ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA NOVÉ SEDLO Strana 1 ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA NOVÉ

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA NOVÉ SEDLO

Strana 1

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE

MĚSTA NOVÉ SEDLO

© Energotis, s.r.o.

březen 2006


Strana 2

1. CÍLE ENERGETICKÉ KONCEPCE........................................................................ 5 1.1. VZTAH K DALŠÍM KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM ....................................................5 1.1.1. Státní energetická koncepce..................................................................................5 1.1.2. Energetická koncepce vyššího územně správního celku........................................7 1.1.3. Národní program snižování emisí ..........................................................................7 1.2. PLATNÁ LEGISLATIVA ...............................................................................................8

2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII....................................... 9 2.1. ANALÝZA ÚZEMÍ.........................................................................................................9 2.1.1. Členění území........................................................................................................9 2.1.2. Geografické údaje..................................................................................................9 2.1.3. Klimatické údaje...................................................................................................10 2.1.4. Obyvatelstvo ........................................................................................................10 2.1.5. Domovní a bytový fond ........................................................................................11 2.2. ANALÝZA SPOTŘEBITELSKÝCH SYSTÉMŮ ...........................................................12 2.2.1. Ekonomické aktivity v území ................................................................................12 2.2.2. Bilance spotřeby primárních paliv a energie.........................................................13 2.2.2.1. Průmyslová sféra .....................................................................................................................13 2.2.2.2. Terciální sféra ..........................................................................................................................15 2.2.2.3. Bytová sféra.............................................................................................................................18 2.2.2.4. Centrální zásobování teplem ....................................................................................................20 2.2.2.5. Zemědělská sféra.....................................................................................................................23 2.2.2.6. Doprava...................................................................................................................................23

3. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBU NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ ............ 23 3.1. DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY, ZDROJE A DODÁVKY ENERGIÍ...................................23 3.1.1. Zemní plyn...........................................................................................................24 3.1.2. Elektrická energie ................................................................................................24 3.1.3. Tuhá paliva ..........................................................................................................25 3.1.4. Kapalná paliva .....................................................................................................25 3.1.5. Centrální zásobování teplem ...............................................................................25 3.1.5.1. Zdroje a distribuce tepla ...........................................................................................................25 3.1.5.2. Odběratelé tepla.....................................................................................................................26 3.1.6. Obnovitelné zdroje energie ..................................................................................26 3.2. STRUKTURÁLNÍ ROZDĚLENÍ UŽITÝCH DRUHŮ ENERGIE....................................27 3.3. ZHODNOCENÍ DODRŽENÍ ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU ..........................27

4. HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ........................... 28 4.1. ANALÝZA MOŽNOSTÍ UŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE ......................28 4.1.1. Biomasa...............................................................................................................28 4.1.2. Větrná energie .....................................................................................................30 4.1.3. Vodní energie ......................................................................................................31 4.1.4. Nízkopotenciální zdroje energie ...........................................................................31 4.1.5. Sluneční energie..................................................................................................32 4.1.6. Geotermální energie ............................................................................................34 4.2. ZJIŠTĚNÍ A MOŽNOSTI VYUŽÍVÁNÍ DRUHOTNÝCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ 35

5. VÝHLED ROZVOJE ŘEŠENÉ LOKALITY........................................................... 36 5.1. PROGNÓZA HOSPODÁŘSKÉHO A DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE........................36 5.1.1. Bytová sféra.........................................................................................................36 © Energotis, s.r.o.

březen 2006


Strana 3

5.1.2. Terciální sféra ......................................................................................................36 5.1.3. Průmyslová sféra .................................................................................................36 5.1.4. Doprava ...............................................................................................................37 5.1.5. Zemědělství .........................................................................................................37

6. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR .................................... 37 6.1.1. Opatření v oblasti úspor energií ...........................................................................37 6.1.1.1. Doplnění tepelných izolací, výměna oken..................................................................................37 6.1.1.2. Měření a regulace ....................................................................................................................38 6.1.1.3. Přechod ze spalování uhelných produktů na zemní plyn............................................................38 6.1.1.4. Napojení na CZT přechodem ze spalování zemního plynu ........................................................38 6.1.1.5. Spotřeba elektřiny ....................................................................................................................38 6.2. POTENCIÁL ÚSPOR U VÝROBNÍCH A DISTRIBUČNÍCH SYSTÉMŮ......................39 6.3. VYČÍSLENÍ POTENCIÁLU ÚSPOR ...........................................................................40 6.4. NÁSTROJE PRO VYHLEDÁNÍ ENERGETICKÝCH ÚSPOR ....................................40 6.4.1. Energetické audity ...............................................................................................40

7. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ....................................... 41 7.1. ZABEZPEČENÍ ENERGETICKÝCH POTŘEB ÚZEMÍ ...............................................42 7.1.1. Centrální zásobování teplem ...............................................................................42 7.1.1.1. Stabilizace trhu s teplem ..........................................................................................................42 7.1.1.2. Možnosti rozvoje CZT...............................................................................................................43 7.1.2. Fosilní paliva........................................................................................................44 7.1.2.1. Tuhá paliva ..............................................................................................................................44 7.1.2.2. Zemní plyn...............................................................................................................................44 7.1.2.3. Kapalná paliva ........................................................................................................................46 7.1.3. Možnosti rozvoje distribuce el. energie ................................................................46 7.1.4. Obnovitelné zdroje energií ...................................................................................46 7.1.5. Biomasa...............................................................................................................46 7.2. VARIANTY TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ........................................................................48 7.2.1. Výchozí rozvaha pro stanovení variant ................................................................48 7.2.2. Varianta rozvojová ...............................................................................................48 7.2.3. Varianta stagnační...............................................................................................49 7.3. KVANTIFIKACE ÚČINKŮ A NÁROKŮ VARIANT .......................................................50 7.4. KOMPLEXNÍ VYHODNOCENÍ VARIANT...................................................................51 7.4.1. Ekologické a emisní hodnocení............................................................................51 7.4.2. Zhodnocení sociální.............................................................................................56 7.4.3. Zhodnocení ekonomické......................................................................................56 7.5. STANOVENÍ POŘADÍ VÝHODNOSTI VARIANT .......................................................57

8. NÁVRH ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚEK ........................................................................... 57 8.1. ZÁSADY PRO UŽITÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ PALIV A ENERGIE .........................57 8.1.1. Oblast s preferencí čistého vytápění ....................................................................57 8.1.2. Oblast s převážným vytápěním zemním plynem ..................................................57 8.1.3. Ostatní oblasti......................................................................................................58

9. ZÁVĚR.................................................................................................................. 58


březen 2006


Strana 4

Přílohy: Příloha č. 1

Situační mapa lokality - klad listů a legenda k přílohám 2a, 2b, 2c

Příloha č. 2a Členění území podle dostupnosti energií pro vytápění a TUV - Nové Sedlo Příloha č. 2b Členění území podle dostupnosti energií pro vytápění a TUV - Chranišov Příloha č. 2c Členění území podle dostupnosti energií pro vytápění a TUV - Loučky


březen 2006


Strana 5

1.CÍLE ENERGETICKÉ KONCEPCE Územní energetická koncepce je dokumentem strategického charakteru, který definuje cíle, priority, opatření a nástroje pro řešení energetického hospodářství v daném území. Je jedním z nástrojů ochrany životního prostředí, zejména ochrany ovzduší a klimatu, a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce je základním dokumentem pro řízení podle zák. č. 50/1976 - stavebního zákona v platném znění. Prvořadým cílem energetické koncepce Města je zajistit v dostatečném časovém horizontu ve všech částech města spolehlivé zásobování energiemi při přijatelných cenách a iniciovat aktivity vedoucí k úsporám energie a snižování energetické náročnosti. Dále formuluje a vytváří na úrovni města podmínky pro hospodárnou výrobu, distribuci a spotřebu energie v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie.

1.1. VZTAH K DALŠÍM KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM

1.1.1. STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce schválené usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března 2004. Mezi základní priority patří: 1. Nezávislost na cizích zdrojích energie 2. Bezpečnost zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti 3. Spolehlivost dodávek všech druhů energie 4. Racionální decentralizace energetických systémů 5. Ochrana životního prostředí 6. Ekonomický a sociální rozvoj Státní energetická koncepce dále definuje tyto cíle (řazeny podle důležitosti): 1)

Maximalizace energetické efektivnosti

a) Maximalizace zhodnocování energie b) Maximalizace efektivnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů c) Maximalizace úspor tepla d) Maximalizace efektivnosti spotřebičů energie e) Maximalizace efektivnosti rozvodných soustav 2)

Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů

a) Podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie b) Optimalizace využití domácích energetických zdrojů


březen 2006


Strana 6

c) Optimalizace využití jaderné energie 3)

Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí

a) Minimalizace emisí poškozujících životní prostředí b) Minimalizace emisí skleníkových plynů c) Minimalizace ekologického zatížení budoucích generací d) Minimalizace ekologické zátěže z minulých let 4)

Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství

a) Dokončení transformačních opatření b) Minimalizace cenové hladiny všech druhů energie c) Optimalizace zálohování zdrojů energie Předpokládané změny a budoucí vývoj energetiky ve městě vlivem realizace záměrů státní energetické koncepce: •

Česká republika dosud spotřebovává, vzhledem k výši vytvářeného HDP, více primárních zdrojů energie i elektřiny, než je objektivně nutné. V období 2015 až 2020 by se ČR měla dostat na současnou průměrnou úroveň EU v energetické náročnosti HDP.

•

V budoucím období dojde k výraznému růstu zhodnocování energetických vstupů. Hospodářský a sociální rozvoj by v příštích 30 letech bylo možno zajistit jen s nepatrným nárůstem celkové spotřeby primárních energetických zdrojů. Energetická náročnost tvorby HDP bude postupně klesat.

•

V souvislosti s vyšším využitím obnovitelných zdrojů a zemního plynu dojde k významnému snižování znečišťujících emisí.

•

Dojde k dalšímu růstu dovozní energetické náročnosti.

•

Struktura spotřeby prvotních zdrojů energie se stane diverzifikovanější. Nejvyšší tempo růstu budou mít obnovitelné zdroje energie.

•

Demografický vývoj bude do roku 2010 stagnovat a následně mírně klesat k roku 2030.

•

meziroční tempo růstu HDP do roku 2030 se předpokládá v intervalu 3,22 – 3,99%.

•

Vývoj světových a domácích cen paliv a energie v sledovaném období nebude dramatický.

•

V energetice se projeví podpora a zvýšené uplatnění obnovitelných zdrojů energie.

•

Očekává se, že během několika let dojde ke sjednocení DPH u tepla dodávaného z CZT s DPH, kterou jsou zatíženy jiné energetické komodity. To povede ke zdražení tepla z centralizovaných zdrojů o 17% a ovlivní chování odběratelů, jak směrem ke zvýšené úspornosti, tak i k případnému přechodu na jiné zdroje tepla.

•

Z pracovních materiálů EU zřejmé, že v desetiletí 2010 až 2020 by mohlo dojít u pevných paliv až ke zdvojnásobení výše nyní připravované ekologické daně.

Vývoj potvrzuje možnost zajistit ekonomický a sociální rozvoj ČR v budoucích 30 letech jen s velmi mírným růstem potřeby zdrojů energie, v důsledku výrazného růstu zhodnocování spotřebované energie, při splnění kritérií udržitelného rozvoje.


březen 2006


Strana 7

1.1.2. ENERGETICKÁ KONCEPCE VYŠŠÍHO ÚZEMNĚ SPRÁVNÍHO CELKU Mimo státní energetickou koncepci tvoří další systémově nadřazený dokument „koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek a energetická koncepce Karlovarského kraje“ z prosince 2002. Tento společný dokument je zaměřen na regionální řešení území z environmentálního pohledu a energetiky. Je členěn do těchto základních provázaných bloků: •

Energetické koncepce Karlovarského kraje je vytvořena jako otevřený modelový systém, který umožňuje aktualizaci a periodické vyhodnocování navržených opatření v oblasti výroby, distribuce a spotřeby energie, s důrazem na využití obnovitelných zdrojů a potenciálu úspor energie.

•

Program snižování emisí je zpracováván pro znečišťující látky, pro které jsou vyhlášeny emisní stropy. Přiměřená pozornost je věnována i emisím dalších látek, které mají stanoven imisní limit.

•

Program ke zlepšení kvality ovzduší je řešen pro ty znečišťující látky, u kterých je identifikováno překračování imisních limitů. Kromě těchto prioritních opatření se pozornost věnuje i dalším látkám, pro které jsou stanoveny imisní limity.

•

Programu pro řešení specifických problémů Karlovarského kraje se zaměřuje na problémy, nespadající do předchozích programů.

•

Program ke snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu je zpracováván pro látky, definované v Kjótském protokolu a navrhuje opatření vedoucí k ekonomicky efektivnímu snížení emisí těchto látek.

Z pohledu energetické koncepce má nejvyšší prioritu scénář energetických úspor resp. řešení problematiky využitelnosti potenciálu energetických úspor v kraji. 1.1.3. NÁRODNÍ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek Karlovarského kraje, jakožto její výsledné dokumenty jsou v plném souladu s Národním programem snižování emisí. Národní program navíc obsahuje návrhy na změny či doplnění stávajících platných právních předpisů. Krajský program obsahuje především takové nástroje a opatření, které jsou v přímé či nepřímé kompetenci kraje a nebo obcí. Cíle: •

Dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak k roku 2010.

•

Omezení emisí těch znečišťujících látek, pro které jsou vyhlášeny imisní limity tak, aby tyto limity byly ve stanovených termínech dodržovány.

•

Omezování emisí prekurzorů s cílem dosažení cílového imisního limitu pro ozón k roku 2010.

•

Vedlejší cíle krajského programu – omezování emisí látek ohrožujících klimatický systém země, šetrné nakládání s energiemi a přírodními zdroji a omezování vzniku odpadů.


březen 2006


Strana 8

1.2. PLATNÁ LEGISLATIVA Energetický koncept města je podle zákona 406/2000 Sb. tvořen jako jeden z podkladů pro tvorbu územně plánovací dokumentace. Legislativní nástroje, které lze uplatnit v současné době při tvorbě a prosazování energetické koncepce jsou: Zákon č. 406/2000 Sb. - Zákon o hospodaření energií - stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, zejména elektrickou a tepelnou, a dále s plynem a dalšími palivy. Zde lze nalézt podporu při prosazování energetické koncepce. Dále přispívá k šetrnému využívání přírodních zdrojů a ochraně životního prostředí v České republice, ke zvyšování hospodárnosti užití energie. Nařízení vlády č. 195/2001 Sb. ze dne 21. května 2001, kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. Stanovuje podrobnosti obsahu ÚEK; u obcí s přihlédnutím k dostupnosti vstupních údajů. Státní program pro podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2006 schválen usnesením vlády č. 1429/2005 ze dne 9. listopadu 2005. Administrativním zajišťováním části A Státního programu je pověřena ČEA. Finanční prostředky na Program jsou poskytovány z rozpočtové kapitoly MPO. Zákon č.50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů. §2, odstavec k ) - ÚP navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území. §3 - Využití územně plánovacích podkladů. §11, odstavec 2 ) - Regulační plán se zpracovává pro část území obce nebo pro celé území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami. §32 - Umísťování staveb, využívání území a ochrana důležitých zájmů v území. Zákon č. 100/2001 Sb. ze dne 20. února 2001, o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Je jedním z podkladů pro řízení podle zákona 50/1976 Sb. Z pohledu posuzování vlivu ÚEK na životní prostředí se uplatňuje pouze v případech, kde dochází k stanovení rámce pro umístění záměrů podle přílohy 1 tohoto zákona. Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší před znečisťujícími látkami a o změně některých zákonů. Stanoví práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně ovzduší. Obce mohou: •

Stanovit obecně závaznou vyhláškou podmínky spalování některých druhů paliv a suchých rostlinných materiálů.

•

Vypracovat místní program ke zlepšení kvality ovzduší a program snižování emisí znečišťujících látek.

