ÚZEMNÍ STUDIE HŮRY VĚDECKOTECHNICKÝ PARK
Pořizovatel: Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic. Projektant: A+U DESIGN spol. s r.o., U Černé věže 9, České Budějovice Hlavní projektant: Ing. arch. Jiří Brůha, Zodpovědný projektant: Ing. arch. Vladimír Fučík GIS: Ing. Veronika Picková Odborná spolupráce: Dopravní řešení: Ing. Lumír Zenkl - ZESA České Budějovice Zásobování el. energií: Josef Sobíšek – ELEKTRO SOBÍŠEK, Dobrá Voda u Č. Budějovic Vodohospodářské řešení: Miroslav Mikeš - EKO EKO s.r.o. České Budějovice Číslo zakázky: Z/040.1 – 10 Datum: červen 2010
1
Obsah: I.
Návrh územní studie ....................................................................................................................... 3 I.a. Vymezení řešené plochy ........................................................................................................ 3 I.b. Urbanistické a architektonické řešení v podrobnosti pro jednotlivé pozemky včetně návrhu doprovodné a izolační zeleně a včetně vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby ............... 3 I.e. Ochrana přírody a krajiny včetně podmínek ochrany krajinného rázu, ochrany hodnot a charakteru území................................................................................................................................. 8 I.f. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich vyuţití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, dobývání nerostů apod., .......................................................................................... 8 I.g. Stanovení podmínek pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití s určením převaţujícího účelu vyuţití (hlavní vyuţití), pokud je moţné jej stanovit, přípustného vyuţití, nepřípustného vyuţití, popřípadě podmíněně přípustného vyuţití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity vyuţití pozemků v plochách), ................................. 9 I.h. Stanovení podmínek pro vytváření příznivého ţivotního prostředí a ochranu veřejného zdraví ............................................................................................................................................. 13 I.i. Sociodemografické podmínky .............................................................................................. 13 I.j. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) ....................................................................... 13 I.k. Zhodnocení navrhovaných variant ....................................................................................... 13 I.l. Závěr, doporučení ................................................................................................................ 14 I.m. Údaje o počtu listů návrhové části územní studie a počtu výkresů grafické části návrhu ... 15 II. Odůvodnění územní studie: .......................................................................................................... 16 II.a. Vyhodnocení souladu návrhu řešení studie s PÚR, s cíli a úkoly územního plánování, s poţadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, s poţadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky oslovených dotčených orgánů ................................................... 16 II.b. Vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území ..................................................................... 17 II.c. Komplexní zdůvodnění doporučovaného řešení.................................................................. 17 Geologické hodnocení řešeného území ........................................................................................... 20 II.d. Vyhodnocení koordinace vyuţívání území z hlediska širších vztahů .................................. 25 II.e. Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu (pro nově navrhované plochy a koridory) ....... 26 II.f. Analýza navrhovaných variant budoucího vyuţití území podle kritérií vyplývajících z §18 stavebního zákona a to především s ohledem na: horninové prostředí a geologii, vodní reţim, hygiena ţivotního prostředí (odpady, staré ekologické zátěţe, znečištění vody, vzduchu, hluk, prašnost, apod.), zemědělský půdní fond, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, vlivy na bydlení a hospodářské podmínky ....................................... 28 II.g. Údaje o počtu listů odůvodnění územní studie a počtu výkresů grafické části odůvodnění 28 SEZNAM PŘÍLOH GRAFICKÉ ČÁSTI ÚS ............................................................................................ 29
2
I.
Návrh územní studie
I.a.
Vymezení řešené plochy Řešené území ÚS Hůry VTP spadá do správního území obce Hůry, katastrální území Hůry. Identifikace řešeného území dle jednotlivých pozemků KN – parcelní číslo: 391/56, 397/32, 397/33, 397/71, 397//72, 397/73, 397/78, 397/116, 397/108, 397/124, 397/129, 397/130, 397/111, 397/112, 397/113, 397/114, 397/132, 397/173, 397/103, 397/104, 397/177, 397/178, 397/179, 397/180, 397/181, 397/182, 397/183, 397/175, 397/176. Pro potřeby Vědeckotechnického parku budou slouţit tyto pozemky: 397/32, 397/33, 397/108, 397/124, 397/129, 397/130, 397/111, 397/112, 397/113, 397/114, 397/132, 397/173, z toho pro první etapu pouze pozemky: 391/56, 397/32, 397/33, 397/71, 397//72, 397/73, 397/78, 397/116, 397/108, 397/124, 397/111, 397/112, 397/113. I.b.
Urbanistické a architektonické řešení v podrobnosti pro jednotlivé pozemky včetně návrhu doprovodné a izolační zeleně a včetně vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby Urbanistická koncepce řešení spočívá v etapovitém vyuţití řešeného území, dle konkrétních záměrů a poţadavků investorů a postupných nároků na řešení dopravy a kapacity sítí technické infrastruktury. V I. etapě je navrţeno vyuţití plochy SVK.2.H.1.VTP pro potřeby Vědeckotechnického parku (dále jen VTP) a s tím související dopravní obsluha navrţenou místní komunikací napojenou na silnici III/10577 (směr Libníč) na jiţní hranici sousedního areálu bývalého zemědělského areálu VKK Hůry. Na plochu SVK.2.H/1.VTP navazují manipulační plochy, jejichţ součástí jsou i parkovací a odstavná stání a plochy zeleně ostatní, která má funkci izolační i krajinotvornou, napomáhající zapojení VTP do krajinného rázu. Ve II. etapě je navrţena moţnost postupného rozšiřování VTP do dalších ploch SVK.2.H/2.VTP a SVK.2.H/3.VTP, případně i s moţností vyuţití pro smíšenou výrobu a komerční aktivity, s dopravní obsluhou zajištěnou prodlouţením místní komunikace, s naznačenými vjezdy do těchto ploch. Po obvodu těchto ploch je opět navrţena zeleň ostatní s funkcí izolační a krajinotvornou. Součástí zeleně izolační VTP bude i plocha vodní pro retenční nádrţ, do které budou zachycovány dešťové vody ze zpevněných ploch, komunikací a objektů, tak aby byl zpomalen jejich odtok a nedocházelo nadměrnému, či nárazovému zvětšení průtoku ve vodoteči Stoka. Ve II. etapě jsou dále navrţeny plochy pro smíšenou výrobu a komerční vybavenost SVK.2.H/4.SVK a SVK.2.H/5.SVK, které navazují na VTP na západní straně. Pro tyto plochy není známo konkrétní vyuţití, ani konkrétní investor. Vyuţití těchto ploch je moţné pro lehký průmysl, lehkou výrobu, sklady, velkoobchod, či jinou komerční vybavenost. Vyuţití pro logistické areály, či jiné na těţkou a intenzivní dopravní obsluhu závislé provozy či aktivity je závislé na vybudování dálnice D3 a MÚK u Úsilného. Dopravní napojení těchto ploch je navrţeno jednak v prodlouţení místní komunikace z VTP nebo vjezdem z jihu, ze stávající silnice III/10576 (směr Úsilné), nedaleko od mimoúrovňové křiţovatky (dále jen MÚK) se silnicí I/34. Další moţnost dopravního napojení je přes plochu SVK.9.H navrţenou v ÚP Hůry, kdy pro tuto plochu je navrţena dopravní obsluha přímo z navrţené MÚK na dálnici D3 u Úsilného. Toto dopravní napojení je však podmíněno nejen vybudováním dálnice D3, ale i plochy SVK.9.H se základním komunikačním skeletem. Po obvodu těchto ploch je opět navrţena zeleň ostatní s funkcí izolační a krajinotvornou. Součástí zeleně izolační ploch SVK budou i další 2 plochy vodní pro retenční nádrţe, do kterých budou zachycovány dešťové vody ze zpevněných ploch, komunikací a objektů tak, aby byl zpomalen jejich odtok a nedocházelo k nadměrnému, či nárazovému zvětšení průtoku ve vodoteči Stoka. Součástí zeleně ostatní u ploch VTP i SVK mohou být i plochy pro technickou infrastrukturu (například ČOV, distribuční trafostanice, retardační nádrţe dešťových vod, sítě technické infrastruktury, trasy pro pěší apod.). I.c.
Stanovení prostorových a plošných regulativů navrhované zástavby Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání a architektonického řešení jsou pro potřeby této ÚS stanoveny takto: I.c.1.
Stavební čára Stavební čára vymezuje polohu hlavního průčelí stavebních objektů, je překročitelná pouze pro vystupující prvky fasády (arkýře, balkony, rizality, pilastry, slunolamy apod.), je podkročitelná. Poloha stavební čáry je okótována v hlavním výkrese. I.b.2.3. Stavební hranice Stavební hranice vymezuje zastavitelnou plochu objektu, stavební hranice je podkročitelná,
3
případně i překročitelná pro vystupující části hlavního průčelí (arkýře, balkony apod.), za předpokladu, ţe nebude překročena stanovená maximální zastavitelnost bloku. I.b.2.4. Výšky, nadzemní podlaţnost, moţné vyuţití podzemí a podkroví Výška zástavby je stanovena počtem podlaţí, které je stanoveno na plná nadzemní podlaţí (v hlavním výkresu označená arabskou číslicí). Moţnost podsklepení je vyznačena znaménkem -, moţnost nadstavby podkroví je vyznačena znaménkem +. To znamená, ţe maximálně je moţno uvaţovat se třemi nadzemními podlaţími s moţností vyuţití podkoroví a s moţností podsklepení, přičemţ nadstavba podkroví je stanovena maximálně 1,30 m nad úroveň čisté podlahy nejvyššího plného nadzemního podlaţí. Podsklepení je stanoveno jako zapuštěné, s maximální výškou podlahy 1.NP 0,90 m nad nejvyšším bodem upraveného terénu. Konstrukční výška podlaţí je uvaţována max. 4,0 m. Výška zástavby je dále stanovena maximální výškovou hladinou v metrech, která je stanovena pro celé řešené území maximálně 15,0 m a ve výkresové části je popsána arabskou číslicí. Překročení výškové hladiny je moţné technologickým zařízením, stoţáry nebo architektonickou dominantou. I.b.2.6. Zastavitelnost pozemku - plochy Zastavitelnost plochy je stanovena v % a udává procentuální zastavění příslušné plochy a to včetně komunikací a zpevněných ploch. Pokud nejsou uvedena % zastavitelnosti jedná se o území nezastavitelné (s výjimkou přípustných objektů a zařízení vyjmenovaných v rámci funkce hlavní). I.b.2.7. Tvary zastřešení Vzhledem k charakteru řešeného území jsou přípustné střechy sklonité se spádem 15° – 40° (sedlové, vazníkové) ploché se sklonem do 15°, případně i jiné (lomenice, zborcené plochy, světlíkové systémy). I.d.
Podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury
I.d..1
Doprava (včetně řešení dopravy v klidu, dopravní obsluţnosti a napojení na stávající dopravní infrastrukturu) V I. etapě je navrţeno vyuţití plochy SVK.2.HI1.VTP pro potřeby vědeckotechnického parku (dále jen VTP) a s tím související dopravní obsluha navrţenou místní komunikací napojenou na silnici III/10577 (směr Libníč) na jiţní hranici sousedního areálu bývalého zemědělského areálu VKK Hůry. Silnice III/10577 Rudolfov – Adamov – Hůry – Libníč – Jelmo, severně křiţovatky se silnicí III/10576 (směr Hůry) a severní větve stávající mimoúrovňové křiţovatky se silnicí I/34 směrem na Libníč je územně stabilizována. Na plochu SVK.2.H/1.VTP navazují manipulační plochy, jejichţ součástí je i 17 parkovacích stání. Ve II. etapě je navrţena moţnost postupného rozšiřování VTP do dalších ploch SVK.2.H/2.VTP a SVK.2.H/3.VTP, s dopravní obsluhou zajištěnou prodlouţením místní komunikace, s naznačenými vjezdy do těchto ploch. Ve II. etapě jsou dále navrţeny plochy pro smíšenou výrobu a komerční vybavenost SVK.2.H/4.SVK a SVK.2.H/5.SVK, které navazují na VTP na západní straně. Pro tyto plochy není známo konkrétní vyuţití, ani konkrétní investor. Vyuţití těchto ploch je moţné pro lehký průmysl, lehkou výrobu, sklady, velkoobchod, či jinou komerční vybavenost. Vyuţití pro logistické areály, či jiné na těţké a intenzivní dopravní obsluze závislé provozy či aktivity je závislé na vybudování dálnice D3 a MÚK u Úsilného. Dopravní napojení těchto ploch je navrţeno jednak v prodlouţení místní komunikace z VTP nebo vjezdem z jihu, ze stávající silnice III/10576 (směr Úsilné), nedaleko od mimoúrovňové křiţovatky (dále jen MÚK) se silnicí I/34. Další moţnost dopravního napojení je přes plochu SVK.9.H navrţenou v ÚP Hůry, kdy pro tuto plochu je navrţena dopravní obsluha přímo z navrţené MÚK na dálnici D3 u Úsilného. Toto dopravní napojení je však podmíněno nejen vybudováním dálnice D3, ale i plochy SVK.9.H se základním komunikačním skeletem. Nově navrţené páteřní obslužné komunikace funkční třídy C (funkční třídy C1 dle předchozího znění normy ČSN 73 6110), jsou navrţeny s šířkou vozovky 6.0 m (2 x 2.75 šířka jízdního pruhu + 2 x 0.25 m vodící prouţek) doplněné chodníkem šířky minimálně 1.50 m. Pokud bude chodník jednostranný, nutno na opačné straně vozovky zajistit bezpečnostní odstup od pevných překáţek minimálně 0.5 m (uvedená úprava je z hlediska normy ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací minimální bez jakýchkoli rezerv - nelze do této šířky osadit ani sloup veřejného osvětlení). Při návrzích výškového řešení komunikací nutno dbát podmínek pro pohyb osob s omezenou schopností pohybu dle vyhlášky MMR ČR č. 369/2001 Sb. (tj. maximálně 8.3 %). Pro parkování u nově navrhovaných objektů vědeckotechnického parku, smíšené výroby a komerční vybavenosti je nutno zabezpečit potřebný počet parkovacích stání pro zaměstnance,
4
zákazníky a obchodní partnery na vlastních pozemcích a to přímo jako součást stavby těchto zařízení. Počet parkovacích stání nutno navrhnout v souladu s ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací (kapitola 14.1). Při výpočtu potřebného počtu parkovacích míst doporučujeme pouţít hodnoty součinitele vlivu stupně automobilizace k a = 1.0 (pro stupeň automobilizace 1:2.5). I.d.2.
