Územní studie ŠUMAVA Návrhová část po projednání se zapracováním pokynů pořizovatele

2010

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A

Návrhová část 30.10. 2009

Územní studie ŠUMAVA Návrhová část po projednání se zapracováním pokynů pořizovatele Cílem návrhu je ve 4 scénářích (HARMONIE, PŘÍRODA, AKCE, KOMPROMIS) nabídnout různé alternativy územních předpokladů pro řešení hlavních problémů indikovaných v analytické části. Jedná se o •

posílení stability center základní obsluhy a strukturování stabilizovaných sídel jasnými pravidly pro jejich rozvoj,

•

zlepšení dostupnosti nadmístních center obslužných infrastruktur a pracovních příležitostí,

•

posílení hospodářské stability (lépe prosperity) a sociální soudržnosti území.

červen 2010

SP LAB gis.fa.cvut.cz 30.10.2009

FA ČVUT PRAHA

STRANA 1

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


OBSAH Shrnutí

5

A Východiska Metoda práce Formulace problémů k řešení v návrhu Střety v území

8 8 10

B Návrh 1. STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1.1. Stanovení rámcových priorit v daném území pro novou i stávající výstavbu prostřednictvím stanovení podmínek pro využití území 15 Charakteristika rozvojových scénářů 15 Kategorizace center v rozvojových scénářích 20 1.2. Stanovení priorit pro udržitelný rozvoj území prostřednictvím stanovení jednoznačných podmínek pro příznivé životní prostředí, podmínek pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území 22 DEFINICE UŽÍVANÝCH POJMŮ 22 ÚZEMÍ S RODÍLNÝMI PODMÍNKAMI PRO VYUŽITÍ 23 KATEGORIZACE SÍDEL Z HLEDISKA OCHRANY ARCITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT 24 1.3.Posouzení jednotlivých analyzovaných projektů a záměrů ve scénářích rozvoje území 24 CÍLE PROJEKTŮ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY VE SCÉNÁŘÍCH A NÁSTROJE K JEJICH DOSAŽENÍ 25 Projekty kraje 25 Ostatní projekty 26 2 ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS 2.1.Vyhodnocení rozvojových os a oblastí z PÚR, vazba řešeného území na tyto oblasti a osy, včetně vyhodnocení vazeb na západočeskou, bavorskou a rakouskou část Šumavy a důrazem na jejich posílení 29 ROZVOJOVÁ OBLAST ČESKÉ BUDĚJOVICE, OB 10, ČLÁNEK (43) PÚR) 29 ROZVOJOVÁ OSA PRAHA – ČESKÉ BUDĚJOVICE – HRANICE ČR – LINZ, OS4, ČLÁNEK (49) PÚR 29 VAZEBY NA ZÁPADOČESKOU, BAVORSKOU A RAKOUSKOU ČÁST ŠUMAVY 29 2.2.Vymezení nadmístních rozvojových oblastí a rozvojových os 30 2.3.Stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro následné rozhodování - podmínky pro využití území 38

FA ČVUT PRAHA

STRANA 2

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


2.4.

Stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro návrh, příp. aktualizaci Zásad územního rozvoje kraje 42 2.5. Návrh stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro vybrané územní a regulační plány obcí 50 2.6 Návrh stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro výstavbu a povolení staveb 51 2.7. Návrh stanovení požadavků, kritérií a podmínek oborových materiálů 52 Podněty pro nový Plán péče NP Šumava 52 Generel rekreace na Šumavě 55 3. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ SPECIFICKÉ OBLASTI ŠUMAVA A VYMEZENÍ DALŠÍCH SPECIFICKÝCH OBLASTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU 3.1 Upřesnění vymezení hranice specifické oblasti Šumava z hranic obcí s rozšířenou působností (ORP) na katastry, resp. na správní hranice obcí 60 3.2.Vymezení oblasti Lipensko po hranicích katastrálních území, resp. po správních hranicích území jednotlivých obcí 61 3.3 Vymezení oblasti Boleticko hranicí vojenského újezdu s návrhem na vnitřní administrativní členění prostoru pro případ budoucí převodu území pod civilní správu 61 4 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU VČETNĚ ZPŘESNĚNÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V PÚR ČR 2008 A V NÁVRHU ZÚR JIHOČESKÉHO KRAJE 4.1.Zpřesnění dle převzatých řešení z návrhu ZÚR Jihočeského kraje 63 4.2.Zpřesnění dle řešení z platných ÚPVÚC a ÚPD měst a obcí 63 4.3 Zpřesnění dle řešení v tzv. velkých projektech 63 4.4 Zpřesnění dle řešení z územně plánovacích podkladů Pravý břeh Lipna a studií pro Boletice, 63 4.5.Zpřesnění dle řešení z generelu ÚSES Jihočeského kraje, ÚTP NR-R ÚSES, Krajské koncepce ochrany přírody a krajiny, 63 4.6.Zpřesnění dle koncepčních materiálů Správy NP a CHKO Šumava (zonace, plány péče, apod.) 63 5 STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)

64

5.1 Požadavky a vazby pro stanovení pořadí změn 5.2 Přehled etapizace podle jednotlivých scénářů

64 64

6 UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU 6.1 Koncepce ochrany ve vazbě na provedený rozbor udržitelného rozvoje v analytické části studie 68 6.2 Koncepce ochrany ve vazbě na generel cestní sítě podle přesunových prostředků 68

7 VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY 7.1 Vymezení cílových charakteristik krajiny dle Evropské úmluvy O krajině č. 13/2005 Sb. mezinárodních smluv 69 7.2 Vymezení cílových charakteristik krajiny na základě pokynů a ve spolupráci s MŽP a Správou NP a CHKO Šumava 71 8 VÝČET VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ 8.1 Veřejně prospěšné stavby 8.2 Veřejně prospěšná opatření 8.3 Stavby a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu 8.4. Asanace (ozdravění) území

75 77 77 77

FA ČVUT PRAHA

STRANA 3

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


9 VÝČET VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ S MOŽNOSTÍ PŘEDKUPNÍHO PRÁVA 78

10 STANOVENÍ POŽADAVKŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ 80 11 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BY MĚLY BÝT POŘÍZENY ZEMNÍ STUDIE

81

12 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ PRO POŘÍZENÍ REGULAČNÍCH PLÁNŮ

81

13 ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍ STUDIE A POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI

82

Vysvětlivky zkratek Seznam kartogramů, obrázků a tabulek

83 85

C Přílohy Architektonická rukověť Urbanistická rukověť Autoři

FA ČVUT PRAHA

STRANA 4

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


SHRNUTÍ 1.

Řešené území jihočeské části Šumavy se vyznačuje především jedinečnou kvalitou dochovaného přírodního prostředí. Ekologický pilíř udržitelného rozvoje je mimořádně silný, což je potvrzeno také mimořádně vysokým podílem zvláště chráněných území přírody. Většina území vykazuje vysokou ekologickou stabilitu s malým stupněm narušenosti. Konfliktní pro udržení kvality prostředí je růst zatížení automobilovou dopravou a důsledky některých forem rekreačních aktivit v krajině.

2.

Z posouzení sociálního a hospodářského pilíře vyplynula značná různorodost území. Sociální soudržnost je poznamenána historickým vývojem: za sociálně soudržnou lze považovat vnitrozemskou část Podhůří východně od Vimperka, naopak zbytek území je poznamenán značnými sociálními disparitami mezi jednotlivými mikroregiony a obcemi v nich. Celkově území trpí špatnou dostupností obslužných a pracovištích center, což se projevuje mimo jiné též obtížnou dostupností veřejných infrastruktur zejména nadmístního významu. Specifickým rysem území jsou rozsáhlé prostory bez trvalého osídlení podél hranic a na většině území vojenského újezdu Boletice.

3.

Také v ekonomickém ohledu je území značně různorodé. Za ekonomicky prosperující lze označit především obce s výraznou orientací na turistický ruch na Lipensku a v oblasti Kvildy a Strážný díky jeho strategické poloze u hraničního přechodu; jednostrannost takovéhoto hospodářského rozvoje je ale z hlediska udržitelného rozvoje rizikovým faktorem, navíc tento rozvoj vyvolává sociální disparity. Ekonomicky nejslabší jsou obce ve vnitrozemské části Podhůří východně od Vimperka; ekonomicky problémové jsou i oblasti Volarska a Vyšebrodska (Loučovice).

4.

Možnosti řešení problémů popsaných v jednotlivých částech analýzy metodami a nástroji územního plánování jsou podmíněny součinností všech rozhodujících aktérů rozvoje a koordinovaným postupem všech úrovní a oblastí veřejné správy.

5.

Strategie rozvoje území musí reflektovat místní a mikroregionální specifika v řešeném území a musí přihlížet k možné variabilitě politických priorit a dlouhodobým změnám společenských priorit. Návrhová část územní studie pro tuto strategii a z ní se odvíjející územně plánovací dokumentace nabízí čtyři rozvojové scénáře a v odůvodnění rámcově vyhodnocuje dopady těchto alternativních scénářů pro jednotlivé části řešeného území.

6.

Návrh sídelní soustavy vychází ze sídelní struktury podle Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, s mírnými korekcemi v kategoriích středních, nižších a lokálních center odpovídajícími jednotlivým scénářovým variantám (viz část 1.1.2).

7.

Cílem návrhu je v jednotlivých scénářích nabídnout různé alternativy územních předpokladů pro řešení hlavních problémů indikovaných v analytické části, konkrétně:   

posílit stabilitu center základní obsluhy a strukturovat stabilizovaná sídla jasnými pravidly pro rozvoj, zlepšit dostupnost nadmístních center obslužných infrastruktur a pracovních příležitostí, posílit hospodářskou stabilitu / prosperitu a sociální soudržnost území – tohoto cíle se dosahuje v jednotlivých scénářích různými formami, jako je rozšíření spektra ekonomických aktivit, využití místních potenciálů a odstranění strukturálních disparit mezi disponibilní pracovní silou a charakterem pracovních příležitostí; zaměření na nesezónní formy a na nekonfliktní využívání přírodních potenciálů z hlediska ochrany prostředí.

FA ČVUT PRAHA

STRANA 5

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


VÝCHODISKA METODA PRÁCE 8.

Návrhová část územní studie je vypracována formou čtyř scénářů, které vyjadřují možné alternativy priorizace pilířů územního rozvoje. Charakteristika a popis principů jednotlivých scénářů jsou obsaženy v části I. Návrhu, vyhodnocení účinků scénářů a rizik spojených s jejich naplňováním jsou obsažena v části „Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj“ v Odůvodnění. Princip scénářů byl předmětem pracovních jednání řídicího výboru a koordinačního výboru během zpracování návrhové části studie.

9.

Návrh sídelní soustavy vychází ze sídelní struktury podle Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, s mírnými korekcemi v kategoriích středních, nižších a lokálních center odpovídajícími jednotlivým scénářovým variantám (viz část 1.1.2).

10. Jednotlivé záměry byly posuzovány z hlediska své konformity s charakteristikou a prioritami scénářů a na základě toho byla posuzována jejich vhodnost či nevhodnost pro jednotlivé alternativní vývojové trajektorie vycházející ze scénářů (viz část 1.1.3).

1 STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1.1 Stanovení rámcových priorit v daném území pro novou i stávající výstavbu prostřednictvím stanovení podmínek pro využití území 11. Návrhová část územní studie vychází ze čtyř odlišných variant scénářů. Scénáře se navzájem odlišují v míře priorizace jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, popřípadě vyjadřují míru realizace priorit v jednotlivých prostorech řešeného území. 12. Priority v území byly stanoveny variantně pro jednotlivé rozvojové scénáře. Scénáře vyjadřují různé trajektorie možného vývoje území, popisují charakter změn v území včetně jejich účinků pro jednotlivé části území popřípadě pro různé sociální a zájmové skupiny obyvatel i dalších subjektů v území. Identifikací nezbytných projektů pro dosažení priorit v jednotlivých rozvojových scénářích a popisem rizik, jimž je naplňování cílů jednotlivých scénářů vystaveno, vytváří scénářové pojetí návrhové etapy územní studie prostor pro diskusi jednotlivých variant jako podklad pro další koncepční činnost územního plánování, zejména pro zadávání a pořizování územně plánovací dokumentace.

1.1.1 CHARAKTERISTIKA ROZVOJOVÝCH SCÉNÁŘŮ 13. Návrhová část územní studie vychází ze čtyř odlišných variant scénářů. Scénáře se navzájem odlišují v míře priorizace jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, popřípadě vyjadřují míru realizace priorit v jednotlivých prostorech řešeného území. Tabulka 1: Charakteristiky scénářů

HARMONIE

AKCE

PŘÍRODA

KOMPROMIS

Tématem scénáře je kvalita života. Tento scénář posiluje zejména sociální pilíř

Tématem scénáře je soustředěný růst. Tento scénář posiluje zejména ekonomickou

Tématem je ochrana přírody a jejích hodnot. Vychází z priority české části Šumavy jako ve

Tématem scénáře je rozdělení území. Scénář důsledně respektuje stávající

FA ČVUT PRAHA

STRANA 6

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


udržitelného rozvoje v celém řešeném území, jeho cílem je vytvořit co nejlepší podmínky života obyvatelům řešeného území.

konkurenceschopnost území jako celku, přičemž pro dosažení této priority vychází z rozdílného ekonomického potenciálu v jednotlivých dílčích prostorech řešeného území. Ve scénáři se proto posiluje ekonomický pilíř zejména v rozvojové ose Volary – Horní Planá – Lipno – Vyšší Brod.

středoevropském kontextu jedinečného prostoru s minimálním vlivem lidské činnosti na ekosystémy a chrání relativní nedotčenost tohoto prostoru jako celoevropskou hodnotu.

limity využití území vyplývající z předpisů a norem.

Zlepšení dostupnosti služeb a pracovišť pro obyvatele.

Zlepšení konkurenceschopnosti regionu.

Posílení ekologického pilíře udržitelného rozvoje.

Podpora obslužné funkce „střediskových“ obcí.

Výrazné zlepšení dostupnosti i přeshraničním kontextu se zdůrazněním dostupnosti rozvojové osy.

Trvalá přísná ochrana ZCHÚ přírody. Využití image neporušené přírody ve středu Evropy jako zdroje prosperity (např. wellness, dlouhodobé pobyty v doteku s „opravdovou“ přírodou, ekologické zemědělství). Vše vždy s ohledem na potřebnou míru ochrany přírody, tedy v souladu s hierarchicky odstupňovanou mírou ochrany přírody tyto aktivity především mimo zvláště chráněná území NPŠ.

Nekonfliktní územní uspořádání, sídelní funkce a rekreační využití přiměřené atraktivitě a stupni ochrany území. Rozčlenění území na části  s preferencí ochrany přírody (ZCHÚ přírody ve stávajícím vymezení),  intenzivní rekreace, turistického ruchu a dalších volnočasových aktivit – Lipensko, zejména levý břeh Lipna, Churáňov (Zadov)  venkovské prostředí – Podhůří, okolí Vimperka – s prioritou zajištění elementární obslužnosti a dostupnosti základních veřejných infrastruktur.

Podpora přiměřeného rozvoje rekreačních funkcí i mimo prostor oblasti levého břehu Lipna.

Rozšíření spektra ekonomických činností s ohledem na místní podmínky (wellness, dlouhodobé pobyty seniorů, zpracovatelský průmysl s vysokou přidanou hodnotou, event. ICT business). Rozvoj intenzivního rekreačního využití v prostoru kolem Lipna a kolem Zadova (Churáňova).

FA ČVUT PRAHA

STRANA 7

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.1: Princip scénáře HARMONIE

FA ČVUT PRAHA

STRANA 8

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.2: Princip scénáře AKCE

FA ČVUT PRAHA

STRANA 9

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.3: Princip scénáře PŘÍRODA

FA ČVUT PRAHA

STRANA 10

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.4: Princip scénáře KOMPROMIS

FA ČVUT PRAHA Obrázek 1: Schéma rozdělení území do jednotlivých oblastí dle scénářů

STRANA 11

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


1.1.2 KATEGORIZACE CENTER V ROZVOJOVÝCH SCÉNÁŘÍCH 14. Kategorizace center vychází ze sídelní struktury stanovené územně analytickými podklady (dále jen „ÚAP“) Jihočeského kraje (podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, schéma S.8 sociodemografické podmínky, Sídelní struktura). V jednotlivých rozvojových scénářích cílové zařazení některých sídel do kategorií center poté modifikuje tak, aby byla navržená cílová sídelní struktura konformní s rozvojovými prioritami a cíli rozvoje příslušného scénáře. V řešeném území studie se nenachází dvě nejvyšší hierarchie sídel – metropolitní centrum (v tabulce „MC“) je v Jihočeském kraji pouze jedno, České Budějovice, vyšší významná centra (v tabulce „VVC“) jsou pouze čtyři (Tábor, Písek, Strakonice a Jindřichův Hradec). V těsné vazbě na řešené území studie se nachází další dvě vyšší centra ostatní (v tabulce jen „VCO“) Prachatice a Český Krumlov. Obr. 2: Jediným vyšším centrem osídlení ve specifické oblasti je město Vimperk (foto Milan Váchal)

Tabulka 2: Cílová kategorizace sídel podle návrhových rozvojových scénářů

kategori e center metropo litní centrum vyšší významn á centra VCO střední centrum významn é

střední centrum

ÚAP JČK

Harmonie

Akce

Příroda

Kompromis

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Vimperk Vyšší Brod





Stachy

Stachy

Stachy

Stachy

Stachy

-

Volary

Volary

-

-

-

-

Horní Planá

-

-

-

-

Lipno n. Vltavou

-

-

Horní Planá

Horní Planá

↑

Horní Planá

Horní Planá

Volary

↑

↑

Volary

Volary

FA ČVUT PRAHA

STRANA 12

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


ostatní

nižší centrum

lokální centrum

Zdíkov

Zdíkov

Zdíkov

Zdíkov

Zdíkov

Vacov

Vacov

Vacov

Vacov

Vacov

Frymburk

Frymburk

Frymburk

Frymburk

Frymburk

Lipno n. Vltavou Loučovice

Lipno n. Vltavou

↑

Lipno n. Vltavou

Lipno n. Vltavou

Loučovice

Loučovice

Loučovice

Loučovice

Strážný

Strážný

Strážný

Strážný

Strážný

Hořice na Šumavě Černá v Pošumaví Borová Lada



Hořice na Šumavě Černá v Pošumaví ↓


Nová Pec -

Nová Pec -

Nová Pec Kubova Huť Lenora Stožec -

↓ Borová Lada

Nová Pec -

-

-

-

Nová Pec

-

Horní Vltavice

Horní Vltavice

Horní Vltavice

Horní Vltavice

Horní Vltavice

Zbytiny

Zbytiny

Zbytiny

Zbytiny

Zbytiny

Buk

Buk

Buk

Buk

Buk

Žárovná

Žárovná

Žárovná

Žárovná

Žárovná

Nové Hutě

Nové Hutě

Nové Hutě

Nové Hutě

Nové Hutě

Přední Výtoň Kvilda





Kubova Huť

Kubova Huť

↑

Kubova Huť

Kubova Huť

Lenora

Lenora

↑

Lenora

Lenora

Šumavské Hoštice Stožec


Šumavské Hoštice ↑

Šumavské Hoštice ↓


Záblatí

Záblatí

Záblatí

Záblatí

Záblatí

-

-

Želnava

-

-

-

-

-

Stožec

-

Křišťanov

Křišťanov

Křišťanov

Křišťanov

Křišťanov

Želnava

Želnava

↑

Želnava

Želnava

Boletice

Boletice

Boletice

Boletice

Boletice

Kratušín

Kratušín

Kratušín

Kratušín

Kratušín

Drslavice

Drslavice

Drslavice

Drslavice

Drslavice

Vrbice

Vrbice

Vrbice

Vrbice

Vrbice

Nicov

Nicov

Nicov

Nicov

Nicov

Vysvětlivky. ↑ posílení významu sídla kvůli přípustným podmínkám využití území v daném scénáři (viz. Kap 2) ↓ oslabení významu sídla kvůli přípustným podmínkám využití území v daném scénáři (viz. Kap 2)

Tabulka 3: Principy pro rozvoj center

Typ

Harmonie

Akce

Příroda

Kompromis

FA ČVUT PRAHA

STRANA 13

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


vyšší centra ostatní

výrazná podpora občanské infrastruktury, zejména nadřazené občanské vybavenosti, zlepšování stavu technické a dopravní infrastruktury

střední centru m význa mné

podpora rozvoje občanské infrastruktury, ve Volarech i vyšší formy, podpora pro bydlení podpora rozvoje základní občanské infrastruktury

střední centru m ostatní nižší centru m

lokální centru m

stabilizace popřípadě mírný rozvoj sídel i v okrajových zónách ZCHÚ popřípadě výraznější rozvoj ve vybraných sídlech s velkých potenciálem pro CR mírný rozvoj všech malých sídel v konsensu se zájmy ochrany přírody a krajiny

koncentrace investic do infrastruktur a ekonomických aktivit a podpůrné infrastruktury, důraz na rozvoj lineárního města, pásu osídlení Vyšší Brod – Loučovice – Lipno nad Vltavou – Frymburk – Černá v Pošumaví – Horní Planá – Volary vybraná střední centra mimo lineární města rozvoj základní občanské infrastruktury stabilizace sídel i v okrajových zónách ZCHÚ, mírný rozvoj Stožce mírný rozvoj sídel, popřípadě i razantní rozvoj v sídlech s velkých potenciálem pro CR (Nové Hutě, Kvilda, Kubova Huť, Stožec) pouze v nejcennějších partiích z hlediska ŽP (pohraničí) stabilizace sídel, jinak mírný rozvoj

podpora obslužné funkce, funkce východisek cestovního ruchu, podpora bydlení, vzdělanosti, náhrada pracovních příležitostí za omezení rozvoje v NP a CHKO

výrazná podpora občanské infrastruktury

střední centra v území s prioritou ochrany přírody – Volary, Vyšší Brod, Horní Planá – stabilizace občanské infrastruktury podpora rozvoje základní občanské infrastruktury

vybraná městečka / střední centra – Vyšší Brod, Volary, Horní Planá – podpora rozvoje občanské infrastruktury podpora rozvoje základní občanské infrastruktury

stabilizace sídelní funkce a mírný rozvoj všech sídel obcí mimo území s prioritou ochrany přírody

stabilizace a mírný rozvoj sídel i v okrajových zónách ZCHÚ popřípadě v dalších vyjmenovaných sídlech

mírný rozvoj všech sídel obcí mimo území s prioritou ochrany přírody

mírný rozvoj sídel mimo území s prioritou ochrany přírody

1.2 Stanovení priorit pro udržitelný rozvoj území prostřednictvím stanovení jednoznačných podmínek pro příznivé životní prostředí, podmínek pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území 1.2.1 DEFINICE UŽÍVANÝCH POJMŮ 15. Ve studii jsou použity tyto dále definované pojmy (pro potřeby této územní studie): 



Pracovištní centra = nabídka alespoň 1 tisíce pracovních příležitostí, alespoň jeden dominantní proud dojížďky za prací alespoň z jedné obce nebo města, v obvodu dojížďky pracovní atraktivity bydlí min. 15 tisíc obyvatel. Střediska občanského vybavení ve veřejném zájmu = místa pro zajištění kapacit občanského vybavení ve veřejném zájmu pro spádové území: základní školy a mateřské školy, zdravotnická ordinace (všeobecná, dětská, event. zubní a další), kultura – kulturní sál, galerie, sociální péče – služby. Je zajištěna dostupnost školských zařízení ve středisku z celého obsluhovaného území.

