ÚZEMNÍ PLÁN PETROVICE B.1

zodp. projektant: ing. arch. D. Vaníčková doprava: ing. R. Michlík inž. sítě: ing.J.Javůrek, V.Kašpar investor: OU Petrovice

datum:červen 2010

ing. arch. D. Vaníčková Aloise Hanuše 182 JABLONNÉ NAD ORLICÍ měřítko:

ÚZEMNÍ PLÁN PETROVICE TEXTOVÁ

B.1

ČÁST -ODŮVODNĚNÍ

1

1.

2. 3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 4.

5.

Str. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších 1 vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 2 Údaje o splnění zadání Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Zdůvodnění ochrany kulturních a přírodních hodnot v území 2 Podrobnější popis zastavitelných ploch 6 Zdůvodnění koncepce dopravy 7 Zdůvodnění koncepce vodního hospodářství 10 Zdůvodnění koncepce zásobování el. energií 16 Zdůvodnění koncepce územního systému ekologické stability 19 Zdůvodnění koncepce civilní ochrany 20 Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj spolu 21 s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného 21 řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

1.Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1.1 Politika územního rozvoje Projednávaný návrh územního plánu Petrovice je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR 2008), která byla schválena Vládou České republiky usnesením Vlády České republiky č. 929 ze dne 20.07.2009. Z PÚR ČR 2008 nevyplývají pro řešené území žádné konkrétní úkoly. Obec Petrovice se nenachází v žádné rozvojové oblasti a rozvojové ose, ve specifické oblasti, koridorech a plochách dopravní infrastruktury a koridorech a plochách technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů. Návrh územního plánu Petrovice je v souladu s návrhem republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, obsažených v čl. 14 až 32 PÚR ČR 2008. 1.2 Územně plánovací dokumentace vydaná krajem Obec Petrovice spadá do řešeného území ÚP VÚC Pardubického kraje, který byl schválen dne 14.12.2006. Tento dokument lokalizuje ve severovýchodní části řešeného území průběh regionálního biokoridoru RK 871 Les u Hrklice – Sutice. Tento biokoridor je v Územním plánu Petrovice respektován. Z vydaných Zásad územního rozvoje Pardubického kraje (usnesení Zastupitelstva Pardubického kraje č. Z/170/10 ze dne 29.4.2010) vyplývá pro obec Petrovice existence

2

funkčního regionálního biokoridoru RK 871, jak již bylo výše uvedeno, je tento prvek územním plánem respektován. 1.3 Umístění obce ve struktuře osídlení Obec Petrovice leží ve východní části Pardubického kraje, v blízkosti měst Letohrad a Lanškroun. Přes řešené území je vedena silnice II. třídy č. 314 Dolní Dobrouč – Petrovice – Dolní Čermná – Horní Čermná. Silnice zabezpečuje potřeby dopravy regionálního charakteru. Při severní hranici řešeného území jsou vedeny prvky územního systému ekologické stability regionálního významu. Jednou parcelou do řešeného území zasahuje také EVL Tichá Orlice. Východní okraj obce leží v přírodním parku Orlice. Z hlediska technické infrastruktury regionálního významu je jihovýchodním okrajem obce veden středotlaký plynovod, který z regulační stanice ve Verměřovicích zásobuje plynem sousední obec Dolní Čermná. Obec je součástí skupinového vodovodu Lanškroun – Albrechtice – Sázava – Žichlínek – Lubník – Dolní Třešňovec – Horní Třešňovec – Dolní Čermná – Horní Čermná – Petrovice. 1.4 Navrhované řešení územního plánu z pohledu širších vztahů Funkční plochy - u hranice s obcí Dolní Čermná v jižní části obce je navrhována zastavitelná plocha pro funkci venkovského bydlení (6-BV). Komunikační napojení k této ploše bude realizováno již ve správním území Dolní Čermné. - při zpracování územního plánu Dolní Čermná by bylo vhodné řešit přímé pěší a cyklistické propojení obou obcí prostorem kolem Jansovy kapličky Technická infrastruktura - nové propojení systémů není navrhováno 1.5 Výhledové záměry - dle sdělení Povodí Labe je do východní části řešeného území navržena dle platné publikace SVP č.34 výhledová vodní nádrž Verměřovice v kategorii územně evidovaná

2.Údaje o splnění zadání Předkládaný návrh územního plánu respektuje pokyny obsažené v Zadání pro vypracování Územního plánu Petrovice. Toto zadání bylo zastupitelstvem obce dne 16. října 2008 usnesením č. 53/2008.

3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 3.1 Zdůvodnění ochrany kulturních a přírodních hodnot v území V současné době není zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky žádný objekt v obci Petrovice. Celé správní území obce je územím s archeologickými nálezy s prokázaným výskytem archeologického dědictví.

3

V územního plánu je navržena ochrana některých objektů v rámci zachování historických a kulturních hodnot v území. V hlavním výkrese grafické části jsou vyznačeny jako objekty památkově hodnotné. Jedná se o následující stavby zejména církevní architektury: Mariánský pramen s kaplí v Hůře. Vzhledem k okolnímu přírodnímu prostředí nevhodně zvolený materiál stavebních prvků – beton, kov.

Kostel sv. Františka Xaverského – bezslohová stavba na návrší v centru obce

4

Krucifix před kostelem – sochařsko – kamenická práce datovaná rokem 1851 - v čele volutového těla Panny Marie Bolestná, na bocích sv. Antonín Paduánský a sv. František z Assisi - v čele soklové patky sv. Rozálie, na bocích sv. Roch a sv. Šebestián - doplněn litinový krucifix pravděpodobně nepůvodní - v Koncepci památek Pardubického kraje doporučena iniciace prohlášení za památku

Krucifix u silnice II. třídy v obytné zástavbě Krucifix v obytné zástavbě na východním – datován 1814 resp. 1874? - postaven na památku dvou uhořelých osob - v současné době se nenachází na svém původním místě,

okraji obce

5

nevhodně přemístěn z parcely ppč.23 na parcelu ppč. 20 z důvodu záměru výstavby garáže, který se zatím nerealizoval

