Územní plán města HOŘOVICE návrh
Vyhodnocení vlivů územního plánu města Hořovice na udržitelný rozvoj území podle §10i, odst. 1 zákona č.100/2001 Sb., a podle §19, odst. 2 zákona č.183/2006 Sb., přílohy k zákona č.183/2006 Sb. a přílohy č.5 k vyhlášce č.500/2006 Sb.
Mgr. Václav Novák hlavní řešitel osvědčení odborné způsobilosti 1142/149/OPVŽP/94
ÚVOD..................................................................................................................................................................... 4 A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA (SEA) ........................................................................................................................ 8 A.1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY PŘÍRODY PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI .............................................................................................................................. 8 A.1.1. Obsah a cíle územního plánu................................................................................................................ 8 A.1.2. Vztahy ÚP města Hořovice ke koncepčním národním a regionálním dokumentům ........................... 10 A.2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE .................................................... 22 A.2.1. Kvalita ovzduší ................................................................................................................................... 22 A.2.2. VODA ...................................................................................................................................................... 23 A.2.3. PŮDA ....................................................................................................................................................... 25 A.2.4. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ .......................................................................................................................... 26 A.2.6. Kulturní a historické hodnoty území ................................................................................................... 33 A.3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ................................................................................................. 34 A.3.1. Znečištění ovzduší a hluková zátěž ..................................................................................................... 34 3.2. Povrchové a podzemní vody................................................................................................................... 35 3.3. Půda ....................................................................................................................................................... 35 3.4 . Geologické poměry, zdroje nerostných surovin .................................................................................... 39 3.5. Flóra, fauna, biologická rozmanitost ..................................................................................................... 39 3.6. Krajina a krajinná infrastruktura .......................................................................................................... 40 3.7. Kulturní a historické památky ................................................................................................................ 40 3.8. Obyvatelstvo........................................................................................................................................... 40 A.4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI ........................................................................................................................... 41 A.5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH ............ 43 A.6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ.................................................................................................. 43 A.7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................. 43 A.7.1. Vlivy na veřejné zdraví ....................................................................................................................... 43 A.7.2. Liniové stavby - opatření na úseku ochrany přírody a zachování krajinného rázu ............................ 46 A.8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ..................... 47 A.8.1. Ovzduší ............................................................................................................................................... 47 A.8.2. Voda.................................................................................................................................................... 48 A.8.3. Půda.................................................................................................................................................... 49 A.8.4. Horninové prostředí............................................................................................................................ 51 A.8.5. Příroda a krajina ................................................................................................................................ 51 A.8.6. Kulturní a historické památky............................................................................................................. 53 A.8.7. Obyvatelstvo ....................................................................................................................................... 53 A.9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................... 54 A.9.1. Monitoring vlivů koncepce.................................................................................................................. 54 9.2. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu ................................................................................. 56 A.10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ................................................................................... 57 B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 ....................................... 58 C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH .................................................................................................................................................. 58 2
D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY ÚP NA VÝSLEDKY ANALÝZ SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ..................................................................................... 61 D.I VLIV ÚP NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ............................................................. 61 D.II VLIV ÚP NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ..................................................................... 63 D.III VLIV ÚP NA ŘEŠENÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ................................................ 64 D.IV VLIV ÚP NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ............................................................................ 66 E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ. ..................................................................................................................................................... 70 F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ ............................... 74 F.I VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠTĚNA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ...................................................................................... 74 F.II SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ .................................... 74 VYUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA ..................................................................................................... 76
3
Úvod Důvody a cíle posouzení ÚP města Hořovice dle zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění Územní plán města Hořovice zpracovaný dle zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění představuje svým obsahem a zaměřením „koncepci z oblasti územního plánování, která stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a naplňuje tak ustanovení § 10a, odst. 1, písm. a), zákona na posouzení vlivů na životní prostředí“. Vlastní posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí je upraveno § 10i) zákona. Podle odst. 1 § 10i se při posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí postupuje podle stavebního zákona a to podle odstavců 2 až 5. Stavební zákon zavádí novou klasifikaci nástrojů územního plánování. Z hlediska pojmů plány a programy podle směrnice 2001/42/ES, resp. z hlediska pojmu koncepce ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., jsou relevantními nástroji územního plánování politika územního rozvoje jako celostátní dokument schvalovaný vládou ČR a zásady územního rozvoje schvalované zastupitelstvem kraje a územní plán schvalovaný zastupitelstvem obce. S touto změnou hierarchické úrovně a klasifikace nástrojů územního plánování souvisí i celková změna ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb.. Posouzení vlivů na životní prostředí je nově součástí tzv. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, což je podle odst. 2 § 19 zákona č. 183/2006 Sb., vyhodnocení vlivů územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na životní protředí již nestanoví příloha č. 9 zákona č.100/2001 Sb., ale příloha stavebního zákona č. 183/2006 Sb.. Vyhodnocení vlivů územního plánu na trvale udržitelný rozvoj je nedílnou součástí návrhu řešení ÚP města Hořovice, se kterým je také společně veřejně projednáno. Mechanismus posuzování vlivů územního plánu na trvale udržitelný rozvoj upravuje § 10i odst. 3 věta druhá zákona č. 100/2001 Sb., podle níž při pořizování územního plánu stanoví orgán kraje na základě kritérií uvedených v příloze č.8 k výše uvedenému zákonu (jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona) požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Pokud bude vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracováno, pak stanovisko bude vydávat orgán kraje v přenesené působnosti (§ 22 písmeno e) zákona č. 100/2001 Sb.). Bez tohoto stanoviska nemohou být vydány pokyny pro dopracování návrhu ÚP města Hořovice. Podle koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 080392/2010/ KUSK/OŽP/Mer ze dne 16.6.2010 lze vyloučit významný vliv na území evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí podle § 45i zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Z tohoto důvodu není předmětem hodnocení vlivů územního plánu města Hořovice na udržitelný rozvoj i hodnocení vlivů záměrů územního plánu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a to podle ustanovení § 45h a 45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které upravují tzv. hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. 4
Metodický postup Posouzení vlivů předmětného ÚP města Hořovice na životní prostředí rámcově vychází z pracovního znění metodického pokynu MMR ČR a Ústavu pro územní rozvoj „Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“ a dále podle koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 080392/2010/ KUSK/OŽP/Mer ze dne 16.6.2010, kde se požaduje vyhodnocení vlivů na životní prostředí z důvodu návrhu lokality pro výrobu a sklady. Ve vyhodnocení se požaduje vyhodnotit i tzv. nulovou variantu. Je třeba stanovit, za jakých podmínek je návrh přípustný, případně navrhnout kompenzační opatření. Je třeba vyhodnotit vlivy z hlediska zvýšení dopravní zátěže, znečišťování ovzduší především vůči obytné zástavbě (stávající i plánované) a narušení faktoru pohody bydlení. ÚPD vč. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je vyhodnocení vlivů na životní prostředí, bude pro účely vydání stanoviska poskytnuta Krajskému úřadu Středočeského kraje. Metodický postup posouzení respektuje specifika, vyplývající z požadavků stavebního zákona a souvisejících předpisů (vyhláška č.500/2006 Sb., v platném znění), které odlišují územně plánovací dokumentaci od standardních koncepčních dokumentů a které ovlivňují postup posouzení vlivů na životní prostředí. Tato hlavní specifika jsou: ÚP není vždy po formální stránce strukturován jako standardní koncepce s klasickou hierarchií „cíle“„opatření“ „projekty“; ÚP pracuje se značným množstvím konkrétních záměrů (plochy, koridory) s jasně identifikovatelným územním průmětem; v případě návrhu rozvojových ploch návrhu ÚP města Hořovice závazně určuje pouze rozsah jejich vymezení a funkční využití (bydlení + občanská vybavenost / výroba + sklady / sport a rekreace / technická infrastruktura) aniž by předjímal konkrétní formu využití a její technické řešení; liniové stavby jsou navrženy v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, jejich trasy jsou vymezeny ve formě „koridorů“, jejichž šířka pro jednotlivé typy staveb je stanovena v návrhu závazné části konceptu ÚP města Hořovice. Z těchto specifik vyplývá, že předmětem „posouzení“ návrhu ÚP města Hořovice jsou podle „zadání ÚP“: celková koncepce řešení územního plánu vyjádřená v závazné části návrhu ÚP města Hořovice ve formě regulativů, návrhy koridorů a ploch pro veřejně prospěšné stavby a jejich případných variant, návrhy koridorů a ploch pro ostatní záměry místního významu a jejich variant. Úkoly „posouzení“ návrhu ÚP města Hořovice lze formulovat takto: posouzení míry souladu / rozporu konceptu řešení ÚPO se zpracovanými celostátními a krajskými a místními koncepčními dokumenty z oblasti životního prostředí, identifikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných záměrů se složkami životního prostředí včetně návrhu opatření k omezení negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, doporučení environmentálně nejšetrnější varianty konkrétního záměru v případě variantních řešení pro zapracování do návrhu ÚPO, 5
posouzení přínosů a negativ navrženého řešení v porovnání se současným stavem složek životního prostředí v řešeném území.
Posouzení vztahu ke strategickým dokumentům Posouzení vazeb bylo prioritně zaměřeno na národní, krajské a místní dokumenty z oblasti životního prostředí. Mezinárodní strategické dokumenty nebyly do tohoto hodnocení zahrnuty, neboť vzhledem k provázanosti strategických dokumentů tohoto typu jsou navrhované cíle a opatření obsaženy v dokumentech celostátních, ze kterých následně vycházejí krajské dokumenty a dokumenty zpracovávané městem Hořovice. Formou verbální analýzy jsou cíle, požadavky a opatření celostátních a krajských koncepcí diskutovány, zda a v jakém rozsahu koncept ÚP města Hořovice tyto cíle naplňuje nebo může naplnit. Pro větší přehlednost jsou tyto cíle a priority klasifikovány podle toho do jaké míry je řešení návrhu ÚP města Hořovice s nimi v souladu nebo v rozporu v pětistupňové škále: zcela v souladu ++ částečně v souladu + částečně v rozporu výrazně v rozporu - není předmětem řešení 0 Posouzení rozvojových záměrů Všechny zastavitelné plochy a záměry s konkrétním územním průmětem (veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření + ostatní navržené koridory a plochy nadmístního a mísního významu) jsou posuzovány z hlediska možných vlivů na složky životního prostředí. Referenční báze informací o složkách životního prostředí a především jejich „územní průměty“ umožňují strukturovat tuto část posouzení konkrétněji, takže jsou sledovány vlivy na: obyvatelstvo – hluková a emisní zátěž obytného prostředí ovzduší – kvalitativní změny emisní a imisní zátěže vodu - režim a jakost vod; ochrana vodních zdrojů (ochranná pásma), odtokové poměry (záplavová území) půdu - zábor nejkvalitnější ZPF (1. a 2. třída ochrany) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (Metodický pokyn OOLP MŽP ČR čj. OOLP/1067/96 ze dne 01.10. 1996) horninové prostředí - výhradní ložiska nerostných surovin, poddolovaná území svahové deformace přírodu, krajinu a ekosystémy - maloplošná ZCHÚ přírody, ÚSES, navržené evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000, krajinný ráz, VKP a v příp. dopravních staveb též hlavní migrační trasy velkých savců kulturní a historické hodnoty území - městské a vesnické památkové zóny a rezervace, krajinné památkové zóny, významné památkové soubory ve volné krajině a jejich ochranná pásma, zóny s výskytem archeologických nalezišť. Pro identifikaci těchto vlivů jsou využity „maticové“ hodnotící tabulky, které identifikují potenciální rizika negativních dopadů na jednotlivé složky prostředí. Vyjádření „míry závažnosti“ vlivu bylo provedeno expertním odhadem s využitím následující hodnotící stupnice: 1. -2 potenciálně velmi negativní vliv 6
2. -1 potenciálně mírně negativní vliv 3. 0 nemá žádný potenciální vliv 4. +1 potenciálně mírně pozitivní vliv 5. +2 potenciálně velmi pozitivní vliv 6. ? vliv se nedá vyhodnotit, resp. není relevantní. Míra vlivu každého záměru na složky životního prostředí je vyjádřena v maticové tabulce doplněné o krátký popis nejvýznamnějších střetů včetně případného návrhu opatření. Tyto výsledky byly získány expertním posouzením na základě dalších informací obsažených v textové a grafické části návrhu ÚP města Hořovice a příp. terénního průzkumu. V případě posouzení vlivů na ovzduší byly jednotlivé záměry semikvantitativně vyhodnoceny odborným odhadem ve stupnici -2 až +2 podle jejich vlivu na kvalitu ovzduší. Vyhodnocení bylo provedeno na základě charakteru záměru a jeho umístění v území. Záporná hodnota byla záměru přiřazena v případě, že zvyšuje produkci emisí nebo přináší znečištění ovzduší do citlivých míst (obytná zástavba). Kladná hodnota byla záměru přiřazena v případě, že jeho realizace s největší pravděpodobností povede k poklesu emisní a imisní zátěže v území. Pokud je předpokládána vyrovnaná bilance emisí před a po zprovoznění záměru nebo pokud záměr nemá vliv na kvalitu ovzduší, byl označen „0“. Pokud nebylo možné z dostupných informací rozhodnout o charakteru nebo míře vlivu na kvalitu ovzduší nebo pokud záměr mohl mít širokou paletu vlivů, byl označen „?“. Textový komentář následně sumarizuje vlivy záměrů na jednotlivé složky životního prostředí se zaměřením na nejvýznamnější záměry a záměry s potenciálně největším dopadem na danou složku. Záměry, které svým rozsahem zasahují i mimo řešené území (nadřazené sítě dopravní a technické infrastruktury), jsou orientačně posouzeny také z hlediska dopadů na toto přilehlé území. Toto „přilehlé území“ je sledováno v rozsahu správního obvodu obce s rozšířenou působností. Posouzení rozvojových záměrů je uvedeno v příloze č.2. Forma prezentace díla Dokumentace SEA posouzení obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje: Průvodní zprávu v členění dle přílohy k zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění Průvodní zprávu v členění dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění. Přílohy: Příloha č. 1 Přehled limitních hodnot a mezí tolerance pro posuzování pro ochranu zdraví podle NV č. 350/2002 Sb.. Příloha č. 2 Vyhodnocení stávající a výhledové hlukové zátěže ve vybraných profilech na území města Hořovice, M.A.A.T. Tábor, 2012. Hlavní podklady Hlavními mapovými podklady byly grafické podklady řešeného území poskytnuté zpracovatelem návrhu ÚP města Hořovice firmou Atelier M.A.A.T., s.r.o.. Vlastní výkresová část byla zpracována s využitím datových sad návrhu ÚP města Hořovice a z podkladů shromážděných zpracovatelem hodnocení. Strategické národní koncepční dokumenty byly převzaty z archivu SPOPK, internetových stránek MŽP ČR a Krajského úřadu – Středočeský kraj. 7
Strategické koncepční dokumenty zpracované v působnosti Středočeského kraje byly převzaty z portálu Krajského úřadu - Středočeský kraj.
A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA (SEA) A.1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany přírody přijatým na vnitrostátní úrovni A.1.1. Obsah a cíle územního plánu Obsah Návrh ÚP města Hořovice řeší celé správní území města Hořovice. Je tvořeno dvěma katastrálními územími – Hořovice a Velká Víska, celková výměra správního území činí 955 ha. Město Hořovice je obcí s rozšířenou působností a je spádovým střediskem pro celé území okresu Hořovice z hlediska občanské vybavenosti a nabídky pracovních míst. Návrh ÚPO Hořovice zpracovala firma M.A.A.T Tábor, vedoucím projektantem je Ing. arch. Martin Jírovský. Cíle územního plánu Cíle ÚP města Hořovice jsou v dokumentaci obecně deklarovány. Cílem územního plánu je vybalancovat tři pilíře udržitelného rozvoje. Významně jsou posíleny návrhy na ochranu a tvorbu krajiny se zaměřením na opatření pro zvýšení retence vody v krajině, snížení eroze půdy a zvýšení přirozených produkčních schopností půdy, zvýšení rozmanitosti zastoupených přirozených biotopů a zvýšení celkové ekologické stability. S ohledem na funkci města Hořovice jako obce s rozšířenou působností a přirozené spádové středisko pro část území okresu Beroun je prvořadým cílem urbanistické koncepce vypracování návrhu pro územní rozvoj všech funkčních složek v řešeném území z hlediska nadmístního a místního významu, při zachování maximální možné volnosti rozvoji města, který je řešen samotným územním plánem, navrženými regulačními plány a územními studiemi a navrženými regulativy pro využívání území z hlediska občanské vybavenosti a nabídky pracovních míst. Územní plán by měl vytvořit předpoklady pro kvalitní rozvoj města, ideální prostředí pro bydlení, práci i rekreaci. Rozvoj funkčních složek v řešeném území je řešen formou návrhu rozvojových ploch nadmístního a místního významu, hlavních koridorů umožňujících umístění sítí dopravní a technické infrastruktury, upřesněním hranic regionálních skladebných částí ÚSES, vymezením lokální úrovně ÚSES, vymezením území se zvýšenou ochranou přírody a vymezením území s ochranou kulturních památek. Návrhem koncepce územního rozvoje města Hořovice jsou zajištěny zejména: koordinace návrhu s územně technickými podmínkami nezbytnými pro vyvážený a trvale udržitelný rozvoj území s cílem zachování přírodních hodnot a kulturního dědictví; koordinace navrhovaných rozvojových ploch, koridorů a vymezení skladebných částí ÚSES, která byla provedena s ohledem na ochranu civilizačních, kulturních a přírodních hodnot v řešeném území. V odůvodněných případech bylo navrženo variantní řešení, s následným vyhodnocením a posouzením jednotlivých variant. Součástí odůvodnění ÚP 8
města Hořovice je vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL a vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení z hlediska ekonomiky, sociálních, kulturních a přírodních hodnot a územně technických podmínek v řešeném území; koridory místního významu na úseku dopravní a technické infrastruktury pro zajištění dobré obslužnosti území a využití území. Hlavní koridory nadmístního významu jsou navrženy s ohledem na širší územní vazby, s ohledem na předpokládaný rozvoj v řešeném území a s ohledem na ochranu civilizačních, kulturních a přírodních hodnot v řešeném území. Koridory jsou vymezeny i s ohledem na nezvratné územní vazby a vztahy a v odůvodněných případech jsou navrženy variantně či v proměnlivé šířce; koordinace celkové koncepce rozvoje města Hořovice ve vztahu k vnitřní diferenciaci rozvoje, navržení rozvojových ploch místního významu ve vazbě na rozvoj sídelní struktury a technické infrastruktury. V rámci urbanistické koncepce byla provedena koordinace navržených rozvojových ploch a koridorů s ohledem na stávající a navrhované územní uspořádání řešeného území a s ohledem na civilizační, kulturní a přírodní hodnoty v řešeném území. Bylo stanoveno uspořádání a limity řešeného území a vymezeny významné rozvojové plochy. Návrh ÚP města Hořovice vymezuje limity využití území místního významu vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí, včetně stanovených záplavových území a limitů využití území nadmístního významu, vyplývající z navrženého řešení ZÚR Středočeského kraje. Filozofie uspořádání řešeného území je stanovena v rámci urbanistické koncepce. Uspořádání území je podrobně řešeno návrhem rozvojových ploch nadmístního a místního významu, vymezením koridorů umožňujících umístění sítí a objektů dopravní a technické infrastruktury, vymezením hlavních skladebných částí regionální a lokální úrovně ÚSES a území se zvýšenou ochranou přírody a kulturních hodnot a dalších území speciálních zájmů. Při řešení návrhu ÚP města Hořovice byly respektovány zejména strategické cíle stanovené v Programu rozvoje kraje a rozvojových koncepcích města Hořovice. Při řešení některých strategických cílů, zejména v oblasti rozvoje technické infrastruktury města (zejména dopravy nadmístního významu), se však nelze vyhnout střetům zejména s historicky obydleným územím a ekologicky významnými segmenty města. Koncepce řešení Základním mottem ÚP města Hořovice je „umožnit trvale udržitelný rozvoj spravovaného území, tj. takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby v životním prostředí, které splňuje hygienické limity stanovené pro jednotlivé složky životního prostředí a škodlivé látky a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů, dále pak umožní posilování hospodářské a společenské soudržnosti obce a zachování přírodních hodnot a kulturního dědictví“. Řešené správní území města Hořovice je z hlediska urbanistické koncepce rozvoje města a ochrany jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot členěno na hlavní koridory a oblasti urbanizovaného a civilizačního rozvoje a na oblasti s vysokou prioritou ochrany přírody, krajinného rázu a kulturního dědictví. Hlavní urbanizační koridory člení řešené území města na jednotlivé segmenty. Pro segmenty v centrální části řešeného území je charakteristické, že zde převládají navrhované záměry pro komerční a civilizační využití území. V segmentech vymezených v okrajových částech správního území města převládají
9
záměry pro sportovně rekreační funkce, které jsou limitovány podmínkami vyplývajícími z ochrany přírody. Urbanizované prostory města Hořovice navazují na urbanizační koridor Středočeského kraje, který je vymezen okolo trasy dálnice D5, a koridoru konvenční železniční dopravy C-E 40a – trať č. 170 Cheb-Plzeň-Beroun. V okolí trasy dálnice D5 a koridoru konvenční železniční dopravy se nacházejí největší potencionální rozvojové plochy. Tyto koridory májí nejen nadregionální ale i Evropský význam a tomu odpovídá i předpokládaný potenciál rozvoje především v oblasti komerčních a průmyslových funkcí a s tím související předpokládaný rozvoj smíšené a obytné funkce. Z analýzy rozvojových předpokladů jednotlivých částí města je patrná poměrně značná kumulace urbanizačních jevů ve středu řešeného území, zatímco stranou nejvýznamnějších urbanizačních prostorů se nacházejí plochy výroby, skladování a občanského vybavení. V těchto oblastech je potřeba podporovat rozvoj podnikání v oblasti podnikatelských aktivit místního významu, rozvoj místní infrastruktury pro turistiku a cestovní ruch a zaměřit se na propagaci nesporných kulturních, přírodních a krajinářských atraktivit tohoto území. Pro zajištění rozvoje jednotlivých funkčních složek území navrhuje návrh ÚP města Hořovice následující počty veřejně prospěšných staveb a ostatních rozvojových záměrů, které jsou předmětem vyhodnocení vlivů územního plánu města Hořovice na udržitelný rozvoj území: Funkční složka VPS doprava 19 cyklodoprava 2 Veřejná infrastruktura 15 Stavby občanské vybavenosti 3 Veřejná prostranství 25 Opatření pro zvýšení retenční schopnosti území ÚSES VPS – veřejně prospěšné stavby, Ostatní záměry - veřejně prospěšná opatření, další VPS
Ostatní záměry
13 7
A.1.2. Vztahy ÚP města Hořovice ke koncepčním národním a regionálním dokumentům Účelem hodnocení je identifikovat možné vazby mezi návrhem ÚP města Hořovice a existujícími národními a regionálními a městem zpracovanými koncepčními dokumenty, které jsou významné z hlediska ochrany životního prostředí. Posuzovány byly vazby na koncepční dokumenty zpracované k datu 30.6. 2012. Národní koncepční materiály Pro potřeby hodnocení bylo analyzováno celkem 11 národních koncepčních dokumentů, ve kterých byly identifikovány základní priority a cíle relevantní z hlediska možností a kompetencí územně plánovací dokumentace ÚP města Hořovice. Tyto cíle a priority jsou hodnoceny podle toho, do jaké míry je řešení návrhu ÚP města Hořovice s nimi v souladu nebo v rozporu (viz. kap. 1.2.) zcela v souladu ++ částečně v souladu + částečně v rozporu výrazně v rozporu - není předmětem řešení 0 - Dopravní politika ČR (2005) 10
