ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VESELÍ NAD MORAVOU 2014

Aktualizace původního projektu, který byl spolufinancován z prostředků EU

Rozbor

Udržitelného Rozvoje Území

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VESELÍ NAD MORAVOU 2014

Pořizovatel aktualizace ÚAP: Městský úřad Veselí nad Moravou, Odbor životního prostředí a územního plánování Zpracovatel aktualizace ÚAP: Městský úřad Veselí nad Moravou, Odbor životního prostředí a územního plánování prosinec 2014

Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou

|1

Obsah: 1. 2.

ÚVOD .................................................................................................................................. 4 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ........................................ 4 2.1. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území......................................................... 5 2.2. Hodnoty území ........................................................................................................ 6 2.3. Limity využití území................................................................................................. 6 2.4. Záměry na provedení změn v území ...................................................................... 6 3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ - SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ ......................... 7 3.1. Horninové prostředí a geologie ............................................................................. 7 3.2. Vodní režim.............................................................................................................. 8 3.3. Hygiena životního prostředí ................................................................................. 10 3.4. Ochrana přírody a krajiny ..................................................................................... 13 3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ....................... 16 3.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ....................................................... 19 3.7. Sociodemografické podmínky ............................................................................. 21 3.8. Bydlení ................................................................................................................... 22 3.9. Rekreace ................................................................................................................ 23 3.10. Hospodářské podmínky ........................................................................................ 25 3.11. Celková SWOT analýza stavu území SO ORP Veselí nad Moravou..................... 27 4. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ................................ 29 4.1. Životní prostředí.................................................................................................... 29 4.2. Hospodářský rozvoj .............................................................................................. 29 4.3. Soudržnost společenství obyvatel území ............................................................ 29 5. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD ............................................................................ 30 5.1. Slabé stránky ......................................................................................................... 30 5.2. Střety ..................................................................................................................... 30 5.3. Problémy k řešení v ÚP ......................................................................................... 31 5.4. Problémy k řešení v nadřazené ÚPD .................................................................... 32 5.5. Problémy k řešení mimo oblast územního plánování ......................................... 32 6. JEDNOTLIVÉ OBCE ORP VESELÍ NAD MORAVOU .......................................................... 33 6.1. Obec Blatnice pod Svatým Antonínkem .............................................................. 33 6.2. Obec Blatnička ...................................................................................................... 35 6.3. Obec Hroznová Lhota ........................................................................................... 36 6.4. Obec Hrubá Vrbka ................................................................................................. 37 6.5. Obec Javorník ........................................................................................................ 38 6.6. Obec Kněždub ....................................................................................................... 40 6.7. Obec Kozojídky ..................................................................................................... 41 6.8. Obec Kuželov ........................................................................................................ 43 6.9. Obec Lipov ............................................................................................................. 44 6.10. Obec Louka............................................................................................................ 45 6.11. Obec Malá Vrbka ................................................................................................... 46 6.12. Obec Moravský Písek ............................................................................................ 48 6.13. Obec Nová Lhota .................................................................................................. 49 6.14. Obec Radějov ........................................................................................................ 50 6.15. Město Strážnice .................................................................................................... 51 6.16. Obec Suchov.......................................................................................................... 53 6.17. Obec Tasov ............................................................................................................ 54


|2

6.18. Obec Tvarožná Lhota ............................................................................................ 56 6.19. Obec Velká nad Veličkou ...................................................................................... 57 6.20. Město Veselí nad Moravou ................................................................................... 59 6.21. Obec Vnorovy ........................................................................................................ 62 6.22. Obec Žeraviny........................................................................................................ 63 7. ZÁVĚR - PROBLÉMY K ŘEŠENÍ PRO ÚPD ....................................................................... 65 7.1. Problémy k řešení v nadřazené územně plánovací dokumentaci ...................... 65 7.2. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci ........................................ 65 8. POUŽITÉ ZKRATKY .......................................................................................................... 68


|3

1. ÚVOD Územně analytické podklady (dále jen „ÚAP“) patří k tzv. územně plánovacím podkladům, které zajišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. Pořizují se pro celé správní území obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou. ÚAP obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (rozbor udržitelného rozvoje území). ÚAP jsou podkladem pro tvorbu územních plánů a jejich změn, regulačních plánů, územních studií, vedení technických map a pro rozhodování v území. Pořizování územně analytických podkladů je upraveno ust. § 26 - 29 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška“). Územně analytické podklady jsou průběžně aktualizovány na základě nových údajů o území a průzkumů území. Každé 2 roky se pořizuje jejich úplná aktualizace. Územně analytické podklady obsahují:  podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území je tvořena následujícími výkresy:  výkres hodnot území  výkres limitů využití území  výkres záměrů na provedení změn v území  rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění. Závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. RURÚ rovněž zahrnuje určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích. Grafickým zpracováním RURÚ je:  výkres problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.

2. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území byly vypracovány na základě:  údajů o území (informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů - v rozsahu dat, které byly předány pořizovateli příslušnými poskytovateli);  průzkumů území;  informací nebo dat o záměrech na provedení změn v území (záměry od poskytovatelů údajů území, převzetí z územně plánovacích dokumentací jednotlivých obcí).


|4

2.1. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území Předmětem řešení územně analytických podkladů je správní území obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) Veselí nad Moravou. Řešené území zahrnuje 22 obcí včetně Veselí nad Moravou a tvoří jej 26 katastrálních území. Celková plocha území je 34 280 ha (342,80 km2), k 31. 12. 2012 zde žilo celkem 38 931 obyvatel, průměrná hustota osídlení 113,6 obyvatel na km 2. Území je součástí Jihomoravského kraje. Nachází se na jihovýchodě Moravy, bezprostředně sousedící se Slovenskem, obklopena z východní a jižní strany Bílými Karpatami. Horský masív tvoří převážně ploché hřbety bez větších výškových rozdílů. (nejvyšším vrcholem je Velká Javořina 970 m.n.m). Hlavní říční osu tvoří řeka Morava. Veselsko je neformální seskupení dvaceti dvou obcí v čele s městem Veselí nad Moravou. Do regionu Veselsko mimo město Veselí nad Moravou patří: Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Javorník, Kněždub, Kozojídky, Kuželov, Lipov, Louka, Malá Vrbka, Moravský Písek, Nová Lhota, Radějov, Strážnice, Suchov, Tasov, Tvarožná Lhota, Velká nad Veličkou, Vnorovy a Žeraviny. Některé z těchto obcí jsou zároveň členy dalších uskupení - Mikroregionu Strážnicko a Mikroregionu Ostrožsko - Veselsko. Do mikroregionu Strážnicko patří obce Hroznová Lhota, Kozojídky, Kněždub, Tvarožná Lhota, Radějov, Žeraviny, Tasov a Strážnice. Do mikroregionu Ostrožsko-Veselsko lze pak zařadit obce Blatnice pod sv. Antonínkem, Blatnička a Veselí nad Moravou. Zbylé obce tvoří tzv. Horňácko, které se nachází v podhůří Bílých Karpat. Tvoří ho celkem devět obcí: Lipov, Louka, Suchov, Nová Lhota, Javorník, Hrubá Vrbka, Malá Vrbka, Kuželov a Velká nad Veličkou. Většina Horňácka leží v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Bílé Karpaty, která byla vyhlášená v roce 1980 a rozkládá se na ploše 715 km2. Od roku 1996 je zároveň biosférickou rezervací UNESCO. Území se stalo pojmem díky největšímu bohatství planých orchidejí ve střední Evropě. Nejzachovalejší příroda je chráněna ve 12 přírodních rezervacích (PR) a přírodních památkách (PP), z nichž 3 leží mimo CHKO. Na území CHKO jich má 6 národní význam (NPR, NPP). K nejcennějším přírodním lokalitám patří rezervace Jazevčí u obce Javorník tvořená lučním komplexem se solitérními stromy, řadou chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů Bílých Karpat. Zajímavé památky lidové architektury můžeme vidět v Hrubé Vrbce, v Javorníku-Kopánkách, v Nové LhotěVápenkách, větrný mlýn v Kuželově nebo mlýny v údolí Veličky.


|5

2.2. Hodnoty území  hodnoty přírodní Jedná se především o hodnoty prostředí, které není významně změněno a dotčeno stavební činností;  hodnoty civilizační Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení technickou, dopravní a občanskou infrastrukturou, v možnosti jejího hospodárného využívání a dalšího rozvíjení, v dopravní dostupnosti takovýchto částí území;  hodnoty kulturní Kulturní hodnoty je možné chápat především jako jedinečnost, výjimečnost území, jeho částí, krajinných i stavebních celků a souborů, poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje. Vymezením kulturních hodnot území lze zajistit zachování kulturního dědictví území, jednotlivých sídel nebo jejich částí, které dosud nepožívají zákonné ochrany památkové péče;  urbanistické hodnoty Urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti i vlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením;  architektonické hodnoty Jedná se o hodnoty stavitelského umění, o hodnoty staveb, které nejsou jenom užitkovým, technickým dílem, ale které spočívají v jejich estetickém působení, výrazu. (cit.: Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.) Příklady hodnot území:  památkově chráněné domy lidové architektury, kamenné stodoly a komory v Hrubé Vrbce;  zděný větrný mlýn holandského typu z roku 1842 v Kuželově;  památkově chráněné domy lidové architektury - rodný dům bratří Uprků a dům Antoše Frolky v Kněždubu;  Průžkův mlýn ve Strážnici;  strážnické brány „Veselská“ a „Skalická“ a městská věž ve Strážnici;  technická památka Baťův kanál, vystavěna v letech 1934-1938, měla zajistit závlahový a sloužit k dopravě hnědého uhlí.

2.3. Limity využití území V grafické části viz. výkres č. 2. Výkres limitů.

2.4. Záměry na provedení změn v území V grafické části viz. výkres č. 3. Výkres záměrů. 2.4.1. Politika územního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále „PÚR“), jako nástroj územního plánování, byla schválena usnesením vlády České republiky č. 929 dne 20. 7. 2009. Do řešeného území zasahuje rozvojová osa OS11 Lipník nad Bečvou-Přerov-Uherské Hradiště-Břeclavhranice ČR/Rakousko; vazba na významné dopravní cesty, tj. silnici I/55, koridor připravované rychlostní silnice R55 a železniční trať č. 330 v úseku Přerov-Břeclav. PÚR vymezuje koridor E8 pro připojení vyvedení výkonu z elektrické stanice Rohatec do přenosové soustavy vedením 400 kV Otrokovice-Rohatec. 2.4.2. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly vydány na 25. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje konaném dne 22. 9. 201. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu byly zrušeny dne 21. 6. 2012. V současné době neexistuje žádná nadřazená dokumentace vydaná krajem.


|6

3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ - SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ 3.1. Horninové prostředí a geologie Využitelné nerostné suroviny jsou situovány převážně v severozápadní části správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále „SO ORP“) Veselí nad Moravou. Jedná se o ložiska výhradní plochy štěrkopísků, ložiska nevyhrazených nerostů - štěrkopísek, schválené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů – štěrkopísek - vše v Moravském Písku; schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů - lignit, Strážnice. Jižně od Velké nad Veličkou je situováno menší chráněné ložiskové území cihlářských surovin a výhradní plocha ložiska cihlářských surovin. Zvýšená zranitelnost podzemních vod v kvartérních hydrologických rajonech představuje omezující prvek při investiční výstavbě a zemědělské produkci. Geologická stavba východní části území (karpatský flyš) je příčinou existence řady lokalit se sesuvy situovaných zejména v širším okolí obce Nová Lhota, Velká nad Veličkou, Javorník a Radějov. Svahové deformace v oblasti Západních Karpat představují omezující faktor využití území, který podstatně ovlivňuje inženýrsko geologické podmínky výstavby a může způsobit i ztráty v zemědělské a lesní produkci. Ke střetům zájmů dochází při rekultivaci po těžbě štěrkopísku v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy. Problémem je neprovedená kvalitní revitalizace vytěžených ploch u bývalé těžby štěrkopísků v ochranném pásmu vodního zdroje (lokalita Veselský štěrk).

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 zásoby surovin ložiska nerostů štěrkopísky Moravský Písek, lignit Strážnice, prognózní ložisko štěrkopísku Moravský Písek;  zásoby podzemních vod vázané především na kvartérní sedimenty v Dolnomoravském úvalu;  dobývací prostory Strážnice-Přívoz - stavební písek;

 střet zájmů těžby a ochrany přírody a vodních zdrojů (Veselí nad Moravou, Moravský Písek);  zvýšená zranitelnost podzemní vody hydrologických rajonů;  pouze štěrkopísky jsou nerostnými surovinami využitelné pro další hospodářský rozvoj ORP;  ohrožení některých lokalit v důsledku sesuvu půdy;

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 možnost dalšího využití podzemních vod v kvartéru Dolnomoravského úvalu;  kvalitní revitalizace vytěžených ploch, využití dobývacích prostorů s ukončenou těžbou a území ohrožená erozí k realizaci ploch trvalé vegetace (ÚSES, krajinotvorné prvky);

 připravovaná těžba štěrkopísků v Uherském Ostrohu (Zlínský kraj) - ohrožení zdrojů podzemních vod těžbou;  nevhodné využití opuštěného dobývacího prostoru Velká nad Veličkou (skládkování, rekultivace na zemědělském půdním fondu);


|7

Problémy k řešení  zákaz výstavby v sesuvných územních (dle údajů Geofodu);  omezení možnosti využití území skládkováním v dobývacím prostoru Velká nad Veličkou;  vytvoření podmínek pro vhodné využití dobývacích prostorů v lokalitách po ukončené těžbě (lokalita Veselský štěrk);  vysoké riziko znečištění zdrojů podzemních vod připravovanou těžbou v Uherském Ostrohu.

3.2. Vodní režim Celé území SO ORP Veselí nad Moravou je součástí povodí řeky Moravy. Řeka Morava je zcela regulována v umělých korytech (hlavní koryto, Nová Morava, Baťův kanál), místy se dochovaly i zbytky původních říčních ramen. Niva řeky Moravy je protkána hustou sítí uměle vytvořených odvodňovacích koryt. Významnými toky říční sítě řešeného území jsou levostranné přítoky Moravy - Svodnice, Velička (přítok Hrubý potok, Kozojídka a Kuželovský potok) a Radějovka (přítok Sudoměřický potok). Vodní toky jsou většinou upravené, pouze v horních úsecích mají některé z nich přírodě bližší charakter (Sudoměřický potok a jeho pravostranný přítok Mandát, Radějovka a jeho levostranné přítoky Járkovec a Vrbecká). Zdroje pitné vody Bzenec-komplex slouží k udržitelnému rozvoji v oblasti vodních zdrojů a hospodaření s vodou. Další opatření pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, je jejich dlouhodobá ochrana soustavou ochranných pásem a vymezením území s příznivými podmínkami pro akumulaci povrchových i podzemních vod. Naopak chybí větší rozšíření zadržování vody v území, ve vodních nádržích. Pozitivní vliv má i zatím částečná revitalizace drobných vodních toků s úpravami koryt do přírodě blízkého stavu a podpora samočisticích schopností toků. Výskyt podzemních vod je vázán zejména na nivní a terasové štěrkopísky nivy Moravy (CHOPAV - Kvartér řeky Moravy) na něž je vázána řada jímacích objektů vody. U jakosti vod podzemních i povrchových bylo dosaženo zlepšení. Výstavba čistíren odpadních vod a postupné dobudování a rekonstrukce kanalizační sítě je předpokladem pro omezení znečištění vodních toků. Většina území ORP je v nivě Moravy a navazujících tocích ohroženo záplavami (záplavy v letech 1997, 2006, 2010 - Veselí nad Moravou, Moravský Písek, Vnorovy, Strážnice, Kněždub, Blatnice a Blatnička). Stanovená záplavová území jsou na jihu SO ORP v okolí Veselí nad Moravou, Moravského Písku, Vnorov, Strážnice (řeka Morava) a severní části obce Kněždub (tok Velička). Opakované povodně v posledních letech vyvolaly realizaci protipovodňových opatření, zejména v intravilánech obcí. Ke snížení potenciálních povodňových škod má přispívat správné stanovování záplavových území a jejich aktivních zón. Klíčem ke zlepšení situace je omezení zastavování niv a podpora jejich využití pro retenci vod. Mimo zastavěná území by měl být umožněn rozliv vody do krajiny provázený retencí vod a snížením kulminačních průtoků. V minulosti byla často prováděna pouze liniová ohrázování toků s nadměrnou ochranou zemědělské půdy. Pozitivní trend budování přírodě blízkých protipovodňových opatření, která využívají poříční prostor pro tlumivé rozlivy povodní, je nezbytné podporovat vyhledáním vhodných území pro umožnění rozlivů. Touto tematikou se zabývá ust. § 68 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, který definuje území určená k řízeným rozlivům povodní. I přes provedené sanační práce jsou nadále přetrvávajícím rizikem těkavé chlorované uhlovodíky v podzemní vodě v předpolí prameniště Bzenec – komplex, kde je ohroženo jímací území zdroje pitné vody. Sanační čerpání zde probíhalo v roce 2005. V lokalitě KOVO Bzenec a okolí, které představuje předpolí jímacího území prameniště Bzenec, byly prováděny sanační práce na odstranění staré ekologické zátěže vzniklé v důsledku dlouhodobé činnosti bývalými průmyslovými areály v souvislosti s jejich dřívější výrobní činností. Předmětem sanace je likvidace zamořených podzemních vod kontaminovaných těkavými chlorovanými ethyleny. Možností, jak udržet a zlepšit vodní režim, je budování technických opatření pro zadržení vody v krajině. Hrozbou je postupné dlouhodobé snižování zásob podzemní vody a také prudší výkyvy klimatu.


|8

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

 CHOPAV Kvartér řeky Moravy je využitelný přírodní zdroj pro pitnou vodu i jako území s vhodnými podmínkami pro obnovu cenných částí přírody a krajiny;  využívání kvalitní podzemní vody pro zásobování většiny obyvatel pitnou vodou, vydatné zdroje podzemních vod na západě území (Bzenec-komplex);  realizace protipovodňových opatření;

SLABÉ STRÁNKY

   

snížená retenční schopnost krajiny; místy lokální záplavy a plošný splach půdy; vysoké zastoupení zranitelných oblastí; vysoký podíl upravených a regulovaných úseků vodních toků Moravy a Svodnice;  zastavěnost přirozeně zaplavovaných území vodních toků (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Velká nad Veličkou);  nedostatek vodních ploch v krajině;  nedostatek zdrojů kvalitní pitné vody na území Horňácka

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 využití vodního zdroje pitné vody Bzeneckomplex - realizace vodovodu Horňácko z vodojemu Vnorovy-Dražky;  zvýšit retenční schopnost krajiny vhodným využíváním krajiny, druhovou skladbou porostů, technickými opatřeními;  protipovodňová opatření a nepovolování další zástavby v záplavových a zaplavovaných území;  dodržování zásad správného zemědělského hospodaření pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách;  stanovování záplavových území, vymezování jejich aktivních zón a jejich průběžná aktualizace;

 vysoké riziko ohrožení množství a kvality podzemních vod těžbou štěrkopísku (Uherský Ostroh, Zlínský kraj);  riziko znečištění povrchových a podzemních vod při technických haváriích;  zástavba v zaplavovaných územích;  vodní eroze, zejména plošný odnos půd;  zhoršení průběhu sanace těkavých chlorovaných uhlovodíků v podzemní vodě v předpolí prameniště Bzenec-komplex;  opakované povodně;  problémem je ochrana místních zdrojů pitné vody hlavní příčinou kontaminace a znehodnocování povrchové i podzemní vody jsou objekty živočišné výroby, nezabezpečená hnojiště a staré ekologické zátěže, tj. nedostatečně zajištěné skládky po ukončení jejich provozu;  ohrožení vodních zdrojů při mimořádných situacích (povodně, období sucha, havárie);

Problémy k řešení  omezení vysokého rizika vzniku povodní a eliminace škod;  důsledná realizace vsakování srážkových vod;  nutnost prověření stanovených stávajících záplavových území z důvodů opakujících se podvodní;  nalezení vhodného využití prostorů se zvýšeným ekologickým rizikem po provedených sanacích a respektování míst se starou ekologickou zátěží, které doposud nebyly sanovány;  vysoké riziko ohrožení množství a kvality a podzemních vod těžbou štěrkopísku v Uherském Ostrohu;  omezení zastavěnosti přirozených zaplavovaných území vodních toků.


