uzavřená mezi smluvními stranami:

LICENČNÍ SMLOUVA POSKYTOVANÁ K VÝKONU PRÁVA UŽÍT ŠKOLNÍ DÍLO uzavřená mezi smluvními stranami: 1. Pan/paní Jméno a příjmení: Andrea Svobodová Bytem: Pod Senovou 16, 787 01 Šumperk Narozen/a (datum a místo): 12.5.1985, Šumperk (dále jen „autor“) a 2. Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská se sídlem Kolejní 2906/4, 612 00, Brno jejímž jménem jedná na základě písemného pověření děkanem fakulty: Ing. Pavel Svirák, Dr., ředitel Ústavu financí (dále jen „nabyvatel“) Čl. 1 Specifikace školního díla 1. Předmětem této smlouvy je vysokoškolská kvalifikační práce (VŠKP): □ disertační práce □ diplomová práce □ bakalářská práce □ jiná práce, jejíž druh je specifikován jako ....................................................... (dále jen VŠKP nebo dílo) Název VŠKP:

Návrh na zlepšení hospodaření základní školy v Šumperku

Vedoucí/ školitel VŠKP:

Ing. Eva Lajtkepová, Ph.D.

Ústav:

Ústav financí (ÚF)

Datum obhajoby VŠKP:

červen 2007

VŠKP odevzdal autor nabyvateli v*: □ tištěné formě

*

–

počet exemplářů ……1…………..

□ elektronické formě –

počet exemplářů ……1…………..

hodící se zaškrtněte

2. Autor prohlašuje, že vytvořil samostatnou vlastní tvůrčí činností dílo shora popsané a specifikované. Autor dále prohlašuje, že při zpracovávání díla se sám nedostal do rozporu s autorským zákonem a předpisy souvisejícími a že je dílo dílem původním. 3. Dílo je chráněno jako dílo dle autorského zákona v platném znění. 4. Autor potvrzuje, že listinná a elektronická verze díla je identická. Článek 2 Udělení licenčního oprávnění 1. Autor touto smlouvou poskytuje nabyvateli oprávnění (licenci) k výkonu práva uvedené dílo nevýdělečně užít, archivovat a zpřístupnit ke studijním, výukovým a výzkumným účelům včetně pořizovaní výpisů, opisů a rozmnoženin. 2. Licence je poskytována celosvětově, pro celou dobu trvání autorských a majetkových práv k dílu. 3. Autor souhlasí se zveřejněním díla v databázi přístupné v mezinárodní síti □ ihned po uzavření této smlouvy □ 1 rok po uzavření této smlouvy □ 3 roky po uzavření této smlouvy □ 5 let po uzavření této smlouvy □ 10 let po uzavření této smlouvy (z důvodu utajení v něm obsažených informací) 4. Nevýdělečné zveřejňování díla nabyvatelem v souladu s ustanovením § 47b zákona č. 111/ 1998 Sb., v platném znění, nevyžaduje licenci a nabyvatel je k němu povinen a oprávněn ze zákona. Článek 3 Závěrečná ustanovení 1. Smlouva je sepsána ve třech vyhotoveních s platností originálu, přičemž po jednom vyhotovení obdrží autor a nabyvatel, další vyhotovení je vloženo do VŠKP. 2. Vztahy mezi smluvními stranami vzniklé a neupravené touto smlouvou se řídí autorským zákonem, občanským zákoníkem, vysokoškolským zákonem, zákonem o archivnictví, v platném znění a popř. dalšími právními předpisy. 3. Licenční smlouva byla uzavřena na základě svobodné a pravé vůle smluvních stran, s plným porozuměním jejímu textu i důsledkům, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. 4. Licenční smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami.

V Brně dne: ……………………………………. ………………………………… Nabyvatel

…………………………………… Autor

Abstrakt Tato práce se zabývá hodnocením finanční situace v základní škole a vyúsťuje v návrh na zlepšení jejího hospodaření. První část se věnuje rozboru finančního potenciálu na teoretické bázi a vyzdvihuje nejdůležitější specifika, týkající se všeobecného základu. Druhá je potom zaměřena na konkrétní zhodnocení finančních aspektů a skutečného stavu dané školy. Třetí část obsahuje návrhy na zkvalitnění financování školy a posílení hospodářských aktivit.

Abstract Following work deals with evaluation of financial situation at primary school and brings some suggestions for improvement of its management. The first part considers the analysis of the financial potential at the theoretical bases and points out to the most important specifics concerning the general basis. The second part is oriented to a particular debriefing of financial aspects and factual state of concrete school. The third part includes the suggestions for improving the financing of school and strengthening the economical management activities.

Klíčová slova Neziskový sektor, příspěvková organizace, školství, financování, dotace, fundraising

Key words Non-profit organizations, allowance organisation, education, financing, grant, fundraising

Bibliografická citace VŠKP dle ČSN ISO 690 SVOBODOVÁ, A. Návrh na zlepšení hospodaření základní školy v Šumperku. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2007. 83 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Eva Lajtkepová, Ph.D.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že bakalářská práce „Návrh na zlepšení hospodaření základní školy v Šumperku“ je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským, ve znění pozdějších předpisů).

V Brně, dne 20. května 2007

....................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Evě Lajtkepové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, jimiž přispěla k vypracování této práce. Dále děkuji vedení Základní školy Šumperk, Šumavská 21, konkrétně paní Růženě Svobodové za věnovaný čas a poskytnuté informace, které pomohly uvést mou práci do praktické roviny. Ráda bych také zmínila svou sestru Renátu Svobodovou za pomoc s korekturou textu a Filipa Uhlíře za podporu, odborné rady v návrhové části a za grafickou úpravu.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................12 1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA .......................................................................14 1.1

Vymezení neziskového sektoru ....................................................................14

1.2

Charakteristika příspěvkové organizace .......................................................15

1.3

Hospodaření státních příspěvkových organizací ...........................................16

1.4

Povinnosti příspěvkové organizace ..............................................................17

1.5

Zřizovatel příspěvkové organizace ...............................................................17

1.5.1

Náležitosti zřizovací listiny ......................................................................18

1.5.2

Příspěvek na provoz od zřizovatele ..........................................................18

1.5.3

Návratná finanční výpomoc......................................................................19

1.5.4

Odvod odpisů...........................................................................................19

1.6

Metodika sestavování rozpočtu ....................................................................19

1.7

Výsledek hospodaření příspěvkové organizace.............................................21

1.8

Peněžní fondy příspěvkových organizací......................................................21

1.8.1

Rezervní fond...........................................................................................21

1.8.2

Investiční fond .........................................................................................22

1.8.3

Fond kulturních a sociálních potřeb..........................................................23

1.8.4

Fond odměn .............................................................................................23

1.9

Další možnosti financování příspěvkové organizace.....................................24

1.9.1

Prostředky získané vlastní činností...........................................................24

1.9.2

Prostředky získané z rozpočtu zřizovatele nebo ze státního rozpočtu........24

1.9.3

Prostředky z doplňkové činnosti...............................................................24

1.9.4

Fundraising ..............................................................................................25

1.10

Možnosti financování z EU..........................................................................26

1.10.1

Řízení fondů EU...................................................................................27

1.10.2

Strukturální fondy ................................................................................27

1.10.3

Operační programy...............................................................................27

1.11

Zdanění neziskových organizací...................................................................29

1.12

Účetnictví ....................................................................................................30

1.13

Motivace a odměňování ...............................................................................30

2

3

ANALYTICKÁ ČÁST – CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE .................32 2.1

Základní údaje o organizaci .........................................................................32

2.2

Vymezení hlavního účelu a hospodářské činnosti.........................................32

2.3

Organizační struktura školy..........................................................................33

2.4

Historie školy...............................................................................................35

2.5

Využívané finanční zdroje............................................................................36

2.5.1

Prostředky získané od zřizovatele.............................................................37

2.5.2

Peněžní fondy ..........................................................................................42

2.5.3

Finanční prostředky získané dotací od MŠMT..........................................47

2.5.4

Finanční prostředky získané z EU ............................................................49

2.5.5

Finanční prostředky získané z hlavní a hospodářské činnosti....................49

2.6

Hospodářský výsledek a rozdělování do fondů.............................................52

2.7

Zaměstnanci a mzdové podmínky ................................................................54

2.8

Účetnictví ....................................................................................................56

2.9

Shrnutí .........................................................................................................57

VLASTNÍ NÁVRHY ŘEŠENÍ ..........................................................................59 3.1

Návrh efektivního využití fundraisingu ........................................................60

3.2

Návrh využití marketingu.............................................................................61

3.2.1

Návrh internetových stránek.....................................................................62

3.3

Návrh na rozšíření hospodářské činnosti ......................................................63

3.4

Vyhodnocení navrhovaného řešení...............................................................64

ZÁVĚR ......................................................................................................................65 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................66 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .............................................................................69 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.......................................................................70 SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................................72 PŘÍLOHY..................................................................................................................73

ÚVOD Ve veřejném sektoru České republiky působí velké množství organizací, které mají neziskový charakter. Zvláštnost neziskových organizací spočívá v tom, že podstatně liší od tradičního výdělečného podnikání nebo řízení státu, že nedodávají na trh ani výrobky či placené služby, ani si nečiní nárok na přímou účast při rozhodování o politických otázkách. Hlavní poslání vidí ve změně lidské bytosti a zlepšování mezilidských vztahů. Základem a nutným rysem neziskových organizací je veřejný zájem na nevýdělečně poskytovaných službách.1 Jednou z forem neziskových organizací jsou příspěvkové organizace, jejichž posláním je zabezpečovat služby, které jsou realizovány za ceny nižší, než jsou příjmy z nich plynoucí, nebo úplně bezplatně. Tyto organizace se dají dále rozdělit podle účelu, za kterým byly zřízeny. V mé práci se bude konkrétně jednat o školské zařízení typu základní školy nacházející se v Šumperku. Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení. Měli by se učit myslet tvořivě, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a ty následně uplatňovat spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění. Z předchozího

odstavce

vyplývá,

že

základní

školy

jsou

jedním

z nejdůležitějších aspektů v životě každého člověka. Je proto důležité, aby škola efektivně vedla své hospodaření, protože si pak může dovolit investovat více peněz do žáků a zajistit tak jejich kvalitní výchovu a vzdělávání. Téma mé práce jsem zvolila na základě osobní zkušenosti a zájmu o tuto problematiku. Cílem práce je pomocí analýzy příjmů a výdajů školy odhalit nedostatky ve stávajícím systému a zpracovat návrh na vylepšení hospodaření školy a posílení hospodářských aktivit. Výstupem práce bude pak finální návrh na zlepšení hospodaření s finančními prostředky, návrh na optimalizaci nákladů a zvýšení hospodářské činnosti. Tento návrh 1

DEBBASCH Ch., BOURDON J., Neziskové organizace, Victoria Publishing a.s., 1995

12

bude založen na celkovém zlepšení finanční situace, tak aby škola získala co nejvíce peněžních prostředků do svého rozpočtu, s nimiž pak může hospodařit a využít je ke zkvalitnění dosavadního stavu. Přímý důsledek lepšího hospodaření pocítí především žáci školy v poskytnutí lepších podmínek pro studium, v zakoupení novějšího vybavení, pomůcek nebo renovaci tříd a školního zařízení. Budu se snažit podat takové řešení návrhu, jež bude nenáročné na provedení a na přípravu a škola ho pak bude moci realizovat s minimálními náklady. Přínos mé práce bude pak spočívat v měřitelném zlepšení rozpočtu školy, jež povede k menší závislosti na obecním rozpočtu.

13

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA V OBLASTI FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ 1.1 Vymezení neziskového sektoru Charakteristickým rysem všech neziskových organizací je skutečnost, že hlavním předmětem jejich činnosti není podnikání. Pojem "nezisková organizace" je běžně používán, aniž by byl definován nějakým platným právním předpisem. Vznik, činnost, hospodaření a případný zánik jednotlivých neziskových organizací je totiž legislativně upraven řadou zvláštních zákonů a ne vždy panuje shoda, co lze za neziskovou organizaci považovat a co nikoli. V České republice se ustálila dvě základní vymezení neziskových organizací. Podle širšího vymezení se za neziskové organizace považují subjekty, které jsou: !

Institucionalizované, mají jistou institucionální strukturu, jistou organizační skutečnost, bez ohledu na to, zda jsou formálně nebo právně registrovány.

!

Soukromé, jsou institucionálně odděleny od státní správy, ani jí nejsou řízeny.

!

Neziskové (ve smyslu nerozdělování zisku), nepřipouští se u nich žádné přerozdělování zisků vzniklých z činnosti organizace mezi vlastníky nebo vedení organizace. Neziskové organizace mohou svou činností vytvářet zisk, ovšem ten musí být použit na cíle dané posláním organizace.

!

Samosprávné a nezávislé, jsou vybaveny vlastními postupy a strukturami, které umožňují kontrolu vlastních činností, tzn., že neziskové organizace nejsou ovládány zvenčí, ale jsou schopny řídit samy sebe.

!

Dobrovolné, využívají dobrovolnou účast na svých činnostech. Dobrovolnost se může projevovat jak výkonem neplacené práce pro organizaci, tak formou darů nebo čestné účasti ve správních radách.

14

Mezi takto vymezené subjekty lze zařadit celou škálu právnických osob: a) občanská sdružení včetně odborů, b) politické strany a politická hnutí, c) církve a náboženské společnosti včetně jimi zakládaných právnických osob, d) obecně prospěšné společnosti, e) zájmová sdružení právnických osob, f) organizace s mezinárodním prvkem, g) nadace a nadační fondy, h) obce, i) příspěvkové organizace, j) státní fondy, k) jiné subjekty, které nebyly založeny a zřízeny za účelem podnikání. Vedle toho se v České republice často používá užší vymezení neziskových organizací (někdy nazývaných jako "nestátní neziskové organizace" nebo "organizace občanské společnosti"), které je dáno právními formami občanských sdružení, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů a církevních právnických osob. 2

1.2 Charakteristika příspěvkové organizace Příspěvkové organizace jsou právnické osoby, které zřizují ústřední orgány, nebo obce k plnění úkolů, jež nelze zajišťovat podnikatelsky nebo tak nemají být zajišťovány z rozhodnutí zřizovatele. Hospodaření zajišťují svojí vedlejší a hlavní činností. Tyto činnosti jsou poskytovány buď bezúplatně, nebo za ceny nižší, než byly tržní. Příspěvkové organizace patří do neziskové sféry a slouží k uspokojování veřejných potřeb společnosti. Tyto organizace tedy nevytvářejí hrubý domácí produkt, nýbrž z něj formou dotací a příspěvků čerpají prostředky pro pokrytí svých potřeb.

2

http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/7205/_s.155/17214?ks=1582

15

Kromě hlavní činnosti mohou provozovat i hospodářskou činnost za podmínek stanovených právními předpisy. Ke svěřenému majetku mají tyto organizace pouze právo hospodaření. Příspěvková organizace vydá po založení svůj statut, který podléhá schválení zřizovatelem, dále vydá organizační řád, pravidla hospodaření, odpisový řád, pravidla pro oběh účetních dokladů a další vnitřní předpisy vyžadované platnými zákonnými ustanoveními. Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené zřizovatelem v rámci jeho rozpočtu. Tento vztah je dán rozdílem mezi náklady a výnosy příspěvkové organizace. Rozdíl má vždy charakter ztráty, neboť náklady převyšují výnosy. Příspěvek na provoz organizace od zřizovatele má charakter úhrady této ztráty. Tyto organizace působí nejenom v oblasti školství, ale i v oblasti vědy a výzkumu, zdravotnictví, sociální péče, kultury, obrany a v dalších oblastech. 3

1.3 Hospodaření státních příspěvkových organizací Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. Hlavní činností je činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace ve zřizovací listině. Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet organizace může zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.4

3 4

REKTOŘÍK, J., Organizace neziskového sektoru, Ekopress, Praha 2001 SVOBODOVÁ, J. a kol., Abeceda účetnictví pro územní a samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu, ANAG spol. s.r.o., Praha 2006

16

Financování státních příspěvkových organizací je tedy založené na principu, že část výdajů si tyto organizace hradí ze svých vlastních příjmů a na zbytek výdajů mohou příspěvkové organizace dostat příspěvek z veřejného rozpočtu. Příspěvková organizace je napojena na rozpočet svého zřizovatele „netto“ vztahem, tzn., že příjmové a výdajové stránky rozpočtu se kompenzují do jejich salda. Výše příspěvku se musí určovat individuálně, protože každá organizace má odlišné podmínky hospodaření.

