ČAL AM ÁDA
ČALAMÁDA S m ě s
z a j í m a v é h o
čt e n í v e
v y s m á t é m
Vyšlo ve Středisku volného času Bájo Česká Skalice v lednu 2012 |
ÚVODNÍK
n á l e v u Číslo 14
NAŠE NÁVŠTĚVA ČISTÍRNY
Kdyby padaly dešťové kapky volným pádem..., to by byl masakr! Jen si to představte. Prší. Voda. Je důležitá, všichni mají radost. Jenže ouha. Jedna dešťov á kapka dopadne a zabije slepici na dvoře. Další dopadne a místo záhonku máte oraniště. Všichni se děsí, utíkají. Po dešti = po boji. Proč? Protože dešťové kapky padají volným pádem. Za to může pouze to, že zmizel vzduch. Ono se najednou i hůře dýchá, nebo spíše nedýchá. Jakmile by zmizel vzduch, všechno by šlo „do kopru“. Takže, až bude příště pršet a začnou u toho u mí r at s l ep i c e , ry c hl e si shánějte kyslíkovou masku. Nastává totiž APOKALYPSA! Ale do té doby, než se tak stane, si zpříjemněte čas čtením prv ní ho l etoš ní ho čís l a Čalamády. Tentokrát na téma voda, water, wasser, aqua nebo chcete-li H2O. Nicol
Reportéři Čalamády v čistírně odpadních vod (tzv. „čovce) v České Skalici s panem Martinem Čapkem.
Areál českoskalické čistírny odpadních vod byl uveden do plného provozu v roce 1998. Do té doby byla vypouštěna odpadní voda přímo do řeky Úpy. Nejen na to jak ČOV funguje jsme se při naší návštěvě zeptali pana Martina Čapka, který nás celým provozem „čovky“ provedl. Na j akém principu ČOV fung uj e? Splaškové odpadní vody jsou přiváděny z města tlakovou kanalizací z čerpací stanice na konci Bezručovy ulice. Čištění začíná v budově, kde je umístěno mechanické předčištění, odtud natéká do denitrifikačních a aktivačních nádrží. Pomocí dosazováku dochází k oddělování kalu od vyčištěné vody. Přebytečný kal je odčerpán do kalové nádrže a poté strojně odvodněn na kalolisu. Celý koloběh trvá asi pět dní. Ko lik vody se denně vy čistí? Záleží na množství srážek, které napadly. Když neprší, tak se vyčistí asi dva tisíce kubíků (což je dva miliony litrů). Když prší, tak se vyčistí až tři tisíce kubíků.
Ilustrace: Martin Vdoviak
Z j akých obcí j de voda do čistírny ? Převážně z města Česká Skalice a Velkého Třebešova. V současné době je dobudovávána kanalizace v místní části obce Zlíč, Zájezd a Spyta. Mají se napojit v příštím roce.
2
ČAL AM ÁDA
FOTOREPORTÁŽ Z ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
Budova, ve které se nachází řídící centrum, dmýchárna a mechanické předčištění
Jemné strojně stírané česle (hustá mříž) na první mechanické předčištění. Voda dále prochází přes vertikální lapák písku a odtud gravitačně
V popředí denitrifikační nádrž a v pozadí aktivační nádrže
Recirkulace kalu
Valník s kalem určený k odvozu
M á čis ti čk a n ěj ak é n eg ati vn í stránky? Samozřejmě , všechno má své n e g a tiv n í strá n ky, n a p říkla d nerovnoměnost nátoků. Když je splašková voda přitékající na ČOV zředěná deštěm, proces čištění vody se zkracuje, takže voda vytéká hůře vyčištěná. Emisní limity stanovené pro vypouštění do povrchových vod ale stále splňuje.