|9

3.3. Hygiena životního prostředí Hlukové zatížení Hlavním zdrojem hlukové zátěže venkovního prostoru na území ORP je silniční a železniční doprava. Hygienický limit hluku z pozemní dopravy v chráněném venkovním prostoru je v současné době obecně dán ekvivalentní hladinou akustického tlaku v hodnotě 60 dB pro denní dobu (tj. 6.00 - 22.00 hod.) a 50 dB (resp. 55 dB v případě hluku ze železniční dopravy) pro noční dobu (tj. 22.00 - 6.00 hod.). Pro území republiky je zpracována strategická hluková mapa silnic a železnic pouze pro území velkých měst. Hygienické limity hluku na území ORP nejsou výrazněji překračovány v chráněném venkovním prostoru. Limity jsou překračovány na území Veselí nad Moravou, Vnorovy a Strážnice. Kvalita ovzduší Na celém území SO ORP je překročen celkový imisní limit. Jedná se o území s výjimkou obcí jižního a jihovýchodního okraje SO ORP v Bílých Karpatech - Nová Lhota, Javorník, převážná část území obce Suchov, Kuželov, Hrubá Vrbka, Radějov, polovina území obce Tvarožná Lhota, menší části území obcí Kněždub, Malá Vrbka, Velká nad Veličkou. Největšími zdroji znečištění ovzduší v ORP jsou v současnosti:  silniční doprava, a to zejména jako zdroj polétavého prachu PM10, oxidů dusíku a benzenu (na komunikaci I/55, méně I/54);  stacionární energetické zdroje - kotelny;  stacionární průmyslové zdroje - převážně území Veselí nad Moravou, Strážnice, Moravského Písku a Velké nad Veličkou;  zemědělské farmy živočišné výroby (amoniak);  prašnost z pozemků orné půdy;


| 10

Staré ekologické zátěže Extrémní riziko je u zátěží areálu bývalého KOVO Bzenec, kde byly pravidelně prováděny sanace 2004-2009 těkavých chlorovaných uhlovodíků, kvůli kterému jsou ohroženy vodní zdroje na katastru Moravský Písek a Veselí nad Moravou. Stejným způsobem je ohrožen vodní zdroj starou zátěží v obci Louka u viaduktu, sanace zde proběhly již před rokem 2000. Ohrožení asfalty a ropnými deriváty v Moravském Písku a v Železárnách ve Veselí nad Moravou. Zátěže se středním rizikem se nacházejí ve Strážnici - jedná se o provozovanou skládku. Starou zátěží jsou také bývalé skládky komunálních odpadů v Lipově, Kozojídkách, Moravském Písku, Vnorovech, Kneždubu, Hrubé Vrbce, Javorníku, Velké nad Veličkou, Suchově, Blatnici pod Svatým Antonínkem, Veselí nad Moravou a v Tasově. Kvalita povrchových vod Celé řešené území je součástí povodí řeky Moravy, jejíž tok se nachází v západní části řešeného území. Dalším významným tokem území je řeka Velička, Svodnice a Radějovka. Průtoky ve vodních tocích jsou většinou nevyrovnané. Obecně se maximální průtoky objevují v jarních měsících (březen - duben), minimální na podzim (září - říjen). Kvalita vody v tocích se v posledních létech mírně zlepšuje. Znečištění ovzduší Celkové produkované množství emisí na území ORP je jak v absolutních číslech, tak v relativních číslech vztažených na počet obyvatel pod celorepublikovým průměrem. K plošnému překračování limitů dochází jen u denního limitu PM10 a cílového limitu pro benzo(a)pyren. U ostatních látek k překračování limitu nedochází. Zásadním znečišťovatelem ovzduší je automobilová doprava. V blízkosti těchto dopravních tras pak dochází k překračování imisních limitů znečištění ovzduší, především pro škodliviny PM 10 a benzo(a)pyren. Kromě stacionárních a mobilních zdrojů kategorií REZZO mohou být zdrojem prašnosti i rozsáhlá území zemědělských ploch. Hlavní podíl na produkovaných emisích v SO ORP má zejména doprava (zdroje REZZO4) a malé stacionární zdroje (REZZO3). Příležitosti i hrozby jsou vázány na prosazování nových páteřních komunikací obchvatů a jejich trasování mimo zastavěná území obcí. Hluková zátěž Dominantním zdrojem negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je podle výsledků odborných studií a průzkumů hluk z dopravy na pozemních komunikacích. Hlavním problémem je hluková zátěž venkovního prostoru v okolí tras pozemních komunikací vedených přes území zástavby. Na venkovní prostor ploch ZPF, PUPFL apod. nejsou požadavky na ochranu před nepříznivými účinky hluku stanoveny. Největšími zdroji hluku jsou hlavní dopravní tahy silnicemi I. třídy a některými úseky silnic II. třídy, které vykazují nejvyšší intenzity dopravy a jejichž trasy prochází přes území zástavby. U staveb a chráněných prostor situovaných podél těchto významně dopravně zatížených silničních tahů, dochází k překračování hygienických limitů hluku pro hluk z dopravy, zejména v noční době. Příležitostí pro snížení nadlimitní hlukové zátěže venkovního prostoru z provozu dopravy na plochách zástavby je např. výstavba silničních obchvatů dotčených sídel. Mimo snížení hlukové zátěže toto řešení přinese další příznivé efekty (např. zvýšení bezpečnosti, zlepšení plynulosti dopravy apod.). Tam, kde toto zásadní řešení není možné, nebo kde toto řešení lze očekávat až ve vzdáleném výhledu, bude nutné uplatňovat další protihluková opatření jako výstavbu protihlukových stěn, zemních valů, bariérových objektů atd. Hrozbou pro požadovanou eliminaci hlukové zátěže z dopravy jsou stísněné prostorové poměry na plochách zástavby, nedostatek finančních prostředků, legislativní neprůchodnost potřebných řešení apod., které neumožní realizaci potřebných protihlukových opatření a obyvatelé budou vystaveni nadlimitnímu hluku po mnoho dalších let z dále narůstající intenzity silniční dopravy. Hlavním požadavkem v oblasti hygieny životního prostředí je realizace obchvatů měst a obcí, za účelem snížení hluku, koncentrací oxidu dusíku, ozónu a prachu v sídlech. Uvážlivě vymezovat plochy pro nové velké podniky s ohledem na nárůst dopravy, hluku a škodlivin z dopravy. Sanaci ekologických zátěží a produkci odpadů, jako problému v oblasti hygieny, však nemůže územní plánování zřejmě nijak ovlivnit.


| 11


SLABÉ STRÁNKY

 emise produkované na jednoho obyvatele jsou pod celkovým průměrem ČR;  zdroje kategorie REZZO1 (velkých zdrojů) lze považovat za méně významné hlediska emisního, tak i imisního z důvodu hospodářského útlumu v řešeném území;  u většiny sledovaných látek v důsledku převládajících větrů a konfiguraci terénu nedochází za běžných klimatických podmínek k plošnému překračovaní imisních limitů (s výjimkou částic PM10 a benzo(a)pyrenu);  celková míra znečištění ovzduší a hlukové zátěže je na dobré úrovni;  ve východní části ORP zastoupení ploch bez významněji narušeného životního prostředí zejména lesní celky a louky Bílých Karpat;  fungující systém třídění odpadů; ve všech obcích je zaveden separovaný sběr základních druhů odpadu;  existence sběrných dvorů;  v území není velký znečišťovatel;

 dlouhodobě je překračován doporučený emisní strop pro oxidy dusíku vlivem dopravy (Strážnice, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Moravský Písek);  hlavními producenty emisí jsou zdroje REZZO3 (v případě zastavěných částí obcí) a REZZO4, která je na území Jihomoravského kraje dlouhodobě neřešeným problémem (Strážnice, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Moravský Písek);  překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10 - důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (území mezi Veselím nad Moravou, Blatnicí pod Sv. Ant., Loukou);  překračování imisních limitů pro benzo(a)pyren, přičemž postiženy jsou zejména lokality s vyšším počtem obyvatel v lokalitách s výrazným vlivem automobilové dopravy (Strážnice, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Moravský Písek);  překračování stanovených hygienických limitů hluku pro hluk z dopravy v chráněném venkovním prostoru staveb na území zástavby, významné hlukové a imisní zatížení frekventované komunikace I/55, I/54;  obtěžování okolí zemědělských areálů zápachem;  znečištění půd v důsledku extenzivní zemědělské výroby a výroby v minulých desetiletích;  existence starých ekologických zátěží;

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 lze dosáhnout zlepšení kvality ovzduší v obcích (PM10, benzo(a)pyren) vytěsněním spalování tuhých paliv v malých zdrojích;  možnosti eliminace hlukové zátěže venkovního prostoru hlukem z dopravy na území zástavby realizací silničních obchvatů (Strážnice, Veselí nad Moravou);  sanace starých ekologických zátěží;  výsadby větrolamů a jiných prvků trvalé vegetace pro zmírnění větrné eroze;  využívání nejlepších dostupných ekologických technologií v průmyslu, zemědělství, vytápění, stavebnictví, dopravě, které povede ke snižování znečištění životního prostředí;

 staré ekologické zátěže a opakované povodně mohou ohrozit zdroje pitné vody;  preference neekologických způsobů vytápění;  zvýšení dopravních zátěže;  zásadní problémy s prosazováním obchvatů a nových páteřních komunikací povedou k nárůstu imisního zatížení;  neochota občanů spolupracovat na separaci odpadů - zvýšení množství netříděného komunálního odpadu a černých skládek;


| 12

Problémy k řešení     

vytvoření podmínek pro omezení rizika ohrožení zdrojů pitné vody; řešení větrné eroze navržením vhodných opatření (např. větrolamy); vytvoření podmínek pro realizaci protihlukových opatření; nalezení využití eliminující vliv staré ekologické zátěže; vytvoření podmínek pro omezení překročených imisních limitů PM 10 (doprava a prašnost z větrné eroze).

3.4. Ochrana přírody a krajiny Na území SO ORP Veselí nad Moravou se vyskytují tato chráněná území: Chráněná krajinná oblast (CHKO) Velkou plochu jižní části území SO ORP Veselí nad Moravou zabírá CHKO Bílé Karpaty. Hospodaření v chráněných krajinných oblastech se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. V CHKO Bílé Karpaty byly vymezeny čtyři zóny odstupňované ochrany přírody, přičemž první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Rozsáhlejší oblasti I. zóny jsou na území ORP situovány zejména jižně od Tvarožné Lhoty a Kněždubu a dále jižně a východně od Velké nad Veličkou. Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) Na území ORP jsou zastoupeny tyto kategorie MZCHÚ - národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), přírodní památky (PP). Převážná výměra MZCHÚ je situována na území CHKO Bílé Karpaty (NPR Zahrady pod Hájem, NPR Porážky, NPR Jazevčí, NPR Čertoryje, PR Kútky, PR Machová, PP Žerotín). Mimo území CHKO jsou MZCHÚ situována pouze do oblasti jihovýchodně od obce Louka (PR Háj u Louky), východně od obce Louka (PR Hloží), jihovýchodně od obce Lipov (PP Háj u Lipova), jižně od Velké nad Veličkou (PP Nad Vápenkou) a severozápadně od města Strážnice (PP Osypané břehy). Přechodně chráněné plochy Orgán ochrany přírody může území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných či živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů vyhlásit za přechodně chráněnou plochu podle ust. § 13 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, např. dobu hnízdění. V nivě Moravy byla vyhlášena přechodně chráněná plocha za účelem ochrany hnízdiště kriticky ohrožené kolihy velké (východně od Strážnice, Vnorov a Veselí nad Moravou). Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území a je tvořena evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi. Na území SO ORP zasahuje v prostoru nivy řeky Moravy severozápadně od Strážnice a Veselí nad Moravou ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví. Na území SO ORP se nachází celkem 10 evropsky významných lokalit (EVL): EVL Vypálenky, EVL Strážnicko, EVL Jasenová, EVL Milejovské louky, EVL Lipov kostel, EVL Čertoryje, EVL Javorník - Hliník, EVL Nad Vápenkou, EVL Bílé Karpaty, EVL Strážnická Morava. Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkameněliny, umělé i přirozené skalní útvary. Rozsáhlá území SO ORP jsou chráněna jako „obecně stanovená“ VKP (lesy - zejména svahy a hřbety Bílých Karpat a lesní porosty nivy Moravy, vodní toky - Morava a její přítoky, údolní nivy - niva Moravy a jejích přítoků). V území se vyskytuje i několik VKP registrovaných dle ust. § 6 č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (tyto VKP jsou situovány v severní části ORP v blízkosti Moravského Písku).


| 13

ÚSES Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. ÚSES je tvořen sítí funkčně propojených biocenter, biokoridorů a interakčních prvků. Vychází z kostry ekologické stability krajiny a doplňuje ji o nově navrhované části. Přírodní parky Jediným přírodním parkem řešeného území je Přírodní park Strážnické Pomoraví rozkládající se kolem řeky Moravy na severozápad od města Strážnice. Účelem vyhlášení tohoto přírodního parku je ochrana krajinného rázu nivy řeky Moravy. Území zahrnuté do přírodního parku Strážnické Pomoraví je jako celek velmi významné svým, do velké míry zachovaným, přírodním prostředím. Jako harmonickou krajinou s výskytem řady chráněných druhů živočichů a rostlin; hodnotným, periodicky zaplavovaným lužním lesem a loukami; zavlažovacími kanály s břehovými porosty; zbytky starých moravních ramen; původními sady a z části také velkoplošnými zemědělskými pozemky. Vyhodnocení ekologické stability krajiny Ekologická stabilita krajiny je hodnocena pomocí koeficientu ekologické stability (KES), což je poměr ekologicky stabilních plochy a ekologicky nestabilních ploch (lesní půda + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady+ vinice+ rybníky + ostatní vodoteče) / (orná půda + chmelnice + zastavěné plochy + ostatní plochy). Hodnoty KES jsou klasifikovány takto:  do 0,1 území s maximálním narušením přírodních struktur;  0,1 – 0,3 území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur;  0,3 – 1,0 území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie;  1,0 – 3, 0 vcelku vyvážená krajina;  nad 3,0 přírodní a přírodě blízká krajina; Dle hodnoty KES lze hodnocená území zařadit ke krajinnému typu:  KES do 0,9 krajina plně antropogenizovaná;  KES 0,9-2,9 krajina harmonická;  KES nad 2,9 krajina relativně přírodní. KES pro ORP Veselí nad Moravou = 0,9 (Zdroj: ČSÚ 2012) Území SO ORP se projevuje rozmanitostí zastoupených biotopů, výrazným zastoupením území velkoplošné i maloplošné ochrany přírody a přírodně unikátních území. Pestrost přírodních podmínek území umožňuje rozmanitou strukturu způsobů využívání krajiny. Díky tomu mají různé části území svůj specifický ráz zastoupeny jsou krajiny členité i ploché, pestře využívané i téměř monofunkční (zemědělské, příp. lesní). Poměrně běžný a místy až typický je výrazný kontrast rázu sousedních částí krajiny. Důležitá souvislost funguje i mezi charakterem krajiny a její příslušností do různých etnografických celků s jejich typickými zvyky, formami zástavby i tradičními způsoby obhospodařování krajiny. Hlavní negativní jevy jsou spojeny především s intenzivním zemědělstvím a nevhodnou stavební činností. Intenzivní zemědělství se v krajině nepříznivě projevuje především likvidací trvalých vegetačních formací (zejm. maloplošných a liniových) a zásadním narušením vodního režimu spojeným s nadměrnou vodní i větrnou erozí, se zvýšeným rizikem lokálních povodňových situací a se znečištěním vodních toků a nádrží. Nevhodná stavební činnost spočívá v nežádoucím umísťování staveb ve volné krajině a v narušení historicky vzniklé urbanistické struktury sídel. Zásadní opatření v rámci ochrany přírody spočívají mimo jiné v koncepčním sjednocení vymezení ÚSES všech úrovní s následnými realizacemi. Důležité je vymezovat plochy a koridory vedoucí ke zvýšení ekologické stability krajiny, citlivě stanovit regulativy výstavby v místech přírodních hodnot.


| 14


SLABÉ STRÁNKY

 do oblasti zasahuje velkoplošné zvláště chráněné území, maloplošná zvláště chráněná území, NATURA 2000;  unikátnost území Bílých Karpat - odlesněná území s jednotlivými mohutnými stromy (Bělokarpatské květnaté louky);  různorodost charakteru krajiny;  existence rekreačně využívaných, přírodně a krajinářsky cenných ploch v širším zázemí sídel (údolí Radějovky, Žerotín, Stará Hora, údolí Sudoměřického potoka, údolí Hrubého potoka nad Javorníkem, Vápenky);

 velkoplošné zemědělské hospodaření na většině území;  nedostatečně účinná ochrana údolních niv před zástavbou;  FVE v obcích - znehodnocení krajinného rázu;  nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita (Kozojídky, Žeraviny, Hroznová Lhota, Lipov, Louka, Blatnice, Blatnička);  nepatřičně rozsáhlé (intenzivně zemědělsky, dopravně či sídelně využívané) oblasti spadají do území Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty (Strážnice, Hroznová Lhota, Tasov);

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 zajistit fungování územního systému ekologické stability; realizace navržených prvků ÚSES, případně pozemkových úprav zvýšení ekologické stability krajiny;  dochování některých zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů příštím generacím;  zpřírodnění říčních toků;  rozvoj cestovního ruchu daný přítomností přírodních a kulturních hodnot v území;  dotváření prostorové struktury krajiny vegetačními úpravami v souvislosti se snižováním riziku eroze;

 snižování hodnot krajinného rázu nevhodnou výstavbou ve volné krajině a nevhodným rozvojem turistických aktivit;  nerespektování principů trvalé udržitelnosti rozvoje, s důsledkem další degradace volné krajiny a jejích biologických složek;  narušení okrajové části nivních ekosystémů výstavbou R55;  preference hospodářských zájmů před zájmy ochrany přírody a krajiny;

Problémy k řešení  vytvoření podmínek pro plochy s trvalou vegetací a zvýšení biodiverzity;  vytvoření podmínek pro větší ochranu nivy řeky Moravy;  omezení rizika rozvoje příliš intenzivní zemědělské výroby.


| 15

3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond (ZPF) Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty (louky a pastviny). V zájmovém území se chmelnice nevyskytují. ORP Veselí nad Moravou má celkovou výměru 34 280 ha, z toho 67,4 % je zemědělská půda. Zemědělská půda je zde zastoupena hlavně ornou půdou 66,2 %, malou část tvoří zahrady a sady 3,1 %. Trvalé travní porosty jsou zastoupeny 25,2 % z celkové výměry zemědělské půdy. Největší výměra zemědělské půdy je v obcích Lipov, Žeraviny, Kozojídky. Zemědělská půda je klasifikována prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Klasifikaci určuje pětimístný číselný kód, který vyjadřuje klimatické, půdní a morfologické poměry. Z celkem pěti tříd ochrany zemědělské půdy je důležitá zejména I. a II. třída ochrany ZPF, kdy I. třídu lze výjimečně a II. třídu podmíněně odejmout ze ZPF. Třída ochrany I. zahrnuje nejcennější půdy, třída V. zahrnuje půdy s nejnižší produkční schopností. Do I. a II. třídy ochrany jsou na území ORP zařazeny půdy, nejvíce zastoupené:  západní okraj území města Strážnice a v severní okraj území obce Tvarožná Lhota, Kněždub, Hroznová Lhota, Tasov, Lipov severozápadní okraj území města Veselí nad Moravou;  v menší míře v obcích Velká nad Veličkou, Louka, Lipov a Javorník. Zemědělské půdy řešeného území jsou ohroženy větrnou a vodní erozí a to zejména ty nejcennější, zařazené do I. a II. třídy ochrany v prostoru mezi osou Strážnice - Veselí nad Moravou a okrajem Bílých Karpat. Pro způsoby využití zemědělské půdy jsou důležitými faktory: vysoký podíl půd nejvyšší kvality (cca 20 % v I. a II. třídě ochrany ZPF) a relativně teplé a suché klima na velké části území. Vysoká kvalita půdy a značná míra zornění s sebou nesou i negativní efekty, zejména omezení pro rozvoj sídel obklopených zemědělskou půdou s nejvyššími stupni ochrany, ohrožení půdy vlivem eroze a narušení vodního režimu a struktury (např. zhutnění). Důležité je výraznější uplatňování protierozní ochrany zemědělské půdy, spojené s ekologicky příznivými vegetačními opatřeními (zatravňování a zalesňování erozně ohrožených ploch a ploch méně vhodných pro zemědělství, zejména na půdách IV a V. třídě ochrany ZPF) a zvyšování rekreační atraktivnosti zemědělské krajiny (obnova a doplnění cestní sítě, výsadby stromořadí aj.). V obou případech hrají zásadní roli komplexní pozemkové úpravy. Vysoce kvalitní zemědělskou půdu v I. a II. třídě ochrany ZPF je obecně třeba chránit před rozsáhlejší zástavbou. Pozitivním jevem v území je poměrně pestrá struktura ZPF z pohledu způsobů jejího využití, zastoupení trvalých kultur jako jsou sady, vinice a ve vyšších polohách Bílých Karpat trvalé travní porosty.


| 16

Řada obcí v území je zařazena do seznamu vinařských obcí „Vinařská podoblast slovácká“ ve smyslu vyhlášky č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení. Jedná se o obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Kněždub, Kozojídky, Lipov, Louka, Moravský Písek, Strážnice, Tasov, Tvarožná Lhota, Veselí nad Moravou a Vnorovy. Pozemky určené k plnění fukce lesa (PUPFL) Lesním zákonem č. 289/1995 Sb., v § 3 jsou definovány pozemky určené k plnění funkcí lesa a v ust. § 6 jsou stanoveny kategorie lesů. Člení se na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Výměra lesních ploch v zájmovém území činí 7 661 ha. Lesnatost řešeného území není velká a je zejména nerovnoměrná. Největší výměra lesů je na území Radějova, Javorníku, Nové Lhoty a Velké nad Veličkou. Lesy jsou významněji zastoupeny i v obcích Moravský Písek, Suchov, Tvarožná Lhota, Strážnice a Vnorovy. Bezlesé nebo téměř bezlesé jsou obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, Lipov, Tasov, Kozojídky, Žeraviny. Lesy v řešeném území jsou z velké části přírodě blízké se značným zastoupením geograficky původních dřevin. Převážná většina lesů se nachází ve vyšších partiích Bílých Karpat. Rozloha lesní půdy je stabilní a prakticky se nemění. Od roku 2006 do roku 2013 činí stále 22,3 % z celkové výměry. Hlavním požadavkem je uvážlivě navrhovat nové zastavitelné plochy a pokud možno neměnit funkční využití ploch zeleně a zemědělské půdy s bonitou I. a II. tř. na jiné funkce. Příležitostí, jak v území současný stav zemědělské a lesní půdy udržet a nezhoršovat, jsou technická opatření komplexních pozemkových úprav a realizace prvků ÚSES.


