PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Ing. arch. Jaroslav DANĚK Husova 4, České Budějovice 370 01, tel. 387 311 238, mobil 605 277 998
ÚZEMNÍ PLÁN ČERNÁ V POŠUMAVÍ K. Ú.: ČERNÁ V POŠUMAVÍ, KYSELOV TEXTOVÁ ČÁST
Datum: květen 2014
Paré číslo:
1
NÁVRH PRO VEŘEJNÉ JEDNÁNÍ
…..……………….……..………………
ING. ARCH. JAROSLAV DANĚK
ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Datum nabytí účinnosti: POŘIZOVATEL
SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ÚP VYDAL
OBEC ČERNÁ V POŠUMAVÍ ING. ARCH. RADEK BOČEK Oprávněná osoba pořizovatele
ZASTUPITELSTVO OBCE ČERNÁ V POŠUMAVÍ
Razítko a podpis:
Razítko a podpis:
1/123
OBSAH VÝROKOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU.................................................................................................................. 4 a) vymezení zastavěného území ......................................................................................................................... 4 b) základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ........................................................ 4 c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně .. 5 d) koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování ........................................................ 14 e) koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně .......................................................................... 19 f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) ......................................................................................................................... 23 g) vymezení v eřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit .... 38 h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a popřípadě dalších údajů podle §5 odst. 1 katastrálního zákona ............................... 41 i)
stanovení kompenzačních opatření podle §50 odst. 6 stavebního zákona .................................................. 41
j)
vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití včetně podmínek pro jeho prověření ......................................................................................................................................... 41
k) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti .............................................................................. 41 l)
vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č. 9, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání ... 41
m) stanovení pořadí změn v území (etapizace) ................................................................................................. 69 n) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ................................. 70 ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU....................................................................................................................... 71 a) postup pořízení a zpracování územního plánu ............................................................................................. 71 b) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území .............................................. 71 c) soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem ............................................................................................................................................................ 71 d) soulad návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území ........ 79 e) soulad návrhu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ... 79 f) soulad návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ................................... 81 g) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí ............................................... 81 h) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona.............................................................. 81 i)
sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly ............................................................................... 81
j)
vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu s body (1-4) uvedenými ve vyhl. 500 v příloze 7 části II. bod b) ............................................................................................................... 81
k) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty ................................................................. 81 l)
vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ............................................................................................................................................................ 112 2/123
m) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení ................................................................... 115 n) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa......................................................................................................................... 115 o) návrh rozhodnutí o uplatněných námitkách ................................................................................................ 123 p) vyhodnocení uplatněných připomínek ......................................................................................................... 123
3/123
VÝROKOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU a) vymezení zastavěného území V Územním plánu Černá v Pošumaví (dále jen „ÚP Černá v Pošumaví“) je zastavěné území vymezeno k 1. 2. 2014 na základě zpracovaných územně analytických podkladů a upřesněno dle provedených průzkumů a rozborů. Hranice zastavěného území je vyznačena ve Výkrese základního členění území a v Hlavním výkrese.
b) základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE Územní plán Černá v Pošumaví ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. V obci Černá v Pošumaví a v celém správním území se předpokládá především rozvoj bydlení v rodinných domech, dále rozvoj občanského vybavení, sportu, výroby a skladování a s tím spojené dopravní i technické infrastruktury. Ve stávající zástavbě při realizaci výstavby bytů je nutné klást důraz na rekonstrukci a modernizaci domovního fondu a na využívání vnitřních rezerv zastavěných částí. Rozvoj zastavěného území je určen převážně k rekonstrukci a opravám objektů s využitím pro bydlení a občanské vybavení, které nenaruší obytnou funkci. Dostavba je soustředěna především na plochy, jejichž zástavbou dojde k ucelení sídel, s maximálním využitím stávajících komunikací a technické infrastruktury. Odstavení vozidel v nově vzniklé zástavbě bude situováno vždy na vlastním pozemku u hlavní stavby. Územní plán Černá v Pošumaví vytváří předpoklady pro kvalitní bydlení a pro nové pracovní příležitosti návrhem ploch občanského vybavení a ploch smíšených obytných, které přispějí ke stabilizaci místního obyvatelstva, event. migraci nového. Díky krásné přírodě s nenarušenou ekologickou rovnováhou, romantickým výhledům do kraje, možnosti rekreace u Lipenského jezera, turistickým a cykloturistickým trasám a památkám, je obec Černá v Pošumaví významným střediskem pro celoroční rodinnou rekreaci. Je podporován cestovní ruch a rekreační funkce ve stávajících objektech, budou vytvořeny podmínky pro agroturistiku, chalupaření, drobné služby.
VYMEZENÍ URBANISTICKÝCH, ARCHITEKTONICKÝCH, HODNOT A STANOVENÍ PODMÍNEK JEJICH OCHRANY
KULTURNÍCH
A
PŘÍRODNÍCH
URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ A KULTURNÍ HODNOTY Územní plán Černá v Pošumaví nevymezuje nové urbanistické, architektonické ani kulturní hodnoty, které by rozšířily stávající hodnoty správního území obce. Stávající hodnoty jsou výsledkem historického vývoje a členitosti krajiny. Kromě ochrany řešeného území dle platných právních předpisů z hlediska státní památkové péče (kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, území s archeologickými nálezy - výčet je uveden v Odůvodnění územního plánu v kapitole vstupní limity využití území) jsou územním plánem chráněny tyto hodnoty: - urbanistická struktura a architektonický ráz zástavby sídel - památky místního významu, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR tj. objekty přispívající k identitě území (drobné sakrální stavby, památníky, pomníky a sochy,…) včetně jejich okolí - kulturní krajina a dochovaný krajinný ráz území Podmínky ochrany - Je třeba zachovat kulturní dědictví. Veškeré děje, činnosti a zařízení musí respektovat kvalitu urbanistického, architektonického a přírodního prostředí. Rozvoj kulturních hodnot lze podporovat např. realizací nových objektů drobné architektury, kvalitní úpravou veřejných prostranství a zvýšenou péčí o ztvárnění novostaveb a rekonstrukcí tak, aby respektovaly místní hodnoty přírodní i kulturní. Podstatné je uchování stávajícího uspořádání cenných staveb včetně hospodářských částí (možnost rekonstrukce a přestavby např. na bydlení). Rovněž veškeré úpravy venkovních prostorů a ploch musí být řešeny s ohledem na historické prostředí a krajinný ráz. 4/123
Na plochách veřejných prostranství není žádoucí připustit takové úpravy, které by znehodnocovaly dané prostředí, zejména architektonicky příznivé dominanty. Důležité je řešit přechod urbanizované části zastavěného území do neurbanizovaného území tak, aby nedošlo k vážnému narušení obrazu obce. Výsadbou ochranné zeleně je možné zmírnit negativní dopad výrobních staveb na krajinný ráz. Okolí kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a jednotlivých kaplí v Dolní Vltavici, v Mokré a v Radslavi zůstane nezastavěné. Je nutné zachovat roli kostela jako tradiční architektonické dominanty. Nově budované komunikace ve všech lokalitách budou plynule navazovat na dosavadní komunikační síť. Navržená zástavba se nebude nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím, materiálovou skladbou či barevností a také pohledově nepříznivě uplatňovat vůči tradiční zástavbě a nemovitým kulturním památkám. Nové objekty nebudou svou výškou překračovat výškový horizont stávající zástavby, nebudou vytvářet v měřítku neúměrné hmoty objektů, nebudou používány netradiční materiály, které by se nevhodně a rušivě uplatňovaly.
PŘÍRODNÍ HODNOTY Řešené území je z hlediska ochrany přírody velmi hodnotné a územní plán tyto hodnoty respektuje. Jedná se zejména o vyhlášená zvláště chráněná území přírody, soustavu Natura 2000, Chráněnou krajinnou oblast Šumava, Chráněnou oblast přirozené akumulace vod Šumava, přírodní rezervace, přírodní památky, památné stromy, krajinný ráz a prvky územního systému ekologické stability. V územním plánu nedojde k znehodnocení stávajících přírodních hodnot, které je třeba chránit a citlivě rozvíjet. Podmínky ochrany - jsou dány zákonem o ochraně přírody a krajiny. V krajině mimo sídel lze provádět pouze takové činnosti a nezbytné stavby (např. technické a dopravní infrastruktury), které nenaruší celkový ráz krajiny a původní zástavby a neohrozí přírodu. Oplocení v nezastavěném území je možné realizovat pouze formou oplocení pastvin a obor. Důležité je chránit význačné stromy solitéry, skupiny stromů, stromořadí v urbanizovaném i neurbanizovaném území, u památných stromů pak sledovat zdravotní stav a vykonávat pouze asanační řezy. Výsadbou izolační zeleně lze potlačit působení rušivých dominant v obrazu obce, především pak výrobních areálů.
CIVILIZAČNÍ HODNOTY Jedná se zejména o hodnoty území spočívající v jeho vybavení dopravní a technickou infrastrukturou. Hodnoty technické infrastruktury jednotlivých sídel dávají velké předpoklady ke stabilizaci a rozvoji obyvatelstva nejen v oblasti bydlení, ale i pracovních příležitostí. Vlivem řešení územního plánu dochází k rozvoji a zlepšení civilizačních hodnot v důsledku návrhu nových ploch pro bydlení, občanské vybavenosti, veřejného prostranství, včetně zlepšení technické a dopravní infrastruktury. Podmínky ochrany - návrh ochrany civilizačních hodnot spočívá v jejich zachování a podporou vybudování nových vodovodních a kanalizačních řadů v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objektům, čistíren odpadních vod, osazení nových trafostanic, zachování a rozvíjení dopravní infrastruktury. Nové řešení nemá negativní dopad na přírodní a kulturní hodnoty v území.
c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně URBANISTICKÁ KONCEPCE Základním principem urbanistické koncepce, tzn. celkového prostorového uspořádání stávající i nové zástavby, je zachování relativní celistvosti a kompaktnosti řešeného území. Přitom se respektuje určitá uvolněnost zástavby odpovídající venkovskému prostředí a celkovému měřítku stávající zástavby. Při realizaci výstavby je třeba zachovávat začlenění nejen na okolní zastavěné území, ale i do krajiny a přitom respektovat veškeré hodnoty území, historickou a urbanistickou strukturu, historicky cenné objekty, dominanty, kulturní památky. V rámci urbanistické koncepce jsou vymezeny plochy s určením jejich hlavního, přípustného, případně podmíněně přípustného využití, nepřípustného využití a podmínek prostorového uspořádání - viz údaje kap. f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití…. Kritériem pro koncepci je ochrana přírodních, kulturních a architektonických hodnot, ochrana zemědělského půdního fondu s nejvyšším stupněm ochrany. Při realizaci výstavby bytů je nutné klást důraz na modernizaci domovního fondu, na využívání vnitřních rezerv zastavěných částí a v rámci výstavby soukromých obytných objektů je třeba podporovat možnost zřizování prostorů pro občanské vybavení, které nenaruší okolní bydlení. 5/123
Vymezením ploch pro bydlení, výrobu a občanské vybavení vytváří územní plán podmínky pro stabilizaci počtu obyvatel, zlepšení věkové struktury obyvatelstva a udržení obyvatel v obci a jeho částech. Nové plochy pro bydlení jsou nejčastěji situované po obvodě sídel, případně navazují na zastavěné území, nebo vyplňují proluky v zastavěném území. Podmínkou pro výstavbu objektů pro bydlení soustředěných podél silnic I., II. a III. třídy a železniční dráhy je prokázání eliminace hlukové zátěže.
VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY V případě střetu navrhovaných ploch s ochrannými pásmy je nutné řešit výjimku z těchto ochranných pásem (dále jen „OP“)v navazujících řízeních. OZNAČENÍ PLOCH
CHARAKTERISTIKA PLOCH
B1
Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Plocha bydlení – navazuje na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví severním směrem. Obsluha území – sjezdem ze silnice I/39. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. a IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, ochranné pásmo elektrického vedení VN včetně trafostanice, ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), telekomunikační kabel, návrh koridoru technické infrastruktury, návrh el. vedení včetně trafostanice, návrh vodovodu, návrh kanalizace, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B2
Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Plocha bydlení – navazuje na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví severovýchodním směrem. Obsluha území – ze stávající místní komunikace. Limity využití území – ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), návrh el. vedení včetně trafostanice, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B3
Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Plocha bydlení – navazuje na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví východním směrem. Obsluha území – ze stávající místní komunikace. Limity využití území – ochranné pásmo elektrického vedení VN, návrh elektrického kabelového vedení, vodovod, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně, území s archeologickými nálezy.
B4
Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Plocha bydlení – navazuje na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví jihozápadním směrem. Obsluha území – ze silnice III. třídy. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. a IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, ochranné pásmo elektrického vedení VN, ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), telekomunikační kabel, návrh koridoru technické infrastruktury, návrh el. kabelového vedení, návrh vodovodu, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B28
Plocha bydlení – plocha přestavby uvnitř zastavěného území v centrální části sídla Černá v Pošumaví. Obsluha území – ze stávající místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B29
Plocha bydlení – v místní části Slavkovice. Obsluha území – sjezdem ze stávající místní komunikace. Limity využití území – území s archeologickými nálezy, telekomunikační kabel, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B32
Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. 6/123
Plocha bydlení – navazuje na zastavěné území sídla Bližná západním směrem. Obsluha území – ze stávající místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. a IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, ochranné pásmo elektrického vedení VN, území s archeologickými nálezy, návrh koridoru technické infrastruktury, návrh vodovodu, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B41
Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Plocha bydlení – severovýchodně od sídla Radslav. Obsluha území – ze stávající místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně, návrh el. vedení včetně trafostanice.
B61
Plocha bydlení – navazuje na zastavěné území sídla Plánička severním směrem. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – ochranné pásmo elektrického vedení VN.
B62
Plocha bydlení – navazuje na zastavěné území sídla Plánička východním směrem. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – ochranné pásmo elektrického vedení VN, ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), území s archeologickými nálezy, telekomunikační kabel, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B63
Plocha bydlení – navazuje na zastavěné území místní části Lesní domky východním směrem. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B71
Plocha bydlení – navazuje na zastavěné území sídla Muckov západním směrem. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo elektrického vedení VN, ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), území s archeologickými nálezy, navržená trafostanice, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B72
Plocha bydlení – navazuje na zastavěné území sídla Muckov východním směrem. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – ochranné pásmo elektrického vedení VN včetně trafostanice, ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), území s archeologickými nálezy, návrh el. kabelového vedení, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B74
Plocha bydlení – jihovýchodně od sídla Muckov. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), vodovod, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B78
Plocha bydlení – severovýchodně od sídla Muckov. Obsluha území – z místní komunikace.
B81
Plocha bydlení – jižně od místní části Bednáře. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – území s archeologickými nálezy.
B83
Plocha bydlení – jižně od místní části Bednáře. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – vzdálenost 50m od okraje lesa, území s archeologickými nálezy.
B84
Plocha bydlení – východně od místní části Bednáře. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – vzdálenost 50m od okraje lesa.
B87
Plocha bydlení – západně od místní části Bednáře. 7/123
Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – vzdálenost 50m od okraje lesa, území s archeologickými nálezy.
B91
Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Plocha bydlení – jižně pod sídlem Mokrá. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – prognózní zdroj vyhrazených nerostů, haldy, poddolované území, ochranné pásmo elektrického vedení VN, ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), telekomunikační kabel, navržená trafostanice, návrh vodovodu, návrh kanalizace, návrh ochranného pásma vodního zdroje II. stupně, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B93
Plocha bydlení – navazuje na zastavěné území sídla Mokrá severním směrem. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (II. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, haldy, poddolované území, území s archeologickými nálezy, telekomunikační kabel, vodovod, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B94
Plocha bydlení – východně od sídla Mokrá. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – ochranné pásmo elektrického vedení VN, návrh vodovodu, návrh kanalizace, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B95
Plocha bydlení – východně od sídla Mokrá. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
B113
Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Plocha bydlení – mezi sídly Plánička a Muckov. Obsluha území – sjezdem ze silnice III. třídy. Limity využití území – vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
OV6
Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Plocha občanského vybavení – navazuje na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví severovýchodním směrem. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
OV12
Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Plocha občanského vybavení – v proluce mezi stávající zástavbou v části Jestřábí. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. a IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, území s archeologickými nálezy, kanalizace, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně, návrh el. vedení včetně trafostanice.
OV13
Plocha občanského vybavení – plocha přestavby v zastavěném území v části Jestřábí. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
OV24
Plocha občanského vybavení – navazuje jižně na zastavěné území v blízkosti části Jestřábí. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
OV30
Plocha občanského vybavení – plocha přestavby v zastavěném území sídla Černá v Pošumaví. 8/123
Obsluha území – sjezdem ze stávající silnice I. třídy. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
OV42
Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Plocha občanského vybavení – navazuje na zastavěné území sídla Radslav severovýchodním směrem. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, území s archeologickými nálezy, radioreléová trasa, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně, návrh vodovodu.
OV97
Plocha občanského vybavení – jihozápadně od sídla Mokrá. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, haldy, poddolované území, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
OV52.SR20
Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Plocha občanského vybavení – navazuje zastavěné území v západní části sídla Dolní Vltavice. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, ochranné pásmo elektrického vedení VN, podzemní vojenský účelový objekt, území s archeologickými nálezy, elektrické kabelové vedení VN 22kV, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
OV114
Plocha občanského vybavení – navazuje západním směrem na zastavěné území v místní části Bednáře. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – vzdálenost 50m od okraje lesa, území s archeologickými nálezy.
OV115
Plocha občanského vybavení – plocha přestavby uvnitř zastavěného území v části Jestřábí. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, vzdálenost 50m od okraje lesa, území s archeologickými nálezy, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
OV116
Plocha občanského vybavení – jižně od místní části Lesní domky (jižní část katastrálního území Černá v Pošumaví). Obsluha území – sjezdem ze silnice II. třídy. Limity využití území – ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
OV133
Plocha občanského vybavení – západně od sídla Bližná, v místní části Lískovec. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo elektronického komunikačního zařízení, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
OS14
Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Plocha občanského vybavení - sportu – severně od sídla Černá v Pošumaví. Obsluha území – z nově vybudované komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, návrh koridoru technické infrastruktury, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
OS15
Plocha občanského vybavení - sportu – v místní části Jestřábí. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (IV. zóna), Natura 2000 – evropsky 9/123
významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, kanalizace, návrh vodovodu, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
OS25
Plocha občanského vybavení - sportu – navazuje jižním směrem na zastavěné území v blízkosti části Jestřábí. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně, návrh kanalizace (výtlak).
OS45
Plocha občanského vybavení - sportu – severovýchodně od sídla Radslav. Obsluha území – z nově vybudované komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. a IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, radioreléová trasa, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
OS46
Plocha občanského vybavení - sportu – jižně od sídla Radslav. Obsluha území – z nově vybudované komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, vzdálenost 50m od okraje lesa, území s archeologickými nálezy, radioreléová trasa, návrh kanalizace, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
OR9b
Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Plocha občanského vybavení - rekreace – navazuje jižně na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SO5
Plocha smíšená obytná – v místní části Jestřábí. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SO7
Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Plocha smíšená obytná – v centrální části sídla Černá v Pošumaví. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), území s archeologickými nálezy, návrh koridoru technické infrastruktury, navržená trafostanice, návrh vodovodu, kanalizace, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SO9a
Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Plocha smíšená obytná – jižně od sídla Černá v Pošumaví, v místní části Jestřábí. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. a IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, návrh el. vedení včetně trafostanice, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SO10
Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Plocha smíšená obytná – v místní části Jestřábí. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, haldy, poddolované území, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SO44
Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Plocha smíšená obytná – jižně od sídla Radslav. Obsluha území – z navržené propojovací komunikace. 10/123
Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, vzdálenost 50m od okraje lesa, radioreléová trasa, návrh el. vedení včetně trafostanice, návrh vodovodu, návrh kanalizace, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SO50b
Plocha smíšená obytná – plocha přestavby v jižní části zastavěného území sídla Radslav. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SO51
Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Plocha smíšená obytná – severovýchodně od zastavěného území sídla Dolní Vltavice. Obsluha území – ze silnice III. třídy. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně, návrh koridoru technické infrastruktury, vodovod, návrh kanalizace, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně, návrh cyklotrasy, návrh el. vedení včetně trafostanice.
SO55
Plocha smíšená obytná – plocha přestavby uvnitř zastavěného území sídla Dolní Vltavice. Obsluha území – ze silnice III. třídy. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. a IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, území s archeologickými nálezy, návrh koridoru technické infrastruktury, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SO110
Plocha smíšená obytná – plocha přestavby v zastavěném území sídla Černá v Pošumaví. Obsluha území – sjezdem ze silnice I. třídy. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), kanalizace, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SO111
Plocha smíšená obytná – plocha přestavby v zastavěném území místní části Jestřábí. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SO117
Plocha smíšená obytná – severovýchodně od sídla Černá v Pošumaví. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SO118
Plocha smíšená obytná – severovýchodně od sídla Černá v Pošumaví. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SO119
Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Plocha smíšená obytná – navazuje severovýchodním směrem na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SO120
Plocha smíšená obytná – navazuje na zastavěné území v místní části Bednáře. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – území s archeologickými nálezy.
SO121
Plocha smíšená obytná – jižně od místní části Jámy. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – území s archeologickými nálezy, otevřená vodoteč. 11/123
SO122
Plocha smíšená obytná – plocha přestavby v zastavěném území části Jestřábí. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
VS17
Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Plocha výroby a skladování – navazuje jižním směrem na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví. Obsluha území – ze silnice III. třídy. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, ochranné pásmo elektrického vedení VN, ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), návrh koridoru technické infrastruktury, návrh elektrického vedení včetně trafostanice, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
VS109
Plocha výroby a skladování – východně od sídla Černá v Pošumaví. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – ochranné pásmo elektrického vedení VN, telekomunikační kabel, vodovod, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
VS123
Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Plocha výroby a skladování – severozápadně od sídla Plánička. Obsluha území – ze silnice II. třídy. Limity využití území – ochranné pásmo elektrického vedení VN, ochranné pásmo silnice, telekomunikační kabel, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SV18
Plocha smíšená výrobní – v centrální části sídla Černá v Pošumaví. Obsluha území – ze silnice II. třídy. Limity využití území – ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), území s archeologickými nálezy, telekomunikační kabel, el. vedení včetně trafostanice, návrh el.vedení trafostanice, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
TI8
Plocha technické infrastruktury – plocha přestavby v centrální části sídla Černá v Pošumaví. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – území s archeologickými nálezy, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
TI50a
Plocha technické infrastruktury – jižně od sídla Radslav. Obsluha území – z nově vybudované účelové komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
TI77
Plocha technické infrastruktury – jižně od sídla Muckov. Obsluha území – z nově vybudované účelové komunikace. Limity využití území – vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
TI99
Plocha technické infrastruktury – mezi sídly Černá v Pošumaví a Mokrá. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
TI130
Plocha technické infrastruktury – místní část Jámy. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – území s archeologickými nálezy.
VP21
Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Plocha veřejných prostranství – severně od sídla Černá v Pošumaví. Obsluha území – z místních komunikací. 12/123
Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. a IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, návrh kanalizace, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně, návrh koridoru technické infrastruktury.
VP37
Plocha veřejných prostranství – navazuje na zastavěné území sídla Bližná severovýchodním směrem. Obsluha území – ze silnice III. třídy. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, chráněné ložiskové území, ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), telekomunikační kabel, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
VP39
Plocha veřejných prostranství – jihovýchodně od sídla Bližná. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. a IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, chráněné ložiskové území, výhradní ložisko nerostných surovin, dobývací prostor, haldy, poddolované území, ochranné pásmo elektrického vedení VN, ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), navržená maximální hranice negativního vlivu čistírna odpadních vod, území s archeologickými nálezy, návrh koridoru technické infrastruktury, kanalizace, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
VP47
Plocha veřejných prostranství – východně navazující na zastavěné území sídla Radslav. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, ochranné pásmo elektrického vedení VN, území s archeologickými nálezy, radioreléová trasa, návrh koridoru technické infrastruktury, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně, návrh el. vedení, návrh vodovodu.
VP48
Plocha veřejných prostranství – jižně od sídla Radslav. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. a IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, území s archeologickými nálezy, návrh vodovodu, kanalizace, návrh kanalizace, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
VP100
Plocha veřejných prostranství – plocha přestavby v centrální části sídla Mokrá. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, haldy, poddolované území, území s archeologickými nálezy, telekomunikační kabel, návrh ochranného pásma vodního zdroje II. stupně, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
VP124
Plocha veřejných prostranství – v centrální části sídla Černá v Pošumaví. Obsluha území – ze silnice II. třídy. Limity využití území – ochranné pásmo silnice, území s archeologickými nálezy, návrh koridoru technické infrastruktury, návrh elektrického kabelového vedení VN 22 kV, návrh vodovodu, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
VP125
Plocha veřejných prostranství – plocha přestavby v centrální části sídla Muckov. Obsluha území – ze silnice III. třídy. Limity využití území – území s archeologickými nálezy, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
VP126
Plocha veřejných prostranství – navazuje západním směrem na zastavěné území sídla Plánička. Obsluha území – ze silnice III. třídy. Limity využití území – ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), území s archeologickými nálezy, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně, telekomunikační kabel.
VP127
Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Plocha veřejných prostranství – navazuje na zastavěné území sídla Bližná západním směrem. 13/123
Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, chráněné ložiskové území, ochranné pásmo elektrického vedení VN, telekomunikační kabel, návrh koridoru technické infrastruktury, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
VP128
Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Plocha veřejných prostranství – severovýchodním směrem od sídla Černá v Pošumaví. Limity využití území – ochranné pásmo silnice (zvýšená hygienická zátěž hluku), kanalizace, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
R129
Plocha rekreace – navazuje východním směrem na zastavěné území sídla Radslav. Obsluha území – z místní komunikace. Limity využití území – Chráněná krajinná oblast Šumava (III. a IV. zóna), Natura 2000 – evropsky významná lokalita, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, území s archeologickými nálezy, telekomunikační kabel, návrh koridoru technické infrastruktury, návrh vodovodu, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ Stávající systém sídelní zeleně bude zachován a dále rozvíjen. Územní plán Černá v Pošumaví vymezuje sídelní zeleň v navržených plochách veřejného prostranství. Jsou to zejména plochy veřejných prostranství, u kterých je stanovena podmínka primárního určení k realizaci zeleně. Současně jsou tyto plochy zařazeny mezi veřejně prospěšná opatření. Případná výsadba v ochranných pásmech dopravní infrastruktury bude prováděna mimo silniční pozemek a v souladu s § 33 zákona č. 13/1997 Sb. a v ochranných pásmech technické infrastruktury v souladu zákonem 458/2000 Sb. a příslušnými ustanoveními ČSN. Další plochy sídelní zeleně lze realizovat výsadbou alejí okolo polních cest, remízků, vodotečí, vodních ploch. Podmínkou realizace je, že nebudou prováděny žádné hrubé terénní úpravy a žádné hrubé zásahy do břehů a vodních ploch.
d) koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SILNIČNÍ DOPRAVA V navržených plochách je umožněn vznik nových komunikací v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle důvodu vzniku komunikace. V grafické části nejsou zakresleny plochy pro místní komunikace v rozvojových plochách. Vybudování místních nebo účelových komunikací je přípustné ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Dopravní napojení zastavitelných ploch je třeba řešit prostřednictvím sítě kapacitně odpovídajících silnic nižších tříd a místních komunikací, co nejmenším počtem přímých vjezdů na silnice I., II. a III. tříd. V navržených plochách musí mít budované objekty svoji parkovací a garážovací potřebu pokrytu na vlastním pozemku, a to již jako součást stavby. To platí i pro stavbu či přestavbu objektů nabízejících ubytovací služby. Navržené plochy pro bydlení a občanské vybavení musí respektovat ochranné pásmo silnice I/39. U těchto lokalit je možnost zasažení nepříznivými vlivy ze silniční dopravy, především hlukem. V rámci následujících stavebních řízeních je nutno posoudit toto případné zasažení a na základě toho budou navržena i potřebná technická opatření na náklady investora budoucí výstavby. Protihluková opatření v případě nesplnění hlukových limitů pro obtěžování hlukem ze silniční dopravy nebudou hrazena z prostředků ŘSD. V ÚP jsou řešeny stavební úpravy silnice II. třídy v blízkosti sídla Plánička, které se týkají trasy se zaměřením na odstranění směrových oblouků malých poloměrů. Tyto stavební úpravy jsou součástí dopravního koridoru DI65.D49/1.D75/11, který vymezil územní plán na základě Zásad územního rozvoje. Ve zmíněné dokumentaci jsou vymezeny koridory D49/1 homogenizace stávající silnice, úsek Černá v Pošumaví - Vřesná, a krátká přeložka jižně od sídla Milná a D75/11 cyklostezka - samostatná, pro oddělení cyklistické dopravy mimo frekventovanou silnici II. třídy, levobřežní trasa. Územní plán tyto koridory zpřesnil a sloučil v jeden. V územním plánu je vymezen ještě jeden koridor pro cyklostezku a to v jižní části správního území a i tento koridor je převzat ze ZÚR a je zúžen na šíři 15m (DI108.D75/13). Do správního území obce Černá v Pošumaví zasahuje dle ZÚR obchvat silnice I/39 v úseku Černá v Pošumaví - Hůrka D13/4 (nové křížení se železniční tratí, severní obchvat části sídla Hůrka). Územní plán tento koridor respektuje a je zde vymezen v šíři 40m (DI103.D13/4). Z důvodu nárůstu intenzity dopravy na komunikaci vedoucí do osady Radslav je uvažováno s rozšířením parametrů této komunikace. Lokalita SO44 bude dopravně obsloužena z nově vybudované propojovací komunikace vedoucí po ploše s označením VP47. 14/123
Trasy místních komunikací II., III. a IV. tříd jsou převzaty z Pasportu místních komunikací - Černá v Pošumaví (Dopravní centrum, s.r.o.; listopad 2003). Všechna nová připojení řešených lokalit na silniční síť I. třídy budou předem projednána s ŘSD ČR GŘ a ŘSD ČR, Správou České Budějovice. Připojení nově navržených lokalit na silniční síť bude řešeno pomocí komunikací nižší třídy a stávajících připojení na silnici I/39.
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V územním plánu je vymezen koridor pro železniční dopravu - ŠED - (DIŠ102.D16) - pro lehkou železnici systému tram-train (česky vlakotramvaj) kontinuálně vymezený v úseku Lipno nad Vltavou - Černá v Pošumaví D16, šíře koridoru je územním plánem zúžena na 20m.
VODNÍ DOPRAVA Zásady územního rozvoje vymezují koridor D72 jako plochy a koridory pro městské přístavy Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví a Horní Planá na vodní nádrži Lipno v návaznosti na stanovenou vodní cestu. Územní plán Černá v Pošumaví řeší tento koridor jako plochu vodní dopravy (DIV101.D72), který je vymezen plochou pro přístav cca. 0,4ha a vodní cestu v šíři 24m.
CYKLISTICKÁ DOPRAVA A TURISTICKÉ TRASY Současný systém cyklostezek a cyklistických a turistických tras zůstane zachován. Do územního plánu je ze ZÚR převzatý koridor pro cyklostezku v k.ú. Kyselov, kde je vymezen v rozsahu stávající komunikace (DI108.D75/13), s možností případných úprav. Dále levobřežní trasa, úsek Frymburk – Černá v Pošumaví (DI65.D49/1.D75/11). Návrh cyklotras je převzatý ze Studie rozvoje obce Černá v Pošumaví (Atelier 8000 spol. s r.o.). Jedná se o síť cyklotras v celém správním území. Rozvoj doplňkových zařízení (odpočívky, občerstvení, informační tabule, atd.) je umožněn v rámci přípustných využití navrhovaných ploch veřejných prostranství a ploch dopravní a technické infrastruktury.
KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY KONCEPCE VODOHOSPODÁŘSKÉHO ŘEŠENÍ ODTOKOVÉ POMĚRY, VODNÍ TOKY A NÁDRŽE Stávající vodoteče, vodní plochy a doprovodnou zeleň je nutné zachovat. I nadále je potřeba provádět údržbu vegetace zejména v okolí vodních toků. Předpokládá se rekonstrukce rybníků, jejichž technický stav toto vyžaduje. Dále se umožňují vhodná krajinná revitalizační opatření ke zvýšení záchytu vody v krajině, zlepšení erozní odolnosti a zamezení odnosu půdy. Na zemědělských a lesních pozemcích lze zřizovat vodní plochy. Územním plánem je v místní části Jámy navržena vodní a vodohospodářská plocha s označením V131. ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Skupinový vodovod Lipenská oblast Zdrojem Skupinového vodovodu Lipenská oblast bude již vybudovaný vrt HJ5 (jihovýchodně od Bližné, vydatnost 14l/s) a štola Josefův důl (západně od Mokré, vydatnost 13 l/s). Se zdrojem HV8 (jihovýchodně od Černé v Pošumaví, vydatnost 4.4 l/s) se zatím neuvažuje. Zdroje mají zpracovaný návrh ochranný pásem. Surová voda z jednotlivých zdrojů bude čerpána do navrhované sdruženého objektu úpravny vody s vodojemem Lískovec 2x 600 m3 v blízkosti vodojemu Bližná. Upravená voda bude dopravována ve směru Horní Planá, ve směru Černá v Pošumaví (do VDJ Černá starý), do Radslavi a do Dolní Vltavice, odkud bude dále dopravována směrem (vodovodní řad veden po dně Lipenské vodní nádrže) Hruštice-Kovářov, Lojzovy Paseky, Předmostí, Frymburk, Přední Výtoň, Kobylnice, Slupečná a Lipno nad Vltavou. V rámci zásobování Horní Plané ze zdroje Bližná je v předstihu navrženo čerpání z vrtu HJ5 do vodojemu Černá a odtud gravitační doprava vody přes hráz směr Horní Planá. Koridor V8 pro skupinový vodovod Lipensko územní plán přebírá z dokumentace Zásad územního rozvoje, zpřesňuje jej a vymezuje plochou technické infrastruktury (TI-107.V8) v šíři 20m. Černá v Pošumaví Zásobování pitnou vodou obce zůstane zachováno. Navrhuje se napojení na připravovaný Skupinový vodovod Lipenská oblast. Lokality určené k zástavbě budou napojeny na stávající nebo připravovaný (příp. přes redukci tlaku) vodovodní systém. Stávající vodovod autocampingu bude rekonstruován vč. vyhlášení ochranného pásma v nejbližším okolí zdroje. Podmáčené území v okolí prameniště Slavonice je nutno odvodnit. 15/123
V horní části sídla Černá v Pošumaví je v rámci výstavby rodinných domů navrhováno zřízení II. tlakového pásma. Zdrojem požární vody pro sídlo je vodárenská nádrž Lipno I a stávající vodovod. Bližná Zásobování osady pitnou vodou zůstane zachováno. Vodovodní potrubí, zejména starší a z AC, vyžaduje rekonstrukci. Navrhuje se napojení sídla na Skupinový vodovod Lipenská oblast. Zdrojem požární vody pro sídlo je Lipenské jezero a stávající vodovod. Dolní Vltavice Zásobování osady pitnou vodou zůstane zachováno. Navrhuje se napojení sídla na Skupinový vodovod Lipenská oblast. U stávajících zdrojů DV-1 a DV-2 budou vyhlášena ochranná pásma. Zdrojem požární vody pro sídlo je Lipenské jezero. Mokrá Zásobování osady pitnou vodou zůstane zachováno. Navrhuje se rozšíření stávající vodovodní sítě a připojení stávajícího vrtu vč. vyhlášení ochranných pásem. U stávajícího vodojemu se navrhuje AT stanice pro výše položenou zástavbu. Zdrojem požární vody pro sídlo je Lipenské jezero (vzdálenost 1.5 km) a stávající vodovod. Muckov Zásobování sídla pitnou vodou zůstane zachováno. U části stávajícího vodovodu je navržena jeho výměna. Dále se navrhuje dostavba vodovodní sítě vč. do části Bednáře a rekonstrukce čerpací stanice a vodojemu. Zdrojem požární vody pro sídlo je stávající vodovod. Plánička Zásobování sídla pitnou vodou je vyhovující. Navrhované lokality budou zásobovány pitnou vodou z individuálních zdrojů. Navrhuje se výstavba vodojemu za spotřebištěm (severně od sídla na kótě cca 812m n.m.). Okolo zdrojů bude vyhlášeno ochranné pásmo. Jestřábí Zásobování chatové oblasti pitnou vodou zůstane zachováno. Navrhuje se pouze rozšíření vodovodní sítě. Zdrojem požární vody pro sídlo je Lipenské jezero a stávající vodovod. Radslav Chatovou oblast se navrhuje napojit na Skupinový vodovod Lipenská oblast. Zdrojem požární vody pro sídlo je Lipenské jezero. U Baštýře V chatové oblasti se s výstavbou vodovodu pro veřejnou potřebu neuvažuje. Zdrojem požární vody pro sídlo je Lipenské jezero. Řešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. Nové vodovodní řady jsou navrhovány v rámci nové zástavby (zastavitelných ploch) a k doposud nenapojeným objektům a budou přednostně ukládány do komunikací nebo podél nich, nebo v plochách veřejných prostranství. ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ, ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Nová kanalizace je navrhována v rámci nové zástavby (zastavitelných ploch) a k doposud nenapojeným objektům a bude přednostně ukládána do komunikací nebo podél nich, nebo v plochách veřejných prostranství, výjimečně s ohledem na spádové poměry po soukromých pozemcích. Dešťové vody budou řešeny odděleně, a to zasakováním na pozemcích jednotlivých stavebníků nebo akumulací srážkových vod pro další využit a nesmí být odváděny splaškovou kanalizací. Dešťové vody z veřejných ploch a komunikací budou zasakovány přirozeným způsobem do zelených pruhů podél komunikací, případně svedeny do recipientu. Černá v Pošumaví Odkanalizování sídla bude zachováno. Stávající kanalizace je navržena k postupné rekonstrukci. Návrh spočívá v doplnění ČOV o samostatný objekt s kontejnerem na shrabky a s automatickými česlemi a ve stavebních úpravách stávajícího objektu. Zároveň v tomto objektu bude řešeno zřízení stáčecího místa pro fekální vody z okolí. Dále je potřebná rekonstrukce kalolisu na odvodnění kalu. Lokality určené k zástavbě budou napojeny na stávající kanalizační systém (v případě nepříznivých výškových poměrů s přečerpáváním). Bližná V osadě Bližná je navržena dostavba kanalizační sítě jako oddílné splaškové a rekonstrukce stávající ČOV, u které bude vyhlášeno pásmo ochrany přírody. Odpadní vody z jižní navrhované zástavby bude nutno přečerpávat. 16/123
Dolní Vltavice V sídle se navrhuje výstavba nové oddílné splaškové kanalizace pro veřejnou potřebu a čistírna odpadních vod. Tato ČOV však zasahuje do katastrálního území Frymburk a je řešena ve vydané Změně č.4 ÚPNSÚ Frymburk. Mokrá V sídle se navrhuje nová oddílná splašková kanalizace pro veřejnou potřebu a čistírna odpadních vod vč. vyhlášení pásma ochrany prostředí. ČOV bude umístěna jihozápadně pod zástavbou v blízkosti recipientu. Muckov Odkanalizování sídla bude zachováno. Navrhuje se dostavba oddílná splašková kanalizace, podchycení stávající kanalizace v místě nad silnicí a výstavba nové čistírny odpadních vod jižně pod osadou s vyústěním do místní vodoteče vč. vyhlášení pásma ochrany prostředí. Nová kanalizace nebude vedena přes ochranná pásma vodních zdrojů, kde bude stávající kanalizace zrušena. Lokalita Bednáře bude napojena na kanalizační síť Muckov s přečerpáváním. Plánička S ohledem na velikost této místní části není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Protože nejsou a ani nebudou k zásobování pitnou vodou využívány místní zdroje, navrhuje se řešit problematiku likvidace odpadních vod kombinací výstavby domovních mikročistíren (např. ČOV s biokontaktory, eventuálně provozně úspornějším typem - vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr) a výstavby nových nebo rekonstrukcí stávajících akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2020 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Černá v Pošumaví. – převzato z Programu rozvoje vodovodů a kanalizací měst a obcí Jihočeského kraje. Jestřábí V chatové oblasti je navržena dostavba kanalizace tj. výstavba nové čerpací stanice odpadních vod, podchycení stávající chatové zástavby a výstavba kanalizačního sběrače (výtlaku a gravitační kanalizace) s napojením na stávající sběrač u hotelu Jestřábí. Radslav V chatové oblasti se navrhuje nová oddílná splašková a dešťová kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové odpadní vody budou svedeny na navrhovanou ČOV resp. navrhovanou oddílnou splaškovou kanalizaci pro veřejnou potřebu pro osadu Radslav (gravitačně, s ohledem na rozsáhlost území i s přečerpáváním). Dešťové vody budou vyústěny do recipientu (nádrž Lipno I). ČOV bude umístěna východně od stávající ČOV tak, aby na ní mohly být svedeny odpadní vody z navrhované jižní zástavby. Stávající ČOV bude změněna na čerpací stanici s výtlakem do nové ČOV. Okolo nové čistírny bude vyhlášeno pásmo ochrany prostředí. Severovýchodní zástavba bude odkanalizována ve směru přes ČS Jestřábí (ČOV Černá v Pošumaví). U Baštýře V části chatové oblasti se navrhuje nová oddílná splašková kanalizace pro veřejnou potřebu vč. čerpací stanice a napojení na ČS autocamping, tj. kanalizační síť sídla Černá v Pošumaví. Navržené ČOV budou vybudovány s takovou technologií, která svými negativními vlivy posuzovaných z hlediska hygienických předpisů nebude poškozovat stávající nebo navržené plochy umožňující umístění objektů. Okolo čistíren bude vyhlášeno pásmo ochrany prostředí. Do doby realizace centrálních čistíren odpadních vod bude způsob čištění odpadních vod prováděn formou domovních ČOV nebo jímkou na vyvážení.
KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ Do územního plánu zasahuje koridor pro VVN 110kV Větřní - Horní Planá Ee13 ze ZÚR. Tento koridor se nachází v severní části při hranici správního území a je zde vymezen v plném rozsahu bez jakýchkoliv úprav, tak jak do území zasahuje, jako plocha technické infrastruktury (TI-104.Ee13). V ÚP JSOU VYMEZENY PLOCHY PRO ELEKTRICKÉ VEDENÍ A PRO TRAFOSTANICE: Černá v Pošumaví Rekonstrukce stávající trafostanice T14 - nová trafostanice (severně od sídla Černá v Pošumaví). Osazení nové trafostanice T12 (severovýchodní okraj sídla Černá v Pošumaví). Osazení nové trafostanice T11 - kabelová trafostanice nasmyčkovaná na nový kabel VN (centrální část sídla). Rekonstrukce stávající trafostanice T1 - nová trafostanice (jižní okraj sídla Černá v Pošumaví). Osazení nové trafostanice T13 (centrální část sídla Černá v Pošumaví). Rekonstrukce stávající trafostanice T2 - nová trafostanice (centrální část sídla Černá v Pošumaví. Osazení nové trafostanice T7-4 (jižně od sídla Černá v Pošumaví). Osazení nové trafostanice T8 - kabelová trafostanice (nahradí stávající TS-T3) – jižní okraj sídla. 17/123
Osazení nové trafostanice T7-1 - kabelová trafostanice nasmyčkovaná na stávající kabel VN (jihozápadní okraj sídla). Osazení nové trafostanice T7-2 - nová trafostanice - v případě realizace T7-1 se nebude realizovat (jihozápadní okraj sídla). Osazení nové trafostanice T9 - kabelová trafostanice nasmyčkovaná na stávající kabel VN (u mostu). Osazení nové trafostanice T7-3 (jihozápadně od sídla Černá v Pošumaví). Osazení nové trafostanice T10 (západně od sídla Černá v Pošumaví). Jestřábí Rekonstrukce stávající trafostanice T1 - nová trafostanice. Osazení nové trafostanice T2. Bližná Osazení nové trafostanice T3. Osazení nové trafostanice T4 pro vrt. Radslav Rekonstrukce stávající trafostanice T1 - nová trafostanice (východní okraj sídla). Osazení nové trafostanice T2 (severovýchodně od sídla). Osazení nové trafostanice T3 (jižně od sídla). Dolní Vltavice Rekonstrukce stávající trafostanice T1 - nová trafostanice (centrální část sídla). Osazení nové trafostanice T2 - kabelová trafostanici (západní část sídla). Osazení nové trafostanice T3 - nová trafostanice (východní část sídla). Plánička Rekonstrukce stávající trafostanice T1 - nová trafostanice. Muckov Osazení nové trafostanice T2. Muckov - Bednáře Osazení nové trafostanice T3. Mokrá Osazení nových trafostanic T1, T2 a T3. Předpokládaný nárůst el. energie v ostatních sídlech je minimální. Pro jejich zásobování je konstrukčně možné provést výměnu trafa u všech stávajících trafostanic, eventuálně doplnit novými TS.
KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM Správní území obce Černá v Pošumaví není plynofikováno. ÚP Černá v Pošumaví neuvažuje s plynofikací obce. Navržené vytápění je individuální lokální s možností kombinace elektřina a využívání alternativních zdrojů tepelné energie pro vytápění a ohřev TUV (tepelná čerpadla, solární energie, biomasa, …). Budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší a krajského programu snižování emisí tak, aby pro dané území byly vytvořeny podmínky pro dodržení přípustné úrovně znečištění ovzduší. Postupná náhrada tepelných zdrojů přinese výrazné zlepšení čistoty ovzduší. Řešeným územím prochází záměr velmi vysokotlakého plynovodu a záměr vysokotlakého plynovodu.
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Nakládání s odpady se řídí platným zákonem o odpadech a příslušnou prováděcí vyhláškou. Současný stav nakládání s odpady je obecně charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Bude povoleno takové podnikání, které skladováním odpadů včetně nebezpečných látek nenaruší životní prostředí a nebude zátěžovým rizikem pro obyvatele. ÚP vymezuje samostatnou plochu technické infrastruktury TI8 pro třídění a skladování, jiné plochy pro nakládání s odpady, např. skládky, spalovny, třídírny odpadu nejsou v ÚP vymezeny. Připouští se možnost umisťování sběrných dvorů v plochách výroby a skladování dále se připouští plochy pro tříděný odpad, včetně odpadu inertního (stanoviště kontejnerů, shromažďovací místa) v plochách jako technická (příp. veřejná) infrastruktura. U navrhovaných ploch bydlení, kde je požadavek řešení územní studie, bude řešeno umístění plochy (shromažďovacího místa) pro tříděný komunální odpad.
KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Koncepce rozvoje občanského vybavení souvisí s celkovým rozvojem a je pro danou velikost a charakter řešeného území optimální. ÚP Černá v Pošumaví vymezuje plochy občanského vybavení (OV), plochy občanského vybavení – sportu (OS) a plochu občanského vybavení – rekreace (OR). Možnost zřizování 18/123
prostorů pro občanské vybavení, které nenaruší okolní bydlení je podporována i v rámci ploch bydlení nebo smíšených obytných.
KONCEPCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Koncepce veřejných prostranství v obci zůstane zachována. Jedná se zejména o návesní nebo centrální prostory sídel tvořené veřejnou zelení a komunikacemi. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny převážně samostatně v návaznosti na stávající nebo navrženou zástavbu, v menší míře pak tvoří odclonění ploch výroby a skladování nebo jsou vymezeny v ochranném pásmu dopravní a technické infrastruktury. Plochy s označením VP39, VP100 a VP125 jsou plochy veřejných prostranství s podmínkou umístění zejména veřejné zeleně a jsou zařazeny mezi veřejně prospěšná opatření.
CIVILNÍ OCHRANA V případě vzniku mimořádné události bude postupováno dle Havarijního plánu JčK.
e) koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY V nezastavěném území je umožněno zalesňování pozemků na plochách navazujících na stávající PUPFL a na plochách, jejichž zalesněním dojde k ucelení PUPFL. Nesmí se jednat o zemědělskou půdu s I. a II. třídou ochrany. Dále je v nezastavěném území umožněno zřizování vodních ploch a umisťování staveb pro zabezpečení zemědělské činnosti, jako jsou seníky, přístřešky pro zvěř a chovaná zvířata, včelíny formou lehkých přístřešků, podmíněně realizace komunitního kompostování, polních hnojišť za splnění zákonných podmínek. Vymezení ploch v krajině Územní rozsah nezastavitelného území je vymezen v grafické části dokumentace v Hlavním výkrese. Charakter krajiny na území obce Černá v Pošumaví lze rozdělit na následující charakteristické plochy s rozdílným způsobem jejich využití: Plochy vodní a vodohospodářské - řešením ÚP jsou vytvořeny podmínky pro zachování a obnovu přirozených ekologických a krajinotvorných funkcí vodních toků a vodních ploch. - koncepce odkanalizování zajišťuje podmínky zejména pro ochranu před znečištěním vod; - stávající vodoteče, vodní plochy a doprovodnou zeleň je nutné zachovat, je potřeba i nadále provádět údržbu vegetace a přizpůsobovat způsob obhospodařování pozemků charakteru vodotečí a vodních ploch; - v ÚP je navržena vodní a vodohospodářská plocha Plochy vodní a vodohospodářské - nezatopené – vymezené plochy jsou v území stabilizované. Řešením ÚP jsou vytvořeny podmínky pro zachování a obnovu přirozených ekologických a krajinotvorných funkcí vodních toků a vodních ploch. V návaznosti na zastavitelné plochy je možné tyto části využít pro doplňkové stavby a zařízení sousedního způsobu využití (například loděnice, pláže…) Plochy lesní - plochy lesní jsou v území stabilizované. V rámci podmínek využiti ploch lesních je zajistit zejména: - zachování ekologické rovnováhy; - zachování krajinného rázu; - v rámci hospodaření zamezit erozním účinkům. Plochy zemědělské - územní plán nenavrhuje nové zemědělské plochy. Podmínky a zásady pro ochranu ZPF jsou zejména: - při hospodaření na ZPF uplatňovat ekologické zásady; - na zemědělských plochách je nutno zvýšit podíl přírodních prvků, rozsáhlé půdy rozdělit vzrostlou zelení; - snižovat podíl orné půdy na erozi ohrožených pozemcích například zatravněním, atd. - v záplavových územích je nepřípustná změna kultury (např. trvalého travního porostu) na ornou půdu.
