvojové plochy ID84, 85, 88, 92 až 94, 97, 102, 103 pro rozvoj bydlení. Pro další rozvoj bydlení jsou navrženy zastavitelné plochy ID 81, 82, 98, 101, 105, 106, 109 spolu s plochami veřejných prostranství ID 95, 96 . Tyto plochy jsou navrženy v prolukách stávající obytné zástavby nebo na stávající zástavbu bezprostředně navazují. Rozsah vymezení zastavitelných ploch je přiměřený k velikosti sídla. V případě problematického vymezení zastavitelné plochy ID101 vzhledem k narušení obhospodařování zemědělských ploch je tento záměr vázán na stávající plochy bydlení z hlediska vlastnických vztahů. Zastavitelné plochy ID111 a 112 jsou určeny pro rozvoj průmyslové výroby. Jedná se o rozšíření areálu zemědělského družstva, který je v současnosti využíván především pro průmyslovou výrobu, skladování a služby. Zastavitelná plocha ID112 je převzata a upřesněna ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí, další plošný rozvoj tohoto areálu je navržen směrem západním – ID111. Zastavitelné plochy ID116 až 124, 142 až 150, 522, 523, 524 jsou určeny pro vybudování technické infrastruktury, v těchto případech nedochází k trvalému záboru ZPF. Zastavitelné plochy ID125 až 133 jsou určeny pro vybudování silnice II/150. Tento záměr je do územního plánu zapracován na základě požadavku ze Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Zábor zemědělského půdního fondu je odlišný od rozsahu plochy vymezené v příslušném výkrese, neboť zde je vymezen koridor pro umístění navrhované silnice. Zábor zemědělského půdního fondu stanoven odborným odhadem, který vychází z průměrné šířky komunikace a její délky, takže činí cca 8 ha. Bynina Ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí byly převzaty a upřesněny rozvojové plochy ID152 pro rozvoj bydlení a ID157 pro rozvoj průmyslové výroby. Pro další rozvoj bydlení jsou navrženy zastavitelné plochy ID 151, 155. Tyto plochy jsou navrženy v prolukách stávající obytné zástavby nebo na stávající zástavbu bezprostředně navazují. Rozsah vymezení zastavitelných ploch je přiměřený k velikosti sídla. Problematicky se jeví vymezení zastavitelné plochy ID152 určené pro bydlení na východním okraji Byniny, které vybíhá do volné krajiny. Toto vymezení je převzato ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí. Zastavitelné plochy ID156 a 157 jsou určeny pro rozvoj průmyslové výroby. Zastavitelná plocha ID157 je převzata a upřesněna ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí, další plošný rozvoj průmyslové výroby je navržen ve vazbě na stávající plochy výroby, které se nacházejí na jižním okraji Byniny – ID156. Zastavitelné plochy ID158 až 162, 168 jsou určeny pro vybudování technické infrastruktury, v těchto případech nedochází k trvalému záboru ZPF. Zastavitelné plochy ID163 až 167 jsou určeny pro vybudování silnice I/35. Tento záměr je do územního plánu zapracován na základě požadavku ze Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Zábor zemědělského půdního fondu je odlišný od rozsahu plochy vymezené v příslušném výkrese, neboť zde je vymezen koridor pro umístění 117


navrhované silnice. Zábor zemědělského půdního fondu stanoven odborným odhadem, který vychází z průměrné šířky komunikace a její délky, takže celkový zábor u silnice I/35 činí 28 ha. Navržená plocha lesa v konceptu označená ID608, která měla plnit funkci izolační bariéry mezi Byninou a výrobním areálem firmy DEZA a.s. byla přesunuta do rezervních ploch. Krhová Ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí byly převzaty a upřesněny rozvojové plochy ID171, 172, 173, 180, 183, 187 až 191, 195, 197, 198, 199, 202 až 204, 227 pro rozvoj bydlení a ID205 pro vybudování vodní plochy a ID206 pro technickou infrastrukturu. Pro další rozvoj bydlení jsou navrženy zastavitelné plochy ID 171, 172 - část, 174, 177, 178, 198, 224, 225 spolu s plochami veřejných prostranství ID 208, 223, 226. Tyto plochy jsou navrženy v prolukách stávající obytné zástavby nebo v převážné většině na stávající zástavbu bezprostředně navazují. Vymezení zastavitelné plochy ID172 je provedeno na základě převzetí ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí a v současné době v této lokalitě probíhá výstavba rodinných domů. Zastavitelná plocha ID177 vymezená ve vazbě na stávající rozptýlenou zástavbu východně od Krhové měla původně větší rozsah, který byl redukován. Plocha je vymezeny v okrajově poloze zemědělských pozemků, obhospodařování a dostupnost zemědělských pozemků by neměla být výrazně ztížena. Zastavitelná plocha ID192 je určena pro vybudování parkoviště vedle hřbitova. Tento záměr je převzat ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí. Zastavitelné plochy ID 198, 199, 201 a 202 vyplňují proluky ve stávající obytné zástavbě nebo ji doplňují po jejím obvodu v lokalitě Hrádky a vytvářejí kompaktnější obytnou zónu. Zastavitelné plochy ID184 a 185 jsou určeny pro rozvoj nerušící výroby a služeb. Tyto plochy bezprostředně navazují na plochy s obdobným využitím v severní části obce. Zastavitelná plocha ID 198 navazuje svou jižní částí na stávající plochu bydlení a na plochu, která je využívána jako zahrada. Ze severu a západu obklopují zastavitelnou plochu pozemky, které jsou intenzívně zemědělsky využívány. Z tohoto pohledu není organizace zemědělského půdního fondu, který je intenzívně zemědělsky využíván v okolí lokality ID198 významně narušena, nevznikají zde zbytkové plochy se ztíženým obhospodařováním a zemědělské pozemky jsou dopravně přístupné. Zastavitelné plochy ID209 až 212 jsou určeny pro vybudování potřebné technické infrastruktury, v těchto případech nedochází k trvalému záboru ZPF. Zastavitelné plochy 213 až 217 jsou určeny pro vybudování silnice I/35. Tento záměr je do územního plánu zapracován na základě požadavku ze Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Zábor zemědělského půdního fondu je odlišný od rozsahu plochy vymezené v příslušném výkrese, neboť zde je vymezen koridor pro umístění navrhované silnice. Zábor zemědělského půdního fondu stanoven odborným odhadem, který vychází z průměrné šířky komunikace a její délky, takže celkový zábor u silnice I/35 činí 28 ha. Hrachovec Ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí byly převzaty a upřesněny rozvojové plochy ID235 až 238, 242, 243, 250 pro rozvoj bydlení, ID231 pro vybudování vodní 118


plochy a ID233 pro rozvoj výroby a služeb, ID239 pro nový hřbitov, ID248 pro rozvoj zemědělské výroby. Pro další rozvoj bydlení a rekreace jsou navrženy zastavitelné plochy ID 232, 245 249, spolu s veřejnými prostranstvími ID254 a 255. Tyto plochy jsou navrženy v prolukách stávající obytné zástavby nebo na stávající zástavbu bezprostředně navazují. Rozsah vymezení zastavitelných ploch je přiměřený k velikosti sídla. Zastavitelné plochy ID256 až 258, 271 jsou určeny pro vybudování potřebné technické infrastruktury, v těchto případech nedochází k trvalému záboru ZPF. Zastavitelné plochy ID259 až 266 jsou určeny pro vybudování silnice I/35. Tento záměr je do územního plánu zapracován na základě požadavku ze Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Zábor zemědělského půdního fondu je stanoven odborným odhadem, celkový zábor u silnice I/35 činí 28 ha. Brňov Ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí byly převzaty rozvojové plochy ID281, 285, 288, 290 až 292, 296, 297, 299 pro rozvoj smíšené zástavby obytné a rekreační. Zastavitelné plochy ID303 až 308 jsou určeny pro vybudování potřebné technické infrastruktury, v těchto případech nedochází k trvalému záboru ZPF. Zastavitelné plochy ID309, 310 jsou určeny pro vybudování silnice I/57. Tento záměr je do územního plánu zapracován na základě požadavku ze Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Zábor zemědělského půdního fondu je odlišný od rozsahu plochy vymezené v příslušném výkrese, neboť zde je vymezen koridor pro umístění navrhované silnice. Zábor zemědělského půdního fondu stanoven odborným odhadem, celkový zábor u silnice I/57 činí 37 ha. Křivé Ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí byly převzaty a upřesněny rozvojové plochy ID323, 324, 325 – část, 326, 327 – část, 332, 334 pro rozvoj bydlení, ID338 pro vybudování vodní plochy. Pro další rozvoj bydlení jsou navrženy zastavitelné plochy ID 325 - část, 327 - část, spolu s veřejným prostranstvím ID339, 357. Zastavitelné plochy ID340 až 346 jsou určeny pro vybudování potřebné technické infrastruktury, v těchto případech nedochází k trvalému záboru ZPF. Zastavitelné plochy ID347 až 352, 358, 359 jsou určeny pro vybudování silnice I/57. Tento záměr je do územního plánu zapracován na základě požadavku ze Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Plochu ID811 je navrženo využít pro zeleň, jedná se o zbytkovou plochu se ztíženými možnostmi obhospodařování. Valašské Meziříčí Ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí byly převzaty a upřesněny rozvojové plochy ID364, 366, 368, 369, 374, 380, 384, 385, 392, 395 pro rozvoj bydlení, ID371 pro rozvoj občanského vybavení, 373 a 378 pro rozvoj sportovních aktivit, ID403 pro rozvoj centrální zóny, ID397 pro rozvoj průmyslové výroby, ID362 pro rozvoj veřejných prostranství. Pro další rozvoj bydlení jsou navrženy zastavitelné plochy ID 367, 370, 376, 377, . V případě lokality ID377 byla provedena změna navrhovaného využití z ÚPN SÚ

