Úvodní úvaha pro Den zamyšlení 2012 v Praze

OBSAH: * slovo k zamyšlení * schůzka ODV * báseň Václava Havla * biblické knihy Stezky písmáků 2012 * z práce k OČK MZH od ses. Kálalové * br. Dabrowski - z konference ICCS * výňatek: slovenské MÉDIUM * kniha Skautské století * zamyšlení nad budoucností * nepřesnosti i ve skautské literatuře * skautský týden v Taizé 2012

_____________________________________________________________________________________ Úvodní úvaha pro Den zamyšlení 2012 v Praze Ezechiel 34, 7 Slyšte tedy, pastýři, slovo Hospodinovo: 8 Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, mé ovce jsou loupeny a stávají se potravou veškeré polní zvěři, protože nemají pastýře a moji pastýři mé ovce nehledají; pasou sami sebe, ale mé ovce nepasou. 9Proto, pastýři, slyšte slovo Hospodinovo! 10Toto praví Panovník Hospodin: Hle, chystám se na ty pastýře, budu je volat k odpovědnosti za své ovce. Nedovolím jim už pást ovce, aby místo nich pásli sami sebe. Vysvobodím své ovce z jejich chřtánu, nebudou jim potravou.“ 11Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, já sám vyhledám své ovce a budu o ně pečovat“.

Jistě, jedná se o sobectví – jenže v tom právě je ten háček: sobecké ovce si volí jako své pastýře zase jen sobecky orientované vůdce v blahé naději, že takoví „motivovaní“ pastýři je povedou na místa, kde bude dost potravy a dokonce bezpracného pohodlí. A teď bychom mohli vypočítávat, jak se to všude projevuje … Jenže co když smysl tohoto biblického oddílu je v něčem jiném než (pouze) v té smutné analýze? Myslím, že tento oddíl je vlastně dobrou zprávou, a to proto, že: 1. Hospodin potvrzuje, že ovce jsou jeho a ne těch pastýřů. 2. Pravý majitel ovcí to takhle nenechá napořád, chystá se na ty proradníky. 3. Hospodin své ovce vysvobodí a bude o ně sám pečovat. Takže je vše O. K. – můžeme být v pohodě? Inu – ano i ne. Ano proto, že opravdu každý, kdo si všímá lidského světa, ví, že „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě“. Ne proto, že Hospodin, když bude pečovat o své ovce, bude chtít, aby se vzpamatovaly a samy také přijaly svůj díl odpovědnosti. Uzavřeme naše uvažování otázkou ne po tom, kdo všechno jsou dnes ti špatní pastýři, které co nevidět „chytne Boží řemen“, ale ohlédněme se po příkladech opravdových Božích pastýřů. A nehledejme podle toho, kterou pastýřskou partaj - třeba církev či nějakou politickou stranu - zastupovali, ale zkusme zjistit, kteří že to jsou nebo byli odpovědní vůdcové – třeba jako byl náš bratr Václav Chrobák Havel …

Je dobré dozvědět se, že Ten, který je věčně živý, Hospodin, si všímá, co se děje s jeho stvořením. V tomto biblickém oddíle se vychází z toho, že člověk žije ve společenství – jako ovce ve stádě. Ať už se nám to líbí či proti tomu tak či onak protestujeme, „jsme jako ovce“. Ale tím „společenská charakteristika“ nekončí – jako ovce v přírodě potřebují vůdčího berana či stádo v salaši potřebuje pastýře, i my lidé potřebujeme vůdce a vždycky se nějaký najde, ba my si dokonce dobrovolně volíme celé skupiny pastýřů, aby o nás pečovali. Trvá to zřejmě „od nepaměti“. A odjakživa také dochází k tomu, že se pastýři neosvědčí ovcím, ale starají se o to, co svědčí jim. Bible říká: „pasou sami sebe“. Když tohle člověk slyší, hned se mu vybaví: ano, to jsou ti sobci, co „nám pijí krev“, nám ubohým ovcím. Jsou to „vlci v rouše beránčím“! To oni berou peníze, které máme dostat my …

1

Hlavní témata pro jednání odboru duchovní výchovy v únoru 2012: - odevzdané vyúčtování Stezky písmáků 2011 f-nadaci - pravidla Stezky písmáků 2012

- rámcový obsah dalších NDS - přehled plánovaných akce ICCS a ICCG v roce 2012

_________________________________________________________________ ČTYŘI RANÉ BÁSNĚ (výběr) Václav Havel

U osamělé lavičky leží v rozsypaných peřinách dva kaštany a jeden starý klíč

***

Docela rezavý klíč

Zlaťáky víry mého jara se po kaštanových alejích rozkutálely a rozptýlily v mlžných parách