Co všechno může ohrozit provoz čistírny ? Kvalita čištění je přímo úměrná teplotě. Při vyšší teplotě se lépe množí bakterie, tudíž je čištění účinnější. Na druhou stranu, když se bakterie přemnoží, začnou se n a vzá je m po žíra t a u míra j í. Největším problémem, se kterým se musejí pracovníci obsluhy vypořádat, jsou přívalové deště, při kterých přitéká na čistírnu až dvojnásobné mn ožstv í v od y a d och ází k částečnému vyplavování bakterií obsažených v odpadní vodě.
Kde se daj í sehnat bakterie, kdy ž doj dou? V každé čističce se používají specifické bakterie podle odpadních vod, které do ní tečou. Ale když je to potřeba, nastartuje se fekální vůz a dojede se do nejbližší čističky (v našem případě Jaroměř, Nové Město nad Metují, Náchod či Červený Kostelec), kde se naberou nové bakterie.
Fung uj e čistička „nonstop“? Ano, musí běžet stále.
natéká do první denitrifikační nádrže.
Jaké j sou další možnosti vy užití ka lu? Slisovaný kal se dá použít na výrobu
Budova s kalolisem
Kalolis - zařízení na odvodňování kalu
Slisovaný kal může být využit jako hnojivo nebo materiál na výrobu tvárnic
Řídící centrum čističky odpadních vod
Turbína, která pohání vzduch do biologického čištění
Dispečerské pracoviště
tvárnic nebo jako hnojivo. Což u nás není možné, protože kal obsahuje zvýšené množství hliníku.
stavy.
od nedoj edené po lévky po prošlý prostředek na my tí oken, tak to se mýlíte. Všechna voda se k nám z čističky vrátí, ale ne vždy čistá. Některé věci z vody prostě vy čistit nej dou, a pak mnohdy ohrožuj í naše zdraví. Dávej te proto pozor, co do odpadu lij ete. Nej en kvůli Č OV (k t erá by p o v elk ém poškození nejspíš přestala čistit a m y b y ch o m b y l i p o k r k ve splaškách), ale hlavně kvůli nám, lidem. Závěrem chci varovat, aby slabší povahy na tuto exkurzi nechodily , ČOV j e cítit j ako velká přeplněná „kadibudka“.
K d o j s o u n ej v ět š í znečišťovatelé? Dedra, Platex a Skaličan.
m íst n í
Ko lik lidí a j ak se o čističku stará? Čtyři. Když je hodně práce (např. je potřeba lisovat kal), tak se rozdělí a pracuje se ve dvojicích. V týdnu se pracuje od šesti do dvou. O víkendu jen dvě až tři hodiny, kdy se berou vzorky vody a kontrolují
Jakou j e na tuto práci potřeba vy studovat školu? Existují vodohospodářské školy, ale přímo pro toto povolání (technik) stačí i učiliště. Ale spíš než na vzdělání záleží na nadšení. Když je člověk pro věc zapálený, lépe se vše naučí a celkově dělá práci lépe. Děkuj eme za rozhovor. PS: A pokud si stále my slít e, že do „záchodu“ můžete lít všechno,
Připravili: Martina Sedláčková, Šimon Prudil, Nicol Jará, foto: Martina Horká
3
ČAL AM ÁDA
4
AM ÁDA ČALAMÁDA - ČAL LITERÁRNÍ DVOJSTRÁNKA
KDYŽ TĚ VIDÍM, TAK ... Toho rána všichni měli někam naspěch. A kdybyste se těch všech dotyčných zeptali, proč tak činí, s klidnou hlavou by vám odpověděli, že z dobrého důvodu. Stejnou odpověď byste slyšeli i od Čtyřbudy Brvosměla, svědomitého zaměstnance Úřadu pro marnění práce. I když on by vám toho řekl určitě více, jen kdyby tak nespěchal. Zaměstnanci onoho úřadu to neměli vůbec lehké , úřad si nárokoval velmi dochvilné zaměstnance, a není tedy divu, že Čtyřbuda Brvosměl vrazil