FA ČVUT PRAHA

STRANA 14

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A














Kategorizace potenciálu rozvoje v těchto třech kategoriích: (1) stabilizace sídla se zachováním současného stavu, (2) možný nerůstový rozvoj v rámci zastavěného území s možností doplňování zástavby v zastavěném území (3) možná expanze – rozvoj za hranice zastavěného území. Občanské vybavení základní = dle charakteru umístění, četnosti výskytu a používání zařízení, míry závislosti na bydlení a dalších činnostech, na demografické a sociální skladbě obyvatel; vázaná zejména na bydliště. Základní občanské vybavení je využívané obyvateli nejčastěji, je kladen důraz na dostupnost a vzdálenost (mateřské a základní školy, prodejny základních potravin atd.). Občanské vybavení vyšší = dle charakteru umístění, četnosti výskytu a používání zařízení, míry závislosti na bydlení a dalších činnostech, na demografické a sociální skladbě obyvatel vázané na bydlení, větší koncentraci a hustotu obyvatel bydlících a přítomných. Často i specifická zařízení situovaná s ohledem na zvláštní podmínky přírodní, územně technické, regionální aj. Důraz je kladen na účelné soustřeďování pro dosažení optimálních investičních i provozně-ekonomických podmínek (obvodní zdravotnická střediska, kulturní sály, sportovní zařízení atd.). Specifická zařízení vycházejí zejména z podmínek přírodních (stanice horské služby, lázeňské léčebny, ozdravovny atd.). Ochrana přírodních, civilizačních a kulturních hodnot = ochrana a rozvoj hodnot území, kterou lze řešit nástroji územního plánování a které mají územní průmět. Jedná se o hodnoty zejména urbanistické, a to v zastavěném a zastavitelném území; hodnoty v nezastavěném území jsou urbanistického charakteru, a zejména krajinných celků (jev č. 18 přílohy č.1A vyhl. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Specifické formy rekreace = hlavní využití především v chráněném území přírody s omezeným volným pohybem v chráněném území. Přípustné využití je formou prohlídek s průvodcem s různým tematickým zaměřením, návrh návštěvních center se soustředěním informací, zooparků a botanických parků, přednáškových center atd. Funkce je poznávací, výchozí místa specifické formy cestovního ruchu a služeb pro cestovní ruch. Rozvoj cestovního ruchu v sídlech = hlavní využití, koordinace zařízení, služeb a činností cestovního ruchu ve vymezených plochách s podporou rozvoje nadmístní veřejné správy (Rozvojové území nadmístního významu a Rozvojová osa v dotyku s velkoplošnou ochranou přírody).

1.2.2 ÚZEMÍ S ROZDÍLNÝMI PODMÍNKAMI VYUŽITÍ 16. Studie vymezuje území s rozdílnými podmínkami využití. Územní vymezení a v některých případech i typy těchto území se v jednotlivých scénářích liší . Tabulka 4: Typy území s rozdílnými podmínkami využití

HAR POP OP OPT RÚN RÚNO T RÚNO RÚL ROL ROO ÚSS VÚ VÚO

Území s prioritou a rozvojem ochrany přírody Území velkoplošné ochrany s částečným rozvojem turistiky a cestovního ruchu Území velkoplošné ochrany s dynamickým rozvojem turistiky a cestovního ruchu Rozvojové území nadmístního významu Nadmístní rozvojová osa s turistickým využitím v dotyku s velkoplošnou ochranou přírody Nadmístní rozvojová osa v dotyku s velkoplošnou ochranou přírody Rozvojová oblast lokálního významu Rozvojová osa lokálního významu Rozvojová osa v dotyku s velkoplošnou ochranou přírody Území se stabilizovanou strukturou Plocha vojenského újezdu Plocha vojenského újezdu s funkcí ochrany přírody

+

AKC

PRI

KOM

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+ +

+ + +

+ +

+

+

+ +

+ +

+ +

FA ČVUT PRAHA

+ + +

STRANA 15

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


VÚF VÚOP

Plocha vojenského újezdu s dalšími funkcemi území Plocha vojenského újezdu v omezeném prostoru jezero Lipno jezero Lipno ve scénáři Příroda

+ +

+ + + +

17. Podmínky pro využití jednotlivých typů území s rozdílnými podmínkami využití jsou obsaženy v části 2.4 studie. Územní vymezení jednotlivých typů území je obsaženo v grafické části studie.

1.2.3 KATEGORIZACE SÍDEL Z HLEDISKA URBANISTICKÝCH HODNOT

OCHRANY

ARCHITEKTONICKÝCH

A

18. Urbanistická hodnota sídel v řešeném území je velice proměnlivá, proto nelze stanovit jednotné podmínky pro všechny lokality. Při vymezování lokalit vhodných pro stavební rozvoj je třeba postupovat s nejvyšší opatrností. Formulace jednotlivých zásad se odvíjí jednak od historického půdorysného typu sídla, kterých je na území Šumavy poměrně široká škála, jednak od míry zachovalosti původní formy a způsobu, kterým do obrazu sídla vstoupila novodobá zástavba (počínajíc obdobím po vysídlení regionu po současnost). Bez ohledu na historické půdorysné formy lze na řešeném území v zásadě rozlišit šest základních skupin sídel dle míry celkové urbanistické hodnoty a jejich následné ochrany. a. A.I. A.II.

sídla vysoké urbanistické hodnoty (A) sídla se zcela dochovaným či mírně narušeným historickým stavebním fondem, u nichž novodobá stavební aktivita nenastala, či víceméně nerušivě vstoupila do sídelního obrazu menší sídla se zcela dochovaným či mírně narušeným historickým stavebním fondem, jejichž siluetu nepříznivě ovlivnila novodobá zástavba, především stavby a areály zemědělské či průmyslové výroby. Rušivé složky půdorysu sídla nejsou plošně rozsáhlé a jsou prostorově odděleny od historické struktury sídla, které zůstává kompaktní.

b. sídla průměrné urbanistické hodnoty (B) B.I.

sídla se zcela dochovaným či mírně narušeným historickým stavebním fondem, do jejichž vnitřní struktury rušivě pronikla novodobá zástavba (především individuální a plošná obytná výstavba v nevhodných prostorových pozicích, eventuálně stavby zemědělské a průmyslové výroby), B.II. sídla se silně oslabeným historickým stavebním fondem, do nichž novodobá zástavba nepronikla nebo významně nenarušuje sídelní obraz, charakteristický půdorysný typ zůstává čitelný, B.III. sídla se silně oslabeným historickým stavebním fondem, jejichž silueta je narušena individuální či plošnou obytnou a rekreační výstavbou, zemědělskými, ev. průmyslovými stavbami nebo areály, avšak původní urbanistický typ je alespoň z části čitelný, B.IV. sídla s významně narušeným historickým stavebním fondem, v nichž novodobá zástavba zakládá zcela novou půdorysnou formu. Obraz enklávy působí v krajině v zásadě nerušivě. B.V. sídla, u nichž je původní stavební fond narušen cca z 50 – 80%, v převažujícím množství případů neposkytují torza těchto enkláv již téměř jakoukoli výpověď o původním charakteru sídla. c. C.I.

C.II.

sídla nízké urbanistické hodnoty (C) sídla s narušeným či prakticky zlikvidovaným historickým stavebním fondem, jejichž novodobý obraz je tvořen zástavbou bez výrazné urbanistické koncepce, pozice původního sídelního jádra nejsou však zcela překryty novodobou zástavbou a umožňují jeho eventuelní rekonstrukci, sídla s prakticky zlikvidovaným historickým stavebním fondem, jejichž novodobý obraz je tvořen zástavbou bez jakýchkoli urbanistických hodnot.

d. sídla proměnlivé urbanistické hodnoty (D) D.I.

menší sídla se zcela zachovalým či velmi málo narušeným historickým stavebním fondem, jejichž siluetu nepříznivě ovlivnila novodobá zástavba, především individuální a plošná obytná výstavba většího rozsahu v nevhodných prostorových pozicích, event. stavby zemědělské a průmyslové výroby, rušivé složky jsou prostorově odděleny od sídla a sídelní jádro zůstává kompaktní a čitelně vymezeno,

FA ČVUT PRAHA

STRANA 16

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


D.II.

e.

větší sídla a městské aglomerace, jejichž historický stavební fond zůstává zcela zachovalý či velmi málo narušen. Navazující plošná zástavba, která sídelní jádro prakticky pohlcuje, však postrádá jakoukoli urbanistickou koncepci a celkovou siluetu sídla degraduje. sídla zcela zaniklá

19. S ohledem na toto rozdělení je možno formulovat koncepční požadavky na charakter budoucího stavebního rozvoje v sídelních enklávách zastavěného území předmětných sídel. 20. Zjednodušený popis ochrany pro nejdůležitější skupiny sídel lze charakterizovat takto: 

sídla vysoké urbanistické hodnoty – nejvyšší ochrana, sídla stabilizovaná s omezenou možností expanze,  sídla průměrné urbanistické hodnoty – sídla s rozvojem v zastavěném území,  sídla nízké urbanistické hodnoty – sídla s možnou expanzí zastavěného území, Konkrétní podrobnější míra regulace je popsána v Urbanistické rukověti. Seznam sídel je s členěním do jednotlivých kategorií v příloze č. 1 Návrhu a rovněž v Urbanistické rukověti.

1.3 Posouzení jednotlivých analyzovaných projektů a záměrů ve scénářích rozvoje území 21. Územní studie zahrnuje posouzení rozvojových projektů specifické oblasti Šumava na území Jihočeského kraje. Projekty byly jednak zadány pořizovatelem v rámci přílohy č. 2 smlouvy, dále byly převzaty zpracovatelem z územně plánovací dokumentace a nakonec byly získány formou dotazníků a na čtyřech pracovních setkání od představitelů obecních samospráv. Poslední skupinu tvoří projekty, které doporučuje zpracovatel. 22. Vyhodnocované projekty byly charakterizovány jako projekty nadmístního významu, tedy záměry, jejichž význam přesahuje význam obce, tj. neslouží pouze obyvatelům a návštěvníkům obce. Z tohoto důvodu nebyla řada investičních záměrů obcí do soupisu zařazena. Toto skutečnost nelze v žádném případě chápat jako negativní posouzení těchto projektů. V rámci každého scénáře byly na základě několika společných jednání řídícího a koordinačního výboru projekty podrobně vyhodnoceny a následně zařazeny, resp. nezařazeny podle míry přínosu, resp. neslučitelnosti s charakterem scénáře. 23. Územní studie dále při svém řešení zohlednila, nicméně neposuzovala, projekty státu (investor SŽDC) týkající se řešeného regionu. Jedná se zejména o projekty revitalizace trati České Budějovice – Volary (plánované zahájení rok 2011, náklad 1.545 mld. Kč), zvýšení bezpečnosti v traťovém úseku Číčenice – Volary (realizace 2009 – 2011, náklad 89 mil. Kč), revitalizace trati Strakonice – Volary (na počátku přípravy, zatím nezařazeno do plánu SFDI), jejichž cílem je zvýšení rychlosti na uvedených tratích, zvýšení bezpečnosti a zajištění centrálního řízení provozu, čímž dojde ke zlepšení dopravní dostupnosti daného regionu a tím i posílení sociální pilíře. Vysvětlivky dále použitých značek: ++ velmi potřebné, prospěšné, + potřebné, zbytné, 0 nemá význam, není přínosné, neškodí +/– rozporné, možný kladný i záporný vliv (nejsou zachycovány v grafické části) – spíše nežádoucí, konfliktní, –– velmi nežádoucí, neslučitelné s charakterem scénáře.

1.3.1 CÍLE PROJEKTŮ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY VE SCÉNÁŘÍCH A NÁSTROJE K JEJICH DOSAŽENÍ Tabulka 5: Cíle projektů veřejné infrastruktury a nástroje k jejich dosažení

Scénář

HARMONIE

AKCE

PŘÍRODA

KOMPROMIS

Cíl

Poskytnout obyvatelům řešeného

Vytvořením „kritického množství“

Projekty veřejné infrastruktury ve

Podpořit diferencované funkce

FA ČVUT PRAHA

STRANA 17

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Nástroj

území přinejmenším stejnou příležitost využívat veřejných zařízení občanského vybavení (zejména vzdělání a zdravotní péče) i komerčních služeb, jakož i srovnatelnou dostupnost pracovních příležitostí, jako je tomu na ostatním území republiky.

obyvatel a aktivit v „růstové ose“ a soustředěním investic do této „růstové osy“ posílit ekonomickou konkurenceschopnost území.

Zlepšení dosažitelnosti lokálních obslužných středisek. Poskytování veřejných služeb vyššího občanského vybavení v dobré dostupnosti pro všechny obce v řešeném území. Posílením pracovištní funkce v obcích.

Velmi kvalitního propojení sídel a aktivit v „růstové ose“ navzájem. Velmi kvalitního napojení „růstové osy“ na nadřazené systémy infrastruktur, především dopravy (R3, IV. TŽK). Posílení infrastruktury CR a její koncentraci ve vhodných prostorech s dobrou dostupností.

scénáři jsou omezeny přísnou ochranou větší části území, jíž jsou podřízeny všechny ostatní funkce. Jejich cílem je především umožnit obsluhu území mimo ZCHÚ přírody při preferenci forem dopravy méně zatěžujících životní prostředí (hromadná doprava, kolejová doprava). Podpora potřebných projektů specifických forem cestovního ruchu zachovávajících adekvátní image jedinečnosti Šumavy v Evropě (naučně poznávací turistika zaměřená na ochranu a pozorování přírody apod.).

jednotlivých částí řešeného území.

Udržet prosperitu turismu a cestovního ruchu na Lipensku a stabilizovat ho v prostoru Kvildy a Zadova. Prohloubení ochrany přírodních hodnot ve ZCHÚ přírody a na pravém břehu Lipna a Vltavy pod Lipnem. Udržení sídelní funkci v Podhůří a na Vimpersku.

1.3.2 PROJEKTY KRAJE Tabulka 6: Hodnocení projektů kraje v jednotlivých scénářích

název projektu železnice Rybník – napojení na ŠED

číslo 1a 1b

Šumavské elektrické dráhy

2a 2b

Lyžařský areál Smrčina

Lyžařský areál Libín Lyžařský areál Kramolín

3 4 5 6 7 8 9 11 12 13

konkretizace / varianta projektu zlepšení parametrů Rybník – Lipno + napojení Lipno, stávající železniční stanice – Lipno, nad hrází (tunel severně od hráze) ŠED Lipno – Černá v Pošumaví + elektrifikace a zlepšení parametrů Černá v Pošumaví – Horní Planá + ŠED Černá v Pošumaví – Hořice + odbočka ŠED na Špičák + odbočka ŠED na Smrčinu silnice Nová Pec – Klápa + parkoviště na Klápě + lanovka Klápa – Hraničník + odjezdová sjezdovka z Hraničníku + lanovka a sjezdovka Klápa – Smrčina lyžařský areál Libín jen další vlek nad Lipnem + propojení Frymburk – Lipno nad Vltavou

HAR + +

AKC ++ ++

PRI + +

KOM + +

+ +

++ ++

+ +

+ +

+ + + +

++ ++ ++ ++

– – – –

+ + – –

++ + – + + +

+ ++ + + ++ ++

– –– –– – + +

– – –– ++ ++ ++

FA ČVUT PRAHA

STRANA 18

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


– +

++ +

– 0

++ +

+

++

0

+

+

++

–

+

+ + + + + + +/– +/– +/– +/– + ++ – + ++ -

++ ++ ++ + ++ ++ ++ ++ + + + ++ + 0 ++ + 0

+ + + + + + +/– +/– +/– +/– – – –– 0 – –– ––

++ ++ ++ + + + + +/– +/– +/– – ++ ++ + ++ ++ +

HAR +

AKC +

PRI +

KOM +

Plynovod Horní Planá – Volary

+

+

–

+

Plynovod Horní Vltavice – Vimperk

+

+

+/–

+

Plynovod Kájov – Horní Planá (přípojka Hořice a Černou v Pošumaví)

+

+

+

+

Plynovod Lenora – Strážný (s přípojkou pro Horní Vltavici)

+

+

–

+

Plynovod Prachatice – Záblatí

+

+

+

+

Propojení VVTL plynovodů RWE v ČR a WAG v Rakousku

+

+

+/–

+

Plynovod Stachy – Vimperk

+

+

+

+

Plynovod Stachy – hranice řeš. území

+

+

+

+

Plynovod Stážný (sídlo) – státní hranice

+

+

–

0

Plynovod Čestice – Stachy

+

+

+

+

Propojovací vedení 110kV Strakonice – Vimperk

+

+

+

+

Přívodní vedení 110kV Těšovice – Volary

–

+

–

–

Přívodní vedení 110kV Větřní – Horní Planá

+

+

+

+

Transformovna s rozvodnou 110/22 kV Horní Planá

+

+

+

+

Transformovna s rozvodnou 110/22 kV Volary

–

+

–

–

Silnice II/161 a II/163 Vyšší Brod

+

+

–

+

Cyklotrasa Frymburk – Černá v Pošumaví

+

+

+

+

Cyklotrasa Horní Planá – Pernek

+

+

+

+

LA Kubova Huť LA Zadov – Churáňov Úprava trasy silnice I/4 Praha –Strážný Úprava trasy silnice I/39 Český Krumlov – Volary (až k silnici I/4)

Úprava trasy silnice Želnava – Nová Pec – Zadní Zvonková Přemostění Lipna Lyžařský areál Špičák Vojenský újezd Boletice

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34

+ maximální návrh areálu LA severozápadně od ČOV dle dohody s CHKO v návrhu ZÚR rozšíření sjezdovek KOBYLA a KOMSOMOL zlepšení parametrů Horní Vltavice – Vimperk (včetně tunelu Kubova Hut´) obchvat Černá v Pošumaví obchvat Horní Planá úsek Horní Planá – Želnava – Slunečná úsek Slunečná – Volary obchvat Volary obchvat Lenora úsek Želnava – Nová Pec (přeložka) + úsek Nová Pec – Nové Chalupy + úsek Nové Chalupy – Bližší Lhota + úsek Bližší Lhota – Zadní Zvonková most Horní Planá – Bližší Lhota „Malý Šipčák“ vč. napojení od východu plný rozsah vč. napojení od západu jen měkká turistika bez LA + LA Špičák (východní část) + LA Špičák (západní část) + LA Chlum

1.3.3 OSTATNÍ PROJEKTY Tabulka 7: Hodnocení ostatních projektů ve scénářích

Název projektu Plynovod STL Frymburk – Černá v Pošumaví

FA ČVUT PRAHA

STRANA 19

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Silnice I/4 v úseku Zlešička – Bohumilice – Vimperk

+

+

+

+

Silnice I/4 Čkyně

+

+

+

+

Silnice II/141 Libínské sedlo – Volary

+

+

–

+

Cyklotrasa Lipno n. Vltavou – Frymburk (zrealizováno)

+

+

+

+

Železnice Nové Údolí – státní hranice

+

+

–

+

Napojení LA Špičák od jihu (od Horní Plané a Polečnice)

+

+

+/–

+

Silnice II/163 Černá v Pošumaví – Frymburk (mimo přeložky)

+

+

+

+

Prognózní zdroj Bližná

+/–

+/–

–

–

CHLU Křišťanov (resp. jeho využití)

+/–

+

–

+

CHLU Výškovice I.

