Časopis přerovského děkanátu
Prosinec 2000 Číslo 12 Ročník 6 Advent Liturgický vikýř
Rosteme ve víře pokračování úvah nad svátostí smíření
Církevní památky z kroniky Prosenic
Modlitba – co to je?! pokračování kresleného seriálu
Dětské okénko Vánoce, vánoce, vánoce!
Zamyšlení - ad Tříkrálová sbírka 2000
Křížovka prosincová
Pořad vánočních bohoslužeb 2000
a další… Slovo pro každého
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
Úvodní k
Proč?
Proč jenom Ty mne stále předbíháš,
ADVENT- PŘÍPRAVA NA NAROZENÍ JEŽÍŠE KRISTA
Bože, můj Pane!? Já jsem se vydal na cestu
Buď pochválen za smutek podzimu,
za Tebou, hledat Tě a tu
který probouzí tím radostnější očekávání jara. Noc lidstva čekajícího na vykoupení končí.
jsem zjistil, že Ty jsi mi již
Přijď, Osvoboditeli, a osvoboď mě!
šel pořádný kus naproti! Chtěl
jsem
Ti
mám
rád,
stačil
otevřít
říci,
ale
že
než
Tě
jsem
ústa,
Ty
jsi
byl už u mne a šeptal mi: kdybys
věděl,
jak
já
tě
mám rád! Chtěl jsem Tě poprosit o odpuštění,
ale
Ty
jsi
mi
dával znamení, že jsi mi již dávno odpustil. Chtěl
jsem
zavolat: hlas
na
když
jsi
byl
na
Tebe
zakřičel:
„Můj
ale
rychlejší,
mne
přímo
chlapče,
moje dítě!“ Zatoužil
adventní
v tomto
jubilejním
roce
začíná
prvními
nešporami
z neděle
3. prosince. Je to doba přípravy na slavnost Narození Páně a má dvojí ráz: Připomíná nám příchod Božího Syna k nám lidem a zároveň je to doba, v níž naše
myšlenky
zaměřujeme
k očekávání
druhého
Kristova
příchodu
na
konci
časů. Z těchto důvodů je advent dobou zbožného a radostného očekávání.
Zamyšlení: Advent – znamení očekávání. Očekávání příchodu Vykupitele. Pro nás křesťany je to doba očekávání Kristova druhého příchodu na svět, také si uvědomujeme, co znamenal jeho první příchod, jeho vtělení a narození.
„Tatínku“,
Tvůj
Doba
Advent – znamená otevřenost. Je to otevřenost k přijetí – na prvním místě spásy, kterou Ježíš jako Vykupitel přináší, přijetí jeho samého do mého života, přijetí také mých bližních, ale také možná pro mnohé přijetí sebe samého. Otevřenost vůči odpuštění, které přichází od Boha, ale také otevřenost vůči odpuštění mým bližním. Advent – znamená být sám sebou – být pro druhé. Advent
–
znamená
pokoru.
Ježíš
se
jednou
posadil
v chrámě
proti
pokladnici
a
pozoroval, jak do ní lidé dávali peníze. Mnozí přicházeli a dávali mnoho – ze svého
jsem
po
tom,
nadbytku. Mezi nimi tam přišla i jedna chudá vdova a dala dvě drobné mince, všechno co měla. A Ježíš řekl svým učedníkům: „Tato chudá vdova dala více než ostatní.“ Kolik
být u Tebe co nejblíže a
moudrosti je v těchto Ježíšových slovech. A my pořád závidíme těm, kteří dávají mnoho.
s překvapením
Jako by Bůh se nechal koupit něčím, co někdo dává ze svého nadbytku. U někoho to
zjistil,
že
Ty
jsem
sis
už
našel
místo v mém srdci. Můj
Bože,
já
nikdy
první!!
v tom
pro
štěstí?
Že
nebudu A
není
mne
velké
Ty
jsi
vždy
přede mnou, abys mohl být i za mnou. Ze předu mne
táhnout
a
ze
zadu
postrkovat!!!
může být třeba nadání a schopnosti. A přitom víc může dát ten, kdo sice dá méně
než
druhý, ale přitom dal všechno, co měl. Advent-
znamená
pohled
ke
hvězdám.
Pohled
plný
touhy.