do vstupních dveří kanceláře úřadu v šest hodin a čtyřiatřicet minut přesně. Vytáhl z kapsy pero a zapsal se na velmi obsáhlý seznam příchozích zaměstnanců, to kdyby se stala nějaká nehoda či krádež, aby ti z vyšších vrstev úřadu věděli, kdo byl v budově přítomen. Už si chtěl zandat pero zpět do kapsy, když tu zavrčení. Krok zpět a vrčení sílí. Před Brvosmělem stojí černý kocour. Hřbet vypnutý ke stropu, hlava při zemi, ale modré oči sledují každý pohyb. Kdyby byl dnešní den tím včerejším, Brvosměl by se ošil a zahnal by kocoura, ať si jde po svých. „Teď, když tě tu tak vidím, vzpomenu si na toho kocoura před tebou“, řekl Brvosměl a naplnil ho nádherný pocit nostalgie z těch dob, kdy on sám byl malým klukem a hrával si před budovou úřadu. „Tehdy, bylo mi deset, hrával jsem si tu. Vřelé díky tvému předchůdci, bez něho bych dnes nepracoval zde. Ta bílá kočka s modrýma očima. Ta mě sem zavedla. Jako kdyby tušila, že mě sedne razítko do ruky ze všeho nejlépe. Sebrala mi čepici. Co jsem měl dělat? Tak jsem se za ní rozběhl. To ale nebyl dobrý nápad, poněvadž kočky mají ve zvyku ještě přidat, když se cítí být pronásledovány,“ řekl Brvosměl a na chvíli se odmlčel. Kocour, teď už překvapivě klidný, zaujatě poslouchal každé slovo. „Utíkala sem, přímo sem do té kanceláře,“ pokračoval Brvosměl, nyní s vědomím, že ho kocour vnímá. Nevěděl proč, ale měl pocit, jakoby se do země propadal. Přišlo mu, že kocour je neobvykle veliký a jakoby vedl rozhovor s nějakou světově známou osobností. „Tedy, no, jestli vás to zajímá… kočky nejsou zrovna hovorný typ, není-liž pravda?,“ ozvalo se nedlouhé zavrčení a tak Brvosměl raději pokračoval. „Tedy, vběhla přímo sem, proběhla dalšími dveřmi, které byly náhodou otevřené, jakoby už to měla všechno naplánované. Vyběhla po schodech, já samozřejmě za ní, nyní již sledován několika úředníky. Nevěnoval jsem jim pozornost a hnal se za tou zpropadenou - pardon - velmi na nervy lezoucí kočkou, jistě mi rozumíte, co tím myslím…“. Ozvalo se znovu zavrčení. ,,A najednou jsem ji ztratil z dohledu. Byla ta tam, i s mojí čepicí… Ale jak jsem se zbavil její pozornosti, naskytl se mi pohled, na který do smrti nezapomenu. Ty vysoké psací stoly, přepážky a klenuté prostory...! Nikdy jsem toho nelitoval, práce zde už sice není jako před lety, ale ta atmosféra toho všeho na mě působí vždy, když tu vidím nějakou kočku, stejně jako teď vidím tebe… a…!?!“ Kocour měl najednou u nohou červenou čepici, tu samou, co dříve patřila Brvosmělovi.
Ilustrace: Martin Karvai
Martin Karvai, 13 let
5
AM ÁDA ČALAMÁDA -ČAL LITERÁRNÍ DVOJSTRÁNKA
BÁSNIČKY A PŘÍBĚHY O RYBÁCH A VODNÍCÍCH Anna Horká, 11 let
VODNÍK PEPA Pepa sbírá dušičky pod ty svoje hrníčky.
Vždycky, když si plavec plave, zatahá ho za sandále. Ilustrace: Bára Karásková Ilustrace: Ema Prudilová
„Pozor, pozor, obluda!“
Martina Sedláčková, 12 let
křičí plavec, někdy dva.
ZLATÁ RYBKA
Ema Prudilová, 8 let
Když pak plave pod hladinu,
Žila jedna zlatá rybka
nemá mysl na svačinu.
v jezírku s lekníny.
pohádka inspirovaná „Pohádkou vodničí“ z knihy Pohádková lampička Františka Nepila
OD KAPRA AŽ PO VODNÍKA
Byla to pěkná snobka, A pak si ho Pepíček
nesnášela mokřiny.
