ÚZEMNÍ PLÁN ÚSOBÍ. Textová část odůvodnění ÚP

ÚZEMNÍ PLÁN ÚSOBÍ

Textová část odůvodnění ÚP

PROSINEC 2013

1

Odůvodnění územního plánu Úsobí

II. Odůvodnění územního plánu Úsobí – obsah: Textová část a) Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem b) Soulad návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území s požadavky na ochranu nezastavěného území c) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů d) Vyhodnocení splnění požadavků zadání e) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje a odůvodnění potřeby jejich vymezení f) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty g) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch h) Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond pozemky určené k plnění funkce lesa i) Odůvodnění - územního plánu Úsobí, část zpracovaná pořizovatelem 1. Postup při pořízení územního plánu 2. Výsledek přezkoumání návrhu ÚP Úsobí 3. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí 4. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb. 5. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb. zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly 6. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty 7. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení nových zastavitelných ploch 8. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění 9. Vyhodnocení připomínek

Přílohy a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n)

Přehled přepokládaných záborů půdního fondu Zastavěné území - pasport Ochrana památek Ochrana přírody a krajiny Přehled prvků ÚSES Ložiska surovin, poddolovaná území Útvary povrchových a podzemních vod Potřeba vody, základní údaje kanalizace Směry větrů ÚAP SLDB 2001 ÚAP 2011 Historický lexikon Požadavky civilní ochrany Výpočet hygienického hlukového pásma u silnic

Grafická část Odůvodnění územního plánu obsahuje: počet listů textové části seznam výkresů grafické části 4 KOORDINAČNÍ VÝKRES 4.1 KOORDINAČNÍ VÝKRES – TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA. 5 VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU 6 VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

2

85 měřítko 1: 5 000 1: 5 000 1: 5 000 1: 100 000


POUŽITÉ ZKRATKY: AČR AOPK ČR ČOV ČSN DN IS ISVS J JZ KN k.ú. LT max. min. MK MO MO2 MŠ NN NP OC OP OÚ PHO PVL PRVK PN PUPFL PÚR 2008 S s.p. STG STL SZ ÚK ÚP ÚS ÚSES V VDJ VN VVT VVTL VUSS ZPF ZŠ ZÚR ZVN

Armáda České republiky Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky čistírna odpadních vod označení českých technických norem jmenovitý průměr inženýrské sítě Informační systém VODA ČR v gesci Ministerstva zemědělství jižní jihozápadní katastr nemovitostí katastrální území trubky litinové maximálně minimálně místní komunikace Ministerstvo obrany ČR kategorie místní obslužné komunikace dle funkčního třídění ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací mateřská škola nízké napětí nadzemní podlaží ocelové trubky ochranné pásmo obecní úřad pásmo hygienické ochrany Povodí Vltavy, s.p. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje jmenovitý tlak pozemky určené k plnění funkce lesa Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená vládou České republiky dne 20.7.2009 usnesením vlády č.929 severní státní podnik skupina typů geobiocénů (ekologické podmínky a jim příslušná rostlinná společenstva – cenóza = společenstvo) středotlaký severozápadní účelová komunikace územní plán územní studie územní systém ekologické stability východní vodojem elektrické vysoké napětí významný vodní tok (zde Úsobský potok a potok Žabinec) velmi vysokotlaký Vojenská ubytovací a stavební správa zemědělský půdní fond základní škola Zásady územního rozvoje kraje Vysočina zvláště vysoké napětí (el.vedení)

3


Odůvodnění územního plánu – textová část A) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Soulad s politikou územního rozvoje Z Politiky územního rozvoje České republiky, schválené vládou ČR dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929 (dále jen „PÚR 2008“) vyplývá pro řešené území požadavek dlouhodobé územní ochrany koridoru pro dvojité vedení 400 kV Kočín-Mírovka z důvodu umožnění zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 20 let. Požadavek je zpřesněn v ZÚR a do územního plánu zapracován vložením koridoru územní rezervy R2 o šířce 600 m. Na území obce zasahuje rozvojová oblast republikového významu OB 11. V PÚR jsou stanoveny - koncepční kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území - při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména (dále jen „kritéria“): a) rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území dle § 18 odst. 4 a 5 stavebního zákona, b) rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území dle § 19 odst. 1, písm. i) stavebního zákona a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, c) nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, d) řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, e) zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, f) ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. - úkoly pro územní plánování: a) při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. b) úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí. c) kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os. V době zpracování územního plánu nebyly známy žádné záměry mezinárodního ani republikového významu. Ekonomický potenciál území je na nízké úrovni, záměrem v příštím období je v souladu s bodem c) v PÚR stanovených kritérií využití volných kapacit stávajících výrobních areálů kde jsou dostatečné rezervy. Opuštěné areály těžby, průmyslu, armády apod. se na území obce nenachází. Prioritou rozvoje obce je proto v nejbližší době vytváření územních podmínek pro zajištění příznivého životního prostředí, přírodní rovnováhy v krajině, ochrana rozmanitostí forem života, přírodních hodnot, šetrné hospodaření s přírodními zdroji, zkvalitňování podmínek pro bydlení, sociální soudržnost a podpora vhodných ekonomických aktivit. Rozvoj bydlení bude upřednostňován uvnitř zastavěného území. Jedná se o regeneraci a obnovu stávajícího stavebního fondu pro bydlení a sídelní struktury.

4


Z PÚR 2008 vyplývá rovněž požadavek zohlednit vybrané republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, například i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat v nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury…. V územním plánu jsou respektovány a chráněny hodnoty zjištěné ÚAP a vlastními průzkumy zpracovatele ÚPD. Podmínky využití ploch s různým způsobem využití a prostorového uspořádání na stabilizovaných i zastavitelných plochách jsou stanoveny tak, aby uzemí tvořilo funkční a harmonický celek v souladu s principy udržitelného rozvoje. V souladu s požadavkem republikové priority (27) je zastavitelná plocha Z11 pro sportovní aktivity situována v návaznosti na stávající sportovní areál jako jeho rozšíření. Je stanoveno funkční využití OV – plochy občanského vybavení (dle ust. § 2 odst. 1 písm. k) jedná se tedy o veřejnou infrastrukturu). která má sloužit k rozšíření sportovního areálu, navržena tak, že částečně zasahuje do aktivní zóny záplavového území významného vodního toku Úsobský potok, které stanovil opatřením č.j.: KUJI 16382/2008 ze dne 3. 3. 2008 Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství. Lokalita je vymezena jako podmíněně zastavitelná pouze tehdy, pokud budou splněny podmínky aktivní zóny záplavového území. Je určena pro rozšíření ploch pro sportovní a rekreační činnost. Nadzemní stavby je možné umisťovat pouze mimo aktivní zónu záplavového území a pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. Je doporučeno průběh aktivní zóny v oblasti sportovního areálu a navržené zastavitelné plochy Z11 (podmíněně zastavitelná plocha pouze pro rozšíření sportovních ploch při respektování podmínek aktivní zóny záplavového území) ve spolupráci se správcem toku upřesnit na základě zaměření profilů koryta vodního toku a okolního terénu tak, aby mohlo být využití ploch přizpůsobeno skutečnému ohrožení záplavou, nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů a nehrozilo nebezpečí škod. Soulad s dokumentací vydanou krajem Zastupitelstvo Kraje Vysočina dne 18.9.2012 usnesením 0468/05/2012/ZK rozhodlo o vydání Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina (ZÚR). Návrh územního plánu je v souladu se Zásadami územního rozvoje kraje Vysočina v platném znění. Předmětné území bylo touto aktualizací zahrnuto do rozvojové oblasti republikového významu OB11, pro kterou ve výroku (11) ZÚR stanovila zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) rozvoj ekonomických aktivit soustředit do ploch s vazbou na komunikace nadřazené sítě, zejména do území Jihlavy (ve vazbě na silnici I/38), Humpolce (ve 5


b) c) d)

e) f) g) h)

vazbě na dálnici D1 a silnici I/34) a Havlíčkova Brodu (ve vazbě na silnice I/34 a I/38 a JV obchvat města) umožnit přímé napojení zóny ekonomických aktivit na severu Jihlavy na dálnici D1 novou mimoúrovňovou křižovatkou Měšín; zlepšit propojení měst Jihlava a Polná přes MÚK Velký Beranov na D1; logistické a výrobní areály lokalizovat ve vazbě na silniční sít nadmístního významu tak, aby jejich vazby neměly negativní důsledky na centra sídel a obytná území; rozvoj bydlení soustředit do lokalit s možností kvalitní veřejné autobusové i železniční dopravy; respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území; chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability vytvořit podmínky pro umístění veřejného logistického centra v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod ve vazbě na kapacitní silniční sít a železniční trať.

Dále ZÚR stanovila ve výroku (12) úkoly pro územní plánování. Jsou vyjmenovány konkrétní úkoly v souvislosti s veřejnou infrastrukturou na území rozvojové oblasti, z nich se řešeného území dotýká pouze bod : j ) upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES - regionální biokoridory 418 Hradiště – Čerňák, 427 Chlístov – Pelestrov, 428 Pelestrov – Volský vrch, 431 Nová ves – Chlístov, 432 Chlístov – Hamry, 433 Stříbrné Hory – Hamry, 435 RK432 – Ronovecký les, 438 Čerňák – Orlík, 439 Chlístov – Hradiště, 440 Hradiště – Úsobský potok, 454 U Trojanů - K124, 455 Vysoký kámen - Dobronín a 456 Dobronín - Borky, R12 Pelestrov – Lučice, regionální biocentra 371 Vysoký kámen, 700 Za dvorem, 701 Dobronín, 702 Borky, 706 Hůlová, 707 Vlčí jámy, 708 U Trojanů, 712 Černák, 713 Úsobský potok, 718 Orlík, 725 Hradiště, 724 Ronovecký les, 729 Hradiště, 1618 Hamry, 1619 Chlístov 1981 Kamenitý vrch a 1982 Špitálský les, B05 Pelestrov a nadregionální biokoridory 78 K61 - K124, 124 Špičák - Rasůveň a 181 K124 – Mohelno a nadregionální biocentrum 55 Špičák. Při zpracování územního plánu byl návrh řešení ÚSES aktualizován s ohledem na aktuální stav v území a v návaznosti na vymezení prvků ÚSES v ÚPD sousedních obcí. Řešení zpracovala v roce 2012 firma PZKaGIS s.r.o. Brno – Ing.Yvona Lacinová. Přehled prvků ÚSES s návrhem cílového typu společenstev a návrhem opatření je obsažen v části příloh. ZÚR ve výroku (144) vymezují v územích rozvojových oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území krajinu s vyšší mírou urbanizace a ve výroku (145) stanovují hlavní cílové využití krajiny pro: a) intenzivní zemědělskou výrobu a s ní spojené ekonomické aktivity; b) bydlení; c) místní a nadmístní veřejnou vybavenost; d) místní a nadmístní ekonomické aktivity. Ve výroku (146) ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) dbát na ochranu a hospodárné využívání zemědělského půdního fondu; b) v rozvojových oblastech a osách soustřeďovat aktivity republikového a krajského významu a tím přispívat k zachování charakteru a k ochraně krajinných hodnot v ostatních oblastech; c) preferovat využití územních rezerv a nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných ploch v zastavitelném území (brownfields);

6


d) vymezit a chránit před zastavěním pozemky, nezbytné pro vytvoření souvislých ploch krajinné zeleně (zelené pásy), zajišťující prostupnost krajiny, plochy pro rekreaci, podmínky pro vznik a rozvoj lesních porostů a zvýšení ekologické stability; e) zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním alejí a rozptýlené zeleně. Územní plán po prověření potenciálu území, jeho morfologie i aktuálního stavu a využití nevyhodnotil na řešeném území vhodnou lokalitu pro umisťování aktivit republikového a krajského významu. Nevyskytují se zde rozsáhlé nevyužité areály vhodné pro konverzi využití ani plochy pro nové velké investice v oblasti distribuce z důvodu značné členitosti území. Dopravní obsluha území je limitována technickým stavem silniční sítě a ztíženou dostupností železniční tratě. Podobná výstavba by byla v rozporu s požadavkem na ochranu kulturních, přírodních a krajinářských hodnot území. Nejsou v současné době požadavky na umisťování konkrétních záměrů v řešeném území. Územní plán proto nenavrhuje nové rozsáhlé plochy pro umisťování ekonomických, výrobních nebo skladovacích kapacit nadmístního významu. Ostatní požadavky směřují zejména k ochraně území při možném umisťování velkých investic, jsou uplatněny přiměřeně dle místních podmínek. ZÚR začlenila řešené území do oblasti krajinného rázu CZ0610-OB006 Humpolecko. Ve výroku (146a) ZÚR stanovují ve všech oblastech krajinného rázu pro činnost v území a rozhodování o změnách v území zásadu chránit a rozvíjet charakteristické znaky krajiny vytvářející jedinečnost krajiny, jimiž jsou zejména a) typický reliéf v makro i mezo měřítku; b) typická struktura kulturní krajiny včetně stop tradičních způsobů hospodaření; c) přírodní složky krajiny, charakter zalesnění, lesních okraje, vzorek drobných ploch a linií zeleně apod.; d) historické krajinářské úpravy; e) hydrografický systém včetně typického charakteru údolí daného jak jeho morfologií tak historickým využitím toku; f) typické kulturních dominanty v krajinné scéně a to včetně typické siluety; g) sídelní struktura; h) urbanistická struktura sídel; i) měřítko a hmota tradiční architektury; j) typické siluety sídel a charakter okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou; k) omezení pro jednotlivé stavby a zařízení vyplývající z ustanovení uvedených v bodech (146b) – (146u) se nevztahují na veřejně prospěšné stavby uvedené v bodech (150) – (163) ZÚR, v případě, že stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivu ZÚR popř. územního plánu na udržitelný rozvoj území nebo k vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí bude ve vztahu k realizaci stavby souhlasné. Dále ZÚR stanovují ve výroku (146g) pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB006 Humpolecko tyto specifické zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) zamezit výstavbě výškových staveb přesahujících krajinný předěl Melechova a výrazně se uplatňujících v dochovaných prostorech původního členění krajiny a v prostorech záměrně komponované krajiny nebo narušujících uplatnění kulturních dominant; b) nevymezovat území pro výstavbu halových objektů ve volné krajině při dálnici D1 v prostorech v okolí obcí Skorkov, Kamenice, Herálec, Speřice, Holušice, Jiřice a jejich krajinného rámce a dále ve všech lesních partiích; 7


c) chránit komponované prostory v okolí panských sídel; d) chránit území zvýšené estetické a přírodní hodnoty v okolí Věže, Herálce, Melechova, Světlice a Světlického dvora, Lipnice nad Sázavou. Výše uvedené požadavky se řešeného území dotýkají pouze nepřímo. Územní plán ve svém řešení, zejména stanovením způsobu využití a prostorového uspořádání na stabilizovaných i zastavitelných plochách, v nezastavěném území návrhem koncepce krajiny obsažené v grafické části ÚP požadavky ZÚR respektuje. Nejsou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa a zásahy do nezastavěného území jsou plošně i prostorově omezeny. Aktivně jsou zejména návrhem doprovodné zeleně u komunikací vytvořeny podmínky pro rozvíjení přírodních hodnot a krajinného rázu. Přehled požadavků dle ZÚR kraje Vysočina (ZÚR) v platném znění : Uspořádání kraje - nejbližší centra osídlení

