ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA LOKET NÁVRH

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA

LOKET NÁVRH

2006

Obsah dokumentace: • textová část s vloženými přílohami seznam příloh: Nemovité kulturní památky – tabulka..........za str.22 Turistické trasy 1:25 000..............................za str.48 Vymezení změn v území 1:25 000...............za str.64 Seznam trafostanic – tabulka........................za str.76 Vyhodnocení záborů PF – tabulky..............za str.118

• výkresová část seznam výkresů: 1 - Hlavní výkres (1:5000) 2 - Doprava (1:10 000) 3 - Zásobování vodou (1:5 000) 4 - Odkanalizování a čištění odpadních vod (1:5 000) 5 – Zásobování elektrickou energií a spoje (1:5 000) 6 – Zásobování plynem a teplem (1:5000) 7 - Veřejně prospěšné stavby (1:5 000) 8 – Návrh územního systému ekologické stability (1:5 000) 9 - Vyhodnocení důsledků řešení na půdní fond (1:5 000) 9A - Vyhodnocení důsledků řešení na půdní fond – detail A (1:2880) 9B - Vyhodnocení důsledků řešení na půdní fond – detail B (1:2880) 10- Širší územní vztahy (1:50 000) • Doložka CO s grafickými přílohami

Pořizovatel: Městský úřad Loket Jiří Kolářík starosta města Milan Hroníček odbor výstavby, územního plánování, zemědělství a životního prostředí, dopravy a vodního hospodářství Zhotovitel: Ing.arch. Vlasta Poláčková - Urbanistický atelier UP -24 Na Petynce 84, 169 00 Praha 6 Atelier a adresa pro zasílání: U Sadu 13, 162 00 Praha 6 e-mail.: [email protected] IČO: 1610 2053

Koordinace úkolu a urbanistické řešení:

Ing. arch. Vlasta Poláčková, vedoucí projektant

Doprava:

Ing.Josef Smíšek

Silnoproud a slaboproud:

Ing.Josef Mottl, MM projekty elektro, Koterovská 177, Plzeň

Zásobování plynem:

Jiří Šart dipl.tech., Inženýrská kancelář PRAGOPLYN PRAHA

Zásobování pitnou vodou, odkanalizování a dešťové vody: Ing.Karel Jičínský Ing. Jan Šinták Krajina, zeleň, ÚSES:

Ing.Miroslav Kubový

Demografie:

RNDr. Zdenka Hamplová

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa: Ing.Miloš Andrš, Ing.Vladimír Mackovič, U-24 s.r.o., Perucká 11a, Praha 2

Grafické zpracování v systému MapInfo 4.7. za spolupráce firmy Hydrosoft Veleslavín, U sadu 13, Praha 6

06/2006

Obsah textové části: A. Základní údaje a. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, NÁVRHOVÝ HORIZONT ÚZEMNÍHO PLÁNU .....................................................7 b. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ......8 b.1 Podklady a dokumentace na regionální úrovni ....................................................................................................8 b.2 Územně plánovací dokumentace na úrovni města a jeho částí ...........................................................................8 b.3 Územně plánovací podklady na úrovni města a jeho částí..................................................................................8 c. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA...........................................................................9 d. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ..................................................................12

B. Řešení územního plánu a. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE ............................................15 b. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY PŘÍRODNÍCH, CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ ..................................................................................17 b.1 Širší vztahy.........................................................................................................................................................17 b.1.1 Postavení města v systému osídlení ........................................................................................................17 b.1.2 Vazby na nadmístní dopravní, infrastrukturní a přírodní systémy ..........................................................18 b.2 Prognóza demografického a socioekonomického vývoje města Loket ..............................................................19 b.2.1 Rozvojový potenciál města .....................................................................................................................19 b.2.2 Očekávaný populační vývoj ....................................................................................................................20 b.2.3 Orientační stanovení potřeb bytové výstavby .........................................................................................20 b.3 Ochrana kulturních hodnot v území ...................................................................................................................21 b.3.1 Ochrana urbanistických hodnot...............................................................................................................21 b.3.2 Základní údaje o nejvýznamnějších památkách ......................................................................................22 b.4 Přírodní podmínky, ochrana přírody a krajiny ...................................................................................................23 b.4.1 Přírodní podmínky ..................................................................................................................................23 b.4.2 Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................................................23 b.5 Vodní toky a nádrže ...........................................................................................................................................27 c. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE............................................................................................................29 c.1 Východiska a základní charakteristika urbanistické koncepce...........................................................................29 c.2 Návrh urbanistické koncepce jednotlivých částí města ......................................................................................30 c.2.1 Centrum, Zahradní ulice..........................................................................................................................30 c.2.2 Meandr proti centru - předmostí betonového mostu, městský park a letní scéna ....................................31 c.2.3 Sportovní .................................................................................................................................................32 c.2.4 Sokolovská ..............................................................................................................................................33 c.2.5 Nádražní, areál bývalých drůbežářských závodů, Finské domky, Na Výsluní........................................35 c.2.6 Ulice ČSA, Na Vyhlídce, Sad Míru ........................................................................................................37 c.2.7 Rooseveltova ...........................................................................................................................................38 c.2.8 Tovární, porcelánka a okolí.....................................................................................................................39 c.2.9 Plochy u ústí Stoky do Ohře a Revoluční................................................................................................39 c.2.10 Údolí......................................................................................................................................................41 c.2.11 Nadlesí...................................................................................................................................................41 c.2.12 Dvory.....................................................................................................................................................43 D. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ ................45 d.1 Bydlení...............................................................................................................................................................45 d.2 Individuální rekreace v zahrádkových osadách, chatách a chalupách................................................................46 d.3 Cestovní ruch, hromadná rekreace a sport .........................................................................................................47

1

d.3.1 Cestovní ruch ..........................................................................................................................................47 d.3.2 Hromadná rekreace .................................................................................................................................48 d.3.3 Sport........................................................................................................................................................49 d.4 Občanská vybavenost.........................................................................................................................................50 d.5 Výroba................................................................................................................................................................52 d.6 Výrobní a nevýrobní služby ...............................................................................................................................53 d.7 Zeleň a krajina....................................................................................................................................................53 d.7.1 Řešení zeleně v sídlech ..........................................................................................................................53 d.7.2 Řešení krajiny.........................................................................................................................................54 E. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ..................................56 e.1 Kulturní limity....................................................................................................................................................56 e.1.1 Památková ochrana..................................................................................................................................56 e.1.2 Kompoziční vztahy..................................................................................................................................56 e.2 Přírodní limity ....................................................................................................................................................57 e.2.1 Vodohospodářské limity..........................................................................................................................57 e.2.2 Ochrana přírody a krajiny........................................................................................................................58 e.2.3 ÚSES .......................................................................................................................................................58 e.2.4 Les - pozemky určené k plnění funkcí lesa .............................................................................................58 e.2.5 BPEJ ........................................................................................................................................................58 e.2.6 Ochrana nerostného bohatství .................................................................................................................59 V řešeném území se vyskytují dva mělké šurfy - č. 203-Kozí Hřbety a 200-Kozí Hřbety. .....................................59 e.3 Technické limity.................................................................................................................................................59 e.3.1 Ochranná pásma - doprava ......................................................................................................................59 e.3.2 Ochranná pásma - vodovody a kanalizace...............................................................................................60 e.3.3 Ochranná pásma - elektrické sítě a zařízení ............................................................................................60 e.3.4 Ochranná pásma - plynovodná zařízení...................................................................................................61 e.3.5 Ochranná pásma - teplovodná zařízení....................................................................................................61 e.3.6 Ochranná pásma - komunikační zařízení.................................................................................................62 e.3.7 Odvodnění zemědělského půdního fondu ...............................................................................................62 F. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ .......................63 G. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ..........................................................................................................................................................65 g.1 Doprava..............................................................................................................................................................65 g.1.1 Širší dopravní vztahy...............................................................................................................................65 g.1.2 Železniční doprava ..................................................................................................................................65 g.1.3 Silniční síť...............................................................................................................................................65 g.1.3.1 Dopravní zatížení silniční sítě ..............................................................................................................66 g.1.3.2 Kategorizace silniční sítě .....................................................................................................................66 g.1.4 Místní komunikace..................................................................................................................................66 g.1.5 Doprovodná zařízení dopravy .................................................................................................................67 g.1.6 Hromadná autobusová doprava ..............................................................................................................67 g.1.7 Pěší a cyklistická doprava .......................................................................................................................68 g.2 Vodní hospodářství ...........................................................................................................................................68 g.2.1 Úvod........................................................................................................................................................68 g.2.2 Zásobování pitnou vodou ........................................................................................................................68 g.2.2.1 Současný stav .......................................................................................................................................68 g.2.2.2 Navrhované řešení...............................................................................................................................70 g.2.3 Odkanalizování a čištění odpadních vod.................................................................................................72 g.2.3.1 Současný stav .......................................................................................................................................72 g.2.3.2 Navrhované řešení................................................................................................................................73 g.2.4 Průmyslová voda.....................................................................................................................................73 g.2.5 Voda pro hasební účely ...........................................................................................................................73 g.2.6 Voda pro zásobení kašen a veřejných WC ..............................................................................................73 g.3 Energetické sítě ..................................................................................................................................................74 g.3.1 Zásobování elektrickou energií ...............................................................................................................74 g.3.1.1 Současný stav .......................................................................................................................................74 g.3.1.2 Navrhované řešení................................................................................................................................75

2

g.4 Zásobování zemním plynem ..............................................................................................................................78 g.4.1 Vysokotlaké plynovody a vysokotlaké regulační stanice........................................................................78 g.4.2 Anodové uzemnění katodové ochrany plynovodů ..................................................................................79 g.4.3 Městský zásobovací systém ....................................................................................................................79 g.5 Zásobování teplem .............................................................................................................................................85 g.6 Spoje ..................................................................................................................................................................85 g.6.1 Telefony – pozemní sítě ..........................................................................................................................85 g.6.2 Telefony – mobilní operátoři...................................................................................................................85 g.6.3 Rozhlasové a televizní vysílání ...............................................................................................................85 g.7 Odpady...............................................................................................................................................................86 h. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ ...................................................................................................................................88 h.1 Charakteristika území z hlediska nerostných surovin .......................................................................................88 h.2 Poddolovaná území ...........................................................................................................................................88 h.3 Sesuvy ...............................................................................................................................................................89 i. NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY ......................................................................90 J. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV ..............................94 K. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY..................................................................................95 L. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ.........................................................................................................96 l.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí..........................................96 l.1.1 Ovzduší ....................................................................................................................................................96 l.1.1.1 Imisní situace ........................................................................................................................................97 l.1.1.2 Imisní limity..........................................................................................................................................98 l.1.2 Povrchové a podzemní vody ................................................................................................................101 l.1.3 Hluk a vibrace ........................................................................................................................................102 l.1.4 Radonové riziko .....................................................................................................................................104 l.2 Vyhodnocení návrhu územního plánu z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa......................................................................................................................................107 l.2.1. Způsob vyhodnocení .............................................................................................................................107 l.2.2. Charakteristika urbanistických lokalit...................................................................................................108 l.2.3. Zemědělský půdní fond.........................................................................................................................112 l.2.4. Les (pozemky určené k plnění funkcí lesa – PUPFL)...........................................................................115 M. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ...................................................................................................................119

C. Závazná část a. OBSAH ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU..........................................................................................123 b. REGULATIVY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...................................................................................................................124 b.1 Seznam funkčních ploch a krajinných zón.......................................................................................................124 b.2 Regulativy funkčního využití území ................................................................................................................126 c. SEZNAM VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANACÍ .....................................................................146

3

4

A. Základní údaje

5

6

a. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, NÁVRHOVÝ HORIZONT ÚZEMNÍHO PLÁNU Pořízení a vypracování nového územního plánu města je vyvoláno potřebou komplexního dokumentu jako závazného nástroje pro regulaci příštího územního rozvoje správního území. Nový územní plán by měl sjednotit pohled na území města jako celku, který dosud nebyl řešen v celém rozsahu administrativního území. Město Loket mělo zpracovaný územní plán sídelního útvaru z roku 1989 (zpracovatel SURPMO Praha - vedoucí projektant ing. arch. Martin Krise). Tímto plánem byla stanovena základní koncepce rozvoje města. Dnes je plán z řady hledisek překonaný, což vedlo k pořizování dokumentací zón a změn ÚPNSÚ. Tento nový návrh územního plánu města Loket je zpracován v souladu se smlouvou o dílo č.06/03/2408-1203-01 ze dne 28.4.2003, dodatkem č.1 k této smlouvě ze dne 20.10.2004, dodatkem č.2 ze dne 7.2.2005 a č.3 ze dne 8.3. 2005. Zadání územního plánu bylo schváleno usnesením zastupitelstva města ze dne 30.9.2004. Na základě zadání byl zpracován koncept územního plánu, který byl projednán. Souborné stanovisko ke konceptu bylo schváleno usnesením zastupitelstva města 27. dubna 2006 usnesením č. 45. Předkládaný návrh je zpracován v souladu s požadavky souborného stanoviska. Návrh územního plánu města je zpracován také v souladu se zák. č.50/76 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (Stavební zákon) a v souladu s vyhl. č.135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Územní plán je zpracován v digitální formě v systému GIS, což umožní propojení různých digitálních informací, které město spravuje, s daty územního plánu. Strategické cíle •

Hlavním cílem rozvoje území je harmonický městský organismus dlouhodobě stabilizovaný, který zabezpečuje svým obyvatelům co možná nejlépe potřebné funkce pro život ve městě.

•

Územní plán vytváří podmínky pro ekonomickou prosperitu města, na které se v případě města Lokte podílí zvýšenou měrou cestovní ruch.

•

Ochrana a rozvoj mimořádných hodnot, kterými disponuje území města a jeho okolí, a to zejména hodnot kulturních, stavebně historických a přírodních.

Návrhový horizont územního plánu Návrhovým horizontem územního plánu města je rok 2015. 7

b. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE b.1 Podklady a dokumentace na regionální úrovni Dosud platný ÚP VÚC Karlovarsko-sokolovské aglomerace neumísťuje na území města žádné nové aktivity nadregionálního významu, ani veřejně prospěšné stavby. Koncept ÚP VÚC Karlovarského kraje neklade na území města žádné nové požadavky nadregionálního významu s výjimkou navržené trasy vodovodu z Lokte do Horního Slavkova, která je v ÚP VÚC veřejně prospěšnou stavbou. Tato stavba bude promítnuta do veřejně prospěšných staveb vymezených v návrhu ÚPM Loket. Územní plán města je zpracován v souladu s nadřazenou dokumentací ÚP VÚC kraje a navazuje na strategické rozvojové dokumenty kraje i města. b.2 Územně plánovací dokumentace na úrovni města a jeho částí • Územní plán sídelního útvaru Loket, schváleno 21.7.1989, SURPMO Praha Vedoucím projektantem byl ing.arch.Martin Krise. ÚPNSÚ stanovil základní koncepci rozvoje města. Dnes je plán z řady hledisek překonaný, což vedlo k pořizování dokumentací zón a změn ÚPNSÚ: o Změny a doplňky č.1 ÚPnSÚ Loket, schváleno 1.10. 1998, Ing.arch.A.Kasková o Změna č.2 ÚpnSÚ Loket, schválena 30.9.2004 • Územní plán zóny Loket - Sportovní, schváleno 9.12.1991, Urbioprojekt, ing.arch. Petr Tauš, o Změna č.1 ÚPnZ Loket - Sportovní, schváleno 1.10. 1998, Ing.arch.A.Kasková • Územní projekt zóny Loket - centrum, schváleno 17.3.1993, SURPMO Praha o Změna č.1 ÚPjZ Loket - centrum, schváleno 4.11.1999, Ing.arch.A.Kasková • Regulační plán Loket - ul.Nádražní, Sokolovská, schváleno 9.9.1999, Ing.arch.A.Kasková Nový územní plán většinu záměrů z předchozích schválených dokumentací přebírá. Po schválení by měl by nahradit jednotlivé dokumentace zón, s výjimkou městské památkové rezervace, pro kterou je podrobnější dokumentace nezbytná. V ostatních částech města mohou sloužit jako upřesňující podklad pro rozhodování o využití území a povolování staveb podrobnější územně plánovací podklady – urbanistické studie apod. b.3 Územně plánovací podklady na úrovni města a jeho částí o Program regenerace městské památkové rezervace Loket, zpracováno 12/1998, Hlaváček a Partner s.r.o., aktualizace 2001, 2004 o Územní systém ekologické stability obce Loket, schváleno 1.10.1998, RNDr.Jan Křivanec, Ekoslužby o Projekt regenerace panelového sídliště Loket - Sportovní, zpracováno 03/2001, aktualizace 03/2003, BIOPLAN CONSULT s.r.o. Územní plán je zpracován v souladu s těmito podklady. Jednotlivé záměry koordinuje v jednotné koncepci.

8

c. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA Souborné stanovisko bylo schváleno zastupitelstvem města 27. dubna 2006 usnesením č. 45. Celkově lze konstatovat, že požadavky souborného stanoviska jsou splněny s jedinou výjimkou - plocha v konceptu označená LNV3 na pozemku parc.č. 985/7 k.ú. Loket, nebyla zařazena do ploch pro bydlení individuální – vysvětlení viz část F následujícího textu. V následujícím textu jsou komentovány provedené úpravy dle požadavků souborného stanoviska. K bodu F souborného stanoviska – Variantní řešení •

Byla zvolena varianta b) demografického vývoje – „rozvojová“.

•

Byla zvolena varianta b) dopravní obsluhy lokality Na Hájovnou, která je vedena po území sousední obce Staré Sedlo, podél hranice s městem Loket. Od obce Staré Sedlo byl získán souhlas.

•

Dopravní obsluha lokality Sad Míru byla řešena dle studie, kterou nechal zpracovat pořizovatel v době projednání konceptu. Připojení lokality je posunuto oproti současnému sjezdu o cca 23m směrem na Karlovy Vary. Řešení pořizovatel projednal s příslušnými institucemi.

•

Plocha současného motokrosového areálu byla začleněna do smíšené krajinné zóny se sportovní funkcí, jejíž regulativy umožní realizovat sportovní a rekreační areál včetně motokrosu.

•

V souborném stanovisku je požadováno zachování ploch pro obytnou zástavbu dle konceptu označených LNV1, LNV2, LNV3 a současně zachování provozu motokrosového areálu. Zpracovatel územního plánu v konceptu doporučoval využití těchto ploch jen ve variantě, když bude motokros vyloučen. Vzhledem k tomu byla v návrhu vyloučena plocha LNV3, která leží v okrajové části plochy využívané pro motokros. Ani případné zmenšení plochy by nevyřešilo problém těsného sousedství. Plocha LNV1 je v poněkud vzdálenější, avšak rozlehlejší, takže umožňuje výstavbu cca 20RD. V případě zařazení plochy do územního plánu v situaci, kdy bude motokros nadále provozován, lze předpokládat nadměrnou hlukovou zátěž obytné plochy, byť jen „nárazově“ v době využití motokrosového areálu. U lokality LNV2, která umožňuje výstavbu pouze jednoho až dvou RD a je do plánu zařazena na základě požadavku majitele a potenciálního stavebníka, lze tuto předpokládanou zátěž tolerovat. Shrnutí: o Lokalita LNV1 byla do územního plánu začleněna. o Lokalita LNV2 byla do územního plánu začleněna. o LNV3 nebyla do územního plánu začleněna, v tomto bodu tedy nebylo splněno souborné stanovisko.

9

K bodu G.1. souborného stanoviska – Vyhodnocení stanovisek DOSS Komentována jsou jen stanoviska, která vyvolala úpravu či doplnění v návrhu ÚP města Obvodní Báňský úřad • Číslování poddolovaných území bylo provedeno podle aktualizované mapy poddolovaných území. Ministerstvo zdravotnictví, Český inspektorát lázní a zřídel, Praha • Text, týkající se ochranných pásem, byl opraven podle předaného podkladu. Ministerstvo životního prostředí, Odbor výkonu státní správy IV, Ústí nad Labem • Číslování poddolovaných území bylo provedeno podle aktualizované mapy poddolovaných území. Správa ochrany přírody, Správa chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, Mariánské Lázně • Lokalita naproti NPP Jan Svatoš byla začleněna do funkční kategorie BI se stanovením specifických podmínek, které byly se správou dohodnuty. Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství • K bodu D - lokalita LNV2 byla vymezena dle požadavku tak, aby navazovala na současně zastavěné území. • K bodu E2-6,8,9,11,12 - uvedené připomínky byly zapracovány do návrhu ÚP města • K bodu E7 - BPEJ byly v grafické části konceptu již obsaženy a budou i v návrhu • K bodu E10 – dne 10.6.2005 bylo dohodnuto mezi pořizovatelem a orgánem ochrany ZPF Krajského úřadu Karlovarského kraje, že údaje o vlastnících nebudou do vyhodnocení záborů půdního fondu v případě ÚP města Lokte doplňovány. K bodu G.2. souborného stanoviska – Návrh rozhodnutí o podaných námitkách 1 – Ing.Ivan Slánský, Karlovy Vary; parc.č. 41, k.ú. Nadlesí Do návrhu byla začleněna část parcely v kategorii SR-Smíšené využití s vyšším podílem rekreace“, pořizovatel projednal doplnění s příslušnými DOSS 2 - Josef Franc, Neratovice – pořizovatel námitku navrhl zamítnout 3 - Jana Kulhanová, Loket – pořizovatel námitku navrhl zamítnout 4 - Karel Stangar, Milada Čmelíková, Ivana Heinrichová, Daniel Koudelka, Jana Koudelková, František Ricci, Jaroslav Randl, Miroslav Volf, Daniel Čepelák, Petr Antal – pořizovatel námitku navrhl zamítnout 5 - Jan Falář, Loket; parc. čís. 452, k.ú. Loket Do návrhu byla začleněna tato parcela v kategorii BI-bydlení individuální. 6 - Petr Antal, Loket; 1. parc. č. 977/1 a 977/2, k.ú. Loket Pozemky parc. č. 977/1 a 977/2 byly začleněny do funkční zóny Spzr-Smíšená zóna s výjimkou části pozemku parc. č. 977/2, na které bylo navrženo rozšíření zastavitelného území (funkční plocha BI-Bydlení individuální) tak, aby lokalita LNV2 navazovala na současně zastavěné území obce (dle stanoviska DOSS - KÚKK, OŽPaZ). 2. parc. č. 972/56, 972/60, k.ú. Loket tyto pozemky byly začleněny do funkční plochy BI-Bydlení individuální. Dopravní napojení lokality Sad Míru bude realizováno na jiných plochách. 3. – pořizovatel námitku navrhl zamítnout 7 - Pavel Fůra; parc. č. 941/5, k.ú. Loket Do návrhu byla začleněna tato parcela v kategorii BI-bydlení individuální. 8 - České dráhy, a.s., Generální ředitelství, odbor majetkového podnikání, Praha 1 10

Ve výkresu limitů využití území, který byl zpracován v rámci etapy „průzkumy a rozbory“, je ochranné pásmo železniční tratě, jako jeden z limitů využití území, vyznačeno. Do návrhu územního plánu jako koncepčního dokumentu je již zapracováno řešení území po předpokládaném zrušení tratě Loket - Krásný Jez a tedy je i vyznačeno ochranné pásmo této zkrácené železniční tratě. 9 - Správa železniční dopravní cesty, s.o., Praha 8 - Karlín Nové využití tělesa dráhy v úseku Loket – Krásný Jez bude podmíněno v ÚP města zrušením železniční trati. Podmínku výkupu pozemků nemůže ÚP stanovit, protože vlastnické vztahy neřeší. 10 - Povodí Ohře, s.p. Chomutov Záplavová území (včetně toku Stoky) jsou v územním plánu vymezena. Kanalizace je řešena jako oddílná. Ostatní námitky navrhl pořizovatel zamítnout. K bodu G.3. souborného stanoviska – Vyhodnocení připomínek 1 - DIAMO, s.p., o.z. SUL Příbram Do návrhu ÚP města bude zapracován údaj o mělkých šurfech č.203 – Kozí Hřbety a č.200- Kozí Hřbety. Ostatní uváděné údaje již ÚP obsahuje. 2 - Česká geologická služba - Geofond, Praha Poddolovaná území výše uvedená jsou zapracována do řešení ÚPM Loket. 3 - Zemědělská vodohospodářská správa, Oblast povodí Ohře se sídlem v Ústí nad Labem, pracoviště ZVHS Karlovy Vary Odvodňovací zařízení jsou v ÚP města zapracována. 4 - České radiokomunikace, a.s. Praha TVP Loket i jeho ochranné pásmo jsou v ÚP i v limitech využití území zapracovány. Výše uvedená radioreléová trasa byla do návrhu územního plánu města Loket doplněna. 5 - Miloslav Veverka; parc. č. 797/1, k.ú. Loket Tato parcela zůstane zařazena do kategorie sídelní zeleně, prochází přes ní nadregionální biokoridor K40. 6 - Centrum dopravního výzkumu, Praha Návrh nové trasy silnice I/6 je zapracován do širších vztahů. Řešeným území přímo neprochází. K bodu H. souborného stanoviska – Pokyny pro dokončení Tyto pokyny byly splněny, s výjimkou zařazení plochy LNV3 – viz komentář k bodu F souborného stanoviska.

11

d. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Cíle a úkoly územního plánování jsou specifikovány v oddílu 1 první části Stavebního zákona (č.50/76 Sb.) v platném znění (poslední úplné znění dle zák.č. 109/01 Sb.): §1: (1) Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu i jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. (2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Návrh ÚP města Lokte je vyřešen komplexně, tak aby vytvořil předpoklady pro zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. Cílem řešení bylo také zachovávat a chránit hodnoty území zdokumentované v zadání ÚP města. Život lidí v dané struktuře osídlení přináší určité nároky na územní rozvoj, a to i mimo stávající zastavěná území a ve schváleném územním plánu vymezená zastavitelná území. Zastupitelstvo města se rozhodlo reagovat na potřeby investorů, podnikatelů a vlastníků pozemků a ve vybraných případech zastavitelné území rozšířit. Jedná se vždy o promyšlené a zdůvodněné záměry. V kapitole "Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí" je posouzeno navržené řešení z řady hledisek. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa je věnována samostatná kapitola.

12

B. Řešení územního plánu

13

14

a. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE Řešené území je vymezeno hranicí správního území města Loket, které je tvořeno katastry: Dvory u Lokte, Loket, Nadlesí a Údolí u Lokte. Celkem je rozloha řešeného území 2 674 ha.

15

16

b. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY PŘÍRODNÍCH, CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ b.1 Širší vztahy b.1.1 Postavení města v systému osídlení Město Loket je položeno v centrální části karlovarsko – sokolovského metropolitního areálu (sídelní regionální aglomerace), v poloze vysoce exponované. Rovněž makropolohové poměry jsou velmi příznivé zvláště díky obratu geopolitických a geoekonomických podmínek po r. 1989. Naproti tomu má mikropolohová situace vedle pozitivních stránek i některé stránky negativní. Příznivé je zde sousedství, resp. sounáležitost části území obce s CHKO Slavkovský les, tedy s ekologicky kvalitním prostředím. Výhoda je dále zesílena esteticky přitažlivým údolím Ohře. Naopak sousedství s těžebními prostory Sokolov – Nové Sedlo je méně příznivé z ekologických hledisek. V lokální úrovni je nutné polohu města charakterizovat jako na hranici dvou kontrastních prostředí. Poloha v silně urbanizované zóně na jedné straně a sousedství s téměř vylidněným územím Slavkovského lesa na straně druhé, v zásadě vylučují možnost střediskové působnosti města, a to navzdory jeho velikosti a obslužné vybavenosti. Tomu odpovídá i vymezení správního obvodu II. stupně, do něhož je zahrnuto Staré Sedlo, které je ale dojížďkově převážně orientováno přímo na Sokolov. Vnější vazby města Loket jsou proto téměř výlučně směrovány na města v sousedství, resp. v blízkém okolí: Sokolov, Nové Sedlo, Horní Slavkov a dále Karlovy Vary a Chodov (včetně jeho průmyslových satelitů Vintířov a Vřesová). Tyto vazby nejsou však jednostranné, nýbrž oboustranné. V případě pohybu za prací sice převažuje vyjížďka nad dojížďkou (v r. 1991 to bylo 1 049 proti 540, v r. 2001 je dosud známa jen vyjížďka z obce, která mírně poklesla na hodnotu 981), ale v případě pohybu studentů, žáků a učňů tomu bylo v r. 1991 obráceně (192 vyjíždějících proti 291 dojíždějících). Oboustranná orientace a zároveň existence čtyř významných směrů těchto vazeb dokládají sounáležitost města s karlovarsko – sokolovským metropolitním areálem na jedné straně a nevyhraněnost regionální podřízenosti města Loket jedinému nadřazenému centru na straně druhé (poněkud převládá vliv Sokolova). Ilustrací uvedeného mohou být údaje o hlavních směrech pracovní a školské vyjížďky a dojížďky v r. 1991 (jsou uvedeny směry s objemem 50 a více u pracovní a 25 a více u školské dojížďky). Hlavní cíle pracovní vyjížďky: Sokolov 254, Nové Sedlo 161, Horní Slavkov 136, Vřesová 110, Vintířov 81, K.Vary 72 Hlavní východiska pracovní dojížďky: Sokolov 141, Horní Slavkov 107, Chodov 83, K.Vary 58 Hlavní cíle školské vyjížďky: Sokolov 46, K.Vary 31 Hlavní východiska školské dojížďky: Sokolov 71, Karlovy Vary 53, Chodov 28

17

Z porovnání údajů je zřejmé, že ve většině případů jsou hlavní směry vyjížďky a dojížďky totožné. V průběhu devadesátých let minulého století se pravděpodobně tyto vztahy změnily jen omezeně: možné zesílení orientace na Karlovy Vary na jedné straně a nepochybné oslabení vazeb v severním směru (Nové Sedlo – Chodov – Vřesová – Vintířov).

b.1.2 Vazby na nadmístní dopravní, infrastrukturní a přírodní systémy Z hlediska dopravního má město výhodnou polohu s ohledem na jeho základní význam (středisko cestovního ruchu) a hlavní funkci (bydlení a rekreace). Silnice II/209 zprostředkuje připojení na silnici I/6 během několika minut. Silnice II/209 a I/6 zajišťují bezproblémové spojení do všech kooperujících sídel v okolí. Význam železniční dopravy s postupem doby poklesl, provoz po železniční trati na Bečov nad Teplou dnes končí v Lokti. Připojení města na technickou infrastrukturu Pitná voda Vodovod je součástí skupinového vodovodu „Horka“ (SVH). Jeho zdrojem je vodárenská nádrž Horka na Libockém potoce s úpravnou vody Horka (průměrná kapacita 380 l/s, maximální kapacita 480 l/s), určená pro zásobování Sokolovska pitnou vodou. Město je zásobováno pitnou vodou ve dvou tlakových pásmech. Z vodojemu mimo řešené území je zásobováno horní tlakové pásmo (oblast Sportovní a Sokolovská) a vodojem Nad tratí, který zásobuje dolní tlakové pásmo - zbývající části města. Dle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje je počítáno s propojením vodovodních sítí měst Loket a Horní Slavkov. Toto propojení je v zemním plánu města zapracováno. Elektrická energie Řešené území je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Horní Slavkov. Z rozvodny vychází pro oblast Lokte páteřní venkovní vedení 22 kV. Z tohoto páteřního vedení, které se jižně od Lokte dělí na dvě větve, vycházejí podružné vn trasy a přípojky k jednotlivým trafostanicím. Plyn Pro zásobování města jsou zdroji dvě vysokotlaké regulační stanice (RS1 - Nádražní a RS2 Sportovní), do kterých je přiváděn zemní plyn VTL přípojkami DN100 PN40 napojenými na VTL plynovod DN500 PN40 Sviňomazy – Vřesová. Kromě uvedených VTL plynovodů a přípojek je v provozu VTL přípojka DN100 PN40 napojená rovněž na plynovod Sviňomazy – Vřesová, kterou je dopravován zemní plyn EPIAG Loket, jako přímému odběrateli z dálkovodu. Tato přípojka nemá souvislost s plošnou plynofikací města. Spoje Telefonní ústředna je umístěna v Lokti v nově vybudovaném samostatném objektu v centru města, parc.č.209/4 k.ú. Loket. Ústředna je připojena na dálkový kabel DK 301 60 Karlovy Vary – Cheb a optický kabel Karlovy Vary – Sokolov.

18

b.2 Prognóza demografického a socioekonomického vývoje města Loket Na základě dříve zpracovaných rozborů obyvatelstva, bytových poměrů a jejich doplnění o aktuální informace (pracovní příležitosti a směry pohybu za prací k r. 2001 aj.) je možné rámcovým způsobem charakterizovat rozvojový potenciál města a následně stanovit pravděpodobné varianty jeho populačního vývoje. Z těchto variant lze dále odvozovat „potřebný“ objem bytové výstavby pro eventuální nárůst populace. Samostatně je nutné odhadnout i potřeby bytové výstavby z důvodu prosté reprodukce bytového fondu i z důvodu určitého zlepšení bytové situace. V tomto případě je třeba vycházet v prvé řadě ze současných tendencí jak ve výstavbě, tak v úrovni tzv. odpadu bytového fondu. Je ale nezbytné zdůraznit, že přesnější stanovení perspektivních stavů může být v případě obyvatelstva i bytové výstavby jen orientační, neboť budoucí chování individuálních aktérů nelze objektivně určit. Více to platí pro menší populace, kde výraznější zvýšení zájmů o bydlení nebo příchod většího investora může přinést změnu současné vývojové orientace. Ve sféře perspektivního vývoje sociálních poměrů a ekonomiky obce lze hodnotit více méně jen rozvojové předpoklady bez jejich bližší kvantifikace.

b.2.1 Rozvojový potenciál města Rozvojový potenciál je posuzován na dvou základních úrovních – lokální a regionální. Ve druhém případě se v podstatě jedná o polohové poměry. Všeobecně přitom platí, že lokální rozvojové předpoklady jsou příznivější než předpoklady vyplývající z polohy. Obě úrovně se vzájemně ovlivňují a jejich kvalitativní působnost není jednoznačná.

Přednosti a bariéry v lokální úrovni Pozitivní významnější skutečnosti jsou tyto: •

relativně dobrá úroveň služeb;

•

příznivá vzdělanostní struktura (zejména v porovnání s okolím města);

•

velmi příznivé věkové složení obyvatelstva;

•

turistická a rekreační atraktivita města.

Za hlavní negativní skutečnosti lze označit: •

omezenou ekonomickou základnu;

•

záporné saldo pohybu za prací (cca 500 pracovníků) v r. 1991 i 2001;

•

sníženou sociální a sídelní stabilitu lokální komunity (viz nižší úroveň religiozity, nízký podíl „rodáků“, menší národnostní homogenita);

•

nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (byť došlo od r. 2001 k mírnému snížení);

•

nízkou intenzitu bytové výstavby a zhoršující se vybavenost obyvatelstva byty (počet obyvatel na 1 byt se zvýšil z 2,68 v r. 1991 na 2,78 v r. 2001).

19

Polohové poměry Loket leží na rozhraní dvou ekologicky kontrastních prostředích – Karlovarsko-sokolovské pánevní oblasti a Slavkovského lesa (CHKO), což všeobecně zvyšuje jeho atraktivitu především pro rozvoj obytných funkcí. Blízkost řady průmyslových center by zároveň mohla představovat dostatek pracovních příležitostí. Avšak právě velmi nepříznivý ekonomický vývoj Sokolovska je patrně nejdůležitějším negativním faktorem pro současnost i perspektivy Lokte – viz i zmíněná vysoká nezaměstnanost a snižující se ekonomická aktivita obyvatelstva. To je o to závažnější, že město má negativní saldo pohybu za prací. Problémy průmyslu na Sokolovsku se promítly do změn vyjížďkové orientace města Loket: ve všech hlavních směrech počet vyjíždějících klesl, ale naopak zesílila vazba na prosperující Karlovy Vary. V r. 1991 byla vyjížďka do krajského města až šestým nejsilnějším směrem, kdežto v r. 2001 již druhým. Celkově je možné do perspektivy předpokládat relativní zachování základních funkcí města při dalším posílení zejména funkce obytné, obslužné a turisticko – rekreační. Ve srovnání s poměry Sokolovska je rozvojový potenciál města výrazně nadprůměrný, ale problémy větší části přilehlého okolí pravděpodobně značně omezí jeho růst. b.2.2 Očekávaný populační vývoj Na základě analýzy stavu a současného populačního vývoje i potenciálních rozvojových předpokladů města byly v konceptu územního plánu uvažovány dvě hlavní varianty budoucího vývoje – rozvojová a stabilizační. Souborné stanovisko ke konceptu plánu stanovilo, že návrh územního plánu bude pracovat již pouze s variantou rozvojovou. Pravděpodobnost rozvojové varianty vyplývá především z těchto skutečností: •

velmi dobré věkové složení obyvatelstva a poměrně značné přírůstky přirozenou měnou;

•

relativně vysoký nárůst obyvatelstva v letech 1991 – 2001;

•

potenciální migrační atraktivita města, která je zřetelná především v porovnání s přilehlým okolím Sokolovska.

V případě zachování tendencí v devadesátých letech minulého století je reálné k r. 2015 očekávat vzrůst města na cca 3 400 obyvatel. Otevřenou otázkou je migrační vývoj.

b.2.3 Orientační stanovení potřeb bytové výstavby Pro odhad potřebné bytové výstavby je nutné vycházet ze dvou hledisek: z hlediska uvažovaného nárůstu populace a z hlediska reprodukce bytového fondu, spojené i s určitým zlepšením bytových poměrů obyvatelstva. V prvém případě se vychází z předpokladu vývoje obyvatelstva, což v podstatě znamená počítat s objemem výstavby zhruba 80 bytů (při předpokladu 2,5 osob na 1 byt).

20

Pro reprodukci bytového fondu lze orientačně vycházet ze ztrát v devadesátých letech minulého století (cca 5 bytů ročně). Vzhledem k nepříznivému minulému vývoji a současnému vyššímu počtu osob připadajících na 1 byt (v porovnání s celostátní situací) je možné odhadovat podobný rozsah potřeby nových bytů pro zlepšení stávající situace. Průměrná roční výstavba bytů by měla být kolem 10 bytů. To v zásadě odpovídá vývoji bytového fondu v letech 1991 – 2001, ale více než dvojnásobně převyšuje intenzitu bytové výstavby v posledních letech: pouze 14 bytů v letech 2001 – 2003. Do r. 2015 je reálné uvažovat s výstavbou maximálně 100 – 150 bytů (včetně již realizované výstavby v letech 2001 – 2003). Celkově tedy vychází odhad potřeby při variantě rozvojové na 180 – 230 bytů. Z hlediska vnitro obecní lokalizace bytové výstavby pro trvale bydlící obyvatelstvo je nutné vzhledem k dopravním možnostem jednoznačně doporučovat vlastní město Loket. V tomto smyslu je nutné označit lokalizaci výstavby do části Nadlesí a Dvory přinejmenším za problematickou, resp. určenou pro přechodné bydlení.

b.3 Ochrana kulturních hodnot v území b.3.1 Ochrana urbanistických hodnot Z urbanistického hlediska je nejdůležitější podmínkou, kterou je třeba respektovat při dalším rozvoji sídelní struktury: - ochrana historické siluety města včetně krajinného reliéfu loketské kotliny vymezené liniemi, terénními předěly, výraznými terénními hranami a výraznými přírodními a krajinnými dominantami, - ochrana působnosti kulturně historických dominant a historického jádra města, - kompoziční vazby a panoramatické pohledy na město, tj. nenarušit hlavní a podřízené pohledové směry a místa panoramatických výhledů na vedutu města; kompoziční vztahy jsou v případě Lokte specifickým předmětem ochrany a limitem ve vztahu k územnímu a prostorovému rozvoji zástavby ve správním území města, - zachování charakteru a identity města v dosahu vizuálního kontaktu historického jádra (při rozvaze o rozvoji sídla provádět zpětnou kontrolu kompozičních os a vztahů, působnosti přírodních, kulturních nebo technických dominant, …). Z hlediska urbanistického je důležitá forma nástrojů ochrany tohoto kulturního dědictví: - Vymezení městské památkové rezervace (MPR) Loket je zakresleno v hlavním výkresu územního plánu města. Zahrnuje v podstatě prostor jádra města s hradem Loket a podhradí - území meandru řeky Ohře. Území MPR představuje nejvyšší stupeň ochrany památkového fondu a současně nejpřísnější režim pro jakoukoli investiční činnost. - Podstatu vyhlášené městské památkové rezervace tvoří soustředění velkého počtu památek, objektů v památkovém zájmu a dalších objektů, které charakter rezervace doplňují. Hodnotu města umocňuje cenný krajinný rámec, který vytvořila řeka Ohře na okraji lesnatého masivu Slavkovského lesa. - Stav městské památkové rezervace Loket se v posledních letech výrazně změnil k lepšímu. Řada cílů, které byly vytýčeny v návrhu programu regenerace městské památkové rezervace, (zpracováno 12/1998, Hlaváček a Partner s.r.o.) byla již splněna 21

-

(obnova zeleně, promenádních a vyhlídkových tras se zastávkami, práce na obnově přírodního amfiteátru, rekonstrukce jednotlivých objektů, postupné řešení problému parkování, ...). Územní plán schválený v roce 1989 obsahuje návrh ochranného pásma MPR, které vymezuje území o rozloze cca 350 ha v návaznosti na MPR (15,3 ha). V novém územním plánu je tento návrh upřesněn v prostoru předmostí mostu do Lužné. Důvodem korekce navržené hranice ochranného pásma MPR je snaha pokud možno zahrnovat celé parcely a funkční celky zástavby.

Poznámka: • Prohlášení historického jádra za památkovou rezervaci bylo provedeno výnosem MK ČSR ze dne 29.prosince 1979, č.j. 24756/79-VI/I. V tomto výnosu je stanoveno vymezení MPR a jsou stanoveny podmínky pro stavební činnost. b.3.2 Základní údaje o nejvýznamnějších památkách Úplný seznam nemovitých kulturních památek na území obce je uveden v přiloženém seznamu. Hrad Současnou podobu mu dala zejména rozsáhlá přestavba za krále Václava IV. Z původních románských staveb se zachovala zejména mimořádně cenná rotunda, základy hradní věže a základy severního paláce. Z doby Václavovy je též tzv. markrabský dům. Ze druhé poloviny 15. století pochází reprezentační sál a tzv. šlikovský archiv ve východním paláci. Počátkem 19. století proběhla nevhodná přestavba hradu pro účely věznice, snížení řady budov o jedno patro a zboření jedné z nejstarších částí - tzv. skalní světnice. V roce 1907 byl markrabský dům přestavěn pro potřeby městského muzea (expozice porcelánu). Později byl pro špatný stavební stav hrad pro veřejnost uzavřen. Od roku 1992 je hrad opět ve vlastnictví města, od roku 1993 zpřístupněn veřejnosti. Zbytky městského opevnění Zbytky městského opevnění s fragmenty zdí, čtyřmi baštami a věžemi (Robičská a hranolová - Černá věž) při východním vstupu do města dodávají městu středověký ráz a romantiku. Kostel Svatého Václava Na místě původního pozdně gotického kostela byl postaven barokní chrám (dokončen 1735). Kostel má hodnotný interiér a vnitřní vybavení. Vedle hradu je druhou nejvýznamnější dominantou. Radnice Stavba v raně barokním slohu byla dokončena na konci 17.století. Je dominantou náměstí. Kromě městského úřadu jsou zde umístěny výstavní prostory. Kaple Svaté Anny Kaple střeží vstup do centra města. Byla postavena jako výraz díků za ušetření města francouzskými vojsky r.1742. Sloup Nejsvětější Trojice Sloup se skulpturami z roku 1719 je umístěný na náměstí.