Je to klíč od malé kované skřínky jež skrývá v sobě červenožluté posly nových monstrancí lásky

Alej moje plakala k zemi červené a žluté a zrzavé slzičky jež na cestě dělaly sněmy

Zlaťáky víry mého jara se slétly jak poslušné děti do skřínky mého srdce

Hromady spadalého listí předvádějí zběsilé vířivé tance ty můžeš v knize osudů čísti

Ve jménu krásy podzimního listí

_________________________________________________________________

STEZKA PÍSMÁKŮ 2012 má vybrány biblické knihy: Kategorie „N” (ve věku do 9 let včetně) evangelium Matoušovo, 1. kniha Mojžíšova (Genesis) Kategorie „M” (ve věku od 10 do 12 let včetně) evangelium Matoušovo, 1. kniha Mojžíšova (Genesis), kniha Job a 1. a 2 epištola Timoteovi Kategorie „S” (ve věku od 13 do 17 let včetně) všechna evangelia, 1. kniha Mojžíšova (Genesis), kniha Job a 1. a 2 epištola Timoteovi Kategorie „P” (ve věku od 18 let výše) všechna evangelia, 1. kniha Mojžíšova (Genesis), kniha Job a 1. a 2 epištola Timoteovi Jak je v této soutěži již tradicí, 1. kolo proběhne v místě bydliště účastníků během měsíců září a října 2011, 2. kolo se bude konat - tentokrát v neděli dne 18. listopadu 2012 - opět v Praze. ___________________________________________________________________________________

2

Z práce ses. Jiřiny Kálalové – Sasanky, středisko „ÚTA“ Nové Město nad Metují - 2. oddíl VS Vydry – pro zkoušku OČK MZH (2. pokračování) Kde se vzaly, tu se vzaly… Co vedlo Baden-Powella k tomu, aby vymyslel skauting a vložil do jeho základů tři povinnosti, na kterých stojí doposud? Byla to touha ukázat lidem kolem sebe, především mládeži, že lze i ve 20. století žít plnohodnotný radostný život, který má každému co nabídnout, pokud se nezalekne odpovědnosti za sebe, své blízké, svoji vlast a celý svět. Zakladatel cítil, že je třeba pozvednout morálku mladých chlapců, v jejichž rukou bude za pár let osud jejich země. Nechtěl na to ale jít od lesa, nějakou oklikou. Věděl, že pokud chce změnit něco ve společnosti, musí začít u jednotlivců, těch, kteří jsou jejími základními články. Dobře si uvědomoval, že mravokárné kázání není to, po čem kdokoli touží, že mnohem účinnější je osobní příklad. Jeho cílem bylo, aby mládež sama chtěla jím nabídnuté hodnoty přijmout za své a žít podle nich. Jenom to byla záruka, že nová generace přinese světu něco lepšího než předešlá. Zároveň toužil chlapcům nabídnout takové výchovné prostředí a program, který bude uvádět základní duchovní myšlenky skautingu do každodenního života. Robert Baden-Powell veškeré své naděje na lepší časy vkládal do chlapců – prvních skautů s vírou, že platí rčení: Principiis obsta, sero medicina paratur. (Odporuj v počátku, léčit až důsledky je pozdě.) Podobně smýšlel i A. B. Svojsík, když jako motto svých Základů junáctví zvolil tato slova: Zdravá, ušlechtilá a snaživá mládež je nejdůležitější problém českého národa. (Svojsík, 1991, str. 7) Dle příkladu rodinného přítele Johna Ruskina, který stál u zrodu Řádu sv. Jiří, měl Baden-Powell na zřeteli, že je třeba mládeži dát návod, ukázat jim, co je správné, co je dobré konat, ne co nesmějí, co je špatné, zakázané. Tento pozitivní výchovný přístup dokázal divy, přežil století a rozšířil se do celého světa. Ukažme si, kde se B-P při promýšlení a sepisování základních myšlenek skautingu mohl inspirovat nebo kde můžeme dnes vidět zajímavou podobnost či shodu (výčet si neklade za cíl být úplný). První inspirace, která nás většinou napadne, je středověká rytířská tradice. Rytíři považovali svoji čest za posvátnou věc, což se dále odráželo v hodnotách, které pro ně byly zásadní. Právě o nich píše B. P.: Byli věrni Bohu, králi a své zemi. Obzvlášť ohleduplní a zdvořilí byli ke všem ženám, dětem a slabým lidem. Pomáhali všem. Potřebným dávali peníze i jídlo a šetřili, aby mohli rozdávat. Učili se zacházet se zbraněmi pro případ, že by museli bránit svou víru a zem proti nepříteli. (Baden-Powell, 1993, str. 71) Podle tohoto popisu si můžeme rytíře asi docela dobře představit, ale stále nám jsou skryta pravidla, která měli tito muži v mysli a v srdci, když toto všechno konali. Možná nás to překvapí, ale jejich zákon měl tři body, a to: 1. Rytíř ctí Boha, 2. Rytíř se obává Boha a 3. Rytíř uctívá Boha. Všechny tři body jsou vztaženy k Bohu a přece pro rytíře jejich plnění znamenalo službu bližním, vlasti a králi. Být ve službách samotného Stvořitele znamenalo (a stále znamená) být tu pro druhé, aby ho skrze jednání každého rytíře (či skauta) mohli zakoušet. Když se na chvíli pozastavíme u velkého „Učitele národů“ J. A. Komenského, můžeme i v jeho pedagogickém přístupu najít zásady, ve kterých lze vidět podobnost se skautskými základy. Jelikož Komenský za hlavní cíl výchovy považoval přípravu člověka na nový život po smrti, což může pro každého člověka znamenat a jistě znamená něco jiného, pokusil se výchovu