+

+

–

+

CHLU Výškovice–Sudslavice

+

+

–

+

CHLU Černá v Pošumaví

+/–

+

–

+/–

CHLU Černá v Pošumaví I.

+/–

+

–

+/–

CHLU Černá v Pošumaví II.

+/–

+

–

+/–

CHLU Šebanov

+/–

+

–

+

Cyklotrasy – návrh ze ZUR mimo jednotlivě uváděné

+

+

+/–

+

Plynovod Lipno – Frymburk

+

+

+

+

Návštěvnické objekty Kvilda, Borová Lada, Idina Pila

+

+

+

+/–

Marína "Frymburk"

+

+

–

+

Marína "Wellness"

+

+

–

+

Marína Horní Planá

+

+

–

+

Marína Hrdoňov

+/–

+

–

+/–

Marína Hruštice

+/–

+

–

+/–

+

+

–

+

+/–

+

–

+/–

Marína Modřín

+

+

+

+

Místní sjezdovka České Žleby

+

+

–

–

Městský přístav Frymburk

+

+

+

+

Městský přístav Lipno

+

+

+

+

Přístav Dolní Vltavice

Marína Hůrka Marína Karlovy Dvory

+/–

+

–

–

Revitalizace roty České Žleby

+

+

+/–

+/–

Revitalizace roty Zadní Zvonková

+

+

+/–

+/–

Rozhledna "Svatonina Lhota"

+

+

+

+

Rozhledna na Špičáku

+

+

–

+

+/–

+

–

–

Sjezdovka místního významu Houbový vrch

+

+

–

–

Sportovní letiště – modernizace

+

+

+

+

Sportovně návštěvnické centrum Stožec

+

+

–

+/–

Vodní lyžování Frymburk

+

+

–

+

Cyklotrasa Vimperk – Na Samotách

+

+

+

+

Cyklotrasa Vimperk – Volyně

+

+

+

+

Cyklotrasa Vimperk – Borová Lada

+

+

+/–

+

Crossgolf Stožec (malá varianta)

+

+

–

+/–

Crossgolf Stožec (velká varianta)

+/–

+

–

–

Zoopark Vimperk

+

+

+

+

Areál Vodník – rozšíření

+

+

+

+

Rozšíření stávající maríny Kovářov

FA ČVUT PRAHA

STRANA 20

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Skládka TKO Vimperk – stav a rozšíření

+/–

+/–

+

+/–

Lyžařský koridor – Bílá stopa

+

+

+/–

+/–

Hornická naučná stezka Albrechtovice

+

+

+

+

Horní Planá – vodní lyžařský vlek

+

+

–

+

Lipno nad Vltavou – vodní lyžařský vlek

+

+

+/–

+

Nová Pec – dům s pečovatelskou službou

+

+

+

+

Nová Pec – fotbalové hřiště

+

+

+/–

+

Stachy – dům pro seniory

+

+

+

+

Stachy – hasičské muzeum

+

+

+

+

Vacov – záměr novostavby multifunkčního domu

+

+

0

+

Vimperk – dům s pečovatelskou službou

+

+

+

+

Záblatí – dům s pečovatelskou službou z původní školy

+

+

+

+

Černá v Pošumaví – dům s pečovatelskou službou

+

+

+

+

Černá v Pošumaví – hasičská zbrojnice

+

+

+

+

Maňava – modernizace sportovního letiště (úprava dráhy a zázemí)

–

+

–

–

Nová Pec – záměr tábořiště

+

+

–

–

Stachy – záměr výstavby dvou rybníků

+

+

+

+

Stachy – rozšíření Zadov

+/–

+

–

+/–

Strážný – letní rekreační areál

+

+

–

+

Černá Černá v Pošumaví – ZOOPARK

+

+

–

+

Hraniční přechody – záměr 23 přechodů (viz grafická část)

+

+

–

+/–

Hraniční cesta – Český Heršlag - Radvanov

+

+

–

–

In–line dráha Stožec

+

+

–

–

Lázně Svaté Markéty

+

+

+

+

Naturpark Kramolín

+

+

+

+

Golf Kramolín

+

+

+

+

Divoká Voda vč. Vodáckého centra

+

+

–

+

Cyklotrasa pravý břeh

+

+

–

–

Cyklotrasa levý břeh Lipno

+

+

+

+

Naučná stezka rašeliniště Soumarský most

+

+

+/–

+

Lipno nad Vltavou – rozhledna Na Bezejmenném

+

+

+

+

Silnice na Horní Les

+

+

+

+

Vimperk – zámek, konferenční centrum

+

+

+

+

Borová Lada multifunkční budova

+

+

+

+

Borová Lada sportoviště

+

+

–

–

+/–

+

–

+/–

+

+

–

+/–

Nové Hutě – malé sjezdovky Horní Vltavice – stezka pro vozíčkáře Horni Vltavice – vodácké zázemí a sportovní centrum

+/–

+

–

+/–

Kvilda – muzeum

+

+

+

+

Stožec – rozšíření areálu České Žleby

+

+

–

+/–

Stožec – muzeum Zlatá Stezka

+

+

+

+

Vimperk – krytý bazén

+

+

+

+

Střední školství Volary a Lipno / Horní Planá (pečovatelství, cestovní ruch) Místní areály pro volnočasové a sportovní aktivity mimo Lipensko

+

+

+

+

+

+

+/–

+/–

Síť značených stezek a zabezpečení Boletice

+

+

+/–

+

FA ČVUT PRAHA

STRANA 21

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Pokrytí celého území signálem mobilních operátorů

+

+

–

+/–

Rozhledna Dobrá voda (obec Horní Planá)

+

+

–

+/–

Zvířecí park Dobrá voda (obec Horní Planá)

+

+

–

+/–

Golf Hodňov (obec Horní Planá)

+

+

–

+/–

Vodní lyžování Horní Planá (pod nádražím)

+

+

+/–

+/–

Cyklotrasa a in–line Bližší Lhota – Nová Pec – Hory – Horní Planá

+

Želnava - návštěvnické centrum

+

+ +

+/– +

+/– +

Stožec - základna integrovaného záchranného systému

+

+

+

+

Nová Pec – pláž

+

+

+

+

2 ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÝCH ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS 2.1 Vyhodnocení rozvojových os a oblastí z PÚR, vazba řešeného území na tyto oblasti a osy, vyhodnocení vazeb na plzeňskou, bavorskou a rakouskou část Šumavy a důrazem na jejich posílení 2.1.1 ROZVOJOVÁ OBLAST ČESKÉ BUDĚJOVICE (OB 10) 24. Ve všech scénářích je posílení vazby na rozvojovou oblast významné. Klíčové je toto posílení ve scénáři Akce, kde se „růstová osa“ stává satelitem rozvojové oblasti OB 10 s funkcí obytnou, rekreační a potenciálně též pracovištní (specifické pracovní příležitosti ve službách cestovního ruchu, wellness apod.). Velmi významné je i posílení vazby na rozvojovou oblast ve scénářích Harmonie a Kompromis (dosažitelnost občanských infrastruktur regionálního významu). 25. Posílení vazby na rozvojovou oblast se v řešeném území dotýká především jeho lipenské části, popřípadě Volarska (ve scénáři Akce a Harmonie), vimperská část řešeného území včetně Podhůří bude dotčena méně. K posílení vazby slouží projekty rozvoje železniční infrastruktury, státu, ŠED

2.1.2 POSÍLENÍ VAZBY NA ROZVOJOVOU OBLAST SE V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ DOTÝKÁ PŘEDEVŠÍM JEHO LIPENSKÉ ČÁSTI, POPŘÍPADĚ VOLARSKA (VE SCÉNÁŘI AKCE A HARMONIE), VIMPERSKÁ ČÁST ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ VČETNĚ PODHŮŘÍ BUDE DOTČENA MÉNĚ. K POSÍLENÍ VAZBY SLOUŽÍ PROJEKTY ROZVOJE ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY, STÁTU, ŠED.ROZVOJOVÁ OSA PRAHA – ČESKÉ BUDĚJOVICE – HRANICE ČR – LINZ (OS 4) 26. Ve všech scénářích je posílení vazby na rozvojovou osu významné. Klíčové je toto posílení ve scénáři Akce, kde toto napojení umožňuje dostupnost trhů pro místní ekonomiku včetně služeb cestovního ruchu a péče o zdraví. 27. Posílení vazby na rozvojovou osu se v řešeném území dotýká jeho lipenské části, popřípadě Volarska (ve scénáři Akce a Harmonie), část vimperská včetně podhůří Šumavy bude dotčena méně. K posílení vazby slouží projekty rozvoje dopravní infrastruktury: na železnici – výstavba IV. tranzitního železničního koridoru ČR Praha – České Budějovice – Horní Dvořiště – státní hranice (-Linec), revitalizace železniční tratě České Budějovice – Volary, projekt ŠED, zejména prodloužení regionální tratě Rybník - Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví (1. a 2. etapa), nová trať České Budějovice – Linec v parametrech prioritního projektu TEN-T č. 22 (zejména ve scénáři Akce); na silnici – výstavba D3 Praha – České Budějovice – Třebonín a R3 Třebonín – Dolní Dvořiště – státní hranice, přeložky a harmonizace silnic I/39 a II/163.

FA ČVUT PRAHA

STRANA 22

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Obrázek 3: Modernizace ţeleznice představuje jednu z cest posílení vazby místních obyvatel na rozvojovou oblast Českých Budějovic a zvýšení dostupnosti Šumavy pro návštěvníky z celé republiky, Nádraţí Stoţec (foto L. Jablonská 2008)

2.1.3 VAZBY NA PLZEŇSKOU, BAVORSKOU A RAKOUSKOU ČÁST ŠUMAVY 28. Morfologické, přírodní a historické podmínky Šumavy nejsou příznivé pro „příčné“ propojování její české strany s bavorskou a rakouskou, ani pro „podélné“ propojení jihočeské části s částí západočeskou. Hlavní dálkové dopravní spoje v „příčném“ směru tedy prostor Šumavy míjejí, zatímco „podélné“ propojení je zajištěno dopravními tahy regionálního významu v podhůří.Tento princip je v návrhových scénářích zásadně respektován. Návrh se tedy týká především propojení místního významu, s výjimkou tahu I/4, který má ve scénářích Akce, Harmonie a Kompromis vyšší význam. 29. Pro propojení s plzeňskou částí Šumavy má i nadále hlavní význam regionální tah II/143 Český Krumlov – Prachatice – Husinec – Vimperk – Stachy a II/145 Prachatice, který prochází většinou mimo řešené území. Vnitřní paralelní osa II/163 a I/39 Dolní Dvořiště – Vyšší Brod – Lipno – Volary – Horní Vltavice není pro nadmístní propojení směrem do západočeské části Šumavy uvažována pro střety se zájmy ochrany přírody na rozhraní plzeňské a jihočeské části Šumavy.

30. Obr. 4. Silnice I/4 je páteří rozvojové osy Vimperk – Strážný – státní hranice, která bude v různé míře posílena ve všech posuzovaných scénářích (foto L.Jablonská 2008)

FA ČVUT PRAHA

STRANA 23

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


31. Posílení dopravního propojení s rakouskou částí se v řešeném území uvažuje ve scénářích Harmonie a Akce v tahu Želnava – Nová Pec / respektive Horní Planá (most přes Lipenskou nádrž) – Zadní Zvonková. Ani toto propojení ale neuvažuje s vyšším nežli místním dopravním významem (zpřístupnění areálu Hochficht a případně nového navazujícího areálu Smrčina). Zásadní význam pro propojení s Rakouskem má nová trať České Budějovice – Linec v parametrech prioritního projektu TEN-T č. 22 ve vazbě na projekt ŠED, uplatněný ve všech scénářích, který zpřístupňuje jihočeskou část Šumavy. Pro místní a regionální dopravní propojení převážně rekreačního charakteru má trvalý význam trať Černý Kříž – Nové Údolí, přestože její obnova na bavorské straně není reálná. Řešení přístupu z/do Bavorska nabízí výstavba přestupního terminálu vlak/autobus v Novém Údolí s autobusovým spojením do Freyungu a Pasova. Pro silniční spojení s Rakouskem má rozhodující význam výstavba D3/R3 s kapacitním napojením na rakouskou síť dálnic a rychlostních komunikací S10/A7 do Lince. Hlavním přístupem z této osy do jihočeské části Šumavy bude silnice II/163 od mimoúrovňové křižovatky Dolní Dvořiště s napojením v Černé v Pošumaví na silnici I/39. 32. Pro místní dopravní propojení převážně rekreačního významu má trvalý význam železniční trať Černý Kříž – Nové Údolí, přestože obnova jejího pokračování na bavorské straně zřejmě není v reálná. Cílem posílení tohoto přeshraničního propojení by měla být vazba na autobusovou dopravu na bavorské straně v přestupovém terminálu v Novém Údolí. 33. K významnému posílení místních turistických vazeb na sousední části Šumavy směřují projekty hraničních prostupových míst v NPŠ (scénáře Harmonie, Akce a Kompromis) a Hraniční cesty (scénáře Harmonie a Akce). Tyto projekty plně respektují princip nezatěžování přírodně hodnotných míst motorovou dopravu.

2.2 Vymezení nadmístních rozvojových oblastí a rozvojových os 34. Nadmístními rozvojovými oblastmi jsou navržená území s předpoklady pro rozvoj funkcí převážně nad rámec platných územních plánů – ploch pro bydlení, ploch pro rekreaci, výrobu vč. infrastruktury v zastavěném a zastavitelném území; a rozvoj rekreační funkce v nezastavěném území.

FA ČVUT PRAHA

STRANA 24

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.5: Nadmístní rozvojové oblasti ve scénáři HARMONIE

FA ČVUT PRAHA

STRANA 25

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.6: Nadmístní rozvojové oblasti ve scénáři AKCE

FA ČVUT PRAHA

STRANA 26

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.7: Nadmístní rozvojové oblasti ve scénáři PŘÍRODA

FA ČVUT PRAHA

STRANA 27

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.8: Nadmístní rozvojové oblasti ve scénáři KOMPROMIS

FA ČVUT PRAHA

STRANA 28

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


35. Nadmístními osami rozvoje jsou oblasti napojené na dopravní infrastrukturu navržené k územnímu rozvoji. Jejich vymezení se liší v jednotlivých scénářích v souvislosti s požadavky ochrany přírody. 36. Podmínky pro využití území zahrnutých do rozvojových oblastí a rozvojových os jsou uvedeny v další části studie.

FA ČVUT PRAHA

STRANA 29

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.9: Nadmístní rozvojové osy ve scénáři HARMONIE

FA ČVUT PRAHA

STRANA 30

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.10: Nadmístní rozvojové osy ve scénáři AKCE

FA ČVUT PRAHA

STRANA 31

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.11: Nadmístní rozvojové osy ve scénáři PŘÍRODA

FA ČVUT PRAHA

STRANA 32

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.12: Nadmístní rozvojové osy ve scénáři KOMPROMIS

FA ČVUT PRAHA

STRANA 33

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


2.3 Stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro následné rozhodování – podmínky pro využití území 37. Podmínky pro využití území jsou obecné zásady pro rozvoj sídel a ochranu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot, které se uplatní při územně plánovací činnosti. Vymezení území s rozdílnými podmínkami využití je obsaženo v grafické části studie s přesností odpovídající zaměření studie a rozsahu řešeného území (obecně se vztahuje ke katastrům obcí). Podmínky se vztahují k tématickým okruhům ochrany přírody, rekreace, územního rozvoje sídel, dopravní a technické infrastruktury a hospodářství. Podmínky pro využití území nelze zaměňovat s regulacemi vyplývajícími z ÚPD, které zůstávají hlavním nástrojem regulace využití území. ÚZEMÍ S PRIORITOU A ROZVOJEM OCHRANY PŘÍRODY (POP) ochrana přírody:  celorepublikový (evropský) zájem ochrany přírody; možnost splnění kritérií pro splnění evropských parametrů národních parků  vytvoření a zajištění dlouhodobých podmínek pro přirozený vývoj biocenóz (rozhodování o rozsahu bezzásahových území); zvyšování rozsahu území s přirozeným vývojem ekosystémů  vědecká činnost (výzkum, možnost sledování dlouhodobého vývoje, vyhodnocování); průběžné, dlouhodobé sledování a vyhodnocování vazeb živé a neživé bioty s omezeným vlivem lidské činnosti (bezzásahových území)  stabilizace hranic a zonace velkoplošné ochrany přírody rekreace:  specifické formy rekreace (např. poznávací, s regulovaným počtem návštěvníků a míst pro veřejnost )  výchozí místo cestovního ruchu a služeb pro cestovní ruch územní rozvoj sídel:  dlouhodobá stabilizace sídel  dopravní a technická infrastruktura:  respektování dopravních projektů platné ÚPD a projektů technické infrastruktury  alternativní formy čištění odpadních vod a získávání energie, hospodaření s odpady hospodářství: 1  podřízení zemědělského a lesního hospodaření požadavkům ochrany přírody (například ekofarmy realizované v souladu s požadavky ochrany přírody a krajiny)  náhrady za ztížení hospodaření dle právních předpisů ÚZEMÍ VELKOPLOŠNÉ OCHRANY S ČÁSTEČNÝM ROZVOJEM TURISTIKY A CESTOVNÍHO RUCHU (OP) ochrana přírody:  stabilizace režimu užívání jednotlivých území a zón zvláště chráněných území přírody při zohlednění hospodářských, sociálních a kulturních potřeb obyvatel sídel v území s prioritou ochrany přírody  stabilizace hranic a zonace velkoplošné ochrany přírody rekreace:  turistika zaměřená zejména na poznávání vybraných složek přírody v jejich přirozeném prostředí a lidskou činností relativně nenarušeném vývoji  rozvoj cestovního ruchu v sídlech  rozvoj volnočasových aktivit místních obyvatel územní rozvoj sídel:  dlouhodobá stabilizace sídel v jejich zastavěném území a dle platné ÚPD dopravní a technická infrastruktura:  respektování dopravních projektů a projektů technické infrastruktury obsažených v platné ÚPD  možné také alternativní formy čištění odpadních vod a získávání energie a hospodaření s odpady 1

Zákon o ochraně přírody a krajiny uvažuje v § 58 o náhradě za ztížené hospodaření

FA ČVUT PRAHA

STRANA 34

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


v zastavěném území sídel hospodářství:  ekologicky neproblémové formy zemědělského a lesnického hospodaření  rozvoj zpracovatelské činnosti místních produktů ÚZEMÍ VELKOPLOŠNÉ OCHRANY S DYNAMICKÝM ROZVOJEM TURISTIKY A CR (OPT) ochrana přírody:  stabilizace režimu užívání jednotlivých území a zón zvláště chráněných území přírody při zohlednění hospodářských, sociálních a kulturních potřeb obyvatel sídel v území a potřeb pasantních návštěvníků při rozvoji sportovních aktivit, např. turistiky, cykloturistiky a dalších typů cyklistiky, běžeckého a sjezdového lyžování, bez použití motoru  stabilizace územního rozsahu současných hodnotných a unikátních biotopů rekreace:  rozvoj nových tras pro turistiku (pohyb bez použití motoru) při dodržení režimu zvláště chráněných území přírody územní rozvoj sídel:  dlouhodobá stabilizace sídel a rozvoj dle platné ÚPD dopravní a technická infrastruktura:  respektování dopravních projektů a projektů technické infrastruktury obsažených v platné ÚPD  alternativní formy čištění odpadních vod a získávání energie a hospodaření s odpady v zastavěném území sídel hospodářství:  ekologicky neproblémové formy zemědělského a lesnického hospodaření  zpracování místních produktů v zastavěném území sídel  základní obsluha pasantních návštěvníků v zastavěném území sídel ROZVOJOVÉ ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU (RÚN) ochrana přírody:  stabilizace vymezení zvláště chráněných území přírody  prosazení plné realizace ÚSES  upřesňování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v zastavěném území a v rozvojových plochách sídel; posoudit možnost vyjmutí takových ploch rekreace:  rozvoj služeb a zařízení cestovního ruchu a turismu – zejména pobytových územní rozvoj sídel:  možnost dalšího územního rozvoje sídel nad rámec platné ÚPD  vytvoření územních podmínek pro rozvoj základního občanského vybavení v obcích  vytvoření územních podmínek pro rozvoj služeb a zařízení cestovního ruchu a turismu zejména ve vyšších centrech dopravní a technická infrastruktura:  možnost dopravních projektů a projektů technické infrastruktury pro podporu a zabezpečení hospodářství a obsluhy území, včetně cestovního ruchu a turismu  alternativní formy čištění odpadních vod a získávání energie a hospodaření s odpady zejména v malých sídlech hospodářství:  formy zemědělského a lesnického hospodaření odpovídající stanovištním podmínkám  průmyslová výroba se zaměřením na zpracování místních / regionálních produktů zejména ve vyšších a středních významných centrech  rozvoj řemesel v zastavěném území popřípadě v zastavitelných plochách navazujících na zastavěné území a rozvoje ploch pro zpracování místních produktů  všestranný rozvoj služeb a zařízení vyššího občanského vybavení včetně cestovního ruchu a turismu ve vyšších centrech NADMÍSTNÍ ROZVOJOVÁ OSA S TURISTICKÝM VYUŽITÍM V DOTYKU S VELKOPLOŠNOU OCHRANOU PŘÍRODY (RÚNOT)