Vodník Lojza si jednou zase povídal se žabičkou Žanetkou a najednou se ho Žanetka ptala: „Jak
strčí pod svůj hrníček. Nesnášela žáby v nich, Tenhle Pepa bydlí v řece.
děsila se jejich špíny.
Kdopak to je? Vodník přece.
Až jednou napadl sníh, umrzly i lekníny.
je to vlastně s vámi vodníky, je ti tolik let a ještě jsi docela mladý - skoro chlapec?” „No, to
víš,“
vodníčkovi
říká
Lojza.
povede
Když
vychovat
se
nějakému
kapra,
který
se dožije 100 let, tak se z něj stane docela Lidé ji vylovili, odnesli do domu. Do akvária ji hodili a nadávali na zimu.
malý vodníček. To je vždycky na každé okolní řece veselo. Pozor! Tady pluje starý kapr Ulryk. Je mu už 99 let a za rok už to bude maličkatý vodníček Ulryk. Toho potom pozvu, ať u mě zůstane.“ „Aha, tak už vím, jak to je s vámi
Na jaře ji popadli, zamířili k mokřinám, musela pustit své místo
vodníky,“ raduje se Žanetka. „A také vím, kdo s námi bude za jeden rok bydlet: maličký vodníček!“
dravým rybičkám.
Ilustrace: Magdalena Dorotea Horká
Žáby ji odstrčily, nechali samotnou, užovky se posmívaly
Magdalena Dorotea Horká, 9 let
RUSALKA A VODNÍK Teče voda voděnka a v ní sedí rusalka. Rusalka v ní nohy máčí,
a tím se pomstily.
Tak žila rybička, chudinka maličká, než se lidé vrátili a s sebou ji odnesli.
vodník se však na ni mračí. Poslal na ni žabáka, ať tu vílu naláká pod hrníček, pod hrnec. Nebyl to šťastný konec!
Dravé ryby pochcípaly, jezírko uvolnily. Rybka se vrátila a šťastně dožila.
Ilustrace: Matouš Čipčala
6
ČAL AM ÁDA
VODA V ČÍSLECH 71% povrchu planety Země tvoří voda 20% pevniny je pokryto věčným sněhem a ledem (Antarktida, Grónsko, Aljaška) „Lidské tělo je ze 70 % tvořeno vodou.
3% z celkového objemu vody je pitná 78% pitné vody je vázáno v ledovcích 21% pitné vody je voda podzemní
Cha, cha, to já jsem vodník z vody téměř celý.“
1% procento pitné vody je využitelné 0,34% ze sladké vody tvoří jezera, rybníky, řeky atd., což je pouze 0,01% z celkového objemu vody
KOLOBĚH VODY Země je jediná známá planeta, která má hydrosféru (obal tvořený vodou), tudíž je to pro lidi jediná planeta, kde lze pohodlně žít. Na Zemi se vyskytuje voda ve všech třech svých podobách (kapalina, pevná látka i plynná látka). Neustále cirkuluje a mění se. A nic se neděje neuspořádaně a náhodně, hovoříme o malém a velkém koloběhu vody. „Odpařená voda z oceánů (pára) se dostane díky proudění vzduchu nad kontinent, tam se opět zkondenzuje a dopadne na pevninu jako déšť. Potom se buď po povrchu (řeky, potoky) nebo jako spodní voda dostane do vodních toků, moří a oceánů. Opět se vypaří ... a tak pořád dokola, tak tomu říkáme velký koloběh vody.“
„A malý koloběh vody je, když se voda (pára) sráží přímo nad oceánem a na pevninu se vůbec nedostane. Tak co, už to chápete?“
ANKETA: O VODĚ A RYBÁCH Anketa proběhla ve čtvrtek 3. listopadu 2011 na českoskalickém náměstí. Dotazovaných bylo celkem osm.