119


Valašské Meziříčí, z plochy dopravy silniční na plochu pro rozvoj hromadného bydlení. Pro rozvoj hromadné rekreace je navržena zastavitelná plocha ID361, na severovýchodním okraji města, u Rožnovské Bečvy. Plocha pro hromadnou rekreaci je navržena v tomto místě, proto že v blízkosti se nacházejí sportovní areály, plocha je dobře dopravně přístupná vzhledem ke své poloze na okraji města. Současně se zde nenachází kvalitní zemědělská půda, plocha se nachází v místě se štěrkovými nánosy Rožnovské Bečvy. Pro rozvoj občanského vybavení je navržena zastavitelná plocha ID375. Tato plocha je určena pro realizaci domova důchodců, plocha se nachází uvnitř zastavěného území města. Zastavitelná plocha ID408 je určena pro vybudování nové místní komunikace, která napojí jihozápadní část Valašského Meziříčí na výhledovou silnici I/57. Tento záměr je převzat ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí a následně upřesněn.. Vymezení koridoru pro vybudování nové komunikace je navrženo v přímém pokračování ulice Palackého, souběžně se železnicí, s nejkratším možným napojením na stávající silnici I/57 a současně je tak řešeno dopravní napojení místní části Podlesí. Vedení navrhované trasy místní komunikace vychází z širšího dopravního řešení v jižní části Valašského Meziříčí, které se týká napojení jižní části města na výhledovou trasu silnice I/57. Pro rozvoj výroby, služeb a komerčních zařízení je navržena zastavitelná plocha ID398, 432, 433 . Zastavitelné plochy ID389 a 321 vymezené v konceptu jsou v návrhu územního plánu převedeny do rezervních ploch. Pro rozvoj veřejných prostranství je navržena zastavitelná plocha ID400, 404, 405, 408. Zastavitelné plochy ID410 až 417 jsou určeny pro vybudování potřebné technické infrastruktury, v těchto případech nedochází k trvalému záboru ZPF. Zastavitelné plochy ID418 až 420, 422 až 426 jsou určeny pro vybudování silnice I/57. Tento záměr je do územního plánu zapracován na základě požadavku ze Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Zábor zemědělského půdního fondu je odlišný od rozsahu plochy vymezené v příslušném výkrese, neboť zde je vymezen koridor pro umístění navrhované silnice. Zábor zemědělského půdního fondu stanoven činí cca 37 ha. Další rozvoj silniční dopravy je navržen v zastavitelných plochách ID, 393, 396, 407. Zastavitelná plocha ID339 je určena pro vybudování místní komunikace. Trasa této komunikace je navržena ve vztahu k novému dopravnímu napojení jižní části města na plánovanou silnici I/57. Rozvoj kombinované dopravy je navržen v zastavitelných plochách ID430 a 431. V těchto plochách se předpokládá vybudování logistického centra. Tento záměr vychází z požadavků ZÚR Zlínského kraje. Plochy navrhované krajinné zeleně v konceptu územního plánu – ID750, 752 jsou v návrhu územního plánu vypuštěny. Krásno nad Bečvou Ze schváleného ÚPN SÚ Valašské Meziříčí byly převzaty a zpřesněny rozvojové plochy ID451, 454 až 457 pro rozvoj centra, ID453, 475 pro rozvoj bydlení, ID450 pro rozvoj sportovních aktivit, ID441, 442, 449, 459, 460, 470 pro rozvoj výroby, ID443 pro rozvoj technické infrastruktury, ID452 pro rozvoj dopravy silniční. 120


Pro další rozvoj bydlení jsou navrženy zastavitelné plochy ID465, 476. Pro rozvoj dalších sportovních aktivit je navržena zastavitelná plocha ID458. Pro rozvoj občanského vybavení je navržena zastavitelná plocha ID446, 501 a 502. Tyto plochy jsou v převážné většině navrženy uvnitř zastavěného území Krásna a něměly by ztěžovat obhospodařování okolních pozemků. Pro rozvoj výroby, služeb a komerčních zařízení je navržena zastavitelná plocha ID444, 445, 447, 448, 471 až 474, 503, 506. Zastavitelné plochy ID479 a 505 jsou určeny pro vybudování potřebné technické infrastruktury, v těchto případech nedochází k trvalému záboru ZPF. Zastavitelné plochy ID481 až 487 jsou určeny pro vybudování silnice I/35 a I/57. Tento záměr je do územního plánu zapracován na základě požadavku ze Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Zábor zemědělského půdního fondu je odlišný od rozsahu plochy vymezené v příslušném výkrese, neboť zde je vymezen koridor pro umístění navrhované silnice. Celkový zábor zemědělského půdního fondu činí u silnice I/57 cca 37 ha a u silnice I/35 cca činí 28 ha. Zastavitelné plochy ID467, 477, 478 určené pro rozvoj bydlení v konceptu ÚP na severovýchodním okraji Krásna byly přesunuty do rezervních ploch. E.1.8

EROZNÍ OHROŽENÍ Koncepce územního plánu umožňuje realizovat na zemědělských půdách s velkou sklonitostí výsadbu zeleně s protierozním účinkem pro větší zadržení vody v krajině a další opatření pro snížení zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách vedoucích k omezení možnosti vzniku lokálních povodní.

E.1.9

ÚDAJE O USKUTEČNĚNÝCH INVESTICÍCH DO PŮDY Řešené území zahrnuje zemědělskou půdu, na které byly uskutečněny investice za účelem zlepšení její úrodnosti. Zastavitelné plochy, jsou vymezeny na zemědělských půdách, na kterých byly uskutečněny investice za účelem zlepšení její úrodnosti – graficky zobrazeno ve výkrese č.9.

E.2

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA V případě rozvoje města Valašského Meziříčí v souladu s návrhem územního plánu dojde k záboru PUPFL. Pásmo 50 metrů od okraje lesa, kde je potřeba pro realizaci staveb souhlasu příslušného orgánu státní správy lesů je v případě vymezených zastavitelných ploch dotčeno – zobrazeno ve výkrese č.2 – Koordinační výkres. Zastavitelné plochy zasahující do pásma 50 metrů od okraje lesa: Lhota u Choryně – ID 11, 12, 13, 15,16, 22, 23, 24 Poličná – ID 82, 85, 86, 93, 94,97, 102, 103, 105, 106, 107, 110, 115, 116,120, 121, 129, 130, 131 Juřinka – ID 42, 43, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 56, 57, 58, 59 Bynina – ID 152, 153, 154, 156, 159, 161, 162, 485 Krhová – ID 163, 171, 172, 176, 177, 178, 180, 181, 190, 191, 201, 202, 203, 204, 205, 206, 208, 212, 214, 217, 225

121


Hrachovec – ID 237, 240, 242, 243, 244, 247, 249, 250, 251, 252, 253, 254, 259, 260, 261, 262, 263, 264, 265, Brňov – ID 281, 289, 290, 291, 292, 293, 294, 295, 296, 297, 298, 299, 301, 309 Křivé – ID 325, 326, 327, 329, 330, 331, 332, 333, 334, 337, 347, 350, 351 Valašské Meziříčí – ID 385, 405 Krásno nad Bečvou – ID 468, 469, 470, 471, 485 E.2.1

VŠEOBECNÉ ÚDAJE O LESÍCH V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Podíl lesů na správním území města. Valašské Meziříčí je 14,3 %. Převážná část lesů se nachází v jižní a severovýchodní části řešeného území. Tyto lesy mají převažující hospodářskou funkci, jejichž posláním je produkce jakostní dřevní hmoty při současném plnění ostatních funkcí.