SLABÉ STRÁNKY

 pestrá struktura ZPF z pohledu charakteru zemědělské půdy i způsobů jejího využití;  poměrně dobrý stav lesů, jejich celkově dosti vysoká ekologická hodnota a rekreační význam;  vinařství;  na území se nachází relativně vysoká výměra ZPF vysoké kvality (celkem 7081 ha ZPF z celkové výměry ORP, tj. celkem 20% náleží k I. a II. třídě ochrany ZPF);

 vysoký podíl zornění ZPF zhoršuje retenční schopnost krajiny a ekologickou stabilitu ploch (Kozojídky, Žeraviny, Hroznová Lhota, Tasov, Blatnice);  značné zatížení půd v důsledku hnojení;  ohrožení půdy vodní erozí (Hrubá a Malá Vrbka, Nová Lhota, Suchov, Javorník a Radějov)  ohrožení půdy větrnou erozí (Vnorovy, Veselí nad Moravou, Hroznová Lhota, Kozojídky);  omezená využitelnost ZPF v I. a II. třídě ochrany pro stavební rozvoj;


| 17

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 komplexní pozemkové úpravy jako nástroj pro celkovou revitalizaci krajiny (protierozní ochrana, zpřístupnění krajiny, realizace ÚSES);  snižování negativních vlivů zemědělství na životní prostředí;  zalesňování;  zvýšení podílu ploch rozptýlené vegetace;  budování technických opatření na zemědělských půdách, biokoridorů a biocenter lesního typu, interakčních prvků v krajině (aleje a pásy zeleně podél cest a vodotečí) a zpřístupnění krajiny v rámci komplexních pozemkových úprav;  realizace protierozních opatření;

 degradace ZPF v důsledku hospodaření na nadměrně rozsáhlých lánech půdy, které snižují celkovou ekologickou stabilitu území;  zábory kvalitní půdy v důsledku stavební činnosti;  riziko odplavování úrodné vrstvy půdy při přívalových deštích;  nedostatečná péče o meliorační zařízení, tj. chybí údržba záchytných a svodných příkopů;  intenzivní obhospodařování půdy přispívá k nekontrolovatelnému zrychlení přívalových vod a vodní erozi v území;  ohrožení půdy větrnou erozí;

Problémy k řešení  vytvoření podmínek pro řešení a omezení rizika vzniku vodní i větné eroze;  omezení trvalých záborů ZPF pro novou výstavbu;  nalezení opatření vedoucí ke snížení podílu zornění zhoršující retenční schopnost krajiny a ekologickou stabilitu ploch;  vytvoření podmínek pro zvýšení podílu zalesnění (lesní půda je pouze 13,8 % území ORP);


| 18

3.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silniční doprava Páteřní komunikace ve SO ORP Veselí nad Moravou tvoří silnice I. třídy - I/55 Olomouc - Veselí nad Moravou Břeclav – Rakousko, I/54 Slavkov u Brna - Veselí nad Moravou - Blatnice p. Sv. Ant. - Slovensko, I/71 Uherský Ostroh - Blatnice p. Sv. Ant. - Velká nad Veličkou - Slovensko Jednotlivé obce jsou většinou propojeny silnicemi III. třídy, doplněnými sítí silnic II. třídy. Dopravní obslužnost SO ORP je zajištěna spoji autobusové a železniční dopravy, u některých obcí je tato obslužnost problematičtější. Železniční doprava Železniční síť tvoří trať č. 330 Přerov - Břeclav, č. 340 Brno - Uherské Hradiště a č. 343 Hodonín - Veselí nad Moravou - Vrbovce. V rámci železniční dopravy proběhla rekonstrukce koridorové trati č. 330. Příležitostí pro rozvoj železniční dopravy je skutečnost, že Jihomoravský kraj výrazně zapojuje železnici do regionální osobní dopravy v rámci integrovaného dopravního systému. Vodní doprava V rámci plnění Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) je chráněn koridor možného budoucího průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe. Průplavní spojení Dunaj Odra - Labe je projekt mezinárodní vodní cesty, který by měl spojit řeky Dunaj, Odru a Labe pro vodní dopravu s dalšími přidruženými efekty (vodohospodářství, protipovodňová ochrana, energetika, turismus atd.). Kromě výše uvedených řek mají významnou roli v projektu řeky Morava a Bečva. Řešeným územím protéká řeka Morava, která je dle zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě, využívanou vodní cestou od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice - Rohatec. Vodní doprava je sezonní turistickou záležitostí. Cyklistická doprava SO ORP má síť cyklistických tras, z nichž je však převažující rozsah veden společně s automobilovou dopravou po silnicích II. a III. třídy. SO ORP prochází dálkové cyklotrasy č. 46 - Beskydsko-karpatská magistrála a č. 47 - Moravská stezka, místní cyklotrasy a vinařské cyklostezky. Technická infrastruktura Na území SO ORP Veselí nad Moravou je technická infrastruktura dostatečná. Všechny obce jsou elektrifikovány a plynofikovány. Velmi dobrý stav zásobování energiemi SO ORP je dán vysokým procentem pokrytí území distribučními sítěmi, které jsou průběžně obnovovány a mají dostatečné možnosti pro zajištění požadovaných nárůstů spotřeby. Dobrý stav v zásobování pitnou vodou v SO ORP je dán využíváním jakostní podzemní vody pro hlavní vodárenské systémy a plošným rozsahem vodárenských soustav a skupinových vodovodů, projevujícím se vysokým podílem obyvatel připojených na vodovod pro veřejnou potřebu. Podstatně nepříznivější je situace v odkanalizování a čištění odpadních vod. Procento napojení obyvatel na kanalizaci pro veřejnou potřebu je podstatně nižší než procento napojení na vodovod. Nedostatky jsou rovněž v množství a účinnosti čistíren odpadních vod. Problémem v území je nedostatečné napojení obyvatelstva na ČOV a stáří stávající kanalizace. Na celém území funguje svoz komunálního odpadu, existují trvalá stanoviště kontejnerů na třídění plastů, papíru a skla, ve městech a větších obcích je provozován systém sběrných dvorů. Zásadním problémem SO ORP jsou staré zátěže. Sanace probíhají na katastru Veselí nad Moravou u těkavých chlorovaných uhlovodíků (ethyleny) v pozemní vodě v předpolí prameniště BZENEC Komplex. Většina starých zátěží na sanaci teprve čeká, jedná se například o nerealizované sanace (asfalty Moravský Písek, ropné látky Železárny Veselí).


| 19


SLABÉ STRÁNKY

 Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje - výhoda kombinace železniční a autobusové dopravy;  relativně dobrá hustota sítě silnic;  existence regionální železniční tratě č. 343 Hodonín-Vrbovce a její napojení na celostátní trať č. 340 Brno-Uherské Hradiště a č. 330 Přerov - Břeclav;  Baťův kanál - rekreační vodní doprava;  existence sítě cyklistických tras č. 46. Beskydsko-karpatská magistrála a č. 47 Moravská stezka;  dostatečné zásobování elektrickou energií, napojení velké části domácností na rozvod zemního plynu;  bezproblémové zásobování vodou téměř u všech obcí SO ORP;  existence systému sběrných dvorů a systém sběrných míst; fungující systém třídění odpadů;

 chybějící rychlostní komunikace R55 a obchvaty obcí Strážnice, Vnorovy a Veselí nad Moravou;  převažující podíl silnic III. třídy, jejich špatný technický stav, nedostatečná údržba a opravy;  malá podjezdná výška - křížení silnice I/54 s železniční tratí č. 340 a 343;  staré ekologické zátěže - nerealizované sanace (asfalty Moravský Písek, ropné látky Železárny Veselí), nedokončené sanace těkavých chlorovaných uhlovodíků (ethylény) v pozemní vodě v předpolí prameniště Bzenec-komplex;  chybějící vodovod Horňácko;  omezená dopravní obslužnost některých částí území autobusovou dopravou;  nárůst podílu individuální automobilové dopravy;

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 realizace vodovodu Horňácko;  výstavba R55 sníží intenzitu dopravy ve Veselí nad Moravou a Strážnici;  zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě;

 růst cen plynu, přechod na spalování tuhých paliv;  riziko ztráty vodního zdroje Bzenec Komplex těžbou štěrkopísku (Uherský Ostroh);  zhoršování obslužnosti území rušením spojů veřejné hromadné dopravy a z toho plynoucí navyšování individuální automobilové dopravy s negativními vlivy na životní prostředí;  nedostatek financí k odstranění starých ekologických zátěží;  vedení VVN 400 kV poblíž zastavěného území;  potenciální ohrožení vodárenských a kanalizačních systémů při krizových situacích (povodně, období sucha)

Problémy k řešení  vytvoření podmínek pro silniční obchvaty měst Veselí nad Moravou, Strážnice a obce Vnorovy;  nalezení vhodného řešení křížení silnice s železnicí a jeho nedostatečné podjezdné výšky Veselí nad Moravou a Velké nad Veličkou;  nalezení podmínek pro eliminaci negativního vlivu starých ekologických zátěží;  nalezení řešení pro oddělení cyklistické dopravy.


| 20

3.7. Sociodemografické podmínky Správní obvod obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou tvoří 22 obcí s celkovou rozlohou 342,8 km2 a celkovým počtem 38 645 obyvatel k 31.12.2013. Dvě obce v regionu mají statut města (Veselí nad Moravou a Strážnice). Sedm obcí má více než 1000 obyvatel, 8 obcí má do 1000 obyvatel, 3 obce mají do 500 obyvatel a 2 obce mají méně než 200 obyvatel. Pozitivní populační vývoj období 1971 - 1989 (nárůst celkového počtu obyvatel je dán především vyšším přirozeným přírůstkem, navzdory zápornému migračnímu saldu) byl vystřídán přibližně stejně intenzivním úbytkem obyvatelstva v období 1990 - 2011 (efekt záporného přirozeného přírůstku je posilován vysokým počtem osob stěhujících se mimo území SO ORP). Nejvyšší hustota obyvatel k 31.12.2013 je ve Veselí nad Moravou, Strážnici, Vnorovech a Kozojídkách. S rostoucí vzdáleností od města postupně klesá. Nejnižší je v okrajových částech správního území. Počet obyvatel v SO ORP Veselí nad Moravou za rok 2013 je 38645 - z toho ve věku 0-14 let je 5182, ve věku 15-64 let je 26576, 65 a více let je 6887. Míra nezaměstnanosti celého SO ORP 13,4 % k 31.12.2013. Z hlediska věkové struktury nejsou výraznější odklony od krajského rozložení jednotlivých věkových skupin obyvatelstva; z hlediska ukazatele průměrného věku ovšem patří SO ORP Veselí nad Moravou do skupiny spíše demograficky starších ORP Jihomoravského kraje; podobně potvrzuje vyšší demografické stáří populace ukazatel indexu stáří. V důsledku nízké úrovně porodnosti postupně dochází ke stárnutí populace, což povede k růstu nákladů na zdravotní a sociální péči a k tlaku narůstu kapacity příslušných zařízení. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti sociodemografie je uvážlivý rozvoj obcí. Kromě částečného vlivu na migraci však nemůže územní plánování většinu hodnocených sociodemografických ukazatelů ovlivnit.


| 21


SLABÉ STRÁNKY

 dostupná základní občanská vybavenost;  existující možnosti společenského a kulturního vyžití, aktivity pro děti - kroužky, sport, knihovny;  rozvoj sportovišť a zařízení pro volnočasové aktivity;  dostatečná síť základních škol;

 depopulační trend některých, zejména menších sídel;  nedostatek odpočinkových zón pro rodiny s dětmi;  stárnoucí populace, klesající podíl věkové skupiny 0-14 let;  vysoká vyjížďkovost;

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 zlepšení dostupnosti bydlení, zejména pro mladé rodiny s dětmi;  podpora vzniku nových pracovních příležitostí;  podpora vzdělávání, kultury, spolků;  doplnění občanské vybavenosti;

 dlouhodobými depopulačními trendy je ohroženo celé území území SO ORP;  klesající podíl zastoupení dětí v populaci, nárůst počtu obyvatel ve věku 65 a více let;  malé množství pracovních příležitostí, vystěhování obyvatel za prací;  odchod vzdělaných a mladých lidí;  rušení škol;

Problémy k řešení  vytvoření podmínek pro eliminaci depopulačních trendů a rostoucího indexu stáří;  zainvestování a příprava pozemků pro výstavbu.

3.8. Bydlení Na území ORP bylo v roce 2011 evidováno 10 780 domů (z toho 9 034 trvale obydlených) a 15 661 bytů (z toho 13 320 trvale obydlených). Většina výstavby nových bytových jednotek je realizována formou výstavby rodinných domů; bytové domy jsou spíše výjimkou (Veselí nad Moravou, Moravský Písek, Strážnice). Požadavkem v oblasti bydlení je uvážlivý rozvoj obcí, zvláště v rozsahu navrhovaných ploch pro bydlení vzhledem k velikosti a vybavení obce. Problémem může být nedostatečná vyváženost ploch pro bydlení a ploch podmiňující kvalitní bydlení (drobná občanská vybavenost, vznik veřejných prostranství). Ve většině obcí je poměrně velký zájem o vymezení ploch pro individuální bytovou výstavbu, a to především ze strany vlastníků pozemků. Na druhé straně je však poměrně malé využití vymezených ploch bydlení pro vlastní bydlení a ze strany vlastníků se ve velké míře jedná především o zhodnocování pozemků. V současné době lze pozorovat zvýšený zájem o výstavbu především u obcí. Tento trend lze vysvětlit příznivější cenou pozemků v menších obcích a klesajícím zájmem lidí o bydlení v panelových a bytových domech. Z hlediska občanské vybavenosti poskytuje větší zázemí Veselí nad Moravou, kde se nacházejí služby jako např. státní správa, zdravotní a sociální péče, školství, kultura, sportoviště, obchody. Dalším centrem občanské vybavenosti je město Strážnice, které poskytuje služby v přiměřeném rozsahu své velikosti. Dostupnost služeb v centrech občanské vybavenosti z menších obcí je více méně zajištěna spoji autobusové a železniční dopravy, přičemž u některých obcí je tato dostupnost problematičtější. Mezi problematické obce s ohledem na jejich polohu a dopravní napojení by mohly být zařazeny např. obce Suchov, Nová Lhota, Kuželov.


| 22


SLABÉ STRÁNKY

 rozmanitá krajina, nepříliš narušená ekologická stabilita (CHKO Bílé Karpaty);  blízkost přírodního zázemí (rekreační vyžití pro obyvatele);  vysoké procento bydlení v rodinných domech;  zájem o bydlení v obcích, které mají co nabídnout (ČOV, kvalitní infrastruktura, příjemné prostředí);

 velmi málo pracovních příležitostí;  hluk a znečistění ovzduší z dopravy (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Blatnice, Louka, Velká nad Veličkou);  nepřipravenost ploch pro výstavby rodinných domů (finanční náročnost na pořízení veřejné dopravní a technické infrastruktury);  vysoká cena nových bytů a jejich obtížná dostupnost pro mladé rodiny;  chátrající a neobydlené domy;  periferní, hůře dostupný region;  nevyřešené majetkoprávní vztahy pro novou zástavbu;

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 kvalitním bydlením stabilizovat počet obyvatel;  příprava ploch obcemi pro výstavby rodinných domů;  obnova stávajícího bytového fondu;

 vysídlování z důvodu nedostatku pracovních příležitostí;  výstavba v některých místech je omezena limity využití území;  intenzivní rozvoj bydlení bez vazby na veřejnou infrastrukturu (občanské vybavení, veřejná doprava…);

Problémy k řešení  vytvoření podmínek pro vznik nových pracovních míst;  příprava a zainvestování pozemků pro výstavbu;  nalezení řešení pro omezení vlivu opakovaných povodní na obytná území.

3.9. Rekreace Oblast ORP patří do regionu Slovácka, které se oblastně dělí na Dolňácko, Horňácko, Hanácké Slovácko, Moravské Kopanice a Podluží. Veselsko se rozkládá částečně na území Dolňácka a částečně na Horňácku. Dolňáckými obcemi na Veselsku jsou: Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Hroznová Lhota, Kněždub, Kozojídky, Moravský Písek, Radějov, Strážnice, Tasov, Tvarožná Lhota, Vnorovy, Žeraviny a město Veselí nad Moravou. Typickým prvkem zdejších stavení bývala v dřívějších dobách bílá fasáda s modrým obrovnáním, zdobená lidovým ornamentem v pestrých barvách. Takovéto domy se do dnešních dní zachovaly např. ve Strážnici, Tasově, Hroznové Lhotě, Kněždubě a Veselí nad Moravou - Zarazicích. Dolňácko proslulo pěstováním vinné révy, ručně tkanými textiliemi a výšivkami. Horňácko je region nacházející se z větší části v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty na pomezí Moravy a Slovenska. Patří sem obce Hrubá Vrbka, Javorník, Kuželov, Lipov, Louka, Malá Vrbka, Nová Lhota, Suchov a Velká nad Veličkou Území ORP se z hlediska přírodních podmínek dělí na dvě základní oblasti: Pomoraví s řekou Moravou a oblast Bílých Karpat. K intenzitě cestovního ruchu přispívá přírodní prostředí. Do území zasahují některá chráněná území přírody: CHKO Bílé Karpaty, národní přírodní rezervace (Čertoryje, Jazevčí, Porážky, Zahrady pod Hájem a další), národní přírodní památky (Búrová), přírodní rezervace (Kútky, Machová) a přírodní památka Žerotín. Území ORP vykazuje atraktivitu v oblasti lidové kultury a architektury. Rekreační oblasti na území ORP jsou: Mlýnky, Lučina, Kejda, Filipov, Vápenky. Zachované folklórní tradice a předpoklady pro vinařskou turistiku


| 23

jsou dobrým východiskem umožňujícím rozvoj cestovního ruchu. Tradice vinařství vytváří relativně příznivé podmínky pro rozvoj gastronomického cestovního ruchu. Rozvoj je možný v oblasti cykloturistiky dobudováním cyklostezek. Územím prochází cyklotrasa č. 46 Beskydsko - karpatská magistrála, cyklotrasa č. 47 - Moravská stezka, několik značených turistických stezek a naučné stezky ve vazbě na přírodní a kulturní hodnoty. Potenciálem pro cestovní ruch je další rozšíření infrastruktury pro rekreační plavbu na Baťově kanálu. ORP je s ohledem na svůj charakter schopna svou nabídkou oslovit různé okruhy návštěvníků. Výhodná poloha u hranic se Slovenskem umožňuje přeshraniční spolupráci s propojením moravských a slovenských vinařských oblastí sítěmi turistických cest a cyklotras. Požadavkem v oblasti rekreace je mimo jiné vytvoření předpokladů pro zpřístupnění volné krajiny v okolí obcí pro možnost každodenní rekreace jejich obyvatel (procházky, rekreační běh, venčení psů, hry dětí apod).


SLABÉ STRÁNKY

 vodní turistika - Baťův kanál (technická památka);  rozmanitá krajina, biosférická rezervace UNESCO (CHKO Bílé Karpaty);  folklór, tradice, lidová kultura;  dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku, naučné stezky, rozhledny;  tradice vinařství a vinařské turistiky;

 málo vodních ploch využitelných pro rekreaci;  nízká atraktivita území (vyjma CHKO a Baťova kanálu);  vnímání krajiny znehodnoceno fotovoltaickými elektrárnami;  niva řeky Moravy zastavěna rekreačními zahrádkářskými objekty;  nízká vybavenost některých obcí z hlediska ubytovacích kapacit a služeb;  síť pro pěší a cyklisty bez doprovodné infrastruktury;

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 vytvoření podmínek pro rozvoj agroturismu;  realizace nových turistických stezek, naučných stezek, cyklostezek a cyklotras;  rozvoj přidružených služeb k ubytování;  využití krajiny pro účely tradičních forem turistiky (rodinná, cykloturistika);  využití prostředků z rozvojových programů pro podporu rekreace a cestovního ruchu;

 rozvoj rekreačních zařízení na úkor krajiny a ochrany životního prostředí;  nedostatek finančních zdrojů pro obnovu památek, turisticky atraktivních cílů a rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch a rekreaci;

Problémy k řešení  eliminace rostoucího trendu znehodnocování krajinného rázu;  prověření únosnosti území v nivě řeky Moravy z hlediska výstavby rekreačních objektů;  nalezení podmínek pro vytvoření vodních ploch využitelných pro rekreaci;  omezení vzniku ploch zahrádkářských lokalit v přírodně cenných lokalitách s negativním vlivem na krajinný ráz.


| 24

3.10. Hospodářské podmínky Zásadní problémem jsou chybějící pracovní příležitosti, které nutí ekonomicky aktivní obyvatele k vyjíždění za prací. Nevýhody plynoucí z okrajové polohy SO ORP v rámci kraje se projevují zhoršující se situací hospodářských podmínek. Míra registrované nezaměstnanosti k 31.03.2014 činila v ORP Veselí nad Moravou 10,9 %. Nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti vykazuje obec Nová Lhota (15,3 %) a Suchov (14,4 %) Javorník (13,8 %) a Hrubá Vrbka (13,7 %). Nejnižší míru registrované nezaměstnanosti vykazuje obec Blatnička (7,4) a Kozojídky (7,8 %). Rozpětí míry nezaměstnanosti v obcích ORP Veselí nad Moravou je 10 % - 15 %. Převažuje vyjížďka obyvatel do zaměstnání, i mimo území ORP. Nejvýznamnější směry vyjížďky do zaměstnání představují města Uherské Hradiště, Bzenec, malý dílčí pracovní mikroregion si vytváří Velká nad Veličkou a Strážnice. V jednotlivých sídlech řešeného území jsou pracovní příležitosti zastoupeny převážně areály zemědělských družstev, jejichž využití se v některých případech mění na smíšené - zemědělství v kombinaci s drobnou výrobou. Malá sídla jsou po stránce pracovních příležitostí závislá na sídlech větších. Územní plánování má na hospodářské podmínky v území jen částečný vliv, a to pouze vymezováním ploch pro ekonomické aktivity. Při jejich vymezování v obcích je třeba vzít v úvahu další souvislosti, např. demografický vývoj v místě, dostupnost v tomto směru lépe vybavených center a optimální využití stávající technické infrastruktury.


| 25


SLABÉ STRÁNKY

 průmyslová zóna v Blatnici pod Sv. Ant.;  existující velký zaměstnavatel na Horňácku Kordárna plus;

 chybějící pracovní příležitosti;  dlouhodobě vysoká nezaměstnanost;  jen částečně využité výrobní areály (Veselí nad Moravou, Strážnice);  chybí silnější ekonomické subjekty s inovačním potenciálem;

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 řešení dopravního napojení oblasti (výstavbou R 55);  rozvoj tradičních řemesel, cestovního ruchu a vinařství, podpora služeb a drobného podnikání;  investice do technické infrastruktury pro rozvojové plochy průmyslu;  využití brownfields, tzn. nevyužitých areálů po zemědělské a průmyslové výrobě;

 koncentrace výroby jen do větších měst (Brno, Zlín);  odliv pracovní síly s vyšším vzděláním do větších měst za lepšími pracovními příležitostmi;  nevyužití brownfields a jejich další chátrání;

Problémy k řešení  eliminace a vytvoření podmínek pro zlepšení dopravního napojení celého SO ORP;  vytvoření podmínek pro vznik nových pracovních míst.


| 26

3.11. Celková SWOT analýza stavu území SO ORP Veselí nad Moravou

CELKOVÁ SWOT ANALÝZA STAVU ÚZEMÍ SO ORP VESELÍ NAD MORAVOU SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 poloha SO ORP je součástí významné urbanizační osy podél řeky Moravy (Vídeň Horní Slezsko);  vhodné prostředí pro ekoturistiku;  hustá síť distribučních vedení VVN 110 kV i 220 kV;

 



legislativní ochrana části území ORP - CHKO Bílé Karpaty; kvalitní podzemní vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou - zdroj podzemních vod Bzenec – komplex; harmonické zapojení sídel do krajiny; unikátnost území Bílých Karpat - odlesněná území (Bělokarpatské květnaté louky) s jednotlivými mohutnými stromy;

 vodní eroze (Hrubá a Malá Vrbka, Nová Lhota, Suchov, Javorník a Radějov);  větrná eroze (Vnorovy, Veselí nad Moravou, Hroznová Lhota, Kozojídky);  zastavěnost přirozených zaplavovaných území vodních toků (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice);  snížená přirozená retenční schopnost krajiny jako důsledek vysokého podílu zornění;  výstavba fotovoltaických elektráren poškodila krajinný ráz;  nízká biodiverzita a odlesněná krajina;

silná soudržnost obyvatel, živé folklorní tradice (Strážnice, Velká nad Veličkou); vodní cesta Baťův kanál - unikátní technická památka; tradice vinařství (Blatnice pod Sv. Ant.);