Všechno
nezávisí
na
ekonomice – Bohu díky! Advent
–
znamená
Boží
milosrdenství,
které
se
sklání
k člověku,
které
člověka
pozvedá. Advent – znamená naději. Když se díváme na stromy bez listí, působí na nás dojmem opuštěnosti,
samoty,
tesknoty,
smutku.
Připomínají
nám
tak
lidstvo před narozením
Vykupitele. Když se ale pozorně zadíváme na větvičky stromů, uvidíme na nich pupeny, připravené na příchod jara, aby znova rozpučely a rozkvetly. Mohou být pro nás symbolem slov proroků, která předznamenala příchod Mesiáše a Vykupitele. Slova proroků jsou také takovými pupeny, které se rozvily v plné kráse,
Přeloženo z časopisu Modlitba P.Cyril
„když se naplnil čas“ a splnila se dávná proroctví. Pro nás je tato naděje nasměrována do budoucnosti, o které mluví proroci Nového zákona – budoucnost naplněná Bohem, „planoucí pro Boha“. A také jsou to jen zavité pupeny, které rozkvetou v plné kráse, až se v budoucnosti naplní. Jsme
tedy
plni
očekávání,
lidé
na
cestě,
lidé
směřující
k Betlému,
lidé
směřující
k Domovu.
Strana 2
Slovo pro každého
Číslo 12, Ročník Prosinec 2000
Dávejme si pozor, aby se náš advent, který nás vede k oslavě narození Ježíše nestal dobou, kdy: Budeme se starat jen o to, co nakoupíme, co darujeme a co dostaneme – NÁKUPNÍ HOREČKY. Přes vánoční melodie znějící z reproduktorů nám mnoho záležitostí a termínů ponechá zřídka kdy čas, abychom se zamysleli nad vlastním smyslem adventu a Vánoc – dobou SHONŮ.
Ve spěchu a horečnatém shonu této doby budeme přehlížet ty, kteří by především potřebovali naši blízkost a pomoc – NEDOSTATKEM LÁSKY.
Pozor na VYCHLOUBÁNÍ a ZÁVIST! Ani den bílý nezastíní
A přece pouze vroucí víra,
hvězdu, jenž svítí nad jeskyní,
jež srdcí nebe otevírá,
znamení spásy pro lidi.
tu hvězdu svítit uvidí.
Na Štědrý večer 24. prosince a Boží hod vánoční 25. prosince slavíme
HLAVNÍ JUBILEJNÍ DEN,
Slavnost rodinného
Strom je vždycky symbolem života.
„Dnes zazáří nad námi světlo, protože se nám narodil Pán: bude nazýván: podivuhodný, Bůh, kníže pokoje, věčný otec: jeho království nebude konce. / vstupní antifona/ Rodinná slavnost o Štědrém večeru při mši svaté, před
společnou večeří doma, nebo půlnoční
mší svatou vrcholit.
Naši biskupové nám připomínají tradici
půstu a také, abychom nezapomněli na
zpěv koled.
Adventní půst vlastně končí na Štědrý
večer
s východem
Všechno
naladěno, Teprve
je
tou
první
dobou
stromeček
tehdy
by
je
celá
hvězdy.
slavnostně nazdoben.
rodina
měla
zasednout ke slavnostní večeři. (Třeba
někdo uvidí i zlaté prasátko.) Ti,
spolu.
k nám
kteří
se
mají
rádi,
se
rozhodl
Nejkrásnější je
to,
že
gesto
chtějí
lásky
mezi námi. Od té chvíle nám vzdálený,
ale
je
tu
na
být
Boha
přebývat
Bůh není
zemi.
Ježíš
nepřichází na tuto zem jen na krátkou
chvíli Vánoc. On chce mezi námi žít a
růst. Naše vděčnost za tuto lásku se má projevit
v tom,
že
budeme
více
poznávat životní cestu tohoto dítěte a
muže. Kde ho více mohu poznat a kde
se s ním setkat, aby se narodil v našem
srdci? V církvi, v rodině Božích dětí.
Myslíme-li na Ježíše, mysleme
farní rodinu.
