ÚZEMNÍ PLÁN BĚLOKY (k.ú. Běloky) TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU (čistopis) PAFF - architekti

ÚZEMNÍ PLÁN BĚLOKY (k.ú. Běloky)

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU (čistopis)

PAFF - architekti DUBEN 2012

POŘIZOVATEL:

Magistrát města Kladna

272 52 SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN:

Obec Běloky

273 53 PROJEKTANT:

adresa: Magistrát města Kladna - úřad územního rozvoje nám. Starosty Pavla 44 Kladno

adresa: Obec Běloky Běloky 19 Hostouň Ing. arch. Michaela Štádlerová, ČKA 03 121 PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bareš Ing. arch. Michaela Štádlerová spolupráce: Ing. Milena Morávková, adresa: Bulharská 1023/17 101 00 Praha 10 tel.: 606 293 915 email: [email protected]

......................................................................... Ing. arch. Michaela Štádlerová

OBSAH: a)

b) c)

d)

e)

f)

g) i)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území a.1) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z PÚR ČR a.2) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z ÚP VÚC, ZÚR a.3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Údaje o splnění zadání Komplexní zdůvodnění přijatého řešení c.1) Základní údaje o řešeném území Sousední územní obvody Příslušnost k vybraným úřadům státní správy Účast ve sdružení obcí c.2) Obyvatelstvo, stavební a bytový fond c.3) Ekonomická základna c.4) Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP) ad a) Vymezení zastavěného území ad b.3) Ochrana hodnot vyplývajících z historického a urbanistického vývoje ad b.4) Ochrana hodnot vyplývajících z přírodních a dalších podmínek území ad.c) Urbanistická koncepce ad d.1) Dopravní infrastruktura ad d.2) Technická infrastruktura ad d.3) Občanské vybavení - současný stav ad d.4) Veřejná prostranství ad d.5) Nakládání s odpady ad e) Koncepce uspořádání krajiny ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opatření ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci ad e.7) Stanovení podmínek pro dobývání nerostů ad f) Plochy s rozdílným způsobem využití Limity využití území d.1) Limity využití území stávající d.2) Další omezení v území (s charakterem limitů využití území) d.3) Limity využití území vyplývající z navrženého rozvoje Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP) Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Vliv na hospodářský rozvoj území Vliv na soudržnost společenství obyvatel Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond f.1) Všeobecné údaje o zemědělském půdním fondu v řešeném území Charakteristika klimatických podmínek Charakteristika hydrologických podmínek Charakteristika zemědělské výroby Charakteristika půd v řešeném území Ochrana ZPF Eroze Komplexní pozemkové úpravy f.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL Návrh řešení požadavků obrany státu, požární ochrany a civilní ochrany Požadavky obrany státu Požadavky požární ochrany Požadavky civilní ochrany

SEZNAM PŘÍLOH K TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ: (schemata M 1 : 10000) 1 2 3

název TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ENERGETIKA TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - TELEKOMUNIKACE

SEZNAM VÝKRESŮ: A B C

název ŠIRŠÍ VZTAHY KOORDINAČNÍ VÝKRES VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

1 1 1 1 1 2 2 3 3 3 3 4 4 4 4 6 11 12 13 16 16 16 17 17 18 19 19 19 19 20 20 20 20 21 21 21 21 21 21 21 21 21 22 22 22 22 22 23 23 23 23 23 24 24

Odůvodnění návrhu ÚP Běloky (DUBEN 2012)

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚP BĚLOKY - TEXTOVÁ ČÁST a)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

a.1) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z PÚR ČR Vláda ČR schválila Usnesením č. č. 929 ze dne 20. 07. 2009 Politiku územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), která stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vymezuje rozvojové oblasti a osy, vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu a stanovuje ve vymezených oblastech kriteria a podmínky pro rozhodování. Z PÚR ČR vyplývá (vzhledem k zadání ÚP) zejména: (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (Viz také Evropská úmluva o krajině). Území obce Běloky patří dle PÚR ČR do OB1 - Rozvojová oblast Praha a dokumentace bude respektovat úkoly pro územní plánování vyplývající z tohoto dokumentu - viz. dále. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: b) rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, f) ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Další požadavky z PÚR ČR pro území nejsou Záměry sledované návrhem ÚP Běloky jsou výhradně lokálního významu a cíle sledované Politikou územního rozvoje jimi nejsou negativně ovlivněny. a.2) Vyhodnocení souladu s požadavky vyplývajícími z ÚP VÚC, ZÚR Nadřazenou ÚPD jsou Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Dokumentace byla projednána s dotčenými orgány a sousedními kraji na společném jednání dne 9. 12. 2009. Veřejné projednání se konalo dne 2. 5. 2011. O vydání zásad územního rozvoje rozhodlo Zastupitelstvo kraje dne 19. 12. 2011 (usnesení č. 4-20/2011/ZK). Dokumentace nabyla účinnost 23. 2. 2012. ZÚR nahrazují dříve platnou krajskou územně plánovací dokumentaci - územní plány velkých územních celků. Územním plánem jsou požadavky vyplývající z této dokumentace respektovány. Jedná se zejména o nadřazený územní systém ekologické stability.

a.3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Územní plán Běloky je zpracován v souladu zejména s těmito cíly a úkoly ÚP, jak je definuje §18 a §19 stavebního zákona : Územní plán Běloky vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území. Při řešení územního plánu byly zohledněny jak veřejné, tak i soukromé zájmy na rozvoji území. ÚP chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistických a architektonických. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území, omezující podmínky dané zadáním ve smyslu referenda a rovněž s ohledem míru využití zastavěného území. V územním plánu je stanovena koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území.

b)

Údaje o splnění zadání Lze konstatovat, že požadavky vyplývající ze zadání ÚP Běloky byly dle významu splněny, řešeny či respektovány. V zadání územního plánu obce Běloky nebyly stanoveny situace, které by vyžadovaly rozhodnutí o výběru jedné varianty nebo alternativy řešení. Návrh územního plánu byl v rozpracovanosti se zástupci obce Běloky a za účasti pořizovatele ÚP průběžně několikrát konzultován. Byly prověřeny v bodě 7 zadání ÚP tyto uvedené záměry s těmito závěry: Plocha č. 1A., B. - požadavek na rozvoj ploch pro bydlení . Nezahrnuto - volná krajina; 1B - zemědělské využití, 1A - část. údolní niva, přírodní a zemědělská funkce. Plocha č. 2. – požadavek na rozvoj ploch pro smíšené území . Požadavek upraven na základě dohadovacího jednání s dotč. orgánem. Návrh využití odpovídá současnému využití pozemku. Zahrnuto jako stav. Plocha č. 3 A., B. – požadavek na rozvoj ploch pro bydlení. 3A - menší část vymezena jako zastavitelná plocha Z3 pro rozvoj bydlení s návrhem příslušných krajinotvorných kompenzačních opatření 3B - zahrnuto jako stav - zahrada součást zastavěného území navazující na zast. pozemky Plocha č. 4. – požadavek na rozvoj ploch pro bydlení. Nezahrnuto - dominuje přírodní funkce (interakční prvek) Plocha č. 5A. – požadavek na rozvoj ploch pro bydlení. Lokalita je již částečně zastavěna stavbou pro bydlení. Zahrnuto jako stav. Plocha č. 5 B.,C. – požadavek na rozvoj ploch smíšených, určených pro bydlení, podnikání, služby a občanskou vybavenost. Pro lokalitu B bylo již vydáno územní rozhodnutí. Zahrnuto jako zastavitelné plochy Z1 a Z2. Plocha č. 6. - požadavek na rozvoj ploch smíšených, určených pro bydlení, podnikání, služby a občanskou vybavenost. Lokalita je již dnes částečně zastavěna rod. domem a dalšími stavbami. Zahrnuto jako stav - zastavěno + pozemky související.

1


-

-

-

-

Plocha č. 7A. C. - požadavek na rozvoj ploch smíšených, určených pro bydlení, podnikání, služby a občanskou vybavenost. 7A zahrnuto jako územní rezerva; 7C nezastavitelné - údolní niva Plocha č. 7B. - požadavek na rozvoj ploch pro bydlení. Lokalita je již dnes částečně zastavěna rod. domem a dalšími stavbami. Zahrnuto jako stav vyjma severní okrajové neoplocené části u cesty. Plocha č. 8. - požadavek na rozvoj ploch pro bydlení Nezahrnuto - volná krajina; zemědělské využití, přírodní a ochranná funkce. Plocha č. 9A., B. - požadavek na rozvoj ploch pro bydlení 9A - nezahrnuto - dominuje přírodní funkce (interakční prvek) 9B oplocená část zahrnuta jako stav - dle KN stavba pro bydlení na vymezeném pozemku; část navazující na úvozovou cestu je nezahrnutá - dominuje přírodní funkce (interakční prvek) Plocha č. 9C. – požadavek na rozvoj ploch smíšených, určených pro bydlení, podnikání, služby a občanskou vybavenost. Nezahrnuto - volná krajina; zemědělské využití, přírodní (RK 1140) a vodohospodářská funkce. Plocha č. 10. - požadavek na rozvoj ploch pro bydlení. Zahrnuto jako zastavitelná plocha Z4 - navržena smíšená funkce (samota u silnice). Plocha č. 11.A – požadavek na rozvoj ploch pro pro drobnější sportovní využití (např. volejbalový kurt), včetně příslušné vybavenosti. Velikost plochy bude prověřena projektantem na základě limitů území. Vzhledem k rozsahu, využití plochy a limitům území nejsou předpokládány střety zájmů vzhledem k blízkosti navrhované lokality pro bydlení Nezahrnuto - součást údolní nivy a regionálního biokoridoru - vložené lokální biocentrum, dominuje přírodní funkce. Plocha č. 11.B – požadavek na plochu pro bydlení. Pozemek je podle katastru nemovitostí veden jako vodní plocha. Nezahrnuto - součást údolní nivy a regionálního biokoridoru - vložené lokální biocentrum, dominuje přírodní funkce. Plocha č. 12. - požadavek na rozvoj ploch smíšených, určených částečně pro bydlení, podnikání, služby a občanskou vybavenost. Lokalita je dnes již částečně zastavěna. 12 zahrnuto jako stav - původní usedlost - smíšená funkce Plocha č. 13. - požadavek na rozvoj ploch pro bydlení Nezahrnuto - volná krajina; přírodní a zemědělská funkce. Plocha č. 14. - požadavek na rozvoj ploch smíšených , určených pro bydlení, podnikání, služby a občanskou vybavenost. Lokalita je dnes částečně zastavěná. Zahrnuto jako stav, vyjma části určené pro sídelní zeleň v okrajové poloze..

Nad rámec rozvojových ploch, které byly projednány v zadání byla do ÚP zařazena zastavitelná plocha Z5, která je de facto prolukou mezi stávající zástavbou a novostavbou a je limitně minimálně omezená - tudíž pro zástavbu vhodná. Byly prověřeny v bodě 16 zadání ÚP tyto uvedené záměry či požadavky s těmito závěry: Požadavek na vymezení prvku „údolní niva“ a toto území ponechat jako nezastavitelné; dále požadujeme vyznačit registrovaný prvek „Žákova skála“ VKP “Údolní niva” byl vymezen územním plánem. Vyjma zastavěných či nezastavěných stavebních pozemků je prvek převážně součástí ploch vymezeného ÚSES a nezastavěných smíšených ploch s funkcí vodohospodářskou. Po dohodě s orgánem ochrany přírody byl dán závazný požadavek konzultace pro veškerou stavební činnost ve vymezeném VKP. Registrovaný prvek „Žákova skála“ byl vyznačen. Požadavek na zařazení poz.č. 506 a 641 v k.ú. Běloky do ploch pro bydlení. Řešení požadavku: požadavek je nad rámec rozvojových ploch, které byly projednány v zadání. Pořizovatel doporučuje, aby projektant prověřil tyto lokality v územ. plánu Po prověření nezahrnuto - na uvedených pozemcích dominuje přírodní funkce - (interakční prvek). Požadavek na obnovení a zakreslení původní cesty p. č. 13/1 v k.ú. Běloky , mezi pozemky č. 506 a 641 a č. 504. Řešení požadavku:požadavek je nad rámec rozvojových ploch, které byly projednány v zadání. Požadavek bude projektantem prověřen v souvislosti s navrhovaným rozvojem a stavem podle KN. Po prověření obnova cesty bude komplikovaná z důvodů majetkoprávních vztahů (důvody pro návrh veřejně prospěšné stavby nejsou), v rámci navržených regulativů je přípustná realizace účelových cest v krajině tzn., že vlastník může po vyřešení těchto vztahů cestu v ploše zřídit. Požadavek na zařazení poz. č. st. 10 a 52 mezi plochy smíšené tak, aby dům čp. 20 mohl být využíván k rekreačnímu bydlení. Řešení požadavku: projektant prověří tuto lokalitu v územním plánu Po prověření je využití podmíněně přípustné v rámci navržených regulativů.

c)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

c.1) Základní údaje o řešeném území (viz. výkres širší vztahy) Obec Běloky se nachází v jihovýchodní okrajové poloze kladenského okresu, při hranici s okresem Praha-západ a cca jedenáct kilometrů jihovýchodně od města Kladna. Katastrem sousedních obcí Středokluky a Makotřasy prochází silnice R7 (Praha - Slaný > Chomutov), která je páteřní dopravní trasou. Dopravní dostupnost vůči nadřazeným sídelním útvarům je efektivní. Kvalitní dopravní spojení i s centrální sídelní aglomerací Prahy má významný vliv na stabilizaci stávajícího stavebního fondu (bydlení, rekreace) a na rozvojové tendence zejména v oblasti bydlení. Zastavěné území plní především obytnou funkci, menší roli má rekreace, funkce výroby není zastoupena. Z hlediska ekonomiky se projevují tradiční vazby na sídla střediskového významu. Spádovost je zaměřena zejména do regionálních středisek - Kladno, Buštěhrad (cca 4 km) a do Prahy (cca 11 km). Ve vlastním řešeném území se uplatňují zájmy letecké dopravy (ochranná pásma) z mezinárodního letiště Praha-Ruzyně ležícího asi 3 kilometry jižně od zájmového území. Velkoplošné a intenzivní zemědělské hospodaření na orné půdě se významným způsobem podílí na utváření zdejší oblasti. Niva Dolanského potoka společně s porosty přilehlých strání je přírodně nejhodnotnější částí území a je jí veden nadřazený systém ekologické stability. V katastrálním území Běloky bylo dokončeno zpracování komplexních pozemkových úprav. Úhrnné hodnoty druhů pozemků (údaje v ha) - Platnost k 20.04.2011 Katastrální území (údaje v ha): zemědělská půda: lesy: vodní plocha: zastavěná plocha: ostatní plocha: celkem:

601993 Běloky 182,3597 20,2636 2,3490 3,6456 13,8440 222,4619

2


budovy s číslem popisným: budovy bez čísla popisného či evidenčního: rozestavěná budova:

67 21 4

Sousední územní obvody Řešené území sousedí s obcemi (všechny Středočeský kraj): obec obec Hostouň obec Lidice obec Makotřasy obec Středokluky obec Dobrovíz

katastrální území Hostouň u Prahy Lidice Makotřasy Středokluky Dobrovíz

okres Kladno (ORP Kladno) Kladno (ORP Kladno) Kladno (ORP Kladno) Praha-západ (ORP Černošice) Praha-západ (ORP Černošice)

Příslušnost k vybraným úřadům státní správy Obec 532070 Běloky přísluší k těmto úřadům: pověřený obecní úřad .......... stavební úřad .......... matriční úřad .......... finanční úřad .......... úřad s rozšířenou působností ..........

Kladno Kladno Kladno Kladno Kladno

Účast ve sdružení obcí Obec Běloky je účastníkem mikroregionu Praha-západ (Středokluky a okolí). Spolupráce probíhá zejména ze sousední obcí Středokluky a to zejména v oblasti veřejné infrastruktury a obnovy a údržby krajiny. c.2) Obyvatelstvo, stavební a bytový fond Etapa vymezená obdobím 1971 - 2001 se vyznačuje trvalým poklesem počtu obyvatel. Oproti roku 2001 možno vysledovat cca 23% nárůst trvale bydlícího obyvatelstva související zejména s kladným saldem migrace (stěhování z města na levnější venkov v kvalitním přírodním prostředí) v posledních dvou letech. Vývoj počtu obyvatelstva v letech 1850 - 2001: Běloky

věk:

1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1981 1991 2001 187 225 215 239 271 245 212 174 180 188 147 134 127

Obyvatelstvo podle věku k roku 2001: 0-4 5-14 15-19 20-29 30-59 4 10 11 17 56

60-64 7

65+ 22

celkem 127

Počet trvale bydlících obyvatel k 31.12. 2009 je 136 z toho muži 76 a ženy 60. Dle podkladů odboru realizace projektů eGovernment - Stav k 1. dubnu 2011: V obci je evidováno 69 adres. V obci není evidována žádná část obce ani ulice. Všechny adresy v obci mají PSČ 273 53. V obci je k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 156 obyvatel, z toho je 71 mužů nad 15 let, 15 chlapců do 15 let, 60 žen nad 15 let, 10 dívek do 15 let. Dle informací Obecního úřadu žije v obci cca 50 osob bez trvalého pobytu. Adresy (čp - číslo popisné): čp.1, čp.2, čp.3, čp.4, čp.5, čp.6, čp.7, čp.8, čp.9, čp.10, čp.11, čp.12, čp.13, čp.14, čp.15, čp.16, čp.17, čp.18, čp.19, čp.20 čp.21, čp.22, čp.23, čp.24, čp.25, čp.26, čp.27, čp.28, čp.29, čp.30, čp.31, čp.32, čp.33, čp.34, čp.35, čp.36, čp.37, čp.38, čp.39, čp.40, čp.41, čp.42, čp.43, čp.44, čp.45, čp.46, čp.47, čp.48, čp.49, čp.50, čp.51, čp.52, čp.53, čp.54, čp.55, čp.56, čp.57, čp.58, čp.59, čp.60, čp.61, čp.62, čp.63, čp.64, čp.65, čp.66, čp.67, čp.68, čp.77. Návrhová velikost sídla (viz. též kapitola ad.c): Současný počet obyvatel (duben 2011): počet obyvatel v zastavitelných plochách a doposud nezastavěných stavebních pozemcích (odhad nárůst cca 12 bytů): návrhová velikost:

156 36 190 - 200 obyvatel

Stavební a bytový fond: V obci byly provedeny průzkumy zachycující aktuální stav objektů, co se týče jejich funkčního využití, technického stavu a památkové ochrany. Tyto průzkumy byly využity zejména pro stanovení zastavěného území obce a dále pak jako podklad pro určení převažujícího funkčního využití území a ploch. Obecně lze konstatovat, že technický stav objektů obytné zástavby, občanské vybavenosti je dobrý. V sídle převažuje obytná zástavba je 1-2 podlažní (NP). V obci nejsou žádné bytové domy. Vývoj počtu domů (obydlených) v letech 1869 - 2001(v letech 1961/2001 trvale obydlených): Běloky

1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1981 1991 2001 30 31 32 37 38 38 38 49 47 52 47 48 42

Domovní a bytový fond k roku 2001:

Běloky

domy celkem 55

trvale obydlené 42 (pouze rodinné domy)

Běloky

postavené v letech: do 1919 8

1920 - 1945 5

byty celkem 65

trvale obydlené 49

1946 - 1980 18

neobydlené 14

1981 - 2001 10

Domy a byty statisticky evidované jako neobydlené jsou využívány pro rekreaci (7 bytů).