Vodohospodářské řešení
I. ETAPA I. etapa představuje první samostatnou lokalitu vědecko technického parku ( VTP ). KANALIZACE Kanalizace v řešeném území bude v souladu s ÚP Hůry vydaném v r. 2009 navrţena v obou etapách výstavby jako oddílná. Kanalizace splašková V rámci splaškové kanalizace bude vybudována lokální biologická čistírna odpadních vod. Variantně by bylo moţno uvaţovat i s větší kapacitou čistírny pro napojení i části II. etapy výstavby – dvou dalších lokalit VTP. To je však moţné jedině za podmínky čerpání odpadních vod z těchto lokalit. V čistírně bude moţné likvidovat i odpadní vody produkované z laboratorních provozů, ovšem pouze za předpokladu, ţe jejich znečištění bude odbouratelné na daném čistírenském zařízení. Vyčištěné odpadní vody budou odváděny do vodoteče zvané Stoka. Pokud to výškové poměry a osazení objektu umoţní, budou odváděny gravitačně, v opačném případě bude za čistírnou vybudována čerpací stanice a výtlak do vodoteče. V souvislosti s předpokladem vyváţení odpadních vod z provozu laboratoř, je moţné uvaţovat i s alternativou odvozu splaškových odpadních vod, z nepropustné vyváţecí jímky. Po vybudování kanalizačního sběrače splaškové kanalizace v rámci sousední plochy SVK.9.H. a jejího napojení na ČOV České Budějovice (přes obec Úsilné) bude na tento kanalizační systém napojena splašková kanalizace v celé ploše VTP I. etapa. V grafické části je znázorněna varianta s gravitační kanalizací a ČOV. Kanalizace dešťová Likvidace dešťových vod v I. etapě je uvaţována ve dvou základních variantách. Var. 1 – vsakování dešťových vod Vsakování by bylo zajištěno pomocí podzemních zaštěrkovaných rigolů, nebo prefabrikovaných plastových boxů. Var. 2 – retence dešťových vod – tato varianta bude realizována, pokud nebude moţné dešťové vody zasakovat. Je navrţena podzemní zakrytá retence. Pokud to výškové poměry a osazení objektu umoţní, bude odtok z retence do vodoteče Stoka gravitační, v opačném případě bude nutné i dešťové vody do vodoteče přečerpávat. V grafické části je znázorněna Var.1. Kanalizace ostatní Předpokládá se, ţe z laboratorních provozů budou produkovány i odpadní vody, které nebude moţné čistit na navrţené lokální biologické ČOV. Pro tento případ je nutno uvaţovat s realizací samostatné kanalizace, pravděpodobně pouze v prostoru objektu a podzemní nepropustné jímky umístěné vně objektu. Z té by byly tyto odpadní vody periodicky odváţeny ke zpracování na ČOV města České Budějovice. V grafické části není kanalizace ostatní znázorněna. VODOVOD I. etapa bude napojena na stávající vodovodní řad DN 150, který prochází v bezprostřední blízkosti po východním okraji řešeného území. S ohledem na výškovou polohu řešeného území oproti vodojemu, bude nutné na odbočce z řadu zřídit redukční šachtu, pro měření odběru vody osadit i vodoměrnou sestavu. Pro uvaţované vyuţití VTP je dimenze vodovodu dostatečná, v případě poţadavku zvýšeného odběru, např. pro poţární účely, je nutné v rámci objektu řešit samostatné zásobní nádrţe.
5
II. ETAPA II. etapa je rozdělena na čtyři lokality, z nichţ dvě představují další plochu vědecko technického parku (VTP) a další dvě jsou uvaţovány s vyuţitím pro smíšenou výrobu a komerci (SVK). Z hlediska vodohospodářského řešení je popis rozdělen pro VTP a SVK. KANALIZACE Kanalizace splašková - VTP V rámci splaškové kanalizace bude vybudována lokální biologická čistírna odpadních vod pro zatím blíţe nespecifikovanou kapacitu. Variantně by bylo moţno uvaţovat i s přečerpáváním odpadních vod na ČOV I. etapy, která by musela být jiţ za tímto účelem dimenzována. Další moţností by bylo zrušení ČOV z I. etapy a přivedení odpadních do ČOV II. etapy. Zásady moţnosti likvidace odpadních vod produkovaných z laboratorních provozů jsou shodné s I. etapou. Splašková kanalizace podchytí přípojky z objektů a zajistí jejich přivedení na ČOV. Vyčištěné odpadní vody budou odváděny gravitačně potrubím přes lokalitu SVK a následně přes pole (mimo řešené území) do vodoteče zvané Stoka. Úsek společné kanalizace vyčištěných splaškových vod a dešťové kanalizace mezi řešeným územím a vodotečí Stoka je pouze dočasný do doby pokračování zástavby západním směrem. Po vybudování kanalizačního sběrače splaškové kanalizace v rámci sousední plochy SVK.9.H. a jejího napojení na ČOV České Budějovice (přes obec Úsilné) bude na tento kanalizační systém napojena splašková kanalizace ve všech plochách VTP II. etapa. V grafické části je znázorněna varianta s gravitační kanalizací a lokální ČOV. Kanalizace splašková – SVK V rámci splaškové kanalizace bude vybudována lokální biologická čistírna odpadních vod pro zatím blíţe nespecifikovanou kapacitu. Čerpáním by byly na čistírnu přivedeny i splaškové odpadní vody ze severní části lokality, která je z důvodu konfigurace terénu gravitačně nepřístupná. Splašková kanalizace podchytí přípojky z objektů a zajistí jejich přivedení na ČOV. Vyčištěné odpadní vody a vody z RN budou odváděny gravitačně přes pole do vodoteče zvané Stoka spolu s vodami z lokality VTP. Úsek kanalizace mezi řešeným územím a vodotečí Stoka je nutno chápat jako dočasný do doby pokračování zástavby západním směrem. Po vybudování kanalizačního sběrače splaškové kanalizace v rámci sousední plochy SVK.9.H. a jejího napojení na ČOV České Budějovice (přes obec Úsilné) bude na tento kanalizační systém napojena splašková kanalizace ve všech plochách SVK II. etapa. Kanalizace dešťová - VTP V souladu s územním plánem je navrţena otevřená retenční nádrţ, která můţe být řešena i jako vsakovací, pokud to geologické podmínky umoţní. Předběţným výpočtem je stanoven uţitečný objem 3 2 RN na cca 600 m , coţ představuje zastavěnou plochu cca 800 m . V objemu je zahrnuta i plocha I. etapy a to zejména pro případ, kdy by bylo nutné dešťové vody v I. etapě přečerpávat do vodoteče (ukončení čerpání a gravitační převedení do RN). Variantou by byla i moţnost kompletního vsakování dešťových vod, ta by však musela být jednoznačně potvrzena podrobným geologickým průzkumem. Dešťové vody do retenční nádrţe by byly přiváděny gravitačními sběrači. Odtok z RN – viz. popis u splaškové kanalizace. Kanalizace dešťová – SVK Z důvodu konfigurace stávajícího terénu jsou v řešeném území navrţeny dvě samostatné otevřené retenční nádrţe, které mohou být řešeny i jako vsakovací, pokud to geologické podmínky umoţní. Předběţným výpočtem je stanoven uţitečný objem větší RN pro necelé ¾ řešené plochy na 3 2 cca 900 m , coţ představuje zastavěnou plochu cca 1200 m . Dešťové vody by byly do RN přiváděny gravitačními sběrači. Odtok z RN – viz. popis u splaškové kanalizace. 3 Druhá RN na severním okraji území bude o objemu cca 300 m , coţ představuje zastavěnou 2 plochu cca 500 m . Dešťové vody by byly do RN přiváděny gravitačními sběrači. Odtok z RN je navrţen přímo do vodoteče Stoka, která protéká po severním okraji území. Variantou pro celé území by byla i moţnost kompletního vsakování dešťových vod, ta je však podmíněna podrobným geologickým průzkumem. Kanalizace ostatní – VTP Předpokládá se, ţe z laboratorních provozů budou produkovány i odpadní vody, které nebude moţné čistit na navrţené lokální biologické ČOV. Pro tento případ je nutno uvaţovat s realizací samostatné
6
kanalizace, pravděpodobně pouze v prostoru jednotlivých objektů a podzemních nepropustných jímek umístěných vně objektů. Z jímek budou tyto odpadní vody periodicky odváţeny ke zpracování na ČOV města České Budějovice. V grafické části není kanalizace ostatní znázorněna. VODOVOD – VTP a SVK V rámci II. etapy výstavby budou dle potřeby provedeny rozvodné řady vody prodlouţením vodovodu vybudovaného v rámci I. etapy vysazením odbočky z vodovodního řadu DN 150 Hůry – Libníč. Pro uvaţované vyuţití území by měly být dimenze rozvodných řadů dostatečné ( DN 100 – 150 ), v případě poţadavku zvýšeného odběru, např. pro poţární účely, by bylo nutné v rámci jednotlivých objektů řešit samostatné zásobní nádrţe. I.d.3.
Energetické řešení
Zásobování elektrickou energií Tato ÚS řeší připojení řešeného území na stávající energetickou síť. Připojení území je řešeno ve dvou variantách. Varianta I: Připojení vzdušným vedením 22 kV a venkovní distribuční trafostanicí, odbočením ze stávajícího vedení VN 22 kV, severně od řešeného území. Varianta II: Připojení kabelovým vedením 22 kV a zděnou distribuční kabelovou trafostanicí, kabelovým podzemní vedením odbočením ze stávajícího vedení VN 22 kV, severně od řešeného území. Trasy elektrického přípojného vedení VN jsou v obou variantách shodné a jsou v souladu s vydaným ÚP Hůry a jsou součástí řešení ÚS v širších vztazích. Řešení zásobování elektrickou energií uvnitř řešeného území je z hlediska vyuţití území shodné pro obě výše uvedené varianty a je z hlediska časové realizace rozděleno na dvě etapy. V I. etapě je řešena plocha pro VTP, který obsahuje jeden konkrétní víceúčelový objekt. Ten byl navrţen a zatříděn pro širokou škálu procesů v oblasti biotechnologií. Z toho vyplývají uvaţované technologie pro stanovení energetické bilance, které jsou popsány dále v odůvodnění. Tato spotřeba bude zajištěna vybudováním nové trafostanice 2x630kVA, s vyuţitím v I. etapě s jedním transformátorem a rezervou pro další spotřebu. Trafostanice bude oproti vydanému ÚP Hůry z důvodu přístupnosti umístěna na vlastním odděleném pozemku v rámci plochy pro I. etapu VTP. Ve II. etapě je uvaţováno s moţností zasmyčkování VN kabelu do dalších výhledových TS dle návrhu, kapacity a bilancí dalších rozvojových ploch pro VTP a VSK ve II. etapě zástavby řešeného území. Vzhledem k tomu, ţe zastavitelné plochy ve II. etapě nebyly blíţe specifikovány a není znám ani postup další zástavby v řešeném území, nebyly ani vymezovány plochy pro další trafostanice a kabelová vedení. Venkovní osvětlení Komunikace v navrţeném areálu budou osvětleny venkovním osvětlením – výbojková svítidla na ocelových stoţárech, v kombinaci s nástěnnými svítidly na objektech. Připojení osvětlení z vnitřních rozvodů. Poţadavky na kapacity veřejných sítí komunikačních vedení veřejné komunikační sítě Přípojky telefonů a počítačové sítě budou v řešeném území postupně provedeny z nejbliţšího napojovacího místa zemními kabely metalickými a optokabelem. Kabely se ukončí v přípojkových skřínkách. Poţadavky na kapacity elektronického komunikačního zařízení veřejné komunikační sítě Elektrická zabezpečovací signalizace (EZS). V řešeném území se předpokládá s provedením instalací EZS, které budou napojeny na PCO hlídací sluţby. Zásobování teplem a plynem Pro rozvoj plynofikace v řešeném území je moţno počítat s určitou kapacitní rezervou stávající STL sítě v oblasti Hůry. Síť je provozována s tlakem 100 kPa a návrh počítá s jeho zachováním. Pro zajištění odběru plynu v řešeném území bude stávající středotlaká síť rozšířena, o krátkou přípojku ze stávajícího STL plynovodu, který prochází v bezprostřední blízkosti řešeného území a plochy VTP navrţené k vyuţití v I. etapě, směrem na Libníč. Ostatní návrhové zastavitelné plochy navrţené k vyuţití ve II. etapě budou vybavovány plynovody postupným prodluţováním STL sítě, v závislosti na postupu výstavby.
7
Nakládání s odpady Nakládání s odpady je v řešeném území navrţeno formou ukládání tuhého komunálního odpadu do popelnic a centrálním svozem na řízenou skládku. Zároveň bude prováděno třídění PDO přímo v řešeném území. Tříděný odpad bude ukládán do kontejnerů a odváţen pověřenou firmou. Nebezpečný odpad bude odváţen pověřenou firmou, která je oprávněnou osobou pro nakládání s nebezpečnými odpady. V řešeném území není a nebude zakládána ţádná řízená skládka odpadů. S ostatními odpady bude v řešeném území nakládáno dle příslušných platných právních předpisů. I.e.