19/123
Plochy smíšené nezastavěného území - vymezené plochy jsou v území stabilizované. V rámci využívání ploch smíšených nezastavěného území je třeba zajistit podmínky pro zachování ekologické rovnováhy, krajinného rázu, zamezení erozním účinkům a pro zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním. Plochy přírodní - tyto plochy jsou v území stabilizované. Jsou tvořeny pozemky I. a II. zóny chráněné krajinné oblasti, pozemky evropsky významných lokalit, pozemky ve zvlášť chráněných územích. viz. kapitola f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability (dále jen „ÚSES“) je do Územního plánu Černá v Pošumaví převzatý z Plánu ÚSES zpracované firmou GeoVision s.r.o. Územní plánem jsou provedeny pouze tři drobné úpravy (zúžení), a to u koridorů na lokální úrovni. Aktuálně přítomné systémy ES v posloupnosti od nadregionální úrovně (NR) k regionální (R) a lokální úrovni (L) byly v širším zájmovém území obce Černá v Pošumaví prostorově provázány a vytvářejí logický systém ES vymezený výhradně na ekosystémovém základě (biotopovém či stanovištním). V řešeném území byly proto naznačeny i návaznosti do všech sousedních území. ÚSES je v místních podmínkách pro nový územní plán obce zpracován v podrobnosti Plánu (prostředí GIS; měřítko 1:5 000 a větší), a to na aktuální krajinná rozhraní, hranice pozemků KN a na prostorové rozdělení lesa (lesnický detail). Vymezení skladebných částí ÚSES na všech hierarchických úrovních revidovalo a aktualizovalo dosavadní vymezení ÚSES ve starších Generelech (Čurnová, Fuchs et al. 1995; Škopek, Kavka, Blechová 2001, 2003). V rámci této revize a aktualizace byla též doplněna biocentra na kontrastní křížení mezofilních a hygrofilních systémů ES či biotopů (podle Maděra, Zimová 2005). Revizi a aktualizaci ÚSES v podrobnosti Plánu provedla odborně způsobilá osoba. Vyšší hierarchie ÚSES vychází z celorepublikové koncepce založené v ÚTP NRaR ÚSES ČR (Bínová et al. 1996) a byla fakticky převzata z platných Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (2011; dále ZÚR JčK). Nadregionální úroveň byla detailně vymezena zcela nově v rámci vodní osy přes vodní nádrž (VN) Lipno. Regionální hierarchie byla v detailech skladebných částí dále upřesňována, především pak při prostorovém provázání s lokálními systémy ES. Na všech hierarchických úrovních byl při detailním vymezování skladebných částí kladen důraz na reprezentativní propojování příbuzných biotopů či stanovišť do systému a na to, aby vymezený ÚSES tvořil skutečnou síť, která bude kromě hlediska reprezentativnosti také stanovištně kontinuální. Detailně vymezený Plán ÚSES obce Černá v Pošumaví je ve veřejném zájmu. Některé chybějící (resp. nefunkční) úseky vymezeného Plánu ÚSES jsou zahrnuty do veřejně prospěšných opatření (VPO). Přírodní (funkční) skladebné části ÚSES, tj. biocentra i biokoridory, jsou nezastavitelným územím. V biokoridorech se připouští pouze příčné vedení liniových staveb nebo umístění drobných technických objektů.
NADREGIONÁLNÍ ÚROVEŇ ÚSES Součástí této nejvyšší hierarchické úrovně je na území obce Černá v Pošumaví a v části území CHKO Šumava biokoridor nadregionálního významu (NRBK) č. K174 v úseku Vltavská niva-Dívčí Kámen. NRBK č. K174 byl koncepčně vymezen v jihozápadní části řešeného území, a to pouze osou vodní (V) (podle Bínová et al. 1996). V Generelu ÚSES (Škopek, Kavka, Blechová 2001, 2003) nebyly prostorové parametry předmětného NRBK ještě upřesňovány. Detailní vymezení prostorových parametrů NRBK přes VN Lipno bylo na území CHKO Šumava vypracováno v měřítku 1:5 000 a větším (Wimmer 2012; Hájek, Sláma 2012) a bylo odsouhlaseno Svazem lipenských obcí, KÚ JčK a MŽP. Lipenské jezero je však funkčním vodním NRBK resp. vodním biocentrem v celé aktuální zátopě.
REGIONÁLNÍ ÚROVEŇ ÚSES V této následující hierarchické úrovni zasahují na území obce Černá v Pošumaví celkem 3 regionální biokoridory. Podél pravého břehu vodní nádrže Lipno byl v jihozápadní části řešeného území detailně vymezen kontrastní regionální biokoridor RK 49 Kyselovský les-Dolní Vltavice (aktuálně převažující vegetační typy „L, M, B“; cílové typy MB-N), a to jako logická podpora terestrických ekosystémů k vodnímu úseku NRBK K174 přes VN Lipno. Na řešeném území byly v této hierarchii upřesněny hranice 2 vložených biocenter regionálních parametrů (RBC) č. 586 Kyselovský les (aktuálně převažující vegetační typy „L, P, V, M“; cílové typy MB-N) a 577 Dolní Vltavice, Ježová (aktuálně převažující vegetační typy „L-SM, BK, JD, JV“; cílové typy MB-N). V současné době jsou všechny skladebné části tohoto regionálního systému převážně částečně funkční (kulturní lesní porosty), místy však až optimálně funkční (mokřady a litorální společenstva, přírodní lesní biotopy). 20/123
Centrální částí řešeného území byl od S k J detailně vymezen regionální biokoridor RK 44 Koukal-Blíženský les (chybně uveden název „Blíženecký les“ – nutno opravit v databázích!; aktuálně převažující vegetační typy „V, L-SM, JD, BO, P, M“; cílové typy N-MB). Na řešeném území byly v této hierarchii upřesněny též hranice 2 vložených biocenter regionálních parametrů (RBC) č. 589 Koukal (aktuálně převažující vegetační typy „V, P, L-SM, JD, BO“; cílové typy MB-N) a 587 Blíženský les (aktuálně převažující vegetační typy „L-SM, BK, JD, JV“; cílové typy MB-N). RBC Koukal je smíšeného typu, protože propojuje též mezofilní lokální systém. RBC Blíženecký les bylo mírně rozšířeno až ke břehu VN Lipno, aby bylo v souladu s koncepčním vymezením vodního NRBK přes lipenské jezero. Celý RBK byl v detailu skladebných částí vymezen zcela nově podle ZÚR JčK, kde však byly zjištěny závažné metodické chyby. Vložena musela být 2 nová regionální biocentra Slavkovické louky a Novolhotský les (prozatím bez kódování – nutno opravit v aktualizaci ZÚR – viz Odůvodnění). V současné době je většina skladebných částí tohoto regionálního systému převážně částečně funkční (zkulturněné louky, sukcesní porosty a kulturní lesy), místy však až optimálně funkční (louky, mokřady, přírodní lesní biotopy). Nefunkční úseky se vyskytují na břehu „Malého Lipna“ pod lokalitou „U Baštýře“, v sv. okolí Černé na sedle mezi kótami 856 a 797 a jz. až jv. od osady Muckov. Podél severovýchodní hranice řešeného území byl v detailu skladebných částí vymezen po částečně zalesněném rozvodném hřbetu mezofilní bučinný regionální biokoridor RK 46 Mýto-Muckov (aktuálně převažující vegetační typy „L, P“; cílový typ MB). Na řešeném území byly v této hierarchii upřesněny též hranice vloženého biocentra regionálních parametrů (RBC) č. 596 Muckov (aktuálně převažující vegetační typy „L, P“; cílové typy MB-N). Toto RBC je smíšeného typu, protože propojuje též mokřadní lokální systémy. RBC č. 595 Mýto již leží těsně mimo řešené území. V současné době je většina skladebných částí tohoto regionálního systému převážně částečně funkční (kulturní lesy, ojediněle i sukcesní porosty) a jen ojediněle až optimálně funkční (přírodní lesní biotopy bučin). Nefunkční úseky se vyskytují v lokalitě „U Velflů“ u křížení se silnicí I/39, dále na rozvodí záp. a jižně od Kravského vrchu a kolem osady Hostínova Lhota.
LOKÁLNÍ ÚROVEŇ ÚSES Lokální systémy ES, a to jak hygrofilní, tak i mezofilní, doplňují vesměs sítě vyšších hierarchií, tj. nadregionální a regionální systémy, do požadované základní prostorové skladby (tj. do sítě s prostorovou buňkou kolem 2km). Hygrofilní systémy se vymezují výhradně jako terestrické, tzn. alespoň v minimálních prostorových parametrech v potočních údolích nebo na údolních nivách. Tučně jsou v následujícím textu vyznačeny úseky lokálních systémů, které zasahují na správní území obce Černá v Pošumaví. V závorkách je vždy popsána navazující část předmětného systému ležící mimo řešené území. Přehled vymezených hygrofilních systémů ES: 1) NRBK K 174/V, Lipno u Jacht klubu Černá – „Blíženský“ potok – sedlo u bývalé šachty – RBC 587 Blíženský les – NRBK K 174/V, Lipno, Radslavská zátoka; nefunkční je několik úseků na plochém sedle a podél regulovaného toku u křížení se silnicí Bližná-Dolní Vltavice; 2) NRBK K 174/V, Lipno, Lukavická zátoka – RBC 587 Blíženský les – Lukavický potok – nové RBC Novolhotský les – nový RBK v nivě Lukavického potoka – Lukavický potok nad Velkým Kozím rybníkem – (Strážný potok); nefunkční je úsek Lukavického potoka nad Velkým Kozím rybníkem; 3) NRBK K 174/V, Lipno, Lukavická zátoka – RBC 587 Blíženský les – potok Sklenička – sedlo záp. od Pláničky – levostranný přítok Černého potoka – RBK RK 44 u Černé; 4) NRBK K 174/V, Lipno, zátoka Malé Lipno – RBK RK 44 v údolí „Hubenovského“ potoka pod Baštýřem – „Hubenovský“ potok – RBK RK 46 v sedle pod Kravským vrchem – „Těchlovský“ potok – RBC 596 Muckov – (potok Čertice – potok Polečnice – NRBK Vltavy v Českém Krumlově); nefunkční jsou horní toky „Hubenovského“ a „Těchlovského“ potoka i sedlo mezi nimi; 5) nový RBK jižně od Muckova – „Muckovský“ potok – sedlo u osady Bednáře – RBC 596 Muckov; 6) RBC 596 Muckov – „Kramolínský“ potok – (Strážný potok – NRBK Vltavy u Zátoně). Všechny vymezené mokřadní systémy ES jsou v údolnicích vodních toků aktuálně převážně částečně až plně (optimálně) funkční (vlhké louky, mokřady, rybníky, přírodní lesní porosty). Nefunkční úseky jsou uvedeny u jednotlivých dílčích systémů. Přehled vymezených mezofilních systémů ES: 7) (NRBC Knížecí stolec – kóta Špičák, 1220m – Houbový vrch, 914m – údolí potoka Ostřice – Kraví vrch u Žlábku, 820m) – RBC 589 Koukal, údolí potoka Olšina pod osadou Olšina – Suchý vrch, 840m – Pískový vrch, 814m – (RBK RK 46 v lokalitě „U Velflů“); kontrastně-modální systém s jednou odbočkou: a) Suchý vrch, 840m – (údolí potoka Mokrá pod Květušínem – RBK RK 45 u Dětochova). Tyto vymezené systémy ES jsou v lesních porostech převážně jen částečně funkční (kulturní lesy) a jen ojediněle až plně (optimálně) funkční (přírodní lesní biotopy bučin). Celý úsek LBK u Mokré je na pastvinách a loukách nefunkční. 21/123
Podpůrná síť lokálního ÚSES (není do ÚP převzato) Lokální síť ES byla na správním území obce Černá v Pošumaví doplněna ve smyslu §6 Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. (v aktuálním znění) podpůrným systémem interakčních prvků (IP) a významných krajinných prvků (VKP registrované i nově navržené). K těmto krajinotvorným prvkům byly zahrnovány především vodní a mokřadní biotopy a porosty přírodě blízké vysoké zeleně, které nebyly zahrnuty ke skladebným částem ÚSES.
OPATŘENÍ PRO OBNOVU A ZVYŠOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY V územním plánu je uvažováno s postupným zvyšováním ekologické stability krajiny. Jedná se především o postupné doplnění navržených prvků ÚSES. Dále je v ÚP umožněno postupné zřizování vodních ploch a převádění ekologicky nestabilních ploch na plochy s vyšší ekologickou stabilitou.
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO PROSTUPNOST KRAJINY Řešením územního plánu nebude narušena prostupnost krajiny, protože zastavitelné plochy jsou navrženy ve vazbě na zastavěné území nebo v jeho prolukách. Stávající síť pěších a cykloturistických komunikací, tj. polních a lesních cest musí být zachována, nesmí být snižována rušením nebo omezováním průchodnosti. Pozemky, přes které prochází cyklotrasa nebo turistická trasa, se nesmí oplocovat (např. velkoplošné oplocené pastviny pro dobytek). Nepřipouští se bez náhrady rušit polní cesty a sjezdy z pozemních komunikací a umisťovat stavby, které by bránily přístupu přes tyto sjezdy na navazující zemědělské a lesní pozemky.
VYMEZENÍ PLOCH PRO PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ A OCHRANU PŘED POVODNĚMI ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ V řešeném území jsou stanoveny hranice záplavového území Q100 (záplavové území s periodicitou 100 let) a aktivní zóna záplavového území pro vodní toky Vltava a Olšina. Veškeré případné nové stavby uvnitř hranic záplavy musí být řešeny technicky tak, aby nebyly ohroženy případnými záplavami a současně aby nezhoršovaly průtokové poměry v řešeném profilu toku, a musí být odsouhlaseny správci povodí. Uvnitř záplavového území je možné pouze rozšiřování ploch, které budou zabraňovat především vodní erozi, vhodná krajinná revitalizační a protipovodňová opatření (např. plochy s travním porostem, zalesněné plochy, budování protierozních a vsakovacích nádrží, apod.). V záplavovém území není povolena změna kultury zemědělské půdy z trvalých travních porostů na ornou půdu. Kóta max. hladiny vodního díla Lipno I je 726m n. m., maximální hladina dosažená při povodňové události v srpnu roku 2002 dosáhla úrovně 725.67m n.m. v systému Bpv.
PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Stávající vodoteče, vodní plochy a doprovodnou zeleň je nutné zachovat. Podél vodotečí bude zachován přístupný pruh pozemků v šířce 6m od břehové hrany. I nadále je potřeba provádět údržbu vegetace zejména v okolí vodních toků a rybníků. Pro snížení povodňového rizika v zájmovém území jsou vhodná opatření, která znamenají snížení kulminačních průtoků, tj. zejména zvýšení přirozené retenční schopnosti území (používání kvalitních kultivovaných travních porostů s dobrou vsakovací účinností). Nedoporučují se žádná opatření, směřující k urychlení povrchového odtoku nebo jeho zvýšení.
PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ V územním plánu není uvažováno s plošnými protierozními opatřeními, ale je nadále potřeba na zemědělských a lesních pozemcích hospodařit tak, aby se snížila půdní eroze a zvýšila retenční schopnost krajiny. V oblasti zemědělské půdy toho lze docílit zatravňováním svažitějších pozemků, setím vhodných kultur a způsobem orby. V oblasti hospodaření na lesních pozemcích lze zlepšení situace docílit posilováním vhodné dřevinné skladby. Nadále je potřeba neodlesňovat a nelikvidovat meze, remízy a přírodní porosty všude v řešeném území, které slouží jako stávající ochrana proti splavování půdy, neodstraňovat bariérové travnaté pásy kolem vodních ploch, toků a komunikací.
VYMEZENÍ PLOCH PRO REKREACI ÚP Černá v Pošumaví vymezuje v sídle Radslav plochu pro rekreaci s označením R129. Plocha občanského vybavení – rekreace s označením OR-9b je vymezena v sídle Černá v Pošumaví. Pro rozvoj rekreačních pobytových aktivit lze využít i stávajícího domovního fondu nevhodného pro trvalé bydlení. Pro rodinnou rekreaci je možno využít i plochu s označením OS16, která je nezastavitelná a je vymezena za účelem sáňkování. 22/123
VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ V územním plánu je respektován zákon o ochraně a využití nerostného bohatství - horní zákon. Územní plán nevymezuje nové plochy pro dobývání nerostů.
f)
stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách)
VYMEZENÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ V grafické části je z Hlavního výkresu v měřítku 1 : 5 000 patrné členění správního území obce Černá v Pošumaví do ploch s rozdílným způsobem využití. Jednotlivé plochy jsou rozlišeny barvou, grafikou a specifickým kódem upřesňujícím způsob využití. Plochy stabilizované jsou označeny plně, plochy návrhu jsou označeny šrafou.
DEFINICE POUŽITÝCH POJMŮ: Hlavní stavba - vždy souvisí s hlavním způsobem využití stavebního pozemku. Doplňková stavba - stavba, která se stavbou hlavní svým účelem a umístěním souvisí, a která zabezpečuje funkčnost stavby hlavní (její uživatelnost), nebo doplňuje základní funkci stavby hlavní. Celková zastavěnost plochy
veškeré údaje o zastavitelných plochách jsou vztaženy k jednotlivým stavebním pozemkům; bude-li v určité etapě zastavěná pouze část z navrhované plochy, potom zastavěnost bude vztažena na řešenou vymezenou část;
celkovou zastavěností se rozumí zastavěná plocha všemi budovami, včetně teras, přístupových cest, všech zpevněných ploch, bazénů a všech samostatně stojících přístřešků;
zastavěnou plochu lze rovněž identifikovat všemi plochami, které je nezbytné započítat do záboru ZPF a kde je nezbytné sejmout původní ornici;
pro posouzení je vždy uvažována méně příznivá varianta; Podkroví
obytným podkrovím se rozumí využitelný prostor půdy s nadezdívkou a šikmou střechou, v místě obvodové stěny na vnějším líci výšky 0 - 1m; Poznámka: Stanovení podmínek u stávajících ploch se vztahuje pouze na změny současného stavu (přístavby, nástavby a dostavby). Je tedy přípustná možnost, že již stávající zástavba není v souladu s podmínkami umožňující změny současného stavu.
PLOCHY BYDLENÍ
B
Hlavní využití Bydlení v rodinných domech. Přípustné využití Změny staveb a výstavba nového individuálního bydlení v rodinných a bytových domech a činnosti a děje s tímto typem bydlení související, tj. užitkové zahrady, vedlejší samozásobitelské hospodářství, vestavěná občanská vybavenost (např. administrativní zařízení, obchody do 500 m2, provozovny služeb), drobná řemeslná a výrobní zařízení, která nezatěžují hlukem okolní bydlení (např. kadeřnictví, krejčovství), malá rekreační a sportovní zařízení (rodinné bazény, prvky zahradní architektury apod.). Umístění musí být v souladu s charakterem využívání okolních ploch. Přípustné jsou rovněž parkovací stání a garáže, stavby ke stavbě hlavní formou přístavby nebo i samostatně stojící pro potřeby vyvolané přípustným využitím území na vlastním pozemku, nezbytná dopravní a technická infrastruktura, veřejná zeleň a veřejné prostranství. Podmíněně přípustné využití Pro plochy bydleni, u kterých dochází k překryvu s plochou technické infrastruktury (TI-107.V8) převzaté ze ZUR (skupinový vodovod Lipensko V8), je uložena podmínka upřednostnit tento koridor před hlavním využitím plochy a následně řešit vzájemnou koexistenci. Na plochách, které jsou soustředěny podél silnic I., II. a III. třídy a železnice bude možné bydlení za podmínky, že hluková zátěž bude odstraněna či nebude překračovat hygienické limity z hlediska hluku. V 23/123
rámci následujících správních řízení je nutno posoudit toto případné zasažení hlukem a na základě toho navrhnout potřebná technická opatření. Na plochách B1, B2, B91 a B94 bude možné bydlení za podmínky prokázání (v územním, resp. stavebním řízení nebo regulačním plánu) nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech. Případná protihluková opatření budou uplatňována jako podmínka vůči investorům v daných lokalitách a budou realizována mimo pozemky silnice I/39. Případná výstavba ve stávajících plochách bydlení ležících uvnitř ochranného pásma vojenského újezdu Boletice bude umožněna pouze za podmínky závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Pardubice. Nepřípustné využití Veškeré činnosti narušující okolní prostředí, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže, výrobní a průmyslové provozovny, kapacitní chovy živočišné výroby a pěstitelské činnosti, nákupní zařízení nad 500 m2 celkové zastavěné plochy, autobazary. Výstavba samostatně stojících malometrážních objektů sezónní rekreace (sruby, zahradní chaty, stavební buňky apod.). Typy podmínek
Podmínky pro výstavbu
Podmínky pro plošné využití území Celková zastavěnost plochy
stávající, nebo maximálně 35%.
Celková zastavěnost plochy B28
na ploše B28 bude povolena max. jedna hlavní stavba.
Velikost stavebních pozemků
stávající nebo minimálně 800m², v zastavěném území nelze oddělit pozemek (pro další hlavní stavbu) menší než 800m2; pro doplňkové stavby omezení velikosti pozemku neplatí za podmínky dodržení maximální zastavěnosti 35% plochy.
Velikost stavebního pozemku B28
na plochu B28 se nevztahuje omezení velikosti pozemku.
Podmínky pro výškové využití území Výšková hladina stávající zástavby
stávající nebo max. 2 nadzemní podlaží + podkroví
Výšková hladina navržené zástavby v plochách max. 1 nadzemní podlaží + podkroví. B61, B62, B93 Výšková hladina navržené zástavby
PLOCHY BYDLENÍ – BYTOVÉ DOMY
max. 2 nadzemní podlaží + podkroví.
BB
Hlavní využití Bydlení v bytových domech. Přípustné využití Bydlení v bytových domech a výstavba nových objektů, a činnosti a děje s tímto typem bydlení související, tj. užitkové zahrady, vedlejší samozásobitelské hospodářství, vestavěná občanská vybavenost, drobná zařízení řemeslná a výrobní nenarušující pohodu bydlení (bez možnosti vyhlášení ochranného pásma), malá sportovní zařízení, pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Umístění musí být v souladu s charakterem využívání okolních ploch. Přípustná jsou rovněž parkovací stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území na vlastním pozemku, zřízení místních komunikací, veřejná zeleň. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení s výjimkou pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře větší než 600 m2. Podmíněně přípustné využití Pro plochy bydleni v bytových domech, u kterých dochází k překryvu s plochou technické infrastruktury (TI107.V8) převzaté ze ZUR (skupinový vodovod Lipensko V8), je uložena podmínka upřednostnit tento koridor před hlavním využitím plochy a následně řešit vzájemnou koexistenci. Nepřípustné využití Ostatní využití, neuvedené jako přípustné, zejména veškeré činnosti narušující venkovské prostředí, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže, nákupní zařízení, zařízení dopravních služeb a autobazary. Výstavba samostatně stojících malometrážních objektů sezónní rekreace (sruby, zahradní chaty, stavební buňky apod.). 24/123
Typy podmínek
Podmínky pro výstavbu
Podmínky pro plošné využití území Celková zastavěnost plochy
stávající, nebo maximálně 35%.
Velikost stavebních pozemků
stávající nebo minimálně 600m², v zastavěném území nelze oddělit pozemek (pro další hlavní stavbu) menší než 600m2; pro doplňkové stavby omezení velikosti pozemku neplatí za podmínky dodržení maximální zastavěnosti 35% plochy.
Podmínky pro výškové využití území Výšková hladina zástavby
stávající nebo max. 3 nadzemní podlaží + podkroví.
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
OV
Hlavní využití Občanská vybavenost. Přípustné využití Změny staveb a výstavba nových objektů pro veřejné, správní, kulturní, zdravotnické, sociální, sportovní, vzdělávací služby netechnického charakteru. Přípustné je zřizovat a provozovat knihovny, archivy, služebny policie, požární zbrojnice, zdravotnická střediska, zařízení pro tělovýchovu a sport apod., parkovací a odstavná stání vyvolaná způsobem využitím území, plochy veřejné zeleně včetně architektonických prvků parteru, nákupní zařízení, obchody, ubytování, stravování, ostatní podnikání a služby, pokud negativně neovlivňují své okolí. Přípustné jsou rovněž sportoviště a hřiště, dětské hřiště, jednoduché stavby (s výjimkou staveb pro individuální rekreaci) související s vytvořením technického, sociálního a občanského zázemí (tribuny, šatny, sociální zařízení, bufety), nezbytná dopravní a technická infrastruktura, veřejná zeleň a veřejná prostranství. Plocha OV133 je určena pouze pro stavbu rozhledny. Podmíněně přípustné využití Bydlení personálu ve formě služebních bytů za podmínky, že budou dodrženy hygienické limity hluku v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb pro bydlení. Na plochách OV6 a OV30 bude možné bydlení za podmínky prokázání (v územním, resp. stavebním řízení nebo regulačním plánu) nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech. Případná protihluková opatření budou uplatňována jako podmínka vůči investorům v daných lokalitách a budou realizována mimo pozemky silnice I/39. Pro plochy občanského vybavení, u kterých dochází k překryvu s plochou technické infrastruktury (TI-107.V8) převzaté ze ZUR (skupinový vodovod Lipensko V8), je uložena podmínka upřednostnit tento koridor před hlavním využitím plochy a následně řešit vzájemnou koexistenci. Nepřípustné využití Jsou takové činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství, průmyslová výroba a sklady, čerpací stanice pohonných hmot. Nepřípustné jsou zejména samostatné objekty pro bydlení a individuální rekreaci, jakékoli činnosti a způsoby využití, které jsou nebo by mohly být v rozporu s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím, popř. by bránily tomuto způsobu využití. Typy podmínek
Podmínky pro výstavbu
Podmínky pro plošné využití území Celková zastavěnost stávajících ploch Celková zastavěnost stávající pozemky č. 354, 355, 356, 357
lokality
Celková zastavěnost navržených ploch
stávající nebo maximálně 35%. tvořené Na lokalitě tvořené pozemky č. 354, 355, 356,357 se připouští celkový počet staveb – 2 (to znamená jedna stávající + jedna nová), maximálně 35%.
Celková zastavěnost navržených ploch OV13 a max. jedna hlavní stavba na jednom stavebním OV24 pozemku. Velikost stávajících stavebních pozemků
stávající nebo minimálně 600m², v zastavěném území nelze oddělit pozemek (pro další hlavní stavbu) menší 25/123
než 600 m2; pro doplňkové stavby omezení velikosti pozemku neplatí za podmínky dodržení maximální zastavěnosti 35% plochy. Velikost navržených stavebních pozemků
minimálně 600m².
Velikost stavebních pozemků OV133 a OV24
na plochy OV133 a OV24 se nevztahuje omezení velikosti pozemku.
Podmínky pro výškové využití území (nevztahuje se na rozhledny a technické prvky budov, jako např. antény, solární kolektory) Výšková hladina stávající zástavby
stávající nebo max. 3 nadzemní podlaží + podkroví
Výšková hladina navržené zástavby
max. 2 nadzemní podlaží + podkroví + možnost využití svažitého terénu
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - SPORT
OS
Hlavní využití Občanská vybavenost – sport. Přípustné využití Změny staveb a výstavba nových objektů pro sportoviště a hřiště, dětské hřiště, pláže, jednoduché stavby (s výjimkou staveb pro individuální rekreaci) související s vytvořením technického, sociálního a občanského zázemí (tribuny, šatny, sociální zařízení, bufety), nezbytná dopravní a technická infrastruktura, veřejná zeleň a veřejné prostranství. Podmíněně přípustné využití Plochy OS-16 (plocha pro sáňkování) a OS-25 jsou přípustné pouze za podmínky, že tyto plochy nebudou zastavěny budovami. Pro plochy občanského vybavení - sportu, u kterých dochází k překryvu s plochou technické infrastruktury převzaté ze ZUR (skupinový vodovod Lipensko V8), je uložena podmínka upřednostnit tento koridor před hlavním využitím plochy a následně řešit vzájemnou koexistenci. Nepřípustné využití Jsou takové činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství, průmyslová výroba a sklady, čerpací stanice pohonných hmot. Nepřípustné jsou zejména samostatné objekty pro bydlení a individuální rekreaci, jakékoli činnosti a způsoby využití, které jsou nebo by mohly být v rozporu s hlavním a přípustným využitím, popř. by bránily tomuto způsobu využití. Typy podmínek
Podmínky pro výstavbu
Podmínky pro plošné využití území Celková zastavěnost plochy
stávající nebo maximálně 35% pro nadzemní objekty (mimo hřišť).
Velikost stavebních pozemků
Stávající nebo minimálně 600m², v zastavěném území nelze oddělit pozemek (pro další hlavní stavbu) menší než 600m2; pro doplňkové stavby omezení velikosti pozemku neplatí za podmínky dodržení maximální zastavěnosti 35% plochy.
Podmínky pro výškové využití území Výšková hladina zástavby
stávající nebo max. 1 nadzemní podlaží maximálně 12,5m
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - HŘBITOV
OH
Hlavní využití Hřbitov. 26/123
Přípustné využití Parkově upravená veřejná prostranství, krajinná zeleň, přírodě blízké porosty a dřeviny, travní porosty bez dřevin, solitéry s podrostem bylin. Přípustné je osazovat drobnou architekturu, pomníky, hrobky, památníky, vysazovat aleje apod., zřizovat stavby pěších komunikací, drobné stavby informačního charakteru (mapy, vývěsky), stavby související s vytvořením technického zázemí a technické a dopravní infrastruktury s provozem hřbitova související. Nepřípustné využití Veškeré využití neslučitelné s hlavním a přípustným využitím a neuvedené jako přípustné a veškeré činnosti a provozy, které by svými negativními vlivy mohly narušit funkci zóny. Plochy veřejných prostranství - hřbitov nejsou určeny k zastavění s výjimkou výše uvedeného hlavního a přípustného využití.
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - REKREACE
OR
Hlavní využití Občanská vybavenost – rekreace. Přípustné využití Změny staveb a výstavba nových objektů pro rekreaci, sportoviště a hřiště, dětské hřiště, jednoduché stavby (s výjimkou staveb pro individuální rekreaci) související s vytvořením technického, sociálního a občanského zázemí (tribuny, šatny, sociální zařízení, bufety, veřejné WC, sprchy, občerstvení s terasou, infocentrum, půjčovny), pláže, kempy, nezbytná dopravní a technická infrastruktura, veřejná zeleň a veřejné prostranství. Nepřípustné využití Jsou takové činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství, průmyslová výroba a sklady, čerpací stanice pohonných hmot. Nepřípustné jsou zejména samostatné objekty pro bydlení a individuální rekreaci, jakékoli činnosti a způsoby využití, které jsou nebo by mohly být v rozporu s hlavním a přípustným využitím, popř. by bránily tomuto způsobu využití. Typy podmínek
Podmínky pro výstavbu
Podmínky pro plošné využití území Celková zastavěnost plochy
stávající nebo maximálně 35%, (neplatí pro hřiště)
Velikost stavebních pozemků
stávající nebo minimálně 600m², v zastavěném území nelze oddělit pozemek (pro další hlavní stavbu) menší než 600m2; pro doplňkové stavby omezení velikosti pozemku neplatí za podmínky dodržení maximální zastavěnosti 35% plochy.
Podmínky pro výškové využití území Výšková hladina zástavby
stávající nebo max. 2 nadzemní podlaží + podkroví (stávající nebo lze upravit výšku na maximálně 12,5m).
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - STŘELNICE
OM
Hlavní využití Občanská vybavenost – střelnice. Přípustné využití Výstavba objektů pro potřeby myslivecké a paintballové střelnice (s výjimkou staveb pro individuální rekreaci) související s provozem střelnice, vytvořením technického a sociálního zázemí, nezbytná dopravní a technická infrastruktura. Nepřípustné využití Jsou takové činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství, průmyslová výroba a sklady, čerpací stanice pohonných hmot. Nepřípustné jsou zejména samostatné objekty pro bydlení a individuální rekreaci, jakékoli činnosti a způsoby využití, které jsou nebo by mohly být v rozporu s hlavním a přípustným využitím, popř. by bránily tomuto způsobu využití. 27/123
Typy podmínek
Podmínky pro výstavbu
Podmínky pro plošné využití území Celková zastavěnost plochy
stávající nebo maximálně 5 %.
Podmínky pro výškové využití území Výšková hladina zástavby
stávající nebo max. 1 nadzemní podlaží (maximálně 6,5m)
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ
SO
Hlavní využití Bydlení, včetně podnikání nesnižujícího kvalitu prostředí. Přípustné využití Změny staveb a výstavba nových objektů pro bydlení v rodinných domech, bytových domech, provozoven občanského vybavení a služeb, zařízení pro obchod, stravování, ubytování, domy s pečovatelskou službou, zdravotnické zařízení, kulturní zařízení, zařízení pro denní rekreaci (např. dětská hřiště), podnikatelské aktivity a výroby lokálního významu, zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území, a které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. Přípustná jsou rovněž parkovací stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území na vlastním pozemku, nezbytná dopravní a technická infrastruktura, veřejná zeleň a veřejné prostranství. Podmíněně přípustné využití Pro plochy smíšené obytné, u kterých dochází k překryvu s plochou technické infrastruktury (TI-107.V8) převzaté ze ZUR (skupinový vodovod Lipensko V8), je uložena podmínka upřednostnit tento koridor před hlavním využitím plochy a následně řešit vzájemnou koexistenci. Na plochách, které jsou soustředěny podél silnic I., II. a III. třídy a železnice bude možné bydlení za podmínky, že hluková zátěž bude odstraněna či nebude překračovat hygienické limity z hlediska hluku. V rámci následujících správních řízení je nutno posoudit toto případné zasažení hlukem a na základě toho navrhnout potřebná technická opatření. Na ploše SO110 bude možné bydlení za podmínky prokázání (v územním, resp. stavebním řízení nebo regulačním plánu) nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech. Případná protihluková opatření budou uplatňována jako podmínka vůči investorům v daných lokalitách a budou realizována mimo pozemky silnice I/39. Nepřípustné využití Veškeré činnosti narušující okolní prostředí, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže, průmyslové provozovny, kapacitní chovy živočišné výroby a pěstitelské činnosti. Výstavba samostatně stojících malometrážních objektů sezónní rekreace (sruby, zahradní chaty, stavební buňky apod.). Typy podmínek
Podmínky pro výstavbu
Podmínky pro plošné využití území Celková zastavěnost plochy
stávající nebo maximálně 35%.
Zastavěnost ploch SO117 a SO118
jedna hlavní stavba na jednom stavebním pozemku
Velikost stavebních pozemků
stávající nebo minimálně 600m², v zastavěném území nelze oddělit pozemek (pro další hlavní stavbu) menší než 600m2; pro doplňkové stavby omezení velikosti pozemku neplatí za podmínky dodržení maximální zastavěnosti 35% plochy.
Podmínky pro výškové využití území Výšková hladina zástavby
max. 2 nadzemní podlaží + podkroví + možnost využití svažitého terénu
28/123
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
VS
Hlavní využití Výroba a skladování včetně zemědělských staveb. Přípustné využití Výlučně podnikatelská, průmyslová a výrobní, zemědělská, chovatelská a pěstitelská výroba, přípustné je zřizovat sklady, skladové plochy a komunální provozovny, sběrný dvůr, zařízení pro obchod a administrativu, parkovací a odstavná stání, nákupní zařízení, veřejná zeleň, veřejná prostranství, technická a dopravní infrastruktura, netradiční zdroje vytápění, fotovoltaické elektrárny pouze na střechách objektů. Podmíněně přípustné využití Služební byty v nezbytném rozsahu za podmínky, že budou dodrženy hygienické limity hluku vyvolané využitím plochy, přilehlou silnicí I. třídy a železnicí v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb. Nepřípustné využití Aktivity, které by omezovaly či jinak narušovaly hlavní využití, výroba se silným dopadem na životní prostředí. U objektů pro výrobu musí být s ohledem na nemožnost zřízení pásem hygienické ochrany zajištěno, aby objekty byly využívány jen k takovým činnostem, aby se nepříznivé vlivy z provozu na okolí neprojevovaly mimo hranice vlastního pozemku nadměrně. Nepřípustné je zřizovat čerpací stanice pohonných hmot s výjimkou zařízení pro potřebu provozovatele. Typy podmínek
Podmínky pro výstavbu
Podmínky pro plošné využití území Celková zastavěnost plochy
maximálně 35%
Velikost stavebních pozemků
Stávající nebo minimálně 600m², v zastavěném území nelze oddělit pozemek (pro další hlavní stavbu) menší než 600m²; pro doplňkové stavby omezení velikosti pozemku neplatí za podmínky dodržení maximální zastavěnosti 35% plochy.
Podmínky pro výškové využití území Výšková hladina zástavby
stávající nebo max. 1 nadzemní podlaží + podkroví (stávající nebo lze upravit výšku na maximálně 12,5m).
PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ
SV
Hlavní využití Skladování a drobná výroba. Přípustné využití Výlučně podnikatelská, průmyslová a výrobní, zemědělská, chovatelská a pěstitelská výroba, přípustné je zřizovat sklady, skladové plochy a komunální provozovny, sběrný dvůr, zařízení pro obchod a administrativu, parkovací a odstavná stání, nákupní zařízení, veřejná zeleň, veřejná prostranství, technická a dopravní infrastruktura, netradiční zdroje vytápění, fotovoltaické elektrárny pouze na střechách objektů, čerpací stanice pohonných hmot. Podmíněně přípustné využití Služební byty v nezbytném rozsahu za podmínky, že budou dodrženy hygienické limity hluku vyvolané využitím plochy, přilehlou silnicí I. třídy a železnicí v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb. Nepřípustné využití Aktivity, které by omezovaly či jinak narušovaly hlavní využití, výroba se silným dopadem na životní prostředí. U objektů pro výrobu musí být s ohledem na nemožnost zřízení pásem hygienické ochrany zajištěno, aby objekty byly využívány jen k takovým činnostem, aby se nepříznivé vlivy z provozu na okolí neprojevovaly mimo hranice vlastního pozemku nadměrně. Typy podmínek
Podmínky pro výstavbu
Podmínky pro plošné využití území 29/123
Celková zastavěnost plochy
stávající nebo maximálně 35%.
Velikost stavebních pozemků
Stávající nebo minimálně 600m², v zastavěném území nelze oddělit pozemek (pro další hlavní stavbu) menší než 600m²; pro doplňkové stavby omezení velikosti pozemku neplatí za podmínky dodržení maximální zastavěnosti 35% plochy.
Podmínky pro výškové využití území Výšková hladina zástavby
stávající nebo max. 1 nadzemní podlaží + podkroví (stávající nebo lze upravit výšku na maximálně 12,5m).
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
TI
Hlavní využití Technická infrastruktura. Přípustné využití Plochy technické infrastruktury zahrnují pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, staveb a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení, komunikačních vedení veřejné komunikační sítě, elektronických komunikačních zařízení veřejné komunikační sítě, protipovodňová opatření. Součástí těchto ploch jsou pozemky související dopravní infrastruktury. Nepřípustné využití Nepřípustné jsou objekty bydlení, občanského vybavení, rekreace. Dále jsou nepřípustné veškeré provozy a činnosti, které svými negativními vlivy jinak narušují funkce okolních zón a vyžadující ochranu před zátěží sousedních pozemků mimo daný způsob využití (hlukem, vibracemi, prachem, pachem, exhalacemi).
PLOCHY REKREACE
R
Hlavní využití Rekreace. Přípustné využití Činnosti, děje a zařízení související s individuální rekreací, výstavba nových rekreačních objektů, zahrady, stavby související s vytvořením technického, sociálního a občanského zázemí (sociální zařízení, občerstvení), sportovní zařízení, parkovací a odstavná stání na vlastním pozemku vyvolaná tímto způsobem využitím území, veřejná zeleň a veřejná prostranství, loděnice. Podmíněně přípustné využití Případná výstavba ve stávajících plochách bydlení ležících uvnitř ochranného pásma vojenského újezdu Boletice bude umožněna pouze za podmínky závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Pardubice. Nepřípustné využití Nepřípustné jsou výrobní funkce, kapacitní a produkční chovatelské a pěstitelské funkce (nad rámec samozásobení), zřizovat a provozovat hromadné a řadové garáže jako samostatné objekty, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily, autobusy. Nepřípustné jsou zejména provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem, anebo svými negativními vlivy jinak narušují rekreační zónu. Typy podmínek
Podmínky pro výstavbu
Podmínky pro plošné využití území Celková zastavěnost plochy
stávající nebo maximálně 35%.
Velikost stavebních pozemků
stávající nebo minimálně 500m², v zastavěném území nelze oddělit pozemek (pro další hlavní stavbu) menší než 500m²; pro doplňkové stavby omezení velikosti pozemku neplatí za podmínky dodržení maximální 30/123
zastavěnosti 35% plochy. Podmínky pro výškové využití území Výšková hladina zástavby
stávající nebo max. 1 nadzemní podlaží + podkroví (stávající nebo lze upravit výšku na maximálně 9,5m).
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
VP
Hlavní využití Veřejný prostor s převládajícím způsobem využití zeleně. Přípustné využití Přípustné je zřizovat stezky pro pěší i cyklisty, osazovat drobnou architekturu a uliční mobiliář, pomníky, památníky, vysazovat aleje, výsadba zeleně obecně, stavby pěších komunikací, drobné stavby informačního charakteru (mapy, poutače, vývěsky), dětská hřiště, dopravní infrastruktura (obslužné komunikace, parkovací stání vyvolaná využitím území), stavby spojené s vytvořením technického zázemí a technické infrastruktury. Plochy s označením VP39, VP100 a VP125 jsou primárně určeny k realizaci zeleně. Nepřípustné využití Veškeré využití neslučitelné s hlavním a přípustným využitím a neuvedené jako přípustné a veškeré činnosti a provozy, které by svými negativními vlivy mohly narušit funkci zóny. Jakékoli využití omezující volný pohyb a pobyt obyvatel. Plochy veřejných prostranství nejsou určeny k zastavění s výjimkou výše uvedeného hlavního a přípustného využití.
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
DI
Hlavní využití Dopravní infrastruktura. Přípustné využití Silnice, účelové komunikace, železniční tratě, plochy obvodu dráhy, zařízení pro drážní dopravu (např. zastávky, stanice, nástupiště, provozní budovy), náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, různé formy zeleně (např. izolační, doprovodná), hromadné a řadové garáže, odstavná a parkovací stání, zastávky silniční dopravy, odpočívadla, protihluková opatření. Cyklistická a pěší komunikace včetně chodníků a zelených pásů v navržené výstavbě. Plochy určené pro umisťování staveb a zařízení technické vybavenosti (např. plochy pro vodovody, kanalizaci, elektřinu, plyn, spoje a radiokomunikace) bezprostředně s daným způsobem využití technické infrastruktury a obsluhy území. Nepřípustné využití Nepřípustné jsou objekty bydlení, občanského vybavení, rekreace, výroby a skladování, stavby a zařízení v rozporu s bezpečností v dopravě.
PLOCHY DOPRAVNÍ DOPRAVY - ŠED
INFRASTRUKTURY
–
PLOCHY
ŽELEZNIČNÍ DIŠ
Hlavní využití Dopravní infrastruktura - železniční doprava ŠED. Přípustné využití Pozemky staveb a zařízení pozemních komunikací, pozemky, na kterých jsou umístěny součásti komunikace (náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a plochy doprovodné a izolační zeleně, chodníky, parkovací stání, zastávky), parkoviště a garáže, pozemky dráhy a vleček, včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť a doprovodné zeleně, dále pozemky zařízení pro drážní dopravu, například stanice, zastávky, nástupiště a přístupové cesty, provozní budovy a pozemky dep, opraven, vozoven, překladišť a správních budov. Podmíněně přípustné využití Pozemky čerpacích stanic PHM s podmínkou prokázání hygienických a bezpečnostních podmínek v návazné 31/123
projektové dokumentaci. Stavby budov budou omezeny výškově, a to pouze na přízemní budovy. Nepřípustné využití Nepřípustné jsou objekty bydlení, občanského vybavení, rekreace, výroby a skladování, stavby a zařízení v rozporu s bezpečností v dopravě.
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – PLOCHA VODNÍ DOPRAVY
DIV
Hlavní využití Dopravní infrastruktura - vodní doprava. Přípustné využití Plochy vodní dopravy zahrnují zpravidla pozemky vodních ploch, určené pro vodní cesty, například kanály a splavněné úseky řek, pozemky nábřeží pro vodní dopravu, pozemky přístavů, zdymadel, překladišť a související pozemky dopravní a technické infrastruktury. Nepřípustné využití Nepřípustné jsou objekty bydlení, občanského vybavení, rekreace, výroby a skladování, stavby a zařízení v rozporu s bezpečností v dopravě.
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
V
Hlavní využití Vodní toky a plochy. Přípustné využití Chovné rybníky, rekreační nádrže a ostatní vodní díla, stavby a zařízení sloužící pro zachycení dešťových vod, ochranu proti vodě jako přírodnímu živlu, realizace ÚSES, doprovodná zeleň, břehové porosty. Je možno zřizovat přemostění a lávky, stavidla a hráze, krmná zařízení pro chovné rybníky a výstavbu nezbytné dopravní a technické infrastruktury, dále je možné zřizovat pro rekreační vodní plochy mola a jiná sportovní zařízení, přístaviště, kotviště, můstky. Podmíněně přípustné využití Výsadba alejí okolo vodotečí a vodních ploch za podmínky žádných hrubých zásahů do břehů a vodních ploch. Nepřípustné využití Zřizovat a provozovat na těchto územích zařízení (zejména stavby), která jsou v rozporu s vodním hospodářstvím. Nepřípustné je zřizování a provozování zařízení nesouvisejících s hlavním a přípustným využitím, včetně odstavení mobilních obytných zařízení (například mobilních domů, maringotek, karavanů, obytných přívěsů). Pro jakékoliv stavby mimo hlavní a přípustné je toto území nezastavitelné (například sklady, chaty, chalupy).
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ - NEZATOPENÉ
VN
Hlavní využití Nezatopené vodní plochy. Přípustné využití Chovné a rekreační nádrže a ostatní vodní díla, stavby a zařízení sloužící pro zachycení dešťových vod, ochranu proti vodě jako přírodnímu živlu, realizace ÚSES, doprovodná zeleň, břehové porosty. Je možno zřizovat přemostění a lávky, stavidla a hráze, krmná zařízení a výstavbu nezbytné dopravní a technické infrastruktury, dále je možné zřizovat pro rekreační vodní plochy mola a jiná sportovní zařízení, loděnice, přístaviště, kotviště, můstky. Podmíněně přípustné využití Výsadba alejí okolo vodních ploch za podmínky žádných hrubých zásahů do břehů a vodních ploch. 32/123
Nepřípustné využití Zřizovat a provozovat na těchto územích zařízení (zejména stavby), která jsou v rozporu s vodním hospodářstvím. Nepřípustné je zřizování a provozování zařízení nesouvisejících s hlavním a přípustným využitím, včetně odstavení mobilních obytných zařízení (například mobilních domů, maringotek, karavanů, obytných přívěsů). Pro jakékoliv stavby mimo hlavní a přípustné je toto území nezastavitelné (například sklady, chaty, chalupy).
PLOCHY LESNÍ
L
Hlavní využití Plochy určené k plnění funkcí lesa. Přípustné využití Činnosti a zařízení související se zachováním ekologické rovnováhy území, realizace ÚSES, revitalizace toků, opatření pro udržení vody v krajině, zachycení přívalových dešťů, protipovodňová a protierozní opatření a další opatření přispívající k vyšší retenční schopnosti krajiny. Dále nezbytně nutné stavby a zařízení pro hospodaření v lese, myslivost a ochranu přírody (např. krmelce, posedy a oplocenky), nezbytně nutné stavby dopravní a technické infrastruktury. Podmíněně přípustné využití Dostavby a přístavby malého rozsahu stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku za splnění podmínky, že nárůst plochy nepřesáhne max. 20 % z prvotně zkolaudované plochy. Realizace výstavby rozhleden za podmínky, že nedojde k narušení přírodních dominant anebo k významnému zásahu do porostů. Nepřípustné využití Nepřípustné je zřizování a provozování staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím, zejména odstavení mobilních obytných zařízení (například mobilních domů, maringotek, karavanů, obytných přívěsů), sklady, chaty, chalupy, apod.