3

vedoucí k tomuto cíli blížeji popsat ve třech bodech: 1. Poznat sebe sama a svět, 2. Ovládnout sebe a svět a 3. Povznést se k Bohu. Když se zamyslíš, tak tě určitá podobnost jistě napadne. Tento myslitel samozřejmě přišel s mnohými „vynálezy“, se kterými se potkáváme na každém rohu, nejen v oddílech, ať už je to využívání hry jako prostředku učení, důraz na celoživotní zdokonalování nebo zásada co nejvíce podporovat samostatnost dítěte. Věnovat se mu ale více nebudu, to bychom utekli od svého hlavního tématu. Trojici hesel lze nalézt i jinde, např. u Dona Bosca (rozum, laskavost, náboženství), ale to stále není to naše skautské. Kde je tedy ta hlavní inspirace, kterou měl bratr zakladatel na mysli, když formuloval mravní principy skautingu? Odpověď je jednoslovná – Bible. V této knize je možné najít i odpověď na to, proč B. P. zvolil takové pořadí, jaké zvolil. Zdůvodnění mohou být různá: pokud se hlouběji zamyslíš nad prvním principem, tak za ním lze vidět zbylé dva, stejně jako lze v povinnosti k druhým vnímat povinnost k sobě samému jako předpoklad pro skutky lásky. Dalším důvodem může být to, že B. P. chtěl pořadím vyjádřit svou pokoru vůči Bohu a svou úctu vůči druhým, proto vepsal odpovědnost sobě samému až na místo poslední. Anebo o pořadí vůbec nepřemýšlel, otevřel Bibli a přečetl si Ježíšovu odpověď na otázku, které přikázání je v Zákoně největší: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe.“ (Nový zákon, Mt 22, 37 – 39, 1990, str. 33) Někdo s pořadím principů nemusí tak úplně souhlasit, může se mu zdát, že jiné pořadí by bylo příhodnější. Nikdo ti tvůj osobní názor nemůže brát, jen měj na paměti, že bratr zakladatel měl pro pevné stanovení pořadí principů své důvody. Čeští skauti vyjadřují s pořadím principů souhlas, když jmenují Boha nejvyšší Pravdou a Láskou. Ano, nejvyšší – vždyť On je příčina všeho, vše převyšuje a proto Mu přísluší první místo. Povinnost k Bohu, k ostatním a k sobě nalezneš v tomto pořadí jak v mezinárodních skautských dokumentech, tak i v našich Stanovách Junáka – svazu skautů a skautek ČR. Zajímavé je, že při listování knihou Scouting for Boys bys je takto sepsané nenalezl. Byly totiž formulovány až později. Do svých dokumentů je přijalo až světové skautské hnutí, které se zformovalo ve 20. letech 20. století. A proč jsou vlastně zrovna tři? Číslo tři je krásně symbolické. Může to být chápáno jako odkaz k Nejsvětější trojici nebo jako nejmenší možný počet sloupů, na kterých už lze vybudovat střechu domu. Hlubokou myšlenku má i vysvětlení geometrické – spojením dvou bodů vždy získám jen přímku. Když jsou body tři, lze jejich spojením vytvořit trojúhelník nejrůznějšího tvaru. Když se podíváme na tři principy „od zadu“, můžeme si jejich význam promítnout do života (a také slibu) člena hnutí – od vlčete až po vůdce. Malé vlče se nejdříve učí ovládat samo sebe, žít spolu s druhými a hledá nejvyšší Pravdu a Lásku. Jako starší se jí pak snaží sloužit skrze laskavé skutky konané bratřím a svým bližním. Činovník slibuje už něco jiného, že bude svěřeným dětem předávat skautské hodnoty, že bude jejich průvodcem na cestě za nejvyšší Pravdou a Láskou. Tak jako by život věřícího křesťana měl být plný projevů lásky vůči bližním, kteří v jeho konání můžou poznávat Boha, tak taky činovník či vůdce by měl být ukazatelem správného směru, a to nejen osobním příkladem, ale také vědomým a plánovaným působením na své svěřence. Myslím, že v mnohém platí rčení, které říká, že „skautské hnutí je takové, jaké má vůdce“. (další pokračování příště) Ilustrace převzaty od br. L. Ruska – Šamana