„Limonádu? Tak to neznám. Jsem vodní víla a nejraději piju vodu z deště. Škoda, že je v poslední době nějaká kyselá.“
Žárovku o vodě připravila: NZi, ilustrace na straně 6: Magdalena Dorotea Horká, Nikola Čechová, Marie Brátová, Kateřina Nováčková
ŽÁROVKA ANEB POSVÍTILI JSME SI NA... VODU
7
ČAL AM ÁDA
ŽÁROVKA ANEB POSVÍTILI JSME SI NA... LOSOSY TESTÍK: CO VÍTE O LOSOSECH? 1. Proč putují lososi do své rodné řeky? a) za potravou b) aby se vytřeli c) na návštěvu k příbuzným
3. Jaké jsou typy táhnoucích lososů? a) jarní losos, grilse, podzimní losos b) malý losos, větší losos, velký losos c) jarní losos, letní losos, podzimní losos, zimní losos
2. Jak tam lososi trefí? a) pomocí GPS navigace b) někoho se po cestě zeptají c) pomocí vnitřní mapy, kompasu či “homingu”
4. Jak často lososi plují do rodné řeky? a) jednou měsíčně b) každoročně c) jednou za deset let
Správné odpovědi: 1b, 2c, 3a, 4b
Pokud se vám testík nevyvedl, určitě si přečtěte Martinčin článek o lososech a pak to zkuste znovu... .
JAK TO, ŽE SE LOSOS NEZTRATÍ? Lososi každoročně plují z moře do řeky, kde se vylíhli. Proč? Jak? Kdy? Pokusím se na to odpovědět. Každý rok se lososi z moří vydávají na cestu „domů“, do řeky, ze které pocházejí. Stejnou cestu vykonali i jejich rodiče, před nimi zase jejich rodiče..., a takhle bychom mohli pokračovat donekonečna. A je tu první otázka: Proč? Aby se vytřeli. Z jiker se vylíhne potěr, a ten když povyroste, vydá se do moře. Za rok či za dva se již dospělé ryby vydají zpět do řeky. A máme tu další otázku: Jak? Vědci zjistili, že lososi mají něco jako kompas nebo mapu. Když jako malí opouštějí svoji řeku, zapamatují si přesně trasu. Získají tím vnitřní mapu. Ještě navíc mají u čenichu miniaturní kousíčky železa, díky nimž určí sever. To je zase kompas. Je tu ovšem ještě „volání domova“ homing, který je odlišný od kompasu (nebo mapy). Je to něco jako maják, který volá ryby k domovu tím, že vysílá určitý signál. Už dlouho se ví, že losos cítí (větří) svou vlastní řeku, a když se k ní pomocí vnitřní mapy dostane, vyčenichá pak už celkem snadno i cestu až do místa svého původu. Vědci se domnívají, že jsou to patrně určité látky (feromony), které po vodě vysílají mladé ryby jeho populace z potoku jejich zrodu. Navigační schopnosti jsou u těchto „poutníků“ velmi dobře vyvinuty. Je ovšem pravda, že určitá část ryb tyto schopnosti nemá nebo je ztratila. Nenajdou tedy cestu do vlastní řeky a dostanou se do úplně jiné. Takto jsou osídlovány dlouho opuštěné vodní toky. To bychom měli druhou odpověď. Ale co poslední otázka: Kdy? I na tu můžeme odpovědět. Lososi táhnou v několika obdobích. Jarní lososi jsou větší lososi. Do řek vstupují na konci dubna a na začátku května. Na výtěr tu čekají až do podzimu. Grilse jsou menší a malé ryby. V moři strávily jen jednu zimu a do ústí řek táhnou od května do podzimu. Podzimní lososi jsou velké ryby, v moři strávili alespoň dvě zimy. Do ústí řek plují až těsně před třením. Tím jsem doufám odpověděla na všechny otázky. Snad vám alespoň něco utkvělo v paměti. Zkuste si tedy znovu můj testík. Už bude bez chyby? Martina