3


c.3) Ekonomická základna Sociálně ekonomická situace Území obce má z hlediska vývoje nezaměstnanosti specifické postavení dané tím, že se nachází v blízkosti metropole a průmyslového centra Kladno s nově vznikajícími pracovními příležitostmi. Vazby na tato centra zaměstnanosti odráží i vývoj zaměstnanosti v obci. Výsledkem těchto vazeb je skutečnost, že vzhledem k vytváření nových pracovních příležitostí v průmyslových centrech v posledních letech je zde podprůměrná míra nezaměstnanosti vzhledem k situaci v jiných regionech. V důsledku transformace naší ekonomiky (redukce průmyslové i zemědělské výroby) se někteří obyvatelé začali věnovat samostatné podnikatelské činnosti (OSVČ). V obci je mezi obyvateli určitá významná část registrována jako osoby, které buď samostatně podnikají nebo podnikatelské aktivity rozvíjejí jako vedlejší činnost. Rozdělení ekonomicky činného obyvatelstva - statistické údaje: Ekonomicky aktivní obyvatelé celkem: 67 - z toho nezaměstnaní: 3 Ekonomicky neaktivní obyvatelé celkem: 60 - z toho nepracující důchodci: 34 - z toho žáci, studenti a učni: 19 Největší část pracujících je zaměstnána v průmyslu (13 osob). Dále je zastoupena zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybolovu (4 osoby), stavebnictví (6 osob), obchodu a opravách motorových vozidel (5 osob), dopravě, poště a telekomunikacích (12 osob) a ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (4 osoby). Většina ekonomicky aktivních obyvatel je zaměstnána v okolních městech (zejména Praha, Kladno), v samotné obci nejsou pracovní příležitosti (denně vyjíždí mimo obec 50 ekonomicky aktivních obyvatel). Podle právních forem je na území obce evidováno 6 obchodních společností, 25 živnostníků, 2 zemědělští podnikatelé, 1 svobodné povolání. Ostatní právní formy tvoří 2 subjekty. Nezaměstnanost v obci je nízká. Územní plán připravil územní podmínky tak, aby v plochách zejména se smíšenou funkcí bylo umožněno rozvíjet služby, drobnou výrobu a řemesla a další podnikatelskou činnost související s hospodařením apod. c.4) Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP) ad a) Vymezení zastavěného území Do zastavěného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu sídla (s výjimkou vinic, chmelnic a zahradnictví a pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků). Do zastavěného území jsou dále, mimo intravilán sídla, zahrnuty zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, veřejná prostranství a další pozemky, které jsou obklopeny pozemky zastavěného území (s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví). Zastavěným stavebním pozemkem je pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek. Přehled ZÚ v řešeném území: katastrální území počet ZÚ Běloky 3

popis - sídelní útvar Běloky, - samota č.p. 23, č.p. 59 - stavební parcela č. 38/1 a 38/2 + navazující pozemky, - samota (bez č.p., č.e) - stavební parcela č. 101.

ad b.3) Ochrana hodnot vyplývajících z historického a urbanistického vývoje Stručná historie obce: První zmínka o vsi Bělokách je již z roku 1257 (kapitulní rukopis G5, dnes součástí tzv. "druhého pokračování Kosmovy kroniky"): ...téhož roku dne 1. dubna koupil Eberhart jakýsi statek ve vsi, která se nazývá Běloky, a dal jej oltáři blahoslavené Panny...Originál je psán latinsky (Běloky se uvádějí jako »Belok«) V Bělokách držel prebendu v letech 1367-85 Přibyslav, arcijáhen horšovský, jako kanovník pražské kapituly. Roku 1371 v den sv. Martina pronajal Přibyslav dvůr v Bělokách Řehoři, který sídlil na Starém Městě pražském, a to s poli, lukami a s úhorem holým dvou sedláků. V 15. století, respektive v jeho úvodu, držel Makotřasy společně se Středokluky, a jak nám vyplyne, tak i s Běloky, bohatý pražský kupec, Petr Meziřícký, velký nepřítel kalicha a stoupenec císaře Zikmunda. Ten se rozhodl povolat na svou tvrz královskou posádku, která měla mít kontrolu nad přístupem k Praze. Husité pod vedením Záviše Bradatého, Petra Obrovce a Mistra Petra Špičky ale krátce po 23.květnu 1420, těsně před bitvou na Vítkově, na Makotřasy udeřili a „obrátili tam v rum nejen stavení okolní a zboží všeliké, ale i dva kněze, mezi nimi Václava, bývalého kaplana, upálili.“ 25. prosince roku 1420 obdržel oltářník u sv. Ducha v Praze Petr z Libochovic polovinu vsi Běloky s mlýnem kostela pražského a se vsí Lidicemi sv. Anny… Petru Meziříckému potom Pražané tvrz v Makotřasích se vším zbožím zkonfiskovali. Rada městská v Praze darovala tuto tvrz s příslušenstvím: vsi Řepce (Hřebeč), Středokluky, Běloky (!) a jiné, Jarošovi a Hynkovi, bratřím z Chlumu, za udatné služby na straně pražských proti nepřátelům božím tak, aby „do vůle obce zboží to drželi a povinni byli městu, kdykoli by potřeba byla, s osmi koňmi sloužiti a hotovi býti.“ Kdy k tomu darování došlo, není známo, a neví se ani, dokdy tu přesně zmínění bratři seděli. Roku 1438 prodávají Pražané tento statek, „se vší vsejí na ozim a na jeř“, Zikmundovi Slámovi z Nezřeva. Na tři roky a v jeho nákladech. Jak to ale vypadá, Sláma tu ani tři roky nepobyl, a protože Petr Meziřícký mezitím zemřel, jeho dědictví, které nakonec k svému právu získal, připadlo jeho jediné dceři Voršile, provdané za Kašpara, syna Hanuše Otlingára z Otlinku. Ten se ale odstěhoval do Vratislavi a celé zboží odevzdal 8.května 1439 Pešíkovi od Stříbrné hvězdy, jinak z Kunvaldu, svému švagru. Teprve on, který si Makotřasy s ostatním zbožím koupil, si je směl vložit do desek zemských. Ale ani on makotřaské zboží dlouho nepodržel, protože v roce 1449 už je má v držení Jindřich Čéček z Pakoměřic. Ten prodal roku 1455 Makotřasy, tvrz, poplužní dvůr a ves celou, dále Středokluky, ves celou mimo plat kněžský, kmecí dvůr s platem v Lidicích a dvůr kmecí v Zájezdě, dvory kmecí v Bělokách, kromě duchovního, s lesy řečenými Krupá a další zboží Anně ze Švarcemberka a ze Sonsheimu, vdově po Petrovi ze Šternberka. Ta paní zemřela roku 1459 a zboží připadlo jejímu bratrovi Michalovi. S ním se pak o ně dlouho soudili Zdeněk ze Šternberka a synové Jaroslav a Jan. Kdo při vyhrál, není známo, ale dalším majitelem byl Zikmund Strouch z Chlumku, který je roku 1487 prodal k Buštěhradu. V listině krále Jiřího Poděbradského z roku 1467 je připomínán bělocký mlýn (Netrefovský). V listinách českého krále Vladislava Jagellonského ze dne 29. srpna 1499 a z 30. ledna 1500 se svoluje, aby místokomorník Jeroným ze Skuhrova a Václav Hyndrát z Habrova, místopísař desk zemských Království českého, mimo jiné si vyplatili ves Běloky, mlýn a dvory kmetčí, což vše do té doby držela zápisem krále Jiřího po 150 kopách grošů 4


Kateřina z Pakoměřic, manželka Jindřicha Hostivického. Jeroným ze Skuhrova, tehdy zámožný muž, po jistou dobu držel zástavou ves Kněžívku (Kněží vísku) Strahovského kláštera, ale ves Běloky ještě téhož roku 1500 s dvěma tamními mlýny daroval klášteru dominikánskému u sv. Anny pod Petřínem v Praze. Jindřich Bezdružický z Kolovrat, zasnoubený s Kateřinou z Weitmile, si po požáru desek zemských nechal znovu do desek vložit roku 1545 dědictví po předcích a ve výčtu tohoto dědictví se jmenují i Běloky. To by ovšem znamenalo, že patřily již jeho otci Janovi, který padl v bitvě u Moháče 29. srpna 1526. Dalším z Kolovratů na buštěhradském panství byl Vladislav Novohradský, ženatý s Máří Magdalénou Bořitovnou z Martinic, která mu porodila syna Václava a další čtyři dcery. Vladislav ustanovil (10. července 1571) svojí manželku poručnicí nezletilého Václava a jeho dvou sester a připsal jí dvůr ve Středoklukách a ves Běloky s mlýnem až do její smrti. Následujícím vlastníkem byl již zmíněný Václav, řečený Ludvíkovský, který dosáhl plnoletosti roku 1590, oženil se se Zbyňkou, dcerou Ladislava staršího z Lobkovic, a zemřel 1. ledna 1601 na Buštěhradě. Jeho syn, Vladislav Abdon Bezdružický z Kolovrat, držel Středokluky, Kněževes, Dobrovíz, Běloky, Kozinec a Chýnov a bydlel na tvrzi ve Středoklukách, kterou dal opravit. Jako aktivní účastník stavovského povstání byl potrestán konfiskací všeho majetku. Naplnění trestu se již nedožil. Roku 1601 prodal Štěpán Štěrba dvorce a mlýn v České Lhotě Mikulášovi z Bělok. Statek Běloky, coby součást statku Středokluky, dostal 14.května 1623 darem Julius Jindřich, vévoda saský. Roku 1630 ale prodal Středokluky se vším zbožím sestře Vladislava Abdona, Johaně Magdaléně. Ta statek nedokázala udržet a uhradit dluhy na něm zapsané, proto byl po její smrti celý majetek a s ním zřejmě i Běloky, prodán roku 1645 Jezuitské koleji u sv. Klimenta. V 15. století se připomínají v Bělokách dva mlýny, a to čp. 16 a čp. 23. Roku 1654 se na panství středokluckém připomíná mlynář Cikhart nad Běloky (zřejmě na čp. 23) se dvěma většími kusy špatné půdy. V 18. století byly Běloky, stejně jako okolní vsi, součástí velkého buštěhradského panství a jeho majiteli byli po dlouhá léta velkovévodové toskánští. V roce 1847 přešlo Buštěhradské panství do rukou císaře Ferdinanda V. a bylo začleněno do komplexu císařských velkostatků. V roce 1918 byl velkostatek Buštěhrad zestátněn. (dle podkladů ht tp://w w w.okor.cz/beloky/info.htm) .

Kat. mapa z r. 1840

Archeologické nálezy: Do řešeného území zasahují archeologické zóny I. stupně, které zahrnují Makotřasy - "Na ostrově", " Za starým zámkem" (12-23-14/7) viz. pozn:1) a archeologické zóny II. stupně, které zahrnují Běloky - středověké a novověké jádro obce (12-23-14/12). pozn:1) Významnou lokalitou z pozdní doby kamenné (eneolitu) je osada lidu s kulturou nálevkovitých pohárů (nazvanou podle typického tvaru nádob se široce se rozvírajícím hrdlem) u Makotřas. Původně záchranný archeologický výzkum, prováděný v souvislosti s chystanou výstavbou silnice I/7 Praha - Slaný, odkryl kromě sídlištních objektů s množstvím keramiky i čtvercovou plochu o rozměrech asi 300x300 metrů, vymezenou příkopem. Tento čtvercový útvar se dvěma protilehlými branami na východní a západní straně patří podle předčasně zesnulého astronoma dr. Zdeňka Horského k nejstarším evropským dokladům o pravěkých astronomických znalostech. Spojnice bran se severovýchodním a severozápadním rohem čtvercové ohrady totiž odpovídají orientaci na východ a západ Slunce o letním a zimním slunovratu, další spojnice jsou orientovány na nejsevernější možný východ Měsíce a na souhvězdí Orion. Podle dr. Horského je možno navíc z rozměrů vydedukovat i další poznatky týkající se kalendáře, například délku roku 365 dní. Už to samo by stačilo jako doklad o výjimečnosti této lokality. Tu však ještě zdůrazňují další nálezy. Hliněná zoomorfní nádoba bývá vykládána jako důkaz o kultu dobytka, zajišťujícího obživu obyvatel. Nález hliněného kelímku, vyrobeného z místní spraše, se zbytky struskovité měděné hmoty je pak unikátním svědectvím o rozšíření kovolitectví do střední Evropy už v polovině 4. tisíciletí před naším letopočtem (podle http://www.omk.cz/dyn/doc/pravek_pruvodce?print=1).

Území s archeologickými nálezy - je definováno jako území, na němž se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy. V současné době je dle vyjádření Archeologického ústavu a oprávněných organizací nutné považovat celé území středních Čech za území s archeologickými nálezy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost již od doby přípravy stavby oznámit záměr stavební činnost Archeologickému ústavu, má-li se provádět na území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá, že každý stavebník ve středočeském kraji musí provést oznámení vůči Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Archeologický ústav je v dikci tohoto zákona určen, aby uplatňoval na základě oznámení stavebníka požadavek na záchranný archeologický výzkum a koordinoval archeologické výzkumy. Kulturní památky: V řešeném území jsou evidovány a zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek (dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění) tyto kulturní památky. rejstříkové číslo: 15752 / 2-450 kaple sv. Floriána 21967 / 2-3016 sloup se sochou sv. Anežky Kaple sv. Floriána je památkově hodnotný celek společně se sloupem se sochou svaté Anežky. Soubor stojí na vyvýšeném místě na návsi v Bělokách.

5


Kaple sv. Floriána pochází z roku 1838. Jde o zděnou, obdélnou stavbu, materiálem je opuka. Kaple byla v nedávné době opravena a v roce 2010 znovu vysvěcena. Pískovcová socha sv. Anežky je kvalitní lidová práce a vznikla patrně v 1. polovině 19. století. Dílo se skládá ze na soklu umístěného toskánského sloupu se sochou sv. Anežky. Tato je ztvárněna jako polopostava. Je oděna v bohatě zřasený šat a v náručí drží beránka. Na hlavě sv. Anežky je moderně pojatá kovová paprsčitá svatozář. Oprava byla provedena v roce 1998. Různé prameny se liší v charakteristice sochy a dokonce v označení postavy. Např. uznávané dílo Umělecké památky Čech označuje sochu jako sloup s polopostavou Krista s beránkem. (dle podkladů http://www.obec-beloky.cz/) Ochrana tradičních urbanistických a architektonických hodnot Původní historické jádro sídla se rozprostíralo při cestě vedené napříč údolnicí meandrujícího Dolanského potoka a bylo tvořeno převážně zemědělskými usedlostmi. U křižovatek cest je charakter založení v podobě rozšířené návesní ulicovky. Dominantním prostorem se po výstavbě kaple stala náves severní. Tento prostor má nespornou hodnotu, jeho význam je podpořen dominantní stromovou zelení - lip. Hodnotná jsou vyjma nemovitých kulturních památek (viz. předchozí) i původní stavení a to zejména č.p. 8 a č.p. 2. Naopak severní strana návsi byla významně narušena. Novodobá výstavba nahrazující původní zemědělské usedlosti zcela neodpovídá jejich původnímu charakteru i měřítku (obr. - výřez z dobové pohlednice).

Mimo řešené území jsou nad obcí Běloky na Sulovickém potoce doposud zachovány dva mlýny Koryntovský a Žákův. Do řešeného území spadá samota - bývalý mlýn č.p. 23 a další stavení “přes cestu” dnes zaniklé - viz. obr - výřez z dobové pohlednice.