E.2.2

DOPAD NAVRHOVANÝCH ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ NA LES Rozvojové plochy navržené v ÚP Valašské Meziříčí zasahují pozemky lesa ve 28-ti případech. Z toho v 15-ti případech se jedná o plochy technické infrastruktury, v 9-ti případech o plochy silniční, v jednom případě plochy vodní a ve třech případech plochy ÚSES. V případě dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa a pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů. Pro účely vedení navrhovaných tras technickéinfrastruktury a silniční dopravy jsou v územním plánu navrženy koridory. Jsou to plochy o určité šířce, která je dána vzhledem k charakteru navrhované stavby a územním podmínkám. Zábor lesní půdy, který je uveden v tabulce je záborem PUPFL ve vztahu k tomuto koridoru. Širší vymezení koridoru je dáno tím, že trasy technické infrastruktury nebo trasy komunikací nelze přesně v území umístnit. Skutečný zábor PUPFL je vzhledem k tomu podstatně menší a je závislý na charakteru stavby. Pro účely tohoto skutečného odnětí PUPFL jsou stanoveny orientační šířky pásu plochy, kde bude potřeba pozemky odlesnit a ve kterém bude liniová stavba realizována. Stanovené šířky pásu plochy vycházejí ze stanovených ochranných pásem pro jednotlivé sítě technické infrastruktury a dopravní infrastruktury. Vodovod - 6 metrů Kanalizace – 6 metrů Elektrické vedení VN 22 kV – 17 metrů Plynovod - 5 metrů Produktovod - 10 metrů Silnice II. třídy – 30 metrů Silnice I. třídy – 50 metrů U každé zastavitelné plochy s číslem ID je na konci řádku uvedeno odnětí PUPFL uvedené v tabulce odnětí půdního fondu, skutečné odnětí PUPFL je uvedeno na konci textu jednotlivých lokalit. ID11 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Lhota u Choryně, zábor PUPFL 0,11 ha 122


Zastavitelná plocha je určena pro vybudování kanalizace a čistírny odpadních vod. Záměr je v souladu s koncepcí Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje. Plocha je v současné době odlesněna, terén je mírně svažitý. Lokalita není ohrožena sesuvy a vodní erozí, odtokové poměry nebudou významně měněny. Pro vybudování kanalizace je vymezen koridor v šířce 15 metrů procházející přes pozemek lesa. Pro vlastní realizaci kanalizace bude potřeba pás plochy v šířce 6 metrů a délce cca 73 metrů. Skutečné odnětí PUPFL bude cca 0,044 ha. ID24 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Lhota u Choryně, zábor PUPFL 0,11 ha Zastavitelná plocha je určena pro vybudování produktovodu, tento záměr je v souladu s požadavky ZÚR Zlínského kraje. Lokalita není ohrožena sesuvy a vodní erozí. Odtokové poměry nebudou významně měněny, vzhledem k tomu, že se jedná o podzemní stavbu. Pro vybudování produktovodu je vymezen koridor v šířce 20 metrů. Produktovod prochází v délce cca 55 metrů lesním pozemkem a potřebná šířka plochy bez zalesnění je stanovena na 10 metrů. Skutečné odnětí PUPFL bude cca 0,055 ha. ID56 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Juřinka, zábor PUPFL 0,02 ha Zastavitelná plocha je určena pro vybudování el. vedení VN 22kV a trafostanice. Trasa el. vedení je vedena krajem lesa a tak nedojde k narušení jeho celistvosti. Terén je svažitý, ale není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Pro realizaci vzdušného elektrického vedení bude potřeba odstranit část okraje lesa, odnětí PUPFL cca 0,02 ha. ID59 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Juřinka, zábor PUPFL 0,01 ha Zastavitelná plocha je určena pro vybudování kanalizace. Trasa kanalizace je vedena okrajem lesa a tak nedojde k narušení jeho celistvosti. Terén je svažitý, ale není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Koridor pro vybudování kanalizace zasahuje okrajovou část lesa, odnětí PUPFL 0,01 ha. ID116 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Poličná, zábor PUPFL 0,74 ha Zastavitelná plocha koridoru je určena částečně pro vybudování propojovacího vodovodu mezi vodojemem Poličná a vodovodním přivaděčem Branky a část je určena pro vybudování elektrického vedení VN 22 kV. V jednom případě dojde k odnětí PUPFL v okrajové poloze lesa, souběžně se stávající komunikací. Ve druhém případě dojde k rozdělení lesa úzkým pásem, který by však neměl významně působit na jeho celistvost. Terén v tomto případě je svažitý, ale není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Pro vybudování vodovodu je vymezen koridor v šířce 20 metrů. Vodovod prochází ve dvou případech přes pozemky lesa v délce cca 462 metrů a potřebná šířka plochy bez zalesnění je stanovena na 6 metrů. Skutečné odnětí PUPFL bude cca 0,277 ha. ID130 – plocha silniční dopravy, k.ú. Poličná, zábor PUPFL 0,35 ha Zastavitelná plocha ID130 je součástí koridoru pro vybudování silnice II/150, šířka koridoru je 125 metrů. Terén je rovinatý, není ohrožen sesuvy a erozí, může dojít ke změně odtokových poměrů v závislosti na vybudování zemního tělesa silnice. Skutečná šířka plochy pro vybudování silnice II/150 je stanovena na 30 metrů, šířka odpovídá ochrannému pásmu silnice II. třídy. Nová komunikace protne pás lesa 123


v délce 30 metrů a okrajově zasáhne lesní pozemek, který je umístěn souběžně s potokem. V tomto případě bude skutečné odnětí PUPFL činit cca 0,12 ha ID142 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Poličná, zábor PUPFL 0,26 ha Zastavitelná plocha je určena pro vybudování elektrického vedení VN 22 kV. Terén je svažitý, ale není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Pro vybudování elektrického vedení je vymezen koridor v šířce 17 metrů, v této šířce a délce 155 metrů je potřeba plochu odlesnit. Odnětí PUPFL činí 0,264 ha. ID159 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Bynina, zábor PUPFL 0,01 ha Zastavitelná plocha je určena pro vybudování el. vedení VN 22kV a trafostanice. Trasa navrhovaného elektrického vedení je vedena okrajem lesa a tak nedojde k narušení jeho celistvosti. Terén je svažitý, ale není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Odnětí PUPFL činí 0,010 ha. ID161 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Bynina, zábor PUPFL 0,01 ha Zastavitelná plocha bude využita pro vybudování inženýrských sítí (vodovod, kanalizace, plynovod) pro navrhovanou obytnou zástavbu. Fyzicky k zásahu do lesních porostů nemusí dojít při vlastní realizaci inženýrských sítí, jelikož šířka plochy pro vybudování komunikace a vedení inženýrských sítí je cca 11 metrů ID212 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Krhová, zábor PUPFL 0,01 ha Zastavitelná plocha bude využita pro vybudování kanalizace a vodovodu. Koridor pro technickou infrastrukturu okrajově zasahuje do lesního pozemku, který je v současnosti odlesněn. Odnětí PÚPFL činí 0,010 ha. ID217 – plocha silniční dopravy, k.ú. Krhová, zábor PUPFL 3,08 ha Zastavitelná plocha je součástí koridoru pro vybudování silnice I/35, vzhledem k předpokládanému vedení trasy silnice dojde k záboru PÚPFL. Terén je velmi svažitý, ale není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Na základě změření plochy potřebné pro realizaci silnice I/35, která zasahuje do pozemků lesa bude odnětí PÚPFL činit cca 1,6 ha. ID256 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Hrachovec, zábor PUPFL 0,04 ha Zastavitelná plocha je určena pro vybudování propojovacího el. vedení VN 22kV, tento záměr je vyvolán realizací silnice I/35. Trasa elektrického vedení je vedena příčně přes pás lesa podél Rožnovské Bečvy, takže dojde k narušení jeho celistvosti. Terén je rovinatý, není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Pro vybudování elektrického vedení je vymezen koridor v šířce 17 metrů, v této šířce a délce 22 metrů je potřeba plochu odlesnit. Odnětí PUPFL činí 0,037 ha. ID258 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Hrachovec, zábor PUPFL 0,03 ha Zastavitelná plocha je určena pro vybudování plynovodu. Trasa plynovodu je vedena krajem lesa a tak nedojde k narušení jeho celistvosti. Terén je svažitý,ale není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Pro vybudování plynovodu je vymezen koridor v šířce 9 metrů na okraji lesa. Plynovod prochází v délce cca 30 metrů okrajem lesního pozemku a potřebná šířka 124


plochy bez zalesnění je stanovena na 5 metrů. Skutečné odnětí PUPFL bude 0,015 ha. ID259 – plocha silniční dopravy, k.ú. Hrachovec, zábor PUPFL 1,70 ha Zastavitelná plocha je součástí koridoru pro vybudování silnice I/35, vzhledem k předpokládanému vedení trasy silnice dojde k záboru PÚPFL. Terén je rovinatý, není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Na základě změření skutečné plochy potřebné pro realizaci silnice I/35, která zasahuje do pozemků lesa bude odnětí PUPFL činit 0,220 ha ID260 – plocha silniční dopravy, k.ú. Hrachovec, zábor PUPFL 1,60 ha Zastavitelná plocha je součástí koridoru pro vybudování silnice I/35, vzhledem k předpokládanému vedení trasy silnice dojde k záboru PUPFL. Terén je rovinatý, není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Silnice prochází v délce cca 135 metrů lesními pozemky a potřebná šířka plochy bez zalesnění je stanovena na 50 metrů. Skutečné odnětí PUPFL bude 0,675 ha. ID261 – plocha silniční dopravy, k.ú. Hrachovec, zábor PUPFL 0,45 ha Zastavitelná plocha je součástí koridoru pro vybudování silnice I/35, vzhledem k předpokládanému vedení trasy silnice nedojde pravděpodobně k záboru PUPFL. Pozemek lesa se nachází v okrajové poloze koridoru a tak není zasažen trasou silnice I/35. ID262 – plocha silniční dopravy, k.ú. Hrachovec, zábor PUPFL 0,04 ha Zastavitelná plocha je součástí koridoru, který je navržen pro pro vybudování silnice I/35 propojující Valašské Meziřičí a Rožnov pod Radhoštěm. Zastavitelná plocha je však určena pro realizaci hráze suché vodní nádrže, koridor je vymezen v šířce 20 metrů. Pro realizaci hráze bude potřeba odlesnit pás v šířce 10 metrů. Délka hráze zasahující pozemky lesa je cca 17 metrů a tak odnětí PUPFL bude cca 0,017 ha. ID263 – plocha silniční dopravy, k.ú. Hrachovec, zábor PUPFL 0,91 ha Zastavitelná plocha je součástí koridoru pro vybudování silnice I/35, vzhledem k předpokládanému vedení trasy silnice nedojde pravděpodobně k záboru PUPFL. Pozemek lesa se nachází v okrajové poloze koridoru a tak není zasažen trasou silnice I/35. ID271 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Hrachovec, zábor PUPFL 0,04 ha Zastavitelná plocha je určena pro vybudování hráze suché vodní nádrže dle požadavku ZÚR Zlínského kraje. Stavba je důležitá pro ochranu sídla před povodněmi a je součástí protipovodňových opatření ve Zlínském kraji. Terén je rovinatý, není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Koridor pro vybudování hráze je vymezen v šířce 20 metrů. Pro realizaci hráze bude potřeba odlesnit pás v šířce cca 10 metrů. Délka hráze zasahující pozemky lesa je cca 20 metrů a tak skutečné odnětí PUPFL bude cca 0,020 ha. ID303 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Brňov, zábor PUPFL 0,18 ha Zastavitelná plocha je určena pro vybudování kanalizace. Trasa kanalizace je vedena krajem lesa a tak nedojde k narušení jeho celistvosti. Vzhledem k územním podmínkám nelze trasu vést jiným způsobem, trasa je vymezena dle projektu 125