- významné střední centrum – Havlíčkův Brod (14 km) - nejbližší střední centrum – Humpolec (12 km) - rozvojové oblasti a rozvojové osy - součást rozvojové oblasti OB11 - specifické oblasti - ne Plochy, koridory nadmíst.významu Jevy schválené: - doprava - územní rezerva pro rozšíření dálnice D1 - technická infrastruktura - koridor pro vedení ZVN 400 kV Mírovka – Kočín - územní systém ekologické - nadregionální biokoridor NRBK 78 K61-K124 stability - regionální biocentrum RBC 725 Hradiště (část) - regionální biokoridor RBK 440 Hradiště – Úsobský potok Jevy informativní: - doprava - dálnice D1 - technická infrastruktura - VTL plynovod DN 600 - vedení VVN 110 kV Oblast se shodným krajinným Typ krajiny dle využití: typem - krajina lesozemědělská harmonická Individuální jednotky: - oblast krajinného rázu CZ0610-OB006 Humpolecko Veřejně prospěšné stavby a Veřejně prospěšné stavby opatření - ne Veřejně prospěšná opatření - U014 - NRBK 78 K61-K124 - U147 - RBC 725 Hradiště (část) - U217 - RBK 440 Hradiště – Úsobský potok Plochy a koridory pro uzem.studii Studie pro vyhledávání budoucího umístění veřejného logistického centra v prostoru Jihlava-Havlíčkův Brod

B) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ S POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ C) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ c.1. Postavení obce v systému osídlení Úsobí leží na území havlíčkobrodského okresu, mezi Humpolcem (asi 12 km vzdušnou čarou) a městem Jihlava, vzdáleným asi 14 km, má starobylý statut městyse z roku 1789, který byl obci v roce 2007 vrácen. 8


Území obce má venkovský charakter. V sídelní struktuře území má obec význam lokálního centra. Ve správním území obce se nachází místní části Chyška, Kosovy, Úsobí. Základní sídelní jednotky: ZSJ: 0556200 1747510 1747690

Název Chyška Kosovy Úsobí

nadmořská výška v m 570 660 555

první písemná zmínka 1436 1748 1307

UTJ (katastrální území):

774766 Úsobí 655627 Chyška Funkci vyšší územní jednotky vzhledem k řešenému území zastává Havlíčkův Brod, kde je pro obyvatele dostupné veškeré občanské vybavení. Nadřízené vazby: kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným úřadem: stavební úřad: matriční úřad: finanční úřad: c.2. Širší dopravní vztahy

CZ 061 Vysočina CZ 0611 Havlíčkův Brod 6112 Havlíčkův Brod 061022 Havlíčkův Brod 610103 MěÚ Havlíčkův Brod 07099 MěÚ Havlíčkův Brod 2232 Havlíčkův Brod

Obec Úsobí má dopravní napojení po silnici II/348 na východ směrem na Štoky a silnici I/38 (Jihlava, Havlíčkův Brod) a na západ přes Herálec na silnici I/34 (Humpolec). Město Havlíčkův Brod je dostupné po silnicích III třídy. Výhodná pro dopravu je poloha u dálnice D1, obec leží asi 3 km od dálničního výjezdu v km 104. Svým významem je v dopravních vztazích převažující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. Severně mimo katastr obce prochází trať ČD č. 237 Havlíčkův Brod – Humpolec, nejbližší vlaková stanice Herálec je vzdálena 2,5 km. c.3. Širší vztahy technické infrastruktury Zásobení vodou – Veřejná vodovodní síť Úsobí je zásobena z vodního zdroje Skalky, který se nachází v blízkosti dálnice D1 v jižní části katastru, odkud je veden přívod do VDJ Úsobí a dále ze zdroje v lokalitě Devět studánek poněkud východněji na k.ú. Petrovice u Štoků. Výtlak ze zdroje Devět studánek prochází z k.ú. Petrovice u Štoků jižní částí katastru Úsobí na k.ú. Zbinohy. Zde je vybudována odkyselovací stanice, ze které je vedeno spojovací potrubí k vodovodnímu přivaděči do VDJ Úsobí a rovněž přívod do VDJ Skorkov, zásobující veřejnou vodovodní síť obce Skorkov. Provozovatelem vodovodu je obec Úsobí. Místní část Chyška má vybudovaný veřejný vodovod zásobený gravitačně z VDJ Petrovice 100m3 (623,45 / 621,30 m.n.m), který leží mimo katastr Chyšky západně od Petrovic (místní části Petrovice, obec Štoky). Zdrojem vody jsou dvě studny na okraji lesního celku na k.ú. Petrovice u Štoků dále JZ od vodojemu, vydatnost 0,51 – 0,96 l/s. Provozovatel vodovodu: VaK Havlíčkův Brod Místní část Kosovy nemá vybudovaný veřejný vodovod, obyvatelé jsou zásobeni pitnou vodou z domovních studní. Na severovýchodním okraji k.ú. Úsobí se nachází v lokalitě U Matějíčků vodní zdroje a vodojem pro Úhořilku a Kochánov. Vodní zdroje mají stanovena ochranná pásma I. a II.stupně, přívod do Úhořilky je veden od vodojemu východním směrem přes hranici katastru Chyška.

9


Odkanalizování Obec Úsobí má vybudovanou ve větší části zástavby jednotnou kanalizační síť (dešťovou), která je zaústěna do Úsobského potoka, který je osou stejnojmenného útvaru povrchových vod (12552000), který odvádí vody do Sázavy. Nově budovaná splašková kanalizace bude zakončena ČOV, recipientem vyčištěných vod bude rovněž Úsobský potok. Provozovatel kanalizace: obec Úsobí. V místní části Chyška je vybudována jednotná kanalizace. Je zaústěna do bezejmenného potoka, který je součástí vodního útvaru „Žabinec po ústí do toku Sázava“ v povodí Sázavy. Je navrženo vybudovat v Chyšce splaškovou kanalizaci zakončenou vlastní ČOV, recipientem vyčištěných vod bude stejný vodní tok. V místní části Kosovy není v současnosti vybudovaná kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Místní částí prochází rozvodnice povodí Úsobského potoka a potoka Žabinec, povrchové vody ze zastavěného území a navazujících zemědělských ploch odtékají dle místních podmínek do jednoho z obou povodí. Zásobení elektrickou energií - elektrická energie pro obec Úsobí je zajišťována ze systému 22 kV přes distribuční trafostanice 22/0.4 kV. Severní částí řešeného území prochází stávající trasa el.vedení 110 kV, v souběhu s ním je vymezena územní rezerva pro trasu nadzemního vedení ZVN 400 kV R Mírovka – R Kočín o šířce 600 m. Zásobení plynem – Obec Úsobí a místní část Chyška je plynofikována STL plynovodem z VTL regulační stanice, umístěné na severním okrají Úsobí. Místní část Kosovy plynofikována není. Severní části řešeného území prochází VTL plynovod DN 600 PN 40. c.4. Přírodní poměry, nadregionální a regionální ÚSES Objekt Bioregion Podprovincie Migrační území Biochory

ozn. 1.46 1 4PS 5VS 5PR

název Pelhřimovský hercynská ano – celé území obce Pahorkatiny na kyselých metamorfitech 4. v.s. Vrchoviny na kyselých metamorfitech 5. v.s. Pahorkatiny na kyselých plutonitech 5. v.s.

Řešené území je odvodňováno Úsobským potokem (významný vodní tok) a tokem Žabinec (významný vodní tok) do Sázavy. Oba toky mají vyhlášené záplavové území včetně aktivní zóny. Správcem toků je Povodí Vltavy, s.p. Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability Na území obce zasahuje nadregionální biokoridor ÚSES NRBK 78 K61-K124. U severozápadní hranice k.ú. Úsobí zasahuje svou částí na řešené území regionální biokoridor RBK 440 Hradiště – Úsobský potok. Vymezení regionálního biocentra RBC 725 Hradiště bylo při prácí na ÚPD dotčených obcí upřesněno tak, že leží mimo řešené území a pouze se dotýká severní hranice k.ú. Úsobí. Nejsou zde evidovány lokality Natura 2000, zvláště chráněná území ani přírodní parky.

10


D) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Dokumentace byla zpracována v souladu s požadavky zastupitelstva, zástupců samosprávy obce a schváleným zadáním pro zpracování územního plánu. b) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů viz předcházející kapitoly c) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Jako podklad pro zpracování územního plánu byly od příslušného Úřadu územního plánování (MěÚ Havlíčkův Brod) vyžádány aktualizované ÚAP 2012. Limity využití území byly zapracovány do grafické části územního plánu, jevy vymezené nad mapovými podklady větších měřítek (1: 10 000) byly zpřesněny nad podkladem katastrální mapy (ÚSES). Vymezení záplavového území bylo ponecháno ve stanovené podobě. Při rozhodování v území je třeba vzít v úvahu skutečný průběh vodního toku a morfologické podmínky v terénu, před zahájením přípravy realizace změn zejména na ploše Z11 doporučujeme ve spolupráci se správcem toku jeho průběh zpřesnit na základě geodetického zaměření profilů koryta a výškových poměrů přilehlých pozemků. Požadavky, vyplývající z hodnocení jednotlivých pilířů RURÚ byly vzaty v úvahu, návrhem ploch pro bydlení, ekonomické aktivity a uspořádáním nezastavěném území byly vytvořeny územní podmínky pro zlepšení v daných oblastech. Návrh tohoto územního plánu vychází z vyhodnocení aktuálnosti dříve platného územního plánu (ÚPN SÚ, vyhláška o závazných částech ÚPD nabyla účinnosti 1.1.1999) a následně zpracované změny č.1 ÚPN SÚ (nabytí účinnosti 26.10.2009), provedeného zpracovatelem ve spolupráci s pověřeným zastupitelem, starostou městyse Ing. Karel Kameník. d) Požadavky na rozvoj území obce Na základě požadavku zadání ÚP byla prověřena potřeba ploch pro bydlení v obci, plochy rekreace, plochy občanského vybavení, plochy veřejných prostranství, ploch pro výrobní a podnikatelské aktivity a dopravní a technickou infrastrukturu. Nevyužité dříve navržené zastavitelné plochy (v územním plánu SÚ z roku 2009, včetně změny č.1) byly ponechány a dílčím způsobem doplněny o nové pozemky. Při jejich návrhu byly vzaty v úvahu aktuální potřeby a požadavky v území. Před zahájením práce na ÚP byly shromážděny požadavky občanů vyžádané výzvou úřadu městyse Úsobí, po jejich prověření byly vesměs zařazeny jako součást návrhu ÚP. Nevyužité plochy výroby (zemědělský areál, Dolní sklárna) byly vyhodnoceny jako přestavbová území. Byla navržena koncepce uspořádání krajiny, spočívající na požadavku zachování přírodních hodnot a jejich rozvoje, pro ochranu území před velkou vodou jsou jako součást řešení navrženy suché poldry, funkce prvků ÚSES je doplněna navrženou zelení v krajině, navazující na stávající zeleň, doprovodnou zeleň u komunikací a významné krajinné prvky a ostatní hodnotné krajinné součásti, vodní toky a plochy apod. e) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Požadavky jsou splněny - zastavěné a zastavitelné území tvoří kompaktní celek, zastavitelné plochy jsou vymezeny ve vazbě na zastavěné území, je navrženo využití volných ploch uvnitř zastavěného území a území k přestavbě. V dokumentaci ÚP jsou pro řešené území stanoveny plošné a prostorové regulativy tak, aby nedošlo po dokončení nové výstavby ke snížení kvality prostředí a pohody bydlení na stabilizovaných plochách. Jsou řešeny prostorové a technické vazby s cílem, aby celé území tvořilo harmonický a funkční celek. Jsou respektovány zásady ochrany přírody a krajiny a krajinného rázu, novou výstavbou nebude narušen vodní režim v krajině. Koncepce uspořádání krajiny je v souladu s koncepcí návrhu ÚSES. Bylo upřesněno 11


vymezení ploch biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, které umožní zachování a obnovu společenstev odpovídajících daným přírodním podmínkám. Jsou respektovány platné podklady (generely ÚSES, ÚTP, ÚAP) a zajištěna návaznost na prvků ÚSES na území sousedních obcí. Cílem navržených opatření a uspořádání krajiny bylo, kromě zvýšení ekologické stability území, příznivé ovlivnění stavu zemědělsky a lesnicky využívaného území, vodních ploch i vodního režimu povrchových i podzemních vod. f) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Jsou splněny veškeré požadavky dle zadání. Jsou respektovány koncepční podklady na úrovni Kraje Vysočina v oblasti dopravy (ZÚR) a technické infrastruktury (PRVK). V oblasti odkanalizování je doporučeno realizovat ekonomicky výhodnější řešení likvidace odpadních vod v místní části Chyška vybudováním splaškové kanalizace a vlastní ČOV. V souladu s platnými ZÚR Kraje Vysočina (po zrušení aktualizace č.1 ZÚR KrV v části vymezení koridoru E05a pro záměr „Nadzemní vedení ZVN 400 kV Mírovka – Kočín) je pro tuto stavbu vymezen v souladu se zadáním koridor R2 – územní rezerva v šířce 600 m. g) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Jsou respektovány zásady ochrany kulturních, přírodních a jiných hodnot městyse a širšího území v souladu s principem udržitelného rozvoje. V grafické i textové části jsou obsaženy jednotlivé objekty (kulturní památky, památné stromy a další), které jsou chráněny legislativně stanoveným režimem a rovněž objekty místního zájmu ochrany. h) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace splněno i) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy apod.) - splněno j) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území splněno k) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose - viz předcházející kapitoly l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií - dle konzultace s pověřeným zastupitelem m) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem - nejsou navrženy n) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno o) Požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant nebyly požadovány p) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení - splněno – uspořádání dokumentace dle pokynů pořizovatele

12


E) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ODŮVODNĚNÍ POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Nejsou. F) KOMPLEXNÍ VARIANTY

ZDŮVODNĚNÍ

PŘIJATÉHO

ŘEŠENÍ

A

VYBRANÉ

f.1. VÝCHODISKA ŘEŠENÍ f.1. Přírodní podmínky a krajinný ráz Typologicky náleží území ke krajině vrchovin Hercynika. Reliéf má většinou ráz pahorkatina až vrchovin. Pro krajinný ráz jsou typické horizonty zvlněné krajiny uzavírající na sebe navazující krajinné niky se sídly drobného měřítka obklopené zemědělskou půdou v menších celcích a rámované lesními porosty. Silnice jsou lemovány oboustrannými staletými alejemi. Dle vymezení ZÚR kraje Vysočina je území charakterizováno jako krajina lesozemědělská harmonická. Zemědělská půda tvoří 64,8 % z celkové výměry území obce, podíl lesů je 28,4 %. Výrazným antropogenním zásahem do krajiny je těleso dálnice D1, které jižní část katastrálního území protíná ve směru V-Z. Z hlediska regionálně fytogeografického členění (AV ČR, 1987), se území obce nachází v oblasti mezofytika, ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), okrsku Českomoravská vrchovina. Přírodní podmínky ovlivňovaly způsob využívání území v době historické a jsou rozhodující dosud - v ekonomické oblasti (zemědělství, lesnictví navazující zpracovatelský průmysl), dopravě (úsek dálnice D1 v nejvyšší poloze v rámci ČR) i ostatních oblastech. Současný stav krajiny na území obce je výsledkem působení člověka v předchozích stoletích, nebyl však znehodnocen rozvinutou zemědělskou velkovýrobou do té míry, jako v jiných částech kraje Vysočina s příhodnějšími klimatickými a geomorfologickými podmínkami. Základními typickými znaky krajinného rázu na území kraje Vysočina a území obce je lidské měřítko, drobné osídlení, těsná vazba osídlení s krajinou. Na území obce převažuje stejně jako na ostatním území Humpolecka harmonická krajina s obecnou hodnotou krajinného rázu, typická rozptýlenou zelení a zástavbou drobných vesnických sídel. Území je bohaté na vodu která se z horních pramenných poloh řadou potoků prodírá k řece Sázavě. Pamětí krajiny jsou staré aleje podél cest bránící se dosud úspěšně náporu soudobé dopravní techniky, která zůstává uzavřena v umělém korytu dálnice. f.1.2. Rozvojové předpoklady obce Východiska – tradice. Obec Úsobí se nachází mezi Humpolcem a městem Jihlava v okrese Havlíčkův Brod. Území má venkovský charakter. Obec si zachovává vlastní svébytnost a typický ráz. Počátky obce sahají do 13. století, v jehož průběhu bylo Úsobí založeno v rámci vnitřních kolonizačních aktivit osídlujících českomoravské pomezí. První písemná zmínka pochází z roku 1307. Jméno je uváděno tehdy jako VZOWE. Později uváděné německé pojmenování bylo Polechkirchen. Od roku 1653 byl užíván název obce Ausoba, později Ousobí. Dnešní název Úsobí je používán od roku 1920. Roku 1789 bylo Úsobí povýšeno na městečko a byl mu udělen prapor a znak. Toto privilegium získal tehdejší majitel panství Leopold Fučikovský z Gründorfu, za jehož působení dosáhlo městečko největšího hospodářského rozvoje. Roku 1779 zde byla založena brusírna skla, jejíž tradici rozvíjel rod Sacherů, Wagnerů a Grossmannů. Do začátku 20. století se zde brousilo sklo sodnodraselné a po něm olovnatý křišťál. V roce 1948 byla brusírna znárodněna, roku 1997 Sklárny Bohemia Jihlava ukončily její činnost. 13