Postupně se sídlo rozrůstalo při cestě směrem na Dobrovíz a byla zahušťována výstavba ve střední části sídla. Na západním okraji sídla pod lesem “U krupy” bylo rozparcelováno v nově vzniklé zahradní kolonii cca 18 zahrádek se zahradními domky. V poslední době dochází k postupné zástavbě cezury mezi Bělokami a Středokluky, kde podle vydaných územních rozhodnutí vznikne skupina cca padesáti převážně izolovaných rodinných domů. Z toho v rámci řešeného území až devět rodinných domků. V obci je nutno chránit relikty původního historického jádra. Při veškerých stavebních činnostech zejména respektovat uliční čáry, měřítko i charakter původních sousedních staveb v ulici. Objekty drobné architektury (vyznačeno v koordinačním výkresu (B)) - Před čp. 36 je památník místním padlým obětem I.světové války. Na území obce se nenacházejí žádné významné stavební dominanty. Hodnotné části území - krajina (viz. kapitola ad b.4) ad b.4) Ochrana hodnot vyplývajících z přírodních a dalších podmínek území Přírodní podmínky Současné uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspořádání krajiny, tak i pro urbanistické řešení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické, zoogeografické a typologie krajiny a krajinný ráz. Klimatické podmínky - řešené území spadá do teplé klimatické oblasti (T2), která se vyznačuje suchým podnebím s ročním průměrem srážek kolem 500 mm, s průměrnou roční teplotou vzduchu 8,0° C (Praha - Ruzyně 7,8° C). Převládající jsou větry západního sektoru, tzn. západní, jihozápadní a severozápadní. Geologické podmínky - předkvartérní podloží je převážně tvořeno druhohorní křídou, konkrétně bělohorským souvrstvím. Toto souvrství je převážně budováno prachovitými slínovci středního turonu. V jejich podloží jsou místy horniny korycanských vrstev, častěji však spočívají přímo na proterozoiku. Mocnost souvrství nepřesahuje 35 m. Nad bazální vrstvou spočívá jednotvárný komplex šedavých nebo žlutavých pevných písčitých slínovců a vápnitých písčitých prachovců až pískovců (opuk), místy jsou odkryty buližníkové (silicitové) kamýky. V nadloží křídového komplexu se vyskytuje eluvium v podobě tuhých a pevných jemně písčitých hlín vzniklých z opuk jemné zrnitosti, se značnou rozpadavostí a silnou puklinatostí. Nad eluviem se mohou vyskytovat spraše s úlomky hornin, které jsou pokryty humózní hlínou – ornicí. Převládajícím půdním typem oblasti jsou černozemě ve spraších s hlinitými, hlubokými, bezštěrkovitými půdami. Geomorfologické podmínky - řešené území spadá do Poberounské soustavy, Brdské podsoustavy a je součástí geomorfologického celku Pražská plošina, podcelku Kladenská tabule a okrsku Hostivická tabule: Hostivická tabule - členitá pahorkatina v povodí Vltavy, na cenomanských a spodnoturonských slepencích, pískovcích, jílovcích a spogilitech, staropaleozických břidlicích, drobách, pískovcích, křemencích Barrandienu, 6


proterozoických břidlicích a drobách s buližníky a spility (spilitová série); rozčleněný erozně denudační reliéf s neogenními plošinami, s epigeneticky založenou údolní sítí s údolími odkrývajícími křídové podloží, místy se svědeckými plošinami a strukturními hřbety a suky a sprašovými pokryvy a závějemi; nejv. bod Růžová 410 m, význ. body Bílá hora 382 m, v řešeném území např. Žákova skála u Bělok. Řešené území je tvořeno středně mělkým údolím Dolanského potoka a navazujícími svahy a plošinami nad údolím. Nejvyšším bodem je místo v lokalitě Na rovině u silnice směrem na Hřebeč (362 m n.m.), nejnižším bodem je místo, kde Dolanský potok opouští řešené území (298 m n.m.). Pedologické poměry - na spraších a příbuzných půdotvorných podkladech jsou na velkých plochách rozšířené typické černozemě. V řešeném území převládají hnědozemě modální včetně slabě oglejených forem na spraších a prachovicích. Na svazích v jižní části území v okolí obnažených lůmků a buližníkových kamýků se vyskytují pararendziny na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách. V nivě Dolanského potoka jsou černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách, jílech a slínech, mají nepříznivé vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny spodní vody. Hydrologické podmínky - řešené území spadá do širšího povodí Vltavy, povodí Zákolanského potoka (čhp 1-12-02-022). Zákolanský potok pramení u Pleteného Újezdu na jihovýchodním úbočí Kožovy hory v nadmořské výšce 418 m n.m.. Odtud až k ústí míří zhruba severovýchodním směrem. Protéká obcemi Velké Přítočno, Dolany (proto na nejhořejším toku po soutoku se Sulovickým potokem je zván jako potok Dolanský), Běloky a Středokluky. Asi 1,5 km severně od Středokluk se Dolanský potok spojuje s Lidickým potokem, od soutoku je pak potok nazýván Zákolanský a v Kralupech nad Vltavou se spojuje s Knovízským potokem a společné ústí do Vltavy v nadmořské výšce 168 m n.m.. Dolanský potok v řešeném území zprava přijímá Sulovický potok, do něhož se vlévá zprava Dobrovízský potok u Žákova mlýna. Mimo intravilán obce Běloky má potok charakter pomalu tekoucího, polopřirozeného, meandrujícího toku. Přes obec je vodní tok částečně regulován, místy jsou břehy zpevněny opěrnými zídkami. Vodních ploch je v řešeném území poměrně málo - jedná se vodní plochy na Dolanském potoce - mokřadní plochu pod bývalým Holoubkovým mlýnem charakteru retenční nádrže a nově zbudovanou malou retenční nádrž na hranici s k.ú. Středokluky. Jako malá vodní nádrž je vedena i parc. č. 36, ve skutečnosti se však jedná o dlouhodobě vypuštěnou vodní plochu, která je zarostlá vegetací, jsou zachovány zbytky hráze s doprovodnými porosty. Katastrální území Běloky spadá pod stanovené zranitelné oblasti. Z hlediska ochrany vod je ve vyhlášených zranitelných oblastech upraveno používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření dle nařízení vlády 103/2003 Sb, v platném znění (tzv. nitrátová směrnice). Fytogeografie a fytocenologie - zájmová oblast patří suchému termofytiku, tj. oblasti teplo- a suchomilné vegetace, převažuje biota 2. (buko-dubového) vegetačního stupně. Dle biogeografického členění ČR je území zařazeno do 1.2 Řípského bioregionu. Dle rekonstrukční mapy přirozené vegetace se v řešeném území vyskytoval teplomilný typ dubohabřiny černýšová dubohabřina typická (Melampyro nemorosi-Carpinetum typicum) a v nivě toku pak střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum). Černýšová dubohabřina typická - dubohabrové háje s příměsí náročnějších listnáčů (lípy srdčité, javorů, jasanů) s převahou mezofilních druhů v bylinném patře. Černýšová dubohabřina představuje klimaxovou vegetaci na středně vlhkých půdách hnědozemního typu v nížinách a v pahorkatinném stupni České vysočiny. V porostech převládá dub zimní, na těžších půdách dub letní, dále habr obecný, lípa srdčitá, javor klen, jasan ztepilý, bříza bělokorá, vtroušeně buk. V keřovém patru líska obecná, hloh ostrotrnný, svída krvavá. Bylinné patro je druhově bohaté. Střemchová jasenina - jasanový nebo olšovo-jasanový luh širokých rovinatých niv menších řek a potoků vázaný na glejové půdy s pomalu proudící podzemní vodou v pahorkatinném stupni. Dominantní dřevinou je jasan ztepilý, olše lepkavá, pravidelně bývá přimíšen dub letní, střemcha hroznovitá, řidčeji javor mléč nebo lípa srdčitá. Druhově pestré keřové patro – střemcha hroznovitá, brslen evropský, meruzalka srstka, jasan ztepilý a bez černý, svída krvavá, líska obecná. Bylinné patro je druhově velmi pestré. Na svazích nebo stupňovitých mezích a při okraji lůmků a kamýků se dochovaly menší plochy bezlesí s lokálním náběhem k vytvoření bílých strání a svahových nátrží s charakteristickou teplomilnou vegetací, na mělkých půdách svazu Festucion valesiacae a v mezofilnějších podmínkách svazů Koelerio-Phleion phleoidis a Bromion. Zoogeografické podmínky - fauna bioregionu je původně ryze hercynská, se západoevropským vlivem (ježek západní, ropucha krátkonohá). V současnosti jde většinou o téměř bezlesou kulturní step, místy přežívají charakterističtí zástupci suchomilné fauny, zejména teplomilných hmyzích společenstev. Dolanský potok (Zákolanský potok) je jednou z mála lokalit, kde se vyskytuje společně rak kamenáč a rak říční a současně je nejseverovýchodněji položenou lokalitou výskytu raka kamenáče v rámci středočeského regionu. Typologie krajiny a krajinný ráz - v kontextu Evropské úmluvy o krajině byla vytvořena Typologie České krajiny (Löw a kol. 2005), podle níž náleží území Bělok do tohoto rámcového krajinného typu: dle osídlení: 1 - stará sídelní krajina Hercynica a Polonica dle způsobu využití: Z - zemědělské krajiny dle reliéfu: 1 - krajiny plošin a pahorkatin Syntézou uvedených tří rámcových krajinných typů jsou výsledkem pro řešené území oblasti se shodným krajinným typem. Každý segment má stanoven třímístný kód, přičemž první pozice náleží typu sídelní oblasti, druhá typu využití území a třetí georeliéfu. V řešeném území se vyskytuje pouze jeden typ krajiny: 1Z1, který se řadí mezi běžný krajinný typ. Řešené území je součástí oblasti krajinného rázu Kladensko. Oblast je vymezena v prostoru mezi Slaným, Kralupy nad Vltavou, Prahou a Kladnem a zaujímá specifické území Kladenské tabule a souvisejících navazujících okrajů. Vyznačuje se otevřenou zemědělskou krajinou. Celé území tvoří převážně svrchnokřídové sedimenty. Reliéf je charakteristický mírně zvlněnou plošinou ukloněnou od jihozápadu k severovýchodu, rozčleněnou systémem údolních zářezů, které jsou v křídové části mělké, tam kde vystupuje proterozoikum jsou svahy strmé a skalnaté. Již v prehistorické době bylo území odlesněno Dodnes je území jen málo lesnaté. Přirozené teplomilné doubravy se v území vyskytují jen výjimečně a většinu málo zastoupených lesních kultur tvoří nepůvodní porosty. Trvalé travní porosty jsou zastoupeny jen sporadicky a to především na strmějších svazích s charakterem skalních stepí, tato společenstva pak mnohdy hostí vzácnou květenu. Mimolesní vzrostlá zeleň lemuje především liniové kulturní prvky krajiny, často technicky upravené vodoteče, vytváří rozvolněné až zapojené porosty strání, dotváří obrazy sídel v krajině. Důležité jsou úzké travnaté pásy podél dominující orné půdy. Na okrajích sídel jsou místy dochovány sady. Díky přírodním podmínkám vhodným pro zemědělství (charakter lesostepi s typickými doubravami) se rovinaté území na východ od Kladna řadí do staré sídelní oblasti kontinuálně osídlené již od pravěku. Osídlení oblasti probíhalo prakticky nepřetržitě po celá tisíciletí. Osídlení jedné z nejstarších sídelních oblastí v Čechách je doloženo i archeologickými lokalitami (v katastru Makotřas v poloze „Na ostrově“ bylo objeveno eneolitické rovinné sídliště a hroby Keltů). První zmínka o vsi Běloky je již z roku 1257 (kapitulní rukopis G5, dnes součástí tzv. "druhého pokračování Kosmovy kroniky"): ...téhož roku dne 1. dubna koupil Eberhart jakýsi statek ve vsi, která se nazývá Běloky, a dal jej oltáři blahoslavené Panny ... Ve středověku je zmínka o dvou mlýnech, zřejmě čp.16 a č.23. Běloky patřily v té 7


době k panství Středokluckému. V 17. století bylo celé panství prodáno pražské jezuitské koleji u sv. Klimenta. V 18. století byly Běloky součástí buštěhradského panství, které vlastnili velkovévodové toskánští. Roku 1847 přešlo panství na císaře Ferdinanda V. a bylo začleněno do císařských velkostatků. V roce 1918 byl velkostatek Buštěhradský zestátněn. V oblasti se prolíná lidová architektura slánského, podřipského a severozápadního okolí Prahy. Kladensko leží v tradiční oblasti hrázděné architektury. Hrázděné konstrukce se prakticky nedochovaly. V pásmu při severozápadním okraji Prahy se objevuje starší zděná barokní architektura. Převážná část vesnic má charakter klasicistní. Tento stavební styl sem proniká z oblasti pražské kotliny. Oblast Kladenska zaujímá území příměstské krajiny západního a severozápadního okraje Prahy. Expanze Prahy do suburbánních území se projevuje sice především v okolí pražského letiště mezi radiálním tahy R7 a I/6, ale zasaženy jsou i zemědělské vesnice rozložené v prastaré kulturní krajině. Vedle pozitivních hodnot struktury osídlení a architektury jednotlivých sídel se objevuje rušivý kontrast plošného rozvoje rodinné zástavby. V krajině tak zatím zůstávají vedle sebe historické obce s dochovanou architekturou, zejména lidovou, a plošně větší celky nízkopodlažní zástavby. Estetická atraktivnost některých partií krajiny spočívá v kontrastu otevřených málo členěných ploch zemědělské krajiny a zaříznutých údolí vodotečí, tvořících v krajině zelené koridory – krajinné osy. Tento vztah je doplněn výrazností kulturních dominant i nečetných přírodních dominant (kamýků). V oblasti krajinného rázu Kladensko je třeba dbát na minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu (viz. Studie hodnocení krajinného rázu, Ing. arch. Vorel / 2008) : Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot; Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovských sídel nutno v cenných polohách orientovat do zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím; Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová výstavba respektovat i barevnost a použití materiálů; Situování rozvojových ploch větších sídel do kontaktu se zastavěným územím, nevytvářet samostatné satelitní celky nízkopodlažní zástavby, rozvoj sídel a krajiny řešit ve vzájemných vazbách; Zachování historických siluet sídel. Ochrana přírody a krajiny ÚP Běloky vytváří podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území, které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován. Většina dochovaných přírodních prvků je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky). Zvláště chráněná území (typu CHKO, NPR, NPP, PR, PP) se v řešeném území nevyskytují. Evropsky významná lokalita - EVL CZ0213016 Zákolanský potok - byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 371/2009 Sb. Na ploše 10,1023 ha. Nachází se na území Středočeského kraje v katastrálních územích: Běloky, Dobrovíz, Hole u Svrkyně, Hostouň u Prahy, Kováry, Makotřasy, Malé Číčovice, Noutonice, Okoř, Středokluky, Velké Číčovice. Předmětem ochrany EVL Zákolanský potok je populace evropsky významného druhu živočicha - raka kamenáče (Austropotamobius torrentium). EVL je tvořena korytem Dobrovízkého potoka od silnice Hostouň-Jeneč a Dolanským potokem až po soutok s Lidickým potokem, odtud dále po proudu pod názvem Zákolanský potok až k soutoku s Dřetovickým potokem nad obcí Kováry. Tok prochází intravilánem několika sídel, kulturní a převážně odlesněnou krajinou s převahou agrocenóz. V prostoru EVL leží několik menších obtočných nádrží a dvě průtočné. Niva toku se nachází v relativně ploché krajině, v níž se místy vytváří hlubší zářezy a srázy. Významná část toku byla v minulosti regulována. Regulace se v současnosti samovolně renaturalizovala. Dno toku je hlinité, štěrkovité až kamenité, místy s jemným sedimentem. V prostoru EVL je udáván výskyt raka kamenáče z pro něj netypických stanovišť - nor ve dně a březích. Prostor EVL je nejseverovýchodněji položenou lokalitou výskytu raka kamenáče v rámci středočeského regionu. Zároveň se jedná o jednu z mála lokalit, kde se vyskytuje společně rak kamenáč a rak říční (upraveno dle AOPK ČR). Předmětem ochrany jsou v nivě potoka dále naturové biotopy: 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) - T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum - L3.1 Hercynské dubohabřiny 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)- L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty Předmětem ochrany jsou v nivě potoka ostatní přírodní biotopy: K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy L7.1 Suché acidofilní doubravy M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod T1.4 Aluviální psárkové louky V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta V řešeném území, tj. mezi Žákovým mlýnem a k.ú. Středokluky bylo v roce 2009 nalezeno jen několik desítek jedinců raka kamenáče (zdroj: Fischer et Fischerová 2009). V předchozích letech to bylo řádově několik tisíc jedinců v přepočtu na celý vodní tok. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem o stavu populace raka kamenáče na území EVL Zákolanský potok, současném stavu EVL a antropogenních vlivech, jež na tuto lokalitu působí, je třeba populaci raka kamenáče na území EVL považovat jako existující na hranici příznivého stavu z hlediska ochrany a za potenciálně velmi ohroženou dalšími antropogenními aktivitami. Mezi nejvýznamnější vlivy patří zejména narušení kvality vodního prostředí, což by se následně mohlo odrazit na snížení početnosti raka kamenáče z prostoru EVL (např. změna chemismu v důsledku vypouštění splaškových vod do vodoteče, popř. v důsledku nedostatečného čištění splaškových vod; nárazové zvýšení průtoku vody ve vodním toku v důsledku nadměrného vypouštění dešťových vod či vod z bazénů; riziko přímého či nepřímého ovlivnění vodoteče v důsledku stavebních prací; kontaminace vodního prostředí posypovými solemi, insekticidy a chemickými prostředky k hubení hmyzu ....).