1.4 Povinnosti příspěvkové organizace Příspěvkové organizace hospodařící s rozpočtovými prostředky jsou povinny při plnění rozpočtu: ! dosahovat maximálních příjmů, ! plnit úkoly nejhospodárnějším způsobem, ! efektivně využívat rozpočtových prostředků, ! rozpočtové prostředky používat jen k účelům, pro které byly určeny, a to na

krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace, ! prostředky čerpat jen do výše stanovené rozpočtem v rozsahu závazných

ukazatelů a v souladu s věcným plněním.5

1.5 Zřizovatel příspěvkové organizace Příspěvkové organizace mohou být zřízeny buď ústředními orgány státní správy, nebo územními samosprávními celky. Takové organizace potom rozdělujeme do dvou skupin, podle jejich zřizovatele. Základní rozdíly mezi jednotlivými organizacemi jsou v odlišném finančním hospodaření a v legislativní úpravě. Příspěvkové organizace zřízené ústředním orgánem podléhají úpravě zákona o rozpočtových pravidlech6, jež vymezuje především finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. Za zřizovatele se tedy považují jednotlivé resorty ministerstev. Zatímco organizace zřízené územním samosprávním celkem se řídí podle zákona o rozpočtových 5

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

17

pravidlech územních rozpočtů6. V tomto případě se pod pojmem územní samosprávní celky rozumí obce, města.

1.5.1 Náležitosti zřizovací listiny Zřizovatel musí při vzniku příspěvkové organizace vydat zřizovací listinu, ve které musí být uvedeno: 1. označení zřizovatele, 2. název, sídlo organizace, její identifikační číslo, 3. základní účel a předmět činnosti této organizace, 4. označení statutárních orgánů, 5. vymezení majetku, ke kterému má organizace právo hospodaření, 6. období, na které je organizace zřizována. Zřizovatel rozhoduje také o rozdělení, sloučení nebo zániku příspěvkové organizace. Toto rozhodnutí je povinen zřizovatel zveřejnit v Ústředním věstníku ČR a uvést údaje podle zřizovací listiny.7

1.5.2 Příspěvek na provoz od zřizovatele Pokud rozpočtované náklady bez příspěvku ze státního rozpočtu překračují rozpočtované výnosy, stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci příspěvek na provoz. Může taktéž stanovit odvod z provozu, a to v případě, že rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady. Výše příspěvku na provoz nebo výše odvodu z provozu se stanoví jako rozdíl objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů hlavní činnosti. Výši příspěvku na provoz a jeho čerpání během roku může zřizovatel vázat na předem stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů zabezpečovaných příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů, je

6 7

Zákon č. 250/2000Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. PAVLÁSEK, V. Financování a rozpočtování škol. Západočeská univerzita Fakulta ekonomická, 1997

18

organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost do výše závazně stanovené zřizovatelem.

1.5.3 Návratná finanční výpomoc Pokud zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku, lze příspěvkové organizaci poskytnout návratnou finanční výpomoc. Tato finanční výpomoc však musí být vrácena do konce rozpočtového roku, v němž měl být zhoršený hospodářský výsledek uhrazen.

1.5.4 Odvod odpisů Odvod odpisů může zřizovatel stanovit, jestliže nepočítá s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace a postupně omezuje její činnost, jestliže uvažuje o jejím zrušení, nebo v případě, kdy objem odpisů výrazně převyšuje reálné potřeby příspěvkové organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku. V tomto případě nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů z nemovitého majetku. 8

1.6 Metodika sestavování rozpočtu Rozpočet nákladů a výnosů je významným dokumentem, který vypovídá o celkové finanční situaci a jejích změnách. Mezi základní charakteristiky patří, že rozpočet organizace musí být transparentní a srozumitelný. Dále musí být pravdivý, musí obsahovat veškeré předpokládané výnosy, kterých organizace v daném období může dosáhnout. Zároveň je třeba, aby rozpočet obsahoval přiměřenou tvorbu rozpočtových rezerv na plánované výdaje, na investice a udržení likvidity pro řešení budoucích nepředvídaných skutečností. Je také důležité, aby rozpočet obsahoval výhradně relevantní údaje, tzn. údaje lehce ověřitelné a objektivně doložitelné.

8

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

19

Rovnice pro stanovení rozpočtu: Náklady = Výnosy + příspěvek od zřizovatele Základní principy sestavování rozpočtu Základní rámec rozpočtu zpracovává vedení organizace na základě objektivně zjištěných potřeb a dosažitelných zdrojů. Je nezbytně nutné jednoznačně vycházet z posuzování potřeb v jednotlivých výdajových položkách a možností jejich krytí na prioritním principu z pohledu základní funkce instituce. Nezbytným pomocným parametrem se musí stát důsledné zapojení mimorozpočtových zdrojů. Cílem uvedeného postupu musí být: a) zabezpečení zcela nezbytných energetických a materiálních potřeb těchto organizací vyplývajících z jejich hlavních činností v oblasti výuky, výchovy a vzdělávání, b) zabezpečení jejich zcela nezbytných materiálních a energetických potřeb provozu jako institucí, c) zabezpečení potřeb dalších výdajů podmiňujících provoz těchto institucí, d) zvláštní pozornost je nutno věnovat odpisovým plánům a jejich reálnému naplňování z finančních zdrojů. Návrh rozpočtu je nutno zpracovat jako vyrovnaný s použitím: - opakovaných výnosů, - mimořádných výnosů, - příspěvků zřizovatele, - finančních prostředků finančních fondů, - účelových dotací, - opakovaných provozních výdajů, - investičních nákupů, souvisejících a jiných výdajů.

20

1.7 Výsledek hospodaření příspěvkové organizace Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění. Jestliže hospodaření příspěvkové organizace za běžný rok skončí ztrátou po zahrnutí příspěvku, nazývá se tento hospodářský výsledek zhoršený hospodářský výsledek. V takovém případě je zřizovatel povinen projednat s příspěvkovou organizací zabezpečení jeho úhrady do konce následujícího rozpočtového roku. Zhoršený hospodářský výsledek lze zajistit úhradou z rezervního fondu nebo z rozpočtu kapitoly zřizovatele, pokud není dostatek prostředků v rezervním fondu. V případě, že není dostatek prostředků ani v rozpočtu kapitoly, zajistí se hospodářský výsledek ze zisku po zahrnutí příspěvku na provoz nebo odvodu z provozu v následujícím rozpočtovém roce, neboli ze „zlepšeného hospodářského výsledku“. Není-li

zhoršený

hospodářský

výsledek

uhrazen

ani

ze

zlepšeného

hospodářského výsledku příspěvkové organizace, zruší zřizovatel příspěvkovou organizaci do konce roku následujícího po roce, z jehož výsledku hospodaření měl být uhrazen zhoršený hospodářský výsledek, pokud jej neuhradí z rozpočtu kapitoly. Je-li to nezbytné, zajistí činnost doposud zajišťovanou příspěvkovou organizací organizační složkou. 9

1.8 Peněžní fondy příspěvkových organizací 1.8.1 Rezervní fond Rezervní fond slouží pro uplatnění hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace k dosažení lepšího výsledku jejího hospodaření. Lepší výsledek hospodaření je vytvořen tehdy, jestliže jsou skutečné výnosy hospodaření spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než provozní náklady.

9

SVOBODOVÁ, J. a kol., Abeceda účetnictví pro územní a samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu, ANAG spol. s.r.o., Praha 2006

21

Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o převody do fondu odměn. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary. Rezervní fond používá příspěvková organizace: ! k dalšímu rozvoji své činnosti, ! k časovému překlenutí rozdílů mezi výnosy a náklady, ! k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně, ! k úhradě své ztráty za předchozí léta.

Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu.

1.8.2 Investiční fond Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu, investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, investiční příspěvky ze státních fondů, výnosy z prodeje hmotného investičního majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí, dary a příspěvky od jiných subjektů (jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům) a převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem. Investiční fond používá příspěvková organizace: ! k financování investičních výdajů, popř. investičních příspěvků, ! k úhradě investičních úvěrů nebo půjček, ! k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil, ! k posílení zdrojů určených na financování údržby, ! k opravám nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele, který příspěvková

organizace používá pro svou činnost (takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů příspěvkové organizace).

22

1.8.3 Fond kulturních a sociálních potřeb

Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP) je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci (2 % z ročního objemu mezd). Tento fond je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Fond kulturních a sociálních potřeb slouží k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb, a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. Tvorbu, používání a hospodaření s FKSP upravuje vyhláška MF č.114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

1.8.4 Fond odměn

Fond odměn se skládá ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 80 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy. Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem po skončení kalendářního roku. Přednostně se z něj uhrazuje případné překročení mzdového nároku.10

10

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

23

1.9 Další možnosti financování příspěvkové organizace 1.9.1 Prostředky získané vlastní činností Příspěvkové organizace mohou získávat příjmy z vlastní činnosti, i když nejsou zakládány za účelem podnikání. Tyto organizace mohou získávat příjmy v rámci své hlavní činnosti, pro kterou byly zřízeny či založeny a kterou mají definovanou statutem, stanovami či zřizovací listinou. Může se jednat o příjmy z pořádání přednášek, vzdělávacích seminářů, prodeje výrobků či služeb. Příspěvkové organizace mohou dále získávat příjmy v rámci hospodářské, doplňkové, někdy označované jako vedlejší činnosti. Zde již může jít o příjmy z podnikání, realizace veřejné zakázky, z reklamy nebo z pronájmu.11

1.9.2 Prostředky získané z rozpočtu zřizovatele nebo ze státního rozpočtu V ČR je uplatňován ve financování příspěvkových organizací tzv. duální systém. Znamená to, že provozní náklady těchto organizací financuje jejich zřizovatel, případně jsou využívány další zdroje například z doplňkové činnosti, ze sponzorských darů a podobně. Naopak náklady na mzdy pracovníků, jejich vzdělávání a některé učební pomůcky jsou hrazeny státem prostřednictvím KÚ (tzv. přímé výdaje na vzdělávání).

1.9.3 Prostředky z doplňkové činnosti

Příspěvková organizace může kromě své hlavní činnosti vykonávat taktéž činnost doplňkovou. Tato činnost musí být uvedena ve zřizovací listině. V doplňkové činnosti vykonává činnosti navazující na její hlavní činnost nebo činnosti sloužící k účelnějšímu využití odbornosti jejich zaměstnanců a majetku. Tato činnost dále nesmí být provozována způsobem, který by omezoval hlavní činnost organizace nebo ohrožoval její kvalitu, rozsah a dostupnost a sleduje se odděleně.12 11

http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=8226&TypeID=2 SVOBODOVÁ, J. a kol. Účtová osnova, České účetní standardy, postupy účtování 2007 pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu. ANAG, 2007

12

24

1.9.4 Fundraising Fundraising je systematická činnost, jejímž výsledkem je získání finančních či jiných prostředků na obecně prospěšnou činnost organizací nebo jednotlivců. Organizacemi bývají zpravidla nevládní neziskové organizace nebo příspěvkové organizace, obce, kraje, církve, v některých státech i politické strany a v neposlední řadě i podnikatelské subjekty poskytující veřejně prospěšnou službu. Oslovenými dárci bývají jednotlivci, firmy, nadace, státní úřady, orgány místní nebo krajské samosprávy, orgány EU. V rámci fundraisingu lze též pořádat benefiční akce, prodávat určité výrobky nebo služby nebo organizovat kluby přátel, jejichž členové pravidelně přispívají na činnost podporované organizace. 13

Zdroje financování Zdroje financování je možné rozdělit do těchto základních skupin: •

státní instituce a samospráva,

•

nadace tuzemské i zahraniční,

•

podniky i podnikatelé,

•

individuální dárci tuzemští i zahraniční,

•

vlastní činnost,

•

členské příspěvky a daňové úlevy.

Při plánování fundraisingu by se mělo postupovat systematicky a měl by se dodržet následující princip: ! srozumitelně a stručně definovat poslání organizace – tak, aby ho byl každý člen organizace schopen kdykoliv sdělit a vysvětlit, ! určit konkrétní a měřitelné cíle, z nichž bude dárci jasné, že jsou dosažitelné, ! zpravovat realizační a časový plán aktivit, na jehož základě se vypracuje roční rozpočet, ! ujistit se, jestli organizace skutečně reaguje na potřeby ve společnosti a na vybraný segment klientů,

13

http://cs.wikipedia.org/wiki/Fundraising

25

! zapojit dobrovolníky do všech fundraisingových aktivit, ! vybrat nejvhodnější metody pro získávání peněz, ! sestavit seznam možných zdrojů, které připadají pro organizaci v úvahu, ! specifikovat okruh dárců, ! žádost o dar neodkládat na zítra, ale napsat ji dnes, ! snažit se o obnovení a zvýšení daru. Způsoby fundraisingu: •

osobní návštěvy,

•

telefonní fundraising,

•

přímý poštovní styk,

•

veřejné dobročinné akce,

•

písemná žádost o grant,

•

fundraising „ode dveří ke dveřím“,

•

inzerce ve sdělovacích prostředcích.

Rozhodování o fundraisingových aktivitách Plánování fundraisingu zabezpečuje vedení organizace a její představenstvo v závislosti na velikosti ročního rozpočtu. Čím větší má totiž organizace roční rozpočet, tím více se bude fundraisingem zabývat vedení. Což znamená, že bude přejímat aktivity představenstva. Ve velkých společnostech pak bude fundraising v rukou specialistů, tzv. fundraiserů. 14

1.10 Možnosti financování z EU Politika Evropské unie, nazývaná též politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy přispívají na rozvoj chudších států a regionů, aby se zvýšila kvalita života obyvatel celé Evropské unie.

14

REKTOŘÍK, J., Organizace neziskového sektoru, Ekopress, Praha 2001

26

1.10.1 Řízení fondů EU Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU je postavena na několika základních principech. K vyváženému působení nástrojů politiky hospodářské a sociální soudržnosti přispívá naplňování tzv. horizontálních priorit, které jsou společné všem programům a iniciativám financovaným ze strukturálních fondů. Jmenovitě se jedná o: • udržitelný rozvoj na základě dodržování ekologických standardů EU, • rovné příležitosti pro muže a ženy a pro skupiny ohrožené vyloučením ze společnosti, • vyvážený rozvoj regionů, • podporu rozvoje informační společnosti v zájmu vytváření nových pracovních příležitostí, zejména ve venkovských a odlehlých regionech a pro skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Tyto priority jsou brány v úvahu nejen ve fázi programování, ale také při posuzování konkrétních projektů. 15

1.10.2 Strukturální fondy Strukturální fondy jsou určeny pro chudší nebo jinak znevýhodněné regiony (např. venkovské a problémové městské oblasti, upadající průmyslové oblasti, oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním. Existují dva strukturální fondy. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), jehož prostřednictvím jsou podporovány investiční (infrastrukturní) projekty a Evropský sociální fond (ESF), jímž jsou podporovány neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty. 16

1.10.3 Operační programy Projekty spolufinancované z fondů EU jsou realizovány prostřednictvím tematických a regionálních operačních programů. 15 16

http://www.strukturalni-fondy.cz/implementace-rizeni http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika

27

V soustavě programových

dokumentů jsou pro žadatele a realizátory projektů nejdůležitějšími dokumenty právě operační programy (OP), které jsou tematicky a regionálně vymezené a specifikují cíle, kterých chtějí pomocí realizovaných projektů dosáhnout. Operační programy jsou nyní posuzovány Evropskou komisí. ČR má v rámci podpory Společenství osm tematických operačních programů a sedm regionálních operačních programů pro jednotlivé regiony v celé ČR. Okruhy tematických regionů: * OP Doprava * OP Životní prostředí * OP Podnikání a inovace * OP Výzkum a vývoj pro inovace * OP Lidské zdroje a zaměstnanost * OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost * Integrovaný operační program * OP Technická pomoc 17 Pro příspěvkovou organizaci zaměřenou na školství připadá v úvahu pouze OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace je zaměřený na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu ČR, a to především prostřednictvím škol nebo výzkumných institucí. OP Lidské zdroje a zaměstnanost se zabývá snižováním nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce a profesního vzdělávání. A poslední operační program s názvem Vzdělávání pro konkurenceschopnost je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji.

