ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE

Č. publikace 2003/045/75/c – 1.část

SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE K ONCEPCE STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Územní energetická koncepce statutárního města České Budějovice zpracovaná v souladu se Zákonem č. 406/2000 Sb. a Nařízením vlády č.195/2001 Sb.je pracovní dokument, definující hlavní záměry a cíle energetického zásobování města v souladu s krajskou, státní energetickou politikou a dalšími přijatými dokumenty. Sestavuje energetickou bilanci, hodnotí současný stav energetického zásobování města a jeho efektivnost, problémy ve zdrojové, distribuční a spotřební části, vliv na životní prostředí. Obsahuje návrhy na řešení dílčích částí energetického zásobování města i spotřeby, scénáře jejich budoucího vývoje s promítnutím možného potenciálu úspor v jednotlivých spotřebitelských, výrobních a distribučních systémech a jejich možný rozvoj.

Srpen 2003

Autorský kolektiv: Vedoucí projektu:

Ing. Jiří Neuwirth

Zpracovali:

Ing. Vladimíra Schrammová Ing. Gustav Kodl Ing. Martina Suchánková Ing. Tomáš Špírek Ing. František Hezina – Rozptylová studie – externě Ing. Karel Štěbeták – Posouzení a návrh zásobování teplem, optimalizace, varianty řešení - externě Ing. Martin Škopek - Netradiční a OZE – biomasa – externě Ing. Karel Murtinger – Netradiční a OZE – solární energie – externě Ing. Ota Trubač – Teplárenství v Českých Budějovicích – externě Ing. Václav Kuba - Teplárenství v Českých Budějovicích – externě

SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 17

Žižkova 12

120 00 Praha 2 !(+420) 224 247 552 e-mail: [email protected] http://www.svn.cz

370 01 České Budějovice fax (+420) 224 247 597

!(+420) 386 350 443

fax (+420) 386 350 370 e-mail: [email protected] http://www.svn.cz

Předznamenání: Energie, jakožto nezbytný faktor pro výrobu, přispívá k celkové konkurenceschopnosti EU. Tato konkurenceschopnost se neměří pouze produktivitou průmyslu, ale také životní úrovní občanů. Životní úroveň závisí na kvalitě životního prostředí, ale tím i na energetické náročnosti hospodářství. Současně závisí také na možnostech disponovat levnou energií, což je podmínka konkurenceschopnosti v oblasti průmyslu. Důležité přitom je, zda je tato energie v různých formách k dispozici a jaká je její cena. /z materiálů Evropské Unie/

2

Obsah: IDENTIFIKACE ...................................................................................................................... 5 ÚVODNÍ POZNÁMKA.............................................................................................................. 6 1

POPIS A ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU................................................................................. 7

1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ........................................................................................ 7 1.2 SPOTŘEBITELSKÉ SYSTÉMY.........................................................................................14 1.2.1

Bytová sféra ......................................................................................................14

1.1.2

Občanská vybavenost.......................................................................................19

1.1.3

Sektor průmyslu a ostatních velkých odběratelů ...............................................27

1.1.4

Veřejné osvětlení ..............................................................................................28

1.1.5

Doprava ............................................................................................................30

1.3 SYSTÉMY ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIÍ ...................................................................................37 Subsystém elektrické energie........................................................................................37 1.1.2

Subsystém zemního plynu ................................................................................45

1.1.3

Subsystém centralizovaného zásobování teplem ..............................................52

1.4 SOUHRNNÉ ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE A VLIV NA KVALITU OVZDUŠÍ VE MĚSTĚ ........64

2

1.4.1

Použitá metodika výpočtů .................................................................................64

1.1.2

Shrnutí energetické bilance a bilance emisí ......................................................65

1.1.3

Členění zdrojů energie a znečištění v kategoriích REZZO ................................71

1.1.4

Imisní situace – Vývoj a současný stav kvality ovzduší .....................................83

NÁVRH A ANALÝZA VARIANT DALŠÍHO ROZVOJE.................................................................... 88

1.1 OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ HOSPODÁRNOSTI PŘI VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE ...................................88 1.1.1

Úsporná opatření v sektoru spotřeby.................................................................88

1.1.2

Reálný potenciál úspor a doporučení návrhu postupu a jejich realizace............96

1.2 VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ ENERGIE ........................................119 1.2.1

Využití energie biomasy ..................................................................................119

1.1.2

Větrná energie ................................................................................................145

1.1.3

Solární energie................................................................................................148

1.1.4

Geotermální energie a energie okolního prostředí...........................................159

1.3 VARIANTY DALŠÍHO ROZVOJE, JEJICH ANALÝZA A VYHODNOCENÍ ..................................164 3

ENERGETICKÁ KONCEPCE A JEJÍ REALIZACE......................................................................... 180

3.1 MĚSTO JAKO SAMOSPRÁVNÝ ORGÁN A TVŮRCE KOMUNÁLNÍ POLITIKY...........................180 3.1.1

Plánovací a regulační nástroje ........................................................................180

1.2 MANAGEMENT ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ.........................................................187 1.3 VLIV CENOVÉ A STÁTNÍ ENERGETICKÉ POLITIKY NA KOMUNÁLNÍ ENERGETIKU ................190 1.3.1

Energetická politika a její vliv na komunální energetiku...................................190

1.1.2

Cenová politika energií a možný další vývoj ....................................................192 3

1.4 REALIZACE ENERGETICKÉ KONCEPCE ........................................................................193

4

1.1.1

Návrh zásad energetického managementu Města České Budějovice .............194

1.1.2

Obsah Programu ke zlepšení kvality ovzduší/Program snižování emisí ..........195

SHRNUTÍ.................................................................................................................................................. 197

4

Identifikace ZADAVATEL ENERGETICKÉ KONCEPCE název firmy

Statutární město České Budějovice

právní forma

Výkon státní správy a samosprávy ve smyslu Zákona č. 128/2000 Sb.

adresa

nám. přemysla Otakara II 1/2, 370 92 České Budějovice

telefon

386 801 111

fax IČO

00244732

DIČ

077- 00244732

zástupce

RNDr. Miroslav Tetter, CSc.

ZPRACOVATEL ENERGETICKÉ KONCEPCE název firmy

SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

adresa

Americká 17, 120 56 Praha 2

telefon

224 247 552

fax

224 247 597

IČO

25761382

DIČ

002-25761382

zástupce

Ing. Jaroslav Maroušek CSc., ředitel

pobočka firmy

SEVEn o.p.s., České Budějovice

adresa

Žižkova 12, 370 01 České Budějovice

telefon

386 350 443

fax

386 350 370

zástupce

Ing. Jiří Neuwirth

PŘEDMĚT ENERGETICKÉ KONCEPCE podnik


provozovna


zařízení

energetické hospodářství

adresa

nám. přemysla Otakara II 1/2, 370 92 České Budějovice

vztah k zadavateli energetické koncepce

Statutární město České Budějovice - vlastník

5

Úvodní poznámka České Budějovice jako statutární město, má povinnost pořízení územní energetické koncepce uloženou §4, odst.2, Zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb, s účinností od 1.1.2001. Koncepce je vytvořena v souladu s prováděcím předpisem k tomuto zákonu – nařízením vlády č. 195 ze dne 21. května 2001. Územní energetická koncepce statutárního města České Budějovice navazuje na schválený Územní plán města České Budějovice, který byl zveřejněn Obecně závaznou vyhláškou č.4/2000 o závazných částech územního plánu města České Budějovice. Územní energetická koncepce je s tímto dokumentem v souladu. Územní plán z hlediska energetického hospodářství obsahuje základní popis, stávajícího stavu a možného vývoje, vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a základních tras inženýrských sítí. Energetická koncepce provádí komplexní stanovení podmínek pro řádně fungující energetické hospodářství Provádí analýzu stávajícího stavu zásobování města palivy a energiemi na jejímž základě stanovuje energetickou bilanci dílčích částí, které pak sestavuje v jeden celek, předkládá možný trend vývoje ve spotřebě paliv, palivové skladbě. Důraz je kladen především na ochranu životního prostředí – emisní a imisní situaci ve městě a po realizaci navrhovaných opatření v energetickém zásobování města. Dokumentuje stávající stav technické infrastruktury v oblasti zásobování palivy a energiemi na základě získaných podkladů od hlavních distributorů energií (Jihočeská energetika, a.s., Jihočeská plynárenská, a.s. Teplárna České Budějovice, a.s.), magistrátu města, ČHMÚ, právnických subjektů a dalších. V řešené lokalitě byly zejména analyzovány stávající zdroje a systémy zásobování teplem, napojení spotřebitelů, typ zástavby, vytápěných budov, výhledové reálné úpravy pro zlepšení tepelných a technických vlastností těchto budov. Studie se nezabývá konkrétními řešeními otopných soustav přímo v budovách. S ohledem na komplexní energetické zásobování území jsou provedeny mimo soustavu CZT i bilance ostatních spotřeb zemního plynu, elektrické energie a jiných použitých paliv a energií pro stávající stav i ve výhledu v úzce provázané s ochranou životního prostředí. Jedním z výstupů schválené energetické koncepce bude obecně závazný předpis – vyhláška Zastupitelstva města České Budějovice, která v časovém horizontu 5 až 10 let bude koncepčně řešit, s ohledem na princip trvale udržitelného rozvoje, výrobu, rozvod a spotřebu paliv a energií na území města a v horizontu 20 let naznačí pravděpodobný vývoj energetického hospodářství. Textová část dokumentu je doplněna tabulkami, grafy, diagramy a mapovými výstupy pro stávající i výhledové řešení energetického zásobování města.

6

1 POPIS A ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU 1.1 Základní charakteristika Město se rozkládá na dně Českobudějovické kotliny cca 150 km jižně od hlavního města Prahy. Území má rovinatý charakter, nadmořská výška náměstí Přemysla Otakara II. dosahuje 387 m. Území patří do mírně teplého pásma s průměrnou teplotou vzduchu kolem 8°C. Přirozenou dominantou území je vrch Panský les mezi Vidovem a obcí Nedabyle v blízkosti jižního okraje města. V širším území města Českých Budějovic se nacházejí hranice čtyř významných jihočeských bioregionů – Českobudějovický, Třeboňský, Českokrumlovský, Bechyňský bioregion. Současné území města se vytvářelo v procesu dlouhodobého vývoje již od jeho založení v roce 1265 Přemyslem Otakarem II se střídajícími se hospodářskými vzestupy a úpadky. Jádrem byla historická část, kterou v podstatě tvořilo vnitřní město ohraničené řekami Vltavou, Malší a Mlýnskou stokou. Již dříve město tento rámec přerostlo a vznikla předměstí Pražské, Vídeňské a Linecké. Po 2. světové válce byly postupně přičleněny až dosud samostatné obce Čtyři Dvory, do roku 1990 Dobrá Voda, Kněžské Dvory, Mladé, Nové Vráto, Pohůrka, Rožnov, Suché Vrbné, Nemanice, Nové Hodějovice, Haklovy Dvory, Zavadilka, České Vrbné, Kaliště a Třebotovice. Katastrální území města měří 5,5 tis. ha, z toho 44% tvoří zemědělská půda, 10% zastavěné území a 10% vodní plochy. V současnosti je město rozděleno na 7 městských částí a více jak 60 urbanistických obvodů. Urbanisticky ojedinělé je čtvercové náměstí s měšťanskými domy renesanční radnice s barokní přestavbou, Samsonova kašna, dominikánský klášter s gotickým kostelem, chrám sv. Mikuláše s historicky cenným náměstím a přilehlými ulicemi bylo vyhlášeno rezervací.

s podloubím, původně Černá věž, Solnice, a další. Jádro města městskou památkovou

Prostorové širší vztahy města určují základní možnosti kvalitní urbanizace vlastního města. Jsou to poloha města ve výrazně zachovalých nivách řeky Vltavy a Malše, blízkost výrazného morfologického útvaru Lišovského prahu a kapsovitý tvar Českobudějovické pánve. Domovní a bytový fond vznikal v dlouhodobém vývoji od domů bytových postavených a v řadě případů zrekonstruovaných z 19. století až po panelové domy postavené od 60. let do 90. let století minulého. Nezastupitelnou roli v domovním a bytovém fondu tvoří i poměrně rozsáhlá výstavba rodinných domů z období od počátku minulého století do 2. světové války, tak i po ní až do 90. let 20. století. Charakteristickým rysem populačního vývoje ve městě byl trvalý růst počtu obyvatel s vyjímkou snižování za 2. světové války a několik let po jejím skončení. Od roku 1996 dochází ke zvratu a počet obyvatel mírně klesá vlivem převažující úmrtností nad porodností a vystěhovaných nad přistěhovanými občany. V roce 2001 mělo město celkem 98,9 tis. obyvatel, tj. zhruba 56% obyvatel okresu a 16% celého Jihočeského kraje. Za 140 let od prvního velkého cenzu v roce 1869 se počet obyvatel města zvýšil více než pětinásobně a jsou sedmým největším městem České republiky. Z hlediska svého významu v širších vztazích jsou České Budějovice statutárním městem a přirozeným spádovým střediskem jihočeského regionu a nejvýznamnějším hospodářským centrem na jihu Čech Jsou sídlem mnoha institucí a služeb místního, regionálního i nadregionálního významu

7

Sídlí zde především podniky strojírenského a potravinářského průmyslu (Budvar, Madeta, Koh-I-Noor, Sfinx, Bosch a další), je zde sídlo okolo 20.000 firem a soukromých podnikatelů, u menších především v oblasti obchodu a služeb. Město je sídlem úřadů státní správy, středisko vzdělání, kultury, zdravotnictví a dalších služeb. V terciální sféře je významné zastoupení pro region v oblasti školství - Jihočeská univerzita s fakultami pedagogickou, zemědělskou, biologickou sociálně právní, teologickou), odborné školství – sídlí zde Akademie věd ČR, zdravotnické služby včetně nemocnice s krajskou působností, kulturní a sportovní zařízení jako Jihočeské divadlo, Jihočeské muzeum, Malé divadlo, zimní stadion, plavecký bazén a řada dalších. V řešeném území se v současnosti uplatňují při krytí potřeb energie všechny klasické formy energetického zásobování. Kterékoliv místo může být pokryto dodávkou ze subsystému zemního plynu, jehož VTL, STL a NTL sítě pokrývají téměř celé území (totéž samozřejmě platí pro elektrickou energii). Obdobně rozsáhlá je pak soustava centralizovaného zásobování teplem (CZT), která kromě dodávek tepla pro odběratele z výrobní a nevýrobní sféry, zajišťuje teplo pro vytápění (TV) pro 26.956 bytů, tj. cca 65% celkového bytového fondu města a přípravu teplé užitkové vody (TUV) pro 24.952 bytů. Potřeby tepla ostatních objektů nepřipojených na CZT kryjí decentrální – lokální zdroje tepla vázané na síťové nebo nesíťové energie. Z hlediska územního členění je součástí velkého územního celku českobudějovické sídelní aglomerace. Vazby na širší území republiky, zejména Prahu ještě vzrostou po vybudování kapacitního dopravního spojení. Směrem k zahraničí nabývá na významu styk s Horním Rakouskem a východním Bavorskem, vazba na hraniční pásmo Šumavy a Bavorského lesa jako na rekreační potenciál. Vzhledem ke geografické poloze města (Linec 100 km, Pasov 120 km, Praha 150 km, Plzeň 150 km, Brno 190 km a Vídeň 190 km) budou vazby na jižní sousedy nabývat na významu. Významný pro rozvoj města je i rekreační potenciál regionu s množstvím kulturních památek, chráněných krajinných oblastí a přírodních útvarů mimořádné hodnoty (CHKO Třeboňsko, CHKO Blanský les, CHKO Šumava, návrh CHKO Novohradské hory). V dostupné vzdálenosti se nachází oblast Lipenské přehradní nádrže, střediska rekreace a vodních sportů. České Budějovice jsou přirozeným dopravním uzlem železničním, silničním jsou napojeny na celostátní komunikační síť. Městem prochází 5 železničních tratí, celkem 11 mezinárodních a 21 dálkových autobusových linek spojujících město s důležitými centry tuzemskými i zahraničními. Nezastupitelnou roli v přepravě osob na území města hraje městská hromadná doprava s 19 linkami v délce 204,4 km zastoupená autobusy a trolejbusy a přepravou 47 mil. osob ročně.

8

Obr. č. 1 – Mapa řešeného území statutárního města České Budějovice

Vymezení řešeného území Předmětem řešení energetické koncepce je území statutárního města České Budějovice rozdělené na 7 městských částí a 66 urbanů (očíslováno 001 – 070, 010, 034, 041, 042 neobsazeno) - viz následující tabulka.

9

Orientační mapa statutárního města České Budějovice – urbanistické obvody

Část města

Urbanistický obvod

Charakter (*)

Urban

České Budějovice 1

Část města

Urbanistický obvod

Urban

001

O

České Budějovice - střed

035

P

Suché Vrbné - prům. obvod

002

R

Sokolský ostrov

036

O

Pětidomí

037

X

U Vrbného

003

R

Stromovka

038

O

Suché Vrbné

004

O

Čtyři Dvory

039

X

O Dobrovodského potoka

005

V

Vysoká škola

040

O

Pohůrka

006

O

Sídliště Šumava

043

U

U Rybníčků

007

Z

Švábův Hrádek

069

N

Kaliště

070

N

Třebotovice



Charakter (*)


008

U

U Vávrovského rybníka

009

O

Sídliště Vltava


011

X

Přístav

044

O

Brněnské předměstí

064

N

Haklovy dvory

045

D

U Nádraží

065

N

Zavadilka

046

P

U Novohradské

066

X

Čtyři Dvory - střed

047

O

Havlíčkova kolonie

067

O

Sídliště Máj

048

R

U Malého jezu - U Špačků

068

N

České Vrbné

049

O

Mladé - Červený dvůr

012

O

U Požární zbrojnice

050

Z

U Špačků-za hřbitovem

013

O

U Hřbitova

051

O

Nové Hodějovice

014

O

Sídliště Na Pražské

052

U

Za Potokem

015

O

Za Poliklinikou

016

O

Na Sadech

053

U

V Háječku

017

O

U Pekárenské

054

O

U Matice školské

018

R

Zahrádky

055

P

U Pivovaru

019

P

U Pražské silnice

056

R

U Malše

020

Z

Za Voříškovým dvorem

057

U


U Plavské silnice

021

O

Kněžské Dvory

058

O

Krumlovské předměstí

022

O

Nemanice

059

V

Nemocnice

023

X

Dolní Světlíky

060

P

U Nemocnice

024

R

Nemanický rybník

061

O

Rožnov - sever

025

Z

U Čertíka

062

Z

Za Lineckou tratí

063

O

Rožnov - jih

026

Z

Na Světlicích


(*) Celostátně používané charakteristiky urbanistických obvodů

027

Z

Za Otýlií

O - obytné domy

X - rezervní pochy

028

P

Nové Vráto - prům.obvod

V - plochy areálů občan.vybavenosti

D - plochy dopravních areálů Z - zemědělské plochy

029

U

U Rozumova Dvora

L - lesní plochy

030

O

Husova kolonie

N - odloučené obytné plochy

031

X

Husova kolonie - zahrádky

R - rekreační plochy

032

O

Nové Vráto

U - ostatní účelové plochy

033

P

U Křížku

P - plochy průmysl. areálů

Tab. č. 1 - Rozdělení města na urbany a městské části Zakreslení urbanů do mapy řešeného území je uveden v příloze ÚEK.

Klimatické podmínky Řešené území je zařazeno do klimatického regionu mírně teplého pásma, nadmořská výška 381 m.n.m., výpočtová venkovní teplota podle ČSN 060210 –15°C, průměrná teplota vzduchu 8°C, převládající větry od jihovýchodu a severozápadu, (Zdroj dat: ČHMÚ, pracoviště České Budějovice, ÚEK Jihočeského kraje). Lokalita

České Budějovice 388 m.n.m.

tes

Otopné období

D (d)

(°C)

1988/89

230

5

1989/90

236 5,1

1990/91

268 4,7

1991/92 1992/93

D 13 D 17 (d.K) (d.K)

D 18 (d.K)

D 19 D 19/Dnorm D13/Dnorm (d.K) (%) (%)

1842 2762

2992

3222

87

82

1837 2817

3053

3289

89

82

2212 3284

3552

3820

103

99

220 3,7

2049 2929

3149

3369

91

91

217 3,3

2100 2968

3185

3402

92

94

1993/94

239 5,2

1866 2822

3061

3300

89

83

1994/95

233 5,2

1822 2754

2987

3220

87

81

1995/96

236 2,6

2456 3400

3636

3872

104

109

1996/97

256 4,2

2261 3285

3541

3797

102

101

1997/98

234 4,6

1965 2901

3135

3369

91

88

1998/99

241 4,8

1986 2950

3191

3432

93

88

1999/00

203 3,7

1891 2703

2906

3119

84

84

2000/01

219 4,8

1789 2665

2884

3103

84

80

normál

244 4,8

2245 3221

3465

3709

100

100

Tab. č. 2 - Otopná období 88/89-00/01 České Budějovice, denostupně

10

Údaje, převzaté z ÚEK Jihočeského kraje, byly zpracovány ve smyslu vyhlášky MPO č. 245/1995 Sb., kterou se stanovila pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a konečné spotřebitele, ve znění vyhlášky MPO č. 85 /1998 Sb. V tabulce jsou dále uvedeny hodnoty tzv. normálu, tj, údaje dlouhodobého průměru středních teplot venkovního vzduchu a počtu dnů v otopném období podle tab. 1 přílohy 4 v ČSN 383350 „Zásobování teplem. Všeobecné zásady“ změna a) – 8/1991. [tes (°C) – průměrná venkovní teplota, D(d) – počet dnů v jednotlivých topných sezónách, D13 – počet denostupňů při průměrné vnitřní teplotě 13°C]. V následujících tabulkách jsou uvedeny další charakteristické klimatické údaje lokality: rok

2001

leden

2000

-1,20

1999

1998

-2,00

0,90

1997

0,70

1996

1995

-4,50

-3,82

-0,50 4,56

únor

1,90

3,50

-0,50

2,60

2,90

-3,56

březen

5,60

4,90

5,60

4,20

5,10

0,04

3,21

duben

8,00

11,60

9,30

9,80

5,90

8,32

9,51

květen

15,60

15,70

14,50

14,30

14,30

13,40

13,42

červen

15,10

18,70

16,20

17,90

17,00

17,30

15,20

červenec

18,90

16,50

19,40

18,30

17,20

16,40

20,54

srpen

18,80

19,30

17,80

18,50

18,40

16,70

17,09

září

11,80

13,60

16,30

12,90

13,00

10,70

12,54

říjen

10,60

12,20

10,80

8,60

9,50

6,20

9,20

listopad

2,60

5,40

2,50

1,40

2,90

4,70

1,17

prosinec

-2,10

1,20

0,50

-0,40

1,60

-4,30

-1,50

Průměr

8,93

9,93

9,26

9,14

8,33

7,09

8,82

Tab. č. 3 - Průměrné měsíční teploty v letech 1995-2001 v Českých Budějovicích Vybrané meterologické údaje Průměrná teplota vzduchu (°C) Délka slunečního svitu (hod/rok) Průměrná rychlost větru (m/sec) Roční úhrn srážek (mm)

Dlouhodobý průměr (1961-1990)

1995

1996

1997

1998

1999

8,2

8,8

7,1

8,3

9,1

9,3

1564,3

1608

1518,9

1846

1734,4

1743,2

1,7

2,1

1,9

1,8

1,9

1,9

582,8

643,5

712,8

716,8

551,5

505,1

Tab. č. 4 - Další údaje charakteristické klimatické podmínky

Demografické údaje V roce 2001 na základě údajů SLDB mělo město České Budějovice 98.876.trvale bydlících obyvatel. V porovnání s rokem 1961 je to 1,5 násobné zvýšení a tím se město řadí do kategorie progresivně se rozvíjejících se měst v ČR. V následující tabulce jsou údaje o počtu obyvatel a jeho struktuře k datu sčítání a struktura na území Statutárního města České Budějovice, které je předmětem zpracování územní energetické koncepce.

11

Trvale bydlící osoby (včetně dlouhodobě přítomných cizinců) podle pohlaví

Městská část Celkem

muži

podle věkových skupin

ženy

0-14 let

15-59 let

60 a více let, vč.nezj. věku


1 884

915

969

299

1 280

305


40 406

19 776

20 630

7 748

28 640

4 018


26 545

12 708

13 837

3 806

16 893

5 846


1 600

790

810

248

1 052

300


7 850

3 823

4 027

1 131

5 238

1 481


8 700

4 209

4 491

1 283

5 592

1 825


11 891

5 603

6 288

1 546

6 818

3 527

Celkem České Budějovice

98 876

47 824

51 052

16 061

65 513

17 302

Tab. č. 5 - Přehled počtu obyvatel k roku 2001 podle údajů SLDB ČSÚ Vzhledem k různým specifikám využití území v městských částech a příslušných urbanistických obvodech (obytné plochy, plochy průmyslových areálů, plochy areálů a občanské vybavenosti, dopravní plochy a další) a jejich rozvoji dochází i k vývoji počtu obyvatel v jednotlivých urbanech. V budoucích deseti až patnácti letech se nepředpokládá zásadní přírůstek počtu obyvatel ve městě. Tempo vývoje však bude ovlivněno zejména migrací obyvatel, vývojem počtu pracovních míst, stavem bytového a domovního fondu a bytové výstavby v jednotlivých urbanistických obvodech a dalšími vlivy. Teoreticky lze předpokládat rozmezí změny počtu obyvatel maximálně ± 3%, Na základě prováděných analýz se ukazuje, že zřejmě nejvýraznějšími vlivy, působícími na rozvoj města z hlediska počtu obyvatel, budou demografické a sociálně ekonomické aspekty. Rozložení zaměstnanosti podle odvětví ekonomické činnosti charakterizuje následující tabulka.

12

Vývoj počtu obyvatel podle částí města a urbanistických obvodů

Číslo urban. obvodu

Název

(údaje přepočteny na současnou územní strukturu města) Sčítání lidu, domů a bytů Číslo k 1. 3. 2001 urban. Název (předběžné k 1. 11.1980 k 3. 3.1991 obvodu 3) výsledky)

k 1. 12.1970

Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 12.1970

k 1. 11.1980

k 1. 3. 2001 (předběžné výsledky) 3)

k 3. 3.1991

001

České Budějovice-střed

3 832

2 827

2 164

1 874

035

Suché Vrbné-prům.ob.

204

212

369

345

002

Sokolský ostrov České Budějovice 1

12 3 844

19 2 846

13 2 177

10 1 884

036 037

Pětidomí U Vrbného

3 178 7

3 248 112

2 846 96

2 790 88

003

Stromovka Čtyři Dvory1)

117

60

163

182

Suché Vrbné

3 507

4 917

4 008

3 733

004

3 184

1 873

1 603

1 568

039

U Dobrovodského potoka

005

Vysoká škola

285

304

348

369

040

Pohůrka

006

Sídliště Šumava

16

8 095

7 220

6 548

043

U Rybníčku

007

Švábův Hrádek

14

1

1

1

069

Kaliště

008 009

U Vávrovského rybníka Sídliště Vltava

114

6 614

12 921

0 12 025

070

011

Přístav Haklovy Dvory2)

-

-

-

0

356

177

101

139

.

343

424

419

046

U Novohradské

064 065

2)

Zavadilka

1)

038

15

2

2

105

391

471

439

457

-

6

-

4

91

84

61

63

Třebotovice České Budějovice 5

215 7 608

201 9 253

220 8 041

265 7 850

044

Brněnské předměstí

5 046

3 912

3 363

2 873

045

U Nádraží

-

15

11

17

437

264

212

212

4 018

3 612

3 150

2 878

-

14

2

3

1 479 -

1 443 -

1 372 76

1 698 82

852

927

826

850

98 11 930

106 10 293

81 9 093

87 8 700

066

Čtyři Dvory-střed

.

984

575

512

047


067

Sídliště Máj

-

15

12 481

18 253

048

U Malého jezu-U Špačků

068

České Vrbné České Budějovice 2

219 4 305

298 18 764

306 36 143

390 40 406

049 050

Mladé-Červený Dvůr U Špačků-za hřbitovem

012


3 435

3 184

2 943

2 717

051

Nové Hodějovice

013 014

U Hřbitova Sídliště Na Pražské

2 940 7 323

4 608 7 469

4 002 6 047

3 680 6 282

052

Za Potokem České Budějovice 6

015

Za Poliklinikou

4 939

3 659

2 980

2 854

053

V Háječku

016

Na Sadech

4 712

4 060

3 995

3 504

054

U Matice školské

5 534

5 990

4 900

4 463

055

-

4

-

1

056

584

437

313

295

057

U Plavské silnice

017

U Pekárenské

018

Zahrádky

019

U Pražské silnice

020

Za Voříškovým dvorem

021

Kněžské Dvory

022

Nemanice

023

Dolní Světlíky

024

Nemanický rybník

025

U Čertíka České Budějovice 3

026

Na Světlicích

027

Za Otýlií

028

Nové Vráto-průmysl.obv.

029

U Rozumova Dvora

030

Husova kolonie

031

Husova kolonie-zahrádky

032

Nové Vráto

033

U Křížku České Budějovice 4

288

67

108

75

4 909

4 271

3 652

3 365

U Pivovaru

-

44

37

11

U Malše

-

4

1

1

20

28

28

32

6 019

5 053

4 405

4 128

51

-

-

3

-

-

0

058

Krumlovské předměstí

582

558

479

507

059

Nemocnice

1 061

1 106

2 042

2 138

060

U Nemocnice

2

20

5

7

-

-

-

0

061

Rožnov-sever

3 616

4 004

3 473

3 308

23

29

18

16

062

Za Lineckou tratí

39 31 175

37 31 141

59 27 778

88 26 545

063

Rožnov-jih České Budějovice 7

44

23

22

4

-

16 36

195

-

-

165

508 15 608

851 14 342

783 12 492

799 11 891

97 243

98 876

32 České Budějovice 76 699 88 448 38 Poznámky: 1) v roce 1970 byly publikovány výsledky za urbanistický obvod Čtyři Dvory, 22

4

44

20

9

-

3

341

306

287

288

-

5

6

6

827

687

574

701

989 2 229

735 1 809

578 1 519

510 1 600

0

který byl později rozdělen na UO Čtyři Dvory a UO Čtyři Dvory-střed 2)

v roce 1970 byly publikovány výsledky za tehdy samostatnou obec Haklovy Dvory

3)

v roce 2001 včetně dlouhodobě (více než 90 dnů) přítomných cizinců

jako celek, tedy včetně základních sídelních jednotek Zavadilka a Nové Dvory

Tab. č. 6 – Vývoj počtu obyvatel ve městě podle urbanů

13

Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti k 1.3.2001 Odvětví ekonomické činnosti Obyvatelstvo úhrnem

51 546 zemědělství, lesnictví a rybolov dobývání nerostných surovin zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny

z toho:

Počet zaměstnanců

607 44 12 019

stavebnictví

4 996

obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží

6 392

pohostinství a ubytování

2 443

doprava, pošty a telekomunikace

3 785

peněžnictví a pojišťovnictví

1 440

činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky

3 100

výzkum a vývoj veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení

322 3 852

školství

3 317

zdravotnictví, veterinální a sociální činnosti

3 641

ostaní veřejné a osobní služby

3 005

Z úhrnu osoby s druhým případně dalším zaměstnáním

3 132

Tab. č. 7 - Zaměstnanost podle odvětví ekonomické činnosti v Českých Budějovicích

1.2 Spotřebitelské systémy Analýza spotřebitelských systémů byla provedena v členění za bytovou sféru, občanskou vybavenost, podnikatelský sektor po jednotlivých urbanistických obvodech. Byla provedena kvantifikace jejich energetické náročnosti v jednotlivých formách energie (teplo elektřina, tuhá, kapalná a plynná paliva). Na základě předpokladů výstavby bytového fondu, občanské vybavenosti, rozvoje nebo útlumu výroby v průmyslové sféře a dalších činností na území města byl stanoven předpoklad energetických nároků v dalších letech. Byly zohledněny, na základě analýzy stávajícího stavu u jednotlivých spotřebitelských systémů možné vlivy předpokládaných realizovatelných opatření na snížení energetické náročnosti. Ta se nejvíce projeví zejména u spotřeby tepla na vytápění v obytných domech a objektech občanské vybavenosti, ale i do určité míry v průmyslových areálech. Součástí analýzy je zmapování produkce emisí energetických zdrojů, které bylo provedeno na základě registrů emisí zdrojů znečišťujících ovzduší (REZZO) a dalších zjištění přímo v terénu. Do spotřebitelských systémů byla samostatně zahrnuta doprava representovaná městskou hromadnou dopravou i silniční automobilovou dopravou a dále pak veřejné osvětlení města.

1.2.1 Bytová sféra Historický vývoj a současný stav domovního a bytového fondu ve městě charakterizují následující tabulky. Z údajů vyplývá, že k největšímu rozvoji města, pokud jde o domovní výstavbu došlo na začátku a v poválečné konjunktuře 1. světové války 20. století, kdy ruku v ruce s rozvojem hospodářským šel i rozvoj stavební. Z tohoto období pochází prakticky třetina obytných budov ve městě a to zejména soukromých representativních a bytových domů (rodinných vil a činžovních domů). Další významné vlny bytové výstavby podobně jako v celé zemi, proběhly ve městě v letech 19451990, kdy „centrálně plánovaný“ demografický růst byl podpořen nejprve výstavbou více bytových cihlových a následně panelových domů v sídlištních lokalitách.

14

Období po roce 1990 až do současnosti je pak charakteristické dynamickým rozvojem výstavby rodinných domů, opravou a modernizací zchátralých historických objektů vč. obytných v centru města a dle finančních možností již také odstartovanou regenerací panelových domů. Nová výstavba ve městě probíhala zejména na sídlišti Máj, výstavba rodinných domků pak v Českém Vrbném, v Mladém, Haklovy Dvory a v dalších lokalitách. Na začátku roku 2001 (dle výsledku SLDB uskutečněného ČSÚ 31. března 2001) tak celkový počet domů v Českých Budějovicích 9.416, z čehož trvale obydlených bylo 8.791. Většinu (přes 70%) trvale obydlených domů přitom tvořily domy rodinné, 27% pak byly domy s více (nájemními) byty. Domovní fond

v tom

Domovní fond celkem počet

Domy celkem

rodinné domy

v%

počet

bytové domy

v%

počet

ostatní

v%

počet

v%

9 416

100.0

6 742

100.0

2 442

100.0

232

8 791

93.4

6 168

91.5

2 419

99.1

204

87.9

neobydlené

625

6.6

574

8.5

23

0.9

28

12.1

v neobydl. domech bytů

753

x

636

x

76

x

41

x

trvale obydlené

Období výstavby 1899 a dříve

100.0

535

6.1

284

4.6

224

9.3

27

13.2

1900 - 1945

2 622

29.8

2 094

33.9

482

19.9

46

22.5

1946 - 1970

2 021

23.0

1 242

20.1

752

31.1

27

13.2

1971 - 1990

2 445

27.8

1 678

27.2

730

30.2

37

18.1

1991 a později

1 017

11.6

779

12.6

195

8.1

43

21.1

6 271

71.3

4 844

78.5

1 309

54.1

118

57.8

1 349

15.3

1 063

17.2

252

10.4

34

16.7

stěnové panely

918

10.4

64

1.0

831

34.4

23

11.3

ostatní

157

1.8

130

2.1

19

0.8

8

3.9

Materiál nosných zdí cihly, tvárnice kámen a cihly

Tab. č. 8 - Vývoj a struktura domovního a bytového fondu podle stáří a stavebního materiálu V menším zastoupení počtu bytových domů oproti obytným domům, tj rodinným domům a vilám, však převyšuje počet v nich existujících bytových jednotek. Z celkového počtu 40.946 bytů v trvale obydlených domech bylo 32.372, tj. 79% právě v bytových domech. Bytový fond celkem

Bytový fond

počet Byty v trvale obydlených domech trvale obydlené neobydlené 2 Průměrná obytná plocha na byt (m )

v%

v tom rodinné domy

ostatní

v%

počet

v%

40 946

100.0

8 347

100.0

32 372

100.0

227

100.0

38 813

94.8

7 925

94.9

30 673

94.8

215

94.7

2 133

5.2

422

5.1

1 699

5.2

12

5.3

44,0

počet

bytové domy

60,5

39,7

počet

v%

53,5

Tab. č. 9 - Bytový fond ve městě Pokud jde o technickou vybavenost domovního a bytového fondu, u naprosté většiny domovního fondu v bytových a rodinných domech je zaveden zemní plyn. Vybavennost domovního fondu zemním plynen a ústředním topením v Českých Budějovicích - 2001 Zemní plyn Ústřední topení

Domovní fond celkem počet

v%

v tom rodinné domy počet

v%

bytové domy počet

v%

ostatní počet

v%

zemní plyn zaveden

7 266

82.7

5 096

82.6

2 043

84.5

127

62.3

zemní plyn nezaveden

1 421

16.2

1 004

16.3

361

14.9

56

27.5

dálkové nebo bloková kotelna

1 585

18.0

79

1.3

1 425

58.9

81

39.7

kotelna v domě

5 278

60.0

5 028

81.5

184

7.6

66

32.4

bez dálkového a ústř. topení

1 830

20.8

998

16.2

798

33.0

34

16.7

Tab. č. 10 - Energetická vybavenost domovního a bytového fondu

15

Způsob vytápění a přípravy TUV v bytovém fondu v Českých Budějovicích - 2001 Způsob vytápění Příprava TUV

v tom

Bytový fond celkem počet

rodinné domy

v%

počet

bytové domy

v%

počet

ostatní

v%

počet

v%

ústřední vytápění

32 728

84.3

6 419

81.0

26 154

85.3

155

72.1

etážové vytápění

1 814

4.7

485

s

1 300

4.2

29

13.5

kamna lokální

3 629

9.3

787

9.9

2 821

9.2

21

9.8

jiný zdroj vytápění

410

1.1

152

1.9

253

0.8

5

2.3

dálkový zdroj TUV

24 818

63.9

82

1.0

24 682

80.5

54

25.1

bojler, průtokový ohřívač TUV

66.0

12 569

32.4

7 200

90.9

5 227

17.0

142

jiný zdroj TUV

635

1.6

343

4.3

281

0.9

11

5.1

bez teplé vody

539

1.4

208

2.6

329

1.1

2

0.9

Tab. č. 11 - Struktura způsobu vytápění a přípravy TUV bytového fondu Na soustavu CZT města je pro účely vytápění napojeno 27 tis. bytů v bytových a rodinných domech, tj. cca 65% bytového fondu v Českých Budějovicích, přes 24,6 tis. bytů je dodávána i TUV. Vlastnickou strukturu domovního a bytového fondu pak ukazuje tabulka, ze které vyplývá, že téměř 57% bytových domů je již v současnosti v soukromém vlastnictví (soukromá fyzická osoba, družstva vlastníků aj.) a s postupnou privatizací domovního a bytového fondu města a převodu družstevních domů do osobního vlastnictví se tento podíl bude zvyšovat. počet Domy celkem trvale obydlené Vlastník soukromá fyzická osoba obec, stát SBD jiný Byty v trvale obydlených domech trvale obydlené Právní důvod užívání bytu ve vlastním domě

v tom

Celkem

Domovní a bytový fond

rodinné domy v%

počet

bytové domy

v%

počet

ostatní

v%

počet

v%

9 416

100.0

6 742

100.0

2 442

100.0

232

100.0

8 791

93.4

6 168

91.5

2 419

99.1

204

87.9

6 442

73.3

5 944

96.4

459

19.0

39

19.1

504

5.7

33

0.5

421

17.4

50

24.5

616

7.0

8

0.1

608

25.1

-

-

1 154

13.1

147

2.4

914

37.8

93

45.6

40 946

100.0

8 347

100.0

32 372

100.0

227

100.0

38 813

94.8

7 925

94.9

30 673

94.8

215

94.7 11.2

6 582

17.0

6 267

79.1

291

0.9

24

v osobním vlastnictví

4 314

11.1

-

-

4 314

14.1

-

-

nájemní

9 047

23.3

396

5.0

8 564

27.9

87

40.5

10 707

27.6

8

0.1

10 699

34.9

-

-

družstvo nájemců

bytové družstvo

5 878

15.1

2

0.0

5 873

19.1

3

1.4

jiný

2 113

5.4

1 199

15.1

815

2.7

99

46.0

Tab. č. 12 - Struktura domovního a bytového fondu podle vlastnictví

16

Domovní fond ve městě Č.Budějovice podle urbanů (předběžné výsledky SLDB k 1.3.2001) Domy Název urbanistického obvodu


Domy

trvale obydlené Celkem

celkem

neobydlené

bytové a ostatní

rodinné

Název urbanistického obvodu


trvale obydlené Celkem

celkem

neobydlené

bytové a ostatní

rodinné


001

329

285

111

174

44 Suché Vrbné-průmyslový obvod

035

67

55

46

9

12


002

3 332

3 288

2 113

1 175

0 Pětidomí 44 U Vrbného

036 037

550 24

515 24

437 23

78 1

35 0

Stromovka

003

54

47

45

2

038

666

617

527

90

49

Čtyři Dvory

004

463

426

417

9

039

51

37

37

0

14

Vysoká škola

005

78

70

64

6

8 Pohůrka

040

143

132

126

6

11

Sídliště Šumava

006

130

130

10

120

0 U rybníčků

043

1

1

1

0

0

Švábův Hrádek

007

3

1

1

0

2 Kaliště

069

30

25

25

0

5


008 009

0 149

0 145

0 8

0 137

0 Třebotovice 4 České Budějovice 5

070

89 1 621

74 1 480

69 1 291

5 189

15 141 15

7 Suché Vrbné 37 U Dobrovodského potoka

Přístav

011

0

0

0

0

044

285

270

87

183

České Vrbné

068

116

106

104

2

10 U nádraží

0 Brněnské Předměstí

045

3

3

0

3

0

Haklovy Dvory

064

55

39

38

1

16 U Novohradské

046

26

23

0

23

3

Zavadilka

065

123

119

119

0

047

338

328

209

119

10


066

156

125

108

17

048

2

1

1

0

1

Sídliště Máj České Budějovice 2

067

253 1 580

250 1 458

3 917

247 541

049 050

462 27

436 24

426 24

10 0

26 3

051

291

253

253

0

38

052

27 1 461

26 1 364

26 1 026

0 338

1 97 0

4 Havlíčkova Kolonie 31 U Malého jezu-U Špačků 3 Mladé-Červený Dvůr 122 U Špačků-za hřbitovem

U požární zbrojnice

012

131

121

31

90

U hřbitova Sídliště Na pražské

013 014

167 264

164 262

38 51

126 211

Za poliklinikou

015

313

300

70

230

13 V háječku

053

7

7

2

5

Na sadech

016

335

313

87

226

22 U Matice školské

054

255

247

142

105

8

U Pekárenské

017

234

219

67

152

15 U pivovaru

055

2

2

0

2

0 1

Zahrádky

018

1

1

1

0

U pražské silnice

019

99

78

57

21

Za Voříškovým Dvorem

020

0

0

0

0

10 Nové Hodějovice 3 Za potokem 2 České Budějovice 6

0 U Malše 21 U plavské silnice 0 Krumlovské Předměstí

056

2

1

1

0

057

11

10

10

0

1

058

568

532

400

132

36 0

Kněžské Dvory

021

154

135

98

37

19 Nemocnice

059

0

0

0

0

Nemanice

022

480

453

429

24

27 U nemocnice

060

1

1

0

1

0

Dolní Světlíky

023

0

0

0

0

0 Rožnov-sever

061

649

602

541

61

47

Nemanický rybník

024

5

4

4

0


025

31 2 214

29 2 079

29 962

0 1 117

Světlík

026

7

7

7

0

Za Otýlií

027

3

3

0

3

0 České Budějovice celkem 0 1

1 Za lineckou tratí 2 Rožnov-jih 135 České Budějovice 7

Nové Vráto-průmyslový obvod

028

8

7

5

2

U Rozumova Dvora

029

2

2

1

1

0

Husova Kolonie

030

114

96

94

2

18

Husova Kolonie-zahrádky

031

4

3

3

0

1

Nové Vráto

032

190

177

174

3

13

U křížku České Budějovice 4

033

131 459

118 413

92 376

26 37

13 46

062

54

49

48

1

5

063

268 1 817

245 1 696

242 1 386

3 310

23 121

9 484

8 778

6 071

2 707

706

Tab. č. 13 - Domovní fond a jeho struktura podle urbanistických obvodů

17

Bytový fond ve městě České Budějovice podle urbanů (předběžné výsledky SLDB k 1.3.2001) Byty Název urbanistického obvodu


Byty z toho

trvale obydlené

Celkem

neobyd-lené

obydlené přechodně

sloužící k rekreaci

nezpůsobilé k bydlení

Název urbanistického obvodu


z toho trvale obydlené

Celkem

neobyd-lené

obydlené přechodně

sloužící k rekreaci

nezpůsobilé k bydlení


001

912

766

146

62

19

10 Suché Vrbné-prům.obvod

035

150

137

13

0

0

7


002

3 915

3 769

0 146

0 62

0 19

0 Pětidomí 10 U Vrbného

036 037

1 236 33

1 123 31

113 2

46 2

0 0

2 0

Stromovka

003

87

72

15

12

0

3 Suché Vrbné

038

1 565

1 439

126

39

1

13

Čtyři Dvory

004

613

566

47

15

2

5 U Dobrovodského potoka

039

52

38

14

4

0

0

Vysoká škola

005

138

124

14

9

0

3 Pohůrka

040

169

150

19

12

0

5

Sídliště Šumava

006

2 692

2 603

89

56

1

3 U rybníčků

043

1

1

0

0

0

0

Švábův Hrádek

007

3

1

2

0

0

0 Kaliště

069

32

27

5

1

2

0


008 009

0 4 606

0 4 474

0 132

0 79

0 1

0 Třebotovice 0 České Budějovice 5

070

107

87

20

7

4

2

3 345

3 033

312

111

7

29

Přístav

011

0

0

0

0

0

0 Brněnské Předměstí

044

1 206

1 102

104

37

1

9

České Vrbné

068

139

128

11

1

0

2 U nádraží

045

5

5

0

0

0

0

Haklovy Dvory

064

66

49

17

0

0

0 U Novohradské

046

79

76

3

1

1

0

Zavadilka

065

152

143

9

1

0

0 Havlíčkova Kolonie

047

1 340

1 243

97

52

3

7


066

253

207

46

14

2

10 U Malého jezu-U Špačků

048

2

1

1

0

1

0

Sídliště Máj České Budějovice 2

067

6 606 15 355

6 211 14 578

395 777

286 473

0 6

0 Mladé-Červený Dvůr 26 U Špačků-za hřbitovem

049 050

687 36

621 31

66 5

24 0

0 0

13 1

U požární zbrojnice

012

1 217

1 149

68

40

0

2 Nové Hodějovice

051

342

299

43

10

2

12

U hřbitova Sídliště Na pražské

013 014

1 826 2 896

1 734 2 788

92 108

64 66

1 1

4 Za potokem 3 České Budějovice 6

052

32 3 729

30 3 408

2 321

0 124

1 9

1 43 0

Za poliklinikou

015

1 172

1 009

163

45

0

14 V háječku

053

32

30

2

0

0

Na sadech

016

1 592

1 350

242

118

1


054

1 681

1 584

97

42

0

8

U Pekárenské

017

2 086

1 960

126

87

2

055

2

2

0

0

0

0 0

9 U pivovaru

Zahrádky

018

1

1

0

0

0

0 U Malše

056

3

1

2

1

0

U pražské silnice

019

135

113

22

3

0

3 U plavské silnice

057

13

12

1

1

0

0


020

0

0

0

0

0

0 Krumlovské Předměstí

058

1 904

1 768

136

67

5

12 0

Kněžské Dvory

021

209

180

29

9

4

0 Nemocnice

059

0

0

0

0

0

Nemanice

022

770

720

50

18

1

3 U nemocnice

060

1

1

0

0

0

0

Dolní Světlíky

023

0

0

0

0

0

0 Rožnov-sever

061

1 400

1 319

81

24

1

14

Nemanický rybník

024

7

6

1

0

0

0 Za lineckou tratí


025

33 11 944

31 11 041

2 903

1 451

1 11

Světlík

026

8

8

0

0

0

Za Otýlií

027

4

4

0

0

0

0 České Budějovice celkem 0

Nové Vráto-prům.obvod

028

15

9

6

0

0

0

U Rozumova Dvora

029

3

2

1

1

0

0

Husova Kolonie

030

133

113

20

5

5

1

Husova Kolonie-zahrádky

031

5

4

1

0

0

0

Nové Vráto

032

323

270

53

11

2

2

U křížku České Budějovice 4

033

241 732

198 608

43 124

14 31

0 7

0 3

0 Rožnov-jih 71 České Budějovice 7

062

67

62

5

1

0

0

063

329 5 432

304 5 083

25 349

2 138

1 7

0 34

41 452

38 520

2 932

1 390

66

216

Tab. č. 14 - Bytový fond a jeho struktura podle urbanistických obvodů

18

Územní plán předkládá lokality, které budou určeny pro výstavbu bytů v rodinných či bytových domech a předpoklad jejich počtu v následujících 10-15 letech. Městská část České Budějovice 1 České Budějovice 2

České Budějovice 3 České Budějovice 4 České Budějovice 5 České Budějovice 6 České Budějovice 7 Celkem

počet bytů předpoklad z toho UO celkem 155 001 1 651 007 065 067 904 014 023 460 029 031 464 037

lokalita

Historické jádro Švábův Hrádek Zavadilka U Branišovské silnice U Voříškova Dvora Světlíky U Rozumova Dvora Husova kolonie-Zahrádky V hluboké cestě U Novohradské Havlíčkova 331 046, 047 kolonie 166 061 Rožnov -Za tratí 4 131

počet bytů 155 920 120 150 410 120 225 120 166 175 50 2 611

Tab. č. 15 - Návrh lokalit a počtu výstavby bytů v rodinných a bytových domech Výsledky energetické a ekologické analýzy z hlediska struktury nositelů energie a vyprodukovaných emisí škodlivin pro bytovou sféru za jednotlivé urbanistické obvody jsou uvedeny v Příloze Energetické modelování.

1.2.2 Občanská vybavenost Objekty občanské vybavenosti bývají jako celek v komunální energetice významným spotřebitelem energie. Úřady státní správy a samosprávy, školská zařízení, místa kulturního a sportovního vyžití, dále nemocnice a ostatní zařízení zdravotnické a sociální péče představují spolu s podnikatelskými subjekty z oblasti terciální sféry takzvaný nevýrobní sektor, který je rovněž významným spotřebitelem paliv a energií ve městě.

Objekty a úřady státní správy a samosprávy Výkon státní správy a samosprávy v Českých Budějovicích vykonávají příslušné správní úřady rozmístěné v několika objektech situovaných převážně v centru města. Objekty jsou téměř všechny (podle dostupných údajů z REZZO I,II,III) zásobovány teplem ze soustavy CZT. Hlavní objekt Radnice na nám. Přemysla Otakara II má vlastní VS pára/voda. Výše dodávek tepla se pohybuje okolo 4.000 - 4.500 GJ. Výše spotřeb energií ve vybraných objektech (zjištění průzkumem) je uveden v následující tabulce:

19

Urban

53 53 53 12 53 67 44 54 1 1 1

Státní správa a samospráva

Krajský soud Vazební věznice Krajský úřad Finanční úřad Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Okresní správa sociálního zabezpečení Magistrát města Katastrální úřad Magistrát města Radnice Magistrát města Celkem

adresa

Spotřeba elektrické energie (MWh)

Spotřeba tepla (GJ)

Celkem spotřeba energie (GJ)

Zátkovo nábřeží 2 Goethova 1 U Zimního stadionu 2 F.A.Gerstnera 1/5

119,20 539,41 178,65

4 200 9 312 4 175 2 610

4 629 11 254 4 818 2 610

Mánesova 3

416,88

5 779

7 280

A. Barcala 1461

255,26

1 670

2 589

25,80

620 3 735 4 800 4 500 2 042 43 442

713 3 735 4 800 6 174 2 436 51 037

Jeronýmova 1 Lidická 11 Česká nám. Přemyska Otakara II Kněžská

465,00 109,50 2 109,70

Tab. č. 16 - Objekty státní správy a samosprávy Jak vyplývá z přehledu, až na jeden objekt se spotřebou nižší jak 1.500 GJ ročně, by měl být zpracován ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb. energetický audit. Podrobnější popis objektů z hlediska stavebního, energetického zásobování a využití je uveden v Příloze závěrečné zprávy.

Školská zařízení Ve městě je dnes 27 mateřských, 20 základních, řada středních a několika dalších (speciálních, zvláštních, uměleckých aj.) škol a jejich zařízení, vzdělávacích zařízení. Specifickou roli zaujímají vysoké školy a jejich zařízení v rámci Jihočeské univerzity - Fakulta biologická, pedagogická, zdravotně sociální, zemědělská, teologická. Nemalé zastoupení má i učňovské školství. Všeobecné základní a střední vzdělání denního charakteru pak doplňují specializované (umělecké, jazykové, taneční aj.) školy poskytující nejrůznější výchovně vzdělávací programy a kurzy. Téměř všechna tato zařízení jsou, až na výjimky,zásobována teplem ze soustavy CZT. V dalším textu je uveden základní přehled školských zařízení a charakterizujících údajů a vyznačena povinnost zpracování energetického auditu ve smyslu zákona č. 406/200Sb.

Mateřské školy Z celkového počtu 27 mateřských škol má 9 vlastní zdroj tepla na zemní plyn kategorie malý zdroj znečišťování ovzduší. Ostatní větší zařízení jsou zásobována teplem ze soustavy CZT města určené pro otop a přípravu TUV. Zemní plyn je navíc v objektech využíván k přípravě stravy.

20

Základní energetické údaje školských zařízení v Českých Budějovicích

Urban

9 9 6 9 61 58 14 67 12 38 36 35 40 66 47 47 14 54 22 67 13 17 49 49 32 44 16

Adresa

Dlouhá 35 Fr. Ondříčka 26 J. Opletala 22 Jizerská 4 Papírenská 23 Šumavská 19 Plzeňská 44 Prachatická 2/1 Pražská 15 V.Špály 7 Krokova 9 - Suché Vrbné Železničářská 12 U Pramene 13/1882 - Pohůrka Větrná 24 Zeyerova 33 Kaplířova 719/5 Čéčova I 40/1 E.Pittera 2 K. Šatala 17 - Nemanice K. Štěcha 5 Neplachova 3 Nerudova 53 Kališnická 5 - Mladé Novohradská 66 - Mladé Rudolfovská 285/143 - Nové Vráto Vrchlického nábřeží 1388 Otakarova 11 Celkem

Počet žáků

Vytápěná Instalovaný nebytová tepelný 2 plocha (m ) výkon (kW)

58 80 144 125 140 20 55 134 75 46 42 56 55 215 135 x 126 100 90 241 125 117 48 24 36 80 42 2 409

1 501,00 1 129,00 1 625,18 2 525,00 2 146,00 330,00 707,00 1 548,00 1 000,00

771,00 1 534,74 2 030,00 x 1 224,00 935,22 4 826,00 318,00 2 221,00 1 708,00 255,00 134,50 890,00 221,00 29 580

x x x x x x x 60 2x17,5 2x25 x 6x24 x x x x x x x 140 x

x x 1 402

typ kotle

x x x x x Destila x x ETI 60 Mora DPE 25 x Junkers x x x x x x x Buderus G 424 x Baxi - Luna 1310 Viadrus x x Auriga HTE x

Celková Celková spotřeba spotřeba ZP tepla z CZT 3 (tis. m ) (GJ) x x 0,27 x 1,74 3,00 x x 12,42 7,80 7,76 x 10,11 x 0,45 2,04 x 10,50 x x 14,56 1,12 12,55 1,86 x x 2,81 89

2 012 709 1 245 1 961 2 305 x 921 x x x 1 040 x 1 049 1 569 x 1 710 531 x 1 903 x 1 414 x x 1 044 940 x 20 353

Celková spotřeba Celkem Povinnost elektrické spotřeba EA energie energie (GJ) (MWh/rok) 44,65 2 173 ano 21,00 785 ne 28,74 1 358 ne 28,30 2 063 ano 30,12 2 473 ano 0,36 103 ne 8,91 953 ne 25,08 90 ne 14,36 475 ne 8,99 298 ne 8,99 297 ne 22,00 1 119 ne 17,52 407 ne 24,90 1 139 ne 15,22 1 639 ano 1,50 75 ne ano 31,68 1 824 7,98 917 ne 193,56 697 ne 39,20 2 044 ano 28,32 598 ne 24,84 1 541 ano 79,63 714 ne 11,72 106 ne 9,50 1 078 ne 30,00 1 048 ne 2,49 104 ne x 760 26 117

Tab. č. 17 - Mateřské školy a jejich základní energetické údaje Podrobnější popis objektů z hlediska stavebního, energetického zásobování a využití je uveden v Příloze závěrečné zprávy.

Základní školy Z celkového počtu 20 základních školských zařízení mají vlastní zdroj tepla na zemní plyn v kategorii malý a střední znečišťovatel ovzduší pouze 3 objekty. Ostatní jsou zásobeny teplem ze soustavy CZT města. Z následující tabulky vyplývá, že na 13 objektů by měl být zpracován energetický audit. Základní energetické údaje školských zařízení v Českých Budějovicích

urban

9 13 44 46 6 58 15 12 67 67 54 13 16 21 6 61 16

Adresa

Bezdrevská 3 Čéčova 66 Dukelská 11 Nové Hodějovice, Novohradská 15 E. Destinové 46 Grünwaldova 13 J.Š. Baara - Jírovcova 9/a Kubatova 1 M. Chlajna 21 M. Chlajna 23 Matice školské 3 Nerudova 9 Nová 5 Kněžské Dvory, A. Trägera 44 O. Nedbala 30 Rožnov, L.Kuby 48 Rudolfovská 23

38

Suché Vrbné, Pohůrecká 16

49 32

Mladé, V. Rady 1 Nové Vráto, Rudolfovská 143 Celkem

Počet žáků

Vytápěná nebytová plocha 2 (m )

Instalovaný tepelný výkon (kW)

typ kotle

1 210 629 707 85 690 847 473 823 859 1 027 515 694 473 61 848 557 250

17 300,00 4 107,00 5 784,00 695,00 7 595,79 5 633,00 26 733,00 9 387,84 17 969,83 11 813,53 3 974,00 6 272,00 4 210,00 776,00 9 646,00 6 835,00 2 699,71

x x x 2x48 x x x x x x x x x

x x x Duotherm 50 x x x x x x x x x

588

8 448,63

90 63 11 489

544,00 781,00 151 205,33

x x x 2x430 1x260 2x40 x 1 296

x x x PGVE 430 PGVE 260 Ligas 40 x x

Celková spotřeba ZP 3 (tis. m )

Celková spotřeba tepla z CZT (GJ)

x x x 8,50 x x x 3,48 x x x x x 11,66 x 9,12 x

10 256 2 003 2 844 x 6 145 5 298 2 078 6 897 4 339 3 929 1 167 3 119 2 928 x 3 016 3 757 1 270

Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) 169,87 39,08 37,60 14,20 154,24 127,28 64,51 60,21 352,40 8,08 78,06 77,14 47,34 6,06 96,81 61,82 31,75


Povinnost EA

10 868 2 144 2 979 341 6 700 5 756 2 310 7 232 5 608 3 958 1 448 3 397 3 098 419 3 365 4 290 1 384

ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ne ano ano ne ano ano ne

181,75

x

87,54

6 504

ano

4,06 x 218,56

x 1 044 60 089,93

25,76 9,50 1 549,24

231 1 078 73 109

ne ne x

Tab. č. 18 - Základní školy a jejich základní energetické údaje Podrobnější popis objektů z hlediska stavebního, energetického zásobování a využití je uveden v Příloze závěrečné zprávy.

21

Školní jídelny Pro zabezpečení základní stravy pro žáky jsou provozovány ve městě tři větší školní jídelny vývařovny obědů s konzumací buď přímo v místě nebo jejich rozvozem. Základní energetické údaje školských zařízení v Českých Budějovicích

urban

Název

044 016 054

U Tří lvů U Srdce Páně - Rudolfovská 23 ZŠ Matice školské - Mánesova 36 Celkem

Počet jídel za měsíc

Celková spotřeba ZP 3 (tis. m )

24 000 18 500 10 000 52 500

2,84 1,59 12,58 17

Celková Celková spotřeba spotřeba el. tepla z CZT energie (GJ) (MWh/rok) 479,00 2 315,15 x 2 794

67,68 76,65 38,20 183


Povinnost EA

819 2 645 566 4 030

ne ano ne x

Tab. č. 19 - Školní jídelny a jejich základní energetické údaje

Gymnázia, střední školy a učiliště V Českých Budějovicích jako centru regionu je rozsáhlé zastoupení středních škol, několika dalších speciálních a uměleckých aj. škol a jejich zařízení, vzdělávacích zařízení reprezentovanými 39 pracovišti. Většina objektů je zásobována teplem ze soustavy CZT města, pouze v 6 případech je nainstalován vlastní plynový zdroj tepla kategorie malý a střední zdroj znečišťování ovzduší. Základní energetické údaje středoškolských zařízení v Českých Budějovicích

Urban

Název školy

015 Gymnázium

Adresa

Počet studentů

Instalovaný tepelný výkon (kW )

typ kotle

Celková Celková spotřeba ZP. spotřeba PB (tis. tepla z CZT (GJ) m3, t)

Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok)


Povinnost EA

Jírovcova 8

446

x

x

x

1 656

42,50

1 809

ano

001 Gymnázium

Česká 64

394

x

x

x

1 423

34,00

1 545

ano

012 Sportovní gymnázium a Gymnázium

Kubatova 1

300

x

x

x

x

x

x

x

015 Gymnázium J.V. Jirsíka

Fr. Šrámka 23

525

x

x

x

1 540

42,50

1 693

ano

001 Biskupské gymnázium J.N. Neumanna

Jirsíkova 5

660

x

1 500

125,90

2 608

ano

Pražská 54a

300

126

x Dakon 30 kW, Wolf 96 kW

19,23

017 České reálné gymnázium s.r.o.

x

19,00

68

ne

038 Česko - anglické gymnázium s.r.o.

Třebízského 1010

300

x

x

x

1 000

24,00

1 086

ne

012 Obchodní akademie

Husova 1

431

x

x

x

1 467

20,75

1 542

ano

012

Pražská 1 Husova 9

x

x

x

1,01

x

22,91

117

ne

695

x

x

x

4 250

46,00

4 416

ano

pronajaté prostory pro školní jídelnu 012 ISŠ obchodní 044 ISŠ cestovního ruchu a VOŠ

Senovážné nám. 12

264

x

x

x

920

26,21

1 014

ne

015

VOŠ a školní jídelna

Fr. Šrámka 9

360

720

3x Hydrotherm

82,50

x

220,00

3 601

ano

017

školní pracoviště

Puklicova 41

x

x

x

x

969

20,57

1 043

ne

1 108

x

x

x

3 251

154,34

3 807

ano ne

019 ISŠ obchodu, služeb a podnikání školní jídelna 038 038

Domov mládeže

Kněžskodvorská 33/A Dobrovodská 105

x

x

x

x

356

18,59

423

Třebízského 22

x

x

x

x

661

55,78

861

ne

1 140

2xPrimatik 470 kW, 4xProtherm 50 kW

158,00

827

471,66

9 800

ano

Dakon DUO 1700

5 378

ano

027 Vyšší odborná škola

Okružní 10

839

017 ISŠ stavební školní jídelna 017

Nerudova 59

700

10,00

4 350

191,00

Nerudova 59

x

x

x

x

550

62,00

773

ne

Skuherského

x

225

Viessmann RN 019

48,00

x

14,00

1 685

ano

015

Domov mládeže

017

Domov mládeže

Jírovcova, Nerudova

x

x

x

x

2 600

28,00

2 701

ano

054 SOŠ technická, SOU a U 044 SPŠ strojní a elektrotechnická

Lidická 31

292

x

x

x

1 569

73,99

1 835

ano

Dukelská 13

502

x

x

x

3 684

63,00

3 911

ano

012 SPŠ stavební 015 SOU dopravní a technické, SOŠ automobilní

Resslova 2

466

x

x

x

2 493

81,41

2 786

ano

Skuherského 3

530

x

x

x

1 015

47,67

1 187

ne

044

budova školy

Senovážné nám. 4

487

x

x

x

1 875

26,65

1 971

ano

016

dílny praktického vyučování

Pekárenská 510

70

x

x

x

1 050

28,57

1 153

ne

016

dílna praktického vyučování

Skuherského 77

20

11,72

x

5,89

420

ne

160

x

x

x

3 382

49,03

3 558

ano

x

x

x

x

54,18

195

016

areál dílen praktického vyučování

Rudolfovská 17

033

Domov mládeže

Trocnovská 2

044

školní jídelna

Žižkova

ne

x

x

x

28,38

x

59,66

1 181

ne

033 SOŠ veterinární a zemědělská 012 Střední zdravotnická škola a VZŠ

Rudolfovská 92

650

x

x

x

6 800

195,20

7 503

ano

Husova 3

562

x

x

x

1 273

49,43

1 451

ne

001 Konzervatoř 012 Soukromá VOŠ a Obchodní akademie s.r.o.

Kanovnická 22

170

x

x

x

3 024

106,14

3 406

ano

Pražská 3

290

2x Vaillant

30,00

x

140,00

1 526

ano

044 Soukromé SOU služeb a obchodní akademie s.r.o.

Jeronýmova 22/28

398

x

x

x

945

37,71

1 081

ne

x

x

x

x

67

3,76

67

ne

1 203

ne

110

x

x

x

490

6,80

514

12 197

2 211

x

423

54 987

2 681

80 918

ne x

014

pracoviště odborného výcviku

044 Soukromé SOU podnikání a služeb o.p.s. 014 Vyšší zdravotnická škola Bílá vločka s.r.o. Celkem

V oblouku 2204 Žižkova 4 Zachariášova 3

168

34,09

x

11,84

Tab. č. 20 - Objekty středního školství a jejich základní energetické údaje Téměř polovina zařízení se měla z hlediska výše spotřeby paliv a energie podrobit zpracování energetického auditu ve smyslu zákona č 406/2000 Sb. Podrobnější popis objektů je opětně uveden v Příloze závěrečné zprávy. 22

Zvláštní, speciální a pomocné školy Jedná se o pracoviště se zvláštním režimem výuky . Základní energetické údaje speciálních školských zařízení v Českých Budějovicích

urban

044 012 014 013 015

Název školy

Adresa

Praktická a zvláštní škola Zvláštní škola Mateřská škola pro zrakově postižené Mateřská škola pro zrakově postižené Speciální školy pro sluchově postižené Celkem


typ kotle

140 49

x x

x x

x x

85 274

x x

x x

3 3

Štítného 3 Husova 9 Zachariášova 5 U Trojice 11 Riegrova 1



1 720 1 397

11,64 9,06

1 762 1 429

2 800 5 916

99,17 119,87

3 259 6 450

Celková Celková spotřeba spotřeba ZP tepla z 3 (tis. m ) CZT (GJ)

Počet žáků

Povinnost EA ano ne ne ne ano x

Tab. č. 21 - Zvláštní, speciální a pomocné školy a jejich základní energetické vybavení

Základní umělecké školy Základní energetické údaje speciálních školských zařízení v Českých Budějovicích

urban

015 001

Název školy

Základní umělecká škola B. Jeremiáše Základní umělecká škola

Adresa

Celková Celková spotřeba spotřeba ZP tepla z 3 (tis. m ) CZT (GJ)

Počet žáků


typ kotle

850

180

2x Odra ECO 90

Otakarova 43 Piaristické nám.

22,97

x



Povinnost EA

20,87

857,13

ne

Tab. č. 22 - Základní umělecké školy a jejich základní energetické vybavení

Jihočeská univerzita – rektorát Branišovská 3 JČU svými 5 fakultami má nezastupitelnou úlohu ve vzdělání nejvyššího stupně a to nejen pro studeny z jižních Čech, ale i okolních krajů. Jedná se o řadu jedno i více objektových zařízení, z nichž některá z hlediska spotřeb paliv a energie podléhají povinnosti zpracování energetického auditu.

Urban

Název

Adresa

Celková spotřeba paliva (t, tis. m3)




005 Biologická fakulta

Branišovská 31

0

113

15

167

044 Pedagogická fakulta

Jeronýmova 10

36

6 634

262

8 804

015 Zdravotně sociální fakulta

Jírovcova 24

8

0

29

371

001 Teologická fakulta

Kněžská 8

2

1178

96

1 603

005 Zemědělská fakulta

Studentská 13

0

46196

1 704

52 330

005 Koleje a menza

Studentská 15

8

0

0

256

005 Školní zemědělský podnik

Branišovská 31

2

0

229

881

005 Výzkumný ústav rybářský

Branišovská 31

Jihočeská univerzita celkem

46

0

70

1 802

101

54 121

2 405

66 214

Tab. č. 23 - Jihočeská univerzita a její základní energetické vybavení

23

Akademie věd ČR

Název

adresa

Celková spotřeba paliva (tis. m3)



Celkem spotřeba energie (GJ) 27 956

Akademie věd ČR

Branišovská 33

3

20 510

2 040

Akademie věd ČR

Na sádkách 7

0

3 700

343

4 935

3

24 210

2 383

32 891

Celkem

Tab. č. 24 - Akademie věd a její základní energetické vybavení Spolu s Jihočeskou univerzitou představuje nejvyšší stupeň vzdělávání a vědeckotechnického poznání v jihočeském regionu. V lokalitě Branišovská 33 je v areálu umístěno pracoviště společné technicko – hospodářské správy, entomologického ústavu, ústavu molekulární biologie rostlin, v lokalitě Na sádkách 7 je v areálu umístěno pracovitě Ústavu půdní biologie, Hydrobiologického ústavu, Ústavu ekologie krajiny.

Místa kulturního a sportovního vyžití Mezi hlavní odběratele energie z oblasti kultury a společenského vyžití patří muzea, galerie, kina, knihovny, divadla a další kulturní zařízení. Z nejvýznamnějších lze jmenovat Jihočeské divadlo, Dům kultury Metropol, Dům kultury Slavie, Kulturní dům Vltava, Státní vědecká knihovna, Knihovny badatelské, Jihočeské muzeum a další. Ze sportovních zařízení s významnou spotřebou energie je pak třeba uvést Plavecký stadion a plovárnu na Sokolském ostrově, Zimní stadion. Další sportovní zařízení jako hřiště, tělocvičny jsou součástí škol, tělovýchovných jednot a dalších vlastníků. Většina, zejména velkých objektů a spotřebitelů energie odebírá teplo ze soustavy CZT města. Celkový přehled kulturních zařízení počet knihoven počet stálých kin letní kino počet divadel - stálých scén počet muzeí počet galerií a výstavních síní ostatní kulturní zařízení sakrální stavby

8 3 1 5 3 30 27 13

Celkový přehled sportovních zařízení koupaliště a bazény kryté bazény hřiště s provozovatelem tělocvičny (vč. školních) stadiony otevřené stadiony kryté zimní stadiony otevřené i kryté ostatní sportovní zařízení

5 1 152 39 5 3 2 21

Tab. č. 25 - Přehled počtu kulturních a sportovních zařízeni Sportovní zařízení

Zimní stadion Sportovní hala Plavecký stadion Celkem

adresa

F.A. Gerstnera 8/7 Stromovka 12 Sokolský ostrov 4 x

Spotřeba elektrické energie (MWh) 1 113,23 202,88 1 203,09 2 519,20

Spotřeba tepla (GJ) 7 015 3 800 13 356 24 171

Celkem spotřeba energie (GJ) 11 023 4 530 17 687 33 240

Tab. č. 26 - Sportovní zařízeni a jejich základní energetické vybavení

24

Kulturní zařízení

Jihočeské divadlo Jihočeské muzeum Jihočeské muzeum Státní vědecká knihovna Státní vědecká knihovna Metropol - kulturní dům KD Vltava DK Slávie Celkem

Spotřeba Spotřeba Celkem spotřeba Spotřeba zemního plynu elektrické energie (GJ) tepla (GJ) 3 energie (MWh) (tis.m )

adresa

Dr. Stejskala 23 Dukelská 1 Fráni Šrámka 4 Lidická 1 Na Sadech 26 - 27 Senovážné nám. 2 Fr. Ondříčka 46 Jirsíka 2 x

215,01 84,00 13,00 154,10 11,18 528,60 135,40 173,90 1 315

2 294 1 161 x 980 445 15 482 2 070 2 304 24 736

x x

3 068 1 463 423 1 535 485 17 385 2 557 2 930 29 847

11,05 x x x x x 11

Tab. č. 27 - Kulturní zařízeni a jejich základní energetické vybavení

Zdravotnická a jiná zařízení sociální péče a ubytovacích služeb Naprostá většina zdravotnických zařízení ve městě má v podstatě lokální význam s přesahem poskytování zdravotnické péče občanům ze spádových obcí.

Nemocnice České Budějovice Nemocnice, která je státním zařízením Ministerstva zdravotnictví ČR, svým významem přesahuje rámec města i kraje. Zařízení se rozkládá na ploše cca 21 ha (vč. bývalé vojenské nemocnice) a zajišťuje prakticky lékařskou péči všech medicínských oborů. V roce 1998 bylo hospitalizováno cca 43.000 pacientů, průměrná ošetřovací doba ve dnech 9,3, využití lůžka ve dnech 252,7, využití lůžka 72,7%, počet lůžek 1.554. Nemocnice prochází v posledních letech proměnami od výstavby nových pavilonů až po rekonstrukce stávajících. Podrobnější údaje o energetickém zabezpečení nemocnice odmítla sdělit. Až do roku 2001 byly v areálu vlastní tepelný parní zdroj o výkonu 16,2 MW kategorie velký znečišťovatel ovzduší na zemní plyn s roční výrobou cca 40.000 GJ. Základní potřeby nemocnice byly kryty ze soustavy CZT. Zdroj v letních měsících, v období odstávky zdroje CZT, dodával teplo do tohoto systému. Stávající zdroj nemocnice byl zbourán a některé objekty jsou zásobovány částečně teplem z plynových decentralizovaných kotelen a cca 70% spotřeby tepla je kryto z CZT. Ostatní zdravotnická a jiná zařízení sociální péče a ubytovacích služeb Mezi ostatní zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče s významnou spotřebou energie se ve městě řadí Poliklinika Sever a Poliklinika Jih, zařízení sociální péče. Zdravotnické zařízení

Adresa

Medicentrum Máj Medipont - Poliklinika Jih Poliklinika Sever Poliklinika Vltava Sarus Železniční poliklinika

Dr. Bureše 9/1 Matice školské 17 Na Sadech 23 Fr. Ondříčka 2 Nádražní

Územní středisko záchranné služby

B. Němcové

Nemocnice České Budějovice Dětské centrum Arpida Celkem

B. Němcové U Hvízdala 9

Celková Celkem Celková Celková spotřeba spotřeba Povinnost spotřeba z toho TV z toho TUV spotřeba ZP elektrické energie EA tepla z CZT (GJ/rok) (GJ/rok) 3 energie (tis. m ) (GJ) (GJ) (MWh/rok)


typ kotle

x x x

x x x

x x x

8 800 2 900 902

6 305 2 240 x

2 575 660 x

930,69 129,54 276,43

12 150 3 366 1 897

ne ano ano ano ne

260 45,5

Buderus Tedom KJ

77,55

x

x

x

61,62

2 862

ano

x 305,5

x x

x 77,55

5 940 18 542

x 8 545

x 3 235

25,03 1 423,31

6 030 26 307

ano x

Tab. č. 28 - Zdravotnická zařízení a jejich základní energetické vybavení

25

Název

adresa

Domov důchodců Domov - pension pro důchodce Domov - pension pro důchodce Dům s pečovatelskou službou Dům s pečovatelskou službou Dům s pečovatelskou službou

U Hvízdala 6 U Hvízdala 6 Staroměstská 27 Dlouhá 20 Lidická 5 a 7 Plzeňská 42

Dům s pečovatelskou službou

Tylova 11

typ kotle

Celková spotřeba paliva 3 (tis. m )


TV (GJ)

TUV (GJ)

Celková spotřeba elektrické energie (kWh/rok)


x

x

x

6 230

5 000

1 230

450

6 232

x x x x x

x x x x x

x x x x x 0

594 2 897 789

x x x

x x x

2 113

x

x

581 10 431 1 581 3 411 1 623 18

počet bytů


156 180 25 60 41 47 35

Celkem

12 623

0 596 2 935 795 2 131

Tab. č. 29 - Zařízení sociální péče a jejich základní energetické vybavení

Ubytovací zařízení Pokud jde o zařízení poskytující ubytovací služby na komerčním základě, tedy hotely, penziony apod., k těm největším z 21 hotelů a tedy i s největší spotřebou patří Hotel Gomel Pražská14 s 424 lůžky, Grandhotel Zvon s 160 lůžky, Grand (hotel) a Motel Dlouhá louka po 100 lůžkách. Urban

Hotely

15 Hotel Gomel

adresa

počet lůžek

Pražská 14

Spotřeba Spotřeba zemního elektrické plynu energie (MWh) (tis.m3)

400

16

1 000

Spotřeba tepla (GJ) 6 700

Celkem spotřeba energie (GJ) 10 845

Tab. č. 30 - Ubytovací zařízení a jejich energetické vybavení

Firmy sektoru dopravy a služeb Mezi významné spotřebitele energie tohoto sektoru se řadí podnik ČD, Dopravní podnik města České Budějovice, a.s. provozující MHD, ČSAD Jihotrans a.s., ČESKÁ POŠTA, ČESKÝ TELECOM, jako celek pak pobočky peněžních ústavů ve městě, tedy bank, spořitelen a pojišťoven, místní prodejny obchodních řetězců (např. KAUFLAND, SPAR, OBI, TERNO, ROLLER a další). Objekty obchodního řetězce - nákupní střediska mají převážně vybudovány vlastní decentralizované zdroje tepla na zemní plyn, obchodní středisko KAUFLAND na Dlouhé louce odebírá teplo ze soustavy CZT ve výši cca 1.600 GJ ročně. Název

Adresa

ROLLER EUROBYT ČR

Strakonická 1278

Interspar Česká obchodní společnost, s.r.o.

