1
DUBEN 2013
Úvodník Právě držíte v rukou čtvrté číslo našeho školního časopisu. V rubrice Osobnosti pro Vás máme článek o spisovatelce Petře Dvořákové a jejím nelehkém životě, ve kterém řešila několik těžkých životních situací. V rubrice Filmové recenze se něco málo dozvíte o filmu Méďa, který Vás jistě pobaví a ukáže Vám život plyšového medvídka z trošku netradiční stránky. Dále jsme si popovídali se studentem Oliverem Labaničem, který se věnuje thajskému boxu a podělil se s námi o své názory na školu, čemu se ve svém volném čase rád věnuje… Kynologická rubrika má tentokrát název Rovnost, svoboda a bratrství a radí nám při výběru psa. Další informativní článek je ze zdravotnictví, o onemocnění sliznice tenkého střeva způsobené přecitlivělostí na lepek. Sportovní rubrika nám přinese článek o našich dvou veleúspěšných olympioničkách – Barboře Špotákové a Zuzaně Hejnové, které nás reprezentovaly také na posledních olympijských hrách v Londýně. Jako jeden z posledních článků tu máme povídání o Německu očima dvou studentek pedagogického lycea, přičemž se v příštím čísle můžete těšit na jeho pokračování. A jako obvykle na samém konci nás čeká rubrika Kdo je kdo, kde se také dozvíte řešení z minulého čísla, a oblíbená Vtipná rubrika. Tímto Vám přeji příjemné čtení a hodně zábavy s naším školním časopisem. Za redaktorský tým Eliška Krupičková
Toto číslo připravili: Šéfredaktor, grafická úprava – Vendula Hemalová, Korektorka: Mgr. Kateřina Cahová Logo a titulní strana: Daniel Krajíček, Tisk a distribuce: Vanessa Magerová & Hana Chrobáková Články napsali: Filmové recenze – Richard Hřivňák, Kynologická rubrika – Lea Havlíčková, Sportovní rubrika – Sabina Nováková, Rozhovory – Nella Rossetto a Anna Miketová, Ze života školy – Andrea Němcová a Martina Halšková, Petra Dvořáková – Eliška Krupičková, Zdravotnická rubrika – Vanessa Magerová, Vtipná rubrika – Vladimír Kadlec, Fotokoláž – Vendula Hemalová a Eliška Krupičková
2
Filmové recenze V dnešním díle časopisu Mucin se podíváme blíže na film Méďa (Ted) od mladého amerického režiséra Setha MacFarlaneho, v hlavní roli se slavným Markem Wahlbergem,
Pamatujete si ještě na malého medvídka Pú? – Tak po tomto snímku na milou a roztomilou verzi medvídka naprosto zapomenete. Méďa se v tomhle filmu jmenuje Ted a oproti medvídkovi Pú nám dospěl, začal pít a kouřit trávu.
Film Méďa začíná příběhem o malém chlapci, který dostal na Vánoce plyšového medvídka. V noci jde spát a strašně moc si přeje, aby byl medvídek, kterého dostal, živý. A jeho přání se splní. Medvídek se v tu ránu stal mediální hvězdou a miláčkem davů. Po dvaceti letech už je malý chlapec dospělý muž a jeho nejlepším kamarádem je stále plyšový medvěd. Avšak už v jeho životě není jediný, neboť dospělý muž John má i přítelkyni, která Teda sice snáší, avšak příliš nadšená z něj není. A když se jednou s Johnem vrátí domů a Ted má v jejich obýváku čtyři prostitutky a na podlaze exkrement jedné z nich, začne se snažit dostat Teda z bytu pryč. John se zpočátku Teda zastává, avšak po krátké době pochopí, že Ted musí z domu, aby John zachránil vztah se svojí přítelkyní. A když je Ted sám, začíná se příběh zajímavě vyvíjet ...
3
Kynologická rubrika Rovnost, svoboda, bratrství.
