Úvodní slovo. Vážení čtenáři, vážené čtenářky

Časopis HIPOrehabilitace 3/2012

strana 1

Úvodní slovo Vážení čtenáři, vážené čtenářky… Po dlouhé odmlce se k čtenářům dostává opět další číslo časopisu HIPOrehabilitace. Chtěla bych předně poděkovat těm, kteří srdnatě píší články a neočekávají nic jiného než to, že si jejich slova někdo přečte. Rozdávat se pro lidi je „přeci jejich práce“. Mnozí čtenáři projeví vděk přečtením článků, jiní s autorem mohou nad daným tématem polemizovat a ten zbytek lidí, kterým je tento časopis určen ho zastrčí do šuplíku nebo ho nechá „shnít“ v e-mailové schránce. Časopis by měl být místem setkávání lidí s různými názory, s novými nápady, technikami, metodami, místem sdílení a to nejen radostí, ale někdy bohužel i starostí. Jsou tyto řádky psány vniveč nebo se najdou další lidé, kteří budou chtít přispět do časopisu? Každý svou troškou… Je snad špatné vytvářet nějaké hodnoty? Když nebudou pro nás, tak proč ne pro mladší generace, které mají chuť a touhu se dál vzdělávat? Kam zmizela láska a prahnutí po informacích? Pojďme tvořit listy s hutným obsahem, který bude lákat nás, mladé lidi i širokou veřejnost… Máte-li něco, o čem byste se chtěli podělit, napište to. I malá událost je pro nás velká událost. Stalo se někde něco a byli jste u toho? Podělte se! Máte s něčím potíže (i právní)? Zkusíme Vám poradit. Znáte zajímavé zahraniční články? Přeložíme je. Mluvte s námi! Posloucháme… Petra Malečková; [email protected] Foto archiv autorky (Radovan Vlk)


strana 2

PROJEKT HORSE EMERGENCY – KOŇSKÁ ZÁCHRANKA A SPECIÁLNÍ NAKLÁDÁNÍ A PŘEPRAVA POSTIŽENÝCH KONÍ Projekt Záchranné služby koní, hospodářských a ZOO zvířat Horse Emergency je nestátní nezisková záchranná organizace provozující první mobilní ambulanci na záchranu zraněných, nemocných nebo týraných velkých zvířat na území střední a východní Evropy. Naším cílem je co možná nejvíce zlepšit pohodu (welfare) postižených zvířat během manipulace při záchranných akcích, při transportu a co nejrychleji a nejhumánněji dopravit zraněné či nemocné zvíře do bezpečí, či k odbornému ošetření. Dnes již můžeme nabídnout jedinečnou a profesionální službu záchrany zvířat, akutní transport a speciální zásahy, a to i přesto, že náš záchranný personál nemá Záchrannou službu jako zaměstnání.

Foto archiv autora

Úvodní slovo

1

Projekt Horse Emergency – koňská záchranka a speciální nakládání a přeprava postižených koní

2

Slabiny hipoterapie u dětí s Downovým syndromem

4

Špecifické faktory pôsobenia hippoterapie

6

(v doprovodu majitele zvířete) a předání na příjmu veterinární kliniky.

Ucelená rehabilitace

Akutním převozem se rozumí zejména: – transport zraněného zvířete po vyproštění - např. zapadlého v nevhodném terénu nebo uvízlého ve stísněném prostoru, po autonehodě, po živelné pohromě apod. – transport koně s kolikou – musí být co nejrychleji dopraven na kliniku optimální dojezdový čas do 60 minut, v rámci JmK volejte náš dispečink, v ostatních případech odvezte koně jakýmkoliv nejdostupnějším přepravníkem k odbornému zákroku

Tonyho čtvrtý rok ve středisku hiporehabilitace Pirueta

Alan

„Fond her“

– transport v závěsné konstrukci – převážíme velká zvířata s těžkým poraněním končetin (zchvácení kopyt, velká povrchová zranění, zlomeniny, poranění šlach a úponů ...), nebo zvířata, která

12 13

Vzdělávání a občanská sdružení – Ryzáček

14

Paravoltiž MČR 2012

Zajišťujeme:

10

11

Veřejná benefice „S nadějí v sedle“

V současné době disponujeme jednou speciálně vybavenou sanitkou, která vyjíždí z brněnské Kliniky chorob koní. Budoucnost však vidíme v rozšíření týmu do jednotlivých regionů ČR a popř. i do okolního zahraničí, kde tato služba zatím neexistuje. Jsme plnohodnotnou součástí Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje (IZS JmK).

 Akutní rychlou veterinární pomoc U případů bezprostředně ohrožujících život zvířete – hlavním úkolem je vyproštění zvířete z nebezpečné situace, odborná první pomoc na místě události, stabilizace a převoz pacienta s odbornou posádkou

OBSAH

15 17


strana 3

nemohou během jízdy sama kontrolovaně stát (ataxie, otrava, porucha krevního oběhu, porucha centrálního nervového systému, celkové vysílení organismu ... ).  Stavění ležících koní na nohy – zejména u starých a vyčerpaných zvířat. Postavení na nohy zajišťujeme pomocí závěsné konstrukce a speciální zvedací popruhové sítě. Jde o náročnou a nebezpečnou práci, která vyžaduje zkušenosti a znalosti, z toho důvodu musí být vždy přítomen zkušený záchranář velkých zvířat. Přes všechny znalosti a dobrou techniku nemůžeme dát 100% garanci, že se zvíře po postavení udrží na nohou. Důvodů, proč se zvíře neudrží na nohou, je mnoho. Platí heslo „čím dřív je kůň postaven, o to větší jsou následující šance“. Doporučujeme zvíře do našeho příjezdu, je-li to možné, obracet z boku na bok.  Neakutní převoz pacientů Dopředu plánovaná přeprava handicapovaných (zraněných, léčených, nemocných ...) zvířat k veterinárnímu vyšetření a zpět, z důvodu změny majitele nebo ustájení, převoz mezi veterinárními klinikami, odvoz na rekonvalescenci apod.  Pohotovostní služba Při důležitých jezdeckých událostech – rovinové, překážkové a vytrvalostní dostihy, všestrannost, historické akce (rekonstrukce bitev), filmová natáčení jezdeckých scén, zákroky jízdní policie atd., zkrátka všude tam, kde se koně dostávají do nebezpečných a rizikových situací ...  Odchyt volně pobíhajících velkých zvířat Zejména po požárech a jiných živelných pohromách a nehodách. Většinou se jedná o zvířata pastevního odchovu. Volně pobíhající zvířata ohrožují sama sebe, jiné osoby a další majetek. Pokud nemohou být odchycena normálně, pomáháme pomocí zařízení na odchyt nebo uspávací puškou.  Osvětová činnost Např. ukázky a přednášky v průběhu tématických výstav, jiných jezdeckých a agrohospodářských akcí, prezentací Integrovaného záchranného systému, dětských dní, závodů, výstav, show, dnů zvířat apod. Praktickou částí přednášky je simulovaná ukázka záchrany koně (makety).

Oblast působení

Jedná se především o území České republiky a dále Slovensko, Rakousko a Polsko, kde podobné zařízení zatím nefunguje. Pokud zkušební provoz a poptávka potvrdí dosavadní předpoklady, postupně vybavíme podobnými sanitkami další regiony, kvůli zmenšení dojezdových vzdáleností.

Sanitka

Je prvotním a nezbytným technickým zařízením. Jejím základem je speciálně upravený a vybavený přepravník zvířat, který splňuje všechny technické i legislativní nároky

Foto archiv autora

přepravy zvířat. Aby byla zajištěna maximální dostupnost ve složitém terénu je přepravník tažen výkonným terénním vozidlem. Mobilní závěsná konstrukce Je v přepravníku (sanitce) a může z něj vyjet nad zraněné zvíře (i ležící). Pacient se zavěsí do speciální popruhové sítě a systémem navijáků se zvedne nad povrch. Další velký naviják umístěný na přepravníku potom konstrukci i se zavěšeným zvířetem vtáhne do přepravníku. Záchrana v konstrukci je omezena rozměry pacienta – váha do 1.000 kg, kohoutková výška do 180 cm. Každý naviják, lanko, kladka i karabina jsou dimenzovány na více jak 1000 kg, stejně jako speciální otočná a brzděná kola konstrukce. Takto je snadné a nanejvýš humánní převážet pacienty např. se zlomeninami, kteří se bohužel doposud utráceli. Speciální polstrovaná podložka Je další variantou transportu postižených zvířat - převoz vleže. Je vyrobena z hladkého teflonu, takže ji lze velmi snadno smýkat po jakémkoliv povrchu. A jelikož i ona je napojena na velký naviják, může být i se zvířetem vtažena do sanitky. Podložka se používá v místech, kde nelze instalovat konstrukci (např. v prudkém svahu, nebo ve stísněných prostorách stáje). Další vnitřní vybavení sanitky Pro maximální pohodlí a kontrolu pacienta je sanitka vybavena registračním teploměrem, na který je napojena nucená ventilace a nezávislé topení, kamerovým systémem a nejdůležitějšími prvky prvotní odborné pomoci, jako jsou infuze, resuscitace apod. Posádka Posádku tvoří speciálně vyškolení řidiči – záchranáři, odborně i legislativně na požadované úrovni. Není-li jiný zvěrolékař přítomen u pacienta na místě, je členem posádky i veterinární lékař.


