Územní energetická koncepce města Bruntál

EVČ s.r.o. PARDUBICE Arnošta z Pardubic 676 53002 Pardubice tel. 46/6614329-34 fax. 46/66135 44 E-mail : [email protected] www.evc.cz

.

530 02 PARDUBICE ul. Arnošta z Pardubic 676 • energetické stavby • vodohospodářské stavby • geodetické práce tel : 466 614 329-34 fax : 466 613 544 e-mail : [email protected] www.evc.cz

Územní energetická koncepce města Bruntál Zpracovatel:

EVČ s.r.o.

Termín zpracování:

2004-2005

1/130


OBSAH: 1.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ..................................................................................................................................8 1.1. 1.2. 1.3. 1.4.

2.

NÁZEV: ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA BRUNTÁL .......................................................................8 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ........................................................................................................................8 ZADAVATEL UEK..........................................................................................................................................8 ZPRACOVATEL UEK ......................................................................................................................................9

DŮVODY PŘÍPRAVY A ZADÁNÍ UEK.........................................................................................................10 2.1.

3.

PODKLADOVÉ MATERIÁLY ...........................................................................................................................10

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ....................................................................................................10 3.1. 3.2.

4.

KRAJINA A ŘEŠENÉ ÚZEMÍ ...........................................................................................................................10 GEOGRAFICKÉ A KLIMATICKÉ ÚDAJE ...........................................................................................................10

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A VÝVOJ SPOTŘEBY ENERGIÍ....................................................12 4.1. DEMOGRAFICKÁ A SÍDELNÍ STRUKTURA V SOUČASNOSTI A VE VÝHLEDU ....................................................12 4.1.1. Vývoj počtu obyvatel ..............................................................................................................................12 4.1.2. Věková struktura obyvatel ......................................................................................................................13 4.1.3. Domovní a bytový fond...........................................................................................................................14 4.1.4. Rozdělení města do územních celků z hlediska zásobování energiemi...................................................17 4.2. VÝHLED POPTÁVKY PO TEPELNÉ ENERGII Z POHLEDU NOVĚ VYBUDOVANÝCH OBJEKTŮ............................17 4.3. ANALÝZA DOSTUPNOSTI PALIV A EMISÍ .......................................................................................................17 4.3.1. Spotřeba paliv ........................................................................................................................................17 4.3.2. Instalovaný výkon...................................................................................................................................19 4.3.3. Emise zdrojů v rámci REZZO................................................................................................................20 4.3.4. Výroba tepelné energie...........................................................................................................................23 4.3.4.1.

4.3.5.

4.3.5.1. 4.3.5.2. 4.3.5.3. 4.3.5.4. 4.3.5.5. 4.3.5.6.

4.3.6. 4.3.7. 4.3.8.

Teplo v palivu ................................................................................................................................................... 23

ZÁSOBOVÁNÍ MĚSTA TEPLEM (SCZT) .............................................................................................25 Soustava centralizovaného zásobování CV 1 .................................................................................................. 29 Soustava centralizovaného zásobování CV 2 .................................................................................................. 30 Soustava centralizovaného zásobování CV 4 .................................................................................................. 31 Soustava centralizovaného vytápění CV 5....................................................................................................... 33 NTK Rýmařovská............................................................................................................................................. 34 Soustava SCZT ................................................................................................................................................. 35

Napojení možných kapacit na SCZT: ....................................................................................................36 Spotřeba paliv a energií Teplo Bruntál za rok 2004 ..............................................................................37 Investice SCZT .......................................................................................................................................40

4.3.8.1. 4.3.8.2.

Ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie dle ERÚ .................................................................. 42 Výhled ministerstva financí nad cenou tepelné energie .................................................................................. 43

4.4. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM .........................................................................................................................45 4.4.1. VTL plynovody a přípojky ......................................................................................................................45 4.4.2. Regulační stanice plynu. ........................................................................................................................45 4.4.2.1. 4.4.2.2.

4.4.3.

Regulační stanice plynu VTL........................................................................................................................... 45 Regulační stanice středotlaké: .......................................................................................................................... 46

Místní plynovody a přípojky. ..................................................................................................................46

4.4.3.1. 4.4.3.2. 4.4.3.3. 4.4.3.4.

NTL plynovody ................................................................................................................................................ 46 STL plynovody ................................................................................................................................................. 46 Odběratelé plynu, odběry plynu z místní sítě................................................................................................... 47 Struktura jednotlivých skupin odběratelů plynu (k 31.12. 2002): ................................................................... 47

4.3.2.4 Zhodnocení současného stavu plynofikace ...............................................................................................50 Celkem: 4.4.3.5.

cca 1 200 m3/h ......................................................................................................................... 51 Bilance plynu .................................................................................................................................................... 51

Budoucí odběratelé – stávající zdroje tepla dnes neplynofikované ......................................................................54 4.5. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ ...........................................................................................................56 4.5.1. Úvod, nadřazený distribuční systém VVN ..............................................................................................56 4.5.2. Popis současného systému a technického stavu sítí VN 22 kV ...............................................................56 4.5.3. Údaje o sítích NN v řešených oblastech města.......................................................................................56 4.5.4. Odběratelé a jejich odběry za rok 1998 .................................................................................................57 4.6. ANALÝZA DOSTUPNOSTI PALIV A ENERGIÍ ...................................................................................................59 5.

CENY ENERGIÍ ................................................................................................................................................59 2/130


5.1. POROVNÁNÍ CENY ZEMNÍHO PLYNU S OKOLNÍMI STÁTY ..............................................................................60 5.2. POROVNÁNÍ CENY EL. ENERGIE S OKOLNÍMI STÁTY .....................................................................................60 5.3. SPOTŘEBITELSKÉ CENY TEPLA V CZT..........................................................................................................61 5.3.1. Průmysl ..................................................................................................................................................61 5.3.2. Domácnosti ............................................................................................................................................62 5.4. SPOTŘEBITELSKÉ CENY EL. ENERGIE............................................................................................................62 5.4.1. Průmysl ..................................................................................................................................................62 5.4.2. Domácnosti ............................................................................................................................................63 5.5. SPOTŘEBITELSKÉ CENY UHLÍ ......................................................................................................................63 5.5.1. Průmysl ..................................................................................................................................................63 5.5.2. Domácnosti ............................................................................................................................................64 5.6. SPOTŘEBITELSKÉ CENY ZEMNÍHO PLYNU .....................................................................................................64 5.6.1. Průmysl ..................................................................................................................................................64 5.6.2. Domácnosti ............................................................................................................................................64 6.

STANOVENÍ VARIANT CÍLOVÉHO STAVU .............................................................................................66 6.1. VARIANTA 1 STÁVAJÍCÍ ROZSAH CZT + PLNÁ PLYNOFIKACE LOKALITY .....................................................66 6.2. VARIANTA 2 MAXIMUM CZT + PLNÁ PLYNOFIKACE LOKALITY ..................................................................69 6.3. VARIANTA 3 MAX.EKOLOGICKÁ ...........................................................................................................72 6.4. POROVNÁNÍ VARIANT Z POHLEDU EMISÍ VÝPOČET Z EMISNÍCH FAKTORŮ DLE NAŘÍZENÍ VLÁDY 352/2002 SB. K ZÁKONU 86/2002 SB.........................................................................................................................................75 6.4.1. Varianta 1 ..............................................................................................................................................75 6.4.2. Varianta 2 ..............................................................................................................................................76 6.4.3. Varianta 3 ..............................................................................................................................................77

7.

MODELOVÁNÍ ÚEK V PROGRAMU GEMIS .............................................................................................78 7.1. 7.2. 7.3. 7.4. 7.5. 7.6. 7.7. 7.8.

O PROGRAMU GEMIS 4.2............................................................................................................................78 TECHNICKÉ PARAMETRY GEMIS ................................................................................................................79 SCÉNÁŘE ÚEK ............................................................................................................................................79 VÝSLEDKY SCÉNÁŘŮ ÚEK ..........................................................................................................................81 VYHODNOCENÍ VARIANT ÚEK Z TECHNICKO-ENERGETICKÉHO HLEDISKA ..................................................81 VYHODNOCENÍ VARIANT ÚEK Z ENVIRONMENTÁLNÍHO HLEDISKA .............................................................81 VYHODNOCENÍ VARIANT ÚEK ZE SOCIÁLNÍHO HLEDISKA ...........................................................................83 VYHODNOCENÍ VARIANT ÚEK Z EKONOMICKÉHO HLEDISKA ......................................................................84

8.

ZÁVĚR A DOPORUČENÍ ZPRACOVATELE .............................................................................................85

9.

PŘÍLOHA ...........................................................................................................................................................87 9.1. DOPORUČENÉ PROGRAMY EKOLOGIZACE ..............................................................................................87 9.1.1. Teplo slunce ...........................................................................................................................................87 9.1.2. Teplo biomasou ......................................................................................................................................94 9.1.3. Tepelná ochrana budov........................................................................................................................ 101 9.1.4. Pasivní domy ........................................................................................................................................ 109 9.1.5. Kogenerace .......................................................................................................................................... 114 9.2. FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ NAPLŇUJÍCÍCH UEK........................................................................................... 117 9.2.1. Česká energetická agentura ................................................................................................................. 118 9.2.2. Státní fond životního prostředí SFŽP ................................................................................................... 120 9.2.3. Evropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Development Fund).................................. 124 9.2.4. Operační program Infrastruktura – OPI.............................................................................................. 124 9.2.5. Operační program Průmysl a podnikání – OPPP................................................................................ 125 9.2.6. Kohezní fond (KF) = fond soudržnosti (Cohesion Fund)..................................................................... 126 9.2.7. Inteligentní energie – pro Evropu (2003 – 2006) (Intelligent Energy – for Europe - IEE).................. 127 9.2.8. CONCERTO 2003 - 2006, 6. rámcový program Evropské unie pro výzkum a technologický vývoj (Sixth Research Framework Programme) .................................................................................................................... 128 9.2.9. Státní fond rozvoje bydlení................................................................................................................... 128 9.2.10. EPC - Energy Performance Contracting......................................................................................... 128 9.2.11. Energetický kontrakting (EC - Energy Contracting )...................................................................... 129

3/130


Tabulky: tabulka 1 přehled průměrných měsíčních teplot 1976-1985 ............................................11 tabulka 2 Průměrné venkovní teploty v topném období porovnání s ČR..........................11 tabulka 3 vývoj počtu obyvatel...........................................................................................12 tabulka 4 Věková struktura obyvatel a prognóza vývoje ..................................................13 tabulka 5 Domovní fond dle SLDB z roku 2001 ................................................................15 tabulka 6 Bytový fond dle SLDB z roku 2001 ....................................................................15 tabulka 7 Výhled poptávky po tepelné energii do roku 2010 ............................................17 tabulka 8 Spotřeba paliv REZZO1-3 z roku 2003 upravené . tuhé palivo (t) plynné a kapalné (m3) ...............................................................................................................17 tabulka 9 Spotřeba paliv přehledová tabulka ..................................................................19 tabulka 10 Emise v rámci REZZO z roku 2003 upravené .................................................21 tabulka 11 Porovnání množství emisí dle kategorie zdrojů v rámci REZZO ref. stav.......22 tabulka 12 Rozdělení výroby tepelné energie mezi kategorie zdrojů (teplo v palivu).......23 tabulka 13 Rozdělení výroby tepelné energie mezi kategorie zdrojů ( vyrobené teplo) ..23 tabulka 14 Struktura celkové potřeby vyrobené energie podle účelu užití.......................24 tabulka 15 Podíl bytů vytápěných z SCZT na celkovém počtu bytů ( na patách objektů ) ....................................................................................................................................25 tabulka 16 Spotřeby paliv, energií , vody a výroba tepla v letech 2002-2004 CV1 ..........29 tabulka 17 Spotřeby paliv, energií , vody a výroba tepla v letech 2002-2004 CV2 ..........31 tabulka 18 Spotřeby paliv, energií , vody a výroba tepla v letech 2002-2004 CV4 .........32 tabulka 19 Spotřeby paliv, energií , vody a výroba tepla v letech 2002-2004 CV5 .........33 tabulka 20 Spotřeby paliv, energií , vody a výroba tepla v letech 2002-2004 Rýmařovská ....................................................................................................................................34 tabulka 21 Využití instalovaného výkonu v soustavě SCZT ............................................35 tabulka 22 Přípojná hodnota rozvojových zón ..................................................................36 tabulka 23 Přehled prodaného tepla SCZT v jednotlivých letech na patách objektů.......37 tabulka 24 přehled výroby tepla v jednotlivých měsících roku 2004 na jednotlivých zdrojích .......................................................................................................................37 tabulka 25 Přehled vyrobeného a prodaného tepla za SCZT 2002-2004.........................39 tabulka 26 Plánované investice – plánované opravy rok 2005 ........................................40 tabulka 27 Investiční výhled 2005 – 2010 ( v tis. Kč) ........................................................40 tabulka 28 Výsledná kalkulace za a.s. Teplo Bruntál ceny bez DPH ..............................41 tabulka 29 Kalkulační vzorec ceny tepelné energie za rok 2004 ceny bez DPH..............42 tabulka 30 Očekávaný vývoj ceny tepelné energie v letech 2005-2007 (zdroj ministerstvo financí)........................................................................................................................44 tabulka 31 RS dodávající plyn do místní plynovodní sítě: ................................................45 tabulka 32 Podle „KHO“ byl max. hodinový odběr plynu ve dnu měření z jednotlivých RS následující ..................................................................................................................45 tabulka 33 RS dodávající plyn z VTL plynovodů přímo odběratelům kat. SO, VO...........46 tabulka 34 regulační stanice středotlaké ...........................................................................46 tabulka 35 STL plynovody .................................................................................................47 tabulka 36 Odběratelé plynu..............................................................................................47 tabulka 37 Obyvatelstvo ....................................................................................................47 tabulka 38 Maloodběr struktura odběrů.............................................................................48 tabulka 39 Odběratelé plynu ročním odběrem vyšším než 10 tis.m3/rok ........................49 tabulka 40 Přehled odběratelů SO a VO odebírajících z místní plynovodní sítě .............50 tabulka 41 Výkon regulačních stanic plynu: ......................................................................50 tabulka 42 Struktura odběratelů a odběru plynu ..............................................................52 tabulka 43 Očekávaný vývoj spotřeby plynu .....................................................................52 4/130


tabulka 44 Přehled zdrojů s možnou plynofikací...............................................................53 tabulka 45 Stávající odběratelé plynu střední a velkoodběr .............................................54 tabulka 46 Předpokladané zdroje pro plynofikaci mimo dosah SCZT ..............................54 tabulka 47 Celkem odběr el. energie v roce 1998.............................................................57 tabulka 48 Bilance paliv a (energie v palivech) včetně el. energie (el energie z roku 1998) ..........................................................................................................................59 tabulka 49 Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití (GJ) ...........................59 tabulka 50 Zdroje SCZT jejich instalovaný a nevyužitý výkon .........................................66 tabulka 51 Množství spotřebovaného paliva Varianta 1 ..................................................67 tabulka 52 Množství spotřebovaného paliva Varianta 2 ...................................................70 tabulka 53 Rozdělení spotřeby paliv Varianta 3...............................................................72 tabulka 54 Porovnání variant z hlediska spotřeby paliv ...................................................75 tabulka 55 Emise Varianta 1 vy´počet z emisních faktorů ...............................................75 tabulka 56 Emise Varianta 1 výpočet z emisních faktorů ................................................76 tabulka 57 Emise Varianta 3 výpočet z emisních faktorů .................................................77 tabulka 58 Vliv na spotřebu primární energie....................................................................81 tabulka 59 Vliv na produkci emisí......................................................................................82 tabulka 60 Teoretické množství energie dopadající za slunečný den na osluněnou plochu orientovanou k jihu v podmínkách ČR (50°s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3) ....................................................................................................................................88 tabulka 61 Poloha slunce nad obzorem a jí odpovídající optimální sklon absorpční plochy pro maximální využití energie slunečního záření.......................................................88 tabulka 62 Podíl energie difúzního záření na globálním záření v podmínkách ČR (50°s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3, orientace plochy 45°).......................................89 tabulka 63 Celkové množství energie dopadající za průměrný den na plochu orientovanou k jihu v podmínkách ČR (50°s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3) ....................................................................................................................................89 tabulka 64 Úspory primární energie po instalaci solárního systému.................................92 tabulka 65 Roční úspora hnědého uhlí spalovaného přímo v domácnosti využitím solárního systému pro přípravu TUV a přitápění .......................................................93 tabulka 66 Globální úspora emisí......................................................................................93 tabulka 67 Trade-off mezi náklady na zařízení a ekologickými přínosy ...........................94 tabulka 68 Podpořená spotřeba biopaliv: Roční potřeba biopaliv celkem při realizaci 1000 investičních projektů...................................................................................................96 tabulka 69 Roční úspora hnědého uhlí..............................................................................97 tabulka 70 Celková úspora emisí jednoho kotle na biomasu............................................97 tabulka 71 Porovnání místních emisí ze spalování...........................................................98 tabulka 72 Přibližný počet podpořených briketovacích linek.............................................99 tabulka 73 Vytvoření trhu pro energetické rostliny ............................................................99 tabulka 74 Trade-off mezi náklady a ekologickými přínosy (referenční varianta HU vytápění, el. energie TUV)........................................................................................100 tabulka 75 Celkové náklady na realizaci 1000 projektů ..................................................100 tabulka 76 Podíl konstrukcí na tepelných ztrátách objektu .............................................101 tabulka 77 Bilance energie 1 rodinného domu (uvažováno se zateplením) ...................102 tabulka 78 Snížení emisí po výměně oken a zateplení při vytápění rodinného domu hnědým uhlím ...........................................................................................................103 tabulka 79 Snížení emisí po výměně oken a zateplení při vytápění rodinného domu zemním plynem ........................................................................................................103 tabulka 80 Investiční a provozní náklady ........................................................................104 tabulka 81 Velikost tepelné ztráty [GJ] na osobu a den ..................................................106 tabulka 82 Velikost potřebného ohřevu vzduchu ............................................................107 5/130


tabulka 83 Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace .............................108 tabulka 84 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...............................108 tabulka 85 Porovnání bilance energie pasivního a standardního rodinného domu........110 tabulka 86 Rozdíl emisí při vytápění hnědým uhlím........................................................111 tabulka 87 Rozdíl emisí při vytápění zemním plynem.....................................................112 tabulka 88 Porovnání celkových investičních nákladů a ročních nákladů na energii (na vytápění a ohřev vody) pasivního a standardního domu (vytápění hnědým uhlím) ..................................................................................................................................112 tabulka 89Emise znečišťujících látek ..............................................................................115 tabulka 90 Snížení emisí znečišťujících látek v % ..........................................................115 tabulka 91 Emise skleníkových plynů..............................................................................116 tabulka 92 Rozdílová analýza emisí skleníkových plynů ................................................116 Obrázky: Obrázek 1 Průměrné měsíční teploty v lokalitě Bruntál ....................................................11 Obrázek 2 Vývoj a prognóza počtu obyvatel....................................................................12 Obrázek 3 Věková struktura obyvatel a prognóza vývoje .................................................13 Obrázek 4 Rozdělení rodinných a bytových domů podle roku výstavby .........................16 Obrázek 5 Rozdělení bytů podle způsobu vytápění.........................................................16 Obrázek 6 Rozdělení celkové spotřeby paliv z REZZO 2003 upravené..........................18 Obrázek 7 Spotřeba paliva REZZO1 ref. stav...................................................................18 Obrázek 8 Spotřeba paliv REZZO 2 ref. stav....................................................................19 Obrázek 9 Spotřeba paliv REZZO 3 ref. stav....................................................................19 Obrázek 10 Instalovaný výkon zdrojů REZZO1 ref. stav .................................................19 Obrázek 11 Instalovaný výkon zdrojů REZZO 2 ref. stav ................................................20 Obrázek 12 Instalovaný výkon zdrojů REZZO 3 ref. stav ...............................................20 Obrázek 13 Emise zdrojů REZZO1 ref. stav....................................................................21 Obrázek 14 Emise zdrojů REZZO 2 ref. stav ....................................................................22 Obrázek 15 Emise zdrojů REZZO 3 ref. stav ....................................................................22 Obrázek 16 Porovnání množství emisí dle kategorie zdrojů v rámci REZZO ref. stav....23 Obrázek 17 Rozdělení výroby tepelná energie mezi kategorie zdrojů a jednotlivá paliva (vyrobené teplo) .........................................................................................................24 Obrázek 18 Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití.....................................24 Obrázek 19 Stávající soustava SCZT a stávající zdroje legenda zdrojů viz. Tabulka Příloha č.1 Přehled zdrojů na území města Bruntál ..................................................26 Obrázek 20 Typy zdrojů referenční stav ..........................................................................27 Obrázek 21 Podíl bytů vytápěných z SCZT ve městě Bruntál ..........................................28 Obrázek 22 Roční trvání výkonu CV1 Dolní ....................................................................30 Obrázek 23 Roční trvání výkonu CV2 Smetanova..........................................................31 Obrázek 24 Roční trvání výkonu CV4 Květná 2..............................................................32 Obrázek 25 Roční trvání výkonu CV5 Květná 3.............................................................33 Obrázek 26 Porovnání využitého a nevyužitého výkonu na zdrojích pro SCZT...............34 Obrázek 27 Využitý instalovaný výkon v soustavě SCZT .................................................35 Obrázek 28 Nevyužitý výkon v soustavě SCZT ................................................................35 Obrázek 29 přehled výroby tepla v jednotlivých měsících roku 2004 na jednotlivých zdrojích .......................................................................................................................38 Obrázek 30 přehled výroby tepla v jednotlivých měsících roku 2004 na CV1..................38 Obrázek 31 SCZT Bruntál rok 2004 rozdělení ztrát. ........................................................39 Obrázek 32 Očekávaný vývoj ceny tepelné energie v letech 2005-2007 (zdroj ministerstvo financí) ...................................................................................................44 6/130


Obrázek 33 NTL plynovody ...............................................................................................46 Obrázek 34 Zásobení lokality zemním plynem a výhled..................................................55 Obrázek 35 Zásobení lokality el. energií podklad SME rok 2005 ...................................58 Obrázek 36 Vývoj ceny tepla v ČR a evropských státech do roku 2000. .......................62 Obrázek 37 Poměr cen energií v ČR a EU z roku 2001 ...................................................65 Obrázek 38 Rozdělení spotřeby paliv varianta 1 ..............................................................67 Obrázek 39 Varianta 1 rozložení zdrojů a spalované palivo.............................................68 Obrázek 40 Diagram ročního trvání výroby tepla..............................................................69 Obrázek 41 Rozdělení spotřeby paliv Varianta 2.............................................................70 Obrázek 42 Varianta 2 rozložení zdrojů a spalované palivo.............................................71 Obrázek 43 Rozdělení spotřeby paliv Varianta 3..............................................................73 Obrázek 44 Varianta 3 rozložení zdrojů a spalované palivo.............................................74 Obrázek 45 Porovnání variant z hlediska spotřeby paliv .................................................75 Obrázek 46 Porovnání produkce emisí Varianty 1 s ref. stavem......................................76 Obrázek 47 Porovnání produkce emisí Varianty 2 s ref. stavem......................................77 Obrázek 48 Porovnání produkce emisí Varianty 3 s ref. stavem.....................................78 Obrázek 49 Vliv na spotřebu primární energie..................................................................81 Obrázek 50 Vliv na produkci emisí...................................................................................82 Obrázek 51 Vliv na produkci emisí CO2 ...........................................................................83 Obrázek 52 Vlivy na zaměstnanost...................................................................................83 Obrázek 53 Náklady ..........................................................................................................84 Obrázek 54 palivové náklady variant ................................................................................84 obrázek 55 Globální sluneční záření na území ČR (MJ/m2/rok).......................................87 obrázek 56 .........................................................................................................................89 obrázek 57 .........................................................................................................................90 obrázek 58 Různé možnosti využití solární energie, zaměření tohoto programu.............90 obrázek 59 Vyhodnocení metodou LCA pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS 94 obrázek 60 Komplexní účinek podpory domácích kotlů na biomasu a na celý trh s biopalivy......................................................................................................................95 obrázek 61 Grafické znázornění vzorce (1) ....................................................................105 obrázek 62 Grafické znázornění vzorce (1) ....................................................................113 Přílohy: Doporučené programy ekologizace Financovaní projektů naplňujících UEK Výkresová část: Výkres č.1 CZT Výkres č.2 Plyn Výkres č.3 El.energie Výkres č.4 Střed města Příloha č.1 Přehled zdrojů na území města - revidovaný stav

7/130


1. 1.1.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název: Územní energetická koncepce města Bruntál

Obsahem dokumentu je doplnění „Územní energetické koncepce města Bruntál“ dále jen UEK Bruntál zpracované v roce 2002 fy. APAZ GROUP s.r.o. a) Technická a ekonomická analýza skutečného stavu stávající soustavy CZT, se zaměřením na zjištění efektivity provozu soustavy - struktura odběrů tepla - palivové náklady - ostatní provozní náklady (voda, el. energie, nakupované služby, vlastní údržba, mzdové náklady, ostatní náklady) - rozbor finanční služby za rekonstrukce provedené v minulých letech b) Návrh opatření na zvýšení efektivity provozu tepelné soustavy - potenciál rozvoje soustavy CZT - zvýšení účinnosti spalování paliva a distribuce tepla - racionalizace ostatních provozních nákladů c) Seznámení odběratelů tepla s výsledky analýzy d) Doplnění bude obsahovat grafickou část se zakreslením současných stávajících tras vedení SCZT, plynovodu a rozvodů elektro vč. návrhových tras, tato bude zpracována i v digitální podobě. e) Doplnění bude zpracováno v souladu s nařízením vlády č.195/2001 Sb. a s návrhem ÚEK Moravskoslezského kraje. 1.2.

Stručná charakteristika

UEK vytváří účinné podmínky pro podporování a účast místní samosprávy při investování nových technologií jak v oblasti majetku samosprávy (půda, lesy, dopravní infrastruktura, byty, nemocnice, školy, úřady, sociální objekty, společenská centra apod.), tak i při investování ostatních zainteresovaných stran (občané, podnikatelské a nepodnikatelské organizace). UEK vytváří podmínky pro „vtažení“ hlavních účastníků, tj. zejména orgánů místní samosprávy a investorů, do realizace . UEK významně přispívá k odstraňování nedůvěry a ke snižování obav z rizika investic do nových technologií tím, že pro realizaci scénářů z ÚEK navrhuje programy a projekty, jež vyhodnotí nejen z hlediska investic a provozních nákladů, ale i z hlediska externalit – tj. kladných a záporných přínosů pro místní společenství (obyvatele či obce jako celku). 1.3.

Zadavatel UEK

Město Bruntál Adresa: Nádražní 20 79201 Bruntál IČO: 00295892 DIČ: CZ00295892 Telefon: +420 554 706252 Fax: +420 554712193 8/130


E-mail: [email protected] Odpovědné pracoviště: Kontaktní osoba: Vedoucí odboru výstavby a územního plánování Ing Pavla Teplíčková +420 554 706 525 email: [email protected]

1.4.

Zpracovatel UEK

Doplnění Územní energetické koncepce města Bruntál zpracoval tým EVČ s.r.o. pod vedením Ing Avramova, ve spolupráci s fy. Cityplan s.r.o. EVČ s.r.o. Adresa: Arnošta z Pardubic 676 53002 Pardubice IČO: 13582275 DIČ: CZ13582275 Telefon: +420 466 053 511 Fax: +420 466 613 544 E-mail: [email protected] Kontaktní osoba: Ing Valentýn Avramov +420 466 053 511 email: [email protected]

9/130


2.

DŮVODY PŘÍPRAVY A ZADÁNÍ UEK

Územní energetická koncepce města Bruntál byla zpracována firmou APAZ GROUP, s.r.o. v roce 20002, tato nebyla v zastupitelstvu města nikdy schválena . Na 21. zastupitelstvu města dne 9.7.2005 byla UEK a obecně závazná vyhláška města Bruntál k uskutečnění územní energetické koncepce města Bruntál projednána bez přijatého usnesení. Pořízení aktualizace UEK bylo předloženo radě města a ta na svém 38. zasedání dne 29.6.2004 schválila zadat pořízení aktualizace UEK města Bruntál. Mezi hlavní cíle UEK města Bruntál patří: − efektivizace vytápění ve městě Bruntál ve vztahu k vlivům na životní prostředí. − nahrazování fosilních zdrojů obnovitelnými zdroji energie, − zvýšení strategické bezpečnosti energetické infrastruktury. − GIS podklady pro územní plán vrstva energetika 2.1. • • • • • • • • 3. 3.1.

Podkladové materiály Územní plán města Bruntál z roku 1996 Teplofikační studie města Bruntál z července 1996 Územní energetická studie města Bruntálu z června 2002 (dokument nebyl přijat radou města Bruntál) Generel plynofikace města Bruntál z července 2004 Mapové podklady poskytnuté městem Bruntál Podklady od SME REZZO 1,2,3 z roku 2003 Statistická data města Bruntál z roku 2000. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Krajina a řešené území

Město Bruntál leží na severu Moravy v západní části Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 547 m, ve stejnojmenném okrese. Město Bruntál patří k nejstarším městům v českých zemích . Vzniklo na přelomu 12 a 13 století. Prosperita města byla založena na těžbě drahých kovů. V 60 a 70 letech 19 století došlo v celém kraji k rozmachu textilní výroby. Město se stalo sídlem okresního úřadu a okresního soudu a v tomto období bylo postaveno více než 480 budov. Počátek nové historie města znamenalo postupné dosídlení města obyvateli české národnosti po roce 1945. Půdorys města je oválný, v severní části nepravidelný. Zastavěná část je velmi různorodá. Je zde zachováno jak několik historických objektů, tak jsou zde postaveny i objekty nové . Historické jádro města Bruntálu bylo prohlášeno Vyhl. Č. 476/1992 Sb. za městskou památkovou zónu a navíc má ještě vyhlášené ochranné pásmo. 3.2.

Geografické a klimatické údaje

Město Bruntál se nachází v rovinatém terénu v nadmořské výšce 546 m.n.m. 10/130


Klimaticky má celá oblast chladné a vlhké podnebí – klimatická oblast MT 2. Podle ČSN 383350 je venkovní výpočtová teplota –18 C°. Průměrná teplota při topném období 232 dnů je 4,0 C°, pro 255 dnů je 2,7 C°, pro 315 dnů je 4,8 C°. Topné období je září až květen tj. 273 dnů. Přehled měsíčních teplot v letech 1976-1995 je uveden v následující tabulce: rok 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 průměr

leden -3,6 -2,8 -2,5 -6,9 -6,3 -5,5 -5,5 0,7 -2,8 -10 -3,6 -10,8 0,2 -2 -1,8 -2,5 -1,8 -2,4 0,4 -3,4 -3,8

únor -2,9 -0,7 -4,8 -5,2 -1,6 -3,6 -3,7 -4,5 -3,2 -7,5 -10,4 -3 -0,6 0,8 1,9 -6,5 -0,5 -3,5 -3,6 1,2 -3,1

březen -2,4 4,1 2,3 1,6 -1 4,1 2,1 2,3 -1,2 0,8 0,7 -4 -0,5 3,8 4,3 3,3 1,3 -0,8 3,6 0,7 1,3

duben 5,4 4,5 4,6 4,3 3,2 4,9 3,5 8 5,9 5,8 7,4 6,1 5,7 7,1 5,2 5,1 6,2 6,7 6,3 6,3 5,6

květen 11,1 10,5 9,9 12,1 8,6 12,1 11,8 12,8 10,9 12,5 13,4 9,9 12,8 11,8 12,4 8 11,4 13,4 11 10,7 11,4

červen 13,8 15 13 16,5 13,9 15,3 15,2 14,4 13 12 14,2 14 14,8 13,1 14,4 13,5 16 14,1 14,7 14,2 14,2

červenec 16,3 15 13,6 13,8 14,4 15,4 16,7 18,2 14,1 15,9 15,2 16,4 16,8 15,8 15,3 17,6 17,3 14,9 18,6 18,3 16

srpen 13 14,1 13,1 14,5 14,5 15 15,9 15,6 14,8 14,9 15,2 13,6 15,4 15 15,4 15,4 19,4 14,2 16,2 15 15

září 10,6 8,9 9,8 11,2 10,4 11,7 13,3 11,7 10,5 10,7 9,5 12,9 11,6 12 9,5 12,1 10,6 9,8 12,2 10,4 11

říjen 7,9 7,7 7,2 4,9 5,9 7 7,5 6,8 8,2 6,1 6,2 7,1 6,3 7,7 6,9 5 4,4 6,4 4,3 8,4 6,6

listopad 3,3 2,3 0 1,6 -0,3 1,2 2,8 -0,4 2,3 -2 2,9 2,7 -2,3 -0,5 2,7 1,3 1,8 -1,4 2,4 -0,7 1

tabulka 1 přehled průměrných měsíčních teplot 1976-1985

Průměrné roční teploty v lokalitě Bruntál

15 10 5

c

d pa

os in e pr

lis to

ř íj en

ří zá

pe n

c

sr

ve ne

n te

ve n

če r

če r

kv ě

be n du

ez en bř

ún

le d

-5

or

0 en

průměrná teplota °C

20

Obrázek 1 Průměrné měsíční teploty v lokalitě Bruntál

lokalita Bruntál průměr ČR

průměrné měsíční venkovní teploty 9 10 11 12 1 2 11,6 6,7 1,6 -1,9 -3,9 -2,7 12,5 7,4 2,4 -1 -7,1 -1,2

3 1 2,6

4 5,7 7,3

tabulka 2 Průměrné venkovní teploty v topném období porovnání s ČR 11/130

5 11,2 12,4

prosinec -3,1 -2,9 -2,7 1,2 -2,8 -4,5 -1 -2,4 -2,6 1 -2,4 -1,4 -1,5 -1,5 -2,7 -4,4 -3,3 -0,1 -1 -4,4 -2,1

rok 5,8 6,3 5,3 5,8 4,9 6,1 6,6 6,9 5,8 5 5,7 5,3 6,5 6,9 7 5,7 6,9 5,9 7,1 6,4 6,1


Průměrné měsíční venkovní teploty 15

teplota °C

10

5

Bruntál průměr ČR

0 9

10

11

12

1

2

3

4

5

-5

-10 měsíc topné sezóny

4.

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A VÝVOJ SPOTŘEBY ENERGIÍ

4.1.

Demografická a sídelní struktura v současnosti a ve výhledu

4.1.1.