Světová konference ICCS – St. Louis (USA) 1.- 4. 12. 2011 Zpráva o průběhu Ve dnech 1.- 4. 12. 2011 proběhla v St. Louis (Missouri, USA) světová konference Mezinárodní konference katolických skautů (ICCS). Za Junáka se konference zúčastnil Vojtěch Dabrowski, člen odboru duchovní výchovy Junáka. Konference byla zahájena ve večerních hodinách dne 1. 12. 2011 tzv. „Mezinárodním večerem“, kde byly prezentovány tradiční skautské a národní zvyky jednotlivých zemí. Vzhledem k přísným předpisům USA v oblasti dovozu potravin a nápojů se oproti jiným 4

obdobným akcím nedaly přivést tradiční národní kulinářské artikly. I tak se ale večer vydařil… Vlastní „jednací“ část konference začala ráno v pátek 2. 12. 2011. Začalo se krátkým zamyšlením o adventní době – času přípravy na oslavu prvního příchodu Ježíše Krista na naši zem. Následovalo přednesení výročních zpráv za období posledních tří let. Nejprve br. Bandur Hermans shrnul své dlouholeté působení ve funkci generálního sekretáře ICCS. Zmínil zejména zapojení ICCS do Světových dnů katolické mládeže a spolupráci s katolickou církví na dalších projektech, dále pak informoval o dosud neuzavřené problematice členství Slovinska ve WOSM a ICCS. Pozornost byla rovněž věnována proběhlým aktivitám v oblasti mezináboženského a ekumenického dialogu, další akce tohoto typu je plánována na konec září 2011 do Asissi. Předána byla rovněž informace o udělených nejvyšších vyznamenáních ICCS – „Medaile sv. Jiří“, kde na seznamu figurují i dva zástupci Junáka – br. Josef Heřmánek a br. Jiří Navrátil. Dále byla přednesena zpráva o hospodaření ICCS v uplynulém období. Na ni navázala diskuze ohledně výše příspěvků členských organizací ICCS. Nakonec byla schválena následující verze: a) příspěvky podle počtu členů – bude aplikováno ve všech organizacích, kde lze jednoznačně určit počet členů – katolíků – tedy v případě katolických organizací – 0,20 EUR za osobu b) příspěvky formou paušálu – aplikuje se u ostatních organizací – to je i případ Junáka. Výše příspěvku je stanovena minimálně na 200 EUR, přičemž je však apelováno zejména na ekonomicky silnější státy (týká se i ČR), aby zvážili zaplacení vyššího příspěvku, protože uvedený minimální příspěvek je určen zejména pro státy v Africe, některých částech Asie či jižní Ameriky. Následně proběhlo představení kandidátů na řízení ICCS v příštím období. Zástupce USA společně se zástupcem Itálie sdělili, že se rozhodli kandidovat společně tak, že jeden z nich (Bray – USA) by byl ve funkci Chairman a Roberto – Itálie by byl ve funkci President. Oba by pak řídili ICCS společně. Toto vyžadovalo provedení úpravy stanov ICCS. Bylo odhlasováno, že stanovy lze tímto způsobem upravovat, nicméně je nutné zachovat lhůtu pro případné připomínky. Závěr byl ten, že Bray a Roberto budou ICCS nadále v tomto smyslu řídit, přičemž další záležitosti související se změnou stanov budou řešeny pouze v případě obdržení připomínek. V odpoledních hodinách proběhla krátká zasedání jednotlivých regionů ICCS. Zástupce Junáka se zúčastnil zasedání ICCS Evropa a Blízký Východ. Z výstupů tohoto zasedání je třeba zmínit obnovení mandátu pro člena výboru, br. Antonia Maksouda (Libanon), dále pak schválení finančního plánu pro příští období a rovněž plán aktivit pro rok 2012:  10.- 12. 2. 2012 Příprava akčního plánu pro příští období – Dublin, IR  Velikonoce 2012 Tábor pro mladé vůdce Living Stones v Itálii  29. 7.- 5. 8. 2012 Skautský týden v Taize  5.- 7. 10. 2012 Setkání středoevropského regionu – Spišská Nová Ves  15.- 18. 11. 2012 Konference ICCS Evropa a Blízký Východ – Toledo, Španělsko U všech uvedených aktivit se předpokládá účast zástupce Junáka. Druhý den konference byl zahájen přednáškou místního biskupa na téma „Rodina a skauting“. Po této přednášce následovaly pracovní skupiny k tomuto tématu. Odpoledne pak bylo věnováno exkurzi do města St. Louis, kde proběhla návštěva „vstupní brány Divokého Západu“ na břehu řeky Mississippi – jedná se o oblouk, na jehož vršek se vyjíždí kabelovou dráhou. Následně se všichni zúčastnili mše svaté v místní katedrále, která je vystavěna v novogotickém stavebním slohu na začátku 20. století. Den byl zakončen společnou večeří v restauraci. Poslední den konference – neděle 4. 12. 2011 – se konaly volby zástupců k funkcím presidenta a chairmana. Zprávu sestavil: Vojtěch Dabrowski, člen ODV