Slovo pro každého
Dnes ve většině rodin je VÁNOČNÍ STROMEČEK – jedlička, smrček – stále zelený strom. Symbol Boží lásky, která nikdy nevadne. Vzpomínka na strom v ráji.
společenství.
může začít u oltáře
Vánoční symboly.
také i na
SVÍČKY – připomínají velikonoční svíci, symbol zmrtvýchvstání. Vzpomínáme i na ty, kdo nás předešli do věčnosti. Svíce je vždy symbolem Ježíše Krista, který se ve své lásce k nám úplně „ spálil“. Ježíš sám o sobě řekl: „ Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“(J 8,12) ANDĚLÉ – přinesli světu poselství o vtělení a narození Ježíše Krista. ZVONY A ZVONEČKY – upozorňují, že přišel čas, který máme věnovat Pánu Bohu. Svolávají nás, abychom nezabloudili na cestě k věčnosti. OZDOBNÉ KOULE – jsou symbolem ořechů a jablíček(proto jsou lepší originály). Připomínají nejen „rajské jablko“, kterým začal řetěz hříchů na zemi, ale jsou i znakem, že dobrý strom přináší dobré ovoce. Nejkrásnějším ovocem stromu kříže je Panna Maria, Ježíšova Matka. LAMETY
A
ZLATÉ
ČI
STŘÍBRNÉ
ŘETĚZY
–
nás
upozorňují
na
to,
že
často
toužíme po tom, co je zářivé a líbivé jen na venek, ale nemá to věčnou hodnotu. HVĚZDA – zářila nad Betlémem a vedla k nově narozenému Mesiáši pastýře i krále, mudrce i chudý lid. MALÉ HVĚZDIČKY jsou symbolem noci. Bůh k nám přišel v Ježíši Kristu v noci. On
je
světlem,
které
ozářilo
noc
našich
hříchů.
On
nás
vykoupil a otevřel nám nebe, na které myslíme tu na zemi i tak,
že
se
zahledíme
na
hvězdnou
oblohu,
dílo
Božích
rukou. SLAMĚNÉ OZDOBY – nám připomínají, že Pán Ježíš se narodil v chudé stáji a ležel na slámě a na seně v jeslích. SLADKOSTI
–
které
věšíme
na
stromeček
nám
připomínají, že pán Ježíš se narodil v chudé stáji a ležel na slámě a seně v jeslích.Sladkosti které věšíme na stromeček nám připomínají, že láska je „sladká“. DÁRKY abychom kteří
–
jimiž
ukázali
žijí
se
obdarováváme,
svoji
v naší
lásku
těm,
blízkosti
a
připomínali si ten největší boží dar – Ježíše
Krista,
Božího
Syna,
jehož
nám Bůh poslal, aby nás přivedl do věčné blaženosti.
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
Strana 3
Minule svědomí
–
jsme
mluvili
o
zpytování
první podmínce dobré přípravy ke
svátosti smíření. Dnes bych chtěl, abychom si něco řekli o pravé lítosti nad hříchy, to znamená o tom, co
by
mělo
být
pokračováním
dobře
vykonaného zpytování svědomí.
Tedy jistotou lítosti nad hříchy je umění
Svátost smíření 2
vzít za hřích stoprocentní odpovědnost.
Lítost nad hříchy.
Nutno
ji
svědomí, Jsou tři podstatné elementy autentické lítosti nad hříchy. První - to je zpozorování a uznání zla. Je to také odkrytí – čeho nás zbavuje hřích. Druhý
element,
Konečně
třetí
to
je
přiznání
element,
to
se
je
k tomuto
převzetí
zlu
-
to
je
odpovědnosti
mé
za
zlo,
zlý
mé
dílo.
skutek.
Ta
odpovědnost vede k pokusu o nápravu spáchaného zla. Ve hříchu
vždycky
saháme
po
nějakém
dobru
a
myslíme,
že
to
dobro
nás
obšťastní. Avšak v každém případě, když saháme po dobru proti Božím přikázáním - o víc přicházíme, než získáváme. A to zároveň, jestli jde o nás samotné nebo nějakou skupinu. Jidáš natáhnul ruku po 30 stříbrných a přišel o Kristovo přátelství. Přišel o mnohem více, než získal. Musel po odkrytí této pravdy odhodit stříbrňáky. Neboť mu připomínaly, jakou blbost udělal. Připomínaly mu ztrátu. Petr na Kaifášově nádvoří dokázal zalhat, že nezná Krista, poněvadž se bál, že bude zatčený společně s Kristem a odsouzený. Myslel, že tato lež nebude nikomu vadit a jeho zachrání. Neuškodí Kristu, neuškodí nikomu a on mnoho získá a zachrání svůj život. Ale touto lží, přeřezal pouta přátelství s Kristem. Když to uviděl, hořce zaplakal. Stejně je s každým hříchem. Jen tehdy dokážeme zaplakat, když uvidíme, o co jsme
přišli.