22

b.4 Přírodní podmínky, ochrana přírody a krajiny b.4.1 Přírodní podmínky Charakteristika území Nadmořská výška Dvory – 582 m n.m., Loket – 427 m n.m., Nadlesí – 615 m n.m., Údolí – 448 m n.m. Geomorfologie Oblast se nachází dle Regionálního členění reliéfu ČR v provincii Česká vysočina, v Krušnohorské soustavě oblasti Karlovarská vrchovina. Celek Podcelek Okrsek IIIC-1 Slavkovský les IIIC-1B Hornoslavkovská vrchovina IIIC-1B-b Loketská vrchovina Loketská vrchovina je členitá vrchovina budovaná granitickými horninami karlovarského žulového masívu, metamorfovanými horninami slavkovské rulové kry a neovulkanity. Kerná vrchovina má vnitřní členění na dílčí kry. Vnitřní část se vyznačuje rozsáhlými zbytky zarovnaného povrchu, prořezanými hlubokými údolími. Nejvýraznějším geomorfologickým prvkem je kaňonovité údolí řeky Ohře. Nejnižším bodem je koryto řeky Ohře pod Svatošskými skalami 390 m n.m. a nejvyšší kóta 711 m n.m. – masiv Kozích hřbetů. Biogeografie Téměř celé řešené území se nachází v 1.60 Hornoslavkovském bioregionu, který je tvořen strmými okrajovými svahy a centrální plošinou v horské poloze. Dominují žuly a amfibolity, nachází se zde největší hadcový ostrov v České republice (mimo řešené území). Potenciální vegetací jsou bikové bučiny, na údolních svazích suťové lesy a na dně údolí byly zastoupeny luhy a olšiny. V současné době nejvíce převažují kulturní smrčiny. Okrajově severozápadní část spadá do 1. 26 Chebsko – sokolovského bioregionu. Klimatologie Podnebí dle Quitta je v mírně teplé oblasti MT 3 – MT 4. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 7oC a průměrné roční srážky jsou 650 mm. Vyskytují se zde četné inverze. Inverze jsou velkoplošné v rámci celého Podkrušnohoří a místní v údolí vodních toků. V těchto údolích se vyskytuje i expoziční klima. Převažující větry na náhorních planinách jsou západní.

b.4.2 Ochrana přírody a krajiny Ochranou přírody a krajiny se podle zákona č. 114/1992 Sb. § 2 rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.

23

V řešeném území se nalézají: 1. zvláště chráněná území 2. památné stromy 3. územní systém ekologické stability (viz samostatná kapitola i) Návrh územního systému ekologické stability) 4. NATURA 2000 5. VKP ze zákona 1. Zvláště chráněná území Zvláště chráněná území jsou území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná. Nachází se zde chráněná krajinná oblast a přírodní památka a) Chráněná krajinná oblast (zákon č.114/1992Sb. §25) CHKO jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle čtyř zón odstupňované ochrany. Zhruba dvě třetiny území města jsou v CHKO Slavkovský les. CHKO je výrazným lesnatým celkem, který vystupuje nad své okolí, nad Tachovskou brázdu, Sokolovskou a Chebskou pánev. Významnou součástí CHKO jsou rozsáhlá rašeliniště vrchovištního typu a hadce se specifickou biotou (mimo řešené území). Lesní komplex s rašeliništi je nezanedbatelným přírodním vodním rezervoárem, který ovlivňuje vodní režim v širokém okolí. Ze vzácných a chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje např. rožec kuřičkolistý, vrba borůvkovitá, rosnatka okrouhlolistá, arnika horská, tučnice obecná, hadcové sleziníky a celá řada prstnatců. Z fauny se v CHKO zdržuje např. sysel obecný, jelen evropský, srnčí i černá zvěř a kunovité šelmy. Z avifauny je zastoupen tetřev hlušec, tetřívek obecný, čáp černý aj. Dokumenty CHKO: • Výnos MK ČSR o zřízení chráněné krajinné oblasti "Slavkovský les" ze dne 3.5.1974, č.j.7657/74 • Statut chráněné krajinné oblasti "Slavkovský les" vydaný západočeským KNV dne 3.5.1974 č.j. 7657/74-VI/2 b) Přírodní památka (zák.č.114/1992 Sb.§36) Přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů vzácných nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Při jejím vyhlášení stanoví orgán ochrany přírody bližší ochranné podmínky. Přírodní památka, dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. má 50m široké ochranné pásmo. Moučné pytle - vyhlášeno 1997 k.ú. Údolí u Lokte (okr. Sokolov, v CHKO) velikost: 0,61 ha ukázka blokové odlučnosti žuly

24

Za hranicí řešeného území, při řece Ohři se nachází národní přírodní památka, jejíž ochranné pásmo zasahuje do řešeného území. Jan Svatoš - vyhlášeno 1933 k.ú. Hory u Jenišova (okr. Karlovy Vary, v CHKO) velikost: 1,95 ha strmé žulové skály v podobě sloupů, pilířů a kuželů 2. Památné stromy Dle zákona č.114/1992 Sb.§46 mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit orgánem ochrany přírody za památné stromy. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Pokud orgán ochrany přírody nevyhlásí jinak, má každý památný strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. Jako památný strom je na k.ú. Loket evidován břečťan – Hedera helix. 3. Územní systém ekologické stability (viz samostatná kapitola i) Návrh územního systému ekologické stability) 4. Natura 2000 Na území města Loket byly vymezeny dvě lokality Natura 2000. Jednou z nich je Nadlesí, druhou Kaňon Ohře. Jejich vymezení bylo městem připomínkováno a návrh upraven. Návrh lokalit je zakreslen ve výkresu č.8 tohoto územního plánu. Informace o lokalitách jsou převzaty od Správy CHKO Slavkovský les: Kaňon Ohře Klíčovým biotopem v území jsou suťové lesy (asociace Mercuriali-Fraxinetum a Arunco-Aceretum). Ve stromovém patře jsou dominantními druhy Acer pseudoplatanus, Ulmus glabra, Tilia cordata, Abies alba, Fraxinus excelsior, Fagus sylvatica, keřové patro tvoří Corylus avellana, Lonicera nigra, Rosa pendulina, Ribes alpinum, v bylinném patře se uplatňují Aruncus vulgaris, Geranium robertianum, Mercurialis perennis, Lamium maculatum, Galeobdolon lutrem, Urtica dioica, Geum urbanum a Aegopodium podagraria. Často přechází v L3.1 nebo L5.1 a dokonce i v L7.1. K této jednotce se přibližují i některé porosty křovin s dominantní Corylus avellana. Na suťové lesy přímo navazují květnaté i acidofilní bučiny. Květnaté bučiny se vyskytují zejména pod masivem Koule. Ve stromovém patře roste Fagus sylvatica, Abies alba, Acer pseudoplatanus, keřovém patře se uplatňuje Lonicera nigra, Ribes alpinum, Corylus avellana, Rosa pendulina, velmi vzácný je Daphne mezereum. Bylinné patro je bohatě rozvinuté a plné brzy na jaře kvetoucích geofytů. Ve všech porostech jsou přítomny Galium odoratum, Mercurialis perenis, Viola reichenbachiana, Lathyrus vernus, Actea spicata, Galium sylvaticum, Paris quadrifolia, Festuca altissima, vzácnější je Dentaria bulbifera, Dentaria enneaphyllos, Hepatica nobilis, Hordelymus europaeus, Lilium martagon. Květnaté bučiny se vyskytují i v pravých mozaikách s L4 a L5.4 a na přechodech k těmto jednotkám. Většina porostů je zařaditelná do as. Violo reichenbachianaeFagetum. Acidofilní bučiny se vyskytují po celé ploše lokality. Často se v nich nachází drovné suťě, balvany a skalky. Hlavní dominantní dřevinou je buk, někdy i jedle, vtroušen je javor klen, borovice, dub, jasan. V keřovém patře najdeme především mladší jedince buku, javoru a jedle. Bylinné patro je chudší s výrazným výskytem acidofytů. Hojnými druhy jsou Avenella flexuosa, Dryopteris filix-mas, Dryopteris carthusiana, Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Melampyrum pratense, Poa nemoralis, Hieracium sylvaticum, Gymnocarpium dryopteris, Maianthemum bifolium. Vzácněji najdeme Polygonatum verticillatum, Lilium martagon. Jednotka se vyskytuje v mozaikách s L5.1, L4, na exponovaných stanovištích i s L7.1, L8.1B. V nejnižších polohách území na úpatích svahů najdeme hercynské dubohabřiny. Stromové patro je velmi druhově pestré a zpravidla dochází ke zmlazení dřevin. Ve stromovém patře dominuje Quercus robur, Carpinus betulus, Tilia cordata. V bylinném patru převládají nitrofilní a hájové druhy: Corydalis intermedia, Gagea lutea, Hepatica nobilis, Lilum martagon, Daphne mezereum, Pulmonaria obscura. V lesních porostech se často vyskytují lesní nepěnovcová prameniště s Chrysosplenium oppositifolium, Cardamine amara, Equisetum sylvaticum, Carex remota. Na exponovaných stanovištích plošin skalních měst se vyskytují reliktní boreokontinentální bory. Na mělké půdě žulových výchozů převažuje Pinus sylvestris, místy je přimíšena Abies alba. V byliném patře jsou časté Galium pumilum, Vaccinium myrtilus, Melampyrum pratense, Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, vzácnější je Erica carnea, Polygaloides chamaebuxus. Bohaté je mechové patro s rody Dicranum,

25

Hypnum, Polytrichum, Pleurozium, Cladonia, Cetraria islandica. Jedná se o vegetaci asociace DicranoPinetum. Jedná se o nejkvalitnější místy nepřístupné porosty reliktních borů v regionu. Navazující vegetace skalních štěrbin je sice limitována acidofilním žulovým podložím, přesto díky značné diverzitě skalních stanovišť dosahuje vysoké reprezentativnosti. Jedná se zejména o asociaci Hypno - Polypodietum vulgaris. Z bylinných druhů jmenujme Polypodium vulgaris, Aruncus vulgaris, Dryopteris dilata, Cystopteris fragilis, Dryopteris filixmas, Viola tricolor ssp. saxatilis, Athyrium filix-foemina., z mechorostů a lišejníků Polytrichum commune, Hypnum cupresiforme, Parmelia sp., Rhacomitrium sp., Grimmia sp. Kromě skalních měst a věží se tato vegetace v reprezenattivní podobě vyskytuje i na stabilizovanějších částech kamenných moří. Na skalní štěrbiny navazují trávníky sklalních terásek s Calamagrostis arundinacea a brusnicová vegetace skal a drolin, která se vyskytuje především kolem Svatošských skal. Fenomén řeky Ohře se odráží i ve vegetaci. Tok řeky je obsazen makrofytní vegetací vodních toků s Batrachium pennicilatum a Batrachium fluitans. Břechové partie pokrývají jasanovo-olšové luhy různé kvality. Olšiny lze zařadit především do as. Stellario-Alnetum s typickým podrostem Stellaria nemorum, Gagea lutea, Caltha palustris, Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium, Chaerophyllum hirsutum, Anemone nemorosa, Primula elatior, vzácněji se vyskytuje Stelaria palustris a nepůvodní Galanthus nivalis, Leucojum vernum. Z živočichů se v území vyskytují Vipera berus, Cinclus cinclus, Bubo bubo, Alcedo athis, Dendrocopus major, Accipiter gentilis, Cicconia nigra, Lynx lynx. Na Ohři často zimuje Mergus merganser, vzácněji Bucephala bucephala. Lokalita Nadlesí Význam přírodního komplexu spočívá zejména v soustředěném výskytu podmáčených a rašelinných lesů, olšin a přechodových rašelinišť kolem Rašeliniště u Nadlesí. Tato zachovalá lokalita je v rámci severní části Slavkovského lesa a navazujících částí Sokolovské pánve ojedinělá. Vysokou druhovou diverzitou patří k významným lokalitám v rámci regionu. Zachovalá kaskáda oligotrofních rybníčků a navazujíc mokřadní vegetace doplňuje množství biotopů lokality. Odlišná lučně-lesní východní část území je významná výskytem druhově bohatých trávníků s častou Arnica montana a zbytků kvalitnějších lesních porostů. Tzv. stanovišní lokalita - rašelinné bory, podmáčené smrčiny, přechodová rašeliniště, mezofilní louky, rašelinné smrčiny aj.

V roce 2000 byl zahájen také návrh na vymezení ptačích oblastí v ČR. Bylo prověřeno několik desítek navržených lokalit, ale většina z nich nesplňovala stanovená odborná kritéria. Výsledkem byl návrh 41 ptačích oblastí, které byly předány Ministerstvu životního prostředí. V průběhu roku 2003 byla spuštěna druhá fáze vytváření soustavy ptačích oblastí zákonem č.218/2004 Sb. Ptačí oblast je novou kategorií chráněného území a stanovuje, že ptačí oblasti budou zřizovány nařízením vlády. Nejbližší ptačí oblastí jsou Doupovské hory, které ale do řešeného území nezasahují.

26

5. VKP ze zákona Na území města se vyskytují tzv. „významné krajinné prvky ze zákona“. Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Významné krajinné prvky ze zákona se z praktických důvodů do územních plánů měst nezakreslují. Dále jsou VKP cenné části krajiny, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé a přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, které zaregistruje podle §6 zákona č.114 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. VKP vyhlášené a registrované v řešeném území nejsou.

b.5 Vodní toky a nádrže Město Loket leží na řece Ohři, která jím protéká přibližně od západu na východ. Historické centrum je obtékáno mohutným meandrem. Na toku je v řešeném území několik jezů. V tomto území, resp. v jeho blízkosti, jsou následující vodní toky: • • • •

levostranný přítok Ohře (po toku): Loučský potok (pramení jižně od Chodova, ústí v Lokti u nádraží) pravostranný přítok Ohře (po toku): Kamenitý potok, resp. Supí (pramení jižně od Lokte u sídla Nadlesí, ústí v Lokti pod Loučským potokem) pravostranný přítok Ohře (po toku): potok Stoka, (pramení jihovýchodně od Lokte, ústí v Lokti nad železničním mostem) drobné vodoteče např.: Dvorský potok, Komáří potok, Stříbrný potok a další

Základní hydrologické údaje Tok / profil/ hydrologické číslo povodí Ohře / nad Loučským potokem / 1-13-01-132 Loučský potok / ústí do Ohře / 1-13-01-133 Kamenitý potok / ústí do Ohře / 1-13-01-135 Stoka / ústí do Ohře / 1-13-01-141 Ohře / pod ústím Stoky / 1-13-01-141

Plocha povodí (km2) Délka údolí (km)

Lesnatost (%)

Řád toku

2124,612

101,7

40

II

17,242

8,0

10

III

5,656

4,4

60

III

48,150

11,8

50

III

2197,783

103,2

40

II

27

Záplavové čáry Ohře pro kulminační průtoky povodní s pravděpodobností výskytu 1x za 10, 50 a 100 let (tzv. N-letých povodní) jsou znázorněny v grafických přílohách z podkladů KÚ KV a MěÚ Loket, resp. Povodí Ohře s.p. se sídlem v Chomutově. Hodnoty QN pro profil PF46 (silniční most v ř.km 190,153 nad ČOV) a odpovídající kóty hladin jsou uvedeny v následující tabulce: QN m3/s m n.m.

Q10 333 387,52

Q50 490 388,39

Q100 563 388,70

Do limitů bylo doplněno nově stanovené záplavové území Stoky a aktivní zóna při „stoleté“ povodni na Stoce. Také tyto údaje jsou zobrazeny v grafických přílohách územního plánu. Investiční záměry pro významné úpravy vodních toků nejsou v současné době známy, v řešeném území jsou navrhovány místní úpravy a údržba některých úseků přítoků Ohře. Je třeba počítat s tím, že bude nutno realizovat některé akce pro zajištění ochrany proti povodním poté, co bude dokončeno (případně přepracováno) stanovení záplavových čar povodní a rozhodnuto o stupni ochrany sídel, technickém provedení a zainvestování těchto akcí v rámci celokrajské koncepce. V řešeném území nejsou významné vodní nádrže. Vyskytuje se několik malých rybníčků v zástavbě, rybníček na Kamenitém potoce u objektu Loketských městských lesů a kaskáda rybníků jižně od Nadlesí s chráněnou květenou mokřin nad Stříbrným potokem, přítokem Stoky. Koupaliště na severozápadním okraji zástavby slouží zároveň jako požární nádrž.

28

c. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE c.1 Východiska a základní charakteristika urbanistické koncepce • • •

• •

• • • • • • •

Hlavními urbanistickými funkcemi města je bydlení, rekreace, cestovní ruch a příslušné služby. Těmto hlavním funkcím se ostatní funkce do jisté míry přizpůsobují. Pro území MPR nestanovuje územní plán města nadbytečné požadavky, které by se překrývaly s požadavky jiných dokumentací, respektive projektu centrální zóny a zamýšleného regulačního plánu MPR. Plošné možnosti rozvoje města jsou velmi omezené vzhledem k reliéfu krajiny, lesnatosti apod. Přesto ve svém součtu je nabídka ploch dostačující pro očekávaný demografický vývoj území r.2015 – návrhový horizont – 3400 - 3500 obyv. (stav 06/2006 cca 3 150) Výstavba pro bydlení je uvažovaná převážně formou rodinných domů. V ulici Nádražní jsou vytipovány proluky pro cca dva bytové domy. Z urbanistického konceptu územního plánu města Loket se svým rozsahem i pojetím zcela vymyká plocha Nad Hájovnou (pole na mírně svažité terase směrem ke Starému Sedlu, na kótě cca 460 m n. m): 11 ha, cca 80 trvale obydlených bytů, komplexní vybavenost. Plocha byla navržena regulačním plánem Loket, ul. Nádražní, Sokolovská. Do územního plánu města je zařazena celá plocha včetně výhledu. Lokalita nemá vizuální kontakt s historickým jádrem. Druhá největší je lokalita Břehy I a Břehy II – cca 25 trvale obydlených bytů a podnikání – při ulici Sokolovské – rovněž řešeno v regulačním plánu a 1.změně. Další významný záměr je lokalizace nové základní školy pro 550 dětí v prostoru plochy občanské vybavenosti ve Sportovní ulici (současné tři areály v centru by byly zrušeny, případně by sloužily pro ZUŠ či MŠ). V zastavěném území je několik transformačních ploch navržených většinou pro občanskou vybavenost, služby, cestovní ruch. Rozsah ploch a možné kapacity zařízení jsou poměrně malé. Výrobní funkce je stabilizovaná, s výjimkou jedné plochy v údolí Loučského potoka není navržen žádný plošný rozvoj. U silnice z centra na Karlovy Vary je navržena transformace zahrádkářské osady Sad Míru na bydlení. Plocha má vizuální kontakt s centrem. Plocha areálu motokrosu je pojata v územním plánu města jako univerzální sportovní areál v krajinné zóně smíšené, regulativy plochy nevylučují provozování motokrosu. Velké prostorové možnosti mají vzhledem k historii území osady Nadlesí a Dvory. U Nadlesí by mohlo dojít k relativně výraznému rozšíření funkce trvalého bydlení, u obou k rozšíření rekreace individuální. Poměr bydlení: rekreace = 1:2 (stav i návrh).

29

c.2 Návrh urbanistické koncepce jednotlivých částí města c.2.1 Centrum, Zahradní ulice V centru, v rozsahu městské památkové rezervace, jsou vymezeny tyto základní funkční kategorie: • plochy „smíšeného využití v centrální zóně“ SC - kompaktní zástavba jádra bez areálu hradu a kostela • plochy „smíšeného využití městského typu specifické“ SM1 - podhradí • plochy „občanské vybavenosti specifické“ OV1 – areál hradu a kostela • plochy „zeleně sídelní specifické“ ZS1- nezastavitelné srázy pod hradem, parkově upravené plochy včetně ploch na hradbách a vybrané plochy v inundaci • plochy „dopravní obsluhy“ DO – plochy dopravní obsluhy a veřejná prostranství Úpravu, případně přestavbu či doplnění jednotlivých staveb, prostorů a parteru v souladu s požadavky památkové péče řeší: • územní projekt zóny Loket - centrum, schváleno 17.3.1993, SURPMO Praha • Loket - centrum - změna č.1 územního projektu zóny, schváleno 4.11.1999, Ing.arch.Alexandra Kasková • Loket - návrh programu regenerace městské památkové rezervace, zpracováno 12/1998, Hlaváček a Partner s.r.o., včetně aktualizací Územní plán města tyto dokumenty respektuje a ve svém řešení na ně navazuje. Stavební aktivity v centru jsou možné v souladu s regulativy navrženými pro dané plochy územním plánem a v souladu s podrobnější dokumentací Územního projektu zóny Loket – centrum 1993 (vč.1.změny 1999). Při využití centrální oblasti města musí být vždy vzaty v úvahu kulturně historické souvislosti a limity - zejména regulativy městské památkové rezervace a další požadavky orgánů památkové péče. Bydlení je základní a preferovanou funkcí v centru, současně centrum musí plnit celoměstské funkce obslužné. Zachování obytné funkce při rekonstrukcích staveb je třeba požadovat v podrobnější dokumentaci. Lze očekávat určitý rozvoj služeb pro obyvatele i návštěvníky, včetně rozšíření nabídky ubytovacích kapacit (odhad: přírůstek 100 lůžek). Na konci Zahradní ulice směrem k Rooseveltově ulici je napojen mostem přes náhon ostrov se skupinou bytových domů. Město zde provedlo v nedávné době úpravu komunikací, takže v současnosti je tu zajímavé bydlení v atraktivní poloze, byť ohrožené záplavou. Vybudovat na ostrově dětské hřiště je možné, i když není pro hřiště vymezena speciální plocha, a to v plochách zeleně sídelní. Z hlediska dopravní obsluhy je městské jádro neprůjezdné. Vjezd pro osobní automobily je jen po betonovém mostě s ukončením na náměstí, kde je zaveden systém parkovacích automatů. Pěší zóna je vymezena směrem k severnímu vstupu do města. Podhradí je obsluhováno Zahradní ulicí. Územní plán vymezuje systém dopravně zklidněných ulic v centru. Nefunkční železniční trať č.144 vede v současné době od nádraží v Lokti tunelem pod 30

severním vstupem do města a směřuje dále do Údolí, Horního Slavkova a do údolí Teplé, kde se připojuje na trať směřující do Bečova nad Teplou. Město Loket chce podporovat úsilí o využití tratě jako cyklostezky. Tunel pod přístupem do městského jádra by měl sloužit jako cesta pro pěší a cyklisty. Tím by se výrazně zlepšilo propojení částí města "Nádražní", "Revoluční" a dále Údolí. Jako námět uvádíme možnost zřízení výtahu z tunelu do nástupního prostoru do městského jádra. Cyklostezku a další náměty bude možné realizovat až po zrušení výše uvedené železniční tratě. Systém pěších cest v centru, zejména na hradbách a v podhradí, je vybudován na velmi dobré úrovni. Návrh lávky pro pěší (směřující ze Zahradní ulice k navrženým tenisovým kurtům u paty betonového mostu), která tento systém doplní, je do územního plánu převzat ze schválené 1.změny ÚPNSÚ. c.2.2 Meandr proti centru - předmostí betonového mostu, městský park a letní scéna Jedná se o meandr řeky Ohře, který tvoří protipól k meandru s jádrem města a zejména k hradu. Z urbanistického a kompozičního hlediska je to jedna z nejcennějších ploch ve městě pro možnost nejkrásnějších pohledů na městské jádro s hradem. Horní terasa meandru je spojena s jádrem betonovým mostem, který je jediným vstupem do centra pro automobilovou dopravu. Na předmostí se kumulují dopravní funkce - autobusová stanice, čerpací stanice pohonných hmot, parkování autobusů i osobních automobilů. Plochy pro tyto funkce jsou zde v současnosti vyčerpány. Proto vznikla myšlenka vybudovat parkoviště podzemní. Záměr byl do územního plánu zařazen, i když je třeba jej prověřit zejména z hlediska geotechnického a ekonomického. Z hlediska provozního by vjezd do podzemního parkoviště byl z prostoru na předmostí betonového mostu možný (plocha dopravní obsluhy – specifická DO1). Do návrhu bylo doplněno na základě požadavku souborného stanoviska nové parkoviště na části pozemku parc. č. 700, k.ú. Loket rozměrů cca. 15 x 100 m, v prodloužení stávajícího parkoviště autobusů naproti čerpací stanici pohonných hmot (LN11). Jako pokračování pěší trasy od sídliště Sportovní je navržen chodník podél parkoviště na navážce a dále za čerpací stanicí pohonných hmot směrem k mostu. Další nový chodník do tohoto prostoru bude přiveden podél Revoluční ulice od vyhlídky na město. Spodní terasa meandru slouží jako oddechová zóna města. V místě zrušených zahrádek je navrženo sportoviště - tenisové hřiště („rekreace sportovní“ RS), plocha LP1 v tabulce. Propojení spodní terasy meandru pěší lávkou s centrem navržené v 1.změně územního plánu města je do nového plánu převzato. Realizace lávky by velmi zlepšila komunikaci mezi oddechovou zónou města a podhradím. Konstrukce lávky a její niveleta vůči výšce stoleté vody Q100 musí být posouzena z hlediska problematiky záplav. Letní scéna a její zázemí je zařazeno do kategorie funkčních ploch "občanská vybavenost specifická" OV2. Realizace jednotlivých záměrů spojených s provozem letní scény se bude řídit regulativy této plochy. Z limitů je třeba respektovat omezení vyplývající z polohy v záplavovém území a v nadregionálním biokoridoru a dále je třeba zohlednit mimořádnou exponovanost místa z hlediska kulturně historického a estetického. Na plochu letní scény navazuje městský park zařazený do ploch „zeleně sídelní specifické“ ZS2. Městský park je nejvýznamnější plochou zeleně ve městě sloužící jak jeho obyvatelům, tak i návštěvníkům. Slouží také jako rozptylová plocha pro kulturní akce pořádané v letní 31

scéně. V současné době je vybudována část parku blíže centru s dvěma rybníčky, pěšími cestami a zelení. Proti proudu řeky směrem k sídlišti Sportovní navazuje další část zeleného pásu podél Ohře, kde může náplň ploch být modifikována pro potřeby obyvatel sídliště s větším podílem sportovního využití. Městský park je také propojen s krajinnou zelení, která do města proniká podél Kamenitého potoka. Přehled lokalit Meandr proti centru název lokality Sportoviště pod betonovým mostem

Parkoviště u Sokolovské (rozšíření )

označení uvnitř nebo lokality mimo současně zastavěné území, kultura LP1 uvnitř, zahrady

LN11

mimo, les

rozloha v ha

cca počet TOB

typ funkční plochy

vybrané limity

poznámka, doporučení

schváleno v předchozí dokumentaci

podél řeky bude ponechána pěší cesta navazující na lávku ze Zahradní obnažené skály či zpevňující stěny nechat porůst popínavou zelení

RP a změna č.1 ÚPNSÚ

0,5

-

RS

zápl.úz., OP lesa, v kontaktu s NRBK, VKP-niva

0,2

-

DO

OP lesa

-

c.2.3 Sportovní Základní uspořádání území z hlediska urbanistických funkcí je v této části města v současnosti stabilizované. Pás zástavby (blíže centru města skupina rodinných domů, dále sídliště "Sportovní"- cca 400 bj.) leží v pobřežní nivě Ohře, od které je oddělen pásem zeleně. Druhý pás zeleně probíhá ve svahu nad zástavbou. Vývoj města dál proti toku řeky Ohře je uzavřen příčně vedenými trasami technické infrastruktury, kvalitními zemědělskými půdami a zájmy ochrany přírody. Území je dopravně připojeno místní komunikací spojující ulici Nádražní (II/209) a Sokolovskou (III/2099). Tato komunikace vede od křižovatky s ulicí Nádražní přes most (ve stejném místě je územním plánem navržen most nový) a okolo veřejného prostranství u kaple Panny Marie pokračuje příkrým stoupáním ke křižovatce se Sokolovskou. Vnitřní dopravní obsluhu zajišťuje místní komunikace – ulice Sportovní, která je v návrhu územního plánu města zokruhována další paralelní komunikací vedenou blíže řece. Mezi oběma komunikacemi se rozvinul pás obsluhy včetně ploch pro parkování, sport a rekreaci. V územním plánu je tento pás označen jako plocha „občanské vybavenosti specifické“ OV3, kde je možné realizovat řadu obslužných funkcí bez stanovení jejich přesné lokalizace. To umožní variabilitu při rozhodování města o využití tohoto území, bez nutnosti měnit územní plán. Do pásu obsluhy je začleněna i plocha s kulturou les, využívaná jako lesní školka, protože její poloha je pro obslužné funkce této části města významná, plocha LP2 v tabulce. Koncepčně velmi důležité je umístění nového školního areálu ve Sportovní ulici ve výše popsaných plochách občanské vybavenosti specifické OV3. Jednalo by se o nový areál, který by měl nahradit stávající tři zařízení základní školy v centru města (blíže kap.d.4.1). Ačkoliv je poloha Sportovní ve městě excentricky položena, její výhodou je to, že nemá daleko od 32

těžiště současného bydlení většiny mladých rodin s dětmi i od významné rozvojové plochy pro bydlení Nad Hájovnou. Zvažováno bylo více variant řešení, ale nejschůdnější se jeví využít pro školu plochu současné základní umělecké školy a školy mateřské, rozšířenou o plochu ubytovny Gastro a případně o část velkoplošného parkoviště, které by mohlo být řešeno efektivněji, pokud by se řešilo parkování ve více podlažích (kryté vícepodlažní parkoviště). Kapacita školy by měla být 550 dětí. Při návrhu technického vybavení této části města je nutno s nároky nové základní školy počítat. Cenným územím je "zelený" pás podél řeky – „plocha sídelní zeleně – specifické“ ZS3. Při jeho využití je třeba kompromisně přistupovat k požadavkům a potřebám vodohospodářů (záplavové území), ochránců přírody (územní systém ekologické stability), ale hlavně obyvatel města a případně jeho návštěvníků, kterým může toto území sloužit pro rekreaci a sport. Pro případy výjimečných akcí tady bude možné na předem určených a speciálně upravených travnatých plochách zřídit odstavné parkoviště pro návštěvníky. Zahrádková osada, která se zde nachází, je navržena ke zrušení. Přesto, že prostorem mezi sídlištěm a řekou se již zabývala řada územně plánovacích dokumentací a podkladů, doporučujeme zpracovat pro něj podklad nový, který aktuálně vyřeší zejména potřebu umístění nové - ve městě jediné - základní školy. Z hlediska bydlení jsou volné plochy v této části města vyčerpány a do nového územního plánu je převzat pouze záměr dostavby několika rodinných domů ve svahu nad sídlištěm v současně zastavěném území. Z koncepčního hlediska je nevýznamné i rozšíření plochy sídliště (plochy „bydlení hromadného“ BH) západním směrem k ochrannému pásmu nadzemního elektrického vedení. Plocha může být využita pro potřeby parteru sídliště (parkování, hřiště, zelené plochy), plocha LN6 v tabulce. Přehled lokalit Sportovní název lokality sídliště Sportovní západ

označení uvnitř nebo lokality mimo současně zastavěné území, kultura LN6 mimo, trvalé travní porosty

Sportovní - lesní školka

LP2

uvnitř, les

RD v rozptylu

-

uvnitř

rozloha v ha

cca počet TOB

typ funkční plochy

vybrané limity

poznámka, doporučení

schváleno v předchozí dokumentaci

lokalita pro hřiště, parkoviště, zeleň záplavové území

-

0,1

-

BH

zápl.úz., plynovod, OP vvn

0,3

-

OV3

zápl.úz., les

3-5

v ÚPNSÚ pro bydlení

BI

c.2.4 Sokolovská Řešením tohoto území se zabýval regulační plán (Loket - regulační plán ul.Nádražní, Sokolovská, schváleno 9.9.1999, Ing.arch.Alexandra Kasková). Nový územní plán města Loket přebírá většinu návrhů z této dokumentace v podrobnosti odpovídající územnímu plánu města. V současné době je zde převážně zástavba rodinných domů, v novém územním plánu začleněná do funkční plochy „bydlení individuální“ BI. Páteří dopravní obsluhy je ulice

33

Sokolovská (silnice III/2099) směřující do obce Staré Sedlo. V této části města je největší návrhová plocha pro bydlení na území města - lokalita Nad Hájovnou a také další významná plocha - Břehy I. Obě jsou převzaty do nového územního plánu města z regulačního plánu Loket, ul. Nádražní, Sokolovská. Další jednotlivé stavební parcely pro výstavbu rodinných domů (cca 10 -15) jsou rozptýlené ve stávající zástavbě. Nad Hájovnou, plocha LN1 v tabulce Lokalita bydlení Nad Hájovnou by měla být svébytným celkem, protože je poměrně vzdálená od centra a dalších ploch obsluhy. Zpracovaný regulační plán je takto také pojat. Navrhuje kromě bydlení i základní občanské vybavení, služby a plochy pro sport a rekreaci. Na jihu navazuje navržený lesopark, který je v novém územním plánu zařazen do „smíšené krajinné zóny s přírodní, lesnickou, rekreační a sportovní funkcí“ Splrs. Dopravní připojení bude realizováno jednak místními komunikacemi přes stávající zástavbu, jednak novou přístupovou komunikací odbočující ze Sokolovské těsně za hranicí města. Obec Staré Sedlo vyjádřila s tímto záměrem souhlas. Břehy I, Břehy II, plocha LN2 a LN3 v tabulce Zde jsou navrženy „plochy smíšeného využití venkovského typu“ SV tak, aby zde bylo možné bydlení v rodinných domech, ale také drobné nerušící podnikání, a to i v samostatných stavbách pro výrobu a skladování. Parkoviště Břehy, plocha LN4 v tabulce Atraktivita města Loket a řada kulturních a sportovních aktivit ve městě znamená velké nároky na parkování. Jednou z ploch, které by mohly pomoci uspokojit nárazové zvýšení potřeb, by mohla být plocha nově navrženého záchytného parkoviště Břehy. Organizačními opatřeními - navazující hromadnou dopravou - je třeba řešit nevýhodu plochy - relativně velkou vzdálenost do centra města (více než 1km). Přes tuto nevýhodu by mohla plocha být dobrou rezervou pro případ mimořádných potřeb. Navíc plochu nelze vzhledem k limitům využít pro zástavbu. Podmínkou pro vznik záchytného parkoviště bude jeho ozelenění. Přehled lokalit Sokolovská název lokality

označení lokality

Nad Hájovnou

LN1

Břehy I

LN2

Břehy II

Parkoviště Břehy

uvnitř nebo mimo současně zastavěné území, kultura mimo, orná půda, les – jen pro přístupovou komunikaci

rozloha v ha

cca počet TOB

typ funkční plochy

vybrané limity

poznámka, doporučení

schváleno v předchozí dokumentaci

11,4

70-80

BI

katodová respektovat ochrana regulační plynovodu, plán OP lesa, RR paprsek

RP 1.změna ÚPNSÚ Loket

mimo, orná půda

2,0

17

SV

OP lesa

provedena parcelace

LN3

mimo, orná půda

0,8

8

SV

OP lesa, OP vedení 22kV

zpracovat návrh parcelace

RP 1.změna ÚPNSÚ Loket ne

LN4

mimo, orná půda

1,2

-

DO

OP lesa, plynovodu a vvn

při návrhu řešit ozelenění

34

ne

Pod Hájovnou

LN5

RD v rozptylu

jednotlivě nevymezeny

mimo, plocha ostatní a trvalé travní porosty uvnitř

0,2

2

BI

12

BI

OP lesa

řešit obsluhu nepřístupných pozemků

ne

c.2.5 Nádražní, areál bývalých drůbežářských závodů, Finské domky, Na Výsluní Řešením velké části tohoto území se zabýval regulační plán (Loket - regulační plán ul.Nádražní, Sokolovská, schváleno 9.9.1999, Ing.arch.Alexandra Kasková). Nový územní plán města Loket většinu návrhů z této dokumentace v podrobnosti odpovídající územnímu plánu města přebírá. Dopravní osou území je Nádražní ulice - silnice II/209 - která po křížení s Lužnou, železniční tratí a Loučským potokem stoupá vzhůru směrem k Finským domkům, kde opouští území města. Křižovatka na předmostí je v současnosti nepřehledná. Řešením mohou být drobné směrové úpravy a zlepšení vodorovného značení (pro územní plán přílišný detail). Na předmostí odbočuje Lužná podél řeky směrem k čerpací stanici technologické vody pro elektrárnu Vřesová a dále do kopce k rekreačnímu areálu Na Výsluní. Významnou součástí území je nádraží Loket, které po předpokládaném ukončení provozu na železniční trati č.144 Loket - Horní Slavkov - údolí Teplé, bude koncovou železniční stanicí. Železniční trať přichází do řešeného území města podél Loučského potoka. Plocha nádraží ČD je označena jako plocha „dopravní obsluhy železniční“ DZ. Její regulativy umožní kromě provozu dráhy realizaci parkovišť a dalšího dopravního a souvisejícího vybavení, které je potřebné jak pro obyvatele sídlišť, tak pro všechny uživatele nádraží. Jednotlivá parkoviště a další vybavenost v této ploše územní plán nevymezuje. Proti nádraží se nad Nádražní ulicí prudce zdvíhají svahy směrem k ulici ČSA. Tyto zelené svahy jsou dle nového územního plánu nezastavitelné - zařazené do ploch „zeleně sídelní“ ZS. Podél ulice Nádražní je vymezena plocha „smíšeného využití městského typu“ SM, kde je možná ojedinělá dostavba bytových domů. Regulativy umožňují také provozování různých druhů služeb. Dále směrem od centra bylo vystavěno sídliště Mírová, začleněné do funkční plochy „bydlení hromadné“ BH. Nový územní plán města předpokládá další investice do vybavení a úpravy parteru sídliště (parkoviště, hřiště, zeleň), byť v rámci stísněných prostorových možností tohoto území. Od areálu bývalých drůbežářských závodů odděluje sídliště plocha „občanské vybavenosti“ OV. Areál bývalých drůbežářských závodů je zařazen do ploch „výroby průmyslové“ VP. Na severním okraji areálu je plocha navržená pro rozšíření výroby, přístupná pouze přes stávající výrobní plochy, plocha LN8 v tabulce. U ústí Loučského potoka jsou dvě transformační plochy převzaté z 1.změny ÚPNSÚ. Jedna je určena pro občanskou vybavenost (po bývalé ČOV drůbežářských závodů), plocha LP3 v tabulce, druhá pro drobnou výrobu a služby, plocha LP4 v tabulce. Dopravní obsluha této plochy bude zajištěna novým můstkem přes Loučský potok.

35

Podél Nádražní ulice směrem ke hřbitovu je současně zastavěné území stabilizované co do rozsahu a jeho rozšíření není možné. V současné době zde dochází k transformaci některých areálů (např. bývalá nemocnice). Tato plocha je začleněna do „smíšeného využití městského typu“ SM, což umožní realizaci různých variant záměrů od obytných a obslužných funkcí až po drobnou výrobu. Pro tuto plochu byla stanovena specifická podmínka – výšková hladina zástavby na kopci za hlavní budovou nesmí překročit 2 nadzemní podlaží + podkroví, a to ve všech pohledech. Ve svahu nad městem je u silnice umístěn městský hřbitov. Jeho plocha je rovněž stabilizována, parkování návštěvníků je vyřešeno. Nad Lužnou ulicí byla poslední volná plocha vhodná pro bydlení navržena k zástavbě v regulačním plánu a dnes zde již probíhá výstavba rodinných domů. V územním plánu je na části plochy čerpací stanice technologické vody pro elektrárnu Vřesová navrženo vodácké tábořiště, plocha LP9 v tabulce. Rekreační areál Na Výsluní - koupaliště, restaurace, chatový tábor - je zařazen do funkční plochy „rekreace hromadná“ RH. Regulativy plochy umožní provozování stávajících služeb i jejich rozšíření a zkvalitnění v dané ploše. V řadě hledisek areál nevyhovuje dnešním požadavkům. Je třeba uvažovat zejména o obnově, respektive výstavbě nového koupaliště, které bylo původně zřízeno jako požární nádrž. Lokalita má všechny předpoklady být příjemným místem pro odpočinek místních obyvatel i návštěvníků města a v územním plánu města bude stabilizována. Finské domky - izolovaná lokalita rodinných domů nedaleko hranice s Novým Sedlem. Prostorové možnosti pro další výstavbu rodinných domů jsou v této lokalitě vyčerpány až na plochu severně od lokality směrem ke komunikaci vedoucí ke koupališti. Tato plocha je však pro výstavbu nepoužitelná z důvodů ochranných pásem (plynovod, technologický vodovod) i z důvodů zamokření pozemku. Volná plocha na opačné straně silnice je navržena pro případné využití v souvislosti s uvažovanou zástavbou na území sousední obce Nové Sedlo, a to v kategorii „drobná výroba“ VD. Plocha je zatížena ochrannými pásmy technické infrastruktury, takže její využití bude omezeno (např. jen pro parkování apod.) podle požadavků správců sítí, plocha LN7 v tabulce. Přehled lokalit Nádražní, areál bývalých drůbežářských závodů, Finské domky, Na Výsluní název lokality

označení lokality

Finské domky LN7 drobná výroba Rozšíření ploch výroby u Loučského potoka

uvnitř nebo rozloha cca typ mimo v ha počet funkční současně TOB plochy zastavěné území, kultura mimo, 0,4 VD plocha ostatní

vybrané limity

poznámka, doporučení

plynovody, poddolované území

-

LN8

mimo, plocha ostatní

0,3

-

VP

VKP niva, OP lesa, kontakt s ÚSES

Podmínky využití stanoví správce sítí.

Bývalá ČOV LP3 drůbežářských závodů

uvnitř, plocha ostatní

0,2

-

OV

VKP niva, kontakt s NRBK, Q100

přestavbová plocha

36

schváleno v předchozí dokumentaci

v RP a v 2.změně ÚPNSÚ navrženy garáže RP 1.změna ÚPNSÚ

Drobná výroba v Lužné u železničního přejezdu

LP4

uvnitř, plocha ostatní

0,20

-

VD

Vodácké LP9 tábořiště u čerpací stanice v Lužné

uvnitř, plocha ostatní

0,2

-

RH

20

SM

5

BI

Bytové domy při Nádražní

jednotlivě mimo, nevymezeny plocha ostatní

RD v rozptylu

jednotlivě uvnitř nevymezeny

VKP niva, kontakt s LBK, Q100, OP železnice, vodovod VKP niva, kontakt s NRBK, Q100, OP lesa, hluk

Řešit dopravní obsluhu

1.změna ÚPNSÚ

Hluk od čerpací stanice je zřejmě nadnormativní.