Ptáte se, proč do článku o psech tahám heslo francouzské revoluce? Je to z toho důvodu, že tyto tři vlastnosti by se měly uplatňovat všude, kdyby to tak bylo, svět by byl bez konfliktů. Ale to už odbočuji. Dnes se chci zaměřit na první slovo, a to rovnost. Jak víme, mezi lidmi panuje vše, jen ne rovnost. A proč vlastně? Ano, každý jsme jiný, ale proč nejsme schopni tolerance vůči ostatním jenom proto, že jsou nějak odlišní nebo se nám prostě subjektivně nelíbí? A co je nejhorší, proč to přenášíme i do říše psů? Čím je lepší pes s rodokmenem a cenou 12 000 Kč než kříženec nebo čistokrevný pes bez papírů? Proč je hodnocen lépe, proč je mu umožněno to, o čem si voříšci mohou nechat jen zdát? A další věc – výstavy psů. Jak obyčejný člověk sedící v porotě může určit, zda je ten či onen pes hezčí nebo lepší, když je každý jiné rasy? Jak se vůbec může poměřovat třeba kokršpaněl s jezevčíkem? A když je tedy normální měřit kokra s jezevčíkem, proč tam nemůže být rovnou nějaký kříženec? Při pokládání těchto otázek jsem si uvědomila, že vlastně ani neznám odpověď. Upřímně řečeno – psům jako jednotlivcům je to vlastně úplně jedno, neuvědomují si své postavení, své pravomoci a možnosti, zkrátka jen zbožňují svého pána a jsou vděční za každou minutu, kterou s nimi majitel stráví. Pes neřeší, jestli si hraje s křížencem nebo se světovou jedničkou na výstavách za x tisíc korun. Nedělá rozdíly. Prostě miluje. Pro nás jako lidi, kteří to vidí, to může být jen taková ukázka, v jaké společnosti žijeme a kde jednou budeme vychovávat své děti. Muže nás to dovést k otázce, kde se vlastně ta vrozená nevraživost a nespravedlnost vzala. Proto při vybírání psů nekoukejte na cenu ani na rodokmen, řiďte se podle srdce, protože každý pes miluje na rozdíl od nás od lidí úplně stejně.
Co myslíte, který z nich vás bude milovat více?
Chyba! V dokumentu není žádný text v zadaném stylu. Kříženec z útulku (cena 250,kč)
4
Rasa velškorgi pembroke (cena 15 000,kč)
Sportovní rubrika V tomto čísle našeho školního časopisu bych Vám ráda představila dvě české veleúspěšné olympioničky, které reprezentovaly naši republiku na posledních hrách v Londýně.
Zuzana Hejnová
Narodila se 19 prosince 1986 v Liberci. Tato česká atletka sklízí vavříny v běhu na 400 metrů překážek a běhu na 400 metrů. Svůj první velký úspěch zaznamenala již jako sedmnáctiletá na mistrovství světa do 17 let, kde se umístila na příčce nejvyšší. Roku 2008 vytvořila nový národní rekord na trati 400 metrů, který o rok později ještě vylepšila.
Na olympijských hrách v Pekingu v roce 2008 skončila na 7. místě. Na dalších letních olympijských hrách roku 2012 se jí již podařilo získat v běhu na 400 metrů překážek bronzovou medaili. Kromě toho má Zuzana několik medailí z mistrovství Evropy i mistrovství světa. Na mistrovství České republiky byla navíc dvakrát zlatá a čtyřikrát stříbrná. Jelikož je mladá a její výkony mají vzestupnou tendenci, věřím, že o ní v budoucnu ještě hodně uslyšíme.
5
Barbora Špotáková Narodila se 30. červena 1981 v Jablonci nad Nisou. Již od dětství byla vedena k atletice svými rodiči, kteří jsou dodnes aktivními atlety. Její starší bratr rovněž sportuje.