Strakonická 1272

Terno supermaket

Suchomelská 2

OBI UNIMEX GROUP

Pražská

Celkem

Zdroj

Hydrotherm 2x180 kW Froling FSM MT 2x580 kW Viessmann 3x170 kW Hydrotherm 3x300 kW

Celková spotřeba paliva (t, tis. m3)




46

0

42

1 718

120

0

2 400

12 726

29

0

1 561

6 607

81

0

1 200

7 078

276

0

5203

28129

Tab. č. 31 - Supermarkety a jejich základní energetické vybavení

26

Název

Adresa

DP města České Budějovice - VS1 DP města České Budějovice - VS2 DP Trolejbusy - vozovna ČSAD


Novohradská 40 Novohradská 40 Horní 22 Jeronýmova 10

7 280 2 707 8 500 1200

ČSAD zás. závod

Pekárenská 77

1720

ČSAD závod

Pekárenská 77

12915

ČSAD zás. závod

Pekárenská 510

6303

ČD SDC

Novohradská

1787

ČD DKV

Novohradská 393

ČD SDC ČB

Nádražní 12

5000

Správa trati TO

Dobrovodská 36

4500

Celkem

15200

67 112

Tab. č. 32 - Zásobování teplem v organizacích dopravy ÚPSÚ města předpokládá ve výhledu 10-15 let následující rozvojové plochy občanské vybavenosti

Městská část

České Budějovice 1 České Budějovice 2 České Budějovice 3 České Budějovice 4

České Budějovice 5 České Budějovice 6

České Budějovice 7 Celkem

celkové rozvojové plochy z toho UO občanské vybavenosti (m2) 11 180 001 27 540 008 068 57 680 015 019 73 873 026 027 028 2 213 12 480 044 050 062 18 273 203 240

lokalita

Historické jádro U Vrbenských rybníků Stará cesta Za Poliklinikou Suchomel Na Světicích Za Otylií Nové Vráto-prům. obvod Lannova Za hřbitovem Děkanské pole

rozvojové plochy občanské vybavenosti (m2) 7 460 4 033 8 767 6 480 37 978 16 073 21 747 27 820 4 080 3 733 6 133

Tab. č. 33 - Předpoklad rozvoje občanské vybavenosti ve městě

1.2.3 Sektor průmyslu a ostatních velkých odběratelů Výrobní sektor v současnosti ve městě reprezentuje řada velkých, středních i malých firem podnikajících v různých odvětvových činnostech. V průběhu historického vývoje města se výrobní aktivity soustředily především na výrobu potravin a nápojů, textilní a oděvní průmysl, dřevařský průmysl, výrobu papíru a lepenky, výrobu kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výrobu strojů, a zařízení a další. Odvětví výroby potravin a nápojů je zastoupeno podniky MADETA a.s., PEKAST s.r.o., Budějovický měšťanský pivovar, odvětví výroby vlákniny, papíru a lepenky Duropack Bupak Papírna .s.r.o. a Duropack Bupak Obaly, a.s., stavebnictví Českobudějovické pozemní stavby s.r.o., strojírenská výroba pro energetiku EGE s.r.o., výroba drobných kovových výrobků Groz-Beckert Czech s.r.o, výroba komponentů pro automobilový průmysl Robert Bosch s.r.o., Motor Jikov a.s. a řada dalších jako Koh-i-noor Hardtmuth a.s.SFINX a.s. Bellis. 27

Většina podnikatelských subjektů je napojena na soustavu CZT města parními odběry převážně v NT páře určené hlavně pro otop a přípravu TUV, v mnoha případech již rekonstruováno na teplovodní . Pro technologické účely je teplo v NT páře použito například u firem Key Tec, Duropack Bupak Papírna s.r.o., Koh-i-noor, závod Gercenova, Sfinx a.s., Budějovický měšťanský pivovar, Bellis. Pouze Duropack Bupak Obaly a.s., Madeta a.s., Prádelna odebírají i teplo ve VT páře pro technologické účely. Přehled vybraných subjektů s vyššími nároky na paliva a energie je uveden v následující tabulce a stručná charakteristika uvedena v textu. Popis vybraných podnikatelských subjektů je uveden v Příloze závěrečné zprávy. Použitá paliva a energie ve vybraných podnicích města České Budějovice a jejich spotřeba v roce 2001 Tuhá paliva

Podnik Hnědé uhlí t

GJ

Kapalná paliva

Koks t

Celkem

Dřevo GJ

t

GJ

GJ

LTO t

Plynná paliva Celkem

PB GJ

t

GJ

GJ

Bioplyn t

GJ

Key Tec (Philips)

tis. m3 156

Elektřina

Celkem

Paliva a elektřina Celkem

MWh

GJ

GJ

Elektrická energie

ZP GJ

Celkem

5 312

5 312

1 371

4 936

CZT

GJ

10 247

7 270

TSE, s.r.o.

0

1 558

5 609

5 609

8 360

Duropack Bupak Obaly, a.s.

0

4 162

14 983

14 983

53 534

Duropack Bupak Obaly, a.s. Dehtochema Duropack Bupak Papírna, s.r.o. HEAD SPORT, s.r.o.

162

EGE, s.r.o. PEKAST s.r.o. ČKD Kutná Hora, a.s.

11 538

190 377

190 377

5 500

0

107

386

386

761

0

36 310

130 716

130 716

354 389

5 500

763

2 748

8 248

419

14 267

14 267

1 665

5 994

20 261

1 247

42 468

42 468

1 200

4 320

46 788

2 400

81 720

448

15 243

2 520

81 720

24 000

86 400

358 497

29 163

5 296

19 064

55 527

Sfinx, a.s.

0

6 536

23 531

23 531

29 860

Budějovický měšťanský pivovar

0

2 609

9 392

9 392

48 577

2 640

9 504

9 845

12 567

KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s.

500

7 300

7 300

600 13 920

Belis s.r.o. Madeta, a.s.

10

341

341

2

54

54

4 688

16 877

16 931

104 000

0

12 085

43 506

43 506

178 830

72 767

30 485

Budějovický Budvar, a.p. Motor Jikov, a.s.

550

18 728

18 728 0

17 000

61 200

61 200

15 900

3

85

85

13 039

46 940

47 026

15 500

91

3 095

3 095

170

612

3 707

Robert Bosch, s.r.o. Gamex, a.s. Wieneberger-cihlářský průmysl a.s. Pila Vráto a.s.

1 200 17 520

20 376

54 040

0

571

2 054

19 574

3 366

Jihočeské tiskárny, a.s.

0

3 250

11 700

11 700

12 000

Kovošrot Praha, a.s,provozovna 08

0

680

2 448

2 448

POSTL Nábytek

32

467

17 520

15 011

467

Českobudějovucké PS, Žižkova 12

11

512

512

75

269

736

427

1 537

2 049

8 741

10 350

37 260

40 164

36 984

Groz-Beckert s.r.o.

85

2 904

2 904

Jihočeská plynárenská a.s.

76

2 588

2 588

STRABAG ČR a.s.

2 588

0

KOVOTEX, výrobní družstvo invalidů

31

J.Šíp-výškové a stavební práce

7

102

102

25

365

365

5

73

73

5

73

485

13

ČD DOP ČD SDC - u stavidel, výhybek, maringotky ČD

15

412

1 056

1 056

1 056

0

Železniční stavitelstvíPPraha .as. 26

1 100

1 100

33

1 402

1 402

436

102

436

436

0

1 465

0

České dráhy, s.o.

73

0

1 888

125

4 263

4 263

4 263

5 817

198 060

211 980

VSB divize 9 Celkem vybrané podniky (REZZO II,III)

1 043

0 0

0 11 538

190 377

15

412

1 774 25 900

216 690

59

2 502

11

512

3 014

600 13 920

165 562

596 023

1 027 707

945 063

Tab. č. 34 - Vybrané ekonomické subjekty ve městě a jejich nároky na energie

1.2.4 Veřejné osvětlení Osvětlení měst a obcí je základní placená služba města, kterou město zabezpečuje občanům. Veřejné osvětlení (VO) musí splňovat základní požadavky na kvalitu osvětlení dle ČSN norem pro silniční komunikace, pěší zóny, veřejná prostranství a navíc zdůraznit charakter města osvětlením historických památek. Z hlediska města a jeho dalšího rozvoje představuje osvětlení jednu důležitou položku rozpočtu, která není příliš vysoká (řádově %), ale významně přispívá k propagaci města. Kvalitní osvětlení tvoří vhodný doplněk k celkovému obrazu města.

Řízení osvětlovací soustavy Osvětlovací soustava města České Budějovice je spravována a provozována organizací Veřejné služby, p.o., Dolní 1, 372 14 České Budějovice, střediskem veřejného osvětlení. Toto středisko má celkem 14 zaměstnanců a současně zajišťuje provoz světelně signalizačního zařízení (SSZ). Vlastníkem zařízení VO i SSZ je statutární město České Budějovice. Celkový počet osvětlovacích bodů soustavy je téměř 10.000, 32 světelných křižovatek a 4 řízené přechody a je ovládán z 183 odběrných míst. Velikost jističů se pohybuje v rozmezí od 30 do 120 A podle velikosti daného samostatného obvodu. Celkový příkon soustavy je 1,9 MW. Osvětlovací soustava je provozována 4.000 hodin/rok. Celková roční spotřeba činí v roce 2001 VO byla 4.843 MWh a spotřeba SSZ činila 347 MWh, což představuje výdaj za 28

elektrickou energii ve výši 10,5 mil. Kč ve speciální sazbě C 62 pro veřejné osvětlení. Roční náklady na údržbu osvětlení a provádění odstraňování poruch činí cca 10 mil. Kč. Průměrný roční náklad na provoz jednoho osvětlovacího bodu (elektřina +údržba) činí téměř 1.900 Kč. Významnou částkou z této položky je náprava škod způsobených vandaly a dopravními nehodami. Investice do zařízení VO a SSZ zajišťuje přímo magistrát města. Investice do VO jsou většinou součástí rekonstrukce dané komunikace. Spolu se zařízením SSZ je rozsah investic přibližně 10 mil. Kč za rok. Soustava má 183 jednotlivých na sobě nezávislých obvodů. Napájení osvětlovacích bodů je kabelovým vedením, výjimečně venkovním vedením. Provozováno je 316 km kabelů a 17,4 km venkovních vedení. Součástí soustavy je osvětlení památek (Černá věž, kostel sv. Mikoláše a průčelí radnice na náměstí Přemysla Otakara II.) halogenovými reflektory s celkovým příkonem 80 kW. Veřejné osvětlení je ovládáno signálem HDO na základě impulsu od fotobuňky reagující na soumrak a svítání. Veškeré zařízení VO a SSZ je napájeno z rozvodné sítě distribuční elektrárenské společnosti Jihočeská energetika a.s. Zdrojem elektrické energie pro síť veřejného osvětlení je rozvodná síť 3x 400/230 V, 50 Hz. Všechny ocelové stožáry jsou uzemněny na strojené zemniče a propojeny s nulovacím vodičem na elektrovýzbroji. V soustavě jsou stožáry ocelové i betonové, s paticemi i bezpaticové. Stožáry při komunikacích jsou vysoké 9 – 12 m a sadové stožáry mají výšku 4 – 6 m. V komunikacích s trolejbusovou dopravou jsou využity stožáry trolejové trakce opatřené výložníky. Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím je provedena nulováním. Světelné zdroje jsou osazeny vysokotlakými sodíkovými výbojkami SHC s příkonem 70, 150 a 250 W. Současný stav VO lze charakterizovat: •

Veřejné osvětlení je v odpovídajícím stavu dle stáří jednotlivých prvků

•

Dobrá úroveň údržby zajišťuje svítivost cca 98%

•

Ve městě se prakticky již nevyskytují svítidla s vysokou energetickou náročností

•

Město nemá centralizované zpětné informace o provozu VO

Byla vypsána soutěž na zajištění správy a provozu VO a SSZ. Veřejná soutěž zatím byla pozastavena pro odvolání jednoho z uchazečů k Úřadu pro dohled nad hospodářskou soutěží. VO

SSZ

počet osvětlovacích bodů

10.000

32 křižovatek +4 přechody

celkový příkon

1,9 MW

x

využití maxima

4.000 hod/rok

x

celková spotřeba (2001)

4.843 MWh/rok

platby ze elektřinu náklady na opravy a údržbu

347 MWh/rok

10,5 mil. Kč/rok 10 mil. Kč

Tab. č. 35 - Přehled technických a ekonomických parametrů systému VO a SSZ Cenové rozhodnutí ERÚ č.5/2001, kterým se stanoví maximální ceny elektřiny pro odběratele ze sítí nízkého napětí a vztahuje se i na sazbu pro veřejné osvětlení C62 (dříve C10), obdobně rozhodnutí ERÚ č.3/2003. Speciální sazba pro veřejné osvětlení je uvedena v příloze ÚEK.

29

Financování pouličního osvětlování Síť veřejného osvětlování je plně financována městem a náklady můžeme rozdělit na tři položky: •

energie

•

údržba

•

investice

Položka energie je významně ovlivněna celkovým příkonem soustavy, počtem provozních hodin a regulací soustavy. Počet provozních hodin při zapínání fotobuňkami nelze významně ovlivnit. Proto úspory musíme hledat především ve snižování elektrického příkonu soustavy a její regulaci. Zkušenosti ukazují, že při snížení příkonu na jeden světelný bod o 100 W, je možné provést výměnu svítidla a světelného zdroje s dobou návratnosti cca 5 - 6 let. Vzroste tím nejen kvalita pouličního osvětlení (rovnoměrnější osvětlení odpovídající normě, architektonicky vhodné svítidlo), ale sníží se tím i nároky na údržbu (prodloužení životnosti zdrojů a výrazně vyšší kvalita osvětlení bez údržby vnitřního prostoru svítidla), což je záruka dobré investice. Další možností snížení spotřeby elektrické energie je regulace soustavy. Tento krok vždy navazuje na rekonstrukci svítidel. Programovatelnými regulátory napětí lze, především v období nočních útlumů snížit spotřebu elektrické energie cca až o 20%. Návratnost takové investice je velmi různá (8 až 15 let) a závisí především na příkonu světelného okruhu. Prodlužuje především životnost světelných zdrojů a tak významně snižuje náklady na výbojky a na údržbářské práce. Z uvedeného je patrné, že investice do veřejného osvětlování je investice s poměrně krátkou dobou návratnosti, která významným způsobem zvyšuje estetický vzhled a přitažlivost města, zajišťuje odpovídající osvětlení a snižuje náklady na jeho údržbu.

Závěry k veřejnému osvětlení Investice do veřejného osvětlování města jsou spojovány s rekonstrukcemi komunikací nebo sítí. Takové postupy většinou neřeší všechny světelné body jednoho napájecího místa a tak v jednom okrsku se nachází různě stará svítidla. To vyžaduje mnohem náročnější údržbu. Upřesnění úspor elektrické energie jak v technických jednotkách tak, ve finančním vyjádření včetně nákladů na realizaci opatření v systému veřejného osvětlení města však vyžaduje zpracování samostatného materiálu (Energetického auditu) mimo rámec Energetického konceptu. K rekonstrukci veřejného osvětlení je možné využít i dotací poskytovaných v souladu se Státním programem na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie každoročně vyhlašovaným MPO v podprogramu Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie pro veřejný sektor - Technická opatření ke snížení měrného instalovaného příkonu osvětlovací soustavy (exteriérů, interiérů i veřejného osvětlení) s úsporou energie minimálně 25%. Kromě toho je možné využít připravovaného garančního fondu, který vzniká v rámci projektu ELI (Efficient lighting iniciative –Iniciativa pro úsporné osvětlování) a přímo se týká snižování energetické náročnosti soustav veřejného osvětlování.

1.2.5 Doprava Dopravní soustava ČR jako součást hospodářské infrastruktury tržního ekonomického systému je tvořena všemi obory veřejné dopravy, dopravou neveřejnou a individuálním motorizmem.

30

Doprava patří k největším spotřebitelům ropných produktů v ČR. Současně je značným poškozovatelem životního prostředí (emise, hluk, vibrace aj.), a to zejména v silniční dopravě. Stanovení energetické náročnosti odvětví dopravy a jeho jednotlivých dopravních oborů na území a regionu či města je oproti spotřebičům paliva energie ostatních odvětví o to složitější, že se nejedná o stacionární , ale mobilní spotřebiče, jejichž dopravní výkony jsou realizovány – kromě MHD a spotřeby elektřiny železnice –i mimo jeho území.Naproti tomu část výkonů dopravních prostředků z jiných oblastí je realizována zde. Údaje spotřeby energie dopravy slouží tedy spíše z hlediska struktury nositelů energie k ohodnocení vlivu na kvalitu životního prostředí uvažované oblasti. U Českých Budějovic nelze opominout skutečnost, že jízdy nejen v osobní, ale i nákladní dopravě se realizují z velké části na území vnitřního města, kde je soustředěna i část bydlišť, převážná část pracovišť a dalších aktivit. Produkované exhalace dopravou spolu s hlukem přispívají k dalšímu zhoršování životního prostředí města.

Výhled Do dalšího vývoje, struktury a energetického zabezpečení dopravy na území města se v úzké souvislosti promítají celosvětové rozvojové směry. Emisní limity pro jednotlivé kategorie silničních vozidel i požadavky na kvalitu používaných motorových paliv jsou neustále zpřísňovány. Ropné rafinérie jsou tak postaveny před nelehký úkol – jednak uspokojit neustále rostoucí poptávku po motorových palivech, splnit stále se zpřísňující kvalitativní požadavky a současně upravit nabízený sortiment ve prospěch středních destilátů na úkor automobilových benzinů. To vše vyžaduje rozsáhlou restrukturalizaci rafinérií spojenou s nemalými investicemi. Za situace, kdy je zejména v Evropě přetlak rafinérských kapacit, je ekonomická efektivnost těchto investic značně limitována. V celém světě a zejména v evropských zemích proto roste v posledních letech tlak na výrobu „ekologicky čistých“ motorových paliv, tj. paliv co nejméně zatěžujících životní prostředí. Do popředí zájmu státních orgánů i podnikatelských sfér tak vstupují vedle klasických motorových paliv – automobilový benzin a motorová nafta na bázi ropy – alternativní motorová paliva, respektive alternativní pohon motorových vozidel. Jedním z hlavních důvodů je předpoklad celosvětového růstu spotřeby energie o cca 50% v roce 2020 oproti roku 2000. Na celém světě probíhají intenzivní výzkumné práce týkající se výroby syntetických kapalných paliv na bázi zpracování uhlí nebo zemního plynu, která by mohla v budoucnu nahradit klasická ropná motorová paliva. Velkého pokroku bylo dosaženo také v případě hybridních pohonů nebo elektropohonů s využitím palivových článků, ale jejich rozšíření v masovém měřítku je hudbou vzdálenější budoucnosti, kdy se začne projevovat nedostatek ropné suroviny, tj. pravděpodobně někdy po roce 2020. Důležitým mezníkem pro rozšíření využívání alternativních motorových paliv je akční program EU, který předpokládá, že v roce 2020 bude podíl alternativních paliv představovat 20% celkové spotřeby motorových paliv. Významné rozšíření alternativních paliv však bude vyžadovat značné náklady na zajištění jejich dostupnosti pro širokou motoristickou veřejnost, tj. především na vybudování dostatečně husté distribuční sítě.

31

Obdobně je tomu u využití plynu v dopravě. V praxi se zjistilo, že plyn má pro provoz vozidel vynikající vlastnosti – levnější provoz, snazší startovatelnost i za mrazu, ekologičtější provoz. Nevýhodou je však malý akční rádius automobilů na plynový provoz a řídká distribuční síť.

Hlavní důvody pro uplatňování alternativních paliv: •

cena automobilového benzinu a motorové nafta, která je závislá na ceně ropy, jejíž zdroje jsou navíc omezené

•

ochrana životního prostředí jednak snižováním plynných emisí z motorů automobilů, jednak tlakem na využívání energie na bázi obnovitelných zdrojů

Z uvedeného je patrné, že se nejedná o dočasná úsporná opatření, ale důležitá koncepční a technicko – optimální opatření, investičně náročná. V časovém horizontu 10 - 15 let lze přesto předpokládat: •

dopravní i přepravní výkony v osobní i nákladní dopravě budou v maximální míře realizovány silniční dopravou

•

spotřeba pohonných hmot na bázi ropy zůstane v energetické bilanci dopravy i nadále dominantní

•

technický rozvoj v oblasti mobilního pohonu se musí v současnosti i budoucnosti ubírat k dalšímu vývoji úsporných motorů zážehových i vznětových a vývoji konstrukcí motorových vozidel

•

intenzivní elektrizaci železniční dopravy i MHD a to nejen z hlediska snižování energetické náročnosti dopravy, ale i ekologie

Další snižování emisí z dopravy bude podmíněno: •

legislativními opatřeními, daňovými a sankčními nástroji v rukou státní správy

•

zaváděním integrovaných dopravních systémů

•

vhodnými tarify, jízdným

•

budováním komunikačního systému

•

kombinované přepravy

•

a další.

Řešení dopravy v širších dopravních vztazích ve městě a okolí je podrobně uvedeno v platném ÚPSÚ statutárního města České Budějovice.

Městská hromadná doprava V roce 1999 podnik oslavil 90. výročí trvání městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích. V roce 1909 byl nasazen na linkovou dopravu první trolejbus – elektrobus, v roce 1948 pak první trolejbus v klasickém provedení. Trolejbusová síť v roce 1959 měřila 23,9 km, v roce 1960 činil vozový park celkem 43 trolejbusů. Od roku 1968 docházelo k postupné likvidaci trolejbusů ve městě a jejich náhradě zatím ještě levné nafty před ropnými krizemi autobusy. Po roce 1980 v období uplatňování programu vlády ekologizace dopravy a zlepšování životního prostředí vůbec ve velkých městech ČR byla znovu obnovena trolejbusová doprava ve městě na 5 linkách vedených v frekventovaných trasách. Tramvajová doprava jejíž počátky jsou v roce 1908 byla postupně od roku 1949 vlivem obtížně řešitelných technických problémů postupně rušena. Dopravu osob ve městě a do příměstských obcí zajišťuje Dopravní podnik města České Budějovice, a.s. Dopravní systém je tvořen v současnosti dvěma subsystémy – autobusovou 32

a trolejbusovou dopravou. Svými 17 linkami přepraví ročně 47 mil. osob a ujede 5,6 mil. km. V pracovní den je nasazeno na linkách 63 autobusů na linkách v celkové délce 159,9 km a 37 trolejbusů na linkách v celkové délce 44,5 km. Trakční vedení pro trolejbusy je napájeno stejnosměrným napětí 750 V ze tří trakčních měníren na území města napojených na veřejnou síť JČE 22 kV, vedených a fakturovaných jako jedno odběrné místo v sazbě B1c, technické maximum 2.580 kW, spotřeba 6.325 MWh v roce 2002. Nafta pro autobusy je nakupována a navážena cisternami vždy od nejlevnějšího distributora a prodejce. Provozní zázemí MHD zajišťuje DP města České Budějovice na dvou pracovištích " Novohradská 40 – Autobusy+ředitelství Areál je zásobován teplem ze systému CZT přes VS1 7.284 GJ VS2 2.707 GJ. Elektrická energie je nakupována ze sítě 22 kV přes vlastní TS v kategorii B5a ve výši 226 MWh, technické maximum 150 kW. Spotřeba mimo trakční nafty 34 tis.l.s " Horní 22 – Trolejbusy Areál je zásobován teplem ze systému CZT přes VS 8422 GJ.. Elektrická energie je nakupována ze sítě 22 kV přes vlastní TS v kategorii B4b ve výši 457 MWh, technické maximum 250 kW. Detašovaná pracoviště (prodejny jízdenek) nakupují elektrickou energii v sazbě C v celkové výši 66 MWh za rok. Základní údaje o MHD v Českých Budějovicích Vozový park DP města České Budějovice, a.s. (ks) Autobus

Trolejbus

Karosa B731T, B732T, B931T, B741, B941T

61 Škoda Tr 15

45

Karosa Renault

22 Škoda Tr 21

5

Solaris12, 15

3

Tab. č. 36 - Vozový park MHD k roku 2003

33

Dopravní prostředek

Jednotka

2001

2002

Výhled

Trojejbus Počet přepravených osob

tis.. osob

18 752

18 632

Dopravní výkon

103vozokm

2 062

2 129

3 456

Přepravní výkon

103mkm

238 164

245 094

397 894

Spotřeba energie Elektřina

30 220

GJ

22 532

22 770

36 966

MWh

6 259

6 325

10 268

Autobus tis.. osob

24 933

24 539

12 951

Dopravní výkon

Počet přepravených osob

103vozokm

3 719

3 771

1 989

Přepravní výkon

103mkm

320 383

323 326

170 526

Spotřeba energie

GJ

60 821

61 848

32 619

Nafta

tis. l

1 718

1 747

921

Celkem MHD Počet přepravených osob

tis.. osob

43 685

43 171

43 171

Dopravní výkon

103vozokm

5 781

5 900

5 445

Přepravní výkon

103mkm

558 547

568 420

568 420

Spotřeba energie

GJ

83 354

84 618

69 585

MWh

6 259

6 325

11 190

tis. l

1 718

1 747

921

Elektřina Nafta

Tab. č. 37 - Přepravní a dopravní výkony a spotřeba trakční energie MHD CZT (GJ)

EE (MWh)

EE (GJ)

nafta (tis. l)

Novohradská 40

9 991

226

814

8 422

457

1 645

66

238

238

6 325

22 770

22 770

7 074

25 466

trolejbusy autobusy Celkem

18 413

1 204

celkem (GJ)

Horní 22 detašovaná pracoviště

34

nafta (GJ)

12 008 10 067

1 747

61 848

61 848

1 781

63 052

106 931

Tab. č. 38 - Celková spotřeba energií DP města České Budějovice v roce 2002 Výhled rozvoje MHD Zabezpečení přepravy osob na území města a v přilehlých obcích MHD se bude uspokojováno podle potřeby v souladu s požadavky v jednotlivých lokalitách úzce souvisejících s výstavbou bytovou, průmyslu a služeb. Předpokládá se ekologizace dopravy zvyšováním podílu elektrické trakce – trolejbusů a další vytěsňování individuální automobilové dopravy z lokalit s hustou zástavbou.V lokalitách s menšími nároky na přepravu osob budou potřeby řešeny autobusovou dopravou MHD. S přestavbou komunikačního systému ve městě se předpokládá i úprava směrování stávajících tras MHD a realizace jejích přepravních výkonů a přepravených osob prakticky na úrovní současnosti. Zvýšením elektrizace MHD však musí být zachováno cca 25 - 30% podílu nezávislé autobusové dopravy z důvodu mimořádných situací a potřeb civilní obrany. Předpokládaný rozvoj MHD na území města a přilehlém okolí je uveden v platném Územním plánu města České Budějovice. Realizace je však ovlivněna především dostatečnou výší finančních prostředků pro zabezpečení jak pevných trakčních zařízení tak vozového parku zejména v trolejbusové dopravě. V následující tabulce jsou pro informaci uvedeny záměry rozvoje MHD na území města, tak jak je předkládá platný ÚPSÚ města České Budějovice z roku 2000.

34

Urban

Lokalita

Záměr

001

Vnitřní město

V historickém jádru se předpokládá rozšíření přepravy osob systémem MHD (2 linky) ekologické dopravy-zavedení trolejbusové dopravy event. nasazení citybusů na bázi ekologického pohonu, vytěsní IAD.

002

Sokolský ostrov

V současnosti neobsloužená jihozápadní část území bude pokryta izochronou dostupnosti MHD v rámci výstavby T-bus tratí, vedených přes historické jádro.

053

V háječku

Předpokládá se provozování trolejbusů, jako subsystému MHD, rozvoj dvou trolejbusových tratí v ulici Gerstnera a Goetheho a DR. Stejskala

044

Lannova

Předpokládá se odlehčení komunikace Nádražní od nákladní i IAD a vedení stávajících tras MHD včetně hlavního přestupního uzlu ve městě.

047


V lokalitě je navržena substituce autobusové dopravy MHD trolejbusovou.

046

U Novohradské

V lokalitě je navržena substituce autobusové dopravy MHD trolejbusovou v ulicích Dukelská a Křížíkova. Nové řešení dopravního systému, výstavba nových komunikací, podjezdů pod ČD, ekologizace dopravy uplatněním IDS železnice-MHD, substituce A-bus Tbus.

016

Na sadech

Záměna A-bus T-busem. v ulici Pekárenská, realizace nových trolejbusových tratí, regulace intenzity IAD, preference cílové automobilové dopravy.

015

Za poliklinikou

Velká kumulace dopravy MHD v ul. Na sadech, Pro zlepšení obsluhy historického jádra se počítá s převedením části T- dopravy z ulice Na sadech, realizace nových trolejbusových tratí vedených po ulici Biskupská, Krajinská, Dr. Stejskala, U Černé věže. Regulace IAD cílová automobilová doprava, limitovaná průjezdná automobilová doprava. MHD počítá o rozšíření dvou T-bus linek Krajinská, Biskupská Dr. Stejskala, zavedení v ulici Pekárenská.

017

U Pekárenské

Nová T-bus trasa v ulici po propojení ulic U Trojice a Klaricova

013

UStaroměstského hřbitova

Limitovaná průjezdná automobilová doprava, preference cílové automobilové dopravy. v MHD návrh nové trolejbusové trati po ulici U Trojice.

014

U Voříškova Dvora

Nový most přes Vltavu pro MHD, pěší a cyklisty, Zasmyčkování T-busu po mostě přes Vltavu, ulicí U Trojice na Pražskou a odbočnou větví po Plzeňské ulici.

003

Loděnice

Prodloužení ulice U Trojice přes Vltavu do ul. O. Nedbala – vedení trasy T-bus

037

V hluboké cestě

Nezastavěné, do budoucna rozvojové území pro bytovou výstavbu. Obsluha MHD autobusy MHD na Ledenické silnici.

040

Pohůrka

Hromadná doprava zajištěna MHD autobusy

039

U Dobrovodského potoka Předpokládá se v severní části lokality výstavba nízkopodlažní obytnou Pohůrka zástavbou a spolu s tím zabezpečení dopravou MHD.

Tab. č. 39 - Záměry rozvoje MHD v Českých Budějovicích Z dopravního, energetického a ekologického hlediska se předpokládá: •

prakticky stagnace či pouze mírný nárůst přepravní práce a dopravních výkonů

•

zvyšování podílu elektrické trakce substitucí za stávající autobusovou dopravu při zachování nutného podílu nezávislé trakce pro situace ohrožení (povodně, požáry…) ve výší cca 30% celkových realizovaných přepravních výkonů systémem MHD

•

rozšiřování elektrické trakce do lokalit s nově budovanou bytovou a ostatní zástavbou, pokud to bude vzhledem k budování trakčních zařízení a vytížitelnosti tratí ekonomicky výhodné

•

pokles trakční spotřeby pohonných hmot a elektrické energie na cca 82%

•

zlepšení životního prostředí vlivem snížení vyprodukovaných škodlivin autobusovou dopravou jako liniového zdroje znečišťování ovzduší

35

Železniční doprava Železniční zaujímá důležitou roli v přepravě osob i nákladů jak nadregionální (vč. mezistátní) tak regionální dopravě. Dopravní výkony včetně posunu jsou provozovány majoritně střídavou elektrickou trakcí 25 kV, 50Hz a v menší míře trakcí motorovou. Elektrická trakce je napájena z vlastních TS 110 /25 kV, 50 Hz, elektřina je účtována ve speciálním tarifu B10. Trakční spotřeba motorové nafty pro motorovou trakci a posun na území města významným způsobem neovlivní životní prostředí města.

Silniční doprava Kromě MHD je na komunikacích vedených v katastru města realizována silniční doprava veřejná i neveřejná nákladní i osobní se spotřebou pohonných hmot – motorová nafta, automobilový benzín. Jedná se osobní automobily, lehké a těžké nákladní automobily, autobusy ČSAD. Pro orientaci je uvedena roční spotřeba pohonných hmot za jednotlivé druhy dopravních prostředků propočítaná na základě ujetých kilometrů a průměrné měrné spotřeby na daných komunikacích na základě údajů ze statistického sčítání dopravy. Spotřeba paliv a energie silniční dopravou v Českých Budějovicích t

GJ

nákladní automobily nad 3,5 t

nafta

28 732

1 221 121

osobní automobily do 3,5 t

benzín

33 954

1 480 384

Celkem

x

x

2 701 505

Tab. č. 40 - Spotřeba pohonných hmot silniční dopravou Výhled rozvoje silniční dopravy Zabezpečení přepravy osob i nákladů na území města bude uspokojováno podle potřeby v souladu s požadavky v jednotlivých lokalitách úzce souvisejících s výstavbou bytovou, průmyslu a služeb. Navíc nelze opominout ani výkony osobní a nákladní dopravy realizované tranzitní přepravou přes a po území města České Budějovice. Předpokládá se že dojde: •

úpravou komunikačního systému k vytěsnění části silniční dopravy mimo území města

•

výkony silniční dopravy realizované ve městě i přes celkový možný nárůst v širším území Českých Budějovic budou prakticky stagnovat na stávající úrovni nebo poklesnou

•

dojde k obměně vozového parku za dopravní prostředky s nižší měrnou spotřebou a vyšším stupněm ekologického spalování – lepší emisní charakteristiky

•

v případě nárůstu silničních dopravních výkonů ve městě bude spotřeba pohonných hmot na stávající úrovni díky nižším měrným spotřebám

Spotřeba automobilového benzinu, motorové nafty a elektrické energie dopravou Elektrická energie MWh 6 325 Motorová nafta

t

25 389

Automobilový benzin

t

33 954

Spotřeba energie celkem

GJ

2 582 196

Tab. č. 41 - Trakční spotřeba motorové nafty, automobilového benzinu a elektrické energie silniční automobilovou dopravou a MHD Dopravní i energetické údaje o trakční spotřebě byly použity při zpracování rozptylové studie města pro kategorii REZZO IV – liniové zdroje znečišťování ovzduší.

36

1.3 Systémy zásobování energií V řešeném území se v současnosti uplatňují při krytí potřeb energie všechny síťové i nesíťové formy energetického zásobování. Dodavateli síťových energií v řešeném území jsou: " Jihočeská plynárenská, a-.s (JČP, a.s.) – subsystém zemní plyn " Jihočeská energetika, a.s. (JČE, a.s.) - subsystém elektrické energie " Teplárna České Budějovice, a.s. (TČB, a.s.) – subsystém CZT Dodavateli nesíťových energií jsou společnosti zabývající se prodejem tuhých a kapalných paliv, zkapalněných plynů a paliv na bázi obnovitelných zdrojů energie.Podíl alternativních zdrojů na celkové spotřebě paliv a energie v území zůstává nadále velmi nízký. V území je lokalizováno podle zákona č. 309/1991 Sb. celkem 7 velkých zdrojů znečišťování ovzduší od 5 MW tep. (zdroje tepla, technologie v průmyslu event jejich kombinace, spalovna) – REZZO I, z toho jsou podle nového zákona č.86/2002 Sb. 2 v kategorii zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší nad 50 MW tep a to Teplárna České Budějovice, a.s.Novohradská (TČB) a Výtopna Vráto (VVR), jako zdroje tepla soustavy CZT města České Budějovice. spalujících zemní plyn a nízkosirné hnědé uhlí. Mezi vetší subjekty s vlastními kotelnami, vedle výše uvedených TČB a VVR patří ČKD Kutná Hora a.s (dříve Slévárna Škoda) na hnědé uhlí a KOH-I-NOOR s kombinovaným zdrojem tepla na zemní plyn a dřevní odpad z vlastní produkce. Město je až na výjimky plošně zplynofikováno, zemní plyn je využíván v lokalitách, kde není uplatněno CZT spolu s elektrickou energií nejenom k vaření a pečení, ale i topení. Zbývající zástavba je vytápěna tuhými palivy event. v malém zastoupení kapalnými palivy a elektrickou energií. Podrobně v číselném vyjádření je podíl jednotlivých forem energie na krytí potřeb v území uveden v kapitole 1.4.2.

1.3.1 Subsystém elektrické energie

V současnosti jsou výhradním dodavatelem elektrické energie pro spotřebitele v průmyslu, terciární sféře v bydlení, zemědělství a dopravě na území města České Budějovice JČE, JIHOČESKÁ ENERGETIKA, a.s., Lannova 16, 370 49 České Budějovice. Elektrická energie je jedinou formou energie, která je plošně dostupná všem zájemcům na území města. Výroba elektrické energie na zdrojích rozmístěných na území města (teplárenský zdroj soustavy CZT, vodní elektrárny) je určena převážně pro vlastní spotřebu vlastníka – provozovatele.

Stávající elektrické sítě Město České Budějovice je napojeno z hlediska odběru elektrické energie na elektrizační soustavu České republiky. Z hlediska zásobování a napojení elektrické energie jsou elektroenergetická zařízení rozdělena do těchto hladin: •

Velmi vysoké napětí VVN - 400 k (provozováno ČEPS, a.s.)

•

Velmi vysoké napětí VVN - 110 kV

•

Vysoké napětí VN - 22 kV

37

•

Nízké napětí NN (venkovní a kabelová vedení)

•

Velmi vysoké napětí VVN - 400 kV

Elektrizační soustava VVN - 400 kV je hlavní soustava elektro-energetických vedení v České republice, do které dodávají tepelné a jaderné elektrárny elektrickou energii. V této soustavě jsou začleněny transformovny TR 400/110 kV pro distribuci elektrické energie po vedeních 110 kV. Vedení 400 kV prochází severně nad městem a je z něho napojena TR 400/110 kV Dasný, která je hlavním napájecím uzlem pro Jihočeský kraj, včetně Českých Budějovic. TR Dasný byla vybudována v roce 1979 a v současné době jsou osazeny 2 transformátory po 250 MVA. Na úrovni 110 kV má rozvodna rozsah 24 polí venkovního provedení se 3-mi přípojnicemi a pomocnou přípojnicí. Do spádové oblasti města zasahuje i Jaderná elektrárna Temelín o výkonu 2 x 1000 MW. Tento výkon je vyveden do transformovny TR 400/110 kV Kočín, která je v těsné blízkosti elektrárny. TR Kočín slouží i pro napájení ostrovní soustavy 110 kV. Dále je v současnosti vybudováno vedení VVN - 110 kV mezi rozvodnami 110 kV Kočín a Dasný, které bude podle předpokladu sloužit jako provozní záloha v případě poruchy v TR Dasný.

Velmi vysoké napětí VVN - 110 kV Z výše uvedené TR Dasný jsou vyvedena vedení VVN - 110 kV, která probíhají okolo města východním a západním směrem a jsou zakruhovány cca 60 km jižně od města v TR 110/22 kV Lipno. Dále je z TR Dasný vybudováno vedení VVN, ukončené jedním potahem v TR Škoda Tím je zajištěna spolehlivá dodávka elektrické energie ze soustavy VVN do oblasti města. V současnosti je v soustavě 110 kV pro potřebu města k dispozici 5 TR VVN/VN: •

trakční rozvodna TR 110/27 kV ČD Nemanice (jen pro potřeby ČD)

•

distribuční transformovna TR 110/22 kV Sever,

•

distribuční a průmyslová transformovna TR 110/22/6 kV Škoda

•

distribuční transformovna TR 110/22 kV Mladé

•

distribuční transformovna TR 110/22 kV Západ.

Všechny distribuční transformovny TR VVN/VN jsou postaveny na typový výkon 2x 40 MVA.

Vysoké napětí VN - 22 kV - venkovní vedení Z TR 110/22 kV je proveden rozvod 22 kV do prostoru města a spádového území. Převážná část vývodů VN je provedena kabely vyvedenými na venkovní vedení VN. V zastavěné části města je malá část venkovních vedení, pouze zbytky. Jedná se především o průmyslové části města Husova kolonie, Hlinsko - Vrbenská, mezi Voříškovým dvorem a sídlištěm Vltava a obytná část Suché Vrbné. Tato vedení slouží jako propojky kabelových vedení VN a budou postupně nahrazována kabelem. Rezerva v přenosu elektrického výkonu je pro současný stav dostačující. Venkovní vedení v okolí města tvoří uzavřené okruhy, které budou nadále plně respektovány.

Vysoké napětí VN - 22 kV - kabelové vedení Převážná část rozvodu VN - 22 kV je v katastrálním území města provedena kabely uloženými do země. Starší trasy VN jsou provedeny kabelem o průřezu 120 mm2, novější a hlavní napájecí trasy jsou provedeny kabely o průřezu 240 mm2. Veškeré rozvody VN kabely a trafostanice, které byly v minulosti provozovány napětím 5 kV, byly již zrekonstruovány na napětí 22 kV.

38

Kabelové vedení VN je v dobrém technickém stavu a vyhovuje pro stávající přenosy výkonů. V centrální části města je tato síť spínána a ovládána v 5-ti spínacích stanicích. Hlavní spínací stanicí je rozvodna R 22 kV Střed umístěná v teplárně Novohradská, která zajišťuje zásobování elektrickou energií v centrální a historické části města.

Trafostanice VN/NN - TS 22/0,4 kV Podstatnou část trafostanic tvoří zděné kabelové stanice v těsné zástavbě města, které jsou převážně provedeny typu 2x 630 kVA a 1x 630 kVA. V průmyslových areálech jsou pak atypické stanice 1-3x 1000 kVA. Tam, kde jsou ještě venkovní vedení VN jsou převážně sloupové stanice typu BTS 630 a 400 kVA, ojediněle pak příhradové PTS do 250 kVA. Sloupové stanice jsou převážně umístěny v obytných okrajových částech města a průmyslových zónách. Počet trafostanic 22/0,4 kV na území města se pohybuje okolo 320. Trafostanice jsou v dobrém technickém stavu a vyhovují pro dnešní zatížení. Provedení trafostanic, počty a instalované výkony transformátorů v nich nebyly JČE,a.s.sděleny. Došetřeny byly pouze některé údaje o trafostanicích cizích vlastníků. Seznam 322 trafostanic 22/0,4 kV na území města České Budějovice v majetku JČE i cizích je uveden v příloze ÚEK.

Sekundární síť Sekundární rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+N – 50Hz, 400/231 V. Rozvodná síť je převážně kabelová, v okrajových částech a okolních obcích i vrchní. Trasy kabelových a venkovních vedení VVN a VN, umístění VVN/VN a VN/NN transformoven na území města je patrný z mapy - Subsystém elektřiny uvedené v mapové příloze

Zdroje elektrické energie Na území města pracuje řada malých zdrojů elektrické energie, které jsou součástí výrobních podniků. Jejich výkonové možnosti jsou malé, pokrývají potřebu podniků jen z části a proto nemají vliv na hlavní elektrorozvodnou síť VN a NN ve městě. Za významný zdroj elektrické energie ve městě je možné vyzdvihnout teplárnu na Novohradské. Teplárna Novohradská má 3 generátory s celkovým výkonem cca 66,2 MW el. Do kategorie využití obnovitelných zdrojů energie patří výroba elektrické energie na průtočné vodní elektrárně o výkonu 2x 325 kW Duropack Bupak Papírna, s.r.o. a další zdroje Výroba, spotřeba a prodej elektrické energie vyrobené v území v roce 2001 (MWh)

Teplárna České Budějovice, a.s. Duropack Bupak Papírna, s.r.o.(Trilčův jez Vltava)

Typ zdroje

Výkon (MW)

Výroba

Vlastní spotřeba

Prodej

tepelný

66,2

193 500

32 600

160 900

vodní

0,65

3 072

3 072

0

Jiráskův jez Vltava

vodní

0,09

630

-

-

České Vrbné Vltava

vodní

1,78

12 460

-

-

kogenerace

0,47

1 500

-

-

68,72

211 162

35 672

160 900

1. JVS - ČOV - bioplyn Celkem

Tab. č. 42 - Zdroje a výroba elektrické energie v území

Ochranná pásma elektroenergetických zařízení Ochranná pásma v elektroenergetice jsou dána novelizovaným Zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) nabývající účinnost dne 1. ledna 2001.

39

Odběratelská základna Dodávaná elektrická energie je rozdělena podle kategorií odběru a vstupuje tak do konečné energetické bilance města. Počet odběratelů v kategoriích MOP (kat.C) a VO (kat. B) je v jednotlivých letech proměnlivý a je zejména v kategorii MOP ovlivněn vznikem a zánikem podnikatelských subjektů na území města. Výše odběru MOO (kat. D) obyvatelstvo je v současnosti ovlivňována do značné míry realizací úsporných opatření a provozováním energeticky úspornějších spotřebičů. Podle Zákona č. 458/200 Sb. jsou již v současnosti uzavírány smlouvy na dodávky elektrické energie mezi odběrateli a dodavateli v kategorii oprávněný zákazník. Celková spotřeba za řešené území města České Budějovice a její struktura podle kategorií odběratelů je uvedena v následující tabulce a na obrázku. Spotřeba elektrické energie v Českých Budějovicích v roce 2001 (MWh) 2001 MOO - obyvatelstvo (kat. D) MOP - podnikatelský maloodběr (kat. C)

90 056 69 207

VO - velkoodběr (kat. B)

239 262

Celkem

398 525

Tab. č. 43 - Spotřeba elektrické energie podle kategorie odběratele Struktura spotřeby elektrické energie podle kategorií odběratelů v Českých Budějovicích v roce 2001 (MWh) MOO - obyvatelstvo (kat. D) 23%

VO - velkoodběr (kat. B) 60%

MOP - podnikatelský maloodběr (kat. C) 17%

Obr. č. 2 - Struktura spotřeby elektrické energie podle kategorií odběru

40

Spotřeba elektrické energie v Českých Budějovicích (MWh) 2001 Městská část České Budějovice 1

2 380

Podnikatelský maloodběr 8 828


29 152

14 245


22 337


4 256


Domácnosti

Velkoodběr

Celkem

3 539

14 747

8 429

51 826

16 261

45 671

84 270

4 496

58 771

67 522

8 847

2 598

3 546

14 992

10 824

12 145

37 655

60 624


12 259

5 444

75 326

93 029

Celkem

90 056

64 017

232 937

387 010

Veřejné osvětlení

0

5190

0

5190

Městská hromadná doprava

0

0

6 325

6325

České Budějovice celkem

90 056

69 207

239 262

398 525

Tab. č. 44 - Spotřeba elektrické energie podle kategorie odběru a městské části

Energetická bilance - výhled Výhledové potřeby zásobování města České Budějovice elektrickou energií a nároky na rozvoj tohoto energetického systému byly převzaty z nového a v současnosti platného ÚPM České Budějovice, konzultovány a aktualizovány s pracovníky JČE, a.s. Vlivem výstavby nových objektů budou kladeny i požadavky na výstavbu nových energetických zařízení. V novém územním plánu jsou navrženy plochy pro: •

obytnou zástavbu,

•

smíšenou funkci (tj. bydlení s občanskou vybaveností),

•

občanskou vybavenost (tj. prodejny, služby,

•

administrativa, drobná výroba, správa, ..., atd.)

•

sport, rekreaci, městskou a veřejnou zeleň

•

obchodní, výrobní a průmyslovou činnost.

Pro obytnou zástavbu byly zpracovány všechny dostupné údaje, které jsou udávány v měrné jednotce - bytové jednotky. Pro ostatní navržené plochy, (kromě plochy sportu, rekreace a zeleně), byla vzata jako jednotka plošná výměra pozemků.

Vstupní energetické údaje: Pro výpočet výkonové bilance v obytném území byl užit, dle ČSN 33 2130, koeficient elektrizace kB = 7 kW/bj. Pro výpočet příkonu občanské vybavenosti, výrobních a průmyslových ploch byl užit koeficient ko = 0,15 kW/m2. Obě tyto hodnoty jsou maximální a v celkových součtech je uvažováno se značnou nesoudobostí jednotlivých odběrů. Ve struktuře energetické bilance města se i nadále předpokládá maximální uplatnění dnes již rozšířených médií - teplo z CZT a zemní plyn, elektrická energie zůstane i nadále základním energetickým mediem. Elektrická energie je v současnosti kromě vytápění využívána hlavně k vaření, ohřevu TUV v obytných sektorech a průmyslových zónách města pro svoji vysokou energetickou účinnost, čistotu a pohodlné využití. Spektrum možností a typů elektrického vytápění je bohaté a vyznačuje se snadnou instalací, bezpečným a spolehlivým provozem. Výhodnost naroste u objektů s dobrými tepelně isolačními vlastnostmi a automatickou regulací.

41

Předpoklad rozvoje lokality byty Číslo urbanu

Město celkem Část města Urbanistický obvod

Díl města

Název lokality

počet bytů a vybavenost 7 kW/bj soudobost dle ČSN 0,18

občanská vybavennost

kW

kW soudobě

2

0,15 kW/m

celkem

kW soudobě kW soudobě

soudobost 0,5

České Budějovice 1 001 České Budějovice střed

Vnitřní město, Jádro

Historické jádro

002 Sokolský ostrov


Sokolský ostrov

155

1 085

195,30

1 119

560

0

0,00

187

94 0

0,00

371

186

185,50


V Háječku

0

0,00


Dlouhá louka

0

0,00

754,80 93,50

České Budějovice 2 003 Stromovka

Vnitřní město, Staroměstská čtvrť

Loděnice

0

0,00

299

150

149,50

Předměstí Čtyři Dvory předm.

U Slovanské lípy

0

0,00

237

119

118,50

100

50

50,00


Výstaviště

0

0,00

004 Čtyři Dvory


Čtyři Dvory domky

0

0,00

005 Vysoká škola


Na sádkách

203

36,54


Univerzita

0

0,00

006 Sídliště Šumava


Čtyři Dvory střed

0

0,00


Sídliště Šumava

0

0,00

0

0,00

007 Švábův Hrádek

Předměstí Švábův Hrádek

U Hada

570

3 990

718,20

90

808,20

Předměstí Švábův Hrádek

U Švába

350

2 450

441,00

120

60

008 U Vávrovského rybníka

Příměstí Vltava

Hvízdal

0

0,00

0

0,00

Příměstí Vrbenské rybníky

U Vrbenských rybníků

32

224

40,32

605

303

342,82

Příměstí Vltava

Sídliště Vltava

12

84

15,12

437

219

233,62

Příměstí Vltava

U řeky

0

0,00

0

0,00

011 Přístav

Příměstí-Kněžské Dvory

Ostrov

0

0,00

0

0,00

064 Haklovy Dvory

Venkov

Haklovy Dvory

065 Zavadilka


Zavadilka

066 Čtyři Dvory-střed


067 Sídliště Máj

Příměstí Máj Příměstí Máj

U Branišovské silnice

009 Sídliště Vltava

068 České Vrbné

29

0

0,00

47

24

60,04

359

180

179,50

0

0,00

180

30

501,00

55

385

69,30

120

840

151,20

15

84,30

0

151,20

Čtyři Dvory střed

95

665

119,70

Sídliště Máj

80

560

100,80

180

90

0

119,70 190,80

150

1 050

189,00

222

111

300,00

1 315

Příměstí Vltava

Stará cesta

85

595

107,10

658

764,60

Příměstí Vltava

České Vrbné

70

490

88,20

0

88,20

Příměstí Vltava

U Staré řeky

3

21

3,78

0

3,78


Rybníky

0

0,00

0

0,00


U Černiše

0

0,00

0

0,00 0,00

České Budějovice 3 012 U Požární zbrojnice



0

0,00

0

013 U Hřbitova


U Staroměstského hřbitova

0

0,00

0

0,00

014 Sídliště Na Pražské


U Voříškova Dvora

410

2 870

516,60

490

245

761,60

0

0

0,00

972

486

486,00

0

0,00

414

207

207,00

1 050

189,00

67

34

222,50

0

0,00

176

88

88,00

735

132,30

0

132,30

015 Za Poliklinikou

Vnitřní město, Pražská čtvrť

Za Poliklinikou

016 Na Sadech


Na Sadech

017 U Pekárenské


U Pekárenské

018 Zahrrádky

Předměstí-Severní předměstí

Zahrádky

019 U Pražské silnice


Suchomelská

150 105


U Pilmanova dvora

0

0,00

48

48,00

Příměstí-Světlická

Otýlie

0

0,00

0

0,00


U Kněžských Dvorů

0

0,00

0

0,00


Suchomel

0

0,00

5 698

2 849

2 849,00

406

203

203,00

020 Za Voříškovým dvorem



021 Kněžské Dvory


Kněžské Dvory obec

022 Nemanice

Příměstí Nemanice

Nemanice obec

023 Dolní Světlíky


024 Nemanický rybník


Nemanický rybník

025 U Čertíka


U Čertíka

Nemanice Světlíky

96

0

0,00

8

56

10,08

0

10,08

14

98

17,64

0

17,64

120

840 0

0,00

170

85

85,00

97

679

122,22

151,20

109

54

27 55

176,72

178,20

42

Předpoklad rozvoje lokality byty Číslo urbanu

Město celkem Část města Urbanistický obvod

Díl města

Název lokality

počet bytů a vybavenost 7 kW/bj

občanská vybavennost

kW

kW soudobě

soudobost dle ČSN 0,18

0,15 kW/m2

celkem

kW soudobě kW soudobě

soudobost 0,5

České Budějovice 4 026 Na Světlících


Na Světicích

0

0,00

2 411

1 206

1 205,50

027 Za Otýlií


Za Otýlií

0

0,00

3 262

1 631

1 631,00

028 Nové Vráto-Průmysl. obvod


Nové Vráto-prům. obv.

029 U Rozumova Dvora

Předměstí-Brněnské předměstí

U Rozumova Dvora

030 Husova kolonie


Husova kolonie

031 Husova kolonie-zahrádky


Husova kolonie Zahrádky

032 Nové Vráto

Předměstí-Rudolfovské předm.

Nové Vráto

Předměstí-Rudolfovské předm. Předměstí-Rudolfovské předm.

033 U Křížku Vrbenská

0

0,00

4 173

2 087

2 086,50

225

1 575

283,50

207

104

387,00

0

0,00

0

0,00

120

840

151,20

112

56

207,20

10

70

12,60

0

12,60

U Křížku

0

0,00

191

96

95,50

Vrbenská

0

0,00

493

247

246,50

232

116

116,00

Předměstí- Brněnské předm.

Pekárenská

0

0,00

Předměstí-Litvínovické předm.

Stromovka

35

245

44,10

0

44,10

Předměstí-Litvínovické předm.

U Litvínovické silnice

70

490

88,20

0

88,20

035 Suché Vrbné- prům. obvod

Suché Vrbné-předměstí

Suché Vrbné-prům obvod

37

259

46,62

59

105,12

036 Pětidomí


Pětidomí

8

56

10,08

037 U Vrbného


V hluboké cestě

166

1 162

209,16

038 Suché Vrbné


Suché Vrbné

039 U Dobrovodského potoka


U Dobrovodského potoka

040 Pohůrka


Pohůrka

043 U Rybníčku


U Rybníčku

069 Kaliště

Venkov

Kaliště

30

210

37,80

070 Třebotovice

Venkov

Třebotovice

40

280

České Budějovice 5 117

0

10,08

31

16

224,66

27

24

168

30,24

14

43,74

133

931

167,58

0

167,58

8

56

10,08

0

10,08

18

126

22,68

127

64

86,18

0

37,80

50,40

30

15

65,40

České Budějovice 6 044 Brněnské předměstí

Vnitřní město-Vídeňská čtvrť

Lannova

10

70

12,60

612

306

318,60


Kasárenská

10

70

12,60

94

47

59,60

045 U Nádraží

Předm. Suché Vrbné-Předm.

Nádraží

0

0,00

046 U Novohradské


U Novohradské

85

595

107,10

047 Havlíčkova kolonie



90

630

113,40

048 U malého jezu-U Špačků

Přdměstí Mladé

U Malého jezu

4

28

5,04

049 Mladé-Červený Dvůr

Přdměstí Mladé

Mladé Červený Dvůr

13

91

16,38

050 U Špačků-za hřbitovem

Přdměstí Mladé

U Špačků

45

315

56,70

277

139

195,20

Příměstí-Nové Hodějovice

Za hřbitovem

38

266

47,88

560

280

327,88

051 Nové Hodějovice


Nové Hodějovice obec

0

0,00

0

0,00

052 Za Potokem


Za potokem

36

252

45,36

0

45,36

053 V Háječku

Vnitřní město, Linecká čtvrť

V Háječku

19

133

23,94

11

34,44



U Matice školské

0

0,00

0

0,00

055 U Pivovaru


U Pivovaru

0

0,00

0

0,00

056 U Malše

Příměstí-Rožnov

U Malše

0

0,00

0

0,00

057 U Plavské silnice

Předm.-Krumlovské předm.

U Plavské silnice

175

31,50

0

31,50

058 Krumlovské předměstí


Grunwaldova

0

0,00

0

0,00


Krumlovská

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

21

11

117,60

142

71

184,40

0

5,04

166

83

99,38


25

Předm.-Krumlovské předm. 059 Nemocnice


Nemocnice

060 U Nemocnice


U Papíren

30

061 Rožnov-sever


Rožnov Sever


Rožnov Za tratí

Příměstí-Rožnov Příměstí-Rožnov

Děkanské pole Rožnov jih

062 Za Lineckou tratí 063 Rožnov-jih

Celkový příkon a soudobý příkon v kW

0

0,00

210

37,80

10

70

12,60

50

350

63,00

2 30

14 210

2,52 37,80

28 917

5 205,06

21

100 820

50

50,00

0

37,80

410

422,60

0

63,00

920 880

460 440

462,52 477,80

30 486

15 243

20 448,06

Tab. č. 45 - Záměry rozvoje města a nároky na zabezpečení elektrickou energií Pro další úspory elektrické energie vyráběné v klasických elektrárnách na fosilní paliva i z jádra je možné využít obnovitelných, netradičních zdrojů energie i ušlechtilých paliv (MVE, kombinovaná výroba tepla a elektřiny v KJ). Předpokládané navýšení požadavků elektrického výkonu zohledňujících předpokládaný rozvoj města k roku 2015 v souladu s platným územním plánem v daných čtvrtích i města celkem podle záměrů územního plánu a přetransformované do členění podle ČSÚ a používané v energetické koncepci je uvedeno v následující tabulce

Rozvojové plány V současné tržní ekonomice se předpokládá, s ohledem na ceny energií, že využívání elektrické energie bude racionálnější a úspornější. Další rozvoj na tomto úseku je plně v kompetenci JČE, a.s. České Budějovice. Pokud budou vzneseny zvýšené nároky na zásobování elektrickou energií – např. otop ve stávající či nové zástavbě, budou tyto posouzeny a v případě ekonomické únosnosti za finanční spoluúčasti města dle platné legislativy v optimální míře uspokojeny. Předpokládá se, že ze strany JČE a.s., vlivem řízení, dojde k zrovnoměrnění denních a ročních diagramů odběru elektřiny. Tím dojde k efektivnějšímu využívání stávajících elektro43

energetických zařízení. Vlivem nových úspornějších technologií ve stávajícím distribučním sektoru bude ovlivněna hlavně hodnota meziročního nárůstu zatížení elektrických sítí, která se ve vztahu k současné hodnotě bude postupně snižovat. Zásobování elektrickou energií v katastrálním území města bude i nadále zajišťováno ze stávajících napájecích bodů rozvoden VVN/VN. Po vyčerpání rezerv se předpokládá osazení rozvoden výkonnějšími transformátory VVN/VN 40 MVA. Stávající koridory vedení VVN městem budou nadále respektovány včetně ochranného pásma. Stávající VVN soustava má, včetně TR 110/ 22 kV, v současné době dostatečnou rezervu výkonu. Dobudované vedení VVN - 110 kV a jeho napojení do TR Škoda zajišťuje spolehlivou dodávku el. energie i v případě, že bude některé ze stávajících napájecích vedení VVN uvažované aglomerace mimo provoz. TR Škoda byla nově rozšířena o VVN pole a novou rozvodnu 22 kV pro distribuci, z které lze vyvést další vývody 22 kV, které lze napojit na stávající rozvod 22 kV ve městě a tak posílit stávající síť VN ve středu města. Velká část výkonu TR je rezervována pro budoucí průmyslový a obchodně-podnikatelský rozvoj v Husově kolonii a celé východní části města. Na základě nárůstu zatížení, podle energetických bilancí, je stávající rezerva výkonu dostačující. Z teplárny na Novohradské je vyveden výkon z elektrárenského bloku kabely VN do rozvoden 22 kV Mladé a Sever, jedná se o důležité propojení. VN rozvod (kabelový i venkovní) má rovněž dostatečnou rezervu výkonu v přenosu pro pokrytí běžného nárůstu odběrů elektrické energie. V případě velkých požadavků (místně už od 0,7 MW) je nutno konkrétní situaci detailně prověřit z hlediska reálnosti investice, ekonomické efektivnosti a dalšího vyžití pro budoucí zástavbu. Předpokládá se: •

střed města bude posílen novými kabelovými vývody VN 22 kV

•

další kabelizace stávajícího vedení VN a NN ve vnitřním městě a úplná kabelizace vedení VN a NN v nové zástavbě

•

v nové zástavbě v území zahušťování stávající kabelový rozvod VN.

•

kabelové stanice v obytné zástavbě se předpokládají klasické zděné nebo blokové (typ Betonbau) o výkonu do 2x 630 kVA a 1x 630 kVA, v místech, kde již nelze stávající trafostanice prostorově rozšířit, budou stanice vyzbrojovány novými technologiemi menších rozměrů.

•

trafostanice, napojené na venkovní přívod VN budou budovány jako sloupové ST do 400 (630) kVA nebo věžová do 1-2x 630 kVA.

•

v průmyslových zónách budou trafostanice řešeny podle skutečných potřeb investora

trafostanic- 22/0,4 kV se zasmyčkováním na

Přesné umístění stanic, jejich typ a způsob připojení je možno určit až na základě konkrétních požadavků spotřebitelů. Trolejbusová doprava - z velké většiny jsou trasy trakčních napájecích a ovládacích kabelů trolejbusové trakce již vybudovány. Tyto trasy kabelů, trakční měnírny a trolejová vedení budou nadále zachovány. V rámci rozšíření trolejbusové dopravy budou měnírny napojeny do soustavy VN na základě konkrétních požadavků.

44

1.3.2 Subsystém zemního plynu

Hlavním dodavatelem zemního plynu pro město České Budějovice je JČP, a.s. Jihočeská plynárenská, a.s. Vrbenská 2, 371 47 České Budějovice.

Vysokotlaká síť Nadřazenou vysokotlakou plynovodní síť tvoří •

Severní větev vybavená potrubím o rozměrech DN 200, DN 150, DN 200/100,

•

Jižní větev vybavená potrubím o rozměrech DN 250, DN 200, DN 150 a DN 100.

Popis trasy plynovodů Vysokotlaká plynovodní síť v katastru České Budějovice je zásobována zemním plynem z tranzitního plynovodu. Vlastní vysokotlaká síť pro jižní Čechy je napojena na plynovod DN 600 v předávací stanici v Dubu u Tábora. Vysokotlaký plynovod DN 400 přichází do Českých Budějovic z východní strany a je ukončen poblíž obce Dubičné. Odtud vedou dvě hlavní vysokotlaké větve - severní vybavená potrubím o rozměrech DN 200, DN 150, DN 200/100 a jižní vybavená potrubím o rozměrech DN 250, DN 200, DN 150 a DN 100. V současné době je již dokončena nová předávací stanice u obce Lodhéřov severozápadně od Jindřichova Hradce. Zároveň je dokončen vysokotlaký plynovod z předávací stanice Žíšov do obce Ševětín a připravuje se jeho prodloužení až do Českých Budějovic. Tato dvě odběrná místa umožní další varianty napojení jihočeského regionu na tranzitní plynovod v případě poruch na stávajícím plynovodu DN 400.

Severní větev Severní větev vysokotlakého plynovodu vede přes obec Hlinsko, kříží silnici I. třídy č. 34 a pokračuje přes příměstskou čtvrť Vráto směrem k obci Úsilné. Za touto obcí kříží plynovod mezinárodní silnici E55 a mezi obcemi Hrdějovice a Hosín pokračuje severozápadním směrem k městu Hluboká nad Vltavou. Od počátku plynovodu až k regulační stanici v areálu Slévárny je dimenze potrubí DN 200. Dál pokračuje plynovod již ve zredukované dimenzi DN 150. Ze severní větve jsou vysazeny vysokotlaké odbočky. Ve Vrátě je to plynovod DN 200/100, s odbočkou pro Rudolfov, který je ukončen vysokotlakou regulační stanicí v areálu cihelny Jivno. Další odbočka je vysazena u Světlíku a je zakončena vysokotlakou regulační stanicí v Nemanicích a novou regulační stanicí Husova Kolonie, která do pěti let nahradí VTLRS Nemanice. Tento plynovod je v dimenzi DN 150. Krátké odbočky DN 80/100 jsou vysazeny pro obce Borek a Hrdějovice. Jižně od města Hluboká nad Vltavou je vysazena vysokotlaká větev DN 100 ukončená vysokotlakou regulační stanicí v Českém Vrbném. V současné době je také již v provozu vysokotlaký plynovod pro špičkovou teplárnu ve Vrátě.

Jižní větev Jižní větev vysokotlakého plynovodu vede od místa napojení u obce Dubičné přes obce Dobrá Voda a Staré a Nové Hodějovice. Odtud pokračuje trasa plynovodu jihozápadním směrem, kříží silnici II. třídy č. 156 a železniční trať a vede dál směrem řece. Malši kříží plynovod u železničního mostu a pokračuje směrem k obci Včelná. Potrubí plynovodu je v celém řešeném úseku v dimenzi DN 250. Také z jižní větve jsou vysazeny vysokotlaké odbočky. Především je to odbočka DN 150 pro vysokotlakou regulační stanici na Dobré Vodě. Dále je to nově vybudovaná větev DN 200 pro vysokotlakou regulační stanici 45

v Nových Hodějovicích. Před přechodem řeky Malše je vysazena vysokotlaká odbočka DN 100 pro regulační stanici ve Vidově. Dále jsou vybudovány odbočky z hlavního řadu pro obec Nové Roudné a městskou regulační stanici v Rožnově. Obě jsou v dimenzi DN 100. Tlakové poměry V současné době se výstupní tlak na předávací stanici Lodhéřov pohybuje v rozmezí 2,2 až 2,4 MPa. Přibližně na stejném tlaku jsou provozovány i všechny zmíněné vysokotlaké plynovody. Po dokončení rehabilitace plynovodů bude možné zvýšit provozní tlak v plynovodech a tím zvýšit jejich přepravní kapacitu plynovodů. Materiál a stáří plynovodů Všechny vysokotlaké plynovody jsou v provedení z ocelového potrubí. Toto potrubí je izolováno tovární izolací, popřípadě Bitagitem nebo jinou vhodnou izolační hmotou. Plastové potrubí se pro účely vysokotlakých plynovodů nepoužívá. Plynovod DN 400 je dnes již kompletně rehabilitován. Rehabilitace tohoto plynovodu byla dokončena v roce 1996. V současné době je již dokončena i rehabilitace jižní větve DN 250 okolo Českých Budějovic a rehabilitace v úseku od místa napojení po vysokotlakou regulační stanici pro teplárnu v Nových Hodějovicích. V roce 1997 byla dokončena rehabilitace plynovodu až do Českého Krumlova. Severní větev vysokotlakého plynovodu DN 200/150 nebude rehabilitována. Stáří ostatních vysokotlakých plynovodů se pohybuje v rozmezí mezi sedmi až jedním rokem, tedy rok uvedení do provozu 1989-1996. Z této relace se vymykají vysokotlaké plynovody pro vysokotlaké regulační stanice v Rožnově, v Nemanicích, na Dobré Vodě a ve Vrátě. Plynovod do Rožnova byl vybudován v roce 1987, plynovod do Nemanic v roce 1980 a plynovod na Dobrou Vodu v roce 1987. U těchto plynovodů se dá předpokládat postupná rekonstrukce nebo rehabilitace. Plynovod pro teplárnu ve Vrátě byl postaven v roce 1997.

Regulační stanice Vysokotlaké regulační stanice umístění stanice Nemanice Husova kolonie České Vrbné Dobrá Voda Rožnov Rožnov I Nové Hodějovice Staré Hodějovice

typ dvouřadá, dvoustupňová dvouřadá, dvoustupňová dvouřadá, dvoustupňová třířadá, jednostupňová dvouřadá, dvoustupňová dvouřadá, jednostupňová dvouřadá, jednostupňová dvouřadá, jednostupňová

jmenovitý rok uvedení výstupní tlak výkon do provozu (kPa) (Nm3/h) 3 000 1981 90 10 000 2002 100 3 000 1989 90 10 000 1987 100 5 000 100 10 000 100 40 000 1996 300 1 200 1996 300

Tab. č. 46 – Vysokotlaké regulační stanice Přehled VTL regulačních stanic nutných pro zásobování katastrálního území města České Budějovice zemním plynem je uveden v příloze ÚEK.

Středotlaké regulační stanice Přehled středotlakých regulačních stanic určených pro zásobování katastrálního území města České Budějovice zemním plyne je uveden v příloze ÚEK.

46

umístění stanice Vrbenská Na Zahrádce Heydukova Klaricova Mladé I Mladé II Dukelská Pražská Čtyři Dvory Hlinecká Vltava Sokolský ostrov Nemanice Plzeňská Hluboká cesta Meteor Jiráskovo nábřeží Kubatova

typ čtyřřadá, dvoustupňová dvouřadá, jednostupňová dvouřadá, jednostupňová jednořadá, jednostupňová jednořadá, jednostupňová dvouřadá, jednostupňová dvouřadá, jednostupňová jednořadá, jednostupňová jednořadá, jednostupňová dvouřadá, jednostupňová dvouřadá, jednostupňová dvouřadá, jednostupňová dvouřadá, jednostupňová dvouřadá, jednostupňová dvouřadá, jednostupňová dvouřadá, jednostupňová dvouřadá, jednostupňová jednořadá, jednostupňová

jmenovitý rok uvedení výkon do provozu 3 (Nm /h) 10 000 1993 1 200 1990 1 200 1991 200 1970 200 1967 1 200 1990 1 000 1978 2 000 1967 2 000 1974 1 200 1978 1 200 1981 1 200 1982 3 000 1982 1 200 1983 1 200 1984 1 200 1987 1 200 1989 500 1991

Tab. č. 47 – Středotlaké regulační stanice

Středotlaká síť Popis trasy plynovodů Středotlaká plynovodní síť v Českých Budějovicích je tvořena čtyřmi páteřními řady. Z jižní strany je plynovod DN 300 napojený na vysokotlakou regulační stanici VTL RS Rožnov 5.000. Z východní strany města vede plynovod DN 300 od regulační stanice VTL RS 10.000 - Dobrá vody. Ze severovýchodní strany je město napojeno na plynovod DN 300 z vysokotlaké regulační stanice VTL RS 3.000 - Nemanice. Levobřežní část města je ze severní strany napojena na plynovod DN 200/150 z vysokotlaké regulační stanice VTL RS 3.000 - České Vrbné. V okolí čtyřech páteřních plynovodů je s různou hustotou rozložena středotlaká plynovodní síť. Nejhustější středotlaká síť je v okolí regulačních stanic v Rožnově a na Dobré Vodě. Poměrně rozvětvená síť středotlakých plynovodů je také v oblasti Sídliště Vltava. Samostatnou kapitolou je nově vybudovaný středotlaký plynovod DN 500 pro českobudějovickou teplárnu. Tento plynovod vede z regulační stanice v Nových Hodějovicích Novohradskou ulicí až do areálu teplárny. Rožnovská větev Jižní větev středotlakého páteřního řadu začíná u regulační stanice umístěné na jižním okraji Českých Budějovice v příměstské čtvrti Rožnov. Od regulační stanice vede plynovod ulicí Bohumila Kafky přes ulici J. Hůlky na Lidickou třídu. Po Lidické třídě vede trasa plynovodu ke křižovatce s ulicí J. K. Chmelenského, lomí se vlevo přes Beránkovo nábřeží do ulice P.J.Šafaříka. Touto ulicí vede do ulice Papírenská a dál ulicí Purkyňova do Ulice Tiché. Z Tiché ulice kříží plynovod ulici Boženy Němcové do ulice Máchovy a touto ulicí vede až k železniční trati. Podél kolejí pak pokračuje trasa plynovodu ulicí U zastávky a Roudenskou až k řece Malši. Na levém břehu řeky u železničního mostu podchází plynovod kolejiště a zároveň kříží řeku. Od řeky pokračuje trasa plynovodu podél kolejí okolo areálu a.s. Motor k ulici Novohradská. Odtud pokračuje ulicí kapitána Nálepky, částečně ulicí U dráhy, kříží železniční trať a podél kolejí vede Dobrovodskou ulicí ke křižovatce s ulicí Vrbenskou. Zde se spojuje s východní větví páteřního plynovodu ve středotlaké regulační stanici v areálu plynárny. Plynovod této větve je v úseku od regulační stanice v Rožnově až k středotlaké regulační stanici v areálu nemocnice veden v dimenzi DN 300. V dalším úseku od regulační stanice až 47

k regulační v ulici U zastávky je dimenze plynovodu DN 150. Odtud vede plynovod až k středotlaké regulační stanici Mladé v ulici U dráhy v dimenzi DN 250. Zbylá část plynovodu až k středotlaké regulační stanici v areálu plynáren je v dimenzi DN 300. Dobrovodská větev Plynovod této větve vychází z vysokotlaké regulační stanice VTL RS 10.000 Dobrá Voda. Odtud pokračuje Dobrovodskou ulicí k ulici K dolíčku a dál kulici Vrbenské. Vrbenskou ulicí vede trasa plynovodu přes křižovatku s ulicí Dobrovodskou k viaduktu na Rudolfovské ulici. Před viaduktem kříží Rudolfovskou ulici a podél kolejí vede k areálu a.s. Sfinx. Zde kříží železniční trať do ulice Nádražní. Tudy vede do ulic Pekárenská, Klaricova, Nerudova a Jírovcova. Z ulice Jírovcova vede plynovod opět do ulice Nádražní. Touto ulicí vede až na Pražskou třídu, kde se spojuje se severovýchodní větví. Plynovod je v celé své délce veden v dimenzi DN 300. Nemanická větev Ze severovýchodní strany českých Budějovic vede plynovod z vysokotlaké regulační stanice VTL RS 3.000 - Nemanice umístěné poblíž rybníka Světlík na ulici Okružní. Plynovod vede po Pražské třídě až ke křižovatce s ulicí Plzeňská. Zde je propojen s Dobrovodskou větví a dál pokračuje Plzeňskou ulicí až na pravý břeh Vltavy. Přechází řeku Vltavu a za ní i levobřežní komunikaci směrem k areálu Výstaviště. Zde je propojen s levobřežním plynovodem z vysokotlaké regulační stanice České Vrbné. Plynovod je v celé své délce veden v dimenzi DN 300. Severovýchodní páteřní větev bude rekonstruována od křižovatky ulic Pražská a Nemanická po křižovatku Pražská a Plzeňská. Dále je navržena rekonstrukce tohoto plynovodu v celém úseku ulice Plzeňské, až k řece. Na levém břehu řeky bude rekonstruován plynovod od středotlaké regulační stanice u kasáren v ulici E. Rošického, ulicí J. Boreckého až k levému břehu řeky Vltavy. Litvínovská větev Ze jižní strany českých Budějovic vede plynovod z vysokotlaké regulační stanice VTL RS 10.000 - Litvínovice umístěné poblíž letiště. Plynovod vede po Litvínovské silnice v souběhu se silnicí E55. V Litvínovicích se od něj odděluje větev směrem na Mokré, plynovod pokračuje podél Stromovky a Dlouhé louky, kde přechází u Sportovní haly hlavní čtyřproudou silnici a pokračuje až k Dlouhému mostu, kde se zapojuje do subsystému města. Českovrbenská větev Plynovodní řad vede z vysokotlaké regulační stanice v Českém Vrbném Husovou ulicí směrem k sídlišti Vltava. Před křižovatkou s ulicí Jakuba Krčína vede trasa do prostoru sídliště, kterým prochází ulicemi Jakuba Krčína, Otavská Vodňanská a J. Boreckého. Před areálem výstavište se plynovod napojuje na Nemanickou větev. Plynovod je od regulační stanice až na sídliště Vltava veden v dimenzi DN 200. Přes vlastní sídliště je dimenze plynovodu DN 150. Materiál a stáří plynovodů Středotlaké plynovody v Českých Budějovicích jsou z převážné většiny vybudovány z ocelového potrubí. Současný trend provozovatele je nahradit ocelové potrubí potrubím z lineárního polyethylenu. Většina nových a projektovaných plynovodů je navržena již z tohoto materiálu. V současné době jsou však z lineárního polyethylenu pouze některé kratší úseky středotlaké sítě, jako například plynovod D110 u Vrbenské ulice nebo plynovod v ulici Karolíny Světlé pro areál Jednoty. Podle stáří a technického stavu jednotlivých plynovodů jsou postupně rekonstruovány větve plynovodních řadů. Provozovatel každoročně zpracovává plán rekonstrukcí plynovodů, který se aktualizuje v závislosti na okamžitých podmínkách. Ze středotlakých plynovodů je navržena na rekonstrukci část Rožnovského hlavního řadu v úseku od středotlaké regulační stanice v Heydukově ulici přes regulační stanici v Mladém až ke křižovatce ulic Dobrovodská 48

a U lávky. K rekonstrukci je také navržen páteřní řad z vysokotlaké regulační stanice Dobrá Voda v podstatě v celé své délce spolu s vedlejšími větvemi v ulici Pekárenská a U cihelny. Tlakové poměry Středotlaká plynovodní síť v Českých Budějovicích je vzhledem ke svému technickému stavu provozována na provozním tlaku 100 kPa. Vysokotlaké regulační stanice jsou konstruovány tak,aby bylo možno zvýšit provozní tlak v potrubí až na 300 kPa. Zvýšením tlaku v potrubí by vzrostla i přepravní kapacita středotlaké plynovodní sítě. Tomuto zvýšení však musí předcházet rehabilitace technicky nevyhovujících částí středotlaké sítě. Dále by v případě zvýšení provozního tlaku plynu bylo nutné vyměnit regulátory u většiny odběrných míst. Vzhledem k finanční náročnosti těchto nezbytně nutných úprav nelze v dohledné době zvýšení tlaku plynu ve středotlaké síti předpokládat Nově vybudovaný plynovod DN 500/350 pro Teplárnu je provozován na tlak 300 kPa.

