HLAS MUÈEDNÍKÙ È L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ø E S A N S K É A S O C I A C E I C A Pamatujte na vìznì, jako byste byli uvìznìni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vdy i vás mùe potkat utrpení. idùm 13,3
1 / 2008
V pustých místech pøi afghánské hranici se tajnì scházejí ke spoleèným shromádìním pákistántí køesané.
Radost z utrpení pro druhé Pákistán kde volá kamení Úvaha Toma Whita Zprávy ze svìta
Nakladatelství STEFANOS nabízí: Rasooli & Allan – Lékař z Kurdistánu Příběh o obrácení muslimského mullaha. A5, 134 stran, cena 77 Kč. Richard Wurmbrand – Vítězná víra Inspirující čtení na téma křesanské víry a svědectví. 12×18 cm, 176 stran, cena 120 Kč. Ken Anderson – Smělý jako beránek Životní příběh známého čínského křesanského disidenta. A6, 170 stran, váz. 137 Kč. Pavel Rejchrt – Dvanáct kázání Sbírka kázání českého malíře, básníka a literáta z posledních deseti let, ve kterých se autor zamýšlí nad duchovní situací současného křesanstva i společnosti. Váz. brožura, 14×19 cm, 96 stran, 147 Kč. John Bunyan – Milost přehojná Duchovní autobiografie Johna Bunyana. 11,5×17,5 cm, 192 stran, cena 157 Kč. John R. Weinlick – Hrabě Zinzendorf Životní příběh hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, nejvýznamnějšího představitele Obnovené Jednoty bratrské. Vázaná brožura, 12×19 cm, 232 stran, cena 175 Kč.
Mike Fearon – Martin Luther Beletrizovaná biografie jedné z klíčových postav historie křesanství. Vázaná brožura, 12×19 cm, 112 stran, cena 165 Kč. Anatolij Granovskij – Byl jsem agentem NKVD Memoáry agenta sovětské tajné služby, působícího krátce také v poválečném Československu. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 288 stran, cena 245 Kč. Tom White – Akce Kuba Po sedmnácti měsících vězení na Kubě vypráví autor vzrušující příběh církve trpící za „třtinovou oponou“. A6, 230 stran, cena 83 Kč. Darlene Deiblerová-Roseová – Ve stínu vycházejícího slunce Podivuhodný příběh americké misionářky v japonském zajetí za druhé světové války. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 288 str., cena 248 Kč.
Hermann Hartfeld – Víra navzdory KGB Autentické vyprávění o pronásledování křesanů v Sovětském svazu v šedesátých letech. 12×19 cm, 304 stran, cena 177 Kč.
Richard Wurmbrand – Vězeňské zdi kdyby promluvily Autorova kázání, sestavená na samovazbě, která jsou pozoruhodným a jedinečným dokumentem o hlubinách křesanské víry uprostřed nelidského teroru a zoufalství. Vázaná, 12×18 cm, 136 stran, cena 185 Kč.
Richard Wurmbrand – Kristus na židovské cestě Autor sám židovského původu uvažuje na židovské téma. 12×18 cm, 248 stran, cena 175 Kč.
Sam Wellman – Jan Kalvín Biografie slavného reformátora. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 225 Kč
Sam Wellman – William Carey Kniha o životě anglického misionáře v Indii. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 167 Kč.
Bratr Andrew – Pašerákem ve službách Nejvyššího Kniha popisuje začátky služby bratra Andrewa. Díky této knize se mnozí západní křesané začali zajímat o utrpení svých spoluvěřících v totalitních zemích a mnohým rovněž pomohla nalézt víru v Ježíše Krista. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 262 str., cena 245 Kč
Milena Kolmanová – Kruh z maličkých Povídky evangelické spisovatelky z prostředí lyrické jihočeské krajiny z období válečných a poválečných let. Vázaná, 11,5×17,5 cm, 160 stran, cena 147 Kč.
Nabízené knihy z nakladatelství STEFANOS si můžete objednat na naší adrese, uvedené na zadní straně obálky. Poštovné ani balné není účtováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese mucednici.prayer.cz (nebo www.mucednici.prayer.cz)
RICHARD WURMBRAND NAPSAL
Radost z utrpení pro druhé ÑVûdyù zde nem·me trvalÈho mÏsta, n˝brû hled·me budoucÌ.ì (éid˘m 13,14)
Naöi milovanÌ! »lovÏk se rodÌ duchovnÏ slep˝, stejnÏ jako se koùata rodÌ slep· v p¯irozenÈm smyslu. Vlivem n·boûenstvÌ sice lidÈ doch·zejÌ urËitÈho pozn·nÌ duchovnÌ reality, avöak neurËitÏ. Jsou jako kr·tkozracÌ lidÈ, kte¯Ì musÌ nosit br˝le ñ bez nich jsou Ëasto dezorientovanÌ a jen tÏûko dok·ûÌ nÏco najÌt, protoûe pot¯ebujÌ nosit br˝le, aby vidÏli! NÏkte¯Ì sice mohou slepÈmu nabÌdnout, ûe ho povedou, ale oni sami mohou b˝t slepÌ. Za tÏchto podmÌnek hled·me mÏsto, kterÈ m· p¯ijÌt ñ a to je nelehk˝ ˙kol! Proto nenÌ û·dn˝ div, ûe miliony up¯Ìmn˝ch duöÌ, horlivÏ hledajÌcÌch Boha, svou cestu ztr·cejÌ. OpravdovÌ k¯esùanÈ vöak majÌ porozumÏnÌ. MÌsto vysmÌv·nÌ a sniûov·nÌ tÏch, kte¯Ì vyzn·vajÌ n·boûenstvÌ, jeû my povaûujeme za faleönÈ, dok·ûeme ocenit jejich ˙silÌ a chov·me k nim l·sku, i kdyû n·s ve svÈ chybnÈ horlivosti napadajÌ. Milujeme muslimy a cÌtÌme bolest, kterou trpÌ, jako by se dÏla n·m. V BosnÏ zniËili srbötÌ a chorvatötÌ n·silnÌci asi 800 meöit a zn·silnili 80 000 ûen. TamnÌ muslimovÈ se pak mylnÏ domnÌvali, ûe tito SrbovÈ a ChorvatÈ, majÌcÌ na svÏdomÌ ûivoty celkem 200 000 muslim˘, byli k¯esùanÈ. (PodobnÏ nespr·vnÈ mÌnÏnÌ mÏli o sv˝ch vrazÌch takÈ mnozÌ éidÈ.)
é·dn· radost z utrpenÌ nep¯·tel BosenötÌ muslimovÈ byli v tomto svÈm p¯esvÏdËenÌ posÌleni skuteËnostÌ, ûe nÏkte¯Ì srbötÌ pravoslavnÌ duchovnÌ, vedenÌ biskupem Irenauem BukoviËem, hl·sali myölenku nad¯azenosti svÈho n·roda. BukoviË vykonstruoval zcela nerealistickou n·rodnÌ historii, podle kterÈ tvrdÌ, ûe po 600 let byl jeho n·rod obÏtÌ muslimskÈ agrese. A navÌc pr˝ se muslimovÈ, katolÌci a protestanti spikli, ûe spoleËnÏ zniËÌ Srbsko. (Podobnou chorobnÏ mylnou p¯edstavou o neexistujÌcÌm spiknutÌ trpÏl i Herodes, kdyû se dovÏdÏl o narozenÌ JeûÌöe.) 1
Tato dom˝öliv· p¯edstava vlastnÌho muËednictvÌ vedla v srbsk˝ch volb·ch k vÌtÏzstvÌ extrÈmnÌ pravice. ÿada vlivn˝ch komunist˘, kte¯Ì pochopili, ûe jejich d¯ÌvÏjöÌm lûÌm jiû nikdo nevϯÌ, proto zaËala hl·sat tuto novou leû. Kdyû uslyöeli bosenötÌ muslimovÈ tuto lûivou historickou interpretaci, poËali sami myölenku, ûe naopak k¯esùanÈ sp·chali genocidu na jejich n·rodÏ. V nÏkter˝ch zemÌch zabÌjejÌ muslimovÈ k¯esùany. V BosnÏ se stali muslimovÈ sami obÏùmi n·silÌ. Nem·me vöak v˘bec û·dnou radost ze smrti nep¯·tel k¯esùanstvÌ. éidovsk· tradice uv·dÌ, ûe kdyû Marie opÏvovala zk·zu Egypùan˘ v RudÈm mo¯i (Exodus 15. kap.), p¯ipojili se k jejÌmu zpÏvu rovnÏû andÏlÈ. Ale B˘h andÏly pok·ral slovy: ÑNechte radovat éidy. Ti byli pr·vÏ vysvobozeni z otroctvÌ. Vy musÌte vÏdÏt vÌce. TakÈ EgypùanÈ jsou m˝mi milovan˝mi dÏtmi.ì OceÚujeme, ûe muslimovÈ majÌ jist˝ stupeÚ ˙cty k JeûÌöi. Ch·peme, ûe oni, stejnÏ jako vöichni ostatnÌ lidÈ, majÌ potÌû s tÌm nalÈzt mÏsto, kterÈ m· p¯ijÌt. V hled·nÌ tohoto mÏsta byli oklam·ni, podobnÏ jako poutnÌky v pouöti klame fata morg·na. VidÌ kr·snou krajinu a p¯itom je ten pohled, aË pro mnohÈ fascinujÌcÌ, pouh˝m p¯eludem. Chceme udÏlat vöechno proto, abychom jim pouk·zali na Kristovo boûstvÌ i jeho obÏù za h¯ÌönÌky na k¯Ìûi. Chceme tak Ëinit s veökerou nalÈhavostÌ, protoûe vÌme, ûe ûivot a smrt, vÏËn˝ r·j a peklo, nevysloviteln· radost i nepopsateln· z·huba z·visÌ na p¯ijetÌ evangelijnÌ zvÏsti. Jejich vÏËn˝ osud, jejich obr·cenÌ od zk·zy k sl·vÏ, od h¯Ìchu ke svatosti, z·visÌ na p¯ijetÌ naöeho poselstvÌ. Tuto pr·ci vöak lze konat jen s nejvyööÌm moûn˝m taktem a horoucÌ l·skou, kter· n·s p¯iv·dÌ na jejich stranu, jsou-li barbarsky pron·sledov·ni.
