MUÈEDNÍCI KØESANSKÉ VÍRY Skryté kameny v základech církve Paul Le-Bao-Tinh popraven ve Vietnamu v roce 1843
Ji sto let pøedtím ne komunisté zaèali s pronásledováním církve, trpìli vietnamtí køesané pro svou víru. Portugaltí a italtí misionáøi pøinesli køesanství do Vietnamu ji koncem 16. století. Obrácení bylo tolik, e kdy se v roce 1820 dostal k moci císaø Minh-mang, cítil se novým náboenstvím ohroen, a proto zakázal køesanským misionáøùm vstup do zemì s prohláením: Toto zvrácené náboenství Evropanù kazí srdce lidí. Minh-mang pak bezprostøednì na to zaèal s brutálním pronásledováním køesanù. Vem køesanùm bylo nakázáno, aby se své víry zøekli a na dùkaz toho mìli lápnout na krucifix. Knìí byli odsuzováni k smrti, kostely i celé køesanské vesnice nièeny. Pronásledované køesany oznaèovali na tváøích slovy ta dao (falené náboenství). Odhaduje se, e za vlády císaøe Ming-manga bylo zavradìno nejménì sto tisíc vìøících. Pøitom vìtina z tìchto køesanù nebyla jen popravena, ale trpìla pøedtím nelidským zacházením a ohavným muèením. Jednomu z tìchto vìøících, Paulu Le-Bao-Tinh se podaøilo poslat z vìzení dopis, ve kterém popisuje utrpení, je on a dalí køesané zakoueli.
Já Paul, v øetìzech pro jméno Kristovo vám chci vyprávìt o trápeních, která mì kadodennì obklopují
vìzení je zde skuteènì obrazem vìèného pekla, kruté muèení veho druhu okovy, elezné lavice, pouta a k tomu nutno pøipoèíst nenávist, pomstychtivost, uráky, oplzlé øeèi, sváry, zlé skutky, spílání, kletby, stejnì jako úzkost a zármutek. Ale Bùh, který kdysi osvobodil své dìti z ohnivé pece, je stále se mnou. On mì vysvobozuje z tìchto trápení, ba èiní je sladké, protoe jeho milosrdenství je vìèné. Uprostøed tìchto souení, která obvykle druhé dìsí, jsem Boí milostí, plný radosti a tìstí, protoe nejsem sám. Kristus je se mnou. Ná Mistr nese celou váhu køíe a mì nechává jen nepatrný, zanedbatelný kousek
Pøijïte ke mnì s pomocí svých modliteb, které mì mohou posilnit v boji. Ji se v tomto ivotì zøejmì neuvidíme, ale bude nám dáno to tìstí, spatøit se ve svìtì nadcházejícím, a staneme u trùnu Beránka neposkvrnìného a spojíme se ve zpìvu chval Jemu a ve vìèném jásání nad naím vítìzstvím. Amen. Paul Le-Bao byl popraven v roce 1843, ale jeho svìdectví ije dál. Jetì dnes zakouejí køesané ve Vietnamu pro svou víru v Krista pronásledování. Nech jsme spoleènì s nimi povzbuzeni vytrvalou vìrností tìch, kteøí nás pøedeli.
HLAS MUÈEDNÍKÙ È L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ø E S A N S K É A S O C I A C E I C A
5–6 / 2007
Protoe jim úøady uzavøely jejich velkou církevní budovu, scházejí se tito indonétí køesané ve svých domácnostech.
Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka. V prosinci vychází dvojèíslo. Toto periodikum je registrováno u Ministerstva kultury ÈR pod evidenèním èíslem MK ÈR E 12970 Bulletin vydává obèanské sdruení POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI
K hlavním cílùm tohoto sdruení patøí: poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm informovat veøejnost o pronásledování køesanù podporovat vydávání literatury, která vypovídá o køesanských muèednících a svìdcích víry. Obèanské sdruení úzce spolupracuje s celosvìtovou misijní organizací International Christian Association (ICA). Pìt hlavních zásad této misijní organizace je zaloeno na biblickém veri epitoly idùm 13,3: 1. Podporovat køesany v íøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Jeíi Kristu pro-
následováni, prostøednictvím køesanské literatury, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalích forem pomoci. 2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám køesanských muèedníkù. 3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì proli utrpením v bývalých komunistických zemích. 4. Nejrùznìjím zpùsobem se snait získávat pro Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování køesanù v totalitních zemích a problémových oblastech. 5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných na køesanech. Tento bulletin lze bezplatnì objednat na adrese: Hlas muèedníkù pot. pøihrádka 21 377 01 Jindøichùv Hradec Úèet pro dobrovolné pøíspìvky: ÈSOB Jindøichùv Hradec è. ú.: 131257607/0300
Pamatujte na vìznì, jako byste byli uvìznìni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vdy i vás mùe potkat utrpení. idùm 13,3
Úvodník Richarda Wurmbranda Køesané v Indonésii Úvaha Toma Whita Zprávy ze svìta
Nakladatelství STEFANOS nabízí: Rasooli & Allan – Lékař z Kurdistánu Příběh o obrácení muslimského mullaha. A5, 134 stran, cena 67 Kč. Richard Wurmbrand – Vítězná víra Inspirující čtení na téma křesanské víry a svědectví. 12×18 cm, 176 stran, cena 110 Kč. Ken Anderson – Smělý jako beránek Životní příběh známého čínského křesanského disidenta. A6, 170 stran, váz. 127 Kč. Pavel Rejchrt – Dvanáct kázání Sbírka kázání českého malíře, básníka a literáta z posledních deseti let, ve kterých se autor zamýšlí nad duchovní situací současného křesanstva i společnosti. Váz. brožura, 14×19 cm, 96 stran, 137 Kč. John Bunyan – Milost přehojná Duchovní autobiografie Johna Bunyana. 11,5×17,5 cm, 192 stran, cena 147 Kč. John R. Weinlick – Hrabě Zinzendorf Životní příběh hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, nejvýznamnějšího představitele Obnovené Jednoty bratrské. Vázaná brožura, 12×19 cm, 232 stran, cena 165 Kč.
Mike Fearon – Martin Luther Beletrizovaná biografie jedné z klíčových postav historie křesanství. Vázaná brožura, 12×19 cm, 112 stran, cena 155 Kč. Anatolij Granovskij – Byl jsem agentem NKVD Memoáry agenta sovětské tajné služby, působícího krátce také v poválečném Československu. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 288 stran, cena 235 Kč. Tom White – Akce Kuba Po sedmnácti měsících vězení na Kubě vypráví autor vzrušující příběh církve trpící za „třtinovou oponou“. A6, 230 stran, cena 73 Kč. Darlene Deiblerová-Roseová – Ve stínu vycházejícího slunce Podivuhodný příběh americké misionářky v japonském zajetí za druhé světové války. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 288 str., cena 238 Kč.
Hermann Hartfeld – Víra navzdory KGB Autentické vyprávění o pronásledování křesanů v Sovětském svazu v šedesátých letech. 12×19 cm, 304 stran, cena 167 Kč.
Richard Wurmbrand – Vězeňské zdi kdyby promluvily Autorova kázání, sestavená na samovazbě, která jsou pozoruhodným a jedinečným dokumentem o hlubinách křesanské víry uprostřed nelidského teroru a zoufalství. Vázaná, 12×18 cm, 136 stran, cena 175 Kč.
Richard Wurmbrand – Kristus na židovské cestě Autor sám židovského původu uvažuje na židovské téma. 12×18 cm, 248 stran, cena 165 Kč.
Sam Wellman – Jan Kalvín Biografie slavného reformátora. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 215 Kč
Sam Wellman – William Carey Kniha o životě anglického misionáře v Indii. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 157 Kč.
Bratr Andrew – Pašerákem ve službách Nejvyššího Kniha popisuje začátky služby bratra Andrewa. Díky této knize se mnozí západní křesané začali zajímat o utrpení svých spoluvěřících v totalitních zemích a mnohým rovněž pomohla nalézt víru v Ježíše Krista. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 262 str., cena 235 Kč
Milena Kolmanová – Kruh z maličkých Povídky evangelické spisovatelky z prostředí lyrické jihočeské krajiny z období válečných a poválečných let. Vázaná, 11,5×17,5 cm, 160 stran, cena 137 Kč.
Nabízené knihy z nakladatelství STEFANOS si můžete objednat na naší adrese, uvedené na zadní straně obálky. Poštovné ani balné není účtováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese mucednici.prayer.cz (nebo www.mucednici.prayer.cz)
BIBLICKÉ ZAMYLENÍ
Plujte na správné lodi Potom vstoupil na loÔ. Matouö 8,23 Jist˝ orient·lnÌ vl·dce d·vn˝ch Ëas˘ r·d sed·val na balkonÏ svÈho pal·ce a s velk˝m potÏöenÌm sledoval mnoûstvÌ lodÌ plujÌcÌch poblÌû pob¯eûÌ. Kaûd· takov· loÔ byla znamenÌm prosperity a ˙spÏönosti jeho vl·dy. P¯i jednÈ p¯Ìleûitosti se zeptal opod·l stojÌcÌho knÏze: ÑKolik si myslÌö, ûe kaûd˝ rok do naöeho p¯Ìstavu p¯ipluje a odpluje lodÌ?ì KnÏz odpovÏdÏl: ÑPouhÈ Ëty¯i.ì Tu se vl·dce straölivÏ rozhnÏval. To se ten knÏz odvaûuje vysmÌvat se mu p¯Ìmo do tv·¯e? ÑJak ses mohl opov·ûit mi takhle odpovÏdÏt!ì vybuchl kr·l. ÑJenom v tuto chvÌli vidÌm p¯inejmenöÌm stovku lodÌ a ty mi chceö tvrdit, ûe proplujÌ naöÌm p¯Ìstavem pouhÈ Ëty¯i za cel˝ rok?ì KnÏz odvÏtil: ÑJak jsem ¯ekl, pouhÈ Ëty¯i: loÔ Çé·dost dobrodruûstvÌë, dalöÌ je loÔ ÇTouha po z·bavÏë, potom loÔ ÇHled·nÌ sl·vyë a Ëtvrtou je loÔ ÇChtivost penÏzë. A to jsou prav· jmÈna vöech lodÌ bez ohledu jakÈ jmÈno majÌ napsanÈ na p¯Ìdi. To jsou takÈ jedinÈ sÌly, kterÈ v˘bec lidi ponoukajÌ.ì Po malÈm jeze¯e GenezaretskÈm se kolÌbala nepatrn· loÔka. JeûÌö do nÌ vstoupil. Ta loÔka vöak nesla jinÈ jmÈno, ÇSebeobÏtov·nÌ pro sl·vu BoûÌë. Je to v˝jimeËn· loÔ. U Marka 4,37ñ39 se dovÌd·me, ûe JeûÌö p¯i jednÈ p¯Ìleûitosti pohrozil bou¯i a na jeho p¯Ìkaz ustal siln˝ vÌtr. Avöak toho veËera doölo jeötÏ k vÏtöÌmu z·zraku, neû bylo prostÈ utiöenÌ bou¯e. Vlny nar·ûely do loÔky a ta se jiû naplÚovala (v. 37). Kdyû by byla loÔ takto naplnÏna vodou, tak by se za norm·lnÌch okolnostÌ potopila. A bylo by jedno zda by to bylo na malÈm jeze¯e anebo na mo¯i, a zda by byl vÌtr anebo klidnÈ poËasÌ. LoÔ pln· vody jde ke dnu ale ne tak loÔ JeûÌöova. Ta pokraËuje ve svÈ plavbÏ d·l, i kdyû se do jejÌch plachet neopÌr· û·dn˝ vÌtr; plavÌ se vp¯ed i kdyû vesla¯i zlenivÌ a p¯estanou veslovat. CÌrkev pokraËuje d·l i kdyû je aû po okraj pln· herezÌ, roztrûek a h¯Ìch˘, kterÈ vyvol·vajÌ u lidÌ posmÏch. Pluje d·l navzdory z·kon˘m hydrodynamiky. Je to jedin· loÔ, kter· z˘st·v· na hladinÏ a pluje d·l, aËkoli je pln· vody, protoûe jejÌ motivace je spr·vn·. Zvolte si tu spr·vnou loÔ, na kterÈ se m·te plavit. ñ Z knihy Richarda Wurmbranda Rembrandt van Rijn: Kristus Reaching toward the Heights v†bou¯i na jeze¯e GalilejskÈm
RICHARD WURMBRAND NAPSAL
Dramatická stránka vánoèního pøíbìhu ÑJeho lÌce jsou jak z·hony vonn˝ch vÏcÌì PÌseÚ äalamounova 5, 13
Naöi milovanÌ! Jak˝m zp˘sobem budou cÌrkve tento rok slavit V·noce? O tÏch minul˝ch poslal brazilsk˝ arcibiskup Arns ze S~ao Paula dopis Fidelu Castrovi, kter˝ zaËÌn· oslovenÌm, Ñvelmi drah˝ Fideliì. V dopise stojÌ: ÑK¯esùansk· vÌra nalÈz· ve vÌtÏzstvÌ tvÈ revoluce znamenÌ BoûÌho kr·lovstvÌ. Vytvo¯il jsi na KubÏ model soci·lnÌ spravedlnosti.ì Takhle to asi nÏjak vypadalo, kdyû Kaif·ö psal Pil·tovi. NÏkte¯Ì cÌrkevnÌ v˘dcovÈ budou z¯ejmÏ slavit tyto V·noce v podobnÈm duchu. V dobÏ, kdy psal zmÌnÏn˝ arcibiskup dopis Fidelovi, byli v kub·nskÈm vÏzenÌ k¯esùanötÌ aktivistÈ Maria Suarez, Roberto Carabeo, Roberto Martin a mnoho dalöÌch. Tento vysok˝ brazilsk˝ cÌrkevnÌ hodnost·¯ o V·nocÌch gratuloval hubiteli k¯esùan˘. Bylo by ovöem mnohem p¯ÌhodnÏjöÌ vyzvat Castra, aby Ëinil pok·nÌ. MinulÈ V·noce (1988) oslavili nap¯Ìklad ukrajinötÌ k¯esùanÈ ze zapovÏzenÈ unionovanÈ cÌrkve tÌm, ûe navzdory trvajÌcÌmu ˙¯ednÌmu z·kazu otev¯eli ve vesnici Hrabivke zapeËetÏnÈ dve¯e svÈ modlitebny, kterou jim p¯ed lety komunistÈ ˙¯ednÏ zav¯eli, a slavili v nÌ narozenÌ svÈho Spasitele. Za tento Ëin byl uvÏznÏn jejich pastor Havryliv a dalöÌ ËlenovÈ tÈto kongregace. Havryliv konvertoval z ruskÈ pravoslavnÈ cÌrkve, kter· kolaborovala s komunisty. Byl jiû p¯edtÌm dvakr·t zatËen a mimo jinÈ posl·n na nucenÈ pr·ce do »ernobylu, na mÌsto nukle·rnÌ katastrofy. KomunistiËtÌ ˙¯ednÌci se domnÌvali, ûe padne za obÏù nemoci z oz·¯enÌ. Ale on p¯eûil a jakmile se dostal na svobodu, d·l slouûil P·nu JeûÌöi. Jak budete vy slavit V·noce tento rok? NepochybnÏ budete potÏöenÏ naslouchat milÈmu p¯ÌbÏhu o narozenÌ P·nÏ v pod·nÌ vaöeho kazatele. Ale jak by vypr·vÏla tento p¯ÌbÏh Panna Marie, kter· ho nepochybnÏ znala nejlÈpe?
Marie spoleËnÏ s DÌtÏtem AndÏlÈ utichli ve svÈm zpÏvu. Past˝¯i a mudrcovÈ odeöli, Josef odeöel vy¯izovat nÏjakÈ z·leûitosti, zatÌmco Marie z˘stala sama u jeslÌ. 1
Byla to vÏrn· éidovka oËek·vajÌcÌ Mesi·öe, kter· znala staroz·konnÌ proroctvÌ vztahujÌcÌ se k nÏmu. V·ûila si skuteËnosti, ûe archandÏl Gabriel jÌ nejprve ohleduplnÏ sdÏlil pouze skuteËnosti, kterÈ se t˝kaly oslavenÌ tohoto dÌtÏte, a o jeho tr˘nu v nebi. Ale Marie znala i zbytek p¯ÌbÏhu. VÏdÏla, ûe toto jejÌ nemluvnÏ bude nejprve muûem pln˝m bolestÌ (Izaj·ö 53,3) a ûe i ona bude matkou bolesti a z·rmutku. JejÌ Syn bude umÌrat na k¯Ìûi a ona bude se zlomen˝m srdcem st·t u paty k¯Ìûe. Marie laskala tv·¯e svÈho novorozenÏte, kterÈ byly Ñjako balz·mov˝ z·hon, jako schr·nky ko¯enn˝ch v˘nÌì (PÌseÚ pÌsnÌ, 5. kapitola), a zpÌvala smutnou ukolÈbavku. Na tÈto tv·¯i bude jednou stÈkat smÏsice slz, krve a plivanc˘. Jeho hlava Ñjako t¯pytivÈ zlato ryzÌì, ponese trnovou korunu. Jeho ruce, kterÈ byly Ñjak spletenÈ z prut˘ zlata, zdoben˝ch topazyì a jeho nohy budou prokl·ny h¯eby (éalm 22,17). Jeho rty Ñjeû byly jako lilie, z nichû kane tekut· myrhaì budou rozpraskanÈ ûÌznÌ, kter· nebude ukojena jedinou kapkou vody. Marie lÌbala jeho Ëi, jeû Ñbyly jako oËi holubiceì. MÏly b˝t zav¯eny po jeho skonu na k¯Ìûi, kde byl poËten mezi zloËince. Marie vÏdÏla z proroctvÌ, ûe BoûÌ lid m· b˝t pron·sledov·n aû do triumf·lnÌho vÌtÏzstvÌ jejÌho Syna, kter˝ vöak nejprve d· svou krev za h¯Ìchy svÏta. Kdyû Marie rozvaûovala v srdci vöechny tyto vÏci, zatÌmco sedÏla v chlÈvÏ, musela pocÌtit agÛnii muËednÌk˘ nap¯ÌË stoletÌmi. Budou trh·ni na kusy mrsk·nÌm okovan˝mi biËi, vÏöeni hlavou dol˘, do jejich ran jim budou sypat s˘l. CÌtÌm-li j· tyto bolesti jako svÈ vlastnÌ, co asi musela cÌtit Marie, kdyû sedÏla u chlÈva? TakÈ i to je souË·stÌ v·noËnÌho poselstvÌ.
DalöÌ nevinnÌ zabiti Kdyû ruötÌ komunistÈ zavraûdili cara Mikul·öe a carevnu, zabili souËasnÏ i pÏt princ˘ (n·slednÌkovi tr˘nu princi Alexeji bylo pouh˝ch dvan·ct let), lÈka¯e carskÈ rodiny, kucha¯e, sluûebnou i jejich milovanÈho psa Kubu. KomunistÈ prohlaöujÌ, ûe vöechno jejich n·silÌ p¯inese lidstvu ötÏstÌ. Bylo tedy nutnÈ, aby pro zabezpeËenÌ tÈto budoucnosti p¯iöly o ûivot carskÈ dÏti a dokonce i pes? Pro takovou nen·vist nenÌ omluvy. Je to nen·vist satansk·. Mezi desÌtkami milion˘, kterÈ komunistÈ zavraûdili v Rusku, »ÌnÏ, Kambodûi, Rumunsku, atd., byly rovnÏû miliony dÏtÌ. Herodes povraûdil vöechny malÈ chlapeËky v BetlÈmÏ. A lidÈ tÈhoû ducha vraûdÌ nevinnÈ nad·le.