17

http://www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy-2007-2013

28

1.11 Zdanění neziskových organizací Neziskové organizace jsou zakládány nebo zřizovány podle speciálních zákonů. Tyto zákony mají obce, kraje, organizační složky státu nebo příspěvkové organizace a podle nich jsou tyto organizace definovány jako právnické osoby. Z hlediska zdanění daní z příjmů tvoří neziskové organizace mezi právnickými osobami zvláštní skupinu, neboť na rozdíl od ostatních poplatníků daně z příjmů právnických osob nejsou tyto subjekty zřizovány nebo zakládány za účelem dosahování zisku. Pro jejich správné zdanění daní z příjmů musí neziskový subjekt použít, ve většině případů, i legislativní předpisy, které upravují jejich vznik. Pro účely zdanění daní z příjmů, stejně jako pro účely účetnictví, je pro neziskové subjekty typické dělení na hlavní a na hospodářskou činnost. Je důležité vymezit náplň, cíl, poslání neziskového subjektu z pohledu jeho činností – tedy definovat hlavní činnost a vedlejší činnost. Hlavní činností neziskového subjektu rozumíme aktivitu, pro kterou byl subjekt založen, zřízen, tedy to, co by mělo být jeho hlavním posláním, nebo snad lépe cílem neziskového subjektu. Vzhledem k tomu, že neziskové organizace pokrývají v našem pojetí značný rozsah činností (školství, zdravotnictví, politické strany, zájmové kroužky, nadace, obce, atd. – pro každého člověka i pro určitou zájmovou skupinu populace, zakládány např. podnikem pro své zaměstnance), není možné definovat ani v hrubých rysech „poslání“ neziskového subjektu v naší společnosti. Pro potřebu zákona o daních z příjmů se vlastní vymezení hlavní činnosti odvolává pouze na to, co jim v různých zakládacích, zřizovacích listinách či statutech předurčili jejich zřizovatelé. Podnikatelské aktivity (hospodářská činnost) jsou nadstandardním zdrojem získávání finančních prostředků. Rozsah hospodářské činnosti není stejný pro všechny neziskové subjekty, vychází z podmínek a možností dané oblasti, z tržního chování a vlastního přičinění samotných subjektů. Vzhledem k tomu, že neziskové organizace mohou provádět podnikatelské aktivity, bylo nutno vytvořit jednotné ekonomické podmínky pro všechny podnikající subjekty. Tudíž platí i pro neziskové organizace, že vytvářejí-li příjmy, které vykazují určité rysy, zahrnují se do základu pro stanovení daně z příjmů. 18 18

STUCHLÍKOVÁ, H., KOMRSKOVÁ S., Zdaňování neziskových organizací, Anag, Praha 2006

29

1.12 Účetnictví Vedení účetnictví příspěvkové organizace je regulováno prostřednictvím zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Právní úprava, která vymezuje rozsah, způsob vedení účetnictví a požadavky na průkaznost byla zpracována Ministerstvem financí. Účetní jednotka má povinnost, řídit se vyhláškou MF č. 505/2002 Sb. a opatřením MF, kterým se stanoví účtová osnova, postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek, českými účetními standardy v platném znění. Dále se řídí odpisovým plánem, vnitřními směrnicemi a pokyny zřizovatele, jež jsou upraveny ve zřizovatelské listině.19

1.13 Motivace a odměňování Motivační systémy jsou u neziskových organizací výrazně ovlivněny právě neziskových charakterem činnosti, ale také související legislativou, která vychází nejen z principu neziskovosti, ale také ze skutečnosti, že velká většina neziskových organizací používá pro svoji činnost prostředky z veřejných rozpočtů, prostředky daňových poplatníků. Pro organizace příspěvkové je systém odměňování řízen několika zákony a vyhláškami. Jde například o výňatky z těchto norem: •

Zákon č. 262/2006 Sb. neboli zákoník práce,

•

Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě,

•

Nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady.

19

SVOBODOVÁ, J. a kol. Účtová osnova, České účetní standardy, postupy účtování 2007 pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu. Olomouc: ANAG, 2007

30

Podle výše citovaných zákonných norem přísluší pracovníkovi příspěvkové organizace základní plat vyjádřený platovým tarifem podle jeho zařazení do platového stupně (ve vztahu na léta započítané praxe v oboru) a platové třídy podle charakteristiky práce. Dále může pracovník ze zákona, podle druhu vykonávané práce, nárokovat např.:

20

•

příplatek za vedení,

•

příplatek za zastupování,

•

příplatek za noční práci,

•

příplatek za práci v sobotu a neděli,

•

plat a náhradní volno za práci přesčas,

•

zvláštní příplatky,

•

osobní příplatek,

•

odměnu,

•

plat a náhradní volno za práci ve svátek,

•

plat při výkonu jiné práce.20

REKTOŘÍK, J., Organizace neziskového sektoru, Ekopress, Praha 2001

31

2 ANALYTICKÁ ČÁST – CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE 2.1 Základní údaje o organizaci Název a sídlo:

Základní škola Šumperk, Šumavská 21

IČ:

00852287

DIČ:

CZ 00852287

Právní forma:

Příspěvková organizace

Zřizovatel:

Město Šumperk, náměstí Míru 1, 787 93 Šumperk

Zřízení organizace: 1. leden 1994 Statutární orgán:

ředitel školy

Počet zaměstnanců: 59 zaměstnanců

2.2 Vymezení hlavního účelu a hospodářské činnosti Hlavním účelem zřízení organizace je poskytování výchovy a vzdělávání. Předmět hlavní činnosti je vymezen příslušnými ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a prováděcími předpisy k němu. Předmět podnikání pak úzce souvisí s doplňkovou činností organizace. Doplňková činnost zahrnuje pronájem nebytových prostor dle pravidel stanovených zřizovatelem, poskytování služeb veřejnosti ve stravování neboli přípravy a výdeje obědů pro cizí strávníky a svačinek pro žáky. Další doplňkovou činností je poskytování jazykových a hudebních kroužků a pronájem reklamních ploch v prostorách školního hřiště. Všechny tyto činnosti jsou sledovány odděleně od hlavní činnosti a řídí se ustanovením § 28 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Od 1.4.2005 je organizace registrovaná u finančního úřadu v Šumperku jako plátce DPH, jelikož za období od 1.5.2004 do 31.3.2005 prostřednictvím své doplňkové činnosti dosáhla úhrn zdanitelných příjmů 1 mil. Kč. Z toho důvodu je povinna čtvrtletně podávat přiznání k dani z přidané hodnoty.

32

2.3 Organizační struktura školy •

Ředitel školy Ředitel je nejvyšším orgánem řízení v organizaci. Školu řídí v mezích

schváleného ročního rozpočtu a činností uvedených ve zřizovací listině. Příkazy svým podřízeným uděluje buď ústně, ve složitějších případech písemně formou „Nařízení ředitele“. Ředitel školy zajišťuje podnikovou kontrolu. Vykonává činnosti v souvislosti s aplikací

zákona

o

finanční

kontrole,

eviduje

správní

agendy,

schvaluje

vnitropodnikové předpisy a vyřizuje stížnosti. Pokud ředitel není schopen vykonávat svou funkci z důvodu nepřítomnosti, zastupuje ho v plném rozsahu náplně práce statutární zástupce. Statutární zástupce ředitele v rámci svých základních povinností plní dále úkoly pedagogicko-organizační. Podobnou funkci zastává zástupce ředitele, ten zastupuje statutárního zástupce ředitele školy v případě jeho nepřítomnosti, případně ředitele školy. •

Ekonomické oddělení V ekonomickém oddělení pracují tři zaměstnanci. Hlavní ekonom neboli hlavní

účetní má na starost správu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, bezhotovostní a hotovostní platební styk, tvorbu a kontrolu ekonomických plánů, správu rozpočtu, statistické vykazování, vede personalistiku, archivní knihu a spisovou agendu. Dalším zaměstnancem je sekretářka, která zastává telefonní službu, stará se o zápis položek do pokladny, o evidenci žáků, zabezpečuje veškeré činnosti spojené s výpomocí ředitele školy a hlavní účetní a obstarává základní administrativní činnosti. Posledním zaměstnancem v ekonomickém oddělení je účetní ve školní jídelně, která se zodpovídá ekonomovi. Účetní se stará o vybírání peněz za stravné, vratky za stravné, vede evidenci strávníků a každý měsíc provádí daňovou rekapitulaci, kterou předkládá hlavní účetní. •

Školní jídelna Do úseku školní jídelny patří funkce vedoucí školní jídelny. Vedoucí školní

jídelny má rozhodovací pravomoci v rámci určené pracovní náplně a je jí přímo podřízena vedoucí kuchařka a celý personál školní jídelny. Její stěžejní náplní práce je

33

organizace provozu školní stravovny, včetně zajišťování technického vybavení a údržby, ekonomické agendy, stanovování technologických postupů a jejich řízení, kalkulace při rozsáhlé výrobě jídel i kontroly jejich dodržování včetně kontroly dodržování hygienických předpisů. Dále pak jedná s dodavateli a se strávníky a zajišťuje plynulý chod školní jídelny. Vedoucí školní jídelny se zodpovídá osm kuchařek. Jejich náplní práce je vykonávání přípravných a pomocných prácí v kuchyni, výroba jídel, umývaní nádobí a úklid pracoviště. •

Správní úsek Chod správního úseku zajišťuje školník. Má na starost správu energie, její

měření, kontrolu a komunikuje s dodavateli. Dále zabezpečuje chod školy, realizuje opravy a jeho další činností v rámci školy je údržba. Školníkovi se zodpovídá sedm uklízeček, které zabezpečují čistotu a pořádek ve škole. •

Výchova a vzdělávání Výchovu a vzdělávání zajišťují učitelé. V současné době je pedagogický sbor

tvořen třiceti pěti pracovníky. Učitelé 1. stupně se zodpovídají zástupci řediteli, zatímco učitelé 2. stupně jsou podřízení statutárnímu zástupci. Celkově však hlavní náplň pracovní činnosti tvoří plnění vyučovací povinnosti a konání prací souvisejících s vyučováním. •

Školní družina Za chod školní družiny odpovídá vedoucí školní družiny, které jsou podřízeny

tři vychovatelky. Vychovatelky vykonávají přímou komplexní výchovnou činnost podle přiděleného pracovního úvazku, řídí výchovu, rozvíjí zájmy, znalosti a tvořivé schopnosti dětí mimo vyučování a spolupracují s učiteli.

34

Obrázek 1. Schéma organizační struktury Zdroj: Interní materiály základní školy Šumperk, Šumavská 21

2.4 Historie školy V dobách prudkého rozvoje města Šumperka a jeho bytových kapacit v podobě panelových domů se představitelé města rozhodli postavit základní školu, která by vyhovovala tehdejším parametrům moderního vzdělávacího systému. Byla vybudována klasická „paneláková“ škola, kterých tehdy vznikaly po celém Československu stovky. Událostí, která zastřešila její slavnostní otevření, bylo 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou 9. května 1975. Po základní škole na Vrchlického ulici byla teprve druhou školou zbudovanou v poválečných letech. O dokončení a možnost včasného zprovoznění školy se tehdy kromě profesionálních firem postarali rodiče téměř všech 730 žáků, 38 pedagogických a 24 provozních zaměstnanců. Ti při dokončovacích pracích a úklidu odpracovali tisíce brigádnických hodin. Bez nich by byla škola otevřena mnohem později. Výuka začala ve škole, kde bylo připraveno třicet tříd a kde byly také k dispozici odborné pracovny (přírodopisu, fyziky, chemie, výtvarné výchovy). Všechny místnosti byly vybaveny novým nábytkem, v kabinetech byly moderní učební pomůcky a audiovizuální technika. Vzhled budovy se během třiceti let také změnil. V osmdesátých letech si stále se zvyšující počet žáků vyžádal dostavbu pod dříve průchozí částí budovy C s pilíři. Sem byly vestavěny tři třídy, do nichž se už tradičně umísťují první ročníky – mají zde své

35

komornější prostředí, ve kterém se děti lépe orientují a cítí se příjemněji. Nekvalitní práce a nepraktická plochá střecha se podepsaly na zatékání do budovy při sebemenších deštích. Proto se na konci osmdesátých let střecha musela velkým finančním nákladem nechat opravit. Školní jídelna byla modernizována nákupem nového kuchyňského zařízení, a to především elektrospotřebičů. Ve školním roce 1999/2000 škola začala vydávat obědy na žetony a do provozu a účetnictví byl zaveden nový počítačový systém. Nákladem přes čtyři miliony korun byla jídelna o prázdninách v roce 2004 zrekonstruována, a splňuje tak i všechny požadavky Evropské unie na provoz zařízení společného stravování. Ke škole patří dvě tělocvičny. Malá gymnastická tělocvična a velká tělocvična určená pro míčové hry. Ve velké tělocvičně byla vyměněna okna, položena nová podlahová krytina, nainstalována výkonná vzduchotechnika a v letech 2004 a 2005 zde byly vybudovány nové sprchy. Tělocvičny slouží nejen žákům školy, ale jsou také pronajímány mnoha sportovními a tělovýchovnými organizacemi.

2.5 Využívané finanční zdroje Základní škola, Šumavská 21 jako příspěvková organizace využívá pro finanční zabezpečení své činnosti těchto zdrojů: •

prostředky získané od zřizovatele a MŠMT,

•

prostředky z peněžních fondů,

•

prostředky získané z hlavní a doplňkové činnosti,

•

prostředky z dotací EU.

36

2.5.1 Prostředky získané od zřizovatele Dotace od zřizovatele získává základní škola na úhradu provozních nákladů. Provozními náklady se rozumí výdaje na spotřebu materiálu, výdaje na spotřebu energie, služby v rámci oprav a údržby a nákladů na reprezentaci. Dále pak ostatní služby, jako je školení, odvoz odpadu, zpracování mezd, telefony, poštovné, apod. Výši příspěvku stanovuje zřizovatel, přičemž současně stanoví i podmínky čerpání příspěvku. Tento příspěvek se určí na základě vyhotoveného plánovaného rozpočtu, který příspěvková organizace ZŠ, Šumavská 21 sestavuje na konci každého roku. Rozpočet se předkládá vždy na příští rok, ale odvíjí se od skutečného rozpočtu roku aktuálního. Rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu. Výše příspěvku na provoz od zřizovatele závisí na příjmové části rozpočtu zřizovatele. Je tedy zřejmé, že pokud zřizovatel nezíská předpokládané příjmy v rámci svého rozpočtu, nemůže ani dostatečně zajistit provoz příspěvkové organizace.

Tabulka 1. Schválený rozpočet ve sled. období (v Kč) VÝNOSY Příjem stravného Pronájmy

2 004 2 100 000 173 000 0 0 0 10 000

2 005 2 100 000 231 000 60 000 181 000 203 000 11 000

2 006 2 100 000 15 000 120 000 150 000 0 25 000

Použití fondů

15 000

56 000

150 000

Jiné ostatní výnosy Příspěvek na provoz - zřizovatel Celkem

30 000

75 000

240 000

4 461 000 6 789 000

3 482 038 6 399 038

3 993 000 6 793 000

Školné - ŠD Tržby za pracovní sešity Lyžařský výcvik, plavání, pobyt v přírodě Úroky

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 Z tabulky je zřejmé, že škola obdržela největší příspěvek na provoz v roce 2004. Stalo se tak na základě řádně podané žádosti, z důvodu rozsáhlé rekonstrukce školní jídelny. V roce 2005 byl příspěvek téměř o milion korun nižší a v roce 2006 se zvýšil přibližně o 500 000 Kč. Navýšení rozpočtu souviselo se zdražením tepla v roce 2006.