Místní část Chyška je poprvé zmiňována roku 1436. Její název pochází od zdrobněliny staročeského slova chyše, označující chatrč. Místní část Kosovy je prvně zmiňována roku 1748. f.1.3. Rozvojové podmínky. Dle SLDB 2001 (Sčítání lidu, domů a bytů) zde žilo 706 obyvatel a v obci bylo 239 domů, z toho 176 obydlených (164 RD, 11 bytové domy, celkem 260 obydlených bytů). Celkový počet obyvatel v obci k 31.12.2010 je 693. Průměrný věk obyvatel – 43 roků. V současné době je řešené území stabilizováno a projevuje se mírné oživení rozvoje v oblasti bydlení. Těmto tendencím vychází návrh územního plánu vstříc. Pro další výstavbu jsou navrženy plochy s dostatečnou kapacitou pro delší časové období. Pro rozvoj ekonomických aktivit se předpokládá využití především stávajících ploch, které jsou vhodné i jako území k přestavbě. Významné nové plochy pro výrobu a podnikání nejsou navrhovány. Rozvojové plochy navazují a doplňují stabilizovanou urbanistickou strukturu obcí. V příštím období se předpokládá rovněž regenerace stávajícího bytového fondu. Aktivní politikou obce je třeba získat další investice na zlepšení technické a dopravní infrastruktury. f.1.4. Varianty umístění plošného rozvoje Plochy vhodné z technického hlediska pro novou výstavbu se vyskytují převážně na okrajích zastavěného území obcí. Z hlediska zmírnění střetu se zájmy ochrany ZPF byly zastavitelné plochy navrženy především na plochách s nižší kvalitou půdy a s ohledem na zachování podmínek pro její obhospodařování. f.2. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Území obce se bude rozvíjet jako stabilizované území s převládající funkcí bydlení v zastavěném území. Důraz bude kladen současně na zkvalitňování podmínek na stabilizovaných plochách bydlení - to se týká veřejné infrastruktury – dopravní infrastruktury, technické infrastruktury a veřejných prostranství. Urbanistické koncepce vychází ze stávajících podmínek a potřeb v příštím období: - rozvoj ploch bydlení v návaznosti na stávající zástavbu části obce - respektování současného charakteru zástavby - vytváření podmínek pro vznik nových ekonomických aktivit, - péče o harmonické krajinné prostředí. Málo využívané plochy výroby uvnitř zastavěného území obce jsou navrženy k přestavbě pro nerušící ekonomické aktivity, vhodné dopravně nenáročné služby, řemesla a další podnikatelské aktivity mohou být umisťovány také uvnitř zastavěného území.v zóně bydlení. V lokalitách pro bydlení budou v zájmu zajištění kvalitních podmínek pro bydlení navrženy přiměřené plochy veřejného prostranství.

14


f.3. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY f.3.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Současný stav silniční sítě Katastrálním územím obce Úsobí prochází silnice: D1 Praha - Brno – Vyškov – Kroměříž (bez vazby na obec) II/348 Rozkoš- Štoky- Dobronín III/3486 Úsobí – křiž. II/131 III/3489 Úsobí – Lípa – křiž. I/34 III/34811 Chyška - Lípa III/1312 Úsobí-Skorkov III/1313 křiž.III/3486- Kosovy Silnice II/348 tvoří v úseku Humpolec - Štoky doprovodnou komunikaci k dálnici D1. Mimo zastavěné území činí šířka zpevněné části vozovky u silnice II/348 6,5 m a je tvořena starším, částečně poškozeným asfaltovým betonem. Nedostatečná šířka jízdních pruhů, nedodržení šířek dle kategorie silnice, respektive směrové vedení, představují z dopravního hlediska dopravní závady. Jejich řešení není ve většině případů možné z důvodu ochrany cenných doprovodných alejí, u silnic III. tříd je situace obdobná. Průtah silnice II/348 a III/3486 obcí Úsobí není stavebně odlišen v typu MO2 10/7,5/50, když prostorové uspořádání okolní zástavby neumožňuje spojité úpravy v celé délce, zejména dostatečnou šířku chodníků. Naléhavost řešení dopravních závad bude záviset na tendencích intenzity dopravy na předmětné komunikaci, v současnosti ve většině případů vyhoví regulace dopravy dopravním značením. Sčítání dopravy Celostátní sčítání dopravy bylo v roce 2010 provedeno ve sčítacím místě 5-8019 na dálnici D1 a 5-5096 na II/348. Bylo použito pro posouzení hlukové hladiny v katastru obce. Pro posouzení hlukové hladiny v okolí ostatních silnic byl použit odborný odhad. Požadavky na výhledové řešení silniční sítě Ve výhledovém řešení silniční sítě se v katastru obce dle vyjádření příslušných správních orgánů neočekávají výraznější změny již stabilizované stávající silniční sítě s výjimkou odstranění existujících dopravních závad a průběžné úpravě komunikací v třídách, požadovaných ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, případně ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dopravní závady a jejich řešení: DZ 1 Popis: Průtah silnice II/348 a III/3486 a III/3489 a III/34811 obcí neodpovídá na většině úseků požadovanému typu MO2 10/7,5/50 a to zejména vybudováním alespoň jednostranného chodníku. Řešení: Provedení stavebních úprav (homogenizace úseku) je vzhledem k nedostatečné šířce mezi okolní zástavbou obtížné. Řešení organizačně – dopravním značením. DZ 2 Popis: Nevyhovující šířkové (včetně stromořadí, neumožňující bezpečný průjezd/míjení větších vozidel) a směrové poměry na silnici II/348 a silnicích III. tříd – zejména III/1313. Řešení: Organizačně (omezení rychlosti a další), stavebně-technické řešení dle prostorových podmínek při respektování stromořadí v současné poloze. DZ 3 Popis: Nevyhovující sklon nivelety (12%) na silnici II/348 v obci Chyška. Řešení: Stavebně-technické řešení je nereálné, organizačně SDZ (A 5a) a omezení rychlosti.

15


DZ 4 Popis: Křižovatka silnic II/348 a III/3486 nesplňuje rozhledové parametry. Řešení: Provedení stavebních úprav je obtížné (odstranění objektů, plotu zahrady), osazení SDZ C 2 Stůj, dej přednost v jízdě. DZ 5 Popis: Nevyhovující rozhledové poměry na napojení MK Řešení: Náhrada svislé dopravní značky C 1a Dej přednost v jízdě osazením značky C 2 Stůj, dej přednost v jízdě. DZ 6 Popis: Nevyhovující technický stav (šířka pod 3,5 m, sklon nivelety, poruchy konstrukce vozovky) MK a záhumenních/polních cest. Řešení: Stavebně-technické řešení. DZ 7 Popis: Nevyhovující sjezdy ze silnic na přilehlé pozemky - závada se opakuje. Řešení: Stavební úpravy (překonání příkopu propustkem) a zpevnění ÚK v návaznosti na silnici v délce min. 20 m. Kategorizace silnic Dle kategorizace silniční sítě dle zásad ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic" se mimo zastavěné území předpokládají postupné úpravy silnice II/348 v S 7,5/ 70(60) a ostatních silnic v 7,5/60 respektive S6,5/50 (vzhledem k nízké intenzitě dopravy je možné). V zastavěné části obce Úsobí byl v souladu s požadavky ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ zařazen silniční průtah II/348 a III/3483 a III/3487 ve funkční skupině C (obslužná), které odpovídá typ MO2 10/7,5/50, výjimečně MO2 10/6,5/30. Požadovaný stav není na většině průtahu dosažen. Konkrétní závady jsou označeny (DZ 1). V obci Chyška není průtah silnic II/348 a III/34811 vůbec stavebně odlišen. Ochranné pásmo činí u dálnice D1 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu a u silnic II. a III. třídy činí 15 m od osy mimo průtahy silnice zastavěným územím (Silniční zákon č.13/1997 Sb.) Rozhledové pole u křižovatek (silnic a MK) bylo posuzováno dle ČSN 73 6102:2007, kap.5.2.9.2. Síť místních komunikací Většinu dopravní obsluhy v obci je možné realizovat po silnicích II/348, III/3486 a III/3489, respektive III/34811, zařazených do funkční skupiny C typ MO2 10/7,5/50 resp. MO2 10/6,5/30. Do MK funkční skupiny C není v obci zařazena žádná komunikace. Úpravy ostatních MK v obci jsou realizovány ve funkční skupině D 1. Doprava v klidu S ohledem na malou kapacitu většiny objektů občanské vybavenosti v obci je výpočet dle ČSN 73 6110 problematický, parkovací plochy je nutno navrhovat vždy podle potřeb jednotlivých objektů. Odstavování vozidel není možné v místech, kde může dojít k ohrožení bezpečnosti provozu, to se týká zejména oblastí podél průtahu silnice. Výpočet koeficientu pro přepočet počtu potřebných stání pro obec - informativní stupeň automobilizace 2,5 0,84

velikost sídel. (počet obyvatel) do 20 000 1

útvaru Index dostupnosti 1 1

16

výsledný koeficient

0,84=1,0


Současný a požadovaný stav parkovišť je zachycený v následující tabulce: druh objektu OÚ škola kulturní dům kostel hřbitov obchod Potraviny obchod Řeznictví Hostinec u Kašny pošta sportovní areál ZD Úsobí ZD Chyška Stavebniny Chyška Octárna Sklárny Bohemia

účel.jed./1stání potřeba stání redukovaná 2 25 m 4 5 žáků 6 6 sedadel 15 8 míst 6 1000 m2 4 2 50 m 2 2 50 m 2 plocha 6-8 m2 6 25 m2 2 12-15 diváci 10-15 4 zaměstnanci 4 zaměstnanci 5 4 zaměstnanci 5 4 zaměstnanci 6 4 zaměstnanci 3

skutečný stav Upravit na III/3486 * upravit před objektem, ne na III/3489 20 Upravit na III/3486* a MK Upravit na MK Upravit na III/3486* Upravit na III/3486 * 5 před objektem 2 před objektem 10 před objektem - upravit v objektu /mimo provoz v objektu v objektu v objektu v objektu

*- sdílené odstavné plochy

Veřejná hromadná doprava osob Svým významem je v dopravních vztazích převažuje silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. - Autobusová doprava: V katastru obce se nachází celkem 10 zastávek HD. Kromě návsi v Chyšce jsou tyto zastávky umístěny přímo na silnicích (bez zastávkových zálivů). Vzhledem k nízké intenzitě dopravy na silnici II/348 a všech silnicích III. tříd je možné tuto skutečnost v souladu s ustanovením ČSN 73 6425-1 přijmout. Docházkové vzdálenosti pro velkou část obyvatel nepřesahují doporučenou hodnotu (500m chůze). - Železniční doprava: Železniční stanice v katastru obce nejsou, nejbližší je v obci Herálec na trati ČD č.237 Havlíčkův Brod - Humpolec. Účelová doprava Účelové komunikace v katastru slouží jak lesnímu, tak zemědělskému hospodářství. Objekty ZD (sloužící i dalším aktivitám) jsou umístěny v obci Chyška u III/34811 v dosahu silniční sítě, napojení krátkými, většinou konstrukčně nevyhovujícími ÚK. K dopravní obsluze přilehlých pozemků slouží polní/lesní cesty, napojené na silniční síť. Tyto cesty jsou pouze lehce zpevněné štěrkem bez výraznějšího odvodnění, jejich šířka se pohybuje okolo 3,5 m. Jejich další rozvoj a úprava dopravně - technických parametrů (šířkové úpravy, zesílení konstrukce, řádné odvodnění) je závislé na jejich dalším využití. Napojení na silnice je hodnoceno jako DZ 6. Kvalitněji (asfaltová směs, š. 5 m) je vybudována pouze cesta mezi Chyškou a Petrovicemi. Pěší a cyklistická doprava - Pěší trasy Je navrženo dokončení chodníků (alespoň jednostranně) podél průtahu silnic II/348, III/3486 a III/3489 a také III/34811. U MK ve funkční skupině D 1, vzhledem k jejich zařazení jako zklidněné, chodníky nejsou. Samostatné pěší stezky/ chodníky jsou v oblasti před kostelem. Katastrem obce nevedou značené turistické cesty.

17


- Cyklistická doprava Intenzity cyklistické dopravy odpovídají okolnímu terénu, s ohledem na nižší zátěže motorové dopravy v řešeném území je možno ji vést společně s touto dopravou po silnicích třetích tříd, místních a především účelových komunikacích. Katastrem obce nevedou značené cyklostezky. S rozvojem cykloturistiky v této oblasti se intenzity cyklistické dopravy postupně zvyšují. Pro usnadnění jízdy je doporučeno provést úpravu povrchu ÚK, vhodných k doplnění stávajících cyklotras tak, aby byla odstraněna prašnost, respektive bláto na současném povrchu. Na území obce lze vybudovat na vhodných místech podél komunikací a silnic odpočívky, informační body a další zařízení pro účely cestovního ruchu (na základě podrobnější projektové dokumentace). Vliv dopravy na životní prostředí Hladina hluku z dopravy ve venkovním prostoru je stanovena výpočtem podél průtahu silnic II/348, III/3486 a III/3489 zastavěnou části obce Úsobí, silnice III/34811 obcí Chyška a III/1313 v části Kosovy v průměrné vzdálenosti 15 m od osy komunikace a výšce 1,5 m nad terénem. Nejvyšší přípustné hladiny hluku z dopravy ve venkovním prostoru jsou stanoveny ve smyslu Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 148/2006 ze dne ze dne 1.6.2006. Podle tohoto předpisu je nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru pro účely územního plánování stanovena v hodnotě L Aeq,T = 50 dB. Po započtení korekcí dle přílohy č. 3 A, odstavec č.3 je v okolí průtahu silnice II/348, která je zařazena jako hlavní pozemní komunikace nejvyšší přípustná 24 hodinová dlouhodobá ekvivalentní hladina Ldvn rovna 55 dB, noční dlouhodobá ekvivalentní hladina Ln potom 45 dB - vypočtené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. označení silnice D1

L den - dB(A) 2005 -

L noc - dB(A) 2005 -

I55/45 dB(A)2005 (m) 125/290

I55 /45dB(A)2025(m) 120/300

I/348 Úsobí

49,2

42,2

4/9

5/11

II/348 Chyška

50,0

43,0

4/9

5/11

III/3486

49,1

42,2

4/9

4/9

III/3489

48,6

41,6

3/8

4/9

III/03411

48,5

41,6

3/8

4/9

III/1312

-

-

2/8

2/8

III/1313

39,8

32,8

0/0

0/0

Pro silnice a dálnici byla informativně stanovena izofona pro rok 2010 a ve výhledu roku 2030. Výpočet hladin hluku je proveden dle novelizované metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy, zpracované RNDr. Milošem Liberkem a Ing. Ládyšem - Praha 2010 a je přílohou této zprávy. Přesnější stanovení hlukové hladiny v obci je nutno ověřit podrobnějším rozborem a hlukovou studií.