Zastihne-li vás a vašeho koně (zvíře) krizová nebo životy ohrožující situace, řiďte se následujícími radami:

1. Dbejte na vlastní bezpečnost! 2. Zhodnoťte situaci! 3. Zachovejte klid a jednejte promyšleně! 4. Při záchraně zvířat se musí jednat klidně, promyšleně a jistě! Následující body je nutné zjistit a provést hned zpočátku: 5. Je zvíře zajištěno? 6. Má přísun čerstvého vzduchu, např. po pádu do jámy? Pokud ne, okamžitě volat hasiče, kteří operativně použijí jeřáb nebo jiný způsob vyproštění. 7. Je zvíře zraněno? 8. Nehrozí bezprostředně další nebezpečí? 9. Bude zvíře ošetřováno klidnou a spolehlivou osobou? 10. Volejte veterináře a záchrannou službu Horse Emergency 608 980 657 nebo 777 991 040! V případě nutnosti volejte další záchranářské organizace! 11. Zajistěte první veterinární pomoc vlastními prostředky. Zabraňte horším následkům.

strana 4 12. Starejte se o vašeho koně, neorganizujte ostatní záležitosti! Volejte naše číslo a my vše ostatní zařídíme! 13. Zajistěte vaši telefonickou dostupnost a neblokujte linku zbytečnými hovory kvůli zpětnému dovolání záchranářů! Pavel Čechovský

Foto archiv autora

Slabiny hipoterapie u dětí s Downovým syndromem OMEZENÍ LIMITUJÍCÍ VYUŽITÍ HIPOTERAPIE U DĚTÍ S DOWNOVÝM SYNDROMEM (DS) Z POHLEDU OROFACIÁLNÍ REGULAČNÍ TERAPIE (ORT) Cílem příspěvku bylo poukázat na „slabá místa“ u jedinců s DS v procesu hiporehabilitace. Koncepce současné hiporehabilitace a jejich pozitivních účinků na zdraví jedince by měla u osob s Downovým syndromem (DS) z pohledu Orofaciílní regulační terapie (ORT) věnovat komplexní pozornost navození pohybové koordinace a funkčnosti organizmu jako celku. Do popředí se tak dostává potřeba sledování, diagnostikování a následné intervence z následujících důvodů:

Do popředí se tak dostává potřeba hodnocení a průběžného sledování pohybové koordinace a funkčního stavu organizmu jako celku. Příspěvek poukazuje na „slabá místa“ u jedinců s DS a ponechává na terapeutovi a jeho schopnostech možnosti jejich pozitivního ovlivňování v procesu hiporehabilitace. Při vyšetřování jedinců s DS jsme využili diagnostiku dle Castillo Morales.

1. z důvodu hypotonie (v ojedinělých případech centrálního typu) s následným narušením rovnováhy a posturální adaptace mezi jednotlivými složkami pohybového aparátu 2. z důvodů kombinace poruch v oblasti vizuálního, vestibulárního a somatosenzorického systému 3. z důvodu snížené pozornosti při mentální retardaci různého stupně a zvýšenou unavitelností 4. z důvodu navození nežádoucích kompenzačních mechanizmů v oblasti orofaciálních struktur vůči tělu (šíje, horní a dolní čelist, jazyk)

Proces dosažení vzpřímeného držení těla a zvláště jeho udržení (posturální stabilita a kontrola) při jízdě na koni je u jedinců s DS mnohem obtížnější než u majoritní části populace. V důsledku hypotonie a přidružených poruch různého stupně bývá negativně ovlivněn axiální systém, který je reálně tvořen trupem a anatomicky je ohraničen na jedné straně atlanto-occipitálním spojením, dále pak ramenními a kyčelními klouby. Přehlídnutím některého z výše popsaných bodů dochází u jedince s DS ke zvýšenému výdaji energie z důvodu navození nefyziologických kompenzačních pohybových vzorů, které mohou přímo/nepřímo ohrozit život

5. z důvodu výskytu atlantoaxiální a atlantoocipitální instability.

Časopis HIPOrehabilitace 3/2012 jedince. Svou roli sehrává i potřeba neustálého soustředění se na pohyb zvířete, navození a prociťování vlastní polohy těla a v konečném důsledku navození koordinace v oblasti orofaciálních struktur vůči tělu. Posturální stabilita a kontrola držení bývá u jedinců s DS negativně ovlivněna kromě hypotonie i nerovnováhou mezi složkami pohybového aparátu (především svaly, vazy, klouby). Negativně se podepisuje i kombinace problémů v oblasti vizuálního, vestibulárního a somatosenzorického systému což může vyústit ke snížené schopnosti rychlé posturální adaptace na měnící se podmínky pohybu jedince ve výšce. Při vypadnutí funkce byť jen jednoho z těchto systémů dojde k narušení posturální stabilizace a zvětšení výchylek COP. Simoneau et al. (1995) uvádí, že při vypadnutí vestibulárního systému se výchylky zvětší o 4% (např. záklon hlavy), při výpadku vizuálního systému o 41% (např. zhoršení zraku, chůze ve tmě), somatosenzorického systému o 66%, při výpadku dvou systémů vestibulárního a zrakového o 61%, vestibulárního a somatosensorického o 72%, visuálního a somatosensorického o 150% a při výpadku všech tří systémů o 250%. Do této kategorie lze zařadit i snížené vnímání vibrací a změny v motorických strategiích s poklesem reakční rychlosti a prodloužením reakčního času. Velmi závažnou se nám jeví četnost výskytu očních vad, problémy v periferním vidění a senzitivitou zrakového kontrastu, což způsobuje problémy ve vnímání obrysů a hloubky prostoru. Vizuální problematika spolu s motorickými dysbalancemi, odchylkami těžiště, redukovaným využíváním HK při náhlém vychýlení spojená se slabostí svalů kotníků a nohy může být příčinou pádů u jedinců s DS. Nelze opomenout i nároky během přijímání kognitivních podnětů (množství), jejich zpracovávání s redukovanou schopností reakce v důsledku mentální retardace různého stupně. Z pohledu navození koordinace orofaciálních struktur vůči tělu dochází vlivem základní diagnózy, hypotonie, vizuálních a jiných somatosenzorických problémů k narušení

strana 5 celkové posturální stability a kontrole držení. Může k tomu dojít při předčasném zaujetí polohy vsedě při jízdě na koni nebo bez přípravných opatření. Trupová kyfóza se zkrácením šíje v reklinaci, protrakci ramen, addukci a intrarotaci HK, „vymizení lumbální lordózy“ vede k vysunutému držení dolní čelisti, většímu otevření úst, tlaku jazyka proti dolním molárům (někdy se jazyk dostává na dolní řezáky a před ně), posílení dýchání ústy, k větší suchosti sliznic, nadměrnému vydechování a tím k faktorům narušujícím orální zdraví. Nelze opomenout i nadměrné zatížení sedací kosti. Svou roli sehrává i decentrace dolních končetin ( DK) spojená se slabostí svalstva kotníků a nohy (opora chodidla v třmenech). Z pohledu ORT doporučujeme v průběhu hiporehabilitace opakovaně se přesvědčovat o navození koordinace ve všech rovinách těla a o funkčnosti organizmu jako celku. V případě jakéhokoliv vybočení akci přerušit, ponechat čas na odpočinek. Zvýšenou pozornost si zaslouží i oblast horní krční páteře běžně označována C0-2. Je tvořena occiputem (C0), atlasem (C1) a epistrofeem (C2). Úrazy horní krční páteře tvoří 1/3 všech poranění krční páteře Greene et al. (1980). Dochází k nim při dopravních nehodách, pádech a sportovních aktivitách. Poranění v oblasti CC přechodu jsou velmi často smrtelná Bucholz et al. (1979). Z důvodu výskytu atlantoaxiální a atlantoocipitální instability je funkčnost této oblasti pro zařazení klienta do hiporehabiitace limitující. Je záslužné, že se je poslední dobou daří objevovat, přesto často dochází k tomu, že tento problém bývá objeven náhodně (nejčastěji během somatologického šetření). Je na zvážení terapeuta vyžádat si toto vyšetření před zahájením vlastní hiporehabilitace. V našich podmínkách se doporučuje Rtg vyšetření od dvou, případně tří let věku dítěte. Cílem příspěvku bylo poukázat na komplexnost problematiky u jedinců s DS kterou je zapotřebí brát na zřetel při provádění hiporehabilitace, čímž je možné přispět ke zlepšení kvality života nejen dětí a osob s postižením, ale i jejich rodinných příslušníků a všech zúčastněných. PaedDr. Eva Matějíčková