PLOCHY LESNÍ - REKREACE
LR
Hlavní využití Plochy lesní s možností využití pro rekreaci. Přípustné využití Činnosti a zařízení související se zachováním ekologické rovnováhy území, realizace ÚSES, revitalizace toků, opatření pro udržení vody v krajině, zachycení přívalových dešťů, protipovodňová a protierozní opatření a další opatření přispívající k vyšší retenční schopnosti krajiny. Dále nezbytně nutné stavby a zařízení pro hospodaření v lese, myslivost a ochranu přírody (např. krmelce, posedy a oplocenky), nezbytně nutné stavby dopravní a technické infrastruktury. Dostavby a přístavby malého rozsahu stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku, lanové centrum včetně potřebného technického a sociálního zázemí. Nepřípustné využití Nepřípustné je zřizování a provozování staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím, zejména odstavení mobilních obytných zařízení (například mobilních domů, maringotek, karavanů, obytných přívěsů), chaty, chalupy, apod.
PLOCHY PŘÍRODNÍ
P
Hlavní využití Plochy pro zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Přípustné využití Plochy přírodní zahrnují pozemky v I. a II. zóně chráněné krajinné oblasti, pozemky evropsky významných lokalit, pozemky přírodních památek a přírodních rezervací. Přípustné je současné využití a využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud 33/123
nezhorší ekologickou stabilitu. Nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES. Podmíněně přípustné využití Nezbytně nutné stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury, např. liniové stavby, vodohospodářská zařízení (např. dočišťovací nádrže), protierozní a protipovodňová opatření, revitalizace toků atd. Nepřípustné využití Činnosti, které jsou v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Nepřípustné jsou změny způsobu využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES a dále pak změny, které jsou v rozporu se způsobem využití těchto ploch v ÚSES, jakékoliv změny způsobu využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter, nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, apod., mimo činnosti přípustné a podmíněné. Nepřípustné je zřizování a provozování staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím, zejména odstavení mobilních obytných zařízení (například mobilních domů, maringotek, karavanů, obytných přívěsů), sklady, chaty, chalupy apod.
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ
Z
Hlavní využití Intenzivní a extenzivní hospodaření se zemědělskými travními porosty a ornou půdou nebo činnosti a zařízení, které s tímto hospodařením souvisí. Přípustné využití Přípustné je provádět na těchto územích změny kultur (na pastviny, louky, sady, ornou půdu), zřizovat a provozovat na těchto územích sítě a zařízení dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování tohoto a přilehlého území, umisťovat stavby pro zabezpečení zemědělské činnosti (seníky, přístřešky pro zvěř a chovaná zvířata formou lehkých přístřešků, včelíny, silážní jámy atd.), dostavby a přístavby malého rozsahu (tj. nárůst o max. 25% prvotně zkolaudované plochy) stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku, zřizování vodních nádrží a toků, realizace ÚSES, opatření pro udržení vody v krajině, revitalizace toků, zachycení přívalových dešťů, protipovodňová a protierozní opatření a další opatření přispívající k vyšší retenční schopnosti krajiny. Podmíněně přípustné využití Realizace komunitního kompostování, polních hnojišť apod. za podmínky splnění zákonných podmínek. Zalesňování za podmínky, že plocha navazuje na stávající lesní plochy a zalesněním dojde k ucelení lesních ploch a dále za podmínky že se nebude jednat o plochu s I. a II. třídou ochrany ZPF. Okolo polních cest lze realizovat výsadby alejí za splnění podmínky žádných hrubých terénních úprav. Nepřípustné využití Nepřípustné je zřizování a provozování staveb a zařízení nesouvisejících s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím, zejména odstavení mobilních obytných zařízení (například mobilních domů, maringotek, karavanů, obytných přívěsů), sklady, chaty, chalupy apod. Nepřípustné je narušovat organizaci a strukturu zemědělského půdního fondu, porušovat funkčnost melioračních opatření a staveb. V záplavových územích je nepřípustná změna kultury (např. trvalého travního porostu) na ornou půdu.
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
SN
Hlavní využití Využívání převážně k zemědělským účelům, přispívající ke stabilizaci ekologické rovnováhy v území. Přípustné využití Přípustné je provádět na těchto územích změny kultur (např. na pastviny, louky, sady a plochy lesní). Umožňuje se výsadba alejí a ochranné zeleně. Lze povolovat lesnické, myslivecké a rybníkářské činnosti (krmelce, posedy, oplocenky, sklady krmiva u rybníků), rovněž možné zřizování menších vodních ploch a zalesnění, opatření pro udržení vody v krajině, zachycení přívalových dešťů, protipovodňová a protierozní opatření a další opatření přispívající k vyšší retenční schopnosti krajiny, ostatní dopravní a technickou infrastrukturu. 34/123
Na plochách zařazených mezi prvky ÚSES je přípustné současné využití a využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů a přirozenou skladbu bioty, odpovídající trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Přitom nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití a přírodní funkce prvků ÚSES. Na plochách nezařazených mezi prvky ÚSES je navíc přípustné umisťovat stavby pro zabezpečení zemědělské činnosti (seníky, přístřešky pro zvěř a chovaná zvířata formou lehkých přístřešků, včelíny atd.), přístavby malého rozsahu (tj. nárůst o max. 25% prvotně zkolaudované plochy) stávajících trvalých staveb. Podmíněně přípustné využití Realizace komunitního kompostování, polních hnojišť apod. za podmínky splnění zákonných podmínek. Umisťování staveb v systému ÚSES je omezeno na příčné (nejkratší) přechody inženýrských a dopravních staveb, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Jiné umístění těchto staveb je výjimečně přípustné, a to pouze za podmínky zachování minimálních prostorových parametrů a narušení funkčnosti prvků ÚSES. Stavby procházející ÚSES by měly být uzpůsobovány tak, aby nevytvářely migrační bariéru pro organismy. Nepřípustné využití Nepřípustné jsou změny způsobu využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES a dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí ÚSES, jakékoliv změny způsobu využití, které by znemožnily nebo ohrozily založení chybějících částí prvků ÚSES, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činností podmíněných. Nepřípustné je zřizování a provozování zařízení nesouvisejících s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím, zejména odstavení mobilních obytných zařízení (například mobilních domů, maringotek, karavanů, obytných přívěsů apod.), sklady, chaty, chalupy apod.
PLOCHY TĚŽBY NEROSTŮ
TN
Hlavní využití Těžba nerostů. Přípustné využití Přípustné jsou těžba nerostných surovin, sociálně-technické stavby a technologická zařízení související s těžbou, zařízení pro úpravu a třídění dobývaných surovin, plochy pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a odpadů (např. výsypky, odvaly a kaliště). Dále jsou přípustné stavby technické a dopravní infrastruktury zabezpečující provoz a potřeby území. Po ukončení těžby je přípustná rekultivace (např. zalesnění, skládky inertního materiálu s následným zalesněním apod.). Nepřípustné využití Nepřípustné jsou stavby pro bydlení, stavby pro rekreaci a další provozy a činnosti neslučitelné s hlavním a přípustným využitím území. V případě překryvu prvků územního systému ekologické stability s plochami s rozdílným způsobem využití (plochy lesní, plochy vodní a vodohospodářské, plochy veřejných prostranství, plochy dopravní a technické infrastruktury) jsou platné stanovené podmínky pro využití plochy prvků ÚSES.
BIOCENTRA (jedná se o funkci překryvnou) Hlavní využití Posílení či zachování funkčnosti ÚSES. Přípustné využití Je takové využití, které je uvedeno v podmínkách využití daného typu plochy s rozdílným způsobem využití jako hlavní, přípustné či podmíněně přípustné, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů a přirozenou skladbu bioty a které nenarušuje nevratně přirozené podmínky stanoviště a nesnižuje aktuální míru ekologické stability současných biocenter nebo neznemožňuje založení navrhovaných biocenter. Podmíněně přípustné využití Nezbytně nutné liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, vodohospodářská zařízení, stavby na vodních tocích, protierozní a protipovodňová opatření, revitalizace toků, stavby malých vodních nádrží atd. za 35/123
splnění podmínky nejmenšího zásahu do biocentra a narušení jeho funkčnosti. Nepřípustné využití Změny způsobu využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability), dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES, jakékoliv změny způsobu využití, které by znemožnily nebo ohrozily funkčnost biocenter, nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začleněným do nich. Nepřípustné je zřizování a provozování zařízení nesouvisejících s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. Nepřípustné jsou činnosti, které jsou v rozporu se zájmy a ochranou přírody a krajiny. Umísťování oplocení a jiných překážek v pohybu zvěře a lidí.
BIOKORIDORY (jedná se o funkci překryvnou) Hlavní využití Posílení či zachování funkčnosti ÚSES. Přípustné využití Je takové využití, které je uvedeno v podmínkách využití daného typu plochy s rozdílným způsobem využití jako hlavní, přípustné či podmíněně přípustné, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů a přirozenou skladbu bioty a které nenarušuje nevratně přirozené podmínky stanoviště a nesnižuje aktuální míru ekologické stability současných biokoridorů a neznemožňuje založení navrhovaných biokoridorů. Podmíněně přípustné využití Nezbytně nutné stavby pro lesní hospodářství a liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, vodohospodářská zařízení, stavby na vodních tocích, protierozní a protipovodňová opatření, revitalizace toků, stavby malých vodních nádrží atd. za splnění podmínky nejmenšího zásahu do biokoridoru a narušení jeho funkčnosti. Při umisťování liniových staveb upřednostňovat jejich příčné či nejkratší křížení s biokoridory, jiné umístění těchto staveb je výjimečně přípustné, a to pouze za podmínky zachování minimálních prostorových parametrů a narušení funkčnosti biokoridoru. Stavby procházející ÚSES by měly být uzpůsobovány tak, aby nevytvářely migrační bariéru pro organismy. Nepřípustné využití Změny způsobu využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability), dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru, jakékoliv změny způsobu využití, které by znemožnily nebo ohrozily funkčnost biokoridorů, nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začleněným do nich. Nepřípustné je zřizování a provozování zařízení nesouvisejících s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. Nepřípustné jsou činnosti, které jsou v rozporu se zájmy a ochranou přírody a krajiny. Umísťování oplocení a jiných překážek v pohybu zvěře a lidí.
PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH – VÝSTUPNÍ LIMITY OCHRANA MELIORAČNÍCH ZAŘÍZENÍ U ploch navržených k zástavbě (zastavitelné plochy), které jsou částečně nebo celé meliorovány je nutno před zahájením výstavby provést úpravu drenážního systému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo ovlivnění zamokřením navazujících ploch.
PLOCHY PRO PŘÍSTUP K VODNÍM TOKŮM Podél vodotečí bude zachován přístupný pruh pozemků v dostatečné šířce od břehové hrany pro potřebu provádění údržby vegetace.
OCHRANA PŘED ZVÝŠENOU HYGIENICKOU ZÁTĚŽÍ OCHRANA PŘED NEGATIVNÍMI VLIVY Z DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY V plochách situovaných v blízkosti silnic I., II. a III. tř., železniční tratě a trafostanic mohou být povolovány stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro sport a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže. 36/123
OCHRANA PŘED NEGATIVNÍMI VLIVY Z PROVOZU Pro plochy smíšené obytné, plochy výroby a skladování, plochy smíšené výrobní, plochy technické infrastruktury, plochy občanského vybavení (jedná se o plochy stávající i navrhované) platí, že hranice negativních vlivů (např. hluk, prašnost apod.) bude max. na hranici této plochy rozdílného způsobu využití (případně na hranici vlastního pozemku). Tzn., že negativní vlivy z těchto ploch nesmí zasahovat do ploch stávajícího i navrhovaného chráněného venkovního prostoru staveb. V ploše negativního vlivu je možno umisťovat ojediněle stavby pro bydlení za podmínky, že bude zajištěna ochrana před negativními vlivy a budou dodrženy hygienické limity hluku v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb.
DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Podmínkou povolování staveb je pokrytí potřeb parkování, odstavných stání a garáží pro jednotlivé způsoby využití na vlastním pozemku.
ÚZEMÍ S MOŽNÝMI ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu a oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum, viz, zákon č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči, ve znění pozdějších změn. Pro případné archeologické nálezy platí ohlašovací povinnost podle zákona O státní památkové péči.
PLOCHY, KDE PODMÍNKY PROVĚŘÍ ÚZEMNÍ STUDIE V řešeném území jsou vymezeny plochy, ve kterých je potřeba vzhledem k jejich rozsahu, poloze a významu další využití těchto ploch prověřit územní studií, na základě níž budou stanoveny podrobné podmínky pro rozhodování v území.
UMISŤOVÁNÍ STAVEB DO VZDÁLENOSTI 50 M OD OKRAJE LESA Hlavní i vedlejší stavby s výjimkou oplocení lze umístit v minimální vzdálenosti 25 m od kraje lesa (oplocení lze umístit v min. vzdálenosti 10 m od kraje lesa). Samostatné umístění jednotlivých staveb ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa bude podléhat souhlasu orgánu státní správy.
PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ KORIDORŮ Navržené koridory pro dopravní infrastrukturu (koridory železniční dopravy, silniční dopravy a vodní dopravy) a koridory technické infrastruktury (skupinový vodovod, tranzitní plynovod, VTL plynovod, el. vedení VVN) jsou vymezeny jako ochrana území pro realizaci záměru výstavby dopravní a technické infrastruktury. Tato území je nutno chránit z důvodu zajištění prostoru pro umístění těchto staveb v navazujících řízeních (včetně prostoru pro OP plynoucích z příslušných právních předpisů) a popřípadě také následný přístup k nim. Působnost ploch a koridorů navržené územním plánem je ukončena vydáním změny územního plánu v takovém rozsahu, jak ji změna řešila, popřípadě vydáním nového ÚP. Pokud nebude změnou územního plánu navrženo jiné využití území, zůstává stávající způsob využití. Případné nevyužité pozemky budou navráceny zemědělskému půdnímu fondu.
PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH CHRÁNĚNÝCH LOŽISKOVÝCH ÚZEMÍ Na území chráněných ložiskových území respektovat omezení všech činností, plynoucí z ustanovení § 18 a 19 horního zákona (stavební uzávěra – zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska lze, jen pokud je to nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu).
PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH V OCHRANNÉM PÁSMU VOJENSKÉHO ÚJEZDU Severní část řešeného území se nachází v ochranném pásmu vojenského újezdu Boletice. V uvedeném zájmovém území lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou výstavbu jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Pardubice.
OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ ÚP navrhuje ochranná pásma vodních zdrojů I. a II. stupně.
MAX. HRANICE NEGATIVNÍHO VLIVU ČOV Okolo navrhovaných ploch pro ČOV (Radslav, Muckov, Mokrá) a stávající plochy pro ČOV (Bližná) je navržena maximální hranice negativního vlivu ČOV pro území, které je ČOV ovlivňováno. V budoucnu nesmí vyhlašované ochranné pásmo tuto max. hranici překročit.
37/123
g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Návrh veřejně prospěšných staveb je vyznačen v samostatném výkresu - Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a Hlavním výkresu.
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY (VPS): Technická infrastruktura – vodovod KÓD V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7 V8 V9 V13 V14 TI107.V8
ÚČEL Návrh plochy pro Skupinový vodovod Lipenská oblast ze zdroje štola Josefův důl do navrhovaného sdruženého objektu úpravny vody s vodojemem v blízkosti vodojemu Bližná. Návrh plochy pro Skupinový vodovod Lipenská oblast z VDJ Lískovec ve směru Černá v Pošumaví. Návrh plochy pro Skupinový vodovod Lipenská oblast z VDJ Lískovec ve směru Horní Planá. Návrh plochy pro Skupinový vodovod Lipenská oblast z VDJ Lískovec ve směru Dolní Vltavice. Návrh plochy pro Skupinový vodovod Lipenská oblast ve směru Radslav. Návrh plochy pro Skupinový vodovod Lipenská oblast – Černá v Pošumaví. Návrh plochy pro vodovod štola Josefov. Návrh plochy pro vodovod zásobující sídlo Mokrá + AT stanice (u stávajícího VDJ) pro výše položenou zástavbu. Návrh plochy pro vodovod zásobující sídlo Černá v Pošumaví. Návrh plochy pro vodovod zásobující sídlo Dolní Vltavice. Návrh plochy pro vodovod zásobující sídlo Plánička. Návrh plochy technické infrastruktury - skupinový vodovod Lipensko V8 - probíhá sídlem Černá v Pošumaví, po hranici lipenské nádrže ze severu k jihu.
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví
Technická infrastruktura - kanalizace KÓD K1 K4 K6 K7 K8 K10 K11 K12
ÚČEL Návrh plochy pro jednotnou kanalizaci včetně čerpací stanice v Černé v Pošumaví. Návrh plochy pro oddílnou splaškovou kanalizaci včetně čerpací stanice v Bližné. Návrh plochy pro oddílnou dešťovou kanalizaci v Dolní Vltavici. Návrh plochy pro oddílnou splaškovou kanalizaci v Mokré, včetně ČOV. Návrh plochy pro oddílnou splaškovou kanalizaci v Muckově, včetně ČOV, lokalita Bednáře napojena s přečerpáním. Návrh plochy pro kanalizační sběrač včetně čerpací stanice v Jestřábí. Návrh plochy pro oddílnou splaškovou a dešťovou kanalizaci včetně ČOV v Radslavi. Návrh plochy pro oddílnou splaškovou kanalizaci včetně čerpací stanice v lokalitě U Baštýře.
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví
38/123
Technická infrastruktura – elektrická energie KÓD E1 E2 E3 E4 E5 E6 E7 E8 E9 E10 E11 E12 E13 E14 E15 E16 E18 E19 E20 E21 TI104.Ee13
ÚČEL Návrh plochy pro trafostanici T12 s elektrickým vedením VN 22 kV – Černá v Pošumaví. Návrh plochy pro trafostanici T11 s el. kabelovým vedením VN 22 kV - Černá v Pošumaví. Návrh plochy pro trafostanici T13 s el. vedením VN 22 kV - Černá v Pošumaví. Návrh plochy pro trafostanici T7-4 s el. vedením VN 22 kV - Černá v Pošumaví. Návrh plochy pro trafostanici T8 s el. kabelovým vedením VN 22 kV - Černá v Pošumaví. Návrh plochy pro trafostanici T7-1 s elektrickým kabelovým vedením VN 22 kV – Černá v Pošumaví. Návrh plochy pro trafostanici T7-2 s el. vedením VN 22 kV - Černá v Pošumaví. Návrh plochy pro trafostanici T9 s el. kabelovým vedením VN 22 kV – Černá v Pošumaví. Návrh plochy pro trafostanici T7-3 s el. vedením VN 22 kV - Jestřábí. Návrh plochy pro trafostanici T10 s el. vedením VN 22 kV - Černá v Pošumaví. Návrh plochy pro trafostanici T2 s el. vedením VN 22 kV – Jestřábí. Návrh plochy pro trafostanici T3 s el. vedením VN 22 kV – Bližná. Návrh plochy pro trafostanici T4 s el. vedením VN 22 kV – Bližná. Návrh plochy pro trafostanici T2 s el. vedením VN 22 kV – Radslav. Návrh plochy pro trafostanici T3 s el. vedením VN 22 kV – Radslav. Návrh plochy pro trafostanici T3 s el. vedením VN 22 kV – Dolní Vltavice. Návrh plochy pro trafostanici T2 s el. vedením VN 22 kV – Muckov. Návrh plochy pro trafostanici T3 s el. kabelovým vedením VN 22 kV – Bednáře. Návrh plochy pro trafostanici T2 s el. vedením VN 22 kV – Mokrá. Návrh plochy pro trafostanici T3 s el. vedením VN 22 kV – Mokrá. Návrh plochy technické infrastruktury - vedení VVN severní okraj správního území obce.
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví
Technická infrastruktura – plyn KÓD P1
Návrh plochy významu.
pro
ÚČEL plynovod
VVTL
vnitrostátního
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Černá v Pošumaví Kyselov
P2
Návrh plochy významu.
pro
plynovod
VVTL
vnitrostátního
Černá v Pošumaví Kyselov
TI105.Ep10
Návrh plochy technické infrastruktury - plynovod VVTL Ep10 - vede přes celé řešené území.
Černá v Pošumaví Kyselov
TI106.Ep12
Návrh plochy technické infrastruktury - VTL plynovod včetně regulační stanice Ep12 - ze severovýchodní hranice správního území k sídlu Černá v Pošumaví.
Černá v Pošumaví
39/123
Dopravní infrastruktura KÓD DIV101.D72 DIŠ102.D16 DI103.D13/4 DI132.D75/11
ÚČEL Návrh plochy dopravní infrastruktury - plochy vodní dopravy - plocha pro přístav a vodní cestu. Návrh plochy dopravní infrastruktury - plochy a koridory železniční dopravy - ŠED - plocha pro lehkou železnici systému tram-train kontinuálně vymezený v úseku Lipno nad Vltavou - Černá v Pošumaví. Návrh plochy dopravní infrastruktury - obchvat silnice I/39. Návrh plochy dopravní infrastruktury - koridor pro cyklostezku.
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ (VPO): Územní systém ekologické stability KÓD RBK 44/02-44/03 RBK 44/04-44/05 RBK 44/05-44/06 RBK 46/02-46/03 RBK 46/03-46/04 RBK 46/04-596 LBK 587-CHOŠ155 LBK CHOŠ 157-46/01 LBK CHOŠ035-587 LBK 44/04-46/03 EKO1 EKO2 EKO3 EKO4 EKO5 EKO6
ÚČEL Regionální biokoridor nefunkční – biokoridor. Regionální biokoridor nefunkční – biokoridor. Regionální biokoridor nefunkční – biokoridor. Regionální biokoridor nefunkční – biokoridor. Regionální biokoridor nefunkční – biokoridor. Regionální biokoridor nefunkční – biokoridor. Lokální biokoridor nefunkční – biokoridor. Lokální biokoridor nefunkční – biokoridor. Lokální biokoridor nefunkční – biokoridor. Lokální biokoridor nefunkční – biokoridor. Lokální biokoridor nefunkční – biokoridor. Regionální biokoridor nefunkční – biokoridor. Lokální biocentrum nefunkční – biocentrum. Lokální biokoridor nefunkční – biokoridor. Lokální biokoridor nefunkční – biokoridor. Lokální biokoridor nefunkční – biokoridor.
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ doplňuje funkční doplňuje funkční doplňuje funkční doplňuje funkční doplňuje funkční doplňuje funkční doplňuje funkční doplňuje funkční doplňuje funkční doplňuje funkční doplňuje funkční doplňuje funkční doplňuje funkční doplňuje funkční doplňuje funkční doplňuje funkční
Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví
Plochy veřejných prostranství KÓD
ÚČEL
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
VP39
Návrh plochy veřejných prostranství v sídle Bližné.
Černá v Pošumaví
VP100
Návrh plochy veřejných prostranství v sídle Mokrá.
Černá v Pošumaví
VP125
Návrh plochy veřejných prostranství v sídle Muckov.
Černá v Pošumaví
STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCHY PRO ASANACI Nejsou navrhovány stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu ani plochy pro asanaci. 40/123
h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a popřípadě dalších údajů podle §5 odst. 1 katastrálního zákona Územním plánem Černá v Pošumaví nejsou navrhovány veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.
i)
stanovení kompenzačních opatření podle §50 odst. 6 stavebního zákona
V Územním plánu Černá v Pošumaví nedochází k potřebě stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona.
j)
vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití včetně podmínek pro jeho prověření
Územní plán Černá v Pošumaví vymezuje plochu územní rezervy pro dopravní infrastrukturu – plochu železniční dopravy (ŠED), s označením DIŠ-R.D/0-2.
k) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti V řešeném území jsou vymezeny plochy, ve kterých je potřeba vzhledem k jejich rozsahu, poloze a významu další využití těchto ploch prověřit územní studií, na základě níž budou stanoveny podrobné podmínky pro rozhodování v území. Územní studie bude podrobně řešit členění plochy na jednotlivé pozemky a jejich dopravní napojení a dopravní obsluhu, napojení na veřejnou technickou infrastrukturu a podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně podmínek ochrany navrženého charakteru území, zejména ochrany krajinného rázu a urbanistických a architektonických hodnot (například uliční a stavební čáry, podlažnost, výšku zástavby, objemy a tvary zástavby, intenzitu využití pozemků a návrhu veřejných prostranství u ploch větších nežli 2ha včetně návrhu sídelní – veřejné zeleně, umístění ploch pro tříděný komunální odpad). K prověření územní studií jsou navrženy plochy dle označení: 1.ÚS: B2, VP128, OV6 2.ÚS: SO10 3.ÚS: OV12 4.ÚS: B32, VP127 5.ÚS: SO51 6.ÚS: VS123 7.ÚS: B113 8.ÚS: SO9a, OR9b Lhůty pro pořízení jednotlivých územních studií, jejich schválení a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti budou stanoveny na základě aktuálních podmínek a poptávky v území, nejpozději však do 5 let od nabytí účinnosti této územně plánovací dokumentace.
l)
vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č. 9, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání
Územní plán Černá v Pošumaví vymezuje plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu: 1.RP: B1, OS14, VP21, SO7 2.RP: B3, SO119 3.RP: B4 4.RP: B41, OV42 41/123
5.RP: B91 6.RP: SO44 7.RP: plocha parc. č. 91, k.ú. Kyselov 8.RP: VS17 9.RP: OV52.SR20
Zadání 1. regulačního plánu (1.RP) pro plochy B1, SO7, OS14, VP21 v k.ú. Černá v Pošumaví Vymezení řešeného území: Území řešené regulačním plánem 1.RP je vymezeno v grafické části ÚP Černá v Pošumaví s tím, že v průběhu prací na návrhu RP může dojít k upřesnění hranic řešeného území. Plocha bydlení, smíšená obytná, občanského vybavení – sportu a veřejných prostranství se nachází v severní části sídla, navazuje na nastávající zastavěné území sídla Černá v Pošumaví. Východní strana řešeného území RP se nachází v blízkosti silnice I/39, z jižní strany je ohraničena zastavěným územím sídla Černá v Pošumaví, severozápadní hranici tvoří Lipenská přehrada a severní hranici tvoří stávající místní komunikace.
42/123
Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití: Regulační plán v řešené ploše bude stanovovat podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro trasy a zařízení technického vybavení, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Pozemky budou vymezeny jako plochy pro bydlení, smíšené bydlení, občanské vybavení - sport a veřejná prostranství se zelení, dále plochy dopravní a technické infrastruktury (B1, SO-7, OS-14, VP21). Vzhledem ke skutečnosti, že v ÚP nejsou samostatně vymezeny plochy veřejného prostoru budou vymezeny minimálně v rozsahu dle stavebního zákona. Pozemky budou vymezeny na základě katastrální mapy a v případě potřeby budou geometricky zaměřeny do potřebné podrobnosti. Bude stanoveno vedení páteřní komunikace obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu ploch B1, SO7, OS14, VP21, kdy tato komunikace bude řazena do ploch dopravní infrastruktury. Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb: Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky určující funkční využití pozemků včetně vymezení ploch veřejné zeleně dle § 7 vyhl. 501/2006 Sb.: plošné uspořádání (maximální plocha zastavění pozemku - zastavitelné území, vztažné body, stavební čára); prostorové uspořádání (podlažnost, výška zástavby, omezení tvaru střechy, poloha hřebene střechy, garážování, vzdálenosti a polohy staveb respektující historické dominanty obce); architektonické uspořádání (vjezd a vstup do objektu). Součástí řešeného území budou také plochy a trasy technického a dopravního vybavení mimo vymezené hranice. Prostorové uspořádání bude respektovat navržené regulativy zpracované ÚP Černá v Pošumaví, (viz. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití pro bydlení), které budou tímto regulačním plánem upřesněny do měřítka 1 : 1000. V případě, že bude realizována pouze část lokality, bude realizována i odpovídající úměrná část veřejné zeleně. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území: Požadavky budou stanoveny v rozsahu podrobných podmínek ochrany území vč. řešení podmínek ochrany krajinného rázu (tzn., budou stanoveny výšky staveb, tvar střechy, max. půdorysné obrysy staveb, uliční čáry, doporučené materiály, doporučená barevnost a další tvaroslovné prvky). Dále bude RP stanovena podmínka napojení na centrální kanalizaci a vodovod, bude stanoven takový způsob vytápění, aby nedošlo ke zhoršení kvality ovzduší. Ochrana kulturních a přírodních hodnot: při navrhování urbanistické a hmotové struktury zohlednit charakter okolní zástavby typické pro oblast Šumavy; nepřípustné je funkční využití ploch parcel (byť dočasně) pro zřizování výrobních kapacit; z hlediska obecné ochrany je nutno v maximální míře chránit vzrostlou zeleň; nepřípustné jsou stavby zatěžující životní prostředí; území řešené regulačním plánem se nachází v CHKO Šumava, CHOPAV Šumava a Ptačí oblast Šumava, proto bude posuzováno z pohledu krajinného rázu příslušným orgánem ochrany přírody, se kterým budou dohodnuty podmínky prostorového uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu. Ochrana přírodních zdrojů, ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL): lokalita B1, SO7, OS14 a VP21 nevyvolá specifická řešení regulačním plánem, protože je součástí vyhodnocení ÚP Černá v Pošumaví. Ochrana ovzduší: regulačním plánem nebudou dotčeny zájmy ochrany ovzduší. V řešeném území neumožní stanovené podmínky využití ploch zhoršení stávajících kvalitativních hodnot ovzduší. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury: Veřejná infrastruktura bude řešena v podrobnosti stanovené přílohou č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. pro regulační plán, tedy v měřítku 1 : 1000. Bude stanoveno vedení komunikací obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu plochy B1, SO7, OS14, VP21, kdy tyto komunikace budou řazeny do ploch dopravní infrastruktury. Dále budou stanoveny vodovodní řady vč. přípojek jednotlivých objektů, kanalizační řady vč. přípojek, bude stanoveno napojení na elektrickou energii prostřednictvím kabelového vedení NN ze stávajících, příp. nově vybudovaných trafostanic, další vedení technické infrastruktury (sdělovací kabely, apod.). Požadavky na dopravu: Lokalita bude dopravně napojena 1 stávajícím sjezdem ze silnice I/39 a dále nově zokruhována a připojena na systém místních komunikací 43/123
Nově navrhované komunikace budou splňovat požadavky vyplývající z platných právních předpisů (rozhledové poměry, šířky komunikací a chodníků, odvodnění komunikací, zohlednit vyhlášku 398/2009 Sb., apod.) Parkování, odstavná stání a garáže budou budována na vlastních pozemcích jako součást stavby (budou součástí stavebního povolení). Respektovat OP silnice I/39 V blízkosti silnice I. třídy musí být dodrženy podmínky pro stavby z hlediska chráněného venkovního prostoru staveb a vnitřních prostor staveb z hlediska ochrany před zvýšenou hygienickou zátěží (hlukem). V případě zasažení ploch bydlení v lokalitě B1 tímto negativním vlivem, budou v RP navržena i potřebná technická opatření, která však budou hrazena na náklady investora budoucí výstavby RD. Posoudit potřebu vybudování nových cyklistických tras Požadavky na zásobování vodou: Respektovat trasu zpřesněného koridoru TI-107.V8 v šíři 20 m pro skupinový vodovod Lipensko v souladu se ZÚR a ÚP černá v Pošumaví. Lokalita bude napojena na stávající systém obce vodovodními řady včetně přípojek na jednotlivé stavební parcely. V případě nevyhovující kapacity zásobování pitnou vodou musí být navržena taková opatření, která povedou k zajištění jejího dostatečného množství. V rámci území řešeného RP bude z důvodu nedostatečného stávajícího tlaku vodovodní sítě ve vyšších polohách a současně poruchovosti přetlakem v dolních částech sídla Černá v Pošumaví navrženo umístění zařízení II. tlakového pásma vodovodní sítě. Požadavky na odkanalizování: Lokalita bude řešena oddílnou kanalizací včetně přípojek od navržených objektů s napojením na stávající kanalizační systém obce. V případě nepříznivých výškových poměrů bude navrženo přečerpávání. V RP bude navržen způsob likvidace (odvedení) dešťových vod z řešeného území - likvidace odpadních vod v území je upřednostněno vyústění dešťových vod do recipientu (nádrž Lipno). Požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření: návrh regulačního plánu nebude vymezovat veřejné prospěšné stavby, vyjma staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury, pokud to bude nezbytné. Požadavky na asanace: nepředpokládají se. Další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy): Řešení návrhu regulačního plánu prověří napojení jednotlivých staveb na komunikace a způsob napojení na technickou infrastrukturu. Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů: z hlediska územně analytických podkladů nejsou předem dány podmínky pro návrh regulačního plánu. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů: řešením regulačního plánu nebudou dotčeny zájmy obrany státu, civilní obrany a ložisek nerostných surovin; vyhodnotit řešené území z hlediska radonového rizika; z hlediska řešení požární ochrany bude v návrhu regulačního plánu řešeno splnění požadavků na parametry přístupové komunikace k objektům a zástavbám podle jejich charakteru požárního zabezpečení, dále pak splnění požadavků řešení zásobování požární vodou vztahující se k navrhované zástavbě (zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky) Prostorové uspořádání řešeného území omezují následující limity využití vyplývající z právních předpisů: hranice Evropsky významné lokality Šumava; hranice Chráněné oblasti přirozené akumulaci vod (CHOPAV) Šumava. hranice Chráněné krajinné oblasti Šumava Výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí: Regulační plán B1, SO7, OS14, VP21 nebude nahrazovat územní rozhodnutí. 44/123
Požadavky ze závěru zjišťovacího řízení včetně určení dalšího postupu, pokud se postupy posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu spojují: Pořizovatel nepředpokládá nutnost posouzení, nejsou navrhovány žádné záměry vyžadující si zpracování dokumentace EIA. Případné požadavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci: Uzavření plánovací smlouvy nebo dohody o parcelaci není podmínkou pro řešení návrhu regulačního plánu, ale tato podmínka může být doplněna v průběhu pořizování tohoto RP. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení: obsah návrhu regulačního plánu vč. jeho odůvodnění bude strukturováno přesně dle požadavků přílohy č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, grafická část bude zpracována v měřítku 1 : 1000 s výjimkou širších vztahů 1 : 50000. minimální rozsah výkresů se stanovuje takto: hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, výkres pořadí změn v území (etapizace) – pokud bude potřebný, koordinační výkres, výkres širších vztahů dokumentující vazby na sousední území, výkres předpokládaných záborů půdního fondu, výkresová část dokumentace návrhu regulačního plánu bude odevzdána v prostředí softwaru AutoCAD, MicroStation nebo ArcGIS, v případě tvorby výkresů regulačního plánu v systémech AutoCAD, MicroStation, apod., budou odevzdány i tyto výkresy v datových formátech (DWG, DGN, apod.), s řádným odlišením hladin, vč. popisu jednotlivých souborů a hladin, výkresová i textová část dokumentace regulačního plánu bude předána ve 4 kompletních vyhotoveních, všechny výkresy a jejich obsah bude usazen v geografickém systému S-JTSK Křovák East–North, Balt po vyrovnání, a to u všech zpracovaných výkresů, textová část bude odevzdána ve formátu DOC nebo DOCX a dále ve formátu PDF v kompletní podobě.
Zadání 2. regulačního plánu (2.RP) pro plochy B3 a SO119 v k.ú. Černá v Pošumaví Vymezení řešeného území: Území řešené 2.RP je vymezeno v grafické části ÚP Černá v Pošumaví s tím, že v průběhu prací na návrhu RP může dojít k upřesnění hranic řešeného území. Území RP pro B3 a SO119 se nachází v severní části sídla, v blízkosti hlavní páteřní komunikace I/39 u příjezdu do sídla od směru z Č. Krumlova. Řešené území je tvořeno dvěma oddělenými plochami, které navazují na zastavěné území sídla.
45/123
Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití: Regulační plán v řešené ploše bude stanovovat podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorového uspořádání staveb, pro trasy a zařízení technického vybavení, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Pozemky budou vymezeny jako plochy pro bydlení, smíšené bydlení, veřejný prostor se zelení, dále plochy dopravní a technické infrastruktury (B3). Vzhledem ke skutečnosti, že v ÚP nejsou samostatně vymezeny plochy veřejného prostoru budou vymezeny minimálně v rozsahu stavebního zákona. Pozemky budou vymezeny na základě katastrální mapy a v případě potřeby budou geometricky zaměřeny do potřebné podrobnosti. Bude stanoveno vedení páteřní komunikace obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu plochy B3 a SO119, kdy tato komunikace bude řazena do ploch dopravní infrastruktury. Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb: Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky určující funkční využití pozemků včetně vymezení ploch veřejné zeleně dle § 7 vyhl. 501/2006 Sb.: plošné uspořádání (maximální plocha zastavění pozemku - zastavitelné území, vztažné body, stavební čára); prostorové uspořádání (podlažnost, výška zástavby, omezení tvaru střechy, poloha hřebene střechy, garážování, vzdálenosti a polohy staveb respektující historické dominanty obce); architektonické uspořádání (vjezd a vstup do objektu). Součástí řešeného území budou také plochy a trasy technického a dopravního vybavení mimo vymezené hranice. Prostorové uspořádání bude respektovat navržené regulativy zpracované ÚP Černá v Pošumaví, (viz. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití pro bydlení), které budou tímto regulačním plánem upřesněny do měřítka 1 : 1000. V případě, že bude realizována pouze část lokality, bude realizována i odpovídající úměrná část veřejné zeleně. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území: Požadavky budou stanoveny v rozsahu podrobných podmínek ochrany území vč. řešení podmínek ochrany krajinného rázu (tzn., budou stanoveny výšky staveb, tvar střechy, max. půdorysné obrysy staveb, uliční čáry, doporučené materiály, doporučená barevnost a další tvaroslovné prvky). Dále bude RP stanovena podmínka napojení na centrální kanalizaci a vodovod, bude stanoven takový způsob vytápění, aby nedošlo ke zhoršení kvality ovzduší. 46/123
Ochrana kulturních a přírodních hodnot: při navrhování urbanistické a hmotové struktury zohlednit charakter okolní zástavby typické pro oblast Šumavy; nepřípustné je funkční využití ploch parcel (byť dočasně) pro zřizování výrobních kapacit; z hlediska obecné ochrany je nutno v maximální míře chránit vzrostlou zeleň; nepřípustné jsou stavby zatěžující životní prostředí; území řešené regulačním plánem se nachází v CHOPAV Šumava; Ochrana přírodních zdrojů, ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL): lokalita B3 a SO119 nevyvolá specifická řešení regulačním plánem, protože je součástí vyhodnocení ÚP Černá v Pošumaví. Ochrana ovzduší: regulačním plánem nebudou dotčeny zájmy ochrany ovzduší. V řešeném území neumožní stanovené podmínky využití ploch zhoršení stávajících kvalitativních hodnot ovzduší. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury: Veřejná infrastruktura bude řešena v podrobnosti stanovené přílohou č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. pro regulační plán, tedy v měřítku 1 : 1000. Bude stanoveno vedení komunikací obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu ploch B3 a SO119, kdy tyto komunikace budou řazeny do ploch dopravní infrastruktury. Dále budou stanoveny vodovodní řady vč. přípojek jednotlivých objektů, kanalizační řady vč. přípojek, bude stanoveno napojení na elektrickou energii prostřednictvím kabelového vedení NN ze stávajících, příp. nově vybudovaných trafostanic, další vedení technické infrastruktury (sdělovací kabely, apod.). Požadavky na dopravu: Lokalita bude dopravně napojena sjezdy ze stávající místní komunikace. Nově navrhované komunikace budou splňovat požadavky vyplývající z platných právních předpisů (rozhledové poměry, šířky komunikací a chodníků, odvodnění komunikací, zohlednit vyhlášku 398/2009 Sb., apod.) Parkování, odstavná stání a garáže budou budována na vlastních pozemcích jako součást stavby (budou součástí stavebního povolení). V případě zasažení ploch bydlení v lokalitě B3 a SO119 negativním vlivem z hlediska chráněného venkovního prostoru staveb a vnitřních prostor staveb z hlediska ochrany před zvýšenou hygienickou zátěží (hlukem), budou v RP navržena i potřebná technická opatření, která však budou hrazena na náklady investora budoucí výstavby RD. Posoudit potřebu vybudování nových cyklistických tras Požadavky na zásobování vodou: Lokalita bude napojena na stávající systém obce vodovodními řady včetně přípojek na jednotlivé stavební parcely. V případě nevyhovující kapacity zásobování pitnou vodou musí být navržena taková opatření, která povedou k zajištění jejího dostatečného množství. Požadavky na odkanalizování: Lokalita bude řešena oddílnou kanalizací včetně přípojek od navržených objektů s napojením na stávající kanalizační systém obce. V RP bude navržen způsob likvidace (odvedení) dešťových vod z řešeného území - likvidace odpadních vod v území bude upřednostněno vyústění dešťových vod. Požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření: Návrh regulačního plánu nebude vymezovat veřejné prospěšné stavby, vyjma staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury, pokud to bude nezbytné. Požadavky na asanace: Nepředpokládají se. Další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy): Řešení návrhu regulačního plánu prověří napojení jednotlivých staveb na komunikace a způsob napojení na technickou infrastrukturu. Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů: 47/123
z hlediska územně analytických podkladů nejsou předem dány podmínky pro návrh regulačního plánu. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů: řešením regulačního plánu nebudou dotčeny zájmy obrany státu, civilní obrany a ložisek nerostných surovin; vyhodnotit řešené území z hlediska radonového rizika; z hlediska řešení požární ochrany bude v návrhu regulačního plánu řešeno splnění požadavků na parametry přístupové komunikace k objektům a zástavbám podle jejich charakteru požárního zabezpečení, dále pak splnění požadavků řešení zásobování požární vodou vztahující se k navrhované zástavbě (zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky) Prostorové uspořádání řešeného území omezují následující limity využití vyplývající z právních předpisů: hranice Chráněné oblasti přirozené akumulaci vod (CHOPAV) Šumava. Výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí: Regulační plán 2.RP pro plochy B3 a SO119 nebude nahrazovat územní rozhodnutí. Požadavky ze závěru zjišťovacího řízení včetně určení dalšího postupu, pokud se postupy posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu spojují: Pořizovatel nepředpokládá nutnost posouzení, nejsou navrhovány žádné záměry vyžadující si zpracování dokumentace EIA. Případné požadavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci: Uzavření plánovací smlouvy nebo dohody o parcelaci není podmínkou pro řešení návrhu regulačního plánu, ale tato podmínka může být doplněna v průběhu pořizování tohoto RP. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení: obsah návrhu regulačního plánu vč. jeho odůvodnění bude strukturováno přesně dle požadavků přílohy č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, grafická část bude zpracována v měřítku 1 : 1000 s výjimkou širších vztahů 1 : 50000. minimální rozsah výkresů se stanovuje takto: hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, výkres pořadí změn v území (etapizace) – pokud bude potřebný, koordinační výkres, výkres širších vztahů dokumentující vazby na sousední území, výkres předpokládaných záborů půdního fondu, výkresová část dokumentace návrhu regulačního plánu bude odevzdána v prostředí softwaru AutoCAD, MicroStation nebo ArcGIS, v případě tvorby výkresů regulačního plánu v systémech AutoCAD, MicroStation, apod., budou odevzdány i tyto výkresy v datových formátech (DWG, DGN, apod.), s řádným odlišením hladin, vč. popisu jednotlivých souborů a hladin, výkresová i textová část dokumentace regulačního plánu bude předána ve 4 kompletních vyhotoveních, všechny výkresy a jejich obsah bude usazen v geografickém systému S-JTSK Křovák East–North, Balt po vyrovnání, a to u všech zpracovaných výkresů, textová část bude odevzdána ve formátu DOC nebo DOCX a dále ve formátu PDF v kompletní podobě.
Zadání 3. regulačního plánu (3.RP) pro plochu bydlení B4 v k.ú. Černá v Pošumaví Vymezení řešeného území: Území řešené regulačním plánem 3.RP je vymezeno v grafické části ÚP Černá v Pošumaví. Plocha bydlení B4 se nachází v jižní části sídla, navazuje na stávající zastavěné území sídla Černá v Pošumaví.
48/123
Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití: Regulační plán v řešené ploše bude stanovovat podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorového uspořádání staveb, pro trasy a zařízení technického vybavení, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Pozemky budou vymezeny jako plochy pro bydlení, veřejný prostor se zelení, dále plochy dopravní a technické infrastruktury (B4). Vzhledem ke skutečnosti, že v ÚP nejsou samostatně vymezeny plochy veřejného prostoru, budou vymezeny minimálně v rozsahu stavebního zákona. Pozemky budou vymezeny na základě katastrální mapy a v případě potřeby budou geometricky zaměřeny do potřebné podrobnosti. Bude stanoveno vedení páteřní komunikace obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu plochy B4, kdy tato komunikace bude řazena do ploch dopravní infrastruktury. Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb: Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky určující funkční využití pozemků včetně vymezení ploch veřejné zeleně dle § 7 vyhl. 501/2006 Sb.: plošné uspořádání (maximální plocha zastavění pozemku - zastavitelné území, vztažné body, stavební čára); prostorové uspořádání (podlažnost, výšku zástavby, omezení tvaru střechy, poloha hřebene střechy, garážování, vzdálenosti a polohy staveb respektující historické dominanty obce); architektonické uspořádání (vjezd a vstup do objektu). Součástí řešeného území budou také plochy a trasy technického a dopravního vybavení mimo vymezené hranice. Prostorové uspořádání bude respektovat navržené regulativy zpracované ÚP Černá v Pošumaví, (viz. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití pro bydlení), které budou tímto regulačním plánem 49/123
upřesněny do měřítka 1 : 1000. V případě, že bude realizována pouze část lokality, bude realizována i odpovídající úměrná část veřejné zeleně. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území: Požadavky budou stanoveny v rozsahu podrobných podmínek ochrany území vč. řešení podmínek ochrany krajinného rázu (tzn. budou stanoveny výšky staveb, tvar střechy, max. půdorysné obrysy staveb, uliční čáry, doporučené materiály, doporučená barevnost a další tvaroslovné prvky). Dále bude RP stanovena podmínka napojení na centrální kanalizaci a vodovod, bude stanoven takový způsob vytápění, aby nedošlo ke zhoršení kvality ovzduší. Ochrana kulturních a přírodních hodnot: při navrhování urbanistické a hmotové struktury zohlednit charakter okolní zástavby typické pro oblast Šumavy; nepřípustné je funkční využití ploch parcel (byť dočasně) pro zřizování výrobních kapacit; z hlediska obecné ochrany je nutno v maximální míře chránit vzrostlou zeleň; nepřípustné jsou stavby zatěžující životní prostředí; území řešené regulačním plánem se nachází v CHOPAV Šumava; Ochrana přírodních zdrojů, ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL): lokalita B4 nevyvolá specifická řešení regulačním plánem, protože je součástí vyhodnocení ÚP Černá v Pošumaví. Ochrana ovzduší: regulačním plánem nebudou dotčeny zájmy ochrany ovzduší. V řešeném území neumožní stanovené podmínky využití ploch zhoršení stávajících kvalitativních hodnot ovzduší. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury: Veřejná infrastruktura bude řešena v podrobnosti stanovené přílohou č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. pro regulační plán, tedy v měřítku 1 : 1000. Bude stanoveno vedení komunikací obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu ploch B4, kdy tyto komunikace budou řazeny do ploch dopravní infrastruktury. Dále budou stanoveny vodovodní řady vč. přípojek jednotlivých objektů, kanalizační řady vč. přípojek, bude stanoveno napojení na elektrickou energii prostřednictvím kabelového vedení NN ze stávajících, příp. nově vybudovaných trafostanic, další vedení technické infrastruktury (sdělovací kabely, apod.). Požadavky na dopravu: Lokalita bude dopravně napojena sjezdy ze stávající místní komunikace. Nově navrhované komunikace budou splňovat požadavky vyplývající z platných právních předpisů (rozhledové poměry, šířky komunikací a chodníků, odvodnění komunikací, zohlednit vyhlášku 398/2009 Sb., apod.) Parkování, odstavná stání a garáže budou budována na vlastních pozemcích jako součást stavby (budou součástí stavebního povolení). V případě zasažení ploch bydlení v lokalitě B4 negativním vlivem z hlediska chráněného venkovního prostoru staveb a vnitřních prostor staveb z hlediska ochrany před zvýšenou hygienickou zátěží (hlukem), budou v RP navržena i potřebná technická opatření, která však budou hrazena na náklady investora budoucí výstavby RD. Posoudit potřebu vybudování nových cyklistických tras Požadavky na zásobování vodou: Lokalita bude napojena na stávající systém obce vodovodními řady včetně přípojek na jednotlivé stavební parcely. V případě nevyhovující kapacity zásobování pitnou vodou musí být navržena taková opatření, která povedou k zajištění jejího dostatečného množství. Požadavky na odkanalizování: Lokalita bude řešena oddílnou kanalizací včetně přípojek od navržených objektů s napojením na stávající kanalizační systém obce. V případě nepříznivých výškových poměrů bude navrženo přečerpávání. V RP bude navržen způsob likvidace (odvedení) dešťových vod z řešeného území - likvidace odpadních vod v území je upřednostněno vyústění dešťových vod do recipientu (nádrž Lipno). Požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření: Návrh regulačního plánu nebude vymezovat veřejné prospěšné stavby, vyjma staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury, pokud to bude nezbytné. Požadavky na asanace: 50/123
nepředpokládají se. Další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy): Řešení návrhu regulačního plánu prověří napojení jednotlivých staveb na komunikace a způsob napojení na technickou infrastrukturu. Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů: z hlediska územně analytických podkladů nejsou předem dány podmínky pro návrh regulačního plánu. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů: řešením regulačního plánu nebudou dotčeny zájmy obrany státu, civilní obrany a ložisek nerostných surovin; vyhodnotit řešené území z hlediska radonového rizika; z hlediska řešení požární ochrany bude v návrhu regulačního plánu řešeno splnění požadavků na parametry přístupové komunikace k objektům a zástavbám podle jejich charakteru požárního zabezpečení, dále pak splnění požadavků řešení zásobování požární vodou vztahující se k navrhované zástavbě (zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky) Prostorové uspořádání řešeného území omezují následující limity využití vyplývající z právních předpisů: hranice Chráněné oblasti přirozené akumulaci vod (CHOPAV) Šumava. Výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí: Regulační plán B4 nebude nahrazovat územní rozhodnutí. Požadavky ze závěru zjišťovacího řízení včetně určení dalšího postupu, pokud se postupy posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu spojují:
Pořizovatel nepředpokládá nutnost posouzení, nejsou navrhovány žádné záměry vyžadující si zpracování dokumentace EIA. Případné požadavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci: Uzavření plánovací smlouvy nebo dohody o parcelaci není podmínkou pro řešení návrhu regulačního plánu, ale tato podmínka může být doplněna v průběhu pořizování tohoto RP. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení: obsah návrhu regulačního plánu vč. jeho odůvodnění bude strukturováno přesně dle požadavků přílohy č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, grafická část bude zpracována v měřítku 1 : 1000 s výjimkou širších vztahů 1 : 50000. minimální rozsah výkresů se stanovuje takto: hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, výkres pořadí změn v území (etapizace) – pokud bude potřebný, koordinační výkres, výkres širších vztahů dokumentující vazby na sousední území, výkres předpokládaných záborů půdního fondu, výkresová část dokumentace návrhu regulačního plánu bude odevzdána v prostředí softwaru AutoCAD, MicroStation nebo ArcGIS, v případě tvorby výkresů regulačního plánu v systémech AutoCAD, MicroStation, apod., budou odevzdány i tyto výkresy v datových formátech (DWG, DGN, apod.), s řádným odlišením hladin, vč. popisu jednotlivých souborů a hladin, výkresová i textová část dokumentace regulačního plánu bude předána ve 4 kompletních vyhotoveních, všechny výkresy a jejich obsah bude usazen v geografickém systému S-JTSK Křovák East–North, Balt po vyrovnání, a to u všech zpracovaných výkresů, textová část bude odevzdána ve formátu DOC nebo DOCX a dále ve formátu PDF v kompletní podobě.