k územnímu řízení. Terén je svažitý,ale není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Pro vybudování kanalizace je třeba odlesnit pás v šířce 6 metrů vedený převážně okrajem lesa v délce cca 140 metrů, odnětí PÚPFL bude cca 0,084 ha. ID338 – plochy vodní, k.ú. Křivé, zábor PUPFL 0,11 ha Zastavitelná plocha je určena pro vybudování vodní nádrže. Plocha pro vybudování vodní nádrže zasahuje okraj lesa takže nedojde k narušení jeho celistvosti. Terén je rovinatý, není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Odnětí PUPFL v uvedené výši 0,11 ha. ID340 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Křivé, zábor PUPFL 0,08 ha Zastavitelná plocha je určena pro přeložku elektrického vedení VN 22 kV, z důvodu realizace silnice I/57. Trasa elektrického vedení prochází přes malý pozemek lesa v blízkosti Vsetínské Bečvy. Terén je rovinatý, není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Koridor procházející pozemkem lesa je navržen v šířce 25 metrů, pro realizaci elektrického vedení je potřeba odlesnit pás v šířce 17 metrů a délce 42 metrů, skutečné odnětí PUPFL činí 0,071 ha. ID343 – plocha technické infrastruktury, k.ú. Křivé, zábor PUPFL 0,66 ha Zastavitelná plocha je určena pro vybudování vodojemu a zásobovacích vodovodů. Záměr je v souladu s požadavkem PRVKZK. Trasy vodovodů vedou podél stávajících komunikací a okrajově zasahují do ploch lesa. Celistvost lesních ploch tak není významně dotčena. Terén je mírně svažitý, ale není ohrožen sesuvy a erozí, odtokové poměry se nezmění. Vodovod bude realizován v souběhu se stávající komunikací, na kterou v některých místech bezprostředně navazuje les. V těchto místech bude potřeba odlesnit plochu v šířce 6 metrů a celkové délce 640 metrů. Odnětí PUPFL činí 0,384 ha. ID350 – plocha silniční dopravy, k.ú. Křivé, zábor PUPFL 0,49 ha Zastavitelná plocha ID350 je součástí koridoru, který je navržen pro vybudování silnice I/57 a silnice propojující Valašské Meziřičí a Jarcovou, která se napojí na stávající silnice I/57 směrem na Vsetín. Vzhledem k předpokládanému vedení trasy silnice a navržených cyklostezek nedojde pravděpodobně k záboru PUPFL. Pozemky lesa, které se nachází ve vymezené zastavitelné ploše ID350 nejsou zasaženy navrhovanými trasami silnic a cyklostezek. ID351 – plocha silniční dopravy, k.ú. Křivé, zábor PUPFL 0,32 ha Zastavitelná plocha ID351 je součástí koridoru, který je navržen pro pro vybudování silnice I/57 a silnice propojující Valašské Meziřičí a Jarcovou, která se dále napojí na stávající silnice I/57 směrem na Vsetín. Realizace silnice mezi Valašským Meziřičím a Jarcovou souvisí s návrhem nové silnice I/57 mezi Valašským Meziříčím a Vsetínem. Do pozemku lesa v zastavitelné ploše ID351 zasahuje samotná silnice a také navrhovaná cyklotrasa. Odnětí lesa bude pravděpodobně realizováno v plném rozsahu – 0,32 ha.

126


ID709, 710 ,869 – plochy pro územní systém ekologické stability Plochy ID709, 710 ,869 jsou navrženy pro doplnění stávajícího systému ekologické stability, tyto plochy jsou v současnosti odlesněny a proto byly navrženy na doplnění zelení v rámci systému ÚSES. V těchto případech se nejedná o zábor PUPFL. E.2.3

VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ NA ZÁBOR PUPFL Rozsah odnětí PUPFL u jednotlivých zastavitelných ploch je uveden v následující tabulkové části a graficky zobrazen ve výkrese č.9 – Výkres předpokládaných záborů půdního fondu.

E.3

TABULKOVÁ ČÁST Bilance předpokládaného odnětí půdy pro realizaci navrhovaného urbanistického řešení

127

ÚP Valašské Meziříčí - odůvodnění

Tab. 1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zábor ZPF a PUPFL Úhrnná výměra lokality v ha ID