Vývoj počtu obyvatel

rok město Bruntál

1869 7 922

1900 10 800

1930 12 766

1961 10 116

1970 12 193

1980 15 507

1991 16 739

1995 17 640

2001 17 453

2010 18 080

tabulka 3 vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel 20 000 18 000

počet obyvatel

16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1869

1900

1930

1961

1970

1980

1991

1995

2001

2010

rok

Obrázek 2 Vývoj a prognóza počtu obyvatel

Počet obyvatel v Bruntálu plynule stoupal až do období II. světové války. Výrazný pokles počtu obyvatel v důsledku války (odsun Němců) v padesátých letech vystřídal pomalý nárůst počtu obyvatel, který se urychlil v posledních 10-ti letech jednak výstavbou průmyslu a jednak v návaznosti na funkci okresního města. 12/130


V současné době lze předpokládat, že na řešeném území žije cca 17 800 trvale bydlících obyvatel. 4.1.2.

Věková struktura obyvatel

rok předproduktivní (0 - 14 let) produktivní (m 15-59, ž 15-54) postproduktivní (m 60 a více, ž 55 a více)

1970 26 63 11

1980 31 58 11

1991 26 61 13

prognóza 21 60 19

Data k červnu 2002 tabulka 4 Věková struktura obyvatel a prognóza vývoje

Věková struktura obavatel

prognóza postproduktivní (m 60 a více, ž 55 a více)

1991 roky

produktivní (m 15-59, ž 15-54) předproduktivní (0 - 14 let)

1980

1970

0

20

40

60

80

%

Obrázek 3 Věková struktura obyvatel a prognóza vývoje

Věková struktura v Bruntále se značně odlišovala od průměru v ČR. Odlišnost byla způsobena několika vlnami migrace mladých lidí a mladých rodin s dětmi. V nejbližších letech nelze z více důvodů očekávat podobný rozvoj bytové výstavby (omezená podpora státu, obtížně dostupné a drahé hypoteční úvěry, drahé stavební pozemky, ceny stavebních materiálů atd.), které by výrazněji ovlivnili demografickou skladbu obyvatelstva. Důsledkem masivního přistěhovávání mladých obyvatel je v současné době pozitivní demografická struktura obyvatelstva města s vysokým podílem osob v produktivním věku a velmi nízkým podílem osob v post-produktivním věku, který klade jen malé nároky na rozvoj sociální asistence a sociálních služeb, potřebných pro tuto část obyvatelstva. Na druhé straně to může být zdrojem možných problémů v budoucnosti, kdy se do post-produktivního věku dostanou početné skupiny obyvatel, kteří se do města přistěhovali. Prognóza vývoje počtu obyvatel vychází se současné demografické situace v Bruntále a z celkových trendů ve vývoji populace v České republice. Pro Českou republiku, stejně jako pro ostatní země tzv. reálného socialismu, byl typický extenzivní populační režim, podstatně odlišný od režimu moderních demokratických společností. Byla pro něho příznačná vysoká sňatečnost, vysoká potratovost, vysoká porodnost a velmi vysoká plodnost na počátku reprodukčního období, vysoká rozvodovost a vysoká úmrtnost. 13/130


Po společenských změnách po roce 1989 jsou již v průběhu první poloviny 90. Let registrovány změny v demografických ukazatelích. Typické pro tyto změny je : snižování sňatečnosti, porodnosti, potratovosti i úmrtnosti, především mužské, pouze rozvodovost stagnuje. Dalším trendem je skutečnost, že vysoký podíl dětí se rodí mimo manželství. Snižování sňatečnosti doprovází další jev, postupné zvyšování věku v době prvního sňatku, což má pozitivní dopad, protože sňatky uzavírají lidé sociálně i ekonomicky zralejší. Předpokládá se, že tento trend bude pokračovat i v blízké budoucnosti, jak naznačují výsledky výzkumů mezi mladou generací, a nízká sňatečnost bude pokračovat, i když poroste životní úroveň a bude dostatek bytů, podobně jako tomu je v západních společnostech. Teorie týkající se vývoje porodnosti jsou nejednotné. Podle některých současné snížení plodnosti z hodnoty 1.9 v roce 1990 na 1.4 v roce 1994 je vysvětlováno jako současný důsledek snížení sňatečnosti a odkládání rodičovství a je jen dočasným jevem, který nelze interpretovat jako odmítání rození dětí vůbec. Přesto lze s odkládáním narození prvního dítěte očekávat snižování počtu dětí v rodině. Podle jiných nízká porodnost bude v naší společnosti dlouhodobým jevem s úrovní plodnosti pod záchovnou hranicí. Z uvedených předpokladů vychází prognóza vývoje obyvatel v Bruntále. Podíl obyvatel v před-produktivním věku bude i nadále klesat, přestože v současné době vstupují do období nejvyšší plodnosti věkové kohorty baby-boomu ze 70. Let. Velmi pozvolna poroste podíl osob v post-produktivním věku. Pomalý nárůst tohoto podílu bude také ovlivňován snižováním úmrtnosti, především mužské, a zvýšením zákonného věku pro odchod do důchodu. Do období 2005-2010 bude charakteristický vysoký podíl osob v produktivním věku, bude se však měnit jeho skladba, budou narůstat počty lidí v pozdním středním věku, kteří jsou na jedné straně již zkušení pracovníci, na druhé straně v případě ztráty zaměstnání se tito lidé již hůře rekvalifikují a hůře hledají uplatnění na trhu práce a to tím hůře, čím nižší mají vzdělání. Po tomto období se budou demografické charakteristiky prudce zhoršovat. 4.1.3.

Domovní a bytový fond

14/130


Vyhodnocení údajů ze SLDB 2001 DOMOVNÍ FOND Celkem Rodinné domy Domy úhrnem 1 316 931 Trvale obydlené domy 1 265 888 v nich : trvale obydlené byty 6 621 997 v nich : neobydlené byty 315 23 Počet osob v domech Trvale obydlené domy 17 627 2 868 Počet trvale obydlených domů podle období výstavby do roku 1919 115 76 od roku 1920-1945 305 268 od roku 1946 - 1980 458 277 od roku 1981 - 1990 222 138 od roku 1991 - 2001 153 124 Z počtu domů materiál nosných zdí: stěnové panely 221 13 cihly, tvárnice, cihlové bloky 697 580 Domy s počtem bytů: 1 789 761 2 až 3 148 127 4 až 11 100 0 12+ 220 0 Technické vybavení domů: ústřední topení 1 112 838

Bytové domy 330 330 5 575 288

Ostatní 55 47 49 4

14 759 24 33 170 79 23

39 4 11 5 6

201 99

7 18

0 10 100 220 242

32

Rodinné domy 997 2 863

Bytové domy 5 575 14 514

Ostatní 49

14 653

4 639 733

7 20

33 142 294 309 215

771 2 003 2 619 170 9

4 11 24 6

869 50 46

4 876 347 288

19 17 5

118 34 44 790

199 61 183 574

9 2 2 27

90 294 72 261 146 129 5

97 164 1 199 1 773 1 842 499 1

22 4 7 6 5 5 0

tabulka 5 Domovní fond dle SLDB z roku 2001 BYTOVÝ FOND Celkem Trvale obydlené byty 6 621 Počet osob v bytech 17 377 Z toho v domech s materiálem zdí: ze stěnových panelů 4 660 cihly, tvárnice, cihlové bloky 1 406 Z toho s počtem obytných místností 1 808 2 2 156 3 2 937 4 485 5+ 224 Z toho způsob vytápění ústřední 5 764 etážové 414 kamna 339 Z toho energie použitá k vytápění: uhlí 326 dřevo 97 elektřina 229 plyn 1 391 Počet trvale obydlených bytů podle období výstavby do roku 1919 209 od roku 1920 - 1945 462 od roku 1946 - 1970 1 278 od roku 1971 - 1980 2 040 od roku 1981 - 1990 1 993 od roku 1991 - 2001 633 nezjištěno 6

tabulka 6 Bytový fond dle SLDB z roku 2001 15/130


Rozdělení rodinných a bytových domů podle roku výstavby od roku 1991 2001 12%

do roku 1919 9% od roku 1920-1945 24%

od roku 1981 1990 18%

do roku 1919 od roku 1920-1945 od roku 1946 - 1980 od roku 1981 - 1990 od roku 1991 - 2001

od roku 1946 1980 37%

Obrázek 4 Rozdělení rodinných a bytových domů podle roku výstavby

kamna 6%

Způsob vytápění bytů

etážové 7%

ústřední etážové kamna

ústřední 87%

Obrázek 5 Rozdělení bytů podle způsobu vytápění

Bydlení patří k základním sociálním potřebám každého člověka. Zajištění kvalitního bydlení a dostatečná nabídka bytů jsou prvořadým úkolem politiky města, který je nutné řešit ve všech variantách budoucího rozvoje města – od těch nejoptimističtějších až po katastrofické. Otázka bydlení je úhelným kamenem, spojujícím otázky hospodářského, územního, sociálního i kulturního rozvoje města. Pro zjištění skutečných požadavků obyvatel na bydlení je nutné vycházet z demograficko-sociologických charakteristik města a regionu. Významnou roli zde hraje nabídka pracovních příležitostí, ekonomický potenciál města a regionu a saldo migrace. Podle sčítání v roce 2001 je ve městě 6 621 obydlených bytů , z toho je 997 v rodinných domcích.

16/130


4.1.4.

Rozdělení města do územních celků z hlediska zásobování energiemi

Stávající bytová výstavba je soustředěna do několika oblastí. Tyto oblasti jsou zásobovány teplem většinou z jedné teplárny, čtyř výtopen a dvou významnějších kotelen, které vznikly v souvislosti s výstavbou sídlištních celků od 50-tých do 80-tých let tohoto století a tvoří základ soustav centralizovaného zásobování – dále jen SCZT. Viz příloha č.1 výkres Situace CZT. 4.2. objektů

Výhled poptávky po tepelné energii z pohledu nově vybudovaných

Od odboru správy majetku města Bruntál byla získána data o plánovaných do roku 2010.

nové byty

Podkladem byla data od odboru správy KS majetku města Bruntál

investičních akcích

rozloha rodinné domy zóny

Přípojná hodnota teplo

Spotřeba tepla

KS

KW

GJ

Rozvojová zóna Za mlékárnou

ha 102

8

2 040

14 688

97

13

5 940

42 768

Rozvojová zóna Pod uhlířským vrchem

95

7,9

1 900

13 680

Rozvojová zóna zahrádky J.E.Purkyně

12

1,1

240

1 728

176

1 267

Rozvojová zóna Pod vodárenským vrchem

500

Výstavba 22 b.j. bez určení místa

22


40

Střed města – městská památková zona CFELKEM

30

320

2 304

3 430

24 696

14 046

101 131

tabulka 7 Výhled poptávky po tepelné energii do roku 2010

Rozvojové zóny jsou podrobně zakresleny v příloze výkres č.1. 4.3.

Analýza dostupnosti paliv a emisí

Na základě provedených průzkumů a hodnot, které jsme obdrželi od jednotlivých správců sítí, zdrojů a podkladů REZZO je sestavena následující tabulka spotřeb paliv a energií na území města Bruntálu. 4.3.1. Spotřeba paliv

REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 CELKEM

ČU palivo 0,00 výkon [MW] 0,00 palivo 2332,00 výkon [MW] 10,13 palivo 88,00 výkon [MW] 0,24 palivo 2420,00 výkon [MW] 10,37

HUPR KOKS DŘEVO 14179,00 0,00 0,00 21,20 0,00 0,00 7184,00 746,00 2581,00 25,63 9,36 7,02 371,00 372,00 556,00 0,62 0,98 0,59 21734,00 1118,00 3137,00 47,45 10,34 7,61

LTO 46,00 0,48 0,00 0,00 6,00 0,03 52,00 0,51

ZP 5680,00 50,73 7655,00 66,41 2533,00 10,18 15868,00 127,32

BP 0,00 0,00 169,00 0,94 4,00 0,02 173,00 0,96

LPG 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

tabulka 8 Spotřeba paliv REZZO1-3 z roku 2003 upravené . tuhé palivo (t) plynné a kapalné (m3) 17/130


LPG ČU BP 0% 5% 0%

CELKEM SPOTŘEBA PALIV

ČU HUPR KOKS

ZP 36%

DŘEVO LTO ZP

HUPR 49%

BP LPG

LTO 0% DŘEVO 7%

KOKS 3%

Obrázek 6 Rozdělení celkové spotřeby paliv z REZZO 2003 upravené

Spotřeba paliva REZZO 1 referenčnístav 16000,00

14179,00

Spotřeba tis tun

14000,00 12000,00 10000,00 8000,00

palivo 5680,00

6000,00 4000,00 2000,00 0,00

0,00 ČU

HUPR

46,00

0,00

0,00

KOKS

DŘEVO

LTO

ZP

0,00

0,00

BP

LPG

palivo

Obrázek 7 Spotřeba paliva REZZO1 ref. stav Spotřeba paliva REZZO 2 referenční stav 9000,00

Spotřeba tis tun

8000,00

7655,00

7184,00

7000,00 6000,00 5000,00 4000,00 3000,00

2581,00

2332,00

2000,00

746,00

1000,00

0,00

0,00 ČU

HUPR

KOKS

DŘEVO

LTO palivo

18/130

ZP

169,00

0,00

BP

LPG


Obrázek 8 Spotřeba paliv REZZO 2 ref. stav

Spotřeba paliva REZZO 3 referenčni stav 3000,00

2533,00

Spotřeba tis tun

2500,00 2000,00 1500,00 1000,00 500,00

371,00

556,00

372,00

88,00

6,00

0,00 ČU

HUPR

KOKS

DŘEVO

LTO

ZP

4,00

0,00

BP

LPG

palivo

Obrázek 9 Spotřeba paliv REZZO 3 ref. stav

Palivo Černé uhlí Hnědé uhlí prachové Koks Dřevo LTO Zemní plyn Bioplyn

Roční spotřeba t/rok 2 420 t/rok 21 734 t/rok 1118 t/rok 3137 t/rok 52 t/rok 15 868 tis m3/rok 173 tis m3/rok

tabulka 9 Spotřeba paliv přehledová tabulka

4.3.2.

Instalovaný výkon Výkon zdrojů v rámci REZZO 1 referenční stav

60,00 50,73 Výkon zdrojů v MW

50,00 40,00 30,00

výkon [MW] 21,20

20,00 10,00 0,00

0,00 ČU

HUPR

0,48

0,00

0,00

KOKS

DŘEVO

LTO

palivo

Obrázek 10 Instalovaný výkon zdrojů REZZO1 ref. stav

19/130

ZP

0,00

0,00

BP

LPG


Výkon zdrojů v rámci REZZO 2 referenční stav 66,41

70,00

Výkon zdrojů v MW

60,00 50,00 40,00 25,63

30,00 20,00 10,00

10,13

9,36

7,02 0,00

0,00 ČU

HUPR

KOKS

DŘEVO

LTO

ZP

0,94

0,00

BP

LPG

palivo

Obrázek 11 Instalovaný výkon zdrojů REZZO 2 ref. stav

Data poskytnutá ČHMU neobsahovala instalované výkony v rámci REZZO 3, bylo tedy nutné tyto vypočítat (jedná se tedy o přiměřeně přesný výpočet) Výkon zdrojů v rámci REZZO 3 referenčni stav

Výkon zdrojů v MW

12,00

10,18

10,00 8,00 6,00 4,00 2,00

0,24

0,62

0,98

0,59

ČU

HUPR

KOKS

DŘEVO

0,03

0,00

LTO palivo

Obrázek 12 Instalovaný výkon zdrojů REZZO 3 ref. stav

4.3.3.

Emise zdrojů v rámci REZZO

20/130

ZP

0,02

0,00

BP

LPG


REZZO

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

CELKEM

Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy

ČU 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 3,355 10,857 5,490 11,168 15,568 0,880 1,672 0,132 3,960 0,783 4,235 12,529 5,622 15,128 16,351

HU KOKS DŘEVO 5,860 0,000 0,000 185,320 0,000 0,000 48,580 0,000 0,000 12,280 0,000 0,000 5,670 0,000 0,000 8,739 0,732 0,106 30,763 5,881 0,023 8,736 0,987 0,517 7,640 7,585 0,007 2,923 7,260 0,058 6,678 3,720 6,950 12,690 7,068 0,556 1,113 0,558 1,668 16,695 16,740 0,556 3,302 3,311 0,495 21,277 4,452 7,056 228,773 12,949 0,579 58,429 1,545 2,185 36,615 24,325 0,563 11,895 10,571 0,553

LTO 0,030 1,290 2,650 5,630 0,080 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,013 0,240 0,060 0,004 0,002 0,043 1,530 2,710 5,634 0,082

ZP 0,220 1,020 8,490 2,480 5,360 0,061 0,032 4,491 0,624 0,176 0,051 0,024 4,053 0,811 0,162 0,332 1,076 17,034 3,915 5,698

BP 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,022 0,000 0,396 0,001 0,004 0,002 0,000 0,010 0,002 0,000 0,024 0,000 0,406 0,003 0,004

LPG 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

Celkem 6,110 187,630 59,720 20,390 11,110 13,015 47,556 20,617 27,025 25,989 18,294 22,250 7,594 38,768 8,055 37,419 257,436 87,931 86,183 45,154

tabulka 10 Emise v rámci REZZO z roku 2003 upravené CxHy 4%

REZZO 1 CO 7%

Tuhé látky 2%

Tuhé látky

NOX 21%

SO2 NOX CO CxHy SO2 66%

Obrázek 13 Emise zdrojů REZZO1 ref. stav

21/130


REZZO 2 Tuhé látky 10%

CxHy 19%

Tuhé látky SO2 NOX SO2 36%

CO 20%

CO CxHy

NOX 15%

Obrázek 14 Emise zdrojů REZZO 2 ref. stav

REZZO 3 CxHy 8%

Tuhé látky 19%

CO 42%

SO2 23%

NOX 8%

Obrázek 15 Emise zdrojů REZZO 3 ref. stav

Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy

REZZO1 REZZO2 REZZO3 CELKEM 6,11 13,015 18,294 37,419 187,63 47,556 22,25 257,436 59,72 20,617 7,594 87,931 20,39 27,025 38,768 86,183 11,11 25,989 8,055 45,154

tabulka 11 Porovnání množství emisí dle kategorie zdrojů v rámci REZZO ref. stav

22/130



200

187,63

Porovnání množství emisí v rámci REZZO 1,2,3

180 množství látky tuny

160 140 120

REZZO1 REZZO2 REZZO3

100 80

59,72

60

47,556

40 20

18,294 13,015 6,11

22,25

20,617 7,594

38,768 27,025 20,39

25,989 11,11 8,055

0 Tuhé látky

SO2

NOX

CO

CxHy

znečišťující látka

Obrázek 16 Porovnání množství emisí dle kategorie zdrojů v rámci REZZO ref. stav

4.3.4.

Výroba tepelné energie

4.3.4.1.

Teplo v palivu

Teplo v palivu REZZO 1 Teplo v palivu REZZO 2 Teplo v palivu REZZO 3 Teplo v palivu CELKEM

ČU GJ 0 53 636 2 024 55 660

HUPR GJ 259 476 100 576 5 194 365 246

KOKS GJ

DŘEVO GJ

0 20 508 10 226 30 734

0 28 391 6 116 34 507

LTO GJ 1 960 0 256 2 216

ZP GJ 193 404 260 653 86 249 540 305

BP GJ

LPG GJ

0 5 493 130 5 623

0 0 0 0

CELKEM GJ 454 840 469 256 110 195 1 034 290

tabulka 12 Rozdělení výroby tepelné energie mezi kategorie zdrojů (teplo v palivu)

Vyrobené teplo REZZO 1 Vyrobené teplo REZZO 2 Vyrobené teplo REZZO 3 Vyrobené teplo CELKEM

ČU GJ 0 36 472 1 012 37 484

HUPR GJ 207 581 66 380 2 337 276 298

KOKS GJ

DŘEVO GJ

0 14 150 5 318 19 468

0 14 763 2 875 17 638

LTO GJ 1 568 0 179 1 747

ZP GJ 168 261 226 768 68 999 464 028

BP GJ 0 4 669 111 4 779

tabulka 13 Rozdělení výroby tepelné energie mezi kategorie zdrojů ( vyrobené teplo)

23/130

LPG GJ

CELKEM GJ 0 377 410 0 363 203 0 80 830 0 821 443


Výroba tepla jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 3 10%

REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3

REZZO 1 46%

REZZO 2 44%

Obrázek 17 Rozdělení výroby tepelná energie mezi kategorie zdrojů a jednotlivá paliva (vyrobené teplo)

Struktura odběru CZT Bydlení Průmysl Treciální sféra

ČU GJ 3 566 13 580 15 090 5 248

HUPR GJ 201 340 4 753 83 525 0

KOKS GJ 685 8 220 7 837 2 726

DŘEVO GJ 0 8 068 9 569 0

LTO GJ 0 0 1 747 0

ZP GJ 102 734 91 690 183 061 73 224

BP GJ 0 0 4 779 0

LPG GJ 0 0 0 0

tabulka 14 Struktura celkové potřeby vyrobené energie podle účelu užití Struktura celkové potřeby energie podle účelu spotřeby Treciální sféra 10%

CZT 38% CZT Bydlení Průmysl Treciální sféra

Průmysl 37%

Bydlení 15%

Obrázek 18 Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití 24/130

CELKEM 308 325 126 311 305 608 81 198 821 442

% 37,53 15,38 37,20 9,88


4.3.5.

ZÁSOBOVÁNÍ MĚSTA TEPLEM (SCZT)

Celkové bilance potřeb paliv pro zásobování teplem jsou zpracovány ze zdrojů tepla na území města – viz příloha č.1. Tyto bilance potřeb paliv byly rozšířeny o malé a lokální zdroje pro vytápění a přípravu TUV jednotlivých bytů. Na SCZT je v současnosti připojeno 5 764 bytů z celkového počtu 6 621, tj. 87% bytového fondu. Zbývající část bytů se vytápí s použitím blokových kotelen, etážového a lokálního topení. Rozmístění centrálních výtopen a okruh jejich vytápění,i navrhované nové připojení, jsou zobrazeny ve výkrese č.1.

SCZT ostatní CELKEM

bytů ks 5 764 857 6 621

teplo GJ 375 921 61 200 437 121

tabulka 15 Podíl bytů vytápěných z SCZT na celkovém počtu bytů ( na patách objektů )

25/130


.

Obrázek 19 Stávající soustava SCZT a stávající zdroje legenda zdrojů viz. Tabulka Příloha č.1 Přehled zdrojů na území města Bruntál 26/130


Obrázek 20 Typy zdrojů referenční stav 27/130


.

Podíl bytů vytápěných z SCZT 13%

SCZT ostatní

87%

Obrázek 21 Podíl bytů vytápěných z SCZT ve městě Bruntál

Areály firem na území města mají vlastní zdroje tepla, které slouží jen pro jejich vlastní potřebu. Spotřeba paliv a energií za Teplo Bruntál (správce SCZT) za rok 2004: Spotřeba paliva: tuhé palivo Koks2 Černé oř. 1 Hnědý oř. 2 Bílina Most Hnědý aditivovaný hruboprach Bílina Most Celkem spotřeba paliva

36,1 t 228,0 t 126,6 t 640,2 t 5 249,0 t 9 820,0 t 16 099,9 t

za 15 636 694,50 Kč

Spotřeba paliva: zemní plyn Spotřeba zemního plynu na všech plynových zdrojích a.s. včetně kogenerační jednotky 3 468 383 m3 = 36 574 520 kWh za 18 275 497,72 Kč z toho spotřeba kog. jednotky byla 284 348 m3 = 2 997 426 kWh za 1 407 331,25 Kč Spotřeba el. energie: Celkem spotřeba el. energie za a.s. byla 2 711 380 kWh za 5 089 650,62 Kč Výroba el. energie z kog. jednotky 889 740, 0 kWh za 1 062 349,56 Kč všechna vyrobená el. energie je prodávána SME a.s. Spotřeba vody: Vodné: 9 172 m3 za 276 990,36 Kč Stočné: 4 708 m3 za 71 521,63 Kč + 40 010 Kč srážková voda = 111 531,63Kč Celkem teplo v palivu: Tuhé palivo: 267 132,50 GJ 28/130


Zemní plyn: 108 789,48 GJ bez kogenerační jednotky Celkem teplo v palivu 375 921,98 GJ

4.3.5.1.

Soustava centralizovaného zásobování CV 1

Zdrojem tepla v této soustavě je „Centrální výtopna CV 1 – Dolní“. Výtopna je osazena čtyřmi parními kotli R 8 t/h, výrobce ČKD Kolín, které byly ekologizovány za použití technologie fluidního spalování uhlí v oxidační pískové spalovací vrstvě. Výkon této kotelny je 21,2 MW. Od roku 2002 je na CV Dolní vybudována plynová teplovodní kotelna s výměníkovou stanicí. V kotelně jsou instalovány dva kusy teplovodních kotlů - celkový výkon 7.8 MW . Výměníková stanice sestává ze dvou parních výměníků typu pára-voda. Celkový instalovaný výkon kotelny tak činí 29 MW a vyrábí páru o tlaku 1,25 MPa a teplotě 270°C, tuto transformuje ve výměníku na topnou vodu, kterou zásobuje následující odběry na sídlišti Dolní a Chelčického. Přes předávací stanice je zásobeno teplem 2935 bytů a příslušné objekty vybavenosti. Plynová kotelna má status záložního špičkového zdroje. V následujících tabulkách jsou uvedeny výroby a spotřeby pro rok 2002-2004. rok 2002 výkon roční výroba na zdroji spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn el. energie vody

29,0 MW 202 249 GJ 131 350 t 108 145 m3 1 991 736 kWh 11 632 m3

rok 2003 výkon roční výroba na zdroji spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn el. energie vody

29,0 MW 206 528 GJ 141 790 t 65 267 m3 2 105 521 kWh 10 006 m3


29,0 MW 191 905 GJ 150 690 t 68 571 m3 1 891 537 kWh 7 899 m3

tabulka 16 Spotřeby paliv, energií , vody a výroba tepla v letech 2002-2004 CV1

29/130


Roční trvání výkonu CV1 Dolní 35 30

Výkon zdroje MW

25 20 15 10 5

8 800

8 410

8 100

7 700

7 300

6 900

6 500

6 100

5 700

5 300

4 900

4 500

4 100

3 700

3 300

2 900

2 500

2 100

1 700

1 300

900

500

-5

100

0

hodiny provozu

Obrázek 22 Roční trvání výkonu CV1 Dolní

Z předchozího obrázku je patrné, že zdroj je možné provozovat většinu roku s uhelnými kotli, pouze pro špičkování a letní provoz je nutné spouštět plynové kotle a tím udržovat uhelné kotle na optimálních účinnostních a výkonových parametrech. Uhelný zdroj nosné médium pára transformováno ve výměníku na topnou vodu Plynová část zdroje teplovodní (špičkovací) Výstupní parametry topné vody 105/70°C Provoz zdroje je třísměnný nepřetržitý.

4.3.5.2.


Zdrojem tepla této soustavy je „Centrální výtopna CV 2 – Smetanova“. Výtopna je vybavena dvěma středotlakými parními kotli BK 6 a BK 8 výrobce ČKD Kolín o celkovém výkonu 9,2 MW. Dále ve výtopně je instalována kogenerační jednotka typu MT 140 SP o výkonu 0,2 MW. Celkový instalovaný výkon kotelny činí 9,4 MW vyrábí středotlakou sytou páru, kterou zásobuje následující odběry. Na okresním úřadě a v Nemocnici jsou samostatné výměníkové stanice. Nemocnice v současné době je odpojena a provozuje vlastní kotelnu na tuhá paliva. Pro ostatní odběry je ve výtopně instalována výměníková stanice s protiproudými výměníky pára – voda. Z výtopny je napojeno 546 bytů. V současnosti u této výtopny je využíván pouze výkon 3,2 MW a další využití je k dispozici výkon 6,802 MW tj. 47 % instalovaného výkonu. V následujících tabulkách jsou uvedeny výroby a spotřeby pro rok 2002-2004 (bez kogeneračních jednotek)

30/130



9,2 MW 30 246 GJ


9,2 MW 31 887 GJ


9,2 MW 30 618 GJ

1 020 877 m3 195 802 kWh 1 190 m3

1 074 350 m3 201 326 kWh 585 m3

1 030 773 m3 214 999 kWh 559 m3


Roční trvání výkonu CV2 Smetanova 10 9

Výkon zdroje MW

8 Skutečně provozováno

7

Osazený výkon

6 5 4 3 2 1

8 800

8 410

8 100

7 700

7 300

6 900

6 500

6 100

hodiny provozu

5 700

5 300

4 900

4 500

4 100

3 700

3 300

2 900

2 500

2 100

1 700

900

1 300

500

100

0

Obrázek 23 Roční trvání výkonu CV2 Smetanova

Provoz zdroje je třísměnný nepřetržitý.

4.3.5.3.


Zdrojem tepla této soustavy je „Centrální výtopna CV 4 – Květná 2“. Výtopna je osazena dvěma teplovodními kotli PGVE 250 o výkonu 2 650 kW a jedním teplovodním kotlem PGVE 100 o výkonu 1 040 kW na zemní plyn.

31/130


Celkový instalovaný výkon výtopny činí 6 340 kW. Voda o teplotě 110/70° C je přímo ve výtopně upravována na 90/70° C a tato je rozváděna pro následující odběry. Z výtopny je napojeno 598 bytů. V současnosti u této výtopny je využíván pouze výkon 5 113 kW a pro další využití je k dispozici výkon 1 427 kW tj. 21,8% instalovaného výkonu. V následujících tabulkách jsou uvedeny výroby a spotřeby pro rok 2002-2004. rok 2002 výkon roční výroba na zdroji spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn el. energie vody

6,34 MW 38 188 GJ


6,34 MW 39 299 GJ


6,34 MW 37 513 GJ

1 249 508 m3 150 782 kWh 144 m3

1 235 365 m3 154 799 kWh 144 m3

1 186 541 m3 155 060 kWh 144 m3


Roční trvání výkonu CV4 Květná 2 10 9

Výkon zdroje MW


7

Osazený výkon

6 5 4 3 2 1

Obrázek 24 Roční trvání výkonu CV4 Květná 2

32/130

8 800

8 410

8 100

7 700

7 300

6 900

6 500

6 100

hodiny provozu

5 700

5 300

4 900

4 500

4 100

3 700

3 300

2 900

2 500

2 100

1 700

900

1 300

500

100

0


4.3.5.4.

Soustava centralizovaného vytápění CV 5

Zdrojem tepla této soustavy je „Centrální výtopna CV 5 – Květná 3“. Výtopna je osazena dvěma teplovodními kotli PGVE 250 o výkonu 2 650 kW a jedním teplovodním kotlem PGVE 100 výkonu 1 040 kW na zemní plyn. Celkový instalovaný výkon výtopny činí 6 340 kW. Voda o teplotě 110/70° C je přímo rozváděna pro následující odběry. Z výtopny je napojeno 346 bytů. V současnosti u této výtopny je využíván pouze výkon 3 172 kW a pro další využití je k dispozici výkon 3 368 kW tj. 51,5% instalovaného výkonu. V následujících tabulkách jsou uvedeny výroby a spotřeby pro rok 2002-2004. rok 2002 výkon roční výroba na zdroji spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn el. energie vody rok 2003 výkon roční výroba na zdroji spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn el. energie vody rok 2004 výkon roční výroba na zdroji spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn el. energie vody

6,34 MW 18 965 GJ 647 470 m3 41 907 kWh 274 m3 6,34 MW 19 036 GJ 648 765 m3 45 726 kWh 184 m3 6,34 MW 18 639 GJ 613 504 m3 49 107 kWh 112 m3


Roční trvání výkonu CV5 Květná 3 10 9

Výkon zdroje MW


7

Osazený výkon

6 5 4 3 2 1

Obrázek 25 Roční trvání výkonu CV5 Květná 3 33/130

8 800

8 410

8 100

7 700

7 300

6 900

6 500

6 100

hodiny provozu

5 700

5 300

4 900

4 500

4 100

3 700

3 300

2 900

2 500

2 100

1 700

900

1 300

500

100

0


4.3.5.5.

NTK Rýmařovská

Do soustavy SCZT patří i NTK Rýmařovská. Instalovaný výkon 1,16 MW. Počet napojených bytů 147. Na tomto zdroji je plně využit výkon. rok 2002 výkon roční výroba na zdroji spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn el. energie vody

1,16 MW 8 930 GJ 6 300 t


1,16 MW 9 507 GJ 6 706 t


1,16 MW 9 272 GJ 6 402 t

56 456 kWh 5 112 m3

56 131 kWh 5 364 m3

55 574 kWh 5 347 m3

tabulka 20 Spotřeby paliv, energií , vody a výroba tepla v letech 2002-2004 Rýmařovská

Využitý výkon pro SCZT 20%

Využitý výkon pro SCZT Nevyužitý výkon na SCZT

80%

Obrázek 26 Porovnání využitého a nevyužitého výkonu na zdrojích pro SCZT

NTK Družební slouží jako zálohový zdroj.

34/130


4.3.5.6.

Soustava SCZT Výkon osazený

SCZT

MW CV Dolní CV Dolní CV Smetanova CV Smetanova CV Květná 2 CV Květná 3 Rýmařovská

kotle ZP kotle HUPR kotle ZP kogeneravceZP kotle ZP kotle ZP kotle HUTR CELKEM

Výkon využitý

Nevyužitý výkon

MW

MW

7,8 21,2 9,2 0,21 6,5 6,5 1,16

4,8 16,2 2,4 0,21 5,073 3,1 1,16

3 5 6,8 0 1,427 3,4 0

52,57

32,943

19,627

tabulka 21 Využití instalovaného výkonu v soustavě SCZT

Využití instalovaného výkonu v soustavě SCZT (MW) 1,16 4,8

3,1

CV Dolní CV Dolní

5,073

CV Smetanova CV Smetanova CV Květná 2 0,21

CV Květná 3

16,2

Rýmařovská

2,4

Obrázek 27 Využitý instalovaný výkon v soustavě SCZT Rýmařovská; 0

Nevyužitý výkon v soustavě SCZT (MW) CV Dolní; 3

CV Květná 3; 3,4

CV Dolní; 5

CV Květná 2; 1,427

CV Dolní CV Dolní CV Smetanova CV Smetanova

CV Smetanova; 0

CV Květná 2 CV Květná 3 Rýmařovská CV Smetanova; 6,8

Obrázek 28 Nevyužitý výkon v soustavě SCZT 35/130


Z předchozí tabulky a obrázků je patrná jistá výkonový rezerva v soustavě SCZT. V případě propojení soustavy je v již instalovaných zdrojích dostatek výkonu pro pokrytí spotřeby rozvojových oblastí. Přípojná hodnota teplo

Podkladem byla data od odboru správy KW majetku města Bruntál

Spotřeba tepla GJ


2 040

14 688


5 940

42 768


1 900

13 680


240

1 728


176

1 267


320

2 304

3 430

24 696

14 046

101 131

Střed města – městská památková zona CFELKEM tabulka 22 Přípojná hodnota rozvojových zón

4.3.6.