18


f.3.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA f.3.2.1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Současný stav - Místní část Úsobí (538 – 590 m n.m.) V Úsobí je vybudována veřejná vodovodní síť, která byla dobudována a částečně rekonstruována v roce 2001. Vodovodní síť je v majetku obce a obec ji také provozuje. Vodovod je zásoben z vodního zdroje Skalky, který se nachází v blízkosti dálnice D1 a zdroje Devět studánek na k.ú. Petrovice u Štoků. - Místní část Chyška (556 - 588 m n.m.) Místní část Chyška má vybudovaný veřejný vodovod, zásobený gravitačně z VDJ Petrovice 100 m3 (623,45 / 621,30 m.n.m.). SV (skupinový vodovod) Petrovice je společný pro místní část Petrovice (obec Štoky) a místní část Chyška (městys Úsobí), jeho provozovatelem je VaK Havlíčkův Brod, a.s. - Místní část Kosovy (648 - 656 m.n.m.) Místní část Kosovy nemá vybudovaný veřejný vodovod, obyvatelé jsou zásobeni pitnou vodou z domovních studní. Místní zdroje vody, jejich kvalita a ochranná pásma Katastrální území celé obce a jejich místních částí se nachází ve vodním útvaru pozemních vod č. 6520 v krystaliniku povodí řeky Sázavy. Horniny krystalinika mají sníženou puklinovou propustnost, která v dosahu zvětrávacích procesů závisí hlavně na charakteru zvětralin. Pro území jsou charakteristické mělké zvodně vázané na povrchovou zónu kvartérních uloženin. Oběh vody má lokální charakter. Infiltrace probíhá v celé ploše kolektoru v závislosti na propustnosti zvětralinového pláště. Podzemní vody v řešeném území jsou rizikové z hlediska starých zátěží, dusíku, pesticidů a acidifikace a z hlediska odběru podzemních vod. Podle Plánu oblasti Povodí Vltavy je celkový stav podzemních vod v Krystaliniku povodí Sázavy v nevyhovujícím stavu. Podle mapy radonového indexu České geologické služby jsou podzemní vody v převážné části řešeného území ve střední a vysoké kategorii radonového rizika (překročené množství objemové aktivity alfa a Rn222 - radon). Pouze v údolních nivách vodních toků je kategorie nízká a přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty). V této oblasti se nachází i vodní zdroje v lokalitě Skalky, ze kterých je zásobováno Úsobí. Ve vodojemu Úsobí byla pro tento účel zřízena odradonovací kolona. Radon je radioaktivní plyn, který se v domácnostech z vody uvolňuje do ovzduší zvláště při mytí a praní a společně s radonem unikajícím přímo z horninového podloží, nepříznivým způsobem ovlivňuje zdravotní stav všech živých organismů, které se v uzavřeném prostoru budov nachází. Zdroj vody Skalka pro Úsobí tvoří tři kopané studny (hloubka 3,7 až 5,1 m) a dva zářezy (délka 35 a 44 m) o celkové vydatnosti pramenišť 4,7 l/s. Surová voda je upravována v samostatné odkyselovací stanici a v odradonovací koloně ve vodojemu Úsobí. Její kvalita je ohrožována chemickými posypy dálnice při zimní údržbě. Zdroj nemá vyhlášena ochranná pásma. Ze zdroje je také zásobena obec Skorkov. Zdroj Devět studánek se nachází poněkud východněji na k.ú. Petrovice u Štoků. Voda je vedena výtlakem, který prochází podél lesní cesty jižní částí k.ú. Úsobí do odkyselovací stanice na k.ú. Zbinohy. Stanice je spojovacím potrubím propojena na vodovodní přivaděč do VDJ Úsobí a rovněž přívodem na VDJ Skorkov, zásobující veřejnou vodovodní síť obce Skorkov. Provozovatelem vodovodu je obec Úsobí. Zdrojem vody pro Chyšku jsou dvě studny (hloubka cca 5 m, celková vydatnost 0,51 0,96 l/s), umístěné na k.ú. Petrovice JZ od místní části Petrovice (místní část obce Štoky). 19


Uvedený zdroj nemá vyhlášena ochranná pásma. Zdroj vody je společný pro Chyšku a Petrovice. Ze zdrojů je voda dopravována gravitačně do vodojemu Petrovice. Kvalita vody je rovněž ohrožována chemickými posypy dálnice v při zimní údržbě. Na severovýchodním okraji k.ú. Úsobí se nachází v lokalitě U Matějíčků vodní zdroje pro Uhořilku a Kochánov, která mají stanovena ochranná pásma I. a II.stupně. Kromě uvedených zdrojů vody se v katastru obce a jejich místních částí nachází několik veřejných domovních studní. Akumulace vody Dle ČSN 75 5401 nemá max. doporučený hydrostatický tlak překračovat hodnotu 60 m (0,6 MPa). V odůvodněných případech může být až 70 m (0,7 MPa). Min. doporučený hydrostatický tlak má mít v místě napojení vodovodní přípojky hodnotu 15 m (0,15 MPa) při zástavbě do dvou nadzemních podlaží. U hydrantu pro odběr požární vody má být podle ČSN 73 0873 zajištěn statický přetlak nejméně 0,2 MPa . Při odběru nemá přetlak poklesnout pod 0,05 MPa. - Vodojem Úsobí (80 + 150) m3 – 602,6 / 599,6 m n.m. (pro Úsobí) Čára min. hydrostatického tlaku vodojemu Úsobí 599,60 m n.m. nejvýše položená zástavba v obci 590,0 nejníže položená zástavba v obci 538,0 max. hydrostatický tlak 82,0 m min. hydrostatický tlak 9,6 m U nejníže položené zástavby u lihovaru a školy je překročen max. hydrostatický tlak a na přípojkách by měly být nainstalovány regulátory tlaku. Naopak u nejvýše položené zástavby není dodržen min. tlak. - Vodojem Petrovice 100 m3 - 623,45 / 621,30 m n.m. (vodojem pro Chyšku) Čára min. hydrostatického tlaku vodojemu Petrovice 621,30 m n.m. nejvýše položená zástavba v obci 588,0 nejníže položená zástavba v obci 556,0 max. hydrostatický tlak 65,3 m min. hydrostatický tlak 33,3 m Tlakové poměry ve vodovodní síti v místní části Chyška jsou v mezích normy. Ve všech částech obce je zapotřebí pro konkrétní plánovanou zástavbu provést posouzení dle ČSN 73 0873 Zásobování požární vodou a zjistit nastavení regulátoru tlaku na přívodním řadu. Jako zdroje požární vody slouží v Úsobí rybníky Horní a Dolní sklárna a Panský rybník., v Chyšce potom rybník na návsi. Veškeré objekty v obci se nachází ve vzdálenosti do 600m od jedné z nádrží (ČSN 73 0873 – Zásobování požární vodou). Nouzové zásobování (dle PRVKÚK) - Užitková voda Obec bude zásobena užitkovou vodou z veřejných i soukromých studní. - Pitná voda Obec bude zásobena pitnou vodou z cisteren plněných ze zdroje Studenec, Vrt DM 1 Pro obec bude nutné dovézt 7,06 m3/d.

Doporučení -

-

Sledovat občasnou kontrolou (1x ročně) místní zdroje vody (kvalitu a vydatnost) a udržovat technologickou a stavební část vodních zdrojů v provozuschopném stavu pro případ havárie na oblastního vodovodu. V dané oblasti je zapotřebí sledovat také obsah radioaktivního radonu ve vodě a při zjištění objemové aktivity větší než 300 Bq/l nepoužívat tuto vodu na mytí a vaření 20


-

-

-

bez náležitého větrání místností. Právě při mytí a vaření se z vody do ovzduší uvolňuje radon, vytváří se krátkodobé produkty přeměny radonu, jejichž vdechování přispívá k ozáření osob a ke zvýšenému výskytu rakoviny plic. Při hodnotách větších než 1000 Bq/l se používání vody již nedoporučuje a je nutné zajistit jiný zdroj vody. Provést majetkoprávní vypořádání s majiteli pozemků na kterých se nachází zásobovací řady, vodojem a vodní zdroje. Stanovit ochranná pásma vodního zdroje Skalka, Petrovice a Devět studánek Uspořádat tlakové poměry ve vodovodní síti v Úsobí jejím rozdělením na dvě tlaková pásma. Horní část (oblast nad rybníkem Horní sklárna) zásobovat přes zesilovací čerpadlo umístěné ve vodojemu. V nejnižších částech instalovat na přípojkách redukční ventily. Pro požární zásobení udržovat stávající rybníky Pro odběr podzemních a povrchových vod je zapotřebí mít řádné povolení Vodoprávního úřadu. V případě nedovoleného odběru mohou být uděleny poměrně vysoké pokuty. Doporučujeme, aby se každý informoval na Vodoprávním úřadu v Havlíčkově Brodě (Oddělení vodního hospodářství) V rámci PRVK není pro oblast zásobování pitnou vodou pro místní část obce Kosovy navrženo žádné technické opatření

Ochranné pásmo vodovodu Podle zákona č. 274 / 2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích je ochranné pásmo vodovodu do DN 500 od vnějšího líce potrubí

1,5 m

f.3.2.2. ODKANALIZOVÁNÍ OBCE Současný stav Místní část Úsobí Obec Úsobí je v současné době ve větší části zástavby vybavena jednotnou kanalizační sítí, provozovanou obcí. Tato kanalizace nese všechny charakteristiky kanalizace dešťové, budované postupně podle možností předchozích správců území a momentálních požadavků. Profily stok v různých úsecích vzájemně technicky nenavazují, kanalizace je mělká bez revizních šachet. Kanalizace byla vybudována z různých druhů materiálů. Trasy stávající dešťové kanalizace a objekty na kanalizační síti nejsou zdokumentovány v provozním řádu kanalizace. Provozovatelem kanalizace je obec. Tato kanalizace v předchozím období odváděla do Úsobského potoka rovněž splaškové vody z části obce, přitékající po předčištění v biologických septicích. Část odpadních vod je zachycována v bezodtokých jímkách. Pro 10 RD je vybudována malá ČOV typu FORTEX AGS a.s. Šumperk, která má kapacitu 40 EO. V době zpracování územního plánu obce byla zahájena výstavba nové splaškové kanalizace a mechanicko-biologické ČOV pro 920 EO. Rekapitulace předpokládaného dokumentace: Výhledový počet obyvatel ZŠ a MŠ – dojíždějící Zaměstnanci škol Školní jídelna – počet jídel Výčepní stolice Provozovny (dojíždějící) Ubytování – penzion Rekreační objekty ( 45 ) Celkem

počtu

napojených

680 50 5 135 1 13 20 180 917 21

obyvatel

dle

projektové


Místní část Chyška V místní části Chyška se nachází jednotná kanalizační síť o celkové délce 861m s 35 ks kanalizačních přípojek. Kanalizace je vyústěna do bezejmenného potoka. Do kanalizace jsou zaústěny splaškové vody ze sociálních zařízení domácností předčištěné v septicích a dešťové vody. Pro kanalizaci je vypracován kanalizační řád, provozovatelem a vlastníkem je Městys Úsobí. Technický stav kanalizace neodpovídá ČSN. Kanalizační šachty jsou umístěny po větších vzdálenostech než 50 m a jsou místy využívány i jako dešťové vpustě takže dochází k postupnému zanášení kanalizace. V místní části Chyška se nenachází žádná čistírna odpadních vod. Nově postavené RD mají zřízeny jímky na vyvážení. Místní část Kosovy Místní část Kosovy nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody od části obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Odpadní vody od zbylých obyvatel jsou po předčištění v septicích vypouštěny do dešťové kanalizace a odtud do Kosovského potoka. V místní části není vybudována žádná čistírna odpadních vod. Doporučení - Navrhujeme, aby také v místní části obce - Chyška byla postavena splašková kanalizace zakončená mechanicko - biologickou ČOV umístěnou pod obcí na pravém břehu potoka. Pro tento účel bude ale nutné přeschválení PRVK, který v Chyšce zatím předpokládá jen individuální likvidaci splaškových vod. Důsledné vyvážení splaškových vod je poměrně nákladné a v důsledku toho také dochází ke znečišťování některých ploch ve volné krajině. Vybudování kanalizace a ČOV se proto jeví po vyhodnocení zkušeností z jiných míst jako ekonomičtější a účinnější řešení likvidace odpadních vod i v malých obcích. - V místní části Kosovy se i nadále předpokládá individuální čištění odpadních vod budováním domovních čistíren u trvale obydlených objektů a postupnou likvidaci stávajících septiků. U rekreačních objektů předpokládáme odvoz odpadních vod na novou ČOV Úsobí. Ochranná pásma - ČOV 30 - 800m3/den s úplným zakrytím dle TNV 75 6011 Je pásmo ochrany prostředí - Podle zákona č.274 / 2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích je ochranné pásmo kanalizace do DN 500 od vnějšího líce potrubí

50 – 100 m 1,5 m

f.3.2.3. VODNÍ TOKY A PLOCHY Útvary povrchových vod, zranitelná oblast Řešené území se nachází v rámci ČR v dílčím povodí Dolní Vltava. Potoky jsou součástí dvou vodních útvarů, - Úsobský potok po ústí do toku Sázavy, ID 12552000 - Žabinec po ústí do toku Sázavy, ID 12546000 Vodní útvary byly navrženy a schváleny v Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy v roce 2009. Pomocí vodních útvarů jsou popsány charakteristické vlastnosti určitého povodí vodního toku (nadmořská výška, průtoky, životní prostředí a další). Uvedené potoky, po kterých jsou vodní útvary pojmenované, jsou také významnými vodními toky (VVT), podle přílohy č.1 k vyhlášce č.470/2001 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků.