Ochrana přírody a krajiny včetně podmínek ochrany krajinného rázu, ochrany hodnot a charakteru území V řešeném území nejsou ţádná zvláště chráněná území přírody, ani lokality NATURA 2000, jsou zde ucelené lány orné půdy, takţe ochrana přírody není řešením ÚS nijak zásadně dotčena. Podmínky ochrany krajinného rázu jsou řešeny navrţením zeleně ostatní po obvodě zastavitelných ploch, tak aby byl zajištěn nenásilný přechod zastavitelných ploch do volné krajiny. Charakter území nebude řešením ÚS narušen protoţe se jedná o plochu mezi stávajícím nevyuţitým zemědělským areálem (velkokapacitní kravín) a silnicí I/34. Z hlediska ochrany hodnot v řešeném území je potřeba respektovat území s archeologickými nálezy, které dle aktualizovaných územně analytických podkladů vykazuje 50% pravděpodobnost archeologických nálezů. Tato území jsou jedním z limitů vyuţití území a budou v nich dodrţeny podmínky stanovené příslušným archeologickým ústavem. Má-li se provádět stavební činnost na území i s pravděpodobnými archeologickými nálezy, jsou stavebníci jiţ od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit archeologickému ústavu a umoţnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroţeno provádění archeolog. výzkumů. I.f.
Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, dobývání nerostů apod.,
I.f.1.
Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich vyuţití Návrhem řešení ÚS poklesne v řešeném území podíl zemědělského půdního fondu (převáţně orná půda) a vzroste podíl zastavitelných a ostatních ploch a zeleně ostatní. Součástí ploch zeleně i budou navrţené plochy vodní a vodohospodářské s funkcí retenčních nádrţí. Na nezastavitelných pozemcích zeleně lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemoţní plnění funkce zeleně ostatní. Podmínky vyuţití ploch zeleně ostatní, zeleně krajinné všeobecné a ploch vodních jsou stanoveny v kapitolách I.g.5 , I.g.6. a I.g.7. I.f.2.
Územní systém ekologické stability (ÚSES) V řešeném území je v severní části řešeného území vymezen prvek ÚSES, navrţený lokální biokoridor LBK 11. Pořadové číslo: 11 Katastrální území: Hůry Název: Rudolfovský potok-horní tok, potok Stoka EVKP - ekologicky významný krajinný prvek Biogeografický význam: EVKC krajinný celek L - lokální BK EVKO krajinná oblast R - regionální EVLS liniové společenstvo NR - nadregionální Geobiocenologická typizace: Cílová minimální výměra: šířka: 15m délka: 72 m (vegetační stupeň, trofická řada a hydrická řada) 4BC4, 4AB4, 4B4, 4AB3 Pro vymezené základní skladebné prvky ÚSES
Je přípustné : současné vyuţití a budoucí vyuţití ploch navrţené tímto ÚP, případně navazujícím dalším stupněm ÚPD, za předpokladu, ţe bude zajištěna přirozená druhová skladba bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Dále vyuţití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běţném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření. Nesmí dojít ke znemoţnění navrhovaného vyuţití nebo ke zhoršení přírodní funkce základních skladebných prvků ÚSES.
8
Jsou podmíněně přípustné : pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury a případně rekreační plochy přírodního charakteru, podporující trvale udrţitelný rozvoj území, při co nejmenším zásahu do základních skladebných prvků ÚSES. Je nepřípustné : funkční vyuţití, které by sniţovalo současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do základních skladebných prvků ÚSES, dále pak funkce, které jsou v rozporu s funkcí základních skladebných prvků ÚSES nebo by znemoţnily zaloţení chybějících základních skladebných prvků ÚSES. Nepřípustné je umisťování staveb, mimo staveb uvedených jako podmíněně přípustných, odvodňování pozemků, těţba nerostných surovin apod.
I.f.3.
Prostupnost krajiny Prostupnost krajiny bude řešením ÚS narušena vlivem výstavby objektů a uzavřených areálů vědeckotechnického parku a smíšené výroby a komerční vybavenosti. I.f.4.
Protierozní opatření, ochrana před povodněmi Protierozní opatření nejsou v řešeném území navrţena. Funkci ochrany navazujícího území před přívalovými dešťovými sráţkami budou plnit navrţené retenční nádrţe. I.f.5. Dobývání nerostů V řešeném území není navrţeno ţádné území určené k dobývání nerostů ani území k jeho zabezpečení. V řešeném území není evidováno ţádné poddolované území ani území náchylné k sesuvům. I.g.
Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách), Dle vydaného ÚP Hůry je v řešeném území této ÚS vymezena zastavitelná plocha s rozdílným způsobem vyuţití SVK.2.H (smíšená výroba a komerční vybavenost) s tímto vyuţitím: Hlavní vyuţití : Zejména lehká výroba, výrobní sluţby, sklady, logistické areály, vědeckotechnické parky velkoobchodní zařízení a občanská vybavenost komerčního charakteru, mnohoúčelové společenské, zábavní zařízení, místního, případně i nadmístního významu. Přípustné jsou děje, zařízení a činnosti obchodů, výrobních a nevýrobních sluţeb, administrativy, skladovacích zařízení, výrobních provozoven, včetně odpovídajících počtů parkovacích a odstavných stání a místních obsluţných komunikací apod. Zejména v místech funkčního rozhraní s obytnou a sportovně rekreační funkcí nebo při přechodu do volné krajiny je nutno uvaţovat s odcloněním formou izolační zeleně vhodné druhové skladby. Přípustné vyuţití : Zejména zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu tohoto území, případně i sluţební bydlení. Součástí těchto ploch mohou být například i čerpací stanice pohonných hmot, zařízení a sluţby pro motoristy. Nepřípustné vyuţití : Činnosti děje a zařízení, které nadměrně zatěţují ţivotní prostředí, zejména těţké průmyslové provozy, provozy těţkého chemického průmyslu, velkokapacitní zemědělské areály a pěstitelské plochy. Nepřípustná je rovněţ obytná funkce, ostatní funkce, které nejsou uvedené jako přípustné a podmíněné, funkce a zařízení, činnosti a děje nadlimitně zatěţující ţivotní a okolní prostředí hlukem, vibracemi, prachem, pachem a exhalacemi (například bioplynové stanice, obalovny asfaltových směsí apod.). Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 3 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Konstrukční výška podlaţí je stanovena 4 m,
9
v odůvodněných případech a u technologických objektů i více. Pro tyto plochy můţe být v odůvodněných případech zastavitelnost aţ 85%. S ohledem na ochranné pásmo dálnice D3 bude hranice areálů v ploše SVK 9 umístěna minimálně 30 m od silniční hrany. Pro výše uvedenou plochu SVK.2.H je stanoveno další podrobnější řešení formou této územní studie. V ÚS je navrţeno podrobnější vymezení ploch s rozdílným způsobem vyuţití a to pro vědecko technické parky, smíšenou výrobu a komerční vybavenost, dopravní infrastrukturu, technickou infrastrukturu, zeleň ostatní, plochy vodní, s těmito podmínkami vyuţití: I.g.1. Vědecko technický park (VTP) Hlavní vyuţití: Zejména vědeckotechnické parky, místního případně i nadmístního významu. Hlavní náplní jsou děje, zařízení a činnosti aplikovaného vědeckého výzkumu ve formě zkušebních provozů a poloprovozů, se zaměřením na farmaceutický průmysl, veterinární farmaceutický průmysl, potravinářství – speciální potravinové doplňky, krmivářství, medicína, omezeně pro zemědělství a potravinářství obecně, dále administrativa, kongresové prostory, laboratorních provozy, skladovací zařízení pouze pro potřeby VTP, včetně odpovídajících počtů parkovacích a odstavných stání a místních obsluţných komunikací apod. Přípustné vyuţití : Zejména zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu tohoto území, případně i nezbytné sluţební bydlení. Součástí těchto ploch mohou být například i plochy pro výrobu a skladování, vyuţití obnovitelných zdrojů energie (s výjimkou bioplynových stanic), převáţně pro vlastní potřebu, nikoliv jako monofunkční vyuţití, čerpací stanice pohonných hmot, zařízení a sluţby pro motoristy. Pro plochy VTP určené k vyuţití ve II. etapě jsou dále přípustné tyto činnosti, děje a zařízení: Zejména lehká výroba, výrobní sluţby, sklady, velkoobchodní zařízení a občanská vybavenost komerčního charakteru, mnohoúčelové společenské, zábavní zařízení, místního, případně i nadmístního významu. Přípustné jsou děje, zařízení a činnosti obchodů, výrobních a nevýrobních sluţeb, administrativy, skladovacích zařízení, výrobních provozoven, které nekladou zvýšené nároky na vysokou četnost zásobování a těţkou nákladní dopravu, včetně odpovídajících počtů parkovacích a odstavných stání a místních obsluţných komunikací apod. Součástí těchto ploch mohou být například i čerpací stanice pohonných hmot, zařízení a sluţby pro motoristy. Nepřípustné vyuţití : Činnosti děje a zařízení, které nadměrně zatěţují ţivotní prostředí, zejména těţké průmyslové provozy, provozy těţkého chemického průmyslu, velkokapacitní zemědělské areály a pěstitelské plochy. Nepřípustná je rovněţ obytná funkce, ostatní funkce, které nejsou uvedené jako hlavní a přípustné funkce a zařízení, činnosti a děje nadlimitně zatěţující ţivotní a okolní prostředí hlukem, vibracemi, prachem, pachem a exhalacemi (například bioplynové stanice, obalovny asfaltových směsí apod.). Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 3 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Konstrukční výška podlaţí je stanovena 4,0 m, v odůvodněných případech a u technologických objektů i více. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost 75%, v odůvodněných případech můţe být zastavitelnost aţ 100%. I.g.2. Smíšená výroba a komerční vybavenost (SVK) Hlavní vyuţití : Zejména lehká výroba, výrobní sluţby, sklady, velkoobchodní zařízení a občanská vybavenost komerčního charakteru, mnohoúčelové společenské, zábavní zařízení, místního, případně i nadmístního významu. Přípustné jsou děje, zařízení a činnosti obchodů, výrobních a nevýrobních sluţeb, administrativy, skladovacích zařízení, výrobních provozoven, které nekladou zvýšené nároky na vysokou četnost zásobování a těţkou nákladní dopravu, včetně odpovídajících počtů parkovacích a odstavných stání a místních obsluţných komunikací apod. Přípustné vyuţití : Zejména zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu tohoto území, případně i sluţební bydlení. Součástí těchto ploch mohou být například i čerpací stanice pohonných hmot,
10
zařízení a sluţby pro motoristy. Podmíněné přípustné vyuţití Logistické areály, výroba sklady, velkoobchodní zařízení a velkokapacitní nákupní zařízení, vyţadující intenzivní zásobování a těţkou nákladní dopravu jsou podmíněny vybudováním dálnice D3 a MÚK u Úsilného. Nepřípustné vyuţití : Činnosti děje a zařízení, které nadměrně zatěţují ţivotní prostředí, zejména těţké průmyslové provozy, provozy těţkého chemického průmyslu, velkokapacitní zemědělské areály a pěstitelské plochy. Nepřípustná je rovněţ obytná funkce, ostatní funkce, které nejsou uvedené jako přípustné a podmíněné, funkce a zařízení, činnosti a děje nadlimitně zatěţující ţivotní a okolní prostředí hlukem, vibracemi, prachem, pachem a exhalacemi (například bioplynové stanice, obalovny asfaltových směsí apod.). Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 3 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Konstrukční výška podlaţí je stanovena 4 m, v odůvodněných případech a u technologických objektů i více. Pro tyto plochy můţe být v odůvodněných případech zastavitelnost aţ 75%. I.g.3. Dopravní infrastruktura (DI) Hlavní vyuţití : Území určené pro dopravu v pohybu na pozemních komunikacích a to zejména : obsluţné komunikace ostatní : území pro místní komunikace III. třídy ostatní – jimiţ jsou veřejně přístupné komunikace zařazené do dopravní struktury obce – funkční skupiny C (bývalé C2, C3) – (DIMO) ostatní zařízení pro dopravu v klidu : manipulační plochy, parkoviště, parkovací a odstavná stání (DIMP) komunikační přístupové pásy dle komplexních pozemkových úprav (KPÚ), zpevněné i nezpevněné (zatravněné pásy), slouţící zejména k dopravní obsluze pozemků ZPF a ostatních ploch volné krajiny v řešeném území Nepřípustné vyuţití : Jakékoliv funkce na úkor funkce dopravní vybavenosti, zejména parkování a odstavování automobilů na pozemních komunikacích určených pro dopravu v pohybu mimo vyznačené parkovací stání a ostatní funkce, které nejsou uvedeny jako přípustné a podmíněné. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy můţe být v odůvodněných případech zastavitelnost aţ 100%. I.g.4. Technická infrastruktura (TI.) Hlavní vyuţití : Tyto plochy jsou určeny především pro umisťování technických zařízení, nezbytných k technické a dopravní obsluze území. Stavby a zařízení technické vybavenosti mohou být umisťovány i v ostatních územích, jsou-li určeny pro bezprostřední obsluhu těchto území, nemohou-li se stát zdrojem závad pro stanovené vyuţití příslušného území. Jedná se zejména o zařízení pro zásobování vodou a kanalizaci, zásobování elektrickou energií, teplem a plynem, zařízení pro spoje a radiotelekomunikace, území pro sběr a ukládání odpadů, poţární ochranu, hospodářské objekty, hospodářské plochy obce apod. Nepřípustné funkce : Nepřípustná je obytná a další funkce, které by byly činnostmi a zařízením technické dopravní vybavenosti rušeny nad míru přípustnou. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 1 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy můţe být v odůvodněných případech zastavitelnost aţ 100%.