Napojení možných kapacit na SCZT:

Napojení stávajících zdrojů tepla na SCZT: Na stávající a nově vybudované horkovody mohou být napojeny všechny technicky a ekonomicky možné odběry (vždy bude nutné provést technicko ekonomickou studii připojení nových lokalit). Převážná většina stávajících zdrojů tepla je plynofikována. Přehled dnes neplynofikovaných zdrojů a možnost jejich napojení SCZT uvádíme v tabulce: Název, adresa

inst.výkon palivo, kW druh Textil REX, Tř.E.Beneše 29 280 ČU Stavba Olomouc, Opavská 12 200 dřevo Společenský dům, Ruská 3 935 ČU Zemědělské stavby, ČSA 18 459 HU Zemědělské stavby, ČSA 28 398 HU ROSA s.r.o. U stadionu 253 ČU OŘ PČR, Partyzánská 2 1 100 ČU TEPLO, Ruská 6 334 ČU Agroslužby, Zahradní 45 1 395 ČU kotelna ul. Česká“ 19 398 HU Sladovna s.r.o. K.Světlé 1 3 934 HU prach Agroservis, Partyzánská 7 666 ČU Lesy ČR, Žlutý kopec 1 460 HU TEPLO, kotelna Fugnerova 2 260 koks TEPLO, kotelna Dr.E.Beneše 386 ČU 22-26 kotelna „Náměstí míru“ 18 226 ČU kotelna ul. ČSA 2/4 149 ČU Zahradnictví Volf, Komenského 399 ČU 36/130

spotřeba t/rok 55 68 227 218 218 67 245 95 283 137 2 380 162 389 54 97

pozn. v dosahu SCZT mimo dosah SCZT v dosahu SCZT mimo dosah SCZT mimo dosah SCZT mimo dosah SCZT v dosahu SCZT mimo dosah SCZT v dosahu SCZT mimo dosah SCZT mimo dosah SCZT mimo dosah SCZT mimo dosah SCZT v dosahu SCZT v dosahu SCZT

94 41 82

v dosahu SCZT mimo dosah SCZT mimo dosah SCZT


DDM Dukelská JEDNOTA, Opavská 8 MSS, Opavská 14 Policie ČR, Sladovnická 14 kotelna, nám. Míru 7 Městský úřad, nám. Míru 1

4.3.7.

334 137 167 135 70 752

ČU ČU ČU ČU ČU ČU

89 37 41 40 44 259

mimo dosah SCZT mimo dosah SCZT mimo dosah SCZT v dosahu SCZT V dosahu SCZT v dosahu SCZT

Spotřeba paliv a energií Teplo Bruntál za rok 2004

Přehled prodaných GJ za roky 2001-2004 na patách objektů kotelna CV Květná II CV Smetanova CV Dolní Rýmařovská CV Květná III Svobody 518 Fugnerova 2 E. Beneše 23/25 nám. Míru 7 nám. Míru 18 nám. Míru 8 Pěší 8 Dlouhá 20 Dlouhá 26 Celkem

rok 2001 rok 2002 podíl 02/01 rok 2003 podíl 03/02 podíl 03/01 rok 2004 podíl 04/03 podíl04/02 podíl 04/01 40 928,79 38 419,03 93,87% 38 218,59 99,48% 93,38% 36 502,95 95,51% 95,01% 89,19% 51 663,91 29 957,42 57,99% 32 181,91 107,43% 62,29% 30 125,44 93,61% 100,56% 58,31% 118 061,21 168 197,00 142,47% 175 695,37 104,46% 148,82% 169 656,99 96,56% 100,87% 143,70% 7 981,00 7 581,00 94,99% 8 108,68 106,96% 101,60% 7 886,00 97,25% 104,02% 98,81% 16 087,60 16 275,73 101,17% 16 318,49 100,26% 101,44% 17 347,48 106,31% 106,58% 107,83% 1 549,35 1 530,88 98,81% 1 603,17 104,72% 103,47% 1 636,84 102,10% 106,92% 105,65% 963,06 879,7 91,34% 987,78 112,29% 102,57% 1 017,72 103,03% 115,69% 105,68% 1 560,81 1 445,03 92,58% 1 760,23 121,81% 112,78% 1 935,44 109,95% 133,94% 124,00% 461 413 89,59% 409,58 99,17% 88,85% 412 100,59% 99,76% 89,37% 1 385,74 1 182,99 85,37% 1 689,55 142,82% 121,92% 1 887,49 111,72% 159,55% 136,24% 0 0 0 692,28 0 2047,31 2 376,90 116,10% 2 589,70 108,95% 126,49% 0 1 266,55 2 288,00 180,65 2 612,16 114,17% 206,24% 0 0 119,42 2 506,71 240 642,47 269 195,64 111,87% 281 757,67 104,67% 1,17 276809,20% 98,24% 102,83% 115,03%

zdroje: Pěší 8, Dlouhá 20 - provoz v průběhu roku 2002. Dlouhá 26 od konce roku 2003 U CV Dolní v roce 2002 - připojeni odběratelé z CV Chelčického

tabulka 23 Přehled prodaného tepla SCZT v jednotlivých letech na patách objektů

Výroba GJ dle zdrojů za rok 2004 zdroj 1 2 3 4 5 CV Květná II 5 758, 45 4 751,96 4 629,78 3 062,54 2 235,18 CV Smetanova 5 457,55 4 300,28 3 950,29 2 393,71 1 405,47 CV Dolní 31 560,81 26 564,45 25 634,49 16 118,63 10 701,34 NTK Rýmařovská 1 348,34 1 288,32 1 156,56 863,76 513,31 CV Květná III 3 163,43 2 402,79 2 360,61 1 378,26 1 055,17 NTK Svobody 518 298,75 205,13 192,51 126,23 69,43 Fugnerova 2 241,56 221,06 180,07 93,69 76,09 E. Beneše 23/25 351,19 270,37 216,97 136,75 115,72 n. Míru 7 92,96 71,73 64,42 46,85 27,08 n. Míru 18 299,38 256,22 220,91 197,77 157,79 Dlouhá 20 405,67 350,47 305,75 209,35 167,47 Pěší 8 418,79 345,42 323,26 214,06 151,66 Dlouhá 26 335,69 334,43 333,18 227,73 165,36 n. Míru 8 139,4 103,72 105,81 77,38 50,5 Celkem a.s. v měsíci 49 871,97 41 466,35 39 674,61 25 146,71 16 891,57 výroba kogenerační jednotky 478,87 345,38 396,25 516,78 522,94

měsíc 6 880,58 397,06 3 810,84 150,97 457,46 31,56 0 0 0 0 61,44 58,2 49,24 0 5 897,35 358,02

7 730,02 731,06 3 422,72 171,51 336,1 33,66 0 0 0 0 72,71 72,49 63,68 0 5 634,26 63,5

2004 8 9 10 11 12 celkem 766,47 1 912,28 2 954,10 4 289,93 5 541,84 37 513,13 152,79 1 241,89 2 357,64 3 605,73 4 624,42 30 618,20 3 598,44 8 360,16 14 546,75 21 386,24 26 200,14 191 905,01 183,58 386,49 853,32 1 042,08 1 313,52 9 271,76 408,52 809,14 1 377,15 2 221,98 2 668,10 18 638,71 31,56 54,7 117,82 231,43 244,05 1 636,83 0 32,21 95,74 173,18 194,3 1 307,90 0 46,29 176,73 298,46 322,96 1 935,44 0 18,12 46,46 59,14 73,21 499,97 0 84,16 199,87 210,39 261,00 1 887,49 62,86 126,33 221,14 283,64 345,65 2 612,48 62,98 120,45 224 278,83 319,86 2 590,00 61,09 113,51 232,56 304,33 362,42 2 583,22 0 22,52 54,56 75,95 93,4 723,24 5 328,29 13 328,25 23 457,84 34 461,31 42 564,87 303 564,87 358,34 440,96 349,95 436,75 536,86 4 804,60

tabulka 24 přehled výroby tepla v jednotlivých měsících roku 2004 na jednotlivých zdrojích

37/130


Průběh výroby tepelné energie vybranych zdrojů v CZT 6000

Výroba tepla GJ

5000 4000

CV Květná II CV Smetanova

3000

NTK Rýmařovská CV Květná III Fugnerova 2

2000 1000 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíc roku 2004

Obrázek 29 přehled výroby tepla v jednotlivých měsících roku 2004 na jednotlivých zdrojích

Výroba tepla CV dolní zapojené do CZT 35 000,00 30 000,00

Výrba tepla GJ

25 000,00 20 000,00 15 000,00 10 000,00 5 000,00 0,00 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

měsíc roku 2004

Obrázek 30 přehled výroby tepla v jednotlivých měsících roku 2004 na CV1

Přehled vyrobených GJ, prodaných GJ a ztrát za roky 2002 – 2004

38/130

11

12


zdroj CV Květná II CV Smetanova vč. K.J. CV Dolní NTK Rýmařovská NTK Družební CV Květná III NTK H.B. Svobody 518 NTK ČSA 2/4 NTK Česká 19 NTK Fugnerova 2 NTK E. Beneše 22 NTK E. Beneše 23 NTK n. Míru 7 NTK n. Míru 18 NTK Vodárenská NTK I. ZŠ NTK n. Míru 8 NTK Pěší 8 NTK Dlouhá 20 NTK Dlouhá 26 Celkem:

2002 2002 2003 2003 2004 2004 vyrobené prodané vyrobené prodané vyrobené prodané 38 188 38 419 39 299 38 299 37 513 36 503 35 475 29 957 36 039 32 182 35 423 30 125 202 249 168 197 206 529 175 695 191 905 196 657 8 930 7 581 9 507 8 109 9 272 7 886 2 611 2 616 0 0 0 0 18 965 16 276 19 036 16 318 18 639 17 347 1 531 1 531 1 612 1 603 1 637 1 637 377 377 0 0 0 0 963 963 0 0 0 0 1 109 880 1 222 988 1 308 1 018 809 809 0 0 0 0 1 445 1 445 1 766 1 760 1 935 1 935 476 413 481 410 500 412 1 183 1 183 1 696 1 690 1 887 1 887 1 152 973 0 0 0 0 1 023 1 023 0 0 0 0 0 0 0 0 723 692 2 060 2 047 2 382 2 377 2 590 2 590 1 277 1 267 2 294 2 288 2 612 2 612 0 0 119 119 2 583 2 507 319 813 275 946 321 983 281 758 308 528 276 809

2002 ztráty -231 5 518 34 052 1 349 -5 2 690 0 0 0 230 0 0 63 0 178 0 0 13 10 0 43 867

2003 ztráty 1 080 3 857 30 833 1 399 0 2 718 8 0 0 235 0 6 71 7 0 0 0 5 6 0 40 225

2004 ztráty 1 010 5 297 22 248 1 386 0 1 291 0 0 0 290 0 0 88 0 0 0 31 0 0 77 31 719

tabulka 25 Přehled vyrobeného a prodaného tepla za SCZT 2002-2004

• SCZT Bruntál rok 2004 Teplo v palivu 375 922 GJ/rok Vyrobené teplo 308 528 GJ/rok Prodané teplo 276 809 GJ/ rok Ztráty při výrobě tepelné energie 67 394 GJ/rok což činí 18% primérní energie Ztráty při rozvodu tepelné energie 31 719 GJ/rok což činí 8,4% primérní energie Výroba tepelné energie v SCZT je uskutečněna s účinností 82%. Soustava SCZT vykazuje přiměřené ztráty při výrobě a distribuci tepelné energie.

Ztráty při výrobě tepelné energie 67 394 Prodané teplo 276 809

1

0

100 000

200 000

Ztráty při rozvodu tepelné energie 31 719

300 000

teplo GJ Obrázek 31 SCZT Bruntál rok 2004 rozdělení ztrát.

39/130

400 000


4.3.8. Investice SCZT Výše a časový průběh investic do SCZT byl konzultován se zástupci fy. Teplo Bruntál a.s. I CV Dolní CV Květná II CV Květná III CV Smetanova NTK Rýmařovská NTK Družební Fugnerova E. Beneše 23/25 n. Míru 7 n. Míru18 Svobody 518 n. Míru 8 Dlouhá 26 Pěší 8 Dlouhá 20 Správa CV Chelčického Strojní údržba Údržba MaR doprava Ostatní HS 6000-9999 Celkem

II 80 0 0 20 0 0 0 0 0 0 0 0 1 5 0 0 0 0 15 10 0 131

III 37 9 4 3 0 2 0 0 0 0 2 0 5 0 5 0 1 0 0 18 0 86

IV 110 1 5 25 0 8 0 1 3 0 5 0 0 5 0 0 0 10 3 10 0 186

V 15 3 1 0 0 1 1 0 0 0 0 3 6 4 9 0 0 0 0 12 0 55

VI 91 5 5 32 6 1 1 2 2 1 0 1 0 5 0 1 0 10 0 22 0 185

VII 258 143 4 1 0 1 0 0 0 0 2 0 8 2 7 20 5 6 0 30 0 487

VIII

IX

911 17 244 25 34 6 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 38 0 44 7 47 1 378

220 28 24 11 6 1 0 0 0 0 0 0 5 0 5 13 0 0 0 12 0 325

X

XI

XII

100 7 5 20 0 0 1 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 1 0 12 0 151

86 4 8 13 3 3 2 3 2 2 5 2 8 3 8 2 1 12 2 22 0 191

62 5 0 17 0 0 0 0 0 0 2 0 0 5 0 9 10 10 0 10 0 130

89 6 6 7 0 1 0 0 0 0 15 0 0 0 0 0 0 0 0 13 0 137

2009

4 000 3 000

2010 poznámka opláštění sever rekonstrukce stavba stavba stavba stavba 3 000 stavba

7 000

3 000

Celkem 2 059 228 306 174 49 24 5 6 7 3 31 6 33 39 34 83 17 93 27 218 0 3442

tabulka 26 Plánované investice – plánované opravy rok 2005 poř.č.

popis akce 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 15

celkem

Zastřešení uhelné slkádky CV Dolní Kotle Smet. Rek na teplovodní a MěÚ Teplovod pro MěÚ (projekt+realizace) Teplovod - rekonstrukce - nemocnice Zokruhování Dolní - Květná 3 Propojení CV Květná 2 a 3 Nová odběrná místa napoj. na propojení (6) Rekonstrukce komínu Květná 3 Rekonstrukce komínu Dolní Zhášecí komora K3 Zhášecí komora K4 Úpravny vody Květná 2 a Květná 3 Nakladač kolový čelní Vybudování areálu údržby a dopravy

rok 2005 4 000 120 40

2006 200 9 000 2 000 5 500

2007

2008

4 000

10 000

900 220 400 400 500 2 000 8 580

16 700

tabulka 27 Investiční výhled 2005 – 2010 ( v tis. Kč)

40/130

5 000 9 000

4 000 14 000

SZNR stavba 58 280


Přehled kalkulačních položek v letech 2002-2004 Topná sezóna přímý materiál spotřeba paliva přeprava paliva spotřeba PHM el. energie spotřeba plynu vodné stočné dodavatelská údržba cestovné služby mimo leasing leasing, pronájem likvidace odpadu mzdy vč. zdr. a soc. poj osobní náklady daně a poplatky jiné prov. Náklady, exhal. odpisy oprav položky úroky pojištění vnitroopravy mezisoučet výnosy celkem celkem Kč GJ obyvatelstvo cena Kč na GJ tržby obyvatelstvo GJ ostatní cena Kč na GJ tržby ostatní tržby celkem zisk

2002 2 319 294,42 14 400 718,35 589 364,30 525 848,71 5 641 692,28 21 085 830,11 385 706,09 132 560,21 3 536 085,39 3 183,30 1 108 840,37 20 672 356,28 730 839,16 15 436 380,00 607 979,00 252 329,10 259 822,02 4 503 690,59 1 557 278,80 2 585 797,34 619 328,92 -356 850,00 96 598 074,74 -4 004 150,27 92 593 924,47 229 523,03 336,34 777 198 635,85 46 354,25 368,44 17 078 668,17 94 277 304,02 1 683 379,55

2003 1 660 004,03 15 591 719,56 435 719,10 396 897,27 5 187 539,01 17 650 372,66 317 302,70 112 735,66 4 865 636,99 6 281,39 1 385 699,38 19 623 138,70 519 345,91 15 455 646,00 736 955,00 240 491,90 352 655,31 5 999 354,50 -353 495,93 1 616 184,06 874 010,19 -10 560,00 92 663 633,39 -2 978 632,65 89 685 000,74 236 879,65 330,94 78 392 994 44 878,02 352,23 15 807 460,43 94 200 454,32 4 515 453,58

tabulka 28 Výsledná kalkulace za a.s. Teplo Bruntál ceny bez DPH

41/130

2004 2 212 991,49 15 636 694,50 197 358,10 424 611,40 5 089 650,62 18 275 497,72 276 990,36 111 531,63 3 970 135,79 8 134,74 1 160 949,04 19 521 979,80 501 118,10 16 945 450,00 810 657,00 191 322,00 898 653,68 6 136 611,00 -372 689,30 1 325 854,33 1 113 607,74 0 94 437 109,74 -2 645 511,37 91 791 598,37 233 639,49 333,05 77 813 199,47 43 169,71 343,97 14 848 957,50 92 662 156,97 900 870,00


Kalkulační vzorec ceny tepelné energie - 2004 Proměnné náklady 39 363 159 Palivo 33 857 397 Nákup tepelné energie 0 Elektrická energie 3 977 802 Technologická voda 331 533 1 196 427 Ostatní proměnné náklady Stálé náklady 52 428 439 Mzdy a zákonné pojištění 6 344 175 Opravy a údržba 8 759 398 Odpisy 5 791 604 Nájem 3 432 396 Leasing 14 885 735 Zákonné rezervy 0 Výrobní režie 2 080 306 Správní režie 7 660 900 Úroky z úvěru 971 191 2 502 734 Ostatní stálé náklady Zisk 900 870 Stálé náklady a zisk celkem 53 329 309 Celkem náklady a zisk 92 692 468 Množství tepelné energie (GJ) 276 809 Průměrná cena TE (Kč/GJ) 334,86

Cenové lokalita Bruntál 39 111 114 33 644 713 0 3 967 688 331 533 1 167 180 52 125 579 6 190 570 8 689 112 5 721 730 3 432 396 14 885 735 0 2 079 978 7 660 145 971 191 2 494 722 900 870 53 026 449 92 137 563 275 172 334,84

tabulka 29 Kalkulační vzorec ceny tepelné energie za rok 2004 ceny bez DPH

Cena tepelné energie ze soustavy SCZT Bruntál odpovídá lokalitě, technologické náročnosti a investicím provedeným v minulých letech. 4.3.8.1.

Ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie dle ERÚ

Ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie jsou vymezeny povolenými náklady představující část celkových nákladů podle zvláštního právního předpisu související s výrobou a rozvodem tepelné energie, po odečtení výnosů podle odst. (3) a po odečtení výdajů (nákladů) vynaložených k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které nelze uznat pro daňové účely podle zvláštního právního předpisu, kromě odpisů. Povolenými odpisy v ceně tepelné energie jsou účetní odpisy podle zvláštního právního předpisu. • Odst. (2) Základní členění povolených nákladů v ceně tepelné energie pro účely regulace a) Proměnné náklady při výrobě a rozvodu tepelné energie, jejichž výše je přímo závislá na množství dodávané tepelné energie, představují pouze: - palivo (uhlí, koks, zemní plyn, topný olej, biomasa, elektřina, jiné), - aditiva, u vápence po odečtení prodeje sádrovce, - doprava paliva (pokud není součástí ceny paliva), - energie pro předehřev topného oleje, - nakoupená tepelná energie pro další rozvod, - elektřina při výrobě tepelné energie, 42/130


- likvidace popela a škváry po odečtení případného prodeje(doprava tuhých zbytků po spalování na skládku, skládkování), - technologická voda včetně chemikálií pro úpravu, - poplatek za znečištění ovzduší (nikoliv sankce). b) Stálé náklady při výrobě a rozvodu tepelné energie, jejichž výše není závislá na množství dodávané tepelné energie. c) Přiměřený zisk podle zvláštního právního předpisu.3) •

odst. (3) Odečítané výnosy

Od povolených nákladů se odečítají výnosy související: a) se zúčtováním rezerv na opravy hmotného majetku podle zvláštního právního předpisu,4) b) se zúčtováním opravných položek k pohledávkám podle zvláštního právního předpisu.4) • odst. (4) Za povolené náklady v ceně tepelné energie se nepovažují a) studená voda použitá pro přípravu TUV, b) indikátory, vodoměry a termostatické ventily v bytech vč. jejich servisu a vč. odečtů poměrových měřidel v bytech, c) odpisy stavební části u domovních kotelen či domovních předávacích stanic, d) přirážky k poplatkům placeným za znečištění ovzduší, popř. další platby sankční povahy (např. za škody způsobené na zemědělských půdách), e) náklady na odprodej dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zásob, f) daň z příjmu fyzických a právnických osob, g) další náklady, které nejsou daňově uznatelné podle zvláštního právního předpisu. 4.3.8.2.

Výhled ministerstva financí nad cenou tepelné energie

S ohledem na stanovení stejných podmínek regulace na více let nepředpokládá Energetický regulační úřad, že bude provádět zásahy do způsobu regulace v letech 2006 a 2007. V jednotlivých lokalitách nemusí však docházet k jednotné změně cen tepelné energie. Vedle povoleného meziročního nárůstu stálých nákladů a zisku a změny nákladů na pořízení používaného paliva pro výrobu tepelné energie, má na výši kalkulované ceny tepelné energie vliv také hospodaření dodavatele s tepelnou energií (např. zlepšování účinnosti tepelného zařízení, snižování tepelných ztrát), připojování a odpojování odběratelů a v neposlední řadě se v cenách tepelné energie projevuje i vliv počasí a jeho proměnlivost. Na základě těchto skutečností byla vytvořena predikce možného vývoje průměrných cen tepelné energie, uvedených včetně DPH, pro dodávky určené konečným spotřebitelům (tj. osobám, které dodávku tepelné energie pouze spotřebovávají) v časovém období 2006 - 2007, kterou znázorňuje následující tabulka: 43/130


Palivo

uhlí ostatní palivo celkem

Průměrná Průměrná Průměrná výše předpokládaná předpokládaná ceny tepelné výše ceny výše ceny energie v roce tepelné tepelné energie 2005 energie v roce v roce 2006 2007 Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ 317,45 321,89 326,3 403,43 354,93

469,06 386,05

488,12 396,85

Meziroční nárůst 2006/2005

Meziroční nárůst 2007/2006

Kč/GJ 4,44

% 1,4

Kč/GJ 4,42

% 1,37

65,63 31,11

16,27 8,77

19,06 10,8

4,06 2,8

tabulka 30 Očekávaný vývoj ceny tepelné energie v letech 2005-2007 (zdroj ministerstvo financí)

Meziroční nárůst nákladů na palivo v ceně tepelné energie v jednotlivých letech je stanoven pouze na základě předpokládaného zvýšení ceny uhlí a zemního plynu, který výrazně převažuje mezi ostatními palivy, a nárůstu ostatních proměnných nákladů (elektřina, voda apod.). Meziroční nárůst stálých nákladů a zisku je pro ceny, kalkulované pod úřadem stanovenými cenovými úrovněmi, omezen pouze vlivem tržního prostředí. U cen, kalkulovaných nad úřadem stanovenými cenovými úrovněmi, je možné meziročně zvýšit některé ekonomicky oprávněné náklady v závislosti na míře inflace předchozího kalendářního roku.

Obrázek 32 Očekávaný vývoj ceny tepelné energie v letech 2005-2007 (zdroj ministerstvo financí)

44/130


4.4.

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

Město Bruntál je zásobováno zemním plynem prostřednictvím dálkového VTL plynovodu DN 250, PN 25 Brumovice - Břidličná dvěmi odbočkami DN 150, dále odbočkou DN 200 z VTL plynovodu DN 300, PN 40 Břidličná – Vrbno pod Pradědem. Místní plynovodní síť tvoří středotlaké a nízkotlaké plynovody. V následujících kapitolách vycházíme ze zpracovaného Generelu plynofikace města Bruntál z června 2004 (jiné podklady nejsou k dispozici SMP a.s. odkazují pouze na tento generel plynofikace). Distribuční rozvod VTL, STL a NTL je zakreslen na výkrese č. 2. ve výkresové části VTL plynovody a přípojky Zásobení místních plynovodů v Bruntáleje řešeno přes VTL přípojky plynu: - DN 150 PN 40 č. 653 027 která dopravuje plyn k regulační stanici RS 2 „Žlutý kopec“ - DN 150 PN 40 č. 652 118 která dopravuje plyn od VTL plynovodu DN 200 PN 40 č. 652 73 k regulační stanici RS 3 „Chelčického“ Dodávku plynu pro odběratele, kteří odebírají plyn z VTL zabezpečují VTL plynovody a přípojky: - plynovod DN 150/100 č. 652 054, který dodává plyn do podniků „INTARS NOVA“, (ul. Krnovská), „Pekárna Bruntál“(ul. Opavská), „Jesenické zásobování a nákup“, (ul. Zahradní), „Silnice Bruntál, obalovna“ (ul.Krnovská,) - plynovod DN 200 PN 40, dodávající plyn pro „HMZ a.s.“na ul. Zahradní 4.4.1.

4.4.2. 4.4.2.1.

Regulační stanice plynu. Regulační stanice plynu VTL

Označení RS, číslo provedení RS RS 3 „Chelčického“ VTL/STL/NTL č. 65 111 132 RS 2 „Žlutý kopec“ VTL/STL/NTL č. 65 111 041

výkon Nm3/hod

výstupní přetlak kPa

STL 8 000 NTL 2 000 STL 5 000 NTL 2 000

STL 250 - 290kPa NTL 2,1 kPa STL 250 – 290 kPa NTL 2,1 kPa

tabulka 31 RS dodávající plyn do místní plynovodní sítě:

Podle „KHO“ byl max. hodinový odběr plynu ve dnu měření z jednotlivých RS následující: měřeno dne z regulační stanice KHO 2003 (m3/h) KHO 2004 (m3/h) RS 3 „Chelčického“ 2 198 2 039 RS 2 „Žlutý kopec“ 1 367 1 748 celkem: 3 565 3 787 tabulka 32 Podle „KHO“ byl max. hodinový odběr plynu ve dnu měření z jednotlivých RS následující

: Číslo RS 65 221 070 65 221 082

název Silnice Bruntál, obalovna Bruntál Jesenické zásobování a nákup, Zahradní 36 Bruntál 45/130

výkon, typ 200 1/1/440 1 200/2/1/440


65 221 088 65 221 098

Silnice Bruntál, obalovna Bruntál Pekárny, Opavská 47 Bruntál INTARS NOVA, Krnovská HMZ, Zahradní 46 Bruntál

65 221 108

1 200/2/1/440 1 200/1/1/440 3 000 3 000/2/1/440

tabulka 33 RS dodávající plyn z VTL plynovodů přímo odběratelům kat. SO, VO

4.4.2.2. číslo RS 65 055 65 101 65 040

Regulační stanice středotlaké: název

220 Kulturní středisko 222 Květná II

KHO 2003 (m3/h) 38

KHO 2004 (m3/h) 40

442

442

112 RS 1 Třída práce

pozn.

947

dodává do NTL sítě

tabulka 34 regulační stanice středotlaké

4.4.3.

Místní plynovody a přípojky.

V Bruntáleje vybudována síť místních plynovodů pokrývající prakticky celé zastavěné území města.

Podle doby realizace stávající plynové sítě je situace následující: 4.4.3.1.

NTL plynovody

rok realizace 1963-1969 1970-1979 1980-1989 1990-2004

rok realizace 1963-1969 1970-1979 1980-1989 1990-2004

materiál 1 délka (m) 7273,5 8506,2 7151,5 5047,4 27978,6

materiál 4 délka (m)

materiál 1 %

materiál 4 %

26 30 26 18 100


1562 94 449,9 2105,9

materiál 5 % 74,2 4,5 21,3 100

Obrázek 33 NTL plynovody

4.4.3.2.

326,6 326,6

STL plynovody

46/130

celkem délka (m) 7273,5 10068,2 7245,5 5823,9 30411,1 celkem %

100 100

23,9 33,1 23,8 19,2 100


rok realizace 1970-1979 1980-1989 1990-2004

rok realizace 1970-1979 1980-1989 1990-2004

materiál 1 délka (m) 1137,5 3260,2 2213,8 6611,5


materiál 1 % 17,2 49,3 33,5 100

materiál 4 %


5874,9 5874,9 materiál 5 %

celkem délka (m) 1137,5 3260,2 8088,7 12486,4 celkem % 9,1 26,1 64,8 100

100 100

tabulka 35 STL plynovody

4.4.3.3.

Odběratelé plynu, odběry plynu z místní sítě.

(stav k 31.12.2002, údaje podle) kategorie odběratelů obyvatelstvo maloodběr střední odběr velkoodběr celkem

počet odb. 5 908 189 19 6 116

roční odběr tis.m3/rok(*) 3 169 1 749 6 824 11 742

max hod. odběr m3/h (**)

2 132 3 787

tabulka 36 Odběratelé plynu

(*)skutečnost za rok 2002 (**)výsledky KHO 2004 (maximální hodinový odběr naměřený v měřeném dnu)

4.4.3.4. •

Struktura jednotlivých skupin odběratelů plynu (k 31.12. 2002):

Obyvatelstvo:

s roční spotřebou plynu do 1 000 m3/rok, odb 1 000-2 000 m3/rok/odb nad 2 000 m3/rok/odb celkem z toho bez otopu s otopem

odběratelé počet 4860 395 653 5 908 4 860 1 048

plynu % 82,3 6,7 11 100 82,3 17,7

roční spotřeba plynu tis. m3/rok % 476,8 15 589,6 18.I 2 102,50 66,4 3 168,90 100 476,8 15 2 692,10 85

tabulka 37 Obyvatelstvo

Plynofikace domácností:

90%

47/130

průměrná spotřeba m3/rok, odb 98 1 493 3 220 98 2 569


• Maloodběr: Struktura odběratelů: s roční spotřebou plynu do 1 000 m3/rok, odb 1 000-5 000 m3/rok/odb 5 000-10 000 m3/rok/odb nad 10 000 m3/rok, odb celkem

odběratelé počet 41 61 34 53 189

plynu % 21,7 32,3 18 28 100

roční spotřeba plynu tis. m3/rok % 15,8 0,9 165,4 9.I 244,9 14 1322,9 75,6 1749 100

průměrná spotřeba m3/rok, odb 386 2 712 7 204 24 962

tabulka 38 Maloodběr struktura odběrů

Jmenovitý přehled odběratelů plynu s ročním odběrem vyšším než 10 tis.m3/rok je v následující tabulce:

48/130

EVČ s.r.o. PARDUBICE Arnošta z Pardubic 676 53002 Pardubice tel. 46/6614329-34 fax. 46/66135 44 E-mail : [email protected] www.evc.cz p.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53

smluv code 465323 829930 825125 1153502 449103 1144841 419670 1143103 445330 811773 430824 1022693 1022583 1023168 1085619 1022696 463888 1120172 825743 1014429 1144255 1141195 1137742 432958 1059286 805475 455621 1027944 449556 434419 823318 828436 431632 1109045 828410 1091290 1080504 943010 1047457 427811 1047454 825536 825578 941038 460085 430798 1073631 803082 817421 430688 816998 1152411 801453

název POLYGON stavební a.s. TEPLO Bruntál a.s. Speciální škola Bruntál HORIMEX s.r.o. LIMOVA s.r.o.(kotelna SELIKO) Pivnice - vinárna Mír SAGAPO, Mateřská škola TEPLO Bruntál a.s. Město Bruntál Mateřská škola Linaset a.s. MIGELLE s.r.o. Městská knihovna Gymnázium Bruntál TJ Slavoj Bruntál Gymnázium Bruntál Komerční Banka a.s Ing. Vladimír Novotný, faNoVo TS Bruntál s.r.o. Správa sboru PO Základní umělecká škola všeobecná zdravotní pojišťovna Bytové družstvo Bruntál Lesy ČR s.p. Lesní správa Bytové družstvo Bruntál Ing. Vladimír Novotný, faNoVo Správa sboru PO Česká pošta s.p. Okresní správa soc. zabezpečení fa Ivan Kryštof Mateřská škola SPT Telecom a.s. Státní statky Odšť. Závod 2 Agroslužby Bruntál a.s. SAGAPO, Ústav soc. péče VTZ a.s. Česká pojišťovna a.s. HELIOS s.r.o. Zvláštní škola, pomocná škola Genoservis a.s. Penny Market s.r.o. Vítězslav Šopík 207970A Restaurace Jesenka POLYGON stavební a.s. SOU, OU Bruntál, COP Bruntál POLYGON stavební a.s. Lékárna102PhMr Byrtus Petr Tomáš Kapler Ing LP print s.r.o. Tiskárna Dům služeb Moravolen a.s.Mateřská škola Český červený kříž Střední odborné učiliště

ulice Zahradní Pěší Rýmařovská Ruská Jesenická Dr. E. Beneše Uhlířská Dlouhá Zeyerova Komenského Polní Dr. E. Beneše Brožíkova Dukelská Zeyerova Dukelská Revoluční Pod Vrbami Zeyerova Zeyerova Žižkova Komenského Jiráskova Partyzánská Pionýrská Pod Vrbami Zeyerova Tyršova Rýmařovská Rýmařovská Sladovnická Dr. E. Beneše Nezvzlova Zahradní Hybešova Ruská nám. Míru U rybníka Rýmařovská T. Kronesové Nádražní Pionýrská Nám. 1. Máje Zahradní Krnovská Zahradní Dr. E. Beneše Zámecká Lidická nám. Míru Dr. E. Beneše Sladovnická Zámecká

č.p. 44 8B 15 7 52 7 2 20 18 7 1 21 4 1 14 1 9 3 12 15 6 1 31 13 26 3 15 4 6 13 22 61 33 42 2 12 24 4 12 1 31 2 44 9 44 28 5 33 8 65 13 6

odběr 2002 m3/rok 72 196 65 724 54 116 49 552 43 740 43 341 41 893 40 691 40 175 37 352 35 190 33 766 33 029 32 113 30 835 28 623 28 400 28 259 27 768 27 079 26 605 24 314 23 587 22 130 21 598 21 455 20 319 19 327 19 256 18 276 18 018 17 883 16 812 16 368 16 121 15 984 15 273 14 768 14 675 14 284 14 244 13 380 12 724 12 658 12 400 12 136 11 633 10 821 10 660 10 466 10 410 10 402 10 141

tabulka 39 Odběratelé plynu ročním odběrem vyšším než 10 tis.m3/rok

49/130

napojení uzel, úsek STL 136-137 STL 128-143 NTL 240-241 STL 41-42 NTL 42-43 NTL 238-277 STL 109-124 STL 125-143 NTL 208-261 NTL 31-33 STL 136-137 NTL 268-277 NTL 207-213 NTL 205-218 STL 109-110 NTL 205-218 NTL 28-31 STL 61-62 NTL 192-213 STL 109-111 NTL 302-303 NTL 31-33 STL 122-123 NTL 293-300 NTL 261-262 STL 61-62 STL 109-111 NTL 277-268 NTL 270-271 NTL 240-241 NTL 294-300 NTL 186-369 NTL 116-98 STL 104-144 NTL 121-124 NTL 207-213 NTL 303-403 NTL 172-174 NTL uzel 236 NTL uzel 346 STL 134-135 NTL 249-250 NTL 216-218 STL 136-137 STL 134-135 STL 136-137 NTL 278-281 NTL 268-303 NTL 46-48 NTL 277-285 NTL 71-73 NTL 293-300 NTL 268-303