8


Vzhledem k umírněnému rozvoji v území je předpoklad, že lze vyloučit významný vliv předloženého územního plánu Běloky samostatně i ve spojení s jinými projekty na evropsky významnou lokalitu CZ0213016 Zákolanský potok. Vodní tok s břehovými a doprovodnými porosty je součástí regionálního biokoridoru a navrhované lokality určené pro obytnou výstavbu jsou umístěny v dostatečné vzdálenosti od vodního toku. V obci Běloky bude i nadále zachován systém veřejné kanalizace tj. systém tlakové stokové sítě, která je zaústěna do gravitační kanalizace obce Středokluky - ČOV Středokluky. Systém bude rozvinut do zastavitelných ploch. V závěru roku 2010 probíhala rekonstrukce strojního zařízení čistírny odpadních vod ve Středoklukách. V současné době je čistírna ve zkušebním provozu, který potrvá do 28.2. 2012. Obec Běloky má garantováno možnosti připojení 200 EO z obce Běloky na ČOV Středokluky, neboť mimo jiné na tento počet EO byla vyprojektována a z dotací vybudována celá kanalizace v obci Běloky. Pro eliminaci rizika negativního vlivu záměru na předmět ochrany EVL Zákolanský potok – raka kamenáče a celistvost lokality bude přesto nezbytné přijmout několik zmírňujících opatření pro další stupně dokumentací (územní studie, projektová příprava) platných pro oblast Bělok: Technicky zajistit takovou technologii ČOV, aby koncentrace znečišťujících látek v toku Dolanského potoka pod výpustí ČOV ve Středoklukách splňovala limity dané nařízením vlády č. 71/2003 Sb. pro lososové vody; Dostatečně dimenzovaný systém retence a odvodu srážkových vod z prostoru navržené zástavby je zapotřebí realizovat před zahájením výstavby obytné zástavby a související infrastruktury; Neprovádět činnosti, které by mohly významně ovlivnit vodoteč, jako je např. skládkování zeminy či stavebního materiálu v její blízkosti, parkování stavební mechanizace v těsné blízkosti vodoteče. Dále je žádoucí v maximální možné míře omezit zásahy do koryta Dolanského potoka; Připravit administrativní opatření (návrh obecní vyhlášky, návrh kanalizačního řádu), jež stanoví pravidla pro řešení případného hromadného vypouštění bazénové vody v prostoru zástavby do kanalizačního systému (jednorázová časová omezení objemu vypouštěné bazénové vody do splaškové kanalizace apod.); Připravit administrativní opatření (např. návrh obecní vyhlášky), jež stanoví zákaz používání zimní chemické údržby (solení) komunikací v rámci zástavby; Připravit administrativní opatření (např. návrh obecní vyhlášky), jež stanoví zákaz používání insekticidů a dalších chemických prostředků k hubení hmyzu v prostoru příkopů a dalších retenčních objektů v rámci zástavby. Obecná ochrana přírody a krajiny V řešeném území jsou respektovány a chráněny tyto hodnoty obecné ochrany přírody a krajiny: významné krajinné prvky (VKP) - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova nebo nedošlo k ohrožení jejich stabilizační funkce. Umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování, úpravy vodních toků a těžba nerostů podléhají závaznému stanovisku orgánu ochrany přírody. Významnými krajinnými prvky jsou, v případě řešeného území - les, vodní toky, rybníky a údolní nivy /dle ustanovení §3 odst.b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. V řešeném území to jsou Dolanský potok, včetně nivy, vodní plochy, Žákův les a hájek Krupá; Registrované významné krajinné prvky - jimiž se mohou stát jiné části krajiny, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy či odkryvy nebo i cenné plochy porostů v sídelních útvarech. Takovou plochou může být i historická zahrada nebo park (které však mohou být zároveň i nemovitými památkami podle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. v platném znění). Významné krajinné prvky jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (zvláště chráněné území nemůže podle zákona být zároveň registrováno jako významný krajinný prvek). V řešeném území je registrován významný krajinný prvek: Žákova skála: Významná paleontologická lokalita – buližníkový kamýk, na jehož východním svahu se nacházejí křídové sedimenty. Tyto horniny jsou významným nalezištěm fosilních organismů, zejména ústřic. Zájmem ochrany přírody je zachování lokality v současné podobě. Podstatný je zákaz skládkování odpadu a vyčištění odkryvu, dále dohled nad zdejší činností, aby zde nebyly prováděny případné neschválené výkopy z komunálních nebo sběratelských důvodů. Evidovaný objekt - doporučený k ochraně jako přírodní památka dle zákona číslo 114/1992Sb., ve znění pozdějších předpisů; hodnotné části území - vodní tok Dolanského potoka s břehovými a doprovodnými porosty a přírodními stanovišti lučních porostů, Žákův les a Žákova skála u Bělok - buližníkový kamýk; terasovitě uspořádané louky na svahu členěné křovinatými remízky, suché louky nad Běloky (stráně, meze nad hranou bývalých opukových lůmků); přírodní biotopy, které se vyskytují ve fragmentech - údolní jasnovo-olšové luhy v úzkém pásu podél potoka; rákosiny, aluviální psárkové louky, střídavě vlhké bezkolencové louky v nivě Dolanského potoka; mezofilní ovsíkové louky v mozaice s křovinami a lesostepními společenstvy na terasovitě uspořádaných pozemcích; úzkolisté suché trávníky v mozaice s ovsíkovými loukami nad Běloky nad hranou bývalých lůmků; hercynské dubohabřiny v Žákově lese a v hájku Krupá; liniové prvky doprovodné zeleně katastrálně evidované či prvky zeleně na orné půdě. Vymezení VKP údolní niva Teoretická východiska Údolní niva představuje v rámci krajiny specifický prostor, který se vyznačuje velkou dynamikou přírodních procesů, především fluviálních. Zároveň je tento prostor výrazně antropogenně ovlivněn a využíván. Pro přesné vymezení údolní nivy neexistuje právní podklad, proto vedení hranice je nutno zdůvodnit jednoznačně přírodovědnými argumenty. Zák. č. 114/1992 Sb. charakterizuje VKP včetně „VKP údolní niva“ jako „…ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.“ Obecná formulace v zákoně je pro praktické vymezování nepoužitelná. V reálu proto nezbývá než při vymezování vycházet z obecně uznávaných přírodovědných definic. Protože niva je v prvé řadě terénním tvarem, bude se především jednat o definice geomorfologické.Definic údolní nivy existuje celá řada. Za nejjednodušší a nejsrozumitelnější je považována formulace, která údolní nivu definuje jako akumulační rovinu podél vodního toku, tvořenou nezpevněnými sedimenty (Horník S. a kol., 1982, Základy fyzické geografie). Z definice údolní nivy vyplývá, že ji budují fluviální sedimenty, které jsou akumulovány v důsledku fungování fluviálních geomorfologických procesů v tomto prostoru. Tedy s účinkem fluviálních geomorfologických procesů je třeba počítat v celém prostoru údolní nivy, která byla těmito procesy vytvořena (tedy i v zastavěném území). Jsou to procesy přirozené, které do prostoru vymezené údolní nivy patří a je nutné je vždy respektovat. Další vědní obory uvádějí pro nivu další charakteristické rysy, z nichž jako hlavní uveďme zvýšenou hladinu podzemní vody, výskyt hydromorfních půd a přítomnost vlhkomilné a nitrofilní vegetace. V různých částech nivy jsou přitom tyto jednotlivé dílčí znaky vyvinuty různou měrou. Praktická východiska Pro vlastní vymezení „VKP údolní niva“ v řešené území k.ú. Běloky bylo využito těchto kritérií: vodní tok (nejnižší bod údolní nivy) - dáno parcelou dle katastrální mapy a hranicí EVL Zákolanský potok; výsledné vymezení nivy zahrnuje pro jednoduchost i vodní plochy (mokřady, rybníky), přestože nivou ve své podstatě

9


nejsou. Plochá, podmáčená dna bývalých rybníků svým charakterem nivním stanovištím odpovídají a do VKP údolní niva tedy jsou zahrnuta automaticky; tvar reliéfu - ploché údolní dno dáno sklonitostí terénu; údolní nivě nejlépe odpovídá území definované zvolením limitního sklonu 3° s využitím mapových podkladů (vrstevnice ZABAGED®), ortofotomapy a terénních průzkumů; zaplavení - nebylo možno využít, neboť Dolanský potok nemá stanoveno záplavové území, resp. rozlivovou plochu Q100; hladina podzemní vody - přesnější data o výšce hladiny podzemní vody v širších územích obecně neexistují. Využít lze údaje o plochách s hladinou podzemní vody blízkou povrchu, tedy v mapách běžně zaznačené mokřady a podmáčená území a geologickou mapu (výskyt sedimentů), která je indikátorem historických naplavenin a tedy zátopy v území. hydromorfní půdy - pro vymezení údolní nivy jsou zejména využity mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Hranice půdních jednotek 1.58.00, 1.62.00, 1.63.00 a 1.71.00 nejlépe v daném území vystihuje hranici reálné údolní nivy. Niva leží uvnitř odpovídajících půdních jednotek: HPJ 58 - fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé HPJ 62 - černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5 - 1 m HPJ 63 - černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké a velmi těžké, bez skeletu, nepříznivé vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny spodní vody HPJ 71 - gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami vegetace - jedná se o prostorové rozmístění rostlinných společenstev - podkladem jsou mapy typologické, geobotanické, kontextové mapování Natura 2000, ... V daném případě lze tyto podklady využít jen omezeně, neboť intenzivně využívané nivní plochy (pole, intenzivní louky) a zastavěné plochy (oplocené sady, zahrady) přestávají být zcela předmětem mapování. Posuzujeme-li údolní nivu v zastavěném území z hlediska biologického, pak by se její hranice výrazně zúžila pouze na porosty lemující vodní tok. Lesnické typologické mapování je pro změnu prováděno výhradně na lesních pozemcích, tedy v rámci VKP les, kde se problémy s ochranou nivy prakticky nevyskytují. S přihlédnutím k aktuálnímu stavu krajiny (morfologie terénu, kontextové mapování Natura, ortofotomapa, vlastní terénní průzkum) lze za vhodný kompromis považovat vymezení údolní nivy jako prostor uvnitř půdních jednotek odpovídajících hydromorfním půdám (BPEJ 1.58.00, 1.62.00, 1.63.00 a 1.71.00). Mimo vyznačené území by pak „VKP údolní niva“ rozhodně neměl být uvažován, nicméně naopak je na zvážení orgánu ochrany přírody, zda v konkrétních případech vymezenou plochu neredukovat. Za limitní v takovém případě považujeme zákres v mapě v měřítku 1:5 000 územního plánu Běloky. Údolní nivy tvoří v krajině výrazný fenomén, pro využívání území údolních niv doporučujeme následující: Regulativy Charakteristika území Esteticky hodnotná část krajiny, zásadně významná pro ekologii a vodní režim povrchových vod. Cílem ochrany je zajistit dlouhodobý, relativně nerušený vývoj přírodních společenstev, obnovu luk a pastvin a zachování inundační funkce v území. Jejich zachování podmiňuje stabilizaci a obnovu retenční schopnosti krajiny. Na území zároveň platí všechny limity využití území, vyplývající z obecně platných předpisů a limity stanovené v závazné části územního plánu. Veškerá stavební činnost v údolní nivě vymezené územním plánem musí být konzultována s orgánem ochrany přírody. -

-

Přípustné využití území, činnosti a stavby péče a ochrana chráněných prvků přírody údržba a ochrana chráněných kulturních a technických památek údržba a ochrana technického zařízení (např. vysokého vedení, ČOV, čerpacích stanic ...) stavby na vodních tocích a stavby technické infrastruktury, výstavba účelových a turistických pěších cest, bez umělého zvyšování terénu nebo jiných překážek odtoku vody, revitalizace říčních toků v zastavěném a zastavitelném území platí regulativy pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití území. Nepřípustné využití území, činnosti a stavby nezastavitelné území: nové stavby pro bydlení, výrobu, rekreaci, dopravu, těžbu úpravy terénu, které mohou ovlivnit vodní režim území nebo zvyšují uměle terén oplocování pozemků zastavěné a zastavitelné území: nové stavby pro výrobu, těžbu úpravy terénu, které mohou ovlivnit vodní režim území nebo zvyšují uměle terén

Ochrana ovzduší Na území obce Běloky nejsou evidovány zvlášť velké, velké ani střední zdroje znečišťování. Obec je plynofikována, fosilní paliva jsou spalována ojediněle a to zejména v rekreačních objektech. Navržené lokality pro výstavbu (převaha bydlení) mají, vzhledem ke své funkci a rozsahu zanedbatelný vliv na imisní koncentrace látek znečišťujících ovzduší. Při všech činnostech v obci musí být respektována a dodržována práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění a souvisejících prováděcích předpisů, tj respektovat požadavky na ochranu ovzduší k zabezpečení jeho odpovídající kvality v souladu s emisními limity, emisním stropem a programy snižování emisí znečišťujících látek. Ochrana zdraví Zápach: Hygienický problém vyvolaný intenzifikací živočišné výroby (koncentrované chovy zvířat) se obce Běloky netýká, v obci a na samotě se nacházejí pouze malochovy zvířat (povolený malochov do 12 ks daňků, malochovy ovcí, prasat max do 20 ks), konflikty pramenící z tohoto hospodaření nejsou. Radonové riziko: Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna také lokální situací (různá propustnost půd, lokální anomálie aktivních látek v horninách atd.) a použitými stavebními materiály. Určení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku je možno pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny místní geologické podmínky. Z hlediska radonového nebezpečí je zájmové území převážně v přechodné (2) kategorii indexu geologického podloží. Přechodná kategorie radonového indexu je v převažující míře sledována v rámci samotného sídelního útvaru 10


Běloky. V řešeném území může být při vybraných stavebních činnostech vyžadováno provedení radonového průzkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v platném znění). Při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely se doporučuje analýza podzemní vody na radioaktivní prvky. Hluk: Hlavním zdrojem hluku v řešeném území je letecká doprava z letiště Ruzyně. Z hladin hlukového ukazatele je patrné, že nadměrným hlukem není zasaženo zastavěné území Bělok - viz. grafická příloha převzatá z ÚAP ORP Kladno. Hluk z provozu rychlostní komunikace R7 do řešeného území nezasahuje. Intenzita dopravy po silnicích III. třídy je nízká (na zájmových úsecích nebylo prováděno měření intenzity).

Měsíční ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq pro denní a noční dobu - duben 2011 (nejblíže obec Dobrovíz) - dle informací Letiště Praha, a.s.:

ad.c) Urbanistická koncepce Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Vývojová etapa vymezená obdobím 1971 - 2001 se vyznačuje trvalým poklesem počtu obyvatel. Oproti roku 2001 možno vysledovat cca 23% nárůst trvale bydlícího obyvatelstva související zejména s kladným saldem migrace (stěhování z města na levnější venkov v kvalitním přírodním prostředí) v posledních dvou letech. Trvalý pobyt na území této malé vesnice má v současnosti (duben 2011) úředně hlášeno 156 obyvatel. Při posouzení možnosti rozšíření zastavitelných ploch tak, aby byl naplněn § 55 stavebního zákona, se vycházelo z pohledu, který umožňuje zohlednit i odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení vyplývající z nechtěného soužití, a to pro vytvoření podmínek pro mladé rodiny mající zájem si postavit samostatné bydlení v obci. Územní plán prověřil jednotlivé záměry právě s ohledem na požadavky konkrétních žadatelů na změny v území a s ohledem specifické místní podmínky. Ze závěrů referenda zároveň vyplývá, že většina obyvatel obce Běloky nesouhlasí s bytovou výstavbou nad 10% současných popisných čísel v obci - vzhledem k tomu, že územní plán vymezuje plochy - je rozvoj zástavby vymezen plošně tedy max. 10% z celkově zastavěných obytných ploch. plocha zastavěného území Bělok............................. 15,94ha plocha samotných stavebních parcel a nádvoří souvisejících s bydlením .......................... 3,64 ha plocha stavebních parcel, nádvoří souvisejících s bydlením a souvisejících pozemků (převážně zahrad) .................. 10,3 ha Plošný rozvoj je tedy omezen celkem na 10% z 10,3 ha tj. 1,03 ha Jednotlivé plochy jsou malého rozsahu, kdy požadované změny v území jsou z pohledu schvalujícího orgánu zdůvodnitelné, protože se jedná pouze o drobná rozšíření - dochází pouze k doplnění nebo uzavření sídla. Změna dále podporuje drobné podnikatelské aktivity.

11


Přehled zastavitelných ploch: zastavitelné plochy

rozloha

Z1

2.952 m z toho nad rámec vydaného ÚR

odhad. počet domů 2

2

665 m

pozn.: vydané ÚR na dva RD - úprava změny využití, rozšíření lokality bez nároků na zástavbu

2

Z2

2.465 m

Z3

3.152 m

Z4

873 m

Z5

2.845 m

celkem

10.000 m

2

2

2

2

BPEJ III. třídy ochrany návaznost na rozvoj, sítě

2-3

výstavbu podmínit krajinotvornými opatřeními

1

dříve dům, výstavbu omezit na původní rozsah, podmínit zajištění dopravního nekolizního přístupu

2

BPEJ III. třídy ochrany proluka, návaznost na sítě ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------2

7-8

Územním plánem je dále navržena územní rezerva v rozsahu cca 0,19 ha, která bude přednostně urbanisticky řešena, pokud dojde k naplnění vymezených zastavitelných ploch či stavebních pozemků v zastavěném území.. Potřeba vymezení nových území vycházela z potřeb řešeného území, které si stanovilo za cíl vytvořil předpoklady pro zamezení odlivu mladých lidí z obce. Zvoleným způsobem nedochází k neúměrnému navýšení počtu obyvatel, neumožňuje se vytvářet plochy nadmístního zájmu, nedochází k zatížení stávajícího občanského vybavení (včetně vybavení v okolních sídlech) nebo k nevhodným zásahům do dopravní a technické infrastruktury.

ad d.1) Dopravní infrastruktura Širší dopravní vztahy: Obec Běloky leží asi jedenáct kilometrů jihovýchodně od města Kladna. Katastrem sousedních obcí Středokluky a Makotřasy prochází silnice R7 (Praha - Slaný > Chomutov), která je páteřní dopravní trasou. Páteřní komunikační osou vlastní správního území obce je trasa silnice III/0075, která zajišťuje přepravní vazby jak směrem k rychlostní komunikaci R/7 (přes Středokluky), tak přes Hostouň k silnici I/6 (Praha - Karlovy Vary). Na zmíněnou silnici III/0075 pak dále navazují další silnice III. třídy III/0076 (směr Makotřasy) a III/0066 (komunikační vazby ve směru R6 - Hostouň - Kladno). Na tuto silniční síť navazuje další navazující soustava místních a účelových komunikací zprostředkující komunikační propojení částí obce. Ve vlastním řešeném území se uplatňují zájmy letecké dopravy (ochranná pásma) z mezinárodního letiště Praha-Ruzyně ležícího asi 3 kilometry jižně od zájmového území. Konkrétně se uplatňuje OP vzletového a přistávacího prostoru (část mimo zastavěné území) a OP kuželové plochy (celé řešené území). Provozovatelem je Letiště Praha, a. s. pozn: dle informací provozovatele letiště odbaví ročně mezi 11 – 12 milióny cestujících. Ti mají k dispozici nabídku kolem 50 leteckých společností spojujících Prahu přímou linkou se zhruba 130 destinacemi po celém světě. Operuje zde i 5 pravidelných cargo dopravců a další desítky společností pak zajišťují charterovou přepravu.