51/123
Zadání 4. regulačního plánu (4.RP) pro plochy B41, OV42 v k.ú. Černá v Pošumaví Vymezení řešeného území: Území řešené regulačním plánem 4.RP je vymezeno v grafické části ÚP Černá v Pošumaví. Plocha bydlení a občanského vybavení se nachází v severní části sídla Radslav, navazuje nastávající zastavěné území sídla rozsáhlé chatové lokality. Severní hranice je dána pobřežím Lipna, jižní místní komunikací. Lokalita je již částečně zastavěna.
Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití: Regulační plán v řešené ploše bude stanovovat podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorového uspořádání staveb, pro trasy a zařízení technického vybavení, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Pozemky budou vymezeny jako plochy pro bydlení, občanské vybavení a veřejný prostor se zelení, dále plochy dopravní a technické infrastruktury (B41, OV42). Pozemky budou vymezeny na základě katastrální mapy a v případě potřeby budou geometricky zaměřeny do potřebné podrobnosti. Bude stanoveno vedení páteřní komunikace obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu ploch B41, OV42, kdy tato komunikace bude řazena do ploch dopravní infrastruktury. Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb: Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky určující funkční využití pozemků včetně vymezení ploch veřejné zeleně dle § 7 vyhl. 501/2006 Sb.: plošné uspořádání (maximální plocha zastavění pozemku - zastavitelné území, vztažné body, stavební čára); prostorové uspořádání (podlažnost, výšku zástavby, omezení tvaru střechy, poloha hřebene střechy, 52/123
garážování, vzdálenosti a polohy staveb respektující historické dominanty obce); architektonické uspořádání (vjezd a vstup do objektu). Součástí řešeného území budou také plochy a trasy technického a dopravního vybavení mimo vymezené hranice. Prostorové uspořádání bude respektovat navržené regulativy zpracované ÚP Černá v Pošumaví, (viz. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití pro bydlení), které budou tímto regulačním plánem upřesněny do měřítka 1 : 1000. V případě, že bude realizována pouze část lokality, bude realizována i odpovídající úměrná část veřejné zeleně. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území: Požadavky budou stanoveny v rozsahu podrobných podmínek ochrany území vč. řešení podmínek ochrany krajinného rázu (tzn. budou stanoveny výšky staveb, tvar střechy, max. půdorysné obrysy staveb, uliční čáry, doporučené materiály, doporučená barevnost a další tvaroslovné prvky). Dále bude RP stanovena podmínka napojení na centrální kanalizaci a vodovod, bude stanoven takový způsob vytápění, aby nedošlo ke zhoršení kvality ovzduší. Ochrana kulturních a přírodních hodnot: při navrhování urbanistické a hmotové struktury zohlednit charakter okolní zástavby typické pro oblast Šumavy; nepřípustné je funkční využití ploch parcel (byť dočasně) pro zřizování výrobních kapacit; z hlediska obecné ochrany je nutno v maximální míře chránit vzrostlou zeleň; nepřípustné jsou stavby zatěžující životní prostředí; území řešené regulačním plánem se nachází v CHOPAV Šumava; Ochrana přírodních zdrojů, ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL): lokalita B41, OV42 nevyvolá specifická řešení regulačním plánem, protože je součástí vyhodnocení ÚP Černá v Pošumaví. Ochrana ovzduší: regulačním plánem nebudou dotčeny zájmy ochrany ovzduší. V řešeném území neumožní stanovené podmínky využití ploch zhoršení stávajících kvalitativních hodnot ovzduší. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury: Veřejná infrastruktura bude řešena v podrobnosti stanovené přílohou č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. pro regulační plán, tedy v měřítku 1 : 1000. Bude stanoveno vedení komunikací obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu ploch B41 a OV42, kdy tyto komunikace budou řazeny do ploch dopravní infrastruktury. Dále budou stanoveny vodovodní řady vč. přípojek jednotlivých objektů, kanalizační řady vč. přípojek, bude stanoveno napojení na elektrickou energii prostřednictvím kabelového vedení NN ze stávajících, příp. nově vybudovaných trafostanic, další vedení technické infrastruktury (sdělovací kabely, apod.). Požadavky na dopravu: Lokalita bude dopravně napojena sjezdy ze stávající místní komunikace. Nově navrhované komunikace budou splňovat požadavky vyplývající z platných právních předpisů (rozhledové poměry, šířky komunikací a chodníků, odvodnění komunikací, zohlednit vyhlášku 398/2009 Sb., apod.) Parkování, odstavná stání a garáže budou budována na vlastních pozemcích jako součást stavby (budou součástí stavebního povolení). V případě zasažení ploch bydlení v lokalitě B41 negativním vlivem z hlediska chráněného venkovního prostoru staveb a vnitřních prostor staveb z hlediska ochrany před zvýšenou hygienickou zátěží (hlukem), budou v RP navržena i potřebná technická opatření, která však budou hrazena na náklady investora budoucí výstavby RD. Posoudit potřebu vybudování nových cyklistických tras Požadavky na zásobování vodou: Lokalita bude napojena na stávající systém obce vodovodními řady včetně přípojek na jednotlivé stavební parcely. V případě nevyhovující kapacity zásobování pitnou vodou musí být navržena taková opatření, která povedou k zajištění jejího dostatečného množství. Požadavky na odkanalizování: Lokalita bude řešena oddílnou kanalizací včetně přípojek od navržených objektů s napojením na stávající kanalizační systém obce. V případě nepříznivých výškových poměrů bude navrženo přečerpávání. V RP bude navržen způsob likvidace (odvedení) dešťových vod z řešeného území - likvidace odpadních vod v území je upřednostněno vyústění dešťových vod do recipientu (nádrž Lipno). 53/123
Požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření: Návrh regulačního plánu nebude vymezovat veřejné prospěšné stavby, vyjma staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury, pokud to bude nezbytné. Požadavky na asanace: nepředpokládají se. Další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy): Řešení návrhu regulačního plánu prověří napojení jednotlivých staveb na komunikace a způsob napojení na technickou infrastrukturu. Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů: z hlediska územně analytických podkladů nejsou předem dány podmínky pro návrh regulačního plánu. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů: řešením regulačního plánu nebudou dotčeny zájmy obrany státu, civilní obrany a ložisek nerostných surovin; vyhodnotit řešené území z hlediska radonového rizika; z hlediska řešení požární ochrany bude v návrhu regulačního plánu řešeno splnění požadavků na parametry přístupové komunikace k objektům a zástavbám podle jejich charakteru požárního zabezpečení, dále pak splnění požadavků řešení zásobování požární vodou vztahující se k navrhované zástavbě (zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky) Prostorové uspořádání řešeného území omezují následující limity využití vyplývající z právních předpisů: hranice Chráněné oblasti přirozené akumulaci vod (CHOPAV) Šumava. Výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí: Regulační plán pro plochy BR41, OV42 nebude nahrazovat územní rozhodnutí. Požadavky ze závěru zjišťovacího řízení včetně určení dalšího postupu, pokud se postupy posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu spojují: Pořizovatel nepředpokládá nutnost posouzení, nejsou navrhovány žádné záměry vyžadující si zpracování dokumentace EIA. Případné požadavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci: Uzavření plánovací smlouvy nebo dohody o parcelaci není podmínkou pro řešení návrhu regulačního plánu, ale tato podmínka může být doplněna v průběhu pořizování tohoto RP. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení: obsah návrhu regulačního plánu vč. jeho odůvodnění bude strukturováno přesně dle požadavků přílohy č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, grafická část bude zpracována v měřítku 1 : 1000 s výjimkou širších vztahů 1 : 50000. minimální rozsah výkresů se stanovuje takto: hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, výkres pořadí změn v území (etapizace) – pokud bude potřebný, koordinační výkres, výkres širších vztahů dokumentující vazby na sousední území, výkres předpokládaných záborů půdního fondu, výkresová část dokumentace návrhu regulačního plánu bude odevzdána v prostředí softwaru AutoCAD, MicroStation nebo ArcGIS, v případě tvorby výkresů regulačního plánu v systémech AutoCAD, MicroStation, apod., budou odevzdány i tyto výkresy v datových formátech (DWG, DGN, apod.), s řádným odlišením hladin, vč. popisu jednotlivých souborů a hladin, výkresová i textová část dokumentace regulačního plánu bude předána ve 4 kompletních vyhotoveních, 54/123
všechny výkresy a jejich obsah bude usazen v geografickém systému S-JTSK Křovák East–North, Balt po vyrovnání, a to u všech zpracovaných výkresů, textová část bude odevzdána ve formátu DOC nebo DOCX a dále ve formátu PDF v kompletní podobě.
Zadání 5. regulačního plánu (5.RP) pro plochu B91 v k.ú. Černá v Pošumaví Vymezení řešeného území: Území řešené regulačním plánem 5.RP je vymezeno v grafické části ÚP Černá v Pošumaví. Plocha bydlení v RD se nachází v severní části sídla, navazuje nastávající zastavěné území sídla Černá v Pošumaví.
Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití: Regulační plán v řešené ploše bude stanovovat podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorového uspořádání staveb, pro trasy a zařízení technického vybavení, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Pozemky budou vymezeny jako plochy dopravní a technické infrastruktury v rozsahu místní komunikace a ploch bydlení (B91). Pozemky budou vymezeny na základě katastrální mapy a v případě potřeby budou geometricky zaměřeny do potřebné podrobnosti. Bude stanoveno vedení páteřní komunikace obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu plochy B91, kdy tato komunikace bude řazena do ploch dopravní infrastruktury. Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb: Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky určující funkční využití pozemků včetně vymezení ploch veřejné zeleně dle § 7 vyhl. 501/2006 Sb.: plošné uspořádání (maximální plocha zastavění pozemku - zastavitelné území, vztažné body, stavební čára); prostorové uspořádání (podlažnost, výšku zástavby, omezení tvaru střechy, poloha hřebene střechy, garážování, vzdálenosti a polohy staveb respektující historické dominanty obce); architektonické uspořádání (vjezd a vstup do objektu). Součástí řešeného území budou také plochy a trasy technického a dopravního vybavení mimo vymezené hranice. Prostorové uspořádání bude respektovat navržené regulativy zpracované ÚP Černá v Pošumaví, (viz. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití pro bydlení), které budou tímto regulačním plánem upřesněny do měřítka 1 : 1000. V případě, že bude realizována pouze část lokality, bude realizována i odpovídající úměrná část veřejné zeleně. 55/123
Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území: Požadavky budou stanoveny v rozsahu podrobných podmínek ochrany území vč. řešení podmínek ochrany krajinného rázu (tzn. budou stanoveny výšky staveb, tvar střechy, max. půdorysné obrysy staveb, uliční čáry, doporučené materiály, doporučená barevnost a další tvaroslovné prvky). Dále bude RP stanovena podmínka napojení na centrální kanalizaci a vodovod, bude stanoven takový způsob vytápění, aby nedošlo ke zhoršení kvality ovzduší. Ochrana kulturních a přírodních hodnot: při navrhování urbanistické a hmotové struktury zohlednit charakter okolní zástavby typické pro oblast Šumavy; nepřípustné je funkční využití ploch parcel (byť dočasně) pro zřizování výrobních kapacit; z hlediska obecné ochrany je nutno v maximální míře chránit vzrostlou zeleň; nepřípustné jsou stavby zatěžující životní prostředí; území řešené regulačním plánem se nachází v CHOPAV Šumava; Ochrana přírodních zdrojů, ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL): lokalita B91 nevyvolá specifická řešení regulačním plánem, protože je součástí vyhodnocení ÚP Černá v Pošumaví. Ochrana ovzduší: regulačním plánem nebudou dotčeny zájmy ochrany ovzduší. V řešeném území neumožní stanovené podmínky využití ploch zhoršení stávajících kvalitativních hodnot ovzduší. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury: Veřejná infrastruktura bude řešena v podrobnosti stanovené přílohou č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. pro regulační plán, tedy v měřítku 1 : 1000. Bude stanoveno vedení komunikací obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu plochy B91, kdy tyto komunikace budou řazeny do ploch dopravní infrastruktury. Dále budou stanoveny vodovodní řady vč. přípojek jednotlivých objektů, kanalizační řady vč. přípojek, bude stanoveno napojení na elektrickou energii prostřednictvím kabelového vedení NN ze stávajících, příp. nově vybudovaných trafostanic, další vedení technické infrastruktury (sdělovací kabely, apod.). Požadavky na dopravu: Lokalita bude dopravně napojena sjezdy ze stávající silnice. Nově navrhované komunikace budou splňovat požadavky vyplývající z platných právních předpisů (rozhledové poměry, šířky komunikací a chodníků, odvodnění komunikací, zohlednit vyhlášku 398/2009 Sb., apod.) Parkování, odstavná stání a garáže budou budována na vlastních pozemcích jako součást stavby (budou součástí stavebního povolení). V případě zasažení ploch bydlení v lokalitě B91 negativním vlivem z hlediska chráněného venkovního prostoru staveb a vnitřních prostor staveb z hlediska ochrany před zvýšenou hygienickou zátěží (hlukem), budou v RP navržena i potřebná technická opatření, která však budou hrazena na náklady investora budoucí výstavby RD. Posoudit potřebu vybudování nových cyklistických tras Požadavky na zásobování vodou: Lokalita bude napojena na stávající systém obce vodovodními řady včetně přípojek na jednotlivé stavební parcely. V případě nevyhovující kapacity zásobování pitnou vodou musí být navržena taková opatření, která povedou k zajištění jejího dostatečného množství. Požadavky na odkanalizování: Lokalita bude řešena oddílnou kanalizací včetně přípojek od navržených objektů s napojením na stávající kanalizační systém obce. V případě nepříznivých výškových poměrů bude navrženo přečerpávání. V RP bude navržen způsob likvidace (odvedení) dešťových vod z řešeného území - likvidace odpadních vod v území je upřednostněno vyústění dešťových vod do recipientu. Požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření: Návrh regulačního plánu nebude vymezovat veřejné prospěšné stavby, vyjma staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury, pokud to bude nezbytné. Požadavky na asanace: nepředpokládají se. 56/123
Další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy): Řešení návrhu regulačního plánu prověří napojení jednotlivých staveb na komunikace a způsob napojení na technickou infrastrukturu. Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů: z hlediska územně analytických podkladů nejsou předem dány podmínky pro návrh regulačního plánu. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů: řešením regulačního plánu nebudou dotčeny zájmy obrany státu, civilní obrany a ložisek nerostných surovin; vyhodnotit řešené území z hlediska radonového rizika; z hlediska řešení požární ochrany bude v návrhu regulačního plánu řešeno splnění požadavků na parametry přístupové komunikace k objektům a zástavbám podle jejich charakteru požárního zabezpečení, dále pak splnění požadavků řešení zásobování požární vodou vztahující se k navrhované zástavbě (zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky) Prostorové uspořádání řešeného území omezují následující limity využití vyplývající z právních předpisů: hranice Chráněné oblasti přirozené akumulaci vod (CHOPAV) Šumava. Výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí: Regulační plán pro plochu B91 nebude nahrazovat územní rozhodnutí. Požadavky ze závěru zjišťovacího řízení včetně určení dalšího postupu, pokud se postupy posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu spojují: Pořizovatel nepředpokládá nutnost posouzení, nejsou navrhovány žádné záměry vyžadující si zpracování dokumentace EIA. Případné požadavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci: Uzavření plánovací smlouvy nebo dohody o parcelaci není podmínkou pro řešení návrhu regulačního plánu, ale tato podmínka může být doplněna v průběhu pořizování tohoto RP. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení: obsah návrhu regulačního plánu vč. jeho odůvodnění bude strukturováno přesně dle požadavků přílohy č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, grafická část bude zpracována v měřítku 1 : 1000 s výjimkou širších vztahů 1 : 50000. minimální rozsah výkresů se stanovuje takto: hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, výkres pořadí změn v území (etapizace) – pokud bude potřebný, koordinační výkres, výkres širších vztahů dokumentující vazby na sousední území, výkres předpokládaných záborů půdního fondu, výkresová část dokumentace návrhu regulačního plánu bude odevzdána v prostředí softwaru AutoCAD, MicroStation nebo ArcGIS, v případě tvorby výkresů regulačního plánu v systémech AutoCAD, MicroStation, apod., budou odevzdány i tyto výkresy v datových formátech (DWG, DGN, apod.), s řádným odlišením hladin, vč. popisu jednotlivých souborů a hladin, výkresová i textová část dokumentace regulačního plánu bude předána ve 4 kompletních vyhotoveních, všechny výkresy a jejich obsah bude usazen v geografickém systému S-JTSK Křovák East–North, Balt po vyrovnání, a to u všech zpracovaných výkresů, textová část bude odevzdána ve formátu DOC nebo DOCX a dále ve formátu PDF v kompletní podobě.
57/123
Zadání 6. regulačního plánu (6.RP) pro plochu SO44 v k.ú. Černá v Pošumaví Vymezení řešeného území:
Území řešené regulačním plánem 6.RP je vymezeno v grafické části ÚP Černá v Pošumaví. Plocha smíšená obytná se nachází v jižní části sídla a navazuje na nastávající zastavěné rekreační území Radslavi. V severozápadní části je ohraničeno stávající rekreační zástavbou, ze západní a jižní strany vodní plochou Lipna, ze strany jižní a východní lesní plochou. V severní části navazuje plocha na navržený veřejný prostor se zelení a možností dopravního napojení.
Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití: Regulační plán v řešené ploše bude stanovovat podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorového uspořádání staveb, pro trasy a zařízení technického vybavení, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Pozemky budou vymezeny jako plochy dopravní a technické infrastruktury v rozsahu místní komunikace a ploch smíšených obytných (SO44). Pozemky budou vymezeny na základě katastrální mapy a v případě potřeby budou geometricky zaměřeny do potřebné podrobnosti. Bude stanoveno vedení páteřní komunikace obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu plochy SO44, kdy tato komunikace bude řazena do ploch dopravní infrastruktury. Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb: Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky určující funkční využití pozemků včetně vymezení ploch veřejné zeleně dle § 7 vyhl. 501/2006 Sb.: plošné uspořádání (maximální plocha zastavění pozemku - zastavitelné území, vztažné body, stavební čára); prostorové uspořádání (podlažnost, výšku zástavby, omezení tvaru střechy, poloha hřebene střechy, garážování, vzdálenosti a polohy staveb respektující historické dominanty obce); architektonické uspořádání (vjezd a vstup do objektu). Součástí řešeného území budou také plochy a trasy technického a dopravního vybavení mimo vymezené hranice. Prostorové uspořádání bude respektovat navržené regulativy zpracované ÚP Černá v Pošumaví, (viz. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití pro bydlení), které budou tímto regulačním plánem upřesněny do měřítka 1 : 1000. V případě, že bude realizována pouze část lokality, bude realizována i odpovídající úměrná část veřejné zeleně. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území: Požadavky budou stanoveny v rozsahu podrobných podmínek ochrany území vč. řešení podmínek ochrany krajinného rázu (tzn. budou stanoveny výšky staveb, tvar střechy, max. půdorysné obrysy staveb, uliční čáry, doporučené materiály, doporučená barevnost a další tvaroslovné prvky). Dále bude RP stanovena podmínka napojení na centrální kanalizaci a vodovod, bude stanoven takový způsob vytápění, aby nedošlo ke zhoršení kvality ovzduší. Ochrana kulturních a přírodních hodnot: při navrhování urbanistické a hmotové struktury zohlednit charakter okolní zástavby typické pro oblast Šumavy; 58/123
nepřípustné je funkční využití ploch parcel (byť dočasně) pro zřizování výrobních kapacit; z hlediska obecné ochrany je nutno v maximální míře chránit vzrostlou zeleň; nepřípustné jsou stavby zatěžující životní prostředí; území řešené regulačním plánem se nachází v CHOPAV Šumava; Ochrana přírodních zdrojů, ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL): lokalita SO44 nevyvolá specifická řešení regulačním plánem, protože je součástí vyhodnocení ÚP Černá v Pošumaví. Ochrana ovzduší: regulačním plánem nebudou dotčeny zájmy ochrany ovzduší. V řešeném území neumožní stanovené podmínky využití ploch zhoršení stávajících kvalitativních hodnot ovzduší. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury: Veřejná infrastruktura bude řešena v podrobnosti stanovené přílohou č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. pro regulační plán, tedy v měřítku 1 : 1000. Bude stanoveno vedení komunikací obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu plochy SO44, kdy tyto komunikace budou řazeny do ploch dopravní infrastruktury. Dále budou stanoveny vodovodní řady vč. přípojek jednotlivých objektů, kanalizační řady vč. přípojek, bude stanoveno napojení na elektrickou energii prostřednictvím kabelového vedení NN ze stávajících, příp. nově vybudovaných trafostanic, další vedení technické infrastruktury (sdělovací kabely, apod.). Požadavky na dopravu: Lokalita bude dopravně napojena sjezdy ze stávající místní komunikace. Nutno posoudit z hlediska navržené kapacity lokality, eventuálně navrhnout rozšíření příjezdové komunikace. Nově navrhované komunikace budou splňovat požadavky vyplývající z platných právních předpisů (rozhledové poměry, šířky komunikací a chodníků, odvodnění komunikací, zohlednit vyhlášku 398/2009 Sb., apod.) Parkování, odstavná stání a garáže budou budována na vlastních pozemcích jako součást stavby (budou součástí stavebního povolení). V případě zasažení ploch bydlení v lokalitě SO44 negativním vlivem z hlediska chráněného venkovního prostoru staveb a vnitřních prostor staveb z hlediska ochrany před zvýšenou hygienickou zátěží (hlukem), budou v RP navržena i potřebná technická opatření, která však budou hrazena na náklady investora budoucí výstavby RD. Posoudit potřebu vybudování nových cyklistických tras Požadavky na zásobování vodou: Lokalita bude napojena na stávající systém obce vodovodními řady včetně přípojek na jednotlivé stavební parcely. V případě nevyhovující kapacity zásobování pitnou vodou musí být navržena taková opatření, která povedou k zajištění jejího dostatečného množství. Požadavky na odkanalizování: Lokalita bude řešena oddílnou kanalizací včetně přípojek od navržených objektů s napojením na stávající kanalizační systém sídla s nutnou rekonstrukcí čistírny odpadních vod. V případě nepříznivých výškových poměrů bude navrženo přečerpávání. V RP bude navržen způsob likvidace (odvedení) dešťových vod z řešeného území - likvidace odpadních vod v území je upřednostněno vyústění dešťových vod do recipientu (nádrž Lipno). Požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření: Návrh regulačního plánu nebude vymezovat veřejné prospěšné stavby, vyjma staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury, pokud to bude nezbytné. Požadavky na asanace: Nepředpokládají se. Další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy): Řešení návrhu regulačního plánu prověří napojení jednotlivých staveb na komunikace a způsob napojení na technickou infrastrukturu. Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů: 59/123
z hlediska územně analytických podkladů nejsou předem dány podmínky pro návrh regulačního plánu. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů: řešením regulačního plánu nebudou dotčeny zájmy obrany státu, civilní obrany a ložisek nerostných surovin; vyhodnotit řešené území z hlediska radonového rizika; z hlediska řešení požární ochrany bude v návrhu regulačního plánu řešeno splnění požadavků na parametry přístupové komunikace k objektům a zástavbám podle jejich charakteru požárního zabezpečení, dále pak splnění požadavků řešení zásobování požární vodou vztahující se k navrhované zástavbě (zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky) Prostorové uspořádání řešeného území omezují následující limity využití vyplývající z právních předpisů: hranice Chráněné oblasti přirozené akumulaci vod (CHOPAV) Šumava. Výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí: Regulační plán pro plochu SO44 nebude nahrazovat územní rozhodnutí. Požadavky ze závěru zjišťovacího řízení včetně určení dalšího postupu, pokud se postupy posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu spojují: Pořizovatel nepředpokládá nutnost posouzení, nejsou navrhovány žádné záměry vyžadující si zpracování dokumentace EIA. Případné požadavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci: Uzavření plánovací smlouvy nebo dohody o parcelaci není podmínkou pro řešení návrhu regulačního plánu, ale tato podmínka může být doplněna v průběhu pořizování tohoto RP. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení: obsah návrhu regulačního plánu vč. jeho odůvodnění bude strukturováno přesně dle požadavků přílohy č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, grafická část bude zpracována v měřítku 1 : 1000 s výjimkou širších vztahů 1 : 50000. minimální rozsah výkresů se stanovuje takto: hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, výkres pořadí změn v území (etapizace) – pokud bude potřebný, koordinační výkres, výkres širších vztahů dokumentující vazby na sousední území, výkres předpokládaných záborů půdního fondu, výkresová část dokumentace návrhu regulačního plánu bude odevzdána v prostředí softwaru AutoCAD, MicroStation nebo ArcGIS, v případě tvorby výkresů regulačního plánu v systémech AutoCAD, MicroStation, apod., budou odevzdány i tyto výkresy v datových formátech (DWG, DGN, apod.), s řádným odlišením hladin, vč. popisu jednotlivých souborů a hladin, výkresová i textová část dokumentace regulačního plánu bude předána ve 4 kompletních vyhotoveních, všechny výkresy a jejich obsah bude usazen v geografickém systému S-JTSK Křovák East–North, Balt po vyrovnání, a to u všech zpracovaných výkresů, textová část bude odevzdána ve formátu DOC nebo DOCX a dále ve formátu PDF v kompletní podobě.
Zadání 7. regulačního plánu (7.RP) pro plochu parc. č. 91 v k.ú. Kyselov Vymezení řešené území: Území řešené regulačním plánem je vymezeno v grafické části ÚP Černá v Pošumaví. Plocha občanské vybavenosti zahrnuje bývalý vojenský areál na pravém břehu Lipna.
60/123
Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití: Regulační plán v řešené ploše bude stanovovat podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorového uspořádání staveb, pro trasy a zařízení technického vybavení, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Pozemky budou vymezeny jako plochy dopravní a technické infrastruktury v rozsahu místní komunikace a ploch občanské vybavenosti (Kyselov). Pozemky budou vymezeny na základě katastrální mapy a v případě potřeby budou geometricky zaměřeny do potřebné podrobnosti. Bude stanoveno vedení páteřní komunikace obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu plochy specifické, kdy tato komunikace bude řazena do ploch dopravní infrastruktury. Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb: Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky určující funkční využití pozemků včetně vymezení ploch veřejné zeleně dle § 7 vyhl. 501/2006 Sb.: plošné uspořádání (maximální plocha zastavění pozemku - zastavitelné území, vztažné body, stavební čára); prostorové uspořádání (podlažnost, výšku zástavby, omezení tvaru střechy, poloha hřebe střechy, garážování, vzdálenosti a polohy staveb respektující historické dominanty obce); architektonické uspořádání (vjezd a vstup do objektu). Součástí řešeného území budou také plochy a trasy technického a dopravního vybavení mimo vymezené hranice. Prostorové uspořádání bude respektovat navržené regulativy zpracované ÚP Černá v Pošumaví, (viz. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití pro bydlení), které budou tímto regulačním plánem upřesněny do měřítka 1 : 1000. V případě, že bude realizována pouze část lokality, bude realizována i odpovídající úměrná část veřejné zeleně. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území: Požadavky budou stanoveny v rozsahu podrobných podmínek ochrany území vč. řešení podmínek ochrany krajinného rázu (tzn. budou stanoveny výšky staveb, tvar střechy, max. půdorysné obrysy staveb, uliční čáry, doporučené materiály, doporučená barevnost a další tvaroslovné prvky). Dále bude RP 61/123
stanovena podmínka napojení na centrální kanalizaci a vodovod, bude stanoven takový způsob vytápění, aby nedošlo ke zhoršení kvality ovzduší. Ochrana kulturních a přírodních hodnot: při navrhování urbanistické a hmotové struktury zohlednit charakter okolní zástavby typické pro oblast Šumavy; z hlediska obecné ochrany je nutno v maximální míře chránit vzrostlou zeleň; nepřípustné jsou stavby zatěžující životní prostředí; území řešené regulačním plánem se nachází v CHOPAV Šumava; Ochrana přírodních zdrojů, ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL): lokalita Kyselov nevyvolá specifická řešení regulačním plánem, protože je součástí vyhodnocení ÚP Černá v Pošumaví. Ochrana ovzduší: regulačním plánem nebudou dotčeny zájmy ochrany ovzduší. V řešeném území neumožní stanovené podmínky využití ploch zhoršení stávajících kvalitativních hodnot ovzduší. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury: Veřejná infrastruktura bude řešena v podrobnosti stanovené přílohou č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. pro regulační plán, tedy v měřítku 1 : 1000. Bude stanoveno vedení komunikací obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu ploch Kyselov, kdy tyto komunikace budou řazeny do ploch dopravní infrastruktury. Dále budou stanoveny vodovodní řady vč. přípojek jednotlivých objektů, kanalizační řady vč. přípojek, bude stanoveno napojení na elektrickou energii prostřednictvím kabelového vedení NN ze stávajících, příp. nově vybudovaných trafostanic, další vedení technické infrastruktury (sdělovací kabely, apod.). Požadavky na dopravu: Lokalita bude dopravně napojena ze stávající místní komunikace, s rozvojem dalších komunikací není uvažováno. Parkování, odstavná stání a garáže budou budována na vlastních pozemcích jako součást stavby (budou součástí stavebního povolení). Posoudit potřebu vybudování nových cyklistických tras Požadavky na zásobování vodou: Lokalita bude napojena na stávající systém obce vodovodními řady včetně přípojek na jednotlivé stavební parcely. V případě nevyhovující kapacity zásobování pitnou vodou musí být navržena taková opatření, která povedou k zajištění jejího dostatečného množství. Požadavky na odkanalizování: Lokalita bude řešena oddílnou kanalizací včetně přípojek od navržených objektů s napojením na stávající kanalizační systém. V RP bude navržen způsob likvidace (odvedení) dešťových vod z řešeného území - likvidace odpadních vod v území je upřednostněno vyústění dešťových vod do recipientu (nádrž Lipno). Požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření: Návrh regulačního plánu nebude vymezovat veřejné prospěšné stavby, vyjma staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury, pokud to bude nezbytné. Požadavky na asanace: Nepředpokládají se. Další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy): Řešení návrhu regulačního plánu prověří napojení jednotlivých staveb na komunikace a způsob napojení na technickou infrastrukturu. Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů: z hlediska územně analytických podkladů nejsou předem dány podmínky pro návrh regulačního plánu. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů: řešením regulačního plánu nebudou dotčeny zájmy obrany státu, civilní obrany a ložisek nerostných surovin; 62/123
vyhodnotit řešené území z hlediska radonového rizika; z hlediska řešení požární ochrany bude v návrhu regulačního plánu řešeno splnění požadavků na parametry přístupové komunikace k objektům a zástavbám podle jejich charakteru požárního zabezpečení, dále pak splnění požadavků řešení zásobování požární vodou vztahující se k navrhované zástavbě (zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky) Prostorové uspořádání řešeného území omezují následující limity využití vyplývající z právních předpisů: hranice Chráněné oblasti přirozené akumulaci vod (CHOPAV) Šumava. hranice Chráněné krajinné oblasti Šumava Evropsky významná lokalita Šumava Ptačí oblast Šumava Výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí: Regulační plán Kyselov nebude nahrazovat územní rozhodnutí. Požadavky ze závěru zjišťovacího řízení včetně určení dalšího postupu, pokud se postupy posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu spojují: Pořizovatel nepředpokládá nutnost posouzení, nejsou navrhovány žádné záměry vyžadující si zpracování dokumentace EIA. Případné požadavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci: Uzavření plánovací smlouvy nebo dohody o parcelaci není podmínkou pro řešení návrhu regulačního plánu, ale tato podmínka může být doplněna v průběhu pořizování tohoto RP. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení: obsah návrhu regulačního plánu vč. jeho odůvodnění bude strukturováno přesně dle požadavků přílohy č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, grafická část bude zpracována v měřítku 1 : 1000 s výjimkou širších vztahů 1 : 50000. minimální rozsah výkresů se stanovuje takto: hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, výkres pořadí změn v území (etapizace) – pokud bude potřebný, koordinační výkres, výkres širších vztahů dokumentující vazby na sousední území, výkres předpokládaných záborů půdního fondu, výkresová část dokumentace návrhu regulačního plánu bude odevzdána v prostředí softwaru AutoCAD, MicroStation nebo ArcGIS, v případě tvorby výkresů regulačního plánu v systémech AutoCAD, MicroStation, apod., budou odevzdány i tyto výkresy v datových formátech (DWG, DGN, apod.), s řádným odlišením hladin, vč. popisu jednotlivých souborů a hladin, výkresová i textová část dokumentace regulačního plánu bude předána ve 4 kompletních vyhotoveních, všechny výkresy a jejich obsah bude usazen v geografickém systému S-JTSK Křovák East–North, Balt po vyrovnání, a to u všech zpracovaných výkresů, textová část bude odevzdána ve formátu DOC nebo DOCX a dále ve formátu PDF v kompletní podobě.
Zadání 8. regulačního plánu (8.RP) pro plochu VS17 v k.ú. Černá v Pošumaví Vymezení řešeného území: Území řešené regulačním plánem je vymezeno v grafické části ÚP Černá v Pošumaví. Plocha výroby a skladování se nachází v jižní části sídla, navazuje nastávající zastavěné území sídla Černá v Pošumaví. Západní strana je tvořena silnicí Černá v Pošumaví – Bližná, severní stranou řešené území navazuje na stávající výrobní a zemědělský areál, východní stranu tvoří komunikace Černá v Pošumaví – Frymburk.
63/123
Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití: Regulační plán v řešené ploše bude stanovovat podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorového uspořádání staveb, pro trasy a zařízení technického vybavení, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Pozemky budou vymezeny jako plochy dopravní a technické infrastruktury v rozsahu místní komunikace a ploch výroby a skladování (VS17). Pozemky budou vymezeny na základě katastrální mapy a v případě potřeby budou geometricky zaměřeny do potřebné podrobnosti. Bude stanoveno vedení páteřní komunikace obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu plochy VS17, kdy tato komunikace bude řazena do ploch dopravní infrastruktury. Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb: Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky určující funkční využití pozemků včetně vymezení ploch veřejné zeleně dle § 7 vyhl. 501/2006 Sb.: plošné uspořádání (maximální plocha zastavění pozemku - zastavitelné území, vztažné body, stavební čára); prostorové uspořádání (podlažnost, výšku zástavby, omezení tvaru střechy, poloha hřebenu střechy, garážování, vzdálenosti a polohy staveb respektující historické dominanty obce); architektonické uspořádání (vjezd a vstup do objektu). Součástí řešeného území budou také plochy a trasy technického a dopravního vybavení mimo vymezené hranice. Prostorové uspořádání bude respektovat navržené regulativy zpracované ÚP Černá v Pošumaví, (viz. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití pro bydlení), které budou tímto regulačním plánem upřesněny do měřítka 1 : 1000. V případě, že bude realizována pouze část lokality, bude realizována i odpovídající úměrná část veřejné zeleně. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území: Požadavky budou stanoveny v rozsahu podrobných podmínek ochrany území vč. řešení podmínek ochrany krajinného rázu (tzn. budou stanoveny výšky staveb, tvar střechy, max. půdorysné obrysy staveb, uliční čáry, doporučené materiály, doporučená barevnost a další tvaroslovné prvky). Dále bude RP stanovena podmínka napojení na centrální kanalizaci a vodovod, bude stanoven takový způsob vytápění, aby nedošlo ke zhoršení kvality ovzduší. Ochrana kulturních a přírodních hodnot: při navrhování urbanistické a hmotové struktury zohlednit charakter okolní zástavby typické pro oblast Šumavy; respektovat charakter historické zástavby a celkově historického prostředí obce; nepřípustné je funkční využití ploch parcel (byť dočasně) pro zřizování výrobních kapacit; z hlediska obecné ochrany je nutno v maximální míře chránit vzrostlou zeleň; nepřípustné jsou stavby zatěžující životní prostředí; území řešené regulačním plánem se nachází v CHOPAV Šumava; Ochrana přírodních zdrojů, ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL): 64/123
lokalita VS17 nevyvolá specifická řešení regulačním plánem, protože je součástí vyhodnocení ÚP Černá v Pošumaví. Ochrana ovzduší: regulačním plánem nebudou dotčeny zájmy ochrany ovzduší. V řešeném území neumožní stanovené podmínky využití ploch zhoršení stávajících kvalitativních hodnot ovzduší. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury: Veřejná infrastruktura bude řešena v podrobnosti stanovené přílohou č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. pro regulační plán, tedy v měřítku 1 : 1000. Bude stanoveno vedení komunikací obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu ploch VS17, kdy tyto komunikace budou řazeny do ploch dopravní infrastruktury. Dále budou stanoveny vodovodní řady vč. přípojek jednotlivých objektů, kanalizační řady vč. přípojek, bude stanoveno napojení na elektrickou energii prostřednictvím kabelového vedení NN ze stávajících, příp. nově vybudovaných trafostanic, další vedení technické infrastruktury (sdělovací kabely, apod.). Požadavky na dopravu: Lokalita bude dopravně napojena sjezdy ze stávajících komunikací. Nově navrhované komunikace budou splňovat požadavky vyplývající z platných právních předpisů (rozhledové poměry, šířky komunikací a chodníků, odvodnění komunikací, zohlednit vyhlášku 398/2009 Sb., apod.) Parkování, odstavná stání a garáže budou budována na vlastních pozemcích jako součást stavby (budou součástí stavebního povolení). V případě zasažení ploch bydlení v lokalitě VS17 negativním vlivem z hlediska chráněného venkovního prostoru staveb a vnitřních prostor staveb z hlediska ochrany před zvýšenou hygienickou zátěží (hlukem), budou v RP navržena i potřebná technická opatření, která však budou hrazena na náklady investora budoucí výstavby RD. Posoudit potřebu vybudování nových cyklistických tras Požadavky na zásobování vodou: Lokalita bude napojena na stávající systém obce vodovodními řady včetně přípojek na jednotlivé stavební parcely. V případě nevyhovující kapacity zásobování pitnou vodou musí být navržena taková opatření, která povedou k zajištění jejího dostatečného množství. Požadavky na odkanalizování: Lokalita bude řešena oddílnou kanalizací včetně přípojek od navržených objektů s napojením na stávající kanalizační systém obce. V případě nepříznivých výškových poměrů bude navrženo přečerpávání. V RP bude navržen způsob likvidace (odvedení) dešťových vod z řešeného území - likvidace odpadních vod v území je upřednostněno vyústění dešťových vod do recipientu (nádrž Lipno). Požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření: Návrh regulačního plánu nebude vymezovat veřejné prospěšné stavby, vyjma staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury, pokud to bude nezbytné. Požadavky na asanace: nepředpokládají se. Další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy): Řešení návrhu regulačního plánu prověří napojení jednotlivých staveb na komunikace a způsob napojení na technickou infrastrukturu. Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů: z hlediska územně analytických podkladů nejsou předem dány podmínky pro návrh regulačního plánu. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů: řešením regulačního plánu nebudou dotčeny zájmy obrany státu, civilní obrany a ložisek nerostných surovin; vyhodnotit řešené území z hlediska radonového rizika; z hlediska řešení požární ochrany bude v návrhu regulačního plánu řešeno splnění požadavků na parametry přístupové komunikace k objektům a zástavbám podle jejich charakteru požárního 65/123
zabezpečení, dále pak splnění požadavků řešení zásobování požární vodou vztahující se k navrhované zástavbě (zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky) Prostorové uspořádání řešeného území omezují následující limity využití vyplývající z právních předpisů: hranice Chráněné oblasti přirozené akumulaci vod (CHOPAV) Šumava. Výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí: Regulační plán pro plochu VS17 nebude nahrazovat územní rozhodnutí. Požadavky ze závěru zjišťovacího řízení včetně určení dalšího postupu, pokud se postupy posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu spojují: Pořizovatel nepředpokládá nutnost posouzení, nejsou navrhovány žádné záměry vyžadující si zpracování dokumentace EIA. Případné požadavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci: Uzavření plánovací smlouvy nebo dohody o parcelaci není podmínkou pro řešení návrhu regulačního plánu, ale tato podmínka může být doplněna v průběhu pořizování tohoto RP. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení: obsah návrhu regulačního plánu vč. jeho odůvodnění bude strukturováno přesně dle požadavků přílohy č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, grafická část bude zpracována v měřítku 1 : 1000 s výjimkou širších vztahů 1 : 50000. minimální rozsah výkresů se stanovuje takto: hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, výkres pořadí změn v území (etapizace) – pokud bude potřebný, koordinační výkres, výkres širších vztahů dokumentující vazby na sousední území, výkres předpokládaných záborů půdního fondu, výkresová část dokumentace návrhu regulačního plánu bude odevzdána v prostředí softwaru AutoCAD, MicroStation nebo ArcGIS, v případě tvorby výkresů regulačního plánu v systémech AutoCAD, MicroStation, apod., budou odevzdány i tyto výkresy v datových formátech (DWG, DGN, apod.), s řádným odlišením hladin, vč. popisu jednotlivých souborů a hladin, výkresová i textová část dokumentace regulačního plánu bude předána ve 4 kompletních vyhotoveních, všechny výkresy a jejich obsah bude usazen v geografickém systému S-JTSK Křovák East–North, Balt po vyrovnání, a to u všech zpracovaných výkresů, textová část bude odevzdána ve formátu DOC nebo DOCX a dále ve formátu PDF v kompletní podobě.
Zadání 9. regulačního plánu (9.RP) pro plochu OV52.SR20 v k.ú. Černá v Pošumaví Vymezení řešené území: Území řešené regulačním plánem je vymezeno v grafické části ÚP Černá v Pošumaví. Plocha občanského vybavení OV52.SR20 se nachází v severní části sídla Dolní Vltavice, navazuje nastávající zastavěné území sídla. Jihovýchodní strana řešeného území je tvořena stávajícím hotelovým komplexem Relax, severovýchodní část tvoří vodní plocha a východní stranu tvoří terénní výšková konfigurace.
66/123
Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití: Regulační plán v řešené ploše bude stanovovat podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorového uspořádání staveb, pro trasy a zařízení technického vybavení, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Pozemky budou vymezeny jako plochy dopravní a technické infrastruktury v rozsahu místní komunikace a ploch občanského vybavení (OV52.SR20). Pozemky budou vymezeny na základě katastrální mapy a v případě potřeby budou geometricky zaměřeny do potřebné podrobnosti. Bude stanoveno vedení páteřní komunikace obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu plochy OV52.SR20, kdy tato komunikace bude řazena do ploch dopravní infrastruktury. Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb: Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky určující funkční využití pozemků včetně vymezení ploch veřejné zeleně dle § 7 vyhl. 501/2006 Sb.: plošné uspořádání (maximální plocha zastavění pozemku - zastavitelné území, vztažné body, stavební čára); prostorové uspořádání (podlažnost, výšku zástavby, omezení tvaru střechy, poloha hřebene střechy, garážování, vzdálenosti a polohy staveb respektující historické dominanty obce); architektonické uspořádání (vjezd a vstup do objektu). Součástí řešeného území budou také plochy a trasy technického a dopravního vybavení mimo vymezené hranice. Prostorové uspořádání bude respektovat navržené regulativy zpracované ÚP Černá v Pošumaví, (viz. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití pro bydlení), které budou tímto regulačním plánem upřesněny do měřítka 1 : 1000. V případě, že bude realizována pouze část lokality, bude realizována i odpovídající úměrná část veřejné zeleně. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území: Požadavky budou stanoveny v rozsahu podrobných podmínek ochrany území vč. řešení podmínek ochrany krajinného rázu (tzn. budou stanoveny výšky staveb, tvar střechy, max. půdorysné obrysy staveb, uliční čáry, doporučené materiály, doporučená barevnost a další tvaroslovné prvky). Dále bude RP 67/123
stanovena podmínka napojení na centrální kanalizaci a vodovod, bude stanoven takový způsob vytápění, aby nedošlo ke zhoršení kvality ovzduší. Ochrana kulturních a přírodních hodnot: při navrhování urbanistické a hmotové struktury zohlednit charakter okolní zástavby typické pro oblast Šumavy; nepřípustné je funkční využití ploch parcel (byť dočasně) pro zřizování výrobních kapacit; z hlediska obecné ochrany je nutno v maximální míře chránit vzrostlou zeleň; nepřípustné jsou stavby zatěžující životní prostředí; území řešené regulačním plánem se nachází v CHOPAV Šumava; Ochrana přírodních zdrojů, ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL): lokalita OV52.SR20 nevyvolá specifická řešení regulačním plánem, protože je součástí vyhodnocení ÚP Černá v Pošumaví. Ochrana ovzduší: regulačním plánem nebudou dotčeny zájmy ochrany ovzduší. V řešeném území neumožní stanovené podmínky využití ploch zhoršení stávajících kvalitativních hodnot ovzduší. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury: Veřejná infrastruktura bude řešena v podrobnosti stanovené přílohou č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. pro regulační plán, tedy v měřítku 1 : 1000. Bude stanoveno vedení komunikací obsluhující jednotlivé objekty v rámci dnešního polygonu ploch OV52.SR20, kdy tyto komunikace budou řazeny do ploch dopravní infrastruktury. Dále budou stanoveny vodovodní řady vč. přípojek jednotlivých objektů, kanalizační řady vč. přípojek, bude stanoveno napojení na elektrickou energii prostřednictvím kabelového vedení NN ze stávajících, příp. nově vybudovaných trafostanic, další vedení technické infrastruktury (sdělovací kabely, apod.). Požadavky na dopravu: Lokalita bude dopravně napojena sjezdy ze stávající místní komunikace. Nově navrhované komunikace budou splňovat požadavky vyplývající z platných právních předpisů (rozhledové poměry, šířky komunikací a chodníků, odvodnění komunikací, zohlednit vyhlášku 398/2009 Sb., apod.) Parkování, odstavná stání a garáže budou budována na vlastních pozemcích jako součást stavby (budou součástí stavebního povolení). V případě zasažení ploch bydlení v lokalitě OV52.SR20 negativním vlivem z hlediska chráněného venkovního prostoru staveb a vnitřních prostor staveb z hlediska ochrany před zvýšenou hygienickou zátěží (hlukem), budou v RP navržena i potřebná technická opatření, která však budou hrazena na náklady investora budoucí výstavby RD. Posoudit potřebu vybudování nových cyklistických tras Požadavky na zásobování vodou: Lokalita bude napojena na stávající systém obce vodovodními řady včetně přípojek na jednotlivé stavební parcely. V případě nevyhovující kapacity zásobování pitnou vodou musí být navržena taková opatření, která povedou k zajištění jejího dostatečného množství. Požadavky na odkanalizování: Lokalita bude řešena oddílnou kanalizací včetně přípojek od navržených objektů s napojením na stávající kanalizační systém obce. V případě nepříznivých výškových poměrů bude navrženo přečerpávání. V RP bude navržen způsob likvidace (odvedení) dešťových vod z řešeného území - likvidace odpadních vod v území je upřednostněno vyústění dešťových vod do recipientu (nádrž Lipno). Požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření: Návrh regulačního plánu nebude vymezovat veřejné prospěšné stavby, vyjma staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury, pokud to bude nezbytné. Požadavky na asanace: Nepředpokládají se. Další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy): 68/123
Řešení návrhu regulačního plánu prověří napojení jednotlivých staveb na komunikace a způsob napojení na technickou infrastrukturu. Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů: z hlediska územně analytických podkladů nejsou předem dány podmínky pro návrh regulačního plánu. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů: řešením regulačního plánu nebudou dotčeny zájmy obrany státu, civilní obrany a ložisek nerostných surovin; vyhodnotit řešené území z hlediska radonového rizika; z hlediska řešení požární ochrany bude v návrhu regulačního plánu řešeno splnění požadavků na parametry přístupové komunikace k objektům a zástavbám podle jejich charakteru požárního zabezpečení, dále pak splnění požadavků řešení zásobování požární vodou vztahující se k navrhované zástavbě (zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky) Prostorové uspořádání řešeného území omezují následující limity využití vyplývající z právních předpisů: hranice Chráněné oblasti přirozené akumulaci vod (CHOPAV) Šumava. Výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí: Regulační plán OV52.SR20 nebude nahrazovat územní rozhodnutí. Požadavky ze závěru zjišťovacího řízení včetně určení dalšího postupu, pokud se postupy posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu spojují: Pořizovatel nepředpokládá nutnost posouzení, nejsou navrhovány žádné záměry vyžadující si zpracování dokumentace EIA. Případné požadavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci: Uzavření plánovací smlouvy nebo dohody o parcelaci není podmínkou pro řešení návrhu regulačního plánu, ale tato podmínka může být doplněna v průběhu pořizování tohoto RP. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení: obsah návrhu regulačního plánu vč. jeho odůvodnění bude strukturováno přesně dle požadavků přílohy č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, grafická část bude zpracována v měřítku 1 : 1000 s výjimkou širších vztahů 1 : 50000. minimální rozsah výkresů se stanovuje takto: hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, výkres pořadí změn v území (etapizace) – pokud bude potřebný, koordinační výkres, výkres širších vztahů dokumentující vazby na sousední území, výkres předpokládaných záborů půdního fondu, výkresová část dokumentace návrhu regulačního plánu bude odevzdána v prostředí softwaru AutoCAD, MicroStation nebo ArcGIS, v případě tvorby výkresů regulačního plánu v systémech AutoCAD, MicroStation, apod., budou odevzdány i tyto výkresy v datových formátech (DWG, DGN, apod.), s řádným odlišením hladin, vč. popisu jednotlivých souborů a hladin, výkresová i textová část dokumentace regulačního plánu bude předána ve 4 kompletních vyhotoveních, všechny výkresy a jejich obsah bude usazen v geografickém systému S-JTSK Křovák East–North, Balt po vyrovnání, a to u všech zpracovaných výkresů, textová část bude odevzdána ve formátu DOC nebo DOCX a dále ve formátu PDF v kompletní podobě.
m) stanovení pořadí změn v území (etapizace) Dělení návrhových ploch do jednotlivých etap výstavby nebylo v územním plánu Černá v Pošumaví považováno účelné.