FA ČVUT PRAHA

STRANA 35

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


ochrana přírody:  stabilizace vymezení zvláště chráněných území přírody  prosazení plné realizace ÚSES  upřesňování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v zastavěném území a v rozvojových plochách sídel; posoudit možnost vyjmutí takových ploch rekreace:  cykloturistika, in–line, hiposport a vodní sporty  rodinné penziony a další malokapacitní zařízení pro turistiku v zastavěném území popřípadě v zastavitelných plochách navazujících na zastavěné území  rozvoj krytých kulturních a sportovních zařízení v zastavěném území popřípadě v zastavitelných plochách navazujících na zastavěné území územní rozvoj sídel:  možnost dalšího územního rozvoje sídel nad rámec platné ÚPD  vytvoření územních podmínek pro rozvoj základního občanského vybavení v obcích  vytvoření územních podmínek pro rozvoj služeb a zařízení cestovního ruchu a turismu dopravní a technická infrastruktura:  možnost dopravních projektů a projektů technické infrastruktury pro podporu a zabezpečení cestovního ruchu a turismu  alternativní formy čištění odpadních vod a získávání energie, hospodaření s odpady hospodářství:  ekologicky neproblémové formy zemědělského a lesnického hospodaření  rozvoj řemesel v zastavěném území popřípadě v zastavitelných plochách navazujících na zastavěné území a rozvoje ploch pro zpracování místních produktů  všestranný rozvoj služeb a zařízení cestovního ruchu a turismu NADMÍSTNÍ ROZVOJOVÁ OSA V DOTYKU S VELKOPLOŠNOU OCHRANOU PŘÍRODY (RÚNO) ochrana přírody:  stabilizace vymezení zvláště chráněných území přírody  prosazení plné realizace ÚSES  upřesňování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v zastavěném území a v rozvojových plochách sídel; posoudit možnost vyjmutí takových ploch rekreace:  pouze turistika zaměřená zejména na poznávání vybraných složek přírody v jejich přirozeném prostředí a lidskou činností relativně nenarušeném vývoji  služby a zařízení cestovního ruchu a turismu v sídlech územní rozvoj sídel:  dlouhodobá stabilizace sídel dle platné ÚPD  vytvoření územních podmínek pro rozvoj základního občanského vybavení v obcích dopravní a technická infrastruktura:  respektování dopravních projektů a projektů technické infrastruktury obsažených v platné ÚPD  alternativní formy čištění odpadních vod a získávání energie, hospodaření s odpady hospodářství:  ekologicky neproblémové formy zemědělského a lesnického hospodaření  rozvoj řemesel v zastavěném území popřípadě v zastavitelných plochách navazujících na zastavěné území  zpracování místních produktů v zastavěném území sídel ROZVOJOVÁ OBLAST LOKÁLNÍHO VÝZNAMU (RÚL) ochrana přírody:  stabilizace hranic velkoplošné a maloplošné ochrany  prověření návrhu ÚSES a úpravy v ÚPD mimo zastavěné a zastavitelné území  upřesňování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v zastavěném území a v rozvojových plochách sídel; posoudit možnost vyjmutí takových ploch rekreace:

FA ČVUT PRAHA

STRANA 36

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


 

rozvoj služeb a zařízení cestovního ruchu rozvoj aktivit cestovního ruchu v krytých zařízeních (např. bazény, kulturní zařízení, sportovní zařízení, historických památek atd.) v návaznosti na stávající urbanistické struktury územní rozvoj sídel:  možnost dalšího rozvoje sídel nad rámec současně platné ÚPD  preference veřejných investic do veřejné infrastruktury ve střediscích rozvoje  vybraná sídla zajišťují rozvoj základního vybavení pro spádové území  obce jsou středisky občanského vybavení ve veřejném zájmu a centry cestovního ruchu dopravní a technická infrastruktura:  respektování dopravních projektů a projektů technické infrastruktury obsažených v platné ÚPD  alternativní formy čištění odpadních vod a získávání energie, hospodaření s odpady  podmínka rozvoje společná a kapacitní ČOV hospodářství:  zpracování místních produktů  rozvoj výrobních služeb a výroby  rozvoj výrobně obslužných ploch nad rámec platné ÚPD ROZVOJOVÁ OSA LOKÁLNÍHO VÝZNAMU (ROL) ochrana přírody:  stabilizace hranic velkoplošné a maloplošné ochrany  prověření návrhu ÚSES a úpravy v ÚPD mimo zastavěné a zastavitelné území  upřesňování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v zastavěném území a v rozvojových plochách sídel; posoudit možnost vyjmutí takových ploch rekreace:  zařízení pro turistiku, cykloturistiku, in–line, hiposport a vodní sporty územní rozvoj sídel:  revize možností územního rozvoje sídel nad rámec současně platné ÚPD  rozvoj občanského vybavení místní  preference investic do veřejné infrastruktury dopravní a technická infrastruktura:  respektování dopravních projektů a projektů technické infrastruktury obsažených v platné ÚPD  alternativní formy čištění odpadních vod a získávání energie, hospodaření s odpady  podmínka rozvoje: společná a kapacitní ČOV hospodářství:  rozvoj výrobních ploch  rozvoj řemesel a zpracování místních surovin ROZVOJOVÁ OSA V DOTYKU S VELKOPLOŠNOU OCHRANOU PŘÍRODY (ROO) ochrana přírody:  upřesňování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v zastavěném území a v rozvojových plochách sídel; posoudit možnost vyjmutí takových ploch rekreace:  cykloturistika, in–line, hiposport a vodní sporty  rodinné penziony a další malokapacitní zařízení pro turistiku v zastavěném území popřípadě v zastavitelných plochách navazujících na zastavěné území  rozvoj krytých kulturních a sportovních zařízení v zastavěném území popřípadě v zastavitelných plochách navazujících na zastavěné území územní rozvoj sídel:  možnost dalšího územního rozvoje sídel podle platné ÚPD  vytvoření územních podmínek pro rozvoj základního občanského vybavení v obcích dopravní a technická infrastruktura:  respektování dopravních projektů a projektů technické infrastruktury obsažených v platné ÚPD  alternativní formy čištění odpadních vod a získávání energie a hospodaření s odpady hospodářství:

FA ČVUT PRAHA

STRANA 37

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


  

ekologicky neproblémové formy zemědělského a lesnického hospodaření rozvoj řemesel v zastavěném území popřípadě v zastavitelných plochách navazujících na zastavěné území rozvojové plochy pro zpracování místních produktů

ÚZEMÍ SE STABILIZOVANOU STRUKTUROU (ÚSS) ochrana přírody:  upřesňování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v zastavěném území a v rozvojových plochách sídel; posoudit možnost vyjmutí takových ploch rekreace:  cykloturistika, in–line, hiposport a další ekologicky nenáročné formy turistiky  rodinné penziony a další malokapacitní zařízení pro turistiku v zastavěném území popřípadě v zastavitelných plochách navazujících na zastavěné území územní rozvoj sídel:  možnost dalšího územního rozvoje sídel nad rámec platné ÚPD formou nových ÚP a RP  vytvoření územních podmínek pro rozvoj základního občanského vybavení v obcích dopravní a technická infrastruktura:  respektování dopravních projektů a projektů technické infrastruktury obsažených v platné ÚPD  podmínkou rozvoje je kapacitní společná ČOV  alternativní formy čištění odpadních vod a získávání energie a hospodaření s odpady zejména v malých sídlech hospodářství:  rozvoj výrobně obslužné sféry  rozvoj řemesel v zastavěném území popřípadě v zastavitelných plochách navazujících na zastavěné území  rozvoj ploch pro zpracování místních produktů PLOCHA VOJENSKÉHO ÚJEZDU (VÚ) ochrana přírody:  stabilizace režimu dle dohody s prioritní funkcí vojenského újezdu rekreace:  režim dle dohody s prioritní funkcí vojenského újezdu územní rozvoj sídel:  žádný rozvoj dopravní a technická infrastruktura:  rozvoj podle potřeb využití pro vojenské využití hospodářství:  prioritní funkce vojenského újezdu  zemědělská a lesní činnost v režimu určeném vojenským újezdem PLOCHA VOJENSKÉHO ÚJEZDU S FUNKCÍ OCHRANY PŘÍRODY (VÚO) ochrana přírody:  stabilizace a rozvoj zvláště chráněných území přírody při zohlednění režimu vojenského újezdu  stabilizace hranic a zonace velkoplošné zvláštní ochrany přírody rekreace:  žádný rozvoj územní rozvoj sídel:  bez dalšího rozvoje dopravní a technická infrastruktura:  rozvoj podle potřeb využití pro vojenské využití hospodářství:  zemědělská a lesní činnost v režimu určeném vojenským újezdem PLOCHA VOJENSKÉHO ÚJEZDU S DALŠÍMI FUNKCEMI ÚZEMÍ (VÚF)

FA ČVUT PRAHA

STRANA 38

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


ochrana přírody:  stabilizace a rozvoj zvláště chráněných území přírody při zohlednění režimu vojenského újezdu  stabilizace hranic a zonace velkoplošné ochrany přírody rekreace:  rozvoj zařízení CR při dodržení režimu zvláště chráněných území přírody a vojenského újezdu územní rozvoj sídel:  stabilizace a obnova ojedinělých ploch významných pro funkci ochrany přírody, obnovy kulturních hodnot a rozvoje rekreačních projektů dopravní a technická infrastruktura:  rozvoj dopravní obsluhy a infrastruktury významných pro funkci ochrany přírody, obnovy kulturních hodnot a rozvoje rekreačních projektů hospodářství:  prirotitní činnost vojenského újezdu v režimu, umožňující obnovu a rozvoj ochrany přírody, obnovy kulturních hodnot bývalého osídlení a rozvoje rekreačních projektů  zemědělská a lesní činnost v režimu určeném vojenským újezdem PLOCHA VOJENSKÉHO ÚJEZDU V OMEZENÉM PROSTORU (VÚOP) ochrana přírody:  stabilizace a rozvoj zvláště chráněných území přírody při zohlednění režimu vojenského újezdu  stabilizace hranic a zonace velkoplošné ochrany přírody při prioritním zohlednění potřeb vojenského újezdu rekreace:  bez rekreační funkce územní rozvoj sídel:  žádný rozvoj dopravní a technická infrastruktura:  rozvoj dle požadavku režimu vojenského újezdu hospodářství:  prioritou území je rozvoj činnosti vojenského újezdu  zemědělská a lesní činnost v režimu určeném vojenským újezdem

2.4 Stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro návrh, případně aktualizace, Zásad územního rozvoje kraje 38. Studie navrhuje do ZÚR Jihočeského kraje zařadit nové kategorie oblastí: a.

oblast s prioritou ochrany životního prostředí

b.

rozvojová oblast.

Požadavky, kriteria a podmínky pro aktualizaci ZÚR týkající se oblastí s prioritou ochrany životního prostředí a nadmístních rozvojových oblastí jsou vymezeny pro jednotlivé scénáře v části 2.4. Ve scénáři AKCE a KOMPROMIS se navrhuje redukovat území vojenského újezdu Boletice.

FA ČVUT PRAHA

STRANA 39

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.13: Oblast s prioritou životního prostředí ve scénáři HARMONIE

FA ČVUT PRAHA

STRANA 40

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.14: Oblast s prioritou životního prostředí ve scénáři AKCE

FA ČVUT PRAHA

STRANA 41

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.15: Oblast s prioritou životního prostředí ve scénáři PŘÍRODA

FA ČVUT PRAHA

STRANA 42

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.16: Oblast s prioritou životního prostředí ve scénáři KOMPROMIS

FA ČVUT PRAHA

STRANA 43

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.17: Rozvojová oblast ve scénáři HARMONIE

FA ČVUT PRAHA

STRANA 44

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.18: Rozvojová oblast ve scénáři AKCE

FA ČVUT PRAHA

STRANA 45

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.19: Rozvojová oblast ve scénáři PŘÍRODA

FA ČVUT PRAHA

STRANA 46

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.20: Rozvojová oblast ve scénáři KOMPROMIS

FA ČVUT PRAHA

STRANA 47

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


2.5 Návrh stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro vybrané územní a regulační plány obcí 39. Doporučuje se, aby všechna sídla označená v Urbanistické rukověti jako kategorie A – sídla vysoké urbanistické hodnoty, měla do územních plánů obcí, v jejichž správních území leží, promítnuty dále uváděné podmínky (v tabulce) spolu s požadavkem na zpracování regulačního plánu pro dané sídlo, resp. jeho nejcennější enklávy. Jedná se o tato sídla (uváděné v závorce) ze správních území obcí uváděných před závorkou: a.

Typ A.I.: Drslavice (Chválov, Švihov), Frymburk (Posudov, Vřesná), Horní Planá (Baštýřské Chalupy, Bližší Lhota, Olšina), Hořice na Šumavě (U Pašijí), Kvilda (Františkov, Hamerské domky, Vilémov), Kratušín (Kratušín), Křišťanov (Křišťanov), Loučovice (Nové Domky, Přední Loučovice), Přední Výtoň (Předmostí, U Stoiberů), Stachy (Jaroškov, Jáchymov, Jirkalov, Chalupy, Krousov, Kundratec, Lesní Chalupy, Michalov, Říhov, Starý Churáňov, Šebestov, Úbislav, Vyšehrad), Šumavské Hoštice (Nedvídkov, Škarez, Vojslavice), Vacov (Bošice, Čábuze, Čábuzské Chalupy, Lhota nad Rohanovem, Peckov, Přečínské Chalupy, Ptákova Lhota, Tejmlov, Vítovce), Vimperk (Bořanovice, Hrabice, Obora, Sudslavice, Vnarovy, Výškovice, Wenzelhäusler), Volary (Chlum, Soumarský most), Vyšší Brod (Kienmühler), Záblatí (Albrechtovice), Zdíkov (Albrecht, Albrechtovec, Branišov, Hodonín, Kudlata, Lesní Chalupy, Masákova Lhota, Na Lizu, Putkov, Račov, Unterhof, Zdíkovec, Žírec), Žárovná (Žárovná),

b.

Typ A.II.: Horní Planá (Pernek), Vacov (Nespice), Vimperk (Pravětín).

Tab. 8: Podmínky pro územní plány, regulační plány a územní rozhodování Typ sídla

Podmínky pro územní plány

sídla se zcela dochovaným či mírně narušeným historickým stavebním fondem (typ A.I.)

pořídit regulační plány nevymezovat nové rozvojové plochy stavby povolovat v rozsahu stávajícího stavebního fondu (dostavby, rekonstrukce)

menší sídla se zcela dochovaným či mírně narušeným historickým stavebním fondem (typ A.II.)

respektovat sídelní formu (ulicová, návesní, apod.) respektovat typickou velikost parcel v sídle

Podmínky pro regulační plány nebo územní rozhodnutí určit stavební objemy respektovat půdorysné řešení staveb v lokalitě respektovat skon a tvar střechy stanovit požadavky pro konstrukční otvory (zejména podkroví) stanovit podlažnost řešit parkování na vlastním pozemku stanovit rámcové požadavky na zeleň na pozemku respektovat objem respektovat architektonickou formu (dvory, Šumavský dům apod.) stanovit procento zastavění stanovit podlažnost řešit parkování stanovit rámcové požadavky na zeleň na pozemku

Obrázek Obrázek 4: Oblasti 3: Oblasti s prioritou s prioritou rozvoje ochrany životního prostředí

FA ČVUT PRAHA

STRANA 48

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Obr. 5: Urbanistická řešení nových rozsáhlých projektů by měla vycházet z důkladné znalosti prostorových charakteristik sídel (příklad projektu Borová Lada – vhodné uspořádání domů, ovšem příliš „městská“ uliční síť) (foto L. Jablonská, 2008)

Obr. 6: K nejčastějším závadám při umisťování staveb patří špatná práce s terénem (foto L. Jablonská, 2008)

FA ČVUT PRAHA

STRANA 49

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


2.6 Návrh stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro výstavbu a povolování staveb 40. Vedle urbanistických požadavků a podmínek stanovených v územních plánech či regulačních plánech doporučujeme při povolování staveb stanovit další architektonické požadavky. Jejich smyslem je přiměřeně reagovat na místní podmínky pro výstavbu, zejména z hlediska respektu k dochovaným urbanistickým, architektonickým a krajinným hodnotám území. Konečně je potřeba, zejména v rámci stavebních řízení, věnovat pozornost také navrženým konstrukcím, materiálům a architektonickým detailům s ohledem na konkrétní regionální architektonický typ dané lokality. Podrobný rozklad je proveden v Architektonické rukověti. 41. Požadavky na novostavby a rekonstrukce musí být stanovovány s ohledem na regionální architektonické typy vyskytující se v místě výstavby. 42. Typologické rozlišení jednotlivých druhů:   

 

Dům Českokrumlovska a Horního Povltaví – typickým domem byl patrový tří až čtyřstranný dvorec, tzv. „Vierkant“, na mapách stabilního katastru z 2. čtvrtiny 19. století téměř výhradně zděný. Dům jihovýchodního Pošumaví – charakteristickou zástavbu pro tento prostor představují trojboké usedlosti se dvěma patrovými staveními po stranách, krytými valbovými střechami. Dům šumavských plání – pro šumavské pláně je charakteristická velmi specifická forma dřevěné architektury, převažují přízemní šumavské roubené domy s velmi širokými, poměrně nízkými a rozložitými polovalbovými či sedlovými střechami se sklonem v rozsahu od 38 do 42˚, v jejich bedněných, výrazně předstupujících štítech, se často objevuje pavlač. Volarské domy alpského typu – představují výjimku, které se do našich končin dostaly z Bavorska při kolonizaci v 16. a 17. století. Podlesí a Javornicko – starší generaci lidové architektury tvoří pozoruhodné špýcharové domy se světnicemi roubenými často z nehraněných kuláčů a s kamennými sýpkami.

43. Tyto regionální typy se aplikují zejména pro:    

pozici objektu na pozemku, umístění v terénu, resp. vliv terénní konfigurace zeleň na pozemku – i druhová skladba parkování na pozemku

Další kritéria pro novostavby vycházející z historického předobrazu:  řešení provozu staveb, funkční uspořádání  základní objem, napojení objemů  půdorysné proporce  podlažnost, výška římsy  sklon a tvar střechy, předsazení střechy. NOVOSTAVBY 44. U novostaveb je třeba rozlišovat, jsou–li navrhovány v přímé vazbě na historickou zástavbu či nezávisle na ní. Dalším kritériem ovlivňujícím míru přísnosti architektonických zásad pro novou výstavbu, je dochovanost historické zástavby a její architektonická kvalita. REKONSTRUKCE 45. Prostor Šumavy je stále dosti bohatý na stavby, které jsou schopny vypovídat o době svého vzniku. Ty nejcennější příklady jsou zároveň nemovitými kulturními památkami, řada staveb však ochraně nepodléhá. Období čtyřiceti poválečných let, odloučená poloha příhraničního regionu, nedostatek a malý výběr stavebního materiálu – to vše paradoxně pomohlo uchovat architektonické hodnoty u staveb, které nebyly zcela zničeny. Naopak porevoluční změna poměrů spojená s příznačnou českou snahou „vylepšovat“ živenou slogany stavebních marketů způsobila ve velice krátké době nevratné ztráty architektonických hodnot v podobě nevhodně provedených rekonstrukcí.

FA ČVUT PRAHA

STRANA 50

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Obr. 7: Výjimečná architektura vyžaduje ochranu (Volary) (foto L. Jablonská, 2008)

46. Používání odpovídajících materiálů, konstrukcí a architektonických detailů zejména při rekonstrukcích a jejich pochopení při transformaci v soudobé architektuře má zásadní vliv pro zvýšení kvality prostředí a atraktivity Šumavy. Podrobný rozbor jednotlivých požadavků a kritérií včetně uvedení pozitivních i negativních příkladů je uveden v Architektonické rukověti. Jejich používání váže na danou lokalitu a její charakteristiky po stránce urbanistické a regionální typologii domů. Pozornost je soustředěna zejména na následující stavební prvky:       

obvodové konstrukce – dřevo, zdivo konstrukční otvory – okna, dveře střechy komíny ploty, opěrné zdi barevnost zpevněné plochy

2.7 Návrh stanovení požadavků, kritérií a podmínek oborových materiálů 47. Návrh směřuje k nekonfliktnímu vzájemnému propojení zájmů ochrany přírody a zájmu turistů o chráněná území. Z tohoto důvodů má návrh formu doporučení do nového Plánu péče Národního parku Šumava (dále též „PP“ a „NPŠ“) pro období po roce 2010 a současně do Generelu rekreace na Šumavě.