Jestli
máme
na
zřeteli
jenom
zisk
a
nevidíme,
co
ztrácíme,
nemůžeme
hovořit o pravé lítosti nad hříchy. Kdybychom trháme
nit,
uviděli,
jak
hříchem
která
nás
spojuje
se
objevovala
veliká
hledá
kontaktu
možnosti
s Kristem.
a
nejrychleji
proto
znovu
získat
to,
převzetí svědčí
a
tuto před
odpovědnosti o
velikosti
a
dospělosti člověka. Každý z nás je slabý a
každý
z nás může udělat hřích. Bůh
není tím udivený. Naproti tomu očekává od nás, že převezmeme odpovědnost za zlý
skutek,
nevhodná
slova,
špatné
rozhodnutí. Je to důraz odvahy a důraz moudrosti. V tom s pocitem k Bohu,
okamžiku,
když
odpovědnosti získává
člověk
přichází
odpuštění.
Neboť
člověk, který bere odpovědnost za svůj skutek, přichází k Pánu Bohu a říká: to je mé dílo, sám zlo nenapravím; prosím Tě,
pomoz
pokazil.
mi
napravit
Kdo za
to,
co
nelituje, svůj
špatný
hledá
omluvu
Obviňuje
jiné
ze kterého
jsem
nebere skutek
a
v obviňování lidi,
obviňuje
vyšel,
obviňuje
- „Proč jsi mi dal svobodu, proč
jsi mi dal život. Lépe by bylo, kdybych se byl vůbec nenarodil.“ Důsledkem
co o
lidmi
Umění
Boha
pouta
chce
svém
vzít
rodiče, obviňuje dokonce samého Pána
přátelství, ale ví, jak veliká je to hodnota
před
skutek
zlý
prostředí,
navázaní
Zničil
také
ve
Nutno
za
jiných.
lítost.
především sebou.
Bohem.
nejčastěji
Petr, když se přiznává ke hříchu, ihned
odpovědnost
odpovědnost
s Bohem, tehdy po každém hříchu by
vzít před
autentické
odpovědnosti za svůj zlý skutek je také
co
vždycky
přišel. Jidáš uznává, že udělal chybu. Dokonce to vyznává před služebníky chrámu a hodí peníze, ale nehledá možnosti nápravy této chyby. Jeho život ztratil smysl. Nevěří v to, že by mohl najít smysl svého života. Nemá odvahy
stejný
předsevzetí,
skutek
možné,
tento
aby
nespáchal. člověk
se
už
nikdy
Jestli také
je
to
snaží
napravit způsobené zlo. Pamatujme, dokonalá lítost ve
podívat se do očí svého Mistra. Chyběla mu pokora. Je to lítost, ale ne úplná.
zvláštních
Taková lítost, ne jenom nepřivádí ke hledání odpuštění, ale nejčastěji vede
smrti/
k dalšímu
hřích
Boha odpuštění hříchů. Musí to být však
sebevraždy. K tomu vede pýcha. Ona se nechce přiznat, nechce uznat před
lítost dokonalá. Jak vidíme, stojí tedy za
Bohem
to, abychom se ji učili.
hříchu.
své
chyby,
A
stejně
nerada
se
stalo.
prosí
Jidáš
ke
hříchu
zrady
přidává
o odpuštění. Podtrhávám - jeden i druhý
situacích
stačí,
aby
/např.
člověk
v
okamžiku
získal
u
Pána
učedník spáchal zlo, odkryl hodnotu, o kterou přišel, jeden i druhý se k tomu přiznal – dva elementy nápravy hříchu byly – jenom Jidášovi chyběl třetí.
Pokračování příště P. Janusz
Jestliže od hořící svíce zapálím jiné svíce, ohně neubude, ale naopak světlo bude jasnější. Jestliže svědčím druhému o své víře, moje víra nezeslábne, ale zesílí. (Gnanabaranam).