5

6

Betlémské světlo 2011 nebylo jen roznášeno, ale také rozváženo …

… jako např. na Ústecku. V Kutné Hoře skautky a skauti zazpívali koledy …

… a měli tam i pietní místo Václava Havla.

7

Tradičně také v Kutné Hoře proběhlo ekumenické shromáždění:

Žal srdce (z básnické sbírky „Tatínek“) Alena Břeňová Když zasáhne vás ztráta, kterou nečekáte, když Život dá vám „podpásovku“ a směje se vám do očí, těžko najdete hned sílu jít dál.

Upokoj se, srdce ztrápené a věř, že Život má pro tebe ještě spoustu radosti, i přes rány, které v nás zůstávají a pozvedají naše srdce a oči ke Hvězdám….

Přesto každá rána má svoji cestu léčení. Každý žal se ve vás vstřebá a jdete dál vstříc svému osudu.

(22. prosince 2011)

_____________________________________________________________________________________ Junák dal sám sobě 2012 dárek: knihu

k Novému

roku

V takovém případě by si měl položit otázku: dal jsem k tomu podnět, poslal jsem autorům nějaké dokumenty? Avšak pozor: ještě není docela pozdě, stále probíhá projekt v širší podobě a je to stále možné! Ovšem – jako dříve, i nyní se budeme muset „ponořitˮ do literárních zdrojů, a to nejen těch, ze kterých čerpala tato kniha. Ovšem skutečnost, že 100 let skautingu v Českých zemích nelze vtěsnat do jedné knihy, třebaže má přes 250 stran, je vlastně důkazem toho, že skauting je skutečně historickým fenoménem života jednotlivých lidí i celé společnosti a nikoli snad jen místními epizodami dění v několika málo regionech!

Skautské století. Zdá se, že ji čeká brzo další vydání, - má šanci stát se částí „pokladűˮ střediskových i domácích knihoven i dárkem např. ke skautskému slibu anebo k osobnímu výročí. Mnohého sice zamrzí – když už tato kniha obsahuje nejen vůdčí osobností českého skautingu, ale i osudy skautek (těch spíše v menší míře) a životního běhů skautů z různých koutů naší vlasti – že v ní nenajde také ty osobnosti, které inspirovaly právě jeho osobně.

8

Na knize Skautské století pracovali její autoři rok a výsledkem je 256stránková velkoformátová publikace s více než 800 fotografiemi a obrazovými dokumenty bohatě ilustrující sto let českého skautingu. Více o jejím obsahu naleznete na samostatném webu. Autoři a vydavatelé budou rádi za jakoukoli zpětnou vazbu, upřesnění či doplnění. Směřujte je prosím na email: knihastoletí@skaut.cz. Publikaci Skautské století můžete za 350 Kč zakoupit již nyní na www.skaut.cz/obchod (dostupná je i v kancelářích TDC a v JUNu). V únoru se také začne prodávat v knihkupectvích po celé ČR, ale zde díky distribučním nákladům za výrazně vyšší cenu 500 Kč. Od neděle 15. ledna do 24. dubna lze také prožít 100 let skautingu

na vlastní kůži prostřednictvím projektu, který každý den přinese jednu fotografii reprezentující jeden skautský rok. Stačí se stát fanouškem stránky na facebooku a každý den máte fotografii s komentářem na své zdi. Ve středu 1. 2. proběhlo v Praze slavnostní poděkování všem, kteří se podíleli na vzniku jedinečné publikace Skautské století a představení všem zájemcům o publikaci a skauting. V průběhu večera se uskutečnil slavnostní křest nové publikace, promítaly se unikátní snímky, videa i zvukové záznamy, které autoři při přípravě publikace sesbírali. Podrobnější informace k této knize jsou na: www.skaut.cz/knihastoleti.