Literatura: 1. Bucholz RW, Burkhead WZ. The Pathological Anatomy of Fatal Atlanto occipital Dislocations. J Bone Jt Surg Am 1979; 61: 248–250. 2. Castillo Morales, R.: Orofaciální regulační terapie. Portál, s. r. o., Praha 2006, s. 64. ISBN 90-7367-105-0 3. Greene KA, Dickman CA, Marciano FF, Drabier JB, Hadley MN, Sonntag VK (1997) 4. Acute Axis Fractures: Analysis of Management and Outcome in 340 Consecutive Cases. 5. Spine 1980; 22:1843–1852 6. Pilinová, A., Matejičková, E. Lenčová, E.: Forensic Aspects of Dental Treatment of Mentally Disabled People with Combined Impairment. In: International Association of Forensic Sciences, Hong Kong, 2005, s.10. 7. Simoneau, G. G., et al. Role of somatosensory input in the control of human posture. Gait & Posture. 1995, 3, s. 115-122.


strana 6

Špecifické faktory pôsobenia hippoterapie Milí čitatelia, stretávame sa s rôznymi názormi o problematike, akou je hipoterapia. Hľadáte odpoveď na otázku, čím je táto metóda výnimočná? V čom je jej špecifický potenciál? Team spoluautorov z rôznych krajín sa rozhodol identifikovať špecifické faktory pôsobiace v rámci hippoterapie ako pedagogicko-psychologickej metódy. Chcela by som Vám sprístupniť materiál, ktorý sme spoločne s autormi vytvorili v jazyku, ktorý má byť prístupný pre každého. S praktickými príkladmi. Pre každého. Profesionála, či laika, zainteresovaného, či nie. Čo dáva hippoterapia (prípadne animoterapia) a iné metódy nie?  Prirodzená motivácia  Trojstranné partnerstvo  Byť neseným  Terapia v realite  Komplexný vplyv  Nový začiatok s vlastnou aktivitou  Práca s živým partnerom

Príklady pre pochopnie Popísané príklady Vám majú pomôcť pochopiť, ako pôsobí špecifický potenciál metódy, akou je hippoterapia. Takých príkladov by mohlo byť ešte veľmi veľa. Každý z nich prináša pohľad na hipoterapiu z trochu inej perspektívy. V jednotlivých príkladoch možno hovoriť o dominantom pôsobení, toho-ktorého faktora. To však nevylučuje spolupôsobenie ďalších. Z didaktických dôvodov predkladáme takýto prístup.

Prirodzená motivácia Ak terapeut dáva počas práce koňovi a klientovi bezpečným spôsobom adekvátnu slobodu a priestor pre ich vlastné interakcie, kone používajú svoju prirodzenú schopnosť iniciovania kontaktu s inými živými bytosťami. A ľudia inštinktívne venujú pozornosť zvieratám (koňom). Tak reagujú ľudia na celom svete. Terapeut využíva túto motiváciu k dosahovaniu terapeutických cieľov. Takáto motivácia pôsobí aj v prípade, keď pracujeme s klientom, ktorý je „presýtený a unavený” rôznymi terapiami. “Poník spiaceho Yanisa zíva” Malý Yanis trpí rôznymi ťažkými postihnutiami. Neobyčajne veľa spí a má silné úzkosti. Kontakt a koncentrácia sú u chlapca veľmi ohraničené. Počas prvého stretnutia so sympatickým poníkom Lili, sa

Yanis začal zaujímať o dianie okolo seba. Lili výrazne priťahuje jeho pozornosť. Pozerá na ňu, kladie na ňu ruky, usmieva sa. Keď mu Lili dýcha priamo na chrbát, chlapec reaguje a snaží sa ju dočiahnuť rukami. Vysadili sme ho na Lili. On ponára prsty do jej hrivy, vkladá palec do úst a lahína si na nej. Musíme ho držať. Prvé prekvapenie – Lili začína hlboko dýchať. To je symptómom Yanisa, keď začína mať epileptický záchvat. Ale ležiac na Lili, sa namiesto záchvatu úplne uvoľnil a onedlho zaspal….. A čo sa deje s Lili? Sme prekvapení. Lili zíva….. Brigitte Martin, Francúzko- Feetac

Trojstranné partnerstvo Trojstranný vzťah kôň – klient - terapeut stimuluje komunikáciu a interakcie špecifickým spôsobom, ktorý urýchľuje terapeutické procesy. Kôň vnáša do tohto vzťahu autentický, transparentný postoj bez predsudkov a jeho správanie je zrkadlom, v ktorom je možné uvidieť seba samého. To predstavuje oveľa viac terapeutických možností. Terapeut vedie priebeh terapie tak, aby sa klient mohol rozvíjať. „Papa!” Nepočujúci 3-ročný Igor má každý deň celý maratón práce s rôznymi odborníkmi. Tí ho považujú za výnimočne neposlušné dieťa, ktoré nedokáže nadviazať vzťah.Naše prvé stretnutie. Zabára tvár do hrivy koňa. S obrovskou radosťou mi pozerá do očí! Ja opakujem po ňom. Potom on po mne. A znovu mi pozerá do očí s úsmevom na tvári. Začína ukazovať svoje pocity, ktoré v ňom vyvoláva práve kôň. Po ňom vidno živý záujem a dýcha Igorovi priamo do tváre. Začínam prstom kresliť do srsti koňa kolieska a Igor opakuje. Striedame sa. Jedno koliesko ja, jedno on. Kôň mi pomáha pozrieť sa hlbšie na Igorove emócie. Celý čas dáva chlapcovi najavo, aké mu je to príjemné, keď ho hladí a mazná sa s ním. Zatvára oči a skláňa hlavu k nemu. Igor to chápe.

Časopis HIPOrehabilitace 3/2012 Odchádzajúc, hoci hovoriť nevie, snaží sa koňovi povedať spontánne: „Papa!” Stanislava Tílešová, Poľsko – Stowarzyszenie „Strapate Ranczo”

strana 7 Po niekoľkých stretnutiach bola schopná cválať na lonži. Vtedy skonštatovala so šťastným úsmevom: „To je také krásne…..ako keby mojej duši narástli krídla.” To sa ma hlboko dotklo. Uvedomila som si, s akou intenzitou prežíva vlastné pocity. Rozhodla som sa jej počas jazdenia sprístupniť čo najviac možností, ktoré „pohnú” jej dušou. Dnes chce ona dodávať krídla iným. Ute Benker, Niemcy – Főrderkreis

Terapia v realite Ak terapeut pracuje prirodzeným spôsobom, znamená to, že počas práce s koňmi využíva reálne podmienky a prostredie. Terapia teda prebieha v skutočnej realite. Terapeut musí byť schopný pracovať s tým, čo sa počas práce v týchto podmienkach deje, pritom istiť bezpečnosť a využívať tieto situácie terapeuticky. Všetko prebieha „tu a teraz” a to umožňuje ľahšie preniesť zmeny do každodenného života klienta. Učenie sa v reálnych situáciách, je najtransparentnejšie. Učiť sa a nadobúdať skúsenosti týmto spôsobom je možné aj u ľudí, ktorí majú problémy so slovným, či intelektuálnym dorozumievaním sa. Takéto skúsenosti prínášajú najväčšie efekty.