37

Příjmy za pronájmy tělocvičen byly do roku 2005 součástí rozpočtu. Zřizovatel tak vždy snížil nárok na dotaci o předpokládaný výnos z této činnosti. Vzhledem k tomu, že jsou příjmy z pronájmu předmětem daně z příjmu právnických osob, byly převedeny do doplňkové činnosti. Příspěvek na školné ve školní družině, ze kterého se hradí provozní náklady školní družiny, se v tabulce rozpočtu v r. 2004 nepromítl, jelikož vybrané finanční prostředky byly odváděny na účet zřizovatele a odtud se vracely škole zpět v podobě navýšeného příspěvku na provoz. Od roku 2005 se výběr za školné stal součástí rozpočtu školy. Tržby za pracovní sešity a lyžařské výcviky nebyly v roce 2004 rozpočtovány, vzhledem k tomu, že byly účtovány přes zúčtovací vztahy. Tyto položky se vůbec neprojevily v nákladech ani ve výnosech. Od roku 2005 však škola zahrnuje tyto tržby do svého rozpočtu, na základě doporučení daňových poradců, protože se stala plátcem DPH. Tyto příjmy úzce souvisejí s výchovou a vzděláváním, proto se z nich neodvádí DPH. Pracovní sešity jsou sice součástí učebnic, ale škola nemá dostatek finančních prostředků, aby tyto sešity žákům hradila. Z toho důvodu je musí rodiče žákům zakoupit. Podobně je to s lyžařskými výcviky v 7. třídách, zdokonalovacími plaveckými výcviky ve 4. třídách a pobyty v přírodě. Tyto kurzy jsou sice součástí školních osnov, ale stát na ně nepřispívá žádnými dotacemi, proto musejí být plně hrazeny rodiči. Rodiče žáků vždy uhradí skutečné náklady, které zahrnují pouze pořízení pracovních sešitů a organizaci kurzů, což znamená, že škola z těchto aktivit nemá žádný zisk. I když příspěvky tvoří vysoké částky, nepokryjí se z nich všechny náklady na provoz organizace. Vzhledem k tomuto faktu si musí škola sama hradit náklady na provoz ze svých vlastních zdrojů, které tím pádem nemůže lépe investovat.

Graf 1. Vybrané položky výnosů z rozpočtu ve sledovaném období (v Kč)

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21

38

Graf 2. Vývoj příspěvku na provoz od zřizovatele ve sledovaném období (v Kč)

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 Tabulka 2. Skutečnost rozpočtu k 31.12. ve sledovaném období (v Kč) NÁKLADY Materiál celkem Energie Opravy a údržba Cestovné Náklady na reprezentaci Služby celkem Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Ostatní sociální pojištění Zákonné sociální náklady Pokuty a penále Ostatní daně a poplatky Jiné ostatní náklady Odpisy Prodaný materiál Nedobytné pohledávky Celkem

2004 3 533 000 1 757 000 653 000 1 000 1 000 726 000 62 000 22 000 0 0 0 0 56 000 358 000 164 000 1 000 7 334 000

2 005 2 452 571 1 622 461 662 041 513 1 068 627 616 23 800 6 804 129 22 0 0 216 955 288 929 173 764 0 6 076 673

2 006 2 365 467 1 964 458 883 323 0 1 080 933 357 73 232 22 992 86 1 031 500 1 520 296 288 248 577 203 937 0 6 995 848

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 V položce materiálové náklady tvoří majoritní část spotřeba potravin pro žáky a zaměstnance. Jedná se o částku zhruba dva miliony korun, která byla od roku 2005

39

nižší, z důvodu plátcovství DPH. Vzhledem k tomu, že se škola stala plátcem, jsou potraviny účtovány bez daně z přidané hodnoty. Na fakturách totiž nelze za potraviny odlišit spotřebu pro doplňkovou činnost a pro hlavní činnost. Dalšími materiálovými náklady jsou pak ostatní režijní náklady (zejména čistící a úklidové prostředky, materiál na opravy, a velkou část tvoří drobný dlouhodobý majetek) Velký rozdíl ve spotřebě materiálu je patrný v letech 2005 a 2006 oproti roku 2004. Tento rozdíl souvisí s rekonstrukcí školní stravovny. V následujících letech jsou už rozdíly méně patrné. Nižší částka v roce 2006 souvisí s poklesem strávníků ve školní stravovně v hlavní činnosti. Rozdíly v položkách energie jsou způsobeny taktéž změnou v plátcovství DPH. V roce 2004 škola účtovala včetně DPH a v roce 2005 a 2006 již bez DPH. Rostoucí trend v roce 2006 zapříčinila větší spotřeba tepla z důvodu dlouhého zimního období a došlo ke zvýšení ceny tepla. (konkrétně o 50,--Kč /1 GJ) Na položkách opravy a údržby je patrný větší nárůst hlavně v roce 2005 a 2006. Stalo se tak z důvodu havarijního stavu, kdy bylo nutné uhradit navíc opravu kanalizace, osvětlení a celkovou rekonstrukci sociálního zařízení u velké tělocvičny. Opravy se vždy plánují na každý rok dopředu, ale vzhledem ke stáří budovy často dochází k mimořádným situacím, které je třeba neprodleně vyřešit. Vyšší hodnoty také souvisí s použitím rezervního fondu. Oblast služeb zahrnuje výkony spojů, poštovné, náklady na lyžařský výcvik a plavání žáků, služby spojené se zpracováním mezd, odvoz opadu, školení a nákup drobného nehmotného majetku. Nárůst na položce zapříčinilo zorganizování výukového pobytu do Anglie. Z důvodu úhrady celého pobytu rodiči se tento náklad promítá ve stejné výši i ve výnosech, proto škola z této akce nevykazovala žádný zisk. Mzdové náklady se týkají pouze dohod o provedení práce a o pracovní činnosti v rámci provozu školy. Dále se v této položce promítá přečerpání mzdových prostředků z MŠMT hrazené z fondu odměn. Dohody o provedení práce a pracovní činnosti v této položce představují zhruba 20 tisíc Kč. V roce 2004 byla tato částka vyšší, protože se zde projevily i dohody za úklid tělocvičen, které byly od roku 2005 převedeny do doplňkové činnosti.

40

Pokuty a penále v roce 2006 vznikly škole z důvodu prodlení v podání hlášení o likvidaci nebezpečných odpadů na Odbor životního prostředí. Jiné ostatní náklady tvoří pojištění a odpovědnost za školu, dále pak poplatky bance za služby. Nejvyšší položku od roku 2005 tvoří neuplatněná daň z přidané hodnoty. V roce 2005 to bylo 163 tisíc (škola se stala plátcem daně až od 1. 4. 2005) a v roce 2006 pak 249 tisíc. V roce 2004 je částka této položky mnohem nižší, jelikož obsahuje pouze pojištění a poplatky z bankovního účtu. Odpisy se tvoří dle odpisových plánů na každý rok. Nárůst v roce 2006 a 2007 souvisí s pořízením nového dlouhodobého majetku. Položku prodaný materiál tvoří pouze prodej pracovních sešitů a pomůcek pro žáky, které souvisejí výhradně s výukou. Škola žákům tyto pomůcky zajistí a žáci je uhradí, což se promítne i ve výnosech. Tato položka nepodléhá DPH, protože není tvořena za účelem zisku. Nárůst byl tedy způsoben hlavně z důvodu zdražování školních pomůcek a sešitů. Nedobytné pohledávky v roce 2004 byly způsobeny dluhem za stravné od dvou žáků. Částky byly tak malé, že by se nevyplatilo soudní vymáhání. Jednalo se o sociálně slabší rodiny, proto jim byl se souhlasem zřizovatele dluh odpuštěn. Škola pravidelně sleduje své pohledávky v rámci vnitřní finanční kontroly. V průběhu dalších let již nedobytné pohledávky nezaznamenala.

Graf 3. Vybrané položky nákladů z čerpání rozpočtu ve sledovaném období (v Kč)

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21

41

2.5.2 Peněžní fondy Příspěvková organizace ZŠ Šumperk, Šumavská 21 využívá ke svému hospodaření fond investiční, rezervní, fond kulturního a sociálního zabezpečení a fond odměn. S těmito fondy nakládá dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Na začátku každého roku vychází příspěvková organizace z počátečního stavu fondů a konečný stav téhož roku převádí do počátečního stavu roku nadcházejícího. Během roku může organizace volně čerpat z fondů nebo sem naopak převádět finanční prostředky, které pak využívá ke svému hospodaření v závislosti na druhu fondu.

Investiční fond V tabulce je uveden plán tvorby a čerpání investičního fondu v letech 2004, 2005 a 2006. Komentář pod tabulkou pak vysvětluje jednotlivé položky investičního fondu a upřesňuje základní principy čerpání. Tabulka 3. Stav a čerpání investičního fondu ve sledovaném období (v Kč) Fond Investiční Počáteční stav k 1.1. Příděl ze zlepšeného HV Dotace zřizovatele na investice Dotace MŠMT SIPVZ Odpisy DM Nařízený odvod zřizovateli Čerpání Změna pořizovací ceny DM z dův. DPH

2004 523 834,95 0 1 286 283,00 0 399 260,90 -212 000,00 -1 478 544,00 0

2005 518 834,85 0 0 0 344 418,90 -60 000,00 -381 035,40 52 575,00

2006 474 793,35 0 49 099,00 350 000,00 294 692,60 0 -442 177,00 0

518 834,85

474 793,35

726 407,95

Zůstatek k 31.12.

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 Investiční fond využívá škola především na pořízení dlouhodobého majetku, na zhodnocování a opravy nemovitého majetku. Pro získání dotace od zřizovatele je nutno podat žádost s přesnou specifikací požadavků. Zřizovatel pak může a nemusí žádost

42

schválit. Pokud ji schválí, získá škola nárok na financování vybraného projektu prostřednictvím zaslání faktur zřizovateli. V roce 2006 škola požádala o dotaci z ministerstva školství. Dotace byla poskytnuta ze státní informační politiky ve vzdělání (SIPVZ) krajským úřadem. Škola tak využila možnost získání finančních prostředků na zakoupení počítačů a pořídila počítače k výbavě dvou učeben v hodnotě 350 000 Kč. Do investičního fondu dále spadají veškeré účetní odpisy dlouhodobého majetku s pořizovací cenou nad 40 000 Kč, které se tvoří dle odpisového plánu. Roční odpisový plán je předkládán ke schválení zřizovateli vždy do konce ledna, žádosti o úpravy se schvalují v pololetí a ve 4. čtvrtletí kalendářního roku, odpisový plán je závazný. Nařízený odvod zřizovateli znamená úbytek z investičního fondu. Tato částka vzniká na dofinancování některých projektů. V roce 2004 např. škola realizovala rozsáhlou rekonstrukci školní jídelny na základě nařízení Krajské hygienické stanice. Vzhledem k tomu, že budova školy je v majetku zřizovatele, hradil rekonstrukci Městský úřad Šumperk. Škole vznikla spoluúčast na projektu tím, že financovala část oprav. Finanční prostředky související se spoluúčastí byly dle rozhodnutí Rady města převedeny zřizovateli. Podobná situace nastala v roce 2006, kdy došlo k rekonstrukci školnického bytu. Škola se opět podílela na zhodnocení nemovitosti odvodem 60 000 Kč zřizovateli. Do čerpání fondu se zahrnují veškeré použité finanční zdroje na konkrétní rekonstrukce a investice. V roce 2004 využila škola dotaci od zřizovatele na nákup majetku při rekonstrukci školní jídelny, dále byl pořízen kamerový ochranný systém a digitální telefonní ústředna. V roce 2005 škola čerpala prostředky z fondu na vybavení WC průtokovými ohřívači a na počítačovou síť ve školní jídelně. V posledním sledovaném roce využila škola již zmíněnou dotaci na počítačovou síť a dále pak z fondu použila finanční prostředky na nákup podlahového čistícího stroje pro úklid a zabezpečovací zařízení. V roce 2005 se v investičním fondu projevila změna pořizovací ceny dlouhodobého majetku. Tato změna nastala z důvodu vzniku daňové povinnosti. Škola se stala osobou povinnou k dani, jelikož její obrat za nejvýše dvanáct kalendářních měsíců přesáhl částku uvedenou v § 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Dne 1.4.2005 se základní škola stala plátcem DPH. Vzhledem k této

skutečnosti měla organizace při podávání prvního daňového přiznání možnost uplatnit

43

si nárok na odpočet ve výši 32 % ze 4/5 DPH z majetku nakoupeného v roce 2004 pro školní jídelnu. Pořizovací cena majetku se z tohoto důvodu snížila a musela být navýšena hodnota investičního fondu o 52 575 Kč. Zůstatek investičního fondu je stanoven součtem počátečního stavu s veškerými příjmy a odečtením všech výdajů a čerpání z fondu.

Rezervní fond Škola využívá rezervního fondu zejména pro další rozvoj činnosti. Na úhradu ztráty finanční prostředky z tohoto fondu nikdy nepoužila, jelikož ji nevykazuje. V tabulce je uveden plán tvorby a čerpání rezervního fondu. Tabulka 4. Stav a čerpání rezervního fondu ve sledovaném období (v Kč) Fond rezervní Počáteční stav k 1.1. Příděl ze zlepšeného HV Čerpání

2004 397 308,30 221 629,95 -4 128,00

2005 614 810,25 49 242,73 -98 715,50

2006 565 337,48 17 336,31 -190 793

Zůstatek k 31.12.

614 810,25

565 337,48

391 880,79

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 Do tohoto fondu plyne každým rokem příděl ze zlepšeného hospodářského výsledku. V roce 2004 si škola vedla mimořádně dobře, proto si mohla dovolit do fondu přesunout téměř 222 000 Kč. V ostatních letech vykazuje škola klesající trend hospodářského výsledku, proto se i částka plynoucí do rezervního fondu každým rokem snižuje. Pravomoc zřizovatele vůči příspěvkovým organizacím v oblasti finančního hospodaření je vymezena zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Do roku 2005 byl hospodářský výsledek rozdělován v max. výši 20 % do fondu odměn, 80 % do rezervního fondu, od roku 2005 se novelou č. 557/2004 Sb., rozděluje hospodářský výsledek ve výši max. 80 % do fondu odměn a min. 20 % do rezervního fondu. V rámci těchto kompetencí

44

zřizovatel schvaluje příděly do fondů dle § 30 a § 32 zákona č. 250/2000 Sb. ze zlepšeného výsledku hospodaření za kalendářní rok. Čerpání z fondu využila škola na rozpočtem nezajištěné neinvestiční potřeby. V roce 2005 se jednalo např. o opravu židlí ve školní stravovně, opravy na školním hřišti po revizi nebo opravu prasklého odpadu. V roce 2005 pak čerpala prostředky z fondu na výměnu osvětlení a oprav nářadí v tělocvičně z důvodu havarijního stavu. Zůstatek rezervního fondu se stejně jako u investičního převádí do počátečního stavu roku nadcházejícího.

Fond odměn Fond odměn se tvoří ze zlepšeného hospodářského výsledku za předchozí kalendářní období. Tabulka 5. Stav a čerpání fondu odměn ve sledovaném období (v Kč) Fond odměn Počáteční stav k 1.1. Příděl ze zlepšeného HV Čerpání – překročení mzdových prostředků Zůstatek k 31.12.

2004 73 211,30 55 407,00 -11 157,00 117 461,30

2005 117 461,30 12 310,68 -1 095,00 128 676,98

2006 128 676,98 69 345,25 -51 532,00 146 490,23

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 Podle ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, z fondu hradí škola odměny zaměstnancům, přičemž z něj přednostně financuje případné překročení prostředků na platy, jejichž výše se zjišťuje podle nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. Zůstatek se vždy převádí do počátečního stavu následujícího kalendářního období.