Zákon č. 458/2000 Sb. - Energetický zákon. Stanovuje podmínky podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích. Zákon č. 180/2005 Sb. - O podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jehož cílem je především zvýšení podílu OZE na spotřebě primárních zdrojů. Stanovuje způsob podpory výroby elektřiny, výkon státní správy a povinnosti fyzických a právnických osob. Vyhl. č. 439/2005 Sb. a 212/2001 Sb. - Vyhlášky řešící podporu využití kombinované výroby elektřiny a tepla a povinný výkupu elektrické energie.


březen 2006


Strana 9

2.ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII

2.1. ANALÝZA ÚZEMÍ

2.1.1. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ Základní členění je provedeno na základě platného územního plánu Města Nové Sedlo. Celková rozloha řešeného území je 1 698 ha (údaje o rozloze jednotlivých k.ú. nejsou k dispozici). Z celkové plochy zaujímá největší podíl ostatní plochy – 977,6 ha, lesní půda pak 369,5 ha a zemědělská půda 279 ha. Během vývoje města nevzniklo přirozené historické jádro. Výstavba se odehrávala především podél silnice II/209 a III/2098 (Masarykova ul.). V současnosti lze za centrum města považovat plochu v blízkosti objektu Městského úřadu, v jehož těsné blízkosti se nachází nově zrekonstruovaný Městský dům Meteor. Historie města je spjata především s těžbou hnědého uhlí, se sklářským průmyslem a s výrobou porcelánu. Těžba uhlí i nadále probíhá v lomu Družba Sokolovské uhelné a.s., který je situován v západní části k.ú. Nové Sedlo a jihozápadní části k.ú.Chranišov. Obalové sklo produkuje Avirunion Teplice, který se nachází v západní části k.ú.Nové Sedlo. Užitkový porcelán je vyráběn Porcelánkou Leander v Loučkách. Městem prochází významná železniční trať 0112 Chomutov – Cheb, na které se nachází na severním okraji katastrálního území Nové Sedlo seřazovací nádraží, sloužící zejména pro expedici vytěženého hnědého uhlí. 2.1.2. GEOGRAFICKÉ ÚDAJE Město Nové Sedlo se nachází ve středu východní části Sokolovské pánve – vzdálené cca 10 km jihozápadně od krajského města Karlovy Vary a je dostupné odbočením ze silnice I/6. Město Nové Sedlo leží v nadmořské výšce od 427 m do 484 m, což je nejvyšší bod Chodovské pánve - Pískový vrch. Správní území města je tvořeno celkem třemi částmi, které jsou vymezeny vlastním katastrálním územím Nové Sedlo, Loučky a Chranišov. Vodu z území odvádí Loučský potok, který se vlévá před Loktem do řeky Ohře. Přítokem je malý Novosedelský potok, odvodňující střední část města. Tabulka č 1 Soupis sídelních útvarů náležejících k městu

Název obce Název katastrálního území Nové Sedlo Nové sedlo Nové Sedlo Loučky Nové Sedlo Chranišov


březen 2006

Kód KÚ 706 680 706 663 653 713


Strana 10

2.1.3. KLIMATICKÉ ÚDAJE Oblast města Nové Sedlo lze z dlouhodobého hlediska zařadit do mírně teplé klimatické oblasti MT7. Ta se vyskytuje v pánevním pásu podél řeky Ohře od Sokolova dále na východ. Charakteristika oblasti MT7: normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Z přiřazení do klimatické oblasti vyplývají základní charakteristiky, které jsou uvedeny dále v tabulce. Tabulka č 2 Charakteristika klimatické oblasti

Klimatická charakteristika Počet letních dnů

MT7 20 - 30

Počet dnů s prům. teplotou 10°C a více

120 - 140

Počet mrazových dnů

130 - 160

Počet ledových dnů

40 - 50

Průměrná teplota v lednu [°C]

-3 až -4

Průměrná teplota v červenci [°C]

16 - 17

Průměrný počet dnů se srážkami + 1 mm

110 – 120

Srážkový úhrn za vegetační období [mm]

350 - 450

Srážkový úhrn v zimním období [mm]

250 – 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 – 100

Počet dnů zamračených

120 – 150

Počet dnů jasných

40 – 50

Základní údaje používané pro tepelné výpočty pro danou lokalitu jsou uvedeny v následující tabulce (označení písmenem „v “ u hodnoty nejnižší venkovní teploty znamená, že se jedná o oblast s intenzivními větry). Tabulka č 3 Výpočtové údaje dle ČSN 38 33 50

Nejnižší venkovní teplota [°C]

- 15v

Počet dnů v topném období (při 12°C)

239

Počet dnů v topném období (při 15°C)

290

Roční průměrná teplota vzduchu [°C]

7,3

2.1.4. OBYVATELSTVO Struktura obyvatel řešeného území je dána přirozeným vývojem osídlení. Současná struktura je zformována na základě přírodních a ekonomických podmínek. V novodobé historii je vývoj počtu obyvatel ovlivněn především migračními vlnami, které byly zapříčiněny historickými


březen 2006


Strana 11

událostmi. Tento stav lze nejlépe dokumentovat na významném poklesu obyvatel po druhé světové válce, kdy došlo k vysídlení německého obyvatelstva. V roce 1950 činil počet obyvatel 3 022. V současné době žije v Novém Sedle 2 615 obyvatel. Z dále uvedených údajů a grafického znázornění vyplývá, že se zastavil pokles počtu trvale žijících obyvatel, který byl patrný zejména od počátku 70-tých let. Údaje o sídelní struktuře v členění podle místních částí nejsou dostupné. Tabulka č 4 Vývoj počtu obyvatel

Rok Celkem

1950 3022

1970 3021

1980 2834

1991 2510

2004 2615

počet obyvatel

3 000

2 500

2 000

1 500 1950

1970

1980

1991

2004

rok

Tabulka č 5 Věková struktura v roce 2004

Předproduktivní (0 – 14 let) Produktivní (muži a ženy 15 – 59 let) Poproduktivní (muži a ženy 60 a více let) Celkem

468 1 612 535 2 615

2.1.5. DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND Složení a stáří domovního a bytového fondu je dáno vývojem osídlování dané lokality. Domovní a bytový fond vykazuje různorodou kvalitu; ta je dána dobou výstavby (do r.1945 bylo postaveno 210 domů, 79 domů do roku 1980 a zbytek byl realizován po roce 1980). Na nové výstavbě se podílí zejména rodinné domy. Tabulka č 6 Domovní fond v r. 2001

Název obce Nové Sedlo

Rodinné domy 316

Bytové domy 57

Neobydlené 35

Tabulka č 7 Bytový fond v r. 2001

Název obce

Bytů obydlených

Bytů neobydlených

Bytů celkem

Nové Sedlo

956

51

1 007


březen 2006


Strana 12

2.2. ANALÝZA SPOTŘEBITELSKÝCH SYSTÉMŮ

2.2.1. EKONOMICKÉ AKTIVITY V ÚZEMÍ Město Nové Sedlo hraje významnou roli v průmyslové sféře okresu Sokolov. Je to dáno přítomností výrobních organizací na jeho území. Především se jedná o tradiční sklářskou výrobu obalového skla v závodě Avirunion a.s. s denní kapacitou cca 1 mil. ks. Porcelánka Leander v Loučkách je známa výrobou jemného bílého a růžového porcelánu. Těžba hnědého uhlí v lomu Družba Sokolovské uhelné a.s. se při mírném poklesu těžby předpokládá do roku 2030. Ostatní ekonomické aktivity se v regionu soustřeďují především do oblasti služeb, obchodu a drobného podnikání a ve srovnání s hlavními výrobními podniky jsou méně významné. V Novém Sedle dále působí Novosedelská bytová s.r.o., která kromě správy městského majetku (bytového fondu ve vlastnictví Města) je licencovaným dodavatelem pro výrobu a distribuci tepelné energie pro podstatnou část bytů ve vlastnictví Města. Zdrojem je výměníková stanice, která je napájena horkovodem Sokolovské uhelné a.s. Řada dalších městských objektů je zásobována teplem z celkem 8 plynových kotelen, které Novosedelská bytová s.r.o. provozuje. Přehled hlavních subjektů, působících v řešeném území, je uveden dále. Tabulka č 8 Průmyslová sféra

Organizace

Charakteristika činnosti

Adresa

Avirunion Leander

sklářský průmysl výroba porcelánu

Sklářská 142, Nové Sedlo U porcelánky 143, Nové Sedlo Nové Sedlo

Sokolovská uhelná a.s., lom těžba hnědého uhlí Družba Tabulka č 9 Terciální sféra

Organizace Městský úřad Zdravotní středisko Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Základní škola Základní škola Městský dům Meteor


březen 2006

Charakteristika činnosti správa zdravotnictví školství školství školství školství školství veřejné stravování

Adresa Masarykova 502 Masarykova 524 Masarykova 217 Sklářská 510 Školní 11, Loučky Masarykova 425 Masarykova 217 Masarykova 503


Strana 13

2.2.2. BILANCE SPOTŘEBY PRIMÁRNÍCH PALIV A ENERGIE Energetická bilance města je pro potřeby této koncepce členěna do několika segmentů podle charakteru výroby a spotřeby energií. Základní členění je stanoveno následovně: Ø Průmyslová sféra Ø Terciální sféra Ø Zemědělství Ø Doprava Ø Bytová sféra Ø CZT Systém CZT je řešen samostatně, jelikož je samostatným odběratelem primárních paliv k jejichž spotřebě dochází mimo dotčené území města (elektrárna Vřesová) a zajišťuje dodávku tepla pro významnou část Města. Spalovací zdroje jsou pro účely ÚEK členěny dle zákona 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami na základě instalovaného tepelného příkonu zdroje: Ø velmi velké a velké větší než 5 MW

REZZO 1

Ø střední

0,2 - 5 MW

REZZO 2

Ø malé

do 0,2 MW

REZZO 3

Dodavatel zemního plynu pro řešené území RWE Group - Západočeská plynárenská, a.s. poskytla souhrnné údaje o spotřebě zemního plynu v jednotlivých odběrových pásmech pro lokalitu Nové Sedlo a Chranišov (spotřeba v lokalitě Loučky je dle sdělení RWE Group zahrnuta v údajích za Nové Sedlo). ČEZ Distribuce, a.s., region západ neposkytla žádné údaje týkající se spotřeb elektrické energie v jednotlivých tarifních pásmech v řešeném území. Konkrétní hodnoty odběrů níže uváděných subjektů jsou stanoveny na základě informací odběratelů nebo na základě odborného odhadu s využitím údajů ze zpracované EK Karlovarského kraje. V následujícím přehledu je uveden přehled nejvýznamnějších zdrojů a současně odběratelů energií ve městě. Spotřeby energií a paliv vychází z údajů roku 2005. 2.2.2.1.

PRŮMYSLOVÁ SFÉRA

Tabulka č 10 Spotřeba paliv v průmyslové sféře

Název

Aktivity

Avirunion, a. s.

Sklárny

LEANDER, Porcelán Loučky, s. r. o.

Porcelánka

Celkem


březen 2006

Adresa Sklářská 142 357 34 Nové Sedlo U porcelánky 143 Loučky 357 34 Nové Sedlo

Palivo

Spotřeba paliva [m3,t/rok]

Energie v Spotřeba tepla palivu na vytápění [GJ/rok] [GJ/rok]

ZP

23 723 904

807 799

9 594

ZP

548 749

18 685

-

24 272 653

826 484

9 594


Strana 14

Rozdělení spotřeby tepla v palivu v průmyslové sféře popisek LEANDER Avirunion hodnoty 2,3 97,7 18685 778947 797632 LEANDER 2%

Avirunion 98%

Nejvýznamnější a prakticky jediné průmyslové podniky ve městě představují sklárny společnosti Avirunion, a. s. v Novém Sedle a porcelánka LEANDER v Loučkách. Ostatní existující společnosti ve městě jsou převážně nevýrobní. V nejbližší době neplánuje žádná z obou firem výstavbu či rozšíření výroby, které by mělo podstatný vliv na změnu spotřeby primárních energií. Nepředpokládá se tedy prudký vzestup či pokles výroby a tím i spotřeby energií. Tabulka č 11 Spotřeba elektřiny v průmyslové sféře

Název

Aktivity

Adresa

Spotřeba elektřiny [MWh/rok]

Energie [GJ/rok]

Avirunion, a. s.

Sklárny

Sklářská 142 357 34 Nové Sedlo

54 906

197 660

Porcelánka

U porcelánky 143 Loučky 357 34 Nové Sedlo

840

3 024

55 746

200 684

LEANDER, Porcelán Loučky, s. r. o. Celkem


březen 2006


Strana 15

Struktura spotřeby energií sféře Zemní v průmyslové Zemní Kapalná Elektřina plyn Elektřina plyn Uhlí paliva Biomasa Zemní plyn % 20,1 % 79,9% 79,9 21,4 64,3 0,4 7,5 6,4 100,0 hodnoty 200684 hodnoty 797632 48154 144406 1000 16788 14400 224748

Elektřina 20,1%

2.2.2.2.

TERCIÁLNÍ SFÉRA

Na základě vyhledání v obchodním rejstříku a telefonním seznamu a dle informací z městského úřadu Nové Sedlo provozují v Novém Sedle činnost následující podnikatelé resp. společnosti:


březen 2006


Název AUTODOPRAVA - Demeter Miroslav AUTODOPRAVA - Mališ Milan AUTODOPRAVA KOHÁR, s. r. o. AUTODOPRAVA OK AUTOINTERWEST B+M SERVIS Baláž Jaroslav BOHEMIE-ROL, s. r. o. Báňská stavební společnost s. r. o. Čalounictví Gajdošová Dagmar Česká pošta s. p. Čištění koberců oken a výloh - Šustek Petr Dětský lékař - Kamenská Zdeňka MUDr Dům s pečovatelskou službou MÚ Nové Sedlo Hasičská zbrojnice Město Nové Sedlo IZOKRYT s. r. o. Kadeřnictví Město Nové Sedlo Kamenictví STERYP Skryja Stanislav KLEMENT ELEKTROMONTÁŽE s. r. o. Klempířství - pokrývačství Škaloud Jan Koloniál MIRKA - Hejprt František Kuchyňské studio VENUS Lékárna - městská lékárna Mateřská škola Mateřská škola Městská policie Nové Sedlo Městský úřad Nové Sedlo M+T Industrial Service, s. r. o. Nábytek Stránský KV, s. r. o. Novosedelská Bytová Obchodní činnost Dudek Josef Opravy a prodej aut. praček Paliva - doprava, prodej, Kohár s. r. o. Pečovatelská a ošetřovatelská služba Fialková Sabina Penzion na výsluní Potraviny J-M NAVI Najmanová Michaela Praktický lékař Záhejský Miroslav MUDr ROSA-M s. r. o. Rozkvetlá zahrada, Baroch Jaroslav Řeznictví a uzenářství, Macháček Miroslav Technické a úklidové služby, Brychta Josef Základní škola Zubní lékař, Černý Miroslav MUDr Zvláštní škola

Strana 16

Aktivita Autodoprava Autodoprava Autodoprava Autodoprava Služby Služby Služby Služby Správa Služby Zdravotnictví Služby Správa Obchod Služby Služby Služby Služby Obchod Obchod Zdravotnictví Školství Školství Správa Správa Služby Obchod Služby Obchod Služby Služby Služby Ubytování Obchod Zdravotnictví Služby Služby Obchod Služby Školství Zdravotnictví Školství

Plynové kotelny provozované Novosedelskou bytovou, a. s. Mimo VS a tepelných rozvodů popsaných níže v samostatné kapitole 2.2.2.4 provozuje Novosedelská bytová, a. s. i 8 plynových kotelen, které jsou umístěny v objektech ve vlastnictví Města Nové Sedlo. Při popisu je používáno označení dle zvyklostí provozovatele.


březen 2006


Strana 17

Kotelna „A“ je situována v areálu Městského úřadu. Je vybavena dvěma kotli STIEBEL ELTRON typu HEM 300D, každý o výkonu 300 kW. Celkový instalovaný výkon kotelny je tedy 0,6 MW. Kotle byly instalovány v roce 1998. Množství vyrobeného tepla není měřeno. Kotelna METEOR je umístěna v blízkosti kotelny „A“ a zásobuje teplem objekt Městského domu Meteor. Je osazena dvěma kotli JUNKERS KM 72-8 o výkonu 72 kW. Zařízení pochází z roku 2000. Další plynová THERM DUO připravována vybudována v

kotelna je umístěna ve Zdravotním středisku a je osazena jedním kotlem o výkonu 48 kW, který slouží pro vytápění a ohřev TUV. Teplá voda je ve stojatém zásobníku, který je nahříván vodou z kotle. Kotelna byla roce 2000.

