ÚVODNÍ SLOVO. Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka. Vážení přátelé,

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka

ÚVODNÍ SLOVO

Vážení přátelé,

hlavním cílem vzdělávacího programu bylo posílení praktických kompetencí pracovníků působících v sociální oblasti, a to v organizacích státní správy, samosprávy i v sektoru nestátních neziskových organizací. Účastníci projektu dostali možnost zkvalitnit jimi poskytované služby prostřednictvím získávání nových a rozšiřujících informací z oblasti sociálních služeb a praktického nácviku komunikace a řešení nejrůznějších situací se kterými se uvedení pracovníci ve své praxi setkávají. Tento projekt dál umožnil vzájemnou výměnu informací a zkušeností formou workshopů, seminářů a besed či dalších tréninků. Přispěl k prohloubení spolupráce a k vytvoření uceleného a vzájemně se doplňujícího systému poskytování sociálních služeb organizacemi státní správy a samosprávy

na straně jedné

a poskytovateli sociálních služeb na straně druhé. Program vycházel z předpokladu, že souběžné zvyšování kompetencí pracovníků a umožnění vzájemné výměny zkušeností pozitivně ovlivní profesní růst pracovníka, který tak lépe přijme odpovědnost za výsledky své pracovní činnosti, a tím dojde ke zkvalitnění poskytovaných služeb. Cílem programu bylo rovněž umožnit účastníkům pohled na své vlastní schopnosti a pomoci jim získat objektivní náhled na svou osobu tak, aby na základě sebepoznání dokázali lépe porozumět potřebám klientů a lépe si zajistit poskytované služby v dostatečné kvalitě s citlivým a individuálním přístupem ke každému. Projekt posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka ukázal cestu k další vzájemné spolupráci, kterou by měli nejvíce pocítit sami občané.

MUDr. Štěpánka Fraňková náměstkyně primátora


OBSAH I OBECNÁ ČÁST

1

CHARAKTERISTIKA PROJEKTU........................................................................ 4 1.1

Základní informace .............................................................................................................. 4

1.2

Informační leták ................................................................................................................... 6

1.3

Harmonogram ...................................................................................................................... 8

2

FINAČNÍ ZÁZEMÍ PROJEKTU ..........................................................................10

3

OBSAH PROJEKTU ..............................................................................................11

4

5

6

3.1

Vstupní infoseminář .......................................................................................................... 11

3.2

Časový harmonogram a dotace jednotlivých aktivit ..................................................... 13

3.3

Organizace vzdělávacího programu ................................................................................ 15

3.4

Přehled modulů .................................................................................................................. 15

3.5

Přehled workshopů ............................................................................................................ 17

3.6

Přednášky ............................................................................................................................ 17

3.7

Besedy .................................................................................................................................. 17

3.8

Počet vyučovaných hodin ................................................................................................. 17

3.9

Víkendový pobyt ................................................................................................................ 18

3.10

Hodnocení ze strany lektorů ............................................................................................ 21

SEMINÁRNÍ PRÁCE ........................................................................................... 22 4.1

Základní informace k zadání ............................................................................................ 22

4.2

Metodický pokyn k vypracování posudku...................................................................... 23

4.3

Témata pro vypracování seminární práce....................................................................... 24

STÁŽE.................................................................................................................... 25 5.1

Průvodní dopis stážistům.................................................................................................. 25

5.2

Seznam organizací (u nichž proběhly stáže účastníků vzdělávání) ............................. 26

PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROJEKTU............................................................ 27 6.1

Nositelé projektu................................................................................................................ 27

6.2

Řídící tým ............................................................................................................................ 28

6.3

Technická podpora ............................................................................................................ 28

6.4

Pracovní skupiny ................................................................................................................ 28 2


7

6.5

Lektorský tým......................................................................................................................30

6.6

Profily lektorů......................................................................................................................32

6.7

Seznam účastníků vzdělávání – Odbor sociálních věcí Magistrátu města Pardubic .35

6.8

Seznam účastníků vzdělávání – nevládní organizace.....................................................36

ZHODNOCENÍ PROJEKTU...............................................................................38 7.1

Úvodní dotazníkové šetření ..............................................................................................38

7.1.1

Základní informace.............................................................................................................38

7.1.2

Harmonogram dotazníkového šetření...................................................................................39

7.1.3

Metody a techniky dotazníkového šetření .............................................................................39

7.1.4

Popis metod a technik dotazníkového šetření ........................................................................40

7.1.5

Průvodní dopis účastníkům vzdělávání ................................................................................40

7.1.6

Dotazník ...........................................................................................................................41

7.1.7

Vyhodnocení úvodního dotazníkového šetření .......................................................................49

7.2

Závěrečné dotazníkové šetření .........................................................................................55

7.2.1

Základní informace.............................................................................................................55

7.2.2

Harmonogram dotazníkového šetření...................................................................................55

7.2.3

Metody a techniky dotazníkového šetření .............................................................................55

7.2.4

Popis metod a technik dotazníkového šetření ........................................................................56

7.2.5

Průvodní dopis respondentům ..............................................................................................56

7.2.6

Vyhodnocení závěrečného dotazníkového šetření ...................................................................57

7.3

Porovnání úvodního a závěrečného dotazníkového šetření ........................................61

7.3.1

Porovnání vyhovujících a nevyhovujících forem vzdělání.........................................................61

7.3.2

Sebehodnocení respondentů...................................................................................................62

7.3.3

Porovnání jednotlivých kompetencí .......................................................................................62

8

PROPAGACE PROJEKTU....................................................................................66

9

VZOR OSVĚDČENÍ .............................................................................................69

II PRAKTICKÁ ČÁST

10

SEMINÁRNÍ PRÁCE............................................................................................70

3


I. OBECNÁ ČÁST

1

CHARAKTERISTIKA PROJEKTU

1.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Na základě žádosti o finanční podporu z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů ze dne 11. 11. 2005 a doporučení výběrové komise rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí o poskytnutí dotace na realizaci projektu, který je identifikován takto: Grantové schéma:

Vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů v oblasti sociálních služeb a integrace specifických cílových skupin.

Program podpory: Vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů v oblasti sociálních služeb. Název projektu:

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka.

PARAMETRY PROJEKTU •

75 účastníků vzdělávacího programu z řad zadavatelů a poskytovatelů sociálních služeb.

•

100 % všech na kurzu s komponentou IT.

•

Minimálně 85 % účastníků vzdělávacího programu program úspěšně dokončí.

HARMONOGRAM PROJEKTU Projekt Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka probíhal od březena 2006 do února 2008. Podrobný harmonogram jednotlivých činností je zachycen v následující tabulce.

4

Harmonogram projektu

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x x

x

x x

x

x x

x

x

únor

listopad

leden

x x x

říjen

září

2008 srpen

červenec

červen

květen

duben

březen

únor

leden

prosinec

listopad

říjen

září

srpen

červen

květen

červenec x

2007 prosinec

Výběrová řízení Vzdělávácí podklady Semináře Dotazníky Vzdělávání Víkendový pobyt Domácí písemná práce Příručka dobré praxe Stáže Konference

duben

březen

2006

x x

x x x

x

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka 1.2

INFORMAČNÍ LETÁK

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CÍL

Cílem je posílení individuálních praktických kompetencí sociálních pracovníků a v důsledku toho zkvalitnění jimi poskytovaných služeb, které budou více odrážet skutečné potřeby klientů při efektivním využití zdrojů, což povede ke zvýšení šancí klientů na jejich začlenění do společnosti.

ÚČASTNÍCI Účastníky vzdělávání bude celkem asi 75 osob, z toho cca 35 pracovníků odboru sociálních věcí Magistrátu města Pardubic a cca 40 zaměstnanců organizací poskytujících sociální služby v Pardubicích.

MÍSTO V Pardubicích všechny vzdělávací bloky kromě víkendového pobytu, konkrétně •

ve školicích místnostech poskytnutých Magistrátem města Pardubic a učebnách s výpočetní technikou zajištěných společností CC Systems, a. s.

•

u poskytovatelů sociálních služeb v Pardubicích (stáže)

Mimo Pardubice •

víkendový pobyt

TERMÍN Září 2006 – říjen 2007

FORMY Ve skupinách (7 skupin, cca 12x každá, tj. jedenkrát měsíčně ve dvoudenních či třídenních blocích) •

tréninky 6

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka •

videotrénink

•

případová studie

•

workshopy

•

přednášky

•

besedy

Individuálně, ale i společně •

víkendový pobyt

•

samostatná písemná práce

•

stáže u poskytovatelů sociálních služeb v Pardubicích

7


HARMONOGRAM

Označení Název modulu Forma vzdělávání V1 Prohlubování sebepoznání Výklady, tréninky, V2 Stres případové studie V3 Právní minimum V4 Komunikace V5 Nácvik komunikačních dovedností V6 Jednání a vystupování V7 Vyjednávání V8 Psychosociální výcvik V9 Empatie V10 Řešení konfliktů, asertivita V11 Týmová práce I. – IV. V12 Time management V13 Norma písemností V14 Příprava prezentace a její vedení V15 Výpočetní technika, využití internetu Workshopy W1 Sdílení profesionální nejistoty, souvislosti a řešení W2 Hodnocení práce organizace, vlastní přispění ke zlepšení W3 Jednání v souladu s právy klientů, s pravidly organizace a etikou sociální práce W4 Zdroje a jejich využití, priority v oblasti sociální práce Přednášky P1 Vývoj zákonodárství v sociální oblasti P2 Přijetí služby ze strany klienta a adaptace na službu P3 Možnosti a metody poskytování služeb a intervence Besedy B1 Komunikace mezi klientem a institucemi B2 Sběr a zpracování informací, možnosti sdílení informací mezi institucemi B3 Rizikové faktory B4 Právo lidí přebírat na sebe riziko poškození B5 Odlišnosti menšin, odstraňování diskriminace a B6 Struktura organizace, cíle, pravidla, režim SP Reflexe úrovně vlastních kompetencí Samostatná písemná práce Stáže S Stáž u organizace zastupující osoby znevýhodněné či ohrožené exkluzí a/nebo poskytující služby takovým osobám

8

Předpokládaná hodinová dotace 200

12

9

12

40 6


UKONČENÍ

Osvědčení o absolvování vzdělávání.

PROJEKT

VÝSTUPY • • • •

ucelený vzdělávací program k posílení individuálních praktických zkušeností sociálního pracovníka proškolení sociální pracovníci odboru sociálních věcí magistrátu a dalších poskytovatelů sociálních služeb v Pardubicích brožura a CD s informacemi o vzniku, průběhu, závěrech a výsledcích projektu celostátní konference

KONTAKTY

Dodavatel vzdělávání: CC Systems a. s.

Realizá tor projektu: Statutární město Pardubice

Sídlo firmy: Národní tř. 101, 695 01 Hodonín Vzdělávací institut Pardubice Za Pasáží 1 609, 530 02 Pardubice Tel.: 466 616 084, Fax: 466 616 205 Internetové stránky: www.ccsystem.cz Kontaktní osoba: Mgr. Bc. Monika Trubková Email: [email protected]

Adresa: Magistrát města, Pernštýnské náměstí 1, 530 21 Pardubice Tel: 466 859 611, Fax: 466 859 612 Internetové stránky: www.mesto-pardubice.eu Kontaktní osoby: Mgr. Ivana Liedermanová Email: [email protected] Bc. Alena Kosková Email: [email protected]

9


2

FINAČNÍ ZÁZEMÍ PROJEKTU

Tento projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Více informací na www.esfcr.cz a www.mmp.cz. 592 156,- Kč

Z prostředků státního rozpočtu.

2 368 624,- Kč

Z prostředků státního rozpočtu na předfinancování výdajů z Evropského sociálního fondu.

2 960 780,- Kč

CELKEM

Více informací na www.esfcr.cz a www.mmp.cz/mesto/projekty_eu/.

10


3

OBSAH PROJEKTU

3.1

VSTUPNÍ INFOSEMINÁŘ

Vstupní seminář proběhl dne 31. 8. 2006 a jeho cílem bylo seznámit účastníky školení s realizátory

projektu,

s

jeho

cílem

a

obsahem,

popisem

jednotlivých

aktivit

a harmonogramem.

Mgr. Ivana Liedermanová, vedoucí odboru sociáních věcí Magistrátu města Pardubic, zahajuje vstupní infoseminář.

11


NÁZEV DATUM ZAHÁJENÍ UKONČENÍ MÍSTO ČAS 14.00 14.30 14:30 14.35 14.45 14.50

ZÁKLADNÍ INFORMACE Vstupní informační seminář čtvrtek 31.8.2006 14.00 hod. 16.30 hod. Archa BOD PROGRAMU registrace účastníků semináře uvítání – předání úvodního slova úvodní slovo obecně o projektu představení systému práce, řídícího týmu a pracovních skupin význam projektu pro OSV

15.00 představení vzdělávacího programu 15.25

organizační informace ke vzdělávacímu programu

15.40 15.50

dotazy informace k dotazníku

16.00 16.30

vlastní vyplnění dotazníku ukončení

12

DOPLNĚNÍ

Lonkova 512 ZODPOVÍDÁ asistentka projektu moderuje vedoucí OSV – powerpointová prezentace Ing. Panuš, tajemník Ing. Ulbrichová, manažerka Alena Kosková vedoucí OSV, zástupce NNO – pan Špaček z ADM CC Systems Ing. Janeba, Mgr. Trubková Alena Kosková koordinátorka účastníci semináře vedoucí OSV sl. Hana Slavíková vedoucí PS dotazníky účastníci vedoucí OSV


ČASOVÝ HARMONOGRAM A DOTACE JEDNOTLIVÝCH AKTIVIT

Pořadí setkání Setkání 1 (září, říjen 2006)

Den 1. 2.