ÑMuslimötÌ k¯esùanÈì Radujeme se z hnutÌ vϯÌcÌch v Krista, kter· existujÌ mezi muslimy. StejnÏ jako existujÌ Mesi·nötÌ éidÈ (naz˝vanÌ rovnÏû hebrejsk˝mi k¯esùany) existujÌ i tzv Isai muslimovÈ (vϯÌcÌ v JeûÌöe) a Mashihee Jamat (Kongregace Mesi·öe). A podobnÏ jako se nÏkte¯Ì k¯esùanÈ st·vali Ñûid˘m ûidemì (1. Kor. 9,20) a dodrûovali nÏkterÈ ûidovskÈ zvyky, aby k v̯e p¯ivedli p¯ÌsluönÌky svÈho n·roda, tak stoupenci Mashihee Jamat ûijÌ podle muslimsk˝ch zvyk˘ a Ëtou si pas·ûe z kor·nu, obsahujÌcÌ jistÈ svÏtlo, ale jsou takÈ pok¯tÏni a n·sledujÌ biblickou zvÏst. ÿada z nich ûije hlavnÏ mezi s˙fistick˝mi muslimy v BangladÈöi. Naöe misie zapoËala svou pr·ci pod n·zvem ÑJeûÌö komunistickÈmu svÏtuì, jejÌmû cÌlem bylo p¯inÈst z·padnÌm k¯esùan˘m poselstvÌ pron·sledovanÈ cÌrkve v komunistickÈm bloku. Jelikoû jsou p¯edmÏtem k¯esùanskÈ l·sky vöichni lidÈ, rozöi¯uje se naöe pr·ce takÈ na muslimy. Pro tuto Ëinnost vöak pot¯ebujeme vaöe modlitby. ObecnÏ vzato pot¯ebujÌ k¯esùanÈ dokazovat muslim˘m nejen to, ûe jejich l·ska je opravdov·, ale takÈ to, ûe je vöezahrnujÌcÌ a ûe se t˝k· i tÏch, kte¯Ì majÌ na k¯esùanstvÌ odliön˝ n·zor. 2
ProË trpÏl JeûÌö? Jedna z hlavnÌch skuteËnostÌ k¯esùanskÈ vÌry, kter· pobu¯uje muslimy, je to, ûe B˘h poslal JeûÌöe na zem, aby zde za h¯ÌönÌky vytrpÏl biËov·nÌ a uk¯iûov·nÌ. S tÌm, ûe B˘h miluje h¯ÌönÌky a touûÌ po jejich obr·cenÌ, by vÏtöina osvÌcenÏjöÌch muslim˘ souhlasila, ale nedok·ûe si p¯edstavit, ûe by je miloval natolik, aby kv˘li jejich sp·se dopustil na nejspravedlivÏjöÌho tak straölivÈ utrpenÌ. ÑCo je to za druh spravedlnosti,ì ptajÌ se, ÑkrutÏ potrestat spravedlivou osobu, aby bezboûn˝ byl osvobozen?ì RozumÌme jejich pochybnostem. S·m jsem toto uËenÌ nep¯ijÌmal nikterak snadno. I tÏm nejlepöÌm a ve v̯e nejdospÏlejöÌm z n·s se duchovnÌ skuteËnosti jevÌ pouze nejasnÏ. SkuteËnÈ svÏtlo n·m d·v· aû Duch svat˝. Toto uËenÌ se vÏtöinou snaûÌm ilustrovat n·sledujÌcÌm pravdiv˝m p¯ÌbÏhem: V rumunskÈm vÏzenÌ Gherla se pravidelnÏ zapisovala jmÈna vÏzÚ˘, provinil˝ch proti k·zeÚskÈmu ¯·du, kte¯Ì mÏli dostat jako trest pÏtadvacet ran. Trest se neprov·dÏl okamûitÏ, ale hromadnÏ v urËit˝ den, kdy d˘stojnÌk proch·zel vÏzenÌm a shromaûÔoval vöechny odsouzenÈ k biËovanÌ. Jelikoû se dozorci st·le mÏnili, neznali n·s vÏtöinou jmÈnem. MÏli jsme jednoho k¯esùanskÈho spoluvÏznÏ, kter˝ Ëasto, kdyû byl nÏkdo vyvol·n jmÈnem k nastoupenÌ trestu, vystoupil z ¯ady mÌsto pravÈho vinÌka a nahl·sil se jeho jmÈnem. A tak byl opakovanÏ biËov·n mÌsto skuteËnÏ odsouzenÈho. Nakonec, kdyû jiû byl tak zuboûen˝, ûe byl blÌzko smrti, jsme ho utÏöovali: ÑBrat¯e, buÔ nynÌ öùastn˝. Uû budeö mÌt brzy vöechno za sebou. Uû tÏ neËek· û·dn· bolest, ale jen radost!ì On vöak odpovÏdÏl: ÑNechù se mnou B˘h uËinÌ, co s·m uzn· za vhodnÈ, ale pokud by se mÏ zeptal, ¯ekl bych mu, ûe nechci, aby mÏ vzal do r·je. RadÏji chci z˘stat ve vÏzenÌ. VÌm, ûe tam naho¯e panuje nep¯edstavitelnÈ ötÏstÌ, ale v nebi je o jednu radost mÈnÏ: obÏtovat s·m sebe pro druhÈ.ì Apoötol Pavel zmiÚuje troje nebesa (2. Kor. 12,2). Moûn· je to uspo¯·d·no tak, ûe kdyû nÏkdo lituje sv˝ch h¯Ìch˘ a uvϯÌ, vstoupÌ do prvnÌho nebe. Pokud p¯ivede ke sp·se druhÈ, je jeho odmÏna zdvojn·sobena. Bude mÌt nejen svou vlastnÌ radost, ale bude sdÌlet radost i s tÏmi, kterÈ p¯ivedl k v̯e, to by mohlo b˝t to druhÈ nebe. Ale nejvyööÌ nebe je nÈst tÏûk˝ k¯Ìû pro uûitek druh˝ch. AËkoli mÏl JeûÌö vûdy st·lÈ vÏdomÌ nadp¯irozenÈ radosti nebes, jednu radost mohl zakusit p¯ece jen tehdy, kdyû se stal ËlovÏkem a sn·öel to nejhoröÌ pro druhÈ. To mu bylo p¯isouzeno Otcem. Pozn·nÌm toho, ûe Golgota je dovröenÌm radosti, kter· p¯em·h· z·rmutek Getsemane, lze vysvÏtlit, proË Otec zvolil tuto konkrÈtnÌ cestu sp·sy. P¯estoûe je vöemohoucÌ, nemohl zvolit jinou cestu, na kterÈ by JeûÌö zakusil nejvyööÌ radost a souËasnÏ n·s uËinil ochotn˝mi k cestÏ k¯Ìûe. V isl·mskÈm svÏtÏ ö̯Ìme naöi literaturu, z nÌû je nÏkter· tiötÏna tajnÏ za velkÈho nebezpeËÌ vÏzenÌ. Je zajÌmavÈ, ûe tamnÌ k¯esùanÈ chtÏjÌ tisknout p¯edevöÌm Bible; a nikoli klasickou k¯esùanskou literaturu, ale naöe knihy 3
o trpÌcÌ cÌrkvi. To vysvÏtlujÌ tÌm, ûe jsou pro nÏ p¯edevöÌm cennÈ vzory k¯esùansk˝ch muËednÌk˘. ÑV naöÌ situaci pot¯ebujeme ze vöeho nejvÌce pr·vÏ takovÈ knihy,ì prohlaöujÌ. Nechù v·s B˘h odmÏnÌ za vaöe ˙silÌ pom·hat a pamatovat na naöe pron·sledovanÈ spoluvϯÌcÌ. Jste tak BoûÌmi spolupracovnÌky v p¯in·öenÌ svÏtla ûÌzniv˝m duöÌm, ûijÌcÌm na temn˝ch mÌstech zemÏ.
V Kristu V·ö Richard Wurmbrand [Richard Wurmbrand (1909ñ2001) ñ rumunsk˝ lutersk˝ far·¯, kter˝ byl pro svou vÌru vÏznÏn 14 let v komunistickÈm ûal·¯i. Po odchodu na Z·pad zaloûil se svou manûelkou Sabinou v roce 1967 mezin·rodnÌ misijnÌ organizaci, jejÌmû cÌlem je pom·hat pron·sledovan˝m k¯esùan˘m. Tento Ël·nek poch·zÌ z anglickÈho zpravodaje Hlasu muËednÌk˘ vydanÈho v srpnu 1993.]
PRONÁSLEDOVANÁ CÍRKEV DNES
Pákistán kde volá kamení PodÈl p·kist·nsko-afgh·nskÈ hranice leûÌ mnoûstvÌ bÌl˝ch kamen˘, kterÈ zd·lky vypadajÌ jako st·da ovcÌ pokr˝vajÌcÌch kopce. Jsou to tiöÌ svÏdkovÈ krutÈho pron·sledov·nÌ k¯esùan˘ v tÈto oblasti. Radik·lnÌ muslimovÈ se snaûÌ zastavit radostnou chv·lu zdejöÌch k¯esùan˘. Avöak stejnÏ jako JeûÌöovi uËednÌci, kterÈ pok·rali farizeovÈ (Luk·ö 19,39ñ40), tak i tito vϯÌcÌ vÏdÌ, ûe pokud z˘stanou potichu, bude JeûÌöovo jmÈno chv·lit a provol·vat t¯eba kamenÌ. TÏmi nejsmÏlejöÌmi vϯÌcÌmi jsou p¯itom Ëasto ti nejmenöÌ. Jeden mlad˝ chlapec prohl·sil: ÑBible se nezmÏnila!ì a p¯itom st·l v davu muslimsk˝ch student˘. Doölo k tomu 17. z·¯Ì minulÈho roku, kdyû byli vöichni studenti tÈto ve¯ejnÈ ökoly p¯edvol·ni na zvl·ötnÌ shrom·ûdÏnÌ. Tam jeden z uËitel˘ p¯ed celou ökolou prohl·sil, ûe k¯esùansk˝ Injil (Nov˝ z·kon) byl pozmÏnÏn a ûe v nÏm nenÌ proto nic jistÈho. ÑBible se nezmÏnila, ale kdokoliv ji Ëte, ten se zmÏnÌ,ì prohl·sil smÏle tento chlapec p¯ede vöemi p¯Ìtomn˝mi. Radik·lnÌ studenti zaËali na nÏho okamûitÏ v¯Ìskat a obviÚovat ho, ale on st·l pevnÏ jako k·men na kopci. V tomto vyd·nÌ naöeho bulletinu m·me tu poctu p¯edstavit v·m takovÈ ûivoucÌ kameny P·kist·nu ñ vϯÌcÌ, kte¯Ì hlasitÏ zpÌvajÌ a smÏle vyzn·vajÌ Krista (1. Petrova 2,5).