Ilustační fotografie: Lucie Továrková

Byť neseným Z kráčajúceho koňa sú na jazdca prenášané trojdimenzionálne, rytmické impulzy. Tak ako to je u kráčajúceho človeka. Byť neseným je jednou z najranejších potrieb človeka – prostredníctvom tepla a pohybu vplýva na pocit dobrej pohody – telesne, psychicky, emocionálne, zmyslovo…. Prostredníctvom tejto špecifickej schopnosti koňa (nezávisle od veku klienta), môže terapeut poskytnúť klientovi potrebnú relaxáciu, pocit blízkosti, „dobitia” energie, zmyslové a pohybové skúsenosti. Terapeut je zodpovedný za špecifický trening koňa a za adekvátne riadenie jeho pohybov, ako aj za ich využitie v adekvátnych momentoch počas terapie. Prostredníctvom rôznych rytmov a rôznych pohybov koňa sprístupňujeme rôzne terapeutické skúsenosti. „To ako keby mojej duši narástli krídla” Obrátili sa na mňa rodičia 7-ročnej Anky. Často bola smutná, len zriedka sa usmievala. Hrala sa zriedka, a keď už, tak sama. Najradšej počúvala príbehy z CD-čiek.

“Zenek v blate” Päťročný Zenek sa panicky bál chorôb a špiny. Kôň, koňom. Rád vylihoval na slnku a bol teda patrične špinavý. Pred jazdou ho bolo treba vyčistiť. Nezaujímalo ho, či má byť špeciálne čistý pre niekoho. Raz, po čase systematickej práce, keď už Zenek čistil koňa - netrápiac sa veľmi svojimi špinavými rukami, bolo výnimočne mokro po silnom daždi. A všade vôkol blato, blato. Dostala som vtedy šialený nápad, ako využiť realitu na 200 percent. Začala som z blata formovať guľky a ukázala som Zenkowi, aká zábava môže byť, keď počas jazdy hádže tými guľkami na cieľ. Najprv bral odo mna blato a formoval guľky veľmi opatrne. Onedlho s obrovskou radosťou hádzal guľkami z blata na rôzne ciele jazdiac na koni. Matka bola v údive. Zenek chcel zostať ešte po našom stretnutí a celkom nadšený navrhol túto zábavu mojej dcére. Všetko bolo zablatené. Plot, stromy, chodníky, nehovoriac už o deťoch. Na ich tvárach žiarili šťastné úsmevy. Stanislava Tílešová, Polska – Stowarzyszenie „Strapate Ranczo”


Komplexný vplyv Práca s koňom vplýva na ľudí na všetkých úrovniach – telo, zmysly, emócie, vnímanie, pozornosť, osobnosť, sociálne zručnosti…..To znamená, že v rámci využívania „len” jednej terapeutickej metódy – hippoterapie, dosahujeme rôzne výsledky. Často komplexné. Preto by mal terapeut vedieť pracovať s rôznymi metódami, využívať rôzne prístupy, adekvátne podľa individuálnych schopností a potrieb klienta, koňa, seba samého a podmienok práce. Sú nevyhnutné poznatky z rôznych oblastí. Takto je práca terapeuta komplexná. „Postrach Tomek” Tomek. Neposlušný chlapec s ťažkosťami v pohybovom vývine a samými päťkami pre problémy s koncentráciou a pamäťou. Keď som ho učila klusať, on chcel jednoducho do koňa kopať pätami, ako to býva vo filmoch.Aspoň ešte raz chce kopnúť… vediac, že nesmie! Kôň presne vycítil, že chlapec sa už dokáže ovládať. A že ja očakávam to isté. To kôň podskakuje bezpečným spôsobom, ale výrazne prehovárajúcim do duše Tomka. V tomto“ stáde“ nesmie predsa nikto vedome iným ubližovať!


strana 8 Tomkowi až oči vyliezli. Pochopil. Do konca stretnutia sa snažil, ako nikdy predtým. Chlapec sa od vtedy celkom začal meniť. V škole sú jeho pohyby presnejšie, plynulejšie, rešpektuje pravidlá, sústredí sa, číta slová namiesto písmen, učí sa násobilku, pamätá si básničky, hrá sa s kamarátmi. Stanislava Tílešová, Polska – Stowarzyszenie „Strapate Ranczo”

Nový začiatok s vlastnou aktivitou Koňa nezaujíma minulosť nášho klienta, ani nemá očakávania týkajúce sa jeho budúcnosti. Terapeut zostavuje situácie tak, aby klient s koňom mohol pracovať a rozvíjať sa. Takto klient odkrýva vlastné silné stránky, možnosti, potenciál – fyzický i psychický – ktorého si sám nebol vedomý alebo ho nedokázal využiť, pracovať s ním. Alebo občas tento potenciál je jednoducho „potvrdený”. Klient počas takejto práce nielen hovorí o tom, čo by mohlo byť. Pracuje predovšekým prostredníctvom činov. Neraz


strana 9

Práca s živým partnerom (koňom) Do našej práce je zaradená živá bytosť (kôň) s vlastnými potrebami, reakciami, správaním a právami. Treba sa o neho adekvátne starať, prispôsobovať sa jeho potrebám a situáciám. Zohrať sa. To predstavuje špecifický potenciál takej práce. Zabezpečenie partnerskej pozície pre koňa vyžaduje, aby mal dostatok vlastnej slobody a priestoru na prejavovanie pozitívnych, aj negatívnych reakcií – a to bezpečným a jasným spôsobom. Kôň nie je dravcom. Väčšina klientov prijíma „odzrkladľovanie“ seba samého oveľa jednoduchšie, ak dané „zrkadlo nastavuje“ práve kôň. A nielen terapeut, či niekto iný. Kôň je aktívnym účastníkom, nie hračkou, či vecou, ktorou možno manipulovať. To predstavuje viac terapeutických možností. “Dobre i zlé dni” Jeden z mojich koní bol už veľmi starý a čoraz viac sa jeho život chýlil k svojmu koncu. Mával zlé dni – vtedy iba stál a ledva dýchal a mával dobré dni. Už s nami nemohol pracovať ako všetky iné kone, ale vždy sa ukazoval v našej blízkosti a občas niekoho dotýkal, maznal sa. Deti sa o neho chceli starať.


bez slov. Okamžite dostáva odpovede, reakcie v rámci „akcií” od koňa a terapeuta. Takto začína používať nové spôsoby správania, reagovania. V situáciách „tu a teraz”, v „konfrontácii” s reálnymi reakciami koňa, terapeuta, aj prostredia. „Kde je problém?” 4-ročná Janka mala pohybové ťažkosti. V škole sa jej deti kvôli tomu vysmievali. Rozprávam sa s jej mamou a s údivom sledujeme, čo sa deje. Janka sa vybrala do výbehu, kde sa kone voľne pohybujú. Podišla k jednému koňovi a začína ho viesť. Nemá ani ohlávku,….. ani nič, čím by ho mohla usmerňovať. Riadi koňa prostredníctvom vlastných pohybov tela. Tzv. prirodzenej komunikácie, ktorú má človek inštinktívne v sebe. Kôň ide krokom, kluše, zastavuje sa, idú synchronicky s Jankou vedľa seba, menia smer…Nikdy som nevidela nič podobné, aby si ktokoľvek bez akejkoľvek prípravy, tréningu v tejto oblasti, dokázal tak poradiť. Hoci som počula. Ukazuje sa, že Janka má potenciál zvládnuť svoje problémy. Kôň je toho živým dôkazom. Doris Rußig, Niemcy – Főrderkreis

Raz, majúc svoj dobrý deň, sme zbadali, ako si vykračoval z výbehu, elegantne sa kolíšuc v bokoch. Vyzeralo to, že sa dobre baví. Poznajúc do dokonale a vidiac, čo hovorí svojou rečou tela, sme okamžite vyštartovali zistiť, čo si na nás vymyslel. „Ukradol si” prilbu do jazdenia a vložil ju do nádoby s vodou do pitia pre kone… Urobil na deti obrovský dojem. Všetci sme ho plne obdivovali, ako sa ešte dokáže tešiť zo života a ako čelí tvrdej realite. Doris Rußig, Niemcy – Főrderkreis Mgr. Stanislava Tílešová, PhD.