- Politika územního rozvoje ČR (2008) - Národní program snižování emisí České republiky (2007) - Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) - Program rozvoje venkova ČR na období - Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) - Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2004 – 2013 (2006) - Státní energetická koncepce (2004) - Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010 (2004) - Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998) - Zásady urbánní politiky 2007-2013 (2007) Politika územního rozvoje ČR Dle Politiky územního rozvoje (dále jen PÚR) se území města Hořovice nachází v rozvojové ose OS1 Praha – Plzeň, v území vykazujícím relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území. Z republikových priorit územního plánování jsou k řešenému území relevantní priority č. 14, 15, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 27, 28, 29 a 32: - Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů (č.14) ……………………………………………….++ - Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace (č.15)………………………………..0 - Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace (č. 19) ……………………………………………………++ - Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a 11
udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů (č..20)……………………………………++ - Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny (č.21) ………………………………………………………………….++ - Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika). Podporovat propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo) (č. 22)........+ - Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně (č.23) ……………………………………………………………………………………………….++ - Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury. Vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou) (č.24) …………………………………………….++ - Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod (č.25)…… ……………………………………………………………………………………++ - Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj. Stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť (č.27)……………………………….……..++ - Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu (č.28) .……………………………………………………++ - Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu. Vytvářet podmínky pro vybudování vhodné sítě pěších a cyklistických cest (č.29) ……………………………..++
12
- Při stanovování urbanistické koncepce věnovat pozornost vymezení ploch přestavby (č.32)…………………………………………………………………………………………...+ - Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi..................................................................................................................................++ Vyhodnocení Návrh ÚP města Hořovice není v rozporu s cíli stanovenými PÚR. Vymezené limity využití území a urbanistická koncepce územního plánu vytvářejí podmínky pro ochranu a rozvíjení přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Priority stanovené v PÚR nejsou rovněž v zásadním rozporu s hodnocenou územně plánovací dokumentací. Vzhledem k umístění v rozvojové ose trvá zájem o nové rozvojové plochy jak pro bydlení, tak pro další funkce (vybavenost, výroba apod.), čímž dochází k dalšímu snižování podílu přírody na celkové ploše území. Tato skutečnost se odráží na celkové ploše záborů zemědělské půdy v navrženém územním plánu. Celková plocha záborů ZPF tvoří 99,7317 ha, z toho 81,5697 ha orné půdy a 18,1620 ha trvalých travních porostů. Státní politika životního prostředí ČR pro období 2004-2010 (2004) Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Podporovat rozvoj a zkvalitňování územního systému ekologické stability. ……………….++ V rámci systému územního plánování respektovat limity rozvoje území a územních rezerv ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného prostředí…………………………………………++ Zajistit ochranu zdrojů podzemních vod a prosadit jejich důsledné respektování při územně plánovací činnosti a v územním rozhodování………………………………………………..++ Při územním plánování prosazovat respektování ochrany přírodních nerostných zdrojů…...++ Chránit krajinu a půdu před zábory (omezením rozšiřování měst a obcí mimo současná zastavěná území, zvyšováním efektivity využití zastavěných území)…………………………Zpřístupňovat krajinu budováním polních cest, cyklostezek, pěších turistických tras, naučných a tematických stezek………………………………………………………………………….++ Podporovat vznik a rozšiřování zelených prstenců kolem měst……………………………...++ Snižovat negativní vlivy dobývání nerostných surovin na životní prostředí a krajinu………..0 Aplikovat principy udržitelného rozvoje, environmentálních limitů těžby při využívání neobnovitelných přírodních zdrojů a při prosazování vyššího využití druhotných surovin i v územním plánování…………………………………………………………………………….+
13
Při modernizaci silniční sítě využívat především stávající silnice, popř. jejich koridory a omezit tím fragmentaci krajiny novými trasami a nesnižovat průchodnost krajiny pro živočichy……………………………………………………………………………………..++ Zvýšit prevenci ochrany před povodněmi a zmírnit dopady období sucha zvýšením retenční a retardační schopnosti krajiny, zpomalením a vyrovnáním odtoku srážkové vody a snížením erosních účinků povrchově odtékající vody………………………………………………….++ Zabránit přílišné fragmentaci krajiny a podpořit její ekologickou stabilitu………………….++ Zohlednit umísťování provozů, které by mohly být zdrojem vážných havárií mimo lidská sídla, zvláště chráněná území a chráněné oblasti přirozené akumulace vod a vyznačit oblasti antropogenních anomálií rizikových látek, pokud tvoří překážku (limit) pro nové funkční využití území. ………………………………………………………………………………..++ Zajistit opatření ke zprůchodňování (stávajících i nově budovaných) komunikací na migračních cestách živočichů……………………………………………………………………..0 Snížit zábory nenarušené krajiny pro nové aktivity. …………………………………………Zvýšit efektivnost využití zastavěných území. ……………………………………………….+ Snižovat zátěž populace v sídle z expozice dopravním hlukem. Zvýšit prevenci ochrany před povodněmi a zmírnit dopady období sucha zvýšením re-tenční a retardační schopnosti krajiny, zpomalením a vyrovnáním odtoku srážkové vody a snížením erosních účinků povrchově odtékající vody………………………………………………….++ Zabránit přílišné fragmentaci krajiny a podpořit její ekologickou stabilitu………………….++ Zohlednit umísťování provozů, které by mohly být zdrojem vážných havárií mimo lidská sídla, zvláště chráněná území a chráněné oblasti přirozené akumulace vod a vyznačit oblasti antropogenních anomálií rizikových látek, pokud tvoří překážku (limit) pro nové funkční využití území. …………………………………………………………………………………+ Zajistit opatření ke zprůchodňování (stávajících i nově budovaných) komunikací na migračních cestách živočichů……………………………………………………………………..0 Snížit zábory nenarušené krajiny pro nové aktivity………………………………………….++ Zvýšit efektivnost využití zastavěných území ...……………………………………………..++ Snižovat zátěž populace v sídle z expozice dopravním hlukem……………………………...++ Vyhodnocení Návrh ÚP města Hořovice není v rozporu s cíli stanovenými Státní politikou životního prostředí. Vymezené limity využití území zajišťují ochranu přírodních a krajinných prvků tak, jak je požadováno SPŽP. Cíle stanovené v oddíle Sektorových politik nejsou rovněž v zásadním rozporu s hodnocenou územně plánovací dokumentací. Výstavba nových komunikací je ve většině případů navrhována v nových koridorech (obchvaty městských částí). V oblasti ostatních sektorových politik územní plán v zásadě respektuje prioritní cíle stanovené SPŽP. 14
Strategie udržitelného rozvoje ČR Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného. ………………………………………………+ Zvyšovat retenční schopnost krajiny s cílem snižovat riziko povodní………………………++ Snižovat podíl obyvatel, vystavených nadměrnému hluku………………………………….++ Podporovat ekologické formy cestovního ruchu……………………………………………..0 Zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely………………………………………………………………………………..+ V oblasti péče o urbanizovaná území co nejvíce omezit zejména znečištění ovzduší a hlukovou zátěž………………………………………………………………………………++ V oblasti územního plánování regulovat nepřiměřený růst městských aglomerací (urban sprawl) a při tvorbě územních plánů obcí dbát na větší podíl městské zeleně a vytvářet klidové zóny…………………………………………………………………………………++ V oblasti územního plánování dbát na přednostní využívání stávajících příp. opuštěných, již dříve využívaných ploch…………………………………………………………………….++ Vyhodnocení: Návrh ÚP města Hořovice je v souladu s převážnou většinou deklarovaných cílů Strategie udržitelného rozvoje ČR. Regulaci růstu znečištění ovzduší posuzovaná koncepce neřeší, neboť z hlediska platné právní úpravy k tomu nemá kompetence. Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Záchrana biotopů a ekosystémů a vytváření vhodných podmínek pro jejich další existenci..++ Podporovat obnovu a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, travní porosty zvláště pak nivní louky atd.). ………….++ Zachovat nebo zvýšit současnou výměru lesů jako minimální základ pro uplatňování potřeb ochrany lesní biodiverzity při zachování všech ostatních funkcí lesa……………………….++ Zlepšit retenční funkci krajiny diverzifikací využíváním krajiny a krajinných prvků a odstraněním melioračních úprav v zemědělsky neperspektivních částech krajiny…………….++ Prosadit v kulturní krajině účinná protipovodňová opatření s využitím přirozených hydroekologických funkcí……………………………………………………………………++ Podporovat význam zvláště chráněných území a ekologických sítí (zejména ÚSES) pro migraci složek biodiverzity…………………………………………………………………..++
15
Vyhodnocení: Návrh ÚP města Hořovice není v zásadním rozporu s cíli stanovenými Národní strategií ochrany biologické rozmanitosti. Cíle stanovené Strategií lze nástroji územního plánování ovlivňovat pouze částečně. Návrh ÚP města Hořovice vymezuje jako limit využití území skladebné části ÚSES místní úrovně. Realizace navrhovaných liniových staveb zvýší fragmentaci krajiny a vytvoří nové migrační bariéry jen v omezeném rozsahu. Strategie regionálního rozvoje ČR Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Omezování znečišťování ovzduší…………………………………………………………….++ Pokračování v odstraňování starých zátěží a opatření k ochraně území před živelnými pohromami a haváriemi………………………………………………………………………++ Regulace nepřiměřeného růstu městských aglomerací spojená s regulací množství záborů půdy…………………………………………………………………………………………..Posílení biodiverzity a ekologické stability v rámci území ČR……………………………...++ Vyhodnocení: Závazná část návrhu ÚP města Hořovice s výjimkou posledního bodu (prevence protipovodňové ochrany) plně respektuje cíle stanovené Strategií regionálního rozvoje ČR. Méně konkrétní (nedostatečný) je průmět ochrany před povodněmi a s ní související revitalizace vodních toků uvedený v návrhu ÚP města Hořovice. Na území města existuje riziko náhlého zvýšení hladiny Červeného potoka při přívalových deštích, vzhledem k tomu, že většina vodních toků pramení v Brdech. Potřebu ochrany je nutné posoudit s přihlédnutím k opatřením na horním toku. Na Červeném potoce a jeho přítocích je možné hladinu vody regulovat vodní nádrží Záskalská a soustavou rybníků. Územní plán obce Zaječov navíc předpokládá využití ploch některých zrušených rybníků jako suchých poldrů. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že dosud nejsou k dispozici komplexní odborně zpracované podklady a návrh ÚP města Hořovice tak zůstává pouze u několika opatření (VPO1-VPO4) a obecně formulovaných zásad, bez odpovídajícího průmětu do konkrétně umístěných opatření a veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření. Koncepce protierozních opatření a ochrany před povodněmi je dobře navržena v návrhu ÚP. Nejen do systému ochrany území před povodněmi, ale také do pozitivních úprav krajiny se nesporně promítnou připravované úpravy krajiny formou: - zatravňování, zalesňování, obnova prvků krajinné zeleně – mezí, remízů, mokřadů apod.), zde je možné nastavit širší rozmanitost krajinné mozaiky, zvyšování biodiverzity a ekologické stability (rozčlenění velkých lánů orné půdy –- realizovat protierozní a protipovodňová opatření na vodotečích (formou vodohospodářských úprav - retenčních zdrží, splavů, revitalizace melioračních koryt + zvyšování podílu zatravněných a zalesněných ploch, ploch krajinné zeleně); 16
- návrhů nových vodních ploch, zdrží, mokřadů, suchých poldrů. Zásady urbánní politiky ČR Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Zajistit trvale udržitelná sídla……………………………………………………………….++ Sanovat a efektivně využívat upadající plochy, staré průmyslové areály apod…………….+ Program rozvoje venkova Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Ochrana jakosti povrchových a podzemních vodních zdrojů prostřednictvím opatření zaměřených na protierozní ochranu a vhodné používání zemědělského půdního fondu……++ Přispět k zemědělskému využívání půdy ve znevýhodněných oblastech. …………………0 Ochrana biodiverzity………………………………………………………………………..++ Trvale udržitelné využití zemědělské půdy…………………………………………………++ Plán hlavních povodí České republiky Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Chránit povrchové a podzemní vody, umožnit udržitelné a vyvážené užívání vodních zdrojů……………………………………………………………………………………….++. Zajištění ochrany vodních poměrů v krajině a zlepšování retenční schopnosti krajiny……++ Udržení a systematické zvyšování biologické rozmanitosti původních druhů. …………….0 Omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika……………………………………………………………………………….+ Státní energetická koncepce Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Minimalizace emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, v souladu s mezinárodními závazky České republiky, vyplývajícími zejména z Kjótského protokolu, minimalizace ekologického zatížení budoucích generací. ………………………………….0 Bezpečné a dlouhodobé uložení těch odpadů, které nelze recyklovat ani jinak zneškodnit...0 Vyhodnocení: Uvedené cíle lze v procesu územního plánování naplňovat pouze v omezené míře. Státní program ochrany přírody a krajiny Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Při plánování a umisťování nových dopravních staveb brát v úvahu přirozené migrační cesty živočichů a rostlin a respektovat návaznost biokoridorů, výstavba migračních přechodů…..+ Vytvářet podmínky pro přežití volně žijících živočichů v krajině…………………………..++ 17
Vyhodnocení: Uvedené cíle lze v procesu územního plánování naplňovat pouze v omezené míře.
Dopravní politika ČR Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Při navrhování nových tras minimalizovat dopady na životní prostředí a provádět technická opatření pro minimalizaci vlivů výstavby na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví. ……………………………………………………………………………………….++ Zajistit dodržování limitů znečištění způsobeného dopravou a snížení procenta znečištění, kterým se doprava podílí na emisních stropech ČR…………………………………………..0 Vyhodnocení: Řešení návrhu ÚP města Hořovice plně odpovídá prioritám a cílům stanoveným Dopravní politikou ČR v oblasti silniční, železniční i cyklistické dopravy. Státní surovinová politika Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Minimalizace emisí poškozujících životní prostředí………………………………………….+ Národní program snižování emisí Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Snížit, s důrazem na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze znečištění ovzduší………………………..0 Plnit stanovené hodnoty národních emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak. …………………………………………………………………..0 Přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší PM10 pod platné imisní limity………………++ Přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem pod platný cílový imisní limit…………………………………………………………………………………………..++ Závěry hodnocení Národní koncepční dokumenty neobsahují vždy specifické záměry či opatření s konkrétním územním průmětem, které by měly být předmětem zpracování návrhu ÚP města Hořovice. Cíle a priority, stanovené v těchto dokumentech, k jejichž naplnění může řešení návrhu ÚP města Hořovice odpovídajícím způsobem přispět, jsou navrženým ÚP respektovány. Ostatní koncepční dokumenty (zejména Strategie udržitelného rozvoje, Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, dokumenty v oblasti ochrany veřejného zdraví, ovzduší a klimatu)
18
vytvářejí obecný rámec, ze kterého je třeba vycházet při plánování rozvoje území a jsou postupně rozpracovávány v dokumentech regionální a místní úrovně.
Krajské koncepční materiály Koncepční dokumenty Středočeského kraje Pro potřeby hodnocení bylo analyzováno celkem 5 koncepčních dokumentů, byly identifikovány základní priority a cíle relevantní z hlediska možností a kompetencí územně plánovací dokumentace města Hořovice. Tyto cíle a priority jsou klasifikovány podle toho, do jaké míry je řešení návrhu ÚP města Hořovice s nimi v souladu nebo v rozporu identickým způsobem jako celostátní dokumenty. Byly použity následující dokumenty: -
Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje (2003) Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (2006) Územní energetická koncepce (2004) Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (změna 2007)
Program územního rozvoje Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Zvyšování lesnatosti krajiny zalesňováním zemědělských pozemků a ostatních ploch……….0 Ochrana volné krajiny………………………………………………..………………………++ Ochrana krajinného rázu……………………………………………………………………..++ Vybudování chybějících kanalizačních sítí…………………………………………………. ++ Další výstavba, modernizace a využití kapacit ČOV. ………………………………………...+ Výstavba vodovodů, dobudování stávajících vodovodů v obcích…………………………….0 Výstavba splaškové kanalizace a ČOV………………………………………………………++ Omezování rozšiřování nové zástavby do volné krajiny………………………………………+ Podpora vytváření, údržby a obnovy skladebních prvků ÚSES……………………………...++ Zalesňování a zatravňování, výsadba zeleně. ………………………………………………..++ Vyhodnocení: Řešení návrhu ÚP města Hořovice plně odpovídá prioritám a cílům stanoveným Programem územního rozvoje.
19
Koncepce ochrany přírody a krajiny Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Zvýšení výměry lesů důslednou ochranou stávajících a zalesněním vhodných lokalit nelesních půd……………………………………………………………………………………………..0 Obnova vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny………………………++ Omezení ztrát zemědělské a lesní půdy v důsledku nepřiměřené územní expanze suburbanizovaných území. ………………………………………………………………………...++ Ke krajině šetrná a bezbariérová infrastruktura. ……………………………………………..+ Zvýšení množství rozptýlené zeleně. ………………………………………………………..++ Vyhodnocení: Řešení návrhu ÚP města Hořovice plně odpovídá prioritám a cílům stanoveným Koncepcí ochrany přírody a krajiny. Generel cyklistických tras a cyklostezek Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území………………..++ Rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany životního prostředí a zdraví………………………++ Územní energetická koncepce Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Zlepšení životního prostředí pro občany, zejména snížení emisí do ovzduší………………++ Program snižování emisí Obsahuje následující cíle relevantní k ÚP města Hořovice: Dosáhnout k roku 2010 hodnot emisních stropů, stanovených pro Středočeský kraj nařízením vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší……………………………………………………………………………………….0 Vyhodnocení: Celkově lze tedy konstatovat, že posuzovaný územní plán je v plném souladu s krajskými koncepčními dokumenty. TÉMATA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A STANOVENÍ REFERENČNÍHO HODNOTÍCÍHO RÁMCE Na základě analýzy relevantních národních a krajských dokumentů byla stanovena jednotlivá témata ochrany životního prostředí a k nim formulovány odpovídající cíle. Tato sada cílů představuje rámec pro hodnocení vazeb ÚP města Hořovice k tématům ochrany životního prostředí. Cíle byly formulovány takovým způsobem, aby vyjadřovaly očekávaný stav pro dané téma ochrany životního prostředí a zároveň postihovaly vazbu rozvoje a využití území na dané téma. Hlavní otázkou pro hodnocení bylo, zda a jak jsou daná témata (reprezentovaná 20
příslušnými cíli ochrany životního prostředí) zohledněna v návrhu ÚP města Hořovice. Téma: Hygiena životního prostředí 1. Referenční cíl: Snížit počet obyvatel vystavených překročeným limitním koncentracím škodlivých látek v ovzduší. Indikátory: rozloha území s překročenými kritickými zátěžemi z ovzduší; počet obyvatel, žijících v územích s překročenými kritickými zátěžemi z ovzduší Zdroj dat: ČHMÚ, ČSÚ 2. Referenční cíl: Snižovat hlukovou zátěž z dopravy. Indikátory: počet obyvatel žijících v územích, zatížených nadměrným hlukem z dopravy; podíl obydlených lokalit zatížených nadměrným hlukem z celkové rozlohy města Zdroj dat: Ministerstvo zdravotnictví – hlukové mapy, Zdravotní ústav ve Středočeském kraji 3. Referenční cíl: Rozvíjet environmentálně šetrné formy dopravy. Indikátory: dosažitelnost MHD; počet spojů veřejné dopravy; délka cyklistických stezek Zdroj dat: IDOS, Český statistický úřad – počet spojů veřejné dopravy, Krajský úřad Středočeského kraje Téma: Vodní režim 4. Referenční cíl: Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před povodněmi. Indikátor: počet protipovodňových opatření Zdroj dat: Povodí Vltavy s. p., Povodí Labe s. p., Krajský úřad Středočeského kraje Téma: Příroda a biodiverzita 5. Referenční cíl: Ochrana přírody a biodiverzity. Indikátor: počet výjimek ze zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Zdroj dat: krajský orgán ochrany přírody, Ministerstvo životního prostředí Téma: Krajina 6. Referenční cíl: Zvýšit ekologickou stabilitu krajiny. Indikátor: koeficient ekologické stability Zdroj dat: Český statistický úřad 7. Referenční cíl: Ochrana krajinného rázu a přírodních dominant. Indikátor: počet zásahů záporně ovlivňujících charakteristiky a hodnoty krajinného rázu Zdroj dat: krajský orgán ochrany přírody
21
Téma: Půda 8. Referenční cíl: Omezit zábory nezastavěné půdy, zejména zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa. Indikátory podíl/rozsah nových záborů půdy; podíl plochy vyňaté ze ZPF/PUPFL Zdroj dat: Český úřad zeměměřický a katastrální 9. Referenční cíl: Přednostně využívat opuštěné dříve využívané plochy - brownfields. Indikátor: plocha znovu využitého území (brownfields) Zdroj dat: CzechInvest, Krajský úřad Středočeského kraje
A.2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace A.2.1. Kvalita ovzduší EMISNÍ CHARAKTERISTIKA Všechny zdroje znečišťování ovzduší v řešeném území splňují emisní limity stanovené NV č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, NV 615/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a vyhláškou MŽP č. 355/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 509/2005 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu. Území města Hořovice není zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále jen OZKO). Zvláštní imisní limit (ZIL) platný pro suspendované částice frakce PM10, SO2 a NO2 nebyl podle údajů uvedených v třetí aktualizaci Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje (ATEM Praha 2012) překročen. V roce 2010 došlo k překročení cílového imisního limitu u benzo(a)pyren. U Městského úřadu Hořovice je podle aktualizace Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje uvedeno 18,6 % plochy s překročením cílového imisního limitu. Podle aktualizace Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje, nepatří Hořovice mezi nejvíce zatížené úseky komunikací ve Středočeském kraji (údaj dle Celostátního sčítání dopravy 2010 – všechna vozidla). Pro těžké kovy, amoniak, rtuť a prašný spad nebyly pro území města Hořovice k dispozici naměřené hodnoty.
22
Vývoj kvality ovzduší, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Ve Středočeském kraji a analogicky i na území města Hořovice celkové emise tuhých látek za období 2001 - 2010 mírně narůstaly (údaje z třetí aktualizace Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje), a to zejména z důvodu nárůstu emisí z mobilních zdrojů, které se od r. 2001 zvýšily o 63 % a převážily tak pokles v kategoriích REZZO 1 a 2. V současnosti tvoří mobilní zdroje více než polovinu emisí tuhých látek, pro město Hořovice mají významný podíl i malé zdroje. Z měření, která jsou k dispozici za poslední dva roky, a z úrovně naměřených hodnot vyplývá, že v posledních letech dochází k mírnému nárůstu koncentrací NO2 a tudíž i NOx, což je zřejmě způsobeno zejména vlivem narůstající dopravy. Koncentrace ostatních sledovaných látek buď mírně klesaly nebo stagnovaly. Bez realizace záměrů územního plánu, které přispějí k výraznému zlepšení čistoty ovzduší v centru města Hořovice (východní a severní obchvat města), by nepříznivý trend nárůstu koncentrací NO2 a tudíž i NOx pokračoval. Zprovoznění obchvatů a úseků nadřazené komunikační sítě svede dopravu mimo obytnou zástavbu. Naopak v území, jimiž budou nové komunikace procházet, dojde vlivem dopravy k nárůstu imisní zátěže. Tyto silnice jsou však v naprosté většině případů vedeny mimo bezprostřední kontakt s obytnou zástavbou ve východní části řešeného území. Nejpříznivější vývoj je však spojen s očekáváním, že dojde k zásadnější redukci spalování pevných paliv v domácích topeništích (plynofikace anebo přechodem na centrální zásobování teplem) a současně dojde ke snížení výše zmiňované dopravní zátěže. Návrh územního plánu města Hořovice v souladu se závěry konceptu energetické koncepce města Hořovice navrhuje pro oblasti Zóny 1 - památkové zóny vyloučit samostatné zdroje na spalování tuhých paliv, pokud nebude energetickým auditem zdůvodněna technická neproveditelnost a nevýhodnot napojení na CZT. Alternativním palivem je pak elektřina či zemní plyn. Pro oblast Zóny 2 - zóna s intenzivní zástavbou pokrytá CZT, včetně ploch možného rozvoje CZT vylučuje návrh územního plánu samostatné zdroje na spalování paliv, pokud nebude energetickým auditem zdůvodněna technická neproveditelnost a nevýhodnot napojení na CZT. V těchto plochách bude vyloučen zdroj na spalování tepla o výkonu vyšším 50kW na tuhá paliva. Při uplatnění těchto opatření mohou např. koncentrace benzenu poklesnout až o 50%. V případě plynulé jízdy s vyšší rychlostí jsou emise benzenu relativně nižší. Podél významných dopravních tahů mimo centrum Hořovic se neočekávají významné změny imisní zátěže benzenem. Změny v imisní situaci v okolí těchto komunikací se budou pohybovat na úrovni 10 – 20% současné imisní zátěže. A.2.2. Voda Území města se nachází v CHOPAV Brdy. Celé území města se nachází v ochranném pásmu 3. stupně hygienické ochrany odběru vody z Vltavy pro úpravu pitné vody v Praze 4 – Podolí. Z hlediska potenciálního vodárenského využití a ochrany vodních poměrů v širším významu (tj. ochrana jakosti a vydatnosti zdrojů pitné vody, ochrana povrchových i podzemních vod před znečišťováním, ochrana přirozených a dosud málo ovlivněných odtokových poměrů a ochrana území před povodněmi) je nutné věnovat pozornost především území ochranných pásem využívaných i perspektivních vodních zdrojů.V řešeném území jsou zájmy ochrany vodních poměrů jednoznačně orientovány do ochranného pásma největšího vodního zdroje. 23
Zásobování vodou Město Hořovice ( 326 – 440 m.n.m. ) je zásobováno pitnou vodou z úpravny vody Neřežín a ze skupinového vodovodu BKDZH. Vodovod pro veřejnou potřebu je zásoben jednak vodou z podzemních zdrojů a jednak upravenou povrchovou vodou z úpravny vody Neřežín. Podzemní voda je jímána zářezy v zalesněné oblasti východně od Neřežína, akumuluje se v jímce a z ní je gravitací vedena do akumulační nádrže v úpravně vody. Povrchová voda je jímána z Červeného potoka. Z důvodů zhoršení kvality povrchové vody není tato část úpravny vody v součastné době využívána. Vodovodní síť ve spotřebišti je kombinovaná. Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Kanalizace Kanalizace má vybudovanou kmenovou stoku A na pravém břehu Červeného potoka. Tato kmenová stoka odvádí odpadní vody z pravého břehu zástavby města. V roce 1992 byla vybudována část levobřežního sběrače B, který odvádí odpadní vody z městské stavby a průmyslové oblasti na levém břehu Červeného potoka.Kanalizační síť má délku celkem 26,35 km. Vlastní stoky jsou provedeny z železobetonu, kameniny, zděné a u části délky stok nebyl zjištěn materiál potrubí. Odpadní vody jsou odlehčovány do Červeného potoka. Kmenová stoka A je zaústěna na ČOV. Nakládání s dešťovými vodami Vychází ze zákona o vodách. Veškeré dešťové vody ze zpevněných ploch se budou likvidovat vsaky do půdy. Čistírny odpadních vod Odpadní vody jsou odváděny na ČOV Hořovice. Část splaškových vod je akumulována v žumpách a odvážena na ČOV Hořovice. Městská čistírna odpadních vod v Hořovicích je řešena jako mechanicko-biologická s aktivací na principu povrchové aerace, se studeným vyhníváním kalu a jeho odvodnění na pásovém lisu CENED. Hlavní změny a doplnění kanalizační sítě Ve městě je uvažováno s dostavbou kanalizační sítě pro veřejnou potřebu z kameninových nebo plastových kanalizačních trub DN 250 - DN 500 v celkové délce 5,54 km v souladu s projektovou dokumentací, čímž bude odkanalizováno celé město. Součástí dostavby kanalizace je jedna čerpací stanice (Q 1,0 l/s, H 30 m) a 0,45 km výtlačného potrubí, čímž bude odkanalizováno celé město - všichni trvale bydlící obyvatelé.