Proniknout aû k nep¯·tel˘m Ze 147 milion˘ obyvatel P·kist·nu tvo¯Ì k¯esùanÈ jen zhruba 2 %. VÏtöina z nich pak ûije v provincii PaÚdû·b. NejnebezpeËnÏjöÌm mÌstem je pro 4
k¯esùany v P·kist·nu odlehlÈ ˙zemÌ podÈl p·kist·nsko-afgh·nskÈ hranice. Je to tvrz radik·lnÌho isl·mskÈho hnutÌ a mÌsto, kde se takÈ ˙dajnÏ skr˝v· Us·ma bin L·din. K¯esùansk˝ch pracovnÌk˘, kte¯Ì by se odv·ûili chodit do tÏchto mÌst, je velmi poskrovnu ñ nicmÈnÏ je hled·me a podporujeme. Na celÈm ˙zemÌ P·kist·nu se pro k¯esùany hrozba smrti jevÌ re·lnou ñ mnozÌ P·kist·nötÌ k¯esùanÈ poslouchajÌ Ëasto k·z·nÌ sv˝ch pastor˘ pod rouökou noci. vϯÌcÌ jiû takÈ p¯iöli o ûivot. Jen v uplynulÈm roce p¯iöli o ûivot k¯esùanÈ r˘zn˝ch skupin: plukovnÌk Arm·dy sp·sy Bo Breke, letniËnÌ evangelista Joseph Din a dalöÌ. Vöichni mohli svÈ povol·nÌ opustit a odejÌt, ale z˘stali vÏrni aû do smrti. P·kist·nsk· rodina ÑTalwarov˝chì, jedna z tÏch, kterou Hlas muËednÌk˘ podporuje, obdrûela ned·vno dopis, ve kterÈm bylo jejÌm Ëlen˘m vyhroûov·no zabitÌm. Radik·lnÌ islamistÈ s napojenÌm na al-kajdu rodinÏ ¯ekli, ûe majÌ t˝den na to, aby se z oblasti vystÏhovali, jinak ûe je zabijÌ. V dopisu se uv·dÌ: ÑAll·h je jedin˝ a mimo nÏho nenÌ Boha, kter˝ by byl milosrdn˝ a odpouötÏjÌcÌÖ vÌme, co jste za lidi a jakÈ aktivity zde prov·dÌte, ûe zde ö̯Ìte evangelium. Proto v·s vybÌzÌme, abyste tuto zemi do t˝dne opustili. Jinak zabijeme v·s i vöechny, kte¯Ì k v·m pat¯Ì.ì Ale tito k¯esùanÈ z˘stali jako ty kameny a svÈ mÌsto neopustili. »lenovÈ rodiny Talwarov˝ch n·m ¯ekli: ÑModlete se za n·s, aby n·s B˘h posiloval, poskytl n·m mÌsto k p¯eb˝vanÌ a ochr·nil n·s p¯ed pl·ny naöich nep¯·tel.ì JinÌ k¯esùanÈ ale byli p¯inuceni odejÌt. P¯esto mnozÌ i nad·le chv·lÌ Boha a hledajÌ zp˘sob, jak Bohu i uprost¯ed takovÈ temnoty slouûit. Spolupracujeme rovnÏû se skupinou k¯esùan˘, kter· pozvala svÈ muslimskÈ zn·mÈ na hostinu u p¯Ìleûitosti p·kist·nskÈho st·tnÌho sv·tku Dne nez·vislosti. Nasytili 300 muû˘ a ûen a po jÌdle jim p¯edvedli divadelnÌ vystoupenÌ nazvanÈ ÑSvoboda od h¯Ìchuì. TakÈ zpÌvali k¯esùanskÈ pÌsnÏ a jeden z k¯esùan˘ vydal svÏdectvÌ o tom, jak byl vysvobozen od h¯Ìchu. Pak se k¯esùanÈ modlili za dobro a mÌr P·kist·nu a nakonec muslim˘m rozdali k¯esùanskou literaturu, Bible, a CD disky s filmem JeûÌö. Na tÈto akci byli p¯Ìtomni i naöi tamnÌ z·stupci.
VÏrn· sluûebnice Parveen M. AËkoli prokazujÌ mnozÌ k¯esùanÈ ve svÈm svÏdectvÌ velkou odvahu, ani ti nejtiööÌ nejsou uöet¯eni zraniteln˝ch ˙tok˘. VÏtöina pron·sledov·nÌ k¯esùan˘ v P·kist·nu p¯ich·zÌ od jejich muslimsk˝ch zamÏstnavatel˘. Jednou z nich je t¯iadvacetilet· Parveen M. Pracovala v jednÈ muslimskÈ 5
dom·cnosti jako sluûebn· v p¯epoËtu asi za 300 KË mÏsÌËnÏ. Snaûila se tak podporovat svÈho otce a bratra, kte¯Ì byli n·mezdnÌmi dÏlnÌky. Kaûdou nedÏli Parveen chodila do shrom·ûdÏnÌ, kde zpÌvala ve sboru. A pak doma p¯edËÌtala celÈ rodinÏ z Bible. O jednÈ sobotÏ jÌ ¯ekla jejÌ zamÏstnavatelka Fatima: ÑNa zÌt¯ek ti ned·m volno, p¯ijÔ sem, budeme mÌt nÏjakÈ hosty, pot¯ebuji tÏ.ì Parveen vöak odpovÏdÏla: ÑAle zÌtra je nedÏle a to je m˘j den volna.ì Fatima se zaËala vypt·vat: ÑA proË chceö volno jen v nedÏli?ì Parveen odvÏtila: ÑNedÏle je pro mÏ zvl·ötnÌm dnem. ChodÌme s celou rodinou do kostela.ì A z¯ejmÏ jiû od tÈto chvÌle se Fatima rozhodla, ûe bude svou sluûebnou i celou jejÌ rodinu tr·pit. N·sledujÌcÌ den, pr·vÏ kdyû se Parveen p¯ipravovala odejÌt do kostela, jejÌ muslimsk· zamÏstnavatelka jÌ zavolala a û·dala ji, aby uklidila v domÏ. Parveen se ale znovu omlouvala, ûe je zrovna na odchodu a ûe by p¯iöla na bohosluûby pozdÏ. Podr·ûdÏn· Fatima ji ¯ekla: ÑProË se hl·sÌö k JeûÌöi Kristu a naz˝v·ö ho BoûÌm Synem? ProË chodÌö v˘bec do kostela? NenÌ pravda, ûe JeûÌö je BoûÌ Syn. N·ö svat˝ prorok Mohamed je poslednÌm a Bohu nejdraûöÌm prorokem.ì Parveen se ale nedala zastraöit: ÑPravda je takov·, ûe JeûÌö Kristus je naöÌm P·nem. My ho milujeme a uctÌv·me ho.ì NynÌ se jiû Fatima p¯estala ovl·dat a zaËala na dÌvku k¯iËet: ÑVy k¯esùanÈ jste lidÈ t¯etÌ kategorie. UklÌzÌte n·m muslim˘m domy. My v·m opat¯ujeme kaûdodennÌ obûivu. Co tyÖ (nad·vka) budeö tomuto naöemu ¯·du odporovat?ì ObÏ ûeny st·ly p¯i rozhovoru p¯ed domem. Fatima nakonec dala Parveen pohlavek, zaËala ji bÌt a kopat a p¯itom proklÌnala k¯esùany. Pak ji vt·hla do domu. Tam znovu hystericky k¯iËela, ûe JeûÌö Kristus nenÌ poslednÌm prorokem a ûe by ho k¯esùanÈ mÏli p¯estat ctÌt. Parveen, kter· se snaûila uh˝bat ran·m, vöak trvala na svÈm: ÑJ· svÈho JeûÌöe uctÌvat nep¯estanu.ì Fatima pak p¯ivolala svÈ dvÏ dcery a manûela, Muhammada Tariqa, aby jÌ pomohli bÌt Parveen. Vöichni Ëty¯i pak dÌvku bili a p¯itom k¯iËeli: ÑP¯estaÚ ¯Ìkat, ûe JeûÌö Kristus je tv˝m P·nem. UötÏd¯Ìme ti lekci.ì Tariq dal dÌvce pohlavek a ¯ekl: ÑP¯ijmi isl·m a ¯ekni naöi kalimuì (vyzn·nÌ muslimskÈ vÌry). Parveen ale d·l vzdorovala: ÑNe, nep¯ijmu isl·m.ì Potom ji Fatima zase jakoby d˘vÏrnÏ uchopila, zaËala ji pokouöet: ÑJsi obyËejn· sluûka, kdyû p¯ijmeö isl·m, opat¯Ìme ti 100 000 rupiÌ. Budeö moci zaopat¯it celou svou rodinu.ì Parveen se na nÌ podÌvala a ¯ekla: ÑAni kdybyste mi d·vali miliony, tak isl·m nep¯ijmu.ì Tu ji vöichni Ëty¯i zaËali vyhroûovat, ûe jestli nep¯ijme isl·m, tak jÌ nemilosrdnÏ zbijÌ, obûalujÌ, ûe jim doma kradla a ûe se rouhala proroku Mohamedovi. Celkem 4 hodiny jÌ takto tr˝znili a ur·ûeli. Potom Parveen zamkli do jednÈ mÌstnosti. MÏla na z·dech, bocÌch a konËetin·ch mnoûstvÌ podlitin. TÈhoû veËera pak mÌstnost otev¯el Muhammad Tariq se sv˝mi syny. Ti zaËali Parveen muËit tÌm, ûe ji p·lili do z·pÏstÌ ho¯ÌcÌ cigaretou a p¯itom se jÌ ptali, jak 6