Rekapitulace STL plynovodů STL plynovody v Českých Budějovicích Potrubí z lineárního polyethylenu

Ocelové potrubí Dimenze potrubí

Délka (m)

DN 50

Dimenze potrubí

Délka (m)

1 146

DN 50

188

DN 80

1 146

DN 63

14 305

DN 100

5 031

DN 90

4 980

DN 120

51

DN 110

6 699

DN 150

7 552

DN 160

1 824

DN 200

5 900

DN 225

404

DN 250

9 741

DN 315

1 224

DN 300

2 475

DN 500

2 453

Celkem

35 495

Celkem

29 624

Tab. č. 48 - Středotlaká síť zemního plynu – základní údaje

Nízkotlaká síť Popis trasy plynovodů V plynofikaci města České Budějovice převažuje nízkotlaká plynovodní síť. Tato síť zaujímá v podstatě celé centrum města a některé okrajové lokality. Území plynofikované nízkotlakými plynovody je ohraničeno z jihu ulicí Ludvíka Kuby, ze severu ulicí Plzeňskou, ze západu řekou Vltavou a z východní strany železniční tratí. V této oblasti je poměrně hustá nízkotlaká plynovodní síť. Mimo to, jsou nízkotlakými plynovody plynofikovány další okrajové části města. Za viaduktem je to oblast Suché Vrbné a Pětidomí. Na severovýchodním okraji města je to oblast Nemanice. Na levém břehu řeky Vltavy je to část sídliště Vltava a sídliště Šumava ve Čtyřech Dvorech s přilehlou zástavbou rodinných domků v okolí ulic Otakara Ostrčila a Antonína Slavíčka. Materiál a stáří plynovodů Nízkotlaká plynovodní síť v Českých Budějovicích je poměrně stará. Velká část nízkotlakých plynovodů vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci. Rekonstrukce plynovodu se průběžně provádí na základě investičního plánu provozovatele a dle naléhavosti poruch na jednotlivých plynovodech. V současné době jsou navrženy k rekonstrukci tyto lokality: V jižní části města ulice Preslova, Tichá a ulice Pabláskova, Grünwaldova, Boženy Němcové, S.K. Neumanna, U Vltavy a další.

49

Nízkotlaké plynovody jsou v převážné většině z ocelového potrubí. Většina nově budovaných nebo rekonstruovaných plynovodů je již z lineárního polyethylenu. Plastové potrubí je uloženo v celé délce Dukelské ulice a v kratších úsecích v obvodech Rožnov a Čtyři Dvory. Tlakové poměry Výstupní tlak na středotlakých regulačních stanicích, které zásobují nízkotlaké plynovodní sítě je nastaven na 1.9 -2.3 kPa.Tlakové poměry ve vlastní síti jsou ve velké míře závislé na velikosti okamžitého odběru v dané lokalitě.

Rekapitulace NTL plynovodů NTL plynovody v Českých Budějovicích Potrubí z lineárního polyethylenu

Ocelové potrubí Dimenze potrubí

Délka (m)

DN 50

Dimenze potrubí

Délka (m)

DN 63

540

DN 80

11 457

DN 90

1 900

DN 100

23 272

DN 110

6 815

DN 125

12 558

DN 160

15 018

DN 150

22 674

DN 225

2 861

DN 200

22 876

DN 315

67

DN 250

3 126

DN 300

18 938

DN 350

604

DN 400

708

DN 500

1 475

Celkem

117 688

Celkem

27 201

Tab. č. 49 - Nízkotlaká síť zemního plynu – základní údaje

Ochranná pásma v plynárenství Ochranná pásma v plynárenství jsou dána novelizovaným energetickým zákonem č. 458/2000 Sb., nabývající účinnosti dne 1. ledna 2001 v § 68. Bezpečnostní pásma, jejich definování a rozsah jsou rovněž uvedeny v zákoně č 458/2000 Sb.v § 69 a jeho příloze.

Rozvoj zásobování zemním plynem V souladu se závěry ÚP České Budějovice byla navržena některá opatření směřující jednak k rozšíření plynofikovaných území a jednak k posílení stávajících plynovodních sítí. V prvním případě se jedná především o lokalitu Husovy kolonie a Za Otýlií. V této lokalitě je ÚP navržena poměrně rozsáhlá zástavba bytových domů a rodinných domků, ve východní části pak průmyslová zóna. Vzhledem k velkému objemu předpokládaných odběrů plynu zde byla realizována výstavby regulační stanice VTL RS 10.000 Nm3/hod. Trasy navržených plynovodů respektují navržený komunikační skelet. Další rozšíření středotlaké sítě je navrženo v lokalitě Rožnov - sever. Jedná se o výstavbu distribučních skladů a administrativních budov, částečně také rodinných domků. Navržená síť bude napojena na stávající středotlakou síť. Nové plynovody jsou navrženy také v lokalitě Suchomel. V této lokalitě se jedná o prodloužení stávajícího plynovodního řadu a jeho rozvětvení k jednotlivým průmyslovým areálům. 50

Rozšíření středotlaké plynovodní sítě je navrženo v lokalitě Voříškův dvůr. V této lokalitě je územním plánem navržena zástavba bytových domů. Navržená plynovodní síť bude napojena na stávající středotlaký plynovod. STL plynovody většího rozsahu jsou projektovány pro místní části České Budějovice Třebotovice, Kaliště, Haklovy Dvory. Všechny popsané lokality byly detailně řešeny v územním plánu zóny. Navržené plynovody jsou kapacitně postačující a napojení ze stávající sítě výrazným způsobem neovlivní její přepravní kapacitu. Pro posílení stávajících plynovodních sítí je ve fázi projektových příprav vysokotlaký plynovod a regulační stanice situovaná jihovýchodně od obce Planá u Českých Budějovic. Z této regulační stanice je navržen středotlaký plynovod, ze kterého budou napojeny dosud neplynofikované lokality Stromovka a Dlouhá louka. Plynovod bude propojen se stávajícím středotlakým řadem v oblasti regulační stanice za Dlouhým mostem. Jedna větev plynovodu přejde na pravý břeh Vltavy v lokalitě V háječku. Zde je pro posílení nízkotlaké sítě v oblasti centra a jižně od centra navržena středotlaká regulační stanice. Z regulační stanice bude veden nízkotlaký plynovod, který bude propojen s nízkotlakým řadem v Mánesově ulici. S posílením nízkotlaké sítě v jižní části města souvisí také navrhované zvýšení dimenze potrubí středotlakého plynovodu mezi regulačními stanicemi v ulici Heydukova a v areálu nemocnice. Další opatření pro posílení nízkotlaké plynovodní sítě je navrženo v lokalitě Pohůrka. Zde je navrženo propojení nízkotlaké sítě (přes regulační zařízení) v ulici Ledenická na středotlaký plynovod vedoucí z Dobré Vody. Další propojení je navrženo v oblasti školy v ulici Třešňová. Zde bude provedeno propojení obou sítí přes středotlakou regulační stanici umístěnou v areálu školy. V lokalitě Havlíčkova kolonie je navrženo zvýšení dimenze potrubí v úseku od regulační stanice k ulici K. Buriana. Tím se zvýší přepravní kapacita sítě a bude možné napojit další navrhované odběratele v dané lokalitě. Městská část České Budějovice 1 České Budějovice 2


České Budějovice 5 České Budějovice 6 České Budějovice 7

rozvojové oblasti zásobování zemním plynem 001 Historické jádro 007 Švábův Hrádek 065 Zavadilka 067 U Branišovské silnice 014 U Voříškova Dvora 023 Světlíky 029 U Rozumova Dvora 031 Husova kolonie-Zahrádky 027 Za Otýlií 037 V hluboké cestě U Novohradské Havlíčkova 046, 047 kolonie 061 Rožnov -Za tratí UO

Tab. č. 50 - Rozvojové oblasti zásobování plynem Navržená opatření i nové plynovody byly konzultovány a odsouhlaseny provozovatelem Jihočeskou plynárenskou a.s.České Budějovice.

Odběratelská základna Z aktuálních údajů ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 vyplývá, že zemní plyn je zaveden do 82,7% trvale obydlených domů na území města České Budějovice a do 70,1% trvale obydlených bytů.

51

Technické vybavení * Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty

abs.

%

abs.

%

Celkem

8 458

100

8 791

100

Plyn ze sítě

5 224

61,8

7 266

82,7

Celkem

36 904

100

38 813

100

Plyn ze sítě

26 130

70,8

27 216

70,1

* ZP, způsob otopu

Tab. č. 51 - Vybavenost domovního a bytového fondu zemním plynem

Dodávka zemního plynu od Jihočeské plynárenské, a.s. Spotřeba zemního plynu v Českých Budějovicích v 3 roce 2001 (tis. m ) Domácnosti

17 844

Podnikatelský maloodběr

6 022

Velkoodběr

11 774

Celkem

35 640

Tab. č. 52 - Spotřeba zemního plynu v členění podle kategorie odběru Struktura spotřeby zemního plynu podle kategorie odběru

Velkoodběr 33%

Domácnosti 50%

Podnikatelský maloodběr 17%

Obr. č. 3 – Struktura spotřeby zemního plynu podle kategorií v roce 2001

1.3.3 Subsystém centralizovaného zásobování teplem

Základní údaje V současnosti je město české Budějovice podle způsobu užití a to v průmyslu, terciární sféře v bydlení, zemědělství a dopravě zásobováno teplem jednak ze soustavy CZT města a dále z vlastních decentralizovaných zdrojů tepla kategorie velký, střední a malý znečišťovatel ovzduší a lokáních topidel zejména v bytové sféře.

Zdroje tepla Tepelné zdroje lze rozdělit na: •

zdroje tepla pro centrální zásobování teplem (CZT)

•

kotelny 52

•

spalovny nebezpečných odpadů

•

ostatní zdroje tepla

Centralizované zásobování teplem Soustava centralizovaného zásobování teplem (dále jen soustava nebo systém CZT) je v Českých Budějovicích hlavním dodavatelem tepla pro potřeby vytápění a přípravu teplé užitkové vody (TUV). Díky primárnímu teplonosnému médiu, jímž je pára, však také zajišťuje dodávky energie(páry) pro technologické účely několika místním výrobním podnikům. Svým výkonem a délkou tepelných sítí se řadí mezi 10 největších zdrojů teplárenství – s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie. Kombinací parních (primárních) a horko- či teplovodních (sekundárních ) rozvodů pokrývá velkou část katastru města. Soustavu CZT ve městě České Budějovice (zdrojová i distribuční část) v současnosti spravuje akciová společnost Teplárna České Budějovice, a.s. (TČB) Novohradská 32, která byla založena v roce 1994 FNM ČR. Hlavními akcionáři jsou 80% podílem Město České Budějovice, 17,84% podílem Energetika-Invest, s.r.o a 2,16% ostatní. Svou velikostí z hlediska zdrojů a délkou tepelných sítí se řadí mezi 10 největších teplárenských společností v ČR. Kombinací parních (primárních) a horko- či teplovodních (sekundárních ) rozvodů pokrývá velkou část katastru města. Společnost provozuje soustavu CZT na základě státních licencí na výrobu a rozvod tepla udělené ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. Energetickým regulačním úřadem.

Zdrojová část systému CZT Dodávky tepla do soustavy CZT ke spotřebitelům zajišťovány ze dvou hlavních zdrojů – Teplárny České Budějovice, a.s. na Novohradské 32 jako základního zdroje a Výtopny Vráto jako špičkového zdroje. Oba jsou zdrojem páry dodávané do primárních rozvodů tepla ve městě, přičemž z teplárny je dodávána pára ve dvou tlakových úrovních - nízkotlaká a vysokotlaká - z výtopny pak jako nízkotlaká.

Teplárna České Budějovice, a.s. Teplárna, s průběhem výstavby v letech 1962 – 1970 a dostavbou v letech 1976 – 1978 prošla do dnešní podoby technickým vývojem, daným požadavky energetickými nejen ze strany spotřeby paliv a energie ve zdrojové části ale i spotřeby tepla a elektrické energie, ekologickými a ekonomickými. Po řadě rekonstrukcí původně nainstalovaného technologického vybavení kotelny a strojovny došlo po roce 1990 k zásadním technickým úpravám na zařízení, které byly tyto: •

v roce 1992 – generální oprava K12, výměna trubek varného systému za membránové stěny, výměna přehříváku, eka a luva, oprava elektroodlučovače, aby kotel plnil emisní limity pro tuhé látky

•

v roce 1993 – rekonstrukce K10, úplná výměna kotle včetně bubnu, příprava kotle na plnou plynofikaci a navýšení výkonu

•

v roce 1994 – rekonstrukce K9, úplná výměna kotle včetně bubnu, příprava kotle na úplnou plynofikaci a navýšení výkonu (stejně jako u předcházejícího kotle)

•

generální oprava TG3 (4 mil. Kč)

•

v roce 1995 – rekonstrukce K11, úplná výměna kotle včetně bubnu

•

automatické řízení kotlů: 53

•

1992 – K10, K11

•

1993 – K9, K12

•

1995 – kontinuální měření emisí SICK

•

v roce 1996 byla provedena na kotlích K9 a K10 rekonstrukce na spalování zemního plynu

•

v roce 1997 byla provedena instalace stabilizačních a výkonových hořáků na zemní plyn na kotli K11 a v roce 1998 na K12 a zrušeno mazutové hospodářství

•

výstavby CHÚV III – 1989 (1994 přístavby jedné linky na úpravu vody), CHÚV I – rekonstrukce 1997 (navýšení výkonu)

•

suchý odběr popelovin – míchací a distribuční centrum – I. etapa v roce 1997,II. etapa 1999 Základní technické údaje kotlů Teplárna České Budějovice, a.s. K9

K10

K11

K12

Výrobce

x

ČKD Dukla

ČKD Dukla

ČKD Dukla

ČKD Dukla

Typ kotle

x

parní

parní

parní

parní

Rok výroby (uvedení do provozu)

x

1965

1965

1972

1979

Rok uvedení do provozu

x

1996 rekonstrukce na ZP

1996 rekonstrukce na ZP

x

x

Parní výkon (jm./min./stab.)

t/hod.

115

115

150

150

Tepelný výkon (jmen./provoz.)

MW

89

89

117

117

Jmenovitý tlak

MPa

9,35

9,35

9,6

9,6

Teplota napájecí vody

°C

225 (provozováno na 165°C)

225 (provozováno na 165°C)

Teplota páry

°C

535

535

540

540

Účinnost garantovaná/provozní

%

88±1,5/86

88±1,5/86

88±1,5/86

88/85

Typ topeniště

x

x

x

granulační práškové

granulační práškové

Palivo

x

ZP

ZP

uhlí+ZP

uhlí+ZP

225 225 (provozováno (provozováno na 165°C) na 165°C)

Tab. č. 53 - Základní technické údaje TČB - kotle Celkový instalovaný tepelný výkon je 530 t/hod. páry, 412 MW tep a zdroj je evidován podle nového zákona č,.86/2002 Sb. jako zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší. V současnosti je spalováno nízkosirné sokolovské hnědé uhlí o základních průměrných parametrech v roce 2001 - výhřevnost 14,01 MJ/kg, měrný obsah síry 0,28 g/MJ, obsah popelovin 14,67%. Požadavky na plnění emisních limitů pro SO2 1700 mg/Nm3 byly splněny uzavřením dlouhodobé smlouvy na dodávku nízkosirného uhlí se Sokolovskou uhelnou, a.s. v roce 1995 na dobu 25 let. Skutečný obsah SO2 dle kontinuálního měření spalin se pohybuje 8001200 mg/Nm3. Pro případ vyššího obsahu síry v uhlí je pojistkou dodržení emisního limitu možnost částečného spalování zemního plynu. (Pozn.: Ředění spalin bylo použito vyjimečně krátkodobě po povodních, kdy SU nebyla schopna těžit nízkosirné uhlí. Nízké hodnoty SO2 jsou kromě kontinuálního měření doloženy i jednorázovým měřením.)

Provoz zařízení je teplárenský – kombinovaná výroba tepla a elektrické energie, v kotelně jsou nainstalovány tři turbogenerátory o celkovém výkonu 66,2 MW el

54

Základní technické údaje TG a alternátorů TG Výrobce Typ

TG5

TG3

TG4

ABB Brno

I.BZKG Brno

I.BZKG Brno

G 36 A rychloběžná

Rok výroby/uvedení do provozu Výkon elektrický (MW el)

VR12/10 protitlaká VR12/10 protitlaká odběrová odběrová

1997

1973

1980

29,2

12

25

7500

3000

3000

Parametry páry (MPa, °C)

9,1, 535 přehřátí

9,0, 535 přehřátí

Spotřeba (hltnost) podle protitlaku /naprázdno 8-13 MPa (t/hod)

200-230

90-110/15

195-220/35

ABB Västeräs

ZVIL Plzeň

ZVIL Plzeň

synchronní

synchronní

synchronní

Otáčky (ot/min)

Alternátor Výrobce Typ Rok výroby/uvedení do provozu Výkon elektrický (MVA)

36,5

15

32

cos fí

0,8

0,8

0,78

1500

3000

3000

Otáčky ot/min Chlazení

vzduchový chladič

vzduchový chladič vzduchový chladič

Tab. č. 54 - Základní technické údaje TG Provozní hodiny plynových kotlů se pohybují okolo 350 a 380 ročně při průměrné účinnosti 85 %, uhelných kotlů 5.700 a 6.800 ročně, při průměrné roční účinnosti cca 84 - 86%. Po většinu roku jsou však z ekonomických důvodů - stávající cena ZP a její struktura provozovány hlavně kotle na uhlí a kotle na ZP se využívají pouze jako doplňkové. Popílek je ukládán na složiště popílku v Hodějovicích od roku 1982. Za účelem prodloužení životnosti v současnosti používaného složiště popílku v Hodějovicích byl v TČB v roce 1997 instalován suchý odběr popílku systém MACAWBER do provizorního zásobníku, ale z něho je část opět hydraulicky dopravována na složiště. Zdrojem vody pro napájení kotlů a další technologii je Mlýnská stoka, záložním zdrojem je čerpací stanice na Malši u Malého jezu. Podle kvality vody a potřeby zařízení byla postupně instalována technologie na mechanickou i chemickou úpravu vody, v posledních fázích pak nová CHÚV II byla demineralizací o výkonu 100t/hod. s čiřičem v nové budově (1972) Třetí demineralizace byla spuštěna v roce 1989 a to s výkonem 120 t/hod., v roce 1995 rovněž 120 t/hod, protože CHÚV byla bohatě dimenzována na 300 t/hod. kondenzátu a 440 t/hod. demineralizované vody pro TČB s výkonem 530 t/hod. Byla DEMI II odstavena. Navíc má VVR změkčování směsi kondenzátu a surové vody z vodovodu 160 t/hod. pro výkon 100 t/hod.

VVR Výtopna Vráto Výstavba výtopny započala v roce 1986 a uhelný kotel K21 o výkonu 75 t/hod., 54 MW, pára o parametrech 1,6 MPa/ 220°C byl uveden do provozu v lednu 1989. Zdroj byl budován jako špičkový k základnímu závodu Teplárna České Budějovice. Další rozšíření o stejné dva kotle se již nerealizovalo. V roce 1997 byla provedeny rekonstrukce kotle s cílem navýšení výkonu instalací plynového hořáku na 100 t/hod. páry, 67 MW, účinnost garantovaná 88%. Nainstalován je elektroodlučovač EKF s garantovanou účinností 99%. I na tomto zdroji je v současnosti spalováno jako na TČB nízkosirné sokolovské uhlí.

55

VVR byla využívána při ranních špičkách, v době velkých mrazů a při GO v TČB a v létě spolu s dalšími dodavateli tepla pro krytí celé spotřeby města. Po zdražení zemního plynu najíždí VVR dříve než plynové kotle K9 a K10 i za cenu snížení výroby elektřiny na základním zdroji. Obdobně jako na základním zdroji jsou požadavky na plnění emisních limitů pro SO2 1700 mg/Nm3 splněny spalováním nízkosirného paliva. Podobně jako na základním zdroji bylo i na K21 nahrazeno spouštění a stabilizace mazutem na zemní plyn. Popílek je ukládán na společné úložiště TČB v Hodějovicích zavážením nákladními auty po zvlhčení. Základní charakteristické technické a provozní údaje TČB v roce 2001 jsou uvedeny v následující tabulce. Kotel

Výtopna Vráto

Teplárna České Budějovice, a.s.

Rok 2001 Jednotka

K9

K10

K11

K12

K21

Průměrný výkon

t/hod.

72,56

53,56

129,35

122,62

52,18

Provozní hodiny

hod./rok

683

351

5 691

6 833

2 754

celkem 109,49 16 312

Spotřeba uhlí

t

0

0

169 101

190 395

27 333

386 829

Spotřeba uhlí

GJ

0

0

2 350 219

2 674 532

394 101

5 418 852

Spotřeba ZP

tis. m3 GJ

4 732

1 932

204

394

1 155

8 418

160 884

65 695

6 942

13 410

39 277

286 208

Spotřeba ZP Spotřeba paliva celkem

GJ

160 884

65 695

2 357 161

2 687 942

433 378

5 705 060

Výroba tepla z uhlí

GJ

0

0

2 041 192

2 307 094

321 454

4 669 740

Výroba tepla ze ZP

GJ

137 352

52 046

5 833

11 475

31 852

238 558

Výroba tepla celkem

GJ

137 352

52 046

2 047 025

2 318 569

353 306

4 908 298

Průměrná roční účinnost

%

85,37

79,22

86,84

86,26

81,52

86,03

Tab. č. 55 - Základní technické a provozní údaje tepelného zdroje TČB v roce 2001 Rok 2001 Turboagregát

Jednotka

TG3

Teplárna České Budějovice, a.s. TG4 TG5 celkem

Skutečná spotřeba tepla za rok

GJ

159 243

118 370

444 946

722 558

Skutečná výroba elektřiny za rok

MWh

42 516

31 574

119 388

193 478

Výroba elektřiny jalové

MVAh

11 091

5 865

14 996

31 952

0,97

0,98

0,99

0,99

cos fí

x

Měrná spotřeba

GJ/MWh

3,7455

3,7490

3,7269

3,7346

Měrná spotřeba

t/MWh

8,7883

8,5524

8,0317

8,2829

Účinnost hrubá

%

96,12

96,03

96,60

96,40

12,00

25,00

29,20

66,20

Instalovaný výkon Průměrný výkon

MW

el

MW

el

10

16

22

17

Provozní hodiny

hod./rok

4 106

1 983

5 498

11 587

Využití instalovaného výkohu

hod./rok

3 543

1 263

4 089

2 923

Využití instalovaného výkohu

%

86

64

74

33

Tab. č. 56 - Základní technické a provozní údaje elektrické části TČB v roce 2001

Řízení výroby a dodávky tepla ze zdrojů Způsob řízení a provoz obou zdrojů podílejících se v současnosti na dodávkách tepla do soustavy CZT v Českých Budějovicích se odvíjí od (okamžité) potřeby tepla podle charakteru odběru a disponibility zdrojů. jak bylo výše uvedeno, základní požadavky jsou pokryty uhelnými kotli K11, K12 eventuálně i kotlem K21, špičkové a zvýšené požadavky nebo havarijní stavy kotli K9 a K10 na zemní plyn. V současnosti, kdy výše přímých odběrů z primárních parních rozvodů, tak sekundárních teplovodních rozvodů klesá, prakticky, až na malá množství, ustaly dodávky do systému od cizích dodavatelů a instalovaný výkon tepelný zdrojů soustavy CZT stačí pokrýt požadavky odběratelů ve městě.

56

Vývoj dodávky tepla ze zdrojů do soustavy CZT a prodej za posledních 12 let je uveden v následující tabulce. Rok

Výkon

Výkon

t/hod

MW el

Prodej tepla A+B+C

Prodej tepla do sítě

Ztráty v primárních rozvodech

Užitečná dodávka do VS

Prodej elektřiny

TJ/rok

TJ/rok

TJ/rok

TJ/rok

GWh/rok

1990

525

49

4646

5314

590

4724

143

1995

525

49

3963

5024

936

4088

160

2000

630

66

2829

3720

706

3015

155

2001

630

66

2989

3975

777

3198

161

2002

630

66

2829

3748

775

2972

150

Index 2002/1990

1,20

1,35

0,61

0,71

1,31

0,63

1,05

A velkoodběr, B maloodběr, C obyvatelstvo

Tab. č. 57 - Vývoj dodávky a prodeje tepla a elektrické energie v letech 1990-2002

Vývoj výroby tepla a instalovaného tepelného výkonu v Teplárně v letech 1990 - 2002 720

8 000

700 680

6 000

660

5 000

620

640 600

4 000

t/hod

TJ/rok

7 000

580 560

3 000

540 2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

520 1990

2 000

rok prodej tepla A+B+C prodej tepla do sítě výkon teplárny výkon včetně EMY

Obr. č. 4 - Vývoj dodávky a prodeje tepla v letech 1990-2002 TČB Z uvedeného je patrné, že prodej tepla klesl od roku 1990 do roku 2002 téměř o 40% a to ať už díky strukturálním změnám v průmyslu s nižšími nároky na energie, ale i vlivem úsporných opatření u obyvatelstva a v terciální sféře, klimatickým podmínkám.

57

MW el

2002

2001

2000

0 1999

140

1998

20

1997

150

1996

40

1995

160

1994

60

1993

170

1992

80

1991

180

1990

GWh/rok

Vývoj prodeje elektřiny ainstalovaného elektrického výkonu v Teplárně v letech 1990 - 2002

rok prodej elektřiny

elektrický výkon

Obr. č. 5 - Vývoj prodeje elektřiny a instalovaného výkonu v letech 1990-2002 TČB

Distribuční soustava tepla Dostupnost tepelné energie je omezena rozsahem soustavy CZT a je posuzována bez rozlišení zda se jedná o dodávku v páře, horké vodě .Pokrývá území všech sídlišť a velkou část vnitřního města, zasahuje do průmyslových zón ve městě. Dodává teplo všem průmyslovým závodům mimo bývalou slévárnu Škoda – slévárna a nemocnici, převážné většině veřejných, kancelářských a obchodních budov a bytovým domům v sídlištích i část novějším domům ve vnitřním městě. Teplo je z Teplárny České Budějovice, a.s. dopravováno k zákazníkům prostřednictvím primární a sekundární tepelné sítě. Celková délka primární sítě dosáhla 134 km, z toho parovodní 127 km a horkovodní 7 km. Od roku 2001 začala společnost provozovat i sekundární teplovodní sítě v současnosti v délce cca 43 km. Kondenzátní síť dosahuje délky 120 km.

Primární rozvody Soustava rozvodů tepla je podobně jako v jiných středních a velkých městech republiky historicky založena na parních páteřních (primárních) rozvodech. Parní rozvody jsou provozovány ve dvou tlakových úrovních – vysokotlaká pára a nízkotlaká pára. Základní systém je paprskovitý s následujícími hlavními napáječi:

58

Hlavní parní napječe soustavy CZT České Budějovice Napaječ

Dimenze

Východ 1

DN 350/150

Východ 2 Fruta

DN 400/200

Západ 1

DN 350/200

Západ 2 Sever

DN 350 DN 500/200

Jih 1

DN500/200

Jih 2

DN 200/100

Máj

DN 500/250

VT Vráto

DN 500/250

Propoj K.Světlé

DN 450/200

Město 1

DN 200/100

Technologický odběr VT papírna

DN 150

VT Mlékárna

DN 200

Prádelny a čistírny Novohradská

DN 100

Tab. č. 58 - Přehled hlavních parních napáječů a jejich dimenzí soustavy CZT Napojení konzumentů na tepelnou síť CZT je zokruhovanou podružnou sítí odbočenou z hlavních větví a dimenzovanou dle požadovaných odběrů s rezervou pro eventuální další odběry. Stávající tepelná síť CZT ve městě byla budována postupně od roku 1947 až doposud. Od roku 1947 do roku 1970 bylo postaveno 63 km, do roku 1990 122 km parovodů a 3 km horkovodů (95% délky), do roku 2000 pak dalších 6 km. Asi 45 km parovodů je v betonovém kanále (17 km v pěnobetonu, 28 km s balenou izolací), cca 60 km menších dimenzí je v eternitových trubkách se cpanou izolací. Přibližně 10 km je rekonstruováno, polovina ve vakuovaném potrubí a polovina v plastovém obalu se dvojí izolací (minerální vlna a polyuretan). Z trasy 4 km horkovodů jsou 3 km v betonových kanálech s balenou izolací, zbytek v plastovém obalu s izolací polyuretan a minerální vlna. Podružná tepelná síť odbočující z hlavních větví byla podle potřeby budována po postupném budování a zprovoznění základní tepelné sítě. Pro množství těchto přípojek není dále rozváděna. Přímo- prostřednictvím předávacích (výměníkových) stanic v majetku odběratele tepla nebo dodavatele - je dnes na primární rozvody ve městě připojena řada velkoodběratelů a menších odběratelů a to jak z průmyslu, kteří využívají páru ve výrobních procesech i pro ostatní potřeby (otop, příprava TUV atd.), tak z nevýrobní sféry ( např. sportovní zařízení, úřady, školy, mateřské školy a další). Vysokotlaká pára o parametrech tepelné sítě 1,4 MPa/240°C z TČB je distribuována samostatným rozvodem a jako teplonosné médium využívána v průmyslových oblastech u spotřebitelů Duropack Bupak Obaly, Madeta, Prádelna… U ostatních průmyslových odběratelů je teplo v nízkotlaké páře o parametrech 0,8 MPa/220°C pro technologii využíváno jen sporadicky kromě Duropack Bupak Papírna, Samson … Důvodem rekonstrukcí tepelných sítí je především jejich technický stav, rekonstrukce dopravní sítě města, změna teplonosného media. V roce 1996 začala postupná rekonstrukce parovodů (u velkých dimenzí drahé vakuované potrubí v ocelové ochranné trubce, u menších v plastové s dvojitou izolací – vnitřní vláknitou a vnější polyuretanovou). 59

rok

φ

označení 1996 Sever I

500+200/200

Západ I 1997 Sever I

délka (km)

trasa

0,5 ulicí Novohradskou, Jeronýmovou k Prioru

350/150

0,2 ulicí Mánesovou k Mlýnské stoce

500+200/100

0,3 ulicí Jeronýmovou k Rudolfovské

Západ I

350/150

0,2 ulicí Mánesovou k Lidické

1998 Sever I

500/200

0,5 ulicí Otakarovou k Palackého náměstí

1999 sever II

350

2000 PI

350+150/100

2001 PI

350+150/100

2002 Západ I

350+150

0,7 Skuherského 0,4 Teplárna - Polní nadzemní 0,5 Polní M. Vydrové-Malše 0,2 Lidická- Koh i noor

Tab. č. 59 - Hlavní rekonstrukce parovodů od roku 1996 Další vyvolané rekonstrukce: •

pro splnění požadavku majitele pozemku o uvolnění pozemku od parovodu FI Ø 400/200 došlo ke spojen vývodu s VI v Ø 500/200 v délce 0,2 km ulicí Mánesovou (ke Dvořákové) s následným rozdělením na FI a V II

•

zprovoznění parovodů PI Ø 350+150přes Malši (strženo povodní) – definitivní řešení závislé na výstavbě nového mostu mezi M. vydrové a Matice Školské

Horkovody s horkou vodou 135/65°C, která je ohřívána parou, jsou v Českých Budějovicích považovány za primární síť. Jsou to v podstatě sekundární rozvody vedené do 22 VS odkud je k domům vedena teplá TV a TUV – sídliště Máj a 1 VS na Okružní třídě. Horkovodní síť na sídlišti Máj budovaná v letech1985-1990 a pokračuje dále. Je v současnosti provozována s teplotním spádem 90/80°C. Základní primární síť parovodní a horkovodní (stávající stav) je zakreslena v mapě uvedené v mapové příloze ÚEK.

Sekundární rozvody Další odběry jsou z CZT realizovány prostřednictvím sekundárních rozvodů: •

dvoutrubkových, které přenášejí pouze vodu topnou, která se v místě spotřeby využívá jak k přípravě vody pro vytápění objektu, tak i k ohřevu vody pitné připravované v předávací stanici umístěné až přímo „na patě“ objektu

•

čtyřtrubkových se samotnou distribucí topné vody a TUV, jež se připravuje současně s topnou vodou v centrálních (blokových) předávacích a výměníkových stanicích

Dvoutrubkový rozvod 110/65°C v současnosti cca 6,6 km (3,3 km trasy) je koncepčně modernějším způsobem pro zásobování teplem z CZT. Nevýhodou je vysoká teplota vratného kondenzátu, nutnost provozování teplovodu po celý rok, v létě s teplotou 70/50°C. Zvýšené náklady si však vyžaduje vybudování objektových předávacích stanic, umožňujících přípravu TUV až v místě spotřeby. Sekundární rozvody na sídlištích jsou většinou čtyřtrubkové. Rozvod TUV 55/45°C je v provozu celoročně, TV 90/70°C se v letních měsících odstavuje. S jejich postupnou rekonstrukcí na dvoutrubkové se počítá. Z trasy 54 km sekundárních rozvodů je 42 km čtyřtrubkových a 6 km dvoutrubkových v plastovém obalu s polyuretanem. Z důvodu snížení distribučních ztrát, technického stavu, a dalších důvodů, např. dopravní rekonstrukce města, přistupuje TČB průběžně v rámci investičních možností k rekonstrukci parovodů a to u velkých dimenzí pomocí drahého vakuovaného potrubí v ochranné ocelové trubce, u menších v plastové s dvojitou izolací, vnitřní vlákninou a vnější polyuretanovou. Současně dochází ke spojování několika malých VS v hlavní, napojené na parovod a s dvoutrubkovým sekundárním rozvodem 110/65°C do podružných domovních předávacích 60

stanic (DPS) s decentrální přípravou TUV. pro teplovody jsou používány předizolované trubky s plastovou ochranou, izolované polyuretanovou pěnou s malými ztrátami.

Předávací a výměníkové stanice Přenos tepla mezi primárními (parními, horkovodními)a sekundárními rozvody (topné vody) zajišťují ve městě výměníkové stanice (VS), centrální předávací stanice (CPS) nebo energocentra (EC), podružné domovní předávací stanice (DPS). V roce 2002 bylo na soustavu CZT napojeno 480 odběrů v páře, 24 odběrů v horké vodě a 100 odběrů TČB, 27.000 bytů. Teplárna sama provozuje 96 VS z celkového počtu 470 na území města, z toho 40 VS jsou samostatná sídlištní „energocentra“, 100 ostatních jsou domovní nebo blokové stanice v domech (dříve ve správě Bytového podniku). Zásobují asi 24.000 bytů z celkového počtu 27.000 a jsou téměř všechny dálkově ovladatelné z teplárenského dispečinku. VS pro domy v prolukách, úřady,školy apod. měly malý výkon, rozměrné výměníky s U vložkami a velké boilery na TUV s relativně velkými ztrátami, vracely horký kondenzát. Centrální sídlištní VS jsou již doplněny o využití tepla vráceného kondenzátu pro předehřev TUV, avšak ve velkých původně nainstalovaných boilerech zvyšujících tepelné.ztráty v systému. V průběhu posledních let TČB realizuje ve vhodných okrscích spojování více malých VS vždy v jednu větší stanici. Ta pak je připojena jako jednoduchá domovní předávací stanice DPS s deskovými výměníky a ohřevem TUV. Napojení je dvoutrubkovým systémem. U řady dalších VS byl doplněn předehřev TUV vratným kondenzátem z přípojky a vodou z topení přinášející významné snížení spotřeby páry na její ohřev. Základní bilanční údaje soustavy CZT Teplárna České Budějovice, a.s. (GJ) 1999 2000 2001 Užitečná dodávka tepla z primární sítě

1 872 500

1 754 600

62 800

55 600

58 500

- ostatní

1 809 700

1 699 000

1 808 300

Užitečná dodávka tepla ze sekundární sítě

1 151 500

1 074 600

1 122 000

- domácnosti

989 900

- domácnosti

1 866 800

1 022 100

950 200

- ostatní

129 400

124 400

132 100

Vlastní spotřeba

860 200

935 100

1 004 300

- teplárenské účely - výroba elektřiny Celkem

21 900

25 200

18 700

838 300

909 900

985 600

4 776 500

4 625 200

4 924 700

Tab. č. 60 - Základní bilanční údaje soustavy CZT v letech 1999-2001

Ostatní Na odkališti Hodějovice probíhá v současné době plavení směsí popela, strusky a škváry ze spalovacích zařízení TČB. Zbytková kapacita odkaliště při stávající produkci popela, strusky a škváry vystačuje na cca 10 až 15 let při zachování stávajícího způsobu ukládání. S novou lokalitou pro úložiště popelovin na území města se neuvažuje.

Rozvojové plány V současné době i horizontu výhledu této koncepce je majoritní potřeba tepla na vytápění i přípravu TUV pro potřeby obyvatelstva, terciální sféry i obyvatelstva na území města na základě požadavků napojených odběratelů pokryta ze stávajících zdrojů soustavy CZT. Výkonová rezerva je dostačující, zdroje plní stávající emisní limity znečišťování ovzduší. Zdroje jsou schopny zatím zabezpečit spolehlivou dodávku tepla i TUV

61

Další rozvoj zásobování města teplem a zejména ze soustavy CZT je v delším časovém horizontu podmíněn zejména splněním legislativních požadavků v oblasti životního prostředí – ochrana ovzduší, dostatkem finančních prostředků nutných na zabezpečení investiční činnosti u technologie a v neposlední řadě i výší spotřeby a požadavky na ta která teplonosná média (pára, voda). Konkrétní záměry modernizace stávající soustavy CZT ve městě ve zdrojové a distribuční části systému nebyly provozovatelem Teplárnou České Budějovice, a.s. zpracovateli energetického auditu sděleny. Rovněž tak údaje o dalších potenciálních odběratelích tepla ze soustavy nedalo marketingové oddělení k dispozici. Naopak v roce 2002 došlo k podstatnému snížení odběru tepla u jednoho z největších odběratelů tepla ve městě – nemocnice. Zde byla vybudována řada decentrálních menších zdrojů tepla na ZP a vlastní velký plynový zdroj tepla zbourán. Rozvojové záměry, uvedené v ÚP města České Budějovice a schváleného v roce 2000, vycházejí z jiných předpokladů rozvoje města i spotřebitelských systémů a jejich nároků na paliva a energie včetně jejich struktury a je nutné přehodnotit podle aktuální skutečnosti a vývojových tendencí. V souladu s uvedeným dokumentem lze i nadále považovat za majoritního zásobitele města teplem soustavu CZT a uživatele rozdělit do dvou skupin: •

v zavedených oblastech soustavy CZT

•

v rozvojových oblastech soustavy CZT

Jak v zavedené tak rozvojové oblasti se mohou i potenciální odběratelé měnit a to vlivem plynofikace města – pořízení vlastních decentralizací zdrojů tepla. Hlavním problémem, pokud má soustava CZT ve městě zachovat svůj rozhodující podíl na zásobování města teplem, je vyřešit zdrojovou část systému jako dlouhodobou investici ve vztahu k legislativě v oblasti životního prostředí, ceně primárního paliva, ceně tepla pro konečného uživatele, vyřešit distribuci i parametry teplonosného média. ÚEK nemusí řešit výstavbu nového zdroje, pouze uvést možné varianty řešení jako samostatného nebo v součinnosti s využitím odpadního tepla z JETE a současně definovat oblasti rozvoje soustavy CZT. Pro zabezpečení spolehlivosti zásobování města teplem, možnosti dalšího připojování odběratelů na soustavu CZT, eventuelně rozpad a zánik soustavy CZT, lze předpokládat následující možná řešení: " v oblasti zdrojů •

zachování stávajících zdrojů tepla TČB a VVR a jejich ekologizace

•

horkovodní přivaděč z JETE v kombinaci se stávajícími zdroji CZT

•

decentralizace zdrojů CZT do blokových výtopen

" v oblasti distribuce tepla

Cílem modernizace soustavy rozvodu tepla by mělo být snížení ztrát a zefektivnění provozu soustavy současně s maximalizací příznivého dopadu do ceny tepla: •

minimalizace parních rozvodů

•

přechod na horkovodní systém

•

přechod ze čtyřtrubkových na dvoutrubkové systémy rozvodu

•

příprava TUV v deskových výměnících v DPS umístěných na patách objektů

•

použití moderních konstrukčních prvků při výstavbě dvoutrubkových horkovodních rozvodů a technologií předávacích stanic

62

Jistá realizace rekonstrukcí parních rozvodů zejména páteřních, realizovaná na základě jedno i víceletých plánů i na základě mnoha faktorů ovlivňujících rozhodnutí provozovatele CZT (TČB) již probíhá (aktuální potřeby vyplývající z provozu stávajících sekundárních rozvodů a postupu výstavby v jednotlivých lokalitách, připravenost nových odběratelů…). Rekonstrukce jsou však prováděny bez vazby na možné budoucí řešení zdrojové části soustavy CZT. Bližší specifikace prací (aktualizace základních vstupních údajů pro platný územní plán) nebyla zpracovateli ÚEK poskytnuta. Podle sdělení provozovatele a minoritního vlastníka soustavy CZT : „….další rozvoj Teplárny České Budějovice, a.s. bude plně řídit její představenstvo (zvolené akcionáři TČB, a.s.) tak, aby byla i nadále zajištěna spolehlivá dodávka tepelné energie všem svým zákazníkům a to ekologicky šetrným a ekonomicky efektivním způsobem (citace ze strategie TČB, a.s.)“ Dále je na území města 1 velká kotelna s výkonem nad 5 MW, které slouží pro průmyslový odběr (ČKD Kutná Hora, a.s. – slévárna, v současnosti v konkurzu) a řady dalších zdrojů o výkonu 0,2 – 5 MW a malých zdrojů o výkonu do 0,2 MW. Rozmístění všech těchto zdrojů v jednotlivých urbanistických obvodech města bylo jedním ze vstupních údajů pro zpracování rozptylové studie města.

Další teplené zdroje ve městě KOH-I-NOOR České Budějovice Ve stávající kotelně jsou nainstalovány kotle: •

parní kotel o výkonu 4,6 MW pro spalování dřevního odpadu z vlastní výroby

•

teplovodní kotel o výkonu 3,4 MW na zemní plyn pro vytápění areálu

Výroba tepla je pouze pro vlastní spotřebu.

ČKD Kutná Hora, a.s. České Budějovice Ve stávající kotelně jsou nainstalovány kotle •

horkovodní na spalování hruboprachu o výkonu 3x11,6 MW včetně cyklónových odlučovačů tuhých částic, vše z roku 1964

Kotelna zatím plní emisní limity a vlastník neuvažuje o přepojení na CZT.

Třebotovice , vojenský útvar Zdroj byl v roce 2001 rekonstruován a osazen novými kotli: •

teplovodní o výkonu 1,2 MW na propan -butan

Spalovna nebezpečných odpadů Ekologická spalovna odpadu, Pekárenská (Ekokombek) Ve spalovně z roku 1998 je nainstalována spalovací pec Schiestl Hoval GG24 a parním kotlem Schiestl Hoval WTD 24 o výkonu 1,694 MW, odlučovač s látkovým filtrem ENVEN a mokrou vypírkou spalin VÚCHZ – palivo ZP Množství spáleného odpadu cca 600 t., vyrobené teplo v páře o parametrech 0,8 MPa, 180°C ve výši cca 10.000 GJ je prodáváno do systému CZT Teplárna . Přehled zdrojů tepla podle jednotlivých kategorií je uveden v Příloze závěrečné zprávy.

63

V oblasti individuálního a lokálního vytápění a přípravy teplé užitkové vody již většina přešla od spalování tuhých paliv ke spotřebičům na zemní plyn, teplo ze soustavy CZT, elektrickou energii, popř. v okrajových částech minimálně na spalování zkapalněného plynu nebo dřeva. Odhadem více jak 90% je otop a příprava TUV zajišťována ekologicky šetrnějším způsobem. Zbývajících cca 10% objektů spalujících tuhá paliva by měla přejít na jiný způsob vytápění v horizontu 15-20 let. V oblastech zásobovaných teplem ze soustavy CZT je již minimum zdrojů tepla na tuhá paliva (ojediněle rodinné domky či starší bytové domy bez napojení na zemní plyn). Reálnost připojení těchto a dalších stávajících dosud nenapojených objektů na CZT ze strany vlastníka objektu je ojedinělá. Snižování počtu zdrojů tepla a tedy i zdrojů emisí látek znečišťujících ovzduší jejich přepojováním na soustavu CZT a napojení nových objektů je však základním záměrem energetické koncepce. Ve vybraných - vyjmenovaných oblastech by neměla být povolována výstavby nových zdrojů znečistění ovzduší. Městská část České Budějovice 1 České Budějovice 2


České Budějovice 5 České Budějovice 6 České Budějovice 7

rozvojové oblasti sostavy CZT lokalita 001 Historické jádro 007 Švábův Hrádek 065 Zavadilka 067 U Branišovské silnice 014 U Voříškova Dvora 023 Světlíky 029 U Rozumova Dvora 031 Husova kolonie-Zahrádky 027 Za Otýlií 037 V hluboké cestě 046, 047 U Novohradské Havlíčkova kolonie 061 Rožnov -Za tratí UO

Tab. č. 61 - Přehled rozvojových lokalit s předpokladem zásobování CZT

1.4 Souhrnné energetické a emisní bilance a vliv na kvalitu ovzduší ve městě 1.4.1 Použitá metodika výpočtů Při výpočtu energetických potřeb se vycházelo z dostupných údajů, zejména primární spotřeby paliv a energie ve výchozím roce. Zatímco u bytového fondu bylo možné výsledky výpočtů ověřit a případně korigovat kontrolním výpočtem na základě vytápěného prostoru a tepelných ztrát vyplývajících z tepelně - izolačních vlastností objektů, u ostatních budov a zejména průmyslových areálů byla primární spotřeba paliva jediným vodítkem. Obecně lze říci, že energetická bilance potřeb jednotlivých forem energie vychází z jejich skutečné spotřeby v daném konkrétním roce. Údaje byly získány od jednotlivých výrobců a distributorů energií v území a dále průzkumem v terénu. Pro odstranění vlivu klimatických podmínek na tuto bilanci jsou potřeby tepla na vytápění (otop) pomocí metody denostupňů převáděny na potřebu tepla při průměrných klimatických podmínkách, což zaručuje srovnatelnost údajů z různých let. V praxi to znamená vydělit nejprve z primární spotřeby tu část, která zajišťuje technologické potřeby (tzv. “ostatní”): •

technologické odběry v průmyslu a službách,

•

vaření (zemní plyn nebo elektrická energie) u obyvatelstva,

64

•

nutnou nezáměnnou elektrickou energii,

•

spotřebu tepla na TUV.

Zbývající spotřeba paliva na vytápění se přepočte na průměrné klimatické podmínky. Následně je podle druhu spalovaného paliva a charakteru zařízení za pomoci teoretických účinností vypočítána konečná potřeba. Použitá metodika byla vypracována ve 2. polovině 80. let pracovníky výzkumných ústavů, zabývajících se energetickými koncepcemi. Od té doby byla průběžně zdokonalována až do dnešní podoby. Její použití nelze ovšem automaticky aplikovat při zpracování konkrétní energetické studie, neboť při dnešní úrovni informačních systémů v jednotlivých regionech není zaručena jednotná úroveň vstupních dat. Tato okolnost vyžaduje vždy znovu přijmout soustavu předpokladů, založených na odborných odhadech nebo šetření, které umožní provedení výpočtů. Výhody použité metodiky jsou následující: •

Zároveň s výpočtem bilancí energetických potřeb je ze vstupních údajů získána statistika primární spotřeby (tj. spotřeba paliv před přeměnami) jednotlivých forem energie dle charakteru a účelu spotřeby, tím i vhodná pro výpočet emisí základních škodlivin.

•

Skutečná spotřeba primárních zdrojů energie za konkrétních klimatických podmínek je výslednicí použitého zdroje, charakteru a účelu spotřeby, úrovně technologického zařízení a vytápění, velikosti a tepelně-izolačních vlastností objektů.

•

Existují samozřejmě i nevýhody vyplývající z možných nepřesností v podkladových datových souborech. Z tohoto důvodu obsahuje metodika kontrolní mechanismy, jejichž cílem je minimalizovat dopady těchto nepřesností. U bytového fondu je navíc vhodné provést kontrolu, jak již bylo uvedeno výše, přes vytápěný prostor a tepelné ztráty vyplývající z charakteru objektu.

•

Při výpočtu spotřeby energie po přeměnách se vycházelo z primární spotřeby tepla v palivu a součinu účinnosti spalování, rozvodu a regulační účinnosti. Protože tyto účinnosti jsou pro každé jednotlivé zařízení různé, byly použity průměrné účinnosti v závislosti na druhu paliva a charakteru spalovacího zařízení (lokál, REZZO I,II,III, VS), které byly v poslední době zjištěny měřením a publikovány v odborném tisku.

1.4.2 Shrnutí energetické bilance a bilance emisí Z provedené analýzy energetické bilance vyplývá a je ukázáno na následujících základních tabulkách a grafech, že na celkové spotřebě paliv a elektřiny ve městě ve výši 9.946 tis. GJ (skutečnost r. 2000/2001), se podílí z největší části dvě teplonosná média – hnědé uhlí a zemní plyn. Hnědé uhlí má podíl na primární spotřebě 69% (je využíváno jako palivo ve zdrojích CZT TČB a VVR a Slévárna Škoda), zemní plyn se pak na celkové primární spotřebě paliv a energie podílí 12,4%. Spotřeba pohonných hmot (nafta a automobilový benzin) pro dopravu se na celkových vstupech do území podíl 28%. Spotřeba energie (teplo a elektrická energie) po přeměnách je v Českých Budějovicích ve výši 8.672 tis.GJ (skutečnost r. 2000/2001). Zemní plyn má podíl 10%, dálkové teplo ze soustavy CZT má podíl na trhu 36%. Mezi největší zdroje emisí znečišťujících látek do ovzduší ve městě České Budějovice patří spalování hnědého uhlí ve zdrojích CZT a především v decentralizovaných zdrojích u obyvatelstva. U spalování hnědého uhlí jsou významné především emise oxidu uhelnatého CO, síry SO2 a tuhých látek, které jsou rozptylovány do ovzduší typicky z nízkých komínů. Použití zemního plynu ve městě se nepodílí v současné době zásadním způsobem na produkci emisí znečišťujících látek do ovzduší.

65

U skleníkových plynů (oxidu uhličitého CO2) je nejvýznamnějším zdrojem emisí ve městě spalování hnědého uhlí a zemního plynu ve stacionárních tepelných zdrojích. I když nebyla k disposici delší časová řada údajů o spotřebě paliva - zemního plynu a hnědého uhlí v území, lze na základě poznatků z jiných měst s rozšířeným využitím zemního plynu a vytěsňováním uhlí konstatovat, že i zde dochází k postupnému snižování emisí zejména tuhých látek, CO, SO2. Mimo změnu struktury prvotních nositelů energie hraje významnou roli i realizace opatření na straně zdrojů na snížení emisí požadované zákonem o ochraně ovzduší. Naopak jistě dochází – obdobně jako v jiných městech ČR díky stále se zvyšujícímu se počtu motorových vozidel a jejich ročním kilometrickým proběhům po komunikacích města k nárůstu emisí znečišťujících látek z mobilních zdrojů, což má bezesporu negativní vliv na vývoj imisního zatížení ve městě. Primární spotřeba: sektor spotřeby Teplárna průmysl nevýrobní sféra obyvatelstvo doprava Celkem

hnědé uhlí

dřevní odpad

koks

5 420 175 190 377 1 537 260 849 0 5 872 937

0 0 594 0 0 594

0 25 550 0 0 0 25 550

LTO

nafta

0 0 0 0 2 587 3 0 0 0 1 282 969 2 587 1 282 972

benzín

zemní plyn

0 0 0 0 1 481 403 1 481 403

bioplyn

278 884 122 029 205 049 629 241 0 1 235 203

0 32 898 0 0 0 32 898

propan butan 0 0 12 309 0 0 12 309

primární spotřeba paliv celkem 5 699 059 370 853 222 078 890 090 2 764 371 9 946 451

elektřina

838 574 249 144 324 200 22 770 1 434 688

vstupy do území celkem 5 699 059 1 209 427 471 222 1 214 290 2 787 141 11 381 140

Tab. č. 62 – Primární spotřeba paliv a energie v řešeném území – členění dle sektoru spotřeby (GJ) kategorie zdroje hnědé uhlí REZZO I REZZO II REZZO III REZZO IV Celkem

5 610 552 83 262 303 0 5 872 937

koks 0 0 594 0 594

dřevní odpad 7 300 17 520 730 0 25 550

LTO

nafta

0 0 1 402 0 1 184 3 0 1 282 969 2 587 1 282 972

benzín 0 0 0 1 481 403 1 481 403

zemní plyn 379 276 129 576 726 350 0 1 235 203

bioplyn 0 32 898 0 0 32 898

propan butan 0 12 592 0 0 12 592

primární spotřeba celkem 5 997 128 194 071 991 164 2 764 371 9 946 735

Tab. č. 63 – Primární spotřeba paliv a energie v řešeném území – členění dle kategorie zdroje (GJ) Primární spotřeba přepočtená na klimatické podmínky: sektor spotřeby Teplárna průmysl nevýrobní sféra obyvatelstvo doprava Celkem

hnědé uhlí 6 801 729 238 902 1 929 327 336 0 7 369 896

koks 0 0 745 0 0 745

dřevní odpad 0 32 062 0 0 0 32 062

LTO

nafta

0 0 0 0 3 246 4 0 0 0 1 282 969 3 246 1 282 973

benzín 0 0 0 0 1 481 403 1 481 403

zemní plyn 349 969 153 133 257 314 789 629 0 1 550 045

bioplyn 0 41 283 0 0 0 41 283

propan butan 0 0 15 446 0 0 15 446

primární spotřeba paliv celkem 7 151 697 465 380 278 684 1 116 966 2 764 371 11 777 099

Tab. č. 64 - Primární spotřeba paliv a energie přepočtená na klimatické podmínky – členění dle sektoru spotřeby (GJ) kategorie zdroje hnědé uhlí REZZO I REZZO II REZZO III REZZO IV Celkem

7 040 631 104 329 162 0 7 369 896

koks 0 0 745 0 745

dřevní odpad 9 161 21 986 916 0 32 062

LTO

nafta

0 0 1 760 0 1 486 4 0 1 282 969 3 246 1 282 973

benzín 0 0 0 1 481 403 1 481 403

zemní plyn 475 950 162 604 911 490 0 1 550 045

bioplyn 0 41 283 0 0 41 283

propan butan 0 15 802 0 0 15 802

primární spotřeba celkem 7 525 742 243 538 1 243 803 2 764 371 11 777 455

Tab. č. 65 - Primární spotřeba paliv a energie přepočtená na klimatické podmínky - členění dle kategorie zdroje (GJ)

66

Primární spotřeba paliv a energie v Českých Budějovicích zemní plyn 12,42%

bioplyn 0,33%

propan butan 0,12%

benzín 14,89%

nafta 12,90% LTO 0,03%

hnědé uhlí LTO zemní plyn

koks nafta bioplyn

hnědé uhlí 59,05% dřevní odpad 0,26%

koks 0,01%

dřevní odpad benzín propan butan

Obr. č. 6 – Struktura primární spotřeby paliv a energie v území Na následujících grafech jsou znázorněna struktura spotřeby paliv a energie podle jednotlivých sektorů spotřeby:

67

Obr. č. 7 – Struktura spotřeby paliv a energie rozdělená podle sektoru spotřeby

68

Konečná spotřeba sektor spotřeby průmysl nevýrobní sféra obyvatelstvo doprava Celkem

hnědé uhlí 140 879 1 137 260 849 0 402 865

dřevní odpad

koks 0 445 0 0 445

LTO

19 163 0 0 0 19 163

0 2 302 0 0 2 302

nafta

benzín

0 3 0 1 282 969 1 282 972

zemní plyn

0 0 0 1 481 403 1 481 403

bioplyn

102 504 172 241 629 241 0 903 987

propan butan

27 634 0 0 0 27 634

0 10 462 0 0 10 462

CZT

elektřina

975 873 838 574 845 348 249 144 1 266 764 324 200 18 413 22 770 3 106 398 1 434 688

konečná spotřeba celkem 2 104 626 1 281 083 2 481 054 2 805 554 8 672 318

Tab. č. 66 – Konečná spotřeba paliv a energie v území (GJ) sektor spotřeby průmysl nevýrobní sféra obyvatelstvo doprava Celkem

hnědé uhlí

dřevní odpad

koks

176 788 1 427 327 336 0 505 551

0 559 0 0 559

LTO

24 047 0 0 0 24 047

0 2 889 0 0 2 889

nafta

benzín

zemní plyn

0 0 3 0 0 0 1 282 969 1 481 403 1 282 972 1 481 403

128 631 216 144 789 629 0 1 134 405

bioplyn

propan butan

34 678 0 0 0 34 678

0 13 129 0 0 13 129

CZT 1 224 614 1 060 820 1 589 651 23 106 3 898 191

elektřina 1 052 319 312 649 406 836 28 574 1 800 377

konečná spotřeba celkem 2 641 077 1 607 620 3 113 453 2 816 052 10 178 201

Tab. č. 67 - Konečná spotřeba paliv a energie v území přepočtená na klimatické podmínky

Konečná spotřeba paliv a energie v Českých Budějovicích

elektřina 16,54%

koks hnědé uhlí dřevní odpad 0,01% 0,22% 4,65% LTO nafta 0,03% 14,79%

benzín 17,08% CZT 35,82% bioplyn 0,32%

hnědé uhlí nafta propan butan

koks benzín CZT

propan butan 0,12%

dřevní odpad zemní plyn elektřina

zemní plyn 10,42%

LTO bioplyn

(GJ) Obr. č. 8 – Konečná spotřeba paliv a energie v řešeném území

69

Obr. č. 9 - Struktura konečné spotřeby paliv a energie rozdělená podle sektoru spotřeby 70

1.4.3 Členění zdrojů energie a znečištění v kategoriích REZZO Kategorizace zdrojů Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Rozdělují se na zdroje stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle tepelného výkonu, míry vlivu technologického procesu na ovzduší nebo rozsahu znečišťování. Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO I – III, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO IV. Přehled kategorií zdrojů, jejich základních charakteristik a odpovídajících souborů je uveden v následující tabulce. Druh zdroje

Typ souboru

Obsahuje

Charakter zdroje

Velké zdroje REZZO I znečišťování

Stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů

Střední zdroje REZZO II znečišťování

Stacionární zařízení ke spalování paliv o bodové tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zdroje zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek

Malé zdroje REZZO III znečišťování

Stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou plošné prováděny práce, které mohou zdroje způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší

Mobilní zdroje

Pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová liniové vozidla, železniční kolejová vozidla, zdroje plavidla a letadla

REZZO IV

Způsob evidence

zdroje jednotlivě sledovan é

zdroje hromadně sledovan é

Tab. č. 68 - Přehled kategorií zdrojů znečišťování ovzduší, základních charakteristik a odpovídajících souborů REZZO Toto rozdělení zdrojů znečišťování, zavedeného podle již dnes neexistujícího zákona č. 309/91 Sb., ve znění zákona č. 211/94 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, je v zásadě zachováno i v novém zákonu o ovzduší č.86/2002 Sb., který vstoupil v platnost v polovině roku 2002. Přibyla pouze kategorie zvlášť velkých stacionárních zdrojů znečišťování, mezi něž v případě spalovacích zdrojů spadají zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším. Zařazení ostatních zařízení, ve kterých se nevyužívá spalovacích technologických procesů za účelem využití uvolněného tepla, do této kategorie, je pak stanoveno návaznými předpisy. Základem emisní bilance pro bodově sledované zdroje střední zdroje byla poplatková agenda referátu ŽP u OÚ před ustanovením nového územního členění konfrontovaná s daty 71

ČHMÚ a fyzickým průzkumem u vlastníků či provozovatelů zdrojů. Obdobně na základě údajů ČHMÚ a šetření u vlastníků či provozovatelů velkých/zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší bylo postupováno u této kategorie. Údaje o emisích z provozu malých zdrojů jsou pak spravovány orgány obcí. Nejsou však obvykle pravidelně aktualizovány a také pak ani dále předávány k dalšímu zpracování. Rovněž údaje o emisích z domácích (lokálních) topenišť a z mobilních zdrojů nejsou systematicky sbírány a vyhodnocovány. K určování množství emisí z těchto zdrojů se proto využívají pouze výpočtové modely, které stanovují “přibližný“ stav v dané lokalitě. " Velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO I) Specifikace datových podkladů, zdroj dat Datovými podklady pro sestavení aktualizované energetické a emisní bilance velkých bodových zdrojů znečišťování ovzduší byly údaje ČHMÚ o zdrojích REZZO I za rok 2000, 2001. Ty byly následně doplněny údaji o dalších technických údajích o zdrojích a jejich provozu (údaje o kotlích, palivu, technologiích a odlučovačích) podle dostupných formulářů předkládaných provozovateli zdrojů ČIŽP formou přílohy Oznámení výpočtu poplatků tzv. provozní evidence. V rámci novelizace systému evidence údajů o zdrojích znečišťování ovzduší byl zefektivněn způsob sběru údajů od provozovatelů zdrojů, předávaných formou každoročního souhrnného vyhodnocení provozní evidence. Jako alternativa dosavadního formulářového způsobu sběru dat byl vytvořen softwarový nástroj SPPE - sběrný program souhrnné provozní evidence. Pro provozovatele, kteří nemohou z nějakého důvodu moci s programem pracovat, je souběžně udržován v potřebném minimálním rozsahu stávající systém předtištěných formulářů. Zavedením programu došlo ke snížení pracnosti při vyplňování souhrnného vyhodnocení, k urychlení sběru dat a snížení chybovosti i k vyšší variabilitě elektronických formulářů při vynucených změnách. Program je k dispozici k volnému stažení na Internetu. Vyhodnocení datových podkladů V řešeném území bylo v roce 2000 lokalizováno v území města podle ČHMÚ 9 velkých zdrojů REZZO I, z toho 2 zdroje pouze pro výrobu tepla (výtopna VVR a teplárna TČB), 1 spalovna (Ekokombek), 6 s kombinací technologických a spalovacích procesů průmyslového charakteru eventuelně pouze technologie (Tri val, ČKD Slévárna, EGE, Key Tec, Duropack Bupak Obaly, Koh-i-noor, Nemocnice, HEAD SPORT). Do roku 2002 firma Trival zanikla a Nemocnice zrušila vlastní velkou kotelnu na zemní plyn a decentralizovala v objektové kotelny na zemní plyn. Největšími zdroji podle instalovaného výkonu v řešené oblasti byly v roce 2000 a 2001 dva uhelné zdroje tepla pro soustavu CZT, tedy teplárna TČB (tepelný výkon 412 MW t) a výtopna VVR (68 MW t) a dále uhelná kotelna průmyslového podniku ČKD Kutná Hora - slévárna České Budějovice (tepelný výkon 34,8 MW t). Aby bylo možno porovnat spotřebu paliv ve zdrojích REZZO I jako celek, byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis.m3) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (GJ) Spotřeba paliv zdrojů kategorie REZZO I 2001

hnědé uhlí

GJ v palivu

5 610 552

dřevní odpad

koks 0

7 300

LTO

nafta 0

benzín 0

zemní plyn 0

379 276

propan butan

bioplyn 0

0

primární spotřeba celkem 5 997 128

Tab. č. 69 - Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO I Zcela převažujícím palivem ve velkých zdrojích REZZO I v řešené oblasti je hnědé uhlí (94 %), spalované, kromě malého množství zemního plynu, v obou zdrojích CZT a dále pak na kotelně závodu ČKD Slévárna. V ostatních velkých zdrojích je spalován zemní plyn Největším spotřebitelem paliv z této kategorie zdrojů byla v roce 2001 TČB (96,6% ze spotřeby HU, 74% ze spotřeby ZP). 72

V Tab. č. 70 je uveden souhrn spotřeby tepla v palivu v členění na druh spalovaného paliva a oddíl OKEČ (Odvětvová Klasifikace Ekonomických Činností) používaný ČSÚ. Toto členění bylo zvoleno z důvodů možné predikce vývoje jednotlivých ekonomických činností dle ukazatelů vykazovaných ČSÚ. Dle tohoto členění byla veškerá primární spotřeba paliv realizována v sektoru průmysl. sektor spotřeby

skupina OKEČ výroba kovů včetně hutního zpracování výroba rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody výroba rádiových televizních a spojovacích zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl zpracování druhotných surovin Celkem

průmysl

hnědé uhlí dřevo spotřeba počet spotřeba počet (GJ) (GJ) zdrojů zdrojů 190 377 1 5 420 175 2 7 300 5 610 552

3

7 300

zemní plyn spotřeba počet (GJ) zdrojů 81 720 1 278 884 2 5 312 1 1 11 304 1 2 056 1 1 379 276 5

celkem celkem počet spotřeba zdrojů (GJ) x 1 272 097 xx 2 5 699 059 5 312 1 18 604 2 1 5 995 072 7

Tab. č. 70 - Spotřeba tepla v palivu v REZZO I, součet za skupinu OKEČ – stávající stav

Struktura paliv v REZZO I

dřevo 0,12%

zemní plyn 6,32%

hnědé uhlí 93,55% hnědé uhlí

dřevo

zemní plyn

Obr. č. 10 - Struktura spotřeby paliv v kategorii REZZO I S ohledem na vývoj výroby tepla a jeho prodej, spotřebu paliv u největších zdrojů znečišťování ovzduší tj. zdrojů tepla CZT v posledních 3 letech lze konstatovat, že vývoj emisí základních znečišťujících látek je odrazem změn ve skladbě a spotřebě paliva ve zdrojích REZZO I. Výsledky porovnání emisí ze zdrojů REZZO I na území města České Budějovice jsou v tunách. Emise

REZZO I

tuhé látky SO2 NOx CO CxHy CO2

m.j. t t t t t tis.t

hnědé uhlí 50,17 1 420,60 734,61 195,57 192,00 1 241,87

dřevo

zemní plyn 9,25 0,50 1,50 0,50 0,50 1,25

0,14 0,11 20,44 3,56 36,43 20,73

Celkem 59,56 1 421,21 756,55 199,63 228,93 1 263,85

Tab. č. 71 – Emise produkované zdroji v kategorii REZZO I V průběhu posledních let dochází k postupnému snižování emisí vybraných škodlivin ze zdrojů REZZO I (snižováním spotřeby paliv, odstavováním zdrojů, úsporami ve spotřebě 73

tepelné energie u odběratelů ap.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv - tj. odlišností kvalitativních znaků paliv a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Další příčinou je i tlak ekonomicko - legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů (např. „Zákon o ovzduší“, podle nějž vstoupily k 1. 1. 1999 emisní limity v obecnou platnost, zavedení kontinuálního měření emisí v souladu s vyhláškou č. 117/97 Sb. poplatkové agendy apod.). Největším stacionárním zdrojem emisí byla v roce 2000, 2001 Teplárna České Budějovice, a.s. Podrobný výpis zdrojů REZZO I včetně provozních údajů (výkon, spotřeba) je uveden v Příloze závěrečné zprávy - Velké zdroje znečišťování ovzduší REZZO I“. " Střední zdroje znečišťování ovzduší (REZZO II) Specifikace datových podkladů, zdroj dat Střední zdroje spadaly do roku 2002 do doby nového krajského uspořádání podle zákona o ovzduší do kompetence okresních úřadů. Jejich inventarizace se provádí cca od r.1985 a vzhledem k množství zdrojů byl zaveden pětiletý cyklus aktualizace dat. Pro aktualizaci dat je využíván software poplatkové agendy jednotlivých okresních úřadů. Od roku 2003 se však předpokládá, že poplatková agenda přejde do kompetence pověřených obcí. Emisní bilanci středních zdrojů za celou ČR a verifikaci údajů prováděl na základě podkladů poplatkových agend okresních úřadů ČHMÚ - oddělení emisí a zdrojů, pracoviště Milevsko. Datovými podklady pro databázi středních bodových zdrojů znečišťování ovzduší, které mají vliv na imisní poměry ve městě České Budějovice byly údaje agendy poplatků OŽP o zdrojích REZZO II. Vyhodnocení datových podkladů V řešeném území bylo v roce 2001 lokalizováno celkem 51 středních zdrojů REZZO II z toho 5 technologických a 46 kotelen (spalovacích procesů). Podrobný výpis evidovaných kotelen REZZO II včetně provozních údajů (výkon, spotřeba) je uveden v Příloze závěrečné zprávy Střední zdroje znečišťování ovzduší REZZO II“. Aby bylo možno porovnat spotřebu paliv ve zdrojích REZZO II jako celek, byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis.m3) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (GJ). Skladbu spotřeby tepla v palivu v roce 2001 uvádí Tab. č. 72. Obecně jsou potřeby tepla v palivu ovlivněny jednak rozdílnými klimatickými podmínkami, jednak zde hrají roli i značné úspory ve spotřebě energie u odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílí jak podnikatelský, tak i bytový sektor. Spotřeba paliv zdrojů kategorie REZZO II 2001 GJ v palivu

hnědé uhlí 83

dřevní odpad

koks 0

17 520

LTO

nafta

1 402

zemní plyn

benzín 0

0

129 576

bioplyn 32 898

primární spotřeba celkem 12 592 194 071

propan butan

Tab. č. 72 - Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO II V roce 2001 v celkové spotřebě tepla v palivu 194.071 GJ převažuje spotřeba zemního plynu (67%), který je spalován v 38 zdrojích. V pořadí další významnou skupinu tvoří 3 zdroje spalujících kapalná paliva - PB (6,5%), na dvou zdrojích je spalováno dřevo (9%). Nemalý podíl zaujímá spalování BP (17%) na ČOV města. Tab. č. 73 uvádí souhrn spotřeby tepla v palivu v členění na druh spalovaného paliva a oddíl OKEČ (Odvětvová Klasifikace Ekonomických Činností) používaný ČSÚ. Dle tohoto členění byla evidována největší spotřeba v sektoru průmysl (49%), dále pak ostatní terciér – veřejná správa, školství, zdravotnictví apod. – (34%) celkové spotřeby paliv v této kategorii zdrojů.