69/123
n) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Výrok územního plánu obsahuje: TEXTOVOU ČÁST GRAFICKOU ČÁST 1. Výkres základního členění území 2. Hlavní výkres 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
70 stran 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000
70/123
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) postup pořízení a zpracování územního plánu Bude doplněno pořizovatelem.
b) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Řešené území leží v Jihočeském kraji, v okrese Český Krumlov, v nadmořské výšce 728m. Od tohoto města je obec Černá v Pošumaví vzdálená cca 15 km jihozápadním směrem. Správní území obce, které tvoří 2 katastrální území (Černá v Pošumaví a Kyselov), spadá pod obec s rozšířenou působností Český Krumlov. Sousedními obcemi jsou obce Horní Planá, Boletice, Hořice na Šumavě, Světlík a Frymburk. Jihozápadní část řešeného území sousedí s Rakouskem. Obec je jedním z centrálních sídel rekreační oblasti Šumava, je sídlem převážně obytným se zastoupením nižší občanské vybavenosti a velkým zastoupením v oblasti rekreace. Nejbližším sídlem s nadřazenou občanskou vybaveností a vyšších školských zařízení je město Horní Planá a Český Krumlov s následnou vazbou na České Budějovice. Geografické vlastnosti území dávají velké předpoklady ke stabilizaci sídla a rozvoji rekreačního ruchu na celém jeho správním území. Územní plán je koncipován s ohledem na zajištění návazností dopravní a technické infrastruktury a prvků územního systému ekologické stability. Občanská vybavenost je v obci zajištěna pouze základní, za vyšší občanskou vybaveností obyvatelé dojíždí především do města Horní Planá, případně do města Český Krumlov. Všechny požadavky a návaznosti na využívání území z hlediska širších vztahů v území zejména návaznosti na správní území sousedních obcí jsou zobrazeny ve Výkrese širších vztahů. Chybějící návaznosti na sousední katastrální území: - koridor technické infrastruktury dle ZÚR ve správním území obce Boletice - koridory dopravní a technické infrastruktury dle ZÚR ve správním území obce Horní Planá - nadregionální biokoridor z ÚP Černá v Pošumaví pokračuje ve správním území obce Horní Planá jako LBK - plochy přírodní památky ve správním území obce Horní Planá - RBC ve správním území obce Horní Planá nepokračuje v aktualizovaném ÚSES v ÚP Černá v Pošumaví - koridory technické infrastruktury dle ZÚR ve správním území obce Hořice na Šumavě Územní systém ekologické stability vymezený Územním plánem Černá v Pošumaví nekoresponduje s územně plánovacími dokumentacemi sousedních obcí, a to zejména z důvodu použití aktualizovaného podkladu, který není v souladu se současně platnou nadřazenou dokumentací. Návrh cyklotras převzatý ze Studie rozvoje obce Černá v Pošumaví rovněž nenavazuje na sousední ÚPD.
c) soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008 (DÁLE JEN „PÚR“) Politika územního rozvoje České republiky určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních a nadregionálních souvislostech, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. V Politice územního rozvoje se rovněž vymezují oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a dále stejně významné oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy se stanovují kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v jejich využití a úkoly pro územní plánování. Územní plán Černá v Pošumaví není v rozporu s PÚR ČR. Vláda ČR dne 20. 7. 2009 na svém jednání schválila usnesením č. 929 návrh Politiky územního rozvoje ČR 2008 (celostátní nástroj územního plánování), který byl pořízen Ministerstvem pro místní rozvoj. Materiál byl připravován ve spolupráci s ostatními ústředními orgány státní správy a s kraji. Z PÚR vyplývá, že území řešené ÚP Černá v Pošumaví není součástí žádné rozvojové oblasti nebo rozvojové osy národního významu a není dotčeno žádnými koridory nebo plochami dopravní a technické infrastruktury národního významu. V Politice územního rozvoje ČR 2008 je správní území obce Černá v Pošumaví zahrnuto do vymezené specifické oblasti SOB 1 Specifická oblast Šumava. 71/123
Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území bod (14) PÚR ČR 2008 • ÚP Černá v Pošumaví vymezením zastavěného území a stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a v ostatním nezastavěném území výrazně omezuje rozvoj těchto území, chrání stávající urbanistickou strukturu, strukturu osídlení i jedinečnost těchto lokalit, které jsou výrazem identity území jeho historie i tradice. Ochrana přírodních hodnot je zaměřena především na ochranu území Chráněné krajinné oblasti Šumava, Evropsky významné lokality Šumava, Ptačí oblasti Šumava, na ochranu krajinného rázu podhůří a na ochranu významných dálkových pohledů. Dochází k propojení obce s krajinou, jsou navrhovány nové plochy zeleně na veřejných prostranstvích. Rozvoj přírodních hodnot je zajištěn návrhem vymezení ÚSES, rozvoj kulturních a historických hodnot je zaměřen především na úpravy staveb a veřejných prostranství. bod (15) PÚR ČR 2008 • Návrhem nového využití, přestavbou chátrajících nebo nedostatečně využívaných areálů a urbanistických celků, předchází územní plán prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Pro uplatnění této priority v územním plánu byly vymezeny plochy a koridory dopravní infrastruktury, zvláště s ohledem na potřebný vývoj dopravní obslužnosti, plochy a koridory potřebné technické infrastruktury, plochy pro bydlení, plochy sportu a rekreace, plochy občanského vybavení a služeb, plochy výroby a skladování, plochy smíšené zástavby a plochy přestavby v nevyhovujících územích. bod (16) PÚR ČR 2008 • ÚP upřednostňuje komplexní řešení před uplatněním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Omezuje se expanze bydlení do krajiny a stanovují podmínky pro ochranu přírodních hodnot. Jsou zohledněny historicky a kulturně cenné stavby. S přihlédnutím k jejich hodnotám jsou stanoveny podmínky pro využití ploch a prostorové uspořádání, čímž je zpětně ovlivňována kvalita života obyvatel. Ochrana životního prostředí je do návrhu ÚP zapracována zejména při návrhu ÚSES, ploch veřejné zeleně, návrhu skupinového vodovodu a ČOV, záměry dopravních komunikací, Šumavských elektrických tras, cyklostezek. Navrhuje se zásobování elektrickou energií. U nové výstavby je nutné respektovat zastavěné území s ohledem na charakter a rozmístění povolovaných staveb, který koresponduje se současným stavem zástavby a uplatňovat prvky doprovodné zeleně. bod (17) PÚR ČR 2008 • ÚP vytváří podmínky pro nové pracovní příležitosti návrhem ploch výroby a skladování, ploch občanského vybavení zejména pro malé a střední podnikatelské subjekty, ploch smíšeného využití. Nové záměry v ÚP jsou v souladu s potřebou vymezování dostatku vhodných zastavitelných ploch, které by mohly být nabídnuty zájemcům o investice, které by pro dané území znamenaly nové pracovní příležitosti. V souvislosti s tím jsou vymezeny plochy veřejné zeleně přístupných každému bez omezení, které jsou chráněny před zastavěním. bod (18) PÚR ČR 2008 • ÚP vytváří podmínky pro nové pracovní příležitosti návrhem ploch výroby a skladování, ploch občanského vybavení zejména pro malé a střední podnikatelské subjekty, ploch smíšeného využití. Nové záměry v ÚP jsou v souladu s potřebou vymezování dostatku vhodných zastavitelných ploch, které by mohly být nabídnuty zájemcům o investice, které by pro dané území znamenaly nové pracovní příležitosti. V souvislosti s tím jsou vymezeny plochy veřejné zeleně přístupných každému bez omezení, které jsou chráněny před zastavěním. bod (19) PÚR ČR 2008 • Vymezením ploch přestavby v ÚP Černá v Pošumaví jsou vytvořeny předpoklady pro nové využití nevyužívaných ploch zasažených v minulosti stavební činností. Tím dojde ke snížení záboru zemědělského půdního fondu. Vymezením stabilizovaných funkcí v zastavěném území včetně podmínek využití je stanovena jednoznačná podpora intenzifikace jeho využití. bod (20) PÚR ČR 2008 • ÚP vychází ze zjištěného stavu v území a požadavků na jeho využití, které byly vyhodnoceny a komplexně zpracovány do této výsledné dokumentace. Územní plán respektuje a dále rozvíjí stabilizované urbanizované struktury řešeného území. Územní aktivity jsou soustředěny tak, aby nedocházelo k výraznému ohrožení krajinného rázu a dále zůstala zachována charakteristika a typ krajiny a nebylo omezeno využití přírodních zdrojů. ÚP nenavrhuje negativní zásahy do CHKO Šumava, EVL Šumava a Ptačí oblasti Šumava. Doplňuje a zpřesňuje prvky ÚSES. Rozvojové plochy jsou navrženy tak, aby nedocházelo ke snížení biologické rozmanitosti a funkčnosti ekosystémů s ohledem na trvale udržitelné žití. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavitelném území vymezeny plochy vodní a vodohospodářské, lesní, zemědělské a smíšené nezastavěného území. 72/123
bod (21) PÚR ČR 2008 • Pro zachování propustnosti krajiny ÚP Černá v Pošumaví vymezuje veřejně přístupné plochy (plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň) typické pro charakter krajiny v bezprostřední blízkosti zastavěného území či zastavitelných ploch pro propojení s okolní krajinou. ÚP rovněž stabilizuje dopravní plochy a předkládá návrh nových ploch, které lze využít pro různé formy turistiky. bod (22) PÚR ČR 2008 • Obec Černá v Pošumaví se svou polohou těsnou blízkostí Lipenské přehrady může postupně stát významným centrem cestovního ruchu. Tato skutečnost je ÚP zohledněna vymezením ploch umožňujících výstavbu objektů a zařízení pro cestovní ruch a rekreaci. Je navrženo doplnění cyklostezky, přístav na břehu Lipenské přehrady, železniční dráha. Tím jsou vytvořeny podmínky pro nenáročné formy krátkodobé rekreace. bod (23) PÚR ČR 2008 • Obec Černá v Pošumaví se může postupně stát významným centrem cestovního ruchu, díky své poloze v těsné blízkosti Lipenské přehrady. Tato skutečnost je ÚP zohledněna vymezením ploch umožňujících výstavbu objektů a zařízení pro cestovní ruch a rekreaci. Jsou vytvořeny podmínky pro nenáročné formy krátkodobé rekreace. Uplatňováním koncepce dopravní a technické infrastruktury (nové koridory pro silniční, železniční, vodní a cykloturistickou dopravu, koridor pro skupinový vodovod, nově vymezené plochy pro ČOV, trafostanice včetně jejich napojení), která je stanovena v ÚP Černá v Pošumaví, dojde ke zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury a lepší dostupnosti území i jeho využívání. bod (24) PÚR ČR 2008 • Vymezením dopravních koridorů a stanovení podmínek pro jejich využívání vytváří ÚP předpoklady pro zlepšení dostupnosti řešeného území v rámci širších územních vztahů. Realizací záměrů Šumavské elektrické dráhy a vybudováním cyklostezek mimo frekventované silnice dojde ke zlepšení veřejné dopravy, bezpečnosti a plynulosti dopravy. bod (25) PÚR ČR 2008 • Vhledem k charakteru území, tzn., že je obec a její místní části rozložena na břehu a nad přehradou Lipno, která sama slouží jako protipovodňové opatření chránící před rizikem povodní vodního toku řeky Vltavy, je v řešeném území riziko povodní relativně malé. S ohledem na požadavek vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území vsakováním a využíváním dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinku povodní, vymezuje ÚP plochy zeleně a v rámci koncepce likvidace odpadních vod v území je upřednostněno vyústění dešťových vod do recipientu (nádrž Lipno). bod (26) PÚR ČR 2008 • Řešení ÚP Černá v Pošumaví nevymezuje zastavitelné plochy do záplavového území. bod (27) PÚR ČR 2008 • ÚP Černá v Pošumaví umožňuje umísťovat stavby a zařízení veřejné infrastruktury ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Při vymezování nových zastavitelných ploch byl výrazně zohledňován stávající stav veřejné infrastruktury a to především z důvodů jejího možného hospodárného a účelného využití při dalším rozvoji obce. bod (28) PÚR ČR 2008 • Vzhledem k prostorovým možnostem rozvoje území i ve vztahu respektování ochrany území zohledňuje ÚP Černá v Pošumaví nároky na další vývoj obce. ÚP vychází též ze ZÚR JčK a počítá s následnou realizací projektu Šumavských eklektických drah, jenž je záměr dlouhodobého charakteru. bod (29) PÚR ČR 2008 • ÚP Černá v Pošumaví počítá s provázaností různých druhů dopravy. K posílení vazeb mezi druhy dopravy je důležitý projekt Šumavských eklektických drah a tras cyklostezek. ÚP stanovením podmínek pro plochy s rozdílným způsobem využití vytváří předpoklady pro vybudování dopravní infrastruktury a následné využívání vhodné sítě pěších i cyklistických cest. bod (30) PÚR ČR 2008 • Obec Černá v Pošumaví má komplexně vyřešenou problematiku zásobování obce a jejích místních částí vodou. Územní plán navrhuje kompletní dořešení likvidace odpadních vod výstavbou ČOV v sídlech, kde není vybudovaná. Další rozvoj sítí vodovodů a kanalizace je navržen ve vztahu k návrhovým plochám určených pro novou zástavbu a k doposud nenapojeným objektům. Rovněž je zapracován záměr vymezeného koridoru pro skupinový vodovod Lipensko ze ZÚR JčK. bod (31) PÚR ČR 2008 • Vzhledem k charakteru sídla, jeho umístění v chráněném území nevymezuje plochy vhodné pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Stávající situace je považována za stabilizovanou a rozšiřování výroby energie z obnovitelných zdrojů se v současnosti nepředpokládá. bod (32) PÚR ČR 2008 73/123
•
Územní plán vymezuje dostatek rozvojových ploch pro bydlení pro obec Černá v Pošumaví a její místní části. Návrhové plochy jsou směrovány především do okrajových částí jednotlivých sídel, do ploch s nejmenší mírou omezení a s logickými vazbami na dopravní a technickou infrastrukturu. Pro dostavbu proluk byly vybrány pouze takové plochy, ve kterých je míra narušení případnou novou výstavbou přijatelná s ohledem na zachování hodnot posuzovaných lokalit. V plochách s nevyhovujícím využitím navrhuje územní plán přestavbu těchto ploch tak, aby nové využití nebylo v kolizi s využitím okolních ploch.
SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVANÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen „ZÚR JčK“) jsou pořízeny Krajským úřadem Jihočeského kraje a vydány na 26. zasedání Zastupitelstva Jihočeského kraje dne 13. září 2011 pod číslem usnesení 293/2011/ZK-26, jsou do nich zapracovány záměry z PÚR ČR. ÚP Černá v Pošumaví není zpracován v rozporu se ZÚR JčK. Správní území obce se nedotýká rozvojové oblasti republikového ani nadmístního významu, žádné rozvojové osy republikového ani nadmístního významu, specifické oblasti nadmístního významu, plochy nadmístního významu pro bydlení, pro komerční a průmyslovou funkci, pro těžbu nerostných surovin, pro asanaci a asanační úpravy, koridorů ani ploch dopravy republikového významu. ZÚR stanovují v odst. 59 bodech a) - m) požadavky nadmístního významu na řešení a koordinaci v územně plánovací činnosti konkrétních obcí, které se však netýkají území řešeného ÚP Černá v Pošumaví. Ze Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vyplývají pro řešené území tyto priority: viz kap. a) ZÚR - priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území bod (1) ZÚR JčK
Územní plán Černá v Pošumaví řeší rozvoj obce v souladu podmínkami trvale udržitelného rozvoje. Umožňuje rozvoj aktivit, které povedou k rozvoji podnikatelského prostředí v obci.
bod (2) ZÚR JčK
Řešení územního plánu Černá v Pošumaví plně respektuje zásady pro rozhodování v území a naplňuje úkoly pro územní plánování dotčených tak, jak je stanovuje PÚR ČR 2008 pro specifickou oblast Šumava, do které obec svým správním územím náleží.
bod (3) ZÚR JčK
Územní plán Černá v Pošumaví zohledňuje priority územního plánování kraje pro zajištění příznivého životního prostředí. Návrh řešení ÚP byl posouzen z hlediska možných vlivů na životní prostředí a respektuje podmínky na ochranu zvláště chráněných území přírody a evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 – CHKO Šumava, EVL Šumava, Ptačí oblast Šumava. Při řešení byly respektovány všechny vymezené prvky nadregionálního a regionálního ÚSES.
Územní plán zajišťuje ochranu zemědělské a lesní půdy a minimalizuje jejich zábory na nezbytnou míru.
Pro ochranu krajinného rázu a dalších hodnot území jsou územním plánem navrženy podmínky prostorového uspořádání urbanizovaných ploch.
bod (4) ZÚR JčK
Oblast Černé V Pošumaví se nenachází v oblastech prioritních rozvojových ploch celorepublikového významu dle PÚR ČR 2008. Rozvojové aktivity navržené územním plánem odpovídají svým umístěním i povahou nařízením vyplývajících z PÚR pro specifickou oblast Šumava.
Územní plán Černá v Pošumaví dbá na využití ploch a objektů vhodných k podnikání v zastavěném území. Stávající výrobní areály jsou stabilizovány, rozvoj výroby bude zajištěn intenzifikací zástavby v rámci stávajících areálů a dále v návrhové ploše VS-17, která bezprostředně navazuje na lokalitu výroby a skladování.
Rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace je ÚP zajištěn dostatečným množstvím návrhových ploch pro sportovní využití, rekreaci individuální a rekreaci hromadnou. Rozvoj komerční vybavenosti je zajištěn návrhovými plochami občanské vybavenosti a smíšené zástavby.
74/123
Drobné služby a zařízení občanského vybavení jsou přípustné v rámci ploch bydlení. Územní plán vymezuje několik ploch občanské vybavenosti a smíšených ploch občanského vybavení s možností bydlení a sportu.
Návrhem ÚP je respektována charakteristika krajinného prostoru. Předpokládá se s produkčním využitím zemědělských, lesních, vodních a vodohospodářských ploch. V řešeném území jsou stabilizovány pěší a cykloturistické trasy v krajině. Je navržena cyklostezka D75.
Územní plán Černá v Pošumaví řeší dopravní koridory nadmístního významu vycházející z principů stanovených v ZÚR Jihočeského kraje pro zajištění kvalitní dopravní dostupnosti v rámci v širších vztahů v území.
bod (5) ZÚR JčK
Územní plán Černá v Pošumaví zohledňuje priority územního plánování kraje pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel kraje.
Je respektována stávající veřejná technická i dopravní infrastruktura a vybavenost řešeného území. ÚP předkládá řešení infrastruktury, které otevírá prostor pro další rozvoj obce a ke zvýšení kvality života obyvatel ze socioekonomického pohledu.
Návrh územního plánu zabezpečuje podporu podnikání, cestovního ruchu a rekreace, podporuje tím a dalšími opatřeními podmínky pro vytváření pracovních míst v obci, vytváří podmínky pro rozvoj kvalitního bydlení s důrazem na plochy se smíšeným využitím, které umožňují širší spektrum činností a aktivit, přináší oživení a zpestření struktury obce. Při vymezování zastavitelných ploch byla v maximální možné míře zohledněna návaznost na zastavěné území a budoucí ucelování jeho tvaru. Nová zástavba je situována v návaznosti na zastavěné plochy v dosahu stávajících komunikací a inženýrských sítí. Lokality jsou navrženy tak, aby novým využitím ploch nedošlo ke znepřístupnění okolních pozemků nebo k nemožnosti či ztížení jejich budoucího obhospodařování.
Uvážlivým návrhem zastavitelných ploch a stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je minimalizován dopad na kulturní a urbanistické hodnoty území zejména na venkovský ráz sídla a pohledově významná panoramata sídla v krajině.
viz kap. c) ZÚR – upřesnění specifické oblasti republikového významu Šumava Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje pro řešené území upřesňují specifickou oblast republikového významu Šumava SOB 1, která zahrnuje do svého území mimořádně přírodně a krajinářsky cenné, ale zároveň mimořádně turisticky atraktivní lokality. Územní plán Černá v Pošumaví je navržen v souladu se zásadami pro rozhodování o změnách v území, kritérii a podmínkami pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování stanovené pro tuto specifickou oblast. bod (10) ZÚR JčK
ÚP Černá v Pošumaví podporuje rozvoj socioekonomických aktivit uvažovaným záměrem občanského vybavení a rozšířením stávajících areálů pro zemědělství, výrobu a skladování. Územní plán vytváří předpoklady pro využití turisticko rekreačního potenciálu oblasti vodní nádrže Lipno vyplývajícího z výjimečného přírodního zázemí. Rozsáhlá síť pěších i cyklistických tras přímo v řešeném území a v jeho těsné blízkosti vytváří optimální podmínky pro rozvoj aktivit spojených s trávením volného času.
Nové plochy doplňují již vytvořenou urbanistickou kostru a nabízejí rozvoj funkcí, přispívajících významným podílem k sociální stabilizaci obyvatelstva Černé v Pošumaví. Navržené řešení otevírá prostor pro další rozvoj, včetně jeho zabezpečení technickou infrastrukturou.
V návrhu dochází k navýšení rekreačního potenciálu především v navržených plochách pro bydlení, kde je současně předpokládána i drobná občanská vybavenost (ubytování v soukromí a doplňkové služby). V územním plánu byly vymezeny plochy pro hromadnou rekreaci dle ZÚR JčK. Pro stávající i nově navržené lokality jsou stanoveny podrobné podmínky pro využití území.
Formou stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Územní plán Černá v Pošumaví podporuje rozvoj rodinných farem provozovaných podle zásad ekologického zemědělství, doplňkových služeb pro turistický ruch a rozvoj tradičních řemesel, drobné podnikání s využitím místních zdrojů všude tam, kde to není v rozporu s ochranou přírody. 75/123
Územní plán zachovává stávající dopravní propojení, dopravní vazby jsou posíleny návrhem Šumavských elektrických drah, cyklostezkou, a přístavištěm pro pravidelnou osobní lodní dopravu na Lipenské přehradě.
Navržené aktivity jsou situovány s ohledem na socioekonomické potřeby rozvoje kraje. Řešení územního plánu vytváří předpoklady pro to, aby se Černá v Pošumaví stala významným střediskem v rámci jihočeského kraje.
Územní plán je zpracován v souladu se situováním vhodných sportovně rekreačních a socioekonomických aktivit. V rámci rozvoje obce jsou doplněny úseky infrastruktury pro napojení nových zastavitelných ploch. Ve vztahu k velikosti navrhovaných záměrů jsou v návrhu řešeny nové trafostanice, čistírny odpadních vod, sběrný dvůr, místní komunikace.
Koridory a rozvojové plochy dle ZÚR JčK jsou do ÚP Černá v Pošumaví zapracovány s potřebným upřesněním. Navržené řešení je vymezeno s ohledem na ochranu přírody a krajiny.
Nové rozvojové plochy zastavitelného území umožňují vznik i jednotlivých zařízení i objektů s funkcí zaměřenou na ekologické zemědělství či údržbu kulturní krajiny ve spojení s oblastně tradiční drobnou řemeslnou výrobou a službami v oblasti rekreace. V návrhu je řešena plocha pro zemědělské využití, která je z hlediska ochrany přírody a krajiny maximálně šetrná.
V ÚP je řešena víceúčelová sportovně rekreační plocha s označením RH-52.SR20. Kapacita dopravního napojení této plochy je dostačující i přes uvažované navýšení dopravního provozu na stávající silnici III. třídy.
Navrhované řešení nenavazuje ani neovlivňuje zahraniční centra turistického a cestovního ruchu.
viz kap. d) ZÚR - vymezení ploch a koridorů nadmístního významu a územního systému ekologické stability
Dle uvedeného výřezu ZÚR Jihočeského kraje je v řešeném území vymezena plocha pro sport a rekreaci SR20. Z hlediska širších vztahů je řešené území dotčeno koridory technické infrastruktury V8, Ep10, Ep12, Ee13, D13, D16, D49, D72, D75, D/O, dále pak územním systémem ekologické stability NBK 174, RBC 586, RBC 587, RBC 589, RBC 596, RBK 44 RBK 46. Řešením územního plánu jsou respektovány záměry vyplývající ze ZÚR Jč Kraje, rozsah koridorů byl přiměřeně upřesněn. Jejich vymezení je kromě jiného snahou ochránit nezastavěné území a koncentrovat budoucí trasy dopravní a technické infrastruktury s požadavkem republikových priorit. 76/123
Plocha nadmístního významu pro sport a rekreaci: SR20 - Lipenská nádrž – Dolní Vltavice - navržená víceúčelová sportovně rekreační plocha s možností vybudování kotviště na levém břehu vodní nádrže Lipno s vazbou na zkvalitnění dopravní dostupnosti této plochy a propojení na další lokality podél Lipenské nádrže navrhovanou Šumavskou elektrickou drahou. Plocha je v územním plánu označena indexem RH-52.SR20. Vymezení ploch a koridorů nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu: Zásobování vodou: V8 - Skupinový vodovod Lipensko – koridor vymezený pro skupinový vodovod Lipensko v úseku Kobylnice (jižně od Frymburku) – Frymburk, zde po levém břehu Lipenské přehradní nádrže, Frymburk – Dolní Vltavice, v tomto úseku vedeno po dně nádrže, Dolní Vltavice – Bližná (s odbočkou na sídla Radslav a Lískovec) – Černá v Pošumaví až k lokalitě U Baštýře vedeno po levém břehu Lipna. Koridor je v ÚP označen indexem TI-107.V8. V případech překryvu plochami s rozdílným využitím území s plochou technické infrastruktury skupinového vodovodu Lipensko V8, je uložena podmínka upřednostnit tento koridor před hlavním využitím ploch a následně řešit vzájemnou koexistenci. Zásobování plynem: Ep10 - Propojení tranzitních plynovodů – záměr velmi vysokotlakého plynovodu v úseku Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov), parametry plynovodu jsou stanoveny na DN 800, PN 80, účelem plynovodu je propojení distribučních soustav v České republice a v Rakousku. Záměr je vymezen zpřesněným koridorem, kdy poslední úsek v I. zóně CHKO Šumava bude řešen v maximálním možném souběhu se silnicí. V úseku Kájov – Hořice na Šumavě – Hubenov je koridor vymezen společně se záměrem VTL plynovodu Ep12 Kájov – Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví. V územním plánu je koridor zpřesněn a vymezen v šíři 20m a v zastavěných územích 5m. Koridor je v územním plánu označen indexem TI-105.Ep10. Ep12 - VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví - záměr vysokotlakého plynovodu včetně regulační stanice, vymezen zpřesněným koridorem, s tím, že v úseku Kájov – Hořice na Šumavě – Hubenov je koridor vymezen společně se záměrem propojení tranzitních VVTL plynovodů Ep10. Plocha je v územním plánu označena indexem TI-106.Ep12. Elektroenergetika:
Ee13 - VVN 110kV Větřní – Horní Planá - záměr nového vedení VVN, šíře koridoru 100m. Koridor je v územním plánu označen indexem TI-104.Ee13. Koridory a plochy dopravy nadmístního významu
D13 - Silnice I/39 - záměr obchvatů a homogenizace stávající silnice je nespojitě vymezen od křižovatky s dálnicí D3 Dolní Třebonín přes Český Krumlov, Horní Planou na Želnavu. Záměr je dělen do 5 samostatných úseků. Řešeným územím prochází úsek:
D13/4 - obchvat Černá v Pošumaví – Hůrka, nové křížení se železniční tratí, severní obchvat části sídla Hůrka. Koridor je v územním plánu označen indexem DI-103.D13/4.
D16 - Šumavské elektrické dráhy - záměr lehké železnice systému tram-train (česky vlakotramvaj) kontinuálně vymezený v úseku Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví jako koridor pro novou železnici. Koridor je v územním plánu označen indexem DIŠ-102.D16.
D49 - Silnice II/163 – homogenizace a přeložky dílčích úseků na silnici II. třídy, záměr je vymezen nespojitým koridorem se 2 úseky. Řešeným územím prochází úsek:
D49/1 - úsek Černá v Pošumaví - Vřesná, homogenizace stávající silnice a krátká přeložka jižně od sídla Milná. Koridor je v územním plánu označen indexem DI 65.D49/1.D75/11.
D72 - Přístavy na Lipně - plochy a koridory pro městské přístavy Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví a Horní Planá na vodní nádrži Lipno v návaznosti na stanovenou vodní cestu. Koridor je ÚP plošně upraven. Koridor je v územním plánu označen indexem DIV-101.D72.
D75 - Cyklostezky - záměr vybudování samostatných cyklostezek pro oddělení cyklistické dopravy mimo frekventované silnice I. a II. tříd, záměr je dělen do dále samostatně vymezených úseků, šířka koridoru zde není stanovena.
D75/11 - úsek Frymburk – Černá v Pošumaví (levobřežní trasa). Koridor je v ÚP označen indexem DI 65.D49/1.D75/11. 77/123
D75/13 - úsek Lipno nad Vltavou – Přední Výtoň – Bližší Lhota – Nová Pec (pravobřežní cyklostezka). Koridor je v územním plánu označen indexem DI-108.D75/13.
Z důvodu kolize vymezených koridorů D49/1 a D75/11 se stávajícími plochami, se doporučuje obci, aby podala podnět k úpravě trasy cyklostezky D75/11 v ZÚR JčK, tak aby vedla v souběhu tělesa silnice II. třídy II/163.
Územní rezervy pro dopravní stavby
D/O - Železniční napojení Špičák - územní rezervy pro dílčí části Šumavských elektrických drah v úsecích Polečnice – Špičák (Otice) a Žlábek (Olšov) – Špičák (Otice). Záměr, pro který se územní rezerva vymezuje, bude dále prověřen územní studií. Koridor územní rezervy je dělen do dvou úseků spojujících se v Oticích. Řešeným územím prochází úsek:
D/O-2 - úsek Žlábek (Olšov) – Špičák (Otice). Koridor je v územním plánu označen indexem DIŠ-R.D/0-2. Tento úsek je zpřesněn z důvodu dodržení návaznosti na sousední správní území a po zúžení již nezasahuje do správního území obce Černá v Pošumaví. Zakreslen je ve Výkresu širších vtahů.
Plochy a koridory územního systému ekologické stability
Návrh ÚP Černá v Pošumaví respektuje nadregionální biokoridor Vltavská niva - Dívčí Kámen s kódem NBK 174; regionální biocentra Kyselovský les s kódem RBC 586, Blíženský les s kódem RBC 587, Koukal s kódem RBC 589, Muckov s kódem RBC 596 a regionální biokoridory Koukal Bliženecký les s kódem RBK 44, Mýto – Muckov s kódem RBK 46.
V řešeném území nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy ani jiné záměry, které by mohly ohrozit funkčnost nadregionálního biokoridoru a regionálních biokoridorů a biocenter a jsou stanoveny podmínky pro stavby dopravní a technické infrastruktury na těchto plochách a koridorech. viz kap. e) ZÚR - vymezení územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot kraje Územní plán Černá v Pošumaví respektuje zásady ochrany přírody a krajiny, vymezením nových zastavitelných ploch zejména v návaznosti na již urbanizované území chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel. Krajina je vymezena jako nezastavěné území a tvoří ji tyto plochy s rozdílným způsobem využití: - plochy vodní a vodohospodářské – vodní toky a plochy - plochy vodní a vodohospodářské – nezatopené vodní plochy - plochy lesní - plochy přírodní - plochy zemědělské - plochy smíšené nezastavěného území – ostatní plochy Za základní prvky ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území lze považovat vytvoření podmínek pro rozvoj obytné funkce, každodenní rekreace a sportu a pracovních příležitostí v území. Územní plán respektuje kulturně historické hodnoty (především hodnoty urbanistické a architektonické) a stanovuje takové podmínky, aby nedošlo ke střetům s pozitivními znaky charakteristik krajinného rázu a současně mohly být využity kulturní hodnoty pro cestovní ruch, s tím, že budou prosazovány trvale udržitelné formy cestovního ruchu a doprovodných služeb. viz kap. f) ZÚR - vymezení cílových charakteristik krajiny
Oblast krajinného rázu Správní území obce Černá v Pošumaví je zařazeno do kategorie ObKR 25 Českokrumlovsko.
Základní typy krajiny podle způsobu využívání
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují na podkladu stanovených krajinných celků základní typy krajiny podle způsobu využívání a jejich základní charakteristiky. Území řešené ÚP Černá v Pošumaví je celé zařazeno do kategorie ObKR 25 – Českokrumlovsko, respektive krajiny lesopolní (krajina intermediární mezi krajinou lesní a polní).
ÚP Černá v Pošumaví respektuje zásady stanovené ZÚR pro využívání území daných základních typů krajiny. Navrhuje novou zástavbu s ohledem na okolní krajinu a se zachováním krajinného rázu. Rovněž zachovává historicky prověřenou strukturu zemědělské krajiny - rozsah zastavitelných ploch je stanoven na ekologickou únosnost krajiny.
Územní plán Černá v Pošumaví není v rozporu se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje, s výjimkou řešení prvků ÚSES. Na základě pokynu pořizovatele (v souladu s požadavkem dotčeného 78/123
orgánu) byl do Územního plánu Černá v Pošumaví zakreslen aktualizovaný Plán ÚSES zpracovaný firmou GeoVision s.r.o. (2011/12). S ohledem na širší územní vztahy územní plán zajišťuje koordinaci využívání území, ze kterých vyplývají priority pro zajištění udržitelného rozvoje řešeného území.
d) soulad návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán Černá v Pošumaví je v souladu s cíli územního plánování vymezenými v §18 stavebního zákona, neboť svým řešením vytváří předpoklady pro výstavbu (vymezuje např. bydlení, smíšené obytné, plochy občanského vybavení), a pro udržitelný rozvoj území, neboť zajišťuje vyvážený vztah podmínek pro životní prostředí (respektováním prvků ÚSES, navržením ploch veřejných prostranství), pro hospodářský rozvoj (vymezením ploch výroby a skladování, ploch smíšených výrobních a ploch občanského vybavení) a pro soudržnost společenství obyvatel (opět vymezením ploch občanského vybavení a veřejných prostranství). Navržené řešení ÚP Černá v Pošumaví uspokojuje potřeby současné generace (samostatné bydlení, pracovní příležitosti, dobrá dopravní dostupnost), aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. ÚP Černá v Pošumaví koordinuje veřejné a soukromé zájmy na rozvoji území obce. Ochrana veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů je dána zejména akceptováním stanovisek dotčených orgánů. Soukromé zájmy na rozvoj území se odráží zejména v lokalitách určených pro rozvoj individuální obytné výstavby a dále v záměrech poskytujících služby. Tyto soukromé zájmy je možno považovat i za veřejný zájem obce, neboť přiměřený rozvoj obytných ploch, který zabezpečí přírůst počtu obyvatel v obci, nebo rozvoj služeb v daném území je pro obec přínosem. ÚP Černá v Pošumaví je zpracován v souladu s požadavky na ochranu kulturních a civilizačních hodnot, především urbanistického, architektonického a archeologického dědictví - územní plán respektuje dominanty i památkově hodnotné stavby i drobného charakteru, sídelní ráz jednotlivých sídel, apod. ÚP stanovuje komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území. Z hlediska zachování urbanistické i architektonické celistvosti charakteru obce jsou pro zástavbu stanoveny limity ve formě stanovení podmínek pro využití ploch. V řešeném území jsou vymezeny plochy, ve kterých je potřeba vzhledem k jejich rozsahu, poloze a významu další využití těchto ploch prověřit územní studií, nebo plochy, u nichž je rozhodování podmíněno vydáním regulačního plánu, a na základě toho budou stanoveny podrobné podmínky pro rozhodování v území. Řešené území je z hlediska ochrany přírody velmi hodnotné. Řešené území se nachází z cca 70% v Chráněné krajinné oblasti Šumava. Ochrana přírodních hodnot bude tudíž zajištěna i následnými vyjádřeními Správy CHKO Šumava. Požadavky na ochranu nezastavěného území a přírodních hodnot jsou územním plánem plněny zejména respektováním systému ekologické stability krajiny, zvláště chráněných území, přírodních rezervací, přírodních památek, soustavy Natura 2000, atd. ÚP stanovuje podmínky pro využití ploch pro ochranu nezastavěného území v rámci vymezení přípustných, podmíněně přípustných a nepřípustných činností pro takováto území. Zastavitelné plochy jsou umístěny převážně v přímé vazbě na zastavěné území, které rozšiřují přiměřeně velikosti a významu sídla a s ohledem na míru využití zastavěného území. Územní plán Černá v Pošumaví je v souladu s úkoly územního plánování obsaženými v §19 stavebního zákona. Územní plán naplňuje úkoly územního plánování tím, že stanovuje celkovou koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky v řešeném území. Poměrně podrobné stanovení podmínek pro využití ploch zajišťuje v územním plánu stanovení urbanistických, architektonických a estetických požadavků na využívání a prostorové uspořádání území. Principem urbanistické koncepce, tzn. celkového prostorového uspořádání stávající i nové zástavby, je zejména zachování stávajícího charakteru a hodnot území, uvolněnosti zástavby odpovídající jednotlivým sídlům a celkového měřítka stávající zástavby.
e) soulad návrhu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán je zpracován podle zákona č. 350 ze dne 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášek č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění.
79/123
V Územním plánu Černá v Pošumaví byly použity následující plochy s rozdílným způsobem využití: NÁZVY PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ DLE ÚP
NÁZVY PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ DLE VYHLÁŠKY 501/2006 SB.
ZDŮVODNĚNÍ
Plochy bydlení (B)
Plochy bydlení
- soulad s vyhláškou 501
Plochy bydlení – bytové domy (BB)
Plochy bydlení
- podrobnější členění (podtyp) z důvodu potřeby odlišné regulace od ostatních ploch bydlení
Plochy občanského vybavení (OV)
- soulad s vyhláškou 501
Plochy občanského vybavení – sport (OS)
- podrobnější členění (podtyp) z důvodu potřeby odlišné regulace od ostatních ploch OV
Plochy občanského vybavení – hromadná rekreace (OH)
- podrobnější členění (podtyp) z důvodu potřeby odlišné regulace od ostatních ploch OV
Plochy občanského vybavení
Plochy občanského vybavení – hromadná rekreace (OR)
- podrobnější členění (podtyp) z důvodu potřeby odlišné regulace od ostatních ploch OV
Plochy občanského vybavení – střelnice (OM)
- podrobnější členění (podtyp) z důvodu potřeby odlišné regulace od ostatních ploch OV
Plochy smíšené obytné (SO)
Plochy smíšené obytné
- soulad s vyhláškou 501
Plochy výroby a skladování (VS)
Plochy výroby a skladování
- soulad s vyhláškou 501
Plochy smíšené výrobní (SV)
Plochy smíšené výrobní
- soulad s vyhláškou 501
Plochy technické infrastruktury (TI)
Plochy technické infrastruktury
- soulad s vyhláškou 501
Plochy rekreace (R)
Plochy rekreace
- soulad s vyhláškou 501
Plochy veřejných prostranství (VP)
Plochy veřejných prostranství
- soulad s vyhláškou 501
Plochy dopravní infrastruktury (DI)
- soulad s vyhláškou 501
Plochy dopravní infrastruktury – plochy železniční dopravy – ŠED (DIŠ)
- podrobnější členění (podtyp) z důvodu potřeby odlišné regulace od ostatních druhů dopravy
Plochy dopravní infrastruktury
Plochy dopravní infrastruktury – plochy vodní dopravy (DIV)
- podrobnější členění (podtyp) z důvodu potřeby odlišné regulace od ostatních druhů dopravy
Plochy vodní a vodohospodářské (V)
- soulad s vyhláškou 501
Plochy vodní a vodohospodářské - nezatopené (VN)
Plochy vodní a vodohospodářské
Plochy lesní (L)
- podrobnější členění (podtyp) z důvodu potřeby odlišné regulace - soulad s vyhláškou 501
Plochy lesní
- podrobnější členění (podtyp) z důvodu potřeby odlišné regulace od ostatních lesních ploch
Plochy přírodní (P)
Plochy přírodní
- soulad s vyhláškou 501
Plochy zemědělské (Z)
Plochy zemědělské
- soulad s vyhláškou 501
Plochy smíšené nezastavěného území (SN)
Plochy smíšené nezastavěného území
- soulad s vyhláškou 501
Plochy těžby nerostů (TN)
Plochy těžby nerostů
- soulad s vyhláškou 501
Plochy lesní - rekreace (LR)
80/123
Územní plán je zpracován pro celé správní území obce Černá v Pošumaví, tj. pro katastrální území Černá v Pošumaví a Kyselov, s celkovou výměrou 5038ha.
f)
soulad návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů
Bude doplněno pořizovatelem.
g) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj nebylo požadováno, neboť dotčené orgány neuplatnily požadavky na posouzení změny územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí a vyloučily negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.
h) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona Jak je uvedeno v předchozí kapitole, nebylo požadováno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj, nebylo tedy uplatněno stanovisko k jeho vyhodnocení.
i)
sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly
Stanovisko nebylo vydáno, jelikož dotčený orgán z hlediska zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nepožadoval vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
j)
vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu s body (1-4) uvedenými ve vyhl. 500 v příloze 7 části II. bod b)
ÚP je v souladu se schváleným zadáním, které bylo schváleno usnesením zastupitelstva obce. ÚP je zpracován podle osnovy stanovené pořizovatelem dle požadavků stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Řešení ÚP vychází zejména z aktuálního stavu a podmínek v řešeném území a z požadavků na rozvoj obce. Územní plán kromě aktuálních potřeb rozvoje obce řeší i plochy, jejichž realizace bude mít delší časový horizont, pro další dlouhodobější rozvoj obce.
k) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty V současné době dochází k nárůstu požadavků na bydlení, které je dáno především nadprůměrnou kvalitou životního prostředí. Snaha vyčlenit další pozemky pro bydlení vyplývá ze zájmu o bydlení v kvalitním, turisticky atraktivním prostředí. Dále je v územním plánu řešena snaha o zlepšení podnikatelských aktivit v oblasti rekreace, obchodu a služeb, což je přínosem z hlediska rozvoje území a tvorby nových pracovních míst. Proto Územní plán Černá v Pošumaví umožňuje především rozvoj bydlení a občanské vybavenosti, výroby a skladování. Zastavitelné plochy jsou vymezeny většinou po obvodě sídla a v návaznosti na zastavěné území. Územním plánem jsou respektovány všechny hodnoty v území. Podmínky ochrany zjištěných hodnot jsou zásadami pro činnost správních úřadů a pro pořizování navazující ÚPD.
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO A ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Řešené území je vymezeno velikostí správního území obce Černá v Pošumaví, které má dvě katastrální území – Černá v Pošumaví a Kyselov. Velikost řešeného území v měřítku 1 : 5 000 byla stanovena tak, aby bylo možné graficky vyjádřit celé správní území obce. Sestává se z těchto místních částí a jejich zastavěných území: - k. ú. Černá v Pošumaví: sídlo Černá v Pošumaví, Bližná, Dolní Vltavice, Mokrá, Muckov, Bednáře, Rybáře, Lesní domky a chatové osady Jestřábí, Radslav, Plánička, Jámy - k. ú. Kyselov: objekty bývalého vojenského areálu na pravém břehu Lipna 81/123
Obec Černá v Pošumaví sousedí s následujícími katastrálními území: - k. ú. Horní Planá - obec Horní Planá - k. ú. Polná u Českého Krumlova - obec Boletice - k. ú. Mýto Hořic na Šumavě - obec Hořice na Šumavě - k. ú. Hořice na Šumavě – obec Hořice na Šumavě - k. ú. Šebanov - obec Hořice na Šumavě - k. ú. Dvořetín - obec Světlík - k. ú. Světlík – obec Světlík - k. ú. Frymburk - obec Frymburk - k. ú. Pestřice – obec Horní Planá Obec Černá v Pošumaví sousedí s Rakouskem.
ZDŮVODNĚNÍ OCHRANY HODNOT Území je členěno na plochy urbanizované (zastavěné a zastavitelné), na plochy hospodářsky využívané (lesní a zemědělské plochy) a další, např. vodní plochy apod. Plochy přírodní, chráněné v rámci ÚSES, tvoří kostru ekologické stability krajiny. Koncepce uspořádání krajiny v řešeném území nevyžaduje zásadní změny. Důležité je zaměření na ochranu dochovaného krajinného rázu a přírodních hodnot území.