Silniční automobilová doprava: je nosným dopravním oborem, který zajišťuje prakticky veškeré objemy přepravních vztahů řešeného správního území obce. Silnice III/0075 je v rámci zájmového území vedena od samoty Žákův mlýn přes jižní část zastavěného území obce Běloky směrem do Středokluk. Silnice III/0076 je vedena od křižovatky se silnicí III/0075 v jižní části Bělok zastavěným územím Bělok a dále severně do Makotřas. Silnice III/0074 je vedena ve směru od křižovatky od Žákova mlýna přes jižní okrajovou část zájmového území směrem do Dobrovíze. Silnice III/0066 je vedena okrajovou západní částí přes krátce přes zájmové území v úseku Hostouň Hřebeč. Ve smyslu schváleného zadání je třeba, i přes jisté lokální problémy, považovat silniční trasy ve správním území obce za dlouhodobě stabilizované. Případné úpravy je možné očekávat pouze v návaznosti na jejich případnou přestavbu či významnější stavební počiny v území. V dlouhodobém horizontu je třeba počítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S7,5/50. Síť místních a účelových komunikací: Výše uvedené průjezdní úseky silnic III. třídy představují páteřní komunikační trasy celého řešeného správního území obce, na které jsou připojeny další místní a účelové komunikace zajišťující propojení jednotlivých částí správního území, dále až dopravní obsluhu každého jednotlivého objektu a jednotlivých obhospodařovaných ploch a pozemků. Celkově je možné konstatovat, že síť místních a účelových komunikací lze v podstatě považovat za stabilizovanou. Dopravně problémová místa sítě většinou vyplývají buď z obtížné konfigurace terénu nebo v zastavěném území pak z blízkosti přiléhající zástavby či pozemkových hranic. Oba tyto faktory z hlediska reálných možností řešení těchto problémových míst představují vážné komplikace především s ohledem na citlivé majetkoprávní poměry v území a dále na finanční náročnost stavby. Návrh nového územního plánu zapracovává nové rozvojové počiny v řešeném správním území obce. Komunikační dostupnost těchto rozvojových lokalit je zajištěna prostřednictvím vazeb na stávající komunikační skelet obce (silnice III. třídy, místní a přístupové komunikace). Podmínkou výstavby lokality Z5 by se měla stát úprava povrchu stávající místní komunikace, ze které bude zajišťován dopravní přístup a to v parametrech komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 - obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP 103 pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0 m mezi hranicemi protilehlých pozemků. Trasy pěší a cyklistické dopravy: Obcí Běloky vede “zelená” turisticky značená pěší trasa - vedená z Prahy přes Horoměřice, Tuchoměřice, Středokluky do Bělok a pokračuje přes Lidice a Hřebeč do Kladna.

12


Přes řešené území prochází značená cyklotrasa č.0079 (celkové délky 13,5 km) vedená z Kladna Bažantnice, přes Hřebeč, Běloky na Okoř. Z této cyklotrasy je možné zároveň odbočit po nově vybudované komunikaci do Lidic. Územní plán považuje stávající systém těchto tras za stabilizovaný. Obsluha území prostředky hromadné dopravy: Obsluha vlastního správního území obce prostředky hromadné dopravy ve vnějších vztazích k hlavním cílům dojížďky a širšímu spádovému území je realizována především veřejnou pravidelnou autobusovou dopravou. Pro zajištění vztahů k Praze a k městu Kladnu pak slouží dvě linky pravidelné veřejné autobusové dopravy – č. 220053 (A 53) - Kladno – Středokluky – Tuchoměřice a č. 220022 (A 22) Kladno - Středokluky - Praha se jednou zastávkou Středokluky, odb. Běloky*). Přepravu zajišťuje ČSAD MHD Kladno a.s. Lze konstatovat, že prakticky celé zastavěné území obce je pokryto v přijatelné 700 metrové docházkové vzdálenosti k těmto autobusovým zastávkám, což časově představuje asi 10 minutovou docházkovou dobu. Situování autobusové zastávky mimo řešené území je stabilizované. pozn.:*)Od března 2010 do odvolání je dočasně zrušena autobusová zastávka „Běloky“ ( naproti areálu koupaliště ) v obou směrech. Příčinou je havarijní stav komunikace v obci Makotřasy. Náhradní objízdná trasa linky Kladno – Praha vede přes Běloky (zastávka přímo v obci u Obecního úřadu).

Nejbližší železniční tratí vedenou jihovýchodním směrem od řešeného území je železniční trať Hostivice Odbočka Jeneček St.3 - Podlešín (označená číslem 121) - jednokolejná regionální trať. Provoz na trati byl zahájen v roce 1873. Při rozšiřování letiště v roce 1960 došlo k snesení a přeložení části tratě. Trať není využívána pro osobní přepravu, v provozu jsou pouze cyklovlaky z Prahy Masarykova nádraží do Slaného o víkendech a svátcích. Výraznější využití zastávky Kněževes vůči obci Běloky je tedy významně omezeno. Další vlaková přeprava je možná z Kladna či dalších dostupných sídel na trati č. 120 (Praha - Kladno) vedené jižně od řešeného území. Zařízení pro automobilovou dopravu: S ohledem na výlučně individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel pro potřeby bydlení nepředstavuje v řešeném území vážnější problém. Pro potřeby dopravy v klidu u jednotlivých objektů vybavenosti jsou pak využívány příležitosti na plochách přiléhajících komunikací. Při realizaci nově navrhovaných objektů je třeba počítat se zajištěním odpovídajících potřebných počtů odstavných a parkovacích stání v rámci vlastních pozemků a to dle skutečně navrhovaných kapacit objektů v souladu s vyhláškou MMR ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a příslušných ustanovení ČSN 73 6110. Čerpací stanice pohonných hmot a nabídka servisních služeb pro motoristy je k dispozici u silnice R7 (exit Středokluky) či v plné šíři ve městě Kladno. Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma: V řešeném území se uplatňují v souladu s příslušnými předpisy ochranná pásma jednotlivých složek dopravního systému. Zákon č. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, stanovuje mimo souvisle zastavěná území ochranná pásma komunikací vedená po obou jejich stranách ve vzdálenosti od osy: - silnice III. třídy 15 m. ad d.2) Technická infrastruktura Zájmové území obce Běloky se nachází relativně blízko města Kladno. Srovnatelný standard v technické obsluze svého území rovněž dosahuje zejména proto, že zde během uplynulých deseti let došlo k plošné plynofikaci, k vybudování veřejného vodovodu a ke koncepčnímu řešení čištění splaškových odpadních vod na ČOV Středokluky. Proběhl částečný rozvoji místní telekomunikační sítě (trasy vedení již mají podobu podzemních kabelových tras). Koncepce technické infrastruktury obce Běloky je graficky znázorněna ve třech grafických přílohách k textové části odůvodnění. Vodní hospodářství pozn.1: Vodní toky a díla, záplavová území, ochrana vod jsou obsahem kapitol ad b.4) a ad. e.5). Vodní hospodářství - likvidace srážkových odpadních vod: Odvedení srážkových vod zde celkově nečiní po většinu roku při průměrných hydrologických podmínkách větších potíží vzhledem k relativně velmi příznivým morfologickým terénním podmínkám, relativně dobré retenční schopnosti povrchu terénu (plochy s vegetačním krytem), vzhledem k existenci přirozených recipientních prvků v zastavěném území a vzhledem k již realizovaným technickým opatřením. To však zřejmě neplatí v úsecích, kde lze zaznamenat nedostatečnou údržbu odvodňovacích prvků a nahodilé či živelné neodborné zásahy a změny. Srážkové odpadní vody jsou převáděny do nejbližších recipientních prvků (zejména do Dolanského potoka) převážně zatrubněnými úseky dešťové oddílné kanalizace. Jinak lokálně a částečně též systémem příkopů, struh a propustků. V případě jednotlivých nemovitostí je pak prosazována likvidace srážek vsakem či i akumulací (s následným využitím zachycené vody k zavlažování zeleně). Navrhované řešení: Stav likvidace dešťových vod v obci Běloky se nebude zásadně měnit. Stávající nezatrubněné (rigolové) i zatrubněné úseky dešťové oddílné kanalizace obce Běloky jsou z dnešního pohledu technicky značně nedokonalé. Výhledově je třeba usilovat o důsledné dořešení systému odvádění srážkové vody i v souvislostech na konečné úpravy terénu a místních komunikací. V případě nové zástavby v rozvojových lokalitách pak lze doporučit po podrobném hydrogeologickém průzkumu likvidaci srážkových vod zasakováním (případně též akumulací s následným využitím této vody pro údržbu zeleně apod.). Srážkové vody ze zpevněných povrchů místních komunikací a chodníků budou však i zde likvidovány rozšířením a zdokonalením stávajícího systému dešťové oddílné kanalizace. Bilance produkce srážkových odpadních vod: odvodňovaná plocha intenzita návrhového deště střední součinitel odtoku pro obce tohoto typu bilanční množství srážkových vod

Běloky cca 10 ha 120 l/s.ha 0,35 cca 420,00 l/s

Vodní hospodářství - likvidace splaškových odpadních vod: V obci Běloky je vybudovaný systém veřejné kanalizace. Jedná se o systém tlakové stokové sítě, která je zaústěna do gravitační kanalizace obce Středokluky. Splaškové odpadní vody se čistí na společné ČOV umístěné na pravém břehu Dolanského potoka v k.ú. Středokluky. Celková délka tlakové kanalizace činí cca 2,5 km včetně výtlaku do Středokluk. Materiál PE 63x5,8 a 90x8,2. Výtlaky z čerpacích stanic mají délku cca 720 m. V roce 2010 probíhala rekonstrukce strojního zařízení čistírny odpadních vod ve Středoklukách. V současné době je čistírna ve zkušebním provozu, který potrvá do 28.2. 2012. Po rekonstrukci ČOV obec Středokluky garantuje možnost připojení 200 ekvivalentních obyvatel z obce Běloky na ČOV Středokluky. Po naplnění lokalit rozvoje daných územním plánem nebude tento limit překročen (návrhová velikost obce 190 - 200 obyvatel). Navrhované řešení: Technické problémy s případným napojením všech uvažovaných rozvojových lokalit na veřejnou kanalizaci za účelem likvidace splašků nejsou známy. Rozvojové lokality lze napojit v příslušných napojovacích uzlech bez větších technických problémů. Ochranná pásma kanalizačních zařízení: Ochranná pásma kanalizačních zařízení se určují dle ČSN 75 6081 (TNV 75 6011) “Hygienická ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení“ z roku 1996 a dle zákona číslo 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. 13


Ochranné pásmo stoky (do DN 500)…………….……………….1,5 m Ochranné pásmo čerpací stanice odpadních vod………………….10 m Vodní hospodářství - nadřazený vodovod, OP VZ Hostouň Územním plánem je respektována trasa nadřazeného vodovodu DN 150 procházející severojižním směrem přes západní část katastru (od vodního zdroje Hostouň). Při veškerých činnostech bude ochranné pásmo vodního zdroje Hostouň respektováno (podmínky pro činnost v OP VZ viz. kapitola ad. e.1). Vodní hospodářství - zásobování Bělok pitnou, užitkovou a požární vodou: Obec Běloky (300 m n.m. - 320 m n.m.) má veřejný vodovod. Vodovod pro veřejnou potřebu je napojen na systém KSKM, na společnou větev ze zásobního VDJ Lidice (řídící vodojem 2 000 m3; 382,80/377,80 m n.m.) pro obce Buštěhrad, Hřebeč, Lidice, Makotřasy, Středokluky, Běloky. Do VDJ Lidice je voda přiváděna jednak z VDJ a ČS Buštěhrad, jednak ze zdrojů Hřebeč a Hostouň (vše čerpání). Připojení je realizováno přes vodovodní síť obce Středokluky a to napojením na zásobní gravitační řad DN 100 z obce Středokluky, o délce přibližně 850 m ). Veřejná vodovodní síť umožňuje napojení všech obyvatel Bělok (úhrnná délka sítě PE 90x8,2 cca 2,3 km) s výpočtovou rezervou (dle projektové dokumentace pro stavební povolení) 265 obyvatel. Kvalita vody odpovídá požadavkům vyhl. MZ č. 252/2004 Sb. Na veřejný vodovod je napojeno 99 % nemovitostí (vyjma rekreačních chat). Provozovatelem je společnost Středočeské vodárny, a.s. Po prověření lze konstatovat, že jsou s rezervou celoplošně splněny limitní minimální normativní hodnoty přetlaku vody v rozvodné síti (15 resp. 25 m v.sl. pro jednopodlažní resp. dvou a vícepodlažní zástavbu dle ČSN 75 5401). Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné připojení uvažovaných rozvojových lokalit na stávající i navrhovanou část rozvodné vodovodní sítě. Stávající zdroje vody (veřejné a domovní studny, které si zřejmě zachovají svou funkci, užitkový vodovod v rekreační části) je možné považovat za zdroje vody pro závlahu zeleně apod. či zdroje havarijní. -

Potřeba požární vody je zde zajištěna prostřednictvím veřejného vodovodu. Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Liběchov, Spomyšl a Vraňany. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z obecních studní, z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Základní parametry potřeby vody (dle vyhl. č.428/2001 Sb) pro výhledový počet obyvatel Bělok (max. 200): Spotřeba pitné vody - 120 l/os. den Qprům.denní = 200 x 0,12 = 24 m3/d. Qmax.denní= Qprům.denní x 1,5 = 36 m3/d. = 0,4 l/s Qmax.h= Qmax.denní (l/s ) x 1,8 = 0,72 l/s Tyto parametry možno brát i jako vodítko pro stanovení specifické produkce splaškových odpadních vod s tím, že do tlakové kanalizace se neodvádějí jiné odpadní vody než splaškové vody a vody odváděné z provozu kuchyní koupelen, tudíž produkce odpadních vod je nižší než odběr z veřejného vodovodu - 100 l/osoba/den. Navržené řešení: Jako důležité se jeví zabezpečit celkovou obnovu a kompletaci rozvodné vodovodní sítě v obci Běloky mj. i v souvislosti se zabezpečením jejího odpovídajícího zokruhování všude tam, kde se to přirozeně nabízí a výhledově též v souvislosti s rozšířením této sítě do rozvojových lokalit. Důležitým úkolem je též připojit na veřejný vodovod stávající, dosud nepřipojené nemovitosti. Rozvojové lokality lze napojit v příslušných napojovacích uzlech bez větších technických problémů. Závažné je též se adekvátně starat i o kvalitní provoz veřejného vodovodu (prostřednictvím kvalitního a pravidelně aktualizovaného provozního řádu, soustavným sledováním jeho dodržování apod.). Ochranná pásma vodárenských zařízení se určují dle zákona číslo 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo vodního zdroje (II. stupně - vnější) dle příslušného rozhodnutí vodoprávního orgánu je vyznačeno ve výkresové části. Ochranné pásmo vodovodních řadů (do DN 500)…………….……………….1,5 m Zásobování energiemi Energetická situace zájmového území je na standardní úrovni. Nechybí zde např. rozvodná stl plynovodní síť. Pravděpodobně bude přednostně nutné podrobněji zkontrolovat stav elektrifikace zájmového území a případně ji dále posílit. Jsou zde pro její rozvoj relativně uspokojivé technické podmínky. Jinak je všeobecně nezbytné prosazovat větší uplatnění obnovitelných zdrojů energie a systematicky usilovat o úspory energií (např. formou zateplování objektů). To dnes i výhledově bude více záležet na ekonomických podmínkách. Územní energetická koncepce by však měla především dbát na energetické úspory a např. uvolněnou zdrojovou kapacitu příkonu elektrické energie efektivně použít pro objekty, kde je efektivní přednostní užití elektrické energie. Energetické nároky jsou mj. spjaty s klimatickými podmínkami zájmového území (viz. kapitola f.1). Náročnost na energie navrhovaných lokalit: Označení plochy

Navrhované využití rozvojové zóny

Elektrická energie

Zemní plyn

N (kW, kVA)

MWh/rok

m3/hod

tis.