74

Struktura paliv v REZZO II LTO dřevní odpad 9,03% 0,72%

hnědé uhlí 0,04%

koks 0,00% bioplyn 16,95%

propan butan 6,49%

zemní plyn 66,77% hnědé uhlí

LTO

dřevní odpad

bioplyn

propan butan

zemní plyn

koks

Obr. č. 11 – Struktura paliv v REZZO II Procentuální zastoupení jednotlivých druhů paliv na celkové spotřebě paliv ve zdrojích REZZO II do roku 2001 postihuje nejlépe Obr. 11. hnědé uhlí sektor spotřeby

skupina OKEČ

spotřeba (GJ)

LTO

počet zdrojů

spotřeba (GJ)

dřevo počet zdrojů

spotřeba (GJ)

koks počet zdrojů

spotřeba (GJ)

propan butan

bioplyn počet zdrojů

spotřeba (GJ)

počet zdrojů

spotřeba (GJ)

zemní plyn

počet zdrojů

výroba potravin a nápojů 17 520

spotřeba (GJ)

počet zdrojů

48 058

3

17 520

1

výroba pryžových a plastových výrobků

5 500

1

5 500

1

výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků

3 960

2

3 960

2

14 267

1

14 267

1

výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl

1 873

1

1 873

1

zpracování druhotných surovin

2 056

1

2 056

1

výroba rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody

2 247

2

2 247

2

5 945

4

6 229

5

1 362

1

1 362

1

12 047

6

12 047

6

stavebnictví

stavebnictví

obchod, pohostinství, ubytování

prodej a údržba a oprava motorových vozidel

284

1

maloobchod, opravy spotřebního zboží

zemědělství, zemědělství lesnictví, rybolov

ostatní terciér

3

1

výroba elektrických strojů a přístrojů jinde neuvedených

doprava a spoje

Celkem

počet zdrojů

48 058

průmysl dřevařský

průmysl

spotřeba (GJ)

činnosti poštovní a telekomunikační pozemní doprava, potrubní doprava

83

1

1 402

1

0

2

veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení

5 025

1

školství

7 284

1

zdravotnictví, veterinární a sociální činnost odstr. odp. vod, pevného odpadu, čištění města

32 898

1 280

1

1 280

1

6 728

2

6 728

2

4 263

3

5 748

7

12 003

5

2 641

1

5

5 025

1

19 286

6

2 641

1

32 898

5

činnost organizací společenských

1 158

1

1 158

1

ostatní služby

4 188

3

4 188

3

129 576

38

194 071

51

Celkem

83

1

1 402

1

17 520

1

0

2

32 898

5

12 592

3

Tab. č. 73 - Struktura spotřeby paliv v roce 2001 u zdrojů REZZO II podle OKEČ Emise základních znečišťujících látek ze středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO II) za rok 2001 ukazuje Tab. č. 74. Emise

REZZO II


m.j. t t t t t tis.t

hnědé uhlí 0,04 0,03 0,02 0,23 0,05 0,02

LTO

dřevo 0,07 0,66 0,33 0,02 0,01 0,10

18,00 1,20 3,60 1,20 1,20 3,00

bioplyn 0,03 0,01 2,27 0,45 0,18 2,64

PB

zemní plyn 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,41

0,08 0,04 6,09 1,22 0,49 7,10

Celkem 18,21 1,94 12,30 3,12 1,93 13,28

Tab. č. 74 – Emise produkované ve zdrojích kategorie REZZO II

75

" Malé zdroje znečišťování ovzduší (REZZO III, lokální topeniště) Do malých zdrojů znečišťování ovzduší zahrnujeme jednak kotelny provozované organizacemi, jednak lokální (domácí) topeniště provozované obyvatelstvem za účelem otopu obytných objektů. Protože způsob aktualizace a evidence obou skupin malých zdrojů znečišťování je značně odlišný, provádíme jejich oddělené hodnocení. Kotelny REZZO III Aktualizaci údajů o malých zdrojích znečišťování ovzduší, u nichž ze zákona vyplývá povinnost platit poplatky za znečišťování ovzduší, provádějí orgány obce. Od zpoplatnění byly zákonem o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami č. 211 osvobozeny (vyloučeny) všechny malé zdroje spalující koks, dřevo, zemní plyn, svítiplyn, petrolej a topný olej s obsahem síry do 0,3 %, celkové procento takto sledovaných zdrojů s rozvojem plošné plynofikace neustále klesá. Navíc úroveň aktualizace a archivace dat o malých zdrojích je velmi různorodá. Zatím se nepodařilo najít způsob, jak centrálně aktualizovat údaje za tuto skupinu s využitím dat evidovaných agendami poplatků tak, jako v REZZO II. Podkladem pro bilance paliv v kotelnách REZZO III byly „Oznámení pro stanovení poplatků za znečišťování ovzduší“ za rok 2001 poskytnuté odborem životního prostředí Magistrátu města České Budějovice a další zjištění zpracovatele dokumentu. V řešeném území bylo lokalizováno celkem 32 malých zdrojů charakteru REZZO III – kotelen spalujících tuhá a plynná paliva. Podrobný výpis evidovaných kotelen REZZO III je uveden v Příloze závěrečné zprávy „Malé zdroje znečišťování ovzduší REZZO III - kotelny“. Lokální topeniště Lokální topeniště jsou zařazeny v kategorii malých stacionárních zdrojů znečišťujících ovzduší a jsou bilancovány jako plošné zdroje na úrovni okresů. Protože podrobnost evidence těchto zdrojů je pro účely koncepčních studií nedostatečná, provádí se aktualizace palivové a emisní bilance modelovým výpočtem. Datovými podklady pro výpočet byly jednak statistické údaje ze sčítání lidu bytů a domů ČSÚ z roku 2001, které byly verifikovány a aktualizovány z podkladů Jihočeské plynárenské, a.s. a Jihočeské energetiky, a.s. na úroveň stavu skladby paliv v hodnoceném roce. Ve spotřebě paliva a emisích jsou zohledněny průměrné kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv na území Jihočeského kraje Na celkové spotřebě paliv ve zdrojích kategorie REZZO III (malé kotelny a lokální topeniště) se 26,5% podílelo hnědé uhlí tříděné, 73,3% zemní plyn, ostatní tvoří dřevo a dřevní odpad, koks a LTO. 2001 GJ v palivu

hnědé uhlí 262 303

Spotřeba paliv zdrojů kategorie REZZO III dřevní zemní propan primární spotřeba koks LTO nafta benzín bioplyn odpad plyn butan celkem 594 730 1 184 3 0 726 350 0 0 991 164

Tab. č. 75 - Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO III a lokálních topenišť

76

Strukrura paliv v REZZO III

propan butan 0%

bioplyn 0%

hnědé uhlí 26% koks 0% dřevní odpad 0% LTO 0% nafta benzín 0%

zemní plyn 74%

hnědé uhlí benzín

0%

koks zemní plyn

dřevní odpad bioplyn

LTO propan butan

nafta

Obr. č. 12 – Struktura spotřeby paliv u zdrojů REZZO III a lokální topeniště

REZZO III

Emise

m.j.


t t t t t tis.t

hnědé uhlí

LTO

236,65 587,00 374,36 1 023,00 6,88 0,27

dřevo 0,06 0,56 0,28 0,02 3,01 0,09

koks

3,63 0,05 0,15 0,05 5,05 0,13

zemní plyn 0,23 0,21 0,03 0,97 4,22 0,08

Celkem

0,36 0,17 28,91 5,78 10,31 33,70

240,93 587,99 403,73 1 029,82 29,47 34,26

Tab. č. 76 – Emise produkované ve zdrojích REZZO III

Stacionární zdroje znečišťování ovzduší - Celkem (REZZO I-III) Spotřeba paliv ve stacionárních zdrojích REZZO vychází z údajů Provozní evidence velkých a středních zdrojů. U malých zdrojů REZZO III (drobné provozovny do výkonu 0,2 MW, lokální topeniště) není spotřeba pravidelně evidována a je dopočtena modelově s využitím údajů databází Jihočeské plynárenské, a.s., Teplárny, a.s., Jihočeské energetiky, a.s., sčítání lidu, bytů a domů a poplatkových agend za znečišťování ovzduší z malých zdrojů. Aby bylo možno porovnat spotřebu paliv ve stacionárních zdrojích REZZO jako celek, byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis.m3) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (GJ). Výsledky porovnání spotřeby tepla v palivu v členění na jednotlivé druhy paliv jsou v následující tabulce a obrázcích: kategorie zdroje (GJ v palivu) REZZO I REZZO II REZZO III Celkem

hnědé uhlí 5 610 552 83 262 303 5 872 937

koks 0 0 594 594

dřevní odpad 7 300 17 520 730 25 550

LTO 0 1 402 1 184 2 587

nafta

benzín 0 0 3 3

zemní plyn 0 0 0 0

379 276 129 576 726 350 1 235 203

bioplyn 0 32 898 0 32 898

propan butan 0 12 592 0 12 592

primární spotřeba celkem 5 997 128 194 071 991 164 7 182 363

Tab. č. 77 – Spotřeba paliv ve stacionárních zdrojích REZZO, České Budějovice, 2001 Trend vývoje skladby spotřeby paliv je odrazem změn v kotelním fondu. Celková spotřeba tepla v palivu ve sledovaných letech je ovlivňována rozdílnými klimatickými podmínkami a vyšší účinností spalování zemního plynu, který je náhradou za vytěsňovaná tuhá paliva. K celkovému poklesu spotřeby paliv přispívají i značné úspory ve spotřebě energie u 77

odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílí jak podnikatelský, tak i bytový sektor. Snižování celkových emisí (včetně lokálních topenišť) ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v letech 1996-2000 dokumentují následující tabulky a obrázky: tuhé látky t 59,56 18,21 240,93 318,70

REZZO I REZZO II REZZO III Celkem

SO2 t 1 421,21 1,94 587,99 2 011,14

NOx t 756,55 12,30 403,73 1 172,59

CO t 199,63 3,12 1 029,82 1 232,57

CxHy t 228,93 1,93 29,47 260,33

CO2 tis.t 1 263,85 13,28 34,26 1 311,39

Tab. č. 78 - Emise ze stacionárních zdrojů, České Budějovice, 2001

Emise vyprodukované na území Českých Budějovic v roce 2001 (t) CO 25%

Cx Hy 2%

NOx 46%

tuhé látky 6%

4 995,33

SO2 23%

Obr. č. 13 – Emise produkované na území Českých Budějovic v roce 2001

Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích v území (bez CO2)

4 995,33

REZZO III 46%

REZZO I 53%

REZZO II 1%

Obr. č. 14 – Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích, České Budějovice, 2001 78

Největší absolutní pokles od roku 1996 zaznamenaly emise prachu a to především v kategorii velkých zdrojů REZZO I. U ostatních sledovaných škodlivin došlo k poklesu na téměř polovinu stavu roku 1996. Podíl jednotlivých kategorií stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích v roce 2001 je patrný z Obr. č. 14. Zatímco u emisí oxidu siřičitého a oxidu dusíku jsou největšími znečišťovateli velké zdroje (REZZO I), na emisích tuhých látek a CO se nejvíce podílejí malé zdroje REZZO III. Nižší podíl velkých zdrojů REZZO I na emisích prachu a CO je dán v prvním případě vybavením komínů těchto zdrojů odlučovači a ve druhém případě optimalizací spalovacích procesů (spalovaní při vyšších teplotách, efektivnější využívání instalovaného výkonu, nepřetržitá kontrola provozu, pravidelné prohlídky a opravy kotelního fondu apod.). Vysoký podíl malých zdrojů na emisích CO je zapříčiněn naopak horšími spalovacími procesy - především předimenzováním výkonů kotlů v rodinných domcích a jejich provozováním při využití zlomku instalovaného výkonu.

Mobilní zdroje (REZZO IV) Na rozdíl od klesajících trendů emisí prakticky u všech sledovaných znečišťujících látek je v případě emisí z mobilních zdrojů situace opačná. V důsledků nebývalého zvýšení intenzity dopravy na našich silnicích mají emise z dopravy od začátku 90. let u nás stoupající trend, i když v posledních letech je nárůst dopravy kompenzován používáním automobilů s lepšími emisními charakteristikami. Největší pozornost se v případě automobilové dopravy věnuje emisím těchto životní prostředí a/nebo zdraví lidí ohrožujících látek - plynů: " oxidu uhelnatému (CO) " nespáleným uhlovodíkům (CxHy) " oxidům dusíku (NOx) Hlavním problémem jsou zejména oxidy dusíku NOx. Emise NOx ve větší či menší míře vznikají při spalování jakýchkoliv fosilních paliv. V případě automobilové dopravy jsou však jejich měrné emise (v přepočtu na kWh energetického obsahu paliva) oproti jiným spalovacím zdrojům mnohem vyšší, a to i řádově! Automobilový motor

Zážehový (benzinový)*

Vznětový (naftový)**

2 -12

6,6

Emise NOx[g/kWh paliva]

*) Závisí na součiniteli přebytku vzduchu (lambda); nejnižší hodnoty jsou při λ < 0,8 a > 1.3, nejvyšší při λ = 1,1-1,2; zde jsou uvedeny hodnoty před vstupem do katalyzátoru **) Výsledky měření naftového motoru LIAZ (Zdroj: Technická univerzita v Liberci)

Tab. č. 79 - Emise oxidů dusíku z automobilových motorů [mg NOx/MJ paliva]

Stacionární zdroje o výkonu 0,2 – 5 MW

Nad 5 MW

zemní plyn

43

48

LTO

93

218

TTO

141

184

hnědé uhlí

182

217

černé uhlí

201

*

Tab. č. 80 - Emisní faktory NOx u různých paliv podle výkonu emitujícího zdroje

79

Množství emisí z mobilních zdrojů, které na území toho kterého města vzniká, však není jednoduché stanovit. Emise se liší dle stáří a typu auta, okamžitém výkonu motoru, způsobu jízdy, technickém stavu apod., a samozřejmě dle intenzity dopravy v daném místě. Z toho důvodu se obvykle zavádí emisní faktor průměrného automobilu (osobní auto, nákladní auto, autobus) a dále pak předpokládaná intenzita dopravy. (např. statistické výsledky sčítání dopravy). Z výše uvedeného je zřejmé, že pro výpočet množství emisí z mobilních zdrojů je nutné vycházet z mnoha “předpokladů“ a že získaná čísla se mohou i značně lišit od reálného stavu. Určitým vodítkem ale mohou být celková čísla za celou republiku. Podle nich se doprava se na celkových emisích oxidů dusíku podílí necelou polovinou, přičemž největšími zdroji emisí NOx je silniční nákladní doprava a osobní automobily. ČR

Počet automobilů

1994

[ks/obyvatele]

1999

28,7

36,0

EU 2000 36,2

95-98 50,8

Tab. č. 81 - Počet automobilů na obyvatele v České republice Emise NOx[tis. t]

1990

1992

1994

1996

1998

2000

Celkem ČR

715

670

434

432

413

396

Z toho [%]

26%

27%

46%

40%

43%

46%

183

183

199

175

179

181

- silniční nákladní doprava

91,7

105,3

99,9

- indiv. automobilová doprava

58,9

59,2

61,3

- silniční veřejná osobní

6,7

2,6

3,6

- MHD - autobusy

3,7

2,4

4,0

13,8

9,7

11,8

DOPRAVA [tis. t]

- ostatní* *) Zahrnuje železniční, leteckou a vodní

Tab. č. 82 - Celkové emise oxidů dusíku v České republice a podíl dopravy v nich Snížení emisí mobilních zdrojů se stát snaží zajistit přijetím řady zákonných norem. Neúčinnější v tomto směru se stal zákaz výroby a dovozu nových osobních automobilů bez řízených katalyzátorů od 1. října 1994 a také pak zákaz výroby a dovozu nových nákladních aut, které nesplňovaly normy EURO 1, EURO 2. Od 1. dubna 2001 je pak v ČR v platnosti norma EURO 3, podle které se nesmí na český trh dovážet ani vyrábět a dodávat žádná motorová vozidla, tj. osobní automobily, nákladní automobily i autobusy, které neplní její předepsané limity. Od roku 2005 by pak měla vstoupit v platnost norma EURO 4, která tyto limity ještě více zpřísní. EURO 3* OA [g/km]

EURO 4** [g/km]

benz.

diesel

Automobily nad 3,5 t [g/kWh]

0,15

0,5

5

OA [g/km] benz.

diesel

Automobily nad 3,5 t [g/kWh]

0,08

0,25

2,5

*) Emisní předpis 98/69EG - A (EURO 3) pro automobilové motory platný v EU; v ČR pak od 1.4.2001; oproti předchozím normám EURO 0, 1 a 2 již tento předpis počítá s odděleným vyhodnocováním emisí oxidů dusíku (NOx) a nespálených uhlovodíků (HC), které byly dříve vyhodnocovány společně.

80

**) Předpis 98/69/EG - B (EUR04), který by měl začít platit od roku 2005. Již dnes však někteří výrobci, mezi nimi i Škoda Auto, nabízejí motory, které splňují požadavky tohoto předpisu. Vysvětlivka k jednotkám: Limitní hodnoty výfukových skodlivin u osobních automobilů se obvykle vyjadřují v přepočtu na ujetou vzdálenost 1 km v g/km. U vozidel nad 3,5 tuny, tj. nákladních automobilů a autobusů, se pak přepočítávají na jednotku vyprodukované mechanické práce motoru - tedy v g/kWh.

Tab. č. 83 - Emisní limity oxidů dusíku pro motorová vozidla Tyto předpisy řeší problémy nových automobilů. U aut starších je situace řešena zákonem č. 38/1995 Sb., ve znění zákona č. 355/1999 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. V tomto zákoně je předepsána povinnost pro všechny provozovatele automobilů dostavit se pravidelně na technickou a emisní kontrolu. Účinnost tohoto opatření závisí na míře zodpovědnosti pracovníků, kteří technické a emisní prohlídky provádějí. Tato všechna opatření tedy vedou postupně k obnově vozového parku v naší republice a předpokládá se (Studie o stavu silniční motorové dopravy v ČR, Ústav pro výzkum motorových vozidel, 1999), že emise z dopravy budou v roce 2010 na celém území České republiky nižší, než činily v roce 1995. Pro výpočet emisí z mobilních zdrojů byl pro účely ÚEK statutárního města České Budějovice a rozptylové studie města použit program MEFA v.02. Pro ocenění vlivu dopravy na emisní i imisní situaci ve městě byly jako základní vstupní data využity výsledky sčítání dopravy pro rok 2000 v Českých Budějovicích. Hlavní silniční síť byla rozdělena na rovné krátké úseky, které byly jako liniové zdroje emisí zadány do souboru zdrojů pro výpočet. Kvantifikace roční spotřeby pohonných hmot podle kategorií vozidel v přepočtu na energii v palivu je uvedena v následující tabulce. nafta (GJ) osobní automobily do 3,5 tuny (průměrná spotřeba 8 lt/100 km) benzin automobilový nákladní automobily nad 3,5 tuny (průměrná spotřeba 35 lt/100 km) nafta motorová MHD (autobusy) nafta motorová Celkem

benzín (GJ) celkem (GJ) 0

1 481 403

1 481 403

1 221 121

0

1 221 121

61 848

0

61 848

1 282 969

1 481 403

2 764 371

Tab. č. 84 - Spotřeba pohonných hmot na území města v roce 2000

81

Struktura spotřeby pohonných hmot podle typu vozidla a druhu pohonné hmoty 2%

44%

54%

osobní automobily do 3,5 tuny (průměrná spotřeba 8 lt/100 km) benzin automobilový nákladní automobily nad 3,5 tuny (průměrná spotřeba 35 lt/100 km) nafta motorová MHD (autobusy) nafta motorová

Obr. č. 15 - Struktura spotřeby pohonných hmot podle druhu vozidel Propočet celkových vyprodukovaných emisí škodlivin dopravou na území města České Budějovice a jejich struktura jsou uvedeny v Tab. č. 85 a na Obr. č. 16. Škodlivina

CO

Emise z dopravy - mobilní zdroje (REZZO IV) tuhé látky NOx SO2

CxHy

Celkem

t/rok

533

43

2 022

13

155

2 766

%

19,3

1,6

73,1

0,5

5,6

100,0

Tab. č. 85 - Emise z dopravy v Českých Budějovicích v roce 2000

82

Struktura emisí z dopravy - rok 2000 0%

6% 19%

2%

73%

CO tuhé látky NOx SO2 CxHy

Obr. č. 16 - Struktura emisí z dopravy v roce 2000

1.4.4 Imisní situace – Vývoj a současný stav kvality ovzduší Sledování kvality ovzduší má celorepublikově na starosti ČHMÚ. Do roku 2000 byla ve městě nainstalována dvě kontinuální měření a jeden monitorovací vůz. Výsledky měření byly čtvrtletně vyhodnocovány (NOx, O3). Kvalita ovzduší ve městě v jednotlivých letech je spolu s klimatickými podmínkami ovlivňována především výší spotřeby paliv a energií ve městě, její strukturou a stupněm energetického zhodnocení ve spotřebičích u jednotlivých kategoriích spotřebitelů – průmysl, terciální sféra, obyvatelstvo, doprava a další. Pozitivní vliv na imisní i emisní zatížení lokality má plošná plynofikace města, částečná plynofikace a spalování sokolovského nízkosirného hnědého uhlí, spalovaného ve zdrojích CZT. Uzavřením smlouvy s dodavatelem o dodávkách paliva prakticky kontinuálně ustaly stížnosti obyvatel lokality Havlíčkova kolonie, Polní ulice na prašnost, prohořívání skládky uhlí TČB, která je v současnosti využita pro předzásobení na cca 35% projektované hodnoty Stabilní klasifikace ČHMÚ se zřetelem ke znečištění atmosféry rozeznává 5 tříd stability, kde hlavním kritériem pro rozlišení je teplotní gradient ve vertikálním směru. nejhorším případem teplotního zvrstvení atmosféry je situace, kdy je přízemní vrstva chladného vzduchu překryta teplým vzduchem a je znemožněno vertikální proudění vzduchu. v tomto případě je přízemní vrstva sycena emisemi škodlivin a stoupají imisní koncentrace. Na území Českých Budějovic se tato situace vyskytuje v cca 5,21% případech, převážně v zimním období a to hlavně v noci a časných ranních hodinách. IV. stabilní třída se vyskytuje v podmínkách Českých Budějovic a obecně v ČR s výrazně vyšší četností a to 37,92ÿ%. V této době jsou dobré podmínky pro rozptyl škodlivin. Ve večerních hodinách letního období lze očekávat největší výskyt III. stabilní třídy a to 35% za vertikální výměny vzduchu. Z hlediska směrů větrů v těchto třídách stability převládají j, JV, JZ, Z,a SZ směry větrů ve III. třídě a JZ a SZ směry větrů ve IV. třídě.

83

Imisní limit

Zneč. látka [µg/m3]

roční

denní

8 hod

Zvláštní imisní limit* 1/2 hod upozornění

regulace

oxid siřičitý (SO2)

60

150

500

250

400

oxidy dusíku (NOx)**

80

100

200

200

350

5 000

10 000

10 000

15 000

150

500 180

360

oxid uhelnatý (CO) prach

60

ozón (O3)

160*

180

*) Průměrovací období jsou 3 hodiny, v případě ozónu 1 hodina **) Vyjádřené jako NO2

Tab. č. 86- Imisní limity pro stanovené znečišťující látky Na základě výstupů z rozptylové studie hodnotící stávající imisní stav ve městě České Budějovice za všechny zdroje znečištění ovzduší (aritmetický průměr za rok) lze uvést: Výpočet imisního stavu (aritmetický průměr za rok) - všechny zdroje znečištění ovzduší Škodlivina

Maximální imisní koncentrace (µ g/m3)

Místa s nejvyšší imisní koncentrací

Příspěvek z mobilních zdrojů

CO

nepřesahují 3000

areál slévárny, Okružní ulice, průmyslová zóna, kolem Novohradské ulice, část městské části Rožnova

není významný

CxHy

areál slévárny, Okružní ulice, průmyslová nepřesahují 8 zóna, kolem Novohradské ulice, plocha mezi městskými částmi Nové Vráto a Dobrá Voda

SO2

nepřesahují 24

Kněžské Dvory, Nové Vráto, prakticky celá část města

není významný

Tuhé látky

na vetšině území do 7


maxima kolem zdrojů lokálních topenišť v kombinaci s dopravou,

NOx

nepřesahují 9 průmyslová zóna, kolem Novohradské ulice

není významný

významný desítky %

Výpočet imisního stavu (aritmetický průměr za 24 hod.) - všechny zdroje znečištění ovzduší SO2

nepřesahují 19


není významný

Tuhé látky

na většině území do 6

Kněžské Dvory, Nové Vráto, Rožnov, Vrbenská ul.

není významný

Tab. č. 87 - Imisní stav města České Budějovice Příčinou imisního zatížení NOx ve městě v uvedených lokalitách je nepochybně narůstající doprava Zajímavé je pak srovnání množství emisí vyprodukovaných stacionárními zdroji na území města, a vztažených na obyvatele resp. plochu města, se statistikami za celou ČR a rovněž pak Evropskou unii (EU). Emise NOx

ČR

EU

2000 kg NOx/obyvatele t NOx/km2

prům. 95-98


38,6

40,6

11,9

5

2,9

2,1

Tab. č. 88- Srovnání emisí oxidu dusíku (vyjádřených jako NO2 v ČR, EU a Českých Budějovicích

84

I po zahrnutí “příspěvku“ emisí z dopravy, které - dle republikových čísel - může emise celkové emise NOx až zdvojnásobit, je hlavním důvodem nižších emisí oxidů dusíku v přepočtu na obyvatele samozřejmě městský charakter území a tedy vyšší hustota obyvatelstva ve srovnání s celonárodními čísly. Zatímco průměrná hustota v České republice je kolem 130 obyvatel/km2, a v EU ještě méně, v Českých Budějovicích připadá na jeden km2 katastrálního území města cca 1.781 obyvatel. Menší rozloha území města zase vyprodukované emise “koncentruje“. Emise NOx [tuny]*

Stávající stav

Emise z REZZO I

756,55

Emise z REZZO II

12,30

Emise z REZZO III

403,73

Emise z REZZO IV

2022,00

Emise celkem

3194,58

Tab. č. 89 - Emise oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů a emise celkem včetně dopravy v Českých Budějovicích – stávající stav Nový zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 86/2002 Sb.) upravuje legislativu v oblasti ochrany ovzduší a uvádí ji do souladu s požadavky blížícího se vstupu naší republiky do EU. Nový zákon o ovzduší pak nově pro plnění imisních limitů zavádí takzvané meze tolerance a na rozdíl od předchozího zákona stanovuje přípustné četnosti překročení imisních limitů pro jednotlivé znečišťující látky v absolutních číslech a ne již v %. Imisní limit přitom nesmí být překročen více než o mez tolerance a nad stanovenou četnost překročení. Meze tolerance se budou postupně snižovat tak, aby v roce 2010 došlo k jejich úplnému odstranění. Pozn. Imisní limit je hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku. Mezí tolerance pak procento imisního limitu nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen.

Dále pak zákon pro každou sledovanou znečišťující látku stanovuje různé imisní limity pro ochranu zdraví lidí a příp. také ochranu ekosystémů. Níže uvádíme limity pro oxidy dusíku. V případě imisí oxidů dusíku je pak navíc změna v měření, respektive imisních limitech, které pro ochranu zdraví lidí již nejsou vyjádřeny souhrnně jako NOx, ale pouze jen jako oxid dusičitý (NO2). Účel vyhlášení

Parametr / Doba průměrování

Ochrana zdraví lidí

Aritmetický průměr / 1 h

Ochrana zdraví lidí

Aritmetický průměr Kalendářní rok

Ochrana ekosystémů

Aritmetický průměr Kalendářní rok

Hodnota imisního limitu -3

200 µg.m NO2, nesmí být překročena více než 18krát za kalendářní rok

Mez tolerance 80 µg.m (40%)*

-3

16 µg.m (40%)*

-3

/ 40 µg.m-3 NO2

/ 30 µg.m-3 NOx

-

Datum, do něhož musí být limit splněn 1.1.2010

1.1.2010 Nabytí účinnosti tohoto nařízení

Poznámka: Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a jsou vztaženy na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. * mez tolerance se bude od 1.1. 2003 snižovat tak, aby dosáhla 1. ledna 2010 nulové hodnoty. V letech 2003 až 2009 budou meze tolerance následující:

Tab. č. 90 - Imisní limity a meze tolerance pro oxid dusičitý (NO2) a oxidy dusíku (NOx)

85

Rok -3

Pro 1 hodinu [µg.m ] -3

Pro kalendářní rok [µg.m ]

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

70

60

50

40

30

20

10

14

12

10

8

6

4

2

Tab. č. 91 - Meze tolerance pro imisní limity NO2 Signál

Následuje po překročení hodinového průměru koncentrace oxidu dusičitého o

upozornění

200 µg.m

-3

regulace

400 µg.m

-3

Tab. č. 92 - Zvláštní imisní limity pro účely vyhlášení signálů upozornění a regulace Emisní stropy jsou stanoveny nařízením vlády č.351/2002 Sb. a)

hodnoty emisních stropů pro oxid siřičitý, tuhé znečišťující látky, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak platné pro území České republiky a uvedené v Příloze č.1 pro léta 2010 a 2020 (národní emisní stropy)

b)

směrné cílové hodnoty pro omezení acidifikace a zatížení přízemním ozónem

c)

náležitosti provádění emisních inventur

d)

hodnoty emisních stropů pro látky uvedené v písm. a) pro území jednotlivých krajů pro rok 2010 (krajské emisní stropy) uvedené v příloze č.2 nařízení vlády

e)

hodnoty emisních stropů pro oxid siřičitý a oxidy dusíku pro skupinu všech zvláště velkých spalovacích zdrojů pro rok 2010

f)

hodnoty emisních stropů pro těkavé organické látky a oxidy dusíku pro celou skupinu mobilních zdrojů pro rok 2010

Hodnot emisních stropů podle Přílohy č.1 musí být na území České republiky a v krajích dosaženo nejpozději v roce 2010 a v následujících letech musí být dále snižovány tak, aby nebyly překročeny kritické zátěže. Hodnoty emisních stropů jsou pro Českou republiku, jednotlivé kraje a provozovatele zdrojů závazné podle §5 odst..5, §6 odst..9 a §11 odst..1 písm.b) zákona. Emisní inventury vypracuje pověřená právnická osoba každoročně pro znečišÿTující látky, pro které jsou v Příloze č.1 stanoveny emisní stropy. Spolu s emisními inventurami se vypracují emisní projekce těchto látek pro období do roku 2020 (§6 odst.11 zákona). Vyhodnocení plnění směrných cílových hodnot vypracuje právnická osoba. Emisní inventury jsou připravovány podle metodiky schválené v rámci Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států a Evropské agentury pro životní prostředí (zveřejněné ve směrnicích EMEP/EEA/CORINAIR – The Atmospheric Emission Inventory Guidebook). Výsledky emisních inventur a projekcí musí být dostupné veřejnosti. Hodnoty národních a krajských emisních stropů Rok 2010

Národní emisní stropy pro ČR (kt/rok) SO2 NOx VOC 283

286

220

NH3 101

Tab. č. 93 - Národní emisní stropy ČR Hodnoty jsou stanoveny podle Göteborského protokolu o omezení acidifikace a eurofizace a přízemního ozónu k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států podepsané i ČR. Stanovené hodnoty emisních stropů mohou být sníženy, prokáže-li se potřeba a současně reálná možnost tohoto řešení.

86

Krajské emisní stropy v roce 2010 (kt/rok) SO2 NOx VOC

Kraj

NH3

Jihočeský

19,0

18,5

13,0

11,5

Jihomoravský

10,5

20,0

18,0

10,5

Karlovarský

20,0

12,5

6,0

2,5

Kraj Vysočina

11,5

16,0

16,5

9,5

Královohradecký kraj

15,0

13,5

11,0

7,0

Liberecký

13,0

8,0

7,5

3,5

Moravskoslezský

33,0

26,0

24,5

6,5

Olomoucký

11,0

13,0

11,5

7,5

Pardubický

20,0

19,5

12,0

7,0

Plzeňský

14,5

17,5

15,5

8,0

8,5

13,5

12,5

1,0

Středočeský

35,0

41,5

36,5

16,0

Ústecký

60,0

58,0

25,5

5,0

Zlínský

12,0

8,5

10,0

5,5

283,0

286,0

220,0

101,0

Praha

Česká republika

Tab. č. 94 - Krajské emisní stropy Pro ilustraci je na Obr. č. 17 znázorněna výše emisních stropů Kraje Jihočeského a vyprodukované škodliviny ze stávajících zdrojů znečišťování ovzduší ve městě včetně dopravy Porovnání produkce emisí s krajským emisním stropem [tis.t] 19

20,0

18,5

18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 skutečný stav ČB krajský emisní strop

13

2,0

3,2 0,4

SO2

NOx

VOC

Obr. č. 17 - Stávající stav emisí v Českých Budějovicích a krajský emisní strop

87

2 NÁVRH A ANALÝZA VARIANT DALŠÍHO ROZVOJE Podmínky a skutečnosti ovlivňující stávající i budoucí energetické zabezpečení území města České Budějovice jsou: •

ekonomické (obchodní bilance) – vývoj cen fosilních paliv - ropa, uhlí, ZP a jejich vliv na vývoj cen netradičních zdrojů energie – teplo z JETE konečný efekt – zvýšení podílu variabilních nákladů na ceně tepla

•

sociální (zaměstnanost) – cena lidské práce a její vývoj konečný efekt – postupné omezování počtu pracovníků, zvyšování produktivity práce

•

životní prostředí (vliv lokálního a globálního znečištění ovzduší), bezpečnost – legislativní zásahy pro minimalizaci produkce škodlivin – platby konečný efekt – snaha o přechod na spalování zemního plynu

•

vývoj spotřeb v oblasti průmyslu, terciální sféry, obyvatelstva a realizovatelný potenciál úspor – změna v chování odběratelů ovlivněné vývojem cen energií, změny technologií, snižování odběrů, likvidace podniků a odpojování od soustavy CZT konečný efekt – snížení spotřeby paliv a energie s negativním dopadem na CZT

•

využívání netradičních zdrojů energie– vliv ceny energie na využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), druhotných zdrojů energie (DZE) pro otop a přípravu TUV konečný efekt – snížení spotřeby paliv a energie s negativním dopadem na CZT

Další rozvoj energetického hospodářství území by měl být tedy založen na formulaci takových variant technického řešení dalšího rozvoje místního energetického systému, které povedou: •

k uspokojení požadavků očekávaného (prognózovaného) vývoje energetické poptávky řešeného území při splnění definovaných požadavků na kvalitu ovzduší a ochranu životního prostředí nejen v dané lokalitě,

•

a které pro zabezpečení současných i budoucích energetických potřeb zohlední i opatření vedoucí k efektivnějšímu způsobu nakládání s energií, využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie

To vše při respektování zásad ekonomické efektivnosti, místních (regionálních) omezujících podmínek a spolehlivosti dodávek jednotlivých forem energie, které současně budou v souladu s energetickými koncepcemi vyšších územních celků, tedy kraje a státu.

2.1 Opatření ke zvýšení hospodárnosti při využívání energie Možností zlepšit hospodaření palivy a energií ve městě a to zejména v podobě tepla je v jednotlivých oblastech spotřeby velké množství. Úkolem by mělo být vybrat opatření nejefektivnější. Dílčí opatření v jednotlivých oblastech spotřeby nepůsobí izolovaně, vzájemně se ovlivňují a cílem by mělo být vybrat ta nejefektivnější.

2.1.1 Úsporná opatření v sektoru spotřeby Sídliště a bytové domy V bytovém sektoru i zařízeních občanské vybavenosti připadá obvykle až 80 % celkové spotřeby energie na vytápění a ohřev teplé užitkové vody. Ucelená sídliště mají velkou hustotu spotřeby tepla (GJ/ha), podle poměrné plochy zastavení a výšky bytových domů. Jejich součástí je i vybavenost, jesle, školky, školy, obchody, 88

restaurace, kina apod. Protože jsou obvykle plošně teplofikavané, jsou pro centrální zásobování teplem výhodná. Rozdělují se nejčastěji podle počtu bytů na ha, v projektech se počítalo s 3,5 obyvatel na byt, nyní je u nás 2,5 obyvatele na byt. Rozdělení bytové zástavby ve vztahu k zásobování teplem Bytů/ha

Podlaží

3,5 obyv/ha

2,5 obyv/ha

Příkon MWt/ha

Spotřeba GJ/ha

Sekundár m/byt

Obestavěný prostor bytů 1 000 m3/ha

10-30

1-2

35-110

25-75

0,12-0,36

1 000-3 000

25-15

2-6

40-60

2-4

140-210

100-150

0,40-0,60

3 600-5 400

x

8-12

70-120

5-16

250-450

170-300

0,56-1,00

4 900-8 400

x

14-24

Tab. č. 95 – Rozdělení bytové zástavby ve vztahu k zásobování teplem Předpokládá se, že v první skupině jsou jak rodinné vilky, tak řadové dvoupodlažní domky s větší spotřebou tepla 12 kW/byt a 100 GJ/b.j.*rok. Střední hustota odpovídá menším městům s domy bez výtahů do čtyřpodlažních – 10 kW/byt a 90 GJ/b.j.*rok. Ve třetí skupině jsou vysoká panelová sídliště 8 kW/byt a 70 GJ/b.j.*rok, stavěné do roku 1990 (sídliště včetně vybavenosti). Příkladem může být z 95% teplofikovaná Zliv (TV 100/40°C, 1.450 bytů, 59 ha, 20 km teplovodů, 10 MW t, 100 TJ/rok, 25 bytů/ha, 330 m/ha, 14 m/byt, 0,17 MW/ha*rok, 1.900 GJ/ha*rok). Téměř 65% domácností ve městě, což představuje cca 27 tisíc bytových jednotek v bytových, ale i rodinných domech, využívá pro dodávku tepla pro vytápění a ohřev TUV soustavy CZT. Majoritní podíl představují bytové domy zejména panelové, jejichž výstavba se začala rozvíjet po roce 1960 a velkých přírůstků dosáhla v 70. a 80. letech minulého století výstavbou sídlišť.- a které jsou prakticky všechny na CZT připojeny. Průměrná spotřeba tepla v bytech v Čekých Budějovicích Rok

Jednotka

Spotřeba tepla Počet bytů Měrná spotřeba

1985

1991

1993

1995

1998

2000

2001

TJ/rok

1 314

1 509

1 414

1 369

1 147

1 006

1 048

tisíc bytů

21,1

22,8

23,9

26,5

26,9

27,0

27,0

62

66

59

52

43

37

39

GJ/b.j., rok

Tab. č. 96 – Průměrná spotřeba tepla v bytech v Českých Budějovicích Základní údaje o zásobování sídlišť v Českých Budějovicích Sídliště

ha

Počet bytů

Hustota bytů/ha

Výměníková stanice

Příkon MWt

Spotřeba TJ/rok

MWt/ha

TJ/ha*rok

GJ/b.j.*rok

Vltava jih

21

1452

70

5

16

133

0,76

6,3

91

Vltava sever

32

2856

90

6

20

201

0,63

6,2

71

Šumava

40

2950

72

7

20

166

0,5

4,1

57

Máj

48

6900

143

13

35

311

0,73

6,5

65

Tab. č. 97 – Základní údaje o zásobovaní sídlišť v Českých Budějovicích Mezi jednotlivými výměníkovými stanicemi jsou rozdíly ve využití 2.222 hod/rok až 12.717 hod/rok, v příkonu na byt 5,5 až 7,5 kW/b.j., ve spotřebě 50 až 65 GJ/b.j.*rok, větší odchylky jsou považovány spíše za chyby měření nebo nesprávně stanovený příkon s ohledem na připojený počet bytů. V sídlištích během výstavby bývají rozdíly. Podstatně horší podmínky jsou ve vnitřním městě, kde se sice připojovaly veřejné budovy a nové obytné domy stavěné v prolukách, ale starší domy, dříve vytápěné kamny, jejich tehdejší majitel – Bytový podnik města – nepřipojoval i když parovod šel kolem, pro nedostatek prostředků a kapacit. Tyto domy po roce 1990 přešly většinou na plynové, levnější a dotované vytápění. Tak je hustota dodávky dálkového tepla ve vnitřním městě nízká i přes napojení všech veřejných budov. Mezi Malší, Mánesovou ulicí, dráhou a Pekárenskou ulicí je plocha asi 90 ha a dodávka tepla v centru města jen asi 330 TJ/rok, tedy 3.700 GJ/ha*rok, což odpovídá maloměstu, i když je tu vysoká zástavba.

89

U bytových objektů postavených jak panelovou tak i tradiční cihlovou technologií bylo dosaženo v minulých letech realizací úsporných opatření poklesu měrné spotřeby tepla na vytápění Pro spotřebu tepla v bytě je rozhodující velikost budovy, tj. poměr jejího povrchu k prostoru. I dobře izolované rodinné domky mají větší spotřebu než panelový dům bez izolace a s velkým prosklením. V novějších budovách byla instalována samostatná regulace pro jihozápadní a severovýchodní stranu, nyní se instalují termoregulační ventily na radiátorech i když teplota topné vody je řízena ekvitermní regulací podle venkovní teploty. Důležité je, aby tyto ventily byly namontovány ve všech bytech z jedné výměníkové stanice, protože výrazně mění tlakovou ztrátu topného systému. Přínosem je dodatečná izolace stěn budov. Pro velké zdražení TUV obyvatelé s ní šetří, ale větší spotřeba tepla si vyžádá její recirkulace než ohřev spotřebované vody. Potrubí TUV bývá nedostatečně izolované, recirkulující množství vysoké a zbytečné někde v nočních hodinách, když nikdo TUV nepoužívá. Nyní se spotřeba TUV jeví jako ustálená a s dalším výrazným poklesem spotřeby se do budoucna nepočítá. Spotřeba tepla v bytech klesá vlivem spoření TUV i při vytápění dodatečnými izolacemi stěn budov, instalováním termostatických ventilů. Někde k šetření motivují „měřiče tepla“ (spíše přestupu tepla na radiátorech, které musí vynásobit plochou topného tělesa s řadou korekcí). Rozhodně k omezení spotřeby TUV pomohly vodoměry na TUV v bytech. Přispívají k tomu i měřiče na patách domů, protože ztráty v sekundárních rozvodech se musí vyhodnocovat samostatně a účtují se zvýšenou cenou na patách domů, nikoliv rozpočítané ve spotřebě, jak tomu bylo dříve. Měření topné vody pomocí kalorimetrů v domech je bez problémů. TUV se často jen rozpočítává podle podlahové plochy bytů nebo podle počtu obyvatel, většinou jsou ale v bytech vodoměry na TUV a za domy se provádí součty (dosti značná poruchovost vodoměrů). V současné době lze realizovat i měření TUV na vstupech do objektu. To lze s výhodou využívat např. MŠ, ZŠ. Proti předražování tepla vyšla vyhláška 245/1995 Sb. ze dne 2.10.1995, která nařizuje celoroční teplotu TUV 45 až 60°C účtovat 0,3 GJ/m3 vody při přípravě v domě a 0,4 GJ/m3 při centrální přípravě ve výměníkové stanici se sekundárním rozvodem. Teplo pro vytápění pak 0,8 GJ/m2 podlahové plochy bytu nebo: 0,235 MJ/m2 x počet topných dnů x (teplota místnosti - φ teplota venkovní)/rok, případně dohromady 1,05 GJ/m2 podlahové plochy. Dodatečně byla omezena odstavováním TUV na noc. Vyhláška 152/2001 Sb. snižuje teplo na vytápění na 0,55 GJ/ m2, rok nebo 0,206 MJ/m2 D°rok, TUV ponechává 0,3 GJ/m3, nebo doplňuje 0,2 GJ/m2, rok v zásobované budově, případně při přípravě mimo ni 0,25 GJ/m2, rok nebo 0,35 GJ/m3. Pokles spotřeby tepla v bytech na 60% za 10 let způsobil hlavně obrovský nárůst jeho ceny z 21 na 300 Kč/GJ, tj. 14,3 krát a donutil spotřebitele k úzkostlivému šetření i k technickým opatřením na jeho úsporu. V novějších budovách byla instalována samostatná regulace pro jihozápadní a severovýchodní stranu, nyní se instalují termoregulační ventily na radiátorech i když teplota topné vody je řízena ekvitermní regulací podle venkovní teploty. Důležité je, aby tyto ventily byly namontovány ve všech bytech z jedné výměníkové stanice, protože výrazně mění tlakovou ztrátu topného systému i požadavek na výstupní teploty z VS. V období posledních 10 let došlo na území města k velkým změnám v majetkoprávních vztazích k domovnímu a bytovému fondu. Z celkového počtu 2 419 bytových domů (čp.) s 30

90

763 byty je 19% v majetku soukromé fyzické osoby, 17,4% v majetku města, 25,1 % patří SBD a 37,8% v jiném vlastnictví. Jenom v majetku největšího Stavebního bytového družstva v Českých Budějovicích, Krčínova 30 je ve městě České Budějovice cca 12 000 bytů, převážně soustředěných v lokalitách se sídlištní panelovou zástavbou – Vltava, Máj, Šumava … Celkem 831 objektů (čp), tj. 34,4% je postaveno je z materiálu nosných zdí – stěnové panely, kde se nabízí výrazný potenciál úspor. Konkrétní návrh sanačních opatření na objektech s možným potenciálem energetických úspor by měl být výstupem energetických auditů zpracovaných vlastnickými subjekty ve smyslu Zákona č. 406/2000 Sb. V následující tabulce je uveden přehled panelových obytných domů v majetku města. Až na jeden objekt - Dlouhá 16, se nevztahuje povinnost zpracování energetického auditu. Přehled panelových objektů v majetku města České Budějovice Adresa

Rok výstavby Počet podlaží

Počet bytů

Podlahová plocha (m2)

Obestavěný prostor (m3)

Spotřeba tepla (GJ)

V Volfa 4

1991

9

32

1679,89

10051,11

647

V Volfa 8

1991

9

16

980,22

5806,92

477 491

V Volfa 19

1992

9

33

1686,21

11353,44

V Volfa 23

1992

9

33

1699,58

11119,08

273

V Volfa 27

1991

9

33

1670,71

100051,44

392

V Volfa 29

1991

9

24

1128,4

6718,32

358

V Volfa 39

1991

9

24

1121,84

6900,6

518

M.Chajna 15

1987

9

33

1685,62

12941,88

644

N.Frýda 21

1987

9

16

1072,8

7239,12

515 332

N.Ondříčka 22

1985

6

16

875,18

6867,3

N.Ondříčka 24

1983

6

22

1094,95

6888,11

488

N.Ondříčka 26 Dlouhá 16x

1983

6

22

1116,5

8115,9

480

1979

6

112

2436,1

13052,97

1599

Dlouhá 20x

1979

3

26

632,34

56836,34

594

Tab. č. 98 – Přehled panelových objektů v majetku města České Budějovice Na dva atypické panelové objekty okolo 40 let starých (Experiment, Lidická 5,7 a Koldům Pražská 17,19.) byl již zpracován energetický audit a realizována navrhovaná opatření na otopné soustavě, zateplení a další – Experiment, Lidická 5,7 a Koldům Pražská 17,19. U dalších 6 panelových bytových objektů v majetku města bylo provedeno zateplení a u některých řešeno spolu s půdní bytovou nástavbou. Zateplování bytových objektů ve městě a tempo realizace ovlivní především finanční náročnost těchto opatření. Dá se nicméně očekávat, že stavebně sanační opatření na objektech a dokonalejší regulací vytápění bude postupně realizováno na objektech ve všech formách vlastnictví. U jiných forem vlastnictví objektů než u objektů v majetku města, budou se muset finančně podílet na realizaci samotní občané. Město předpokládá realizovat energeticky úsporná opatření především na objektech, na které musí být ze zákona zpracován energetický audit a na objektech, které vyžadují rekonstrukci jak stavební tak energetické části. Zateplování dalších domů pak předpokládají i bytová družstva. Lze předpokládat, s ohledem na stáří panelových objektů, bude nutná výměna okenních otvorů, zateplení obvodového pláště. pomocí nástaveb bude řešeno zateplení střech. Tento předpoklad lze splnit v průběhu 10ti let, uvažované snížení energetické náročnosti cca 30% ve spotřebě tepla pro otop a 20% v tepelném výkonu.

91

Objekty bytové ve městě napojené na soustavu CZT a další zásobování teplem z decentrálních kotelen sjsou již z 95% vybaveny termostatickými ventily a podle Zákona č. 406/2000 Sb. 100% dovybaveny do konce roku 2004 a technický potenciál úspor je v tomto případě prakticky vyčerpán. U TUV lze předpokládat jisté navýšení úspor instalací spotřebičů bez potřeby teplé vody (např. myčky na nádobí).

Opakovatelnost úsporných opatření v bytové sféře Dosavadní výsledky již konkrétně realizovaných akcí na bytových objektech ve městech a obcích ČR dokazují, že energeticky úsporná opatření, ať už v podobě zateplení obvodových konstrukcí, opravy příp. výměny oken, nebo vybavení otopných soustav automatickými regulačními a měřícími zařízeními, skutečně přinášejí značné úspory energie a tedy i finančních nákladů. Míra jejich opakovatelnosti samozřejmě závisí na ekonomických možnostech respektive návratnosti nákladů vynaložených na jejich realizaci. Jednotlivá energeticky úsporná opatření mají velice rozdílnou investiční náročnost, s různou délkou životnosti a samozřejmě i mírou dosažitelných úspor energie. Nutné je tedy jejich přínosy (úspory energie) a náklady (vynaložené investice) porovnávat za celou dobu jejich předpokládané funkčnosti. Na druhou stranu je zase nutné v případě stavebních úprav domu provést zateplení objektu minimálně v takovém rozsahu, aby byly splněny tepelně technické požadavky na budovy dle platných norem. Příklad konkrétní realizace a vyhodnocení úsporných opatření u typového panelového domu Součinitel prostupu 2 tepla k [W/m .K] Vnější neprůsvitné stěny a strmé střechy nad 45° Střechy ploché do 5° Podlaha se zeminou Okna

Do r. 1979

19791992

19921994

1994

2002**

Požadovaný Doporučený Přípustný

1.38

0.86

0.46

0.5-0.4*

0.3

0.7-0.6*

0.82

0.50

0.32

0.3 0.9

0.2 0.6

0.5 1.2

2.9

Požadovaný

Doporučený

0.380.30* 0.300,24* 0.6 2

0.250.20* 0.200,16* 0.4 1.3

Tab. č. 99 - Vývoj tepelně technických požadavků na budovy v České republice Poznámky: Uvedené hodnoty součinitele prostupu tepla k jsou platné pro teplotní oblasti s výpočtovou teplotou te= –18°C. Normativní hodnoty jsou od roku 1977 stanoveny normou ČSN 73 05 40 a od roku 1994 jsou uváděny ve třech úrovních, z nichž základní je hodnota „požadovaná“, jež musí splnit nové stavby, hodnoty “doporučené“ jsou pak asi 65% požadovaných a slouží pouze jako vodítko pro dosaženíminimálních ztrát, a hodnoty “přípustné“ (maximální), jež jsou naopak vyšší než hodnoty požadované, a to o cca 50%, a jsou platné pro rekonstrukce. *)Vyšší povolená hodnota součinitele prostupu tepla platí pro těžké konstrukce (> 100 kg/m2), nižší pak pro lehké (do 100 kg/m2). **) V letošním roce budou požadavky na tepně technické vlastnosti konstrukcí stanovené normou ČSN 73 05 402:94 revidovány a dojde k jejich zpřísnění. Nově pak součinitel prostupu tepla bude označován písmenem “U“.

Úsporná opatření a kvantifikace možných energetických úspor na vybraných panelových sídlištích Bytové panelové domy v Českých Budějovicích jsou situovány především ve čtyřech sídlištních celcích – sídliště Vltava Jih, Vltava Sever, Šumava a Máj. Při výstavbě byly v naší oblasti používány tři hlavní typové soustavy – T 06 B, PS 69, BANKS. Domy byly budovány jak deskové, tak i bodové o různé podlažnosti. Soustava T 06 B – příčný nosný panelový systém, modul 3,60 m, konstrukční výška podlaží 2,80 m. Stropní a stěnové panely železobetonové. Obvodový plášť tvořen pásy parapetních (atikových) panelů a pásy oken s meziokenními vložkami. Parapetní panely křemelinové, resp. keramické. Štíty dvouvrstvé s nosnými železobetonovými panely a vnějšími 92

křemelinovými. Okna dřevěná zdvojená, meziokenní izolační vložky dřevěné se skleněnou výplní. Střecha plochá, jednoplášťová s živičnou krytinou. Soustava PS 69 – příčný nosný panelový systém, modul 3,60 (2,40, 4,80) m, konstrukční výška podlaží 2,80 m. Stropní a stěnové panely železobetonové. Obvodový plášť tvořen pásy parapetních (atikových) panelů a pásy oken s meziokenními vložkami. Parapetní panely keramické. Štíty z celostěnových železobetonových sendvičových panelů. Okna dřevěná zdvojená, meziokenní izolační vložky dřevěné se skleněnou výplní. Střecha plochá, dvouplášťová s živičnou krytinou. Soustava BANKS – příčný nosný panelový systém, moduly 2,40, 3,0, 4,20 m, konstrukční výška podlaží 2,80 m. Stropní a stěnové panely železobetonové. Obvodový plášť nosný celostěnový železobetonový. Okna dřevěná zdvojená. Střecha plochá, dvouplášťová s živičnou krytinou. Základní údaje o panelové bytové zástavbě počtech na největších sídlištích města České Budějovice byly převzaty z Tab. č. 97.

Sídliště Vltava Jih – 1.452 bytových jednotek Typová soustava

Podíl soustav

Stávající spotřeba tepla

Po rekonstrukci obvodov. pláště

Dtto vč. výměny oken

%

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

T 06 B

98

129.490

99.700

78.990

BANKS

2

2.640

2.220

1.530

30.210 GJ/rok

51.610 GJ/rok

22,9 %

39,1 %

Potenciál úspor

Sídliště Vltava Sever – 2.856 bytových jednotek Typová soustava

Podíl soustav




%

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

T 06 B

92

186.550

143.640

113.800

BANKS

8

16.220

13.620

9.410

Potenciál úspor

45.510 GJ/rok

79.560 GJ/rok

22,4 %

39,2 %

93

Sídliště Šumava – 2.950 bytových jednotek Typová soustava

Podíl soustav




%

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

T 06 B

25

42.040

32.370

25.640

PS 69

70

117.700

89.450

69.440

BANKS

5

8.410

7.060

4.880

39.270 GJ/rok

68.190 GJ/rok

23,3 %

40,5 %

Potenciál úspor

Sídliště Máj – 6.900 bytových jednotek Typová soustava

Podíl soustav




%

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

100

448.500

340.860

264.620

107.640 GJ/rok

183.880 GJ/rok

24,0 %

40,9 %

PS 69 Potenciál úspor

Pro výpočet úspor je stanovena metoda spotřeby tepla na „přepočtu na 1 bytovou jednotku“ pro příslušnou typovou soustavu panelového domu s ohledem na používanou podlažnost a rozdělení bytů. Vzhledem k použité reprezentativní části města – sídliště Vltava Jih, Vltava Sever, Šumava, Máj – lze při maximální rekonstrukci obvodového pláště dle ČSN 73 05 42 spolu s výměnou oken očekávat tyto zisky: na 80.520 GJ/rok

sídliště Vltava Jih

z 132.130 GJ/rok

………

sídliště Vltava sever

z 202.770 GJ/rok

……… na 123.210 GJ/rok

sídliště Šumava

z 168.150 GJ/rok

………

na 99.960 GJ/rok

sídliště Máj

z 448.500 GJ/rok

…….

na 183.880 GJ/rok

Občanská vybavenost V objektech občanské vybavenosti (zejména ve školních a administrativních budovách, kulturních, sociálních a sportovních zařízeních) lze očekávat v následujících 15 letech pokles spotřebovávaného tepla na vytápění o cca 20 - 30%. Ve školských objektech se jedná převážně o rekonstrukci stávajícího systému MaR, úpravy výměníkových stanic, instalaci opatření šetřících vodu a TUV, realizaci opatření ke snížení nákladů ve spotřebě elektrické energie a vybrané stavební úpravy a rekonstrukce částí objektů. Ve většině školských objektů byly buď zcela či částečně na radiátory nainstalovány termostatické ventily, vyregulovány otopné soustavy.

94

Ke snižování spotřeb energií přispěje i zákonem uložené provádění energetických auditů a následná realizace energeticky úsporných opatření navržených a doporučených auditorem, event. uložených rozhodnutím Státní energetické inspekce. V těchto objektech lze předpokládat i mírně snížení spotřeby TUV – odhadem 5-10%. Na druhé straně, vlivem vybavování objektů dalšími elektrospotřebiči (např. výpočetní a kopírovací technikou) se bude zvyšovat roční objem spotřeby elektrické energie. Variantně je uvažováno s nárůstem spotřeb elektrické energie o 5% nebo se předpokládá, že nárůst počtu spotřebičů bude menší a bude eliminován snižujícím se příkonem nových elektrospotřebičů (2%).

Podnikatelské objekty Podnikatelské subjekty se svými objekty a užitými technologiemi jsou rovněž zdrojem energeticky a ekonomicky využitelného potenciálu úspor. Povinnost pořízení energetického auditu se však vztahuje pouze na fyzické a právnické osoby s roční spotřebou vyšší jak 35 000 GJ. Změna spotřeby energií výrobních organizací dále závisí na prosperitě podniku (poklesu nebo nárůstu ročního objemu výroby), na změně technologie apod. Většina podnikatelských subjektů je napojena na parní soustavu CZT a teplo je v současnosti využito jednak pro přípravu TUV, dále přes VS pára/voda transformováno na topnou vodu pro vytápění objektů. Jen několik výrobních podniků potřebuje teplo v páře pro technologické účely (papírna, mlékárna, pivovary, prádelna….). Návrh úsporných energetických opatření je individuální pro každý podnikatelský subjekt. Pro výpočet výhledových bilancí je uvažováno s poklesem spotřeby tepla na vytápění vlivem dokonalejší regulace a snižování tepelných ztrát objektů o cca až 20%. U velkých průmyslových podniků je předpoklad vývoje spotřeby individuální. Současné bilance potřeby tepla na vytápění včetně výpočtového horizontu jsou uvedeny pro jednotlivé urbanistické obvody v Příloze závěrečné zprávy. Bilance zohledňují předpokládané nové odběry v dané lokalitě a vliv realizace energeticky úsporných opatření. Prakticky lze předpokládat, že tyto nárůsty budou z velké části kompenzovány útlumem činnosti či zánikem stávajících aktivit. Bilance jsou vypočteny ve dvou variantách: •

rozvojové – použita je vyšší hodnota procentuelního rozpětí

•

stagnační – použita je nižší uváděná hodnota

Objem spotřeby tepla pro vytápění a přípravu TUV (činí cca 60% spotřeby všech energií v objektu) a vyčíslený dostupný a ekonomicky nadějný potenciál je v členění podle způsobu výroby nebo nákupu od dodavatele uveden v tabulce. Současná spotřeba je údaj spotřeby za rok 2001 přepočtený na průměrný – normový rok. Z této hodnoty je stanoven potenciál úspor. Skutečná výše úspor bude samozřejmě záviset na klimatických podmínkách. Vyhodnocení dosažených úspor proto bude rovněž provedeno přepočtem na normový rok. Potenciál úspor u spotřebitelských systémů - sféra spotřeby - teplo CZT Spotřeba tepla z CZT [GJ] obyvatelstvo nevýrobní sféra průmysl

stávající

nízký

vysoký

1 121 038 1 058 929 891 864 510 788 469 522 506 347 961 063 950 900 1 025 480

Tab. č. 100 – Potenciál úspor u spotřebitelských systémů – teplo CZT

95

Potenciál úspor u spotřebitelských systémů - sféra spotřeby - zemní plyn Spotřeba tepla ZP stávající nízký vysoký [GJ] obyvatelstvo 657 106 621 830 517 758 nevýrobní sféra 54 360 47 208 50 911 průmysl 198 870 182 264 196 559

Tab. č. 101 - Potenciál úspor u spotřebitelských systémů – zemní plyn Potenciál úspor u spotřebitelských systémů - sféra spotřeby - elektrická energie Spotřeba tepla EL stávající nízký vysoký [GJ] obyvatelstvo 568 335 662 440 633 839 nevýrobní sféra 104 057 100 925 108 841 průmysl 598 167 587 338 633 404

Tab. č. 102 - Potenciál úspor u spotřebitelských systémů – elektrická energie

2.1.2 Reálný potenciál úspor a doporučení návrhu postupu a jejich realizace Energeticky nejnáročnějším sektorem ve městě je průmyslová výroba tepla na Teplárně a výtopně Vráto pro potřeby centralizovaného zásobování města teplem. Na celkové primární spotřebě paliv stacionárních zdrojů se podílí téměř 80% a teplo dodávané z CZT pak představuje více než 30% celkové konečné spotřeby energie (po přeměnách) na území města. V oblasti výroby a distribuce tepla má význam posuzovat potenciál úspor u zdrojů CZT, primárních parních a horkovodních rozvodů a sekundárních teplovodních rozvodů tepla a teplé užitkové vody. Posouzení musí vycházet z vyhodnocení účinnosti výroby a distribuce tepla na základě prováděných měření. Energetická účinnost celé soustavy CZT, tj. od výroby tepla spalováním paliv ve zdrojích, přes jeho dodávku do sítě až po jeho distribuci k jednotlivým místům odběru, včetně výroby elektrické energie, se pohybuje okolo 61-66%. To znamená, že přibližně 40% energie (obsažené v palivu) se při výrobě tepla a jeho rozvodu ke konečné spotřebě ztrácí a není fakticky účelně využito. Výhodou centralizované výroby je naopak emitování znečišťujících látek z vyšších komínů, čímž dochází k lepšímu rozptylu, v případě TČB i dvoupalivový systém a možnost přechodu z jednoho paliva na druhý. Hlavním problémem distribuce tepla jsou rostoucí ztráty tepla v poměrně rozsáhlé parní síti, které nejsou měřeny, ale určovány jako rozdíl dodávky tepla do sítě a jeho prodej odběratelům, ztráty poměrně rozsáhlé sítě předávacích a výměníkových stanic. Pro bytový fond je nyní TČB provozováno 98 VS o celkovém příkonu 140 MW, ztráty v sekundárních rozvodech topné a teplé užitkové vody po sídlištích U soustavy CZT města České Budějovice je podrobné stanovení potenciálu úspor podmíněno provedením energetického auditu Teplárna České Budějovice, a.s., jehož pořízení ukládá zákon č. 406/2000 Sb. a podrobnosti provedení stanoví vyhláška MPO č. 213/2001 Sb. Možností zlepšit hospodaření teplem v soustavě CZT je celá řada, realizace je však odvislá od přijetí základní strategie ve zdrojové části – primární teplonosné médium pára, horká voda a jejich vhodná kombinace s dopadem do distribučního systému.

96

Dále jsou proto uvedeny některé z možných zlepšení hospodaření teplem v soustavě CZT – ve zdrojové a distribuční části.

Distribuce tepla Primární rozvody Velmi rozsáhlá parovodní síť je dimenzována na stále rostoucí dodávky tepla a nyní vysoké ztráty skládající se z ochlazení páry (68 až 77%), ochlazení kondenzátu (7 až 16%), úniku páry netěsnostmi (3%) a kondenzátu netěsnostmi (13% při 70% návratnosti), (velký rozsah sítí, venkovní teploty, zestárlá a vlhká a namočená izolace, únik kondenzátu zkorodovanými trubkami…) Výpočet ztrát z rozdílu dodávky do sítě a do předávacích stanic má, při přesnosti měřidel ± 3% relativní chybu ± 6%, tj 677 až 763 TJ/rok, 98 mil. Kč/rok. měsíc pára ochlazení kondenzát ochlazení kondenzát únik parovod celkem přívodní vratné horkovod celkem φ měsíční venkovní teplota φ měsíční spotřeba tepla vytápění teplá voda celkem spotřeba bytů teoretické ztráty TČB

71% 16% 13% 68% 32% t0

°C

83% 17% TJ/měs.

1 9,6 11,8 12,0 9,9 12,2 10,7 11,6 -2 682 17,1 9 15,7 70

2 8,6 10,2 11,0 9,0 10,4 9,6 10,2 0 560 14,0 9 13,2 63

3 9,1 10,1 11,0 9,3 10,2 9,7 10,1 3 527 13,2 9 12,5 65

4 8,1 8,3 11,0 8,3 8,2 8,6 8,4 8 360 9,0 8 8,9 58

5 6 7 8 7,8 7,4 7,6 7,6 6,8 5,6 5,5 5,5 11,0 10,0 10,0 10,0 7,7 7,2 7,3 7,3 6,2 5,6 5,7 5,7 7,0 6,3 6,5 6,5 6,5 5,8 6,0 6,0 14 17 18 18 186 x x x 4,6 0,0 0,0 0,0 8 8 8 8 5,2 1,4 1,4 1,4 54 50 51 51

9 7,6 6,8 10,0 7,6 6,6 6,9 6,7 13 210 5,3 8 5,6 53

10 8,3 8,4 11,0 8,3 7,7 8,3 7,9 9 341 8,5 8 8,6 58

11 8,8 9,7 11,0 8,8 10,3 9,4 9,8 3 510 12,8 8 12,0 61

12 rok 9,5 100% 11,3 100% 12,0 100% 9,3 100% 11,5 100% 10,5 100% 11,0 100% 0 620 3996 dd 15,5 100% 9 100% 14,1 100% 66 700

Tab. č. 103 - Propočet měsíčního rozdělení ztrát podle průměrné venkovní teploty při 70% návratnosti kondenzátu

Navrhovaná opatření •

rekonstrukce stávajících morálně i fyzicky opotřebovaných primárních parních rozvodů výměnou za rozvody v moderním provedení v optimálních dimenzích se sníženými ztrátami

•

důsledné opravy stávajících rozvodů, míst s poškozenou izolací, čerpání zatopených šachet a úseků

•

přechod parovodů na horkovody a teplovody s využitím stávající parní trubky jako přívodu a místo kondenzátu položení vratné trubky předizolované polyuretanem v plastové ochranné trubce na teplotu cca 70°C (75-70% ztrát původního parovodu, úspora 30% nákladů kompletní rekonstrukce)

•

racionalizace délek primárních rozvodů

•

administrativní zásahy – měsíční vyhodnocování ztrát pro páru a kondenzát ve větvích ochlazováním, úniky, synchronizace odečtů u odběratelů i na větvích ve zdroji

Výměníkové stanice Ztráty VS pára/voda pro zásobování bytů jsou odhadnuty na základě několika orientačních měření a uvedeny v následující tabulce Počet bytů na VS Ztráta VS v % spotřeby

1

4

10

30

100

300

1.000

15

12

10

8

5

3

2

Tab. č. 104 – Ztráty VS v závislosti na počtu zásobovaných objektů Množství tepla vstupujícího do VS je ovlivněno způsobem přípravy TUV pro napojené objekty a byty v nich, pro vytápění pak velikostí budovy (poměr povrchu ku objemu, poměrným zasklením) a počtu bytů v domě. Ohřev TUV je ve většině VS v akumulačních boilerech, recirkulační čerpadla předimenzovaná, velké ztráty tepla cirkulací TUV

97

Pro bytový fond je nyní TČB provozováno 98 VS o celkovém příkonu 140 MW. Ze sdružených 13 VS je nyní zásobováno 100 domovních předávacích stanic teplou vodou 110/65°C s celoročním provozem. Ztráta těchto VS je odhadována na 50 TJ/rok. Počet bytů v domě 2

Poměr m /m

3

Podíl spotřeby na byt %

1

2

4

6

12

24

48

64

100

0,75

0,60

0,48

0,44

0,38

0,32

0,26

0,24

0,23

100

80

65

59

51

43

35

32

30

Tab. č. 105 - Závislost spotřeby tepla na velikosti budovy a počtu bytů v domě


další spojování malých VS s relativně velkými ztrátami (např. při přípravě TUV ve velkých bojlerech, návratnost horkého kondenzátu) ve vhodných odběrových okrscích ve větší a instalací domovních předávacích stanic DPS s přípravou TUV v objektech napojených na VS sekundárním teplovodním dvoutrubkovým rozvod

•

DPS instalovat jako tlakově závislé směšovací, menší a levnější avšak bez možnosti využití tepla kondenzátu pro předehřev TUV

•

doplnění VS o předehřev TUV vratným kondenzátem

•

omezení recirkulovaného množství TUV

Sekundární rozvody Většina rozvodů v sídlištích je čtyřtrubkových v betonových kanálech s vláknitou izolací – dvě pro TV a dvě pro TUV s odlišným režimem provozu v průběhu roku, dvoutrubkové rozvody jsou provozovány celoročně. Vykazované ztráty sekundárních rozvodů 150 TJ/rok při prodeji tepla na patách objektů 1.130 TJ/rok a dodávce do sekundárních rozvodů 1.280 TJ/rok, tj 11,7%. měsíc topná voda teplá užitková voda čtyřtrubkový rozvod TV dvoutrubkový rozvod TV φ měsíční venkovní teplota

90/70°C 55/45°C 110/65°C t0

78% 22%

°C

1 16,6 9,0 14,8 10,2 -2

2 14,0 9,0 13,0 9,6 0

3 13,4 9,0 12,5 9,4 3

4 9,3 8,0 9,0 8,5 8

5 4,4 8,0 5,0 7,2 14

6 0,0 8,0 1,8 6,8 17

7 0,0 8,0 1,8 6,8 18

8 0,0 8,0 1,8 6,8 18

9 5,0 8,0 5,5 7,2 13

10 8,8 8,0 8,7 8,3 9

11 13,0 8,0 12,0 9,2 3

12 15,5 9,0 14,1 10,0 0

rok 100% 100% 100% 100% 8,4

Tab. č. 106 - Měsíční rozdělení ztrát v sekundárních rozvodech podle průměrné venkovní teploty


snížení ztrát tepla čtyřtrubkovým rozvodem s vláknitou izolací uloženým v kanále instalací trub v plastu s izolací polyuretanem na 70%

•

snížení ztrát tepla dvoutrubkovým instalací trub v plastu s izolací polyuretanem na 70% při minimální venkovní teplotě

•

rekonstrukce sekundárních čtyřtrubkových rozvodů v sídlištích na dvoutrubkové v předizolovaném provedení s malými ztrátami s celoročním provozem

•

výměna zkorodovaných, špatně izolovaných rozvodů TUV za polyetylenové

Správný postup při realizaci nových či rekonstrukci stávajících rozvodů tepelné energie je dnes dán legislativou, a to vyhláškou MPO č. 151/2001 Sb. vydanou v souvislosti se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Tato vyhláška stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při vnějším i vnitřním rozvodu tepelné energie a vztahuje se jak na nově zřizovaná zařízení, tak i jejich rekonstrukce (po dni účinnosti této vyhlášky). Z důležitých ustanovení uvádíme:

98

•

Tepelná síť se dimenzuje tak, aby roční využití její schopnosti přenosu tepelné energie bylo co největší.

•

Při navrhování nových a při rekonstrukci stávajících tepelných sítí se použije řešení, pro které má energetická účinnost z hlediska dopravy tepelné energie a účinnost z hlediska tepelných ztrát minimální hodnotu, neprokáže-li se optimalizačním výpočtem, že z ekonomických, technických a nebo jiných důvodů je nejvýhodnější řešení jiné.

•

Hodinová ztráta oběhové vody netěsnostmi při provozu v uzavřené tepelné síti může dosáhnout nejvýše 0,15 % z celkového objemu soustavy, při dlouhodobějším překračování se provádějí opatření k jejímu snížení.

•

Pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody a všude tam, kde to pro daný účel postačuje, volí se přednostně pro přenos tepelné energie teplá voda do 90 °C nebo do 110 °C. Horká voda nad 110 °C se použije pro rozsáhlé tepelné sítě určené k zásobování rozlehlých sídlišť, obcí a vzdálených odběratelů. Pára jako teplonosná látka se použije jen tam, kde je to tepelně-technicky opodstatněné a zdůvodněné.

•

Při rekonstrukci parní tepelné sítě se pára jako teplonosná látka nahradí teplou nebo horkou vodou postupně ve všech částech nebo samostatných okruzích, kam je dodávána tepelná energie pro vytápění a ohřev užitkové vody, nebo i pro technologické účely.

•

Předávací stanice se přednostně zřizují samostatně pro jednotlivé odběratele. Společné stanice pro více odběratelů se při rekonstrukcích nahrazují stanicemi pro jednotlivé odběratele.

•

Předávací stanice se vybavuje automatickou regulací teploty otopné vody, zejména v závislosti na průběhu klimatických podmínek nebo venkovní teploty ve spolupráci s teplotou vnitřní ve vytápěném prostoru nebo podle zátěže, příp. regulátorem tlaku páry. Druh použité regulace se přitom volí podle maximálně dosažitelných úspor tepelné energie.

•

Oběhová čerpadla v předávacích stanicích a otopných soustavách s jmenovitým tepelným výkonem nad 50 kW se vybaví automatickou plynulou nebo alespoň třístupňovou regulací otáček.

Úsporná opatření se jako u spotřebitelských systémů člení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor. U rozvodů elektrické energie a zemního plynu lze uvažovat s minimálním potenciálem úspor při modernizaci rozvodných zařízení. V současnosti s ohledem na přenášené množství tepla a dimenze distribuční sítě dochází ke zvýšenému procentu ztrát tepla, zejména v letních měsících.

Řešení energetického hospodářství území Zabezpečení stávajících energetických potřeb území •

zásobování města palivy a energiemi je v současné době bezproblémové, v optimální struktuře

•

elektrická energie je ze zákona dostupná všem kategoriím odběratelů

•

je realizována cca 95% plošná plynofikace města, prakticky všechny decentrální zdroje tepla jednotlivých kategorií, mimo TČB, VVR a Škoda, a až na výjimky v okrajových oblastech dosud bez zemního plynu, převedeny z uhlí na plyn

•

je založena rozsáhlá parní soustava CZT s dostatečnou výkonovou rezervou ve zdroji, distribuční sítí s následnými transformacemi, na kterou je napojeno cca 27 tis. bytů, většina výrobní a terciální sféry

99

•

plnění emisních limitů u zdrojů CZT je zatím zabezpečováno, kromě nainstalovaných odlučovačů, spalováním nízkosirného hnědého uhlí a uplatněním metody ředění uhelných spalin spalinami zemního plynu

•

rozhodující pro další zabezpečení energetického zásobování města je návrh řešení optimalizace soustavy CZT po stránce energetické, ekologické a ekonomické

Centrální zásobování teplem Protože soustava CZT od zdroje přes distribuci až ke spotřebitelským systémům je majoritním dodavatelem tepla ve městě České Budějovice, je perspektivě existence tomuto subsystému věnována zvýšená pozornost. Jedná se o možnost dalšího provozování především zdrojové části – obou zdrojů tepla.

Zdrojová část soustavy CZT Dodávky tepla do soustavy CZT ke spotřebitelům zajišťovány ze dvou hlavních zdrojů – Teplárny České Budějovice, a.s. na Novohradské 41 jako základního zdroje a Výtopny Vráto jako špičkového zdroje. Oba jsou zdrojem páry dodávané do primárních rozvodů tepla ve městě, přičemž z teplárny je dodávána pára ve dvou tlakových úrovních - nízkotlaká a vysokotlaká - z výtopny pak jako nízkotlaká. Teplárna České Budějovice, a.s. Teplárna, s průběhem výstavby v letech 1962 – 1970 a dostavbou v letech 1976 – 1978 prošla do dnešní podoby technickým vývojem, daným požadavky energetickými nejen ze strany spotřeby paliv a energie ve zdrojové části ale i spotřeby tepla a elektrické energie, ekologickými ekonomickými. Po řadě rekonstrukcí původně nainstalovaného technologického vybavení kotelny a strojovny došlo po roce 1990 k zásadním technickým úpravám na zařízení, které jsou popsány v Kapitole….a kde jsou uvedeny i základní technické a provozní údaje TČB, a.s. Hlavní důvody prováděných rekonstrukcí byly: •

energetické – disponibilita prvotních energetických zdrojů ČR (nedostatek kapalných a plynných paliv před rokem 1990 a nepříliš kvalitní hnědé uhlí)

•

ekonomické – 57% inflace v roce 1991, zvyšující se náklady na pořízení paliv a energie, liberalizace cen uhlí v roce 1992, další postupná liberalizace cen paliv a energie, postupné omezování a rušení dotací na teplo, růst dotací do plynofikace

•

ekologické – zpřísňující se legislativa v oblasti životního prostředí zejména v ochraně ovzduší a zpoplatňování za vypouštění škodlivin

Na následujícím obrázku je schéma Soustavy CZT TČB k roku 2000 včetně parního přivaděče z elektrárny Mydlovary, který však již ukončil provoz.

100

Obr. č. 18 - Schéma soustavy CZT TČB, a.s. k roku 2000

1950

t/h 10

MW e 0,6

do sítě

užitečná Ztráty Pro TČB dodávka do primární sekundár VS

Ztráty sekundáru

prodej sekundáru

A - VO

B - SO

TJ/r

TJ/r

TJ/r

TJ/r

TJ/r

TJ/r

TJ/r

19,2

32,5

1955

35

0,6

376,0

453,9

72,6

381,3

1960

75

0,6

648,0

32,0

783,8

51,7

125,9

657,9

TJ/r

C - byty

vlastní spotřeba JČE/TČB

nevrácený kondenzát

TJ/r

TJ/r

tis. t /rok

31,0 Bytový podnik města

1,0

1

1,8

teplovod

rok

Dodávka pro

Prodej A+B+C

parovod

Výkon

horkovod

Základní údaje o vývoji výroby, dodávky, prodeje tepla, výroby a prodeje elektrické energie jsou uvedeny v následující tabulce.

km

km

km

4

Odběrů PV

HV

Elektřina TČB

19

Max. MW t

tisíc bytů

9

výroba

vlastní spotřeba

GWh/r

GWh/r

0,01

dodávka GWh/r

0,06

358,0

18,0

5

16,8

15

70

38

0,3

0,59

602,0

46,0

10

29,3

22

128

68

0,8

0,02

38,3

32

926,1

714,0

1970

202

12

2 241,0

2 518,6

248,3

2 270,3

1 771,0

470,0

30

91,2

63

335

214

8,1

72

1975

300

24

3 407,0

3 783,2

336,5

3 446,7

2 702,0

705,0

40

315,9

79

429

15

343

12,2

140

30

110

1980

450

49

4 841,0

4 690,0

389,3

3 911,4

3 856,0

991,0

60

301,9

90

0,5

502

17

460

17,5

168

36

132

0,5

550

0,5

478

1965

127

0

906,0

941,1

150,0

1985

450

49

4 533,0

5 137,8

535,4

4 602,4

1990

525

49

4 646,0

5 314,4

590,0

4 724,4

1995

525

49

3 963,0

5 024,0

936,0

Bytový podnik města 1 890,0

4 088,0

1996

605

49

4 129,0

5 057,6

900,8

4 156,8

1997

630

66

3 555,3

4 527,8

862,6

3 665,2

1 577,0 Tepelné hospodářství Č.B. 139,7

192,0

20

3 219,0

1 314,0

70

487,9

109

1 296,0

1 460,0

80

539,1

121

1 017,0

1 369,0

41

130

173

1

485

100

4 7

3,3

0 17

55

19

416

21,1

170

36

134

20

505

22,2

180

37

143

4

0,5

26

191

1 226,0

1 473,0

1 430,0

58

729,6

129

4

0,5

490

7

20

500

26,7

212

38

174

1 012,2

1 290,2

1 252,9

67

869,9

128

5

43

490

8

20

20

500

510

26,8

195

37

31

158

160

1998

630

66

3 219,5

4 148,4

769,4

3 379,0

1 345,6

131,9

1 213,7

804,4

1 271,7

1 143,4

65

661,4

127

6

43

480

12

70

490

26,9

206

38

168

1999

630

66

3 024,1

3 943,7

759,1

3 184,6

1 283,7

133,2

1 151,5

762,1

1 177,0

1 085,0

63

595,1

127

7

44

480

16

80

490

27

197

34

163

705,5

3 014,5

1 230,0

186,5

1 043,5

1 823,0

1 006,0

2001

630

66

2 989,0

3 974,6

776,9

3 197,7

1 276,7

150,2

1 128,5

1 940,0

1 048,7

57

595,8

127

8

45

480

22

100

480

27

195

34

161

2002

630

66

2 829,0

3 747,5

775,1

2 972,4

1193,2

142,5

1050,7

1 820,0

986,0

75,4

543,6

127

8

45

480

24

100

500

27

180

29

150

2000

630

66

2 829,0

3 720,0

59

566,6

127

7

44

480

19

90

480

27

183

33

155

Tab. č. 107 - Vývoj základních bilančních údajů TČB, a.s.v letech 1950 – 2002 Vývoj ceny paliv zejména v posledních 10 letech ovlivnil spolu s postupným uplatňováním cenové politiky v oblast tepla i jeho cenu je uveden v následující tabulce a na obrázku. EBu rok cena

uhlí s dopravou

Kč/GJ

zemní plyn

Kč/GJ

Náklady na užitné teplo Cena tepla

1950

Teplárna

1960

~5 x

Kč/GJ

3,5 x

29

12

1970

1980

1990

1995

2000

6,7

10,8

20

40

24

~45

55

110

~50 150

23

28

37

145

~200

maloodběr

Kč/GJ

(50)/10

~13

26

40

90

180

230

byty

Kč/GJ

(50)/10

~12

14

21

21

160

216

Kč/MWh

x

x

75

103

501

~600

~700

Náklady na dodávanou elektřinu

Tab. č. 108 – Vývoj nákladů na palivo, dodávanou elektřinu a cena tepla z TČB a.s.