24
S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály doporučujeme v této lokalitě postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě. Předpokládaný začátek této rekonstrukce je v letech 2015 až 2020. Stávající technologie čištění odpadních vod a kapacitní parametry ČOV jsou vyhovující.
Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez realizace územního plánu Současné příznivé trendy zásobování kvalitní pitnou vodou a odkanalizování města se bez provedení ÚP města Hořovice (prostřednictvím realizace VPS) zpomalí nebo zastaví a jejich kvalitativní úrovně nebudou schopné čelit tlakům narůstajících antropogenních vlivů, jimiž jsou zejména vlivy znečištění z malých sídel, ze zemědělství, vlivy opakovaných povodní, vlivy znečištění i změn odtokových poměrů z dopravních staveb a vlivy globálního oteplování Země. Naléhavost realizace posuzované koncepce v celé šíři (nejen chybějící kanalizace) vyplývá také ze závazků ČR při vstupu do EU, tj. plnění implementačního plánu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES z 23. října 2000, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. A.2.3. Půda Vývoj půd ve shodných podmínkách klimatu byl ovlivňován především půdotvornými substráty, reliéfem území, hydrologickými podmínkami a činností organismů. Pedogeneticky je řešené území nejednotné. Základní diferencující podmínkou půdotvorných procesů v minulosti byl půdotvorný substrát. V centrální části řešeného území převládají půdy – stagnosoly, jmenovitě pseudoglej modální, který se vytvořil z luvizemí nebo nepropustných substrátů. V údolí vodních toků se vyskytuje fluvizem modální a glej modální. Ve zbývající části řešeného území se nachází luvizem modální a kambizem oglejená pelická. V řešeném území je celkem 617 ha zemědělské půdy, z toho orná půda tvoří 456 ha, trvalé travní porosty 81 ha, zahrady 68 ha, ovocné sady 13 ha. Lesní půda zahrnuje 76 ha, vodní plochy 20 ha, zastavěné plochy 70 ha a ostatní plochy 172 ha. Pravděpodobný vývoj ochrany půdy bez realizace územního plánu Ochrana půdy bude uplatňována příslušnými orgány státní správy dle platné legislativy. Setrvalým trendem posledních let je mírný pokles výměry zemědělské půdy v důsledku záborů pro výstavbu navrženou v územně plánovacích dokumentacích. Vyhodnocení záboru ZPF bylo provedeno pro plochy zemědělské půdy zabírané ve prospěch zastavitelných ploch, ploch zeleně a rovněž ploch a koridorů staveb technické a dopravní infrastruktury. Celková plocha záborů zemědělské půdy pro tyto plochy tvoří 81,5697 ha. Celková plocha záborů ZPF pro přírodní plochy v nezastavěném území činí 13,8693 ha. Plochy zemědělské půdy v krajině jsou zabírány ve prospěch PUPFL a vodních ploch. 25
Celková plocha záborů pro PUPFL (NL-N) tvoří 8,7242 ha, u vodních ploch (W-N) zábory představují 5,1451 ha. Při jejich vymezování byly maximálně respektovány plochy nejkvalitnějších půd v I. a II. třídě ochrany. Přesto dochází v poměrně velké míře k jejich záboru, a to v těchto dotčených lokalitách: funkce
kód plochy
I. a II. třída
Zdůvodnění záboru- zejména
Plochy vodní a vodohospodářské
W1
*
Ochrana sídla proti vzduté vodě
Plochy vodní a vodohospodářské
W2
*
Revitalizace vodních toků, posílení hodnoty zámeckého komplexu
Plochy lesní
PUPFL 3
*
Revitalizace komplexu
biotopu,
posílení
hodnoty
zámeckého
Plochy lesní
PUPFL 4
*
Revitalizace komplexu
biotopu,
posílení
hodnoty
zámeckého
V případě nerealizace územního plánu hrozí živelný růst města, jehož důsledkem bude pokračující úbytek kvalitní orné půdy (zejména v případě bytové výstavby a realizace nekoordinovaně realizovaných dopravních staveb). Mírný nárůst trvalých travních porostů, souvisí s extenzivním způsobem hospodaření, protierozními opatřeními a dotacemi. A.2.4. Horninové prostředí Geomorfologie a geologická stavba území Z hlediska regionálně-geomorfologického členění georeliéfu ČR náleží řešené území do Poberounské soustavy České vysočiny. Reliéf řešeného území určuje geomorfologický celek Hořovické pahorkatiny, resp. okrsek Komárovské brázdy (regionální členění reliéfu ČR Czudek et al. 1972). Postavení geomorfologických celků v rámci vyšších i nižších geomorfologických jednotek je patrné z následující tabulky: Provincie
Subprovincie
Oblast
Celek
Podcelek
Okrsek
Česká vysočina
Poberounská soustava
Brdská oblast
Hořovická pahorkatina
Hořovická brázda
Komárovská brázda
Tab. 2 Geomorfologické členění řešeného území (Czudek et.al. 1972)
V podloží řešeného území jsou paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence. Hydrogeologické poměry Řešené území náleží z hydrogeologického hlediska k hydrogeologickému rajonu 6230 – „Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky“. Pravděpodobný vývoj ochrany horninového prostředí bez realizace územního plánu Ochrana horninového prostředí je uplatňována příslušnými orgány státní správy dle platné legislativy. Vzhledem k tomu, že návrh ÚP města Hořovice neřeší problematiku otvírky nových ložisek, byly by případné budoucí záměry na otvírku nových ložisek v návrhovém 26
řešeny „ad hoc“, aniž by příslušné orgány měly k dispozici odpovídající informace o územních a environmentálních aspektech jejich případného využití. Takové řešení se však v návrhovém období územního plánu nepředpokládá. U podzemních vod bude i nadále nutné počítat se zvýšeným rizikem znečištění především v oblastech se zvýšenou zranitelností, tj. bez „těsnícího“ souvrství (= se sníženou propustností) nadloží (mj. kvartérní rajony).
A.2.5. Příroda a krajina V následujícím textu uvádíme základní informace o přírodě a krajině řešeného území, tyto informace jsou částečně převzaty z Návrhu plánu místního ÚSES. V úvodních podkapitolách jsou uvedeny informace o aktuálním stavu přírody a krajiny. Klima Dle klimatické rajonizace České republiky náleží území do mírně teplé klimatické oblasti MT4, která je charakteristická krátkým mírným suchým až mírně suchým létem, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje od +6 do +7°C, průměrný roční úhrn srážek 650-750 mm. Hydrologie Osou hydrologické sítě řešeného území je Červený potok (č.h.p. 1-11-04-030, plocha povodí 17,8043 km2). Jižní část náleží do povodí Tihavy (č.h.p. 1-11-04-031, plocha povodí 9,1749 km2). Biota Řešené území je silně ovlivněno lidskou činností. Polovina řešeného území je tvořena zastavěnými plochami. Mimo zastavěnéná území převládají odlesněné plochy. Většinu zemědělského půdního fondu představuje orná půda. Trvalé travní porosty se nacházejí převážně v potočních nivách, např. v nivě Červeného potoka a Tihavy a na severních svazích pod zalesněným hřbetem Obecního lesíka. Lesní porosty se vyskytují pouze na morfologicky výrazném hřbetu Obecního lesíka a Dražovky. V řešeném území jsou pouze drobné vodní plochy, zpravidla bez vyvinutého litorálního pásma. Výjimkou je Cihlářský rybník s dobře vyvinutým litorálem a porosty rákosin. Geobiocenologická charakteristika Podle biogeografického členění České republiky (Culek 1996) je řešené území součástí hercynské podprovincie, která zahrnuje biotu západní a centrální části střední Evropy na geologicky starém podloží Českého masivu budovaném převážně kyselými krystalickými břidlicemi a hlubinnými vulkanity. Na těchto půdách jsou vyvinuty zpravidla kyselé, živinami chudé půdy, s chudou hercynskou flórou a faunou. V rámci podprovincie náleží řešené území do Brdského a Karlštejnského bioregionu. 1.18 Karlštejnský bioregion Bioregion se nachází na jihozápadě středních Čech, zabírá téměř celou Hořovickou pahorkatinu (kromě západního cípu) a jižní výběžek Pražské plošiny. Bioregion má plochu 27
475 km2 a tvar protažený značně ve směru JZ - SV. Část je tvořena vápencovou vrchovinou, která je rozčleněna údolími toků. Bioregion reprezentuje nejrozsáhlejší krasové území České kotliny a hostí vápnomilnou biotu. V regionu převládají zvrásněné silurské a devonské vápence. Zarovnaný povrch Českého krasu je rozčleněn ostře modelovanými údolními zářezy Berounky a jejích přítoků. Zarovnaný povrch je zachován v zvláště v severovýchodní části. Na jihozápadě se vytvořil členitý reliéf i se skalnatými vrcholy budovanými odolnými pásy vápenců. Flóra bioregionu je velmi pestrá. Jsou v ní zastoupeny rozmanité prvky, včetně mezních (sem náleží celá řada termofilních druhů) i exklávních. Do ochuzené hercynské fauny kulturní krajiny zasahují západní vlivy (ježek západní). Teplomilné doubravy spolu s rozsáhlými vápencovými stepními lady a bradly regionu jsou proslulým centrem středočeské subendemické a endemické fauny. V rámci Karlštejnského bioregionu je řešené území zařazeno do následujících biochor: 3Do – Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 3. v.s. Reliéf je tvořen plochými depresemi většinou v rámci plošin, nebo výraznějšími konkávně prohnutými depresemi na úpatí vrchovin. V ose deprese se nachází zpravidla malá niva potoka, leží zde však části niv i větších toků. Substrát je tvořen kyselými, většinou skalními horninami s pokryvem hlinitokamenitých deluviálních sedimentů. Půdy jsou převážně primární pseudogleje, směrem k jádru deprese přecházejí do glejových fluvizemí v nivách. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří jedlová doubrava (Abieti-Quercetum), na místech s déle stagnující vodou i bažinné olšiny svazu Alnion glutinosae. Převažují pole, lesy jsou zastoupeny nepravidelně. Travní porosty se nacházejí zpravidla v nejvlhčích částech depresí podél vodních toků. Zastoupení vodních ploch velmi kolísá. -3RM - Plošiny na drobách v suché oblasti 3. v.s. Reliéf je charakteristický mírně zvlněnými a mírně ukloněnými plošinami. Součástí plošin jsou úzké potoční nivy v neznatelných sníženinách. Substrát tvoří ordovické černé jílovité a písčité břidlice s vložkami drob a úzkými pruhy bazických paleovulkanitů komárovského pásma. Půdy jsou většinou středně těžké, mírně kyselé typické kambizemě. Kostru potenciální přirozené vegetace tvoří lipové doubravy (Tilio-Betuletum), které ve vlhkých depresích doplňují bažinné olšiny svazu Alnion glutinosae. Podél vodních toků se vyskytují olšové jaseniny (Pruno-Fraxinetum). Na odlesněných místech jsou ovsíkové louky typu Arrhenatherion, na vlhkých stanovištích potom louky svazu Calthion a Molinion. Pole tvoří souvislou polní krajinu s velkými bloky. Lesy jsou jen fragmenty na ojedinělých svazích, nivách a pahorcích. Travní porosty jsou vzácné. Vodní plochy jsou tvořeny izolovanými malými rybníky a koryty vodních toků. 3RN - Plošiny na zahliněných píscích 3. v.s. Reliéf tvoří plošiny vyšších a středních fluviálních teras. Substrát tvoří neogenní a pleistocenní fluviální štěrkopísky v různém stupni zahlinění. Četné jsou ostrůvky spraší. Půdní pokryv tvoří arenické kambizemě, luvizemě. Potenciální přirozenou vegetací jsou zpravidla acidofilní bikové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum petraeae). Podél vodních toků se vyskytují olšové jaseniny (Pruno-Fraxinetum). Na odlesněných místech jsou ovsíkové louky typu Arrhenatherion, na vlhkých stanovištích potom louky svazu Calthion a Molinion. Pole jsou velká s podprůměrným zastoupením rozptýlených dřevin. Lesy jsou představovány drobnými fragmenty a menšími lesními celky. Travní porosty jsou omezeny na kulturní louky 28
ve vlhčích místech. Vodní plochy kromě povrchových toků reprezentují i rybníky. -3RE - Plošiny na spraších v suché oblasti 3. v.s. Monotónní reliéf bývá oživen dlouhými mělkými úpady a nečetnými nivami vesměs malých vodních toků. Substrát tvoří kombinace spraší a sprašových hlín. Půdní pokryv je tvořen pravými hnědozeměmi nebo jejich kombinací s hnědozeměmi luvizemními. Potenciální vegetaci tvoří hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi – Carpinetum). Podél větších potoků se vyskytují olšové jaseniny (Pruno-Fraxinetum), na místech se stagnující vodou i bažinné olšiny svazu Alnion glutinosae. Na odlesněných místech jsou ovsíkové louky typu Arrhenatherion, v potočních nivách louky svazu Calthion. V krajině dominují velká pole. Lesy jsou omezeny na malé fragmenty zarůstající strže po úvozových cestách a na malé remízky u vodních toků či uprostřed polí. Travní porosty reprezentují obhospodařované louky ve vlhčích úpadech, místy v nivách. Vodní plochy jsou omezeny na hladiny malých vodních toků. 1.44 Brdský bioregion Bioregion leží na hranici středních a západních Čech. Zabírá téměř celý geomorfologický celek Brdské vrchoviny (kromě nejsevernějšího výběžku), jižní výběžek Křivoklátské vrchoviny, Hořovické pahorkatiny a východní okraj Švihovské vrchoviny. Bioregion je výrazně protažen ve směru JZ - SV a má celkovou plochu 851 km2. Je tvořen ostrovem ploché hornatiny na břidlicích. Ráz bioregionu udávají křemenné slepence a pískovce kambria. Reliéf má většinou charakter členité vrchoviny s výškovou členitostí 200 – 300 m. V centrální části bioregionu zcela dominují dystrické kambizemě, na hřbetech místy až podzolované, na úpatích přecházející do primárních pseudoglejů. Charakteristickým znakem je kamenitost až balvanitost. Flóra je dosti pestrá, obsahuje kromě standardní středoevropské lesní flóry, obohacené o druhy vyšších poloh, i některé mezní prvky. V bioregionu je zastoupena ochuzená hercynská fauna horských a podhorských lesů (ořešník kropenatý, slimáčník horský aj.) se západními vlivy (ježek západní). V rámci Brdského bioregionu je řešené území zařazeno do následujících biochor: 3SM - Svahy na drobách 3. v.s. Typ se nachází v dolní části svahů při jejich úpatí, takže má konkávní profil. Substrát budují silně zvrásnělé svrchně ordovické černé písčité břidlice a droby. Půdy jsou převážně slabě kyselé typické kambizemě. Potenciální vegetaci tvoří hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi – Carpinetum). Na úpatích svahů lze očekávat suťové lesy (AceriCarpinetum). V nivách větších potoků najdeme ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae). Lesy jsou převážně součástí lesních komplexů. Úpatí svahů jsou díky menšímu sklonu zpravidla odlesněna. Travní porosty se vyskytují na dnech údolí protínajících svahy a jednak na mírnějších svazích. Pole dominují na plochých úpatích. V rámci mapování byly v řešeném území zjištěny a popsány následující biotopy: Přehled přírodních biotopů mapovaných v řešeném území V1G – Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přirozeným nebo přírodě blízkým charakterem dna. V rámci vymezeného zájmového území je jedinou hodnotnější vodní nádrží Cihlářský rybník, který je popsán níže (plocha 3). M1.1 – Rákosiny eutrofních stojatých vod - Na trvale zamokřených místech se ojediněle 29
vyskytují porosty orobince širolistého (Typha latifolia) nebo rákosu obecného (Phragmites australis). Tato místa mají značný význam v jinak dosti suché krajině jako refugia a místa rozmnožování živočichů. Z floristického hlediska však nebyly zaznamenány žádné vysloveně vzácné druhy. Dobře vyvinutý porost se nalézá zejména v litorálu Cihlářského rybníka. M1.3 – Eutrofní vegetace bahnitých substrátů - Na narušených podmáčených místech se ojediněle vyskytují porosty bahničky bahenní (Eleocharis palustris agg.) a sítiny článkované (Juncus articulatus). Z hlediska klasifikace biotopů se nejedná o příliš charakteristicky vyvinuté porosty. Protože se jedná o drobné mokřady, mají hodnotu z hlediska vodního režimu krajiny a také jako refugia a místa rozmnožování pro drobné živočichy. T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky - Nejběžnějším travinným biotopem jsou ovsíkové louky, které se roztroušeně vyskytují víceméně v celém území. Jedná se o dosti kulturní typy ovsíkových luk; vzácnější ochranářsky cenné oligotrofnější typy ovsíkových luk s případným výskytem ohrožených druhů rostlin nebyly zaznamenány. Někdy jsou zdejší ovsíkové louky výrazně kulturní, s dominancí produkčních trav a vzniklé patrně výsevem (a jsou tedy na hranici mapovatelnosti přírodního biotopu), jindy jsou relativně květnaté, nicméně s výskytem spektra zcela běžných druhů rostlin. T1.10 – Vegetace vlhkých narušovaných půd - Ojediněle se na podmáčených místech vyskytují porosty s dominantní sítinou rozkladitou (Juncus effusus), které v daném případě nemají žádný zásadní ochranářský význam. K2.1 – Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů - Nitrofilní porosty vrby křehké (Salix fragilis) podél zpravidla silně regulovaného toku. Výskyt biotopu v území nemá zásadní ochranářský význam. K3 – Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny - Dosti častý biotop tvořený zpravidla slivoňí trnkou (Prunus spinosa). Větší část segmentů je ovlivněna splachy z polí a ruderalizována s výskytem bezu černého (Sambucus nigra). Výskyty v území nemají zásadní ochranářský význam. L2.2 – Údolní jasanovo-olšové luhy - Nitrofilní porosty liniového charakteru s převahou olše lepkavé (Alnus glutinosa) a s vrbou křehkou (Salix fragilis) podél zpravidla silně regulovaného toku. Výskyty v území nemají zásadní ochranářský význam. L3.1 – Hercynské dubohabřiny - Jediný charakteristický výskyt tohoto biotopu se zastoupením hájových druhů v bylinném patře (Hepatica nobilis, Pulmonaria obscura, Stellaria holostea...) se nachází na východním okraji řešeného území. L5.4 – Acidofilní bučiny - Na některých místech je v území v lesních porostech vysázen buk lesní (Fagus sylvatica), zpravidla ve směsi se smrkem (Picea abies) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). Plochy tohoto biotopu, které by byly charakteristicky vyvinuté a měly ochranářský potenciál se v území nevyskytují. L7.1 – Suché acidofilní doubravy - Dub zimní (Quercus petrea) a dub letní (Quercus robur) je po smrku (Picea abies) a borovici (Pinus sylvestris) jednou z hlavních dřevin zdejších lesních porostů. Charakteristicky vyvinuté porosty suchých acidofilních doubrav se vyskytují na Dražovském vrchu na JV okraji Hořovic. Popis cenných ploch z hlediska ochrany přírody 1) Biotopy suchých acidofilních doubrav na Dražovském vrchu na JV okraji Hořovic (L7.1): 30
Přirozené lesní porosty s dominantním dubem zimním (Quercus petraea). Vtroušeny jsou i další dřeviny: lípa malolistá (Tilia cordata), modřín opadavý (Larix decidua), borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepilý (Picea abies). V keřovém patře se vyskytuje jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V bylinném patře převládají druhy borůvka černá (Vaccinium myrtillus), lipnice hajní (Poa nemoralis), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea). Na ploše č. 2 byly zaznamenány i další charakteristické druhy suchých acidofilních doubrav, konkrétně bika hajní (Luzula luzuloides) a jestřábník zední (Hieracium murorum agg.). V blízkosti cest se vyskytuje invazní netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) a ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.) 2) Kosená mezofilní louka s kvalitním mokřadem ve východní části území, s výskytem druhů bahnička bahenní (Eleachoris palustris), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), orobinec širolistý (Typha latifolia), sítina rozkladitá (Juncus effusus), ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria) a karbinec evropský (Lycopus europaeus). Mokřad je pravidelně narušován koňmi, což lze za stávající intenzity považovat za pozitivní jev. Výskyt šídel. 3) Plocha Cihlářského rybníka a okolí. Kvalitní litorální pásmo s bohatým porostem makrofyt, např. orobinec širolistý (Typha latifolia), rákos obecný (Phragmites australis), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica). Území je cenné pro ptáky, hmyz a obojživelníky.