Kotelna v objektu Penzionu Loučky č.p.149 je osazena dvěma dvoukotlovými jednotkami 50 ST výrobce PROTHERM, celkový výkon je 4 x 24 kW. Kotelna byla vybudována v roce 2001. Kotelna v bytovém domě Loučky č.p. 243 byla vybudována v roce 2000. Je osazena dvěma kotli typu VIADRUS G34, každý o výkonu 64 kW. Další kotelnou, kterou Novosedelská bytová s.r.o. provozuje, je kotelna Stacionář Loučky 11 (v objektu bývalé MŠ Loučky), která je byla v roce 1994 osazena jedním kotlem typu DESTILA DPL 31 o výkonu 31,5 kW. Druhou nejstarší kotelnou, provozovanou NSb, je kotelna v objektu školy (ZVŠ), č.p. 81. Tato kotelna byla osazena kotli vyrobenými v roce 1990 a 1994. Instalovány jsou kotle typu ETI 35 a ETI 87 o výkonech 41 a 87 kW. Objekt školy není využíván, kotelna je provozována pouze v zimním období za účelem temperování objektu. Kotelna v objektu Vila Loučky , č.p.257, je nejstarší z „malých“ kotelen. Byla realizována v roce 1988 a jsou zde instalovány 2 kotle typu ETI 60E, každý o výkonu 70 kW.

Plynová kotelna Název Zdravotní středisko 524 METEOR 503 MŠ Loučky 11 Penzion Loučky 149 Loučky 243 Vila Loučky 257 ZVŠ Loučky 81 AREAL


Instalovaný Nákup paliva Nákup výkon (ZP) elektřiny kW m3 kWh 48 4341 0 144 20132 5080 31,5 3981 0 48 128 19343 3113 140 8289 291 128 3366 600 83450 142902

březen 2006

Prodej tepla GJ 125,6 651,0 115,2 400,7 561,6 211,6 97,4 2 547,0 4 710,1


Strana 18

Bilance Tabulka č 12 Spotřeba paliv v sektoru terciální sféry

Název

Aktivity

Palivo

Spotřeba paliva [m3,t/rok]

Energie v palivu [GJ/rok]

Spotřeba tepla na vytápění [GJ/rok]

ŽS Nové Sedlo

Železniční doprava

ZP

93 660

3 189

2 351

Novosedelská bytová, a. s.

Ditribuce a prodej tepla

ZP

142 902

4 866

4 710

ZP

2 000

68

61

Tuhá paliva

15

180

108

Biomasa

10

120

72

8 423

7 122

Ostatní (dopočet do dostupných údajů)

Celkem

Rozdělení spotřeby tepla v palivu v terciální sféře

Tuhá Zemní Elektřina Biomasa popisek Biomasa paliva plyn Elektřina 29,9% hodnoty 1,0 1,5 67,6 1,0% 29,9 Tuhá paliva 120 180 8123 3600 1,5% 12023

Zemní plyn 67,6%

Spotřeba elektřiny v terciální sféře je z důvodu chybějících údajů pouze odhadována.

2.2.2.3.

BYTOVÁ SFÉRA

Lokální zdroje tepla Z údajů statistického úřadu byly vyjmuty následující údaje potřebné pro výpočet spotřeby energie na vytápění a produkce emisí z obytných domů. průměrná plocha bytů v rodinných domech

96,7 m2

průměrná plocha bytů v bytových domech

61,1 m2

počet trvale obydlených bytů v rodinných domech 366 ks počet trvale obydlených bytů v bytových domech 590 ks


březen 2006


počet bytů vytápěných z CZT

Strana 19

456 ks

Na základě údajů ČEA byla pro byty v rodinných domech zvolena hodnota měrné spotřeby tepla qm=150 kWh/m2 /rok a pro byty v bytových domech pak q m=130 kWh/m2 /rok Roční potřeba tepla na byt - Qa = qm . P . 3,6/1000 . KD (GJ), kde P je průměrná celková plocha bytu v m2 a KD je koeficient přepočtu denostupňů D21 k normovaným klimatickým podmínkám (KD=D21/3422). Ze statistických údajů – po zohlednění místní situace – a z územní energetické koncepce Karlovarského kraje bylo převzato rozdělení způsobu vytápění v bytové oblasti následovně: Procentuální rozdělení způsobu vytápění CZT ZP Byty v rodinných domech 0 89,9 Byty v bytových domech 77,3 13,2 CELKEM 48 40

Elektro 2 0 1

Byty v rodinných domech

Elektro 2%

Uhlí 5,1 9,5 9

Byty v bytových domech

Uhlí 5% Dřevo 3%

Dřevo 3 0 1

Uhlí 10%

ZP 13%

CZT 77%

ZP 90%

Při použití uvedené metodiky a za pomocí dalších údajů uvedených v tomto dokumentu dostáváme následující výstupy: Spotřeba tepla v palivu a spotřeba tepla pro otop v bytové sféře Spotřeba tepla v Spotřeba tepla pro palivu pro otop otop GJ / rok GJ / rok Vypočtená hodnota dle metodiky ČHMÚ 45 348 40 531

Spotřeba tepla v palivu pro vytápění (GJ / rok) CZT* plyn Výpočet dle metodiky ČHMÚ 14 689 24 290 Dostupné údaje 16 000 24 296

elektro 453

Uhlí 4 839

Dřevo 1 076

Celkem 49 496

* Pro rok 2004 nejsou dostupné dílčí podklady o prodeji tepla z CZT (proveden odhad prodeje do bytové sféry)


březen 2006


Strana 20

Spotřeba tepla a paliva pro vytápění

Výpočet dle metodiky ČHMÚ Dostupné údaje

CZT* GJ 14 689,49 16 000

plyn tis. m3 713,38 713,55

elektro MWh 125,89

Uhlí t 345,62

Dřevo t 89,70

* Pro rok 2004 nejsou dostupné dílčí podklady o prodeji tepla z CZT (proveden odhad prodeje do bytové sféry)

Jak z předchozích tabulek vyplývá, výsledky výpočtů potřeby tepla pro vytápění bytů dle metodiky ČHMÚ se zásadně neliší s dostupnými podklady skutečných spotřeb paliv a energií. Pro další hodnocení budeme uvažovat s dostupnými podklady obdrženými od dodavatelů energií. Celková roční spotřeba elektřiny v bytové sféře je odhadována ve výši 1 567 MWh. sféře Zemní Struktura spotřeby energií v bytové Kapalná (lokální zdroje a elektřina) Elektřina plyn Uhlí Dřevo paliva % 15,7 67,8 13,5 3,0 0,0 100,0 hodnoty 5640,768 24290 4839 1076 0 35845,77

Uhlí 13,5%

Dřevo 3,0%

Elektřina 15,7%

Zemní plyn 67,8%

2.2.2.4.

CENTRÁLNÍ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Soustava centrálního zásobování teplem (CZT) v Novém Sedle se skládá z horkovodního tepelného napáječe (majetek Sokolovské uhelné, a. s.), předávací výměníkové stanice (VS), teplovodní tepelné sítě a předávacích stanic v zásobovaných objektech. Provozovatelem VS, sekundární tepelné sítě a předávacích stanic je Novosedelská bytová, s. r. o., která je jediným licencovaným dodavatelem tepla na územní města. Je držitelem státních licencí na výrobu tepla a na rozvod tepelné energie. Z výměníkové stanice jsou stávající rozvody ÚT a TUV vedeny v podzemních kanálech, provedených z železobetonových prefabrikovaných prvků. Trubní rozvody ÚT jsou ocelové, opatřené tepelnou izolací z minerální vlny. Rozvody TUV byly zrekonstruovány, jsou plastového provedení (PPR) a jsou opatřeny tepelnou izolací MIRELON. Zdrojem tepla pro výměníkovou stanici je horká voda o maximální teplotě 160/90°C a maximálním tlaku na vstupu 1,9 MPa. Tlak a teplota mohou být v závislosti na klimatických podmínkách regulovány (v souladu se smlouvou). Dodavatelem tepelné energie je Sokolovská uhelná, a.s., Staré náměstí 69, 356 00 Sokolov. Orientační hodnota roční dodávky tepla dle smlouvy činí 32 000 GJ. Výměníková stanice (dále jen VS) je osazena fakturační měřicí soupravou FAMET CP v majetku dodavatele tepla. Technologické zařízení VS pochází převážně z roku 1990 a je tvořeno protiproudými ohříváky typu VV 2UH (ohříváky č.1 a č.3 jsou zdvojené), každý s výhřevnou plochou 17 m2. Celkový projektovaný tepelný výkon zařízení pro vytápění je cca 3,2 MW. Topná voda je do


březen 2006


Strana 21

jednotlivých větví dopravována ze sběrače pomocí oběhových čerpadel, jejichž pohony nejsou vybaveny frekvenční regulací. Topný systém je jištěn expanzní nádobou, která je provozována s tlakem 0,42 MPa. Doplňování topného systému je prováděno pitnou vodou ze zásobní nádrže o objemu 1 250 l dvěma doplňovacími čerpadly, jejichž chod ovládají regulátory hladiny MERTIK. Centrální zdroj tepla, výměníková stanice, dodává teplou vodu a TUV čtyřtrubním systémem do všech zásobovaných objektů, výjimku tvoří obytné domy č.p. 293 a č.p.133, do kterých je přivedena pouze voda pro vytápění (v těchto objektech je TUV připravována lokálně v elektrických ohřívačích). Spotřeba tepla je měřena na patách objektů; na výstupu z VS dodávka tepla měřena není, takže nelze určit ztráty na rozvodech. Topná voda je z rozdělovače vedena třemi větvemi do jednotlivých objektů. Venkovní rozvody topné vody jsou původní v betonových neprůlezných kanálech vel. 150/60 a 135/50 cm, resp. 110/50 cm o celkové délce cca 850 m. V roce 2000 byla provedena výměna rozvodů TUV za plastové (PPR). Teplá voda je připravována celkem ve 4 zásobnících OVS, z nichž dva mají objem 10 000 l a zbylé dva 6 300 l. Každá větev je vybavena cirkulací. Dodávka teplé vody je měřena na patách objektů. VS je vybavena potřebnými ovládacími, měřicími a regulačními prvky. Ovládání a signalizace je svedena do rozváděče ve vedlejší místnosti. Nebezpečné a poruchové stavy jsou ŘS neprodleně oznamovány provozovateli výměníkové stanice, který provádí potřebný zásah. Technický stav zařízení VS je s ohledem na dobu realizace v dobrém stavu. Následující hodnoty jsou uvedeny za rok 2004: Výměníková stanice Příčná ulice Nákup tepla Nákup elektřiny Prodej tepla * Spotřeba tepla ** GJ kWh GJ GJ 24 286 45 031 22 040 21 540 * Skládá se z množství tepla pro přípravu TUV měřeného ve VS a z množství tepla pro ÚT měřeného na patách objektů. ** Odhad vycházející z odhadnutých účinností výměníkové stanice a tepelné sítě

Tabulka č 13 Odběr tepla z CZT (v r. 2005)*

Položka

ÚT TUV Celkem

Odebrané teplo z horkovodu

GJ 24 286


Dodané teplo z VS do Účinnost VS rozvodů dodavatele tepla

% 99,5

březen 2006

GJ 19 251 4 914 24 165

Spotřeba tepla na patách domů

GJ 17 126 4 414 21 540

Ztráty v Ztráty v tepelných rozvodech rozvodech v procentech dodavatele z dodaného tepla z VS tepla do tepelných rozvodů

GJ 2 125 501 2 625

% 11,0 10,2 10,9

Celkové ztráty v tepelných rozvodech včetně ztrát ve VS z odebraného tepla z horkovodu

GJ 2 747

% 11,3


Strana 22

Tabulka č 14 Odběr tepla z CZT (v r. 2005)* Č.p.

Název Obytný dům Mat.škola Spojovací krček HP Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Kulturní dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Celkem

Počet b.j. Inst.výkon /kW/ 511

10 -

510 293 133 489 až 492 487- 488 483 až 485 493 - 494 477 - 478 158 514 - 515 495 - 496 497 - 498 499 - 500 513 504 - 505 506 - 507 508 - 509

10 8 44 34 27 34 16 34 34 34 34 23 34 34 46 456

24,5 60 10,5 30 50 70 220 140 160 140 75 50 140 140 140 140 110 140 140 170 2150

Nákup tepla Nákup tepla CELKEM ÚT /GJ/ TUV /GJ/ 298 99 397 504 39 543 802 0 802 15 0 15 399 0 399 504 0 504 1 543 454 1 998 965 483 1 448 1 054 282 1 336 906 458 1 364 389 143 532 433 0 433 1 446 430 1 876 613 303 916 934 403 1 337 960 379 1 339 797 391 1 188 1 030 410 1 440 774 338 1 112 1 057 432 1 489 15 422 5 045 20 467

* Pro rok 2004 nejsou dostupné dílčí podklady o prodeji tepla z CZT

Skutečnou hodnotu tep. ztrát v rozvodech ÚT i TUV dodavatele tepla není možné z měřených údajů přesně stanovit. Údaje dále používané jako skutečná spotřeba tepla z CZT (21 540 GJ/rok) jsou součtem měřeného tepla pro ÚT na patách objektů a tepla pro přípravu TUV poníženého o odhadnutou účinnost stávající tepelné sítě TUV. Hodnota dodaného tepla do venkovních rozvodů ÚT není měřena, proto byla dopočtena (účinnost výměníkové stanice je předpokládána ve výši 99,5 %). Za výše uvedených předpokladů byly vypočteny ztráty v rozvodech dodavatele tepla systému ÚT ve výši cca 11%. Hodnota spotřeby tepla na patách domů systému TUV uvedená v tabulce je stanovena z předpokladu, že izolační stav rozvodů TUV uvnitř zásobovaných budov vyhovuje požadavku vyhlášky č. 152/2001 Sb. a předpokládá se, že hodnota 0,3 GJ/m3 požadovaná vyhláškou je dosahována a spíše je nižší. Pro potřeby určení spotřeby tepla v rozvodech TUV na patách domů byla stanovena hodnota 0,26 GJ/m3. Vypočtené ztráty v rozvodech dodavatele tepla systému TUV lze za výše uvedených předpokladů očekávat ve výši cca 10%.


březen 2006


Strana 23

Jak z následujícího grafu vyplývá, soustava CZT zaujímá velmi významné postavení v oblasti zásobování teplem bytové sféry. Poměr zásobování teplem Lokální bytové sféry z CZT a popisek CZT lokálních zdrojezdrojů hodnoty 47,7 52,3 100,0 počet bytů 500 956 Lokální456 zdroje 52,3%

CZT 47,7%

2.2.2.5.

ZEMĚDĚLSKÁ SFÉRA

Z hlediska přírodních podmínek a vzhledem ke skladbě pozemků je lokalita nevýznamnou zemědělskou oblastí bez podmínek k intenzivní zemědělské výrobě. Řešené území leží v Sokolovské pánvi zatížené těžební činností a tudíž není pro intenzivní zemědělskou výrobu vhodné a proto patrně z těchto důvodů se zemědělská výroba nerozvinula. Z těchto důvodů není tato oblast podrobněji řešena. 2.2.2.6.

DOPRAVA

Energetická bilance v dopravě je podrobně zpracována v rámci energetické koncepce Karlovarského kraje. Z tohoto důvodu dále tato oblast není podrobněji řešena.