101

Vývoj ceny paliv a tepla v letech 1950 - 2000 250

Kč/GJ

200 150 100 50 0 1950

1960

1970

1980

1990

1995

2000

rok cena uhlí s dopravou

cena zemního plynu

cena tepla pro maloodběratele

cena tepla pro byty

Obr. č. 19 - Vývoj nákladů na palivo, elektrickou energii, teplo a cena tepla v letech 19502000 Do roku 1990 se uhelné teplárenské systémy v ČR vzhledem k nízkým cenám uhlí (bez ovlivnění ropnými krizemi) a v návaznosti i tepla neustále rozvíjely. Po roce 1990 se ekonomické podmínky jak na straně výroby tak spotřeby značně změnily s negativním dopadem do cen energetických vstupů i výstupů a ovlivnily další vývoj tepláren i TČB. Došlo k útlumu investiční zejména bytové výstavby, omezení výroby průmyslu, stagnoval počet připojených odběratelů. Počet napojených odběratelů prakticky stagnoval a vlivem realizace úsporných opatření zejména i obyvatelstva (v TV zateplování objektů, u TUV šetření) )začala klesat spotřeba tepla. V průběhu posledních 10 let poklesl celkový prodej tepla ze soustavy CZT o 40%. Závodní kotelny, které dříve spolupracovaly s TČB, byly postupně zrušeny, obnovena navýšením výkonu a zplynofikováním byla pouze kotelna v nemocnici (v roce 2002 zbourána a potřeba tepla kryta částečně CZT a částečně decentralizována do objektů), nenapojena zůstala původní uhelná horkovodní kotelna z roku 1964 Škoda – slévárna oceli. V současnosti TČB spaluje nízkosirné sokolovské uhlí, takže zatím nepotřebuje nákladné odsiřování. Po rekonstrukci dvou kotlů na plyn stouply její výrobní náklady, ale pokud přednostně spaluje uhlí, je nárůst 5 až 10%, což je přijatelné. Teplárna zásobuje párou prakticky všechny průmyslové závody na území města až na malé výjimky s vlastními zdroji,, převážnou většinu veřejných, kancelářských a obchodních budov a bytových domů v sídlištích i část novějších domů ve vnitřním městě. Prostřednictvím výměníkových stanic dodává topnou a teplou užitkovou vodu do 27 tis. bytů (ze 40 tisíc) ve městě cca s 100.000 obyvateli okolo 1.000 TJ/rok. Teplárna dodává 3.700 TJ/rok (tj. 55,2%), JČP a.s. 1.200 TJ/rok (17,9%) a JČE a.s. 480 GWh/rok, tj. 1.500 GJ/rok (22,4%) a lokální spalování uhlí asi 220 TJ/rok (3,2%). Podrobný rozbor hospodaření TČB s teplem v roce 2000 je znázorňuje v Sankeyův diagram .

102

Obr. č. 20 – Sankeyův diagram Výhody stávajícího stavu •

majoritní vlastník - město

•

požadavky na plnění emisních limitů pro SO2 1700 mg/Nm3 byly splněny uzavřením dlouhodobé smlouvy na dodávku nízkosirného uhlí se Sokolovskou uhelnou, a.s. v roce 1995 na dobu 25 let. Skutečný obsah SO2 dle kontunuálního měření spalin se pohybuje 800-1200 mg/Nm3. Pro případ vyššího obsahu síry v uhlí je pojistkou dodržení emisního limitu možnost částečného spalování zemního plynu.

•

spalování nízkosirného sokolovského uhlí v současnosti zabezpečuje plnění emisních limitů

•

řešena CHÚV, úložiště popílku

•

napojení velkého podílu bytového fondu, výrobní i nevýrobní sféry ve městě na dodávku tepla ze soustavy CZT včetně technologie

•

kombinovaná výroba tepla a elektrické energie v TČB

•

zatím relativně únosná cena tepla pro konečného spotřebitele v jednotlivých kategoriích odběru

•

prováděné rekonstrukce páteřních parních rozvodů vakuovaným potrubím, u ostatních předizolované potrubí, úprava tepelného distribučního schématu, snižování počtu VS, zvyšování podílu horkovodních rozvodů,u sekundárních rozvodů přechod na dvoutrubkový systém, instalace DPS, decentrální příprava TUV a další.

Nevýhody stávajícího stavu •

lokalizace teplárenského zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší o tepelném příkonu 552,79 MW tep v TČB na uhlí a zemní plyn prakticky u centra města s hustou bytovou zástavbou

•

výroba tepla a elektrické energie, pokud je ze zemního plynu, je s horší ekonomikou

103

•

systém CZT je s ohledem na potřeby průmyslu v minulosti založen na páře, která je v současnosti potřebná pouze u vybraných technologií (mlékárna, papírna, pivovary, prádelna…….) a skutečné parní odběry klesají z důvodu restrukturalizace

•

relativně vysoké celoroční ztráty v rozvodech a jejich poruchovost

•

u ostatních spotřebitelů probíhá energeticky ztrátová transformace ve VS z páry na teplou vodu pro otop a přípravu TUV

•

splnění požadavků nové legislativy v oblasti životního prostředí úzce provázané s legislativou platnou v zemích EU

•

snížení produkce SO2 a NOx vzhledem k dodržení platných emisních limitů – emisního stropu – tj realizace vhodného způsobu odsíření k roku 2008 a denitrifikace k roku 2016 s uplatněním nejlépe dostupné technologie včetně dalších požadavků Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., §4, investičně i provozně náročné (cca 1mld. Kč)

•

zpoplatňování produkce CO2 ze spalovacího procesu zdroje teplárny od roku 2008 20 EUR /t vyprodukovanou

•

a další

Stávající stav tepelného zásobování města ze soustavy CZT si s ohledem na charakter a požadavky odběru, životní prostředí, ekonomiku provozu nutně vyžádají technické a organizační zásahy v zájmu optimálního fungování tohoto subsystému v těsné vazbě na energetické zabezpečení města možnými druhy paliv a energií. Jedná se zejména o následující hlavní problémové okruhy v oblasti zdrojové, distribuční a spotřebitelské: •

zabezpečení ekologizace všech zdrojů tepla (CZT i ostatní decentrální) ve vztahu k současné i budoucí platné legislativě v oblasti ŽP

•

soustava CZT a její další vývoj – variantní řešení zdroje CZT

•

zásobování spotřebitelských sfér optimální strukturou paliva a energie ve vztahu k jejich kvalitativním i kvantitativním požadavkům, k ekologii a ekonomice systému, dvoucestné zásobování energií

•

elektrizace území

•

dokončení záměrů plošné plynofikace území

•

možnosti využití obnovitelných zdrojů energie (biomasa, solární, tepelná čerpadla…) jako doplňkové zdroje v území

Neopominutelná je: •

minimalizace závislosti na dovážených energiích (zemní plyn)

•

minimalizace produkce škodlivin, zvláště skleníkových plynů (omezení uhlí)

•

minimalizace potřeby lidské práce na provoz a údržbu (změny technologie)

•

minimalizace prostorové náročnosti tepelných zdrojů (ceny pozemků)

•

možnost náhradního zásobování při havárii části systému (viz. Opatovice)

Respektování těchto předpokladů ovlivní náhled na vhodnost technického řešení a ekonomiku celkového energetického zabezpečení města a zejména soustavy CZT.

104

Varianty řešení soustavy CZT města České Budějovice Možných variant řešení soustavy CZT je celá řada. některé lze navzájem kombinovat, ale vždy jsou úzce provázány s distribuční částí a její rekonstrukcí. – rozvody, výměníkové stanice, předávací stanice. Návrh jednotlivých variant vychází z těchto základních jednotných předpokladů: •

Pomalý rozvoj města bez dalšího rozvoje průmyslu náročného na teplo, realizace energeticky úsporných opatření v jednotlivých sektorech spotřeby tepla

•

Pomalý růst spotřeby tepla.

•

Výpočty pro rok 2010, příkon 450 MWt (600 t/h páry špičkové), užitečná spotřeba primárním rozvodem 3.650 TJ/rok, ztráty 650 TJ/rok, na výrobu 220 GWh/rok elektřiny 1.100 TJ/rok, výroba tepla 5.400 TJ/rok, teplo v palivu při zachování TČB osazené odsířením - 6.200 TJ/rok.

•

Snížení limitu emisí SO2 ze 1.700 na 1.200 mg SO2/Nm3 spalin. (Pozn.: Tento limit je

dodržován při současném stavu.)

•

Minimalizace vlivu teplárny (ve vzdálenosti 1 km od centra) na město s ohledem na vývoj jakosti uhlí (popelnatost, sirnatost)

•

Výpočet nákladů podle současných cen i podle cen odhadovaných pro rok 2010 (průměr uvažovaného období): průměrný nárůst uhlí, včetně dopravy 140% z 55 na 77 Kč/GJ, zemní plyn 180% ze 170 na 300 Kč/GJ, odhad články z obohaceného uranu 5% U235 120% ze 25 na 30 Kč/GJ, průměrné stálé náklady 120% (Zvýšení ceny podle dosavadního vývoje – odhadnuto).

Možné návrhy řešení: •

Varianta 0 – Stávající stav bez odsíření (je cenově výhodnější a s ohledem na velmi nízké emise SO2 bude jednáno o zachování i po roce 2008 v rámci dodržení krajských emisních stropů).

•

Varianta 1 – Ponechání stávající teplárny v Novohradské ulici a výtopny Vráto při různém řešení odsířování podle vývoje vlastností uhlí (ředění spalin, aditivní odsiřování, polosuché odsiřování – fluidní))

•

Varianta 2 – krytí základního zatížení města parou z JETE při krytí špiček z teplárny ( při různém řešení odsíření). Nový ochranný okruh v JETE.

•

Varianta 3 – Krytí základního zatížení sídlišť horkou vodou z JETE 150/70°C při regulaci kvalitativní (teplotou). Stávající výměníkové stanice 2x300 MW ť. Krytí špičkové potřeby sídlišť a ostatního konzumu párou z TČB.

•

Varianta 4 – Decentralizace -Zrušení teplárny a krytí spotřeby tepla města i průmyslu z nových okrskových plynových výtopen (popřípadě instalace kogenerace)

•

Varianta 5 – Nová základní uhelná teplárna Vráto, V TČB přechod na plynovou výtopnu

•

Varianta 6 – Pokrytí potřeb města přivaděčem JETE v horké vodě 150/70°C, zřízení decentrálních kotelen u subjektů s technologickou potřebou páry – kombinace Var. 3 a Var.4

•

Varianta 7 - Rozpad sítě CZT (plynofikace vybraných VS a jednotlivých průmyslových odběratelů i jednotlivých budov) – město řeší pouze ÚT a TUV pro bytový fond a občanskou vybavenost - modifikace Var. 4

Základní charakteristiky výhod a nevýhod variant, ocenění z hlediska nákladového, ceny tepla a vlivu na životní prostředí jsou uvedeny v následujícím:

105

Varianta 1 U stávajícího zdroje TČB bylo za účelem splnění limitu 1.700 mg SO2/Nm3, zavedeno ředění uhelných spalin spalinami zemního plynu, které při spalování nízkosirného uhlí bylo nutné užívat jen zřídka. Po zpřísnění limitu na 1.200 mg SO2/Nm3 se poměry změní a bude se muset přistoupit k radikálnímu řešení problému. Uvažuje s rekonstrukcemi parní sítě pro snížení ztrát tepla i kondenzátu a s postupným přechodem páry na horkou vodu na sídlištích v severozápadní části města. Průmysl a ostatní město zůstane parní. Ve srovnání není uvažován sekundární rozvod, který bude stejný. Předpokládané roční trvání výkonu – pokrytí jednotlivými zdroji tepla je uvedeno pro informaci na následujícím obrázku.

381 22 403

El. energie 1100 Výroba 5400 Palivo 6200

72 475

VT plyn

(VT plyn)

400 220 GWh/rok

NT uhlí

VT uhlí

TG 5

TG 4

K10 75

El. energie

200

K 170

VÝKON MWt

300

TG 3

3650 650 4300

Prodej Ztráty Do sítì

TG 3

MWt K9 115t/h

TJ/r

K21 100

500

Pára

HV

0

0

1

2

3

4

5

6

7

8

TG 5 TG 3

K12 17a

100

8760 h/r

Obr. č. 21 - Roční trvání výkonu pro Var. 1 Výhody •

stávající zařízení s dostatečným tepelným výkonem, s možností náhradní dodávky, se zajištěnou obsluhou

•

kombinovaná výroba tepla a elektrické energie

•

dodávka technologické páry pro výrobní provozy

•

minimálně do roku 2008 zachování provozu stávající zrekonstruované výrobní technologie tepla i elektrické energie

•

plnění stávajících emisních limitů spalováním nízkosirného hnědého uhlí u obou zdrojů na základě dlouhodobě uzavřené smlouvy o dodávkách z tuzemských zdrojů, eventuelně ředěním spalin z hnědého uhlí zemním plynem

106

•

snížení ztrát tepla optimalizací distribučního systému, v primérních parních rozvodech provedenými rekonstrukcemi páteřních parních rozvodů vakuovým potrubím, předizolovaným potrubím, postupné snižování počtu VS, rekonstrukce sekundárních rozvodů

•

ceny uhlí liberalizovány, nejsou odvíjeny od vývoje světové ceny ropy a zemního plynu

•

únosná cena tepla vyráběného z uhlí pro konečného odběratele

•

pozitivní vliv na emisní i imisní zátěž lokality oproti decentrálním zdrojům výroby tepla

Nevýhody •

stávající kotelní zařízení byť po provedených rekonstrukcích a modernizacích odpovídá době pořízení a je vzhledem k technickým i energetickým parametrům zastaralé

•

obdobně u ostatní technologie i když částečně nové či modernizované

•

relativně vysoké celoroční ztráty systému (vysoké parametry)

•

vysoké náklady na opravy a rekonstrukce

•

zvýšení vlastní spotřeby elektrické energie, tepla, materiálové náklady filtry)

•

při zvýšení výkonu stávajícího zařízení či nového nutnost uplatnění energeticky i ekologicky na trhu dostupné moderní technologie pro splnění zpřísněných emisních limitů (stropů)

•

problém ukládání popelovin– vyčerpání složiště, zvýšení produkce odpadu vlivem odsíření

•

vysoké investiční náklady na realizaci ekologizace obou zdrojů CZT k roku 2016 podle požadavků nové legislativy pro zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší

•


•

pokračování v trendu vysokých distribučních ztrát primárních a sekundárních i přes prováděné rekonstrukce rozvodů, VS a PS v zásobovaných lokalitách

•

vliv inflace v tuzemsku a vývoje světové ceny ropy na cenu tepla zejména při výrobě ze ZP, obdobně cenová politika v obchodu s elektřinou

•

vliv konkurenčního energetického prostředí na požadavky na odběr tepla ze soustavy CZT (zemní plyn – decentralizace)

•

a další

V konečné fázi lze předpokládat dramatický samovolný přechod na decentralizaci zdrojů tepla.

Varianta 2 Jako jeden z možných způsobů zásobování teplem města České Budějovice bylo uvažováno zrealizovat parní přivaděč pro páru z parogenerátorů z jaderné elektrárny v původně uvažovaných jiných lokalitách než Temelín propojením na parovod MAPE-Mydlovary-České Budějovice, kde byla uvažována instalace satelitní turbíny, která by využívala mimo zimní období vyšší koncový tlak páry jako točivá regulace Lokalitou Temelín se jednak zvětšila vzdálenost na 25 km a navíc vznikl požadavek, aby do páry nemohla vniknout radioaktivita z případné netěsnosti parogenerátoru, což vyžadovalo nový ochranný (vložený) okruh, ,neochota sovětských projektantů upravit regulaci reaktoru na další odběr páry mimo turbínu.- snížení elektrického výkonu o 40 MW e na 1.920 MW e v zimě.

107

Varianta předpokládá krytí základního zatížení města parou z JETE a krytí špiček z TČB a VVR. Předpokládaná trasa přivaděče je na obrázku. Červená barva naznačuje využití již realizovaného potrubí, modrá je předpoklad výstavby nového.

108

Obr. č. 22 - Předpokládaná trasa přivaděče páry z JETE Výhody •

levnější nadzemní parní napáječ a podzemním kondenzátem než nadzemní horkovod, vybudování přípojných parovodů jen v délce 1,5 km 109

•

nejsou třeba žádné rekonstrukce parovodů a VS na horkovodní

•

parní přivaděč řeší cca 75% odběru města

•

využití pozemku na stávající trase přivaděče páry z Mydlovar

Nevýhody •

investiční náročnost na pořízení nového ochranného (vloženého) okruhu v JETE (předpoklad zainvestování JETE, ČEZ)

•

finanční náročnost na zajištění pozemku pro zbývající část výstavbu parovodu a jeho vlastní pořízení

•

snížení protitlaké výroby elektrické energie v JETE 84 kWh/GJ dodaný

•

vysoká spotřeba elektrické energie na čerpaní kondenzátu

•

nutné řešení ekologizace (odsíření) zdroje v TČB i VVR

•

neefektivnost výroby elektrické energie v TČB při výrobě tepla 500 TJ/r

•

vysoký podíl složky stálých nákladů ve výrobních nákladech na teplo ve špičkových zdrojích na teplo, zatížení ceny tepla náklady na odsíření

•

zůstává ztrátová přeměna tepla v páře z přivaděče na vodu pro účely otopu a přípravu TUV

Tato varianta, i když orientační propočty byly provedeny , nebude dále uváděna.

Varianta 3 JETE má dva bloky 1.000 MW e, hltnost turbin po 5.900 t/h páry 60 bar, 274°C (sytá). Sedm neregulovaných odběrů pro regeneraci a tři pro ohřev HV ze 60°C na 90/120/150°C pomocí páry 0,95; 2,5; 7,1 bar. Výkon výměníkových stanic 2x 300 MW t. Příkon pro otop JETE odhadován na 75 MW t, pro Týn 25 MW t, volný výkon ∼512 MW t. Kondenzace 2.700 t/h, 0,038 bar, dvě chladící věže pro blok 11.000 m3/h (ztráta 2.020 MW t). Při dodávce 300 MW t klesne ztráta kondenzací na 1.780 MW t při poklesu elektrického výkonu na 900 MW e z 980 MW e. Nalezení optimálního řešení je složitý a je proto třeba zjednodušení pro kombinaci dodávky tepla z TČB a JETE přibližným řešením ekonomie pomocí více variant pro různý poměr dodávek. Základem musí být reálná možnost přepojení páry na horkou vodu v sídlištích s topným konzumem a zachování parovodů pro dodávku technologické páry pro průmysl i nemožnost do stejných ulic umístit parovody a horkovody společně. Pro rekonstrukci parovodů na horkovody a pro nutné nové horkovody musí být pro jednotlivé varianty zpracován alespoň zjednodušený projekt sítě, převodu výměníkových stanic a napájecí stanice s výměníky a oběhovými čerpadly, aby bylo možné odhadnout investiční náklady i náklady provozní, včetně ztrát tepla a spotřeby. Předpokládá se postupné napojení odběrů od sídliště Máj, sídliště Vltava, Čtyři dvory, Pražské předměstí, průmysl u Budvaru, Čéčova, Nerudova, Šrámkova, Pekárenská, Okružní, Rudolfovská, U pily. Krytí základního zatížení sídlišť uvažuje s horkou vodou 150/70°C z JETE při regulaci kvalitativní (teplotou), krytí špičkové potřeby sídlišť i ostatního konzumu parou z TČB.

110

500 MWt 378 22 400

Ztr. nap. Potøeba JETE+ztr z TÈB El. energie

215 5165 1780 2735 650

3 475 100 375 28

VT plyn

k9

TJ/r 3650 650 4300

(VT plyn) NT uhlí 115 GWh/rok

k 10

400

Prodej Ztráty Do sítì

VT uhlí k 11 k 11 TCB k12

Pára

JETE 1000 MW

100

JETE 0

0

2

1

3

5

4

6

7

8

k12

El. energie

200

k 21

VÝKON MWt

300

8760 h/r

Obr. č. 23 - Roční trvání výkonu pro Var. 3 2 x 1 0 0 0 M We

JE T E

1 5 0 °C

1 20°C

9 0 °C

60°C

2 o 600 (700)

2 o 350

2x 300 M W t

2 o 400 o to p J E T E

Týn

2 o 600

2 o 500

2 o 500

30 M W t

130 °C A1

A2

A3

A4 6 5 °C

60 M W t

50 M W t o 400

50 M W t o 400

60 M W t o 400

N o 500

30 M W t

o 500

o 500

o 500

6 6 M We

Obr. č. 24 - Tepelné schéma pro zásobování Českých Budějovic teplem v HV z JETE Výhody •

snížení ztrát v distribuci

•

zmenší se délka parovodů se sníží přenosové ztráty a využijí stávající teplovodní rozvody

•

využití pozemku na stávající trase přivaděče páry z Mydlovar

•

zvýšení spolehlivosti horkovodní soustavy

•

relativně stabilní cena tepla nezávislá na ceně paliv

•

využití již nainstalovaného technologického zařízení v JETE – 2 výměníky

•

minimální znečišťování životního prostředí

•

využití stávajících tepelných zdrojů jako špičkových a záložních

111

•

eliminace rizikových faktorů umožňujících rozpad sítě CZT

Nevýhody •

finanční náročnost na zajištění pozemku pro výstavbu horkovodního přivaděče a jeho vlastní pořízení

•

nutnost zachování provozuschopnosti dnešních zdrojů tepla (či vybudování záložních) pro případ výpadku obou jaderných bloků po poruše a případné dlouhé opravy (jaderná bezpečnost)

•

v případě trvalého odstavení JETE, nenávratnost investice do přivaděče

•

nutnost zachování výroby páry pro technologické odběry a odběry

•

ztráta tepelného výkonu odstavením zdroje i přivaděče při zhoršené bezpečnostní situaci státu

•

vyšší ztráty tepla v přivaděči

•

nemožnost souběhu parních a horkovodních rozvodů v některých ulicích města

•

větší až 2x spotřeba elektřiny na přečerpávání media

•

při nižší dodávce tepla z TČB vzrostou výrobní náklady , náklady na rozvod

•

instalace špičkových VS a parních přípojek pro krytí špičkové spotřeby –vliv na provozní náklady včetně čerpací práce

•

problém ekonomiky výroby elektřiny v TČB

Varianta 4 Představuje nepříliš pravděpodobné řešení totálního rozpadu soustavy CZT se stávajícími zdroji TČB a VVR. Předpokládá realizaci okrskových plynových kotelen, alternativně opatřených plynovými motory. Rozmístění 20 kotelen po území města vychází ze stávajících okrsků zásobených jednotlivými parovody a jejich umístění přibližně v centru spotřeby těchto okrsků. Příkony a spotřeby těchto okrsků jsou převzaty z úseků příslušných parovodů. Asi těžko překonatelné problémy by činilo nalezení potřebních stavebních ploch pro nové kotelny uvnitř městské zástavby uliční prostory pro zcela nové rozvody tepla z těchto kotelen. Zrušeny by byly stávající parovody, zvláště napájecí a tím by byly sníženy tepelné ztráty rozvodu tepla. Návrh umístění kotelen je znázorněn na obrázku.

112

Budvar Čéčova

Okružní

Máj

Výtopna Vráto

Pekárenská

Vráto

Kubatova Šumava

Mlékárna Čtyři Dvory Centrum Žižkova Kohinoor

Pětidomí Suché Vrbné

Teplárna Depo Samson Křižíkova Papírna

Obr. č. 25 - Rozmístění decentrálních kotelen po území města České Budějovice Nevýhodou rozdělených kotelen by bylo zmenšení nesoudobosti odběru tepla, která je nyní cca 0,75 na asi 0,9. Pokud nebudou kotelny propojeny odpadne i výhoda společné poruchové rezervy, která pak bude třeba v každé kotelně. Proto každá kotelna bude vyžadovat zvýšený výkon proti příkonu stávajících odběratelů. Pro letní provoz na ohřev TUV by byl vhodný kotel s menším výkonem, akumulace nebo plynový motor. Výkony kotelen by byly potřeba od 10 do 55 MW t, pro otop budou teplovodní, při převážné dodávce průmyslu parní. Protože byla uzákoněna povinnost posoudit možnost instalace kombinované výroby tepla u plynových kotelen nad 5 MW t, byly v této alternativě uvažovány a dimenzovány kogenerační jednotky pro krytí převážného příkonu vlastní spotřeby elektřiny kotelny (asi na 75%, tj. mimo období krátkodobých silných mrazů). Přehled základních údajů o okrskových (decentrálních) kotelnách je uveden v tabulce:

113

ozn.

místo

potřeba MW t 15 11 12 26 27 23 10

vlastní spotřeba elektřiny

kotelna

TJ/r médium 20 TV 15 P 58 P 204 P 141 TV 56 TV 15 TV

kotlů MW t 3x7,1=21,3 3x4,1=12,2 3x4,1=12,2 4x7,1=28,5 4x7,1=28,5 4x7,1=28,5 3x5,4=16,2

kW MWh/r 550 220 220 460 480 480 350

A B C D E F G

křižíkova Depo ČD Pětidomí Mlékárna Suché Vrbné Vráto Okružní

H

Budvar

53

318

P

5x12=60

800

I

Čečova

47

380

TV

4x12=48

600

J

Vltava

44

364

TV

4x12=48

600

K

Šumava

27

179

TV

4x7,1=28,5

480

L

Máj

43

340

TV

4x12=48

600

M N O P Q

Čtyři Dvory Kubatova Centrum Žižkova Pekárenská

12 16 18 15 26

59 97 89 78 151

TV TV TV TV TV

3x4,1=12,2 3x5,4=16,2 3x7,1=21,3 3x5,4=16,2 4x7,1=28,5

200 350 550 350 550

R

Koh-i-noor

25

164

P

4x7,1=28,5

660

S

Samson

48

389

P

4x12=48

660

T Papírna Celkem

33 531

443 3 560

P 20

3x12=36 72 kotlů 586,8

550 9 710 18 000

sp.motory

nahrazuje parovod

kW e MWh/r MW t TJ/r 400 0,6 C 200 0,3 J 200 0,3 V2 400 0,6 V2 400 0,6 F 400 0,6 V3 200 0,3 H, S7 400 1,2 S3, S4 400 400 0,9 S9, S11 200 400 0,9 D1 200 400 0,6 D2 400 0,9 N1 200 200 0,3 S6, D3 200 0,3 S6 400 0,6 S1, M1,2,3 200 0,3 S1, M3 400 0,6 S1, S7 400 0,9 Z1 200 400 0,9 P1, Z2 200 400 0,6 P2, Z3 8 000 30 000 12,3 88

Tab. č. 109 – Přehled navrhovaných okrskových kotelen -5 0

5

Výkon kotlù MWt

8

P ro d ej Z tr á ty V ý ro b a K o g e n e ra c e

400

15

10

T J /r 3650 350 4000 146

20 M Wt 518 12 530 12

10 8 6

300 200

4

100

2

Pøíkon vl. sp. elektøiny MWe

-1 0 530 500

K o g e n e r a c e - te p lo 2 4 h /d 1 6 h /d

8 h /d

noc = 0

0 0

1

2

3

4

5

6

7

8

0 8 7 6 0 h /r

Obr. č. 26 - Roční trvání výkonu pro Var. 4 včetně KJ Výhody •

instalace nových progresivních technologií s nižší nízkoemisních, splňujících požadavky na ochranu ovzduší

•

snížení ztrát ve výrobě a v distribuci tepla

•

odpadne údržba a rekonstrukce tepelných sítí

•

bude uvolněn značný prostor (TČB, skládka paliva ) pro jiné účely

energetickou

náročností,

114

•

odpadne starost města o investice do CZT

Nevýhody •

krok zpět – rozpad soustavy CZT, decentralizace

•

obtíže se získáváním pozemků na výstavbu

•

zmenšení nesoudobosti odběru tepla z 0,75 na 0,9

•

při nepropojení zdrojů odpadá výhoda společné poruchové rezervy, nutné zabezpečit instalovaným výkonem v jednotlivých zdrojích (zvýšený výkon proti příkonu stávajících odběratelů)

•

vysoké investiční náklady na kotelny buď parní nebo teplovodní podle struktury odběru s výkonem od 10 do 55 MW

•

investice do distribuce (rozvody, VS. PS)

•

značné zvýšení produkce NOx v nízkých vrstvách ovzduší

•

do budoucna vytvořena závislost na dodávkách ZP, případně TO

Při případném zvýšeném podílu spalování ZP v TČB a odpojení části průmyslového odběru lze dokonce tento vývoj předpokládat.

Varianta 5 Řeší případ potřeby zlepšení životního prostředí v zástavbě města odstraněním spalování uhlí ve stávající teplárně plynofikací tohoto zdroje. Výroba elektřiny bude zrušena s ohledem na vysoké náklady výroby z plynu. Pro hospodárné zásobení města teplem je uvažováno s výstavbou nové uhelné teplárny v prostoru stávající špičkové výtopny ve Vrátě původně projektované pro instalaci více kotlů za současného využití stávající vlečky, vykládky, velké uhelné skládky, zauhlování, odškvárování, komín,u CHUV a další technologie včetně kotle K21 a komínu. Pro maximální využití cenného prostoru pro teplárnu, bylo by třeba, aby všechny kotle byly vysokotlaké a protitlaká turbína co největší. Bylo by proto třeba rekonstruovat K21 na vysoký tlak. Kotelna by musela být opatřena odsiřovacím zařízením a komín upraven pro vlhké spaliny. Při této variantě by se zcela změnily toky páry v síti. V létě a v přechodných obdobích by pára z TVR šla přes plynovou výtopnu do jižní a jihozápadní části města a severozápadní sídliště se severním průmyslem by byly zásobeny parovodem Hφ500. Cesta páry potrubím by se prodloužila (do papíren 60,5 km). V zimě by větší výkon dodávala do sítě výtopna a pokryla by jih, západ, střed a část severozápadu

115

Obr. č. 27 - Schéma teplárny Vráto

Obr. č. 28 - Trvání výkonů teplárna Vráto Var.5

116

Výhody •

z důvodu ochrany ovzduší zrušení uhelného provozu v TČB a její plná plynofikace

•

vybavení nového uhelného technologického zázemí

•

instalace VT technologie výroby tepla a protitlaké turbiny o co největším možném výkonu z důvodu využití místa v VVR.

zařízení

odsířením

s možností

využití

stávajícího

Nevýhody •

neefektivní výroba elektrické energie ze zemního plynu v TČB a její úplné zastavení

•

podle koncepčního záměru nutnost rekonstrukce K21 na VT

Varianty 6 a 7 jsou možné kombinace a modifikace předchozích variant nejsou proto podrobně popisovány. Ohodnocení jejich energetické, ekonomické a ekologické náročnosti je uvedeno v souhrnné tabulce ocenění všech variant. Dalším možným řešením zásobování města České Budějovice teplem a respektujícím jistá rizika vývoje v oblasti světové energetiky a životního prostředí i priority v zásobování města teplem je jistá kombinace (modifikace) Var. 3, Var. 4 a Var.6. s maximálním přechodem na horkou vodu. Jedná se o: Vybudování páteřového horkovodního vedení 150/60°C a doplnění špičkových a náhradních zdrojů tepla Předpokládá se dodávka tepla z JETE v horké vodě 150/60°C pomocí přivaděče 120 MW tep. Řešení by umožnilo plné pokrytí potřeby tepla v letním a přechodném období. Obdobně jako u Var. 3 by byly využity již realizované VS pára/horká voda 2x300 MW tep, horkovodní přivaděč veden ve stejně navrhované trase a zaústěn do CPS na sídlišti Máj s předpokladem zásobování teplem celé levobřežní části města převážně s bytovou zástavbou a další rozvoj horkovodní (teplovodní sítě) jako náhrada za stávající parní rozvody v území města včetně napojení všech potenciálních odběratelů. Současně budou v hlavních horkovodních uzlech sítě postupně vybudovány špičkové a náhradní horkovodní zdroje pro krytí zvýšených nároků na teplo v zimních měsících a při výpadcích dodávky tepla z JETE. Nezastupitelné parní odběry v průmyslových areálech se předpokládá s postupujícími úpravami soustavy CZT – jejich přechodem z páry na vodu: $

zrušením technologie s parním ohřevem a náhrada ohřevem horkou vodou

$

nahrazením parního ohřevu ohřevem přímým a využitím zemního plynu

$

vybudováním parních kotelen, parních vyvíječů ve vlastnictví spotřebitele

řešit:spolu

Záměr tedy předpokládá: $

postupnou přestavbu parovodů na horkovody a teplovody

$

vybudování hlavního páteřového rozvodu vedoucího na pravobřežní část města do prostoru výtopny Vráto, průmyslové zóny (kotelna ČKD Kutná Hora) a do prostoru TČB.

$

v hlavních horkovodních uzlech vybudování tlakově nezávislých předávacích stanic oddělující tlakově přivaděč od ostatních horkovodních rozvodů (snížení teploty vody na 130°C tak, aby následné rozvody bylo možno budovat bezkanálovou technologií předizolovaným potrubím

$

postupné vybudování špičkových a náhradních horkovodních zdrojů o výkonech umožňujících pokrytí jednak špičkových odběrů tepla v zimních měsících a jednak zajistí dostatečné zásobování teplem při výpadku dodávky tepla z JETE 117

$

s ohledem na nízké časové využití navrhovaných zdrojů budou instalovány typy jednoduché plamencové s minimem navazující technologie - 4 zdroje o celkovém výkonu 255 MW tep.

$

s ohledem na cenový vývoj paliv, strukturu platby za zemní plyn i možnost aplikace dvoupalivových systémů (ZP, LTO) u těchto zdrojů

$

možnost instalace kogeneračních jednotek na zemní plyn pro vlastní spotřebu a dodávku tepla do navazujících teplovodních sítí

a další. Bez již realizovaných VS na JETE a částečného řešení problému pozemků (výkup a náklady) jsou však jakékoliv úvahy o dodávce tepla z JETE bezpředmětné. S přestavbou sítí i úpravou předávacích stanic odběrných míst lze uvažovat v rozmezí 10 – 15 let až do konečného vytěsnění páry jako topného média. Řešení však předpokládá vypracování podrobné studie řešení konečného stavu a etap přestavby. Podrobnější návrh Řešení zásobování lokality České Budějovice teplem – Vize technického řešení provedená bez ohledu na stávající stav a způsob provozování sítě CZT je uveden v Příloze.

Posouzení náročnosti variant Pro jednotlivé varianty byly stanoveny vstupní předpoklady, z nichž některé byly stejné – množství tepla na vstupu do výměníkových stanic a konečné pořadí vhodnosti variant bylo pro informaci stanoveno multikriteriálním ohodnocením.

118

Varianta

0

1

TČB stávající Investice ČEZ JETE napáječ s napojením TČB zdroje (odsíření) TČB rozvod TČB celkem Investice celkem

mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč

Nákup tepla TJ Ztráty přivaděče TJ Výroba tepla TJ Vlastní spotřeba tepla TJ Teplo na výrobu el. TJ Prodej el. energie GWh Dodávka tepla do primáru TJ Ztráty primáru TJ Prodej primár TJ Náklady teplo nákup mil. Kč/r napaječ mil. Kč/r teplo z TČB mil. Kč/r rozvod primární mil. Kč/r celkem zdroj a primár mil. Kč/r výroba el. energie mil. Kč/r zisk z dodávky tepla mil. Kč/r zisk z výroby el. mil. Kč/r celkem výroba el. energie mil. Kč/r celkové náklady na výrobu, mil. Kč/r distribuci a prodej Mìrné náklady na prodané teplo teplo nákup+napáječ Kč/GJ teplo z TČB do sítě Kč/GJ rozvod primární Kč/GJ teplo k prodeji do VS Kč/GJ Průměrný náklad na Kč/GJ prodané teplo Pořadí podle nákladů na prodané teplo Pořadí podle investičních nákladů Pořadí podle citlivosti na množství prodaného tepla Pořadí podle produkce emisí škodlivých látek Součet

2

Odsíření

3

4a

pára z JETE HV z JETE

4b

plynové plynové kotelny s KJ kotelny bez KJ

5

6

teplárna Vráto

HV z JETE, parní kotelny

60 610 670 0

0 0 801 610 1 411 1 411

600 808 0 400 400 1 808

50 1 093 600 735 1 335 2 478

0 0 3 300 840 4 140 4 140

0 0 3 170 840 4 010 4 010

0 0 1 430 650 2 080 2 080

60 1 640 800 735 1 535 3 235

0,0 0,0 4 623,0 205,0 698,0 155 3 720,0 705,0 3 015,0

0,0 0,0 5 400,0 240,0 860,0 178 4 300,0 650,0 3 650,0

3 970,0 170,0 523,3 23,3 0,0 0,0 4 300,0 650,0 3 650,0

1 780,0 215,0 2 965,0 15,0 0,0 0,0 4 515,0 865,0 3 650,0

0,0 0,0 4 033,3 33,3 0,0 14,1 4 000 350 3 650

0,0 0,0 4 033,3 33,3 0,0 0,0 4 000 350,0 3 650,0

0,0 0,0 5 064,6 224,6 540,0 110,0 4 300,0 650,0 3 650,0

4 127,0 498,5 833,3 33,3 0,0 0,0 4 428,5 778,5 3 650,0

0,0 0,0 611,0 75,0 686,0 22,0 0,0 0,0 708,0 138,0

0,0 0,0 819,0 101,0 920,0 23,0 0,0 0,0 943,0 158,4

476,4 50,7 230,2 92,0 849,3 0,0 0,0 0,0 849,3 0,0

142,4 79,5 704,8 115,0 1 041,7 0,0 0,0 0,0 1 041,7 0,0

0,0 0,0 1 296,9 52,0 1 348,9 23,0 0,0 0,0 1 371,9 14,1

0,0 0,0 1 306,0 52,0 1 358,0 0 0,0 0,0 1 358,0 0,0

0,0 0 986 91 1 077,4 33,0 0,0 0,0 1 110,4 97,9

330,2 119,5 308,3 112,8 870,8 0,0 0,0 0,0 870,8 0,0

570,1

784,6

849,3

1 041,7

1 357,8

1 358,0

1 012,5

870,8

0,0 164,2 24,9 189,1

0,0 187,3 27,7 215,0

144,4 63,1 25,2 232,7

60,8 193,1 31,5 285,4

0,0 357,8 14,2 372,0

0,0 357,8 14,2 372,1

0,0 252,5 24,9 277,4

123,2 84,5 30,9 238,6

189,1

215,0

232,7

285,4

372,0

372,1

277,4

238,6

1

2

5

6

7

4

3

1

2

4

7

6

3

5

7

1

6

4

3

5

2

7

2

5

4

3

6

1

16

7

20

21

19

18

11

Tab. č. 110 – Posouzení náročnosti variant řešení Ekologické ohodnocení jednotlivých navrhovaných řešení je uvedeno v následující tabulce. [t, tis.t CO2] Var. 1-odsíření Var. 2-pára z JETE Var. 3-HV z JETE Var.4a -Decentralizace s KJ

tuhé látky 43,2 4,2 23,7 2,7

SO2

NOx

642,9 24,9 141,2 1,3

810,6 78,6 445,1 219,1

CO 151,8 14,7 83,4 43,8

CxHy

CO2

64,2 6,2 35,3 17,5

2 677,2 259,4 1 470,0 255,3

Var.4b-decentralizace bez KJ

2,7

1,3

213,6

42,7

17,1

248,9

Var.5- teplárna Vráto Var.6- HV z jete+parní kotelny

40,5 0,6

241,2 0,3

760,3 45,5

142,4 9,1

60,3 3,6

2 510,9 53,1

Tab. č. 111 – Ekologické hodnocení navrhovaných variant

2.2 Využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie 2.2.1 Využití energie biomasy Rozdělení biomasy Tento materiál se zabývá bilancí biomasy na území okresu České Budějovice. Pod pojmem biomasa se zde rozumí energeticky využitelná hmota rostlinného původu, nikoli tedy například zbytky (nebo produkty) z živočišné produkce, což částečně odpovídá dělení 119

biomasy na tzv. suchou a mokrou (například kejda). Nezahrnuta je rovněž biomasa komunální – kaly z čistíren odpadních vod jako zdroj pro produkci bioplynu, vlastní bioplyn ze skládek odpadů nebo technologických procesů, a průmyslové – již výše zmíněná kejda a chlévská mrva, bionafta, etylalkohol a podobně. Centrem zájmu je tedy tzv. biomasa přírodní, využívající suchý termochemický proces (spalování) kterou představuje: •

dřevní odpad,

•

sláma ze zemědělské produkce,

•

traviny,

•

rychlerostoucí energetické plodiny.

•

Je možné i dělení podle způsobu získávání biomasy:

•

zbytková (reziduální) nebo recyklovaná biomasa:

•

sklizňové zbytky (= sláma, stonky bylin)

•

dřeviny vyřezané při údržbě břehových porostů (na ZPF)

•

odpad z údržby veřejné zeleně a doprovodů komunikací

•

odpad z pilařských provozů a dřevozpracujícího průmyslu

•

organické zbytky zemědělské výroby

•

zbytky z potravinářského průmyslu

•

zbytky ze stavebnictví

•

záměrně produkovaná biomasa:

•

rychlerostoucí dřeviny na zemědělské půdě

•

byliny pěstované pro energetické účely 1. jednoleté (obilniny – včetně teplomilných a olejniny) 2. víceleté a vytrvalé (domácí nebo introdukované)

Význam biomasy pro energetické účely V České republice se nachází poměrně bohaté (především však potenciální) zdroje biomasy, které mohou být využívány stejným způsobem, který odpovídá zemím západní Evropy. Existuje velké množství důvodů pro využívání biomasy. Termochemickou přeměnou („suchým procesem“) rozumíme spalování a zplyňování. Biochemická přeměna („mokrý proces“) je fermentace (produkce etanolu) a anaerobní vyhnívání (produkce bioplynu). Největší význam využití energie z biomasy je spatřován v těchto faktorech: •

biomasa trvale narůstá,

•

biomasa je obnovitelnou formou energie,

•

emise CO2 při spalování biomasy (konkrétně se uvolní 1,6 t CO2 při spálení 1 t biomasy) odpovídají množství CO2 vázaného při růstu – nedochází tedy k narušení poměru vázaného a volného CO2 v uzavřeném sytému planety,

•

produkce SO2 je při spalování biomasy zanedbatelná, stejně jako koncentrace NOx ve spalinách,

•

umožňuje relativně rychlé řešení energetických nároků místních zdrojů, 120

•

produkcí biomasy lze využít „přebytečnou“ zemědělskou půdu,

•

biomasa je alespoň částečně schopná nahradit fosilní paliva,

•

využití biomasy pro energetické účely může poskytnout nové pracovní příležitosti.

Výhřevnost biomasy Výhřevnost biomasy (protože se zabýváme biomasou využitelnou pro přímé spalování) závisí na obsahu vody v materiálu. Při přepočtu výhřevnosti na jednotku sušiny se zjistí, že například není významných rozdílů mezi výhřevností dřeva „tvrdého“ a „měkkého“, je pouze rozdíl v jeho měrné hmotnosti. Schematicky zde uvádíme srovnání výhřevnosti hnědého uhlí a výhřevností dřeva v závislosti na obsahu vody v pletivech:

Obr. č. 29 – Výhřevnost biomasy Obdobné poměry panují například i u slámy, slámy se zrnem a podobně. Výhřevnost 12,25 MJ/kg odpovídá přibližně 35 % relativní vlhkosti, což představuje vlhkost dříví na vzduchu částečně proschlého. Taková vlhkost může být dosažena při přerušovaném výrobním procesu, zařazením dostatečně dlouhého časového intervalu pro přírodní vysychání biomasy před štěpkováním a následným spalováním. Čerstvě pokácené stromy mají relativní vlhkost v rozmezí od 50 do 60 % (kůra může dosáhnout vlhkosti vyšší než 60 %). V tomto případě musí být počítáno se skutečnou výhřevností cca 11,00 MJ/kg.

Přepočtové poměry u dřevní hmoty Značné dezinterpretace v problematice využití biomasy (především objemových bilancích) působí neznalost vztahů mezi nejčastěji udávanými jednotkami. Uvádíme zde proto tabulkový přehled (orientační, avšak pro potřeby této práce zcela dostačující) přepočtových poměrů: plm = plnometr dřeva – 1 m3 skutečné dřevní hmoty prm = prostorový metr dřeva – 1 m3 složeného dřeva štípaného nebo neštípaného prms = prostorový metr dřeva sypaného – 1 m3 volně sypaného, nezhutňovaného drobného nebo drceného dřeva

121

Přepočet objemových jednotek plm prm Dřevo plm 1,00 1,54 prm 0,65 1,00 prms 0,35 – 0,40 0,54 – 0,62 Měrná hmotnost kusového dřeva Obsah vody Druh Smrk 25% Smrk 40% Dub, buk 25% Dub, buk 40% Smrkové piliny 40% Smrková drcená kůra 40% Brikety ze smrkové kůry 10% Tab. č. 112 – Měrná hmotnost kusového dřeva

prms 2,50 – 2,86 1,61 – 1,86 1,00 Měrná hmotnost 340 kg/prm 420 kg/prm 500 kg/prm 621 kg/prm 250 kg/prms 270 kg/prms 1.000 kg/prms

Charakteristika biomasy Dřevní hmota z lesnické a pilařské produkce Takto se označuje dřevní hmota pocházející z klasického lesnického hospodaření (těžba, probírky, dřevozpracující průmysl), ve které převažují jehličnany. Koeficient využití kulatiny při výrobě řeziva se pohybuje pouze okolo 60%. Proto hrají pilařské provozovny významnou roli v nabídce dřevního odpadu pro energetické využití. Zhruba okolo 10% z objemu vstupní kulatiny činí kůra, dalších 10 % představují piliny a okolo 30% krajiny, nekvalitní boční řezivo a odřezky. Krajiny a boční řezivo jsou často štěpkovány a následně ve formě štěpek používány do dřevotřískových desek a dalších aglomerovaných materiálů. Obdobné využití mají rovněž vytříděné piliny. Kůra a odřezky jsou většinou používány jako energetické medium přímo v pilařské výrobě, zejména pro vytápění sušáren řeziva. Pouze malá část potenciálních dřevních odpadů představuje skutečný odpad. Dostupné množství do značné míry závisí na následujících podmínkách: •

skutečné skladbě lesů a jejich produkčním potenciálu,

•

know-how v oboru soustřeďování a zpracování dřevního odpadu,

•

vybavení stroji a/nebo možnosti investování do strojního vybavení,

•

ekonomické životaschopnosti získávání lesní biomasy (tj. rozdíly mezi výrobními náklady a cenami výsledných produktů a meziproduktů).

" Dřevo Základní produkt lesnictví, který je využíván nejrůznějším způsobem. Pokud se hovoří o využitelné biomase v této oblasti, jde o odpad z lesní těžby (včetně probírek) a pilařských provozů (odřezky, štěpka), nikoli dřevo deklarované jako palivové. Zařazeny sem mohou být i energetické dřeviny pěstované záměrně na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (tzv. lignikultury). " Kůra Donedávna převážně odpadní produkt lesnictví, který je dnes ale ve značné míře využíván jiným nežli energetickým způsobem (zejména pro výrobu zahradnických krycích substrátů). V menší míře (podle dostupnosti) je možné její využití jako odpadní biomasy stejně jako v případě dřeva. 122

" Piliny Jejich zdrojem je dřevařský průmysl, v současnosti je ale jejich využití již poměrně značně propracované a smluvně vázané. Dřevní hmota z údržby vegetace na nelesní půdě Biomasa z údržby parků, veřejné zeleně, doprovodu komunikací a vodních toků. Tyto dřeviny jsou (oproti předchozím) k dispozici pro štěpkování vcelku. Sláma Sláma jsou stonky zralých rostlin, které mají při sklizni obsah vody cca 20%. Při přebytku na trhu je dostupná i sláma se zrnem. " Sláma obilovin Přibližně 25% výnosu obilovin činí sláma. Část z ní je využita v živočišné výrobě, část slouží jako zlepšující půdní faktor, část je dostupná pro bioenergetické využití. " Sláma olejnin Především sláma z řepky. Její výnos se přibližuje až 100% výnosu olejniny. " Sláma se zrnem Celé rostliny obilí nebo olejnin, záměrně pěstované pro energetické účely nebo z nejrůznějších důvodů jinak neobchodovatelné. Traviny Travinami se rozumí jednoděložné rostliny záměrně pěstované nebo vyskytující se ve větším množství na neobdělávaných místech, především v blízkosti vodních toků. " Luční porosty Za dostupné množství se obecně považuje přibližně 20% trvalých travních porostů, přičemž výnos sena se pohybuje okolo 2 t/ha. S přihlédnutím ke specifickým podmínkám jihu Čech uvažujeme o dostupnosti cca 10% TTP, a výnosu 8 q/ha. " Rákosiny Porosty rákosu (ale také orobince a chrastice) v katastrálních výměrách rybníků, podél větších toků a podobně. Rychle rostoucí energetické dřeviny Rychlerostoucí dřeviny představují nejperspektivnější zdroj energie. Produkce těchto dřevin představuje 15 – 18 t/ha sušiny za rok, při vědomí všech provozních specifik je možné kalkulovat přibližně roční produkci okolo 10 t/ha (ověřeno v provozních podmínkách, například v Neznašově). Nařízením vlády č. 505 ze dne 22. listopadu 2000 byly stanoveny programy podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství. Mezi tyto programy byla v § 12, odst. c), bod 2 zařazena podpora změny struktury zemědělské výroby založením porostů rychlerostoucích dřevin včetně jejich údržby po dobu tří let, následujících po jejich založení. Předmětem podpory jsou v tomto případě porosty dřevin, zakládané k produkci biomasy využitelné po nadrcení ve formě štěpky. Předmětem posuzování projektů ze strany orgánů ochrany přírody a krajiny je v prvé řadě vhodnost takového porostu s životností 15 - 25 let na daném pozemku. Mimoprodukční funkce jsou vztaženy na ochranu proti erozi, kladné ovlivnění vodního režimu, funkce porostu dřevin ve vztahu k současnému stavu hospodaření či neobhospodařování, funkce interakčního prvku ve vztahu k ÚSES, může jít také o funkci protihlukovou, proti prašnosti apod. Velmi důležitá je navržená druhová, klonová a prostorová skladba porostu. Na základě výzkumných prací zadávaných od roku 1990 MŽP byla vypracována metodika zakládání a pěstování takových porostů nejen z hlediska

123

produkce biomasy, ale právě s ohledem na uvedené funkce. Předmětem výzkumných prací bylo a nadále je, rovněž ověřování vhodnosti jednotlivých klonů rodů Populus a Salix (topolů a vrb), dalších dřevin a keřů i ostatních plodin, pro takovou produkci v různých stanovištních podmínkách České republiky. V zhledem k tomu, že v roce 2001 jde především o výsadby topolů a vrb (případně olší nebo jasanu), je nutné respektovat pro výsadby topolů (kromě Populus tremula) a vrb připojený seznam klonů doporučených MŽP. Porosty zakládané s cílem produkce kulatinových sortimentů (označované též jako lignikultury) jsou řešeny jiným způsobem přímo ze strany MZe – sekce lesního hospodářství. Klonová skladba vychází ze seznamu schválených klonů, vydaného pro tento účel MZe. Jedná se především o porosty s životností 15-25 let a cyklickou sklizní v intervalu 3–6 let, pěstované v jednořádcích nebo dvouřádcích, ve vnitřním sponu 30 – 60 cm, rozpon meziřadí 150 – 300 cm. Pro účel těchto výsadeb nejsou pozemky vyjímány ze ZPF (ani dočasně) a zůstávají vedeny v původní kategorii druhu pozemku, ve které byly vedeny dosud. V případě potřeby mohou být u těchto porostů pozemky během jediné vegetační sezóny vráceny původnímu využití. Pro výsadby v CHKO mohou být použity pouze domácí druhy, z topolů přichází v úvahu pouze P. tremula a P. nigra, pro klony vrb z připojeného přehledu doporučených pak Salix alba, Salix viminalis, Salix daphnoides. Všechny porosty větší než 1 ha musí být opláštěny alespoň jednořádkem klonu domácího druhu (např. Salix alba, S. viminalis, S. daphnoides, Fraxinus excelsior apod.). V porostech nad 5 ha rozlohy musí být použity nejméně dva druhy, případně musí být rozčleněny druhem jiným, domácí provenience tak, aby souvislá monokultura nepřekračovala 3 ha. Rozčleňovací pás je nejméně dvouřádek, nebo dva jednořádky. Pokud je použito více druhů dřevin, může být toto rozčlenění nahrazeno jejich střídáním tak, aby souvislá monokultura nepřesahovala 3 ha. Zdrojem řízků jako výsadbového materiálu mohou být matečnice schopné doložit pravost deklarovaného klonu. Jde o matečnice VÚKOZ Průhonice, VÚLHM – výzkumná stanice Uherské Hradiště, dále o některé porosty založené v rámci výzkumu minulých let, pokud jejich vlastníci při dodávce řízků doloží souhlas MŽP k takovému využití, zdrojem mohou být také porosty založené z ověřeného materiálu, jejichž vlastníci doloží při dodávce řízků souhlasné vyjádření VÚKOZ Průhonice, nebo VÚLHM – výzk. stanice Uherské Hradiště. Tímto postupem je možné zajistit, aby deklarované označení klonu odpovídalo skutečnosti a nebyly vysazovány klony jiné. Za tyto plodiny se obvykle označují byliny pěstované na orné půdě se záměrem získat energeticky využitelnou biomasu. Patří spolu s předchozími rychlerostoucími dřevinami mezi velmi perspektivní záležitosti, jejich většímu rozšíření dosud brání především určitý konzervativismus zemědělců a odbytová nejistota. Tato paliva jsou dokonce konkurence schopná vůči hnědému uhlí, neboť roční produkce sušiny (při odpovídající volbě druhu a technologie) se pohybuje blízko 20 t/ha. Využitelné jsou obilniny, řepka, slunečnice, len olejný, lnička setá, ředkev olejná (rostliny jednoleté) nebo topolovka, křídlatka, bělotrn, sléz a podobně (rostliny vytrvalé).

Rozdělení území vyznačených ve výkrese podle přibližné vzdálenosti od Českých Budějovic Dostupnost biomasy je dána také vzdáleností místa její potenciální produkce a Českými Budějovicemi. Jako základ byl vzat výkres s vyznačenými kružnicemi vzdušné vzdálenosti od středu Českých Budějovic s mezikružím = 10 km.

124

Do vzdálenosti cca 10 km: Území

Adamov Borek Borovnice Boršov nad Vltavou Branišov Čejkovice České Budějovice Dasný Dobrá Voda Doubravice Doudleby Dubičné Dubné Heřmaň Hlincová Hora Homole Hosín Hradce Hrdějovice Hůry Hvozdec Chotýčany Jivno Kamenný Újezd Ledenice Libníč Lipí Litvínovice Nedabyle Nová Ves Planá Plav Roudné Rudolfov Srubec Staré Hodějovice Střížov Úsilné Včelná Vidov Vráto Závraty Zvíkov Celkem Přepočítáno na %

Celková plocha v ha 103 194 274 996 518 955 5555 341 154 182 586 326 1679 218 337 1102 3097 120 882 534 238 519 628 2896 3455 685 781 587 238 586 419 510 382 320 601 520 466 307 371 122 153 201 964 34102 100%

Plocha orné půdy ha 42,6 65,4 89,2 448,6 194,6 401,5 1527,8 182,1 31,8 81,3 130,8 85,8 679,5 62,4 73,1 447,6 562,8 27,3 525,8 383,7 136,3 293,8 153,3 1462,2 1422,1 371,5 415,5 304,6 86,1 211,8 144,5 284,7 269,3 129,4 270,9 281,5 232,8 193 127,7 58,3 98,6 77 574,4 13643 40%

Plocha zahrad ha 12,4 9,7 3 38,9 3,9 7,9 419,3 7,6 48,9 8 15,8 10,6 24,7 7,8 8,9 29,2 19 5 18,1 13,7 5,1 13,1 23,9 72,9 58 15,1 17,6 28,2 7,5 16,9 7,7 14,1 18,1 40,7 34,5 20,4 8,7 7,5 30,9 3,8 5,7 5,9 10,5 1179,2 3,5%

Plocha ovocných sadů ha 0,8 0 0 0 0 0 5,4 0,8 0,7 0 0 3,3 1,3 0 0 0,4 1,7 0 0 0 0 0 0,8 1,8 0,6 1,5 4 0,3 0,4 0 0,6 0,4 0 0,1 6,7 0 0 0,6 0 0,2 0,5 0 1,8 34,7 0,1%

Plocha luk ha

Plocha lesů ha

19,6 13 45,8 85,9 90,2 192,1 508,6 50,9 12,5 48,4 180,6 141,1 275,9 6,7 71,5 104,3 274,2 47,4 117,7 28,2 41,9 55,1 81,7 331 475,6 72,8 70 113,3 42,5 85,9 13 17,1 10,4 45,9 53,5 20,7 95 45,5 2,6 14,4 12,4 48,3 136,5 4199,7 12,3%

13,3 60,6 117 230,5 17,2 113,2 290,7 54,5 13,6 27,9 194 48,6 477,4 115,3 124,3 258,9 1989,9 15,6 47,6 25,1 34,3 94,8 283,9 694,7 1096,7 178,3 201 48,5 59 217,4 51,3 135,8 30,8 13,9 153,7 109,2 90,8 30,5 153,7 11,5 0,2 65,1 138,8 8129,1 23,8%

Vodní plocha ha 1,2 0,6 1,9 68,9 36,4 194,3 537,6 18,9 1,5 0,4 21,7 5,8 127,3 2,7 24,2 16,6 17,8 0,1 20 3,2 4,5 2,7 13,2 83,7 94,1 7,3 22,4 23,2 1,2 5,9 6,9 14,3 12,1 6,8 15,6 17,1 1,2 4,8 0,6 8,2 1,8 1,3 40,6 1490,6 4,4%

Ostatní a zastavěná plocha ha 13,1 44,7 17,1 123,2 175,7 46 2265,6 26,2 45 16 43,1 30,8 92,9 23,1 35 245 231,6 24,6 152,8 80,1 15,9 59,5 71,2 249,7 307,9 38,5 50,5 68,9 41,3 48,1 195 43,6 41,3 83,2 66,1 71,1 37,5 25,1 55,5 25,6 33,8 3,4 61,4 5425,7 15,9%

125

Ve vzdálenosti cca 10 - 20 km: Území

Borovany Břehov Čakov Dívčice Dolní Bukovsko Drahotěšice Dynín Habří Hlavatce Hluboká n. Vltavou Jankov Jílovice Komařice Kvítkovice Libín Lišov Ločenice Mazelov Mladošovice Modrá Hůrka Mokrý Lom Mydlovary Nákří Neplachov Olešník Ostrolovský Újezd Pištín Radošovice Římov Sedlec Strážkovice Svatý Jan n. Malší Ševětín Štěpánovice Trhové Sviny Vitín Vlkov Vrábče Záboří Zahájí Zliv Žabovřesky Celkem Přepočítáno na %

Celková plocha v ha 4233 1011 902 1952 3540 715 1314 548 505 9112 1207 4434 1029 394 2123 9356 1588 855 1752 396 355 413 669 1088 2349 383 1403 973 1528 2025 1007 1296 811 1457 5280 762 576 1572 1657 451 1402 1184 75607 100%

Plocha orné půdy ha 1920 442 388,7 853,9 2184,4 387,5 881,2 112,1 313,2 1965,7 492 1448,6 387,6 132,7 678,2 2981,3 736 428,1 779,7 269,3 145,7 134,9 343,1 732,9 1161,7 110,9 850,5 624,1 630,5 915,1 393,5 404,6 414,5 539,9 2235,7 284,8 80,7 480,2 600,7 102,8 236,1 562,1 29767,2 39,4%

Plocha zahrad ha 105,7 2,2 13,5 23,9 49 12,6 7,2 9,8 5 95,2 15 36,5 22,2 8,3 18,7 131,4 21,3 8,7 16,6 5,6 4,7 6,1 7,6 12,3 22,1 8,5 15,2 8,6 31,6 13,6 20,1 28,9 19,1 19,1 92,4 13 4,7 23,1 21,4 6,5 26,6 10,1 1023,7 1,4%

Plocha ovocných sadů ha 0 0 0 0 1 0,7 0 0 0 0,4 0 0,3 0 0 0 0 0 0 0,6 0 0,5 0 0 0 0,6 0 0 0,3 1,3 0 0 0 0 0 1,2 0 0 0 0 0 1,7 0 8,6 0%

Plocha luk ha

Plocha lesů ha

425,6 134,2 147,8 400,8 463,6 115,7 166,1 90,2 70,7 982,3 27,4 899,6 190,9 60,7 198,4 966,3 126,1 92,7 173,1 76,1 68,4 71,9 152,6 100,6 202,6 36,9 261,4 125,4 210,3 483,5 173,3 209,1 109,4 130,7 818,2 108,3 37,4 212,1 285,9 37,7 145,2 121,8 9911 13,1%

1151,6 314,1 175,3 51,5 542,4 147,6 110,7 269,6 57 4878,4 590 1568,6 294,2 147,2 903,5 4179,9 609,6 171,7 635,5 19,2 100,7 43,7 31,9 178,6 629,4 199,5 171,2 146,1 428,6 75,2 327,1 473,5 100,5 679,3 1506,3 280,8 428,5 761,4 610,6 227,8 190,6 155,3 24564,2 32,5%

Vodní plocha ha 250,7 74,8 122,2 376,8 47,6 2,9 59,9 14,9 25,2 583,6 25,1 239,7 66,6 26,1 239,8 642,3 10 106,6 57,1 2,5 5,3 2,8 57,2 5,6 33,8 6,2 21,6 13,1 85 424,4 11,1 111,7 34,4 18,2 213,2 8,2 1,6 21,6 49,3 3,5 658,4 276,5 5037,1 6,7%

Ostatní a zastavěná plocha ha 379,4 43,7 54,5 245,1 252 48 88,9 51,4 33,9 606,4 57,5 240,7 67,5 19 84,4 454,8 85 47,2 89,4 23,3 29,7 153,6 76,6 58 298,8 21 83,1 55,4 140,7 113,2 81,9 68,2 133,1 69,8 413 66,9 23,1 73,6 89,1 72,7 143,4 58,2 5295,2 7%

126

Ve vzdálenosti cca 20 – 30 km: Území

Bečice Bošilec Čenkov Čížkrajice Dobšice Dříteň Hartmanice Horní Kněžeklady Hosty Hranice Kamenná Nové Hrady Olešnice Petříkov Slavče Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice Žár Žimutice Celkem Přepočítáno na %

Celková plocha v ha 448 958 127 899 434 4607 897 785 857 691 1261 7970 2354 1936 1624 5041 4304 2813 1508 3174 42688 100%

Plocha orné půdy ha 245,1 430,2 48,6 446,5 304 2724,7 617,4 389,7 436,1 176 538,2 1227,3 952,3 165 637,8 2150,4 1927,3 795,1 581,8 1528,2 16321,7 38,2%

Plocha zahrad ha 6,8 9,7 1,4 8,7 5,7 44,4 7 9,7 15,4 6,4 4,9 45,8 30,6 9,9 22 42,3 101 48,3 9,3 34,3 463,6 1,1%

Plocha ovocných sadů ha 0 0 0,2 0 0 2,5 0 0 0 0 0 9,9 0,7 0 0 34,7 1,6 0,3 0,7 0 50,6 0,1%

Plocha luk ha

Plocha lesů ha

41,2 75,6 14,8 145,5 42,6 642,4 90,6 109,8 93 210,2 229,5 904,2 139,4 220,2 311,5 430,3 336,5 292,6 249,8 389,4 4969,1 11,6%

108,6 155,8 41,2 222,9 47,7 612 131,7 228,6 191,9 215,1 381,2 4712,9 750,1 1432,7 488,1 1413,5 1208,8 146,1 401,3 938 13828,2 32,4%

Plocha orné půdy ha 560 233,1 1084,2 1877,3 16,4%

Plocha zahrad ha 18 45 45,1 108,1 1%

Plocha ovocných sadů ha 0 6,7 0 6,7 0,1%

Plocha luk ha

Plocha lesů ha

115 1092 352,4 1559,4 13,6%

337 3874,5 565,9 4777,4 41,8%

Plocha zahrad ha 0 0 0 108,1 108,1

Plocha ovocných sadů ha 0 0 0 6,7 6,7

Plocha luk ha

Plocha lesů ha

0 0 0 1559,4 1559,4

0 0 0 4777,4 4777,4

Vodní plocha ha 16,2 205,2 6,7 32,6 2,1 283,5 7,8 9,6 63,9 14,7 20,4 553,6 377,7 56,1 28,5 115,1 134,4 45 178,3 81,9 2233,3 5,2%

Ostatní a zastavěná plocha ha 30,1 81,5 14,1 42,8 31,9 297,5 42,5 37,6 56,7 68,6 86,8 516,3 103,2 52,1 136,1 854,7 594,4 1485,6 86,8 202,2 4821,5 11,3%

Vodní plocha ha 40 221,9 73 334,9 2,9%

Ostatní a zastavěná plocha ha 65 2523,8 173,4 2762,2 24,2%

Vodní plocha ha 0 0 0 334,9 334,9

Ostatní a zastavěná plocha ha 0 0 0 2762,2 2762,2

Ve vzdálenosti nad 30 km: Území

Dražíč Horní Stropnice Chrášťany Celkem Přepočítáno na %

Celková plocha v ha 1135 7997 2294 11426 100%

Sumarizace podle vzdáleností: Území

Do 10 km 10 – 20 km 20 – 30 km Nad 30 km Celkem

Celková plocha v ha 0 0 0 0 0

Plocha orné půdy ha 0 0 0 1877,3 1877,3

127

Sumarizace podle vzdáleností přepočítaná na %: Území

Celková plocha v ha 20,82% 46,15% 26,06% 6,98% 100%


Plocha orné půdy ha 8,33% 18,17% 9,96% 1,15% 37,61%

Plocha zahrad ha 0,72% 0,62% 0,28% 0,07% 1,69%

Plocha ovocných sadů ha 0,02% 0,01% 0,03% 0,00% 0,06%

Plocha luk ha

Plocha lesů ha

2,56% 6,05% 3,03% 0,95% 12,59%

4,96% 14,99% 8,44% 2,92% 31,31%

Vodní plocha ha 0,91% 3,07% 1,36% 0,21% 5,55%

Ostatní a zastavěná plocha ha 3,31% 3,23% 2,94% 1,69% 11,17%

50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00%

Do 10 km

10 – 20 km

20 – 30 km

Ostatní a zastavěná plocha ha

Vodní plocha ha

Plocha lesů ha

Plocha luk ha

Plocha ovocných sadů ha

Plocha zahrad ha

Plocha orné půdy ha

Celková plocha v ha

0,00%

Na d 30 km

Obr. č. 30 – Dostupnost biomasy v území

Výpočet a přehled potenciálu biomasy podle jednotlivých katastrů Uvádíme zde potenciál biomasy rozdělený podle: •

druhu biomasy (dřevní hmota, sláma, traviny a rychle rostoucí energetické plodiny

•

vzdálenosti od Českých Budějovic.

" Dřevní hmota Množství energeticky využitelné biomasy je obvykle odvozováno z celkové těžby, nebo z výměry lesní půdy. Hrubý odhad množství těžebního odpadu po těžbě může být odvozen z výše realizované těžby tak, že stejné množství jako vytěženého dříví zůstává v lese ve formě kořenů, pařezů, větví, kůry, šišek, nehroubí, odřezků atd. To však jsou jen potenciální zdroje energetického dříví, protože ekologická, ekonomická a technologická omezení nedovolují využít více jak 1/3 tohoto množství. Metoda vyvinutá Polákem (1993) kalkuluje objem energeticky využitelné lesní biomasy na cca 1,04 m3/ha ročně. Hrubý odhad podle Jonese & Görtlera (rakouská metodika) uvažuje využitelnou lesní biomasu v množství od 0,57 do 0,60 m3 na ha a rok.

128

Do vzdálenosti cca 10 km: Území

Plocha lesů ha

Potenciál dle Poláka

Potenciál dle Jonase & Görtlera min

Potenciál dle Jonase & Görtlera max

Adamov Borek Borovnice Boršov nad Vltavou Branišov Čejkovice České Budějovice Dasný Dobrá Voda Doubravice Doudleby Dubičné Dubné Heřmaň Hlincová Hora Homole Hosín Hradce Hrdějovice Hůry Hvozdec Chotýčany Jivno Kamenný Újezd Ledenice Libníč Lipí Litvínovice Nedabyle Nová Ves Planá Plav Roudné Rudolfov Srubec Staré Hodějovice Střížov Úsilné Včelná Vidov Vráto Závraty Zvíkov Celkem

13,3 60,6 117 230,5 17,2 113,2 290,7 54,5 13,6 27,9 194 48,6 477,4 115,3 124,3 258,9 1989,9 15,6 47,6 25,1 34,3 94,8 283,9 694,7 1096,7 178,3 201 48,5 59 217,4 51,3 135,8 30,8 13,9 153,7 109,2 90,8 30,5 153,7 11,5 0,2 65,1 138,8 8129,1

13,8 63,0 121,7 239,7 17,9 117,7 302,3 56,7 14,1 29,0 201,8 50,5 496,5 119,9 129,3 269,3 2069,5 16,2 49,5 26,1 35,7 98,6 295,3 722,5 1140,6 185,4 209,0 50,4 61,4 226,1 53,4 141,2 32,0 14,5 159,8 113,6 94,4 31,7 159,8 12,0 0,2 67,7 144,4 8454

7,6 34,5 66,7 131,4 9,8 64,5 165,7 31,1 7,8 15,9 110,6 27,7 272,1 65,7 70,9 147,6 1134,2 8,9 27,1 14,3 19,6 54,0 161,8 396,0 625,1 101,6 114,6 27,6 33,6 123,9 29,2 77,4 17,6 7,9 87,6 62,2 51,8 17,4 87,6 6,6 0,1 37,1 79,1 4634

8,0 36,4 70,2 138,3 10,3 67,9 174,4 32,7 8,2 16,7 116,4 29,2 286,4 69,2 74,6 155,3 1193,9 9,4 28,6 15,1 20,6 56,9 170,3 416,8 658,0 107,0 120,6 29,1 35,4 130,4 30,8 81,5 18,5 8,3 92,2 65,5 54,5 18,3 92,2 6,9 0,1 39,1 83,3 4877

Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera 7,8 35,5 68,4 134,8 10,1 66,2 170,1 31,9 8,0 16,3 113,5 28,4 279,3 67,5 72,7 151,5 1164,1 9,1 27,8 14,7 20,1 55,5 166,1 406,4 641,6 104,3 117,6 28,4 34,5 127,2 30,0 79,4 18,0 8,1 89,9 63,9 53,1 17,8 89,9 6,7 0,1 38,1 81,2 4756

Průměrný potenciál 3 (m ročně) 11 49 95 187 14 92 236 44 11 23 158 39 388 94 101 210 1617 13 39 20 28 77 231 564 891 145 163 39 48 177 42 110 25 11 125 89 74 25 125 9 0 53 113 6605

129


Plocha lesů ha




Borovany Břehov Čakov Dívčice Dolní Bukovsko Drahotěšice Dynín Habří Hlavatce Hluboká n. Vltavou Jankov Jílovice Komařice Kvítkovice Libín Lišov Ločenice Mazelov Mladošovice Modrá Hůrka Mokrý Lom Mydlovary Nákří Neplachov Olešník Ostrolovský Újezd Pištín Radošovice Římov Sedlec Strážkovice Svatý Jan n. Malší Ševětín Štěpánovice Trhové Sviny Vitín Vlkov Vrábče Záboří Zahájí Zliv Žabovřesky Celkem

1151,6 314,1 175,3 51,5 542,4 147,6 110,7 269,6 57 4878,4 590 1568,6 294,2 147,2 903,5 4179,9 609,6 171,7 635,5 19,2 100,7 43,7 31,9 178,6 629,4 199,5 171,2 146,1 428,6 75,2 327,1 473,5 100,5 679,3 1506,3 280,8 428,5 761,4 610,6 227,8 190,6 155,3 24564,2

1197,7 326,7 182,3 53,6 564,1 153,5 115,1 280,4 59,3 5073,5 613,6 1631,3 306,0 153,1 939,6 4347,1 634,0 178,6 660,9 20,0 104,7 45,4 33,2 185,7 654,6 207,5 178,0 151,9 445,7 78,2 340,2 492,4 104,5 706,5 1566,6 292,0 445,6 791,9 635,0 236,9 198,2 161,5 25546,6

656,4 179,0 99,9 29,4 309,2 84,1 63,1 153,7 32,5 2780,7 336,3 894,1 167,7 83,9 515,0 2382,5 347,5 97,9 362,2 10,9 57,4 24,9 18,2 101,8 358,8 113,7 97,6 83,3 244,3 42,9 186,4 269,9 57,3 387,2 858,6 160,1 244,2 434,0 348,0 129,8 108,6 88,5 14001,5

691,0 188,5 105,2 30,9 325,4 88,6 66,4 161,8 34,2 2927,0 354,0 941,2 176,5 88,3 542,1 2507,9 365,8 103,0 381,3 11,5 60,4 26,2 19,1 107,2 377,6 119,7 102,7 87,7 257,2 45,1 196,3 284,1 60,3 407,6 903,8 168,5 257,1 456,8 366,4 136,7 114,4 93,2 14738,7

Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera 673,7 183,7 102,6 30,1 317,3 86,3 64,8 157,7 33,3 2853,9 345,2 917,6 172,1 86,1 528,5 2445,2 356,6 100,4 371,8 11,2 58,9 25,6 18,7 104,5 368,2 116,7 100,2 85,5 250,7 44,0 191,4 277,0 58,8 397,4 881,2 164,3 250,7 445,4 357,2 133,3 111,5 90,9 14370,2

Průměrný potenciál 3 (m ročně) 936 255 142 42 441 120 90 219 46 3964 479 1274 239 120 734 3396 495 140 516 16 82 36 26 145 511 162 139 119 348 61 266 385 82 552 1224 228 348 619 496 185 155 126 19959

130

Ve vzdálenosti cca 20 – 30 km: Území

Plocha lesů ha




Bečice Bošilec Čenkov Čížkrajice Dobšice Dříteň Hartmanice Horní Kněžeklady Hosty Hranice Kamenná Nové Hrady Olešnice Petříkov Slavče Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice Žár Žimutice Celkem

108,6 155,8 41,2 222,9 47,7 612 131,7 228,6 191,9 215,1 381,2 4712,9 750,1 1432,7 488,1 1413,5 1208,8 146,1 401,3 938 13828,2

112,9 162,0 42,8 231,8 49,6 636,5 137,0 237,7 199,6 223,7 396,4 4901,4 780,1 1490,0 507,6 1470,0 1257,2 151,9 417,4 975,5 14381,3

61,9 88,8 23,5 127,1 27,2 348,8 75,1 130,3 109,4 122,6 217,3 2686,4 427,6 816,6 278,2 805,7 689,0 83,3 228,7 534,7 7882,1

65,2 93,5 24,7 133,7 28,6 367,2 79,0 137,2 115,1 129,1 228,7 2827,7 450,1 859,6 292,9 848,1 725,3 87,7 240,8 562,8 8296,9

Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera 63,5 91,1 24,1 130,4 27,9 358,0 77,0 133,7 112,3 125,8 223,0 2757,0 438,8 838,1 285,5 826,9 707,1 85,5 234,8 548,7 8089,5

Průměrný potenciál 3 (m ročně)

Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera 197,1 2266,6 331,1 2794,8

Průměrný potenciál 3 (m ročně)

88 127 33 181 39 497 107 186 156 175 310 3829 609 1164 397 1148 982 119 326 762 11235

Ve vzdálenosti nad 30 km: Území

Plocha lesů ha




Dražíč Horní Stropnice Chrášťany Celkem

337 3874,5 565,9 4777,4

350,5 4029,5 588,5 4968,5

192,1 2208,5 322,6 2723,1

202,2 2324,7 339,5 2866,4

274 3148 460 3882

Sumarizace dřevní hmoty: Celkem

Plocha lesů ha




0

0

0

0

Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera 0

Průměrný potenciál 3 (m ročně) 0

Pro ověření jsme použili údaje získané z Lesní správy LČR v Hluboké nad Vltavou jako modelovém příkladu. Tato LS obhospodařuje lesní porosty na předmětném území a pokrývá reprezentativních cca 22% plochy okresu co se porostní půdy týče.

131

LS Hluboká nad Vltavou Porostní Prořezávky Probírky půda celkem (ha) (m3) (ha) 11029

165

Nahodilá 3 těžba (m )

Težba jehličnatého dřeva (m3)

23583

79234

18771

Těžba listnatého Těžba celkem 3 3 dřeva (m ) (m ) 8573

87807

Protože je množství energeticky využitelné biomasy obvykle odvozováno z celkové těžby, nebo z výměry lesní půdy (viz výše). Odhad množství těžebního odpadu se odvozuje také z výše realizované těžby - stejné množství jako vytěženého dříví zůstává v lese ve formě kořenů, pařezů, větví, kůry, šišek, nehroubí, odřezků atd. Tento potenciální zdroj energetického dříví nelze využít více jak 1/3 = cca 14635 m3. Metoda vyvinutá Polákem kalkuluje objem energeticky využitelné lesní biomasy na cca 1,04 m3/ha ročně. V případě Hluboké nad Vltavou by se jednalo o 11470 m3. Hrubý odhad podle Jonese & Görtlera (rakouská metodika) uvažuje využitelnou lesní biomasu v množství od 0,57 do 0,60 m3 na ha a rok. U Hluboké nad Vltavou jde o 6290 m3 až 6620 m3. Oba tyto srovnávací výpočty zcela zřetelně dokladují, že na území LS Hluboká nad Vltavou je teoretický předpoklad splněn. "

Sláma ze zemědělské produkce

Celkem jsme se dotazovali subjektů hospodařících na 66.967 ha zemědělské půdy. Z této části (za celkovou plochu zemědělské půdy považujeme 82.248 ha), neboli 81,4%, je obilí pěstováno na 29.020 ha a řepka na 7.808 ha. Rostliny poskytující slámu jsou tedy pěstovány na 55% zemědělské plochy. Protože jsme se dotazovali více než 4/5 hospodářů, považujeme tento údaj za přenesitelný na celý okres České Budějovice. Celkovou průměrnou produkci slámy jsme zjistili ve výši 1,2 t/ha. V současnosti je sláma poměrně intenzívně využívána prvovýrobou, a za disponibilní množství považujeme cca 10% z celkové produkce.