HODNOTY KULTURNÍ, ARCHITEKTONICKÉ A URBANISTICKÉ Jedná se zejména o původní zástavbu. V sídle Černá v Pošumaví je to okolí kostela a část původní zástavby podél silnice I. třídy, v sídle Mokrá původní dochovaná zástavba, v sídle Radslav a okolí kaple a původní zástavba v sídle Dolní Vltavice. Tato architektonicky nejhodnotnější území se vyznačující typickou venkovskou zástavbou (sedlové střechy, průčelí domů), členitostí a různorodostí zástavby. Na ně většinou navazuje zástavba původních stodol, jejíž zachovalé zadní části vytváří pohledově exponované hrany, které působí esteticky zejména z dálkových pohledů. K výrazným architektonickým dominantám v Černé v Pošumaví patří mimo kostela také část trasy silnice I/39 v místě přechodu Lipenského jezera a významné dálkové pohledy na celé sídlo. V obci se nachází také několik míst vhodných k dalekým výhledům do okolní krajiny. Architektonické a urbanistické hodnoty řešeného území jsou výsledkem historického vývoje a členitosti krajiny. Tato architektonicky nejhodnotnější území se vyznačující typickou šumavskou zástavbou. Je žádoucí respektovat i památkově nechráněné drobné stavby (boží muka, kapličky, kamenné kříže, litinové kříže, apod.), neboť tvoří tradiční součást kulturní krajiny. Veškeré děje, činnosti a zařízení musí respektovat kvalitu urbanistického, architektonického a přírodního prostředí. Z hlediska historického odkazu považuje ÚP za kulturní hodnoty památkově chráněné objekty, archeologické lokality a urbanisticky hodnotnou část. NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY Památkově chráněné objekty v daném řešeném území lze považovat za významné kulturní hodnoty území, které jsou územním plánem zachovány a respektovány. V řešeném území se nachází tyto nemovité kulturní památky: Černá v Pošumaví - socha sv. Jana Nepomuckého, u kostela – rejstříkové č. 21995/3 – 1229 Dolní Vltavice - boží muka, nad vsí u silnice směr Bližná a Černá v Pošumaví – č. ÚSKP 3 – 1230 kaple Panny Marie, za vsí u silnice směr Bližná a Černá v Pošumaví – č. ÚSKP 3 - 1231 ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu a oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum, viz zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších změn. Pro případné archeologické nálezy platí ohlašovací povinnost podle zákona o státní památkové péči. V řešeném území se nachází archeologické lokality evidované v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. K územím s archeologickými nálezy dále patří intravilány obce Černá v Pošumaví a osad Mokrá, Hubenov, Bližná, Radslav, Plánička, Slavkovice, Muckov, Bednáře, Kramolín, Jámy, Rybáře, Hostinova Lhota, Dolní Vltavice a Nová Lhota. Podmínky ochrany jsou dány zákonem o státní památkové péči. V ÚP jsou tyto hodnoty respektovány. Z hlediska historického odkazu považuje ÚP za kulturní a historické hodnoty také další prvky: - Kaple v Dolní Vltavici mezi dvěma lípami - Kaple v Mokré - Kaple v Radslavi 82/123
-
Socha Sv. Jana Nepomuckého Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Pivovar v Černé v Pošumaví Dům čp. 39 (původně mlýn) Portál vyústění staré Josefovské šachty v Mokré Kamenný podstavec kříže na konci obce Černá v Pošumaví Objekt železniční stanice (v návrhu na prohlášení nemovitou kulturní památkou)
HODNOTY PŘÍRODNÍ V řešeném území se nachází řada přírodních hodnot, které jsou legislativně chráněny. Mezi nejhodnotnější přírodní hodnoty patří beze sporu chráněná krajinná oblast, ptačí oblasti, evropsky významné lokality, přírodní památky a rezervace, památné stromy, chráněná oblast přirozené akumulace vod. Dále pak všechny významné krajinné prvky ze zákona (vodní plochy a toky, lesní plochy). Je navržena ochrana přírodních hodnot formou vymezení systému ÚSES, a formou podmínek využití území příslušných způsobů využití ploch. Stávající přírodní hodnoty je třeba chránit a citlivě rozvíjet. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ÚSES je krajinotvorný program, jehož úkolem je zvýšení ekologické stability od nejmenších celků až po celoevropské sítě. Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. V lokalitách ÚSES bude kladen důraz na zachování přírodního charakteru území. V těchto částech budou minimalizovány přípustné stavby v nezastavěném území (dopravní a technická infrastruktura). Ochrana přírody Obec Černá v Pošumaví se z části nachází v Chráněné krajinné oblasti Šumava, v Evropsky významné lokalitě Šumava, Ptačí oblasti Šumava. Z maloplošných chráněných území se zde nachází: Přírodní rezervace Rašeliniště Borková, Přírodní rezervace Kyselovský les, Přírodní rezervace Pláničský rybník, Přírodní památka Velké bahno, Přírodní památka Muckovské vápencové lomy, Přírodní památka Slavkovické louky, Přírodní památka Olšina v Novoveském lese, Přírodní památka Rašeliniště Kyselov, Přírodní památka Pestřice, ochranné pásmo Přírodní památky Kotlina pod Pláničským rybníkem a Přírodní rezervace Olšov. V území se vyskytuje řada zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, včetně prioritních druhů a zvláště v k. ú. Kyselov se nachází prioritní typy stanovišť soustavy Natura 2000. V řešeném území se nacházejí památné stromy s ochranným pásmem: 3 duby letní v osadě Radslav, lípa velkolistá v osadě Radslav, lípa malolistá v části Hostínova Lhota. V řešeném území se nacházejí migračně významná území, Biosférická rezervace Unesco. Ochrana přírodních zdrojů Západní část správního území je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Šumava. V řešeném území se nachází vodní zdroje s ochrannými pásmy I. stupně, II. stupně (vnitřní a vnější) a OP soukromých zdrojů II. stupně. Dále se v řešeném území nacházejí poddolovaná území, výhradní ložiska nerostů, dobývací prostory, chráněná ložisková území a prognózní zdroje.
HODNOTY CIVILIZAČNÍ Hodnoty civilizační v řešeném území představuje zejména realizovaná veřejná infrastruktura obce. Jde o návaznost obce na dopravní napojení na okolí a nadmístní technickou infrastrukturu. Ochrana hodnot spočívá nesnižování stávající úrovně veřejné i ostatní technické infrastruktury a zajištění jejího další rozvoje. ÚP Černá v Pošumaví vymezuje nové plochy pro bydlení a tím dává předpoklad k zamezení úbytku trvale bydlících obyvatel a k dalšímu rozvoji obce a vytváří dostatečné předpoklady pro zachování a rozvoj civilizačních hodnot území.
83/123
ZDŮVODNĚNÍ STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Celé území je dle způsobu využití členěno na zastavěné, zastavitelné a nezastavitelné. Navrhované rozvojové území je děleno do ploch s různými předpoklady a podmínkami pro jeho využití. Jednotlivým druhům ploch, které jsou graficky vymezeny ve výkresové části, je přiřazen jejich způsob a stanoveny podmínky využití. Ve výrokové části jsou zpracovány podmínky využití pro plochy s rozdílným způsobem využití. K podmínkám využití bylo přistoupeno především z důvodů zajištění ochrany hodnot a zachování kvality okolního prostředí. Podmínky využití pro výstavbu by měly ochraňovat stávající měřítko zástavby, včetně výškové hladiny zástavby. Územním plánem se stanovují podmínky pro využití území jako podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením: hlavního využití, přípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití a nepřípustného využití. Cílem podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je především uchovat jeho hodnoty při respektování zásad pro novou zástavbu. Podmínky využití pro výstavbu by měly: - zajistit, aby změny využití území včetně nové zástavby vytvořily harmonický celek se stávající zástavbou; - podpořit a zdůraznit prostorové uspořádání ve vztahu k terénnímu a krajinnému utváření; - respektovat přiléhající plochy zastavěného území, a to zejména svým výškovým a hmotovým uspořádáním; - nepřipustit výstavbu objektů na nezastavitelných plochách.
ÚZEMNÍ PLÁN DEFINUJE TOTO MOŽNÉ VYUŽITÍ PLOCH: Hlavní využití určuje převažující účel využití, jeho charakter a míru zátěže plochy. Přípustné využití stanovuje další možné využití nad rámec hlavního využití. Jde zejména o činnosti, stavby a zařízení doplňující hlavní využití, s ním související a slučitelné. Podmíněně přípustné využití je takové využití, pro jehož přípustnost jsou stanoveny podmínky, za jakých lze stavby, činnosti a zařízení v území umístit. Při nesplnění těchto podmínek je umísťování činností, staveb a zařízení nepřípustné. Nepřípustné využití je stanoveno jako využití, které nelze povolit za žádných podmínek. Nepřípustné je zpravidla umísťovat činnosti, stavby a zařízení, které nesouvisejí a nejsou slučitelné s přípustným využitím.
PODMÍNKY VYUŽITÍ ÚZEMÍ STANOVENY ÚZEMNÍM PLÁNEM CELKOVÁ ZASTAVĚNOST PLOCHY Ve výroku je definována celková zastavěnost plochy. K těmto podmínkám bylo přistoupeno především z důvodů ochrany části pozemku pro zeleň a volné pobytové plochy. Při stanovení pouze procenta zastavěnosti pro hlavní stavbu dochází mnohdy k zastavění zbývající plochy pozemku terasami, kůlnami, přístřešky, skleníky, parkovacími plochami apod. Z tohoto důvodu je v územním plánu stanoveno maximální celkové procento zastavěnosti stavebního pozemku. VELIKOST STAVEBNÍCH POZEMKŮ Navržené velikosti stavebních pozemků jsou voleny s ohledem na stávající zástavbu tak, aby byla zachována stávající struktura sídel a jejich historická půdorysná osnova. Územním plánem je regulována velikost stavebních pozemků. Minimální velikost stavebních pozemků je navržena z důvodu zachování přiměřené hustoty zástavby. Zástavba je navržena tak, aby nebyl významným způsobem narušen krajinný charakter a aby zástavba byla dostatečně rozptýlená a vytvořila tak harmonický celek se stávající zástavbou. VÝŠKOVÁ HLADINA ZÁSTAVBY Výškové uspořádání území je dáno obecnými závaznými podmínkami pro plochy s rozdílným způsobem využití v závislosti na prostorové stabilizované plochy. Při umísťování staveb je nutné brát zřetel na vizuální podmínky, aby změny neovlivňovaly viditelné vnímání v panoramatických dálkových pohledech. Výšková hladina je určena maximálním možným počtem podlaží jednotlivých staveb na plochách s rozdílným způsobem využití v řešeném území. V návrhu je regulována výšková hladina nové zástavby. K těmto podmínkám bylo přistoupeno z důvodu zachování okolní výškové hladiny výstavby a začlenění zastavitelných ploch do krajinného rázu. V převážné části sídel se nacházejí přízemní budovy s obytným podkrovím. Z urbanistického hlediska je vhodné tuto výškovou hladinu zachovat. 84/123
ZDŮVODNĚNÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY Řešení Územního plánu Černá v Pošumaví vychází zejména z aktuálního stavu a podmínek v řešeném území a z požadavků na rozvoj obce, která nemá dostatek rozvojových ploch pro bydlení. Předpoklady k dalšímu rozvoji a návrhu nových zastavitelných ploch zejména pro bydlení a podnikání jsou podloženy skutečným zájmem investorů a stavebníků. Plochy navržené k zástavbě jsou v celém řešeném území situovány převážně v návaznosti na plochy zastavěné. Takto nedochází k narušování přírodního prostředí, řešení inženýrských sítí a dopravního napojení je hospodárné, nedochází k nevhodným záborům zemědělské půdy. PLOCHY BYDLENÍ (B) Na základě požadavků byly navrženy plochy pro bydlení (s možností víceúčelového využití), umožňující nárůst počtu obyvatel. Nabídka těchto ploch pro bydlení vychází z optimálních možností, které jednotlivá sídla v území pro zástavbu poskytují. V územně plánovací dokumentaci je předpokládáno, že na stávajících plochách, které v návrhu zůstávají pro funkci bydlení, budou také postupně opravovány a rekonstruovány obytné objekty, nebo budou asanovány a na jejich pozemcích postaveny obytné objekty nové. Koncepce je řešena s ohledem na dochované hodnoty území. B1 – Plocha bydlení Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví severním směrem. Zastavitelná plocha navazuje převážně na stávající zástavbu stejného způsobu využití a tím uceluje sídlo. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Lokalita se nachází na půdách s III. třídou ochrany. Lokalita byla částečně vyhodnocena již v předchozí ÚPD. B2 – Plocha bydlení Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví severovýchodním směrem. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu a uceluje sídlo. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Lokalita se nachází na půdě s III. a V. třídou ochrany. Lokalita byla částečně vyhodnocena již v předchozí ÚPD. B3 – Plocha bydlení Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví východním směrem. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu převážně stejného způsobu využití a tím uceluje sídlo. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Lokalita se nachází na půdě s III. třídou ochrany. Lokalita byla částečně vyhodnocena již v předchozí ÚPD. B4 – Plocha bydlení Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví jihozápadním směrem. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu stejného způsobu využití a tím uceluje sídlo. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Lokalita se nachází na půdách s V. třídou ochrany. Lokalita byla částečně vyhodnocena již v předchozí ÚPD. B28 – Plocha bydlení Plocha přestavby vyplňuje proluku v centrální části sídla Černá v Pošumaví. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. V ÚP nebyl posouzen a vyhodnocen zábor zemědělského půdního fondu, protože se jedná o plochu bydlení v zastavěném území. B29 – Plocha bydlení Lokalita se nachází v místní části Slavkovice. Stávající plochu se zaměřením na rodinnou rekreaci tak doplňuje o možnost výstavby trvalého bydlení. Dopravní obsluha bude zajištěna ze stávající místní komunikace. Lokalita se nachází na půdách s II. třídou ochrany, v malé míře na půdách s I. a III. třídou ochrany. B32 – Plocha bydlení Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Bližná západním směrem. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu a tím uceluje sídlo. Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Návrh je vhodný zejména z hlediska napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdách s II. třídou ochrany, v malé míře na půdách s I. a V. třídou ochrany. Lokalita byla částečně vyhodnocena již v předchozí ÚPD. B41 – Plocha bydlení Lokalita se nachází severovýchodně od sídla Radslav. Zastavitelná plocha navazuje na zastavitelné plochy občanského vybavení a sportu a umožňuje bydlení v jinak převážně rekreačně zaměřeném sídle. Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Lokalita se nachází na půdách s III. a IV. třídou ochrany. 85/123
B61 – Plocha bydlení Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Plánička severním směrem. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu s rekreačním využitím. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdě s I. třídou ochrany. B62 – Plocha bydlení Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Plánička východním směrem. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu s rekreačním využitím. Plocha bude obsloužena ze stávající místní komunikace. Lokalita se nachází na půdě s I. třídou ochrany. B63 – Plocha bydlení Lokalita navazuje na zastavěné území místní části Lesní domky východním směrem. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu stejného způsobu využití a bude využívat stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdě s V. třídou ochrany. Lokalita byla vyhodnocena již v předchozí ÚPD. B71 – Plocha bydlení Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Muckov západním směrem. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu se stejným způsobem využití a bude obsloužena ze stávajících komunikací. Lokalita se nachází na půdě s I. a III. třídou ochrany a na nezemědělské půdě. B72 – Plocha bydlení Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Muckov východním směrem. Zastavitelná plocha vyplňuje prostor mezi stávající zástavbou se stejným způsobem využití. Bude obsloužena ze stávajících komunikací. Lokalita se nachází na půdách s I., II. a III. třídou ochrany. Lokalita byla částečně vyhodnocena již v předchozí ÚPD. B74 – Plocha bydlení Lokalita se nachází jihovýchodně od sídla Muckov. Návrhem dojde k oboustrannému obestavění přilehlé komunikace. Lokalita se nachází na půdě s III. třídou ochrany a na nezemědělské půdě. Lokalita byla vyhodnocena již v předchozí ÚPD. B78 – Plocha bydlení Lokalita se nachází severovýchodně od sídla Muckov. Zastavitelná plocha navazuje na stávající obytnou zástavbu malého rozsahu. Bude obsloužena sjezdem ze stávající komunikace. Lokalita se nachází na nezemědělské půdě. B81 – Plocha bydlení Lokalita se nachází jižně od sídla Bednáře. Zastavitelná plocha se nachází v místě zaniklé osady Bednáře. Plocha proto bude obsloužena ze stávající místní komunikace. Lokalita se nachází na půdě s II. třídy ochrany. B83 – Plocha bydlení Lokalita se nachází jižně od sídla Bednáře. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu stejného způsobu využití v místech zaniklé osady Bednáře. Plocha je dobře napojitelná na dopravní a technickou infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdě s II. a IV. třídou ochrany. B84 – Plocha bydlení Lokalita se nachází východně od sídla Bednáře. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu stejného způsobu využití. Plocha je dobře napojitelná na dopravní a technickou infrastrukturu. Lokalita se nachází na nezemědělské půdě. B87 – Plocha bydlení Lokalita se nachází západně od sídla Bednáře. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu stejného způsobu využití. Plocha je dobře napojitelná na dopravní a technickou infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdě s II. třídou ochrany. B91 – Plocha bydlení Lokalita se nachází jižně pod sídlem Mokrá. Zastavitelná plocha částečně navazuje na stávající zástavbu stejného způsobu využití. Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Plocha je dobře napojitelná na dopravní a technickou infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdě s III. a IV. třídou ochrany. Lokalita byla částečně vyhodnocena již v předchozí ÚPD. B93 – Plocha bydlení Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Mokrá severním směrem. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu stejného způsobu využití. Návrh je vhodný zejména z důvodu dobrého napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdě s III. třídou ochrany. B94 – Plocha bydlení Lokalita se nachází východně od sídla Mokrá. Zastavitelná plocha navazuje na zastavěné území menšího rozsahu, které rozšiřuje západním směrem. Pro tuto plochu nebude prováděn zábor ZPF, protože se nachází na nezemědělské půdě. 86/123
B95 – Plocha bydlení Lokalita se nachází východně od sídla Mokrá. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu (sklad posypového materiálu a plocha bydlení). Lokalita se nachází na půdě s III. třídou ochrany. B113 – Plocha bydlení Lokalita se nachází mezi sídly Plánička a Muckov, v místní části Jámy. Zastavitelná plocha leží bezprostředně u stávající komunikace, čištění odpadních vod je zajištěno pomocí vlastní ČOV v osadě. Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Lokalita se nachází na půdě s I. a II. třídou ochrany. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (OV) U ploch občanského vybavení, které ÚP stabilizuje, se nepředpokládá změna stávajícího využití, ale zároveň nevylučuje potřebné změny, doplnění mezi jednotlivými druhy občanského vybavení. Vzhledem k tomu, že je neustálý pohyb v komercionalizaci občanské vybavenosti a v konkrétní provozní náplni, nejsou v územním plánu rozlišovány plochy veřejné vybavenosti a komerčních zařízení. S rostoucím počtem obyvatel budou narůstat i nároky a proto je stále třeba hledat další možnosti rozšíření nabídky. Pro ÚP tento trend podporuje a vymezuje nové plochy občanského vybavení. OV6 – Plocha občanského vybavení Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví severovýchodním směrem. Zastavitelná plocha rozšiřuje stávající plochu se stejným způsobem využití v okrajové části sídla, které tak uceluje. Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na nezemědělské půdě. OV12 – Plocha občanského vybavení Lokalita se nachází v proluce mezi stávající zástavbou v lokalitě Jestřábí. Zastavitelná plocha vyplňuje prostor mezi stávající občanskou vybaveností a rekreací. Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdách s IV. třídou ochrany. Lokalita byla částečně vyhodnocena již v předchozí ÚPD. OV13 – Plocha občanského vybavení Plocha přestavby se nachází v zastavěném území v části Jestřábí. Plocha se nachází uvnitř chatové oblasti a změna funkčního využití z požadavku vlastníka. Bude využito stávající technické a dopravní infrastruktury. U plochy přestavby se zábor ZPF neprovádí. OV24 – Plocha občanského vybavení Lokalita navazuje jižně na zastavěné území v blízkosti části Jestřábí. Zastavitelná plocha malého rozsahu navazuje na stávající zástavbu stejného způsobu využití. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na nezemědělské půdě. OV30 – Plocha občanského vybavení Plocha přestavby se nachází v zastavěném území sídla Černá v Pošumaví. Plocha vyplňuje proluku ve stávající zástavbě mezi komunikací I/39 a nádrží Lipno v blízkosti mostu. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. U plochy přestavby se zábor ZPF neprovádí. OV42 – Plocha občanského vybavení Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Radslav severovýchodním směrem. Zastavitelná plocha navazuje na stávající rekreační oblast. Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdách s III. a IV. třídou ochrany. OV97 – Plocha občanského vybavení Lokalita se nachází jihozápadně od sídla Mokrá. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu smíšenou obytnou. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdách s IV. třídou ochrany. OV52.SR20 – Plocha občanského vybavení Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Dolní Vltavice východním směrem. Tato víceúčelová sportovně rekreační plocha s možností vybudování kotviště je navržena jako doplnění kvalitního sportovně rekreačního vybavení s mezinárodním standardem a parametry, umožňujícím pořádání mezinárodních jachtařských soutěží a sportovních akcí v nejvýznamnější jihočeské oblasti cestovního a turistického ruchu, kdy v rámci vyváženosti bude tímto záměrem podpořen značně oslabený hospodářský pilíř udržitelného rozvoje ve specifické oblasti Šumavy a za předpokladu, že dopravní dostupnost tohoto území bude zkvalitněna navrhovanou Šumavskou elektrickou drahou propojující celou rekreační oblast Lipenska po levém břehu. Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Lokalita se nachází na půdách s I. třídou ochrany. Lokalita byla částečně vyhodnocena již v předchozí ÚPD.
87/123
OV114 – Plocha občanského vybavení Lokalita navazuje západním směrem na zastavěné území v místní části Bednáře. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu stejného způsobu využití. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdách s II. a IV. třídou ochrany. OV115 – Plocha občanského vybavení Plocha přestavby se nachází uvnitř zastavěného území v části Jestřábí. Zastavitelná plocha se nachází uvnitř chatové lokality. Bude využito stávajícího napojení na technickou a dopravní infrastrukturu. U plochy přestavby se zábor ZPF neprovádí. OV116 – Plocha občanského vybavení Lokalita se nachází v jižní části katastrálního území Černá v Pošumaví. V předchozí dokumentaci byla označena jako plocha stávající zastavěná. V současné době je bez staveb a byla zapracována do ploch zastavitelných. Lokalita se nachází na půdách s I. třídy ochrany. OV133 – Plocha občanského vybavení Lokalita se nachází západně od sídla Bližná. Malá plocha bude soužit pro stavbu rozhledny. Lokalita se nachází na pozemku určeném k plnění funkcí lesa, zábor malého rozsahu je nevyhnutelný, neboť umístění je v souladu s tímto využitím (vrchol Lískovce). PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - SPORTU (OS) S rostoucím počtem obyvatel budou narůstat i nároky na sportovní vyžití. Nedostatečný počet sportovišť v obci je kompenzován návrhem ploch občanského vybavení se zaměřením na sport. Mimo jedné nezastavitelné plochy, určené zejména pro sáňkování, jsou to plochy situované v blízkosti Lipna. Podmínky pro jejich využití proto připouští mimo sportovních aktivit i realizaci pláží. OS14 – Plocha občanského vybavení - sportu Lokalita se nachází severně od sídla Černá v Pošumaví. Zastavitelná plocha je navržena v souvislosti s navrženou plochou bydlení. Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Lokalita se nachází na půdách s III. třídy ochrany. OS15 – Plocha občanského vybavení - sportu Lokalita se nachází v lokalitě Jestřábí. Zastavitelná plocha je určena převážně pro sportovní účely navazuje na stávající zástavbu občanského vybavení a rekreace. Lokalita se nachází na půdách s III. a IV. třídou ochrany. OS25 – Plocha občanského vybavení - sportu Lokalita navazuje jižním směrem na zastavěné území v blízkosti části Jestřábí. Zastavitelná plocha malého rozsahu navazuje na stávající zástavbu s rekreačním využitím. Lokalita se nachází na nezemědělské půdě. OS45 – Plocha občanského vybavení - sportu Lokalita se nachází severovýchodně od sídla Radslav. Zastavitelná plocha bude sloužit zejména jako pláže se sportovním využitím jak pro stávající rekreanty, tak i pro návrhové plochy smíšené obytné. Lokalita se nachází na půdách s III. a IV. třídou ochrany. Lokalita byla částečně vyhodnocena již v předchozí ÚPD. OS46 – Plocha občanského vybavení - sportu Lokalita se nachází jižně od sídla Radslav. Zastavitelná plocha bude sloužit zejména jako pláže se sportovním využitím jak pro stávající rekreanty, tak i pro návrhové plochy smíšené obytné. Lokalita se nachází na půdách III. a V. třídou ochrany. Lokalita byla vyhodnocena již v předchozí ÚPD. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - REKREACE (OR) Plochy občanského vyžadující specifické podmínky pro využití k rekreaci jsou situovány podél Lipenské nádrže, a to zejména v sídle Černá v Pošumaví. OR9b – Plocha občanského vybavení - rekreace Lokalita navazuje jižně na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu stejného způsobu využití. Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na nezemědělské půdě. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ (SO) Územní plán navrhuje rozšíření ploch smíšených obytných, v nichž může vzniknout smíšené využití, z důvodu možnosti prolínání bydlení a pracovních příležitostí. SO5 – Plocha smíšená obytná Lokalita se nachází v místní části Jestřábí. Zastavitelná plocha uceluje stávající rekreační zástavbu malého rozsahu. Lokalita se nachází na půdách s IV. a V. třídou ochrany. 88/123
SO7 – Plocha smíšená obytná Lokalita se nachází v centrální části sídla Černá v Pošumaví. Zastavitelná plocha vyplňuje prostor mezi stávající zástavbou a vodní plochou Lipno. Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Zábor pro plochu SO7 se neprovádí. SO9a – Plocha smíšená obytná Lokalita se nachází jižně od sídla Černá v Pošumaví, v místní části Jestřábí. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu občanského vybavení a rekreace. Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdách s III. a IV. třídou ochrany. Lokalita byla částečně vyhodnocena již v předchozí ÚPD. SO10 – Plocha smíšená obytná Lokalita se nachází v místní části Jestřábí. Zastavitelná plocha uceluje stávající rekreační zástavbu malého rozsahu. Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Lokalita se nachází na půdách s IV. a V. třídou ochrany. SO44 – Plocha smíšená obytná Lokalita se nachází jižně od sídla Radslav. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu stejného způsobu využití. Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdách s III. a V. třídou ochrany. Lokalita byla vyhodnocena již v předchozí ÚPD. SO50b – Plocha smíšená obytná Plocha přestavby se nachází v jižní části zastavěného území sídla Radslav. Zastavitelná plocha malého rozsahu je začleněna na okraj stávající rekreační zástavby. Bude využito stávajícího napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. U plochy přestavby není prováděn zábor ZPF. SO51 – Plocha smíšená obytná Lokalita se nachází severovýchodním směrem od stávající zástavby sídla Dolní Vltavice. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu se stejným způsobem využití. Pro tuto plochu jsou již v právní moci veškerá ÚR. SO55 – Plocha smíšená obytná Plocha přestavby se nachází uvnitř zastavěného území sídla Dolní Vltavice. Zastavitelná plocha malého rozsahu je začleněna do stávající plochy občanského vybavení. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. U plochy přestavby není prováděn zábor ZPF. SO110 – Plocha smíšená obytná Plocha přestavby se nachází uvnitř zastavěného území sídla Černá v Pošumaví. Zastavitelná plocha navazuje na stávající obytnou zástavbu. Návrh je vhodný z důvodu možnosti napojení na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. U plochy přestavby není prováděn zábor ZPF. SO111 – Plocha smíšená obytná Plocha přestavby se nachází uvnitř zastavěného území části Jestřábí. Zastavitelná plocha je začleněna uvnitř plochy občanského vybavení. Návrh je vhodný z důvodu možnosti napojení na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. U plochy přestavby není prováděn zábor ZPF. SO117 – Plocha smíšená obytná Lokalita se nachází severovýchodně od sídla Černá v Pošumaví. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na dopravní infrastrukturu, která je tvořena „starou komunikací“ nahrazenou novou silniční přeložkou. Nabízí se tedy využití této komunikace pro zajištění obslužnosti smíšené obytné funkce v minimálním rozsahu daným pouze jednou stavbou. Lokalita se nachází na půdě s IV. třídou ochrany. SO118 – Plocha smíšená obytná Lokalita se nachází severovýchodně od sídla Černá v Pošumaví. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na dopravní infrastrukturu, která je tvořena „starou komunikací“ nahrazenou novou silniční přeložkou. Nabízí se tedy využití této komunikace pro zajištění obslužnosti smíšené obytné funkce v minimálním rozsahu daným pouze jednou stavbou. Lokalita se nachází na půdě s IV. třídou ochrany. SO119 – Plocha smíšená obytná Lokalita navazuje severovýchodním směrem na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví. Je začleněna mezi zastavitelné plochy bydlení. Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdě s III. třídou ochrany. Lokalita byla částečně vyhodnocena již v předchozí ÚPD.
89/123
SO120 – Plocha smíšená obytná Lokalita navazuje na zastavěné území v místní části Bednáře. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu stejného způsobu využití, v místě zaniklé osady. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdách s II. a IV. třídou ochrany. SO121 – Plocha smíšená obytná Lokalita se nachází jižně od místní části Jámy. Zastavitelná plocha v této osadě doplňuje roztroušenou zástavbu rekreačního charakteru. V lokalitě je současně navržena i plocha pro ČOV sloužící k čištění odpadních vod z této plochy (a z nedaleké plochy B113). Lokalita se nachází na půdách s III. třídou ochrany. SO122 – Plocha smíšená obytná Plocha přestavby se nachází v zastavěném území části Jestřábí. Napojení na technickou a dopravní infrastrukturu zůstává stávající. U plochy přestavby není prováděn zábor ZPF. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (VS) V řešeném území jsou v současné době k dispozici převážně sezónní pracovní příležitosti. V územním plánu jsou stanoveny podmínky pro plochy výroby a skladování tak, aby umožňovaly využití areálů nejen pro výrobu zemědělskou, ale i další typy výroby a skladování a tím vytvořily podmínky podnikatelských aktivit se zajištěním nových pracovních míst. Rozvoj je však nutno sladit s požadavky hygieny a ochrany životního prostředí a zdravých podmínek pro život obyvatel. VS17 – Plocha výroby a skladování Lokalita navazuje jižním směrem na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu se stejným funkčním využitím. Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdách s V. třídou ochrany. VS109 – Plocha výroby a skladování Lokalita se nachází východně od sídla Černá v Pošumaví. Zastavitelná plocha navazuje na stávající zástavbu se stejným způsobem využití, kterou rozšiřuje. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdách s III. třídou ochrany. VS123 – Plocha výroby a skladování Lokalita se nachází severozápadně od sídla Plánička. Zastavitelná plocha je situována za rekreační zástavbu v návaznosti na stejné funkční využití. Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Návrh je vhodný z důvodu dobré dopravní obslužnosti. Lokalita se nachází na půdách s I. a V. třídou ochrany. PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ (SV) V řešeném území jsou v současné době k dispozici převážně sezónní pracovní příležitosti. Podmínky pro plochy smíšené výrobní jsou stanoveny tak, aby umožňovaly variabilní využití areálů nejen pro výrobu zemědělskou a výrobní, ale i služby spojené s komerčními účely a tím vytvořily podmínky podnikatelských aktivit se zajištěním nových pracovních míst. Rozvoj je však nutno sladit s požadavky hygieny a ochrany životního prostředí a zdravých podmínek pro život obyvatel. SV18 – Plocha smíšená výrobní Lokalita se nachází v centrální části sídla Černá v Pošumaví. Zastavitelná plocha navazuje na stávající plochy výroby a skladování. Návrh je vhodný z důvodu dobré návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdách s III. třídou ochrany. PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TI) V rámci zlepšování technické vybavenosti jsou v územním plánu vymezeny nové plochy technické infrastruktury. TI8 – Plocha technické infrastruktury Plocha přestavby se nachází v centrální části sídla Černá v Pošumaví. Využití této plochy je určeno zejména pro sběrný dvůr. U plochy přestavby není prováděn zábor ZPF. TI50a – Plocha technické infrastruktury Lokalita se nachází jižně od sídla Radslav. Plocha je určena pro čistírnu odpadních vod, z toho důvodu není vymezena v těsné blízkosti zastavěného území. ČOV je umístěna tak, aby na ní mohly být svedeny odpadní vody z navrhované jižní zástavby. Lokalita se nachází na půdách s III. třídou ochrany. TI77 – Plocha technické infrastruktury Lokalita se nachází jižně od sídla Muckov. Navrhuje se dostavba oddílná splašková kanalizace, podchycení stávající kanalizace v místě nad silnicí a výstavba nové čistírny odpadních vod jižně pod osadou s vyústěním do místní vodoteče vč. vyhlášení pásma ochrany prostředí. Plocha je určena pro výstavbu nové čistírny odpadních vod pod osadou, s vyústěním do místní vodoteče. Z toho důvodu není vymezena v těsné blízkosti zastavěného území. Lokalita se nachází na půdách s III. třídou ochrany. 90/123
TI99 – Plocha technické infrastruktury Lokalita se nachází mezi sídly Černá v Pošumaví a Mokrá. Plocha je určena pro čistírnu odpadních vod, z toho důvodu není vymezena v těsné blízkosti zastavěného území. S ohledem na předpokládanou zástavbu v sídle Mokrá, bude ČOV umístěna jihozápadně pod zástavbou v blízkosti recipientu. Lokalita se nachází na půdách s IV. třídou ochrany. TI130 – Plocha technické infrastruktury Lokalita se nachází v jižní části místní části Jámy. Plocha je určena pro čistírnu odpadních vod zejména z nedaleké navrhované zástavby. Lokalita se nachází na půdách s III. třídou ochrany. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (VP) Územní plán umožňuje rozvoj veřejného prostranství za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství (např.: veřejná zeleň, parky, hřiště, ulice a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání). V územním plánu jsou ponechány formou veřejných prostranství dostatečné rezervy pro zeleň, která by měla zajistit obyvatelnost obce jak v návrhovém období, tak i pro budoucí generace. VP21 – Plocha veřejných prostranství Lokalita se nachází severně od sídla Černá v Pošumaví. Zastavitelná plocha doplňuje navrženou obytnou zástavbu a uceluje sídlo. Pro tuto plochu je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu. Lokalita se nachází na půdách s III., IV. a V. třídou ochrany. VP37 – Plocha veřejných prostranství Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Bližná. Je vymezena podél stávající plochy výroby a skladování a může tak sloužit jako odclonění areálu. Lokalita se nachází na půdách s I. a II. třídou ochrany. VP39 – Plocha veřejných prostranství Lokalita se nachází jihovýchodně od sídla Bližná. Vyplňuje prostor mezi stávající obytnou zástavbou a plochou ČOV. Plocha je určena prioritně pro zeleň, čímž dojde k žádoucímu odclonění plochy technické infrastruktury. U plochy přestavby není prováděn zábor ZPF. VP47 – Plocha veřejných prostranství Lokalita východně navazuje na zastavěné území sídla Radslav a severně na zastavitelné plochy. Svou rozlohou se jedná o poměrně významnou plochu, která svým přípustným využitím (převážně zeleň) částečně kompenzuje ostatní zastavitelné plochy v sídle. Lokalita se nachází na půdách s IV. a V. třídou ochrany. Lokalita byla vyhodnocena již v předchozí ÚPD. VP48 – Plocha veřejných prostranství Lokalita jižně od sídla Radslav. Plocha lemuje návrhové plochy smíšené obytné a umožňuje volný pohyb a pobyt obyvatel. Lokalita se nachází na půdách s III. a V. třídou ochrany. VP100 – Plocha veřejných prostranství Plocha přestavby se nachází v centrální části sídla Mokrá. Vyplňuje prostor mezi obytnou zástavbou a plochou výroby a skladování. Vzhledem ke skutečnosti, že je prioritně vymezena pro veřejnou zeleň, dochází k žádoucímu odclonění hospodářských budov. U plochy přestavby není prováděn zábor ZPF. VP124 – Plocha veřejných prostranství Lokalita v centrální části sídla Černá v Pošumaví vyplňuje prostor mezi silnicí, vodním tokem a stávající plochou občanského vybavení. Lokalita se nachází na půdách s III. třídou ochrany. Lokalita byla částečně vyhodnocena již v předchozí ÚPD. VP125 – Plocha veřejných prostranství Plocha přestavby se nachází v centrální části sídla Muckov. Plocha určená prioritně pro veřejnou zeleň vyplňuje prostor mezi obytnou zástavbou a zemědělským areálem, čímž dochází k jeho odclonění. U plochy přestavby není prováděn zábor ZPF. VP126 – Plocha veřejných prostranství Lokalita navazuje západním směrem na zastavěné území sídla Plánička. Lokalita se nachází na půdách s I. třídou ochrany. VP127 – Plocha veřejných prostranství Lokalita navazuje západním směrem na zastavěné území sídla Bližná. Je určena mimo jiné k odclonění ploch bydlení a pro uložení inženýrských sítí. Pro tuto plochu je uloženo prověření územní studií. Lokalita se nachází na půdách s I. třídou ochrany. Lokalita byla již vyhodnocena v předchozí ÚPD. VP128 – Plocha veřejných prostranství Lokalita navazuje severovýchodním směrem na zastavěné území sídla Černá v Pošumaví. Cca 3m široký pruh veřejných prostranství probíhá uvnitř navržené plochy bydlení a bude sloužit k prostupnosti území. Je součástí území, pro které je uloženo prověření územní studií. V ÚP nebyl proveden zábor zemědělského půdního fondu. 91/123
PLOCHY REKREACE (R) Plocha vymezená za účelem zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním prostředí. R129 – Plocha rekreace Lokalita navazuje východním směrem na zastavěné území sídla Radslav. Plocha navazuje na zastavěné území se stejným funkčním využitím, bude napojena na stávající infrastrukturu. Lokalita se nachází na půdách s IV. třídou ochrany.
ZDŮVODNĚNÍ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNIČNÍ DOPRAVA Správním územím procházejí silnice I., II. a III. třídy doplněné sítí místních komunikací. I/39 (Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví – Volary) II/163 (Černá v Pošumaví – Frymburk) III/1638 (Černá v Pošumaví – Bližná - Dolní Vltavice – přívoz – Kyselov – státní hranice) III/16310 (Plánička – Muckov) III/15915 (Mokrá – hranice vojenského újezdu Květušín) III/1639 (Kyselov) III/16313 (Kyselov) Z hlediska silnic I. třídy je v územním plánu vymezen obchvat silnice I/39 s označením DI103.D13/4 v sídle Hůrka (za mostem), z důvodu vyřešení křížení se železniční tratí. U stávající silnice II/163 je navržena homogenizace a stavební úpravy komunikace II. třídy s označením DI65.D49/1 v blízkosti sídla Plánička, které se týkají trasy se zaměřením na odstranění směrových oblouků malých poloměrů. Silnice III. tříd v řešeném území se dají považovat za územně stabilizované, proto nejsou navrhovány. Pro úpravu parametrů těchto silnic, popř. zřízení pěších komunikací a ukládání inženýrských sítí, jsou územním plánem vymezeny graficky neznázorněné územní rezervy. U komunikací, které nesplňují šířkové parametry vycházející z platných právních norem a mají být zatíženy navýšením dopravy, budou z tohoto důvodu nutné takové úpravy, které povedou ke splnění těchto norem. Pokrytí potřeb parkování, odstavných stání a garáží pro jednotlivá funkční využití je na vlastním pozemku. ŽELEZNIČNÍ TRAŤ Řešeným územím prochází stávající železniční trať č. 194 České Budějovice – Černý Kříž, která je územním plánem respektována. Záměr lehké železnice DIŠ102.D16 je navržen z důvodu potřeby napojení navržených center cestovního ruchu na Šumavě se stávajícími ubytovacími kapacitami a dále z důvodu zpřístupnit Šumavu turistům i jinou formou než auty a autobusy. VODNÍ DOPRAVA Řešeným územím prochází stávající vodní cesta vymezená na nádrži Lipno, která je využívanou vodní cestou účelovou a územním plánem je respektována. Plocha DIV101.72 je navržena zejména z důvodu zatraktivnění této lokality a vytvoření podmínek pro rozvoj vodné dopravy. CYKLISTICKÁ DOPRAVA, TURISTICKÉ STEZKY Katastrálním územím Kyselov prochází stezka pro pěší a cyklistické stezky č.1033 a č.1022 vhodné i pro projížďku na kolečkových bruslích. Katastrálním územím Černá v Pošumaví prochází stezky pro pěší a cyklotrasy č.1022, 33, 1245, 1047, které jsou vhodné i pro projížďku na kolečkových bruslích. Současné turistické a cykloturistické trasy zůstanou zachovány, budou postupně rozvíjeny a budou doplněny např. o další odpočívadla, informační tabule apod. Do územního plánu jsou převzaty návrhy cyklostezek dle ZÚR s označením DI65.D49/1.D75/11 a DI108.D75/13, které jsou navrženy z důvodu oddělení cyklistické dopravy mimo frekventované komunikace a z důvodu naplnění požadavku na rozvoj a podporu cyklistické dopravy. Dále jsou do ÚP převzaty cyklotrasy dle Studie rozvoje obce Černá v Pošumaví (ATELIER 8000 – 10/2012).