11
I.g.5. Zeleň ostatní (ZO) Hlavní vyuţití : Plochy zeleně ostatní mají především funkci izolační a jsou určeny zejména pro funkci rozhraní mezi rozdílnými funkčními typy v řešeném území, za účelem zmírnění negativních vlivů pohledových (přechod zástavby do volné krajiny) a hygienických (například : hluk, prašnost). Přípustné vyuţití : Zařízení a objekty technické a dopravní vybavenosti (např. vjezdy, vstupy, objekty a sítě technické infrastruktury) nezbytné pro fungování přilehlých ploch, za předpokladu, ţe nebude narušena majorita ploch zeleně ostatní. Plochy pro výsadbu náhradní zeleně, při dodrţení vhodné druhové skladby vysoké zeleně. Nepřípustné vyuţití : Zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení a stavby, které nejsou uvedeny jako funkce hlavní nebo přípustné. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protoţe se jedná o plochy nezastavěného území. I.g.6. Plochy vodní a vodohospodářské (PV) Hlavní vyuţití : Území přírodních i umělých vodních ploch a toků a s nimi souvisejících objektů a zařízení jako například: retenční nádrţe, hráze a jejich tělesa, bezpečnostní přelivy, vypouštěcí objekty, apod. Zásahy do vodních ploch vodních toků a s nimi bezprostředně souvisejících území a objektů budou sledovat především: stabilizaci vodních poměrů v území, úpravy a výsadby zeleně umoţňující přirozené začlenění vodní plochy do krajinného prostředí Přípustné vyuţití : Přípustné jsou nezbytné objekty technické infrastruktury, dešťová kanalizace, mostní objekty, lávky, propustky, jímací a výústní objekty apod. Nepřípustné vyuţití : Jakákoliv zařízení, stavby, objekty a funkce, které nejsou uvedené jako přípustné a podmíněně přípustné. Jakékoliv zařízení, objekty,stavby a funkce zhoršující odtokové poměry v území a ohroţující kvalitu vody v území. Ve stanoveném záplavovém území, či výtopě je nepřípustné provádět jakékoliv stavby, terénní úpravy nebo i výsadbu zeleně zhoršující odtokové poměry v tomto území. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protoţe se jedná o plochy nezastavěného území. V řešeném území vymezeném severně od plochy VTP I. etapa ve formě úzkého koridoru, jsou kromě výše uvedených ploch dopravní infrastruktury (DI) a ploch vodních a vodohospodářských (PV), převzaty podmínky pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití dle vydaného ÚP Hůry pro plochy zeleně krajinné všeobecné (ZKV). I.g.7. Zeleň krajinná všeobecná (ZKV.) Hlavní vyuţití : Území určená pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území. Dění v těchto územích je řízeno především přírodními procesy. Plošné regulace se stanovují pro podporu těchto procesů a jejich ochranu. Pro území krajinné zeleně všeobecné jsou charakteristické přirozené, přírodě blízké krajinné typy s původní druhovou skladbou dřevin a rostlin. Přípustné je rovněţ zřizovat a provozovat zejména pěší a cyklistické stezky, naučné stezky, včetně mobiliáře, vodní plochy přírodního charakteru a objekty a zařízení slouţící ohraně přírody a krajiny. Přípustné vyuţití :
12
Přípustné je provozovat na těchto územích účelové komunikace, nezbytné sítě technické infrastruktury, drobné sakrální stavby (například kapličky, boţí muka a podobně), drobné stavby určené zejména pro vzdělávací výzkumné funkce (například pozorovací či pěstitelské stanice nebo informační zařízení). Podmíněně přípustné je do tohoto území umisťovat plochy pro výsadbu náhradní zeleně, při dodrţení vhodné druhové skladby vysoké zeleně. Nepřípustné vyuţití : Nepřípustné je zejména zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná, parkovací stání, odstavná stání a garáţe pro nákladní automobily a autobusy a pro přívěsy těchto nákladních vozidel. Nepřípustné jsou funkce, zařízení, činnosti a děje omezující a narušující funkci vymezených prvků ÚSES, pokud jsou součástí tohoto území. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protoţe se jedná o plochy nezastavěného území. I.h.
Stanovení podmínek pro vytváření příznivého životního prostředí a ochranu veřejného zdraví Podmínky pro příznivé ţivotní prostředí a veřejné zdraví budou zajištěny vyuţitím zemního plynu pro vytápění, případně v kombinaci s vyuţitím obnovitelných zdrojů energie, odkanalizováním území oddílnou kanalizací. Maximální hranice negativních vlivů z provozu vědecko- technického parku Hůry bude stanovena na hranici řešeného území. Případná protihluková opatření budou řešena v rámci projektové dokumentace pro územní řízení (viz zákon č. 258/200 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příp. nařízení vl. Č. 148/2006 Sb.). I.i.
Sociodemografické podmínky Vlivem řešení ÚS budou posíleny sociodemografické podmínky. Předpokládá se vznik nových pracovních míst v řešeném území, vyuţití nových technologií, podpora vědecko technického rozvoje, vyuţití kvalifikovaných pracovních sil, rozvoj podnikatelských aktivit a zviditelnění lokality a obce Hůry v širším povědomí. I.j.
Stanovení pořadí změn v území (etapizace) V řešeném území je navrţeno vyuţití území ve dvou etapách. V I. etapě je navrţeno vyuţití plochy SVK.2.HI1.VTP pro potřeby Vědeckotechnického parku (dále jen VTP). Ve II. etapě je navrţena moţnost postupného rozšiřování VTP do dalších ploch SVK.2.H/2.VTP a SVK.2.H/3.VTP. Ve II. etapě jsou dále navrţeny plochy pro smíšenou výrobu a komerční vybavenost SVK.2.H/4.SVK a SVK.2.H/5.SVK, které navazují na VTP na západní straně. I.k.
Zhodnocení navrhovaných variant
I.k.1.
Zhodnocení navrhovaných variant v oblasti vodohospodářského řešení
I. ETAPA Kanalizace splašková Var. 1 - v rámci splaškové kanalizace bude vybudována lokální biologická čistírna odpadních pro kapacitu avizovaných cca 40 zaměstnanců. Variantně by bylo moţno uvaţovat i s větší kapacitou čistírny pro napojení i části II. etapy výstavby – dvou dalších lokalit VTP. To by však bylo moţné jedině za podmínky čerpání odpadních vod z těchto lokalit, coţ by znamenalo vyšší nároky na energii. Var. 2 - pokud to výškové poměry a osazení objektu umoţní, budou odváděny gravitačně, v opačném případě bude za čistírnou vybudována čerpací stanice a výtlak do vodoteče. Gravitační odvádění odpadních vod z ČOV je jednoznačně nejekonomičtější, tuto moţnost bude však moţno potvrdit aţ na základě projektové dokumentace, kdy bude známo skutečné usazení objektu v terénu. Alternativní řešení - v souvislosti s předpokladem vyváţení odpadních vod z provozu laboratoří, by bylo moţné uvaţovat i s alternativou odvozu splaškových odpadních vod na ĆOV, jejichţ denní 3 produkce od 40-ti zaměstnanců by představovala objem cca 2-2,5 m . Tato alternativa se jeví jako nejekonomičtější z hlediska pořizovacích nákladů, z hlediska provozních nákladů však bude záleţet na skutečné produkci odpadních vod.
13
Kanalizace dešťová Var. 1 – vsakování dešťových vod - pro realizaci této varianty je základním předpokladem je vhodnost geologického podloţí, které bude nutné v dalším stupni dokumentace jednoznačně potvrdit geologickým průzkumem. Var. 2 – retence dešťových vod – tato varianta bude realizována, pokud nebude moţné dešťové vody zasakovat. Byla by navrţena podzemní zakrytá retence. Pokud to výškové poměry a osazení objektu umoţní, bude odtok z retence do vodoteče Stoka gravitační, v opačném případě bude nutné i dešťové vody do vodoteče přečerpávat. Z ekonomického hlediska lze však tuto variantu chápat pouze jako krajní řešení, jelikoţ čerpání dešťových vod bude nepochybně provozně velmi nákladné. II. ETAPA Kanalizace splašková - VTP Var. 1 - v rámci splaškové kanalizace bude vybudována lokální biologická čistírna odpadních vod pro zatím blíţe nespecifikovanou kapacitu. Variantně by bylo moţno uvaţovat i s přečerpáváním odpadních vod na ČOV I. etapy, která by musela být jiţ za tímto účelem dimenzována. Var. 2 - další moţností by bylo zrušení ČOV z I. etapy a přivedení odpadních do ČOV II. etapy. Tato varianta by byla výhodná zejména při delším časovém odstupu obou realizací, kdy ČOV z I. etapy by byla jiţ fyzicky opotřebovaná, nebo technologicky zastaralá, při variantě s čerpáním by odpadlo nákladné přečerpávání odpadních vod. Kanalizace dešťová - VTP Var. 1 - v souladu s územním plánem je navrţena otevřená retenční nádrţ, která můţe být řešena i jako vsakovací, pokud to geologické podmínky umoţní. V objemu je zahrnuta i plocha I. etapy a to zejména pro případ, kdy by bylo nutné dešťové vody v I. etapě přečerpávat do vodoteče, ukončení čerpání a gravitační převedení do RN, by přinesl značnou úsporu energie potřebné na čerpání. Var. 2 - moţnost kompletního vsakování dešťových vod, by byla jednoznačně nejvýhodnější (musí být však jednoznačně potvrzena podrobným geologickým průzkumem a laboratorními zkouškami). Kanalizace dešťová – SVK Var. I - dvě samostatné otevřené retenční nádrţe, které mohou být řešeny i jako vsakovací, pokud to geologické podmínky umoţní. Var. 2 - pro celé území moţnost kompletního vsakování dešťových vod, ta by však musela být jednoznačně potvrzena podrobným geologickým průzkumem. Z porovnání variant dešťové kanalizace vsakování a retence vyplývá následující závěr: Vsakování i retence jsou technicky srovnatelné a moţné varianty. Vsakování je však závislé na potvrzení vhodných geologických podmínek. Ekonomické porovnání obou variant by bylo moţné aţ v dalším stupni dokumentace po upřesnění zástavby a celkového rozsahu stavby, případně zhodnocení dalších vstupů, které by mokly ovlivnit náklady na realizaci. I.k.2. Zhodnocení navrhovaných variant v oblasti zásobování elektrickou energií Varianta I Navrţené přípojné vzdušné vedení VN 22 kV s trafostanicí je méně náročné na investice, ale jeho nevýhodou je větší ochranné pásmo (2x7 m od krajního vodiče) a negativní pohledové působení v krajině. Varianta II Navrţené přípojné vedení podzemní elektrickým VN kabelem 22 kV je investičně nákladnější, (vyţádalo by si překop, či protlak stávající silnice III. třídy), ale jeho výhodou je menší ochranné pásmo (1 m po obou stranách kabelu). I.l.
Závěr, doporučení Tato ÚS řeší podrobněji vyuţití zastavitelné plochy SVK.2.H, vymezené ve vydaném ÚP Hůry. Součástí této plochy je i záměr vybudování plochy nadmístního významu Jihočeského vědecko technického parku (JVTP), kdy tato plocha nadmístního významu je součástí návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JČK). Vzhledem k tomu, ţe je známo konkrétní vyuţití pouze pro plochu JVTP v I. etapě a tato plocha zabírá pouze malou část řešeného území, byla ÚS řešena ve II. etapách a variantně. Navrţené varianty se týkají zejména řešení sítí technické infrastruktury, kdy vzhledem k nejasnosti dalšího postupu výstavby v řešeném území a v navazujícím území (plocha
14
SVK.9.H vymezená ve vydaném ÚP Hůry), nebylo moţno určit jednoznačné řešení. Nebylo ani účelné uplatňovat ve vydaném ÚP Hůry navrţenou koncepci sítí technické infrastruktury, která byla vázána zejména na největší vymezenou plochu SVK.9.H., jejíţ vyuţití , či realizace není v době zpracování této ÚS aktuální. Uplatňování této koncepce by bylo v případě aplikace na řešené území ÚS velmi neekonomické a neopodstatněné. Při případném vyuţití plochy SVK.9.H., je však bez jakýchkoliv problémů moţné řešení sítí technické i dopravní infrastruktury přizpůsobit původně navrţené koncepci řešení sítí dopravní i technické infrastruktury ve vydaném ÚP Hůry. Výběr jednotlivých variant doporučujeme řešit v dalším stupni projektové dokumentace, na základě upřesněných kapacit zastavitelných ploch a objektů, na základě zaměření terénu a předpokládaných terénních úprav a provedení podrobného geologického průzkumu, včetně laboratorních zkoušek propustnosti zeminy a geologického podloţí. I.m.
Údaje o počtu listů návrhové části územní studie a počtu výkresů grafické části návrhu Textová část návrhu ÚS obsahuje 15 listů (stránky 1 – 15) Výkresová část návrhu ÚS obsahuje tyto výkresy: I.1. Hlavní výkres včetně technické a dopravní infrastruktury m 1 : 1000 Celkem 1 výkres
15
II.
Odůvodnění územní studie:
II.a.
Vyhodnocení souladu návrhu řešení studie s PÚR, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky oslovených dotčených orgánů
II.a.1.