Název aktivity s počtem hodin Prohlubování sebepoznání Komunikac e Nácvik komunikačních dovedností Komunikace mezi klientem a institutcemi

celkem 1. Týmová práce I Nácvik komunikačních dovedností Setkání 2 2. Jednání a vystupování (říjen, listopad Jednání v souladu s právy klientů, s pravidly org. a 2006) etikou SP celkem 1. Řešení konfliktů, asertivita Time management Setkání 3 (listopad, prosinec 2. Time management 2006) Struktura organizace, cíle, pravidla, režim celkem Setkání 4 Právní "okénko" (prosinec 2006, únor 2007) celkem 20 1. Norma písemností Setkání 5 2. Týmová práce I, II (leden 2007) Vývoj zákonodárství v sociální oblasti celkem 1. Týmová práce II Hodnocení práce organizace, vlastní přispění ke Setkání 6 zlepšení (únor 2007) 2. Vyjednávání Týmová práce II celkem 1. Empatie Týmová práce III Setkání 7 2. Rizikové faktory (březen 2007) Empatie celkem 1. Výpočetní technika, využití internetu Setkání 8 2. Výpočetní technika, využití internetu (duben 2007) Odlišnosti menšin, odstr. diskriminace a útlaku celkem 1. Příprava prezentace a její vedení Setkání 9 2. Příprava prezentace a její vedení Zdroje a jejich využití, priority v oblasti SP (květen 2007) celkem

13

Počet hodin 10 6 2 2 20 6 4 6 3 19 6 4 8 2 20 20 20 10 6 3 19 6 3 6 4 19 4 6 2 8 20 10 8 2 20 10 6 3 19

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Setkání 10 (červen 2007)

1. Psychosiciální výcvik, víkendový pobyt 2. Psychosiciální výcvik, víkendový pobyt celkem 1.

Setkání 11 (září 2007)

2.

Sběr a zpracování inf., možnosti sdílení inf. mezi institucemi Týmová práce IV Stres Možnosti a metody poskytování služeb a intervence

Setkání 12 (říjen 2007)

celkem 1. Právo lidí přebírat na sebe riziko poškození Týmová práce IV 2. Týmová práce IV Přijetí služby ze strany klienta a adaptace na službu Sdílení profesionální nejistoty, souvislosti a řešení celkem Domácí práce - celkem (červenec, srpen 2007) Stáž - celkem Celkem vyučovacích hodin

14

9 9 18 2 8 6 3 19 2 8 4 3 3 20 40 6 279


ORGANIZACE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Vzdělávací program se skládál z tématicky zaměřených modulů v celkové hodinové dotaci 200 vyučovacích hodin, dále ze čtyř workshopů v celkové hodinové dotaci 12 vyučovacích hodin, tří přednášek v celkové hodinové dotaci 9 vyučovacích hodin a šesti řízených besed v celkové hodinové dotaci 12 hodin. Dále součástí vzdělávacího programu byla samostatná práce účastníků v celkové délce 40 hodin, která byla plánována na období 07-08/2007. Veškeré aktivity probíhaly ve formě šesti až osmihodinových bloků (1 blok = 1 den), pro každou skupinu účastníků vždy 2 dny v měsíci. Počet účastníků ve skupině byl 10-12 osob.

3.4

PŘEHLED MODULŮ

Název modulu

Hodinová dotace

Prohlubování sebepoznání

10

Stres

6

Právní minimum

Komunikace

Forma

Stručný popis

Poznání intelektových schopností, temperavýklad a mentu, profesních dovedností účastníků, trénink řízený pracovní motivace, získání zpětné vazby při psychologem vyjadřování vlastních názorů a postojů. výklad a Životospráva, zvládání stresových situací, trénink řízený relaxační cvičení. psychologem

20

výklad, případová studie

6

Mezilidská komunikace, zásady efektivní výklad a komunikace, základní nácvik komunikačních trénink řízený dovedností, verbální a neverbální prostředky psychologem komunikace.

Nácvik komunikačních dovedností

6

Jednání a vystupování

6

Vyjednávání

6

Psychosociální trénink

18

Zákonodárství v sociální oblasti, práva a povinnosti klientů sociálních služeb, pracovněprávní vztahy, občanský zákoník.

trénink řízený Praktický nácvik s pomocí videozáznamu, psychologem, modelové situace, řízeno psychologem. videotrénink Psychologické zásady, vnímání ze strany ýklad a druhých, modely jednání, uvědomění, trénink řízený interakce, naslouchání, sdělování, dialogy, psychologem skupinové jednání, řešení konfliktů. výklad a První dojem, „řeč těla“, typ klienta, signály, jak trénink řízený překonat odpor, použití asertivity při jednání. psychologem výklad a Uvědomění a rozvíjení pozitivních sociálních trénink řízený dovedností, duševní zatížení, kondice, psychologem, relaxační techniky, fyzická a psychická videotrénink, relaxace, sociální vnímání, můj osobnostní řízená beseda profil, typologie, osobní síla. 15


Empatie

Řešení konfliktů, asertivita

Týmová práce I. –IV.

výklad a trénink řízený psychologem

Vcítění do prožitků druhého, případové studie, nácvik formou her.

6


Příčiny a podstata konfliktu, dlouhodobé a krátkodobé konflikty, problémy řešitelné a neřešitelné, cesta k dohodě, umění dělat kompromisy, emoční svoboda a pohoda, zodpovědnost za své vlastní kroky.

48

výklad a řízený trénink, workshop, videoténink

Tým a jeho charakteristiky, specifika týmové práce, komunikace v týmu, práce v týmu, vedení týmu, týmové role, plánování v týmu, kontrola v týmu, hodnocení v týmu, řízení změn v týmu, řízení dočasných týmů, řešení konfliktů v týmu.


Metody efektivního řízení času s cílem dosáhnout vyšší výkonnost a psychickou pohodu, zvýšení předpokladů pro práci v náročném pracovním prostředí, podmínky pro osobnostní a profesionální rozvoj v individuální, týmové a klientské.

12

Time management

12

Norma písemností

18

Příprava prezentace a její vedení

16

Výpočetní technika, využití internetu

18

výklad, Seznámení s obsahem normy písemností, e-learning, cvičné praktický nácvik užívání, ověření zvládnutí. testy Seznámení s programem MS PowerPoint výklad a a základy práce s prezentacemi, práce s procvičování na objekty na snímcích, tvorbou PC, prezentace jednoduchých prezentací, přípravou skupině podkladů pro tisk a způsoby předvádění posluchačů a prezentací, zpracování zadaného tématu a zpětná vazba prezentace. Úvodní test a definování oblastí výklad a k doplnění znalostí, MS Office, procvičování na elektronická komunikace, internet, PC, průběžné testy vyhledání a zpracování informací.

16


PŘEHLED WORKSHOPŮ

Workshop č.

3.6

Téma workshopu

1

Sdílení profesionální nejistoty, souvislosti a řešení

2

Hodnocení práce organizace, vlastní přispění ke zlepšení

3

Jednání v souladu s právy klientů, s pravidly organizace a etikou sociální práce

4

Zdroje a jejich využití, priority v oblasti sociální práce

PŘEDNÁŠKY

Přednáška č.

3.7

Téma přednášky

1

Vývoj zákonodárství v sociální oblasti

2

Přijetí služby ze strany klienta a adaptace na službu

3

Možnosti a metody poskytování služeb a intervence

BESEDY

Beseda č.

3.8

Téma besedy

1

Komunikace mezi klientem a institucemi

2

Sběr a zpracování informací, možnosti sdílení informací mezi institucemi

3

Rizikové faktory

4

Právo lidí přebírat na sebe riziko poškození

5

Odlišnosti menšin, odstraňování diskriminace a útlaku

6

Struktura organizace, cíle, pravidla, režim

POČET VYUČOVANÝCH HODIN Počet vyučovacích hodin na 1 účastníka

Tématické moduly

200 hod

Workshop

12 hod

Přednášky

9 hod

Besedy

12 hod

Celkem

233 hod

Samostatná práce

40 hod

Stáž

6 hod

17


VÍKENDOVÝ POBYT

Víkendový pobyt se konal v červnu 2007. Do vzdělávání byl zařazen z důvodu realizace přednášek ve větších skupinách a také za účelem vzájemného neformálního poznání jednotlivých účastníků, kteří již spolupracují nebo budou spolupracovat.

POZVÁNKA

18

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka PROGRAM

19

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Termín:

15. 6. – 16. 6. 2007

Průběh a organizace výuky: Setkání č.

skupina A, B, C, D, E, F, G psychosociální výcvik, víkendový pobyt 10

Lektoři:

Počet účastníků:

PhDr. Jana Křišťálová Bc. Tomáš Potůček Bc. Marcela Kašparová Anna Tronečková 52

Tématické celky: Místo konání:

Psychosociální výcvik - víkendový pobyt ( 9 vyučovacích hod.) Horní Bradlo – Vršov, hotel Šarz (skupina A, B, C, D, E, F, G)

Všechny plánované aktivity 10. setkání byly přednášeny v předem stanoveném rozsahu v konkrétních hodinových dotacích, „Výklady, tréninky, případové studie“ – Psychosociální výcvik“. Desátého setkání se zúčastnilo 52 účastníků ze 69 zařazených do vzdělávacího programu, a to celkově ve 4 skupinách. Po ukončení účastníci vyplnili dotazníky hodnocení. Hodnotili zde jak průběh vzdělávací aktivity, tak lektora.

Hodnocení

Známka

Vzdělávací aktivity

1,7

Lektora

1,6

Fotografie outdoorové aktivity z víkendového pobytu.

20


HODNOCENÍ ZE STRANY LEKTORŮ

PhDr. Jana Křišťálová „… Na předchozí schůzce jsme vybrali z metod sociálně -psychologického výcviku, které byly různě zaměřené („rozehrání skupiny“, sebepoznání, komunikace, kooperace apod.). Moje skupina velmi dobře spolupracovala, některé účastnice si „hrály vyloženě s chutí“, a motivovaly svým přístupem ostatní. Ze závěrečného hodnocení akce vyplynulo, že s průběhem byly spokojené, ačkoli jejich původní postoj byl spíše negativní. Kladně hodnotily techniky možnost uvolnění se, neformální komunikace. Z mého hlediska výsledek předčil očekávání. Obávala jsem se pasivity nezájmu ze strany zúčastněných, protože se akce neúčastnily z vlastního zájmu a iniciativy …“ Bc. Tomáš Potůček „… Organizace víkendového setkání i přes velký počet účastníků proběhla celkem hladce, za nedostatek považuji volbu prostředí při závěrečných zpětných vazbách (mohlo být využito velkého sálu). Přes tento malý nedostatek se domnívám, že si účastníci víkendové setkání užili, kdy zvláště při outdoorových technikách, měli možnost uplatnit vědomosti z Týmové spolupráce, čehož se většina frekventantů zhostila nad míru dobře. Víkendové setkání hodnotím pozitivně i z důvodu propojení neziskových organizací s pracovníky pardubického magistrátu…“ Bc. Marcela Kašparová „… Výtku a poučení pro sebe sama bych měla k závěrečným zpětným vazbám, které proběhly v jídelně (každý seděl u svého stolu), dle mého je to důležitá závěrečná součást takovýchto setkání a měla by probíhat v jiném prostředí (byla zde možnost velkého sálu), aby účastníci na sebe viděli (sezení v kruhu) a každý měl prostor se vyjádřit. Přes uvedené těžkosti jsem odjížděla s dobrým pocitem, myslím, že frekventanti si nakonec užili zajímavý pobyt, spolupracovali a zvláště outdoorové techniky jim umožnili „pohrát si“ a zasoutěžit v přírodě, ale také objevit v sobě stránky, které dosud neznali…“.

21


4

SEMINÁRNÍ PRÁCE

4.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE K ZADÁNÍ

1.

Zvolení tématu

2.

Vypracování zadání seminární práce na předepsaném formuláři.

3.

Doručení

zadání

do

22.

6.

2007

koordinátorce

projektu

e-mailem

([email protected]). 4.

Schválení zadání seminární práce pracovní skupinou „Domácí práce“ do 29. 6. 2007.

5.

Zpracování seminární práce dle metodického pokynu, po domluvě možnost konzultace s vedoucím práce.

6.

Odevzdání vypracované práce 1x v tištěné podobě + 1x e-mailem koordinátorce projektu do 10. 8. 2007.

7.

Vyhodnocení vedoucím práce do 31. 8. 2007 dle přiloženého pokynu k vypracování posudku seminární práce.

Veškeré informace k vypracování seminárních prací najdete na stránkách projektu: www.pardubice.eu/mesto/projekty_eu/socialka_vzdelavani.html

22


METODICKÝ POKYN K VYPRACOVÁNÍ POSUDKU

Osnova hodnocení (posudku) seminární práce: Autor seminární práce: Název seminární práce: Kritéria hodnocení: I)

Obsahová stránka 1. Samostatnost při výběru a zpracování tématu (bude preferována samostatnost výběru před výběrem z nabízených témat) 2. Logická stavba práce 3. Hloubka analýzy zvolené tématiky 4. Vztah mezi empirickými východisky a teoretickými závěry 5. Míra odbornosti seminární práce

II)

Formální stránka 1. Pravopisná a stylistická úroveň 2. Celková úprava textu 3. Přílohy, dodatky atd.

III) Použité zdroje 1. Využití odborné literatury a pramenů (úplnost, citace aj.) IV) Praktická využitelnost výsledků

23


TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

Dle bodů 1 - 3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou „Domácí práce“. 1.

Samostatně vybrané téma na základě studia min. 3 titulů odborné literatury, s uvedením vlastních zkušeností, výzkumů z pracoviště, použití statistik atd. a vlastní reflexí, která se k tématu práce vztahuje.

2.

Rozbor 1 stěžejní publikace (např. Úlehla, Goleman) s použitím vlastní reflexe a příkladů z praxe či pracoviště.