45

Fond kulturních a sociálních potřeb Fond FKSP tvoří škola základním přídělem, který se skládá z 2 % z hrubých mezd. Tabulka 6. Stav a čerpání fondu FKSP ve sledovaném období (v Kč) FKSP Účetní počáteční stav k 1.1. Finanční počáteční stav k 1.1. Rozdíl mezi účetním a finančním stavem Tvorba fondu Tvorba + počáteční stav celkem Použití fondu celkem Stav k 31. 12. účetně Stav na BÚ Rozdíl mezi účetním a finančním stavem

2004 76 989,60 36 489,60 -40 500,00 259 658,00 336 647,60 -274 313,50 62 334,10 33 834,10 -28 500,00

2005 62 334,10 33 834,10 -28 500,00 253 131,00 315 465,10 -263 160,60 52 304,50 35 804,50 -16 500,00

2006 52 304,50 35 804,50 -16 500,00 260 354,00 312 658,50 -251 336,00 61 322,50 61 322,50 0

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 ZŠ Šumperk, Šumavská 21 sestavuje rozpočet fondu a stanoví způsob jeho čerpání vnitřními zásadami, které musí být v souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb. Škola přispívá zaměstnancům především na stravování (do výše 50 % hodnoty potravin), na rekreace dle vnitřního klíče a dětské rekreace, na sportovní a kulturní akce, na vitamíny, zlepšení pracovního prostředí, peněžní dary k pracovnímu a životnímu výročí (celková výše darů může činit nejvýše 15 % základního přídělu) a na společenské akce (např. Den učitelů). Prostředky fondu se ukládají na samostatném bankovním účtu. Veškerá plnění fondu, s výjimkou sociálních půjček a darů k životním a pracovním výročím, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou. Rozdíl mezi účetním a finančním stavem tvoří nesplacené půjčky zaměstnanců, které byly v roce 2006 uhrazeny, účetní a finanční stav fondu je proto shodný. Rozdíl mohou tvořit nejenom půjčky, ale i neuhrazené faktury a případně nepřevedený příděl za prosinec.

46

Souhrnné hodnocení fondů V průběhu sledovaného období se organizace nepotýkala s finančními problémy. Prostředky byly čerpány v souladu se schváleným rozpočtem. Škola v každém roce vykazuje zůstatky, a fondy jsou finančně kryty.

2.5.3 Finanční prostředky získané dotací od MŠMT Přímé náklady spojené s výchovou a vzděláváním včetně mezd jsou financovány ze strany ministerstva školství. Ministerstvo školství rozděluje finanční prostředky jednotlivým krajům, a ty jsou pak příspěvkovým organizacím posílány prostřednictvím krajských úřadů. Příspěvková organizace Základní škola Šumperk, Šumavská 21 získává každým rokem dotace na neinvestiční náklady od Krajského úřadu Olomouckého kraje. Takto získaný příspěvek je závislý na čerpání. Pokud finanční prostředky z tohoto příspěvku vyčerpány nejsou, musí je škola ke konci roku vrátit zpět. Příspěvek na přímé výdaje se ve sledovaném období vždy rovná celkovým nákladům, což znamená, že škola vždy vyčerpala dané finanční prostředky a nemusela nic vracet. Příspěvek na přímé náklady v současné době kryje položky: všeobecný materiál, cestovné, ostatní služby (školení, plavecký výcvik, internet, programy týkající se dlouhodobého

nehmotného

majetku,

DVPP

–

program

dalšího

vzdělávání

pedagogických pracovníků, program SIPVZ a preventivní prohlídky), mzdové prostředky, odvody z mezd, zákonné sociální náklady a jiné ostatní náklady (tvorba FKSP a opotřebení lyžařské výzbroje).

47

Tabulka 7. Základní položky rozpočtu ve sledovaném období (v Kč) Všeobecný materiál Cestovné Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Ostatní sociální pojištění Zákonné sociální náklady Pokuty a penále

2 004 315 000 35 000 133 000 12 639 000 4 416 000 52 000 252 000 0

2 005 393 290 35 000 228 070 12 319 506 4 300 800 54 000 245 520 33 544

2006 370 800 43 991 184 885 12 583 000 4 406 340 52 500 251 540 500

Náklady celkem

17 842 000

17 609 730

17 893 556

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 Během sledovaného období využila škola program SIPVZ (státní informační politika ve vzdělání). Tento program znamenal pro školu přísun účelových finančních prostředků. Škola je využila na další vzdělávání pedagogických pracovníků a koordinátorů v oblasti počítačové gramotnosti. V současné době ovládají všichni učitelé uživatelské znalosti počítačů. Někteří z nich se pak dále specializují na tabulkové procesory, počítačovou grafiku, správu informačních technologií nebo na tvorbu internetových stránek. Za každý absolvovaný kurs obdrželi učitelé certifikát o dosažení konkrétních znalostí. Z těchto prostředků škola vybavila kvalitními počítači dvě učebny výpočetní techniky a zakoupila potřebné množství výukových programů a dalšího softwarového a hardwarového vybavení (flash disky, sluchátka, tiskárny, data projektory, atd.). Dále byly použity k úhradě poplatků za internet, které se dříve hradily z prostředků na provoz od zřizovatele. V roce 2006 však projekt SIPVZ skončil vzhledem k nedostatku finančních zdrojů ze strany státu. Škola díky ukončení tohoto projektu ztratila významné prostředky, se kterými počítala i v roce 2007.

48

2.5.4 Finanční prostředky získané z EU Programy popsané v teoretické části představují možnosti získání finančních zdrojů z Evropské Unie. Tyto programy však vyžadují finanční spoluúčast, velkou časovou náročnost a odborníka na tuto problematiku. Proto je základní škola prozatím dostatečně nevyužila. V roce 2004 se však zapojila do programu „HODINA“ a obdržela dotace z prostředků Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Tento program byl určen k úpravě vzdělávacích programů 7. ročníků škol směřujících k rozvoji klíčových kompetencí žáků a škola měla možnost jeho prostřednictvím čerpat téměř 100 000 Kč. Tyto finanční zdroje byly využity na platy vyučujících, kteří učili hodinu navíc v sedmých ročnících a na odvody z mezd. Tyto prostředky byly zaměstnancům vypláceny formou odměn. V následující tabulce je zaznamenán tok peněz v souvislosti s tímto programem. Tabulka 8. Závěrečné vyúčtování dotace z prostředků OP Rozvoj lidských zdrojů (v Kč) Období 9-12/2004 I/05 II/05 III/05 IV/05 I/06 II/06 III/06 Součet

Celkem 16 440 12 330 12 330 12 330 12 330 12 330 12 330 8 220 98 640

Obdrženo Platy Pojistné 12 000 4 200 9 000 3 150 9 000 3 150 9 000 3 150 9 000 3 150 9 000 3 150 9 000 3 150 6 000 2 100 72 000 25 200

FKSP 240 180 180 180 180 180 180 120 1 440

Platy 12 000 9 000 9 000 9 000 9 000 9 000 9 000 6 000 72 000

Čerpáno Pojistné FKSP 4 200 240 3 150 180 3 150 180 3 150 180 3 150 180 3 150 180 3 150 180 2 100 120 25 200 1 440

Celkem 16 440 12 330 12 330 12 330 12 330 12 330 12 330 8 220 98 640

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 Zdroje z tohoto fondu byly kompletně vyčerpány, organizace tudíž nemusela žádné finanční prostředky vracet zpět do strukturálního fondu EU. 2.5.5 Finanční prostředky získané z hlavní a hospodářské činnosti Příjmy z hlavní a vedlejší činnosti jsou z pohledu finančních příjmů pro organizaci posuzovány stejně a řídí se ustanovením § 28 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. V obou

49

případech jde o příjem, jenž není závislý na jiných subjektech. Z hlediska daně z příjmů je ale nutné vést tyto dva příjmy odděleně, jelikož se na hospodářskou činnost nevztahují daňové úlevy. Příjmy z hlavní činnosti zahrnují položky, jako jsou školné ve školní družině, úroky, náhrady škod, výnosy z lyžařských výcviků, sběrové akce, tržby za stravné apod. Na takto získané příjmy se vztahují daňové úlevy a jsou dotovány ze strany zřizovatele a Krajského úřadu. Hospodářská činnost, nebo též doplňková činnost organizace, musí být zapsána ve zřizovací listině. Tato činnost zahrnuje pronájem nebytových prostor, poskytování služeb veřejnosti ve stravování neboli přípravy a výdeje obědů pro cizí strávníky a svačinek pro žáky, dále pak poskytování jazykových a hudebních kroužků a pronájem reklamních ploch v prostorách školního hřiště. Takto získané finanční zdroje využívá škola zejména ke krytí ztrát hospodářského výsledku z hlavní činnosti. Tabulka 9. Přehled příjmů z hlavní a doplňkové činnosti ve sled. období (v Kč) Příjmy z doplňkové činnosti Příjmy z hlavní činnosti Celkové příjmy

2004 1 693 000 25 212 000 26 905 000

2005 1 845 735 23 726 315 25 572 050

2006 1 857 063 24 853 507 26 710 570

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 Příjmy z doplňkové činnosti Z tabulky je patrné, že v roce 2004 byly příjmy z doplňkové činnosti nižší oproti rokům 2005 a 2006. Bylo to způsobeno tím, že se v roce 2004 nepromítly v příjmech pronájmy za tělocvičny. Průměrně se jedná o částku asi 150 tisíc korun. V předchozích letech byly tyto výnosy součástí hlavní činnosti a zřizovatel o tuto výnosovou položku krátil svoji dotaci na provoz. V doplňkové činnosti škola hospodaří hlavně s finančními prostředky, které získává z poskytování obědů cizím strávníkům. Díky těmto zdrojům se také stala plátcem DPH. Dále poskytuje v rámci své doplňkové činnosti svačinky žákům, kroužky (jazykové, sportovní a hudební) a pronájmy tělocvičen v rámci sportovní činnosti, které nejsou předmětem DPH. K nižším příjmům doplňkové činnosti pak ještě patří pronájem jídelny a učeben a také pronájem reklamních ploch, ze kterých se DPH odvádí.

50

Příjmy z hlavní činnosti Příjmy z hlavní činnosti můžeme rozdělit na tři oblasti: a) Vlastní zdroje Do vlastních zdrojů škola zahrnuje příjmy za stravování žáků, zaměstnanců a pronájmy zubní ordinace a bufetu. Další položky tvoří prodej stravovacích žetonů, příjmy z úroků, náhrady škod, prodej materiálu (učební pomůcky pro žáky), příjem náhrad za škody způsobené dětmi (např. spoluúčast na úmyslných škodách, náhrady za poškozené učebnice) a příjmy z fondů (rezervní fond a fond odměn). Vývoj vlastních zdrojů v jednotlivých letech zachycuje následující tabulka. Tabulka 10. Přehled příjmů z vlastních zdrojů ve sledovaném období (v Kč) Příjmy z vlastních zdrojů

2004 2005 2006 2 909 459 2 634 547 2 966 455

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 b) Příspěvek na provoz od zřizovatele Podrobné informace o příspěvku na provoz viz část 2.5.1. Vzhledem k faktu, že je tato položka zahrnuta v příjmech z vlastní činnosti, uvádím ji pro lepší přehlednost znovu. Tabulka 11. Přehled příjmů z prostředků od zřizovatele ve sledovaném období (v Kč) Příjmy z prostředků od zřizovatele

2004 2005 2006 4 460 717 3 482 038 3 993 496

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 V roce 2004 došlo ke změně v příspěvku na provoz z důvodu rekonstrukce jídelny (navýšení o 1 mil. Kč) a v roce 2006 se příspěvek navýšil kvůli větší spotřebě tepla a celkovému zdražení cen tepelné energie. Pokud nedochází k výraznému zdražování nebo havarijnímu stavu, bývají příspěvky na následující rok velice podobné. Důkazem toho je aktuální schválení příspěvku na rok 2007 ve stejné výši jako v roce 2006.

51

c) Dotace na přímé náklady Do dotací na přímé náklady, které jsou spojené s výchovou a vzděláváním, se zahrnují dotace z MŠMT a z evropských sociálních fondů. Jednotlivé položky byly taktéž vysvětleny v částech 2.5.3 a 2.5.4. Následující tabulka ukazuje především na skutečně získané prostředky, které dotváří příjmy z vlastní činnosti prostřednictvím výše zmíněných přímých nákladů a projektů ze strany MŠMT a EU. Tabulka 12. Přehled dotací ve sledovaném období (v Kč)

2004 56 400 16 440

2005 206 096 49 320

2006 67 876 32 880

Ostatní přímé náklady

17 769 092

17 354 314

17 792 800

Celkové dotace

17 841 932

17 609 730

17 893 556

SIPVZ ESF (projekt „Hodina“)

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 Zvýšení dotací na přímé výdaje v letech 2004 a 2006 bylo způsobeno hlavně rostoucími tendencemi v tabulkách tarifních platů. Dne 1.1.2004 vyšly v platnost nové úpravy zákona č. 330/2003 Sb. a nařízení vlády č. 564/2006 Sb., ve kterých jsou změny v platových třídách a stupních vytyčeny. V roce 2005 pak došlo k vyššímu poklesu počtu žáků, což zapříčinilo snížení rozpočtu na přímé výdaje a bylo nutné přistoupit k propuštění tří zaměstnanců z organizačních důvodů. Prostředky na platy z MŠMT většinou nepokryjí potřeby školy, a proto škola využívá Fondu odměn k dofinancování překročení čerpání prostředků na mzdy.

2.6 Hospodářský výsledek a rozdělování do fondů Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem z hospodářské činnosti po zdanění. Pokud vyjde zlepšený hospodářský výsledek, rozděluje ho příspěvková organizace Základní škola Šumperk, Šumavská 21 do svých fondů. Přičemž má možnost ho přidělit buď celý do rezervního fondu, nebo podle pravidel, které jsou ustanoveny v zákoně č. 250/2000 Sb. § 30 a § 32.

52

Do roku 2005 byl hospodářský výsledek rozdělován v max. výši 20 % do fondu odměn, 80 % do rezervního fondu, od roku 2005 se rozděluje ve výši max. 80 % do fondu odměn a min. 20 % do rezervního fondu. Následující tabulka uvádí přehled hospodářských výsledků ve sledovaném období. Tabulka 13. Přehled hospodářských výsledků ve sledovaném období (v Kč) výnosy celkem náklady celkem hospodářský výsledek

2004 26 905 000 26 844 000 61 000

2005 25 572 050 25 485 369 86 681

2006 26710571 26709373 1 198

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21

Graf 4. Vývoj hospodářského výsledku ve sledovaném období (Kč)

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 Z grafu je zřejmé, že si škola nejlépe vedla v roce 2005. Takto získaný hospodářský výsledek dále rozdělila dle zákona č. 250/2000 Sb. § 30 a § 32. Do fondu odměn bylo zahrnuto 80 % z celkového výsledku 69 345 Kč a zbylá částka byla přidělena do fondu rezervního.

Naopak v roce 2006 vykázala škola za sledované

období nejmenší hospodářský výsledek. Náklady v hlavní činnosti v tomto roce prudce převyšovaly výnosy. Stalo se tak z důvodu nárůstu cen energií. Také bylo nutno vyřešit

53

havarijní situaci týkající se odpadů na toaletách u velké tělocvičny. Z hygienických důvodů bylo nutné přistoupit k celkové výměně původního vybavení, dlažby a obkladů. Kvůli havarijnímu stavu vyšplhaly náklady do celkové výše 220 tisíc Kč. Vzhledem k tomu, že s nimi škola v rozpočtu nepočítala, vznikla velká ztráta v hlavní činnosti, která byla pokryta ze zdrojů získaných v doplňkové činnosti. Vzhledem k tak nízkému hospodářskému výsledku škola zvolila jeho rozdělení dle druhého principu a celý výsledek přidělila do rezervního fondu.

2.7 Zaměstnanci a mzdové podmínky Pracovní vztahy zaměstnance a zaměstnavatele v základní škole jsou upraveny podle zákoníku práce a dle nařízení MŠMT. Limit zaměstnanců se odvíjí od počtu žáků ve škole. Na základě zahajovacího výkazu, který škola předkládá zřizovateli k 30.9. jsou škole přiděleny finanční prostředky na platy a ostatní neinvestiční výdaje a je stanoven závazný limit zaměstnanců na následující kalendářní rok. Překročení daného limitu musí škola písemně zdůvodňovat. V průběhu roku je možné požádat o navýšení limitu zaměstnanců, např. pokud dojde k nárůstu počtu žáků minimálně o pět dětí. Základní škola Šumperk, Šumavská 21 každým rokem tyto limity překračuje většinou z důvodu nemocnosti pracovníků. Nemocnost je pokrývána zástupy, tím pádem dochází k nárůstu počtu zaměstnanců. V následující tabulce proto uvádím vývoj zaměstnanců za posledních pět let. Tabulka 14. Počty zaměstnanců (přepočtený počet zaměstnanců na celý rok) limit zaměstnanců skutečnost za rok

2002 67,609 66,234

2003 2004 66,87 62,85 65,719 64,287

2005 58 60,051

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21

54

2006 55,85 57,932

Graf 5. Vývoj počtu zaměstnanců a srovnání s limity se skutečností

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21 Odměňování učitelů v šumperské základní škole se řídí zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., § 122) a následně nařízením vlády č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, nařízením vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a vnitřním platovým předpisem. Za svou práci dostávají učitelé plat vyjádřený platovým tarifem. Platový tarif neboli základní plat spolu s přesčasy a s příplatkem za vedení (pro ředitele, statutárního zástupce ředitele, zástupce ředitele, vedoucí školní družiny nebo školní jídelny) tvoří nárokovou složku platu. Nenárokovými složkami platu se rozumí různé druhy odměn, které jsou vypláceny z fondu odměn, nebo osobní příplatky (např. za třídnictví). Platový tarif se stanovuje na základě zařazení zaměstnance do platových tříd a platového stupně. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do 1. až 13. platové třídy na základě výkonu na něm požadovaných nejnáročnějších prací odpovídajícím sjednanému druhu práce v pracovní smlouvě. Platový stupeň pak charakterizuje délku započitatelné praxe podle míry využitelnosti pro práci.