Litinový krucifix u silnice II. třídy v prostoru U Lípy

Mariánský obrázek u zemědělské cesty v západní části obce

Sloup se soškou Madony - v obytné zástavbě u cesty k požární nádrži

6

Památník obětem I. světové války u kulturního domu – v sousedství nevhodně umístěna garáž a kontejnery na tříděný odpad

7

3.2 Podrobnější popis zastavitelných ploch Číslo lokality:1-BV Na základě projednání návrhu byla lokalita vypuštěna. Číslo lokality:2a-BM, 2b-BM, 2c-BM Název lokality: Pustina Podrobnější popis : výstavba cca 3 rodinných domů, doplnění soustředěné zástavby v lokalitě Pustina - lokalitou 2b-BM a 2c-BM prochází zásobovací řad veřejného vodovodu, z důvodu optimálního využití území je navrženo jeho přeložení do veřejného prostranství Limity využití území zasahující lokalitu v době zpracování územního plánu: - při umisťování objektů v lokalitě 2a- BM respektovat ochranné pásmo lesa zasahující západní část lokality Číslo lokality: 3-DS Název lokality: Za mateřskou školou Podrobnější popis :

zajištění kratšího pěšího propojení soustředěné zástavby v lokalitě Pustina s centrem obce

Číslo lokality:4-BV Navrhované funkční využití : bydlení – venkovského typu Podrobnější popis : výstavba cca 8-12 rodinných domů, nová obytná skupina na jižně orientovaném svahu ve střední části obce - okrajem řešené lokality je vedeno primerní el. vedení k TS 385, toto vedení omezuje využití dané lokality. Pro uvolnění prostoru je doporučováno přeložení vedení VN v délce cca 250 m na jižní okraj dotčené lokality s možností volného přístupu v šíři 4 m k vedení Limity využití území zasahující lokalitu v době zpracování územního plánu: - při umisťování objektů ve východní části lokality bude respektováno ochranné pásmo lesa Číslo lokality:5- BV Název lokality: Petrovice – pod kostelem Podrobnější popis : výstavba cca 2-3 rodinných domů s možností jejich doplnění hospodářským zázemím na východně orientovaném svahu ve středu obce Limity využití území zasahující lokalitu v době zpracování územního plánu: - severovýchodním okrajem řešené lokality je vedeno primerní el. vedení k TS 385, při umisťování objektů v dané lokalitě je třeba respektovat toto vedení včetně jeho ochranného

8

pásma Číslo lokality:6- BV Název lokality: K Dolní Čermné Podrobnější popis : výstavba cca 2 rodinných domů s možností jejich doplnění hospodářským zázemím ve střední části obce Číslo lokality:7- BV Název lokality: Nad požární nádrží Podrobnější popis : výstavba cca 2 rodinných domů s možností jejich doplnění hospodářským zázemím na jihozápadním okraji obce Číslo lokality: 8-VD Název lokality: U zemědělského areálu Podrobnější popis : -

zřízení cca 1 provozovny výrobních služeb

Číslo lokality: 9a -DS Název lokality: Zapadní okraj zastavěného území Podrobnější popis : zajištění komunikačního napojení rozvojových lokalit 9b-BV, 9c-BV a 9d-BV Číslo lokality: 9b- BV. 9c-BV, 9d-BV Název lokality: Petrovice – západ Podrobnější popis : výstavba cca 3rodinných domů s možností jejich doplnění hospodářským zázemím na západním okraji obce

3.3 Zdůvodnění koncepce dopravy Silnice I.-III. tříd Přes řešené území je vedena silnice II. třídy č. 314 Dolní Dobrouč – Petrovice – Dolní Čermná – Horní Čermná. Silnice zabezpečuje potřeby dopravy regionálního charakteru, je trasována ve směru západovýchodním a propojuje významnější silniční tahy trasované severojižně (silnice II/311, II/313). Silnice zajišťuje přímou obsluhu objektů. Další komunikace v území jsou místní, resp. účelové. Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě, či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy.

9

Intenzita silniční dopravy na silnici II/314 v zájmovém území (sčítací úsek 5-3920, Petrovice) je dle Sčítání dopravy prováděného Ředitelstvím silnic a dálnic ČR následující: Nákladní

Osobní

Moto

Celkem

1995

134

313

11

458

2000

183

703

26

912

2005

176

644

18

838

2020

187

831

18

1036

Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR. Počty vozidel na silnici II/314 jsou minimální, intenzity odpovídají spíše silnici III. třídy. Místní komunikace Pro místní dopravu je využíván průtah silnice II/314, tato komunikace umožňuje přímou obsluhu objektů. Na tuto silnici jsou napojeny další obslužné komunikace k zástavbě různých délek a různých parametrů. V okrajových částech obce mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo nezpevněným povrchem v šířce kolem 2,5 - 3 m vycházející z terénních podmínek a fixované zástavbou. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných po nezpevněné cesty. Síť místních komunikací doplňuje několik bývalých i současných polních cest. Většina místních komunikací je charakteru zklidněných komunikací se smíšeným pěším a motorovým provozem. Dopravní závady a návrhy řešení Za dopravně závadné lze považovat směrové a výškové parametry silnice II/314 v některých úsecích v zájmovém území, trasa silnice II/314 je však fixována zástavbou a náročnou konfigurací terénu. Závadné (nevyhovující rozhled, úhel křížení) je napojení některých místních komunikací a sjezdů na silnici II/314. Rozhledové závady jsou řešeny návrhem silničních bezpečnostních zrcadel, případně fyzickými úpravami křižovatek. Další návrh místních komunikací sestává z doplnění stávající sítě místních komunikací o obslužné komunikace, zpřístupňující rozvojové plochy v obci. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Dopravní připojení staveb musí splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace

10

zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Navrhované úpravy a doplnění komunikační sítě jsou patrné z výkresové dokumentace. Kategorizace silnic a funkční třídy Kategorie silnice II/314 je dle "Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ - zpracovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR, červen 2000) S 7,5/60. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních komunikací nedostačující, je však dostačující provozu po nich uskutečňovanému. Tento rozpor je nutno řešit změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími po komunikaci. Předpokládá se šířka zpevnění cca 4,5 m s oboustranným zeleným pásem. Funkční skupina stávajícího průtahu silnice II/314 má úroveň B až C. Místní komunikace mají funkční skupinu C, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (Stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2. Komunikace pro pěší Většina místních komunikací je charakteru zklidněných komunikací se smíšeným pěším a motorovým provozem. Chodníky v obci nejsou vybudovány, navrženo je vybudování chodníku při průtahu silnice II/314 obcí. Chodníky, včetně přechodů přes vozovky a přístupů na autobusové zastávky, je nutno budovat dle Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky, zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Z důvodů terénních a kompaktní zástavby existuje v obci několik pěších spojení v samostatných trasách, které umožňují zkrácení cest. Vzhledem k vazbě na Dolní Čermnou by bylo vhodné navrhnout v rámci aktualizace územně plánovací dokumentace obce Dolní Čermná stezku pro pěší a cyklisty mezi oběma obcemi v propojení kolem Jansovy kapličky, která by navazovala na stávající místní komunikaci ve střední části Petrovic. Cyklistická doprava Zájmovým územím prochází několik značených cyklotras: - regionální cyklotrasa č. 4253 v trase Petrovice – Verměřovice – Bystřec Čenkovice - regionální cyklotrasa č. 4072 v trase Horní Čermná – Dolní Čermná – Petrovice Letohrad Vzhledem k významné vazbě na Dolní Čermnou by měla být navržena stezka pro pěší a cyklisty mezi oběma obcemi v propojení kolem Jansovy kapličky – požadavek obce Petrovice při zpracování ÚP Dolní Čermná.

11

Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je prováděna autobusovou dopravou provozovanou ČSAD Ústí nad Orlicí. Zastávky jsou v zájmovém území dvě: Petrovice Petrovice rozc. 1,0 Statická doprava Parkování vozidel je uskutečňováno převážně na soukromých pozemcích a v profilu místních komunikací. Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, tj. u obytných staveb, výrobních a administrativních zařízení, škol a zařízení občanské vybavenosti. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle ČSN 736110. Garážovací stání jsou reprezentována garážemi na vlastním pozemku, tento stav je třeba preferovat i v budoucnosti. Jiné druhy dopravy V řešeném území není provozována doprava železniční, letecká ani vodní. Ochranná pásma Silnice Problematiku silničního ochranného pásma upravuje Zákon č.13/1997Sb., o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice II. třídy (II/314) ....... 15 m od osy vozovky

3.4 Zdůvodnění koncepce vodního hospodářství 3.3.1Zásobování vodou Stávající stav Obec Petrovice má vybudován systém zásobování vodou. Obec je součástí skupinového vodovodu Lanškroun – Albrechtice – Sázava – Žichlínek – Lubník – Dolní Třešňovec – Horní Třešňovec – Dolní Čermná – Horní Čermná – Petrovice. Provozovatelem skupinového vodovodu jsou Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Zdroje vody Skupinový vodovod využívá několik zdrojů vody, na katastru Horního Třešňovce se nachází studna V3 s jímacími zářezy. Skupinový vodovod dále využívá zdroje V2 – V5a 12

v Horní Čermné a pramenní jímku a studnu v Albrechticích. Využitelná vydatnost studny v Horním Třešňovci je cca 1 l/s, jímacích zářezů přibližně 0,5 l/s. Celková vydatnost zdrojů skupinového vodovodu je cca 60 l/s. Tlakové poměry a akumulace Zástavba Petrovic je napojena v tlakovém pásmu vodojemu Horní Čermná. Vodojem má objem 250 m3 (max. hladina 460,00 m n. m.,min hladina 456,00 m n. m.). Zástavba je zásobována v jednom samostatném tlakovém pásmu. Voda je přepouštěna z hlavních vodojemu skupinového vodovodu Lanškroun na k.ú. Horní Třešňovec. Rozvodné řady Hlavní zásobovací řad DN 100 je veden z Dolní Čermné podél příjezdové komunikace. Rozvodné řady jsou vybudovány v podstatě po celé obci z litiny DN 100, 80, v okrajových částech z DN 60, 40 mm, řady novější z PVC 110, 90 mm. Řady vyšších profilů vyhovují ČSN 730873. Návrh V současné době (sčítání 2008) žije v Petrovicích 249 trvale bydlících obyvatel. Urbanistický návrh uvažuje s návrhovým počtem 300 trvale bydlících obyvatel. Orientační výpočet potřeby vody Výpočet potřeby vody je zpracován dle metodiky Ministerstva Zemědělství z června 1993, specifické potřeby vody, resp. bilanční potřeby jsou uvažovány dle vyhlášky č. 428/2001 Sb., koeficienty nerovnoměrnosti spotřeby a odhad potřeb pro občanskou a technickou vybavenost, je řešen dle směrnice Ministerstva Zemědělství z června 1993 s vazbou na směrnici č.9/73. Ve výpočtu je uvažováno s občanskou vybaveností samostatně. Uvažované potřeby vody nebudou pravděpodobně dosaženy, neboť v řadě nemovitostí místních částí budou využívány pro potřeby vody užitkové vlastní studny. Potřeby vody pro průmysl a zemědělství je optimisticky uvažována s mírným nárůstem. Procento napojení obyvatel na vodovod je pro návrh uvažováno 100%. A. Potřeba vody pro bytový fond -

dle vyhlášky č. 428/2001Sb.