DneönÌ zabÌjenÌ dÏtÌ Statistiky v Rusku a v »ÌnÏ vykazovaly, ûe aû devades·ti procent˘m poËetÌ je zabr·nÏno umÏl˝m p¯eruöenÌm tÏhotenstvÌ. Miliony nenarozen˝ch dÏtÌ p¯ich·zÌ o ûivot takÈ na demokratickÈm Z·padÏ. Jist˝ sÈriov˝ zabij·k, potrat·¯ s lÈka¯sk˝m diplomem, posmÏönÏ prohl·sil: ÑNaplÚuji Kristovu v˘li. Coûpak on ne¯ekl: ÇNechte dÌtek p¯ijÌt ke mnÏ. Jejich je kr·lovstvÌ nebeskÈ.ë J· jim pouze pom·h·m k naplnÏnÌ jejich ˙dÏlu.ì To mi p¯ipomnÏlo jistÈho komunistickÈho muËitele v Rumunsku, kter˝ se se satansk˝m potÏöenÌm 2
vychloubal: ÑJsem prav˝m BoûÌm sluûebnÌkem. LidskÈ tÏlo m· jen nÏkolik mÌst, kter· na dotek reagujÌ pozitivnÏ, ale kaûd˝ jeho centimetr je vhodn˝ k muËenÌ. M˘ûete lidem p˘sobit bolest tÌm, ûe je rvete za vlasy nebo je ml·tÌte do chodidel. B˘h stvo¯il ËlovÏka k tomu, aby byl muËen.ì V takovÈ m̯e dok·ûe satan pokazit lidskou mysl.
DÏti promÏnÏnÈ na zabij·ky DneönÌ nevinnÈ dÏti jsou ovöem nejen zabÌjeny, ale snad jeötÏ nÏco horöÌho, jsou systematicky kaûeny. Sexu·lnÌ zneuûÌv·nÌ dÏtÌ, zahrnujÌcÌ dokonce nemluvÚata a drogov· z·vislost nezletil˝ch jsou alarmujÌcÌ problÈmy souËasnÈho svÏta. V nÏkter˝ch zemÌch zase cviËÌ teroristÈ tisÌce dÏtÌ na atent·tnÌky. KomunistÈ v Kambodûi povraûdili z tamnÌ celkovÈ pÏtimilionovÈ populace dva miliony lidÌ. RudÌ KhmerovÈ angaûovali ke svÈmu vraûdÏnÌ takÈ dÏti od osmi let v˝ö. Jejich mysl otr·vili nen·vistÌ v˘Ëi vöem, kte¯Ì nebyli komunistÈ. V JiûnÌ Africe zase komunistÈ, podporovanÌ dokonce SvÏtovou radou cÌrkvÌ, cviËili dÏti v zabÌjenÌ bÌl˝ch anebo Ëern˝ch, kte¯Ì se k bÌl˝m chovali p¯·telsky. V Izraeli to byla Organizace pro osvobozenÌ Palestiny, kter· vyuûÌvala dÏti k h·zenÌ kamen˘ po IzraelcÌch s cÌlem je zabÌt. Na opl·tku zase tyto dÏti zabÌjela izraelsk· arm·da. Ml·deû je v takov˝ch p¯Ìpadech vyuËov·na revoluËnÌmu sloganu: ÑNeztr·cej nynÌ Ëas se vzdÏl·nÌm, ale zasvÏù sv˘j ûivot skutk˘m revoluËnÌho teroru.ì Co m˘ûe ale z tÏchto dÏtÌ vyr˘st? JeûÌö prohl·sil, ûe kdokoli p¯ijÌm· dÌtÏ, p¯ijÌm· jeho. Takto lze povraûdÏnÈ betlÈmskÈ dÏti ztotoûnit s miliony dÏtÌ, aù jiû zneuûit˝ch, zkaûen˝ch, zabit˝ch anebo otr·ven˝ch jedem nen·visti, kter· je schopna i zabÌjet. Pokud si j· uvÏdomuji vöechny tyto tragÈdie, kterÈ zde existujÌ jiû po staletÌ, a nynÌ jsou jeötÏ horöÌ, potom ani Marie nemusela vypr·vÏt o svÈ mate¯skÈ radosti, ûe mÏla DÌtÏ, kterÈ bylo Bohem, aniû by se souËasnÏ nezmÌnila o bolesti ve svÈm srdci, ûe toto DÌtÏ jako Spasitel nebude vesmÏs p¯ijato. Ale jeötÏ nÏco horöÌho. Tento Spasitel mÏl b˝t uctÌv·n pouze vnit¯nÏ, lidmi neochotn˝mi vzÌt k¯Ìû, aby se tak naplnilo andÏlskÈ proroctvÌ: ÑSl·va na v˝sostech Bohu a na zemi pokoj, lidem dobr· v˘le.ì VlastnÌ slavenÌ V·noc zahrnuje nejen sdÌlenÌ radosti ale takÈ slzy nad nevinn˝mi obÏùmi n·silÌ a utrpenÌ i ˙Ëast v z·pase o BoûÌ kr·lovstvÌ.
ÑZabÌjenÌ je radostì Jak˝ druh lidÌ jsou komunistiËtÌ i dalöÌ muËitelÈ? SovÏtsk˝ Ëasopis Sibi¯skÈ ohnÏ (Ë. 2/89) popisuje jednoho z nich, Andreje Srubova, oblastnÌho velitele »eky (tajn· policie) za Ëas˘ Lenina. Tento ËlovÏk byl odd·n sovÏtskÈ moci jako jsou jinÌ odd·ni Bohu. Za nÏjak˝ Ëas se stal netvorem postr·dajÌcÌm ty nejz·kladnÏjöÌ lidskÈ city. Byl doslova citovÏ mrtv˝. Srubov prohl·sil, ûe Ñpro dobro revoluce je i zabÌjenÌ radostÌì. ZabÌjel svÈ nep¯·tele i svÈ nÏkdejöÌ p¯·tele s ledov˝m srdce, chladnokrevnÏ a bez 3
v·h·nÌ. N·plnÌ jeho vöednÌho dne bylo prohled·v·nÌ dom˘ a zat˝k·nÌ lidÌ, kterÈ pak hromadnÏ post¯Ìlel. Znovu a znovu vÌdal prost¯elenÈ lebky pot¯ÌsnÏnÈ krvÌ a mozkem. Soud sestaven˝ z policejnÌch d˘stojnÌk˘ vyn·öel rozsudky smrti a jeho ËlenovÈ p¯itom mezi sebou vtipkovali. Srubov k tomu s·m poznamenal: ÑLidÈ se obvykle p¯isluhovaˢ ötÌtÌ, ale my si zaslouûÌme ˙ctu.ì ObËas jiû ani nedok·zal rozeznat jednu tv·¯ od druhÈ. Ani nevnÌmal lidsk˝ k¯ik. Pach tab·kovÈho kou¯e, kulky a krev na nÏho p˘sobily jako droga. Pohled na bled· tÏla, svÌjejÌcÌ se ve smrtelnÈ k¯eËi, se ho nijak nedot˝kal. NÏkte¯Ì prosili o slitov·nÌ, jinÌ kleËeli a modlili se. Ti, kte¯Ì byli zast¯eleni, pak vyt·hli nahÈ ven. Jejich krev pot¯Ìsnila zemi. St¯Ìleli je vûdy ve skupin·ch po pÏti, jednoho po druhÈm. Tohle vöechno se dÏlo bÏhem noci. »asnÏ r·no odch·zeli d˘stojnÌci ze sluûby dom˘ a jeötÏ mezi sebou vtipkovali o poslednÌch posuÚcÌch a slovech sv˝ch umÌrajÌcÌch obÏtÌ.ì Srubovova ûena zaËala mÌt o nÏho strach. Ale on se zase stydÏl, ûe m· jeho ûena zastaralÈ n·zory. ÿÌkal jÌ, Ñrevolucion·¯ je hrd˝ na to, ûe plnÌ svÈ povinnostiì. Nakonec ho manûelka opustila. Srubova ale zaËaly pron·sledovat noËnÌ m˘ry. Kdykoli usÌnal, n·hle na nÏho z prostoru kolem postele, hledÏly s dÏsiv˝m v˝razem ve tv·¯i obÏti jeho n·silÌ. P¯i jejich pohledu Srubov tuhnul hr˘zou. Na konec byl propuötÏn z pr·ce a internov·n na psychiatrickÈ oddÏlenÌ. PozdÏji byl zatËen a vyöet¯ov·n jin˝m d˘stojnÌkem stejnÈho raûenÌ, jehoû jmÈno bylo Katz. Ten pr˝ dokonce zabil vlastnÌho otce. Stalin vyuûil svÈ tajnÈ policie k zabitÌ milion˘ lidÌ. TakÈ na dvacet tisÌc d˘stojnÌk˘ tajnÈ policie padlo za obÏù jeho Ëistek a nahradily je jin· monstra. V jakÈm pekle budou lidÈ jako Srubov tr·vit vÏËnost? P¯·li si vystavÏt ötÏstÌ spoleËnosti na mrtvol·ch. A p¯itom jeden druhÈho p¯edËil v krveûÌznivosti. Francouzsk· revoluce p¯ipravila v roce 1789 o ûivot kr·le a kr·lovnu, ale uöet¯ila korunnÌho prince. KomunistÈ zabili i kr·lovskÈ dÏti a dokonce i psa. V tomto svÏtÏ krutosti Kristus p˘sobÌ skrze vaöi l·sku, vaöe vroucÌ modlitby i vaöe dary.
Hlubok· krize v misii PohlÈdneme-li do ˙ËetnÌch knih naöÌ organizace i sestersk˝ch misiÌ, m˘ûeme b˝t spokojeni s naöim pevn˝m p¯Ìjmem. Avöak vÌme, ûe selh·v·me. Na svÏtÏ je nynÌ vÌce jak pÏt miliard lidÌ a podle propoËt˘ jich bude za deset let miliard öest. Tedy o jednu miliardu vÌce neû dnes. Budou tito lidÈ ûÌt tv·¯Ì tv·¯ nebi anebo peklu. To z·leûÌ na kaûdÈm z n·s. O jednu miliardu lidÌ vÌce znamen· o jeden milion vÌce uËitel˘ n·boûenstvÌ a pastor˘ plus nutnost opat¯it jim literaturu. P¯i sv˝ch cest·ch z jednoho kontinentu na druh˝ jsem navötÌvil mnoûstvÌ sbor˘ i k¯esùansk˝ch dom·cnostÌ. »asto jsem byl svÏdkem toho, jak se nÏjak· rodina p¯ipravovala na narozenÌ dÌtÏte ale nikde jsem nevidÏl jakÈkoli p¯Ìpravy cÌrkvÌ a misiÌ na brzk˝ p¯Ìchod jednÈ miliardy duöÌ. 4
œ·blovi sluûebnÌci se jiû chystajÌ ke ökodolibÈ radosti nad jejich p¯Ìchodem. Na tohoto starÈho nep¯Ìtele to nenÌ p¯Ìliö mnoho duöÌ. Jsme p¯ipraveni uk·zat jim k nebi, uk·zat jim cestu sp·sy? ÿeckÈ slovo presbyter p˘vodnÏ znamen· ËlovÏka, kter˝ ÑvidÌ dalekoì. MusÌme se dÌvat dop¯edu. Ani naöe ani ostatnÌ misijnÌ organizace nedok·ûÌ tuto pot¯ebu naplnit p¯i souËasnÈ ˙rovni svÈ aktivity. Je to vlastnÏ hlubok· krize a vhodn· p¯Ìleûitost pro obecnou cÌrkev po celÈm svÏtÏ.
Co m˘ûeme dÏlat? Kaûd˝ opravdov˝ k¯esùan musÌ zpytovat s·m sebe a rozpoznat kolik ze svÈho Ëasu a energie m˘ûe vydat na misii, nebo zkoumat, zda s·m neuslyöÌ povol·nÌ k misii. MusÌme se pt·t ve sv˝ch sborech i organizacÌch, kterÈ podporujeme, jak jsou p¯ipraveny na ohromn˝ p¯Ìliv nov˝ch duöÌ, kterÈ pot¯ebujÌ zde na zemi duchovnÌ vyuËov·nÌ pro svou duchovnÌ existenci v tom svÏtÏ budoucÌm. V pr˘mÏru d·vajÌ AmeriËanÈ roËnÏ na charitu 12 dolar˘, FrancouzovÈ 5,5 dolaru, HolanÔanÈ 13,5 dolaru a NÏmci 75 dolar˘. Kaûd· charita je hodnotn·, ale nejvyööÌm skutkem je opat¯it nÏkoho pozn·nÌm, jak dojÌt vÏËnÈho ûivota. Neû·d·me vÌce dar˘ pro naöÌ organizaci, ale p¯edvÌd·me ûe nedojde-li ke zdvojn·sobenÌ prost¯edk˘, kterÈ obecn· cÌrkev vynaloûÌ na misii, nemohou b˝t tyto zv˝öenÈ poûadavky uspokojeny. Kaûd˝ dar n·sobÌ svou hodnotu tÌm, kdyû nepoch·zÌ z prost¯edk˘, kterÈ jste si pro misii vyhradili, ale poch·zÌ-li z obÏtov·nÌ nÏËeho, co touûÌte vlastnit. NalÈh·me na v·s, abyste si naöli vhodnÈ misijnÌ organizace a poskytli jim vÌce neû d·v·te nynÌ, protoûe nem˘ûeme mÌt na mysli jen souËasnou populaci, ale rovnÏû miliardu tÏch, kte¯Ì p¯ijdou na scÈnu v p¯ÌötÌm desetiletÌ, a na kterÈ se musÌme p¯ipravit jiû nynÌ. PovÏzte o tom ve svÈm sboru, na modlitebnÌm shrom·ûdÏnÌ i kdekoli jinde. Moûn· nem˘ûete d·t vÌce sami, ale m˘ûete p¯esvÏdËit druhÈ. NÏkte¯Ì lidÈ ukonËÌ ûivot jeötÏ nenarozen˝ch dÏtÌ, jinÌ je nechajÌ jÌt do temnÈho svÏta, kde JeûÌö nenÌ zn·m, a z tohoto svÏta do temnÈ vÏËnosti. A to je stejnÏ öpatnÈ jako potrat. A nynÌ se zastavme, abychom oslavili narozenÌ naöeho Spasitele! Nechù Krist˘v pokoj a l·ska nad·le vede a naplÚuje kaûdÈho z n·s k Jeho vÏtöÌ slavÏ! P¯eji V·m i vaöim drah˝m poûehnanÈ V·noce!
V Kristu V·ö Richard Wurmbrand [Richard Wurmbrand (1909ñ2001) ñ rumunsk˝ lutersk˝ far·¯, kter˝ byl pro svou vÌru vÏznÏn 14 let v komunistickÈm ûal·¯i. Po odchodu na Z·pad zaloûil se svou manûelkou Sabinou v roce 1967 mezin·rodnÌ misijnÌ organizaci, jejÌmû cÌlem je pom·hat pron·sledovan˝m k¯esùan˘m. Tento Ël·nek poch·zÌ z anglickÈho zpravodaje Hlasu muËednÌk˘ vydanÈho v prosinci 1989.]
5
PRONÁSLEDOVANÁ CÍRKEV DNES
Køesané v Indonésii NÏkte¯Ì lidÈ se domnÌvajÌ, ûe JeûÌö jen ztr·cel Ëas, kdyû hovo¯il v Synagoze p¯ed tÏmi, kte¯Ì ho chtÏli n·slednÏ zabÌt (Matouö 21). Bylo vöak nÏkolik dobr˝ch d˘vod˘, proË to JeûÌö dÏlal. JednÌm z nich bylo to, ûe svÈ n·sledovnÌky chtÏl pouËit o tom, ûe musejÌ b˝t jako dÏti svÏtla naprosto transparentnÌ. Jeden slovnÌk definuje slovo transparentnost jako ÑnÏco vytvo¯enÈho ke sledov·nÌ skrz proch·zejÌcÌ svÏtloÖ k ve¯ejnÈmu p¯edvedenÌ. TransparentnÌ papÌr je vyroben tak, aby byl transparentnÌ trvale. SvÏtlo skrze nÏj proch·zÌ kdykoliv. TransparentnÌ k¯esùanÈ nemusÌ zjiöùovat kdo mohou b˝t jejich p¯·telÈ a kdo nep¯·telÈ. DovÌd·me se o spoustÏ k¯esùan˘ ûijÌcÌch v zemÌch, kde existuje pron·sledov·nÌ, kte¯Ì majÌ odvahu z˘stat transparentnÌ, a to nechat svÏtlo Kristovo, aby skrze nÏ trvale proch·zelo. Zde jsou dvÏ svÏdectvÌ takovÈto Ñtransparentnostiì v IndonÈsii.
BÏhem uplynul˝ch patn·cti let bylo v†IndonÈsii zav¯eno anebo zniËeno vÌce neû devÏt set kostel˘.