Kniha obsahuje také zamyšlení, nazvané

Po nových stezkách Čeští skauti mají dnes za sebou jedenadvacet let života v zemi, kdy jim nehrozí zákazy a pronásledování. V zemi, která se hlásí k demokracii a tradici, z níž vyrůstal i skauting. Tedy vůbec nejdelší etapu za těch sto let, kdy za své úspěchy, ale i selhání mohou vděčit v prvé řadě sami sobě. Přitom situace, do níž po Listopadu 1989 vstoupili, se radikálně lišila od poměrů, v jakých se skauting u nás naposledy těšil svobodě. Během 80. let se totiž zásadním způsobem začala proměňovat tvář celé západní civilizace – nastala epocha, které se nejčastěji říká postmoderna. Je pro ni především charakteristická vláda veřejného mínění jdoucí ruku v ruce s dominantní úlohou médií ve všech rovinách života, určující úloha emocí a vůbec prožitků pro život člověka a rezignace na jakékoliv obecně platné normy snad s výjimkou té, že žádné takové normy neexistují a „každý má svou pravduˮ. V tomto terénu se velmi špatně orientovali všichni, kteří doufali, že pokud někdy padne komunistický režim, dojde k návratu poměrů vycházejících z toho nejlepšího, co poskytovala „masarykovská demokracieˮ první československé republiky, případně poněkud inspirovaná tím, co nejlepšího bylo na „socialismu s lidskou tváříˮ roku 1968. Mezi nimi významnou skupinu – kromě politických vězňů a církevních disidentů – tvořili právě skauti střední a nejstarší generace. Celá devadesátá léta se ve skutečnosti v českém skautském hnutí řešilo hlavně to, jak se vůbec v těchto poměrech dá skauting pojmout:

9

co je nutné hájit, jako jeho trvalý základ, co je možná dobré a užitečné, ale v určitých případech je třeba umět se toho vzdát, a co je s ohledem na poslání skautingu v naší reálné situaci škodlivé (například proto, že odrazuje i ty děti a mladé lidi, pro které by skauting byl jinak velmi vhodný). Lze pokládat za potvrzení kvality a síly skautingu a dokonce se dá říci našeho skautingu, že do nového století vstoupil (přes všechny ztráty – nejednou zbytečné) jako dynamické hnutí opírající se o tisíce mladých vedoucích, hnutí schopné vlastní sebereflexe, a proto též schopné růstu a proměny. Na předchozích dvaceti stranách této poslední kapitoly je shromážděno dostatek dokladů o tom, co všechno se při tom podařilo, kde všude se čeští skauti chopili příležitostí i úkolů, které vyplývají z jejich slibu, hesla i zákona. Proto se teď ještě stručně podíváme na to, co hlavně má český skauting před sebou, má-li být i nadále jedním z nositelů naděje pro mladé lidi i naděj pro společnost. V posledních desetiletích – a zvláště v tom posledním – dochází ke zkracování dětství a současně k prodlužování nedospělosti. Na jedné straně jsou dnes mnohdy deseti či dvanáctileté děti stavěny do situací, které vůbec neodpovídají jejich reálné zralosti (například v souvislosti s epidemií rozvodů, ale i nedostatkem schopnosti rodičů dostát své odpovědnosti dospělých a „delegovánímˮ rozhodnutí na své děti). To samozřejmě má zásadní vliv na utváření jejich vnitřního světa a masivní ztrátu důvěry v ideály. Kdysi Albert Schweitzer napsal: Jak zcela jiný by byl svět, kdyby lidé zůstávali tím, čím byli ve svých čtrnácti letech! Dnes by musel věk ideálů snížit o několik let. Vyrovnat se s tímto faktem, je pro skauting velký úkol. Skauting bez ideálů, bez důvěry v primát Pravdy a Lásky, nemá šanci. Ale ideály musí žít v srdcích těch, kteří je mají proměnit v život. Právě o tohle půjde v následujících letech v prvé řadě. A s tím těsně souvisí druhý velký úkol, který nadčasově zformuloval krátce před svou smrtí v roce 1938 Antonín B. Svojsík: Jak pochodí dnes skaut-rytíř, gentleman, bude-li uplatňovat Baden-Powellův příkaz: „Konej to, co je na prospěch druhým a nikoli to, co je jen na prospěch tobě.ˮ? Bude-li se snažit opravdu plnit tento příkaz, čeká jej těžký boj. A právě ti nejlepší a nejobětavější skauti to pocítí nejbolestivěji ... Nemám tu na mysli přirozený boj života, který vychovává a kterým musí projít každý, ale lidskou zlobu, která ubíjí vše vznešené a čisté. Je naším úmyslem a smyslem naší práce připravit takový těžký život právě našim nejlepším odchovancům? Ano: mají dnešní čeští skauti dost odvahy, důvěry a morální síly k tomu, aby šli touto cestou a dokonce na ní uváděli „právě ty nejlepšíˮ děvčata a chlapce? Jak toto všechno účinně uskutečnit ve „společnosti sváděníˮ, kde jsou sice lidé ubezpečováni, že jsou „přeceˮ svobodní, ale ze všech stran se na ně hrnou nástrahy, v nichž je jejich svoboda snadno spoutávána kdejakou závislostí? Ta třetí velká výzva se možná nejeví tak akutní, ale o to důležitější je, aby se na ní skauti včas připravili, protože ti, kteří dnes vstupují do jejich oddílů, se s ní určitě budou muset v životě vypořádat. Jde o to, že skauting vznikl v prostředí tradiční demokracie, byl a je její oporou a v klasických totalitách byl záhy potlačen. Co ale v situaci, kdy tato tradiční demokracie se ukazuje stále méně schopná účinně řešit problémy globalizovaného světa ovládaného čím dál tím mocnějšími nadnárodními skupinami, které snadno korumpují politické elity a ve svůj prospěch zneužívají média? Poskytne skauting i za těchto okolností svým členům dostatečně účinnou výbavu, aby obstáli jako služebníci Pravdy a Lásky? Skauti pochopitelně nebudou sami, kdo bude muset čelit této situaci. A budou mít jistě i řadu spojenců. Přesto – mají-li být právi odkazu, který do jeho základů vložili jeho zakladatelé – měli by být určitě těmi, kteří budou druhým oporou i inspirací. Jiří Zajíc - Edy