 









dlouhodobě vysoká nezaměstnanost; chybějící komunikace Pomoravím (R55); chybějící pracovní příležitosti;

periferní oblast se zhoršenou dostupností do pracovních center; překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10 - důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze; chybějící základní infrastruktura cestovního ruchu;


| 27

PŘÍLEŽITOSTI





využití hospodářského potenciálu urbanizační osy; využití rekreačního potenciálu Bílých Karpat, rozvoj ekoturistiky;

HROZBY

  

  



výsadby větrolamů a jiných prvků trvalé vegetace pro zmírnění větrné eroze; zvýšení retence krajiny zachycováním dešťových srážek; rozšiřování realizace komplexních pozemkových úprav;

 připravenost

zainvestovaných pozemků pro výstavbu může pomoci udržet obyvatelstvo na území SO ORP Veselí nad Moravou;

  



velkoplošné zemědělské hospodaření na většině území; překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10; nedostatečná kapacita domovů pro seniory a domovů s pečovatelskou službou (vzhledem k negativnímu demografickému vývoji a zvyšujícímu se indexu stáří); vysídlování území SO ORP; poškození Bílých Karpat nadměrným rekreačním využíváním; vysoké riziko ohrožení vodních zdrojů těžbou štěrkopísku (Uherský Ostroh, Zlínský kraj); opakované povodně (řeka Morava, Velička, Svodnice); znehodnocení ZPF v důsledku hospodaření na nadměrně rozsáhlých lánech půdy, které snižují celkovou ekologickou stabilitu území;

 další posílení stávajícího trendu vysídlení z důvodu úbytku pracovních příležitostí;

Barevně jsou rozlišeny pilíře: životní prostředí, hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel


| 28

4. VYHODNOCENÍ PODMÍNEK

VYVÁŽENOSTI

VZTAHU

ÚZEMNÍCH

4.1. Životní prostředí Pilíř životního prostředí vyjadřuje podmínky životního prostředí, kvalitu prostředí, krajiny a jejích dílčích částí. Stejně tak i místní hodnoty krajiny, jednotlivé položky ochrany přírody a krajiny. Podmínky pro příznivé životní prostředí lze charakterizovat jako průměrné - zastavěná niva řeky Moravy s negativním vlivem dopravy (Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice). Průměrné podmínky jsou rovněž pro území mezi Pomoravím a Bílými Karpaty (Kozojídky, Žeraviny, Blatnice, Lipov, Louka, Tasov, Hroznová Lhota) - zde je nedostatkem odlesněná krajina a nízká biodiverzita. Dobré hodnocení má většina obcí v rámci CHKO Bílé Karpaty (Radějov, Kněždub, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Kuželov, Javorník, Nová Lhota, Suchov, Velká nad Veličkou) - území s vysokou ochranou přírody. Jde o významnou oblast z hlediska ochrany krajiny se zabezpečenou legislativní ochranou - biosférická rezervace CHKO Bílé Karpaty. Unikátností území Bílých Karpat jsou odlesněná území (Bělokarpatské květnaté louky) s jednotlivými mohutnými stromy. Plochy krajinné zeleně (zejména lesní porosty) jsou celkově kvalitní. Na území CHKO je zřejmý rozsah zachovalých ploch krajinného rázu, které jsou definované jako přírodní. Celková charakteristika podmínek pro příznivé životní prostředí:  zastavěné území nivy řeky Moravy;  negativní vliv dopravy (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Moravský Písek);  biosférická rezervace CHKO Bílé Karpaty;  kvalitní území s bohatě členěným reliéfem;  nízká biodiverzita a odlesněná krajina mezi Pomoravím a Bílými Karpaty (Kozojídky, Žeraviny, Blatnice pod Sv. Ant., Blatnička, Lipov, Louka);  rozsáhlá území jsou chráněna jako VKP lesy - zejména svahy a hřbety Bílých Karpat;  velké množství přírodně hodnotných ploch;  vysoká ochrana přírody - velké množství zákonem vymezených ploch a prvků pro ochranu CHKO;

4.2. Hospodářský rozvoj Vyváženost hospodářského pilíře lze posuzovat mimo jiné podle chybějících pracovních příležitostí v území. Nedostatek zaměstnavatelů nutí většinu ekonomicky aktivních obyvatel k vyjíždění za prací. Celé území lze charakterizovat jako velmi nestabilní, s minimálním zázemím hospodářského rozvoje. Největším problémem území je chybějící hospodářský rozvoj regionu. Příčiny jsou zejména v perifernosti oblasti SO ORP v rámci Jihomoravského kraje. Nezanedbatelným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost. Nesporným přínosem pro obyvatele bylo zavedení integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Princip IDS JMK spočívá v koordinaci spojů a v tom, že lze pomocí jednoho jízdního dokladu kombinovat autobusovou a železniční dopravu. Většina velkých zaměstnavatelů v území již skončila, např. Železárny Veselí nad Moravou (hutnictví), Philip Morris Strážnice (tabákový průmysl), Strážnice (stavebnictví) nebo se potýkají s existenčními problémy. Noví zaměstnavatelé v území dlouhodobě chybí. Trendem je další výrazné zhoršení i tak špatného stavu hospodářského rozvoje pro celé území SO ORP. Celková charakteristika území z hlediska podmínek pro hospodářský rozvoj:  chybějící potenciál průmyslu;  žádný silný zaměstnavatel;  chybějící dopravní napojení rychlostní silnice R55;

4.3. Soudržnost společenství obyvatel území Stav sociodemografického pilíře lze posoudit podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře, podle občanského vybavení - školami, vybaveností pro cestovní ruch a kulturu, aktivitu a činnost místních sdružení a spolků. Křivka nárůstu počtu obyvatel SO ORP měla stoupající charakter s kulminačním bodem v roce 2005 s 39 769 obyvatel (2013 - 38 645 obyvatel). Nejvýraznějším rysem dalšího očekávaného Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou

| 29

vývoje bude výrazná regrese obyvatel, způsobená nárůstem počtu osob vyššího věku. Další nepříznivou trvalou tendencí v SO ORP je odchod mladých lidí. V území je poměrně rovnoměrně zastoupena základní veřejná infrastruktura. Nedostatkem je chybějící základní infrastruktura pro cestovní ruch. Celková charakteristika území z hlediska podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území:  dlouhodobý úbytek obyvatel;  vysoký index stáří populace;  odchod mladých lidí;  stabilní území se základní vybaveností;  chybějící základní infrastruktura pro cestovní ruch;  chybějící kapacity domů pro seniory a domů s pečovatelskou službou;

5. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD 5.1. Slabé stránky              

sesuvná území; opakující se podvodně; regulované vodní toky; nedostatek vodních ploch v krajině; zastavěnost přirozeně zaplavovaných území (vysoká hladina spodní vody); fotovoltaické elektrárny - trvalé zábory ZPF; větrná eroze; hluk a znečistění ovzduší z dopravy; chybějící obchvaty obcí; chybějící rychlostní silnice R55; nedostatek pracovních příležitostí; dlouhodobě vysoká nezaměstnanost; chybějící základní infrastruktura cestovního ruchu; nízká biodiverzita a odlesněná krajina;

5.2. Střety    



    

připravovaná těžba je ve střetu s vodními zdroji včetně ochranných pásem vodních zdrojů - posouzení vhodnosti záměrů těžby štěrkopísků na k.ú. Uherský Ostroh; plavební kanál D-O-L - navržení způsobu řešení změnou lokalizace nebo návrhem ploch s rozdílným funkčním využitím; staré ekologické zátěže - územní plán zhodnotí návrh zastavitelných ploch s ohledem na ně a nalezne řešení zachování hygieny životního prostředí; technická infrastruktura - trasy vedení stávající technické infrastruktury jsou ve střetu s prvky ÚSES, územní plán prověří a zohlední trasování ÚSES do měřítka katastrální mapy se zachováním funkce ÚSES; zastavitelné plochy budou v max. možné míře akceptovat stávající trasování sítí s ohledem na ekonomický faktor (náklady na přeložení sítí); dopravní infrastruktura - územní plán posoudí a navrhne vhodné technické řešení křížení železničních a silničních dopravních tras, zejména s ohledem na podjezdnou výšku a souběhy sítí technické infrastruktury; meliorace - územní plán při návrhu ploch s funkčním využitím zohlední stávající plochy meliorací; plochy ochrany přírody a krajiny - jsou ve střetu se záměry obchvatů obcí, komunikací R55 a vodní cestou D-O-L, územní plán posoudí a prověří možnosti řešení těchto koridorů; zastavitelné plochy z ÚP - jsou ve střetu s většinou sledovaných jevů - územní plán prověří a případně zredukuje rozlohu stávajících zastavitelných ploch; ochrana kulturního dědictví - územní plán navrhne funkční uspořádání ploch s rozdílným způsobem k zajištění ochrany a celistvosti vymezených vesnických a městských památkových zón; ochrana ZPF - územní plán prověří záměry v území s ohledem na třídu ochrany ZPF; Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou

| 30

  

niva řeky Moravy - územní plán posoudí všechny rozvojové záměry i stav a únosnost území a navrhne opatření pro její ochranu; horninové prostředí - územní plán prověří možnosti nových úložišť, případně těžby; oblast přímo ovlivněná komunikacemi I/55 a I/54 - územní plán prověří vhodnost využití ploch zasažených hlukem a emisemi dopravy;

5.3. Problémy k řešení v ÚP    

  

 







  

 

hodnoty v území - územní plán prověří lokalizaci hodnot v území a provede jejich revizi, doplnění a zpřesnění (zachování krajinných a přírodních hodnot území s lidovou kulturou - hlavní devíza oblasti); urbanisticky hodnotná území - územní plán na základě podrobného průzkumu a definic hodnot z ÚAP vymezí v obcích urbanisticky hodnotné území a definuje pro ně regulativy; hodnotná území, prvky - územní plán stanoví koncepci ochrany hodnotných prvků v území; krajinný ráz - územní plán prověří stávající rozvojová území s ohledem na místa krajinného rázu, u míst rozhledů definuje regulace zástavby s ohledem na jejich zachování; nově vymezovaná zastavitelná území budou v souladu s vymezením krajinného rázu; urbanistická a krajinná koncepce musí být provedena v souladu s ochranou krajinného rázu (zachování dálkových pohledů - např. Kuželov, Suchov); E1 - ÚSES - územní plán prověří funkčnost ÚSES; upraví, případně potvrdí jeho průběh a stabilizuje podmínky pro jeho tvorbu; historické cesty - územní plán prověří zvýšení prostupnosti územím a stanoví koridory pro prostupnost krajinou nebo přímo návrh doplňkové cestní sítě; cyklotrasy, turistické trasy - územní plán prověří průchodnost územím a definuje funkční a prostorové regulace s ohledem na zachování, zajištění plné využitelnosti cyklotras a turistických tras, případně nových přístupových cest k místním hodnotám; regiony cestovního ruchu - územní plán prověří další možnosti podpory cestovního ruchu a vytvoří pro ně podmínky (rozvíjení ekoturistiky, souvisejících služeb); K1 - lesní pozemky (PUPFL) - územní plán prověří stávající lesní pozemky a případně navrhne nové plochy pro les s ohledem na eliminaci celkového vysychání oblasti, vytvoření opatření proti eliminaci negativních účinků větrné a vodní eroze, zvýšení retence a snížení imisních limitů denních koncentrací částic PM10; plochy 1. třídy ochrany ZPF - územní plán zhodnotí stávající zastavitelná území v daných plochách, zejména s ohledem na jejich vhodnost a využitelnost; nově navrhované zastavitelné plochy budou přednostně navrhovány mimo 1. třídu ochrany ZPF, nivní půdy dle BPEJ - územní plán zhodnotí stávající zastavitelná území v daných plochách, zejména s ohledem na jejich zastavěnost; nově navrhované zastavitelné plochy budou navrhovány pouze mimo nivní půdy dle BPEJ; plochy 4. a 5. třídy ochrany ZPF - územní plán prověří přednostní využití těchto ploch pro zastavitelná území; demografický vývoj - územní plán zhodnotí stávající rozvojové plochy, jejich rozsah, kvalitu a vhodnost pro zástavbu; nevhodné plochy z návrhu vyjme a určí případně jiné nebo nové plochy na základě demografického vývoje a případné prognózy dalšího rozvoje nebo stabilizace (zvýšení kapacity domovů pro seniory a domovů s pečovatelskou službou reagující na výrazné depopulační tendence celého území); plochy ZPF ohrožené větrnou a vodní erozí (jako podklad pro vodní erozi slouží plochy vybrané dle kódů BPEJ), územní plán prověří plochy ohrožené větrnou a vodní erozí a navrhne případná protierozní opatření (využití stávajících opatření a doplnění o nové opatření např. větrolamy, izolační pásy zeleně); H1 - oblasti přímo ovlivněné dopravou - územní plán zohlední problematiku hlukového zatížení přilehlých ploch v regulaci a prověří vhodnost zástavby v těchto plochách; U1 - plochy negativně ovlivňující krajinný ráz - negativní dominanty - územní plán prověří případnou změnu funkčního využití pro zlepšení krajinného rázu; plochy se zvýšenou úrovní znečištění ovzduší - územní plán prověří vhodnost ploch funkčního využití v daném území, zejména s ohledem na potenciální možnost zvýšení znečištění ovzduší (včetně pachů z bioplynových stanic); T1 - obce bez odkanalizování do ČOV, územní plán prověří možnosti odkanalizování a navrhne koncepci veřejné technické infrastruktury s vymezením ploch pro navrženou koncepci; D2, D7 - dopravní zatížení - územní plán prověří prostupnost územím a navrhne kompenzační opatření formou zkapacitnění, přemístění nebo naopak omezení průjezdnosti vybraných silnic; vytvoření podmínek pro zvýšení využití železnice - územní plán prověří jejich dopravní dostupnost s ohledem na stávající nebo potenciální využití pro bydlení i rekreaci a případné jiné aktivity v území zejména Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou

| 31



  



  

5.4.    

z hlediska hospodářství nebo cestovního ruchu (vytvoření podmínek pro silniční obchvaty měst Veselí nad Moravou, Strážnice a obce Vnorovy, nalezení vhodného řešení křížení silnice s železnicí a jeho nedostatečné podjezdné výšky Veselí nad Moravou, Velká nad Veličkou.) chybějící dopravní propojení pro potenciální těžbu v Moravském Písku - územní plán prověří možnost trasování dopravní dostupnosti napojení na stávající komunikace pro případ těžby a vymezí koridory a plochy územních rezerv pro dopravní infrastrukturu; H3 - staré ekologické zátěže (např. původní Desta Bzenec) - posouzení možnosti asanací ploch a navržení jejich dalšího využití; zajistit podmínky pro snížení rizika ohrožení vodních zdrojů; dobývací prostory se zastavenou těžbou - územní plán prověří funkční využití ploch a navrhne způsob přípustných činností s omezením možnosti skládkování (dobývací prostor Velká nad Veličkou); územní plán prověří, vyhodnotí a provede revizi všech stávajících ploch výroby; v případě úplného zastavění ploch nalezne jiné nové vhodné plochy tak, aby nebyl znemožněn další hospodářský rozvoj území; E6 - územní plán prověří možnost umístnění nových vodních ploch, vyhodnotí a doplní stávající koncepci v souladu s Plánem protipovodňových opatření, případně navrhne plochy, koridory či plošné rezervy pro realizaci protipovodňových opatření a vytvoří podmínky pro vsakování a opětovné využití atmosférických vod; E5 - územní plán prověří lokalizaci sesuvů v území a provede jejich revizi, doplnění a zpřesnění a přijme opatření k eliminaci případných škod, vymezí území nevhodné k zástavbě s vysokým rizikem sesuvů; S1 - dlouhodobě vysoká nezaměstnanost - územní plán prověří, vyhodnotí a vymezí plochy výroby i plochy pro dopravní technickou infrastrukturu; K1, K2 - řešit zvýšení fragmentace krajiny a vytvořit podmínky proti eliminaci větrné a vodní eroze;

Problémy k řešení v nadřazené ÚPD H1 - nalezení řešení pro eliminaci negativního vlivu průjezdné dopravy na zastavěné území navržením obchvatů obcí; E6 - ochrana území před povodněmi - řešení v součinnosti s ostatními kraji; S1 - koncepční řešení pro zvyšující se perifernost celého území; S2 - nalezení koncepčního řešení pro posilující trend vysídlení z důvodu úbytku pracovních příležitostí;

5.5. Problémy k řešení mimo oblast územního plánování    



zastavení vysídlení obyvatel z důvodu úbytku pracovních příležitostí, včetně odchodů mladých zejména vysokoškolsky vzdělaných lidí; rozvíjení ekoturistiky, agroturistiky a navazujících služeb; zainvestované pozemky pro výstavbu všeobecně - zastavení odlivu obyvatelstva (vyjasněné vlastnické vztahy k pozemkům - pozemkové úpravy, dopravní a technická infrastruktura); výstavba multifunkčních vodních ploch - retence - rekreace - vodní elektrárna - atraktivnost krajiny; realizace a odstranění dopravních závad - špatný stav komunikací, nedostatečné výšky pod železničními tratěmi.


| 32

6. JEDNOTLIVÉ OBCE ORP VESELÍ NAD MORAVOU 6.1. Obec Blatnice pod Svatým Antonínkem Obec Blatnice pod Svatým Antonínkem se nachází asi 7 km od Veselí nad Moravou, v rovinaté krajině Dolnomoravského úvalu, které dominuje kopec svatého Antonínka (350 m.n.m.) - poslední výběžek Bílých Karpat, místo známých poutí. Krajinu lze charakterizovat jako zemědělsko-vinařskou, odlesněnou, bez vodních ploch, pouze s vodním tokem Svodnice. Vodní tok Svodnice protéká napříč celým území obce. Záplavová rizika existují na Svodnici v úseku od Benzinky po silnici I/54, kde je snížena kapacita koryta. Proti bleskovým povodním a přívalovým dešťům byl vybudován suchý poldr v trati Floriánky. Vodní dílo Blatnička zajišťuje ochranu obce před povodněmi. Kvalitu životního prostředí zhoršuje poměrně intenzivní průjezdná doprava a zvýšená prašnost z rozsáhlých lánů orné půdy. Územím obce prochází silnice I/54 od Veselí nad Moravou do Blatničky a silnice I/71 od Uherského Ostrohu do Velké nad Veličkou. Územím města prochází železniční trať č. 343 Veselí nad Moravou - Vrbovce. Využitelnost železnice je značně omezena z důvodu umístnění nádraží zcela mimo obec ve vzdálenosti cca 1,5 km od zastavěného území obce směrem k Veselí nad Moravou. Blatnice má rovněž autobusové spojení, které je součástí integrovaného systému jihomoravského kraje (IDS JMK). Území obce Blatnice p. Sv. Ant. se dle Politiky územního rozvoje (PÚR) České republiky nachází mimo rozvojovou osu OS11 Lipník nad Bečvou - Přerov - Uherské Hradiště - Břeclav - hranice ČR/Rakousko. Blatnice p. Sv. Ant. má průmyslovou zónu na kraji obce ve směru na obec Blatničku, žádná další rozvojová zóna není v územně plánovací dokumentaci vymezena. Obec Blatnice patří k větším obcím v ORP Veselí nad Moravou, jak rozlohou 1390 ha, tak počtem obyvatel 2081 (zdroj ČSÚ k 31.12.2013). Stavby mimo intravilán obce si zachovávají funkci spojenou s vinařstvím a zemědělstvím, jako převažující hospodářskou činnost - i zde je potřeba plánovat a regulovat tak, aby nebyl ohrožen udržitelný rozvoj území včetně přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Z hlediska rozvoje dopravy je důležité vymístit průjezdnou dopravu z obce, která je poměrně frekventovaná - tj. postupně vybudovat obchvat dle změny č.1 - rezerva pro dopravu. Podle koncepce dopravy Jihomoravského kraje je nezbytné plošné rozšíření silnic I/71 a I/54, které nesplňují šířkové parametry komunikace. V obci je vhodné vytvořit podmínky pro využití přírodně rekreačního potenciálu pro cestovní ruch, podpořit sportovně rekreační vybavení (např. funkční koupaliště). Obec je úzce spjatá s vinařstvím, které zde má bohatou tradici. Vzhledem k existenci průmyslové zóny, která dává naději na zaměstnání, lze přepokládat stabilní počet obyvatel a to i při vysoké nezaměstnanosti. Občanská vybavenost obce zajišťuje všechny potřebné základní funkce v oblasti vzdělávání, péče o zdraví, sociálních služeb, kultury a sportu. Jsou zde zastoupeny obchodní a poštovní služby. Problémem k řešení je bezpečný přístup pro pěší a cyklisty k vlakovému nádraží a vybudování cyklostezek. Blatnice p. Sv. Ant. je obsluhující obcí (ROZVOJ +) - jedná se o svébytnou obec se základním vybavením. Životní prostředí - podmínky Blatnice p. Sv. Ant. pro příznivé životní prostředí lze charakterizovat jako průměrné, jsou zde negativní vlivy z dopravy (silnice I/54 a I/71). Dalším nedostatkem území je odlesněná krajina, rozsáhlé lány orné půdy s intenzivní zemědělskou výrobou, nízká biodiverzita a nízký koeficient ekologické stability KES = 0,39. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území. Kladem území je existence malé průmyslové zóny s firmami Siempelkamp, SEIKO Flowcontrol a tradice vinařství. I přes výše uvedené je dlouhodobá nezaměstnanost 10,7 % (zdroj ČSÚ, ke dni 31.3.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Negativem území je záporné saldo migrace, odchody mladých lidí.


| 33

Problémy:

  

 

Dopravní závady D1 - nedostatečné šířkové parametry komunikace I/54 (trvá, 2006) a I/71 (řešeno změnou ÚP, 2006); D2 - není vyřešen bezpečný přístup pro pěší od nádraží do obce, přístup je možný pouze po silnici I/54 (trvá, 2012); D3 - problematická křižovatka - špatná prostorová dispozice (trvá, 2006, ÚP); Hygienické závady H1 - silnice I.třídy zasahuje exhalacemi zastavěné území, intenzivní průjezdná doprava Veselí n. Mor. Blatnička, Veselí n. Mor. - Velká n. Vel. (trvá, 2006); H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10, důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (trvá, 2006);