ÑHakimì ñ Odbojn˝ konvertita ÑKleËel jsem na svÈm modlitebnÌm kobereËku v meöitÏ, kdyû jsem ve svÈm srdci uslyöel hlas: ÇTv˘j pokoj nenÌ na tomto mÌstÏë. Myslel jsem, ûe mi to poöeptal kamar·d, kter˝ kleËel vedle mne, proto jsem se k nÏmu naklonil a öùouchl ho. Ale on se rozzlobil a pop¯el, ûe by nÏco ¯Ìkal. Po muslimsk˝ch modlitb·ch jsem se vr·til do autodÌlny, kde jsem pracoval, abych pokraËoval v opravÏ rozdÏlanÈho auta. M˘j öÈf, kter˝ byl k¯esùan, mi Ëasto vypr·vÏl, ûe o JeûÌöovi je ps·no ve vöech svat˝ch knih·ch vËetnÏ kor·nu. Jeho kaûdodennÌ snahou mÏ evangelizovat jsem byl uû ¯·dnÏ znechucen. Jednou jsem mu pln hnÏvu odsekl: ÇTak ¯ekni JeûÌöi, aù mÏ p¯ijde s·m p¯esvÏdËit!ë V p·tek, ve sv·teËnÌ den, se mi stala v pr·ci nehoda, auto mi sjelo ze zved·ku a p¯itom jsem dostal r·nu do prsou, aû jsem ztratil vÏdomÌ. Odvezli mÏ do nemocnice, kde jsem byl cel˝ t˝den v komatu. Po rentgenovÈm vyöet¯enÌ mÈho hrudnÌku mÏ p¯ikryli prostÏradlem a odvezli do m·rnice, Dokto¯i si mysleli, ûe jsem mrtv˝. 6
BÏhem komatu jsem uvidÏl dva andÏly, kte¯Ì p¯iöli a zvedli mÏ. Ptal jsem se jich: ÇCo to se mnou dÏl·te?ë A zaËal jsem se br·nit. Jeden z andÏl˘ ¯ekl: ÇSetk·ö se se VöemohoucÌm, a On je pravda, Isa Al Masihë (JeûÌö, Mesi·ö). Stoupali jsme po cestÏ zalitÈ svÏtlem k tr˘nu. Na pravÈ stranÏ bylo mnoûstvÌ andÏl˘, kte¯Ì ho chv·lili a na levÈ stranÏ bylo nÏkolik starc˘. AndÏlÈ mi ¯ekli: ÇTo je VöemohoucÌ, kter˝ sedÌ na tr˘nu, musÌö se mu poklonitë. Kdyû jsem se sklonil, VöemohoucÌ se dotkl mÈho ramene a ¯ekl: ÇJ· jsem JeûÌö.ë Probral jsem se v m·rnici. ProstÏradlo sklouzlo s mÈ tv·¯e. M˘j öÈf, jeho ûena a jejich dvÏ dÏti st·li u mnÏ a modlili se za mÏ. Dva lÈka¯i mÏ vzali znovu na rentgen a zjistili, ûe nem·m ani jedno zlome- Hakim si nynÌ pravidelnÏ Ëte svou kapesnÈ ûebro. Jeden z lÈka¯˘ prohl·sil: ÇTak nÌ Bibli tohle jsem jeötÏ bÏhem svÈ praxe nevidÏl. Nezb˝v· n·m neû uvϯit, ûe se stal z·zrak.ë M˘j öÈf ¯ekl jako ve sn·ch lÈka¯˘m: ÇNic nenÌ nemoûnÈho pro ty, kdo vϯÌ.ë N·sledujÌcÌ r·no jsem byl v domÏ svÈho öÈfa, kter˝ nevϯil tomu, ûe jsem mÏl ono vidÏnÌ, neboù jsem byl p¯ece st·le jeötÏ muslimem. V domÏ jsem uvidÏl cÌrkevnÌ zpravodaj jeho kongregace a tak jsem svÈmu öÈfovi ¯ekl, ûe chci jÌt do jeho sboru. VydÏsilo ho to a cel· rodina si ihned zaËala balit vÏci, ûe odjedou na t¯i dny z mÏsta. Byl jsem totiû muslimsk˝m aktivistou a proto se ke mnÏ nechtÏli radÏji p¯Ìliö zn·t. NÏkte¯Ì k¯esùanÈ v IndonÈsii se takto chovajÌ. ChtÏjÌ sice evangelizovat ale nechtÏjÌ pak nÈst odpovÏdnost za to, co to p¯inese. RovnÏû jeho autodÌlna byla v muslimskÈ Ëtvrti a kdyû by se nÏkdo dovÏdÏl, ûe stojÌ on za mou n·vötÏvou kostela, mohl by kv˘li tomu p¯ijÌt o ûivnost. St·l jsem u nÏho onoho nedÏlnÌho r·na na dvo¯e a ¯ekl jsem mu, ûe chci do toho kostela jÌt. Kdyû vidÏl moje odhodl·nÌ, dal mi laskavÏ penÌze na autobus a nechal mÏ jÌt. A tak jsem nastupoval do autobusu, zatÌmco on s rodinou odjÌûdÏl z mÏsta. Ve sboru mÏ sice celkem p¯ivÌtali, ale jen m·lokdo mi pot¯·sl rukou. SpÌöe se mi vyh˝bali, protoûe byli jinÈho etnickÈho p˘vodu ñ »ÌÚanÈ a dalöÌ etnika. Z mÈ tv·¯e i barvy k˘ûe poznali, ûe jsem musel b˝t muslimem. Znovu jsem jiû do tohoto sboru neöel. ChtÏl jsem jeötÏ st·le z˘stat muslimem, ale jakoby mÏ nÏco pudilo. O mÏsÌc pozdÏji ustoupil öÈf koneËnÏ mÈmu nalÈh·nÌ a dal mi Bibli. Skrze nÌ jsem doöel opravdovÈho pokoje a pravÈho ûivota. Tehdy jsem navötÌvil jednoho pastora a zeptal se ho: ÇMohl bych b˝t pok¯tÏn a st·t se k¯esùanem?ë On mi odpovÏdÏl: ÇMusÌte se znovuzroditë. N·slednÏ jsem k nÏmu 7
doch·zel na vyuËov·nÌ z·klad˘m k¯esùanskÈ vÌry a pozdÏji mÏ tento pastor takÈ pok¯til. Nalezl jsem tak svou pravou identitu u JeûÌöe, u toho, kter˝ je NejvyööÌ a to hlavnÏ dÌky ËtenÌ PÌsma. Stal jsem se horliv˝m k¯esùanem a zasvÏtil se evangelizaci. O nÏkolik let pozdÏji jsem se vypravil do svÈ rodnÈ vesnice. Jeden z m˝ch bratranc˘ rozhl·sil po mÈm p¯Ìbuzenstvu, ûe jsem konvertoval ke k¯esùanstvÌ. Doma mi ¯ekli: ÇJsi pro n·s nevϯÌcÌ a zaslouûÌö si zem¯Ìt; jsme odhodlanÌ tÏ zabÌt.ë Ale p¯esto mÏ nechali b˝t. OdpovÌdal jsem jim na ot·zky t˝kajÌcÌ se rozdÌl˘ mezi isl·mem a k¯esùanstvÌm, ale to je jen p¯iv·dÏlo k vÏtöÌ zu¯ivosti. Po t˝dnu jsem se proto radÏji vr·til do mÏsta. Po nÏjakÈ dobÏ jsem n·hodnÏ proch·zel kolem svÈho nÏkdejöÌho bydliötÏ, kdyû jsem se vracel z jednoho malÈho shrom·ûdÏnÌ. Kdyû mÏ mÌstnÌ zpozorovali, k¯iËeli na mÏ, ûe jsem nevϯÌcÌ a öest nebo sedm muû˘ se na mÏ vrhlo a zaËali mÏ ml·tit pÏstmi. Upadl jsem na zem, zaËali se mi sm·t a p¯ibÌhali dalöÌ. TakÈ mÏ zaËali bÌt holemi. (Policie pozdÏji v z·pise uvedla, ûe tam byla asi stovka muû˘.) Nemohl jsem dÏlat nic jinÈho, nÏû ûe jsem leûel na zemi a svÌral v ruce svou kapesnÌ Bibli. Nakonec mÏ jeden z muû˘ vyt·hl z tÈ skrum·ûe a v doprovodu vesnickÈho p¯ed·ka mÏ odnesl do svÈho domu. Ale i tam se dob˝vala asi desÌtka muû˘, aby pokraËovala ve sv˝ch n·silnostech v˘Ëi mnÏ. Protoûe z˘stal d˘m v obleûenÌ a p¯ich·zeli dalöÌ, a srocenÌ lidÈ k¯iËeli a proklÌnali mÏ, nezbylo majiteli domu nic jinÈho neû zavolat policii. SedÏl jsem v obklÌËenÈm domÏ a Ëetl si svou kapesnÌ Bibli, o kterou jsem jako z·zrakem nep¯iöel. Zeptal jsem se svÈho ochr·nce: ÇProË mi vlastnÏ pom·h·te?ë cel· jeho rodina sedÏla kolem mÏ a on odpovÏdÏl: ÇTo nevÌm, ale najednou jako bych ucÌtil nÏjakou moc a povϯenÌ to uËinit.ë Po chvÌli nastal venku hrozn˝ hluk. Z·stup venku vyt·hl nÏkterÈ k˘ly ze z·klad˘ d¯evÏnÈho domku a zaËal s cel˝m stavenÌm ot¯·sat. To trvalo asi dvÏ aû t¯i hodiny a ot¯esy se st·le stupÚovaly. Rodinu zachv·tila panika. V Bibli jsem si toho dne Ëetl o tom, ûe B˘h m· seËteny i vlasy na naöÌ hlavÏ a ûe n·s nep¯etrûitÏ st¯eûÌ. »lenovÈ rodiny se mÏ ptali, jak to ûe jsem tak klidn˝ a jen si Ëtu Bibli. ÿekl jsem jim: ÇNebojte se, B˘h nad v·mi bdÌ a nedopustÌ, abyste utrpÏli nÏjakou ökodu.ë NÏkterÈ z ûen mi zaËaly um˝vat öpÌnu z m˝ch ran a ör·m˘. OËi jsem mÏl napuchlÈ. Nep¯etrûitÏ jsem je ujiöùoval, ûe B˘h nad nimi bdÌ. KoneËnÏ dorazila na mÌsto policie. Z·stup p¯estal ot¯·sat domem. PodÏkoval jsem muslimskÈmu muûi, kter˝ mÏ zachr·nil. Policie se mÏ ptala, co se vlastnÏ stalo. Pak mÏ odvezli na policejnÌ stanici a dali mÏ do ochrannÈ vazby. Muslim, kter˝ mi pomohl, p¯iöel na stanici a svÏdËil proti n·silnÌk˘m. Policie zatkla dvacet osm ˙toËnÌk˘ a mÏ propustila. Kdyû jsem vych·zel z cely, ¯ekl jsem policist˘m, aby s ˙toËnÌky nezach·zeli p¯Ìliö tvrdÏ. Kdyû mi p¯edloûili ûalobu proti ˙toËnÌk˘m, zdr·hal jsem se ji podepsat. TakÈ jsem jim vypr·vÏl o JeûÌöovÏ l·sce. 8
Zeptal jsem se pak jednoho z velÌcÌch d˘stojnÌk˘: ÇProË je nepropustÌte, abych s nimi mohl pojÌst?ë D˘stojnÌk se na mne zmatenÏ podÌval a ¯ekl: ÇMy je nem˘ûeme propustit jinak neû na kauci!ë PodÌval jsem se na nÏho a odpovÏdÏl: ÇD·v·m v·m za nÏ jako z·ruku sv˘j ûivot i svÈ tÏlo.ë Nakonec mÏ d˘stojnÌci odvedli do velkÈ cely, kde bylo vöech dvacet Na 6000 obydlen˝ch ostrovech IndonÈsie, aù jiû ve mÏsosm zadrûen˝ch ˙toËnÌk˘, tech nebo na venkovÏ, k¯esùanÈ nad·le p¯eûÌvajÌ i p¯es kte¯Ì souhlasili s tÌm, aby se ˙tlak muslim˘. se mnou setkali. Pak celu odemkli a zadrûenÌ muûi z nÌ byli vyvedeni, aby spoleËnÏ se mnou pojedli. Usedli jsme spoleËnÏ v kruhu na zem a j· sedÏl uprost¯ed. Kdyû jsme zaËali jÌst r˝ûi, muûi mÏ nervÛznÏ pozorovali. Z¯ejmÏ se b·li, ûe budou muset poslouchat moje v˝Ëitky za to, co mi provedli. ÿekl jsem jim: ÇB˘h n·s p¯iv·dÌ na svÈ soudy, ale takÈ n·s ze sv˝ch soud˘ vysvobozuje.ë P¯ekvapenÏ na mÏ pohlÈdli a zaËali b˝t o pozn·nÌ p¯·telötÏjöÌ. PokraËoval jsem: ÇM˘j B˘h v·s vöechny m˘ûe zachr·nit.ë Jeden z vesnick˝ch p¯ed·k˘, kter˝ ˙tok vedl mi ¯ekl: ÇNynÌ vϯÌm, ûe tv˘j B˘h je dobr˝.ë Po jÌdle vÏtöina z nich vstala a zaËala se mi omlouvat. Pot¯·sali mi rukou a prosili za odpuötÏnÌ. NÏkte¯Ì p¯izn·vali, ûe bych mÏl pr·vo je ûalovat. PolicistÈ tiöe post·vali opod·l. ÿekli jsem jim, ûe bych si p¯·l, aby proti tÏmto muû˘m nebyla vznesena û·dn· ûaloba. N·slednÏ pak propustili vÏtöinu ze zadrûen˝ch a odvezli je nazpÏt do vesnice. Od tÈ doby jsem se setkal s mnoh˝mi, kte¯Ì tenkr·t byli v onom z·stupu. Chovali se jiû velmi p¯·telsky. Dokonce byli otev¯enÌ mÈmu vypr·vÏnÌ o JeûÌöi a nÏkte¯Ì dokonce v nÏho i vϯili, ale z˘stali na ve¯ejnosti muslimy neboù to pat¯Ì ke kultu¯e, ve kterÈ vyrostli. Pracuji i nad·le jako evangelista a takÈ jako zemÏdÏlec. NynÌ jsem jiû ûenat˝. Naöe hospod·¯stvÌ je blÌzko modlitebny, kde se sch·zÌ dvan·ct k¯esùan˘. Vr·til jsem se do domu muslima, kter˝ mÏ tehdy vytrhl z·stupu. NynÌ je on i se svou rodinou tajn˝mi k¯esùany a sch·zejÌ se k dom·cÌm shrom·ûdÏnÌm.ì A tak d˘m, kter˝m ˙toËnÌci ot¯·sali, se nakonec skuteËnÏ ot¯·sl v z·kladech! Je snadnÈ b˝t transparentnÌm a mÌt odv·ûnou l·sku? Po lidsku je to vlastnÏ nemoûnÈ. Apoötol Pavel pÌöe o tom, ûe byl nÏkolikr·t zbit, pÌöe o ûehn·nÌ tÏm, kte¯Ì n·s pron·sledujÌ i o p¯em·h·nÌ zla dobrem. JeûÌö o n·s 9
prohlaöuje: ÑVy jste svÏtlo svÏta.ì A tak pot¯ebujeme, aby n·s trvale doprov·zela moc Ducha svatÈho a nikoli abychom se museli starat, zda je v n·s BoûÌ l·ska Ñzhasl·ì anebo ÑrozsvÌcen·ì.
ÑAmishaì ñ heroick· hospodynÏ Kdyû jsme navötÌvili indonÈsk˝ ostrov J·va, obdrûel n·ö indonÈsk˝ kontaktnÌ pracovnÌk telefon·t od Ëty¯iadvacetiletÈ ûeny, kter· se domnÌvala, ûe umÌr·. Ten den jÌ totiû p¯istihl jejÌ muslimsk˝ manûel, jak si Ëte Bibli, a v rozzu¯enÌ jÌ ude¯il hlavou o zeÔ. PozdÏji n·m jeötÏ jednou zatelefonovala, ale nakonec jÌ manûel telefon sebral. Ihned jsme za¯Ìdili, aby mohla z ostrova na kterÈm ûila odletÏt na jin˝ ostrov, kde m· Hlas muËednÌk˘ svou lÈka¯skou z·kladnu. Tam n·m takÈ tato ûena vypr·vÏla svÏdectvÌ o svÈ odv·ûnÈ k¯esùanskÈ sluûbÏ: ÑNikdy jsem Bibli nevidÏla. V roce 2001 jsem ûila u svÈho str˝ce, kter˝ mÏ zneuûÌval a tloukl. Jednou jsem se öla ke svÈ kamar·dce podÌvat na film o JeûÌöi. TakÈ jsem o nÏm Ëetla nÏkolik ¯·dek v kor·nu. Kamar·dka mi nakonec dala takÈ Bibli. Bylo ˙ûasnÈ jak˝m pokojem mÏ naplÚovala jejÌ Ëetba. MÏla jsem jÌ pak dva roky doma a kaûd˝ den jsem si v nÌ Ëetla. Pak jsem se vr·tila ke sv˝m rodiˢm na sv˘j domovsk˝ ostrov ale Bibli jsem si Ëetla tajnÏ d·l. RodiËe pak domluvili m˘j sÚatek s jednÌm muslimem. V tÈ dobÏ jsem jiû byla dokonce tajnÏ pok¯tÏna v oce·nu. Bibli jsem pak mÏla schovanou pod postelÌ a odv·ûila jsem se jÌ ËÌst, jen kdyû jsem leûela v öeru na podlaze. VÏdÏla jsem, ûe pokud by mÏ manûel p¯istihl, mohl by mÏ za to zbÌt. N·ö d˘m p¯ilÈh· svou zdÌ na d˘m soused˘. Jednoho dne mÏ slyöela sousedka, jak si telefonem povÌd·m se svou k¯esùanskou kamar·dkou. Ihned to ozn·mila mÈmu manûelovi. Ten po mÏ zaËal h·zet tal̯e a v˘bec vöechno, co mu p¯iölo pod ruku. Pak do mÏ kopal a nad·val mi. ÿekl o mÏ, ûe jsem kafir, Ëili odpadlÌk. Pak mi hlavou ude¯il do zdi. ZaËala jsem krv·cet a takÈ jsem dostala z·vraù. AËkoli jsem byla vϯÌcÌ k¯esùanka, chodila jsem d·l kaûd˝ p·tek do meöity a sed·vala tam za oponou s ostatnÌmi ûenami. Rozprost¯ela jsem si svou zlatobÌlou rohoûku, ale kdyû jsem se modlila, vûdy to bylo k JeûÌöi. Velmi jsem touûila o nÏm vypr·vÏt ostatnÌm ûen·m. A proto jsem prosila: ÇBoûe, nynÌ jsem tvojÌ sluûebnicÌ, a jsem p¯ipravena podle toho konat.ë Jednoho dne jsem öla koSvatebnÌ fotografie Amishy. lem pÏti ûen, kterÈ spolu 10
st·ly na trhu. P˘sobily velmi divnÏ a zmatenÏ. Zeptala jsem se jich, odkud jsou. OdpovÏdÏly, ûe z mÏsta. Pozvaly mÏ k sobÏ dom˘. Jela jsem s nimi autobusem do asi öedes·t kilometr˘ vzd·lenÈho mÏsta. M˘j manûel byl v pr·ci a o mÈm v˝letÏ nic nevÏdÏl. P¯i prvnÌ n·vötÏvÏ jsem jim o JeûÌöovi nic ne¯ekla. Musela jsem b˝t doma jeötÏ neû se manûel vr·til z pr·ce, jinak by mÏ zbil. Jedna z†nÏkolika r˘zn˝ch broûurek, kterÈ Amisha poProtoûe jsem pracovala jako uûÌv·, aby muslimk·m p¯iblÌûila zvÏst o JeûÌöi. uËitelka ve ökole, neuölo mi, ûe ûeny neumÏly ani dob¯e ËÌst a tak p¯Ìliö neznaly ani kor·n. P˘jËila jsem jim malou jednoduöe napsanou broûurku Cesta k Bohu, kter· pojedn·vala o mÌstech v kor·nu, kde se hovo¯Ì o JeûÌöi a naproti tomu, jak ho p¯edstavuje Bible, jako Spasitele. Kdykoli jsem jela autobusem je navötÌvit, vûdy jsem se p¯edem modlila, aby jim Duch svat˝ otev¯el oËi a dal jim pochopit svÏdectvÌ o v̯e v Krista. B˘h mÏ vyslyöel. SedÏly jsem spoleËnÏ na podlaze na bambusov˝ch rohoûÌch a popÌjely Ëaj. Jedna z ûen se mÏ zeptala: ÑA jak vlastnÏ Bible vypad·.ì N·sledujÌcÌho dne jsem sebou vzala druhou Bibli, kterou jsem mÏla doma schovanou. (Tu prvnÌ objevil jiû d¯Ìve manûel, na dvo¯e ji polil benzÌnem a p¯ed sousedy ji sp·lil.) Uk·zala jsem ji ûen·m, ale protoûe jÌ nedok·zaly ËÌst jen si v nÌ listovaly. Toho dne jiû tam bylo celkem deset ûen a vöechny projevily p¯·nÌ nechat se pok¯tÌt. O t˝den pozdÏji p¯iölo dalöÌch pÏt ûen a takÈ ty chtÏly b˝t pok¯tÏny. NynÌ se naöe shrom·ûdÏnÌ rozrostlo na celkem patn·ct ûen. V den, kdy mÏly b˝t ûeny pok¯tÏny, jsem po odchodu manûela do pr·ce nakoupila nÏjak· ku¯ata, aby naöe skupina p˘sobila dojmem, ûe po¯·d·me nÏjak˝ piknik. Do autobusu jsme si takÈ nebraly ruËnÌky, aby nikdo ani netuöil, ûe chceme jÌt k mo¯i. Kdyû jsme öly po mo¯skÈm pob¯eûÌ, dÌvaly se ûeny na vodu s obavou, protoûe vÏtöina z nich ani neumÏla plavat. MnohÈ si ani nikdy nepono¯ily hlavu pod vodu. Kdyû jsme si byly jistÈ, ûe n·s nikdo nepozoruje, zaËaAmisha (uprost¯ed) se sv˝mi k¯esùansk˝mi p¯ÌtelkynÏmi. 11