2.7.1 PODNĚTY PRO NOVÝ PLÁN PÉČE NP ŠUMAVA KOMENTÁŘ VYBRANÝCH CÍLŮ STÁVAJÍCÍHO PLÁNU PÉČE 48. V současné době je v platnosti PP NPŠ a probíhá schvalování nového Plánu péče NPŠ. Územní studie vychází z platného plánu péče, připravovaný plán péče nebyl zpracovatelům k dispozici. V Plánu péče NPŠ jsou mimo jiné stanoveny cíle, které mají vazby na zaměření a obsah této studie. Jedná se o tématické oblasti „Limity ochrany přírody pro architekturu, urbanismus a ostatní hospodářské využívání území“ pro prvních 5 cílů a tématickou oblast „Turistické a jiné rekreační využití“ pro poslední cíl.

FA ČVUT PRAHA

STRANA 51

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Tab. 9: Vybrané cíle stávajícího Plánu péče NP Šumava Cíl Pro jednotlivé sídelní útvary vymezit zastavitelná území

Způsob řešení předpokládaný v PP NPŠ Vytipování možných zastavitelných území – na základě historické analýzy a posouzení současného stavu území z hlediska přírodních hodnot.

Historické prvky urbanismu a architektury uplatňovat pro novou výstavbu

Na základě analýzy původních objektů a dochovaných fotografií pro jednotlivé lokality stanovit typické prvky architektury, objemové parametry, použité materiály a tyto poznatky zakomponovat do regulativů územních plánů obcí.

Budováním technické infrastruktury negativně neovlivnit přírodní hodnoty území a krajinný ráz Ve volné krajině stavět pouze nezbytná zařízení, nepřípustné

Technické stavby a infrastrukturu pro sídla posoudit při zpracování územních plánů a stanovit jejich realizaci z hlediska možných negativních dopadů na přírodní a krajinné hodnoty. Nepovolovat ve volné krajině výstavbu pro trvalé bydlení a ubytování, občerstvení apod. Nepřípustné jsou sportovní areály ve volné

Komentář zpracovatelů územní studie Územní studie stanovuje v formou scénářů různý přístup k rozvoji území při zpracování nových ÚP Vymezování zastavitelných ploch při respektování historických souvislostí a posouzení současného stavu přírodních hodnot území přísluší zejména územním plánům. Prostorové regulativy v podrobném měřítku pro jednotlivé obce lze ověřit a navrhnout v příslušně zaměřených územních studiích. Jejich závaznost lze stanovit regulačními plány. Součást ÚS tvoří Architektonická rukověť a Urbanistická rukověť. Rukověti se zabývají specifikací historických prvků architektury a urbanismu. Rukověti lze chápat jako vyhodnocení historického vývoje architektury a urbanismu v řešeném území a formulaci jeho významných, důležitých či charakteristických architektonických a urbanistických atributů. Z hlediska uplatňování historických prvků architektury a urbanismu je nutné mít na zřeteli tyto skutečnosti: a) Historické stavby byly stavěny z určitých důvodů (hospodářství, soužití rodin, dělníků atd.) určitým technickým způsobem (neměli normy, neměli jiné právní požadavky atd.). Aplikovat rukověti na nové stavby jako striktní požadavek je velmi problematické (například budovy půdorysu 30 x 7m, stodoly apod. versus bazény, pergoly, skleníky apod.) Tento požadavek by měl být pouze a maximálně uplatňován na změny staveb. b) Obecně by měl platit princip, že každá stavba by měla vypovídat o době a podmínkách svého vzniku, měla by fungovat, být estetická a trvanlivá. Z estetického hlediska stavba musí do svého okolí zapadat a nerušit ho. Striktní aplikace regulací jako šikmá střecha, tabulková okna atd. mohou být velmi zavádějící. c) V pohledově, esteticky či kulturně exponovaných polohách, kde je potřeba ve větší míře sledovat vyznění stavby, staveb či jejich souborů, je výhodné požadovat vypracování RP, ÚS případně i podmínku zpracování autorizovaným architektem. U tohoto postupu je i právně lépe vymahatelné dodržení požadavků na architektonickou formu, detaily, konstrukce a materiály staveb. d) Závazná architektonická a zejména urbanistická regulace se uplatní v ÚP respektive v RP. ÚS vymezuje v jednotlivých scénářích osy osídlení, do kterých by se koncentrovalo umístění převážné většiny nadmístních zařízení technické infrastruktury s cílem podporovat rozvoj urbanizovaného území. Před jejich realizací bude nutné jejich umístění ověřit i z hlediska stávajících přírodních hodnot území a posoudit případný vliv na krajinný ráz.

ÚS vychází z předpokladu, že budou využity plochy v zastavěném území a zastavitelné plochy v platných ÚPD obcí. V některých scénářích připouští možnost vymezit v návaznosti na stávající zástavbu další zastavitelné plochy, zejména pro bydlení, případně pro veřejnou vybavenost, rekreaci a cestovní ruch. Ve volné krajině jednotlivé scénáře

FA ČVUT PRAHA

STRANA 52

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


jsou stavby pro bydlení a ubytování

krajině – lyžařský areál Smrčina, Lapka.

V zastavěném území obcí vytvářet prostor pro potřeby podnikání a poskytování služeb.

Bez stanovení konkrétního způsobu řešení a realizace, lze zřejmě aplikovat obdobný způsob řešení jako pro technickou infrastrukturu. Vycházet z historických prvků architektury a urbanismu.

Vytvoření širokou veřejností obecně přijatelného turistického produktu NP Šumava.

Produkt má být založen na přírodních a kulturně historických aspektech, které by charakterizovala značka: Romantická (v plném slova významu) horská oblast s vysokou přírodní krajinnou hodnotou a unikátními ekosystémy, oproštěná od komerčního turismu. Nabízeny jsou především přírodní tématicko– poznávací oddechové formy turismu v ústraní lidských vymožeností.

ověřují možnost vybudovat lyžařské areály s cílem zvýšit potenciál cestovního ruchu v zimní sezóně. Dále scénáře stanovují v řešeném území podmínky pro rozvoj různých forem CR. ÚS formulovala jako jeden z principů, uplatněný ve všech scénářích, využití zastavěného území pro potřeby podnikání a poskytování služeb. V zastavěném území lze současné formy podnikání a poskytování služeb realizovat omezeně. Na historické formy zástavby potřeby současného podnikání a služeb v některých případech obtížně navazují. Vyplývá to z rozdílných požadavků na původní využití objektů v době jejich vzniku ve srovnání se současnými, respektive výhledovými, formami podnikání a služeb a z nezbytnosti využívat současné technologie provozu, stavebnictví. Ve všech scénářích studie se uplatňuje princip zachování oblastí s vysokou přírodní krajinnou hodnotou a unikátními ekosystémy. Přírodní tématicko–poznávací formy turismu preferuje především scénář Příroda. V ostatních scénářích se větší či menší měrou připouští i komerční formy turismu a CR jako významného zdroje prosperity místní ekonomiky. Cílem je takové využití potenciálu územ („rajonizace“ území), které není na úkor přírodních hodnot území. Výsledkem spolupráce územního plánování a ochrany přírodních hodnot v území by pak měla být dlouhodobá dohoda o přípustných formách turistiky a cestovního ruchu, o jejich rozmístění v území a jejich míře či intenzitě. Jak z hlediska ochrany přírody, tak z hlediska návratnosti vložených investic CR je dlouhodobý charakter dohody nezbytný. Dlouhodobě perspektivní jsou v řešeném území oba zdroje pracovních příležitostí: a) činnosti související s ochranou přírody, managamentem krajiny a chráněných území, s výzkumem a vědeckou činností vázanou na chráněné záležitosti v území, navazující služby apod. a b) zdroj CR a služby, které jsou na něj vázány. Klasické (historické) pracovní příležitosti, které v území poskytovalo například zemědělství (pro konvenční, tržně konkurenční zemědělské hospodaření zde nejsou příznivé přírodní podmínky), lesní hospodářství (hospodářská činnost v lesích – produkce dřeva se výrazně snížila), těžba nerostných surovin (těžba se na území NPŠ prakticky vyloučila) či řemesla (sklářství apod.) lze chápat jako doplňkový zdroj pracovních příležitostí v místě. Z hlediska ochrany přírody je žádoucí, aby v území bylo stabilizováno místní obyvatelstvo (například ve srovnání s občasným využíváním rekreačních chalup).

Tab. 10: Doporučení vybraných cílů do nového Plánu péče NP Šumava Doporučení vybraného cíle Přehodnocení zónování NPŠ

Komentář územní studie Tam, kde je to z hlediska ochrany přírody možné plošnou koncentrací a sjednocením I. zóny do souvislejšího území sledovat vytvoření uceleného jádrového území. Tak by bylo možné zrušit specifickou „kategorii“ bezzásahové území. Ověřit podmínky, vhodnost a možnost návaznosti I. zóny na jádrové území NP Bavorský les. Přehodnotit rozsah a vymezení III. zóny s ohledem na odůvodněné potřeby obcí. Vymezení III. zóny by mělo umožňovat dlouhodobou stabilizaci struktury osídlení

FA ČVUT PRAHA

STRANA 53

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Vyhodnocení únosnosti návštěvnosti území NPŠ z hlediska ochrany přírody

Doplnění místní úrovně ÚSES

Při vymezování zastavitelných ploch zohledňovat také příslušné principy a zásady formulované v Urbanistické rukověti. Řešit konfliktní místa, na kterých dochází ke koncentrovanému pohybu pěších a cyklistů

Formulovat podmínky pro zlepšení silničního napojení Želnava – Nová Pec – Zadní Zvonková

a její funkce na území NPŠ, včetně vybudování zázemí sídel pro šetrné rekreační využívání NPŠ. Cílem je vytvořit odborný podklad, který vyhodnotí turistickou únosnost území NPŠ a jeho dílčích částí z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny. Z tohoto podkladu by se odvodily podmínky a limity pro přípustné formy rekreačních aktivit a cestovního ruchu. Po projednání by byl tento materiál využíván mimo jiné při posuzování dopadů jednotlivých záměrů, které by mohly vyvolat turistické zatížení území NPŠ. Racionálně podložené usměrňování a regulování turistického zatížení NPŠ by na jedné straně přispělo k ochraně podmínek nezbytných pro žádoucí vývoj biocenóz v jednotlivých zónách NP a CHKO, a na druhé straně by bylo možné splnit jeden ze strategických cílů NPŠ týkající se turistického a rekreačního využití – dopřát přírodní prožitek, fyzickou i psychickou regeneraci návštěvníkům území. Stabilizace podmínek pro cestovní ruch na území NPŠ by následně mohla působit jako stabilizační faktor pro místní obyvatele. Na území NPŠ je vymezena regionální a nadregionální úroveň ÚSES. Pro potřeby územních plánů obcí byla zpracována místní úroveň ÚSES pro nelesní enklávy správních území obcí Prášily, Srní, Kvilda, Modrava, Horská Kvilda, Filipova Huť, Borová Lada, Strážný, České Žleby a Nová Pec. Ve výčtu chybí obec Stožec, která leží na území NPŠ a ve svém správním obvodu má také nelesní enklávy. Dosavadní PP NPŠ obsahuje cíl vymezit pro jednotlivé obce zastavitelné území na základě historické analýzy sídla a posouzení současného stavu území z hlediska přírodních hodnot. Při vymezování zastavitelných ploch a formulaci podmínek jejich využití se doporučuje zohlednit dle konkrétních podmínek v daném území, principy a zásady obsažené v Urbanistické rukověti. Rozvojem cykloturistiky dochází stále častěji na některých frekventovaných místech ke zvýšenému konfliktnímu kontaktu pěších a cyklistů. Tento problém byl pro nejvíce navštěvované lokality konstatován již v současně platném Plánu péče NPŠ. Po dobu jeho platnosti však došlo k dalšímu nárůstu cyklistické dopravy na území NPŠ a konfliktních míst přibylo. Konfliktní místa by měla být řešena podle konkrétních podmínek například oddělením provozu na turistických trasách a cyklotrasách, místním rozšířením stezek, vytvořením samostatných pásů pro cyklisty a pěší, nebo samostatným vedením tras či realizací hustší sítě stezek v konfliktním prostoru. V současné době existuje silniční propojení mezi Želnavou a Zadní Zvonkovou. Je poměrně často využívané jak v zimním období (především jako spojení s lyžařským areálem Hochficht na rakouské straně Šumavy), tak v letním období jako pěší a cyklistická trasa. Vzhledem k poměrně velké frekventovanosti této komunikace jsou současné šířkové parametry komunikace v některých úsecích nevyhovující.

49. V návaznosti na výběr strategie dlouhodobého vývoje řešeného území podle konkrétního scénáře bude nutné do Plánu péče NP Šumava dále promítnout záměry a podmínky pro využití ploch, které vyplývají ze zvoleného scénáře, zejména pak formulovat podmínky pro realizaci projektů uvažovaných pro jednotlivé scénáře a dotýkajících se zvláště chráněných území přírody. Tab. 11: Záměry dotýkající se zvláště chráněných území přírody dle scénářů AKCE

KOMPROMIS

HARMONIE

PŘÍRODA

 poznávací turistika zaměřená na ekologickou výchovu  rodinné penziony a další malokapacitní rekreační zařízení v zastavěném území popřípadě

 poznávací turistika zaměřená na ekologickou výchovu  rodinné penziony a další malokapacitní rekreační zařízení v zastavěném území popřípadě

 opatření, která zvýší kapacitní a směrové poměry dopravního napojení rozvojových středisek cestovního ruchu na území NPŠ  in–line dráha Stožec  nové vysilače

 vytvoření a provoz míst organizovaného pozorování zvěře  informační, průvodcovský a kontrolní systém pro návštěvníky NPŠ

FA ČVUT PRAHA

STRANA 54

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


v bezprostřední návaznosti na ně  nové trasy pro pěší turistiku a cykloturistiku  pravý břeh Lipna: cyklostezky a malokapacitní zařízení cestovního ruchu; sportovní areál Smrčina; odbočka trati ŠED na lyžařský areál Smrčina  in–line dráha Stožec  nové vysilače mobilních operátorů tak, aby bylo pokryto celé území NPŠ (s výjimkou I.zóny)  zvýšení počtu hraničních prostupových míst  rekreační využití vodní hladiny jezera  podmínky pro realizaci přemostění dle ÚP Horní Planá  rozšíření nevyhovujících úseků silnice Želnava – Nová Pec – Zadní Zvonková

v bezprostřední návaznosti na ně  nové trasy pro pěší turistiku a cykloturistiku  nové sportovně – rekreační plochy na levém břehu Lipenské nádrže  zvýšení počtu hraničních prostupových míst

mobilních operátorů tak, aby bylo pokryto celé území NPŠ (s výjimkou I.zóny)  poznávací turistika zaměřená na ekologickou výchovu  rodinné penziony a další malokapacitní rekreační zařízení v zastavěném území popřípadě v bezprostřední návaznosti na ně  zvýšení počtu hraničních prostupových míst  sportovní areál Smrčina,  rozšíření nevyhovujících úseků silnice Želnava – Nová Pec – Zadní Zvonková

2.7.2 GENEREL REKREACE NA ŠUMAVĚ 50. Generel bude na základě vybraného scénáře koordinovat zejména požadavky do zadání pro ÚP. Jeho cílem je koordinace rozvoje zařízení, služeb a činností pro víkendovou a pobytovou rekreaci pro období zimní a letní na základě vybraného scénáře a podmínek pro využití jednotlivých ploch. Regulovaný rozvoj bude navržen do území: a. Specifické formy rekreace –především v zvláště chráněných územích přírody - omezený volný pohyb v chráněném území. Přípustné rekreační využití: pěší prohlídky s průvodcem s různým tematickým zaměřením, návštěvní centra se soustředěním informací, zooparky, botanické parky, přednášková centra apod.; funkce především poznávací. b. Měkká turistika – Přípustné rekreační využití: ubytovací kapacity pouze v rámci stávajících sídel a do 20 lůžek, lokální občerstvení se sociálním zařízením, turistické cesty bez průvodce, cykloturistika po vyznačených cyklisticky vybavených trasách, pohyb lidí po stezkách bezmotorový, sjezdovky do 120m délky bez propojeného systému vleků. Časové omezení vstupu do některých míst. Nepřípustné rekreační využití: kempinky a tábořiště, nové zpevněné komunikace všechny formy rekreace s použitím motoru.. c. Rozvoj turistického a cestovního ruchu v sídlech – koordinace zařízení, služeb a činností cestovního ruchu ve vymezených plochách s rozdílnými podmínkami využití (rozvojová území nadmístního významu, rozvojové osy v dotyku s velkoplošnou ochranou přírody, nadmístní rozvojové osy s turistickým využitím v dotyku s velkoplošnou ochranou přírody). Přípustné rekreační využití: cykloturistika, in–line, hiposport a vodní sporty, rodinné penziony a další malokapacitní zařízení pro turistiku v zastavěném území popřípadě v zastavitelných plochách

FA ČVUT PRAHA

STRANA 55

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


navazujících na zastavěné území, rozvoj krytých kulturních a sportovních zařízení v zastavěném území popřípadě v zastavitelných plochách navazujících na zastavěné území. d. Velkoplošná zvláště chráněná území přírody s dynamickým rozvojem turistiky a cestovního ruchu – koordinace zařízení, služeb a činností cestovního ruchu. Přípustné rekreační využití: nové trasy pro pěší turistiku, cykloturistiku a hipoturistiku, při dodržení režimu zvláště chráněných území přírody. Nepřípustné rekreační využití: všechny formy rekreace s použitím motoru. Obr. 8: Tlak na intenzivní sportovní využití NP Šumava narůstá (Zadov) (foto L. Jablonská, 2008)

FA ČVUT PRAHA

STRANA 56

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.21: Schéma podkladu pro generel rekreace ve scénáři HARMONIE

FA ČVUT PRAHA

STRANA 57

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.22: Schéma podkladu pro generel rekreace ve scénáři AKCE

FA ČVUT PRAHA

STRANA 58

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.23: Schéma podkladu pro generel rekreace ve scénáři PŘÍRODA

FA ČVUT PRAHA

STRANA 59

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart.24: Schéma podkladu pro generel rekreace ve scénáři KOMPROMIS

FA ČVUT PRAHA

STRANA 60

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


3 ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ SPECIFICKÉ OBLASTI ŠUMAVA A VYMEZENÍ DALŠÍCH SPECIFICKÝCH OBLASTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU 3.1 Upřesnění vymezení hranice specifické oblasti Šumava z hranic obcí s rozšířenou působností (ORP) na katastry, resp. na správní hranice obcí 51. Návrh ve všech alternativních scénářích respektuje vymezení specifické oblasti Šumava, jež bylo zároveň řešeným územím územní studie. Jedná se sice o výrazně heterogenní území z hlediska sociálního a ekonomického pilíře udržitelného rozvoje, nicméně sjednocujícím faktorem pro celé území je výrazně nadstandardní fyzické životní prostředí ve své krajinné složce. Proto považujeme za účelné dnešní hranici ponechat. Specifická oblast Šumava je tedy vymezena územím těchto obcí (tučně) s katastrálními územími (v závorkách): Boletice (Arnoštov u Českého Krumlova, Boletice, Jablonec u Českého Krumlova, Maňávka u Českého Krumlova, Ondřejov u Českého Krumlova, Polná u Českého Krumlova, Třebovice u Českého Krumlova, Uhlíkov u Českého Krumlova), Borová Lada (Borová Lada, Černá Lada, Knížecí Pláně, Nový Svět u Borových Lad, Paseka u Borových Lad, Svinná Lada, Šindlov, Zahrádky u Borových Lad), Buk (Buk pod Boubínem, Včelná pod Boubínem, Vyšovatka), Černá v Pošumaví (Černá v Pošumaví, Kyselov), Drslavice (Švihov u Lažišť), Frymburk (Frymburk), Horní Planá (Horní Planá, Pernek, Pestřice, Zadní Zvonková), Horní Vltavice (Březová Lada, Horní Vltavice, Polka, Račí, Slatina u Horní Vltavice, Žlíbky), Hořice na Šumavě (Cipín, Hořice na Šumavě, Mýto u Hořic na Šumavě, Skláře na Šumavě, Svíba, Šebanov, Žestov), Kratušín (Chlístov u Lažišť, Kratušín), Křišťanov (Křišťanov), Kubova Huť (Kubova Huť), Kvilda (Bučina u Kvildy, Kvilda), Lenora (Houžná, Lenora, Vlčí Jámy), Lipno nad Vltavou (Lipno nad Vltavou), Loučovice (Dvorečná, Kapličky, Loučovice, Mnichovice u Loučovic), Nicov (Milov, Nicov, Řetenice u Stach, Studenec u Stach), Nová Pec (Nová Pec, Pěkná), Nové Hutě (Nové Hutě), Přední Výtoň (Frydava, Jasánky, Pasečná, Přední Výtoň, Zadní Výtoň), Stachy (Jaroškov, Stachy, Úbislav), Stožec (České Žleby, Horní Cazov, Radvanovice, Stožec), Strážný (Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Hliniště, Horní Světlé Hory, Řasnice, Silnice, Stodůlky u Strážného, Strážný), Šumavské Hoštice (Kosmo, Šumavské Hoštice, Vojslavice u Žárovné), Vacov (Benešova Hora, Čábuze, Javorník u Stach, Lhota pod Rohanovem, Miřetice u Vacova, Mladíkov, Nespice, Přečín, Rohanov, Vacov, Vlkonice u Vacova, Žár u Čkyně), Vimperk (Arnoštka, Bořanovice u Vimperka, Boubská, Hrabice, Huťský Dvůr, Klášterec u Vimperka, Korkusova Huť, Křesanov, Lipka u Vimperka, Michlova Huť, Pravětín, Skláře u Vimperka, Solná Lhota, Veselka u Vimperka, Vimperk, Výškovice u Vimperka), Volary (Cudrovice, Horní Sněžná, Chlum u Volar, Krejčovice, Milešice, Mlynářovice u Volar, Volary), Vrbice (Vrbice u Vacova), Vyšší Brod (Bolechy, Dolní Drkolná, Herbertov, Hrudkov, Studánky u Vyššího Brodu, Svatomírov, Vyšší Brod), Záblatí (Albrechtovice, Hlásná Lhota, Horní Záblatí, Křišťanovice u Záblatí, Petrovice u Záblatí, Řepešín, Saladín, Záblatí u Prachatic, Zvěřenice), Zbytiny (Koryto, Skříněřov, Spálenec, Sviňovice, Zbytiny), Zdíkov (Branišov u Zdíkovce, Hodonín u Zdíkovce, Masákova Lhota, Putkov, Račov, Zdíkov, Zdíkovec, Žírec), Žárovná (Žárovná), Želnava (Želnava).