3.

Samostatný výběr tématu, které odráží dosud získané poznatky ze vzdělávacího programu do praktických kompetencí sociálního pracovníka.

Návrhy možných témat pro seminární práci, které již schválení pracovní skupinou „Domácí práce“ nepodléhají: 1

Aktivní naslouchání jako významný prostředek komunikace s klientem

2

Bezdomovectví v kontextu sociální práce

3

Cíle a základní paradigmata sociální práce, teoretické zdroje sociální práce, etické a náboženské aspekty sociální práce

4

Cíle, principy, funkce a nástroje sociální politiky

5

Členové a vůdci ve skupinové komunikaci

6

Dilemata v sociální práci

7

Domov mládeže v kontextu sociální práce

8

atd.

24


5

STÁŽE

Každý účastník vzdělávání strávil jeden den v jedné z neziskových organizacích pracující pro nějakou znevýhodněnou skupinu občanů v termínu od září do listopadu 2007. Cílem stáže bylo seznámit se s pracovníky neziskové organizace a podmínkami poskytování služeb touto organizací.

5.1

PRŮVODNÍ DOPIS STÁŽISTŮM

Pardubice 20.9.2007 Dobrý den všem stážistům, Statutární město Pardubice realizuje od března 2006 projekt "Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka", do něhož jste se zapojili i Vy. Cílem stáží je vzájemně seznámit pracovníky z řad zadavatelů a poskytovatelů sociálních služeb s chodem a prací vybrané organizace. Samotné stáže by měly proběhnout v termínu 24.9. - 16.11.2007 v rozsahu 6 hodin (1 stážista). Jako účastníci vzdělávacího cyklu jste již byli osloveni a vyjádřili svá přání, ve které organizaci byste rádi absolvovali svoji stáž a organizace navrhly termíny, kdy je možné stáž uskutečnit. V souvislosti s Vaší stáží v rámci projektu „Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka“ Váš tímto žádám o nahlášení Vámi vybraného termínu stáže dle nabídky umístěné na http://www.mmp.cz/priloha/staze_navrh.xls (do této tabulky nic nezapisujte a nikam ji nezasílejte). Jediná možnost nahlášení termínu je telefonicky paní Ivaně Žaliové na č. +420 466 536 397 nebo +420 724 992 175 nejpozději do úterý 25. 9. 2007. S pozdravem Petra Ulbrichová manažer dotačních projektů

25


SEZNAM ORGANIZACÍ (U NICHŽ PROBĚHLY STÁŽE ÚČASTNÍKŮ VZDĚLÁVÁNÍ)

Organizace

Období od-do

Počet účastníků

Česká abilympijská asociace

26. 10. 2007

1

EURO-EDUCA

12. 10. – 9. 11. 2007

6

Fond ohrožených dětí

24. 10. – 14. 11. 2007

14

2. 10. – 30. 10. 2007

5

Magistrát města Pardubic Most pro lidská práva

15. 10. 2007

2

Nemocnice

17. 10. 2007

4

SKP CENTRUM azyl.dům ženy

22. 10. 2007

2

SKP CENTRUM nízkoprah.zařízení 11. 10. 2007

3

SKP CENTRUM azyl.dům

16. 10. 2007

1

8. 10. 2007

2

10. 10. 2007

3

SKP CENTRUM interv.centrum Sociální služby Sociální služby-Slunečnice

9. 10. – 16. 10. 2007

4

SPID handicap

9. 10. 2007

1

Svítání

4. 10. – 19. 10. 2007

9

TyfloCentrum

9. 10. – 14. 11. 2007

11

CELKEM

68

26


6

PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROJEKTU

6.1

NOSITELÉ PROJEKTU

Odbor sociálních věcí Magistrátu města Pardubic Odbor sociálních věcí Magistrátu města Pardubice komplexně zajišťuje činnosti města na úseku sociální prevence a péče o děti. Za město Pardubice zpracovává a realizuje Komunitní plán rozvoje sociálních služeb. Součástí odboru sociálních věcí jsou 4 oddělení: -

Oddělení ekonomické a specifické sociální péče;

-

Oddělení sociálních dávek;

-

Oddělení sociálně právní ochrany dětí;

-

Oddělení sociální prevence.

Mezi hlavní činnosti odboru patří např.: -

v oblasti výkonu státní správy rozhodování o dávkách na zabezpečení základních životních potřeb, o příspěvku na péči a o příspěvcích zdravotně postiženým občanům;

-

v oblasti sociálně právní ochrany dětí zajišťování náhradní rodinné péče, vykonávání funkce kolizního opatrovníka nezletilých dětí a zajišťování funkce kurátora pro mládež;

-

provádění monitorovací činnost zaměřenou na dítě a rodinu, vytváří a realizuje programy sociální prevence;

-

koordinace programu prevence kriminality v Pardubicích;

-

pečování o osoby společensky nepřizpůsobené;

-

zajišťování naplnění volného času seniorů města prostřednictvím klubů seniorů, Seniorcentra, organizačně i odborně vede činnost Rady seniorů a Rady; Seniorcentra;

-

atd.

Více informací na www.mmp.cz. CC Systems a. s. Společnost CC Systems byla založena v roce 2000 jako akciová společnost se 100% českého kapitálu. V posledních pěti letech převažuje v obsahové náplni činnosti společnosti oblast celoživotního vzdělávání, zejména vzdělávání dospělých, která je realizována prostřednictvím vzdělávacích institutů společnosti po celé ČR. Posunutí systému vzdělávání směrem k celoživotnímu vzdělávání pro obory řemeslné, ekonomické, sociální a psychosociální je 27

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka patrné z celkového počtu cca 110-ti udělených akreditací, které společnost získala od MŠMT ČR. V oblasti rekvalifikačních kurzů společnost úzce spolupracuje s úřady práce v regionech svého působení a je realizátorem řady projektů spolufinancovaných Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Více informací na www.ccsystem.cz

6.2

ŘÍDÍCÍ TÝM

Supervizor

PhDr. Josef Houžvička

Garant

Ing. František Janeba

Koordinátorka

Bc. Alena Kosková (do 31. 01. 2007) Iva Kamenická (od 01. 02. 2007)

Nezávislý dohled nad realizací projektu po věcné i obsahové stránce. Dohled nad realizací vzdělávacího programu po věcné i obsahové stránce. Řídí činnost a aktivity projektu po organizační stránce.

Manažerka

Ing. Petra Ulbrichová

Členka

Mgr. Ivana Liedermanová

6.3

TECHNICKÁ PODPORA

Asistentka

Martina Myslilová, DiS.

Ekonomka

Ing. Silvie Panchártková

6.4

Řídí činnost po administrativní stránce, provádí vyúčtování projektu, jedná s médii. Koordinuje účast jednotlivých zaměstnanců odboru sociálních věcí, zastupuje Magistrát města Pardubice dle svých pravomocí.

Plní úkoly stanovené koordinátorem projektu. Plní úkoly stanovené manažerem projektu, sleduje a usměrňuje finanční toky projektu.

PRACOVNÍ SKUPINY

Pracovní skupina 1 – Výběr dodavatele vzdělávání Člen

Bc. Zdeňka Košťálová

Člen

Ing. František Janeba

Člen

Mgr. Ivana Liedermanová

Příprava podmínek výběrového řízení na dodavatele vzdělávání.

28

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Pracovní skupina 2 – Vzdělávací program Vedoucí

Mgr. Bc. Monika Trubková

Člen

Bc. Tomáš Potůček

Člen

Ing. Filip Žampach

Člen

Bc. Simona Beranová

Člen

Mgr. Jan Vojvodík

Vývoj vzdělávacích materiálů.

Pracovní skupina 3 – Dotazníky Vedoucí

Hana Slavíková

Člen

Ing. Hana Jindrová

Člen

Dana Lebdušková

Člen

Ing. Aleš Berka

Provedení dotazníkového šetření a vyhodnocení vzdělávacího programu.

Pracovní skupina 4 – Domácí písemná práce Vedoucí

Mgr. Gabriela Nováková

Člen

Mgr. Nela Dosedělová

Člen

Mgr. Adriana Sychrová

Člen

Mgr. Petra Musilová

Člen

PhDr. Milan Sůra

Člen


Zajištění činností souvisejících se zadáváním, sběrem a vyhodnocením domácích písemných prací.

Pracovní skupina 5 – Příručka dobré praxe a CD Vedoucí

Mgr. Nela Dosedělová

Člen

Ing. Radka Svatoňová

Člen

Ing. Tomáš Bartoníček, Ph.D.

Člen

Mgr. Marek Chalupník

29

Příprava příručky a CD.


LEKTORSKÝ TÝM Tým lektorů a jejich přiřazení k jednotlivým modulům Obsah modulu

Lektor

Prohlubování sebepoznání (1. Setkání)

Bc. Tomáš Potůček PhDr. Milan Sůra

Komunikace (1. Setkání)


Komunikace mezi klientem a institucemi (1. Setkání)

PhDr. Milan Sůra Bc. Tomáš Potůček

Nácvik komunikačních dovedností (1. Setkání)

Bc. Tomáš Potůček PhDr. Milan Sůra

Týmová práce I (2. Setkání)

RSDr.Zdeněk Linhart Renáta Bělohlávková Mgr. Miroslava Dohnalová Bc. Tomáš Potůček

Nácvik komunikačních dovedností (2. Setkání)

PhDr. Alena Bromová Bc. Tomáš Potůček

Jednání a vystupování (2. Setkání)

PhDr. Milan Sůra

Jednání v souladu s právy klientů, s pravidly organizace a etikou sociální práce (2. Setkání)

PhDr. Milan Sůra

Řešení konfliktů, asertivita (3.Setkání)

PhDr. Milan Sůra

Time management (3. Setkání)

Bc. Tomáš Potůček Mgr. Miroslava Dohnalová

Struktura organizace, cíle, pravidla, režim (3. Setkání)


Právní okénko (4. Setkání)

JUDr. Věra Novotná Mgr. Jiří Chaloupka Mgr. Martin Žárský

30

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Vývoj zákonodárství v sociální oblasti (5. Setkání)

PhDr. Milan Sůra

Norma písemností (5. Setkání)

Ing. František Brož

Řešení konfliktů, asertivita (5. Setkání) – Týmová práce I

PhDr. Milan Sůra

Vyjednávání (6. Setkání)

PhDr. Milan Sůra

Týmová práce II (6. Setkání)


Hodnocení práce organizace, vlastní přispění ke zlepšení (6. Setkání)

PhDr. Milan Sůra

Rizikové faktory (7. Setkání)

PhDr. Šárka Řeháková Mgr. Klára Sodomková

Základy psychologie (7. Setkání) – Týmová práce II, III

PhDr. Šárka Řeháková Mgr. Klára Sodomková

Empatie (7. Setkání)

PhDr. Milan Sůra

Výpočetní technika, využití internetu (8. Setkání)

Michal Bareš

Odlišnosti menšin, odstraňování a útlaku (8. Setkání)

Mgr. Kateřina Kotrlá, Bc. Lucie Horváthová

diskriminace

Příprava prezentace a její vedení (9. Setkání)

Michal Bareš

Zdroje a jejich využití, priority v oblasti sociální práce ( 9. Setkání)

Michal Bareš

Psychosociální výcvik (10. Setkání)

PhDr. Jana Křišťálová Bc. Tomáš Potůček Bc. Marcela Kašparová Anna Tronečková

31

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Sběr a zpracování informací, možnosti sdílení informací mezi institucemi ( 11. Setkání)

Michal Bareš

Stres (11. Setkání)

PhDr. Milan Sůra

Možnosti a metody poskytování služeb a intervence (11. Setkání)

PhDr. Milan Sůra

Týmová práce III, IV (11. Setkání)

Bc. Marcela Kašparová

Právo lidí přebírat na sebe riziko poškození (12. Setkání)

Mgr. Klára Sodomková - Hlaváčová

Týmová práce IV (12. Setkání)

Mgr. Klára Gottvaldová PhDr. Milan Sůra

Přijetí služby ze strany klienta (12. Setkání)

PhDr. Milan Sůra

Sdílení profesionální nejistoty, souvislosti a řešení (12. Setkání)

PhDr. Milan Sůra

6.6

PROFILY LEKTORŮ

Mgr. Miroslava Dohnalová Vystudovala PdF UK Praha, obor Speciální pedagogika a následně absolvovala Postgraduální stadium na PDF UP v Olomouci se zaměřením na psychologii. Její téměř 15 – tileté profesní zkušenosti jsou především v oblasti pedagogiky, sociální práce, psychologie a řízení lidských zdrojů. Specializace lektorské činnosti je zaměřena zvláště na kurzy Zvyšování osobní efektivity, Time management, Komunikace a sociální dovednosti a Assessmenet centrum. V roce 2006 získala osvědčení společnosti CC Systems a. s. a AIVD – „Kvalifikovaný lektor vzdělávání dospělých v České republice a Slovenské republice“. Je členkou společností AIVD, ATKM a RESPE. Michal Bareš Je absolventem střední elektrotechnické školy. Od roku 2006 působí ve společnosti CC Systems a.s. jako lektor informačních technologií. Je držitelem certifikátu evropské počítačové gramotnosti ECDL.