• Střední odběr, velkoodběr: Jmenovitý přehled odběratelů kategorie SO, VO odebírající plyn z místní plynovodní sítě je v tabulce: p.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

code 220915A 212499A 219162A 212299A 214743A 203819A 106563A 215807A 215823A 215386A 208092A 1001159 213964A 811786 419997 215483A 217106A 204371A 209347A 215836A 215810A 218370A

název Elkoplast CZ Proenergo Trade s.r.o. Akademie, Žižkovo nám. 10 Moravolen, Dr:E. Beneše 67 LIMOVA s.r.o. Chelčického 1 Hotel Slezan a.s. Revoluční 20 Agroslužby a.s. Zahradní 42 TEPLO Bruntál, Smetanova TEPLO Bruntál, Květná II COP, Krnovská 9 Jednota Ruská 3 TEPLO Bruntál, výtopna Dolní ČSAD, Žlutý kopec 23 SOU Fugnerova 9 SOU Dukelská 5 Správa a údržba silnic, Zahradní VÚ 6192, tř. Práce 18 Kulturní středisko, Dukelská 2 Jesenická mlékárna, Jesenická TEPLO Bruntál , Květná 3 TEPLO Bruntál, kot. Družební ALFA PLASTIK celkem:

sjednáno t.m3/rok

skut. 2002 e KHO (m3/h) t.m3/rok 2003 2004(*) 85 233 255 116,6 85 86 65 72 74,9 36 33 570 280 519,9 178 194 1 070 300 908,4 90 60 148 100 94,9 31 37 smlouva do 31.12 2002 53,2 1 390 600 1 331 580 395 1 290 620 1 250 475 322 195 250 197,5 93 140 110 90 109,8 35 23 137 1 441 100,9 0 0 62 80 61,9 26 21 80 48 58,6 22 140 55 104,9 56 54 65 30 62,4 18 15 smlouva do 31.12 2002 213,8 110 150 118,4 38 31 410 200 319,6 103 77 665 350 347,5 295 243 smlouva do 31.10. 2002 89,4 690 580 696,1 177 294 7 427 5 501 6 824,70 2 316 2 132 m3/hod

napojeno z uzlu sítě STL, 8 STL, 26 STL, 23 STL, 47 STL, 54 STL, 14 STL, 12 STL, 17 STL, 60 STL, 43 STL, 41 NTL, 3 STL, 43 STL, 23 STL, 58 STL, 23 STL, 52 STL, 16 STL, 64

tabulka 40 Přehled odběratelů SO a VO odebírajících z místní plynovodní sítě

(*) max. hodinový odběr v měřeném dnu 4.3.2.4 Zhodnocení současného stavu plynofikace RS

typ, výkon

RS 1Třída práce RS 2 Žlutý kopec

STL/NTL 1 000 m3/h VTL/STL/NTL 7 000 m3/h z toho STL 5 000 m3/h NTL 2 000 m3/h RS 3 Chelčického VTL/STL/NTL 10 000 m3/h z toho STL 8 000 m3/h NTL 2 000 m3/h

využití dle KHO (2004) 947 m3/h 1 748 m3/h

94% 24%

2 039 m3/h

20%

výkonu dle kontrolního výpočtu 1 095 m3/h 109% 3 083 m3/h 44% 2 740 m3/h 54% 343 m3/h 17% 979 m3/h 9% 844 m3/h 10% 135 m3/h 6%

tabulka 41 Výkon regulačních stanic plynu:

• Místní plynovody: Podle sdělení odpovědných pracovníků SMP a.s. pracuje distribuční síť v Bruntálu bez problémů.Tato skutečnost byla potvrzena kontrolním výpočtem hydraulických poměrů na NTL a STL plynovodech. Výpočet byl proveden za podmínek a předpokladů: - je respektována topologie stávající DS - max. zatížení DS je 4060m3/hod (špičkový odběr, oproti KHO 2004 navýšení o cca 7% - výstupní přetlak plynu z regulačních stanic je : 290 kPa (do STL) 2,1 kPa (do NTL) •

Stanovení špičkového odběru plynu: 50/130


Obyvatelstvo: Užití plynu: pouze na vaření (roční odběr do 1000 m3/r. odb): vaření, TUV, otop (roční odběr nad 1 000m3/r,odb):

Celkem:

počet odb.x0.15 m3/h 4860 x 0,15 = 729 m3/h počet odb. x 0,45 m3/h 1078 x 0,45 = 471,6 m3/h

cca 1 200 m3/h

Maloodběr: 760 m3/h Střední odběr, velkoodběr: cca 2 100m3/h Špičkový odběr celkem:

4 060m3/h

Výsledky výpočtu hydraulických poměrů na DS Bruntál pro současný stav: • NTL plynovody: max. zatížení sítě: 1 573 m3/hod do sítě dodávají plyn regulační stanice: RS 1(uzel 80) 1 095 m3/hod RS 2 (uzel 1) 343 m3/hod RS 3 (uzel 235) 135 m3/hod Minimální přetlak plynu je v uzlu č. 402 ve výši 1,951 kPa • STL plynovody: Max. zatížení sítě: 3 584 m3/hod Z toho dodávka do NTL sítě přes RS 1 1 095 m3/hod přes RS 3 135 m3/hod do sítě dodávají regulační stanice: RS 2 (uzel 1) 2 740 m3/hod RS 3 (uzel 52) 844 m3/hod Při výstupním přetlaku plynu z RS 2 ve výši 290 kPa je minimální přetlak plynu v uzlu č. 60 – 288,08 kPa. Max. rychlost proudění plynu je v úseku mezi uzly č. 3-10 ve výši 5,13 m/sec. Výstupní sestava výpočtu je přílohou č. 2 této zprávy •

Závěr:

Tlakové a průtokové poměry na DS Bruntál jsou vyhovující 4.4.3.5.

Bilance plynu

• Obyvatelstvo Vycházíme ze současného stavu, kdy je v Bruntále evidováno 5 908 odběratelů plynu. Procento plynofikace stávajícího bytového fondu je 90%. Plynofikovány jsou prakticky všechny domácnosti nacházející se v dosahu místních plynovodů. V roce 2002 činila roční spotřeba plynu 3 169 tis.m3. Na jednoho odběratele to činí cca 536 m3/rok. Struktura odběratelů a odběru plynu: 51/130


do 1000 m3/r,odb 1000 - 2000 m3/r, odb nad 2000 m3/r, odb z toho: bez otopu s otopem

počet odběratelů 4 860 395 653 4 860 1 048

% z celkového počtu odběratelů 82.3 7 11 82.3 17,7

% z celkové roční spotřeby plynu 15 18,6 66.4

tabulka 42 Struktura odběratelů a odběru plynu

K cílovému roku plynofikace se plánuje výstavba cca 550 b.j. v bytových domech a cca 380 b.j. v rodinných domech. Pro byty v bytových domech bude dodávka tepla a TUV zabezpečena ze soustavy CZT. Pro potřeby UEK předpokládáme, že v těchto bytech bude zemní plyn použit pouze na vaření. Byty v rodinných domech budou plynofikovány (otop, příprava TUV, vaření). Přehled o očekávaném vývoji spotřeby plynu a o vývoji počtu odběratelů plynu je v tabulce údaj počet b.j. % plynofikace počet odběratelů plynu

m.j. b.j. % odb.

stávající stav 6 554 90 5 908

k cílovému roku 2010 7 440 91 6 800

struktura odběratelů plynu pouze vaření vaření, příprava TUV, otop

odb. odb.

4 860 1 048

5 400 1 400

729 471 1 200(*)

810 630 1 440

476,8 2 692,10 3 168,90

540 4 200 4 740

maximální hodinová spotřeba vaření vaření, příprava TUV, otop celkem: roční spotřeba vaření vaření, příprava TUV, otop celkem

m3/hod

tis.m3/rok

tabulka 43 Očekávaný vývoj spotřeby plynu

• Maloodběr V současné době je plynofikována podstatná část objektů obchodu, služeb a drobného podnikání, nacházejících se v dosahu místních plynovodů. V r. 2002 bylo v bruntálu celkem 189 odběratelů plynu s roční spotřebou 1 749 tis.m3. Max. hodinová spotřeba plynu = roční spotřeba/počet provozních hodin v roce(2500hod/rok) Max. hodinová spotřeba plynu = 1 749 000/2 500 = 700 m3/hod. Nárůst počtu odběratelů plynu očekáváme: a) v lokalitách, kde dojde k výstavbě bytů. Bude se jednat o budoucí objekty základní vybavenosti, které budou jejich součástí. Odhadovaný počet odběratelů plynu: cca 30 odb. 52/130


Odhadovaná spotřeba plynu:

cca 100 tis.m3/rok, cca 40 m3/hod

b) jako důsledek pokračující plynofikace stávajících, dnes neplynofikovaných objektů ve městě. Pro potřeby předpokládáme, že dojde k plynofikaci všech stávajících zdrojů tepla nacházejících se mimo dosah stávající a navrhované SCZT. Přehled zdrojů tepla k plynofikaci je v tabulce: ozn.

Název, adresa

MO 61 Stavba Olomouc, Opavská 12 MO 62 ROSA s.r.o. U stadionu MO 63 TEPLO, Ruská 6 MO 64 kotelna ul. ČSA 2/4 MO 65 Zahradnictví Volf, Komenského MO 66 DDM Dukelská MO 67 JEDNOTA, Opavská 8 MO 68 MSS, Opavská 14 MO 69 kotelna, nám. Míru 7 celkem: koef. Současnosti K=0,8

očekávaná spotřeba plynu t.m3/rok m3/hod 20 15 43 17 59 18 26 11 53 17 50 18 20 9 20 9 25 10 316 124 100

možnost napojení nový STL, uzel 611 nový STL, uzel 607 stávající NTL, uzel 213 Stávající STL, uzel 90 stávající STL, uzel 23 stávající STL, úsek 26-28 nový STL, uzel 610 nový STL, uzel 611 stávající NTL, úsek 285-287

tabulka 44 Přehled zdrojů s možnou plynofikací

Rekapitulace stavu a vývoje počtu odběratelů plynu a odběrů plynu odběrateli kategorie „MO“ je v tabulce: (v situaci, kdy bude realizována plynofikace v max. předpokládaném rozsahu) m.j. počet odběratelů plynu roční spotřeba plynu max. hodinová spotřeba plynu

sučasný stav(2002) cílový rok (2010)

odb. tis.m3/rok m3/hod

189 1 749 760*

∗Výpočet

53/130

cca 230 cca 2 200 cca 840


Střední odběr, velkoodběr (z místní sítě) p.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

code 220915A 212499A 219162A 212299A 214743A 203819A 106563A 215807A 215823A 215386A 208092A 1001159 213964A 811786 419997 215483A 217106A 204371A 209347A 215836A 215810A 218370A

název

sjednáno t.m3/rok

Elkoplast CZ Proenergo Trade s.r.o. Akademie, Žižkovo nám. 10 Moravolen, Dr:E. Beneše 67 LIMOVA s.r.o. Chelčického 1 Hotel Slezan a.s. Revoluční 20 Agroslužby a.s. Zahradní 42 TEPLO Bruntál, Smetanova TEPLO Bruntál, Květná II COP, Krnovská 9 Jednota Ruská 3 TEPLO Bruntál, výtopna Dolní ČSAD, Žlutý kopec 23 SOU Fugnerova 9 SOU Dukelská 5 Správa a údržba silnic, Zahradní VÚ 6192, tř. Práce 18 Kulturní středisko, Dukelská 2 Jesenická mlékárna, Jesenická TEPLO Bruntál , Květná 3 TEPLO Bruntál, kot. Družební ALFA PLASTIK celkem:

skut. 2002 e KHO (m3/h) t.m3/rok 2003 2004(*) 85 233 255 116,6 85 86 65 72 74,9 36 33 570 280 519,9 178 194 1 070 300 908,4 90 60 148 100 94,9 31 37 smlouva do 31.12 2002 53,2 1 390 600 1 331 580 395 1 290 620 1 250 475 322 195 250 197,5 93 140 110 90 109,8 35 23 137 1 441 100,9 0 0 62 80 61,9 26 21 80 48 58,6 22 140 55 104,9 56 54 65 30 62,4 18 15 smlouva do 31.12 2002 213,8 110 150 118,4 38 31 410 200 319,6 103 77 665 350 347,5 295 243 smlouva do 31.10. 2002 89,4 690 580 696,1 177 294 7 427 5 501 6 824,70 2 316 2 132 m3/hod

napojeno z uzlu sítě STL, 8 STL, 26 STL, 23 STL, 47 STL, 54 STL, 14 STL, 12 STL, 17 STL, 60 STL, 43 STL, 41 NTL, 3 STL, 43 STL, 23 STL, 58 STL, 23 STL, 52 STL, 16 STL, 64

tabulka 45 Stávající odběratelé plynu střední a velkoodběr

(∗) max. hodinový odběr v měřeném dnu Budoucí odběratelé – stávající zdroje tepla dnes neplynofikované Předpokládáme, že budou plynofikovány všechny stávající zdroje tepla nacházející se mimo dosah stávající a plánované SCZT: ozn.

Název, adresa

SO 31 Zemědělské stavby, ČSA 18 SO 32 Zemědělské stavby, ČSA 28 SO 33 kotelna, ul. Česká 19 SO 34 Sladovna s.r.o., K Světlé 1 SO 35 Agroservis, Partyzánská 7 celkem:

očekávaná spotřeba plynu t.m3/rok m3/hod 75 30 75 30 88 30 905 290 105 40 1 248 420

možnost napojení na stávající STL, uzel 93 na stávající STL, uzel 99 na stávající STL, uzel 98 na nový STL, uzel 616 na stávající NTL, v úseku 293-302

tabulka 46 Předpokladané zdroje pro plynofikaci mimo dosah SCZT

54/130


Obrázek 34 Zásobení lokality zemním plynem a výhled 55/130


4.5.

Zásobování elektrickou energií

Po dobu zpracování energetické koncepce nebyla schopna SME a.s. vzhledem ke své reorganizaci poskytnout jiný než mapový podklad, týkající se rozvodu a spotřeby el. energie v regionu město Bruntál. Z tohoto důvodu byla použita data o spotřeb el. energie z roku 1998 ( Územní energetická koncepce města Bruntálu : zpracováno APAZ GROUP s.r.o.) . 4.5.1. Úvod, nadřazený distribuční systém VVN V řešeném území města Bruntálu se nenachází žádný ze zdrojů nadřazené přenosové soustavy VVN 400 kV a také jím neprochází žádná trasa vedení VVN 400kV. Hlavním napájecím bodem území města Bruntálu je transformovna R 110/22 kV Bruntál. Transformovna R 110/22 kV – Bruntál je napájena smyčkou z vedení VVN č. 599. 4.5.2.

-

Popis současného systému a technického stavu sítí VN 22 kV

Koncepci distribuční sítě VN tvoří okružní venkovní vedení VN a kabelová síť VN, která je vybudovaná v zastavěné části města. Okruh je tvořen vedením VN 100 a VN 75 s krátkými přípojkami. Vedení VN 100 je částečně zakabelováno. Propojení okružních vedení umožňuje TS Hálkova. Kabelová síť je napájena z venkovních vedení VN 100 a VN 75 a dále z kabelových vedení VN 106 a VN 110. Při poruše některého napájecího vedení lze zajistit dodávku el. energie propojením jednotlivých částí kabelové sítě VN. Kabelová síť VN je zbudována z kabelů o průřezu 240 mm2 typu AXEKCEY a ANKTOYPV, částečně 3x150 HATPS. Střed města je napájen kabelovým vedením VN č. 106, 107, 109 a 110. Vedení VN 106 a 110 je napájeno přímo z rozvodny R 110/22 kV – Bruntál. Vedení VN 107 je napájeno z vedení VN 106. Vedení VN 109 je napájeno z venkovního vedení VN 75. Okrajové části města jsou zásobovány el. energií z trafostanic připojených na venkovní vedení VN. Venkovní vedení jsou tvořena vodiči typu AlFe o průřezu 120 mm2 na betonových podpěrách. Distribuční soustava VN 22kV je provozována paprskově s možností propojení v několika uzlových bodech. Tím je zajištěna jistota dodávky při poruchách na vedení. Technický stav kabelového i venkovního vedení je převážně dobrý, pro část soustavy VN 22 kV je plánována rekonstrukce. Trafostanice 22/0,4 kV jsou v zastavěném území města kioskové nebo vestavěné a jsou napojeny na kabelovou síť VN 22 kV. Okrajové části města jsou napájeny z příhradových trafostanic 22/0,4 kV připojených na venkovní vedení VN 22 kV. Distribuční soustava VN 22 kV a nadřazený distribuční systém VVN 110 kV jsou zobrazeny na výkrese č. 3. 4.5.3.

Údaje o sítích NN v řešených oblastech města

Distribuční síť je v zastavěné části města tvořena z větší části kabely typu AYKY 3x120 + 70, v okrajových částech města je tvořena venkovním vedením z vodičů AlFe 70 (popř. AlFe 50) na betonových nebo dřevěných podpěrách. Stav sítě NN je vyhovující. 56/130


Distribuční síť NN je napájena z trafostanic 22/0,4 kV. Technický stav většiny trafostanic je dobrý, výkonově vyhovují současným požadavkům. Rezervy je možno dosáhnout rekonstrukcí trafostanic a výměnnou transformátorů. Rozmístění trafostanic a jejich názvy jsou uvedeny na výkrese č. 3. 4.5.4.

Odběratelé a jejich odběry za rok 1998

Vzhledem k tomu, že podklady od SME a.s. nejsou k dispozici uvádíme data z roku 1998 a předpokládáme, že vývoj spotřeby el. energie v lokalitě nedoznal změny. Údaje za Obyvatelstvo - mimo el. topení Obyvatelstvo - el. topení Maloodběr - mimo el. topení Maloodběr - el. topení Velkoodběr Celkem

Odebraná energie v kWh 10 422 549 1 777 135 2 163 689 304 424 27 058 974 41 726 771

tabulka 47 Celkem odběr el. energie v roce 1998

57/130


Obrázek 35 Zásobení lokality el. energií podklad SME rok 2005

58/130


4.6.

Analýza dostupnosti paliv a energií Roční spotřeba t/rok nebo tis. m3/rok GJ/rok v palivu Černé uhlí 2 420 t/rok 55 660 Hnědé uhlí prachové 21 734 t/rok 365 246 Koks 1 118 t/rok 30 734 Dřevo 3 137 t/rok 34 507 LTO 52 t/rok 2 216 Zemní plyn 15 868 tis m3/rok 540 305 Bioplyn 173 tis m3/rok 5 623 Elektrická energie energie rok 1998 41 726 MWh/rok 150 217 CELKEM 1 184 508 Palivo

tabulka 48 Bilance paliv a (energie v palivech) včetně el. energie (el energie z roku 1998)

Struktura odběru Bydlení Průmysl Treciální sféra

ČU GJ 13 580 15 090 5 248

HUPR GJ 4 753 83 525 0

KOKS GJ 8 220 7 837 2 726

DŘEVO GJ 8 068 9 569 0

LTO GJ 0 1 747 0

ZP GJ 91 690 183 061 73 224

BP GJ 0 4 779 0

LPG GJ 0 0 0

CZT GJ

308 325

El. energie GJ

150 213

Celkem GJ

971 655

tabulka 49 Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití (GJ)

5.

CENY ENERGIÍ

Trh s energiemi je stále v pohybu a je ovlivňován stejně jako trhy s ostatními komoditami. O tom jsme se přesvědčili na vlastní kůži v těchto a minulých dnech. Česká republika je od katastrofy v USA vzdálená tisíce kilometrů, ale přesto nás zasáhla velmi rychle zvýšením cen ropných výrobků a zemního plynu. Stávající čím dál tím víc globalizovaný svět se stává jako celek nestabilnějším, což bude i nadále působit problémy. Další nepříjemná leč očekávaná věc posledních let je hospodářský růst velkých států v Asii a jejich razantní zvýšení spotřeby paliv a energií. Klasickým příkladem je Čína, která začala v obrovských objemech ze světových trhů vykupovat ropu a další suroviny (železo). To vše tlačí ceny nahoru. S cenou ropy je svázána cena zemního plynu, a tak je cenový pohyb těchto komodit podobný - ceny zemního plynu se mění jen s určitým obvykle několikaměsíčním zpožděním. Ceny energie je jasné, že porostou. Lidstvo stále masově využívá převážně fosilní paliva a ta jsou vyčerpatelná a jejich zásoby konečné. U ropy je to podle některých pramenů kolem 70 let. I kdyby to bylo 100 let, je to jedno. V určitém okamžiku se tato paliva stanou především ceněnou surovinou. Veškeré plastické hmoty, asfalt, nátěrové hmoty a další věci kolem nás jsou právě z ropy a v určitý okamžik její ceny narostou tak, že nebude mít smysl ji využívat jako palivo. V praxi tak dojde k vyčerpání zásoby ropy jako paliva rozhodně dříve, než se skutečně vyčerpá. Jak porostou ceny v ČR, bude záviset na politice vlády a na tržním prostředí. Velmi bude záležet třeba na spotřební dani, daňové politice (např. DPH), velmi bude záležet na našich vlastních zdrojích (uhlí). Ceny dovozových paliv jako ropy a zemního plynu porostou zřejmě rychleji a během několika let se srovnají s cenami obvyklými v tradičních zemích EU. Ceny našich zdrojů (uhlí dřevo) zřejmě porostou pomaleji. Tato paliva budou pro nás ekonomicky vždy snadněji dostupné a důležitým faktem je také možnost jejich levného dovozu např. z Polska. Určitý význam také může mít fakt, že celosvětové zásoby uhlí se 59/130


odhadují na několik set let. V případě státních zásahů - zejména zavedením uvažované ekologické daně na uhlí nemusí být předchozí úvaha správná. ( Text převzat z www.energetika.cz). 5.1.

Porovnání ceny zemního plynu s okolními státy

domácnost D1 - spotřeba energie 8,37 GJ (246 m3) ročně, např. pro vaření a ohřev vody (sporák, případně ohřívák plynu) V ČR přibližně odpovídá odběru 0 - 180 m3 se sazbou 9,54 Kč/m3 + 20 Kč stálý měsíční plat výsledná sazba = 9,54 + 12 měsíců x 20 Kč / 246 m3 domácnost D3 - spotřeba 83,7 GJ (2462 m3) ročně, např. pro vaření, ohřev vody a vytápění (přibližně byt vytápěný plynem) V ČR přibližně odpovídá odběru 900 - 6000 m3 se sazbou 6,60 Kč/m3 + 140 Kč stálý měsíční plat výsledná sazba = 6,60 + 12 měsíců x 140 Kč / 2462 m3 domácnost D3-B - spotřeba 125,6 GJ (3694 m3) ročně, např. pro vaření, ohřev vody a centrální vytápění (přibližně dům vytápěný plynem) V ČR přibližně odpovídá odběru 900 - 6000 m3 se sazbou 6,60 Kč/m3 + 140 Kč stálý měsíční plat výsledná sazba = 6,60 + 12 měsíců x 140 Kč / 3694 m3

Všechny ceny zahrnují daň z přidané hodnoty i veškeré další daně a poplatky, platné v daných státech. Převzaté ceny v Euro byly přepočteny na koruny kurzem 1 € = 34,40 Kč (Fixing ČNB ze dne 26.3.2001). Pro přepočet m3 na kWh byla uvažována výhřevnost zemního plynu 34 MJ/m3. 5.2.

Porovnání ceny el. energie s okolními státy

domácnost Db - spotřeba elektřiny 1200 kWh ročně pro byt o velikosti 70 m2 (3 pokoje + kuchyň) 60/130


V ČR přibližně odpovídá sazbě D02 (původně B-standardní) - cena 3,16 za kWh + 66 Kč stálý měsíční plat (jistič 3x20 A) výsledná sazba v ČR = 3,16 + 12 měsíců x 66 Kč / 1200 kWh domácnost Dc - spotřeba elektřiny 3500 kWh ročně, z toho 1300 kWh v nočních hodinách se sníženou sazbou, pro byt o velikosti 90 m2 (4 pokoje + kuchyň) V ČR přibližně odpovídá sazbě D26 - cena 2,89 (vysoký tarif) a 0,73 (nízký tarif) za kWh + 250 Kč stálý měsíční plat (jistič 3x25 A) výsledná sazba v ČR = 2300/3500 x 2,89 + 1200/3500 x 0,73 + 12 měsíců x 250 Kč / 3500 kWh domácnost Dd - spotřeba elektřiny 7500 kWh ročně, z toho 2500 kWh v nočních hodinách se sníženou sazbou, pro byt o velikosti 100 m2 (4-5 pokojů + kuchyň) V ČR přibližně odpovídá sazbě D26 - cena 2,89 (vysoký tarif) a 0,73 (nízký tarif) za kWh + 250 Kč stálý měsíční plat (jistič 3x25 A) výsledná sazba v ČR = 5000/7500 x 2,89 + 2500/7500 x 0,73 + 12 měsíců x 250 Kč / 7500 kWh

Všechny ceny zahrnují daň z přidané hodnoty i veškeré další daně a poplatky, platné v daných státech. Převzaté ceny v Euro byly přepočteny na koruny kurzem 1 € = 34,40 Kč 5.3.

Spotřebitelské ceny tepla v CZT

5.3.1. Průmysl Postupným růstem ceny od roku 1990 bylo již tržní ceny centralizovaného tepla pro průmyslovou spotřebu v ČR dosaženo. Svou úrovní se blíží cenám v Rakousku a Finsku. Cena je závislá na druhu paliva. Nižší cena je při dodávce tepla z uhelných tepláren. Řada teplárenských společností nabízí velkoodběratelům možnost volby vícesložkové ceny tepla (za výkon a za práci), která je výhodná nejen pro odběratele tepla pro technologickou spotřebu, tj. s rovnoměrnějším odběrovým diagramem během roku při době využití maximálního výkonu vyšší než 3500 h/r, ale i pro ostatní odběratele tepla 61/130


pro snížení citlivosti hospodaření na výkyvech ročních průměrných teplot. Pro dodavatele tepla použití vícesložkové ceny znamená rovnoměrnější cash-flow s tedy i příznivý dopad na tržní hodnotu společnosti. Tarifní politika teplárenských společností je dána nutností obstát na místním trhu v soutěži zejména se zemním plynem. Přetrvávající regulace je proto zcela zbytečná. U kogeneračních zdrojů je ekonomická situace společnosti závislá na především na smluvních podmínkách (tarifech) pro výkup elektřiny. Dosavadní regulace deformuje ekonomické řízení teplárenských podniků, je zbytečná a měla by být zrušena. 5.3.2. Domácnosti Postupným nárůstem ceny od roku 1990 bylo dosaženo úrovně tržní ceny dálkového tepla pro domácnosti. Naše ceny se blíží nejvíce cenám ve Finsku a Rakousku. Ceny dálkového tepla se budou nadále řídit tržně zejména cenou substitučních způsobů vytápění, tj. především cenou plynu pro domácnosti. Cena tepla - dálkové vytápění 800

3

700 2

CZK/GJ

500

2

400 1

300

el.vytápění / CZT

600

200 1 100 0

0

1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

rok Rakousko

Švédsko

Finsko

Česká republika

Finsko - el./CZT

ČR - el./CZT

Finsko-el.vyt.

Obrázek 36 Vývoj ceny tepla v ČR a evropských státech do roku 2000.

5.4.

Spotřebitelské ceny el. energie

5.4.1. Průmysl Rychlým nárůstem ceny a úpravou tarifní struktury v období 1991 - 1993 bylo již tržní ceny elektřiny pro průmyslovou spotřebu v ČR dosaženo. Vzhledem k situaci po nabytí účinnosti liberalizační směrnice EU a snižování cen v EU je cena elektřiny v nominální téměř rovnocenná ceně v zemích EU. Cena elektřiny v paritě kupní síly koruny je ovšem zhruba 2 x vyšší než v EU. 62/130


Od 1. ledna 2002 jsou oprávněnými zákazníky koneční zákazníci, jejichž spotřeba elektřiny vztažená na jedno odběrné místo včetně výroby pro vlastní potřebu překročila hodnotu 40 GWh v roce 2000 nebo v ročním období od 1. července 2000 do 30. června 2001; právo regulovaného přístupu mají za účelem uplatnění své výroby držitelé licence na výrobu elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem větším než 10 MW. Tarifní politika odpovídá zkušenosti EU a bude se přizpůsobovat působení tržních sil (nabídce a poptávce) v podle pravidel liberalizace. Dlouhodobě se bude přizpůsobovat změně fixních a variabilních nákladů na výrobu elektřiny. Krátkodobě se mohou projevovat cenové války vlivem přebytku nabídky, kdy je kritériem vstupu na trh spíše než maximalizace zisku minimalizace ztrát. 5.4.2. Domácnosti Nárůst ceny v období 1990 – 1992, období stagnace a posléze opětný růst ceny nezajistily stále ještě v ČR dosažení tržní ceny elektřiny pro domácí spotřebu. Cena elektřiny činí sice v nominální hodnotě pouze 60% hodnoty EU, avšak v paritě kupní síly koruny již je srovnatelná s cenou v EU. Poměr ceny elektřiny pro domácnosti vůči průmyslu, který měl do roku 1989 hodnotu 1, a který poklesl v roce 1991 na 0,4, dále roste a nyní činí již 1,4 (rok 2001). Tento poměr je v severoevropských zemích 1,2 až 3, v průměru činí 2, stejně jako v USA. Trh s elektřinou je zasažen cenovou válkou v důsledku jeho liberalizace, která odhalila přebytek instalovaného výkonu v Evropě. To způsobuje potíže v investiční politice elektroenergetických společností. Tarifní politika je dostatečně propracovaná. Nadměrný nárůst elektrického vytápění, které se vlivem deformovaných cen jevilo občanům v období 1993-1997 jako velmi výhodné, byl již novými tarify zastaven. 5.5.

Spotřebitelské ceny uhlí

5.5.1. Průmysl Tržní ceny uhlí pro průmyslovou spotřebu a pro výrobu elektřiny byly v ČR dosaženy velice rychle v letech 1990 až 1992. Privatizace uhelného průmyslu totiž vytvořila konkurenční prostředí. Zatímco pro ceny uhlí pro průmysl jsou vydávány ceníky, ceny energetického uhlí pro výrobu elektřiny a pro velké odběratele jsou individuálně smluvně dohadovány. Současná cenová politika rozlišuje velké a malé spotřebitele, rozlišuje cenu podle ročního období (letní a zimní ceny) a umožňuje tak předzásobení spotřebitelů za výhodnější ceny a tím přispívá k rovnoměrnosti důlní těžby. Cena uhlí v ČR činí asi 50 až 70% ceny v EU, což je způsobeno jednak tím, že většina spotřebovaného uhlí je hnědé severočeské a západočeské uhlí, jehož náklady na těžbu jsou nižší, jednak tím, že cena uhlí je stlačována konkurencí tří hnědouhelných společností i konkurencí levného černého polského uhlí. Zdá se, že cena uhlí je vlivem této konkurence nižší, než dlouhodobé marginální náklady na těžbu včetně nákladů na zahlazení důsledků těžby. Ceny uhlí v ČR by mohly do vyčerpání tuzemských zdrojů být i nadále nižší než ceny v EU. Důvodem pro odlišné ceny jsou pravděpodobně dlouhodobě nižší marginální náklady na těžbu hnědého uhlí ve srovnání s dovozem černého uhlí v EU (snad s 63/130


výjimkou dovozu dotovaného polského uhlí, pokud bude tato dotace akceptována ČR). Využívání uhlí nebude ekologickými limity omezováno, pokud bude využíváno v tzv. čistých uhelných technologiích, které jsou slučitelné s požadavky na ochranu životního prostředí. 5.5.2. Domácnosti Tržní ceny uhlí pro individuální spotřebu domácností již byly v ČR dosaženy. Prodej probíhá podle ceníků, kromě druhu uhlí jsou rozlišovány i sezónní ceny podle ročního období (letní a zimní ceny), což umožňuje předzásobení spotřebitelů za výhodnější ceny a přispívá k rovnoměrnosti důlní těžby. Cena uhlí pro domácnosti je v ČR ve srovnání s EU velice nízká, což je způsobeno nejen tím, že většina spotřebovaného uhlí je hnědé severočeské a západočeské uhlí, jehož náklady na těžbu jsou nižší, ale především tím, že země EU se z ekologických důvodů brání ekonomickými nástroji individuálnímu spalování uhlí v domácnostech a upřednostňují tak využití zemního plynu, topných olejů a obnovitelných zdrojů. Ceny uhlí v ČR by měly být pro domácnosti zvýšeny (daňovým zatížením) současně s odstraněním deformovaných cen síťových energií pro domácnosti, aby nedošlo vlivem ekonomického chování obyvatel k návratu k používání uhlí v oblastech, kde již bylo nahrazeno ekologičtějšími způsoby vytápění. Tam, kde je uhlí dosud využíváno a kde není dostupné CZT nebo zemní plyn, by jeho zdražení mělo zvýhodnit přechod na využití biomasy (např. dřeva, ekobriket a pelet z biomasy), topných olejů, kapalného propanu i solárních kolektorů. 5.6.