Spolupracujúci team: Doris Rußig, Nemecko – Főrderkreis Ann Kloeck, Belgicko - Handhippo Marguerite Weith, Francúzsko - Fitram Brigitte Martin, Francúzsko - Fentac Lenka Kňazovická, Slovensko – SHA Birgit Thiel, Nemecko – Főrderkreis Anett Gerling, Marie-Jose Enders- Slegers - Holandsko


strana 10

Ucelená rehabilitace

Ucelená neboli komplexní nebo také celková rehabilitace je v poslední době velmi často používaný termín. Co vlastně znamená? Slovo rehabilitace doslova značí „znovu obnovení.“ Jde o zpětné získání dříve nabitých schopností, o které člověk přišel během nemoci, úrazu, nebo vlivem jiných nepříznivých okolností. Patří sem ale i oblast, kdy člověk příslušné dovednosti ještě nikdy neměl např., když se narodí s vrozenou vadou, nebo je nedostatečné stimulován v určitých vývojových obdobích. V těchto případech je úkolem rehabilitace, aby se pokusila tyto schopnosti teprve vytvořit. Slovo ucelená nebo komplexní, znamená práci s celistvostí člověka a s jeho prostředím. Člověk je bio-psycho-sociální tvor a nemělo by se na něj pohlížet pouze z pohledu onemocnění, ale jako na aktivního tvora, který přijímá a do určité míry může měnit sebe a své prostředí. Ucelená rehabilitace má čtyři složky. Zahrnuje léčebnou, pedagogickou, pracovní a sociální rehabilitaci. Zatímco léčebná rehabilitace je u nás na velmi vysoké úrovni, s ostatními složkami komplexní rehabilitace je to znatelně horší. Většinou se jim věnují neziskové organizace a občanská sdružení. V Evropě mají na vysoké úrovni zpracovaný koncept celkové rehabilitace např. Skandinávské země. Hiporehabilitaci můžeme zahrnout pod všechny čtyři složky. Do léčebné rehabilitace řadíme fyzioterapii, ergoterapii a balneologii. Hlavní náplní fyzioterapie je léčba pohybem (kinezioterapie) a fyzikálními metodami (elektrické proudy, magnety, …). Ergoterapie je méně známý obor, kteří někteří lidé nesprávně nazývají léčba prací a představují si klienty, kteří chodí do dílen vyrábět nějaké produkty. Toto je pouze nepatrná část z široké působnosti ergoterapie. Jejím hlavním úkolem je stejně jako u fyzioterapie navrátit klienta do aktivního života. Ergoterapie se však nesoustředí pouze na pohybovou komponentu lidského těla, ani pouze na jemnou motoriku, jak se někdy uvádí, ale i na mentální, logopedickou, psychickou a sociální složku osobnosti člověka. Ergoterapie se věnuje nácvikům soběstačnosti, nalezení pro klienta vhodného uplatnění svých schopností v prostředí, kde žije (zaměstnání, rekvalifikace, zájmy), výběru vhodných kompenzačních pomůcek a úpravám bariérového prostředí. Fyzioterapeut nebo ergoterapeut vám mohou nabídnout pro cvičení a rozvoj (dle svého vzdělání) známou Vojtovu metodu nebo Bobath koncept. To však ani zdaleka není celkový výčet toho, co pro vás mohou udělat. Balneologie zahrnuje veškerou lázeňskou léčbu. Pedagogická rehabilitace řeší u žáka, studenta, integraci nebo naopak jeho speciální vzdělávání. Pomáhá vybrat vhodný typ studia pro možnost budoucího uplatnění. Upravuje plán vzdělávání na míru, používá vhodné vzdělávací pomůcky, upravuje prostředí, ve kterém se klient vzdělává, aby nedocházelo k dalším sekundárním problémům - například vadné držení těla, přetěžování funkčních svalových skupin a podobně. Pracovní rehabilitace se zabývá možným uplatněním klienta, případně jeho rekvalifikací, aby práce odpovídala jeho možnostem a zdravotnímu stavu. Upravuje pracovní místo, pracovní prostředí, pracovní dobu, tak aby práce dále nepoškozovala klienta. Také řeší problematiku chráněných pracovních míst. Sociální rehabilitace usnadňuje zařazení klienta do společnosti. Snaží se pomoci klientovi, aby přiměřeně zvládal nároky prostředí dle svých možností. Může probíhat formou skupinové terapie, nebo formou nácviku běžných denních sociálních situací. Aby se jednalo skutečně o komplexní rehabilitaci, je třeba, aby rehabilitační pracovníci spolupracovali s odborníky ostatních profesí, jak s lékaři a s ostatními zdravotnickými pracovníky, tak i s logopedy, psychology, speciálními pedagogy, sociálními pracovníky a dalšími odborníky. Mgr. Jana Slováková


strana 11

Tonyho čtvrtý rok ve středisku hiporehabilitace Pirueta V poklidném prostředí psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě se v ohradě pase malé stádečko koní. Tito čtyřnozí přátelé pacientů z léčebny pomáhají lidem znovu vstoupit do plnohodnotného života. Pojďme se podívat nyní do života jejich.

Foto archiv Pirueta PL H.Brod

V únoru tohoto roku Tony začal svůj čtvrtý rok ve středisku hiporehabilitace Pirueta Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod. Za sebou zanechal rok plný dobře odvedené práce, spoustu pacientů, kterým vytvořil úsměv na tváři, zlepšil jim náladu, nenásilně je přinutil zamyslet se nad spoustou věcí. Spolu s ním zažili pocit úspěchu, ukázal jim, že svět má také své hezké stránky. Za ty tři roky, které je Tony v našem středisku, si vybudoval ve stádě své místo - to nejvyšší. Respektují ho všichni koně v naší stáji, pokud je Tony v jejich blízkosti „klidí“ se mu z cesty. Kontakt s ostatními koňmi většinou nevyhledává, drží se stranou, má rád svůj klid ať už při práci nebo ve výběhu, málokdy se účastní potyček, ale občas se nechá zlákat haflingem Martinem ke společné hře. Kontakt s lidmi však Tony vyhledává rád, hlazení, čištění a jemu věnovanou pozornost si velmi užívá. V loňském roce Tony pracoval s dospělými pacienty s návykovými nemocemi, s pacienty trpící poruchou okruhu schizofrenních psychóz a s pacienty z geriatrického oddělení. Vybírán byl především pro pacienty, kteří potřebovali podpořit, zažít úspěch a dodat jistotu. Tony díky svému klidnému temperamentu a „nevtíravosti“ v pacientech budí důvěru, zvědavost, odhodlání pracovat s ním a přemýšlet nad tím jak ho zaujmout. Díky těmto vlastnostem byl Tony zařazen i do terapie se seniory, kde se velmi dobře osvědčil ať už při kontaktní terapii, při čištění, při práci s koněm ze země, ale i při ježdění, kdy se někteří odvážní

pacienti z této skupiny odhodlali nasednout na jeho hřbet a ujistili se tak, že nejkrásnější pohled na svět je opravdu ze hřbetu koně. V květnu byl v našem středisku uspořádán první ročník workshopu „Co nám říkají koně“, kde i Tony měl své důležité místo. Skvěle se zhostil svého úkolu a pomohl tak účastníkům prostřednictvím zkušených lektorek dozvědět se něco o sobě. Poslední středu v měsíci srpnu se konala každoroční benefice - tentokrát pod názvem „Jeden za všechny, všichni za jednoho“. Po úvodním vystoupení, ve kterém se představili všichni terapeutičtí koně v sedlech s terapeutkami hiporehabilitace, následovalo vystoupení dospělých pacientů s názvem „Smutek“. Zde Tony s klisnou Sárou a s pacientkami v jejich sedlech zajeli s přehledem zrcadlovou sestavu, která byla propojená s tančícími pacienty na zemi. Práce v průběhu roku bylo hodně, proto si Tony užíval letních a zimních koňských prázdnin, kdy odpočíval ve výběhu, aktivně pak na vyjížďkách v terénu, při koupání v potoce, nebo dovádění ve sněhu. V první části letošního roku, která je již skoro úspěšně za námi, Tony pokračoval v terapii s pacienty ze stejných oddělení jako v loňském roce, na jedničku zvládl druhý ročník workshopu „Co nám říkají koně“ pořádaným naším střediskem hiporehabilitace Pirueta. Nechme se tedy překvapit, co pro Tonyho přinese druhá polovina letošního roku. Tento hiporehabilitační kůň je našemu středisku bezplatně zapůjčen od CPK Chrpa pod vedením Ing. Tomáše Ditrta. Ing.Martina Mrštinová Středisko hiporehabilitace Pirueta Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod Foto archiv Pirueta PL H.Brod


Alan

Vysoký ryzák českomoravského belgika na první pohled vzbuzuje respekt. Ne jenom díky výšce, ale i svým výrazem. Je jasné, že jde o sebevědomého, dominantního koně. Zároveň má v sobě určité „charisma“ a jakousi „milost“, takže v našem osmihlavém stádě (většiny ryzáků) se nestane, že by si ho člověk nevšiml. Pacienti po zhlédnutí našeho stáda velmi často mluví právě o Alanovi. Většinou mají jasno. Buď ho rozhodně nechtějí – je moc velký, anebo si je naopak „něčím“ získal a chtějí právě jeho.