32

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Bc. Ing. František Brož Absolvent UTB Zlín a VŠE Praha téměř 30 let učil odborné a tzv. grafické předměty (psaní na stroji a PC vč. programu ZAV p. Zaviačiče, hospodářskou a obchodní korespondenci vč. ČSN 01 6910 úprava písemností zpracovaných textovými editory či psacími stroji) na Obchodní akademii a dalších středních školách. Pro podniky pořádal školení o ČSN o úpravě písemností. Problematiku teoreticky i prakticky ovládá. PhDr. Milan Sůra Absolvent SPPG a Psychoterapeutické fakulty, lektor CC Systems a.s. Bc. Tomáš Potůček Na PeDF v Hradci Králové vystudoval pedagogické minimum, ve studiu pokračoval na PeDF University Palackého - Oborem speciální pedagogika, na této fakultě si zároveň doplnil vzdělání kurzem Kvalifikovaný lektor vzdělávání dospělých. Pedagogickou praxi zahájil jako mistr OV na odborném učilišti, dále působil jako ergoterapeut ve speciální škole Svítání, odborný vychovatel ve středisku výchovné péče Pyramida, ergoterapeut v centru Parník, pracovní konzultant a vedoucí agentury Podporovaného zaměstnávání. V dnešní době působí jako lektor a vedoucí lektorů krajského vzdělávacího institutu ve firmě CC Systems a.s. Mgr. Jiří Chaloupka Vedoucí oddělení přestupků Magistrátu města Pardubic. Mgr. Klára Gottvaldová Absolventka FF Univerzity v Pardubicích, obor sociální antropologie. Pracuje jako projektová manažerka ve vzdělávacím institutu CC Systems a. s. v Pardubicích a současně jako lektorka kursů. Marcela Kašparová Absolventka oboru sociální práce na Univerzitě Hradec Králové, v tomto roce dokončuje magisterské studium oboru sociální pedagogika na téže univerzitě. Absolvovala pětiletý psychoterapeutický výcvik SUR, roční kurs rodinného poradenství, roční kurs telefonické krizové intervence. Mezi další ukončené kursy a výcviky patří kurs krizové intervence,

33

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka psychiatrické minimum, seminář o motivačním rozhovoru a semináře zaměřené na práci s drogově závislými. V praxi pracovala jako vychovatelka a sociální pracovnice v ÚSP Opočno, v o.s. Laxus Hradec Králové zaujímala místo kontaktní pracovnice v Kontaktním centru pro drogově závislé. Pracovala také jako vedoucí a terapeutka Ambulantního programu AD centra v Pardubicích. Dlouhodobě spolupracovala externě s Linkou důvěry Hradec Králové jako konzultantka. V současné době pracuje v o.s. Péče o duševní zdraví v Hradci Králové, externě spolupracuje s Poradnou pro lidi v tísni jako psychoterapeutka a s o.s. Amalthea (Centrum náhradní rodinné péče)v programech náhradní rodinné péče a sanace rodiny. PhDr. Šárka Řeháková Pracuje v současné době jako lektor, osobní poradce a sociální poradce ve vzdělávacím institutu CC Systems a. s., v občanském sdružení Euro Educa o. s. a externě také v SKP Pardubice.

Zabývá

se

problematikou

rodiny

v

sociální

práci,

psychoterapií,

psychodiagnostikou, kulturní a sociální antropologií, psychologií práce, oblastí lidských zdrojů a politikou výběru. Je členem Mensy ČR. JUDr. Věra Novotná Je absolventkou právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po vystudování právnické fakulty UK v Praze pracovala a pracuje od r. 1981 na MPSV a věnuje se sociální problematice z hlediska tvorby právních předpisů a jejich aplikace v praxi. Je expertem a metodičkou pro výkon sociálně-právní ochrany dětí v ČR. Pro vzdělávání pracovníků působících v sociálně-právní ochraně dětí a v péči o děti a rodinu publikuje v odborných časopisech Právo a rodina, Zpravodaj Jednoty českých právníků, Právní praxe a Děti a my, kde je také členkou redakční rady. Je také členkou Unicef. Je dlouholetou předsedkyní Společnosti sociálních pracovníků v ČR, která sdružuje sociální pracovníky z celé České republiky působící v různých oblastech, kde je sociálních pracovníků třeba.

34

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka 6.7 Poř.č.

SEZNAM ÚČASTÍKŮ VZDĚLÁVÁNÍ - ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ MAGISTRÁTU MĚSTA PARDUBIC Příjmení a jméno

Titul

Pracovní pozice

Skup.

1.

Liedermanová Ivana

Mgr.

vedoucí

G

2.

Panchártková Silvie

Ing.

vedoucí

B

3.

Kamenická Iva

pracovnice pro evidenci a vymáhání pohledávek

A

4.

Myslilová Martina

asistentka vedoucí

C

5.

Štrossová Šárka

romská poradkyně

F

6.

Vala Stanislav

sociální pracovník pro práci se seniory

G

7.

Šolta Oldřich

Mgr.

vedoucí

D

8.

Handlová Němečková Šárka

DiS.

manažerka prevence kriminality

B

9.

Havlíková Olga

Mgr.

sociální terapeutka

A

10.

Stoeva Petra

DiS.


F

11.

Hůlová Gabriela

Mgr.


C

12.

Vyhnálková Renata

Mgr.


G

13.

Procházková Jana

DiS.

vedoucí

B

14.

Flégrová Eva

sociální dávky - sociální pracovník

A

15.

Kutílková Kateřina

DiS.


E

16.

Morávek Ondřej

Mgr.


C

17.

Podolská Alena


F

18.

Řezníčková Eva


G

19.

Šolcová Dagmar

Mgr.


G

20.

Štěrbová Šárka

DiS.


E

21.

Víznerová Daniela


E

22.

Kováříková Vendulka


B

23.

Bartošová Iva

Mgr.

vedoucí

B

24.

Buchtová Libuše

DiS.

kurátor pro děti a mládež

A

25.

Golasová Veronika

Bc.


C

26.

Hamplová Magdalena

kolizní opatrovník

F

27.

Hnízdová Dana


E

28.

Hykyšová Marie


G

29.

Jonášová Irena


C

DiS.

Mgr.

35

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka 30.

Kočová Lucie


A

31.

Latková Lenka

náhradní rodinná péče

C

32.

Machatá Markéta


F

33.

Sisrová Stanislava

náhradní rodinná péče

E

34.

Slezáková Stanislava


G

35.

Moravcová Dagmar


A

6.8 Poř. č.

Bc.

Mgr.

SEZNAM ÚČASTNÍKŮ VZDĚLÁVÁNÍ – NEVLÁDNÍ ORGANIZACE Příjmení a jméno

Titul

Pracovní pozice

Skup.

Fond ohrožených dětí 36.

Havlová Zina

vedoucí pobočky

D

Česká abilympijská asociace 37.

Burgrová Jana

pracovní konzultatka

A

Svítání 38.

Hanzlíková Jana

Mgr.

vedoucí SPC Svítání

D

39.

Hájková Jana

DiS.

sociální pracovnice denního centra

C

40.

Kolmanová Marcela

vedoucí denního centra

D

41.

Řeháková Petra

vychovatelka

F

42.

Vladyková Jitka

speciální pedagog SPC

G

43.

Heroková Lucie

pracovní terapeut

A

Mgr.

Centrum sociálních služeb Pardubice 44.

Bubeníčková Martina

sociální pracovnice v DPD

45.

Holečková Eva

Bc.

sociální pracovnice mentálně postižené

46.

Kopecká Monika

Mgr.

sociální pracovnice v DD

E

47.

Moravcová Irena

vedoucí okrsku Pečovatelské služby

D

48.

Tvrdíková Markéta

sociální pracovnice v DD

G

Bc.

v ÚSP

A pro

C

SKP-CENTRUM 49.

Bartůňková Iva

vedoucí SKP-CEDR

D

50.

Bizzarriová Linda

sociální pracovník SKP-CEDR

A

51.

Fajmonová Iva

sociální pracovnice ADM

C

52.

Kouřílková Jana

sociálně výchovný pracovník

F

53.

Mikolášková Lenka

sociální pracovnice ADŽ

G

54.

Škoda Jiří

pečovatel KDP

A

DiS. Ing.

36

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Poř. č.

Příjmení a jméno

55.

Špaček Miroslav

56.

Topolská Miluše Widenská Eva

57. 58.

Titul

Pracovní pozice

Skup.

ředitel ADM

B

Mgr.

sociální pracovnice ADŽ

G

Ing.

pracovnice v sociálních službách ADŽ

F

pečovatelka KDP

E

Roubínková Jana

Klub hurá kamarád 59.

Krucká Julia

vedoucí Dům na půli cesty

B

60.

Náhlovská Petra

poradenský pracovník, Otevřený klub

E

61.

Madajová Karolína

kontaktní pracovnice, K centrum

B

TyfloCentrum 62.

Jurenková Lenka

Mgr.

sociální pracovnice

A

63.

Stoklasová Dana

DiS.

vedoucí

B

Nemocnice Pardubice 64.

Choutková Vlasta

sociální sestra

C

65.

Tamchynová Markéta

sociální pracovnice ve zdravotnictví

G

EURO EDUCA 66.

Hroudová Miroslava

67.

Karkošová Jana

Mgr.

projektová manažerka

B

projektová manažerka

C

SPID handicap 68.

Čapková Radka

vedoucí sociálních služeb

37

D


7

ZHODNOCENÍ PROJEKTU

Účelem dotazníkového šetření bylo zjistit očekávání účastníků od vzdělávacího programu a také stav jejich praktických kompetencí. Po ukončení vzdělávacího programu byl předložen dotazník závěrečný. Porovnání výsledků obou dotazníků přineslo důležitá data, podle kterých byla posouzena úspěšnost vzdělávacího programu a jeho přínos.

7.1

ÚVODNÍ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

7.1.1

Základní informace

Předmětem dotazníkového šetření byl sociální pracovník. Místem jeho pracoviště jsou neziskové organizace v Pardubicích nebo Magistrát města Pardubic. Hlavním cílem úvodního dotazníkového šetření byl zjistit výchozí stav kompetencí jednotlivých účastníků vzdělávacího programu „Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka“. Mezi další cíle dotazníkového šetření patřilo zjistit, jaká mají účastníci s ohledem na vzdělávací program očekávání. Součástí šetření bylo také zjistit základní statistické údaje o účastnících programu. Jejich pohlaví, věkovou strukturu, místo pracoviště a dobu, po kterou respondenti na svém současném pracovním místě působí.

38

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka 7.1.2

Harmonogram dotazníkového šetření Datum (doba) konání

Typ činnosti

10. srpen 2006

1. pracovní schůzka pracovní skupiny „Dotazníky“

11. – 15. srpen 2006

Tvorba dotazníku - obsahová stránka

16. srpen 2006


17. – 22. srpen 2006

Tvorba dotazníku – obsahová stránka

23. srpen 2006


24. - 27. srpen 2006

Technická úprava dotazníku (vzhled, forma) 4. pracovní schůzka pracovní skupiny „Dotazníky“

28. srpen 2006 Předvýzkum – testování dotazníku – 3 osoby 29 – 30. srpen 2006

Tisk dotazníků

31. srpen 2006

Seminář – vyplňování dotazníků

7. říjen – 12. listopad 2006

Zpracovávání výsledků a tvorba závěrečné zprávy

12. listopad 2006

Konečná verze závěrečné zprávy

7.1.3

Metody a techniky dotazníkového šetření

Počet dotazníků určených k vyplnění:

80 ks

Počet vrácených dotazníků

78 ks

Návratnost dotazníků :

97,5 %

Počet vyplněných dotazníků = počet respondentů:

76 ks = 76 respondentů

Datum výzkumu:

31. srpna 2006

Místo výzkumu:

Sbor církve bratrské Archa, Lonkova 512, Pardubice – Polabiny

39


Popis metod a technik dotazníkového šetření

Pro dotazování byl použit standardizovaný dotazník, který je rozdělen do následujících čtyř částí: -

Statistické údaje

-

„Rozehřívací otázky“

-

Sebehodnocení respondenta

-

Otázky týkající se jednotlivých kompetencí (včetně otázky „Očekávání od vzdělávacího programu“.)

7.1.5

Průvodní dopis účastníkům vzdělávání

Dobrý den, předkládáme Vám k vyplnění dotazník ke vzdělávacímu programu v rámci projektu: Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka. Účelem dotazníku je zjistit Vaše očekávání od vzdělávacího programu a také stav Vašich praktických kompetencí. Po ukončení vzdělávacího programu Vám bude předložen dotazník závěrečný. Porovnání výsledků obou dotazníků přinese důležitá data, podle kterých bude posouzena úspěšnost vzdělávacího programu a jeho přínos pro Vás. Žádáme Vás, abyste vyplňovali dotazník poctivě a pravdivě. Nepravdivé údaje by mohly vést ke zkresleným výsledkům, a tak i ke zkreslenému hodnocení celého vzdělávacího programu. Dotazník je anonymní. Identifikační údaje v části I. slouží pouze pro statistiku. Děkujeme Vám za čas strávený vyplňováním dotazníku.