-

pro objemovou jedna z ploch regulaci využít v RP a podmínky, v 1.změně které stanovil ÚPNSÚ RP

c.2.6 Ulice ČSA, Na Vyhlídce, Sad Míru Tato část města vznikla při silnici na Karlovy Vary šplhající se vzhůru po úbočí (silnice III/00635). V minulosti byla podél nejjižnějšího úseku ulice ČSA souvislá obytná zástavba, což vede k úvahám o jejím obnovení. Dnes mají však plochy jiný charakter, jsou zarostlé náletovými dřevinami a jsou evidovány jako pozemky s kulturou les. Přesto zde byla při pravé straně silnice (směrem vzhůru) vymezena v novém územním plánu plocha v kategorii „smíšené využití městského typu“, včetně místa pro parkování, plocha LN9 v tabulce. Ačkoliv plocha leží mimo městskou památkovou rezervaci, je třeba respektovat názor a požadavky památkové péče k záměru výstavby rodinného domu v této lokalitě, protože je mimořádně pohledově exponovaná ve vztahu k historickému jádru města. Další dostavby v této jižní části ulice ČSA nejsou vzhledem k reliéfu terénu možné. Severněji, v lokalitě rodinných vil, je možná ojedinělá dostavba jednotlivých rodinných domů (územní plán je jednotlivě nevymezuje) v prolukách stávající zástavby. Větší plochou pro cca 4 RD je pozemek s kulturou les - enkláva obklopená stávající zástavbou, plocha LP5 v tabulce. Zde umožňuje nový územní plán výstavbu rodinných domů na velkých parcelách s požadavkem maximálního zachování stávající zeleně. Další podmínkou, která se k využití této plochy váže, je zachování dvou propojení, a to směrem k ulici ČSA a ke komunikaci vedoucí pod lesem (ulice Na Vyhlídce). Sportovní plocha Motokrosu Na Vyhlídce je zařazena do krajinné zóny smíšené s přírodní, rekreační a sportovní funkcí“ Sprs. Regulativy stanovené územním plánem města umožňují existenci motokrosu a případně i jiných sportovních a rekreačních zařízení v krajině s omezeným rozsahem zastavěných ploch, jako například jezdecký areál, cyklokros, cyklotrial, běžecký areál zdraví, lyžařský svah pro děti a další druhy podobných sportovišť. Areál může být doplněn piknikovými místy, odpočívadly s altány pro případ nepohody, vyhlídkami, rozhlednou, pěšími trasami. Stávající objekty mohou být využity jako zázemí pro tyto sporty půjčovny náčiní, hygienické zázemí, občerstvení apod. Rozšiřování ploch pro obytnou zástavbu do vyšších poloh nad městem - prostor Na Vyhlídce a Sad Míru (při ulici ČSA) je spojen s řadou problémů. Sad Míru, plocha LNV1 v tabulce Plocha krajinářsky a pohledově exponovaná ve vztahu k městskému jádru, ale níže položená 37

než prostor Na Vyhlídce. Slouží jako zahrádková osada. V současné době je dopravně napojena nevyhovujícím způsobem. Výstavba rodinných domů vyvolá nutnost přeparcelace a vymezení dostatečně širokých obslužných komunikací. Technicky a ekonomicky náročné bude přivedení některých sítí technické infrastruktury. Dopravní řešení napojení lokality pro případ transformace na bydlení bylo řešeno ing. Škulavíkem a zařazeno do požadavků souborného stanoviska. Předchozí varianty dopravního napojení lokality navržené zpracovatelem ÚP města v konceptu, byly po projednání pořizovatelem opuštěny. Plocha u motokrosového areálu, ul.ČSA, plocha LNV2 v tabulce Plocha pro bydlení individuální je krajinářsky mimořádně exponovaná. Problémem je také přivedení sítí technické infrastruktury. Protože v souborném stanovisku ke konceptu územního plánu města je požadavek výstavby na této ploše výslovně uveden, je navržena výstavba jednoho až dvou rodinných domů při silnici - to jest v nejnižší části uvažovaného pozemku. Přehled lokalit Ulice ČSA, Na Vyhlídce, Sad Míru název lokality

označení lokality

ČSA - les

LP5

ČSA – 1RD LN9

uvnitř nebo mimo současně zastavěné území, kultura uvnitř, les

mimo

RD v rozptylu

jednotlivě uvnitř nevymezeny

Sad Míru

LNV1

Na Vyhlídce 1RD

LNV2

mimo, trvalé travní porosty a ostatní plochy mimo, trvalé travní porosty, zahrady

rozloha v ha

cca počet TOB

typ vybrané funkční limity plochy

poznámka, doporučení

schváleno v předchozí dokumentaci

0,5

4

BI

les

zachovat maximálně vzrostlé stromy a pěší propojení

v ÚPnSÚ jako výhledová plocha pro rodinné domy

0,1

1

SM

les

pohledově exponovaná lokalita, nutno respektovat požadavky památkové péče

20

BI

2,7

20

BI

OP lesa, RR paprsek, vodovod

-

0,3

1

BI

mimořádně pohledově exponované ve vazbě na hist. jádro

-

c.2.7 Rooseveltova Rooseveltova je ulice vedoucí po levém břehu Ohře od městského jádra směrem ven z města. V úzkém svahu mezi ulicemi Zahradní a Rooseveltovou by bylo možné v prolukách umístění 1- 2 rodinných domů, jejichž forma a velikost by musely respektovat technicky i esteticky náročnou polohu. Jednotlivé parcely územní plán nevymezuje. Místo po odstraněném kostele Svatého Jana v Rooseveltově ulici navrhuje nový územní plán využít jako parkovou zeleň (lavička, informační cedule). Zástavba zde není navržena, protože se v dané lokalitě jeví nevhodná (důvody jsou kulturně historické, estetické a technické, 38

včetně stísněné dopravní situace na komunikaci, která je silnicí II/209). Další pokračování Rooseveltovy ulice je nástupním prostorem pro pěší i cyklistické výlety podél řeky do Karlových Varů. Sjízdný úsek pro automobily končí u skupiny dvou bytových domů. Po zpevněné cestě lze dojet ještě k zahrádkové kolonii “Velká osada“ a k vodáckému kempu. Ve svahu nad Rooseveltovou ulicí je možnost výstavby cca dvou rodinných domů a rekreačního objektu (dnes zahrady v rámci současně zastavěného území). Garáže proti čistírně odpadních vod, která je ve skále, doporučujeme výhledově odstranit, protože v dané ploše jsou nevhodně umístěny (záplavové území, niva Ohře). ÚP města zde vymezuje plochy zeleně. Existující zahrádkové osady "Malá osada" a "Velká osada" územní plán ponechává beze změn – jsou zařazeny do ploch „rekreace – zahrádkové osady“ RZ. Do návrhu územního plánu byl zapracován požadavek souborného stanoviska ke konceptu územního plánu - využití plochy v prostoru náletu na navážce za bytovými domy pro plochu individuálního bydlení. Rozsah vodáckého kempu je stabilizovaný, vzhledem k prostorovým možnostem lokality jeho rozšíření není možné („rekreace hromadná“ – RH). Přehled lokalit Rooseveltova název lokality

označení lokality

Bydlení u Malé osady RD v rozptylu

LP10

uvnitř nebo mimo současně zastavěné území, kultura uvnitř

rozloha v ha

cca typ počet funkční TOB plochy

0,3

jednotlivě uvnitř nevymezeny

3

BI

5

BI

vybrané limity

poznámka, doporučení

schváleno v předchozí dokumentaci

záplavové je zde území navážka

c.2.8 Tovární, porcelánka a okolí Výrobní plochy v této části města jsou stabilizované. Areál porcelánky (v současné době Karlovarský porcelán, a.s., provoz 05 v Tovární ulici) je rozlohou i technickým zabezpečením vyhovující pro zajištění existující i plánované produkce. Továrna pro svůj rozvoj v Lokti nenárokuje nové plochy mimo areál. Za areálem továrny je plocha pro sport. V plochách sloužících pro individuální bydlení se může nalézt ojedinělá proluka pro výstavbu rodinného domu. Možnosti rozvoje města tímto směrem jsou vyčerpány. c.2.9 Plochy u ústí Stoky do Ohře a Revoluční U ústí Stoky uvolnily Loketské městské lesy plochu, kde měly sklad dřeva, plocha LP6 v tabulce. Dle provedeného výškového zaměření je plocha nad hladinou stoleté vody. Problémem plochy je možnost jejího dopravního napojení - špatné rozhledové poměry pro odbočení na pozemek. Územní plán proto doporučuje řešit přístup na pozemek můstkem přes potok Stoka, kde je na druhém břehu rovněž v současnosti nevyužitá plocha, plocha LP7 v tabulce. Dopravní obsluha této plochy je poněkud lépe zajištěna z místní komunikace odbočující z Revoluční. Záměr je třeba posoudit z hlediska průtoku povodňových vod. Obě plochy jsou zahrnuty do stejné funkční plochy „Smíšeného využití komerčního typu“ SK. Regulativy zohledňují polohu místa a umožňují variabilní využití pro služby (případně i ve spojení s cestovních ruchem), drobnou nerušící výrobu, výjimečně pro bydlení. Navazující plochy podél řeky směrem ke hřišti jsou zařazeny do ploch „smíšeného využití městského typu“ SM. Regulativy těchto ploch umožní v případě potřeby efektivnější využití těchto pozemků (v současnosti slouží mimo bydlení také pro zahrádky a garáže).

39

Zajímavou plochou, která by mohla rozšířit omezené prostorové možnosti města pro umístění nových funkcí, je plocha zastávky ČD Loket – Předměstí, plocha LP8 v tabulce. Po předpokládaném ukončení provozu železnice na tomto úseku trati by mohla být plocha využita pro celou škálu činností, včetně funkce drobné výroby a výrobních služeb, viz regulativy k plochám smíšeného komerčního využití SK. Lze doporučit i využití pro cestovní ruch (ubytování, stravování, parkování, půjčovna kol) vzhledem k úvahám o vzniku nové cyklostezky vedoucí po tělesu opuštěné železniční trati. Pro tuto plochu je předepsáno regulativy územního plánu zajistit parkování pro veřejnost v rozsahu 50 parkovacích míst, kromě parkování pro vlastní potřeby plochy. Revoluční Sevřené údolí potoka Stoky neumožnilo jinou než liniovou zástavbu podél silnice na Horní Slavkov. Blíže k městu se objevuje několik menších výrobních areálů, které zde vznikly zejména v době industriálního rozvoje spojeného s těžbou rud. Byly zařazeny do funkčních ploch pro „výrobu drobnou“ VD. Plochy pro výstavbu jsou až na možnost jednotlivých dostaveb, limitovaných záplavovým územím Stoky, prakticky vyčerpány (vymezena aktivní zóna - část záplavového území, kde je výstavba vyloučena). Mimo současně zastavěné území je vymezena jediná nová zastavitelná plocha pro drobnou výrobu sloužící v současnosti pro technické služby města (současné využití odpovídá regulativům plochy pro drobnou výrobu), plocha LN10 v tabulce. S výjimkou výše uvedených areálů drobné výroby je zástavba v severní části Revoluční zařazena do ploch smíšeného městského využití, což umožní kromě bydlení i existenci drobných provozoven a služeb. Jižní část je zařazena do ploch „smíšeného využití s vyšším podílem rekreace“ SR. Podmínky pro bydlení v údolí potoka Stoky nejsou ideální vzhledem k menšímu oslunění prostoru a k procházející silnici (II/209), která je zatížena řadou dopravních závad bez možnosti významnějšího zlepšení (směrové a šířkové uspořádání, odbočování do areálů, či na jednotlivé pozemky). Zlepšení kvality bydlení v prostoru údolí by mohla přinést výstavba chodníku. Bylo by vhodné zpracovat jeho studii. Průběžný chodník po obou stranách silnice v celé délce Revoluční a Údolí není možný ani účelný. Bude se jednat pravděpodobně o úseky chodníku, který povede od zastávek autobusu na vhodných stranách silnice. V úseku blíže centru, od křižovatky s Tovární ulicí cca 700m, by bylo vhodné zřízení chodníku oboustranného. Přehled lokalit Plochy u ústí Stoky do Ohře a Revoluční název lokality

označení lokality

uvnitř nebo rozloha cca typ mimo současně v ha počet funkční zastavěné TOB plochy území, kultura uvnitř, 0,4 SK plocha ostatní

plocha v Tovární u ústí Stoky

LP6

plocha u křižovatky Revoluční s Tovární u ústí Stoky Revoluční technické služby města

LP7

uvnitř, plocha ostatní

0,3

-

SK

LN10

vně, plocha ostatní

0,6

-

VD

40

vybrané limity

poznámka, doporučení

VKP niva, řešit plochy kontakt LP6 a LP7 s ÚSES společně, vyloučit rušící činnosti VKP niva, řešit plochy kontakt LP6 a LP7 společně, vyloučit rušící činnosti OP lesa, již využívaná kontakt plocha s LBK, Technickými VKP niva službami města

schváleno v předchozí dokumentaci -

-

-

zast. Loket Předměstí

LP8

uvnitř, plocha ostatní a zastavěná plocha

RD v rozptylu

jednotlivě uvnitř nevymezeny

1,8

-

SK

5

BI

OP lesa, doporučujeme kontakt zpracovat s NRBK a studii LBK využití

-

c.2.10 Údolí Charakteristika Údolí je podobná jako u Revoluční ulice, včetně doporučení, která se týkají chodníku. Výrobní plochy se zde nevyskytují. Je zde zvýšený podíl rekreačního využívání domovního fondu. Z toho důvodu je většina zastavěného a zastavitelného území zařazena do ploch „smíšeného využití a vyšším podílem rekreace“ SR. Limitujícím faktorem pro případné dostavby je vymezená aktivní zóna potoka Stoky (část záplavového území, kde je výstavba vyloučena). Plocha bývalého skladu CO je zařazena do ploch „smíšeného využití komerčního typu“ SK (lokalita UP2), což umožní celou škálu možností, jak jej využít (služby, včetně ubytování, služeb a drobné výroby). Plocha bývalé hájovny Zdemyšl (k.ú. Údolí) je navržena pro výstavbu malého specifického zařízení sloužícího lesní výrobě, myslivosti, ochráncům přírody, případně turistice, plocha UP1 v tabulce. Přehled lokalit Údolí název lokality

označení lokality

Zdemyšl

UP1

uvnitř nebo mimo současně zastavěné území, kultura uvnitř

Bývalý sklad CO

UP2

uvnitř

RD v rozptylu

jednotlivě uvnitř nevymezeny

rozloha v ha

cca typ počet funkční TOB plochy

vybrané limity

poznámka, doporučení

schváleno v předchozí dokumentaci

respektovat požadavky CHKO respektovat požadavky CHKO

-

0,1

-

OV4

CHKO, NRBC

0,2

-

SK

CHKO

5

BI

c.2.11 Nadlesí Horská ves, známá od r.1432. V okolí obce jsou nejkvalitnější zemědělské půdy na území města. Je rozložena na svahu, který se sklání k západu. Nejvíce obyvatelstva zde žilo v roce 1900, a to 612 obyvatel, nejméně v roce 1991 - 43 obyvatel (rok 2001 - 57obyvatel). Zhruba 2/3 domů je využíváno dnes k rekreaci. Je zde zájem o další rekreační i obytnou zástavbu. Zástavba je zařazena do ploch „smíšeného funkčního využití s vyšším podílem rekreace“ SR. Pro trvalé a rekreační bydlení nebyly vymezeny zvláštní funkční plochy, protože oddělení těchto funkcí od sebe zde není možné ani potřebné a v čase se může měnit. Podstatné je, že všechny nové stavby jak pro bydlení, tak pro rekreaci musí dodržet minimální objemové parametry a z hlediska tvarosloví musí působit dojmem trvale obývaných staveb vhodných do CHKO Slavkovský les. Výsledkem pohnuté historie jsou velké vnitřní rezervy pro výstavbu v „současně zastavěném území“ (dříve podobný pojem intravilán). Celkový počet proluk nelze přesně určit, ale mohlo

41

by se jednat až o 30 stavebních míst. Řada z nich nebude využita např. z důvodu nezájmu vlastníka. Část je naopak Pozemkového fondu nebo ve vlastnictví města, což by výstavbu mohlo usnadnit. Výstavba mimo současně zastavěné území se z tohoto zorného úhlu jeví nadbytečná, přesto v souladu se zadáním bylo vymezeno několik vhodných ploch v "extravilánu". Jedna z ploch je určena pro „rekreaci sportovní“ (hřiště) RS, plocha NN1 v tabulce. Další navazují na zastavěné území, plocha NN2, NN3, NN4, NN5 v tabulce. V každém případě nový územní plán doporučuje zpracovat podrobnější územně plánovací podklad - studii, která podrobně vyhodnotí stav využívání pozemků, vlastnické vztahy k pozemkům, jejich přístupnost a možnosti napojení na technickou infrastrukturu a navrhne organizaci celého území včetně případné parcelace pro novou výstavbu. Nová čistírna je navržena pro čištění odpadních vod, které budou sváděny kanalizací z Nadlesí a dováženy ze sousedních Dvorů. Do k.ú. Nadlesí patří areál DIAMO, s.p., o.z. Správa Uranových ložisek, divize Údolí u Lokte a čistírna důlních vod při odbočce silnice z Údolí do Nadlesí. Územní plán tyto areály stabilizuje. Přehled lokalit Nadlesí název lokality

označení lokality

U kapličkyhřiště

NN1

U cesty k Třídomí

NN2

Nad silnicí

NN3

V proluce

uvnitř nebo mimo současně zastavěné území, kultura mimo, plocha ostatní mimo, orná půda

rozloha v ha

cca počet TOB

typ funkční plochy

vybrané limity

0,3

-

RS

CHKO

1,3

7

SR

mimo trvalé travní porosty

0,2

3

SR

OP plynovodu, kontakt s hranicí CHKO CHKO

NN4

mimo, trvalé travní porosty

0,1

2

SR

CHKO

Jih

NN5

0,4

4

SR

CHKO

RD v rozptylu

jednotlivě nevymezeny

mimo, trvalé travní porosty, ost. plochy uvnitř

30

SR

CHKO

Čistírna odpadních vod

NP1

uvnitř, ostatní plocha

0,8

TV

-

42

poznámka, doporučení

schváleno v předchozí dokumentaci

požadavek US, respektovat požadavky CHKO

-

požadavek US, respektovat požadavky CHKO, možno parcelovat společně s pozemkem u silnice požadavek US, respektovat požadavky CHKO požadavek US, respektovat požadavky CHKO požadavek US, respektovat požadavky CHKO

ÚPnSÚ

-

c.2.12 Dvory Půvabná malá osada (známá od r.1491) v současnosti převážně využívaná pro rekreaci. Nejvíce obyvatelstva zde žilo v roce 1900, a to 206 obyvatel, v roce 1950 - žádní obyvatelé (rok 2001 - 10 obyvatel). V centru je rybníček s kapličkou. Stejně jako v Nadlesí, část původního stavebního fondu dnes již neexistuje. Pro případné dostavby budou platit stejné regulativy jako v Nadlesí. Také zde jako v Nadlesí platí, že je dostatek vnitřních rezerv pro případné zájemce o výstavbu (cca 10 potenciálních parcel). Mimo zastavěné území jsou vymezeny dvě plochy, plocha DN1 a DN2 v tabulce. Čištění odpadních vod bude řešeno svozem na ČOV Nadlesí. U budovy Loketských městských lesů v údolí Kamenitého potoka (k.ú. Dvory) je vymezena plocha pro případnou výstavbu rekreačního zařízení, plocha DN3 v tabulce. Může zde být např. malé ubytovací zařízení a sportoviště. Přehled lokalit Dvory název lokality

označení lokality

U strouhy

DN1

U javoru

DN2

uvnitř nebo rozloha cca typ mimo současně v ha počet funkční zastavěné TOB plochy území, kultura mimo, 0,5 3 SR plocha ostatní

mimo, trvalé travní porosty

U Loketských DN3 mimo, městských plocha ostatní lesů RD jednotlivě uvnitř v rozptylu nevymezeny

0,5

4

0,4

SR

RH 10

SR

vybrané limity

poznámka, doporučení

schváleno v předchozí dokumentaci

OP vn 22kV, kvalita půdy, kontakt s hranicí CHKO kontakt s hranicí CHKO

požadavek US, respektovat požadavky CHKO

-

požadavek US, respektovat požadavky CHKO

-

OP lesa, kontakt s ÚSES

požadavek US, respektovat požadavky CHKO

-

Poznámky k tabulkám: Označení lokality První písmeno odpovídá katastrálnímu území, kde se plocha nachází, druhé písmeno informuje, zda je plocha návrhová…N (mimo současně zastavěné území), nebo přestavbová…..P (v současně zastavěném území). Písmeno „V“ znamená, že plocha byla při projednání konceptu územního plánu řešena jako variantní. Číselné údaje jsou orientační a nejsou součástí závazné části ÚPO. Typ funkční plochy: kódy odpovídají označení v hlavním výkresu a v závazných regulativech.

43

c.3 Doporučení pro prostorové uspořádání území Doporučení pro změny stávajících staveb a dostavby do stávající zástavby: - při změnách staveb nebo při dostavbách dostávající zástavby dbát přiměřeného hmotového rozsahu objektu dle konkrétní polohy, - stavby by se měly přizpůsobit kontextu okolní zástavby v objemu a výšce staveb (výška římsy, výška hřebenu střechy), typu střechy, umístění stavby na pozemku a v použitých materiálech, - přestavby a dostavby objektů provádět tak, aby nedošlo k narušení uliční fronty, je-li pro danou lokalitu charakteristická, - eventuální střešní dostavby a vestavby do sedlových či valbových střech by měly měřítkem i formou zastřešení (výškou římsy a hřebene) respektovat kontext a charakter okolní zástavby. Doporučení pro lokality nové zástavby individuálního bydlení: - velikost pozemků pro individuální obytnou zástavbu v izolovaných rodinných domech by měla být minimálně 800m2, výjimečně u jednotlivých parcel 600m2 (velikost pozemků u řadových domů a dvojdomů se nepředepisuje), - výšková hladina zastavění by měla být do dvou podlaží plus využitelné podkroví, - střechy sedlové, valbové nebo mansardové, - objekty by měly hmotovým členěním a výškou římsy vhodně navazovat na kontext okolní zástavby, - garáže se doporučují vestavěné do objektu nebo vhodně k objektu domu připojené.

Doporučení pro pořízení podrobnějších územně plánovacích podkladů: Přehled lokalit, kde je doporučeno pořízení podrobnějších územně plánovací podkladů, je uveden v kap.f.

44

D. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ d.1 Bydlení Největší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 1900, a to 5 648 obyvatel. Po odsunu Němců došlo k výraznému snížení počtu obyvatel. Nejnižší počet byl v roce 1980, a to 1833 obyvatel. Výstavba bytových domů v 70. a 80. letech znamenala nový příliv převážně mladých lidí, což ovlivnilo výrazně příznivě demografické ukazatele v devadesátých létech (rok 2001 - 3202 obyvatel), na druhou stranu změnilo navždy ráz některých částí města. Poměr bydlení v bytových a rodinných domech silně ovlivněný výstavbou sídlišť by se měl v budoucnosti měnit ve prospěch individuálního bydlení v rodinných domech. Bydlení je základní funkcí města. Obytná funkce se bude rozvíjet zejména v části města Sokolovská. Město zde má významnou rozvojovou plochu stabilizovanou v regulačním plánu Nádražní, Sokolovská, a to lokalitu "Nad Hájovnou", kde je možnost výstavby celkem cca 80 RD včetně výhledu. Také lokalita Břehy byla převzata ze stávající dokumentace. Dalším prostorem, kde navrhuje územní plán plochy pro bydlení v rodinných domech, je severní okraj města, okolí ulice ČSA. Specifický charakter má bydlení v centru města, kde se podřizuje podmínkám městské památkové rezervace. V částech města Sportovní a Nádražní jsou lokalizována stávající sídliště. Sídliště budou "dovybavena" tak, aby se z nich staly plnohodnotné městské části, jak po stránce provozní, tak i po stránce estetické. V jižní části správního území města, v Údolí, v Nadlesí a ve Dvorech je bydlení trvalé smíšeno s rekreačním, případně, jako ve Dvorech, rekreační bydlení zcela nahradilo trvalé. Zajímavé prostorové možnosti má zejména Nadlesí, kde by mohlo dojít k rozvoji trvalého i rekreačního bydlení. Funkce bydlení bude preferována v řadě funkčních ploch, včetně ploch smíšeného využití v centrální zóně a ploch smíšeného využití městského typu.

45

Loket - návrh územního plánu města - kvantifikace návrhu bydlení a přechodného bydlení část obce

dílčí část

lokalita

Loket

centrum, Zahradní ulice

rozptyl

centrum

ubytovací zařízení

Sokolovská

TOB stav r.2001

přírůstek TOB k r.2015

ulice ČSA

počet obyvatel návrh k r.2015

přírůstek lůžek cestovního ruchu

přírůstek lůžek individuální rekreace

100

Nad Hájovnou

80

Břehy

25

ostatní RD

14

v bytových domech

20

v rodinných domech

5

5

rozptyl

30

Sad Míru

20

Rooseveltova

rozptyl

Revoluční

transformační plocha zastávka Loket Předměstí rozptyl

Revoluční Loket celkem

počet obyvatel stav k r.2001

10

Sportovní Nádražní

úbytek TOB do r.2015

8 20 5 1 096

222

3 026

3 300

Údolí

33

5

110

110

Nadlesí

21

17

57

80

Dvory

3

5

10

15

50

10

1 153

249

3 202

3 505

*)

*)

město celkem

60

25

Poznámky: U číselných hodnot se jedná o odborný odhad, kvantifikace není závaznou částí územního plánu. *)Odhad celkového přírůstku rekreačních lůžek by vyžadoval podrobnější studii. TOB…..trvale obydlené byty

d.2 Individuální rekreace v zahrádkových osadách, chatách a chalupách Město má značný rozsah domovního fondu využívaného k rekreaci, což odpovídá krajinné a přírodní kvalitě území. V r. 1991 zde bylo evidováno celkem 154 objektů individuální rekreace (mimo zahrádkové chaty), tj. 41 na 100 trvale obydlených domů. Zhruba polovina těchto objektů je lokalizována mimo vlastní město Loket. V osadách počet objektů individuální rekreace převyšoval počet trvale obydlených domů. Současný stavební zákon nespecifikuje druhy rekreačních objektů, přesto je vhodné problém individuální rekreace diferencovat.

46

Zahrádkové osady Specifickým fenoménem, který se váže na hromadnou obytnou zástavbu, jsou zahrádkové osady. V Lokti se vyskytují na řadě míst, zejména v nivě řeky, často v záplavovém území. V novém územním plánu byly stabilizovány ty lokality, kde existence zahrádek není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny a kde mohou být vyřešeny základní podmínky pro funkci zahrádek (zejména dopravní přístupnost, parkování, nakládání s odpady, užitková voda). Jedná se o lokality Malá a Velká osada. Zahrádky ve Sportovní jsou navrženy k vymístění. Pro stabilizované zahrádkové osady stanovuje územní plán prostorové regulativy: Na jedné parcele je možno umístit jednu stavbu pro individuální rekreaci (zahrádkářskou chatu) o zastavěné ploše maximálně 40m2. Lokalita Nad tratí (Sad míru) je ve zcela jiné poloze než ostatní lokality ve městě. Je na poměrně obtížně dopravně přístupné terase pod silnicí na Karlovy Vary. Lokalita je v návrhu ÚP města navržena k transformaci na bydlení. Chaty Další skupinou jsou objekty povolované v minulosti jako chaty (do 40m2), případně rekreační domky. V Lokti jsou situovány na pravém břehu řeky – chatová osada Žlutá řeka. Zde platí v podstatě stejná kritéria pro existenci těchto osad, jako u zahrádek s chatkami. Musejí mít vyřešenu zejména dopravní přístupnost, parkování a nakládání s odpady. Chatová osada Žlutá řeka byla zařazena do krajinné zóny smíšené s funkcí umožňující existenci stávajících chat. Chalupy Odlišným fenoménem je využívání staršího domovního fondu (chalupy) k rekreaci. Zde se pohlíží z hlediska územního plánu na tyto stavby velmi podobně jako na stavby trvale obydlené, někdy také dochází k opětné změně funkce na trvalé bydlení. Nejvíce rekreačních staveb je v osadách Dvory, Nadlesí a Údolí. Obytná a rekreační zástavba je zde zařazena do funkční plochy „Smíšené využití s vyšším podílem rekreace - SR“. Územní plán stanovil pro novou výstavbu rekreačních objektů v plochách smíšeného využití s vyšším podílem rekreace závaznou podmínku minimální zastavěné plochy 60m2 a trvalý charakter stavby.

d.3 Cestovní ruch, hromadná rekreace a sport d.3.1 Cestovní ruch Poloha města Loket nedaleko světoznámých Karlových Varů, jeho kulturně historická hodnota (MPR) i cenný krajinný rámec vytvářejí podmínky pro rozvoj cestovního ruchu ve městě. Cestovní ruch se v posledním desetiletí v Lokti výrazně rozvinul. Město se stalo jednou ze zastávek na známé turistické trase "Hradní cesta". Přitažlivost Lokte zvyšuje jeho mimořádná nabídka kulturních akcí. Roční statistiky vykazují 70-80 tisíc návštěvníků hradu (zejména z Rakouska, SRN, Ruska a Holandska). Další návštěvníci přijíždějí zejména na představení Loketského operního léta a akce motokrosu. Odhad celkové roční návštěvnosti činní cca 100 tisíc návštěvníků. Snaha uspokojit poptávku po ubytovacích a stravovacích službách se projevuje na vzhledu i funkci historického jádra města i jeho okolí. Město má také informační centrum. Díky aktivitě města a "Městských lesů" jsou postupně obnovovány i nově budovány pěší okruhy ve městě a v jeho bezprostředním okolí s řadou zajímavých míst (vyhlídky, památná 47

místa, kříže, jeskyně a gloriety apod.), která vznikala již v 19.st., v době zvýšeného zájmu o romantickou krajinu a přírodu. Je to mimořádně cenná aktivita jak pro rekreaci a procházky místních obyvatel, tak pro návštěvníky, kteří mají možnost rozptýlit se i mimo přetížené historické jádro a hrad a setrvají ve městě delší dobu. Pokračuje obnova hradeb, cest na hradbách i v podhradí, bašt a zeleně. Také úpravy městského parku s vybudovanými rybníčky lze pokládat za zdařilé a pro město velmi přínosné i v tom ohledu, že městský park propojuje centrum města s významnými obytnými čtvrtěmi Sportovní a Sokolovská. Vybrané problémy současného cestovního ruchu v Lokti a obecné principy jejich řešení v ÚP města Ubývání trvale bydlících obyvatel v centru města • Tento jev je typický nejenom pro Loket. Pod ekonomickým tlakem jsou trvalí obyvatelé vytlačováni do částí města méně atraktivních pro cestovní ruch. Hrozí ztráta autentičnosti obydleného městského jádra a jeho „zmrtvění“ v období mimo sezónu. Tomuto jevu je možné se bránit stanovením vhodných regulativů pro funkční využívání ploch a staveb v centrální oblasti města. Takové regulativy odpovídají svou podrobností regulačnímu plánu. V územním plánu města jsou stanoveny pro centrum regulativy rámcové, které bydlení stanovují za jednu z hlavních funkcí. Sezónnost a krátkodobost pobytu návštěvníků • Lze doporučit vznik multifunkčně využívaných zařízení a služeb s celoročním provozem, která budou využívaná místními obyvateli i turisty. • Měly by být vytvořeny podmínky pro rozvoj těch produktů cestovního ruchu, které se realizují po celý rok (školy v přírodě, školení, pobyty seniorů, sportovní soustředění, odborné semináře apod.). Česko-bavorský geopark Jedná se o přeshraniční projekt zaměřený na podporu cestovního ruchu, zvýšení vzdělanosti obyvatel a prezentaci části česko-bavorského příhraničí s výrazným zapojením geovědních disciplín. Dvě ze 40 dosud uvažovaných lokalit na území Karlovarského kraje leží na území města Loket nebo na hranici řešeného území. Jedná se o lokalitu č.1 – Jan Svatoš (strmé žulové skály v podobě sloupů, pilířů a kuželů v kaňonovitě zaříznutém údolí Ohře). Druhou je lokalita č.29 Loketské serpentiny (naleziště dvojčetně srostlých živců („karlovarská dvojčata“). Územní plán města Loket vymezil v těchto lokalitách krajinné zóny, ve kterých je realizace záměrů Česko-bavorského geoparku možná. d.3.2 Hromadná rekreace Stávajícími plochami hromadné rekrace, zařazenými do funkční kategorie „Rekreace hromadná“ RH jsou rekreační areál „Na Výsluní“ (ubytování v chatkách, restaurace a koupaliště), vodácký kemp u Ohře, rekreační areál České pošty „Pionýrská“ a hájovna Bor. Svatošské skály (na základě požadavku CHKO je plocha zařazena do kategorie bydlení individuální BI) jsou tradiční výletní místo obyvatel Lokte i Karlových Varů a okolí, vzdálené asi 7km od Lokte po proudu řeky. Skalní žulový útvar je chráněn již od roku 1933. Místo je vybaveno restaurací, je zde možnost vyjížďky na koni, horolezecká škola. Provazová lávka je vhodným přemostěním na turistické pěší trase, která je současně cyklostezkou nadregionálního významu podél Ohře. Ohře je oblíbená vodáky, průjezd územím Lokte je jedním z nejkrásnějších úseků. Současný vodácký kemp nevyhovuje kapacitou, zejména jsou problémy s parkováním. Parkovací

48

podmínky u kempu nelze prakticky zlepšit pro nedostatek vhodných ploch. Zvažovaná plocha náletu na navážce u Malé osady byla pro zřízení parkoviště při zpracování konceptu plánu vyhodnocena jako nevhodná. Vzhledem ke stísněným prostorovým podmínkám podél řeky se podařilo při řešení územního plánu vyhledat pouze jednu novou lokalitu, a to u čerpací stanice technologické vody pro elektrárnu Vřesová. Nově navržené plochy pro hromadnou rekreaci: DN3 - plocha v údolí Kamenitého potoka u zařízení Loketských městských lesů LP9 – nová plocha pro vodácký kemp u čerpací stanice technologické vody v Lužné Pro stávající i navržené plochy jsou stanoveny regulativy funkčního využití. Regulativy limitují např. kapacitu zařízení, která jsou v některých případech v přírodně a krajinářsky cenných územích.

d.3.3 Sport Z hlediska současné vybavenosti pro sport, je město vybaveno na relativně dobré úrovni. Fotbalové hřiště je ve Sportovní, kde je hlavní městský sportovní areál. Další stávající sportoviště je u vodácké klubovny v blízkosti centra a tenisové kurty jsou za porcelánkou. Tyto plochy územní plán stabilizuje v plochách „Rekreace sportovní„ RS. Řada dalších menších hřišť je součástí jiných funkčních ploch pro bydlení, občanskou vybavenost a v plochách smíšeného využití. Sportovním zařízením nadmístního významu je Motokrosový areál Na Vyhlídce. Motokros má ve městě třicetiletou tradici. Trať odpovídá řádům FIM (jediný autoklub v ČR), z toho plyne možnost pořádat závody mistrovství světa v motokrosu ve všech kubaturách. Koná se zde několik významných akcí do roka. Průběžně tady probíhá tréninková činnost, dále je možné využívání motokár pro veřejnost. Areál má odpovídající vybavení (zázemí pro jezdce i diváky, vodovod, vlastní vrt s pitnou vodou, elektrické rozvody, trafostanici, 22 tel.linek, osvětlení). Plánuje se zpevnění plochy v prostoru odstavné plochy pro jezdce (užívání i pro mládež - jako dopravní hřiště, skateboard, kolečkové brusle apod.). Motokrosový areál je v územním plánu začleněn do smíšené krajinné zóny s funkcí přírodní, rekreační a sportovní. Pro jeho povoz jsou stanoveny regulativy – viz závazná část. Sportoviště v krajině s omezením zastavěných ploch na minimum by mohla být umístěna u lokality nad Hájovnou, rovněž v krajinné zóně smíšené s funkcí přírodní, lesnickou, rekreační a sportovní.

49

Nově navržené plochy pro sport: Hřiště, která byla navržena v předchozích regulačních plánech, lze v souladu s novým územním plánem města realizovat. Pro některá byly navrženy samostatné funkční plochy: LP1 – tenisové kurty pod betonovým mostem NN1 – hřiště v Nadlesí Další méně významná sportoviště mohou být umístěna v plochách bydlení, občanské vybavenosti a v plochách smíšeného využití. d.4 Občanská vybavenost Město má kompletní základní občanskou vybavenost. Mimo podrobněji popisované oblasti občanské vybavenosti v následujícím textu je třeba pro úplnost uvést, že ve městě je Městský úřad umístěný v budově radnice, objekt policie a požární zbrojnice v Zahradní, poštovní úřad v centru města atd. Co se týče zdravotnictví, byl zrušen areál nemocnice v Nádražní ulici. Současná péče je zajišťována dislokovanými pracovišti lékařů v jednotlivých ordinacích v centru města a v Nádražní ulici. Dům s pečovatelskou službou je ve Sportovní ulici, město zvažuje výstavbu nového zařízení. Objekt nouzové ubytovny Gastro na sídlišti Sportovní má být zrušen. Hledají se nové možnosti pro ubytování sociálně slabých občanů. Pro informaci uvádíme přehled stávajících zařízení školských, zdravotnických a sociálních: • Mateřská škola Sportovní ulice, 50 dětí • Mateřská škola Tyršovo náměstí, 50dětí • Základní škola T.G.Masaryka a v Radniční ulici, 550 dětí • družina v Zahradní ulici • Střední průmyslová škola Loket, náměstí T.G.Masaryka, 330 žáků • Základní umělecká škola ve Sportovní ulici • 2 ordinace zubního lékaře v centru • 2 ordinace praktického lékaře v centru (včetně dětského) • 1 ordinace gynekologa v Nádražní ulici • nouzová ubytovna GASTRO, Sportovní ulice, kapacita cca 15 osob • domov s pečovatelskou službou, Sportovní ulice, kapacita 52 osob, Město je velice bohaté na kulturní a společenské události. Využívány jsou prostory letního divadla (např. Operní kulturní léto, ale i jiné hudební žánry), historických památek (hrad, kostel, radnice, Černá věž), pro některé akce krásné exteriéry města a okolní přírody (Slavnosti purkrabího Půty - loketský jarmark ve středověkém stylu, Živý loketský orloj). Pro informaci uvádíme přehled stávajících vybraných kulturních zařízení: • Amfiteátr - letní divadlo - kapacita cca 1100 - 1500 návštěvníků • Prostory areálu hradu Loket • Kostel Sv.Václava • Městská galerie • Muzeum knižní vazby v budově radnice • a další (využíván je např. sál Karlovarského porcelánu a.s.) Poznámka - údaje o občanské vybavenosti byly aktuální k roku 2004.

50

Nově navrhovaná zařízení občanské vybavenosti územní plán přímo neumísťuje, ale stanovuje obecné podmínky pro jejich umístění v regulativech funkčních ploch. Pro vybrané plochy jsou stanoveny podmínky specifické, které zohledňují jak podmínky dané lokality, tak charakteristiku uvažovaných zařízení občanské vybavenosti. Konkrétní záměry města uvedené v zadání územního plánu města: o rekonstruovat Dvoranu v Radniční na shromažďovací společenský sál (v 12/2004 zpracována projektová dokumentace) o využít areál bývalé nemocnice např. jako ubytovací zařízení o dobudovat vybavenost sídlišť - zejména Sportovní (viz program regenerace sídliště) o dobudovat vybavenost letní scény (v 12/2004 platí územní rozhodnutí na stavbu zázemí) Uvedené záměry lze v souladu s územním plánem realizovat. Regulativy ploch v daných lokalitách to umožňují. Další úkoly uvedené v zadání: o zvážit potřebu nového zařízení domu s pečovatelskou službou o vyhledat místo pro sociální bydlení Pokud taková potřeba nastane, lze zařízení umístit v řadě kategorií funkčních ploch – v souladu s jejich regulativy (např. v plochách “Bydlení hromadné“, menší zařízení i v plochách „Bydlení individuální“, „Smíšené využití v centrální zóně“, „Smíšené využití městského typu“, Smíšené využití s vyšším podílem rekreace“, „Občanská vybavenost specifická v lokalitě Sportovní“, sociální bydlení i v plochách „Smíšeného využití komerčního typu“). Potřebu uvedených zařízení musí zvážit město samo. Při umístění těchto sociálně citlivých záležitostí budou kromě podmínek stanovených územním plánem zvážena i kritéria, kterými se územní plán nezabývá. Problém základní školy, rozdělené v současnosti do třech areálů Bylo zvažováno několik variant řešení: o Sportovní - plocha lesní školky - výstavba nové ZŠ - otázka velikosti plochy o Sportovní - přestavba mateřské školy a základní umělecké školy + rozšíření o plochu areálu Gastro, případně dostavba podlaží o rozšíření školy v centru (nemá tělocvičnu), dostavba, můstek do domu na protější straně ulice, obnova brány (pravděpodobně problém s památkovou ochranou) Mezi variantami se jeví nejvhodnější lokalizace nové školy v části města Sportovní. I když je to poloha excentrická vzhledem k celému městu, ve vztahu k lokalitám, odkud bude docházet do školy nejvíce žáků, je vyhovující. V územním plánu jsou ve Sportovní vymezeny dvě plochy pro občanskou vybavenost specifickou OV3. V těchto plochách je možné školu zřídit. Územní plán ji záměrně přesněji nelokalizuje, aby nebyly vyloučeny různé varianty využití plochy a umístění školy. Typ školy, který město potřebuje, je škola pro 550 žáků. Projektant územního plánu doporučuje využít pro novou základní školu dnešní pozemky školy mateřské a základní umělecké, dále pozemek ubytovny Gastro a část velkoplošného parkoviště, které by mohlo být zmenšeno, při efektivnějším řešení parkování ve více úrovních.

51

d.5 Výroba Výrobní základna v Lokti není mimořádně rozvinuta. Poloha města vzniku větších komplexů nevyhovovala. Ve městě jsou dvě významnější výrobní zóny (porcelánka a areál drůbežářských závodů), obě stabilizované z hlediska územního vymezení, avšak bez možnosti plošného rozvoje. Další menší výrobní plochy jsou v Údolí. Provoz areálů nevytváří významnější územní střety (z hlediska dopravy, ochrany životního prostředí apod.). Karlovarský porcelán, a.s. Podnikem s nejstarší tradicí je Karlovarský porcelán, a.s., provoz 05 v Tovární ulici. Továrna byla založena roku 1815 bratry Haidingery v pravostranné nivě řeky Ohře, v místě, kde opouští řeka město. Dnešní areál je výsledkem přestavby z 80.let minulého století (největší hala s výrobou hrnků). Některé budovy jsou původní (např. tzv. "vylévárna"). Dopravní napojení továrny je pouze po silnici. Velký význam má pro město vybudování objízdné trasy po pravém břehu Ohře. Doprava ve směru od Sokolova přes Loket na Horní Slavkov a Bečov nad Teplou je vedena právě tovární ulicí, takže řeší i napojení porcelánky. Areál porcelánky je územně stabilizovaný – zařazený v územním plánu do funkční plochy „Výroba průmyslová“. Areál drůbežářských závodů Druhou významnou výrobní plochou ve městě je areál drůbežářských závodů. V místě bývalého pivovaru v Nádražní ulici u Loučského potoka byl postaven v 50. letech provizorní areál, který měl řešit nedostatek pracovních příležitostí ve městě. Dnešní stav areálu odráží padesátiletý stavební vývoj. Je využíván několika ekonomickými subjekty, působícími v oboru potravinářské výroby. Pro případný rozvoj výrobních aktivit v návaznosti na areál Drůbežářských závodů je navržena plocha u Loučského potoka, stejně jako celý areál zařazená do funkční plochy „Výroba průmyslová“. Areály v údolí Stoky, nedaleko silničního mostu přes potok Nachází se zde několik firem působících v drobné výrobě a službách. Tyto areály byly zařazeny do funkčních ploch „Výroba drobná“ VD. Po levé straně silnice za odbočkou na Nadlesí je umístěn areál Diamo, s.p., o,z. Správa uranových ložisek, divize Údolí u Lokte – stabilizovaný areál zařazený do funkční plochy „Výroba průmyslová“. V lokalitě Finské domky je navržena plocha v kategorii „Výroba drobná“ (LN7) v návaznosti na sousední rozvojové území v obci Nové Sedlo. Její využití je omezeno ochrannými pásmy technické infrastruktury.

52

d.6 Výrobní a nevýrobní služby Vymezením odpovídajících funkčních ploch snaží se nový územní plán o vytvoření podmínek pro rozvoj středního a malého podnikání ve výrobních i nevýrobních službách. Proto v řadě funkčních ploch tyto aktivity nejsou vyloučeny. Rozvoj komerčních služeb ve výrobní i nevýrobní sféře je směřován územním plánem zejména do ploch smíšeného využití. Jednotlivé typy těchto funkčních ploch se liší svými podmínkami a jejich regulativy omezují různým způsobem zejména negativní vlivy případných podnikatelských aktivit. V plochách smíšeného využití v centrální zóně se kromě bydlení předpokládají hlavně služby nevýrobní zaměřené na obchod, veřejné stravování ubytování a cestovní ruch. V plochách smíšeného využití městského typu se již předpokládá vyšší zastoupení služeb výrobních. Plochy smíšeného využití komerčního typu jsou vyloženě určeny pro podnikání v širokém spektru aktivit. Z nově vymezených ploch tohoto typu je třeba jmenovat plochu LP6 a LP7 u ústí Stoky, plochu LP8 na místě bývalé zastávky Loket – Předměstí, dále plochu bývalého skladu CO v Údolí. Pro podnikatelské aktivity mohou být využity i plochy LP3 („Občanská vybavenost“) a LP4 („Výroba drobná“) u ústí Loučského potoka. Zajímavá pro podnikatelské záměry je plocha LP8. Jedná se o transformační plochu, která je v současnosti v majetku Českých drah. Vzhledem ke zrušení železniční trati na Horní Slavkov se zde otevírají různé možnosti jejího využití. Územní plán zařadil tuto plochu do kategorie funkčních ploch „SK“ a stanovil i specifické podmínky pro její využití.

d.7 Zeleň a krajina d.7.1 Řešení zeleně v sídlech V současně zastavěném a zastavitelném území jsou vymezeny funkční plochy „Zeleň sídelní“. V těchto plochách je výstavba maximálně omezena, a to na stavby, které zpřístupňují tyto plochy (chodníky, pěší cesty), jsou „inventářem“ zelených ploch – altánky, odpočívadla apod. nebo jsou to nezbytné stavby liniové technické infrastruktury. V případě řešeného území jsou tyto plochy vymezeny zejména tam, kde přírodní předpoklady a morfologie terénu neumožnily zastavění těchto ploch (strmé svahy, záplavová území). Díky tomu má město dostatek zelených ploch, dnes využívaných zejména jako parky, sady, zahrady, plochy izolační zeleně a nebo jsou to fragmenty krajinné zeleně v sídlech.