Kód

Kat.území

Celkem

Podíl ploch v jednotlivých třídách ochrany I. třída

z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

11

T*

Lhota u Choryně

0,44

0,00

0,00

0,11

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha tech. infrastruktury

13

SO.3

Lhota u Choryně

0,59

0,00

0,59

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00

0,58

plocha smíšeného využití

16

SO.3

Lhota u Choryně

0,30

0,00

0,30

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,15

0,00

0,15


18

SO.3

Lhota u Choryně

0,46

0,00

0,46

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,46

0,00

0,00


19

SO.3

Lhota u Choryně

0,33

0,00

0,33

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,33

0,00

0,00


20

P*

Lhota u Choryně

0,08

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

0,00

0,01

plocha veřej. prostranství

21

P*

Lhota u Choryně

0,06

0,00

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

0,00

0,00


22

P*

Lhota u Choryně

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


23

T*

Lhota u Choryně

0,18

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

0,00

0,00


24

T*

Lhota u Choryně

6,00

0,00

5,71

0,11

0,00

0,00

0,00

0,00

4,11

0,66

0,94


41

SO.3

Juřinka

0,23

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


42

SO.3

Juřinka

3,75

0,00

3,75

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3,06

0,00

0,69


43

SO.3

Juřinka

2,23

0,00

2,22

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,22


44

SO.3

Juřinka

0,40

0,00

0,40

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,31

0,00

0,09


45

SO.3

Juřinka

0,78

0,00

0,78

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,78

0,00

0,00


46

SO.3

Juřinka

0,75

0,00

0,74

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,57

0,00

0,17


48

SO.3

Juřinka

0,28

0,00

0,28

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,28


51

SO.3

Juřinka

0,17

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


52

SO.3

Juřinka

2,10

0,00

2,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,10


54

P*

Juřinka

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


55

SP

Juřinka

1,73

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


56

T*

Juřinka

4,13

0,00

3,27

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,35

0,00

2,92


57

T*

Juřinka

0,18

0,00

0,13

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,07

0,00

0,06


58

T*

Juřinka

1,17

0,00

0,67

0,13

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,67


59

T*

Juřinka

0,41

0,00

0,09

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,09


60

T*

Juřinka

0,08

0,00

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,08


81

SO.3

Poličná

0,12

0,00

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,09

0,00

0,00


82

SO.3

Poličná

0,47

0,00

0,37

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,37

0,00

0,00


84

SO.3

Poličná

0,81

0,00

0,80

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,80

0,00

0,00


128


Úhrnná výměra lokality v ha ID

Kód

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

85

SO.3

Poličná

1,31

0,00

1,19

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,19

0,00

0,00


88

SO.3

Poličná

0,05

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

0,00

0,00


92

SO.3

Poličná

1,04

0,00

1,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,04

0,00

0,00


93

SO.3

Poličná

8,49

0,00

8,48

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

8,48

0,00

0,00


94

SO.3

Poličná

1,55

0,00

1,55

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,55

0,00

0,00


95

P*

Poličná

0,10

0,00

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,10

0,00

0,00


96

P*

Poličná

0,04

0,00

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,04

0,00

0,00


97

SO.3

Poličná

0,59

0,00

0,49

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,48

0,00

0,00


98

SO.3

Poličná

0,08

0,00

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,08

0,00

0,00


101

SO.3

Poličná

0,06

0,00

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,06

0,00

0,00


102

SO.3

Poličná

2,09

0,00

2,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,54

0,55

0,00


103

SO.3

Poličná

0,50

0,00

0,50

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,34

0,16


105

SO.3

Poličná

0,65

0,00

0,65

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,64

0,01


106

SO.3

Poličná

0,16

0,00

0,16

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,13

0,03

0,00


109

SO.3

Poličná

0,38

0,00

0,38

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,38

0,00

0,00


111

VP

Poličná

1,63

0,00

1,63

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,63

0,00

0,00

plocha výroby a skladování

112

VP

Poličná

0,99

0,00

0,99

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,41

0,58

0,00


116

T*

Poličná

3,42

0,00

1,62

0,74

0,00

0,00

0,00

0,00

1,28

0,34

0,00


117

T*

Poličná

0,60

0,00

0,46

0,00

0,46

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


118

T*

Poličná

0,11

0,00

0,11

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,11

0,00

0,00


119

T*

Poličná

0,20

0,00

0,11

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,11

0,00

0,00


120

T*

Poličná

0,77

0,00

0,77

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,76

0,00

0,01


121

T*

Poličná

0,23

0,00

0,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,15

0,00


122

T*

Poličná

0,09

0,00

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,08

0,00


123

T*

Poličná

0,38

0,00

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,09

0,00

0,00


124

T*

Poličná

0,13

0,00

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

0,00

0,00


125

DS

Poličná

4,11

0,00

2,94

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,94

0,00

0,00

plocha dopr. infrastruktury

126

DS

Poličná

0,19

0,00

0,18

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,18

0,00

0,00


127

DS

Poličná

12,87

0,00

12,05

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

12,00

0,00

0,00


128

DS

Poličná

0,26

0,00

0,01

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


129

DS

Poličná

2,62

0,00

1,89

0,00

1,89

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


129



Kód

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

130

DS

Poličná

0,80

0,00

0,28

0,35

0,28

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


131

DS

Poličná

1,45

0,00

1,45

0,00

1,33

0,00

0,00

0,00

0,12

0,00

0,00


132

DS

Poličná

0,15

0,00

0,15

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,10

0,00

0,00


133

DS

Poličná

5,41

0,00

5,14

0,00

1,88

0,00

0,00

0,00

3,26

0,00

0,00


142

T*

Poličná

0,42

0,00

0,16

0,26

0,00

0,00

0,00

0,00

0,13

0,03

0,00


143

T*

Poličná

0,46

0,00

0,30

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,30

0,00

0,00


144

P*

Poličná

0,05

0,05

0,05

0,00

0,05

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


145

T*

Poličná

0,01

0,00

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


146

T*

Poličná

0,06

0,00

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,06

0,00

0,00


147

T*

Poličná

0,28

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

0,00

0,00


148

T*

Poličná

0,16

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


149

T*

Poličná

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


150

T*

Poličná

0,05

0,00

0,03

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


151

SO.3

Bynina

1,92

0,00

1,91

0,00

0,00

0,00

1,91

0,00

0,00

0,00

0,00


152

SO.3

Bynina

1,16

0,00

1,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,02

0,00

0,00


155

SO.3

Bynina

0,66

0,00

0,65

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,65

0,00

0,00


156

VP

Bynina

2,29

0,00

2,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,80

0,21

0,00


157

VP

Bynina

4,40

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


158

T*

Bynina

0,30

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


159

T*

Bynina

1,00

0,00

0,92

0,01

0,00

0,00

0,92

0,00

0,00

0,00

0,00


160

T*

Bynina

0,20

0,00

0,20

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,20

0,00


161

T*

Bynina

0,51

0,00

0,34

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,34

0,00

0,00


162

T*

Bynina

0,37

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


163

DS

Bynina

0,04

0,00

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,04

0,00

0,00


164

DS

Bynina

0,68

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


165

DS

Bynina

14,49

0,00

12,47

0,00

0,00

0,00

7,51

0,00

4,96

0,00

0,00


166

DS

Bynina

1,25

0,00

1,21

0,00

0,00

0,00

0,49

0,00

0,72

0,00

0,00


167

DS

Bynina

7,17

0,00

2,11

0,00

0,00

0,00

1,42

0,00

0,66

0,03

0,00


168

T*

Bynina

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


171

SO.3

Krhová

0,79

0,00

0,78

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,39

0,39

0,00


172

SO.3

Krhová

2,74

0,00

2,61

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,49

0,00

0,12


130



Kód

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

173

SO.3

Krhová

1,72

0,00

1,72

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,72

0,00

0,00


174

SO.3

Krhová

0,50

0,00

0,50

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,50

0,00

0,00


177

SO.3

Krhová

0,74

0,00

0,74

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,74

0,00

0,00


178

SO.3

Krhová

0,69

0,00

0,68

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,68

0,00

0,00


180

SO.3

Krhová

0,31

0,00

0,31

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,31

0,00

0,00


183

SO.3

Krhová

5,54

0,00

5,51

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

5,51

0,00

0,00


184

SP

Krhová

1,23

0,00

1,18

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,18

0,00

0,00


185

SP

Krhová

0,95

0,00

0,95

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,95

0,00

0,00


187

SO.3

Krhová

0,43

0,00

0,42

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,42

0,00


188

SO.3

Krhová

0,48

0,00

0,48

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,48

0,00


189

SO.3

Krhová

4,69

0,00

4,67

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

4,67

0,00

0,00


190

SO.3

Krhová

3,58

0,00

3,44

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3,44

0,00

0,00


191

SO.3

Krhová

0,23

0,00

0,23

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,23

0,00

0,00


192

DS

Krhová

0,08

0,00

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,08

0,00

0,00


195

SO.3

Krhová

0,25

0,00

0,25

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,25

0,00

0,00


197

SO.3

Krhová

1,19

0,00

1,19

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,19

0,00

0,00


198

SO.3

Krhová

0,35

0,00

0,35

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,35

0,00

0,00


199

SO.3

Krhová

0,73

0,00

0,73

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,73

0,00

0,00


202

SO.3

Krhová

0,62

0,00

0,62

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,62

0,00

0,00


203

SO.3

Krhová

0,96

0,00

0,96

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,96

0,00

0,00


204

SO.3

Krhová

0,15

0,00

0,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,15

0,00

0,00


205

WT

Krhová

0,57

0,00

0,33

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,33

0,00

0,00

plocha vodní a vodohosp.