55

Tabulka 15. Přehled platových tříd v Základní škole Šumperk, Šumavská 21 2. třída 3. a 4. třída 6. třída 8. třída 9. třída 11. třída 12. třída 13. třída

uklízečky kuchařky účetní, sekretářka, vedoucí kuchařka, školník vedoucí školní stravovny hlavní účetní, vychovatelky začínající učitelé, učitelé nemající ukončené mag. vzdělání, nebo netvořící učitelské plány učitelé, kteří ukončili magisterské vzdělání výchovný poradce, ředitel

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21

2.8 Účetnictví Účetní jednotka se řídí zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., vyhláškou ministerstva financí č. 505/2002 Sb., pokyny zřizovatele a vnitřními směrnicemi. Pro zpracování účetnictví škola používá program firmy Gordic, jehož součástí je i účtový rozvrh, který je průběžně aktualizován. Ve školní stravovně se používá ke zpracování stravného a evidence potravin software firmy VIS Plzeň. Hlavní účetní a účetní ze školní jídelny zabezpečují likvidaci dokladů a jejich úschovu, vytváření účtovacích předpisů a zápis do účetních knih prostřednictvím počítače. Mzdy jsou zpracovávány firmou KONTAKT v Šumperku na základě smlouvy. Účtový rozvrh zahrnuje syntetické i analytické účty používané školou. V průběhu roku je aktualizován. Na konci účetního období je doložen aktuální účtový rozvrh, který je platný pro následující účetní období. Účetní závěrku sestavuje hlavní účetní čtvrtletně (31.3., 30.6., 31.9.) a odevzdává ji ke schválení zřizovateli vždy nejpozději do 15. následujícího měsíce. Termín odevzdání roční uzávěrky je do 25.1. následujícího roku. Účetní závěrka obsahuje tyto výkazy: Rozvahu, Výkaz zisků a ztráty, Přílohu organizačních složek a fotokopii výpisů z běžných účtů organizace. Všechny předávané výkazy musí splňovat předepsané náležitosti vyplývající z platných předpisů – (Zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Vyhlášky č. 505/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a Vyhlášky MF č. 16/2001 Sb., ve znění platných předpisů). Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny, vykazuje se v tisících Kč s přesností na dvě desetinná místa a měla by mít překontrolovány základní

56

výkazové a mezivýkazové vazby minimálně v rozsahu § 4 a § 5 Vyhlášky č. 505/2002 Sb. v plném znění. Základní škola má také povinnost čtvrtletně předložit FÚ v Šumperku daňové přiznání k DPH a vždy do 25. dne provést odvod DPH, do konce března podává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za předcházející kalendářní období.

2.9 Shrnutí Základní škola Šumperk, Šumavská 21 je zřízena jako příspěvková organizace podle zřizovací listiny vydané Městským úřadem v Šumperku dne 1.1.1994. Činnost organizace se řídí „školskými zákony“ a nařízením zřizovatele. Organizace sestavuje na každý kalendářní rok rozpočet, který předkládá ke schválení zřizovateli. Případně změny v rozpočtu musí být taktéž schváleny Městským úřadem. Hlavním účelem zřízení organizace je poskytování výchovy a vzdělávání. Škola je rozdělena na dva stupně základního vzdělávání. V současné době je na prvním stupni 325 žáků a na druhém 293. Jejich vzdělání zabezpečuje 35 pedagogů. Statutárním orgánem je pro organizaci ředitel. Spolu s ředitelem se na vedení školy podílí statutární zástupce a zástupce ředitele. Příjmy Základní školy Šumperk, Šumavská 21 tvoří příspěvek na provoz od zřizovatele (MÚ Šumperk), finanční prostředky na přímé výdaje z MŠMT (od KÚ Olomouckého kraje), zdroje z hlavní a doplňkové činnosti, z dotací od EU a z peněžitých fondů. Šumperská základní škola hospodaří se čtyřmi fondy (fond investiční, rezervní, odměn a fond kulturních a sociálních potřeb). Tyto fondy jsou čerpány v souladu s rozpočtem a jsou finančně kryty. Odměňování pedagogů podléhá platovým tarifům v členění na platové třídy a platové stupně, které jsou stanoveny zákonem. Účetnictví vede organizace elektronicky v programu Gordic. Každým rokem má povinnost podávat přiznání k dani z právnických osob. Organizace se stala od 1.4.2005 plátcem DPH. Má tedy povinnost čtvrtletně odvádět DPH a podávat daňové přiznání k dani z přidané hodnoty. Hospodaření organizace je na dobré úrovni. Škola se snaží všechny získané prostředky využívat účelně, efektivně a hospodárně. Přesto by však uvítala daleko větší

57

příspěvky na provoz, protože je zapotřebí povést celkovou rekonstrukci budovy, školního hřiště a vnitřního vybavení. Prostředky na mzdy jsou také velmi omezené. Škola dostává méně peněz na nenárokovou složku platu (odměny a osobní příplatky), což bývá pro zaměstnance demotivující. V této oblasti již nejsou žádné rezervy a řešení úspory mezd propouštěním zaměstnanců nebo spojováním tříd by bylo na úkor kvality vzdělávání. Práci ve škole by rozhodně zlepšil větší příliv finančních prostředků jak ze strany zřizovatele, tak z MŠMT. Mohlo by se daleko více investovat do obnovy školy, zlepšení pracovního prostředí a mzdových podmínek. Dosavadní finanční prostředky stačí pouze na udržování chodu školy a k dalšímu kvalitnějšímu rozvoji je jich velmi málo.

58

3 VLASTNÍ NÁVRHY ŘEŠENÍ Z uvedených faktů v analytické části je zřejmé, že hospodaření organizace je na dobré úrovni. Důkazem může být zlepšený hospodářský výsledek, kterým škola každým rokem disponuje. Sestává se ze dvou rozdílných činností školy tj. z hlavní a doplňkové neboli vedlejší činnosti. Majoritní část tohoto výsledku tvoří rozdíl příjmů a výdajů z doplňkové činnosti. Výsledek z hlavní činnosti se skládá z příspěvků od zřizovatele a od MŠMT. Poznatek z posledních let je, že výdaje nejsou zdaleka v plné míře kryty těmito prostředky. Vzniklou ztrátu je pak škola nucena uhradit z hospodářského výsledku své doplňkové činnosti, namísto toho, aby peněžní zdroje využila na zkvalitňování výchovy a vzdělávání svých žáků, na modernizaci učeben, novějšího vybavení, pomůcek nebo renovaci tříd a školního zařízení. Podle těchto skutečností je logickým vyústěním domněnka, že hlavním činitelem nedostatečného krytí výdajů se stává neefektivní hospodaření školy. Z praxe, kterou jsem absolvovala ve 2. ročníku na této škole jsem však přesvědčena, že k nedostatečnému krytí výdajů dochází pouze v důsledku nedostatečného financování ze strany zřizovatele a MŠMT. Škola se dále potýká s problémem nedostatečných finančních prostředků na mzdy svých pracovníků. Finanční prostředky na platy jsou škole přidělovány normativně a závisí hlavně na počtu žáků. V posledních letech má tento počet klesající tendenci, což znamená menší příliv finančních prostředků na platy. Bylo dokonce nutné přistoupit i ke snížení počtu zaměstnanců týkající se všech oblastí školy jak na pedagogickém úseku, správním úseku (úklid a ekonomické oddělení), tak i na obchodně provozním (školní stravování). Nižší rozpočet na platy, díky menšímu počtu žáků znamená, že nelze dostatečně pokrýt všechny položky mezd. Rozpočet pak slouží hlavně k pokrytí nárokové složky platu (tarify, zvláštní příplatky, příplatky za vedení, přesčasy) a daleko méně zbývá na nenárokové složky (odměny a osobní příplatky), které slouží k vyšší motivaci zaměstnanců. Bylo proto nutné každý rok zapojit do financování mezd i Fond odměn, jelikož prostředky na platy z MŠMT nepokryly nenárokovou oblast. Základní škola je ve velké nevýhodě oproti ostatním školám v Šumperku díky tomu, že nemá žádnou specializaci. Šumperk, se svými třiceti tisíci obyvateli má pět základních škol, z nichž čtyři nabízejí specializace v oblastech sportu, výuky cizích

59

jazyků a informatiky. Pro tuto školu to znamená, že musí také nabízet žákům možnosti realizovat se ve všech těchto oblastech, které nabízejí ostatní ZŠ. Týká se to nabídky široké škály volitelných předmětů (informatika, technické činnosti, kroužky z českého jazyka, dětský pěvecký sbor, hra na flétnu, sportovní kroužky a další). Doporučila bych větší propagaci prostřednictví místních médií a internetu, zvýšit zájem rodičovské veřejnosti a zajistit tak větší příliv žáků do školy, což bude znamenat i více peněz na platy. Dle mého názoru by se také škola měla zaměřit na oblasti financování, které nevyužívá dostatečným způsobem. Možné způsoby jsem popsala v teoretické části a podle mého zjištění v praktické části jsem byla schopna analyzovat nedostatky. Mezery jsem objevila především ve fundraisingu (konkrétně škola nevyužívá žádných možností příjmů financí prostřednictvím darů nebo společenských akcí). Dále bych škole doporučila neustále rozvíjet vedlejší činnost, kterou by mohla zkvalitnit na základě marketingového plánu, jež by mohl být postaven na silné propagační kampani. V souvislosti s marketingovým plánem by se škola se svým potenciálem mohla zaměřit na dnes velmi rozšířený „e-biz“21 a prostřednictvím internetu (vlastních webových stránek) nabízet služby, které má zahrnuty ve vedlejší činnosti. To by mohlo výrazně přispět k navýšení celkových příjmů. Podle mých poznatků škola nedostatečně využívá své prostory, které by mohla pronajímat efektivněji než doposud a své příjmy by mohla navýšit i prostřednictvím poskytování kursů nebo kroužků (zvláště pak využitím svých nových počítačových učeben).

3.1 Návrh efektivního využití fundraisingu Fundraising je velice účinná metoda získávání finančních prostředků. Tato metoda nabízí celou řadu možností, jak prostředky zajistit a je na samotné organizaci, jaké způsoby fundraisingu si zvolí využívat. Pro příspěvkovou organizaci Základní školu Šumperk, Šumavská 21 připadá v úvahu zejména zpracování žádosti o dar. V dnešní době je však poměrně složité přimět firmu k darování určitého obnosu. Ale vzhledem k tomu, že má škola více jak 500 žáků, naskytuje se jí možnost zaměřit se na firmy, kde pracují jejich rodiče. 21

e-biz – bussines prostřednictvím internetu

60

Škola by mohla pořádat akce úzce specializované za účelem získání finanční podpory ze soukromého sektoru např. formou benefičních koncertů, kde by vystoupili žáci z různých zájmových kroužků. Škola by se mohla také zapsat do podvědomí případným dárcům pořádáním reprezentačních plesů, kde by zástupci školy mohli potencionální zájemce oslovit.

3.2 Návrh využití marketingu V institucích a organizacích neziskového sektoru nepatří marketing mezi tradiční činnosti. Je to částečně proto, že zákazníci často hledají speciální služby a požadavek se vyřizuje ústně. Ale vzhledem ke změnám ve financování a v důsledku zvýšené konkurence se veřejný sektor začal více zajímat o marketing. U školních institucí je důležité získání samosprávy, jelikož jsou odpovědné za pokrytí svého rozpočtu. Škola je zároveň motivována snahou poskytovat služby se zvýšeným důrazem na jejich cenu kvůli existenci konkurenčního prostředí generovaného institucemi a společnostmi nabízejícími stejné služby. Zákazník si tak může zvolit instituci, jejíchž služeb se rozhodne využít. 22 Např. preference pronájmu tělocvičny nebo umístění dítěte do školy. Dospěla jsem k názoru, že škola využívá marketingové prostředky ve velmi omezené míře. Vzhledem ke stávající situaci je důležité tento trend zvrátit a posílit marketingovou úroveň školy. V prvé řadě bych se zabývala úpravou cenové politiky na základě vývoje trhu na Šumpersku a aktuálními potřebami. Podpořila bych flexibilnější systém nabízených služeb, který by pružně reagoval na změny trhu a na aktuální poptávku z komerční sféry. Aktuální SWOT analýzu bych doplnila o údaje týkající se ekonomické činnosti naproti dosavadním záznamům o školní a pedagogické činnosti. Jako další příhodná marketingová aktivita se jeví propracovanější oblast v reklamě a v celkové propagaci. Jedním z nástrojů, kterými by mohla škola tuto sféru podpořit je vytvoření internetových stránek, jejichž prostřednictvím by nabízela své služby.

22

HANNAGAN T. Marketing pro neziskový sektor. Management Press. Praha 1996

61

3.2.1 Návrh internetových stránek Internet se od svého zavedení před patnácti lety do České republiky těší stále větší oblibě a bylo by chybou opomíjet fakt, že necelá polovina české populace jej využívá. Cílovou skupinou, na kterou by byla propagace školy prostřednictvím internetových stránek zaměřena, je mladá generace, která je zároveň největší skupinou uživatelů internetu. Hlavní náplní webových stránek by mělo být, kromě samotné prezentace školy, nabízení služeb zahrnutých ve vedlejších činnostech školy. Proto by v rámci grafického návrhu měly obsahovat kompletní seznam nabízených služeb s aktuálním ceníkem a objednávacím formulářem. Nespornou výhodou automatizování celého procesu (např. objednávky pronájmu tělocvičny) prostřednictvím internetu je snížení pracovní zátěže administrativním pracovnicím a s tím spojené snižování nákladů. Základní investice v podobě koupení domény a zajištění webhostingu 23 odpadá, vzhledem k aktuální situaci, kdy jsou doména i hosting již předplaceny. Jedinou důležitou investicí se tak stává vytvoření, resp. přestavba již stávajících webových stránek. Zde bych využila služeb outsourcingu a tvorbu webu bych svěřila odborníkům v oblasti internetových služeb.

Obsahová část webu Hlavní důraz bude kladen na přehlednost a propagaci nabízených služeb, proto bych stránky rozdělila na dvě nezávislé části. Jedna by obsahovala čistě komerční nabídky, objednávací formuláře včetně harmonogramů obsazenosti jednotlivých prostor a výčet nabízených služeb včetně fotografií objektů. Druhá část by zachovala obsahovou stránku informačního rozcestníku týkající se školy a dění na ústavu, v rozsahu podobném jako stávající webové stránky (rozvrhy, suplování, apod.). Grafickou stránkou projektu se bude zabývat najatá společnost. Každý krok by měl být konzultován s vedením školy v pravidelných intervalech, aby došlo na obou stranách k potřebné shodě.

23

Webhosting je pronájem prostoru pro webové stránky na cizím serveru. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Webhosting)

62

Kompetence Bude nutné rozšířit kompetence vybranému pracovníkovi, který se bude nejen starat o obsahovou náplň webu, ale zároveň bude pověřen jednáním s případnými zájemci o poskytované služby. V této pozici bych předpokládala někoho s dobrou znalostí počítačových technologií a komunikační přívětivostí bez nutnosti znalosti tvorby webových stránek. Předpokládám totiž, že v rámci projektu bude vytvořen uživatelsky příjemný a jednoduchý redakční systém. Škola disponuje hned několika pracovníky s takovými znalostmi. Vzhledem k programu SIPVZ byl během tří let vyškolen určitý počet zaměstnanců, kteří se specializovali na tvorbu webových stránek. V současné době také zaměstnává pracovníka, který je pověřen správou sítí a již stávajících stránek. Proto bych realizaci mého návrhu svěřila právě jemu.