FA ČVUT PRAHA

STRANA 61

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


3.2 Vymezení oblasti Lipensko po hranicích katastrálních území, resp. po správních hranicích území jednotlivých obcí 52. Oblast Lipensko je v jednotlivých scénářích vymezena takto: Harmonie Černá v Pošumaví (Černá v Pošumaví, Kyselov), Frymburk (Frymburk), Horní Planá (Horní Planá, Pernek, Pestřice, Zadní Zvonková), Hořice na Šumavě (Cipín, Hořice na Šumavě, Mýto u Hořic na Šumavě, Skláře na Šumavě, Svíba, Šebanov, Žestov), Lipno nad Vltavou (Lipno nad Vltavou), Loučovice (Dvorečná, Kapličky, Loučovice, Mnichovice u Loučovic).

Akce Boletice (část), Černá v Pošumaví (Černá v Pošumaví, Kyselov), Frymburk (Frymburk), Horní Planá (Horní Planá, Pernek, Pestřice, Zadní Zvonková), Hořice na Šumavě (Cipín, Hořice na Šumavě, Mýto u Hořic na Šumavě, Skláře na Šumavě, Svíba, Šebanov, Žestov), Lipno nad Vltavou (Lipno nad Vltavou), Loučovice (Dvorečná, Kapličky, Loučovice, Mnichovice u Loučovic).

Příroda Černá v Pošumaví (Černá v Pošumaví, Kyselov), Frymburk (Frymburk), Hořice na Šumavě (Cipín, Hořice na Šumavě, Mýto u Hořic na Šumavě, Skláře na Šumavě, Svíba, Šebanov, Žestov), Lipno nad Vltavou (Lipno nad Vltavou), Loučovice (Dvorečná, Kapličky, Loučovice, Mnichovice u Loučovic).

Kompromis Boletice (část), Černá v Pošumaví (Černá v Pošumaví, Kyselov), Frymburk (Frymburk), Horní Planá (Horní Planá, Pernek, Pestřice, Zadní Zvonková), Hořice na Šumavě (Cipín, Hořice na Šumavě, Mýto u Hořic na Šumavě, Skláře na Šumavě, Svíba, Šebanov, Žestov), Lipno nad Vltavou (Lipno nad Vltavou), Loučovice (Dvorečná, Kapličky, Loučovice, Mnichovice u Loučovic).

3.3 Vymezení oblasti Boleticko hranicí vojenského újezdu s návrhem na vnitřní administrativní členění prostoru pro případ budoucího převodu území pod civilní správu 53. Oblast Vojenského újezdu Boletice je v jednotlivých scénářích začleněna do území s rozdílnými podmínkami využití: a. VÚ – plocha vojenského újezdu b. VÚO – plocha vojenského újezdu s funkcí ochrany přírody c. VÚF – plocha vojenského újezdu s dalšími funkcemi území d. VÚOP – plocha vojenského újezdu v omezeném prostoru. Ve scénáři AKCE a KOMPROMIS studie doporučuje část území vyjmout z vojenského režimu a přičlenit k obci Horní Planá. V případě přechodu celého vojenského újezdu pod civilní správu studie doporučuje území jako celek přeměnit na obec Boletice. Kart. 25: Vymezení části vojenského újezdu Boletice k vyčlenění ve scénáři AKCE

FA ČVUT PRAHA

STRANA 62

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Kart. 26: Vymezení oblasti Boleticko v jednotlivých scénářích

FA ČVUT PRAHA Obrázek 5: Návrh zonace VÚ Boletice

STRANA 63

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


4 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU VČETNĚ ZPŘESNĚNÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V PÚR ČR 2008 A V NÁVRHU ZÚR JIHOČESKÉHO KRAJE 4.1 Zpřesnění ploch a koridorů z PÚR ČR 2008 a z návrhu ZÚR Jihočeského kraje 54. Politika územního rozvoje 2008 vymezuje Šumavu jako specifickou oblast SOB1. Vymezení jihočeské části SOB1 bylo předmětem ZÚR Jihočeského kraje. Toto vymezení studie plně respektuje. 55. Z koridorů a ploch dopravní infrastruktury do území řešeného studií zasahuje koridor S3 pro kapacitní silnici v návaznosti na rychlostní silnici R4 Praha – Příbram – Nová Hospoda (- event. Strakonice). Z koridorů technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů do území řešeného studií zasahuje koridor P1 pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 vedoucí z obce Záboří (Vodňany na hranici s Rakouskem. Oba koridory studie respektuje v upřesnění vymezení podle návrhu ZÚR Jihočeského kraje. 56. Plochy a koridory vymezené v návrhu ZÚR Jihočeského kraje zpřesňují jednotlivé scénáře studie. Podmínky využití území jsou specifikovány v části 2.4. studie. Vedení koridorů je obsaženo v grafické části studie.

4.2 Zpřesnění ploch a koridorů z platných ÚPVÚC a ÚPD měst a obcí 57. Plochy a koridory převzaté z ÚPD byly zpřesněny zejména na základě seznamu projektů. Územní vymezení ploch a koridorů je zachyceno v grafické části studie diferencovaně pro každý jednotlivý scénář.

4.3 Zpřesnění řešení z projektů kraje 58. Plochy a koridory pro projekty kraje podle požadavků zadání (příloha č. 2 zadání studie) byly vymezeny na základě dostupné projektové dokumentace k těmto projektům podle podmínek obsažených v zadání studie. Projekty byly dále začleněny do etap, které vyjadřují priority a cílové charakteristiky každého scénáře (viz tabulka 8 XXXX). Územní vymezení ploch a koridorů je obsaženo v grafické části studie diferencovaně pro každý jednotlivý scénář.. Hodnocení projektů kraje je provedeno v tabulce č. 6.

4.4 Zpřesní řešení z územně plánovacích podkladů Pravý břeh Lipna a studií pro Boletice 59. Plochy a koridory vymezené územně plánovacími podklady Pravý břeh Lipna a studiemi pro Boletice byly zpřesněny na základě dostupné projektové dokumentace týkající se předmětných území. Jedná se o doplnění o projekty in–line dráhy na pravém břehu Lipna, rozšíření komunikace Nová Pec – Zadní Zvonková, lyžařské areály Smrčina a Špičák a příjezd k areálu Špičák včetně napojení na trať ŠED.

FA ČVUT PRAHA

STRANA 64

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Územní vymezení ploch a koridorů je obsaženo v grafické části studie diferencovaně pro každý jednotlivý scénář.

4.5 Zpřesnění dle řešení z generelu ÚSES Jihočeského kraje, ÚTP NR–R ÚSES, Krajské koncepce ochrany přírody a krajiny 60. Hranice generelu ÚSES Jihočeského kraje byly převzaty beze změny, stejně jako další podklady z oblasti ochrany přírody a krajiny.

4.6 Zpřesnění dle koncepčních materiálů Správy NP a CHKO Šumava (zonace, plány péče, apod.) 61. Podklady převzaté od Správy NP a CHKO Šumavy byly převzaty a v plošném rozsahu zakresleny beze změn do grafické části studie.

5 STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) 5.1 Požadavky a vazby pro stanovení pořadí změn 62. Rozvoj území je podmíněn řadou investic v oblasti dopravní a technické infrastruktury a vybavení pro sport a rekreaci stejně jako občanské vybavenosti. Studie vyhodnotila projekty nadmístního významu sledované krajem a projekty nadmístního významu připravované jednotlivými obcemi. Podle významu a dopadu pro naplnění cílů sledovaných jednotlivými scénáři byla určena v každém scénáři priorita pro jejich realizaci (viz část 1.3). 63. Požadavky na časovou koordinaci vyplývají z rozboru podmíněnosti či návaznosti těchto významných projektů:  vylepšení parametrů komunikace I/39 včetně obchvatů obcí,  vylepšení parametrů komunikace Želnava – Zvonková,  realizace lyžařského areálu Smrčina,  vylepšení parametrů komunikace I/4,  realizace lyžařského areálu Špičák včetně dopravního napojení, 2  realizace Šumavské elektrické dráhy (ŠED). Ostatní projekty je možné realizovat časově relativně nezávisle, resp. jejich koordinace nemusí probíhat na krajské úrovni.

2

Pozn. Soupis je proveden bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou projekty zařazeny do jednotlivých scénářů.

FA ČVUT PRAHA

STRANA 65

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


5.2 Přehled etapizace podle jednotlivých scénářů 5.2.1 SCÉNÁŘ HARMONIE Tabulka 11: Etapizace pro scénář Harmonie

Časová posloupnost

Označení části projektu 18 19 22 23 20 21 24 25 6

Projekt I/39 I/39 I/39 I/39 I/39 I/39 ZVON ZVON

Popis lokality obchvat Černá v Pošumaví obchvat H. Planá obchvat Volary obchvat Lenora silnice H. Planá - Ţelnava silnice Slunečná - Volary silnice Ţelnava - N. Pec silnice N. Pec - N. Chalupy

1

2

3

4

5

6

SMRČ silnice N. Pec- Klápa

7 17 2b 1b 2a 1

SMRČ I/4 ŠED ŠED ŠED

2a 2 32 4 5 1a 3

ŠED ŠPIČ ŠED ŠED ŠED ŠED

lanovka Klápa - Hraničník silnice H. Vltavice - Vimperk úsek Černá v Pošumaví - H. Planá úsek Lipno n/V tunel úsek Lipno n/V- Frymburk úsek Frymburk – Černá v Pošumaví lyţařský areál Špičák východ odbočka Špičák odbočka Smrčina úsek Lipno n/V- Rybník úsek Černá v Pošumaví - Hořice

alter.

alter.

Scénář HARMONIE vyžaduje prioritní vybudování či vylepšení komunikací sloužících místním obyvatelům a umožňujících zlepšení jejich životního prostředí. Nejprve je potřeba vybudovat silniční obchvaty sídel pro zlepšení podmínek života místních obyvatel, vzápětí vylepšit propojení jednotlivých středisek v území a pak zlepšit dostupnost obslužných center ležících mimo řešené území. Dále se vytvoří předpoklady pro zprovoznění nových lyžařských areálů, nejprve na Smrčině a pak na Špičáku (souběžně s výstavbou areálu). Výstavba Šumavských elektrických drah (ŠED) především napojuje Lipensko od Č. Krumlova, následně od Rybníka, přičemž záleží na tom, kdy bude dokončen IV. tranzitní železniční koridor Praha – Linec v úseku Č. Budějovice – H. Dvořiště - státní hranice: pokud by tento koridor byl dokončen dříve nežli se bude realizovat projekt ŠED, lze postupovat alternativně od Rybníka přes Lipno do Černé a Horní Plané a ponechat úsek Černá v Pošumaví – Hořice na Šumavě na pozdější etapu (v tabulce viz označení „alter.“).

FA ČVUT PRAHA

STRANA 66

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


5.2.2 SCÉNÁŘ AKCE Tabulka 128: Etapizace ve scénáři AKCE

Časová posloupnost Označení části projektu 18 19 22 23 3 2a 2b 20 21 17 1b 1a 5 24 25 6 9 4 32 33

Projekt I/39 I/39 I/39 I/39 ŠED ŠED ŠED I/39 I/39 I/4 ŠED ŠED ŠED ZVON ZVON SMRČ SMRČ ŠED ŠPIČ ŠPIČ

Popis lokality obchvat Černá v Pošumaví Obchvat H. Planá obchvat Volary obchvat Lenora úsek Černá v Pošumaví - Hořice úsek Lipno n/V – Černá v Pošumaví úsek Černá v Pošumaví - H. Planá silnice H. Planá - Ţelnava silnice Slunečná - Volary silnice H. Vltavice - Vimperk Lipno n/Vtunel úsek Lipno - Rybník odbočka Smrčina silnice Ţelnava - N. Pec – Z. Zvonková silnice N. Pec - N. Chalupy silnice N. Pec- N. Chalupy lanovky 3x a sjezdovky odbočka Špičák lyţařský areál Špičák východ lyţařský areál Špičák západ

1

2

3

4

5

Ve scénáři Akce má prioritu vyřešení kapacitní a kvalitní dopravy tak, aby se podpořil růst stávajících rozvíjejících se středisek v rozvojové ose a napojení tohoto prostoru na regionální centra České Budějovice a Linec. V prvním pořadí se budují silniční obchvaty a železniční (ŠED) napojení sídel v rozvojové ose tak, aby se zlepšila dostupnost a prostupnost v tomto prostoru. Tím se posílí jeho konkurenceschopnost a rozvojové předpoklady pro větší spektrum ekonomických aktivit (odstraní se jednostranná závislost na turistickém ruchu, posílí se i jeho obytná funkce jako předpoklad pro stabilizaci obslužných infrastruktur). Takto vzniklá kvalitní dopravní infrastruktura v další etapě podpoří budování velkých areálů zimních sportů Smrčina a Špičák, a ty naopak posílí ekonomickou návratnost předchozích dopravních investic včetně jejich napojení na ŠED.

Obr. 9: Scénář AKCE je vstřícný mj. k posílení rekreačních aktivit v zimním období (foto L. Jablonská, 2008)

FA ČVUT PRAHA

STRANA 67

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


5.2.3 SCÉNÁŘ PŘÍRODA Tabulka 14: Etapizace ve scénáři PŘÍRODA

Časová posloupnost Označení části projektu 18 19 22 23 3 2a 2b 1b 1a 20 21

Projekt I/39 I/39 I/39 I/39 ŠED ŠED ŠED ŠED ŠED I/39 I/39

Popis lokality obchvat Černá v Pošumaví obchvat H. Planá obchvat Volary obchvat Lenora úsek Černá v Pošumaví - Hořice úsek Lipno – Černá v Pošumaví úsek Černá v Pošumaví - H. Planá Lipno n/V tunel úsek Lipno n/V- Rybník silnice H. Planá - Ţelnava silnice Slunečná - Volary

1

2

3

Scénář Příroda počítá s postupným budováním či zkvalitňováním vybraných úseků dopravní infrastruktury, pokud nejsou v zásadní kolizi s ochranou přírody a jsou důležité pro zlepšení životního prostředí. Jedná se v prvním pořadí o obchvaty sídel. Elektrická dráha (ŠED) by měla být podporována jako páteřní dopravní prostředek pro obyvatele a návštěvníky s cílem dosáhnout co nejmenšího vlivu dopravy na životní prostředí v citlivém prostoru v dotyku se zvláště chráněnými územími. Teprve následně scénář počítá se zlepšením parametrů příjezdu silnicí I/39 směrem od Českého Krumlova a napojením ŠED na IV. tranzitní koridor. S vylepšením komunikace I/4 se nepočítá, protože by v důsledcích vedlo k nárůstu zatížení prostoru Šumavy průběžnou dopravou. Z týchž důvodů nejsou zařazeny ani projekty velkých lyžařských areálů včetně jejich napojení.

5.2.4 SCÉNÁŘ KOMPROMIS Tabulka 9: Etapizace ve scénáři KOMPROMIS

Časová posloupnost Označení části projektu 18 19 20 22 23 21 3 4 32 2b 33 1a 1b 2a 17

Projekt I/39 I/39 I/39 I/39 I/39 I/39 ŠED ŠED ŠPIČ ŠED ŠPIČ ŠED ŠED ŠED I/4

Popis lokality obchvat Černá v Pošumaví obchvat H. Planá silnice H. Planá - Ţelnava obchvat Volary obchvat Lenora silnice Slunečná - Volary úsek Černá v Pošumaví - Hořice úsek odbočka Špičák lyţařský areál Špičák východ úsek Černá v Pošumaví - H. Planá lyţařský areál Špičák západ úsek Lipno n/V - Rybník Lipno n/V tunel úsek Lipno n/V – Černá v Pošumaví silnice H. Vltavice - Vimperk

1

2

3

4

5

FA ČVUT PRAHA

6

STRANA 68

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Scénář Kompromis se zaměřuje především na zlepšení dopravní dostupnosti a prostupnosti v prostoru Lipenska a následně návazného prostoru Volarska. Dále se velké investice soustředí na dopravní napojení areálu Špičák výstavbou ŠED; areál Špičák se realizuje vždy ve stejné etapě jako jeho napojení na ŠED. Další úseky ŠED, které umožní napojení na IV. tranzitní železniční koridor Praha – Linec je třeba synchronizovat s realizací tohoto koridoru v úseku České Budějovice – státní hranice. Vylepšení parametrů silnice I/4 směrem na Vimperk je možné realizovat bez časových vazeb na zprovoznění Špičáku (bude obsluhován ŠED), proto pracovně předpokládáme realizaci projektu I/4 až koncem období sledovaného scénářem Kart. 27: Etapizace a synergie projektů

FA ČVUT PRAHA

STRANA 69

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


6 UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU 6.1 Upřesnění ve vazbě na provedený rozbor udržitelného rozvoje v analytické části studie 64. Pro realizaci koncepce ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot, tak jak byly identifikovány v analytické části studie v části 2.3 vymezuje podmínky pro využití území, které obsahují rovněž principy a zásady ochrany.

6.1.1 PODMÍNKY OCHRANY PŘÍRODY 65. Podmínky ochrany přírody jsou stanoveny diferenciovaně pro každé území s rozdílnými podmínkami využití jako součást tématického okruhu Ochrana přírody (viz část 2.3). Pro ochranu přírody ve vztahu na rekreaci a cestovní ruch v NP Šumava studie předkládá v části 2.7 podněty pro nový Plán péče NP Šumava. Obr. 10: Užovka hladká překvapená při průzkumu (Stožec) (foto L. Jablonská, 2008)

6.1.2 PODMÍNKY OCHRANY CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT 66. Pro ochranu civilizačních a kulturních hodnot pomocí nástrojů územního plánování studie stanovuje návrh požadavků, kriterií a podmínek pro vybrané územní a regulační plány obcí v části 2.5 a návrh požadavků, kriterií a podmínek pro výstavbu a povolování staveb v části 2.7. Jako metodickou pomůcku pro ochranu a podporu rozvoje stavebních a urbanistických hodnot sídel studie obsahuje Architektonickou rukověť a Urbanistickou rukověť.

FA ČVUT PRAHA

STRANA 70

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


67. V oblasti památkové ochrany studie doporučuje zvážit rozšíření památkové ochrany vedle stávajících vesnických památkových rezervací Dobrá, Stachy, Volary, vesnických památkových zón Pernek, Chalupy, Lažiště a připravovaných vesnických památkových zón či rezervací (Hodňov, Koryto, Kvilda – Hamerské domky, Lenora, Čábuze, Mlýny a Rohanov) o dalších šest nejhodnotnějších sídel: Vyšovatku, Vojslavice, Sudslavice, Pravětín, Výškovice a Branišov u Zdíkovce. Obr. 11: Ochrana „civilizačních hodnot“ inspiruje též soukromé vlastníky nemovitostí (Chalupy) (foto L. Jablonská, 2008)

6.2 Upřesnění ve vazbě na generel cestní sítě podle přesunových prostředků (tradiční způsoby přepravy, dále koně, kolečkové lyže, apod.) 68. Specifické požadavky na řešení cestní sítě pro území se zvýšenou ochranou přírody jsou obsaženy v části 2,3 pro jednotlivá území s rozdílnými podmínkami využití v tématickém okruhu Dopravní a technická infrastruktura.