 

Environmentální závady E1 - silnice I.třídy kříží regionální biokoridor (trvá, 2006, ÚP); E2 - z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 4% trvalých travních porostů (74% je orné půdy), což má vliv na celkově nižší ekologickou stabilitu KES = 0,39 (trvá, 2006); E3 - nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita (trvá, 2006); E4 - velmi malé množství srážek, průměrný roční úhrn srážek je 557 mm (trvá, 2012);



Sociodemografické závady S1 - vysoká nezaměstnanost - 10,7 % (trvá, 2006);

 

 

Využití krajiny - závady K1 - velmi nízká zalesněnost území - pouze 5,1 %, typická odlesněná krajina, jedná se o intenzivně obdělávanou zemědělskou krajinu (trvá, 2006); K2 - minimální množství vodní ploch - pouze 9 ha, tj. 0,7 % území obce (trvá, 2006);

Střety záměrů s limity:  

X2 - ÚSES kříží silnici I. třídy (trvá, 2006, ÚP); X4 - navržená cyklostezka úrovňově kříží komunikaci I/54 (trvá, 2012, ÚP).


| 34

6.2. Obec Blatnička Obec Blatnička se nachází asi 13 km od města Veselí nad Moravou na předhůří Bílých Karpat. Obcí protéká říčka Svodnice, na níž je vybudována závlahová nádrž Blatnička, která kromě chovu ryb plní i protipovodňovou funkci pro sousední obec Blatnice p. Sv. Ant. Severovýchodně od obce se rozprostírá zalesněná část katastru - lokalita Jasenová. Obcí prochází Vinařská stezka Strážnická. Obyvatelé obce udržují staré zvyky, tradice, obnovují lidové kroje. Území obce Blatnička se dle PÚR nachází mimo rozvojovou osou OS11. Pro posílení soudržnosti obyvatel území by měly být vytvářeny podmínky pro rozvoj podnikání, zaměřeny zejména tradiční obory, s ohledem na místní zdroje a širší vazby a při minimálních negativních dopadech na životní prostředí (dobrým příkladem je stávající výroba krojů a tradiční místní vinařství). Vzhledem k výše uvedeným faktům jsou možnosti hospodářského rozvoje spíše v drobném podnikání než v umístění průmyslového provozu. Možnosti rozvoje služeb pro cestovní ruch jsou také omezené na tradiční místní vinařství. V obci je rezerva pro podnikatelskou výrobu v areálu zemědělského družstva, jenž je využita pouze zčásti. Problémem obce jsou nedostatečné prostorové parametry silnice I/54, včetně jejího neuspokojivého stavu. Obec má pouze autobusové spojení, které je součástí IDS JMK. Obyvatelé dojíždějí za prací a službami do sousední obce nebo do města Veselí nad Moravou. Blízkost města snižuje nároky na občanskou vybavenost obce. V obci schází rozšíření sítí technické infrastruktury k rozvojovým plochám pro bydlení a výrobu. Dalším negativem obce je absence sítě cyklostezek. Nedostatkem z hlediska hygieny životního prostředí je hluk a emise z průjezdné dopravy vedoucí obcí. Blatnička je částečně obsluhovaná/částečně obsluhující (ROZVOJ +) - jedná se o obec závislou na pracovištích v jiných obcích, které mají alespoň minimální základní vybavenost. Životní prostředí - ve srovnání s předchozím obdobím nastal posun v hodnocení podmínek pro životní prostředí z hodnoty průměrný na dobrý. Důvodem jsou masívní výsadby a realizace komplexních pozemkových úprav na celém území obce, realizace nových vodních ploch a mokřadů a aktivní přístup k řešení krajiny jako celku. Bylo dosaženo zvýšení biodiverzity území realizací nových liniových prvků. Zůstává negativní vliv dopravy ze silnice I/54, která ovšem prochází krajem zastavěné území obce. Je reálný předpoklad pro zvýšení nízkého koeficientu ekologické stability KES = 0,45. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území a omezená dopravní dostupnost území. Kladem území je existence malé průmyslové zóny v sousední obci Blatnici p. Sv. Ant., i přes to je dlouhodobá nezaměstnanost 7,4 %. Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Negativem území je záporné saldo migrace, odchody mladých lidí. Problémy:





Environmentální závady E1 - silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor (trvá, 2006, ÚP); E2 - z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 13,6 % trvalých travních porostů (62 % je orné půdy, 4,8 % vinice), což má vliv na celkově nižší ekologickou stabilitu KES = 0,45 (trvá, 2006); E5 - v území se nachází sesuvy a jiné svahové deformace (trvá, 2012);

Střety záměrů s limity: 

X2 - záměr ÚSES kříží silnici I. třídy (trvá, 2012, ÚP)


| 35

6.3. Obec Hroznová Lhota Obec Hroznová Lhota se nachází asi 7 km jihovýchodním směrem od Veselí nad Moravou, na úpatí Bílých Karpat. Obcí prochází silnice III/4992 (od Žeravin do Tasova), III/4995 (směr Kněždub) a III/4994 (směr Kozojídky). Silnice pro obec znamená značnou podporu podnikání a proto, třebaže se jedná o průjezdnou obtěžující tepnu, obec zatím neusiluje o obchvat. Obcí protéká říčka Velička a Kuželovský potok. Jižní část území obce je součástí CHKO Bílé Karpaty. Poměrně malá část území obce je zalesněna, výjimku tvoří na jihu území les Dubník, patřící do CHKO Bílé Karpaty. Hlavní ekonomickou oblastí v obci jsou drobní živnostníci, zemědělská a živočišná výroba v ne zcela využitých areálech zemědělského družstva. V obci se částečně začíná rozvíjet i cestovní ruch. Hlavním zájmem obce je vytvářet příznivé prostředí pro své obyvatele a rovněž vytvářet podmínky pro cestovní ruch, včetně rozvoje služeb pro turisty. Dalším zájmem je rozvoj výstavby rodinných domků v obci. Obec již vytvořila podmínky pro výstavbu rodinných domků v lokalitě U vodojemu. V obci je mimořádně čilý společenský a kulturní život - ochotnické divadlo, spolky. Pro občany i návštěvníky obce je k dispozici dobrá občanská vybavenost a sportoviště. Nedostatkem obce je spojení s okolím pouze silnicemi III. tříd. Hlavním nedostatkem technické infrastruktury je chybějící ČOV. Zásadním problémem je dlouhodobá vysoká nezaměstnanost a s tím související snižování počtu obyvatel. Většina občanů musí za prací dojíždět. Hroznová Lhota je obsluhující obcí (ROZVOJ +) - jedná se svébytnou obec se základním vybavením. Životní prostředí - zásadním nedostatkem území je odlesněná krajina, rozsáhlé lány orné půdy s intenzivní zemědělskou výrobou a nízká biodiverzita včetně koeficientu ekologické stability KES = 0,25. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitostí v území a omezená dopravní dostupnost území. Nezaměstnanost je 9,7 % (zdroj ČSÚ ke dni 31.03.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Kladem území je kladné saldo migrace za rok 2013. Problémy:





Hygienické závady H2 - Překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10, důvodem je prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (trvá, 2006); Technická infrastruktura - závady T1 - chybí ČOV (trvá, 2006, ÚP); Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou

| 36

 

Environmentální závady E2 - z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 6,8 % trvalých travních porostů (72 % je orné půdy, 3,4 % vinice), což má vliv na velmi nízkou ekologickou stabilitu KES = 0,25 (trvá, 2006); E3 - nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita (trvá, 2006); E4 - velmi malé množství srážek, průměrný roční úhrn srážek je 543 mm (trvá, 2012);



Využití krajiny - závady K2 - na území obce je pouze 9 ha vodních ploch, tj. 1 % celkové plochy (trvá, 2012);






6.4. Obec Hrubá Vrbka Obec Hrubá Vrbka leží poblíž hranic se Slovenskou republikou, 14 km jihovýchodně od Veselí nad Moravou. Obec leží na silnici III/49918 spojující Tasov s Kuželovem. Spojení s Velkou nad Veličkou zajišťuje silnice III/49912 a s Malou Vrbkou silnice III/49919. Stav všech silnic vykazuje špatné prostorové parametry a odpovídá odlehlosti území. Hlavní ekonomickou oblastí v obci jsou drobní živnostníci, zemědělská a živočišná výroba. Obec nepočítá s novými rozvojovými plochami pro výrobu. Příležitostí pro obec je rozvoj cestovního ruchu, která je ovšem podmíněna odpovídající infrastrukturou a službami, ty však obci chybí. Potenciál pro turistiku skýtá oblast Horňácka svými živými folklorními tradicemi. Pro výstavbu rodinných domů se v obci většinou využívá proluk po původní zástavbě. Občané Hrubé Vrbky dojíždí za prací, do škol, na úřady, k lékaři a za další občanskou vybaveností do okolních obcí a měst. Okolní obce poskytují rovněž pečovatelskou službu pro starší občany. Přes území obce vede naučná stezka Šumárnická, cyklotrasa č. 46 Beskydsko-karpatská magistrála a cyklotrasa č. 5047 Hrubá Vrbka - Megovka. Pro omezenou formu turistiky lze využít také to, že Hrubá Vrbka leží harmonické krajině v CHKO Bílé Karpaty. V katastru obce leží z části rovněž Národní přírodní rezervace Čertoryje a Vojšické louky s vzácnými druhy rostlin a živočichů. Problémem území je jeho vysídlování z důvodu minimálních pracovních příležitostí, špatné dopravní dostupnosti a celkové odlehlosti území obce.


| 37

Hrubá Vrbka je obsluhovaná obec (ROZVOJ -) - jde o obec absolutně závislou na pracovištích v jiných obcích (školství, zdravotnictví, pošta, sociální služby). Území obce se dle PÚR České republiky nachází mimo rozvojovou osu OS11. Životní prostředí - většina území obce je v CHKO Bílé Karpaty, na území obce se vyskytují vzácné lokality NPR Čertoryje a Vojšické louky. Nedostatkem území je, že na území převládá orná půda - 508 ha, tj. 38,5 % z celkové výměry, podíl lesních ploch je malý - 198 ha, tj. 15 % z celkové plochy území. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území, omezená dopravní dostupnost a odlehlost území obcce. Nezaměstnanost je 13,7 % (zdroj ČSÚ ke dni 31.03.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Negativem území je záporné saldo migrace, odchod mladých lidí. Negativním rysem je celkově omezená dostupnost lékařské péče. Problémy:



Environmentální závady E5 - půdy ohrožené vodní erozí (trvá, 2006);



Sociodemografické závady S1 - vysoká nezaměstnanost - 15 % (trvá, 2006);



Využití krajiny - závady K2 - nedostatečné zastoupení vodních ploch na území obce - 12 ha, tj. 0,9 % celkové plochy obce (trvá, 2006)

6.5. Obec Javorník Javorník leží přibližně 18 km východně od Veselí nad Moravou. Obcí prochází silnice I/71 vedoucí od Velké nad Veličkou po hranice se Slovenskou republikou. Obec se nachází na soutoku Veličky a Hrubého potoka, patří mezi odlehlé pohraniční území. Územím prochází železniční trať č. 343 Veselí nad Moravou - Vrbovce. Stav ostatních silnic III/ 49918 (do Kuželova) a III/49914 (do Filipovského údolí) vykazuje špatné prostorové parametry a vyjadřuje celkovou odlehlost pohraniční oblasti. Hospodářská oblast je v území zastoupena dřevovýrobou, pružinárnou, v obci jsou drobní živnostníci, zemědělská a živočišná výroba. Příležitostí pro obec je rozvoj cestovního ruchu, která je ovšem podmíněna odpovídající infrastrukturou a službami. Potenciál pro turistiku skýtá území Javorníku krásnou krajinou a přírodou CHKO Bílé Karpaty, Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou

| 38

včetně Ski areálu Filipov. Pro další rozvoj turismu je vhodné oddělení cyklistické dopravy od sítě silnic III. tříd. Občané Javorníku dojíždí za prací, do škol, na úřady, k lékaři a za další občanskou vybaveností do okolních obcí. Sousední obec poskytuje i pečovatelskou službu pro starší občany. Příležitostí pro obec Javorník by byla výstavba sociálního zařízení pro seniory ve zdravém prostředí Bílých Karpat. Přes území obce vede naučná stezka Javořinská, cyklotrasa č. 46 Beskydsko-karpatská magistrála, cyklotrasa č. 5047 Hrubá Vrbka - Megovka a č. 5046 Javorník - Zámečnické mlýny. Pro turistiku, která nezatěžuje přírodu, lze využít harmonickou krajinu s NPR Jazevčí a PR Machová ležící v CHKO Bílé Karpaty s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Problémem území jsou časté sesuvy, jenž jsou dány geologickou stavbou území, složenou převážně z karpatského flyše a dále vysídlování, z důvodu minimálních pracovních příležitostí Javorník je obsluhovaná obec (ROZVOJ -) - jde o obec absolutně závislou na pracovištích v jiných obcích (školství, zdravotnictví, pošta, soc. služby). Území obce se dle PÚR České republiky nachází mimo rozvojovou osu OS11. Životní prostředí - většina území obce je v CHKO Bílé Karpaty, vyskytují se zde vzácné lokality NPR Jazevčí a PR Machová. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti, omezená dopravní dostupnost a odlehlost pohraničního území. Nezaměstnanost je 13,8 % (zdroj ČSÚ ke dni 31.03.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Negativa území jsou odchody mladých lidí a vysoký index stáří populace. Negativním rysem je omezená dostupnost lékařské péče. Problémy:



Dopravní závady D1 - nedostatečné šířkové parametry komunikace I/71 (řešeno změnou ÚP, 2006);



Environmentální závady E5 - v území se nachází časté sesuvy a jiné svahové deformace (trvá, 2006);



Využití území - závady K2 - velmi malý podíl vodních ploch - 16 ha, tj. 0,7 % území obce (trvá, 2012);



Sociodemografické závady S1 - vysoká nezaměstnanost - 14% (trvá, 2006);


| 39

6.6. Obec Kněždub Obec Kneždub se nachází přibližně 10 km jižně od Veselí n. Mor. na silnici III/4996, na níž navazuje silnice III/4995 zajištující spojení s okolními obcemi Tvarožnou Lhotou a Hroznovou Lhotou. Hospodářství obce zastupuje zemědělská společnost Rolnická a.s. a Stavební společnost Kněždub. V území se nenachází žádná průmyslová výroba většího charakteru, ale pouze drobní živnostníci. Nové podnikatelské aktivity jsou omezeny buď na využití stávajících objektů, nebo možností u rodinných domů (řemeslné živnosti, služby pro cestovní ruch). Občanská vybavenost obce je poměrně dobrá. Obci by pomohla také realizace komplexních pozemkových úprav, včetně obnovy liniových prvků v krajině. Problémem je zcela odlesněná krajina na více než polovině území. S odlesněnou krajinou souvisí i větrná eroze na rozsáhlých lánech zemědělské půdy a vodní eroze ve svahových polohách na jihu území. Kněždub je obsluhující obcí (ROZVOJ +) - jedná se svébytnou obec se základním vybavením. Území obce se dle PÚR České republiky nachází mimo rozvojovou osu OS11. Životní prostředí - polovina území obce je součástí CHKO Bílé Karpaty s vzácnou lokalitou NPR Čertoryje. Nedostatkem je odlesněná krajina, na polovině území převládá orná půda 738 ha, tj. 46 % celkové plochy obce. Koeficient ekologické stability je pouze 0,93. Velmi nízký podíl vodních ploch - 14 ha, tj. 0,9 % z celkové plochy. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území, omezená dopravní dostupnost a odlehlost území. Nezaměstnanost je 11,7 % (zdroj ČSÚ ke dni 31.03.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Negativem území jsou odchody mladých lidí, vysoký index stáří populace a omezená dostupnost lékařské péče.


| 40

Problémy:



Hygienické závady H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10. Důvodem je prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (trvá, 2006);



Environmentální závady E2 - koeficient ekologické stability je pouze 0,93, přestože je část území v CHKO Bílé Karpaty (trvá, 2006); E4 - malé množství srážek (trvá, 2012);



Technická infrastruktura závady T1 - chybí ČOV (trvá, 2006, ÚP);

 

Využití území - závady K2 - velmi nízký podíl vodních ploch - 14 ha, tj. 0,9 % z celkové plochy (trvá, 2012, ÚP); K1 - severní část území patří do zcela odlesněné krajiny (trvá, 2012);



Sociodemografické závady S1 - vysoká nezaměstnanost - 11,7 % (trvá, 2006).



6.7. Obec Kozojídky Obec Kozojídky se nachází 5 km jižně od Veselí nad Moravou. Obcí prochází silnice III/4994 (směr Hroznová Lhota), na ni se připojuje silnice III/4993 zajištující spojení s obcí Žeraviny. Hospodářství obce zastupuje zemědělství a drobné živnosti, nenachází se zde žádná průmyslová výroba většího charakteru. Nové podnikatelské aktivity jsou omezeny na využití stávajících objektů, další možností je využití rodinných domů (řemeslné živnosti, služby pro cestovní ruch apod.). Vzhledem k poloze na rozvojové ose OS 11 je vhodné mít vymezenu plochu pro podnikatelskou výstavbu. Podpora cestovního ruchu by měla směrovat více k podpoře společenských a sportovních akcí a využití místního potenciálu vinařství a rybářství na blízkém Veselském rybníku. Pro cyklisty, pěší a in-line bruslaře je vybudována cyklotrasa spojující Veselí nad Moravou a Hroznovou Lhotu. Občanská vybavenost odpovídá velikosti obce a blízkosti sousední spádové obce Hroznová Lhota a města Veselí n. Mor. Veřejná infrastruktura vyžaduje hlavně výstavbu ČOV a kanalizace, dále prodloužení sítí do míst plánované výstavby.


| 41

Obci by pomohla realizace komplexních pozemkových úprav, včetně obnovy liniových prvků v krajině. Problémem je zcela odlesněná krajina. S odlesněnou krajinou souvisí i větrná eroze na rozsáhlých lánech zemědělské půdy. Kozojídky jsou obsluhovanou obcí (ROZVOJ -) - jde o obec závislou na pracovištích v jiných obcích. Území obce leží dle PUR České republiky v rozvojové ose OS11. Životní prostředí - podmínky území pro příznivé životní prostředí lze charakterizovat jen jako průměrné, negativní vliv dopravy. Dalším nedostatkem území je zcela odlesněná krajina, rozsáhlé lány orné půdy s intenzivní zemědělskou výrobou a nízká biodiverzita, včetně koeficientu ekologické stability KES = 0,26. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území. Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře, nezaměstnanost je 7,8 % (zdroj ČSÚ ke dni 31.03.2014). Problémy:



Technická infrastruktura - závady T1 - chybí ČOV (trvá, 2006, ÚP);



Hygienické závady H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10. Důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (trvá, 2006);



Environmentální závady E2 - z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 0,1 % trvalých travních porostů (65 % je orné půdy, 17,5 % vinice), což má vliv na velmi nízkou ekologickou stabilitu KES = 0,26 (trvá, 2006); E4 - velmi malé množství srážek, průměrný roční úhrn srážek - 529 mm (trvá, 2012);

 

Využití území - závady K1 - absence lesních ploch (trvá, 2006); K2 - velmi nízký podíl vodních ploch - 2 ha, tj. 0,7 % z celkové plochy území obce (trvá, 2006, ÚP);




| 42

6.8. Obec Kuželov Obec Kuželov leží na hranicích se Slovenskou republikou asi 16 km jihovýchodně od Veselí nad Moravou. Obec leží na silnici III/49918 spojující Hrubou Vrbku s Javorníkem. Stav všech silnic vykazuje špatné prostorové parametry a odpovídá celkové odlehlosti pohraničního území. Vzhledem k izolovanosti území jsou hlavní ekonomickou oblastí v obci drobní živnostníci, zemědělská a živočišná výroba. Obec z toho důvodu nepočítá s novými rozvojovými plochami pro výrobu. Příležitostí pro obec je rozvoj cestovního ruchu, které je ovšem podmíněno odpovídající infrastrukturou a službami - ty však obci chybí. Potenciál pro turistiku skýtá oblast Horňácka s živými folklorními tradicemi. Největším turistickým lákadlem je funkční větrný mlýn stojící na kopci nad obcí, včetně expozice horňáckého bydlení, zemědělských nástrojů a jiného pracovního náčiní. V Kuželově se nepředpokládá další rozšiřování zastavěného území, pro výstavbu je možno využít stávajících stavebních parcel po zrušených domech. Občané Kuželova dojíždí za prací, do škol, na úřady i k lékaři a za další občanskou vybaveností do okolních obcí a měst. Okolní obce poskytují i pečovatelskou službu pro starší občany. Přes území obce vede naučná stezka Šumárnická, cyklotrasa č. 46 Beskydsko-karpatská magistrála a cyklotrasa č. 5047 Hrubá Vrbka - Megovka. Pro omezenou formu turistiky lze využít také to, že Kuželov leží harmonické krajině v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, která je rovněž biosférickou rezervací UNESCO. Problémem území je vysídlování z důvodu minimálních pracovních příležitostí a jeho špatná dopravní dostupnost. Kuželov je obsluhovaná obec (ROZVOJ -) - jde o obec absolutně závislou na pracovištích v jiných obcích (školství, zdravotnictví, pošta, sociální služby). Území obce Kuželov se dle PÚR České republiky nachází mimo rozvojovou osu OS11. Životní prostředí - většina území obce je součástí CHKO Bílé Karpaty. Negativní stránkou, že na území převládá orná půda - 498 ha, tj. je 49% celkové plochy obce, což má vliv na celkově nižší ekologickou stabilitu (KES = 0,86). Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území, omezená dopravní dostupnost a odlehlost pohraničního území. Nezaměstnanost je 8,6 % (zdroj ČSÚ ke dni 31.03.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Negativa území - záporné saldo migrace, odchody mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí a vysoký index stáří populace. Negativním rysem je omezená dostupnost lékařské péče. Problémy:





Hygienické závady H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10. Důvodem je prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (trvá, 2006); Environmentální závady E2 - z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 25,6 % trvalých travních porostů (49% je orné půdy), což má vliv na celkově nižší ekologickou stabilitu KES = 0,86, přestože se velká část obce nachází v CHKO (trvá, 2006);



Využití území - závady K2 - minimum vodních ploch v území - 6 ha, tj. 0,6 % území obce (trvá, 2006, ÚP);



Urbanistické závady U1 - rozpadající se areál bývalého kravína (trvá, 2012, ÚP);


| 43

6.9. Obec Lipov Obec Lipov se nachází asi 11 km od města Veselí nad Moravou. Obcí prochází silnice III/ 4992 Strážnice Louka a silnice III/49918 Tasov - Hrubá Vrbka. Železnice je v území zastoupena regionální železniční tratí č. 343 Veselí nad Moravou - Vrbovce. Územím obce protéká řeka Velička. Nejvýznamnější vodní plochou je Lipovský rybník. Lipov je potřeba ochránit před účinky přívalových dešťů protierozním opatřením: výsadbou ochranných lesů, pásy zeleně a zatravněním. Nepatrná jižní část obce je součástí CHKO Bílé Karpaty s přírodní památkou Háj u Lipova. Rozvojové plochy pro podnikání je potřeba navrhnout s ohledem na stávající výrobní plochy. Vhodné by bylo využití bývalého zemědělského areálu. Funguje zde společnost AGROLIP a množství drobných řemeslníků. Kromě rozvoje výrobní funkce je zájem rozšířit zde vinařství, vč. doprovodných činností ubytování, cyklotrasy. Turistickým lákadlem se může stát místní živá lidová kultura oblasti Horňácka. Lipov je obsluhující obcí (ROZVOJ +) - pro své blízké okolí se základním občanským vybavením. Území obce se dle v PÚR České republiky nachází mimo rozvojovou osu OS 11. Životní prostředí - negativní vliv dopravy, zcela odlesněná krajina, rozsáhlé lány orné půdy s intenzivní zemědělskou výrobou a nízká biodiverzita včetně koeficientu ekologické stability KES = 0,35. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území a vysoká nezaměstnanost - 10,3 % (zdroj ČSÚ ke dni 31.03.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel a jejich vzdělanostní struktuře. Problémy:



Hygienické závady H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10. Důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (trvá, 2006);

 

Environmentální závady E2 - z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 4,5 % trvalých travních porostů (66,5 % je orné půdy, 13,5 % vinice), což má vliv na velmi nízkou ekologickou stabilitu KES = 0,35 (trvá, 2006); E3 - nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita (trvá, 2006); E4 - malé množství srážek, průměrný roční úhrn srážek - 584 mm (trvá, 2012);



Využití území - závady K2 - minimální množství vodních ploch, pouze 8 ha, tj. 0,5 % území obce (trvá, 2006, ÚP);




| 44




6.10.