Soulad s politikou územního rozvoje 2008 (dále jen „PÚR“) Návrh ÚS je v souladu s PÚR. Do řešeného území zasahuje rozvojová oblast České Budějovice (OB10) a rozvojová osa Praha – České Budějovice – hranice ČR (-Linz) (OS6). Pro územní plánování je v PÚR pro OB10 stanoven úkol: „vytvářet územní podmínky pro napojení na koridor M1“. Tento úkol se bezprostředně řešeného území ÚS netýká. Koridor D3 je v v širších vztazích upřesněn ve vydaném ÚP Hůry, včetně napojení území prostřednictvím plochy pro MÚK na D3 u Úsilného. V souladu v PÚR uvedenými důvody pro vymezení OB10, je v řešeném území ÚS vymezena plocha související s rozvojem hospodářských a ekonomických činností s vazbou na připravovanou dálnici D3. Pro územní plánování není v PÚR pro OS6 stanoven ţádný úkol. Koridor D3 je v v širších vztazích upřesněn ve vydaném ÚP Hůry, na základě aktuální verze projektu DÚR dálnice D3 0310/I Úsilné – Hodějovice a 0309/III „Borek – Úsilné“, včetně všech souvisejících staveb a objektů. Do řešeného území nezasahuje ţádná specifická oblast vymezená v PÚR. Do řešeného území dále zasahují koridory a plochy dopravy vymezené v PÚR. Je to multimodální koridor M1 (Praha – České Budějovice – hranice ČR (- Linz)), jehoţ součástí je koridor konvenční ţelezniční dopravy C-E 551 (IV.TŢK), silniční koridor D3 a R3, koridor splavnění Vltavy, plocha mezinárodního Letiště a plocha veřejného logistického centra. Pro územní plánování je v PÚR pro M1 stanoven úkol: „v rámci koridoru řešit koordinaci umístění rozvojových záměrů“. Řešeného území ÚS se tyto koridory, kromě koridoru D3 popsaného výše, přímo netýkají. II.a.2. Soulad s cíli a úkoly územního plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udrţitelný rozvoj území, spočívající ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniţ by ohroţoval podmínky ţivota generací budoucích. Podmínky pro příznivé ţivotní prostředí: Ochrana přírodního prostředí je zajištěna zejména respektováním základních skladebných prvků ÚSES. Chráněná území přírody a lokality vymezené v rámci programu NATURA 2000 se v řešeném území nenacházejí. Součástí řešení územního plánu je i vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, pozemky určené k plnění funkcí lesa a vodohospodářské řešení, včetně návrhu rozvoje kanalizace, zachycení přívalových dešťových vod a zajištění jejich regulovaného odtoku do stávající vodoteče. Pro příznivé ţivotní prostředí má velký význam údrţba a rozvoj systému sídelní zeleně. V řešeném území jsou dále vymezeny navrhované plochy systému sídelní zeleně, které jsou navrţeny jako jednotlivé plochy zeleně ostatní. Jedná se o území zeleně převáţně po obvodu zastavitelného území, napomáhající k přechodu zastavitelných ploch do volné krajiny a nenásilnému zapojení do krajinného rázu. Tyto plochy jsou koncipovány jako území zeleně izolační, Tyto plochy jsou součástí urbanistické koncepce obce a jejího začlenění do krajinného obrazu a jako takové musí být respektovány a chráněny. Pro udrţení příznivého ţivotního prostředí má velký vliv i ochrana ovzduší a s tím související vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. Současný stav ovzduší v území je kromě dálkových přenosů škodlivin ovlivněn emisemi z místních zdrojů tepla. Negativní vlivy jsou nejvýraznější při spalování nekvalitního netříděného hnědého uhlí. Z hlediska výkonů se však jedná o zdroje malé – a neexistuje ţádné jejich vyhodnocení. Předpokládá se, ţe zavedení zemního plynu jako náhrady přinese sníţení všech sloţek emisí. Budou respektovány poţadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů ( zákon o ochraně ovzduší). V řešeném území se neuvaţuje se zaloţením „centrálního“ zdroje tepla, avšak v případě provozování společného menšího zdroje pro určitou lokalitu s několika odběrateli tepla, by měla být ověřena technická a ekonomická proveditelnost kombinované výroby tepla a elektrické energie. Maximální hranice negativních vlivů z provozu vědecko- technického parku Hůry bude stanovena na hranici řešeného území. Případná protihluková opatření budou řešena v rámci projektové dokumentace pro územní řízení (viz zákon č. 258/200 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příp. nařízení vl. Č. 148/2006 Sb.). Podmínky pro hospodářský rozvoj:
16
Vlivem řešení ÚS dochází k zlepšení podmínek pro hospodářský rozvoj v důsledku návrhu nových ploch pro vědeckotechnický park a smíšenou výrobu a komerční vybavenost, včetně návrhu doplnění a zlepšení technické infrastruktury v řešeném území. Tyto plochy jsou navrţeny, ve vazbě na hlavní rozvojovou urbanistickou osu, kterou prochází koridor navrhované dálnice D3 a rozvojovou oblast města Českých Budějovic. Zejména plochy vědeckotechnického parku mohou být vhodným akcelerátorem hospodářského rozvoje nejen v obci Hůry, ale celé oblasti Českobudějovické aglomerace i Jihočeského kraje. Podmínky pro soudrţnost společenství obyvatel území: V Hůrách je fungující a i okolními obcemi vyuţívaný kulturní a společenský sál, a základní občanské vybavení. Vlivem řešení ÚS dochází k rozvoji a zlepšení civilizačních hodnot v důsledku návrhu nových ploch pro rozvoj v oblasti aplikovaného vědeckého výzkumu ve formě vědeckotechnického parku a ploch pro smíšenou výrobu a komerční aktivity, včetně návrhu na doplnění a zlepšení technické infrastruktury a dopravní infrastruktury, vznik nových pracovních míst v řešeném území, vyuţití nových technologií, podpora vědecko technického rozvoje, To přinese moţnost vzniku nových pracovních příleţitostí, vyuţití kvalifikovaných pracovních sil, rozvoj podnikatelských aktivit a zviditelnění lokality a obce Hůry v širším povědomí a tím posílení sounáleţitosti obyvatel s obcí. To vše přinese zlepšení podmínek pro soudrţnost společenství obyvatel území. II.a.3. Soulad s poţadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Návrh územní studie je zpracován dle poţadavků zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (nový stavební zákon) a jeho prováděcích vyhlášek 500/2006Sb. a 501/2006 Sb. v platném znění. Obsah studie, její textová i grafická část dle pokynu pořizovatele v zadání, odpovídá rámcově řešení návrhu územního plánu, s přesahem podrobnosti regulačního plánu a pořizovatelem stanovené osnově. II.a.4.
Soulad s poţadavky zvláštních právních předpisů Návrh územní studie je zpracován v souladu s poţadavky zvláštních předpisů. Poţadavky civilní ochrany vychází ze zákona č. 128/2000 Sb., v platném znění, který stanoví rozsah práv a povinností samosprávných orgánů. Zákon o obcích má návaznost na zákon č.239/2000 Sb. (o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů). Řešení ÚS je zpracováno v souladu s výše uvedenými právními předpisy. II.a.5. Soulad se stanovisky oslovených dotčených orgánů Uplatněné poţadavky dotčených orgánu byly respektovány a zapracovány do textu územní studie II.b. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území, spočívající ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniţ by ohroţoval podmínky ţivota generací budoucích, je proveden v bodu II.a.2. odůvodnění. Z tohoto vyhodnocení vyplývá, ţe řešení územní studie bude mít mírně negativní vliv na podmínky pro příznivé ţivotní prostředí a výrazně pozitivní vliv na hospodářský rozvoj a soudrţnost společenství obyvatel v území. Vzhledem k tomu ţe současný stav ţivotního prostředí je v obci na dobré úrovni a naopak hospodářský rozvoj v řešeném území je na velmi nízké úrovni a u sociální soudrţnosti obyvatel území se předpokládá zlepšení, přispěje navrhované řešení ÚS k vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoje v území. II.c.
Komplexní zdůvodnění doporučovaného řešení
II.c.1. Vymezení řešené plochy Řešené území územní studie spadá do správního území obce Hůry, katastrální území Hůry. Řešené území bylo vymezeno dle rozsahu plochy SVK.2.H navrţené ve vydaném ÚP Hůry a bylo rozšířeno o území úzkého koridoru potřebného k řešení sítí technické infrastruktury. II.c.2. Urbanistické a architektonické řešení v podrobnosti pro jednotlivé pozemky včetně návrhu doprovodné a izolační zeleně a včetně vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby Vzhledem k malé podrobnosti vydaného ÚP Hůry, ve kterém bylo řešené území navrţeno jako jedna zastavitelná plocha s rozdílným způsobem vyuţití smíšené výroby a komerční vybavenosti
17
(SVK), s označením SVK.2.H, je potřeba v rámci řešení ÚS provést další členění této plochy s ohledem na aktuální podmínky v území. Urbanistická koncepce řešení a etapovité vyuţití řešeného území, je odůvodněno konkrétními záměry a poţadavky investorů Jihočeského vědeckotechnického parku (dále jen JVTP). V I. etapě je navrţeno vyuţití plochy pro konkrétní potřeby JVTP a to v rozsahu předjednaného a dohodnutého vypořádání majetkoprávních vztahů, ve vazbě na stávající silnici III/10577 (směr Libníč) a na sousední areál bývalého zemědělského areálu VKK Hůry. Ve II. etapě je navrţena moţnost postupného rozšiřování JVTP do dalších ploch SVK.2.H/2.VTP a SVK.2.H/3.VTP, avšak jiţ bez konkrétních poţadavků na náplň a vyuţití těchto ploch a prostorové vymezení jednotlivých objektů. Ve II. etapě jsou dále navrţeny plochy pro smíšenou výrobu a komerční vybavenost SVK.2.H/4.SVK a SVK.2.H/5.SVK, které navazují na VTP na západní straně. Pro tyto plochy není známo konkrétní vyuţití, ani konkrétní investor. Vyuţití těchto ploch je moţné pro lehký průmysl, lehkou výrobu, sklady, velkoobchod, či jinou komerční vybavenost. Toto vyuţití je odůvodněno polohou řešeného území v blízkosti dvou významných dopravních tahů, stávající silnice I/34 (kapacitní čtyřpruh směr České Budějovice – Třeboň) se stávající MÚK v bezprostřední návaznosti na řešené území. Dalším významným dopravním tahem bude navrhovaná dálnice D3 s MÚK u Úsilného. Případné vyuţití pro logistické areály, či jiné na těţkou a intenzivní dopravní obsluhu závislé provozy, či aktivity, je odůvodněno a podmíněno potřebou vybudování dálnice D3 a MÚK u Úsilného a napojením těchto areálů na tento nadřazený dopravní systém. Návrh zeleně ostatní s funkcí izolační a krajinotvornou po obvodu celého řešeného území, je odůvodněn potřebou doplnění sídelní zeleně, která napomůţe zapojit zastavitelné plochy a areály do okolní volné krajiny. Součástí zeleně izolační ploch SVK budou plochy vodní pro retenční nádrţe, do kterých budou zachycovány dešťové vody ze zpevněných ploch, komunikací a objektů, tak aby byl zpomalen jejich odtok a nedocházelo nadměrnému, či nárazovému zvětšení průtoku ve vodoteči Stoka. Vymezení zastavitelných ploch je odůvodněno jednak stanovenými podmínkami pro vyuţití řešeného území ve vydaném ÚP a dále i podmínkami v PÚR a v návrhu ZÚR JČK, kde je řešené území součástí vymezené rozvojové plochy nadmístního významu, jejíţ součástí je i vymezení VTP. II.c.4.