Obr. 12: Projekt „Bílá stopa“ představuje šetrnou formu poznávání Šumavy (foto P. Klápště, 2007)

FA ČVUT PRAHA

STRANA 71

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


7 VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY 7.1 Vymezení krajinných typů a cílových charakteristik krajiny dle Evropské úmluvy O krajině č. 13/2005 Sb. mezinárodních smluv 69. Cílová charakteristika krajiny znamená přání a požadavky obyvatel týkajících se charakteristických rysů 3 krajiny, v níž žijí, formulované pro danou krajinu kompetentními veřejnými orgány. V projednávaném návrhu ZUR Jihočeského kraje z 03/09 již byly formulovány a vymezeny následující krajinné typy: krajina lesní, krajina lesopolní, krajina polní, krajina rybniční, krajina říční, krajina silně urbánního 4 prostředí měst. 70. Na území řešeném touto studií jsou vymezeny krajinné typy krajina lesní, lesopolní a říční, které jsou charakterizovány a byly pro ně vymezeny následující zásady pro využívání krajiny, které lze chápat jako cílové charakteristiky i pro řešené území územní studie Šumava: Tabulka 10: Typy krajiny, jejich charakteristiky podle krajinného typu a zásady pro využívání krajiny

Typ krajiny krajina lesní (relativně přírodní)

krajina lesopolní

Charakteristika krajinného typu

Zásady pro využívání krajiny

 rozmístění: krajinný celek Šumava, mimo řešené území se krajina lesní vyskytuje na části Českokrumlovska, v Novohradských horách, části Třeboňska, části Novobystřicka, části Javořicka, části Bechyňska, části Chýnovska  krajinný ráz: horský, vrchovinný a pahorkatinný reliéf, výrazné zastoupení lesních porostů (nad 70%), v pohraničí rozsáhlé souvislé plochy, malý podíl produkčního intenzivního zemědělství, menší sídla či rozptýlená zástavba s výraznou rekreační funkcí, v pohraničí zcela změněná původní sídelní struktura a zemědělská krajina ve prospěch přírodních prvků, krajina atraktivní pro zimní a letní rekreaci  přírodní hodnoty: přírodní či relativně přírodní lesy, potoční a říční nivy, mokřady, přírodě blízké louky  kulturní hodnoty: drobné sakrální stavby, hrady, zámky, zachovaná historická krajinná a sídelní struktura (kromě pohraničí)  estetické hodnoty: zdání původní a neporušené přírody, harmonická měřítka vegetačních prvků, různorodost, malebnost, funkčnost, výhledy, zelené krajinné obzory, harmonické vztahy mezi osídlením a terénní konfigurací

 zabránit růstu plochy jehličnatých stejnověkých monokultur a posilovat původní druhovou skladbu lesních porostů

 rozmístění: krajinný celek Českokrumlovsko a Vimpersko, mimo řešené území se krajina

 nepodporovat intenzivní formy

 nepodporovat intenzivní formy zemědělství a pastevectví  nedopustit v pohraničí úplné zmizení původní sídelní struktury v původních hmotách a architektuře a nedopustit vymazání posledních stop po kulturní zemědělské krajině  zamezit budování velkých a v krajině osamocených středisek pro rekreaci a cestovní ruch bez vazby na původní sídelní strukturu, rozptýlit tyto aktivity do více menších středisek a pokud možno rovnoměrně rozptýlených v krajině  posilovat stabilitu lesních porostů a obnovit původní kulturní zemědělskou krajinu pomocí extenzivních forem zemědělství a šetrným působením člověka  nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky

3

Evropská úmluva o krajině, 2000. Autor A+U design, s.r.o., zodpovědný projektant Ing. arch. Vladimír Fučík, hlavní projektant Ing. arch. Jiří Brůha, odborná spolupráce v oblasti ochrany přírody a krajiny Ing. Pavel Popela. 4

FA ČVUT PRAHA

STRANA 72

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


(krajina intermedi ární mezi krajinou lesní a polní)

lesopolní vyskytuje na Jistebnicku, Dačicku, Chýnovsku, Bechyňsku, části Novobystřicka  krajinný ráz: reliéf vrchovin a pahorkatin, zemědělská krajina je střídána s lesní krajinou (lesy na 30–70% plochy), výrazná struktura historické kulturní krajiny vhodné pro letní a zimní rekreaci  přírodní hodnoty: potoční a říční nivy, mokřady, lesní porosty se segmenty přírodě blízkých lesů, přírodě blízké louky  kulturní hodnoty: drobné sakrální stavby, hrady, zámky, zachovaná historická krajinná a sídelní struktura (kromě pohraničí)  estetické hodnoty: harmonie mezi prostorovým a funkčním uspořádáním krajinných prvků, sídel a zemědělských ploch, atraktivní výhledy, zelené horizonty

zemědělství v nevhodných polohách (zamokřená stanoviště, vodní zdroje, ochranné zóny chráněných území),  nezvyšovat plochy orné půdy na úkor trvale zatravněných ploch především v nevhodných polohách (podhorský výrobní typ, erozní svahy, potoční a říční nivy),  nelikvidovat vegetační prvky volné krajiny a udržet tak historicky prověřenou strukturu zemědělské krajiny,  nepovolovat necitlivé umístění a vzhled nové zástavby s ohledem na okolní krajinu,  citlivé hospodaření vzhledem ke stanovištním podmínkám, zachovat historicky prověřenou strukturu zemědělské krajiny,  nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky

krajina říční (krajina s vysokým podílem povrchový ch vod – řek a především přehradní ch nádrží)

 rozmístění: vodní dílo Lipno, mimo řešené území je krajina říční vymezena na Orlíku,

 nedopustit zhoršení kvality vody vlivem rekreace a nečištěných přítokových vod

 krajinný ráz: rozsáhlé vodní plochy obklopené lesními porosty v širokých údolích (Lipno) nebo se strmými svahy (skalnaté kaňony na Orlíku)

 nezastavovat území chaoticky a bez schválených územních plánů

 přírodní hodnoty: vodní biotopy, doprovodná vegetace, přírodě blízká rostlinná společenstva na prudkých skalnatých svazích, cenné živočišné biotopy na skalních masívech  kulturní hodnoty: hrady, zámky na březích či skalnatých ostrozích, zbytky původní sídelní struktury s přetrhanými vazbami na okolí, kvalitní a nerušící stavby a objekty pro rekreační využití krajiny

 nové zastavitelné plochy vymezovat vždy jen s ohledem na krajinný ráz, stanovovat únosné měřítko objektů, intenzitu zastavění a rozsah zastavitelných ploch stanovovat vždy s ohledem na funkční a ekologickou únosnost krajiny  zachovat vysokou ekologickou a estetickou hodnotu území, citlivě rozvíjet rekreační potenciál území

 estetické hodnoty: rozsáhlé klidné vodní hladiny, zrcadlení okolní krajiny, krajinná panoramata, hrady a zámky, mostní díla (Žďákovský most), relikty vorařských vesniček, přívozy

FA ČVUT PRAHA

STRANA 73

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Obr. 13: Přečínské Chalupy (foto L. Jablonská, 2008)

7.2 Vymezení cílových charakteristik krajiny pro jednotlivé scénáře na základě pokynů a ve spolupráci se Správou NP a CHKO Šumava 71. Jednotlivých scénářů, formulovaných v této studii, se týkají především níže komentované cílové charakteristiky a jejich kritéria. V případě naplňování vybraného scénáře by bylo nutné hledat oboustranně přijatelné kompromisní řešení. To by na jedné straně nemělo zásadněji ovlivnit dotčenou cílovou charakteristiku a na straně druhé by mělo umožnit ekonomicky reálné naplňování dohodnutého scénáře. Obr. 14: Šumavské podhůří v zimě (foto L. Jablonská, 2008)

FA ČVUT PRAHA

STRANA 74

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Tab. 17: Cílové charakteristiky krajiny – scénář AKCE Typ

Záměry scénáře

Související kritéria

Krajina lesní

V tomto scénáři jsou v kontaktu s krajinou lesní uvažovány záměry na rozšíření stávajících lyžařských areálů Smrčina (ve vazbě na Hochficht), Churáňov, Kubova Huť, Kramolín. Tyto záměry lze chápat jako posílení rovnoměrného rozptylu sjezdařských aktivit v krajině. K rovnoměrnějšímu rozložení lyžařských areálů v řešeném území by přispěla i výstavba nového lyžařského areálu na Špičáku. Jeho realizace by také mohla přispět ke snížení zimní dopravní zátěže směřující na Hochficht po silnici na Zvonkovou a dále snížit koncentraci zimních rekreantů na Lipensku.

 zamezit budování velkých a v krajině osamocených středisek pro rekreaci a cestovní ruch bez vazby na původní sídelní strukturu, rozptýlit tyto aktivity do více menších středisek a pokud možno rovnoměrně rozptýlených v krajině

Krajina lesopolní

V rozvojové ose dotýkající se velkoplošné ochrany přírody (Volary – Horní Planá – Vyšší Brod) se předpokládá další územní rozvoj sídel podle platné ÚPD a vytváření územních podmínek pro další rozvoj základního občanského vybavení v obcích. Při jeho uplatňování je nutné zohlednit související kritéria cílových charakteristik.

 nepovolovat necitlivé umístění a vzhled nové zástavby s ohledem na okolní krajinu

Rozvoj hospodářství v rozvojové ose s velkoplošnou ochranou (Volary – Horní Planá – Vyšší Brod) řešit s ohledem související kritéria cílových charakteristik.

 nezvyšovat plochy orné půdy na úkor trvale zatravněných ploch především v nevhodných polohách (podhorský výrobní typ, erozní svahy, potoční a říční nivy)

 nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky

 nepodporovat intenzivní formy zemědělství v nevhodných polohách (zamokřená stanoviště, vodní zdroje, ochranné zóny chráněných území) Krajina říční

Vzhledem k umístění rozvojových os a oblastí do okolí Lipenské přehrady se tohoto území týkají všechny požadavky pro využívání typu krajiny říční. Případný rozvoj je potřeba řešit tak, aby se nedostal do konfliktu se souvisejícími kritérii.

 nedopustit zhoršení kvality vody vlivem rekreace a nečištěných přítokových vod  nezastavovat území chaoticky a bez schválených územních plánů  nové zastavitelné plochy vymezovat vždy jen s ohledem na krajinný ráz, stanovovat únosné měřítko objektů, intenzitu zastavění a rozsah zastavitelných ploch stanovovat vždy s ohledem na funkční a ekologickou únosnost krajiny  zachovat vysokou ekologickou a estetickou hodnotu území, citlivě rozvíjet rekreační potenciál území

FA ČVUT PRAHA

STRANA 75

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Tab. 18: Cílové charakteristiky krajiny – scénář PŘÍRODA Typ

Záměry scénáře


Krajina lesní

V tomto scénáři jsou v kontaktu s krajinou lesní uvažovány projekty lyžařských areálů Churáňov, Kubova Huť a Kramolín. Tyto záměry lze chápat jako posílení rovnoměrného rozptylu sjezdařských aktivit v krajině


Krajina lesopolní

V daném scénáři spadají nadmístní rozvojové oblasti Prachaticko a Vimpersko do krajiny lesopolní. Týkají se jich kritéria vztahující se na osídlení a rozvoj sídel. Pro rozvoj osídlení v této oblasti jsou stanoveny následující podmínky pro možnost dalšího územního rozvoje sídel podle platné ÚPD, vytvoření územních podmínek pro rozvoj základního občanského vybavení v obcích a pro vytvoření územních podmínek pro rozvoj služeb a zařízení cestovního ruchu a turismu zejména ve vyšších centrech.

 nepovolovat necitlivé umístění a vzhled nové zástavby s ohledem na okolní krajinu,  nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky

Případný rozvoj osídlení je potřeba řešit s ohledem na související kritéria cílové charakteristiky. Krajina říční


 nedopustit zhoršení kvality vody vlivem rekreace a nečištěných přítokových vod  nezastavovat území chaoticky a bez schválených územních plánů  nové zastavitelné plochy vymezovat vždy jen s ohledem na krajinný ráz, stanovovat únosné měřítko objektů, intenzitu zastavění a rozsah zastavitelných ploch stanovovat vždy s ohledem na funkční a ekologickou únosnost krajiny zachovat vysokou ekologickou a estetickou hodnotu území, citlivě rozvíjet rekreační potenciál území

Tab. 19: Cílové charakteristiky krajiny – scénář KOMPROMIS Typ

Záměry scénáře


Krajina lesní

V tomto scénáři jsou v kontaktu s krajinou lesní uvažovány projekty na rozšíření lyžařských areálů Churáňov, Kubova Huť a Kramolín. Tyto záměry lze chápat jako posílení rovnoměrného rozptylu sjezdařských aktivit v krajině. K rovnoměrnějšímu rozložení lyžařských areálů v řešeném území by přispěla i výstavba nového LA na Špičáku. Jeho realizace by také mohla přispět ke snížení zimní dopravní zátěže směřující na Hochficht po silnici na Zadní Zvonkovou a


FA ČVUT PRAHA

STRANA 76

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


dále snížit koncentraci zimních rekreantů na Lipensku. Daného scénáře se týká především rozvojová oblast nadmístního významu (Lenora – Vimperk). Pro rozvoj osídlení v této oblasti jsou stanoveny následující podmínky možnost dalšího územního rozvoje sídel podle platné ÚPD, vytvoření územních podmínek pro rozvoj základního občanského vybavení v obcích a vytvoření územních podmínek pro rozvoj služeb a zařízení cestovního ruchu a turismu zejména ve vyšších centrech. Případný rozvoj osídlení je potřeba řešit s ohledem na související kritéria cílové charakteristiky. Krajina lesopolní

Krajina říční

 nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky

Krajiny lesopolní se v tomto scénáři dotýká nadmístní rozvojová oblast Vimpersko. Pro rozvoj osídlení v této oblasti jsou stanoveny následující podmínky: možnost dalšího územního rozvoje sídel podle platné ÚPD, vytvoření územních podmínek pro rozvoj základního občanského vybavení v obcích, vytvoření územních podmínek pro rozvoj služeb a zařízení cestovního ruchu a turismu zejména ve vyšších centrech. Případný rozvoj osídlení je potřeba řešit s ohledem na související kritéria cílové charakteristiky.

 nepovolovat necitlivé umístění a vzhled nové zástavby s ohledem na okolní krajinu,


 nedopustit zhoršení kvality vody vlivem rekreace a nečištěných přítokových vod

 nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky;

 nezastavovat území chaoticky a bez schválených územních plánů,  nové zastavitelné plochy vymezovat vždy jen s ohledem na krajinný ráz, stanovovat únosné měřítko objektů, intenzitu zastavění a rozsah zastavitelných ploch stanovovat vždy s ohledem na funkční a ekologickou únosnost krajiny,  zachovat vysokou ekologickou a estetickou hodnotu území, citlivě rozvíjet rekreační potenciál území.

FA ČVUT PRAHA

STRANA 77

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Tab. 20: Cílové charakteristiky krajiny – scénář HARMONIE Typ

Záměry scénáře


Krajina lesní

V tomto scénáři jsou v kontaktu s krajinou lesní uvažovány projekty lyžařských areálů Churáňov, Kubova Huť, Kramolín. Tyto záměry lze chápat jako posílení rovnoměrného rozptylu sjezdařských aktivit v krajině. K rovnoměrnějšímu rozložení lyžařských areálů v řešeném území by přispěla i výstavba nového lyžařského areálu na Špičáku. Jeho realizace by také mohla přispět ke snížení zimní dopravní zátěže směřující na Hochficht po silnice na Zvonkovou. a dále snížit koncentraci zimních rekreantů na Lipensku.



zamezit budování velkých a v krajině osamocených středisek pro rekreaci a cestovní ruch bez vazby na původní sídelní strukturu, rozptýlit tyto aktivity do více menších středisek a pokud možno rovnoměrně rozptýlených v krajině

Krajiny lesní se v tomto scénáři týká rozvojové území nadmístního významu, především osa Kubova Huť – Vimperk. Pro rozvoj osídlení v této ose jsou stanoveny následující podmínky: možnost dalšího územního rozvoje sídel podle platné ÚPD, vytvoření územních podmínek pro rozvoj základního občanského vybavení v obcích, vytvoření územních podmínek pro rozvoj služeb a zařízení cestovního ruchu a turismu zejména ve vyšších centrech. Případný rozvoj osídlení je potřeba řešit s ohledem na související kritéria cílové charakteristiky



nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky

Krajiny lesopolní se v tomto scénáři dotýkají rozvojová území nadmístního významu – Vimpersko a Prachaticko (Volary RUN s velkoplošnou ochranou a turistikou). Pro rozvoj osídlení v této oblasti jsou stanoveny následující podmínky: možnost dalšího územního rozvoje sídel podle platné ÚPD, vytvoření územních podmínek pro rozvoj základního občanského vybavení v obcích, vytvoření územních podmínek pro rozvoj služeb a zařízení cestovního ruchu a turismu zejména ve vyšších centrech.



nepovolovat necitlivé umístění a vzhled nové zástavby s ohledem na okolní krajinu,



nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky;



nedopustit zhoršení kvality vody vlivem rekreace a nečištěných přítokových vod



nezastavovat území chaoticky a bez schválených územních plánů,



nové zastavitelné plochy vymezovat vždy jen s ohledem na krajinný ráz, stanovovat únosné měřítko objektů, intenzitu zastavění a rozsah zastavitelných ploch stanovovat vždy s ohledem na funkční a ekologickou únosnost krajiny,



zachovat vysokou ekologickou a estetickou hodnotu území, citlivě rozvíjet rekreační potenciál území.

Krajina lesopolní

Případný rozvoj osídlení je potřeba řešit s ohledem na související kritéria cílové charakteristiky.

Krajina říční


FA ČVUT PRAHA

STRANA 78

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


8 VÝČET VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ 8.1 Veřejně prospěšné stavby 72. Vymezení veřejně prospěšných staveb je diferencované pro jednotlivé scénáře. Podle ustanovení § 170 stavebního zákona lze poté, kdy jiné, nekonfliktní, cesty k získání potřebných práv k pozemku selhaly, vyvlastnit plochy v nezbytném rozsahu pro veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, stavby k zajištění obrany a bezpečnosti státu a k asanaci (ozdravění území). Tabulka 21: Veřejně prospěšné stavby krajských projektů s možností vyvlastnění

název projektu železnice Rybník – napojení na ŠED Šumavské elektrické dráhy

Lyžařský areál Smrčina

DI a TI spojená s rozšířením lyžařského areálu Kramolín

číslo 1b 2a 3 4 5 6 7 9 12 13 14

zlepšení I/4 Praha – Strážný zlepšení I/39 Český Krumlov – Volary (až k silnici I/4)

rekonstrukce (rozšíření) silnice Želnava – Nová Pec – Zadní Zvonková přemostění Lipna Vojenský újezd Boletice

17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 31

konkretizace / varianta projektu + napojení Lipno, stávající železniční stanice – Lipno, nad hrází ŠED Lipno –Frymburk, Frymburk Černá v Pošumaví + ŠED Černá v Pošumaví – Hořice + odbočka ŠED na Špičák + odbočka ŠED na Smrčinu silnice Nová Pec – Klápa + parkoviště na Klápě + lanovka Klápa – Hraničník + lanovka Klápa – Smrčina jen další vlek nad Lipnem – cesta k němu, el. vedení, apod. + propojení Frymburk – Lipno nad Vltavou (související DI a TI) + maximální návrh areálu (související dopravní a technická infrastruktura, např. komunikace, vodovody, zásobníky vody, apod.) zlepšení parametrů Horní Vltavice – Vimperk (včetně tunelu) obchvat Černá v Pošumaví obchvat Horní Planá úsek Horní Planá – Želnava – Slunečná úsek Slunečná – Volary obchvat Volary obchvat Lenora úsek Želnava – Nová Pec (přeložka) + úsek Nová Pec – Nové Chalupy + úsek Nové Chalupy – Bližší Lhota + úsek Bližší Lhota – Zadní Zvonková most Horní Planá – Bližší Lhota asanace (ozdravění) úseku předávaného pod civilní správu

HAR +

AKC +

PRI +

KOM +

+

+

+

+

+ + + +

+ + + +

– – – –

+ + – –

+ – +

+ + +

– – +

– – +

+

+

+

+

–

+

–

+

+

+

–

+

+ + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + – +

+ + + + + + + + + + – +

HAR +

AKC +

PRI –

KOM +

Tabulka 2211: Veřejně prospěšné stavby ostatních projektů s možností vyvlastněn

Název projektu Plynovod Horní Planá – Volary

FA ČVUT PRAHA

STRANA 79

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Název projektu Plynovod Horní Vltavice – Vimperk Plynovod Kájov – Horní Planá (přípojka Hořice a Černou v Pošumaví) Plynovod Lenora – Strážný (s přípojkou pro Horní Vltavici) Plynovod Prachatice – Záblatí Propojení VVTL plynovodů RWE v ČR a WAG v Rakousku Plynovod Stachy – Vimperk Plynovod Stachy – hranice řeš. území Plynovod Stážný (sídlo) – státní hranice Plynovod Čestice – Stachy Propojovací vedení 110kV Strakonice – Vimperk Přívodní vedení 110kV Těšovice – Volary Přívodní vedení 110kV Větřní – Horní Planá Transformovna s rozvodnou 110/22 kV Horní Planá Transformovna s rozvodnou 110/22 kV Volary Silnice II/160 nebo II/161 u Vyššího Brodu Silnice I/4 v úseku Zlešička – Bohumilice – Vimperk Silnice I/4 Čkyně Silnice I/4 Libínské sedlo – Volary dráha Nové Údolí – státní hranice napojení LA Špičák od západu (od Horní Plané a Polečnice) homogenizace silnice II/163 v úseku Černá v Pošumaví – Frymburk (mimo plochy stávajícího tělesa silnice) Plynovod Lipno nad Vltavou – Frymburk Skládka TKO Vimperk – stav a rozšíření

HAR + + + + + + + + + + – + + – + + + + + + +

AKC + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

PRI + + – + + + + – + + – + + – – + + – – + +

KOM + + + + + + + + + + – + + – + + + + + + +

+ +

+ +

+ +

+ +

8.2 Veřejně prospěšná opatření 73. Veřejně prospěšná opatření zahrnují plochy pro nadregionální a regionální ÚSES zejména v území s prioritou ochrany přírody a plochy pro lokální ÚSES Stožec. Možnost vyvlastnění pro tato veřejně prospěšná opatření, respektive vhodnost a reálnost jejich aplikace v praxi, je nutno hodnotit v kontextu konkrétních podmínek a priorit v území. Bylo by vhodné, aby restrikce ve využití území zajišťující maximální ochranu jeho přírodních hodnot byly uplatňovány na „státním“, nikoliv soukromém nebo obecním majetku. Při ponechání pozemků soukromým vlastníkům jsou restrikční opatření na plochách ÚSES bez příslušných kompenzací pro vlastníky pozemků naopak poněkud problematická ve vztahu k ochraně soukromého vlastnictví. Za vhodné lze považovat získání předmětných ploch do veřejného vlastnictví zejména z hlediska ochrany přírody. Celoplošnému přechodu těchto ploch brání zejména nevyjasněnost zdroje potřebných značných finančních prostředků na výkupy ploch biokoridorů a biocenter.