92/123
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VODOHOSPODÁŘSKÉHO ŘEŠENÍ Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Téměř celé zájmové území patří do povodí řeky Vltavy, resp. Vodárenské nádrže Lipno I., a levostranných a pravostranných přítoků této řeky resp. této nádrže. Na největším z nich, Černém potoce, jsou vybudovány sádky. Severovýchodní okraj zájmového území patří do povodí potoka Polečnice, jmenovitě jeho pravostranných přítoků Čertice a Hořický potok. Na vodotečích je celá řada rybníků, nejvýznamnější vodní plochou je však Vodárenská nádrže Lipno I. Vodní dílo Lipno I je největším umělým jezerem v České republice a zároveň nejvýše položeným ve střední Evropě. Kota max. hladiny je 726m n. m., maximální hladina dosažená při povodňové události v srpnu roku 2002 dosáhla úrovně 725.67m n.m. v systému Bpv. Celkový objem je 309.5 mil. m3 vody a zatopená plocha 4870ha. Nádrž byla napuštěna v roce 1958. V souvislosti s navrhovanou zástavbou sídle Jámy je navržena vodní plocha s označením V131. Zásobování pitnou vodou Lipenské obce disponují pouze lokálními zdroji pitné vody, jejichž kapacita je již skoro vyčerpána a těžko pokrývá bilanční potřeby v období špičkových odběrů. V řadě míst jsou i problémy s kvalitou zdrojů. Bez výstavby centrálních zdrojů a vodovodu není možný jakýkoliv podstatný rozvoj území. Již v minulé době byly v regionu provedeny hydrogeologické průzkumy, které spolu s podzemními vodami z opuštěných grafitových dolů jsou potenciálními zdroji kvalitních podzemních vod v lokalitě Bližná a Mokrá (sídlo Černá v Pošumaví). Průzkumy přitom ukázaly, že další významnější zdroje pitné vody nelze v jednotlivých lokalitách získat. Černá v Pošumaví Sídlo Černá v Pošumaví je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Na vodovod je napojena téměř celá zástavba, vč. objektů rekreace, autokempů a tábořiště Olšiny. Vodním zdrojem jsou studny podzemní vody o celkové vydatnosti 3.3 l/s v prameništích Slavkovice východně od obce a Plánička jihovýchodně od obce. Prameniště Plánička tvoří dvě pramenní jímky průměru 3.0 a 2.0m hloubky 2.0 a 2.5m s celkovou vydatností 1.3l/s. Prameniště Slavonice tvoří kopaná studna průměru 2.0m a hloubky 6.6m s celkovou vydatností 2.0l/s. Prameniště mají vyhlášena ochranná pásma. Surová voda z obou pramenišť natéká do objektu čerpací stanice Černá – náves na severovýchodním okraji sídla (výkon 3.9 l/s, akumulace 28 m3, hygienické zabezpečení vody chlornanem sodným). Upravená voda splňuje požadavky na pitnou vodu. Z čerpací stanice je voda čerpána do vodojemů za spotřebištěm 1x 75m3 Starý (764.45/761.70) a 2x 250m3 Nový (762.65/759.35). Starý vodojem se v současnosti nevyužívá. Jako náhradní zdroj je vedena studna s kapacitou 0.8l/s, průměru 1.0m a hloubky 2.0m u Lipenského jezera, která je v současné době odstavená. Vlastní vodní zdroje má sodovkárna – studny hloubky 1.1m s vydatností 3.6l/s. Vyhlášené ochranné pásmo II. stupně vnitřní a vnější tohoto zdroje zahrnuje území prameniště Plánička obecního vodovodu. Zásobování sídla pitnou vodou vyhovuje, a proto zůstane zachováno. Stávající vodovodní řad pro autocamping bude vyměněn. Prameniště Slavonice je nutno odvodnit z důvodu značného podmáčení. Stav a kapacita výtlačného řadu z ČS do VDJ je nevyhovující, zejména v nižších částech sídla, kde dochází (i vlivem střídavých tlakových poměrů) k poruchám. Na vodovodní síti chybí II. tlakové pásmo, což má za následek nedostatek tlaku ve vyšších polohách a v dolních částech poruchovost přetlakem. Z důvodu nedostatečné vydatnosti stávajících zdrojů se navrhuje napojení sídla na Skupinový vodovod Lipenská oblast. Bližná Sídlo Bližná je zásobené pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a napojena je téměř celá zástavba. Zdrojem vody jsou 3 vrtané studny hloubky 26 až 35m o celkové vydatnosti 2.0l/s v prameništi Jestřábí jihozápadně od Bližné. Dalším zdrojem v prameništi je jímací studna s vydatností 0.9l/s. Zdroje mají vyhlášena ochranná pásma. Surová voda je po odkyselení v jímce (8m3, hladina 732,00m n.m.) čerpána společnou čerpací stanicí Jestřábí (1.65l/s a 81m) do dvou zemních vodojemů – 1x 50m3 Starý (801.50/799.70) a 1x 100m3 Nový (801.35/797.70) západně od sídla. Součástí obou vodojemů je hygienické zabezpečení vody chlornanem sodným. Upravená voda splňuje požadavky na pitnou vodu. Do spotřebiště je voda přivedena gravitačně zásobním řadem AC100. Samostatným zásobním řadem je z tohoto vodovodu zásobena také část Jestřábí. Vodovodní síť je převážně z litiny, oceli a PE DN 50 až 100. Východně od obce v místě bývalého dolu se nachází zdroj Šumavský pramen stejnojmenné společnosti. Jedná se o vysoce kvalitní důlní vodu z třetího patra dolu z hloubky 70m, která je komerčně stáčena do nádob. Zdroj má vyhlášena ochranná pásma. Zásobování sídla pitnou vodou vyhovuje, a proto zůstane zachováno. Vodovodní potrubí, zejména starší a z AC, vyžaduje rekonstrukci. Z důvodu nedostatečné vydatnosti stávajících zdrojů se navrhuje napojení osady na Skupinový vodovod Lipenská oblast. 93/123
Dolní Vltavice Sídlo Dolní Vltavice je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu . Na vodovod je napojena téměř celá zástavba. Původní vodovod byl vybudován v roce 1970. Vodovod byl ve špatném technickém stavu, nevyhovoval kapacitně ani kvalitou vody ve zdroji. Proto byla v roce 2003 realizována výstavba nového vodovodu. Zdrojem tohoto vodovodu je vrtaná studna DV-1 původního vodovodu na jižním okraji osady (hloubky 20m s vydatností 2l/s a povoleným odběrem 1.0l/s) a vrt DV-2 z roku 1994 na východním okraji osady (hloubky 62m s vydatností 0.8l/s). Zdroje nemají vyhlášena ochranná pásma, jejich stanovení bude do konce roku 2005. Do spotřebiště je voda dopravována po úpravě AT stanicí s akumulací 15m3 a s odkyselením v blízkosti původního zdroje. Vodovodní síť je převážně z litiny PE 63 až 90. Dalším zdrojem je vrt DV-3 s vydatností 1l/s, který není využíván a je zachován jako možná rezerva. Zásobování sídla pitnou vodou vyhovuje, a proto zůstane zachováno. U stávajících zdrojů DV-1 a DV-2 budou vyhlášena ochranná pásma. Z důvodu nedostatečné vydatnosti stávajících zdrojů se navrhuje napojení osady na Skupinový vodovod Lipenská oblast. Mokrá Sídlo Mokrá je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Na vodovod je napojeno cca 70% zástavby. Zbylá část je zásobena z vlastních domovních studní. Vodovod byl vybudován v roce 1965 v rámci akce "Vodovod pro farmu Mokrá". Zdrojem vody je studna o vydatnosti 0.1 až 0.5l/s v prameništi na severním okraji osady. Studna nemá vyhlášeno ochranné pásmo, nachází se však v ochranném pásmu zdrojů pro obec Květušín. Surová voda je čerpána do vodojemu 1x 50 m3 (816.60/815.20m n.m.) západně od zdroje. Do spotřebiště přivedena gravitačně. Stav vodovodu je vyhovující. Voda vyhovuje svojí kvalitou požadavkům na pitnou vodu. Vodovodní síť je převážně z litiny a oceli DN 50 až 80. V roce 1990 byl v blízkosti Mokré zřízen nový vrt HV-1 hloubky 50m o kapacitě 1.8l/s, který zatím není využíván. Jedná se o pitnou vodu použitelnou bez úprav. Zásobování sídla pitnou vodou vyhovuje, a proto zůstane zachováno. Navrhuje se rozšíření stávající vodovodní sítě a připojení stávajícího vrtu vč. vyhlášení ochranných pásem. U stávajícího vodojemu se navrhuje AT stanice pro výše položenou zástavbu. Muckov Sídlo Muckov je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Na vodovod je napojena téměř celá zástavba. Vodovod byl vybudován v roce 1965. Zdrojem vody jsou 2 studny hloubky 2.0 a 7.4m na jihovýchodním okraji osady o celkové vydatnosti 0.35 až 0.68l/s. Zdroje mají vyhlášena ochranná pásma. Se studnou S1 je spojen objekt čerpací stanice o výkonu 1.33l/s, kterou je surová voda čerpána do vodojemu 1x 100 (837.00/834.00m n.m.) umístěného za spotřebištěm. Součástí čerpací stanice je hygienické zabezpečení vody chlornanem sodným. Voda vyhovuje svojí kvalitou požadavkům na pitnou vodu. Vodovodní síť je převážně z litiny a oceli DN 40 až 100. Čerpací stanice a vodojem vyžadují rekonstrukci. Zásobování sídla pitnou vodou vyhovuje, a proto zůstane zachováno. S ohledem na materiál části stávajícího vodovodu je navržena jeho výměna. Dále se navrhuje dostavba vodovodní sítě a rekonstrukce čerpací stanice a vodojemu. Plánička Sídlo Plánička je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Na vodovod je napojeno cca 50% zástavby. Zbylá část je zásobena z vlastních domovních studní. Zdrojem vody jsou 2 kopané studny průměru 2m a hloubky 2.6m o celkové vydatnosti cca 0.5l/s v lokalitě Lesní Domky jihozápadně od sídla. Surová voda je čerpána (ATS) výtlačným potrubím přímo do vodovodní sítě spotřebiště (severovýchodně) i do lokality hájenky (jižně). Zdroje nemají vyhlášena ochranná pásma. Voda vyhovuje svojí kvalitou požadavkům na pitnou vodu. V osadě není zdroj požární vody. Zásobování sídla pitnou vodou je vyhovující. Z důvodu nemožnosti napojení navrhované zástavby na stávající vodovod (nesouhlas vlastníků), je nutno navrhované lokality zásobovat pitnou vodou z individuálních zdrojů. Navrhuje se výstavba vodojemu za spotřebištěm (severně od sídla na kótě cca 812m n.m.). Okolo zdrojů bude vyhlášeno ochranné pásmo. Jestřábí Místní část Jestřábí, tj. hotel Jestřábí a cca 30% rekreačních objektů je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zbylá část je zásobena z vlastních domovních studní. Vodovodní síť je z litiny a oceli DN 40 až 100 a je napojena z vodovodu Bližná, tj. z VDJ Bližná Nový (801.35/797.70) jihovýchodně od Jestřábí a to přes redukci tlaku. Vodovod byl vybudován v roce 1985 v rámci posílení vodovodu Bližná. Zásobování části Jestřábí pitnou vodou vyhovuje, a proto zůstane zachováno. V chatové oblasti se navrhuje rozšíření vodovodní sítě. 94/123
Radslav Chatová oblast Radslav je cca z 15% (tj. hotel SWING a cca 20 chat) zásobena pitnou vodou z hotelového vodovodu. Vodovod byl vybudován v roce 1990 v rámci akce "Vodovod a kanalizace pro školící středisko kádrů DV2 na Radslavi". Zbylá část sídla je zásobena z vlastních domovních studní. Zdrojem vody hotelového vodovodu jsou 2 vrtané studny HJ-1 a HJ-3 o celkové vydatnosti 0.29l/s. Zdroje mají vyhlášena ochranná pásma I a II. stupně. Surová voda z vrtů je čerpána do akumulace v objektu školícího střediska, v němž je současně umístěna AT stanice 4/10-2 (4-10l/s, 39-57m) a úpravna vody (písková filtrace a hygienické zabezpečení vody). Chatovou oblast se navrhuje napojit na Skupinový vodovod Lipenská oblast. U Baštýře Chatová oblast U Baštýře nemá vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu ani jiný vodovodní systém. Zejména rekreanti používají ke svému zásobení vlastní soukromé studny. V chatové oblasti se s výstavbou vodovodu pro veřejnou potřebu neuvažuje. Zdroje znečištění, odkanalizování a čištění odpadních vod Černá v Pošumaví Sídlo Černá v Pošumaví má vybudovanou kanalizaci pro veřejnou potřebu charakteru jednotné kanalizační sítě. Jedná se o betonové a kameninové potrubí DN 200 až 500 v délce přes 7km na téměř celém území sídla. Na kanalizaci jsou dvě odlehčovací komory (OK-2 a OK-3) s odlehčením do Černého potoka, který prochází středem obce. Takto svedené odpadní vody jsou čištěny na centrální ČOV z roku 1993 na břehu Lipenského jezera při ústí Černého potoka. Místy (10%) se vyskytuje oddílná dešťová kanalizace. Jedná se o betonové a kameninové potrubí DN 300 až 500 v délce přes 2km s vyústěním na několika místech do Lipenského jezera. Čistírna odpadních vod je provozována jako mechanicko – biologická typu Hydrotech s denitrifikací, nitrifikací a přídavným srážením fosforu. Odpadní vody přiváděné na ČOV po odlehčení (OK-1) natékají na stupeň mechanického předčištění (lapač písku a lapač tuků a plovoucích nečistot). Před nátokem na biologický stupeň čištění dochází k vyrovnání průtoků v nádrži (objem 180m3, s mělnícími čerpadly a odlehčením do stabilizačních nádrží). Biologický stupeň tvoří 3 paralelní linky v sestavě: selektor (objem 6.4m3), denitrifikační nádrž (objem 84m3), nádrž jemnobublinné aktivace a nitrifikace (objem 176m3). Biologicky vyčištěná voda je v každé lince odsazena ve čtvercové dosazovací nádrži (plocha 25m2, objem 40m3), odkud natéká na dočištění ve dvou sériově řazených stabilizačních nádržích (SN 1 plocha 700m2 a SN 2 plocha 1500m2). Vyčištěná voda z ČOV odtéká do Vodárenské nádrže Lipno I. Kal (169m3/rok) je uskladňován celkem ve třech nádržích (objem 3x 162m3), odvodňován na kalolisu (typ Guignard) a následně odvážen k využití. Kapacita ČOV Černá v Pošumaví: 636m3/d Qd, 201 kg/d BSK5, 3350 EO. Čistírna má vyhlášeno pásmo ochrany prostředí. ČOV slouží (kromě likvidace odpadních vod z vlastní obce) i k čištění odpadních vod z místní části Jestřábí, chatové oblasti U Baštýře, z tábořiště Jachtklub (západně od obce) a z tábořiště Olšiny (severovýchodně od obce, s přečerpáváním - ČS Olšiny 3.7 l/s a 33 m). Kapacita ČOV vyhovuje i pro případnou další výhledovou zástavbu. Hlavním odpadními vodami obce jsou splaškové vody z domácností, rekreace a občanské vybavenosti. Průmyslové odpadní vody se nevyskytují. Z důvodu stáří a stavu stávající kanalizace se navrhuje postupná rekonstrukce této sítě. ČOV je potřeba doplnit o samostatný objekt s kontejnerem na shrabky s automatickými česlemi. Zároveň v tomto objektu bude řešeno zřízení stáčecího místa pro fekální vody z okolí. Dále je potřebná rekonstrukce kalolisu na odvodnění kalu. Bližná Sídlo Bližná má vybudovanou kanalizaci pro veřejnou potřebu charakteru jednotné kanalizační sítě. Jedná se o betonové a kameninové potrubí DN 200 až 400 v délce cca 1km na 90% území sídla. Hlavním odpadními vodami jsou splaškové vody z domácností, rekreace a občanské vybavenosti. Kanalizace byla budována původně jako oddílná splašková. Takto svedené odpadní vody jsou čištěny na centrální ČOV z roku 1988 na východním okraji pod osadou. Čistírna odpadních vod je řešena jako dvě mechanicko – biologické balené biodiskové čistírny typu DČB 16 osazené v jednom zastřešeném objektu. Odpadní vody natékají přes obtokovou šachtu na linku mechanického čištění, v níž jsou zařazeny jemné ručně stírané česle a štěrbinový lapač písku (LPŠ 480). Před nátokem na biologický stupeň čištění dochází k vyrovnání průtoků v nádrži (objem 12.8m3). Biologický stupeň tvoří nádrž (objem 12.4m3) s biodisky (průměr 2 m, 4x 11ks). Biologicky vyčištěná voda je odsazena v dosazovací nádrži (objem 4m3). Vyčištěná voda odtéká do místní bezejmenné vodoteče (levostranný přítok nádrže Lipno I). Kal (20m3/rok) je uskladňován v nádrži (objem 6m3) a následně odvážen k další likvidaci na ČOV Černá v Pošumaví. Kapacita ČOV Bližná: 39.4m3/d Qd, 12 kg/d BSK5, 200 EO. Čistírna nemá vyhlášeno pásmo ochrany prostředí. 95/123
Odpadní vody z ostatní zástavby jsou akumulovány v domovních bezodtokových jímkách a vyváženy k likvidaci na ČOV Černá v Pošumaví. Dešťové vody jsou z části odváděny jednotnou kanalizací, převážná část je však svedena systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. V sídle Bližná je navržena dostavba kanalizační sítě jako oddílné splaškové a rekonstrukce stávající ČOV, u které bude vyhlášeno pásmo ochrany prostředí. Z důvodu výškových poměrů bude nutno odpadní vody z jižní navrhované zástavby přečerpávat. Dolní Vltavice Sídlo Dolní Vltavice nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do recipientu (ve sklonu k jezeru). Hlavními odpadními vodami osady jsou splaškové vody z domácností, rekreace a občanské vybavenosti. Odpadní vody jsou zachycovány do bezodtokových jímek, odkud se vyvážejí na ČOV Černá v Pošumaví, nebo jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu (Lipno I). Z důvodu chybějící kanalizace v sídle je navržena výstavba nové oddílné splaškové kanalizace pro veřejnou potřebu a čistírna odpadních vod. Tato ČOV však zasahuje do katastrálního území Frymburk a proto je řešena Změnou č.4 ÚPNSÚ Frymburk. Mokrá Sídlo Mokrá nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do recipientu. Hlavním odpadními vodami osady jsou splaškové vody z domácností, rekreace a občanské vybavenosti. Odpadní vody jsou zachycovány do bezodtokových jímek, odkud se vyvážejí na ČOV Černá v Pošumaví, nebo jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu (potok Mokrá jako levostranný přítok nádrže Lipno I jižně pod osadou) nebo podmoku. Z důvodu chybějícího systému odkanalizování se v sídle navrhuje nová oddílná splašková kanalizace pro veřejnou potřebu a čistírna odpadních vod jižně pod osadou, vč. vyhlášení pásma ochrany prostředí. Muckov Sídlo Muckov má vybudovanou kanalizaci pro veřejnou potřebu charakteru oddílné splaškové kanalizační sítě. Jedná se o kameninové potrubí DN 200 a 300 v délce do 1km na téměř celém území sídla. Je vyústěna jednou volnou výustí (bez ČOV, původně se uvažovalo s výstavbou centrálního septiku) jihovýchodně pod osadou do Lukavického potoka. Hlavním odpadními vodami obce jsou splaškové vody z domácností, rekreace a občanské vybavenosti, které jsou zachycovány do žump a septiků a odváděny přímo nebo přes výše uvedenou kanalizaci do recipientu. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do recipientu. Stávající odkanalizování sídla vyhovuje, a proto bude zachováno. Navrhuje se dostavba oddílná splašková kanalizace, podchycení stávající kanalizace v místě nad silnicí a výstavba nové čistírny odpadních vod jižně pod osadou s vyústěním do místní vodoteče vč. vyhlášení pásma ochrany prostředí. Nová kanalizace nebude vedena přes ochranná pásma vodních zdrojů, kde bude stávající kanalizace zrušena. Lokalita Bednáře bude napojena na kanalizační síť Muckov s přečerpáváním. Plánička Sídlo Plánička nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do recipientu. Hlavním odpadními vodami osady jsou splaškové vody z domácností, rekreace a občanské vybavenosti. Odpadní vody jsou zachycovány do bezodtokových jímek, odkud se vyvážejí na ČOV Černá v Pošumaví, nebo jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu (bezejmenný potok jako levostranný přítok nádrže Lipno I jižně pod osadou ve vzdálenosti 0.6km) nebo podmoku. Z důvodu velikosti tohoto sídla není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Protože nejsou a ani nebudou k zásobování pitnou vodou využívány místní zdroje, navrhuje se řešit problematiku likvidace odpadních vod kombinací výstavby domovních mikročistíren (např. ČOV s biokontaktory, eventuálně provozně úspornějším typem - vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr) a výstavby nových nebo rekonstrukcí stávajících akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. Jestřábí Místní část Jestřábí, tj. hotel Jestřábí a část rekreačních objektů je odkanalizováno oddílnou splaškovou kanalizací. Odpadní vody byly svedeny na ČOV hotelu Jestřábí (aktivační čistírnu odpadních vod KSB BČ 65/480 s čerpací stanicí pro 480 EO s kapacitou 65m3/d). Čistírna sloužila i k likvidaci odpadních vod z penzionů Vanessa a Jitka, ze kterých jsou odpadní vody čerpány na uvedenou ČOV vlastními čerpacími stanicemi. Kanalizační systém byl vybudován v rámci akce "Vodovod a kanalizace pro rekreační středisko Jestřábí". Nověji, v rámci stavby ČOV Černá v Pošumaví, byla vybudována oddílná splašková kanalizace PVC 300 se zaústěním do čerpací stanice před Jachtklubem. Stoka umožňuje napojení další části zástavby Jestřábí na 96/123
kanalizaci a ČOV obce Černá v Pošumaví. Hotelová ČOV byla zrušena a místo ní je zřízena čerpací stanice s výtlačným řadem do uvedené kanalizace PVC 300. Odpadní vody z ostatní zástavby jsou akumulovány v domovních bezodtokových jímkách a vyváženy k likvidaci na ČOV Černá v Pošumaví. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do recipientu. Z důvodu nedostatečného odkanalizování chatové oblasti je navržena dostavba kanalizace tj. výstavba nové čerpací stanice odpadních vod, podchycení stávající chatové zástavby a výstavba kanalizačního sběrače s napojením na stávající sběrač u hotelu Jestřábí. Radslav Chatová oblast Radslav je cca z 15% (tj. hotel SWING a cca 20 chat) odkanalizována oddílnou splaškovou kanalizací z kameninových trub DN 300 v délce 0.7km. Odpadní vody jsou svedeny na ČOV hotelu SWING. Jedná se o aktivační čistírnu odpadních vod KSB BČ 40/285 pro 285 EO s kapacitou 40m3/d. Vyčištěná voda odtéká do Vodárenské nádrže Lipno I. Čistírna nemá vyhlášeno pásmo ochrany prostředí. Odpadní vody z ostatní zástavby jsou akumulovány v domovních bezodtokových jímkách a vyváženy k likvidaci na ČOV Černá v Pošumaví. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků a oddílnou dešťovou kanalizací (vede v souběhu s komunikací prakticky středem Radslavi) z betonových trub v délce 0.4km do recipientu. Z důvodu nedostatečného odkanalizování chatové oblasti se navrhuje nová oddílná splašková a dešťová kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové odpadní vody budou svedeny na navrhovanou ČOV resp. navrhovanou oddílnou splaškovou kanalizaci pro veřejnou potřebu pro osadu Radslav (gravitačně, s ohledem na rozsáhlost území i s přečerpáváním). Dešťové vody budou vyústěny do recipientu (nádrž Lipno I). ČOV bude umístěna východně od stávající ČOV tak, aby na ní mohly být svedeny odpadní vody z navrhované jižní zástavby. Stávající ČOV bude změněna na čerpací stanici s výtlakem do nové ČOV. Okolo nové čistírny bude vyhlášeno pásmo ochrany prostředí. Severovýchodní zástavba bude odkanalizována ve směru přes ČS Jestřábí (ČOV Černá v Pošumaví). U Baštýře Chatová oblast U Baštýře nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do recipientu. Splaškové odpadní vody jsou zachycovány do bezodtokových jímek, odkud se vyvážejí na ČOV Černá v Pošumaví, nebo jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu (nádrž Lipno I západně pod osadou) nebo podmoku. Z důvodu chybějícího systému odkanalizování chatové oblasti se navrhuje nová oddílná splašková kanalizace pro veřejnou potřebu vč. čerpací stanice a napojení na ČS autocamping, tj. kanalizační síť sídla Černá v Pošumaví. ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ Rozvodné napětí Kmenové linky
3 + PEN, 50Hz, 400/230V – TN-C linka 22kV Černá v Pošumaví linka 22kV Horní Planá Nadřazený systém rozvodna 110/22kV – Lipno rozvodna 110kV/ 22kV Horní Planá V řešeném území se nachází 23 transformoven napájených ze sítě VN-22kV - E-ON. Stávající trafostanice TS nemají dostatečnou rezervu výkonu pro napojení doplňované výstavby. Proto je nutno provést jejich posílení. Černá v Pošumaví Zásobování el. energií v lokalitě Černá v Pošumaví bude pokryto z navržených trafostanic T12, T11, T13, T74, T8, T7-1, T7-2, z rekonstruovaných trafostanic T14, T1, T2 a ze stávající trafostanice T6. Pozn.: trafostanice T7-2 nebude realizována v případě realizace T7- 1. Stávající vrchní vedení VN v tomto prostoru bude zrušeno. Bude nahrazeno kabelovým vedením VN. Po vybudování T8 se zruší stávající kabelový svod a sespojkuje se s novým kabelem VN, který bude veden přes T8 jižním směrem zpět na venkovní vedení VN. Potom se zdemontuje T3 včetně venkovní přípojky. Z T8 bude dále vyveden kabel VN do nové trafostanice T11 a z ní smyčkou kolem T1 na vrchní vedení VN pod statky. Lokalita „u mostu“ Zásobování el. energií v lokalitě Bednáře bude pokryto z navržených trafostanic T7-3, T10 a kabelové trafostanice nasmyčkované na stávající kabel VN – T9.
97/123
Jestřábí Zásobování el. energií v lokalitě Jestřábí bude pokryto z navržené trafostanice T2 a z rekonstruované trafostanice T1. Bližná Zásobování el. energií v lokalitě Bližná bude pokryto z navržených trafostanic T3, T4 a ze stávající trafostanice T1. Radslav Zásobování el. energií v lokalitě Radslav bude pokryto z navržených trafostanic T2, T13 a z rekonstruované trafostanice T1. Dolní Vltavice Zásobování el. energií v lokalitě Dolní Vltavice bude pokryto z navržených trafostanic T2, T3 a z rekonstruované trafostanice T1. Plánička Zásobování el. energií v lokalitě Plánička bude pokryto z rekonstruované trafostanice T1 a stávající trafostanice T9. Muckov Zásobování el. energií v lokalitě Muckov bude pokryto ze stávající trafostanice T1 a navržené trafostanice T2. Bednáře Zásobování el. energií v lokalitě Bednáře bude pokryto z navržené trafostanice T3. Mokrá Zásobování el. energií v lokalitě Mokrá bude pokryto z navržených trafostanic T2 a T3 a z rekonstruované T1. Zokruhováním rozvodů NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvodů v obci. Podmínkou napojení je i souběžně prováděná úprava a rekonstrukce sítě NN. Postupně bude u nové výstavby prováděna kabelizace kabely AYKY do země. Do územního plánu zasahuje koridor pro VVN 110kV Větřní - Horní Planá Ee13 ze ZÚR. Tento koridor se nachází v severní části při hranici správního území a je zde vymezen v plném rozsahu bez jakýchkoliv úprav, tak jak do území zasahuje, jako plocha technické infrastruktury (TI-104.Ee13). Záměr nového vedení VVN byl zahrnut do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na základě požadavku společnosti E. ON Distribuce a.s. kvůli posílení kapacity elektrické sítě v oblasti Hořic na Šumavě a Horní Plané, v širším kontextu poté jde o posílení kapacity elektrické energie v celé oblasti levého břehu Lipna v souvislosti s projektem Šumavských elektrických drah. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM Správní území obce Černá v Pošumaví není plynofikováno. Územní plán neuvažuje s plynofikací obce. Řešené území má potenciál ve využití obnovitelných zdrojů energie. Budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší a krajského programu snižování emisí tak, aby pro dané území byly vytvořeny podmínky pro dodržení přípustné úrovně znečištění ovzduší. Postupná náhrada tepelných zdrojů přinese výrazné zlepšení čistoty ovzduší. V území lze využít alternativní zdroje energie formou využití biomasy, tepelných čerpadel, větrných elektráren, solárních kolektorů. Řešeným územím prochází záměr velmi vysokotlakého plynovodu v úseku Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem s označením TI105.Ep10. Důvodem pro zahrnutí záměru do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je požadavek na zvýšení spolehlivosti přepravy plynu v mezinárodním rozsahu, proto je navrženo propojovací vedení VVTL plynovodu DN 800 mezi systémy RWE Transgas OMV v Rakousku. Řešeným územím prochází záměr vysokotlakého plynovodu Kájov – Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví s označením TI106.Ep12, jako záměr nového vysokotlakého plynovodu propojující tato sídla.
ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY (VPS): Technická infrastruktura – vodovod KÓD
ÚČEL
V1
Návrh plochy pro Skupinový vodovod Lipenská oblast ze zdroje štola Josefův důl do navrhovaného sdruženého objektu úpravny vody s vodojemem v blízkosti vodojemu Bližná. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území 98/123
podporující jeho rozvoj v oblasti zásobování vodou nadmístního významu. V2
Návrh plochy pro Skupinový vodovod Lipenská oblast z VDJ Lískovec ve směru Černá v Pošumaví. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti zásobování vodou nadmístního významu.
V3
Návrh plochy pro Skupinový vodovod Lipenská oblast z VDJ Lískovec ve směru Horní Planá. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti zásobování vodou nadmístního významu.
V4
Návrh plochy pro Skupinový vodovod Lipenská oblast z VDJ Lískovec ve směru Dolní Vltavice. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti zásobování vodou s nadmístním významem.
V5
Návrh plochy pro Skupinový vodovod Lipenská oblast ve směru Radslav. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti zásobování vodou s nadmístním významem.
V6
Návrh plochy pro Skupinový vodovod Lipenská oblast – Černá v Pošumaví. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti zásobování vodou s nadmístním významem.
V7
Návrh plochy pro vodovod štola Josefov. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti zásobování vodou, která bude sloužit jako zdroj skupinového vodovodu.
V8
Návrh plochy pro vodovod zásobující sídlo Mokrá + AT stanice (u stávajícího VDJ) pro výše položenou zástavbu. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti zásobování vodou, z důvodu rozšíření vodovodní sítě a připojení stávajícího vrtu. Pro výše položenou zástavbu je nutné vybudovat atmosférickou tlakovou stanici u stávajícího vodojemu.
V9
Návrh plochy pro vodovod zásobující sídlo Černá v Pošumaví. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti zásobování vodou, z důvodu nedostatečné vydatnosti stávajících zdrojů.
V13
Návrh plochy pro vodovod zásobující sídlo Dolní Vltavice. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti zásobování vodou, z důvodu nedostatečné vydatnosti stávajících zdrojů je navrženo napojení na skupinový vodovod.
V14
Návrh plochy pro vodovod zásobující sídlo Plánička. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti zásobování vodou, z důvodu potřeby vody pro navržené lokality.
TI107.V8
Návrh plochy technické infrastruktury - skupinový vodovod Lipensko V8 - probíhá sídlem Černá v Pošumaví, po hranici lipenské nádrže ze severu k jihu. Jedná se o plochu technické infrastruktury nadmístního významu, podporující rozvoj území.
Technická infrastruktura - kanalizace KÓD
ÚČEL
K1
Návrh plochy pro jednotnou kanalizaci včetně čerpací stanice v Černé v Pošumaví. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti odkanalizování dosud nenapojených objektů a nové zástavby v severní části sídla Černá v Pošumaví.
K4
Návrh plochy pro oddílnou splaškovou kanalizaci včetně čerpací stanice v Bližné. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti odkanalizování, spočívající v dostavbě kanalizační sítě jako oddílné splaškové.
K6
Návrh plochy pro oddílnou dešťovou kanalizaci v Dolní Vltavici. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti odkanalizování.
K7
Návrh plochy pro oddílnou splaškovou kanalizaci v Mokré, včetně ČOV. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti odkanalizování, konkrétně jde o novou oddílnou splaškovou kanalizaci. Poloha navržené ČOV je volena s ohledem na navrženou zástavbu v sídle a blízkost recipientu. 99/123
K8
Návrh plochy pro oddílnou splaškovou kanalizaci v Muckově, včetně ČOV, lokalita Bednáře napojena s přečerpáním. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti odkanalizování, z důvodu nutnosti podchycení stávající kanalizace a navržení nové kanalizace včetně nové čistírny odpadních vod.
K10
Návrh plochy pro kanalizační sběrač včetně čerpací stanice v Jestřábí. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti odkanalizování, z důvodu potřeby dostavby kanalizace pro nové plochy i podchycení stávající, převážně chatové zástavby.
K11
Návrh plochy pro oddílnou splaškovou a dešťovou kanalizaci včetně ČOV v Radslavi. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti odkanalizování chatové oblasti, spočívající v návrhu oddílné kanalizace pro veřejnou potřebu. Navrhovaná čistírna odpadních vod je umístěna tak, aby na ní mohly být svedeny odpadní vody i z navrhované jižní zástavby.
K12
Návrh plochy pro oddílnou splaškovou kanalizaci včetně čerpací stanice v lokalitě U Baštýře. Jedná se o stavbu veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj v oblasti odkanalizování chatové oblasti a napojení na kanalizační síť obce Černá v Pošumaví.
Technická infrastruktura – elektrická energie KÓD
ÚČEL
E1
Návrh plochy pro trafostanici T12 s elektrickým vedením VN 22 kV – Černá v Pošumaví. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie v lokalitě severně od sídla Černá v Pošumaví.
E2
Návrh plochy pro trafostanici T11 s el. kabelovým vedením VN 22 kV - Černá v Pošumaví. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie v centrální části sídla Černá v Pošumaví.
E3
Návrh plochy pro trafostanici T13 s el. vedením VN 22 kV - Černá v Pošumaví. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie v souvislosti s výrobní lokalitou a navrženými plochami jižně od sídla Černá v Pošumaví.
E4
Návrh plochy pro trafostanici T7-4 s el. vedením VN 22 kV - Černá v Pošumaví. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie v místě návrhu ploch výroby a skladování jižně od sídla Černá v Pošumaví.
E5
Návrh plochy pro trafostanici T8 s el. kabelovým vedením VN 22 kV - Černá v Pošumaví. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie v souvislosti s návrhovými plochami jižně od sídla Černá v Pošumaví.
E6
Návrh plochy pro trafostanici T7-1 s elektrickým kabelovým vedením VN 22 kV – Černá v Pošumaví. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu posílení stávajících rozvodů na jihozápadním okraji sídla Černá v Pošumaví.
E7
Návrh plochy pro trafostanici T7-2 s el. vedením VN 22 kV - Černá v Pošumaví. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie v souvislosti s návrhovými plochami jihozápadně od sídla Černá v Pošumaví.
E8
Návrh plochy pro trafostanici T9 s el. kabelovým vedením VN 22 kV – Černá v Pošumaví. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu posílení stávajících zejména pro stávající plochy občanského vybavení v místní části „u mostu“.
E9
Návrh plochy pro trafostanici T7-3 s el. vedením VN 22 kV. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie v souvislosti se stávajícími a navrženými plochami v lokalitě Jestřábí. 100/123
E10
Návrh plochy pro trafostanici T10 s el. vedením VN 22 kV - Černá v Pošumaví. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie v souvislosti s navrženými plochami mezi sídly Černá v Pošumaví a Jestřábí.
E11
Návrh plochy pro trafostanici T2 s el. vedením VN 22 kV. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie v lokalitě Jestřábí.
E12
Návrh plochy pro trafostanici T3 s el. vedením VN 22 kV. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie v lokalitě Bližná.
E13
Návrh plochy pro trafostanici T4 s el. vedením VN 22 kV. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie v lokalitě Bližná.
E14
Návrh plochy pro trafostanici T2 s el. vedením VN 22 kV. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie severovýchodně od sídla Radslav.
E15
Návrh plochy pro trafostanici T3 s el. vedením VN 22 kV. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie jižně od sídla Radslav.
E16
Návrh plochy pro trafostanici T3 s el. vedením VN 22 kV. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie severovýchodně od sídla Horní Vltavice.
E18
Návrh plochy pro trafostanici T2 s el. vedením VN 22 kV. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie je vedena po západní hranici sídla Muckov.
E19
Návrh plochy pro trafostanici T3 s el. kabelovým vedením VN 22 kV. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie v osadě Bednáře.
E20
Návrh plochy pro trafostanici T2 s el. vedením VN 22 kV. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie v osadě Mokrá.
E21
Návrh plochy pro trafostanici T3 s el. vedením VN 22 kV. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj je navržena z důvodu pokrytí nárůstu spotřeby el. energie v osadě Mokrá.
TI104.Ee13
Návrh plochy technické infrastruktury - vedení VVN - severní okraj správního území obce. Jedná se o plochu technické infrastruktury nadmístního významu, podporující rozvoj území.
Technická infrastruktura – plyn KÓD
ÚČEL
P1
Návrh plochy pro plynovod VVTL vnitrostátního významu. Jedná se o plochu technické infrastruktury nadmístního významu, podporující rozvoj území.
P2
Návrh plochy pro plynovod VVTL vnitrostátního významu. Jedná se o plochu technické infrastruktury nadmístního významu, podporující rozvoj území.
TI105.Ep10
Návrh plochy technické infrastruktury - plynovod VVTL Ep10 - vede přes celé řešené území. Jedná se o plochu technické infrastruktury nadmístního významu, podporující rozvoj území.
TI106.Ep12
Návrh plochy technické infrastruktury - VTL plynovod včetně regulační stanice Ep12 - ze severovýchodní hranice správního území k sídlu Černá v Pošumaví. Jedná se o plochu technické infrastruktury nadmístního významu, podporující rozvoj území.
Dopravní infrastruktura KÓD
ÚČEL
DIV101.D72
Návrh plochy dopravní infrastruktury - plochy vodní dopravy - plocha pro přístav a 101/123
vodní cestu. Jedná se o plochu vodní dopravy nadmístního významu, podporující rozvoj území. DIŠ102.D16
Návrh plochy dopravní infrastruktury - plochy a koridory železniční dopravy - ŠED - plocha pro lehkou železnici systému tram-train kontinuálně vymezený v úseku Lipno nad Vltavou - Černá v Pošumaví.
DI103.D13/4
Návrh plochy dopravní infrastruktury - obchvat silnice I/39. Jedná se o plochu dopravy nadmístního významu, podporující rozvoj území.
DI132.D75/11
Návrh plochy dopravní infrastruktury - koridor pro cyklostezku. Jedná se o plochu dopravy nadmístního významu, podporující rozvoj území.
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ (VPO): Územní systém ekologické stability KÓD
ÚČEL
RBK 44/02-44/03
Regionální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku regionálního biokoridoru.
RBK 44/04-44/05
Regionální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku regionálního biokoridoru.
RBK 44/05-44/06
Regionální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku regionálního biokoridoru.
RBK 46/02-46/03
Regionální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku regionálního biokoridoru.
RBK 46/03-46/04
Regionální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku regionálního biokoridoru.
RBK 46/04-596
Regionální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku regionálního biokoridoru.
LBK 587-CHOŠ155
Lokální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku lokálního biokoridoru.
LBK CHOŠ 157-46/01
Lokální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku lokálního biokoridoru.
LBK CHOŠ035-587
Lokální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku lokálního biokoridoru.
LBK 44/04-46/03
Lokální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku lokálního biokoridoru.
EKO1
Lokální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku lokálního biokoridoru.
EKO2
Regionální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku lokálního biokoridoru.
EKO3
Lokální biocentrum nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního lokálního biocentra.
EKO4
Lokální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku lokálního biokoridoru.
EKO5
Lokální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku lokálního biokoridoru.
EKO6
Lokální biokoridor nefunkční. Prvek je vymezen z důvodu doplnění chybějícího, resp. nefunkčního úseku lokálního biokoridoru.
Plochy veřejných prostranství KÓD
ÚČEL
VP39
Návrh plochy veřejných prostranství s podmínkou umístění zejména veřejné zeleně v sídle Bližná. Je vymezena jako plocha veřejně prospěšných opatření dle § 7 odst. 1 písm. e) zák. č. 503/2012 Sb., O státním pozemkovém úřadu.
VP100
Návrh plochy veřejných prostranství s podmínkou umístění zejména veřejné 102/123
zeleně v sídle Mokrá. Je vymezena jako plocha veřejně prospěšných opatření dle § 7 odst. 1 písm. e) zák. č. 503/2012 Sb., O státním pozemkovém úřadu. VP125
Návrh plochy veřejných prostranství s podmínkou umístění zejména veřejné zeleně v sídle Muckov. Je vymezena jako plocha veřejně prospěšných opatření dle § 7 odst. 1 písm. e) zák. č. 503/2012 Sb., O státním pozemkovém úřadu.
STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCHY PRO ASANACI Nejsou navrhovány stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu ani plochy pro asanaci.
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Současný stav nakládání s odpady je obecně charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Svozové firmy obvykle zabezpečují dané území komplexně, tj. vedle svozu netříděného komunálního odpadu zajišťují i separovaný sběr (nejčastěji sklo, plasty, popř. papír), sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu. Obě posledně jmenované služby se provádí obvykle kombinací provozu recyklačních dvorů a mobilního sběru. Nová plocha technické infrastruktury s možností využití pro plochu sběrného dvora je navrhována v centrální části sídla Černá v Pošumaví (TI8).
CIVILNÍ OCHRANA V případě vzniku mimořádné situace bude postupováno podle Krizového, respektive Havarijního plánu Jihočeského kraje. Požadavky civilní ochrany: Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Obec Černá v Pošumaví je zařazena v „Povodňovém plánu obce s rozšířenou působností Český Krumlov“ a má ustanovenou povodňovou komisi obce. Zóny havarijního plánování. Zóny havarijního plánování v obci nejsou. Z dalších mimořádných událostí uvedených v havarijním plánu Jihočeského kraje lze na teritoriu obce předpokládat: - sněhové kalamity (v dopravě) - epidemie u lidí - epizootie u hospodářského zvířectva - lesní požáry - nehody v lodní dopravě Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události. Stálé úkryty obyvatelstva v obci nejsou. Improvizované úkryty v obci: ADRESA ÚKRYTU
KAPACITA
Černá v Pošumaví č.p. 46
25
Černá v Pošumaví č.p. 17
64
Černá v Pošumaví č.p. 113
80
Černá v Pošumaví č.p. 19
76
Černá v Pošumaví č.p. 23
55
Černá v Pošumaví č.p. 4
43
Černá v Pošumaví č.p. 15
36
Černá v Pošumaví č.p. 9
57
Černá v Pošumaví č.p. 30
34
Černá v Pošumaví č.p. 40
58
Černá v Pošumaví č.p. 32
65
Černá v Pošumaví č.p. 27
59
Černá v Pošumaví č.p. 25
59
Černá v Pošumaví č.p. 36
103 103/123
Černá v Pošumaví č.p. 31
91
Černá v Pošumaví č.p. 100
40
Černá v Pošumaví č.p.101
40
Černá v Pošumaví - statek
71
Černá v Pošumaví - statek
71
Bližná č.p. 1
59
Bližná č.p. 2
59
Dolní Vltavice č.p. 1
26
Mokrá č.p. 10
36
Muckov
53
Radslav – hotel
142
Jestřábí – hotel agrokombinát
250
Jestřábí – fakulta VŠZ
108
Bližná – Chemoprojekt
90
Jestřábí - Temelín
62
Improvizované úkryty jsou podzemní nebo i nadzemní prostory ve stavbách, určené k ukrytí obyvatelstva. Je vhodné, aby obvodové zdivo IÚ mělo co nejmenší počet oken a dveří s minimálním množstvím prací nutných pro úpravu. V rámci úprav je zabezpečován zejména přívod vzduchu, utěsnění, zesílení únosnosti stropních konstrukcí podpěrami, zvětšení zapuštění úkrytů násypy a provedení opatření k nouzovému opuštění úkrytu. Pro zajištění potřebného materiálu k budování improvizovaných úkrytů lze využít tyto místní zdroje materiálu: - pískovny, štěrkovny, kamenolomy, haldy - sklady stavebního materiálu - dřevo a jeho zpracování - automobilní a speciální technika Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. S ubytováním evakuovaných obyvatel z ostatních míst Jihočeského kraje je v obci Černá v Pošumaví počítáno v těchto zařízeních: - Hotel Swing - Radslav - Hotel Jestřábí Pro místní evakuaci využívat především těchto ubytovacích kapacit v obci či dočasné nouzové umístění do rodin. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoc. Se zřízením skladu či uložištěm materiálu civilní ochrany není na území obce počítáno. Pro vybrané kategorie obyvatelstva (ve znění vyhl. č. 380/2002 Sb. § 17 k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva) bude skladován materiál centrálně ve skladu HZS Jč kraje ÚO Č. Krumlov a v případě potřeby rozvezen a vydán. Péčí obecního úřadu bude v případě potřeby zřízeno a personálně naplněno zařízení CO k výdeji PIO. Se zřízením humanitární základny není v katastru obce počítáno. Materiální humanitární pomoc bude v případě potřeby poskytnuta s využitím přisunutého materiálu nebo poskytnutého místním obyvatelstvem nepostiženým mimořádnou událostí na základě výzev k poskytnutí věcné pomoci nebo z vlastní iniciativy formou nabídek. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území a zastavitelné plochy obce. Na území obce Černá v Pošumaví se žádné nebezpečné látky nenacházejí.
Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace vzniklých při mimořádné události. Záchrannými pracemi se rozumí činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí ohrožující životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Likvidačními a obnovovacími pracemi pak činnost k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Záchranné a likvidační práce provádějí složky integrovaného záchranného systému. V řešeném území lze po úpravách využít tyto stavby dotčené požadavky civilní ochrany: - stavby pro dekontaminaci osob - stavby pro dekontaminaci zvířat 104/123
- stavby pro dekontaminaci oděvů - stavby pro dekontaminaci věcných prostředků a dekontaminační plochy K ochraně osob před kontaminací nebezpečnými látkami, radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace látek skladovaných nebo přepravovaných na území katastru obce budou využívány přirozené ochranné vlastnosti staveb, budou prováděny úpravy proti pronikání kontaminantů do těchto staveb podle charakteru ohrožení, a to v rámci organizačních opatření (uzavření a utěsnění otvorů, utěsnění větracích a jiných průduchů a prostupů všech instalací, vypnutí ventilace, přemístění osob, apod.) budovy budou opuštěny jen na pokyn velitele zásahu. Ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla bude prováděna především improvizovaným způsobem, s využitím prostředků všeobecně dostupných v domácnostech, na pracovištích apod. budou k tomu využívány jednoduché pomůcky (prostředky improvizované ochrany), které si občané připraví svépomocí a které omezeným způsobem nahrazují typové prostředky individuální ochrany. Ochrana zvířat bude spočívat zejména v organizačních opatřeních. Je možno provádět improvizované utěsnění stájových prostorů, okenních a dveřních otvorů. Opatření k ochraně zvířat se provádí improvizovaným způsobem s využitím místních prostředků. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V obci Černá v Pošumaví se žádné nebezpečné látky nenacházejí. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou řešit v souladu s krizovým plánem správce zabezpečujícím zásobování pitnou vodou území řešené obce. Nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií řešit v souladu s krizovým plánem správce zabezpečujícím zásobování elektrickou energií území řešené obce.
RADONOVÁ PROBLEMATIKA Jedná se většinou o lokalitu se středním radonovým rizikem z geologického podloží (kategorie 2). Část řešeného území se nachází v oblasti doložené redistribuce uranu s možností výskytu lokálních anomálií objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. (viz. Odvozená mapa radonového rizika ČR 1 : 200 000)
USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Následky neuváženého hospodaření v krajině se stále více negativně projevují na stavu životního prostředí. Hospodaření člověka se rušivě projevilo na tváři krajiny, a proto navrhované řešení hledá vyvážený kompromis, který je nezbytným předpokladem zachování životních podmínek. Nejzávažnější narušení životního prostředí se v návrhu řeší zejména zlepšením kvality ovzduší a zatížení ekosystému odpady. Kontaminace povrchových i podzemních vod je řešena zejména dořešením komplexního odkanalizování celé obce. Koncepce uspořádání krajiny je doplněna návrhem ploch veřejných prostranství, u kterých je upřednostněn podíl zeleně.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability je do Územního plánu Černá v Pošumaví převzatý z Plánu ÚSES zpracované firmou GeoVision s.r.o. Na území obce Černá v Pošumaví i v jeho nejbližším navazujícím okolí byl územní systém ekologické stability vymezen již velmi dávno v Generelu místního ÚSES Hořicko (Čurnová, Fuchs et al. 1995) a v Generelu ÚSES NPaCHKO Šumava (Škopek, Kavka, Blechová 2001, 2003). Značně zastaralé Generely ÚSES obsahují některé metodické nesrovnalosti, např. volné propojování nepříbuzných hygrofilních a mezofilních biotopů, některé problematické prostorové parametry a chybí ještě vložená BC na křížení mezofilních a hygrofilních systémů. Jsou zde však také některé koncepční závady v prostorové skladbě ÚSES. Do starších ÚP obcí byl často pouze překreslen starý Generel ÚSES, což je v rozporu s §2, odst. 3 Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. (v aktuálním znění) k zákonu č. 114/1992 Sb. (v aktuálním znění). Pro potřeby nového územního plánu obce Černá v Pošumaví byly výše uvedené Generely ÚSES koncepčně revidovány a upřesněny pro další potřeby územně plánovacích dokumentací (Hájek, Sláma 2010 a 2012) včetně koordinace s územím CHKO Šumava a též obcí Hořice na Šumavě, Světlík a Frymburk. Předkládaná aktualizace ÚSES byla zpracována v podrobnosti Plánu ÚSES na hranice pozemků KN, na prostorové rozdělení lesa (lesnický detail) a na aktuální krajinná rozhraní (zpracováno v GIS, měřítko 1:5 000 až 1:500). Vyšší hierarchie ÚSES, tj. nadregionální a regionální úrovně, byly vymezeny v detailu skladebných částí podle celorepublikové koncepce založené v ÚTP NRaR ÚSES ČR (Bínová et al. 1996) a upravené či doplněné v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JčK; 2011). Skladebné části zasahujících nadregionálních i regionálních systémů ES byly tudíž dále v detailním vymezení skladebných částí 105/123
upřesňovány, především podle reprezentativních stanovišť či biotopů a v celkové vazbě na lokální systémy ES. Plán ÚSES byl celkově upraven rovněž tak, aby na křížení hygrofilních a mezofilních systémů ES nebo těchto kontrastních stanovišť byla vždy vložena biocentra smíšeného charakteru obsahující oba typy těchto stanovišť (požadavek metodiky ÚSES od roku 2005; Maděra et Zimová 2005). Též byla upravena prostorová skladba celkového ÚSES do prostorové sítě kolem 2 km, včetně návazností na území sousedních obcí (viz Podklady a jejich hodnocení). Místy musela být z těchto důvodů upravena také celková koncepce ÚSES vycházející ze širšího území. V širším okolí řešeného území obce Černá v Pošumaví byly tudíž provázány všechny aktuálně přítomné systémy ES v posloupnosti od nadregionální úrovně (NR) k regionální (R) a dále k místní resp. lokální úrovni (L), a to tak, aby tvořily logický systém ES vymezený výhradně na ekosystémovém (biotopovém) základě. Vzhledem k omezenému rozsahu řešeného území a zastaralým podkladům ÚSES musel být nový koncepční návrh navržen v podstatně širších vazbách i na všechna sousední katastrální území. Na některých z nich revize a aktualizace ÚSES do detailní úrovně Plánu dosud neproběhla – snad vyjma nového ÚP Světlík – ale revidované a aktualizované je celé navazující území NP a CHKO Šumava, kromě části CHKO ve VÚ Boletice. Mírně upřesněny byly návaznosti na Plán ÚSES Hořice na Šumavě (Škopek 2000), kde není dodržena prostorová skladba ÚSES a podrobnost vymezení ani úrovni Plánu moc neodpovídá. Závažné metodické chyby ve vymezení ÚSES se však objevily i v novém územním plánu sousední obce Světlík (Škopek in Daněk 2012). Zde vůbec nebyla dodržena prostorová skladba ÚSES kolem 2km, na křížení hygrofilních a mezofilních biotopů nejsou vložena biocentra a některá propojení hygrofilních systémů nejsou ani příliš reprezentativní, i když mají souběžně lepší alternativu. Evidentně též chybí koordinace ÚSES s těžbou rašeliny Bobovec.
NADREGIONÁLNÍ ÚROVEŇ ÚSES Koncepce NR ÚSES ČR (Bínová, Culek 1994) obsahovala, kromě jiného, také vodní NR ÚSES, tj. vodní toky s výraznou splavovací funkcí. Pro vodní NR ÚSES byly v této dokumentaci definovány parametry a funkce, protože je žádná metodika vymezení vodního ÚSES dosud neřešila. Tato východiska byla převzata do ÚTP NRaR ÚSES ČR (Bínová et al. 1996) jako vodní osy NRBK, které plní zároveň funkci nadregionálního biocentra (NRBC). Prostorový parametr tohoto NRBK je pak dán velikostí vodního toku a ochranná zóna se pro takovou osu nevylišuje (podrobnosti obsahuje „Návod na užívání ÚTP“). Součástí vodní osy nikdy nebyla údolní niva ani příbřežní vegetace, ale pouze vlastní zátopa (!). Terestrické biotopy resp. stanoviště byly řešeny nivní osou nebo regionálním či lokálním ÚSES (vodní RÚSES ani LÚSES se však nevymezují). Reálné (detailní) vymezení NRBK 174/V na ploše VN Lipno zahrnovalo tudíž následující postupy: 1) NRBK 174/V nesmí zasáhnout na nezaplavené území a pro potřeby územního rozvoje stačí pouze jeho schematické zakreslení sledující původní koryto Vltavy, které je dnes zaplaveno. 2) Návrh regulativů pro NRBK musí vycházet pouze z funkce vodního biocentra-biokoridoru, což je rozmnožování organismů a umožnění migrace vodní bioty. Plocha by to měla být přírodní (biocentrum) a vodní. Zjevným nesmyslem je tedy např. lesní plocha nebo omezování výstavby na vodě. 3) Zákresy návazností resp. grafických propojení terestrického RÚSES a LÚSES do čistě vodního NR ÚSES jsou metodicky zcela nesprávné – vodní RÚSES ani LÚSES se totiž nevymezují – tyto hierarchické úrovně ÚSES musí být vždy převážně terestrické. Nové vymezení vodního NRBK 174 bude použito též do připravované aktualizace ZÚR JčK a také do všech zpracovaných Plánů ÚSES a nových územních plánů obcí na území NPaCHKO Šumava i ORP Český Krumlov.
REGIONÁLNÍ ÚROVEŇ ÚSES Skrze smíšený RBK RK 49 Kyselovský les-Dolní Vltavice i obě okrajová vložená RBC smíšeného typu logicky procházejí vlhké lokální systémy ES ze širšího okolí a zahrnují také litorální a pobřežní vegetaci pravého břehu lipenského jezera, čímž zároveň mezi sebou propojují lokální systémy ES mokřadního typu. Proto jsou všechna vložená biocentra regionálních i lokálních parametrů a propojující úseky regionálních biokoridorů vymezené podél pravého břehu lipenského jezera biotopově smíšeného typu. Mezofilní části biocenter a stejné úseky regionálních biokoridorů obvykle propojují mezofilní stanoviště ve svazích. Místy se do smíšených LBC napojují také mezofilní lokální systémy ES ze širšího okolí. RBK RK 44 Koukal-Blíženecký les koncepčně propojuje reprezentativní stanoviště biochory 5Do (podmáčené sníženiny na kyselých horninách 5. v.s.) a extrémního typu biochory 5Dr (podmáčené sníženiny na kyselých horninách s rašeliništi 5. v.s.). Obecně je tudíž RBK mokřadního typu. V ZÚR JčK (2011) bylo vedení tohoto biokoridoru částečně pozměněno od původního vedení v ÚTP NRaR ÚSES ČR (1996), ale zachovává původní reprezentativnost. Jeho délka byla však v konečné podobě ze 7km prodloužena až na 15km, ale nebyla do něho vložena další biocentra regionálních parametrů o limitní minimální ploše 30ha (vzdálenost mezi RBC nesmí totiž podle metodických postupů vymezování překročit 8km!). Předmětný RBK byl proto upřesňován podle ZÚR JčK na biotopově reprezentativních lokalitách s rašelinnými biotopy. Musela být však do něho na vhodných lokalitách vložena 2 nová regionální biocentra (RBC) Slavkovické louky a 106/123
Novolhotský les (jejich kódy bude nutné doplnit v rámci aktualizace ZÚR JčK!). Obě nová RBC jsou reprezentativní a částečně až plně (optimálně) funkční. Ostatní dvě původně vložená RBC 589 Koukal a 587 Blíženský les byla upřesňována podle ZÚR tak, aby odpovídala koncepci i novému detailnímu vymezení vodního NRBK přes VN Lipno (BC musí být „navěšena“ až na břeh vodní nádrže, což platí především pro RBC Blíženský les). V RBK RK 46 Mýto-Muckov byla v rámci ZÚR JčK (2011) posunuta obě vložená RBC Mýto i Muckov ze své původní polohy v ÚTP (1996). RBC Mýto bylo posunuto ze souvisle zalesněného hřebene směrem k východu a zahrnuje též velkou část lučních biotopů západně od obce Hořice na Šumavě. Tyto rozsáhlejší plochy luk je však nutné v mezofilním bučinném systému hodnotit jako nefunkční (!). Dalším, ještě závažnějším problémem je v ZÚR JčK prodloužení navazujícího RBK č. RK 45 Břevniště-Mýto a změna jeho vedení oproti ÚTP (leží již na území VÚ Boletice). Předmětný RBK má pravděpodobně limitní maximální délku 8km, pokud již nebyla překročena (!) – jeho detailní vymezení leží již mimo řešené území obce Černá v Pošumaví. RBC Muckov bylo v ZÚR JčK zvětšeno a rovněž posunuto východním směrem z bezejmenné kóty u Hostínovy Lhoty (umístění podle ÚTP) do údolí potoka Čertice. Celková délka RBK v tomto případě vyhovuje metodickým požadavkům. Mírně upřesněn byl tento regionální biokoridor také v úseku Kravský vrch – lokalita „U Velflů“, a to z důvodu jeho umístění na reprezentativní mezofilní bučinná stanoviště – v ZÚR je tento úsek veden nepříliš vhodně po silněji zamokřovaných stanovištích.