Krajina Řešené území náleží do oblasti krajinného rázu Hořovicko (ObKR 8 Hořovicko), charakteristické pravidelnou soustavou drobných vesnic a ortogonální soustavou cest a odvodňovacích struh provázených liniovou zelení dotváří harmonické měřítko krajiny. V krajině se výrazně projevují komponované krajinářské úpravy Osovska. Krajina správního území města Hořovice nebyla dosud podrobně typologicky hodnocena. Centrální zastavěná část správního území města Hořovice náleží ke krajinnému typu A – krajina plně antropogenní s průměrnou až zvýšenou krajinářskou hodnotou pro urbanizované plochy s památkovými zónami. Město má neopakovatelný horizont uceleného historického panoramatu nad údolím Červeného potoka. Zbývající krajina, dosud většinou neporušená „rozlézáním“ zástavby města do krajiny náleží do krajinného typu B – krajina harmonická, s narušenou krajinářskou hodnotou v okolí Červeného potoka a s průměrnou nebo zvýšenou krajinářskou hodnotou (B až B+) v okolí města. Výrazné znaky krajinného rázu v ObKR 8 Hořovicko: • Kontrast souvislých lesních porostů a otevřených ploch polí a pastvin • Význam nelesní zeleně v členění zemědělské krajiny • Zřetelné vymezení prostorů terénním horizontem • Zřetelné linie morfologie terénu (horizonty, hřbety) Českého krasu, Hřebenů a Brd • Harmonické měřítko některých segmentů zemědělské krajiny • Výrazné architektonické hodnoty lidové architektury a urbanistické skladby některých 31
obcí. Omezující opatření k ochraně některých znaků krajinného rázu pro území CHaKP: • Chránit vegetační prvky liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležité prvky prostorové struktury a znaky přírodních hodnot. • Chránit vegetační a stavební prvky komponovaných krajinných úprav KPZ Osovsko. • Rozvoj venkovských sídel bude v cenných lokalitách respektovat dochovanou a typickou urbanistickou strukturu, bude orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím. • Nová výstavba bude v cenných lokalitách zachovávat dimenze, měřítko a hmoty tradiční architektury, v kontextu s cennou lidovou architekturou bude zachovávat i barevnost a použití materiálů. • Neumisťovat stavby a technická zařízení výškového charakteru (výška přes 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost) na exponovaných horizontech (zejména okraje Křivoklátska a Českého krasu). • Zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou. Pravděpodobný vývoj ochrany přírody a krajiny bez realizace územního plánu V případě návrhu místního územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) je zpracování územního plánu a jeho schválení krokem, kterým se ÚSES stává nedílnou součástí závazné části územního plánu. Realizace územního plánu je pro vymezení a ochranu skladebných částí ÚSES nepostradatelná. Z historického hlediska lze současnou krajinu Hořovicka považovat za plošně i funkčně stabilizovanou, vyhovující potřebám v ní žijící lidské populaci. Ustálený je poměr a počet přirozených segmentů v krajině, došlo ke stabilizaci lidského osídlení a vytvoření městského sídelního prostoru. V návrhu ÚP města Hořovice nebyly identifikovány jednotlivé krajinné celky a krajinné prostory, byly však analyzovány jednotlivé přírodní, kulturní a historické charakteristiky. Kategorizace krajiny či krajinného rázu pro potřeby návrhu ÚP města Hořovice nebyla zpracována na základě stanovení koeficientu ekologické stability pro jednotlivá katastrální území a provedení takové bilance pro poměrně malé rozmanité území by o krajinném rázu nijak nevypovídalo. Koeficient ekologické stability krajiny je výsledkem bilance mezi rozlohami ploch přirozeného a přírodě blízkého charakteru (lesy, zatravněné pozemky, vodní plochy) a rozlohami ploch, které mají výrazně antropogenní charakter (orná půda, zastavěná území). Dá se říci, že tento koeficient právě díky ustálenému poměru vegetačních a antropogenních prvků v závislosti na tvaru reliéfu, nadmořské výšce a klimatu má vypovídající schopnost o kvalitě krajiny a jejího rázu při hodnocení většího územního celku. Pro malá a velmi rozmanitá území, jakým je hodnocené území města Hořovice nemá stanovení krajinného rázu podle koeficientu ekologické stability velký význam, neboť nepřisuzuje žádnou váhu natolik významným fenoménům jako jsou morfologicky a bioticky rozmanitá údolí potoků, neposuzuzuje ekologickou úroveň jednotlivých „přirozených“ 32
segmentů krajiny (nelze posoudit stav a druhová skladba lesních a lučních porostů, či kvalita vodních nádrží atd.). Na základě tohoto schematického rozdělení krajiny nelze ani přijímat odpovídající opatření na ochranu krajinného rázu. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami může orgán ochrany přírody zřídit přírodní park – tj. území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Na hodnoceném území města Hořovice není vyhlášen ani navržen přírodní park. Z hlediska migrace velkých savců náleží hodnocené území do IV. a V. kategorie, tedy do oblasti méně významné se silnými antropogenními vlivy a oblasti bezvýznamné. Záměry v oblasti dopravní infrastruktury významným způsobem omezují migraci velkých savců žijících na hodnoceném území a rozdělují území na menší, vzájemně oddělené segmenty (fragmentace území). A.2.6. Kulturní a historické hodnoty území Hlavní kulturní hodnoty sídla: V návrhu ÚP města Hořovice jsou navrženy následující kulturní a historické hodnoty: Hodnota H5 „Areál Cintovky“ v severozápadní části správního území. Cílem ochrany hodnoty je uchování charakteru lokality hodnotné industriální zástavby, která nebude nahrazena prefabrikovanými halovými objekty s rozměrnou modulací jednotlivých objemů. Na plochách jsou rovněž stavby hlavní (převažující) preferovány převážně jako náhrada za demolice stávajících. Hodnota je rovněž ochráněna požadavkem, aby dokumentace pro územní řízení a stavební povolení byla vytvářena za součinnosti autorizovaného architekta. Hodnota H6 „Areál bývalého statku“ ve východní části správního území Cílem ochrany hodnoty je uchování charakteru dvorcové zástavby. Nové stavby (případné náhrady za stávající objekty) budou respektovat vymezenou obalovou čáru vymezující dvorec a buduou umisťovány zejména po obvodu areálu. Hodnota H7 „Jádrová část města“ Cílem ochrany hodnoty je uchování charakteru lokality jádrové zástavby, s jasně vymezenými uličními čarami, převažující okapovou oriantací a převažujícími drobnějšími měřítky jednotlivých objektů. Podmínky prostorového uspořádání v jádrové části města: - výšková hladina zástavby bude korespondovat s výškovou hladinou danou římsami a hmotami jednotlivých objektů - nepřekročí 1/3 rozdíl výšek přiléhajících objektů (tam, kde je stavební čára); - tam, kde je proluka v uliční frontě (případně se jedná o myšlenou spojnici objektů stojící při uliční partii), bude hmota stavby posazena na tuto myšlenou spojnici mezi sousedními objekty tam, kde je jasně dodržena štítová/okapová orientace sousedních domů, bude stavba dodržovat stejnou štítovou/okapovou orientaci.
33
Hodnota H8 „Pohledová osa zámku“ v severovýchodní části správního území Hodnota je ochráněna ponecháním v plochách limitujících možnosti zástavby a podporujících protažení kompozičních pohledových os s doprovodnými plochami zeleně a s účelovými komunikacemi vedoucími do volné krajiny. Cílem územního plánu je však posílit význam i méně významných kulturních hodnot. Koncepce ochrany dalších, méně významných kulturních hodnot si klade za cíl: ochránit plochy veřejných prostranství- veřejné zeleně a plochy zeleně soukromé a vyhrazené vůči takové zástavbě či stavebním úpravám, které by tyto prostory degradovaly. Cílem je zachování přirozeného prostorového a kompozičního uplatnění.
Číslo rejstříku
uz
Část obce
čp.
Památka
Ulice, nám./umístění
Hořovice
čp.22
Zámek Hořovice
Vrbnovská
Hořovice
Zámecký park
ul. Vrbnovská
Hořovice
Starý zámek
ul. Vrbnovská
Radnice Hořovice
Palackého náměstí
Hořovice
Kamenná kašna
ul. Vrbnovská
Hořovice
Pomník Obětovaného
ul. Vrbnovská
Hořovice
Budova Okresního úřadu
Palackého náměstí
Hořovice
Kostel Nejsvětější Trojice
Palackého náměstí
Hořovice
Loreta
Palackého náměstí
Hořovice
Kostel sv. Jiljí
Vísecké náměstí
Hořovice
Synagoga
ul. Valdecká
Hořovice
Brána
ul. Pražská
Hořovice
Morový sloup
Palackého náměstí
Hořovice
čp.2
Hořovice
čp.103
Dům č.p. 103
Palackého náměstí
Hořovice
čp.89
Dům č.p. 89
Palackého náměstí
Pravděpodobný vývoj ochrany kulturních a historických hodnot bez realizace územního plánu Kulturní a historické hodnoty by bez realizace územního plánu byly ovlivněny nepřímo a to neřešením dopravní a vodohospodářské infrastruktury.
A.3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny A.3.1. Znečištění ovzduší a hluková zátěž Z hlediska míry ovlivnění kvality ovzduší a hlukové zátěže lze konstatovat, že nejvýznamnější skupinou záměrů jsou silniční stavby. Obecně je možné konstatovat, že v naprosté většině se jedná o záměry, jejichž cílem je odvést automobilovou dopravu z 34
obytných oblastí a které tedy přispějí k snížení zátěže v jednotlivých sídlech. U určitého počtu silničních staveb však existuje i riziko nárůstu imisní a hlukové zátěže obyvatelstva v důsledku umístění nového zdroje v dosud nezatížených lokalitách Zprovoznění obchvatů a úseků nadřazené komunikační sítě svede dopravu mimo obytnou zástavbu. Naopak v území, jimiž budou nové komunikace procházet, dojde vlivem dopravy k nárůstu imisní zátěže. Tyto silnice jsou však v naprosté většině případů vedeny mimo bezprostřední kontakt s obytnou zástavbou ve východní části řešeného území. Nejpříznivější vývoj je však spojen s očekáváním, že dojde k zásadnější redukci spalování pevných paliv v domácích topeništích (plynofikace anebo přechodem na centrální zásobování teplem) a současně dojde ke snížení výše zmiňované dopravní zátěže. Návrh územního plánu města Hořovice v souladu s připravovanou energetickou koncepcí města Hořovice navrhuje pro oblasti Zóny 1 - památkové zóny vyloučit samostatné zdroje na spalování tuhých paliv, pokud nebude energetickým auditem zdůvodněna technická neproveditelnost a nevýhodnot napojení na CZT. Alternativním palivem je pak elektřina či zemní plyn. Pro oblast Zóny 2 - zóna s intenzivní zástavbou pokrytá CZT, včetně ploch možného rozvoje CZT vylučuje návrh územního plánu samostatné zdroje na spalování paliv, pokud nebude energetickým auditem zdůvodněna technická neproveditelnost a nevýhodnot napojení na CZT. V těchto plochách bude vyloučen zdroj na spalování tepla o výkonu vyšším 50kW na tuhá paliva. Záměry v oblasti železničních staveb jsou považovány obecně za přínosné, neboť vytvářejí alternativu automobilové dopravě. Problémem však může být hluková zátěž v místech přiblížení železniční trati k obytné zástavbě. Rozvoj plynovodné soustavy je hodnocen pozitivně, neboť vytváří předpoklady pro snižování emisí z lokálních topenišť. Rovněž protipovodňová opatření (úpravy toku Červeného potoka v úseku, který prochází zástavbou), výstavba nové kanalizace se problematiky znečištění ovzduší a hlukové zátěže nedotýkají. 3.2. Povrchové a podzemní vody Z charakteru vodního režimu povrchových a podzemních vod, který se plošně uplatňuje po celém území kraje, vyplývá jeho ovlivnění většinou záměrů a řešení, obsažených v ZUR Středočeského kraje. Nejzávažnější jsou ovšem zásahy do územních a enviromentálních limitů využití území, která v oblasti vodního režimu představují: - chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV Brdy), - ochranná pásma povrchových a podzemních vodních zdrojů,
- záplavová území vodních toků,
- lokality určené pro výhledovou akumulací povrchových vod (LAPV).
3.3. Půda ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA Uplatněním ÚP bude významně ovlivněna půda, zejména půda zemědělská. Její charakte35
ristika za řešené území byla uvedena v kap. 2. Ochrana půdy je v obecné rovině ustanovena zákonem č. 17/1991 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Ochranu zemědělského půdního fondu (ZPF) zajišťuje zejména zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Pro účely odstupňování ochrany ZPF bylo Metodickým pokynem Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996, s platností od 1.1.1997) stanoveno 5 tříd ochrany (TO) ZPF a příslušnost půd dle evidence bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ) do těchto TO. Třída ochrany I. zahrnuje bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, třída ochrany V. půdy s velmi nízkou produkční schopností, většinou pro zemědělské účely postradatelné. Pro půdy zařazené do I. a II. TO je Metodickým pokynem definován vysoký stupeň ochrany. Třída ochrany I. je v tomto Metodickém pokynu charakterizována: Bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. U třídy ochrany II. je uvedeno: Zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Podrobnosti klasifikace BPEJ stanovuje vyhláška MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika BPEJ a postup pro jejich vedení a aktualizaci. BPEJ vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. První číslice kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 - 9), druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k hlavní půdní jednotce (HPJ, 01 - 78), což je základní taxonomická jednotka. Charakteristika HPJ je obsahem přílohy č. 2 k vyhlášce MZe č. 327/1998 Sb. Dohromady první tři číslice kódu zařazují příslušný zemědělský pozemek k hlavní půdně-klimatické jednotce (HPKJ). Čtvrtá číslice charakterizuje kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám a pátá číslice vyjadřuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti. ORP Hořovice a půdy v řešeném území nepatří mezi nejkvalitnější orné půdy Středočeského kraje (průměrná třída ochrany ZPF 1 – 2.2), ani mezi zemědělskou půdou s nadprůměrnou kvalita ZPF (průměrná třída ochrany ZPF 22.2 - 2.7). Celková plocha záborů zemědělské půdy v řešeném území tvoří 99,7317 ha, z toho 81,5697 ha orné půdy a 18,1620 ha trvalých travních porostů. V porovnání s celkovou plochou zemědělské půdy správního území města Hořovice představuje celková plocha záborů zemědělské půdy 16 %. Zábor bonitně nejcennějších půd v I. a II. třídě ochrany představuje 28,9 ha, ve III. třídě ochrany ZPF 0,2669 ha a v IV. a V. třídě ochrany ZPF 70,5562 ha. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na velikost a význam sídla, jeho charakter, rozvojový potenciál, vhodnost k zástavbě a dosažitelnost dopravní a technické infrastruktury. Důsledně byly zváženy možnosti využít pro zástavbu disponibilních půd horších kvalit. Přednostně byly vytipovány lokality, kde vymezením zastavitelných ploch dojde ke scelení stávající zástavby, k logickému doplnění neukončené urbanistické kompozice či vyplnění proluk. Vodítkem pro jejich vymezení byly rovněž záměry obce a některých vlastníků dotčených pozemků. Celková plocha záborů ZPF pro přírodní plochy v nezastavěném území činí 13,8693 ha. 36
Plochy zemědělské půdy v krajině jsou zabírány ve prospěch PUPFL a vodních ploch. Celková plocha záborů pro PUPFL (NL-N) tvoří 8,7242 ha, u vodních ploch (W-N) zábory představují 5,1451 ha. Při jejich vymezování byly maximálně respektovány plochy nejkvalitnějších půd v I. a II. třídě ochrany. Přesto dochází v omezené míře i k jejich záboru. K záborům ZPF na zmíněných plochách dochází z důvodu převažujícího veřejného zájmu, kterým je zejména: - ochrana přírody a krajiny (podpora ekologicko-stabilizační funkce krajiny, zvyšování biodiverzity); důvodem je velký rozsah zornění zemědělsky intenzivně využívané krajiny a z toho plynoucí nízká míra ekologické stability území; - protipovodňová ochrana (podpora schopnosti krajiny vázat vodu, udržení vody v krajině a zpomalení jejího odtoku z území); důvodem je nežádoucí zrychlený odtok povrchových vod z velkých nečleněných ploch orné půdy; - ochrana životního prostředí (ochrana vodních zdrojů, eliminace důsledků potenciálního znečišťování podzemních vod); - ochrana proti erozi (eliminace vodní, půdní a větrné eroze); důvodem jsou četné splachy kvalitní svrchní vrstvy půdy v důsledku malé retence rozlehlých zorněných ploch; - zvýšení rekreačního potenciálu území (obnova a podpora rozmanitosti, malebnosti a lepší prostupnosti krajiny); - potřeba zvýšení estetické a přírodní hodnoty krajiny, obnovy členité morfologie a segmentace krajiny, zpestření krajinné mozaiky, obnovy přirozených přírodních dominant – zalesněných návrší v zemědělské krajině, identifikace krajinných prostorů a posílení návaznosti na přírodní plochy v okolních správních územích. Při návrhu koncepce uspořádání krajiny byly respektovány požadavky ucelenosti a dobré dostupnosti pozemků zemědělské půdy. Navržené plochy krajinných opatření, přestože mohou znamenat zmenšení rozsahu zemědělsky využívaných ploch, na druhou stranu napomáhají udržení produkčních kvalit půdy (např. eliminace větrné a půdní eroze, udržení vody v krajině – stabilizace a eliminace extrémů vodního režimu). Uvedené zábory tvoří jen část koncepce uspořádání krajiny. Plochy navržených vodních ploch a ploch navržených k zalesnění jsou v návrhu dále doplněny plochami přírodními (NSp) a plochami trvalých travních porostů (NZt), které však z hlediska ochrany ZPF nepředstavují zábor. Koncepce uspořádání krajiny, jejíž nedílnou součástí jsou výše zmíněné plochy, byla navržena v souladu s hlavními cíli územního plánování. Těmi jsou ochrana a rozvoj hodnot území za současné ochrany krajiny jako podstatné složky života obyvatel území a základu jejich totožnosti. Koncepce uspořádání krajiny je významnou náplní územního plánu. Její redukce na výčet přípustných opatření zemědělských ploch, paušálně bez vztahu ke konkrétní lokalitě, by byla pro potřeby stanovení této koncepce povrchní a nedostačující. V krajině se odehrává mnoho složitých, vzájemně provázaných komplexních dějů, než abychom na ni mohli nazírat jednostranným, navíc produkčně (a tedy komerčně) zaměřeným pohledem. Vymezení ploch 37
krajinných opatření je tedy jedním (nikoli jediným) ze základních předpokladů naplňování krajinné koncepce, s cílem zvýšení hodnoty krajiny, s celou řadou pozitivních dopadů v různých oblastech (zemědělství nevyjímaje) - viz příkladný výčet výše, z nichž řada svým významem a důsledky přesahuje dané správní území, a které jsou, stejně jako ochrana ZPF, ve veřejném zájmu. Návrh územního plánu Hořovice obsahuje rozvojové plochy zahrnuté ve vydaném ÚP Hořovic (2000), které byly z hlediska odnětí ze ZPF již vyhodnoceny a orgánem ochrany ZPF odsouhlaseny. K nově navrženým záborům ZPF dochází z důvodu převažujícího veřejného zájmu. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (LESNÍ PŮDA) Realizací některých záměrů navrhovaných v ÚP města Hořovice (dopravní, energetické a vodohospodářské) dojde k ovlivnění pozemků určených k plnění funkcí lesa, ať už přímým záborem či zahrnutím do koridorů staveb. Tím budou dotčeny celospolečenské funkce lesních porostů v krajině, s přímým dopadem na stabilitu a funkce krajiny, zejména s nižší lesnatostí. Zásahem do břehových a doprovodných porostů vodních toků, zvláště s přírodě blízkým charakterem koryta a k němu bezprostředně přilehlé části nivy, může dojít k omezení hydricko-vodohospodářské, ekologicko-stabilizační a edaficko-půdoochranné funkce těchto porostů. Dotčené lesní porosty mimo výše uvedených funkcí plní také funkce sociálně-rekreační (SR) a zdravotně-hygienická (ZH). funkce
kód plochy
I. a II. Zdůvodnění záboru třída
Občanské vybavení veřejná infrastruktura
–
49
Veřejný zájem. Rozhledna, malý plošný rozsah
Občanské vybavení veřejná infrastruktura
–
50
Napojení na dnes již existující zástavbu, malý plošný rozsah, součást sídla
Dopravní infrastruktura účelová komunikace
–
96
Trasa cyklostezky
Dopravní infrastruktura účelová komunikace
–
102
Trasa cyklostezky
Hodnocení navržených opatření určených k výhledové akumulaci povrchových vod a ochraně půdy Plochy s nejvyšší retenční schopností (plochy zemědělské - trvalé travní porosty NZt-N, plochy lesní NL-N, plochy smíšené nezastavěného území – přírodní NSp-N) jsou vymezeny ve spádnicích, dělí bloky ploch zemědělských - orné půdy a vymezeny jsou také v depresích terénu, často s dlouhodobě problematickým zdržením srážkových vod po přívalových deštích či v době jarního tání. Plochy jsou definovány svými podmínkami využití, které respektují požadavky zvýšených retencí, a jejich návrh je nutné respektovat. Vymezeny jsou pásy s plochami smíšenými nezastavěného území - přírodními a plochy zemědělské - trvalých travních porostů a také pásy smíšené nezastavěného území – přírodní v severovýchodní části katastru, rovněž pro posílení ekologické stability hodnoty H3.
38
Vymezeny jsou pásy s plochami smíšenými nezastavěného území - přírodními a plochy vodní s plochami lesními ve východní části katastru s cílem ochrany zemědělské půdy, revitalizace vodních toků, posílení ekologické rozmanitosti a zlepšením komfortu pro návrh účelové komunikace. Vymezeny jsou plochy smíšené nezastavěného území - přírodní v západní části katastru s cílem ochrany zemědělské půdy, revitalizace vodních toků, posílení ekologické rozmanitosti a zlepšením komfortu pro návrh účelové komunikace. Vymezeny jsou plochy smíšené nezastavěného území - přírodní a plochy trvalých travních porostů podél Červeného potoka s cílem ochrany vodního toku, posílení ekologické rozmanitosti, včetně vymezených skladebných částí ÚSES. Vymezeny jsou pásy smíšené nezastavěného území - přírodní kolem účelové komunikace v severozápadní části katastru, s cílem ochrany vůči erozním splachům a pro posílení ekologické stability. Zábor plochy PUPFL pro jiné funkce se v území objevuje pouze vzácně a v zanedbatelném rozsahu. Významně negativní by mohl být zásah do ekologicky stabilních porostů suchých acidofilních doubrav na vrchu Dražovka (kód plochy 49 - rozhledna) v katastrálním území Velká Víska. Celková výše předpokládaných záborů PUPFL představuje 1,1290 ha. 3.4 . Geologické poměry, zdroje nerostných surovin ZDROJE NEROSTNÝCH SUROVIN, INŽENÝRSKÁ GEOLOGIE Ochrana výhradních ložisek je legislativně zajištěna stanovením chráněných ložiskových území (§ 17 zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněných ložiskových územích, které nesouvisí s dobývání, může ve smyslu §19 zákona č. 44/1988, ve znění pozdějších předpisů, vydat příslušný orgán podle zvláštních právních předpisů. Podle ustanovení § 15 uvedeného zákona jsou rovněž zpracovatelé všech stupňů územně plánovací dokumentace povinni hranice příslušných chráněných ložiskových území do této dokumentace zakreslit a navrhovat řešení, které je pro ochranu výhradních ložisek nejvýhodnější. Charakteristika horninového protředí je uvedena v kapitole A.2.4. Horninové prostředí jako jednu ze základních složek životního prostředí ovlivňuje zejména těžba nerostných surovin, poddolovaná území a svahové deformace. Územní plán města Hořovice nevymezuje nové plochy pro dobývání ložisek nerostů ani plochy pro jeho technické zajištění. Dobývací prostory a sesuvná území se zde nevyskytují. 3.5. Flóra, fauna, biologická rozmanitost Charakteristika přírody a krajiny je uvedena v kapitole A.2.5. Územní plán města Hořovice obecně představuje koncepci, která se dotýká celého hodnoceného území. V případě posuzovaného návrhu ÚP města Hořovice bude naplňováním územního plánu dotčena příroda a krajina v různé míře v celém správním území města Hořovice. Pozitivní ovlivnění je v delším časovém horizontu očekáváno od vymezení skladebných částí ÚSES. Pozitivním přínosem je také stanovení návrhů (regulativů) pro zajištění ochrany a 39
možný rozvoj v územích s přírodními hodnotami. 3.6. Krajina a krajinná infrastruktura Ačkoliv je krajina správního území města Hořovice do značné míry ovlivněná výstavbou se všemi problémy, které s tímto faktem souvisí, je možné označit krajinný rámec města za rozmanitý s mnoha jedinečnými lokalitami (Dražovka, Obecní lesík a na Obecní lesík navazující severní svahy se zachovalou strukturou mezí a liniových výsadeb dřevin, údolí Tihavy se soustavou vodních nádrží). Uplatněním návrhu ÚP nedojde ve významné míře k narušení stávajícího krajinného rázu. Nejproblematičtější jsou v tomto ohledu nadzemní elektrická vedení, navržený východní obchvat města a vysokorychlostní železniční trať. Pozitivní vliv přináší vymezený návrh skladebných částí ÚSES a zejména navržené plochy krajinných opatření, které představují zmenšení rozsahu zemědělsky využívaných ploch, na druhou stranu napomáhají udržení produkčních kvalit půdy (např. eliminace větrné a půdní eroze, udržení vody v krajině – stabilizace a eliminace extrémů vodního režimu). Uvedené zábory tvoří jen část koncepce uspořádání krajiny. Plochy navržených vodních ploch a ploch navržených k zalesnění jsou v návrhu dále doplněny plochami přírodními (NSp) a plochami trvalých travních porostů (NZt), které však z hlediska ochrany ZPF nepředstavují zábor. 3.7. Kulturní a historické památky Zpracovatelé nepředpokládají zásadní ovlivnění kulturních a archeologických památek. Pozitivně je hodnoceno odvedení transitní dopravy prostřednictvím silničních obchvatů mimo centrum města. 3.8. Obyvatelstvo Z hlediska vlivu na obyvatelstvo a zejména ve vztahu k hlukové zátěži obyvatelstva z dopravy budou mít vliv stavby dopravní infrastruktury. Z hlediska míry ovlivnění hlukové zátěže lze konstatovat, že: - nejvýznamnější skupinou záměrů jsou silniční stavby. V naprosté většině se jedná o záměry, jejichž cílem je odvést automobilovou dopravu z obytných oblastí, a které tedy přispějí k snížení zátěže v jednotlivých sídlech. U určitého počtu silničních staveb však existuje i riziko hlukové zátěže obyvatelstva v důsledku umístění nového zdroje v dosud nezatížených lokalitách; - záměry v oblasti železničních staveb jsou považovány obecně za přínosné, neboť vytvářejí alternativu automobilové dopravě. Problémem však může být hluková zátěž v místech přiblížení železniční trati k obytné zástavbě; - záměry v oblasti vodního hospodářství – zásobování pitnou vodou a záměry v oblasti protipovodňové jsou ve vztahu k obyvatelstvu spojeny s pozitivními vlivy.