la jsem ûeny k¯tÌt. Ani jedna z n·s neznala nikoho, kdo by se odv·ûil pok¯tÌt b˝valÈho muslima. KaûdÈ z ûen jsem se ve vodÏ zeptala: ÇVϯÌö v JeûÌöe?ë A vöechny ûeny odpovÏdÏly, ûe ano. Pak jsem ûen·m ¯ekla, ûe od tÈto chvÌle jsou JeûÌöov˝mi uËednicemi, a ûe ho majÌ v ûivotÏ n·sledovat. Kdyû vyöly z vody, byly ûeny nesmÌrnÏ öùastnÈ. Jedna z nich prohl·sila: ÇCÌtÌm se tak svÏûe. A nenÌ proto, ûe jsem se vykoupala, ale ûe m·me nynÌ novÈho ducha.ë Pak jsme si spoleËnÏ zazpÌvaly pÌsnÏ, kterÈ jsme se nauËily z ËÌnsk˝ch k¯esùansk˝ch audiokazet a pomalu se vracely nazpÏt k autobusovÈ zast·vce. Neû jsme k nÌ doöly, jiû na n·s mokrÈ öaty uschly. JeötÏ neû jsme se rozeöly, dala jsem dvÏma ûen·m, kterÈ umÏly alespoÚ trochu ËÌst nÏkolik broûurek. NynÌ slouûÌm dalöÌ skupince ûen, kterÈ bydlÌ nedaleko v sousedstvÌ. TakÈ s nimi jsme napl·novaly za nÏkolik t˝dn˘ k¯est. DÌky Bohu zatÌm manûel nep¯iöel dom˘ d¯Ìve neû jsem se vr·tila j·. ModlÌm se samoz¯ejmÏ pravidelnÏ takÈ za nÏho. P·n JeûÌö mÏ st·le posiluje. On byl za mÏ uk¯iûov·n a ve srovn·nÌ s tÌm je moje utrpenÌ jen nepatrnÈ. HodnÏ se modlÌm takÈ za k¯esùanskÈ ûeny v Ir·ku, Õr·nu a NigÈrii, jejichû manûelÈ takÈ jeötÏ nejsou k¯esùany.ì Povzbuzujeme Amishu v jejÌ v̯e v Krista, a kdyû si n·m postÏûovala, ûe, potÈ co jsou nÏkte¯Ì k¯esùanÈ pok¯tÏni, Ëasto duchovnÏ Ñuschnouì, jÌ ¯Ìk·me: ÑJsme r·di, ûe ty jsi st·le Ñmokr·ì. A protoûe jÌ jejÌ manûel ude¯il do hlavy jen pÏt dnÌ p¯ed naöÌm setk·nÌm, vzal n·ö lÈka¯ Amishu na vyöet¯enÌ do nemocnice. N·ö indonÈsk˝ t˝m jÌ nad·le podporuje i v jinÈ jejÌ evangelizaËnÌ Ëinnosti, kterou vöak nem˘ûeme zve¯ejÚovat. Naöe lÈka¯skÈ st¯edisko v IndonÈsii pom·h· i mnoha dalöÌm k¯esùan˘m, kte¯Ì se stali obÏtÌ fyzickÈho ˙toku. NÏkter˝m k¯esùan˘m opat¯ujeme protÈzy, jin˝m financujeme chirurgickÈ z·kroky a operace. MnozÌ evangelistÈ pot¯ebujÌ Bible a evangelizaËnÌ literaturu. Proto jsme v tamnÌch jazycÌch vytiskli nap¯Ìklad knihy Triumf·lnÌ cÌrkev, MuËen pro Krista, L·ska vytrv· a dalöÌ tituly. IndonÈskÈ k¯esùany podporujeme tÈû finanËnÏ a to p¯edevöÌm poËetnÈ rodiny tÏch k¯esùan˘, kte¯Ì byly terËem ˙toku radik·lnÌch muslim˘. Nov˝ Z·kon hovo¯Ì o svÏtlu Kristovu v n·s celkem asi t¯icetkr·t: dÏti svÏtla, svÏtlo svÏta, jsme odÏni svÏtlem, atd. Nenechme se proto odradit a buÔme transparentnÌ, nechù svÏtlo P·nÏ svÌtÌ skrze n·s. Pamatujme v modlitb·ch na vzr˘stajÌcÌ poËet k¯esùan˘ v IndonÈsii, aby jejich svÏtlo svÌtilo k BoûÌ sl·vÏ N·ö lÈka¯ vzal Amishu na vyöet¯enÌ do nemocnice. ostatnÌm lidem. ñ Hlas muËednÌk˘, USA, Uk·zalo se, ûe jejÌ zranÏnÌ nenÌ v·ûnÈ. NynÌ jiû pokraËuje ve svÈ evangelizaËnÌ pr·ci. listopad 2007 12
ÚVAHA TOMA WHITA
Kdo byl mu v bílém klobouku? NejvÌce öokujÌcÌm zjiötÏnÌm pro mnoho nep¯·tel evangelia je okamûik, kdy se koneËnÏ setkajÌ s nÏjak˝m k¯esùanem. Muû v bÌlÈm klobouku (na obr·zku) byl muslimsk˝ im·m, kter˝ organizoval opakovanÈ ˙toky proti jednomu velkÈmu k¯esùanskÈmu sboru na v˝chodÏ indonÈskÈho ostrova J·va. 10. z·¯Ì 2005 vedl tento ËlovÏk z·stup asi dvou set ˙toËnÌk˘, kte¯Ì st¯Ìleli z prak˘ na asi 700 shrom·ûdÏn˝ch k¯esùan˘ kongregace v Jatimula (kraj Bekasi ve v˝chodnÌ J·vÏ). Odv·ûnÌ k¯esùanÈ pokraËovali i p¯es tento ˙tok ve zpÏvu duchovnÌch pÌsnÌ, kterÈ pravidelnÏ zpÌvali na zaË·tku bohosluûeb p¯ed budovou svÈho ˙¯ednÏ uzav¯enÈho kostela. Po dva mÏsÌce kaûdou nedÏli poslouchal tento z·stup radik·l˘ zpÏv i k·z·nÌ. Muslimsk˝ v˘dce v bÌlÈm klobouku dokonce hrozil k¯esùanskÈ ûenÏ jmÈnem Huta Julu, ale ta se pouze hlasitÏ modlila: ÑOtËe, odpusù jim, protoûe nevÏdÌ, co ËinÌ.ì P¯i jednÈ p¯Ìleûitosti, kdyû muslimsk˝ dav za˙toËil opÏt na tuto kongregaci, ¯ekl onen muslimsk˝ pohlav·r v bÌlÈm klobouku shrom·ûdÏn˝m k¯esùan˘m: ÑK¯esùanstvÌ je podivnÈ n·boûenstvÌ.ì Tu k nÏmu p¯istoupila Huta Julu a ¯ekla mu: ÑPokud zem¯u, pak ty nastoupÌö na mÈ mÌsto anebo p¯ijdeö o rozum, protoûe B˘h tÏ usvÏdËÌ.ì Toho dne se tento im·n vr·til dom˘ zcela ohromen p¯Ìkladem JeûÌöova milosrdenstvÌ a milosti. Zde je dopis, kter˝ n·m tento muû pozdÏji poslal: Byl jsem hlavnÌm p¯edstaven˝m v meöitÏ a rovnÏû p¯edstaven˝m muslimskÈho v˝boru ve ökole v mÏstÏ Garut. T˝den po incidentech s cÌrkvÌ jsem st·l p¯i p·teËnÌm shrom·ûdÏnÌ na stupÌnku v meöitÏ. N·hle jsem ze sebe vyhrknul: ÑJedin· cesta ke sp·se je v JeûÌöi. JeûÌö je ta cesta.ì Ta slova ze mnÏ vyöla jakoby samovolnÏ. Ani uû p¯esnÏ nevÌm, co jsem v tu chvÌli vöechno ¯ekl. PosluchaËi v meöitÏ se rozzu¯ili. VybÏhli ke mnÏ a zaËali mÏ bÌt p¯Ìmo tam v meöitÏ. Ale nÏjak se mi poda¯ilo jim vytrhnout a sejÌt se s manûelkou a dÏtmi. NaskoËili jsme do autobusu a jeli do mÏsta Jogjakarta. Kdyû jsme dorazili do tohoto velkÈho mÏsta, post·vali jsme na ulici. MuslimovÈ po n·s p·trali a my jsme neznali jedinÈho k¯esùana. NemÏli jsme v˘bec û·dnÈ mÌsto, kam bychom se mohli uch˝lit. 13
Kdyû jsme tam tak bezradnÏ post·vali, vöimli jsme si, ûe kolem jde nÏjak˝ dav lidÌ. N·hle k n·m p¯istoupil nÏjak˝ pastor a ptal se n·s, zda nepot¯ebujeme nÏjakou pomoc. Nakonec n·m tento muû poskytl p¯Ìst¯eöÌ ve svÈm domÏ. AËkoli jsme se nynÌ p¯estÏhovali na jin˝ ostrov, vzd·len˝ tisÌc kilometr˘, telefonuji kaûdou nedÏli do sboru, kterÈmu jsem kdysi zu¯ivÏ ökodil a p¯eji jim poûehnanou nedÏli. Velk· cÌrkevnÌ budova tohoto sboru vöak z˘st·v· i nad·le uzav¯ena. Kongregace se sch·zÌ po dom·cnostech. Sestra Huta Julu n·m ¯ekla: ÑJenom v minulÈm roce bylo takto uzav¯eno 71 kostel˘. MusÌme se sch·zet v soukromÌ. MuslimötÌ radik·lovÈ n·m ¯ekli, ûe se nesmÌme shromaûÔovat, ale my chceme poslouchat radÏji Boha neû lidi. Ze Skutk˘ vÌme, ûe apoötolovÈ smÏle k·zali a nic nedbali na z·kaz. VϯÌme, ûe B˘h je zde.ì Pak pokraËovala: ÑJistÏ bychom nemÏli soudit druhÈ lidi, na druhÈ stranÏ vöak musÌme vϯit, ûe B˘h odmÏÚuje spravedlivÈ a p¯iv·dÌ na soud ty, kte¯Ì na n·s ˙toËÌ. VϯÌme, ûe B˘h je zde, ûe kr·ËÌ s n·mi uprost¯ed vöech naöich problÈm˘. Pokud druh˝m ûehn·te, sami se doËk·te poûehn·nÌ.ì A ohlednÏ toho d¯ÌvÏjöÌho muslimskÈho p¯ed·ka, muûe v bÌlÈm klobouku, aû jeho dÏti vyrostou a on jim bude vypr·vÏt o svÈm prvnÌm setk·nÌ s JeûÌöem, co jim bude asi ¯Ìkat? O tom, ûe JeûÌö k nÏmu kdysi promluvil na ulici ˙sty jednÈ starÈ ûeny jmÈnem Huta Julu. K¯esùanÈ prohlaöujÌ, ûe jsme rukama a nohama JeûÌöe. RozumÌme ale takÈ tomu, ûe bychom mÏli b˝t jeho rty? Onen nÏkdejöÌ muslimsk˝ im·m prohl·sil: ÑKdyû jsme ˙toËili na tuto cÌrkev, oËek·vali jsme, ûe ûeny budou padat na zem, ale z˘staly st·t a dokonce k·zaly. Nepadly na zem. Hlas muËednÌk˘ obstar·v· pron·sledovan˝m k¯esùan˘m tÈto kongregace ty nejd˘leûitÏjöÌ vÏci, ale nejen jim, i mnoha dalöÌm indonÈsk˝m k¯esùan˘m, kte¯Ì ob˝vajÌ poËetnÈ ostrovy tÈto velikÈ zemÏ. StojÌme p¯i nich. A dÏkujeme takÈ v·m, ûe p¯i nich stojÌte s n·mi.
ñ Hlas muËednÌk˘, USA, listopad 2007 SVÌDECTVÍ PRONÁSLEDOVANÝCH KØESANÙ
Turecko Ach, brat¯e, kde jsi? TureËtÌ k¯esùanÈ znajÌ velmi dob¯e co je to b˝t pron·sledov·n pro k¯esùanskou vÌru. N·sledujÌcÌ svÏdectvÌ p¯edstavuje v˝raznÈ a inspirujÌcÌ poselstvÌ k¯esùan˘m na Z·padÏ. BezcÌlnÏ kr·ËÌm po ulicÌch Smyrny; vysÌlen, unaven, a s·m. Oblaka houstnou a zakr˝vajÌ neproniknutelnÏ modrou oblohu. Davy lidÌ proch·zejÌ ko14
lem mnÏ. Je mi ˙zko z ne˙prosnÈ skuteËnosti: v tomto starobylÈm mÏstÏ je n·s mÈnÏ, jak dvÏ stÏ vϯÌcÌch, a v tÈto pÏtasedmdes·timilionovÈ zemi je n·s mÈnÏ, jak dva tisÌce vϯÌcÌch. StojÌm p¯ed kostelem sv. Polykarpa pr·vÏ ve chvÌli, kdy se oblaka otevÌrajÌ a skr·pÌ mne sv˝mi slzami a j· si v tu chvÌli nejsem jist, zda z m˝ch skr·nÌ kapou na zem slzy nebes anebo moje vlastnÌ. Zde je to mÌsto, kde byl pro svou vÌru up·len Polykarp, kv˘li Bohu, kter˝ ho nikdy v ûivotÏ neopustil. To je mÌsto, kde jsem vyr˘stal, ale takÈ mÌsto kde jako bych nemÏl kyslÌk k d˝ch·nÌ. ZpÌv·m jakousi, pro mnÏ dosud nezn·mou pÌseÚ. ÑJsme zlomeni, jsme rozdrceni, jsme opuötÏni, jsme pron·sledov·ni; touûÌme po vzduchu, po ˙tÏöe slov povzbuzenÌ. TouûÌme po p¯·telÌch, kte¯Ì by n·s chytili za ruku.ì A j· nejsem v tomto zpÏvu osamocen; ta slova jsou naöe, jsou to naöe n·¯ky. Vöichni dÈmoni co jsou kolem se n·m cel˝ den posmÌvajÌ; ÑProË jste osamoceni? ProË tu nenÌ nikdo, kdo by v·s potÏöil?ì StojÌme tu slabÌ a unavenÌ. BojÌme se dokonce i p¯em˝ölet, p¯iznat si, ûe nenÌ nikoho, kdo by vlastnÏ naöim n·¯k˘m vÏnoval pozornost. DÈmoni utahujÌ kruh. Jsme mezi lidmi v hanbÏ. Naöe vlastnÌ jmÈna se stala trny v k¯ehkÈm tÏle. Jak jsme chyceni do naöÌ dlouholetÈ pevnosti, bojÌme se pozn·nÌ, ûe jiû moûn· nep¯eûijeme dalöÌ obleûenÌ. Naöe hradby zesl·bly, naöe z·soby jsou u konce. Naöe srdce se poprvÈ zaËalo zaobÌrat myölenkou, ûe n·m nezb˝v·, neû se vzd·t. Vol·nÌ o pomoc znÌ jakoby do pr·zdna! Nemohou n·s slyöet. Jejich uöi jsou plnÈ jejich vlastnÌch hlas˘. SlyöÌ pouze ta vol·nÌ, kter· obsahujÌ to, co chtÏjÌ sami slyöet. Jsou p¯Ìliö pohodlnÌ, neû aby slyöeli v·s. NeËekejte proto, ûe by v·m p¯iöli na pomoc. Sami proûÌvajÌ duchovnÌ ˙tlum, daleko od v·s, a pot¯ebujÌ si zjiöùovat, co öpatnÈho je v jejich duchovnÌm ûivotÏ. Uû se zbyteËnÏ netrapte. Jste v tÈto situa- NejstaröÌ dochovan˝ k¯esùansk˝ kostel na ci ˙plnÏ sami. Vzdejte tedy sv˘j bl·zniv˝ svÏtÏ, ve kterÈm podle historick˝ch prameodpor! Nikdo se o v·s nestar·! Jestli je n˘ k·zali mj. apoötolÈ Petr a Pavel nebo v·ö B˘h tak mimo¯·dn˝, proË v nÏho zde Barnab·ö. Nach·zÌ se v†Antiochii na hradneönÌho Turecka a S˝rie. Zde byli vϯÌte jenom vy sami? ObestÌr· n·s tem- nici takÈ podle slov PÌsma novoz·konnÌ vϯÌcÌ nota a my, jen jako st·do ovcÌ se tiskne- poprvÈ nazv·ni k¯esùany (Sk 11,26). Kosme co nejvÌce jeden k druhÈmu a zoufale tel je vytes·n do sk·ly a nad nÌm lze vidÏt ve sk·le dva vytesanÈ otvory, kterÈ slouûivol·me o pomoc. Brat¯i, kde jste v tÈto hodinÏ naöÌ ˙z- ly†jako pozorovatelna umoûÚujÌcÌ tehdejöÌm k¯esùan˘m vËas spat¯it blÌûÌcÌ se ¯Ìmkosti? Kde jste v hodinÏ Kristov˝ch muk? skÈ voj·ky. VϯÌcÌ tak mohli p¯ed ÿÌmany Neû·d·me prostou zmÌnku naöich jmen utÈci tajnou chodbou ve sk·le, kter· vedve vaöem uspÏchanÈm modlitebnÌm se- la aû na ˙zemÌ S˝rie. 15
znamu. Nechceme ani vaöich dar˘. Chceme v·s a vaöÌ p¯Ìtomnost. Chceme vÏdÏt, ûe v tomto naöem koneËnÈm st·diu myölenek na kapitulaci stojÌ za n·mi miliony vϯÌcÌch. Chceme vÏdÏt, ûe my, bezejmennÌ, m·me pravÈ mÌsto v srdci Kristova tÏla, kterÈ trpÌ pr·vÏ zde, vedle n·s. Chceme vÏdÏt, ûe kdyû zav¯eme oËi, uvidÌme tv·¯e tisÌc˘, kte¯Ì tuto nelehkou situaci sdÌlejÌ s n·mi. Chceme vÏdÏt, ûe pokud zak¯iËÌme, p¯ibÏhnete k n·m. Chceme vÏdÏt, ûe se o n·s strachujete a ûe to, co dÏl·me nenÌ zbyteËnÈ. SlyöÌte n·s? Poû·d·me-li v·s tÈto noci, abychom se spoleËnÏ chytili za ruce a volali k Bohu, jste p¯ipraveni? Jenom B˘h vÌ jak zlomen˝ a ustraöen˝ jsem j·, a nikoli tento z·stup, kter˝ zamÏÚuje slabocha za smÏlÈho. Skr˝v·m se p¯ed zn·m˝mi tv·¯emi lidÌ, kte¯Ì dÏlajÌ vöechno proto, aby se nest¯etli ani se mnou a ani s mojÌ vÌrou, kterou povaûujÌ za neuûiteËnou. M˝mi tepnami pulsuje zahanbenÌ a cÌtÌm, jak mi h¯eby pronikajÌ z·pÏstÌmi. Skl·nÌm hlavu a pozoruji, jak na zem kanou mÈ vlastnÌ slzy, padajÌ do prachu a tepou do zemÏ jako silnÈ bubnov·nÌ. A v tom tichu n·hle pociùuji ˙div nad tÌm, kde jste nynÌ. A tak se ch·pu pera a zaËÌn·m v·m ps·t. Toto je dopis cÌrkvi, kter· mi nikdy nenapsala. Toto jsou slova, kter· jsem pok¯til slzami a bolestÌ, a jeû padajÌ na vöechno kolem mne. Je to zvol·nÌ k cÌrkvi, kter· se zd· dalek·, chladn·, neteËn· a do sebe zahledÏn·. A tak se odvaûuji pt·t na vaöi p¯ipravenost? Pokud se s n·mi nespojÌte tÈto noci, potom kdy? ñ Hlas muËednÌk˘, Kanada, ¯Ìjen 2007 (podle CSW)
ZPRÁVY ZE SVÌTA SAÚDSKÁ ARÁBIE Saúdská firma zadrovala indické mue Saúdská Arábie je povaována vzhledem ke køesanùm za druhý nejrepresivnìjí stát na svìtì, a to hned za Severní Koreou. Od roku 2004 oznaèuje americký úøad U. S. State Department ve své pravidelné výroèní zprávì o lidských právech Saúdskou Arábii jako zemi pùsobící obzvlátní obavu svým trvalým poruováním náboenské svobody. Podle U. S. State Department riskují nemuslimtí vìøící zatèení, uvìznìní, bièování, deportaci a obèas nejrùznìjí muèení za vyvíjení náboenské aktivity, která pøitáhne pozornost úøedních míst. Saúdská královská rodina sice prohlauje, e dovoluje nemuslimùm, aby své náboenství 16
praktikovali ve svých domácnostech, avak mnozí èlenové domácích církví byli zatèeni. Agentura Salem Voices Ministries referuje nyní o pøípadu mladého indického køesana, kterému se podaøilo 28. srpna uprchnout z hrozivých podmínek, kterým byl vystaven u jedné saúdskoarabské vodohospodáøské spoleènosti. Tento mladý mu jménem Manoj byl se skupinou indických køesanù najat v Indii na práci v Saúdské Arábii, kde mìl pracovat jako øidiè a prodejce. Spoleènost tìmto najatým dìlníkùm slibovala osmihodinovou pracovní dobu, dobrý plat i zaplacení letenky do Saúdské Arábie. Po pøíletu vak spoleènost své sliby nedodrela, jeliko zamìstnanci byli køesané, uvedl Manoj.