Spotřebitelské ceny zemního plynu

Významnou změnou v obchodu s plynem v ČR byl přechod na účtování zemního plynu v jednotkách kWh spalného tepla namísto v m3. Tato změna však nebyla zkoordinována, neboť v cenovém výměru MF jsou účinnosti plynových kotelen udávány pro výhřevnost a nikoliv pro spalné teplo, což vede k mnohým nedorozuměním a chybám při výpočtech. 5.6.1. Průmysl Rychlým nárůstem ceny v roce 1991 a posléze mírnějším zvyšováním byly již tržní ceny zemního plynu pro průmyslovou spotřebu v ČR dosaženy. Cena zemního plynu odpovídá v nominální hodnotě asi 70% průměru EU. Cena zemního plynu v paritě kupní síly koruny je však zhruba 2 x vyšší než v EU. Cena zemního plynu pro výrobu elektřiny je již nižší, než cena pro konečnou průmyslovou spotřebu. Cenové tarify již rozlišují rovnoměrnou či nerovnoměrnou dodávku v průběhu roku a u největších odběratelů rozlišují i cenu podle ročního období (letní a zimní ceny). V nápravě tarifu tak došlo k výraznému pokroku. Ceny zemního plynu v ČR by měly odpovídat cenám v EU. Nejsou zde důvody pro odlišné ceny. Zavedením pravidel dle směrnice 98/30/EC a působením trhu dojde ke zvýhodnění tzv. oprávněných zákazníků. Tarifní politiku pro tzv. chráněné (zajaté) zákazníky určuje nezávislý regulátor. 5.6.2. Domácnosti Nárůst ceny v období 1990 – 1992, období stagnace a posléze opětný růst ceny nezajistily stále ještě v ČR dosažení tržních cen zemního plynu pro domácí spotřebu. 64/130


Cena zemního plynu neodpovídá cenám v zemích EU a činí v nominální hodnotě asi 60%. Cena zemního plynu v paritě kupní síly koruny však již je srovnatelná s cenou v EU. Poměr ceny zemního plynu pro domácnosti vůči průmyslu nedosáhl dosud průměrné úrovně zemí EU, avšak činí již na 1,5. Tento poměr činí ve sledovaných zemích EU 1,7 až 2,5. Cena zemního plynu pro domácnosti již není dotována, odlišnost od tržní ceny je však dosud způsobena jeho regulací. Nižší cena zemního plynu oproti ceně kapalného propanu a daňově více ztížené ceně topného oleje blokuje jejich vyšší rozvoj využití jako substitutů pro vytápění v řidčeji osídlených obcích. Současná cenová situace již podstatně snížila tlak samosprávy k požadování plynofikace, která je ekonomicky nenávratná. Současný tarif rozlišuje cenu plynu pro pouhé vaření či přípravu teplé užitkové vody (TUV) od ceny pro vytápění. Cena zemního plynu v ČR bude v budoucnosti odpovídat cenám v EU. Nejsou zde žádné důvody pro odlišné ceny !

Poměr cen ČR / EU - rok 2001 93%

dálk. teplo CZT

81%

el.topení dom.

67%

el.-domácnosti

84%

el.-průmysl

67%

ZP-domácnosti ZP-výroba el.

84%

ZP-průmysl

84% 27%

uhlí-domácnosti

44%

uhlí-výroba el.

49%

uhlí-průmysl

74%

benzín

81%

nafta

85%

LTO-domácnosti

78%

LTO-průmysl

69%

TTO-průmysl

0%

20%

40%

60%

Obrázek 37 Poměr cen energií v ČR a EU z roku 2001

65/130

80%

100%


6. STANOVENÍ VARIANT CÍLOVÉHO STAVU Varianty řešení cílového stavu byly představeny na kontrolním výboru 16.11.2005 a na tomto byly z původně pěti variant vybrány varianty tři určené pro modelování v rámci UEK města Bruntál. 6.1.

Varianta 1 Stávající rozsah CZT + plná plynofikace lokality

Tato varianta předpokládá plný přechod zdrojů REZZO 2 spalující hnědé uhlí a černé uhlí na spalování zemního plynu. Rozvojové zóny budou napojeny na zemní plyn. Dále tato varianta předpokládá maximální plynofikaci zdrojů REZZO3 spalující hnědé a černé uhlí. Soustava CZT je v rámci této varianty ponechána ve stávajícím stavu ( pouze dojde k rekonstrukci výtopen, u kterých dojde v průběhu sledovaného období k ukončení životnosti. Řešení zásobování teplem města Bruntál dle této varianty v zásadě zachovává stávající stav a postupný vývoj v lokalitě, kdy dochází k postupné plynofikaci již dožívajících zdrojů REZZO 2 a REZZO3. Soustava SCZT je roztrhána na jednotlivé okrsky s lokálními výtopnami viz následující tabulka. Výkon osazený

SCZT

MW CV Dolní CV Dolní CV Smetanova CV Smetanova CV Květná 2 CV Květná 3 Rýmařovská

kotle kotle kotle kogeneravce kotle kotle kotle

Výkon využitý

Nevyužitý výkon

MW

MW

7,8 21,2 9,2 0,21 6,5 6,5 1,16

4,8 16,2 2,4 0,21 5,073 3,1 1,16

3 5 6,8 0 1,427 3,4 0

52,57

32,943

19,627

tabulka 50 Zdroje SCZT jejich instalovaný a nevyužitý výkon

Z předchozí tabulky je patrné, že zdroje jsou značně předimenzovány • Výtopna CV Dolní byla v roce 1998 ekologizována převedením původních kotlů na fluidní, spalující hnědé uhlí hrubo-prach. Výstupním médiem z těchto kotlů je pára , která je dále vedena do výměníku. Zároveň byla v roce 2002 kotelna doplněna o dva teplovodní kotle . Výstupním médiem ze zdroje je topná voda o parametrech 105/70°C. Zdroj umožňuje svojí konstrukcí (fluidní spalování) směsné spalování uhlí a dřevní štěpky. Životnost zdroje je minimálně do roku 2015-2020. • Výtopna CV Smetanova Byla kompletně rekonstruována v roce 1992. výstupním médiem z kotlů je pára, která je zavedena do výměníku a výstupním médiem zdroje je topná voda. V kotelně je osazena kogenerační jednotka . Vzhledem k tomu, že napojený okrsek neodebírá technologickou páru jsou parní kotle naprosto zbytečné a neefektivní (odstřižením parního odběru v nemocnici se stala technologie této výtopny neefektivní a zastaralou). V rámci této varianty by tento zdroj měl být nahražen novým přesně dimenzovaným na otopnou soustavu využívající BAT technologií.. 66/130


•

•

Výtopna CV Květná 2 Byla uvedena do provozu v roce 1989, je tedy na hranici životnosti a měla by být rekonstruována opět na teplovodní, ale s kondenzačními výměníky (tedy BAT technologie) a přesně dimenzována na napojenou otopnou soustavu. Výtopna CV Květná 3 Byla uvedena do provozu v roce 1992, její životnost bude končit cca 2007-2010. Předpokládá se její rekonstrukce s využitím BAT technologií a přesné dimenzování na napojený okrsek.

REZZO 1

palivo výkon [MW]

REZZO 2

palivo výkon [MW]

REZZO 3 CELKEM

ČU HUPR 0,00 14179,00 0,00 21,20 ČU HUTR 0,00 0,00 0,00 0,00 ČU HUTR 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 14179,00 0,00 21,20

palivo výkon [MW] palivo výkon [MW]

KOKS DŘEVO 0,00 0,00 0,00 0,00 KOKS DŘEVO 0,00 2581,00 0,00 7,02 KOKS DŘEVO 0,00 556,00 0,00 0,59 0,00 3137,00 0,00 7,61

LTO 46,00 0,48 LTO 0,00 0,00 LTO 6,00 0,03 52,00 0,51

ZP 5680,00 50,73 ZP 12730,77 111,53 ZP 2 992 14,15 21402,35 176,41

BP 0,00 0,00 BP 169,00 0,94 BP 4,00 0,02 173,00 0,96

tabulka 51 Množství spotřebovaného paliva Varianta 1 CELKEM SPOTŘEBA PALIV VARIANTA 1

ČU BP 0% 0%

LPG 0%

HUPR 36%

ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP

ZP 56%

KOKS 0% LTO 0%

DŘEVO 8%

Obrázek 38 Rozdělení spotřeby paliv varianta 1

Podkladem byla data od odboru správy majetku města Bruntál

VARIANTA 1


ZP


ZP


ZP


ZP


ZP


ZP

Střed města – městská památková zona

ZP

67/130

LPG

LPG 0,00 0,00 LPG 0,00 0,00 LPG 0,00 0,00 0,00 0,00


Obrázek 39 Varianta 1 rozložení zdrojů a spalované palivo

68/130


6.2.

Varianta 2 Maximum CZT + plná plynofikace lokality

Tato varianta předpokládá maximální rozvoj stávající soustavy CZT viz. mapový podklad. Propojení soustav Dolní, Květná II, Květná III, Smetanova, Rýmařovská. Varianta předpokládá kompletní vytěsnění páry v lokalitě Smetanova. Napojení vybraných rozvojových zón a středu města. Soustava bude zásobena z centrální výtopny CV 1, ostatní zdroje v napojených lokalitách budou složit jako záložní a špičkovací zdroje . Varianta předpokládá maximální plynofikaci zdrojů REZZO2 a REZZO3 spalující hnědé a černé uhlí. Řešení zásobování teplem města Bruntál dle této varianty nezachovává stávající stav oddělených lokalit jednotlivých dílčích soustaviček, ale je jejím cílem maximálně propojit soustavu. Hlavním přínosem této varianty by mělo být odstavení parního zdroje Smetanova, likvidace parních rozvodů a maximální využití výtopny CV1 (tedy zdroje spalujícího HUPR). Z tepelné bilance je patrné, že v případě propojení soustavy bude dostatek výkonu k zásobení celé lokality SCZT ( a to i bez výtopny Smetanova). Předpokládá se , že zdroje v dosahu SCZT budou na tuto soustavu napojeny. Zdroje REZZO 2 a REZZO3 spalující hnědé a černé uhlí, které nebudou v dosahu SCZT, budou postupně plynofikovány tak jak bude končit jejich životnost. Toto centralizované řešení se záložními zdroji přináší významný stabilizační efekt soustavy CZT v tom, že bude zabezpečena dodávka tepla v celé lokalitě i v případě výpadku lokálního či centrálního zdroje a dále bude cena tepla méně náchylná na cenové výkyvy vstupního paliva . TEPELNÝ VÝKON ROČNÍ VÝROBA TEPLA

ROČNÍ TRVÁNÍ VÝROBY TEPLA

40 MW 310 TJ

44 42 40 CV Květná 3

38 36 34

CV Květná 2

32

Tepelný výkon [MW]

30 28 CV Dolní plynové kotle

26 24 22 20 18 16

CV Dolní uhelné kotle

14 12 10 8 6 4 2 0 0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

5 000

Počet hodin za rok

Obrázek 40 Diagram ročního trvání výroby tepla

69/130

5 500

6 000

6 500

7 000

7 500

8 000

8 500

9 000


Z předchozího obrázku je patrné, že Centrální zdroj CV1 pokryje svojí kapacitou prakticky celý rok, pouze po dobu cca 700 hod v roce bude nutné provozovat záložní a špičkovací zdroje. Tím se samozřejmě prodlouží životnost těchto špičkovacích zdrojů a nebude nutné je kompletně rekonstruovat v průběhu posuzovaného období. Hlavním předpokladem této varianty je kompletní sběr dat z celé soustavy CZT a jejich zavedení na centrální dispečink, který bude tato data zpracovávat a následně využívat.

REZZO 1

palivo výkon [MW]

REZZO 2

palivo výkon [MW]

REZZO 3 CELKEM

ČU HUPR 0,00 30445,09 0,00 21,20 ČU HUTR 0,00 0,00 0,00 0,00 ČU HUTR 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 30445,09 0,00 21,20


KOKS DŘEVO 0,00 0,00 0,00 0,00 KOKS DŘEVO 0,00 2581,00 0,00 7,02 KOKS DŘEVO 0,00 556,00 0,00 0,59 0,00 3137,00 0,00 7,61

LTO 46,00 0,48 LTO 0,00 0,00 LTO 6,00 0,03 52,00 0,51

ZP 1136,00 50,73 ZP 12 118 108,98 ZP 2 992 14,15 16245,35 173,86

BP 0,00 0,00 BP 169,00 0,94 BP 4,00 0,02 173,00 0,96

tabulka 52 Množství spotřebovaného paliva Varianta 2

CELKEM SPOTŘEBA PALIV VARIANTA 2

BP 0%

ČU 0%

LPG 0%

ZP 32%

LTO 0%

HUPR 62%

DŘEVO 6% KOKS 0%

Obrázek 41 Rozdělení spotřeby paliv Varianta 2


VARIANTA 2


ZP


CZT +ZP


ZP


ZP


CZT


CZT


CZT +ZP 70/130

ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG

LPG 0,00 0,00 LPG 0,00 0,00 LPG 0,00 0,00 0,00 0,00


Obrázek 42 Varianta 2 rozložení zdrojů a spalované palivo 71/130


6.3.

Varianta 3 MAX.EKOLOGICKÁ

Tato varianta předpokládá maximální rozvoj stávající soustavy CZT viz. mapový podklad. Propojení soustav Dolní, Květná II, Květná III, Smetanova, Rýmařovská. Varianta předpokládá kompletní vytěsnění páry v lokalitě Smetanova. Napojení rozvojových zón a středu města. Soustava bude zásobena z centrální výtopny CV 1, ve které bude polovina výkonu hrazena ze spalování biomasy (jedná se o směsné spalování), ostatní zdroje v napojených lokalitách budou složit jako záložní a špičkovací zdroje . Zdroje REZZO 2 budou nahrazeny novými spalujícími peletky, dřevní štěpku, zrní. Zdroje REZZO 3 budou v maximální možné míře plynofikovány (nahrazení spalování tuhých paliv /hnědé a černé uhlí / ). Co se týká centralizace řešení je tato varianta totožná s variantou 2 s tím, že v této variantě je 50% výroby tepla v centrálním uhelném zdroji hrazena směsným spalováním dřevní štěpky a HUPR. Zdroje REZZO 2 v současnosti spalující hnědé a černé uhlí, které nebudou v ekonomickém dosahu SCZT budou po uplynutí doby životnosti převedeny na zdroje spalující biomasu (peletky, štěpku,zrní, atd.). Zdroje REZZO3, které v současnosti spalují hnědé a černé uhlí, budou postupně plynofikovány tak jak bude končit jejich životnost.

REZZO 1

palivo výkon [MW]

REZZO 2

palivo výkon [MW]

REZZO 3 CELKEM


ČU HUPR 0,00 15 223 0,00 10,60 ČU HUTR 0,00 0,00 0,00 0,00 ČU HUTR 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 15222,54 0,00 10,60

KOKS 0,00 0,00 KOKS 0,00 0,00 KOKS 0,00 0,00 0,00 0,00

tabulka 53 Rozdělení spotřeby paliv Varianta 3

72/130

DŘEVO 24184,19 10,60 DŘEVO 17523,67 35,58 DŘEVO 556,00 0,59 42263,86 46,77

LTO 46,00 0,48 LTO 0,00 0,00 LTO 6,00 0,03 52,00 0,51

ZP 1136,00 50,73 ZP 7 655 66,41 ZP 2 992 14,15 11782,58 131,29

BP 0,00 0,00 BP 169,00 0,94 BP 4,00 0,02 173,00 0,96

LPG 0,00 0,00 LPG 0,00 0,00 LPG 0,00 0,00 0,00 0,00


CELKEM SPOTŘEBA PALIV VARIANTA 3 ZP

ČU BP 0% 0%

LPG 0% HUPR 22%

17%

LTO 0% KOKS 0%

DŘEVO 61%

Obrázek 43 Rozdělení spotřeby paliv Varianta 3


VARIANTA 3


ZP


CZT +ZP


ZP


ZP


CZT


CZT


CZT+ZP

73/130

ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG


Obrázek 44 Varianta 3 rozložení zdrojů a spalované palivo 74/130


Porovnání variant z pohledu spotřeby paliva

referenční stav Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3

ČU 2420,00 10,37 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

palivo výkon [MW] palivo výkon [MW] palivo výkon [MW] palivo výkon [MW]

HUPR 21734,00 47,45 14179,00 21,20 30445,09 21,20 15222,54 10,60

KOKS DŘEVO 1118,00 3137,00 10,34 7,61 0,00 3137,00 0,00 7,61 0,00 3137,00 0,00 7,61 0,00 42263,86 0,00 46,77

LTO 52,00 0,51 52,00 0,51 52,00 0,51 52,00 0,51

ZP 15868,00 127,32 21402,35 176,41 16245,35 173,86 11782,58 131,29

BP 173,00 0,96 173,00 0,96 173,00 0,96 173,00 0,96

LPG 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

tabulka 54 Porovnání variant z hlediska spotřeby paliv Porovnání spotřeby paliva v jednolivých variantách 45000,00 spotřeba paliva v t/rok

40000,00 35000,00 30000,00

referenční stav

25000,00

Varianta 1

20000,00

Varianta 2

15000,00

Varianta 3

10000,00 5000,00 0,00 ČU

HUPR

KOKS

DŘEVO

LTO

ZP

BP

LPG

palivo

Obrázek 45 Porovnání variant z hlediska spotřeby paliv

6.4. Porovnání variant z pohledu emisí výpočet z emisních faktorů dle nařízení vlády 352/2002 sb. K zákonu 86/2002 Sb. 6.4.1. REZZO

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

CELKEM

Varianta 1 znečišťující látka Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy

ČU 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

HU 5,860 185,320 48,580 12,280 5,670 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5,860 185,320 48,580 12,280 5,670

KOKS DŘEVO 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,00 0,11 0,00 0,02 0,00 0,52 0,00 0,01 0,00 0,06 0,00 6,95 0,00 0,56 0,00 1,67 0,00 0,56 0,00 0,50 0,000 7,056 0,000 0,579 0,000 2,185 0,000 0,563 0,000 0,553

tabulka 55 Emise Varianta 1 vy´počet z emisních faktorů

75/130

LTO 0,030 1,290 2,650 5,630 0,080 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,24 0,06 0,00 0,00 0,043 1,530 2,710 5,634 0,082

ZP 0,220 1,020 8,490 2,480 5,360 0,10 0,05 7,47 1,04 0,29 0,06 0,03 4,79 0,96 0,19 0,382 1,102 20,746 4,476 5,844

BP 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,02 0,00 0,40 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,00 0,00 0,024 0,000 0,406 0,003 0,004

LPG Celkem 0,000 6,110 0,000 187,630 0,000 59,720 0,000 20,390 0,000 11,110 0,00 0,229 0,00 0,076 0,00 8,382 0,00 1,046 0,00 0,355 0,00 7,025 0,00 0,824 0,00 6,525 0,00 1,520 0,00 0,688 0,000 13,365 0,000 188,531 0,000 74,627 0,000 22,956 0,000 12,153


Porovnání emisí Varianty 1 a referenčního stavu 300 257,436 monožství emisí tuny

250 188,531

200


150 86,183 87,931

100 50

74,627 45,154

37,419

22,956 12,153

13,365 0 referenční stav

Varianta 1

Obrázek 46 Porovnání produkce emisí Varianty 1 s ref. stavem

6.4.2.

Varianta 2

REZZO

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

CELKEM

Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy

ČU 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

HU 12,583 397,918 104,311 26,368 12,175 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 12,583 397,918 104,311 26,368 12,175

KOKS DŘEVO 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,00 0,11 0,00 0,02 0,00 0,52 0,00 0,01 0,00 0,06 0,00 6,95 0,00 0,56 0,00 1,67 0,00 0,56 0,00 0,50 0,000 7,056 0,000 0,579 0,000 2,185 0,000 0,563 0,000 0,553

tabulka 56 Emise Varianta 1 výpočet z emisních faktorů

76/130

LTO 0,030 1,290 2,650 5,630 0,080 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,24 0,06 0,00 0,00 0,043 1,530 2,710 5,634 0,082

ZP 0,044 0,204 1,698 0,496 1,072 0,10 0,05 7,11 0,99 0,28 0,06 0,03 4,79 0,96 0,19 0,201 0,283 13,594 2,442 1,542

BP 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,02 0,00 0,40 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,00 0,00 0,024 0,000 0,406 0,003 0,004

LPG Celkem 0,000 12,657 0,000 399,412 0,000 108,659 0,000 32,494 0,000 13,327 0,00 0,225 0,00 0,074 0,00 8,022 0,00 0,996 0,00 0,341 0,00 7,025 0,00 0,824 0,00 6,525 0,00 1,520 0,00 0,688 0,000 19,906 0,000 400,310 0,000 123,206 0,000 35,009 0,000 14,356


Porovnání emisí Varianty 2 a referenčního stavu 450 400,310

monožství emisí tuny

400 350 300


257,436

250 200 150 100 50

123,206

86,183 87,931 45,154

37,419

35,009 14,356

19,906

0 referenční stav

Varianta 2


6.4.3.

Varianta 3

REZZO

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

CELKEM

ČU Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

HU 6,291 198,959 52,155 13,184 6,087 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 6,291 198,959 52,155 13,184 6,087

KOKS 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

DŘEVO 0,993 0,216 4,844 0,066 0,543 0,72 0,16 3,51 0,05 0,39 6,95 0,56 1,67 0,56 0,50 8,663 0,928 10,022 0,669 1,432

tabulka 57 Emise Varianta 3 výpočet z emisních faktorů

77/130

LTO 0,030 1,290 2,650 5,630 0,080 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,24 0,06 0,00 0,00 0,043 1,530 2,710 5,634 0,082

ZP 0,044 0,204 1,698 0,496 1,072 0,06 0,03 4,49 0,62 0,18 0,06 0,03 4,79 0,96 0,19 0,165 0,264 10,976 2,078 1,439

BP 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,02 0,00 0,40 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,00 0,00 0,024 0,000 0,406 0,003 0,004

LPG Celkem 0,000 7,359 0,000 200,669 0,000 61,348 0,000 19,375 0,000 7,783 0,00 0,803 0,00 0,188 0,00 8,397 0,00 0,673 0,00 0,574 0,00 7,025 0,00 0,824 0,00 6,525 0,00 1,520 0,00 0,688 0,000 15,186 0,000 201,681 0,000 76,270 0,000 21,568 0,000 9,045


Porovnání emisí Varianty 3 a referenčního stavu 300 257,436

monožství emisí tuny

250 201,681 200


150 86,183 87,931

100 50

76,270 45,154

37,419

21,568

15,186

9,045

0 referenční stav

Varianta 2


7. 7.1.

MODELOVÁNÍ ÚEK V PROGRAMU GEMIS O programu GEMIS 4.2

Program GEMIS (Global Emission Model for Integrated Systems) je integrovaný lineární bilanční počítačový program, který vyvinul v roce 1987 Öko-Institut v Darmstadtu (SRN) společně s Vysokou školou v Kasselu na zadání Hessenského ministerstva životního prostředí. Jedná se o počítačový program pro analýzy produkce škodlivých emisí a odpadů a nákladové analýzy metodikou LCA (Life Cycle Assessment - hodnocení celého životního cyklu). Základem programu je rozsáhlá databáze produktů a procesů, z nichž se vytváří scénáře. GEMIS umožňuje modelovat úplný zásobovací řetězec, tedy sestavovat a propojovat technologické procesy a specifikovat jejich technologické, environmentální a ekonomické parametry. Tyto parametry je pak pomocí GEMIS možno vyhodnotit pro každý proces jednotlivě nebo v souhrnu za celý procesní řetězec, či skupinu procesů (například energetický systém obce, kraje, apod). Výstupem modelu jsou jednak kvantitativní, jednak kvalitativní údaje. Kvantitativní výstupy jsou následujícího charakteru: • Energetická bilance GEMIS vyhodnocuje kumulativní spotřebu primární energie v průběhu celého procesního řetězce (za celý životní cyklus). GEMIS poskytuje přehled o spotřebě jednotlivých druhů paliv a surovin. Přitom lze rozlišovat obnovitelné a neobnovitelné zdroje primární energie. •

Environmentální dopady 78/130


GEMIS vyhodnocuje vlivy procesů na životní prostředí - počítá emise škodlivých plynů (SO2, NOx, CO, VOC, tuhých látek), skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O aj.), produkci tuhých a kapalných odpadů i potřebu zastavěné plochy pro umístění daného procesu. GEMIS tedy umožňuje identifikaci a kvantifikaci látek, které způsobují skleníkový efekt, které způsobují acidifikaci prostředí a které jsou možnými prekurzory přízemního ozónu. Vliv těchto látek je sumarizován a přepočítáván na souhrnné indikátory (ekvivalenty CO2, TOPP a SO2). • Ekonomické údaje GEMIS umožňuje výpočet finanční náročnosti jednotlivých částí životního cyklu a vyhodnocení ekonomických nákladů pro jednotlivé variantní scénáře a to v členění na investiční náklady, fixní provozní náklady, variabilní provozní náklady a palivové náklady. S použitím ocenění jednotlivých druhů znečišťujících látek a odpadů lze získat i vyčíslení tzv. externích nákladů, které daný proces způsobuje. • Zaměstnanost Pomocí GEMIS lze také získat údaje o přímé a nepřímé zaměstnanosti, tj. o počtu pracovních míst, které daný proces vytváří. 7.2.

Technické parametry GEMIS

GEMIS je veřejně přístupný a volně šiřitelný software. Lze s ním pracovat v prostředí Windows 9x/2000/ME/XP nebo Win-NT 4.0. Vyžaduje paměť minimálně 16 MB RAM a 20 MB pevného disku. Při práci s Windows 95 musí být nainstalován Explorer verze 4.0 nebo vyšší a fonty se symbolem Eura. S GEMIS lze pracovat ve více jazycích, a to v angličtině, němčině a češtině. Kompletní informace o programu GEMIS jsou uveřejněny na webové stránce http://www.oeko.de/service/gemis/en/index.htm, kde je možné tento program zdarma stáhnout. Tamtéž je k dispozici také nejnovější manuál k programu. Manuál v češtině je dostupný na internetových stránkách České energetické agentury (http://www.ceacr.cz/?page=publikace), která je od roku 1998 garantem využívání programu GEMIS v ČR. Nejaktuálnější českou databázi a manuál lze také získat na http://www.cityplan.cz/. CityPlan je organizací pověřenou jejich pravidelnou aktualizací. Bližší informace o výpočtovém programu a databázi GEMIS a pořádaných školeních podá: Prof. Ing. Jan Karták, DrSc. CITYPLAN spol. s r.o. Odborů 4 120 00 Praha 2 tel.: 221 184 208 fax: 224 922 072 e-mail: [email protected] 7.3.

Scénáře ÚEK

Předkládáme modelování scénářů, které popisují jednotlivé varianty ÚEK včetně referenčního stavu. Tyto scénáře jsou vytvořeny na základě aktualizované české databáze GEMIS 4.2 pro rok 2005. 79/130


Cílem tohoto modelování je zjistit možnosti každé varianty ÚEK z hlediska snížení negativních vlivů na životní prostředí (produkce emisí a odpadů), z hlediska snížení spotřeby primární energie (hodnocení celého životního cyklu – LCA) a z hlediska finanční náročnosti. Modelování (tedy scénáře v GEMISu) slouží k ilustrování stavu po realizaci projektů v rámci navržených variant ÚEK a s tím spojených přínosů. Modelované scénáře jsou tyto: Referenční stav – na základě údajů REZZO1, 2 a 3, Varianta 1 – stávající rozsah CZT a plná plynofikace lokality, Varianta 2 – maximum CZT a ekologizace menších zdrojů, Varianta 3 – maximálně ekologická. Varianta 1 modeluje plný přechod zdrojů REZZO2 spalujících hnědé uhlí a černé uhlí na spalování zemního plynu, dále varianta 1 předpokládá maximální plynofikaci zdrojů REZZO3 spalující hnědé a černé uhlí, soustava CZT je v rámci této varianty ponechána ve stávajícím stavu pouze se předpokládá náhrada zdrojů, kterým končí životnost a vytěsnění páry z lokality. Varianta 2 modeluje maximální rozvoj stávající soustavy CZT, soustava bude zásobena z centrální výtopny CV1, ostatní zdroje v napojených lokalitách budou složit jako záložní a špičkovací zdroje, varianta předpokládá maximální plynofikaci zdrojů REZZO2 a REZZO3 spalující hnědé a černé uhlí. Varianta 3 modeluje maximální rozvoj stávající soustavy CZT, soustava bude zásobena z centrální výtopny CV1, ve které bude polovina výkonu hrazena ze spalování štěpky (jedná se o směsné spalování), ostatní zdroje v napojených lokalitách budou složit jako záložní a špičkovací zdroje, zdroje REZZO2 budou nahrazeny novými spalujícími dřevěné/slaměné peletky, dřevní štěpku, slámu, zdroje REZZO3 budou v maximální možné míře plynofikovány (nahrazení spalování tuhých paliv /hnědé a černé uhlí/ ) Je nutné zdůraznit, že zde prezentované výsledky jsou ovlivněné některými vlastnostmi programu Gemis. Především metodou výpočtů LCA, která do výsledků započítává hodnoty za celý životní cyklus, tím pádem jsou výsledné hodnoty emisí vyšší než hodnoty uvedené v evidenci REZZO.

80/130


7.4.

Výsledky scénářů ÚEK

Užitím výpočtového modulu lze graficky nebo číselně sledovat typické dopady jednotlivých navrhovaných variant ÚEK. Jednotlivé dopady je možné v modelu GEMIS vyhodnotit dle čtyř základních hledisek: technicko-energetické hledisko – zahrnuje bilanci energie a bilanci paliv, environmentální hledisko – zahrnuje plynné emise, skleníkové plyny a odpady, sociální hledisko – zahrnuje vliv na zaměstnanost, ekonomické hledisko – zahrnuje náklady. 7.5.

Vyhodnocení variant ÚEK z technicko-energetického hlediska

Varianty 1 a 2 mají cca stejnou spotřebu primární energie. Varianta 3 zvýší podíl OZE. varianta [MWh] ref var 1 var 2 var 3

součet neobnovitelný obnovitelný 580054 542590 31143 573904 542452 31154 555424 524103 31104 531134 345468 185459

tabulka 58 Vliv na spotřebu primární energie Kumulovaná spotřeba energie [tisíce MWh] 700 600 500 400 300 200 100 0

ref

var 1

var 2

var 3

obnovitelný

31143

31154

31104

185459

neobnovitelný

542590

542452

524103

345468

Obrázek 49 Vliv na spotřebu primární energie

7.6.

Vyhodnocení variant ÚEK z environmentálního hlediska

Nejnižší celkové emise má varianta 3, dojde především k výraznému snížení emisí SO2 a CO2 ekvivalentů. Zvýšené hodnoty TOPP ekvivalentu a NOx jsou způsobené zvýšeným spalováním biomasy.

81/130


varianta [t] ref var 1 var 2 var 3

SO2

NOx 423,927 206,633 590,453 204,514

Tuhé látky SO2 NOX CO NMVOC

262,686 220,172 244,922 221,333

prach CO 208,203 73,042 206,897 89,104

referenční stav ref.stav Gemis Varianta 1 37,419 208,203 73,042 257,436 423,927 206,633 87,931 262,686 220,172 86,183 157,169 73,692 28,396 22,302

NMVOC 157,169 73,692 89,548 76,301

28,396 22,302 18,811 36,250

Varianta 2 206,897 590,453 244,922 89,548 18,811

Varianta 3 89,104 204,514 221,333 76,301 36,250

tabulka 59 Vliv na produkci emisí

Emise

[t] 700,00 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00

ref

var 1

var 2

var 3

prach

208,203

73,042

206,897

89,104

SO2

423,927

206,633

590,453

204,514

NOx

262,686

220,172

244,922

221,333

CO

157,169

73,692

89,548

76,301

NMVOC

28,396

22,302

18,811

36,250

Obrázek 50 Vliv na produkci emisí

82/130


Emise CO2 [t] 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

ref

var 1

var 2

var 3

CO2-ekvivalent

1,41E+05

1,25E+05

1,38E+05

9,36E+04

CO2

1,41E+05

1,25E+05

1,38E+05

9,36E+04

Obrázek 51 Vliv na produkci emisí CO2

7.7.

Vyhodnocení variant ÚEK ze sociálního hlediska

Varianty 1 a 2 sníží zaměstnanost z důvodu větší automatizace provozu kotelen na zemní plyn narozdíl od kotelen na uhlí. Varianta 3 zaměstnanost zvýší díky zvýšenému spalování biomasy a ne něj navázané výrobě a trhu s biopalivy. U velkých kotelen na biomasu je také potřeba obsluha kotle, údržba atd. Vlivy na zam ěstnanost

[osoby] 400 350 300 250 200 150 100 50 0

ref

var 1

var 2

var 3

nepřímé vlivy

28,08

26,81

26,32

28,49

přímé vlivy

319,94

77,05

100,58

159,99

Obrázek 52 Vlivy na zaměstnanost

83/130


7.8.

Vyhodnocení variant ÚEK z ekonomického hlediska

Nejvyšší investiční náklady si vyžádá varianta 3. Nejvyšší palivové náklady jsou vynakládány ve variantě 2. Externí náklady, které vyčíslují cenu za „odstranění“ emisí jsou nejnižší u varianty 3, která je maximálně ekologická, nejméně tedy zatěžuje životní prostředí. 7,00E+08

6,00E+08

5,00E+08

4,00E+08

3,00E+08

2,00E+08

1,00E+08

0,00E+00

1

2

3

4

externí

1,90E+08

1,50E+08

2,01E+08

1,32E+08

palivové

2,51E+08

2,91E+08

2,52E+08

2,33E+08

variabilní

8,80E+06

3,60E+06

1,08E+07

5,40E+06

fixní

5,87E+07

4,46E+07

5,60E+07

5,60E+07

investiční

0,00E+00

4,98E+07

5,87E+07

6,09E+07

Obrázek 53 Náklady

Palivové náklady variant

var 3

var 2

var 1

ref

0,00E+00

palivové náklady

5,00E+07

1,00E+08

1,50E+08

2,00E+08

2,50E+08

3,00E+08

ref

var 1

var 2

var 3

2,51E+08

2,91E+08

2,52E+08

2,32E+08

Obrázek 54 palivové náklady variant 84/130

3,50E+08


8.