206

TO

Krhová

4,21

0,00

0,30

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,30

0,00

0,00


208

P*

Krhová

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


209

T*

Krhová

0,12

0,00

0,12

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,12

0,00


210

T*

Krhová

0,87

0,00

0,87

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,87

0,00

0,00


211

T*

Krhová

0,12

0,00

0,11

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,11

0,00

0,00


212

T*

Krhová

0,24

0,00

0,05

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

0,00

0,00


213

DS

Krhová

0,09

0,00

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,09

0,00

0,00


214

DS

Krhová

15,26

0,00

10,72

0,00

0,00

0,00

0,35

0,00

6,48

3,89

0,00


215

DS

Krhová

0,21

0,00

0,19

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,19

0,00


131



Kód

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

216

DS

Krhová

1,03

0,00

0,85

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,64

0,21


217

DS

Krhová

38,57

0,00

27,60

3,08

1,94

0,00

0,85

0,00

23,20

0,54

1,07


223

P*

Krhová

0,14

0,14

0,05

0,00

0,00

0,00

0,05

0,05

0,00

0,00

0,00


224

SO.3

Krhová

0,13

0,00

0,13

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,13

0,00

0,00


225

SO.3

Krhová

0,07

0,00

0,07

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,07

0,00

0,00


226

P*

Krhová

0,01

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00

0,00


227

SO.3

Krhová

0,46

0,00

0,41

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,41

0,00

0,00


231

WT

Hrachovec

0,06

0,00

0,06

0,00

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


232

SO.3

Hrachovec

0,33

0,00

0,33

0,00

0,33

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


233

SP

Hrachovec

6,18

0,00

5,09

0,00

5,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


234

T*

Hrachovec

1,29

0,00

1,25

0,00

1,24

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00


235

SO.3

Hrachovec

2,17

0,00

2,17

0,00

2,17

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


236

SO.3

Hrachovec

0,42

0,00

0,42

0,00

0,42

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


237

SO.3

Hrachovec

2,34

0,00

2,34

0,00

0,70

0,00

0,00

0,00

0,00

1,64

0,00


238

SO.3

Hrachovec

3,00

0,00

3,00

0,00

0,75

0,00

0,00

0,00

0,00

2,25

0,00


239

OH

Hrachovec

1,01

0,00

1,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,01

0,00

0,00

plocha občan. vybavení

242

SO.3

Hrachovec

1,65

0,00

1,65

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,64

1,01


243

SO.3

Hrachovec

0,13

0,00

0,13

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,13

0,00


245

SO.3

Hrachovec

2,25

0,00

2,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,15


248

VZ

Hrachovec

0,30

0,00

0,30

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,30


249

SO.3

Hrachovec

0,70

0,00

0,70

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,70


250

SO.3

Hrachovec

0,71

0,00

0,71

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,71


254

P*

Hrachovec

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


255

P*

Hrachovec

0,07

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01


256

T*

Hrachovec

0,46

0,00

0,07

0,04

0,07

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


257

T*

Hrachovec

0,15

0,00

0,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,15


258

T*

Hrachovec

0,45

0,00

0,26

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,26


259

DS

Hrachovec

4,36

0,00

0,60

1,70

0,60

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


260

DS

Hrachovec

6,40

0,00

1,78

1,60

1,78

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


261

DS

Hrachovec

0,71

0,00

0,00

0,45

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


262

DS

Hrachovec

0,13

0,00

0,00

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


132



Kód

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

263

DS

Hrachovec

1,47

0,00

0,09

0,91

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


264

DS

Hrachovec

0,37

0,00

0,30

0,00

0,30

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


265

DS

Hrachovec

2,28

0,00

2,15

0,00

2,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


266

DS

Hrachovec

0,48

0,00

0,24

0,00

0,24

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


271

T*

Hrachovec

0,04

0,00

0,00

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


281

SO.4

Brňov

0,85

0,00

0,85

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,85


285

Z*

Brňov

0,42

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


288

SO.4

Brňov

0,69

0,00

0,69

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,69


290

SO.4

Brňov

0,70

0,00

0,70

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,70


291

SO.4

Brňov

3,34

0,00

3,34

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3,34


292

SO.4

Brňov

2,36

0,00

2,36

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,36


296

SO.4

Brňov

0,37

0,00

0,37

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,37


297

SO.4

Brňov

0,25

0,00

0,25

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,25


299

SO.4

Brňov

0,39

0,00

0,39

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,39


300

P*

Brňov

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


301

P*

Brňov

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


302

P*

Brňov

0,32

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,03


303

T*

Brňov

1,12

0,00

0,22

0,18

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,22


304

T*

Brňov

0,52

0,00

0,50

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,50


305

T*

Brňov

0,54

0,00

0,31

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,31


306

T*

Brňov

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


307

T*

Brňov

0,18

0,00

0,11

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,11


308

T*

Brňov

0,07

0,00

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,04


309

DS

Brňov

10,94

0,00

8,44

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

8,44

0,00

0,00


310

DS

Brňov

2,68

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


323

BI

Křivé

1,94

0,00

1,87

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,87

0,00

0,00

plocha bydlení

324

BI

Křivé

7,59

0,00

7,55

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

7,55

0,00

0,00

plocha bydlení

325

BI

Křivé

2,67

0,00

2,28

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,27

0,01

0,00

plocha bydlení

326

SO.3

Křivé

2,19

0,00

2,19

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,19


327

SO.3

Křivé

0,29

0,00

0,29

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,29

0,00


332

SO.3

Křivé

0,48

0,00

0,46

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,46

0,00

0,00


133



Kód

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

334

SO.3

Křivé

7,81

0,00

7,47

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

5,97

0,00

1,50


338

WT

Křivé

0,24

0,00

0,13

0,11

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,13


339

P*

Křivé

1,28

0,00

1,13

0,00

0,00

0,00

0,98

0,00

0,15

0,00

0,00


340

T*

Křivé

1,51

0,00

1,30

0,08

0,37

0,00

0,45

0,00

0,00

0,48

0,00


341

T*

Křivé

0,67

0,00

0,67

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,67

0,00

0,00


342

T*

Křivé

0,49

0,00

0,49

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,06

0,30

0,13


343

T*

Křivé

3,48

0,00

1,24

0,66

0,00

0,00

0,00

0,00

0,11

0,00

1,13


344

T*

Křivé

1,01

0,00

0,80

0,00

0,00

0,00

0,04

0,00

0,76

0,00

0,00


345

T*

Křivé

0,54

0,00

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,07

0,00


346

T*

Křivé

0,05

0,00

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,03

0,01

0,00


347

DS

Křivé

27,87

0,00

21,11

0,00

0,90

0,00

6,70

0,00

13,51

0,00

0,00


348

DS

Křivé

0,13

0,00

0,13

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,13

0,00

0,00


349

DS

Křivé

1,19

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


350 351

DS DS

Křivé Křivé

2,51 3,33

0,00 0,00

0,13 2,34

0,49 0,32

0,00 0,59

0,00 0,00

0,05 0,06

0,00 0,00

0,00 0,00

0,08 1,69

0,00 0,00

plocha dopr. infrastruktury plocha dopr. infrastruktury

352

DS

Křivé

0,09

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00

0,00


356

SO.3

Křivé

0,05

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

0,00


357

P*

Křivé

0,05

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,04

0,01

0,00


358

DS

Křivé

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


359

DS

Křivé

0,12

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00

0,00


361

RH


6,26

0,00

5,64

0,00

0,00

0,00

5,64

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha rekreace

362

P*


0,84

0,00

0,55

0,00

0,00

0,00

0,55

0,00

0,00

0,00

0,00


364

BI


1,53

0,00

1,33

0,00

0,00

0,00

0,91

0,00

0,42

0,00

0,00

plocha bydlení

366

BI


8,57

0,00

7,67

0,00

0,00

0,00

4,20

0,00

3,47

0,00

0,00

plocha bydlení

367

BI


0,81

0,00

0,81

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,81

0,00

0,00

plocha bydlení

368

BI


1,10

0,00

1,07

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,07

0,00

0,00

plocha bydlení

369

BI


0,33

0,00

0,33

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,33

0,00

0,00

plocha bydlení

370

BI


0,67

0,00

0,67

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,64

0,00

0,03

plocha bydlení

371

OV


0,33

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


373

OS


0,72

0,72

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


374

BH


0,23

0,23

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha bydlení

375

OV


0,86

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


134



Kód

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

376

BH


0,46

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha bydlení

377

DS


0,46

0,00

0,29

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,29

0,00

0,00

plocha bydlení

378

OS


0,30

0,30

0,24

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,24

0,00

0,00


380

BI


0,82

0,00

0,73

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,28

0,03

0,42

plocha bydlení

384

BI


2,51

0,00

2,50

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,22

1,28

0,00

plocha bydlení

385

BI


0,32

0,00

0,32

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,25

0,07

plocha bydlení

392

BH


1,25