Letenku jim spoleènost neproplatila. Mui konèili svùj pracovní den po osmnácti hodinách práce a následnì byli dreni v domácím vìzení bez øádné stravy a lékaøské péèe. Na jídlo, které dostávali, jim jejich zamìstnavatelé plivali. Zacházeli s námi jako s otroky. Pøedstavení spoleènosti nás nemínili povaovat ani za domácí zvíøata, uvedl Manoj. Manoj nakonec onemocnìl. Avak spoleènost mu nedovolila, aby vyhledal lékaøské oetøení. Kdy se stav jetì zhoril, vzali ho jeho pøátelé z této spoleènosti do nemocnice, za co si vyslouili ihned zhorení svého postavení u spoleènosti. Kdy se Manojovo onemocnìní ukázalo jako váné, poslala jej spoleènost nazpìt do Indie, ani by mu zaplatila plat i dalí nároky, které mu náleely. Jeho zbývajících estnáct krajanù zùstává i nadále jako vìzni svého zamìstnavatele v Saúdské Arábii. Domorodí konvertité jsou v Saúdské Arábii výjimeèným zjevem. Nicménì Hlas muèedníkù spolupracuje s nìkolika z nich, kteøí vyvíjejí úsilí pøemoci bariéry a íøit evangelium v tomto národì s nejostraitìjím islámským reimem. Hlas muèedníkù, USA, listopad 2007
Sa˙dsk˝ ministr ökolstvÌ Mohammed Ahmed Asheed (nalevo) p¯edËÌt· veröe z†Kor·nu, kterÈ popisujÌ isl·m jako tolerantnÌ a pokojnÈ n·boûenstvÌ.
AFGHÁNISTÁN Zmatek víry V Afghánistánu je kolem 48 000 meit avak ani jediný kostel. Malé mnoství vìøících se setkává ve svých domácnostech, pokud se ovem vùbec scházejí. Strach i podezøení mnoha vìøícím brání, aby nìkomu dalímu povìdìli své tajemství: toti e vìøí v Jeíe Krista, Syna Boího. Devìtadvacetiletý Wasim pochází z jednoho afghánského mìsta. V roce 1988 emigroval do jedné sousední zemì, kde se setkal s muslimským konvertitou, který ho pøivedl k víøe v Krista. Ne Wasim dospìl k svému rozhodnutí odevzdat svùj ivot Kristu, proil osmimìsíèní období intenzivního duchovního hledání. Koncem roku 2003 se Wasim vrátil do Afghánistánu. Jeden z pøátel jménem Yasir mu vyprávìl, e má tìkosti se svými muslimskými rodièi, kteøí ho jako køesana nepøijímají. Mnozí mladí lidé proívají ohlednì své víry velké zmatky, øekl Yasir. Dva z Yasirových pøátel se dostali k informacím o Jeíi prostøednictvím jednìch internetových stránek v pertinì. Nakonec se vytvoøila skupinka ètyø mladých lidí, kteøí se scházeli k diskuzím o náboenství. Ti prohlásili: Ztratili jsme svou cestu, protoe islámská víra cestou není. A tak zaèali spoleènì studovat køesanství. Jeliko køesané èelí v Afghánistánu pronásledování, Wasim se jim bál øíci, e je sám køesanem. Plnì jim toti nedùvìøoval a bál se o svùj ivot. Po nìkolika mìsících se jim Wasim pøiznal, e je køesanem. Proè jsi tak dlouho èekal ne jsi nám to øekl, ptali se ho. Nakonec se také tito mladí Afghánci rozhodli následovat Krista. V této dobì Wasim také svìdèil o Jeíi svému sousedovi, devatenáctiletému Giti Mohamedovi. Také Giti nakonec pøijal Krista. Od oné skupinky vìøících dostal Nový Zákon v jazyce dari a CD disk o Jeíovi. Giti se rozhodl, e obdrené køesanské materiály ukáe své manelce. Ta se jen 17
lém ivotì víry a svùj ivot obìtuje ve slubì Pánu. Nedávno vyprávìl svìdectví svého ivota jednomu ze zástupcù Hlasu muèedníkù, kterého rovnì poádal o pøímluvné modlitby. Wasim a dalí vìøící vyuívají velké pøíleitosti ke svìdectví mladé generaci, která proívá deziluzi z islámu. Pamatujme ve svých modlitbách na afghánskou církev i na práci Hlasu muèedníkù v této zemi. Hlas muèedníkù, USA, listopad 2007 Tito Ëty¯i mladÌ afgh·nötÌ p¯·telÈ zaËali spoleËnÏ studovat Bibli, protoûe isl·m nep¯in·öel odpovÏdi na jejich ot·zky. Ve sv˝ch setk·nÌch pokraËujÌ i nynÌ, jiû jako k¯esùanÈ.
divila o co se vlastnì jedná a ve své naivní dùvìøe se svìøila svému otci. A tak se Gitiho tchán dovìdìl o tom, e se jeho ze stal køesanem. V roce 2006, po skonèení prosincových muslimských svátkù, se tchán Gitiho zeptal, proè se øádnì neúèastnil vech svátkù, kterých mìl. Giti nebojácnì odpovìdìl: Jsem køesan. Nevyznávám vae náboenství. Bùh je mým nebeským Otcem. Není jako v islámu otrokáøem a tvrdým velitelem. Tato odpovìï tchána nesmírnì rozzuøila. Koncem roku 2006 napadl Gitigo jeho tchán noem a revolverem a zabil ho. Kdy se o Gitiho smrti dovìdìl Wasim, velmi nad ním naøíkal. Byl to odváný mladík s otevøeným a upøímným srdcem, prohlásil o nìm. Ty ètyøi zbylé køesany Gitiho smrt vydìsila. Skrývali se v Pákistánu a vzájemnì se potìovali, posilovali a utvrzovali v plném následování Krista. Také jim v posílení víry poslouil jeden bývalý muslim, se kterým se v Pákistánu setkali. Tento mu rovnì vybídl Wasima, aby se vrátil do Afghánistánu. Øekl mu: Jsi pøece následovníkem Jeíe Krista a proto nemùe jinak ne nést svùj køí. Wasim vecko opustil a skuteènì se vrátil do své vlasti. Pokraèuje ve svém smì18
ÈÍNA Nová vlna zatýkání Èínská vláda pokraèuje ve svém útoku na køesany domácích církví. V polovinì letoního èervence vláda odstartovala národní kampaò jejím cílem je okletìní ilegálních náboenských aktivit. Podle zpráv misijních partnerù Hlasu muèedníkù dolo k masivnímu zatýkání v nejménì osmi provinciích. Na základì zprávy uveøejnìné 6. èervence èínským ministerstvem vnitra na jeho oficiálních internetových stránkách, naléhá èínská vláda na místní orgány, aby zapoèaly s jednomìsíèní kampaní na rázné potlaèení ilegálního náboenství a nepøátelských náboenských aktivit. 3. srpna byl uvìznìn Zhou Heng, køesanský obchodník dobøe známý mezi èínskými køesany. K jeho zatèení dolo právì ve chvíli, kdy nakládal tøi tuny Bibli na autobusovém nádraí. Tyto Bible byly darem jihokorejských køesanù a byly urèeny místním vìøícím. Avak èínská vláda dovoluje distribuci Biblí jen oficiálním, státem kontrolovaným církvím, a to jetì v urèitém, na kadý rok vymezeném mnoství. Podle úøedních dokumentù, které obdrela manelka bratra Zhou, byl její manel zatèen pro obchodní aktivity. Pokud by ho soud shledal vinným, mùe být odsouzen a k patnáctiletému vìzení. Jeden z kontaktních pracovníkù Hlasu muèedníkù v Èínì hovoøil nedávno s proputìným spoluvìznìm bratra Zhou, který byl pro-
putìn na svobodu. Podle tohoto èlovìka je bratr Zhou ve vìzení bit. V jiném èínském mìstì vtrhla policie do domu sestry Kong Lingrong v dobì, kdy tam pøedèítala z Bible skupinì deseti a patnáctiletých dìtí. Úøady ji obvinily z poøádání ilegálních shromádìní a uvedly, e dìtem v Èínì není dovoleno vìøit v Jeíe. Policie vyslechla vechny pøítomné dìti a sestra Kong byla pøinucena podepsat sebekritické a sebe odsuzující prohláení. Pozdìji jí také v domì úøady nechaly odpojit elektøinu a pøívod vody. O jejím pøípadu referovala ve veèerních zprávách dokonce televize, kde byl její pøípad vylíèen jako exemplární. Úøady od ní rovnì poadovaly, aby podepsala prohláení, e ji v budoucnu nebude provozovat podobné vzdìlávání mládee. Kdy to odmítla, bylo øeèeno, e dokud se nepodvolí, kadému, kdo s ní bude udrovat kontakt, bude rovnì odpojena elektøina i voda. Hlas muèedníkù se zastává a snaí se pomáhat tìm, kteøí byli zatèeni. Nai pracovníci rovnì navázali kontakt s manelkou zatèeného bratra Zhou, aby ji podpo-
Bratr Zhou je ¯editelem k¯esùanskÈho knihkupectvÌ. Po jeho zatËenÌ byl obchod ˙¯ednÏ zav¯en.
rovali v dobì, kdy bude její manel ve vìzení. Pamatujte na èínské køesany ve svých modlitbách, aby pøestáli i v tìchto nových vlnách pronásledování. Polete lístek vìznìné èínské køesance 26. ledna tohoto roku byla zatèena estasedmdesátiletá Shuang Shuying spoleènì se svým synem Hua Huigi, pøedstavitelem podzemní církve (viz Hlas muèedníkù 1/2007, str. 15). Oba byli policií napadeni a zatèeni, kdy se procházeli poblí Olympijského hotelu v Pekingu. Shuiyng má øadu váných zdravotních problémù a má strávit ve vìzení celkem dva roky. Prosíme vás, abyste zaslali této sestøe povzbuzující lístek pøiloený k tomuto vydání Hlasu muèedníkù. Hlas muèedníkù má velmi pozitivní zkuenosti, kdy ètenáøi píí vìøícím, kteøí byli pro víru v Krista uvìznìni. Takové dopisy èasto zpùsobí zkrácení trestu a pøinesou útìchu a povzbuzení vìznìným køesanùm, kdy poznají, e o nich vìøící ve svìtì vìdí a modlí se za nì. Dalí informace na mucednici.prayer.cz Hlas muèedníkù, USA, listopad 2007 BHÚTÁN Køesané smìle vyznávají Krista Zástupci Hlasu muèedníkù se nedávno vrátili ze setkání s malou skupinkou bhútánských køesanù. V této zemi s celkovým poètem asi 700 000 obyvatel ije ménì ne 1 % køesanù. 99 % pak tvoøí buddhisté a hinduisté. Podle tamního zákona sice není být køesanem ilegální, ale vekeré vnìjí projevy køesanství ji ilegální jsou. K tomu patøí veøejné shromádìní, vydávání svìdectví a rozdávání køesanské literatury. V minulém roce byli v Bhútánu odsouzeni dva vìøící k tøíletému vìzení za skupinové promítání filmu Jeí v jedné vesnici poblí hlavního mìsta. Po sedmi mìsících strávených ve vìzení byli proputìni, kdy pøedtím zaplatili znaènou pokutu. Násled19
kem toho pøili oba o zamìstnání. Aèkoli se pozdìji jednomu z nich podaøilo práci nalézt, druhý, který pùvodnì pracoval jako vysoce postavený státní zamìstnanec, nové místo nemùe nalézt. Hlas muèedníkù jej nyní podporuje v jeho evangelizaèní èinnosti. Pronásledování v Bhútánu se èasto projevuje nejrùznìjí diskriminací køesanù: odpíráním vzdìlání nebo znemonìním profesního postupu. Jistý køesan se nakazil vánou nemocí pøi výkonu zamìstnání v jednom státním zdravotnickém zaøízení. Potøeboval léèení mimo území Bhútánu avak, protoe je køesan, bylo mu toto léèení odepøeno. Ná tamní kontaktní pracovník mu nyní pomáhá sehnat léèení, které potøebuje. Jeden køesanský manelský pár, Norbu a Dorji, konali vìrnì duchovní slubu v Bhútánu po více jak patnáct let. Norbu pøiel o zamìstnání kvùli tomu, e je køesan. Dorji byla dokonce v devadesátých letech ve vìzení kvùli tomu, e v nemocnici rozdávala køesanské traktáty. Jeden z jejích pøátel jí poádal, aby se modlila za jeho hospitalizovanou enu. Ale v nemocnici pak pøily ádosti o modlitby za dalí pacienty. Spoleènì s dvìmi dalími enami vydávala Dorji svìdectví a rozdávala evangelizaèní traktáty. Nìkdo to vak udal na policii a eny byly vyslýchány a strávily sedmnáct dní ve vìzení. Norbu a Dorji pokraèují v poøádání shromádìní ve svém domì. Nae nejvìtí potí spoèívá v získávání Biblí, øíkají oba manelé. Dostat køesanskou literaturu do Bhútánu je velmi obtíné, protoe hranice jsou bedlivì støeeny. Zavazadla cizincù jsou pøi vstupu do zemì peèlivì prohlíena a je tolerováno, aby si kadá osoba vezla pouze jedinou Bibli. Hlas muèedníkù se snaí pøiváet Bible do této zemì vemi monými zpùsoby. Prosíme, polete nám Bible, naléhají na nás Norbu a Dorji. 20
Bhútánský král Jigme Khesar Namgyel Wangchuck studoval na universitách v USA a Británii politické vìdy. Modleme se, aby mìl pozitivní vliv na zdejí legislativu ohlednì praktikování køesanství. Pøítí rok èekají tuto zemi volby a oèekávají se zmìny ve prospìch demokratiètìjího systému v zemi. Pamatujme proto ve svých modlitbách, aby tyto zmìny pøinesly i vìtí svobodu tamním køesanùm. Hlas muèedníkù, USA, øíjen 2007 TÁDIKISTÁN Nové Zákony pod arestem V Tádikistánu úøady zkonfiskovaly zásilku tádických Nových Zákonù. Vydávání i distribuce køesanské literatury je v této zemi zakázáno, avak mnozí køesantí pracovníci to obcházejí tím, e si nechávají posílat literaturu ze zahranièí. Jeden z naich tamních kontaktních pracovníkù nás informoval o tom, e koncem èervna zabavili tamní celníci zásilku 10 000 Nových Zákonù v tádickém jazyce. Celní úøedníci celou záleitost vyetøují a není známo jak dlouho zùstane potovní kontejner s Novými Zákony v jejich drení. Domnívám se, e úøedníci budou udrovat zvýenou ostraitost, co ovlivní osud dalích zásilek køesanské literatury do Tádikistánu, uvedl jeden z tamních køesanských pøedstavitelù. Tádická biblická liga a jiné køesanské organizace èi církve také po této události pocítily urèitý tlak ze strany vládních úøadù. Hlas muèedníkù se proto zvýenou mìrou snaí obstarat tádickým køesanùm více Biblí a literatury v jejich jazyce nebo si uvìdomujeme, jaké je to duchovní povzbuzení pro vìøící, kteøí v této zemi èelí perzekuci ze strany státního aparátu. Hlas muèedníkù financuje a distribuuje v tádickém jazyce nìkolik vlastních titulù. Køesané v Tádikistánu se rovnì obávají monosti, e vechny existující regis-
ModlitebnÌ setk·nÌ t·dûick˝ch k¯esùan˘. Stane se toto shrom·ûdÏnÌ v†brzkÈ dobÏ ileg·lnÌm?