40
A.4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Návrhem dopravních staveb, rozvojových ploch a dalších záměrů uvedených v návrhu ÚP města Hořovice nebude významně ovlivněno žádné zvláště chráněné území ani ptačí oblast. Výstavba liniových prvků technické infrastruktury se nevyhne střetům s liniovými prvky územního systému ekologické stability. Střety s biokoridory je vhodné řešit optimálním křížením vodovodního řadu biokoridoru, tj. ve vhodném místě a v kolmém směru. Při dodržení této podmínky a šetrném způsobu výstavby nemůže křížení vodovodního řadu způsobit nefunkčnost biokoridorů a vliv lze proto v tomto případě považovat za minimální. Střety s jednotlivými skladebnými částmi ÚSES je nezbytné konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny. Krajina Realizace hodnocených veřejně prospěšných staveb nebude vykazovat negativní vlivy na krajinný ráz. Rozvojové plochy Výstavba obytných a smíšených zón obvykle nevykazuje významný vliv na územní systémy ekologické stability, krajinný ráz (rozhodující je především jaký konkrétní typ staveb bude v dané lokalitě realizován), ochranné pásmo lesa a evropsky významné lokality. To je však možné vyhodnotit až po vypracování příslušného stupně projektové dokumentace. Konkrétní stavby v obytné a smíšené zóně proto doporučujeme projektovat tak, aby byl vliv na ÚSES, krajinný ráz a les předem vyloučen. Poř. č. Název lokality způsob využití plochy Z.HO.3 ZP, ZV, PV, TI, RI Plocha zeleně- přírodního charakteru, Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň, Plocha veřejného prostranství, Plocha technické infrastruktury, Plochy rekreace - individuální Z.HO.15 ZV, BI Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň, Plocha bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Z.HO.17 DSm Plochy dopravní infrastruktury – místní komunikace Z.HO.18 VS Plochy smíšené výrobní Z.HO.23 VL Plocha výroby a skladování – lehký průmysl Z.HO.24 VL Plocha výroby a skladování – lehký průmysl Z.HO.25 DSú Plocha dopravní infrastruktury – účelová komunikace 41
Charakteristika potenciálního ohrožení Ochranné pásmo lesa
vlivu
a
Plochou prochází lokální biokoridor LBK 24-25
Ochranné pásmo lesa
Plocha je ve střetu s lokálním biokoridorem LBK 24-25 Plocha je ve střetu s lokálním biokoridorem LBK 24-25 Plocha je ve střetu s lokálním biokoridorem LBK 24-25 Ochranné pásmo lesa
Z.HO.26 DSú Plocha dopravní infrastruktury – účelová komunikace Z.HO.27 BH, ZV, PV Plochy bydlení v bytových domech, Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň, Plocha veřejného prostranství Z.HO.31 BI, PV, ZV Plocha bydlení v rodinných domech – městské a příměstské, Plocha veřejného prostranství, Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň Z.HO.39 BI Plocha bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Z.HO.41 BI, ZV, Plocha bydlení v rodinných domech – městské a příměstské, Plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň Z.VV.1 DSú Plocha dopravní infrastruktury – účelová komunikace Z.VV.4 DSú Plocha dopravní infrastruktury – účelová komunikace Z.VV.6 DSú Plocha dopravní infrastruktury – účelová komunikace Z.VV.7 DSú Plocha dopravní infrastruktury – účelová komunikace Z.VV.12 DSú Plocha dopravní infrastruktury – účelová komunikace Z.VV.13 OV, DSm Plocha občanského vybavení, Plochy dopravní infrastruktury – místní komunikace Z.VV.15 BI Plocha bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Z.VV.16 DSú Plocha dopravní infrastruktury – účelová komunikace Z.VV.20 OV Plocha občanského vybavení
Ochranné pásmo lesa, ve střetu s lokálním biocentrem LBC 30 Plochou prochází lokální biokoridor LBK 24-25
Plochou prochází lokální biokoridor LBK 24-25
Ochranné pásmo lesa
Ochranné pásmo lesa
Ochranné pásmo lesa
Ochranné pásmo lesa
Ochranné pásmo lesa
Ochranné pásmo lesa
Ochranné pásmo lesa
Ochranné pásmo lesa
Ochranné pásmo lesa
Ochranné pásmo lesa
Ochranné pásmo lesa
Vlivy na kulturní dědictví včetně architektonického a archeologického Posouzení vlivu rozvojových ploch, veřejně prospěšných staveb a vybraných záměrů na kulturní a historické památky a archeologická naleziště bylo provedeno v souladu s platnými legislativními předpisy, tj. zákonem č. 20/1987 Sb. o památkové péči, v platném znění. Při
42
posuzování byla zohledněna zejména ochrana památkových zón a rezervací a archeologických zón. Dopravními stavbami jsou potenciálně ohrožena území s předpokládanými archeologickými nálezy. Obecně lze konstatovat, že v historické krajině, kterou je posuzované území (vyjma vytěžených ploch), je každá lokalita potenciálním archeologickým nalezištěm a vztahují se na ně požadavky ze strany archeologické památkové péče. Průchod stavby územím s předpokládanými archeologickými nálezy neznamená vždy znehodnocení archeologického naleziště. Je nutné upozornit, že i v případech, kdy nebyly uvedené střety zjištěny, vyžaduje legislativa provedení záchranného archeologického průzkumu, aby nedošlo k nenávratnému poškození tohoto bohatství. Realizace dopravních staveb, řešících problém odvedení tranzitní dopravy mimo obytnou zástavbu, bude mít pozitivní dopad na historické prostředí sídel. Dojde k celkovému zklidnění dopravy v centru města a budou zmírněny negativní vlivy dopravy na památkově chráněné objekty (prašnost, vibrace, apod.). A.5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných V rámci hodnoceného návrhu územního plánu města Hořovice nejsou navrženy žádné varianty územně plánovací dokumentace. A.6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení V rámci hodnoceného návrhu územního plánu města Hořovice nejsou navrženy žádné varianty územně plánovací dokumentace. A.7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Na podkladě zjištěných vlivů jednotlivých specifických aktivit na složky životního prostředí, prezentovaných v předchozích kapitolách, navrhuje SEA tým u jednotlivých typů záměrů následující opatření. Z praktického hlediska jsou navržená opatření rozdělena na „všeobecná“ a na „konkrétní“ pro jednotlivé skupiny záměrů (pokud je toto členění reálně). A.7.1. Vlivy na veřejné zdraví Silniční stavby a lidské zdraví V celkovém pohledu řeší posuzovaný územní plán základní zdroj zdravotních rizik z automobilové dopravy – těsný kontakt velmi zatížených komunikací a obytné zástavby. Záměr vybudování východního obchvatu města je z hlediska zdravotních rizik jednoznačným přínosem. Produkce emisí – a tím největší koncentrace znečišťujících látek – se přesunou mimo bezprostřední kontakt s obytnou zástavbou a v celkovém měřítku negativní vlivy na zdraví obyvatel města Hořovice poklesnou. Dlouhodobá rizika z celoživotní expozice mohou nastat zejména tam, kde se současné nebo navrhované zóny bydlení blíží trasám kapacitních 43
komunikací. V těchto místech, zejména v těsné blízkosti kapacitní silnice, může znečištění ovzduší představovat mírné zdravotní riziko, zejména v oblasti akutních účinků. Obdobná situace jako v případě znečištění ovzduší je i v případě hluku. Výstavbou obchvatů dojde ke snížení zdravotních rizik vznikajících expozicí obyvatel nadměrným hladinám hluku. Výhodou silničních obchvatů je navíc to, že proti hluku se lze poměrně účinně bránit protihlukovými stěnami, které dále snižují zdravotní rizika z provozu dopravních cest. Dále platí zásada, že pro veškeré plánované dopravní stavby (silniční a železniční) musí být v rámci příslušných povolovacích procesů (EIA, ÚR) vypracovány samostatné hlukové studie včetně opatření, která zajistí splnění imisních limitů u všech dotčených obytných staveb. Výstavba obchvatů tak nejen odvede zdroj hluku mimo bezprostřední kontakt se zástavbou (kde často neexistují prostředky pro snížení hluku), ale díky technickým opatřením se hluková zátěž z nových záměrů výrazně sníží. Odvedení automobilové dopravy mimo zástavbu má také velmi významný vliv na snížení nehodovosti a to jak zvýšením bezpečnosti jedoucích vozidel, tak zejména vyloučením kolizí s chodci, cyklisty, dětmi a zvířaty. Z výsledků hodnocení hlukové zátěže na vybraných profilech města Hořovice vyplývá, že vlivem navržené změny dopravního skeletu města dojde na většině hodnocených profilech ke snížení hlukové zátěže. Posouzení přínosů realizace severovýchodní části obchvatu města Hořovice zpracoval v roce 2012 Ing. Robert Juřina. Navržený obchvat spojující silnice II/114 a II/117 v severovýchodní části města může převést cca 1900 vozidel denně mimo. Zároveň zatraktivní cestu z MÚK Žebrák (dálnice D5) do Příbrami přes Lochovice oproti sklonově náročné trase přes Felbabku. Ekvivalentní hladina hluku podél průtahu Žebrák – Felbabka v intravilánu Hořovic klesne o 1,2 až 2,2 dB, nejvíce ve stoupání silnice III/1149 na Felbabku, kde je velký podélný sklon a dojde k největšímu procentuálnímu poklesu dopravy. Imisní zatížení podél průtahu klesne významně u pevných resuspendovaných částic PM10, v nejzatíženějším úseku v centru města pro 24 hodinové průměrné koncentrace až o 7 µg m-3 (14 % povoleného 24 hodinového limitu). Přesto je důležité vyvíjet takové aktivity, aby došlo k dalšímu a většímu plošnému snižování hlukové zátěže na celém území města a bylo tak chráněno obyvatelstvo před hlukem z automobilové dopravy. Návrh opatření ke snížení hluku Opatření ke snížení akustické expozice obytné zástavby lze rozdělit na: opatření nápravná, zaměřená na omezení hluku ze stávajících zdrojů; opatření preventivní, která mají předcházet vzniku nových významných zdrojů hluku v budoucnu. Podle jejich charakteru můžeme dále rozlišit opatření aktivní (snižování hlučnosti např. omezováním dopravní zátěže), nebo opatření pasivní (protihlukové bariéry, instalace kvalitních oken). Aplikaci pasivních nápravných opatření k ochraně obyvatel před hlukem je nutno zvážit u té části zástavby, kde bylo zjištěno překročení limitu pro starou zátěž. Jedná se o budovy ležící v bezprostřední blízkosti silnice vedoucí centrem II/114 centrem – průtah Hořovicemi mezi křižovatkou s III/1149 a II/117. Budování protihlukových stěn však bude v těchto lokalitách možné jen zcela výjimečně, jelikož dotčené objekty stojí těsně u silnice. 44
Rozsah aplikace a její časový harmonogram bude záviset na objemu dostupných finančních prostředků. Konkrétní technické řešení, specifikaci jednotlivých dotčených budov, zdroje financování atd. bude nutno upřesnit v rámci specializované studie, tzn. zejména po zjištění aktuálního stavu oken. Často totiž okna mají neprůzvučnost pouze o několik málo dB nižší než je požadovaná a opatření se může redukovat na dotěsnění spár mezi oknem a rámem, příp. na instalaci třetího nebo silnějšího skla. Protihlukové opatření je tak výrazně levnější než kompletní výměna okna. V dnešní době je v nabídce široké spektrum oken s vyšší třídou zvukové izolace, která může být zabezpečena: skly o větší tloušťce (plošné hmotnosti); různou tloušťkou a elastičností skel (zamezuje přenosu vlastních rezonančních frekvencí z jednoho skla na druhé a každé nejúčinněji tlumí jiné frekvence); třemi skly; náplní mezery mezi skly těžkým plynem; zvětšením vzdálenosti mezi skly; použití speciálních lepených skel. Posuzovat je však nutné neprůzvučnost celého okna, tj. včetně rámu a zejména jeho usazení ve stěně. Při neodborném nebo nekvalitním usazení může zvuk pronikat do místnosti kolem velmi kvalitního okna mezerami v konstrukci a celková neprůzvučnost stěny se tak výrazně snižuje. Tímto opatřením lze kromě splnění limitů pro vnitřní hluk docílit i výrazně lepší tepelné izolace budov. Jednoznačně lze instalaci protihlukových oken doporučit na fasádách přilehlých k hlavním komunikacím v případě rekonstrukčních prací, u kterých se s výměnou oken stejně počítá (zateplování budov apod.). Do souboru aktivních opatření lze zahrnout všechny kroky vedoucí ke snížení produkce hluku, tj. zejména ke snižování dopravní zátěže na území města. Pomocí vhodně zvolených nástrojů v oblasti dopravy lze dosáhnout efektivního snížení hladiny hluku. Na rozdíl od pasivních ochranných opatření by tyto nástroje měly být uplatňovány plošně pro celou aglomeraci. Mezi vhodná opatření lze zahrnout:
regulační opatření, např. vyloučení těžké nákladní dopravy; podporu všech druhů hromadné dopravy – tarifní podpora, integrace přepravních systémů (železnice – bus), informovanost cestujících;
vhodnou parkovací politiku;
zvyšování plynulosti dopravy (koordinace křižovatek).
Z výše uvedených opatření lze za velmi efektivní krok jednoznačně považovat vyloučení tranzitní těžké nákladní dopravy z prostoru obytné zástavby. Cílem preventivních opatření je předcházet umisťování nových významných zdrojů hluku v místech, kde může docházet k negativnímu ovlivňování obytné zástavby. Jedná se nejen o stacionární zdroje hluku, ale také o objekty, které jsou významným zdrojem a cílem automobilové dopravy (např. hypermarkety). Provoz těchto objektů se může projevit v intenzivním nárůstu vyvolané dopravy a následným zvýšením hlukové zátěže podél 45
navazujících komunikací, často i ve značné vzdálenosti od daného objektu. Je nutno předcházet situaci, kdy město vynakládá značné finanční prostředky na opatření ke snížení hlukové zátěže a dosažené výsledky budou současně „neutralizovány“ novými zdroji nebo souvisejícím nárůstem dopravy. Nově navržené dopravní stavby musí splňovat hlukové limity stanovené platnou legislativou. V rámci přípravy jednotlivých staveb musí být vypracovány podrobné akustické studie ke konkrétním záměrům. Tyto studie identifikují dotčené chráněné budovy či plochy, u nichž existuje riziko překročení limitu. Pro tyto objekty a plochy pak musí být navržena a realizována taková protihluková opatření, aby bylo splnění limitu zajištěno (např. vybudování protihlukových stěn, apod.) Návrh opatření ke snížení imisní zátěže Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje byl vyhlášen nařízením kraje (změna 2007). Základním cílem programů je splnění emisních stropů a imisních limitů na celém území kraje. Programy ve své návrhové části uvádějí soubor normativních, ekonomických, organizačních, institucionálních, informačních a dobrovolných nástrojů, které je možné na území kraje aplikovat za účelem dosažení stanovených cílů. Mezi takto vyjmenovanými nástroji je přímo uveden nástroj „NOR 1 - Územní plánování a územní rozhodování“. Zahrnutím tohoto nástroje je zejména vysloven požadavek, aby při územním plánování (zejména při plánování ploch pro nové zdroje znečištění – silniční tahy, průmyslové zóny a podobně) byla respektována skutečnost, že v části území dochází k překračování imisních limitů. Umisťování nových zdrojů tedy nesmí přinášet zhoršení současné situace. Naopak je nutno založit již ve fázi územního plánu takové řešení, které umožní v předstihu vytvořit podmínky pro postupné snižování emisní a imisní zátěže. Další text a opatření směrovaná přímo k problematice města Hořovice jsou rozvedena v předchozím textu v kapitole A.1.2 tohoto díla, v Programu snižování emisí a Integrovaném programu zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje. A.7.2. Liniové stavby - opatření na úseku ochrany přírody a zachování krajinného rázu U rozvojových ploch, u kterých byl identifikován střet s ÚSES, zvážit nevyhnutelnost střetu, tyto střety minimalizovat v návrhu ÚP města Hořovice na nejnutnější míru buď úpravou lokalizace stavby, nebo úpravou vymezení biocentra. V případě nutného zásahu do biocentra bude nutné zajistit v dalších stupních přípravy odpovídající ochranu dotčených složek přírody a krajiny (např. v procesu hodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů nebo v biologickém hodnocení dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Liniové stavby, které vykazují střet s ÚSES, doporučujeme řešit optimálním křížením, tj. ve vhodném místě a pokud možno v kolmém směru tak, aby byla zachována funkčnost biokoridoru a zajištěna odpovídající prostupnost křižující stavby pro migrující živočichy. U staveb, které mohou vykazovat negativní vliv na krajinný ráz a které vstupují na území zvýšené hodnoty krajinného rázu, vyžadovat pro navazující ÚPD a správní řízení návrh takových technických řešení, které budou minimalizovat negativní vlivy na krajinný ráz na přijatelnou úroveň.
46
Podmínkou realizace záměrů zasahujících do ochranných pásem vodních zdrojů jsou pozitivní výsledky hydrogeologického posudku a realizace ochranných opatření k minimalizaci vlivů na režim a jakost dotčených vodních zdrojů. Vyloučit taková řešení, která by svým podélným sevřením údolních úseků omezovala nebo znemožňovala rozlivy povodňových průtoků ve volné krajině. Hranice vymezení rozvojových ploch v dosahu záplavových území upravit nebo využití těchto ploch podmínit technickým zabezpečením minimalizace vlivů na odtokové poměry. U rozvojových záměrů, u nichž se předpokládá odběr pitné vody a produkce splaškových i dešťových vod (tj. u rozvojových ploch pro funkce smíšené obytné, komerční a průmyslové, sportovně rekreační), se požaduje realizace zařízení pro bezpečné odvádění a čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do vodních toků. Preferovat připojení na vybudované systémy městských vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. U celků s vysokým podílem zpevněných ploch požadovat vybavení dešťovými kanalizacemi s dešťovými zdržemi pro regulaci nárazového odtoku srážkových vod. U parkovacích ploch je navíc nutné zařízení pro zachycování ropných látek. Záměry na výstavbu nových systémů zásobování pitnou vodou koordinovat s rozvojem kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod.