Stanovení prostorových a plošných regulativů navrhované zástavby Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání a architektonického řešení jsou pro potřeby této ÚS odůvodněny takto: Vzhledem k členění zastavitelné plochy SVK.2.H na dílčí zastavitelné plochy je potřeba v rámci těchto ploch vymezit polohu a prostorové uspořádání hlavních stavebních objektů. Za tímto účelem byly vymezeny regulační prvky prostorového a plošného uspořádání ve formě: Stavební čáry, Výšky, nadzemní podlaţnost, moţné vyuţití podzemí a podkroví, Zastavitelnost pozemku – plochy, Tvary zastřešení Regulační prvky byly stanoveny jako limitní, překročitelné pouze výjimečně, v případech odůvodněných kvalitním a originálním architektonickým a technickým, či technologickým řešením. II.c.5. Podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury II.c.5.1 Doprava (včetně řešení dopravy v klidu, dopravní obsluţnosti a napojení na stávající dopravní infrastrukturu) Dopravně nejvýznamnějšími komunikacemi na něţ má řešené území bezprostřední vazby jsou (budoucí) dálnice D3 a silnice I. třídy I/34. Trasa silnice I/3 Praha - Tábor - České Budějovice Dolní Dvořiště, státní hranice se v současné době řešeného území dotýká v širších vztazích, na západním okraji k.ú. Hůry. Výstavba kapacitní rychlostní komunikace s omezeným přístupem (dálnice, respektive rychlostní silnice jiţně Českých Budějovic) je proto podmínkou pro zachování a další posilování mezinárodního významu trasy silniční komunikace vedené ve směru „sever – jih“, ale i pro rozvoj podnikatelských aktivit nejen v řešeném území, ale i na území celého Jihočeského kraje. Silnice I/34 České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hranice kraje, trasa vede na Pelhřimov, Humpolec, Havlíčkův Brod, Hlinsko, Poličku a Svitavy. Byla zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako "vymezený tah" a je součástí mezinárodní evropské silniční sítě jako E – 49 (v úseku České Budějovice – Třeboň) a E - 551. Její dopravní význam vnímán především jako dálniční přivaděč z Českých Budějovic na D1 v Humpolci (na této funkci se projeví vliv stavby D3 minimálně). Z průtahu Českými Budějovicemi a Rudolfovem byla v řešeném území před nedávnem přenesena do nové polohy dlouho budovaného obchvatu (1990 – 1999 v kategorii S 22.5/80), který vychází z velké
18
okruţní křiţovatky na Okruţní ulici severně bývalého závodu Škoda. Její součástí je mimoúrovňová křiţovatka se silnicí III/10577 v Hůrách, která je v bezprostřední blízkosti řešeného území. Silnice III/10576 křiž. II/634 „Baba“ – Hůry – Úsilné – křiž. I/3 (II/603) – Hrdějovice – Opatovice; její východní úsek („Baba“ – Hůry) má v současné době velmi malý dopravní význam. Její dopravní význam však výrazně vzroste realizací zástavby s obytnou funkcích na přilehlých pozemcích. Její západní úsek (mimoúrovňová křiţovatka I/34 – Úsilné) byla prakticky v celé délce průtahu řešeným územím upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 7.5/50 v rámci stavby přeloţky silnice I/34 a je proto bez dopravních závad (na zbývajícím úseku délky cca 300 m je tato úprava navrţena v rámci výstavby mimoúrovňové křiţovatky D3 x I/34). Pokud bude silnice (byť jednostranně) obestavěna, nutno ji upravit do příslušné intravilánové podoby. Silnice III/10577 Rudolfov – Adamov – Hůry – Libníč – Jelmo; silnice má sice pouze lokální dopravní význam, ten ovšem – vzhledem k velikosti a dynamice růstu obcí Rudolfov, Adamov, Hůry nebude v budoucnosti nikterak malý. Její parametry na průtahu všemi třemi obcemi jsou velmi špatné; místy aţ zoufalé šířkové parametry (aţ 3 - 4 m), poloměry směrových oblouků s naprosto nedostatečnými rozhledovými poměry omezenými přilehlou zástavbou, nevyhovující rozhledové poměry u většiny křiţovatek, naprosto nedostatečné vybavení chodníky. Náprava ve stávající trase je vyloučena. Proto uţ v předchozích územních plánech problém řešen zásadním způsobem, tj. přeloţkou na západní straně zastavěného území obce Hůry. Tato přeloţka je napojena do MÚK Hůry na silnici I/34. Autobusová (vnější linková) doprava obsluhuje obec Hůry pěti páry spojů autobusové linky České Budějovice – Úsilné – Hůry – Libníč - Jelmo (v provozu rovněţ pouze v pracovních dnech). Trasa těchto linek hromadné dopravy prochází okolo řešeného území a je moţno vybudovat zastávku pro potřeby JVTP i SVK. Návrh řešení dopravní obsluhy řešeného území ÚS je odůvodněn takto: V I. etapě je navrţeno napojení vědeckotechnického parku (dále jen VTP) na silnici III/10577 (směr Libníč). Silnice III/10577 Rudolfov – Adamov – Hůry – Libníč – Jelmo, severně křiţovatky se silnicí III/10576 (směr Hůry) a severní větve stávající mimoúrovňové křiţovatky se silnicí I/34 směrem na Libníč je územně stabilizována a napojení je moţné bez jakýchkoliv problémů. Ve II. etapě je navrţena moţnost postupného rozšiřování VTP do dalších ploch SVK.2.H/2.VTP a SVK.2.H/3.VTP, s dopravní obsluhou zajištěnou prodlouţením místní komunikace, s naznačenými vjezdy do těchto ploch. Ve II. etapě jsou dále navrţeny plochy pro smíšenou výrobu a komerční vybavenost SVK.2.H/4.SVK a SVK.2.H/5.SVK, které navazují na VTP na západní straně. Pro tyto plochy není známo konkrétní vyuţití, ani konkrétní investor. Vyuţití těchto ploch je moţné pro lehký průmysl, lehkou výrobu, sklady, velkoobchod, či jinou komerční vybavenost, s podmínkou ţe tyto provozy nebudou mít příliš velké nároky na zásobování a provoz těţké nákladní dopravy. Vyuţití pro logistické areály, či jiné na těţkou a intenzivní dopravní obsluhu závislé provozy, či aktivity je závislé na vybudování dálnice D3 a MÚK u Úsilného. II.c.5.2. Zdůvodnění vodohospodářského řešení Podklady dle Změny č.2 PRVKUK Obec Hůry (462.00 – 514.00) se nachází cca 7 km severovýchodně od města České Budějovice. V obci je trvale hlášeno 418 obyvatel. Vodovod 3 Obec Hůry je napojena na vodovod Úsilné – Lišov - Hůry z vodojemu Hůry 300 m (529.00/525.00) a 3 vodovodní síť Rudolfov (vodojem Rudolfov II 250 m 545.00/542.00). Zdrojem poţární vody jsou dva návesní rybníky. Provozovatelem vodovodu je VaK J. Čechy a.s., vlastníkem je JVS a.s. Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. V budoucnu se předpokládá rekonstrukce VDJ. Kanalizace Obec má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 90 % obyvatel. Je vybudována převáţně z betonových trub DN 300 a DN 400 v celkové délce 5,9 km , v různých časových údobích, místy mělce uloţená, nedostatečně těsněná a svým provedením nevyhovující současným normám. Odpadní vody od 10 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváţeny na polní nebo jiné pozemky.
19
V roce 2002 bylo provedeno napojení obce na ČOV České Budějovice. Napojení je provedeno sběračem R1 a R. Sběrač R1 odvádí odpadní vody z Hůr do sběrače R, odkud jsou odváděny odpadní vody společně z Adamova, Rudolfova a Hůr. Řešené území je však situováno mimo povodí tohoto sběrače, takţe je potřeba jej řešit individuálně. Mnoţství a znečištění odváděných odpadních vod v obci:
3
Q24 = 60 m /den BSK5 = 24 kg/den EO = 400 Dešťové vody z odlehčovací komory jsou odvedeny do potoka Čertík. Dešťové vody z řešeného území budou odváděny přes retenční nádrţe do vodoteče Stoka, která se dále vlévá do potoka Kyselá voda a Vltavy Provozovatelem kanalizace v obci je VaK J. Čechy a.s. Geologické hodnocení řešeného území Řešené území dle Základní geologické mapy ČR (m 1:25000), list 32-222 Lišov leţí v oblasti Lišovského prahu, který je budovaný biotititckými migmatity, aţ migmatitizovanými pararulami. Rozpad je v povrchových vrstvách jemnozrnný. Při povrchu se dají očekávat svahové hlíny, které bývají dost málo propustné. Ověření moţnosti vsakování se doporučuje prověřit inţenýrsko geologickým průzkumem (cca 2 sondy do hloubky 4,5 m) a laboratorním rozborem. Inţenýrsko geologický průzkum je doporučeno provést v rámci dokumentace pro územní rozhodnutí. I. ETAPA I. etapa představuje první samostatnou lokalitu vědecko technického parku ( VTP ). KANALIZACE Kanalizace splašková V rámci splaškové kanalizace bude vybudována lokální biologická čistírna odpadních pro kapacitu avizovaných cca 40 zaměstnanců. Variantně by bylo moţno uvaţovat i s větší kapacitou čistírny pro napojení i části II. etapy výstavby – dvou dalších lokalit VTP. To by však bylo moţné jedině za podmínky čerpání odpadních vod z těchto lokalit. V čistírně bude moţné likvidovat i odpadní vody produkované z laboratorních provozů, ovšem pouze za předpokladu, ţe jejich znečištění bude odbouratelné na daném čistírenském zařízení. V opačném případě – viz. Kanalizace ostatní. Splašková kanalizace podchytí přípojky z objektu a zajistí jejich přivedení na ČOV. Vyčištěné odpadní vody budou odváděny do vodoteče zvané Stoka vzdálené cca 300 m severně od řešeného území. Pokud to výškové poměry a osazení objektu umoţní, budou odváděny gravitačně, v opačném případě bude za čistírnou vybudována čerpací stanice a výtlak do vodoteče. Po vybudování kanalizačního sběrače splaškové kanalizace v rámci sousední plochy SVK.9.H. a jejího napojení na ČOV České Budějovice (přes obec Úsilné) bude na tento kanalizační systém napojena splašková kanalizace v celé ploše VTP I. etapa. V souvislosti s níţe popsanou Kanalizací ostatní a předpokladem vyváţení odpadních vod z provozu laboratoř, by bylo moţné uvaţovat i s alternativou odvozu splaškových odpadních vod, jejichţ denní 3 produkce od 40-ti zaměstnanců by představovala objem cca 2-2,5 m . V grafické části je znázorněna varianta s gravitační kanalizací a ČOV. Kanalizace dešťová Likvidace dešťových vod v I. etapě je uvaţována ve dvou základních variantách. Var. 1 – vsakování dešťových vod - tato varianta se jeví jako nejvýhodnější, ovšem základním předpokladem je vhodnost geologického podloţí, které bude nutné v dalším stupni dokumentace jednoznačně potvrdit geologickým průzkumem. V tomto stupni dokumentace nebyly geologické podmínky ověřovány (týká se celého území I. i II. etapy). Vsakování by bylo zajištěno pomocí podzemních zaštěrkovaných rigolů, nebo plastových boxů. Var. 2 – retence dešťových vod – tato varianta bude realizována, pokud nebude moţné dešťové vody zasakovat. Byla by navrţena podzemní zakrytá retetence, kterou je moţné realizovat opět v několika variantách ( zaštěrkované rigoly, prefabrikované plastové boxy, ţelezobetonové nádrţe atp. ). Pokud to výškové poměry a osazení objektu umoţní, bude odtok z retence do vodoteče Stoka gravitační, v opačném případě bude nutné i dešťové vody do vodoteče přečerpávat. Z ekonomického hlediska lze však tuto variantu chápat pouze jako krajní řešení, jelikoţ čerpání dešťových vod bude nepochybně provozně velmi nákladné.
20
V grafické části je znázorněna Var.1. Kanalizace ostatní Předpokládá se, ţe z laboratorních provozů budou produkovány i odpadní vody, které nebude moţné čistit na navrţené lokální biologické ČOV. Pro tento případ je nutno uvaţovat s realizací samostatné kanalizace, pravděpodobně pouze v prostoru objektu a podzemní nepropustné jímky umístěné vně objektu. Z té by byly tyto odpadní vody periodicky odváţeny ke zpracování na ČOV města České Budějovice. V grafické části není kanalizace ostatní znázorněna. VODOVOD I. etapa bude napojena na stávající vodovodní řad DN 150, který prochází v bezprostřední blízkosti po východním okraji řešeného území. Jedná se o vodovod, který zásobuje obec Libníč, zdrojem vody je 3 vodojem Hůry 2 x 150 m ( hladiny 525 – 529 m.n.m. ). S ohledem na výškovou polohu řešeného území bude nutné na odbočce z řadu zřídit redukční šachtu, pro měření odběru vody osadit i vodoměrnou sestavu. Pro uvaţované vyuţití VTP je dimenze vodovodu dostatečná, v případě poţadavku zvýšeného odběru, např. pro poţární účely, by bylo nutné v rámci objektu řešit samostatné zásobní nádrţe. II. ETAPA II. etapa je rozdělena na čtyři lokality, z nichţ dvě představují další plochu vědecko technického parku (VTP) a další dvě jsou uvaţovány s vyuţitím pro smíšenou výrobu a komerci (SVK). Z hlediska vodohospodářského řešení je popis rozdělen pro VTP a SVK. KANALIZACE Kanalizace splašková - VTP V rámci splaškové kanalizace bude vybudována lokální biologická čistírna odpadních vod pro zatím blíţe nespecifikovanou kapacitu. Variantně by bylo moţno uvaţovat i s přečerpáváním odpadních vod na ČOV I. etapy, která by musela být jiţ za tímto účelem dimenzována. Další moţností by bylo zrušení ČOV z I. etapy a přivedení odpadních do ČOV II. etapy. Tato varianta by byla výhodná zejména při delším časovém odstupu obou realizací, kdy ČOV z I.etapy by byla jiţ fyzicky opotřebovaná, nebo technologicky zastaralá, při variantě s čerpáním by odpadlo nákladné přečerpávání odpadních vod. Zásady moţnosti likvidace odpadních vod produkovaných z laboratorních provozů jsou shodné s I. etapou. Splašková kanalizace podchytí přípojky z objektů a zajistí jejich přivedení na ČOV. Vyčištěné odpadní vody budou odváděny gravitačně potrubím přes lokalitu SV+K a následně přes pole do vodoteče zvané Stoka. Kromě vyčištěných odpadních vod a retardovaných dešťových vod z lokality VTP budou tímto potrubím odváděny i vyčištěné odpadní vody a retardované dešťové vody z lokalit SVK. Úsek kanalizace mezi řešeným územím a vodotečí Stoka je nutno chápat jako dočasný do doby pokračování zástavby západním směrem. Po vybudování kanalizačního sběrače splaškové kanalizace v rámci sousední plochy SVK.9.H. a jejího napojení na ČOV České Budějovice (přes obec Úsilné) bude na tento kanalizační systém napojena splašková kanalizace ve všech plochách VTP II. etapa. V grafické části je znázorněna varianta s gravitační kanalizací a lokální ČOV. Kanalizace splašková – SVK V rámci splaškové kanalizace bude vybudována lokální biologická čistírna odpadních vod pro zatím blíţe nespecifikovanou kapacitu. Čerpáním by byly na čistírnu přivedeny i splaškové odpadní vody ze severní části lokality, která je z důvodu konfigurace terénu gravitačně nepřístupná. Splašková kanalizace podchytí přípojky z objektů a zajistí jejich přivedení na ČOV. Vyčištěné odpadní vody a vody z RN budou odváděny gravitačně přes pole do vodoteče zvané Stoka spolu s vodami z lokality VTP. Úsek kanalizace mezi řešeným územím a vodotečí Stoka je nutno chápat jako dočasný do doby pokračování zástavby západním směrem. Po vybudování kanalizačního sběrače splaškové kanalizace v rámci sousední plochy SVK.9.H. a jejího napojení na ČOV České Budějovice (přes obec Úsilné), bude na tento kanalizační systém napojena splašková kanalizace ve všech plochách SVK II. etapa. Kanalizace dešťová - VTP V souladu s územním plánem je navrţena otevřená retenční nádrţ, která můţe být řešena i jako vsakovací, pokud to geologické podmínky umoţní. Předběţným výpočtem je stanoven uţitečný objem 3 2 RN na cca 600 m (3,5x0,8x0,07x60x60-0,03x60x60), coţ představuje zastavěnou plochu cca 800 m .