53

Loket V rámci Evropy bylo součástí téměř každého historického města i jeho obranné opevnění. Při změně způsobu života opevnění postrádalo svojí funkčnost a bylo postupně odstraňováno (19. stol.). Proto se do dnešní doby dochovalo málo měst s neporušeným opevněním. Město Loket má obranné opevnění poměrně zachovalé. Aby historický kolorit města nebyl narušen, na zelených plochách obranného systému by mělo být zastoupeno pouze bylinné patro. Náletové stromy a keře je nutné pravidelně odstraňovat. Na základě průzkumu v terénu lze konstatovat, že tuto zásadu se snaží město v rámci možností dodržovat. Významnou plochou zeleně je v nivě Ohře malebný přírodně krajinářský městský park s areálem divadla. Na základě projektu sadových úprav by bylo možné některé scenerie tohoto parku ještě dotvořit. Rekonstrukční zásah vyžaduje městská zeleň mezi ulicemi Kostelní – Pivovarská. Park postrádá kompoziční řešení. Podle druhové skladby (dominuje Picea pungens ´Argentea´) lze odhadovat, že poslední nahodilé výsadby byly v parku pravděpodobně realizovány v 50. – 60. letech minulého století. Nová sadová úprava by měla vzniknout i na místě odstraněného kostela Sv.Jana v Rooseveltově. Při zakládání nové zeleně je vhodné citlivě vybírat druhovou skladbu rostlin. Dominantní zastoupení v kosterních dřevinách by měly mít zejména původní domácí druhy, které by vyhovovaly místnímu inversnímu klimatu. Údolí u Lokte Sídlo Údolí u Lokte již ve svém názvu nese svoji charakteristiku. Sídlo je v sevřeném údolí, s inversním mikroklimatem, lesnatém, zatíženém silniční dopravou. Zeleně je v sídle dostatek a nové plochy není nutno zakládat. Dvory, Nadlesí V sídlech Dvory i Nadlesí jsou skupiny i solitérně rostoucí dřeviny, převážně z původních domácích druhů. Stromy i keře v zástavbě v podobě doprovodné a rozptýlené zeleně přechází i do okolní zemědělské krajiny. Charakter této zeleně v obou sídlech je v souladu se zástavbou. Kompozičními zásahy (probírky a dosadby) je možné esteticky zkvalitnit plochy veřejné zeleně v obou sídlech, ale to již není úkolem územního plánu. Touto problematikou by se musel zabývat samostatný projekt.

d.7.2 Řešení krajiny Územní plán řeší celý územní obvod města, tedy i nezastavitelné území - krajinu. V tomto území probíhají činnosti stávající, či zamýšlené, které je třeba regulovat. Jedná se o produkční využívání krajiny (zemědělství, lesnictví), rekreační a sportovní aktivity (turistika), krajina plní také řadu mimoprodukčních funkcí např. přírodních a vodohospodářských a má kulturně historickou a estetickou hodnotu, kterou je třeba chránit. Jsou zde cesty, zajišťující její prostupnost a sítě či objekty technické infrastruktury. Na základě vyhodnocení hodnot krajiny a jejích předpokladů plnit výše uvedené funkce je nezastavitelné území v územním plánu rozděleno do jednotlivých typů krajinných zón. V případě Lokte se jedná o tři základní typy zón, a to „Přírodní zóny“ (označení kódem P), „Zóny zemědělské produkce“ (označení kódem Z) a „Smíšené zóny“ (označení kódem SX).

54

Přírodní zóny Vymezené přírodní zóny slouží především stabilizaci přírodních složek krajiny a revitalizaci příměstského prostoru. Cílem je uchovat zvýšenou ekologickou stabilitu ve srovnání s okolní kvalitou přírody a druhové a genové bohatství spontánních druhů organismů. Do takto vymezených zón byly zahrnuty prvky územních systémů ekologické stability, chráněná území přírody a další území se zvýšenou ekostabilizující funkcí. Tento systém přírodních zón navazuje na systém sídelní zeleně, která přechází rekreačním zázemím města do „volné“ krajiny. Přírodní zóny jsou v podstatě nezastavitelné. Lze připustit jen takovou nezbytnou činnost, která nesníží kvalitu přírodního prostředí jak v průběhu vlastní realizace, tak i formou využití. Podrobněji - viz Závazná část - Regulativy využití území. Zóny zemědělské produkce Obecně lze konstatovat, že předpoklady pro zemědělskou výrobu jsou na správním území města Loket velmi omezené a to jak kvantitativně, tak kvalitativně. Nejpodstatnějšími limity jsou malá velikost obhospodařovaných polností, nízká zorněnost, vyšší svažitost pozemků a řada limitů ochrany přírody. Zemědělské hospodaření by mělo v řešeném území plnit především funkci „údržby“ krajiny včetně rozšíření rekreační nabídky formou venkovské rekreace či ekologického zemědělství. Zóny s relativně nejlepšími podmínkami pro tuto limitovanou zemědělskou výrobu jsou vymezeny v okolí obce Nadlesí a Dvory, kde jsou též půdy nejvyšší bonity v řešeném území a realizovaná odvodnění („krajinné zóny zemědělské produkce specifické - Z1“). Podrobněji - viz Závazná část - Regulativy využití území. Druhým územím, kde je zóna zemědělské produkce vymezena, je západní okraj řešeného území směrem ke Starému Sedlu. Smíšené zóny Krajinné zóny smíšené jsou v zásadě také nezastavitelné (nebo jen výjimečně zastavitelné) plochy krajinného prostředí, kde nelze nebo není nutné stanovit dominantní funkci využití (činnost). Kompromisní využití ekosystémů nesmí zvýšit labilitu území - musí naopak přispět ke stabilizující funkci přírodní složky území. V takto vymezených plochách jsou indexem vyznačeny přípustné funkce: • p - přírodní • l - lesní (lesnická produkce) • z - zemědělská (zemědělská produkce) • r - rekreační nepobytová (zvýšené předpoklady pro nepobytovou rekreaci) • c - chaty (existence chat v krajině) • s - specifická sportovní (možnost umístění sportovišť specifického typu v krajině) Investiční činnost v takto vymezených plochách je nutno posoudit z hlediska rušivých vlivů působících vůči přírodním složkám prostředí, z hlediska ochrany památkových hodnot a vůči ostatním zastoupeným funkcím zóny. Podrobněji - viz Závazná část - Regulativy využití území.

55

E. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ Možnost využití řešeného území města je limitována na jedné straně širšími vztahy a předpoklady (vazba na sídelní síť, dopravní síť, napojení na technickou infrastrukturu...), na straně druhé stávajícími lokálními podmínkami technickými, přírodními a v případě Lokte zejména kulturně společenskými podmínkami ochrany a využití území. V následujícím přehledu jsou uvedeny jak limity využití území vyplývající ze zákonných předpisů a správních rozhodnutí, tak ostatní limity a omezující jevy, které je třeba při rozvoji území respektovat. e.1 Kulturní limity e.1.1 Památková ochrana • prohlášení historického jádra za památkovou rezervaci výnosem MK ČSR ze dne 29.prosince 1979, č.j. 24756/79-VI/I, v tomto výnosu je stanoveno vymezení MPR a jsou stanoveny podmínky pro stavební činnosti • jednotlivé kulturní památky - viz tabulková příloha u kapitoly b.3.2 • návrh ochranného pásma městské památkové rezervace e.1.2 Kompoziční vztahy Kompoziční vztahy je nutné v případě Lokte pokládat za specifický předmět ochrany a tedy i jako limit ve vztahu k možnému územnímu rozvoji a stavebním aktivitám ve správním území města. V prostoru Lokte je nadále třeba chránit výškovou hladinu zástavby s ohledem na zachování měřítka zastavění, charakteru zástavby městského jádra a zachování působnosti historických stavebních i přírodních dominant spoluvytvářejících jedinečnou scenérii města. Podobně je třeba dbát na ochranu a působnost rámce přírodních horizontů, které spoluvytvářejí okolní návrší (na severu od jádra města kóta 509,2m n.m nad motokrosovým areálem a Šibeniční vrch (497m n.m.), na východě Loketský vrch, na jihu Robotník (537,1m n.m.) a zejména Robič (536m n.m.) a další bezejmenná, většinou zalesněná návrší v bezprostřední blízkosti města. Specifickým prvkem kompozice sídla jsou meandry vodního toku Ohře s přilehlými prostory nábřeží a doprovodné zeleně. Ochranu také vyžaduje kaňonovité údolí Ohře za městem směrem ke Karlovým Varům s chráněným skalním útvarem Svatošských skal. Lokální identita sídla je dána kromě charakteristické topografie právě vztahem a vzájemným působením přírodního rámce a stavebních dominant území. Veškeré budoucí záměry, které mohou zasáhnout do panoramatu města a jeho střešní krajiny nebo do krajinného rámce je proto třeba prověřit se zvýšenou pozorností - s podmínkou digitální vizualizace nebo zákresu do panoramatických fotografií z individuálně volených stanovišť. Zejména je třeba dbát na ochranu panoramatu historického města a jeho předměstí na straně jedné, na ochranu krajinného rámce a přírodního horizontu na straně druhé a zachovat osy průhledů na kulturní i přírodní dominanty sídla. V problémovém výkresu byly v etapě průzkumů a rozborů zobrazeny kulturně historické dominanty, přírodní dominanty s vazbou na historické město a krajinotvorně významná návrší.

56

e.2 Přírodní limity Jedná se o kategorii přirozených limitů přírodního charakteru - např. ochrana přírody, ochrana (kvalita) půdního fondu, inundační území, ... apod. e.2.1 Vodohospodářské limity Do řešeného území zasahují: • Záplavové čáry Ohře pro kulminační průtoky povodní s pravděpodobností výskytu 1x za 10, 50 a 100 let (tzv. N-letých povodní) jsou znázorněny v grafických přílohách z podkladů KÚ KV a MěÚ Loket, resp. Povodí Ohře s.p. se sídlem v Chomutově. V hlavním výkresu územního plánu je vyznačena Q100. Záplavové území řeky Ohře pro oblast okresu Sokolov (ř.km 221,00 – 184,00) bylo stanoveno Okresním úřadem Sokolov, referátem ŽP, dne 25.9.1998, zn. ŽP/1134/98. • Záplavové čáry toku Stoka pro kulminační průtoky povodní s pravděpodobností výskytu 1x za 5, 20 a 100 let (tzv. N-letých povodní) a aktivní zóna při Q100, jsou součástí dokumentace stanoveného záplavového území Stoky (Studii záplavového území vodního toku Stoka v ř.km 0,00-12,00 zpracovala firma Hydroprojekt, Táborská 31, Praha 4 v listopadu 2003). V hlavním výkresu územního plánu je vyznačena Q100 a aktivní zóna při Q100. Záplavové území toku Stoka bylo stanoveno Krajským úřadem Karlovarského kraje, odborem ŽP a zemědělství, dne 17.6.2004, zn. 2229/ZZ/PO/BA/04. • Vodní toky Pokud bude správce vodního toku při výkonu správy vodního toku požadovat pro nezbytný přístup k vodnímu toku užívání pozemků sousedících s korytem vodního toku, pak po předchozím projednání s vlastníky pozemků může jejich pozemků užívat, a to v šířce nejvýše 8m od břehové čáry (řeka Ohře), 6m u ostatních drobných vodních toků (viz §49 zákona č.254/2001 o vodách). Tyto požadavky upřesní správce vodního toku při územním řízení. • Pásmo hygienické ochrany vodních zdrojů 2b se vyskytuje na severovýchodním okraji řešeného území. • CHOPAV Chebská pánev - Slavkovský les (nařízení vlády ČSR č.85/1981 ze dne 24.6. 1981 o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebské pánve a Slavkovského lesa, atd. (zákon č.254/2001 o vodách) • Část řešeného území leží v ochranném pásmu II. stupně IIB (dříve ochranné pásmo III.stupně) přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlovy Vary. Při řešení výstavby v tomto území je nutno respektovat podmínky a omezení stanovené usnesením vlády č. 257 ze dne 20.07.1966 a dalšími usneseními vlády, kterými bylo toto doplňováno a měněno a dále i ustanovení §37 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).

57

e.2.2 Ochrana přírody a krajiny a) Chráněná krajinná oblast (zákon č.114/1992Sb. o ochraně přírody a krajiny, §25) • CHKO Slavkovský les Dokumenty CHKO: - Výnos MK ČSR o zřízení chráněné krajinné oblasti "Slavkovský les" ze dne 3.5.1974, č.j.7657/74 - Statut chráněné krajinné oblasti "Slavkovský les" vydaný západočeským KNV dne 3.5.1974 č.j. 7657/74-VI/2 b) Přírodní památka a národní přírodní památka (zák.č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §36, §37) • přírodní památka Moučné pytle - vyhlášeno 1997 Přírodní památka má 50m široké ochranné pásmo. • ochranné pásmo národní přírodní památky Jan Svatoš - vyhlášeno 1933 50m široké ochranné pásmo zasahuje do řešeného území. c) Památný strom (zákon č.114/1992 Sb.§46, o ochraně přírody a krajiny) • na k.ú. Loket evidován břečťan – Hedera helix. Pokud orgán ochrany přírody nevyhlásí jinak, má každý památný strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. d) Významné krajinné prvky - ze zákona • Les, vodní plochy a toky, údolní nivy. e) Lokality Natura 2000 – návrh • lokalita Nadlesí • lokalita Kaňon Ohře

e.2.3 ÚSES (podrobný text i tabulka k jednotlivým prvkům ÚSES je v kap.i) V řešeném území se vyskytuje nadregionální, regionální i místní úroveň prvků ÚSES. e.2.4 Les - pozemky určené k plnění funkcí lesa (podrobněji viz kap.l.2.4) V řešené území se vyskytují kromě hospodářských lesů též lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Ochranné pásmo lesa je 50m (zákon č.289/95 Sb. o lesích). V tomto pásmu musí být záměry, zejména pak případná nová zástavba, odsouhlaseny orgánem státní správy lesů. e.2.5 BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky) V etapě průzkumů a rozborů byly v problémovém výkrese jsou zvýrazněny plochy zemědělských půd s 1. a 2. třídou ochrany. Tato informace byla využita při návrhu koncepce rozvoje města i při vyhodnocení vlivu řešení na zemědělský půdní fond.

58

e.2.6 Ochrana nerostného bohatství (zákon č.44/4988 Sb. o ochraně nerostného bohatství) (podrobněji viz kap.h) V řešeném území se nenacházejí chráněná ložisková území, ani dobývací prostory. Geofond ČR eviduje na území města poddolovaná území - malého rozsahu - bodová: - č.359 Loket – těžená surovina ruda – stáří díla do 19.st. - č.362 Nadlesí 1 – těžená surovina ruda – stáří neznámé - č.364 Dvory – těžená surovina ruda - stáří díla do 18.st. - č.375 Údolí – těžená surovina ruda – stáří díla před rokem 1945 - č.5240 Loket 2 - těžba rud do 18. století - č.5241 Loket 3 - těžba rud do 19. století - č.5242 Údolí u Lokte 2 - těžba radioaktivních surovin před rokem 1945 - č.5243 Údolí u Lokte 3 - těžba radioaktivních surovin před rokem 1945 - č.5237 - Loučky u Lokte 3 - těžba paliv do 18. století poddolovaná území - plošná: - č.368 Nové Sedlo – Loučky - těžená surovina paliva – stáří díla před rokem 1945 - č.378 Nadlesí 2 – Údolí – těžená surovina ruda – stáří neznámé - č.382 Nadlesí 3 – radioaktivní surovina - stáří díla před rokem 1945 - č.431 Bosířany 2 - – radioaktivní surovina - stáří díla před rokem 1945 V řešeném území se vyskytují dva mělké šurfy - č. 203-Kozí Hřbety a 200-Kozí Hřbety. V lokalitách opuštěných důlních děl po uranové činnosti, v pásmu přímého vlivu poddolování, byla vydána řada stavebních uzávěr (k.ú. Nadlesí). Seznam těchto rozhodnutí je uveden v kapitole h.2. Prognózní plochy rudních ložisek zasahují na správní území města, s jejich dalším ověřováním se však v dohledné době nepočítá. Dle mapy ložiskové ochrany Geofondu ČR se jedná o prognózy P9 007700 (polymetalické rudy), P9 007600 (cín-wolframová ruda) a P9 195 000 (Ft-fluoritová užitková složka). Území náchylná k sesuvům zde nejsou evidována. e.3 Technické limity Technické limity jsou dány činností člověka, resp. uměle vytvořenými bariérami a ochrannými pásmy. e.3.1 Ochranná pásma - doprava Dopravní sítě nadmístního významu jsou zpravidla zároveň technickými barierami území. V řešeném území se uplatňují v souladu s příslušnými předpisy ochranná pásma jednotlivých složek dopravního systému:

59

Zákon č. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, stanovuje mimo souvisle zastavěná území ochranná pásma po obou stranách komunikace ve vzdálenosti 15m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. a III.tř. Zákon č. 266/94 Sb., o drahách pak stanovuje drážní ochranná pásma: u dráhy celostátní i regionální ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy, u vleček ve vzdálenosti 30 m od osy krajní koleje. e.3.2 Ochranná pásma - vodovody a kanalizace Ochranná pásma jsou stanovena v zákoně č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění a jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m V ochranném pásmu je možno provádět stavební činnost pouze s písemným souhlasem vlastníka nebo provozovatele zařízení. e.3.3 Ochranná pásma - elektrické sítě a zařízení Energetický zákon (zákon č. 458/2000 Sb.) stanoví v § 46 ochranná pásma. Ochranným pásmem se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti výrobního zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochrannými pásmy jsou chráněna venkovní i podzemní vedení a elektrické stanice. Ochranná pásma jsou vymezena svislými rovinami, vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Tato vzdálenost činí od krajního vodiče vedení na každou stranu • u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně 7m • u téhož napětí při provedení sítě izolovanými vodiči 2m • u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m • u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m Zákon stanoví, které činnosti jsou v ochranném pásmu vedení zakázány. Dále pak ukládá vlastníkům a uživatelům nemovitostí umožnit provozovateli přenosové resp. distribuční soustavy udržování volného pruhu v lesních průsecích. Ochranné pásmo podzemních vedení do 110 kV včetně vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky je 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Trafostanice je chráněna ochranným pásmem vymezeným svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 7 m u stožárových trafostanic, 2 m u zděných trafostanic. · Při zřizování zařízení napájených stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů je stanovena povinnost zřizovatele oznámit tyto skutečnosti dodavateli elektřiny a provést opatření k omezení bludných proudů. Výjimky z ochranných pásem povoluje příslušný rozvodný závod. Při styku rozvodných zařízení s komunikacemi, vodními toky, dráhami a jinými zařízeními všeho druhu jsou vlastníci nebo provozovatelé rozvodných zařízení povinni provádět ve vzájemné spolupráci dostupná technická opatření k zabezpečení spolehlivosti a bezpečnosti jejich provozu a možnosti řádného udržování. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností zákona, zůstávají nedotčena.

60

e.3.4 Ochranná pásma - plynovodná zařízení Ochranná a bezpečnostní pásma jsou vymezena zákonem č.458/2000 Sb. Ochranná pásma jsou definována v § 68 zákona: Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma činí: a./ u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu b./ u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu c./ u technologických objektů (např.reg.stanice) 4m na všechny strany od půdorysu Dále potom jsou v § 68 uvedena podrobnější ustanovení. Bezpečnostní pásma jsou stanovena v § 69 citovaného zákona a s jejich vymezením je to obdobné jako u § 68 s tím, že vzdálenosti bezpečnostního pásma jsou uvedeny v příloze zákona a činí: Vysokotlaké plynovody do DN 100……………………………..........15 m do DN 250………………………….....….20 m nad DN 250………………………….......40 m Velmi vysokotlaké plynovody do DN 250……………………………..100 m do DN 500……………………………..150 m nad DN 500……………………………..200 m Regulační stanice vysokotlaké………………….10 m Regulační stanice velmi vysokotlaké………….. 20 m Dle odst. 3 tohoto paragrafu, pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Anodové uzemnění katodové ochrany plynovodů Podle místních podmínek (vodivosti zeminy apod.) se umísťuje po proměření v určité vzdálenosti od chráněného plynovodu a obvykle v odstupu 40 – 100 m od objektů a staveb, které nejsou katodicky chráněny. e.3.5 Ochranná pásma - teplovodná zařízení Podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění - energetický zákon je šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m. V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Stavební činnosti, umisťování konstrukcí, zemní práce, 61

uskladňování materiálu a zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem a za podmínek stanovených držitelem licence provozujícího tato zařízení.

e.3.6 Ochranná pásma - komunikační zařízení Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení, dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění. V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno bez souhlasu jeho vlastníka provádět zemní práce nebo terénní úpravy, zřizovat stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení nebo vysazovat trvalé porosty. Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Ochranné pásmo televizního převaděče je kruhové o poloměru 30 m.

e.3.7 Odvodnění zemědělského půdního fondu Odvodnění pozemků na k.ú, Nadlesí je zobrazeno v grafické příloze. Údaje jsou převzaty z podkladu Zemědělské vodohospodářské správy, Oblast povodí Ohře se sídlem v Ústí nad Labem, pracoviště Karlovy Vary. Byly využity při řešení ÚP města.

62

F. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ

Nový územní plán města Loket vymezil rozvojové plochy pro výstavbu mimo současně zastavěné území a tyto plochy byly pracovně nazvány „návrhové“. Další rozvojové plochy jsou uvnitř současně zastavěného území. Z tohoto důvodu byly nazvány „přestavbové“, i když se jedná často i o výstavbu na „volných“ pozemcích. Charakteristika ploch je uvedena v kapitole c) Návrh urbanistické koncepce. Kromě vymezených návrhových a přestavbových ploch má město řadu plošně menších územních rezerv v současně zastavěném území, které nejsou samostatně v územním plánu města vymezeny. Ve svém součtu však představují nezanedbatelnou rozvojovou kapacitu (viz tabulka v kap.d.1 Bydlení). Limity vyplývající z právních předpisů pro využití jednotlivých pozemků jsou uvedeny v tabulkách, které jsou součástí kapitoly c.2. Podmínky pro využití jednotlivých ploch, které stanovil územní plán města jsou uvedeny v závazné části územního plánu – v regulativech využití území. V tabulce na následující straně uvádíme seznam ploch s řazením kódů podle abecedy.

63

Seznam návrhových a přestavbových ploch název lokality

označení lokality 3)

U strouhy U javoru U Loketských městských lesů Nad Hájovnou Břehy I Břehy II Parkoviště Břehy Pod Hájovnou Sídliště Sportovní Západ Finské domky - drobná výroba Rozšíření ploch výroby u Loučského potoka ČSA -jih -1RD Revoluční - technické služby města Rozšíření parkoviště - Sokolovská Sad Míru Na Vyhlídce Sportoviště pod betonovým mostem Sportovní - lesní školka Bývalá ČOV drůbežářských závodů Drobná výroba a služby u železničního přejezdu v Lužné ČSA – les plocha v Tovární u ústí Stoky plocha u křižovatky Revoluční s Tovární u ústí Stoky zastávka Loket – Předměstí - transformace Vodácké tábořiště u čerpací stanice Bydlení u Malé osady U kapličky - hřiště U cesty k Třídomí Nad silnicí V proluce Nadlesí - jih Čistírna odpadních vod Zdemyšl Bývalý sklad CO v Údolí

DN1 DN2 DN3 LN1 LN2 LN3 LN4 LN5 LN6 LN7 LN8 LN9 LN10 LN11 LNV1 LNV2 LP1 LP2 LP3 LP4 LP5 LP6 LP7 LP8 LP9 LP10 NN1 NN2 NN3 NN4 NN5 NP1 UP1 UP2

typ rozloha cca funkční v ha počet Plochy TOB 4) 5) SR SR RH BI SV SV DO BI BH VD VP SM VD DO BI BI RS OV3 OV VD BI SK SK SK RH BI RS SR SR SR SR TV OV4 SK

0,5 0,5 0,4 11,4 2 0,8 1,2 0,2 0,1 0,4 0,3 0,1 0,6 0,2 2,7 0,3 0,5 0,3 0,2 0,2 0,5 0,4 0,3 1,8 0,2 0,3 0,3 1,3 0,2 0,1 0,4 0,1 0,1 0,2

doporučení zpracovat podrobnější územně plánovací podklad 3 4

70-80 17 8 2 1 20 1-2 4 3 7 3 2 3-4

je zpracován 1) je zpracován 1)

ano

ano je zpracován 1) je zpracován 1) ano

ano 2) ano 2) ano 2) ano 2)

-

Poznámky k tabulce: 1) Loket - regulační plán ul.Nádražní, Sokolovská, schváleno 9.9.1999, Ing.arch.A.Kasková 2) Pro celou osadu Nadlesí doporučujeme zpracovat urbanistickou studii. 3) Jednotlivé plochy jsou označeny kódy, kde první písmeno L, U, N, D znamená katastr (Loket, Údolí u Lokte, Nadlesí a Dvory u Lokte), kde plocha leží. Druhé písmeno v kódu N nebo P určuje, zda je plocha návrhová, či přestavbová. Následuje pořadové číslo plochy v daném katastru. 4) Seznam funkčních ploch je uveden v závazné části územního plánu v regulativech využití území 5)TOB = trvale obydlené byty - odhad, který je pouze orientační informací

64

G. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY (tématika občanského vybavení je zařazena do kapitoly d.4) g.1 Doprava g.1.1 Širší dopravní vztahy Řešené území se rozkládá jižně od mezinárodních tahů E48 a E49, které jsou vedeny v trase silnice I/6 od Chebu a Sokolova na Karlovy Vary. Dopravní přístup do území je tak od severu vázán právě na tuto dopravní osu silnicí II/209 (Chodov - I/6 – Loket – Horní Slavkov – Bečov nad Teplou), která především zajišťuje dopravní obsluhu území, a to spolu s ostatními silnicemi III.tříd. Silnice II/181 zasahuje do území pouze okrajově a na severním okraji území se napojuje na silnici II/209. Prostřednictvím této silnice jsou umožněny dopravní vazby ve směru na Sokolov. Z hlediska širších dopravních vztahů nedochází v návrhovém období k žádným změnám, které by ovlivnily stávající dopravní vazby, pouze u silnice I/6 se předpokládá přestavba její stávající trasy do kategorie rychlostní čtyřpruhové silnice. Kromě silniční dopravy je v širším území zastoupena i železniční doprava, a to železniční tratí regionálního významu č.144 Chodov – Loket – Horní Slavkov, která je však v současné době provozována pouze v úseku Chodov – Loket. g.1.2 Železniční doprava Územím je vedena ve směru sever – jih železniční trať č.144 Chodov – Loket – Horní Slavkov. V současné době je na ní provozován pouze úsek Chodov – Loket, úsek Loket – Horní Slavkov je mimo provoz vzhledem k havarijnímu stavu tratě. Hromadná doprava v tomto úseku je zajišťována autobusovou dopravou. V návrhu se předpokládá zrušení úseku železniční tratě jižně od Lokte. Obnova provozu by si vyžádala neúměrně vysoké investice, které by nebyly odpovídající současným a předpokládaným potřebám využívání této železniční tratě. Po železničním tělese je v tomto úseku navrženo vedení cyklistické trasy, která by jinak byla vedena po současné trase silnice II/209. Silnice však svými omezenými parametry nezabezpečuje dostatečnou bezpečnost cyklistického provozu. Cyklostezku v tělese trati bude možné realizovat až po zrušení výše uvedené železniční tratě.

g.1.3 Silniční síť Silnice II/209 - prochází územím ve směru sever – jih. Na ni se na severním okraji území napojuje silnice II/181 (dřívější silnice III/1811), a to v prostoru křižovatky se silnicí I/6. Vedení silnice II/209 je možné i v dlouhodobém časovém horizontu považovat za stabilizované. V návrhu se na území vlastního města předpokládá pouze její administrativní přesměrování do polohy východního objezdu historického jádra, tedy do trasy dnešní silnice III/2096a, dále pak pokračuje ve své dnešní trase údolím Stoky směrem na Horní Slavkov. Na ni navazují silnice III. tříd, a to silnice III/2099 na Sokolov, silnice III/00635 na Karlovy Vary, silnice III/2095 napojující sídlo Nadlesí, u nichž je jejich vedení též možno považovat za stabilizované. Částečně omezené směrové parametry všech silnic vyplývají ze složité konfigurace terénu a jejich odstranění by si vyžádalo vysoké náklady, které jsou neúměrné dopravnímu významu těchto silnic. Jihovýchodní objezd historického jádra byl v posledních letech rekonstruován, včetně mostu přes Ohři a podjezdu pod železniční tratí. Na této objízdné trase tak zůstává jedinou dopravní závadou zúžený jízdní profil v místě dnešního obytného 65

objektu v úseku mezi historickým jádrem a mostem přes Ohři. Tuto dopravní závadu je možno řešit pouze převedením pěších do průchodu tímto objektem. g.1.3.1 Dopravní zatížení silniční sítě Výchozím podkladem pro stanovení dopravního zatížení silniční sítě jsou výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2000. V tomto území bylo sčítání provedeno pouze na silnici II/209 v úseku 3-2756 (I/6 – Horní Slavkov), kde jsou udávány intenzity 3855 vozidel za průměrný den roku. Tyto hodnoty však reprezentují dopravní zatížení v prostoru vlastního města a v úseku jižně od něj jsou výrazně nižší. Dopravní zatížení na ostatních silnicích III.třídy nebylo v celostátním sčítání podchyceno. V návrhovém období je možné předpokládat pouze mírný nárůst, který nepřevýší celostátní průměr.

g.1.3.2 Kategorizace silniční sítě Stávající silnice II/209 je dle “Kategorizace dálnic a silnic I. a II.třídy” uvažována v cílovém stavu v kategorii S 9,5/60. Toto šířkové uspořádání by však bylo v úseku v údolí Stoky velmi obtížně realizovatelné a vzhledem k jejímu dopravnímu významu by v tomto úseku byla plně dostačující kategorie S 7,5/60. Obdobně je tomu i u silnic III/2095 a III/00635, které jsou v tomto schváleném materiálu uváděny jako doprovodná trasa k rychlostní silnici R6, tedy jako silnice II/606 v úseku Sokolov – Loket v kategorii S 7,5/60 a v úseku Loket – Karlovy Vary S 9,5/70. I u nich by byla plně dostačující kategorie S 7,5/60. U silnice II/209 je třeba provést administrativní přesměrování – viz kap.g.1.3.

g.1.4 Místní komunikace V území zajišťují místní komunikace většinou pouze přístup k jednotlivým objektům. Vzhledem ke složité konfiguraci terénu jsou některé slepě ukončeny a jsou dopravně vázány přímo na silnici II. a III.třídy. Jejich dopravnímu významu odpovídá i jejich šířkové uspořádání, které až na výjimky odpovídá kategorii jednopruhových obousměrných komunikací. Ve vlastním historickém jádru je většina komunikací dopravně zklidněna s omezeným vjezdem pouze pro dopravní obsluhu. Jednou z nejvýznamnějších místních komunikací, která při neprůjezdnosti přes historické jádro plní i funkci objízdné trasy, je komunikace propojující silnice II/209 a III/2095 s jednopruhovým mostem přes Ohři severně od historického jádra. Tato navíc umožňuje dopravní napojení největšího obytného souboru bytových domů – sídliště Sportovní. V návrhu se předpokládá nahrazení tohoto provizorního mostu novým objektem s dvoupruhovým šířkovým uspořádáním. Mimo zastavěné území města jsou vedeny další místní komunikace dopravně napojující odlehlé části či samoty. To je především napojení rekreačních lokalit Dvory, Svatošské skály a vodáckého kempu. Tyto komunikace jsou vesměs v jednopruhovém uspořádání bez výhyben. Zvyšující se dopravní provoz si postupně vyžádá dobudování výhyben. Jejich situování je však mimo podrobnost návrhu územního plánu a je závislé na konkrétním řešení v závislosti na místních možnostech. Nové místní komunikace jsou navrhovány pouze v souvislosti s adjustací nově navrhovaných ploch zástavby a jsou vždy uvažovány jako dvoupruhové obousměrné komunikace. Dopravní připojení lokality Nad Hájovnou bude realizováno jednak místními komunikacemi přes stávající zástavbu, jednak novým odbočením ze Sokolovské posunutým západním směrem na okraj stávající zástavby a dále vzhůru svažitým lesíkem až na plochu Nad Hájovnou. Další lokalita, a to přestavba zahrádkářské kolonie Sad Míru na obytnou zástavbu je velmi obtížně přístupná. Navrhované zpřístupnění bylo převzato z podkladu podrobnějšího prověření zpracovaného na základě objednávky Městského úřadu. 66

V prostoru ulice Sportovní je v návrhu komunikační systém zokruhován další paralelní komunikací vedenou blíže řece. Pro případy nouze tady bude možné také zřídit odstavné parkoviště pro návštěvníky mimořádných akcí (viz též kap.c.2.3). g.1.5 Doprovodná zařízení dopravy Čerpací stanice pohonných hmot je situována při silnici III/2095 před mostem na vstupu do historického jádra. Vzhledem k turistické atraktivitě jsou v nástupním prostoru do historického jádra u mostu umístěny parkovací plochy, a to zvlášť plocha pro osobní automobily a autobusy. Další parkovací možnosti pro turisty jsou zatím na náměstí, v nástupních místech na vyhlídkové pěší trasy (viz grafická příloha) a při západním vstupu do historického jádra. Samostatným problémem je parkování návštěvníků kulturních akcí a závodů v motokrosu. Pro motokros jsou parkovací možnosti situovány na okraji území při silnici III/00635. Další možností pokrytí potřeb parkovacích stání při mimořádných akcích je vybudování záchytného parkoviště v lokalitě „Břehy“. Nevýhodu této plochy, což je relativně velká vzdálenost od centra, je možno řešit organizačními opatřeními, např. navazující hromadnou dopravou. Další zvýšení parkovacích kapacit na západním předmostí vybudováním podzemního parkoviště pod skalním ostrohem je problematické především z hlediska investičních nároků. Zde je možné rozšířit stávající plochy o plochu cca 15x100 m , což představuje zvýšení parkovacích stání přibližně pro 80 osobních automobilů. Další významnou možností pro potřeby parkování návštěvníků města s velmi dobrou docházkovou vzdáleností je využití dnešních ploch zastávky Loket – Předměstí, v případě zrušení železniční tratě (v regulativech plochy požadováno parkování pro 50 vozidel mimo potřeby vlastní náplně plochy). Pokud dojde ke zrušení úseku železniční tratě, je nutno rozšířit parkovací možnosti při nádraží Loket, které by se tak stalo koncovou stanicí, a to na úkor drážních pozemků při dnešní silnici II/209. Odstavná stání obyvatel je třeba u navrhované zástavby zásadně řešit v rámci vlastních objektů či pozemků. Nároky na odstavná stání u stávající vícepodlažní zástavby v ulici Sportovní jsou dnes uspokojovány především na plochách u kotelny, na ploše bývalého zařízení podniku drůbežářských závodů. Ostatní současné potřeby na odstavná stání obyvatel jsou vzhledem k charakteru zástavby uspokojovány převážně v rámci vlastních objektů či pozemků a v menších lokalitách řadových garáží, které jsou roztroušeny po celém území Lokte. g.1.6 Hromadná autobusová doprava Hromadná doprava je zajišťována autobusovými linkami. Hlavní přestupní autobusová zastávka je situována u mostu západně od historického jádra, ve spojce (pro ostatní provoz neprůjezdné) mezi silnicemi II/209 a III/2095. Další významná autobusová zastávka je při železniční stanici Loket, která umožňuje vazbu mezi železniční a autobusovou dopravou. Rozmístění autobusových zastávek plně pokrývá svými docházkovými vzdálenostmi zastavěné území. Některé zastávky je nutno doplnit zastávkovými zálivy, zejména pak při silnici II/209 v údolí Stoky. V rámci návrhu byl prověřován i starší záměr na přemístění zastávek u čerpací stanice pohonných hmot s přeložením silnice (záměna současného stavu). Přeložením silnice by se však výrazně zmenšily rozhledové poměry na výjezdu ze stávajících parkovacích ploch pro autobusy, což z hlediska bezpečnosti silničního provozu nelze připustit.

67

g.1.7 Pěší a cyklistická doprava Vzhledem k turistické atraktivitě území je jím vedena poměrně hustá síť značených turistických pěších tras a vyhlídkových okruhů (viz grafická příloha). Dále je územím vedena značená cyklistická trasa a to cyklotrasa Euroregion Egrensis, která je od Karlových Varů vedena po pravém břehu Ohře až po Svatošské skály, kde řeku přechází a po levém břehu je vedena až do Lokte. Podél Ohře byl v listopadu 2003 otevřen další úsek od Lokte přes Staré Sedlo do Královského Poříčí. Územní plán navrhl vedení cyklostezky v trase železniční tratě Loket – Krásný Jez s tím, že toto využití bude možné až po zrušení výše uvedené železniční tratě. V územním plánu města jsou navrženy dvě nové turistické trasy. Jedna vede od objektu užívaného Loketskými městskými lesy podél Kamenitého potoka ke křižovatce se žlutou turistickou značkou, druhá od lávky u Svatošských skal pod vrch Koule, dále k bývalé hájovně Zdemyšl a do Lokte přichází nad porcelánkou. Jako pokračování pěší trasy od sídliště Sportovní do centra je navržen chodník podél parkoviště na navážce a dále za čerpací stanicí pohonných hmot směrem k mostu. Další nový chodník směřující na předmostí betonového mostu je veden podél Revoluční ulice od vyhlídky na město.

g.2 Vodní hospodářství g.2.1 Úvod V rámci privatizace byl na Vodohospodářské sdružení měst a obcí Sokolovska (VSOMS) se sídlem v Sokolově převeden nadregionální majetek – úpravna vody Horka a skupinový vodovod Horka. Jeho členem je i město Loket s cca 3 200 obyvateli. Provozující organizací vodovodu města Loket je Vodohospodářská společnost Sokolov, s.r.o. (VOSS) se sídlem v Sokolově. VOSS má dvě divize – Sokolov a Rokycany. V oblasti zásobování obyvatelstva pitnou vodou je pro řešené území města Loket samozřejmě nejdůležitější napojení jeho vodovodního systému na skupinový vodovod „Horka“ (SVH). Odběr vody pro tento systém je z vodárenské nádrže Horka na Libockém potoce. Zdejší úpravna vody má kapacitu s průměrným odběrem jímané vody 380 l/s, maximálním pak 480 l/s. SVH zásobuje pitnou vodou cca 56 000 obyvatel. Pokud se týká oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod z města Lokte, zajišťuje provoz zařízení právě VOSS Sokolov. g.2.2 Zásobování pitnou vodou g.2.2.1 Současný stav Město Loket má vybudovaný veřejný vodovod, jenž je součástí skupinového vodovodu „Horka“ (SVH). Jeho zdrojem je vodárenská nádrž Horka na Libockém potoce s úpravnou vody Horka (průměrná kapacita 380 l/s, maximální 480 l/s), určená pro zásobování Sokolovska pitnou vodou. Veřejné studny nejsou ve městě jako zdroj pitné vody využívány. Vodovod je provozován Vodohospodářskou společností Sokolov, s.r.o. Sokolov. Voda je do městského systému přiváděna zásobním řadem DN 300 z vodojemu Loket 3x250 m3 (482,0/478,70 m n.m.), ležícího na páteřním řadu SVH, který je veden od Sokolova podél

68

silnice I/6 a končí v Chodově ve vodojemu. VDJ Loket slouží pro horní tlakové pásmo (HTP) městského vodovodu, zásobované odbočkami z řadu DN 300. Tento řad pokračuje profilem DN 200 do vodojemu dolního tlakového pásma (DTP) 3x250 m3 (421,0/447,70 m n.m.), umístěného u silnice Loket-Jalový Dvůr. Z něj je zpět do města do prostoru Nádražní ulice veden souběžně s potrubím DN 200, přivádějícím do něj vodu z VDJ HTP, hlavní zásobní řad DTP (rovněž DN 200). Hlavní uliční řady jsou vesměs DN 150, resp. DN 100. Potrubí jsou v lokalitách nové zástavby v dobrém technickém stavu, ve starší zástavbě jsou tam, kde nevyhovují, postupně rekonstruována. Vodovodní systém vcelku vyhovuje jak po stránce kapacitní (profily potrubí, objem akumulace), tak tlakové. Podle starších výpočtů bilance zdrojů a potřeb pitné vody skupinového vodovodu z roku 1986 byla stanovena průměrná denní potřeba vody města Loket pro rok 2000 hodnotou 12,24 l/s, pro rok 2020 16,21 l/s. Podle uvedené bilance SVH bylo pro město Loket uvažováno v dalším výhledu s dodávkou až 19,1 l/s. Zdrojově je tedy vodovodní systém města do budoucna zabezpečen se značnou rezervou. K roku 2020 by podle uvedených úvah a s tím, že skutečné spotřeby budou v té době pravděpodobně nižší než uváděné, měl dnešní objem akumulace rovněž vyhovět. Sídla Dvory a Údolí jižně Lokte nejsou na veřejný vodovod zatím napojena, zásobování pitnou vodou je zajištěno z domovních studní. V sídle Nadlesí je místní vodovod, zásobující cca 50 obyvatel. Voda ze zdroje musí být vzhledem k vysokému obsahu Mn (3,6 mg/l) a Fe (6,8 mg/l) a rovněž nízké hodnotě pH (5,9) upravována (po úpravě Mn 0,8 mg/l, Fe 0,3 mg/l, pH 7,8). V objektu je čerpací stanice s akumulací 4 m3 . Vodovod nevyhovuje požadavkům na zajištění vody pro hasební účely. Kolem zdroje je ochranné pásmo I.stupně (oplocení). Spotřeby pitné vody v roce 2003 (podle VOSS) - vodovod Loket voda vyrobená 0 m3 /rok voda převzatá k realizaci 255 653 -„voda fakturovaná 154 705 -„z toho: domácnosti 113 786 -„průmysl 20 712 -„zemědělství 0 –„ostatní 18 708 -„ztráty vč.vlastní spotřeby a vody k proplachování kanalizace 101 948 -„tj. 39,9 % z vody k realizaci

= = = = = = =

0,00 l/s 8,11 -„4,91 -„3,61 -„0,66 -„0,00 –„0,59 -„-

= 3,23 -„-

Při počtu 3000 zásobovaných obyvatel byla celková specifická spotřeba včetně ztrát a vlastní spotřeby cca 233,5 l/obyv/den, z toho pro domácnosti 103,9 l/obyv/den. - vodovod Nadlesí voda vyrobená voda fakturovaná ztráty vč.vlastní spotřeby

cca590 m3/rok = 0,019 l/s 571 -„= 0,018 –„cca 19 -„= 0,001 l/s

Při počtu 50 zásobovaných obyvatel byla celková specifická spotřeba včetně ztrát a vlastní spotřeby cca 32,3 l/obyv/den.