22


Z hlediska čistoty vod se k.ú. Chyška (655 627) i Úsobí (774766) nachází ve zranitelné oblasti. Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako území, kde se vyskytují povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. VODNÍ TOKY Důležité vodní toky na území obce ID toku Název toku dle ISVS 10100332 Úsobský potok 10100491 Žabinec

Poznámka Správce PVL VVT, stanoveno záplavové území PVL VVT, stanoveno záplavové území přivádí vody z oblasti Kosov, pravobřežní přítok Úsobského PVL potoka (PBP)

10267738 10268456

PBP Úsobského potoka od Farského lesa

PVL

10262445

PVL

odvádí vody ze zastavěného území místní části Chyška

Kromě potoka ID 10264447, vytékajícího z lesního celku Skalka na hranici s k.ú. Skorkov spravovaného s.p. Lesy ČR, jsou všechny ostatní vodní toky ve správě Povodí Vltavy, s.p. Úsobský potok – protéká zastavěným územím místní části Úsobí. KÚ Kraje Vysočina stanovil dne 3.3.2008 na toku záplavové území s vymezením pro pětiletou, dvacetiletou a stoletou vodu (Q5, Q20, Q100), č.j.KUJI 16382/2008, včetně aktivní zóny záplavového území. Úsobský potok je vyhl. 178/2012 Sb. stanoven jako významný vodní tok (pol.233, číslo hydrologického pořadí 1-09-01-080, délka toku 20,9 km). Žabinec – pramení pod místní částí Kosovy, tok tvoří v úseku cca 2,5 km hranici s k.ú. Petrovice u Štoků. KÚ Kraje Vysočina stanovil dne 25.1.2007 na toku záplavové území, č.j.KUJI 3809/2007, včetně aktivní zóny záplavového území. Žabinec je vyhl. 178/2012 Sb. stanoven jako významný vodní tok (pol.231, číslo hydrologického pořadí 1-09-01-074, délka toku 17,6 km). Omezení v aktivní zóně záplavového území: V aktivní zóně záplavových území se dle § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona č. 254/2001 Sb., nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. V aktivní zóně je dále zakázáno a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

23


Nevhodná stavební činnost prováděná v aktivní zóně záplavového území má přímý vliv na změnu odtokových poměrů v širším území. Proto jakékoliv stavby realizované v aktivní zóně jsou nejen přímo ohroženy vlastní povodní, ale jako takové jsou přímým nebezpečím pro ostatní části záplavového území z důvodu změny proudění a významného vlivu zpětného vzdutí. V podstatě se jedná o území, které by mělo být výhradně určeno pro převádění povodňových průtoků. Je doporučeno průběh aktivní zóny v oblasti sportovního areálu a navržené zastavitelné plochy Z11 (podmíněně zastavitelná plocha pouze pro rozšíření sportovních ploch při respektování podmínek aktivní zóny záplavového území) ve spolupráci se správcem toku upřesnit na základě zaměření profilů koryta vodního toku a okolního terénu tak, aby mohlo být využití ploch přizpůsobeno skutečnému ohrožení záplavou, nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů a nehrozilo nebezpečí škod. V uplynulých desetiletích byla podstatná část zemědělsky obhospodařovaných ploch v řešeném území odvodněna a vodní toky byly upraveny na meliorační svodnice. Řada přirozených svodnic byla zatrubněna, aby bylo dosaženo scelení zemědělských ploch. Nivy vodních toků jsou nezastavitelným územím. Dle zák.č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významným krajinným prvkem a z tohoto titulu jsou chráněny před poškozováním a ničením. Jejich zastavování a nevhodné úpravy zvyšují riziko škod při povodních. Podél vodních toků je třeba ponechat po obou stranách manipulační pruh o min.šířce od břehové hrany 8 m u VVT a 6 m u ostatních toků. Stanovené povrchové vody vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (dle nař.vl. 71/2003 Sb.) v řešeném území: Č. a název stanovené vody typ vody

název kmenového toku a identifikátor v HEIS

celk. číslo délka hydrolog. v km pořadí

78 L Přítoky havlíčskobrodské Sázavy

Žabinec 125440000100

73

78 L Přítoky havlíčskobrodské Sázavy

Úsobský potok 125500000100

1-09-01 část 1-09-01 část

Typ stanovených povrchových vod: lososové vody. Vymezení u kmenových toků: od místa, kde dochází k soutoku minimálně dvou drobných vodních toků vzniklých soutokem pramenných stružek do soutoku se Sázavou. Účelem stanovení typu vody je zvýšení ochrany těchto vod před znečištěním a zlepšení jejich jakosti tak, aby se staly trvale vhodnými pro podporu života ryb náležejících k původním druhům zajišťujícím přirozenou rozmanitost nebo k druhům, jejichž přítomnost je vhodná. Stejným předpisem je upraven také způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti uvedených povrchových vod. VODNÍ PLOCHY VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ OBCE Stávající: Nejvýznamnějšími vodními plochami na území obce jsou rybníky Horní Sklárna a Dolní Sklárna, které se nacházejí v jižní části zastavěného území městyse Úsobí. V řešeném území se nachází řada dalších, menších vodních ploch, u kterých neuvádí vodohospodářská mapa název. Jako zdroje požární vody slouží v Úsobí rybníky Horní a Dolní sklárna a „Panský rybník“ v severní části obce u zámku, v Chyšce potom rybník na návsi. Z důvodu umožnění údržby je žádoucí ponechat volný pás podél břehové čáry vodních ploch, v zastavěném území o minimální šířce 3 m. 24


Navrhované: - poldr jižně od Úsobí na pravostranném přítoku Úsobského potoka (ID 10267738)– Z13 - poldr východně od Úsobí pod Farským lesem na pravostranném přítoku Úsobského potoka (ID 10268456) – Z14 Nádrže jsou určeny především pro zadržení mimořádných přítoků povrchových srážkových vod a k ochraně zastavěného území před povodněmi. Doporučení - Zachovat funkci a pokud je to technicky možné, zvýšit kapacitu nádrží - Zajišťovat řádný technicko-bezpečnostní dohled u všech nádrží dle provozních řádů. Ochranná pásma pro umisťování staveb v blízkosti vodních toků, rybníků a jezer Ochranná pásma nejsou v současné době taxativně v legislativě vymezena. Podle zák. č.254/2001 Sb. O vodách je stanoven manipulační pruh podél vodního toku, který správci toku mohou po dohodě s vlastníky pozemků užívat. Jeho šířka je pro drobné vodní toky 6 m, pro významné vodní toky 8 m. Vodoprávní úřad může na základě požadavku vlastníka vodního díla stanovit ochranná pásma. f.3.2.4. OCHRANA PŘED POVODNĚMI, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Současný stav z hlediska odvádění povrchových vod v řešeném území je převážně uspokojivý. Přítoky, způsobené odtokem z komunikací, zpevněných ploch a střech objektů, jsou odváděny stávajícími příkopy a propustky, případně dešťovou kanalizací s vyústěním do vodoteče. Technická zařízení je třeba pravidelně obnovovat a čistit. Ke snížení možnosti ohrožení zastavěného území přítokem vod od jihu a východů mají sloužit uvažované poldry, pro které jsou v ÚP navrženy plochy (Z13, Z14). Realizaci poldru na hranici katastrů Úsobí a Skorkov u Herálce je třeba koordinovat se sousední obcí. Rozsah dotčení parcel na sousedního katastru bude upřesněn po zpracování dokumentace pro územní řízení. V případě, že stavba není obsažena v ÚPD sousední obce, lze při projednání umístění stavby využít ustanovení § 18, odst.5 zák.č. 183/2006 Sb. v platném znění. Ke zmírnění nebezpečí škod a ochranu zemědělské půdy je třeba na všech pozemcích katastru obce mimo zástavbu dodržovat standardní protierozní opatření a to především v oblasti agrotechnické a organizační. Výrazné protierozní účinky mají pícniny, zejména vojtěška a traviny, naopak ohrožení erozí zvyšuje pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, slunečnice apod.). Při správném použití jsou osevní postupy významným prostředkem k ochraně půdy před erozí. Agrotechnická opatření – doporučené kultury : Sklon Stupeň erozní pozemku ohroženosti neohrožená půda 0-5% 5 – 14 % 14 – 21 % 21 – 36 % nad 36 %

Druh kultury

Okopaniny, řepa, kukuřice a všechny ostatní plodiny erozně náchylné mírně ohrožená Obiloviny, plodiny erozně náchylné pouze v kombinaci půda pásového střídání plodin, nebo realizace technických PEO středně až výrazně Jetel, vojtěška, pícniny (obiloviny pouze v případě ohrožená půda pásového střídání plodin, realizace technických PEO) výrazně ohrožená Zatravnění, případně jeteloviny půda katastrofálně zalesnění ohrožená půdy

Vlastníci a uživatelé půdy jsou povinni dodržovat ustanovení Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu 334/92 Sb., především části. II. Hospodaření na zemědělském půdním fondu §3 a části III. Zásady ochrany zemědělského půdního fondu.

25


f.3.2.5. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM Současný stav V současné době jsou Úsobí a místní část Chyška zásobovány zemním plynem STL plynovodními rozvody, napojenými na VTL regulační stanici (RS), která se nachází na severním okraji Úsobí. Kapacita regulační stanice nebyla v rámci ÚP posuzována. Severním okrajem k.ú. Úsobí prochází VTL plynovod DN 600. Ochranné pásmo plynovodů dle § 68 zákona č. 458/2001 Sb. - do DN 200 4m - nad DN 500 12 m - STL v zast. území obce 1m Bezpečnostní pásmo plynovodů do tlaku 40 barů dle zák.č. 458/2001 Sb. - do DN 100 10 m - nad DN 100 do DN 300 20 m - nad DN 300 do DN 500 30 m - nad DN 500 do DN 700 45 m - nad DN 700 65 m Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické, či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. Doporučení - Při budování nových objektů a rekonstrukcích používat materiály a zařízení zajišťující úsporu spotřeby tepla a energií (nízkoenergetické domy apod.) - Pro vytápění využívat také místních zdrojů dřevní hmoty a moderní způsoby spalování ve zplyňovacích dřevokotlích a krbových kamnech, po vyhodnocení ekonomické výhodnosti i další ekologicky příznivé způsoby vytápění např. pomocí tepelného čerpadla apod. Provádět na stávajících stavbách zesilující tepelné izolace a využívat pro ohřev teplé vody sluneční kolektory. S tepelnou izolací budov je však v dané oblasti zapotřebí provádět také izolaci proti radonu a odvětrání budov. Podklady − Kanalizace a ČOV Úsobí, 2.stavba – kanalizace, DSP, AQUA-EKO, 06/2009 − Kanalizační řád Stokové sítě městyse Úsobí, místní část Chyška, říjen 2007 − Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina − Základní vodohospodářská mapa ČR, 23-23 Jihlava f.3.2.6. ZÁSOBENÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Elektrická energie pro obec Úsobí je zajišťována ze systému 22 kV přes distribuční trafostanice 22/0.4 kV ve správě ČZ a.s. Rozvody NN jsou převážně venkovní, s přenosovou schopností pro stávající odběry. Další rozvoj energetických zařízení bude záviset na rozvoji obce. Jsou navrženy dílčí přeložky některých vedení VN z důvodu uvolnění ploch pro navrhovanou výstavbu. Stávající i navrhovaná zařízení el. distribuční sítě jsou zakreslena v grafické části ÚP včetně příslušných ochranných pásem. Dne 24.5.2013 byl Krajským soudem v Brně vydán rozsudek č.j. 66 A 1/2013-151, kterým byla zrušena část aktualizace č.1 ZÚR KrV v části vymezení koridoru E05a pro záměr „Nadzemní vedení ZVN 400 kV Mírovka – Kočín“. V době zpracování dokumentace pro veřejné projednání bylo, i přes podanou kasační stížnost, které nebyl přiznán odkladný účinek, v platnosti řešení vyplývající ze ZÚR KrV před aktualizací č.1, tj. územní rezerva pro uvedený záměr v šířce 600 m a tato je obsažena v ÚP. 26


Výkonová bilance Výkonová bilance je odvozena z podkladů o návrhu rozvoje stavebních ploch a předpokládaných aktivit. Stávající soudobé zatížení bytového fondu, základní vybavenosti a nebytového odběru nebylo do výkonové bilance zahrnuto a předpokládá se, že je plně pokryto ze stávajících rozvodů. Výkonová bilance byla stanovena výpočtem pomocí hrubých perspektivních hodnot měrného zatížení a vychází z obdobných srovnatelných studií. Pro řešené území se předpokládá zajištění tepla a TUV jiným médiem. U bytů se předpokládá komfortní vybavení běžnými el. spotřebiči, vařením a vytápěním jinými médii t.j. stupněm elektrizace "A". V souladu s pravidly pro elektrizační soustavu je výhledová hodnota měrného soudobého zatížení na bytovou jednotku 1.5 kVA/BJ. Pro výpočet je předpokládána převážně výstavba dvougeneračních RD se dvěma byty a u 20 % RD rezerva 12 kVA pro případné další odběry (dílny ap.) Bilance elektrického výkonu (nová zástavba) Nový odběr (kVA) Kapacita lokality Počet bytů byty ostatní Celkem Úsobí 40 60 60 120 Kosovy 5 7,5 12 19,5 Chyška 20 30 36 66 P1,P2, ostatní 36 36 celkem 65 97,5 144 241,5 Předpoklad pro příští 10 15 24 39 období celkem F.3.2.7. SPOJE V obci není obsluhované telekomunikační zařízení. Požadavky na nové plochy nejsou. Na správním území obce se vyskytují podzemní vedení a zařízení telekomunikačních sítí, která jsou chráněna ochranným pásmem dle zák.č.151/2000 Sb.. Jejich stav je v podrobnosti dle poskytnutých podkladů informativně zakreslen v grafické části ÚP. V době přípravy činností a staveb na území obce je nutné si vždy vyžádat závazné stanovisko o jejich existenci a podmínkách ochrany u jejich správců. F.3.2.8. RADIOKOMUNIKACE Severní částí území obce Úsobí prochází RR trasa. Společnost Radiokomunikace, a. s., zde nemá jiné další zájmy a zařízení ke zohlednění a zakreslení v grafické části ÚP. F.3.2.9. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Zdroje znečištění na zájmovém území jsou pouze lokálního významu. Místními producenty odpadů jsou kromě domácností zejména zemědělské podniky a hospodářství. Z odpadů produkovaných obcí je objemově nejvýznamnější tuhý domovní odpad s postupným omezováním domácích hospodářství bude v budoucnu narůstat potřeba řešit likvidaci organických složek odpadu z domácností a zahrad. Na území obce není vymezena žádná skládka ani lokalita pro ukládání stavební suti. Tento materiál je třeba odvážet na povolenou skládku mimo území obce. V oblasti hospodaření s odpady navrhujeme: - snižovat množství odpadů u původce - zabezpečit třídění odpadů, svoz a následnou likvidaci (recyklaci) na celém správním území obce - likvidovat případné černé sládky (již v počátku), zabezpečit čistotu v obci. Jedná se především o organizační opatření ze strany obecního úřadu v souladu plánem odpadového hospodářství kraje Vysočina, jehož závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou kraje Vysočina č.1/2004 ze dne 27.7.2004. 27


f.4. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY A PLOCH ZELENĚ V URBANIZOVANÉM ÚZEMÍ f.4.1. USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Zemědělský půdní fond (ZPF) Krajina na správním území obce Úsobí je krajinou lesozemědělskou. Méně intenzivní využití ploch zemědělské půdy odpovídá konfigurací terénu a drsnějším klimatickým podmínkám. Podle údajů ČSÚ z roku 2009 zemědělsky využívané plochy zabírají v současnosti 64,8% z výměry katastru, přičemž 63% připadá na ornou půdu. Zajišťování ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování územně plánovací dokumentace vychází především ze zákona č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhlášky č. 13/94 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŽP čj. OOLP/1067/96 z 1. 10. 1996. Lesní porosty - plochy určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Jako lesy jsou chápány všechny lesní porosty dřevin s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Lesy pokrývají v řešeném území 28,4 % z rozlohy k.ú. Druhy lesních porostů v řešeném území Lesy na řešením území jsou převážně hospodářské. Nachází se zde lokalita NEPST – Lesy na nepříznivých stanovištích – 3,1964 ha (skalnatá poloha v trati Hradiště na severu území a nedaleko na pravém břehu Nohavického potoka lokalita vedená jako lesy výzkumné (ID 218, rozhodnutí 453-MP-96, 4 části s celkovou plochou cca 0,5 ha). Soubory lesního typu a cílové hospodářské soubory Lesní oblast 16 - Českomoravská vrchovina Soubor lesního 5K - Kyselá jedlová bučina (Abieto - Fagetum acidophilum ) typu 5S - Svěží jedlová bučina (Abieto - Fagetum mesotrophicum) 5V - Vlhká jedlová bučina (Abieto - Fagetum humidum (fraxinosum)) 5B - Bohatá jedlová bučina (Abieto - Fagetum eutrophicum) 5N - Kamenitá kyselá jedlová bučina (Abieto - Fagetum lapidosum acidophilum) Cílový 51 - Hospodářství exponovaných stanovišť vyšších poloh hospodářský 53 - Hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh soubor 55 - Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh 57 - Hospodářství oglejených stanovišť vyšších poloh Celková plocha 368 ha objektů