Opatření na úseku vodních nádrží Z hlediska potenciálního vodárenského využití a ochrany vodních poměrů v širším významu (tj. ochrana jakosti a vydatnosti zdrojů pitné vody, ochrana povrchových i podzemních vod před znečišťováním, ochrana přirozených a dosud málo ovlivněných odtokových poměrů a ochrana území před povodněmi) je nutné věnovat pozornost především území ochranných pásem využívaných i perspektivních vodních zdrojů. A.8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení A.8.1. Ovzduší Pro jednotlivé znečišťující látky jsou stanoveny Nařízením vlády ČR č. 597/2006 Sb., imisní limity (hodnoty nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší). Tyto limity odrážejí požadavky směrnic Evropského společenství a kromě limitů pro ochranu zdraví zahrnují i limity na ochranu vegetace a ekosystémů. Některé limity mají stanovený termín dosažení „dnem vyhlášení“, u některých je však stanoven termín pozdější. V tom případě jsou pro období před termínem splnění limitu stanoveny tzv. meze tolerance, které udávají o jakou část může být imisní limit překročen v daném kalendářním roce. Meze tolerance se postupně snižují, v době požadovaného termínu je pak mez tolerance rovna nule. Pro území Středočeského kraje je zpracován koncepční dokument, který vymezuje strategii ochrany ovzduší. Dokument má název Program ke zlepšení kvality Středočeského kraje a mezi jeho hlavní cíle patří: - udržet nízkou úroveň imisního zatížení území Středočeského kraje, - udržet kvalitu ovzduší v oblastech, pro něž je uplatňován imisní limit na ochranu ekosystémů a vegetace, - omezit výměru oblastí, na kterých jsou překračovány cílové imisní limity pro ozón. 47
Vedlejší cíle jsou definovány následovně: - přispět k omezování emisí oxidů dusíku, - přispět k omezení emisí skleníkových plynů – zejména oxidu uhličitého a metanu, - přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji, - snížit imisní zatížení suspendovanými částicemi (především velikostní frakce PM10). Pro dosažení těchto cílů definuje program řadu nástrojů a opatření, která se mají promítat do všech rozhodovacích úrovní v rámci kraje. Vyhodnocení Navržený ÚP města Hořovice nepřináší do území významné nové zdroje emisí znečišťujících látek do ovzduší. Nové rozvojové zóny budou znamenat mírné zvýšení emisí, záměry rozvoje dopravy naopak přinesou snížení imisní zátěže. Vybudování nových silničních úseků (obchvatů) má na produkci emisí víceméně vyrovnaný vliv – po zprovoznění nové komunikace se doprava přesune ze staré na novou silnici, k nárůstu emisí dojde vlivem zvýšené rychlosti, pokles je možné na druhé straně očekávat zvýšením plynulosti dopravy. Z hlediska dopadů na znečištění ovzduší se však jedná o záměry vesměs pozitivní, neboť přeložky a obchvaty jednotlivých částí města umožňují odvést dopravu a tím snížit imisní zátěž v místech obytné zástavby. Pozitivně lze také hodnotit navržená opatření územního plánu města Hořovice, které jsou v souladu se závěry konceptu energetické koncepce města Hořovice. Pro oblasti Zóny 1 - památkové zóny se navrhuje vyloučit samostatné zdroje na spalování tuhých paliv, pokud nebude energetickým auditem zdůvodněna technická neproveditelnost a nevýhodnost napojení na CZT. Alternativním palivem je pak elektřina či zemní plyn. Pro oblast Zóny 2 - zóna s intenzivní zástavbou pokrytá CZT, včetně ploch možného rozvoje CZT vylučuje návrh územního plánu samostatné zdroje na spalování paliv, pokud nebude energetickým auditem zdůvodněna technická neproveditelnost a nevýhodnost napojení na CZT. V těchto plochách bude vyloučen zdroj na spalování tepla o výkonu vyšším 50kW na tuhá paliva A.8.2. Voda Aktualizovaná Státní politika životního prostředí ČR, schválená usnesením vlády č. 235 (ze dne 17.3. 2004) řadí ochranu povrchových a podzemních vod do kapitoly Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady. Koncepce vychází z aktuální problematiky a z požadavků vyplývajících z uplatňování Rámcové směrnice 64 2000/60/ES o vodní politice. V praxi budou uplatněny další související směrnice ES, zejména směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, 91/676/EHS o ochraně před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů a 76/464/EHS o nebezpečných látkách. Environmentální opatření ve vodní politice zahrnují celkem 15 bodů, z nichž pouze 9 má vazbu na územním plánování: Splnit požadavek směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod do roku 2010, tzn.: u aglomerací s populačním ekvivalentem větším než 2 000 EO a menším než 10 000 EO zajistit vybavení sběrným systémem městských odpadních vod včetně sekundárního nebo jemu ekvivalentního čištění, a to prostřednictvím výstavby nových kanalizací a ČOV, doplněním chybějících částí kanalizačních sítí a dále intenzifikací ČOV tak, aby splňovaly požadovanou úroveň čištění. U aglomerací velikosti nad 10 000 EO půjde o dostavby dosud neúplných sběrných systémů; 48
u aglomerací s populačním ekvivalentem větším než 10 000 EO je nutné zajistit, aby vypouštěné odpadní vody splňovaly požadované limity, včetně limitů stanovených pro ukazatele celkový fosfor a celkový dusík; zajistit v roce 2010 zásobování 91 % obyvatel kvalitní pitnou vodou; snížit plošné znečištění povrchových a podzemních vod a zabránit, popř. snížit následky havarijního znečištění; zvýšit prevenci ochrany před povodněmi a zmírnit dopady období sucha zvýšením retenční a retardační schopnosti krajiny, zpomalením a vyrovnáním odtoku srážkové vody, snížením erozních účinků povrchově odtékající vody a ověřením dostatečnosti stávajících vodních zdrojů na překlenutí období sucha; pokračovat v realizaci programu Prevence před povodněmi, který zahrnuje obnovu a výstavbu malých vodních nádrží, suchých poldrů a hrází, vypracování studií odtokových poměrů a vymezení záplavových území u všech významných vodních toků a území ohrožených zvláštními povodněmi; podporovat přirozené tvary vodních toků (meandry); podporovat protipovodňová opatření v kanalizačních systémech měst, jejichž katastr zasahuje do záplavového území vodních toků; zpřísnit podmínky pro povolování staveb a činností v záplavových územích s cílem předcházet zbytečným škodám; při realizaci vodních děl důsledně respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny; plnit implementační plán Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES z 23. října 2000, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
Vyhodnocení Vliv posuzované koncepce vodohospodářského řešení v návrhu ÚP města Hořovice se jeví z pohledu ochrany vodních poměrů jako pozitivní. Územní plán města Hořovice je v souladu s cíli Státní politiky životního prostředí ČR. Koncepce řeší všechny významné složky ochrany vodních poměrů, z nichž je na prvním místě ochrana jakosti vod, především cestou rozvoje odkanalizování a čištění odpadních vod spolu s ochranou jakosti a vydatnosti vodních zdrojů a se zásobováním sídel pitnou vodou. Současné příznivé trendy zásobování kvalitní pitnou vodou a odkanalizování města by se bez provedení koncepce ÚP města Hořovice (prostřednictvím realizace VPS) zpomalily nebo zastavily a jejich kvalitativní úrovně by nebyly schopné čelit tlakům narůstajících antropogenních vlivů, jimiž jsou zejména vlivy znečištění ze zastavěných částí města, ze zemědělství, vlivy opakovaných povodní, vlivy znečištění i změn odtokových poměrů z dopravních staveb a vlivy globálního oteplování Země. Územní plán není v rozporu s koncepcí protipovodňové ochrany. Koncepce protierozních opatření a ochrany před povodněmi je dobře navržena a zcela promítnuta do opatření navrhovaných v návrhu ÚP. A.8.3. Půda Na krajské a celostátní úrovni jsou zpracovány koncepční dokumenty, které formulují cíle a opatření v oblasti ochrany zemědělské půdy a obnovy ekosystémů zemědělských a lesních půd. Ochrana zemědělských půd je v rámci ÚP zajištěna prostřednictvím zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, a jeho prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb., v platném znění a Metodického pokyn Odboru ochrany lesa a půdy 49
MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996, uveřejněný ve Věstníku MŽP, částka 4 dne 12.12.1996), která zařazuje bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) do 5ti tříd ochrany a stanovuje podmínky pro jejich odnětí ze ZPF. Z tohoto hlediska je pozitivní, že navrhované komerční a rozvojové plochy a plochy pro bydlení (resp. smíšená území s převahou obytné funkce) vymezuje návrh ÚP města Hořovice v návaznosti na stávající zástavbu. Přesto je realizace navržených záměrů spojena s rozsáhlými zábory půd velmi kvalitních (I.. stupeň ochrany ZPF) a to především v případě liniových staveb a rozvojových ploch. V případě rozvojových ploch se jedná celkem 99,7317 ha, z toho 81,5697 ha orné půdy a 18,1620 ha trvalých travních porostů. V porovnání s celkovou plochou zemědělské půdy správního území města Hořovice představuje celková plocha záborů zemědělské půdy 16 %. Zábor bonitně nejcennějších půd v I. a II. třídě ochrany představuje 28,9 ha, ve III. třídě ochrany ZPF 0,2669 ha a v IV. a V. třídě ochrany ZPF 70,5562 ha. Z celkové plochy záborů ZPF bylo pro přírodní plochy v nezastavěném území vyčleněno 13,8693 ha. Plochy zemědělské půdy v krajině jsou zabírány ve prospěch PUPFL a vodních ploch. Celková plocha záborů pro PUPFL (NL-N) tvoří 8,7242 ha, u vodních ploch (W-N) zábory představují 5,1451 ha. Při jejich vymezování byly maximálně respektovány plochy nejkvalitnějších půd v I. a II. třídě ochrany. Přesto dochází v poměrně velké míře k jejich záboru, a to v těchto dotčených lokalitách. V navržených rozvojových plochách a dopravních koridorech je vyšší zastoupení půd s vyznačenými melioracemi (pravděpodobně meliorační odvodnění). Bilance půd s provedenými melioracemi nebyla v konceptu ÚP provedena. Velká část rozvojových ploch byla již zahrnuta do předchozího (nyní platného) územního plánu. Z celkové plochy záborů ZPF 99,7317 ha bylo z předchozího územního plánu převzato 94,3964 ha projednaných a schválených ploch. V novém územním plánu města Hořovice se navrhuje celkem 5,3353 ha záborů, z toho 1,1755 ha záborů je určeno pro plochy bydlení, 0,4689 pro plochy občanského vybavení, 2,4713 ha představují plochy dopravní infrastruktury a 1,2196 ha plochy výroby a skladování. Podrobnější bilance ploch záborů ZPF je uvedena v následující tabulce:
Číslo lokality
Způsob využití plochy
Celkový zábor ZPF (ha)
14
Plochy bydlení BI
0,2546
15
Plochy bydlení BI
0,3897
18
Plochy bydlení BI
0,2653
19
Plochy bydlení BI
0,2659 1,1755
Plochy bydlení celkem 49
Plochy občanského vybavení OV
0,2157
50
Plochy občanského vybavení OV
0,2532 0,4689
Plochy občanského vybavení celkem OV 94
0,1610
Plochy dopravní infrastruktury DSm
50
Číslo lokality
Způsob využití plochy
Celkový zábor ZPF (ha)
14
Plochy bydlení BI
0,2546
95
Plochy dopravní infrastruktury DSú
0,3849
96
Plochy dopravní infrastruktury DSú
0,1636
97
Plochy dopravní infrastruktury DSú
0,3008
98
Plochy dopravní infrastruktury DSú
0,5843
100
Plochy dopravní infrastruktury DSú
0,1760
101
Plochy dopravní infrastruktury DSú
0,1732
102
Plochy dopravní infrastruktury DSú
0,2580
115
Plochy dopravní infrastruktury DSú
0,2695 2,4713
Plochy dopravní infrastruktury celkem 106
Plochy výroby a skladování – lehký průmysl VL
1,2196 1,2196
Plochy výroby a skladování celkem
5,3353
ZÁBOR ZPF CELKEM
A.8.4. Horninové prostředí Zdroje nerostných surovin Regionální surovinová politika Středočeského kraje formuluje vůči územně plánovací dokumentaci všech stupňů tento hlavní požadavek: - zajistit realizaci hlavních cílů surovinové politiky v řešeném území. Do ÚPD promítnout především základní prvky ochrany nerostných zdrojů (CHLÚ, DP) a limity využití území (POPD) a prognózu vývoje těžby nerostných surovin v příslušném časovém horizontu. Vyhodnocení Návrh ÚP města Hořovice neobsahuje zákresy výhradních ložisek nerostných surovin, dobývacích prostorů a záměrů na otvírku nových ložisek. A.8.5. Příroda a krajina Středočeský kraj má schválenou koncepci ochrany přírody a krajiny (viz. kapitola 1.2). Kromě koncepčních dokumentů zpracovaných na celostátní úrovni (viz hodnocení v kapitole A.1.2) formuluje kraj požadavky ochrany přírody a krajiny schválené v Zadání územního plánu města Hořovice ze dne 12.8.2010. Opatření na ochranu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny jsou formulovány zejména v kapitolách d (d.1., d.2.), f (f.1., f.2.). Požadavky vyplývající pro řešení území ze ZÚR, a ze Strategického plánu rozvoje města Hořovice jsou uvedeny v následujících bodech: 51
- Je nutné posílit rovnováhu mezi urbanizovaným územím a volnou krajinou a zároveň umožnit jejich propojení vhodně navrženými komunikacemi nebo liniovou zelení. Je nutné zachovat dostatečnou šířku prostoru pro veřejnou zeleň v linii „Knížecí cesty“ tvořené alejí v ose zámeckého parku, vedoucí od zámku až na hranice řešeného území (Bažantnice v k.ú. Kotopeky). Je nutné zachovat optické propojení aleje i přes východní silniční obchvat. - Pro kvalitu životního prostředí je nutné vytvořit celosídelní systém zeleně a pomocí regulativů rozšířit zeleň do všech ploch. Jako podklad pro řešení budou použity studie pro optimalizaci parkování v sídlišti Višňovka a architektonická studie Rekonstrukce panské zahrady. - Z urbanistického hlediska je nutné řešit výškovou hladinu všech staveb jak ve vztahu ke stávající zástavbě, tak i k reliéfu krajiny. Je nutné zabránit jak kobercové zástavbě, tak i liniovému rozšiřování zastavěného území podél komunikací. Požadujeme posoudit, zda je potřeba stanovit samostatné regulativy pro okolí památkově chráněných objektů. Na svažitých pozemcích by mělo být zabráněno zničení původního reliéfu krajiny vytvářením rozlehlých rovin pro stavby rod. domů např. regulativem, požadujícím osazení domu do původního terénu tak, jak je obvyklé u původních venkovských stavení. - Volná krajina bude zachována, nebudou zde situovány solitérní plochy nové výstavby. Přírodní území, zejména lesní pozemky, nesmí být obklopovány zástavbou, musí být zachovány vazby přírodních společenstev na okolní krajinu, případně i na systém celosídelní zeleně. - V krajině budou doplněny plochy pro ÚSES, včetně příp. odnětí ze zemědělského půdního fondu (ZPF). - V plochách orné půdy budou doplněny plochy zeleně (meze, remízky, aleje, plochy nelesní zeleně), protierozní opatření (větrolamy). Mohou být navrženy plochy nebo regulativy pro zalesnění nebo pro nové vodní plochy. V případě potřeby zprůchodnit krajinu bude ověřena možnost využití původních polních cest pro nové účelové komunikace nebo turistické/cyklistické/hipo-/stezky. Je nutná koordinace s plánem pozemkových úprav. - Budou vyznačeny plochy pro obnovu, bude-li to nezbytné. - Budou stanoveny regulativy pro stavby v krajině podle § 18 odst. 5 stavebního zákona. - Budou zachovány základní kompoziční vztahy v území. Budou respektovány přírodní, historické, urbanistické i kulturní hodnoty území. Těmto hodnotám bude přizpůsobeno jak využití ploch, tak i jejich prostorové uspořádání. - Bude respektována geologie, geomorfologie, fytogeografie území, přirozená vegetace, typy krajiny, bioregiony a biochory. Územní plán bude respektovat charakter krajinného rázu. Budou respektovány lokality výskytu vzácné fauny a flory, pokud budou zjištěny. - Budou respektovány přírodní dominanty a pohledy na ně, zejména výhled směrem na sever na hrad Točník. - Územní plán bude respektovat významné krajinné prvky ze zákona. Plochy navržené pro ÚSES budou převzaty z ÚP VÚC a doplněny lokálními biokoridory, biocentry a interakčními prvky dle dokumentace Lokální územní systém ekologické stability pro katastrální území Zaječov, Kvaň, Olešná, Chaloupky, Malá Víska, Jivina, Kleštěnice, Hvozdec, Komárov, Hořovice, Osek, Podluhy, Újezd, Vel. Víska, Felbabka, Rpety (MM Consult, 1995). V každém prvku ÚSES bude rozlišen stav a návrh a bude stanoveno cílové společenstvo, návrh opatření (včetně příp. změn druhu pozemku) a minimální rozměry (u biocenter výměra, u biokoridorů šíře). Budou stanoveny podmínky pro zajištění funkčnosti ÚSES.
52
- Bude řešena potřeba nových ploch a liniových prvků zeleně (doprovodná zeleň, izolační zeleň u zemědělských a průmyslových areálů, břehové porosty, zelené pásy, větrolamy apod., popř. budou vytipovány plochy pro zalesnění). Budou zachovány stávající plochy zeleně. - V lokalitách scelené orné půdy mohou být navržena protierozní opatření, vodní plochy, obnova cest nebo revitalizace vodních toků. Vyhodnocení Soulad mezi opatřeními na ochranu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, které jsou formulovány v Zadání územního plánu Hořovice a návrhem územního plánu města Hořovice jsou součástí odůvodnění územního plánu Hořovice pro společná jednání. Hodnocená dokumentace není v rozporu s koncepcí ochrany přírody a krajiny a strategickými materiály na národní úrovni. Součástí návrhu ÚP města Hořovice je návrh lokálního územního systému ekologické stability (dále jen návrh ÚSES). Řešení návrhu ÚSES vycházelo z Generelu lokálního územního systému ekologické stability pro katastrální území Zaječov, Kvaň, Olešná, Chaloupky, Malá Víska, Jivina, Kleštěnice, Hvozdec, Komárov, Hořovice, Osek, Podluhy, Újezd, Vl. Víska, Felbabka, Rpety (MM Consult, 1995). Návrh místního územního systému ekologické stability krajiny respektuje zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanovený úkol vytvořit v řešeném území vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení územního systému ekologické stability patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti v obecné ochraně přírody a realizují ho společně orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Hlavním cílem je trvalé zajištění biodiverzity (biologické rozmanitosti) ve smyslu “Úmluvy o biologické rozmanitosti”, k níž Česká republika přistoupila v roce 1994. Podle významu skladebných částí ÚSES je v řešeném území vymezen územní systém ekologické stability v úrovni lokální. V řešeném území nejsou vymezeny skladebné části nadregionálního a regionálních ÚSES. A.8.6. Kulturní a historické památky Ochrana nemovitých kulturních památek a území vymezených jako památkové zóny se řídí zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. Hodnocená dokumentace není v rozporu s uvedeným předpisem. A.8.7. Obyvatelstvo Cíle ochrany obyvatelstva, jako jedné ze složek životního prostředí jsou obsaženy v Akčním plánu zdraví a životního prostředí ČR schváleném Usnesením vlády ČR č. 810 z 9.12. 1998. Hlavní priority uvedeného dokumentu jsou: - zlepšovat zdraví národa a vyrovnat nežádoucí rozdíly ve zdravotním stavu jednotlivých populačních skupin, - reagovat na politické a ekonomické změny po roce 1989, - minimalizovat rizika vlivu životního prostředí na zdraví obyvatelstva, - harmonizovat politiku ochrany zdraví a životního prostředí s politikou EU, - reagovat na podněty vzešlé z významných mezinárodních aktivit posledních let.
53
Vyhodnocení Z uvedených priorit je na úrovni územního plánování podporován zejména cíl týkající se minimalizace rizik vlivu životního prostředí na zdraví obyvatelstva. Jedná se především o zmírnění negativních účinků působení hluku a emisní zátěže. Tímto ohledem je motivována převážná většina záměrů dopravních staveb, které odklánějí automobilovou dopravu ze zastavěných území sídel. Na stávajících průtazích přes jednotlivé části města je obytná zástavba často umístěna tak blízko k silničnímu tělesu, že je prakticky nemožné vybudovat účinná protihluková opatření. Nové komunikace, na které se doprava přesune, jsou vedeny mimo bezprostřední kontakt s obytnou zástavbou a jejich samozřejmou součástí musí být taková opatření (stěny), která zajistí splnění hlukových limitů u veškerých dotčených obytných budov. A.9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územního plánu na životní prostředí A.9.1. Monitoring vlivů koncepce Územní plánování Monitorování vlivů řešení územního plánu provádí závazně na základě ustanovení § 55 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. Orgán územního plánování, který je příslušný k pořizování územně plánovací dokumentace (Město Hořovice). Tento orgán soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, za kterých byl ÚP města Hořovice schválen. Pokud dojde ke změně těchto podmínek, pořídí tento orgán změnu územně plánovací dokumentace. Informativně dále uvádíme vybrané typy monitoringu složek životního prostředí, které jsou (bez přímé vazby na územní plán) standardně realizovány pověřenými institucemi. Pro oblasti, kde dosud není monitoring standardně uplatňován, navrhujeme některé náměty na dosud nesledované ukazatele. Ovzduší Monitoring emisí meziroční změna celkových emisí tuhých částic, meziroční změna celkových emisí oxidu siřičitého, meziroční změna celkových emisí oxidů dusíku, meziroční změna celkových emisí amoniaku, meziroční změna celkových emisí těkavých organických látek. Monitoring imisí rozsah oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vyhlašuje pro každý rok Ministerstvo životního prostředí ČR, výskyt měřených imisních hodnot překračujících imisní limity (LV) stanovené z hlediska ochrany zdraví (případně cílové imisní limity), výskyt měřených imisních hodnot překračujících imisní limity stanovené z hlediska ochrany ekosystémů (v případě ozónu cílový imisní limit AOT40). Tyto údaje jsou sledovány a vyhodnocovány Českým hydrometeorologickým ústavem na základě měření ve staniční síti na území Středočeského kraje. O (ne)překročení imisních limitů vydává ČHMÚ každoročně zprávu.
54
Monitoring vody Standardní ukazatele: počet obyvatel napojených na veřejný vodovod (MZe), počet obyvatel napojených na veřejné kanalizační sítě a ČOV (MZe), snížení vypouštěného znečistění do toků po výstavbě a intenzifikacích ČOV, včetně snížení P a N u sídel nad 10 000 EO (směrnice 91/271/EHS), biochemická spotřeba kyslíku (ČHMÚ); Skupina ukazatelů technického charakteru vyplývající z objektivně stanovených norem a limitů: ČSN 83 0917 Ochrana vody před ropnými látkami ČSN 75 3418 Ochrana povrchových a podzemních vod před znečištěním při dopravě ropy silničními vozidly ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel ČSN 75 6551 Čištění odpadních vod s obsahem ropných látek ČSN 73 6701 Stokové sítě a kanalizační přípojky ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů. Půda a využití území Tématicky nejblíže k problematice územního plánování má monitoring využití ploch vyjádřený tzv. „úhrnnými hodnotami druhů pozemků“ dle katastrálních území. Zdrojem dat je Český úřad zeměměřičský a katastrální. Ochrana přírody a krajiny Vzhledem k charakteru koncepce nelze stanovit monitorovací ukazatele jeho provedení ve vztahu k přírodě a krajině. Monitorována by měla být především účinnost jednotlivých technických opatření (např. cerviduktů, širokých přemostění, přechodů pro obojživelníky a střední savce) k zabezpečení migrace živočichů. Dále by měla být monitorována účinnost navržených kompenzačních opatření pro křížení silničních staveb s biokoridory. Monitorována by měla být i účinnost opatření, navržená ke kompenzaci vlivu na krajinný ráz. V souladu s § 3 odst. 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb., MŽP ČR, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, provádí orgán ochrany přírody “průběžně hodnocení systému ekologické stability z hlediska jeho ekologické funkce”. Hodnocení (monitoring) by mimo jiné mělo odpovědět na základní otázku, zda “systém ekologické stability je vyhovující, tj. přesně vymezený a schopný bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině, nebo je nevyhovující, tj. vyžadující vymezení či doplnění plochy biocenter a biokoridorů” (§ 3 odst. 2 vyhlášky č.395/1992 Sb.). Zodpovědnost za plnění výše uvedené činnosti, přísluší podle § 4 odst. 1 zákona č.114/1992 Sb., rovným dílem orgánům územního plánování a ochrany přírody a je ze zákona jejich základní povinností v obecné ochraně přírody a krajiny. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., (2) Hodnocení obsahuje zejména upřesnění hranic, úroveň biologické diverzity, hodnocení druhové skladby porostů a schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí. Jeho výsledkem je určení, zda systém ekologické stability je vyhovující, tj. přesně vymezený a 55
schopný bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině, nebo nevyhovující, tj. vyžadující vymezení či doplnění biocenter a biokoridorů. Pravidelné vyhodnocování KES (koeficient ekologické stability) v jednotlivých katastrálních územích ve správním města města Hořovice. Horninové prostředí Veškeré informace o všech složkách horninového prostředí jsou shromažďovány a evidovány v příslušných registrech ČGS Geofond. 9.2. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu Ovzduší Emise celkové množství emisí, množství emisí v porovnání s BAT a s projekty obdobného charakteru a rozsahu. Imise příspěvek projektu k průměrným ročním koncentracím znečišťujících látek, zvýšení četnosti překračování limitních hodnot u hodinových a denních koncentrací, riziko překročení některého imisního limitu pro ochranu zdraví v okolí projektu, riziko překročení některého imisního limitu pro ochranu ekosystémů v okolí projektu. Voda - kanalizace Parametrem pro novou koncepci může být zejména limit maximálního odtoku z daného povodí do dešťové kanalizace. S ostatní vodou si musí investor v daném území poradit na vlastní náklady s využitím technicky již vyřešených objektů, či metod. Sledování čistoty vody Červeného potoka v profilu před vstupem do hodnoceného území a pod ČOV (v kompetenci správce povodí). Územní plánování – urbanistická koncepce V rámci územních plánů obcí je závazným „indikátorem“ výběru projektu schválení záměru v závazné části ÚPD v podobě koridoru nebo plochy nadmístního významu, ve formě tzv. „veřejně prospěšné stavby“, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu. Stanovení průměrné hustoty nové bytové zástavby (např. 30 bytů na ha), jako opatření, které by mělo minimalizovat zábory zemědělské půdy. Stanovení podílu nové bytové výstavby, který by měl být realizován v zastavěném území (brownfield) nebo musí vzniknout konverzí stávajících budov (půdní nástavby, vestavby, rekonstrukce, zahuštění zástavby). Zcela vyloučit nové stavby v území ohroženém povodní Ochrana krajiny Územní plán by měl vytvořit jednotný podklad pro posuzování zásahů do krajiny, k umisťování a povolování staveb, jakož i činnostem, které by mohly změnit krajinný ráz (§ 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Základem pro stanovení hodnotících kritérií by měl být regionální typologický rámec terciální krajinné
56
struktury České republiky, v němž je údolí Červeného potoka krajinným celkem s integrovanými přírodními, civilizačními a kulturními hodnotami. Kritéria architektonických návrhů staveb budou respektovat hmoty okolní zástavby a klasické materiály. Navržená nová zástavba bude respektovat měřítko, charakter a hladinu stávající zástavby. Nesmí se nepříznivě uplatňovat vůči tradiční zástavbě svým nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím, materiálovou skladbou či barevností a také pohledově. Nové objekty svou výškou nesmí překročit výškový horizont stávající zástavby a nesmí vytvářet neúměrné hmoty objektů, nesmí využívat nových netradičních materiálů, které by se nevhodně a rušivě uplatňovaly. V dalším podrobnějším stupni územního plánování (uzemních studií a regulačních plánů) je nutno vytvořit podmínky pro „objektivní“ identitu a neopakovatelnost urbanistických prostorů sídla.
A.10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Územní plán města Hořovice - návrh představuje svým obsahem a zaměřením „koncepci“, pro kterou zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění stanovuje povinné posouzení vlivů na životní prostředí v rozsahu přílohy stavebního zákona (dále jen SEA posouzení). SEA posouzení je zaměřeno na tyto aspekty: vazby územního plánu a jeho závazné části na koncepční a strategické národní, krajské a městské dokumenty z oblasti životního prostředí, resp. cíle, zásady a opatření v těchto dokumentech stanovené. Na posouzení rozvojových záměrů a jejich variant řešení z hlediska vlivů v oblastech: veřejného zdraví; ovzduší – kvalitativní změny emisní a imisní zátěže; vody, vodního hospodářství - režim a jakost vod; ochrana vodních zdrojů, odtokové poměry; půdy - zábor ZPF a pozemků určených k plnění funkcí lesa; horninového prostředí - výhradní ložiska nerostných surovin, poddolovaná území svahové deformace; přírody, krajiny a ekosystémů - maloplošná ZCHÚ přírody, ÚSES, krajinný ráz, VKP a v příp. dopravních staveb též hlavní migrační trasy velkých savců kulturní a historické hodnoty území - městské a vesnické památkové zóny a rezervace, krajinné památkové zóny, významné památkové soubory ve volné krajině a jejich ochranná pásma, zóny s výskytem archeologických nalezišť; Pro „zhodnocení“ těchto vlivů jsou využity „maticové“ hodnotící tabulky, které identifikují potenciální rizika negativních dopadů na jednotlivé složky prostředí. Vyjádření „míry závažnosti“ vlivu bylo provedeno semikvantitativním způsobem s využitím následující hodnotící stupnice: -2 - potenciálně velmi negativní vliv -1 - potenciálně mírně negativní vliv 0 - nemá žádný potenciální vliv +1 - potenciálně mírně pozitivní vliv +2 - potenciálně velmi pozitivní vliv ? - vliv se nedá vyhodnotit, resp. není relevantní Míra vlivu každého záměru na složky životního prostředí je vyjádřena v maticové tabulce 57
doplněné o krátký popis vyhodnocení nejvýznamnějších střetů včetně případného návrhu opatření. Analýza hlavních koncepčních dokumentů prokázala, že tyto koncepce vytvářejí v převážné většině pouze obecný rámec, ze kterého řešení návrhu ÚP města Hořovice vychází. K plnění většiny stanovených cílů může posuzovaný územní plán v rámci svých zákonem stanovených kompetencí přispět pouze nepřímo. V zásadě je možné konstatovat, že tam, kde je to možné, návrh ÚP města Hořovice respektuje cíle, zásady a opatření formulované v těchto dokumentech. Výsledky vyhodnocení konkrétních záměrů (specifických aktivit) jsou souhrnně prezentovány v hodnotících tabulkách, které jsou přílohou textové části (Příloha č. 2). Opatření navržená hodnotitelským týmem jsou uvedena v kap. A.7. textové zprávy. Forma prezentace díla Vyhodnocení vlivu na trvale udržitelný rozvoj obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje: Průvodní zprávu v členění dle přílohy k zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění. Přílohy: Příloha č. 1 Posouzení přínosů realizace severovýchodní části obchvatu města Hořovice Příloha č. 2 Posouzení rozvojových záměrů Příloha č. 3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 Vyhodnocení vlivů ÚP na území NATURA 2000 nebylo požadováno. C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH Územně analytické podklady Podle § 26 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, pořizují úřady územního plánování od 1. 1. 2007 územně analytické podklady. Rozsah a struktura územně technických podkladů jsou uvedeny v příloze č. 1 k prováděcí vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Základem územně analytických podkladů je soubor soustavně sledovaných, shromažďovaných a analyzovaných informací o území. Územně analytické podklady (dále jen ÚAP) pro správní území města Hořovice zpracovala firma M.A.A.T. Tábor. ÚAP se zaměřily zejména na identifikaci problémů a hodnot místního významu v řešeném území a stanovily indikátory, vůči kterým by bylo řešení územního plánu poměřováno s cíli územního plánování. Výsledkem tohoto hodnocení jsou následující závěry:
Předpoklady pro zajištění trvale udržitelného rozvoje v území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivý hospodářský rozvoj a zachování příznivých životních podmínek obyvatel, nejsou řešením územního plánu narušeny. Naopak zkvalitněním dopravní a technické infrastruktury jsou vytvořeny podmínky pro řešení vedoucí k zlepšení čistoty ovzduší v centru města. Navržení dopravních obchvatů povede ke zlepšení 58
úrovně životního prostředí v centru města a zlepší dostupnost rozvojových ploch pro potenciální investory a k dalšímu příznivému rozvoji města.