69

g.2.2.2 Navrhované řešení • V rámci Skupinového vodovodu Horka (SVH) jsou v úpravně vody Horka navržena technologická opatření ke zlepšení kvality upravované vody podle ukazatelů vyhlášky č.376/2000 Sb. S realizací se počítá v období 2007-2010. Kromě toho je v SVH navržena cementace potrubí (provést do r.2005) a náhrada eternitového potrubí jiným materiálem (2007-2010), aby při dopravě vody nedocházelo ke zhoršování její jakosti. • Dle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje je počítáno s propojením vodovodních sítí měst Loket a Horní Slavkov. Důvodem byla zejména kvalita vody ve vodovodní síti města Horní Slavkov, která pocházela z říčky Teplé. V Krásném Jezu na říčce Teplé byl odběrný objekt a úpravna vody a pitná voda byla čerpací stanicí tlačena do vodojemů města Horní Slavkov. Tento nevyhovující stav byl řešen v letech 2002 – 2005. V letech 2004 – 2005 byla dokončena výstavba přivaděče pitné vody z oblastního vodovodu Karlovarska. Stavba představuje celkem 5,6 km vodovodních řadů, nový vodojem Stanovice a další vodárenské zařízení. Uvedením stavby do provozu znamená zásobování města Horní Slavkov kvalitní vodou z vodního díla Stanovice. Vodovodní síť Horního Slavkova zásobuje i vodovodní systém obce Božíčany, který sestává z vodojemu a vodovodní sítě. Z vodojemu o velikosti 50 m3 s kótami hladiny vody 550,00 m n. m. a 553,00 m n. m. je zásobena porcelánka Haas & Czjzek – První porcelánová manufaktura v Čechách, potrubím o světlosti do vodoměrné šachty DN 100 a z vodoměrné šachty k odběrateli PVC dn 90 mm. Porcelánka se nachází na okraji obce Údolí v k. ú. Horní Slavkov a těsně sousedí s domy osady. Odhad potřeb pitné vody k návrhovému horizontu r.2015 Vodovod Loket Poznámka: v návrhu regulačního plánu oblasti Loket-ul.Nádražní, Sokolovská z roku 1999 (arch.Kasková) se uváděly pro celé město tyto hodnoty: Současný stav: Počet obyvatel: 3274 Průměrná denní potřeba: 741,1 m3/den = 8,6 l/s Maximální denní potřeba: 986,65 m3/den = 11,4 l/s Maximální hodinová potřeba: 28,13 l/s K roku 2005: Průměrná denní potřeba: 852,75 m3/den = 9,86 l/s Maximální denní potřeba: 1154,15 m3/den = 13,35 l/s Maximální hodinová potřeba: 31,62 l/s K roku 2010: Průměrná denní potřeba: 872,93 m3/den = 10,1 l/s Maximální denní potřeba: 1184,42 m3/den = 13,7 l/s Maximální hodinová potřeba: 32,25 l/s Po roce 2010: Průměrná denní potřeba: 887,72 m3/den = 10,27 l/s Maximální denní potřeba: 1206,6 m3/den = 13,96 l/s Maximální hodinová potřeba: 32,71 l/s Při uvažování počtu zásobovaných obyvatel 3400 a specifické spotřebě fakturované vody pro domácnosti 160 l/ob.den bude průměrná denní potřeba Qpd pro domácnosti 160x3400 = 480,0 m3/den = 5,56 l/s

70

průměrná denní potřeba Qppo pro průmysl a ostatní spotřebitele se zvětší oproti současnému stavu o max. 15% 1,15x108,0 = 124,2 m3/den = 1,43 l/s průměrná denní potřeba Qp (bez ztrát) = 604,2 -„_ = 7,0 –„ztráty max. 30% z vody k realizaci = 258,9 -„průměrná celková potřeba Qpc = 863,1 –„= 10,0 -„maximální denní potřeba Qd = 1,32xQpc = 1139,3-„= 13,2 –„maximální hodinová potřeba Qh = 2,35xQd = 31,0 l/s Zdroje a kapacita skupinového vodovodu i zařízení budou vyhovovat i k roku 2015. Zásobování pitnou vodou Loket Počítá se s rekonstrukcí nevyhovujících úseků uličních řadů a s vybudováním nových v lokalitách nové zástavby. Pro lokality nové zástavby v samotném Lokti je navrhováno napojení na stávající vodovodní systém v příslušných tlakových pásmech. Zásobování pitnou vodou Údolí Dle konzultace s provozovatelem vodovodní sítě města Loket se počítá s realizací propojení vodovodních systémů Lokte a Horního Slavkova novým vodovodním potrubím, trasováním podél komunikace II/209 – osadou Údolí s tím, že bude napojen na vodovodní systém města Horní Slavkov. Jedná se o cca 2,5 km potrubí DN 100 mm. Před touto investicí musí dojít k výměně vodovodního řadu v Lokti v Revoluční ulici, a to v celé délce za kapacitní potrubí, realizovat zrychlovací stanici pro zabezpečení tlaku. Voda z vodovodního systému Horního Slavkova bude odebírána pouze v případě havárie vodovodního systému Loketska. Osadu Údolí by bylo možno v případě realizace výše uvedeného záměru zásobovat pitnou vodou z tohoto vodovodního systému. Zásobování pitnou vodou Nadlesí Dle konzultace s provozovatelem vodovodní sítě města Loket a s ohledem na navržené zásobování obce Údolí vodou z vodovodní sítě města Loket předpokládá se napojení vodovodní sítě obce Nadlesí na budoucí vodovod z Lokte do Údolí. Vodovod bude veden podél komunikace Údolí – Nadlesí. Dle tlakových poměrů a vzhledem k nadmořské výšce osady Nadlesí se předpokládá osazení tlakové stanice v dolní části vodovodu. Zásobování pitnou vodou Nadlesí V sídle Dvory se navrhuje ponechat stávající systém zásobování z domovních studní. Stávající vodovodní síť a objekty jsou zakresleny v grafických přílohách.

71

g.2.3 Odkanalizování a čištění odpadních vod g.2.3.1 Současný stav Město Loket má vybudovanou kanalizaci – částečně jednotnou, částečně oddílnou (z větší části pouze splaškovou) – s novou unikátní centrální čistírnou odpadních vod, umístěnou ve skalním podzemí v uměle vyhloubeném jeskynním systému, s klasickým mechanickobiologickým systémem čištění odpadních vod. Vybudována a provozována je zatím jen část technologie s kapacitou pro 3150 napojených obyvatel. Koncem roku 2003 byla dokončena stavba splaškové a dešťové kanalizace, která probíhala prakticky na celém území města tři roky. Realizací této stavby je zajištěno odkanalizování lokalit Sokolovská, Sportovní, Nádražní, ČSA a celé městské památkové rezervace do centrální ČOV v Rooseveltově ulici. Oddílná kanalizace se nachází v oblasti ulice Sportovní a Sokolovské. V historickém centru města je kanalizace různého stáří, vesměs z betonových či kameninových trub nebo z jiného materiálu. Jednotná kanalizace je vybavena oddělovači dešťových vod (oddělovacími komorami - OK), jejichž skutečný oddělovací poměr oproti projektovanému (cca 1:4 – 1:5) není znám. Kanalizační potrubí splaškových (resp. odpadních vod v jednotné kanalizaci po oddělení vod dešťových) jsou tam, kde si to terénní konfigurace v trasách potrubí vyžaduje, vybaveny přečerpávacími stanicemi. Na kanalizaci k ČOV je zatím připojeno 2363 obyvatel. Sídla Dvory, Nadlesí a Údolí jižně Lokte nejsou na kanalizaci napojena, splašky jsou likvidovány v septicích nebo v jímkách na vyvážení, výjimečně i v domovních čistírnách. Návrhové parametry ČOV k roku 2010: Počet napojených obyvatel: 3800-3984 (podle specifické produkce odpadních vod) Počet ekvivalentních obyvatel: 6000 EO Zatížení BSK5 : 239,0 kg/den Nerozpuštěné látky : 185,8 kg/den Produkce odpadních vod a zatížení ČOV odpadními vodami v roce 2003: voda odkanalizovaná 128 187 m3/rok = 351,2 m3/den (průměr) z toho: domácnosti 94 894 -„- = 260,0 -„průmysl 4 206 -„- = 11,5 -„ostatní 29 087 -„- = 79,7 -„voda vyčištěná 189 440 -„- = 519,0 -„účinnost ČOV: v % odbouraného BSK5: 97,15 v % odstraněných nerozpuštěných látek 95,40 počet napojených ekviv.ob.(při uvažování spec.produkce 60 g/EO.den) – 1816 EO (Poznámka: k odpadní vodě od producentů splašků je připočten podíl srážkových vod z oddělovačů.)

72

g.2.3.2 Navrhované řešení Stávající ČOV by měla zajistit čištění veškerých odpadních vod (po oddělení vod dešťových). Její projektové parametry (6000 ekvivalentních obyvatel - EO) tomuto záměru vyhovují a je možno i při budoucím rozvoji města produkované množství odpadních vod vyčistit za předpokladu dobudování technologické části čistírny v další etapě. Pro lokality nové zástavby je navržena koncepce odkanalizování oddílnou kanalizací, přičemž dešťová kanalizace bude navržena jen podle možností napojení na dostatečně kapacitní stávající kanalizaci jednotnou, jinak budou srážkové vody likvidovány vsakem na pozemcích, případně z nich odváděny do vodotečí. Splašková kanalizace z Revoluční ulice a Údolí bude vybavena dvěma přečerpávacími stanicemi – jednou v prostoru na levém břehu Stoky před mostem (nad ústím do Ohře), druhou na pravém břehu Stoky před železničním mostem, přes nějž bude výtlak převeden do stávající pravobřežní jednotné kanalizace. Pro sídlo Nadlesí je navržena splašková kanalizace a mechanicko-biologická ČOV na východním okraji sídla se 3.stupněm čištění (s ohledem na malou vodnost vodoteče pod ČOV) buď v dočišťovací nádržce pod ČOV nebo jako součást technologie ČOV (případně popílkovým filtrem). Vzhledem k blízkosti obytné a rekreační zástavby je třeba zvolit technologii, která bude mít nulové ochranné pásmo (zastřešené typy). S výstavbou kanalizačního systému se v osadě Údolí nepočítá. Likvidace odpadních vod bude lokální u jednotlivých objektů. Důvodem je rozlehlost obce, umístění domů na obou březích potoka Stoka, nepříznivá konfigurace terénu a velké finanční náklady s malým efektem. V sídle Dvory bude zachován stávající způsob likvidace splaškových vod. Stávající kanalizační síť a objekty jsou zakresleny v grafických přílohách. g.2.4 Průmyslová voda Z čerpací stanice na levém břehu Ohře (po toku) je veden přivaděč průmyslové vody severním směrem do kombinátu Vřesová (viz grafické přílohy). g.2.5 Voda pro hasební účely Na potrubí veřejného vodovodu ve městě jsou – resp. budou - osazeny odbočky pro hydranty. V sídle Nadlesí je možno jako požární nádržku využít jeden ze stávajících rybníčků v sídle (cca 20x50x2 m) za předpokladu úpravy příjezdové komunikace od hlavní silnice a zpevnění břehu pro nájezd hasičské cisterny k čerpání. Do sídla Dvory je nutno při hasebním zásahu dovážet vodu v cisternách. g.2.6 Voda pro zásobení kašen a veřejných WC Doporučujeme upravit vodní systém kašen na recirkulační a vodu z veřejného vodovodu používat jen na naplnění systému a doplňování vody ztracené odparem (jedná se řádově o několik desítek m3/rok v sezóně provozu. Z hygienických důvodů (mytí atd.) doporučujeme zásobovat veřejná WC vodou z vodovodu. Prověření možnosti zdrojů užitkové vody z historických vodáren a vodovodů pro zásobení kašen a veřejných WC (viz požadavek zadání) přesahuje podrobnost řešení územního plánu.

73

g.3 Energetické sítě g.3.1 Zásobování elektrickou energií g.3.1.1 Současný stav Řešené území je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Horní Slavkov. Z rozvodny vychází pro oblast Lokte páteřní venkovní vedení 22 kV. Z tohoto vedení, které se jižně od Lokte dělí na dvě větve, vycházejí podružné vn trasy a přípojky k jednotlivým trafostanicím. Tyto přípojky procházejí v některých případech v městě Loket nevhodně obytným územím. Jedná se však pouze o okrajové části a vedení vn neproniká příliš hluboko do zástavby. Přítomnost venkovního vedení vn v městské zástavbě je nevhodným a omezujícím prvkem a je nutno do budoucna ji co nejvíce omezit. V rozvodu vn nedochází k další mezitransformaci, rozvody nn jsou jak kabelové, tak venkovním vedením. Ve městě převažuje kabelová síť. V okrajových čtvrtích poblíž stožárových trafostanic je rozvod venkovním vedením. Okolní sídla jsou zásobována elektrickou energií vesměs z venkovních linek 22 kV, které ve většině případů paprskovitě odbočují z okruhu kolem Lokte. Linky vn jsou vedeny do blízkosti sídel, odkud jsou realizovány odbočky k trafostanicím. Rozvod nn v sídlech je většinou proveden jako venkovní. Vedení vn v celém řešeném území jsou spolehlivě výkonově dimenzována, s dostatečnými rezervami pro případný nárůst výkonu v některých oblastech. · Údaje o stávajícím vytížení energetické sítě jsou v současné době poskytovány rozvodnými závody pouze v obecné rovině, nikoli konkrétními čísly, která jsou považována za součást strategických materiálů společností. S odvoláním na prostudování dostupných údajů z dřívější územně plánovací dokumentace a dalších zdrojů a dle konzultací s rozvodnými závody lze konstatovat, že energetická situace je v současné době v řešeném území uspokojivá a nevyžaduje žádných akutních zásahů většího rozsahu. Rovněž se nevyskytují poddimenzované části rozvodu, které by bránily případnému dalšímu rozvoji. · Kromě hlavního zásobování el. energií z rozvodné sítě ČEZ je připojena do rozvodné sítě malá vodní elektrárna v Lokti. Majitelem MVE je Povodí Ohře a elektrárna disponuje výkonem 90 kW. Další MVE v Lokti, která není v současné době v provozu, je umístěna na jižním okraji města a je soukromým majetkem. · Rovněž v soukromém držení je MVE v Údolí, na p.p.č. 105, je v provozu a výkon je 22kW.

74

Energetické zdroje kromě ZČE - malé vodní elektrárny

Označení

MVE1 Loket MVE2 Loket mimo provoz MVE3 Údolí

Majitel

Výkon

Povodí Ohře, státní podnik, závod Karlovy Vary, Horova 12, 360 01 Karlovy Vary Horák Pavel, Husova 992, 364 64 Chodov a Ježek Václav, Husova 990, 364 64 Chodov Kvak Štefan, Tovární 245, 357 33 Loket

90 kW

Nezjišt ěn 22 kW

g.3.1.2 Navrhované řešení Centrum, Zahradní ul., meandr proti centru Nepředpokládá se rozvoj výstavby nebo zřízení provozních celků s většími nároky na elektrickou energii. Případná drobná výstavba, drobné podnikání apod. budou zásobovány ze stávající nn sítě. Sokolovská Jedná se o nejrozsáhlejší úpravu v celém návrhu. V území Nad Hájovnou je navržena obytná zóna se 70 – 80 domy, v území Břehy 25 domů. Obytná zóna Nad Hájovnou (plocha LN1) s 80 domy představuje energeticky asi 440 kW potřebného příkonu za předpokladu plynového vytápění a smíšeného vaření. Pokud bude alespoň třetina domů vybavena elektrickým vytápěním, což při současném trendu ceny plynu a elektřiny lze očekávat, zvýší se tento příkon na 800 kW. Pro tuto lokalitu jsou proto i v souladu s návrhem regulačního plánu z r. 1999 navrženy dvě trafostanice, kioskové, s kabelovým připojením, s možností osazení transformátoru do 630 kVA. Trafostanice budou umístěny na protilehlých okrajích zástavby. Podle postupně narůstající spotřeby budou osazovány transformátory odpovídajícího výkonu. Trafostanice jsou označeny TS A a TS B. Trafostanice TS A bude připojena z blízké venkovní linky vn kabelovým svodem, trafostanice TS B kabelovou smyčkou vn, připojenou do kabelu u trafostanice U hřiště. Obě trafostanice se propojí kabelem vn pro možnost celkového zálohování. Z trafostanic bude proveden kabelový rozvod nn se vzájemným propojením pro možnost částečného zálohování. Obytná zóna Břehy je rozdělena na Břehy 1 (plocha LN2) se 17 domy, Břehy 2 (plocha LN3) s 8 domy a Břehy parkoviště (LN4).

75

Pro umístění zástavby do plochy LN3 je nutno přeložit stávající vn linku, která by svým ochranným pásmem neumožňovala výstavbu v plném rozsahu a svou přítomností by znehodnocovala podmínky bydlení. Je navrženo přeložit vn vedení tak, aby procházelo nad parkovištěm LN4. Energetické nároky pro 25 domů jsou od 140 kW při vytápění plynem po 290 kW při předpokladu asi 30% plně elektrifikovaných domů. V souladu s návrhem regulačního plánu z r. 1999 je pro tuto lokalitu navržena nová trafostanice, kiosková, pro jeden transformátor do 630 kVA, s kabelovým připojením z blízké venkovní linky vn kabelovým svodem. Trafostanice je označena TS C a je umístěna na okraji parkoviště. Parkoviště se nalézá pod linkou vn 22 kV, při jeho výstavbě a provozu je nutno respektovat ochranné pásmo. Pod Hájovnou (plocha LN5) je uvažováno s výstavbou 2 rodinných domů. Tyto domy, stejně jako dalších předpokládaných 12 domů z rozptylu, budou napojeny ze stávajících rozvodů nn. Sportovní Z hlediska energetických nároků je nutno uvažovat s předpokládaným umístěním základní školy. Vzhledem k tomu, že by byla vybudována částečně náhradou za stávající MŠ a LŠU, nepředpokládá se výrazný nárůst spotřeby energie. V blízkosti je umístěna trafostanice. Případné navýšení příkonu se pokryje ze stávajících rozvodů nn, případně jejich částečnou rekonstrukcí. Nádražní, areál bývalých drůbežářských závodů, Finské domy, Na Výsluní Finské domky (LN7) – uvažována drobná výroba. Podle charakteru výroby bude možno buď připojit ze stávajících rozvodů nn nebo při vyšších nárocích posílit trafostanici TS9 Koupaliště a posílit nn rozvod. Rozšíření výrobního areálu (LN8) – spotřeba el. energie se pokryje ze stávající trafostanice TS3 Drůbežárna. Bývalá ČOV a plocha u železničního přejezdu – uvažována občanská vybavenost a drobné služby (plochy LP3 a LP4) – spotřeba el. energie se pokryje ze stávající trafostanice TS3 Drůbežárna. Vodácké tábořiště (LP9) – není předpoklad vyšších nároků na el. energii, připojí se ze stávajících rozvodů nn. Rodinné domy podél Nádražní a další rodinné domy v rozptylu budou připojovány ze stávajících rozvodů nn. Ulice ČSA, Na Vyhlídce, Sad Míru Ulice ČSA – jih (LN9) – případná výstavba 1 RD bude připojena na stávající rozvody nn Ul. ČSA – sever a ČSA – les (LP5) – 7 rodinných domů se připojí z rozvodů nn ze stávající TS 10 Karlovarská, která se případně podle potřeb posílí. Rodinné domy v rozptylu budou připojovány ze stávajících rozvodů nn. Sad Míru a Na Vyhlídce (LNV1 a LNV2) zahrnuje celkem cca 20 rodinných domů. Vzhledem k tomu, že v této lokalitě nelze předpokládat plynofikaci, jedná se o plně elektrifikované domy, kde je nutno v zimním období předpokládat až 550 kW současného příkonu. Je nutno přivést do oblasti potřebný výkon - zřídit novou kioskovou trafostanici TS D s přívodem venkovním vedením nn a svodem do kabelu. Je možno zřídit i trafostanici stožárovou, kde je ale výkon 630 kVA limitující a kapacita trafostanice by byla od počátku plně vyčerpána, bez rezerv.

76

Plochy u ústí Stoky do Ohře a Revoluční Plochy u ústí Stoky do Ohře (LP6 a LP7, LP8) – není přesně stanoveno využití. Vyloučena není drobná výroba, turistika, ubytování. Plochy jsou příliš vzdáleny od stávajících trafostanic pro možnost napojení z rozvodů nn a pokud k využití dojde, bude nutno realizovat novou trafostanici, kioskovou nebo polozapuštěnou, napojenou kabelově ze stávající venkovní vn linky. Trafostanice je označena TS E. Revoluční (plocha LN10) – plocha v současné době využívaná technickými službami města, předpoklad využití je drobná výroba – nepředpokládá se výrazná změna odběru el. energie, areál bude napojen na stávající nn rozvody. Údolí Rodinné domy v rozptylu budou připojovány ze stávajících rozvodů nn. Zařízení na místě bývalé hájovny Zdemyšl (UP1) musí respektovat energetické možnosti stávajícího připojení. Nadlesí Výstavba jednotlivých rodinných a rekreačních domů bude připojována ze stávajícího rozvodu nn. Při celkovém počtu kolem 30 RD dojde však při výstavbě v určité době k plnému vytížení a tím i k nutnosti rekonstrukce trafostanice TS19, kde transformátor 250 kVA nebude stačit na předpokládaný nárůst až 250 kW. Dvory Výstavba jednotlivých rodinných domů v plochách DN1, DN2 a jednotlivě v rozptylu bude připojována ze stávajícího rozvodu nn. Trafostanice umožní v případě potřeby osazení transformátoru 250 kVA. Případná výstavba rekreačního zařízení v lokalitě DN3 je příliš vzdálena stávajícím energetickým zdrojům. Napájení lze řešit z nové stožárové trafostanice, napojené z venkovní linky vn západně od území. Trafostanice je označena TS F. Veřejné osvětlení v Lokti je většinou z hlediska rozvodu provedeno jako kabelové, částečně jsou svítidla osazována do venkovních sítí distribučního rozvodu el. energie. Vzhledem k poměrně značné životnosti svítidel a stožárů a postupnému osazování novějších typů je struktura v.o. poměrně rozmanitá. V historické části města je osvětlení realizováno stylovými svítidly, osazovanými převážně na fasádách domů. Vzhledem k tomu, že není možno z investičních hledisek osvětlení plně sjednotit, je nutno stanovit zásadní koncepci a zaměřit se na hospodárnost provozu, ať již důslednou přípravou z hlediska výpočtu a osazování přiměřených zdrojů nebo instalací prostředků pro snižování odběru v nočních hodinách. Veřejné osvětlení v okolních sídlech je většinou vedeno v souběhu s venkovní sítí rozvodu elektrické energie, rozmístění svítidel je tak vázáno na podpěrné body sítě a ekonomii provozu lze regulovat výrazněji pouze osazováním svítidel s účinnější optikou a tím i možností instalace menších výkonů světelných zdrojů. Při výstavbě nových ucelených obytných celků – obytných zón – bude souběžně s rozvodem el. energie budováno i nové veřejné osvětlení. Je vhodné stanovit typově druh stožárů a design svítidel a používat pokud možno jednotný styl v.o. pro všechny nově navrhované lokality a při rekonstrukcích a opravách postupně rozšiřovat i do stávajícího v.o. Osvětlení

77

bude stanoveno podle příslušné kategorie vozovky. Při volbě svítidel je nutno rovněž respektovat podmínky pro zamezení světelného znečištění oblohy. Veřejné osvětlení bude většinou navazovat na osvětlení stávající. Nový zapínací bod v.o. se předpokládá v lokalitách Nad hájovnou (LN1), Břehy (LN2, LN3, LN4) a Sad Míru (LNV1). g.4 Zásobování zemním plynem Plynofikace města byla zahájena v roce 1972 na bázi svítiplynu. K záměně za zemní plyn došlo v roce 1995. g.4.1 Vysokotlaké plynovody a vysokotlaké regulační stanice V blízkosti zástavby města jsou položeny vysokotlaké plynovody (dále jen VTL), jejichž situování a účel odpovídalo době jejich vzniku, kdy města v podkrušnohorské oblasti byla zásobována svítiplynem z tlakových plynáren, kde svítiplyn byl vyráběn zplyňováním hnědého uhlí paro – kyslíkovou směsí v provozním režimu 2,5 MPa. Plynofikace města byla zahájena až po uvedení do provozu Tlakové plynárny ve Vřesové. Kromě dříve postaveného VTL plynovodu DN200 PN25 Karlovy Vary – Sokolov, který je veden severně od města, byl pro dopravu svítiplynu z TP Vřesová vybudován VTL plynovod DN700 PN25, kterým byl dopravován svítiplyn v trase Vřesová – Útušice, kde na něj navazoval VTL plynovod tzv. Jihočeská magistrála, kterou byl dopravován svítiplyn do podzemního zásobníku v Lobodicích na střední Moravě. Tento plynovod je nyní provozován na zemní plyn s tím, že úsek Loket – Vřesová je používán pro dopravu jiného media a neslouží pro zásobování zemním plynem. Potřeba zvyšování výkonu v TP Vřesová si vynutila postavení VTL plynovodu pro přivedení zemního plynu, což bylo umožněno vybudováním vnitrostátní předávací stanice z tranzitního plynovodu DN 900 PN 64 u obce Sviňomazy (okr.Plzeň – sever). Na předregulační stanici postavenou tamtéž navazoval VTL plynovod DN 500 PN 40 v trase Sviňomazy – Vřesová, který je položen západně od města a veden v souběhu s dříve již zmíněným plynovodem DN700 PN25. Pro zásobování města jsou zdroji dvě vysokotlaké regulační stanice, do kterých je přiváděn zemní plyn VTL přípojkami DN100 PN40 napojenými na VTL plynovod DN500 PN40 Sviňomazy – Vřesová. VTL – RS 1 „Nádražní„ technologické uspořádání: dvouřadá, dvoustupňová RS (NTL a STL výstup), má jmenovitý výkon 3.000 m3/hod a přívodní přípojka o DN100 má při rychlosti proudění např. 20 m/sec přepravní kapacitu cca 5.600 m3/hod a tlakové ztráta by v dané případě dosáhla 0,12 MPa VTL – RS 2 „Sportovní„ technologické uspořádání: dvouřadá, jednostupňová RS ( jen STL výstup), má jmenovitý výkon 1.200 m3/ hod a přívodní přípojka DN100 o délce cca 30 m má přepravní kapacitu při průměrné rychlosti proudění např. 20 m/sec cca 5.600m3/hod a tlaková ztráta by dosáhla v daném případě 0,01 MPa. Přitom přípustná rychlost proudění zemního plynu ve VTL plynovodech může dosáhnout až 40 m/sec. Kromě uvedených VTL plynovodů a přípojek je v provozu VTL přípojka DN100 PN40 napojená rovněž na plynovod Sviňomazy – Vřesová, kterou je dopravován zemní plyn odběrateli EPIAG Loket, jako přímému odběrateli z dálkovodu. Tato přípojka nemá souvislost s plošnou plynofikací města.

78

g.4.2 Anodové uzemnění katodové ochrany plynovodů Kromě VTL plynovodů a VTL–RS výše popsaných je na výkresu 1 : 5 000 zakresleno i anodové uzemnění katodové ochrany plynovodů. K tomuto uzemnění a ke stanici katodové ochrany, která je umístěna u VTL plynovodu DN 500 PN 40 Sviňomazy – Vřesová jsou položeny nízkonapěťové kabely. Anodové uzemnění uložené na pozemku v lokalitě „Nad Hájovnou, sestává z výmětové ocelové trubky DN 200 v délce cca 100 m uložené v hloubce 2 m. Anodové uzemnění nemá dle zák. č.458 / 2000 Sb. ochranná a bezpečnostní pásma, nicméně jeho umístění se řídí podle doporučení (dříve závazných) ČSN. Podle místních podmínek (vodivosti zeminy apod.) se umísťuje po proměření v určité vzdálenosti od chráněného plynovodu a obvykle v odstupu 40 – 100 m od objektů a staveb, které nejsou katodicky chráněny. Stavbami se míní mimo jiné i objekty s železobetonovou konstrukcí. Pro studované území je tedy nutno aplikovat opačný přístup, tj.že stavby by mohly být umístěny od anodového uzemnění až s náležitým odstupem. Povolené vzdálenosti vyplynou z místních podmínek. Případné jiné umístění anodového uzemnění, pokud by vůbec přicházelo v úvahu, bude nutno spolu se zmíněnými vzdálenostmi v dalším stupni projednat s příslušnými odbory Západočeské plynárenské a.s.

g.4.3 Městský zásobovací systém Zástavba města je situována po obou březích řeky Ohře a výše uvedené zdroje zemního plynu, tedy vysokotlaké regulační stanice, zásobují určité části města a městské plynovodní sítě je nepropojují. Nelze tedy počítat se vzájemným zastoupením výkonů při eventuálním výpadku některé z nich, což u těchto plynárenských zařízení je naprosto výjimečný případ. Historická část města rozkládající se na levém břehu Ohře je zásobována z VTL – RS Nádražní nízkotlakým rozvodem zemního plynu o tlakovém režimu do 2,3 kPa. V době zahájení plynofikace města byl jediným možným způsobem nízkotlaký systém zásobovaní obyvatelstva i většiny maloodběratelů, neboť nebyly na tuzemském trhu k dispozici domovní středotlaké přípojky plynu s výkony odpovídajícími spotřebám u rodinných domů. Středotlaký systém do provozního přetlaku 400 kPa navazující na tuto VTL – RS má omezenější rozsah mimo historickou zástavbu. VTL – RS Sportovní má jen středotlaký výstup a středotlaký systém slouží převážně pro zásobování sídlištní zástavby, kde většina odběratelů používá zemní plyn jen pro účely vaření. V historické části města došlo k rekonstrukcím řady ocelových plynovodů nebo plynovodů postavených z plastu LITEN (Plastika Nitra), u kterých provozní revize ukázaly nevyhovující provozní stav. Staré plynovody z výše uvedených materiálů zůstaly převážně uložené v zemi a nově pokládané plynovody výhradně z materiálů polyetylenových SDR 17 nebo HD 100 byly položeny v nových trasách. Ve výkresech jsou zakresleny pouze ty plynovody, které jsou tzv. „pod plynem“ - tedy v provozu a odpojené nikoliv. Při stavebních pracích se musí projektant respektive investor seznámit na příslušném pracovišti Západočeské plynárenské a.s. s uložením plynovodů obou druhů, neboť oba jsou v plynárenské dokumentaci vedeny. Rozsah zásobování Z přiložených mapových podkladů vyplývá, že téměř ve všech ulicích města jsou položeny STL nebo NTL plynovody.

79

O rozsahu zásobování jsou uváděny následující údaje: Počet odběratelů kategorie domácnosti…………………………….. 667 Počet odběratelů kategorie maloodběru …………………………….. 54 V současné době STL a NTL síť dosahuje délky cca 7,4 km a přípojky v obou tlakových dimenzí cca 1,9 km. Stupeň plynofikace se v plynárenské praxi vyjadřuje tzv. procentem plynofikace, které vyplývá ze vztahu: Počet odběratelů kategorie domácnosti ---------------------------------------------- x 100 = procento plynofikace Počet trvale obydlených bytů V daném případě tento ukazatel dosahuje 60,8%. K tomu se uvádí, že se vychází z předpokladu, kdy jeden byt = 1 domácnost a i když tomu nemusí být ve skutečnosti přesně tak, menší odchylky od této úvahy výsledné procento plynofikace až natolik neovlivní. V době konání kontrolního hodinového odečtu (KHO), uskutečněného dne 6.2.2003 byly hodnoty spotřeby následující: m3/hod m3/den VTL –RS 1 Nádražní 288 5 943 VTL –RS 2 Sportovní 431 8 891 Celkem město 719 14 834 U maximální hodinové spotřeby není součet výkonu VTL – RS proveden, protože tyto RS, jak bylo již výše uvedeno, nejsou propojeny a celková denní spotřeba je uvedena jen ze statistických důvodů. V době konání KHO nebývají vždy dny těmi nejchladnějšími v zimním období a nárůst spotřeb ve dnech s průměrnou teplotou, na kterou jsou vypočítávány otopné soustavy, může se zvýšit o 20 až 40%. Odkaz na KHO z roku 2003 má jen dokumentační charakter ve vztahu k instalovaným výkonům VTL- RS a lze k tomu uvést, že v následujících letech byly zjištěné výsledky obdobné, pohybující se v rozptylu výše uvedeného procentuelního rozptylu, ve vztahu k denním průměrným teplotám v době konání KHO. Vzhledem k instalovaným výkonům VTL regulačních stanic existuje ještě dostatečný prostor pro rozšiřování a intenzifikaci plynofikace, za předpokladu, že místní síť by kapacitně vyhovovala. Zatím nejsou evidována na místní síti tzv. úzká místa, neboť většina plynovodů byla dimenzována na dopravu svítiplynu a při přechodu na zemní plyn se jejich přepravní kapacita zvýšila téměř dvojnásobně. Teoreticky - v porovnání výhřevností svítiplynu a zemního plynu - by to bylo 2,3 x, ale vyšší hutnota ( vzduch =1 ) zemního plynu tento ukazatel snižuje. V průběhu projednávání konceptu ÚP byla Městským úřadem uplatněna připomínka na přivedení zemního plynu do lokality „ Finských domků“. Z hlediska technických možností dopravy lze tomuto požadavku vyhovět, negativně se může projevit při ekonomickém vyhodnocení vzdálenost lokality od stávající plynovodní sítě, ale tento problém není předmětem řešení při předkládání návrhu ÚP. Kvantifikace potřeb zemního plynu Předpokládané spotřeby zemního plynu vyjádřené v m3/hod jsou vztaženy pro zimní den s maximální spotřebou a vypočtenou maximální hodinou spotřebou, která je hlavním vodítkem při úvahách o možnosti připojení bytových domů či rodinných domů na dodávky zemního plynu. Navazující tabulka vychází z navrhovaného rozvoje bydlení v jednotlivých částech města, kde

80

je buď přímo konkretizována rozvojová lokalita a je zakreslena v situaci města 1 : 5000 buď alfanumerickým kódem, nebo když se jedná o rozptyl možných parcel pro zástavbu, je uvedena rovněž předpokládaná spotřeba zemního plynu. Při výpočtu nároků na dodávky zemního plynu do jednotlivých lokalit bylo vycházeno z předpokladu instalace plynových kotlíků o průměrném výkonu 25 kW včetně kombinované přípravy teplé užitkové vody a z používání kombinovaných plynových sporáků o příkonu 0,9 m3/hod . Instalované příkony byly redukovány koeficienty nesoudobosti odběru běžnými v plynárenské praxi, kde je vodítkem způsob užití plynu a tyto koeficienty jsou výrazně odlišné, jedná-li se o použití zemního plynu pro vaření či pro otop a přípravu teplé užitkové vody. Do určité míry byly též posuzovány příkony zemního plynu v případech použití kondenzačních kotlíků, které pracují s výstupem chladných spalin a je tak využíváno kondenzačního tepla při změně skupenství vodní páry ve vodu. Vzhledem k uvádění globálních údajů vždy za celou studovanou část města nebyla zohledňována možnost používání tepelných čerpadel, která i když jsou též vyráběna pro použití u rodinných domů, ale vzhledem k jejich pořizovacím nákladům bude jejich aplikace zatím spíše nahodilá, i když stoupající ceny elektřiny i plynu budou mít nesporný vliv na četnost jejich používání. Není také vyloučeno, že v druhé polovině návrhového období se mohou objevit i kogenerační jednotky pro použití u rodinných domů, což by samozřejmě mělo příznivý dopad na zrovnoměrnění průběhu odběrového diagramu, avšak vliv na hodinové příkony by nebyl až tak výrazný. Toto se připomíná z toho důvodu, že např. v sousední Německé spolkové republice již za dva roky bude první série těchto malých kogeneračních jednotek (elektřina + teplo) dána do zkušebního provozu. Z uvedeného je patrno, že údaje o dnes uváděných maximálních hodinových spotřebách doznají v průběhu návrhového období změny směrem dolů a při projektování plynovodních řadů bude investor resp. budoucí provozovatel nucen se změněným podmínkám přizpůsobit a důkladným marketingovým průzkumem se novým podmínkám přizpůsobit. Údaje uváděné v přehledné části vycházejí z předpokladu, že u soustředěnější zástavby RD, kde jsou k soustředění investiční či podnikatelské aktivity podmínky bude plynofikace nových objektů 100%. Naproti tomu u rozptýlené zástavby či u lokalit s možností výstavby do 10 RD bude uvažováno s pouze s 80 – 90 % plynofikací s tím, že někteří investoři mohou dát přednost jiným druhům topného media. Přehled ploch pro výstavbu TOB (trvale obydlených bytů – RD se rovná 1 TOB) respektive ploch pro komerční využití se jedná o následující přírůstky oproti stávajícímu stavu: Část obce

lokalita – označení plochy

TOB a další využití

Oblast zásobovaná z VTL – RS Sportovní: Sokolovská Nad Hájovnou LN 1 -„Břehy I LN 2 -„Břehy II LN 3 -„Ostatní RD LN 5 + rozptyl Sportovní rozptyl -„LP 2 Oblast zásobovaná z VTL – RS Nádražní: Centrum, Zahradní ul. rozptyl

81

80 17 8 14 5 škola 550 dětí

10

m3/hod

136 25 12 20 7 14

17

Centrum, ubytovací zařízení Nádražní -„-„Nádražní - „-„-

neučeno rozptyl LN 8 LP 3 LP 4 LN 7 stáv.Finské domky

Ulice ČSA, Na Vyhlídce, Sad Míru ČSA – jih ČSA – les ČSA ČSA – sever Na Vyhlídce Sad Míru x)

LN 9 LP 5 rozptyl LNV 3 LNV 2 LNV 1

100 lůžek 20 TOB v byt.domech 5 RD 0,32 ha kom.využití 0,18 ha -„0,21 ha -„0,40 ha 25 TOB 1 RD 4 RD 20 RD 3 RD 1 RD 20 RD

60 24 7 16 9 10 7 31 2 6 29 4 2 29

Rooseveltova –stávající zástavba, požadavek MěÚ akceptovaný ZČP a.s. Tovární – stávající zástavba , požadavek MěÚ - „ -

20 56

Revoluční ul. – Stoka LP 6 0,44 ha kom.využití -„LP 7 0,27 ha kom.využití - „ - cest.ruch, ubyt. a sportovní LP 8 2 ha - „ - tech. služby města LN 10 0,61 ha -„stávající zástavba ( 166 obyv.) + 5 nových RD v rozptylu dle ÚP

22 14 80 25 50

MČ Nadlesí -„-„-

17 43 33

NN 2, NN 3, NN 4 12 RD rozptyl 30 RD stávající zástavba (57 trvale bydlících obyv.)

x) není započteno v nárocích vzhledem k negativnímu stanovisku zpracovatele Pozn.: U ploch pro komerční využití, kde při vypracování územního plánu není známo k jakým účelům bude zemní plyn využíván, vychází se ze směrného ukazatele příkonu zemního plynu v rozsahu 40 – 50 m3/hod na 1 ha vyčleněné plochy pro komerční využití deklarované v ÚP .

Technické předpoklady dopravy zemního plynu do rozvojových resp. stávajících lokalit Jak bylo uvedeno, existují na území města dva na sobě nezávisle zásobovací systémy. Pro pravobřežní část města, (zejména ulice Sokolovská a Sportovní), je zdrojem VTL–RS Sportovní a systém zásobování je výlučně středotlaký s provozním přetlakem na síti do 300 kPa s tím, že postavené a vyzkoušené STL plynovody mohou být provozovány až do přetlaku 400 kPa.

82

Vypočtené spotřeby zemního plynu v této oblasti by mohly dosáhnout hodnot okolo 200 m3/hod. Součet hodnot spotřeb jednotlivých lokalit sice dává hodnotu 214 m3/hod , ale v této sumě je zahrnut plný počet TOB resp. RD v lokalitě Nad Hájovnou. Vzhledem k tomu, že v dané lokalitě je uložena anoda katodové ochrany vysokotlakých plynovodů a MěÚ má k dispozici vyjádření Západočeské plynárenské a.s. ze 4.5.2004, ve kterém příslušný odbor uvádí vzdálenost 100m od anody pro stavby, které by mohly být vlivem provozu anodového uzemnění ohroženy či poškozeny, lze předpokládat snížení počtu nových RD i v tom případě, že se MěÚ podaří dojednat snížení této vzdálenosti. Nicméně kapacita středotlaké sítě, vzhledem k provoznímu přetlaku, dimenzování plynovodů a stávajících spotřeb (sídliště Sportovní s 1096 obyvatel využívá plyn pro přípravu pokrmů s max. roční spotřebou do 100m3) je dostatečná a i regulační stanice má dostatečný výkon. Z tohoto důvodu by bylo zcela zbytečné uvažovat v územním planu s místem pro postavení další vysokotlaké regulační stanice tak, jak je zakotveno v regulačním plánu z roku 1999. Přivedení zemního plynu do oblasti Nad Hájovnou je zakresleno v přehledné situaci 1:5000. Vychází z napojení na stávající plynovod lPe D90 položený na okraji budoucí zástavby. Kromě toho je možné ještě položení STL plynovodu do nové komunikace, která je v územním plánu navržena. Dimenzování plynovodů uvnitř zástavby po definování komunikační sítě by bylo vhodné řešit komplexně s ohledem na stávající odběry, spotřebu navrhované školy pro 550 žáků např. výpočtem celé sítě dle některého z výpočtových programů např. PLYNOS 3. Rovněž přivedení zemního plynu pro lokalitu Břehy I a II se jeví jako bezproblémové po napojení nových plynovodů na stávající D 63 v ul. Sokolovské po prodloužení stávajícího plynovodu. V levobřežní části města (Nádražní ul. atd.), kde jsou provozovány jak středotlaké, tak i nízkotlaké plynovody, lze povětšině akceptovat možné připojení na stávající sítě s přednostním připojováním na STL plynovody, které mají nesrovnatelně vyšší přepravní kapacity. Přivedení zemního plynu do rozvojové lokality LN 7 a ke stávajícím 25 „finským domkům“ lze realizovat prodloužením stávajícího STL plynovodu D 63, který je dnes ukončen v ulici Nádražní. Trasa navazujícího STL plynovodu je navržena do pokračování Nádražní ulice a na úrovni lokality Finských domků s odbočením do ulice Finské domky a rovněž do rozvojové lokality LN 7. Délka hlavní trasy v ul. Nádražní činí cca 570m a lze přepokládat, že dimenze D 63 by vyhověla pro dopravu potřebných množství zemního plynu. Na úrovni územního řízení bude nutno na základě zjištěných provozních přetlaků na stávajícím zakončení STL plynovodu D 63 v Nádražní ulici dimenzi doložit výpočtem takových ztrát a rychlostí proudění. Poněkud jinak se jeví možnosti připojování nových odběratelů, kde je výhradně provozována NTL síť. Pro oblast LP 4, kde je již položen NTL plynovod o D 110 nevzniknou zřejmě problémy s připojením nových odběrních míst. Pro oblast vedenou jako ul. ČSA a Na Vyhlídce, kde by v rozptylu mohlo být postaveno až 20 RD, bude nutno již na úrovni územního řízení nebo v jiném stupni řízení, pokud by u tohoto druhu staveb nebylo vyžadováno územní řízení, stanovisko správce sítě k možnosti připojení. To se týká i 1 RD v LN 9, kde je v současné době provozován plynovod v D 40 tedy DN 32, což lze u NTL sítě charakterizovat jako přípojku. V návaznosti na výše uvedené, se přivedení zemního plynu do oblasti Sadu Míru-LNV 1 ze současné NTL sítě jeví jako nerealizovatelné a muselo by dojít k rekonstrukci několika

83

uličních plynovodů. O jak rozsáhlý zásah do NTL sítě v této oblasti by se jednalo, by dala odpověď založená na výpočtu hydraulických podmínek proudění v celé NTL síti levobřežní části města dle již zmíněného výpočtového programu. Kromě toho není zanedbatelná i finanční otázka, kdy pro cca 20 RD by se zřejmě jednalo o investice v řádu statisíců korun. Předpokládané definitivní zrušení železniční trati č.144 v úseku Loket – Slavkov přináší sebou v podstatě jedinou možnost, jak plynofikovat části města, kde do současné doby zemní plyn není k dispozici. To se týká jak nových oblastí začleněných v územním plánu, tak i stávající zástavby v ulicích Rooseveltově, Tovární a Revoluční. Při konsultaci nad rozpracovanou kapitolou zásobování plynem v ZČP a.s. bylo sděleno, že MěÚ již požadavek na plynofikaci výše zmíněných ulic vznesl a ZČP jej akceptovaly. Technické řešení přívodu zemního plynu do uvedené oblasti by spočívalo v položení nového STL plynovodu do bývalého drážního tělesa s napojením na stávající STL plynovod DN 150 v Nádražní ulici a zavěšení tohoto plynovodu do cca 80m dlouhého tunelu. Lze předpokládat, že STL plynovod vedený v tunelu by musel být proveden z ocelových trubek. Technické podmínky provedení bude řešit projektová dokumentace. K přechodu přes řeku Ohři do území označených v ÚP jako LP 6, LP 7a LP 10 by mohl být použít stávající železniční most, pokud jej ČD definitivně uvolní a předá do majetku města a povede po něm pěší či cykloturistická stezka. Technické řešení bude určovat projektová dokumentace. V případě, že uvolnění mostu pro jiné účely než drážní nebude definitivní, potom by se STL plynovod musel uložit do dna řeky, což je dnes v mnoha případech vyžadováno a následně realizováno. Přivedení zemního plynu do oblastí výše uvedených představuje položení cca 650 m STL plynovodu a další prodloužení až k LN 10 ještě cca 1 000m. Dimenze plynovodu bude vycházet z podrobného průzkumu zájmu o odběr zemního plynu u stávajících vlastníků nemovitostí s přihlédnutím k rozvojovým plánům. I když v územním plánu nejsou v oblasti ulic Rooseveltova a Tovární vyčleněny nové větší plochy pro bydlení (rozptyl 1 – 2 TOB) či komerční využití, je v souladu s požadavkem MěÚ a ZČP a.s. zakresleno do situace možné rozvětvení po průchodu STL plynovodu tunelem s tím, že hlavní plynovodní řad by směřoval k mostu a odbočující řad do ulice Rooseveltovy. Přivedení zemního plynu do Tovární ul., kde existují podmínky pro připojení nových odběratelů jak kategorie domácnosti, tak i maloodběru, by bylo možné položením plynovodu do dna Ohře poblíž silničního mostu, neboť zavěšení plynovodu na mostní konstrukci není reálné z řady důvodů. Možnost položení STL plynovodu od lokality označené jako LP 8 do levobřežní komunikace a zaústění do Tovární ul. čímž by byly eliminovány obtíže s ukládáním plynovodu do dna Ohře u silničního mostu, nezdá se být vzhledem k stísněným podmínkám reálné. Objem nárůstu spotřeb zemního plynu pro oblast zásobovanou z VTL – RS Nádražní by dosáhl v cílovém řešení dle ÚP včetně lokality Finské domky cca 490 m3/hod. Vzhledem k zatížení této VTL – RS uvedenému v rozborech a její kapacitě je zvýšení nároků na výkon RS přijatelné. Městská část Nadlesí leží mimo dosah provozovaných i navrhovaných NTL a STL plynovodů. Na druhé straně jsou podél současné či navrhované zástavby ( NN 2 – 4 + rozptyl) v provozu dva VTL plynovody a to DN 700 a DN 500 což umožňuje uvažovat o plynofikaci této lokality. V územním plánu je navrženo vybudování krátké vysokotlaké přípojky

84

z některého z uvedených VTL plynovodů a vybudování jednoduché (strojně i stavebně) VTL – RS, která je v plynárenské terminologii označována jako „farmářská“. Na tuto regulační řadu by navazovaly výhradně středotlaké plynovody, jak je zakresleno v situaci. Předpokládaná hodinová spotřeba v rozmezí 90 – 100 m3 je obvyklá pro tento typ vysokotlakých regulačních stanic.

g.5 Zásobování teplem Část města - sídliště Sportovní včetně občanské vybavenosti je zásobováno teplem z plynové kotelny umístěné na sídlišti. Nejsou známé žádné záměry, které se zásobování teplem týkají a měly by být zapracovány do územního plánu města. g.6 Spoje g.6.1 Telefony – pozemní sítě Telefonní ústředna je umístěna v Lokti v nově vybudovaném samostatném objektu v centru města, parc.č.209/4 k.ú. Loket. Ústředna je připojena na dálkový kabel DK301 60 Karlovy Vary – Cheb a optický kabel Karlovy Vary – Sokolov. Kapacita ústředny je dostatečná. Místní síť je v Lokti převážně kabelová, v okolních sídlech částečně kabelová, částečně venkovním resp. závěsným kabelovým vedením. Pro jednotlivé rodinné domy a drobnou výrobu a služby se provede připojení ze stávající telefonní sítě na základě žádosti. Pro větší obytné celky - Nad hájovnou (LN1), Břehy (LN2, LN3, LN4) a Sad Míru (LNV1) se provede nová kabelová telefonní síť s připravenými přípojnými body pro jednotlivé stavebníky. U osamocených, sídlům vzdálených lokalit (LN3, UP1) je nutno připojení projednat individuálně podle potřeb výstavby.

g.6.2 Telefony – mobilní operátoři V Lokti se nacházejí tři stanoviště mobilních operátorů, propojená radioreléovými trasami (mikrovlnným přenosem) s ostatní GSM sítí. Ve městě je poměrně rovnoměrné pokrytí signálem od všech tří operátorů, slabší signál je v Údolí a Dvorech. Slabý signál je rovněž v lesních plochách a podél Ohře východně od Lokte. Nedostatečný signál mají Svatošské skály. g.6.3 Rozhlasové a televizní vysílání Oblast je pokryta rozhlasovým signálem především z vysílače Čro Karlovy Vary – Tři kříže. Televizní signál pro tři základní programy (ČT1, ČT2 a Nova) je šířen z vysílačů Karlovy Vary – Tři kříže, Jáchymov – Klínovec a z vykrývacích vysílačů Loket a Horní Slavkov. Nedostatečné pokrytí je signálem čtvrtého celostátního programu – Prima.