V řešeném katastrálním území Úsobí bylo rozhodnuto o kategorizaci lesů a do kategorie lesů zvláštního určení – lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou podle § 8 odst. 2 písmena e) lesního zákona byl zařazen porost o výměře 14,54 ha na LHC Lesy rytíře Stanglera (kód 515 705, s platností od 1.1.2009 do 31.12.2018). Plochy krajinné zeleně V rámci krajinné zeleně se uplatňují vegetační prvky nacházející se mimo zastavěné a zastavitelné území. Jde o zapojené porosty dřevin rostoucí mimo les, dále liniové prvky, které tvoří doprovodné porosty vodních toků a vodních nádrží, komunikací, porosty na mezích a další ekotonová společenstva a rozptýlenou trvalou vegetaci. U některých silnic a polních cest jsou dochovány dvouřadé aleje, u dalších jsou zbytky alejí nebo porosty tvořené nálety ostatních dřevin (především břízy, osiky, vrby, olše, jasany, javory a keře). Tyto aleje a ostatní plochy krajinné zeleně jsou pro území charakteristické a je třeba je chránit, udržovat a doplňovat. Jsou nezastupitelnou součástí místa krajinného rázu. 28


Památné stromy: Javory u hájovny Kukačka Javor klen (Acer pseudoplatanus) – 7 ks. Lokalita se nachází na kamenitém ostrůvku v polích cca 750 m severozápadně od obce, p.č. 258/1. Ochranné pásmo je stanoveno u každého jednotlivého stromu ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130cm nad zemí. Podmínky režimu ochranného pásma: není dovolena žádná pro památné stromy škodlivá činnost (§ 46, odst. 2 a 3 zákona), jako např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Okolní pozemky se budou obhospodařovat běžným způsobem. Veškerou činnost nad rámec běžného hospodaření a všechny ostatní zásahy a opatření v ochranném pásmu památného stromořadí je třeba projednat s orgánem ochrany přírody. Přírodovědně cenné lokality - V severní části řešeného území je AOPK ČR evidována v okolí vrchu Hradiště lokalita druhově bohatších suťových lesů a květnatých bučin s výskytem vzácnější dymnivky bobovité (Corydalis intermedia), zbytkové populace zvláště chráněné sněženky podsněžníku Galanthus nivalis) a několika zvláště chráněných ohrožených druhů ptáků. - Nedaleko lokality Kosovy je evidován na parcelách u samoty „U Vašáků“ výskyt středně početné populace zákonem chráněného prstnatce májového (Dyctylozhiza majalis). Pro jeho další existenci je důležité zachovat stávající využití území (kosená louka). - Na jižním okraji území v okolí dálničního přivaděče je evidován výskyt zvláště chráněné plavuně pučivé (Lycopodium annotinum), plavuníku zploštělého (Diphasiastrum complanatum) a kriticky ohrožené hruštičky prostřední (Pyrola media). Vyskytuje se zde také kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR uvedený v kategorii C2 – silně ohrožený. Migračně významné území Do řešeného území tzv. migračně významné území (MVÚ). Zahrnuje, kromě zastavěných území Úsobí a Chyška a navazujících ploch západně od nich, celé správní území. Migračně významná území jsou široká území, která zahrnují oblasti jak pro trvalý výskyt zájmových druhů, tak pro zajištění migrační propustnosti zejména pro velké savce se zaměřením především na losa evropského, jelena lesního, medvěda hnědého, vlka obecného a rysa ostrovida. V rámci MVÚ je třeba zajistit ochranu migrační propustnosti krajiny jako celku tak, aby byla vždy zajištěna dostatečná kvalita lesních biotopů a variabilita jejich propojení širšího do celkového kontextu krajiny. V těchto územích by měla být problematika fragmentace krajiny zařazována jako jedno z povinných rozhodovacích hledisek v rámci územního plánování a investiční přípravy. f.4.2. KONCEPCE ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Generel lokálního územního systému ekologické stability pro obec Úsobí vypracovala firma Ageris, Jeřábkova 5, Brno, v roce 1997. Při zpracování územního plánu byl návrh řešení ÚSES aktualizován s ohledem na aktuální stav v území a v návaznosti na vymezení prvků ÚSES v ÚPD sousedních obcí. Řešení zpracovala v roce 2012 firma PZKaGIS s.r.o. Brno – Ing.Yvona Lacinová. Přehled prvků ÚSES s návrhem cílového typu společenstev a návrhem opatření je obsažen v části příloh. Nadregionální a regionální ÚSES Trasa nadregionálního a regionálního ÚSES byla převzata ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (2008). Jižním okrajem katastru Úsobí prochází osa nadregionálního biokoridoru (NRBK 78), která ve směru JV-SZ spojuje dvě regionální biocentra Úsobský potok (RBC 713) a Kamenitý vrch (RBC 1981). V řešeném území je vymezena osa tohoto mezofilního bučinného koridoru v šířce 40 metrů a v lesním porostu kolem vrcholu Skalka vložené lokální biocentrum. Při upřesnění této části NR ÚSES bylo respektováno jeho vymezení v ÚPD sousedních katastrů Zbinohy a Petrovice u Štoků. Regionální ÚSES je trasován podél severozápadní katastrální hranice lesním komplexem a 29


částečně zasahuje i na sousední katastry obcí Skorkov, Herálec a Koječín. Regionální biokoridor RK 440, který je v Úsobí vymezen včetně dvou vložených lokálních biocenter, spojuje regionální biocentra 713 Úsobský potok s RBC 725 Hradiště, které leží těsně za severní hranicí řešeného území. Vymezení RBC 725 Hradiště je upřesněno v návaznosti na řešení v ÚP Herálec tak, že jeho plocha na k.ú. Úsobí nezasahuje. Lokální (místní) ÚSES Podkladem pro upřesnění lokálního ÚSES byl Generel ÚSES, který pro katastry Úsobí a Chyška zpracovala v roce 1997 Ing. Draga Kolářová (Ekologická dílna Brno). Lokální ÚSES je v katastru Úsobí trasován ve třech větvích. Po hranici s katastry obcí Petrovice u Štoků a Studénka u Štoků je vymezen lokální biokoridor reprezentující společenstva hydricky zamokřené a mokré řady. Tento koridor je tvořen regulovaným tokem Žabinec s břehovými porosty. Do řešeného území na této větvi ÚSES zasahuje jedno lokální biocentrum, které je totožné s registrovaným VKP (LBC 5 U Bukovce). Mezofilní společenstva 4. a 5.vegetačního stupně reprezentuje větev lokálního ÚSES, procházející řešeným územím ve směru S-J. V katastru Úsobí jsou na této větvi vymezeny ve stávajících lesních porostech tři lokální biocentra. Čtvrté biocentrum (LBC 7 Na U Jahodů) je biocentrum kombinované, společné pro další hydricky zamokřenou větev ÚSES vymezenou podél Úsobského potoka. Interakční prvky Řešené území tvoří harmonická zemědělsko-lesní krajina s vysokým podílem luk a rozptýlené dřevinné vegetace. Bohatou stávající síť interakčních prvků tvoří kromě porostů na mezích, kamenicích a drobných polních lesíků především dochované aleje podél silnic a polních cest. Všechny tyto stávající liniové i plošné prvky musí být při využívání a úpravách v krajině respektovány, doplňovány a obnovovány. Významné krajinné prvky (VKP) Podle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění jsou VKP ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Jsou jimi lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi i jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Zejména se jedná o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významné krajinné prvky mohou být registrované podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. V katastrálním území se nachází 3 referátem ŽP okresu Havlíčkův Brod registrované VKP (6016- Hradiště, 6020- Žabinec a 6021Bukovec). f.4.3. ZELEŇ V URBANIZOVANÉM ÚZEMÍ Zeleň v zastavěném území tvoří poměrně významný prvek uplatňující se v rámci tohoto území. Nejvýznamnějšími plochami jsou soukromé zahrady v obytné zástavbě. Část veřejných prostranství je zatravněna, místy se vyskytují porosty vzrostlé zeleně a keřů. Jako plocha parkové zeleně jsou vyhodnoceny park u zámku a parková plocha u sklárny. Zámecký park v Úsobí, který prošel revitalizací po té, co zámek získal soukromý majitel, bude sloužit jako vyhrazená zeleň. Zámek prošel rekonstrukcí a nyní slouží k prohlídkám, svatebním obřadům i kulturním akcím. Navržená opatření - Zajištění zpracování generelu veřejné zeleně s návrhem údržby a dlouhodobým postupem budování ploch veřejné zeleně, - doplnění stávajících ploch zeleně vhodným mobiliářem, pro vybrané veřejné prostory zajistit zpracování projektů na jejich základě provést komplexní úpravu a rekonstrukci. 30


f.4.4. REKREACE Území obce se nepatří k tradičním rekreačním oblastem. V územním plánu nejsou ve volné krajině navrhovány žádné nové zastavitelné plochy pro rekreaci. Služby a infrastruktura cestovního ruchu může být budována výhradně uvnitř zastavěného a zastavitelného území obce. To se netýká budování drobných objektů ke lepšení podmínek rekreace a cestovního ruchu (zastavení podél turistických tras, odpočívky, hygienická zařízení, informační a ekologická centra apod., výjimečně včetně obsluhy a služeb) za podmínky, že vyhoví všem obecně platným předpisům, které regulují využití dotčených ploch. Mimo vymezené plochy nebudou objekty individuální rekreace (chaty) budovány, plochy zahrádek jsou stabilizovány. Vhodné objekty uvnitř zastavěného území mohou být užívány jako chalupy. G) VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZEZNÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Demografické údaje Počet obyvatel obce (31.1.2010) 693 Počet obydlených bytů (SLBD 2001) 260 Průměrný počet osob na byt 2,71 Počet obyvatel obce (SLDB 2001) 706 Obydlené byty celkem (SLDB 2001) 260 Potřeba bytů a ploch pro novou výstavbu důvod výstavby Přírůstek obyvatel Zkvalitňování bytového fondu a snižování průměrného počtu osob/byt (cílová hodnota 2,3 os/byt) Pozice obce v systému osídlení Ostatní vlivy - rezerva celkem potřeba Využití ploch uvnitř zastavěného území požadavek celkem na kapacitu nových ploch bydlení (bytů) Potřeba ploch pro bytovou výstavbu (jedno stavební místo do 1200 m2)

A

potřeba bytů 10 40

20 10 80 zahrnuto v navržených změnách území 80 9,6 ha

H) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA. A. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF 1. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v ochraně Tabulka předpokládaných záborů půdního fondu je zařazena v části příloh.

31


2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů Zásahy do odvodňovacích zařízení budou minimalizovány a pokud k nim dojde, nesmí ovlivnit jejich celkovou funkci. 3. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby, zemědělských usedlostech cestách a jejich předpokládaném porušení Navržené řešení nezasahuje do stávajících zemědělských zařízení, síť zemědělských účelových komunikací zůstává funkční. Podél cestní sítě navržena k obnově a doplnění doprovodná zeleň (interakční prvky ÚSES) z důvodu zvýšení ekologické stability území. 4. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatření pro zajištění ekologické stability krajiny, pozemkových úpravách a jejich porušení Druhy pozemků Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

1298 530 18 2 290 841 368 9 14 67

Generel lokálního územního systému ekologické stability pro obec Úsobí vypracovala firma Ageris, Jeřábkova 5, Brno, v roce 1997, řešení aktualizováno v rámci práce na ÚP v roce 2012 (PZKaGIS s.r.o. Brno, Ing. Yvona Lacinová). Navržené řešení ÚP není s ÚSES v rozporu. Dokumentace pozemkových úprav není dosud zpracována. Malá část k.ú. Úsobí je zahrnuta do obvodu komplexních pozemkových úprav v k.ú. Skorkov u Herálce, které byly zahájeny v roce 2011. 5. Popis řešení a vyhodnocení variant možného uspořádání Plochy vhodné z technického hlediska pro novou výstavbu se vyskytují převážně na okrajích zastavěného území obcí. Z hlediska zmírnění střetu se zájmy ochrany ZPF byly zastavitelné plochy navrženy v návaznosti na zastavěné území obce. Z možných variant lokalizace pro výstavbu bylo zvoleno řešení, které nenarušuje hospodaření na navazujících plochách zemědělské půdy. Pro rozšíření obytného území bylo navrženo více ploch menšího rozsahu. 6. Návrh vyznačení současně zastavěného území obce V rámci ÚP je vyznačena hranice zastavěného území obce v souladu se stavebním zákonem a navržena hranice zastavitelného území obce. 7. Údaje o existenci dříve stanovených dobývacích prostorů nebo chráněných ložiskových územích u kterých dosud nedošlo ke stanovení dobývacího prostoru Na řešeném území není evidován žádný dobývací prostor. Nejsou zde vyhodnocena výhradní ložiska nerostů, prognózní zdroje a chráněná ložisková území. Není navržen zábor půdního fondu pro tyto účely. B. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa (§14 zák. 289/1995 Sb.) – zábor viz příloha a) Řešení ÚP se nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa.

32


PŘÍLOHY

a)

Přehled přepokládaných záborů půdního fondu

b)

Zastavěné území - pasport

c)

Ochrana památek

d)

Ochrana přírody a krajiny

e)

Přehled prvků ÚSES

f)

Ložiska surovin, poddolovaná území

g)

Útvary povrchových a podzemních vod

h)

Potřeba vody, základní údaje kanalizace

i)

Směry větrů

j)

ÚAP SLDB 2001

k)

ÚAP 2011

l)

Historický lexikon

m)

Požadavky civilní ochrany

n)

Výpočet hygienického hlukového pásma u silnic

44


Příloha a) Přehled předpokládaných záborů půdního fondu Katastrální území: Úsobí 774766

Název části obce: Úsobí Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Označení lokality

Způsob využití plochy (hlavní funkce)

Celková plocha (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

Z1

Plochy bydlení BV

0,25

0,25

0,25

-

Z2

Plochy bydlení BV, plochy dopravy DS Plochy bydlení BV, plochy dopravy DS Plochy bydlení BV, plochy dopravy DS Plochy bydlení BV

1,05

0,94

-

1,5

1,4

2,22

orná půda

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

trvalé zahrady travní porosty

Investice Zábor do půdy PUPFL (ha) (ha)

Etapa, poznámka

I.

II.

III.

IV.

V.