Poznámka

m3/rok

Běloky Z1

smíšená obytná

38,4

67,30

18,94

25,24

Z2

bydlení (2 RD), podnikání

8,58

15,00

5,40

7,20

odhad B1, PZP

Z3

bydlení (2 - 3 RD)

8,58

15,00

5,40

7,20

B1, PZP

Z4

bydlení (1 RD), podnikání

5,5

9,60

2,70

3,60

B1, PZP

Z5

bydlení (2 RD)

8,58

15,00

5,40

7,20

B1, PZP

121,9

37,84

50,44

c e l k e m

69,64

Poznámky: B1 - stupeň elektrifikace bytových objektů (použití el. energie k osvětlení, pro drobné elektrospotřebiče a pro el. sporák s pečící troubou) PZP – předpokládá se upřednostnění vytápění zemním plynem (s ohledem na ochranu ovzduší)

Zásobování elektrickou energií:

14


Řešeným územím prochází ve směru SZ-JV (západně od sídelního útvaru) dvojitě vedení vysokého napětí 22 kV, kdy jedna paralela slouží jako kmenové vedení 22 kV, na které jsou napojeny trafostanice v řešeném území. Veškeré primérní rozvody elektřiny jsou provozovány na unifikované hladině napětí 22 kV. Elektrifikace zájmového území, jak zde byla dosud rozvíjena, je ve své skladbě a rezervách jednotlivých částí systému v relativně dobrém stavu. Konkrétní program další elektrifikace lze rámcově vymezit až na základě přesnějšího provozního sledování a měření (předpokládá se obvykle, že takové zpřesnění je k dispozici v rámci vyjádření provozovatele k zadání řešení dílčích projektů jednotlivých rozvojových lokalit či rozsáhlejších záměrů kompletace a rekonstrukce NN sítě včetně distribučních trafostanic). Distribuční síť NN je převážně již v podzemních kabelových trasách (jen v několika místech zůstávají venkovní vedení NN; jsou sice zatím funkční, ale z hlediska delšího výhledu spíše neperspektivní). Síť venkovního primárního vedení VN 22 kV, napájející distribuční trafostanice, je svou strukturou i kapacitou v řešeném území možné celkově považovat z pohledu současných požadavků za vyhovující. Vlastníkem a provozovatelem elektrorozvodné sítě je ČEZ Distribuce, a.s. V podstatné části obce je realizována síť VO (veřejného osvětlení), převážně paralelně s rozvody NN. Obě tyto sítě jsou funkční a i nadále schopné dalšího rozvoje. Navržené řešení: Majitelem a provozovatelem nebyly poskytnuty informace o výkonových rezervách stávající distribuční trafostanice. Z hlediska dnešních požadavků se jeví zatím kapacita úměrná, avšak výhledově lze odhadovat posílení této kapacity resp. posílením výkonu stávající distribuční trafostanice KL 5089 situované na JV okraji sídelního útvaru (rekonstrukcí a modernizací). Ochranná pásma elektrických zařízení: Šířka ochranných pásem rozvodných zařízení zřizovaných po 31.12. 1994 je dána energetickým zákonem č. 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti kolmo na vedení od krajního vodiče (u kabelových vedení od krajního kabelu) na každou stranu; v závorce jsou uváděny hodnoty dle zák. č. 458/2000 Sb. pro nová zařízení: · u venkovních vedení 22 kV (do 35 kV)……… 7 m · u venkovních vedení do 110 kV (včetně)……….. 12 m · u kabelových vedení (do 52 kV)…..………… 1 m · u venkovních vedení do 220 kV.……………. 15 m · u venkovních vedení do 400 kV (včetně) .….. 20 m · u el. stanic (do 52 kV)………………………. 7 m .u el. stanice kompaktních a zděných (do 52 kV) .....................................2 m od obrysů stanice. V případě zájmového území zde veškerá dříve instalovaná zařízení (venkovní vedení VN 22 kV a distribuční trafostanice) mají ochranné pásmo 10 m na každou stranu dle zák.č.79/1957 a prováděcích předpisů č.80/1957. ČEZDistribuce, a.s. současně požaduje zachovat volný průjezdný (neoplocený, bez překážek) pruh pod vedením VN 22 kV. Nadřazený plynovod: Je respektována trasa nadřazeného VTL plynovodu nad 40 barů DN 700 (ochranné a bezpečnostní pásmo) vedeného západní částí katastrálního území Běloky. Majitelem a provozovatelem je společnost NET4GAS, s.r.o. Zásobování zemním plynem: Realizací plošné plynofikace řešeného zájmového území v nedávné době nesporně došlo k přínosu z ekologického hlediska (výrazným pozitivním vlivem na čistotu ovzduší), došlo ke zvýšení komfortu vytápění, přípravy TUV, vaření apod., a dále se tím stala obec zajímavější i z hlediska dobrého technického zázemí pro případné další podnikatelské aktivity. Rozvodná plynovodní stl síť Bělok navazuje na stl rozvodnou síť obce Středokluky (napojení u bytovek č.p. 218 - 221 v ulici Lidická na stávající 1PE 90). Její úhrnný délkový rozsah činí cca 2 km. Návrh řešení: Lze doporučit důslednější realizaci zokruhování distribuční stl rozvodné sítě všude tam, kde se to přirozeně nabízí a též v případě realizace programu rozvojových lokalit. Rozvojové lokality lze napojit v příslušných napojovacích uzlech bez větších technických problémů.

-

Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodních zařízení, dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je: ochranné pásmo u ntl a stl plynovodu……………….... 1m ochranné pásmo u ostatních plynovodů a přípojek….... 4 m bezpečnostní pásmo u vtl plynovodu (DN 700)………… 200 m (kolmé vzdálenosti od půdorysu plynovodu na obě strany) Každý zásah do ochranného a bezpečnostního pásma musí být projednán s útvarem NET4GAS, s.r.o., PRO Čechy sever; výstavbu obytných budov lze provádět za hranicí bezpečnostního pásma VTL plynovodů nad 40 barů.

Telekomunikace a radiokomunikace Zabezpečení řešeného území telekomunikačními službami představuje vzhledem k jejich důležitosti pro rozšíření potřebných ekonomických aktivit i prosté zabezpečení standardních služeb profilový význam. V centru obce je instalován veřejný telefonní automat (veřejná hovorna) a je tedy splněn požadavek zajištění minimální dostupnosti této služby (minimální standardní vybavení). Technická úroveň místní sítě odpovídá již dnešním vývojovým trendům. Účastnická telekomunikační síť je realizována v podzemních kabelových trasách, ne vždy však v souladu s ČSN 73 6005. Zájmové území přísluší k místní telekomunikační ústředně (MTÚ-MTO) Kladno. Vlastní napojení je prostřednictvím ATÚ-podústředny. Provozovatelem je společnost O2 Telefonica a.s. Není však zatím známo, jakou kapacitní rezervu nabízí stávající účastnická telekomunikační síť, která zde má již podobu sítě telekomunikačních kabelů v pozemní trase, rozvíjené od příslušných síťových rozváděčů (SR). Zájmovým územím jsou vedeny trasy dálkových podzemních telekomunikačních kabelů přenosové sítě, které převážně kopírují trasu silnice 0066 a 0076 a účelové komunikace vedené podél lesa v lokalitě U krupy. Intravilán obce je pokryt signálem BTS mobilních operátorů. V obci se nenacházejí základnové stanice veřejné komunikační sítě. V obci se nenachází objekt-převaděč televizního signálu. Návrh řešení: Lze doporučit dále rozvíjet a zkvalitňovat již zde založenou a realizovanou koncepci telekomunikační obsluhy zájmového území. Dále lze konstatovat, že je zde technicky možné (po příslušných úpravách) připojení uvažovaných rozvojových lokalit na účastnickou telekomunikační síť. Ochranná pásma telekomunikačních zařízení: Ochranná pásma jsou dána zákonem č. 151/2000 Sb., resp. zákonem č.127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. U telekomunikačních zařízení pak činí v případě: - kabelového vedení přístupové sítě volně uloženého 1,5 m na obě strany od krajních kabelů - kabelového vedení v ochranné konstrukci 1,5 m od okraje výkopové rýhy - kabelů transportní sítě ochranné pásmo stanovuje Telefónica O2 , Czech Republic, a.s. – Provoz přenosové techniky (provozovatel).

15


Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení: V případě většiny inženýrských sítí se zde jeví příznivé podmínky pro jejich rozvíjení i v součinnosti s dalšími obcemi v okolí i přes hranice okresního uspořádání - obec Středokluky (příkl.: zásobování el. energií, telekomunikační obsluha, zásobování vodou, zásobování zemním plynem, likvidace splaškových odpadních vod); je tedy současně jejich rozvoj vázán i na tyto podmínky širších územních vztahů. Cílem koordinace v úrovni koncepčního řešení je předvídat a předcházet všem potenciálním vážným konfliktům a střetům zájmů. Rozumí se nejen střetům prostorovým, ale i možným disproporcím v objektivně existujících vztazích a v užitých rozhodovacích postupech, v územně plánovacích podkladech či dokumentaci počínaje a zpracováním příslušného projektu, jeho realizací a provozováním konkrétních systémů a zařízení konče. Významná je např. koordinace inženýrských sítí ve vazbě na pozemní komunikace, případně na jiné možné překážky a vzájemná koordinace jednotlivých druhů inženýrských sítí. Na základě rámcového posouzení lze odhadovat, že v některých úsecích místních komunikací a na některých křižovatkách může být brzy hustota sítí na úrovni vyvolávající již vážné problémy. V takových případech nelze improvizovat, ale uplatnit důsledné postupy prostorové koordinace. Takovými jsou postupy respektující ČSN 73 6005 a postupy s aplikací úměrných sdružených tras (v daném případě např. multikanálu SITEL, technického kanálku BIRCO apod.), nebo řešení s uplatněním kombinovaných způsobů ukládání inž. sítí. V případě použití klasického způsobu ukládání lze rovněž připomenout nezbytnost použití dostatečně kvalitních materiálů, kvalitního provedení včetně přísné kontroly kvality díla, nezbytnost včasného osazení ochranných konstrukcí pro křížení tras inženýrských sítí s komunikacemi a včasnou přípravu dopravně inženýrských opatření pro realizaci. Základním prostředkem pro koordinaci inženýrských sítí musí být koordinační situace a kompletní příčné profily prostorem komunikací. V rámci dalších kroků je žádoucí zpracování charakteristických příčných profilů s vyznačením polohy jednotlivých vedení (stávajících, již navrhovaných i těch výhledových). Prostorová koordinace v detailu dle ČSN 73 6005 “Prostorová úprava sítí technického vybavení“ a podle dalších technických podkladů může být preventivně precizována samostatným projektem.

ad d.3) Občanské vybavení - současný stav Občanské vybavení tvoří stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva (dále dle podkladů a informací Obecního úřadu Běloky): Veřejná správa a ochrana obyvatelstva, kulturně-vzdělávací zařízení: Obecní úřad - obecní úřad se nachází v prostorách bývalé Jednoty, budova je po rekonstrukci. (Koordinační výkres, odkaz č. 1) Školství: Školní docházka je zajištěna "Smlouvou o školském obvodu" s obcí Středokluky. Děti předškolního věku dojíždějí do škol v sousedních obcích i do Prahy. Zdravotnictví: V obci není provozována ambulance pro pravidelné návštěvy lékaře v obci. Stálé lékařské ordinace jsou dostupné v dostatečném rozsahu v obcích Hostouň či Kněževes. Nemocniční zařízení s dostatečným rozsahem péče je k dispozici v Kladně resp. v Praze. Rychlá záchranná péče je dostupná v limitech dojezdů požadovaných příslušnými předpisy. Sociální služby, kulturní zařízení: V obci není k dispozici žádné zařízení sociální péče. Je suplováno v rámci zařízení sousedních měst - např. v DS Buštěhrad. V obci není k dispozici stabilní zařízení s pravidelným kulturním programem.

Zájmová a spolková činnost: Pouť sv. Floriána - první sobota po 4. květnu. Svatomartinské osvícení - první týden v listopadu.

Občanská vybavenost komerčního typu, rekreace: Nejbližší obchody jsou ve Středoklukách rovněž tak restaurace a pohostinství. Zařízení přechodného ubytování je rovněž v sousedních obcích. Tělovýchova a sport: Obec Běloky vlastní víceúčelové hřiště - areál na jižním okraji sídelního útvaru. Postupně zde bylo upraveno dětské hřiště a malé hřiště na floorbal a upravuje se velké hřiště. (Koordinační výkres, odkaz č. 3) pozn.: Trasy pěší a cyklistické dopravy jsou popsány v kapitole ad d.1) Církevní služby a pohřební služby: Obec je přifařena ke kostelu sv. Bartoloměje v Hostouni. Od roku 2010 je vysvěcena Kaple sv. Floriána na návsi (Koordinační výkres, odkaz č. 2). Veřejné pohřebiště se v řešeném území nevyskytuje (využíváno je zejména veřejné pohřebiště Hostouň a Středokluky).

ad d.4) Veřejná prostranství Návrhem ÚP jsou vymezeny stávající plochy veřejných prostranství v obci zahrnující rozšířené návesní prostory a komunikační systém (místní a účelové komunikace). Při úpravách veřejného prostranství musí být respektovány stávající prvky drobné architektury (viz. kapitola b.3) a pro sídlo významná zeleň (náves, okolí pomníku padlým). Územním plánem nejsou nové plochy veřejného prostranství navrženy. ad d.5) Nakládání s odpady Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem je upraven Obecně závaznou vyhláškou obce Běloky (1/2011). Služby jsou zpoplatněny dle Obecně závazné vyhlášky č. 1/2010. V řešeném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpadů. Dle ÚAP nejsou v řešeném území evidovány staré ekologické zátěže (např. skládky komunální, průmyslové atp.). Pokusy o černé skládkování byly v poslední době eliminovány. 16


ad e) Koncepce uspořádání krajiny ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití Cílem koncepce uspořádání krajiny je koordinace zájmů a vztahů v nezastavěném území z hlediska rozdílných možností jeho využití, zájmů ochrany přírody a ochrany priorit a potenciálů využití územních oblastí. Za tímto účelem územní plán stanovuje plochy s rozdílným způsobem využití i v nezastavěném území. Plochy nezastavěného území jsou členěny podle charakteru využití, limitujících jevů a utváření krajiny na: (NP) plochy přírodní - s největším přírodním potenciálem a potřebou ochrany přírodních prvků (vymezená lokální biocentra, registrovaný VKP, ap..); plochy přírodní nejčastěji zahrnují již vymezené nebo k vymezení určené prvky ochrany přírody a jejich nejbližší okolí, popř. plochy prvků systému ekologické stability ap.; vyjímečně pozemky související dopravní a technické infrastruktury; (NZ) plochy zemědělské - s vysokým potenciálem produkce zemědělské výroby včetně intenzivních forem obhospodařování. Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury; (NL) plochy lesní - zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. (NSx) plochy smíšené nezastavěného území - zahrnují zpravidla pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Do plochy smíšené nezastavěného území jsou zahrnuty pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Přijatelné formy využití jsou vyznačeny příslušným indexem, jsou dány regulativy a musí být vždy v vzájemném souladu. Index přípustných funkcí: p - přírodní - územní ochrana chráněných území podle zákona č.114/1992 Sb., ve znění zákonného opatření č. 347/1992 Sb., územní ochrana vymezeného územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných území (zejména ekologické kostry území); ostatní plochy krajinné zeleně, extenzivní sady a zahrady s travním krytem, pozemky ochranné zeleně; v - vodohospodářská - plochy s vodohospodářskou funkcí, území vodních ploch a koryt vodních toků, plochy záplavových území, plochy zahrnuté do ochranných pásem vodních zdrojů, CHOPAV, případně dalších vodohospodářsky významných území; revitalizace vodních toků, umístění vodohospodářských staveb (vodního díla); z - zemědělská - pozemky zemědělského půdního fondu (mimo velkovýrobní formy) s upřednostněním mimoprodukčních funkcí, včetně účelových komunikací sloužících k jejich obhospodařování, extenzivní sady a zahrady s travním krytem – připouštějí se nezbytně nutná opatření a výstavba pro zajištění zemědělské produkce (např. výstavba seníku, ohrazení pastvin apod.); l - lesní - pozemky určené k plnění funkcí lesa (zejména les zvláštního určení, lesy ochranné ap.) – připouštějí se nezbytně nutná opatření a výstavba pro lesní produkci; pěstování dřevin možné za podmínek, že budou použity původní (autochtónní) dřeviny odpovídající danému stanovišti; o - ochranná / izolační - prostor mezi různými druhy funkčního využití (např. izolační prostor mezi obytnými a intenzivně zemědělsky využívanými plochami, izolační prostor mezi obytnými plochami a dopravními stavbami, ochrana ploch mezi těžebním prostorem a krajinou zónou ap.); u - urbanizovatelná (na území vymezeném pro rezervu) - územní ochrana pozemků pro budoucí rozvoj Na území ochranného pásma vodního zdroje Hostouň (II.stupně vnějšího), které do řešeného území zasahuje v západní části katastru, nejsou plochy přímo zařazeny do ploch smíšených nezastavěného území. V prostoru ochranného pásma je zakázáno: jakákoliv činnost, která by mohla mít za následek znečištění vody ve zdroji, pro který je vymezeno ochranné pásmo, popř. havarijní zhoršení jakosti vody; používání kejdy, silážních šťav a ostatních tekutých odpadů; nenávratné poškozování půdního povrchu; změny vodního režimu pozemků, pokud nejsou v zájmu ochrany přírody a ochrany lesa; ukládání a zneškodňování odpadů; hospodaření na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie V řešeném území převažuje krajinná zóna zemědělské produkce (NZ), okrajově se vyskytují plochy přírodního chrakteru (NP), které jsou vymezeny v ploše lokálních biocenter a registorvaného významného krajinného prvku, v menší míře jsou též zastoupeny plochy lesní (NL). V návaznosti na zastavěné území, v nivní poloze Dolanského potoka a na terasovitě uspořádaných svazích v jižní části území jsou vymezeny plochy smíšené nezastavěného území. Mimo údolní nivu se jedná o kombinaci funkcí zemědělské, přírodní, ochranné (NSzp, NSpo, NSzpo ....), popřípadě lesní (NSpl ...), v údolní nivě se jedná o kombinace předchozích funkcí s vodohospodářskou funkcí (např. NSpv, NSpvz ...). V plochách kulturní krajiny se smíšeným využitím mají uvedené činnosti vždy kompromisní charakter – s ohledem na ostatní zde přípustné činnosti. Kompromisní opatření jsou buď obecně známa (např. pravidla v ochranných pásmech, přechodové části krajiny mezi krajinnou zónou zemědělské produkce – NZ a krajinnou zónou přírodní - NP) nebo je možné kompromis zastoupených činností a funkcí následně přijmout po detailnějším posouzení zóny. Pro vymezené plochy v nezastavěném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny v jejich využití (regulativy využití - viz. kap. f textu návrhu), které jsou prostředkem pro usměrnění budoucího utváření krajiny. Územní plán Běloky navrhuje zvýšení podílu zeleně ve smíšených plochách nezastavěného území, a to například realizací nefunkčních prvků územního systému ekologické stability, výsadbami doprovodné zeleně podél nově navržených i stávajících komunikací, podél vodotečí a na mezích. Rodová a druhová skladba této zeleně musí vycházet z původních rostlinných společenstev: černýšová dubohabřina (část území), střemchová jasenina místy v komplexu s mokřadními olšinami (nivní poloha Dolanského potoka): černýšová dubohabřina: dřeviny stromořadí - třešeň ptačí, lípa srdčitá, lípa velkolistá, javor mléč, ořešák královský, hrušeň obecná, hybridní topoly, méně jabloň domácí a švestka domácí dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - lípa srdčitá, dub letní a zimní, habr obecný, třešeň ptačí, lípa velkolistá, svída krvavá, ptačí zob obecný, hloh jenosemenný, hloh obecný, líska obecná vhodné směsi na zatravňovaná místa - kostřava červená, kostřava luční, srha říznačka, lipnice luční, lipnice obecná, v sušších polohách psineček tenkolistý, lipnice úzkolistá. střemchová jasenina v komplexu s mokřadními olšinami: dřeviny stromořadí - hybridní druhy topolů, jasan ztepilý, méně lípa srdčitá, javor klen dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - jasan ztepilý, olše lepkavá, lípa srdčitá, příměs střemcha hroznovitá, javor klen, svída krvavá, kalina obecná, brslen evropský, líska obecná, hloh obecný. Výsadba jehličnanů je zcela nevhodná, omezit expanzi bezu černého.