ZÁVĚR A DOPORUČENÍ ZPRACOVATELE

Při zpracování tohoto dokumentu jsme pracovali s již novějšími podklady než naši předchůdci a vidíme, jakým směrem se daná lokalita vyvíjela. Je zde jasný vývoj u menších zdrojů směrem k plynofikaci a snaha SCZT propojovat a efektivizovat výrobu a distribuci tepla v jednotlivých okrscích. Tento vývoj je v celku správný a pochopitelný, je však nutné v současné době tomuto přirozenému vývoji stanovit určité mantinely a cílový stav ke kterému by se měl ubírat. Je úkolem modelování vypořádat se všemi vlivy vstupujícími do procesu zásobování teplem. Modelování nebilancuje pouze vstupní palivo, ale zabývá se i dopravou paliva, zpracováním paliva, lidskými zdroji, vlivem na zaměstnanost v lokalitě atd… Výše popsané varianty neobsahují ani nemohou obsáhnout všechny možnosti a rozmanitost způsobů řešení výroby a nakládání s energií v lokalitě města Bruntál. Energetická koncepce si klade za cíl nastínit rámcové způsoby výroby a distribuce energií a v jednotlivých případech stanovit cílový stav Energetická koncepce v žádném případě nevymezuje přesné lokality , kde bude město zásobeno plynem, teplem ze soustavy CZT, pevnými palivy, el. energií.. To energetické koncepci nepřísluší, ani na to nemá legislativní oporu, pouze může navrhnout způsob koncového řešení a tento technicko ekonomicky a pomocí modelování z ekologického pohledu zhodnotit. Zpracovatel UEK Bruntál doporučuje k realizaci variantu 3 Z předchozích obrázků modelování je patrné, že z pohledu vlivů na životní prostředí a palivových nákladů vychází Varianta 3 nejlépe. Z pohledu emisí základních znečišťujících látek je námi doporučovaná varianta 3 srovnatelná s variantou1, je zde však zásadní rozdíl v tom, že emise varianty 1 zůstávají v lokalitě města na rozdíl od varianty 3, kde zásluhou vysokého komínu jsou emise rozptýleny ve vyšších výškách a tyto odcházejí mimo zájmovou lokalitu. Z předchozí kapitoly , kde byla modelována situace v lokalitě vychází i velmi důležitý fakt, že není možné pouze centralizovat výrobu tepelné energie do výtopny CV 1 a to z prostého důvodu, že sice by se velmi zlepšila imisní situace ve městě (vysoký komín CV1 a rozptýlení na větší vzdálenost), ale celková produkce emisí ze spalování hnědého uhlí je značně vysoká. Tento problém řeší až varianta 3. Navrhovaný a doporučený stav varianta 3: Maximální rozvoj stávající soustavy CZT viz. mapový podklad. Propojení soustav Dolní, Květná II, Květná III, Smetanova, Rýmařovská. Vytěsnění parních rozvodů a parních spotřeb (spotřebičů). Napojení vybraných rozvojových zón a středu města. Soustava bude zásobena z centrální výtopny CV 1, ve které bude polovina výkonu hrazena ze spalování biomasy (jedná se o směsné spalování), ostatní zdroje v napojených lokalitách budou složit jako záložní a špičkovací zdroje . Zdroje REZZO 2 budou nahrazeny novými především spalujícími peletky, dřevní štěpku, zrní. Zdroje REZZO 3 budou v maximální možné míře plynofikovány (nahrazení spalování tuhých paliv /hnědé a černé uhlí / ). 85/130


Energetická koncepce se zabývala i novými rozvojovými zónami, které by v budoucnu měly vzniknout na katastru města Bruntál. Pro připojení těchto je v rozvodné soustavě plynovodů a SCZT dostatek kapacity. Představujeme tabulku napojení rozvojových zón ve variantě 3 a předpokládáme její zapracování do nově tvořeného územního plánu. Přípojná hodnota teplo

Podkladem byla data od odboru správy KW majetku města Bruntál

Spotřeba tepla VARIANTA 3 GJ


2 040

14 688 ZP


5 940

42 768 CZT +ZP


1 900

13 680 ZP


240

1 728 ZP


176

1 267 CZT


320

2 304 CZT

Střed města – městská památková zona CELKEM

3 430 14 046

24 696 CZT+ZP 101 131

Cena tepelné energie v soustavě CZT 334,84 Kč/GJ bez DPH je poměrně příznivá a plně odpovídá stavu, investicím a množství prodaného tepla . Při této cenové úrovni nevidíme důvod k odpojování jednotlivých odběrů z SCZT a přechod na jiný způsob vytápění . Z našeho pohledu je soustava velmi života schopná a velmi doporučujeme její rozvoj v rámci varianty 3. Jako doprovodné programy naplňování energetické koncepce města Bruntál dále doporučujeme realizovat v kapitole 9.1 popsané programy ekologizace . Pro naplňování programů dle kapitoly 9.1 jsou v kapitole 9.2 financování ekologizačních programů.

86/130

popsány

možnosti


9. 9.1.

PŘÍLOHA Doporučené programy EKOLOGIZACE

9.1.1. Teplo slunce 1 Jak můžeme využít energii slunečního záření? Z rozboru klimatických podmínek vyplývá, že i na území České republiky lze efektivně využít energii slunečního záření. Energie slunečního záření i u nás v sobě skrývá obrovský potenciál - za jasného nebe v poledne dopadá na zemský povrch až 1000 W/m2. obrázek 55 Globální sluneční záření na území ČR (MJ/m2/rok) Obecné faktory, které určují množství slunečního záření dopadajícího na zemský povrch, jsou zeměpisná šířka, nadmořská výška, výška slunce nad obzorem, klimatické podmínky a znečištění atmosféry. Součinitel znečištění atmosféry vyjadřuje stupeň znečištění. V létě bývá součinitel znečištění atmosféry vyšší než v zimním období, neboť hodnotu součinitele zejména ovlivňuje množství vodní páry v ovzduší. Při nízkých teplotách je též vlhkost vzduchu nižší. Pramen: ČHMÚ Hodnoty součinitele znečištění atmosféry pro různé příklady: Z = 3 venkov bez průmyslu Z = 4 město s průmyslem Z = 2 neznečištěná oblast, místa nad 2000 m n.m. Z = 2,5 neznečištěná oblast, místa nad 1000 m n.m. Za slunného počasí je množství dopadající energie na plochu závislé na úhlu naklonění plochy, na kterou sluneční záření dopadá. Následující graf ukazuje roční průběh množství energie dopadající na plochu v závislosti na její orientaci.

87/130


tabulka 60 Teoretické množství energie dopadající za slunečný den na osluněnou plochu orientovanou k jihu v podmínkách ČR (50°s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3)

12

kWh/m2 a den

10

0° - vodorovná plocha

8

30° - nakloněná plocha 6

60° - nakloněná plocha 90° - svislá plocha

4 2 0 XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

Pramen: Sluneční energie a její využití, ČEA, 1997

tabulka 61 Poloha slunce nad obzorem a jí odpovídající optimální sklon absorpční plochy pro maximální využití energie slunečního záření

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Sklon absorpční Maximální úhel Slunce nad plochy obzorem v podmínkách ČR od vodorovné roviny [°] [°] 19 71 27 63 38 52 50 40 59 31 63 27 61 29 54 36 43 47 32 58 22 68 17 73

Pramen: ČHMÚ

Z uvedeného vyplývá, že optimální úhel sklonu absorpční plochy se mění v závislosti na ročním období. V létě, když je slunce vysoko, je optimální sklon plochy pro zadržení co největšího množství energie 30° (až 45°), v zimním období je nejvíce energie získáno při sklonu plochy 60° (až 90°). Využitelné záření 88/130


Přímé sluneční záření je záření neodražené, záření slunečních paprsků. Dopadá na zemský povrch pouze za jasného počasí. Difúzní záření je část přímého slunečního záření, jehož intenzita byla snížena absorpcí energie při průchodu záření filtrační vrstvou prachových částic rozptýlených v atmosféře, vodní páry a plynů. Toto záření dopadá na zemský povrch i při zataženém počasí. Globální záření je součtem předchozích dvou a udává celkovou hodnotu energie dopadající na plochu. tabulka 62 Podíl energie difúzního záření na globálním záření v podmínkách ČR (50°s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3, orientace plochy 45°) 12

kWh/m2 a den

10 8

45° - nakloněná plocha energie záření celkem

6

45°- nakloněná plocha energie difúzního záření

4 2 0 XII

I

II

III

IV

V

VI

VII VIII

IX

X

XI

obrázek 56 Pramen: Sluneční energie a její využití, ČEA, 1997

Největší množství energie vyzařované sluncem dopadá na zemský povrch za jasného dne. Celkové množství energie vyzařované sluncem za rok závisí na počtu hodin slunečního svitu a vlastnostech atmosféry. Množství využitelného slunečního záření je tedy součet přímého slunečního záření a záření difúzního. V našich klimatických podmínkách je celková doba slunečního svitu 1700 - 2200 hodin. Z průměrné hodnoty doby slunečního svitu v oblasti lze odvodit skutečné množství energie dopadající na zemský povrch. Následující graf ukazuje orientační hodnoty skutečného množství energie dopadající na zemský povrch v podmínkách ČR. tabulka 63 Celkové množství energie dopadající za průměrný den na plochu orientovanou k jihu v podmínkách ČR (50°s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3)

89/130


obrázek 57 7

kWh / m2 a den

6 5 0° - vodorovná plocha 4

60° - nakloněná plocha

3

90° - svislá plocha 30° - nakloněná plocha

2 1 0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Pramen: Sluneční energie a její využití, ČEA, 1997

Využívání energie slunečního záření Energii slunečního záření je teoreticky možné přeměnit na různé formy energie: energie tepelná, energie elektrická, energie mechanická, energie chemická. V praxi je ale běžně využívána zatím pouze přeměna sluneční energie na energii tepelnou a elektrickou. Zaměření tohoto programu ukazuje následující schéma. obrázek 58 Různé možnosti využití solární energie, zaměření tohoto programu s k le n í k y , z im n í z a h ra d y v y tá p ě n í o b je k tu p a s iv n í so lá rn í s y s té m y

t e p e ln á e n e rg ie

a r c h it e k t o n ic k é ř e š e n í o b je k t u

n íz k o e n e rg e t ic k é a p a siv n í dom y

s lu n e č n í k o le k t o r y p lo c h é n e b o tru b ic o v é

t e p lo n a te c h n o lo g ic k é p ro c e sy (su še n í b io m a s y , č is t í r e n s k ý c h k a lů a p o d .)

s lu n e č n í k o le k t o r y k o n c e n tra č n í

p říp ra v a te p lé u ž it k o v é v o d y , p říp a d n ě i v y tá p ě n í o b je k tu

s p e c iá l n í s ta v b y e n e r g ie s lu n e č n í h o z á ře n í t e p e ln á e n e rg ie a k t iv n í so lá rn í s y s té m y e le k t r ic k á e n e r g ie

f o t o v o l t a ic k é p a n e ly

p ře m ě n a n a e le k t r i c k o u e n e rg ii

Pramen: CityPlan

2 Varianty řešení Program není jednostranně orientován pouze na stávající objekty, programu se mohou zúčastnit návrhy projektů novostaveb. Investor si bude moci přizpůsobit solární systém vlastním požadavkům a vybrat si variantu řešení. 90/130


Základní varianty: Varianta 1 solární zařízení pro přípravu TUV a pro přitápění Varianta 2 solární zařízení pouze pro přípravu TUV Doplňkové varianty: Varianta solární zařízení speciálních staveb pro sušení biomasy, čistírenských kalů 3 apod. Varianta 1: Solární zařízení, které je využíváno i pro přitápění, zvyšuje účinnost vytápěcího systému. Solární zařízení, které objekt i přitápí, potřebuje i pro svou činnost instalaci solární akumulační nádrže. Tuto akumulační nádrž lze využít pro zvýšení účinnosti kotle, který je použit jako doplňkový zdroj tepla pro vytápění objektu (je jím např. kotel na hnědé uhlí, na dřevo, případně na zemní plyn, olej). Kotel je tímto zapojením schopen nejlépe využít primární energii paliva. Akumulační nádrž umožňuje přetržitý provoz - střídavé odstavování a spouštění kotle. uvolňování tepla z nádrže do topného systému lze řídit pokojovým termostatem. To zaručuje vysoký uživatelský komfort. Varianta 2: Solární zařízení je dimenzováno pouze pro částečné krytí spotřeby TUV. Varianta 3: Pro sušárny biomasy, čistírenských kalů apod. jsou využívány vzduchové kolektory (namísto cirkulující kapaliny proudí kolektorem vzduch). Ohřátý vzduch je vháněn přímo do objektu a jeho tepelná energie je využívána k vysoušení. Krytí energie solárním systémem u varianty 1 a 2 Varianta 1: 4500 kWh Z grafu je patrné, že solární potřeba tepla staršího objektu (80 GJ na zařízení dimenzované i pro 4000 vytápění) vytápění objektu plně kryje potřebu TUV. V podzimních a jarních 3500 potřeba tepla měsících může sloužit k vytápění nízkoenergetického 3000 objektu zcela, v zimním období objektu stejné velikosti vytápí objekt pouze doplňkově. 2500 potřeba tepla pro Letní přebytek energie získané přípravu TUV 2000 solárním zařízením lze u rodinných domů využít např. k ohřívání 1500 bazénové vody nebo k vysoušení energetický zisk 1000 solárního zařízení pro objektu, a tedy zvýšení jeho TUV a přitápění životnosti . 500 energetický zisk solárního zařízení pro TUV

Varianta 2: Solární zařízení dimenzované pouze pro přípravu TUV je schopno krýt celkovou potřebu energie pro ohřev užitkové vody pouze v letních měsících, v ostatních měsících je TUV doohřívána pomocí jiného zdroje. 0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112

3 Kritéria pro výběr projektů Varianta 1, 2: podmínkou zařazení do programu je splnění následujících kritérií: použití technologie s kolektory vhodnými pro celoroční provoz, 91/130


použití solárního systému se zaručenou jakostí (certifikace),

projekt solárního systému od projekční firmy; dimenzování solárního systému není podle našeho názoru nutné dokládat energetickým auditem. Varianta 3 vyžaduje doložení projektu energetickým auditem. 4 Přínosy Analýza je provedena na vzorovém objektu odpovídající stávajícím tepelným ztrátám rodinných domů v ČR. Vzorový objekt bez solárního zařízení: Uvažujeme objekt, který je doposud vytápěn hnědým uhlím (výhřevnost 17 MJ/kg) a pro přípravu teplé užitkové vody je instalován elektrický kotel. Potřeba energie pro vytápění na rok je 22200 kWh/rok (cca 80 GJ/rok), pro ohřev užitkové vody 3650 kWh/rok (cca 13 GJ/rok) - to odpovídá spotřebě TUV čtyř osob. Vzorový objekt po instalaci solárního zařízení pro přípravu TUV: Instalované solární zařízení (o velikosti cca 5 m2 aktivní plochy) kryje ze 60% potřebu energie pro ohřev užitkové vody. Vzorový objekt po instalaci solárního zařízení pro přípravu TUV a přitápění: Instalované solární zařízení (o velikosti cca 12 m2 aktivní plochy) kryje v průměru 90% veškeré potřeby energie pro ohřev užitkové vody a 3 600 kWh potřeby energie pro vytápění. Tato hodnota získané energie pro přitápění objektu odpovídá minimálně nutné velikosti solárního zařízení pro celoroční ohřev užitkové vody. Při instalaci solárního systému s nucenou cirkulací je zapojeno do okruhu čerpadlo, které spotřebovává el. energii (jeho spotřeba je oproti získané energii ze slunečního záření minimální). Přínosy energetické Snížení spotřeby fosilních paliv: Realizací jednoho kola programu bude dosaženo podstatné snížení spotřeby fosilních paliv (jak v domácnosti, tak i pro výrobu elektrické energie). Snížení spotřeby fosilních paliv bude u jednotlivých projektů silně závislé na zvolené velikosti solárního zařízení, velikosti objektu, počtu uživatelů solárního zařízení v objektu a druhu doplňkové energie využívané pro vytápění. tabulka 64 Úspory primární energie po instalaci solárního systému referenční objekt bez solárního systému

hnědé uhlí elektřina celkem

potřeba energie (kWh/rok) 22000 3650 25650

spotřeba primární energie (kWh/rok) 33 846 12 224 46 070

objekt se solárním systémem pro přípravu TUV potřeba energie (kWh/rok) 22000 1460 23 460


objekt se solárním systémem pro přípravu TUV a přitápění potřeba energie (kWh/rok) 18400 365 18 765


využitá energie slunečního záření (kWh/rok)

2 190

6 885

úspory primární energie (kWh/rok)

7 334

16 540

Pramen: CityPlan

Pozn.: Výpočty byly provedeny na základě účinnosti kotle na tuhá paliva 65%, energetické účinnosti výroby el. energie 32,5%, ztrát el.energie při transportu 7,2% a účinnosti elektrického bojleru pro TUV 99%. Solární systém, který je dimenzován i pro přitápění objektu, má kladné účinky na životní prostředí obce snížením spalování uhlí v domácím kotli. 92/130


tabulka 65 Roční úspora hnědého uhlí spalovaného přímo v domácnosti využitím solárního systému pro přípravu TUV a přitápění

úspora potřeby energie z uhlí účinnost kotle (kWh/rok) (%) solární systém: TUV 3600 + přitápění

úspora vstupní energie (kWh/rok)

průměrná výhřevnost přímá úspora hnědého uhlí paliv (kWh/kg) (kg/rok)

(=3600/0,65) 4,72 5538 tj. 17 MJ/kg

0,65

1173

Pramen: CityPlan

Přínosy environmentální Pořízením solárního kolektoru jako doplňkového zdroje energie je docíleno podstatného snížení znečištění ovzduší. Následující graf ukazuje úsporu emisí jednotlivých znečišťujících látek z hlediska globálního (tedy se započtením veškerých emisí souvisejících i např. s těžbou a transportem uhlí, výrobou elektrické energie). Data jsou vztažena k jednomu vzorovému objektu (viz výše), na který je nainstalováno solární zařízení pro přípravu TUV i s přitápěním. tabulka 66 Globální úspora emisí CO2 ekv iv alent

0,30 16 0,25 14

t/rok

0,20

12

0,15

10 t/rok

0,10 0,05

bez s olárního z aříz ení s olární z aříz ení pro TUV s olární z aříz ení pro TUV a přitápění

6 nemetanov é prc hav é organic ké látky

CO

tuhé látky

NOx

SO2

SO2 Ekv iv alent

potenc iál látek prekurz orů oz ónu

0,00

8

4 2 0 bez

s olární

s olární

s olárního

z aříz ení

z aříz ení

z aříz ení

pro TUV

pro TUV a přitápění

Pramen: Vyhodnocení metodou LCA pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS 5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek Postoj investora: Značná investice do solárního zařízení je zatím vysokou vstupní bariérou a je málokdy návratná. Investiční náklady jsou sice vysoké, avšak provoz systému po zavedení je již téměř beznákladový. Trendem je snižování pořizovacích nákladů solárních kolektorů tak, jak je rozšiřována výroba těchto systémů a technologie se stává široce využívanou. Postoj společnosti: Společnost přechodem na solární energii získává snížením emisí látek znečišťujících ovzduší a působících na změnu klimatu. I přes to, že je z hlediska celospolečenského varianta využívání fosilní energie nežádoucí (z hlediska nákladů ze znečištění životního prostředí), z pohledu jednotlivce je 93/130


ekonomicky přijatelnější a tedy nejvýhodnější. Při využití podpory na investici do solárního systému se ale investor může dostat do pozice, kdy tato investice pro něj žádoucí bude, a to zejména téměř beznákladovým provozem a komfortem srovnatelným s centrálním zásobením teplem nebo vytápěním a přípravou vody kotlem na zemní plyn. Graf ukazuje na ose y změnu ročních nákladů uživatele oproti referenční variantě (se započtením odchylky nákladů na paliva, odpisů na zařízení). Osa x znázorňuje roční úsporu emisí látek okyselujících životní prostředí (SO2 ekvivalent) přechodem k solárním kolektorům. tabulka 67 Trade-off mezi náklady na zařízení a ekologickými přínosy

interní náklady (Kč/rok)

9 000

-20 000

dům se solárním zařízením pro přípravu teplé vody

6 000 3 000

dům bez solárního zařízení

0 -10 000 -3 000 -6 000 -9 000

0

10 000

20 000 dům se solárním zařízením pro přípravu teplé vody a přitápění

úspory fosilní primární energie (kWh/rok)

obrázek 59 Vyhodnocení metodou LCA pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS

Podoba podpory: Podpora by se mohla odvíjet z kolektorové plochy solárního zařízení (to v sobě efektivním způsobem zohlední množství uspořené energie a tedy snížení emisí1). Výše podpory: Měla by investora přesvědčit o finanční výhodnosti provozování solárního systému. + výpočet výše v tabulce 6 Vazby na jiná opatření Program Teplo sluncem je v těsné souvislosti s dalšími programy energetické koncepce kraje. Programy se nevylučují, naopak je umožněna a podporována jejich kombinace. Velice vhodné je sdružit opatření na úspory energie se změnou vytápěcího systému (např. přitápění biomasou - Program Teplo biomasou). 9.1.2. Teplo biomasou 1 Úvod V případě energetického využití biomasy se za biomasu považuje odpadní a palivové dřevo, štěpka, dřevní pelety, brikety, obilná a řepková sláma, některé rychle rostoucí rostliny a v některých případech také bioplyn a skládkový plyn.

1

stejný systém je uplatňován efektivně např. v Německu 94/130


Program "Teplo biomasou" je navržen tak, aby podpořil a stabilizoval celý trh s biopalivy od dodavatele biomasy jako suroviny přes výrobce biopaliv až po konečného spotřebitele, a to nepřímo dotací na domácí kotel na biomasu.

podpora domácích kotlů na biomasu

krytí potřeby tepla domácností energií biomasy

přínos pro investora

přínos pro životní prostředí

poptávka po palivech prodej biopaliv

přínos pro národní hospodářství

výroba ušlechtilých forem biopaliv biobrikety biopelety

poptávka po biomase prodej biomasy

pěstování energetických rostlin, využití odpadní biomasy z pěstování lesa

přínos pro místní podnikání

přínos pro zemědělce

přínos pro globální ochranu životního prostředí

obrázek 60 Komplexní účinek podpory domácích kotlů na biomasu a na celý trh s biopalivy Pramen: CityPlan

Cena ušlechtilé formy biopaliv se velice mění v závislosti na jejich distribuci. Pokud jsou biopaliva nakupovány v maloobchodu v malém množství, jejich cena významně narůstá. Pro spotřebitele je tedy výhodné odebírat biopaliva přímo od jejich výrobce - výrobci již dnes nabízejí možnost dodávky biopaliv společně pro celou obec až do domu (tj. ušetření nákladů na rozvoz biopaliv). 2 Varianty řešení Program se vztahuje na podporu zplyňovacích kotlů na biomasu. Vhodným palivem je dřevní hmota s vlhkostí do 20%. Palivem mohou být biobrikety, kusové dřevo, pelety (ty umožňují téměř bezobslužný provoz). Účinnost kotle se udává 81 - 89% při jeho jmenovitém výkonu. Program lze realizovat ve více variantách řešení. Investoři si budou moci vybrat sami vyhovující variantu řešení: Varianta 1 kotel pro zplyňování biomasy systém lze využívat i pro ohřev užitkové vody Varianta 2 kotel pro zplyňování biomasy s akumulační nádrží systém lze využívat i pro ohřev užitkové vody Priorita: Upřednostňovaná je varianta 2: Kotel pro zplyňování biomasy instalovaný společně s akumulační nádrží umožňuje dosažení maximální úspory paliva a tedy minimálního znečištění ovzduší.* Účinnost zplynování kotle je závislá na jeho provozním výkonu. Proto systém kotle s akumulační nádrží umožňuje provoz při nejvýhodnějším režimu - tj. při vysoké účinnosti spalování. Po najetí je kotel provozován na plný výkon do nabití akumulátoru na teplotu vody 90 - 105 °C, poté palivo dohoří a kotel je odstaven. Teplo je následně využíváno z akumulační nádrže a při vyčerpání zásobního tepla z nádrže (teplo ze zásobníku odebíráme po dobu, která odpovídá velikosti akumulátoru a venkovní teplotě - v topném období to může činit 1 - 3 dny) se kotel opět spustí. Tím je docílena úspora celkové * Velice vhodné je doplnit systém kotle s akumulační nádrží doplnit systém solárními kolektory (tedy využít i programu "Teplo sluncem"). V případě využití biobriket nebo kusového dřeva je tím i dosažena zcela komfortní příprava teplé vody během letních měsíců (není nu.

95/130


spotřeby paliva. Nemalým přínosem je zvýšení uživatelského komfortu, protože uvolňování tepla je řízeno pokojovým termostatem. 3 Kritéria pro výběr projektů Podmínkou zařazení projektu do programu je splnění následujících kritérií: Instalace moderního kotle s certifikátem státní zkušebny nebo jiného uznávaného referenčního centra pro spalování biomasy s minimální energetickou účinností 80% při jmenovitém výkonu. Prokazatelné vyřazení původního zařízení pro vytápění, pokud se nejedná o novostavby. Další případná podpůrná kritéria: např. instalace akumulační nádrže, jejíž užití zvyšuje termodynamickou účinnost procesu a dochází ke snížení emisí. 4 Přínosy Analýza je provedena na vzorovém objektu s odpovídajícími stávajícími tepelnými ztrátami rodinných domů v ČR. Vzorový objekt s původním vytápěcím systémem: Uvažujeme objekt, který je doposud vytápěn hnědým uhlím (výhřevnost 17 MJ/kg) a pro přípravu teplé užitkové vody je instalován elektrický kotel. Potřeba energie pro vytápění na rok je 22 000 kWh za rok (72 GJ za rok), pro ohřev užitkové vody 3650 kWh za rok (13 GJ za rok) - to odpovídá spotřebě 4 osob. Vzorový objekt po instalaci kotle na biomasu: Energetická potřeba zůstává na stejné úrovni a je celá kryta biomasou. Přínosy energetické tabulka 68 Podpořená spotřeba biopaliv: Roční potřeba biopaliv celkem při realizaci 1000 investičních projektů

Potřeba energie na vytápění 1 domu kWh/rok

22 000

Potřeba energie na Varianty přípravu programu TUV (4 osoby) kWh/rok Kotel bez akumulační nádrže bez ohřevu TUV Kotel bez akumulační nádrže s ohřevem TUV 3 650 Kotel s akumulační nádrží bez ohřevu TUV Kotel s akumulační nádrží s ohřevem TUV

Odhadovaný Spotřeba počet typu Účinnost paliva kotle na kotle celkem 1000 1 domu instalací kWh/rok 0,7

31 429

250

0,7

36 643

250

Spotřeba biopaliv u 1000 instalací tbiopaliv/rok

6 700 0,8

27 500

100

0,8

32 063

400

Pozn.: Výhřevnost biopaliva brána 4,86 MWh/ t Pramen: CityPlan 96/130


Snížení spotřeby fosilních paliv pro vytápění: Využitím biopaliv lze dosáhnout roční úspory fosilních zdrojů primární energie. Při porovnání se spalováním hnědého uhlí v nemoderních kotlích (průměrná výhřevnost hnědého uhlí 17 MJ/kg = 4,72 kWh/kg, účinnost kotle 65%) je úspora uhlí uvedena v následující tabulce. tabulka 69 Roční úspora hnědého uhlí

Úspora potřeby počet domů energie z uhlí [MWh/rok]

účinnost kotle [%]

úspora vstupní energie [MWh/rok]

1000

0,65

(=25 650/0,65) 4,72 39 500 tj. 17 MJ/kg

25 650*

průměrná přímá úspora výhřevnost hnědého uhlí hnědého uhlí [t/rok] [kWh/kg] 8 360

* za předpokladu, že bylo uhlí využíváno pro vytápění a přípravu teplé vody Pramen: CityPlan

Přínosy environmentální Biomasa je z hlediska ochrany životního prostředí výhodným zdrojem energie. Představuje velmi cennou náhradu především za hnědé uhlí, ale i další fosilní paliva. Následující obrázek ukazuje množství emisí jednotlivých znečišťujících látek v porovnání s hnědým uhlím a elektrickou energií (ve dvou srovnávacích variantách předpokládáme ohřev užitkové vody elektrickou energií). Množství jednotlivých emisí je vyhodnoceno z hlediska globálního (tedy se započtením veškerých emisí souvisejících i např. s těžbou a transportem uhlí, výrobou elektrické energie). Data jsou vztažena k jednomu vzorovému objektu (viz výše), který je řešen ve třech variantách: využití hnědého uhlí k vytápění objektu, elektrické energie k přípravě teplé užitkové vody využití biomasy (biobriket) k vytápění objektu, elektrické energie k přípravě teplé užitkové vody využití biomasy (biobriket) jak pro vytápění objektu, tak pro přípravu teplé užitkové vody. tabulka 70 Celková úspora emisí jednoho kotle na biomasu

97/130


t/rok

0,30

16 CO2 ekv iv alent

0,25

14

0,20

12

0,15

10 t/rok

0,10 0,05

8 6

0,00

topení hnědé uhlí, teplá v oda el.energie topení biomas a, teplá v oda el.energie biomas a topení i teplá v oda

nemetanov é prc hav é organic ké látky

CO

tuhé látky

NOx

SO2

SO2 Ekv iv alent

příz emního oz ónu

potenc iál látek z půs obujíc íc h v z nik

4 2 0 topení

topení

biomas a

hnědé

biomas a,

topení i

uhlí, teplá teplá v oda teplá v oda v oda

el.energie

el.energie

Pramen.: Vyhodnocení metodou LCA pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS

Pozn.: brikety vyrobeny z odpadního dřeva (ve vyhodnocení není tedy zahrnuta energie na případné cílené pěstování biomasy) Celkové výsledky snížení emisí vycházejí u obou variant využití biomasy velmi příznivě. I přes to, že je biomasa z hlediska vzniku CO2 při spalování neutrální, vznikají emise skleníkových plynů (CO2 ekvivalentu při jejím transportu. Místní ochrana životního prostředí: Následující graf ukazuje porovnání místních emisí ze spalování hnědého uhlí a dřevěných briket. Z grafu je patrný přínos pro ochranu ovzduší v obci, pokud je spalování hnědého uhlí nahrazeno spalováním dřevní hmoty. Graf byl vyčíslen pro vzorový objekt (viz. výše) s ohledem na jeho roční spotřebu paliv na vytápění. tabulka 71 Porovnání místních emisí ze spalování 300

kg/rok hnědé uhlí

250

dřevěné brikety, pelety, vysušené kusové dřevo

200 150 100 50 0 SO2

NOx

tuhé látky

CO

nemetanové prchavé organické látky

Pramen: Vyhodnocení pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS

Přínosy ekonomické 98/130

HCl


Program má kladné dopady na rozvoj hospodářství regionu - podpora malého a středního podnikání v oblasti produkce biopaliv, podpora nepotravinářské produkce v zemědělství. Rozšíření trhu biopaliv v počtu podpořených lisoven (briketovacích linek): Zvýšená spotřeba biopaliv plynoucí z programu má kladné dopady na podnikatelský sektor v oblasti produkce ušlechtilých biopaliv (biobrikety, biopelety). Ušlechtilá forma biopaliv je velice perspektivním zdrojem energie, i když v současnosti patří v podmínkách České republiky k palivům nákladnějším v porovnání s hnědým uhlím. Do budoucna lze ale počítat se zvýšením oblíbenosti ušlechtilých biopaliv i na českém trhu. Pro výpočet potenciálu množství podpořených zařízení na výrobu ušlechtilých biopaliv bylo tedy uvažováno s jejich 100% využitím v realizovaných projektech programu (není tedy uvažováno spalování kusového dříví). Pro výpočet byla použita vzorová velikost lisovny (briketovací či peletovací linky) 4000 t biopaliv za rok. tabulka 72 Přibližný počet podpořených briketovacích linek

počet rodinných domů

roční spotřeba biopaliv

roční produkce vzorové linky na výrobu biobriket či biopelet

1000

6700 t/rok

4000 t/rok

počet briketovacích linek 1,7

Pramen: CityPlan

Vytvoření trhu pro energetické rostliny: Ze vzniklé roční spotřeby biopaliv 6700 t plyne i požadavek na produkční plochu biomasy, ze které jsou následně lisována biopaliva v briketovacích či peletovacích linkách. Biopaliva mohou být lisována z různých druhů biomasy, která je získávána cíleným pěstováním energetických rostlin na polích nebo sběrem odpadního dřeva při těžbě nebo pěstování lesa. Z toho se odvíjí výměra polí pro pěstování biopaliv nebo výměra lesa nutná k zásobování briketovací či peletovací linky průměrné kapacity. Program tedy nepřímou cestou podporuje nepotravinářskou produkci v zemědělství, která je v současné době velice žádoucí z důvodu nadprodukce potravinářských plodin. tabulka 73 Vytvoření trhu pro energetické rostliny LISOVNA

produkce spotřeba ušlechtilých energie na paliv technolog. t/rok procesy 20% 20% 20% 6700 7% 7% 7%

Pramen: CityPlan

POTŘEBA PRODUKCE NEUŠLECHTILÝCH PALIV potřeba vstupu biomasy do lisovny* výnos půda t/rok t/ha ha odpad dřevozpracujícího průmyslu 12346 x x dřevní odpad z lesa 12346 0,2 61 729 cíleně pěstované dřeviny 12346 12,1 1 020 sláma obilovin 9103 4 2 276 sláma olejnin 9440 4 2 360 energetické byliny 9103 12 759

* potřeba vstupu se odvíjí od obsahu vody v biomase (sušením klesá její hmotnost) a od vlastní spotřeby lisovny na sušící proces 99/130


5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek Postoj investora: Investice do ekologického způsobu vytápění kotlem na biomasu může být i pro jednotlivce návratná, ale hlavní zábranou je nižší komfort u vytápění kusovým dřevem a vysoká cena biopaliva z maloobchodu. Modernější kotle, které využívají jako paliva pelety nebo mají integrovaný zásobník dřeva, aby majitel nemusel přikládat tak často do kotle, jsou finančně náročnější. Postoj společnosti: Společnost přechodem z fosilních paliv na biomasu získává snížením emisí látek způsobující globální oteplování, a pokud investor přechází ze spalování uhlí, i snížením lokálního znečištění ovzduší. I přes to, že je z hlediska celospolečenského varianta využívání fosilní energie nežádoucí (s ohledem na znečištění životního prostředí), z hlediska jednotlivce je ekonomicky nejvýhodnější. Možností využití podpory se může stát investice do kotle na biomasu atraktivnější i přes určité snížení komfortu oproti jiným druhům vytápění (u využití peletek nedochází k podstatnému snížení uživatelské pohody). Následující graf ukazuje na ose y změnu ročních nákladů uživatele oproti referenční variantě (se započtením odchylky nákladů na palivo a odpisů na zařízení). Osa x znázorňuje roční úsporu emisí látek okyselujících životní prostředí (SO2 ekvivalent) při přechodu na vytápění biomasou. tabulka 74 Trade-off mezi náklady a ekologickými přínosy (referenční varianta HU vytápění, el. interní náklady (Kč/rok)

9 000 6 000

topení hnědým uhlím, TUV elektrická energie

3 000 0 -200

-100

0

100

200

topení biomasa, TUV el.energie

-3 000 -6 000

topení i TUV biomasa

-9 000 emise SO2 ekvivalentu (kg/rok)

energie TUV) Pramen.: Vyhodnocení metodou LCA pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS

Podoba podpory: Výše podpory může být závislá na ceně kotle a akumulační nádrže. Výše podpory: Podpora by měla investora přesvědčit o finanční výhodnosti využití kotle na biomasu. Současná výše podpory ze Státního fondu životního prostředí činí pro všechny typy kotlů 50%. Kotle na pelety jsou všeobecně dražší než kotle na brikety ceny se pohybují v rozmezí cca 50 000 - 100 000 Kč. tabulka 75 Celkové náklady na realizaci 1000 projektů