Hana Slavíková ....................................................... vedoucí pracovní skupiny Dotazníky

40


Dotazník

ČÁST I. 1) Pohlaví

muž

žena

2) Věk

30 let a méně

31 až 45 let

46 let a více

3) Místo pracoviště Magistrát města Pardubice

Vedoucí pozice Oddělení sociálních dávek Oddělení sociálně právní ochrany dětí Oddělení sociální prevence Oddělení ekonomické a specifické sociální péče

Nezisková organizace

Vedoucí pozice Sociální pracovník

4) Od kdy jste ve Vaší současné pracovní pozici? (uveďte měsíc a rok) ................................ ČÁST II. 5) Zúčastnil/a jste se již někdy programu, který je svým obsahem podobný vzdělávacímu

programu

Posílení

individuálních

praktických

kompetencí

sociálního pracovníka? ano [a] ne [b] 6) Jaká forma vzdělávání Vám s ohledem na tento program bude vyhovovat nejvíce? (vyberte max. 2 odpovědi) trénink, videotrénink [a] případová studie [b] workshop [c] přednáška [d]

41

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka beseda [e] samostatná písemná práce [f] stáž u poskytovatelů sociálních služeb v Pardubicích [g] 7) Jaká forma vzdělávání Vám s ohledem na tento program bude vyhovovat nejméně? (vyberte max. 2 odpovědi) trénink, videotrénink [a] případová studie [b] workshop [c] přednáška [d] beseda [e] samostatná písemná práce [f] stáž u poskytovatelů sociálních služeb v Pardubicích [g] ČÁST III. 8) V příštích měsících se zúčastníte vzdělávacího programu Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka. Ohodnoťte sami sebe na začátku tohoto programu (ve vztahu ke své praxi). (použijte metodu známkování jako ve škole; 1 – nejlepší, 5 – nejhorší, zakroužkujte jednu z možností 1 - 5) Prezentace sebe sama ...................................... 1

2

3

4

5

Zvládání stresu ................................................. 1

2

3

4

5

Motivace k práci ............................................... 1

2

3

4

5

Odpovědnost .................................................... 1

2

3

4

5

Komunikační dovednosti ............................... 1

2

3

4

5

Empatie (vcítění se) ......................................... 1

2

3

4

5

Jednání a vystupování ...................................... 1

2

3

4

5

Řešení konfliktů ................................................ 1

2

3

4

5

Asertivita ........................................................... 1

2

3

4

5

Týmová práce ................................................... 1

2

3

4

5

Time management (plánování času) ............. 1

2

3

4

5

Orientace v právních normách ...................... 1

2

3

4

5

42

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Administrativa, normy písemnosti ................. 1

2

3

4

5

Word, Excel ........................... 1

2

3

4

5

MS Power Point .................... 1

2

3

4

5

Internet ............................................................... 1

2

3

4

5

Obsluha osobního počítače

ČÁST IV. 9) Absolvování stáže u jiného poskytovatele sociálních služeb v Pardubicích považujete pro rozšíření Vašich kompetencí za nutné [a] přínosné [b] spíše zbytečné [c] zbytečné [d] 10) Ovládáte metody neverbální komunikace? Používáte tyto metody ve Vaší praxi? ovládám je a používám [a] znám je a používám pouze někdy [b] znám je, ale nepoužívám [c] nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a [d] 11) Víte, jak se zachovat v situaci, kdy vznikla mezi Vámi a klientem komunikační bariéra? ano - vím vždy [a] ano - vím v převážné většině situací [b] někdy vím, někdy nevím [c] velmi často nevím [d] 12) Myslíte si, že umíte Vašemu klientovi naslouchat? ano [a] spíše ano [b] spíše ne [c] ne [d]

43

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka 13) Dokážete přizpůsobit komunikaci Vašemu klientovi? dokážu, přizpůsobení komunikace mi nedělá potíže [a] dokážu, ale ve složitých případech si nejsem jistý/á [b] spíše nedokážu (ve většině případů si nejsem jistý/á) [c] nikdy nevím, jak s klientem komunikovat [d] 14) Víte, jak reagovat v různých konfliktních situacích? Reagujete tak? vím téměř pokaždé a reaguji tak [a] vím téměř pokaždé, ale reaguji jinak [b] někdy vím, někdy nevím [c] téměř nikdy nevím, jak reagovat [d] 15) Umíte jednat asertivně? Jednáte tak vždy? umím a jednám tak vždy [a] umím, ale jednám tak pouze někdy [b] umím, ale nejednám tak [c] neumím [d] nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a [e] 16) Představte si, že jste v situaci, kdy jste kritizováni. Víte, jak se s kritikou vyrovnat? ano [a] spíše ano [b] spíše ne [c] ne [d] 17) Dokážete ve stresové situaci přiměřeně reagovat? Považuje okolí Vaši reakci za přiměřenou? myslím, že ano - říká to i okolí [a] myslím, že ano - okolí říká, že ne [b] myslím, že ano – nevím, co si myslí okolí [c] myslím, že ne - okolí říká, že ano [d] myslím, že ne – říká to i okolí [e] myslím, že ne – nevím, co si myslí okolí [f] 44

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka 18) Jaký je Váš názor na time management? Používáte ho? je užitečný a používám ho [a] je užitečný, ale používám ho pouze někdy [b] je užitečný, ale nepoužívám ho téměř nikdy [c] je neužitečný a tak ho nepoužívám [d] nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a [e] 19) Umíte pracovat v týmu? Využítáte výhod týmové práce? umím a využívám [a] umím, ale nevyužívám [b] neumím, ale chtěl bych využívat [c] neumím a nechci využívat [d] 20) Věnujete se duševní hygieně nebo relaxačním cvičením? ano [a] (blíže specifikujte) ......................................................................................................................... ne, ale myslím, že je to dobré [b] ne, myslím, že je to zbytečné [c] nevím, co si pod tím mám představit [d] 21) Ovládáte typologii osobnosti? Využíváte ji ve Vaší praxi? ovládám ji a využívám [a] ovládám ji, ale nevyužívám [b] neovládám ji, ale chtěl/a bych se ji naučit [c] neovládám ji a nemám zájem se ji naučit [d] nevím, nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a [e] 22) Umíte určit svůj osobnostní profil a také profil ostatních? umím

svůj i ostatních [a1] pouze svůj vlastní [a2] pouze ostatních [a3]

neumím, ale vím, že se to dá určit [b] nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal [c] 45

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka 23) Umíte určit, jaký je člověk temperamentní typ? Využíváte to ve své praxi? umím to určit a využívám toho [a] umím to určit, ale nevyužívám toho [b] neumím to určit, ale rád/a bych se to naučil/a [c] nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a [d] 24) Umíte se vcítit do problému (situace) druhého, aniž by to ovlivňovalo Váš soukromý život? ano, nedělá mi to problémy [a] ano, ale někdy si přenáším problém druhého do soukromého života [b] ano, ale většinou si přenáším problém druhého do soukromého života [c] neumím, nevím, jak se vcítit [d] 25) Dokážete navázat vztah s klientem? ano dokážu [a] dokážu to ve většině případů [b] v některých případech to nedokážu [c] navázání vztahu s klientem mi dělá potíže [d] 26) Víte, jak rozvíjet své sociální dovednosti? Máte k tomu dostatek možností? vím jak a mám možnosti [a] vím jak, ale nemám možnosti [b] nevím jak, ale mám možnosti [c] nevím jak, ani nemám možnosti [d] 27) Umíte dostatečně motivovat sebe i okolí? ano - sebe i okolí [a] sebe ano, okolí ne [b] sebe ne, okolí ano [c] ani sebe ani okolí [d] 28) Dokážete rozeznat své silné a slabé stránky i silné a slabé stránky Vašeho klienta? dokážu

vlastní i mého klienta [a] 46

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka ale pouze vlastní [b] ale pouze mého klienta [c] nedokážu rozeznat vlastní ani mého klienta [d] 29) Víte, jak spolehlivě rozeznat rizikové faktory, které by se mohly vyskytnout ve Vaší praxi? ano vím [a] vím ve většině případů [b] vím v menšině případů [c] rozeznávání rizikových faktorů mi dělá potíže [d] 30) Setkáváte se s předsudky a nežádoucí stereotypy? ano [a] spíše ano [b] spíše ne [c] ne (v případě této odpovědi neodpovídejte na otázku č. 32) [d] 31) Jaká je Vaše reakce na předsudky a nežádoucí stereotypy? myslím si, že reaguji přiměřeně [a] někdy si myslím, že reaguji přiměřeně, ale později si uvědomím, že ne [b] často považuji svoji reakci za nepřiměřenou [c] na předsudky a nežádoucí stereotypy neumím reagovat [d] 32) Víte, jak získat zpětnou vazbu (od klienta nebo zaměstnavatele)? Získáváte ji? ano vím a získávám ji [a] ano vím, ale nezískávám ji [b] nevím a rád bych se to naučil/a [c] nevím, ale nevadí mi to; zpětnou vazbu nepotřebuji [d] 33) Jaké informace převážně používáte ve Vaší praxi? používám jeden zdroj, protože se v něm nejlépe orientuji [a] používám převážně jeden zdroj (občas i více) [b] používám vždy více zdrojů informací [c] 47

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka snažím se o získání maximálního možného množství informací z mnoha zdrojů [d] 34) Víte, jak a kde hledat potřebné informace k rozšíření Vašich odborných znalostí a dovedností? vím, jak i kde hledat [a] vím, jak hledat, ale nevím kde [b] vím, kde hledat, ale nevím jak [c] ve zvláštních situacích nevím jak ani kde [d] nikde nevím ani jak, ani kde hledat [e] 35) Považujete své současné odborné znalosti a dovednosti vzhledem ke své práci za dostatečné? ano považuji [a] ano, ale vždy se dá něco zlepšit [b] nepovažuji, myslím, že je nutné je rozšířit [c] nepovažuji, ale v současné je rozšiřovat nepotřebuji [d] 36) Uveďte prosím, co očekáváte od vzdělávacího programu Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka, kterého se v příštích měsících zúčastníte? (prosíme stručně) ....................................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................................... ☺ Děkujeme Vám za čas strávený vyplněním dotazníku. ☺ Přejete-li si mít možnost porovnat si tento dotazník s dotazníkem, který vyplníte po ukončení vzdělávacího programu, čitelně prosím vepište do naznačených políček nezaměnitelný šestimístný znak složený z písmen a číslic v libovolném pořadí. Je důležité, abyste si svůj znak zapamatovali, neboť jen Vy budete vědět, že patří právě Vám. TENTO ÚDAJ NENÍ POVINNÝ

48


Vyhodnocení úvodního dotazníkového šetření

I. Část – statistické údaje o respondentech

49

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka II. Část – rozehřívací otázky

III. – Část sebehodnocení

50

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka V této části měli respondenti ohodnotit sami sebe. K sebehodnocení měli použít metodu známkování ve škole: od „1“ – nejlepší ohodnocení do „5“ – nejhorší ohodnocení. Jednotlivé kategorie sebehodnocení vychází ze základních tréninků, kterých se respondenti zúčastní.

IV. Část – závěry podle jednotlivých kompetencí Opovědi na jednotlivé otázky z dotazníku byly zjednodušeny na čtyři varianty -„ano“, „ano, ale ...“, „ne, ale ...“, „ne“ (podrobnější vysvětlení viz. níže).

Vysvětlení variant odpovědí uváděných v grafu První možnost „ano“ odráží absolutní ano / absolutně pozitivní odpověď Jedná se o odpovědi: ano; umím; ovládám a používám; atd., který nemají pouze pozitivní charakter. Druhá možnost „ano, ale ...“ neboli relativní ano / relativně pozitivní odpověď odráží sice pozitivní odpověď, ale s nějakým „ale“. Jedná se o odpovědi typu: spíše ano; většinou ano; umím, ale nepoužívám; dokážu, ale někdy ne...; atd. Třetí možnost „ne, ale ...“ neboli relativní ne / relativně negativní odpověď je opakem 51

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka druhé možnosti. Odráží negativní odpověď, ale ne absolutně negativní. Jedná se o odpovědi typu: spíše ne; neumím, ale chtěl bych, neovládám, ale mám zájem; spíše nedokážu; atd. Poslední možnost je „ne“ odrážející absolutní ne / absolutně negativní odpověď a je opakem první možnosti. Patří jsem tyto typy odpovědí: ne; neumím a nepovažuji; nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal; atd. Rozdělení jednotlivých kompetencí Kompetence č. 1 - Rozvíjet účinnou komunikaci (používání metod neverbální komunikace, zvládání komunikační bariéry, naslouchání klientovi, schopnost přizpůsobit komunikaci klientovi, navázat vztah s klientem) Kompetence č. 2 - Orientovat se a plánovat postup (používání time managementu, schopnost pracovat v týmu, schopnost pracovat s informacemi) Kompetence č. 3 - Podporovat a pomáhat k soběstačnosti (znalost typoloie osobnosti, dovednost určení osobnostního profilu, dovednost určit temperament, schopnost empatie, schoopnost navázání vztahu ke klientovi, schopnost y, dovednost rozeznat silné a slabé stránky) Kompetence č. 4 - Zasahovat a poskytovat služby (zvládání konfliktních situací, dovednost asertivně jednat, zvládat reakce ve stresových situacích, rozeznávat rizikové faktory, dovednost nalézt potředné informace k rozšíření odbornosti) Kompetence č. 5 - Přispívat k organizaci práce (používání time managementu, schopnost práce v týmu, schopnost motivovat sebe sama i okolí, znalost rizikových faktorů, schopnost získávání zpětné vazby) Kompetence č. 6 – Odborně růst (vyrovnání se s kritikou, znalost jak rozvíjet své sociální dovednosti, reakce na předsudky a stereotypy) Porovnání kompetencí Z jednotlivých kompetencí je na tom nejlépe kompetence č. 1- Rozvíjet účinnou komunikaci a kompetence č. 6 a kompetence č. 3. Naopak nejhůře je na tom kompetence č. 4 – Zasahovat a poskytovat služby, která dosahuje sice 33 % absolutních pozitivních hodnot, ale má nejvyšší počet hodnot negativních a to 26 %. U této kompetence se dá očekávat přesun především

52

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka z hodnot „relativního ne“ do hodnot „relativní ano“ a z této hodnoty do hodnoty „absolutní ano“.

53

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Očekávání od vzdělávacího programu

Respondenti očekávají především rozšíření svých odborných znalostí a praktických dovedností (21 %). Druhou skupinu tvoří odpovědi, které z celkového počtu respondentů získaly přibližně 8 - 12 %. Jedná se o: využití a kvalitní aplikace nabytých znalostí v praxi, získání zkušeností od kolegů a získání nových a rozšíření stávajících informací. Třetí skupinu tvoří odpovědi, které se byly uvedeny v rozmezí 5 – 7 % odpovědí všech respondentů. Do této skupiny patří zlepšení komunikačních dovedností a setkání se s novými lidmi. Poslední skupina odpovědí se vyskytovala v rozmezí 1 - 4 % odpovědí. Jedná se o očekávání týkající se rozšíření informací o výpočetní technice, zvládání stresu a sociální práce jako takové, získání 54

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka pohledu zvenčí, ale také nabourání pracovního stereotypu a zažití legrace.