17


vhodné směsi na zatravňovaná místa - lipnice obecná, lipnice luční, psineček výběžkatý, srha říznačka, psárka luční, kostřava luční, jetel zvrhlý.

ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Součástí zeleně je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES se dělí podle biogeografického významu skladebných prvků na nadregionální, regionální a lokální. Je tvořen biocentry a biokoridory a na lokální úrovni též interakčními prvky. Územní plán Běloky závazně vymezuje prvky ÚSES na regionální a lokální úrovni; nadregionální prvky se v řešeném území nevyskytují. Podle prostorové funkčnosti jsou prvky ÚSES funkční (existující, jednoznačně vymezené) a navržené k založení (nefunkční, vymezené). Funkční prvky jsou sítí vybraných částí kostry ekologické stability a navržené prvky doplňují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje předpokládané funkce v krajině. -

-

-

Podkladem pro zapracování ÚSES do územního plánu byly následující práce: ÚSES okresu Kladno - převod dat z analogové formy do digitální; (zpracovatel Ing.arch. Z. Illinčevová, 1995) Jedná se o převzetí původního návrhu z místních generelů ÚSES a v rámci okresu sjednocení do jednotné grafické a tabulkové podoby, vč. jednotného číslování Nadregionální a regionální ÚSES ČR - územně technický podklad - Culek, Bínová a kol. Pořídilo MMR a MŽP ČR v r. 1996, s účinností dne 1. července 1997 (dále jen ÚTP NR-R ÚSES ČR) ÚP VÚC Pražský region- podklad platný podle § 187 odst. 7 stavebního zákona s účinností od 1.1.2007 do doby vydání Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje jsou novým typem územně plánovací dokumentace kraje. Dokumentace byla projednána s dotčenými orgány a sousedními kraji na společném jednání dne 9. 12. 2009. Veřejné projednání se konalo dne 2. 5. 2011. O vydání zásad územního rozvoje rozhodlo Zastupitelstvo kraje dne 19. 12. 2011 (usnesení č. 4-20/2011/ZK). ZÚR nahrazují dříve platnou krajskou územně plánovací dokumentaci - územní plány velkých územních celků. Studie ÚSES Středočeského kraje, 2009 - podklad pro návrh Zásad územního rozvoje Středočeského kraje v tématické oblasti regionální a nadregionální ÚSES. Ve studii byla koordinována návaznost regionálních a nadregionálních prvků ÚSES vymezených v ÚPD obcí a v územních plánech velkých územních celků. Takto upřesněný systém byl překontrolován a upraven dle požadovaných prostorových parametrů. (Zpracovatel: U-24 s.r.o. Praha a kol.) Územně analytické podklady ORP Kladno (aktualizace 2010) Kontextové mapování biotopů v digitální podobě, včetně tabulek a závěrečné zprávy pro mapové listy ZM 10: 12-13-14 a 12-23-13 (podklad AOPK ČR) Terénní průzkum (květen 2011)

Jednotlivé prvky byly z výše uvedených prací převzaty a dále upraveny a přizpůsobeny podmínkám návrhu územního plánu a podmínkám ochrany a tvorby krajiny. Územní systém ekologické stability řešeného území je přitom koncipován tak, aby především: a/ navazoval na prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability, b/ ve svých prvcích zajistil životní podmínky v rámci skupin typů geobiocénů zastoupených na zpracovávaném území c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde byl již systém zpracován / schválen v rámci ÚPD, d/ byl dodržen požadavek minimality nároků systému ekologické stability na další území při respektování minimálních požadavků na parametry prvků územního systému ekologické stability Označení a název regionálního biokoridoru jsou převzaty z celostátní sítě Územně technického podkladu ÚTP NR-R ÚSES, označení lokálních biocenter je převzato z ÚSESu okresu Kladno a interakční prvky jsou doplněny na základě terénních průzkumů a kontextového mapování přírodních biotopů. Tyto prvky jsou i nově očíslovány. Nadmístní systém ÚSES Řešeným územím prochází RK 6009 „Dolanský háj – Kalingrův mlýn“. Původně byl úsek biokoridoru v celostátní síti dle ÚTP a dle ÚP VÚC Pražský region označen jako RK 1140 „Dolanský háj – Okoř“, protože spojoval dvě regionální biocentra a to RBC 1473 „Dolanský háj a niva“ s RBC 1468 „Okoř“ v nivě Dolanského (Zákolanského potoka). Pravděpodobně vzdálenost mezi biocentry překračovala povolených 8 km a tedy v rámci ZÚR došlo k tomu, že v trase toho biokoridoru bylo vloženo ještě jedno doplňující biocentrum RBC 539147 „ Kalingrův mlýn“ (k.ú. Středokluky, k.ú. Číčovice). Na základě toho, že v trase biokoridoru bylo vloženo toto biocentrum, byl úsek biokoridoru v rámci ZÚR Středočeského kraje přečíslován a byla provedena změna názvu: RK 6009 „Dolanský háj – Kalingrův mlýn“ (na území okr. Kladna) RK 6008 „Kalingrův mlýn – Dolanský háj (na území okr. Praha – západ) Oba úseky 6009 a 6008 jsou ve skutečnosti jedním biokoridorem. Dále pak biokoridor za biocentrem Kalingrovým mlýnem pokračuje jako RK 1140 pod původním názvem „Dolanský háj – Okoř“. Jedná se o složený biokoridor, v jehož trase jsou v ekologicky vhodné vzdálenosti (400 - 700 m) vložena lokální biocentra. Biokoridor je částečně funkční, přes intravilán obce je vymezený na plochách zeleně přírodní (ZP), veřejné zeleně (ZV) a sídelní zeleně (ZS). Biokoridor zahrnuje vlastní vodoteč Dolanského potoka s břehovými a doprovodnými porosty, navazující louky (přírodě blízké až v různém stupni degradace), v obci veřejnou zeleň a zahrady u venkovských stavení. Šířka biokoridoru ve volné krajině odpovídá šířkovým parametrům regionálního biokoridoru, tj. v průměru 40 m; s ohledem na prostorové možnosti v obci je biokoridor místy zúžen až na šířkové parametry lokálního biokoridoru (cca 15 m). Lokální systém ÚSES Nadmístní systém ÚSES je doplněn sítí lokálních prvků - biocentry vloženými v trase regionálního biokoridoru a interakčními prvky. Na lokální úrovni jsou vymezeny interakční prvky zahrnující přírodě blízká společenstva a přírodní biotopy. Interakční prvky nedosahují parametrů biocenter a biokoridorů, významně se však podílejí na zvýšení ekologické stability v krajině. Lokální biocentra: LBC 347 "Žákův les" - lokální biocentrum vymezené, funkční, vložené v trase RK 6009, zahrnuje část údolní nivy Dolanského potoka s břehovým a doprovodným porostem a zachovalou dubohabřinu na svahu. Biocentrum zahrnuje naturové biotopy: L3.1 - hercynské dubohabřiny, L2.2A - údolní jasanovo olšové luhy a T1.9 - střídavě vlhké bezkolencové louky. Lesní porost zahrnuje dobře zachovalé stromové a místy i bylinné patro: kokořík mnohokvětý, ptačinec velkokvětý, kopytník evropský, plicník lékařský, hluchavka pitulník a další typické hájové druhy. V nivě místy ocún jesenní. Oproti ÚSES okresu Kladno je hranice biocentra nově vymezena na základě terénních průzkumů a kontextového mapování přírodních biotopů. LBC 383 "Běloky" - lokální biocentrum vymezené, částečně funkční, navržené k založení, vložené v trase RK 6009; zahrnuje nivu potoka v nice mezi zastavěnou částí Bělok - vlastní vodoteč s břehovými a doprovodnými porosty, fragmenty jasanovo-olšových porostů, louky v různém stupni degradace a sukcese, terénní depresi v místě bývalého mlýnského rybníčku. Oproti ÚSESu okresu Kladno je biocentrum přesunuto do cela nové polohy v nivě Dolanského potoka, tato poloha lépe vystihuje přírodní charakter území. 18


Interakční prvky IP1 „K lesu Krupá" - erozní rýha s dubohabřinou, křovinaté a lemové porosty se vzácnějšími taxony - např. pipla osmahlá (C4a - vzácnější taxon vyžadující další pozornost), srpek obecný; IP2 "Stará úvozová cesta" - opuštěná část cesty v polích, travinnokřovinatá lada; lokalita ohrožena skládkováním, zejména bioodpadu ze zahrádek a tím je podporována i ruderalizace porostu. Doporučeno osadit cedulí „skládkování zakázáno“ a provádět opakované kontroly území; IP3 "V koutech" - terasovitě uspořádané pozemky na svahu - mozaika ovsíkových lučních porostů, travinnokřovinatých a lesostepních lad; vzácné a ohrožené druhy rostlin např. sasanka lesní (C3 - ohrožený druh naší květeny a zároveň chráněná zákonem (§3)), prvosenka jarní (C4 - vzácnější taxon vyžadující další pozornost), třeslice prostřední, šalvěj luční a další; IP4 "Nad Žákovým lesem" - lomová hrana - území nad lesem mezi Žákovou skálou a terasami; mozaika biotopů dubohabřiny, teplomilné doubravy a lesostepních teplomilných společenstev; vzácné a ohrožené druhy rostlin; IP5 "Nad Běloky" - mozaika kostřavových luk a lemových společenstev nad hranou menšího buližníkového kamýku nad obcí, opuštěný lůmek; vzácné a ohrožené teplomilné druhy rostlin např. pipla osmahlá (C4a - vzácnější taxon vyžadující další pozornost), třeslice prostřední, rožec rolní, srpek obecný, šalvěj luční, kostřava žlábkovitá, vikev tenkolistá, pcháč bezlodyžný, chrpa čekánek, tužebník obecný, hvozdík kartouzek a další. V zářezu úvozové cesty odkryty křídové sedimenty (opuka), v zástinu kakost luční, hluchavka pitulník ... Lokalita není vhodná k zástavbě, naopak doporučena k ochraně (např. VKP nebo PP); IP6 „Na výsluní“ - navržená plocha zeleně nad lokalitou Z3. Základ tvoří výrazná terasa s křovinatými porosty a liniová zeleň podél zahrádkářské osady. V porostu se vyskytují javor babyka, svída krvavá, třešeň ptačí, růže šípková, hloh, líska obecná a další. Při okraji pole nalezena pipla osmahlá (C4a - vzácnější taxon vyžadující další pozornost). Navrženo je prodloužení keřové linie na terase v horní části území, na orné půdě výsadba původních dřevin odpovídajících typické černýšové dubohabřině a založení liniové zeleně podél nově navrhované zástavby směrem do volné krajiny. Plocha bude mít funkci přírodní a ochranou. ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Plochy zemědělské a lesní jsou přístupné historicky vzniklou sítí účelových komunikací. Tato síť umožňující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel. Cestní síť není příliš hustá, z původní historické sítě se dochovaly jen cesty regionálního významu, které slouží zejména zemědělskému využití a cykloturistice. Stávající síť polních cest a trasy nových cest jsou územním plánem stabilizovány. Do návrhu územního plánu byly převzaty navržené cesty, které vyplynuly z řešení KPÚ, resp. z Plánu společných zařízení. Cesty zvyšují prostupnost krajiny a mohou být využity i jako vycházkové či cyklistické cesty. Doplnění dalších cest v plochách nezastavěného území je možné, umožňují to stanovené podmínky funkčního využití ploch v krajině. Cyklostezky, cyklotrasy a pěší trasy Přes území katastru Běloky vede zeleně značená turistická cesta z Prahy přes Horoměřice, Tuchoměřice, Středokluky do Bělok a pokračuje přes Lidice a Hřebeč do Kladna. Dále tudy vede cyklostezka č.0079 dlouhá 13,5 km z Kladna Bažantnice, přes Hřebeč, Běloky na Okoř. Z této cyklostezky je možné nyní odbočit po nově vybudované komunikaci do Lidic Obce Středokluky a Běloky se dohodly o společném projektu Dobrovolného svazku obcí „Mikroregion Středokluky a okolí „Provedení opravy povrchu cyklostezky mezi obcemi, včetně výsadby stromů po celé délce. Stezka ve Středoklukách vede po pozemku parc.č.983, t.j pokračování ulice Větrná do Bělok, zde probíhá katastrální hranice obou obcí. Je dlouhá 1 km a široká 4 metry. Povrch tvoří asfaltový recyklát. Stezka může být používána jako cyklostezka a pěší stezka, neslouží jako komunikace pro zemědělskou prvovýrobu, ani jako místní komunikace. Na vjezdu z ulice Větrná je opatřena sklopnými sloupky a uzamčena. Polní cesty V rámci KPÚ, ve spolupráci s Pozemkovým úřadem Kladno byla realizována polní cesta č. HC 399. Nová polní cesta propojila katastry území Středokluky, Běloky, Lidice, Makotřasy a Hřebeč. Současně je po ní vedena značená cyklostezka č.0079, která je součástí projektu "Cyklostezky v mikroregionu Středokluky a okolí". Realizovány byly rovněž polní cesty C7, C5 a C16 v k. ú. Lidice a Běloky. Přestože hlavním cílem vybudovaných polních cest bylo umožnit přístup hospodařícím zemědělcům a vlastníkům k jejich pozemkům, jsou cesty hojně využívány i k jiným účelům, napojují se na stávající komunikace a umožňují tak obyvatelům obce a další veřejnosti jejich využití za účelem rekreace a turistiky. Výsadbou doprovodné zeleně došlo také ke zlepšení krajinného rázu. Rovněž bylo vyřešeno odvodnění tělesa polních cest, což výrazně přispívá ke snížení erozního smyvu půdy na severních svazích dané lokality. ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opatření Funkci protierozní ochrany tvoří zejména prvky ÚSES. Další protierozní opatření lze dle potřeby budovat v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch v nezastavěném území. V plochách smíšeného nezastavěného území s indexem p - přírodní budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň. ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi Pro hlavní místní recipient Dolanský potok není stanoveno záplavové území. V rámci návrhu ÚP jsou navržena opatření pro zvýšení ochrany území před velkými vodami: podél koryta vodního toku je žádoucí zachovat volné nezastavěné a neoplocené území o šíři min. 6 m od břehové hrany na obě strany (tzv. potoční koridor) - pro průchod velkých vod a zároveň jako manipulační pruh pro účel správy a údržby vodního toku, navržena jsou opatření zvyšující retenční kapacitu území - vyhrazení dostatečně širokých pásů pozemků podél vodního toku smíšeným funkcím (index p - přírodní, v - vodohospodářský). V plochách smíšeného nezastavěného území s indexem p - přírodní budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující retenční kapacitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň, v území určeném k zástavbě je třeba zabezpečit, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní. Odvodnění nutno řešit kombinovaným systémem přirozené / umělé retence, např. vsakem na pozemcích, odvedením obvodovým drenážním systémem do jímek v nejnižším místě plochy (regulovaný odtok do recipientu, popř. následné využití vody pro zálivku v době přísušku). ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci Obec nepatří mezi tradičně využívaná sídla pro rekreaci. Rekreace se uskutečňuje formou pobytové krátkodobé rekreace (chataření, chalupaření) v sídle. V obci je celkem 66 domů, z toho 14 slouží k rekreaci. V obci je

19


jeden objekt využívaný pro přechodné ubytování: Apartmán Běloky u Kladna - soukromý apartmán Běloky v rodinném domě. V nezastavěném území (v krajině) není možné umisťovat žádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci (viz. podmínky využití ploch - kap. f základního textu). Nezastavěné území bude i nadále sloužit pro nepobytovou rekreaci - pěší turistiku a cyklistiku, pro kterou budou využívány účelové cesty v krajině. ad e.7) Stanovení podmínek pro dobývání nerostů V řešeném území je evidováno 0,5857 ha jako ostatní plocha, dobývací prostor. Jedná se o bývalé, dnes opuštěné opukové lůmky. Předmětem ochrany jsou opuštěné stěnové lůmky v proterozoickém silicitu a navazující lesostepní společenstva (registrovaný VKP Žákova skála, IP Nad Běloky). -

Ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území Tyto nejsou v řešeném území evidovány.

-

Svahové sesuvy, poddoly: Sesuvy či poddolovaná území nejsou v řešeném území evidovány.

-

ad f) Plochy s rozdílným způsobem využití Územním plánem je navržen jiný druh plochy, než je uvedeno v § 4 až § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb.: (ZP) plochy zeleně - zeleň přírodního charakteru zahrnují zejména pozemky zeleně v sídle udržované v přírodě blízkém stavu - například průchod územního systému ekologické stability zastavěným územím (biokoridory), (ZS) plochy zeleně - zeleň soukromá a vyhrazená zahrnují zejména pozemky zahrad, sadů a další zemědělské půdy související s obytným územím, pozemky ostatní zeleně v sídle mající např. ochranný charakter (například průchod územního systému ekologické stability zastavěným územím),

Zdůvodnění stanovení plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území: Vymezením těchto ploch budou zajištěny podmínky pro ochranu sídelní zeleně před zástavbou. Plochy zahrnují zejména pozemky soukromé a vyhrazené zeleně (např. zahrad, sadů) související s obytným územím, pozemky ostatní zeleně v sídle s převládajícím přírodním charakterem a včetně pozemků zeleně ochranného charakteru.

d)

Limity využití území Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území a opatření v území. Podrobněji jsou popsány v jednotlivých dílčích kapitolách. d.1) Limity využití území stávající (podrobněji v dílčích kapitolách) -

Ochrana přírody a krajiny - nadregionální a regionální ÚSES: Řešeným územím prochází regionální biokoridor RK 6009 „Dolanský háj – Kalingrův mlýn“. Ochrana přírody - chráněná území (dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, v platném znění): evropsky významná lokalita systému Natura 2000 - CZ0213016 Zákolanský potok Významnými krajinnými prvky jsou, v případě řešeného území les, vodní toky, rybníky a údolní nivy /dle ustanovení §3 odst.b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. V řešeném území to jsou Dolanský potok, včetně nivy, vodní plochy, Žákův les a hájek Krupá. V řešeném území je registrován významný krajinný prvek: Žákova skála.