3.ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBU NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ

3.1. DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY, ZDROJE A DODÁVKY ENERGIÍ Město je v současné době zásobováno všemi běžnými druhy paliv a elektrickou energií. Samostatnou část tvoří zásobování teplem z CZT. 3.1.1. ZEMNÍ PLYN V souladu se zákonem č 458/2001 Sb. §55 odst. 3 dochází v současností k otevírání trhu s plynem. Od 1. ledna 2007 jsou za podmínek stanovených tímto zákonem oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci. Tímto dostanou všichni koncoví odběratelé možnost volby dodavatele plynu. Na českém trhu v současnosti působí několik významných © Energotis, s.r.o.

březen 2006


Strana 24

společností (dodavatelů plynu). Dominantní postavení na trhu s plynem má společnost RWE Transgas, zastoupená regionálními distributory ZP, mezi něž patří i Západočeská plynárenská, a. s. Řešeným územím prochází několik větví VTL plynovodů. Jižně od města prochází VTL plynovod PN 25 DN 700 – DN 200, ze kterého jsou zásobeny 2 VTL/NTL redukční stanice zemního plynu. Rovněž z něj vychází další větev VTL plynovou PN 40 DN 500. Nízkotlaká síť ZP z regulační stanice pro město (výkon 3 000 m3 / hod.) je pak ke dnešnímu dni rozvedena prakticky po celém území města. Středotlaká síť ZP z regulační stanice v Loučkách (výkon 1 200 m3 / hod.) je pak nezávisle rozvedena po území této městské části a místní části Jalový Dvůr. STL rozvod ZP v městské části Chranišov je napojen na STL plynovod z Chodova. Samostatná RS ZP (výkon 2 x 2 000 m3 / hod.) se pak nachází v areálu Avirunion, a. s. a slouží čistě pro potřeby tohoto subjektu. Siť plynovodů je znázorněna v přílohách č. 2a, 2b a 2c. Tabulka č 15 Spotřeba zemního plynu a počty odběrů v roce 2004

Domácnosti

Velkoodběr

Celkem

662

35

4

701

1 053

6 817

*

*

696 811

238 582

Počet odběratelů Průměr na odběrné místo Spotřeba ZP (m3/rok)

Maloodběr

23 723 904

24 659 297

* U velkoodběratelů a v celkovém součtu ztrácí tento poměr vypovídací schopnost

3.1.2. ELEKTRICKÁ ENERGIE Oblast správního území Nového Sedla patří mezi významnou průmyslovou oblast sokolovského okresu se silnými vazbami na okolí. Tomu odpovídá (i s ohledem na charakter ekonomických aktivit v území) poměrné hustá síť rozvodů VVN a VN. Z hlediska vlastnických vztahů patří tyto rozvody dvěma dodavatelům, a to především ČEZ distribuce, a.s. a dále Sokolovské uhelné a.s., která zásobuje elektřinou svůj hnědouhelný lom Družba a související provozy. Jiní distributoři na území města nepůsobí. V řešeném území se nenachází zdroj pro výrobu elektřiny (ani kombinovanou výrobu). Pouze závod Avirunion využívá možnosti, dané legislativou, a nakupuje elektřinu od jiného dodavatele (ATEL). Žádné další subjekty, které by odebíraly elektřinu od jiného dodavatele než ČEZ distribuce a.s., nejsou známy. Nejsou známy a ze strany distributora elektřiny ani nebyla ochota poskytnout údaje o spotřebách a počtech odběrů v jednotlivých kategoriích (ze zákona nevyplývá povinnost poskytnutí těchto dat pro potřeby zpracování tohoto stupně ÚEK).


březen 2006


Strana 25

3.1.3. TUHÁ PALIVA Na dotčeném území města se nachází prodejce tuhých paliv. Pokrývá svým prodejem část potřeby po tuhých palivech ve městě a v blízkém okolí. Spotřeba tuhých paliv byla odhadnuta na základě statistických údajů se zohledněním místních specifik (vysoká úroveň plynofikace) následovně: REZZO 3 – podnikatelské subjekty

t/rok uhlí

15

dřevo

Domácnosti (dle výpočtu v kapitole 2.2.2.3)

10

t/rok uhlí hnědé

346

uhlí černé dřevo

0* 90

*Předpokládáme, že nákup černého uhlí je v této lokalitě zanedbatelný.

3.1.4. KAPALNÁ PALIVA Na dotčeném území města se nenachází žádný prodejce kapalných paliv. Lze konstatovat, že s výjimkou užití kapalných paliv pro spalovací motory v dopravních prostředcích nedochází v řešeném území ke spotřebě kapalných paliv. 3.1.5. CENTRÁLNÍ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

3.1.5.1.

ZDROJE A DISTRIBUCE TEPLA

Použití velkého spalovacího zdroje, situovaného mimo lokalitu města (elektrárna Vřesová), a dálkových tepelných napáječů se z pohledu globální energetiky a ekologického zatížení krajiny jeví jako velmi výhodné. I pro další rozvoj CZT je proto vhodné počítat s využíváním tohoto zdroje. Z pohledu volné přenosové kapacity stávajících tepelných napáječů a zvláště pak odbočky z páteřního řádu DN 250 pro Nové Sedlo (DN 150 a DN 125) bude však nutno v případě dalšího navýšení odběru nutno přikročit k jejich posílení (přidáním druhé dvojice potrubí), nebo rekonstrukci (výměnou za vyšší DN). V nejbližším období se počítá s rekonstrukcí a rozšířením tepelné sítě CZT. Nově budou k soustavě CZT připojena odběrná místa, jež byla doposud zásobena ze samostatných plynových kotelen.

Porovnání nákupu tepla v palivu (odhad dle studie) rok

Spotřeba ZP na stávajících PK m3/rok

Teplo v palivu na stávajících PK GJ/rok

2004

505 792

17 222


březen 2006

Prodej tepla v OM ÚT TUV GJ/rok GJ/rok

13 500

2 000

Prodej celkem

Nákup tepla

GJ/rok

GJ/rok

15 500

16 489


3.1.5.2.

Strana 26

ODBĚRATELÉ TEPLA

Projekt rekonstrukce a rozšíření soustavy CZT počítá jednak se zrušením plynových kotelen v objektech KD METEOR, kotelně „A“ a zdravotním středisku a jejich přechodem na CZT a dále s budoucím napojením bytových objektů v majetku Města Nové Sedlo, jež jsou v současnosti vybaveny lokálními topidly. V těchto objektech bude nutno nejdříve vybudovat systém ústředního vytápění, který bude následně připojen na soustavu CZT. Nová tepelná síť počítá rovněž s realizací záměru výstavby nových bytových domků v lokalitě ANNA. Předpokládané energetické nároky těchto objektů jsou zobrazeny v následující tabulce. Lokalita obytné objekty ostatní objekty v majetku Města objekty z přepojených PK ostatní objekty dalších vlastníků výstavba RD na Anně

Počet Příkon objektů Spotřeba tepla objektů / b. j. (kW ) (GJ/rok) 5 / 30 380 1 260 2/0 280 2 820 3/0 789 3 140 3 / 13 500 2 780 10 / 150 1 200 5 500

3.1.6. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Za obnovitelné zdroje energie jsou považovány energie sluneční, větrná, vodní, geotermální a biomasy. V regionu města se z těchto energií podílí biomasa v podobě dřeva a dřevního odpadu spalováním pro výrobu ÚT a TUV zejména v bytové sféře. Kusové dřevo a dřevní odpad si jednotliví odběratelé zajišťují přímo od lesních závodů a vlastníků lesa nebo z dřevařské výroby. Spotřeby dřeva jsou uvedeny v energetických bilancí jednotlivých sfér. Dřevní potenciál v lokalitě města je relativně vysoký, ale s jeho využitím formou účinného spalování ve speciálních kotlích pro zásobením více odběrů (CZT) se v této energetické koncepci nepočítá. Na katastru obce se nachází jediný vodní tok – Loučský potok. Tento tok nemá dostatek potenciálu pro možné využití vodní energie. Při prohlídce Města nebylo zjištěno využití solárních teplovodních kolektorů, fotovoltaických panelů ani tepelných čerpadel. Jejich sporadickou instalaci nelze vyloučit. Z pohledu energetiky města však bude v současnosti přínos této technologie zanedbatelný.

3.2. STRUKTURÁLNÍ ROZDĚLENÍ UŽITÝCH DRUHŮ ENERGIE Následující grafy popisují strukturální rozdělení spotřeby paliv ve městě Nové Sedlo.


březen 2006


Spotřeba paliv a energií [MWh,m3,t/rok] Název

Průmyslová sféra

Zemní plyn Tuhá paliva [t] Kapalná paliva [t] Biomasa [t] Energie v palivu [GJ/rok] Teplo [GJ] Elektřina [MWh/r] Spotřeba celkem [GJ/rok]

Terciální sféra

24 272 653 0 0 0

Bytová sféra

Strana 27

Energie [%]

CZT

238 582 713 551 15 346 0 0 10 90

[GJ/rok] 0 0 0 0

858 904 78,1 5 049 0,5 0 0,0 1 196 0,1 865 119 24 286 2,2 210 088 19,1

826 484 0 55 746

8 424 0 1 000

30 211 0 1 567

0 24 286 45

1 027 200

12 000

35 900

24 400

1 099 500

Struktura spotřeby energií ve městě Zemní (bez spotřeby v dopravě)

Dřevo a popisek Elektřina plyn Uhlí Teplo biomasa hodnoty 19,1 78,1 0,5 2,2 0,1 Zemní plyn 210088 858904 5049 24286 1196 78,1%

100,0 1099523

Elektřina 19,1%

Dřevo a biomasa 0,1%

Teplo 2,2%

Uhlí 0,5%

3.3. ZHODNOCENÍ DODRŽENÍ ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU K základním dokumentům, které řeší způsob využití a rozvoj daného území patří Územní plán Města Nové Sedlo. Územní plán byl schválen v 11/2000. Ke stejnému datu byly schváleny Regulativy územního rozvoje, které jsou součástí ÚP a jsou závazné. ÚP předpokládá v oblasti zásobování teplem ve výhledu v některých částech (lokalita Na Anně) jako palivo zemní plyn. V současné době je však připravována investiční akce, zaměřená na rekonstrukci a rozšíření tepelného hospodářství ve městě, která právě ve výše zmíněné lokalitě předpokládá v budoucnu zásobování teplem z nově vybudovaných teplovodních rozvodů. Z hlediska dopadu na životní prostředí je toto řešení přínosem (eliminace byť i relativně malých a ekologicky akceptovatelných plynových zdrojů). V souladu


březen 2006


Strana 28

s ÚP pokračuje v oblasti zásobování teplem náhrada zdrojů spalujících tuhá paliva zdroji spalujících zemní plyn. Tato změna proběhla především v terciální a bytové sféře. Původní Územní plán města je již částečně neaktuální a nemusí vyhovovat současným potřebám a požadavkům. Na základě této skutečnosti byla provedena změna č.1 a v návrhu je změna č.2.

4.HODNOCENÍ ZDROJŮ

VYUŽITELNOSTI

OBNOVITELNÝCH

4.1. ANALÝZA MOŽNOSTÍ UŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Obnovitelné zdroje jsou jedinými, v současné době dostupnými, prakticky nevyčerpatelnými energetickými zdroji. Jsou tedy reálnou možností, jak zabezpečit energetické potřeby lidstva i v dalších stoletích. Využívání obnovitelných zdrojů energie však má také svoje slabá místa. Zřejmě největším problémem je to, že využívání obnovitelných zdrojů energie je prozatím většinou nákladnější než využívání klasických neobnovitelných zdrojů energie (uhlí, ropa, zemní plyn). Je to především důsledek toho, že značná část nákladů na odstraňování negativních dopadů spojených se získáváním energie (škody způsobené těžbou, škody způsobené emisemi na zdraví, korozí) není zcela zahrnuta v cenách energie. Jednoznačně nejvyšší absolutní růst se předpokládá u využití biomasy pro výrobu tepla. V období do roku 2010 bude využívána především odpadní dřevní hmota z lesní těžby a dřevozpracujícího průmyslu. Významnější zvýšení energetického využití potenciálu biomasy z pěstební a zemědělské produkce lze očekávat až v příštím desetiletí. 4.1.1. BIOMASA Biomasa je definována jako hmota organického, tj. rostlinného nebo živočišného původu. Hovoříme-li o biomase v souvislosti s energetikou, máme na mysli nejčastěji dřevo a dřevní odpad, slámu a jiné zemědělské odpady, rychle rostoucí dřeviny a odpady z živočišné výroby. Pomineme-li tedy energii potravin, je energie ze spalování biomasy nejstarší energií, kterou kdy člověk využíval. Energii biomasy je možné využít termochemickou nebo biochemickou přeměnou. Rozlišujeme biomasu "suchou" (např. dřevo) a "mokrou" (např. kejda). Od toho se odvíjejí dvě základní technologie zpracování: 1. suché procesy (termochemická přeměna) - spalování a zplyňování 2. mokré procesy (biochemická přeměna) - fermentace ( produkce etanolu) a anaerobní vyhnívání (produkce bioplynu) Zvláštní podskupinu potom tvoří lisování olejů a jejich následná úprava, což je v podstatě mechanicko-chemická přeměna (např. výroba bionafty a přírodních maziv).


březen 2006


Strana 29

Nejčastějším způsobem využití biomasy je spalování a zplyňování, kde se působením vysokých teplot uvolňují hořlavé plynné složky, tzv. dřevoplyn. Jestliže je přítomen vzduch, dojde k hoření, tzn. jde o prosté spalování. Pokud jde o zahřívání bez přístupu vzduchu, odvádí se vzniklý dřevoplyn do spalovacího prostoru, kde se spaluje obdobně jako jiná plynná paliva. Část vzniklého tepla je použita na zplyňování další biomasy. Výhodou je snadná regulace výkonu, nižší emise, vyšší účinnost. Zařízení se zplyňováním paliva se používají stále více. V průměru je z celkové roční produkce dřevní hmoty využívána méně než polovina. Ve statistikách je vykazováno jako těžba dřeva přibližně stejné množství dřevní hmoty, jako zůstává nevyužito v lese nebo jako odpad při zpracování. cca. 30% dřevních odpadů vzniká již při těžbě. Při zpracování dřevní hmoty vzniká 36 % odpadů při pilařském zpracování a 64 % v dalších dřevozpracujících závodech. Hlavní výhody využití biomasy v energetice jsou: Ø Obnovitelnost Ø Z hlediska produkce skleníkových plynů, především CO2 se biomasa považuje za neutrální palivo (stejné množství se uvolní při spalování jako se spotřebuje při růstu) Ø Zanedbatelný nebo malý obsah síry Ø Nezávislost na dovozu primárních paliv Ø Často je biomasa odpadní látkou Ø Pěstování biomasy zvyšuje zaměstnanost venkova Přes uvedené výhody se energetické využití biomasy doposud nerozšířilo tak, jak by bylo žádoucí. Příčinou jsou některé problémy, které komplikují využití v energetice: Ø Cena biomasy často přesahuje vlivem zpracování (energetická náročnost přípravy) a dopravy cenu fosilních paliv Ø Spolehlivost dodávky do energetické výroby může být nižší než u ostatních paliv Ø Sezónnost pěstování energetických rostlin vyžaduje velké skladovací prostory Ø Dosud neukončený vývoj některých zařízení pro zpracování a spalování biomasy Ø Zachycování polétavých částic a NOx ve spalinách S energetickým využitím biomasy jsou proto spojena rizika: Ø Pro výrobce (pěstitele a zpracovatele) riziko při zavádění a pěstování nového typu biomasy s několikaletým cyklem sklizně (např. otázka uplatnění na trhu) Ø Riziko

nedostatečné

technologické

infrastruktury,

neekonomické

dopravy a

zpracování biomasy Ø Riziko investora při financování nové (nevyzkoušené) technologie a infrastruktury


březen 2006


Strana 30

Ø Riziko nižší spolehlivosti technických vlastností zařízení a s tím související riziko snížení spolehlivosti dodávek tepla V oblasti využití obnovitelných a alternativních zdrojů energie je nutno biomasu považovat do budoucna za perspektivní, s nejvyšším energetickým potenciálem možného využití. Město Kraslice se nachází v oblasti s vysokým plošným zalesněním a rozvinutým lesním hospodářstvím. Tato skutečnost v dlouhodobém horizontu předurčuje možný směr vývoje spotřeby paliv a zvyšuje podíl územní soběstačnosti řešené oblasti. Využití energetického potenciálu regionu je také cestou ke zvýšení životní úrovně a zaměstnanosti. Rozvoj využití biomasy je zpomalen nedokončenou restrukturalizací energetiky a dosud přetrvávajícími deformacemi cen energie. V souvislosti se zvyšováním cen zemního plynu a elektřiny se předpokládá postupné zvyšování podílu biomasy v podobě dřeva pro vytápění zejména v rodinných domcích. Tuto formu výroby tepla lze plně doporučit v neplynofikovaných lokalitách. Po roce 2010 se očekává výraznější nárůst podílu biomasy jako primárního paliva také v energetice větších zdrojů a CZT. 4.1.2. VĚTRNÁ ENERGIE V České republice jsou možnosti využití energie větru, vzhledem k přírodním podmínkám (vnitrozemské klima s nepravidelným prouděním vzduchu) omezené. Vhodné lokality pro využití větrné energie jsou většinou ve vyšších nadmořských výškách, kde vítr dosahuje trvale vyšších rychlostí (nad 5m/s). Jak lze vypozorovat z následujících map, katastr města neleží v oblasti vhodné k využívání větrné energie.