-

-

0,13

-

-

0,12

0

2)

-

0,94

-

-

-

-

0,94

0

2)

1,4

-

-

-

-

-

-

1,4

0

2)

2,21

2,21

-

-

-

-

0,46

-

1,75

0

2)

0,25

0,25

0,09

0,15

0,01

-

-

-

-

0,25

0

1)

0,15

0,09

-

0,09

-

-

-

0,09

-

-

0

1)

0,31

0,21

0,17

0,02

0,02

-

-

-

0,17

0,04

Z8

Plochy bydlení BV, plochy dopravy DS Plochy bydlení BV,plochy dopravy DS Plochy bydlení BV

0,27

0,27

0,27

-

-

-

-

-

-

0,27

0

1)

Z9

Plochy bydlení BV

0,26

0,04

-

0,04

-

0,13

0

1)

6,26

5,66

4,39

0,3

0,97

-

0,13

0,68

0,17

4,9

0

1,31

1,2

0,79

0,41

-

-

-

1,05

-

0,15

0

1,31

1,2

0,79

0,41

-

-

-

1,05

-

0,15

0

0,37

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

0,37

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

Z3

Z4

Z5 Z6

Z7

Plochy bydlení celkem Z10 Smíšené plochy SV Plochy smíšené celkem Z11 Plochy občanské vybavenosti OI Plochy občanské vybavenosti celkem

0,13

45

2)

2)


Z12

Plochy dopravy silniční DS Z13 Plochy vodní a vodohospodářské – poldr Z14 Plochy vodní a vodohospodářské – poldr Z15 Plochy dopravy silniční DS Plochy přestavby P1 Plochy technické vybavenosti TO – obecní kompostárna a tech. služby P2 Smíšené plochy SV ZÁBOR ZPF CELKEM

0,1

0,1

-

-

0,1

-

-

0,1

-

-

0

1,08

1,08

-

-

1,08

-

-

1,08

-

-

0

investice do půdy

0,52

0,52

-

-

0,52

-

-

0,5

-

-

0

investice do půdy

0,12

0,11

-

0,01

0,10

-

-

-

-

0,11

0

1,0

0,24

0,24

-

-

-

-

0,24

-

-

-

0

1) - část

0,75

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

1)

8,06

6,97

5,18

0,72

1,07

-

0,13

1,73

0,17

5,16

Katastrální území: Úsobí 774766

Název části obce: Kosovy

Celkov á plocha (ha


0,16

Z22

Plochy bydlení BV, plochy dopravy DS Plochy bydlení BV

Z23 Z24

Označení lokality Z21


0

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)


Investice do půdy (ha)

Zábor PUPFL (ha)

Orná půda

Zahra dy

Trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

0,09

-

-

0,09

-

-

-

0,09

-

0

0,18

0,18

0,13

0,05

-

-

-

-

0,18

-

0

Plochy bydlení BV

0,18

0,18

0,18

-

-

-

-

-

0,18

-

0

Plochy bydlení BV

0,33

0,33

0,33

-

-

-

-

0,25

0,08

-

0

0,85

0,78

0,64

0,05

0,09

-

-

0,25

0,53

-

0

ZÁBOR ZPF CELKEM

46

Etapa, poznámka

1)

1)


Katastrální území: Chyška 655627 Označení lokality Z31


Plochy bydlení BV, DS, PV Z32 Plochy bydlení BV, DS Z33 Plochy bydlení BV Z34 Plochy bydlení BV Z35 Plochy bydlení BV Z36 Plochy bydlení BV, PV Z37 Plochy bydlení BV Z38 Plochy občanské vybavenosti OV DS Z39 Plochy dopravy DS Z40 Plochy technické vybavenosti TI, DS ZÁBOR ZPF CELKEM

Název části obce: Chyška

Celkov á plocha (ha


0,46

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)


Investice do půdy (ha)

Zábor PUPFL (ha)

Etapa, poznámka

Orná půda

Zahra dy

Trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

0,38

0,35

0,02

-

0,02

-

0,35

-

-

0

2)

0,14

0,12

0,12

-

-

0,1

-

0,02

-

-

0

2)

0,21

0,21

0,07

-

0,14

0,21

-

-

-

-

0

2) část

0,48

0,48

0,48

-

-

-

-

0,48

-

-

0

0,22

0,22

0,22

-

-

-

-

0,22

-

-

0

2) část

0,25

0,25

0,25

-

-

-

-

0,25

-

-

0

1) 2) rezerva

0,56

0,56

0,56

-

-

0,56

-

-

-

-

0

0,53

0,05

0,05

-

-

0,05

-

-

-

-

0

0,06

0,06

0,06

-

-

0,06

-

-

-

-

0

0,05

0,002

-

-

0,002

-

-

0,002

-

-

0

2,96

2,332

2,16

0,02

0,142

1,0

-

1,322

-

-

0

1) lokalita se nachází uvnitř zastavěného území

2) zábor byl projednán dříve v rámci platné ÚPD

Předpoklad záboru ZPF pro ÚSES pro celé řešené území celkem 2,1 ha. Stanovení rozsahu záboru ZPF pro ÚSES je orientační, skutečný zábor bude přesněn v rámci KPÚ.

47

1)

1)


b) Zastavěné území - pasport PASPORT ÚDAJE O ÚZEMÍ 1. Název nebo popis údaje o území Zastavěné území 2. Vznik údaje o území a) právní předpis / správní rozhodnutí / jiný hranice vymezena zpracovatelem ÚP

b) ze dne 4.6.2012

c) vymezil Ing.arch. Ladislav Brožek 3. Územní lokalizace údaje o území a) názvy katastrálních území b) čísla katastrálních území Úsobí 774766 Chyška 655627 4. Způsob vymezení a) název dokumentu b) měřítko součást grafické části územního plánu výkresy: 1. ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ 1: 5 000 2. HLAVNÍ VÝKRES 1: 5 000 b) mapový podklad, nad kterým byl údaj o území zobrazen data SGI a SPI (stav k 30.9.2011) vyžádána obcí od kat.úřadu pro Vysočinu, kat.pracoviště Havlíčkův Brod k datu 30.9.2011 e) souřadnicový systém zobrazení transformace v S-JTSK f) •

Formát grafické části - DGN (Microstation95)

48


c) Ochrana památek Nemovité kulturní památky Číslo rejstříku

Památka

Umístění

10359/6-5652 24937/6-350 38675/6-349 50910/6-6183

Kostel sv. Petra a Pavla Silniční most se sochařskou výzdobou Zámek Fara

Úsobí, náměstí Úsobí, před zámkem Úsobí, č.p. 1 Úsobí, č.p. 2, náměstí

Objekty místního zájmu ochrany: - kaple Andělů strážných nad obcí – torzo - vrch Hradiště a okolí (pozůstatky stavební činnosti, přírodovědní hodnoty) - památný strom u samoty Kukačka – místo spojené s místní pověstí - urbanistický celek a stavby v centru městyse Úsobí - kříže, Boží muka památníky apod. na celém území obce - přírodovědně cenné lokality u samoty „U Vašáků“ a u výjezdu dálnice - významné solitérní stromy na území obce, stromy u křížků a další hodnotná zeleň Válečné hroby dle zákona č. 122/2004 Sb. CZE-6102-09785 CZE-6102-09786

Pietní místo – objekt Válečný hrob s ostatky

CZE-6102-31597

Válečný hrob s ostatky

CZE-6102-32371

Pietní místo – objekt

I. i II. světová válka, Městský park v Úsobí Obelisk s dvojjazyčným nápisem „našim osvoboditelům rudoarmějcům“ Není jasné, zda jde o hrob nebo jen pietní místo. Úsobí – nový hřbitov Rodinný hrob Drahozalových – zavraždění bratři a připomenutí jejich otce umučeného v koncentračním táboře Pomník zabitým

Stanislav Drahozal, Čestmír Drahozal, Stanislav Drahozal Stanislav Drahozal, Čestmír Drahozal

Archeologická naleziště, území archeologického zájmu Celé správní území obce Úsobí je obecně nutno považovat za území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá povinnost stavebníků již od doby přípravy stavby oznámit stavební záměr Archeologickému ústavu AV ČR v Brně a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, máli se na daném území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů (§ 22, odst.2 zák.č.20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů). U archeologického nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl. Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace učiní na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.

49


d) Ochrana přírody a krajiny Objekty ochrany přírody a krajiny na správním území obce Úsobí: -Významné krajinné prvky Registrované významné krajinné prvky (poř.č.- název, k.ú., předmět ochrany): 6021 – Petrovice u Štoků 6016 – Úsobí 6020 – Studénka u Štoků č.2 Významnými krajinnými prvky jsou rovněž lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy (§ 3, písm.b), zák.č.114/1992 Sb.) - NATURA 2000, přírodní památka, rezervace včetně ochranného pásma Nejsou evidovány. -Památný strom včetně ochranného pásma Javory u hájovny Kukačka (ID 101718) Javor klen (Acer pseudoplatanus) – 7 ks. Lokalita se nachází na kamenitém ostrůvku v polích cca 750 m severozápadně od obce, p.č. 258/1. OP je stanoveno u každého jednotlivého stromu ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130cm nad zemí. Podmínky režimu ochranného pásma: není dovolena žádná pro památné stromy škodlivá činnost (§ 46, odst. 2 a 3 zákona), jako např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Okolní pozemky se budou obhospodařovat běžným způsobem. Veškerou činnost nad rámec běžného hospodaření a všechny ostatní zásahy a opatření v ochranném pásmu památného stromu je třeba projednat s orgánem ochrany přírody. -Prvky ÚSES Generel lokálního územního systému ekologické stability pro obec Úsobí vypracovala firma Ageris, Jeřábkova 5, Brno, v roce 1997. Při zpracování územního plánu byl návrh řešení ÚSES aktualizován s ohledem na aktuální stav v území a v návaznosti na vymezení prvků ÚSES v ÚPD sousedních obcí. Řešení zpracovala v roce 2012 firma PZKaGIS s.r.o. Brno – Ing.Yvona Lacinová. Přehled prvků ÚSES s návrhem cílového typu společenstev a návrhem opatření - viz samostatná příloha. --- Nadregionální a regionální ÚSES Do jižní částí řešeného zasahuje osa nadregionálního biokoridoru NRBK 78 K61-K124, která ve směru JV-SZ spojuje dvě regionální biocentra Úsobský potok (RBC 713) a Kamenitý vrch (RBC 1981). Regionální biokoridor RBK 440 Hradiště–Úsobský potok zasahuje do severní části katastru, vymezení RBC 725 Hradiště je upřesněno v návaznosti na řešení v ÚP Herálec tak, že jeho plocha na k.ú. Úsobí nezasahuje. -Přírodní parky Na řešeném území se nenachází. -Ochrana krajinného rázu Krajinný ráz je chráněn na základě zák. 114/1992 Sb. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb, jakož i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný (podle odstavce 2, §12 výše uvedeného zákona) souhlas orgánu ochrany přírody. 50


-Migračně významné území (MVÚ) Na řešené území zasahuje migračně významné území. Zahrnuje, kromě zastavěných území Úsobí a Chyška a navazujících ploch západně od nich, celé správní území. V rámci MVÚ je třeba zajistit ochranu migrační propustnosti krajiny jako celku z hlediska pohybu velkých savců tak, aby byla vždy zajištěna dostatečná kvalita lesních biotopů a variabilita jejich propojení širšího do celkového kontextu krajiny. V těchto územích by měla být problematika fragmentace krajiny zařazována jako jedno z povinných rozhodovacích hledisek v rámci územního plánování a investiční přípravy. --Přírodovědně cenné lokality (lokalizace viz přiložené mapové zákresy) - V severní části řešeného území je AOPK ČR evidována v okolí vrchu Hradiště lokalita druhově bohatších suťových lesů a květnatých bučin s výskytem vzácnější dymnivky bobovité (Corydalis intermedia), zbytkové populace zvláště chráněné sněženky podsněžníku Galanthus nivalis) a několika zvláště chráněných ohrožených druhů ptáků.

51


- Nedaleko lokality Kosovy je evidován na parcelách u samoty „U Vašáků“ výskyt středně početné populace zákonem chráněného prstnatce májového (Dyctylozhiza majalis). Pro jeho další existenci je důležité zachovat stávající využití území (kosená louka). - Na jižním okraji území v okolí dálničního přivaděče je evidován výskyt zvláště chráněné plavuně pučivé (Lycopodium annotinum), plavuníku zploštělého (Diphasiastrum complanatum) a kriticky ohrožené hruštičky prostřední (Pyrola media). Vyskytuje se zde také kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR uvedený v kategorii C2 – silně ohrožený.

52


e) Přehled prvků ÚSES Biocentra název katastrální území funkční typ a význam STG cílová společenstva typ cílového společenstva vymezená výměra návrh opatření

LBC 1 SKALKY Úsobí reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK 5A3 lesní (Fageta piceoso abietina) lesní porosty s přírodě blízkou skladbou 10,2 ha v lesním porostu hospodařit výběrným způsobem, zvýšit podíl dřevin přirozené druhové skladby (především buku), funkci biocentra zohlednit v LHP

název katastrální území funkční typ a význam STG cílová společenstva typ cílového společenstva vymezená výměra návrh opatření

LBC 2 U NOHAVICKÉHO MLÝNA Herálec, Úsobí reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase RK 440 4 BC 4-5, 4 AB 3 lesní lesní porost s přírodě blízkou skladbou v řešeném území 2,3 ha v lesních porostech zvýšit podíl dřevin přirozené druhové skladby funkci biocentra zohlednit v LHP


LBC 3 POD HRADIŠTĚM Koječín, Úsobí reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase RK 440 4 BC 4-5, 4 AB 3 lesní lesní porosty s přírodě blízkou skladbou 2,4 ha funkci biocentra zohlednit v LHP při obnově porostu používat druhy přirozené skladby hospodařit výběrným způsobem


LBC 4 MALINÍ Úsobí reprezentativní lokální biocentrum 5 AB 3, 5 AB-B 4-(5) lesní lesní porosty s přírodě blízkou skladbou 4,3 ha funkci biocentra zohlednit v LHP při obnově porostu používat druhy přirozené skladby, snížit podíl smrku hospodařit maloplošným způsobem, zachovat přirozený hydrický režim východní části


LBC 5 U BUKOVCE (registrovaný VKP) Úsobí, Petrovice u Štoků kombinované biocentrum lokální 4 BC-C 4-5 lesní, luční,vodní břehové a doprovodné porosty v nivě toku, přilehlé lesní porosty v nivě v řešeném území 0,9 ha respektovat plán péče o registrovaný VKP, břehové a doprovodné porosty toku ponechat samovolnému vývoji, v porostech provádět jen sanitární výběr louky v nivě nehnojit, extenzivně udržovat (kosit nebo pást)

53



LBC 6 U FARSKÉHO LESA Úsobí reprezentativní lokální biocentrum 4-5 AB 3 lesní lesní porosty s přírodě blízkou skladbou 6,5 ha funkci biocentra zohlednit v LHP, při obnově porostu používat druhy přirozené skladby, snížit podíl smrku, hospodařit maloplošným způsobem


LBC 7 U JAHODŮ Úsobí, Chválkov kombinované biocentrum lokální 4 BC-C 4-5, 4 A3 lesní, luční,vodní břehové porosty a louky v nivě toku, část přilehlého lesního porostu v řešeném území 3,2 ha revitalizovat vodní tok, doplnit břehové a doprovodné porosty toku, louky v nivě nehnojit, extenzivně udržovat kosením v lesním porostu změnit druhovou skladbu ve prospěch autochtonních dřevin


LBC 8 HRADIŠTĚ (registrovaný VKP 6016) Úsobí reprezentativní lokální biocentrum 4 - 5 BC-C 3 lesní lesní porosty s přírodě blízkou skladbou 7,7 ha respektovat plán péče o registrovaný VKP, funkci biocentra zohlednit v LHP, při obnově porostu používat druhy přirozené skladby, hospodařit maloplošným způsobem, skalnaté části ponechat samovolnému vývoji