se rozhodla, zda p¯ijme isl·m Ëi nikoli. Parveen vöak i navzdory bolesti a tÌsnivÈ situace znovu odmÌtla, ûe isl·m nep¯ijme. Po dva dny pak d·vali dÌvce k jÌdlu trochu chleba se zeleninou, ale û·dnou vodu. V tÈ dobÏ se ale zaËali o Parveen strachovat jejÌ rodiËe, ale kdyû se vypt·vali v domÏ jejÌch vÏznitel˘, dostalo se jim lûivÈ odpovÏdi, ûe dÌvka m· mnoho pr·ce s hosty a ûe na druh˝ den jiû p˘jde dom˘. Ale v pondÏlÌ veËer se jiû vydali rodiËe Parveen spoleËnÏ s dalöÌmi k¯esùany do domu dÌvËin˝ch zamÏstnavatel˘ a d˘raznÏ û·dali, ûe s dcerou chtÏjÌ mluvit. Parveen vzpomÌn·: ÑKdyû jsem uslyöela svÈ rodiËe a dalöÌ lidi, jak se po mÏ ptajÌ, byla jsem p¯evelice öùastn· a radovala se, ûe je snad mÈ vÏznÏnÌ u konce, a pocÌtila jsem silnou vÌru, ûe je s·m JeûÌö poslal k mojÌ z·chranÏ.ì Muslimsk· rodina nakonec vÏznÏnou dÌvku vydala jejÌm rodiˢm. Parveen n·m pozdÏji ¯ekla: ÑKdyû mÏ ti lidÈ bili, velice mÏ to bolelo, ale nek¯iËela jsem, protoûe jsem jim chtÏla uk·zat, jak siln˝ je m˘j vztah ke Kristu. Pomyslela jsem si, ûe kdybych zaËala k¯iËet, p¯iöla bych o svou silnou vÌru v JeûÌöe.ì Kdyû mÏ tehdy tak nad·vali, jejich ur·ûky jsem ani nevnÌmala. Byla jsem öùastn·, ûe mohu sn·öet p¯Ìko¯Ì pro svÏdectvÌ o JeûÌöi Kristu. Zaplavil mÏ pocit, ûe se mi dostalo velkÈ cti, a to mi pomohlo skoro zapomenout na bolestivÈ r·ny. Ve svÈm srdci jsem si ¯Ìkala 23. ûalm, ÑHospodin je m˘j past˝¯, koho bych se b·l.ì Ve spolupr·ci s naöimi mÌstnÌmi spolupracovnÌky se Hlas muËednÌk˘ snaûÌ pom·hat takov˝mto mlad˝m ûen·m, kterÈ se staly obÏùmi krutÈho zach·zenÌ sv˝ch muslimsk˝ch zamÏstnavatel˘. Pr·vÏ kvality, kterÈ je ËinÌ p¯itaûliv˝mi ñ jsou to jednak mladÈ ûeny a jednak k¯esùanky ñ jim zp˘sobujÌ v p¯ev·ûnÏ muslimskÈm P·kist·nu velkou zranitelnost. Jejich rodiny jsou Ëasto ekonomicky zbÌdaËenÈ a zadluûenÈ u muslimsk˝ch rodin, pro kterÈ pracujÌ. V p¯ÌpadÏ rodiˢ Parveen se jednalo v p¯epoËtu o dluh 2800 KË, kterÈ dluûili pr·vÏ zamÏstnavatel˘m Parveen. Hlas muËednÌk˘ tento dluh ihned zaplatil a tato k¯esùansk· rodina byla vysvobozena z podruËÌ. RovnÏû jsme Parveen vÏnovali elektrick˝ öicÌ stroj, kter˝ napomohl jejÌmu ˙silÌ mÌt sv˘j vlastnÌ p¯Ìjem, ze kterÈho by pom·hala svÈ rodinÏ. Stalo se tak v r·mci projektu, jehoû cÌlem je ekonomickÈ osamostatnÏnÌ takov˝ch dÌvek jako je Parveen M. Parveen prohlaöuje: ÑMuslimovÈ nutÌ zdejöÌ domorodÈ dÏlnÌky z ¯ad k¯esùan˘, aby p¯ijali isl·m. Po tÈ ne- Po zÌsk·nÌ dovednosti v novÈm ¯emesle, Parveen M. promilÈ p¯ÌhodÏ jsem nabyla hlaöuje: ÑNynÌ mohu uËit öitÌ dalöÌ dÌvky, kterÈ rovnÏû vize, ûe chci pom·hat k¯es- proch·zejÌ pron·sledov·nÌm nebo diskriminacÌ.ì 7
ùansk˝m dÌvk·m, kterÈ jsou v podobnÈm postavenÌ, v jakÈm jsem byla i j·. Chci je vyuËovat krejËovskÈmu ¯emeslu, aby tak z˘staly v postavenÌ, kterÈ jim zaruËuje z·kladnÌ n·boûenskou svobodu a mohly chodit kaûdou nedÏli do shrom·ûdÏnÌ. Nechci, aby u muslimsk˝ch zamÏstnavatel˘ musely trpÏt, jako jsem trpÏla j·.ì ÑNynÌ mohu bez obavy z bitÌ, muËenÌ, nad·vek nebo v˝hr˘ûek pracovat ve svÈm domÏ a mohu se p¯i pr·ci modlit, kdykoli si vzpomenu. DÌky Bohu!ì
Jedna ze ökol öitÌ, kterÈ v†P·kist·nu zaloûil Hlas muËednÌk˘, a kde se k¯esùanskÈ dÌvky uËÌ ¯emeslu, jeû jim p¯in·öÌ ekonomickou nez·vislost.
Kameny lÈtajÌcÌ jin˝m zp˘sobem Na r˘zn˝ch mÌstech NovÈho Z·kona je zaps·no, jak JeûÌö jen z·zrakem unikl kamenov·nÌ. ätÏp·n byl ukamenov·n k smrti. Pavel byl kamenov·n a pak zanech·n, aby um¯el. JeûÌöovi nep¯·telÈ by mohli b˝t znaËnÏ p¯ekvapeni tÌm, ûe za h·zenÈ kameny se Ëasto doËkali jako odvety jin˝ch kamen˘ ñ kamen˘ ûivoucÌch, nesoucÌch vÏËn˝ ûivot, kterÈ k nim p¯ilÈtly zcela odliönou cestou. JednÌm z takov˝ch kamen˘ je ÑSalimì. Pat¯Ì k tÏm, kterÈ v P·kist·nu podporuje naöe misie. Salim jiû ve svÈ vlasti rozdal tisÌce Nov˝ch z·kon˘, BiblÌ a trakt·t˘. Pro svÈ k¯esùanskÈ aktivity se jiû doËkal mnoûstvÌ v˝hr˘ûek ñ od policie, im·m˘, al-kajdy a p¯ÌsluönÌk˘ Talibanu. P¯esto ve svÈ Ëinnosti pokraËuje d·l. V odlehl˝ch oblastech Salim p¯ejÌûdÌ na svÈm motocyklu chladnÈ ¯eky a hl·s· evangelium nep¯·telsky vyhlÌûejÌcÌm lidem. ÑB˘h mÏ povolal, abych jezdil mezi ty, ke kter˝m se evangelium dosud nedostalo. JeûÌöova l·ska je mocnÏjöÌ neû vöe ostatnÌ. B˘h p¯ece nemiluje pouze mne, ale i tyto lidi, protoûe i oni jsou jeho stvo¯enÌm. Tato ˙zemÌ jsou vöak v souËasnosti velmi nebezpeËn·. Jsou zde nesmÌrnÏ aktivnÌ al-kajda a Taliban, ale i tak nesmÌme naöi pr·ci pro Krista zastavit. MuslimovÈ n·s ur·ûÌ a bijÌ. »astokr·t n·s prohled·vajÌ. J· se vöak modlÌm: ÇAch Pane, pouûij si t¯eba poslednÌ kapku mÈ krve, pro zbudov·nÌ tvÈho kr·lovstvÌ na tomto mÌstÏ.ëì V jinÈ odlehlÈ oblasti P·kist·nu, kde Salim rovnÏû slouûÌ, je 27†madras (isl·msk˝ch ökol) podÈl cesty dlouhÈ Ëty¯icet kilometr˘. NehledÏ na p¯em·hajÌcÌ obtÌûe zde Salim spolu s dalöÌmi vϯÌcÌmi zaloûili Ëty¯i nedÏlnÌ ökoly a osm dom·cÌch cÌrkvÌ. Salim n·m vypr·vÏl p¯ÌbÏh jednoho muslimskÈho p¯edstavitele, budeme mu zde ¯Ìkat Rafiq, kterÈho p¯ivedl ke Kristu. Rafiq kdysi absolvoval biblick˝ korespondenËnÌ kurs, ve kterÈm dokonce zÌskal nÏjakou cenu, ale 8
pak ho jeden z jeho p¯·tel ñ muslimsk˝ uËitel ñ varoval, ûe k¯esùanskÈ knihy, kterÈ p¯i kurzu studoval, poch·zejÌ od ÑnevϯÌcÌchì. Rafiq v kurzu jiû nepokraËoval, ale p¯esto p¯ÌbÏhy o JeûÌöi nezapomnÏl. AËkoli studoval medicÌnu a stal se lÈka¯em, nakonec se nechal zverbovat do teroristickÈho v˝cvikovÈho t·bora. Rafiq n·m pak vypr·vÏl sv˘j p¯ÌbÏh.