Foto archiv Pirueta PL H.Brod

Alan je velice šikovný, bystrý a inteligentní kůň, který rád pracuje s člověkem. Miluje práci ze země, učení se, objevování nových věcí a různé „blbosti“. Například, kdyby si během terapie při nastupování pacienta z rampy terapeut nedal pozor, kam Alanovi ukazuje, aby si stoupnul, a ukázal o pár centimetrů vedle, Alan by v klidu a s nadšením vylezl na rampu k pacientovi. Nezapomenu na Alanovu první terapii s pacienty, kdy byla na programu práce ze země na vodítku. Alan vešel do kryté haly jako do arény, vznešeně a s nadšeným výrazem, který napovídal: „Tak tohle bude zábava, to si fakt užiji.“ Alan začal vodit pacienty a vymýšlet svůj program. Zoufalé pohledy pacientů však nenechaly terapeutky dlouho v klidu a brzy bylo Alanovi vysvětleno, že na představení není nejvhodnější chvíle. Tak zklamaný výraz koně se člověku jen málokdy naskytne uvidět… Nicméně Alan brzy pochopil, co se od něj očekává, s jakými lidmi pracuje a stal se nenahraditelným pomocníkem a partnerem při terapii. A prostor pro jeho oblíbené „lotroviny“ a rozvíjení jeho „tvořivého ducha“ mu byl ponechán mimo terapii.

strana 12

Alan je flegmatický pohodář, jen tak něco ho z míry nevyvede. Pokud ho však člověk „probudí“, dokáže reagovat rychle a přesně na každý pokyn. Během terapie bývají pacienti nezřídka svědky opravdového divadla, kdy se zoufalý člověk snaží Alanovi něco vysvětlit svou řečí těla, která bohužel neodpovídá jeho představě. Alan pak se 100% pozorností a ochotou vyhovět reaguje na každý pacientův pohyb. Naskytne se tak nevídaný tanec, kdy se Alan točí proti člověku, je schopný i nohu ve vzduchu na (nechtěný) pokyn člověka zastavit a položit opačným směrem. Ve stádě patří Alan mezi nejdominantnější koně. Svého postavení však „nezneužívá“ a je „ochráncem slabších“. Ač sám často koně pokouší k různým hrám a šarvátkám, pokud je nějaký kůň jiným utlačován, nebo napadán, Alan se slabšího okamžitě zastane. V některém období, když dochází mezi určitými koňmi k drsnějším potyčkám, nebo napadání jednoho druhým, které by za normálních okolností vyžadovaly až oddělení každého jinam, terapeutky v klidu odchází domů – ve stádě je Alan. Alan se výborně osvědčil v terapii s pacienty z oddělení léčby závislostí. U této skupiny pacientů oceňujeme u Alana převážně jasné nastavení hranic, nutnost prosadit se a vzbuzování respektu. Díky těmto vlastnostem je Alan také používán pro dětské oddělení, pro starší školní děti. Zvláště u dětí nerespektujících autority, nebo těch, co potřebují během terapií neustálé podněty a opravdu „vtáhnout do terapie“. Několikrát během roku 2011 byl Alan zařazen do terapie s pacienty trpící poruchou okruhu schizofrenních psychóz. Zde však bylo třeba dobře zvážit, jestli nebude pro tyto pacienty příliš „náročný“. Po celý rok na terapii docházela ambulantně dospělá pacientka s kombinovaným postižením. S Alanem společně kráčeli k nasedací rampě, kdy Alan byl pro ni oporou místo berlí a 100% trpělivý a spolehlivý při ježdění. Kromě pravidelných terapií absolvoval Alan v květnu 1. ročník našeho workshopu s názvem „Co nám říkají koně“. Nezklamal a bez „servítek“ nastavil účastníkům zrcadlo, čímž dostali pravdivou zpětnou vazbu na své, často i nevědomé chování. Tento hiporehabilitační kůň je našemu středisku bezplatně zapůjčen od CPK Chrpa pod vedením Ing. Tomáše Ditrta. Mgr. Kateřina Převorová Středisko hiporehabilitace Pirueta Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod


strana 13

„Fond her“ V praxi jsme odkázáni na naši kreativitu, zkušenosti a předávané know-how z terapeuta na terapeuta. V žádné hiporehabilitační knize nenaleznete konkrétní rozepsané aktivity, které můžete s klienty provádět v rámci AVK nebo PPK. Moje fantazie, zkušenosti a nejvíce kreativita jsou poměrně omezené, a tak jsem začala pátrat po dalších možnostech v terapii, po dalším vzdělávání. Našla jsem nezbytné minimum (nedávno vyšla kniha od Petry Černé-Rynešové). Chtěla bych se tímto podělit v rámci série článků „fond her“ o několik autorských her, o několik ústně převzatých či inspirovaných knihou a posléze s dovolením hiporehabilitačních organizacích o několik dalších aktivit z jejich terapeutického repertoáru.. Nekladu si za cíl zde napsat přesný návod na to, jak postupovat k uzdravení člověka. Každý by si měl danou aktivitu nejprve vyzkoušet sám na sobě, než ji uvede v praxi. Každý terapeut zná svoje zkušenosti a dovednosti a ví, pro které terapeutické nástroje smí sáhnout a které ho dovedou k cíli. Nejvíce v terapii získáte závěrečným rozhovorem, ke kterému je výhodné mít konkrétní terapeutický výcvik nebo alespoň dlouholeté zkušenosti v oboru.

Důležitou částí uvedení každé hry je motivace. Motivace klientů vypracovat nějaký úkol velmi závisí na úvodních pár minutách před samotnou aktivitou – tedy závisí na formě uvedení hry. Jak se klient naladí a bude dále spolupracovat, závisí na fantazii, osobnosti a temperamentu daného terapeuta a následném předvedení aktivity. Vhledem k tomu, že motivační techniky má velmi dobře zpracované zážitková pedagogika, doporučuji nahlédnout do podobných publikací. „Nejběžněji používanou metodou je předčítání legendy, která se ke hře váže, nebo sehrání krátké scénky, která navodí buď napětí před náročnou hrou v terénu, nebo uvolnění nutné pro hru psychologickou. Důležitý je i název hry, způsob vysvětlování pravidel, promítnutí videa či filmu.“ (Hrkal & Hanuš, 2000) Využívají se jakékoliv atmosféro-

tvorné prvky, které zaujmou klienta a jeho vnitřní motivaci. Dále se uvádí, že „způsob uvádění každé hry musí reagovat na úroveň a potřeby skupiny, ke které promlouváme a kterou vedeme.“ „Využíváme k navázání kontaktu pohledu, a proto není příliš vhodné mít na očích při výkladu či představování tmavé brýle.“ (Neumann, 1998)

Mezinárodní výstava Cíl: projekce, rozvoj fantazie, kreativity, jemná motorika, spolupráce, komunikace, relaxace a zábava Čas na přípravu: 5 – 10 minut Čas na hru: 60 – 120 minut Počet terapeutů: 1-2 Forma: individuální, skupinová Materiál: kůň, provazová ohlávka/uzdečka, vodítko, gumičky, hřeben, stužky, přírodní materiály (například rostliny); tužky a papíry Úkoly: 1. Ozdobte svého koně. K dispozici máte stužky, gumičky a cokoliv, co najdete v areálu (květiny, větvičky…). Platí zákaz vstupu do výběhu ke koním. 2. Představte svého koně při předvádění. Vymyslete si cokoliv o jeho historii a o jeho charakteru (co ne/má rád, záliby…). Fantazii se meze nekladou. Motivace: Tuto aktivitu uvádíme například jako mezinárodní výstavu koní, kdy porotu tvoří přítomné osazenstvo, včetně klientů (sami pro sebe nehlasují).


strana 14

Popis: Klienti zdobí své koně. Úkoly je vhodné zapsat na papír/flipchart, aby byly viditelné pro všechny. Po vyzdobení koně zadáme druhý úkol – budou nám muset koně představit. Neměli by o koni říkat pravdivé informace. Mohou se zaměřit na rodiče/rodinu koně (kdo to je, co dělá…), pak na životopis samotného koně (jak vyrůstal, co má/nemá rád, jaký je…). Šíře zadání záleží na nás. K dispozici dáme papíry a tužky, aby si své nápady mohli zapsat. Terapeuti (možno včetně účastníků) utvoří komisi, která dává známky (například jako ve škole 1-5), nebo dává bodové hodnocení. Stává se, že se většinou nikomu nechce jít jako prvnímu. Tento problém může vyřešit rozlosování pořadí. Dvojice klientů s koněm jednotlivě přistupuje ke komisi a představuje koně. Komise hodnotí. Nejlepší výsledek dostane malou odměnu.