Obec Louka

Obec se nachází asi 11 km východně od města Veselí nad Moravou. Územím obce prochází silnice I/71 Uherský Ostroh - Velká n. Vel. - státní hranice. Silnice však nesplňuje svou šířkou jízdných pruhů požadované parametry silnice I. třídy. Na silnici I/71 se napojuje komunikace III/4992 z Lipova a III/49910 z Blatničky. Obě komunikace vykazují technické závady, zejména ve své šíři a celkovém špatném stavu vozovky. V obci je potřeba realizovat rekonstrukci silnice I/71 a silnic III. tříd k odstranění dopravních závad. Obec by měla být ochráněna od rizika rozvodnění mlýnského náhonu již realizovaným protipovodňovými opatřením. Povodňové riziko představuje tok Velička se stanoveným záplavovým územím, které musí být respektováno. Pro rozvoj cestovního ruchu je vhodné obec dovybavit o turistickou ubytovnou, parkovištěm a dalším sportovním zázemím. Louka je částečně obsluhovaná obec/částečně obsluhující (ROZVOJ +) - jedná se o obec závislou na pracovištích v jiných obcích, které mají alespoň minimální základní vybavenost. Území obce se dle v PÚR České republiky nachází mimo rozvojovou osu OS 11. Životní prostředí - podmínky území pro příznivé životní prostředí lze hodnotit negativně z důvodu silného negativního vlivu průjezdné dopravy územím. Dalším zásadním nedostatkem území je málo zalesněná krajina, rozsáhlé lány orné půdy s intenzivní zemědělskou výrobou a nízká biodiverzita, včetně koeficientu ekologické stability KES = 0,24. Na území chybí rovněž větší zastoupení vodních ploch - celkem 18 ha, tj. 1,8 %. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území. Nezaměstnanost je 11,4 % (zdroj ČSÚ ke dni 31.03.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel a jejich vzdělanostní struktuře.


| 45

Problémy:



Dopravní závady D1 - nedostatečné šířkové parametry silnice I/71 (řešeno změnou ÚP, 2006);

 

Hygienické závady H1 - zátěž z průjezdné dopravy I/71 Uherský Ostroh - Velká nad Veličkou (trvá, 2006); H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10. Důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (trvá, 2006);



Environmentální závady E2 - z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 4,5 % trvalých travních porostů. (72,9 % je orné půdy, 3,7 % vinice), což má vliv na velmi nízkou ekologickou stabilitu KES = 0,24 (trvá, 2006); E3 - nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita (trvá, 2006);



Využití území - závady K2 - malé množství vodních ploch na území obce - celkem 18 ha, tj. 1,8 % (trvá, 2006, ÚP);






6.11.

Obec Malá Vrbka

Obec Malá Vrbka leží poblíž hranic se Slovenskou republikou, asi 16 km jihovýchodně od Veselí nad Moravou. Obec leží na silnici III/49919 spojující obec s Hrubou Vrbkou. Technický stav silnice vykazuje špatné prostorové parametry a odpovídá odlehlosti území. Vzhledem k odlehlosti území je ekonomická oblast zastoupena v obci živnostníky, zemědělskou a živočišnou výrobou. Obec z toho důvodu nepočítá s novými rozvojovými plochami pro výrobu a drobné podnikání.


| 46

Příležitostí pro obec je rozvoj cestovního ruchu, který je podmíněn odpovídající infrastrukturou a službami, které ovšem obci chybí. Potenciál pro turistiku skýtá oblast Horňácka s živými folklorními tradicemi. V obci se nepředpokládá rozšiřování zastavěného území - pro výstavbu je možno využít stávajících stavebních parcel po zbořených domech. Občané obce dojíždí za prací, do škol, na úřady, k lékaři a za další občanskou vybaveností do okolních obcí a měst. Okolní obce rovněž poskytují pečovatelskou službu pro starší občany. Přes území obce vede naučná stezka Šumárnická a cyklotrasa č. 46 Beskydsko-karpatská magistrála. Pro omezenou formu turistiky lze využít také to, že obec leží v harmonické krajině v CHKO Bílé Karpaty. Na části území obce se nachází Vojšické louky s vzácnými druhy rostlin a živočichů. Malá Vrbka představuje obsluhovanou obec (ROZVOJ -) - jedná se o obec absolutně závislou na pracovištích v jiných obcích (školství, zdravotnictví, pošta, sociální služby). Území obce se dle PÚR České republiky nachází mimo rozvojovou osu OS 11. Životní prostředí - celé území obce je součástí CHKO Bílé Karpaty. Na území převládá orná půda - 256 ha, tj. 58 % celkové plochy obce, což má vliv na celkově nižší ekologickou stabilitu KES = 0,57. Jedná se o méně zalesněnou krajinu s minimem vodních ploch Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území a omezená dopravní dostupnost a odlehlost pohraničního území. Nezaměstnanost je 13 % (zdroj ČSÚ ke dni 31.03.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Negativem území je záporné saldo migrace, omezená dostupnost lékařské péče, vysídlování území z důvodu minimálních pracovních příležitostí a špatné dopravní dostupnosti. Problémy:



Hygienické závady H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10. Důvodem je prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (trvá, 2006);



Environmentální závady E2 - trvalé travní porosty - 44 ha, tj. 9,9 % území obce, KES = 0,57 (trvá, 2006);



Využití území závady K2 - minimum vodních ploch na území obce - 3 ha, tj. 0,7 % (trvá, 2006, ÚP);



Sociodemografické závady S1 - vysoká nezaměstnanost - 13 % (trvá, 2006).


| 47

6.12.

Obec Moravský Písek

Území obce Moravský Písek se nachází asi 7 km severozápadně od Veselí nad Moravou. Přes území prochází silnice I/54 z Veselí nad Moravou do Bzence, silnice II/427 směr Polešovice, II/495 směr Uherský Ostroh a III/4951 směr Domanín. Železnice je v území zastoupena tratí č. 330 Přerov - Břeclav. Je plánovaná výstavba silnice R55, která je klíčová pro další existenci a rozvoj celé oblasti ORP. Chybějící R55 se odráží ve stále horším dopravním spojení a zvyšující se mírou dlouhodobé nezaměstnanosti. Území obce náleží do povodí Moravy, větší část je odvodňována přímo do Nové Moravy a menší jižní část do Polešovského potoka. Dalším problémem je odlesněná niva řeky Moravy potýkající se s větrnou erozí. Obec je potřeba chránit před účinky větrné eroze protierozním opatřením - výsadbou ochranných lesů, pásy zeleně a zatravněním. Jižní část území obce je součástí Natury 2000, přírodní památkou je Stará Pískovna. Na území obce se nachází ochranná pásma významného vodního zdroje Bzenec - komplex. Z hlediska hospodářského v obci funguje strojírenská a hutnická výroba zastoupena firmami jako SIGNUM, KVM, Britterm, SCHNOLZ + BICKENBACH a dalším množství drobných řemeslníků. Moravský Písek je obsluhující obcí (ROZVOJ +) se základním vybavením. Území obce leží dle PUR České republiky v rozvojové ose OS11. Základním cílem je tedy vytvoření podmínek pro rozvoj a stabilitu oblasti, proto by zde měl být podporován rozvoj ploch pro výrobu a skladování a bytová výstavba v návaznosti na potřeby stabilizace osídlení. Dále by měly být pro posílení soudržnosti obyvatel území vytvářeny podmínky pro rozvoj podnikání, zejména tradiční obory, s ohledem na místní zdroje a širší vazby, to vše při minimálních negativních dopadech na životní prostředí. Prioritou nadále zůstává ochrana přírodních hodnot a omezení individuální rekreační zástavby. Životní prostředí - negativní vliv průjezdné dopravy, částečně odlesněná krajina (niva řeky Moravy), rozsáhlé lány orné půdy - 613 ha, tj. 41 % z celkové plochy obce s intenzivní zemědělskou výrobou a nízká biodiverzita včetně koeficientu ekologické stability KES = 0,77. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území. Nezaměstnanost je 11,4 % (zdroj ČSÚ ke dni 31.03.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Problémy:

  

Hygienické závady H1 - silnice zasahuje exhalacemi zastavěné území (trvá, 2006); H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10. Důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze (trvá, 2006); H3 - v území jsou evidovány lokality se starou ekologickou zátěží - asfalty (trvá, 2010);

 

Environmentální závady E1 - silnice I.třídy křižuje regionální biokoridor (trvá, 2006, ÚP); E2 - z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 17,3 % trvalých travních porostů (41 % je orné půdy), což má vliv na velmi nízkou ekologickou stabilitu KES = 0,77 (trvá, 2006); E4 - velmi malé množství srážek, průměrný roční úhrn srážek - 506 mm (trvá, 2012); E6 - opakované povodně (trvá, 2010, ÚP);




 

Střet záměrů s limity 



X1 - těžba štěrkopísku na k.ú. Uherský Ostroh - střet s vodními zdroji a ochranným pásmem - nadmístní střet ohrožující více ORP (100 000 obyvatel okresu Hodonín zásobovaných z vodního zdroje Bzeneckomplex); střet s I/54 úrovňové křížení (trvá, 2010) X3 - prověřit a posoudit Přírodní památku, která je ve střetu s VVN, VTL plynovodu a komunikačním vedením (trvá, 2012).


| 48



X6 - záměr R55 střet Natura 2000 PO Bzenecká Doubrava, les, VVN,VTL plyn, zranitelná oblast, CHOPAV, OP železnice, OP vodního zdroje (trvá, 2006, ZÚR), prověřit trasu rychlostní komunikace R55 (koridor R55 ve stávajícím územním plánu obce Moravský Písek a v územním rozhodnutí jsou odlišné od koridoru, který poskytl poskytovatel údajů ÚAP - nové, 2014);

6.13.

Obec Nová Lhota

Obec Nová Lhota leží 24 km východně od Veselí nad Moravou, na hranicích se Slovenskou republikou. Obcí prochází silnice III/49916 vedoucí přes Javorník do Velké nad Veličkou. Spojení na Vápenky zajišťuje silnice III/49914. Stav všech silnic vykazuje špatné prostorové parametry a odpovídá odlehlosti pohraničního území. Vzhledem k odlehlosti území je hlavní ekonomickou oblastí zemědělství, lesnictví a drobná výroba. Obec z toho důvodu nepočítá s novými rozvojovými plochami pro výrobu. Příležitostí pro obec je rozvoj cestovního ruchu, který je ovšem podmíněn odpovídající infrastrukturou a službami, které obci chybí. Potenciál pro turistiku skýtá oblast Horňácka s živými folklorními tradicemi. Občané Nové Lhoty dojíždí za prací, do škol, na úřady, k lékaři a za další občanskou vybaveností do okolních obcí a měst. Okolní obce poskytují rovněž pečovatelskou službu pro starší občany. Přes území obce vede naučná stezka Javořinská, cyklotrasa č. 46 Beskydsko-karpatská magistrála, cyklotrasa č. 5046 Javorník - Zámečnické mlýny a cyklotrasa č. 5052 Vápenky. Pro omezenou formu turistiky lze využít také to, že Nová Lhota leží v harmonické krajině v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Na správním území obce se nachází rovněž Národní přírodní rezervace Jazevčí a louky s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Problémem území je vysídlování z důvodu minimálních pracovních příležitostí a špatná dopravní dostupnost. Je potřeba posílit rozvoj okrajových pohraničních oblastí vedoucí ke snižování územních rozdílností. Změnami v území vytvářet podmínky pro posílení stability osídlení. Nová Lhota představuje obsluhovanou obec (ROZVOJ -) - jedná se o obec, která je absolutně závislá na pracovištích v jiných obcích (školství, zdravotnictví, pošta, sociální služby). Území obce je dle PÚR České republiky mimo rozvojovou osu OS 11. Životní prostředí - celé území obce je součástí CHKO Bílé Karpaty, nachází se zde NPR Jazevčí. Pozitivní je zachovaný krajinný ráz a vysoký podíl lesa na území obce - 1151 ha, tj. 44,5 % z celkové plochy obce. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území, omezená dopravní dostupnost a celková odlehlost pohraničního území. Nezaměstnanost je 15,3 % (zdroj ČSÚ ke dni 31.03.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Negativem území jsou odchody mladých lidí, omezená dostupnost lékařské péče. Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou

| 49

Problémy:



Environmentální závady E5 - v území se nachází sesuvy a jiné svahové deformace (trvá, 2006);



Využití území - závady K2 - minimální zastoupení vodních ploch na území obce - 11, ha tj. 0,4 % plochy území (trvá, 2006, ÚP);



Sociodemografické závady S1 - vysoká nezaměstnanost 15,3 % (trvá, 2006).

6.14.

Obec Radějov

Obec Radějov leží na hranicích se Slovenskou republikou 14 jižně od Veselí nad Moravou. Obec leží na silnici III/4997 spojující obec Radějov s městem Strážnice a Tvarožnou Lhotou. Technický stav všech komunikací vykazuje nedostatečnou šířku jízdních pruhů a odpovídá odlehlosti pohraničního území. Vzhledem k odlehlosti území je hlavní ekonomickou oblastí zemědělská a lesnická výroba a drobní živnostníci. Obec z toho důvodu nepočítá s novými rozvojovými plochami pro výrobu. Příležitostí pro obec je rozvoj cestovního ruchu, které je ovšem podmíněno odpovídající infrastrukturou a službami, které obec postrádá. Potenciál pro turistiku skýtá obora Radějov, lyžařský areál a blízkost vodní nádrže Lučina. Občané Radějova dojíždí za prací, do škol, na úřady, k lékaři a za další občanskou vybaveností do okolních obcí a měst. Přes území obce vede cyklotrasa č. 46 Beskydsko-karpatská magistrála a cyklotrasa Vinařská stezka Strážnická. Pro omezenou formu turistiky lze využít také to, že Radějov leží harmonické krajině v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. V katastru obce leží z části rovněž přírodní rezervace Kůtky s vzácnými druhy rostlin a živočichů. Problémem území je minimum vodních ploch, častý výskyt sesuvů a erozí, vysídlování z důvodu minimálních pracovních příležitostí a špatná dopravní dostupnost. Radějov představuje obsluhovanou obec (ROZVOJ -) - jedná se o obec s absolutně závislou na pracovištích v jiných obcích (školství, zdravotnictví, sociální služby). Území obce je dle PÚR České republiky mimo rozvojovou osu OS 11.


| 50

Životní prostředí - celé území obce je součástí CHKO Bílé Karpaty s vzácnými lokalitami PR Kůtky a PP Žerotín. Pozitivní je zachovaný krajinný ráz, KES = 7,45 a vysoký podíl lesa na území obce - 1731 ha, tj. 71,8 % z celkové plochy obce. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území, omezená dopravní dostupnost a celková odlehlost území. Nezaměstnanost je 13,1 % (zdroj ČSÚ ke dni 31.03.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Negativem území je záporné saldo migrace a omezená dostupnost lékařské péče. Problémy:



Environmentální závady E5 - v území se nachází vodní eroze, sesuvy a jiné svahové deformace (trvá, 2006); Využití území - závady K2 - minimální zastoupení vodních ploch na území obce - 21 ha, tj. 0,9 % plochy území (trvá, 2006, ÚP);






6.15.

Město Strážnice

Území města Strážnice se nachází 10 km jihozápadně od Veselí nad Moravou. Přes území prochází silnice I/55 z Veselí nad Moravou, II/426 směr Bzenec, III/4997 do Radějova. Před městem ze směru Veselí nad Moravou se na silnici I/55 napojuje III/4995 vedoucí do Tvarožné Lhoty. Železnice je v území zastoupena tratí č. 343 Hodonín - Vrbovce. Všechny stávající komunikace budou zachovány, je potřeba postupně odstranit dopravní závady, zejména nedostatečnou šířku v prostoru Strážnických bran na silnici I/55. Území města náleží do povodí Moravy, větší část je odvodňována přímo do Moravy a Baťova kanálu a menší část do Veličky a Radějovky. Na správním území se nenachází žádná významná vodní plocha, kromě vodních


| 51

ploch v zámeckém parku. Většina vodních toků je regulovaná s výjimkou krátkého úseku řeky Moravy (Osypané břehy). Zemědělsky využívaná část se vyznačuje velkoplošným obhospodařováním pozemků, což má za následek rozšíření vodní a větrné eroze. V katastru je množství funkčních závlahových náhonů vybudovaných v 30. letech 20. století současně s výstavbou Baťova kanálu. Problémem je odlesněná niva řeky Moravy potýkající se s větrnou erozí. Město je potřeba ochránit před účinky eroze protierozním opatřením - výsadbou ochranných lesů, pásy zeleně a zatravněním. CHKO Bílé Karpaty se nachází v jižní části území. Severní část území obce je součástí Přírodního parku Strážnické Pomoraví a Natura 2000 - evropsky významné lokality Strážnická Morava. Dále lze na území nalézt Natura 2000 - ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví s výskytem chráněných druhů ptactva. Unikátní částí přírody jsou původní meandry řeky Moravy vyhlášené jako Přírodní památka Osypané břehy. Cenou lokalitou je rovněž Přírodní památka Žerotín. Na správním území obce se nachází ochranná pásma vodních zdrojů. Problémem je zastavěná niva řeky Moravy a nepatřičně rozsáhlé (intenzivně zemědělsky, dopravně či sídelně využívané) oblasti spadající do CHKO Bílé Karpaty. Negativní je fakt, že na území převládá orná půda - 1553 ha, tj. 49 % podíl z celkové plochy obce. Z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 302 ha tj. 13,6 % trvalých travních porostů, což má rozhodující vliv na velmi nízkou ekologickou stabilitu, KES = 0,66. Dalším silným negativním vlivem poškozující pilíř životního prostředí je intenzivní průjezdná doprava přes území. Stávající zeleň bude vhodně doplňována a rozšiřována, zejména pro odclonění výrobních areálů a rušných komunikací. Zábor zemědělské půdy bude minimalizován a upřednostněny horší bonity. Zastavitelná území budou navazovat na stávající zastavěné území. Ve Strážnici funguje strojírenská a stavební výroba, množství drobných řemeslníků. Zemědělskou výrobu včetně vinařství zastupuje Žerotín, Vínovín a Vinařství Botur. Rovněž lze rozšířit drobnou turistiku - meandry řeky Moravy PP Osypané Břehy, vodní turistika na Baťově kanálu, cyklistika, koupaliště. Devizou oblasti je tradiční lidová kultura, včetně vyhlášeného mezinárodního folklorního festivalu a rozšířená tradice vinařství. Ve Strážnici je dobrá občanská vybavenost. Pro město je potřeba navrhnout přiměřeně rozvojové plochy pro bydlení a služby v návaznosti na potřeby stabilizace osídlení, dále pak plochy pro bydlení a rekreaci a občanskou vybavenost. Bude potřeba řešit rovněž potřebnou technickou infrastrukturu pro rozvojové plochy. Strážnice je obsluhující obcí (ROZVOJ +) nejen pro své blízké okolí. Jako svébytné město se základním vybavením má velké předpoklady další rozvoje. Celé území města Strážnice leží dle Politiky územního rozvoje České republiky na rozvojové ose OS 11. Životní prostředí - část území se nachází v CHKO Bílé Karpaty, severní část je součástí Přírodního parku Strážnické Pomoraví a Natura 2000; negativní vliv průjezdné dopravy. Hospodářský rozvoj - chybějící strategičtí zaměstnavatelé (velké firmy). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Negativem území je záporné saldo migrace. Problémy:



Dopravní závady D1 - špatný stav komunikací, nedostatečná šířka zejména v prostoru Strážnických bran (řešeno změnou ÚP, 2010)



Hygienické závady H1 - vysoká zátěž z průjezdné dopravy I/54 (trvá, 2006); H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10. Důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch orné půdy - 1553 ha, tj. 49 % celkové plochy obce (trvá, 2006); H3 - v území je evidováno několik lokalit se starou ekologickou zátěží (trvá, 2010)

   

Environmentální závady E1 - silnice I.třídy křižuje regionální biokoridor (trvá, 2006, ÚP); E3 - nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita (trvá, 2006); E4 - velmi malé množství srážek, průměrný roční úhrn srážek - 553 mm (trvá, 2012); E6 - opakované povodně (trvá, 2006, ÚP);

 


| 52



Sociodemografické závady S2 - záporné saldo migrace: - 27 (trvá, 2006);

Střet záměrů s limity:  

X5 - záměr prognózního ložiska lignitu střet s Přírodním parkem Strážnické Pomoraví, Natura 2000. (trvá, 2006, ÚP); X6 - záměr silnice střet s Přírodním parkem Strážnické Pomoraví, Natura 2000 (trvá, 2006, ZÚR).