7.2

ZÁVĚREČNÉ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

7.2.1

Základní informace

Předmětem závěrečného dotazníkového šetření jsou individuální praktické kompetence sociálního pracovníka a úroveň jejich rozvoje, posílení a prohloubení prostřednictvím absolvovaného vzdělávacího programu. Hlavním cílem závěrečného dotazníkového šetření je zjistit konečný stav kompetencí jednotlivých účastníků

vzdělávacího

programu

„Posílení

individuálních

praktických

kompetencí sociálního pracovníka“. Mezi další cíle dotazníkového šetření patří zjistit, zda vzdělávací program splnil očekávání účastníků a porovnat zjištěné údaje s údaji z úvodního dotazníkového šetření

7.2.2 Harmonogram dotazníkového šetření Datum (doba) konání

Typ činnosti

24. – 26. září 2007

Příprava dotazníků a dotazníkového šetření

1. – 22. října 2007

Vyplnění dotazníků

1. – 18. prosince 2007

Zpracování výsledků a tvorba závěrečné zprávy

20. prosince 2007

Konečná verze závěrečné zprávy

7.2.3 Metody a techniky dotazníkového šetření Počet dotazníků určených k vyplnění:

65 ks

Počet vrácených dotazníků

61 ks

Návratnost dotazníků:

93,8 %

Počet vyplněných dotazníků = počet respondentů:

61 ks = 61 respondentů

Datum výzkumu:

24. září - 20. prosince 2007

Místo výzkumu:

Magistrát města Pardubice

55

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka 7.2.4 Popis metod a technik dotazníkového šetření Pro dotazování byl použit stejný dotazník jako pro úvodní dotazníkové šetření. Metody a techniky šetření jsou tedy totožné (viz úvodní dotazníkové šetření).

7.2.5 Průvodní dopis respondentům

Dobrý den, předkládáme Vám k vyplnění závěrečný dotazník ke vzdělávacímu programu v rámci projektu: Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka. Účelem dotazníku je vyhodnotit Vaše poznatky a zkušenosti ze vzdělávacího programu a také stav Vašich praktických kompetencí. Výsledky dotazníku budou porovnány s výsledky šetření, které proběhlo v úvodu programu. Toto porovnání přinese důležitá data, podle kterých bude posouzena úspěšnost vzdělávacího programu a jeho přínos pro Vás. Žádáme Vás, abyste vyplňovali dotazník poctivě a pravdivě. Nepravdivé údaje by mohly vést ke zkresleným výsledkům, a tak i ke zkreslenému hodnocení celého vzdělávacího programu. Dotazník je anonymní. Identifikační údaje v části I. slouží pouze pro statistiku. Děkujeme Vám za čas strávený vyplňováním dotazníku.

Zpracovatelský tým

56

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka 7.2.6 Vyhodnocení závěrečného dotazníkového šetření I. Část – statistické údaje o respondentech

57

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka II. Část – rozehřívací otázky

58

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka III. Část - sebehodnocení V této části měli respondenti opět ohodnotit sami sebe. K sebehodnocení měli použít metodu známkování ve škole: od „1“ – nejlepší ohodnocení do „5“ – nejhorší ohodnocení. Jednotlivé kategorie sebehodnocení vychází ze základních tréninků, kterých se respondenti zúčastní.

IV. Část – závěry podle jednotlivých kompetencí Opovědi na jednotlivé otázky z dotazníku byly zjednodušeny na čtyři varianty -„ano“, „ano, ale ...“, „ne, ale ...“, „ne“ (podrobnější viz úvodní dotazník). Porovnání kompetencí Z jednotlivých kompetencí je na tom nejlépe kompetence č. 5 – Přispívat k organizaci práce a kompetence č. 6 a kompetence č. 2. Naopak nejhůře je na tom kompetence č. 4 – Zasahovat a

59

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka poskytovat služby, která dosahuje sice 44 % absolutních pozitivních hodnot, ale má nejvyšší počet hodnot negativních a to 12 %.

Očekávání od vzdělávacího programu Na tuto otázku odpověděla většina respondentů (69 %). Splnění očekávání prostřednictvím vzdělávacího programu výslovně uvedlo 23 % respondentů, nesplnění naopak 5%, stejně jako respondentů, kteří splnění očekávání nedokáží posoudit. Zdaleka největší část respondentů (celá jedna třetina - 33 %) kladně hodnotí možnost navázání nových užitečných kontaktů s lidmi z oboru. Dále jsou kladně hodnoceny zejména náplň kurzu (13 %), skupinová práce (2 %), posílení teoretických znalostí (7 %), věnování se problematice týmové práce (2 %), výcvik používání PC (3 %)a získání nových informací na základě praktických zkušeností (2 %). Negativně hodnocena byla zejména celková délka kurzu (10 % respondentů), dále pak míra zapojení účastníků (2 %), opakování se témat (8 %), malá odbornost kurzu (3 v), malá pozornost otázce používání PC (3 %), málo praxe (5 %), málo nových informací (3 %), přínos víkendového pobytu (5 %) a skutečnost, že kurz není akreditován (8 %).

60

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka 7.3 POROVNÁNÍ ÚVODNÍHO A ZÁVĚREČNÉHO DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ 7.3.1

Porovnání vyhovujících a nevyhovujících forem vzdělání

61

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka 7.3.2 Sebehodnocení respondentů

7.3.3 Porovnání jednotlivých kompetencí Vysvětlení variant odpovědí uváděných v grafu První možnost „ano“ odráží absolutní ano / absolutně pozitivní odpověď Jedná se o odpovědi: ano; umím; ovládám a používám; atd., který nemají pouze pozitivní charakter. Druhá možnost „ano, ale ...“ neboli relativní ano / relativně pozitivní odpověď odráží sice pozitivní odpověď, ale s nějakým „ale“. Jedná se o odpovědi typu: spíše ano; většinou ano; umím, ale nepoužívám; dokážu, ale někdy ne...; atd. Třetí možnost „ne, ale ...“ neboli relativní ne / relativně negativní odpověď je opakem druhé možnosti. Odráží negativní odpověď, ale ne absolutně negativní. Jedná se o odpovědi typu: spíše ne; neumím, ale chtěl bych, neovládám, ale mám zájem; spíše nedokážu; atd. Poslední možnost je „ne“ odrážející absolutní ne / absolutně negativní odpověď a je opakem první možnosti. Patří jsem tyto typy odpovědí: ne; neumím a nepovažuji; nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal; atd.

62

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Rozdělení jednotlivých kompetencí Kompetence č. 1 - Rozvíjet účinnou komunikaci (používání metod neverbální komunikace, zvládání komunikační bariéry, naslouchání klientovi, schopnost přizpůsobit komunikaci klientovi, navázat vztah s klientem) Kompetence č. 2 - Orientovat se a plánovat postup (používání time managementu, schopnost pracovat v týmu, schopnost pracovat s informacemi) Kompetence č. 3 - Podporovat a pomáhat k soběstačnosti (znalost typoloie osobnosti, dovednost určení osobnostního profilu, dovednost určit temperament, schopnost empatie, schoopnost navázání vztahu ke klientovi, schopnost y, dovednost rozeznat silné a slabé stránky) Kompetence č. 4 - Zasahovat a poskytovat služby (zvládání konfliktních situací, dovednost asertivně jednat, zvládat reakce ve stresových situacích, rozeznávat rizikové faktory, dovednost nalézt potředné informace k rozšíření odbornosti) Kompetence č. 5 - Přispívat k organizaci práce (používání time managementu, schopnost práce v týmu, schopnost motivovat sebe sama i okolí, znalost rizikových faktorů, schopnost získávání zpětné vazby) Kompetence č. 6 – Odborně růst (vyrovnání se s kritikou, znalost jak rozvíjet své sociální dovednosti, reakce na předsudky a stereotypy)

63


64


65

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka 8

PROPAGACE PROJEKTU

PARDUBIČTÍ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI SE ZAČNOU VZDĚLÁVAT 01.09.2006 15:03 Autor: G-magazín Díky projektu financovanému z peněz Evropské unie si rozšíří vědomosti nejen lidé pracující na odboru sociálních věcí pardubického magistrátu, ale i pracovníci neziskových organizací. Pokračuje vedoucí odboru Ivana Liedermannová. "Všichni pracovníci Oboru sociálních věcí Magistrátu města Pardubic, kterých je třicet pět, plus další poskytovatelé sociálních služeb, to znamená sociální pracovníci neziskových organizací, se zúčastní dlouhodobého vzdělávání. Účelem je, aby se posílili všechny dovednosti, schopnosti, které má sociální pracovník mít. Opravdu jsme na tom pracovali, protože jsme si to ušili sami na míru podle toho, co je potřeba, aby lidé získali za schopnosti. Firma vypracovala vzdělávací program, který bude alfou a omegou pro mnoho dalších měsíců."

Tisková zpráva pro Radniční zpravodaj SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI SE BUDOU VZDĚLÁVAT 31. srpna 2006 se na pozvání odboru sociálních věcí Magistrátu města Pardubic setkali zástupci poskytovatelů sociálních služeb na semináři, při kterém získali informace o projektu Posílení

individuálních

praktických

kompetencí

sociálního

pracovníka.

Projekt

je

spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci grantového schématu Vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů v oblasti sociálních služeb a integrace specifických cílových skupin. Výběrová komise Ministerstva práce a sociálních věcí podpořila projekt odboru sociálních věcí Magistrátu města Pardubic celkovou částkou 2 960 780,- Kč. Cílem projektu je posílit dovednosti a znalosti sociálních pracovníků v Pardubicích a v důsledku toho zkvalitnit jimi poskytované služby tak, aby více odrážely skutečné potřeby uživatelů sociálních služeb. Tak hodlá statutární město Pardubice přispět ke zvýšení jejich šancí na začlenění do společnosti. Součástí projektu je dlouhodobý vzdělávací program, který byl zahájen následně 11. září 2006.

66

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Tomu všemu předcházela dvouměsíční přípravná fáze, během které projektový řídící tým a tři pracovní skupiny stanovily podmínky pro výběr dodavatele vzdělávacího programu, navrhly vlastní obsah a harmonogram vzdělávání a vyvinuly dotazníky k měření účinků vzdělávání na jeho účastníky. Na 81 účastníků vzdělávání, mezi něž patří všichni pracovníci odboru sociálních věcí magistrátu a účastníci vyslaní celkem jedenácti pardubickými poskytovateli sociálních služeb, se až do října 2007 celkem 12x, tedy téměř každý měsíc, setká v sedmi skupinách. Většinou dvoudenní setkání budou zaměřena např. na nácvik komunikačních dovedností, týmovou práci, jednání a vystupování, řešení konfliktů a asertivitu, time management, empatii, ale i zvýšení dovedností v práci s počítačem a internetem. Vzdělávání bude realizováno pestrými formami, od interaktivních seminářů zahrnujících např. hraní rolí a her, videotrénink, přes besedy k sociálním zákonům, klasickou práci na počítači s textovým editorem, tabulkovým procesorem, powerpointovou prezentací až po stáže u poskytovatelů sociálních služeb, společný víkendový pobyt mimo Pardubice či domácí písemnou práci. Každý ze zapojených účastníků absolvuje celkem 279 hodin po 45 minutách. Zkušenosti z realizace projektu budou shrnuty do informační brožury a počátkem roku 2008 představeny na konferenci za přítomnosti pozvaných poskytovatelů sociálních služeb z celé České republiky. Další informace o projektu lze nalézt na http://www.mesto-pardubice.cz/mesto/projekty_eu/socialka_vzdelavani.html 18. 9. 2006, Alena Kosková, koordinátorka projektu, odbor sociálních věcí magistrátu

67

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka WEBOVÁ STRÁNKA PROJEKTU

68

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka 9

VZOR OSVĚDČENÍ

69


II. PRAKTICKÁ ČÁST 10

SEMINÁRNÍ PRÁCE

Úryvky ze seminárních prací:

Marcela Kolmanová - Management v sociální práci. Personální standardy sociálních služeb „…V rámci projektu „Nebudeme sedět doma …!“, s nímž sdružení uspělo v 1. kole Globálních grantů, financovaných z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR jsem s pracovníky Denního centra SVÍTÁNÍ absolvovala seminář na klíč „Zavádění standardů kvality sociálních služeb“ a podílela se na vypracovávání standardů kvality sociálních služeb v zařízení. Seminář v rozsahu 120 hodin se konal v prostorách denního centra a byl realizován především formou workshopů s příklady dobré praxe. Na závěr proběhly tři supervize procesu tvorby standardů. Výstupem projektu, jehož realizace byla ukončena v srpnu 2006, je vypracovaný dokument „Standardy kvality sociálních služeb Svítání – sdružení pro pomoc zdravotně postiženým dětem, Pardubice“. Na tvorbě dokumentu, který byl zpracován na základě seminářů a konzultací s lektory, se aktivně podíleli všichni pracovníci Denního centra SVÍTÁNÍ… …Cílem této práce je připravit podklady pro aktualizaci dokumentu „Standardy kvality sociálních služeb Svítání – sdružení pro pomoc zdravotně postiženým dětem, Pardubice“ Standard 9. Personální a organizační zajištění sociální služby; Pravidla pro výběr, přijímání a zaškolování nových pracovníků. Toto téma jsem si zvolila z toho důvodu, že personální politika je v mnoha neziskových organizacích (obzvláště malých) stále zanedbávanou oblastí. Vedení organizace často podceňuje zpracování vlastní personální strategie a teprve při uvolnění místa nebo řešení personálních problémů se záležitostí řízení lidských zdrojů začíná zabývat. Proto se moje práce kromě obecného vymezení personálního managementu zabývá základními personálními standardy, které zahrnují otázky výběru, přijímání, zaškolování a hodnocení nových pracovníků... ...Jestliže chceme po novém pracovníkovi, aby kvalitně zpracovával své dílčí úkoly a cítil se za výsledek své práce zodpovědný, je dobré ho při nástupu seznámit s hlavním cílem či posláním organizace, s organizační strukturou a stručně s pozicemi a úkoly kolegů, se kterými bude 70