Sportovní kariéra Jako každé dítě, které se začne věnovat atletice, si Barbora vyzkoušela všechny atletické disciplíny. Později, v období dospívání, se specializovala na sedmiboj. V tomto odvětví byla úspěšná a v roce 2000 na juniorském mistroství světa v Chile se umístila na 4. místě. Po skončení gymnázia strávila rok ve Spojených státech, kde se specializovala na hod oštěpem. Důležité pro její další kariéru bylo setkání s Janem Železným, kterého zaujala svými výkony v roce 2002 na mistrovství Evropy do 22 let v Mnichově. Potom se Barbora bohužel potýkala se zdravotními problémy, které nakonec úspěšně překonala. Získala mnoho medailí, z olympiády v Pekingu v roce 2008 a v Londýně v roce 2012 přivezla kov nejcennější.
Soukromý život Jak jsem již uvedla, Barbora Špotáková se narodila a vyrůstala v Jablonci nad Nisou, avšak gymnázium studovala v Praze. Po ukončení gymnázia odjela na roční pobyt do Ameriky. Po návratu studovala na zemědělské univerzitě obor životní prostředí. V roce 2009 úspěšně odpromovala a získala titul Ing. Jejím životním partnerem se stal profesionální hasič Lukáš Novotný. Na koci loňského roku Barbora oznámila, že je v jiném stavu a že na čas přeruší svou sportovní kariéru.
6
Rozhovor V tomto čísle našeho školního časopisu jsem se rozhodla udělat rozhovor s žákem prvního ročníku diplomatických služeb – Oliverem Labaničem.
Líbí se ti na škole? Jak ses o ní dozvěděl?
Na AHOLu se mi líbí, jsem tu spokojený. Dozvěděl jsem se o něm z brožury, kterou jsme dostávali v 9. třídě. Podíval jsem se na web školy a pak si už jen vybral obor, který se mi líbil nejvíc.
Co děláš ve svém volném čase mimo školu?
Věnuji si thajskému boxu. A samozřejmě se i učím a čtu knížky.
Jak dlouho děláš thajský box?
Thajský box dělám zhruba půl roku a dostal jsem se k němu díky kamarádovi Maxmilianu Kroczkovi. Dříve jsem hrál skoro 4 roky házenou.
Jak vnímáš svou třídu, jste dobrý kolektiv?
Vnímám to tak, že je třída rozdělená do různých skupin, které se baví mezi sebou:). Já osobně si rozumím s málo lidmi ze třídy:D, bavím se spíše s žáky z vyšších ročníků.
Zapojuješ se rád do projektů naší školy?
Kromě natáčení videa na jeden záběr mě škola ještě do žádného jiného projektu nezapojila.
Líbí se ti na škole holky? Případně kluci?
Holky se mi líbí ze čtvrťáku a třeťáku, jinač je to slabota, čekal jsem pěknější holky:D. Kluci žádní!!! :D
Co plánuješ o prázdninách?
prázdninách plánuji velkou párty jako z filmu Project X, hodně trénovat box a také pojedu na dovolenou k moři – chillovat s tatíkem:D.
A kam se chystáš?
K moři asi do Itálie a minimálně na týden do Prahy
Sleduješ i jiný sport?
Sleduju hodně fotbal a hokej 7
Známé osobnosti Jsme tu zpět s naší rubrikou známé osobnosti, kde se tentokrát podíváme na spisovatelku Petru Dvořákovou, její život, vzdělání a zdravotní stav.