Petra Malečková

Další inspiraci naleznete zde: Černá Rynešová, P. (2011). Když kůň léčí duši, aneb metodika hiporehabilitace zaměřená na klienty s duševním onemocněním. Pardubice: Direkte, s. r. o. Zdroje: Hrkal, J., & Hanuš, R. (2000). Zlatý fond her II. Praha: Portál. Neumann, J. (1998). Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Praha: Portál. Malečková, P. (2012). Diplomová práce: Metodika a techniky při práci s klienty v psychoterapii pomocí koní a v aktivitách s využitím koní. Brno Fotografie: http://www.dd-lety.wz.cz/foto2011hipoterapie.htm

Vzdělávání a občanská sdružení – Ryzáček Jednoho dne jsem si řekla, že si udělám výlet a spojím ho s návštěvou občanského sdružení Ryzáček, kde se konal workshop aktivit s využitím koní. Po vystoupání blátivé stezky se mi naskytl pohled na nové budovy a několik zvířat. Ihned se mi dostalo přívětivého přivítání a byla jsem dovedena do vyhřáté místnosti, kde se měl konat workshop… Občanské sdružení, které bylo založeno v roce 2006, se nachází v obci Vyšehorky u Mohelnice v podhůří Jeseníků. Na pokraji obce vyrostl nový bezbariérový areál, který se skládá z dvou komplexů budov (soukromý obytný dům; krytá hala, stáje, sedlovna, klubovna, sociální zařízení, seník), chlíva (králíkárna, kurník a zázemí pro dvě kozy), tří hektarů výběhů (v blízkosti stáje a nad obcí) a pískové jízdárny. V areálu se nachází 9 koní, dvě kozy, slepice, králíci, perličky, kočky a psi. K terapii je využíváno 6 koní, další hospodářská zvířata nemají terapeutické využití. Pro návštěvníky však skýtají skrytý pedagogický potenciál, zejména u malých dětí, který využívají vyučující. Dva koně jsou v přímém vlastnictví občanského sdružení, tři jsou bezplatně prona-

Foto archiv o. s. Ryzáček

jímáni pro hiporehabilitační účely. Činnosti, kterými se o. s. zabývá, jsou zejména AVK (pro dětské domovy, výchovné ústavy, základní nebo mateřské školy. Na AVK dochází i stacionář nebo individuálně senioři. Hipoterapie bývá přibližně dvakrát do týdne, zbývající čas vyplňují AVK, semináře, preventivně výchovné aktivity a realizace akcí pro veřejnost. Terapie přes zimu neprobíhají. Alespoň 14 dní v létě mají koně „dovolenou“ na horních výbězích v obci,


strana 15

kde mají dostatek pastvy. Tým je sestaven z osmi zaměstnanců (fyzioterapeut, pedagog, psycholog, cvičitel koní pro hiporehabilitaci, vodič koní, manažer projektů, ošetřovatel koní) a 6 koní (Aron ryz. SN 2001, Keily ryz. ČT 2002, Revoltosa/ Riva b. P.R.E. 2006, Filly ryz. ČMB 2006, Anys hnědka A1/1 2006, Chermin A1/1 2004). Prvního srpna složili koně akreditační zkoušky koní pro hiporehabilitaci a Ryzáček se tak stal druhou organizací, která tyto zkoušky vlastní. Občanské sdružení „jde s dobou“ a pořádá zajímavé, různorodé semináře, na které stojí za to se jet podívat. Užijete si čerstvý vzduch, koně a celkově příjemné prostředí s uvolněnou atmosférou. Letos se konal pro veřejnost kurz Začínáme s hiporehabilitací, workshop AVK (aktivity s využitím koní, pozn. redakce), seminář o bosých kopytech, workshop Kůň v hiporehabilitaci nebo Hipoterapie. Letos už nás v listopadu čeká pouze Countrybál, ale nebojím se, že se by příští rok Ryzáček nevrhl do dalších projektů se stejnou vervou a nadšením. Petra Malečková

VEŘEJNÁ BENEFICE „S NADĚJÍ V SEDLE“ Dne 29. 8. 2012 se konal již 11. ročník veřejné benefice na podporu střediska hiporehabilitace Pirueta v Psychiatrické léčebně Havlíčkův Brod. Akce s názvem s Nadějí v sedle měla bohatý odpolední program. Pro děti byly připraveny zajímavé hry a soutěže s odměnou, např. překážková dráha s oslicí Amálkou, canisterapie, pečení chleba s archeology, boj s rytíři, broušení kamínků, arteterapeutická dílna. Hlavním bodem letošního programu bylo dramatické ztvárnění příběhu o naději – Archa Noemova. V tomto téměř divadelním ztvárnění s hudbou vystoupili společně pacienti psychiatrie, terapeuti, tanečnice ze skupiny Dancing Wave Slaný, šest hiporehabilitačních koní i dva miniponíci, oslice i pudlíci z canisterapie. V doprovodném programu diváci mohli shlédnout například drezurní ukázku na hudbu, závodní jednospřežní, vystoupení dětí z ambulantní péče hiporehabilitace, ohňovou a šátkovou show. Závěrem akce bylo vyhlášení Koně sympatie naší léčebny, kterým se stal již po několikáté hafling Martin. Pro diváky byla připravena jízda


strana 16

v kočáře, pro děti jízda na koních a prohlídka stájí. Moderátory celé benefice byli Jana Zuščicová z Hitrádia Vysočina a Jaroslav Pejchal. Cílem veřejné benefice bylo především představní hiporehabilitační práce v léčebně a tím snaha přiblížit veřejnosti léčbu, ve které je pomocníkem terapeuta právě kůň. Psychoterapie pomocí koní se jako léčebná metoda uplatňuje na poli psychoterapie, psychiatrie a psychologie a je kvalitní součástí komplexní psychiatrické péče v Psychiatrické léčebně Havlíčkův Brod již 11 let. PL Havlíčkův Brod Foto archiv PL Havl. Brod


strana 17

Paravoltiž MČR 2012 Třináctý ročník MČR v paravoltiži se pořádal již tradičně v Olšanech na Ranči Bolka Polívky v sobotu 13. října 2012. Pořadatelsky se rovnoměrně podílely organizaceČeská hiporehabilitační společnost o. s., APA VČaS Olomouc o. s., EPONA Brno o. s. a JK FANY Hostěnice. MČR zaštítila Česká jezdecká federace. Program byl složen z různých paravoltižních soutěží (přátelská, barelová, tanec a barel) a vyvrcholením byla soutěž o titul MČR v paravoltiži. Čtyřicet osm paravoltižních cvičenců z organizací EPONA Brno, TJ ORION Praha, APA VČaS Olomouc, JK FANY Hostěnice, SŠ, ZŠ a DD Prostějov, DD Olomouc, JK POČIN Dolní Počernice Praha, TJJ LUCKY Drásov a nemocnice Litoměřice s 96 starty jednotlivců a s 14 starty dvojic v přátelském závodě. Z tohoto počtu soutěžících splnilo podmínky pro nominaci o titul MČR 27 cvičenců v soutěžích jednotlivců a 12 cvičenců v soutěžích dvojic. Voltižní koně byli zapůjčeni z organizací TJJ LUCKY Drásov (ASTOR) lonžér Jana Sklenaříková, (Cantarella) lonžér Dana Trčková, TJ ORION Praha (KOS) lonžér Kateřina Francová, JK FANY Hostěnice (DAVID) lonžér Kateřina Pitrová.