________________________________________________________________________ 10

Bylo nebylo – i ve skautské literatuře může být všechno jinak Říká se „Littera scripta manet – Co je psáno, to je dáno (Co je psáno, to trvá, zůstává)“. I v naší a zahraniční skautské literatuře se občas vyskytne informace, která je nepřesná, neúplná a někdy dokonce i nepravdivá. A přesto je často přejímána a tradována po generace. V této své úvaze bych rád věnoval pozornost několika příkladům těchto nepřesností a chyb a pokusil se o jejich vysvětlení. Ve světové skautské literatuře je často citována brožurka „Scouting and Christianity – Skauting a křesťanství“, která měl být údajně vydána v roce 1917. Jen z předmluvy k ní je uváděn výrok, přesněji řečeno první věta, která zní „Scouting is nothing less than applied Christianity – Skauting není ničím jiným než praktikovaným křesťanstvím)“ (volně přeloženo). Někteří autoři připisují tuto předmluvu BadenPowella., jiní označují B.P. za autora celé brožury. Protože se věnuji studiu duchovní podstaty skautského hnutí, pokusil jsem se citovanou brožuru resp. její kopii získat. Oslovil jsem skauty a skautky, se kterými jsem v písemném kontaktu, především vnuka B.P. Michaela, odborníka na spisy B.P. Mario Sicu, a další skautské experty Jonathana Howa, Dominiqua Benarda, Davida Bulla, Jacqueline Paschoud, Eduarda Valloryho, Daniela ScottDavise, z nichž někteří působí na ústředí WOSM a WAGGGS, ve skautském archivu v Gilwellu a v dalších skautských institucích, a některé další jednotlivce v zahraničí. Daniel Scott-Davies mi poslal oskenovanou čtyřstránkovou předmluvu k oné brožuře, ručně psanou B-P. Je to zřejmě jediný text, který existuje. Mario Sica, kterému jsem předmluvu B.P. poslal, z jejího obsahu soudí, že autorem oné brožury ve skutečnosti nebyl B-P, autor předmluvy k brožuře, ale mohl jím být někdo zcela jiný. Zatím se mi však nepodařilo brožuru „Scouting and Christianity“, sepsanou B-P popřípadě jiným autorem než B.P., a vydanou v roce 1917, objevit. Mario Sica dokonce předpokládá a odvozuje z obsahu předmluvy, že předmluva mohla být napsána později, než se uvádí. Celá brožura pokud vůbec existuje, ať již je jejím autorem B-P nebo někdy jiný, mohla podle Sicy vzniknout rovněž později, snad někdy po první světové válce. Paradoxem je, že dodnes nacházíme ve skautské literatuře odkazy právě na tuto brožuru „Scouting and Christianity“ přesněji pouze na tu výše uvedenou první větu z předmluvy (Foreword) k ní, přičemž za autora obojího je považován B.P. Když jsem se autorů takových odkazů zeptal, zda předmluvu a celou brožuru viděli a četli, v podstatě všichni prohlásili, že nikoliv a že ten odkaz převzali z literatury od někoho jiného. Svou otázkou jsem je uvedl do rozpaků. Michael Baden-Powell mi v dalším e-mailu (leden 2012) potvrdil, že uvedená brožura z pera jeho děda a Zakladatele světového skautského hnutí B.P. ve skutečnosti neexistuje. O to překvapivější je, že Tim Jeal ve své obsáhlé biografii B.P. „The Boy-Man. The Life of Lord Baden-Powell“ (W.Morrow New York, 1990) na str. 515 cituje onu brožuru a v plném znění uvádí výše uvedenou první větu z předmluvy k ní. Tima Jeala se mi zatím nepodařilo kontaktovat. Na vysvětlenou uvádím, že angličtí autoři používají pro diskutovanou publikaci označení pamphlet. Slovo pamphlet nemá v angličtině hanlivý obsah na rozdíl od českého pamflet (v angličtině = brožura, knížka, leták vs. v češtině = ostrý, útočný, hanlivý leták, článek; hanopis). Proto jsem použil vhodnější výraz brožura a nahradil tak pro nás v této souvislosti nevhodné slovo pamflet. Jiří Čejka – Péguy (pokračování příště) 11