85

g.7 Odpady Obce jsou podle platného zákona o odpadech považovány za původce komunálního odpadu vznikajícího na jejich území. Komunální odpad tvoří skupina 20 00 00 Katalogu odpadů, za nakládání s dalšími odpady z průmyslu, zdravotnictví, úřadů atd. jsou odpovědní jednotliví původci, kteří se mohou podílet na obecním systému pouze s písemným souhlasem obce. Nakládání s odpady v Lokti se řídí obecně platnou vyhláškou z roku 1998 (změněna vyhláškou 4/2004). Vyhláška vychází ze zákona č. 185/2001 Sb. a stanoví systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu, způsob prokazování využívání nebo zneškodňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem. Podle vyhlášky se komunální odpad třídí na složky: • papír a lepenka • sklo • objemný odpad • nebezpečný odpad • směsný odpad • uliční smetky • odpad ze zeleně Vyhláška stanoví povinnost fyzických osob (občanů) odpad třídit na uvedené složky a ty odkládat do označených sběrných nádob. Sběr nebezpečných odpadů provádí svozová společnost mobilní sběrnou. Směsný odpad je svážen v intervalu 1 x za 14 dní. Při předpokládaném nárůstu počtu trvale bydlících obyvatel a rekreantů by vzrostlo (při zachování současné průměrné produkce komunálního odpadu 342 kg/ob/rok) množství komunálního odpadu produkovaného na území města v roce 2015 o cca 105 t/rok. Město Loket je původcem odpadu, na kterého se vztahuje povinnost zpracovat Plán odpadového hospodářství (POH) podle platného zákona o odpadech (produkce více než 1000t ostatního odpadu/rok). POH obce musí být zpracován do 1 roku po zveřejnění závazné části POH kraje. POH Karlovarského kraje obsahuje následující doporučení:

Opatření pro města a obce V rámci POH Karlovarského kraje se doporučuje městům a obcím: a) Zvýšit do roku 2010 intenzitu mobilního sběru nebezpečných složek komunálního odpadu na cílovou hodnotu přistavení sběrny 4 x ročně pro všechny obyvatele v oblastech se zavedeným mobilním sběrem. b) Zvýšit do roku 2008 počet sběrných dvorů (optimálně v obcích od 2 do 10 tis. obyvatel jeden sběrný dvůr, ve větších městech jeden sběrný dvůr na každých 10 tis. obyvatel). c) Zvýšit počet sběrných nádob na sběrové sklo (optimální hustota 200 osob/nádoba). d) Zavést odvozový způsob sběru papíru.

86

e) Zavést odvozový způsob sběru odpadních plastů. f) Podporovat dotřiďování papíru a plastů (optimální počet 1 – 2 třídicí linky na okres, střední kapacita 2500 t/rok). g) Do roku 2008 posoudit zavedení odděleného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů podle možností a podmínek jednotlivých obcí. h) Podporovat kompostování bioodpadů v domácích kompostérech. i) Podporovat komunitní kompostování bioodpadů j) Iniciovat výstavbu biofermentačních jednotek na zpracování komunálního odpadu (odhadovaná nová kapacita 5000 t/rok) k) Iniciovat výstavbu zařízení na třídění a úpravu směsného komunálního odpadu za účelem výroby paliva (předpokládaná kapacita 20 tis. tun/rok s výhledem jejího dalšího rozšíření). l) Provozovat speciální kontejnery pro sběr odpadních olejů ve sběrných dvorech pro sběr nebezpečných odpadů. m) Podporovat vytvoření sítě pro odevzdání autovraků. n) Podporovat vytvoření sběrné sítě elektrošrotu.

87

h. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ h.1 Charakteristika území z hlediska nerostných surovin Území města leží na rozhraní Sokolovské pánve a Slavkovského lesa. Sousední oblast Horního Slavkova a Krásna byla v minulosti centrem těžby rud - cín, stříbro. V údolí tzv. Cechtálu mezi Horním Slavkovem a Loktem byla nejstarší rýžoviště. Kasiterit byl těžen již od 12.st., těžba byla ukončena v roce 1991. V Lokti byla pravděpodobně 1.cínová huť již v roce 1489. V 50. a 60. letech byl Horní Slavkov též střediskem těžby uranových rud (ukončeno v roce 1962). V území se dále nalézá okrajově jedno nevýhradní ložisko č. 322 300 000 a čtyři ložiska nebilancovaná č.516 450 006 - 009. Prognózní plochy rudních ložisek zasahují na správní území města, s jejich dalším ověřováním se však v dohledné době nepočítá. Dle mapy ložiskové ochrany Geofondu ČR se jedná o prognózy P9 007700 (polymetalické rudy), P9 007600 (cín-wolframová ruda) a P9 195 000 (Ft-fluoritová užitková složka). h.2 Poddolovaná území V řešeném území města nacházíme dnes ojedinělé zbytky po těžbě rud neznámého stáří přímo v Lokti, dále též ve Dvorech. V Údolí a Nadlesí se jedná o haldy, propadliny a ústí štol po historické i novodobé těžbě stříbrných a uranových rud. Vznik nových propadlin je vzhledem o omezenému rozsahu těžby málo pravděpodobný. Geofond ČR eviduje na území města poddolovaná území - malého rozsahu - bodová: - č.359 Loket – těžená surovina ruda – stáří díla do 19.st. - č.362 Nadlesí 1 – těžená surovina ruda – stáří neznámé - č.364 Dvory – těžená surovina ruda - stáří díla do 18.st. - č.375 Údolí – těžená surovina ruda – stáří díla před rokem 1945 - č.5240 Loket 2 - těžba rud do 18. století - č.5241 Loket 3 - těžba rud do 19. století - č.5242 Údolí u Lokte 2 - těžba radioaktivních surovin před rokem 1945 - č.5243 Údolí u Lokte 3 - těžba radioaktivních surovin před rokem 1945 - č.5237 - Loučky u Lokte 3 - těžba paliv do 18. století poddolovaná území - plošná: - č.368 Nové Sedlo – Loučky - těžená surovina paliva – stáří díla před rokem 1945 - č.378 Nadlesí 2 – Údolí – těžená surovina ruda – stáří neznámé - č.382 Nadlesí 3 – radioaktivní surovina - stáří díla před rokem 1945 - č.431 Bosířany 2 - – radioaktivní surovina - stáří díla před rokem 1945 V lokalitách opuštěných důlních děl po uranové činnosti, v pásmu přímého vlivu poddolování, byla vydána řada stavebních uzávěr (k.ú. Nadlesí).

88

Seznam územních rozhodnutí o stavební uzávěře (vydány jen v k.ú. Nadlesí) ČÍSLO JEDNACÍ

DATUM VYDÁNÍ

PRÁVNÍ MOC

0892/99/ÚP

26.4.1999

15.5.1999

366/3, 111/1

4949/01/ÚP

31.12.2001

25.1.2002

737/1

4950/01/ÚP

31.12.2001

25.1.2002

737/1

4951/01/ÚP

31.12.2001

25.1.2002

737/1

4952/01/ÚP

31.12.2001

25.1.2002

737/1

4953/01/ÚP

31.12.2001

25.1.2002

658

4954/01/ÚP

31.12.2001

25.1.2002

600, 607/3, 690/1, 690/2

4955/01/ÚP

31.12.2001

25.1.2002

607/3, 607/6, 610/2

4956/01/ÚP

31.12.2001

25.1.2002

631/6, 636/1, 636/3, 658, 970/1

4957/01/ÚP

31.12.2001

25.1.2002

566, 610/2

4958/01/ÚP

31.12.2001

25.1.2002

518, 631/4

0630/02/ÚP

29.3.2002

19.4.2002

432/1, 432/2, 451, 1022/2

0633/02/ÚP

29.3.2002

19.4.2002

474, 477/3, 477/5, 477/6

2608/02/ÚP

23.9.2002

12.10.2002

477/3

DOTČENÉ POZEMKY

V řešeném území se vyskytují dva mělké šurfy - č. 203-Kozí Hřbety a 200-Kozí Hřbety. h.3 Sesuvy Zpracovatel ověřil u České geologické služby – Geofondu ČR evidovaná místa sesuvů. V „Mapě sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací“ není v řešeném území evidován sesuv.

89

i. NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability (ÚSES) dle zák.114/92Sb. §3 písm.a) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se na místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Rozhodujícím kritériem pro vymezení ÚSES je biogeografická pestrost krajiny co do rozmístění rámců trvalých ekologických podmínek a jejich přirozené, na člověku nezávislé vazby. Stávající ÚSES je tvořen ekologicky významnými segmenty krajiny. Jednotlivé skladebné části ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry, a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Nadregionální biokoridor je tvořen osou a její ochrannou zónou. Účelem ochranné zóny je podpora koridorového efektu. Proto všechny prvky regionálních a místních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability nacházející se v zóně, jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. Maximální šíře ochranné zóny dle ÚTP NR-R ČR je 2 km na každou stranu od osy nadregionálního biokoridoru. Interakční prvek je nepostradatelný krajinný segment, který svojí velikostí a stavem ekologických podmínek doplňuje dílčím, ale zásadním způsobem ekologické niky těch druhů organismů, které jsou schopny se zapojovat do potravní sítě sousedních méně stabilních společenstev. Umožňuje tak jejich trvalou existenci i v méně stabilní krajině. Navržené interakční prvky v územním plánu jsou pouze směrné a závaznost jim může dodat až souhlas vlastníka. Územní systém ekologické stability je chápán jako soustava přírodních společenstev, kterou je nutno udržovat. Je zdrojem pro přirozenou reprodukci přírodního prostředí. Při vymezení a návrhu systému ekologické stability jsou respektována tato kritéria: 1. Rozmanitost potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území. 2. Jejich prostorové vazby. 3. Nezbytné prostorové parametry (minimální plochy biocenter různého typu, maximální délky biokoridorů a jejich minimální nutné šířky). 4. Aktuální stav krajiny. 5. Společenské limity a záměry, určující současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému. Zapracování ÚSES do územního plánu vycházelo z Územního systému ekologické stability obce Loket z roku 1998, autorizovaný projektant RNDr. Jan Křivanec a ÚTP ÚSES NR a R ČR z roku 1996.

90

ÚSES v řešeném území Údolí řeky Ohře je osou nadregionálního biokoridoru K 40 vodní a mezofilní bučinnou. Do této osy jsou vložena dvě místní biocentra LBC 1 – Pod tratí a LBC 3 – Za sídlištěm. Osa NRBK vstupuje do nadregionálního biocentra 73 – Svatošské skály. Ve východním okraji řešeného území se nachází mezofilní bučinná osa K 48 a regionální biocentrum 1680 Tabule. Západně od Lokte z K 40 jižním směrem je vymezen regionální biokoridor RK 1016 s vloženými lokálními biocentry LBC 4 – Nad silnicí, LBC 6 – Bučina, LBC 7 – Na značce, a LBC 8 – Mokřiny u Nadlesí. Z K 40 severním směrem po Loučském potoce jsou navrženy lokální biokoridory LBK 1 a LBK 2 s vloženým lokálním biocentrem LBC 2 – Loučský potok. Stoka je lokálním biokoridorem LBK 5 s jedním vloženým biocentrem LBC 11 – Stoka. V krajině mezi Stokou a RK 1016 bylo navrženo v rámci ÚSES několik propojení. LBK 6 a 7 s LBC 10 – Dvory. LBK 3, 4 a 704 s LBC 5 – Pod Robotníkem a LBC 9 – Nad Robičem. Jižně od Nadlesí je částečně funkční LBK 8, který zajišťuje kontakt mezi LBC 8 a LBC 12 – Pod Kozím vrchem. Komáří potok je lokálním biokoridorem LBK 9, který propojuje LBC 12 s LBC 13 – Třídomí. přehled nadregionálních biocenter číslo název biocentra 73 Svatošské skály

funkčnost

skupiny typů geobiocénů

návrh opatření

funkční

4AB3, 4B3, 3AB3, 4AB2, 4BC4, nerozšiřovat stávající 4BC3, 5AB3 stavby, omezovat smrk a introdukované dřeviny

přehled regionálních biocenter 1680 Tabule

navržené

4AB3

postupně omezovat smrk a introdukované dřeviny, zvyšovat podíl listnáčů

podporovat přirozenou obnovu, postupně vyloučit smrk a introdukované dřeviny podporovat přirozenou obnovu, postupně vyloučit smrk a introdukované dřeviny, porosty v nivě ponechat přirozenému vývoji zachovat luční enklávu, v lese využívat přirozenou obnovu, postupně vyloučit smrk a introdukované dřeviny preferovat přirozenou obnovu, postupně vyloučit smrk a introdukované dřeviny podporovat přirozenou obnovu, postupně vyloučit smrk, preferovat jedli a listnáče

přehled lokálních (místních) biocenter 1 Pod tratí

funkční

4AB2, 4AB3

2 Loučský potok

funkční

4AB3, 4BC4, 4AB2

3 Za sídlištěm

funkční

4B3, 4BC4

4 Nad silnicí

navržený

4B3

5 Pod Robotníkem

navržený

4AB3

91

6 Bučina

navržený

4AB3

7 Na značce

navržený

4AB3

8 Mokřiny u Nadlesí

funkční

4AB3, 4B3

9 Nad Robičem

funkční

4AB3

10 Dvory

funkční

4AB3, 4B3

11 Dlouhá Stoka

navržený

4AB3

12 Pod Kozím vrchem 13 Třídomí

navržený

4AB3

navržený

4AB3

postupně vyloučit smrk, zvýšit podíl jedle, buku a ostatních listnáčů postupně vyloučit smrk, zvýšit podíl jedle, buku a ostatních listnáčů porosty dřevin ponechat přirozenému vývoji, volné travnaté plochy částečně zachovat ponechat spontánnímu vývoji, volné travnaté plochy částečně zachovat porosty dřevin ponechat spontánnímu vývoji, volné travnaté plochy částečně zachovat ponechat spontánnímu vývoji ponechat spontánnímu vývoji v lese zvýšit podíl listnáčů a jedle, louky pravidelně obhospodařovat

Přehled nadregionálních biokoridorů číslo název biokoridoru K40 Amerika vodní Svatošské skály K40 Amerika mezofilní Svatošské bučinná skály

K46 Svatošské mezofilní skály bučinná Kladská

funkčnost

charakteristika

návrh opatření

– funkční

vodní tok s břehovými porosty

běžná údržba toku a porostů

– funkční

travnaté plochy, lesy a v lesích postupná redukce smrku a městská zeleň introdukovaných dřevin, podpora přirozené obnovy, ve městě zlepšit pěstebními zásahy kvalitu stávajících porostů, v ochranné zóně chránit a doplňovat přírodní prvky, pro průchod městem generel ÚSES doporučuje zpracovat podrobnější dokumentaci, Poznámka: v prostoru "Sportovní" je navrženo upřesnění průchodu městem - viz změna č.2 ÚPNSÚ Loket prudký souvisle postupně vyloučit smrk, zvýšit podíl zalesněný svah jedle, buku a ostatních listnáčů

funkční –

92

přehled regionálních biokoridorů 1016 K40 - Milíře

funkční

přirozený tok Kamenitého potoka a lesní porosty

postupně vyloučit smrk, zvýšit podíl listnáčů

přehled lokálních (místních) biokoridorů 1 Loučský potok – hranice obce

funkční

2 Loučský potok – K40

funkční

3 BC6-BC9

navržený

4 BC5-BC9

navržený

lesní porost a bývalé pastviny

5 BC11-K40

navržený

6 BC7-BC10

funkční

7 BC10-BC11

funkční

8 BC8-BC12

navržený

9 BC12-BC13

navržený

vodní tok v upraveném korytě, nepravidelně doprovodná zeleň les, vlhké louky s rybníčkem a olšovým porostem údolí se zarůstající pastvinou údolí vodoteče a zarůstající pastviny v dolní části lesa většinou přirozený vodní tok navazující na lesní smrkové porosty zalesněné svahy, na plošinách orná půda a louky

704 RBK1016NRBC73

navržený

niva s potokem a zarůstajícími loučkami niva s potokem a zarůstajícími loučkami, ve městě vodní tok upravený, s náletovou zelení lesní porost na svahu a pastviny

93

ponechat spontánnímu vývoji mimo město ponechat spontánnímu vývoji, ve městě zvýšit podíl doprovodné zeleně v lese postupně vyloučit smrk, zvýšit podíl listnáčů, pastviny ponechat spontánnímu vývoji v lese postupně vyloučit smrk, zvýšit podíl listnáčů, pastviny ponechat spontánnímu vývoji zlepšit čistotu vody, zachovat a kultivovat doprovodnou zeleň podporovat přirozenou skladbu lesa, částečně ponechat spontánnímu vývoji ponechat spontánnímu vývoji, odstranit divokou skládku v lese postupně vyloučit smrk, zvýšit podíl listnáčů, pastviny z části ponechat spontánnímu vývoji v lese postupně vyloučit smrk, zvýšit podíl listnáčů v lese postupně vyloučit smrk, zvýšit podíl dubu, buku, javoru, chránit zbytky subxerofilních doubrav

J. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV Seznam veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav je uveden v závazné části na konci tohoto textu, v kapitole C.c. Ve smyslu § 108, odst. 3 zák.č. 50/76 Sb. v platném znění lze za veřejně prospěšné považovat „stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejně technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace“. Zákonem uvedená specifikace se týká pouze staveb, jejichž realizace se předpokládá v průběhu návrhového horizontu. Zákres těchto staveb je obsahem výkresu č.7 grafické části elaborátu. Dotčení pozemků resp. objektů veřejně prospěšnými stavbami je nutno pokládat v měřítku zpracování územního plánu (1: 5000) za informativní údaj. Nezbytná míra dotčení pozemků bude posuzována na základě zpracování podrobnějšího stupně projektové dokumentace jednotlivých staveb. Asanace a asanační úpravy Předpokládané asanace se týkají tzv. transformačních území, kde bude podle podrobnější projektové dokumentace možné následně specifikovat rozsah demoličních zásahů. Jedná se zejména o prostor: - Bývalé ČOV Drůbežářských závodů V rámci rozpracování podrobnější dokumentace nebo podkladů může být rozsah asanačních opatření upřesněn.

94

K. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY Civilní ochranou se zabývá samostatná příloha.

95

L. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ l.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí Kvalita životního prostředí se podle různých teoretických studií a terénních výzkumů podílí na celkovém zdravotním stavu lidí asi 20%. 80ti% se na něm podílí další 4 faktory - genetické předpoklady, životní styl, kvalita zdravotní péče a sociální a ekonomické podmínky. V našich klimatických podmínkách tráví obyvatelé převažující část života (90 - 95%) ve vnitřním prostředí. Znečištění tohoto prostředí je výrazně ovlivňováno životním stylem členů domácnosti. V komplexním hodnocení kvality životního prostředí podle metodiky Terplanu (1988) bylo posuzováno sedm vybraných faktorů hygienické vhodnosti (koncentrace oxidu siřičitého, koncentrace polétavého prachu, jiné plynné škodliviny, zápach zemědělského původu, zápach průmyslového původu, hluk z pozemní dopravy, hluk z letecké dopravy) a pět faktorů krajinářských a urbanistických (krajinářská hodnota, devastace povrchu, hygienicky nezávadný zápach, inundace s bodavým hmyzem, ohrožení vegetace imisemi). Syntézou těchto ukazatelů bylo na území ČR stanoveno 5 kvalitativních tříd označujících stupeň kvality prostředí. Město Loket bylo v tomto hodnocení zařazeno do třídy III. tj. prostředí narušené. Hodnocení vycházelo z údajů z poloviny 80. tých let, aktualizováno nebylo, takže v současné době má pouze informativní charakter. V sedmdesátých letech vedl stav životního prostředí v některých částech státu k vyhlášení osmi tzv. postižených oblastí (PO), v nichž mělo být narušení složek životního prostředí kompenzováno souborem zvláštních opatření. Opatření měla spíše symbolický význam (bezplatné svačiny ve školách, školy v přírodě, stabilizační příspěvky v části Severočeského kraje) a na tlumení důsledků narušování životního prostředí se nemohla projevit. Usnesením vlády ČR č. 228 z 22. srpna 1990 bylo na území České republiky aktualizováno vymezení celkem sedmnácti postižených oblastí, ve kterých měla být problematice životního prostředí věnována přednostní pozornost. Další postup nebyl stanoven, takže zařazení měst a obcí do postižených oblastí nemělo a nemá žádné praktické důsledky. Město Loket bylo součástí postižené oblasti Karlovarsko – Sokolovské. l.1.1 Ovzduší Kvalita ovzduší je jedním z nejdůležitějších ukazatelů celkového stavu životního prostředí. Podle nedávno zveřejněné studie (Kunzli, N. a kol.) je zhruba 6 % všech úmrtí ve vyspělých průmyslových státech (studie vycházela z dat v Rakousku, Švýcarsku a Francii) zapříčiněno znečištěným ovzduším. Zhruba polovina těchto úmrtí je způsobována výfukovými plyny z automobilů.

96

l.1.1.1 Imisní situace Pro posouzení kvality ovzduší v Lokti je možno využít údajů ze stabilní měřící stanice v Sokolově (cca 6 km jz. od Lokte). Stanice ČHMÚ 1032 je pozaďová, s reprezentativností dat v oblastním měřítku (městské, nebo venkov 5 – 40 km), určená pro stanovení reprezentativních koncentrací pro osídlené části území. V tabulkách jsou uvedeny údaje za rok 2001 (zdroj: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2001, Český hydrometeorologický ústav, 2002). Oxid siřičitý

SO2

Kód stanice Organizace stanice

Hodinové hodnoty Max 25 VoL 50% MV kv Date Date VoM 98% kv 525,1 111,3 1 4,9 25.08 11.05. 1 49,9

1032-ČHMÚ Sokolov

Suspendované částice Kód stanice Organizace stanice

Max Date

1032-ČHMÚ Sokolov

217,0 02.07.

Denní hodnoty 4MV VoL

Date

Date

64,5 17.11.

34,6 04.11.

95% kv 0 21,9

50% kv 98% kv 7,9 26,8

X1q

50% kv 98% kv 12,6 40,6

X1q

Čtvrtletní hodnoty X2q X3q X4q

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

8,3 87

7,9 88

9,2 92

12,5 91

9,5 7,9

6,73 1,84

358 2

Max

Denní hodnoty 36MV VoL

Date

Date

VoM

54,0 15.12.

26,1 17.01.

1 0

Čtvrtletní hodnoty X2q X3q X4q C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

18,6 88

13,7 87

12,2 92

13,0 81

14 12

9,34 1,91

348 5

Roční hodnoty 95% 50% X kv kv

XG

N

S

SG

dv

25 13,20

22 1,61

356 2

NOx 1

Xm mc

Roční hodnoty X S N

C1q

2

3

4

Měsíční hodnoty 5 6 7 8

9

10

11

12

Max Date

1032-ČHMÚ Sokolov

Roční hodnoty X S N

PM10

Hodinové hodnoty 95% 50% kv kv 99,9 98% kv kv 42,0 11,0 109,0 51,0

Oxidy dusíku Kód stanice Organizace stanice

Max

34 31

29 25

Vysvětlivky: 19 MV, 25 MV, 26 MV 50% kv, 95% kv, 98% kv C1q, C2q, C3q, C4q Dv LV Mc MT N S SG VoL VoM X X1q, X2q, X3q, X4q XG Xm Date MAX

25 31

18 30

19 29

18 29

18 29

19 31

19 30

31 30

35 30

31 31

99 13.12.

č.p. % 51 0,00

98% kv 32 58

19., 25., 26. nejvyšší hodnota v kalendářním roce pro daný časový interval 50% kvantil, 95% kvantil, 98% kvantil počet hodnot, ze kterých je spočítán aritmetický průměr za dané čtvrtletí doba trvání nejdelšího souvislého výpadku limitní hodnota měsíční četnost měření mez tolerance počet měření v roce směrodatná odchylka standardní geometrická odchylka počet překročení limitní hodnoty LV počet překročení meze tolerance LV+MT roční aritmetický průměr čtvrtletní aritmetický průměr roční geometrický průměr měsíční aritmetický průměr datum výskytu MAX hodinové, 8hod. nebo denní maximum v roce

97

l.1.1.2 Imisní limity Imisní limity a meze tolerance pro oxid siřičitý (SO2) Účel vyhlášení Parametr / Doba Hodnota imisního limitu průměrování Ochrana Aritmetický průměr 350 µg.m-3, nesmí být zdraví lidí /1h překročena více než 24krát za kalendářní rok Ochrana Aritmetický průměr 125 µg.m-3, nesmí být zdraví lidí / 24 h překročena více než 3krát za kalendářní rok Ochrana Aritmetický průměr 50 µg.m-3 zdraví lidí / Kalendářní rok Ochrana ekosystémů

Aritmetický průměr 20 µg.m-3 / zimní období (1.10. – 31.3.)

Mez tolerance 90 µg.m-3 (26%)*

Datum, do něhož musí být limit splněn 1.1.2005

-

1.1.2005

-

Ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení Ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení

-

Poznámka:

* mez tolerance se bude od 1. ledna 2003 snižovat tak, aby dosáhla 1. ledna 2005 nulové hodnoty. V letech 2003 až 2004 budou meze tolerance následující: 2003 60 µg.m-3

2004 30 µg.m-3

Imisní limity a meze tolerance pro suspendované částice (PM10)*** Účel vyhlášení

Parametr/ Doba průměrování

Hodnota imisního limitu

Mez tolerance

Datum, do něhož musí být limit splněn 1. 1. 2005

1. Ochrana zdraví lidí I.etapa

Aritmetický průměr / 24 hodin

50 µg.m-3 PM10, nesmí být překročena více než 35krát za kalendářní rok

15 µg.m-3 (30 %)*

2. Ochrana zdraví lidí I.etapa 1. Ochrana zdraví lidí II.etapa1)

Aritmetický průměr / Kalendářní rok Aritmetický průměr / 24 hodin

40 µg.m-3 PM10

4,8 µg.m-3 (12 %)*

1. 1. 2005

50 µg.m-3 PM10, nesmí být překročena více než 7 krát za kalendářní rok

Bude odvozena ze získaných údajů a bude ekvivalentní limitním hodnotám pro I. etapu 10 µg.m-3 (50 %) 1. ledna.2005**

1. 1. 2010

1. 1. 2010 2. Ochrana Aritmetický 20 µg.m-3 PM10 zdraví lidí průměr / II.etapa1) Kalendářní rok Poznámka: 1) Uvedené indikativní hodnoty podléhají přezkoumání s ohledem na nově přijaté směrné informace o účincích na zdraví a životní prostředí, technickou proveditelnost a zkušenosti s uplatňováním limitních hodnot v etapě I. * mez tolerance se bude od 1. ledna 2003 snižovat tak, aby dosáhla 1. ledna 2005 nulové hodnoty. V letech 2003 až 2004 budou meze tolerance následující

Pro 24 hodin Pro kalendářní rok

2003 10 µg.m-3 3,2 µg.m-3

2004 5 µg.m-3 1,6 µg.m-3

98

** mez tolerance se bude od 1. ledna 2006 lineárně snižovat - každých 12 měsíců tak, aby dosáhla 1. ledna 2010 nulové hodnoty. V letech 2006 až 2009 budou meze tolerance následující 2006 8 µg.m-3

Pro kalendářní rok

2007 6 µg.m-3

2008 4 µg.m-3

2009 2 µg.m-3

*** K měření koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 lze použít také metodu stanovení celkového prašného aerosolu (total suspended particulates) při přepočtu za použití koeficientu 0,8. Koncentrace jemných suspendovaných částic frakce PM2,5 se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru, ročního mediánu, ročního 98. percentilu a ročního maxima z dvacetičtyřhodinových průměrných hodnot. Imisní limity a meze tolerance pro oxid dusičitý (NO2) a oxidy dusíku (NOx) Účel vyhlášení Parametr/ Doba průměrování Ochrana Aritmetický zdraví lidí průměr / 1 h Ochrana zdraví lidí Ochrana ekosystémů

Aritmetický průměr / Kalendářní rok Aritmetický průměr / Kalendářní rok

Hodnota imisního limitu

Mez tolerance

200 µg.m-3 NO2, nesmí být překročena více než 18krát za kalendářní rok 40 µg.m-3 NO2

80 µg.m-3 (40%)*

Datum, do něhož musí být limit splněn 1. 1. 2010

16 µg.m-3 (40%)*

1. 1. 2010

30 µg.m-3 NOx

-

Ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení

Poznámka: * mez tolerance se bude od 1. ledna 2003 snižovat tak, aby dosáhla 1. ledna 2010 nulové hodnoty. V letech 2003 až 2009 budou meze tolerance následující

Pro 1 hodinu Pro kalendářní rok

2003 70 µg.m-3

2004 60 µg.m-3

2005 50 µg.m-3

2006 40 µg.m-3

2007 30 µg.m-3

2008 20 µg.m-3

2009 10 µg.m-3

14 µg.m-3

12 µg.m-3

10 µg.m-3

8 µg.m-3

6 µg.m-3

4 µg.m-3

2 µg.m-3

Zákonem č. 86/2002 Sb. jsou definovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jako prováděcím právním předpisem vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance. V nařízení vlády č. 350/2002 Sb. v § 5 je uvedeno, že seznam oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jejichž hranicemi jsou hranice obcí nebo sídelních seskupení, zveřejňuje jedenkrát ročně Ministerstvo životního prostředí ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Poslední verze tohoto seznamu byla uveřejněna ve Věstníku ročník XIV, částka 4. Město Loket je zde uvedeno mezi obcemi s překročeným limitem pro ochranu zdraví lidí (PM10 na 14,3 % území obce).

99

Nařízením vlády jsou také stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů (příloha č. 1 k tomuto nařízení). Tyto musí být dodržovány v oblastech uvedených v příloze č. 10 k tomuto nařízení: • území národních parků a CHKO, • území o nadmořské výšce 800 m n.m. a vyšší • ostatní vybrané přírodní lesní oblasti (každoročně publikované ve Věstníku MŽP) Ve Věstníku MŽP ročník XIV, částka 4 není město Loket uvedeno v seznamu území pro ochranu vegetace s překročením limitní hodnoty. Na území města nejsou provozovány zvlášť velké ani velké zdroje znečišťování ovzduší zdroje typu REZZO I. V blízkém okolí města provozují významné zdroje znečišťování ovzduší Avirunion a.s. závod Nové Sedlo, RSM CHEMACRYL Sokolov a.s., Lias Vintířov LSM k.s. a HGV Metall spol. s r.o. Město je plynofikováno, podíl zemního plynu na vytápění domácností je 20,8 % (tuhá paliva 54,4 %, centrální zdroje tepla 17,2 %, elektřina 7,6 %). Karlovarský kraj má zpracován dokument „Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek a energetická koncepce Karlovarského kraje“. Cíle Programu ke zlepšení kvality ovzduší jsou zaměřeny na odstranění problémů, které byly na území Karlovarského kraje zjištěny na základě dat vydávaných ČHMÚ a MŽP (oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a podkladové materiály k jejich vyhlášení), analýzy dat imisního monitoringu ze staniční sítě a výsledků modelových výpočtů kvality ovzduší. Na základě těchto hodnocení byly stanoveny následující cíle: • snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi frakce PM10 (zaměření jak na lokální překročení denního imisního limitu ve Stráži nad Ohří, tak na celoplošné snížení rizika překročení některého z imisních limitů pro prach) • snížení imisní zátěže benzo(a)pyrenem s přihlédnutím k vyhlášené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území města Ostrov nad Ohří a ke snížení rizika překračování limitu pro BaP na území celého regionu (s ohledem na nedostatek informací v jiných lokalitách) • posouzení imisní zátěže niklem v lokalitách Ostrov nad Ohří a Mariánské Lázně a řádnou aplikaci opatření ke snížení koncentrací pod úroveň limitu • snížení rizika překračování imisního limitu na ochranu ekosystémů a vegetace pro NOx vyplývajícího z modelových výpočtů • snížení rizika překročení imisního limitu na ochranu ekosystémů pro SO2, které bylo rovněž zjištěno na základě modelových výpočtů Navrhovaná opatření jsou směřována především k dosažení kvalitativních cílů ochrany ovzduší, tj. splnění platných imisních limitů, resp. eliminaci rizika jejich překračování, zajištění dostupných dat k hodnocení imisní zátěže a identifikaci původců znečištění. Opatření jsou vybírána tak, aby směřovala k omezování emisí z klíčových zdrojů znečišťování s přihlédnutím k ekonomické efektivitě navrhovaných opatření a jejich technické realizovatelnosti. Zároveň byly nástroje a opatření sladěny s cíli emisního programu.

100

l.1.2 Povrchové a podzemní vody Přirozeným recipientem území je vodohospodářsky významný tok Ohře. Nejbližší profil státní sítě sledování jakosti povrchových vod pod Loktem (tj. za vyústěním kanalizace a ČOV) je umístěn v k.ú. Tuhnice na říčním kilometru 178,3. Základní klasifikace jakosti vody dle ČSN 75 7221:

Databankové 1100 číslo Lokalita

Tuhnice

Souřadnice 12-50-43 v.d. 50-13-42 s.š. Kraj

Karlovarský kraj

Okres

Karlovy Vary

Tok

Ohře

Říční km

178.3

Hydrologické 1-13-01-166 pořadí Hydrologické 1-13-01 Ohře po Teplou povodí Sledované období

Ohře Ukazatel

od: 14.06.1963 do: 03.12.2003

PROFIL: Tuhnice Jednotka

biochemická spotřeba kyslíku chemická spotřeba kyslíku dichromanem amoniakální dusík dusičnanový dusík celkový fosfor saprobní index makrozoobentosu

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 číslo

ř.km: 178,3 Aritmetický charakteristická průměr 99-00 hodnota C90 2,2 4,0 16,4 24,8 0,15 0,32 2,58 3,45 0,11 0,14 1,98

třída čistoty III II II II II II

zákl. klas. III

Město Loket přispívá k znečištění Ohře vypouštěním nečištěných odpadních vod z některých lokalit v centru města. Na kanalizaci a čističku odpadních vod je doposud napojeno 2490 obyvatel. Sídla Dvory, Nadlesí a Údolí nejsou na kanalizaci napojena, odpadní vody jsou likvidovány v septicích nebo v jímkách na vyvážení. ČOV má projektovanou kapacitu 6 000 ekvivalentních obyvatel, účinnost čištění v roce 2002 byla 92,9 % u nerozpuštěných látek a 97,5 % u BSK5. Pro sídlo Nadlesí je navržena splašková kanalizace a mechanicko-biologická ČOV na východním okraji sídla se 3.stupněm čištění (s ohledem na malou vodnost vodoteče pod ČOV) buď v dočišťovací nádržce pod ČOV nebo jako součást technologie ČOV (případně popílkovým filtrem). V sídle Dvory bude zachován stávající způsob likvidace splaškových vod. Stávající ČOV by měla zajistit čištění veškerých odpadních vod (po oddělení vod dešťových). Její projektové parametry (6000 ekvivalentních obyvatel - EO) tomuto záměru vyhovují a je možno i při budoucím rozvoji města produkované množství odpadních vod vyčistit za předpokladu dobudování technologické části čistírny v další etapě. 101

l.1.3 Hluk a vibrace Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu především městského prostředí a je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Důsledkem hlukové zátěže je zvyšování celkové nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškozování sluchu i chorobných změn krevního tlaku. Nárůst ekvivalentní hladiny hluku A o 10 dB se projeví 10 - 12% přírůstkem celkové nemocnosti. Následky se většinou projevují s určitým zpožděním a s individuálním účinkem podle citlivosti každého jedince. Více než 90% hluku je způsobováno lidskou činností a z toho přibližně 80% hluku je vytvářeno dopravou, zejména automobilovou. Hygienické limity 1. dubna 2004 vstoupil v platnost nový právní předpis – Nařízení vlády č. 88/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí je podle tohoto předpisu ekvivalentní hladina akustického tlaku A, LAeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq, T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo.

Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb Korekce

Způsob využití území

dB 1)

2)

3)

4)

Chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a staveb lázní

-5

0

+5

+15

Chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní

0

0

+5

+15

Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

0

+5

+10

+20

Poznámka – korekce uvedené v tabulce se nesčítají Pro noční dobu se použije další korekce -10 dB s výjimkou hluku z železniční dráhy, kde se použije korekce -5 dB. 1) Použije se pro hluk z provozoven (například továrny, výrobny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní zařízení) a z jiných stacionárních zdrojů (například vzduchotechnické systémy, kompresory, chladící agregáty). Použije se i pro hluk působený vozidly, která se pohybují na neveřejných komunikacích (pozemní doprava a přeprava v areálech závodů, stavenišť apod.). Dále pro hluk stavebních strojů pohybujících se v místě svého nasazení. 2) Použije se pro hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích. 3) Použije se pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikací, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující a v ochranném pásmu drah. 4) Použije se pro starou hlukovou zátěž z pozemních komunikací a z drážní dopravy. Tato korekce zůstává zachována i po rekonstrukci nebo opravě komunikace, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněných venkovních prostorech staveb, a pro krátkodobé objízdné trasy. Rekonstrukcí nebo opravou komunikace se rozumí položení nového povrchu, výměna kolejového svršku, případně i rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení.

102

Uvedený předpis obsahuje i limitní hodnoty pro hluk uvnitř obytných a dalších prostor. Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající situaci zástavby po vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet stanovené limity, je možné potřebnou ochranu před hlukem zajistit izolací objektu. Přitom musí být zachována možnost potřebného větrání. V Lokti je hlavním zdrojem hluku silnice II. třídy II/209. Podle sčítání dopravy z roku 2000 zde za 24 hodin běžného pracovního dne projede 13 980 motorových vozidel.

Hluková mapa města nebo systematická měření hluku nejsou v Lokti k dispozici. Zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů stanoví postup při provozování zdrojů hluku nebo vibrací, u kterých nelze z vážných důvodů dodržet hygienické limity. Takové zdroje lze provozovat jen na základě časově omezeného povolení vydaného orgánem veřejného zdraví, pokud se prokáže, že hluk nebo vibrace byly omezeny na rozumně dosažitelnou míru a provozem nebo používáním zdroje hluku nebude ohroženo veřejné zdraví (§ 31). Žádost orgánu veřejného zdraví měli předložit vlastníci, popřípadě správci pozemních komunikací nejpozději do 1. ledna 2002 (§ 103). Novelou zákona byl tento termín posunut na 1. leden 2003, podle dostupných informací tyto žádosti dosud podány nebyly. Parlament ČR v současné době projednává zákon o hodnocení a snižování hluku v životním prostředí. Zákon stanoví některé nové ukazatele (den-večer-noc) a pojmy (tichá oblast). Ukládá správním úřadům postupně do roku 2013 zpracovat strategické hlukové mapy a akční plány pro okolí všech hlavních komunikací a aglomerace s více než 100 000 obyvateli.