Petra Dvořáková se narodila v roce 1977. Vystudovala střední zdravotnickou školu v Brně a pracovala jako anesteziologická sestra. Po dramatických osobních událostech byla nucena opustit zaměstnání a plně se věnovat péči o svého syna. Dálkově nyní studuje filozofii na FF Masarykovy univerzity. V současné době žije v Lavičkách u Velkého Meziříčí. Petra už jako dítě prožívala těžké chvíle. Jednou z příčin byl komplikovaný vztah s maminkou. Byla pro ni kamarádkou, ale zároveň tyranem! Propadala depresím, že je tlustá, a vinila z toho dceru. Petra jí chtěla dokázat, že když člověk chce, zhubne, což skončilo její anorexií. Bylo jí 14 let. O rok později utekla před domácí nepohodou do kláštera, kde zároveň studovala na zdravotní sestru. Právě v té době napsala svou první knihu. Návrat domů po čtyřech letech byl hrozný, nesnesitelnou situaci řešila rychlou svatbou. Vzala si kamaráda, jen proto, aby byla pryč od své matky. Tehdy už si problém s anorexií dokázala pojmenovat, prosila dokonce manžela, aby jí pomohl. On ale neměl zájem. Narodili se jim dva synové. Ten mladší bohužel ve třech letech onemocněl leukémií. Dva roky strávené v prostředí nemocnic a strach o syna Petře paradoxně pomohly maskovat pokračující hladovění. Syn se po těžkých chemoterapiích uzdravil, ale Petra si svého přítele zvaného Hlad ponechala. Ve 24 letech vážila 37 kilogramů! Oslabený organismus se nedokázal bránit a Petra dostala zápal plic. Manžel ji ale i ve vysokých horečkách, téměř v bezvědomí, nechal bez pomoci a odjel. V té době se Petra rozhodla udělat radikální řez ve svém životě. Rozvedla se, přestala se úplně stýkat s vlastní matkou, našla si nového přítele se dvěma dětmi ve vlastní péči. Navzájem si pomáhali, její synové ho přijali téměř za otce. Své zkušeností popsala Petra v další knize, kterou nazvala Já jsem hlad. Sama nakonec boj s anorexií vyhrála.
8
Ze života školy Ve dnech 8.–12. dubna se uskutečnil výjezd našich studentů do Německa. O dojmech, zážitcích a zkušenostech z cesty i pobytu se můžeme dozvědět z deníku dvou zúčastnivších se studentek.
1. den Ráno byla zima. Přesto nám ani tato malá vada nemohla zkazit dobrou náladu plnou nadšení z nadcházejícího odjezdu. Cca v 8 hodin jsme již seděli v autobuse – k nesmírné radosti učitelek v plném počtu – a vyráželi vstříc pro nás dosud neznámým krajinám Německa. Asi po dvou hodinách se ozvala známá, i když ne zcela oblíbená věta všech výletů: "Kdy bude čurpauza?" Načež paní učitelka zareagovala slovy: "Zabavím vám všechny vody!" Cesta však poskytovala i zábavné chvíle, které zároveň obohacovaly naše jinak víceméně prázdné hlavinky důležitými informacemi ze světa dějepisu, kultury, sportu a jiných pro život nepostradatelných oborů. Bohužel jsme musely přiznat, že paní učitelku Sukovou nejsme schopni porazit. Proto jsme se při hře Česko pragmaticky přidaly k jejímu týmu.
Po asi sedmi hodinách jsme dorazili do cíle. Do městečka Burg, kde jsme měli strávit naši první noc. Jakmile autobus zastavil, všichni se nalepili na okna, aby si pořádně prohlédli, kde to tedy budeme bydlet. Ubytování se naštěstí zdálo být v pořádku. Pár účastníků projevilo starost, abychom nakonec nespali v přilehlých chatkách. Samozřejmě se ozval i druhý oblíbený dotaz: "Je tady wifi?" Wifi v ubytovně byla, ale každému se zdála dvě eura na hodinu až příliš. 9
Celá ubytovna naštěstí vyvrátila naše představy o dřevěných chatrčích. Pokoje byly útulné, dokonce měl každý své jméno. Nejvíce z celé budovy nás ovšem uchvátily sprchy. Úzké kabinky, ve kterých se skoro nedalo hnout, ale zato měl každý svůj osobní prostor. Zvláštní, jak málo Čechovi stačí ke štěstí. Večer jsme absolvovali procházku po Burgu. S údivem jsme pozorovali až úchylně upravené zahrady, ještě stále vyzdobené velikonočními vajíčky.