březen 2006


Strana 31

Provozní zkušenosti s větrnými elektrárnami postavenými v oblastech s nižší průměrnou rychlostí větru než 4,8 m/s varují před navrhováním větrných elektráren v takových lokalitách. Z tohoto důvodu se v Novém Sedle využití větrné energie ani do budoucna nepředpokládá. 4.1.3. VODNÍ ENERGIE Kinetickou energii vody v říčních tocích lze na vhodných lokalitách využít k výrobě elektrické energie ve vodních elektrárnách. Městem neprotéká energeticky využitelný tok. Z tohoto důvodu se v Novém Sedle využití vodní energie ani do budoucna nepředpokládá. 4.1.4. NÍZKOPOTENCIÁLNÍ ZDROJE ENERGIE Získání nízkoteplotní energie za účelem jejího další využití je možné zejména z okolního vzduchu, podzemních kolektorů, hloubkových vrtů, povrchové nebo odpadní vody, geotermální vody nebo technologického tepla prostřednictvím tepelného čerpadla. Jeho využití je možné především k ohřevu či předehřevu topné vody a k přípravě TUV zejména v rodinných domcích. Jde o zařízení, které odebírá teplo z vnějšího prostředí (z nízkoteplotního zdroje) a umožňuje využití tepla, které nelze běžným přímým způsobem využít, protože má příliš nízkou teplotu. Základním parametrem tepelného čerpadla je tzv. topný faktor (poměr výkonu a příkonu), který kolísá v závislosti na teplotě nízkoteplotního zdroje a teplotě výstupu z TČ. Běžně se pohybuje v rozmezí 2 - 4, tzn., že při spotřebě elektrické energie 1 kWh vyrobí 2 - 4 kWh energie tepelné. Pro vytápění tepelným čerpadlem je důležité správně nadimenzovat topnou soustavu. Výhodné jsou nízkoteplotní topné soustavy (podlahové topení, velkoplošné radiátory), protože pro efektivní využití tepelného čerpadla je nutné, aby rozdíl teplot mezi nízkopotenciálním zdrojem a topným okruhem byl co nejnižší. Vhodné je také využití akumulace tepla. Základní podmínkou návrhu TČ je pečlivá analýza výchozích podmínek a to nejen technických a ekonomických, ale i ale i zvážení způsobu provozování. Výhody Ø Při optimálním využití tepelného čerpadla pro přípravu TUV a vytápění domácnosti se tepelné čerpadlo v průběhu roku podílí 60 - 70% na celkové výrobě tepla. Ø Přínosem tepelného čerpadla je značná úspora energie vyrobené z pevných a plynných paliv a snížení množství emisí škodlivých látek do ovzduší. Nevýhody Ø Vysoké měrné investiční náklady a složitost zařízení. Ø Návratnost vložených finančních prostředků je závislá na cenové úrovni použitého paliva před instalací tepelného čerpadla a na druhu a kapacitě nízkopotenciálního zdroje tepla, dále také na rozsahu úprav, které je nutné provést před instalací tepelného čerpadla (zateplení, úprava topné soustavy).


březen 2006


Strana 32

Ø Instalace doplňkového zdroje tepla pro pokrytí špičkových odběrů v nejchladnějších obdobích topné sezóny. Z výše uvedených důvodů se v Novém Sedle nepředpokládá v nejbližších letech výraznější rozšíření tepelných čerpadel jako energetického zdroje. Očekávaný další růst primárních paliv však může způsobit jejich větší rozšíření. I v takovém případě však musí být také zajištěna možnost provozu doplňkového tepelného zdroje, tzn. plynovým kotlem, kotlem na tuhá paliva, biomasu nebo elektrickým přímotopným a akumulačním vytápěním. Další možností je využití tepelného čerpadla jako doplňkového zdroje v technologických procesech a systému CZT pro snížení palivových nákladů. 4.1.5. SLUNEČNÍ ENERGIE Na území České republiky lze energii slunečního záření dobře využít. Celková doba slunečního svitu (bez oblačnosti) je od 1400 do 1700 hod/rok. Při dobré účinnosti solárního systému lze získat z poměrně malé plochy (podstatně menší než je střecha např. rodinného domku) poměrně velký výkon.

Graf skutečného množství sluneční energie průměrně dopadající na 1 m2 v České republice, uvedené v kWh-2 a v MJm-2 (Zdroj - ČHMÚ 1998)

Je několik možností, jak přeměnit energii slunečního záření na jinou využitelnou formu energie: Aktivní přeměna - na elektrickou energii fotovoltaickými články - na teplo pomocí vzduchových nebo kapalinových kolektorů Pasivní přeměna - na teplo vhodným architektonickým návrhem budovy


březen 2006


Strana 33

Solární systémy se budují většinou dodatečně k již existujícím objektům. Proto mají největší význam aktivní systémy, jež získávají tepelnou energii pomocí kolektorů. Ty lze téměř vždy dodatečně instalovat a využívat zejména pro ohřev užitkové vody a přitápění. Praktická využitelnost fotovoltaických článků je pro jejich vysokou cenu a poměrně nízkou účinnost malá. Pasivní systémy lze dobře využít zejména u nově budovaných staveb, kdy se jim musí přizpůsobit celé architektonické řešení, ale i u staveb staršího data vybudováním skleněných přístavků (příkladem mohou být skleněné verandy). Zásadním omezením vyššího rozvoje a využití solárních systémů jsou vysoké pořizovací náklady na jednotku získané energie a složitost zařízení. Doby návratnosti investice jsou nad hranicí 10 let a často návratnost přesahuje reálnou životnost systému. Ekonomicky přijatelným způsobem lze slunečními kolektory v ročním průměru uspořit 50 – 70 % energie potřebné pro ohřev TUV. Podíl solární energie je samozřejmě možné zvýšit, avšak potom investiční náklady na jednotku získaného tepla rostou exponenciálně. Investovat do těchto zařízení se vyplatí zejména z dlouhodobého pohledu. Výhodou je částečná nezávislost na dodávkách tepelné energie a omezení poškozování životního prostředí. Vzhledem k vysokému poměru investic ku využitelnému výkonu a závislosti na klimatických podmínkách nelze v Kraslicích ani do budoucna předpokládat masivní rozšíření tohoto způsob využití energie. Z hlediska celkové energetické bilance půjde pouze o doplňkový zdroj s malým významem a možností uplatnění zejména v rodinných domcích s lokálními kotelnami. Účinnost přeměny slunečního záření na elektřinu umožňuje získat se současnými solárními systémy z jednoho metru aktivní plochy až 110 kWh elektrické energie za rok. V našich podmínkách je ve srovnání se současnými klasickými zdroji elektrická energie ze solárních systémů však stále ještě podstatně dražší. Technologie slunečních elektráren však má teoreticky neomezený růstový potenciál a vyspělé státy s ní do budoucna počítají. Celosvětový meziroční nárůst výroby solárních panelů se po roce 2000 pohybuje okolo 35 %. Celkový instalovaný výkon slunečních elektráren přesáhl na konci roku 2002 hranici 1, 5 GW. I tak podíl fotovoltaiky na celkové produkci elektrické energie ve světě stále představuje pouze asi 0,01 %. Stát podporuje budování slunečních elektráren vyhlašováním podpůrných programů (Národní program na podporu úspor a využívání obnovitelných zdrojů energie, Slunce do škol). Od roku 2003 jsou Státním fondem životního prostředí poskytovány 30% dotace na instalaci solárních systémů pro soukromé i právnické osoby. V podmínkách ČR je solární systém o výkonu 1 kW schopen vyrobit 900-1000 kWh elektrické energie za rok. (Pro reálné odhady hrubé výroby tepelné energie v průměrných solárních zařízeních v podmínkách ČR lze uvažovat průměrnou roční výrobu 380 - 420 kWh/m2 kolektorové plochy). V souladu s cíli EU by celkový instalovaný výkon solárních systémů v ČR měl do roku 2010 dosáhnout 84 MW a do roku 2020 až 541 MW. Mapka ukazuje globální sluneční záření dopadající na vodorovnou plochu o velikosti 1 m2 za rok a dává tak představu o množství využitelné sluneční energie. Mapka neplatí pro oblasti se silně znečištěnou atmosférou, kde je nutné počítat s poklesem globálního záření o 5 -10 %, někdy až 15 -20 %. Pro oblasti s nadmořskou výškou od 700 do 2000 m. n. m. je nutné počítat s 5 % nárůstem globálního záření.


březen 2006


Strana 34

Průměrné roční sumy globálního záření v MJ/m2.

4.1.6. GEOTERMÁLNÍ ENERGIE Na následující mapce jsou znázorněny teplotní izolinie v hloubce 500m, včetně znázornění zdrojů geotermální energie v ČR:

Z uvedeného obrázku vyplývá, že pokud budeme uvažovat o využití geotermální energie v ČR bude se až na výjimky jednat o využití tepla pro ohřev vody, ojediněle pak pro nízkoteplotní vytápění. Využití geotermální energie v Novém Sedle lze předpokládat nejvýše v úrovni instalace tepelných čerpadel v rámci individuální domovní výstavby. Dle záznamů Ministerstva


březen 2006


Strana 35

životního prostředí nebyla doposud podána jediná žádost o dotaci na instalaci tepelného čerpadla. Počet těchto tepelných čerpadel na území města lze odhadnout v řádu jednotek. Z pohledu energetické územní soběstačnosti města není podíl výroby tepla z obnovitelných zdrojů významný.

4.2. ZJIŠTĚNÍ A MOŽNOSTI ENERGETICKÝCH ZDROJŮ

VYUŽÍVÁNÍ

DRUHOTNÝCH

Pojmem druhotné energetické zdroje se rozumí využitelná energie získávaná jako vedlejší či odpadní produkt z jiných procesů. Jako příklady lze uvést např. využívání bioplynu uvolňovaného ze zemědělských chovů, využívání skládkového plynu, využívání degazačního či důlního plynu z důlní činnosti, využívání odpadního tepla z technologických procesů apod. Na území Nového Sedla se nenalézají provozy využitelné pro využívání druhotných zdrojů energie. Jedinou výjimku tvoří obě velké společnosti zařazené do podnikatelského sektoru (Avirunion a Leander). Procesy používané v těchto společnostech představují velký potenciál možností využití druhotné energie především ve formě odpadního tepla. S ohledem na nedostatek podkladů a na nemožnost zásahu do chodu soukromého subjektu však není tento potenciál vyčíslen.

5.VÝHLED ROZVOJE ŘEŠENÉ LOKALITY

5.1. PROGNÓZA HOSPODÁŘSKÉHO A DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE

5.1.1. BYTOVÁ SFÉRA Pro stávající počet obyvatel řešeného území (2 615 obyvatel) je v současnosti k dispozici 956 bytů. Průměrné zalidnění bytů je 2,73 osoby/byt. S výhledem do roku 2010 je předpokládán nárůst počtu obyvatel na 3000 a pomalé snižování průměrného zalidnění bytů. Urbanistická studie předpoklá výstavbu 388 bj. (238 v RD, 80 v BD a 70 v PD). Z tohoto počtu by do roku 2010 mělo být realizováno 128 bj. Dále se v ÚP SC – změna č.1 předpokládá s výstavbou 43 rodinných domů a 2 polyfunkčních, z toho do roku 2010 bude vybudováno 9 nových bytových jednotek, (8 v podobě rodinných domů. Po roce 2010 se výhledově počítá s výstavbou 35 RD (změna G ). Využití tohoto území je však podmíněno poměrně komplikovaným přeložením sítí, které se zde nachází.


březen 2006


Strana 36

5.1.2. TERCIÁLNÍ SFÉRA Urbanistická koncepce města neuvažuje s plochami pro nová zařízení občanské vybavenosti. V budoucnosti se předpokládá využití ploch v jižní části města pro rozvoj, zejména pro novou bytovou výstavbu v lokalitě Na Anně. Pro rozvoj rekreačních zařízení se neuvažuje se záborem nových ploch. Předpokládá se využití stávajících objektů či areálů s podobnou funkcí. Při jednání s ekonomickými subjekty ve městě nebyly zjištěny požadavky na významnější zvýšení energetické spotřeby v souvislosti s rozšiřováním činnosti v nejbližším období. 5.1.3. PRŮMYSLOVÁ SFÉRA U významných průmyslových firem, které se nachází v regionu /Porcelánka Leandr, Sklárna Avirunion/, se výhledově neuvažuje s podstatným rozšířením stávající produkce nebo energetické náročnosti výroby. Těžební činnost v lomu Družba Sokolovské uhelné a.s. se při mírném poklesu těžby předpokládá do roku 2030. Z hlediska územního plánu je významná změna v oblasti Chranišova, kde je uvažováno s výstavbou průmyslové zóny (v ÚP označeno jako změna F). Tato oblast je v dosahu rozvodů zemního plynu. Dodávka elektřiny bude řešena distributorem individuelně po upřesnění požadavků na instalovaný výkon. 5.1.4. DOPRAVA

Železniční doprava Z hlediska řešeného území sídelní aglomerace je železniční doprava významnou složkou dopravního systému města (zejména v oblasti nákladní dopravy). Trať je územně stabilizována a v záměrech ČD nejsou předpokládány její úpravy. Silniční doprava Správním územím Nového Sedla prochází významná komunikace I/6. Výhledově se uvažuje s rozšířením této komunikace přestavbou na čtyřproudovou. Ke zlepšení dopravní situace ve městě by mělo přispět řešení některých křižovatek vybudováním kruhových objezdů a úpravou silnic nižších tříd (řešení dopravní obslužnosti zejména závodu Avirunion). Tato problematika je podrobněji řešena v ÚPD Města Nové Sedlo a v rámci Kraje. 5.1.5. ZEMĚDĚLSTVÍ Z hlediska přírodních podmínek a vzhledem k druhové skladbě a rozlohám pozemků se nepředpokládá intenzivnější rozvoj zemědělské výroby. Řešené území leží v Sokolovské pánvi zatížené těžební činností. Využití stávajících zemědělských ploch lze očekávat pouze drobnými pěstiteli a zahrádkáři – zejména v souvislosti s relaxací a využitím volného času a majiteli stávajících i nově vybudovaných RD.


březen 2006


Strana 37

6.HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR

6.1.1. OPATŘENÍ V OBLASTI ÚSPOR ENERGIÍ

6.1.1.1.

DOPLNĚNÍ TEPELNÝCH IZOLACÍ, VÝMĚNA OKEN

V současné době je dodatečně zatepleno cca 5 % domů. Kompletním zateplením budov společně s výměnou oken tak, aby bylo dosaženo vyhovujících tepelně - izolačních vlastností lze dosáhnout snížení spotřeby tepla pro vytápění ve výši cca 40%. Předpokládáme, že v průběhu příštích 20 let bude u většiny bytových domů provedeno dodatečné zateplení. Zvyšující se ceny energií budou zkracovat dobu návratnosti vynaložených prostředků do zateplení a tím motivovat vlastníky budov k realizaci těchto opatření. Současná spotřeba tepla pro vytápění na patách bytových domů činí 21 540 GJ/r. Při úvaze, že bude postupně do roku 2025 kompletně zatepleno cca 90% budov připojených na CZT lze celkové snížení spotřeby tepla pro vytápění zajištěné tímto opatřením stanovit ve výši: 21 540 . 90 % . 40 % = 7 750 GJ/r U rodinných domků bude procento těchto provedených opatření nižší z důvodu vyšších měrných nákladů obyvatele RD. Snížení spotřeby lze odhadovat: 29 650 . 70 % . 40 % = 8 302 GJ/r V terciální sféře: 16 200 . 50 % . 40 % = 3 240 GJ/r Investiční náklady na toto opatření v uvedeném rozsahu lze odhadovat ve výši 52 mil. Kč (měrné investiční náklady 500 Kč/m2). 6.1.1.2.