Náklady instalace: cca 60 - 110 tisíc Kč na instalaci kotle Celkové náklady na realizaci 1000 investičních projektů: cca 60 - 110 mil. Kč Výše veřejné podpory pro 1000 investičních projektů: cca 30 55 mil. Kč 100/130


6 Vazby na jiná opatření Program Teplo biomasou těsně souvisí s dalšími programy. Velice vhodné je sdružit změnu vytápěcího systému s opatřeními na úsporu energie (Program Tepelné ochrany objektů) nebo kombinovat vytápěcí systém se solárními kolektory, které lze využívat kromě tepla pro vytápění i pro celoroční krytí potřeby teplé užitkové vody (případně v letních měsících ke krytí potřeby energie na technologické procesy - ohřevu bazénu Program Teplo Sluncem). Programy se nevylučují, naopak je umožněna a podporována jejich kombinace. Program Teplo biomasou je vhodné začlenit do komplexní podpory trhu s biopalivy (program podporuje spotřebu ušlechtilých biopaliv), a tedy podpořit i produkci biomasy jako jednu z forem nepotravinářské produkce v zemědělství v rámci programů Ministerstva zemědělství. 9.1.3. Tepelná ochrana budov 1 Proč provádět úsporná opatření ve stávajících stavbách Projekt je zaměřen na úspory energie a nákladů v rodinném domě a snížení emisí škodlivých látek. Energeticky úsporným opatřením je zde výměna původních oken za nová, s lepšími tepelněizolačními vlastnostmi. Doporučuje se současné zateplení objektu. Osazením kvalitních oken lze lépe využít solární energii, neboť solární zisky okny kryjí průměrně 13% potřeby energie na vytápění. Okna se podílejí na celkových tepelných ztrátách cca 30%. Hlavní výhodou tohoto opatření je snížení tepelných ztrát a tím potřeby energie na vytápění, zlepšení tepelného komfortu, v druhé řadě pak více denního světla v budově, snížení spotřeby energie na umělé osvětlení, odpadne nadměrné proudění vzduchu, zmizí orosování oken. Při rekonstrukcích možno pro zvýšení akumulace tepla například nahradit původní nášlapnou vrstvu podlahy za dlažbu, odstranit tepelnou izolaci na vnitřní straně obvodové konstrukce, je-li prováděna tepelná izolace z vnější strany obvodové konstrukce. Podíl jednotlivých konstrukcí na celkových tepelných ztrátách vystihuje následující tabulka. tabulka 76 Podíl konstrukcí na tepelných ztrátách objektu

Část konstrukce

1. Stěny

Rodinný Bytový dům vícepodlažní dům 20 - 25 % 30 - 40%

Nový bytový dům

15 – 20% 2. Okna a venkovní 30 - 40% 40 - 50% 50 – 55% dveře 3. Střecha 15 - 20% 5 - 8% ~ 3% 4. Podlaha (strop 5 - 10% 4 - 6% ~ 3% sklepa)

Pramen: Úspory energie v domácnostech, ČEA Stav bytového fondu v kraji V roce 2001 bylo v Pardubickém kraji evidováno 96 680 trvale obydlených domů, z toho 86 717 domů rodinných. V roce 2000 byla zahájena modernizace bytového fondu – tj. 1472 dokončených bytů a výstavba 5226 nových bytů, z toho 2 468 v rodinných a 832 v bytových domech (výchozími podklady jsou údaje Českého statistického úřadu). Budovy jsou jedním z největších spotřebitelů materiálových a energetických zdrojů. Odhaduje se například, že v Evropské unii spotřebovávají průměrně asi 40% veškeré 101/130


energie. S výstavbou a provozem objektů je spojeno 30% celkových emisí CO2 a asi 40% veškerého odpadu produkovaného člověkem. Aby bylo dosaženo celkového snížení zátěže životního prostředí, musí vykazovat nižší spotřebu energie nejen nové budovy, nýbrž i budovy stávající. Je tedy nutná i sanace stávajících staveb takovým způsobem, aby se rovněž jejich potřeba energie snížila. Ke snižování potřeby energie v budovách nedochází v ČR ve větším měřítku kvůli malému zájmu investorů (občanů), způsobenému nedostatečnou informovaností. Ke zvýšení počtu energeticky úsporných sanací by rovněž přispělo efektivnější poskytování finančních podpor, které učiní tato opatření dostupnější pro více majitelů budov (investorů). 2 Varianty řešení Program je vymezen jednoznačně pro podporu výměny oken v rodinných domech za kvalitnější okna s nižším prostupem tepla a není řešen ve variantách. 3 Kritéria pro výběr projektů Program je řešen jako plošný, v případě nadměrného zájmu bude dána přednost těm uchazečům, kteří řeší celkovou obnovu objektu, např. výměnu oken v kombinaci se zateplením (program přispívá k obnově venkova). Kritériem pro výběr žádostí bude parametr popisující tepelnětechnické vlastnosti (prostup tepla) nového okna – součinitel prostupu tepla [W/(m2K)]. 4 Přínosy Realizací jednoho kola programu bude dosaženo podstatné snížení spotřeby fosilních paliv. Snížení potřeby energie bude u jednotlivých projektů silně závislé na kvalitě nových oken, tloušťce tepelné izolace a na velikosti objektu. Charakteristika posuzovaných objektů Před výměnou oken a zateplením: Pro porovnání stavu před sanací a po sanaci uvažujeme objekt ve dvou variantách. V jedné variantě je dům vytápěn hnědým uhlím (výhřevnost 17 MJ/kg) a pro přípravu teplé užitkové vody je instalován elektrický kotel. V druhé variantě je vytápěn zemním plynem (výhřevnost 34 MJ/m3). Součinitel prostupu tepla okna v obou variantách je 2,8 W/(m2K). Potřeba energie pro vytápění je 22 300 kWh za rok (80 GJ za rok), pro ohřev teplé vody 3 650 kWh za rok (13 GJ za rok) (to odpovídá spotřebě 4 osob). Po výměně oken a zateplení: Po výměně oken (uvažováno cca 10 m2 v 1 rodinném domě) a zateplení je potřeba energie pro vytápění 14 300 kWh za rok (52 GJ za rok), potřeba tepla pro ohřev vody zůstává 3 650 kWh za rok (13 GJ za rok). Součinitel prostupu tepla nového okna uvažován 1,6 W/(m2K). Přínosy energetické V následující tabulce je charakterizován provoz budovy před a po výměně oken (uvažováno 10 m2 plochy oken). V jednom rodinném domě se při výměně oken a současném zateplení objektu docílí úspory energie na vytápění 8 000 kWh/rok, což představuje cca 31%. tabulka 77 Bilance energie 1 rodinného domu (uvažováno se zateplením)

vytápění TUV spotřeba hnědé el. ohřev celkem uhlí / zemní plyn kWh/rok kWh/rok kWh/rok 102/130


před výměnou oken 22 290 po výměně oken 14 290 úspora

3 650 3 650

25 940 17 940 8 000

Pramen: CityPlan

Přínosy environmentální Následující grafy zobrazují emise skleníkových plynů a emise látek znečišťujících ovzduší vyvolané daným opatřením.

16 14 12 10 8 6 4 2 0

Emise látek znečišťujících ovzduší při vytápění HU 300 250 200 kg/rok

t/rok

Emise skleníkových plynů při vytápění HU

150 100 50

CO2 Ekv

0

CO2

před realizací opatření po realizaci opatření

potenciál tvorby přízemního ozónu

SO2 Ekv

SO2

NOx

před realizací opatření

tuhé látky

CO

nemetanové prchavé org. látky

po realizaci opatření

tabulka 78 Snížení emisí po výměně oken a zateplení při vytápění rodinného domu hnědým uhlím

8 7 6 5 4 3 2 1 0

Emise látek znečišťujících ovzduší při vytápění ZP 16 14 12 kg/rok

t/rok

Emise skleníkových plynů při vytápění ZP

10 8 6 4 2 0

CO2 Ekv

CO2

před realizací opatření po realizaci opatření

potenciál tvorby přízemního ozónu

SO2 Ekv

před realizací opatření

NOx

CO


po realizaci opatření

tabulka 79 Snížení emisí po výměně oken a zateplení při vytápění rodinného domu zemním plynem

Pozn.: Vyhodnocení bylo provedeno metodou LCA (hodnocení životního cyklu) pomocí lineárního výpočtového modelu GEMIS. 5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek Podpora je poskytována pouze na výměnu oken z toho důvodu, že narozdíl od zateplení je při výměně oken možné snadno kontrolovat, zda opatření bylo skutečně provedeno. Program vychází z předpokladu, že má-li investor zájem o úsporu energie a rozhodne-li se pro výměnu starých oken za okna s lepšími tepelnětechnickými parametry, bude mít zájem i o další opatření, která umožní potenciál úspor energie účinněji využít. Z tohoto důvodu jsou výpočty prováděny pro objekt nejen s novými okny, ale i zateplený. 103/130


Ekonomickým přínosem řešených opatření pro přímé uživatele je úspora provozních nákladů domácností (nákladů na vytápění a ohřev vody). Nepřímým přínosem (pro obce, mikroregion, kraj atd.) může být také to, že uživatelé uspořené finance mohou investovat do zboží, služeb a kapitálových statků, což bude mít za následek zvýšení jejich životní úrovně a hospodářský nárůst v dané oblasti. Při porovnání stávajícího a nového stavu objektu je uvažováno v jedné variantě s vytápěním kotlem na hnědé uhlí a elektrickým ohřevem vody, v druhé variantě s vytápěním zemním plynem. Celkové investiční náklady a roční provozní náklady (na vytápění a ohřev vody) před sanací a po sanaci (uvažováno i zateplení) pro 1 dům vytápěný hnědým uhlím jsou následující: tabulka 80 Investiční a provozní náklady

náklady

investič ní

provozn provozn provozn í í TUV í celkem vytápěn í Kč/rok Kč/rok Kč/rok

Kč před výměnou oken 0 18 278 po výměně oken 1) 160 000 11 718 úspora -160 000 6 560

1)

13 813 2) 32 090 13 813 2) 25 530 0 6 560

uvažováno cca 10 m2 plochy oken v 1 rodinném domě

2)

cena el. energie uvažována v běžném nezvýhodněném tarifu D02, předpokládá se průtotokový ohřev vody Pramen: CityPlan

Prostá návratnost jednotlivých opatření je ovlivněna zejména investičními náklady na realizaci energeticky úsporného opatření a rovněž provozními náklady (na vytápění a ohřev vody) budovy před výměnou oken (případně zateplením). Prostá návratnost investic do výměny oken a současně zateplení bez využití finanční podpory (uvažováno 50% z investičních nákladů na pořízení oken) činí 24 let, s využitím podpory 21 let (uvažováno vytápění hnědým uhlím). Prostá návratnost investic pouze do výměny oken bez využití finanční podpory činí 16 let, s využitím podpory 8 let. Ve výpočtu jsou uvažována okna plastová. Možný způsob poskytování podpory Metoda pro poskytování podpory je uvedena v obecném vyjádření, tak aby byla použitelná pro všechny programy týkající se úspor energie v budovách, tzn. jak pro novostavby, tak pro rekonstrukce. Podmínkou pro poskytnutí základní podpory je splnění požadavků vyhlášky č. 291/2001 Sb. (zároveň se předpokládá splnění požadavků technických norem na tepelětechnické parametry konstrukcí budov). Poskytování podpory dle níže uvedeného modelu by se odehrávalo ve třech úrovních: úroveň by měla zahrnovat požadavek doložení investorem‚ že jsou splněny požadavky na měrnou spotřebu energie dle vyhlášky č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách úroveň by zahrnovala povinnost zpracování energetického auditu, resp. nějakého ekvivalentního řešení

104/130


úroveň: použití parametrizovaného kritéria energetické účinnosti budovy, např. dle vzorce: PODPORA = OP x ZP (1 + A x (100 – SEN%)/100) (1) PODPORA – výše podpory v závislosti na základní podpoře a splnění kritérií OP – obestavěná plocha (m2) ZP – základní podpora (Kč/m2) A – koeficient konverze SEN – viz. obrázek 61 obrázek 61 Grafické znázornění vzorce (1)

PODPO < 100 % = správné

OP

> 100 % = nepřípustné

x

0%

50 %

100 % SEN

Pozn.: ČSN 730540-2 (po revizi) definuje tzv. SEN (%) – stupeň energetické náročnosti budovy. Budovy, které plní požadavky energetické náročnosti dle uvedené normy, mají SEN ≤ 100 %. 6 Vazby na jiná opatření Program „tepelné ochrany budov“ je možno kombinovat s dalšími programy územní energetické koncepce kraje a znásobit tak účinnost opatření vedoucích k úsporám energie ve stávajících objektech. Návaznost programů se týká například kombinace výměny oken (tento program) a náhrady kotle na pevná paliva za kotel na biomasu (program „teplo biomasou“), nebo kombinace se zařízením na solární ohřev vody a přitápění (program „teplo sluncem“). Program „tepelné ochrany budov“ splňuje specifická kritéria pro hodnocení opatření v rámci programu SAPARD. Jedná se především o tato kritéria: program je v souladu s regionálními rozvojovými programy program vytvoří nová stálá pracovní místa ve stavebnictví program souvisí s programy obnovy venkova Rekuperace 1 Proč využívat rekuperaci V zařízeních, která mají z hygienických důvodů ze zákona č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a předpisů vydaných k jeho provedení nařízenu nucenou výměnu vzduchu, dochází během topné sezóny ke značným ztrátám tepla pří větrání budov. Dále jsou uvedeny jen některé z požadovaných hodnot výměny větracího vzduchu. 105/130


Minimální předepsaná výměna vzduchu v některých objektech a provozech:

Velikost tepelné ztráty [MJ] na osobu a den

Učebny škol – 20÷30 m3/hod na osobu Práce převážně v sedě – 50 m3/hod na osobu Práce převážně ve stoje a chůzi – 70 m3/hod na osobu Těžká fyzická práce – 90 m3/hod na osobu Tato minimální množství venkovního větracího vzduchu musí být dále zvýšena při další zátěži větracího prostru, např.teplem, pachy, kouřením. Při poklesu venkovní teploty pod 0°C může být množství čerstvého větracího vzduchu zmenšeno nejvýše však na polovinu výše uvedených hodnot. Velikost teplené ztráty na jednoho člověka a den je znázorněna v grafu č.1 v závislosti na venkovní teplotě.

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 -12

-10

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

12

Venkovní teplota [°C] učebny škol

práce v sedě

práce ve stoje

těžká fyzická práce

tabulka 81 Velikost tepelné ztráty [GJ] na osobu a den Zdroj: CityPlan

Skok v grafu je způsoben snížením množství přiváděného větracího vzduchu na polovinu při poklesu teploty pod 0°C. Velikost tepelné ztráty je určena za předpokladu konstantních fyzikálních vlastností vzduchu (ρ=1,276 kg·m-3 a cp=1,005 KJ·kg-1·K-1 ), teploty vzduchu ve větrané místnosti 20°C a délce pracovní doby 8,5 hodiny. Pří délce topné sezóny 231 dní s průměrnou venkovní teplotou 3,8°C tak může tepelná ztráta na jednoho člověka dosahovat hodnot 0,7÷2,6 GJ/otopné období. 2 Varianty řešení Provedení jednotlivých zapojení rekuperace v rámci jednoho kola programu mohou být značně rozdílné. Způsob provedení závisí na charakteru objektu do kterého je rekuperace zapojena a typu zvolené rekuperační jednotky. Z těchto důvodů nejsou jednotlivá variantní řešení zapojení rekuperace vymezena. 3 Kritéria pro výběr projektu 106/130


Podpory v rámci tohoto programu budou poskytovány dle následujících kritérií: Podpora je poskytována pouze na rekuperační jednotku Instalovaná rekuperační jednotka musí mít atestaci 4 Přínosy Přínosy energetické Během topné sezóny se mění rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou. V případě, že v topném technologickém systému není součástí rekuperační část musí se čerstvý venkovní vzduch ohřát o celý tento teplotní rozdíl. Pokud se zavede systém zpětného získáváni tepla sníží se nutnost doohřevu přiváděného vzduchu o teplo, které se získá z odváděného vzduchu. Porovnání potřebného zvýšení teploty přiváděného vzduchu v závislosti na venkovní teplotě ukazuje

Naformátováno: Normální

35

teplota [°C]

30 25 20 15 10 5 0 -12

-10

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

12

Venkovní teplota [°C] Ohřev přiváděného vzduchu bez rekuperace

Ohřev přiváděného vzduchu s rekuperací

tabulka 82. 35

30

30

25

teplota [°C]

teplota [°C]

35

25 20 15

20 15 10

10

5

5

0 -1

0 -12

-10

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

12

Venkovní teplota [°C] Ohřev přiváděného vzduchu bez rekuperace

Ohřev přiváděného vzduchu s rekuperací

tabulka 82 Velikost potřebného ohřevu vzduchu 107/130

Ohřev přiv Odstraněno: tabulka 82


Zdroj: CityPlan

Při použití rekuperační jednotky s účinností 80% dojde k výraznému snížení ztráty tepla jinak odvedeného větracím vzduchem do atmosféry. Takovéto snížení tepelné ztráty má přímý vliv na velikost spotřeby primární energie. Jako příklad lze uvést modelový projekt instalace rekuperačních výměníků tepla do 100 firemních objektů s průměrným počtem 25-ti osob v objektu. Vstupní hodnoty: Vnitřní teplota větraného prostotu: 20 °C Průměrná venkovní teplota v topné sezóně: 3,8 °C Délka topné sezóny: 231 dní Délka pracovní doby: 8,5 hodiny Výměna vzduchu: 50 m3/hod na osobu Účinnost rekuperačního výměníku: 80% Výpočet je zjednodušen uvažováním konstantních fyzikálních vlastností vzduchu odpovídajících hodnotám t = 0°C a p = 0,1013 Mpa. Výsledné hodnoty: Velikost tepelné ztráty bez rekuperace: 3642,04 GJ/rok Velikost tepelné ztráty při rekuperaci: 728,4 GJ/rok Velikost úspory dosažené rekuperací: 2913,6 GJ/rok Snížením tepelné ztráty vznikající při větrání přibližně o 2914 GJ/rok se sníží spotřeba primární energie pří účinnosti plynových kotlů 90% o 3238 GJ/rok vztažených na výhřevnost. Tato hodnota představuje při přepočítání úsporu přibližně 95 172 m3/rok zemního plynu. Při tom dojde ke zvýšení spotřeby elektrické energie pro vlastní spotřebu rekuperační jednotky. Toto zvýšení závisí na příkonu jednotlivých jednotek. Přínosy environmentální Hodnocení vlivu zavedení projektu na životní prostředí je provedeno pro výše uvedený modelový projekt. Při nuceném větrání bez rekuperace se musí v daném projektu pokrýt ztráta 3642GJ/rok. Předpokládá se, že toto teplo bude vyrobeno v kotli na zemní plyn nebo kotli na hnědé uhlí. Pokud instalováním rekuperačních jednotek docílíme úsporu o velikosti 2914 GJ/rok musí se z kotlů pokrýt ztráta větracím vzduchem pouze o velikosti 728 GJ/rok. Produkce emisí je vyhodnocena pomocí lineárního bilančního modelu GEMIS. tabulka 83 Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace

[kg/rok] SO2 ekv SO2 NOx CO

vytápění HU 4 853 4 348 582 10 030

vytápění ZP 140 4 195 56

Zdroj: CityPlan tabulka 84 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace

[kg/r]

vytápění HU

vytápění ZP 108/130


CO2 ekv. CO2 CH4 N 2O

463 884 449 252 388 21

205 582 195 168 506 0

Zdroj: CityPlan

5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek Postoj investora: Instalace rekuperace do existujících objektu je finančně náročná a návratnost investic může být poměrně dlouhá. Rekuperace je však nezbytnou podmínkou úsporných opatření u objektů s nucenou výměnou vzduchu. Postoj společnosti: Snížení tepelné náročnosti otopu objektů působí příznivě na ekonomiku státu či regionu v několika oblastech. Snížení tepelných ztrát přináší snížení spotřeby primární energie. Pokud je objekt vytápěn fosilními palivy nebo produkty z nich vyrobených, které se musí do České republiky dovážet ze zahraničí, sníží se závislost země na dovozu těchto paliv. Snížení dovozu paliv bude mít vliv na zlepšení obchodní bilance České republiky. Podoba podpory: Výše podpory by mohla být závislá na ceně rekuperační jednotky a tvořit určité procento z investičních nákladů na pořízení rekuperační jednotky. Výše podpory: Měla by investora přesvědčit o výhodnosti využití rekuperační jednotky jednotky. 6 Vazby na jiná opatření Program instalace sta rekuperačních jednotek je zaměřen na snižování ztrát tepla větráním a otopem budov. Spolu s instalací rekuperačních jednotek (snížení ztráty tepla větráním) by měla být provedena další opatření na snížení tepelných ztrát objektu. Tato opatřená jsou však již předmětem jiných programů. Zavedení účinného měření a regulace spotřeby tepla Zateplení objektu Program splňuje specifická kritéria pro hodnocení opatření programů SAPARD v oblasti rozvoje venkovské infrastruktury. Je v souladu s regionálními rozvojovými programy. Přispívá ke zlepšení životního prostředí ve vesnici. Zabývá se využitím stávajících budov. Projekt lze umístit i do menších vesnic (do 3000 obyvatel). 9.1.4. Pasivní domy 1 Proč realizovat nízkoenergetické a pasivní domy? Standard pasivního domu je logickým pokračováním vývoje, kterého bylo dosaženo v oblasti nízkoenergetické výstavby a udržitelného rozvoje. Vznikl dalším zlepšováním tepelnětechnických vlastností obvodových konstrukcí, snižováním potřeby energie nejen na vytápění a využíváním pasivních solárních architektonických prvků. Charakteristika nízkoenergetického domu Potřeba tepla na vytápění nízkoenergetického domu činí nejvýše 50 kWh/(m2rok). Na rozdíl od pasivních domů však mají samostatný vytápěcí systém a rekuperace zde není podmínkou, zajišťuje však hygienickou pohodu vnitřního prostředí a tím i vyšší komfort. Podobně jako u pasivních domů je možné pro ohřev TUV a vytápění instalovat zařízení využívající OZE. Charakteristika pasivního domu Tepelné ztráty v pasivním domě jsou tak nízké, že solární a stálé vnitřní tepelné zisky činností lidí a od zařízení a zpětné získávání tepla rekuperací při řízeném větrání postačí 109/130


k vyrovnání této malé potřeby tepla (15 kWh/(m2rok) na vytápění). Pokud přesto v zimních měsících toto zpětné získávání nestačí k pokrytí tepelných ztrát, pak může být přiváděný vzduch ještě dohříván. Pro dohřev vzduchu může být instalováno zařízení využívající obnovitelné zdroje energie (v kombinaci s ohřevem TUV) nebo elektrický předehřev větracího vzduchu. 2 Varianty řešení Program je vymezen jednoznačně pro podporu realizace novostaveb pasivního domu a není tudíž řešen ve variantách. 3 Kritéria pro výběr projektů Podpory v rámci tohoto programu budou poskytovány na základě posouzení jednotlivých žádostí (projektů pasivních domů) z hlediska splnění požadavku na maximální potřebu energie na vytápění (15 kWh/(m2rok)). Splnění požadavku bude prokazováno tepelně-technickým výpočtem, který je (by měl být) součástí každého projektu pro stavební povolení. Doložení tohoto požadavku by nemělo tedy činit žadateli o podporu žádné dodatečné problémy. Tento parametr je také snadno kontrolovatelný. 4 Přínosy Cílem projektu je dosažení maximálních přínosů spojených s výstavbou pasivních domů (vedoucích k úsporám energie a tím i ke snižování negativních dopadů na životní prostředí) z pohledu sociálního, environmentálního a ekonomického. Vzhledem k nepatrnému počtu realizací takovýchto domů v ČR je cílem vytvořit demonstrační projekty, které umožní zvýšení informovanosti mezi lidmi a tím i zájmu o tento druh výstavby. Charakteristika posuzovaných objektů: Pasivní dům je porovnáván s objektem běžného typu (standardní dům) ve dvou variantách. V jedné variantě je tento běžný dům vytápěn hnědým uhlím (výhřevnost 17 MJ/kg) a pro přípravu teplé užitkové vody je instalován elektrický kotel. V druhé variantě je standardní objekt vytápěn zemním plynem (výhřevnost 34 MJ/m3) a rovněž teplá užitková voda je připravována prostřednictvím zemního plynu. Potřeba energie pro vytápění standardního objektu je uvažována 10 000 kWh za rok (36 GJ za rok), pro ohřev teplé vody 3 650 kWh za rok (13 GJ za rok) (to odpovídá spotřebě 4 osob). Velikost vytápěné plochy je uvažována 100 m2. Potřeba energie pro vytápění pasivního domu je cca 1 500 kWh/rok. Uvažuje se velikost vytápěné plochy 100 m2. Pro přípravu teplé vody je uvažováno využití obnovitelných zdrojů energie – solární ohřev. Součinitel prostupu tepla obvodových konstrukcí by neměl být vyšší než 0,15 W/(m2K), okna by měla mít tuto hodnotu menší než 0,8 W/(m2K). Vyhodnocení je provedeno z hlediska ekonomického, energetického, dopadů na životní prostředí (pomocí lineárního výpočtového modelu GEMIS) a sociálního. Přínosy energetické Snížení spotřeby fosilních paliv. Realizací jednoho kola programu bude dosaženo podstatné snížení spotřeby fosilních paliv. Snížení potřeby energie a tím i spotřeby fosilních paliv bude u jednotlivých projektů silně závislé na zvolené velikosti objektu a na počtu osob v objektu. V následujících tabulkách je charakterizován provoz budovy a jednotlivá technická zařízení. tabulka 85 Porovnání bilance energie pasivního a standardního rodinného domu

vytápění 1)

TUV el. ohřev 110/130

TUV sol. ohřev

větrání el. energie

spotřeb a celkem

EVČ s.r.o. PARDUBICE Arnošta z Pardubic 676 53002 Pardubice tel. 46/6614329-34 fax. 46/66135 44 E-mail : [email protected] www.evc.cz 2)

kWh/rok pasivní dům [15 kWh/(m2rok)] 1 500 standardní dům [100 10 000 kWh/(m2rok)] úspora 8 500

kWh/rok 0

kWh/rok 3 650

kWh/rok 300

kWh/rok 300

3 650

0

0

13 650

3 350

13 350

1)

vyjadřuje potřebu energie na vytápění, která je u pasivního domu částečně kryta větráním s rekuperací, solárním a el. dohřevem větracího vzduchu, TUV zajišťována rovněž solárním ohřevem

2)

představuje celkovou spotřebu neobnovitelné energie

Pramen: CityPlan

Přínosy environmentální Následující grafy zobrazují snížení množství emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší, které nastane, pokud se místo standardního objektu realizuje pasivní dům. Porovnání je provedeno ve 2 variantách - pro objekt vytápěný hnědým uhlím nebo zemním plynem. Porovnání pasivního a standardního domu vytápěného hnědým uhlím Graf snížení emisí skleníkových plynů ukazuje, že při realizaci pasivního domu se sníží množství emisí skleníkových plynů (převedeno na CO2 ekv) cca o 4,9 t za rok oproti emisím vzniklým při vytápění standardního domu hnědým uhlím. Rovněž dojde ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, které činí asi 51 kg za rok (převedeno na SO2 ekv). tabulka 86 Rozdíl emisí při vytápění hnědým uhlím t/rok 7

Emise skleníkových plynů při vytápění HU

kg/rok 140

6

120

5

100

4 3

80 60

2

40

1

20

0

0 CO2 Ekv

standardní dům

CO2

Emise látek znečišťujících ovzduší při vytápění HU

SO2 Ekv

pasivní dům

SO2

standardní dům

HCl

CO

pasivní dům

Pozn.: Vyhodnocení bylo provedeno metodou LCA (hodnocení životního cyklu) pomocí lineárního výpočtového modelu GEMIS.

Porovnání pasivního a standardního domu vytápěného zemním plynem Graf snížení emisí skleníkových plynů ukazuje, že při realizaci pasivního domu se sníží množství emisí skleníkových plynů (převedeno na CO2 ekv.) cca o 2,5 t za rok oproti emisím vzniklým při vytápění standardního domu zemním plynem. Rovněž dojde ke 111/130


snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, které činí asi 2,5 kg za rok (převedeno na SO2 ekv.). tabulka 87 Rozdíl emisí při vytápění zemním plynem t/rok 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

Emise skleníkových plynů při vytápění ZP

CO2 Ekv

standardní dům

CO2

kg/rok 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Emise látek znečišťujících ovzduší při vytápění ZP

SO2 Ekv

pasivní dům

SO2

potenciál tvorby přízem. ozónu

NOx

tuhé látky

standardní dům

CO


pasivní dům

Pozn.: Vyhodnocení bylo provedeno metodou LCA (hodnocení životního cyklu) pomocí lineárního výpočtového modelu GEMIS.

5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek Ekonomickým přínosem řešených opatření pro přímé uživatele (investory) je úspora provozních nákladů domácností (nákladů na vytápění a ohřev vody) oproti standardnímu domu. Sazby a ceny za energie jsou uvažovány podle tarifů platných od 1.1. 2002 (elektrická energie) a od 1.7. 2001 (hnědé uhlí).

tabulka 88 Porovnání celkových investičních nákladů a ročních nákladů na energii (na vytápění a ohřev vody) pasivního a standardního domu (vytápění hnědým uhlím)

investič ní

vytápění ohřev TUV el. energie Kč/rok Kč/rok

Kč 2 200 pasivní dům [15 kWh/(m2rok)] 1 400 1) 000 standardní dům [100 2 000 6 000 kWh/(m2rok)] 000 úspora -200 000 4 600

větrání el. energie Kč/rok

provozn í celkem

0

1 100 2)

2 500

13 150

0

19 150

13 150

-1 100

16 650

Kč/rok

1)

náklady na spotřebu el. energie pro předehřev větracího vzduchu, zahrnuje další případné náklady závislé na vnějších podmínkách v každém otopném období (stanoveno odhadem na základě zkušeností s realizovanými stavbami) 2

náklady na spotřebu el. energie pro provoz ventilátorů nuceného větrání

Pramen: CityPlan

Pozn.: Investiční náklady pasivního domu jsou uvažovány o 10% vyšší než u standardního domu (dle zahraničních referencí, např. "Kostengünstige Passivhäuser in Mitteleuropa", Feist, Wolfgang, das Bauzentrum, 10/98, Dezember 1998). 112/130


Teoretická úspora ročních nákladů na energie (vytápění a TUV) v pasivním domě činí oproti standardnímu domu vytápěnému hnědým uhlím cca 16 650 Kč. V porovnání se standardním domem vytápěným zemním plynem představuje tato úspora cca 10 650 Kč za rok. Možný způsob poskytování podpory Metoda pro poskytování podpory je uvedena v obecném vyjádření, tak aby byla použitelná pro všechny programy týkající se úspor energie v budovách, tzn. jak pro novostavby, tak pro rekonstrukce. Podmínkou pro poskytnutí základní podpory je splnění požadavků vyhlášky č. 291/2001 Sb. (zároveň se předpokládá splnění požadavků technických norem na tepelětechnické parametry konstrukcí budov). Poskytování podpory dle níže uvedeného modelu by se odehrávalo ve třech úrovních: úroveň by měla zahrnovat požadavek doložení investorem‚ že jsou splněny požadavky na měrnou spotřebu energie dle vyhlášky č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách úroveň by zahrnovala povinnost zpracování energetického auditu, resp. nějakého ekvivalentního řešení úroveň: použití parametrizovaného kritéria energetické účinnosti budovy, např. dle vzorce:

PODPORA = OP x ZP (1 + A x (100 – SEN%)/100) PODPORA – výše podpory v závislosti na základní podpoře a splnění kritérií OP – obestavěná plocha (m2) ZP – základní podpora (Kč/m2) A – koeficient konverze SEN- viz. obrázek 62 obrázek 62 Grafické znázornění vzorce (1)

PODPO < 100 % = správné

OP

> 100 % = nepřípustné

x

0%

50 %

100 % SEN

Pozn.: ČSN 730540-2 (po revizi) definuje tzv. SEN (%) – stupeň energetické náročnosti budovy. Budovy, které plní požadavky energetické náročnosti dle uvedené normy, mají SEN ≤ 100 %. 113/130


6 Vazby na jiná opatření Pasivní dům je komplexní projekt hlediska opatření pro úspory energie, a tudíž ho není třeba kombinovat s jinými programy ÚEK. Program „100 pasivních domů“ splňuje specifická kritéria pro hodnocení opatření v rámci programu SAPARD. Jedná se především o tato kritéria: program je v souladu s regionálními rozvojovými programy program vytvoří nová stálá pracovní místa program rozšiřuje využití obnovitelných zdrojů energie 9.1.5. Kogenerace 1 Proč kombinovaná výroba elektřiny a tepla Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v kogeneračních jednotkách (KVET) je významným prostředkem ke zvýšení využití primární energie paliva. Při porovnání kombinované výroby elektřiny a tepla s monovýrobou dochází při výrobě stejného množství energií k významným úsporám primární energie. Velikost těchto úspor může dosahovat až 40% spotřeby primární energie při monovýrobě. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla je významným prostředkem zvyšování bezpečnosti zásobování elektrickou energií. Elektrická energie je z kogeneračních zdrojů vyvedena ve většině případů do místních distribučních sítí. V případě výpadku přenosové soustavy elektrické energie budou mít proto objekty vybavené kogeneračními jednotkami zajištěnu dodávku elektřiny. Program je zaměřen na zdroje velikosti REZZO 3 a REZZO 2, tj. do velikosti 5MW instalovaného výkonu. 2 Varianty řešení Existuje řada variant koncepčního řešení instalací kogeneračních jednotek. Jednotlivé varianty se od sebe mohou lišit použitým typem kogeneračního zařízení, způsobem zapojení, velikosti zdroje a mnoha dalšími charakteristikami. Zakládaní rozdělení variant je tedy možné provést především podle typu pracovního média na parní a plynovou kogeneraci. V uvedeném výkonovém rozsahu bude využita především plynová kogenerace. K užití parní kogenerace dojde pouze ve výjimečných případech v kotelnách spalujících biomasu nebo tuhá fosilní paliva. 3 Kritéria pro výběr projektu Podpory pro vybudování KVET v rámci tohoto programu budou poskytovány dle výsledků posouzení jednotlivých žádostí při splnění následujících kritérií: Minimální celková účinnost kogenerační jednotky 70 %. Schopnost zabezpečení ostrovního provozu 4 Přínosy Pro ilustrativní vyčíslení přínosů je uvažován modelový případ programu, ve kterém se předpokládá instalování kogeneračních jednotek. Teplo: Je předpokládána náhrada kotle na zemní plyn o výkonu 800 kWt kogenerační jednotkou o stejném tepelném výkonu a modulem teplárenské výroby elektrické energie 0,625. Teplo je využito pro vytápění a přípravu TUV. Doba využití se předpokládá 2500 h/rok. Elektrická energie: V analýze je nahrazena hnědouhelná kondenzační elektrárna. Přínosy energetické Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v porovnání s oddělenou výrobou přináší úsporu primární energie paliva. Zhodnocení se provádí porovnáním oddělené výroby tepla v plynovém kotli (účinnost 90%) a elektrické energie v kondenzační hnědouhelné 114/130


elektrárně (účinnost 32%) a výrobou tepla a elektřiny v kogenerační jednotce s motorem na zemní plyn. Parametry kogenerační jednotky: Tepelný výkon: 800 kW Elektrický výkon: 500 kW Účinnost tepelná: 53,8 % Účinnost elektrická: 33,7 % Dodávky energií z jedné kogenerační jednotky: Vyrobené teplo: 2000 MWh/rok tj. 72 000 GJ/rok Vyrobená elektrická energie: 12 500 MWh/rok Při instalování deseti těchto kogeneračních jednotek dojde v porovnání s oddělenou výrobou elektrické energie a tepla k úspoře primární energie paliva přibližně o 87 000 GJ/rok. Přínosy environmentální Současně se snížením spotřeby primární energie v palivu se snižují emise znečišťujících látek v porovnání s oddělenou výrobou elektřiny a tepla. Emise znečišťujících látek vynikající při kombinované výrobě elektřiny a tepla jsou porovnány s emisemi při oddělené výrobě tepla v kotli na zemní plyn a při výrobě elektrické energie v hnědouhelné kondenzační elektrárně. Množství emisí je vyhodnoceno pomocí lineárního bilančního modelu GEMIS, pro celý modelový program. tabulka 89Emise znečišťujících látek