LOKÁLNÍ ÚROVEŇ ÚSES Z hlediska koncepce ÚSES byly v této hierarchické úrovni prověřeny a naznačeny návaznosti lokálních systémů ES do všech sousedních území. Upozorňujeme, že v navazujících území obce Hořice na Šumavě (Plán ÚSES: Škopek 2000) a obce Světlík (ÚSES v novém ÚP: Daněk 2012) byly shledány závažné metodické chyby. V návaznostech na území města Frymburk nebyly prozatím shledány žádné problémy, ale v části území CHKO Šumava byl upřesněn ÚSES podle koncepce a detailního vymezení vodního NRBK přes VN Lipno. Na této nejnižší hierarchické úrovni ÚSES byly doplněny hygrofilní a mezofilní systémy tak, aby doplnily prostorovou skladbu ÚSES do sítě kolem 2km. Proto jsou v některých místech odlišnosti od starších dokumentací ÚSES, kde nebyly prostorová skladba dodržena. Problémové vymezení ÚSES je však i v novém ÚP Světlík (2012), který vůbec neřešil koncepční provázanosti ani reprezentativnost systémů ES. Z tohoto důvodu bude nezbytné ÚSES v novém ÚP Světlík koncepčně revidovat! Nově naznačená propojení mezi systémy ES na území Černá v Pošumaví a Světlík jsou vesměs vymezena na plochách s nejvyšší ekologickou stabilitou a především tak, aby byla reprezentativní a v systému kontinuální.
VSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ Významný krajinný prvek. Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku.
PLOCHY LESNÍ Významný krajinný prvek.
VZDÁLENOT 50M OD OKRAJE LESA Do řešeného území zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.
ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ V řešeném území jsou stanoveny hranice záplavového území Q100 (záplavové území s periodicitou 100 let) a aktivní zóna záplavového území pro vodní toky Vltava a Olšina Vodní dílo Lipno I je největším umělým jezerem v České republice a zároveň nejvýše položeným ve střední Evropě. Kota max. hladiny je 726m n. m., maximální hladina dosažená při povodňové události v srpnu roku 2002 dosáhla úrovně 725.67m n.m. v systému Bpv. Celkový objem je 309.5mil. m3 vody a zatopená plocha 4870ha. Nádrž byla napuštěna v roce 1958.
OCHRANNÉ PÁSMO SILNICE A DRÁHY Řešeným územím prochází silnice I., II. a III. třídy a železniční dráha. Ochranné pásmo silnice I. třídy činí 50m na obě strany od osy silnice nebo přilehlého jízdního pásu v nezastavěném území, ochranné pásmo silnice III. třídy činí 15m na obě strany od osy silnice nebo přilehlého jízdního pásu v nezastavěném území a ochranné pásmo železniční dráhy činí 60m na obě strany od osy krajinní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy. 107/123
OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ V řešeném území se nacházejí vyhlášená ochranná pásma vodního zdroje I. a II. stupně.
OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODNÍCH ŘADŮ A KANALIZAČNÍCH STOK Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: - u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500mm včetně - 1,5m - u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500mm - 2,5m - u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1m.
OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÉHO VEDENÍ A TRAFOSTANIC Řešeným územím prochází elektrické vedení VN 22 kV. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: U napětí od 1kV do 35kV, včetně 1.vodiče bez izolace - 7m. U napětí od 1kV do 35kV, včetně 2.vodiče s izolací základní - 2m. U napětí od 1kV do 35kV, včetně 3.závěsná kabel. vedení - 1m. Ochranné pásmo trafostanice činí 7m od objektu, pro přílišný detail je zakresleno vč. trafostanice.
OCHRANNÁ PÁSMA TELEKOMUNIKAČNÍCH ZAŘÍZENÍ Řešeným územím prochází optický telekomunikační kabel. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5m po obou stranách krajního podzemního vedení. K ochraně telekomunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma podle zákona č.151/2000 Sb., § 92. V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce, zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení, vysazovat trvalé porosty.
RADIORELÉOVÁ TRASA Řešeným územím prochází radioreléové trasy.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Umístění prvků ÚSES zobrazuje grafická část.
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST Řešené území se z části nachází uvnitř Chráněné krajinné oblasti Šumava.
SOUSTAVA NATURA 2000 - EVL Řešené území se z části nachází uvnitř evropsky významné lokality.
SOUSTAVA NATURA 2000 - PO Řešené území se z části nachází uvnitř ptačí oblasti.
CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD Řešené území se z části nachází uvnitř Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Šumava.
PŘÍRODNÍ PAMÁTKA V řešeném území se nacházejí přírodní památky.
PŘÍRODNÍ REZERVACE V řešeném území se nacházejí přírodní rezervace.
PAMÁTNÉ STROMY V řešeném území se nacházejí památné stromy včetně ochranného pásma – 3 duby v Radslavi, 1 lípa v Radslavi, 1 lípa v osadě Hostínova Lhota. 108/123
NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY Černá v Pošumaví - socha sv. Jana Nepomuckého, u kostela – č. ÚSKP 3 – 1229 Dolní Vltavice - boží muka, nad vsí u silnice směr Bližná a Černá v Pošumaví – č. ÚSKP 3 – 1230 kaple Panny Marie, za vsí u silnice směr Bližná a Černá v Pošumaví – č. ÚSKP 3 – 1231
ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY V řešeném území se nachází archeologické lokality, které jsou zakresleny v grafické části. Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu a oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum viz zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších změn. Pro případné archeologické nálezy platí ohlašovací povinnost podle zákona o státní památkové péči.
OCHRANA NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ V řešeném území se nachází výhradní ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území nerostných surovin (amorfní grafit, dolomit, stavební kamen a karbonáty pro zemědělské účely) a prognózní zdroje vyhrazených nerostů (amorfní grafit, krystalický grafit a grafit). LOŽISKA PLOCHA DOB. PROSTORY ORGANIZACE ZPŮSOB TĚŽBY SUROVINY (HA) CHRÁNĚNÁ LOŽ ÚZEMÍ B3 141 300 Bližná – Černá v Poš. 2,88 Šumavský pramen dřívější hlubinná i Amorfní grafit DP 60060 Bližná 35,46 a.s. povrchová CHLÚ 14130000 Černá v Poš. I 131,43 České Budějovice B3 158200 Bližná – Černá v Poš. 5,24 Kamenolomy ČR současná Dolomit DP 71037 Černá v Pošumaví 9,44 s.r.o.Ostrava-Svinov povrchová Stavební kámen CHLÚ 15820000 Černá v Poš. II 43,66 Karbonáty pro zem. účely B3 212200 Černáv Poš. - Muckov 24,14 Česká geologická dřívější Karbonáty pro zem. CHLÚ 21220000 Černá v Poš. 22,98 služba - Geofond povrchová účely Stavební kámen Ministerstvo dřívější hlubinná Amorfní grafit P9 009001 Černá v Poš. - Mokrá 87,70 životního prostředí Grafit Krystalický grafit Ministerstvo dřívější hlubinná Krystalický grafit P9 009100 Bližná – Blíženský les 83,25 životního prostředí Grafit, Amorfní grafit PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ číslo název Černá v Pošumaví – Blíženecký 1451 les 1473 Černá v Pošumaví – Bližná 1479 Horní Planá 1483 Černá v Pošumaví – Nová Lhota 1502 Černá v Pošumaví - Plánička 1507 Černá v Pošumaví - Muckov 1533 Černá v Pošumaví - Bednáře 1541 Černá v Pošumaví 1597 Šebanov
SUROVINA nerudy
PLOCHA (m2) 459 972
STÁŘÍ Před i po 1945
nerudy nerudy rudy nerudy nerudy nerudy nerudy nerudy
821 369 4 102 618 0 0 23 329 0 5 068 725 1 085 522
Před i po 1945 Před i po 1945 Do 19. st. Do 19. st. Před i po 1945 Do 19. st. Před i po 1945 Před i po 1945
PODZEMNÍ VOJENSKÉ ÚČELOVÉ OBJEKTY V řešeném území se nacházejí podzemní vojenské účelové objekty, které budou respektovány.
OCHRANNÉ PÁSMO VOJENSKÉHO ÚJEZDU Severní část k.ú. Černá v Pošumaví se nachází v ochranném pásmu vojenského újezdu Boletice. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Pardubice.
OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA V řešeném území se nachází plocha hřbitova, jehož ochranné pásmo činí 100m.
109/123
VYHLÁŠENÉ PÁSMO NEGATIVNÍHO VLIVU V řešeném území se nachází vyhlášená pásma negativního vlivu ČOV.
BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UNESCO Do řešeného území zasahuje Biosférická rezervace Šumava.
ÚZEMNÍ STUDIE V územním plánu Černá v Pošumaví jsou vymezeny plochy, u kterých je nutné prověření změn jejich využití územní studií. Jedná se o plochy s označením B2, VP128, OV6, SO10, OV12, B32, VP127, SO51, VS123, B113, SO9a, OR9b. Uvedené navrhované plochy je nutné prověřit územní studií z důvodu velikosti řešeného území a z důvodu nezbytnosti stanovení koncepce rozvoje území. Současně je nezbytné navržené plochy koncepčně dále dělit na veřejná prostranství, plochy pro dopravní a technickou infrastrukturu a zástavbu. Maximální lhůta pro pořízení jednotlivých územních studií, jejich schválení a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti je stanovena na 5 let.
ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Rozbor udržitelného rozvoje území vychází z analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb pro jednotlivé tematické okruhy a zabývá se vyvážeností vztahu podmínek území pro životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Ze zpracovaných Územně analytických podkladů (dále jen ÚAP) pro SO ORP Český Krumlov, vyplývají podmínky pro příznivé životní prostředí (environmetální pilíř), pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř) a pro soudržnost společenství obyvatel území (sociální pilíř). Nejlépe je vyhodnocen sociální a environmetální pilíř: - dobrá základní dopravní a technická vybavenost, hraniční přechod, vysoký počet nově dokončených bytů, vyrovnaný přirozený přírůstek obyvatel, přítomnost MŠ a ZŠ, výborné podmínky pro turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku a vodní turistiku, dobré základní zázemí pro rozvoj cestovního ruchu - neexistence sesuvných území, výskyt výhradního ložiska, dobývacího prostoru a CHLÚ, potencionální využití přehradní nádrže Lipno, dlouhodobě zlepšující se kvalita životního prostředí, území dlouhodobě nedotčená lidským osídlením, přítomnost CHKO a ptačí oblasti, vysoký podíl zdravých lesů. Nejhůře byl hodnocen ekonomický pilíř: malá nabídka pracovních příležitostí, relativně vysoká nezaměstnanost, převážně sezónní pracovní příležitosti, hrozba vyjížďky ekonomicky aktivních obyvatel mimo řešené území. VLIV ÚP NA PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Z rozboru udržitelného rozvoje vyplývá, že území obce Černá v Pošumaví patří do oblasti s vynikajícím životním prostředím a je dotvářeno významnými přírodními hodnotami poukazujícími na jeho možný environmentální potenciál. V návrhu ÚP jsou tyto skutečnosti zohledněny a význam životního prostředí se snaží být zachován a posilován i s ohledem na širší územní vazby. Z návrhu ÚP Černá v Pošumaví vyplývá že: kulturní a přírodní hodnoty s legislativní ochranou jsou respektovány, v rámci koncepce ochrany a rozvoje hodnot území jsou stanoveny zásady a podmínky pro ochranu dalších kulturních a přírodních hodnot, které nepoužívají legislativní ochrany a je třeba je chránit; územní plán je koncipován se snahou o zachování volné krajiny a přírodních hodnot území (absence ekologických zátěží, minimální zátěž z dopravy, kvalitní zemědělská půda). ÚP nově vymezuje aktualizovaný územní systém ekologické stability. ÚSES je v místních podmínkách pro nový územní plán Černá v Pošumaví zpracován v podrobnosti ÚP, a to na aktuální krajinná rozhraní, hranice pozemků KN a na prostorové rozdělení lesa. Územní plán preferuje zmenšení ploch nových záměrů tak, že nedochází ke kolizi vymezeného ÚSES s navrženým řešením jiných ploch s rozdílným způsobem využití; navrženým rozvojem nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody, řešení respektuje všechny plochy, které požívají zvláštní ochrany - prvky ÚSES, památné stromy, CHKO Šumava, soustavu Natura 2000 - Evropsky významnou lokalitu Šumava a Natura 2000 - ptačí oblast Šumava, Biosférickou rezervaci UNESCO, přírodní památky, přírodní rezervace. V nezastavěném území je umožněna výstavba rybníků a zalesňování; v nezastavěném území jsou vytvořeny podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem (vymezuje plochy pro úpravu a doplnění ÚSES a respektování zvláště chráněných území, vodotečí a dalších významných krajinných prvků, umožnění protipovodňových a protierozních opatření v nezastavěném území);
110/123
v územním plánu byly při vymezování ploch s rozdílným způsobem využití zohledněny třídy ochrany zemědělské půdy. Zastavěné území je doplňováno s využitím volných přilehlých ploch zemědělské půdy se zřetelem na dokomponování urbanisticky neukončených lokalit. řešení inženýrských sítí a dopravního napojení je hospodárné, nedochází k nevhodným záborům zemědělské půdy; ÚP pro nové zastavitelné plochy stanovil podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením hlavní, přípustné, příp. podmíněně přípustné či výjimečně přípustné a nepřípustné činnosti. Jsou stanoveny zásady věcné, časové koordinace, zejména se zřetelem na ochranu krajinných hodnot území. Přestavbou a dostavbou budou revitalizovány neudržované části zastavěného území; podzemní ani povrchové vody nebudou znečišťovány - územní plán navrhuje dostavbu stávající kanalizace pro k doposud nenapojeným objektům a výstavbu nové kanalizace v rámci navrhované zástavby, svedené odpadní vody budou čištěny ve stávající ČOV, nebo nově navržených čistíren odpadních vod. Územní plán předpokládá likvidaci dešťových vod vsakováním v místě jejich spadu s tím, že prověření bude provedeno v následných územních studiích, regulačních plánech a konkrétních projektech. Řešení přispěje vyrovnání retenční schopnosti území a tím dojde ke snížení povodňového rizika; vliv výrobních aktivit na životní prostředí je minimalizován. Na území obce je zastoupeno několik ploch pro výrobu a skladování, které by mohly svým provozem zatěžovat své okolí. Proto územní plán stanovil pro tyto plochy takové podmínky, kde se nepřipouští veškeré činnosti vyžadující ochranu před zátěží sousedních pozemků mimo daný způsob využití a tím předchází možným negativním vlivům na obytnou zástavbu a životní prostředí; rostoucí zatížení hlukem a znečištění ovzduší způsobené automobilovou dopravou bude postupně eliminováno výstavbou nové Šumavské elektrické dráhy; návrhem vhodného přístupu k využívání území, respektováním územních opatření a zamezením nežádoucích civilizačních projevů na kvalitu životního prostředí a obytné hodnoty území zajišťuje ochranu ovzduší, vod a půdy před znečištěním. VLIV ÚP NA PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ - EKONOMICKÝ PILÍŘ S ohledem na ochranu charakteru obce, přírodních hodnot území a dopravní obslužnost do míst pracovních příležitostí, je rozvoj na poli hospodářském uvažován přiměřeně k těmto skutečnostem: koncentrace hlavních ekonomických aktivit ve vymezených lokalitách zajistí ochranu a podmínky nerušeného vývoje nerušeného vývoje přírodních a obytných částí území před negativními vlivy (ochranná pásma, dopravní zátěže aj.); rozvoj hospodářského potenciálu se bude nadále odvozovat od využití založených stávajících areálu pro výrobu a zemědělství a zajištění navazujících nezbytných rozvojových ploch v přímých vazbách na dopravní infrastrukturu; navržené řešení otevírá prostor pro další rozvoj, včetně jeho zabezpečení technickou infrastrukturou; řešené území může i v budoucnosti těžit z přítomnosti Lipenské nádrže, cenné a turisticky vyhledávané lokality, která pozitivně ovlivňuje atraktivitu celé okolní oblasti. Územním plánem je vymezeno dostatečné množství ploch pro sportovní a rekreační využití; realizace plánovaných dopravních staveb, především cyklostezek a Šumavské elektrické dráhy, umožní snadnější dostupnost rekreantům u Lipenské nádrže. Tím se zvýší atraktivnost i pro budoucí investory nabízející služby v pohostinství a ubytování propojením s rozšířením nabídek občanského vybavení; ÚP Černá v Pošumaví vymezuje dostatečně atraktivních rozvojových ploch pro bydlení. Navržené řešení mimo hlavní funkce bydlení připouští také nerušící aktivity s tímto typem bydlení související řemeslnou výrobu, vedlejší samozásobitelské hospodářství, vestavěná občanská vybavenost, administrativní zařízení apod.; územní plán zabezpečuje podporu podnikání, cestovního ruchu a rekreace, podporuje tím a dalšími opatřeními podmínky pro vytváření pracovních míst v obci; dosažený studeň vybavenosti obce na technickou infrastrukturu umožní další rozvoj sídelního útvaru i přilehlých venkovských částí. Založené systémy technické vybavenosti budou doplněny o chybějící úseky rozvodů a budou rozvíjeny v souladu s realizací navržených rozvojových ploch; další možností pro podnikání v řešeném území, je podnikání na vlastních pozemcích v rámci zastavěného území s tím, že budou dodrženy podmínky pro vymezení ploch s rozdílným způsobem využití; snadná dopravní dostupnost vůči okresnímu městu Český Krumlov nabízí větší možnost pracovních příležitostí.
111/123
VLIV ÚP NA PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ – SOCIÁLNÍ PILÍŘ Černá v Pošumaví má řadu velmi dobrých a příznivých podmínek pro sociální rozvoj. Územní plán přispívá k vyváženosti sociálního pilíře, podporuje posílení jeho hodnoty, řeší nepříznivé podmínky a odstraňuje hrozby a to: vytvořením podmínek pro rozvoj kvalitního bydlení s důrazem na plochy se smíšeným využitím, které umožňují širší spektrum činností a aktivit přináší oživení a zpestření struktury obce; jsou vytvořeny podmínky pro zvrácení zvyšujícího se věku obyvatel vymezením dostatečně nových ploch pro bydlení. Přírůstkem nových stavebních pozemků dojde k postupné stabilizaci věkového průměru; -
ÚP předkládá modernizaci stávajícího bytového fondu;
nové plochy doplňují již vytvořenou urbanistickou kostru a nabízejí rozvoj funkcí, přispívajících významným podílem k sociální stabilizaci obyvatelstva řešeného území; vymezením dostatečným množstvím ploch pro rekreaci bude jednoznačně posílena úloha, coby veřejného prostoru integrujícího funkce podporující soudržnost společenství obyvatel území; využití volného času na úrovni kulturně společenské zhodnotí i mj. rozšíření a úprava ploch veřejných prostranství; ÚP podporuje rozvoj občanského vybavení i v obytných plochách, zajištění vyšší občanské vybavenosti bude nadále uspokojováno v blízkých hlavních centrech (Horní Planá, Český Krumlov); jsou respektovány stávající účelové komunikace, které slouží pro bezpečný průchod krajinou (turisté, cyklisté, běžkaři, jízda na koni apod.). Územní plán vytváří předpoklady pro využití turisticko rekreačního potenciálu území Černé v Pošumaví vyplývajícího z výjimečného přírodního a historického zázemí. Rozsáhlá síť pěších i cyklistických tras přímo v řešeném území a v jeho těsné blízkosti vytváří optimální podmínky pro rozvoj aktivit spojených s trávením volného času. Formou vhodně upravených regulativů je dále umožněno pro účely rekreace využít stávajících ploch bydlení; - lze předpokládat, že za pracovními příležitostmi budou obyvatelé i nadále dojíždět. Tento jev je však kompenzován možností bydlení v kvalitním životním prostředí a krásné přírodě. Celkově lze konstatovat, že územní plán vytváří dostatečné předpoklady pro zlepšení všech pilířů udržitelného rozvoje. Jsou navrženy a stabilizovány plochy pro rozvoj bydlení, podnikání, aj., při respektování a dalším rozvoji podmínek pro zdravé životní prostředí.
l)
vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch
Využití zastavěného území v obci Černá v Pošumaví bylo s ohledem na charakter území a efektivitu využití zastavěných území vyhodnoceno jako účelné. Podmínky pro využití ploch jsou navrženy tak, aby zastavěné území mohlo být hospodárně dostatečně využíváno a současně byla zajištěna ochrana hodnot území. To znamená, že je umožněno intenzivnější využití ploch bydlení např. pro podnikání, ubytování včetně aktivit rekreace a turistického ruchu. Územní plán Černá v Pošumaví uvažuje především s opravami a rekonstrukcemi objektů s využitím pro bydlení a občanské vybavení, které nenaruší obytnou funkci. Rozvoj ostatního zastavěného území je určen převážně k rekonstrukci, modernizaci a dostavbě. Vymezení zastavitelných ploch vychází z postavení a významu jednotlivých sídel ve struktuře osídlení. Zastavitelné plochy jsou vymezeny většinou po obvodě sídla, ve volných prolukách a v návaznosti na zastavěné území. V návrhu jsou respektovány všechny hodnoty v území. Podmínky ochrany zjištěných hodnot jsou zásadami pro činnost správních úřadů a pro pořizování navazující ÚPD. Plněním územního plánu dojde ke zlepšení možností dalšího rozvoje obce v oblasti bydlení, rekreace a podnikatelských aktivit a tím budou vytvořeny podmínky nejen pro výstavbu, ale také pro celkový rozvoj území, který bude v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje.
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL Ve správním území obce Černá v Pošumaví bylo k 1. 1. 2013 hlášeno k trvalému pobytu 824 obyvatel.
112/123
TABULKA PŘEDPOKLÁDANÉHO NÁRŮSTU POČTU OBYVATEL VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ OBCE ČERNÁ V POŠUMAVÍ
PLOCHY NAVRŽENÉ V PŘEDCHOZÍ ÚPD
NOVĚ NAVRŽENÉ PLOCHY V ÚP
CELKEM
PLOCHY NAVRŽENÉ VE ZRUŠENÉM ÚP ZAHRNUTÉ DO ÚP
NOVĚ NAVRŽENÉ PLOCHY V ÚP OPROTI ZRUŠENÉMU ÚP
PLOCHY NAVRŽENÉ V ÚP
7,6 HA
54,5 HA
62,1 HA
58,4 HA
3,7 HA
1,5 HA 1,5 HA 4,6 HA
10,9 HA 10,9 HA 32,7 HA
12,4 HA 12,4 HA 37,3 HA
11,7 HA 11,7 HA 35,0 HA
57 142
409 1023
466 1165
438 1095
0,8 HA 0,8 HA 2,2 HA 28 70
24,8 HA
14,2 HA
39 HA
36,1 HA
2,9 HA
5,0 HA 5,0 HA 14,8 HA
2,8 HA 2,8 HA 8,6 HA
7,8 HA 7,8 HA 23,4 HA
7,2 HA 7,2 HA 21,7 HA
POČET OBJEKTŮ POČET OBYVATEL
186 372
106 212
292 584
271 542
0,6 HA 0,6 HA 1,7 HA 21 42
POČET OBJEKTŮ CELKEM POČET OBYVATEL
243 514
515 1235
758 1749
709
ZASTAVITELNÉ PLOCHY BYDLENÍ (B) - Z TOHO 20% PRO DI A TI - Z TOHO 20% PRO ZELEŇ - Z TOHO 60% PRO BYDLENÍ POČET OBJEKTŮ POČET OBYVATEL ZASTAVITELNÉ PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ (OS) - Z TOHO 20% PRO DI A TI - Z TOHO 20% PRO ZELEŇ - Z TOHO 60% PRO BYDLENÍ
1636
49 113
Vyhodnocení potenciálního nárůstu počtu rodinných domů a trvale žijících obyvatel Pro vyhodnocení je uvažováno, že:
velikost stavební parcely pro objekty bydlení a smíšené obytné je cca 800m2,
1 OBJEKT = 1 bytová jednotka, tzn., že počet nových bytových jednotek oproti zrušenému ÚP bude v řešeném území cca 49.
1 bytová jednotka = u ploch bydlení 2,5 obyvatele a u ploch smíšených obytných 2 obyvatele, tzn., že počet obyvatel oproti zrušenému ÚP vzroste o cca 113 obyvatel. Z toho vyplývá, že odhad nárůstu činí cca 49 rodinných domů a 113 obyvatel v časovém horizontu 10 let.
113/123
ODŮVODNĚNÍ: POČET OBYVATEL OBCE (ROKY 2000-2013) - Vždy celkový součet k 1. 1. příslušného roku. SNÍŽENÍ O 20% Z DŮVODU NECHTĚNÉHO SOUŽITÍ OBYVATEL - Od celkového předpokládaného nárůstu počtu obyvatel je odečteno 20% z důvodu předpokládaného nechtěného soužití obyvatel. Jedná se o skupinu zejména mladších obyvatel, kteří nechtějí bydlet společně s rodiči a dále o skupinu rozvedených manželství. V současné době se tato skupina neustále zvětšuje a lze předpokládat, že počet těchto cenzovních domácností ještě vzroste. SNÍŽENÍ O 20% Z DŮVODU NEREALIZOVATELNOSTI - Od celkového předpokládaného počtu obyvatel je odečteno 20% z důvodu předpokládané nerealizovatelnosti, zejména technické vybavenosti. Ze zkušeností vyplývá, že řada navržených lokalit pro výstavbu je v návrhovém období nerealizovatelná z důvodu nesouhlasu některých vlastníků, přes jejichž pozemky má být vedena technická infrastruktura nebo dopravní stavba. Velmi často se také stává, že někteří majitelé pozemků mají příliš velké finanční nároky za samotný stavební pozemek, čímž výstavbě v navrhované lokalitě rovněž zabrání. I přes veřejné projednání návrhu ÚP se vždy nepodaří těmto problémům předejít a tyto pozemky do návrhu nezahrnout. Lze však ze zkušenosti odhadnout, že v návrhovém období bude z výše uvedených důvodů podmíněných investic, které budou v předmětném období, obtížně realizovatelné z ekonomických nebo z majetkoprávních důvodů. SNÍŽENÍ O 20% Z DŮVODU ODPADU BYTOVÉHO FONDU - Od celkového předpokládaného počtu obyvatel je odečteno 20% z důvodu předpokládaného odpadu bytového fondu. V některých částech obce se nacházejí objekty v horším stavebním stavu, ve kterých lze 114/123
předpokládat v návrhovém období s rekonstrukcí a modernizací se zmenšením obložnosti bytu. Dále lze předpokládat, že budou postupně upravovány vícegenerační rodinné domy na jednogenerační s požadavkem na zřízení nového bydlení v obci. SNÍŽENÍ O 15% Z DŮVODU MOŽNOSTI PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ PLOCHY - Od celkového předpokládaného počtu obyvatel je odečteno 15% z důvodu přípustného využití ploch bydlení. V návrhu je na těchto plochách mimo hlavního využití připuštěna zejména občanská vybavenost, drobná řemeslná a výrobní zařízení a malá rekreační a sportovní zařízení. PŘEDPOKLÁDANÝ NÁRŮST OBYVATEL OPROTI PŘEDCHOZÍ A ZRUŠENÉ ÚPD - Předpokládaný nárůst počtu obyvatel oproti předchozí a zrušené ÚPD je velmi střídmý. V návrhu jsou řešeny nové plochy bydlení a smíšené obytné o celkové rozloze 6,6 ha. Veškeré plochy jsou navrženy na základě konkrétních požadavků majitelů pozemků a mají reálný horizont zastavění. PŘEDPOKLÁDANÝ NÁRŮST OBYVATEL VE ZRUŠENÁ ÚPD - Největší část předpokládaného rozvoje počtu obyvatel tvoří plochy navržené ve zrušeném ÚP Černá v Pošumaví. Vzhledem k požadavku na zachování původní koncepce návrhu jsou tyto plochy zachovány zatím v neredukované formě. PŘEDPOKLÁDANÝ NÁRŮST OBYVATEL DLE PŘEDCHOZÍ ÚPD - Velkou část předpokládaného rozvoje počtu obyvatel tvoří plochy navržené v předchozím ÚPO Černá v Pošumaví. Vzhledem k požadavku na zachování původní koncepce návrhu a obavám z nutnosti hrazení náhrad jsou tyto plochy zachovány zatím v neredukované formě.
ZÁVĚR Z grafu stávajícího a předpokládaného rozvoje obyvatelstva je patrné, že navržené plochy jsou dostačující. Do navrženého řešení byly převzaty všechny plochy dle předchozího ÚPO a ze zrušeného ÚP. Nově uvažované zábory ZPF jsou pouze lokální, kterými jsou uspokojeny požadavky místních občanů. Nově navržený přírůstek obyvatel (mimo nárůstu dle předchozího ÚPO a zrušeného ÚP) je pouze cca 4% z celkového počtu obyvatel obce Černá v Pošumaví.
m) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Územním plánem Černá v Pošumaví jsou vymezeny záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje JčK: - návrh plochy pro plynovod VVTL vnitrostátního významu. Jedná se o plochu technické infrastruktury nadmístního významu, podporující rozvoj území. - plochy územního systému ekologické stability – nově RBK 586-577, RBK 49/01-577, RBK 586-41/01, NRBK 2014-557), ostatní prvky nadmístního významu jsou v souladu se ZÚR, pouze s úpravami. - návrh Skupinového vodovodu Lipenská oblast. Jedná se o plochu technické infrastruktury nadmístního významu, podporující rozvoj území.
n) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ZPŮSOB IDENTIFIKACE LOKALIT ZÁBORU A ROZVOJOVÝCH LOKALIT V GRAFICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE Vyhodnoceny jsou pouze rozvojové plochy určené ÚP Černá v Pošumaví k zastavění (zastavitelné plochy), zabírající zemědělskou půdu. Označeny jsou číselně a vyhodnoceny v tabulce. Podkladem pro určení kultur v jednotlivých lokalitách byla katastrální mapa.
INVESTICE DO PŮDY V řešeném území jsou provedeny meliorace pro odvodnění pozemků. Stávající meliorace jsou vyznačeny v grafické části.
115/123
k. ú. Černá v Pošumaví : B1, B2, B3, SO5, OV6, TI8, SO9a, SO10, OV12, OS15, OS16, SV18, OV24, OS25, VP39, B41, SO44, OV42, OS45, OS46, VP48, TI50a, DI65.D49/1, B74, B91, B93, B94, B95, OV97, TI99, DIŠ102.D16, TI105.Ep10, TI106.Ep12, TI107.V8, VS109, OV114, OV116, SO117, SO118, SO120, SO121, SO122, VP128, TI130, V131, DI132.D75/11. Meliorační soustavy jsou dotčeny navrhovanými rozvojovými plochami. Dojde-li při realizaci navrhovaných záborů k zásahu do melioračního zařízení, je nutné při zahájení výstavby provést úpravu drenážního systému tak, aby nedocházelo k podmáčení objektu a k porušení tohoto hospodářského díla.
Způsob využití plochy
Celkový zábor ZPF (ha)
Číslo plochy
TABULKA „VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND“ Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
orná půda
trvalé travní porosty
Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)
I.
II.
III.
IV.
V.
PLOCHY BYDLENÍ B1
Plocha bydlení
B2
Plocha bydlení
B3
Plocha bydlení
B4
Plocha bydlení
B28
Plocha bydlení
B29
Plocha bydlení
B32
Plocha bydlení
B41
9,27
0
9,27
0
0
9,27
0
0
2,54
0
2,54
0
0
2,54
0
0
4,45
0
4,45
0
0
4,09
0
0,36
0
0
0
0
0
0
0
0
5,54
0
5,54
0
0
5,54
0
0
0,60
0
0,60
0
0
0,60
0
0
2,95
0
2,95
0
0
0
0
2,95
2,45
0
2,45
0
0
0
0
2,45
Plocha přestavby – zábor neprováděn. 0,42
0
0,42
0,02
0,38
0,02
0
0
0,19
0
0,19
0,19
0
0
0
0
0,66
0
0,66
0,37
0
0
0
0,29
Plocha bydlení
1,41
0
1,41
0
0
0,70
0,71
0
B61
Plocha bydlení
0,62
0
0,62
0,62
0
0
0
0
B62
Plocha bydlení
0,60
0
0,60
0,60
0
0
0
0
B63
Plocha bydlení
0,17
0,17
0
0
0
0
0
0,17
B71
Plocha bydlení
2,17
0
2,17
1,71
0
0,46
0
0
#B72
Plocha bydlení
0,87
0,87
0
0,10
0,50
0,27
0
0
0,56
0
0,56
0,48
0,05
0,03
0
0
B74
Plocha bydlení
0,33
0
0,33
0
0
0,33
0
0
B78
Plocha bydlení
0,12
0,12
0
0
0
0,12
0
0
B81
Plocha bydlení
0,43
0
0,43
0
0,43
0
0
0
B83
Plocha bydlení
1,25
0
1,25
0
0,55
0
0,70
0
B84
Plocha bydlení
0
0
0
0
0
0
0
0
B87
Plocha bydlení
1,18
0
1,18
0
1,18
0
0
0
B91
Plocha bydlení
12,12
0
12,12
0
0
4,24
7,88
0
0,07
0
0,07
0
0
0,07
0
0 116/123
B93
Plocha bydlení
0,90
0
0,90
0
0
0,90
0
0
B94
Plocha bydlení
0
0
0
0
0
0
0
0
B95
Plocha bydlení
0,93
0
0,93
0
0
0,93
0
0
B113
Plocha bydlení
3,87
0
3,87
0,51
3,36
0
0
0
PLOCHY BYDLENÍ CELKEM
56,67
1,16
55,51
4,6
6,45
30,11
9,29
6,22
Plochy bydlení celkem - zábor půdního fondu v ÚP
49,29
0,99
48,3
3,75
6,4
26,54
9,29
3,31
Plochy bydlení celkem - zábor kde byl již proveden
7,38
0,17
7,21
0,85
0,05
3,57
0
2,91
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OV6
Plocha občanského vybavení
OV12
Plocha občanského vybavení
OV13
Plocha občanského vybavení
OV24
Plocha občanského vybavení
OV30
Plocha občanského vybavení
OV42
Plocha občanského vybavení
2,55
0
2,55
0
0
OV52. Plocha občanského SR20 vybavení
4,66
0
4,66
4,66
OV97
Plocha občanského vybavení
1,46
0
1,46
OV114
Plocha občanského vybavení
0,55
0
0,55
OV115
Plocha občanského vybavení
OV116
Plocha občanského vybavení
1,27
OV133
Plocha občanského vybavení
Plocha se nachází na pozemku určeném k plnění funkcí lesa - viz PUPFL.
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ CELKEM
0
0
0
0
0
0
0
0
0,07
0,07
0
0
0
0
0,07
0
1,88
1,88
0
0
0
0
1,88
0
0
0
0,15
2,40
0
0
0
0
0
0
0
0
1,46
0
0
0,09
0
0,46
0
0
0
Plocha přestavby – zábor neprováděn. 0
0
0
0
0
0
Plocha přestavby – zábor neprováděn.
Plocha přestavby – zábor neprováděn. 0
1,27
1,27
0
0
12,44
1,95
10,49
5,93
0,09
0,15
6,27
0
Plochy občanského vybavení celkem - zábor půdního fondu v ÚP
5,9
0,07
5,83
1,27
0,09
0,15
4,39
0
Plochy občanského vybavení celkem - zábor kde byl již proveden
6,54
1,88
4,66
4,66
0
0
1,88
0
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - SPORT OS14
Plocha občanského vybavení - sport
0,64
OS15
Plocha občanského vybavení - sport
1,43
OS16
Plocha občanského
0
0,64
0
0
0,64
0
0
1,25
0
0
0
0
1,25
0
0
0,18
0
0
0,05
0,13
0
Nezastavitelná plocha – zábor neprováděn. 117/123
vybavení - sport OS25
Plocha občanského vybavení - sport
OS45
Plocha občanského vybavení - sport
OS46
Plocha občanského vybavení - sport
0
0
0
0
0
0
0
0
0,23
0
0,23
0
0
0,21
0,02
0
1,28
0
1,28
0
0
0,13
1,15
0
0,82
0
0
0
0
0
0,82
0
0,95
0
0
0,32
0
0,63
1,77
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - SPORT CELKEM
5,35
2,07
3,28
0
0
1,35
2,55
1,45
Plochy občanského vybavení - sport celkem - zábor půdního fondu v ÚP
2,3
1,25
1,05
0
0
0,9
1,4
0
Plochy občanského vybavení - sport celkem - zábor kde byl již proveden
3,05
0,82
2,23
0
0
0,45
1,15
1,45
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - REKREACE OR9b
Plocha občanského vybavení - rekreace
Plocha se nenachází na zemědělské půdě - zábor neprováděn.
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - REKREACE CELKEM
0
0
0
0
0
0
0
0
Plochy občanského vybavení - rekreace celkem - zábor půdního fondu v ÚP
0
0
0
0
0
0
0
0
Plochy občanského vybavení - rekreace celkem - zábor kde byl již proveden
0
0
0
0
0
0
0
0
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SO5
Plocha smíšená obytná
SO7
0,35
0
0,35
0
0
0
0,33
0,02
Plocha smíšená obytná
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
SO9a
Plocha smíšená obytná
7,29
0
7,29
0
0
0,51
6,78
0
0,28
0
0,28
0
0
0
0,28
0
SO10
Plocha smíšená obytná
0,43
0
0,43
0
0
0
0,22
0,21
SO44
Plocha smíšená obytná
18,31
1,40
0
0
0
0
0
1,40
0
16,91
0
0
2,15
0
14,76
SO50b
Plocha smíšená obytná
SO51
Plocha smíšená obytná
SO55
Plocha smíšená obytná
Plocha přestavby – zábor neprováděn.
SO110
Plocha smíšená obytná
Plocha přestavby – zábor neprováděn.
SO111
Plocha smíšená obytná
Plocha přestavby – zábor neprováděn.
Plocha přestavby – zábor neprováděn. 2,39
2,39
0
2,39
0
0
0
0
5,12
5,12
0
5,12
0
0
0
0
118/123
SO117
Plocha smíšená obytná
0,58
0
0,58
0
0
0
0,58
0
SO118
Plocha smíšená obytná
0,77
0
0,77
0
0
0
0,77
0
0,41
0
0,41
0
0
0,41
0
0
0,27
0
0,27
0
0
0,27
0
0
Plocha smíšená SO119 obytná SO120
Plocha smíšená obytná
0,57
0
0,57
0
0,07
0
0,50
0
SO121
Plocha smíšená obytná
0,63
0
0,63
0
0
0,63
0
0
SO122
Plocha smíšená obytná
Plocha přestavby – zábor neprováděn.
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ CELKEM
37,40
8,91
28,49
7,51
0,07
3,97
9,46
16,39
Plochy smíšené obytné celkem - zábor půdního fondu v ÚP
13,42
2,39
11,03
2,39
0,07
1,55
9,18
0,23
Plochy smíšené obytné celkem - zábor kde byl již proveden
23,98
6,52
17,46
5,12
0
2,42
0,28
16,16
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VS17
Plocha výroby a skladování
3,97
0
3,97
0
0
0
0
3,97
VS109
Plocha výroby a skladování
1,89
0
1,89
0
0
1,89
0
0
VS123
Plocha výroby a skladování
8,30
0
8,30
6,00
0
0
0
2,30
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ CELKEM
14,16
0
14,16
6
0
1,89
0
6,27
Plochy výroby a skladování celkem - zábor půdního fondu v ÚP
14,16
0
14,16
6
0
1,89
0
6,27
Plochy výroby a skladování celkem - zábor kde byl již proveden
0
0
0
0
0
0
0
0
PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ 0,21
0
0,21
0
0
0,21
0
0
2,03
0
2,03
0
0
2,03
0
0
PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ CELKEM
2,24
0
2,24
0
0
2,24
0
0
Plochy smíšené výrobní celkem - zábor půdního fondu v ÚP
0,21
0
0,21
0
0
0,21
0
0
Plochy smíšené výrobní celkem - zábor kde byl již proveden
2,03
0
2,03
0
0
2,03
0
0
0
0
SV18
Plocha smíšená výrobní
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TI8
Plocha technické infrastruktury
TI50a
Plocha technické
Plocha přestavby – zábor neprováděn. 0,11
0
0,11
0
0
0,11
119/123
infrastruktury TI77
Plocha technické infrastruktury
0,08
0
0,08
0
0
0,08
0
0
TI99
Plocha technické infrastruktury
0,04
0
0,04
0
0
0
0,04
0
TI104. Plocha technické Ee13 infrastruktury
Překryvná plocha - zábor neprováděn.
TI105. Plocha technické Ep10 infrastruktury
Překryvná plocha - zábor neprováděn.
TI106. Plocha technické Ep12 infrastruktury
Překryvná plocha - zábor neprováděn.
TI107. Plocha technické V8 infrastruktury
Překryvná plocha - zábor neprováděn.
TI130
Plocha technické infrastruktury
0,09
0
0,09
0
0
0,09
0
0
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY CELKEM
0,32
0
0,32
0
0
0,28
0,04
0
Plochy technické infrastruktury celkem - zábor půdního fondu v ÚP
0,32
0
0,32
0
0
0,28
0,04
0
Plochy technické infrastruktury celkem - zábor kde byl již proveden
0
0
0
0
0
0
0
0
PLOCHY REKREACE R129
Plocha rekreace
0,35
0
0,35
0
0
0
0,35
0
PLOCHY REKREACE CELKEM
0,35
0
0,35
0
0
0
0,35
0
Plochy rekreace celkem - zábor půdního fondu v ÚP
0,35
0
0,35
0
0
0
0,35
0
Plochy rekreace celkem - zábor kde byl již proveden
0
0
0
0
0
0
0
0
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ VP21
Plocha veřejných prostranství
3,04
0
3,04
0
0
2,96
0,07
0,01
VP37
Plocha veřejných prostranství
0,78
0
0,78
0,33
0,45
0
0
0
VP39
Plocha veřejných prostranství
VP47
Plocha veřejných prostranství
8,36
VP48
Plocha veřejných prostranství
0,92
VP100
Plocha veřejných prostranství
Plocha veřejných VP124 prostranství VP125
Plocha veřejných prostranství
Plocha přestavby – zábor neprováděn. 0
8,36
0
0
0
0,06
8,30
0,79
0
0
0
0
0
0,79
0
0,13
0
0
0,02
0
0,11
Plocha přestavby – zábor neprováděn. 0,12
0
0,12
0
0
0,12
0
0
0,18
0
0,18
0
0
0,18
0
0
Plocha přestavby – zábor neprováděn.
120/123
VP126
Plocha veřejných prostranství
0,87
0
0,87
0,87
0
0
0
0
VP127
Plocha veřejných prostranství
0,26
0
0,26
0,26
0
0
0
0
VP128
Plocha veřejných prostranství
0
0
0
0
0
0
0
0
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ CELKEM
14,53
0,79
13,74
1,46
0,45
3,28
0,13
9,21
Plochy veřejných prostranství celkem - zábor půdního fondu v ÚP
5,73
0,79
4,94
1,2
0,45
3,1
0,07
0,91
Plochy veřejných prostranství celkem - zábor kde byl již proveden
8,8
0
8,8
0,26
0
0,18
0,06
8,3
0
0
0
0
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DI65.D Plocha dopravní 49/1 infrastruktury
0,11
0
0,11
0,11
DI103. Plocha dopravní D13/4 infrastruktury
Plocha se nenachází na zemědělské půdě - zábor neprováděn.
DI108. Plocha dopravní D75/13 infrastruktury
Trasa cyklostezky bude vedena po stávajících komunikacích – zábor neprováděn.
*DI132. Plocha dopravní D75/11 infrastruktury
1,61
0,17
0
0
0
0,13
0
1,14
0
1,44
0,99
0
0,34
0
0,11
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY CELKEM
1,72
0,17
1,55
1,1
0
0,47
0
0,15
Plochy dopravní infrastruktury celkem - zábor půdního fondu v ÚP
0
0
0
0
0
0
0
0
Plochy dopravní infrastruktury celkem - zábor kde byl již proveden
1,72
0,17
1,55
1,1
0
0,47
0
0,15
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY - PLOCHA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY - ŠED Plocha dopravní #* infrastruktury DIŠ102 plocha železniční .D16 dopravy - ŠED
16,04
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY PLOCHY ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY - ŠED CELKEM
5,50
0
3,43
0
0
1,40
0,67
0
10,54
7,38
0
1,02
1,60
0,54
16,04
5,5
10,54
10,81
0
1,02
3
1,21
Plochy dopravní infrastruktury - plochy železniční dopravy - ŠED celkem - zábor půdního fondu v ÚP
0
0
0
0
0
0
0
0
Plochy dopravní infrastruktury - plochy železniční dopravy - ŠED celkem - zábor kde byl již proveden
16,04
5,50
10,54
10,81
0
1,02
3,00
1,21
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY - PLOCHA VODNÍ DOPRAVY 121/123
Plocha dopravní DIV101 infrastruktury .D72 plocha vodní dopravy
Plocha se nenachází na zemědělské půdě - zábor neprováděn.
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY PLOCHY VODNÍ DOPRAVY CELKEM
0
0
0
0
0
0
0
0
Plochy dopravní infrastruktury - plochy vodní dopravy celkem - zábor půdního fondu v ÚP
0
0
0
0
0
0
0
0
Plochy dopravní infrastruktury - plochy vodní dopravy celkem - zábor kde byl již proveden
0
0
0
0
0
0
0
0
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÁ Plocha vodní a vodohospodářská
1,62
0
1,62
0
0
1,62
0
0
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ CELKEM
1,62
0
1,62
0
0
1,62
0
0
Plochy vodní a vodohospodářské celkem - zábor půdního fondu v ÚP
1,62
0
1,62
0
0
1,62
0
0
Plochy vodní a vodohospodářské celkem - zábor kde byl již proveden
0
0
0
0
0
0
0
0
ZÁBOR ZPF CELKEM
162,84
20,55
142,29 37,41
7,06
46,38 31,09
Celkem - zábor půdního fondu v ÚP
93,30
5,49
87,81
14,61
7,01
36,24 24,72 10,72
Celkem - zábor kde byl již proveden
69,54
15,06
54,48
22,8
0,05
10,14
V131
6,37
40,9
30,18
* část lokality se nachází na pozemku určeném k plnění funkcí lesa - viz PUPFL. # část lokality je navržena jako plocha přestavby, zábor na této části plochy není prováděn. Zábor již byl proveden v předchozí ÚPD nebo v ZÚR JčK. Navrhované změny v ÚP Černá v Pošumaví si vyžádají celkový zábor 162,82 ha zemědělského půdního fondu. Z toho na 69,54 ha byl zábor již proveden. Celkové navýšení záboru půdního fondu v ÚP Černá v Pošumaví je 93,30 ha.
ZDŮVODNĚNÍ Územní plán Černá v Pošumaví respektuje obecné zásady ochrany ZPF dle ustanovení § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů a je v souladu s § 3 a § 4 vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Odůvodnění jednotlivých navržených ploch je podrobněji popsáno v kapitole k) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty - ZDŮVODNĚNÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY, DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA a TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA. 122/123
ZÁVĚR V ÚP Černá v Pošumaví byly respektovány zásady ochrany zemědělského půdního fondu. Byl kladen důraz na využití pozemků v zastavěném území. V případech kdy došlo k nezbytnému odnětí půdy ze ZPF, bylo postupováno dle zákona O ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů.
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA V ÚP ČERNÁ V POŠUMAVÍ JE UVAŽOVÁNO SE ZÁBOREM POZEMKŮ URČENÝCH PRO PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL). ODNĚTÍ PUPFL CELKEM v (ha)
DRUH POZEMKU
KAT. ÚZEMÍ
Plocha dopravní infrastruktury plocha železniční dopravy - ŠED
20,66
Les
Černá v Pošumaví
Plocha občanského vybavení (rozhledna)
0,04
Les
Černá v Pošumaví
Č. PLOCHY DIŠ102.D16 OV133
ZPŮSOB VYUŽITÍ
Odůvodnění navržených ploch je podrobněji popsáno v kapitole k) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty - ZDŮVODNĚNÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY a DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA.
V ÚP ČERNÁ V POŠUMAVÍ JSOU VYMEZENY PLOCHY, KTERÉ ZASAHUJÍ DO VZDÁLENOSTI 50M OD OKRAJE LESA. Jedná se o plochy číslo: OR9b, OV13, OS16, OV24, OS25, SO44, OS46, TI50a, SO51, B63, DI65.D49/1, B71, TI77, B83, B84, B87, DIŠ102.D16, TI104.Ee13, TI105.Ep10, TI106.Ep12, TI107.V8, DI108.D75/13, B113, OV114, OV115, SO117, V131, DI132.D75/11, OV133.
o) návrh rozhodnutí o uplatněných námitkách bude doplněno pořizovatelem na základě výsledku veřejného řízení
p) vyhodnocení uplatněných připomínek bude doplněno pořizovatelem na základě výsledku veřejného řízení
………………………………… místostarosta
………………………………… starostka
123/123