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka spolupracovat. Vyhneme se tím možným nejasnostem, typu kdo má co na starosti a umožníme mu, aby se snáze ztotožnil s cíly organizace. Navíc, jak je známo, reklamu organizaci dělají mj. i její pracovníci sami a není nic horšího, když neví čím se jeho organizace zabývá ani jakou má strukturu…

Postup přijímání nových pracovníků Kontaktování uchazečů -

vyhlášení

výběrového

řízení

formou

inzerce

a

na

stránkách

www.svitani.cz;

www.nevladky.cz -

spolupráce s úřady práce

Výběrové řízení Uchazeč podá písemnou přihlášku, která musí obsahovat jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, telefon, datum, podpis. Přílohy písemné přihlášky -

strukturovaný životopis s uvedením profesních předpokladů, včetně údajů o odborných znalostech a dovednostech,

-

motivační dopis,

-

ověřené kopie dokladů o nejvyšším dosaženém vzdělání,

-

ověřené kopie dokladů o odborné způsobilosti pro výkon činnosti v sociálních službách (v souladu se zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách - zaměstnávání pracovníků v sociálních službách),

-

výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce,

-

podepsané prohlášení v následujícím znění: Poskytnutím svých osobních údajů v rozsahu podkladů pro výběrové řízení dávám, ve smyslu zákona č. 101/2000Sb., o ochraně osobních údajů, souhlas k jejich zpracování. Tento souhlas uděluji na dobu neurčitou a mohu ho kdykoliv písemně odvolat...“

Vlasta Choutková - Sociální práce ve zdravotnictví – hospitalizovaní senioři „…Je obecně známo, že populace celého světa stárne. Stále přibývá starých a nemocných lidí a svět se začíná potýkat s problémem péče o ně. Již dnes se náklady kvůli náročné zdravotní a sociální péči neúměrně zvyšují, zejména u osob nad 65 let.

71

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Jednoho dne nastanou chvíle, kdy mnozí z nás budou muset čelit různým onemocněním a problémům spojeným s tímto stavem. Uznávám, že téma stáří navíc komplikované nemocemi je téma smutné, pro mnohé deprimující, vyvolávající úzkost a strach. Jedná se však o jev velmi častý, neoddělitelný od našeho života. Ve své práci bych se chtěla věnovat především péči o hospitalizované seniory ve zdravotnických zařízeních. Neplánuji zabývat se péčí zdravotní, ale chtěla bych poukázat na péči sociální, která je dost často opomíjena a mnohdy jí není věnována patřičná důležitost. Mým zájmem je přiblížit práci sociálního pracovníka s nemocným - klientem, jeho rodinou a se zdravotním personálem. Z toho pak vyplývající spolupráci s organizacemi zajišťujícími následnou péči o klienta a to, jak v domácím prostředí, tak i v zařízeních ústavní péče a spolupráci s úřady a různými institucemi. Zmíním se o lidech bez domova, obecně zvanými – bezdomovci. I v těchto případech se někdy jedná o seniory… ...Na oddělení s velkou frekvencí sociálně potřebných pacientů docházím pravidelně, na jiná pouze na vyzvání, požádání při hospitalizaci sociálně potřebných pacientů. Ne vždy můžu ve své práci konkrétní případ řešit dle teoreticky daných postupů. Někdy je řešení velmi naléhavé a v žádném případě nelze postupovat dle teorie. Příčinou takových situací jsou stále se zkracující hospitalizační doby, velká frekvence pacientů a někdy i nepříliš včasné podchycení sociálně potřebného pacienta. Má práce na oddělení je proto úzce spjata se spoluprací zdravotního personálu. Nejvíce spolupracuji s vrchní nebo staniční sestrou, která mně většinou vytipuje sociálně potřebné pacienty. Mým zájmem je získat o pacientovi co nejvíce informací a to nejen nahlédnutím do jeho zdravotní dokumentace, ale velmi přínosná jsou i sdělení personálu např. se zajímám jaké jsou momentální schopnosti pacienta, jak spolupracuje s personálem, jak se chová v noci (zmatenost). Velmi cenné jsou informace rehabilitačních pracovníků a v neposlední řadě informace ošetřujícího lékaře, který již většinou jednal s rodinou a může tak poskytnout stručné informace o ní. Pokud taková spolupráce není možná, dochází často k problémům s ní spojeným např. někteří lékaři, ale i ostatní personál mylně informují rodinu o další následné péči o pacienta. Mnohdy naprosto neznají nebo nerespektují spádová území léčeben, neznají možnosti terénních služeb, nerespektují jejich rozdílnou náplň. Aby nedocházelo k takovým nedorozuměním je mojí snahou docházet na oddělení v době, kdy nenarušuji jeho chod a personál má možnost a čas se mně věnovat. Po rozhovoru s personálem a shrnutí všech dosavadních poznatků odcházím za pacientem.

…Nyní příklad, dle mého mínění, špatné přípravy na stáří Manželská dvojice asi sedmdesátiletá, předala svůj pohodlný byt ve středu města svému synovi. Manželé se odstěhovali na chalupu vzdálenou asi 30 km od původního města, navíc ve 72

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka velmi špatně dostupném terénu – údolí, kde byli pouze tři trvale obydlené domy, ostatní obývali chalupáři a to většinou pouze o víkendech. Žena se těšila vcelku dobrému zdraví, muž měl již v době bytové transakce několik závažných diagnóz včetně onkologického onemocnění. Krátce po přestěhování se zdravotní stav muže zhoršil. Potřeboval častý kontakt s nemocničním zařízením a s odbornou péčí. Péči by mohla event. zajistit terénní služba, ale v daném regionu byla značně komplikovaná a v zimě, kdy se neupravovala příjezdová komunikace nemožná. Muž byl sice držitelem průkazu ZTP, který sebou nese poměrně velké výhody, ale v daném případě spíše pro syna. Častou přepravu mu nemohl syn zajistit, jelikož byl zaměstnaný. Proto musel být klient umístěn do Léčebny dlouhodobě nemocných ač by potřebnou péči v původním bydlišti mohl mít zajištěnou. Na příkladu bych chtěla upozornit na naprostou nepromyšlenost a nezodpovědnost takového jednání…“

Eva Řezníčková - Etika sociální práce „…Etika sociální práce tedy zahrnuje všechny kladné, humanistické hodnoty, které se vyvíjely během staletí lidského soužití. Člověk a jeho svobodné počínání se stal cílem všeho společenského úsilí. Prioritou jsou práva a zájem klientů. Důležitý je individuální vztah a přístup ke klientovi, kterého sociální pracovník chápe jako aktivního spolupracovníka. Profesionální model práce sociálního pracovníka je založený na tom, že je třeba vyvážit moc mezi sociálním pracovníkem a klientem, a to upevněním práv klientů. To se děje tím, že se umožní participace klientů na rozhodování a služby se otevřou vlivu klientů. K velkému posunu v oblasti dodržování práv klientů došlo v posledních letech zejména v péči týkající se zdravotně hendikepovaných osob. V současné době jsou všechna zařízení a organizace poskytující sociální služby povinny vytvářet trv. standardy sociálních služeb. Jde o dohodnutou a garantovanou úroveň kvality poskytovaných sociálních služeb, která musí být měřitelná nebo objektivně hodnotitelná. Tato pravidla dávají větší možnost uživatelům sociálních služeb rozhodovat sami o sobě a o tom, jaký typ sociální služby budou využívat. K dalšímu posílení možnosti rozhodování sám o sobě u zdravotně postižených osob došlo přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Přijetím tohoto zákona došlo ke změně toku finančních prostředků od pečující osoby k osobě potřebující péči. Tato osoba se tedy v současné době může svobodně rozhodnout jaký typ sociální služby a v jakém rozsahu si nakoupí. 73

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Znalost etických teorií a hodnotové báze sociální práce, včetně etického kodexu, pomáhá sociálnímu pracovníkovi v situaci, kdy má řešit etický problém nebo dilema. Zároveň také přispívá k identifikaci s oborem a k větší jistotě při provádění sociální práce. Při své práci se sociální pracovníci setkávají s těmito základními etickými problémy : a)

kdy a jak intenzivně zasahovat do života občana a jeho rodiny, skupiny či obce

b)

kterým sociálním případům dát přednost a věnovat čas na dlouhodobé sociálně výchovné působení

c)

kolik pomoci a péče poskytnout, aby stimulovaly klienta ke změně postojů a odpovědnému jednání a nevedly ke zneužívání

d)

kdy přestat se sociální terapií a poskytováním služeb a dávek sociální péče

K těmto čtyřem základním problémům se v každém jednotlivém případě přidružují další vyplývající s dané konkrétní situace klienta…“

Miroslav Špaček - Bezdomovectví v kontextu sociální práce „…v předcházející stati je popsán stávající stav sociální práce s bezdomovci. Bezdomovectví jako společenský jev nelze úplně vymýtit (snad jen zamaskovat, jako se to dělo za minulého režimu) bylo by však možno snížit počet osob bez domova a zlepšit jim podmínky pro přežití. Není žádné rychlé, jednoduché (natož levné) a definitivní řešení otázky bezdomovectví. Doporučení k řešení problému Jako velmi potřebné a užitečné by však bylo třeba: 1.) V legislativě znovu zavést tzv. domovské právo – tedy povinnost každé obce postarat se o své rodáky (povinné položky v rozpočtu obce) 2.) Vybudovat síť Nízkoprahových denních center a nocleháren v každém městě pro zachycení a prvotní podporu zjevných bezdomovců v blízkosti nádraží či míst shromažďování bezdomovců 3.) Ve větších městech vybudovat azylové domy tak, aby geograficky kopírovaly území bývalých okresů, 4.) Postavit několik levných bytů nižšího bytového standardu s výrazně časově regulovaným nájemným v každé čtvrti těchto měst (aby nevznikaly chudinské čtvrti) jako následné bydlení po přechodnou dobu ( 3 až 6 let) pro osoby opouštějící azylové domy, či pro dosud skryté a potencionální bezdomovce.

74

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka 5.)

Vytvořit několik lůžek pro nemocné bezdomovce v každé nemocnici, zajistit dosažitelnost lékařské péče pro bezdomovce

6.)

Podporovat zaměstnávání bezdomovců obdobně jako zaměstnávání tělesně postižených spoluobčanů za transparentních podmínek.

7.)

Vytvářet pracovní příležitosti přímo v azylových domech

8.)

Zavést bezhotovostní platby při výkupu sběrných surovin, aby se znesnadnila trestná činnost bezdomovcům

9.)

Znesnadnit získávání peněz žebráním na veřejných prostorech

Bylo napsáno již mnoho prací na téma bezdomovectví, tématu za minulého režimu tabuizovaného. Žel je čtou jen studenti a odborníci na sociální práci. Je však třeba postupně měnit názor společnosti na tento jev. Bylo by úžasné představovat úspěchy sociální práce s bezdomovci vysokým procentem úspěšnosti sociální inkluze, nebo případy „zázračné“ přeměny bezdomovce v úspěšného podnikatele či politika. Avšak realita je jiná. Přesto sociální práce s bezdomovci není marná a tím méně zbytečná…Přejme všem lidem bez domova možnost nového začátku…“

Mgr. Lenka Jurenková - Asistence lidem se zrakovým postižením prostřednictvím dobrovolníků „Za jedince se zrakovým postižením je považována ta osoba, která po optimální korekci (např. medikamentózní, chirurgické, optické) své zrakové vady či poruchy má dále problémy při zrakovém vnímání a zpracování zrakem vnímaného v běžném životě.“ (7, s. 192)

Klasifikace zrakového postižení Zrakové vady lze klasifikovat nejméně ze dvou hledisek. Prvním je typ zrakového postižení a druhým je s ním související stupeň vizuální percepce. (6, s. 163) Zrakové vady rozdělujeme do pěti kategorií: 1. Ztráta zrakové ostrosti (refrakční vady) 2. Postižení šíře zorného pole (skotom, trubicovité vidění) 3. Okulomotorické poruchy (strabismus) 4. Problémy se zpracováním zrakových podnětů (kortikální slepota) 5. Poruchy barvocitu (barvoslepost) Člověk se ztrátou zrakové ostrosti nevidí zřetelně. Má obtíže s rozlišováním detailů, ale nemusí mít potíže s identifikací velkých předmětů. Stupeň poškození je velmi rozdílný 75

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka a nenajdou se dva lidé se stejným zrakem. Zrakovou ostrost měříme nejčastěji Snellenovými optotypy. U lidí s vícečetným poškozením je takové měření obtížné. Postižení zorného pole znamená omezení prostoru, který člověk vidí. Při této vadě se může, ale nemusí projevit omezení zrakové ostrosti. Ztrátu zorného pole je obtížné změřit. Při pohybu v prostoru naráží člověk na předměty na té straně, kde je výpadek zrakového pole. Mohou se dále objevit obtíže s diskriminací barev, případně se zhoršuje vidění za šera a při adaptaci na změnu osvětlení. Okulomotorické poruchy nastávají při vadné koordinaci pohybu očí. Člověk může mít potíže při používání obou očí, při sledování pohybujícího se předmětu nebo při jeho prohlížení, předmět sleduje nejprve jedním, pak druhým okem. Objevují se obtíže při uchopování předmětu a s přesně mířenými pohyby. Mohou se objevit i trhavé mimovolné pohyby očí…“

Dagmar Moravcová - Socializační proces u jedinců se sociálně patologickými jevy. „…Velkým problémem jedinců vycházejících z ústavní výchovy zůstává nedostatečná

profesní kvalifikace a nízká úroveň vzdělání. Mnoho jedinců opouští brány ústavů s nedokončeným vzděláním, v lepším případě s výučním listem, maturita je raritou. Děti z DD jsou na tom se vzděláním o trochu lépe, vzhledem k tomu, že mohou navštěvovat školy mimo ústav i za předpokladu pobývání na internátu pokud je škola mimo město, kde je daný DD.Bohužel jedinci z výchovných ústavů jsou odkázáni na obory, které se realizují v rámci ústavu. Jsou samozřejmě i výjimky, kdy někteří jedinci mohou studovat i na internátech a dosáhnout tak vzdělání v oboru, který je pro ně zajímavý, tudíž i motivující. Velkým problémem je dovršení zletilosti jedince, kdy má pocit nabytí svobody a mnozí z nich ukončují školu bez kvalifikace a vychovatelé nemají žádné hybné páky. S nedostatečným vzděláním a kvalifikací souvisí i nízká úroveň pracovního zařazení, nízké platy blížící se hranici životního minima. Jedinci nemají utvořeny pracovní návyky, neustále mění zaměstnání. V DPC se velmi často stávalo, že klient selhával ve studiu oboru, který si musel vybrat v DD nebo VÚ. Mnohdy klienti ukončovali studium se slovy, že je škola nebaví a že raději půjdou pracovat. Když jim byla nabídnuta možnost zvolit si studium školy, která je pro ně zajímává, dokončili studium bez výrazných problémů. Prostě jim jen byla dána možnost vybrat si.