300 ob. á 153 l/ob.den

3

45,90 m /d

B. Potřeba vody pro obč. a tech. vybavenost -

v současné době je známa náplň navrhované občanské vybavenosti pouze rámcově, potřeba vody je orientačně uvažována dle směrnice č.9/73 v kategorii obec do 1 000 obyvatel

13

3

300 ob. á 20 l/ob.den

6,00 m /d

C. Potřeba vody pro průmysl -

v současné době nelze specifikovat druh průmyslové výroby a podnikání, lze předpokládat drobnou průmyslovou výrobu, podnikatelskou činnost obyvatel, řemesla

-

potřeba vody je uvažována pro přírůstek pracovníků dle směrnice č. 428/2001 pro provozovny místního významu, položka 45, pro počet pracovních dnů 260/rok. 30 pracovníků á 154 l/prac. sm

4,62 m3/d

D.Potřeba vody pro zemědělství -

pro navrhovanou zástavba se rozvoj neuvažuje, lze uvažovat s potřebou vody pro zemědělské podnikání (agroturistika apod.). pro potřeby rezerv je uvažována potřeba s rezervou cca 20,0 m3/d. Nerovnoměrnost spotřeby vody

Nerovnoměrnost spotřeby vody je uvažována dle Směrnice Ministerstva Zemědělství z června 1993 pro obec do 500 obyvatel. součinitel denní nerovnoměrnosti součinitel hodinové nerovnoměrnosti

kd = 1,50 kh = 1,80

Celkové bilance potřeby vody druh spotřeby obyvatelstvo vybavenost průmysl zemědělství Celkem

Qd (m3/d) 45,90 6,00 4,62 20,00 76,52

Qd max (m3/d) 68,85 9,00 4,62 20,00 102,47

(l/s) 0,79 0,10 0,05 0,23 1,17

Qh max (l/s) 1,43 0,18 0,32 0,23 2,16

Při uvažovaném urbanistickém rozvoji obce bude nutno zajistit pro návrhový počet obyvatel cca 1,17 l/s max. denního množství vody. Dle ČSN 736650 by měl obsah akumulace odpovídat 60 – 100 % denního maxima, v případě obce Petrovice se jedná o cca 60 - 100 m3. Vodní zdroje skupinového vodovodu Lanškroun jsou schopny zvýšený nárok na odběr vody pokrýt. Celkový objem akumulace skupinového vodovodu pokryje i zvýšený nárok na akumulaci v případě realizace urbanistických předpokladů.

14

Rozvodné řady V lokalitách navrhovaných investičních aktivit jsou navrženy zaokruhované zásobovací řady. V dalších stupních dokumentace budou vodovodní řady navrženy dle z.č. 274/2001Sb. § 11, vyhl. č. 428/2001 Sb., ČSN 755401, TNV 755402. Jsou navrženy řady profilů DN 90 – 110 mm zaokruhované na stávající řady příslušných profilů příslušného tlakového pásma. Navrhovaná doplnění vodovodních systémů je nutno podrobněji rozpracovat samostatnou dokumentací při konkrétním investičním záměru. Řady nižších dimenzí je nutno rekonstruovat dle požadavků ČSN 730873. Potrubí veřejného vodovodu nesmí být propojeno s vodovodními řady soukromých zdrojů. Pro odběry požárního zásahu je třeba zajistit a dle potřeby upravit a udržovat odběrná místa u vodotečí, rybníků a požárních nádrží - dle ČSN 736639. Dle z.č. 274/2001 Sb., O vodovodech a kanalizacích jsou vymezena ochranná pásma vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, - 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, - 2,5 m. Požární zabezpečenost V intravilánu obce jsou vodovodní řady navrhovány i dle ČSN 730873 – zásobování požární vodou. Dle konkrétního investičního záměru bude volena i dimenze zásobovacího potrubí. Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže Typ zástavby 1. Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2 2. Nevýrobní objekty 120 – 1500m2 výr. objekty a sklady do 500 m2 3. Nevýrobní objekty větší než 1500m2 výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zařízení do 1500 m2 4. Výrobní objekty, sklady a otevř. tech. zařízení do 1500 m2 5.Výrobní objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší než 2500 m2

potrubí DN mm

odběr Q l/s pro v =0,8m/s

odběr Q l/s pro v =1,5m/s

obsah nádrže m3

80

4

7,5

14

100

6

12

22

125

9,5

18

35

150

14

25

45

200

25

40

72

15

Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (m) - od objektu / mezi sebou Typ zástavby 1. Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2 2. Nevýrobní objekty 120 – 1500m2 výr. objekty a sklady do 500 m2 3. Nevýrobní objekty větší než 1500m2 výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zařízení do 1500 m2 4. Výrobní objekty, sklady a otevř. tech. zařízení do 1500 m2 5.Výrobní objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší než 2500 m2

plnící místa

200/400

výtokový stojan 600/1200

3000/5000

vodní tok nebo nádrž 600

150/300

400/800

2500/5000

400

120/240

300/600

2000/4000

300

100/200

200/400

1500/3000

200

80/160

120/240

1000/2000

150

hydrant

Pozn.: u položek 1 až 4 se nemusí k požárnímu zatížení přihlížet 3.3.2.Kanalizace Stávající stav V Petrovicích není vybudován soustavný kanalizační systém s čištěním odpadních vod. V zástavbě jsou vybudovány pouze krátké účelové úseky jednotné kanalizace z trub betonových. Povrchové odvodnění je řešeno systémem příkopů, struh a propustků. Čistění odpadních vod je řešeno převážně septiky, jímky, v obci je 1 domovní ČOV pro 4EO. Návrh V souladu s PRVK Pardubického kraje je ve výhledovém období navrhována výstavba splaškové kanalizace s výstavbou centrální ČOV Petrovice v dolní části obce u vodoteče. V lokalitách investičních aktivit bude doplněno vedení splaškové kanalizace a doplněn stokový systém dešťové kanalizace vyústěný do místních vodotečí. Pro potřeby územně plánovací dokumentace doporučujeme územně hájit prostor pro výstavbu hlavních kanalizačních sběračů a vlastní ČOV. Do doby výstavby centrálního systému a v lokalitách soliterních, popř. technicky velmi obtížně napojitelných na centrální systémy, doporučujeme likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem, tj. převážně v jímkách na vyvážení s atestem nepropustnosti dle ČSN 750905 a domovních ČOV. Jejich vyvážení je možno smluvně zajistit na nejbližší ČOV. U novostaveb doporučujeme osazení domovních ČOV.