V·hav˝ p¯Ìvrûenec Talibanu nalÈz· Krista Cestoval jsem do Afgh·nist·nu, do jednoho vzd·lenÈho mÏsta, abych tam podstoupil v˝cvik ve vojenskÈm t·bo¯e radik·lnÌch muslim˘. Zde jsem str·vil devÏt mÏsÌc˘ a prodÏlal jsem v˝cvik ve vöech druzÌch teroristickÈ Ëinnosti. Po devÌti mÏsÌcÌch jsem se vr·til zp·tky do P·kist·nu. P¯idal jsem se k jednomu radik·lnÌmu isl·mskÈmu t·boru na severov˝chodÏ zemÏ. Byl to v˝cvikov˝ t·bor pat¯ÌcÌ ke skupinÏ Jash-e-Muhammad. V Ëele tohoto t·bora st·l moulana (muslimsk˝ uËitel). (V roce 2001 se skupina Jash-e-Muhammad podÌlela na ˙toku na k¯esùansk˝ sbor v Bahawalpuru, p¯i kterÈm bylo zavraûdÏno 16 nevinn˝ch lidÌ.) KaûdÈ r·no zde probÌhala r˘zn· fyzick· cviËenÌ. Po snÌdani jsme byli rozdÏleni do uËeben. UËili n·s o muslimsk˝ch bojovnÌcÌch a duchovnÌch. älo o urËit˝ druh vym˝v·nÌ mozk˘. Pak n·s uËili jak se vyr·bÌ bomby nebo se zach·zÌ s gran·ty. Pak jsme se ˙Ëastnili praktick˝ch cviËenÌ se skuteËn˝mi n·loûemi a v˝buchy. V t·bo¯e snad byly vöechny druhy zbranÌ. UËili n·s, jak zach·zet se samopaly, revolvery a s odpalovaËi raket. ÿÌkali n·m, jak zniËit vlak nebo unÈst letadlo. DovÏdÏli jsme se, jak vyloupit banku nebo p¯eruöit dopravu. A takÈ n·s uËili, jak zabÌjet lidi, jak je muËit, jak popravit rukojmÌ nebo provÈst sebevraûedn˝ atent·t. VÏdÏl jsem snad ˙plnÏ vöechno, ale ve skuteËnosti jsem byl proti zabÌjenÌ lidÌ. Jsem p¯ece profesÌ lÈka¯ a m˝m posl·nÌm bylo lidskÈ ûivoty zachraÚovat, a ne zabÌjet. P¯ed 11. z·¯Ìm, kdyû jsem byl t¯i t˝dny v Afgh·nist·nu, abych zde pracoval pro Taliban, unesli jeho bojovnÌci nÏjakÈho cizince z Evropy. Jednoho dne mÏ zavolali, abych unesenÈho vyöet¯il, protoûe mÏl velmi vysok˝ krevnÌ tlak. DoporuËil jsem, aby ho propustili, protoûe byl v·ûnÏ nemocen. Avöak v˘dce skupiny s tÌm nesouhlasil. ÿekl: ÑTen ËlovÏk je k¯esùan a k·ûe o svÈ v̯e v Afgh·nist·nu. Dokonce rozd·v· literaturu mezi Afgh·nci. Ten nenÌ hoden odpuötÏnÌ. Zabijeme ho.ì Byl jsem proti zabitÌ rukojmÌho a poh·dal jsem se s nimi, ale oni ho stejnÏ pozV†mnoha oblastech nabÌzejÌ v†P·kist·nu jedinou moû- dÏji zabili. To se vöak stalo nost ke vzdÏl·nÌ madrasy. V†tÏchto isl·msk˝ch ökol·ch se v mÈ mysli okamûikem zvravöak vyuËuje v˝hradnÏ isl·mu. tu. Pomyslel jsem si: ÑO Ëem 9
vlastnÏ ten muû k·zal? Co jeho n·boûenstvÌ hl·s·?ì PozdÏji jsem zaËal podrobnÏji studovat k¯esùanstvÌ. Po 11. z·¯Ì jsem pracoval v Afgh·nist·nu pro »erven˝ k¯Ìû. Setkal jsem se tam s nÏkolika k¯esùansk˝mi pracovnÌky, kte¯Ì mi dali svou literaturu. Do tÈ doby jsem si myslel, ûe AmeriËanÈ jsou nÏco jako zv̯ata, ûe zabÌjejÌ lidi a bojujÌ proti naöÌ zemi. Ale pak jsem pochopil, ûe tito lidÈ p¯ijeli, aby zachraÚovali ûivoty zdejöÌch lidÌ. Pomyslel jsem si: ÑMy je chceme zabÌjet, a oni n·m zachraÚujÌ ûivot.ì Kdyû jsem se pak vr·til do P·kist·nu, zaËal jsem hledat nÏjakÈ k¯esùanskÈ p¯edstavitele. V roce 2003 jsem jednoho z nich poû·dal, aby mi opat¯il nÏjakou k¯esùanskou literaturu. Pr·vÏ v tÈ dobÏ jsem uvϯil v Krista. N·slednÏ jsem zaËal mezi muslimy rozd·vat doslova stovky BiblÌ ñ ve öko- ÑRafiqì Ëte nynÌ kaûd˝ den dvÏ hodiny l·ch, v meöit·ch a po r˘zn˝ch vesnicÌch. Bibli. V kapse jsem nosil neust·le sv˘j Nov˝ z·kon. Dokonce kdyû jsem ¯Ìdil auto, tak jsem poöilh·val po jeho textu. Z·mÏrnÏ jsem takÈ navötÏvoval meöity a bral si sebou Bibli, abych tak d·val muslimsk˝m uËitel˘m a dalöÌm lidem provokativnÌ z·minku, aby se mnou vstoupili do rozhovoru a j· jim mohl k·zat. Dostal jsem od p¯ÌsluönÌk˘ Talibanu a od muslimsk˝ch pohlav·r˘ mnoûstvÌ v˝hruûn˝ch telefon·t˘. ÿÌkali mi: ÑNerozd·vej tu k¯esùanskou literaturu, jinak tÏ zabijeme.ì Talibanci nakonec omylem zavraûdili mÈho p¯Ìtele, kter˝ jel v mÈm autÏ a byl obleËen ˙plnÏ stejnÏ, jako jsem chodil obleËen j·. TeroristÈ si mysleli, ûe jde o mÏ. Podle svÏdk˘ pr˝ jeötÏ p¯edtÌm, neû zaËali na mÈho p¯Ìtele st¯Ìlet, vyk¯ikli ˙toËnÌci moje jmÈno. Zn·m dob¯e teroristy, vÌm, ûe majÌ velikÈ mnoûstvÌ zbranÌ a ûe mohou klidnÏ zabÌt mne anebo kohokoli jinÈho. J· se vöak smrti nebojÌm. Jednou v noci p¯iöli do mÈho hotelovÈho pokoje t¯i radik·lnÌ muslimovÈ a pokouöeli se mÏ zabÌt ve sp·nku. Ale B˘h m˘j ûivot zachr·nil. Jen mÏ poranili, ale j· jsem se uzdravil. Nemohu sp·t, dokud si nep¯eËtu nÏjakÈ slovo z PÌsma. M˝m oblÌben˝m mÌstem je 5. kapitola Matouöova evangelia. Ta se velmi dot˝k· mÈho srdce. Kdyû jsem byl mlad˝, ¯Ìkali ve ökole nÏkte¯Ì uËitelÈ, ûe bojovnÌci Talibanu jsou spasitelÈ svÏta a ûe n·m dob˝vajÌ pr·vo n·sledovat All·ha. P¯·telil jsem se s p¯ÌsluönÌky al-kajdy, za coû se nynÌ stydÌm. CÌtÌm vinu, ûe tolik nevinn˝ch lidÌ bylo zavraûdÏno a ûe jsem se podÌlel na teroristickÈm v˝cviku tolika mlad˝ch lidÌ. Ale vÌm, ûe mi B˘h odpustil. 10
V roce 1998 jsem se setkal s Us·ma bin L·dinem. P¯edstavil jsem se mu a on byl öùasten, ûe mÏ vidÌ. Tehdy mi ¯ekl: ÑJe to velmi dobrÈ, ûe jsi p¯iöel do t·bora. Pot¯ebujeme mladÈ lidi, jako jsi ty.ì Tehdy to na mÏ velmi zap˘sobilo, protoûe on byl pro n·s velk˝m v˘dcem a j· jsem s nÌm mohl najednou osobnÏ rozmlouvat. NynÌ jsem ale p¯esvÏdËen, ûe je naopak velik˝m nep¯Ìtelem lidsk˝ch byP·kist·nötÌ k¯esùanÈ poslouchajÌ k·z·nÌ v pustinÏ na tostÌ. Tito lidÈ ¯ÌkajÌ, ûe jejich n·boûenstvÌ nehl·s· zabÌjenÌ afgh·nsko-p·kist·nskÈm pomezÌ. nevinn˝ch lidÌ, ale lidi, kterÈ zabili ve v˝cvikovÈm t·bo¯e, nevinnÌ byli. Us·ma nenÌ û·dn˝ hrdina. Nikoho ze sv˝ch blÌzk˝ch dûih·du nezasvÏtil. Pociùuji v srdci hanbu a velikou vinu za vöechno to, co jsem d¯Ìve p·chal. NevÌm, jak˝ druh ducha mÏ to p¯inutil dÏlat, ale nynÌ je za tÌm, co kon·m, jin˝ Duch. Nakazovali n·m, abychom zabili kaûdÈho, kdo zmÏnÌ svÈ n·boûenstvÌ. Jakmile nÏkdo opustÌ svou vÌru a chce vϯit svobodnÏ, je pot¯eba ho podle nich ihned zabÌt. AËkoli jsem zmÏnil n·boûenstvÌ, nejsem Ñkafirì (nevϯÌcÌ). KafirovÈ nevÏ¯Ì v Boha, ale j· v Boha vϯÌm. Naopak, nynÌ jsem doöel k pozn·nÌ, co vlastnÏ je prav· vÌra. »tu si Bibli kaûd˝ den dvÏ hodiny a Ëtu i p˘l hodiny kor·n. P¯ipravuji srovn·vacÌ pojedn·nÌ o Bibli a kor·nu, abych mohl oslovit vzdÏlanÏjöÌ muslimy. Moje rodina dosud o mÈ zmÏnÏ n·boûenstvÌ nevÌ. Rodina mÈ manûelky pat¯Ì k jednÈ radik·lnÌ fundamentalistickÈ skupinÏ. Manûelka se modlÌ pÏtkr·t dennÏ. Kaûd˝ veËer, kdyû si Ëtu Bibli, se mÏ pt·: ÑCo to Ëteö?