Ochrana lesa (dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění): Dle §14, odst. 2, je k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa třeba souhlas orgánu státní správy lesa. Lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských. Ochrana památek (dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění): V řešeném území jsou evidovány a zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek (dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění) tyto kulturní památky. rejstříkové číslo: 15752 / 2-450 kaple sv. Floriána 21967 / 2-3016 sloup se sochou sv. Anežky Ochrana podzemních a povrchových vod (dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění): V západní části řešeného území je zřízeno ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje “Prameniště Hostouň”. Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku (dle ustanovení § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) do 8 m od břehové čáry pro účely jejich údržby a zajištění provozu. Katastrální území Běloky spadá pod stanovené zranitelné oblasti. (Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí ve smyslu nařízení vlády č. 219/2007) Ochrana dopravní a technické infrastruktury (podrobněji v dílčích kapitolách): Ochrana technologických objektů zásobování vodou je realizována oplocením. OP vtl - stl plynovodních řadů, OP vodovodních řadů, OP kanalizačních stok, OP nadzemního vedení VN a elektrických stanic, OP telekomunikačních kabelů včetně dálkové telekomunikační sítě. OP silnic III. třídy. OP vzletového a přistávacího prostoru a OP kuželové plochy mezinárodního letiště Praha-Ruzyně.

20


d.2) Další omezení v území (s charakterem limitů využití území) -

-

ochrana kulturního bohatství - viz. též kapitola ad. b.3): objekty památkového zájmu, drobné památky v krajině, Území obce Běloky je územím s archeologickými nálezy (jsou zde sledovány nálezy několika kultur dokladující, že se jedná o starosídelní oblast). ochrana přírody a krajiny - viz. též kapitola ad. b.4): V k.ú. Běloky ke dni 31.12.2001 vyhlásil Katastrální úřad pro Středočeský kraj Katastrální pracoviště Kladno platnost nového souboru popisných a geodetických informací katastru nemovitostí, a to na základě pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu o dokončení zpracování komplexních pozemkových úprav. orná půda, trvalé travní porosty, zahrady a sady, zemědělské půdy v I. a II. stupni přednosti v ochraně ZPF, půdy ohrožené vodní erozí. účelové komunikace.

zájmy obrany státu: Návrhem územního plánu je respektováno zájmové území Armády České republiky, které zasahuje větší západní část řešeného území. Hranice tohoto zájmového území jsou zobrazeny v koordinačním výkresu. Zástavba v tomto území není územním plánem navrhována. Stavební činnost v tomto území je podmíněna souhlasným vyjádřením VUSS Praha, pracoviště Litoměřice. d.3) Limity využití území vyplývající z navrženého rozvoje Limity využití území vyplývajícími z navrženého rozvoje obce je vymezený systém ÚSES a VKP údolní niva. Vymezené zastavěné a zastavitelné území, v souvislosti s rozvojem výstavby dojde k výstavbě komunikační sítě a sítě technického vybavení území. e)

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP) Územním plánem nejsou navrhována žádná opatření a záměry vyžadující posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 93/2004 Sb., v platném znění. Dle stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství k návrhu zadání ÚP obce Běloky není nutno posuzovat územní plán obce Běloky z hlediska vlivů na životní prostředí podle §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Vymezením navrhovaných rozvojových lokalit dojde v řadě případů k ovlivnění přírodních hodnot řešeného území: -

Jako pozitivní lze vnímat zejména posílení funkce prvků ÚSES, ochrana údolní nivy a dalších cenných krajinných prvků, doplnění a výsadba zeleně, protierozní opatření. Jako negativní - zábor kvalitních zemědělských půd (zejména lokalita Z3). Územní a technická příprava staveb bude podmínkami této dokumentace i navazujících dokumentací řízena tak, aby negativní vlivy na přírodní prostředí a krajinu byly minimalizovány na nezbytně nutný rozsah (velikost parcely, zastavěnost nových parcel 25 % včetně zpevněných ploch, vytvoření přechodové zóny mezi volnou krajinou a venkovskou zástavbou).

Vliv na hospodářský rozvoj území Návrh urbanistické koncepce respektuje specifický charakter sídla. Bydlení (vč. venkovského hospodaření) zůstává hlavní funkcí sídla a pro ně je navržen rozvoj v souladu se zadáním. Z hlediska hospodářského rozvoje jsou v rámci navrhovaného řešení vytvořeny předpoklady i pro další ekonomický růst obce - funkce smíšená venkovská umožňuje umisťování zařízení souvisejících s podnikáním. Vliv na soudržnost společenství obyvatel Z hlediska soudržnosti společenství obyvatel je navrhované řešení přínosem pro zkvalitnění obytného a rekreačního prostředí, nepřímo přispěje i k rozvoji místních služeb. Při respektování územních limitů a navržených podmínek řešení přispívá k udržitelnému rozvoji území.

f)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond f.1) Všeobecné údaje o zemědělském půdním fondu v řešeném území Charakteristika klimatických podmínek Kód regionu: symbol regionu: charakteristika regionu: suma teplot nad 10° C: pravděpodobnost suchých vegetačních období v procentech: vláhová jistota: průměrná roční teplota vzduchu ° C: roční úhrn srážek (mm):

1, T 1, teplý, suchý, 2600 - 2800, 40 - 60, 0 - 2, 8 - 9, <500.

Kód regionu: symbol regionu označení regionu suma teplot nad 10°C pravděp. suchých veg. období vláhová jistota prům. roční teplota °C roční úhrn srážek (mm)

2, T2, teplý, mírně suchý, 2600 - 2800, 20 - 30, 2 - 4, 8 - 9, 500 - 600.

Kód regionu: symbol regionu: charakteristika regionu: suma teplot nad 10° C: pravděpodobnost suchých vegetačních období v procentech:

4, MT 1, mírně teplý, suchý, 2400 - 2600, 30 - 40,

21


vláhová jistota: průměrná roční teplota vzduchu ° C: roční úhrn srážek (mm):

0 - 4, 7 - 8,5, 450 - 550.

Charakteristika hydrologických podmínek Celé řešené území spadá do hydrologického pořadí 3. řádu 1-12-02 (Vltava od Rokytky po ústí). Hydrologické členění řešeného území: č.H.P. název vodního útvaru - část území 1-12-02-027 severní okrajová část území, 1-12-02-026 větší část zájmového území včetně zastavěné části, 1-12-02-025 jihozápadní okrajová část území, 1-12-02-022 jihozápadní okrajová část území. Charakteristika zemědělské výroby Podíl zemědělské půdy v řešeném území (222,4619 ha) činí 182,3597 ha tj. 82%. Přehled zastoupení druhu zemědělských pozemků: kat. území orná p.(ha) zahrady (ha) Běloky 169,2332 5,7166 kat. území Běloky

zornění ZPF % 92,80

ov. sady (ha) 1,8406

travní porosty (ha) celkem (ha) 5,5693 182,3597

zemědělská výrobní oblast Ř1 - Řepařská 1

Pro zemědělství je charakteristický převažující podíl zemědělských ploch nad lesními plochami, které jsou však v menším rozsahu také zastoupeny, převážně však na svažitých obtížněji dostupných pozemcích. Na půdě hospodaří zejména soukromě hospodařící rolníci s různým rozsahem hospodaření. Pedologické poměry - na spraších a příbuzných půdotvorných podkladech jsou na velkých plochách rozšířené typické černozemě. V řešeném území převládají hnědozemě modální včetně slabě oglejených forem na spraších a prachovicích. Na svazích v jižní části území v okolí obnažených lůmků a buližníkových kamýků se vyskytují pararendziny na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách. V nivě Dolanského potoka jsou černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách, jílech a slínech, mají nepříznivé vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny spodní vody.

01 07 08 10 19 58 60 62 63 71

00 01 10 11 14 40 50 54

Charakteristika půd v řešeném území Hlavní půdní jednotka (HPJ): Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem Smonice modální a smonice modální karbonátové, černozemě pelické a černozemě černické pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, celoprofilově velmi těžké, bezskeletovité, často povrchově periodicky převlhčované Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5 - 1 m Černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké a velmi těžké, bez skeletu, nepříznivé vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny spodní vody Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv Kombinační číslo: rovina s možností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité hluboké až středně hluboké rovina s možností vzniku plošné vodní eroze - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité hluboké až středně hluboké mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké mírný svah slabě ohrožený erozí - všesměrná expozice - střední skeletovitost - hluboké až středně hluboké střední sklon, jižní expozice (JZ-JV), - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké střední sklon, severní expozice (SZ-SV), - bez skeletu až slabě skeletovité - hluboké až středně hluboké střední sklon, severní expozice (SZ-SV), - střední skeletovitost - hluboké až středně hluboké Ochrana ZPF Pro jednotlivé BPEJ v řešeném území je uveden stupeň přednosti v ochraně dle vyhlášky č. 48/2011 Sb.: BPEJ I. třídy ochrany: 4.10.00 4.10.10 2.60.00 BPEJ II. třídy ochrany: 4.19.01 1.01.10 2.10.10 1.58.00 1.62.00 BPEJ III. třídy ochrany: 1.19.01 4.08.40 2.19.11 1.07.00 1.07.10 2.19.01 1.63.00 1.08.50 BPEJ IV. třídy ochrany: 2.19.14 BPEJ V. třídy ochrany: 2.19.54 1.19.54 1.71.01

Ceny ZPF Vyhláška č. 427/2009 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků odvozenými z BPEJ uvádí pro řešené území tyto hodnoty: k. ú. Běloky .... 9,32 Kč/m2. Eroze viz. kap. ad e4). Katastrální území Běloky spadá pod stanovené zranitelné oblasti. 22


Komplexní pozemkové úpravy V k.ú. Běloky ke dni 31.12.2001 vyhlásil Katastrální úřad pro Středočeský kraj Katastrální pracoviště Kladno platnost nového souboru popisných a geodetických informací katastru nemovitostí, a to na základě pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu o dokončení zpracování komplexních pozemkových úprav. f.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Pro lokality v řešeném území je provedeno zdůvodnění a vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF. Zábory ZPF jsou navrženy v marginálním rozsahu. V řešeném území se i v kontaktu se zastavěným územím vyskytují půdy s vysokým produkčním potenciálem (I. a II. třídy ochrany). Zábory nejvíce kvalitních půd jsou navrženy zejména v rámci lokality Z3 a to v rozsahu 0,31ha. Jedná se však o půdy na svažitém terénu, kde dle slov vlastníka a zároveň i hospodáře je půdní fond do jisté míry znehodnocený - území je dlouhodobě postižené vodní erozí. Vzhledem k ochraně ZPF jsou v rámci navržených regulativů pro výstavbu dány podmínky pro realizaci protierozních opatření tak, aby dále nedocházelo ke znehodnocování půdního fondu v území. Návrhem řešení není narušena síť účelových komunikací zajišťující obsluhu zemědělských pozemků, je zachován přístup k polní trati. Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k příslušnému dílčímu povodí k ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů v území (např.: převodem dešťových vod z jednoho dílčího povodí do druhého). Všechny návrhové lokality jsou v jednom dílčím povodí 1-12-02-026. V následující tabulce jsou vyhodnoceny důsledky řešení na ZPF zastavitelné plochy: Zastavitelné plochy (Z)

označení

celková plocha

PUPFL

ZPF

(ha)

(ha)

2

orná půda

zahrady a sady

TTP

z toho plochy plošných meliorací

(ha)

(ha)

(ha)

(ha)

funkční využití

výměra ZPF dle funkčního využití

zastavěná plocha

(ha)

(odhad v ha)

Z1*

0,2952

-

0,0665

16300

3

0,0665

-

-

-

SV

0,0665

-

Z2

0,2465

-

0,1777

21901 21010

3

-

-

0,1777

-

SV

0,1777

0,0250

Z3

0,3152

-

0,3152

41010

1

0,3152

-

-

-

BV

0,3152

0,0500

Z4

0,0873

-

0,0391

41010

1

-

-

0,0348

-

SV

0,0391

-

10110

2

0,0043

-

-

-

10710

3

0,2600

-

-

-

-

1

BPEJ

stupeň přednosti

Z5

0,2845

celkem

1,2287

-

0,2600 0,8585

2

0,6460

0,2125

BV

0,26

0,0250

0,8585

0,1000

pozn.:*) Na část lokality Z1 vydáno platné ÚR pro zástavbu dvěma rodinnými domy v rozsahu 0,2287 m2 - souhlas se záborem ZPF. pozn.: Zkratky pro funkční využití ploch: SV - plochy smíšené obytné - venkovské; BV - plochy bydlení - rodinné domy venkovské.

g)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL Podíl lesní půdy v řešeném území (222,4619 ha) činí 20,2636 ha tj. 9 %. Ojedinělost lesních porostů v jinak intenzívně zemědělsky využívané krajině zvyšuje jejich význam. Lesy v rámci řešeného území tvoří lesní celek v lokalitě U Krupy při hranici s k.ú. Makotřasy a Lidice, který je částečně zahrnut do systému ÚSES, co by interakční prvek IP1. Z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny je významný tzv. Žákův háj ve stráni nad potokem, který je převážně součástí LBC 347 a jeho jižní okraj spadá do vymezeného interakčního prvku IP 4. Lesy v řešeném území spadají do přírodní lesní oblasti 9 (U Krupy) a 17 (Žákův háj). Hranicí PLO je údolnice Dolanského potoka. Pozemky určené k plnění funkce lesa (lesní porosty) jsou ve správě Lesů ČR, Lesní správy Nižbor a jsou v majetku Lesů ČR, s.p. a soukromých vlastníků. Lesní hospodářský plán má platnost do roku 2017. Z hlediska cílových hospodářských souborů se vyskytují v údolnici u vodoteče olšová stanoviště podmáčených půd a dále kyselá a živná stanoviště nižších poloh. Ochrana lesů: Dle §14, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění, je třeba souhlas orgánu státní správy lesů i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Návrhem (ve smyslu zástavby) nejsou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, včetně pásma 50 m od jejich hranice. Navrhovaná opatření: V řešeném území se nevyskytuje chatová nebo sportovní zástavba na lesních pozemcích povolená podle dříve platných předpisů (pomocí institutu odlesnění). Územním plánem není navržena chatová nebo sportovní zástavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Nejsou vymezeny veřejně prospěšné stavby, jejichž umístění je navrhováno na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Na pozemcích určených k plnění funkcí lesa není navržena těžba nerostů. Zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa nejsou navrženy.

i)

Návrh řešení požadavků obrany státu, požární ochrany a civilní ochrany

Požadavky obrany státu V řešeném území se nenacházejí úložná zařízení, pozemky ani perspektivní objekty v majetku ČR MO. Návrhem územního plánu je respektováno zájmové území Armády České republiky, které zasahuje větší západní část řešeného území. Hranice tohoto zájmového území jsou zobrazeny v koordinačním výkresu. Zástavba v tomto území není územním plánem navrhována. Stavební činnost v tomto území je podmíněna souhlasným vyjádřením VUSS Praha, pracoviště Litoměřice. Obecně platí, že výstavba větrných elektráren, výstavba výškových objektů (staveb vyšších než 30 m), staveb vyzařujících elektromagnetickou energii, dálkových vedení sítí technické infrastruktury a nových tras komunikací a navržené změny využití území musí být projednány s dotčeným orgánem státní správy, kterým je z pověření Ministerstva obrany ČR Vojenská ubytovací a stavební správa, pracoviště Litoměřice. 23


Požadavky požární ochrany Při všech činnostech v obci je třeba dbát na trvalou použitelnost zdrojů vody pro hašení požárů a nesmí být narušena funkce objektů požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení. Při realizaci jednotlivých staveb je třeba vycházet z platných předpisů a předkládat požárně bezpečnostní řešení, plnit požadavky na požární ochranu a při umisťování staveb plnit požadavky vyplývající z platných zákonů, prováděcích předpisů a norem. Navržené zastavitelné plochy jsou dopravně přístupné ze stávajícího systému dopravní obsluhy. Požární ochranu zajišťuje jednotka hasičského záchranného sboru výjezdem z Kladna - územní působnost je vymezena do 20 minut jízdy. Přístupové komunikace pro požární techniku jsou totožné se stávajícími a navrženými komunikacemi v této hierarchii: silnice III. třídy, místní komunikace, přístupové komunikace. Potřeba požární vody je zde zajištěna prostřednictvím hydrantů osazených na veřejném vodovodu. Požadavky civilní ochrany Při činnostech v obci budou dodržovány požadavky vyplývající z platných předpisů. V řešeném území nejsou známy situace, při kterých by bylo nutné chránit území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zóny havarijního plánování (v dosahu řešeného území se nenacházejí zařízení jaderná, či další vyžadující specifickou ochranu obyvatel) nejsou stanoveny. Záplavové území a protipovodňová opatření jsou popsána v kapitole ad e.5). V obci není místní rozhlas ani siréna. Varování a vyrozumění obyvatelstva může být zajištěno vyzváněním na zvonici. Z hlediska ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události mohou být jako improvizované úkryty (sloužící ke snížení destrukčních, radioaktivních, toxických a infekčních účinků soudobých zbraní) využívány vhodné části stavebních objektů. V objektu Obecního úřadu (odkaz č. 1 - koordinační výkres) jsou prostory využitelné jako sklad prostředků CO a humanitární pomoci. Při evakuaci obyvatelstva v obci je využitelné provizorní ubytování v zařízeních obce. Pro potřeby plošné evakuace bude obec postupovat v součinnosti s orgány civilní ochrany. Dopravní cesty pro vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území jsou totožné se silnicemi III. třídy. Pro záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události jsou vhodné zejména části zařízení obecního sportoviště (odkaz č. 3 koordinační výkres) se souvislými zpevněnými plochami. V řešeném území nejsou skladovány žádné nebezpečné látky v rozsahu vyžadujícím přijetí opatření. Zajištění bezodkladných pohřebních služeb bude zajištěno ve spolupráci se sousedními obcemi (veřejné pohřebiště se v řešeném území nevyskytuje). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií: Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Liběchov, Spomyšl a Vraňany. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z obecních studní, z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování elektrickou energií bude zajištěno mobilními zdroji v součinnosti s orgány civilní ochrany.

24

ÚZEMNÍ PLÁN BĚLOKY (k.ú. Běloky) TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU (čistopis) PAFF - architekti

Recommend Documents