Strana 4
Slovo pro každého
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
hřbitově postaven první dřevěný kříž s tělem Krista Pána z plechu, nákladem obcí Malé a Velké Prosenice, z toho důvodu, že mor hovězího dobytka (sněť slezinná) v oněch obcích ustal. První
dřevěný
kříž
u
kostela
byl
postaven
v roce
1789,
druhý asi o 20 let později a třetí v roce 1829. Ze starých zvonů se do současnosti dochoval pouze pěkný zvon z roku 1732, zvonilo se jím patrně již v obecní kapli. V roce
Dějiny farnosti Prosenice V roce 1784 za císaře Josefa II. byla v tehdejších Velkých
Prosenicích
zřízena
duchovní
správa
pro
obce
Velké Prosenice a Buk. Do té doby byly obce přifařeny do Předmostí. Prvním duchovním správcem byl P. Kamil Kříž (narozen 1745), který sem přišel z Holešova v roce 1786. Za
něj
byl
v letech
1787-1788
postaven
kostel
sv.
Jana
Křtitele a sv. Antonína Paduánského. Dlažba v kostele byla původně
z pálených
cihel
a
v roce
1838
byla
položena
dlažba břidlicová. Střecha byla pokryta šindelem. Kostelní věž,
stojící
Hlavní
na
místě
oltář
bývalé
pocházel
obecní
kaple,
byla
z františkánského
nízká. kostela
v Kroměříži, varhany z Charvát. V roce
1788
kostele
byl
byla také
naproti zřízen
kostela
hřbitov.
postavena V roce
1788
byly
také
nákladem
farníků
pořízeny
dva
bronzové zvony, v roce 1849 byly přelity zvony na větší
fara.
1839
T
byl
(hrubý 255 kg a poledňáček 132 kg). Za I. světové války musely být odevzdány na válečné účely. Děti z Prosenic chodívaly do školy v Předmostí až do
roku
1787,
postavena dnešního
kdy
škola domu
ve č.
byla
na
náklad
Velkých 41.
Do
náboženského
Prosenicích,
školy
chodily
a
to
děti
na
fondu místě
z obojích
Prosenic a z Buku a od roku 1813 také z Radvanic. Dozor nad školou měl místní farář. V roce 1869 byla šestiletá školní docházka prodloužena na osmiletou a dozor nad vyučováním převzala místní školní rada. Nová krytina z tašek byla dána na kostel v roce 1820. (pokračování příště)
Při
Milan Pospíšilík
na
Ř Í K R Á L O V Á
S B Í R K A
2 0 0 1 Tříkrálová sbírka je sbírkou určenou pro potřebné. Vznikla z potřeby cíleně formovat a vychovávat veřejnost k sociálnímu myšlení a cítění a v tomto duchu pozitivně ovlivňovat společnost. Druhým důvodem a zároveň cílem je zapojení široké veřejnosti (ne jen věřících) do financování nejrůznějších sociálních a humanitárních projektů. V roce 2000 proběhla sbírka na území olomoucké arcidiecéze, v roce 2001 se zapojí celá Česká republika. V loňském roce bylo vytvořeno 13 skupinek koledníků, kteří koledovali v 7 obcích přerovského regionu. Vykoledovali celkem 44 447,90 Kč. Ostatní dárci pak darovali na účely Tříkrálové sbírky 33 650 Kč. Celkový výtěžek tedy činil 78 097,90 Kč a byl následně rozdělen: 20 000,00 Kč
realizace Rodinného dětského domova Stará Ves
15 954,90 Kč
přímá pomoc rodině se třemi dětmi v nouzi
42 143,00 Kč
pomoc lidem v nouzi
Z výtěžku Tříkrálové sbírky se část prostředků použila pro vytvoření Krizového fondu pomoci, ze kterého bylo našemu regionu poskytnuto 85 000 Kč. Celková částka využitá z výtěžku Tříkrálové sbírky 2000 tak činila celkem 163 097,90 Kč. Tříkrálovou
sbírku
2001
budou
v regionu
přerovského
okresu
organizovat:
Oblastní
charita
Přerov,
Charita
Hranice a Charita Kojetín. Prioritou sbírky v Přerově a okolí je podpora realizace Rodinného dětského domova ve Staré Vsi u Přerova a přímá pomoc rodinám v nouzi. Kojetínská charita bude kromě přímé pomoci rodinám v nouzi podporovat zařízení pro matky s dětmi v krizi. Pro zajištění co největšího počtu koledníků (každá skupinka má vedoucího staršího 18 let a 2-3 koledníky bez ohledu na věk) proto chceme oslovit všechny, kteří jsou ochotni pomoci vlastním úsilím dobré věci. Po zkušenostech z minulého roku se ukazuje přímá úměra mezi vynaloženou energií a počtem koledníků proti výtěžku sbírky. Přitom se jen na území olomoucké arcidiecéze vybralo 8 milionů Kč. Prosíme proto všechny ochotné, aby nás kontaktovali na některé z níže uvedených
kontaktních
adresách.