MĚŘENÍ A REGULACE

V současné době jsou všechny budovy připojené na systém CZT vybaveny regulací dodávky tepla i poměrovými měřidly spotřeby tepa v jednotlivých bytech. Rezervy z pohledu regulace jsou zejména u rodinných domků a v terciální sféře, kde především u starší zástavby není zajištěna možnost individuálního nastavení teploty v jednotlivých místnostech pomocí termostatických ventilů. Snížení spotřeby tepla lze tímto způsobem dosáhnout ve výši cca 10%. Celkové snížení spotřeby tepla pro vytápění zajištěné tímto opatřením lze stanovit ve výši: Bytová sféra

29 650 . 50 % . 10 % = 1 482 GJ/r

Terciální sféra

16 200 . 50 % . 10 % =

810 GJ/r

Investiční náklady na toto opatření v uvedeném rozsahu lze stanovit na 4,8 mil. Kč (měrné investiční náklady 10 000 Kč/byt – se započítáním nákladů na vyregulování soustavy). 6.1.1.3.

PŘECHOD ZE SPALOVÁNÍ UHELNÝCH PRODUKTŮ NA ZEMNÍ PLYN

V současné době je v lokálních zdrojích v okrajových částí města i místních částech spalovány uhelné produkty v omezeném množství. Ze spotřeby paliv v bytové sféře tvoří uhelné produkty cca 17 % s celkovým tepelným obsahem 5 054 GJ/r. Úplné vytěsnění


březen 2006


Strana 38

spalování uhlí není reálné a lze předpokládat pouze částečnou náhradu zemním plynem a biomasou do 30 % současného stavu, tzn. 250 tun při průměrné výhřevnosti 14 GJ. Při změně paliva potom dojde vlivem vyšší účinnosti spalování oproti kamnům na tuhá paliva o 30 % k úspoře 710 GJ/rok. Investiční náklady na toto opatření v uvedeném rozsahu lze odhadovat ve výši 3 mil. Kč (50 bytů . 60 tis.Kč). 6.1.1.4.

NAPOJENÍ NA CZT PŘECHODEM ZE SPALOVÁNÍ ZEMNÍHO PLYNU

Jak vyplývá z provedené studie rozšíření CZT, připojením nových domů dojde k zvýšení dodávky tepla z výměníkové stanice o 10 000 GJ/r. Tento objem tepelné energie bude nutno vyrobit na zdroji Vřesová. Tímto opatřením bude dosaženo: Úspory primárních paliv ve Městě:

10 000 / 0,9 = 11 100 GJ/r

Zvýšení spotřeby paliva v místě výroby tepla:

10 000 / 0,7 = 14 300 GJ/r

Investiční náklady na rozšíření CZT budou dosahovat ve výši 25 mil. Kč. 6.1.1.5.

SPOTŘEBA ELEKTŘINY

Úspor spotřeby elektřiny lze dosáhnout několika způsoby (řazeny podle reálné velikosti dosažitelných úspor): Ø zlepšení tepelně-izolačních vlastností objektů vytápěných elektřinou, Ø řízení spotřeby tepla vyrobeného v el. topidlech podle konkrétních potřeb (regulace teploty v budovách apod.), Ø záměna starých spotřebičů elektřiny za nové, méně energeticky náročné, Ø snížení ztrát při přenosu el. energie (volba napěťových hladin, dimenzování a provedení vodičů, zokruhování paprskových sítí, vykompenzování jalových proudů,...), Ø snížení ztrát při přenosu el. energie instalováním zdrojů elektrické energie v místě spotřeby – kogenerační jednotky, …, Ø snížení ztrát při transformaci el. energie (náhrada starších transformátorů s neorientovanými plechy za moderní nízkoztrátové), Ø volba úsporných svítidel, použití NTL výbojek s vysokou účinností, Ø automatické ovládání osvětlení (rozčlenění světelných okruhů na sekce, programové spínání,...), Ø správná volba poháněcích el. strojů v průmyslu, Ø využití alternativních zdrojů energií (solární energie, alternativní zdroje tepla náhradou za el. topidla), Ø použití regulace el. pohonů s vysokou účinností (frekvenční měniče,...), Ø úsporné vodovodní baterie (pákové) a spořiče vody v případě přípravy TUV pomocí elektřiny. Reálně dosažitelná výše úspor je 5 % z celkové spotřeby elektřiny ve městě (460 GJ/rok počítáno pouze ze spotřeby domácností a terciální sféry). Tyto úspory budou bude současně kompenzovány zvyšující se vybaveností domácností elektrickými spotřebiči a novými technologiemi (počítače,internet...).


březen 2006


Strana 39

6.2. POTENCIÁL ÚSPOR U VÝROBNÍCH A DISTRIBUČNÍCH SYSTÉMŮ Distribuční energetické sítě jsou v dobrém technickém stavu. Část tepelných rozvodů bude v roce 2006 vybudována nová pomocí předizolovaných potrubí s nízkými tepelnými ztrátami, dlouhou životností, při zachování tepelně technických vlastností. Z těchto důvodů se zde významnější úspory u distribučních systémů nepředpokládají. Poměrně vysoký potenciál úspory primárních paliv a snížení škodlivých emisí je dosažitelný v plynofikovaných lokalitách instalací plynových kotlů náhradou za kotle na tuhá paliva, které se vyznačují vysokou účinností, běžně 92 %. Ještě vyšší energetické využití paliva je možné pomocí kondenzačních kotlů, kde oproti klasickému kotli na zemní plyn využívajícího pouze spalné teplo je možné uplatnit také ztrátové teplo ve spalinách a teplo kondenzujících par ve spalinách. Tímto způsobem lze uspořit v závislosti na využitelné teplotě média 5 – 10 % paliva. Využití kondenzačních technologií je výhodné zejména v nízkoteplotních topných systémech. V částech města, kde budou zachována lokální topidla na tuhá paliva je možno využít moderní uhelné kotle s účinností přesahující 80%. Další možnosti úspory paliv jsou následující: Ø Instalace kotlů s vyšší účinností Ø Využití výhod sálavého vytápění (např. plynové zářiče pro sekční vytápění) Ø Optimalizace tepelných rozvodů Ø Využití odpadního tepla rekuperací Ø Zlepšení izolací rozvodů tepla procházejících nevytápěnými prostory Ø Využití kogeneračních a trigeneračních technologií Ø Řízení spotřeby tepla podle konkrétních potřeb Ø Regulace teploty v budovách a místnostech (ekvitermní regulace,...) Ø Využití alternativních zdrojů energií (solární energie, nízkopotenciální zdroje tepla) V rámci úspory paliv je celkový dostupný potenciál úspor cca. 15 %, což představuje 10 000 GJ/rok.

6.3. VYČÍSLENÍ POTENCIÁLU ÚSPOR Podle předchozí rozvahy hlavních oblastí možných úspor energií je sestavena následující tabulka dostupného a ekonomicky nadějného potenciálu úspor:

Potenciál úspor u spotřebitelských systémů Bytová sféra Terciální sféra Průmyslová sféra* Celkem V průmyslovém sektoru nejsou k dispozici potřebné údaje.


březen 2006

Dostupný potenciál úspor 25 244 7 050 32 294

Ekonomicky nadějný potenciál úspor 20 195 5 640 25 835


Strana 40

6.4. NÁSTROJE PRO VYHLEDÁNÍ ENERGETICKÝCH ÚSPOR

6.4.1. ENERGETICKÉ AUDITY Energetický audit je specifickou činností, která analyzuje dosavadní stav energetického hospodářství daného objektu či zařízení a navrhuje opatření pro dosažení úspor energie a nákladů na energii, s ohodnocením jejich účinku pro zlepšení současného stavu, ekonomickou efektivnost provozu a zlepšení životního prostředí. Hledá potenciály úspor, řadí je podle významu a vybírá vhodná řešení pro jejich využití. Cílem navrženého řešení je optimalizace provozních nákladů vzhledem k výši nutných investic. V úvodní části jsou obsaženy základní informace a popis stávajícího stavu hospodaření s energií a palivy (roční spotřeba všech forem energie a náklady na ně). Popis jednotlivých technických zařízení, zdrojů energie, jejich využití, atd. Na tuto popisnou část navazuje část analytická, ve které auditor vyhodnotí stav a zpracuje energetickou bilanci, zjistí potenciál úspor. Navrhne jednotlivé varianty energeticky úsporných opatření. Po ekonomickém zhodnocení včetně návratnosti investičních prostředků vybere optimální variantu řešení. Doporučí postup - pořadí provádění energeticky úsporných opatření. Energetický audit má podle úrovně podrobnosti zpracování několik stupňů, takže pro případné zájemce je mnohdy výhodnější postupovat od předběžného auditu a uspořit tak finanční prostředky pro případ, že není možné dosáhnou požadovaných úspor energie (např. u žádostí o půjčku, dotaci, EPC financování). Zákon 406/2000 – Zákon o hospodaření energií zavádí povinnost vypracování auditu: −

Povinnost auditu spadá na právnické subjekty státní správy a samosprávy se spotřebou větší něž 1.500 GJ/rok do 4 let od nabytí platnosti zákona (§9, §14).

−

Povinnost auditu pro všechny právnické subjekty (tedy i fyzické a právnické osoby) se spotřebou větší než 35.000 GJ/rok do 4 let od nabytí platnosti zákona. Pokud odběr energií dosahuje více než desetinásobek vyhláškových hodnot prodlužuje se doba na 5 let a musí se s pracemi na auditu započít do 2 let (§14).

−

Do 6 let od nabytí platnosti zákona všechny dotčené subjekty musí vybavit objekty přístroji registrujícími a regulujícími dodávku tepelné energie (§14).

−

Chybějící audit je postihován pokutami až 5 000 0000 Kč (§12).

−

Každý výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5 MW t je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny (§7).


březen 2006


Strana 41

7.ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ Tato část ÚEK řeší především rozdělení řešeného území na jednotlivé oblasti podle systému a způsobu zabezpečení potřeby energií pro obyvatelstvo a ostatní infrastrukturu města. Dále stručně charakterizuje předpokládaný vývoj ve struktuře a spotřebě paliv a navrhuje možnosti uplatnění alternativních zdrojů energie. Řešení je zaměřeno zejména na zdrojovou i distribuční část a dodávky energií ovlivnitelnou z pohledu orgánů města nebo státní správy. Je nepochybné, že zajištění dostatečného množství energií je nezbytným předpokladem pro další rozvoj sledovaného regionu. Ve všech řešených částech je v současnosti zajištěna nejméně dodávka elektrické energie společně s možností spalování tuhých paliv. Na velké části území je však možné také využít plynovodní síť nebo soustavu CZT. Rozvod zemního plynu a CZT jsou dva nejvýznamnější energetické systémy ve městě zajišťující bezprostředně tepelnou pohodu obyvatel města a také do budoucna budou plnit dominantní úlohu v energetice města. Převážná většina objektů napojených na CZT je také současně napojena na rozvod zemního plynu. Konkurence dodavatelů energií je zde výhodná pro odběratele z hlediska částečné nezávislosti na jednom druhu energie. Dvoucestné zásobování energiemi je však vysoce investičně náročné a ve většině případů nevykazuje přijatelné doby návratnosti. Cílem je tedy stanovit optimální řešení zásobování energiemi v průběhu několika dalších let. Hlavním hlediskem při vyhodnocení uvažovaných způsobů zásobování teplem a elektřinou jsou úspory primární energie a snížení energetické náročnosti. Celková výhodnost je určována jako nejpřijatelnější kompromis mezi ekologickými a ekonomickými hledisky.

7.1. ZABEZPEČENÍ ENERGETICKÝCH POTŘEB ÚZEMÍ Zásobování města tepelnou energií je v současnosti řešeno zejména spalováním primárních paliv v lokálních kotelnách s částečným podílem systému centrálního zásobování teplem. Město Nové Sedlo a zejména satelitní obce spadající do jeho správy jsou typické poměrně nízkou koncentrací budov. Zástavbu tvoří v převážné většině rodinné domky, zemědělské usedlosti s malým podílem bytových domů. Jednoznačně nejvýznamnějšího odběru energií dosahuje průmyslový komplex sklárny. Výroba tepla v řešeném území je v současnosti zajišťována spalováním především zemního plynu, v menší míře jsou spalována také tuhá paliva, zejména uhlí a částečně také dřevo v lokálních kotelnách. Velmi malý podíl tvoří elektrické přímotopné nebo akumulační vytápění a příprava TUV v bytové sféře odběru. Při návrhu opatření a rozvojových variant jsou respektovány následující potřeby a cíle: •

snížení spotřeby primárních paliv

•

snížení emisního zatížení v území

•

snížení produkce oxidu uhličitého

•

zabezpečení energetických potřeb území

•

ekonomická efektivnost energetických systémů


březen 2006


Strana 42

7.1.1. CENTRÁLNÍ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Energetická koncepce je jedním ze základních legislativních pilířů ochrany odběratelů tepla a současně také investice Města do CZT. 7.1.1.1.

STABILIZACE TRHU S TEPLEM

Z CZT jsou zásobovány v převážné většině bytové domy v sídlištní zástavbě a částečně také další subjekty v jižní části města. Členěním území podle dostupnosti tepelné energie (tepelných rozvodů) je uvedeno v mapové příloze č. 2a, 2b a 2c. Stabilizace tohoto systému má strategický význam v energetické politice Města, chrání již vynaložené investice a jejich návratnost. Z důvodu přijatelných cen tepla pro odběratele a nadále udržitelného rozvoje CZT je nutno tento energetický systém ve městě také do budoucna zachovat a omezit další rozšiřování soustavy rozvodu zemního plynu do této oblasti. Dalším zásadním postupem musí být zamezení odpojování odběratelů od teplovodní sítě, kteří již jsou na tento systém napojeni. Velkým rizikem pro dodavatele i odběratele tepla se může stát odpojování odběratelů od soustavy CZT. Citlivost CZT na tyto vlivy je to dána relativně malým počtem odběratelů v porovnání s množstvím odběratelů napojených k sítím elektřiny nebo zemního plynu. Pokud státní orgány ve spolupráci s městy nezabrání odpojování od CZT (a mají k tomu dostatek prostředků), vzniká riziko kolapsu těchto systémů v důsledku nepřijatelné ceny tepla. Na druhou stranu je potřeba z pohledu dodavatele tepla učinit taková opatření, aby zařízení bylo v dobrém technickém stavu a pracovalo s maximální účinností. Odpojením odběratelů dochází: 1) Ke zvýšení podílu tepelných ztrát vůči prodanému teplu, tedy snížení účinnosti systému dodávky tepla, v důsledku čehož dochází k zvýšení ceny tepla pro ostatní odběratele tepla. 2) Další ztrátou pro dodavatele resp. distributora tepla je zmařená investice v případech, kdy zařízení nebo stavební část nejsou účetně odepsané. 3) Mezi negativní dopady z celospolečenského pohledu lze zařadit zvýšené poškozování životního prostředí emisemi z lokálních zdrojů a omezení možnosti výroby kombinované výroby elektřiny a tepla. Legislativní podpora pro zamezení odpojování od CZT: Podle ustanovení § 77 odst. 5 zákona 458/2000 Sb. může být změna způsobu vytápění provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s energetickou koncepcí. Dále je v odst. 5 uvedeno, že veškeré vyvolané náklady na provedení změn způsobu vytápění a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení hradí ten, kdo změnu požaduje. Důsledné uplatněním tohoto ustanovení vede u žadatele o změnu způsobu vytápění k zvýšení nutných nákladů na přechod k jinému energetickému médiu. Zvýšením těchto souvisejících nákladů může v konečném důsledku učinit investici do přechodu na levnější způsob vytápění nenávratnou. 7.1.1.2.

MOŽNOSTI ROZVOJE CZT

Centrální zásobování teplem má a v dlouhodobém horizontu bude mít v energetice Města nezastupitelné postavení. V závazné části ÚP VÚC Karlovy Vary je uvedena povinnost jednotlivých CZT rozšiřovat dodávky tepla do stávajících i nově budovaným zařízením a objektů.


březen 2006


Strana 43

Záměry rozvoje CZT Nové Sedlo lze rozdělit do dvou kategorií: Ø

Rozšíření soustavy CZT a dimenzování přenosové kapacity také pro oblast s plánovanou výstavbou „Anna“.

Ø

Rekonstrukce původní části rozvodů.