132

Do vzdálenosti cca 10 km: Území Adamov Borek Borovnice Boršov nad Vltavou Branišov Čejkovice České Budějovice Dasný Dobrá Voda Doubravice Doudleby Dubičné Dubné Heřmaň Hlincová Hora Homole Hosín Hradce Hrdějovice Hůry Hvozdec Chotýčany Jivno Kamenný Újezd Ledenice Libníč Lipí Litvínovice Nedabyle Nová Ves Planá Plav Roudné Rudolfov Srubec Staré Hodějovice Střížov Úsilné Včelná Vidov Vráto Závraty Zvíkov Celkem

Plocha orné půdy ha 42,6 65,4 89,2 448,6 194,6 401,5 1527,8 182,1 31,8 81,3 130,8 85,8 679,5 62,4 73,1 447,6 562,8 27,3 525,8 383,7 136,3 293,8 153,3 1462,2 1422,1 371,5 415,5 304,6 86,1 211,8 144,5 284,7 269,3 129,4 270,9 281,5 232,8 193 127,7 58,3 98,6 77 574,4 13643

Plocha luk ha 19,6 13 45,8 85,9 90,2 192,1 508,6 50,9 12,5 48,4 180,6 141,1 275,9 6,7 71,5 104,3 274,2 47,4 117,7 28,2 41,9 55,1 81,7 331 475,6 72,8 70 113,3 42,5 85,9 13 17,1 10,4 45,9 53,5 20,7 95 45,5 2,6 14,4 12,4 48,3 136,5 4199,7

Zemědělská Obiloviny na půda celkem ha cca ha 62 34 78 43 135 74 535 294 285 157 594 326 2036 1120 233 128 44 24 130 71 311 171 227 125 955 525 69 38 145 80 552 304 837 460 75 41 644 354 412 227 178 98 349 192 235 129 1793 986 1898 1044 444 244 486 267 418 230 129 71 298 164 158 87 302 166 280 154 175 96 324 178 302 166 328 180 239 131 130 72 73 40 111 61 125 69 711 391 17845 9812

Produkce slámy (t) 41 52 89 353 188 392 1344 154 29 86 206 150 631 46 95 364 552 49 425 272 118 230 155 1184 1252 293 320 276 85 196 104 199 185 116 214 199 216 157 86 48 73 83 469 11776

Dostupná sláma (tun) 4 5 9 35 19 39 134 15 3 9 21 15 63 5 10 36 55 5 42 27 12 23 16 118 125 29 32 28 8 20 10 20 18 12 21 20 22 16 9 5 7 8 47 1177

133


Borovany Břehov Čakov Dívčice Dolní Bukovsko Drahotěšice Dynín Habří Hlavatce Hluboká n. Vltavou Jankov Jílovice Komařice Kvítkovice Libín Lišov Ločenice Mazelov Mladošovice Modrá Hůrka Mokrý Lom Mydlovary Nákří Neplachov Olešník Ostrolovský Újezd Pištín Radošovice Římov Sedlec Strážkovice Svatý Jan n. Malší Ševětín Štěpánovice Trhové Sviny Vitín Vlkov Vrábče Záboří Zahájí Zliv Žabovřesky Celkem


Plocha luk ha

1920 442 388,7 853,9 2184,4 387,5 881,2 112,1 313,2 1965,7 492 1448,6 387,6 132,7 678,2 2981,3 736 428,1 779,7 269,3 145,7 134,9 343,1 732,9 1161,7 110,9 850,5 624,1 630,5 915,1 393,5 404,6 414,5 539,9 2235,7 284,8 80,7 480,2 600,7 102,8 236,1 562,1 29767,2

425,6 134,2 147,8 400,8 463,6 115,7 166,1 90,2 70,7 982,3 27,4 899,6 190,9 60,7 198,4 966,3 126,1 92,7 173,1 76,1 68,4 71,9 152,6 100,6 202,6 36,9 261,4 125,4 210,3 483,5 173,3 209,1 109,4 130,7 818,2 108,3 37,4 212,1 285,9 37,7 145,2 121,8 9911

Zemědělská půda celkem ha 2346 576 537 1255 2648 503 1047 202 384 2948 519 2348 579 193 877 3948 862 521 953 345 214 207 496 834 1364 148 1112 750 841 1399 567 614 524 671 3054 393 118 692 887 141 381 684 39682

Obiloviny na cca ha

Produkce slámy (t)

Dostupná sláma (tun)

1290 317 295 690 1456 277 576 111 211 1621 286 1292 318 106 482 2171 474 286 524 190 118 114 273 458 750 81 612 412 462 769 312 338 288 369 1680 216 65 381 488 77 210 376 21822

1548 380 354 828 1748 332 691 134 253 1946 343 1550 382 128 579 2605 569 344 629 228 141 136 327 550 900 98 734 495 555 923 374 405 346 443 2016 259 78 457 585 93 252 451 26189

155 38 35 83 175 33 69 13 25 195 34 155 38 13 58 261 57 34 63 23 14 14 33 55 90 10 73 49 55 92 37 41 35 44 202 26 8 46 59 9 25 45 2619

134

Ve vzdálenosti cca 20 – 30 km: Území Bečice Bošilec Čenkov Čížkrajice Dobšice Dříteň Hartmanice Horní Kněžeklady Hosty Hranice Kamenná Nové Hrady Olešnice Petříkov Slavče Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice Žár Žimutice Celkem

Plocha orné půdy ha 245,1 430,2 48,6 446,5 304 2724,7 617,4 389,7 436,1 176 538,2 1227,3 952,3 165 637,8 2150,4 1927,3 795,1 581,8 1528,2 16321,7

Plocha luk ha 41,2 75,6 14,8 145,5 42,6 642,4 90,6 109,8 93 210,2 229,5 904,2 139,4 220,2 311,5 430,3 336,5 292,6 249,8 389,4 4969,1

Zemědělská Obiloviny na půda celkem ha cca ha 286 157 506 278 63 35 592 326 347 191 3367 1852 708 389 500 275 529 291 386 212 768 422 2132 1172 1092 600 385 212 949 522 2581 1419 2264 1245 1088 598 832 457 1918 1055 21293 11708

Produkce slámy (t) 189 334 42 391 229 2222 467 330 349 255 507 1407 721 254 627 1703 1494 718 549 1266 14054

Dostupná sláma (tun) 19 33 4 39 23 222 47 33 35 25 51 141 72 25 63 170 149 72 55 127 1405

Plocha luk ha 115 1092 352,4 1559,4

Zemědělská Obiloviny na půda celkem ha cca ha 675 371 1325 729 1437 790 3437 1890

Produkce slámy (t) 446 875 948 2269

Dostupná sláma (tun) 45 87 95 227

Plocha luk ha 0

Zemědělská Obiloviny na půda celkem ha cca ha 0 0

Produkce slámy (t) 0

Dostupná sláma (tun) 0

Ve vzdálenosti nad 30 km: Území Dražíč Horní Stropnice Chrášťany Celkem

Plocha orné půdy ha 560 233,1 1084,2 1877,3

Sumarizace slámy: Celkem

Plocha orné půdy ha 0

" Seno Uvažujeme, že ze současné rozlohy luk (celkem 20.639 ha) je reálné získat seno pro energetické účely z plochy cca 5%. Výnos uvažujeme ve výši 0,8 t/ha.

135

Do vzdálenosti cca 10 km: Území Adamov Borek Borovnice Boršov nad Vltavou Branišov Čejkovice České Budějovice Dasný Dobrá Voda Doubravice Doudleby Dubičné Dubné Heřmaň Hlincová Hora Homole Hosín Hradce Hrdějovice Hůry Hvozdec Chotýčany Jivno Kamenný Újezd Ledenice Libníč Lipí Litvínovice Nedabyle Nová Ves Planá Plav Roudné Rudolfov Srubec Staré Hodějovice Střížov Úsilné Včelná Vidov Vráto Závraty Zvíkov Celkem

Plocha luk ha 19,6 13 45,8 85,9 90,2 192,1 508,6 50,9 12,5 48,4 180,6 141,1 275,9 6,7 71,5 104,3 274,2 47,4 117,7 28,2 41,9 55,1 81,7 331 475,6 72,8 70 113,3 42,5 85,9 13 17,1 10,4 45,9 53,5 20,7 95 45,5 2,6 14,4 12,4 48,3 136,5 4199,7

Plocha dostupných luk ha 1 1 2 4 5 10 25 3 1 2 9 7 14 0 4 5 14 2 6 1 2 3 4 17 24 4 4 6 2 4 1 1 1 2 3 1 5 2 0 1 1 2 7 213

Výnos sena tun 1 1 2 3 4 8 20 2 1 2 7 6 11 0 3 4 11 2 5 1 2 2 3 13 19 3 3 5 2 3 1 1 0 2 2 1 4 2 0 1 0 2 5 170

136

Ve vzdálenosti cca 10 - 20 km: Území Borovany Břehov Čakov Dívčice Dolní Bukovsko Drahotěšice Dynín Habří Hlavatce Hluboká nad Vltavou Jankov Jílovice Komařice Kvítkovice Libín Lišov Ločenice Mazelov Mladošovice Modrá Hůrka Mokrý Lom Mydlovary Nákří Neplachov Olešník Ostrolovský Újezd Pištín Radošovice Římov Sedlec Strážkovice Svatý Jan nad Malší Ševětín Štěpánovice Trhové Sviny Vitín Vlkov Vrábče Záboří Zahájí Zliv Žabovřesky Celkem

Plocha luk ha 425,6 134,2 147,8 400,8 463,6 115,7 166,1 90,2 70,7 982,3 27,4 899,6 190,9 60,7 198,4 966,3 126,1 92,7 173,1 76,1 68,4 71,9 152,6 100,6 202,6 36,9 261,4 125,4 210,3 483,5 173,3 209,1 109,4 130,7 818,2 108,3 37,4 212,1 285,9 37,7 145,2 121,8 9911

Plocha dostupných luk ha 21 7 7 20 23 6 8 5 4 49 1 45 10 3 10 48 6 5 9 4 3 4 8 5 10 2 13 6 11 24 9 10 5 7 41 5 2 11 14 2 7 6 496

Výnos sena tun 17 5 6 16 19 5 7 4 3 39 1 36 8 2 8 39 5 4 7 3 3 3 6 4 8 1 10 5 8 19 7 8 4 5 33 4 1 8 11 2 6 5 395

137

Ve vzdálenosti cca 20 – 30 km: Území Bečice Bošilec Čenkov Čížkrajice Dobšice Dříteň Hartmanice Horní Kněžeklady Hosty Hranice Kamenná Nové Hrady Olešnice Petříkov Slavče Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice Žár Žimutice Celkem

Plocha luk ha 41,2 75,6 14,8 145,5 42,6 642,4 90,6 109,8 93 210,2 229,5 904,2 139,4 220,2 311,5 430,3 336,5 292,6 249,8 389,4 4969,1

Plocha dostupných luk ha 2 4 1 7 2 32 5 5 5 11 11 45 7 11 16 22 17 15 12 19 249

Výnos sena tun 2 3 1 6 2 26 4 4 4 8 9 36 6 9 12 17 13 12 10 16 200

Plocha luk ha 115 1092 352,4 1559,4

Plocha dostupných luk ha 6 55 18 79

Výnos sena tun 5 44 14 63

Plocha luk ha 0

Plocha dostupných luk ha 0

Výnos sena tun 0

Ve vzdálenosti nad 30 km: Území Dražíč Horní Stropnice Chrášťany Celkem

Sumarizace sena: Území

138

" Rychlerostoucí dřeviny Podle specifických podmínek jednotlivých katastrů není vhodné počítat plochu pro využití RRD pro konkrétní katastrální území. Naopak považujeme za možné využít údaje týkající se větších celků - podle vzdálenosti od Českých Budějovic. Z plochy orné půdy je možné využít pro RRD cca 0,5% půdy, rovněž tak z ostatních ploch (které jsou uvedeny v tabulce spolu se zastavěným územím, ve skutečnosti tedy více – přibližně 1-2% z ostatních ploch) cca 0,5%. Celkově tedy z úhrnu orné půdy a ostatních ploch 1%. Kalkulujeme (podle praxí ověřené skutečnosti v Neznašově) výnos 10 t/ha. Rychlerostoucí dřeviny podle vzdálenosti: Území



0 0 0 1877,3 1877,3

Ostatní a zastavěná plocha ha 0 0 0 2762,2 2762,2

Pro RRD ha

Výnos tun RRD

191 351 211 46 799

1910 3510 2110 460 7990

" Ostatní biomasa Další možné zdroje biomasy nepředstavují s ohledem na zdroje výše uvedené významné množství. Jejich získávání je obtížnější a podléhá mnoha variabilním faktorům. Patří mezi ně hmota vznikající jako odpad ze zahrad a sadů, ořezané větve z průklestu silničních stromořadí, vyřezávky dřevin z melioračních kanálů a podél vodních toků, materiál pocházející z údržby veřejné zeleně (například město České Budějovice produkuje řádově stovky m3 biomasy) a parků a také využití rákosin. Nejsnáze vybilancovatelnou je produkce rákosu – kterou zde orientačně uvádíme. Z celkové plochy rybníků (katastrální výměry) je rákosinami porostlých cca 5%, za využitelné považujeme celkově 1% ploch (pětinu rákosin). Výnos suché hmoty se pohybuje okolo 2 t/ha. Rákosiny podle vzdáleností: Území Do 10 km 10 – 20 km 20 – 30 km Nad 30 km Celkem

Vodní plocha ha 0 0 0 334,9 334,9

Plocha rákosin 75 252 1117 17 1461

Dostupných rákosin 15 50 223 3 291

Výnos rákosu (tun) 30 100 446 6 582

Celkově je zřejmé, že tyto ostatní zdroje mohou poskytovat biomasu vhodnou k pálení, ale její výše je z pohledu ostatních zdrojů nízká a jako taková zatížená velkou chybou. Rovněž náklady na přepravu této biomasy (která je značně rozptýlena) jsou vysoké v poměru k přepravovanému množství, a v rentabilitě hluboko zaostávají za biomasou z lesních porostů a především ze zemědělských ploch, kde je naopak možné dosáhnout za určitých podmínek (daných spíše smluvně nežli rozložením zemědělské půdy a přírodních faktorů jednotlivých oblastí) vysoké koncentrovanosti potenciálních zdrojů. Určitou výjimku by představovaly záměrně pěstované energetické byliny na zemědělské půdě. Jejich potenciál je přímo úměrný ploše orné půdy a možnostem odbytu jednotlivých komodit. Pokud by zemědělci výhodněji zpeněžili jiné nežli dnes pěstované produkty, bezpochyby by měli o jejich pěstování zájem. Související problémy – jako je například pořízení odpovídající techniky (která může být i značně odlišná od současných standardů) – jsou záležitostí smluvně - obchodní. Je však nepochybné, že potenciál okresu je z tohoto pohledu značný.

139

Tato paliva jsou dokonce konkurenceschopná vůči hnědému uhlí, neboť roční produkce sušiny (při odpovídající volbě druhu rostliny a technologie) se pohybuje blízko 20 t/ha. Využitelné jsou obilniny, řepka, slunečnice, len olejný, lnička setá, ředkev olejná (rostliny jednoleté) nebo topolovka, křídlatka, bělotrn, sléz a podobně (rostliny vytrvalé). Protože klimatické ani půdní podmínky nejsou ideálně rozložené, nelze očekávat roční výnos přes 15 t/ha (pokud by nebyly pro pálení pěstovány obiloviny, které představují vysoce efektivní zdroj biomasy). Celkem je tedy možné kalkulovat s tím, že záměrně pěstované energeticky využitelné rostliny se při pěstování na odpovídající ploše (viz samostatnou kapitolu před závěrem) svojí produkcí vyrovnají všem ostatním zdrojům biomasy.

Sumarizace všech potenciálních zdrojů podle vzdáleností V této sumarizaci jsou uvedeny rozhodující zdroje biomasy vhodné k pálení, a to dřevní hmota, sláma a seno ze zemědělské produkce a hmota získaná pěstováním rychle rostoucích dřevin. Dřevní hmota (m3)

Sláma (t)

Seno (t)

Rychlerostoucí dřeviny (t)

Do 10 km

6605

0

0

1910

10 – 20 km

6605

0

0

3510

20 – 30 km

11235

0

0

2110

Nad 30 km

3882

0

63

460

Celkem

28327

0

63

7990

Území

Předchozí tabulka nezohledňuje skutečný energetický výnos, neboli množství energie získané z vyprodukované biomasy spálením. Dřevní hmota obsahuje 20-50% vody, pro výpočet v následující tabulce uvažujeme smíšenou štěpku z nejrůznějších materiálů o vlhkosti 40%. Takové palivo má výhřevnost 10,5 GJ/t (stejný energetický výnos uvažujeme i u štěpky z rychlerostoucích dřevin pěstovaných na zemědělské půdě). Protože je množství dřevní hmoty pocházející z lesnictví uvedeno v m3, předpokládáme jeho měrnou hmotnost (jedná se o materiál velice proměnlivé struktury a vlhkosti) ve výši 400 kg/m3 (0,4 t/m3). Sláma s vlhkostí 18% má výhřevnost 14 GJ/t, seno (a také záměrně energeticky pěstované byliny jako šťovík nebo chrastice) při vlhkosti do 25% má výhřevnost 13 GJ/t. Území

Sláma GJ

Seno GJ (při 13 GJ/t)

(při 10,5 GJ/t)

(při 14 GJ/t)

Do 10 km

27741

16478

2210

20055

66484

10 – 20 km

83828

36666

5135

33855

159484

20 – 30 km

47187

19670

2600

22155

91612

Nad 30 km

16304

3178

819

4830

25131

175070,5

76006

10777

80905,5

342711

Celkem

Dřevní hmota GJ

Rychlerostoucí dřeviny GJ

Celkem GJ tepla

(10,5 GJ/t)

Pokud tyto údaje převedeme na procenta, je možné sestavit následující tabulku efektivity jednotlivých zdrojů biomasy a jejich rozložení v rámci okresu:

140

Území

Dřevní hmota

Sláma

Seno

Rychlerostoucí dřeviny

Celkem

Do 10 km

8,1

4,8

0,7

5,6

19,2

10 – 20 km

24,5

10,7

1,5

9,9

46,6

20 – 30 km

13,8

5,7

0,8

6,5

26,8

Nad 30 km

4,8

0,9

0,2

1,4

7,3

Celkem

51,1

22,2

3,1

23,6

100

V grafickém vyjádření je procentická situace následující:

30 25 20

Dřevní hmota Sláma Seno Rychlerostoucí dřeviny

15 10 5 0 Do 10 km 10 – 20 km 20 – 30 km Nad 30 km

Obr. č. 31 – Sumarizace všech potenciálních zdrojů biomasy podle vzdálenosti Zdroje přesahující 5 % v konkrétních pásmech vzdálenosti od Českých Budějovic vykazují následující pořadí (dřevní hmota = materiál produkovaný lesnictvím): Celkem zdroje nad 5 %

%

Dřevní hmota ve vzdálenosti 10 – 30 km

38,3

Sláma ve vzdálenosti 10 – 20 km

10,7

Rychlerostoucí dřeviny ve vzdálenosti 10 – 20 km

9,9

Dřevní hmota ve vzdálenosti do 10 km

8,1

Rychlerostoucí dřeviny ve vzdálenosti 20 – 30 km

6,5

Sláma ve vzdálenosti 20 – 30 km

5,7

Rychlerostoucí dřeviny ve vzdálenosti do 10 km

5,6

Celkem zdroje nad 5 %

84,5

141

Protože tyto zdroje tvoří cca 85 % energetického potenciálu, je možné v následujících výpočtech kalkulovat pouze se zdroji uvedenými výše, a rozložení nejvýznamnějších zdrojů je potom následující: Území

Dřevní hmota GJ

Sláma GJ (při 14 GJ/t)

Rychlerostoucí dřeviny GJ

(při 10,5 GJ/t)

Celkem GJ tepla

(10,5 GJ/t)

Do 10 km

27741

-

20055

47796

10 – 20 km

83828

36666

33855

154349

20 – 30 km

47187

19670

22155

89012

Celkem

158756

56336

76065

291157

Dřevní hmota

Sláma

Rychle rostoucí dřeviny

Celkem

Do 10 km

9,5

-

6,9

16,4

10 – 20 km

28,8

12,6

11,6

53

20 – 30 km

16,2

6,8

7,6

30,6

Celkem

54,5

19,4

26,1

100

V procentickém vyjádření: Území

V grafickém vyjádření je procentická situace při zvažování rozhodujících zdrojů biomasy následující:

35 30 25 Dřevní hmota Sláma Rychlerostoucí dřeviny

20 15 10 5 0 Do 10 km

10 – 20 km

20 – 30 km

Obr. č. 32 - Procentická situace při zvažování rozhodujících zdrojů biomasy

Srovnání s potenciálem záměrně pěstovaných energetických bylin na orné půdě Jak již bylo uvedeno výše, v případě přeorientování části zemědělské prvovýroby na pěstování bylin s vysokým energetickým potenciálem, je možné rovněž velmi efektivně získávat spalitelnou biomasu. Pokud kalkulujeme (při vlhkosti materiálu do 25%) výhřevnost 13 GJ/t a výnos 15 t/ha, je možné nahradit výše uvedené zdroje biomasy v jednotlivých pásmech následujícími plochami využitými pro pěstování energetických rostlin:

142

Území

Celkem GJ tepla

Odpovídá tunám energetických rostlin

Je možné vypěstovat na ploše hektarů

Do 10 km

47796

3676

250

10 – 20 km

154349

11873

790

20 – 30 km

89012

6847

460

0

22396

1500

Celkem

Rozložení podle celkové rozlohy zemědělské půdy Území

Celková Plocha orné plocha v ha půdy ha

Plocha potřebná pro energetické byliny v ha

% z plochy území

% z potenciálu orné půdy

Do 10 km

0

0

250

0,73

1,8

10 – 20 km

0

0

790

1,05

4

20 – 30 km

0

0

460

1,08

2,8

Celkem

0

0

1500

0,92

2,44

Když srovnáme tato čísla s půdou uváděnou tzv. „do klidu“, je zcela zřejmé, že odpovídající množství biomasy (poskytující po spálení teplo cca 290 tisíc GJ) je možné bezproblémově pokrýt záměrně poskytovanými bylinami.

Přibližné finanční srovnání Náklady na uvažovaných 290 tisíc GJ tepla uvolněných při spálení biomasy vycházejí z ceny jednotlivých druhů biomasy. Kalkulováno bylo přibližně množství 4 tisíce tun slámy, 15 tisíc tun dřevní hmoty a 7,2 tisíce tun hmoty z rychle rostoucích dřevin. Sláma je dnes dostupná za cenu cca 1.300 Kč/t, celkem je proto potřebné za slámu zaplatit přibližně 5,2 mil. Kč. Dřevní hmota se velmi obtížně vyčísluje, protože se jedná o materiál smíšeného původu. Podle dostupných údajů předpokládáme cenu 600 Kč/t, celkem je potřebné kalkulovat s cenou okolo 9 mil. Kč. Rychle rostoucí dřeviny je možné rovněž ohodnotit pouze přibližně. Cena se pohybuje okolo 1.100 Kč/t sušiny. Námi počítané množství dřevní hmoty v tunách materiálu s obsahem vody do 40% představuje cca 4,4 tisíce tun sušiny. Na nákup dřevní štěpky z rychle rostoucích dřevin je potřebné počítat tedy asi 4,8 mil. Kč. Celkem jsme odhadli částku potřebnou na nákup biomasy (nikoli využití nebo pořízení jejích zdrojů) ve výši 19 milionů Kč. Za tuto částku je možné získat po spálení teplo 290 tisíc GJ. Znamená to, že za teplo získané spalováním biomasy je nutno nakoupit materiál v ceně okol 65 Kč/GJ v palivu. Pokud by byla biomasa pokrývána záměrně pěstovanými energetickými rostlinami na orné půdě, je potřebné počítat s cenou okolo 1.000 Kč/t, celkem tedy asi 23 mil. Kč.

Závěr – možnosti využití biomasy v okrese České Budějovice Po provedených teoretických výpočtech ověřených u zemědělců a lesníků formulujeme následující závěry: Nejefektivnější (z hlediska výroby tepla suchým termochemickým procesem a bez zohlednění možnosti biomasu získat) by bylo využití dřevní hmoty pocházející z lesnictví 143

produkované ze vzdálenosti do 30 km od Českých Budějovic. Tato biomasa je schopna vydat při spalování cca 160 tisíc GJ tepla. Rychle rostoucí dřeviny pěstované do 30 km (přednostně ve vzdálenosti od 10 do 20 km) od Českých Budějovic mohou poskytnout cca 76 tisíc GJ tepla. Třetí v pořadí vhodnosti je sláma produkovaná zemědělstvím ve vzdálenosti 10 až 30 km od Českých Budějovic. Ostatní zdroje biomasy jsou nevýznamné, stejně jako produkce biomasy pocházející z větší nežli 30ti kilometrové vzdálenosti od Českých Budějovic. Rozhodující zdroje biomasy je možné zcela nahradit pěstováním energetických bylin na orné půdě, a to na celkové ploše 1500 ha ve vzdálenosti do 30 km od Českých Budějovic. Energetické byliny by zcela nahradily ostatní rozhodující zdroje (neboť nelze zjistit jejich faktickou dostupnost, která je složitou výslednicí státní ekonomické politiky, uzavírání konkrétních smluv a podobně), pokud by byly pěstovány na ploše odpovídající cca 2,5% současné rozlohy orné půdy. V porovnání s půdou uváděnou do klidu by se jednalo pravděpodobně o její efektivnější využití. Námi předpokládané množství využitelné biomasy vycházející z potenciálu okresu je schopné při spálení vydat teplo ve výši okolo 300 tisíc GJ ročně. Na nákup biomasy poskytující po spálení teplo cca 300 tisíc GJ (ve skladbě prezentované výše) je nutné počítat s náklady ve výši okolo 20 milionů Kč. Náklady na 1 GJ tepla uvolněného spálením biomasy činí cca 70 Kč.v palivu. Současná situace co se týče nabízené biomasy je velmi složitá, protože naprostá většina je dnes využívána jiným způsobem nebo je její získávání záležitostí smluvních vztahů, které jsou závislé na mnoha faktorech. Biomasa z lesních porostů je zatížená poměrně vysokými náklady na její dopravu z místa produkce a nepovažujeme v současné situaci za reálné její významné využití, a to i s ohledem na nevhodnost odebírání biomasy z lesních porostů. Nadějněji se jeví využití slámy, ale ani zde jsme nezjistili výraznou ochotu slámu nabízet. Proto je nejvhodnější uvažovat o založení plantáží rychle rostoucích dřevin a ostatní zdroje biomasy doplnit záměrně pěstovanými energetickými rostlinami na orné půdě. Jejich cena je vyšší nežli u dřevní štěpky (ať již z lesnictví nebo rychle rostoucích dřevin), a činí asi 23 mil. Kč při získání tepla 300 tisíc GJ. V takovém případě by stál 1 GJ tepla asi 75 Kč v palivu.

Doporučené využití biomasy v okrese České Budějovice Po provedených teoretických výpočtech a výše formulovaných závěrech navrhujeme následující využití biomasy: Dřevní hmota pocházející z lesnictví je velmi těžko využitelná (obtížně dostupná, přepravně náročná, z ekologických důvodů z lesních porostů neodstranitelná, smluvně v současnosti vázaná a podobně). Rychle rostoucí dřeviny a sláma produkovaná zemědělstvím vyžaduje (především z důvodů nutné dislokace) vysoké náklady na dopravu, přičemž problematické může být dosoušení a nezanedbatelné nemusejí být ani meziroční sezónní výkyvy následně se odrážející v ceně biomasy. Ostatní zdroje biomasy jsou nevýznamné, a nejsou pro České Budějovice adekvátním řešením. Za jediný skutečně perspektivní zdroj biomasy je možné označit energetické byliny záměrně pěstované na orné půdě. Celkem je potřebné s ohledem na zisk cca 300 tisíc GJ tepla ročně využít pro jejich produkci cca 1.500 ha (čím blíže k městu, tím lépe), neboli cca 2,5% současné rozlohy orné půdy do vzdálenosti 30 km od Českých Budějovic (v porovnání s půdou uváděnou do klidu by se jednalo pravděpodobně o její efektivnější využití).

144

Z uvedeného přehledu vyplývá, že spalování biomasy je nejvýhodnější v blízkosti jejího zdroje. V podstatě se jedná o: •

spalování biomasy v teplovodních zdrojích o instalovaném výkonu do 5 MW tep , zajišťujících vytápění menších územních celků se soustředěnou zástavbou

•

u zdrojů na spalování biomasy je těžko udržitelná stabilita parametrů media pro soustavu CZT konkrétně v Českých Budějovicích založené na páře

•

je značný požadavek na skladovací prostory pro zabezpečení kvalitativních znaků paliva hlavně vlhkosti

•

doprava paliva na větší vzdálenost je energeticky náročná z hlediska spotřeby pohonných hmot a je liniovým zdrojem znečišťování ovzduší

•

ekonomickou dopravu lze zajišťovat s akčním poloměrem 8 km

•

cena za dopravu a pořízení paliva ovlivní konečnou cenu tepla

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že využití biomasy v podmínkách města České Budějovice se dvěma stávajícími velkými centrálními uhelnými zdroji soustavy CZT je nevhodné a neekonomické.

2.2.2 Větrná energie Hlavní podmínkou možného využití větrné energie je stálost a rychlost větru v dané lokalitě. Rychlost a intenzita proudění vzduchu stoupá s nadmořskou výškou a s výškou nad okolním terénem. Kromě převažujícího směru, rychlosti a četnosti větrného proudění v oblasti, ji tedy ovlivňuje i míra členitosti okolního terénu (udávaná tzv. koeficientem drsnosti povrchu). Rychlost větru se obvykle měří a udává pro nadzemní výšku 10 metrů. Pro výšku větší výšku, ve které bude umístěna osa rotoru větrné turbíny - se používá tento orientační přepočet:

kde: vo - naměřená rychlost větru ve výšce ho, tj. obvykle 10 m (m/s) vh - vypočítaná rychlost větru (m/s) ho - výška, ve které se provádí měření (m) h - výška umístění osy rotoru (m) n - exponent závisející na drsnosti povrchu - typicky 0.14, pro členitější území pak až 0,18 Výkon VE roste (klesá) s třetí mocninou rychlosti větru a s druhou mocninou průměru vrtule (rotoru) turbíny. Platí, že pokud vítr nedosahuje optimální rychlosti, elektrárna nepracuje na plný (instalovaný) výkon a množství vyráběné el. energie je dle výše uvedených vztahů úměrně nižší. K uvedení VE do provozu musí minimální rychlost větru činit 2,5-3 m/s a maximální využití instalovaného výkonu dosáhne VE při rychlostech větru od 12 až 15 metrů za vteřinu (v závislosti na velikosti průměru rotoru VE) až do limitních 25 až 28 m/s. Takových rychlostí však vítr dosahuje pouze několik (desítek) hodin v roce. Směrodatná je tedy jeho průměrná rychlost během celého roku.

145

Rychlost větru [m/s]

Využití instalovaného výkonu

3

2%

4

4%

5

8%

6

15%

7

23%

8

34%

9

49%

10

67%

11

90%

12-15 až 25-28 100% Tab. č. 113 - Využití instalovaného výkonu VE při různé rychlosti větru V polovině 90. let byla Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd (ÚFA AVČR) vypracována metodika, která na základě dlouhodobého sledování a počítačových simulací umožňuje v libovolném místě na našem území odhadnout roční průměr rychlosti větru. Jak ukazuje následující obrázek, na velké většině území České republiky nepřevyšuje průměrná roční rychlost větru (ve výšce 10 metrů nad zemí) 4 m/s. Vyšší celoroční průměrné rychlosti větru (5 metrů za sekundu a více) se pak zpravidla u nás dosahuje pouze v místech s nadmořskou výškou 600 a více metrů nad mořem. Jablonec nad Nisou leží ve výšce kolem 500 m. n.m. Ačkoliv je tato lokalita považována za oblast s intenzivními větry, nelze předpokládat, že průměrná rychlost větru během celého roku bude vyšší než 5 m/s.

Obr. č. 33 - Větrná mapa České republiky. Zdroj: ÚFA AVČR Přesto však nelze vyloučit, že na některých místech (vrcholcích okolních hor) lze tuto roční hranici, považovanou všeobecně za měřítko rentability projektu instalace VE, i překročit. Instalací rotoru turbíny na dostatečně vysokém tubusu lze pak docílit zvýšení průměrné celoroční rychlosti větru na 6,5 i více metrů za vteřinu. V takovém případě je však před případnou realizací nutné provést v uvažovaném místě důkladné dlouhodobé měření (doporučuje se po dobu 6 měsíců až jednoho roku, a to přímo

146

v ose rotoru budoucí elektrárny), zda rychlost a pravidelnost větrů během roku zde skutečně dosahuje předpokládaných hodnot. Vhodná lokalita pro výstavbu větrné elektrárny často bývá mimo dosah inženýrských sítí a komunikací. Proto si její instalace zpravidla vyžaduje vedle výstavby transformační stanice, která vyráběný proud z VE transformuje na potřebnou vysokonapěťovou hladinu, také vybudování i několik kilometrů dlouhé VN přípojky k rozvodné síti a příp. rovněž i přístupové komunikace. Výstavbou jednotky o větším výkonu či hned několika VE na jednom místě lze tak docílit nižších měrných investičních nákladů (náklady na kW instalovaného výkonu) oproti instalaci pouze jedné jednotky. Indikativní investiční náklady: 30.000 – 40.000 Kč/kW instalovaného výkonu 1 mil. Kč NN/VN Trafostanice 1,2 mil. Kč / km VN vedení Zkušenosti s větrnými elektrárnami nejsou v České republice příliš dobré. Ačkoliv během první poloviny 90. let bylo u nás postupně postaveno 24 jednotek větrných turbín, nenaplnily se u nich hospodářské ani provozní předpoklady. Pomineme-li příliš nízké výkupní ceny elektřiny, na vině byla v některých případech rovněž nižší dosahovaná rychlost větrů, než se původně předpokládalo, a zejména pak časté technické poruchy. Řada z nich tak byla často i na několik měsíců odstavena, což mělo na ekonomiku jejich provozu devastující účinky. Impuls k úvahám o vzkříšení větrných elektráren v ČR přišel v souvislosti se zavedením povinných minimálních výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výkupní cena vyhlášená pro letošní rok ve výši 3 Kč/kWh “oprašuje“ podnikatelské plány, které byly na jejich výstavbu během 90. let v očekávání zavedení výhodných výkupních cen připraveny. Před přehnaným znovu nabytým optimismem je však nutno upozornit na fakt, že větrné energetice se u nás skutečně moc nedaří. Jen výjimečně se u dosud zrealizovaných jednotek podařilo překročit hranici 11 % ročního využití instalovaného výkonu (ten se rovná množství vyrobené elektřiny při chodu rotoru turbíny po celý rok, tj. 24 hodin denně po dobu 365 dnů, na plný výkon), což je cca 1.000 hodin/rok, zatímco např. na návětrné (německé) straně Krušných hor toto roční využití VE dosahuje až 25% (cca 2.220 hod/rok). Je nutné upozornit na fakt, že aby VE vyrobila stejný objem elektřiny, jako při jmenovitém výkonu po dobu 1.000 hodin, musela by být nepřetržitě v chodu po celý rok při stálé rychlosti větru mezi 5 až 6 metry za vteřinu. To dokazuje, jaké musí být v uvažované lokalitě větrné poměry, aby jejich využití se stalo efektivním. Následující tabulka předkládá kalkulaci rentability investice a provozu dvou výkonově rozdílných typů VE dle jejich ročního využití. Poslední sloupec pak představuje, jaké minimální roční využití musí dosahovat skutečný projekt výstavby dvou VE o celkovém výkonu 2 MW. V tabulce je uvedena pouze roční anuita investice, provozní náklady, tj. náklady spojené s údržbou a opravami, nejsou uvedeny. Je to z toho důvodu, že dle dosavadních zkušeností s provozem VE v tuzemsku mohou být velmi variabilní v závislosti na počtu poruch a nutných oprav. Jejich výše se u dosud zrealizovaných instalací pohybovala mezi 500 – 1.000 Kč na vyrobenou MWh dle objemu vyrobené elektřiny. Pro srovnání: Průměrná cena elektřiny prodávaná elektrárenskou společností ČEZ distributorům v letošním roce činí 930 Kč/MWh.

147

Využití instal. výkonu

[%]

Instalovaný výkon

kW

750

Investiční náklady

Kč

30 000 000 45 000 000 30 000 000

Množství vyr. elektřiny Tržby Roční anuita

9 % (800 hod/rok)

KWh/rok 600 000

1 000

11 % (1 000 hod/rok) 750

1 000

19 % (1 650 hod/rok) 750

2 000

45 000 000 30 000 000 84 000 000

800 000

750 000

1 000 000

1 237 500

3 300 000

Kč/rok

1 800 000

2 400 000

2 250 000

3 000 000

3 712 500

9 900 000

Kč

3 523 789

5 285 683

3 523 789

5 285 683

3 523 789

9 866 608

Vysvětlivky: Při výkupní ceně elektřiny 3 Kč/kWh, životnosti elektrárny 20 let a diskontní sazbě 10 %

Tab. č. 114 - Kalkulace rentability dvou výkonově rozdílných VE při různém využití instal. výkonu Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ekonomicky efektivní je výroba elektřiny ve větrné elektrárně za daných předpokladů při ročním využití instalovaného výkonu 19% a více. Tomu odpovídá průměrná roční rychlost větru nad 6,5 m/s. Lokality s takto vysokou průměrnou rychlostí větru se v okolí České Budějovice dle uvedené větrné mapy obecně nevyskytují.

Obr. č. 34 - Vhodnost využití větrné energie v ČR. Zdroj: ÚFA AVČR

2.2.3 Solární energie Solární energie má ze všech obnovitelných zdrojů největší teoretický potenciál a lze ji využívat prakticky všude. Další výhodou je to, že solární systémy nemají žádný negativní dopad na životní prostředí tj. neprodukují emise, hluk, ani dopravní zatížení. Využití velkého potenciálu sluneční energie zatím brání relativně vysoké náklady na solární systémy a z toho vyplývající dlouhá doba návratnosti investice. Tento problém je do jisté míry řešen státními dotacemi na solární systémy.

Potenciál solární energie- dostupnost slunečního záření Na území české republiky je poměrně malý rozdíl mezi jednotlivými oblastmi - na území ČR dopadá ročně průměrně kolem 1MWh/m2 (měřeno na vodorovné ploše). Něco méně než polovina z toho je záření přímé, které je možno využívat s dobrou účinností a zbytek tvoří záření rozptýlené, jehož využití je obtížnější (zvláště u termálních systémů, kvůli nízké účinnosti kolektorů při nízké intenzitě záření). Celková doba slunečního svitu bez oblačnosti t.j. doba, kdy je k dispozici přímé záření je v rozmezí 1.400 – 1.700 hodin za rok. Přibližně 3/4 záření připadá na období duben až říjen tj. na dobu, kdy je spotřeba energie na vytápění poměrně malá.

148

Obr. č. 35 - Globální sluneční záření na území ČR (MJ/m2.rok). Zdroj:ČHMÚ

Způsoby využívání sluneční energie Sluneční záření se dá využít pro získání tepla (solární termální systémy) nebo pro výrobu elektřiny (solární fotovoltaické systémy). Další formy využití sluneční energie (chlazení destilace vody či fotochemické odbourání odpadů nemají zatím v našich podmínkách význam.

Solární termální systémy Lze je rozdělit na systémy pasivní a aktivní. " Pasivní systémy Využívají se k vytápění budov respektive pro snížení spotřeby energie na vytápění. Pro tyto systémy je charakteristické, že k zachycení záření používají součásti stavby t.j. jižní okna, zasklené Trombeho stěny, zimní zahrady a pod. Hovoří se o nich také jako o solární architektuře, protože pasivní systém je nedílnou součástí architektonického návrhu domu. Okna (systém s přímým ziskem) Nejjednodušší systém je okno orientované na jih. Sluneční záření se dostává zasklením přímo do místnosti a přemění se v teplo po dopadu na nábytek, stěny a podlahu. Teplo je zde z části akumulováno a z části je předáno do vzduchu. Teplo je zde přenášeno a v budově distribuováno přímo slunečním zářením nebo přirozenou konvekcí a jako akumulátor tepla slouží stěny a podlahy.

149

Obr. č. 36 – Pasivní systémy - okna Výhodou těchto systémů je jejich relativně nízká cena, respektive to, že velká část jejich ceny je již započtená v ceně stavby. Faktorem, který omezuje množství energie, které lze jižními okny získat je schopnost místnosti resp. celého domu získané teplo nějak uložit. Pokud je množství tepla z dopadajícího slunečního záření menší než tepelná ztráta místnosti, pak se prostě jen snižuje dodávka tepla z topného systému a teplota místnosti zůstává stálá. Sluneční energie zde vlastně jen kompenzuje část tepelných ztrát. V naprosté většině případů je ale u dobře izolovaných domů s mírně zvětšenou plochou jižních oken množství tepla ze slunečního záření větší než je tepelná ztráta a teplota v místnosti vzrůstá. Vzrůst teploty je tím menší čím větší je využitelná tepelná kapacita místnosti (podlaha stěny). Chceme-li se tedy v pasivních domech vyhnout přílišnému kolísání teploty v místnostech je nutné používat sendvičové stěny, které mají vnitřní , nosnou část z těžkých, dobře tepelně vodivých, materiálů (beton, vápnopískové cihly a pod.). Dostatečně silná vrstva (kolem 15 až 25 cm) tepelné izolace na vnější straně pak zajistí jednak malé tepelné ztráty a také dobrou akumulační schopnost zdiva (hmota stěny je na teplotě blízké teplotě vnitřního vzduchu). Určitý problém je s okny. Velká okna mají sice velké tepelné zisky, ale také relativně velké tepelné ztráty v době, kdy slunce nesvítí. Klíčové je zde proto použití kvalitního zasklení s tepelným zrcadlem (nízkoemisní vrstvička) a náplní argonu, která mají nízkou hodnotou prostupu tepla. U a rozumně vysokou hodnotou součinitele propustnosti pro sluneční záření G. Tepelná bilance v dnešní době hojně používaných dvojskel s hodnotou U= 1,1 a G= 0,6 je pozitivní, což znamená, že za topnou sezónu více energie získají než ztratí. Ještě lepším řešením jsou okna obsahující mezi skly ještě plastovou fólii opatřenou tepelným zrcadlem. Jejich hodnota U je přibližně 0,8 W/m2 .K při propustnosti G= 43%.

150

Obr. č. 37 – Průřez skla s tepelným zrcadlem Nepříjemnou vlastností skel s tepelným zrcadlem je znatelné snížení propustnosti pro viditelnou a blízkou infračervenou část slunečního spektra což má za následek snížení tepelných zisků. Noční tepelné ztráty lze dále snížit použitím stahovacích žaluzií, rolet či okenic. Nejdokonalejší materiál pro zasklení je křemenný aerogel, zde se dá u 20mm silné desky dosáhnout U = 0,4 při propustnosti G blížící se 90%; zatím tento materiál není komerčně dostupný. Trombeho stěna (systém s nepřímým ziskem) Jde o masivní jižní stěnu (beton, plné cihly), která je zakryta průhlednou tepelnou izolací (zasklení) a natřena černě. Někdy může být opatřena nahoře a dole otvory umožňujícími teplý vzduch vpouštět přímo do místnosti.

151

Obr. č. 38 – Schéma slunečního domu s masivní akumulační stěnou Vytváří se tak vlastně jakýsi integrovaný solární kolektor se zásobníkem. Nejvyšší teplota na vnější straně stěny přesahuje 50°C a je dobré do prostoru mezi zasklením a stěnou dát nějakou reflexní roletu, která sníží noční tepelné ztráty a omezí nežádoucí tepelné zisky v jarním a podzimním období. Trombeho stěna je výhodná tím, že představuje akumulační prvek a teplo je do vnitřního prostoru dodáváno se zpožděním 8 až 12 hodin. Tepelné zisky oken nesmí způsobovat přehřátí vnitřních prostor, což v moderních nadstandardně izolovaných domech limituje množství tepla, které lze získat z jižní fasády. Vytvořením Trombeho stěny na další části jižní fasády lze energetický zisk zvětšit. Kromě zasklení dvojsklem se na Trombeho stěnu používají i tak zvané voštinové transparentní izolace. Zimní zahrada Jde vlastně o analogii Trombeho stěny s tím, že zasklení je odsunuto mnohem dále od stěny a vytvořený prostor je používán jako rozšíření obytného prostoru domu a jako přechod mezi vnitřním prostředím domu a venkovním prostorem. Zimní zahrady jsou často spíše zajímavým architektonickým prvkem a energetické zisky jsou až druhotné. Existuje celá řada způsobů, jak zimní zahradu zakomponovat do návrhu domu; výhodnější je volit menší prosklené plochy a zmenšit tak problémy s letním přehříváním. Je třeba zdůraznit, že zimní zahradu nesmíme v době nedostatku slunečního svitu vytápět !

152

Obr. č. 39 – Typy zimních zahrad Obecně v solární architektuře platí, "méně je někdy více" a v poslední době se spíše dává přednost domům s nadstandardní tepelnou izolací a menšími prosklenými plochami. " Aktivní systémy Aktivní systémy používají k zachycení záření solární kolektory t.j. specializovaný prvek, transport tepla se děje pomocí vzduchu nebo nemrznoucí kapaliny s nuceným oběhem a teplo je ukládáno do zásobníku pro pozdější využití. Investiční náročnost aktivních systémů je vyšší (v přepočtu na jednotku získaného tepla) než u systémů pasivních ; jejich účinnost je

153

zpravidla také vyšší a jejich použití je podstatně flexibilnější, dají se montovat prakticky na všechny domy. V současné době se používá aktivních systémů převážně na ohřev teplé užitkové vody a případně k přitápění v jarním a podzimním období a ohřevu bazénu v letním období. Je to dáno především tím, že jejich doba návratnosti by při využití k vytápění byla neúnosně dlouhá- v zimním období je příliš málo slunečního záření a systém by musel mít velkou plochu a taková plocha by zase byla polovinu roku nevyužitá (viz graf).

Obr. č. 40 – Potřeba energie a energetický zisk v průběhu roku " Praktické provedení solárních systémů pro ohřev TUV Solární systém se skládá ze 4 základních prvků: 1. Kolektor Dnes jsou nejběžnější kolektory s plochým absorbérem, selektivní absorbční vrstvou a jedním zasklením; typickým zástupcem je např. HELIOSTAR

Obr. č. 41 – Schéma slunečního kolektoru V poslední době se setkáme i s vakuovými trubicovými kolektory a pro ohřev bazénové vody se používají nezasklené kolektory plastové.

154

2. Zásobník Nejběžnější jsou tlakové zásobníky o objemu 300 až 500 litrů se solárním výměníkem ve spodní části a s elektrickou topnou vložkou nebo s výměníkem dohřívání topnou vodou z kotle ústředního topení v horní části. Zásobník umožní akumulaci získaného tepla na dobu kdy slunce nesvítí, zpravidla do druhého dne, někdy i na delší čas. 3. Spojovací potrubí, čerpadlo a další pomocné prvky Dnes je tendence sdružovat všechny potřebné prvky do kompaktní jednotky. Napájení čerpadla je zpravidla z rozvodné sítě, v některých systémech se používá speciální čerpadlo na 12V = , které je napájeno z fotovoltaického panelu umístěného vedle kolektoru. Jako teplonosná kapalina se používá nemrznoucí směs s obsahem netoxického propylénglykolu. 4. Regulace V zásadě je nutný alespoň jednoduchý diferenciální termostat, který zajistí, že čerpadlo se spustí v okamžiku kdy teplota kolektoru vystoupí nad teplotu zásobníku a vypne se po poklesu teploty kolektoru pod teplotu zásobníku. Dále je třeba zajistit dotápění z dalšího zdroje (kotel, elektrické topení) a případně udržování teploty TUV na výstupu ze zásobníku na bezpečné teplotě (nebezpečí opaření je velké, teplota v zásobníku může vystoupit až k teplotě varu! Trendem je opět sdružovat všechny regulační funkce do jednoho systému. 5. Záložní systém ohřevu Vzhledem k časové proměnlivosti slunečního svitu je nutno mít další systém pro ohřev, obvykle se používá takzvanné bivalentní provedení zásobníku t.j. výměník pro topnou vodu z kotle na plyn či tuhá paliva nebo elektrické topné těleso (na levnou akumulační sazbu). U kotlů na tuhá paliva je vhodné použít trivalentní zásobník, kde v topné sezóně se dohřívá voda z kotle a mimo topnou sezónu se používá elektrický ohřev.

Obr. č. 42 - Schéma solárního systému na ohřev TUV ((převzato z informačních listů EKOWATTU) V poslední době se rozšířilo využívání akumulačních zásobníků ke kotlům a dřevo. Při použití tohoto způsobu vytápění je výhodné integrovat solární ohřev vody do tohoto zásobníku.

155

Celková doba slunečního svitu v ČR (bez oblačnosti)

1400 - 1700 h/rok

Celková dopadlá energie na vodorovnou plochu

950 - 1150 kWh/m2.rok

Zisk z této energie v pasivních systémech

20 - 50 % v topné sezóně

Zisk z této energie v aktivních systémech ÚT

30 - 40 % v topné sezóně

Zisk z této energie v aktivních systémech TUV

50 - 80 %/rok

Zisk z této energie v aktivních systémech letní bazén

70 - 90 %/sezónu

Zisk z této energie v plochém kolektoru pro TUV

450 - 550 kWh/m2.rok

Optimální orientace kolektorů

J - JZ

Vyhovující orientace kolektorů

JV - J

Méně účinné orientace kolektorů

V - JV, JZ - Z

Maximální výkon kolektorů

kolem 14. hodiny

Optimální sklon pro letní provoz

kolem 30° od vodorovné roviny

Optimální sklon pro celoroční provoz

kolem 45°

Optimální sklon pro zimní provoz

kolem 60° nebo svislá rovina

Maximální dopadající záření v létě na kolmou plochu

málo přes 1000 W/m

Maximální dopadlá sluneční energie v létě

až 8 kWh/m .den

Účinnost slunečních kolektorů (dle umístění a využití)

50 - 80 %

Max. kritická teplota nezaskleného absorbéru bez odběru energie

až 80 °C

Max. kritická teplota zaskleného absorbéru bez selektivní vrstvy

až 120 °C

Max. kritická teplota zaskleného absorbéru se selektivní vrstvou

až 180 °C

2

2

Max. kritická teplota zaskleného absorbéru se selektivní vrstvou ve až 220 °C vakuu Optimální zasklení - ploché kalené sklo s min. obsahem železa

tl. 4 mm

Optimální teplota z plochého kolektoru pro TUV

60 - 80 °C

Optimální teplota z plochého kolektoru pro ÚT v zimě

30 - 40 °C

Optimální teplota pro ohřev bazénu celoročně

kolem 30 °C

Tlak v primárním okruhu závislý na typu kolektoru

0,1 - 0,6 MPa

Nemrznoucí kapalina na zimní teplotu

max -30 °C

Doba životnosti nemrznoucí kapaliny dle výrobců

4 - 6 let

Solární ohřívač TUV pro čtyřčlennou rodinu

300 l

Solární ohřívač TUV pro šestičlennou rodinu

500 l

Životnost plastových absorbérů dle typů a použití

5 - 10 let

Životnost kovových kolektorů dle typů a použití

20 - 30 let

Ing. Jaroslav Peterka, CSc.

Tab. č. 115 - Možnosti a limitace solárních termálních systémů (převzato z infolistů Ekowattu) " Solární fotovoltaické systémy Solární fotovoltaické systémy slouží k přímé přeměně energie slunečního záření na elektřinu. Využívají k tomu polovodič s p-n přechodem (zpravidla křemík). Účinnost fotovoltaických článků z monokrystalického křemíku je u komerčně dostupných článků za optimálních podmínek 14 až 17 % a jejich životnost dosahuje 20- 30 let. Levnější články z polykrystalického nebo amorfního křemíku mají účinnost i životnost nižší. Energetická návratnost (doba za jakou vyrobí energii spotřebovanou pro jejich výrobu) je u

156

fotovoltaických panelů poměrně dlouhá (údaje se různí podle typu a způsobu instalace ). Pro panely z monokrystalického křemíku se udává přes 6 let, u panelů z amorfního křemíku 1,5 až 3 roky). Množství energie, které se dá získat z 1m2 fotovoltaických panelů je přibližně Ekonomická doba návratnosti systémů dodávajících elektřinu do sítě v podmínkách ČR značně přesahuje dobu jejich životnosti. V současné době je elektřina z fotovoltaických zdrojů podporována tím, že je povinně vykupována za 6Kč/kWh což v principu zajistí návratnost investice do fotovoltaického systému, nicméně při současné situace na trhu s elektřinou nelze očekávat nějaký větší rozvoj fotovoltaických systémů. Solární fotovoltaické systémy se proto využívají zatím spíše pro krytí spotřeby elektřiny v místech bez rozvodné sítě a větší systémy s připojením do rozvodné sítě jsou zatím spíše vyjímečné a slouží převážně pro demonstrování možností a pro získávání zkušeností než jako prostředek pro podnikání. Příkladem takového systému je demonstrační fotovoltaický systém o výkonu 3 kW instalovaný na budově elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Na níže uvedeném grafu je vynesena skutečně vyrobené množství elektřiny v závislosti na čase.

Obr. č. 43 – Vyrobené množství elektřiny fotovoltaického systému (převzato z http://k313.feld.cvut.cz/solarsys/)

Možnosti praktického využití sluneční energie v podmínkách města České Budějovice. Pasivní termální systémy Nejschůdnější cestou je pasivní využití sluneční energie pro snížení spotřeby tepla v budovách. Téměř každý dům využije určitou část dopadajícího slunečního záření; toto množství lze u nových staveb podstatně zvýšit následujícími způsoby: 1. Orientace domu a zvýšení plochy jižních oken Už při územním plánování by se mělo myslet na to aby nově stavěné budovy byly orientovány delší stranou ve směru východ-západ a maximalizovala se tak jižně orientovaná plocha fasády. Rozestupy mezi budovami by měly zajistit aby nedocházelo k vzájemnému stínění minimálně v období únor až listopad. Vytvořit podmínky pro pasivní solární zisky je 157

pravděpodobně nejjednodušší a nejdůležitější věc, kterou může město udělat pro zvýšení využití solární energie. 2. Použití nadstandardních tepelných izolací a zdiva s velkou tepelnou kapacitou Využitelnost slunečního záření, které je zachyceno jižními okny je do značné míry dána využitelnou tepelnou kapacitou vnějších stěn, podlah a příček. V současnosti nejpoužívanější stavební materiály (Porotherm, Ytong) neumožňují dosáhnout dostatečné tepelně akumulační schopnosti zdiva ani dostatečnou hodnotu tepelného odporu pro potřeby pasivních domů. Výhodnější jsou systémy sendvičového zdiva jako třeba SENDWIX, Velox, Durisol. Hlavní překážkou je zde jednak mírně vyšší cena těchto systémů a jednak nedostatečná informovanost investorů a projektantů o významu akumulační hmoty pro tepelnou spotřebu domu s jižně orientovanými okny. Zde je určitý prostor pro osvětu (možná ČKAIT, střediska EKIS, CZB a pod .). 3. Využití zasklených ploch - Trombeho stěna a zimní zahrada Trombeho stěna je výhodná tím, že představuje akumulační prvek a teplo je do vnitřního prostoru dodáváno se zpožděním 8 až 12 hodin. Tepelné zisky oken nesmí způsobovat přehřátí vnitřních prostor, což v moderních nadstandardně izolovaných domech limituje množství tepla, které lze získat z jižní fasády. Vytvořením Trombeho stěny na další části jižní fasády lze zisk energie zvýšit. Zimní zahrada je často navrhována spíše jako extenze obytného prostoru respektive plynulý přechod z vnitřního prostředí do venkovního prostoru než jako energeticky úsporné opatření. Pokud je však dobře zapracována do energetické koncepce pasivního domu může přinést znatelný efekt. Praktický potenciál zimní zahrady není tak velký jak by se mohlo zdát, hlavně pro nedostatek dlouhodobějších zkušeností s chováním těchto domů (přesně řečeno z minulosti existují příklady špatných řešení, kde dochází k letnímu přehřívání a nedměrným ztrátám v zimě). Solární aktivní systémy na ohřev vody a přitápění Zde je potenciálně velké využití (lze použít na většině rodinných domků a u řekněme max. dvoupatrových obytných domů). Velmi výhodné jsou tyto systémy tam kde existuje celoroční vysoká spotřeba teplé vody (nemocnice, hospice, lázeňské budovy). Vzhledem k dlouhé ekonomické návratnosti závisí reálný potenciál na tom, jaké budou poskytovány dotace a podpory. Zatím jediný použitelný dotační titul pro fyzické osoby je ze SFŽP. Pro veřejnou sféru (zdravotnictví, školství) jsou k dispozici dotace od ČEA z programu II.3. Vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Fotovoltaické systémy připojené do sítě Domnívám se, že v současné době je cena elektřiny vyrobená z těchto systémů příliš velká a smysluplnější by bylo podporovat spíše solární systémy pro ohřev vody, které při stejných nákladech nepřímo ušetří více elektřiny než fotovoltaické systémy. Shrnutí: Za optimální strategii jak dosáhnout s omezenými prostředky a možnostmi maximálního efektu při využití sluneční energie je považován následující postup: Podporovat dostupnost slunečního záření pomocí vhodného plánování, orientace ulic a parcel při nové zástavbě. Pomocí osvěty a případně mírných podpor vytvářet podmínky pro použití nadstandardních tepelných izolací, které otevře cestu pro lepší možnosti pasivního využití slunečního záření i pro možnost využití aktivních systémů pro ohřev vody a přitápění. Podporovat solární systémy na ohřev vody a přitápění, které jsou již relativně rozšířenou a zralou technologií a kde vyrobená energie zpravidla nahrazuje elektřinu a zemní plyn.

158

2.2.4 Geotermální energie a energie okolního prostředí Geotermální energie Geotermální energie je tepelná energie Země. Je spojena se vznikem planety a procesy (vulkanickými, metamorfologickými aj.), které dosud v různých vrstvách zemského pláště probíhají. Energetický potenciál zemského tělesa je obrovský, a to i přesto, že jej (zatím) umíme technicky využít jen ze zemského pláště (vrty do hloubky cca 3.000 metrů). I tak se jedná o takové množství energie, které by zabezpečilo současné energetické potřeby lidstva na mnoho tisíce let. Teplo Země je možné nejsnáze získávat prostřednictvím fluid cirkulujících v zemské kůře (plyny, vodní pára, podzemní vody). Podobně je však možné využívat i tepla hornin. Ačkoliv teploty těchto zdrojů geotermálního tepla mohou dosáhnout i více než 150 °C, na našem území jsou k dispozici pouze nízkoteplotní geotermální zdroje v podobě teplých (termálních) pramenů, podzemních vod a "suchého" zemského tepla o teplotách do 40 °C. Jelikož však termální prameny vyskytující se na našem území mají léčivé účinky, jejich využití pro energetické účely není vhodné (i z toho důvodu, že mají obvykle vysoký obsah minerálních látek). Z toho důvodu jsou u nás energeticky využitelné pouze podzemní vody a zemské teplo v těch oblastech, kde tepelný tok dosahuje dostatečné velikosti, viz. následující obrázek. (Místa, které jsou pro využití geotermální energie vhodné - oblasti označené zelenou a modrou barvou, dosahuje tepelný tok ze zemského nitra 60 a více mW/m2 plochy.)

Obr. č. 44 - Vhodnost využití geotermální energie na našem území. Zdroj: GEOMEDIA, s.r.o.

Využití energie prostředí tepelnými čerpadly Tepelná čerpadla (TČ) jsou progresívní zařízení pro zužitkování nízkoteplotních zdrojů. Pracují na principu chladících zařízení, tedy využívají specifických termodynamických vlastností některých látek (chladiv) k tomu, že odebírají tepelnou energii z okolního prostředí, a pomocí hnací energie jej (zvyšováním tlaku těchto pracovních látek kompresorem) přavádějí na vyšší teplotní hladinu. Poměr získané (tepelné) a vstupní energie, jež je na ni potřeba vynaložit (obvykle elektrické pohánějící elektromotor kompresoru), se nazývá topný faktor a platí, že čím větší teplotní rozdíl, respektive ekvivalentní "tlakový rozdíl" musí TČ překonávat, tím je tento poměr (topný faktor) menší.

159

Získané teplo (topný výkon) pak TČ předává v kondenzátoru (tepelném výměníku) topné vodě příp. vzduchu, je(n)ž je pracovní látkou (topným médiem) systému vytápění objektu. Teplota zdroje energie

Teplota na výstupu

Topný faktor*

[°C]

[°C]

[kWht/kWhe]

0

30

4 až 6

5

60

2,2 až 3,3

10

30

6,1 až 9,1

60

2,7 až 4,0

20

60

3,3 až 5,0

30

60

4,4 až 6,7

* Nižší hodnota topného faktoru platí pro malá čerpadla (do 15 kW), vyšší pak pro TČ většího výkonu

Tab. č. 116 - Velikost topného faktoru TČ v závislosti na vstupní a výstupní teplotě Zdrojem nízkopotenciálního tepla přitom může být jak okolní prostředí (země, povrchové i podzemní vody, vzduch), tak i odpadní teplo z technologických aj. procesů (ve formě odpadní vody nebo vzduchu). Podle zdroje NPT se liší i konstrukční provedení primárního okruhu TČ. Na sekundární straně se všechny typy TČ principiálně neliší (liší jen v případě, že se místo teplovodního systému ústředního vytápění používá vytápění teplovzdušné). Využívání NPT ze země a nebo podzemních příp. povrchových vod je zprostředkováváno nepřímo prostřednictvím vertikálních nebo horizontálních kolektorů - sběračů tepla, v kterých obíhá teplonosná kapalina, jíž je obvykle nemrznoucí směs nebo voda. Ta pak ve výměníku (výparníku) získanou tepelnou energii předá pracovní látce oběhového systému TČ, tj. chladivu. U TČ využívajích teplo okolního vzduchu je odběr tepla přímý, kdy vzduch je ventilátorem “nasáván“ přímo k výparníku TČ. Konstrukční provedení primárních okruhů TČ dle zdroj tepla: Zemní teplo – Využitelné plošným spirálovým či liniovým (výkopovým) kolektorem (lze použít za předpokladu dostatečně velkého pozemku), nebo vrty. Ve všech těchto případech je do země uložen výměník v podobě polyethylenového potrubí. Kolektorové potrubí u plošných spirálových kolektorú se ukládá na souvisle odkrytou plochu v nezámrzné hloubce (1,5 - 2 m) ve spirále nejméně 0,6 m od sebe (k zamezení “tepelného zkratu“), liniové kolektory pak do výkopu ve tvaru smyček. Rozteč smyček se pohybuje mezi 0,9 až 2 m. Na 1 kW topného výkonu tepelného čerpadla je potřeba 30 až 60 m délky potrubí. Spirálový plošný kolektor rozměrů 25 m2 dává 3,2 - 3,4 kW, v případě liniového kolektoru se potřebná plocha určuje dle roztečí mezi trubkami. Kolektory vertikální, tj. vrty - jejich hloubka musí být dostatečná, aby plocha kolektorů odpovídala potřebnému topnému výkonu (12–18 m na 1 kW výkonu TČ), instaluje se jeden až dva vrty (lepší však jeden delší) dle požadovaného topného výkonu ve vzdálenosti od sebe asi 10 metrů. Voda – Buď voda spodní (pramenitá, jezerní, studniční) - Je jedním z nejvhodnějších zdrojů tepla vzhledem k její teplotní stálosti (7 až 12 °C), málokde se ale vyskytuje v dostatečném množství (TČ vyžadují min. 1m3/hod). Využitelná je opět kolektorovými vrty, avšak vzhledem k náročnosti na množství odebírané vody je nutné vybudovat vrty dva, kdy jeden vodu čerpá, druhý ji po ochlazení vrací do země zpět.

160

Častěji se proto nabízí využití vod povrchových (řek, rybníků) nebo odpadních (z domácností, chladící voda, průmyslová z výrobních procesů, z vodovodní sítě apod.), a to plošnými trubkovými kolektory. Zde je však riziko odebrání tepla v takovém množství, které způsobí zamrznutí celého vodního zdroje až ke dnu. Vzduch - Vnější vzduch, odpadní vzduch z průmyslu. Díky spirálovým kompresorům typu Scroll a speciálním tzv. nízkoteplotním chladivům je možné teplo vzduchu získávat i při extrémně nízkých teplotách okolního vzduchu (–15 °C i méně), a to při zachování až 90 % jmenovitého topného výkonu TČ (zvyšováním otáček kompresoru). Sluneční energie – prostřednictvím slunečních (teplovzdušných) kolektorů, střech či fasád získává solární teplo v podobě teplého vzduchu, které pak cirkulačním systémem transportuje a “ukládá“ do zemního zásobníku, z nějž pak získané teplo odebírá v době potřeby zpět pomocí kolektorových sběračů tepelného čerpadla. V našich podmínkách může střecha s plochou asi 100 m2 dodat do takovéhoto zemního zásobníku ročně cca 1.000 kWh (viz. velikost solárních zisků v kap. o solární energii). Tepelné čerpadlo může pracovat samostatně v tzv. monovalentní soustavě, avšak pro efektivní (= co nejvyšší) využití výkonu TČ je častější jeho kombince s doplňkovým (špičkovým), tzv. bivalentním zdrojem tepla, jímž obvykle bývá elektrokotel. Tepelné čerpadlo by pak mělo optimálně krýt zhruba 70 % potřebného topného výkonu (tepelné ztráty objektu). Vzhledem k investiční náročnosti je navíc vhodné před návrhem instalace TČ provést nejprve co největší snížení energetické náročnosti objektu (alespoň na tepelné charakteristiky odpovídající doporučeným hodnotám dle ČSN 75 0340). Výkon [W]

4

Tepelný výkon / příkon kompresoru [kW]* 3,7/1,1

5 5,2/1,5

7 7,1/2,0

8,5 8,5/2,4

10 9,9/2,9

13

15

12,6/3,6 14,6/4,2

Délka zemního kolektoru [m]

150-250 180-325 250-400 300-500 400-650 500-700 600-800

Hloubka svislého vrtu [m]

60-80

70-100

80-120

110-150 120-170 170-220 200-280

*) Platí při teplotě zdroje tepla 0 °C a teplotě topné vody +45 °C

Tab. č. 117 - Topný výkon a velikost potřebných sběračů (kolektorů) u TČ země-voda pro RD Pro lokalitu České Budějovice by bylo pro využití tepelné energie země tepelnými čerpadly potřeba orientačně následujících kolektorových ploch: Svislé vrty mají tepelný výkon podle tepelné vodivosti hornin. Hloubka je ovlivněna dnešní morfologií. Pro malé jednotky TČ (4,2 kW) lze odhadovat potřebnou hloubku vrtů v místě od 80 do 85 m s připočtením intaktní zóny podle morfologie a místa vrtů od 10 do 15 m. Pro výpočet potřebné plochy plošných kolektorů lze využít obecného pravidla, že plocha země s položenými kolektory by měla odpovídat přibližně trojnásobku vytápěné plochy objektu. Plošné kolektory totiž odebírají spíše teplo naakumulované v zemi ze slunečního záření a příp. protékající podzemní vody.

161

Topný výkon [kW]

Tepelné čerpadlo [Kč] země(voda)-voda

vzduch-voda

4

130.000,-

140.000,-

7

160.000,-

175.000,-

10

170.000,-

200-210.000,-

15

200.000,-

250.000,-

25

330.000,-

400.000,-

Poznámky: Ceny jsou bez DPH a nezahrnují instalaci a montáž. U TČ země(voda)-voda cena navíc zahrnuje základní komponenty primárního okruhu jako je oběhové čerpadlo, expanzní nádoba, ekvitermní regulátor výkonu a potřebné armatury.

Tab. č. 118 - Indikativní ceny tepelných čerpadel do výkonu 25 kW Velikost vytápěné plochy a tepelná ztráta objektu

Investiční náklady [Kč]

RD

RD 2

vyt. plocha 140 m , tep. ztráta 8 kW

2

vyt. plocha 200 m , tep. ztráta 14 kW

RD

RD

vyt. plocha 250 m2, +bazén, tep. ztr. 20 kW

vyt. plocha 400 m2 + bazén, tep. ztr. 30 kW

Tepelné čerpadlo

130-150 000,-

150-180 000,-

180-200 000,-

200-300 000,-

Doplňkové vybavení*

15-60 000,-

15-60 000,-

15-80 000,-

15-80 000,-

Návrh a montáž**

35-70 000,-

40-80 000,-

75-140 000,-

85-160 000,-

Sběrače tepla***

10-50 000,-

15-90 000,-

20-120 000,-

25-200 000,-

Celkem

190-330 000,-

220-410 000,-

290-540 000,-

325-740 000,-

*) Elektorkotel (+ bojler pro ohřev TUV) (+ výměník pro bazén) **) Zahrnuje projekt, instalaci zařízení vč. příslušenství (topenářský materiál, elektroinstalace atd.) a uvedení do provozu. ***) Stavební práce spojené s instalací sběračů tepla: jeden metr výkopové délky pokládky plošných smyčkových kolektorů stojí 40-60 Kč, v případě horizontálních kolektorů se cena 1 m vystrojeného vrtu pohybuje od 800 do 2000 Kč dle místních geologických podmínek. Všechny ceny jsou bez DPH.

Tab. č. 119 - Příklady instalace TČ s doplňkovým zdrojem tepla a indikativní investiční náklady

162

Obr. č. 45 - Obr. Diagram četnosti teplot v průběhu roku a potřebný výkon zdroje ke krytí tepelných ztrát objektu

Obr. č. 46 - Spotřeba tepla pro vytápění – relace energetických toků pro TČ „vzduch-voda Zdroj: Z informačních materiálů firmy PZP Komplet

163

2.3 Varianty dalšího rozvoje, jejich analýza a vyhodnocení Souhrnné údaje Energetický koncept předkládá pro obce i region souhrnné údaje. Bilanční model umožňuje připravit data v širokém spektru různých agregací. Údaje jsou vztaženy k celému území města České Budějovice v členění na jednotlivé urbany, v sumě za městské části a za celé město. Tabulky obsahují údaje o primární spotřebě paliv a konečné spotřebě tepla a elektrické energie. Dále jsou uvedeny emise znečisťujících látek. Grafická část uvádí tabulkové hodnoty v názorných grafech v procentním i absolutním vyjádření.

Statistické údaje Výpis ze statistiky dává přehled o bytovém fondu a počtu obyvatel k roku posledního sčítání lidu, domů a bytů (2001). Je zde uvedena struktura trvale obydlených domů, bytů, počet bydlících osob, počet objektů pro individuální rekreaci. Na základě místního šetření byla doplněna data pro bytové domy a aktualizované ostatní údaje.

Energetická bilance stávajícího stavu Energetická bilance je sestavena pro výchozí rok 2001 na základě vstupních údajů ČSÚ 2001 ze sčítání lidu, které byly podle možností aktualizovány a dále podle údajů REZZO I, II v posledním dostupném znění k datu zpracování. U některých citlivých zdrojů REZZO bylo prováděno došetření v přechodu na plynná paliva. Poznámka I: data předaná pro zpracování bilance byla předána jako databázové soubory bez další agregace. Poskytnutá data jsou v některých případech nekonzistentní s výsledky místního šetření. Proto byl použitý model několikrát upravován. Za daného stavu výchozích podkladů jsou uvedené výsledky maximem, které lze z datové základny vytěžit. Poznámka II: tabulková část výstupů obsahuje i kategorii REZZO I (největší zdroje znečištění), protože se ale tato kategorie v řešeném regionu nenachází, objevuje se zde vždy nula.

Scénáře budoucího rozvoje Scénáře jsou počítány k cílovému roku 2020 a vymezují oblast, v níž se bude odehrávat předpokládaný vývoj. Zohledňují samostatně vývoj v jednotlivých sektorech – byty, průmysl a nevýrobní sektor. 1

nízký scénář

2

vysoký scénář

Vývoj zohledňuje: •

trend růstu spotřeby energie v bytové sféře

•

trend růstu spotřeby energie v průmyslu

•

trend růstu spotřeby energie ve službách (nevýrobní sféra)

Přehled dokumentace – statistické údaje Na dvou stranách pasportního listu území jsou uvedena data získaná ze statistiky SLBD. Jsou zde uvedeny údaje o počtu obyvatel, věkovém složení v jednotlivých kategoriích, počtech domů a bytů v součtových číslech. Informaci doplňuje grafické vyjádření skladby domovního fondu a stáří bytů podle období výstavby. Přehled dokumentace – stávající stav (2001) a scénáře budoucího vývoje. 164

•

Tabulka 1 uvádí primární spotřebu paliv podle sektoru jejich použití.

•

Tabulka 2 uvádí ve stejné struktuře konečnou spotřebu energie se zohledněním účinnosti přeměny a dodávky energie.

•

Tabulka 3 uvádí konečnou spotřebu energií pro vytápění.

•

Tabulka 4 uvádí konečnou spotřebu energií pro přípravu TUV.

•

Tabulka 5 uvádí konečnou spotřebu energií pro technologii, v případě obyvatelstva se jedná o spotřebu energie pro účely vaření.

•

Tabulka 6 obsahuje produkci emisí v členění na sektor spotřeby paliv.

•

Tabulka 7 podává podobné údaje o počtu obyvatel a počtu bytů.

•

Tabulka 8 udává spotřebu energie v členění na CZT, el. energii a zemní plyn.

•

Tabulka 9 udává sumu spotřeb energií pro vytápění, přípravu TUV, technologii a nezáměnnou spotřebu.

•

Obrázek 1 je grafický výstup z tabulky 9.

•

Obrázky 2 až 9 jsou grafické výstupy z jednotlivých tabulek 1 až 8.

165

Obr. č. 47 – Popis pasportního listu území 1 část

166

Obr. č. 48 - Popis pasportního listu území 2 část

167

Prognóza vývoje energetické poptávky Vybudování vhodné infrastruktury včetně energetické představuje základ pro další rozvoj. Neúměrná či neúměrně dimenzovaná infrastruktura může vyžadovat v budoucnosti nadměrné provozní náklady a další rozvoj tak spíše brzdit, než aby mu napomáhala. Toto riziko samozřejmě platí pro každý region a každý projekt. Energetika představuje pouze jeden stavební kámen ze základů pro další sociální a ekonomický rozvoj oblasti. Byť její řešení může ovlivnit a ovlivňuje vývoj kladně i negativně, mírně či silněji, hlavní problém spočívá v zajištění provázaného sociálního a ekonomického rozvoje území. Sem spadá také problematika udržení dostatečné dopravní obslužnosti v rámci přirozené spádovosti obcí i v širším rámci regionu, dostatek místních pracovních příležitostí, vyvážený rozvoj „těžkých“ a „měkkých“ ekonomických aktivit, průmyslu a turistiky - a řada dalších otázek. Řešení této problematiky však již leží zcela mimo rámec zpracování územní energetické koncepce. Přesto jsme se při řešení snažili zohlednit i tyto faktory. Vycházeli jsme přitom nejen z objektivních faktorů, schválených plánů, potenciálu a limitů rozvoje, ale snažili jsme se využít i znalosti konkrétních místních podmínek, ekonomické situace jednotlivých spotřebitelů a reálných možností rozvoje, zájem investorů, včetně takových subjektivních faktorů jako je podnikavost, aktivita a nadšení místních lidí a představitelů města, které zpětně ovlivňují nakolik je možné plánovaného potenciálu rozvoje reálně dosáhnout.

Rozvoj území a podnikatelských aktivit Spotřeba energie na území města bude záviset samozřejmě i od rozvoje území a podnikatelských aktivit v jednotlivých městských částech a urbanech. Zde je jejich rozvoj silně závislý na pracovních příležitostech a místních podmínkách. Neméně důležitým faktorem je i kvalita dopravního spojení s okolními městy, které umožní zachování počtu obyvatelstva v menších obcích regionu. Od počtu obyvatel se totiž bude odvíjet i spotřeba energie. Rozvoj a následně i změna poptávky po energii se tedy bude měnit v závislosti od rozvoje podnikatelských aktivit, rozvoje turismu, dopravního spojení, rozvoje zemědělství, stejně jako aktivit samotných obyvatel. Větší přírůstky nároků na energie můžou být kompenzovány omezováním činnosti některých ze stávajících aktivit. Rozvoj měst i dalších obcí a následně i změna poptávky po energii se tedy bude měnit v závislosti na rozvoji podnikatelských aktivit, rozvoji turistiky, dopravním spojení, vyrovnání vlastnických vztahů, rozvoje zemědělství, stejně jako aktivit samotných obyvatel.