103

l.1.4 Radonové riziko 222

Radon Rn je inertní přírodní radioaktivní plyn, bez chuti a zápachu, nepostižitelný lidskými smysly. Radon vznikající radioaktivním rozpadem horninového uranu je uvolňován ze zrn minerálů a může migrovat do objektů (zejména do jejich sklepních a přízemních částí). Radon se s poločasem rozpadu 3,825 dne dále mění na izotopy polonia, olova a vizmutu, které jsou kovové povahy, jsou schopné vázat se na prachové částice v ovzduší a s nimi jsou vdechovány do plic. V plicích pak působí jako vnitřní zářiče, které mohou iniciovat karcinomy plic. Lidský organismus může být ovlivněn radonem pocházejícím ze tří hlavních zdrojů: z půdního vzduchu, z podzemní vody a ze stavebních materiálů. První dva zdroje úzce souvisejí s geologickým podložím. Podle odvozené mapy radonového rizika (indexu) leží Loket v oblasti 3 - s vysokým radonovým rizikem z geologického podloží. Objemová aktivita 222Rn [kBq.m-3]

Kategorie 1. nízké riziko

< 30

< 20

< 10

2. střední riziko

30 - 100

20 - 70

10 - 30

3. vysoké riziko

> 100

> 70

> 30

propustnost podloží

nízká

střední

vysoká

104

Mapa radonového indexu geologického podloží vychází z výsledků získaných v rámci Radonového programu České republiky. Radonový index vyjádřený na mapě je klasifikován třemi základními kategoriemi (nízká, střední, vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízká až střední v nehomogenních kvartérních sedimentech). Převažující radonový index geologické jednotky je stanoven na základě statistického zhodnocení 8 700 měřených ploch v terénu (15 bodů na každé ploše). Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR). Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Od roku 1981 probíhá v ČR Státní program vyhledávání budov s vyšším výskytem Rn. •

Cílem programu je vyhledat co největší počet budov se zvýšeným obsahem radonu tak, aby majitelé budov mohli (s případnou finanční podporou státu) snížit ozáření osob.

•

Je koordinován Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, účastní se jej Státní ústav radiační ochrany v úzké spolupráci s krajskými úřady.

Vyhledávací program je zaměřen: •

Přednostně do obcí ležících na území převažujícího vysokého radonového rizika (podle geologické prognózní mapy radonového rizika). V těchto obcích je nabízeno proměření všech budov. V dalších obcích (na středním nebo nízkém riziku) se provádí výběrový průzkum budov cca 10 % budov rovnoměrně na území obce s přihlédnutím k místním geologickým specifikům. Zde je cílem ověřit věrohodnost geologické předpovědi radonového rizika. Konkrétní pořadí proměřování obcí závisí na dohodě místní samosprávy s krajským úřadem.

105

• •

Na byty v rodinných (případně bytových) domech a dětská zařízení (není určen pro průzkum obsahu radonu na pracovištích). Především na budovy, kde se očekává vyšší obsah radonu ze země (tj. domy se špatnou nebo vůbec žádnou izolací proti vlhkosti, nepodsklepenými obytnými místnostmi, stojící na propustných nebo rozpraskaných horninách nebo na geologické poruše (místní zlomy) nebo domy zapuštěné do svahu).

Dosud bylo v České republice změřeno více než 100 000 budov, v Lokti do konce roku 2002 26 budov.

Název Počet změřených Počet objektů nad Počet objektů nad 1000 Bq/m3 obce objektů 400 Bq/m3 26 0 0 Loket

106

Aritmetický průměr [Bq/m3] 234,8

Geometrický průměr [Bq/m3] 191

l.2 Vyhodnocení návrhu územního plánu z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa. l.2.1. Způsob vyhodnocení V této kapitole jsou podle zvláštních předpisů vyhodnoceny předpokládané důsledky navrhovaného urbanistického řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Vlastní vyhodnocení tvoří grafická příloha, tabulkové přehledy a textový komentář. Do obsahu a formy zpracování této kapitoly jsou promítnuty připomínky orgánu ochrany zemědělského půdního fondu k etapě konceptu. Orgán státní správy lesů neměl ke způsobu vyhodnocení připomínky. Grafika Jednotlivé výkresy v měřítku 1:5000 se skládají ze dvou částí - východní a západní. Dále jsou zpracovány výřezy v měřítku 1:2 880. V grafice jsou vyznačena požadovaná kritéria ochrany půdního fondu a záležitosti, které se váží na mimoprodukční funkce a využití půdního fondu, včetně druhů pozemků v celém řešeném území a čísel parcelních. Produkční funkci zemědělské půdy lze také odvodit z bonitovaných půdně ekologických jednotek respektive tříd ochrany, které jsou vyznačeny v celém řešeném území. Mimoprodukční kritéria půdního fondu jsou rozdělena do následujících skupin: •

•

• •

•

•

Ochrana přírody † Hranice CHKO † Zóny CHKO † Národní přírodní památka (NPP) Jan Svatoš † Přírodní památka (PP) Moučné Pytle † Ochranná pásma NPP a PP † NATURA 2 000 - lokalita Podlesí a Kaňon Ohře † Památný strom Územní systém ekologické stability † nadregionální biocentrum † nadregionální biokoridor † ochranná zóna nadregionálního biokoridoru † regionální biocentrum † regionální biokoridor † lokální biocentrum † lokální biokoridor † interakční prvky Les † hranici 50 m od kraje lesa („ochranné pásmo“ lesa) Geologie † poddolovaná území † evidovaná nevýhradní ložiska † nebilancovaná ložiska Vodní hospodářství † CHOPAV Chebská pánev – Slavkovský les † Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů stupně IIB † Ochranné pásmo vodního zdroje stupně IIb † Záplavové území Q100, Q50, Q10 † Odvodněné pozemky BPEJ † Hranice BPEJ † Kód BPEJ † třída ochrany odvozená z BPEJ

Dále výkres obsahuje zákres hranice a plochy současně zastavěného území obce v době zpracování územního plánu. Navrhované urbanistické řešení, které lze promítnout do území, 107

vyjadřují urbanistické lokality. Na těchto plochách se navrhuje změna stávajícího využití území. Jednotlivé lokality jsou shodně označeny v celém úkolu. Dotčené druhy pozemků (dle evidence katastru nemovitostí) v lokalitách urbanistického rozvoje jsou barevně rozlišeny. Tabulky Základní informace o lokalitách jsou přehledně shrnuty do tabulkových přehledů. Jejich obsah byl přizpůsoben požadavkům a připomínkám orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Jsou například odlišeny lokality, které: • již byly z hlediska ochrany ZPF projednány a odsouhlaseny • byly převzaty ze schválených územně plánovacích dokumentací

l.2.2. Charakteristika urbanistických lokalit U jednotlivých lokality jsou uvedeny následující informace ⇒ označení; název; poloha lokality ve vztahu k současně zastavěnému území; přehled limitů, které ovlivní způsob využití lokality a navržená funkce urbanistického využití, která je uvedena zkratkou. Přehled použitých zkratek vyjadřujících urbanistickou funkci je uveden v kapitole urbanistická koncepce, ve které je návrh řešení podrobněji charakterizován včetně zdůvodnění navrhované změny. Lokality umístěné mimo současně zastavěné území jsou podrobněji charakterizovány. V označení lokalit znamenají: • první písmeno vychází z názvu katastrálního území, ve kterém se lokalita nachází • D … Dvory • L … Loket • N … Nadlesí • Ú … Údolí • druhé písmeno vyjadřuje polohu lokality ve vztahu k zastavěnému území • N … lokalita vně zastavěného území • P … lokalita uvnitř zastavěného území (přestavbové lokality) • číslice vyjadřuje pořadí lokality v rámci katastrálního území Přehled lokalit v návrhovém období DN1 – U strouhy poloha - mimo současně zastavěné území limity - OP VN22kV; kontakt s hranicí CHKO funkce - SR K západnímu okraji zastavěného území sídla Dvory přiléhá východní hrana lokality lichoběžníkového tvaru. Mezi severním okrajem lokality a současně zastavěným územím vzniká enkláva nezastavitelného území. Dotčeny jsou trvalé travní porosty zařazené do 2. třídy ochrany. DN2 – U javoru poloha - mimo současně zastavěné území limity - kontakt s hranicí CHKO funkce - SR K severnímu členitému okraji sídla Dvory přiléhají trvalé travní porosty, na kterých je vymezena tato lokalita. DN3 – U Loketských městských lesů poloha - mimo současně zastavěné území limity - dotčeno ochranné pásmo lesa, kontakt s ÚSES funkce - RH V údolní poloze, z obou stran obklopené lesními porosty, je vymezena na ostatní ploše lokalita pro hromadnou rekreaci. Lokalita navazuje na současně zastavěné území (sídlo Loketských městských lesů s.r.o.).

108

LN1 – Nad Hájovnou poloha - mimo současně zastavěné území limity - OP lesa; katodová ochrana plynovodu; RR paprsek funkce - BI Největší a tím rozhodující lokalita pro plošný rozvoj obytné funkce v řešeném území. Je vymezena na orné půdě přiléhající k zastavěnému území. Ze dvou stran je ohraničena lesem a čtvrtý okraj tvoří hranice správního území Lokte. K posílení dopravní přístupnosti lokality je navržena komunikace, která je trasována z části mimo správní území města Loket. Postup případné výstavby by měl být navržen tak, aby nebyla zhoršena možnost obhospodařování okolních zemědělských pozemků nebo by vznikaly nepřístupné enklávy zemědělské půdy. Orná půda je průměrné a podprůměrné kvality (3. a 4. třída ochrany). Rozhodující plocha lokality (8,2 ha) je již z hlediska ochrany ZPF projednána a odsouhlasena. V rámci zpracování tohoto územního plánu byla tato lokalita rozšířena o 3,2 ha, z toho 2,9 ha orné půdy. LN2 – Břehy 1 poloha - mimo současně zastavěné území limity - ochranné pásmo lesa; již provedena parcelace funkce - SV Lokality LN2, LN3 a LN4 na sebe navazují. Ve vzájemné návaznosti využívají pozemky orné půdy přiléhající k severní straně komunikace Loket – Staré Sedlo, která v těchto místech je zároveň správní hranicí města Loket. Lokality jsou kromě komunikace ohraničeny zastavěným územím a lesem, který severně od lokalit pokrývá členitější terén. Lokalita byla urbanisticky rozpracována v regulačním plánu a byla zapracována do 1. změny ÚPnSÚ Loket. Z hlediska ochrany ZPF byla projednána a odsouhlasena. LN3 – Břehy II poloha - mimo současně zastavěné území limity - OP lesa; OP 22kV funkce - SV Lokality LN2, LN3 a LN4 na sebe navazují. Ve vzájemné návaznosti využívají pozemky orné půdy přiléhající k severní straně komunikace Loket – Staré Sedlo, která v těchto místech je zároveň správní hranicí města Loket. Lokality jsou kromě komunikace ohraničeny zastavěným územím a lesem, který severně od lokalit pokrývá členitější terén. LN4 – Parkoviště Břehy poloha - mimo současně zastavěné území limity - OP lesa; OP plynovodu; OP VVN funkce - DO Lokality LN2, LN3 a LN4 na sebe navazují. Ve vzájemné návaznosti využívají pozemky orné půdy přiléhající k severní straně komunikace Loket – Staré Sedlo, která v těchto místech je zároveň správní hranicí města Loket. Lokality jsou kromě komunikace ohraničeny zastavěným územím a lesem, který severně od lokalit pokrývá členitější terén. LN5 – Pod Hájovnou poloha - mimo současně zastavěné území limity - OP lesa funkce - BI Enkláva ostatní plochy mezi zastavěným územím a lesem. Využití lokality pro výstavbu rodinných domů výrazně ovlivní podmínky orgánu státní správy lesů. Výrazná část lokality spadá do ochranného pásma lesa. LN6 – sídliště Sportovní západ poloha - mimo současně zastavěné území limity - záplavové území; OP plynovod; OP VVN funkce - BH K západnímu okraji zastavěného území přiléhá úzká lokalita dotýkající se trvalých travních porostů. Zarovnává „zub“ zastavěného území na západním okraji sídla. Tvar lokality vyplývá z ochranného pásma VVN. Využití lokality pro výstavbu výrazně ovlivňuje poloha v záplavovém území. Dotčena je 1. třída ochrany v rozsahu 0,1 hektaru. LN7 – Finské domky poloha - mimo současně zastavěné území limity - OP plynovodu; poddolované území

109

funkce - VD Na severním okraji správního území Lokte je na ostatní ploše vymezena lokalita pro drobnou výrobu. Plocha je vymezena ze severozápadu silniční křižovatkou. Na druhé straně komunikace je současně zastavěné území. LN8 – u Loučského potoka poloha - mimo současně zastavěné území limity - OP lesa; VKP niva; kontakt s ÚSES funkce - VT K severnímu výběžku zastavěného území přiléhá ostatní plocha, na které je vymezena tato lokalita pro výrobu. Lokalita je převzata ze schválené dokumentace. LN9 – ČSA jih poloha - mimo současně zastavěné území limity - les funkce - BI Proužek lesa přiléhající k zastavěnému území je navržen pro výstavbu 1 RD. Jedná se o mimořádně kulturně a historicky exponované místo. LN10 – Revoluční poloha - mimo současně zastavěné území limity - OP lesa; kontakt s LBK; VKP niva; OP ČD funkce - VD Při komunikaci II/209 (Loket – Údolí) je ostatní plocha, kterou využívají Technické služby města. Územní plán toto funkční využití stabilizuje. LN11 – nové parkoviště poloha - mimo současně zastavěné území limity - OP lesa funkce - OD V prodloužení stávajícího parkoviště autobusů, naproti čerpací stanici pohonných hmot, bylo do návrhu doplněno, na základě požadavku souborného stanoviska, nové parkoviště. Lokalita je vymezena na části pozemku parc. č. 700, v k.ú. Loket. Dotčeny jsou pozemky určené k plnění funkcí lesa v rozsahu cca. 15 x 100 LP1 – sportoviště pod mostem poloha - uvnitř současně zastavěného území limity - OP lesa; kontakt s NRBK; VKP niva; záplavové území funkce - RS poznámka - řešení vyplývá z regulačního plánu a změny č. 1 LP2 – Sportovní , lesní školka poloha - uvnitř současně zastavěného území limity - les; záplavové území funkce - OVx LP3 – ČOV drůbežářských závodů poloha - uvnitř současně zastavěného území limity - kontakt s NRBK; VKP niva; záplavové území funkce - OV LP4 – u železničního přejezdu poloha - uvnitř současně zastavěného území limity - kontakt s LBK; VKP niva; OP ČD; záplavové území; OP vodovodu funkce - VD LP5 – ČSA, les poloha - uvnitř současně zastavěného území limity - les funkce - BI

110

LP6 – Tovární u Dlouhé Stoky poloha - uvnitř současně zastavěného území limity - kontakt s ÚSES; VKP niva; záplavové území funkce - SK LP7 – křižovatka Revoluční a Tovární poloha - uvnitř současně zastavěného území limity - kontakt s ÚSES; VKP niva; OP ČD funkce - SK LP8 – železniční zastávka Loket předměstí poloha - uvnitř současně zastavěného území limity - OP lesa; kontakt s NRBK; VKP niva; OP ČD funkce - SK LP9 – vodácké tábořiště u čerpací stanice poloha - uvnitř současně zastavěného území limity - OP lesa; kontakt s NRBK; VKP niva; záplavové území funkce - RH Plocha pro vodácký kemp u čerpací stanice technologické vody v Lužné. LP10 – u Malé osady poloha - uvnitř současně zastavěného území limity - záplavové území, navážka funkce - BI NN1 – U kapličky poloha - mimo současně zastavěné území limity - CHKO funkce - RS Lokalita přiléhá k severnímu okraji zastavěného území Nadlesí. Západní kratší okraj obdélníkové lokality tvoří místní komunikace Nadlesí – Dvory, která je hranicí CHKO. Dotčena je ostatní plocha. NN2 – U cesty k Třídomí poloha - mimo současně zastavěné území limity - OP plynovodu; kontakt s hranicí CHKO funkce - SR Lokalita obdélníkového tvaru přiléhá delší východní stranou k západní hranici současně zastavěného území Nadlesí. Okraj sídla, který tvoří místní komunikace směrem na Třídomí, představuje hranici CHKO. Severní strana lokality přiléhá také k zastavěnému území Nadlesí. Dotčena je orná půda nejnižší kvality. NN3 – Nad silnicí poloha - mimo současně zastavěné území limity - CHKO funkce - SR K severovýchodnímu okraji Nadlesí přiléhá delší stranou úzká lokalita obdélníkového tvaru. Lokalita je v CHKO. Dotčena jsou trvalé travní porosty zařazené do 5. třídy ochrany. NN4 – V proluce poloha - mimo současně zastavěné území limity - CHKO funkce - SR Lokalita na jižním okraji současně zastavěného území Nadlesí zarovnává jeho členitý okraj. Lokalita je ze tří stran ohraničena zastavěným územím a čtvrtá hrana je na úrovni okolní hranice zastavěného území. Dotčeny jsou trvalé travní porosty zařazené do 4. třídy ochrany. NN5 – Jih poloha - uvnitř současně zastavěného území limity - CHKO funkce - SR

111

NP1 – ČOV poloha - mimo současně zastavěné území limity funkce - TV Nová čistírna je navržena pro čištění odpadních vod, které budou sváděny kanalizací z Nadlesí a dováženy ze sousedních Dvorů. UP1 – Zdemyšl poloha - uvnitř současně zastavěného území limity - kontakt s NRBC; CHKO funkce - OV 4 Plocha bývalé hájovny Zdemyšl (k.ú. Údolí) je navržena pro výstavbu malého specifického zařízení sloužícího lesní výrobě, myslivosti, ochráncům přírody, případně turistice UP2 – Bývalý sklad CO poloha - uvnitř současně zastavěného území limity - CHKO funkce - SK Plocha bývalého skladu CO je zařazena do ploch „smíšeného využití komerčního typu“ SK, což umožní celou škálu možností, jak jej využít (služby, včetně ubytování, služeb a drobné výroby). LNV1 – Sad Míru poloha - mimo současně zastavěné území limity - OP lesa; OP vodovodu; RR paprsek funkce - BI Plocha využívaná k zahrádkaření. Dle evidence katastru nemovitostí se jedná o trvalé travní porosty. Z projednání konceptu územního plánu vyplynulo, že v tomto prostoru bude sledována obytná funkce. Výstavba rodinných domů je podmíněna přeparcelací a vymezením dostatečně širokých obslužných komunikací. Technicky a ekonomicky náročné bude přivedení některých sítí technické infrastruktury. Dopravní řešení napojení lokality pro případ transformace na bydlení bylo řešeno ing. Škulavíkem a zařazeno do požadavků souborného stanoviska. K zahrádkaření je využita enkláva zemědělské půdy obklopená lesem. Využití části lokality pro bydlení ovlivní podmínky formulované orgánem státní správy lesů. Téměř polovina lokality spadá do vzdálenosti 50 metrů od kraje lesa. Konkrétní podmínky budou formulovány v rámci územního řízení. LNV2 – Na Vyhlídce poloha - mimo současně zastavěné území limity - pohledově exponovaná poloha (vazba na historické centrum) funkce - BI Na východní straně místní komunikace Loket – Hory je vymezena lokalita na trvalých travních porostech zařazených do 5. třídy ochrany. Lokalita byla rozšířena dle požadavku orgánu ochrany půdního fondu, tak aby přímo navazovala na současně zastavěné území. Plocha pro bydlení individuální je krajinářsky mimořádně exponovaná. Problémem je také přivedení sítí technické infrastruktury. Protože v souborném stanovisku ke konceptu územního plánu města je požadavek výstavby na této ploše výslovně uveden, je navržena výstavba jednoho až dvou rodinných domů při silnici - to jest v nejnižší části uvažovaného pozemku.

l.2.3. Zemědělský půdní fond Metodická východiska Výchozí legislativní podklad pro ochranu zemědělského půdního fondu představuje zákon č. 334/1992 Sb. „o ochraně zemědělského půdního fondu“ v jeho aktuálním znění. Ochranou zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti se zabývá § 5. V grafické příloze nazvané "Půdní fond" jsou vyznačeny z hlediska ochrany ZPF faktory životního prostředí, které mohou být negativně ovlivněny odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu. Skupiny faktorů uvádí příloha k zákonu, část B.

112

V řešeném území se vyskytují: • CHKO a jeho zónování • územní systém ekologické stability • národní přírodní památka • přírodní památka • ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně • ochranná pásma léčivých zdrojů a minerálních vod stolních • chráněná ložisková území Vyhláška č. 13 /1993 Sb. upravuje některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování územně plánovací dokumentace uvádí § 3 vyhlášky. Z hlediska zajišťování ochrany zemědělského fondu se vychází z: • uspořádání půdního fondu v území, síť zemědělských účelových komunikací vyznačeno ve výkrese „Funkční využití území“, který byl vyhotoven v etapě průzkumů a rozborů • řešení pozemkových úprav - komplexní pozemkové úpravy nebyly v řešeném území zpracovány. Město má zájem o vypracování komplexních pozemkových úprav. Z nedostatku potřebných finančních prostředků, musel Pozemkový úřad zahájit pozemkové úpravy v katastrálních územích s akutnější potřebou jejich vypracování. • druhů pozemků podle katastru nemovitostí - „gisovská“ forma zpracování úkolu umožňuje využít digitální podklady poskytnuté katastrálním úřadem. Druhy pozemků uvedené v tabulkových přehledech jsou získány výpočetní technikou z tohoto podkladu. • zařazení do bonitovaných půdně ekologických jednotek - digitální podoba BPEJ umožnila zjistit pomocí výpočetní techniky zařazení jednotlivých lokalit do BPEJ a jejich dotčený rozsah • meliorace – v grafice jsou vyznačeny odvodněné plochy, jejichž rozsah zajistil pořizovatel úkolu v rámci přípravných prací Příloha č. 3 k vyhlášce č. 13 /1994 Sb. uvádí obsah vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond. Další členění kapitoly vychází z uvedené přílohy. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch V návrhovém období rozvojové lokality zahrnují celkovou plochu 29,2 ha . Z toho je 20,7 ha zemědělské půdy. Mimo současně zastavěném území je dotčeno 20,0 ha zemědělské půdy. Dotčená plocha zemědělského půdního fondu Lokality se dotýkají celkem 20,7 ha zemědělské půdy. Z toho je 16,1 ha (77,8 %) orné půdy, 0,9 ha (4,3 %) zahrad a sadů a 3,7 ha (17,9 %) trvalých travních porostů. Třídy ochrany V tabulkovém přehledu je u každé lokality,která se dotýká zemědělské půdy, uveden plošný rozsah dotčené BPEJ a její zařazení do tříd ochrany. To umožňuje individuelně posuzovat kvalitu zemědělské půdy v jednotlivých rozvojových plochách. Celkově charakterizuje návrh ÚPO z tohoto hlediska následující tabulka:

113

Třída ochrany Výměra v ha Podíl v %

Charakteristika dotčené zemědělské půdy z hlediska její kvality. 1 2 3 4 0,3 0,5 10,7 4,7 1 2 52 23

5 4,5 22

Meliorace Z grafické přílohy i z tabulkového přehledu je patrné, že odvodněných ploch se předložené urbanistické řešení nedotýká. Zemědělská účelová výstavba Ve větším rozsahu zemědělsky hospodaří v řešeném území pouze Ing. J. Vavřinec, Dolní Příkopy 542, Horní Slavkov. V řešeném území nemá zařízení živočišné výroby. Pouze v Nadlesí užívá hospodářský objekt. Ve správním území města Loket má cca polovinu jeho hospodářského obvodu. Ve výhledu na základě možnosti odkupu státní půdy v tomto prostoru uvažuje s výstavbou pastevního areálu v Nadlesí (přístřešek, seník, studna). Záměr pastevního odchovu není v rozporu s krajinnými regulativy vyjádřenými v územním plánu pro tuto část řešeného území. Konkrétně bude nutné posoudit polohu pastevního areálu ve vztahu k vymezení přírodních krajinných zón. Opatření k zajištění ekologické stability Ve výkrese jsou vyznačeny plochy vymezeného územního systému ekologické stability jako jednoho ze základních faktorů ekologické stability území. V porovnání s rozvojovými lokalitami je patrné v jakém vztahu je plošný rozvoj a ÚSES. U jednotlivých lokalit je uveden jejich případná blízká poloha vůči prvkům ÚSES. V podrobnějším měřítku a se znalostí konkrétních investičních záměrů bude potřebné posoudit a formulovat v rámci územního řízení územní regulativy, které by umožnily koexistenci obou funkcí. Zdůvodnění navrženého řešení Základní požadavky na urbanistický rozvoj města rámcově naformulovalo a usměrnilo zadání územního plánu (Zadání územního plánu bylo schváleno usnesením zastupitelstva města ze dne 30.9.2004). Závěry z projednání konceptu jsou shrnuty v souborném stanovisku a následně promítnuty do urbanistického řešení návrhové etapy. Průmět navržené urbanistické koncepce na půdní fond vyhodnocuje tato kapitola. Základní důvody, které podmínily posuzované řešení, lze stručně charakterizovat následovně: • v roce 1989 byl zpracován územní plán sídelního útvaru Loket (SURPMO Praha, vedoucí projektant Ing. arch. Martin Kriese). Jeho urbanistická koncepce byla ve změněných společenských podmínkách postupně upřesňována a korigována prostřednictvím územních plánů zón a změn ÚPnSÚ. Jedná se o: • Změny a doplňky č. 1 schválené v říjnu 1998 • Změny a doplňky č. 2 schválené v září 2004 • Územní plán zóny Loket – Sportovní schválený v prosinci 1991 • Územní projekt zóny Loket – centrum schválený v březnu 1993 • Regulační plán Loket – ul. Nádražní, Sokolovská schválený v září 1999 • Z hlediska vyhodnocení ochrany půdního fondu je důležitá skutečnost, že na základě těchto dokumentací byly vydány některé souhlasy s odnětím zemědělského půdního fondu. Ty jsou

114

pro řešení nového územního plánu závazné. Obdobně urbanistická koncepce, obsažená ve výše uvedených dokumentacích, patřila na základě schváleného zadání mezi závazné vstupy pro zpracování nového územního plánu města Loket. To je další faktor, který podmínil urbanistické řešení tohoto územního plánu a tím i směřování požadavků na plošný rozvoj sídel řešeného území. K dalším faktorům, které ovlivňují plošný rozvoj města, patří následující skutečnosti: • Město Loket leží v exponované, centrální části karlovarsko – sokolovské sídelní regionální aglomerace, která vytváří velmi příznivé podmínky pro rozvoj zejména obytné funkce • velmi dobré věkové složení obyvatelstva s poměrně značnými přírůstky přirozenou měnou (což dokresluje relativně vysoký nárůst obyvatelstva v letech 1991 – 2001) • Město Loket má vysoký rekreační a turistický potenciál • Možnosti konkrétního plošného rozvoje města ovlivňují zejména následující charakteristiky řešeného území: • vertikálně i horizontálně členitý terén • vysoký podíl lesů, zemědělská půda vytváří v řešeném území menší či větší enklávy v lesních porostech • záplavové území Ohře, které limituje využití části nivy pro případnou výstavbu • CHKO Český Les (cca 2/3 správního území města spadá do CHKO) • vysoká estetická hodnota území daná zejména historickou siluetou města v krajinném reliéfu loketské kotliny, vymezené terénními předěly a hranami s množstvím výrazných přírodních a krajinných dominant Výše uvedené faktory a požadavky vlastníků o zařazení jejich nemovitostí do zastavitelných území byly hlavní důvody, které ovlivnily lokalizaci zastavitelných ploch a tím i vyvolaný zábor zemědělského půdního fondu. Jednotlivé lokality jsou podrobněji charakterizovány jak v textu, tak v tabulkových přehledech. l.2.4. Les (pozemky určené k plnění funkcí lesa – PUPFL) Metodická východiska Pozemky určené k plnění funkcí lesa tvoří nenahraditelnou složku životního prostředí. Zákon č. 289/1995 Sb. „o lesích ....“ (dále jen zákon) stanoví v § 13 odst. 1, že veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány, jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu rozhoduje orgán státní správy lesů. Právní předpis nestanoví náležitosti jednotlivých stupňů ÚPD z hlediska ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa. K zajištění jednotného postupu orgánů státní správy lesů při rozhodování o výjimce k využití pozemků určených k plnění funkcí lesa pro jiné účely vydalo Ministerstvo zemědělství, příslušné podle § 49 odst. 1) zákona , vydalo „Směrnici MZe č. 31/2000 o postupu při ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa“ (dále jen směrnice). Bod II/1 se týká souhlasu k návrhům územně plánovacích dokumentací. Forma vyhodnocení Vlastní vyhodnocení tvoří výkres „Ochrana půdního fondu“ a tabulkové přehledy, které jsou společné pro ochranu zemědělského půdního fondu a lesa. Změny stávajícího využití území, vyplývající z urbanistické koncepce jsou rozděleny na jednotlivé lokality, které jsou vyznačeny 115

ve výkrese a charakterizovány v tabulkových přehledech. V textovém komentáři jsou uvedeny údaje požadované směrnicí. U charakteristiky jednotlivých lokalit je uvedeno, zda jsou vymezeny blíže než 50 metrů od kraje lesa.V těchto případech je k záměru nezbytné stanovisko orgánu státní správy lesů. V tabulce „Celkový přehled o návrhových a přestavbových plochách v územním plánu města Loket ve vztahu k vynětí z půdního fondu s uvedením funkcí jednotlivých ploch (výměry v ha) jsou shrnuty základní informace o navržených rozvojových plochách (dotčené druhy pozemků, plošný rozsah a navržené funkční využití. Lesa se dotýkají následující lokality: LN1 (0,1 ha); LN9 (0,2 ha); LN11(0,2 ha); (LNV1 (0,1 ha); LP2 (0,3 ha); LP5 (0,5 ha) tj. celkem 1,4 ha Požadavky směrnice I.Všeobecné údaje o lesích v řešeném území Z analýzy struktury půdního fondu vyplynul vysoký podíl lesů. Z hlediska vlastnických vazeb jsou v řešeném území dva hlavní vlastníci. Město Loket vlastní celkem 4 000 hektarů lesa. V řešeném území se jedná o následující výměry: Katastrální území výměra lesa ve vlastnictví města Loket Loket 261,35 ha Dvory 80,31 ha Nadlesí 80,45 ha Údolí 596,89 ha Lesy má pronajaty společnost Loketské městské lesy s.r.o. Lesní hospodářský plán má platnost na období 2002 – 2011. Dalším velkým vlastníkem lesů v řešeném území jsou Lesy ČR s.p., lesní správa Žlutice. Výměra a rozložení lesů v území a lesnatost Charakteristika struktury půdního fondu v jednotlivých katastrálních územích a v celém správním území udává následující přehled: tabulka č. 1 zemědělská půda Obec LOKET 1 1/11 katastrální území ha % 161,8 50,7% Dvory u Lokte 94,8 13,9% Loket 254,3 45,9% Nadlesí 11,7 1,0% Údolí u Lokte 522,6 19,5% obec celkem

ÚPO Loket Analýza struktury půdního fondu lesní vodní zastav. plocha a ostatní celkem pozemky plocha nádvoří plocha 3 3/11 5 5/11 7 7/11 9 9/11 11 ha % ha % ha % ha % ha - 100% 139,5 43,7% 0,8 0,2% 1,4 0,4% 15,4 4,8% 318,8 430,0 62,9% 39,5 5,8% 18,9 2,8% 100,2 14,7% 683,4 228,6 41,2% 4,4 0,8% 3,4 0,6% 63,5 11,5% 554,2 1014,5 90,7% 21,0 1,9% 2,2 0,2% 68,6 6,1% 1117,9 1812,5 67,8% 65,7 2,5% 25,9 1,0% 247,7 9,3% 2674,4

Z tabulky je patrné, že v řešeném území je vysoká průměrná lesnatost (67,8%), která v jednotlivých katastrálních územích neklesá pod 40%. Členění lesa podle kategorií Pro zpracování územního plánu se nepodařilo zajistit digitální podobu lesních hospodářských plánů, z kterých by bylo možné převzít kategorizaci lesů. Lesy LHC se člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Podnět na zařazení lesů do jednotlivých kategorií podal

116

vlastník, a to na základě podkladů OPRL vypracovaných typology ÚHÚL, pobočky Plzeň. Vzhledem k tomu, že od schválení jednotlivých OPRL uplynula již určitá doba, bylo nutné některé skutečnosti v LHP upřesnit. Jednalo se především o plochy I.zóny CHKO, které byly v OPRL vymezeny pouze rámcově a hranice PHO I.stupně, kde došlo ke změnám v důsledku nového vodního zákona. II. Navrhovaná opatření Údaje o rozsahu pozemků navržených k zalesnění Z urbanistického řešení ani ze zadání územního plánu nevyplývá záměr zalesnění. Regulativy vztahující se ke krajině směřují případné zalesnění především do krajinných zón s indexem l. Druh a způsob rekultivací Z řešení územního plánu nevyplynula potřeba vyznačit plochy k rekultivaci. Posouzení vlivu navrhovaných změn ve funkčním využití na les Zadání územního plánu z hlediska lesa uvádí: „Lesy vytvářejí významné zázemí pro rekreační využívání území, zejména pěší turistiku a cykloturistiku. Při návrhu rekreačního využívání lesů nebudou navrženy v územním plánu žádné aktivity, které by byly v rozporu se zájmy ochrany lesa, přírody a krajiny. Město, jako vlastník lesů, postupně vytváří v lesích podmínky pro rekreaci, což by mělo probíhat v souladu s podmínkami, které navrhne územní plán.“ Zpracovatelé územního plánu vychází z odborných lesnických materiálů, které uvádějí: Lesy příměstské a parkové jsou lesní části, v nichž převažuje rekreační funkce. Zpravidla se jedná o lesní části v blízkosti větších měst a obcí, lesy v intravilánu obcí, intenzivně využívané k rekreační a sportovní činnosti. Postupně jsou zde budována zařízení rekreačního charakteru (lavičky, chodníky, sportovní zařízení, naučné stezky aj.). Tyto lesní části je možno zařadit do kategorie lesů zvláštního určení (zákon č.289/1995 Sb. § 8, odst. 2, písmeno c). Za příměstské lesy nelze vyhlásit lesní části, v nichž převažuje jiná funkce (ochranná, vodohospodářská, zájmy ochrany přírody, myslivosti, případně jiné důležité potřeby společnosti). V daném případě se jedná především o vymezení zón CHKO a biocenter ÚSES. Odborné materiály dále uvádějí: Hospodaření v rekreačních příměstských lesích musí zabezpečovat rekreační funkci těchto lesních částí. Při obnově je nutno používat jemnějších způsobů hospodaření, při násečných způsobech s ponecháním výstavků na holinách. Výchovné zásahy je nutno zaměřit na vytvoření pestřejší dřevinné skladby. Po těžbách (zpravidla v zimním období) je nutno provést urychleně likvidaci klestu a dřevního odpadu. Při zalesňování je možno pracovat s pestřejší druhovou skladbou včetně introdukovaných dřevin. Podél cest je vhodné zakládat aleje, které kromě zpevňovací funkce mají i estetický účinek. • územní plán zachovává stávající katastrované i nekatastrované přístupové cesty na lesní pozemky. • V rozvojových plochách, které sousedí s lesem, se limituje navrhování objektů do vzdálenosti 50 metrů od kraje lesa. Výjimky jsou možné jen se souhlasem orgánu státní správy lesů. • stávající chatové zástavby na lesních pozemcích

117

V Lokti jsou situovány na pravém břehu řeky – chatová osada Žlutá řeka. Zde platí v podstatě stejná kritéria pro existenci těchto osad, jako u zahrádek s chatkami. Musejí mít vyřešenu zejména dopravní přístupnost, parkování a nakládání s odpady. Chatová osada Žlutá řeka byla zařazena do krajinné zóny smíšené s funkcí umožňující existenci stávajících chat. III. Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa Údaje o celkovém záboru pozemků Z tabulkového přehledu vyplývá, že les je dotčen navrhovaným řešením v rozsahu 1,1 hektaru. Konkrétně se jedná o lokality LN1 (0,1 ha); LN9 (0,2 ha); LN11(0,2 ha); (LNV1 (0,1 ha); LP2 (0,3 ha); LP5 (0,5 ha) tj. celkem 1,4 ha. Veřejně prospěšné stavby Na pozemcích určených k plnění funkcí lesa nejsou vymezeny plochy pro veřejně prospěšné stavby. Časové horizonty Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou dotčeny v návrhovém období v rozsahu 1,4 ha .

118

M. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE V závazné části územního plánu je návrh následujících pravidel pro aktualizaci: První aktualizace proběhne nejpozději do 31.12.2009. Další aktualizace budou probíhat již v souladu s požadavky nového stavebního zákona. Aktualizace dle v současnosti platné legislativy spočívá v posouzení, zda se nezměnily podmínky, za kterých byl územní plán města schválen. Nastanou-li změny těchto podmínek, popř. budou-li vzneseny požadavky na využití území, které by jinak byly v rozporu se schválenou územně plánovací dokumentací, bude prověřeno, zda se týkají závazné nebo směrné části schváleného územního plánu. V případě, že se budou týkat závazné části, bude dán podnět zastupitelstvu obce ke zpracování změny územního plánu. Budou-li se týkat směrné části, rozhodne o její úpravě pořizovatel.

119

120

C. Závazná část územního plánu ve formě regulativů

121

122

a. OBSAH ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU − vymezení ploch s rozdílným využitím a regulací, včetně regulativů jejich využití Graficky vymezeno ve výkresu č.1 Hlavní výkres. Text je obsažen v části C územního plánu města v kapitole „Regulativy využití území“. − vymezení hranic zastavitelného území Ve všech výkresech grafické části územního plánu města. − koncepce dopravního systému a systémů technického vybavení města Graficky vymezena ve výkresu č.2 Doprava, č.3 Zásobování vodou, č.4 Odkanalizování a čistění odpadních vod, č.5 Zásobování elektrickou energií a spoje, č.6 Zásobování plynem a teplem. Popis koncepce je obsažen v kapitole g.1Doprava, g.2 Vodní hospodářství, g.3 Energetické sítě, g.4 Zásobování zemním plynem, g.5 Zásobování teplem a g.6 Spoje textové části územního plánu obce. − zásady uspořádání občanského vybavení Popis je obsažen v kapitole d.4 textové části územního plánu obce. − vymezení územního systému ekologické stability Graficky vymezen ve výkresu č.8 Návrh územního systému ekologické stability. Popis je obsažen v kapitole i. textové části územního plánu obce. − limity využití území Graficky vymezeny ve výkresu č.1 Hlavní výkres i v dalších výkresech č.2,3,4,5,6,8,9 Popis je obsažen v kapitole e. textové části územního plánu obce. − vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a asanace Graficky vymezeny ve výkresu č. 7 Veřejně prospěšné staveb. Seznam staveb je obsažen v části C územního plánu města v kapitole „Seznam veřejně prospěšných staveb a asanací“ − návrh lhůt aktualizace

123

b. REGULATIVY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Základním prostředkem regulace využití správního území města je jeho rozčlenění na plochy a zóny podle různých předpokladů a podmínek pro jejich využití (dále funkční plochy v sídlech a zóny v krajině). Hranici mezi územím sídel a krajinou tvoří hranice zastavitelného území, případně hranice současně zastavěného území. Podmínky využití ploch a zón jsou určeny v regulativech využití území a jsou vymezeny ve výkresu č.1 (Hlavní výkres s komplexním řešením správního území města 1:5 000). Pro každý typ funkční plochy a krajinné zóny je v regulativech funkčního využití stanoveno: - přípustné využití, - podmíněné využití, případně podmínky, - nepřípustné využití K identifikaci ploch a zón slouží označení pomocí kódů.

b.1 Seznam funkčních ploch a krajinných zón I. Plochy v zastavěném a zastavitelném území: BH Bydlení hromadné BI Bydlení individuální SC Smíšené využití v centrální zóně SM Smíšené využití městského typu SMX Smíšené využití městského typu specifické SV Smíšené využití venkovského typu SR Smíšené využití s vyšším podílem rekreace SK Smíšené využití komerčního typu OV Občanská vybavenost OVX Občanská vybavenost specifická TV Technická vybavenost RS Rekreace sportovní RI Rekreace individuální RH Rekreace hromadná RZ Rekreace - zahrádkové osady VP Výroba průmyslová VD Výroba drobná ZS Zeleň sídelní ZSX Zeleň sídelní specifická ZH Zeleň sídelní – hřbitovy ZV Vodní plochy a toky a jejich pobřežní zeleň

124

II. Zóny v krajině (v nezastavitelném území): P Přírodní zóna Z Zóna zemědělské produkce ZX Zóna zemědělské produkce specifická SX Smíšená zóna (s indexy dle zastoupených funkcí): p – přírodní funkce l - lesnictví z – zemědělství r– rekreace nepobytová c – chaty s – sport III. Ostatní plochy DO Dopravní obsluha DOX Dopravní obsluha specifická DZ Dopravní obsluha železniční

125

b.2 Regulativy funkčního využití území I. Plochy v zastavěném a zastavitelném území: BH - BYDLENÍ HROMADNÉ Přípustné využití: - bydlení v bytových domech, - místní komunikace, pěší cesty, - veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, - dětská hřiště. Podmíněné využití: - maloobchodní a stravovací služby, - ubytovací a sociální služby (pensiony, domy s pečovatelskou službou a domovy důchodců), - zařízení péče o děti, školská zařízení, - zdravotnická zařízení, - sportovní a relaxační zařízení, - stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, - zařízení pro administrativu, - nezbytná technická vybavenost, - parkoviště a garáže pro osobní automobily. Podmínky: - přípustná zařízení a služby (s výjimkou ubytovacích zařízení a zařízení sociálních služeb) jsou lokálního významu - pro potřeby obyvatel lokality, - u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo pronajatém pozemku. Podmínky specifické: LN6 Sídliště Sportovní západ - plocha vzhledem k limitům technické infrastruktury je určena pro doplnění parteru sídliště (např. travnaté plochy, parkové úpravy, hřiště, parkoviště apod.). Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních služeb. BI - BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ Přípustné využití: - bydlení v rodinných domech (izolovaných, dvojdomech, řadových domech), - místní komunikace, pěší cesty, - oplocené zahrady u domů s funkcí okrasnou, rekreační nebo užitkovou, - veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, - dětská hřiště. Podmíněné využití: - maloobchodní a stravovací služby,

126

- drobná ubytovací zařízení (s ubytovací kapacitou do 100lůžek), - zařízení sociálních služeb (s ubytovací kapacitou do 20lůžek), - zařízení péče o děti, školská zařízení, - zdravotní zařízení, - sportovní a relaxační zařízení, - stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, - parkoviště a garáže pro osobní automobily, - nezbytná technická vybavenost. Podmínky: - přípustná zařízení a služby jsou lokálního významu, - u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo pronajatém pozemku. Podmínky specifické: LN1 Nad Hájovnou - ponechat část stavebního fondu a ploch pro komplexní základní obč. vybavenost. LN5 Pod Hájovnou - nutno řešit obsluhu nepřístupných pozemků. LP5 ČSA – les - zachovat maximálně vzrostlé stromy, realizovat velké parcely o rozloze minimálně 1000m2, - zrealizovat pěší propojení od ulice Na Vyhlídce ke kapličce. LP10 ROOSEVELTOVA – u Malé osady - řešení pozemků a jejich umístění na pozemku řešit s ohledem na záplavové území Ohře. LNV1 Sad Míru - před zahájením výstavby rodinných domů zajistit napojení lokality na komunikační síť odpovídající lokalitě pro bydlení (současné napojení zahrádkové osady je nevyhovující), - zajistit vyhovující vnitřní dopravní obsluhu, - minimální velikost parcely pro jeden rodinný dům se stanovuje 750m2 , ve výjimečných případech u jednotlivých parcel, o kterých rozhodne stavební úřad, je to 600m2. LNV2 Na Vyhlídce - sledovat dopad architektonického řešení na vzhled krajiny zejména ve vztahu k městské památkové rezervaci (mimořádně pohledově exponované místo ve vazbě na historické jádro). Svatošské skály - podmíněné využití je omezeno na stravovací a sportovní služby pro pěší turisty a cyklisty a nezbytnou technickou vybavenost - dopravní obsluha bude omezena na nezbytné minimum pro bydlící a pro zásobování zařízení služeb, - stravovací a sportovní služby nesmí vyžadovat zvýšené nároky na dopravní obsluhu, - parkování jen na vlastním pozemku. Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních služeb.