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha bydlení

393

DS


0,32

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


395

BH


1,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha bydlení

396

DS


0,64

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


397

SP


4,34

0,00

4,34

0,00

0,23

0,00

4,11

0,00

0,00

0,00

0,00


398

SP


0,17

0,17

0,02

0,00

0,02

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


400

P*


0,39

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


403

SO.1


0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


404

P*


0,04

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,03


405

P*


0,05

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00


407

DS


0,38

0,00

0,38

0,00

0,00

0,00

0,38

0,00

0,00

0,00

0,00


408

P*


2,27

0,00

1,76

0,00

0,00

0,00

1,76

0,00

0,00

0,00

0,00


409

SO.1


0,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


410

T*


0,72

0,00

0,70

0,00

0,40

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,30


411

T*


0,26

0,00

0,26

0,00

0,26

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


412

T*


0,32

0,00

0,32

0,00

0,00

0,00

0,32

0,00

0,00

0,00

0,00


413

T*


0,53

0,00

0,53

0,00

0,00

0,00

0,53

0,00

0,00

0,00

0,00


414

T*


0,79

0,00

0,72

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,72

0,00


415

T*


0,03

0,00

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

0,00

0,00


416

T*


0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


417

T*


0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


418

DS


15,96

0,00

9,52

0,00

5,78

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3,74


419

DS


0,54

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


420

DS


0,14

0,00

0,01

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


422

DS


0,11

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


135



Kód

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

423

DS


0,41

0,00

0,41

0,00

0,22

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,19


424

DS


19,06

0,00

18,53

0,00

15,53

0,00

1,71

0,00

0,00

0,00

1,29


425

DS


0,42

0,00

0,42

0,00

0,00

0,00

0,42

0,00

0,00

0,00

0,00


426

DS


4,38

0,00

2,89

0,00

0,00

0,00

2,24

0,00

0,65

0,00

0,00


430

DK


8,77

0,00

8,75

0,00

8,75

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


431

DK


5,44

0,00

5,29

0,00

5,27

0,00

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00


432

SP


0,89

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


433

VP


2,57

2,57

1,82

0,00

1,82

0,82

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


441

VP

Krásno n. Bečvou

10,35

0,00

9,64

0,00

0,00

0,00

8,10

0,00

0,00

0,00

1,54


442

VP

Krásno n. Bečvou

0,58

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


443

T*

Krásno n. Bečvou

0,51

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


444

VP

Krásno n. Bečvou

0,51

0,00

0,50

0,00

0,00

0,00

0,34

0,00

0,00

0,00

0,16


445

VP

Krásno n. Bečvou

0,47

0,00

0,47

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,47

0,00

0,00


446

OV

Krásno n. Bečvou

0,13

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00

0,00


447

SP

Krásno n. Bečvou

2,48

0,00

0,92

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,92

0,00

0,00


448

VP

Krásno n. Bečvou

0,45

0,45

0,22

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,22

0,00

0,00


449

VP

Krásno n. Bečvou

1,73

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


450

OS

Krásno n. Bečvou

0,47

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


451

SO.1

Krásno n. Bečvou

4,37

4,37

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,03

0,00

0,00


452

DS

Krásno n. Bečvou

1,43

1,43

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


453

BI

Krásno n. Bečvou

0,74

0,74

0,72

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,72

0,00

0,00

plocha bydlení

454

SO.1

Krásno n. Bečvou

1,08

1,08

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


455

SO.1

Krásno n. Bečvou

1,43

1,09

0,11

0,00

0,00

0,00

0,08

0,00

0,03

0,00

0,00


456

SO.1

Krásno n. Bečvou

0,11

0,00

0,08

0,00

0,00

0,00

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00


457

SO.1

Krásno n. Bečvou

0,23

0,00

0,04

0,00

0,00

0,00

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00


458

OS

Krásno n. Bečvou

0,26

0,26

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


459

SP

Krásno n. Bečvou

0,79

0,79

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


460

SP

Krásno n. Bečvou

0,60

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


465

SO.3

Krásno n. Bečvou

0,80

0,00

0,76

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,76

0,00

0,00


470

SP

Krásno n. Bečvou

0,55

0,00

0,31

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,31

0,00

0,00


471

SP

Krásno n. Bečvou

3,30

0,00

3,29

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3,29

0,00

0,00


136


Úhrnná výměra lokality v ha Kód

ID

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

472

SP

Krásno n. Bečvou

2,25

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


473

VP

Krásno n. Bečvou

0,10

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


474

VP

Krásno n. Bečvou

1,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


475

BI

Krásno n. Bečvou

0,12

0,00

0,12

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,12

plocha bydlení

476

SO.3

Krásno n. Bečvou

0,10

0,00

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,10

0,00

0,00


479

T*

Krásno n. Bečvou

0,24

0,00

0,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,15

0,00

0,00


481

DS

Krásno n. Bečvou

40,19

0,00

13,93

0,00

0,00

0,00

0,08

0,00

4,96

0,00

8,89


482

DS

Krásno n. Bečvou

0,88

0,00

0,20

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,20

0,00

0,00


483

DS

Krásno n. Bečvou

0,18

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


484

DS

Krásno n. Bečvou

0,38

0,00

0,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,15

0,00

0,00


485

DS

Krásno n. Bečvou

38,87

0,00

35,16

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

15,61

2,47

17,08


486

DS

Krásno n. Bečvou

0,30

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


487

DS

Krásno n. Bečvou

1,77

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


501

OV

Krásno n. Bečvou

0,13

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


502

OV

Krásno n. Bečvou

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


503

VP

Krásno n. Bečvou

0,90

0,00

0,15

0,00

0,00

0,00

0,15

0,00

0,00

0,00

0,00


504

DS

Krásno n. Bečvou

0,08

0,08

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,08

0,00

0,00


505

T*

Krásno n. Bečvou

0,12

0,00

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,06

0,00

0,00


506

VP

Krásno n. Bečvou

0,25

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


521

T*

Poličná

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


522

T*

Poličná

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


523

T*

Poličná

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


524

T*

Poličná

0,02

0,01

0,01

0,00

0,01

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


602

K

Lhota u Choryně

0,21

0,00

0,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,15

plocha krajinné zeleně

604

P

Lhota u Choryně

0,72

0,00

0,68

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,61

0,00

0,07

plocha přírodní

605

P

Lhota u Choryně

0,23

0,00

0,16

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,16

0,00

0,00

plocha přírodní

606

P

Lhota u Choryně

0,58

0,00

0,28

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,28

0,00

0,00

plocha přírodní

607

L

Lhota u Choryně

0,19

0,00

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,09

plocha lesní

608

L

Lhota u Choryně

0,02

0,00

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

plocha lesní

609

L

Lhota u Choryně

0,16

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

0,00

0,00

plocha lesní

610

L

Lhota u Choryně

0,11

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00

0,00

plocha lesní

137



ID

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

611

L

Lhota u Choryně

0,22

0,00

0,22

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,22

plocha lesní

612

K

Lhota u Choryně

0,02

0,00

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

0,00

0,00


613

K

Lhota u Choryně

0,22

0,00

0,14

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,01

0,12


614

K

Lhota u Choryně

0,03

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,03


615

K

Lhota u Choryně

0,05

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05


616

K

Lhota u Choryně

0,41

0,00

0,41

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,41

0,00

0,00


619

K

Lhota u Choryně

0,15

0,00

0,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,15

0,00

0,00


620

K

Lhota u Choryně

0,14

0,00

0,14

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,14

0,00

0,00

621

S*

Lhota u Choryně

11,74

0,00

11,43

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

8,79

0,00

2,64

plocha krajinné zeleně plocha smíšená nezastavěného území

631

P

Juřinka

0,19

0,00

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,09

0,00

0,00

plocha přírodní

632

P

Juřinka

0,04

0,00

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,04

0,00

0,00

plocha přírodní

633

P

Juřinka

0,05

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

0,00

0,00

plocha přírodní

634

P

Juřinka

0,93

0,00

0,93

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,93

0,00

0,00

plocha přírodní

635

P

Juřinka

0,44

0,00

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,04

plocha přírodní

636

P

Juřinka

0,11

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

637

P

Juřinka

1,31

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

638

P

Juřinka

2,08

0,00

0,18

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,18

plocha přírodní

639

L

Juřinka

0,87

0,00

0,85

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,85

0,00

0,00

plocha lesní

640

L

Juřinka

0,23

0,00

0,21

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,21

0,00

0,00

641

S*

Juřinka

3,09

0,00

3,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3,06

0,00

0,00

642

S*

Juřinka

12,64

0,00

12,40

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

12,40

0,00

0,00

plocha lesní plocha smíšená nezastavěného území plocha smíšená nezastavěného území