V současné době je připravována poměrně rozsáhlé rozšíření stávající soustavy CZT ve městě. Jedná se o připojení objektů s celkovým odběrem 10 000 GJ. Nově řešené potrubní rozvody disponují rezervou v přenášeném výkonu také pro napojení plánované výstavby podle ÚP v oblasti ANNA. Při výstavbě nových budov v blízkosti oblasti CZT, po předchozí technicko-ekonomické analýze, je nutno umožnit a podmínit připojení k systému CZT. Zejména v případě bytových domů může být výhodné připojení na tepelné rozvody i pokud doposud vyrábí teplo ve vlastních domovních kotelnách ze zemního plynu. Dodržením administrativních postupů podle uvedených zásad může být v dlouhodobém horizontu udržen a stabilizován provoz a zásobování teplem z CZT. Argumentací pro připojování nových odběratelů jsou nejen technické a ekologické, ale také ekonomické. Cena tepelné energie ze zemního plynu v pásmu maloodběru se v současné době dosahuje 365,- Kč/GJ s DPH. Pokud k této ceně za tepelnou energii přičteme ostatní stálé a proměnné náklady, které oprávněně rozúčtovává do ceny tepla provozovatel lokálních kotelen, atakuje cena tepla hranici 500 Kč/GJ. Ve srovnání se současnou cenou tepelné energie z CZT, kde dodavatel dodává tepelnou energii na paty domů za cenu 265 Kč/GJ, je teplo ze zemního plynu podstatně dražší. Výhodnější cena tepelné energie byla jedním z impulsů pro zahájení přípravných prací na rozšíření CZT. Plánované územní pokrytí distribuční teplovodní sítí je uvedeno v příloze č. 2a. Legislativní podpora pro připojování nových odběrů k CZT: Celospolečenský zájem na stabilizaci a rozvoji CZT je zřejmý ze zákona 86/2002 Sb. §3 odst. 8 o ochraně ovzduší, kde je přímo uvedena povinnost pro fyzické a právnické osoby, pokud je to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách dokončených staveb přednostně využít centrálních zdrojů tepla. Vydání povolení ke stavbě nového zdroje pro již připojeného odběratele je tedy v rozporu s tímto obecným zájmem. 7.1.2. FOSILNÍ PALIVA

7.1.2.1.

TUHÁ PALIVA

S postupným rozšířením plynovodní sítě prakticky na celé území Města došlo k zásadnímu snížení spotřeby uhelných produktů. V okrajových částech zastaveného území Města a zejména u řídké zástavby a osamocených domů však budou tuhá paliva i do budoucna zastávat nezastupitelnou úlohu. Zde se doporučuje postupně přecházet na spalování zejména dřeva a využívat nové moderní kotle s dokonalejším spalováním, vyšší účinností a komfortem obsluhy. Tímto způsobem lze přispět k ochraně životního prostředí. Při zběžném průzkumu bylo zjištěno i v plynofikovaných částech města u objektů s plynovodní přípojkou v několika případech využívání tuhých paliv pro otop. Lokální kotelny na tuhá paliva se vyznačují nízkou účinností a jsou v současnosti významnými znečišťovateli životního prostředí. V lokálních topidlech jsou navíc v mnoha případech spalována méněhodnotná paliva a komunální odpady s obsahem plastů, gumy a dalších hořlavých odpadů, čímž se do atmosféry dostává nekontrolovatelné množství organických, karcinogenních a dalších škodlivých látek. Z hlediska znečišťování ovzduší také pozici


březen 2006


Strana 44

lokálních zdrojů na tuhá paliva znevýhodňují nízké komíny, čímž dochází špatným rozptylem při inverzních stavech ke koncentraci škodlivých látek v nejnižších vrstvách atmosféry. Přes uvedené nevýhody spalování tuhých fosilních paliv jsou v dnešní době snadno dostupné a především nejlevnější. Ekonomika provozu a palivové náklady jsou pro obyvatelstvo zásadním ukazatelem. S postupujícím rozvojem plynofikace lze výhledově předpokládat stagnaci nebo postupné snižování podílu fosilních paliv v energetické bilanci města. Úplné vytěsnění tuhých paliv však nelze očekávat. Významnou roli bude zastávat zejména cenová politika státu a částečně také zvažované tzv. ekologické daně pro spalování fosilních paliv. 7.1.2.2.

ZEMNÍ PLYN

Podle dosavadních poznatků a prognóz lze očekávat, že rozsah objevených zásob zemního plynu ve světě se bude dále zvyšovat, takže kritická doba, kdy nastane jeho nedostatek nemusí v tomto století vůbec nastat. Nepochybně bude jako ekologické palivo zastávat i nadále nezastupitelnou roli ve vytápění a přípravě teplé užitkové vody, trendem je také zvýšení využití kogeneračních, případně trigeneračních technologií pro kombinovanou výrobu tepla, resp. chladu a elektrické energie z plynu. Z primárních paliv spalovaných v oblasti má zemní plyn nejvýznamnější postavení. Zvýšení spotřeby dané plánovanou výstavbou v lokalitách určených územním plánem bude převážně kompenzováno úspornými opatřeními ze strany odběratelů. Téměř celé řešené zastavěné území již je plošně plynofikováno. V příloze č. 2a, 2b a 2c jsou definovány oblasti, kde by měl být zemní plyn využíván pro vytápění a přípravu TUV a kde se s rozšířením plynovodních sítí prozatím neuvažuje. Další rozvoj plynofikace ve Městě se bude spíše týkat pouze provedení plynovodních přípojek nebo krátkých potrubních větví pro možnost připojení nové výstavby. V současné době je zřejmý váhavý přístup občanů pro připojení k plynovodní síti. Významnou měrou se na této situaci podílí každoroční zvyšování cen zemního plynu, nejistota z jejího dalšího vývoje a v neposlední řadě nutnost investic do plynového kotle a nízkotlaké domovní přípojky. V mnoha případech dochází v rodinných domcích k omezení odběru zemního plynu a jeho náhradě spalováním tuhých paliv. Pokud je spalováno dřevo, je tento postup ještě akceptovatelný. Využití kogeneračních technologií Energeticky mnohem dokonalejším způsobem než pouhým spálením zemního plynu v kotli lze dodávku tepla uskutečnit použitím tzv. kogenerace, která představuje kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Možnost instalace pístové kogenerační technologie je obecně všude tam, kde je přívod zemního plynu, vyrobené teplo lze efektivně využít a vyrobenou elektrickou energii uplatnit ve vlastní spotřebě nebo prodávat do rozvodné sítě. Zjednodušeně lze říci, že dodávka tepla je z energetického pohledu „zadarmo“, jako vedlejší produkt při výrobě elektrické energie. Pro tuto přeměnu jsou využívány plynové spalovací turbíny a pístové motory spojené s el. generátorem, dále vybavené zařízením pro využití tepla (výměníky, spalinové kotle). Vyráběné kogenerační jednotky splňují z hlediska emisí příslušné normy. Oproti oddělenému způsobu výroby tepla a elektřiny pak přináší značné úspory primárních energetických zdrojů a s tím související snížení celkového množství emisí. Velmi výhodné je využití kogenerace v systémech CZT a výrobních provozech s technologickou spotřebou teplé vody nebo páry a celoročním provozem alespoň v dvousměnném provozu. Má-li být dosaženo očekávaného ekonomického výsledku, měla


březen 2006


Strana 45

by kogenerační jednotka v zásadě pracovat jen při plném využití odpadního tepla s využitím jmenovitého výkonu nejméně 6 000 hodin/rok. Podle dostupných informací nejsou v řešeném území kogenerační technologie využívány. Toto je způsobeno zejména stanovením nízké minimální výkupní ceny elektřiny pro distribuční společnosti Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) a částečně také nedůvěrou provozovatelů k novým technologiím. Jako nejvhodnější se jeví možnosti instalace v podnicích LEANDER, Porcelán Loučky, s. r.o. a Novosedelská bytová s. r. o. - kotelna "A". Uplatnění kogeneračních jednotek lze uvažovat prakticky u všech středních odběratelů zemního plynu. Vhodnost instalace KJ by měl prověřit energetický audit. Kondenzační technologie Nové možnosti ve snižování spotřeby primárních paliv přineslo využití moderních technologií s vysokou účinností a jejich dostupnost pro běžné spotřebitele. Mezi tyto způsoby lze zařadit také kondenzační zařízení při spalování. U plynových kotlů dochází díky kondenzačnímu výměníku k podstatnému snížení zbytkového tepla odvedeného komínem a navíc se využívá tzv. latentní (výparné) teplo obsažené v topném plynu. Tímto způsobem může být dosaženo 10 % úspory paliva v závislosti na typu zařízení a zejména provozních podmínkách. Důležitým předpokladem pro maximální využití těchto technologií je jejich navrhování jako zdroje pro nízkoteplotní otopné soustavy (podobně jako u tepelných čerpadel), kde lze efektivně uplatnit nízkopotenciální teplo. Uplatnění nízkoteplotních soustav společně s využitím kondenzačních kotlů na zemní plyn se předpokládá zejména u novostaveb, rekonstruovaných objektů a při modernizacích vytápění. Podíl těchto moderních technologií se bude na podílu celkové spotřeby zemního plynu postupně zvyšovat. 7.1.2.3.

KAPALNÁ PALIVA

Kapalná paliva na bázi ropy vč. zkapalněného propanu budou z důvodu vyšší ceny ostatními palivy zůstanou prozatím nezastupitelná pouze v dopravě. Pro ohřev ÚT a TUV v oblasti se využití kapalných paliv nepředpokládá. 7.1.3. MOŽNOSTI ROZVOJE DISTRIBUCE EL. ENERGIE Stávající distributor elektřiny ČEZ distribuce, a.s. - region západ, neuvažuje v nejbližší době s žádnou investicí do rozvoje sítí v této lokalitě. Sítě jsou pravidelnou údržbou udržovány v dobrém technickém stavu. Stávající napájecí vedení i transformátory převážně disponují výkonovou rezervou. Jakýkoli požadavek na připojení odběru ze strany města, podnikatelských subjektů či domácností je vždy technicky řešen individuelně po podání žádosti. 7.1.4. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIÍ Obnovitelné zdroje jsou považovány za prakticky nevyčerpatelné a jsou jednou z možností, jak zabezpečit ekologicky šetrným způsobem energetické potřeby lidstva. Využívání obnovitelných zdrojů energie však má také svoje slabá místa. Zřejmě největším problémem je to, že využívání obnovitelných zdrojů energie je prozatím většinou nákladnější než využívání klasických neobnovitelných zdrojů energie (uhlí, ropa, zemní plyn). Je to především důsledek toho, že značná část nákladů na odstraňování negativních dopadů


březen 2006


Strana 46

spojených se získáváním energie (škody způsobené těžbou, škody způsobené emisemi na zdraví, korozí) není plně zahrnuta v cenách energie. V návaznosti na celospolečenský zájem a státní energetickou koncepci byly pro zvýšení využívání obnovitelných zdrojů v posledních několika letech vypracovány a schváleny legislativní pilíře podpory uvedené v kapitole č. 1.1 Mimo legislativní podporu je možno pro rozvoj obnovitelných zdrojů využívat státní nebo evropské dotační programy. 7.1.5. BIOMASA Biomasa je definována jako hmota organického, tj. rostlinného nebo živočišného původu. Hovoříme-li o biomase v souvislosti s energetikou, máme na mysli nejčastěji dřevo a dřevní odpad, slámu a jiné zemědělské odpady, rychle rostoucí dřeviny a odpady z živočišné výroby. Energii biomasy je možné využít termochemickou nebo biochemickou přeměnou. Rozlišujeme biomasu "suchou" (např. dřevo) a "mokrou" (např. kejda). Od toho se odvíjejí dvě základní technologie zpracování: 3. suché procesy (termochemická přeměna) - spalování a zplyňování 4. mokré procesy (biochemická přeměna) - fermentace ( produkce etanolu) a anaerobní vyhnívání (produkce bioplynu) Zvláštní podskupinu potom tvoří lisování olejů a jejich následná úprava, což je v podstatě mechanicko-chemická přeměna (např. výroba bionafty a přírodních maziv). Hlavní výhody využití biomasy v energetice jsou: Ø Obnovitelnost Ø Z hlediska produkce skleníkových plynů, především CO2 se biomasa považuje za neutrální palivo (stejné množství se uvolní při spalování jako se spotřebuje při růstu) Ø Zanedbatelný nebo malý obsah síry Ø Nezávislost na dovozu primárních paliv Ø Často je biomasa odpadní látkou Ø Pěstování biomasy zvyšuje zaměstnanost venkova Přes uvedené výhody se energetické využití biomasy doposud nerozšířilo tak, jak by bylo žádoucí. Příčinou jsou některé problémy, které komplikují využití v energetice: Ø Vysoké investiční náklady na vybudování zdroje, dopravu a skládku paliva Ø Cena biomasy často přesahuje vlivem zpracování (energetická náročnost přípravy) a dopravy cenu fosilních paliv Ø Spolehlivost dodávky do energetické výroby může být nižší než u ostatních paliv Ø Sezónnost pěstování energetických rostlin vyžaduje velké skladovací prostory Ø Dosud neukončený vývoj některých zařízení pro zpracování a spalování biomasy Ø Zachycování polétavých částic a NOx ve spalinách S energetickým využitím biomasy jsou proto spojena rizika: Ø Pro výrobce (pěstitele a zpracovatele) riziko při zavádění a pěstování nového typu biomasy s několikaletým cyklem sklizně (např. otázka uplatnění na trhu)


březen 2006


Ø Riziko nedostatečné zpracování biomasy

technologické

infrastruktury,

neekonomické

Strana 47

dopravy a

Ø Riziko investora při financování nové (nevyzkoušené) technologie a infrastruktury Ø Riziko nižší spolehlivosti technických vlastností zařízení a s tím související riziko snížení spolehlivosti dodávek tepla V oblasti využití obnovitelných a alternativních zdrojů energie je však nutno biomasu považovat do budoucna za perspektivní, s vysokým energetickým potenciálem možného využití. V období do roku 2010 bude využívána především odpadní dřevní hmota z lesní těžby a dřevozpracujícího průmyslu. Vyšší uplatnění potenciálu biomasy z pěstební a zemědělské produkce lze očekávat až po zavedení významnějších dotačních programů do tohoto odvětví. V souvislosti se zvyšováním cen zemního plynu a elektřiny se předpokládá postupné zvyšování podílu biomasy v podobě dřeva pro vytápění zejména v rodinných domcích. Tuto formu výroby tepla lze plně doporučit v neplynofikovaných lokalitách.