3.3 Návrh na rozšíření hospodářské činnosti V analytické části jsem zhodnotila hospodářské činnosti, kterými se škola zabývá. Dle mého mínění však nevyužívá dostatečně své kapacity a neefektivně zachází s prostorami školy. Pronájem tělocvičny Zásadní nedostatek v pronájmu jedné z nejlukrativnějších prostor školy spatřuji v malé vytíženosti a v absenci víkendového pronajímání. Zaběhlou praxí je, že se tělocvična pronajímá jen ve všední dny, kdy není poptávka tak silná a během víkendu, kdy probíhají různé nárazové (často dobře dotované) akce je tělocvična pro případné zájemce uzavřena. Důležitým prvkem by bylo rozšíření působnosti tělocvičny v kulturní sféře, která je doposud velmi omezená. Pořádáním kulturních akcí, plesů či vystoupení by pomohlo zvýšit zájem o tyto prostory a mohl by zajistit zpětnou vazbu u případných zájemců. Pronájem učeben Učebny a prostory tříd jsou další oblastí, kde škola dostatečně nevyužívá poskytovaný potenciál. V šumperské lokalitě je mnoho firem zajišťující kurzy různého

63

druhu, pro které je výstavba nebo zakoupení místností za účelem výuky příliš nákladná investice. Proto bych směřovala nabídku s pronájmem učeben právě na tyto firmy. Zároveň bych rozšířila možnosti pronájmu o učebny s nákladným vybavením (např. počítačové učebny), ve kterých by mohly probíhat například seniorské kurzy počítačové gramotnosti. Škola disponuje hned několika specializovanými odborníky na počítačové technologie, proto by neměl být problém zapojit do vyučování kurzů vlastní zaměstnance. Pronájem reklamních ploch Dobře situované hřiště u frekventované silnice je ideální pro využití jeho volných ploch jako nosičů reklam a reklamních poutačů. Vzhledem k obecně nízké informovanosti možných zájemců o inzerci na školní půdě by mohla škola opatřit případné volné plochy bílým nátěrem osazeným informativním nápisem o možnosti inzerce.

3.4 Vyhodnocení navrhovaného řešení V návrhové části byly konkretizovány možné způsoby, kterými by mohlo být vylepšeno hospodaření školy. Za prioritní návrh považuji posílení marketingového profilu školy a s tím související vytvoření nových internetových stránek s aktuální nabídkou služeb. Škola si tímto krokem může rozšířit svůj operační rádius o nové potenciální zákazníky a aktivněji se zapojit do tržních podmínek. Další návrhy, jež byly v práci zmíněny je efektivnější využití fundraisingu, zejména v oblasti žádostí o dar. U těchto způsobů financování není nutná investice, proto by se mohly odrazit v hospodaření školy již v dohledné době. Naopak ty, které počítají s komplikovanější realizací, např. v podobě výběrových řízení na dodavatele (u tvorby webu), lze chápat jako investice s delší výnosností. Uvedené návrhy jsou v rámci možností školy snadno realizovatelné a domnívám se, že rozšíření hospodářské činnosti by bylo v budoucnu vnímáno jednoznačně kladně. Zároveň je nutné vzpomenout lidský faktor a schopnost odhodlat se i k razantnějším krokům, které se mohou ukázat jako správné až v delším časovém horizontu.

64

ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo analyzovat a zhodnotit stávající finanční situaci školy a na základě tohoto vyhodnocení navrhnout objektivní možnosti na zlepšení hospodaření. V první části byla stručně popsána problematika neziskových organizací v obecné rovině pomocí pojmů a definic popisujících tuto oblast. Ta byla dále specifikována na možnosti získávání finančních prostředků, včetně možných principů použitelnosti v této problematice. Následující analýza se zabývá konkrétním tříletým obdobím v hospodaření základní školy. Za použití indukční metody byl formulován obecný závěr, který vedl k dostatečnému prohloubení znalosti problémů, se kterými se základní škola potýká. Tyto znalosti pak značně zjednodušily proces tvorby vlastních návrhů, které jsou uvedeny na konci mé práce. Návrhy jsou vyústěním všech poznatků a závěrů, ke kterým jsem dospěla v předchozích oddílech, a považuji je za nejdůležitější část celé práce. Posílení marketingové oblasti a zefektivnění a rozšíření již nabízených služeb jsou hlavní pilíře návrhové části. Domnívám se, že nedostatek finančních prostředků je v obecném měřítku hlavním problémem všech neziskových organizací a spoléhání se čistě na zdroje poskytované zřizovatelem není z dlouhodobého hlediska příliš perspektivní. Základní škola, kterou se zabývá tato práce, má dostatek potenciálu, jež může tento nedostatek v přísunu financí kompenzovat, a bylo by chybou ho nevyužít. Proto doufám, že uvedené návrhy budou kladně přijaty a díky realizaci ze strany vedení budou vést ke zlepšení celkové finanční situace školy a povedou ke zkvalitnění poskytovaných podmínek výuky.

65

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborná literatura [1] DEBASCH, Ch. Neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Victoria publishing, 1995. 127 s. ISBN 80-85865-78-5. [2] FITŘÍKOVÁ D.; MUSILOVÁ L. Daň z přidané hodnoty ve školské praxi od vzniku povinnosti až po vyplnění daňového přiznání. 1. vyd. Karviná: Paris, 2007. 288 s. ISBN 978-80-903817-2-8. [3] HANNAGAN, J. Marketing pro neziskový sektor. 1. vyd. Praha: Management Press, 1996. 205 s. ISBN 80-85943-07-7. [4] LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. 6. vyd. Brno: Fakulta podnikatelská VUT v Brně, 2005. 115 s. ISBN 80-214-2870-8. [5] PAVLÁSEK, Vlastimil. Financování a rozpočtování škol. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita Fakulta ekonomická, 1997. 73 s. ISBN 80-7082-346-1. [6] PEKOVÁ, J., PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2002. 442 s. ISBN 80-86395-21-9. [7] REKTOŘÍK, J., Organizace neziskového sektoru, Základy ekonomiky, teorie a řízení. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. 177 s. ISBN 80-86119-41-6. [8] RŮŽIČKOVÁ, R. Neziskové organizace, 2. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, spol. s.r.o., 2000. 87 s. ISBN 80-7263-042-3. [9] STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I., aj. Veřejná ekonomie pro školu a praxi. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1998. 214 s. ISBN 80-7226-112-6. [10] STUCHLÍKOVÁ, H.; KOMRSKOVÁ S. Zdaňování neziskových organizací. 4. přepracované vyd. Olomouc: ANAG, spol. s.r.o., 2006. 223 s. ISBN 80 – 7263-342-2. [11] SVOBODOVÁ, J. a kol. Účtová osnova, České účetní standardy, postupy účtování 2007 pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2007, 359 s. ISBN 978-807263-383-8. [12] SVOBODOVÁ, J. a kol., Abeceda účetnictví pro územní a samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu, 2. rozšířené vyd. Olomouc: ANAG, spol. s.r.o., 2006. 399 s. ISBN 80-7263-332-5.

66

Internetové zdroje [13] Fundraising

[online].

[cit.

25.4.2007].

Dostupný

na

WWW:

[14] Neziskový

sektor

[online].

[cit.

10.12.2006].

Dostupný

na

WWW:

[15] Programy 2007-2013 [online]. [cit. 25.4.2007]. Dostupný na WWW: [16] Regionální

politika

[online].

[cit.

25.4.2007].

Dostupný

na

WWW:

Dostupný

na

WWW:

[17] Řízení

fondů

EU

[online].

[cit.

25.4.2007].

[18] Stanovisko k možnosti příspěvkové organizace územního samosprávného celku zřizovat (zakládat) jiné právnické osoby [online]. [cit. 10.3.2006]. Dostupný na WWW: [19] Webhosting

[online].

[cit.

20.5.2007].

Dostupný

na

WWW:



Zákony a vyhlášky [1] Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. [20] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

67

[2] Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. [3] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. [4] Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. [5] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

68

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Obrázek 1. Schéma organizační struktury...................................................................35 Tabulka 1. Schválený rozpočet ve sled. období (v Kč) ................................................37 Tabulka 2. Skutečnost rozpočtu k 31.12. ve sled. období (v Kč) .................................39 Tabulka 3. Stav a čerpání investičního fondu ve sledovaném období (v Kč) ...............42 Tabulka 4. Stav a čerpání rezervního fondu ve sledovaném období (v Kč)..................44 Tabulka 5. Stav a čerpání fondu odměn ve sledovaném období (v Kč)........................45 Tabulka 6. Stav a čerpání fondu FKSP ve sledovaném období (v Kč) .........................46 Tabulka 7. Základní položky rozpočtu ve sledovaném období (v Kč) .........................48 Tabulka 8. Závěrečné vyúčtování dotace z OP Rozvoj lidských zdrojů (v Kč) ............49 Tabulka 9. Přehled příjmů z hlavní a doplňkové činnosti ve sled. období (v Kč) .........50 Tabulka 10. Přehled příjmů z vlastních zdrojů ve sledovaném období (v Kč)..............51 Tabulka 11. Přehled příjmů z prostředků od zřizovatele ve sled. období (v Kč) ..........51 Tabulka 12. Přehled dotací ve sledovaném období (v Kč) ...........................................52 Tabulka 13. Přehled hospodářských výsledků ve sledovaném období (v Kč) ..............53 Tabulka 14. Počty zaměstnanců (přepočtený počet zaměstnanců na celý rok) .............54 Tabulka 15. Přehled platových tříd v Základní škole Šumperk, Šumavská 21 .............56 Graf 1. Změny vybraných položek výnosů z rozpočtu ve sledovaném období .............37 Graf 2. Vývoj příspěvku na provoz od zřizovatele ve sledovaném období...................39 Graf 3. Změny vybraných položek nákladů z čerpání rozpočtu ve sled. období...........39 Graf 4. Vývoj hospodářského výsledku ve sledovaném období...................................53 Graf 5. Vývoj počtu zaměstnanců a srovnání s limity se skutečností ...........................55

69

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Aj.

A jiné

Apod.

A podobně

Atd.

A tak dále

Č.

Číslo

ČR

Česká republika

DČ

Doplňková činnost

DDHM

Drobný dlouhodobý hmotný majetek

DHM

Dlouhodobý hmotný majetek

DNM

Dlouhodobý nehmotný majetek

DPH

Daň z přidané hodnoty

DVPP

Další vzdělávání pedagogických pracovníků

EU

Evropská Unie

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ESF

Evropský sociální fond

FKSP

Fond kulturních a sociálních potřeb

FO

Fond odměn

Hosp. čin.

Hospodářská činnost

HSS

Hospodářská sociální soudružnost

Kč

Korun českých

KÚ

Krajský úřad

LV

Lyžařský výcvik

Mag.

Magisterské

Max.

Maximálně

Mil.

Milion

Min.

Minimálně

MF

Ministerstvo financí

MÚ

Městský úřad

MŠMT

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy

Např.

Například

OP

Operační program

70

Prac.

Pracovní

Přísp.

Příspěvek

RF

Rezervní fond

Sb.

Sbírka

SIPVZ

Státní informační politika zaměstnanosti

Spol.

Společnost

Soc.

Sociální

ŠD

Školní družina

ŠS

Školní stravovna

Tis.

Tisíc

Tzn.

To znamená

Tzv.

Tak zvaný

Ve sled.

Ve sledovaném

Z dův.

Z důvodu

Zřiz.

Zřizovatel

ZŠ

Základní škola

71

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1. Fotografie ZŠ Šumperk, Šumavská 21 ........................................................73 Příloha 2. Schválený rozpočet a jeho čerpání za rok 2004 ...........................................74 Příloha 3. Schválený rozpočet a jeho čerpání za rok 2005 ...........................................76 Příloha 4. Schválený rozpočet a jeho čerpání za rok 2005 ...........................................78 Příloha 5. Stupnice platových tarifů pro správní zaměstnance .....................................80 Příloha 6. Stupnice platových tarifů pro pedagogické zaměstnance.............................81 Příloha 7. Zřizovací listina ZŠ Šumavská 21, Šumperk...............................................82

72

PŘÍLOHY Příloha 1. Fotografie ZŠ Šumperk, Šumavská 21

Zdroj: Interní materiály ZŠ Šumperk, Šumavská 21

73

Příloha 2. Schválený rozpočet a jeho čerpání za rok 2004 ROK 2004 Účet

Náklady

501 Potraviny Všeobecný materiál 501 Učebnice 501 Školní potřeby 501 Knihy 501 Učební pomůcky 501 Materiál na opravy 501 Tisk 501 Čisticí prostředky 501 Ochranné prac. pomůcky 501 Kancelářský materiál 501 Stravovací žetony 501 Všeobecný materiál 501 DDHM 501 DHM 501 Pohonné hmoty 501 Celkem Energie 502 Plyn 502 Elektřina 502 Voda 502 Teplo 502 Pohonné hmoty Celkem 511 Opravy a údržba 512 Cestovné 513 Náklady na reprezentaci Ostatní služby 518 Školení 518 Odvoz odpadu 518 Zpracování mezd 518 Plavecký výcvik 518 Telefony 518 Poštovné 518 Rozhlas a televize 518 Peněžní služby 518 Ostatní služby 518 Internet 518 Lyžařský výcvik

přísp.zřiz. MÚ 2 100 000

Rozpočet přísp. KÚ

Skutečnost k 31.12. hosp. čerp.přísp. čerp.přísp. hosp. činnost MÚ KÚ činnost 870 000 2 025 000 864 000

174 000 15 000 7 000 74 000 60 000 7 000 100 000

14 000 31 000

7 000 12 000 102 000 1 207 000 3 000 5 000 3 603 000

153 000 15 000 9 000 92 000

15 000 5 000

925 000

5 000 25 000 109 000 1 161 000 50 000 1 000 3 533 000

30 000 20 000 40 000 45 000

66 000 431 000 142 000 1 118 000

135 000 15 000

1 757 000 653 000 1 000 1 000

5 000 30 000

315 000

100 000 380 000 130 000 1 150 000 1 760 000 483 000

0 35 000

3 000 5 000 52 000 54 000

72 000 1 000 84 000

80 000 10 000 5 000 53 000

60 000 7 000 31 000

5 000

200 000

5 000

5 000 70 000 51 000 31 000 64 000 9 000 31 000 241 000 126 000

74

13 000 29 000

13 000 3 000

9 000

5 000 27 000

320 000

912 000 24 000 21 000 40 000 43 000

0

128 000 15 000

40 000

87 000 8 000 3 000 52 000 4 000

4 000

518 518 518 518 521 524 525 527 543 549 551

Drobný NM Telefony - MINCÁK Pobyt v přírodě Celkem Mzdové náklady Zákonné soc. pojištění Ostatní soc. pojištění Zákonné soc. náklady Nedobytné pohledávky Jiné ostatní náklady Odpisy

554

Prodaný materiál

NÁKLADY CELKEM

20 000 5 000 434 000 78 000 21 000

133 000 12 639 000 4 416 000 52 000 252 000

43 000 364 000

25 000 402 000 140 000 5 000 8 000 5 000 50 000

35 000 8 000 55 000 726 000 62 000 22 000

1 000 56 000 358 000

139 000 12 639 000 4 399 000 52 000 252 000

19 000 402 000 139 000 2 000 7 000

1 000

3 000 41 000

17 842 000

1 668 000

164 000 6 789 000

17 842 000

1 710 000

7 334 000

ROK 2004 Účet

Výnosy

602 602 602 602 602 602 602 602 602 602 644 648 648 649 649 649 654 691

Příjem stravného Pronájem tělocvičny Pronájem zubní ordinace Pronájem - školnický byt Žetony - stravné Školné - ŠD Tržby za pracovní sešity Kroužky DČ Pronájem bufetu Lyžařský výcvik Úroky Použití FO Použití RF Jiné ostatní výnosy Plavání 4. třídy Pobyt v přírodě Prodej UP Přísp. na provoz - MÚ