Všem
koledníkům
a
spolupracovníkům
neteční vůči potřebám druhých a ze srdce jim děkuji.
Slovo pro každého
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
přeji
hřejivý
pocit
z vědomí,
že
nezůstali
Iva Baurová, koordinátorka TS 2001 Strana 5
--Modlitba, to je setkání
Občas je dobře jen prostě
Ježíš tě vede stále
Modlit se, to je stát se jako On
s Kristem v každém
mlčet v Jeho přítomnosti …
dále a dále…
„Eucharistií“ – živým velebením Boha …
okamžiku dne.
Modlit se, to je stále znova
Modlit se, to je „onemocnět“ z důvodu lásky a chtít, aby
si vybírat Ježíše.
Ale Bůh tě vede přes
Tehdy přicházejí chvíle samoty
poušť…
a prázdnoty…
Strana 6
Otče, do tvých rukou odevzdávám mého ducha …
Modlit se, to je ostatně toužit
Modlitba, to je riziko …
po tom samém, co chce Bůh
riziko lásky!
a všude za Ním jít …
To je zkouška víry – modlíš se, ale nevidíš smyslu, v srdci je noc a ty se ptáš:
Co já tady vlastně dělám?
Celník
Pojď!
V modlitbě jsou chvíle radosti a útěchy, ale Bůh tě vede
Bůh touží, abys odhodil veškeré
také skrze temné doliny a myslíš, že jsi už prohrál.
zabezpečování se…
Bůh miluje člověka, který Mu dává volnou ruku, dovolí Mu jej vést. Takový člověk se stane pramenem lásky pro svět!
V těch kritických chvílích si musíš vybrat mezi: zlostí,
malomyslností
Ježíš sám prožil utrpení a
a pochybováním!
samotu: Bože můj, proč jsi mě opustil!
Nebo akceptováním noci…
stále více: Ničemu nerozumím, ale důvěřuji Ti!
Musíš obětovat Bohu tyto
A Bůh tehdy změní Tvé
Chvála
těžké chvíle a trpělivě
srdce v srdce dítěte!
Pánu!
čekat!…
a naděje proti veškeré naději!
Začínáš důvěřovat Bohu
10.
Pokračování kresleného seriálu o modlitbě francouzského malíře a karikaturisty Florise.
horečka stále rostla!
Slovo pro každého
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
neboť místo toho, aby ses díval na Mistra, bojíš se sílící bouře.
ale uprostřed této zkoušky Bůh ti nastavuje ruku:
Člověče
malověrný, proč
Sv.Terezie dobře
Odevzdání se Bohu je
rozuměla „této
tajemstvím štěstí!
moudrosti Božího
Co dělat?
dětství“:
Nemám sílu, abych
jsi pochyboval?
odletěl…umřu snad z malomyslnosti!
Modlitba je občas jako
Jestli tedy sami neumíme
cestování tunelem…
řídit, musíme dovolit Bohu nasměrovat náš život…
Netrap se jestli jsi jednou
A když ze srdce zmizí
Ne! Zůstanu a rozsvítím
bouře, nastane pravá
„Boží sluníčko“. Ono svítí vždycky!
RADOST!
Neboť modlit se, to je také
zklamaný a jednou
přijímat změny a věřit, že
nadšený!
pouze Bůh se nemění!
Gergette BLAQUIEROVÁ
ODVAHA ŽÍT LÁSKU
Modlit se: to je nést kříž s Kristem.