trované sbory mohou brzo o svou registraci pøijít. Zákony týkající se náboenství jsou nyní v této zemi pøedmìtem revize a oèividným vládním trendem je, aby nemuslimským náboenským komunitám byla úøední registrace znemonìna. Podle nových podmínek by mìla být odepøena opìtovná registrace vem církvím, které nebudou mít na pøísluné registraèní ádosti podepsáno alespoò 1200 svých èlenù. V Tádikistánu vak není ani jediná církev s tolika èleny. To znamená, e nové zákonné naøízení v Tádikistánu povede k rozputìní vech stávajících církví. Pamatujme v modlitbách na køesany v této zemi, aby dokázali obstát v narùstajícím tlaku státních orgánù. Hlas muèedníkù, USA, øíjen 2007 NIGÉRIE Nìkolik køesanù pøilo o ivot pøi útocích muslimských radikálù Nejménì devìt køesanù pøilo o ivot bìhem útokù muslimských radikálù v nigerijském kraji Tundun Wada (stát Kano) o víkendu 2829. záøí. Podle zprávy Mezinárodní køesanské solidarity z 2. øíjna, zapalovali místní muslimtí radikálové kostely a nièili domy a obchody køesanù. Aèkoli pøesná pøíèina tìchto nepokojù není známa, s násilím podle zpráv zaèala v sobotu ráno skupina muslimských studentù,
kteøí na internátu jedné státní støední koly vtrhli do pokoje obývaného dvìma køesanskými studenty. K nastalé potyèce byl zavolán øeditel koly, kterému útoèníci sdìlili, e napadení køesantí studenti namalovali na zeï meity obrázek Mohammeda a rovnì plánovali útok na muslimské studenty. Úøady nechaly ihned po nepokojích odklidit vechna mrtvá tìla, nepochybnì ve snaze zakrýt skuteèný poèet obìtí. Místní policie rovnì uzavøela celou oblast a odepøela do ní vstup vem humanitárním organizacím. Kdy se pokusili tøi pastoøi z hlavního mìsta o evakuaci místních èlenù své denominace, byli zatèeni policií. Zatèeni byli rovnì tøi køesantí zamìstnanci nigerijských aerolinií, kteøí pastory doprovázeli. Pozdìji byli vichni tøi pastoøi proputìni na kauci, ale ostatní zùstali ve vazbì. Hlas muèedníkù, Kanada, 3. øíjna 2007 INDIE Nové násilnosti vùèi køesanùm Hlas muèedníkù stále pozornì sleduje neutìenou situaci indických køesanù, kteøí jsou trvale vystaveni násilí a diskriminaci. 19. záøí byl v indickém okrese Ranchi (stát Dhárkhand) zastøelen misionáø Ajay Topno, pracující pro jednu køesanskou agenturu. Dùvodem bylo to, e pøivedl ke køesanské víøe tøi místní kmenové rodiny. Místní køesané uvedli, e tato skuteènost rozzuøila nìkteré vesnièany, kteøí 11. záøí po tìchto nových konvertitech házeli kamení. O tøi dny pozdìji byly tyto rodiny násilnì rekonvertovány nazpìt k hinduismu. Radikální hinduisté pak najali jednoho místního kriminálníka, aby zmínìného misionáøe zabil. 16. záøí se Topno ztratil ze svého domova a jeho mrtvé tìlo bylo o tøi dny pozdìji nalezeno v dungli. 21
11. øíjna ráno zaútoèili dva radikální hinduisté doprovázení skupinou asi patnácti dalích muù na dvaaètyøicetiletého pastora Ganesh Murthyho. K útoku dolo ve chvíli, kdy rozdával literaturu a modlil se za obyvatele vesnice Rampura (stát Karnataka). Militanti ho verbálnì napadali, následnì do zbili a nakonec odtáhli na policejní stanici, kde byl zatèen pro násilné obracení lidí ke køesanství. Militanti se rovnì samotného pastora Murthyho snaili násilnì obrátit k hinduismu a slibovali mu podporu pro jeho enu a tøi dìti, pokud se podvolí. To vak pastor odmítl. 14. øíjna byl napaden osmapadesátiletý pastor Joseph Thadikal. Dva hinduistiètí útoèníci vtrhli do jeho domu a ohroovali pastora i jeho manelku. K tomuto incidentu dolo v kraji Vayandu (stát Kerala). Oba napadení manelé utrpìli váná zranìní. Pastor Thadikal patøící k místnímu sboru il a pracoval v této oblasti ji deset let. Ji pøedtím obdrel nìkolik hrozeb týkajících se jeho køesanské sluby. 23. øíjna zbila skupina hinduistických extrémistù a místních vesnièanù pastora Victora Periera. K tomuto incidentu dolo v kraji Thane (stát Mahárátra). Pastor Periera právì vedl modlitební setkání v místním kostele, kdy do budovy vrhl útoèníci, kteøí vykøikovali nadávky vùèi køesanské víøe a zaèali bít pastora i nìkolik dalích pøítomných vìøících. Pastor Periera utril pøi útoku zlomeninu ebra. 25. øíjna ve veèerních hodinách bylo ve mìstì Indore (stát Madhjapradé) skupinou dvaceti hinduistických militantù zbito pìt sester z øádu klarisek. Útoèníci toho dne veèer obklíèili dùm jistého køesana, kde se jeptiky sely k modlitebnímu shromádìní, a zaèali pøítomné øádové sestry obviòovat z nucení místních hinduistù k pøestupu ke køesanství. Kdy shromádìní skonèilo, napadli násilníci odcházející jeptiky a jejich brutální útok pøeruil a pøíjezd policistù, kteøí vzali jeptiky pod 22
IndiËtÌ k¯esùanÈ se sch·zejÌ i†p¯es hrozby radik·lnÌch hinduist˘.
svou ochranu. Vech pìt øádových sester utrpìlo zranìní, jedna z nich váné zranìní hlavy. 27. øíjna zbila skupina asi tøiceti násilníkù osmadvacetiletého evangelistu Phiroj Limu. K útoku dolo ve chvíli, kdy tento køesan rozdával traktáty ve státní nemocnici Bhadrak Hospital v mìstì Bhubaneswar (stát Urísa). Militanti tloukli evangelistu Lima celé dvì hodiny, zabavili mu vechny evangelijní traktáty a vyhroovali mu zabitím. Pak shromádili pøítomné pøíbuzné pacientù a øekli jim, e Lima násilím nutil pacienty, aby konvertovali ke køesanství. Útoèníci rovnì zavolali policii, která Limu odvezla na policejní stanici, kde byl vyslýchán více jak tøi hodiny. Pak byl pastor proputìn. 28. øíjna zaútoèili ve vesnici Ambapani (stát Gudarát) hinduistiètí extrémisté na køesanského farmáøe jménem Bharat Bhai. Násilníci køesana tloukli pøed jeho vlastní rodinou a vyhroovali mu, e pokud bude i nadále chodit do kostela, tak ho zabijí. Jetì tého dne li tití útoèníci do místního kostela, kde pastorovi vyhroovali, e pokud jeho sbor nepøestane se svými shromádìními, mohl by být on i jeho vìøící zabiti. 2. listopadu pøeruili ve vesnici Timnar (stát Èhattísgarh) hinduistiètí militanti modlitební shromádìní a zranili tøináct pøítomných køesanù. Dále násilníci ukradli vìøícím nìkteré cennosti, potraviny a dal-
duisté obviòovali tamní sbor, e se podílí na konverzích domorodých obyvatel. Podle zpráv tuto oblast opoutìjí misionáøi kvùli opakovaným hrozbám ze strany hinduistických extrémistù.
Tito indiËtÌ k¯esùanÈ z†kongregace Niladeri Bihar Tank Slum z†mÏsta Bhubaneswar (st·t UrÌsa) smutnÏ sedÌ na rozvalin·ch svÈho kostela, kter˝ strhli a†zdemolovali hinduistiËtÌ fundamentalistÈ na ja¯e tohoto roku.
í majetek. O dva dny pozdìji se útok opakoval znovu. 10. listopadu napadla skupina asi padesáti hinduistických násilníkù pastora Nayaka ve mìstì Bareilly (stát Uttarpradé). Podle zprávy Indického evangelikálního spoleèenství si místní vesnièané pozvali pastora Nayaka k jednání ohlednì stavby kostela. Kdy pastor dorazil na místo, zaèali ho militanti bít. Kvùli vnitøním zranìním musel být hospitalizován. 18. listopadu byli ve vesnici Ananda Nagara (stát Karnataka) bìhem bohosluebného shromádìní fyzicky napadeni edesátiletý pastor Siddarama Gokhavi a dalích est køesanù. Útoèníci, kteøí patøili k aktivistùm skupiny Bajrang Dal, zdemolovali celou nedávno vystavìnou budovu kostela, spálili Bible i dalí knihy a vykøikovali proti køesanùm slovní uráky. Pastor Gokhavi utrpìl i se svou manelkou zranìní. Násilníci køesany obviòovali z toho, e nutí hinduisty konvertovat ke køesanství. 19. listopadu zaútoèili militantní hinduisté na kostel v Manduwa (stát Èhattísgarh). Svázali tamního pastora a zbili ho do bezvìdomí. Pak zapálili nedávno postavenou budovu kostela. O souèasném stavu napadeného pastora není nic známo. Hin-
* * * Hlas muèedníkù pomáhá indickým køesanùm nìkolika zpùsoby. Pøednì finanènì podporujeme rodiny, které zùstaly po zavradìných køesanech. Za tímto úèelem zøídil Hlas muèedníkù zvlátní fond, ze kterého jsou placeny nezbytné potøeby, jako je tøeba lékaøská péèe a pod. Dále opatøujeme advokátní pomoc pastorùm a evangelistùm, kteøí byli obalováni za svou misijní èinnost a neohroené vyznávání Krista. Jen v roce 2007 podpoøil takto Hlas muèedníkù 47 obalovaných pastorù. Dále indickým domorodým misionáøùm a pastorùm opatøujeme nezbytné vybavení pro jejich èinnost motocykly, bicykly, Bible a dalí køesanskou literaturu. Hlas muèedníkù vytiskl pro indické køesany Bible v osmi tamních jazycích. Potøeba je veliká. Jen v tomto roce tamní pastoøi a evangelisté, se kterými spolupracujeme, rozdali na 30 000 Biblí. Hlas muèedníkù, Kanada, øíjenlistopad 2007 PALESTINA V Gaze zabit vedoucí prodejny Biblí 6. øíjna byl neznámým útoèníkem usmrcen tøicetiletý Rami Ayyad, vedoucí jediné prodejny Biblí v Gaze. Inkriminovaného dne odpoledne byl Ayyad unesen právì ve chvíli, kdy zavíral obchod patøící Palestinské biblické spoleènosti. Krátce na to obdrela jeho rodina telefonát, ve kterém bylo sdìleno, e Ayyad byl unesen, ale e v noci bude zase proputìn. Následujícího dne vak bylo nalezeno poblí knihkupectví jeho mrtvé tìlo. Násilníci ho nìkolikrát støelil do hlavy. 23
Knihkupec Rami Ayyad
Podle spoleènosti Middle East Concern pøinesla místní média informace o tom, e k této vradì dolo v souvislosti s loupeným pøepadením knihkupectví. Tamní køesanská komunita je vak pøesvìdèena, e jde jen o snahu úøadù zakrýt náboenský motiv tohoto pøípadu. Ayyad dostával pravidelnì anonymní výhruky od lidí, kterým byla jeho práce trnem v oku a rovnì Palestinské biblické spoleènosti vyhroují opakovanì muslimtí radikálové, a byli to s nejvyí pravdìpodobností také oni, kdo v polovinì dubna stáli za bombovým útokem na její kanceláø v Gaze. Ayyad po sobì zanechal tìhotnou manelku a dva syny. Pamatujme i na nì ve svých modlitbách, aby je Bùh naplnil svou útìchou. Hlas muèedníkù, Kanada, 10. øíjna 2007 EGYPT Uvìznìní køesanských aktivistù V Egyptì byli uvìznìni tøi køesantí aktivisté, napojení na misijní organizaci Middle East Christian Association (MECA) se sídlem v Torontu. Pìtaètyøicetiletý Wagih Yaob a sedmaètyøicetiletý Victor George byli 10. øíjna v èasných ranních hodi24
nách zatèeni ve svých domovech v Káhiøe. Policisté s nimi podle zpráv jednali velmi tvrdì a obìma zkonfiskovali jejich osobní vlastnictví vèetnì notebooku a vysokokolského indexu Georgeovy dcery. Po výsleích v kanceláøi státního zastupitele v Nové Káhiøe byl obìma muùm vymìøen trest patnáctidenního vìzení za zneuctìní islámu a nièení reputace Egypta v zahranièí. Jetì tého dne v poledne policie zatkla Mamdouha Azmu právníka pracujícího pro MECA v jeho alexandrijské kanceláøi. Pozdì veèer pak byl pøevezen do káhirského vìzení. K tìmto zatèením dolo jen dva dny poté, co byli po devadesáti dnech strávených ve vìzení proputìni dalí dva pracovníci MECA Adel Fawzy Faltas a Peter Ezzat uvìznìní rovnì pro údajné znesvìcování islámu. Hlas muèedníkù, Kanada, 14. listopadu 2007 SEVERNÍ KOREA Zatèení køesanù, poslední informace o vìznìném bratru Son Státní bezpeènost Korejské lidovì demokratické republiky v záøí oznámila zatèení nìkolika zahranièní pehù a vlastních obèanù pracujících pro zahranièní zpravodajské sluby. Hlas muèedníkù se dovìdìl, e tito zatèení byli ve skuteènosti køesané a nikoli pehové. Jména vech zatèených nejsou známa. Avak spolupracovníci Hlasu muèedníkù identifikovali následujících devìt køesanù, kteøí se ztratili, a o kterých se pøedpokládá, e byli zatèeni. Jde o mue jménem Chul Huh, Chun-Il Jang (39 let), Myung-Chul Kim (36 let), Young-Su Jin (32 let), Nam-Suk Kang (48 let), San-Ho Kang (36 let), Suk-Chun Suh (29 let) a eny Mi-Hae Park (30 let), Young-Yae Lee (37 let). Kde jsou tito jmenovaní dreni není známo. Je dokonce moné, e ji byli odsouzeni a moná dokonce popraveni.
Pøed nìkolika mìsíci Hlas muèedníkù zahájil kampaò za proputìní bratra Son Jong Nama, tajného misionáøe v Severní Koreji (viz Hlas muèedníkù 4/2007, str. 1011). Zde pøináíme podrobnìjí popis jeho pøípadu, který je jak tragický, tak i inspirující. Son Jong Nam byl v Severní Koreji armádním dùstojníkem. Vydal svìdectví o brutalitì tamní vlády, kdy jeden z tajných policistù kopl do bøicha jeho tìhotnou manelku, která následkem toho potratila. Nedlouho po této události utekl bratr Son i se svou rodinou do Èíny. Tam se setkal s jedním misionáøem a na základì jeho svìdectví odevzdal svùj ivot Kristu. V té dobì také nabyl pøesvìdèení, e je povolán, aby se stal ve své vlasti evangelistou. Jetì ne se podaøilo bratru Son uskuteènit své plány a tajnì se vrátit do Severní Koreje, byl zatèen èínskou policií a vydán severokorejským úøadùm. Ve své zemi byl usvìdèen ze svých ilegálních køesanských aktivit a tøi roky byl vìznìn a muèen. Po svém proputìní pøebìhl bratr Son opìt do Èíny, kde pokraèoval ve studiu Bible a opìt pocítil povolání sdílet Krista s mnohými zoufalými krajany. Jeho pøátelé ho prosili, aby se do Severní Koreje nevracel, e je to nadmíru nebezpeèné. Ale on neposlechl a vìren svému pøesvìdèení se vrátil a hlásal radostnou zvìst. V lednu 2006 byl vak znovu zatèen a odsouzen k veøejné popravì za pokraèování ve své køesanské èinnosti. Po více jak rok byl dren v holé cele v podzemním vìzení pro odsouzence k smrti. Bìhem nìkolika uplynulých mìsícù usiloval Hlas muèedníkù o zveøejnìní pøípadu bratra Son. Øada amerických i dalích médií referovala o jeho pøípadu a dokonce i vysoce postavení úøedníci ve Washingtonu psali dopisy ádající jeho proputìní.