691

Přísp.na přímé výdaje - KÚ

přísp.zřiz. MÚ 2 100 000 120 000 20 000 12 000 12 000

Rozpočet přísp. KÚ

Skutečnost k 31.12. hosp. čerp.přísp. čerp.přísp. hosp. činost MÚ KÚ činnost 1 620 000 2 106 000 1 611 000 208 000 15 000 9 000 27 000

90 000 9 000

82 000 9 000 126 000 33 000 11 000 4 000 111 000 31 000 55 000 164 000 4 461 000

10 000 11 000 4 000 30 000

4 461 000 17 842 000

17 842 000

VÝNOSY CELKEM

6 789 000

17 842 000

1 710 000

7 370 000

17 842 000

1 693 000

VÝNOSY celkem NÁKLADY celkem Hospodářský výsledek

6 789 000 6 789 000 0

17 842 000 17 842 000 0

1 710 000 1 710 000 0

7 370 000 7 334 000 36 000

17 842 000 17 842 000 0

1 693 000 1 668 000 25 000

Návrh na rozdělení hospodářského výsledku: REZERVNÍ FOND FOND ODMĚN

61 tis. Kč 49 tis. Kč 12 tis. Kč

Zdroj: Rozbory hospodaření ZŠ Šumperk, Šumavská 21 za rok 2004

75

Příloha 3. Schválený rozpočet a jeho čerpání za rok 2005 ROK 2005 Rozpočet v Kč Účet Náklady 501 Potraviny Všeobecný materiál 501 Učebnice 501 Školní potřeby 501 Knihy 501 Učební pomůcky 501 Materiál na opravy 501 Tisk 501 Čisticí prostředky 501 Ochranné prac. pomůcky 501 Kancelářský materiál 501 Stravovací žetony 501 Všeobecný materiál 501 DDHM 501 DHM 501 sbor Ptáčata 501 pohonné hmoty 501 Celkem Energie 502 Plyn 502 Elektřina 502 Voda 502 Teplo 502 Pohonné hmoty Celkem 511 Opravy a údržba 512 Cestovné 513 Náklady na reprezentaci Ostatní služby 518 Školení 518 Odvoz odpadu 518 Zpracování mezd 518 Plavecký výcvik 518 Telefony 518 Poštovné 518 Rozhlas a televize 518 Pobyt v přírodě 518 Ostatní služby 518 Internet 518 LV 7. tříd 518 DNM - programy 518 Preventivní prohlídky 518 Celkem

přísp. z MÚ přísp. od KÚ 2 100 000

Skutečnost k 31.12. v Kč hosp. čin. čerp. MÚ 766 000 1 911 074

197 752 12 500 3 000 106 582 60 000 4 000 100 000 7 000 12 000 113 000 225 000 75 000 5 000 5 000 2 706 000

0

118 000

480 834

110 000 420 000 130 000 1 260 000

745 038

10 000 3 000

44 545 4 877 68 414

7 129 16 708 118 624 197 933 75 010 7 200 1 057 798 000 2 452 571 6 000 10 000 3 000

113 12 480 28 692

9 846 2 671

169 908

5 859 10 716 2 506

404 631

797 829

20 000 48 442 84 000 275 682 40 000 129 105 144 000 1 169 232

1 920 000 446 000 1 000 1 000 5 000 70 000 65 000 138 038 60 000 10 000 32 000 55 000 140 000 25 000 125 000 20 000

hosp.čin. 766 118

98 070 12 200 4 405 78 876

14 000 29 000

čerp. KÚ

0 35 000

288 000 1 622 461 12 000 662 041 513 1 068

82 475 13 000 3 000 61 000 3 000

5 000 27 846 54 849 1 900 228 070

76

24 000

3 608 79 009 49 565 148 365 35 673 8 382 23 742 130 276 24 990 120 286 3 720 627 616

19 503 83 766 40 018 144 353 0 29 045

287 640 12 541 320

81 450 12 839 2 511 58 557 2 811

5 337 27 846 57 765 1 876 227 494

23 498

521 524 525 527 549 551

Mzdové náklady Zákonné soc. pojištění Ostatní soc. pojištění Zákonné soc. náklady Jiné ostatní náklady Odpisy

554

Prodaný materiál

55 000 12 320 000 10 000 4 300 800 0 245 520 54 000 0 280 000

451 000 158 000 2 000 8 000 3 000 55 000

23 800 12 319 506 6 804 4 295 747 129 54 203 22 245 520 216 955 33 584 288 929

181 000

NÁKLADY CELKEM

451 422 157 766 1 714 7 589 3 157 55 490

173 764

6 399 038 17 610 224

1 799 000 6 076 673 17 609 730 1 798 966

ROK 2005 Rozpočet v Kč Účet 602 602 602 602 602 602 654 602

Výnosy

644 648 648 649 691

Příjem stravného Pronájem zubní ordinace Pronájem bytu školníka Pronájem tělo. a řekl. ploch Žetony - stravné Školné - ŠD Tržby za pracovní sešity Kroužky DČ LV 7. tříd, plavání, pobyt v přírodě Úroky Použití FO Použití RF Jiné ostatní výnosy Přísp.na provoz - MÚ

691

Přísp.na přímé výdaje - KÚ

602

přísp.zřiz. MÚ 2 100 000 15 000 20 000 184 000 12 000 60 000 181 000

přísp. KÚ

Skutečnost k 31.12. v Kč hosp. čerp.přísp. čerp.přísp. čin. MÚ KÚ 1 500 000 1 968 318 224 000 15 336 3 615 9 000 5 000 20 227 80 900 173 764 70 000 0

203 000

120 286

11 000

27 285 1 095 98 715 116 006 3 482 038

56 000 75 000 3 482 038 17 610 224

hosp.čin. 1 522 771 0 236 437 4 677

81 850

17 609 730

VÝNOSY CELKEM

6 399 038 17 610 224

1 799 000 6 116 585 17 609 730 1 845 735

VÝNOSY celkem NÁKLADY celkem Hospodářský výsledek

6 399 038 17 610 224 6 399 038 17 610 224 0 0

1 799 000 6 116 585 17 609 730 1 845 735 1 799 000 6 076 673 17 609 730 1 798 966 0 39 912 0 46 769

Návrh na rozdělení hospodářského výsledku: REZERVNÍ FOND FOND ODMĚN

86 681 Kč 17 336 Kč 69 345 Kč

Zdroj: Rozbory hospodaření ZŠ Šumperk, Šumavská 21 za rok 2005

77

Příloha 4. Schválený rozpočet a jeho čerpání za rok 2006 ROK 2006 Rozpočet v Kč Účet

Náklady

501 Potraviny Všeobecný materiál 501 Učebnice 501 Školní potřeby 501 Knihy 501 Učební pomůcky 501 Materiál na opravy 501 Tisk 501 Čisticí prostředky 501 Ochranné prac. pomůcky 501 Kancelářský materiál 501 Stravovací žetony 501 Všeobecný materiál 501 DDHM 501 DHM 501 Pohonné hmoty 501 Ptáčata - oblečení 501 Celkem Energie 502 Plyn 502 Elektřina 502 Voda 502 Teplo 502 Pohonné hmoty Celkem 511 Opravy a údržba 512 Cestovné 513 Náklady na reprezentaci Ostatní služby 518 Školení 518 Odvoz odpadu 518 Zpracování mezd 518 Plavecký výcvik 518 Telefony 518 Poštovné 518 Rozhlas a televize 518 Peněžní služby 518 Ostatní služby 518 Internet 518 Preventivní prohlídky 518 DVPP 518 SIPVZ - vzdělávání 518 Programové vybavení

přísp.zřiz. MÚ 2 000 000

přísp. KÚ

Skutečnost k 31.12. v Kč hosp. čin. 740 000

čerp.přísp. MÚ 1 719 563

90 000 12 800 3 000 111 000 60 000 4 000 84 000 7 000 5 000 108 000 400 000 12 000 5 000 22 000 2 707 000

1 000

2 406 000 380 000 1 000 1 000 5 000 80 000 50 000 158 000 35 000 15 000 6 000

11 000 3 000

41 774 7 079 47 023

115 000

5 000 8 000 4 000

370 800

772 000

9 826 14 124 120 164 257 989 114 953 983 31 989 2 365 467

23 000 83 000 43 000 180 000

60 703 332 070 119 587 1 452 098

329 000 20 000

1 964 458 883 323

110 000 462 000 154 000 1 680 000 0

hosp.čin. 730 775

96 945 12 989 11 926 125 161

15 000 24 000

čerp.přísp. KÚ

43 991

61 16 573 20 780

10 516 3 169

80 189

4 689 7 762 4 277

364 563

761 249 23 139 82 922 43 708 185 694

0

335 463 20 270

46 787 1 080

9 000 2 000 70 000 3 000

133 000

4 000

3 786 62 322 45 723 158 496 34 718 10 700 6 804

9 220

78

69 654 2 890

104 267

24 276 1 000 49 000 40 609 7 000

8 781 2 010

4 294 24 276 200 54 389 38 805 6 541

518 518 518 518 518 521 524 525 527 538 542 549 551

Plavecký a LV (4.tř.) Soustředění - Ptáčata Výukový pobyt - Anglie Přednášky pro žáky Celkem Mzdové náklady Zákonné soc. pojištění Ostatní soc. pojištění Zákonné soc. náklady Ostatní daně a poplatky Pokuty a penále Jiné ostatní náklady Odpisy

554

Prodaný materiál

NÁKLADY CELKEM

200 000 4 000

693 000 15 000 5 000

184 885 12 583 000 4 406 340 52 500 251 540

18 000 464 000 162 000 2 000 8 000

220 000 215 000

500

3 000 46 000

140 778 11 943 342 000 2 600 933 357 73 232 22 992 86 1 031 1 520 500 296 288 248 577

17 893 556

1 824 000

6 995 848

150 000 6 793 000

193 865 12 583 000 4 400 903 52 358 251 540

17 975 463 391 162 151 1 977 7 783

540

3 594 46 116

17 893 556

1 819 969

203 937

ROK 2006 Rozpočet v Kč Účet

Výnosy

602 602 602 602 602 602 602 602 644 648 648 649 654 691

Příjem stravného Pronájem zubní ordinace Pronájem bufetu Pronájem tělocvičny Žetony - stravné Školné - ŠD Prodej - kuchyňské zbytky Kroužky DČ Úroky Použití FO Použití RF Jiné ostatní výnosy Tržby za pracovní sešity Přísp. od MÚ

691

Přísp. od KÚ

přísp.zřiz. MÚ 2 100 000 15 000

příspěvek KÚ

Skutečnost k 31.12. v Kč hosp. činnost 1 500 000

231 000 3 000 120 000

čerp.přísp. MÚ 1 798 904 15 336 3 000

čerp.přísp. KÚ

258 522 4 728

15 227 105 500

10 000 80 000 25 000

hosp. činnost 1 495 478

12 385 85 950 35 426 51 532 190 793 546 800 203 937 3 993 496

150 000 240 000 150 000 3 993 000 17 893 556

17 893 556

VÝNOSY CELKEM

6 793 000

17 893 556

1 824 000

6 959 951

17 893 556

1 857 063

VÝNOSY celkem NÁKLADY celkem Hospodářský výsledek

6 793 000 6 793 000 0

17 893 556 17 893 556 0

1 824 000 1 824 000 0

6 959 951 6 995 848 -35 897

17 893 556 17 893 556 0

1 857 063 1 819 969 37 094

Návrh na rozdělení hospodářského výsledku: REZERVNÍ FOND FOND ODMĚN

1 197 Kč 1 197 Kč 0 Kč

Zdroj: Rozbory hospodaření ZŠ Šumperk, Šumavská 21 za rok 2006

79

do 27 let

do 32 let nad 32 let

10

11 12

7 940 8 240

7 650

1 5 460 5 670 5 890 6 120 6 350 6 590 6 840 7 100 7 370 8 590 8 920

8 270

2 5 910 6 140 6 380 6 620 6 870 7 130 7 400 7 680 7 970

8 9 600 9 970 10 350 10 740 11 150 11 570 12 010 12 470 12 940

9 10 410 10 810 11 220 11 650 12 090 12 550 13 030 13 520 14 030

10 11 320 11 750 12 200 12 660 13 140 13 640 14 160 14 700 15 260

11 12 280 12 750 13 230 13 730 14 250 14 790 15 350 15 930 16 530

12 13 290 13 790 14 310 14 850 15 410 15 990 16 600 17 230 17 880

13 14 450 15 000 15 570 16 160 16 770 17 400 18 060 18 740 19 450

14 15 660 16 250 16 870 17 510 18 170 18 860 19 570 20 310 21 080

15 16 970 17 610 18 280 18 970 19 690 20 430 21 200 22 000 22 830

16 18 540 19 240 19 970 20 720 21 500 22 310 23 150 24 020 24 930

9 690 10 550 11 460 12 380 13 430 14 560 15 840 17 160 18 560 20 190 21 880 23 690 25 870

4 5 6 7 6 920 7 530 8 190 8 840 7 180 7 820 8 500 9 180 7 450 8 120 8 820 9 530 7 730 8 430 9 160 9 890 8 030 8 750 9 510 10 270 8 340 9 080 9 870 10 660 8 660 9 430 10 250 11 070 8 990 9 790 10 640 11 490 9 330 10 160 11 040 11 930

Platová třída

80

9 370 10 060 10 950 11 900 12 850 13 940 15 110 16 440 17 810 19 260 20 950 22 710 24 580 26 850 9 730 10 440 11 370 12 350 13 340 14 470 15 680 17 060 18 480 19 990 21 740 23 570 25 510 27 860

9 030

3 6 420 6 670 6 930 7 200 7 480 7 770 8 070 8 380 8 700

Zdroj: Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

do 1 roku do 2 let do 4 let do 6 let do 9 let do 12 let do 15 let do 19 let do 23 let

Počet let započitatelné praxe

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Platový stupeň

Příloha 5. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro správní zaměstnance (Kč měsíčně)

do 1 roku do 2 let do 4 let do 6 let do 9 let do 12 let do 15 let do 19 let do 23 let do 27 let do 32 let nad 32 let

1 2 6 320 6 860 6 560 7 120 6 810 7 390 7 070 7 670 7 340 7 960 7 620 8 260 7 910 8 580 8 210 8 910 8 520 9 250 8 840 9 600 9 180 9 970 9 530 10 350

3 7 440 7 720 8 010 8 320 8 640 8 970 9 310 9 660 10 030 10 410 10 810 11 220

4 8 060 8 370 8 690 9 020 9 360 9 720 10 090 10 470 10 870 11 280 11 710 12 150

Zdroj: Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Počet let Platový stupeň započitatelné praxe 5 8 750 9 080 9 430 9 790 10 160 10 550 10 950 11 370 11 800 12 250 12 710 13 190

81

6 9 490 9 850 10 220 10 610 11 010 11 430 11 860 12 310 12 780 13 260 13 760 14 280

7 10 290 10 680 11 090 11 510 11 950 12 400 12 870 13 360 13 870 14 400 14 950 15 520

Platová třída 8 11 170 11 590 12 030 12 490 12 960 13 450 13 960 14 490 15 040 15 610 16 200 16 810

9 12 120 12 580 13 060 13 560 14 070 14 600 15 150 15 720 16 320 16 940 17 580 18 250

10 13 150 13 650 14 170 14 710 15 270 15 850 16 450 17 070 17 720 18 390 19 090 19 810

11 14 280 14 820 15 380 15 960 16 560 17 190 17 840 18 510 19 210 19 940 20 690 21 470

12 15 470 16 060 16 670 17 300 17 950 18 630 19 330 20 060 20 820 21 610 22 430 23 280

13 16 780 17 420 18 080 18 760 19 470 20 210 20 970 21 760 22 580 23 430 24 310 25 230

14 18 210 18 900 19 610 20 350 21 120 21 920 22 750 23 610 24 500 25 420 26 380 27 380

Příloha 6. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro pedagogické zaměstnance (v Kč měsíčně)

15 19 770 20 520 21 300 22 100 22 930 23 800 24 700 25 630 26 600 27 600 28 640 29 720

16 21 440 22 250 23 090 23 960 24 860 25 800 26 770 27 780 28 830 29 920 31 050 32 220

Příloha 7. Zřizovací listina ZŠ Šumavská 21, Šumperk

82

83