Předpoklady pro zachování trvale udržitelného rozvoje přírodních hodnot a daností v území jsou řešeny vymezením a respektováním ochrany základních skladebných částí ÚSES a vytvářením podmínek pro zachování a kultivování nejcennějších území stabilizované historické sídelní krajiny v řešeném území.
Předpoklady pro bytovou výstavbu a nabídka ploch pro podnikání, nezbytná podmínka pro soudržnost společenství obyvatel a hospodářský rozvoj v území, jsou územním plánem vytvořeny. Vybudováním navržených dopravních obchvatů sídel a modernizací technické a dopravní infrastruktury jsou vytvořeny základní podmínky k zlepšení životního prostředí v centru města a tím i možnosti dalšího rozvoje města a stabilizace obyvatel.
Na základě předchozího vyhodnocení lze konstatovat, že se vlivem řešení navrženém v návrhu ÚP města Hořovice v řešeném území zlepší podmínky pro hospodářský rozvoj a rozvoj technické infrastruktury, životní prostředí, při respektování limitů a podmínek využití území a hospodaření nebude trvale narušeno a naopak lze předpokládat příznivé vlivy na stabilizovanou sídelní krajinu. Sociální soudržnost nebude vlivem řešení územního plánu narušena, protože řešení územního plánu přináší do území pozitivní změny a impulsy, které navíc nepřinášejí žádná rizika v oblasti sociální soudržnosti obyvatelstva v řešeném území.
Sociální pilíř Silné stránky Dostatek pracovních příležitostí, sociální a kulturní stabilita obyvatel Možnost každodenní rekreace, v okolí města hodně turisticky zajímavých lokalit
Slabé stránky Podíl starého obyvatelstva zde převyšuje podíl dětské složky, menší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel Rozdílné potřeby trvale bydlících, rekreujících se a pracujících obyvatel, střet zájmů mezi klidným bydlením a hlučnými provozy
Celkem příznivé podmínky pro každodenní rekreaci obyvatel. Vyplývají z dostupnosti kvalitních přírodních ploch v nivě Červeného potoka, oblastí kolem Lázeňského rybníku, Cihlářského rybníku, Malé a Velké Dražovky a v rozsáhlých lesních komplexech v jižní části správního území města Hořovice, jimiž jsou Obecní lesík a Dražovka Drobné plochy rekreační zeleně prostupují zastavěné plochy města. Příznivé podmínky pro rekreaci můžeme označit za silnou stránku území Střední školy v obci a dobrá dostupnost středních škol v okolí a navazujícího studia v Praze. ohrožení Odlišným umístěním, odlišným časovým režimem i odlišnými potřebami v obydlených částech obce a průmyslových zónách mohou vznikat vedle sebe dvě zcela odlišná společenstva obyvatel
příležitosti Hlučné provozy uvnitř obcí nahrazovat nehlučnými a s menšími nároky na nákladní dopravu inovace v průmyslu mohou zajistit perspektivu zaměstnanosti a dobrého ohodnocení v regionu rozvoj služeb navazující na podnikatelskou výrobní sféru
59
možnost rozvoje služeb spojených s cestovním ruchem Ekonomický pilíř Silné stránky Ekonomická základna Hořovic je založena na průmyslu, který je soustředěn do oblasti Hořovice – Komárov. Důsledkem je druhá nejvyšší zaměstnanost v průmyslu v kraji. Výrazně jsou mezi ekonomicky aktivními zastoupeni zaměstnanci. Míra ekonomické aktivity ve věku 15 – 59 let dosahuje třetí nejvyšší hodnoty v kraji. Obec je připravena na novou bytovou výstavbu schválením/vyhlášením územních plánů.
Slabé stránky Zaměstnanost ve službách je naopak vysoce podprůměrná. Podíl osob samostatně činných patří k nejnižším v kraji.
Územím prochází dálnice D5 a železniční trať Plzeň – Praha, což umožňuje dobré spojení oblasti s hlavním městem.
ohrožení Tlak investorů na využívání veřejných prostranství pro výstavbu
příležitosti Dobré spojení do hl.m. Prahy a příležitost pro dobré zaměstnání a studium vyvolává tlak na nové plochy pro bydlení Podpora místních činností, které jsou pro jednotlivé části území nejvýhodnější (zemědělství nebo průmysl, a to nejen z hlediska geografického, ale např. i dopravního), rozvoj služeb
Ekologický pilíř Silné stránky Nebezpečný odpad je likvidován mimo území ORP Hořovice.
Snížení lokálního vytápění tuhými plynofikovaných obcích Žádné stacionární zdroje velkých emisí.
palivy
v
Schválené územní plány tvoří ucelenou síť ÚSES navazující na regionální i nadregionální úrovně ÚSES
Slabé stránky Na území ORP Hořovice se podle poskytnutých údajů nachází 26 starých ekologických zátěží, z toho 23 skládek, převážně malého rozsahu a pouze místního významu. Větší množství těchto skládek se vyskytuje v oblastech s historickým i současným větším výskytem průmyslu. Provozy, které mohou produkovat zápach Znečištění ovzduší způsobené lokálními zdroji (převažují domácí topeniště) a lokální zdroje hluku z lokalit, kde je koncentrace výrobních areálů a z dopravy, procházející centrem města. Zejména v silně urbanizovaném průmyslovém centru v okolí Červeného potoka je velký tlak na další zábor zemědělské půdy pro výstavbu skladových a výrobních objektů. Skládka TKO 60
ohrožení Návrat od vytápění plynem k tuhým palivům v důsledku cenové politiky státu. Příliš velká rozloha ploch výroby a skladů s velkoplošnými stavbami převážně halového typu může zcela změnit ráz krajiny
příležitosti Technické úpravy provozů produkujících zápach nebo likvidace provozů, které jsou zdrojem zápachu. Ochrana a rozšiřování ploch veřejné zeleně a revitalizace vodních toků. Výsadby doprovodné zeleně uvnitř sídel a podél vodních toků.
Tlak na likvidaci zeleně uvnitř sídel ve prospěch nové zástavby Stálé rozšiřování skládek v důsledku neexistence spaloven, třídění a recyklace odpadů, riziko znečištění spodních vod starými skládkami
Rekultivace všech neprovozovaných skládek i odstranění jiných starých ekologických zátěží. Snížení potřeby skládek přechodem na jiný systém likvidace odpadu, např. tříděním nebo nahrazováním skladování odpadů jejich likvidací (spalovny nebo opětovné použití jako suroviny, bioodpad)
zdroj: ÚZEMNĚ ANAYTICKÉ PODKLADY ORP HOŘOVICE ÚPLNÁ AKTUALIZACE M.A.A.T., s.r.o.
2010 + Atelier
D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY ÚP NA VÝSLEDKY ANALÝZ SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ Vyhodnocení vlivu na výsledky analýz silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území je standardní součástí Obsahu vyhodnocení vlivu zásad územního rozvoje a územního plánu na udržitelný rozvoj území, které se provádí podle § 6 odst. 3 prováděcí vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Obsah vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území je stanoven v příloze č.5 k této vyhlášce. Bez zpracovaných, projednaných a schválených zásad územního rozvoje a územního plánu nelze vyhodnocení vlivu této části hodnocení provést. „SEA tým“ proto provedl analýzu silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb podle hodnocení rozborů a průzkumů územního plánu uvedeného v kapitolách A.1. až A.8. a návrhu silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb území uvedeného v předchozí kapitole C. Hodnocení této analýzy předkládá v následujícím textu. D.I
Vliv ÚP na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území
Sociální pilíř Pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel jsou nepříznivé sociální vlivy, plynoucí z rozdílné úrovně zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí, eliminovány formou rozvoje potřebné veřejné infrastruktury (občanská vybavenost, plochy rekreace, plochy a koridory technické a dopravní infrastruktury), úměrných významu sídla a jeho potenciálním rozvojovým možnostem. Samotné stanovení podmínek využití pak umožňuje určitou flexibilitu pro správní rozhodování v případech další potřeby vymezení infrastruktury tam, kde tato není v grafice hlavního výkresu exaktně vyjádřena. Pro podporu zaměstnanosti a zajištění sociální soudržnosti obyvatel jsou ponechány velké plochy výrob a skladování s možnostmi dalších doprovodných funkcí.
61
Ekonomický pilíř Nekoncepční formy využívání volné krajiny nejsou v návrhu územního plánu města Hořovice realizovány. Nové plochy výroby a skladování jsou v návrhu územního plánu vymezeny pouze na 1,2196 ha a to s ohledem na nevyužité kapacity stávající. Významné záměry z Politiky územního rozvoje (koridor konvenční železniční dopravy C-E 40a – trať č. 170 Cheb-Plzeň-Beroun) jsou ponechány a podmínkami využití ochráněny. Význam obce Hořovice je posílen vymezením řady ploch (a to i větších plošných dopadů) rozličných funkcí, včetně řešení dopravní infrastruktury nadmístního významu (obchvat východní). Z hlediska ochrany přírodních hodnot v území kraje jsou respektovány podmínky využití posílením významu ekologické stability krajiny prostřednictvím vymezených skladebných částí územního systému ekologické stability (dále též jen „ÚSES“), pro které jsou tam, kde je to požadováno, navržena veřejně prospěšná opatření a tím vytvořeny podmínky pro jejich založení a fungování. Podpořeny jsou také nefunkční interakční prvky ÚSES vymezením přírodních ploch s vyšší ekologickou hodnotou. Ekologický pilíř Návrh územního plánu města Hořovice v souladu se závěry konceptu energetické koncepce města Hořovice navrhuje pro oblasti Zóny 1 - památkové zóny vyloučit samostatné zdroje na spalování tuhých paliv, pokud nebude energetickým auditem zdůvodněna technická neproveditelnost a nevýhodnot napojení na CZT. Alternativním palivem je pak elektřina či zemní plyn. Pro oblast Zóny 2 - zóna s intenzivní zástavbou pokrytá CZT, včetně ploch možného rozvoje CZT vylučuje návrh územního plánu samostatné zdroje na spalování paliv, pokud nebude energetickým auditem zdůvodněna technická neproveditelnost a nevýhodnot napojení na CZT. V těchto plochách bude vyloučen zdroj na spalování tepla o výkonu vyšším 50kW na tuhá paliva. Při uplatnění těchto opatření mohou např. koncentrace benzenu poklesnout až o 50%. V případě plynulé jízdy s vyšší rychlostí jsou emise benzenu relativně nižší. Podél významných dopravních tahů mimo centrum Hořovic se neočekávají významné změny imisní zátěže benzenem. Změny v imisní situaci v okolí těchto komunikací se budou pohybovat na úrovni 10 – 20% současné imisní zátěže. Ochrana, zachování, udržení jedinečného výrazu kulturní krajiny přispívající k vytváření charakteru typického krajinného rázu pro Střední Čechy jsou zajištěny minimalizací urbanistických zásahů do krajiny, a podpořen je především samotný rozvoj sídla před solitérně umisťovanými stavbami ve volné krajině. Naopak je posílena ekologická a rekreační možnost krajiny vymezením ploch neurbanizovaných (ploch s vyšší ekologickou stabilitou) a ploch cestní sítě pro možné cyklostezky a hipostezky. Nové plochy určené pro výroby a skladování jsou v návrhu územního plánu vymezeny pouze na 1,2196 ha a to s ohledem na nevyužité kapacity stávající. Současná plocha výroby a skladů s velkoplošnými stavbami, soustředěná převážně v údolí Červeného potoka má omezený vliv na krajinný ráz. Plochy staveb halového typu nezasahují do zřetelné vymezení prostorů terénním horizontem, linií morfologie terénu (horizonty, hřbety) Českého krasu, Hřebenů a Brd. Harmonické měřítko zemědělské krajiny obklopujících urbanizované plochy není narušeno.
62
Z hlediska ochrany povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v území jsou podpořena a vytvořena územní opatření (nové vodní plochy, revitalizace potočních niv, vymezení ploch smíšených nezastavěného území, apod.), která povedou ke zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje. Z hlediska ochrany zemědělské a lesní půdy je zajištěna ochrana před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi vymezením pásů ploch smíšených nezastavěného území, ploch trvalých travních porostů a také ploch vodních a lesních, s cílem zachovat hodnoty území pro zemědělské a lesní hospodaření a podporovat zejména ekologické a ekonomické přínosy těchto hospodářských činností. D.II Vliv ÚP na posílení slabých stránek řešeného území Doprava Centrem města prochází pouze jedna liniová průchozí komunikace, bez možnosti odpovídající náhrady v případě větších problémů (havárie, přírodní katastrofa). Vybudování nových silničních úseků (obchvatů) má na řešení této slabé stránky dopravní infrastruktury významný vliv a problém řeší. Zemědělská půda Návrh ÚP města Hořovice respektuje ustanovení § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělské půdy. Pro rozvojové plochy a další plochy v území navrhuje použít přednostně nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v současně zastavěném území města. V případě, že se navrhuje odnětí zemědělské půdy, jedná se o řešení, které co nejméně narušuje organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací. Ze strany pořizovatele a zpracovatelů územního plánu je vždy zřejmá snaha řídit se zásadami ochrany ZPF. Všechny rozvojové plochy navazují na zastavěné území, vyplňují proluky, navrženo je zpravidla zarovnání a ucelení zastavěného území, využití stávajících komunikací a technické infrastruktury. Při umisťování liniových staveb se ne vždy podaří najít takové řešení, které by co nejméně ztěžovalo obhospodařování ZPF. Dochází tak k nezbytné fragmentaci ZPF a krajiny. Znečištění ovzduší dopravou a lokálními zdroji Vybudování nových silničních úseků bude mít významný vliv na způsob a místo vzniku emisí – po zprovoznění nové komunikace se doprava přesune ze staré na novou silnici, dojde k nárustu emisí vlivem zvýšené rychlosti, pokles je možné na druhé straně očekávat zvýšením plynulosti dopravy. Z hlediska dopadů na znečištění ovzduší se však jedná o záměry vesměs pozitivní, neboť přeložky a obchvaty jednotlivých částí města umožňují odvést dopravu a tím snížit imisní zátěž v místech obytné zástavby. Nejpříznivější vývoj spojený s poklesem znečišťění ovzduší je však spojen s očekáváním, že dojde k zásadnější redukci spalování pevných paliv v domácích topeništích (plynofikací anebo přechodem na centrální zásobování teplem) a současně dojde ke snížení výše zmiňované dopravní zátěže. Při uplatnění těchto opatření mohou např. koncentrace benzenu
63
poklesnout až o 50%. V případě plynulé jízdy s vyšší rychlostí jsou emise benzenu relativně nižší. Likvidace, třídění, kompostování a další zpracování komunálního odpadu Na území ORP Hořovice se podle poskytnutých údajů nachází 26 starých ekologických zátěží, z toho 23 skládek, převážně malého rozsahu a pouze místního významu. Větší množství těchto skládek se vyskytuje v oblastech s historickým i současným větším výskytem průmyslu. Územní plán umožňuje vytvoření ploch pro sběrné dvory. Stávající plocha pro zařízení s nakládání odpady v severozápadní části katastru umožňuje i v návrhovém období veškeré činnosti související s likvidací, tříděním, kompostováním a dalším zpracováním komunálního odpadu. Územní plán nemůže řešit slabé stránky sociálního pilíře, jakým je např. podíl starého obyvatelstva, které ve městě Hořovice převyšuje podíl dětské složky, menší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, vysoce podprůměrná aměstnanost ve službách, nízký podíl osob samostatně výdělečně činných, rozdílné potřeby trvale bydlících, rekreujících se a pracujících obyvatel a střet zájmů mezi klidným bydlením a hlučnými provozy jinak než nástroji, které mu poskytuje zákon. Pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel jsou nepříznivé sociální vlivy plynoucí z rozdílné úrovně zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí, eliminovány formou rozvoje potřebné veřejné infrastruktury (občanská vybavenost, plochy rekreace, plochy a koridory technické a dopravní infrastruktury), úměrných významu sídla a jeho potenciálním rozvojovým možnostem. Samotné stanovení podmínek využití pak umožňuje určitou flexibilitu pro správní rozhodování v případech další potřeby vymezení infrastruktury tam, kde tato není v grafice hlavního výkresu exaktně vyjádřena. Pro podporu zaměstnanosti a zajištění sociální soudržnosti obyvatel jsou ponechány velké plochy výrob a skladování s možnostmi dalších doprovodných funkcí. D.III Vliv ÚP na řešení silných stránek a příležitostí řešeného území Koncepce řešení územního plánu je podkladem pro optimální způsob využití území pro všechny požadované funkce ve vlastním městě, v oddělených částech města, jejich blízkém okolí a v celém správním území města Hořovice. Jedná se zejména o vymezení ploch s rozdílným funkčním využitím a stanovení jasných pravidel (regulativů) pro všechny funkční plochy. Urbanistická koncepce územního plánu řeší především rozšíření ploch pro bydlení. Objekty nově navržené zástavby v okolí hodnot musí respektovat měřítko a horizontálně ustálenou výšku stávající zástavby. Nové stavební záměry jsou omezeny regulativy tak, aby se integrovaly vůči okolní zástavbě svým měřítkem, tvaroslovím a barevným pojetím. Nesmí využívat takovou materiálovou skladbu, která by se nevhodně a rušivě uplatňovala. Zástavba centra města a nositele základního „městotvorného“ prostoru je posuzována z hlediska završení dosažené kompozice stavebních forem a střešní krajiny: -
Zastavěné území - centrální část vymezena zejména plochami bydlení v bytových a rodinných domech venkovského a plochami smíšeného bydlení v centrech měst. 64
-
Převažující okapová orientace s omezenými možnostmi dostaveb. Preferovány jsou zejména náhrady objektů za demolice, případně nástavby či přístavby respektující fixní posazení na uliční čáru. Relativně stejnoměrná výška jednotlivých objektů při uliční čáře je rovněž žádoucí. Zastavěné území – ostatní. Urbanistická koncepce stávajících a nových staveb na plochách ostatních je vymezena požadavky územního plánu. Jinak je bez dalšího omezení.
Všechny rozvojové plochy navržené územním plánem navazují na zastavěné území, přednostně vyplňují proluky, navrženo je zarovnání a ucelení zastavěného území. Integrace rozvojových ploch do „organizmu“ města je zajištěna využitím stávajících komunikací a infrastruktury. Systém sídelní zeleně. Sídelní zeleň je vymezena zejména tam, kde plní funkci: - ochrannou vůči vlivům výroby, dopravy, - pobytovou pro rekreaci obyvatel, - revitalizace drobných vodotečí, - posílení ekologické stability (například zeleň přírodního charakteru). Významné shluky sídelní zeleně jsou navrženy jako veřejně prospěšná opatření, další pak jako plochy zeleně přírodního charakteru s velmi omezenými možnostmi stavební činnosti. Silnice, železnice. Plochy dráhy zůstávají stávající, s dostatečnou kapacitou pro případnou homogenizaci tratě. Vymezen je koridor silnice II/114 - východní obchvat města Hořovice s připojením na silnici II/117, označen je jako koridor dopravní infrastruktury K.DI.1, veřejně prospěšná stavba VD1 (v ZÚR SK VPS D084). Místní komunikace. Návrh územního plánu vymezuje plochy dopravní infrastruktury místní komunikace (DSm-S, DSm-N). Úseky místních komunikací v sobě mohou integrovat i plochy veřejných prostranství. Vodovod. Návrh územního plánu umožňuje rozšíření vodovodní sítě pro plochy zastavěného území i pro plochy zastavitelné. Návrh ÚP nevylučuje řešení individuálního zásobování podzemními vodami. Kanalizace. Návrh umožňuje rozšíření kanalizační sítě pro plochy zastavěného území i pro plochy zastavitelné. Odpadní vody pro plochy zastavitelné budou svedeny do centrální čistírny odpadních vod. Pro ostatní zastavěné plochy budou využity již existující kanalizační soustavy s možností jejich zkapacitnění nebo změny způsobu odkanalizování do centrální čistírny odpadních vod. Jako veřejně prospěšná stavba VT6 je vymezen koridor technické infrastruktury K.TI.1 pro uložení tlakového kanalizačního sběrače pro obsluhu zastavitelné plochy Z.HO.3. Pro vybrané plochy je možné z důvodů jejich příliš velké excentricity a malého plošného dopadu užít alternativní systém odkanalizování (např. domovní čistírny odpadních vod). Současný systém vodovodní sítě je funkční a dostatečně perspektivní a provozuschopný do návrhového období územního plánu. Vedle naplnění navrhovaného rozvoje města tímto územním plánem a odpovídajícího pokrytí technickou kanalizační infrastrukturou respektuje navržená koncepce kanalizace i povinnost vyhovět podmínkám legislativy EU, zejména zpřísněným limitům pro vypouštění odp. vod dle směrnice EU 91/271. 65
Nová koncepce kanalizace podporuje takový způsob odvodnění urbanizovaného území, který se přibližuje přirozenému způsobu odvádění povrchových vod z území nezastavěných. Cílem je zmírnit negativní důsledky urbanizace vůči akvatickému systému. Prakticky se jedná o zpomalení rychlého odtoku dešťových vod a zabránění spojování silně znečištěných (splašky + průmysl) a mírně znečištěných (povrchový odtok) odpadních vod. Město Hořovice ve snaze naplnit princip trvale udržitelného rozvoje musí prosazovat v rozvojových lokalitách výše uvedené moderní způsoby odvodnění. Parametrem pro novou koncepci může být zejména limit maximálního odtoku z daného povodí do dešťové kanalizace. S ostatní vodou si musí investor v daném území poradit na vlastní náklady s využitím technicky již vyřešených objektů, či metod. Nová koncepce preferuje vedení dešťových v otevřených profilech. Tento požadavek je nutno samozřejmě přizpůsobit stávajícím možnostem území. V rozvojových plochách se vyžaduje snížení intenzity odtoku na úroveň odtoku přirozeného. V plochách výstavby rodinných domků se připouští existence jednotné kanalizace, nicméně s tím, že cca 80% dešťových vod spadlých mimo komunikace bude technickými opatřeními zadrženo na pozemcích investorů. Navržená protipovodňová opatření jsou v souladu se zásadami protipovodňové politiky města Hořovice. Strategie rozvoje zásobování centrální části města teplem (plynofikace a centrální zásobování teplem) vytváří předpoklady pro redukci spalování pevných paliv v domácích topeništích a tím příznivější situaci pro postupné řešení překračování hygienických limitů škodlivin v ovzduší. Významným souborem opatření, které umožňuje využít rekreační potenciál území je výstavba a vyznačení pěších a cyklistických tras a cyklostezek, tato opatření jsou v územním plánu zahrnuta v plné míře. Příznivé podmínky pro rekreaci v zachovaném přirozeném prostředí harmonické krajiny s vyváženým podílem přírodních a kulturních hodnot můžeme označit za silnou stránku území. Územní plán města Hořovice posilováním svých silných stránek a postupnou integrací území oddělených území vytváří podmínky pro podnikání i investice, harmonický rozvoj lidských zdrojů v kvalitních životních podmínek obyvatel při respektování principů udržitelného rozvoje. To znamená umožnit trvale udržitelný rozvoj území, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje ekologickou stabilitu a rozmanitost přírody a krajiny, zachovává přirozené funkce a rovnováhu ekosystémů, dále pak umožní rozvoj hospodářského využívání území a sociální soudržnost obyvatel kraje, při zachování specifických hodnot a kulturního dědictví. D.IV Vliv ÚP na stav a vývoj hodnot řešeného území Přehled hlavních hodnot v území je uveden v textové části územního plánu a v grafické části územního plánu (hlavní výkres - hodnoty území). Rozvoj území je koncentrován zejména do sídla Hořovice a jeho těsně přiléhajících okrajových partií a to s ohledem na malou velikost správního území.