Rozhodčí sbor:

hlavní rozhodčí: Dalibor BLAŽEK rozhodčí: Stanislav VAVERKA, Libor RANDA Technický delegát: Renata ČAPKOVÁ Ceny předávali: zástupce ČJF pí. Říhová, sbor rozhodčích a prezident APA VČaS

Výsledky přátelské soutěže: Kategorie TH: 1. místo (6,32) – Hana Roubíčková 2. místo (5,96) – Veronika Písaříková 3. místo (4,90) – Michal Obst Kategorie MHŽ: 1. místo (6,22) – Petra Vrátná 2. místo (6,10) – Iveta Gorfolová 3. místo (5,96) – Anna Ščuková 4. místo (5,72) – Andrea Kaufmanová 5. místo (5,35) – Petra Maláková 6. místo (4,98) – Adriana Čuriová 7. místo (4,96) – Kristýna Pařízková 8. místo (4,95) – Petra Mikuláštíková Kategorie MHM: 1. místo (5,59) – Josef Kočí 2. místo (5,40) – Tomáš Konečný 3. místo (4,30) – Jakub Kolínský

Časopis HIPOrehabilitace 3/2012 Kategorie LHŽ: 1. místo (6,52) – Soňa Černíková 2. místo (6,20) – Zuzana Audová 3. místo (6,19) – Markéta Černíková 4. místo (6,10) – Pavla Gorfolová 5. místo (5,95) – Štěpánka Černá 6. místo (5,89) – Barbora Gorfolová 7. místo (5,75) – Michaela Haderková 8. místo (5,67) – Tereza Čálková 9. místo (5,48) – Tereza Titěrová 10. místo (5,33) - Lucie Gorfolová 11. místo (5,32) - Tereza Chmelařová 12. místo (5,28) - Magdaléna Karásková 13. místo (4,97) - Karolína Kuncová Kategorie LHM: 1. místo (5,50) – Erik Džudžo 2. místo (5,30) – Tomáš Florián 3. místo (4,80) – Radek Čuri 4. místo (4,22) – Štěpán Špadrna Kategorie ZO: 1. místo (6,72) – Barbora Bodláková 2. místo (6,57) – Petra Bacílková 3. místo (6,43) – Hedvika Nová 4. místo (6,10) – Kristýna Měšťanová 5. místo (5,92) – Terezie Tůmová Barel: 1. místo (5,46) – Denisa Králíková 2. místo (5,10) – Anna Lubalová 3. místo (4,51) – Kristýna Novotná 4. místo (4,13) – Nikol Patočková 5. místo (3,60) – Slavka Sivuličová Kategorie dvojic SH: 1. místo (6,59) – M. Černíková, S. Černíková 2. místo (6,20) – A. Ščuková,B. Gorfolová 3. místo (6,10) – P. Gorfolová,L. Gorfolová Kategorie dvojic MTH : 1. místo (6,06) – P. Vrátná, J. Kočí 2. místo (4,70) – T. Konečný, A. Čuriová Kategorie dvojic ZO: 1. místo (6,67) – B. Kasanová, T. Tůmová

strana 18


Soutěž o titul MČR v paravoltiži Kategorie TH: Mistr ČR – Hana Roubíčková (6,32) 2. místo - Veronika Písaříková (5,96) 3. místo - Michal Obst (4,90) Kategorie MHŽ: Mistr ČR – Petra Vrátná (6,22) 2. místo - Iveta Gorfolová (6,10) 3. místo - Anna Ščuková (5,96) Kategorie MHM : Mistr ČR – Josef Kočí (5,59) 2. místo - Tomáš Konečný (5,40) 3. místo - Jakub Kolínský (4,30) Kategorie LHŽ: Mistr ČR – Pavla Gorfolová (6,10) 2. místo - Barbora Gorfolová (5,89) 3. místo - Michaela Haderková (5,75

Kategorie LHM : Mistr ČR – Erik Džudžo (5,50) 2. místo - Tomáš Florián (5,30) 3. místo - Štěpán Špadrna (4,22) Kategorie dvojic SH: Mistři ČR – M. Černíková, S. Černíková (6,59) 2. místo - A. Ščuková,B. Gorfoloví (6,20) 3. místo - P. Gorfolová,L. Gorfolová (6,10) Kategorie dvojic MTH : Mistři ČR – P. Vrátná, J. Kočí (6,06) 2. místo - T. Konečný, A. Čuriová (4,70)

strana 19


strana 20

Výsledky II. ročníku soutěže o pohár „TANEC a BAREL ČHS“ 1. místo – skupina APA VČAS Olomouc I. (A. Ščuková, T. Konečný, K. Pařízková, E. Džudžo) 2. místo – skupina JK FANY Hostěnice II. (M. Černíková, S. Černíková, D. Králíková, M. Obst) 3. místo – skupina TJ ORION (H. Roubíčková, P. Vrátná, J. Kočí, P. Maláková, V. Písaříková, A. Kaufmanová) 4. místo – skupina APA VČAS Olomouc II. (P. Gorfolová, I. Gorfolová, B. Gorfolová, L. Gorfolová) 5. místo – skupina JK FANY Hostěnice II. (M. Karásková, Z. Audová, K. Kuncová, N. Patočková)

Při závěrečném ceremoniálu byla také vyhodnocena celoroční soutěž o nejlepšího cvičence roku a soutěž organizací o paravoltižní „Pohár ČHS 2012“.

Deset nejlepších cvičenců paravoltiže, kteří absolvovali co možná nejvíce závodů s dobrými výsledky: Umístění: 1. 2. 3. 4. 5./6. 6./5. 7. 8. 9. 10.

Jméno: Titěrová Tereza Kaufmanová Andrea Konečný Tomáš Konečná Veronika Ščuková Anna Kočí Josef Písaříková Veronika Chmelařová Tereza Roubíčková Hana Gorfolová Iveta

Získané body: 47 40 39 38 37 37 35 31 29 26

Paravoltižní pohár ČHS pro rok 2012 za svoji činnost a propagaci ČHS: Umístění: 1. místo 2. místo 3. místo

Název organizace: APA VČaS Olomouc EPONA Brno TJ ORION Praha

Získané body: 465 bodů 321 bodů 274 bodů

Dále: JK POČIN Dol. Počernice Praha JK FANY Hostěnice SŠ, ZŠ a DD Prostějov TJJ LUCKY Drásov Nemocnice Litoměřice

227 bodů 129 bodů 72 bodů 50 bodů 45 bodů Arnoštka Ježková Foto archiv autorky


strana 21

HIPOrehabilitace Vydává Česká hiporehabilitační společnost, o. s. (www.hiporehabilitace-cr.com) Adresa sídla společnosti: Zemědělská 1, 613 00 Brno Korespondenční adresa: Měšická 247, 250 63 Mratín IČO: 15054411 ISSN: 1804-3291

Za obsah článků ručí jejich autoři. Uveřejněné texty nemusí vyjadřovat názory a postoje redakce a vydavatele. Redakce si vyhrazuje právo texty krátit a upravovat.

Mgr. Petra Malečková, DiS. Redakce, psycholog, terapeut o. s. Epona, inzerce [email protected]

Mgr. Kateřina Převorová Terapeut střediska hiporehabilitace Pirueta Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod [email protected]

Ing. Vanda Casková Korekce, fyzioterapeut, o. s. Epona [email protected] Spolupráce redakce: Bc. Lucie Továrková Ilustrační fotografie http://www.fairyhorse.net/ [email protected] Mgr. Jana Slováková Psycholog, student ergoterapie, dobrovolník Adra (canisterapie) [email protected] Mgr. Stanislava Tilešová, PhD. Terapeut, psycholog, lektor, Strapate Ranczo (POL) ilustrační fotografie Lucie Továrková

Pavel Čechovský Horse Emergency http://www.konskazachranka.cz/ [email protected] PaedDr. Eva Matějíčková Společnost rodičů a přátel dětí s DS [email protected] Arnoštka Ježková APA VČaS [email protected] Grafické studio Green Mango Sazba časopisu www.greenmango.cz

Úvodní slovo. Vážení čtenáři, vážené čtenářky

Recommend Documents