SO2 ekv SO2 NOx Prachové CO NMVOC

oddělená výroba [t/rok] 35,8 16,8 27,0 1,2 9,4 1,02

kogenera změna ce 6,1 0,1 8,6 0,2 7,1 1,00

-29,7 -16,7 -18,3 -1,0 -2,3 -0,02

tabulka 90 Snížení emisí znečišťujících látek v %

115/130

oddělená výroba [ %] 100% 100% 100% 100% 100% 100%

kogenera změna ce 16,99% 0,34% 32,04% 19,01% 75,31% 98,12%

-83,01% -99,66% -67,96% -80,99% -24,69% -1,88%


40,0 35,0

emise [t/rok]

30,0 25,0 oddělená výroba

20,0

kogenerace

15,0 10,0 5,0 0,0 SO2 ekv

SO2

NOx

Prachové částice

CO

NMVOC

Pramen: CityPlan

Z grafu je zřejmý jednoznačný pokles emisí znečišťujících látek při přechodu od oddělené výroby energií ke kombinované výrobě elektřiny a tepla. tabulka 91 Emise skleníkových plynů oddělená kogenera oddělená kogenera změna změna výroba ce výroba ce [t/rok] [ %] CO2 ekv 20890 7988 -12902 100,00% 38,24% -61,76% CO2 20395 7502 -12893 100,00% 36,78% -63,22% CH4 17 20 3 100,00% 118,39% 18,39% N2O 0,5 0,2 -0,2 100,00% 47,09% -52,91% tabulka 92 Rozdílová analýza emisí skleníkových plynů

22000 20000 18000 emise [t/rok]

16000 14000 12000

oddělená výroba

10000

kogenerace

8000 6000 4000 2000 0 CO2 ekv

CO2

CH4

Pramen: CityPlan 116/130

N2O


Obdobná situace je i u emisí skleníkových plynů. Při změně nosiče primární energie při výrobě elektřiny místo hnědého uhlí na zemní plyn dochází k nárůstu emisí CH4 okolo 20%. Z celkového pohledu můžeme říci, že kombinovaná výroba elektřiny a tepla má příznivější vliv na životní prostředí než oddělená výroba těchto energií neboť u KVET dochází ke snížení znečišťování životního prostředí. To je způsobeno zvýšením energetické účinnosti využívání primární energie paliva při KVET. 5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek Postoj investora: Přínos pro investora vyjádřený ekonomickými kritérii, zejména návratností vložených investičních prostředků závisí především na výkupních cenách elektrické energie. Postoj společnosti: Přínosem je úspora primární energie a snížení produkce emisí znečišťujících látek v porovnání s oddělenou výrobou energií. Decentralizovaná výroba elektřiny zvyšuje bezpečnost v zásobování teplem a elektřinou v případě krizových situacích. Podoba podpory: Výše podpory by mohla být závislá na ceně kogenerační jednotky a tvořit určité procento z investičních nákladů na kogenerační jednotku. Výše podpory: Měla by investora přesvědčit o finanční výhodnosti kogenerační jednotky. Podpora může být rozdělena na přímou dotaci a zvýhodněnou půjčku (jedná se o investici s vysokými pořizovacími náklady). 6 Vazby na jiná opatření Program instalace sta kogeneračních jednotek je zaměřen na zvýšení využití primární energie a zvýšení bezpečnosti v zásobování energií v krizových situacích. V současné době nejsou žádány vazby na jiná opatření. Výjimku mohou tvořit kotelny, u kterých jsou rozvodné sítě tepla v nevyhovujícím stavu. V těchto kotelnách by měla být současně s instalací kogeneračních jednotek provedena i rekonstrukce rozvodné sítě. Též u stávajících objektů s nízkými tepelně-technickými vlastnostmi lze doporučit zlepšení těchto vlastností, i když uskutečnění těchto zlepšení již není přímou součástí programu budování KVET takže by neměly být závaznou podmínkou rozhodování o udělení podpory. 9.2.

Financování projektů naplňujících UEK České zdroje Státní rozpočet prostřednictvím ministerstev: MPO - ČEA MŽP - SFŽP MMR = řídící orgán Fondu soudržnosti Krajský rozpočet Obecní rozpočet Evropské zdroje Strukturální fondy – OPI, OPPP, Evropský fond pro regionální rozvoj Kohezní fond = fond soudržnosti Komerční zdroje Dotace privátních zahraniční společností Úvěry bank Stavební spoření EPC – Úsporná opatření uhraditelná z úspor EC - Energetický kontrakting 117/130


9.2.1.

Česká energetická agentura

ČEA - Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie •

II. Výrobní a rozvodná zařízení energie

−

II.2 Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla II.2.1 Kombinovaná výroba tepla a elektřiny v zařízení na využití biomasy KDO může žádat: Právnické a fyzické osoby PODÍL kolik % dotace: 15%, max. 3 mil. Kč KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec ledna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected]

−

II.3 Vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie II.3.1 Instalace souboru zařízení pro využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie, jako jediného zdroje tepelné a elektrické energie, potřebné pro krytí energetické spotřeby obce, resp. obytného celku. KDO může žádat: Právnické a fyzické osoby PODÍL kolik % dotace: 15%, max. 3 mil. Kč KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec ledna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected]

−

II.4 Projekty vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů Cílem podpory je realizace souborů opatření vedoucích k takovému zvýšení účinnosti i ve výrobních a rozvodných zařízeních energie, které zajistí odpovídající snížení emisí skleníkových plynů. KDO může žádat: Právnické a fyzické osoby PODÍL kolik % dotace: max. 3 mil. Kč na akci KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec ledna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected]

•

III. Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie

−

III.1 Snížení energetické náročnosti KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec ledna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected] 118/130


III.1.2 Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti energetického hospodářství a budov veřejného sektoru a) využití odpadního tepla, b) použití obnovitelných a druhotných zdrojů energie, c) rekonstrukce otopné soustavy, příp. i topného zdroje KDO může žádat: Veřejný sektor PODÍL kolik % dotace: max. 3 mil. Kč III.1.4 Výstavba nebo modernizace a) nízkoenergetického bytového domu, b) pasivního bytového domu, c) zařízení pro potřeby školství, zdravotnictví, sociálních služeb a veřejné správy v oblastech postižených živelnou pohromou KDO může žádat: Právnické a fyzické osoby PODÍL kolik % dotace: 15%, max. 3 mil. Kč − III.4 Projekty zvyšování energetické účinnosti vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů Cílem podpory je realizace souborů opatření vedoucích k takovému zvýšení účinnosti užití energie, které zajistí odpovídajícíc snížení emisí skleníkových plynů. Projekty budou zaměřeny na: a) snížení emisí min. 600 t CO2 ekv. ročně - tepelnou ochranu budov, moderní systémy regulace otopných soustav, b) snížení emisí min. 2000 t CO2 ekv. ročně -modernizaci energetických center průmyslových zařízení, vyšší tepelnou ochranu budov, využití odpadního tepla z výrobních procesů. KDO může žádat: Právnické a fyzické osoby PODÍL kolik % dotace: max. 3 mil. Kč KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec ledna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected] • IV. Poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí KDO může žádat: Právnické a fyzické osoby KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec ledna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected] −

IV.1 Poradenství Předmětem podpory je zajišťování bezplatné poradenské služby pro veřejnost, jejímž cílem je zvyšování informovanosti veřejnosti o postupech vedoucích k hospodárnému užití energie s vlivem na ŽP. Poradenství je zaměřeno do oblastí: zpracování energetických auditů a energetických průkazů, modernizace výrobních a rozvodných zařízení, rozvoj kombinované výroby tepelné a elektrické energie, využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, realizace energeticky úsporných opatření, šíření poznatků o výsledcích vědy, výzkumu a vývoje v oblasti nakládání s energií, energetické

119/130


legislativy platné v ČR. Poradci se sdružují v Energetických konzultačních střediscích = EKIS. PODÍL kolik % dotace: na EKIS ČEA – max. 120000,-Kč −

IV.3 Vzdělávání a propagace Předmětem podpory je organizování výstav, odborných kurzů, seminářů a konferencí neziskového charakteru. PODÍL kolik % dotace: až 60%, regionální akce – max. 50000,- Kč / den, mezinárodní akce – max. 100000.- Kč / den IV.4 Zpracování produktů k podpoře poradenství, vzdělávání a propagace Předmětem podpory je zpracování příruček a informačních materiálů, videoprezentací, televizních a rozhlasových pořadů, tvorba a rozvoj informačních databázových a výpočetních systémů. PODÍL kolik % dotace: až 100%, max. 300000,-Kč na 1 produkt.

9.2.2.

Státní fond životního prostředí SFŽP

Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí České republiky Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie • 1.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby Jde výhradně o lokální systémy využívající sluneční energii nebo energii biomasy, zajišťující dodávku tepla a / nebo ohřev vody pro jeden objekt nebo malou skupinu objektů pro fyzické osoby. KDO může žádat: Fyzické osoby, včetně fyzických osob podnikajících, pokud předmět podpory nevyužívají při podnikatelské činnosti KDE podávat žádost: SFŽP KDY podávat žádost: průběžně dle termínů jednání Rady SFŽP, zpravidla na jaře a na podzim AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597 −

1.A.a. Kotle na biomasu PODÍL kolik % dotace: 30 %, maximálně 50000,- Kč

−

1.A.b. Solární systémy na celoroční ohřev vody PODÍL kolik % dotace: 30 %, maximálně 50000,- Kč

−

1.A.c. Solární systémy na přitápění a na celoroční ohřev vody PODÍL kolik % dotace: 50 %, maximálně 100000,- Kč

• 2.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí Program se vztahuje jak na výstavbu nových systémů využívajících obnovitelné zdroje, tak na přechod stávajících systémů využívajících fosilní 120/130


paliva na obnovitelné zdroje. Jde o instalaci systémů využívajících biomasu, solárních systémů a tepelných čerpadel s výjimkou jednotek sloužících k vytápění a přípravě teplé vody v případech, kdy žadatelem je fyzická osoba. KDO může žádat: Podnikatelské subjekty, bytová družstva, státní podniky, fyzické osoby, včetně fyzických osob podnikajících, pokud předmět podpory nevyužívají při podnikatelské činnosti, nepodnikající bytová družstva a sdružení vlastníků PODÍL kolik % dotace: 80%, maximálně 100000,- Kč KDE podávat žádost: SFŽP KDY podávat žádost: průběžně dle termínů jednání Rady SFŽP, zpravidla na jaře a na podzim AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597 • 3.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a přípravy teplé vody ve školství, zdravotnictví, v objektech sociální péče a v účelových zařízeních neziskového sektoru Jedná se o náhradu nebo částečnou náhradu vytápění, včetně přípravy teplé vody zařízeními na využívání obnovitelných zdrojů energie (kotle na biomasu, tepelná čerpadla, solární systémy), případně o zavedení těchto zařízení na využití obnovitelných zdrojů tepla v nově budovaných objektech. KDO může žádat: Právnické osoby, které jsou založeny k nepodnikatelským účelům; podnikatelské subjekty, bytová družstva, státní podniky PODÍL kolik % dotace: až 90%, u demonstračních projektů 100% KDE podávat žádost: SFŽP KDY podávat žádost: průběžně dle termínů jednání Rady SFŽP, zpravidla na jaře a na podzim AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597 • 4.A. Investiční podpora vytápění tepelnými čerpadly v obytných budovách, včetně rodinných domů pro fyzické osoby Jde výhradně o lokální tepelná čerpadla pro vytápění jednoho nebo malé skupiny objektů případně v kombinaci s jiným zdrojem pro fyzické osoby. KDO může žádat: Fyzické osoby, včetně fyzických osob podnikajících, pokud předmět podpory nevyužívají při podnikatelské činnosti PODÍL kolik % dotace: 30%, maximálně 100000,- Kč KDE podávat žádost: SFŽP KDY podávat žádost: průběžně dle termínů jednání Rady SFŽP, zpravidla na jaře a na podzim AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597 • 7.A. Investiční podpora výstavby zařízení pro společnou výrobu elektrické energie a tepla z biomasy a z bioplynu V tomto programu jde o výstavbu kogeneračních jednotek, kde palivem je biomasa, resp. bioplyn vznikající fermentací zemědělských odpadů a 121/130


biologicky rozložitelných (tříděných) odpadů. Dále se jedná např. o systémy s termickým zplyňováním dřeva, parním kotlem, parní turbínou atd. KDO může žádat: Právnické osoby, které jsou založeny k nepodnikatelským účelům, podnikatelské subjekty, bytová družstva, státní podniky, fyzické osoby, včetně fyzických osob podnikajících, pokud předmět podpory nevyužívají při podnikatelské činnosti PODÍL kolik % dotace: až 70% KDE podávat žádost: SFŽP KDY podávat žádost: průběžně dle termínů jednání Rady SFŽP, zpravidla na jaře a na podzim AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597 • 8.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a přípravy teplé vody v účelových zařízeních. Jde o instalaci solárních systémů, tepelných čerpadel a systémů využívajících biomasu s výjimkou jednotek sloužících k vytápění a přípravy teplé vody v případech, kdy žadatelem je fyzická osoba (viz dílčí programy 1.A. a 4.A.). V úvahu přicházejí například veřejné bazény a koupaliště (kapalinové kolektory), zařízení sportovišť, dále sušičky (především se sezónním provozem s využitím horkovzdušných kolektorů), objekty zemědělské výroby, využití odpadního tepla z chladících zařízení odpadních vod, kanalizací a rovněž náhrada spalování fosilních paliv biomasou nebo využití nekontaminované biomasy z výroby. KDO může žádat: Právnické osoby, které jsou založeny k nepodnikatelským účelům, podnikatelské subjekty, bytová družstva, státní podniky PODÍL kolik % dotace: až 80% KDE podávat žádost: SFŽP KDY podávat žádost: průběžně dle termínů jednání Rady SFŽP, zpravidla na jaře a na podzim AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597 • 9.A. Investiční podpora environmentálně šetrné výroby elektrické energie ze sluneční energie Jde o instalace fotovoltaických zařízení připojených k síti (on grid) o výkonech do 4 kWp pro domácnosti (kategorie fyzické osoby nepodnikající) a o výkonech do 40 kWp a nebo v případě integrace do nově stavěné nebo rekonstruované budovy do 60 kW p pro ostatní žadatele. Při výběru budou preferována zařízení vyrobená v tuzemsku. KDO může žádat: Právnické osoby, které jsou založeny k nepodnikatelským účelům, podnikatelské subjekty, bytová družstva, státní podniky, fyzické osoby, včetně fyzických osob podnikajících, pokud předmět podpory nevyužívají při podnikatelské činnosti PODÍL kolik % dotace: 30% KDE podávat žádost: SFŽP KDY podávat žádost: průběžně dle termínů jednání Rady SFŽP, zpravidla na jaře a na podzim 122/130


AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597 •

10.A. Slunce do škol Jde o instalace fotovoltaických nebo fototermických zařízení malých výkonů ve školských zařízeních. Účelem tohoto programu je především demonstrace možností získávání energie ze slunečního záření pro žáky a studenty základních a středních škol jako součást osvěty a vzdělávacího procesu. KDO může žádat: PODÍL kolik % dotace: 90%, maximálně 105000,- Kč KDE podávat žádost: SFŽP KDY podávat žádost: průběžně dle termínů jednání Rady SFŽP, zpravidla na jaře a na podzim AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597

• 1.B. Podpora vzdělávání, propagace, osvěty a poradenství v rámci celostátní strategické kampaně na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie Cílem programu je posílení osvěty vedoucí k vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie v souladu s programy environmentálního vzdělávání,výchovy a osvěty (EVVO). Osvěta může být zabezpečována školskými úřady, školami všech úrovní, vědeckovýzkumnými pracovišti, správami NP a CHKO, regionálními rozvojovými agenturami, regionálními energetickými agenturami, nevládními organizacemi, profesními sdruženími, konzultačními středisky apod., a to například prostřednictvím: ¾ zabezpečení informační kampaně pro školy (organizování výstav a soutěží, příprava pomůcek a předmětů využitelných při přípravě kampaně) ¾ organizování odborných kursů, seminářů a konferencí neziskového charakteru, které jsou orientovány na cílové skupiny veřejnosti ¾ informačních a propagačních materiálů (rozšiřování zkušeností z demonstračních projektů, přenos poznatků a zkušeností ze zahraničí, zvýšení informovanosti v regionech a obcích o možnostech využívání obnovitelných zdrojů energie atd.) Podpora bude též poskytována na semináře nebo odborné vzdělávací kursy zabývající se obnovitelnými zdroji energie, které budou pořádat školská zařízení, případně sdružení škol, pro jiná školská zařízení. KDO může žádat: Právnické osoby, které jsou založeny k nepodnikatelským účelům PODÍL kolik % dotace: 80 %, max. 150000,-Kč KDE podávat žádost: SFŽP KDY podávat žádost: průběžně dle termínů jednání Rady SFŽP, zpravidla na jaře a na podzim AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597 •

2.B. Podpora vydávání knižních publikací 123/130


Cílem programu je posílení vzdělávání, osvěty, poradenství, propagace a informovanosti v oblasti obnovitelných zdrojů energie a obecných souvislostech jejich využívání prostřednictvím publikační činnosti, tj. knižních publikací s vlastním ISBN. KDO může žádat: Právnické osoby, které jsou založeny k nepodnikatelským účelům , podnikatelské subjekty, bytová družstva, státní podniky PODÍL kolik % dotace: 50 %, 250 000,-Kč KDE podávat žádost: SFŽP KDY podávat žádost: průběžně dle termínů jednání Rady SFŽP, zpravidla na jaře a na podzim AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597 9.2.3.

Evropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Development Fund)

http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPMAF623L67 Financuje méně rozvinuté regiony, výrobní investice, infrastrukturu, rozvoj malého a středního podnikání, investice do vzdělání, výzkumu a životního prostředí. Z prostředků strukturálních fondů, především ERDF jsou financovány operační programy OPI a OPPP. KDO může žádat: Právnické osoby především veřejného sektoru, pro soukromý sektor je podpora nižší PODÍL kolik % dotace: 15 – 75% v závislosti na typu projektu Na období 2007 - 2013 je rozloženo celkem cca 336,3 biliónů eur. Peníze budou rozdělovány dle cílů: Cíl konvergence (sbližování) a) podpora jako pomoc při plnění Společné environmentální politiky, jmenovitě hospodaření s odpady, zásobování vodou, likvidace městských odpadních vod, kvalita ovzduší, regenerace kontaminovaných pozemků a území, ochrana biodiverzity b) podpora pro investice do dopravy sítě TENS a pro integrovanou celoměstskou strategii pro ekologicky čistou městskou dopravu c) podpora pro rozvoj ekologicky šetrného cestovního ruchu, prevenci přírodních rizik, úspory energií Cíl soutěživost mezi regiony a zaměstnanost a) stimulace investic pro regeneraci kontaminovaných pozemků a území b) podpora ekologicky čisté městské dopravy c) podpora opatření pro prevenci a zvládnutí přírodních rizik, šetření energií

9.2.4.

Operační program Infrastruktura – OPI

Opatření 3.3 - Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší •

A. Využívání šetrných technologií při spalování Podporu lze poskytnout na: ¾ zavádění environmentálně šetrných technologií ve spalovnách nebezpečného odpadu (zvláště nemocničního). Cílem podpory je zajistit 124/130


ve spalovnách nebezpečného odpadu plnění podmínek stanovených v souladu s platnou legislativou, ¾ snižování emisí z velkých a středních veřejných spalovacích zařízení. Cílem podpory je snižování emisí znečišťujících látek v sektoru veřejné energetiky v souladu s příslušnými programy snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší a nařízeními krajů a obcí přijatými na základě platné legislativy v oblasti ochrany ovzduší. KDO může žádat: Kraje, obce, svazky obcí, podnikatelské subjekty PODÍL kolik % dotace: 75 % pokud nevytváří zisk, 50 % pokud generuje podstatný čistý výnos, 35 % investice do firem KDE podávat žádost: SFŽP KDY podávat žádost: do 30.7.2004, dále dle termínů vyhlášených SFŽP AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597 •

C. Využívání obnovitelných zdrojů energie Podporu lze poskytnout na: ¾ rekonstrukci a stavbu elektráren využívajících k výrobě elektrické energie biomasu nebo jiné obnovitelné zdroje energie, ¾ změnu ze stávajících systémů na systémy využívající obnovitelné zdroje energie (např. tepelná čerpadla, aj.) ¾ využití obnovitelných zdrojů energie pro dodávky tepla z obecních kotelen, ¾ výstavbu kombinovaných zdrojů elektrické a tepelné energie využívajících biomasu a bioplyn. KDO může žádat: Kraje, obce, svazky obcí PODÍL kolik % dotace: 75 % pokud nevytváří zisk, 50 % pokud generuje podstatný čistý výnos, 35 % investice do firem KDE podávat žádost: SFŽP KDY podávat žádost: dle termínů vyhlášených SFŽP AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597

9.2.5.

Operační program Průmysl a podnikání – OPPP

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie III. ŠKOLICÍ STŘEDISKA Opatření 1.3 - Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikání - podpora projektů stavební rekonstrukce a modernizace stávajících objektů firemních školících zařízení, dále projekty výstavby a vybavení nových oborových školících zařízení sloužících pro vzdělávání více podnikatelských subjektů. KDO může žádat: Podnikatelské subjekty nebo nepodnikatelské subjekty územní samospráva, instituce podnikatelské samosprávy, vzdělávací instituce PODÍL kolik % dotace: až 46%, 0,5 mil Kč – 30 mil Kč KDE podávat žádost: www.czechinvest.org, Regionální kancelář CzechInvest, Štěpánská 15, 12000 Praha 2 KDY podávat žádost: do 10/2006 125/130


AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected] X. ÚSPORY ENERGIE Opatření 2.3 - Snižování energetické náročnosti a vyšší využití obnovitelných zdrojů energie - podpora projektů vedoucích ke snižování energetické náročnosti v průmyslových podnicích pomocí snížení energetické náročnosti procesů spojených s výrobou, přeměnou a rozvodem energie, nových technologií zpracování energetických surovin, zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace) apod. KDO může žádat: Malý a střední podnikatel, fyzická i právnická osoba PODÍL kolik % dotace: až 46%, 0,5 mil Kč – 30 mil Kč KDE podávat žádost: ČEA (CzechInvest) KDY podávat žádost: do 10/2006 AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected] XI. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Opatření 2.3 - Snižování energetické náročnosti a vyšší využití obnovitelných zdrojů energie - podpora projektů zavádění výroby elektrické energie nebo tepla z obnovitelných zdrojů energie, jako např. projekty výstavby, obnovy nebo rekonstrukce zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie, projekty kombinované výroby elektřiny a tepla využívající k výrobě obnovitelný zdroj energie apod. KDO může žádat: Malý a střední podnikatel, fyzická i právnická osoba PODÍL kolik % dotace: až 46%, 0,5 mil. Kč – 30 mil. Kč KDE podávat žádost: ČEA (CzechInvest) KDY podávat žádost: do 10/2006 AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected] 9.2.6.

Kohezní fond (KF) = fond soudržnosti (Cohesion Fund)

SMĚRNICE MŽP č. 7/2004 o poskytování a čerpání finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí České republiky pro investiční projekty realizované v rámci Fondu soudržnosti, SMĚRNICE MŽP č. 6/2004 pro předkládání žádostí o podporu z Fondu soudržnosti Fond soudržnosti nepatří mezi strukturální fondy, poskytuje prostředky na velké investiční projekty a sdružené projekty (tzv. skupiny projektů) celostátního významu v sektorech životního prostředí a dopravy s náklady, které v zásadě nejsou nižší než 10 mil. €. Na rozdíl od strukturálních fondů je systém podávání žádostí odlišný, neboť žadatel nejprve předkládá záměr projektu, který je posouzen českou stranou – Krajskou pracovní skupinou a Pracovní skupinou pro fond ISPA a Fond soudržnosti. Po schválení záměru projektu je žadatel vyzván ke zpracování žádosti o podporu. Žádost je připomínkována Pracovní skupinou a Krajskou pracovní skupinou. Poté je žádost předložena ke schválení Evropské komisi. Prioritní oblast č. 2 – Nakládání s odpady 126/130


Počítá zejména s podporou systémů separací a sběrů, druhotného využití odpadů a výstavby případně dovybavení spaloven odpadu v souladu se státním Plánem odpadového hospodářství. Budou financovány projekty, které jsou součástí regionálních plánů odpadového hospodářství. Prioritní oblast č. 3 – Kvalita ovzduší Zahrnuje především plynofikaci, využití alternativních zdrojů energie, odpadního tepla a rozvoj příslušných sítí v souladu s předpisy EU. Tato oblast měla největší prospěch z opatření na ochranu životního prostředí přijatých v 90. letech 20. stolení; prostor pro financování rozsáhlých projektů z FS je zde tedy omezený. KDO může žádat: obce, svazky obcí, kraje, státní podniky, státní příspěvkové organizace, nestátní neziskové organizace, subjekty v nichž mají města nebo obce trvale nadpoloviční majetkovou účast PODÍL kolik % dotace: max. 80 % (až 85 %) přípustných nákladů, skutečná podpora však bude vypočtena na základě ekonomických a finančních analýz návratnosti projektu. Česká republika má možnost v období 2004 2006 čerpat z FS v úhrnu 945 357 640 mil. €. KDE podávat žádost: záměr projektu na KÚ Pardubického kraje, žádost na SFŽP KDY podávat žádost: průběžně AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597; FS, www.cohesionfund.ie 9.2.7. Inteligentní energie – pro Evropu (2003 – 2006) (Intelligent Energy – for Europe - IEE) Rozhodnutí č. 1230/2003/ES Evropského parlamentu a Rady ES Program je hlavní nástroj Evropské Komise pro netechnologickou podporu v oblasti energetiky. Podpora je směřována do těchto oblastí: I. SAVE - oblast úspor energie a jejího racionálního využívání II. ALTENER - oblast podpory obnovitelných zdrojů III. STEER - podpora efektivnějšího využívání energie v dopravě a využití nových zdrojů energie (např. vodíku) KDO může žádat: Právnické osoby veřejného a soukromého sektoru PODÍL kolik % dotace: 50%, výjimečně až 100% KDE podávat žádost: Evropská komise KDY podávat žádost: dle vyhlášených výběrových řízení, nabídky pro rok 2004 budou vyhlášeny na podzim 2004 AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.tc.cz, Technologické centrum AV ČR (Národní kontaktní organizace pro 6.RP), Rozvojová 135, 16502, Praha 2, tel.: +420-220 390 700, mail: [email protected] Evropská komise - European Commision Directorate-General for Energy and Transport, B-1049 Brussels, http://www.europa.eu.int/comm/energy/intelligent/index_en.html, www.managenergy.net/progs.html#eie

127/130


9.2.8. CONCERTO 2003 - 2006, 6. rámcový program Evropské unie pro výzkum a technologický vývoj (Sixth Research Framework Programme) Podpora při zavádění energeticky úsporných technologií a opatření. Projekty by měly ukázat možnosti, jak prostřednictvím integrovaného přístupu k energetické politice snižovat spotřebu energie a zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie. Důraz je kladen na integraci vlastních zdrojů energie (self-supply) společně s opatřeními na snížení spotřeby, na výstavbu budov s nízkou energetickou náročností (vytápění, osvětlení atd.) a na optimalizaci výkonů zdrojů tepla a elektrické energie. KDO může žádat: Města, obce, kraj PODÍL kolik % dotace: až 35 % investičních nákladů, 5 - 15 mil. € KDE podávat žádost: Evropská komise KDY podávat žádost: termín žádostí pro rok 2005 je prosinec 2004 AKTUALIZACE údajů, kontakt: Evropská komise - European Commision, Directorate-General for Energy and Transport, B-1049 Brussels, mail: [email protected] http://europa.eu.int/comm/dgs/energy_transport/rtd/6/index_en.htmhttp://www. managenergy.net/indexes/I294.htm 9.2.9.

Státní fond rozvoje bydlení

Program PANEL Cílem programu je usnadnit financování komplexních oprav bytových domů postavených panelovou technologií zahrnující též zlepšení jejich tepelně technických vlastností. KDO může žádat: Právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo spoluvlastníkem panelového domu PODÍL kolik % dotace: Podpora se poskytuje jako státní úroková dotace ve výši rozdílu splátek úvěru odpovídající snížení úroku z úvěru o 3 %, v okresech uvedených v příloze č. 3 k nařízení vlády 299/2001 Sb. se podpora poskytuje ve výši odpovídající snížení úroku z úvěru o 4 nebo 5 %. KDE podávat žádost: www.cmzrb.cz, Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., Jeruzalémská 964/4, 110 00 Praha 1, tel.: 255 721 111, fax: 255 721 584 KDY podávat žádost: průběžně AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.sfrb.cz, Státní fond rozvoje bydlení, Dlouhá 13, 110 00, Praha 1, tel: 221 771 611, fax: 221 771 636 9.2.10. EPC - Energy Performance Contracting Základním principem EPC (Energy Performance Contracting) je splácení realizovaného projektu až z prokazatelně dosažených úspor nákladů na energie. Realizaci projektu energetických úspor na objektech a zařízeních zákazníka na sebe přebírá specializovaná firma energetických služeb (ESCO), investice, úroky a náklady na služby ESCO splácí zákazník firmě ESCO po dosažení úspory v provozních nákladech a po dobu sjednanou smluvně. Splácení projektu se děje výhradně na základě dosažených úspor energie. Příjem a tím i profit ESCO je přímo závislý na snížení nákladů na energii u zákazníka. Detaily závisejí na smluvním ujednání ESCO a spotřebitele energie. Prostřednictvím služeb EPC jsou již realizovány i energeticky úsporné projekty v objektech ve správě státu.

128/130


9.2.11. Energetický kontrakting (EC - Energy Contracting ) Základním principem EC (Energy Contracting) je splácení realizovaného projektu v energetickém hospodářství zákazníka formou odběru energie (nejčastěji tepla) za předem definovaných podmínek a platbou za takto odebranou energii dle odsouhlaseného smluvního modelu. Zákazník tak může realizovat projekt rekonstrukce svého energetického hospodářství, aniž by vynakládal vlastní kapitál a navíc některá rizika na sebe přebírá specializovaná firma energetických služeb (ESCO), která projekt realizuje. V těchto projektech se velmi často uplatňuje princip tzv. dvousložkové ceny tepla. Pokud má být dodržen princip garance za cenu tepla, musí ESCO stanovit maximální výši pohyblivé složky ceny tepla (údaj v Kč/GJ) při dodržení předem definovaných nákladových vstupů. Splácení projektu se děje výhradně ve formě plateb za dodávanou energii. Příjem a tím i profit ESCO je přímo závislý na snížení nákladů nezbytných k dodávce energie, tzn. vlastních provozních nákladů.

V Pardubicích 15.12.2005 Ing Valentýn Avramov

129/130


Literatura : /1/

Malý lexikon obcí ČR 2000, ČSÚ, Praha, 2000

/2/

Energetická politika ČR, Usnesení vlády č. 50 z 12.1.2000

/3/ INFORMACE O VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ CÍLŮ Energetické politiky, MPO, Praha, prosinec, 2001 /4/ Kjóto Protocol to the UN Framework Convention on Climate Change, UN/FCCC/CP/1997/L./Add. 1, Kjóto, prosinec 1997 /5/ Green Paper - Towards a European Strategy for the security of energy supply, Commission of the European Communities, Brusel, listopad 2000 /6/ Report from Eleventh session Committee on Sustainable Energy ECU, Ženeva, listopad 2001 /7/

Statistická ročenka ČR 2003, ČSÚ, Praha 2003

/8/

Statistická ročenka ČR 2004, ČSÚ, Praha 2004

/9/

Vytápění budov, kolektiv autorů, 1997 Směrnice Rady 89/369/EHS, o předcházení znečišťování ovzduší z nových spaloven komunálního odpadu, červen 1989 /10/

Směrnice Rady 94/67/ES, ke spalování nebezpečného odpadu, prosinec 1994 Směrnice 2000/76/EC evropského parlamentu a rady o spalování odpadu, prosinec 2000 /11/ Spalování a skládkování odpadů, Havránková, Jarešová, Kotrčová, duben 2000 Enviromentální aspekty nakládání s odpady(článek), Ing. Bohumil Černík,Ing. Marie Tichá

/12/ Flemming, B., a kol.: Použití obnovitelných energetických zdrojů, EGÚ PrahaBěchovice, prosinec 1992 /13/

Vytápění budov, Kolektiv autorů

/14/

Vytápění, Větrání, Instalace, Odborný časopis Společnosti pro techniku prostředí

/15/ http://www.ekowatt.cz, Energie biomasy, Ing.Václav Sladký, Doc., Ing.Karel Trnobranský, Csc. /16/

http://www.energ.cz, Využití biomasy

/17/

http://www.i-ekis.cz, Biomasa

/18/

http://www.tzb-info.cz Portál TZB 130/130

Územní energetická koncepce města Bruntál

Recommend Documents