Potenciál úspor a jejich realizace Nárůst spotřeby energie z titulu nové výstavby u obyvatelstva je odvozen z konkrétních rozvojových záměrů a z již částečně zahájených akcí. Rozvoj nevýrobní sféry a nárůst spotřeby energie v tomto sektoru je odvozen od vývoje počtu obyvatel. Odhad vývoje spotřeby energie v průmyslu je problematický pro nedostupnost aktuálních a spolehlivých dlouhodobých podnikatelských plánů. Potenciál úspor jednoduchými organizačními opatřeními ve spotřebě paliv a energie pro obyvatelstvo je dnes již prakticky vyčerpán. Další možný potenciál úspor dosažitelný především sanačními opatřeními na budovách je nutné kvantifikovat na konkrétních případech, při sestavování scénářů vývoje se uvažuje s 10%, resp. 30% snížením potřeby energie na vytápění a pro scénáře nízký a vysoký.

168

V oblasti zdrojové je nutné očekávat zvýšení účinností přeměny paliv na tepelnou energii vlivem využívání kvalitnějších technologií.

Definice cílů a formulace rozvojových variant Při vypracovávaní rozvojových variant spotřeby energie na území města do roku 2020 jsme se řídili jednak cíly a požadavky státní energetické a ekologické politiky ale hlavně místními požadavky na odstraňování stavů energetické nehospodárnosti a ekologické zátěže (tedy i požadavky na ochranu klimatu) a snahou o hospodárnější využití energie a obnovitelných zdrojů energie. Měli jsme ale na zřeteli i nutnost zabezpečení energetických potřeb řešeného území v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje a života. Dále jsme uvažovali ekonomickou efektivnost systému respektujícího celospolečenské a omezující regionální podmínky; zabezpečení spolehlivé dodávky jednotlivých forem energie a samozřejmě plnění legislativních předpisů ČR a EU. Vycházeli jsme z principů vyváženého rozvoje mezi spotřebitelskou poptávkou a výrobními zdroji na bázi rovnocenného hodnocení opatření zdrojové a spotřební strany energetické bilance. Scénáře budoucího vývoje jsme tedy konstruovali především na základě znalostí stávajícího stavu a základní energetické bilance. Predikce budoucího vývoje je modelována ve formě dvou scénářů. Základním faktorem pro rozlišení těchto scénářů je vývoj spotřeby energií v budoucím období. Odtud jsou pak formulovány varianty s vysokým a nízkým vývojem spotřeby energie, které mohou vymezovat prostor budoucího vývoje. Hlavními faktory ovlivňující tyto vývojové scénáře jsou rozvoj spotřeby uhlí, dřeva, elektřiny a plynu pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody. V tradičním přístupu k řešení problémů spojených s energetickým hospodařením se typicky vycházelo ze současné spotřeby energie, která se určitými ekonometrickými metodami prognózovala na dané časové období do budoucnosti. Přírůstek, či úbytek spotřeby energie se odvozoval od předpokládaného, nebo spíše – plánovaného přírůstku obyvatelstva, přírůstku nových budov, rozvoje průmyslu v členění podle odvětví a podobně. Měrná spotřeba energie se uvažovala jako konstantní, případně snížená o určité odhadnuté procento související s dosaženým technickým pokrokem. Právě rozdíl mezi vypočítanými očekávanými hodnotami a skutečným průběhem vývoje spotřeby energie vedl ve světě k vypracování a rozšíření jiné metody pro odhad a předpovídání možného vývoje spotřeby energie. Na rozdíl od ekonometrického způsobu je tato metoda založena na jednotlivých způsobech konečného užití a jejich podrobné analýze, včetně analýzy možností aktivního zvýšení účinnosti při spotřebě energie. Jde o metodu známou pod anglickým názvem End-Use Analyses, tedy analýza zespoda nahoru, od jednotlivých způsobů použití k celku, jako opak k ekonometrické metodě, která analyzuje spotřebu na základě úvah za celá odvětví. Taková analýza umožňuje dosahovat výsledků, které jsou podstatně bližší pozdějšímu skutečnému vývoji. Metodika předkládané analýzy je založena na předpokladu, že spotřeba energie není daná veličina, určená jednoznačně stupněm ekonomického vývoje a počtem obyvatel, ale že spotřeba energie je veličina do značné míry ovlivnitelná způsobem užití energie a její cenou. S tím úzce souvisí i druhý podstatný rozdíl proti tradičnímu technokratickému řešení energetických studií. Jelikož spotřeba byla typicky považována za veličinu danou, veškeré studie a analýzy pokrytí této dané spotřeby se zaměřily pouze na analýzu variant na straně výroby, hledání možností jak zabezpečit novou výrobu a dodávku energie, respektive jak danou spotřebu pokrýt relativně nejlevnějším způsobem. Pokud navíc dojde k politickým tlakům, které usilují o zviditelnění zdroje formou velké investice, je výsledkem předimenzované zařízení. Postavené a instalované zařízení na výrobu a rozvod energie tak bývá předimenzováno, a to 169

buď absolutně po celý rok, nebo po provoz mimo hlavní sezónu. Výsledkem pak je provoz v režimu hluboko pod optimálním bodem po stránce technické, nebo neefektivnost ekonomická. Někdy dokonce dochází k provozním problémům s udržením zařízení v provozu při podkritickém odběru tepla. Skutečně dosahovaná provozní účinnost zařízení pak je časti nižší, než projektovaná, skutečné ztráty technické i ekonomické jsou příliš velké a výsledkem toho všeho je vysoká cena dodávané energie. Důsledkem pak může být přechod části odběratelů k objektivně, nebo subjektivně levnějšímu zdroji energie. Po jejich odchodu klesá výroba a tedy i tržby za energii. Náklady se nedaří snížit, a proto je třeba zvýšit cenu energie. Důsledkem je odchod další části odběratelů. Dalším důvodem je to, že v energetice se jedná o typicky dlouhodobé investice, doba výstavby větších energetických celků je poměrně značná a s tím související nejistota vývoje je nadstandardně veliká.

Scénáře budoucího vývoje Pro kvalifikované rozhodování o investicích je důležitá znalost možných scénářů budoucího vývoje poptávky. Tyto scénáře jsou významné i v období nejistot budoucího vývoje. Zde mají obvyklé způsoby prognózování omezenou platnost a dají se jen stěží použít. Scénáře vymezují prostor – „mantinely“ pro směřování budoucího vývoje. Prognóza se snaží predikovat budoucnost v jediném bodě, nebo v jediné časové řadě. Je značně citlivá na změnu vnějších podnětů.

Časové vymezení Výchozí rok (2001) Výchozím rokem pro tvorbu scénářů budoucího vývoje je období, pro které je sestavena bilance stávajícího stavu. Data pro sestavení jsou získána z různých zdrojů. Státní statistika sčítání lidu, bytů a domů pochází z roku 2001. Použity byly i údaje o znečistění ovzduší z registrů REZZO II a REZZO I. Data byla podle možností aktualizována do výchozího roku.

Návrhové období (2020) V zájmu slučitelnosti s územním plánem bylo stanoveno návrhové období do roku 2020.

Podklady pro tvorbu variant scénářů Scénáře variant budoucího rozvoje jsou základem pro stanovení strategie rozvoje území z hlediska energetiky. V dalším textu osvětlíme rozdíl mezi scénářem a prognózou dalšího vývoje.

Mezi podklady pro tvorbu scénářů patří: •

znalost politického a navazujícího cenového vývoje v oblasti energetiky

•

určení úsporného potenciálu stávajících budov

•

určení energetické potřeby budov stavěných v budoucím období

•

určení úsporného potenciálu stávajících systémů dodávky tepla

Uvedené poznatky jsou použity k návrhu scénářů budoucího vývoje.

170

Cenový vývoj v oblasti energetiky Podkladové materiály byly zpracovány pro regionální ceny energie. Předpokládáme, že budou použity nejenom pro potřeby scénářů budoucího vývoje, ale i pro poskytnutí věrohodných signálů obyvatelstvu o cenových výhledech. Pevná paliva - ceny uhlí a dřeva se mohou lišit, a to nejen v ceně za samotné palivo, ale i cenách za jeho dopravu a odvoz popelovin. Samozřejmé je, že se liší i výhřevnost paliva, vliv má kvalita spalovacího zařízení a účinnost spalování. I když cena samotných paliv roste pomalu, cenu prodražuje rostoucí cena za dopravu a odvoz popela. Přesto všechno zůstává uhlí (případně dřevo) levnějším palivem pro domácnosti a blokové kotelny v okrajových částech města. Ceny za propan a nebo propan butan se rovněž liší podle prodeje v jednotlivých regionech jak v ceně za samotné palivo, tak i v dopravě. Cena je zcela tržní bez zásahu státu. Vyšší cena je vyvážena komfortem jeho využívání Ceny zemního plynu jsou dosud pro domácnosti státem regulovány jako maximální. Cena zemního plynu je pro vytápění řazena k vyšším. Z hlediska nákladů hraje velkou roli kvalita spalovacího zařízení a účinnost spalování. Plyn pro vytápění poskytuje velký komfort zásobování teplem. Vzhledem k tomu, že zemní plyn se do ČR z 98% dováží, 85 % z celkových nákladů, z kterých se tvoří cena, tvoří nákupní cena plynu. Pro ceny plynu dosud platí, jako pro elektřinu maximální dvousložkové ceny, které v systému usměrňování cen pro domácnosti neposkytují prostor pro větší strukturu sazeb. Ceny elektřiny jsou státem regulovány jako maximální, liší se tím, jaký typ zařízení je pro vytápění použit (podle tarifních cen pro různé způsoby využití). Patří, co do využití pro vytápění, k dražším. V místě spotřeby je elektřina sice čistým palivem, pro celkovou neúčinnost proměny energie je ale celkově značně znečisťující formou vytápění. Lze také předpokládat, že u konečného spotřebitele nebude v budoucnu zatížena žádnou ekologickou daní, protože tato daň již bude součástí ceny elektrické energie. Přesto nelze očekávat masivní ústup od vytápění elektřinou, ale spíše snahy o její hospodárnější využívání. Pokud je zařízení ovládáno HDO (hromadným dálkovým ovládáním), může ho dodavatel elektřiny lépe využít k rovnoměrnějšímu zatížení sítě. K tomu je nejvhodnější vytápění smíšenými systémy. Vytápění elektřinou patří rovněž ke komfortním způsobům. Z hlediska pořizovacích nákladů zařízení pro spalování je nejlevnější spalovací zařízení pro hnědé uhlí. O celých 70% jsou vyšší částky za zařízení spalující koks a o 100% zařízení spalující zemní plyn, propan, nízkosirné lehké topné oleje. Při použití alternativních zdrojů, například tepelných čerpadel, jsou pořizovací náklady ještě 3x větší než na zemní plyn.

Úsporný potenciál budov Výrazný úsporný potenciál mají budovy z 50 – 70-tých let. Je zřejmé, že jejich podíl je v aglomeraci zajímavý. S vývojem staveb v průběhu času došlo i k vývoji tepelně-technické normy ČSN 73 05 40. Dá se předpokládat, že tepelně-technické parametry obalových konstrukcí staveb (tepelný odpor, součinitel prostupu tepla) realizovaných v určitých obdobích jsou v relaci s platností této normy. Hodnota požadovaného tepelného odporu pro bytové stavby se od roku 1964 do současnosti zvýšila z původní hodnoty R = 1,1 na 3 m2K/W ( tj. o 63%-74%) pro ploché střechy a z hodnoty R = 0,6 na 2 m2K/W (tj. o 70%-79%) pro obvodové pláště. Doporučené hodnoty pro stavby jsou navrhované s výhledem do budoucnosti na R = 4,35 m2K/W pro ploché střechy a na R = 2,9 m2K/W u obvodového pláště. Z tohoto vývoje je tedy patrné, že stavby realizované v období 60. let mají z dnešního pohledu vysokou energetickou náročnost. Možnosti energetických úspor na stavebních objektech jsou v podstatě trojího charakteru: manažerská opatření, úprava tepelně-izolačních vlastností stavebních konstrukcí a úprava

171

envirosystémů určených k optimalizaci mikroklimatu v interiéru budovy – tj. vytápění, větrání, měření a regulace. Závažnost jednotlivých opatření závisí na tom, jak se jednotlivé složky podílí na celkové tepelné ztrátě objektu (tepelně-technických vlastnostech objektu), stavu technického zabezpečení objektu (jeho řízení a regulaci) a na uvědomělém chování konečného uživatele.

Vývoj spotřeby energie v průmyslu Spotřeba energie v průmyslu je ovlivněna účinností používaných výrobních technologií na straně jedné a hospodářskou prosperitou podniku na straně druhé. Ještě více než u spotřeby domácností je spotřeba energie ovlivněna cenami energie, popsanými výše. Dalším faktorem bude celkový rozvoj regionu, snaha o „přilákání“ nových firem, stav zaměstnanosti a dopravní situace regionu.

Demografické údaje Demografické údaje byly převzaty z Územního plánu a dokumentů ze sčítání lidu v roce 2001. Pro tvorbu scénářů byl do úvahy předpokládaný vývoj počtu obyvatel v závislosti na podpoře výstavby nových bytových jednotek v jednotlivých částech města.

Základní scénáře Navrhované scénáře si nekladou za cíl určit jaká bude přesně spotřeba energie v jednotlivých městských částech a urbanech. Jejich význam spočívá v definování pravděpodobného rozpětí maximálních a minimálních budoucích potřeb. Toto definování je prováděno na základě podrobné analýzy současné spotřeby, rozboru očekávané nové výstavby, možných trendů vývoje počtu obyvatelstva, očekávaného ekonomického růstu a dalších parametrů. Pro vyhodnocování byl stanoven horizont roku 2020. Jsou navrhovány dva základní scénáře podle spotřeby energie:

Scénář „nízký“ Je charakterizován mírným nárůstem spotřeby energie vyvolaným nízkým potenciálem úspor na stávající zástavbě. Průmysl zvyšuje spotřebu energie v důsledku růstu výroby o ca 2% se zohledněním zanikajících a nově vznikajících spotřeb. Obyvatelstvo snižuje spotřebu pouze po hranici možností jednoduchých beznákladových opatření. Jejich potenciál je již však téměř vyčerpán v současnosti. Služby také vykazují mírný nárůst.

Scénář „vysoký“ Je charakterizován všeobecným rozvojem. Průmysl zvyšuje výrobu a spotřebu energie přes investice do úsporných technologií o 10%. Služby se rozvíjejí, jejich spotřeba energie stoupá i přes úsporná opatření. Nová výstavba vykazuje plnění optimistických plánu. Roste spotřeba každého paliva, důležitého v sektoru vytápění pro domácnosti. Z důvodu různých faktorů (rozvoj průmyslu a služeb, rostoucího stavu obyvatelstva a jejich příjmů, stabilním cenám energie apod.) více či méně roste spotřeba všech paliv. Poznámka:

Základní charakteristikou scénářů je spotřeba energie. Popisování scénářů pomocí rozvoje hospodářství není úplně přesné. Používáme ho pouze pro zjednodušení slovního popisu. Při bližším zkoumání je zřejmé, že pokles spotřeby energie (hlavní charakteristika) může být způsoben jak hospodářskou stagnací a snižováním průmyslové výroby, tak i naopak rozvojem průmyslové výroby, akumulací investičních prostředků na nové technologie a s jejich pomocí snížení spotřeby energie při zvyšování produkce. 172

Kvantifikace účinků a nároků variant Vzhledem na charakter řešeného území se nepředpokládá výstavba nových centralizovaných zařízení na výrobu energie, plošné nároky na zábor půdy, vytvořené pracovní příležitosti i množství produkovaných znečisťujících látek budou tedy záviset zcela od konkrétních individuálních rozhodnutí jednotlivých spotřebitelů při spotřebě tepelné a elektrické energie. Podíl výroby elektřiny na území města je velmi nízký, obnovitelné zdroje jsou s výjimkou několika málo solárních kolektorů zastoupeny využíváním dřeva z okolních lesů v okrajových částech města. Na následujících scénářích vypracovaných pro jednotlivé městské části možno pozorovat vzájemnou závislost mezi konečnou spotřebou energie, spotřebou jednotlivých paliv a tvorbou emisí z nich vyplívající.

Komplexní vyhodnocení variant Na následujících stránkách jsou přehledně pro jednotlivé městské části a v sumě za celé město znázorněny energetické bilance, včetně dvou scénářů možného vývoje ve spotřebě paliv a energií.

173

název území: městská část:

město České Budějovice České Budějovice celkem

Struktura spotřeby primárních paliv podle účelu spotřeby [GJ] Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS LTO PB TTO Obyvatelstvo 0,0 68 402,7 251 323,7 0,0 0,0 0,0 0,0 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 0,0 874,5 181,4 88,3 12 308,7 Průmysl 189,0 25 727,4 190 377,0 412,4 2 502,0 511,7 1 258,9 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Ostatní zdroje tepla a el. 0,0 0,0 5 419 474,3 0,0 0,0 0,0 0,0 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 2 582 195,7 0,0 0,0 Celkem 189,0 94 130,1 5 862 049,5 593,8 2 584 786,0 12 820,4 1 258,9 Struktura konečné spotřeby energie podle účelu užití [GJ] Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS LTO PB TTO Obyvatelstvo 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 45 829,8 175 926,6 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 612,2 127,0 71,5 10 462,4 0,0 Průmysl 317,5 2 176,8 470,8 1 070,1 145,5 19 038,3 146 590,3 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 2 582 195,7 0,0 0,0 Celkem 444,5 2 584 444,0 10 933,2 1 070,1 145,5 64 868,1 323 129,0 Struktura celkové spotřeby energie na vytápění [GJ] Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS LTO PB Obyvatelstvo 0,0 0,0 0,0 0,0 44 474,4 174 355,2 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 612,2 127,0 70,6 7 323,7 Průmysl 116,4 539,2 87 954,2 222,3 1 523,7 470,8 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Celkem 116,4 45 013,6 262 921,5 349,3 1 594,4 7 794,4

TTO 0,0 0,0 856,1 0,0 0,0 856,1

Struktura celkové spotřeby energie na přípravu TUV [GJ] Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS LTO PB Obyvatelstvo 0,0 1 355,4 1 571,4 0,0 0,0 0,0 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 3 138,7 Průmysl 29,1 2 798,7 29 318,1 95,3 653,0 0,0 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Celkem 29,1 4 154,1 30 889,5 95,3 653,9 3 138,7

TTO 0,0 0,0 214,0 0,0 0,0 214,0

model současného stavu

ZP 657 105,9

54 360,1 198 870,3

0,0 286 632,9

0,0 1 196 969,1

ZP

Ostatní Celkem Výroba el. 976 832,3 0,0 32 897,6 100 710,6 5 400,0 13 200,0 433 048,7 11 052,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5 706 107,2 696 520,8 0,0 2 582 195,7 0,0 46 097,6 9 798 894,4 712 972,8

CZT

Ostatní

[%] 32,2% 9,1% 25,1% 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0% 0,0 0,0 0,0 0,0 2 582 195,7 33,6% 787 706,7 2 592 889,4 39 518,1 1 270 558,9 7 675 707,5 100,0% El. energie

Statistická charakteristika území (Přepočet k roku 2001) obyvatelstvo počet obyvatel 98 878 objekty domy celkem 9 489 z toho rodinné domy 6 077 byty v rodinných domech 7 696 v bytových domech 30 835 v ostatní 2 932 byty celkem 41 463

ZP

CZT

Ostatní

El. energie

0,0 0,0

0,0 0,0

581 426,6 1 471 469,5

ZP 64 654,2 9 389,9 11 818,6 0,0 0,0 85 862,7

CZT

0,0 0,0 0,0 0,0 28 835,6 88 116,4

Ostatní

El. energie

2 488 493,8

Celkem

246 429,0 118 227,6 432 237,6 131 538,8 6 722,4 163,6 150 954,4 64 412,4 3 960,0 4 726,1 118 025,3

0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 442 380,2 10 682,4 123 117,3 701 217,3

Individuální vytápění

2 488 493,8

Příprava TUV Technologie

701 217,3

Nezáměnná spotřeba

778 802

Celkem 191 012,4

9 097,0 924 889,4

0,0 2 582 195,7 3 707 194,5

3 707 194,5

Celková konečná spotřeba energie [GJ] 10,1% 32,4%

122 193,0 118 227,6

87 768,0 [GJ] 68 819,4 64 654,2

0,0 0,0

Celková konečná spotřeba energie [GJ]

nezáměná spotřeba 240 145,9

vaření příprava TUV vytápění zemní plyn vaření příprava TUV vytápění systém CZT příprava TUV

Celkem

425 066,4 874 609,2 87 768,0 1 606 273,2 36 127,3 373 187,4 19 595,6 348,4 437 392,2 120 232,9 223 672,9 9 240,0 0,0 444 828,4

CO2 CxHy 29,0 95 200,1 1,0 6 217,2 176,0 52 752,3 0,0 0,0 55,0 1 221 403,5 155,0 416,0 1 375 573,1

Domácnosti (z konečná spotřeba) elektrická energie [GJ]

Celkem

558 540,0 1 121 038,2 568 334,5 2 469 669,1 46 206,1 510 788,2 26 318,1 104 057,2 698 642,7 182 960,7 961 063,0 13 200,0 598 167,2 1 925 200,1

Struktura celkové spotřeby energie na technologii [GJ] (obyvatelstvo - vaření) Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS LTO PB TTO ZP CZT Ostatní El. energie Obyvatelstvo 0,0 0,0 122 193,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 68 819,4 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 688,9 6 062,1 0,0 2 346,0 Průmysl 0,0 0,0 0,0 0,0 50 909,1 672 977,6 0,0 155 984,2 0,0 15 700,4 29 318,1 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 2 582 195,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Celkem 0,0 15 700,4 29 318,1 0,0 2 582 195,7 0,0 0,0 120 417,4 679 039,7 0,0 280 523,3 Odhad produkce sledovaných emísí [t/rok] NOX CO Sektor spotřeby tuhé látky SO2 Obyvatelstvo 258,6 587,0 435,0 1 053,0 Nevýrobní sféra 0,9 1,1 6,1 3,6 Průmysl 24,0 48,0 44,0 50,0 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 Ostatní zdroje tepla a el. 37,0 1 376,0 694,0 130,0 Doprava 43,0 12,0 2 022,0 533,0 Celkem 363,5 2 024,1 3 201,1 1 769,6

2001

7 675 707,5

48,3%

9,1%

425 066,4

[GJ] 246 429,0

Individuální vytápění Technologie

Příprava TUV Nezáměnná spotřeba

Tab. č. 120 – Energetická bilance města – současný stav – část 1 174

název území:

město České Budějovice

městská část:


Struktura spotřeby primárních paliv [GJ]

2001

Struktura spotřeby primárních paliv podle účelu spotřeby [GJ]

0,0%

0,5%

0,0%

model současného stavu

1,0%

1,0%

12,2%

0,1%

10,0%

26,4%

4,4% 0,0%

9 798 894,4 9 798 894,4

26,4% 59,8% 0,0%

58,2%

ČU PB

DO TTO

HU ZP

KOKS Ostatní

LTO

Obyvatelstvo Zemědělství

Struktura konečné spotřeby energie podle účelu užití [GJ]

Nevýrobní sféra Ostatní zdroje tepla a el.

Průmysl Doprava


0,8% 0,0%

0,0% 4,2%

16,6%

7 675 707,5

33,7%

7 675 707,5

0,0%

33,8% 10,3%

ČU LTO CZT

32,2%

33,6%

0,5%

DO PB Ostatní

0,1%

HU TTO El. energie

KOKS ZP

Nevýrobní sféra

1,8%

0,6%

0,0% 0,3% 10,6%

0,0%

Zemědělství

Dopra

0,4% 0,1%

17,6%

0,1%

12,2%

1,5%

701 217,3

59,1%

ČU LTO CZT

0,0%

4,4%

23,4%

2 488 493,8

Průmysl

0,0%

0,0%

0,0% 3,5%

Obyvatelstvo

Struktura celkové spotřeby energie na přípravu TUV [GJ]

Struktura celkové spotřeby energie na vytápění [GJ]

1,2%

9,1%

25,1%

0,0%

63,1%

DO PB Ostatní

HU TTO El. energie

KOKS ZP

Produkce sledovaných škodlivých látek [t]

ČU LTO CZT

DO PB Ostatní

HU TTO El. energie

KOKS ZP

Produkce CO2 v rozdělení podle sektoru spotřeby paliv [t]

2 500,0

2 000,0

0,5%

0,0%

6,9%

1 500,0

1 000,0

3,8% 0,0%

1 375 573,1

500,0 88,8%

0,0 tuhé látky

SO2

NOX

CO

CxHy

Obyvatelstvo

Nevýrobní sféra

Průmysl

Zemědělství

Ostatní zdroje tepla a el.

Doprava

Obyvatelstvo Průmysl Ostatní zdroje tepla a el.

Nevýrobní sféra Zemědělství Doprava

Tab. č. 121 – Energetická bilance města – současný stav – část 2

175

název území:


městská část:


nízký 2020

model vývoje:

Struktura spotřeby primárních paliv podle účelu spotřeby [GJ] Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS LTO PB Obyvatelstvo 0,0 70 355,8 335 421,4 0,0 0,0 0,0 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 769,8 159,7 78,1 10 671,6 Průmysl 167,0 24 459,7 171 950,4 364,3 2 220,3 454,9 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Ostatní zdroje tepla a el. 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5 527 863,8 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 2 582 195,7 Celkem 167,0 94 815,5 6 036 005,4 524,1 2 584 494,1 11 126,6

ZP Ostatní Celkem 621 830,0 0,0 1 027 607,2 47 208,3 28 423,5 87 311,1 182 263,8 13 029,7 396 013,9 0,0 0,0 0,0 292 365,6 0,0 5 820 229,3 0,0 0,0 2 582 195,7 1 103,7 1 143 667,6 41 453,2 9 913 357,2

Výroba el. 0,0 5 508,0 11 273,0 0,0 710 451,2 0,0 727 232,3

Struktura konečné spotřeby energie podle účelu užití [GJ] Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS LTO PB Obyvatelstvo 0,0 49 249,1 244 857,6 0,0 0,0 0,0 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 562,0 116,6 65,6 9 604,5 Průmysl 133,6 19 078,6 137 560,3 291,5 1 998,3 432,2 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2 582 195,7 Celkem 133,6 68 327,6 382 979,9 408,1 2 584 259,6 10 036,6

TTO 0,0 0,0 982,3 0,0 0,0 982,3

ZP 559 647,0 42 487,4 173 150,6 0,0 0,0 775 285,1

El. energie Celkem

Struktura celkové spotřeby energie na vytápění [GJ] Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS Obyvatelstvo 0,0 47 618,3 240 116,4 0,0 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 562,0 116,6 Průmysl 106,9 495,0 80 741,9 204,0 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 Celkem 106,9 48 113,2 321 420,3 320,6

ZP 415 183,3 33 164,8 110 373,8 0,0 0,0 558 722,0

PB

TTO 0,0 0,0 1 103,7 0,0 0,0

CZT

Ostatní

662 439,6 100 925,0 587 338,2 0,0 0,0

1 058 929,2

469 521,9 24 160,0 950 899,6 12 117,6 0,0 0,0 0,0 0,0 2 479 350,7 36 277,6 1 350 702,7

2 575 122,5

647 443,0 1 883 982,7

0,0 2 582 195,7 7 688 743,8

LTO 0,0 64,8 1 398,8 0,0 0,0 1 463,6

0,0 6 723,1 432,2 0,0 0,0 7 155,3

TTO 0,0 0,0 785,9 0,0 0,0 785,9

Struktura celkové spotřeby energie na přípravu TUV [GJ] Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS LTO Obyvatelstvo 0,0 1 630,8 4 741,2 0,0 0,0 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 0,0 0,0 0,8 Průmysl 26,7 2 569,2 26 914,0 87,4 599,5 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Celkem 26,7 4 200,0 31 655,2 87,4 600,3

PB 0,0 2 881,3 0,0 0,0 0,0 2 881,3

TTO ZP CZT Ostatní El. energie Celkem 145 465,2 475 929,0 0,0 71 825,4 252 266,4 0,0 8 619,9 120 752,6 6 171,2 150,2 138 576,1 196,5 10 849,5 59 130,6 3 635,3 4 338,5 108 347,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 196,5 91 294,8 432 149,6 9 806,5 149 954,0 722 852,3

Struktura celkové spotřeby energie na technologii [GJ] (obyvatelstvo - vaření) Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS LTO PB Obyvatelstvo 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Průmysl 0,0 16 014,4 29 904,4 0,0 0,0 0,0 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 2 582 195,7 0,0 Celkem 0,0 16 014,4 29 904,4 0,0 2 582 195,7 0,0 Odhad produkce sledovaných emísí [t/rok] SO2 NOX Sektor spotřeby tuhé látky CO Obyvatelstvo 327,00 781,92 564,27 1 401,52 Nevýrobní sféra 0,82 1,01 5,33 3,20 Průmysl 21,80 43,34 40,19 45,21 Zemědělství 0,00 0,00 0,00 0,00 Ostatní zdroje tepla a el. 37,74 1 403,52 5 934,97 200,03 Doprava 43,00 12,00 2 022,00 533,00 Celkem 430,4 2 241,8 8 566,8 2 183,0 Statistická charakteristika území (Přepočet k roku nízký 2020) obyvatelstvo počet obyvatel 107 967 objekty domy celkem 9 489 z toho rodinné domy 6 077 byty v rodinných domech 7 696 v bytových domech 30 835 v ostatní 2 932 byty celkem 41 463

CxHy 36,31 0,86 159,10 0,00 60,28 155,00 411,6

[%] 33,5% 8,4% 24,5% 0,0% 33,6% 100,0%

CZT Ostatní El. energie Celkem 806 662,8 114 453,0 1 624 033,8 342 586,0 17 988,8 319,8 401 526,0 205 331,7 8 482,3 0,0 408 352,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1 354 580,6 26 471,1 114 772,8 2 433 912,3

TTO ZP CZT Ostatní 0,0 72 638,3 0,0 0,0 0,0 702,7 6 183,3 0,0 0,0 51 927,3 686 437,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 125 268,3 692 620,5 0,0

El. energie Celkem

137 309,4 2 393,0 159 103,9 0,0 0,0 298 806,3

209 947,7 9 279,0 943 387,2 0,0 2 582 195,7 3 744 809,5

CO2 109 489,8 5 389,26 48 087,35 0,00 1 245 831,54


Individuální vytápění 2 433 912,3 Příprava TUV 722 852,3 3 744 809,5 Technologie Nezáměnná spotřeba 787 170

1 408 797,9

Domácnosti (z konečná spotřeba) elektrická energie [GJ] nezáměná spotřeba 265 212,0 vaření 137 309,4 příprava TUV 145 465,2 vytápění 114 453,0 zemní plyn [GJ] vaření 72 638,3 příprava TUV 71 825,4 vytápění 415 183,3 systém CZT [GJ] příprava TUV 252 266,4 vytápění 806 662,8

Celková konečná spotřeba energie [GJ] 10,2% 31,7%

7 688 743,8

48,7%


9,4%


Tab. č. 122 – Energetická bilance města – nízký vývoj – část 1

176

název území:


městská část:


Struktura spotřeby primárních paliv [GJ] 0,0%

0,0%


1,0%

0,4%

0,1%

nízký 2020

model vývoje:

0,9%

4,0%

10,4%

11,5%

0,0%

26,0%

9 913 357,2

9 913 357,2

26,1% 60,9% 0,0%

58,7%

ČU PB

DO TTO

HU ZP

KOKS Ostatní

LTO


Struktura konečné spotřeby energie podle účelu užití [GJ] 0,9%

0,0%

5,0%


Průmysl Doprava


0,0%

17,6% 0,5%

33,5%

33,6%

33,6%

7 688 743,8

7 688 743,8 0,0%

32,2%

0,0%

10,1% ČU LTO CZT

DO PB Ostatní

0,1% KOKS ZP

HU TTO El. energie

Struktura celkové spotřeby energie na vytápění [GJ]

1,1%

4,7%

Obyvatelstvo

Nevýrobní sféra

2,0%

0,4% 0,6%

0,0%

0,1% 13,2%

Průmysl

Zemědělství

Doprava

Struktura celkové spotřeby energie na přípravu TUV [GJ]

0,0% 0,3%

0,0%

8,4%

24,5%

0,1% 0,0%

0,0%

4,4%

0,0%

20,7%

12,6%

1,4%

722 852,3

2 433 912,3 23,0% 55,7%

59,8%

ČU LTO CZT

DO PB Ostatní

HU TTO El. energie

KOKS ZP

DO PB Ostatní

HU TTO El. energie

KOKS ZP



7 000,0

ČU LTO CZT

3,4%

6 000,0 0,4%

5 000,0

0,0%

4 000,0 3 000,0

7,8%

0,0%

1 408 797,9

2 000,0 1 000,0 88,4%

0,0 tuhé látky


SO2

NOX

CO

Nevýrobní sféra

Průmysl


Doprava

CxHy



Tab. č. 123 – Energetická bilance města – nízký vývoj – část 2

177

název území:


městská část:


model vývoje:

vysoký 2020

Struktura spotřeby primárních paliv podle účelu spotřeby [GJ] Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS LTO PB Obyvatelstvo 0,0 53 922,3 253 097,3 0,0 0,0 0,0 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 830,2 172,2 84,3 11 508,6 Průmysl 180,1 26 378,1 185 436,7 392,9 2 394,5 490,6 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Ostatní zdroje tepla a el. 0,0 0,0 5 690 448,0 0,0 0,0 0,0 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 2 582 195,7 Celkem 180,1 80 300,5 6 129 812,2 565,2 2 584 674,4 11 999,2

ZP Ostatní Celkem 517 757,6 0,0 824 777,2 50 910,9 30 652,8 94 159,0 196 559,0 14 051,6 427 073,8 0,0 0,0 0,0 300 964,5 0,0 5 991 412,5 0,0 0,0 2 582 195,7 1 190,3 1 066 192,0 44 704,4 9 919 618,3

Výroba el. 0,0 5 940,0 12 157,2 0,0 731 346,8 0,0 749 444,0

Struktura konečné spotřeby energie podle účelu užití [GJ] Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS LTO PB Obyvatelstvo 0,0 0,0 0,0 0,0 37 745,6 184 761,0 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 606,0 125,7 70,8 10 357,8 Průmysl 144,1 20 574,9 148 349,4 314,3 2 155,0 466,1 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 2 582 195,7 0,0 Celkem 440,1 2 584 421,5 10 823,8 144,1 58 320,6 333 716,4

TTO 0,0 0,0 1 059,4 0,0 0,0 1 059,4

ZP 465 981,8 45 819,8 186 731,1 0,0 0,0 698 532,7

CZT Ostatní 891 864,0 506 347,2 26 054,9 1 025 479,9 13 068,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2 423 691,1 39 122,9

El. energie Celkem

Struktura celkové spotřeby energie na vytápění [GJ] Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS Obyvatelstvo 0,0 36 293,0 181 213,2 0,0 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 606,0 125,7 Průmysl 115,3 533,8 87 074,6 220,0 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 Celkem 115,3 36 826,8 268 893,9 345,8

ZP 322 252,6 35 766,0 119 030,6 0,0 0,0 477 049,1

CZT Ostatní El. energie Celkem 636 060,6 87 267,6 1 263 087,0 369 455,5 19 399,7 344,9 433 018,2 221 436,2 9 147,6 0,0 440 380,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1 226 952,3 28 547,3 87 612,5 2 136 485,4

PB

TTO 0,0 0,0 1 190,3 0,0 0,0

633 839,4 108 840,6 633 403,9 0,0 0,0

2 214 191,9

698 222,8 2 031 746,0

0,0

2 582 195,7 1 376 084,0 7 526 356,4

LTO 0,0 69,9 1 508,5 0,0 0,0 1 578,4

0,0 7 250,4 466,1 0,0 0,0 7 716,5

TTO 0,0 0,0 847,5 0,0 0,0 847,5

Struktura celkové spotřeby energie na přípravu TUV [GJ] Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS LTO Obyvatelstvo 0,0 1 452,6 3 547,8 0,0 0,0 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 Průmysl 28,8 2 770,7 29 024,9 94,3 646,5 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Celkem 28,8 4 223,3 32 572,7 94,3 647,4

PB 0,0 3 107,3 0,0 0,0 0,0 3 107,3

TTO ZP CZT Ostatní El. energie Celkem 144 050,4 475 945,2 0,0 71 091,0 255 803,4 0,0 9 296,0 130 223,4 6 655,2 162,0 149 444,8 211,9 11 700,4 63 768,3 3 920,4 4 678,8 116 845,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 211,9 92 087,4 449 795,1 10 575,6 148 891,2 742 235,1

Struktura celkové spotřeby energie na technologii [GJ] (obyvatelstvo - vaření) Sektor spotřeby ČU DO HU KOKS LTO PB Obyvatelstvo 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Nevýrobní sféra 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Průmysl 0,0 17 270,4 32 249,9 0,0 0,0 0,0 Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 2 582 195,7 0,0 Celkem 0,0 17 270,4 32 249,9 0,0 2 582 195,7 0,0 Odhad produkce sledovaných emísí [t/rok] SO2 NOX Sektor spotřeby tuhé látky CO Obyvatelstvo 247,48 590,08 428,23 1 058,05 Nevýrobní sféra 0,88 1,09 5,74 3,45 Průmysl 23,51 46,74 43,35 48,75 Zemědělství 0,00 0,00 0,00 0,00 Ostatní zdroje tepla a el. 38,85 1 444,80 6 109,53 205,91 Doprava 43,00 12,00 2 022,00 533,00 Celkem 353,7 2 094,7 8 608,8 1 849,2 Statistická charakteristika území (Přepočet k roku ) obyvatelstvo počet obyvatel 107 967 objekty domy celkem 9 489 z toho rodinné domy 6 077 byty v rodinných domech 7 696 v bytových domech 30 835 v ostatní 2 932 byty celkem 41 463

CO2 CxHy 27,64 85 419,2 0,93 5 811,9 171,58 51 858,9 0,00 0,0 62,06 1 282 473,65 155,00 417,2 1 425 563,7

Domácnosti (z konečná spotřeba) elektrická energie [GJ] nezáměná spotřeba 265 212,0 vaření 137 309,4 příprava TUV 144 050,4 vytápění 87 267,6 zemní plyn [GJ] vaření 72 638,3 příprava TUV 71 091,0 vytápění 322 252,6 systém CZT [GJ] příprava TUV 255 803,4 vytápění 636 060,6

TTO ZP CZT Ostatní 0,0 72 638,3 0,0 0,0 0,0 757,8 6 668,3 0,0 0,0 56 000,0 740 275,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 129 396,1 746 943,7 0,0

[%] 29,4% 9,3% 27,0% 0,0% 34,3% 100,0%

El. energie Celkem

137 309,4 2 580,7 171 582,6 0,0 0,0 311 472,7

209 947,7 10 006,7 1 017 378,4

0,0 2 582 195,7 3 819 528,4


Individuální vytápění 2 136 485,4 Příprava TUV 742 235,1 3 819 528,4 Technologie Nezáměnná spotřeba 828 108

Celková konečná spotřeba energie [GJ] 11,0%

28,4%

7 526 356,4

50,7%


9,9%


Tab. č. 124 – Energetická bilance města – vysoký vývoj – část 1

178

název území:


městská část:


Struktura spotřeby primárních paliv [GJ]

vysoký 2020

model vývoje:


0,0% 0,5%

0,0%

0,9%

0,8% 26,0%

10,7%

0,1% 26,1%

4,3%

8,3% 0,0%

9 919 618,3

9 919 618,3 61,8% 0,0%

ČU PB

60,4%

DO TTO

HU ZP

KOKS Ostatní


LTO

Struktura konečné spotřeby energie podle účelu užití [GJ] 0,8%

0,0%

0,5%


29,4%

34,3%

34,3%

7 526 356,4

7 526 356,4

32,2%

9,3%

0,0%

0,0%

27,0%

9,3% ČU LTO CZT

DO PB Ostatní

0,1% KOKS ZP

HU TTO El. energie

Obyvatelstvo

Struktura celkové spotřeby energie na vytápění [GJ] 4,1%

0,0%

Průmysl Doprava

0,0%

4,4%

18,3%


0,0%

1,7%

0,4% 12,6%

1,3%

Nevýrobní sféra

Zemědělství

Doprava

Struktura celkové spotřeby energie na přípravu TUV [GJ] 4,4% 0,1%

0,1%

0,0%

0,6%

0,0%

2 136 485,4

Průmysl

20,1%

0,0% 0,4% 0,0% 12,4%

1,4%

22,3%

742 235,1

57,4% 60,6%

ČU LTO CZT

DO PB Ostatní

HU TTO El. energie

ČU LTO CZT

KOKS ZP


7 000,0

DO PB Ostatní

HU TTO El. energie

KOKS ZP


6 000,0

3,6% 0,4%

5 000,0

0,0% 6,0%

4 000,0

0,0%

3 000,0

1 425 563,7

2 000,0 1 000,0 0,0 tuhé látky

SO2

NOX

CO

Obyvatelstvo

Nevýrobní sféra

Průmysl

Zemědělství


Doprava

CxHy

90,0%



Tab. č. 125 – Energetická bilance města – vysoký vývoj – část 2

179

3 ENERGETICKÁ KONCEPCE A JEJÍ REALIZACE V komunálním energetice vystupuje město či obec obvykle v trojí roli, která vyplývá z jejího postavení jako: 1) samosprávného orgánu a tvůrce komunální politiky 2) spoluvlastníka některých místních dodavatelů energie 3) významného odběratele energie První role je současně rolí legislativní a implementační. Vykonávají ji zastupitelé samosprávy a energetická koncepce zde má sloužit jak základní podkladový materiál, který na základě priorit města/obce navrhne směr dalšího rozvoje místního energetického systému a konkrétní kroky k jeho realizaci. Role (spolu)vlastníka některého z dodavatelů energie a současně odběratele energie jsou pak rolí vykonávací či (spolu)řídící, a jsou, či by alespoň měly být, řízeny podle definovaných zásad a cílů (na základě doporučení energetické koncepce). Lze je společně charakterizovat jako takový operativní “management“ energetického hospodářství města.

3.1 Město jako samosprávný orgán a tvůrce komunální politiky 3.1.1 Plánovací a regulační nástroje Základem pro ovlivňování energetiky města je současná platná legislativa České republiky. Podle ní obec nemůže v samostatné působnosti uplatňovat vůči občanům jednostranné zákazy a příkazy, a vydává-li obecně závazné vyhlášky (nařízení), jejichž obsahem jsou právní povinnosti, může tak činit jenom v případě výslovného zákonného zmocnění. Takové zmocnění poskytují obcím platné zákony v následujících oblastech:

Zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Jedním ze základních nástrojů, který umožňuje ovlivňovat vývoj struktury energetického zásobování území, je nový Zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Již neplatný zákon č. 389/1991 Sb., ve znění zákona č.211/1993 Sb upravující problematiku ochrany ovzduší, zmocňoval obce mimo jiné k vyhlášení městských zón s omezením provozu zdrojů znečišťování. Tento zákon byl zrušen novým Zákonem o ochraně ovzduší č.86/2002 Sb., z kterého byla tato pravomoc obcí vypuštěna a zákon výše uvedené zmocnění obcí již neobsahuje. Vyhlášky obcí vyhlášené na základě zrušeného zákona tudíž ztrácejí právní oporu a jsou neúčinné, a při ovlivňování energetiky města je nutno vycházet z toho, co svěřuje do působnosti obce platná legislativa. Kompetence obce při regulaci zdrojů znečišťování vymezuje Zákon o ochraně ovzduší v §50: •

Obcím zákon o ochraně ovzduší umožňuje na svém území, nebo jeho části, zakázat některé vyjmenované druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování, t.j. pouze hnědé uhlí, lignit, uhelné kaly a proplástky (požadavky na kvalitu paliv jsou nově definovány vyhláškou MŽP č.357/2002).

•

Mezi kompetence obce patří dále zpoplatňování malých zdrojů znečišťování, a od 1. ledna 2003 budou vykonávat obecní úřady s rozšířenou přenesenou působností správní činnost u středních zdrojů znečišťování.

•

Obec jakožto dotčený správní orgán v územním, stavebním a kolaudačním řízení má pak právo ovlivňovat dodržování některých ustanovení Zákona o ochraně ovzduší a návazných předpisů, z nichž významné jsou následující:

180

-

Dle v § 3 odst. 8) Zákona vyplývá pro právnické a fyzické osoby povinnost je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách staveb stávajících využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je jejich provozování v souladu se Zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie.

-

Dalším důležitým ustanovením je pak § 17 odst. 1 až 3, který stanovuje, že povolování zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů, příp. pokračování v jejich provozu po uplynutí lhůty platnosti stávajícího povolení, je podmíněno souhlasným stanoviskem příslušného orgánu ochrany ovzduší. Bez souhlasného stanoviska tohoto úřadu nemůže stavební úřad vydat kladné územní rozhodnutí.

•

Dále pak Zákon o ovzduší obce rovněž zmocňuje k dobrovolnému vydání místního programu snižování emisí ve formě nařízení (dříve nazývaného vyhláška v přenesené působnosti), a obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou povinny zpracovat program ke zlepšení kvality ovzduší, a rovněž jej vydat jako nařízení. Tato nařízení jsou závazná pro všechny orgány a správní úřady konající v řízeních podle zákona o územním plánování a stavebním řádu, která se týkají zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů. Z programů snižování emisí se vychází zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn.

•

Mezi významné nástroje obcí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší pak ještě patří možnost vyhlašovat regulační opatření k omezení emisí ze stacionárních a mobilních zdrojů, které nepodléhají regulaci vyhlašované MŽP (§ 50, odst. (1) i) ) v případě smogové situace.

Všechny nástroje omezování zdrojů znečišťování ovzduší musí však být použity s cílem zlepšení kvality ovzduší zejména dosažením imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek, a s vědomím všech potřebných podkladů, tj. zejména výsledků monitoringu a imisních výpočtů sledovaných složek znečištění ovzduší.

Zákon o hospodaření energií č. 406/200 Sb. Druhým legislativním nástrojem, dle kterého obce mohou uplatňovat závěry energetické koncepce, je Zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., kde v §4 odst. 3 je uvedeno, že „obec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí a pro její uskutečnění vydat závazný právní předpis“. Tento předpis však nesmí být v rozporu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže, tzn. že nelze jednoznačně vymezit jednu formu energie či energetický nosič pro danou oblast a tím omezit volnou soutěž v energetickém zásobování. Zákon zde ani nespecifikuje konkrétní pravomoci, které by obec měla dále upřesnit v příslušné vyhlášce. Takové opatření proto může být v našem právním řádu stěží vynutitelné a má proto pouze deklarativní charakter, bez reálné vynucovací síly.

Zákon o územním plánování a stavebním řádu č. 197/1998 Sb. Dalším nástrojem, kterým lze do jisté míry ovlivňovat vývoj struktury energetického zásobování území, je územní plán. Územní plán však není realizační dokument, jedná se o dokumentaci plánovací, která stanovuje budoucí funkční využití ploch. Územní plán může např. vytvořit podmínky pro co největší využití určité formy energie tím, že navrhne dostatečné plochy pro kapacitní zařízení a sítě pro dodávku těchto forem energie či paliv, o připojení však rozhodnou jednotliví zákazníci sami. Dle Stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj nepatří stanovování druhu topného media či upravování provozu zdrojů znečišťování mezi cíle a úkoly územního plánování, jak vyplývají z paragrafů 1 a 2 zákona o územním plánování a stavebním řádu č. 197/1998 Sb.

181

Současná praxe územního a stavebního řízení v českých městech mnohdy výše uvedené skutečnosti nerespektuje. Nepodložená zamítavá stanoviska mohou následně vyústit v soudní spor investora s dotyčným správním úřadem a současné právo stojí v těchto případech na straně investora.

Možné způsoby regulace komunální energetiky pro zlepšení kvality ovzduší S ohledem na kompetence, které obcím v přenesené působnosti dává současná platná legislativa, může obec využít k regulaci energetiky zejména zmocnění vycházející z nového Zákona na ochranu ovzduší. Zákon o ovzduší dává obcím možnost, či v některých případech přímo nařizuje, zpracovat a ve formě nařízení vydat několik následujících regulativů. Jedná se o : " program snižování emisí, " program ke zlepšení kvality ovzduší a " regulační řád pro případ smogové situace. Mezi regulativní nástroje pak rovněž patří poplatky za znečišťování ovzduší a dalším důležitým regulačním nástrojem, jež město může využít, je pak správní řízení o povolení (umístění, výstavby nebo uvedení do provozu) zdrojů emisí znečišťujících látek, v rámci kterých musí být zohledněny požadavky Zákona o ovzduší a příslušných prováděcích právních předpisů.

Místní program ke snížení emisí Místní program snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin mohou obce pro své území zpracovat a vydat jako nařízení, s cílem zlepšení kvality ovzduší zejména dosažením imisních limitů jednotlivých znečisťujících látek nebo jejich stanovených skupin. Z tohoto programu se pak vychází při výkonu veřejné správy, zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn, a při posuzování záměrů, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, nebo rozvojových koncepcí a programů rozvoje jednotlivých oborů a odvětví. Obsah místních programů ke snížení emisí stanovuje příloha č.2 k Zákonu o ochraně ovzduší. Mezi jiným vyjmenovává základní nástroje, které program obsahuje, a to: •

technická a technologická opatření

•

technickoorganizační opatření

•

administrativní opatření

•

evidence zdrojů

•

inventarizace emisí

•

zásady spolupráce s orgány veřejné správy

•

dohody orgánu obce s provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší a dalšími subjekty

•

práce s veřejností

Program ke snížení emisí tudíž může představovat východisko pro ovlivňování energetiky na území obce, podložené snahou o zlepšení kvality ovzduší v dané oblasti. Tento Program je zčásti motivační. Pouze formulace zákona o ochraně ovzduší, §6, odst. 6, že „z programu se vychází při výkonu veřejné správy, zejména při „povolování staveb“ může vést k jisté povinnosti stavebních úřadů řídit se při rozhodování tímto programem.

182

Místní program ke zlepšení kvality ovzduší Pro oblasti s takzvanou zhoršenou kvalitou ovzduší jsou orgány obce povinny vypracovat programy ke zlepšení kvality ovzduší pro znečišťující látky, u kterých jsou překračovány imisní limity a meze tolerance. Zákon stanovuje lhůtu pro zpracování těchto programů do 1. ledna 2003. Program ke zlepšení kvality ovzduší vydává stejně jako program ke snížení emisí obec ve formě nařízení a jeho obsah upravuje příloha k Zákonu o ovzduší, pokud je město v tzv. oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší. Vedle programu ke zlepšení kvality ovzduší jsou pak obce (kraje) zařazené mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší povinny vydat v podobě nařízení regulační řád pro případ smogové situace (§ 50, odst. 1, i) Zákona o ovzduší).

Regulační řád pro případ smogové situace Regulační řád upravuje postup v případě mimořádně znečištěného ovzduší, kdy dojde k překročení zvláštních, tzv. varovných imisních limitů. Vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí, respektive jim pověřená právnická osoba, jímž je Český hydrometeorologický ústav, a to neprodleně. Současně se vznikem smogové situace vyhlásí regulační opatření k omezování emisí ze stacionárních zdrojů, které se na znečišťování ovzduší rozhodujícím způsobem podílejí. Tato opatření právě definuje regulační řád včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci. Stanovuje postup a míru omezení nebo zastavení provozu stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování na svém území, s výjimkou stacionárních zdrojů regulovaných prováděcím předpisem Ministerstva životního prostředí (t.j. zdrojů, jejichž seznam stanoví vyhláška MŽP). Vydání regulačního řádu má dvojí funkci: krátkodobou funkci, která zamezí riziku překročení imisních limitů, a funkci dlouhodobou preventivní, neboť hrozba zastavení zdroje v případě smogové situace přispívá k přechodu zdrojů na méně znečišťující zdroje energie, které regulací nebudou dotčeny.

Poplatky za znečišťování ovzduší I dle nové zákonné úpravy vykonávají obce poplatkovou administrativu u malých zdrojů znečišťování (do 200 kW tepelného výkonu). Obce o výši poplatku rozhodují, vybírají ho a příp. také vymáhají. Výnosy z poplatků malých zdrojů jsou pak příjmem obce a musí být použity k ochraně životního prostředí. Roční výši poplatku vyměří orgány obce pevnou částkou, pro malé spalovací zdroje v následujícím rozmezí:

183

Rozmezí sazeb (Kč/rok) Palivo

Jmenovitý tepelný výkon nad 50 do 100kW včetně

Topné oleje s obsahem síry od 0,1 do 0,2% Topné oleje s obsahem síry do 1% Jiná kapalná paliva a látky, pokud zákon jejich spalování nezakazuje Černé uhlí Hnědé uhlí tříděné, palivo z hnědého uhlí Hnědé uhlí energetické, lignit Uhelné kaly, proplástky

nad 100 do 200 kW

1000 - 1500

1 500 - 2 000

1 500 - 2 500

2 500 - 3 000

6 000 - 8 000

8 000 - 12 000

1 500 - 2 000 2 500 - 4 000 4 000 - 6 000 10 000 - 20 000

2 000 - 3 000 4 000 - 5 000 6 000 - 10 000 20 000 - 40 000

Tab. č. 126 - Rozmezí roční výše poplatků za znečišťování ovzduší pro malé spalovací zdroje Spalovací zdroj o jmenovitém tepelném výkonu do 50 kW není předmětem poplatku za znečišťování ovzduší. U malých spalovacích zdrojů používajících jako paliva koks, dřevo, zemní plyn nebo topný olej s obsahem síry do 0,1% není sazba poplatku stanovena. Možnost rozhodovat o poplatcích za malé zdroje znečišťování dával obcím již zrušený zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší. Tato možnost však nebyla obcemi příliš využívána. Důsledné uplatňování poplatků v kompetenci obce může být jedním z faktorů při zvýhodňování určitých forem energie na území města a současně představovat určitý, byť ne významný, příjem obce. Od roku 2003 pak navíc obecní úřady s tzv. rozšířenou přenesenou působností budou namísto okresních úřadů rozhodovat o vyměření, odkladu nebo prominutí části poplatku také u středních zdrojů (od 0,2 do 5 MW tep. výkonu). Tyto poplatky vybírají a vymáhají finanční úřady a jsou příjmem Státního fondu životního prostředí ČR. Roční výše sazeb poplatků jsou pro hlavní zpoplatněné znečišťující látky následující: Znečišťující látka Tuhé znečišťující látky Oxid siřičitý Oxidy dusíku Těkavé organické látky Těžké kovy a jejich sloučeniny Oxid uhelnatý Amoniak Methan Polycyklické aromatické uhlovodíky

Sazba [Kč/t] 3 000 1 000 800 2 000 20 000 600 1 000 1 000 20 000

Tab. č. 127 - Roční výše sazeb poplatků pro hlavní zpoplatněné znečišťující látky

Povolování středních a větších zdrojů znečišťování ovzduší v rámci ochrany ovzduší, územního plánování a stavebního řádu Podle nového Zákona o ovzduší je umístění, výstavba a uvedení do provozu zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů, příp. pokračování v jejich provozu po uplynutí lhůty platnosti stávajícího povolení, podmíněno souhlasem příslušného orgánu ochrany ovzduší.

184

Tím je do konce roku 2002 Česká inspekce životního prostředí, od 1. ledna 2003 pak tato uvedená povolení vydává Krajský úřad. Bez souhlasného stanoviska tohoto úřadu nelze, aby příslušný správní úřad (tzn. stavební úřad) ve věci povolení stavby takovéhoto zdroje vydal kladné územní rozhodnutí (viz § 17 odst. 3). Při povolení k výstavbě či uvedení do provozu plánovaného zdroje rozhoduje ČIŽP/Kraj na základě odborného posudku, jenž je žadatel povinen nechat si k projektu výstavby tohoto nového zdroje dát vypracovat k tomu autorizovanou osobou. V případě vydávání povolení k umístění stavby středního a většího stacionárního zdroje v dané lokalitě, pak musí být tento odborný posudek navíc doplněn rozptylovou studií zpracovanou opět k tomu autorizovanou osobou, a to podle závazné metody stanovené prováděcím předpisem, se zdůvodněním nejvýhodnějšího řešení z hlediska ochrany ovzduší včetně uvedení emisí a předpokladů dodržování emisních limitů. Připouští se předložení odborného posudku nebo rozptylové studie již dříve zpracované, pokud se předmět jejího zpracování neliší od údajů uvedených v žádosti a není starší než 2 roky. Při vydávání stanovisek a povolení podle § 17 odst. 1 a 2, která se dotýkají oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, vychází příslušný orgán ochrany ovzduší, tj. ČIŽP resp. od roku 2003 Krajský úřad, z programů ke zlepšení kvality ovzduší vypracovaných orgány kraje a/nebo obce. Pro jiné oblasti se orgány ochrany ovzduší řídí národními, krajskými a místními programy snižování emisí. V případě stávajících zdrojů středního a většího tepelného výkonu pak ČIŽP může rozhodnout o omezení nebo zastavení tohoto zdroje mj. v případě, kdy provozovatel provozuje stacionární zdroj, na který nebylo vydáno stanovisko nebo povolení podle § 17 odst. 1 nebo 2. Případné odvolání proti tomuto rozhodnutí pak nemá odkladný účinek, tj. zdroj musí být ihned odstaven. Mezi přechodná ustanovení nového Zákona o ovzduší však patří, že správní řízení na úseku ochrany ovzduší zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. 1.6. 2002) se dokončí a sankce uloží podle dosavadních předpisů. Podle dosavadních předpisů se postupuje i v případech, kdy došlo k porušení zákona v době před nabytím účinnosti tohoto zákona.

Regulace v rámci místních programů ke zlepšení kvality ovzduší Místní program ke zlepšení kvality ovzduší může obsahovat požadavek, aby výstavba nových zdrojů a rekonstrukce starých zdrojů emisí znečišťujících látek nezvyšovala imisní zátěž v zónách s překročenými imisními limity a nepřekročila imisní limity v zónách, kde zatím nejsou překročeny. Následně lze v rámci územního a stavebního řízení požadovat, aby u středních, velkých a zvláště velkých zdrojů žadatelé o stavební povolení prokázali plnění tohoto požadavku doložením rozptylové studie. V praxi to může znamenat, že investor neobdrží pro nový zdroj stavební povolení, pokud nesníží emise na jiném místě, např. odstavením starého zdroje. U malých zdrojů lze požadovat, aby tyto nové zdroje nezvyšovaly emise, a to buď pouze v zónách s překročenými imisními limity, nebo i v jiných zónách na území obce, které ovlivňují svými emisemi zóny, kde se překračují imisní limity. Ke zmírnění dopadů takovéhoto nařízení je možné formulovat tuto povinnost i v kombinaci s kompenzačními opatřeními, tzn. že se bude započítávat vliv nového/rekonstruovaného zdroje a současně provedeného kompenzačního opatření (snížení emisí na jiném zdroji). Místní program snížení emisí může podobně požadovat k vydání povolení k výstavbě a uvedení do provozu nových středních, velkých a zvláště velkých zdrojů nepřekročení zákonem stanovených imisních limitů.

185

Zákon o ovzduší uvádí, že ze schválených programů snižování emisí se dále vychází při výkonu veřejné správy na krajské a místní úrovni, zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn, a při posuzování záměrů, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, nebo rozvojových koncepcí a programů rozvoje jednotlivých oborů a odvětví. Místní programy snižování emisí jsou pak závazná pro všechny orgány a správní úřady konající v řízeních podle zákona o územním plánování a stavebním řádu.

Regulace v rámci územního plánovaní a stavebního řádu U vybraných povolovacích řízení podle zákona o územním plánování a stavebním řádu je součástí žádosti odborný posudek, případně rozptylová studie se zdůvodněním nejvýhodnějšího řešení z hlediska ochrany ovzduší, včetně uvedení emisí a předpokladů dodržování emisních limitů. Tento požadavek se týká vydávaní povolení pro stacionární zdroje střední (0,2 MW a výše), velké a zvláště velké v následujících případech: •

povolení k umisťování staveb zdrojů,

•

povolení staveb zdrojů a jejich změnám,

•

povolení k záměrům na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší,

•

povolení k záměrům na zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší.

V rámci územního a stavebního řízení má stavební úřad několik možností jak požadovat zpracování rozptylové studie: •

Neposkytuje-li předložený návrh dostatečný podklad pro posouzení umístění navrhované stavby nebo jiného opatření v území, zejména vlivů na životní prostředí, vyzve stavební úřad navrhovatele, aby návrh v přiměřené lhůtě, maximálně však 12 měsíců, doplnil potřebnými údaji nebo podklady.

•

V rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může v odůvodněných případech vyhradit předložení podrobnějších podkladů.

Dále existují možnosti jak může být chráněno plnění imisních limitů v rámci stavebního řízení: •

Dotýká-li se řízení podle stavebního zákona zájmů chráněných zákonem o ovzduší, rozhodne stavební úřad jen v dohodě, popřípadě se souhlasem orgánu státní správy, který chráněné zájmy hájí. Tento orgán státní správy může svůj souhlas vázat na splnění podmínek stanovených ve svém rozhodnutí v souladu se zákonem o ovzduší, na jehož podkladě je oprávněn zájem chránit.

•

U středních, velkých a zvláště velkých zdrojů vydává orgán kraje stanovisko k povolení k umisťování staveb, povolení staveb a k jejich změnám, a k uvedení zdrojů do provozu, k povolení k záměrům na zavedení nových výrob a technologií (platí od 1.1.2003 ). Při vydávaní tohoto stanoviska vychází orgán kraje z místního programu ke zlepšení kvality ovzduší a přihlíží k programům ke snížení emisí.

•

V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů v území; jimi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry územního plánování a požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí.

•

Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků.

•

Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda mimo jiné dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí, požadavky týkající se veřejných zájmů, především ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a života. Jestliže by uskutečněním nebo užíváním stavby mohly být ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy

186

vydanými k jeho provedení a zvláštními předpisy, stavební úřad žádost o stavební povolení zamítne. •

Vyžaduje-li to veřejný zájem z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních, ohrožení životního prostředí a estetických, nařídí stavební úřad provedení nezbytných úprav na stavbě vlastníku stavby nebo na stavebním pozemku vlastníku tohoto pozemku. Nařízené úpravy je vlastník stavby nebo pozemku povinen provést na svůj náklad.

Obec pořizuje územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady. Územní plány obcí a regulační plány pro svá území schvaluje obec. Závaznou část územně plánovací dokumentace a její změny, které schvaluje kraj nebo obec vyhlašují jejich orgány obecně závaznou vyhláškou. Účastníkem každého územního řízení je obec a dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává. Stavební úřad oznámí zahájení stavebního řízení dotčeným orgánům státní správy a nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením. Obec a dotčené orgány státní správy jsou povinny sdělit své stanovisko ve stejné lhůtě, ve které mohou uplatnit své námitky účastníci řízení. K připomínkám a námitkám, které byly nebo mohly být uplatněny v územním řízení nebo při projednávání regulačního plánu, jakož i územního plánu zóny nebo územního projektu zóny, se nepřihlíží.

3.2 Management energetického hospodářství Pod názvem energetický management si je možno představit komplex činností, informací a aktivit města, mající za cíl dosažení stanovených cílů v oblasti hospodaření s energií a vlivů energetiky na životní prostředí. Významnou součástí energetického managementu je řešení energetického hospodářství objektů v majetku města s ohledem na snižování nákladů za energii a snižování souvisejících negativních vlivů na životní prostředí. Město České Budějovice v současnosti vystupuje jak v roli majoritního vlastníka zdroje CZT, tak i významného spotřebitele energie ve městě. K majetku Města patří velké množství nemovitostí a nejrůznějších objektů a zařízení občanské vybavenosti, a dále pak i část bytové fondu ve městě. Aktivní je pak i v řízení energetického zásobování, kdy si svým 80 % podílem v provozovateli městského systému CZT, společnosti Teplárna a.s., ponechává spolurozhodovací pravomoce zajišťující Městu kontrolu nad řádným hospodařením a dalším rozvojem centralizovaného zásobování teplem ve městě. Dosavadní aktivity Města v této oblasti lze hodnotit pozitivně, s některými dobrými dosaženými výsledky. •

Během 90. let bylo postupně provedeno u několika domů v majetku města i bytových družstev alespoň částečné zateplení.

•

Správce energetických systémů města vede pravidelnou evidenci spotřeby energií u vybraných objektů občanského vybavení patřících městu. To umožňuje kontrolu efektivního hospodaření s energií v objektech a zařízeních v majetku města.

Nový zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jenž vstoupil v platnost od 1.1. 2001, však zavádí některé zákonné povinnosti, jež bude Město ať už jako vlastník nemovitostí či investor muset v následujících letech za účelem zvýšení hospodárnosti užití energie v budovách (nechat) provést. Jmenovitě se jedná o: 1) Dle § 6 odst. 4. musí vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek v dokumentaci přikládané k žádosti o vydání stavebního povolení prokázat splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění, vyjádřené přípustnými hodnotami tepelné charakteristiky budovy (viz. dále). K tomu vlastník budovy, spoluvlastníci budovy nebo 187

společenství vlastníků jednotek pořídí písemný dokument obsahující vyjmenované hodnoty. K tomuto odstavci byla vydána Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) prováděcí vyhláška č. 291/2001 Sb., která podrobněji stanovuje tepelně technické a energetické vlastnosti stavebních konstrukcí a staveb a náležitosti zmiňovaného písemného dokumentu, jenž má být k tomu vypracován, a který nazývá jako tzv. energetický průkaz budovy. Vyhláška obsahuje metodiku hodnotící míru hospodárnosti při spotřebě energie na vytápění, a to výpočtem roční spotřeby tepla při vytápění budov Er, vztažené na jednotku objemu budovy eV, příp. eA, je-li spotřeba vztažena na m2 plochy vytápěných místností. Na základě geometrické charakteristiky budovy (poměru plochy vnějších konstrukcí A a objemu budovy V) jsou pak stanoveny maximálně přípustné hodnoty měrné spotřeby tepla eVN repektive eVA. Tyto přípustné měrné hodnoty spotřeby tepla jsou závazné: •

pro stavby a změny dokončených staveb financované z veřejných prostředků,

•

pro stavby a změny dokončených staveb, pokud se týkají obvodových konstrukcí budov, jejichž celková spotřeba energie je větší než 700 GJ/rok a které jsou financované ze soukromých prostředků. a nesmí být (dle § 6 odst. 6) u těchto budov překročeny. A/V* 2 3 [m /m ] 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 1.0

eVN 3 [kWh/m .rok] 25.8 28.4 31.0 33.6 36.2 38.9 41.5 44.0 46.7

eVA 2 [kWh/m .rok] 80.6 88.8 96.9 105.0 113.1 121.6 129.7 137.5 145.9

*) A je celková plocha ochlazovaných konstrukcí ohraničujících objem budovy, V je vytápěný objem budovy; objem zahrnuje všechny konstrukce tvořící hranici budovy, tj. vč. obvodových stěn, kromě lodžií, atik a říms.; eVN je měrná spotřeba tepla na jednotku objemu budovy, eVA je měrná spotřeba tepla vztažená na m2 polochy vytápěných místností (pro světlou výšku ≤ 2,6 m).

Tab. č. 128 - Požadované hodnoty měrné spotřeby tepla při vytápění budov dle vyhlášky č. 291/2001 Sb. 2) Dle § 6 odst. 7 vyplývá pro Město jako vlastníka nemovitostí další povinnost, a tou je vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném vyhláškou. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení. Tato povinnost vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 1. ledna 2005. Rozsah těchto regulačních zařízení byla stanovena v prováděcí vyhlášce č. 152/2001 Sb. A zde se (v jejím § 6 odstavci 1) říká, že: „Regulace vytápění bytových a nebytových objektů se provádí: a) regulací parametrů teplonosné látky podle průběhu klimatických podmínek nebo ven-kovní teploty ve vztahu k vnitřní teplotě ve vytápěném prostor, pokud není zajišťována již jejím výrobcem či distributorem,

188

b) samostatnou automatickou regulací části vnitřního zařízení - zónová regulace, pokud to vyžaduje situování budovy c) individuálním automatickým regulačním zařízením u jednotlivých spotřebičů určených pro vytápění reagujícím na změny vnitřních teplotních podmínek a výskyt tepelných zisků mimo těch, u kterých to z technických nebo bezpečnostních důvodů bude neuskutečnitelné a d) regulací tlakové diference v odběrném tepelném zařízení, pokud to vnitřní rozvod tepla vybavený individuální regulací podle písmene c) vyžaduje.“ Z citace uvedené vyhlášky vyplývá, že z opatření, které bude u každého z objektů, respektive u každého spotřebiče určeného pro vytápění a který to umožňuje, tedy např. otopná tělesa ústředního vytápění, minimálně nutné do stanoveného termínu provést, je instalace individuálních automatických regulačních zařízení v podobě (např.) termostatických regulačních ventilů. 3) Třetí významnou povinností, která v nejbližších letech pro Město z tohoto zákona vyplývá a která bude mít vliv na snižování energetické náročnosti budov (nejen) ve vlastnictví města, je povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovy energetickému auditu. Tato povinnost se totiž kromě jiného vztahuje na: „organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou stanovená hodnota.“ Rozhodnou výši spotřeby energií pro povinnost vypracování auditu stanovila vyhláška č. 213/2001 Sb., která pro organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace tuto hranici stanovila ve výši 1 500 GJ celkové roční spotřeby energie. Energetický audit se zajišťuje pouze pro takové budovy a areály, které jsou samostatně zásobovány energií a jejichž celková roční spotřeba energie je vyšší než 700 GJ/rok. Nutnost zpracovat energetický audit nastává pouze v případě, jestliže jsou splněny obě podmínky, tj. dojde k překročení celkové energetické spotřeby vlastníka samotného (1 500 GJ/rok u organizace veřejného sektoru resp. 35 000 GJ/rok u ostatních fyzických a právnických osob), tak i hranice energetické spotřeby uvažované budovy (700 GJ/rok). Z toho tedy vyplývá, že v případě splnění první podmínky je audit vypracován pouze pro ty objekty, u nichž spotřeba energie převyšuje zmiňovanou hranici 700 GJ. Není-li první podmínka splněna, povinnost zpracování auditu ani pro budovu, jejíž spotřeba by přesahovala uvedený limit, nevzniká. Navíc dle výkladu Státní energetické inspekce (SEI) je možné v případě typových domů v jedné lokalitě téhož vlastníka se shodným způsobem provedení a vytápění zajistit energetický audit jen pro typického představitele těchto budov a uplatnit závěry auditu pro další budovy, které jsou srovnatelného stáří, stejného provedení a využívání apod. Do energetické spotřeby budov se přitom nezapočítává příslušná spotřeba paliva nebo energie zajišťovaná a hrazená přímo jednotlivými uživateli bytů nebo nebytových prostor, tedy typicky spotřeba elektřiny v domácnostech a případně také plynu. Povinnost nechat si vypracovat na provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit platí do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 1.1. 2004. Tato lhůta však nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot – tedy více než 15.000 GJ, resp. 350.000 GJ. V tom případě se pak lhůta prodlužuje na 5 let ode dne platnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do dvou let, tj. nejpozději 1.1. 2003. Toto jsou tedy legislativní povinnosti v oblasti hospodárného nakládání s energií, které bude muset nejen samotné Město, jako vlastník, příp. zřizovatel provozovatele mnoha (bytových i

189

nebytových) objektů a zařízení ve městě, ale i ostatní podnikatelské subjekty a organizace veřejné správy, které zde sídlí, v následujících letech splnit. Budou-li tato zákonná opatření řádně provedena, mohou mít poměrně významný pozitivní vliv na efektivnější hospodaření energií a tedy nižší náklady spojené s její spotřebou. V této souvislosti je nutné zdůraznit důležitost a nezbytnost funkce městského energetika, který nejenže bude (nadále) vykonávat dohled nad hospodárným užíváním energie v objektech a zařízeních, jež jsou v majetku města, ale bude i schopen kontrolovat řádné naplňování zvolené koncepce rozvoje energetického hospodářství na území celého města.

3.3 Vliv cenové a státní energetické politiky na komunální energetiku Výrazný vliv na stabilitu a další rozvoj (strukturu) komunálních energetických systémů mají a budou mít ceny energií. Významnou roli zde hraje celostátní energetická politika, zavádění liberalizace obchodu s elektřinou a zemním plynem a způsob regulace cen tepla. Neméně důležitá a stále rostoucí je však rovněž schopnost jednotlivých dodavatelů paliv a energie přizpůsobit se podmínkám na trhu a požadavkům zákazníků, nabídnout zajímavou obchodní a cenovou politiku a v neposlední řadě kvalitní služby.

3.3.1 Energetická politika a její vliv na komunální energetiku Energetická politika státu je základním strategickým dokumentem, vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství s výhledem na příštích 15-20 let. Poprvé byla Ministerstvem průmyslu a obchodu formulována a poté vládou schválena na začátku roku 2000 (vládním usnesením č. 50/2000). Energetická politika ČR je založena na shodných pilířích jako energetická politika EU a zdůrazňuje zejména požadavky na bezpečnost, kvalitu a hospodárnost dodávek energie, na podporu vzniku konkurence všude tam, kde je to možné a ekonomicky prospěšné a na ochranu životního prostředí a respektování zásad udržitelného rozvoje. Mezi její hlavní cíle patří: •

vytvořit konkurenční prostředí elektroenergetiky a plynárenství,

•

zabezpečit efektivní využívání energetických zdrojů,

•

podpořit rozvoj využívání obnovitelných zdrojů a

•

snížit negativní působení energetiky na životní prostředí.

v energetických

odvětvích,

zejména

v

oblasti

K tomu byly postupně přijaty dva stěžejní zákony a řada dalších norem sekundární legislativy, které tyto cíle uvádějí v praxi. Prvním z nich je zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (tzv. energetický zákon), který nově definoval základní pravidla pro podnikání v energetice, podle kterých bude možné zavést do odvětví energetiky postupně konkurenci. Nejedná se zde přitom pouze o konkurenci mezi dodavateli jednotlivých forem energie, ale i o konkurenci mezi různými dodavateli elektřiny respektive plynu (obchodníky) s tím, že dodávka elektřiny či plynu od různých obchodníků bude zajištěna po společných přenosových a distribučních sítích. Zavádění konkurence do obchodu s elektřinou a plynem je zcela v souladu se směrnicemi EU o vnitřním trhu s elektřinou a s plynem.

190

Datum otevření trhu 1. 1. 2002 1. 1. 2003 1. 1. 2005 1. 1. 2006

Oprávnění zákazníci > 40 GWh > 9 GWh > 0,1 GWh všichni zákazníci

Tab. č. 129 - Harmonogram otevírání trhu s elektřinou Datum otevření trhu 10. 8. 2005 10. 8. 2008

Oprávnění zákazníci 3 > 15 mil. m 3 > 5 mil. m

Minimální otevření trhu 28% 33%

Tab. č. 130 - Harmonogram otevírání trhu se zemním plynem Podle připravované nové směrnice Evropské komise se plánuje urychlení a současné plné otevření trhu s elektřinou i se zemním plynem, a to pro všechny zákazníky mimo domácnosti od 1.1. 2004 a pro všechny zákazníky bez výjimky, včetně domácností od 1.1. 2005. Druhým zákonem, který cíle energetické politiky má naplnit, je již zmiňovaný zákon o hospodaření energií (č. 406/2000 Sb.). Zavedením povinnosti vypracování energetického auditu a požadavků na (s)plnění minimální úrovně energetické účinnosti při výrobě, přenosu i spotřebě energie, má jasný cíl zvýšit hospodárnost při nakládání s energií. Tento zákon rovněž obsahuje povinnost (v § 3 zákona) vypracovat a pravidelně aktualizovat energetickou politiku státu. Uvádí ji pod názvem "Státní energetická koncepce" a mají z ní pak vycházet územní energetické koncepce, jak tento zákon rovněž nařizuje (krajům, hlavnímu městu Praha a statutárním městům) vypracovat. Návrh Státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a předkládá jej ke schválení vládě. Její naplňování pak MPO vyhodnocuje nejméně jedenkrát za 2 roky a v případě potřeby zpracovává návrhy na její změnu (aktualizaci). Jak již bylo zmíněno, první formulace státní energetické politiky byla vydána v roce 2000. V současnosti se tedy zpracovává její první aktualizace, která by měla být zveřejněna na začátku příštího roku. Oba zákony tedy mají významný dopad i na komunální energetiku a jejich cílem je dosáhnout harmonizace technických a legislativních předpisů ČR s právem ES pro možný vstup země do Evropské unie. S blížícím se členstvím v EU je pak rovněž podstatný záměr Unie zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze stávajících 6 % na 12 % k roku 2010. Jedná se o cíl, nikoliv přímo právně vymahatelný závazek, nicméně všechny země by měly podniknout patřičné kroky k dosažení tohoto cíle zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů. Česká republika v návaznosti na politiku EU si vytkla cíl odpovídající struktuře zdrojků a domácím podmínkám, a to zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v energetické bilanci země z dnešních ca 2 % na 4-6% do roku 2010 respektive až 8% 2020. Je to znatelně méně a nedostatečná podpora státu v oblasti využívání obnovitelných zdrojů byla také jednou z výtek, které Evropská komise ve své letošní Zprávě o připravenosti ČR na vstup do EU v hodnocení oblasti energetiky vyjádřila. Lze tedy očekávat v nejbližších letech zvýšenou podporu rozvoji obnovitelných zdrojů ze strany státu. Z hlediska potenciálu a ekonomického vyhodnocení patří mezi nejslibnější formy obnovitelné energie na většině našeho území biomasa. I oblast Českobudějovicka není výjimkou ovšem i zde podobně jako u jiných obnovitelných zdrojů platí omezující místní podmínky. Kromě biomasy lze pak využít i jiné zdroje obnovitelné energie jako sluneční záření či nízkopotenciální zdroje. Ty se sice nemohou stát zdrojem většího významu, ale v jednotlivých případech mohou mít velký přínos. Proto by se i Město mělo začít aktivně o

191

využívání těchto zdrojů zajímat. S veřejnou podporou se pak tyto zdroje mohou stát i ekonomicky efektivními, což je nezbytnou podmínkou jejich širšího rozvoje.