6.16.

Obec Suchov

Území obce Suchov se nachází 17 km východně od Veselí nad Moravou. Obec Suchov má velmi omezené možnosti hospodářského rozvoje. Rozvoj je výrazně limitován tím, že celé území obce je součástí CHKO Bílé Karpaty. Obec je stranou hlavních dopravních komunikací, na území obce je doprava realizována silnicí III. třídy. Hlavní devizou obce je čisté ovzduší. Hlavní možnosti hospodářského rozvoje v obci je využití přirozených možností území, převážně zemědělství. Další možnosti se nabízejí v poskytování služeb cestovního ruchu a případně ve zřízení nějakého objektu pro sociální služby, např. domova důchodců. Lidé, kteří upřednostňují pro své obydlí pěknou krajinu by zde rovněž měli mít šanci nalézt místo pro své bydlení. Naprostá většina obyvatel bude muset i nadále za prací dojíždět, proto je nutné udržet spojení, které je realizováno pomocí IDS JMK. Problémem obce je nedostatek vodních zdrojů a jeho řešení pomocí realizace vodovodu Horňácko, chybějící síť cyklostezek, špatný stav silnice III/49914 Suchovské mlýny - Javorník, celková odlehlost pohraničního území. Hrozbu pro stavby představuje nebezpečí sesuvů, geologická skladba podloží je z Kapatského flyše, což je typické sesuvné území. Další hrozbu představuje vysoké ohrožení půd vodní erozí na celém území. Životní prostředí - celé území obce je součástí CHKO Bílé Karpaty s vzácnou lokalitou NPR Búrová. Pozitivem je vysoký podíl lesa na území obce - 406 ha, tj. 28,1 % území obce a zachovaný krajinný ráz. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící hospodářské subjekty, drobní živnostníci a také nedostatek pracovních příležitostí v území, omezená dopravní dostupnost a celková odlehlost pohraničního území. Dlouhodobá nezaměstnanost je 14,4 % (zdroj ČSÚ, ke dni 31.3.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Mezi negativa území patří záporné saldo migrace, odchody mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí, vysoký index stáří populace, omezená dostupnost lékařské péče a služeb.


| 53

Problémy:



Hygienické závady T2 - chybí vodovod (trvá, 2006, ÚP);



Environmentální závady E5 - v území se nachází sesuvy a jiné svahové deformace (trvá, 2006);



Využití území - závady K2 - minimum vodních ploch na území obce - 9 ha, tj. 0,6 % území (trvá, 2012, ÚP);



Sociodemografické závady S1 - vysoká nezaměstnanost - 14,4%. (trvá, 2006).

6.17.

Obec Tasov

Území obce Tasov se nachází 8 km jihovýchodně od Veselí nad Moravou. Územím obce prochází silnice III/4992 spojující Hroznovou Lhotu a Lipov. Na silnici III/4992 se napojuje komunikace III/49918 vedoucí do Hrubé Vrbky. Ve zdevastovaném areálu bývalého zemědělského družstva by mohla být rozvojová plocha pro podnikatelskou výrobu. Problémem areálu jsou však problematické vlastnické vztahy. Pro bydlení jsou vytvořeny základní předpoklady, prioritou zůstává dostavba proluk stávající zástavby. Proto se v obci nepředpokládá výrazný rozvoj veřejné infrastruktury kromě výstavby ČOV. Povodňové riziko představuje Velička se stanoveným záplavovým územím, které musí být respektováno. Obec Tasov by mohla být dovybavena pro cestovní ruch sítí cyklotras. Kladem pro cestovní je ruch je exitující turistická ubytovna. Hlavní problémy území je odlesněná krajina s minimem vodních ploch, zatížena erozí, špatné dopravní spojení a dlouhodobě vysoká nezaměstnanost způsobující odchody obyvatel. Tasov představuje částečně obsluhovanou obec (ROZVOJ +), jedná se o obec závislou na pracovištích v jiných obcích, má minimální základní vybavenost. Území obce Tasov je dle Politiky územního rozvoje České republiky mimo rozvojovou osu OS 11. Životní prostředí - podmínky území pro příznivé životní prostředí lze charakterizovat jen jako průměrné negativní vliv dopravy. Dalším zásadním nedostatkem území je zcela odlesněná krajina, rozsáhlé lány orné Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou

| 54

půdy s intenzivní zemědělskou výrobou a nízká biodiverzita včetně koeficientu ekologické stability KES = 0,41. Minimum vodních ploch na území obce - 6 ha, tj. 1 % celkové plochy území. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území a omezená dopravní dostupnost území. Dlouhodobá nezaměstnanost je 10,3 %. Podnikání je v obci zastoupeno pouze velmi omezeným počtem drobných živnostníků. Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Negativem území je omezená dostupnost lékařské péče. Problémy:

 

Hygienické závady H1 - průjezdná doprava vedena středem obce (trvá, 2006); H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10, důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy, orná půda - 412 ha, tj. 64,7 % celkové plochy obce (trvá, 2006);



Technická infrastruktura - závady T1 - chybějící ČOV (trvá, 2006, ÚP);

 

Environmentální závady E2 - z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 22 % trvalých travních porostů, KES= 0,41 (trvá, 2006); E4 - velmi malé množství srážek, průměrný roční úhrn srážek - 543 mm (trvá, 2012);



Využití území závady K2- minimum vodních ploch na území obce - 6 ha, tj. 1 % celkové plochy území (trvá, 2006, ÚP);



Urbanistické závady U1 - zdevastovaný areál zemědělského družstva (trvá, 2012, ÚP);



Sociodemografické závady S1 - vysoká nezaměstnanost - 10,3% (trvá 2006).


| 55

6.18.

Obec Tvarožná Lhota

Území obce Tvarožná Lhota se nachází 11 km jižně od Veselí nad Moravou. Územím obce prochází silnice III/4995 spojující Strážnici s Kněždubem. Na silnici III/4995 se napojuje komunikace III/4997 vedoucí přes rekreační oblast Lučina do Radějova. Komunikace vykazují technické závady, zejména ve své nedostatečné šíři jízdních pruhů. V obci by mohla být rozvojová plocha pro podnikatelskou výrobu v areálu bývalého zemědělského družstva. Problémem areálu jsou vlastnické vztahy. Pro bydlení se předpokládá dostavba proluk stávající zástavby. Obec by mohla být dovybavena pro cestovní ruch zlepšením sítě cyklotras, parkovištěm a dalším sportovním zázemím. Kladem pro cestovní ruch je existující rekreační oblast Lučina včetně možnosti koupání a rozhledna a salaš Travičná. Hlavní problém území je minimum vodních ploch sloužící k zadržení vody v krajině, potencionálně vysoké riziko bleskových povodní, eroze, špatné dopravní spojení. Tvarožná Lhota představuje obsluhující obec (ROZVOJ +), jedná se o svébytnou obec se základním vybavením, ale zároveň o obec závislou na pracovištích v jiných obcích. Území obce je dle Politiky územního rozvoje České republiky mimo rozvojovou osu OS 11. Životní prostředí - polovina území obce je součástí CHKO Bílé Karpaty s vzácnou lokalitou NPR Čertoryje. Pozitivním prvkem jsou masivní výsadby dřevin včetně tradičních místních odrůd ovocných stromů. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území, omezená dopravní dostupnost a odlehlost území. Velmi vysoká dlouhodobá nezaměstnanost - 11,7 % (zdroj ČSÚ, ke dni 31.3.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Negativem území je omezená dostupnost lékařské péče. Problémy:



Hygienické závady H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10. Důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy orná půda - orná půda 715 ha, tj. 41 % z celkové plochy (trvá, 2006);



Environmentální závady E4 - malé množství srážek, průměrný roční úhrn srážek - 550 mm (trvá, 2012);



Technická infrastruktura závady T1 - chybějící část kanalizace v rekreační oblasti Lučina (trvá, 2012, ÚP);



Využití území závady K2 - minimální zastoupení vodních ploch na území obce - 15 ha, tj. 0,9 % plochy území (trvá, 2006, ÚP);





| 56

6.19.

Obec Velká nad Veličkou

Území obce Velká nad Veličkou se nachází 16 km jihovýchodně od Veselí nad Moravou. Územím obce prochází silnice I/74 z Uherského Ostrohu na Slovensko. Na silnici I/71 se v obci připojuje silnice III/49912 na Hrubou Vrbku a silnice III/49914 na Novou Lhotu. Železnice je v území zastoupena regionální železniční tratí č. 343 Veselí nad Moravou - Vrbovce. Silnice I/71 vykazuje nedostatečné technické parametry, jedná se zejména o šířku jízdních pruhů. Další závadou silnice III/49912 je nedostatečná výška podjezdu pod železnicí. Všechny stávající komunikace budou zachovány. Území obce náleží do povodí Veličky, větší část je odvodňována přímo do Veličky a menší jihozápadní část do Bozatínského potoka. Na území chybí zadržení odtoku vody v krajině. Řešením je například vybudování nových vodní ploch. Obec je potřeba ochránit z východu před účinky přívalových dešťů protierozním opatřením - výsadba ochranných lesů, pásy zeleně a zatravnění. Jihovýchodní část území obce je součástí CHKO Bílé Karpaty, nachází se zde národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem. Na správním území se nachází vodní zdroj včetně ochranného pásma. Problémem je snižující se roční úhrn srážek, který spolu s geologickou skladbou podloží Karpatským flyšem a vysokým podílem zornění (49%) způsobuje celkové vysychání oblasti. Výrazným střetem v území je dobývací prostor a na něm vyhlášena evropsky významná lokalita. Budou respektovány stávající kulturní a urbanistické hodnoty v území, chráněná území, ochranná pásma a územní systém ekologické stability. Stávající vzrostlá zeleň bude vhodně doplňována a rozšiřována, zejména pro odclonění výrobních areálů a rušných komunikací. Je potřeba řešit zadržení vody v krajině spolu s problémem erozí, například pomocí stanovením ploch pro protierozní opatření. Zábor zemědělské půdy bude minimalizován a upřednostněny horší bonity. Zastavitelná území budou navazovat na stávající zastavěné území. Velká nad Veličkou tvoří zázemí pro udržení osídlení celé pohraniční oblasti Horňácka, proto i zde by mělo být podporován rozvoj ploch pro bytovou výstavbu v návaznosti na potřeby stabilizace osídlení a přiměřeně i plochy výroby s využitím současných průmyslových areálů. Dále by měly být pro posílení soudržnosti obyvatel území vytvářeny podmínky pro rozvoj podnikání, zejména tradiční obory, s ohledem na místní zdroje a širší vazby a při minimálních negativních dopadech na životní prostředí. Přitom by měly být chráněny přírodní hodnoty a omezena individuální rekreační zástavba. Bude potřeba rovněž řešit technickou infrastrukturu v obci. Prioritním záměrem je realizace vodovodu Horňácko, jenž má zajistit stabilní zásobování celé oblasti kvalitní pitnou vodou ze zdroje Bzenec - komplex. Hlavními problémy území je vysychání území způsobené vysokým podílem zornění a nedostatkem vodních ploch, vodní a větrná eroze, špatné dopravní spojení s nedostatečnými parametry komunikací a dlouhodobě vysoká nezaměstnanost způsobující odchody obyvatel.


| 57

Funguje zde akciová společnost Kordárna plus, Pružinárna Sečkař a drobní řemeslníci. Kromě rozvoje výrobní funkce je zájem o rozšíření turistiky, zaměřené na místní folklorní tradice včetně doprovodných činností jako je ubytování, turistické trasy a cyklotrasy. Velká nad Veličkou je obsluhující obec (ROZVOJ +) pro své blízké okolí. Jako svébytná obec se základním vybavením má také největší předpoklady dalšího rozvoje. Území obce je dle Politiky územního rozvoje České republiky mimo rozvojovou osu OS 11. Životní prostředí - stav pilíře životního prostředí lze hodnotit jako dobrý z důvodu existence národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem. Negativní stranou zůstává znehodnocení krajinného rázu fotovoltaickými elektrárnami, vysoký podíl zornění, dobývací prostor, sesuvy a vliv průjezdné dopravy napříč územím. Hospodářský rozvoj - negativem je odlehlost pohraničního území, kladem je existence jediného většího zaměstnavatele na Horňácku - Kordárna plus. Sociodemografický pilíř - velmi špatný z důvodu dlouhodobě vysoké nezaměstnanosti - 10,7 % a vysoké záporné migrační saldo: - 21. Problémy:

 

 

Dopravní závady D1 - nedostatečné šířkové parametry komunikace I/71 (řešeno změnou ÚP, 2006) D7 - špatný stav komunikací, nedostatečná výška pod železniční tratí směr Hrubá Vrbka - 3,7 m (trvá, 2006); Hygienické závady H1 - silnice I.třídy zasahuje exhalacemi zastavěné území, intenzivní průjezdná doprava vedena středem obce (trvá, 2006); H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10. Důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (trvá, 2006);



Environmentální závady E1 - silnice I.třídy křižuje regionální biokoridor (trvá, 2006, ÚP);



Využití území závady K2 - malý podíl vodních ploch na území obce - 32 ha, tj. 1,2 % (trvá 2006, ÚP);

 

Sociodemografické závady S1 - vysoká nezaměstnanost - 10,7% (trvá, 2006); S2 - záporné saldo migrace: - 21 (trvá, 2006);


X3 - prověřit a posoudit Přírodní památku, která je ve střetu s dobývacím prostorem (trvá, 2012).


| 58

6.20. Město Veselí nad Moravou Území města Veselí nad Moravou se nachází na východním okraji Jihomoravského kraje. Přes území prochází silnice I/55 od Uherského Hradiště vedoucí do Hodonína, dále se na ní napojují silnice I/54 od Bzence do Blatnice p. Sv. Ant. a silnice III/4994 do Kozojídek. Železnice je v území zastoupena tratí č. 340 Brno - Uh. Hradiště a č. 343 Hodonín - Vrbovce. Jako klíčová pro další rozvoj oblasti ORP Veselí nad Moravou se jeví výstavba rychlostní silnice R55. Všechny stávající komunikace budou zachovány, je potřeba postupně odstranit dopravní závady, zejména nedostatečnou šířku všech komunikací a nedostatečnou výšku (3,9 m) v podjezdu pod železniční tratí. Území města náleží do povodí Moravy, větší část území je odvodňována přímo do Moravy a Baťova kanálu a menší východní část do Svodnice a jižní část do Kozojídky. Na správním území se nachází vodní plochy na západě území - Veselský štěrk a mrtvá ramena neregulovaného toku řeky Moravy (Okasovo, Vláky, Šišperka, Vlčinec), další vodní plochy jsou v zámeckém parku a u koupaliště. Jihovýchodní část území je zcela bez vodních ploch, výjimkou je Veselský rybník. Vzhledem k nivě řeky Moravy není toto zastoupení vodních ploch příliš vysoké - 5,9 % a zejména na východní zcela bezlesé části by se výstavbou další vodní plochy posílila nízká biodiverzita území. Většina vodních toků je regulovaná, s výjimkou samotného toku řeky Svodnice. Zemědělsky využívaná část území se vyznačuje velkoplošným intenzivním obhospodařování pozemků, což má za následek rozvoj vodní a větrné eroze. V území je množství stále funkčních závlahových náhonů, vybudovaných v 30. letech 20. století současně s výstavbou plavebního Baťova kanálu. Veselí nad Moravou je potřeba ochránit od východu před negativními účinky větrné eroze. Vhodná protierozní opatření mohou být například výsadba ochranných lesů, pásy zeleně a zatravnění. Západní část území obce je součástí Natura 2000 - ptačí oblast Bzenecká Doubrava s výskytem chráněných druhů ptactva. Významný krajinný prvek tvoří Zámecký park a přírodní tok řeky Svodnice. Na správním území obce se nachází také ochranná pásma vodních zdrojů jímacího území Bzenec - komplex. Vodní zdroje jsou strategickou zásobárnou pitné vody pro většinu okresu Hodonín a jsou ohroženy záměrem těžby štěrkopísku v Uherském Ostrohu. Problémem a zároveň střetem je zastavěná niva řeky Moravy a rozsáhlé intenzivně zemědělsky, dopravně a sídelně využívané oblasti orné půdy. Negativní je zcela odlesněná východní část území a fakt, že na celém území dominuje orná půda - 1883 ha, tj. 53 % podíl z celkové plochy obce. Z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 440 ha, tj. 17,4 % trvalých travních porostů (53 % je orné půdy), což má rozhodující vliv na velmi nízkou ekologickou stabilitu KES = 0,43. Problémem je snižující se roční úhrn a nerovnoměrnost srážek (508 mm), který spolu s geologickou skladbou podloží a vysokým podílem zornění (53 %) způsobuje celkové vysychání oblasti. Budou respektovány stávající kulturní a urbanistické hodnoty v území, chráněná území, ochranná pásma a územní systém ekologické stability. Stávající vzrostlá zeleň bude respektována, vhodně doplňována a rozšiřována, zejména pro odclonění výrobních areálů a rušných komunikací. Řešena bude nízká biodiverzita území, problém erozí a zadržení vody v krajině navržením vhodných opatření např. posílení liniových prvků, větrolamy, ochranné lesní porosty, vodní plochy.


| 59

Zábor zemědělské půdy bude minimalizován a upřednostněny horší bonity. Zastavitelná území budou navazovat na stávající zastavěné území. Problémem města je strategická plocha pro výrobu (37 ha), která je zcela zastavěna fotovoltaickou elektrárnou 15,5 MW, která vytváří minimální zaměstnanost obyvatel. Dalším souvisejícím problémem je chátrající areál Železáren Veselí, jenž je využit jen minimálně. Ve městě je zastoupena elektrotechnická, strojírenská a stavební výroba firmami VHS, IMOS, Vodohospodářské stavby Javorník, Eurotec, ČD depo, Přibyl, Clancy radiators, Prefa a mnohými dalšími drobnými řemeslníky. Zemědělskou výrobu zastupuje ZD Veselan. Kromě rozvoje primární výrobní funkce města, lze dále rozšířit i turistiku - vodní turistika na Baťově kanálu, cyklistika, koupaliště. Devizou je tradiční lidová kultura. Ve Veselí nad Moravou je potřeba navrhnout rozvojové plochy pro podnikání s ohledem na omezené možnosti využití stávajících ploch pro výrobu (zastavěnost fotovoltaickou elektrárnou a chátrající areál Železáren s problematickými majetkovými vztahy). Pro podnikatelské plochy by měli být využity stávající i bývalé zemědělské a průmyslové areály. Veselí nad Moravou je obsluhující obcí (ROZVOJ +) a to nejen pro své blízké okolí. Jako svébytné město ORP se základním vybavením má také největší předpoklad dalšího rozvoje. Město Veselí nad Moravou se nachází dle Politiky územního rozvoje České republiky v rozvojové ose OS 11, proto by zde měl být podporován rozvoj ploch pro výrobu a skladování, bytová výstavba v návaznosti na potřeby stabilizace osídlení, pro posílení soudržnosti obyvatel území by měly být vytvářeny podmínky pro rozvoj podnikání, včetně rozvoje turistiky s využitím místního potenciálu, které město Veselí nad Moravou nabízí. Rozvoj turismu by měl být limitován s ohledem na místní zdroje a širší vazby a při minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Prioritou zůstává ochrana přírodních hodnot a omezení individuální rekreační zástavby. Ve Veselí nad Moravou je poměrně dobrá občanská vybavenost, výjimkou je chybějící nemocnice a lékařská péče první pomoci. Pro město Veselí nad Moravou je potřeba navrhnout přiměřeně rozvojové plochy pro bydlení a občanskou vybavenost služby v návaznosti na potřeby stabilizace osídlení, následně pak plochy pro rekreaci. Nezbytné je řešit i potřebnou technickou infrastrukturu pro rozvojové plochy. Mezi problémy území, které dříve fungovalo jako průmyslové centrum zaměstnávající obyvatele z okolí, patří chybějící rychlostní komunikace, která by mohla zastavit postupný dlouhodobý úpadek celé oblasti pohraničí. Chybějící komunikace se odráží v horším dopravním spojení a dlouhodobě vysoké nezaměstnanost způsobující odchody obyvatel. Dalším problémem je odlesněná niva řeky Moravy potýkající se s větrnou erozí, snižující se roční úhrny srážek (508 mm), který spolu s geologickou skladbou a vysokým podílem zornění (53 %) způsobuje celkové vysychání oblasti. Hrozbu přestavují stále častější dlouhotrvající období sucha a opakované povodně. Území Veselí nad Moravou je dle Politiky územního rozvoje České republiky v rozvojové ose OS 11. Základním cílem je vytvoření podmínek pro využití potenciálu směřující k rozvoji a stabilitě oblasti, potýkající se s výrazným hospodářským útlumem a odchody obyvatel. Životní prostředí - celkové hodnocení pilíře je negativní zejména z důvodu silného negativní vlivu průjezdné dopravy, vysokého podílu zornění, nízké biodiverzity území a zastavěné nivy řeky Moravy. Hospodářský rozvoj - celkové hodnocení pilíře je negativní zejména z důvodu chybějících strategických zaměstnavatelů (velké firmy). Dalším důvodem je špatná dopravní dostupnost silniční sítě a velká vzdálenost k dálnici jen dokresluje odlehlost a jistou izolovanost území. Sociodemografický pilíř - celkové hodnocení pilíře je negativní zejména z důvodu záporného migračního salda: - 125, odchodů mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí a také vysokého indexu stáří populace. Problémy:

    

Dopravní závady D1 - nedostatečné šířkové parametry I/54 (trvá, 2006); D3 - problematické křižovatky - špatná prostorová dispozice (trvá, 2006); D5 - úrovňové křížení cyklostezky k Moravskému Písku se silnicí I/54 (trvá, 2012, ÚP); D6 - rozdílné priority v řešení dopravy v rámci krajů (trvá); D7 - nedostatečná výška pod železničním podjezdem směr Blatnice pod Sv. Ant. (trvá, 2012);


| 60

  

   

Hygienické závady H1 - silnice I.třídy zasahuje exhalacemi zastavěné území (trvá, 2006); H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10. Důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (trvá, 2006); H3 - v území je evidováno několik lokalit se starou ekologickou zátěží (Železárny Veselí, Desta Bzenec etylény (trvá, 2010); Environmentální závady E2 - z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 12,4 % trvalých travních porostů (53 % je orné půdy), což má vliv na velmi nízkou ekologickou stabilitu KES = 0,43 (trvá, 2006); E3 - nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita (trvá, 2006); E4 - velmi malé množství srážek, průměrný roční úhrn srážek - 508 mm (trvá, 2012); E7 - zastavěna a odlesněna nejcennější část přírody Niva řeky Moravy (trvá, 2006, ÚP);

 

Technická infrastruktura - závady T1 - chybějící kanalizace v zahrádkářských osadách v nivě řeky Moravy (trvá, 2012); T3 - trasa vedení elektro poskytnutá poskytovatelem údajů (firma ČEPS) je vedena v těsné blízkosti zastavěného území (nová, 2014);



Využití území - závady K2 - východní část území je zcela odlesněná (trvá, 2012);



Urbanistické závady U1 - nevyužitý chátrající areál Železáren Veselí. Strategická rozvojová plocha pro výrobu zastavěna fotovoltaickou elektrárnou - 37 ha (trvá, 2012, ÚP);

 

Sociodemografické závady S1 - vysoká nezaměstnanost - 11,2 % (trvá, 2006); S2 - záporné saldo migrace: - 125 (trvá, 2006);


X1 - těžba štěrkopísku na k.ú. Uherský Ostroh střet s vodními zdroji a ochranným pásmem, střet se silnicí I/54 - úrovňové křížení (trvá, 2010).


| 61

6.21.