7.2. VARIANTY TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ

7.2.1. VÝCHOZÍ ROZVAHA PRO STANOVENÍ VARIANT Při návrhu opatření a rozvojových variant jsou respektovány následující potřeby a cíle: •

snížení spotřeby primárních paliv

•

využití obnovitelných zdrojů

•

snížení emisního zatížení v území

•

snížení produkce oxidu uhličitého

•

zabezpečení energetických potřeb území

•

ekonomická efektivnost energetických systémů

Nejvyšší prioritu má scénář energetických úspor resp. řešení problematiky využitelnosti potenciálu energetických úspor. Významnou a velmi podporovanou problematikou je dosažení vyššího podílu využití obnovitelných a druhotných zdrojů. Další prioritou variant ÚEK je stabilizace a rozvoj CZT. Zvyšující se potřeba po energiích bude z velké části kompenzována úspornými opatřeními ze strany odběratelů energií. Preferovaným směrem se stanou, vzhledem k celkové strategii EU, obnovitelné energetické zdroje. Jejich potenciál je a nadále bude v ČR podporován. Prostor pro růst celkové výše spotřeby primárních energetických zdrojů ve střednědobém (ani dlouhodobém) horizontu objektivně není. Aktuálním úkolem je především zvýšení kvality hospodaření se zdroji energie. Z pohledu energetické náročnosti dochází od 90. let k postupnému snižování energetické náročnosti vzhledem k jednotce HDP. Při modelování možného budoucího vývoje spotřeby energií je zřejmé, že zásadním způsobem může být ovlivněna průmyslovým sektorem, který tvoří 93 % spotřeby ve městě.


březen 2006


Strana 48

Protože je přímo závislá na produkci výroby a meziročně se mění, změnu spotřeby energií v průmyslu ve variantách nezohledňujeme. Na základě těchto hlavních signalizovaných vlivů a úvah o jsou definovány varianty budoucího vývoje a energetických potřeb následovně: 7.2.2. VARIANTA ROZVOJOVÁ Počítá s realizací plánované výstavby v rozsahu ÚP a mírném rozvoji průmyslové výroby ve stávajících podnicích v Novém Sedle. Uplatní se zde ve významné míře energeticky úsporná opatření a intenzivní rozvoj CZT. Mírný nárůst spotřeby energií bude kryt převážně elektrickou energií a zemním plynem. Lokální zdroje tepla na tuhá paliva, kde nebude přístup k plynovodní síti, budou částečně nahrazena kotli na biomasu. Vstupní předpoklady pro výpočty energetických bilancí do roku 2025:

Změna spotřeby energií v oblasti do roku 2025 - var. rozvojová Průměrná spotřeba bytu ÚT+TUV

GJ 42,4

Zvýšení spotřeby CZT - napojením odběratelů ZP na CZT v r. 2006

15 000

Snížení spotřeby ZP - napojením odběratelů ZP na CZT v r. 2006

16 667

Zvýšení spotřeby CZT - novou výstavbou 150 bytů

6 360

Zvýšení spotřeby ZP - novou výstavbou 200 bytů

9 422

Zvýšení spotřeby ZP - terc.+průmysl

0

Snížení spotřeby uhlí - přechodem 50 bytů na spalování ZP

3 533

Zvýšení spotřeby ZP - přechodem 30 bytů z uhlí

1 413

Zvýšení spotřeby biomasy - přechodem 20 bytů z uhlí

1 413

Zvýšení spotřeby elektřiny - % (průmysl beze změny)

15

Podíl úspor ve spotřebě tepelné energie - %

20

7.2.3. VARIANTA STAGNAČNÍ V této variantě se předpokládá malý podíl nové výstavby, stagnace průmyslové výroby ve městě a nižší podíl úsporných opatření. Snížení spotřeby z důvodu úsporných opatření bude vyváženo mírným zvýšením odběru v nově vybudovaných objektech tak, že celková spotřeba energií ve Městě zůstane bez významnějších změn. Snížení odběru zemní plynu bude způsobeno zvyšováním ceny tohoto média nad mez přijatelnou pro obyvatelstvo. Nahrazen bude dřevem v různých podobách a uhelnými produkty. Soustava CZT se nebude rozšiřovat. Jedná se o variantu nevyvolávající tlak na ekonomický potenciál odběratelů energií. Vztaženo k řešenému územnímu celku se jedná o stabilizovaný stav s nízkým stupněm společenské prosperity bez předpokládaného demografického růstu. Vstupní předpoklady pro výpočty energetických bilancí do roku 2025:


březen 2006


Změna spotřeby energií v oblasti do roku 2025 - var. stagnační Průměrná spotřeba bytu ÚT+TUV

Strana 49

GJ 42,4

Zvýšení spotřeby CZT - napojením odběratelů ZP na CZT v r. 2006

0

Zvýšení spotřeby uhlí - novou výstavbou 20 bytů

1 413

Zvýšení spotřeby ZP - novou výstavbou 20 bytů

942

Zvýšení spotřeby ZP - terc.+průmysl

0

Snížení spotřeby ZP - odpojením 100 bytů od ZP

4 711

Zvýšení spotřeby biomasy - odpojením 30 bytů od ZP

2 120

Zvýšení spotřeby uhlí - odpojením 70 bytů od ZP

4 947

Zvýšení spotřeby elektřiny - % (průmysl beze změny)

5

Podíl úspor ve spotřebě tepelné energie - %

5

7.3. KVANTIFIKACE ÚČINKŮ A NÁROKŮ VARIANT Cílem této kapitoly je vyčíslení ekonomicky dosažitelného potenciálu úspor a kvantifikace přínosů variant. Nejvhodnějším nástrojem pro konkretizaci úsporných opatření s podrobným vyčíslení přínosů pro jednotlivé budovy je energetický audit podle zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření s energií.

Ukazatel Energetická bilance Vstupy tepelné energie do CZT Vstupy paliv Vystupy elektřiny Ztráty v rozvodech tepla (CZT) Investiční náklady vyvolané technickým řešením Provozní náklady (zejména palivo a energie) Plošné nároky na zábor půdy Množství produkovaných znečišťujících látek TZL SO2 NOx CO CxHy CO2 Úspora primárních energetických zdrojů Zvýšení spotřeby elektřiny Počet obydlených bytů Vytvořené pracovní příležitosti


březen 2006

Jednotka

GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok Kč Kč/rok m2 t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok GJ/rok GJ/rok osob

Výchozí stav

Varianta Stagnační Rozvojová

24 287 23 210 38 047 845 903 848 103 830 438 195 174 195 639 196 568 2 747 2 747 3 727 0 9 560 000 139 720 000 200 116 515 199 057 151 195 037 181 0 0 0 9,0 3,3 79,9 23,1 4,9 47 152,6 0 0 956 0

19,3 6,6 81,4 41,8 8,7 47 423,6 -2 200 464 996 0

4,5 1,3 78,7 10,9 2,5 46 073,9 15 465 1 393 1 306 0


Strana 50

7.4. KOMPLEXNÍ VYHODNOCENÍ VARIANT Hodnocení je provedeno v oblastech tří hlavních indikátorů udržitelného rozvoje: ekonomické, sociální a životního prostředí. 7.4.1. EKOLOGICKÉ A EMISNÍ HODNOCENÍ Úroveň emisí škodlivin vznikajících spalováním jednotlivých druhů paliv je vypočtena ze spotřeby těchto paliv a emisních faktorů uvedených v příloze č. 5 vyhlášky 352/2002 Sb. kterou se stanoví emisní limity stacionárních spalovacích zdrojů.

0 8 8 0 0 7 0 7 0 6 6 0 0 5 4 0 0 4 3 0 0 3 0 2 0 2 1 0 0 1 3 y H C x N 2 O S L Z T ti s n c á m o D 0 y e Z v á n p K s a m io líB h U

0 9 0 8 0 7 0 6 0 5 0 4 0 3 0 2 0 1 0 y H xC N 2 O S L Z T


březen 2006


Strana 51

Z grafu je patrný příznivý vliv rozvojové varianty na produkci emisí ve městě snížení spotřeby primárních zdrojů energií vlivem úsporných opatření a předpokládaným ukončením spalování zemního plynu v domech nově napojených na CZT. Pokud bude ve sledovaném období dosaženo předpokládaného rozvoje terciální sféry a bydlení (až 350 bytů do roku 2025), je při vhodném využití potenciálu úspor dosažitelné celkové snížení spotřeby energií i produkce emisí ve městě oproti současnému stavu. S rozvojem výstavby nemusí tedy nutně dojít k zvýšení spotřeby paliv a energií. V místě zdroje CZT (Vřesová) dojde z částečnému zvýšení produkce emisí. Protože teplárna Vřesová je umístěna mimo posuzovaný region a nejsou známy podrobnosti pro vyčíslení environmentálního přínosu, není ekologický vliv rozšíření CZT hodnocen. Na základě obecně uznávaných argumentů o příznivém vlivu centralizované výroby tepelné energie na životní prostředí, zvýšené možnosti kombinované výroby elektřiny a tepla společně s diverzifikací produkce emisí mimo osídlenou oblast lze tento způsob dodávky tepelné energie hodnotit z celospolečenského pohledu kladně.


březen 2006


Strana 52

Odhad produkce sledovaných emisních látek TYP SPOTŘEBY BILANCE JE ZPRACOVÁNA PRO MĚSTO POLIČKA

Bydlení Průmysl Terciální sféra Zemědělství Doprava Zdroje elektřiny a tepla

Uhlí t/rok

rok 2005

REZZO

1

2

Domácnosti

3

Celkem

Emise

Uhlí t/rok

TZL SO2 NOx CO CxHy CO2 TZL SO2 NOx CO CxHy CO2 TZL SO2 NOx CO CxHy CO2 TZL SO2 NOx CO CxHy CO2 TZL SO2 NOx CO CxHy CO2


0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,30 0,11 0,05 0,68 0,13 21,00 6,92 2,63 1,04 15,57 3,08 484,40 7,22 2,74 1,08 16,25 3,21 505,40

březen 2006

REZZO

Nové Sedlo, okres Sokolov

Nezařazené Nad 5 MW Od 0,2 do 5 MW Do 0,2 MW

Biomasa t/rok 0 0 15 346 5 054

REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 Domácnosti Celkem (GJ/rok)

ÚZEMÍ

Kapalná paliva t/rok 0 0 0 0 0

Zemní plyn m3/rok 22 864 530 631 882 466 074 696 811 839 649

Celkem GJ/rok 778 537 21 516 16 200 29 650 845 903

Biomasa Kapalná paliva t/rok t/rok 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,13 0,00 0,01 0,00 0,00 0,03 0,01 0,00 0,01 0,00 0,00 0,00 1,13 0,00 0,09 0,00 0,27 0,00 0,09 0,00 0,08 0,00 0,00 0,00 1,25 0,00 0,10 0,00 0,30 0,00 0,10 0,00 0,09 0,00 0,00 0,00

Zemní plyn t/rok 0,46 0,44 75,45 6,17 1,46 43 252,07 0,01 0,01 1,21 0,20 0,04 1 195,31 0,01 0,01 0,75 0,15 0,03 881,66 0,01 0,01 1,11 0,22 0,04 1 318,13 0,49 0,47 78,53 6,75 1,58 46 647,17 Celkem

Celkem t/rok 0,46 0,44 75,45 6,17 1,46 43 252,07 0,01 0,01 1,21 0,20 0,04 1 195,31 0,43 0,13 0,82 0,83 0,17 902,66 8,06 2,73 2,42 15,88 3,20 1 802,53 8,96 3,32 79,91 23,09 4,88 47 152,57 47 272,73

0 0 10 90 1 200


Strana 53

7.4.2. ZHODNOCENÍ SOCIÁLNÍ Rozšířením soustavy CZT a ani vlivem úsporných opatření ze strany odběratelů tepla nedojde k významnější změně sociálního hlediska. K částečnému krátkodobému zvýšení zaměstnanosti v regionu dojde u rozvojové varianty v souvislosti s vlastní realizací úsporných opatření. 7.4.3. ZHODNOCENÍ EKONOMICKÉ Ekonomické hodnocení je provedeno formou vyčíslení externalit v nominální peněžité hodnotě, pouze pro přepočet vlivu emisí škodlivin na životní prostředí bylo použito ocenění podle Öko-Institutu Darmstadt (SRN). Tabulka č 16 Externality škodlivin Škodlivá látka

Externality v Kč/t

CO2

900

SO2

90 000

NOx

72 000

CO

9 000

TZL

18 000

Tím, že jsou všechny externality transformovány do finanční podoby, je splněna podmínka hodnocení při zachování stejných vah pro ekonomická i ekologická kritéria. Tabulka č 17 Vyhodnocení úspor variant v Kč/rok Rozvojová

Stagnační

CO2

971 100

-243 000

SO2

180 000

-297 000

NOx

85 000

- 105 800

CO

109 800

- 168 300

TZL

81 000

- 185 400

Podpora zaměstnanosti

0

0

Realizované úspory

5 073 000

1 059 000

Počet nových bytů

40

350

Varianta Produkce škodlivin


březen 2006


Strana 54

7.5. STANOVENÍ POŘADÍ VÝHODNOSTI VARIANT Skutečný budoucí vývoj v řešené lokalitě se bude pravděpodobně pohybovat někde mezi variantou rozvojovou a stagnační. Na základě výsledků provedeného hodnocení lze konstatovat, že varianta rozvojová vyžaduje sice vyšší investice pro realizaci úsporných opatření, přinese však podstatné snížení nákladů na energie pro odběratele energií a příznivý vliv na životní prostředí. Návratnost investičních prostředků do navržených úsporných opatření se v energetice pohybuje zpravidla do 10 let. Zvyšující se ceny energií návratnost zkracují. Po provedení ekonomického, sociálního a ekologického hodnocení je jako nejvhodnější zvolena rozvojová varianta.

8.NÁVRH ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚEK Tento návrh závazné části vychází z provedené analýzy v rámci zpracování ÚEK a bude předložen jako podklad pro přípravu obecně závazného právního předpisu - vyhlášky Města.

8.1. ZÁSADY PRO UŽITÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ PALIV A ENERGIE Zásady pro využívání energetických zdrojů jsou stanoveny s ohledem na ekonomickou přijatelnost při současné minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Respektuje místní regionální podmínky, předpokládaný demografický a územní rozvoj a současně naplňuje cíle státní a krajské energetické koncepce. Území města je pro účely ÚEK členěno do oblastí s preferovaným způsobem vytápění a přípravy TUV, znázorněných v příloze č. 2. Tuto přílohu tvoří celkem 3 mapy osídlených částí územních celků: Nové Sedlo, Chranišov a Loučky. 8.1.1. OBLAST S PREFERENCÍ ČISTÉHO VYTÁPĚNÍ Při výstavbě nebo změně dokončené stavby se zdrojem tepla, kde se pro výrobu tepla využívá procesu spalování tuhých, kapalných nebo plynných paliv se stanovuje povinnost prověřovat technické a ekonomické podmínky napojení na CZT. Jako srovnatelná alternativa se připouští vytápění elektrickou energií nebo obnovitelnými druhy energií. Pokud se prokáže vhodnost připojení objektu k soustavě centrálního zásobování teplem je povinností majitele (stavebníka) k tomuto systému se připojit. Pokud není připojení objektu ekonomicky přijatelné připouští se v krajních případech vytápění plynnými palivy. 8.1.2. OBLAST S PŘEVÁŽNÝM VYTÁPĚNÍM ZEMNÍM PLYNEM Tuto oblast lze charakterizovat jako plošně plynofikovanou, s dostupností zemního plynu. Stejně jako v oblasti čistého vytápění i zde je preferován systém ekologického vytápění s vytěsněním spalování tuhých paliv.


březen 2006


Strana 55

Při výstavbě nebo změně dokončené stavby se zdrojem tepla budou přednostně využívány dostupné energie šetrné k životnímu prostředí, tj. elektřina, zemní plyn, LPG (propan butan) nebo obnovitelné zdroje (např. biomasa). 8.1.3. OSTATNÍ OBLASTI Jsou okrajové oblasti s nízkou koncentrací budov bez dosahu CZT a rozvodů ZP. I zde je snaha o vytěsnění spalování tuhých paliv. Při výstavbě nebo změně dokončené stavby se zdrojem tepla budou přednostně využívány dostupné energie šetrné k životnímu prostředí, tj. elektřina, LPG (propan butan) nebo obnovitelné zdroje (např. biomasa). Podmínkou pro schválení výstavby spalovacího zdroje na tuhá paliva je vždy schválení typu a splnění emisních limitů.

9.ZÁVĚR Tato územní energetická koncepce zpracovaná v souladu s NV 195/2001 Sb., státní energetickou koncepcí a zákonem o ochraně ovzduší má za cíl stát se základním impulsem pro hospodaření s energií ve městě. Tvoří podklad pro místní samosprávu při řízení podle stavebního zákona, základní pilíř podpory obnovitelných zdrojů a úspor energií, které povedou k ochraně životního prostředí. Výstupy ÚEK jsou současně předloženy formou návrhu obecně závazného předpisu Zastupitelstvu města v souladu s § 4 odst. 3, zákona 406/2000 Sb. Hlavní záměry a cíle územní energetické koncepce Města Nové Sedlo lze stručně definovat takto: 1. Zajištění optimální dodávky energií pro stávající odběratele a předpokládaný rozvoj území, 2. Snižování energetické náročnosti realizací úsporných opatření, 3. Zavádění energetického managementu v objektech občanské vybavenosti a objektech ve správě Města, 4. Snižování produkce emisí ze spalovacích zdrojů, 5. Rozvoj a stabilizace centrálního zásobování teplem, 6. Podpora obnovitelných energetických zdrojů. Naplňování cílů ÚEK by mělo být vyhodnocováno v pravidelných, nejlépe dvouletých časových intervalech. Na základě změn platné legislativy, skutečného rozvoje lokality a ostatních přímých vlivů lze provádět změny a aktualizaci tohoto dokumentu.


březen 2006

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA NOVÉ SEDLO Strana 1 ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA NOVÉ

Recommend Documents