ì A j· jÌ kousek po kousku p¯ed·v·m k¯esùanskÈ poselstvÌ. Bible dok·ûe zmÏnit ËlovÏka kaûdÈho druhu. Podle pl·nu militantnÌch radik·l˘ jsem mÏl zabÌjet AmeriËany, k¯esùany ñ vöechny druhy lidÌ. Ale kdyû jsem se zmÏnil j·, m˘ûe se urËitÏ zmÏnit kaûd˝ ËlovÏk. NynÌ m·m pevnou vÌru v Krista ñ jeho jsem p¯ijal jako Spasitele do svÈho ûivota. JeûÌö Kristus se nynÌ stal ˙heln˝m kamenem Rafiqova ûivota. P·n posÌl· svÈho svatÈho Ducha, aby posiloval izolovanÈ vϯÌcÌ, kte¯Ì po tÏchto kopcÌch p¯ich·zejÌ k v̯e a pozdvihoval ty, kte¯Ì vykon·vajÌ pod¯adnÈ pr·ce ve velk˝ch mÏstech. Duch BoûÌ dokonce promÏÚuje ÑvrhanÈ kamenyì p¯Ìvrûenc˘ al-kajdy na ûivoucÌ kameny svÈho kr·lovstvÌ, jako je tomu t¯eba v p¯ÌpadÏ Rafiqa. NÏkdejöÌ nep¯·telÈ Kristovi, sv·¯enÌ Ëasto i mezi sebou, se nynÌ stali ûiv˝mi kameny, ze kter˝ch je v tÈto zemi budov·na stavba na pevn˝ch z·kladech JeûÌöe Krista. ñ Hlas muËednÌk˘, USA, b¯ezen 2008 11
ÚVAHA TOMA WHITA
Nikdy nedok·ûÌ chytit vÌtr Jiû po 36 let je sleduji, jak se snaûÌ chytit vÌtr: neviditelnÈho Ducha svatÈho, kter˝ po celÈm svÏtÏ pracuje v n·s i skrze n·s. Nep¯·telÈ evangelia usilujÌ chytit tento vÌtr, aby ho mohli zniËit. Na uvÏznÏnÌ k¯esùan˘ uûÌvajÌ pouta, ¯etÏzy, ûeleznÈ dve¯e, m¯Ìûe, beton, bambus, provazy nebo dr·ty. P¯esto je nemoûnÈ, aby tito duchovnÏ slepÌ lidÌ chytili nÏco, Ëemu vlastnÏ v˘bec nerozumÏjÌ. Pod rouökou naöÌ slabosti, naöeho nedokonalÈho tÏla, evangelium postupuje d·l. Jsme Ë·stÌ BoûÌ strategie k rozöi¯ov·nÌ nezniËitelnÈho Kr·lovstvÌ, pr·vÏ tam a pr·vÏ v tu dobu, kdy je nejmÈnÏ oËek·v·no. BÏhem Ëtrn·ctiletÈho vÏznÏnÌ proûÌval Richard Wurmbrand krutÈ muËenÌ, ale p¯esto plukovnÌk Sandu Franco, kter˝ ho vysl˝chal, byl doslova omr·Ëen chov·nÌm svÈ obÏti. Wurmbrand byl kdysi ateista stejnÏ jako on. Kdyû se po jednom takovÈm v˝slechu plukovnÌk Franco vr·til dom˘, ¯ekl svÈ ûenÏ: ÑJe se mnou nÏco v nepo¯·dku! CÌtÌm se jako bych byl nemocn˝. Nikdy jsem se ve svÈm ûivotÏ nesetkal s takov˝m ËlovÏkem, jako je tenhleten Wurmbrand.ì Tento plukovnÌk byl ohromen dvÏma silami, kterÈ p¯edtÌm v˘bec neznal ñ BoûÌ l·skou a zboûnou pokorou ñ proti kter˝m svÏt nem· obranu. Ve snaze chytit vÌtr nakonec vÌtr chytil jeho a p¯itrhl ho k vÏËnÈmu ûivotu. PlukovnÌk Franco se stal k¯esùanem a nakonec i on skonËil ve vÏzenÌ. Tento vÌtr nez·visÌ na Ëase Ëi mÌstÏ. Nez·leûÌ ani na naöem rozhodov·nÌ. BÏhem svÈho uvÏznÏnÌ na KubÏ mÏ na kost promrzlÈho odvedli z umÏle vychlazenÈ cely p¯ed jistÈho kapit·na Santose. ZaËal jsem se za nÏho tiöe modlit. Ptal se mÏ, co to dÏl·m. ÿekl jsem mu, ûe to on je chladn˝ a nikoli j· a ûe ho m˘ûe BoûÌ l·ska rozeh¯·t. Zd·lo se, ûe po tÏchto slovech ponÏkud znervÛznÏl. Nap¯ÌötÏ, kdyû mÏ dozorce opÏt odvedl k v˝slechu k tomuto ËlovÏku, mÏl nasazenÈ sluneËnÌ br˝le, abych se mu nemohl dÌvat do oËÌ. Nech·pal vöak, ûe proti Duchu svatÈmu se nelze zatarasit sluneËnÌmi br˝lemi. BÏhem dlouh˝ch mÏsÌc˘ mÈho vyöet¯ov·nÌ si kapit·n pozval dalöÌ d˘stojnÌky, aby mÏ takÈ uvidÏli. Z¯ejmÏ mÏ povaûovali za urËitou kuriozitu. Moûn· vöak se onen vÌtr p¯ece jen trochu do nich op¯el. NesedÏl jsem p¯ece jen p¯ed kapit·nem Santosem, ale rovnÏû na nebesk˝ch mÌstech s JeûÌöem Kristem (Ef 2,6). NesmÌme b˝t zmatenÌ, kdyû nÏkdo nep¯ijme naöe svÏdectvÌ. Jsme prostÏ jen hlinÏnÈ n·doby. BoûÌ Duch vöak dok·ûe vyuûÌt urËitou p¯Ìleûitost, urËitÈ okolnosti. V˝sledek vûdy z·visÌ na Bohu. VËera jsem veËe¯el s jistou ËÌnskou rodinou, jejÌû blÌzk· p¯Ìbuzn· byla propuötÏna po dvou a p˘l letem vÏzenÌ v provincii J¸n-an. Protoûe je jiû 12
mimo vÏzenÌ a dokonce m· pr·ci ve st·tnÌch sluûb·ch, nem˘ûeme citovat jejÌ pravÈ jmÈno. Budeme jÌ zde jmenovat ÑChing Lanì. Tato mlad· k¯esùanskÈ ûena dok·zala vydat svÏdectvÌ vÌce jak dvÏma st˘m sv˝m spoluvÏzeÚkynÌm. »inila tak p¯i tvrdÈ pr·ci ñ ve vÏzenÌ vyr·bÏli û·rovky. V noci ûeny spaly na zemi a byly na sebe tak namaËk·ny, ûe kdyû se chtÏla jedna otoËit, musela se s nÌ otoËit cel· ¯ada. P¯esto vϯÌcÌ ani v takov˝ch podmÌnk·ch nejsou obÏti, ale vÌtÏzovÈ v Kristu. BÏhem tÈto doby p¯ijala Krista asi stovka ûen. Ching Lan je pok¯tila sbÏraËkou a studenou vodou. Z tÈto ûeny vyza¯oval takov˝ soucit a vlÌdnost a svÈmu okolÌ dod·vala takov˝ pokoj, ûe z nÌ nakonec ve vÏzenÌ udÏlali ˙sekovou vedoucÌ. NÏkterÈ PlukovnÌk Franco a far·¯ Wurmbrand. z dozorkyÚ dokonce plakaly, kdyû byla Ching Lan propuötÏna svobodu. To bylo z¯ejmÏ poprvÈ, co se jich dotkl Duch JeûÌö˘v. Naöe svÏdectvÌ vzk¯ÌöenÈho Krista n·m ovöem nikterak nezaruËuje ûivot prost˝ strachu. P·kist·nci, o kter˝ch zde pÌöeme, i dalöÌ k¯esùanÈ mezi nimiû v desÌtk·ch n·rod˘ pracujeme, samoz¯ejmÏ zakouöejÌ chvÌle ˙zkosti a strachu, stejnÏ jako moûn· vy, kdyû m·te vydat svÈ svÏdectvÌ. P¯esto Duch svat˝ je mocnÏjöÌ neû strach a d·v· n·m sÌlu, abychom projevovali l·sku dokonce i tv·¯Ì v tv·¯ naöim nep¯·tel˘m. NÏkdo kdysi poznamenal: ÑOdvaha nenÌ nep¯Ìtomnost strachu, ale vÌra, ûe je nÏco d˘leûitÏjöÌho neû n·ö strach.ì A my vÌme, ûe vÏËnost je d˘leûitÏjöÌ (Matouö 5,10ñ12). Ti, kte¯Ì se pokouöejÌ chytat vÌtr, vypalujÌ kostely v NigÈrii, ale to, co nevidÌ, sp·lit nemohou. SnaûÌ se izolovat k¯esùany v »ÌnÏ od vnÏjöÌho svÏta. ZatloukajÌ dve¯e kostel˘ v IndonÈsii a nechtÏjÌ k¯esùany vpustit dovnit¯. Nep¯·telÈ evangelia se snaûÌ chytat vÌtr a pouûijÌ k tomu proti k¯esùan˘m jakoukoli zbraÚ ñ benzÌn, autogen, h¯ebÌky, kulky nebo i sekul·rnÌ mÈdia ñ avöak nikdy nemohu zvÌtÏzit. B˘h otevÌr· dve¯e, kterÈ nem˘ûe nikdo zav¯Ìt. Vzn·öejme se na vÏtru jeho vzk¯ÌöenÌ a vdÏËnÏ vzhlÌûejme k naöemu Spasiteli. Vûdyù pr·vÏ jako On chytil n·s, m˘ûe chytit nÏkoho dalöÌho, t¯eba i z tÏch, kte¯Ì jsou nynÌ jeho ˙hlavnÌmu nep¯·teli!