LBC 9 HORNÍ SKLÁRNA Úsobí, Skorkov u Herálce kombinované biocentrum lokální 4 BC 4-5 luční,vodní, dřevinná rybník s břehovými a doprovodnými porosty , nivní louky v řešeném území 2,5 ha nepřipustit intenzivní chov ryb, v břehových a doprovodných porostech provádět jen sanitární zásahy, louky v nivě nehnojit, extenzivně udržovat kosením

Biokoridory název funkční typ a význam STG typ cílového společenstva minimální šířka celková délka v k.ú. návrh opatření

NRBK 78 částečně funkční nadregionální biokoridor 5A3 lesní porost s přírodě blízkou skladbou 40 m 600 m funkci biokoridoru zohlednit v LHP, nepřipustit holoseče a velkoplošné způsoby hospodaření, při obnově porostů používat druhy přirozené skladby

54


název funkční typ a význam STG typ cílového společenstva minimální šířka celková délka v k.ú. návrh opatření

RBK 440 částečně funkční regionální biokoridor 4 BC 4-5, 4 BC 3 vodní, mokřadní, lesní 40 m 200 m revitalizovat Nohavický potok, v břehových porostech provádět jen sanitární zásahy, funkci biokoridoru zohlednit v LHP, zvýšit podíl dřevin přirozené druhové skladby


LBK 1 (k.ú. Petrovice u Štoků – LBC4 Maliní) částečně funkční lokální biokoridor 5A3 lesní 15 m 750 m, z toho 350m chybí (orná půda) funkci biokoridoru zohlednit v LHP, postupně přeměnit druhovou skladbu stávajících převážně smrkových porostů, chybějící část BK založit výsadbou na orné půdě


LBK 2 (LBC 4 Maliní – k.ú. Petrovice u Štoků) částečně funkční lokální biokoridor 4 BC 3 (4) lesní porost s přírodě blízkou skladbou, polokulturní louky s dřevinami 15 m 150 m funkci biokoridoru zohlednit v LHP hospodařit maloplošným způsobem, obnovu provádět dřevinami dle STG nepřipustit odvodnění louky, louku nadále extenzivně udržovat


LBK 3 (po hranici s k.ú.Petrovice u Štoků) funkční lokální biokoridor 4 BC 4-5 vodní a mokřadní, dřevinná 15 m 1,4 km břehové porosty Žabince ponechat samovolnému vývoji, louky v nivě kosit, neodvodňovat


LBK 4 (LBC 5 – hranice k.ú. Studénka u Štoků) funkční lokální biokoridor, součástí je registrovaný VKP 6020 4 BC 4-5 vodní a mokřadní, dřevinná 15 m 1,05 km břehové porosty Žabince ponechat samovolnému vývoji, louky v nivě kosit, neodvodňovat


LBK 5 (LBC 4 – LBC 6) částečně funkční lokální biokoridor 4-5 AB 3 lesní 15 m 850 m funkci biokoridoru zohlednit v LHP, pěstebními zásahy zvýšit podíl dřevin přirozené listnaté druhové skladby

55



LBK 6 (LBC 6 – LBC 7) částečně funkční lokální biokoridor 4 AB 3, 4 BC 4 lesní, dřevinná, luční 15 m dřevinná, 20m luční společenstva 1,6 km, z toho 550m vymezeno na orné půdě v částech koridoru vymezených v polních lesících zvýšit podíl listnatých dřevin luční porosty extenzivně udržovat kosením nebo pastvou části vymezené na orné půdě zatravnit a doplnit dřevinami dle STG


LBK 7 (od LBK 6 podél k.ú. Chvalkov) částečně funkční lokální biokoridor 4 BC 3-4 dřevinná, luční 15 m dřevinná, 20m luční společenstva 750 m, 600 m orná půda a kulturní louky louky extenzivně udržovat kosením, nehnojit ve stávajících remízcích zvyšovat podíl listnatých dřevin části vymezené na orné půdě zatravnit a doplnit dřevinami dle STG


LBK 8 (LBC 7- LBC 8) funkční lokální biokoridor 4 AB 3 lesní 15 m 100 m funkci biokoridoru zohlednit v LHP zvýšit podíl dřevin přirozené druhové skladby


LBK 9 (LBC 8 – k.ú. Chválkov) funkční lokální biokoridor 5 BC 3 lesní 15 m 150 m lesní porost na vrcholovém skalnatém hřbetu ponechat samovolnému vývoji v přírodě blízkém porostu provádět jen jednotlivý výběr


LBK 10 (LBC 7 – LBC 9) funkční lokální biokoridor 4 BC 4-5 vodní a mokřadní, dřevinná 15 m 1,8 km v břehových porostech Úsobského potoka provádět jen sanitární výběr louky v nivě kosit, neodvodňovat

56


f) Ložiska surovin, poddolovaná území Chráněné ložiskové území Není evidováno. Ložisko nerostných surovin Není evidováno.

Vlivy důlní činnosti: Poddolované území (přesahuje z k.ú. Koječín) Klíč

Název

Surovina

Rozsah

2846

Polymetalické Koječín rudy

systém

Rok pořízení záznamu

Stáří

Signatury

1987

Před i po r. 1945

GF P100174, 101176, GF P166009, GF P 021535, GF P 108669, GF P 115844, GF P 121 540

Aktualizace

Katastrální Rok ukončení území provozu

Hlavní důlní dílo Klíč 28

Název

Lokalita

Hradiště Chválkov

Surovina

Druh díla

Polymetalické Šachta rudy

57

2000

Úsobí

neznámé


g) Útvary povrchových a podzemních vod Útvar povrchových vod tekoucích ID útvaru:

12552000

Název útvaru:

Úsobský potok po ústí do toku Sázava

Kmenový vodní tok:

Úsobský p.

Dílčí povodí ČR:

Dolní Vltava

Mezinárodní oblast povodí:

Labe

Změna kategorie z tekoucích na stojaté:

ne

Kategorie útvaru:

útvar tekoucí vody

Typ útvaru:

42114

Stupeň ovlivnění útvaru:

přirozený

Typ útvaru povrchových vod tekoucích Ekoregion:

Centrální vysočina

Geologický typ:

křemitý

Typ: nadmořská výška:

nižší střední výška: 200 až 500 m

Typ: plocha povodí:

malá: 10 až 100 km2

Stav vodního útvaru Chemický stav útvaru:

dobrý

Ekologický stav útvaru:

poškozený

Ekologický potenciál útvaru:

neklasifikován

58


Útvar povrchových vod tekoucích ID útvaru:

12546000

Název útvaru:

Žabinec po ústí do toku Sázava

Kmenový vodní tok:

Žabinec

Dílčí povodí ČR:

Dolní Vltava

Mezinárodní oblast povodí:

Labe

Změna kategorie z tekoucích na stojaté:

ne

Kategorie útvaru:

útvar tekoucí vody

Typ útvaru:

42114

Stupeň ovlivnění útvaru:

přirozený

Typ útvaru povrchových vod tekoucích Ekoregion:

Centrální vysočina

Geologický typ:

křemitý

Typ: nadmořská výška:

nižší střední výška: 200 až 500 m

Typ: plocha povodí:

malá: 10 až 100 km2

Stav vodního útvaru Chemický stav útvaru:

dobrý

Ekologický stav útvaru:

poškozený

Ekologický potenciál útvaru:

neklasifikován

59


Útvary podzemních vod základní vrstvy Výpis dat vybraného objektu ID útvaru podzemní vody:

65200

Název útvaru:

Krystalinikum v povodí Sázavy

ID hydrogeologického rajonu:

6520

Název hydrogeologického rajonu:

Krystalinikum v povodí Sázavy

Pozice hydrogeologického rajonu:

základní vrstva

Povodí :

Labe

Dílčí povodí:

Dolní Vltava

Správce povodí:

Povodí Vltavy, státní podnik

Poznámka:

Stav vodního útvaru Datum hodnocení stavu:

31.12.2009

Kvantitativní stav:

dobrý

Chemický stav:

nedosažení dobrého stavu

Trend znečištění:

neměnící se

Datum, od kterého je vyhodnocován trend znečištění:

01.01.2001

Datum, do kterého je vyhodnocován trend znečištění:

31.12.2006

60


h) Potřeba vody, základní údaje kanalizace

Potřeba vody z bilance v řešeném území - výhledový stav 2015 (dle PRVK) Počet zásobených obyvatel (2015)

636

Specifická potřeba fakt. vody obyvatelstva

100,9 l/os/den

Specifická potřeba fakt.vody

127,2 l/os/den

Specifická potřeba vody vyrobené

168,1 l/os/den

Průměrná denní potřeba Qp

106,9 m3/den

Max. denní potřeba Qdmax

160,4 m3/den

Základní údaje kanalizace (dle PRVK) Jednotky

Položka

Rok 2015

Počet trvale bydlících obyvatel obyv. napojených na kanalizaci a ČOV Spec. produkce odp.vod obyvatelstva obyv.

531 157

Produkce odpadních vod

m3/den

103

BSK5

kg/den

41,2

NL

kg/den

37,8

CHSK

kg/den

82,4

i) Směry větrů (%)*

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

klid

8

5

7

17

6

7

18

15

17

*) přesné aktuální hodnoty je třeba vyžádat od ČHMÚ

61


j) Územně analytické podklady (SLDB)1

Území: obec Úsobí

Sledovaný jev 4 5 7 7 9 9 10 10 12 13 13 13 13

16 19 20 21 37

Kód obce Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec2 Vyjíždějící do škol mimo obec2 Dojíždějící do zaměstnání do obce2 Dojíždějící do škol do obce2 Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%) Počet trvale obydlených domů Počet trvale obydlených bytů (TOB) z toho podle druhu domu podíl v rodinných domech (%) z toho podle doby výstavby podíl postavených do roku 1945 (%) podíl postavených mezi roky 1946 - 1990 (%) podíl postavených mezi roky 1991 - 2001 (%) Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Počet obyvatel v trvale obydlených bytech z toho zásobovaných pitnou vodou z vodovodu s plynem zavedeným do bytu napojených na kanalizaci

2001 569658 23 6,8 8,8 49,9 200 34 26 21 23,5 176 260 69,6 30,4 56,9 10,8 32 98,9 66,6 47,9 704 696 469 337

Poznámky 1 Údaje odpovídají územní struktuře platné ke dni sčítání lidu, domů a bytů, tedy k 1.3.2001. Ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. 2 vyjíždějící (dojíždějící) denně

62


k) Územně analytické podklady 20111 Sledovaný jev 1

Počet obyvatel

1

Přirozený přírůstek

1

Saldo migrace

2

Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%)

2

Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let

3

Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%)

3

Počet obyvatel ve věku 65 let a více

6

Počet částí obce

8

Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%)

8

Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní

8

Počet uchazečů o zaměstnání

8

Počet uchazečů - absolventů

8

Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců

11 Počet dokončených bytů 11 Počet dokončených bytů v rodinných domech 18 Počet lázeňských léčeben 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách 22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 30 Orná půda - rozloha (ha) 30 Chmelnice - rozloha (ha) 30 Vinice - rozloha (ha) 30 Zahrady - rozloha (ha) 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 30 Lesní půda - rozloha (ha) 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 30 Zemědělská půda - rozloha (ha) 30 Celková výměra (ha) 30 Koeficient ekologické stability 37 Živě narození 37 Zemřelí 37 Přistěhovalí 37 Vystěhovalí 37 Průměrný věk 37 Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

63

Kód obce 569658 Nejčerstvější údaj 6663 14 -104 10,13 673 20,03 1333 33 11,33 413 423 73 153 14 14 -3 -3 64,83 63,03 34,53 6,23 0,73 28,43 5303 -3 -3 183 23 2903 3683 93 143 673 8413 1 2983 1,133 54 44 124 224 43,93 4663


Poznámky k tabulce na předchozí straně 1 Ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B Vyhlášce 500/2006Sb. 2 Zdroj ČÚZK 3 období: 31.12.2011 4 období: rok 2011

l) Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 přepočet na územní strukturu 2010

Území: Obec Úsobí

Sčítání v roce 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Počet 1445 1543 1509 1462 1572 1577 1390 obyvatel1 Počet 189 201 209 216 223 224 228 domů2

957 1043

901

840

709

706

240

212

198

229

239

218

Poznámky 1 1869 - obyvatelstvo přítomné civilní 1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné 1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu) 2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) 2 1869 až 1950 - celkový počet domů 1961 až 1980 - počet domů trvale obydlených 1991 a 2001 - celkový počet domů

64


m) Požadavky civilní ochrany Řešení požadavků CO vychází z platných zákonných předpisů v oblasti úkolů ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, krizového řízení, havarijního plánování a dalších. Ve stanovisku dotčeného orgánu, uplatněném k zadání územního plánu nejsou nárokovány nové samostatné plochy pro zabezpečení potřeb civilní ochrany pro potřeby: a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Území obce Úsobí není ohroženo jejím průchodem, pro potoky Úsobský a Žabinec, je zpracováno záplavové území. b) zón havarijního plánování Území není součástí zóny havarijního plánování, není zahrnuto do havarijního a krizového plánu Kraje Vysočina. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Na území obce se nenachází žádné stálé úkryty. K ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě nouzového stavu, nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu budou budovány improvizované úkryty (IÚ) ve vybraných prostorách v částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů občanů, příp. právnických osob pro ochranu jejich zaměstnanců. Je vhodné, aby u nově budovaných objektů byly navrženy prostoty vhodné a umožňující potřebné úpravy. K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se užívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. Ukrytí dětí mateřské a základní školy se předpokládá v jednotlivých objektech škol. Vlastní organizační zabezpečení prací je úkolem samosprávy obce v době aktuálního ohrožení. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování V případě mimořádné události je možné pro nouzové ubytování obyvatelstva využít objekty a plochy: -

prostory kulturního domu, ZŠ, MŠ, plochy zatravněných prostranství uvnitř obce,

-

vhodné prostory v dalších objektech nezasažených mimořádnou událostí.

e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Pro uskladnění prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob budou vybrány a připraveny prostory v budovách OÚ, MŠ a ZŠ, případně hasičské zbrojnice dle podmínek v době aktuální potřeby. Pro skladování materiálu humanitární pomoci mohou být využity také prostory kulturního domu. f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce Na území obce nejsou v současnosti skladovány nebezpečné látky, v ÚP není na žádných plochách uvažováno s jejích budoucím uskladněním.

65


g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události. Komunikační systém v zastavitelném území je navržen s parametry dle platných předpisů a tak, aby nehrozilo znepřístupnění částí zástavby v případě neprůjezdnosti některých jeho úseků. Je doporučeno zachovat komunikace umožňující alternativní nouzový příjezd a dle možností zaokruhovat sítě technické infrastruktury tak, aby bylo zabezpečeno zásobování při mimořádné situaci, havárii apod. h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. Na území obce nejsou skladovány nebezpečné látky. i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. V případě poruchy na veřejném vodovodu, na který je napojena veřejná vodovodní síť v obci, bude obec zásobena užitkovou vodou z veřejných i soukromých studní. Pokud dojde k přerušení dodávky vody ze všech zdrojů, bude nutno na pití a vaření dovážet balenou vodu nebo vodu v cisternách plněných ze zdroje Studenec vrt DM1 (7,06 m3/ den). Nouzové zásobování elektrickou energií spočívá v řadě organizačních opatření. Jsou součástí havarijních plánů správce elektrizační sítě a dalších příslušných orgánů.

66

ÚZEMNÍ PLÁN ÚSOBÍ. Textová část odůvodnění ÚP

Recommend Documents