8.3 Stavby a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu 74. Stavby a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu nadmístního významu nad rámec stávajících ploch studie nenavrhuje.

8.4 Asanace (ozdravění) území 75. V řešeném území se navrhují asanační práce na území vojenského újezdu Boletice v rozsahu předpokládaného vyčlenění pod civilní správu v rámci scénářů AKCE a KOMPROMIS, resp. v těch částech vojenského újezdu, které by využívány i k veřejně přístupným „nevojenským“ aktivitám v rámci rozvoje cestovního ruchu ve všech scénářích.

FA ČVUT PRAHA

STRANA 80

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


9 VÝČET VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ S MOŽNOSTÍ PŘEDKUPNÍHO PRÁVA 76. Studie podle jednotlivých scénářů vymezuje záměry pro veřejně prospěšné stavby nadmístního významu nebo veřejně prospěšná opatření nadmístního významu, kdy na plochy nezbytně potřebné pro jejich realizaci by kraj či obce mohly uplatňovat předkupní právo. Veřejně prospěšnou stavbou, pro niž lze uplatnit podle § 101 stavebního zákona předkupní právo je „stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci“ -§2 odstavec (1) l) stavebního zákona). Územní studie tedy nesplňuje základní předpoklad pro uplatnění předkupního práva.. Tabulka 12: Veřejně prospěšné stavby ostatních projektů pouze s možností uplatnění předkupního práva

Název projektu Zoopark Vimperk Lázně Svaté Markéty

Naučná stezka rašeliniště Soumarský most – případně jednotlivé objekty Stožec – rozšíření areálu České Žleby Stožec – muzeum Zlatá Stezka Vimperk – krytý bazén

účel stavby, pro který lze uplatnit předkupní právo občanské vybavení pro vzdělávání a výchovu pokud záměr bude plnit funkci veřejné infrastruktury, občanského vybavení, veřejné zdravotní služby občanské vybavení pro vzdělávání a výchovu pokud záměr bude plnit funkci veřejné infrastruktury občanské vybavení – kultura občanské vybavení

77. Studie neřeší vzhledem ke své podrobnosti skutečné vlastnické vztahy a poměry na jednotlivých plochách. Proto i tam, kde je známo, že objekt je ve vlastnictví toho, kdo chce záměr realizovat (typicky zámek ve Vimperku), v tabulce je obecně připuštěna možnost, že by kraj či obec mohly uplatnit předkupní právo, ačkoliv v praxi to v těchto případech nepřipadá v úvahu. Jako vhodná alternativa opatřování pozemků pro veřejně prospěšné stavby připadá v úvahu partnerství veřejných a soukromých subjektů na jednotlivých projektech. 78. V řešeném území nevymezujme žádné plochy, ve kterých by kraj či obce měly uplatňovat předkupní právo pro veřejně prospěšná opatření nadmístního významu.

10 STANOVENÍ POŽADAVKŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ 79. Akutní potřeba územních plánů je především v obcích, které je nemají a dále v obcích ve kterých stávající územní plány neřeší nezastavěné území. Absence údajů o zastavitelných územích ztěžuje

FA ČVUT PRAHA

STRANA 81

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


nadřízeným orgánům územního plánování regulaci podmínek pro rozvoj území. Obce bez územních plánů: Buk, Drslavice, Nicov, Šumavské Hoštice a Vojenský újezd Boletice. Jak vyplývá z požadavků nového stavebního zákona 183/2006 Sb., jeho novely z roku 2009 a vyhlášky 500/2008 Sb., pozbývá dle § 187, odst (1) územně plánovací dokumentace schválená přede dnem 1.7. 1992 platnost dne 31. 12. 2011, resp. dle § 188, odst (1) musí obce, jejichž územní plány byly schváleny před 1.1. 2007, do 31. 12. 2015 tyto plány upravit, projednat a vydat podle tohoto zákona. Kart. 28: Obce s akutní potřebou pořízení nového územního plánu

FA ČVUT PRAHA

STRANA 82

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


11 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BY MĚLY BÝT POŘÍZENY ÚZEMNÍ STUDIE 80. Studie doporučuje, aby krajský úřad v součinnosti s dotčenými obcemi pořídil územní studie na řešení ploch územní rezerv pro: a.

sportovně-rekreační areál Špičák v rozsahu podle zvolené scénářové varianty,

b.

koridor pro vedení trati ŠED Nová Pec – Klápa (napojení areálu Smrčina na dráhu v Nové Peci,

c.

koridor pro vedení trati ŠED Otice – Polečnice, resp. Otice – Olšov (napojení areálu Špičák na dráhu).

Obr. 15: Plešné jezero uprostřed bezzásahové zóny (foto Milan Váchal)

FA ČVUT PRAHA

STRANA 83

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


12 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ PRO POŘÍZENÍ REGULAČNÍCH PLÁNŮ 81. Seznam měst a obcí, kde je potřeba nového regulačního plánu: a.

propojení Klápa – Hraničník,

b.

u obcí, kde lze předpokládat rozvoj rekreačních aktivit, zejména Lipno, Nová Pec,

c.

v sídlech typu A.I, ve kterých je mimořádně hodnotná urbanistická či architektonická struktura: Drslavice (Chválov, Švihov), Frymburk (Posudov, Vřesná), Horní Planá (Baštýřské Chalupy, Bližší Lhota, Olšina), Hořice na Šumavě (U Pašijí), Kvilda (Františkov, Hamerské domky, Vilémov), Kratušín (Kratušín), Křišťanov (Křišťanov), Loučovice (Nové Domky, Přední Loučovice), Přední Výtoň (Předmostí, U Stoiberů), Stachy (Jaroškov, Jáchymov, Jirkalov, Chalupy, Krousov, Kundratec, Lesní Chalupy, Michalov, Říhov, Starý Churáňov, Šebestov, Úbislav, Vyšehrad), Šumavské Hoštice (Nedvídkov, Škarez, Vojslavice), Vacov (Bošice, Čábuze, Čábuzské Chalupy, Lhota nad Rohanovem, Peckov, Přečínské Chalupy, Ptákova Lhota, Tejmlov, Vítovce), Vimperk (Bořanovice, Hrabice, Obora, Sudslavice, Vnarovy, Výškovice, Wenzelhäusler), Volary (Chlum, Soumarský most), Vyšší Brod (Kienmühler), Záblatí (Albrechtovice), Zdíkov (Albrecht, Albrechtovec, Branišov, Hodonín, Kudlata, Lesní Chalupy, Masákova Lhota, Na Lizu, Putkov, Račov, Unterhof, Zdíkovec, Žírec), Žárovná (Žárovná).

FA ČVUT PRAHA

STRANA 84

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


13 ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍ STUDIE A POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI. 82. Textová část územní studie obsahuje 88 stran textu, urbanistická rukověť 44 stran textu (formátu A3) a 54 listů (formát A3), architektonická rukověť 30 stran (formát A3) a odůvodnění 50 stran textu. Grafická část obsahuje:   

Výkres uspořádání území ( 1 : 25 000) pro scénář HARMONIE, scénář AKCE, scénář PŘÍRODA a scénář KOMPROMIS Výkres oblastí se shodným krajinným typem a oblastí shodných sídelních forem ( 1 : 100 000) Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření (1 : 100 000)

Součástí urbanistické rukověti je výše zmíněných 54 výkresových listů formátu A3.

Samostatné výkresy v M 1 : 200 000:    

Architektonická hodnota sídel, Vizuální uplatnění sídel v krajině Zachovalost historické sídelní formy Hodnocení novodobé zástavby

FA ČVUT PRAHA

STRANA 85

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


PŘÍLOHY: ARCHITEKTONICKÁ RUKOVĚŤ 83. Architektonická rukověť tvoří přílohu této studie jako samostatný dokument. Obsahuje příklady vhodných architektonických řešení při navrhování stavebních úprav, dostaveb stávajících objektů a novostaveb zohledňující regionální odlišnosti lidového stavitelství. Může sloužit jako metodická pomůcka pro správní orgány spolupůsobící ve stavebním řízení dle zákona 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu a v řízení o vlivu staveb a využití území na krajinný ráz podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

URBANISTICKÁ RUKOVĚŤ 84. Urbanistická rukověť tvoří přílohu této studie jako samostatný dokument. Obsahuje příklady vhodných koncepčních řešení pro záměry sídelního rozvoje v území jako podklad pro obecní samosprávy při pořizování studií, územních plánů a regulačních plánů. Rukověť má obecné části s popisem urbanistických kritérií a obecných požadavků nebo principů rozvoje nebo zástavby, vycházející ze začlenění obcí do struktury osídlení, rozvojových os, urbanistických nebo architektonických typů. Dále obsahuje tzv. Listy, vytvořené pro každou obec (34 obcí) nebo sídlo se zvláštními znaky. Listy se odkazují na obecnou část a slouží k rychlé orientaci v rukověti.

FA ČVUT PRAHA

STRANA 86

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Soupis použitých zkratek

A – B Landbridge

Adriatic-Baltic Landbridge

AOT 40

Expoziční index pro ozón

AGC

Mezinárodní dohoda o hlavních železničních magistrálách

AGTC

Mezinárodní dohoda o nejdůleţitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy

BD

bytové domy

BR

Biosférická rezervace

BSK

biochemická spotřeba kyslíku (pětidenní)

BPEJ

Bonitované půdně ekologické jednotky

CR

cestovní ruch

CCHU

Kód měřící lokality Churáňov

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

čhp

číslo hydrologického povodí

ČOV

čistička odpadních vod

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

ČÚZK

Český úřad zeměměřičský a katastrální

D

dálnice

DP

Dobývací prostor

EECONET

European Ecological Network

EIA

Environmental Impact Assessment (studie vlivu staveb na životní prostředí)

EO

ekvivalentní obyvatelé

ESPON

Monitorovací síť pro evropské územní plánování

EuroVelo

síť cyklistických stezek, kterou organizuje Evropská cyklistická federace

FKOLI

termotolerantní koliformní bakterie

GEPARDI

Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury

HS

hospodářský soubor

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHLU

Chráněné ložiskové území

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

CHSKCr

chemická spotřeba kyslíku (stanovení dichromanem draselným)

CHSKMn

chemická spotřeba kyslíku (stanovení manganistanem)

FA ČVUT PRAHA

STRANA 87

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


ICT

Počítače a informační technologie

INTERREG IIIB

iniciativy EU pro Středoevropské, Jadranské, Podunajské a Jihovýchodní evropské území.

KES

koeficient ekologické stability

KRNAP

Krkonošský národní park

k.ú.

katastrální území

KÚ

Krajský úřad

LFA

(Less Favoured Areas) méně příznivé oblasti pro zemědělské hospodaření

LHO

lesní hospodářská osnova

LHP

lesní hospodářský plán

LT

lesní typ

LVS

lesní vegatační stupeň

MD

Ministerstvo dopravy

MCHÚP

maloplošné chráněné území přírody

MV ČR

Ministerstvo vnitra ČR

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NATURA 2000

soustava chráněných území evropského významu

NN

nízké napětí

NP

národní park

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

NR (např. biocentrum, biokoridor)

nadregionální

NV

nařízení vlády

op

ochranné pásmo

OPRL

oblastní plán rozvoje lesa

ORP

obce s rozšířenou působností

OV

občanské vybavení

OZKO

oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

PLO

přírodní lesní oblasti

POPD

Plán otvírky, přípravy a dobývání

PP

přírodní památka

PR

přírodní rezervace

PUPFL

pozemky určené k plnění funkce lesa

R4

Rychlostní komunikace

R (např. biokoridor, biocentrum, ÚSES)

regionální

REPUS

Regional Polycentric Urban System

FA ČVUT PRAHA

STRANA 88

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


REZZO

registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší

RD

rodinné domy

RRAS

Regionální rozvojová agentura Šumava

RU

řešené území

SEA

Strategical Impact Assessment

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

SLT

soubor lesních typů

SWOT

typ analýzy (z angličtiny S=strengths =silné stránky; W=weaknesses =slabé stránky; O=opportunities =příležitosti; T=threats =hrozby

ŠED

Šumavská elektrická dráha Trans-European Network for Transport Program

TEN-T

Program transevropské dopravní sítě

TER

Trans-European Railway

TKO

Tuhý komunální odpad

TTP

trvalý travní porost

TŽK

Tranzitní železniční koridor

ÚHDP

úhrnné hodnoty druhů pozemků

ÚHUL

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

ÚAP ORP

územně analytické podklady obce s rozšířenou působností

UL

ultra light

UNESCO

Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚP

územní plán

ÚSES

územní systém ekologické stability

ÚÚP

Úřad územního plánování

VPCHÚ

velkoplošná chráněná území

VÚC

velký územní celek

VN

Vysoké napětí

VVN

Velmi vysoké napětí

WAP

Wireless Application Protocol

ZABAGED

Základní báze geografických dat

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZPF

zemědělský půdní fond

ZSJ

základní sídelní jednotky

ZUR

Zásady územního rozvoje

Pozn. Tento soupis je společný pro analytickou i návrhovou část územní studie

FA ČVUT PRAHA

STRANA 89

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Seznam kartogramů, obrázků a tabulek Kartogramy Kart.1: Kart. 2: Kart. 3: Kart. 4: Kart. 5: Kart.6: Kart. 7: Kart. 8: Kart. 9: Kart. 10: Kart. 11: Kart. 12: Kart. 13: Kart. 14: Kart. 15 : Kart. 16: Kart. 17: Kart. 18: Kart. 19: Kart. 20: Kart. 21: Kart. 22: Kart. 23: Kart. 24: Kart. 25: Kart. 26: Kart. 27: Kart. 28:

Princip scénáře HARMONIE Princip scénáře AKCE Princip scénáře PŘÍRODA Princip scénáře KOMPROMIS Nadmístní rozvojové oblasti ve scénáři HARMONIE Nadmístní rozvojové oblasti ve scénáři AKCE Nadmístní rozvojové oblasti ve scénáři PŘÍRODA Nadmístní rozvojové oblasti ve scénáři KOMPROMIS Nadmístní rozvojové osy ve scénáři HARMONIE Nadmístní rozvojové osy ve scénáři AKCE Nadmístní rozvojové osy ve scénáři PŘÍRODA Nadmístní rozvojové osy ve scénáři KOMPROMIS Oblast s prioritou ţivotního prostředí ve scénáři HARMONIE Oblast s prioritou ţivotního prostředí ve scénáři AKCE Oblast s prioritou ţivotního prostředí ve scénáři PŘÍRODA Oblast s prioritou ţivotního prostředí ve scénáři KOMPROMIS Rozvojová oblast ve scénáři HARMONIE Rozvojová oblast ve scénáři AKCE Rozvojová oblast ve scénáři PŘÍRODA Rozvojová oblast ve scénáři KOMPROMIS Schéma podkladu pro generel rekreace ve scénáři HARMONIE Schéma podkladu pro generel rekreace ve scénáři AKCE Schéma podkladu pro generel rekreace ve scénáři PŘÍRODA Schéma podkladu pro generel rekreace ve scénáři KOMPROMIS Vymezení části VÚ Boletice k vyčlenění ve scénáři AKCE Vymezení oblasti Boleticko v jednotlivých scénářích Etapizace a synergie projektů Obce s akutní potřebou pořízení nového územního plánu

16 17 18 19 32 331 34 35 36 37 38 39 44 45 46 47 48 49 50 51 58 59: 60 61 63 64 69 80

Tabulky Tabulka 13: Charakteristiky scénářů Tabulka 2: Cílová kategorizace sídel podle návrhových rozvojových scénářů Tabulka 3: Principy pro rozvoj center Tabulka 14: Typy území s rozdílnými podmínkami vyuţití Tabulka 5 Cíle projektů veřejné infrastruktury a nástroje k jejich dosaţení Tabulka 6: Hodnocení projektů kraje v jednotlivých scénářích Tabulka 7: Hodnocení ostatních projektů ve scénářích Tabulka 8: Podmínky pro územní plány, regulační plány a územní rozhodnutí Tabulka 9: Vybrané cíle stávajícího plánu péče Tabulka 10: Doporučené vybrané cíle do nového plánu péče Tabulka 11: Záměry dotýkající se zvláště chráněných území dle scénáře Tabulka 12: Etapizace pro scénář HARMONIE Tabulka 13: Etapizace ve scénáři AKCE Tabulka 14: Etapizace ve scénáři PŘÍRODA

FA ČVUT PRAHA

15 21 22 23 25 25 26 52 54 56 57 66 67 68

STRANA 90

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


Tabulka 15: Etapizace ve scénáři KOMPROMIS 68 Tabulka 16: Typy krajiny, jejich charakteristiky podle krajinného typu a zásady pro vyuţívání krajiny 71 Tabulka 17: Cílové charakteristicky krajiny – scénář AKCE 73 Tabulka 18: Cílové charakteristicky krajiny – scénář PŘÍRODA 73 Tabulka 19: Cílové charakteristicky krajiny – scénář KOMPROMIS 73 Tabulka 20: Cílové charakteristicky krajiny – scénář HARMONIE 73 Tabulka 21:Veřejně prospěšné stavby krajských projektů s moţností vyvlastnění 77 Tabulka 22: Veřejně prospěšné stavby ostatních projektů s moţností vyvlastnění 78 Tabulka 23: Veřejně prospěšné stavby ostatních projektů pouze s moţností uplatnění předkupního práva 79

Obrázky Obrázek 1: Lyţařský areál (Zadov) Obrázek 2: Vimperk – vyšší centrum osídlení Obrázek 3: Modernizace ţeleznice (Stoţec) Obrázek 4: Silnice I/4 – rozvojová osa Obrázek 5: Nové projekty (Borová Lada) Obrázek6: Závady při výstavbě Obrázek 7: Volary - ochrana architektonického dědictví Obrázek 8: Adventure Park Zadov Obrázek 9: Zimní rekreace na Lipně Obrázek 10: Uţovka (Stoţec) Obrázek 11: 0chrana „civilizačních hodnot” (Chalupy) Obrázek 12: Bílá stopa Obrázek 13: Přečínské Chalupy Obrázek 14: Šumavské podhůří v zimě Obrázek 15: Plešné jezero

11 20 30 31 52 52 53 57 67 70 70 70 72 73 82

FA ČVUT PRAHA

STRANA 91

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


ÚZEMNÍ STUDIE ŠUMAVA PO PROJEDENÁNÍ SE ZAPRACOVÁNÍM POKYNŮ POŘIZOVATELE Objednatel: Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, IČ: 708 906 50 zastoupený: Mgr. Jiří Zimola, hejtman kraje, ve věcech smluvních, JUDr. Luboš Průša, ředitel KÚ Jihočeského kraje, ve věcech technických, PhDr. Jan Stráský, poradce hejtmana, ve věcech technických, Ing. arch. Radek Boček, vedoucí oddělení územního plánování, ve věcech technických, Zhotovitel: České vysoké učení technické v Praze (dále jen „ČVUT“) - Fakulta architektury Zikova 4, 166 36 Praha 6, IČ: 6480 7700 Tel. 224 354 981, mail: [email protected] zastoupená: Prof. Ing. arch. Ir. Zdeněk Zavřel, na základě prohlášení rektora ČVUT, ve věcech smluvních, Ing. arch. Jitka Mejsnarová, autorizovaný architekt, ve věcech technických a autorských, Ing. arch. Vít Řezáč, ve věcech technických a organizačních Autorský kolektiv: Ing. Terezie Černochová Ing. Daniel Franke Ing. arch. Laura Jablonská RNDr. Jiří Jedlička Ing. Pavel Lhotský Ing. Vladimír Mackovič Ing. Stanislav Mach Prof. Ing. arch. Karel Maier Ing. arch. Jitka Mejsnarová Ing. arch. Tomáš Russe Ing.arch. Vít Řezáč Ing. arch. Kateřina Slováčková Ing. Alena Šimčíková Ing. arch. Jakub Vorel Ing. Kateřina Vrbová Ing. Květa Zelenková Ing. Zdeněk Zídek Spolupráce: Ing. arch. Martin Augustin Ing. Dan Bubák Ing. Jan Glaser Jitka Krajdlová Zdeňka Zymáková

FA ČVUT PRAHA

STRANA 92

Ú Z E M N Í

S T U D I E

Š U M A V A


FA ČVUT PRAHA

STRANA 93

Územní studie ŠUMAVA Návrhová část po projednání se zapracováním pokynů pořizovatele

Recommend Documents