Obec Vnorovy

Území obce Vnorovy se nachází 4 km jihozápadně od Veselí nad Moravou. Přes území prochází silnice I/55 od Uherského Hradiště vedoucí do Hodonína, dále se na ní napojuje silnice III/4992 vedoucí do Žeravin. Železnice je v území zastoupena tratí č. 343 Hodonín - Vrbovce. Všechny stávající komunikace budou zachovány, je potřeba postupně odstranit dopravní závady, zejména nedostatečnou šířku všech komunikací. Území obce náleží do povodí Moravy, větší část je odvodňována přímo do Moravy a Baťova kanálu a menší jižní část do Veličky. Na správním území se nachází vodní plochy pouze na západě území, jedná se o mrtvá ramena neregulovaného toku řeky Moravy. Naopak východní část území je zcela bez vodních ploch. Vzhledem k nivě řeky Moravy není toto zastoupení vodních ploch příliš vysoké - 6,3 %. Většina vodních toků je regulovaná. Zemědělsky využívaná část území se vyznačuje velkoplošným intenzivním obhospodařování pozemků, což má za následek rozvoj vodní a větrné eroze. V katastru je množství stále funkčních závlahových náhonů, vybudovaných v 30. letech 20. století současně s výstavbou plavebního Baťova kanálu. Vnorovy je potřeba ochránit od východu před účinky eroze protierozním opatřením, např. výsadbou ochranných lesů, pásy zeleně a zatravnění. Severozápadní část území obce je součástí Natura 2000 ptačí oblast Bzenecká Doubrava s výskytem chráněných druhů ptactva. Do správního území obce zasahují ochranná pásma vodních zdrojů jímacího území Bzenec - komplex. Problémem a zároveň střetem je zastavěná niva řeky Moravy a rozsáhlé intenzivně zemědělsky, dopravně a sídelně využívané oblasti orné půdy. Negativní je zcela odlesněná východní část území a fakt, že na celém území dominuje orná půda - 893 ha, tj. 53 % podíl z celkové plochy obce. Z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 163 ha tj. 13,2 % trvalých travních porostů (53 % je orné půdy), což má rozhodující vliv na velmi nízkou ekologickou stabilitu KES = 0,62. Problémem je snižující se roční úhrn a nerovnoměrnost srážek (559 mm), který spolu s geologickou skladbou podloží a vysokým podílem zornění (53%) způsobuje celkové vysychání oblasti. Budou respektovány stávající kulturní a urbanistické hodnoty v území, chráněná území, ochranná pásma a územní systém ekologické stability. Stávající vzrostlá zeleň bude respektována, vhodně doplňována a rozšiřována, zejména pro odclonění výrobních areálů a rušných komunikací. Řešena bude nízká biodiverzita území, problém erozí a zadržení vody v krajině navržením vhodných opatření, např. posílení liniových prvků, větrolamy, ochranné lesní porosty, vodní plochy. Zábor zemědělské půdy bude minimalizován a upřednostněny horší bonity. Zastavitelná území budou navazovat na stávající zastavěné území. V obci je zastoupena elektrotechnická výroba, dřevovýroba, kovovýroba (Flajsar s.r.o, pila Gazárek) a další drobní řemeslníci. Zemědělskou výrobu zastupuje Agro a.s. Devizou je tradice vinařství. Je potřeba navrhnout rozvojové plochy pro podnikání s ohledem na omezené možnosti využití stávající výrobní plochy. Pro podnikatelské plochy by též měly být využity stávající bývalé zemědělské a průmyslové areály. Vnorovy jsou obsluhující obcí (ROZVOJ +) pro své blízké okolí. Jako svébytná obec se základním vybavením má podmínky pro další rozvoj. Celé území leží dle Politiky územního rozvoje České republiky v rozvojové ose OS 11. Proto by zde, měl být podporován rozvoj ploch pro výrobu a skladování a bytová výstavba v návaznosti na potřeby stabilizaci osídlení. Dále by měly být, pro posílení soudržnosti obyvatel území, vytvářeny podmínky pro rozvoj podnikání, včetně rozvoje turistiky s využitím místního potenciálu, které obec nabízí. Rozvoj turismu by měl být limitován s ohledem na místní zdroje a širší vazby a při minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Prioritou zůstává ochrana přírodních hodnot a omezení individuální rekreační zástavby. Životní prostředí - celkové hodnocení pilíře je negativní zejména z důvodu negativního vlivu průjezdné dopravy, vysokého podílu zornění, nízké biodiverzity území. Hospodářský rozvoj - celkové hodnocení pilíře je negativní zejména z důvodu chybějících strategických zaměstnavatelů (velké firmy). Sociodemografický pilíř - celkové hodnocení pilíře je negativní zejména z důvodu odchodů mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí a také vysokého indexu stáří populace. Negativním prvkem je omezená dostupnost lékařské péče.


| 62

Problémy:

 

   

Hygienické závady H1 - silnice I.třídy zasahuje exhalacemi zastavěné území (trvá, 2006); H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10. Důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (trvá, 2006); Environmentální závady E2 - z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 13,2 % trvalých travních porostů (53 % je orné půdy), což má vliv na velmi nízkou ekologickou stabilitu KES = 0,62 (trvá, 2006); E3 - nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita (trvá, 2006); E4 - velmi malé množství srážek, průměrný roční úhrn srážek - 559 mm (trvá, 2012); E7 - zastavěná niva řeky Moravy (trvá, 2006);

6.22.

Obec Žeraviny

Obec Žeraviny leží na úpatí Bílých Karpat asi 7 km jižně od Veselí nad Moravou. Územím obce Žeraviny prochází silnice III/4992 spojující Strážnici s Hroznovou Lhotou, na ni se připojuje silnice III/4993 směr Kozojídky. Komunikace vykazují technické závady, zejména ve své nedostatečné šíři jízdních pruhů. V obci by mohla být plocha pro podnikatelskou výrobu v areálu bývalého zemědělského družstva. Problémem areálu jsou vlastnické vztahy. Hlavním problémem území je bezlesá krajina s minimem vodních ploch sloužící k zadržení vody v krajině, větrná eroze, snižující se roční úhrn a nerovnoměrnost srážek (559 mm), který spolu s geologickou skladbou a vysokým podílem zornění 86 % způsobuje celkové vysychání oblasti. Dalším problém je špatné dopravní spojení s nedostatečnými parametry komunikací a dlouhodobě vysoká nezaměstnanost způsobující odchody obyvatel. Riziko pro obec Žeraviny představuje samotná velikost obce pod 200 obyvatel a její omezené možnosti (vysoká závislost na okolí, omezený rozpočet). Žeraviny představují obsluhovanou obec (ROZVOJ -), jedná se o obec s absolutně závislou na pracovištích v jiných obcích (školství, zdravotnictví, pošta, sociální služby). Území obce se dle Politiky územního rozvoje České republiky nachází mimo rozvojovou osu OS 11. Životní prostředí - negativní stránkou je 199 ha, tj. 86 % podíl orné půdy, což má vliv na velmi nízkou ekologickou stabilitu K = 0,04. Jedná se o zcela bezlesou krajinu. Minimum vodních ploch na území obce 3 ha, tj. 1,3 % celkové plochy území. Na území obce se projevuje silná větrná eroze. Aktualizace územně analytických podkladů ORP Veselí nad Moravou

| 63

Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území a omezená dopravní dostupnost a odlehlost území. Dlouhodobá nezaměstnanost je 9,5 %. Sociodemografický pilíř - negativem území je záporné saldo migrace: - 3, odchody mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí a vysoký index stáří populace. Negativním rysem je omezená dostupnost lékařské péče. Problémy:



Hygienické závady H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10, důvodem je prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (trvá, 2006);

 

Environmentální závady E2 - z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 1 % trvalých travních porostů (86 % orná půda), což má vliv na velmi nízkou ekologickou stabilitu KES = 0,04 (trvá, 2006); E3 - nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita (trvá, 2006); E4 - velmi malé množství srážek, průměrný roční úhrn srážek - 559 mm (trvá, 2012);



Technická infrastruktura - závady T1 - chybí ČOV (trvá, 2006);

 

Využití území - závady K1 - zcela odlesněná krajina, lesní plochy mají 0,2 ha (trvá, 2012); K2 - minimum vodních ploch na území obce - 3 ha, tj. 1,3 % celkové plochy území (trvá, 2006, ÚP);




| 64

7. ZÁVĚR - PROBLÉMY K ŘEŠENÍ PRO ÚPD 7.1. Problémy k řešení v nadřazené územně plánovací dokumentaci  







 

D5 - zlepšit koordinaci dopravy na pomezí Zlínského a Jihomoravského kraje. Cílem je řešení spádovosti, sjednocení dopravních priorit Jihomoravského kraje a Zlínského kraje (celé ORP Veselí nad Moravou); E6 - navrhnout systémové řešení protipovodňové ochrany podél toku řeky Moravy v krajině v součinnosti se Zlínským Krajem. Cílem je řešení ochrany území před povodněmi v součinnosti s ostatními kraji (Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice); H1 - řešit negativní vliv hluku a emisí z dopravy na zastavěné území navržením vhodného opatření, např. obchvaty sídel. Cílem je eliminace všech negativních účinků hluku, emisí včetně částic PM10 z dopravy (Blatnice pod Svatým Antonínkem, Louka, Tasov, Velká nad Veličkou, Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice); S1, S2 - vyhledat a navrhnout strategické rozvojové plochy pro zlepšení hospodářské situace OPR Veselí nad Moravou. Cílem je komplexní řešení pro odstranění perifernosti celého území. Druhotným cílem je koncepční řešení pro posilující trend vysídlení z důvodu úbytku pracovních příležitost (celé OPR Veselí nad Moravou); X1 - prověřit a posoudit možný negativní dopad vlivu plánované těžby štěrkopísku v Uherském Ostrohu na vodní zdroje Bzenec - komplex, Natura 2000, záplavové území a dopravu (Moravský Písek, Veselí nad Moravou - potenciální dopad na okres celý Hodonín); X5 - prověřit a posoudit vliv a dopad případné těžby lignitu na Přírodní park Strážnické Pomoraví a Natura 2000 (Strážnice); X6 - prověřit a posoudit vliv záměru rychlostní komunikace R55 na Natura 2000 (Moravský Písek potenciální dopad na okres celý Hodonín). Prověřit trasu rychlostní komunikace R55 (koridor R55 ve stávajícím územním plánu obce Moravský Písek a v územním rozhodnutí jsou odlišné od koridoru, který poskytl poskytovatel údajů ÚAP);

7.2. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci 















D2 - prověřit vytvoření podmínek pro zvýšení využití železnice zajištěním bezpečného přístupu k nádraží. Cílem je zlepšení dostupnosti železniční dopravy pro obyvatele (Blatnice pod Svatým Antonínkem); D3 - prověřit vytvoření podmínek pro řešení problematických křižovatek např. vymezením ploch pro nové kruhové objezdy. Cílem je zlepšení a eliminace špatného součastného stavu křižovatek způsobující vážné dopravní problémy (Blatnice pod Svatým Antonínkem, Veselí nad Moravou, Strážnice); D4 - prověřit a navrhnout zlepšení úrovňového křížení cyklostezky k Moravskému Písku s komunikací I/54. Cílem je odstranění stávajícího nebezpečného stavu, který může způsobit kolizi automobilů s cyklisty (Veselí nad Moravou); D5 - zlepšit koordinaci dopravy jednotlivých obcí na pomezí Zlínského a Jihomoravského kraje. Cílem je řešení spádovosti, sjednocení dopravních priorit Jihomoravského kraje a Zlínského kraje (ORP Veselí nad Moravou); D6 - řešit a navrhnout zlepšení pro nedostatečnou podjezdnou výšku komunikací pod železnicí. Cílem je odstranění nedostatečné výšky pod železnicí na silnici I/54 ve Veselí nad Moravou a ve Velké nad Veličkou na silnici III/49912. Současný stav způsobuje opakované dopravní kolapsy; E1 - prověřit a navrhnout nové trasování systému ÚSES, jenž odstraní úrovňové křížení s komunikací I. třídy. Cílem je zajištění plné funkčnosti systému ÚSES a eliminace případných střetů vozidel se zvěří. (Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Moravský Písek, Velká nad Veličkou, Strážnice); E2 - prověřit a navrhnout opatření pro zlepšení nízkého koeficientu ekologické stability, např. pomocí navržení ploch pro trvalé travní porosty a eliminaci rozsáhlých lánů orné půdy pomocí navržení prvků ÚSES. Cílem je zajištění zlepšení ekologické stability a zvýšení fragmentace krajiny (Kuželov, Lipov, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Žeraviny, Tasov, Louka, Malá Vrbka, Moravský Písek, Kněždub, Hroznová Lhota, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Kozojídky); E3 - nalézt řešení pro malé zastoupení ploch s trvalou vegetací a nízkou biodiverzitou, např. navržení nových ploch pro trvalé travní porosty a eliminaci rozsáhlých lánů orné půdy pomocí navržení prvků


| 65



























 

ÚSES. Cílem je zajištění zlepšení ekologické stability a zvýšení fragmentace krajiny (Lipov, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Žeraviny, Louka, Hroznová Lhota, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Strážnice); E4 - prověřit a navrhnout řešení pro eliminaci malého množství srážek např. pomocí navržení nových vodních ploch pro zadržení vody v krajině, nových ploch pro trvalé travní porosty a eliminaci rozsáhlých lánů orné půdy pomocí navržených prvků ÚSES. Cílem je zajištění zlepšení retence půdy a zvýšení fragmentace krajiny (Kuželov, Lipov, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Žeraviny, Tasov, Moravský Písek, Kněždub, Hroznová Lhota, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Kozojídky, Tvarožná Lhota, Strážnice); E5 - nalézt řešení pro území, kde se nachází sesuvy a jiné svahové deformace. Cílem je zajištění opatření k eliminaci případných škod, vymezení území nevhodné k zástavbě s vysokým rizikem sesuvů. (Blatnička, Radějov, Velká nad Veličkou, Javorník, Hrubá Vrbka, Suchov, Nová Lhota); E6 - navrhnout systémové řešení protipovodňové ochrany jednotlivých obcí podél toku řeky Moravy v krajině v součinnosti se Zlínským krajem. Cílem je řešení ochrany území před povodněmi v součinnosti se sousedním krajem (Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice); E7 - prověřit a navrhnout opatření pro zastavěnou nivu řeky Moravy, např. pomocí navržených ploch přírodních omezující výstavbu. Cílem je zajištění regulace nevhodného využití nivy řeky Moravy (Veselí nad Moravou, Vnorovy); H1 - řešit negativní vliv hluku a emisí z dopravy na zastavěné území obcí navržením vhodného opatření, např. obchvaty sídel. Cílem je eliminace všech negativních účinků hluku a emisí včetně částic PM10 z dopravy (Blatnice pod Svatým Antonínkem, Louka, Tasov, Velká nad Veličkou, Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice); H2 - řešit a navrhnout účinná opatření proti vzniku větrné eroze. Větrná eroze vzniká z důvodu rozsáhlých ploch orné půdy. Příkladem může být navržení ploch pro trvalé travní porosty a eliminaci rozsáhlých lánů orné půdy pomocí navržených prvků ÚSES. Cílem je eliminace prašnosti včetně částic PM10 a zvýšení fragmentace krajiny (Blatnice pod Svatým Antonínkem, Tasov, Velká nad Veličkou, Lipov, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Kuželov, Strážnice, Kněždub, Hroznová Lhota, Žeraviny); H3 - nalézt řešení pro území, kde se nachází staré ekologické zátěže. Např. posouzením možnosti asanací ploch a navržení jejich budoucího využití. Cílem je eliminace všech negativních účinků a zajištění podmínek pro snížení rizika ohrožení vodních zdrojů (Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Strážnice); K1 - nalézt řešení pro malé zastoupení lesa, např. navržením nových ploch pro les. Cílem je odstranění deficitu lesních pozemků, zvýšení protierozní a retenční schopnosti krajiny (Kozojídky, Žeraviny, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Kněždub); K2 - nalézt řešení pro malé zastoupení vodních ploch, např. navržením nových vodních ploch plnící nejen ochrannou ale i rekreační funkci. Cílem je odstranění deficitu vodních ploch, zvýšení retenční a protipovodňové ochrany krajiny. Dalším přínosem je zvýšení turistické atraktivity krajiny obsahující vodní prvky (Lipov, Veselí nad Moravou, Velká nad Veličkou, Žeraviny, Louka, Hroznová Lhota, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Suchov, Kozojídky, Radějov, Kněždub, Kuželov, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Tasov, Javorník, Nová Lhota); S1 - eliminovat dlouhodobě vysokou nezaměstnanost. Způsob řešení může být v navržení rozvojových ploch pro výrobu. Cílem je navržení řešení pro vytvoření podmínek pro zvýšení zaměstnanosti a odstranění perifernosti území (OPR Veselí nad Moravou); S2 - řešení pro eliminaci vysoké migrace obyvatel. Řešením může být navržení rozvojových ploch pro výrobu v jednotlivých obcích. Cílem řešení je zvýšení zaměstnanosti pro udržení obyvatel v území a odstranění perifernosti celého území (OPR Veselí nad Moravou); T1 - nalézt vhodné řešení pro území s chybějící kanalizaci a ČOV. Řešením může být například navržení nových ploch technické infrastruktury. Cílem je zajištění odkanalizování a zajištění čištění odpadních a splaškových vod (Veselí nad Moravou, Žeraviny, Hroznová Lhota, Kozojídky, Kněždub, Tasov, Tvarožná Lhota); T2 - nalézt vhodné řešení pro území s chybějící vodovodem a nedostatkem vodních zdrojů. Řešením může být například navržení nových ploch technické infrastruktury. Cílem je zajištění zásobování pitnou vodou (Suchov); T3 - trasa vedení elektro poskytnutá poskytovatelem údajů (firma ČEPS) je vedena v těsné blízkosti zastavěného území (Veselí nad Moravou); U1 - nalézt vhodné řešení pro plochy urbanistických závad, které negativně ovlivňující krajinný ráz území. Řešením může být například navržení změny funkčního využití pro zlepšení krajinného rázu. Cílem je nalezení nového využití chátrajících případně opuštěných zemědělských areálů a průmyslových objektů (Veselí nad Moravou, Tasov, Kuželov);


| 66



    

X1 - prověřit a posoudit možný negativní dopad vlivu plánované těžby štěrkopísku v Uherském Ostrohu na vodní zdroje Bzenec - komplex , Natura 2000, záplavové území a dopravu (Moravský Písek, Veselí nad Moravou - potenciální dopad na celý okres Hodonín); X2 - prověřit a posoudit záměr ÚSES, který je ve střetu s komunikací I. třídy (Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička); X3 - prověřit a posoudit Přírodní památku, která je ve střetu s dobývacím prostorem (Velká n. Vel.), s VVN, VTL plynovodu a komunikačním vedením (Moravský Písek); X4 - prověřit a posoudit záměr nové cyklostezky, která je ve střetu s komunikací I. třídy (Blatnice pod Svatým Antonínkem); X5 - prověřit a posoudit vliv a dopad případné těžby lignitu na Přírodní park Strážnické Pomoraví a Natura 2000 (Strážnice); X6 - prověřit a posoudit vliv záměru rychlostní komunikace R55 na Natura 2000, VVN, VTL plyn, OP vodního zdroje (Moravský Písek - potenciální dopad na celý okres Hodonín). Prověřit trasu rychlostní komunikace R55 (koridor R55 ve stávajícím územním plánu obce Moravský Písek a v územním rozhodnutí jsou odlišné od koridoru, který poskytl poskytovatel údajů ÚAP);


| 67

8. POUŽITÉ ZKRATKY BPEJ EVL DI D-O-L CHKO: CHOPAV ČOV IDS JMK JMK KPÚ MZCHÚ NPP NATURA 2000 NPR ORP OV PP PÚR PUPFL REZZO1 REZZO3 REZZO4 PR RURÚ SO ORP SWOT TI ÚAP ÚSES VKP ZCHÚ ZPF ZÚR

bonitovaná půdně ekologická jednotka; evropsky významná lokalita; dopravní infrastruktura; kanál Dunaj - Odra - Labe; chráněná krajinná oblast; Chráněná oblast přirozené akumulace vod; čistírna odpadních vod; Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (na jednu jízdenku lze využít různé formy dopravy); Jihomoravský kraj; komplexní pozemkové úpravy; maloplošné zvláště chráněné území; národní přírodní památka; soustava chráněných území a stanovišť evropského významu; národní přírodní rezervace; obec s rozšířenou působností; občanské vybavení; přírodní památka; Politika územního rozvoje; pozemky určené k plnění funkce lesa; zvláště velké a velké zdroje znečišťování - stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW; malé zdroje znečišťování - stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW; mobilní zdroje znečišťování pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla; přírodní rezervace; rozbor udržitelného rozvoje území; správní obvod obce s rozšířenou působností; analýza popisující silné (strengths), slabé stránky (weaknesses), příležitosti opportunities) a hrozby (threats); technická infrastruktura; územně analytické podklady; územní systém ekologické stability; významný krajinný prvek; zvláště chráněné území; zemědělský půdní fond; Zásady územního rozvoje;


| 68

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VESELÍ NAD MORAVOU 2014

Recommend Documents