Žárovku o lososech připravila a ilustrace lososa obecného nakreslila: Martina Sedláčková
ČAL AM ÁDA
8
VTÍPKY: O VODĚ A RYBÁCH Pla v o u d v a p la vc i na p říč Lipenskou přehradou, když tu jednoho asi tak dvacet metrů od protilehlého břehu chytne křeč: „Ty, já už ten zbytek ke břehu nedoplavu.“ „Nevadí, tak se otočíme a poplaveme zpátky!“ Potkají se dva plavci uprostřed oceánu. „Jak dlouho už plavete?“
„Celý rok!“ „A to vám to nevadí?“ „Abych pravdu řekl - v sobotu a v neděli jo, zvlášť, když si za to nemůžu vybrat náhradní volno.“ Pepíček se jde koupat do rybníka a ptá se: „Pane starosto, nejsou v tom rybníce žáby nebo vodní hadi?“ A pan starosta odpoví: „Neboj, Pepíčku, žraloci už je sežrali!“
ČER(VE)NÁ KRONIKA ANEB RYBIČKY V TOMATU Myslíte, že se může ryba utopit? Jeden by řekl, že nemůže. Jenže opak je pravdou. Dne 7. ledna se utopila celá rodina neonových rybiček ve vlastním akváriu. Jak k tomu došlo, je zatím nejasné. Vyšetřování, vedené komisařem platýzem, postupuje velice pomalu a očití svědkové nejsou žádní. Všichni mlčí jako ryby, což je velice překvapující. Vražda je vyloučena, neonky byly velice mírumilovné, takže je nepravděpodobné, že by si udělaly nepřátelé, a kdyby se majitel pokusil úkladnou vraždou zbavit nepohodlných mazlíčků, zahubil by i zbytek obyvatel. Nejpravděpodobnější tedy je, že to byla jen tragická náhoda způsobená neopatrností, jelikož neonky jsou rybky velice náchylné na jakoukoliv změnu v akváriu. Výsledek pátrání je zatím v nedohlednu. Za rybí rodinku truchlí celé akvárium a my přejeme upřímnou soustrast. Píše Nzi
STRIP: POUŠŤ
Ilustrace: Jolana Silingerová
Ilustrace: Marie Jiřičková
Potkají se dvě žížaly a ta jedna povídá druhé: „Kde máš manžela?“ „Ale, chlapi ho vytáhli na ryby.“ Potkali se dva rybáři a jeden říká druhému: „Jednou jsem chytil kapra a rozhodl jsem se, že ho naučím žít na suchu. Nejdříve jsem ho vyndal z vany na půl hodiny, potom na hodinu a tak dál. No, a šestý den kapr umí žít nasucho.“ „A mohl bys mi toho slavného kapra ukázat?” ptá se druhý rybář. „Bohužel ne, před nedávnem mi spadl do sudu a utopil se.“ „Tatínku, jak je daleko do Ameriky?“ „Nemudruj a pádluj!“
Kreslí a píše mAh ČALAMÁDA — směs zajímavého čtení ve vysmátém nálevu. Vydavatel: Středisko volného času Bájo Česká Skalice. Vedoucí redaktorka: Nicol Jará. Redakce: Martina Sedláčková, Šimon Prudil. Fotografie: Martina Horká Ilustrace: Martin Vdoviak, Martin Karvai, Magdalena Dorotea Horká, Bára Karásková, Ema Prudilová, Matouš Čipčala, Nikola Čechová, Marie Brátová, Kateřina Nováčková, Martina Sedláčková, Marie Jiřičková, Jolana Silingerová a archiv. Adresa: Husovo náměstí 3, 552 03 Česká Skalice, e-mail:
[email protected], telefon: 491 452 708, http://www.svcbajo.cz. Tisk: Grafické studio Grafital s. r. o. Ročník 6 , číslo 14. Vychází nepravidelně. http Uzávěrka příštího čísla: březen 2012 Příspěvky (texty, obrázky, fotografie apod.) posílejte na výše uvedený e-mail nebo odevzdávejte přímo v redakci ČALAMÁDY v Báju.