16

Při budování splaškových systémů je nutno navrhovat i dešťovou kanalizace, přičemž je nutno hydrotechnickým výpočtem ověřit možnost odlehčení dešťových vod z nově navrhovaných ploch do stávajících recipientů Dle z.č. 274/2001 Sb., O vodovodech a kanalizacích jsou vymezena ochranná pásma vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, - 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, - 2,5 m. 3.3.3 Vodní toky a plochy Zájmové území se nachází v základním povodí Tiché Orlice (1 – 02 - 02), zájmové území odvodňuje levostranný přítok potoka Čermná, který je pod Verměřovicemi levostranným přítokem Tiché Orlice. V zájmovém území se dále nachází množství drobných vodních toků, které jsou převážně ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, pracoviště ZVHS Ústí n.O.. Základní povodí : tok Tichá Orlice

č. hydrolog. pořadí 1 – 02 – 02 - 022

plocha povodí 17,015 km2

správce toku PL

Vodní tok pod obcí je údolnicová vodoteč odvodňující přilehlé polnosti a lesní komplexy. Tok v zájmovém území má bystřinný charakter s kapacitou koryta cca Q2 – Q5. Má velmi rozkolísané průtoky, v letních obdobích může mít minimální průtoky. Tok působí jako centrální recipient zástavby, jsou do něj vyústěny jak vody dešťové, tak přepady ze septiků a jímek přilehlých nemovitostí. Kvalita vody ve vodním toku je vzhledem k poloze a přísunu znečištění dobrá. Dle ČSN 757221 je orientačně hodnocena kvalita vody tř. II – III. při nižších vodních stavech. Pro výhledové období je uvažováno s výstavbou kanalizace tak, aby se zamezil přísun komunálně znečištěných odpadních vod do vodních toků. Pro ochranu zastavěného území před povodní realizovat v rozvojové ploše 10-NSvp poldr Petrovice. Rozsáhlé stavební úpravy koryt toků nebudou z krajinářských důvodů navrhovány. Stavební úpravy je možno akceptovat v souvislosti s výstavbou nových objektů (mostky, retenční nádrže, odlehčovací stoky), popř. v rámci oprav stávajícího opevnění. Ve volných plochách a v extravilánu doporučujeme zejména vegetační opevnění koryta v souvislosti s prvky ÚSES. Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách řeky Tiché Orlice 8,0 m a ostatních vodních toků 6,0 m od břehové čáry dle z.č. 254/2001Sb. ve znění z.č. 20/2003 Sb, ve znění pozdějších předpisů a seznam celostátně platných limitů využití území vydaném Ústavem územního rozvoje Brno v r. 1995 , (část 1.7.801.).

17

Podle z.č. 114/1992 Sb., resp. z.č. 132/2001 Sb. " O ochraně přírody a krajiny" jsou i vodní toky a břehové porosty významnými krajinnými prvky, které jsou chráněny před poškozováním. Případné zásahy do nich je třeba omezit na nejnutnější míru. Veškeré stavby a činnost v inundačním území podléhají vodohospodářskému souhlasu dle z.č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších a doplňujících předpisů. Navrhované stavby v rámci ÚSES nesmí výrazně omezovat či znemožňovat povinnosti správce toku dle z.č. 254/2001 Sb. a vyhl. 470/2001Sb., ve znění pozdějších a doplňujících předpisů. Povrchový odtok a jeho retardaci doporučujeme řešit krajinotvornými prvky a úpravou hospodaření na zemědělských pozemcích. Doporučujeme obnovy a opravy stávajících funkčních i nefunkčních vodních ploch z důvodu využití jejich retenčních schopností k retardaci povrchového odtoku. Území určené k výstavbě je nutno zabezpečit takovým způsobem, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly srovnatelné se stavem po výstavbě jako před ní (tzn. odtok ve stejném množství a ve stejném časovém úseku), aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů níže na tocích. Doporučujeme možnost hydrogeologického posouzení likvidace neznečištěných dešťových vod vsakem do podloží. Konkrétní zásahy do toků, břehových porostů, rušení cest u toků a pod. doporučujeme projednávat přímo s patřičným správcem toku.

3.5 Zdůvodnění koncepce zásobování el. energií Řešené území:

k.ú. Petrovice u Lanškrouna

Obec Petrovice je zásobována elektrickou energií z transformovny TR 110/22 kV Jablonné n.Orl. Z hlediska zásobování el. energií je tato situace pro řešené území s ohledem na blízkost napájecí transformovny výhodná. Rozvodný systém VN zásobující řešené území je provozován napětím 22 kV odbočkami z vedení VN 262. V současné době zajišťují řešeného území el. energií 2 transformační stanice (TS) 22/0,4 kV s celkovým instalovaným transformačním výkonem 260 kVA. Přehled stávajících TS je uveden v následující tab. Číslo Název Druh TS Rok Transformátor (kVA) Majitel TS výstavby instalovaný výhledový 385 Petrovice (obec + ZD) 3sl.-bet. 1966 160 630 ČEZ 567 Petrovice - RD příhradová 1981 100 630 ČEZ Celkový instalovaný transformační výkon v kVA 260 kVA 1260 kVA ČEZ Provozovatelem elektrického systému VN a NN je ČEZ Distribuce, a.s. Děčín. Rozvod systému VN v řešeném území je proveden nadzemním vedením. Mimo VN přípojek k výše uvedeným stanicím, neprochází územím žádná další vedení VN ani VVN. Systém nízkého napětí je provozován normalizovanou soustavou 3N, 50Hz, 230/400V. Podstatná část stávající nadzemní sítě NN vyžaduje celkovou obnovu. U nové bytové výstavby především v prostoru u TS 567, je uplatněn zemní kabelový rozvod sítě NN. Současný příkon území Stanovení současné příkonu řešeného území je řešeno odhadem vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici měření o maximálním zatížení v jednotlivých TS. Současný příkon odběru