Skautský týden v Taizé 2012 Výbor regionu ICCS Evropa - Středozemí srdečně zve k účasti na skautském týdnu v Taizé, a to od 29. července do 5. srpna 2012. Pobyt v Taizé (čti: Téze) nabízí vyzkoušet si prosté soužití s druhými, poznat ducha důvěry a zažít okamžiky ticha – tím vším si připomenout, že Kristus nás očekává v našem každodenním životě. Taizé je ekumenický křesťanský klášter v malé vesnici v Saône-et-Loire, region Burgundy, France. Komunitu tvoří něco málo přes 100 bratří, kteří pocházejí z různých proudů křesťanské tradice. Každoročně přichází do Taizé přes 100,000 mladých lidí z celého světa jako poutníci. Zažívají zde ovzduší otevřenosti, setkávají se při studiu Bible i u her, účastní se chvil sdílení a provádějí různé práce. I ti přicházejí ze všech proudů křesťanské tradice (protestantské, katolické, ortodoxní apod.). Skautský tý den v Taizé je určen k tomu, aby napomohl mladým skautským vůdkyním a vůdcům pohlížet na svůj každodenní běh života z perspektivy evangelia: modlí se tu společně třikrát denně, jsou vedeni k reflexi zdrojů víry, přemýšlí o slibu, zákonu a principech skautingu a také se seznamují s různými tradicemi, kterými žijí skautky a skauti jinde. Cílem je, aby účast na skautském týdnu dala zažít otevřený program setkávání. Je důležité vědět, že v Taizé nelze prožít “normální” skautský tábor, protože tato akce je součástí života v Taizé, tak jak každý týden probíhá. Avšak jejich program se přizpůsoben skautingu. Ve své podstatě je Taizé “podobou společenství”, které svým životem chce být znamením smíru mezi rozdělenými křesťany i s lidmi okolo nich. Další informace viz: www.taize.fr/en. Zájemci z řad mladých skautů a skautek nechť se hlásí – i třeba pouze předběžně – u člena Odboru duchovní výchovy Junáka, br. Vojtěcha Dabrowského: mobil: 777 218 106, e-mail: [email protected].

____________________________________________________________________________________

NA DOBRÉ STOPĚ – duchovní rádce skautských oddílů * Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka, v rozsahu 12 stran a v počtu 85 výtisků * * Redakce: Ústředí Junáka, Senovážné náměstí 24, 116 47 Praha 1, k rukám vedoucího redaktora NDS Jiřího Zajíce ([email protected]) tel.: 723 963 939 * * Technické zázemí: Vladislav Jech (737 537 534) a Adéla Čapková. * * Předplatné pro rok 2012 zasílejte redakci podle těchto pravidel: pro dodání poštou 100,- Kč, příspěvek čtenářů webových stránek 50,- Kč * * Sponzorské předplatné není omezeno. * * Prosíme o přesné údaje pro rozesílání poštou. * Bez jazykové korekce. * 12