127

SC - SMÍŠENÉ VYUŽITÍ V CENTRÁLNÍ ZÓNĚ Přípustné využití: - bydlení, včetně zahrad, - vybavenost celoměstského i vyššího významu, - reprezentace města jako všestranného centra (cestovního ruchu, ekonomického, společenského, i kulturně historického), - zařízení nerušících služeb, zejména maloobchodní, stravovací a ubytovací služby, - administrativa a veřejná správa, - stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, - místní komunikace, pěší cesty, - veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, orientaci a informace, - parkoviště pro potřeby centra. Podmíněné využití: - zařízení péče o děti, školská zařízení, - zdravotnická a sociální zařízení, - sportovní a relaxační zařízení, - nezbytná technická vybavenost. Podmínky: - využívání území musí být v souladu se zpracovanou podrobnější územně plánovací dokumentací centrální zóny a v souladu se zájmy památkové péče a režimem městské památkové rezervace, - u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo pronajatém pozemku, - při přestavbách obytných objektů na jiné funkce bude část kapacity stavby ponechána pro bydlení. Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, které nejsou v souladu s podmínkami, které stanoví orgán památkové péče, - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu, dopravní terminály a centra dopravních služeb. SM - SMÍŠENÉ VYUŽITÍ MĚSTSKÉHO TYPU Přípustné využití: - bydlení v bytových i rodinných domech včetně zahrad, - maloobchodní, stravovací a ubytovací zařízení, - zařízení pro administrativu, - zařízení péče o děti, školská zařízení, - zdravotnická a sociální zařízení, - sportovní a relaxační zařízení, - stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, - místní komunikace, pěší cesty, - plochy okrasné a rekreační zeleně s mobiliářem pro relaxaci, - parkoviště pro potřeby zóny. Podmíněné využití: - zařízení služeb výrobních i nevýrobních, - nezbytná technická vybavenost.

128

Podmínky: - u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo pronajatém pozemku, - při přestavbách obytných objektů na jiné funkce bude část kapacity stavby ponechána pro bydlení. Podmínky specifické: LN9 ČSA - jih - 1RD - přizpůsobit výstavbu požadavkům orgánů památkové péče (mimořádně pohledově, kulturně a historicky exponované místo) - lze realizovat jeden obytný objekt vhodných prostorových parametrů odpovídající svou architekturou danému místu, - řešit parkování, případně vhodně řešené garážování na vlastním pozemku. Areál bývalé nemocnice nad Nádražní ulicí po pravé straně ve směru do Nového Sedla - výšková hladina zástavby na kopci za hlavní budovou bude maximálně dvě nadzemní podlaží + podkroví, a to ve všech pohledech. Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména stavby pro průmyslovou a živočišnou výrobu, velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety a hypermarkety). SM1 - SMÍŠENÉ VYUŽITÍ MĚSTSKÉHO TYPU SPECIFICKÉ (centrum – podhradí, městská památková rezervace) Přípustné využití: - bydlení v bytových i rodinných domech včetně zahrad, - ubytovací zařízení, - maloobchodní a stravovací služby, - zařízení pro administrativu, - místní komunikace, pěší cesty, - plochy okrasné a rekreační zeleně s mobiliářem pro relaxaci, - parkoviště pro potřeby zóny. Podmíněné využití: - zařízení péče o děti, školská zařízení, - zdravotnická a sociální zařízení, - sportovní a relaxační zařízení, - stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, - zařízení služeb výrobních i nevýrobních, - nezbytná technická vybavenost. Podmínky: - využívání území musí být v souladu se zpracovanou podrobnější územně plánovací dokumentací centrální zóny a v souladu se zájmy památkové péče a režimem městské památkové rezervace, - u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo pronajatém pozemku. Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, které nejsou v souladu s podmínkami, které stanoví orgán památkové péče, - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998),

129

-

veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména stavby pro průmyslovou a živočišnou výrobu, velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety a hypermarkety).

SV - SMÍŠENÉ VYUŽITÍ - VENKOVSKÉHO TYPU (jedná se o návrhové lokality LN2 Břehy I, LN3 Břehy II) Přípustné využití: - bydlení v rodinných domech včetně zahrad, - plochy zeleně, - výrobní i nevýrobní služby, - maloobchodní a stravovací zařízení, - místní komunikace, pěší cesty, - parkoviště pro potřeby zóny. Podmíněné využití: - ubytovací zařízení, sportovní a relaxační zařízení, - nezbytná technická vybavenost. Podmínky: - u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo pronajatém pozemku, - ubytovací zařízení (penziony do 20lůžek). Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména stavby pro průmyslovou a živočišnou výrobu, velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety a hypermarkety). SR - SMÍŠENÉ VYUŽITÍ S VYŠŠÍM PODÍLEM REKREACE Přípustné využití: - bydlení v rodinných domech, - rekreační bydlení, - ubytovací zařízení, - sportovní a relaxační zařízení, - maloobchodní a stravovací zařízení, - plochy zeleně, - místní komunikace, pěší cesty, - parkoviště pro potřeby plochy. Podmíněné využití: - specifická zdravotnická, školská, sociální a kulturní zařízení, - výrobní služby, - nezbytná technická vybavenost. Podmínky: - nové stavby individuální rekreace budou mít charakter trvale obývaných staveb a zastavěnou plochu minimálně 60m2, - využívání území v CHKO, zejména povolování staveb, musí být v souladu s podmínkami, které stanoví Správa CHKO, - u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo pronajatém pozemku.

130

Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména stavby pro průmyslovou a živočišnou výrobu, velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety a hypermarkety). SK - SMÍŠENÉ VYUŽITÍ KOMERČNÍHO TYPU Přípustné využití: - administrativa, maloobchod, nevýrobní služby, - veřejné stravování, - sportovní a relaxační zařízení, - plochy okrasné a rekreační zeleně, - místní komunikace, pěší cesty, - parkoviště. Podmíněné využití: - bydlení, včetně přechodného, - malovýroba, řemeslná výroba a sklady, - nezbytná technická vybavenost, - speciální technologie, vývojová pracoviště, školící střediska. Podmínky: - umístění nové obytné zástavby bude posouzeno s ohledem na zachování všech hygienických norem pro bydlení, - u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo pronajatém pozemku, - veškeré činnosti nesmí zhoršovat životní prostředí nad přípustnou míru, - musí být dodrženy hygienické limity, zejména týkající se hluku, - součástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby, musí být izolační zeleň, - v rámci plochy bude umístěno parkoviště, Podmínky specifické: LP8 Plocha zastávky Loket – Předměstí (transformační plocha) - s navrhovaným využitím plochy LP8 lze začít až po zrušení železniční tratě LoketKrásný Jez, - v rámci plochy bude umístěno také parkoviště nadmístního významu (tzn. nesloužící pro obsluhu plochy) s min. kapacitou 50 osobních automobilů. Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména stavby pro průmyslovou a živočišnou výrobu, velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety a hypermarkety), - v přestavbových plochách LP6 a LP7 jsou vyloučeny jakékoliv činnosti narušující životní prostředí nad přípustnou míru, například manipulační plochy. OV - OBČANSKÁ VYBAVENOST Přípustné využití: - zařízení občanské vybavenosti: zařízení pro kulturu a církevní účely, maloobchod, stravování a ubytování, - komerční administrativa,

131

-

bydlení, místní komunikace, pěší cesty, veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, orientaci a informace, - parkoviště pro potřebu plochy. Podmíněné využití: - výrobní služby, - ve funkční ploše „OV“ u sídliště Mírová je možné umístění služeb pro motoristy, - nezbytná technická vybavenost. Podmínky: - u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo pronajatém pozemku. Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména stavby pro průmyslovou a živočišnou výrobu. OV1 - OBČANSKÁ VYBAVENOST SPECIFICKÁ (areál hradu a kostela) Přípustné využití: - specifická zařízení občanské vybavenosti, která vyplývají z charakteru nemovité kulturní památky (zejména pro kulturu, osvětu, vědu, školství, veřejnou správu, církevní účely), - veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, orientaci a informace. Podmíněné využití: - administrativa, maloobchodní, stravovací, ubytovací zařízení a relaxační zařízení, - bydlení služební, - parkoviště pro potřebu plochy, - nezbytná technická vybavenost. Podmínky: - využívání území musí být v souladu se zpracovanou podrobnější územně plánovací dokumentací centrální zóny a v souladu se zájmy památkové péče a režimem městské památkové rezervace a samotných nemovitých kulturních památek, - u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo pronajatém pozemku. Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, které nejsou v souladu s podmínkami, které stanoví orgán památkové péče, - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím. OV2 - OBČANSKÁ VYBAVENOST SPECIFICKÁ (letní scéna) Přípustné využití: - specifické zařízení občanské vybavenosti – kulturní zařízení – letní scéna s odpovídajícím zázemím pro účinkující i diváky,

132

-

veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, orientaci a informace, - pěší cesty a nezbytné komunikace pro zásobování, Podmíněné využití: - sezónní stravovací zařízení pro potřeby letní scény, - nezbytná technická vybavenost. Podmínky: - u obslužných zařízení počítat s omezenou dopravní obsluhou lokality, - kapacitu a další podmínky pro výjimečnou výstavbu doprovodných zařízení individuálně stanovit s ohledem na specifika místa – provoz letní scény, vizuální kontakt s městskou památkovou rezervací, kontakt s přírodním fenoménem řeky - na kvalitu architektury případných nových staveb musí být kladeny zvýšené nároky, - výstavba musí být vhodně začleněna do kontextu místa a její lokalizace musí být provedena s maximálním ohledem na stávající zeleň. Nepřípustné využití: - všechny druhy činností, které nesplňují výše uvedené podmínky a nesouvisejí s provozem letní scény a jejím zázemím. OV3 - OBČANSKÁ VYBAVENOST SPECIFICKÁ (plochy v lokalitě Sportovní) Přípustné využití: - areály, stavby a zařízení občanské vybavenosti (zejména pro školství, zdravotnictví, sociální péči a veřejnou správu), - další zařízení občanské vybavenosti: stravovací, ubytovací, kulturní, - dětská hřiště, sportoviště a relaxační zařízení, - jednoúrovňové i víceúrovňové otevřené i kryté centrální parkoviště, - místní komunikace, pěší cesty, - technická vybavenost, - veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, orientaci a informace. Podmíněné využití: - komerční administrativa, - maloobchod, - bydlení, - výrobní služby. Podmínky: - při umísťování nových staveb: - preferovat veřejné zájmy a služby obyvatelům sídliště Sportovní, - řešit problematiku protipovodňové ochrany, - skloubit koexistenci různých typů obslužných zařízení tak, aby se vzájemně negativně neovlivňovala a aby byly splněny všechny hygienické limity pro jejich provoz, - řešit se zvýšenou pozorností problematiku ozelenění. Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména stavby pro průmyslovou a živočišnou výrobu, velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety a hypermarkety).

133

OV4 OBČANSKÁ VYBAVENOST SPECIFICKÁ ( přestavbová plocha UP1 Zdemyšl) Přípustné využití: - výstavba malého specifického zařízení sloužícího lesní výrobě, myslivosti, ochráncům přírody, případně turistice. Podmínky: - veškeré činnosti podléhají souhlasu správy CHKO, - stavby se musí svým charakterem přizpůsobit přírodnímu prostředí lokality (plocha po bývalé hájovně Zdemyšl v CHKO a v NRBC (nadregionální biocentrum), - musí být vyřešeno hospodaření s odpady v souladu s hygienickými předpisy a předpisy ochrany přírody, - případní návštěvníci lokality nebudou využívat motorové dopravy, - doprava do lokality bude limitována dohodou s příslušnými orgány ochrany přírody (Správa CHKO). Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména bydlení, ubytovací zařízení, výrobní stavby. TV - TECHNICKÁ VYBAVENOST Přípustné využití: - stavby a zařízení technické obsluhy území (areály a zařízení technické vybavenosti) - parkování pro potřebu plochy, - sklady a dílny pro servisní činnost spojenou s technickou vybaveností. Podmínky pro plochu NP1 (čistírna odpadních vod v Nadlesí): - technologie čistírny musí odpovídat lokalizaci čistírny v blízkosti ploch pro bydlení a rekreaci (např. zastřešení), čímž budou minimalizovány vlivy na okolní prostředí, - areál čistírny musí být ozeleněn. Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím. RS - REKREACE SPORTOVNÍ Přípustné využití: - stavby a zařízení pro sport a relaxaci, sportovní areály, - plochy zeleně. Podmíněné využití: - služební byt, - klubovní a hygienické zařízení pro sportovní areál, - stravovací a ubytovací zařízení, - nezbytné technické vybavení, - místní komunikace, pěší cesty, - parkoviště pro uživatele plochy. Podmínky: - doprovodné služby musí být v souladu s hlavní – sportovní funkcí plochy, - areály musí být ozeleněné.

134

Podmínky specifické: LP1 Sportoviště pod betonovým mostem - řešit areál se zvýšenou pozorností jako pohledově exponované místo z městské památkové rezervace, - sportoviště bude využívat zázemí sousední plochy OV2 a v ploše LP1 nebudou umísťovány žádné stavby s výjimkou oplocení a hřiště, - ponechat průchod pro pěší od nově navržené lávky přes řeku ze Zahradní ulice, Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména výrobní stavby. RI – REKREACE INDIVIDUÁLNÍ (chaty) Přípustné využití: - pobytová rekreace ve stavbách pro individuální rekreaci, - oplocená zahrada s funkcí užitkovou, okrasnou nebo rekreační. Podmínky: - pokud plocha leží v CHKO Slavkovský les, musí být splněny všechny podmínky stanovené správou CHKO, - všechny stavby pro individuální rekreaci musí mít vyřešeno nakládání s odpady v souladu s příslušnými předpisy, - vliv činností nesmí negativně zasahovat sousední pozemky. Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným využitím, zejména výrobní stavby, bydlení, zařízení občanské vybavenosti včetně hromadného ubytování. RH - REKREACE HROMADNÁ Přípustné využití: - zařízení hromadné rekreace a sportu, např. vodácký kemp, koupaliště, stanový nebo chatový tábor, - klubovní a hygienická zařízení areálů, stravovací zařízení, sportovní a relaxační zařízení, fitcentra, hotely, penziony, - veřejná prostranství a plochy zeleně s mobiliářem pro relaxaci a orientaci, - doplňková maloobchodní zařízení, - služební či pohotovostní byty. Podmíněné využití: - nezbytné technické vybavení, - parkoviště pro uživatele plochy. - Podmínky: - řešit parkování vozidel na vlastním nebo pronajatém pozemku, - pokud plocha leží v CHKO Slavkovský les, musí být splněny všechny podmínky stanovené správou CHKO. Podmínky specifické: DN3 Plocha v údolí Kamenitého potoka u zařízení Městských lesů - kapacita zařízení je omezena na maximálně 50lůžek.

135

LP9 -

Vodácké tábořiště u čerpací stanice technologické vody v Lužné na ploše lze umístit jen hygienické zařízení pro vodáky, zbytek plochy bude využit pro táboření. Areál vodáckého kempu za Velkou zahrádkovou osadou - na ploše lze umístit jen zázemí vodáckého kempu (hygienické zařízení, sezónní občerstvení, kancelář správce apod.), - kapacita kempu musí být omezena provozním řádem s ohledem na rozlohu plochy, omezené parkovací možnosti a lokalizaci zařízení v CHKO. Hájovna Bor - maximální kapacita 20 lůžek, stravování pouze pro ubytované. Pionýrská (rekreační zařízení České pošty) - maximální kapacita 50 lůžek, v době letních prázdnin + 120 lůžek ve stanech a chatkách, - v lokalitě Pionýrská je nepřípustné pořádání motoristických srazů a soutěží, veřejných sportovních a kulturních podniků, hudebních produkcí. Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména výrobní stavby. RZ - REKREACE - ZAHRÁDKOVÉ OSADY Přípustné využití: - plochy zahrádkových osad, - společné plochy okrasné a relaxační zeleně, - objekty pro individuální rekreaci (zahrádkářské chaty) s určenými regulativy – maximální zastavěná plocha 40 m2. Podmíněné využití: - nezbytné technické vybavení, - parkoviště. Podmínky: - zahrádkářské chaty musí mít vyřešeno hospodaření s odpady. Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména výrobní stavby, bydlení, občanská vybavenost. VP - VÝROBA PRŮMYSLOVÁ Přípustné využití: - výroba a skladování v průmyslových a skladových areálech, - místní komunikace, pěší cesty, - plochy zeleně, - činnosti, u nichž nelze vyloučit určitou zátěž okolí, např.vlivem dopravy do areálu. Podmíněné využití: - výrobní a servisní služby, - prodejní sklady, velkoobchod, - speciální technologie, - vývojová pracoviště, - lokální administrativa, stravovací a relaxační zařízení,

136

-

lokální zdravotnické zařízení (závodní ordinace), specifická maloobchodní zařízení vázaná na provozovanou výrobu, skladování a služby, - lokální parkoviště a dopravní zařízení včetně čerpacích stanic PHM, - technické vybavení, - služební a pohotovostní byty. Podmínky: - veškeré činnosti nesmějí zhoršovat životní prostředí nad přípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpečnostní pásma, - je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo pronajatém pozemku, - součástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny a v pohledově exponovaných polohách, musí být izolační zeleň. Podmínky specifické: LN8 Rozšíření ploch výroby u Loučského potoka - dopravní napojení plochy přes stávající výrobní areál. Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím, zejména bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních bytů) a zařízení občanské vybavenosti (s výjimkou služeb uvedených v přípustném využití). VD – VÝROBA DROBNÁ Přípustné využití: - malovýroba a řemeslná výroba, výrobní činnost, u níž nelze vyloučit určitou zátěž okolí, např.vlivem dopravy do areálu, - sklady, výrobní služby, servisy, - plochy zeleně, - místní komunikace, pěší cesty, - parkoviště pro potřebu zařízení. Podmíněné využití: - maloobchod, - vývojová pracoviště, - lokální administrativa a stravovací zařízení, - lokální parkoviště a dopravní zařízení včetně čerpacích stanic PHM, - prodejní sklady, velkoobchod, - technické vybavení, - služební a pohotovostní byty. Podmínky: - veškeré činnosti nesmí zhoršovat životní prostředí nad přípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpečnostní pásma, - je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo pronajatém pozemku, - součástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být izolační zeleň. Podmínky specifické: LN7 U Finských domků - plochu řešit ve vazbě na sousední plochy pro podnikatelské aktivity na území obce Nové Sedlo, - nutno respektovat veškeré technické limity využití území, které významně omezují využití území.

137

LP4 -

V Lužné u železničního přejezdu lokalita bude zpřístupněna novým mostkem přes Loučský potok, vzhledem k sousedství obytné zástavby a pohledově exponované poloze, je nezbytné se zvýšenou pozorností řešit otázky architektury staveb tak, aby svým charakterem, výškou a hmotovým členěním vytvářely kultivované městské prostředí. Nepřípustné využití: - bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních bytů a bytů vlastníků zařízení), - zařízení občanské vybavenosti (s výjimkou služeb uvedených v přípustném využití), - všechny činnosti vyžadující tzv. "EIA" (Posouzení vlivu na životní prostředí). - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998). ZS - ZELEŇ SÍDELNÍ Přípustné využití: - plochy parkově udržované zeleně, které jsou volně přístupné veřejnosti, - sady, zahrady, oplocené bez přístupu veřejnosti nebo s omezeným přístupem veřejnosti, - plochy izolační zeleně, - fragmenty krajinné zeleně v sídle. Podmíněné využití: - mobiliář pro relaxaci, plastiky a další prvky zahradní architektury, - zpevněné pěší cesty, - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sítě, - na plochách veřejné zeleně: dětská hřiště včetně herních prvků. Podmínky: - zpevňování ploch je možné jen v minimální míře, - inženýrské sítě mohou být vedeny přes tyto plochy jen v případě, že jiné řešení není možné, trasování se pak musí podřídit zachování stávajících porostů a musí umožnit nové zapojené výsadby, - provozované činnosti nesmí narušovat hlavní funkce zeleně (přírodní, estetické, hygienické - izolační), - pokud je v současně zastavěném území na těchto plochách vymezen územní systém ekologické stability, upřednostňovat přírodní funkci plochy a tyto plochy nově neoplocovat. Nepřípustné využití: - výstavba mimo přípustné využití, - všechny činnosti, které jsou v rozporu s funkcí zeleně a nesouvisejí s vymezeným přípustným a podmíněným využitím. ZS1 - ZELEŇ SÍDELNÍ SPECIFICKÁ (v městské památkové rezervaci) Přípustné využití: - plochy parkově udržované zeleně, které jsou volně přístupné veřejnosti, - sady, zahrady, oplocené bez přístupu veřejnosti nebo s omezeným přístupem veřejnosti, - plochy izolační zeleně, - fragmenty krajinné zeleně v sídle. Podmíněné využití: - mobiliář pro relaxaci, plastiky a další prvky zahradní architektury, - zpevněné pěší komunikace,

138

- zpevněné pochozí plochy na hradbách, - oplocování na plochách soukromé a vyhrazené zeleně, - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sítě, - na plochách veřejné zeleně: dětská hřiště včetně herních prvků, - prodej v krátkodobých přenosných zařízeních. Podmínky: - využívání území musí být v souladu se zpracovanou podrobnější územně plánovací dokumentací centrální zóny a v souladu se zájmy památkové péče a režimem městské památkové rezervace, - zpevňování ploch je možné jen v nezbytném rozsahu a s ohledem na požadavky památkové péče, - inženýrské sítě mohou být vedeny přes tyto plochy jen v případě, že jiné řešení není možné, trasování se pak musí podřídit zachování stávajících porostů. Nepřípustné využití: - výstavba mimo přípustné využití, - veškeré stavby a činnosti, které nejsou v souladu s podmínkami, které stanoví orgán památkové péče, - všechny činnosti, které jsou v rozporu s funkcí zeleně a nesouvisejí s vymezeným přípustným a podmíněným využitím. ZS2 - ZELEŇ SÍDELNÍ SPECIFICKÁ (městský park včetně ploch mezi přítokem Kamenitého potoka a mostem v Lužné) Přípustné využití: - plochy zeleně na veřejně přístupných plochách, relaxace, zeleň parkově upravená i přírodě blízké porosty, - mobiliář pro relaxaci, plastiky a další prvky zahradní architektury, - vodní plochy a toky, - pěší cesty. Podmíněné využití: - hřiště, - zpevněné pěší cesty, - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sítě. Podmínky: - hřiště – bez umísťování hygienického zázemí v těchto plochách, - zpevňování ploch je možné jen v minimální míře, - inženýrské sítě mohou být vedeny přes tyto plochy jen v případě, že jiné řešení není možné, trasování se pak musí podřídit zachování stávajících porostů a musí umožnit nové zapojené výsadby. Nepřípustné využití: - výstavba mimo přípustné využití, - všechny činnosti, které jsou v rozporu s funkcí zeleně a nesouvisejí s vymezeným přípustným a podmíněným využitím. ZS3 - ZELEŇ SÍDELNÍ SPECIFICKÁ (zelený pás podél řeky ve Sportovní) Přípustné využití: - plochy zeleně s přírodě blízkými porosty i parkově upravená zeleň. Podmíněné využití: - hřiště, - zpevněné pěší cesty,

139

-

speciálně upravené travnaté odstavné plochy pro parkování osobních automobilů v případě mimořádných akcí, - po individuálním posouzení může být v odůvodněných případech použito oplocení (dětské hřiště apod.), - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sítě. Podmínky: - hřiště budou bez umísťování hygienického zázemí v těchto plochách, - travnaté plochy pro parkování při mimořádných akcích musí být předem určeny a k tomuto účelu speciálně upraveny, - zpevňování ploch je možné jen v nezbytném rozsahu, - inženýrské sítě mohou být vedeny přes tyto plochy jen v případě, že jiné řešení není možné, trasování se pak musí podřídit zachování stávajících porostů a musí umožnit nové zapojené výsadby. Nepřípustné využití: - všechny činnosti, které jsou v rozporu s funkcí zeleně a nesouvisejí s vymezeným přípustným a podmíněným využitím. ZH - ZELEŇ SÍDELNÍ - HŘBITOVY Přípustné využití: - prostory pietního významu se zastoupením zeleně parkového charakteru, - umístění nezbytných provozních objektů hřbitova (obřadní síň, technické zázemí), - zeleň, - zpevněné pěší cesty, - umísťování pomníků a hrobek v souladu s podrobnějším řešením a provozním řádem hřbitova, - umísťování plastik a další drobné architektury a mobiliáře souvisejícího s provozem pietního místa, - parkoviště pro návštěvníky hřbitova. Nepřípustné využití: - všechny činnosti, které jsou v rozporu výše uvedenými funkcemi hřbitova. ZV – VODNÍ PLOCHY A TOKY A JEJICH POBŘEŽNÍ ZELEŇ Přípustné využití: - vodní plochy a toky v zastavěném a zastavitelném území, - zeleň při vodních plochách a tocích, Podmíněné využití: - stavby související s provozem a údržbou vodních ploch a toků, - zpevněné pěší cesty. Podmínky: - povolované stavby a opatření musí být v souladu s hlavní - vodohospodářskou funkcí ploch, - veškeré stavby, změny využití plochy i opatření trvalého charakteru musí být v souladu se zájmy ochrany přírody. Nepřípustné využití: - činnosti a stavby mimo přípustné využití.

140

II. Zóny v krajině (v nezastavitelném území): P - PŘÍRODNÍ ZÓNA Přípustné využití: - zásahy a opatření v zájmu zabezpečení prostoru pro relativně nerušenou existenci a vývoj přírodních a přírodě blízkých společenstev a v zájmu ochrany přírody a krajiny, - zásahy a opatření v zájmu ochrany mimoprodukčních funkcí lesa, - pěší turistika po značených turistických cestách, - obhospodařování zemědělských pozemků, - produkce dřeva při nenarušení mimoprodukčních funkcí lesa. Podmíněné využití: - výstavba nezbytně nutných účelových komunikací zejména pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, - výstavba liniových inženýrských sítí, jejichž trasování mimo přírodní zónu by neúměrně zvýšilo náklady na jejich realizaci, - úprava vodních toků a vodních ploch přírodě blízkým způsobem. Podmínky: - výstavba (viz odstavec přípustné využití), přípustné změny využití území a přípustná opatření trvalého charakteru jsou možné za podmínek, které pro jednotlivé záměry stanoví příslušný orgán ochrany přírody. Nepřípustné využití: - velkovýrobní formy zemědělské polní výroby, - nová výstavba, kromě uvedených výjimek, - zřizování hřišť a sportovních zařízení, - výstavba staveb pro pobytovou rekreaci včetně zahrádkářských chat, - oplocování pozemků s výjimkami, které jsou v zájmu ochrany přírody, lesa a vodních zdrojů, - zřizování skladovacích a odstavných ploch, s výjimkou nezbytných ploch pro lesní hospodářství, - těžba nerostných surovin, - meliorační výstavba, která není v zájmu ochrany přírody a krajiny či mimoprodukčních funkcí lesa, - změny vodního režimu území, pokud nejsou v zájmu ochrany přírody a ochrany lesa, - změny druhů pozemku na ornou půdu, zahrady, sady, - ukládání odpadů, - terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo vodní poměry. Z – ZÓNA ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE Přípustné využití: - zemědělská prvovýroba na zemědělském půdním fondu, včetně intenzivních forem, - realizace pastevních areálů, komerčního chovu zvěře, včetně oplocení těchto ploch. Podmíněné využití: - výstavba pro zemědělskou prvovýrobu – doplňková účelová výstavba (polní hnojiště, zařízení pro skladování siláže, letní přístřešky a zařízení pro odchov dobytka, seníky, zemědělské účelové komunikace apod.), - výstavba zařízení a realizace opatření pro udržení zemědělské produkce (závlahy, odvodnění, apod.) a výstavba a realizace opatření na ochranu zemědělského půdního fondu (např. protierozivní opatření, výsadby zeleně),

141

-

terénní úpravy, které nenaruší nebo dokonce zlepší organizaci zemědělského půdního fondu, neohrozí vodní režim v území a kvalitu podzemních vod a obecnou ochranu přírody a krajiny, - úpravy vodního režimu v souladu s obecnou ochranou přírody a krajiny, - údržba a opravy vodohospodářských objektů na vodotečích a vodních plochách, - výstavba účelových komunikací, - výstavba inženýrských sítí včetně nezbytných technických zařízení na těchto sítích, jejichž trasování mimo zónu by neúměrně zvýšilo náklady na jejich realizaci. Podmínky: - dodržovat základní principy pro udržení ekologické stability krajiny (požadavky obecné ochrany přírody a krajiny a požadavky zákona o ochraně zemědělského půdního fondu; např. nezhoršování vodního režimu v půdě i území, ochrana před erozní ohrožeností, zastoupení interakčních prvků), Nepřípustné využití: - ostatní stavby mimo stavby přípustné a podmíněně přípustné (nepřípustné jsou i stavby pro individuální a hromadnou rekreaci), - oplocování pozemků s výjimkami, které jsou v zájmu ochrany přírody, vodních zdrojů a v zájmu ochrany speciálních zemědělských kultur. - ukládání odpadů. Z1 – ZÓNA ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE SPECIFICKÁ Přípustné využití: - zemědělská prvovýroba na zemědělském půdním fondu, v daném území limitovaná např. malou rozlohou zemědělských pozemků, svažitostí, rozdrobeností pozemků, klimatickými podmínkami, zájmy ochrany přírody (část ploch je v CHKO), rekreačním využíváním krajiny, - pěstování biopotravin, obhospodařování pozemků v návaznosti na agroturistiku, - realizace pastevních areálů, komerčního chovu zvěře, včetně oplocení těchto ploch. Podmíněné využití: - výstavba pro zemědělskou prvovýrobu – doplňková účelová výstavba (polní hnojiště, zařízení pro skladování siláže, letní přístřešky a zařízení pro odchov dobytka, seníky, zemědělské účelové komunikace apod.), - výstavba zařízení a realizace opatření pro udržení zemědělské produkce (závlahy, odvodnění, apod.) a výstavba a realizace opatření na ochranu zemědělského půdního fondu (např. protierozivní opatření, výsadby zeleně), - terénní úpravy, které nenaruší nebo dokonce zlepší organizaci zemědělského půdního fondu, neohrozí vodní režim v území a kvalitu podzemních vod a obecnou ochranu přírody a krajiny, - úpravy vodního režimu v souladu s obecnou ochranou přírody a krajiny, - údržba a opravy vodohospodářských objektů na vodotečích a vodních plochách, - výstavba účelových komunikací, - výstavba inženýrských sítí včetně nezbytných technických zařízení na těchto sítích, jejichž trasování mimo zónu by neúměrně zvýšilo náklady na jejich realizaci. Podmínky: - dodržovat základní principy pro udržení ekologické stability krajiny (požadavky obecné ochrany přírody a krajiny a požadavky zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, (např. nezhoršování vodního režimu v půdě i území, ochrana před erozní ohrožeností, zastoupení interakčních prvků), - využívání území v CHKO, zejména povolování staveb, musí být v souladu s podmínkami, které stanoví Správa CHKO,

142

Nepřípustné využití: - ostatní stavby mimo stavby přípustné a podmíněně přípustné (nepřípustné jsou i stavby pro individuální a hromadnou rekreaci), - oplocování pozemků s výjimkami, které jsou v zájmu ochrany přírody, vodních zdrojů a v zájmu ochrany speciálních zemědělských, případně lesních kultur. - ukládání odpadů. Sx- SMÍŠENÁ ZÓNA Přípustné využití: - smíšené funkční využití (indexem jsou označeny přípustné funkce v zóně): - p přírodní - územní ochrana chráněných území podle zákona č.114/1992Sb. ve znění zákonného opatření č.347/1992Sb. a územní ochrana vymezeného územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných území (zejména ekologické kostry území), - l lesní (zejména v lesích zvláštního určení) - nezbytně nutná opatření a výstavba pro lesní produkci, - z zemědělská (mimo velkovýrobní formy) - nezbytně nutná opatření a výstavba pro zajištění zemědělské produkce (např. seníky, pastevní areály, přístřešky pro letní pastvu dobytka apod.), - r rekreační nepobytová - nezbytně nutné vybavení a stavby pro nepobytovou rekreaci a sport (např. jezdecký areál, turistické cesty, odpočívadla, lavičky, informační prvky, přírodní areály zdatnosti apod.), − c chaty – rekreace pobytová – rekreační pobyt ve stávajících chatách, − s sportovní – sportovní a rekreační areály v krajině s malým podílem zastavěných ploch (jedná se o dnešní areál motokrosu a plochy v zázemí budoucí obytné plochy Nad Hájovnou). Podmíněné využití: - výstavba účelových komunikací, - oplocování sadů zahrad v návaznosti na zastavěné území, - oplocování pozemků v zájmu ochrany přírody, vodních zdrojů a v zájmu ochrany speciálních lesních a zemědělských kultur, - oplocování specifických sportovišť v krajině, a to do krajiny vhodným oplocením přírodního charakteru, - výstavba inženýrských sítí včetně nezbytných technických zařízení na těchto sítích, jejichž trasování mimo zónu by neúměrně zvýšilo náklady na jejich realizaci, - nezbytná výstavba pro činnosti zastoupené v zóně, s výjimkou výstavby nových staveb pro individuální rekreaci a hromadné ubytování. Podmínky: - veškeré činnosti musí být v souladu se zájmy ochrany přírody a s ostatními funkcemi zastoupenými v dané zóně, u smíšených zón s přírodní funkcí jsou ostatním zájmům nadřazeny zájmy ochrany přírody, - o nutnosti oplocování pozemků ve volné krajině rozhodne individuálně stavební úřad, - pro zemědělskou a lesnickou produkci budou realizovány jen nezbytně nutné stavby, které mají přímou vazbu na činnost, zajišťovanou v dané zóně (např. seníky, přístřešky pro letní pastvu dobytka apod.), - terénní úpravy se nesmí negativně projevit na přírodní a vodohospodářské funkci v zóně, - při veškeré výstavbě minimalizovat rozsah zastavěných a zpevněných ploch.

143

Podmínky specifické: Pro zónu Na Vyhlídce se sportovní funkcí - vzhledem k tradici motoristického sportu v Lokti je činnost motokrosu na vymezených plochách přípustná, a to v režimu, který provozovatel projedná s městem Loket tak, aby rušivé vlivy této aktivity byly omezeny na nezbytně nutnou míru (omezený počet sportovních akcí), - zázemí pro jezdce i diváky musí být vyřešeno v souladu s bezpečnostními i hygienickými předpisy, včetně parkování, nakládání s odpady, apod., - kromě motokrosu mohou zde být i jiná sportovní a rekreační zařízení celoměstského a nadmístního významu, avšak vždy jen s nezbytným zázemím staveb, - pro parkování návštěvníků bude využívána plocha na Jalovém Vrchu, - sportovní a rekreační zařízení musí mít vyřešeny otázky vlivu na životní prostředí, nakládání s odpady, hygienické a provozní zázemí sportovišť. Podmínky specifické pro zónu Nad Hájovnou se sportovní funkcí: - sportoviště a rekreační plochy lokálního rázu budou zázemím zejména pro obyvatele nového obytného souboru a přilehlých částí města (odpočinkové louky, pikniková místa, altánky, areál zdatnosti s herními prvky, sáňkařská dráha, travnatá hřiště apod.), - zpevněné a zastavěné plochy musí být minimalizovány, - součástí řešení zóny bude její ozelenění. Nepřípustné využití: - nenávratné poškozování půdního povrchu, provádění terénních úprav značného rozsahu, zneškodňování odpadů, - změny vodního režimu pozemků, pokud nejsou v zájmu ochrany přírody a ochrany lesa, - výstavba nesouvisející s přípustnými činnostmi a funkcemi dané plochy. III. Ostatní plochy (vyskytují se v zastavěném, zastavitelném i nezastavitelném území): DO - DOPRAVNÍ OBSLUHA Přípustné využití: - trasy systému nadmístní silniční dopravy, - základní systém městských komunikací, - stanice a zastávky hromadné dopravy, - parkoviště, a to i velkoplošná, - plochy pro vedení tras komunikací v zastavěném, zastavitelném i nezastavitelném území - silnic, místních a účelových komunikací, chodníků, stezek, - veřejná prostranství, - vedení tras technické infrastruktury, - umísťování nezbytných účelových staveb souvisejících s dopravní obsluhou sídla a vybavením parteru, - umísťování mobilních nádob a kontejnerů pro třídění domovního odpadu, - veřejná, doprovodná, a izolační zeleň. Podmíněné využití: - sklady a dílny pro servisní činnost spojenou s dopravní vybaveností, - hromadné garáže, - prodej v krátkodobých přenosných zařízeních na veřejných prostranstvích. Podmínky: - liniové dopravní stavby musí být citlivě začleněny do krajiny s použitím doprovodné zeleně,

144

-

parkoviště bude řešeno s uplatněním zeleně, povolované stavby a opatření musí být v souladu s hlavní - dopravní funkcí ploch a příslušnými normami pro veřejné komunikace. Nepřípustné využití: - činnosti a stavby, které by narušovaly hlavní – dopravní funkci ploch, - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím. DO1 - DOPRAVNÍ OBSLUHA SPECIFICKÁ (LN 11 - podzemní parkoviště v Sokolovské ) Podmíněné využití: - prostory podzemního parkoviště, - doprovodné technické a hygienické vybavení. Podmínky specifické: - zájmy ochrany přírody a technické řešení podzemního parkovitě v dalších stupních dokumentace vzájemně koordinovat. Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím. DZ - DOPRAVNÍ OBSLUHA ŽELEZNIČNÍ Přípustné využití: - železniční doprava včetně všech nezbytných činností na plochách Českých drah a Správy železniční dopravní cesty, - nádraží včetně přidružené vybavenosti, - parkoviště, - místní komunikace, pěší cesty, - veřejná prostranství, - umísťování nezbytných účelových staveb souvisejících s dopravní obsluhou sídla a vybavením parteru, - veřejná, doprovodná, a izolační zeleň. Podmíněné využití: - sklady a dílny pro servisní činnost spojenou s dopravní vybaveností, - stravovací a ubytovací zařízení pro občerstvení a krátkodobé ubytování spojené s provozem hromadné dopravy osob. Podmínky: - řešení využití území musí vycházet z požadavků Českých drah a Správy železniční dopravní cesty, - parkoviště bude řešeno s uplatněním zeleně, - povolované stavby a opatření musí být v souladu s hlavní - dopravní funkcí ploch a příslušnými normami pro železniční dopravu. Nepřípustné využití: - činnosti a stavby, které by narušovaly hlavní – dopravní funkci ploch, - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s přípustným a podmíněným využitím.

145

c. SEZNAM VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANACÍ Mezi veřejně prospěšné stavby jsou zařazeny následující stavby, vymezené ve výkrese č.7 v měřítku 1:5000.

Veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury číslo

určení účelu stavby a lokalizace

Podzemní parkoviště na Sokolovské u parkoviště autobusů Dopravní napojení lokality RD Sad Míru D3 Dopravní napojení lokality RD Nad Hájovnou D4 Propojovací místní komunikace ve Sportovní D5 Záchytné parkoviště Břehy D6 Nový most v Lužné ulici D7 Propojení ulice ČSA a Na Vyhlídce místní komunikací D8 Lávka pro pěší ze Zahradní k budoucímu tenisovému hřišti D9 Prodloužení chodníku vedoucího od Sportovní k parkovišti, kolem čerpací stanice pohonných hmot na betonový most D10 Chodník od betonového mostu k vyhlídce nad Ohří D11 Rozšíření parkoviště u Sokolovské D12 Místní komunikace v Nadlesí D1 D2

Veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury Zásobování pitnou vodou číslo

určení účelu stavby a lokalizace

V1 V2 V3 V4 V5

Vodovod u transformační plochy zastávky Loket - Předměstí Vodovod ze Sportovní na předmostí betonového mostu Vodovod ve Sportovní v lokalitě rodinných domů Vodovod v severní části ulice ČSA Vypuštěn jako výsledek projednání dokumentace, spolu s plochou LNV3 Vodovod pro lokalitu RD Nad Hájovnou v nové přístupové místní komunikaci Vodovod v Nadlesí Vodovod v Údolí – propojující Loket a Horní Slavkov (viz požadavek UPD VÚC) Vodovod propojující Nadlesí s vodovodem v Údolí

V6 V7 V8 V9

146

Odkanalizování a čištění odpadních vod číslo

určení účelu stavby a lokalizace

K1 K2 K3

Čistírna odpadních vod v Nadlesí Kanalizace v Revoluční ulici Kanalizace – výtlak od přečerpávací stanice u ústí Stoky do přečerpávací stanice u železničního mostu Kanalizace Tovární ulicí k přečerpávací stanici u železničního mostu v Tovární Kanalizace – výtlak od přečerpávací stanice u železničního mostu v Tovární přes most do Zahradní Kanalizace v ulici ČSA Kanalizace ze Sadu Míru do Mírové Kanalizace – výtlak v lokalitě Břehy Kanalizace od Finských domků do Nádražní Kanalizace pro lokalitu RD Nad Hájovnou v nové přístupové místní komunikaci Kanalizace pro lokalitu RD Nad Hájovnou a ulici nad Sokolovskou Kanalizace v Nadlesí – hlavní stoka Kanalizace v Nadlesí – odbočka Přečerpávací stanice u ústí Stoky v Tovární Přečerpávací stanice u železničního mostu v Tovární Přečerpávací stanice Břehy

K4 K5 K6 K7 K8 K9 K10 K11 K12 K13 K14 K15 K16

Zásobování elektrickou energií číslo

určení účelu stavby a lokalizace

Kabelové podzemní propojovací vedení vn 22kV v lokalitě RD Nad Hájovnou mezi novými TSA a TSB E2 Kabelové podzemní propojovací vedení vn 22kV ze Sportovní do Sokolovské E3 Připojení nové TSD nadzemním elektrickým vedeném vn 22kV E4 Kabelové podzemní vedení vn 22 kV do lokality RD Sad Míru E5 Kabelové podzemní vedení vn 22 kV připojující TSE v Tovární ulici E6 Kabelové podzemní vedení vn 22 kV připojující TSF pro rekreační zařízení u Kamenitého potoka E7 Trafostanice TSA pro lokalitu RD Nad Hájovnou E8 Trafostanice TSB pro lokalitu RD Nad Hájovnou E9 Trafostanice TCS pro lokalitu Břehy E10 Trafostanice TSD pro lokalitu RD Sad Míru E11 Trafostanice TSE v Tovární E12 Trafostanice TSF u navrženého rekreačního zařízení u Kamenitého potoka E1

147

Zásobování zemním plynem číslo

určení účelu stavby a lokalizace

P1

STL plynovod napojující Revoluční ulici na STL plynovod v Zahradní vedením po bývalém železničním mostě, Tovární a do Revoluční STL plynovod do Rooseveltovy k bytovým domům u zahrádkové osady STL plynovod přes nový most do Tovární ulice STL plynovod propojující Zahradní a Nádražní ulici bývalým železničním tunelem STL plynovod v jižní části ulice ČSA Prodloužení NTL plynovodu v severní části ulice ČSA STL plynovod pro lokalitu RD Nad Hájovnou v nové přístupové místní komunikaci STL plynovod v Nadlesí STL plynovod v Nadlesí STL plynovod od RS Nadlesí VTL přívod k RS Nadlesí Regulační stanice plynu „farmářská“ v Nadlesí STL plynovod do lokality Finských domků.

P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P12 P13

Veřejně prospěšné stavby pro občanskou vybavenost číslo

určení účelu stavby a lokalizace

O1

Plocha pro občanskou vybavenost (lesní školka ve Sportovní)

Asanace Asanace bude v potřebném rozsahu provedena na ploše bývalé ČOV Drůbežářských závodů.

148

Vysvětlivky zkratek: ÚPNSÚ .............. CHKO................. CHLÚ................. CHOPAV............ LBK..................... LBC..................... PHO..................... PR........................ RD....................... SÚRPMO............ VTL plynovod..... ÚPNSÚ............... ÚPVÚC............... ÚSES................... VKP..................... vn....................... ZPF...... ................ PUPFL................

územní plán sídelního útvaru chránění krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod lokální biokoridor lokální biocentrum pásmo hygienické ochrany přírodní rezervace rodinný dům Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů vysokotlaký plynovod územní plán sídelního útvaru územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoké napětí zemědělský půdní fond pozemky určené k plnění funkcí lesa

149