18

obyvatelstva a služeb je odvozen z bytového fondu s využitím podkladů provozovatele energetického systému, stanovující současný odběr el. výkonu ve výši 1,6 kW/byt a 0,35 kW/byt pro služby. Dle sčítání lidu, domů a bytů bylo v oblasti řešeného území 238 trvale bydlících obyvatel s celkovým počtem 72 trvale obydlených bytů. Menší část bytového fondu 15 bj byla využívána k individuelní rekreaci. Na celkovém odběru el. energie ze systému sítě NN, podílejí se mimo bytového odběru, drobné řemeslné služby a zemědělská výroba. řešené území Petrovice celkem

byty 140 kW

odhadovaný el. příkon řešeného území podnikatelský odběr služby (odhad) 30 kW

celkem 170 kW

Odhadovaný el. příkon řešeného území je předpokládán ve výši cca 170 kW. Posouzení stávajícího stavu Z hlediska současného odběru el. výkonu je instalovaný transformační výkon ve stávajících stanicích (TS), na hranici 70% využití. Případný výkonový nárůst v odběru obyvatelstva a služeb, vyžádá si zvýšení transformačního výkonu, které lze provést u obou stávajících stanic. Předpokladem rozvoje obce je obnova stávající sítě NN. Zásobování řešeného území nadzemním vedením 22 kV zůstane i ve výhledu zachováno. Současný rozvod VN, který je řešen na dřevěných podpěrách a spadá do počátku elektrifikace území vyžádá si rovněž celkovou obnovu. Kabelizace VN systému se nepředpokládá Návrh Předkládaný územní plán řeší v rozvojových plochách především bytovou výstavbu cca 13-20 RD a řemeslné provozovny drobných služeb. Návrh rozvoje bytového fondu je soustředěn především v centrální části obce. V souladu s pravidly vydanými provozovatelem energetického systému pro odběr obyvatelstva a služeb, vychází výkonová bilance řešeného území z podílu nových odběrů bytového fondu (2 kW/bj) a občanské vybavenosti (0,35 kW). Předpokládaný výkonový požadavek je vztažen na zatížení instalovaného transformačního výkonu v TS (VN/NN). Podnikatelských záměrů, které nelze v současné době blíže specifikovat, předpokládá se zásobování el. energií řešit ze sítě NN. Vzhledem k tomu, že navrhovaná nová výstavba neurčuje počet bytových jednotek, výkonová bilance vychází z předpokladu 1,3 bj/RD, tj. nárůst bytového fondu o 17 bj. Roční výkonový nárůst u stávající bytové zástavby je uvažován ve výši 2%. řešené území Petrovice stávající zástavba nová výstavba (RD) služby řemeslné provozovny (návrh - odhad) celkový nesoudobý příkon území

odhadovaný el. příkon v kW 190 35 35 30 290 kW

Odhadovaný výhledový nesoudobý el. příkon řešeného území cca 290 kW. Zajištění výhledového příkonu Zásobovaní řešeného území el. energií zůstane i ve výhledu nezměněno systémem 22 kV z vedení VN 262, které je výkonově zajištěno z transformace 110/22 kV Jablonné n.Orl.

19

Předpokládaný výhledový el. příkon pro zásobování odběru obyvatelstva a služeb (290 kW) vyžádá, si při 70% využití instalovaného transformačního výkonu a účiníku 0,9, instalovaný transformační výkon ve výši 460 kVA. Vzhledem k situování stávajících TS a jejich výhledové výkonové kapacitě (1260 kVA), nevyžaduje navrhovaný rozvoj obce realizaci další stanice. Výhledově je možná výměna technicky dožité stanice TS 385 (3 - sloupová betonová, rok realizace1966) za výkonově vyšší typ. Napojení jednotlivých lokalit na rozvodný systém vyžádá si rozšíření stávající sítě NN. Navrhovanou lokalitou bytové výstavby ve střední části obce, prochází trasa VN vedení k TS 385, které omezuje bytovou výstavbu a v případě zastavění i přístup k vedení VN. Pro uvolnění prostoru, navrhuje se přeložit vedení VN v délce cca 250 m na jižní okraj dotčené lokality s možností volného přístupu v šíři 4 m k vedení VN. V souladu se zákonem č.458/2000 Sb, §46 musí být dodrženo ochranné pásmo od nadzemního vedení VN. Rozvod systému NN V souladu s požadavky provozní složky energetického systému, budou při realizaci nové výstavby dodržovány následující pravidla: - napojení nových ojedinělých RD bude řešeno ze stávající NN sítě i za předpokladu její úpravy - napojení lokalit s větší energetickou náročností (větší počet RD), bude provedeno ze stávajících TS po jejich případné technologické úpravě. Způsob napojení na rozvodnou síť a použití rozvodného systému (zemní kabel nebo nadzemní vedení), určí provozovatel rozvodného zařízení. Ochranná pásma elektrizační soustavy Dle zákona č. 458/2000, Sb. ze dne 28.listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) s platností od 1.1.2001, dle §46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb, §19 (s účinností od 1.1.1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma. Zařízení nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV, vč. měřící a zabezpečovací techniky elektrické stanice stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

Dle zákona č. 79/1957

Dle zákona č. 222/1994

Dle zákona č.458/2000

10

7

7

1 30 10

1 20 7

1 7

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. U zděných TS od oplocení nebo zdi. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu.

20

3.6 Zdůvodnění koncepce územního systému ekologické stability Dle ÚTP NR a R ÚSES ČR (MMR, MŽP, 1996) zasahuje do řešeného území regionální biokoridor RK871 Les u Hrklice – Sutice. Jeho trasa je v předkládaném dokumentu zapracována v souladu s aktualizovaným RÚSES Pardubického kraje – (EKOTOXA, 2007). Generel ÚSES místního územního systému ekologické stability (Generel ÚSES k.ú. Petrovice a k.ú. Verměřovice) byl zpracován v roce 1998 ing. O. Stejskalem z Lesprojektu Hradec Králové s.r.o. Místní územní systém ekologické stability doplňuje v řešeném území tři lokální biokoridory, dva jsou vedeny lesními porosty, které se nacházejí při jižní a východní hranici řešeného území, třetí lokální biokoridor je veden podél toku Čermné, která tvoří východní hranici katastru. Podrobnější popis prvků ÚSES včetně návrhu opatření je uveden v následujících tabulkách: Pořadové číslo:

RBK 871

Název: Les u Hrklice – Sutice Katastrální území:

Dolní Dobrouč, Kunčice u Letohradu, Petrovice u Lanškrouna, Verměřovice

Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor převážně veden lesními porosty v členitém terénu. Prudké zalesněné svahy různých expozic. V dřevinné skladbě převládá smrk, zastoupeny i listnáče, často v porostních okrajích. V krátkém úseku přetíná RBK nivu Tiché Orlice a pokračuje strmými zalesněnými stěnami na RBC Sutice. Návrh opatření: V částech se zastoupením buku a klenu podrostní hospodaření. Preference listnáčů při výchově včetně ponechání příměsi méně hospodářsky významných dřevin (BR, OS, aj.). Vnášet jedli. Pořadové číslo: Název:

LBK 7 Hůra

Katastrální území: Petrovice u Lanškrouna Geobiocenologická typizace: 4 BD 3, 4 BC 3, 4 BC 4, 4 B 4, 4 B 3, 4 AB 3 Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní biokoridor vedený lesními porosty v dolní části svahu Hůry. Bohatá stanoviště, převážně velmi prudký svah, erozní rýhy spadající k Čermence. Dřevinná skladba blízká přirozené, bohaté a pestré bylinné patro. Spojuje Hůru a lesní porosty na k.ú. Dolní Čermná s RBK Sutice – Les u Hrklice. Návrh opatření: Při obnově porostů respektovat přirozenou dřevinnou skladbu a stanovištní podmínky.

21

Pořadové číslo: Název:

LBK 8 Na Roháči

Katastrální území: Petrovice u Lanškrouna Geobiocenologická typizace: 4 BD 3, 4 B 3 Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází lesními porosty na prudkém krátkém svahu nad údolím Petrovického potoka Průběžně jsou obnovovány pruhovými sečemi po svahu. V dřevinné skladbě převažuje SMZ, dále je zastoupen BKL, JDB, MDO, BOL, JVK, LPS, BŘB Návrh opatření: Pokračovat v postupné obnově porostu, dřevinnou skladbu a stanovištní podmínky. Pořadové číslo:

LBK 9

Název:

Čermná

v obnovním cíli respektovat přirozenou

Katastrální území: Petrovice u Lanškrouna, Verměřovice Geobiocenologická typizace: 3 BC 4, 3 BC 5, 4 BC 3 Charakteristika ekotopu a bioty: Čermenský potok od katastrální hranice s Dolní Čermnou po soutok s Tichou Orlicí, pobřežní a vodní společenstva. Tok jen mírně znečištěn odpadními vodami z domácností z obcí Dolní Čermné a Petrovic a splachy ze zemědělských pozemků. V úseku asi 600 m od katastrální hranice s Dolní Čermnou tok napřímen a regulován, ale s vegetačním porostem. Jinde přírodní koryto meandrujícího potoka se souvislým břehovým porostem. Návrh opatření: Doplnit alespoň z jednoho břehu chybějící dřevinný břehový porost. Údržba stávajících břehových porostů. Zachování přírodního koryt a toku s meandry. Dbát na maximální čistotu vody.

3.7 Zdůvodnění koncepce civilní ochrany Varování a informování obyvatelstva Obyvatelé v Petrovicích jsou o hrozícím nebezpečí vyrozuměni veřejným rozhlasem, ale hlavně osobním oznámením, které se v těchto situacích představitelům obce nejvíce osvědčilo a je vzhledem k rozloze obce realizovatelné. K varování obyvatel slouží siréna umístěná v hasičské zbrojnici u obecního úřadu. Evakuace obyvatel Shromaždiště evakuovaných obyvatel je u kulturního domu, jehož společenský sál bude zároveň sloužit k ubytování evakuovaných osob. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace

22

Výše uvedené práce budou prováděny v prostoru sportoviště na východním okraji zastavěného území obce. Uskladnění kontaminovaného materiálu Pro přechodné uskladnění kontaminovaného materiálu budou využívány velkoobjemové kontejnery, které budou po obci rozmísťovány dle potřeby a okamžitě po naplnění z území odváženy na řízenou skládku. Nouzové zásobování pitnou vodou Zásobování vodou v nouzových případech bude řešeno přistavením cisteren v zasažené lokalitě. Skladování materiálů CO a humanitární pomoci V případě potřeby skladování materiálů CO a humanitární pomoci bude využíván víceúčelový objekt obecního úřadu.

4.Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Hodnocení nebylo v zadání požadováno.

5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Kvalita zemědělské půdy je charakterizována bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ), v řešeném území se nacházejí půdy s následujícími kódy: kód BPEJ

třída ochrany

kód BPEJ

třída ochrany

7. 31. 11

III

7. 40. 67

V.

7. 31. 14

IV.

7. 40. 68

V.

7. 31. 41

V.

7. 40. 89

V.

7. 31. 51

V.

7. 50. 11

III.

7. 37. 15

V.

7. 67. 01

V.

7. 37. 45

V.

Z tabulky vyplývá, že v řešeném území převládají půdy s nižší ochranou. Charakteristika ochrany půd podle tříd je následující: III. třída - půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít event. pro výstavbu IV. třída - půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu V. třída - půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o

23

zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí Podrobnější charakteristiky vyskytujících se BPEJ: ** 31 **

hnědé půdy a rendziny na pískovcích a písčitě větrajících permokarbonských horninách; bez štěrku až středně štěrkovité; vláhové poměry nepříznivé, velmi závislé na vodních srážkách

** 37 **

mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy ( kromě vlhkých oblastí)

** 40 **

svažité půdy (nad 12 °) na všech horninách; lehké až středně těžké , s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách

** 50 **

hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách ( hlavně žulách a rulách); zpravidla středně těžké , slabě až středně štěrkovité až kamenité dočasně zamokřené