21
V objemu je zahrnuta i plocha I. etapy a to zejména pro případ, kdy by bylo nutné dešťové vody v I. etapě přečerpávat do vodoteče ( ukončení čerpání a gravitační převedení do RN ). Variantou by byla i moţnost kompletního vsakování dešťových vod, ta by však musela být jednoznačně potvrzena podrobným geologickým průzkumem. Dešťové vody do retenční nádrţe by byly přiváděny gravitačními sběrači. Odtok z RN – viz. popis u splaškové kanalizace. Kanalizace dešťová – SVK Z důvodu konfigurace stávajícího terénu jsou v řešeném území navrţeny dvě samostatné otevřené retenční nádrţe, které mohou být řešeny i jako vsakovací, pokud to geologické podmínky umoţní. Předběţným výpočtem je stanoven uţitečný objem větší RN pro necelé ¾ řešené plochy na 3 2 cca 900 m (5,2x0,8x0,07x60x60-0,04x60x60), coţ představuje zastavěnou plochu cca 1200 m . Dešťové vody by byly do RN přiváděny gravitačními sběrači. Odtok z RN – viz. popis u splaškové kanalizace. 3 Druhá RN na severním okraji území bude o objemu cca 300 m (1,6x0,8x0,07x60x602 0,015x60x60), coţ představuje zastavěnou plochu cca 500 m . Dešťové vody by byly do RN přiváděny gravitačními sběrači. Odtok z RN je navrţen přímo do vodoteče Stoka, která protéká po severním okraji území. Variantou pro celé území by byla i moţnost kompletního vsakování dešťových vod, ta by však musela být jednoznačně potvrzena podrobným geologickým průzkumem. Kanalizace ostatní – VTP Předpokládá se, ţe z laboratorních provozů budou produkovány i odpadní vody, které nebude moţné čistit na navrţené lokální biologické ČOV. Pro tento případ je nutno uvaţovat s realizací samostatné kanalizace, pravděpodobně pouze v prostoru jednotlivých objektů a podzemních nepropustných jímek umístěných vně objektů. Z jímek by byly tyto odpadní vody periodicky odváţeny ke zpracování na ČOV města České Budějovice. V grafické části není kanalizace ostatní znázorněna. VODOVOD – VTP a SVK V rámci II. etapy výstavby budou dle potřeby provedeny rozvodné řady vody prodlouţením vodovodu vybudovaného v rámci I. etapy vysazením odbočky z vodovodního řadu DN 150 Hůry – Libníč. Pro uvaţované vyuţití území by měly být dimenze rozvodných řadů dostatečné ( DN 100 – 150 ), v případě poţadavku zvýšeného odběru, např. pro poţární účely, by bylo nutné v rámci jednotlivých objektů řešit samostatné zásobní nádrţe. Oproti územnímu plánu obce Hůry se v této etapě výstavby neuvaţuje s přemístěním stávajícího výtlačného vodovodního řadu DN 200 do města Lišov. Rovněţ tak není v této fázi výstavby navrhováno rozšíření VDJ Hůry a posílení jeho zásobování. II.c.5.3. Zdůvodnění zásobování elektrickou energií Jediným distributorem elektřiny v oblasti Hůr je E-ON a.s., která je také provozovatelem distribuční sítě VVN, VN, NN a distribučních trafostanic VN/NN. V obci se nenachází ţádný zdroj elektřiny. Elektrická energie je přiváděna po venkovních vedeních 22 kV z transformovny s rozvodnou TR110/22 kV Škoda. Zabezpečenost dodávky elektřiny je řešena vazbou na vedení napojená z transformovny s rozvodnou TR Mladé. Tato studie řeší zásobování elektrickou energií pro celé řešené území ve dvou etapách a dvou variantách. V první etapě je řešeno připojení nově navrţeného víceúčelového objektu v rámci VTP na energetickou síť. Objekt je situován na zelené ploše mezi stávající zemědělskou zástavbou a výpadovou silnicí z Českých Budějovic směr Brno. Byl navrţen a zatříděn pro širokou škálu procesů v oblasti biotechnologií. Z toho vyplývají uvaţované technologie pro stanovení energetické bilance. Objekt je třípodlaţní, s jedním podzemním a dvěma nadzemními podlaţími. V podzemním podlaţí jsou uvaţována zařízení TZB včetně strojoven a rozvody NN, skladové prostory a prostory pro sociální zázemí. V přízemí bude technologická hala, v patře pak laboratoře a kanceláře. Je uvaţováno s počtem cca 40 zaměstnanců. Ze zadání byly specifikovány následující údaje: Vytápění v neelektrické kotelně Ohřev TUV kombinovaný s elektřinou Klimatizace ve všech technologických, kancelářských a společenských prostorech TZB řízeno profesí MaR, včetně vzduchotechniky Z velkých celků uvaţována kompresorovna a vyvíječ páry
22
Energetická bilance Osvětlení Běţná instalace TZB – klima TZB – kotelna TZB – TUV TZB – VZT Technologie Reserva Celkem Pi Celkem Ps
55 68 30 15 25 15 125 30 363 280
kW kW kW kW kW kW kW kW kW kW
Provozní napětí: 3+PE+N; 3x400/230V, 50Hz; soustava TN-C-S Ochrana před nebezpečným dotykem: - základní = automatickým odpojením od zdroje. - zvýšená
=
proudovým chráničem
= místním pospojením Stupeň důleţitosti dodávky: 3 ; podmínečně: 1 Předpokládaná roční spotřeba: 672 MWh/rok Tato spotřeba bude zajištěna vybudováním nové trafostanice 2x630kVA, s vyuţitím v první etapě s jedním transformátorem a rezervou pro další spotřebu. Trafostanice bude umístěna na vlastním odděleném pozemku a připojena bude variantně buďto vzdušným nebo kabelovým vedením, odbočením ze stávající vzdušné linky 22kV. Vzdušné vedení nebo kabel bude veden v trase, která je v souladu s vydaným ÚP Hůry. Umístění trafostanice se oproti vydanému ÚP Hůry liší z důvodu zajištění přístupu k trafostanici, která bude slouţit v I. etapě výhradně pro potřeby JVTP. Původní umístění trafostanice na druhé straně silnice III. třídy by komplikovalo připojení areálu JVTP a vyvolalo by nutnost překopů silnice III. třídy směr Libníč. Je uvaţováno s moţností zasmyčkování do dalších výhledových TS dle návrhu, kapacity a bilancí dalších etap zástavby řešeného území. V řešeném území ÚS nebyla navrţena přeloţka dvou nadzemních vedení VN 22 kV (v severní části řešeného území) do podzemních VN kabelů. Tato přeloţka byla navrţena ve vydaném ÚP Hůry v souvislosti s vyuţitím území v rámci sousední zastavitelné plochy SVK.9.H. jejíţ realizace a vyuţití však není v době řešení této ÚS aktuální. Přeloţka těchto vedení v souvislosti s řešením této ÚS by nebyla účelná a byla by značně neekonomická. II.c.5.4. Zdůvodnění koncepce zásobování teplem a plynem Současný stav : Převáţná část zastavěného území obce Hůry je v současné době pokryta STL rozvody zemního plynu. Jedná se o středotlaký systém slouţící společně pro zásobování plynem obce Hůry s pokračováním trasy směrem na Libníč. Pro zásobování plynem řešeného území má stávající STL plynovod dostatečnou kapacitu. Pouze v případě realizace sousední plochy SVK.9.H navazující západním směrem na řešené území ÚS, bude pravděpodobně potřeba stávající středotlakou síť nejen rozšířit, ale z části i rekonstruovat. To však vyplyne aţ z upřesněných poţadavků investora pro potřeby plynu a tepla v ploše SVK.9.H. Jako krajní řešení je potřeba uvést moţnost zvýšení výstupního tlaku z RS Adamov. To by však znamenalo náročnější technické úpravy v rozsahu celé sítě. II.c.6.
Ochrana přírody a krajiny včetně podmínek ochrany krajinného rázu, ochrany hodnot a charakteru území V řešeném území nejsou ţádná zvláště chráněná území přírody, ani lokality NATURA 2000, jsou zde ucelené lány orné půd, takţe ochrana přírody není řešením ÚS nijak zásadně dotčena. V řešeném území se dle Generelu krajinného rázu JČK nachází oblast krajinného rázu ObKR 15 Lišovský práh – západní Třeboňsko a z hlediska krajinného typu spadá řešené území do rozhraní oblasti lesopolní a silně urbanizované krajiny. Řešené území neleţí v ţádném místě krajinného rázu.
23
Podmínky ochrany krajinného rázu jsou řešeny navrţením zeleně ostatní po obvodu zastavitelných ploch, tak aby byl zajištěn nenásilný přechod zastavitelných ploch do volné krajiny. Řešené území leţí na úpatí Lišovského prahu, pod k východu se zvedajícími svahy, takţe nebude pohledově exponované a nebude se uplatňovat v dálkových či panoramatických pohledech. Z hlediska ochrany hodnot v řešeném území je potřeba respektovat území s archeologickými nálezy, které dle aktualizovaných územně analytických podkladů vykazuje 50% pravděpodobnost archeologických nálezů. Tato území jsou jedním z limitů vyuţití území a budou v nich dodrţeny podmínky stanovené příslušným archeologickým ústavem. Má-li se provádět stavební činnost na území i s pravděpodobnými archeologickými nálezy, jsou stavebníci jiţ od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit archeologickému ústavu a umoţnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroţeno provádění archeologických výzkumů. Řešené území dle Základní geologické mapy ČR (m 1:25000), list 32-222 Lišov leţí v oblasti Lišovského prahu, který je budovaný biotititckými migmatity, aţ migmatitizovanými pararulami. Rozpad je v povrchových vrstvách jemnozrnný. Při povrchu se dají očekávat svahové hlíny, které bývají dost málo propustné. II.c.7. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich vyuţití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, dobývání nerostů apod., Pro začlenění do krajinného rázu a zajištění přechodu zastavitelných ploch do volné krajiny jsou po obvodu řešeného území navrţeny plochy zeleně ostatní. Zeleň ostatní v řešeném území bude mít jednak funkci izolační, ale i krajinotvornou. Pro splnění tohoto účelu je potřeba zvolit vhodnou druhovou skladbu vysoké a nízké zeleně, s typickými zástupci základní kostry dřevin v okolní krajině. Součástí ploch zeleně i budou navrţené plochy vodní a vodohospodářské s funkcí retenčních nádrţí. Vzhledem k tomu ţe je pro zastavitelné plochy vědeckotechnického parku a plochy smíšené výroby a komerční vybavenosti ve II. etapě je stanovena zastavitelnost maximálně 75%, předpokládá se, ţe zbytek výměry těchto ploch bude řešen jako zatravněné plochy s doprovodnou vysokou a nízkou zelení, nebo zčásti s zádlaţbou vegetačními tvárnicemi. II.c.7.1. Územní systém ekologické stability (ÚSES) V řešeném území je vymezen prvek ÚSES, navrţený lokální biokoridor LBK 11 Rudolfovský potok-horní tok, potok Stoka. Řešením ÚS nedojde k narušení funkce tohoto prvku, naopak bude posílena plocha zeleně na úkor orné půdy v blízkosti tohoto biokoridoru. II.c.7.2. Prostupnost krajiny Prostupnost krajiny bude řešením ÚS výrazně narušena pouze v případě, ţe dojde k oplocení zastavitelných ploch. Oploceny musí být pozemky se stavbami, které mohou působit nepříznivě na ţivotní prostředí, zejména stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, stavby kde je nutno zamezit volnému pohybu osob, které je třeba chránit před okolními vlivy, zejména stavby pro výrobu potravin, stavby které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob, zejména boratorní provozy, regulační a měřicí stanice. Přičemţ oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a pouţitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci. Záměr zastavitelné plochy je v souladu s vydaným ÚP Hůry. II.c.7.3. Protierozní opatření, ochrana před povodněmi V řešeném území není stanoveno záplavové území. Protierozní opatření nejsou v řešeném území navrţena, jejich funkci však budou plnit navrţené plochy zeleně ostatní po obvodu zastavitelných ploch. Funkci ochrany navazujícího území před povodněmi budou plnit navrţené retenční nádrţe, které zpomalí odtok dešťových sráţek (zejména přívalových) do vodoteče Stoka, která protéká zastavěným územím sousední obce Úsilné. II.c.7.4. Dobývání nerostů V řešeném území se nenacházejí ţádné loţiskové objekty, ani dobývací prostory. V řešeném území není navrţeno ţádné území určené k dobývání nerostů ani území k jeho zabezpečení. V řešeném území není evidováno ţádné poddolované území ani území náchylné k sesuvům. Poddolovaná území se nacházejí mimo řešené území a jsou znázorněna ve výkrese širších vztahů.
24
Souvisí převáţně s podpovrchovou těţbou stříbra a s odvodněním těchto důlních děl (dědičná Eliášova štola), pro řešené území však nepředstavují ţádné riziko. II.c.8. Stanovení podmínek pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití s určením převaţujícího účelu vyuţití (hlavní vyuţití), pokud je moţné jej stanovit, přípustného vyuţití, nepřípustného vyuţití, popřípadě podmíněně přípustného vyuţití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity vyuţití pozemků v plochách), Dle vydaného ÚP Hůry je v řešeném území této ÚS vymezena zastavitelná plocha s rozdílným způsobem vyuţití SVK.2.H (smíšená výroba a komerční vybavenost). Pro tuto plochu je v ÚS stanoveno další podrobnější řešení formou územní studie. V této studii je navrţeno podrobnější vymezení ploch s rozdílným způsobem vyuţití a to pro vědecko technické parky, smíšenou výrobu a komerční vybavenost, dopravní infrastrukturu, technickou infrastrukturu, zeleň ostatní, plochy vodní. Pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem vyuţití jsou stanoveny regulativy ve formě hlavního vyuţití, přípustného vyuţití, případně podmíněně přípustného vyuţití, a nepřípustného vyuţití těchto ploch. Dále jsou stanoveny regulativy ve formě maximálně přípustné zastavitelnosti ploch a prostorové regulativy ve formě stanovení maximální přípustné podlaţnosti, se stanovením předpokládané konstrukční výšky podlaţí, s výjimkou speciálních technologických objektů, zařízení a konstrukcí. II.c.9.