ñ Hlas muËednÌk˘, USA, z·¯Ì 2007 13
ZPRÁVY ZE SVÌTA ÈÍNA Reportá BBC Pøi podzemních bohoslubách v Èínì se lidé kvapnì modlí a doufají, e do shromádìní znenadání nevtrhnou policisté. Na konci jedné ulièky v severní èásti Pekingu se v nevelké místnosti shromádilo asi ètyøicet køesanù. Na zaèátku bohoslueb si klekají a modlí se. Jejich duchovní pøedstavený, Zhang Minxuan, stojí pøed nimi. Pøed dvaceti lety byl holièem a o ádné náboenství nemìl zájem. Pak upadl v nemilost u komunistických úøadù a dostal se do vìzení. Po této zkuenosti se stal køesanem. Od chvíle, kdy zaèal vést shromádìní podzemní církve, byl ji zatèen nejménì desetkrát. Jednoho dne Bùh vyvede naí církev z temnoty do svìtla, øíká svým shromádìným spoluvìøícím, jejich oèi se pøi jeho slovech rozzáøí. Budu se modlit za nae vládce bez ohledu na to, co vechno jsem od nich vytrpìl, øíká Zhang. Vìøím, e je nakonec Bùh obrátí. Nikdy nezruím svùj vztah s Bohem, a se dìje cokoli. Podzemní køesané èínskou komunistickou stranu znaènì znervózòují. V této zemi se tito vìøící poèítají na miliony. Ke svým shromádìní se scházejí vude, kde je to jen moné nejèastìji ve svých soukromých domech. Tito køesané nechtìjí, aby je kontrolovala vláda v Pekingu a z tohoto dùvodu se odmítají pøipojit k vládou uznávané církvi. Komunistická strana se obává jakékoli organizace, která odmítá slíbit loajalitu zdejímu reimu. Trest vìzení Cai Zhuohua si ve svém domì v Pekingu ète Starý zákon. V obývacím pokoji hned vedle televize má stoh Biblí. Cai je dalím pøedstavitelem hnutí èínské podzemní církve. Ale na shromádìní svého sboru nás vzít nechtìl obával se, e by je mohly úøady identifikovat z naí reportáe. Cai Zhuohua 14
je køesanem ji od svých jinoských let. Pøed nìkolika lety se mu podaøilo vytisknout v ilegální tiskárnì 10 000 Biblí, které rozdal mezi podzemními køesany. Za to ho komunistická strana poslala na tøi roky do vìzení. Musím íøit køesanství, prohlauje, a nemohu jinak, ne tisknout Bible a rozdávat je mezi svými spoluvìøícími ale právì v tom je mi bránìno. Továrna na Bible A tak, kdy jsme zjistili, co dìlají v jihoèínském Nanjingu, docela nás to pøekvapilo. Èína má svou vlastní úspìnou výrobnu Biblí Vydavatelskou spoleènost Amity, (v pøekladu pøátelství mezi národy). Tato spoleènost vytiskne dennì asi 9 000 Biblí. Továrna vak smí tisknout Bible pouze pro státem uznávané církve, nikoli pro církve podzemní. Ale nezdá se, e by mìly archy vycházející z tiskaøského zaøízení nìjaký velký úèinek na zdejí zamìstnance. Bibli jsem nikdy neèetl a ve køesanství nevìøím, prohlauje Zhang Guohong, který zde pracuje ji ètrnáct let. Knihou obèas zbìnì procházím, ale jsem tu hlavnì na práci. Na to, abych jí èetl, mi èas nezbývá. Amity vytiskla první èínskou Bibli v roce 1987. Od té doby tato spoleènost trvale rostla. V lednu 2007 se Amity pøestìhovala do nových prostor, kde bude schopna vyprodukovat milion Biblí za mìsíc. To z ní èiní nejvìtí tiskárnu Biblí na svìtì. A to u je na bezboný komunistický stát opravdu výkon. Snad je to nìco jako Boí humor, øíká Peter Deam, poradce tiskárny pro výrobu, ale skuteènì zde tiskneme miliony Biblí. Vytiskli jsme pro církve v Èínì ji 41 milionù Biblí. Oficiální církev Nìkteré z Biblí konèí v katolické farnosti Xishiku v Pekingu. Tato kongregace je
souèástí oficiálního èínského a státem uznávaného náboenského hnutí. V této katolické církvi jsou biskupové vybíráni státem a nikoli Vatikánem. Zde se kadý zodpovídá komunistické stranì a nikdo se neskrývá ani neobává zatèení. Na nedìlní dopolední mi sem pøicházejí stovky lidí. V nedìli se zde konají celkem tøi bohosluby a není pøi nich jediné volné sedadlo. To je druh oficiálního køesanství, který èínská vláda toleruje. Podmínka je pøitom jednoduchá: pokud jste loajální komunistické stranì, mùete se modlit a chodit na bohosluby, jak je vám libo. Vláda usiluje o to, aby zdejí køesané chodili jen do státem uznávaných sborù a tak je mìla plnì pod kontrolou. Ale køesanství pøerùstá meze státní kontroly. Ji brzy mùe pøijít den, kdy v Èínì bude více køesanù ne komunistù. James Reynolds, BBC Peking, 25. prosince 2007 FILIPÍNY Zavradìní misionáøe na Mindanao Otec Jesus Reynaldo Roda, katolický misionáø z øádu Neposkvrnìné Panny Marie byl zavradìn 15. ledna ve kolní kapli Notre Dame of Tabawan School ve mìstì Tabawan. Z tohoto èinu je podezøelá skupina islámských militantù napojená na al-kajdu. Ozbrojená skupina vtrhla do kaple, kde se otec Roda právì modlil. Kdy vzdoroval
ZavraûdÏn˝ p·ter Roda
jejich snaze ho unést, byl útoèníky zastøelen. Hlas muèedníkù, Kanada, 23. ledna 2008 EGYPT Soud uznal víru dvanácti konvertitù ke køesanství Egyptský soud rozhodl, e náboenská pøíslunost dvanácti køesanù, kteøí nejprve konvertovali k islámu a pak opìt pøestoupili ke køesanství, bude oficiálnì uznána. Toto rozhodnutí zmìnilo výnos niího soudu, podle nìho konverze tìchto køesanù uznat nelze, nebo by lo o odpadlictví, tedy skutek, který je v muslimském svìtì povaován za kardinální zloèin. Právní zástupce tìchto dvanácti koptických køesanù oznaèuje tento pøípad za vítìzství lidských práv a svobody náboenství, které otevírá dveøe pro stovky dalích koptù, kteøí se chtìjí vrátit od islámu ke své pùvodní víøe. Pøetrvává vak i nadále obava nad tím, aby výnos soudu opravdu vedl k úøední zmìnì náboenství v pøísluných osobních dokumentech, a tak se definitivnì skonèila jejich úøední perzekuce. Hlas muèedníkù, Kanada, 13. února 2008 JORDÁNSKO Vypovìzení zahranièních køesanù Podle agentury Compass Direct Jordánská vláda v roce 2007 vypovìdìla a odmítla povolení k pobytu nejménì 27 zahranièním køesanùm. Tamní ministr zahranièí Nasser Judeh 20. února potvrdil vypovìzení dvaceti misionáøù, kteøí v zemi pùsobili pod roukou charitativní práce. Vypovìzení ovem poruuje èlánek 18 Mezinárodní úmluvy o obèanských a politických právech, které Jordánsko pøijalo v roce 2006. Nejnovìjí vypovìzení se týká dvou Egyptských pastorù, kteøí se oenili s enami majícími jordánské obèanství. Oba pastoøi byli 15
deportováni do Egypta zaèátkem února. Dalí vypovìzenou osobou je køesanka, které policie naøídila opustit zemi do 20. února. Tato ena navtìvovala arabsky hovoøící sbor a byla úøady obvinìna z toho, e studuje arabtinu, aby tím maskovala své evangelizaèní snahy mezi muslimy. Hlas muèedníkù, Kanada, 27. února 2008 IZRAEL PÁSMO GAZY útok na kanceláø YMCA Neidentifikovaní útoèníci provedli 16. února bombový útok na sídlo YMCA ve ètvrti Shajaiyeh v Gaze. Krátce po pùlnoci nejménì dvanáct ozbrojených muù vtrhlo do zaøízení YMCA. Na dva dozorující zamìstnance namíøili zbranì a ptali se jich, proè pracují pro nevìøící. Útoèníci pak zaèali devastovat budovu a odpálili dvì podomácku vyrobené náloe ve skladu knih. Vech 8 000 svazkù bylo znièeno, dále byla ponièena podlaha, stìny a sklepení. Násilníci také ukradli poèítaèe a dalí vybavení kanceláøe YMCA. K odpovìdnosti za útok se zatím nikdo nepøihlásil. Nicménì kontaktní pracovníci v Gaze jsou pøesvìdèení, e pachateli útoku jsou muslimtí militanti, kteøí tuto akci provedli jako odvetu za pøetitìní karikatur Mohammeda nìkterými dánskými novinami na zaèátku února. Pøi útoku nebyl natìstí nikdo zranìn. Hlas muèedníkù, Kanada, 20. února 2008 MALEDIVY Zbavení obèanství Nová navrená ústava Malediv omezuje získání obèanství pro nemuslimy. Oponenti návrhu varují, e její pøijetí mùe vést ke ztrátì obèanství ji stávajících obèanù, kteøí nevyznávají islám. V návrhu ústavy doslova stojí:
nikdo vyjma muslima se nemùe stát obèanem Malediv. Ji nyní podle zákona musí být kadý Maledivan sunitským muslimem, avak pøenesení této klauzule 16