651

K

Poličná

0,12

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

0,00

0,00


653

Z*

Poličná

0,03

0,03

0,03

0,00

0,01

0,01

0,00

0,00

0,02

0,00

0,00

plocha sídelní zeleně

654

P

Poličná

0,57

0,00

0,17

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,17

0,00

0,00

plocha přírodní

655

P

Poličná

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

656

P

Poličná

0,36

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

657

P

Poličná

0,41

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

658

K

Poličná

0,74

0,00

0,74

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,73

0,00

0,00


659

P

Poličná

1,64

0,00

1,25

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,25

0,00

0,00

plocha přírodní

660

P

Poličná

0,30

0,00

0,21

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,21

plocha přírodní

138



ID

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

661

P

Poličná

0,91

0,00

0,53

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,53

0,00

0,00

plocha přírodní

662

P

Poličná

0,08

0,00

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,08

plocha přírodní

663

L

Poličná

0,46

0,00

0,41

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,41

0,00

0,00

plocha lesní

664

L

Poličná

0,03

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,03

0,00

0,00

plocha lesní

665

L

Poličná

0,04

0,00

0,04

0,00

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha lesní

666

L

Poličná

0,64

0,00

0,62

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,62

0,00

0,00

plocha lesní

667

L

Poličná

0,75

0,00

0,75

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,75

0,00

plocha lesní

668

L

Poličná

0,32

0,00

0,32

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,32

0,00

0,00

plocha lesní

669

K

Poličná

0,01

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00

0,00


670

K

Poličná

0,15

0,00

0,15

0,00

0,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


671

K

Poličná

0,09

0,00

0,09

0,00

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


672

K

Poličná

0,02

0,00

0,02

0,00

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


673

K

Poličná

0,15

0,00

0,15

0,00

0,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


674

P

Poličná

0,92

0,00

0,92

0,00

0,75

0,00

0,00

0,00

0,17

0,00

0,00

plocha přírodní

675

P

Poličná

0,93

0,00

0,93

0,00

0,93

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

676

P

Poličná

0,65

0,00

0,65

0,00

0,56

0,00

0,00

0,00

0,09

0,00

0,00

plocha přírodní

677

P

Poličná

0,31

0,00

0,31

0,00

0,31

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

678

P

Poličná

0,05

0,00

0,05

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

679

K

Poličná

0,09

0,00

0,09

0,00

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


680

K

Poličná

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


681

K

Poličná

0,40

0,00

0,37

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,29

0,08

0,00


682

K

Poličná

0,08

0,00

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,08

0,00

0,00


683

K

Poličná

0,41

0,00

0,29

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,29

0,00

0,00


684

K

Poličná

0,76

0,00

0,76

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,76

0,00

0,00


685

K

Poličná

0,97

0,00

0,97

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,97

0,00

0,00


686

K

Poličná

0,07

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


687

K

Poličná

0,40

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


688

K

Poličná

0,16

0,00

0,16

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,16

0,00

0,00


689

K

Poličná

1,12

0,00

1,07

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,94

0,00

0,13


690

K

Poličná

0,12

0,00

0,12

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,12

0,00

0,00


691

K

Poličná

0,21

0,00

0,21

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,10

0,11

0,00


139



ID

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

692

K

Poličná

0,24

0,00

0,24

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,24

0,00

0,00


693

K

Poličná

0,54

0,00

0,54

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,54

0,00

0,00


694

K

Poličná

0,14

0,00

0,14

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,14

0,00

0,00


701

Z*

Bynina

0,10

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


702

P

Bynina

0,08

0,00

0,06

0,00

0,00

0,00

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

703

P

Bynina

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

704

P

Bynina

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

705

P

Bynina

0,06

0,00

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,06

0,00

0,00

plocha přírodní

706

P

Bynina

0,47

0,00

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,10

0,00

0,00

plocha přírodní

707

P

Bynina

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

709

L

Bynina

0,06

0,00

0,00

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha lesní

710

L

Bynina

0,05

0,00

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha lesní

711

L

Bynina

0,23

0,00

0,22

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,22

0,00

0,00

plocha lesní

712

L

Bynina

0,60

0,00

0,60

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,60

0,00

0,00

plocha lesní

713

K

Bynina

0,02

0,00

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02


714

K

Bynina

1,87

0,00

1,47

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,47

0,00

0,00


715

K

Bynina

0,39

0,00

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,04

0,00


721

Z*

Krhová

0,08

0,08

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,03

0,00

0,00


722

Z*

Krhová

0,13

0,13

0,13

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,13

0,00

0,00


723

Z*

Krhová

0,02

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


724

Z*

Krhová

0,02

0,02

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

0,00

0,00


725

Z*

Krhová

0,01

0,01

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00

0,00


726

Z*

Krhová

0,02

0,02

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

0,00

0,00


727

Z*

Krhová

0,10

0,1

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,10

0,00

0,00


728

Z*

Krhová

0,21

0,21

0,21

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,21

0,00

0,00


729

K

Krhová

0,07

0,00

0,07

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,07

0,00

0,00


730

P

Krhová

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

731

P

Krhová

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

733

P

Krhová

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

734

P

Krhová

1,43

0,00

0,19

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,19

0,00

0,00

plocha přírodní

735

P

Krhová

0,02

0,00

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

0,00

0,00

plocha přírodní

140



ID

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

736

L

Krhová

0,10

0,00

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,10

0,00

0,00

plocha lesní

737

L

Krhová

0,03

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,03

0,00

0,00

plocha lesní

738

L

Krhová

0,01

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00

0,00

plocha lesní

739

L

Krhová

0,02

0,00

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

0,00

0,00

plocha lesní

740

L

Krhová

0,07

0,00

0,07

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,07

0,00

0,00

plocha lesní

741

L

Krhová

0,60

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha lesní

742

K

Krhová

0,05

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

0,00

0,00


743

K

Krhová

0,05

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

0,00

0,00


744

K

Krhová

0,03

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,03

0,00

0,00


745

K

Krhová

0,15

0,00

0,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,15

0,00

0,00


746

K

Krhová

0,11

0,00

0,11

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,11

0,00

0,00


747

K

Krhová

0,07

0,00

0,07

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,07

0,00

0,00


748

K

Krhová

0,09

0,00

0,07

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,07

0,00

0,00


749

K

Krhová

0,02

0,00

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

0,00

0,00


750

K

Krhová

0,01

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00

0,00


751

K

Krhová

5,97

0,00

2,27

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,27

0,00

0,00


761

Z*

Hrachovec

0,34

0,34

0,34

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,34

0,00

0,00


762

Z*

Hrachovec

0,57

0,57

0,57

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,56

0,01

0,00


763

P

Hrachovec

1,90

0,00

0,03

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

765

P

Hrachovec

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

766

P

Hrachovec

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

767

P

Hrachovec

0,13

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

768

L

Hrachovec

0,15

0,00

0,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,15

plocha lesní

769

L

Hrachovec

0,06

0,00

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,06

plocha lesní

770

L

Hrachovec

0,57

0,00

0,57

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,57

plocha lesní

771

L

Hrachovec

0,31

0,00

0,31

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,31

plocha lesní

772

L

Hrachovec

0,04

0,00

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,04

plocha lesní

773

L

Hrachovec

0,07

0,00

0,07

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,07

plocha lesní

774

L

Hrachovec

0,05

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

plocha lesní

775

K

Hrachovec

0,11

0,00

0,11

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,11

0,00


776

K

Hrachovec

0,34

0,00

0,34

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00

0,00

0,33

0,00


141



ID

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

777

K

Hrachovec

0,29

0,00

0,16

0,00

0,16

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


778

K

Hrachovec

3,02

0,00

3,02

0,00

2,85

0,00

0,16

0,00

0,00

0,01

0,00


780

K

Hrachovec

0,52

0,00

0,52

0,00

0,52

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


781

K

Hrachovec

0,48

0,00

0,48

0,00

0,48

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


782

K

Hrachovec

1,11

0,00

1,09

0,00

1,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


783

K

Hrachovec

0,22

0,00

0,22

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,22

0,00


784

K

Hrachovec

0,08

0,00

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,08

0,00


785

K

Hrachovec

0,09

0,00

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,09


791

P

Brňov

1,61

0,00

1,39

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,39

0,00

plocha přírodní

792

L

Brňov

0,13

0,00

0,11

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,11

plocha lesní

793

L

Brňov

0,10

0,00

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,10

plocha lesní

794

L

Brňov

0,07

0,00

0,07

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,07

plocha lesní

795

L

Brňov

0,34

0,00

0,34

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,34

plocha lesní

796

L

Brňov

0,63

0,00

0,51

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,51

plocha lesní

797

L

Brňov

0,21

0,00

0,21

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,21

plocha lesní

798

L

Brňov

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha lesní

799

L

Brňov

0,02

0,00

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

plocha lesní

800

K

Brňov

0,06

0,00

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,06


801

K

Brňov

0,37

0,00

0,37

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,37


811

K

Křivé

0,18

0,00

0,17

0,00

0,00

0,00

0,05

0,00

0,12

0,00

0,00


812

Z*

Křivé

0,05

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


813

P

Křivé

0,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

814

P

Křivé

0,30

0,00

0,30

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,30

0,00

plocha přírodní

815

P

Křivé

0,46

0,00

0,46

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,46

0,00

plocha přírodní

816

P

Křivé

0,61

0,00

0,18

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,13

0,00

plocha přírodní

817

P

Křivé

0,95

0,00

0,21

0,00

0,00

0,00

0,08

0,00

0,00

0,13

0,00

plocha přírodní

818

P

Křivé

0,98

0,00

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

0,00

plocha přírodní

820

L

Křivé

1,11

0,00

1,11

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,11

0,00

plocha lesní

821

L

Křivé

1,30

0,00

1,30

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,30

0,00

0,00

plocha lesní

822

L

Křivé

0,52

0,00

0,52

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,27

0,25

0,00

plocha lesní

823

L

Křivé

0,35

0,00

0,35

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,35

0,00

0,00

plocha lesní

142



ID

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

824

L

Křivé

0,12

0,00

0,12

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,12

plocha lesní

825

K

Křivé

0,51

0,00

0,51

0,00

0,00

0,00

0,51

0,00

0,00

0,00

0,00


826

K

Křivé

0,36

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


827

K

Křivé

1,45

0,00

1,45

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,45

0,00

0,00


828

K

Křivé

0,09

0,00

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,09

0,00

0,00


829

K

Křivé

0,06

0,00

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,06

0,00

0,00


831

Z*


0,41

0,41

0,04

0,00

0,00

0,00

0,04

0,04

0,00

0,00

0,00


832

Z*


0,25

0,25

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


834

Z*


5,68

5,68

5,68

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

5,68

0,00

0,00


836

Z*


0,18

0,18

0,14

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,14

0,00

0,00


837

Z*


0,43

0,43

0,41

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,11

0,30

0,00


839

Z*


0,34

0,34

0,34

0,00

0,00

0,00

0,34

0,34

0,00

0,00

0,00


840

P


1,59

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

841

P


0,33

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

842

P


1,79

0,00

0,07

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,07

0,00

0,00

plocha přírodní

843

P


2,09

0,00

0,42

0,00

0,00

0,00

0,42

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

844

P


0,81

0,00

0,35

0,00

0,35

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

845

P


9,92

0,00

9,91

0,00

9,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,76

0,00

plocha přírodní

846

L


0,18

0,00

0,18

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,14

0,04

plocha lesní

848

K


0,36

0,00

0,36

0,00

0,36

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


849

K


1,11

0,00

1,11

0,00

0,45

0,00

0,66

0,00

0,00

0,00

0,00


851

K


0,03

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00


853

K


0,71

0,00

0,71

0,00

0,00

0,00

0,71

0,00

0,00

0,00

0,00


854

K


0,41

0,00

0,41

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,41

0,00

0,00


861

Z*

Krásno n. Bečvou

0,08

0,08

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


862

Z*

Krásno n. Bečvou

0,24

0,24

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


863

Z*

Krásno n. Bečvou

0,04

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


864

Z*

Krásno n. Bečvou

0,38

0,38

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


865

Z*

Krásno n. Bečvou

1,16

1,16

0,92

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,92


866

Z*

Krásno n. Bečvou

0,40

0,4

0,03

0,00

0,00

0,00

0,03

0,03

0,00

0,00

0,00


867

P

Krásno n. Bečvou

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

143



ID

Kat.území

Celkem


z toho v ZÚ

ZPF

LPF

II. třída

z toho v ZÚ

III. třída

IV. třída

V. třída

Popis

z toho v ZÚ

868

P

Krásno n. Bečvou

0,11

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

869

P

Krásno n. Bečvou

5,00

0,00

0,00

0,22

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

870

P

Krásno n. Bečvou

1,33

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,03

0,00

0,00

plocha přírodní

871

P

Krásno n. Bečvou

0,25

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

872

P

Krásno n. Bečvou

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

873

P

Krásno n. Bečvou

0,36

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

874

P

Krásno n. Bečvou

0,67

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

875

K

Krásno n. Bečvou

0,17

0,00

0,16

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,16


876

K

Krásno n. Bečvou

0,03

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01


877

L

Krásno n. Bečvou

1,00

0,00

1,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,03

0,00

0,97

plocha lesní

878

K

Krásno n. Bečvou

2,94

0,00

2,86

0,00

0,00

0,00

2,07

0,00

0,00

0,00

0,79


879

K

Krásno n. Bečvou

0,06

0,00

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,06


881

K

Krásno n. Bečvou

0,05

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

0,00


882

K

Krásno n. Bečvou

0,13

0,00

0,13

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,13

0,00


883

K

Krásno n. Bečvou

0,10

0,00

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,10

0,00


885

K

Krásno n. Bečvou

0,50

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


886

K

Krásno n. Bečvou

0,30

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


887

P

Krásno n. Bečvou

0,35

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

plocha přírodní

x

699,43

25,85

503,09

11,83

82,78

0,91

58,61

0,46

254,78

29,95

77,27

CELKEM

144

V A L A Š S K É M E Z I Ř Í Č Í

Recommend Documents