Son Jong Nam (napravo) se sv˝m bratrem
Víme ji o více jak ètyøech tisícovkách dopisù, ve kterých ètenáøi ádali severokorejskou vládu o jeho proputìní. (Èetí ètenáøi Hlasu muèedníkù mìli monost poslat korespondenèní lístek pøiloený k minulému èíslu naeho zpravodaje.) Hlas muèedníkù dìkuje vem, kteøí podpoøili nai snahu na záchranu ivota bratra Son. I kdy dosud nebyl proputìn, zùstává nadìje, e tato kampaò pøinese dostateènou pozornost nejen jeho pøípadu ale i dalím, kteøí jsou pro svou víru pronásledováni. Hlas muèedníkù, USA, øíjen 2007 ÍRÁN Køesanský manelský pár pøepaden a zbièován V èervenci tohoto roku odsoudil Revoluèní soud jisté køesanské manele ke zbièování, co je dva roky poté, co byli oba manelé obvinìni z úèasti na podzemní církvi. Podle misijní spoleènosti Farsi Christian News Network (FCNN) byli manelé zatèeni 21. záøí 2005. Spoleènì s dalími se scházeli ve mìstì Gohar Dasht leícím severozápadnì od Teheránu k pravidelným modlitbám a výkladùm Bible. Podle FCNN pochází ena z køesanské syrsko-iránské rodiny, zatímco její manel 25
konvertoval ke køesanství nìkolik let pøedtím, ne se oenil. Pozdìji bylo obìma manelùm soudnì naøízeno, aby se pravidelnì hlásili na pøísluném úøadu, dokud nebude v jejich pøípadì vynesen rozsudek. FCNN ve své zprávì uvádí, e ena byla pøi své poslední návtìvì znásilnìna jedním z úøedníkù, který se mìl stát muslimským duchovním. Proto se rozhodla, e tam ji napøítì nepùjde. Podle FCNN, o nìkolik mìsícù pozdìji, v záøí 2007 vtrhli do domu manelù ètyøi mui a dvì policistky a ukázali jim rozsudek, podle kterého mají být zbièováni pøímo ve svém domì. Tento rozsudek byl také ihned vykonán. FCNN uvádí, e nyní oba manelé proívají silný psychický tlak, a prosí vechny íránské køesany i vìøící v Krista po celém svìtì o modlitby za ochranu, uzdravení a pokoj pro tyto manele. Hlas muèedníkù, Kanada, 21. listopadu, 2007 PÁKISTÁN Demolice domù patøící køesanùm a pøípad znásilnìní Podle zdrojù Hlasu muèedníkù znièili ve vesnici Lobhana poblí mìsta Láhaur radikální muslimové tøi domy patøící tamním køesanùm. Køesané v této vesnici prohlaují, e pozemky, kde domy stály, dostali pøed více jak deseti lety právoplatnì od úøadù. Nicménì nìkteøí místní muslimové chtìjí na tomto místì zbudovat svùj høbitov. 19. øíjna pøilo na místo asi sedmdesát ozbrojených vesnièanù s traktory a zaèali nièit zmínìné domy. Jetì ne dorazila policie staèili ozbrojenci znièit a vyplenit tøi domy. Útoèníci rovnì podle zpráv vyhroovali nìkterým køesanùm zabitím. K jinému incidentu dolo 10. øíjna, kdy podle zprávy agentury Asia News zaútoèili ozbrojení muslimtí extrémisté na sbor Nové apotolské církve ve mìstì Hadyara poblí Láhaur. Militanti zbili nìkolik pøí26
tomných køesanù vèetnì dìtí, vykøikovali nadávky a nièili majetek vìøících. Útoèníci pak tlampaèi vyhlásili po sousedních vesnicích, aby se po skonèení Ramadánu shromádili muslimové ke koneènému útoku. Rovnì naléhali na místní obchodníky a farmáøe, aby nenechávali køesany hospodaøit na svém majetku ani s nimi neobchodovali. Útoèící muslimové se údajnì rozhnìvali kvùli tomu, e køesané odmítali pøestat pouívat pøi svých dopoledních bohoslubách, které se kryly s muslimskými modlitbami, zvukovou techniku. Místní køesané prohlaují, e napìtí mezi obìma náboenskými komunitami narùstalo ji nìkolik mìsícù a vystupòovalo je jetì zahájení mìsíce Ramadánu. Nedávno také v Pákistánu dolo k pøípadu únosu køesanské dívky jménem Raiza, kterou deset dnù zadroval jistý muslim, opakovanì ji znásilòoval a nutil k tomu, aby pøestoupila na islám. Podle zprávy agentury Asia News z 2. listopadu byla Raiza pøepadena, kdy la 21. øíjna z návtìvy své tety ve Faisalabádu. Po jejím zmizení kontaktovala její rodina jistého muslima, který dívku obtìoval ji v minulosti, ale ten prohlaoval, e o ní nic neví. 31. øíjna se Raiza vrátila domù a rodièùm øekla, e byla unesena a opakovanì znásilnìna. Její rodièe podali oznámení na policii, ale ta vùèi násilníkovi nijak nezakroèila. Hlas muèedníkù, Kanada, 24. øíjna a 7. listopadu 2007 UZBEKISTÁN Uvìznìného Dmitrije estakova nesmí navtívit jeho rodina Dmitrij estakov, pastor letnièního sboru v mìstì Andijan (o jeho pøípadu jsme referovali v naem zpravodaji 2/2007, str. 14), si za své náboenské aktivity odpykává v souèasnosti ètyøletý trest v nechvalnì proslulém pracovním táboøe v Navoi. Jeho rodinì manelce a tøem dcerám
je trvale odepøeno, aby mohli svého manela a otce ve vìzení navtívit. Úøady rovnì odmítají, aby mu rodina posílala jakékoli léky, aèkoli trpí vysokým krevním tlakem a má nemocné srdce. Jeho estiletá dcerka Vìra øekla naemu spolupracovníkovi: Maminka a já jsme ly za otcem. Je tam mnoho oken a vechna jsou zamøíovaná. Ale nesmìly jsme tatínka vidìt. Ne nae trápení zaèalo, chodilo do kostela mnoho lidí, ale teï je nás jen malá skupinka. O tatínka se ale nebojíme, protoe se za nìho stále modlíme. Vdycky bìím a sednu si do jeho auta a tam se za nìho modlím. Mluvím tam k nìmu, protoe cítím, e je tam se mnou. Mùete na pomoc bratru estakovovi (anglický pøepis jeho jména je Dmitry Shestakov) napsat dopis uzbeckému prezidentovi, a ádat jeho proputìní. Prosíme vak, abyste nezmiòovali Hlas muèedníkù a vyhýbali se jakýmkoli silným výrazùm nebo politickým záleitostem, tedy vìcem, které by mohly pøípadnì situaci bratra estakova jetì zhorit. Zde je adresa uzbeckého prezidenta: His Excellency Islam Abduganievch Karimov Prezidentu Respubliki Uzbekistan 700163 g. Tashkent ul. Uzbekistankaya, 43 Rezidentsia prezidenta Uzbekistán
Uzbeck˝ pastor Dmitrij äestakov
ETIOPIE Útoky na církev Podle Zdrojù Hlasu muèedníkù dolo 15. srpna v etiopském okrese Yayu na jihozápadì zemì k bombovému útoku na køesanskou kongregaci ve vesnici Keristos pøímo bìhem bohoslueb. Asi hodinu po poledni nejprve útoèníci zapálili støechu budovy a záhy pøeruil probíhající bohosluby mocný výbuch. Budova kostela i tøi sousední domy patøící tøem køesanským aktivistùm byly pøi výbuchu znièeny. Policie zatkla v souvislosti s výbuchem tøi muslimy, kteøí ili mimo oblast útoku. Místní køesané obdreli ji pøed tímto napadením varování, e se na nì militantní muslimové domlouvají. Pøed tímto incidentem dolo k podobnému pøípadu v Jigjiga, kde zaèátkem srpna pøeruil výbuch bohosluby letnièní kongregace a znièil celé jedno køídlo církevní budovy. Natìstí nebyl pøi tìchto útocích nikdo zranìn. 16. øíjna zaútoèili muslimtí militanti na pìtadvacet køesanských rodin v mìstì Seka Yoyo a zdemolovali dvanáct domù patøících tamním vìøícím. Postiené rodiny byly nuceny utéci do sousedního mìsta Jimma, kde vak dolo k podobným útokùm v minulých mìsících, pøi kterých zahynulo nejménì est køesanù. Pøi zmiòovaném incidentu v Seka Yyyo nebyl nikdo zranìn. Hlas muèedníkù, Kanada, øíjen 2007 IRÁK Únos dvou katolických knìí Dva katoliètí knìí, páter Pius Affas (60 let) a páter Mzen Ishoa (35 let) byli uneseni neznámými mui v Mosulu 13. øíjna odpoledne. Tého dne veèer hovoøili únosci s arcibiskupem Basile George Casmoussa a poadovali za jejich proputìní výkupné ve výi jednoho milionu dolarù. Biskup Carmoussa jim vak sdìlil, e tyto peníze nedokáí opatøit. Pøesné motivy to27
hoto únosu nejsou známy ale existuje podezøení, e souvisí s jistou islámskou skupinou jménem Jihad and Tawhid. Tato skupina poslala nìkolik dopisù sboru otce Addase zhruba dva mìsíce pøed tímto incidentem a vyhroovala kongregaci útokem, pokud neopustí oblast. Podle zprávy z 22. øíjna pak byli oba knìí únosci proputìni na svobodu bez jakékoli újmy na zdraví. Hlas muèedníkù, Kanada, øíjen 2007 ERITREA Vypuzení zahranièních katolických misionáøù; asyl pro Helen Berhaneovou, Eritrejská vláda vydala pøíkaz k vypuzení tøinácti katolických misionáøù ze zemì. Tuto zprávu pøinesla misijní tisková agentura MISNA a katolická informaèní sluba pro Afriku. Pøíkaz k vyhotìní byl vydán 6. listopadu a týká se celkem tøinácti zahranièních knìí, øádových sester a laikù, kteøí musí do ètrnácti dnù opustit zemi. Dùvody k tomuto vyhotìní nejsou plnì známy avak zdroje MISNA uvádìjí, e pøed dvìma lety vydala prohláení k nìkterým misijním ústavùm, aby své zamìstnance ji pøedem pøipravila na plánovaný exit cizincù ze zemì. Hlas muèedníkù je pøesvìdèen, e toto vyhotìní je èástí irího plánu maoisticky raeného diktátorství prezidenta Isaiase Afewerkiho, jeho cílem je naprostá kontrola nad køesanstvím v zemi. * * * Zpìvaèka Helen Berhaneová (viz Hlas muèedníkù 56/2006, str. 2627), která byla v listopadu minulého roku proputìna po dvou letech z vìzení, kde byla drena bez øádného obvinìní, dostala nyní politický azyl v Dánsku. Ona a její dcera v poøádku dorazily do této zemì 19. øíjna. Posledních jedenáct mìsícù pobývala zpìvaèka Berhaneová se svou sestrou v Súdánu, kam uprchly v prosinci minulého roku. Její zdravotní stav zùstává i nadále velmi chatrný násled28
kem tìlesného utrpení, kterým prola v eritrejském vìzení. V souèasné dobì dokonce není schopna ani samostatné chùze. Bìhem vìznìní byla dlouhodobì drena v potovním kontejneru a nìkolikrát muèením nucena, aby se zøekla své víry. Hlas muèedníkù, Kanada, øíjen 2007 ÁZERBÁJDÁN Od zatèeného pastora chtìjí ve vìzení peníze Rodina i pøátelé pastora Zaura Balaeva (viz Hlas muèedníkù 4/2007, str. 14) jsou okováni finanèními poadavky, které jsou na uvìznìného pastora vznáeny. Podle zdrojù Hlasu muèedníkù za horkou vodu k mytí nebo na vyprání nebo za vaøenou stravu je nutno zaplatit. Také rodina smí navtívit vìznìného pastora jen po pøedchozím zaplacení znaèné èástky. Zaurovì manelce úøady dovolily, aby zùstala u svého manela tøi dny v dobì jeho narozenin. Kdy se vrátila z vìzení, prohlásila: Jsem okována podmínkami a utracenou penìní èástkou, protoe jsem musela úplnì za vecko platit. Kompetentní úøedníci vak v rozhovoru pro agenturu Forum 18 takovou praxi popírají. Stát platí za vechno vèetnì stravy, prohlásil Mehman Sadykov, mluvèí ministerstva spravedlnosti. Takové zprávy prý nekorespondují s realitou.
Pastor Zaur Balaev
BIBLICKÁ ÚVAHA
Jákobova druhá cesta do Bét-elu Za ËasnÈho jitra vzal J·kob k·men, kter˝ mÏl v†hlav·ch, a†postavil jej jako posv·tn˝ sloup; svrchu jej polil olejem. Tomu mÌstu dal jmÈno BÈt-el.†ñ Genesis 28,18ñ19 I ¯ekl B˘h J·kobovi: ÑVstaÚ a†vystup do BÈt-elu, usaÔ se tam a†udÏlej tam olt·¯ Bohu, kter˝ se ti uk·zal, kdyû jsi prchal p¯ed sv˝m bratrem Ezauem.ì†ñ Genesis 35,1 D· se zhruba odhadnout, ûe mezi tÏmito dvÏma J·kobov˝mi cestami do BÈt-elu leûÌ asi t¯icet let. J·kob se po t¯iceti letech vracÌ na BoûÌ pokyn na mÌsto, kde se mu poprvÈ uk·zal Hospodin. JistÏ si vöichni vybavujeme onen kr·sn˝ sen, kter˝ se tam J·kobovi zd·l. VidÏl v†nÏm ûeb¯Ìk jdoucÌ do nebe, po kterÈm sestupovali a†vystupovali andÏlÈ. Tam mu takÈ Hospodin dal slib: ÑHle, j· jsem s†tebou. Budu tÏ st¯eûit vöude, kam p˘jdeö, a†zase tÏ p¯ivedu do tÈto zemÏ. Nikdy tÏ neopustÌm, ale uËinÌm, co jsem ti slÌbil.ì Tam takÈ J·kob uËinil slib, ûe kdyû mu B˘h skuteËnÏ bude v†ûivotÏ pr˘vodcem a†d·rcem poûehn·nÌ, bude mu slouûit. Tehdy J·kob ¯ekl: ÑBude-li B˘h se mnou, bude-li mÏ st¯eûit na cestÏ, na nÌû jsem se vydal, d·-li mi chlÈb k†jÌdlu a†öat k†odÌv·nÌ a†navr·tÌm-li se v†pokoji do domu svÈho otce, bude mi Hospodin BohemÖ J·kob vykroËil lehk˝m krokemÖì (Genesis 28,20ñ21; 29,1). A nynÌ m· J·kob toto mÌsto podle BoûÌho pokynu opÏt navötÌvit. NenÌ pochyb o†tom, ûe prvnÌ d·vn· n·vötÏva BÈt-elu se J·kobovi navûdy vryla do pamÏti. Byl to vlastnÏ hlavnÌ v˝chozÌ bod celÈho jeho duchovnÌho ûivota. Odch·zel odtud lehk˝m krokem mladÌka, kter˝ si je jist svou vÏcÌ a†kter˝ je pln˝ chuti do ûivota. ÿekli bychom dneönÌm jazykem, odch·zel odtud pln ide·l˘ a†vÏdomÌ BoûÌ p¯ÌznÏ, kterou ovöem jeötÏ ch·pal p¯Ìliö po svÈm a†jen v†p¯irozen˝ch a†vÌcemÈnÏ sobeck˝ch souvislostech. A tak bude urËitÏ J·kob na tomto zvl·ötnÌm mÌstÏ mnoho vzpomÌnat a†bilancovat sv˘j dosavadnÌ ûivot a†zam˝ölet se nad tÌm, co jej do tÈto chvÌle v†ûivotÏ potkalo. Od Hospodina dostal p¯Ìkaz aby v†BÈt-elu postavil Hospodinu olt·¯. Takov˝ olt·¯ je p¯ece symbolem urËitÈ duchovnÌ promÏny Ëi pokroku a†nÏjakÈho novÈho zjevenÌ. Vûdyù zde p¯ece zaËala J·kobova duchovnÌ cesta, a†ta nynÌ bude pokraËovat. J·kobovi se ale v†BÈt-elu nezd· nÏjak˝ nov˝ Giovanni Lanfranco (1582ñ1647) J·kob˘v sen 29
sen. Tato druh· n·vötÏva uû nenÌ zdaleka tak romantick· jako ta prvnÌ. Vûdyù je rovnÏû poznamen·na smrtÌ blÌzkÈ osoby a†zanedlouho mu zem¯e milovan· R·chel a†mezi jeho syny se objevÌ dalöÌ v·ûn˝ mor·lnÌ delikt. RovnÏû J·kob˘v krok nenÌ tak lehk˝ jak tomu bylo p¯ed lety, nynÌ do BÈt-elu dokulh·v·. Co tedy asi J·kob v†Bet-elu proûÌval? Bylo jeho vzpomÌn·nÌ radostnÈ anebo trpkÈ? O†mnoho let pozdÏji J·kob sv˘j ûivot bilancoval slovy: ÑLÈta mÈho ûivota byla neËetn· a†zl·ì (Genesis 47,9). To je tedy dalöÌ d˘vod k†domnÏnce, ûe J·kob p¯i druhÈ n·vötÏvÏ BÈt-elu nemusel v˘bec proûÌvat nÏjakÈ osobnÌ ötÏstÌ a†pohodu ani v†r·mci ûivota v†tehdejöÌ dobÏ. O†to vroucnÏjöÌ bylo jeho vz˝v·nÌ Hospodina u†olt·¯e, kter˝ tam postavil a†vzpomÌn·nÌ na prvnÌ mocnou a†radostnou duchovnÌ zkuöenost na tomto mÌstÏ. V prvnÌ ¯adÏ si J·kob urËitÏ p¯ipomnÏl BoûÌ slib, onen BoûÌ ûeb¯Ìk s†andÏly a†takÈ sv˘j vlastnÌ slib Hospodinu. Ano, to BoûÌ z˘stalo a†nezmÏnilo se. Ale sv˘j slib jiû Jakob pravdÏpodobnÏ vidÏl jako cosi naivnÌho, nedospÏlÈho, ba p¯Ìmo povrchnÌho a†nepat¯iËnÈho: Kdyû mi Hospodin poûehn·†ñ a†tehdy podle J·koba jen v†ËistÏ pozemsk˝ch vÏcech†ñ bude mi Hospodin Bohem. NenÌ to nic duchovnÌho, nic, co by st·lo za nÏjakÈ n·sledov·nÌ. Jeho slib by ve svÏtle JeûÌöova K·z·nÌ na ho¯e ani nemohl obst·t. K†tomu se jeötÏ vr·tÌme, ale nynÌ si radÏji p¯ipomeÚme Hospodin˘v slib, kter˝ si J·kob urËitÏ p¯ipomÌnal ze vöeho nejvÌce: ÑHle, j· jsem s†tebou. Budu tÏ st¯eûit vöude, kam p˘jdeö, a†zase tÏ p¯ivedu do tÈto zemÏ. Nikdy tÏ neopustÌm, ale uËinÌm, co jsem ti slÌbil.ì Tehdy se od Boha J·kobovi dostalo nezmÏnitelnÈho zaslÌbenÌ, kterÈ mu z·¯ilo na cestu cel˝ ûivot. VöimnÏme si jednÈ podstatnÈ vÏci u†tohoto zaslÌbenÌ, kter· n·m moûn· dosud zcela unikala. To zaslÌbenÌ nebylo nikterak promÏnlivÈ, ani poloviËatÈ a†p¯edevöÌm nebylo podmÌnÏno nÏjak˝m dodatkem, ûe to bude platit jen kdyû bude J·kob hodn˝, dobr˝, zboûn˝ a†bude zachov·vat to Ëi ono, atd., jak to zn·me z†pozdÏjöÌch zaslÌbenÌ dan˝ch Izraelc˘m pod z·konem. Jen na okraj, MojûÌöova z·vÏreËn· ¯eË v†knize Deteuronomium, ohlaöujÌcÌ Izraelc˘m BoûÌ poûehn·nÌ a†zlo¯eËenÌ, stavÌ 134 hebrejsk˝ch slov ohlaöujÌcÌch poûehn·nÌ tÏm, kte¯Ì budou ve vöem dodrûovat z·kon proti 670 slov˘m ohlaöujÌcÌch r·ny a†prokletÌ, kter· spoËinou na tÏch, kte¯Ì z·kon poruöÌ. Podivn˝ pomÏr. Je to pro zajÌmavost p¯esnÏ pÏtkr·t vÌce zlo¯eËenÌ neû poûehn·nÌ. Avöak i†v†textu popisujÌcÌm poûehn·nÌ je opÏtovnÏ t¯ikr·t v˝slovnÏ zmÌnÏna nutn· podmÌnka dodrûov·nÌm z·kona. Jinak z†toho nebude nic! A†my dob¯e vÌme, ûe jsme z·kon poruöili a†st·le vöichni poruöujeme a†tak vlastnÏ podle StarÈho z·kona se na n·s nic jinÈho neû zlo¯eËenÌ nevztahuje. Zde vöak Hospodin dal J·kobovi zcela nemÏnnÈ zaslÌbenÌ. Budu s†tebou a†poûehn·m ti. Je to jak˝si bianco öek. Jako bychom v†tom Ëetli urËit˝ BoûÌ otcovsk˝ tÛn, Vöak j· uû si tÏ ohlÌd·m, vöak j· uû tÏ nauËÌm, Ëeho je skuteËnÏ pot¯ebÌ, vöak m·m p·ky, jak tÏ na svojÌ cestÏ udrûet. Vöak j· tÏ tÈ tvojÌ povÏstnÈ lstivosti zbavÌm. Je to ve shodÏ s†novoz·konnÌmi sliby, kdyû t¯eba Ëteme o†Kristu, ûe on m· moc si vöechno podmanit. A†kdyû se B˘h rozhodne, ûe si nÏkoho podmanÌ, pak, kdo mu v†tom m˘ûe zabr·nit, kdo to m˘ûe zpochybnit? Kdo k†tomu m˘ûe ¯Ìci nÏjakÈ ale, nÏjakÈ poËkejte, co kdyûÖ To jiû u†Boha neplatÌ. 30