** 67 ** glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně na louky Územní plán obce Petrovice navrhuje celkem 8 zastavitelných ploch. Šest z nich by mělo umožnit rozvoj obytné zástavby v obci, jedna lokalita ve stavební proluce v zastavěném území obce by měla být využita pro umístění řemeslné provozovny. Zbývající rozvojová lokalita bude zajišťovat přímé pěší propojení středu obce (zastávka autobusu) a obytné zástavby v lokalitě Pustina. Podrobný popis využití jednotlivých lokalit je uveden v kapitole 3.2 Textové části A.1 územního plánu. Nároky na zábor ZPF pro jednotlivé rozvojové lokality jsou vyčísleny v následujících tabulkách a vyhodnoceny podle BPEJ, kultur, výměr a vztahu k zastavěnému území. V grafické části jsou zakresleny hranice BPEJ předané pořizovatelem územního plánu – MÚ Lanškroun v rámci územně analytických podkladů, zábor byl počítán dle údajů katastru nemovitostí. Celkem je pro realizaci záměrů navrhovaných v územním plánu obce požadován zábor 6,65 ha zemědělské půdy, z toho je 5,98 ha mimo zastavěné území obce. Do této výměry je započítávána také lokalita 10-NSvp (nezastavěného smíšeného území), určená pro realizaci poldru Petrovice. Ze zemědělského půdního fondu však bude pro realizaci záměru odnímána pouze plocha vlastní hráze poldru. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Realizací rozvojových lokalit navrhovaných územním plánem nedojde k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa. Ochranné pásmo lesa je třeba respektovat při umisťování objektů v rozvojových lokalitách 1-BV, 2a-BM a 4-BV.

24

SOUHRNNÝ PŘEHLED O STRUKTUŘE PŮDNÍHO FONDU NA LOKALITÁCH NAVRŽENÉHO URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ: LOKALITA

ŘEŠENÍ

FUNKČNÍ VYUŽITÍ ŘEŠENÉ

LOKALITY

ÚHRN VÝMĚRY V HA

VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ DLE KULTUR

CELKEM

BPEJ

V ZAST. MIMO Č. OBCE ZAST. Č.

TŘÍDA OCHRANY

DRUH POZEMKU

VÝMĚRA

CELKEM V ZAST. MIMO Č. OBCE ZAST. Č.

NEZEMĚDĚL. POZEMKŮ

POZEMKY DOTČENÉ

ROZVOJOVOU PLOCHOU V KN

1- BV Na základě projednání návrhu vypuštěna Bydlení městského typu

0,10

0

2b-BM Bydlení městského typu

0,08

2c-BM Bydlení městského typu

2a-BM

3DS+ZS

4- BV

0,10

286/31

0,08

0

286/23

0,12

0,12

0

286/1 část

TTP

0,15

0

0,15

286/1 část

orná

2,05

0

2,05

293/1, 293/2

TTP

0,13

0

0,13

309

V

Orná 0,82

0

0,82

0,44 7.31.41

V

Orná 0,29

0

0,29

7.40.67

V

Orná 0,15

0

0,15

7.40.77

V

TTP

0,29

0

0,10

7.31.41

V

TTP 0,10

0

0,08

0

7.31.41

V

TTP

0,08

0,12

0,12

0

7.31.41

V

TTP

Dopravní infrastruktura, sídelní zeleň

0,15

0

0,15

7.31.41

V

Bydlení venkovského typu

3,00

0

3,00

7.31.41

V

7.40.67

5- BV

6-BV

Bydlení venkovského typu

Bydlení venkovského typu

0,44

0,40

0

0,40

0

0,29

297/1 část

0,01

77/1, 78/1, 78/2 ,

25

LOKALITA

ŘEŠENÍ

FUNKČNÍ VYUŽITÍ ŘEŠENÉ

LOKALITY

ÚHRN VÝMĚRY V HA

VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ DLE KULTUR

CELKEM

BPEJ

V ZAST. MIMO Č. OBCE ZAST. Č.

TŘÍDA OCHRANY

DRUH POZEMKU

VÝMĚRA

CELKEM V ZAST. MIMO Č. OBCE ZAST. Č.

Zahr 0,10

0,10

0

III

TTP 0,56

0

0,56

NEZEMĚDĚL. POZEMKŮ

POZEMKY DOTČENÉ

ROZVOJOVOU PLOCHOU V KN

78/3, 76, 79

91č., 96/2č., 98/3, 98/2č., 98/6, 87část

7-BV

Bydlení venkovského typu

0,58

0

0,58

8-VD

Výroba a skladování – řemeslná

0,17

0

0,17 7.31.41

V

TTP

0,17

0

0,17

9a-DS

Dopravní infrastruktura

0,16

0

0,16 7.31.41

V

Orná 0,07

0

0,07

TTP

0,04

0

0,04

Zahr 0,01

0

0,01

Zahr 0,08

0,08

Orná 0,04

0

0,04

191/5č. 207část

9b- BV Bydlení venkovského typu

9c- BV

Bydlení venkovského typu

9d-BV Bydlení venkovského typu

0,15

0,31

0,35

0,08

0

0

7.50.11

0,07 7.31.41

V

0

0,31 7.31.41

V

TTP

0,26

0

0,26

7.40.67

V

TTP

0,05

0

0,05

0,35 7.40.67

V

TTP

0,18

0

0,18

0,02

109/1 0,04

191/5č.,201/1č. 329č.,205č., 211/3č

208/1č., 211/2č

0,03

0,01

201/1č., 191/4

211/2č., 211/3č.,

26

LOKALITA

ŘEŠENÍ

10NSvp

FUNKČNÍ VYUŽITÍ ŘEŠENÉ

LOKALITY

Nezastavěné smíšené území – poldr

CELKEM:

ÚHRN VÝMĚRY V HA

VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ DLE KULTUR

CELKEM

BPEJ

0,75

6,76

V ZAST. MIMO Č. OBCE ZAST. Č.

0

0,75

0,68 6,08

TŘÍDA OCHRANY

DRUH POZEMKU

VÝMĚRA

CELKEM V ZAST. MIMO Č. OBCE ZAST. Č.

NEZEMĚDĚL. POZEMKŮ

POZEMKY DOTČENÉ

ROZVOJOVOU PLOCHOU V KN

Orná 0,16

0

0,16

213část

0

0,11

101/1, 101/6, 101/8, 98/5č.

7.50.11

III

TTP 0,11

7.31.41

V

TTP

0,48

0

0,48

Orná 0,16

0

0,16

0,67

5,98

6,65

0,11

27

28