76

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Jedinci z ústavní výchovy mají problémy s navázáním kvalitních a stabilních

partnerských vztahů. Jelikož nikdy neměli úzký emoční vztah k blízké osobě, nedostali lásku, neumějí ji ani předávat dál. Někteří velice předčasně a unáhleně uzavírají manželství, kde dochází k řadě konfliktů. V kolektivu jsou málo přizpůsobiví a mají častější konflikty. Haberlová a Bubleová uvádí, že „relativně nízká materiální úroveň a nedostatečný psychosociální rozvoj osobnosti se postupem let nezlepší, objektivní a subjektivní statut ústavních dětí zůstává stejný.Pouze ve výjimečných případech se objevuje zlepšení v psychosociálním postavení.“ (1992, str. 56) Jelikož byla po celou dobu potlačována individualita jedince, pubertu si odžívají o mnoho let později, bohužel v době zletilosti, kdy by měli být vyzrálí a převzít zodpovědnost. S tím souvisí i ukončení či přerušení školy bez potřebné kvalifikace. Dalším problémem je skutečnost, že neumí převzít zodpovědnost za sebe ani za druhé. Celou dobu se o ně někdo staral, pečoval o ně. Záležitosti týkající se jejich osoby byly v rámci urychlení zařizovány za ně. Nejsou schopni žít samostatným životem, neboť jsou zvyklí být vedeni, organizováni a kontrolováni. A najednou v 18 ti letech je na ně hozena obrovská tíha zodpovědnosti, se kterou si neví rady, selhávají a sklouzávají do patologického jednání. Chceme po nich, aby se uměli postarat sami o sebe a převzít za sebe zodpovědnost. Jsou sice plnoletí, ale mentálně jsou na nižší úrovni.Je třeba jedince usměrnit, dát mu určitý řád a hranice a postupně uvolňovat, jinak hrozí riziko selhání. V DPC jsme se s tímto problémem setkávali každý den. Klienti musí dodržovat pravidla a řád a pokud tomu tak není, přichází sankce eventuelně ukončení spolupráce. Přicházející klienti nemají dány hranice, neumí s tímto systémem naložit a zacházet. Nerozumí mu a mnohdy je zapotřebí udělat radikální řez k tomu, aby vše pochopil. V DD či VÚ pokud něco neudělal dostal trest, ale nemohla s ním být ukončena spolupráce. Přicházející klienti si myslí, že v DPC to tak funguje také. V ústavu neměli co ztratit, vždy se mohli vrátit, vytvořili si určitý prostor, jak přežít a jak zvládat určité situace, ale najednou to je jiné. Musí jednat sami za sebe, naučit se rozhodovat, přijmout zodpovědnost, práva ale i povinnosti, zjišťují, že místo v DPC není jisté a stačí málo a mohou jej ztratit. Chování už nemůže být účelové ve smyslu aby přežili, ale aby byli schopni zvládnout požadavky společnosti, uplatnili se a osamostatnili. Je potřeba jim dát hranice, ale především obrovskou podporu a víru, že to zvládnou.

Účelové jednání a manipulace s ostatními jsou další projevy ústavního systému. S tímto problémem se v DPC setkáváme především v případě, kdy přichází najednou 2. nebo 3. jedinci. Snaží se stáhnout a zmanipulovat celý kolektiv, nastolit ústavní režim, kterému rozumí 77

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka a který je pro ně čitelný. Mají naučené vzory a způsoby chování, které přetrvávají, přestože se s nimi jedná už jiným způsobem. Stále se objevuje tendence obelhávat, obcházet, manipulovat atd. Tyto projevy se stupňují především v krizových situacích. Nerozlišují DPC od ústavů, berou nás jako pokračování ústavu, teprve až za určitou dobu vnímají rozdíly a systém fungování. Ústavní systém je v nich hluboce zakořeněn, vnímáme to na neschopnosti tykat a navázat partnerský vztah s námi pracovníky. Velkým problémem je komunikace s úřady, oficiálními institucemi, autoritou. Administrativa ve smyslu vyplňování dotazníků, přihlášek, složenek atd. Telefonování je obrovským problémem, jelikož děti v ústavu nemají možnost telefonovat. Proto v DPC na úplném počátku vytváříme modelové situace jak správně komunikovat po telefonu. Nervozita, nedůvěra v sebe sama, zmatenost, způsobí, že osoba s kterou jedinec komunikuje, neví o co vůbec žádá. Nemají právní povědomí (práva dětí, lidská práva všeobecně atd), informace o možnostech sociálního zabezpečení, mnozí se s termínem úřad práce či sociální odbor setkávají vůbec poprvé..“

Dana Stoklasová, DiS. - Pracovníci v pomáhajících profesích „…Již od dětského věku mám tendenci pomáhat. Pomáhat všude, kde se dá. V dětství to bylo v rodině, sousedům, starým lidem v domácnosti, či staré paní, která nesla tašku s nákupem. Ve studentském věku jsem například jezdila s dětmi na tábory nebo trénovala malé holky házenou. A v dospělosti se mi pomáhání stalo zaměstnáním. Od roku 2001 pracuji v organizaci, která poskytuje služby nevidomým a těžce zrakově postiženým. Naše organizace aktivně spolupracuje s ostatními poskytovateli sociálních služeb ve městě a kraji (organizace, které poskytují služby zdravotně postiženým, seniorům, drogově závislým, duševně nemocným aj.). V těchto organizacích pracují nebo pracovali sociální pracovníci. Tito sociální pracovníci, odborníci na svoji práci, často věnují svoji energii, čas, sílu a optimismus potřebným takovým způsobem, že často z organizací odchází. Proč? V odborné terminologii se hovoří o syndromu „vyhoření“ – burn out. Co to je? Je to jakýsi „strašák“ neziskových organizací, které poskytují sociální služby. Je to opravdu tak? Jde předejít tomu, aby pracovník „vyhořel“? Může v otázce syndromu vyhoření pomoci manažer zařízení? Toto jsou otázky, které mě vedou k zamyšlení se nad sebou, jakožto sociálním pracovníkem, který pracuje v neziskové organizaci šest let. Ale

78

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka také k zamyšlení se nad syndromem vyhoření zaměstnanců naší organizace, neboť v organizaci pracuji na vedoucí pozici. Především by mě zajímalo, zda to je opravdu taková hrozba, jak se uvádí. Pokud ano, tak jak proti tomu bojovat, co udělat, jak se chovat jako vedoucí pracovník, abych své zaměstnance ochránila. Jakým způsobem lze sociální pracovníky v pomáhajících profesích motivovat – k jejich práci, vzdělávání, aktivnímu přístupu, odpočinku, seberozvoji, relaxaci aj… … Na základě psaní této seminární práce jsem pochopila termín syndromu vyhoření v pomáhajících profesích a ujasnila si, koho se týká. Za negativní zjištění považuji, že syndrom vyhoření potká jednoho dne každého pracovníka v pomáhajících profesích (pozn. zjištění na základě studia dostupných zdrojů). Z materiálů jsem se dozvěděla, že syndrom vyhoření vzniká obvykle mezi 2-5 rokem po nástupu do zaměstnání. U méně odolných jedinců se může objevit i akutní forma, která přichází už po několika týdnech. Na druhé straně stojí pozitivní zjištění, že pokud bude pracovník ke své práci dostatečně motivován, tak k syndromu vyhoření může dojít i později. Motivace se může dít dvojím způsobem. Za prvé, že pracovník motivuje sám sebe a nebo druhým způsobem, že je někým motivován (manažerem, okolím, kolegy, supervizorem aj.). Nejlepší stav pro pracovníka v „boji“ proti syndromu vyhoření je, když působí obě tyto motivace souběžně. Na individuální úrovni může pracovník předcházet syndromu vyhoření, když bude: -

dbát o své zdraví

-

dodržovat zásady duševní a fyzické hygieny (umění odpočívat, pozitivně myslet, mít pozitivní očekávání, tzn. přesvědčení sám sebe, že jeho práce má každý den smysl atd.)

-

pěstovat dobré mezilidské vztahy

-

věnovat pozornost celoživotnímu vzdělávání

V prevenci syndromu vyhoření může pomoci i zaměstnavatel: -

podporou dalšího vzdělávání pracovníka

-

zajištěním dobrých pracovních podmínek

-

udržováním dobrých vztahů na pracovišti

-

budou-li jasně definovaná poslání organizace a metody práce

-

zajištěním supervize, intervize (supervize uvnitř organizace)

-

dostatečnou informovaností pracovníka a nastavením vyhovujícího způsobu komunikace pracovního týmu

-

jasnou definicí role pracovníka

-

přiměřenou vytížeností pracovníka

-

kladným hodnocením pracovníka 79

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Při vytváření této seminární práce jsem se dozvěděla mnoho nového, avšak nedostala jsem odpověď na otázku fluktuace pracovníků (i dobrovolníků) v pomáhajících profesích. Zajímalo by mě např.: jaká je obměna pracovníků v pomáhajících profesích? Po jaké době odchází? Kam jdou? K odpovědím na tyto otázky by bylo zapotřebí uskutečnit výzkum. Také by mě velice zajímala do hloubky role manažera ve vedení pracovníků v organizaci, při jejich motivaci, vzdělávání, hodnocení atd…“

Jiří Škoda - Hranice mezi sociálním pracovníkem a klientem „…Ve své profesi pečovatele se setkávám nejen s klienty zdravými, ale mnohdy i nemocnými. Proto bych si rád položil otázku, co pro člověka znamená zdraví. Být zdravý je pro mnohé lidi samozřejmostí, vůbec si neuvědomují, že by se jednou tento stav mohl změnit a oni byli odkázáni na ostatní, třeba na nás, pečovatele. U většiny z nás je zdraví zaslouženě jednou z nejvyšších hodnot. Pohybuji se převážně mezi geronty, a proto se mi nabízí otázka, co je to stáří. Stáří je přirozený vývoj, do kterého se dostane téměř každý jedinec. Ne všichni dokáží tuto etapu života zvládnout. Přináší to nejen fyzické změny, ale i nové události v psychice. Mnozí lidé se nechtěně dostávají do izolace před světem a jediným kontaktem s okolím je kontakt s námi. Téma „Hranice mezi sociálním pracovníkem a klientem“ mě velice zaujalo. Vzhledem ke každodennímu kontaktu s klienty je někdy obtížné tuto hranici stanovit, proto jsem se rozhodl probrat toto téma do podrobností a rád bych tuto problematiku přiblížil i svým kolegům. Jako pracovník v domě s pečovatelskou službou, kde je věkový průměr klientů 71 let, se musím zabývat nejen fyzickou stránkou člověka, ale důležitá je i psychika. Dnes již víme, že psychologickými prostředky lze člověka léčebně ovlivňovat více, než jsme se dosud domnívali. Psychoterapeutický přístup je založený na dorozumění, především se myslí lidské porozumění. Vychází ze zážitku, který si umíme představit a sdílet s druhým člověkem, k tomuto porozumění pomáhá empatie. Rád bych použil nejen materiály knižně publikované, ale i zdroje z internetu. Přínosem pro mou práci by byla i konzultace s psychologem, protože toto téma se týká převážně psychiky…

Komunikace Komunikací můžeme vytvořit hranici mezi pracovníkem a klientem. Nezáleží pouze na obsahu sdělení, ale velice podstatné je i prostředí a forma, jakou s klientem komunikujeme. Na 80

Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka rozhovor je třeba si vyhradit dostatek času, aby klient neměl pocit, že je pro pracovníka přítěží. Komunikace není pouze slovní, ale podstatná je i komunikace neverbální neboli mimoslovní.

Neverbální projev Mimoslovním projevem rozumíme nejen mimiku obličeje, ale zároveň proxemiku(1), gestiku(2), posturologii(3), kineziku(4), haptiku(5) a paralingvistiku(6). Pocity klienta ovlivňuje i náš zevnějšek, upravenost a vůně…“

81


Vydal Odbor komunitních služeb, Magistrát města Pardubic Leden 2008

ÚVODNÍ SLOVO. Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka. Vážení přátelé,

Recommend Documents