Stanovení podmínek pro vytváření příznivého ţivotního prostředí a ochranu veřejného zdraví Podmínky pro příznivé ţivotní prostředí a veřejné zdraví budou zajištěny vyuţitím zemního plynu pro vytápění, případně v kombinaci s vyuţitím obnovitelných zdrojů energie, odkanalizováním území oddílnou kanalizací. Zejména v rámci předpokládaného vyuţití vědeckotechnického parku budou rozvíjeny nové technologie v oblasti farmaceutického průmyslu, veterinárního farmaceutického průmyslu, potravinářství – speciální potravinové doplňky, krmivářství, medicíny, které přispějí k ochraně veřejného zdraví. V řešeném území jsou nepřípustné činnosti, děje a zařízení, které nadměrně zatěţují ţivotní prostředí, zejména těţké průmyslové provozy, provozy těţkého chemického průmyslu, velkokapacitní zemědělské areály a pěstitelské plochy, dále zařízení, činnosti a děje nadlimitně zatěţující ţivotní a okolní prostředí hlukem, vibracemi, prachem, pachem a exhalacemi (například bioplynové stanice, obalovny asfaltových směsí apod.). Vyuţití ploch pro zařízení činnosti a děje vyţadující intenzivní zásobování a těţkou nákladní dopravu je podmíněno vybudováním dálnice D3 a MÚK u Úsilného. II.c.10. Sociodemografické podmínky Vlivem řešení ÚS budou posíleny sociodemografické podmínky. Předpokládá se vznik nových pracovních míst v řešeném území, vyuţití nových technologií, podpora vědecko technického rozvoje, vyuţití kvalifikovaných pracovních sil, rozvoj podnikatelských aktivit a zviditelnění lokality a obce Hůry v širším povědomí. II.c.11. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) V řešeném území je navrţeno vyuţití území ve dvou etapách. Etapovitost je stanovena z důvodu časové posloupnosti předpokládaného vyuţití řešeného území. Jako první se předpokládá vyuţití plochy pro JVTP (plocha SVK.2.HI1.VTP), pro kterou je známo i konkrétní vyuţití a poţadavky na objemové, kapacitní i hmotové řešení. Ve II. etapě je navrţena moţnost postupného rozšiřování VTP do dalších ploch SVK.2.H/2.VTP a SVK.2.H/3.VTP, kdy pro tyto objekty nejsou známy poţadavky na hmotové uspořádání a kapacity objektů. Ve II. etapě jsou dále navrţeny plochy pro smíšenou výrobu a komerční vybavenost SVK.2.H/4.SVK a SVK.2.H/5.SVK, které navazují na VTP na západní straně, opět bez konkrétních poţadavků na hmotové řešení a kapacity objektů. II.c.12. Zhodnocení navrhovaných variant Vzhledem k tomu, ţe je známo konkrétní vyuţití pouze pro plochu JVTP v I. etapě a tato plocha zabírá pouze malou část řešeného území, byla ÚS řešena variantně. Navrţené varianty se týkají řešení sítí technické infrastruktury (zejména kanalizace). Vzhledem k tomu, ţe v řešeném území nejsou známy ani rámcově kapacity zastavitelných ploch navrţených ve II. etapě, nebylo moţno provést detailní vyhodnocení navrţených variant. Navíc pro vyhodnocení variant je potřeba provést i geologický průzkum a laboratorní zkoušky, které v době zpracování ÚS nebyly k dispozici. II.d.
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Koordinaci vyuţívání území z hlediska širších vztahů je v případě řešení této ÚS je potřeba
25
věnovat zvýšenou pozornost, protoţe správní území sousedních obcí Adamov, Rudolfov, Úsilné na sebe bezprostředně navazují, a v případě Adamova a Rudolfova jsou i stavebně srostlá. Koordinace rozvoje řešeného území, dopravního řešení a sítí technické infrastruktury je řešena formou výkresu širších vztahů, který zahrnuje správní území výše jmenovaných obcí. Z hlediska širších vztahů je ÚS dále koordinována s územním plánem města Českých Budějovic, územními plány obcí Libníče a Úsilného a návrhem ZÚR JČK. Při koordinaci v území je potřeba věnovat pozornost návaznosti dopravní infrastruktury, zejména řešení dálnice D3 a jejích doprovodných staveb a silnic I. a III. třídy (včetně návaznosti místních a účelových komunikací a cyklistických i pěších tras), technické infrastruktury (zejména řešení kanalizace a likvidace dešťových vod). Do řešení návrhu ÚS jsou promítnuty dohodnutá stanoviska a připomínky výše jmenovaných obcí k návrhu ÚP Hůry. II.e.
Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu (pro nově navrhované plochy a koridory) Vyhodnocení odnětí ZPF pro řešené území bylo provedeno pro řešené území ÚS v rámci vydaného ÚP Hůry, kdy zábory ZPF v řešeném území jsou shodné s plochou SVK.2.H. II.e.1.
Zemědělský půdní fond Vyhodnocení důsledků rozvoje řešeného území na zemědělském půdním fondu je zpracováno metodikou dle zákona ČNR č.334/1992 Sb., o ochraně ZPF a vyhlášky č. 13 ze dne 24.1.1994, kterou se upravují veškeré podrobnosti ochrany ZPF. Pro jednotlivé BPEJ je uveden stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany zemědělské půdy podle třídníků zemědělských půd v ČR a trţní cena půdy podle Vyhlášky MF č. 393/1991 Sb. V textové části jsou (v číselné závislosti na grafickou část) uvedeny lokality a jejich funkční vyuţití, odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu celkem, odnětí půdy určené pouze pro zemědělské účely (pole, louky, pastviny, zahrady), zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek - BPEJ, základní hodnotový ukazatel, základní a sníţená sazba a výše odvodu. Odnětí půdy je sledováno jednak podle jednotlivých BPEJ, tak i podle účelu, pro který je odnímána. Výměry lokalit, uváděné v ha jsou odměřovány z mapových podkladů planimetrem. Příklad kódu BPEJ: 7.46.02 | | | | | |________ číselná kombinace skeletovitosti, expozice, sklonitosti a hloubky půdy | |__________ hlavní půdní jednotka (HPJ) |_____________ klimatický region Pro vyhodnocení odvodů za odnětí půdy ze ZPF, stanovení ekologické váhy vlivu na faktory ŢP a koeficientů sníţení základní sazby odvodů bylo pouţito tabulek Sazebníku odvodů (část A,B,C) a postupu při výpočtu odvodů (část) z Přílohy k zákonu č.334. Charakteristika půd v řešeném území vychází z Metodických zásad pro práci s mapovými podklady při bonitaci zemědělského půdního fondu. Jako východisek ke zjišťování údajů potřebných pro vyhodnocení důsledků na ZPF bylo pouţito: 1. mapových podkladů Pozemkového úřadu v měřítku 1: 5 000 s vyznačenými hranicemi bonitovaných půdně - ekologických jednotek. 2. mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných krajinných oblastí, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod - pro stanovení koeficientů ekologické váhy negativního vlivu odnětí půdy na faktory ţivotního prostředí. 3. mapové nebo spisové dokumentace, posudky hygienické sluţby, případně výsledků účelových měření nebo průzkumů jako podklad pro důvody ke sníţení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze ZPF. 4. mapové a spisové podklady Katastrálního úřadu pro identifikaci jednotlivých pozemků, jejich kultury a vyuţití. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚS na zemědělský půdní fond Toto vyhodnocení je zpracováno dle zákona ČNR č.334/1992 Sb., o ochraně ZPF a vyhlášky č. 13 ze dne 24.1.1994, kterou se upravují veškeré podrobnosti ochrany ZPF. 1. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace
26
na zemědělský půdní fond se skládá z textové a grafické části. Grafická část se zpracovává v samostatném doplňujícím výkresu, jehoţ podkladem jsou mapy měřítek pouţitých pro hlavní výkresy. Rozsah a přesnost tohoto vyhodnocení a znázornění se řídí podle stupně a kategorie zpracované územně plánovací dokumentace. 2. Vyhodnocení podle bodu 1 se dále člení podle navrhovaného funkčního vyuţití pozemků na jednotlivé plochy, na kterých se uvaţuje s umístěním výhledových rozvojových záměrů. 2.1. V následujících tabulkách jsou uvedeny základní údaje o navrţených lokalitách v řešeném území. Jedná se o označení lokality, funkční vyuţití, zábor půdy ze zemědělského půdního fondu, BPEJ, základní hodnotový ukazatel (ZHU; 1000,- Kč na ha). Je zde také podrobněji naznačena charakteristika půdy navrţených lokalit. Zábory ZPF v řešeném území ÚS Hůry - VTP Funkční využití Zábor Druh pozemku řešeného území ZPF (ha) Vědecko technický park, 4,63 Orná Smíšená výroba a 3,42 Orná komerční vybavenost 1,92 Orná 0,19 Orná 0,08 TTP
BPEJ
ZHU
5.50.01 5.29.01 5.50.11 5.68.11 5.65.11
59 75 59 12 12
Třída ochrany ZPF III. II. III. V. V.
Údaje o skutečných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a jejich předpokl. porušení Ţádné investice do půdy za zlepšení půdní úrodnosti zde navrţeny nejsou. Půda, kde se nacházejí stávající meliorace, je podmínečně odnímatelná a podmínečně zastavitelná. Dochází-li však v rámci výstavby k jejímu záboru, musí být tyto meliorace opraveny tak, aby nedošlo k porušení tohoto hospodářského díla při výstavbě. Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech V řešeném území se nachází v návaznosti na řešené území ÚS (směrem k Libníči) areál zemědělské prvovýroby, velkokapacitní kravín VKK, který není v současné době vyuţíván pro zemědělskou výrobu. Areál je zčásti vyuţíván pro výrobní sluţby. Návrhem řešení ÚS nedojde k porušení tohoto areálu, ani nebude ţádným způsobem jeho budoucí vyuţití, které je navrţeno ve vydaném ÚP Hůry formou přestavby na plochu pro výrobu a sklady. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení. Charakteristika zemědělských půd nacházejících se v řešeném území Klimatický region: Kód regionu :5 Symbol regionu : MT 2 Charakteristika regionu : mírně teplý, vlhký o o o Suma teplot nad 10 C : 2200 - 2500 Pravděpodobnost suchých vegetačních období : 15 - 30 Vláhová jistota : 4 - 10 o Prům. roční teplota C :7-8 Prům. roční úhrn sráţek v mm : 550 - 650 (700) Hlavní půdní jednotka: HPJ 29 - hnědé půdy a hnědé půdy kyselé, převáţně na rulách, středně těţké aţ lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrým vodním reţimem půd HPJ 50 - hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na ţulách, rulách a jiných horninách krystalinika, zpravidla středně těţké, slabě aţ středně štěrkovité aţ kamenité, sklon k dočasnému převlhčení HPJ 68 - Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé
27
Kombinační číslo: Kódy sklonitosti, expozice, skeletovitosti a hloubky půdy
o
01 - hluboká půda, bez skeletu aţ slabě skeletovitá, sklon 1 - 3 , všesměrná expozice. o
11 - hluboká půda, bez skeletu aţ slabě skeletovitá, sklon 3 - 7 všesměrná expozice Návrhem ÚS nedochází k porušení opatření k zajištění ekologické stability krajiny. Zdůvodnění navrhovaného řešení V návrhu byly respektovány zásady ochrany zemědělského půdního fondu. V případech, kde došlo k nezbytnému odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, bylo toto vyhodnoceno podle výše citovaného zákona. SVK.2.H. – malá část lokality leţí na ZPF s II. třídou ochrany. Vzhledem k tomu ţe lokalita je navrţena mezi bývalým velkokapacitním kravínem (VKK), který je navrţen k vyuţití pro podnikatelské aktivity a sluţby doprovodnou silnicí III/10576 k silnici I/34, v místě které není zemědělsky vyuţíváno (byla zde skládka zeminy při stavbě I/34), je její vyuţití pro komerční vybavenost a průmysl vhodné. II.f.
Analýza navrhovaných variant budoucího využití území podle kritérií vyplývajících z §18 stavebního zákona a to především s ohledem na: horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygiena životního prostředí (odpady, staré ekologické zátěže, znečištění vody, vzduchu, hluk, prašnost, apod.), zemědělský půdní fond, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, vlivy na bydlení a hospodářské podmínky Pro analýzu navrhovaných variant navrţených v této ÚS byly pouţity aktualizované ÚAP pro řešené území, poskytnuté pořizovatelem (Krajský úřad JČ kraje). Vyhodnocení a posouzení jednotlivých variant je provedeno pro všechny kriteria v předcházejících kapitolách a bodech této textové části ÚS. Z provedené analýzy vyplývá, ţe řešení této ÚS a v ní navrţené vyuţití území pro JVTP a SVK, nebude mít negativní vliv na trvale udrţitelný rozvoj a je v souladu s hlavními úkoly a cíli územního plánování. II.g.
Údaje o počtu listů odůvodnění územní studie a počtu výkresů grafické části odůvodnění Textová část odůvodnění ÚS obsahuje 13 listů (stránky 16 – 28) Výkresová část odůvodnění ÚS obsahuje tyto výkresy: II.1. Výkres širších vztahů m 1 : 10 000 II.2. Koordinační výkres m 1 : 1 000 Celkem 2 výkresy
28
SEZNAM PŘÍLOH GRAFICKÉ ČÁSTI ÚS Výkresová část návrhu ÚS obsahuje tyto výkresy: I.1.
Hlavní výkres včetně technické a dopravní infrastruktury
m 1 : 1000
Výkresová část odůvodnění ÚS obsahuje tyto výkresy: II.1. II.2.
Výkres širších vztahů Koordinační výkres
m 1 : 10 000 m 1 : 1 000
29