Horlivost Hospodina z·stup˘ to uËinÌ. Na tomto mÌstÏ ale musÌme d˘raznÏ p¯ipomenout, ûe zde prvnÌ aktivita je u†Hospodina. On si J·koba svobodnÏ vyvolil a†on ho takÈ vede a†bere za nÏho odpovÏdnost. Je mu skuteËnÏ Nebesk˝m Otcem. »asto se vϯÌcÌ lidÈ snaûÌ utÏöovat nevϯÌcÌ lidi v†jejich tr·penÌch, aby svou nadÏji a†starost sloûili v†Hospodina. Ale mnozÌ jakoby nemohli. I†kdyû se o†to nÏkdy i†v†jistÈ up¯Ìmnosti snaûÌ. Ale prvnÌ iniciativa je vûdy u†Hospodina. JeûÌö ¯Ìk·: ÑNikdo nem˘ûe ke mnÏ p¯ijÌt, pokud ho m˘j Otec nep¯itrhne.ì Na zaË·tku duchovnÌ cesty se Abrahamovi dostalo rovnÏû zaslÌbenÌ: ÑNeboj se Abrah·me, j· jsem tv˘j ötÌt.ì PodobnÈ zaslÌbenÌ dost·v· v†naöem textu takÈ J·kob. Aû kdyû ËlovÏk uslyöÌ ve svÈm srdci takovÈto BoûÌ ujiötÏnÌ, m˘ûe teprve ¯Ìkat s†ûalmistou: ÑHospodin je sÌla m· a†ötÌt m˘j.ì Ti, kte¯Ì by se to pokusili uËinit sami o†svÈ v˘li jako prvnÌ, bez p¯edchozÌho zjevenÌ a†povol·nÌ, budou pouze nÏco napodobovat, papouökovat, nÏco jenom tak do vÏtru ¯Ìkat a†zkouöet, a†to Ëasto jen v†povÏreËn˝ch p¯edstav·ch. Ale zpÏt k†J·kobovi. Sledujeme, jak po t¯iceti letech putuje na BoûÌ pokyn zase do BÈt-elu. Jiû tam p¯ich·zÌ ale jin˝ ËlovÏk, neû ten, kter˝ odtud kdysi odch·zel lehk˝m krokem. Je o†t¯icet let staröÌ. V†Ëem je ale jin˝? Jsou to jen ta p¯ibyl· lÈta? Nikoli, J·kob m· jiû p¯ece jinÈ jmÈno. Jeho d¯ÌvÏjöÌ jmÈno neslo punc p¯irozenÈ ˙skoËnÈ a†lstivÈ povahy. NovÈ jmÈno Izrael, kterÈ mu znovu Hospodin po n·vötÏvÏ BÈt-elu p¯ipomÌn·, znamen· z·pasÌ B˘h. Smysl toho jmÈna znamen·, ûe J·kob s·m uû o†nic pozemskÈho nez·pasÌ. Uû nez·pasÌ o†prvorozenectvÌ, v†Ëemû spat¯ujeme nejen chv·lyhodnou touhu po BoûÌm poûehn·nÌ ale rovnÏû i†touhu po urËitÈm ambiciÛznÌm prvenstvÌ, tedy touhu tak p¯ÌznaËnou pro p¯irozenÈ lidstvÌ, J·kob nez·pasÌ o†st·da L·bana, v†Ëemû zase spat¯ujeme nejen touhu po spravedlivÈ mzdÏ ale takÈ chuù se L·banovi nÏjak pomstÌt a†vyzr·t na nÏho, nez·pasÌ uû se strachem p¯ed Ezauem, a†tedy nÏjak˝mi temn˝mi v˝Ëitkami a†stÌny minulosti. J·kob zaËal naslouchat jinÈmu z·pasu, z·pasu BoûÌmu, z·pasu o†lidskÈ srdce, jeho Ëistotu, up¯Ìmnost a†bezelstnost. PozdÏji JeûÌö, kdyû spat¯il svÈho budoucÌho uËednÌka Natanaela, prohl·sil: ÑHle prav˝ Izraelita, v†jehoû duchu nenÌ lsti.ì Je zde nar·ûka na kdysi ˙skoËnÈho J·koba, jehoû B˘h zmÏnil v†jinÈho ËlovÏka, v†nÏmû jiû nebylo lsti. J·kob se vracÌ do BÈt-elu, jako ten, kter˝ jiû koneËnÏ zaËÌn· ch·pat o†co v†lidskÈm ûivotÏ z†toho BoûÌho duchovnÌho pohledu vlastnÏ jde. Kdyû z†BÈt-elu jako mladÌk odch·zel, ölo mu o†pouze lidskÈ vÏci, o†ËistÏ pozemskÈ poûehn·nÌ. Kdyû se tam nynÌ vracÌ, p¯ich·zÌ tam v†poË·tcÌch novÈho duchovnÌho porozumÏnÌ. To je obsaûeno i†v†p¯Ìkazu, ûe m· cel˝ jeho d˘m odvrhnout cizÌ b˘ûky a†vöechny talismany pro ötÏstÌ, kterÈ si ËlovÏk vûdy dÏl· jen pro to, aby se mÏl dob¯e v†tomto pozemskÈm ûivotÏ, a†kterÈ jen umocÚujÌ p¯irozenÈ lidskÈ sobectvÌ. To jsou ty starÈ vÏci vztaûenÈ k†tomu starÈmu p¯ÌzemnÌmu lidstvÌ nemajÌcÌ û·dnÈ vÏËnÈ perspektivy a†nemajÌcÌ na mysli nic BoûÌho, nic Kristovo, ale jen vÏci lidskÈ. A tak zde stojÌ pro n·s vöechny ot·zka. M·me i†my sv˘j duchovnÌ BÈt-el? M·me tu chvÌli, kdy k†n·m B˘h promluvil a†vzal n·s za ruku a†ujistil n·s o†svÈm vedenÌ, ûe bude s†n·mi? Jestli ano, pak p¯ijdou v†naöem ûivotÏ 31
chvÌle, kdy n·m B˘h ¯ekne, abychom se tam, ¯eËeno obraznÏ, znovu vypravili, a†to zamyslet se sami nad sebou, nad sv˝m ûivotem, nad cÌli, kterÈ v†ûivotÏ m·me. M·me v˘bec nÏjakÈ, a†pokud ano, nejsou to po¯·d jen ty cÌle vÌcemÈnÏ pozemskÈ? St·rnoucÌ apoötol Pavel napsal: ÑProto nekles·me na mysli neboù, aË vnÏjöÌ n·ö ËlovÏk hyne, p¯ece se n·ö vnit¯nÌ ËlovÏk obnovuje den co denì (2. Kor 4,16). A†o†toho vnit¯nÌho ËlovÏka se vede skuteËn˝ z·pas. A†proto nekles·me na mysli, ani kdyû tomu po lidsku neb˝v· tak, jak jsme o†tom kdysi snili. Neboù je d˘leûitÈ a†rozhodujÌcÌ, ûe je-li veden i†v†naöem ûivotÏ tento duchovnÌ z·pas, to m˘ûeme smÏle ¯Ìci, ûe pat¯Ìme k†tÏm prav˝m Izraelit˘m, k†tÏm, v†jejichû ûivotÏ z·pasÌ B˘h. Vûdyù nenÌ d˘leûitÈ, pro co jsme se kdysi nadchli, Ëi pro co jinÈho se jeötÏ lidsky nadchneme, neboù to vöechno pomÌjÌ. D˘leûitÈ je, kam a†do Ëeho duchovnÏ zrajeme. A†proto putujme do naöich BÈt-el˘, abychom znovu uslyöeli BoûÌ hlas, jako ho snad uslyöel J·kob. Hle J·kobe, jsi uû jin˝, neû kdyû jsi sem p¯iöel poprvÈ. Pravda, jsi jiû mnohem staröÌ a†ledasËÌms snad zklaman˝ a†rozËarovan˝. Ale na druhÈ stranÏ, teÔ jiû zaËÌn·ö ch·pat na Ëem doopravdy z·leûÌ. Neboù B˘h je jako sada¯, kter˝ k†n·m p¯ijde na konci dn˘, aby zjistil, jakÈûe ovoce na stromÏ naöich ûivot˘ roste. A†to bychom si vöichni mÏli p¯·t, abychom smÏli zaslechnout i†my: Hle, prav˝ Izraelita, v†jehoû duchu nenÌ lsti. To je ten, v†jehoû ûivotÏ z·pasÌ s·m B˘h. Jan Amos Komensk˝ napsal na konci sv˝ch dn˘ slavn˝ spisek s†n·zvem Unum Necessarium, Ëili Jednoho jest pot¯ebÌ. Tam ¯Ìk·: ÑJsme tedy öùastni my starci, kdyû aspoÚ na sklonku ûivota (dostateËnÏ ztr·peni svÏtsk˝mi labyrinty, sisyfovsk˝mi balvany a†tantalovsk˝m ö·lenÌm smysl˘) p¯ich·zÌme s†äalamounem opÏt k†rozumu, d·v·me vale marnostem zbyteËnostÌ a†vynakl·d·me svÈ sÌly jen na nezbytnÈ vÏci (tohoto i†budoucÌho) ûivota.ì Samoz¯ejmÏ, tak daleko J·kob prozatÌm nedoöel. Vûdyù je jeötÏ pln p¯irozenÈ sÌly a†daleko od konce svÈ pozemskÈ cesty. MusÌ p¯ece jeötÏ projÌt mnoh˝mi vÏcmi. Vûdyù ani s·m Komensk˝ by si urËitÏ v†ml·dÌ nenechal od sebe coby starce poradit. Ale tam v†BÈt-elu, kam jiû J·kob doputoval po druhÈ, si s†novou nalÈhavostÌ uvÏdomil, o†Ëemûe je ten skuteËn˝ z·pas vϯÌcÌho ËlovÏka. O†co vlastnÏ B˘h v†naöich ûivotech z·pasÌ. -sf-
M˘ûete n·m ps·t na naöe e-mailovÈ adresy:
[email protected] nebo
[email protected] DalöÌ informace v angliËtinÏ lze najÌt na internetov˝ch adres·ch: www.persecution.com www.persecution.net StaröÌ ËÌsla v elektronickÈ podobÏ naleznete na internetovÈ adrese: mucednici.prayer.cz 32
Nakladatelství STEFANOS nabízí: Rasooli & Allan – Lékař z Kurdistánu Příběh o obrácení muslimského mullaha. A5, 134 stran, cena 67 Kč. Richard Wurmbrand – Vítězná víra Inspirující čtení na téma křesanské víry a svědectví. 12×18 cm, 176 stran, cena 110 Kč. Ken Anderson – Smělý jako beránek Životní příběh známého čínského křesanského disidenta. A6, 170 stran, váz. 127 Kč. Pavel Rejchrt – Dvanáct kázání Sbírka kázání českého malíře, básníka a literáta z posledních deseti let, ve kterých se autor zamýšlí nad duchovní situací současného křesanstva i společnosti. Váz. brožura, 14×19 cm, 96 stran, 137 Kč. John Bunyan – Milost přehojná Duchovní autobiografie Johna Bunyana. 11,5×17,5 cm, 192 stran, cena 147 Kč. John R. Weinlick – Hrabě Zinzendorf Životní příběh hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, nejvýznamnějšího představitele Obnovené Jednoty bratrské. Vázaná brožura, 12×19 cm, 232 stran, cena 165 Kč.
Mike Fearon – Martin Luther Beletrizovaná biografie jedné z klíčových postav historie křesanství. Vázaná brožura, 12×19 cm, 112 stran, cena 155 Kč. Anatolij Granovskij – Byl jsem agentem NKVD Memoáry agenta sovětské tajné služby, působícího krátce také v poválečném Československu. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 288 stran, cena 235 Kč. Tom White – Akce Kuba Po sedmnácti měsících vězení na Kubě vypráví autor vzrušující příběh církve trpící za „třtinovou oponou“. A6, 230 stran, cena 73 Kč. Darlene Deiblerová-Roseová – Ve stínu vycházejícího slunce Podivuhodný příběh americké misionářky v japonském zajetí za druhé světové války. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 288 str., cena 238 Kč.
Hermann Hartfeld – Víra navzdory KGB Autentické vyprávění o pronásledování křesanů v Sovětském svazu v šedesátých letech. 12×19 cm, 304 stran, cena 167 Kč.
Richard Wurmbrand – Vězeňské zdi kdyby promluvily Autorova kázání, sestavená na samovazbě, která jsou pozoruhodným a jedinečným dokumentem o hlubinách křesanské víry uprostřed nelidského teroru a zoufalství. Vázaná, 12×18 cm, 136 stran, cena 175 Kč.
Richard Wurmbrand – Kristus na židovské cestě Autor sám židovského původu uvažuje na židovské téma. 12×18 cm, 248 stran, cena 165 Kč.
Sam Wellman – Jan Kalvín Biografie slavného reformátora. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 215 Kč
Sam Wellman – William Carey Kniha o životě anglického misionáře v Indii. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 157 Kč.
Bratr Andrew – Pašerákem ve službách Nejvyššího Kniha popisuje začátky služby bratra Andrewa. Díky této knize se mnozí západní křesané začali zajímat o utrpení svých spoluvěřících v totalitních zemích a mnohým rovněž pomohla nalézt víru v Ježíše Krista. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 262 str., cena 235 Kč
Milena Kolmanová – Kruh z maličkých Povídky evangelické spisovatelky z prostředí lyrické jihočeské krajiny z období válečných a poválečných let. Vázaná, 11,5×17,5 cm, 160 stran, cena 137 Kč.
Nabízené knihy z nakladatelství STEFANOS si můžete objednat na naší adrese, uvedené na zadní straně obálky. Poštovné ani balné není účtováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese mucednici.prayer.cz (nebo www.mucednici.prayer.cz)
BIBLICKÉ ZAMYLENÍ
Plujte na správné lodi Potom vstoupil na loÔ. Matouö 8,23 Jist˝ orient·lnÌ vl·dce d·vn˝ch Ëas˘ r·d sed·val na balkonÏ svÈho pal·ce a s velk˝m potÏöenÌm sledoval mnoûstvÌ lodÌ plujÌcÌch poblÌû pob¯eûÌ. Kaûd· takov· loÔ byla znamenÌm prosperity a ˙spÏönosti jeho vl·dy. P¯i jednÈ p¯Ìleûitosti se zeptal opod·l stojÌcÌho knÏze: ÑKolik si myslÌö, ûe kaûd˝ rok do naöeho p¯Ìstavu p¯ipluje a odpluje lodÌ?ì KnÏz odpovÏdÏl: ÑPouhÈ Ëty¯i.ì Tu se vl·dce straölivÏ rozhnÏval. To se ten knÏz odvaûuje vysmÌvat se mu p¯Ìmo do tv·¯e? ÑJak ses mohl opov·ûit mi takhle odpovÏdÏt!ì vybuchl kr·l. ÑJenom v tuto chvÌli vidÌm p¯inejmenöÌm stovku lodÌ a ty mi chceö tvrdit, ûe proplujÌ naöÌm p¯Ìstavem pouhÈ Ëty¯i za cel˝ rok?ì KnÏz odvÏtil: ÑJak jsem ¯ekl, pouhÈ Ëty¯i: loÔ Çé·dost dobrodruûstvÌë, dalöÌ je loÔ ÇTouha po z·bavÏë, potom loÔ ÇHled·nÌ sl·vyë a Ëtvrtou je loÔ ÇChtivost penÏzë. A to jsou prav· jmÈna vöech lodÌ bez ohledu jakÈ jmÈno majÌ napsanÈ na p¯Ìdi. To jsou takÈ jedinÈ sÌly, kterÈ v˘bec lidi ponoukajÌ.ì Po malÈm jeze¯e GenezaretskÈm se kolÌbala nepatrn· loÔka. JeûÌö do nÌ vstoupil. Ta loÔka vöak nesla jinÈ jmÈno, ÇSebeobÏtov·nÌ pro sl·vu BoûÌë. Je to v˝jimeËn· loÔ. U Marka 4,37ñ39 se dovÌd·me, ûe JeûÌö p¯i jednÈ p¯Ìleûitosti pohrozil bou¯i a na jeho p¯Ìkaz ustal siln˝ vÌtr. Avöak toho veËera doölo jeötÏ k vÏtöÌmu z·zraku, neû bylo prostÈ utiöenÌ bou¯e. Vlny nar·ûely do loÔky a ta se jiû naplÚovala (v. 37). Kdyû by byla loÔ takto naplnÏna vodou, tak by se za norm·lnÌch okolnostÌ potopila. A bylo by jedno zda by to bylo na malÈm jeze¯e anebo na mo¯i, a zda by byl vÌtr anebo klidnÈ poËasÌ. LoÔ pln· vody jde ke dnu ale ne tak loÔ JeûÌöova. Ta pokraËuje ve svÈ plavbÏ d·l, i kdyû se do jejÌch plachet neopÌr· û·dn˝ vÌtr; plavÌ se vp¯ed i kdyû vesla¯i zlenivÌ a p¯estanou veslovat. CÌrkev pokraËuje d·l i kdyû je aû po okraj pln· herezÌ, roztrûek a h¯Ìch˘, kterÈ vyvol·vajÌ u lidÌ posmÏch. Pluje d·l navzdory z·kon˘m hydrodynamiky. Je to jedin· loÔ, kter· z˘st·v· na hladinÏ a pluje d·l, aËkoli je pln· vody, protoûe jejÌ motivace je spr·vn·. Zvolte si tu spr·vnou loÔ, na kterÈ se m·te plavit. ñ Z knihy Richarda Wurmbranda Rembrandt van Rijn: Kristus Reaching toward the Heights v†bou¯i na jeze¯e GalilejskÈm
MUÈEDNÍCI KØESANSKÉ VÍRY Skryté kameny v základech církve Paul Le-Bao-Tinh popraven ve Vietnamu v roce 1843
Ji sto let pøedtím ne komunisté zaèali s pronásledováním církve, trpìli vietnamtí køesané pro svou víru. Portugaltí a italtí misionáøi pøinesli køesanství do Vietnamu ji koncem 16. století. Obrácení bylo tolik, e kdy se v roce 1820 dostal k moci císaø Minh-mang, cítil se novým náboenstvím ohroen, a proto zakázal køesanským misionáøùm vstup do zemì s prohláením: Toto zvrácené náboenství Evropanù kazí srdce lidí. Minh-mang pak bezprostøednì na to zaèal s brutálním pronásledováním køesanù. Vem køesanùm bylo nakázáno, aby se své víry zøekli a na dùkaz toho mìli lápnout na krucifix. Knìí byli odsuzováni k smrti, kostely i celé køesanské vesnice nièeny. Pronásledované køesany oznaèovali na tváøích slovy ta dao (falené náboenství). Odhaduje se, e za vlády císaøe Ming-manga bylo zavradìno nejménì sto tisíc vìøících. Pøitom vìtina z tìchto køesanù nebyla jen popravena, ale trpìla pøedtím nelidským zacházením a ohavným muèením. Jednomu z tìchto vìøících, Paulu Le-Bao-Tinh se podaøilo poslat z vìzení dopis, ve kterém popisuje utrpení, je on a dalí køesané zakoueli.
Já Paul, v øetìzech pro jméno Kristovo vám chci vyprávìt o trápeních, která mì kadodennì obklopují
vìzení je zde skuteènì obrazem vìèného pekla, kruté muèení veho druhu okovy, elezné lavice, pouta a k tomu nutno pøipoèíst nenávist, pomstychtivost, uráky, oplzlé øeèi, sváry, zlé skutky, spílání, kletby, stejnì jako úzkost a zármutek. Ale Bùh, který kdysi osvobodil své dìti z ohnivé pece, je stále se mnou. On mì vysvobozuje z tìchto trápení, ba èiní je sladké, protoe jeho milosrdenství je vìèné. Uprostøed tìchto souení, která obvykle druhé dìsí, jsem Boí milostí, plný radosti a tìstí, protoe nejsem sám. Kristus je se mnou. Ná Mistr nese celou váhu køíe a mì nechává jen nepatrný, zanedbatelný kousek
Pøijïte ke mnì s pomocí svých modliteb, které mì mohou posilnit v boji. Ji se v tomto ivotì zøejmì neuvidíme, ale bude nám dáno to tìstí, spatøit se ve svìtì nadcházejícím, a staneme u trùnu Beránka neposkvrnìného a spojíme se ve zpìvu chval Jemu a ve vìèném jásání nad naím vítìzstvím. Amen. Paul Le-Bao byl popraven v roce 1843, ale jeho svìdectví ije dál. Jetì dnes zakouejí køesané ve Vietnamu pro svou víru v Krista pronásledování. Nech jsme spoleènì s nimi povzbuzeni vytrvalou vìrností tìch, kteøí nás pøedeli.
HLAS MUÈEDNÍKÙ È L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ø E S A N S K É A S O C I A C E I C A
5–6 / 2007
Protoe jim úøady uzavøely jejich velkou církevní budovu, scházejí se tito indonétí køesané ve svých domácnostech.
Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka. V prosinci vychází dvojèíslo. Toto periodikum je registrováno u Ministerstva kultury ÈR pod evidenèním èíslem MK ÈR E 12970 Bulletin vydává obèanské sdruení POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI
K hlavním cílùm tohoto sdruení patøí: poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm informovat veøejnost o pronásledování køesanù podporovat vydávání literatury, která vypovídá o køesanských muèednících a svìdcích víry. Obèanské sdruení úzce spolupracuje s celosvìtovou misijní organizací International Christian Association (ICA). Pìt hlavních zásad této misijní organizace je zaloeno na biblickém veri epitoly idùm 13,3: 1. Podporovat køesany v íøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Jeíi Kristu pro-
následováni, prostøednictvím køesanské literatury, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalích forem pomoci. 2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám køesanských muèedníkù. 3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì proli utrpením v bývalých komunistických zemích. 4. Nejrùznìjím zpùsobem se snait získávat pro Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování køesanù v totalitních zemích a problémových oblastech. 5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných na køesanech. Tento bulletin lze bezplatnì objednat na adrese: Hlas muèedníkù pot. pøihrádka 21 377 01 Jindøichùv Hradec Úèet pro dobrovolné pøíspìvky: ÈSOB Jindøichùv Hradec è. ú.: 131257607/0300
Pamatujte na vìznì, jako byste byli uvìznìni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vdy i vás mùe potkat utrpení. idùm 13,3
Úvodník Richarda Wurmbranda Køesané v Indonésii Úvaha Toma Whita Zprávy ze svìta