66
Přírodní hodnoty V přírodních hodnotách je uvedeno 5 ploch. Základem identity města Hořovice, jeho siluety a atmosféry je topografie a krajinný reliéf, které musí být chráněny před negativními vlivy a zásahy. Hodnota H1 „niva Červeného potoka“ v centrální části správního území, včetně zastavěných ploch. Vodní tok a niva jsou významným krajinným prvkem (VKP) ze zákona. Význam plochy je posílen vymezením ÚSES, Červený potok je lokálním biokoridorem a část plochy nivy je součástí lokálního biocentra. Hodnota je ochráněna ponecháním v plochách ležících mimo zastavitelná území, případně mimo možnosti souvislé zástavby. Hodnota H2 „Lázeňský rybník“ v centrální části sídla. Hodnota je se svými břehovými partiemi zachována v režimu přírodních ploch. Hodnota je ochráněna ponecháním v plochách, které vylučují většinu stavebních záměrů a její význam je posílen zejména vymezením ploch zeleně přírodního charakteru, ploch veřejné zeleně a ploch zeleně soukromé a vyhrazené. Hodnota H3 „lokalita Dražovka“ v jihozápadní části katastru Velká Víska. Na Dražovském vrchu jsou dobře vyvinuté přirozené porosty suchých acidofilních doubrav s dubem zimním (Quercus petrea) a dubem letním (Quercus robur). Hodnota je zachována v režimu lesních a přírodních ploch (s výjimkou plochy pro umístění rozhledny a plochy vodojemu). Při předprojektové přípravě umístění a výstavby rozhledny je nutné řešit střet se zásahem do přirozených lesních porostů a narušením krajinného rázu. Díky obklopující zástavbě s limity nízkopodlažnosti je také zajištěna garance výškové dominanty Dražovky. Možnosti dálkových pohledů tak budou zachovány, nové plochy obklopující souvislé zástavby vymezeny nejsou. Lokalita zástavby Z.HO.3, ležící v těsné vazbě na hodnotu, je proto vymezena pouze v režimu ploch rekreace. V lesních porostech Dražovky rostou v porostech mohutné staré duby s vysokou ekologickou hodnotou. Hodnota H4 „Obecní lesík“ v jihozápadní části správního území. Hodnota je ochráněna ponecháním v plochách neurbanizovaných, s možností dálkových pohledů a s udržením výrazu své liniové dominanty tím, že nejsou kolem ní vymezeny žádné plochy souvislé zástavby. Význam hodnoty je posílen vymezením ploch územního systému ekologické stability (ÚSES) a navazující k severu orinetovanou strání s částečně zachovanou krajinnou strukturou plužiny. Hodnota H5 „stromořadí podél Lochovické silnice“ ve východní části správního území. Hodnota je ochráněna tím, že jsou vyloučeny takové sítě podzemní infrastruktury, které by byly položeny ve vzdálenosti do 5 metrů od paty stromořadí. Další ochrana všech přírodních hodnot spočívá v tom, že návrh ploch orné půdy je na plochách smíšených nezastavěného území a na plochách zemědělských - trvalých travních porostů vyloučen. Vyhlídkové body Významný vyhlídkový bod VB1 v krajině (výhled do krajiny u Obecního lesíka). Významný vyhlídkový bod VB2 v krajině (Pod obecním lesíkem). Ochrana: okolní plochy území jsou ponechány neurbanizované. 67
Hodnoty kulturní Na základě vymezených hodnot zadání ve výkrese hodnot je jejich ochrana v návrhu zajištěna následovně: Hodnota H6 „Areál bývalého statku“ ve východní části správního území. Cílem ochrany hodnoty je uchování charakteru dvorcové zástavby. Nové stavby (případné náhrady za stávající objekty) budou respektovat vymezenou obalovou čáru vymezující dvorec a budou umisťovány zejména po obvodu areálu. Hodnota H7 „Jádrová část města“. Cílem ochrany hodnoty je uchování charakteru lokality jádrové zástavby, s jasně vymezenými uličními čarami, převažující okapovou orientací a převažujícími drobnějšími měřítky jednotlivých objektů. Podmínky prostorového uspořádání v jádrové části města: Výšková hladina zástavby bude korespondovat s výškovou hladinou danou římsami a hmotami jednotlivých objektů - nepřekročí 1/3 rozdíl výšek přiléhajících objektů (tam, kde je stavební čára): - tam, kde je proluka v uliční frontě (případně se jedná o myšlenou spojnici objektů stojící při uliční partii), bude hmota stavby posazena na tuto myšlenou spojnici mezi sousedními objekty; - tam, kde je jasně dodržena štítová/okapová orientace sousedních domů, bude stavba dodržovat stejnou štítovou/okapovou orientaci. Hodnota H8 „Pohledová osa zámku“ v severovýchodní části správního území. Hodnota je ochráněna ponecháním v plochách limitujících možnosti zástavby a podporujících protažení kompozičních pohledových os s doprovodnými plochami zeleně a s účelovými komunikacemi vedoucími do volné krajiny. Hodnota H9 „Areál Cintovky“ v severozápadní části správního území. Cílem ochrany hodnoty je uchování charakteru lokality hodnotné industriální zástavby, která nebude nahrazena prefabrikovanými halovými objekty s rozměrnou modulací jednotlivých objemů. Na plochách jsou rovněž stavby hlavní (převažující) preferovány převážně jako náhrada za demolice stávajících. Hodnota je rovněž ochráněna požadavkem, aby dokumentace pro územní řízení a stavební povolení byla vytvářena za součinnosti autorizovaného architekta. Hodnota H10 „Kaplička“ v jihozápadní části správního území. Cílem ochrany hodnoty je uchránit její solitérní charakter. Veškeré nové stavby do okruhu 10 metrů budou kolem hodnoty vyloučeny. Mezi další hodnoty lze zařadit stavby, které jsou zařazeny do kapitoly 12 textové části územního plánu. Jejich ochrana je tak zajištěna garancí autorizovaného architekta. Cílem územního plánu je však posílit význam i méně významných kulturních hodnot. Koncepce ochrany dalších, méně významných kulturních hodnot si klade za cíl: - ochránit plochy veřejných prostranství - veřejné zeleně a plochy zeleně soukromé a vyhrazené vůči takové zástavbě či stavebním úpravám, které by tyto prostory degradovaly. Cílem je zachování přirozeného prostorového a kompozičního uplatnění.
68
Hodnoty civilizační Na základě vymezených hodnot zadání ve výkrese hodnot, je jejich ochrana v návrhu zajištěna následovně: - Hodnota vybavení veřejnou infrastrukturou (dopravní a technická infrastruktura, občanské vybavení). - Hodnota je ochráněna tím, že podmínky veškerých ploch umožňují jejich existenci a realizaci. Hodnota možností využívání krajiny k zemědělským účelům. Hodnota je ochráněna tím, že podmínky využití ploch neurbanizovaných umožňují využití krajiny k zemědělským účelům (vyjma ploch, kde by byla ohrožena jejich ekologická stabilita), viz kapitola textové části územního plánu 6. Hodnota dopravní a technické infrastruktury, občanského vybavení, veřejných prostranství. Nově vzniknuvší hodnoty jsou ochráněny tím, že podmínky téměř veškerých ploch umožňují jejich existenci. Všechny stávající hodnoty jsou v návrhu územního plánu vymezeny - ponechány. Vyhodnocení Přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území jsou návrhem řešení respektovány a architektonické návrhy staveb musí respektovat hmoty okolní zástavby a klasické materiály. Navržená nová zástavba bude respektovat měřítko, charakter a hladinu stávající zástavby. Nesmí se nepříznivě uplatňovat vůči tradiční zástavbě svým nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím, materiálovou skladbou či barevností a také pohledově. Nové objekty svou výškou nesmí překročit výškový horizont stávající zástavby a nesmí vytvářet neúměrné hmoty objektů, nesmí využívat nových netradičních materiálů, které by se nevhodně a rušivě uplatňovaly. V dalším podrobnějším stupni dokumentace (US a RP a správních řízeních) je nutno vytvořit předpoklady pro identitu a neopakovatelnost urbanistických prostorů sídla. Z hlediska dalšího rozvoje městské struktury je v urbanistické koncepci a regulačních opatřeních zajištěna přísná ochrana přírodních a kulturně historických hodnot hlavních i podružných pohledových směrů na panorama města a hlavních míst výhledů. Navrženo je výhledové plochy v maximální míře zpřístupnit, využít pro trasy nových pěších cest. Při dalším rozvoji sídelní struktury a využití území, terénních úpravách a situování staveb je zajištěn respekt všem limitům památkové ochrany i dosah vizuálního kontaktu s historickým jádrem města. Zástavba musí být řešena tak, že nebudou narušeny pohledy na dominanty města. Ochrana je zajištěna vymezenému územnímu systému ekologické stability, významným krajinným prvků ze zákona. Na možnost potenciálního střetu s chráněnými fenomény přírody se upozorňuje v kapitolách A a B tohoto hodnocení. Pro ochranu proti povodním a případná rizika jsou navržena protipovodňová opatření. Navržena je modernizace a doplnění sítě dopravní a technické infrastruktury.
69
E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ. Zásady územního rozvoje a stanovení priorit územního plánu města Hořovice Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), pořizuje krajský úřad od 1. 1. 2007, v přenesené působnosti, zásady územního rozvoje (§§ 36 – 42 zákona). Součástí ZÚR je návrh priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. V následujícím textu je návrh priorit porovnán s koncepcí územního plánu města Hořovice a přínos územního plánu je vyhodnocen ve vztahu k navrženým prioritám stručným komentářem. 1) Základní prioritou řešení ZÚR Středočeského kraje je rozvoj konkurenceschopnosti a prosperity Středočeského kraje posilováním atraktivity jeho území pro podnikání i investice, dynamizací lidských zdrojů a zkvalitňování životních podmínek obyvatel při respektování principů udržitelného rozvoje, to znamená umožnit trvale udržitelný rozvoj území, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje ekologickou stabilitu a rozmanitost přírody a krajiny, zachovává přirozené funkce a rovnováhu ekosystémů, dále pak umožní rozvoj hospodářského využívání území a sociální soudržnost obyvatel kraje, při zachování specifických hodnot a kulturního dědictví. 2) S ohledem na polohu Středočeského kraje v rámci České republiky, návaznosti na území sousedních krajů Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Jihočeského, kraje Vysočina a hl. m. Prahy je prioritním cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje a tento cíl respektuje i urbanistická koncepce v rámci řešení ZÚR PÚR ČR. V souladu s PÚR ČR jsou v ZÚR Středočeského kraje upřesněny republikové specifické oblasti, rozvojové oblasti a rozvojové osy a dále jsou doplněny o rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti nadmístního, regionálníh významu, v rámci kterých jsou stanoveny zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. 3) ZÚR Středočeského kraje stanovují tyto priority pro zajištění prostředí:
příznivého životního
Priorita
Naplnění v návrhu ÚP města Hořovice
(06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání
Přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území jsou návrhem respektovány. Před negativními vlivy a zásahy jsou chráněny základní identity města Hořovice, jeho siluety a atmosféra, topografie a krajinný reliéf. V zastavěném i nezastavěném území, ve volné krajině, je respektována působnost lokálních dominant a prvků lokální identity, které se v historii podílely na vzniku stabilizované sídelní krajiny a jedinečné struktuře a neopakovatelnosti prostorů a krajinného rámce. V zastavěném území se zachování prostorové identity a urbanistického výrazu musí podřídit objemové řešení a hmotová struktura dostaveb, nástaveb a novostaveb.
70
přírodních zdrojů. (07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně vč. zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny;
ÚP má vytvořené územní rezervy pro obytné stavby, urbanizované území je až na výjimky chráněno před potenciálními riziky. V ÚP jsou navrženy plochy přírodě blízkých ekosystémů, které mají vhodnou druhovou skladbu pro zadržování přívalových vod, pro zmírnění průtoků a následného přirozeného vsaku. Navržené vsakovací zatravněné pásy okolo melioračních stok mají významnou protierozní funkci. Plochy orné půdy jsou členěny těmito plochami přírodě blízkých ekosystémů (krajinné zeleně), tím budou vytvořeny podmínky pro stabilizaci půdy, dojde ke zpomalení proudění vody, a bude umožněn širší rozliv povodňově vlny. Dále jsou navrženy plochy malých vodních nádrží, suchých poldrů a záchytných stok či hrází.
(07b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území;
Rozvojové plochy jsou přednostně vymezené v zastavěném území. Přestavba většiny nevyužívaných objektů a areálů v zastavěném území již byla dokončena. Z kulturně historického hlediska jsou základem identity města stavebně historické dominanty a objekty památkové ochrany. Předmětem ochrany je identita genia loci města Hořovice, která bude respektována v zastavěném území i v nezastavěném území volné krajiny. Ochrana je zajištěna lokálním dominantám a prvkům lokální identity, které se v průběhu historie podílely na vzniku jedinečné kompozice urbanistického výrazu rozmanitých prostorů města Hořovice a na jejich neopakovatelnosti. V zastavěném území je nutné podřídit výše uvedeným hodnotám objemové řešení a hmotovou strukturu dostaveb, nástaveb i novostaveb.
(07e) na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození;
Při navrhování nových zastavitelných ploch byly vždy zohledňovány zásady ochrany zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkce lesa, nové rozvojové plochy jsou situovány přednostně mimo I. a II. třídu ochrany zemědělského půdního fondu, Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány v návaznosti na již urbanizované území (tj. zastavěné nebo již vymezené zastavitelné plochy), vzdálenější záhumenní partie jsou navrženy do územních rezerv. Při stanovování podmínek využití území jsou posíleny retenční schopnosti území, revitalizacemi potočních niv jsou zajištěny migrační prostupnosti na tocích, jsou také podpořeny obnovy přirozených hydrodynamických procesů v údolních nivách, to vše ve vztahu k posílení biodiverzity a k protipovodňové prevenci. Nově jsou vymezeny plochy krajinné zeleně s předpokladem zastoupení podporovat břehových
71
porostů a ploch lužních lesů. Jsou navrženy ochranné pásy travních porostů v údolních nivách, s cílem ochrany povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť. Krajina je tak podpořena k hospodárnému využívání. Vymezené přírodní hodnoty jsou navíc ochráněny požadavkem, aby na plochách s vyšší ekologickou stabilitou (plochy smíšené nezastavěného území a plochy zemědělské - trvalé travní porosty) byl vyloučen návrh ploch orné půdy. (07f) na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území;
Významným přínosem pro uplatnění mimoprodukčních funkcí lesních porostů je jejich zařazení do územního systému ekologické stability (biocenter a biokoridorů a na místní úrovni vymezených interakčních prvků). Prostupnost krajiny zlepšují navržené cyklistické stezky a další opatření. Zábory lesních ploch jsou až na výjimku (vymezení plochy občanské vybavenosti - záměr výstavba rozhledny) vyloučeny.
(07g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje. (8) Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifických oblastech kraje při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v těchto územích takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot. Koordinovat řešení této problematiky se sousedními kraji.
ÚP navrhuje opatření, která zkvalitňují úroveň dopravní a technické infrastruktury, odklání dopravu z centra města, připojuje oddělené části města na městský systém kanalizace a zásobení vodou a navrhuje asanaci devastovaných území.
Dle Politiky územního rozvoje (dále jen PUR) se území obce nachází v rozvojové ose OS1 Praha – Plzeň, v území vykazujícím relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území. Vzhledem k umístění v rozvojové ose trvá zájem o nové rozvojové plochy, jak pro bydlení, tak pro další funkce (vybavenost, výroba apod.), čímž dochází k dalšímu snižování podílu přírody na celkové ploše území. Návrh územního plánu vymezuje dostatečně flexibilní podmínky využití s cílem zabránit monofunkčnímu pojetí, vymezuje plochy pro veřejné prostory a také pro občanskou vybavenost, navrhuje plochy pro přestavby tam, kde je účelné více aktivovat náledný rozvoj lokality, věnuje dostatečný prostor pro ochranu krajiny, vymezuje nové plochy s vyšší ekologickou stabilitou a posiluje jejich význam veřejně prospěšnými opatřeními, vymezuje plochy zeleně, které plynule přecházejí do volné krajiny ve formě ploch smíšených nezastavěného území a ploch přírodních.
72
4) ZÚR Středočeského kraje stanovují tyto priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje: Priorita (02) Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje ČR z roku 2008 (PÚR 2008; schválena vládou ČR 20. 7. 2009) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a opatření stanovených v Programu rozvoje Středočeského kraje (aktualizace schválena 18. 9. 2006).
(07c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech: - poznávací a kongresové turistiky, - cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech, - vodní turistiky, zejména na řekách Sázavě a Berounce, - rekreace ve vazbě na vodní plochy, zejména na vodních nádržích ve středním Povltaví, - krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti Praha. (9) Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Jihočeského, Kraje Vysočina a hl. m. Prahy s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje
Naplnění v konceptu ÚP města Tábor D084 RA D09 Koridor silnice II/114: Hořovice – východní obchvat, připojení na silnici II/117 Hořovice - Velká Víska, koridor je vymezen a zpřesněn v návrhu územního plánu. D097 Koridor silnice II/117: přeložka Tlustice Hořovice – koridor je vymezen a zpřesněn na ploše stávající plochy pro komunikaci a to v návrhu územního plánu. Všechny rozvojové plochy navržené územním plánem navazují na zastavěné území, přednostně vyplňují proluky, navrženo je zarovnání a ucelení zastavěného území. Integrace rozvojových ploch do „organizmu“ města je zajištěna využitím stávajících komunikací a infrastruktury. V souladu se specifickými podmínkami města Hořovice se významné aktivity cestovního ruchu soustřeďují do historického centra města. Pro turistické a rekreační využití se připravují cyklistické stezky, rekreační a naučné areály.
Současná hustá infrastrukturní síť autobusové a železniční dopravy je v návrhu územního plánu respektována.
5) ZÚR Středočeského kraje stanovují tyto priority pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel: Priorita (01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území.
Naplnění v konceptu ÚP města Tábor Územní plán respektuje postavení města Hořovice v sídelní struktuře Středočeského kraje a vhodnými opatřeními posiluje vzájemné sociální, hospodářské a dopravní vazby mezi centrem a oddělenými městskými částmi. Ve městě je veškerá občanská vybavenost včetně vybavenosti nadmístního významu – v rozsahu okresního města. Státní správa, administrativa, bankovnictví, pošty, kultura (divadlo, kulturní sály, muzea, zimní stadion, plavecký bazén), školství (vyšší odborná škola, střední školy, základní školy, umělecké školy, mateřské školy), zdravotnictví (nemocnice, poliklinika, zdravotní střediska, sociální 73
péče, záchranná služba, lékárny, veterinární ambulance, domy s pečovatelskou službou, domov důchodců, ústav mládeže), Městská policie, Policie ČR, Sbor dobrovolných hasičů, HZS, Technické služby města Hořovice, hřbitov a další. Územní plán prostřednictvím navržených opatření, VPS a VPO postupně zvyšuje kvalitu života obyvatel ve všech částech města a to rozvojem veřejné infrastruktury, dopravní obsluhou a vybaveností městských částí. Realizací staveb a opatření na úrovni dopravní a technické infrastruktury zajistí město pevnější vazby mezi oddělenými městskými částmi a centrem. Součástí navržených rozvojových ploch je dostatek vhodných ploch ve všech částech města určených k bydlení a podnikání. V předstihu k realizaci staveb určených k bydlení by měla být realizována technická infrastruktura.
F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ F.I Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje Na základě předchozího vyhodnocení lze konstatovat, že se vlivem řešení uvedených v návrhu ÚP města vytvoří podmínky pro realizaci základních priorit Středočeského kraje, jako je rozvoj konkurenceschopnosti a prosperity města Hořovice. Územní plán v rámci svých opatření směřuje k posilování atraktivity území města pro podnikání a investice. Řada veřejně prospěšných staveb a opatření zajistí postupné zvyšování životního standardu obyvatel města a životních podmínek obyvatel oddělených částí města napojením na systém zásobování vodou, kanalizaci a řešením problémů životního prostředí výstavbou obchvatů obcí. Opatření uvedená v návrhu ÚP města Hořovice směřují k respektování principů trvale udržitelného rozvoje města, který by měl zajistit možnost uspokojovat životní potřeby současným obyvatelům města i budoucím generacím a přitom nezatěžovat životní prostředí škodlivinami a nesnižovat ekologickou stabilitu krajiny a rozmanitost přirozených stanovišt, biotopů a organizmů. Zachovány a podpořeny v rozvoji by měly být přirozené funkce a vnitřní stabilita přirozených i kulturních ekosystémů, primární výroba v zemědělství, lesním a vodním hospodářství. Jedním ze základních úkolů, který územní plán pomáhá realizovat v rámci trvale udržitelného rozvoje města, je posílení sociální soudržnosti obyvatel města a zachování specifických hodnot a kulturního dědictví. F.II Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení - zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel města Hořovice; - předpokládaným ohrožením podmínek života generace budoucích. Řešením návrhu ÚP města Hořovice nevzniká nebezpečí rizik ovlivňujících život současné generace obyvatel města Hořovice a nejsou ohroženy podmínky života současné ani budoucích generací, naopak je řešení nezbytným krokem k zajištění cílů územního plánování 74
(§ 18 zákona č. 183/2006 Sb). Přílohy: Příloha č. 1 Posouzení přínosů realizace severovýchodní části obchvatu města Hořovice Příloha č. 2 Posouzení rozvojových záměrů Příloha č. 3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
Datum zpracování dokumentace: 20.10.2012 Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele: Mgr. Václav Novák – zpracovatel - držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle §19 a §24 zák. č. 100/2001 Sb. č. osvědčení 1142/149/OPVŽP/94 Bydliště: Hřbitovní 449, Protivín, PSČ 398 11 tel: 382252017, 724083707, e-mail:
[email protected] Jména a příjmení osob, které se podílely na zpracování hodnocení: M.A.A.T. Tábor Ing. arch. Martin Jírovský Ing. Robert Juřina Kateřina Štorcová
Podpis zpracovatele:
75
Využité podklady a literatura Anonymus (2001): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS. Edice Planeta, XII/1. Anonymus (2001): Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS. Edice Planeta, IX/ 4. Bulletin České komory architektů 4/2007. Česká komora architektů, Praha: 14-16 s. Culek M. [ed.] (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Demek J. [ed.] (1987): Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. Academia, Praha. Evropská kampaň za trvale udržitelná města a obce. Základní dokumenty. Síť ekologických poraden ČR, 2000 Evropská úmluva o krajině, Rada Evropy, Florencie, 2000 Generelu lokálního územního systému ekologické stability pro katastrální území Zaječov, Kvaň, Olešná, Chaloupky, Malá Víska, Jivina, Kleštěnice, Hvozdec, Komárov, Hořovice, Osek, Podluhy, Újezd, Vl. Víska, Felbabka, Rpety, MM Consult, 1995. Hannoverská výzva čelních představitelů evropských měst a obcí na přelomu 21. století. Třetí panevropská konference o udržitelných městech a obcích. Hannover, 2000 Hlaváč V., Anděl P. (2001): Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy. AOPK ČR Praha: 1-51 s. Hora J., Marhoul P., Urban T. (2002): Natura 2000 v České republice. Charta evropských měst a obcí směřující k trvale udržitelnému rozvoji – Aalborgská charta, Dánsko, 1994 Chytrý M., Kučera T.et Kočí M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. Kestřánek J., Kříž H., et al., 1984: Zeměpisný lexikon ČSR, Vodní toky a nádrže. Academia, Praha. Lisabonský akční plán – od Charty k akci. Druhá evropská konference o trvale udržitelných městech. Lisabon. 1996 Neuhäuslová Z. et. al. (1998): Mapa potenciální přírodní vegetace České republiky. Academia Praha, 341p. Neuhäuslová Z. et J. Moravec (eds.) (1997): Mapa přirozené potencionální vegetace ČR. – BÚ ČSAV, Průhonice. Nové nástroje územního plánování. Příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č.3/2007 Směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků Svobodová J. et. Al. (2004): Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí. Edice Planeta, MŽP ČR Praha. Vorel, I. et.al. (2003): Metodika posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz. ČVUT, Praha Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění 76
Seznam.cz, 1996-2007: Mapy.cz. Dostupné online z http://www.mapy.cz/. stanoviste.natura2000.cz: Evropsky významné lokality v České republice. NATURA 2000. Dostupné online z http://stanoviste.natura2000.cz/. Zadání územního plánu Hořovice Souhrnné stanovisko k návrhu zadání územního plánu Hořovice, Krajský úřad - Středočeský kraj, Praha, 2010
77