3.3.2 Cenová politika energií a možný další vývoj Všechny síťové formy energie - tedy zemního plynu, elektřiny i centralizovaného tepla dosud podléhají cenové regulaci. Výjimkou jsou dnes již však velcí spotřebitelé elektřiny (tzv. oprávnění zákazníci), kteří si už mohou vybrat svého dodavatele a tedy i cenu, za kterou ji na trhu nakoupí (regulaci podléhají pouze ceny přenosových a distribučních služeb a cenu vlastní, tzv. silové elektřiny, určují účastníci trhu). Regulaci cen energií a souvisejících služeb vykonává na základě zákona č. 458/2000 (Energetický zákon) Energetický regulační úřad, a to vydáváním cenových rozhodnutí. Ceny dodávek těchto energií pro konečné zákazníky (kromě výše zmiňovaných) jsou regulovány formou věcně usměrňovaných cen, tedy na základě dodavateli těchto energií předložených a regulátorem schválených “oprávněných nákladů“ navýšených o “přiměřený zisk“ z tohoto druhu podnikatelské činnosti. U cen elektřiny a zemního plynu mají cenová rozhodnutí podobu vyhlašování maximálních cen, které dodavatelé těchto energií, tj. distributoři, nesmí ve vztahu ke svým koncovým zákazníkům, jež si dosud nemohou vybrat svého dodavatele (tzv. chránění zákazníci), překročit. Ceny zemního plynu může regulátor měnit každého čtvrt roku, ceny elektřiny pak jednou ročně. Pokud jde o ceny tepelné energie, ty jsou v současnosti pro všechny odběratele rovněž regulovány formou věcně usměrňovaných cen. V případě dodávek tepla určeného ke konečné spotřebě domácnostem je pak nárůst cen navíc omezen tzv. eskalačním faktorem. Při tom se vychází z vypočtu průměrné ceny za dodávku jednotkového množství tepla v předchozím roce a k tomu se pak připočte povolené navýšení (eskalační faktor). Právě proto je zájmovými skupinami vyvíjen tlak, aby spolu s již prováděnou deregulací cen elektřiny a chystaným postupným uvolněním cen plynu (viz výše) byly deregulovány také ceny tepla. Jde zejména o problém kombinované výroby tepla a elektřiny v soustavách CZT, kdy cena tepla je regulována, zatímco cena elektřiny je již vystavena působení trhu. Jelikož však zdroje tepla často jsou prakticky lokální monopoly – třebaže ve veřejném zájmu, lze do budoucna podobnou formu státní regulace cen tepla nadále předpokládat. Pokud jde o ceny tepla z CZT ve městě, ty se v podstatě budou odvíjet od Městem schválené střednědobé koncepce podnikatelské činnosti místního provozovatele systému CZT společnosti Teplárna ČB, a.s.. Rok 2001 2002 2003

Primár – jednoduchá cena byty nebyty 222,05 231,59 230,2 233,9 233,9 233,9

Sekundár byty – jednoduchá cena TV TUV 298,83 280,49 304,9 265,8 304,9 265,8

Sekundár nebyty – jednoduchá cena TV TUV 298,83 280,49 304,9 265,8 304,9 265,8

Poznámka: Ceny jsou bez 5% DPH

Tab. č. 131 - Vývoj ceny tepla z CZT ve městě Kč/GJ

192

Zdroj tepla

Cena

Zemní plyn pro vytápění (JČP, a.s.) domácnosti a maloodběratelé - od 1.890 do 9.450 kWh/rok

0,720 Kč/kWh plus 220 Kč/měsíc

- od 9.450 do 63.000 kWh/rok

0,705 Kč/kWh plus 160 Kč/měsíc

Elektřina pro vytápění (JČE, a.s.) - sazby C24-C26 (akumul. 8 hodin)

1,15-0,84 Kč/kWh NT a 4,03-2,9 Kč/kWh VT plus 230 a výše Kč/měsíc dle velikosti jističe

- sazby C34-C36 (přímotop 16 hodin)

1,41-0,94 Kč/kWh NT a 4,81-3,63 Kč/kWh VT plus 356 a výše Kč/měsíc dle velikosti jističe

- sazby C45-C46 (přímotop 20 hodin)

1,15-1,05 Kč/kWh NT a 3,66 Kč/kWh VT plus 402 a výše Kč/měsíc dle velikosti jističe

Poznámka: Ceny tepla a ceny zemního plynu a elektřiny nejsou přímo porovnatelné! Cena tepla zahrnuje již i investiční a další náklady na přeměnu primárního paliva (zemního plynu) na teplo. Cena zemního plynu a elektřiny tyto náklady (na kotel/přímotop/akum. kamna) nezahrnuje a je nutno je při korektním porovnávání připočíst.

Tab. č. 132 - Ceny energie pro různé kategorie odběratelů v Českých Budějovicích (2003, vč. DPH) Vývoj cen energií v následujících letech bude pod vlivem vstupu naší republiky do Evropské unie. Jednou ze zásadních změn, ke které dojde, bude i přeřazení ceny tepla z dosud zvýhodněné nižší 5% sazby daně z přidané hodnoty do základní, kterou jsou ve všech evropských zemích všechny energie a (fosilní) paliva zdaněny. U nás jsou do základní sazby DPH, která je ve výši 22%, zařazeny elektřina a paliva jako je uhlí či zemní plyn a Česká republika při vyjednávání s Evropskou komisí získala odklad ke splnění tohoto požadavku o zdanění cen tepla základní sazbou až do roku 2007. Daně jsou dosud výlučnou věcí národních vlád zemí EU. Vzhledem však ke snahám o vytvoření společné daňové politiky Unie lze předpokládat vytvoření nějakého společného systému, a to alespoň minimálně u nepřímých daní, tj. mj. DPH. Návrhů je v současné době několik, přičemž jedním z nejčastěji diskutovaných je vytvoření jediné sazby DPH, jejíž výše by se měla pohybovat někde v rozmezí mezi sníženou a základní sazbou. O vytvoření dočasné třetí “prostřední“ sazby DPH pak nedávno diskutovala i česká vláda.

3.4 Realizace energetické koncepce V podmínkách tržní ekonomiky, postupně zaváděné liberalizace obchodování s elektřinou a následně i se zemním plynem, odstraňování cenových deformací a narovnávání cen energie, privatizace a v neposlední řadě v souvislosti se zákonem o ochraně hospodářské soutěže se zásadně mění i tradiční „plánovací“ role státní či obecní správy v komunální energetice. Zásobování energie je předmětem konkurence mezi jednotlivými – často plně či částečně privátními - dodavateli energie, a to jak mezi dodavateli jednotlivých paliv, tak v rámci jedné formy energie (i síťově vázané elektřiny a zemního plynu). Město České Budějovice, jako majoritní vlastník společnosti tepelného zásobování Teplárna a.s. se účastní soutěže na tomto trhu. Omezování soutěže, například vymezováním zón města, kde by byla jednotlivá paliva či určité formy energie zvýhodněny, je však v rozporu s platnou legislativou, a to především se zákonem o ochraně hospodářské soutěže, ale se zákonem o územním plánování a zákonem o ochraně ovzduší. Cílem města v oblasti zásobování energií nemůže být vytváření zvýhodněných podmínek pro jednoho dodavatele energie na úkor jiných formou například obecní vyhlášky, která by

193

upřednostňovala vybrané dodavatele. Taková podpora není v souladu se stávající legislativou. Základním kritériem pro výběr formy energie a jejího dodavatele je především cena energie, respektive celkové náklady na energii. Cena dálkového tepla z Teplárny a.s. se pohybuje na úrovni pro odběry z primáru v jednoduché ceně pro byty i nebyty v TV okolo 234 Kč/GJ a ze sekundáru pro byty a nebyty v TV okolo 305 Kč/GJ. Průměr ceny tepla je v ČR ca 360 Kč/GJ v rozpětí ca 215 až 550 Kč/GJ. Cena tepla v Českých Budějovicích je tedy pod průměrem v celorepublikovém srovnání. To je dáno především konkrétními místními podmínkami, především konkrétní technologií a konfigurací sítí: využitím hnědého uhlí jako paliva, poklesem odběru tepla oproti minulosti (především v průmyslu ale i u obyvatelstva) a s tím související pouze částečné využití celkové kapacity, a konfigurace sítí a odběrů ve městě. Základním nástrojem na upevnění postavení pozice CZT ve městě je jeho konkurenceschopnost. Na systém CZT společnosti teplárna a.s. se rovněž vztahuje povinnost zpracovat energetický audit (zahájení do konce roku 2003). Energetický audit zaměřený na nalezení ekonomicky návratných úsporných opatření (opatření na snížení ztrát energie a snížení nákladů) může přispět k identifikaci a následné realizaci takových opatření v celém systému CZT, která povedou k dlouhodobému zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Město jako majoritní vlastník této společnosti by se mohl aktivně zapojit do přípravy takového auditu. Role města v oblasti komunální energetiky spočívá ve stanovení cílů a priorit v návaznosti na životní prostředí. Jisté pravomoci městu dává v této oblasti nový zákon o ochraně ovzduší.

3.4.1 Návrh zásad energetického managementu Města České Budějovice •

Pokračovat ve sledování spotřeby energie v objektech města

•

Pokračovat v přípravě a realizaci energetických auditů povinných ze zákona na objektech města

•

Rozhodnout o způsobu financování energetických auditů a následné realizaci ekonomicky efektivních opatření

•

Využít úspor z rozsahu a realizovat audity a následně úsporná opatření komplexně pro skupiny objektů

•

Připravit a realizovat energetický audit tepelného hospodářství s cílem optimalizovat náklady na zásobování teplem a posílit konkurenceschopnost CZT ve městě

•

V oblasti minimalizace negativních vlivů energetiky na životní prostředí:

•

Ve spolupráci s ČHMÚ, Krajským úřadem Jihočeského kraje, ČIŽP a dalšími úřady sledovat kvalitu ovzduší, tj. imisní zatížení ve městě, a to včetně nejexponovanějších míst v kritických obdobích roku a vyhodnotit dodržování imisních limitů na celém území města včetně těchto exponovaných míst

•

Imisní situaci (včetně dopravy) vyhodnotit na základě měření, včetně mobilních měření, případně na základě aktualizované rozptylové studie

•

V případě překračování imisních limitů některých škodlivin v některých oblastech jednat s Krajským úřadem a MŽP o zohlednění této situace ve sledované statistice MŽP (viz Sdělení MŽP č. 30/2002: Seznam obcí s překročeným imisním limitem) a zařazení města na tento seznam

•

V případě překračování imisních limitů připravit následná opatření: • Definovat zóny města se zhoršenou kvalitou ovzduší, kde dochází k překračování imisních limitů či imisních limitů a meze tolerance pro některé ze sledovaných znečišťujících látek 194

• Připravit Program ke zlepšení kvality ovzduší (případně i Program snižování emisí) a vydat jej formou obecního nařízení

3.4.2 Obsah Programu ke zlepšení kvality ovzduší/Program snižování emisí Program ke zlepšení kvality ovzduší/Program snižování emisí vydá obec jako své nařízení. Program by měl obsahovat mj. opatření ke snížení negativních vlivů ze stacionárních zdrojů energie na životní prostředí, a to například: Následující ustanovení o zóně B se týkají pouze Programu ke zlepšení kvality ovzduší •

Pravidelnou roční aktualizaci definovaných částí/zón města se zhoršenou kvalitou ovzduší, kde dochází k překračování imisních limitů či imisních limitů a meze tolerance pro některé ze sledovaných znečišťujících látek

•

Zóna A města jsou takové části města, kde nedochází k překračování imisních limitů či imisních limitů a meze tolerance pro žádnou ze sledovaných znečišťujících látek

•

Zóna B jsou takové části města, kde dochází k překračování imisních limitů či imisních limitů a meze tolerance pro některé ze sledovaných znečišťujících látek.

•

Zónu B tvoří následující části města: výčet urbanistických obvodů, katastrů, parcel, částí města definovaných ulicemi a vyznačenými na mapě města.

•

Zónu A tvoří část města mimo zónu B.

Požadavek obce: •

Zónu A tvoří část města mimo zónu B.

•

Z důvodů překračování imisních limitů či imisních limitů a meze tolerance pro některé ze sledovaných znečišťujících látek v zónách B na území obce, obec požaduje, aby investoři do nových stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší nebo jejich rekonstrukcí přijali taková opatření, aby na území obce nedošlo v souvislosti s rekonstrukcí těchto zdrojů či uvedením do provozu nových zdrojů ke zvýšení koncentrací znečišťujících látek nad stanovené imisní limity ani imisní limity a meze tolerance ani ke zhoršení imisní zátěže v zónách B.

•

Investoři do nových zdrojů či rekonstrukce stávajících zdrojů mohou zároveň zajistit realizaci kompenzačních opatření, která povedou ke snížení emisí u jiných stávajících zdrojů. V takovém případě se bude posuzovat efekt z výstavby nového zdroje či rekonstrukce stávajícího zdroje společně s kompenzačními opatřeními na stávajících zdrojích.

•

Investoři do výstavby nových či rekonstrukce stávajících středních a větších spalovacích zdrojů doloží splnění tohoto požadavku rozptylovou studií zpracovanou dle požadavků zákona autorizovanou osobou. Součástí rozptylové studie bude jednoznačné prohlášení, zda dojde či nedojde na území obce vlivem zamýšlené akce včetně kompenzačních patření ke zvýšení imisního zatížení nad imisní limity či imisní limity a meze tolerance pro některou ze sledovaných znečišťujících látek v zóně A, či jakémukoliv dalšímu zvýšení imisního zatížení v zóně B města, kde imisní limity jsou již překračovány.

•

Aby investoři do malých spalovacích zdrojů nemuseli nést břímě zpracování rozptylové studie, mohou prokázat splnění výše uvedených požadavků alternativně věrohodným doložením snížení emisí sledovaných znečišťujících látek u výstavby nových či rekonstrukce stávajících zdrojů, a to se započtením případných kompenzačních opatření a jednoznačným prohlášením zda uvedenou akcí dojde k celkovému snížení či zvýšení emisí sledovaných látek v zóně B (alternativně v zóně C či na celém území obce). Zóna C je definována jako taková oblast města, kde v případě umístění nových zdrojů, dojde

195

k vyvolání dalšímu zvýšení imisního zatížení v zóně B. (Zóna C je „návětrnná“ strana zóny B).

196

4 SHRNUTÍ Statutární město České Budějovice se ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb. a v souladu s nařízením vlády č. 195/2001 Sb., se rozhodlo zpracovat Územní energetickou koncepci statutárního města České Budějovice. Dokument byl financován z prostředků města za spoluúčasti dotace ze státního rozpočtu v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie MPO. Obsahově zohledňuje Státní energetickou politiku ČR, Územní energetickou koncepci Jihočeského kraje s hlavním cílem – být základním impulsem pro hospodaření energiemi ve městě. Vyjadřuje závazek místní samosprávy k úsporám energií, k ochraně životního prostředí. Předpokládá se, že se výstupy ÚEK se stanou podkladem pro Územní plán města České Budějovice a budou předloženy formou návrhu obecně závazné právní normy Zastupitelstvu města České Budějovice (v souladu s §4, odst. 3, zákona č. 406/2000 Sb.). Hlavní záměry a cíle Územní energetické koncepce statutárního města České Budějovice lze stručně definovat jako: •

zajištění optimální dodávky energií pro stávající odběratele i rozvoj území

•

snižování energetické náročnosti odběrných zařízení prováděním energetických auditů, realizací energeticky úsporných opatření doporučených auditorem (nebo nařízených rozhodnutím Státní energetické inspekce) a zavádění energetického managementu v objektech občanské vybavenosti v majetku města

•

postupné dosažení maximální efektivnosti při výrobě a rozvodu energií, zejména tepla

•

snižování emisní zátěže ze zdrojů tepla spalujících tuhá, kapalná i plynná paliva ve vyjmenovaných oblastech

•

maximální využívání kombinované výroby tepla a elektrické energie ve stávajících zdrojích

•

v rámci možností zavádění a rozvoj obnovitelných zdrojů energie

Zásady územní energetické koncepce jsou v souladu se zákonem o ovzduší č. 86/2002 Sb. Tento zákon konstatuje: „Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využívat centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je jejich provozování v souladu s tímto zákonem a předpisy vydanými k jejich provedení. V tomto smyslu by bylo možné koncipovat i příslušnou městskou vyhlášku.

Energetické zásobování města České Budějovice Město České Budějovice je z hlediska struktury paliv a energie jako primárních nositelů vstupujících do území zásobováno ze síťových medií elektrickou energií a zemním plynem. Elektrická energie je pro uspokojování základních potřeb všech kategorií odběratelů dostupná ze zákona. Spotřeba elektrické dosáhla v roce 2001 celkem 392 GWh bez trakční spotřeby MHD, tj. 16,4% celkové primární spotřeby paliv a energie vstupujících do území města.pro stacionární spotřebu. Založený distribuční systém zabezpečuje kvantitativní i kvalitativní zásobování území tímto nositelem energie v současnosti a dalším možným rozvojem i v budoucnu po příslušných realizovaných opatřeních technického charakteru v tomto systému Zemním plynem a postupně realizovanou plošnou plynofikací je prakticky, až na vyjímky okrajových částí s malou hustotou odběru nebo v okrajových částech města, pokryto prakticky z cca 95% celého území. V následujících letech se předpokládá postupně 197

doplynofikovat území města tam, kde to bude ekonomicky únosné. Celková spotřeba všech kategorií odběru dosáhla v roce 2001 celkem 36 mil. m3, tj. 14,4% primární spotřeby paliv a energie vstupující do území bez spotřeby dopravy. Hnědé uhlí jako tuhé palivo ve výši 5873 TJ za rok zaujímá v primárních nositelích paliv a energie vstupující do území a určené pro stacionární spotřebiče svými 68,3% dominantní postavení. Prakticky všechno je spalováno ve zdrojích tepla soustavy CZT města – Teplárna České Budějovice, a.s. Teplem je podle způsobu užití a to v průmyslu, terciární sféře, v bydlení, zemědělství a dopravě město zásobováno jednak ze soustavy CZT města a dále z vlastních decentralizovaných zdrojů tepla kategorie velmi velký, velký, střední a malý znečišťovatel ovzduší a lokáních topidel zejména v bytové sféře. Teplo ze soustavy CZT dodávané všem kategoriím odběratelů bylo v roce 2001 ve výši 3106 TJ, tj. 53% konečné spotřeby paliva energie na území města bez spotřeby dopravy. Pro budoucí zásobování města teplem je velmi důležité CZT a na jeho vývoji v následných letech plně závislé. Proto je tomuto energetickému subsystému v ÚEK věnována zvýšená pozornost. Spotřeba kapalných paliv – benzinu, nafty ve výši cca 2764 TJ za rok a elektrické energie ve výši 6 GWh pro potřeby dopravy zaujímá v energetické bilanci města zvláštní postavení a to ve vztahu k emisní i imisní zátěži lokality. Obnovitelné zdroje energie jsou zastoupeny minimálně. Jejich uplatnění v širším měřítku se na území města vzhledem k plošné plynofikaci a CZT s uhelným zdrojem a nákladům na jejich pořízení nepředpokládá. Jejich nasazení lze doporučit jako nadstavbu k zavedeným klasickým způsobům zabezpečení tepla především v oblasti rodinných domů. Instalace většího zdroje tepla na biomasu by bylo vzhledem k jejímu získávání a založenému CZT technicky i ekonomicky problémové.

Soustava CZT - historický vývoj, současnost a budoucnost Majoritním akcionářem soustavy CZT zdrojové a distribuční části Teplárna České Budějovice, a.s. je statutární město České Budějovice. Společnost Teplárna České Budějovice, a.s.působí pouze na území města a patří mezi deset největších teplárenských společností v ČR. Od roku 1948, kdy dodávka tepla ve městě začala prakticky fungovat jako síťový energetický subsystém, prošla soustava CZT historickým vývojem až do dnešní podoby. V souladu s rozvojem a nároky na teplo jednotlivých spotřebitelských systémů byl od roku 1962 – 1970 s dostavbou v letech 1976 – 1978 budován nový zdroj, instalována a rekonstruována výrobní tepelná i elektro energetická zařízení. včetně veškerého technologického zázemí a provoz EBu byl definitivně ukončen v roce 1985. Nový zdroj TČB na Novohradské byl založen jako teplárenský o instalovaném výkonu tepelném 412 MW tep a 66,2.MW el, v současnosti spalující tuhá paliva – hnědé uhlí sokolovské a zemní plyn. Jako další zdroj s uvedením do provozu v roc 1989 je parní výtopna Vráto o celkovém výkonu tepelném 67 MW tep, rověž na hnědé uhlí a zemní plyn. Po všech technických zásazích ve zdrojové části (rekonstrukce, navyšování výkonu apod.) dosáhl celkový instalovaný výkon Teplárny České Budějovice, a.s. k roku 2001 479 MW tep, a 66,2 MW el. Zdroj je podle nového zákona č. 86/2002 Sb. (zákon o ovzduší) evidován jako zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší. Soustava postupně reagovala zvyšující se kapacitou výkonovou i distribuční zejména na extenzivně se rozvíjející průmysl a výstavbu nových sídlišť po roce 1970 a postupné napojování prakticky všech veřejných budov ve městě. Na odběr tepla z CZT se napojilo cca 27 tis. bytů.

198

Pro posílení celého systému byla využita volná výkonová kapacita Elektrárny Mydlovary a postaven parní přivaděč do Českých Budějovic, jehož funkce byla v roce 1999 ukončena. V průběhu roku je teplo vykupováno v malém množství ze spalovny nebezpečného odpadu. Nemalý vliv na utváření soustavy CZT a její rekonstrukce měly mimo faktory energetické i faktory ekonomické a zejména ekologické zejména po roce 1990: •

disponibilita prvotních energetických zdrojů ČR (nedostatek kapalných a plynných paliv před rokem 1990 a nepříliš kvalitní hnědé uhlí)

•

57% inflace v roce 1991, zvyšující se náklady na pořízení paliv a energie, liberalizace cen uhlí v roce 1992, další postupná liberalizace cen paliv a energie, postupné omezování a rušení dotací na teplo, růst dotací do plynofikace

•

zpřísňující se legislativa v oblasti životního prostředí zejména v ochraně ovzduší a zpoplatňování za vypouštění škodlivin

Po řadě rekonstrukcí původně nainstalovaného technologického vybavení kotelny a strojovny došlo po roce 1990 k zásadním technickým úpravám na zařízení. Po roce 1990 vstoupila v platnost zpřísněná legislativa v oblasti životního prostředí - Zákon o ovzduší č. 309/1991 Sb. a č. 389/1992 Sb.která stanovila nízké limity na vypouštění SO2, NOx, CO a popílku ve spalinách pro jednotlivá paliva podle velikosti zdrojů. Požadavky na plnění emisních limitů pro SO2 1700 mg/Nm3 byly splněny uzavřením dlouhodobé smlouvy na dodávku nízkosirného paliva se Sokolovskou uhelnou, a.s. v oce 1995 na dobu 25 let. Skutečný obsah SO2 dle kontinuálního měření spalin se pohybuje v rozmezí 800-1200 mg/Nm3. Pro případ vyššího obsahu síry v uhlí je pojistkou dodržení emisního limitu možnost částečného spalování zemního plynu. Po většinu roku jsou z ekonomických důvodů - stávající cena ZP a její struktura provozovány hlavně kotle na uhlí a kotle na ZP se využívají pouze jako doplňkové. Výtopna Vráto, která byla dříve využívána při ranních špičkách, v době velkých mrazů a při GO v TČB a v létě spolu s dalšími dodavateli tepla pro krytí celé spotřeby města po zdražení zemního plynu najíždí dříve než plynové kotle K9 a K10 i za cenu snížení výroby elektřiny na základním zdroji. Popílek z obou zdrojů je ukládán na složiště popílku v Hodějovicích od roku 1982. Za účelem prodloužení životnosti tohoto v současnosti používaného složiště popílku byl TČB v roce 1997 instalován suchý odběr popílku systém MACAWBER do provizorního zásobníku, z něhož je část opět hydraulicky dopravována na složiště, z VVR je pak zavážen nákladními auty po zvlhčení. Suchý odběr popílku by měl být preferován jako odběr pro odběratele, kteří ho budou nakupovat. Dostupnost tepelné energie je omezena rozsahem soustavy CZT a je posuzována bez rozlišení zda se jedná o dodávku v páře ve dvou tlakových úrovních, horké vodě Pokrývá území všech sídlišť a velkou část vnitřního města, zasahuje do průmyslových zón ve městě. Je teplo dopravováno k zákazníkům prostřednictvím primární a sekundární tepelné sítě. Celková délka primární sítě dosáhla 134 km, z toho parovodní 127 km a horkovodní 7 km. Od roku 1997 začala společnost provozovat i sekundární teplovodní sítě v současnosti v délce cca 43 km. Kondenzátní síť dosahuje délky 120 km. Distribuční systém je postupně rekonstruován, ale opět založen na páře, dochází k rozšiřování horkovodní sítě, rekonstrukci sekundárních teplovodních rozvodů z čtyřtrubkového na dvoutrubkový systém, sdružování a instalaci moderních výměníkových a předávacích stanic jak centrálních tak v objektech. Po roce 1990 se ekonomické podmínky jak na straně výroby tak spotřeby tepla značně změnily s negativním dopadem do cen energetických vstupů i výstupů a ovlivnily další vývoj teplárny. 199

Došlo k útlumu investiční zejména bytové výstavby, omezení výroby průmyslu, stagnoval počet připojených odběratelů. Závodní kotelny, které dříve spolupracovaly s TČB, byly postupně zrušeny, nenapojena zůstala uhelná horkovodní kotelna z roku 1964 Škoda – slévárna oceli, vstupem plošné plynofikace do území další decentrální zdroje ekologizovány zplynofikováním. Počet napojených odběratelů prakticky stagnuje a vlivem realizace úsporných opatření zejména u obyvatelstva (v TV sanační opatření na objektech, u TUV šetření) začala klesat spotřeba tepla. V bytové sféře např. poklesla spotřeba tepla za posledních 10 let o 40% a ani výhled potřeby tepla na základě budoucího rozvoje nepředpokládá radikální nárůst nároků na teplo pro město a ani pro předpokládaný rozvoj podnikatelských aktivit. Navíc stále více klesá počet odběratelů, s potřebou tepla v páře pro technologické účely, parní otopy včetně postupných rekonstrukcí budov jsou převáděny na teplovodní a provázeny sníženými nároky na teplo. Zatím únosná je cena vyrobeného a prodaného tepla pro konečného odběratele.Pro rok 2003 je cena tepla na prahu zdroje 127,50 Kč/GJ, v jednoduché ceně z primární sítě pro nebytové i nebytové prostory na vstupu do předávací stanice vlastníka 233,90 Kč/GJ, ze sekundární sítě pak pro bytové i nebytové prostory na vstupu do objektu 304,90 Kč/GJ, cena TUV centrálně připravované na výstupu z VS je pak 265,80 Kč/GJ to vše bez 5% DPH. Pro další velké odběratele – bytové a nebytové odběry z primární sítě na vstupu do předávací stanice je užita dvousložková cena a to jednotná za odebrané množství rozdílná za sjednané množství. Na cenu tepla má bezesporu pozitivní vliv jeho výroba z uhlí a výhodně sjednaná cena uhlí mezi odběratelem a dodavatelem. Celková energetická koncepce města je založena majoritně na užití tepla ze soustavy CZT, kterou lze charakterizovat souborem pozitivních ale i negativních skutečností.

Výhody stávajícího stavu •

dostatek tepelného výkonu - od roku 1993 postupně rekonstruovány v TČB uhelné kotle za účelem navýšení výkonu a nainstalovány plynové hořáky, dva kotle na zemní plyn za současného navýšení výkonu

•

požadavky na plnění emisních limitů pro SO2 1700 mg/Nm3byly splněny uzavřením dlouhodobé smlouvy na dodávku nízkosirného uhlí se Sokolovskou uhelnou a.s. v roce 1995 na dobu 25 let

•

skutečný obsah SO2 se dle kontinuálního měření spalin pohybuje v rozmezí 800 až 1200 mg/Nm3

•

pro případ vyššího obsahu síry v uhlí je pojistkou dodržení emisního limitu možnost částečného spalování zemního plynu

•

v roce 1998 rekonstruován v VVR uhelný parní kotel K21 s navýšením výkonu a osazen plynovým hořákem za účelem plnění emisních limitů

•

spalování nízkosirného sokolovského uhlí v současnosti spolu se zemním plynem plnění emisních limitů

•

řešena CHÚV, úložiště popílku

•

napojení velkého podílu bytového fondu, výrobní i nevýrobní sféry ve městě na dodávku tepla ze soustavy CZT včetně technologie

•

kombinovaná výroba tepla a elektrické energie v TČB

•

zatím relativně únosná cena tepla pro konečného spotřebitele v jednotlivých kategoriích odběru 200

•

prováděné rekonstrukce páteřních parních rozvodů vakuovaným potrubím, u ostatních předizolované potrubí, úprava tepelného distribučního schématu, snižování počtu VS, zvyšování podílu horkovodních rozvodů,u sekundárních rozvodů přechod na dvoutrubkový systém, instalace DPS, decentrální příprava TUV a další.

Nevýhody stávajícího stavu •

lokalizace teplárenského zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší o tepelném příkonu 480,6 MW tep v TČB na uhlí a zemní plyn prakticky u centra města s hustou bytovou zástavbou

•

výroba tepla a elektrické energie, pokud je ze zemního plynu, je s horší ekonomikou

•

systém CZT je s ohledem na potřeby průmyslu v minulosti založen na páře, která je v současnosti potřebná pouze u vybraných technologií (mlékárna, papírna, pivovary, prádelna…….) a skutečné parní odběry klesají z důvodu restrukturalizace

•

relativně vysoké celoroční ztráty v rozvodech a jejich poruchovost

•

u ostatních spotřebitelů probíhá energeticky ztrátová transformace ve VS z páry na teplou vodu pro otop a přípravu TUV

•

splnění požadavků nové legislativy v oblasti životního prostředí úzce provázané s legislativou platnou v zemích EU

•

snížení produkce SO2 a NOx vzhledem k dodržení platných emisních limitů – emisního stropu – tj realizace vhodného způsobu odsíření k roku 2008 a denitrifikace k roku 2016 s uplatněním nejlépe dostupné technologie včetně dalších požadavků Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., §4, investičně i provozně náročné (cca 1mld. Kč)

•


Subsystém elektrické energie je pro území města a jeho potřeby dostatečně zabezpečen jak po stránce zdrojové tak distribuční a schopen uspokojit požadavky stávajících i nově vzniklých potřeb odběratelů jednotlivých kategorií. Rovněž tak u subsystému zemního plynu bude dokončována na území města plošná plynofikace s cílem vytěsnění spalování hnědého uhlí v okrajových lokalitách i v územích, kde nebyl plyn dosud zaveden a rozšiřována do rozvojových lokalit. Uplatnění OZE - biomasa, solární, větrná, geotermální energie a tepelná čerpadla - se ve větším rozsahu a jako větších zdrojů tepla s ohledem na využití plynu a tepla z CZT na území města nepředpokládá. Současná situace co se týče nabízené biomasy je velmi složitá, protože naprostá většina je dnes využívána jiným způsobem nebo je její získávání záležitostí smluvních vztahů, které jsou závislé na mnoha faktorech. Biomasa z lesních porostů je zatížená poměrně vysokými náklady na její dopravu z místa produkce a nepovažujeme v současné situaci za reálné její významné využití, a to i s ohledem na nevhodnost odebírání biomasy z lesních porostů. Za jediný skutečně perspektivní zdroj biomasy je možné označit energetické byliny záměrně pěstované na orné půdě, které představují velmi různorodou skupinu rostlin. Jejich přesné vymezení co se lokalit týče musí být záležitostí samostatného projektu vycházejícího z přírodních podmínek konkrétních polí (tedy těch, které jsou pro tyto účely potenciálně k dispozici – jsou dnes majetkem státu). Využití solární energie dosud dostupnými prostředky u stávajících objektů má zatím dlouhou dobu návratnosti vynaložených finančních prostředků. Širšího uplatnění s omezenými prostředky by bylo možné dosáhnout pomocí vhodného plánování, orientace ulic a parcel při nové zástavbě. Pomocí osvěty a vytvořením finančních podpor pro použití nadstandardních 201

tepelných izolací, lze pak otevřít cestu pro lepší možnosti pasivního využití slunečního záření i pro možnost využití aktivních systémů pro ohřev vody a přitápění jako částečnou náhradu za elektrickou energii a zemní plyn. S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze i v příštím období 10-15 let předpokládat, že dominantním subsystémem v zásobování města České Budějovice teplem zůstane CZT avšak za předpokladu zachování únosné ceny tepla pro konečného odběratele a vyřešení problému pro splnění legislativních požadavků v oblasti životního prostředí. Předpokládá se, že soustava CZT bude schopna vyrovnat i s následujícími vlivy, které lze do budoucna očekávat: •

ekonomické (obchodní bilance) – vývoj cen fosilních paliv - ropa, uhlí, ZP a jejich vliv na vývoj cen netradičních zdrojů energie – teplo z JETE konečný efekt – zvýšení podílu variabilních nákladů na ceně tepla

•

sociální (zaměstnanost) – cena lidské práce a její vývoj konečný efekt – postupné omezování počtu pracovníků, zvyšování produktivity práce

•

, životním prostředí (vliv lokálního a globálního znečištění ovzduší), bezpečnost – legislativní zásahy pro minimalizaci produkce škodlivin – platby konečný efekt – snaha o přechod na spalování zemního plynu

•

vývoj spotřeby v oblasti průmyslu, terciální sféry, obyvatelstva a realizovatelný potenciál úspor – změna v chování odběratelů ovlivněné vývojem cen energií, změny technologií, snižování odběrů, likvidace podniků a odpojování od soustavy CZT konečný efekt – snížení spotřeby paliv a energie s negativním dopadem na CZT

•

využívání OZE a DZE– vliv ceny energie na jejich využívání konečný efekt – snížení spotřeby paliv a energie s negativním dopadem na CZT

Podle vyjádření zástupců, konkrétní řešení zdroje CZT bude předmětem řešení Energetického auditu TČB, a.s. , který je tato povinna ve smyslu Zákona č. 406/2000 Sb. pořídit. ÚEK předkládá možné strategické směry provozování soustavy CZT ve městě:

0. Varianta – zachování stávajícího stavu Řešení spočívá v zachování stávající teplárny v Novohradské ulici a výtopny Vráto a zabezpečení plnění emisních limitů SO2 spalováním nízkosirného sokolovského uhlí. Pro případ vyššího obsahu síry v uhlí je pojistkou dodržení emisního limitu možnost částečného spalování zemního plynu. I nadále se předpokládá zachování stávajícího teplonosného média pára s dalším postupným přechodem ve vybraných lokalitách na horkou vodu.

1. Varianta - zachování stávajícího stavu – ekologizace zdroje První variantou řešení je ponechání stávající teplárny v Novohradské ulici a výtopny Vráto při různém řešení odsířování podle vývoje vlastností uhlí (ředění spalin, aditivní odsiřování, polosuché odsiřování – fluidní), zachování stávajícího teplonosného média pára s dalším postupným přechodem ve vybraných lokalitách na horkou vodu.

2. Varianta – kombinace zásobování teplem v horké vodě z JETE a stávajícího stavu

202

Druhou variantou je krytí základního zatížení sídlišť horkou vodou z JETE 150/70°C při regulaci kvalitativní (teplotou). Stávající výměníkové stanice na JETE 2x300 MW tep jsou výkonově postačující i pro základní potřeby TV a TUV sídlišť v Českých Budějovicích. Krytí špičkové potřeby sídlišť a ostatního konzumu párou z TČB.

3. Varianta - decentralizace a plynofikace centrálního zdroje zbudováním nových okrskových plynových výtopen (popřípadě instalace kogeneračních jednotek) Představuje nepříliš pravděpodobné řešení postupného rozpadu soustavy CZT se stávajícími zdroji TČB a VVR, částečné rušení stávajících a výstavba nových rozvodů tepla. Předpokládá realizaci okrskových plynových kotelen podle charakteru odběru parních nebo teplovodních, alternativně opatřených plynovými motory s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie. Rozmístění 20 kotelen po území města vychází ze stávajících okrsků zásobených jednotlivými parovody a jejich umístění přibližně v centru spotřeby těchto okrsků.

Výhody navržených variant 0. Varianta •

únosná cena tepla ze spalovaného nízkosirného uhlí pro konečného odběratele

•

dostatečná výkonová rezerva ve zdroji postupně rekonstruovaném, záložní zdroj

•

probíhající technická rekonstrukce a optimalizace distribučního systému, snižování ztrát

•


•

pokrytí stávajících potřeb páry pro technologii

•

vybudované zázemí pomocných provozů (CHÚV, složiště popílku……..)

•

nižší emisní i imisní zatěžování města a okolí

•

do 1.1.2008 „bezproblémový „ provoz“ s limity u SO2 pro stávající zdroje

•

možnost uplatnění žádosti o vyjimku ze zákona teplárnou do 30.6.2004 o provozování stávajícího zdroje 20000 hodin po 1.1.2008 bez plnění emisních limitů SO2 pro nové zdroje

1. Varianta •

únosná cena tepla ze spalovaného nízkosirného uhlí pro konečného odběratele

•

dostatečná výkonová rezerva ve zdroji postupně rekonstruovaném, záložní zdroj

•

probíhající technická rekonstrukce a optimalizace distribučního systému, snižování ztrát

•


•

pokrytí stávajících potřeb páry pro technologii

•

vybudované zázemí pomocných provozů (CHÚV, složiště popílku……..)

•

nižší emisní i imisní zatěžování města a okolí

•

minimálně do roku 2008 plnění požadavků legislativy v oblasti životního prostředí,

U případné realizace tohoto návrhu – odsíření, která si vyžádá kvalifikovaným odhadem celkem investici ve výši 1411mil. Kč, z toho technologie odsíření zdroje 801 mil. Kč dojde ke zvýšení průměrného nákladu na prodané teplo na prahu výměníkových stanic ze 189,1 na 215 Kč/GJ, úpravou ta zjednodušením tepelného schématu snížení distribučních ztrát. Dojde však ke snížení vyprodukovaných emisí škodlivin – SO2 203

2. Varianta •

relativně stabilní cena tepla v HV dodávaná z JETE, nezávislá na vývoji světových ceny ropy a zemního plynu

•

optimalizace distribuční soustavy, zmenšení délky parovodů a snížení ztrát, využití teplovodních rozvodů, zvýšení spolehlivosti horkovodní soustavy

•

využití instalované investice v JETE – výměníků a stávajících zdrojů tepla jako špičkových a záložních

U případné realizace tohoto návrhu – horkovodní přivaděč pro krytí základních potřeb tepla pro otop a přípravu TUV sídlišť a dalších částí města, která si vyžádá kvalifikovaným odhadem celkem investici ve výši 2 478 mil. Kč, z toho technologie napáječe spolu s napojením v JETE 1143 mil. Kč dojde ke zvýšení průměrného nákladu na prodané teplo na prahu předávacích stanic ze 189,1 na 285,4 Kč/GJ, úpravou a zjednodušením tepelného schématu snížení distribučních ztrát., minimalizace znečišťování životního prostředí omezením provozu centrálního zdroje v blízkosti centra města s hustou obytnou zástavbou. Stabilní cenou tepla se značně snižuje riziko rozpadu soustavy CZT. Efektivita řešení bude hlavě určena cenou tepla prodávaného z JETE a vlastnických vztazích k k přivaděči a i celé soustavě CZT.

3. Varianta •

nižší energetická náročnost a produkce emisí instalací progresivních technologií splňujících požadavky na ochranu ovzduší ve 20 blokových kotelnách teplovodních nebo parních bez alternativně s instalací kogenerace

•

snížení ztrát ve výrobě, distribuci tepla

•

odpadnou rozsáhlé nároky na údržbu a rekonstrukce původního distribučního systému

Případná realizace tohoto návrhu znamená v podstatě katastrofické řešení tepelného zásobování města teplem a znamenala by krok zpět. Při případném zvýšeném podílu spalování zemního plynu v TČB a odpojení části průmyslového odběru lze tento vývoj předpokládat. Řešení sebou nese řadu problémů jako vysoké investiční náklady na vybudování zdrojů, obtíže se získáváním pozemků, v případě nepropojení absence společné poruchové rezervy, značné zvýšení produkce NOx v nízkých vrstvách ovzduší a další. Celková investice byla kvalifikovaným odhadem stanovena na cca 4 010 mil. Kč, z toho na zdrojovou část 3170 mil. Kč bez instalace kogenerace. Dojde však ke zvýšení průměrného nákladu na prodané teplo na prahu předávacích stanic ze 189,1 na 372. Kč/GJ. Jako další je jistá modifikace varianty horkovodního přivaděče z JETE o výkonu 120 MW tep o parametrech 150/60°C, která předpokládá plné pokrytí potřeby tepla v letním a přechodném období roku, vybudování horkovodních kotelen v centrech spotřeby jako záložních či špičkových zdrojů, postupnou rekonstrukci distribučního systému CZT až do konečné fáze úplného přechodu z páry na vodu. Nezáměnná technologická spotřeba páry v průmyslu pak bude kryta z vlastních zdrojů spotřebitele. Bez již realizovaných VS na JETE a tedy jistého předinvestování, částečného řešení problému pozemků v místech původního parního přivaděče z Mydlovar z hlediska výkupu pozemků a nákladů jsou však veškeré úvahy o dodávce tepla z JETE bezpředmětné. Návrh respektuje jistá rizika vývoje v oblasti světové energetiky a životního prostředí i priority v zásobování města teplem s maximálním přechodem z páry na horkou vodu. Jedním z hlavních rizik optimálního fungování zásobování města teplem je cena tepla, opodstatněnost parních odběrů - hlavně potřeba technologické páry průmyslu v území a vůbec očekávaná potřeba tepla jednotlivých spotřebitelských systémů, budoucích požadavků

204

na plnění emisních limitů zdrojů a zpřísnění požadavků na ukládání popelovin. Tato rizika lze efektivně řídit, nicméně je nelze zcela vyloučit.

Imisní a emisní zatížení města České Budějovice České Budějovice nepatří z hlediska životního prostředí, jejich emisního i imisního zatížení k městům s vážně poškozovaným ovzduším. Do budoucna ji však bude muset město podle platných směrnic řešit. Pro dokladování emisních a zejména imisních koncentrací bylo zadáno zpracování rozptylové studie, která analyzuje stávající stav imisního zatížení v Českých Budějovicích. Do počítačového programu byly zadány všechny potřebné údaje charakterizující stacionární i technologické zdroje znečišťování ovzduší REZZO I,II,III včetně lokálních zdrojů u obyvatelstva. Navíc byl modelově zpracován i vliv dopravy jako liniového zdroje znečišťování ovzduší REZZO IV na životní prostředí města. města. Na základě výstupů z rozptylové studie, hodnotící stávající imisní stav ve městě České Budějovice za všechny zdroje znečištění ovzduší (aritmetický průměr za rok) lze uvést, že příčinou imisního zatížení NOx ve městě v lokalitách převážně s hlavními komunikačními a silničními tahy, hustou výškovou zástavbou v jejich okolí je nepochybně narůstající doprava. Její negativní vliv na čistotu ovzduší ve městě postupně stále více převažuje a převáží nad vlivy způsobené stacionárními zdroji znečišťování ovzduší. Nový zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 86/2002 Sb.) upravuje legislativu v oblasti ochrany ovzduší a uvádí ji do souladu s požadavky blížícího se vstupu naší republiky do EU. Snížení emisí mobilních zdrojů se stát snaží zajistit přijetím řady zákonných norem. Největšími zdroji podle instalovaného výkonu v řešené oblasti byly v roce 2000 a 2001 dva uhelné zdroje tepla pro soustavu CZT, tedy teplárna TČB (tepelný výkon 412 MW t) a výtopna VVR (68 MW t) a dále uhelná kotelna průmyslového podniku ČKD Kutná Hora - slévárna České Budějovice (tepelný výkon 34,8 MW t). Teplárna České Budějovice, a.s. zatím legislativní požadavky na životní prostředí plní. Problémová situace je u zdroje ČKD Kutná Hora, kde bylo vydáno rozhodnutí ČIŽP do konce roku 2003 zabezpečit vlastníku a provozovateli osazení zdroje novými odlučovači tuhých částic.Pokud zůstane i nadále stávající soustava CZT se svými dvěma tepelnými zdroji hlavními výrobci a dodavateli tepla ve městě, bude muset vlastník realizovat některá opatření, která umožní další provozování zdrojů za současného plnění emisních limitů základních znečišťujících látek v souladu se zákonnými opatřeními, nařízeními vlády, v rámci Národního programu snižování emisí a dalších dokumentů a to v požadovaných termínech. Na základě rozboru plnění emisních limitů pro zvláště velký zdroj nečištění ovzduší TČB, a.s. se jako největší problém jeví plnění požadavků v oblasti emisí oxidu siřičitého pro kotle na tuhá paliva po 1.1.2015 a pro tuhé znečišťující látky pro kotle na plynná paliva v Teplárně Novohradská. Finančně náročnější bude zabezpečení plnění emisního limitu pro oxid siřičitý. Nutnost odsíření vyvolá investici v řádu stovek milionů Kč, kterou bude nutné zahrnout do ekonomických kalkulací vývoje ceny tepla. Z provedených analýz stávajícího stavu energetického zásobování a energetického hospodářství statutárního města České Budějovice a očekávaných směrů budoucího vývoje vyplynuly také možné směry a strategie ÚEK měst. Pro detailní ekonomickou analýzu z těchto z technického hlediska zcela logických vývojových směrů v dlouhodobém výhledu, neměl zpracovatel dostatečné údaje. Jedná se zejména o některé potřebné technické i ekonomické podkladové materiály od Teplárny České Budějovice, a.s. a jejího marketingu a dalších jako hlavního dodavatele tepla ve městě.

205

Proto byly zpracovatelem na základě dosavadního vývoje provedeny kvalifikované odhady budoucího vývoje potřeby tepla a jeho struktury podle charakteru odběratelů a další Kroky a opatření, které byly hodnoceny v krátkodobých ekonomických cyklech ukazují na následující skutečnosti: •

podíl průmyslového odběru oproti odběru v bytech postupně klesá

•

potřeba páry v technologii u průmyslových odběrů je nahraditelná jinými zdroji

•

bytová sféra je do budoucna dominantním a stabilním sektorem spotřeby tepla ze soustavy CZT

•

postupně zaváděná regulace, zejména v bytových odběrech,stále pružněji sleduje skutečné potřeby spotřebitelů a přenáší se výkyvy do dříve stabilní úrovně odběru

•

nízké ceny elektrické energie, způsobené především nadbytkem výrobních kapacit nejen v ČR ale i okolních zemích, způsobuje problémy s odbytem elektrické energie

Z toho vyplývá, že stejně jako většina ostatních energetických subsystémů, tak i subsystém CZT ve městě České Budějovice bude dlouhodobě udržitelnější, pokud změní základní teplonosné médium z páry na horkou vodu. Touto změnou koncepce bude možné docílit v prvé řadě snížení ztrát v rozvodech a úspory nákladů snížením špičkového zatížení zdrojů z důvodu akumulace systému. Nezanedbatelnou výhodou budou i nižší náklady na opravy a údržbu nejen sítí ale i energetických (teplovodních zdrojů). V tomto případě také výrazně zvyšuje své výhody alternativa využití tepla z JETE s možností přivedení max. 90 -110 MW tep v horké vodě. V případě potřeby páry pro technologii by si průmyslový subjekt kryl potřebu z jiného (vlastního) zdroje tepla případně v kombinaci s dodávkou z CZT. Pro detailní ekonomickou analýzu z těchto z technického hlediska zcela logických vývojových směrů v dlouhodobém výhledu, neměl zpracovatel dostatečné údaje. Považuje se za velice užitečné při detailnějším rozboru (např. při zpracování energetického auditu) podnikatelského záměru TČB, a.s. vyhodnotit nejen krátkodobý, ale i dlouhodobý efekt koncepčních změn a tyto směry pak sledovat i v krátkodobých rozhodnutích. Z analýzy historického vývoje zatím vyplývá, že energetická koncepce města, která je určována především soustavou CZT, nemá zatím zřetelný cíl. Jednoznačně se však dá předpokládat, že trendy spotřeby jednotlivých spotřebitelských sfér budou postupně s realizací úsporných opatření klesat. Město samo by mělo být iniciátorem programu, který tento přechod urychlí a pomůže obyvatelům ušetřit vynakládané náklady za energie, zabezpečí stabilitu dodávek, ceny, ale i vytvoří konkurenční prostředí v souladu se současnými trendy zemí EU. Přitom dodávka tepla ze soustavy CZT, která se dokáže prosadit v konkurenčním prostředí bude vysoce kvalitní a schopná pokrývat potřeby města. Přesto, že je město 80% vlastníkem soustavy CZT – Teplárna České Budějovice , a.s. není jeho úlohou zajišťovat stále větší kapacitu výroby, jak tomu bylo v minulosti, naopak je nutné vyrovnat se postupně s klesajícím trendem spotřeby a pomoci tak podnikům i ostatním spotřebitelům k efektivnímu nakládání s energií s cílem snížení negativních vlivů na životní prostředí Pro TČB samotnou to bude znamenat určitou změnu strategie, nicméně dobře zvolená dlouhodobá koncepce jistě povede i v budoucnu k efektivnímu fungování a poskytování energetických služeb na území města.

206

Závěr Na základe poznatků ze zpracované ÚEK statutárního města České Budějovice lze zdůraznit následující: V lokalitě České Budějovice je možné docílit dalšího snižování spotřeb paliv a energie a to zejména v oblasti spotřeby tepla. To se promítne do fungování soustavy CZT po stránce technické, ekonomické i ekologické. V roce 2000-2001 dosáhla celková výroba tepla TČB, a.s. 4925 TJ, z toho dodávka tepla pro rozvod do soustavy CZT 3975 TJ. Celkové ztráty distribucí tepla v primárních parních a horkovodních rozvodech,VS a sekundárních teplovodních rozvodech se pohybovaly okolo 970 TJ, tj. cca 20% spotřeby paliva na celkovou výrobu tepla pro výrobu elektrické energie a tepla pro rozvod. Vykazované ztráty v primárních rozvodech se v průběhu roku pohybují v zimních měsících okolo 15-18%, v letním období dosahují 30-40%. Odběry v letních měsících se pohybují v průměru okolo 3,5% roční výše a jsou dány pouze přenášeným parním médiem pro potřeby technologie a přípravu TUV odběratelů a má vliv na stabilitu sítě. Podíl ztrát vzhledem ke stávajícím dimenzím rozvodů a přenášenému množství media se neúměrně zvyšuje. Na celkovém prodeji tepla ve výši 2 989 TJ se podílí nejvíce obyvatelstvo 41%, průmysl 31% a nevýrobní sféra 28%. Odběry tepla v páře v průmyslu ve výši cca 976 TJ ročně jsou representovány v podstatě svou celkovou výší 739 TJ, tj. 76% čtyřmi podniky s převažující technologickou spotřebou tepla 625 TJ, tj 64%. Dodávka vysokotlaké páry je cca 130 TJ, tj. 13% potřeby průmyslu. Jedná se o hlavně o odběry Duropack Bupak Obaly, s.r.o., Duropack Bupak Papírna, s.r.o., Madeta, a.s., Budějovický měšťanský pivovar, a..s. a Budějovický Budvar, n.p. Z prodej tepla pro byty ve výši 1.000 TJ připadá přibližně 75% na teplo pro otop a 25% pro TUV.

Spotřebitelské systémy – možný potenciál úspor: Bytové objekty - oblast vytápění •

instalace termostatických ventilů realizována v letech 1996až2002 a prakticky ukončena – termín ukončení 2004

•

postupná instalace poměrových měřidel spolu s instalací termostatických ventilů

•

celkový přínos - cca 10%

•

v největších sídlištních lokalitách Vltava Jih, Vltava Sever, Šumava a Máj je soustředěno celkem 14 185 bytů v původních panelových domech typu PS 69, T O6 B, BANKS s prakticky zanedbatelným rozsahem úprav z hlediska energetických úspor

•

zateplováním objektů včetně výměny oken, regulací, ventilací a dalšími sanačními opatřeními zejména na panelových objektech v období 10-15 let lze dosáhnout významných úspor tepla

•

celkový předpokládaný přínos – cca 45%

Bytové objekty - příprava TUV •

snížení měrné spotřeby tepla na přípravu TUV v GJ/m3 a letních odběrů

•

přechod na sekundární dvoutrubkový systém teplovodního zásobené

•

uplatňování spotřebičů s nároky na studenou vodu např myčky na nádobí.

207

•

celkový předpokládaný přínos – pokles 30% ztrát v systému

Průmyslové odběry •

přechod z páry na vodu

•

plynofikace (instalace přímotopných spotřebičů)

•

izolace hal

•

změna technologie a potřeby teplonosného média pára – horká a teplá voda

•

celkový přínos - radikální snížení spotřeby tepla

Udržení alespoň na současném stavu spotřeby tepla realizací energetických úspor v soustavě CZT, vyžaduje hledání nových odběratelů nahrazujících uspořené množství tepla a je podmíněno •

koncepčně prováděným marketing s cílem maximálně dosaženého výsledného efektu v konkurenčním prostředí zemního plynu a elektrické energie

•

výší ceny tepla a její konkurenceschopností na energetickém trhu a další služby v ní zahrnuté

Návrh dalšího řešení energetického a zejména tepelného hospodářství v Českých Budějovicích předpokládá: •

razantní rekonstrukci soustavy CZT změnou z páry na vodu včetně regulace systému (stávající systém i rozvoj založen na páře)

•

vypracování studie a vyhodnocení ekologických investic nutných k zabezpečení ochrany ovzduší

•

vypracování studie k problematice ukládání a likvidace popílku a popelovin

•

vypracování studie s technickoekonomickým vyhodnocením horkovodního přivaděče tepla z JETE ve dvou provedeních – další provozování centrálního zdroje a nebo vybudování špičkových – záložních horkovodních výtopen centrech spotřeby včetně rekonstrukce parní sítě na horkovodní a teplovodní

•

pokrytí nezaměnitelné parní technologické spotřeby průmyslových subjektů ze zdrojů spotřebitele

•

urychlené zpracování Energetického auditu Teplárna České Budějovice, a.s.

Jako další nelze opominout: •

při problémech plnění emisních limitů při provozu při spalování uhlí a potřebné výši investic, by trvalé spalování zemního plynu pro výrobu tepla jak pro rozvod tak výrobu elektrické energie mělo negativní dopad na jejich cenu

•

ztráty v primárních rozvodech výměníkových stanicích a sekundárních rozvodech zvyšují nároky na výrobu tepla a primární energetické zdroje – palivo

•

tyto zvýšené nároky na palivo z titulu vysokých ztrát distribuce a promítnuté do ceny tepla z ekonomického hlediska vykrývat pouze spalováním hnědého uhlí

•

při výrobě tepla ze zemního plynu by byly roční náklady na vykrytí těchto ztrát oceněné pouze náklady za práci okolo 100 mil. Kč.

•

tato položka se negativně promítne mimo jiné i do konečné ceny tepla

•

tato konečná cena tepla nebude schopná konkurovat ostatním nositelům energie jako zemní plyn, elektrická energie, nízkosirné topné oleje.

208

Tímto není orientace provozu teplárny se zvýšeným podílem nebo úplnou substitucí uhlí zemním plynem reálná. V Českých Budějovicích srpen 2003.

209

Seznam tabulek Tab. č. 1 - Rozdělení města na urbany a městské části............................................................................................................. 10 Tab. č. 2 - Otopná období 88/89-00/01 České Budějovice, denostupně .................................................................................... 10 Tab. č. 3 - Průměrné měsíční teploty v letech 1995-2001 v Českých Budějovicích.................................................................... 11 Tab. č. 4 - Další údaje charakteristické klimatické podmínky ..................................................................................................... 11 Tab. č. 5 - Přehled počtu obyvatel k roku 2001 podle údajů SLDB ČSÚ .................................................................................... 12 Tab. č. 6 – Vývoj počtu obyvatel ve městě podle urbanů ........................................................................................................... 13 Tab. č. 7 - Zaměstnanost podle odvětví ekonomické činnosti v Českých Budějovicích .............................................................. 14 Tab. č. 8 - Vývoj a struktura domovního a bytového fondu podle stáří a stavebního materiálu .................................................. 15 Tab. č. 9 - Bytový fond ve městě ............................................................................................................................................... 15 Tab. č. 10 - Energetická vybavenost domovního a bytového fondu ........................................................................................... 15 Tab. č. 11 - Struktura způsobu vytápění a přípravy TUV bytového fondu .................................................................................. 16 Tab. č. 12 - Struktura domovního a bytového fondu podle vlastnictví ........................................................................................ 16 Tab. č. 13 - Domovní fond a jeho struktura podle urbanistických obvodů .................................................................................. 17 Tab. č. 14 - Bytový fond a jeho struktura podle urbanistických obvodů ...................................................................................... 18 Tab. č. 15 - Návrh lokalit a počtu výstavby bytů v rodinných a bytových domech....................................................................... 19 Tab. č. 16 - Objekty státní správy a samosprávy ....................................................................................................................... 20 Tab. č. 17 - Mateřské školy a jejich základní energetické údaje................................................................................................. 21 Tab. č. 18 - Základní školy a jejich základní energetické údaje.................................................................................................. 21 Tab. č. 19 - Školní jídelny a jejich základní energetické údaje ................................................................................................... 22 Tab. č. 20 - Objekty středního školství a jejich základní energetické údaje ................................................................................ 22 Tab. č. 21 - Zvláštní, speciální a pomocné školy a jejich základní energetické vybavení ........................................................... 23 Tab. č. 22 - Základní umělecké školy a jejich základní energetické vybavení ............................................................................ 23 Tab. č. 23 - Jihočeská univerzita a její základní energetické vybavení....................................................................................... 23 Tab. č. 24 - Akademie věd a její základní energetické vybavení ................................................................................................ 24 Tab. č. 25 - Přehled počtu kulturních a sportovních zařízeni...................................................................................................... 24 Tab. č. 26 - Sportovní zařízeni a jejich základní energetické vybavení ...................................................................................... 24 Tab. č. 27 - Kulturní zařízeni a jejich základní energetické vybavení ......................................................................................... 25 Tab. č. 28 - Zdravotnická zařízení a jejich základní energetické vybavení ................................................................................ 25 Tab. č. 29 - Zařízení sociální péče a jejich základní energetické vybavení ................................................................................ 26 Tab. č. 30 - Ubytovací zařízení a jejich energetické vybavení.................................................................................................... 26 Tab. č. 31 - Supermarkety a jejich základní energetické vybavení............................................................................................. 26 Tab. č. 32 - Zásobování teplem v organizacích dopravy............................................................................................................ 27 Tab. č. 33 - Předpoklad rozvoje občanské vybavenosti ve městě .............................................................................................. 27 Tab. č. 34 - Vybrané ekonomické subjekty ve městě a jejich nároky na energie ........................................................................ 28 Tab. č. 35 - Přehled technických a ekonomických parametrů systému VO a SSZ ..................................................................... 29 Tab. č. 36 - Vozový park MHD k roku 2003 ............................................................................................................................... 33 Tab. č. 37 - Přepravní a dopravní výkony a spotřeba trakční energie MHD ............................................................................... 34 Tab. č. 38 - Celková spotřeba energií DP města České Budějovice v roce 2002 ....................................................................... 34 Tab. č. 39 - Záměry rozvoje MHD v Českých Budějovicích........................................................................................................ 35 Tab. č. 40 - Spotřeba pohonných hmot silniční dopravou .......................................................................................................... 36 Tab. č. 41 - Trakční spotřeba motorové nafty, automobilového benzinu a elektrické energie silniční automobilovou dopravou a MHD................................................................................................................................................................................ 36 Tab. č. 42 - Zdroje a výroba elektrické energie v území............................................................................................................. 39 Tab. č. 43 - Spotřeba elektrické energie podle kategorie odběratele ........................................................................................ 40 Tab. č. 44 - Spotřeba elektrické energie podle kategorie odběru a městské části ...................................................................... 41

210

Tab. č. 45 - Záměry rozvoje města a nároky na zabezpečení elektrickou energií ...................................................................... 43 Tab. č. 46 – Vysokotlaké regulační stanice ............................................................................................................................... 46 Tab. č. 47 – Středotlaké regulační stanice................................................................................................................................. 47 Tab. č. 48 - Středotlaká síť zemního plynu – základní údaje...................................................................................................... 49 Tab. č. 49 - Nízkotlaká síť zemního plynu – základní údaje ....................................................................................................... 50 Tab. č. 50 - Rozvojové oblasti zásobování plynem .................................................................................................................... 51 Tab. č. 51 - Vybavenost domovního a bytového fondu zemním plynem .................................................................................... 52 Tab. č. 52 - Spotřeba zemního plynu v členění podle kategorie odběru..................................................................................... 52 Tab. č. 53 - Základní technické údaje TČB - kotle ..................................................................................................................... 54 Tab. č. 54 - Základní technické údaje TG .................................................................................................................................. 55 Tab. č. 55 - Základní technické a provozní údaje tepelného zdroje TČB v roce 2001 ................................................................ 56 Tab. č. 56 - Základní technické a provozní údaje elektrické části TČB v roce 2001 ................................................................... 56 Tab. č. 57 - Vývoj dodávky a prodeje tepla a elektrické energie v letech 1990-2002.................................................................. 57 Tab. č. 58 - Přehled hlavních parních napáječů a jejich dimenzí soustavy CZT ......................................................................... 59 Tab. č. 59 - Hlavní rekonstrukce parovodů od roku 1996........................................................................................................... 60 Tab. č. 60 - Základní bilanční údaje soustavy CZT v letech 1999-2001 ..................................................................................... 61 Tab. č. 61 - Přehled rozvojových lokalit s předpokladem zásobování CZT................................................................................. 64 Tab. č. 62 – Primární spotřeba paliv a energie v řešeném území – členění dle sektoru spotřeby (GJ)....................................... 66 Tab. č. 63 – Primární spotřeba paliv a energie v řešeném území – členění dle kategorie zdroje (GJ)........................................ 66 Tab. č. 64 - Primární spotřeba paliv a energie přepočtená na klimatické podmínky – členění dle sektoru spotřeby (GJ) ........... 66 Tab. č. 65 - Primární spotřeba paliv a energie přepočtená na klimatické podmínky - členění dle kategorie zdroje (GJ) ............. 66 Tab. č. 66 – Konečná spotřeba paliv a energie v území (GJ)..................................................................................................... 69 Tab. č. 67 - Konečná spotřeba paliv a energie v území přepočtená na klimatické podmínky (GJ) ............................................. 69 Tab. č. 68 - Přehled kategorií zdrojů znečišťování ovzduší, základních charakteristik a odpovídajících souborů REZZO .......... 71 Tab. č. 69 - Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO I........................................................................................................................ 72 Tab. č. 70 - Spotřeba tepla v palivu v REZZO I, součet za skupinu OKEČ – stávající stav ........................................................ 73 Tab. č. 71 – Emise produkované zdroji v kategorii REZZO I...................................................................................................... 73 Tab. č. 72 - Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO II....................................................................................................................... 74 Tab. č. 73 - Struktura spotřeby paliv v roce 2001 u zdrojů REZZO II podle OKEČ..................................................................... 75 Tab. č. 74 – Emise produkované ve zdrojích kategorie REZZO II.............................................................................................. 75 Tab. č. 75 - Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO III a lokálních topenišť ...................................................................................... 76 Tab. č. 76 – Emise produkované ve zdrojích REZZO III ............................................................................................................ 77 Tab. č. 77 – Spotřeba paliv ve stacionárních zdrojích REZZO, České Budějovice, 2001 ........................................................... 77 Tab. č. 78 - Emise ze stacionárních zdrojů, České Budějovice, 2001 ........................................................................................ 78 Tab. č. 79 - Emise oxidů dusíku z automobilových motorů ........................................................................................................ 79 Tab. č. 80 - Emisní faktory NOx u různých paliv podle výkonu emitujícího zdroje....................................................................... 79 Tab. č. 81 - Počet automobilů na obyvatele v České republice.................................................................................................. 80 Tab. č. 82 - Celkové emise oxidů dusíku v České republice a podíl dopravy v nich ................................................................... 80 Tab. č. 83 - Emisní limity oxidů dusíku pro motorová vozidla..................................................................................................... 81 Tab. č. 84 - Spotřeba pohonných hmot na území města v roce 2000 ........................................................................................ 81 Tab. č. 85 - Emise z dopravy v Českých Budějovicích v roce 2000 ........................................................................................... 82 Tab. č. 86- Imisní limity pro stanovené znečišťující látky ........................................................................................................... 84 Tab. č. 87 - Imisní stav města České Budějovice ...................................................................................................................... 84 Tab. č. 88- Srovnání emisí oxidu dusíku (vyjádřených jako NO2 v ČR, EU a Českých Budějovicích .......................................... 84 Tab. č. 89 - Emise oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů a emise celkem včetně dopravy v Českých Budějovicích – stávající stav ........................................................................................................................................................................................ 85

211

Tab. č. 90 - Imisní limity a meze tolerance pro oxid dusičitý (NO2) a oxidy dusíku (NOx) ........................................................... 85 Tab. č. 91 - Meze tolerance pro imisní limity NO2 ...................................................................................................................... 86 Tab. č. 92 - Zvláštní imisní limity pro účely vyhlášení signálů upozornění a regulace ................................................................ 86 Tab. č. 93 - Národní emisní stropy ČR ...................................................................................................................................... 86 Tab. č. 94 - Krajské emisní stropy ............................................................................................................................................. 87 Tab. č. 95 – Rozdělení bytové zástavby ve vztahu k zásobování teplem................................................................................... 89 Tab. č. 96 – Průměrná spotřeba tepla v bytech v Českých Budějovicích ................................................................................... 89 Tab. č. 97 – Základní údaje o zásobovaní sídlišť v Českých Budějovicích................................................................................. 89 Tab. č. 98 – Přehled panelových objektů v majetku města České Budějovice ........................................................................... 91 Tab. č. 99 - Vývoj tepelně technických požadavků na budovy v České republice ...................................................................... 92 Tab. č. 100 – Potenciál úspor u spotřebitelských systémů – teplo CZT ..................................................................................... 95 Tab. č. 101 - Potenciál úspor u spotřebitelských systémů – zemní plyn..................................................................................... 96 Tab. č. 102 - Potenciál úspor u spotřebitelských systémů – elektrická energie .......................................................................... 96 Tab. č. 103 - Propočet měsíčního rozdělení ztrát podle průměrné venkovní teploty při 70% návratnosti kondenzátu ................ 97 Tab. č. 104 – Ztráty VS v závislosti na počtu zásobovaných objektů ......................................................................................... 97 Tab. č. 105 - Závislost spotřeby tepla na velikosti budovy a počtu bytů v domě......................................................................... 98 Tab. č. 106 - Měsíční rozdělení ztrát v sekundárních rozvodech podle průměrné venkovní teploty ......................................... 98 Tab. č. 107 - Vývoj základních bilančních údajů TČB, a.s.v letech 1950 – 2002 ...................................................................... 101 Tab. č. 108 – Vývoj nákladů na palivo, dodávanou elektřinu a cena tepla z TČB a.s. .............................................................. 101 Tab. č. 109 – Přehled navrhovaných okrskových kotelen ........................................................................................................ 114 Tab. č. 110 – Posouzení náročnosti variant řešení .................................................................................................................. 119 Tab. č. 111 – Ekologické hodnocení navrhovaných variant ..................................................................................................... 119 Tab. č. 112 – Měrná hmotnost kusového dřeva ....................................................................................................................... 122 Tab. č. 113 - Využití instalovaného výkonu VE při různé rychlosti větru................................................................................... 146 Tab. č. 114 - Kalkulace rentability dvou výkonově rozdílných VE při různém využití instal. výkonu.......................................... 148 Tab. č. 115 - Možnosti a limitace solárních termálních systémů (převzato z infolistů Ekowattu)............................................... 156 Tab. č. 116 - Velikost topného faktoru TČ v závislosti na vstupní a výstupní teplotě................................................................ 160 Tab. č. 117 - Topný výkon a velikost potřebných sběračů (kolektorů) u TČ země-voda pro RD ............................................... 161 Tab. č. 118 - Indikativní ceny tepelných čerpadel do výkonu 25 kW ........................................................................................ 162 Tab. č. 119 - Příklady instalace TČ s doplňkovým zdrojem tepla a indikativní investiční náklady ............................................. 162 Tab. č. 120 – Energetická bilance města – současný stav – část 1 ......................................................................................... 174 Tab. č. 121 – Energetická bilance města – současný stav – část 2 ......................................................................................... 175 Tab. č. 122 – Energetická bilance města – nízký vývoj – část 1 .............................................................................................. 176 Tab. č. 123 – Energetická bilance města – nízký vývoj – část 2 .............................................................................................. 177 Tab. č. 124 – Energetická bilance města – vysoký vývoj – část 1 ............................................................................................ 178 Tab. č. 125 – Energetická bilance města – vysoký vývoj – část 2 ............................................................................................ 179 Tab. č. 126 - Rozmezí roční výše poplatků za znečišťování ovzduší pro malé spalovací zdroje .............................................. 184 Tab. č. 127 - Roční výše sazeb poplatků pro hlavní zpoplatněné znečišťující látky ................................................................. 184 Tab. č. 128 - Požadované hodnoty měrné spotřeby tepla při vytápění budov dle vyhlášky č. 291/2001 Sb.............................. 188 Tab. č. 129 - Harmonogram otevírání trhu s elektřinou............................................................................................................ 191 Tab. č. 130 - Harmonogram otevírání trhu se zemním plynem ................................................................................................ 191 Tab. č. 131 - Vývoj ceny tepla z CZT ve městě Kč/GJ ............................................................................................................. 192 Tab. č. 132 - Ceny energie pro různé kategorie odběratelů v Českých Budějovicích (2003, vč. DPH) ..................................... 193

212

Seznam obrázků Obr. č. 1 – Mapa řešeného území statutárního města České Budějovice .................................................................................... 9 Obr. č. 2 - Struktura spotřeby elektrické energie podle kategorií odběru.................................................................................... 40 Obr. č. 3 – Struktura spotřeby zemního plynu podle kategorií v roce 2001 ................................................................................ 52 Obr. č. 4 - Vývoj dodávky a prodeje tepla v letech 1990-2002 TČB ........................................................................................... 57 Obr. č. 5 - Vývoj prodeje elektřiny a instalovaného výkonu v letech 1990-2002 TČB ................................................................. 58 Obr. č. 6 – Struktura primární spotřeby paliv a energie v území ................................................................................................ 67 Obr. č. 7 – Struktura spotřeby paliv a energie rozdělená podle sektoru spotřeby....................................................................... 68 Obr. č. 8 – Konečná spotřeba paliv a energie v řešeném území ................................................................................................ 69 Obr. č. 9 - Struktura konečné spotřeby paliv a energie rozdělená podle sektoru spotřeby ......................................................... 70 Obr. č. 10 - Struktura spotřeby paliv v kategorii REZZO I .......................................................................................................... 73 Obr. č. 11 – Struktura paliv v REZZO II ..................................................................................................................................... 75 Obr. č. 12 – Struktura spotřeby paliv u zdrojů REZZO III a lokální topeniště.............................................................................. 77 Obr. č. 13 – Emise produkované na území Českých Budějovic v roce 2001.............................................................................. 78 Obr. č. 14 – Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích, České Budějovice, 2001 ............................................. 78 Obr. č. 15 - Struktura spotřeby pohonných hmot podle druhu vozidel ........................................................................................ 82 Obr. č. 16 - Struktura emisí z dopravy v roce 2000.................................................................................................................... 83 Obr. č. 17 - Stávající stav emisí v Českých Budějovicích a krajský emisní strop........................................................................ 87 Obr. č. 18 - Schéma soustavy CZT TČB, a.s. k roku 2000 ...................................................................................................... 101 Obr. č. 19 - Vývoj nákladů na palivo, elektrickou energii, teplo a cena tepla v letech 1950-2000 ............................................. 102 Obr. č. 20 – Sankeyův diagram ............................................................................................................................................... 103 Obr. č. 21 - Roční trvání výkonu pro Var. 1.............................................................................................................................. 106 Obr. č. 22 - Předpokládaná trasa přivaděče páry z JETE ........................................................................................................ 109 Obr. č. 23 - Roční trvání výkonu pro Var. 3.............................................................................................................................. 111 Obr. č. 24 - Tepelné schéma pro zásobování Českých Budějovic teplem v HV z JETE ........................................................... 111 Obr. č. 25 - Rozmístění decentrálních kotelen po území města České Budějovice.................................................................. 113 Obr. č. 26 - Roční trvání výkonu pro Var. 4 včetně KJ ............................................................................................................. 114 Obr. č. 27 - Schéma teplárny Vráto ......................................................................................................................................... 116 Obr. č. 28 - Trvání výkonů teplárna Vráto Var.5 ...................................................................................................................... 116 Obr. č. 29 – Výhřevnost biomasy............................................................................................................................................. 121 Obr. č. 30 – Dostupnost biomasy v území ............................................................................................................................... 128 Obr. č. 31 – Sumarizace všech potenciálních zdrojů biomasy podle vzdálenosti ..................................................................... 141 Obr. č. 32 - Procentická situace při zvažování rozhodujících zdrojů biomasy .......................................................................... 142 Obr. č. 33 - Větrná mapa České republiky. Zdroj: ÚFA AVČR ................................................................................................. 146 Obr. č. 34 - Vhodnost využití větrné energie v ČR. Zdroj: ÚFA AVČR ..................................................................................... 148 Obr. č. 35 - Globální sluneční záření na území ČR (MJ/m 2.rok). Zdroj:ČHMÚ ......................................................................... 149 Obr. č. 36 – Pasivní systémy - okna ........................................................................................................................................ 150 Obr. č. 37 – Průřez skla s tepelným zrcadlem ......................................................................................................................... 151 Obr. č. 38 – Schéma slunečního domu s masivní akumulační stěnou ..................................................................................... 152 Obr. č. 39 – Typy zimních zahrad............................................................................................................................................ 153 Obr. č. 40 – Potřeba energie a energetický zisk v průběhu roku.............................................................................................. 154 Obr. č. 41 – Schéma slunečního kolektoru .............................................................................................................................. 154 Obr. č. 42 - Schéma solárního systému na ohřev TUV ((převzato z informačních listů EKOWATTU) ...................................... 155 Obr. č. 43 – Vyrobené množství elektřiny fotovoltaického systému (převzato z http://k313.feld.cvut.cz/solarsys/) ................... 157 Obr. č. 44 - Vhodnost využití geotermální energie na našem území. Zdroj: GEOMEDIA, s.r.o. ............................................... 159 Obr. č. 45 - Obr. Diagram četnosti teplot v průběhu roku a potřebný výkon zdroje ke krytí tepelných ztrát objektu .................. 163 213

Obr. č. 46 - Spotřeba tepla pro vytápění – relace energetických toků pro TČ „vzduch-voda .................................................... 163 Obr. č. 47 – Popis pasportního listu území 1 část.................................................................................................................... 166 Obr. č. 48 - Popis pasportního listu území 2 část..................................................................................................................... 167

214

Seznam zkratek BD CPS CZT ČOV DEZ DPS EU HV JČE, a.s JČP, a.s. JETE k.ú. KJ MHD MW el MW tep OKEČ OZE PS RD REZZO RRD RTN SLDB SSZ t/hod. TČB, a.s TKO TRV TUV TV ÚEK UO ÚPSÚ ÚT VE, MVE VO VS VTL, STL RS VVR

Bytový dům Centrální předávací stanice Centrální zásobování teplem Čistírna odpadních vod Druhotné zdroje energie Domovní předávací stanice Evropská unie Horká voda Jihočeská energetika, a.s. Jihočeská plynárenská, a.s. Jaderná elektrárna Temelín Katastrální území Kogenerační jednotka Městská hromadná doprava Magawatt elektrický Megawatt tepelný Odvětvová klasifikace odvětvových činností Obnovitelné zdroje energie Předávací stanice Rodinný dům Registr zdrojů znečišťování ovzduší Rychlerostoucí dřeviny Odpařovací indikátory Sčítání lidí, domů, bytů Světelně signalizační zařízení Tuny za hodinu Teplárna České Budějovice, a.s Tuhý komunální odpad Termostatické ventily Teplá užitková voda Topná voda Územní energetická koncepce Urbanistický obvod Územní plán sídelního útvaru Ústřední topení Vodní elektrárna, Malá vodní elektrárna Veřejné osvětlení Výměníková stanice Vysokotlaká, středotlaká regulační stanice Výtopna Vráto

215

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE

Recommend Documents