do samotné ústavy èiní stávající situaci jetì obtínìjí. Tato nejnovìjí ústavní zmìna dává irokou pravomoc policii, která by pak mohla zatknout kohokoli, kdo svou vírou páchá uráku, vèetnì køesanù. To by pøirozenì bránilo vem snahám íøit evangelium a zaøadilo Maledivy mezi nejuzavøenìjí zemì svìta. Zatímco mnozí znají 200 ostrovù Malediv jako pitoreskní turistickou destinaci, jen málo lidí ví o striktních pomìrech, které zde devótní muslimská vláda pro svou tøísettisícovou populaci vytváøí. Prezident Maumoon Abdul Gayoom ji nìkolikrát prohlásil, e v zemi nebude tolerováno ádné jiné náboenství ne islám. Sdílení evangelijní zvìsti je povaováno za zloèin. Úøady ostøe sledují jakékoli kontakty místních lidí s turisty nebo cizinci. Cizinci mají právo praktikovat jiné náboenství ve svém soukromí, ovem jakákoli veøejná zmínka o nìm je pøísnì zapovìzena. Pro místní obyvatele je rovnì nedostupná celá Bible. Do zdejího jazyka jsou pøeloeny pouze Lukáovo evangelium, Skutky a èásti knihy Genesis. Proto Hlas muèedníkù spolupracuje s dalími organizacemi, aby se evangelium na tyto ostrovy pøece jen nìjakými cestami dostalo. V roce 1998 byli ze zemì vypovìzeni vichni zahranièní køesané a vichni známí domorodí køesané byli zatèeni. Kvùli protestùm zahranièí vak byli pozdìji proputìni. Zùstávají vak pod striktním dohledem úøadù. Pøijetím nové ústavy by se dostali do váného nebezpeèí, e o své obèanství definitivnì pøijdou. Hlas muèedníkù, USA, únor 2008 Mùete nám psát na nae e-mailové adresy:
[email protected] Dalí informace v angliètinì lze najít na internetových adresách: www.persecution.com www.persecution.net Starí èísla v elektronické podobì naleznete na internetové adrese: mucednici.prayer.cz
BIBLICKÉ ZAMYLENÍ
ivot kolem nás Na konec, brat¯Ì, uvaûujte o vöem, co je pravdivÈ, co ËestnÈ, co spravedlivÈ, co ËistÈ, co milÈ, co slyne dobrou povÏstÌ, o vöem, co se jmenuje ctnost, anebo z·sluha. (Filipensk˝m 4,8) ZatÌmco Kleof·ö se sv˝m p¯Ìtelem cestovali do vesnice jmÈnem Emauzy, p¯ipojil se k nim JeûÌö. Ale On byl nÏjak˝m zp˘sobem zmÏnÏn, takûe ho nemohli poznat. Kleof·ö se JeûÌöe ot·zal: Ty jsi jedin˝ cizinec v JeruzalÈmÏ, ûe nevÌö o tÏch vÏcech, kterÈ se tam v tÏchto dnech staly? I ¯ekl jim: ÑKterÈ?ì (Luk·ö 24,18 ñ19) JeûÌö projevil z·jem. Tak mnoho vÏcÌ se stalo v JeruzalÈmÏ v tÏch uplynul˝ch dvou dnech. Dva zloËinci byli uk¯iûov·ni. äel nÏkter˝ z uËednÌk˘ potÏöit JeûÌöovu zarmoucenou matku? Poû·dal nÏkdo Pil·ta o mrtvoly dvou zloËinc˘, aby byly sÚaty z k¯Ìûe anebo byly ponech·ny krkavc˘m? Jeden z nich se p¯ece stal bratrem ve v̯e. UËednÌci mu p¯ece mohli zajistit alespoÚ minim·lnÏ d˘stojn˝ poh¯eb. A co se stalo s jeho popravËÌmi, kte¯Ì projevili takovou mÌru bezboûnosti a pot¯ebovali sp·su? Naöel se mezi uËednÌky nÏkdo, kdo by jim uk·zal cestu pok·nÌ a odpuötÏnÌ h¯Ìch˘? Lelio Orsi T¯i dny uplynuly. Kolik vÏcÌ se za tu dobu v Je- (1511ñ1587) ñ ruzalÈmÏ ud·lo? NÏkdo p¯iöel o domov, jin˝ byl zra- Putov·nÌ do Emaus nÏn, nÏkdo utrpÏl ztr·tu blÌzkÈ osoby. NÏkdo sp·chal zloËin a nÏkdo sloûil novou pÌseÚ oslavujÌcÌ Hospodina. Matky peËovaly o svÈ dÏti. JinÌ poskytli chlÈb tomu, kter˝ ho nemÏl. Ve t¯ech dnech se ud·lo mnoho vÏcÌ. ÑJakÈ vÏci?ì ptal se JeûÌö. On se zajÌmal o lidsk˝ ûivot ve vöech jeho aspektech, ctnostech a h¯ÌöÌch, radostech i z·rmutcÌch. On si p¯eje sdÌlet s n·mi vöechno. UËednÌci, kdyû hovo¯ili o tÏch ÑvÏcechì, kterÈ se staly v JeruzalÈmÏ, byly ve skuteËnosti pohlceni pouze jedinou vÏcÌ: co se stalo s JeûÌöem, s Osobou, kterou milovali. MnozÌ k¯esùanÈ jsou zcela pohlceni v˝hradnÏ sv˝m osobnÌm vztahem se vzk¯Ìöen˝m P·nem, kter˝ m˘ûe udÏlit pokoj zde i v budoucÌm r·ji. Ale Kristus je ûivot, ûivot kolem nich. Je to On, jehoû m˘ûeö vidÏt v jeho brat¯Ìch, v hladovÏjÌcÌm, ûÌznivÈm, nahÈm, nemocnÈm a zotroËenÈm lidstvu. Potk·v·ö se s nÌm kdykoliv, kdy potk·ö dÌtÏ BoûÌ. ñ Z knihy Richarda Wurmbranda Reaching toward the Heights
MUÈEDNÍCI KØESANSKÉ VÍRY Skryté kameny v základech církve ALBAN Anglie, 304 AD
P¯ed rokem 300 byla Anglie pod ¯Ìmskou nadvl·dou a trpÏla n·boûenskou perzekucÌ. Alban, pohansk˝ voj·k, kter˝ slouûil v ¯ÌmskÈ arm·dÏ v Brit·nii a stal se prvnÌm k¯esùansk˝m muËednÌkem v Anglii. Alban slyöel poprvÈ o Kristu ve Verulamiu, kdyû ve svÈm domÏ ukryl k¯esùana jmÈnem Amphibalus, kter˝ prchal p¯ed ˙¯ednÌ mocÌ. »ist˝ a zboûn˝ ûivotnÌ styl Amphibaluse Albana natolik okouzlil, ûe po nÏkolika rozhovorech poû·dal o k¯est. MezitÌm vöak guvernÈr Verulamia poslal do Albanova domu voj·ky, aby zde zatkli Amphibaluse. Alban ale jeötÏ staËil vymyslet pl·n na z·chranu svÈho p¯Ìtele. OblÈkl si jeho mniöskou kutnu a voj·ci ho p¯edvedli p¯ed guvernÈra jako zatËenÈho Amphibaluse. Vlada¯e to velmi zachmu¯ilo. Nejen ûe nezatkl Amphibaluse, ale navÌc se jeötÏ uk·zalo, ûe jeden z jeho vlastnÌch voj·k˘ se stal k¯esùanem! GuvernÈr dal Albanovi obvyklou volbu, buÔ bude obÏtovat kadidlo ¯Ìmsk˝m boh˘m anebo skonËÌ na popraviöti. Alban na to odpovÏdÏl: ÑUctÌv·m a klanÌm se p¯ed prav˝m a ûiv˝m Bohem, kter˝ stvo¯il vöechny vÏci.ì Vla-
da¯ se pak zeptal: ÑZ jakÈho domu nebo kmene poch·zÌö?ì Alban odvÏtil: ÑZ jakÈho d˘vodu se mÏ pt·ö na m˘j p˘vod?ì Pokud ovöem touûÌö slyöet pravdu o mÈm n·boûenstvÌ, vÏz, ûe jsem nynÌ k¯esùanem a zasvÏtil jsem sv˘j ûivot k¯esùanskÈ sluûbÏ.ì Po tÏchto slovech vlada¯ rozk·zal, aby Albana zbili. Kdyû Alban odmÌtl p·lit kadidlo pohansk˝m boh˘m, rozk·zal vlada¯, aby byl popraven. Aby doöel na popraviötÏ, musel Alban p¯ejÌt p¯es ¯eku. Historik Bede uv·dÌ, ûe most byl p¯eplnÏn p¯ihlÌûejÌcÌm z·stupem muû˘ i ûen, vöech kategoriÌ a vÏku. O podrobnostech Albanovy popravy existuje mnoûstvÌ variant, kterÈ spÌöe p¯er˘stajÌ v legendu. Ale tyto p¯ÌbÏhy naznaËujÌ, ûe Alban z˘stal ve v̯e pevn˝ aû do konce a jeho p¯Ìklad p¯inesl ¯adu nov˝ch obr·cenÌ. PravÌ se, ûe popravËÌ odhodil sv˘j meË a p¯ihl·sil se k v̯e v Albanova Boha, a stal se n·slednÏ druh˝m muËednÌkem Brit·nie. T¯etÌm muËednÌkem pak byl s·m Amphibalus, kter˝ kdyû se dovÏdÏl o AlbanovÏ zatËenÌ, öel se s·m p¯ihl·sit vlada¯ovi. MÏsto Veluramium bylo pozdÏji p¯ejmenov·no na St. Alban. Albanovo vyzn·nÌ, ÑuctÌv·m a klanÌm se p¯ed prav˝m a ûiv˝m Bohem, kter˝ stvo¯il vöechny vÏciì, je v St. Alban uûÌv·no dodnes. ñ Hlas muËednÌk˘, USA, b¯ezen 2008
Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka. V prosinci vychází dvojèíslo. Toto periodikum je registrováno u Ministerstva kultury ÈR pod evidenèním èíslem MK ÈR E 12970 Bulletin vydává obèanské sdruení POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI
K hlavním cílùm tohoto sdruení patøí: poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm informovat veøejnost o pronásledování køesanù podporovat vydávání literatury, která vypovídá o køesanských muèednících a svìdcích víry. Obèanské sdruení úzce spolupracuje s celosvìtovou misijní organizací International Christian Association (ICA). Pìt hlavních zásad této misijní organizace je zaloeno na biblickém veri epitoly idùm 13,3: 1. Podporovat køesany v íøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Jeíi Kristu pro-
následováni, prostøednictvím køesanské literatury, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalích forem pomoci. 2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám køesanských muèedníkù. 3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì proli utrpením v bývalých komunistických zemích. 4. Nejrùznìjím zpùsobem se snait získávat pro Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování køesanù v totalitních zemích a problémových oblastech. 5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných na køesanech. Tento bulletin lze bezplatnì objednat na adrese: Hlas muèedníkù pot. pøihrádka 21 377 01 Jindøichùv Hradec Úèet pro dobrovolné pøíspìvky: ÈSOB Jindøichùv Hradec è. ú.: 131257607/0300