2. den – Spreewald V osm hodin byla snídaně. Nebylo to brzy, ale ono se blbě vstává, když jdete spát ve tři ráno. Přesto jsme to zvládly a jako správné zombie se na tu snídani doplazily. K velké radosti Martinky, jsme poprvé spatřily našeho německého průvodce Atilu, který byl vzápětí překřtěn na Paladina. Čekal nás výlet do Spreewaldu. S velkým nadšením sobě vlastním jsme se všichni naskládali do autobusu a vyrazili. Nejprve nás čekala prohlídka skanzenu. Domečky byly pěkné, ale musely jsme konstatovat, že žít v nich by bylo pro mnoho lidí obtížné. I my trpaslíci jsme v nich hlavami od írali strop. Nedá říct, že bychom nějak zaháleli. Jen co jsme vystoupili z autobusu, museli jsme si, jako správní turisti, udělat fotku hned u první cedule. Po procházce skanzenem následoval všemi očekávaný Gurken seminar. Na něm nás drobná, leč náruživá Němka obohacovala důležitými informacemi ze světa okurek. Celý výklad prokládala chytlavými písničkami, které leckoho chytly za srdce. Nebýt toho, že jsme jí nerozuměly ani fň, mohlo to být velice záživné. Ten den nás čekala také návštěva sklárny. Na první pohled nezáživná exkurze se změnila v ohromnou, když nám předvedli, jak se se sklem pracuje. Největší dojem na nás udělal skleněný kůň, kterého sklář vytvořil během několika vteřin. Následovala cesta do Berlína, provázená písničkami oné náruživé Němky. Přestože jsme si seminář i ochutnávku okurek náležitě užili, nikdo už o nich nechtěl ani slyšet. Po ujetí pár kilometrů navíc, díky následování slovenského autobusu, jsme konečně dojeli do cíle. Tedy, až na druhý pokus. Přesto jsme dojeli. Následovala ohromná radost, protože na každém pokoji byla koupelna. Když jsme se ubytovali a náležitě si postěžovali na velikost pokoje, vyrazili jsme, díky paní Galvánkové, do blízké pizzerie. Zdejší obsluha z nás měla očividně radost. Ale pizzu měli dobrou.
10
Kdo je kdo? Na fotografii je i v tomto čísle zachycen jistý učitel naší školy. Poznáte jej? Věříme, že ano. Své tipy si můžete ověřit v příštím čísle časopisu Mucin.
Řešení z minulého čísla: Mgr. Zuzana Babiánková. 11
Zdravotnická rubrika Tentokrát jsem se rozhodla napsat příspěvek o celiakii. Snad vás zaujme článek o tomto v mnoha směrech nepříjemném onemocnění, kterým trpí i někteří studenti naší školy.
Celiakie Co to vlastně je? Celiakie je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva způsobené přecitlivělostí na lepek (směs bílkovin obsažená v mnoha druzích obilí). Nesnášenlivost na lepek je celoživotní záležitost a částečně je dána geneticky.
Průběh a příznaky Pokud postižení konzumují potraviny obsahující lepek, vzniká zánět sliznice tenkého střeva a dochází k rozsáhlé zkáze epitelových buněk střeva. Kvůli tomu jsou živiny těžko vstřebávány a zůstávají nestrávené ve střevě. Mezi základní symptomy patří ztráta hmotnosti, průjem, dávení, nechutenství, únava, rozmrzelost atd. U dětí také porucha růstu.
Léčba: V současné době se celiakie léčit nedá. Postižení musí dodržovat celoživotní bezlepkovou dietu. Z jídelníčku musí zmizet např. pšenice, ječmen, žito, veškeré výrobky s obsahem lepku (většina uzenin, sladkostí…). Povolena je kukuřice, rýže, ovoce nebo zelenina. Celiakie se sice bezlepkovou dietou nevyléčí, ale vymizí její příznaky.
Zajímavosti: Počet evidovaných nemocných v České republice je asi 40–50 000. Odhaduje se však, že skutečný počet je mnohem vyšší.
Ceny bezlepkových potravin jsou velmi vysoké: Bezlepková mouka, 1 kg.........................77 Kč Bezlepkový chléb, 400 g.........................50 Kč Bezlepkové sušenky, 200 g……………..45 Kč
12
Vtipná rubrika
13
Fotokoláž
14