Tato a konat dobro za ty, kteří
kniha
byla
inspirována duchov-
odmítají víru a lásku…
ními cvičeními pro manželské
páry,
v komunitě
konanými
Blahoslavenství. Z autorčina úvodu Někdo
se
rodině. Ne proto, že jsi lepší než jiní, ale že jako dítě Boží…
přinášíš Jeho milosrdenství, které mění pouště v zahrady!
podiví,
Ve
pozornost protože
jak
málo
skutečnosti na
krize
jsem
jsem
manželský manželství
mluvila
pár je
o
soustředila záměrně,
dnes
těžištěm
rodinných problémů. Chtěla jsem se pokusit předložit dává
všem,
Boží
mladým
slovo
–
tak
i
starším,
jak
je
co
ním
přijímáme
v tradici naší církve – k tomu, abychom žili lásku
v manželství.
Nesnažila
všechno, ale otevřít dveře
Slovo pro každého
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
jsem
se
říci
Kristus člověk
„svaté“?
Z Kristova života mohu vyčíst to, co je důležité pro můj život.
pokorné, jako Maria, „Ta, která uvěřila“.
Kristova radostná zvěst, to není jenom učení, které mně otevírá nové obzory, které mně zprostředkuje důvěru v přítomnost a naději do budoucna.
pro „silné“ a
Ne! Naopak – je pro malé a
Hledám v textech, jak Ježíš jedná s lidmi. A tu brzo nacházím ony vnější projevy. kterých si obvykle nevšímám: vkládá na člověka ruku, dotýká se ucha slinou, pomazává oči
Zda modlitba je
po vodě, ale ty se bojíš,
blátem, bere dívku za ruku,… Ale nalézám i jiné věci: Ježíš dovoluje, aby se ho dotýkali, nechává se pomazat, chová se i naprosto nemužně – pláče. Vlastně to všechno pro mě
Ježíš tě prosí stejně jako Petra, abys šel
usnul!?
není ničím novým, ale dosud jsem určité výpovědi přehlédl, protože se mi nezdály tak důležité …
Pán
Strana 7
Co jsou pro vás děti vánoce? (Naše malá anketa)
•
Vánoce jsou svátky klidu a míru. Narodil se Ježíš Kristus.
•
Milí chlapci a děvčata!
Vánoce jsou, když se narodí Ježíš.
•
Vánoce jsou zrození Ježíše.
•
Vánoce jsou,protože se narodil Ježíš.
•
Vánoce je svátek. Stvoření Adama a Evy a také se narodil Ježíš.
Vánoce jsou před námi, jistě se těšíte, ale nejdříve se musíme připravit
Doplňovačka
na narození Ježíše Krista. A jak? Máme tu „ADVENT“! Co to je? slovo
„adventus“
1. označení
Latinské
označuje
tuny
příchod.
Určitě všichni víte, že příchod Ježíše na
1
tuto zem byla veliká událost. Narození oslavují
Božího a
na
Syna tuto
již
2000
oslavu
roků
se
lidé
Doma,
dobře
jako
vaší
rodině,
jinak Ve
než
farnosti
rodina,
se
ve je
jejímž
na
Vánoce
farní hezky,
když
středem
je
se
společenství
v jednom
místě.
5. maminka
5
Pán
Cipíska 6
Víte vůbec, co je to farní rodina? to
4. domácí skot
4
rodině,
Ježíš ve farním kostele.
Je
3. orgán sluchu
3
ve
v kostele.. žije
se lisuje
2
připravují.
připravíte
2. stroj, kterým
6. polovina
7
křesťanů,
kteří
bydlí
Nevěřící
lidé
jsou
fotbalového zápasu
přítomni tím, že se farní společenství za
7. spací pytle
ně modlí a stará se o ty, kteří potřebují pomoc. A
kdy
Přece
ses při
narodil křtu.
do
Myslíš,
rodiny že
křesťanů?
má
tato
farní
rodina svůj dům? Určitě je to přece farní kostel. rádi
Jako
jsme
v kostele,
rádi
kde
doma,
tak
potkáváme
jsme
na
mši
svaté známé i neznámé lidi. Jsou tu děti, mladí,
staří,
nemocní
dále
kamarádi,
maminka a tatínek. Žít ve farní rodině a mít se rádi, to znamená ,že se musíme všichni poznat.
2000
můžeme
pomůžeme různé
ve
Těším se k babičce. Těším se na dárky. Na vánoce se těším, protože
se
sejdeme
s celou
se
farní
oslavy.
nabídnout
rodině
Například
,že
připravit budeme
poctivě chodit na zkoušky scholy.
Ježíše Krista a na stromek. Na vánoční strom. Já se těším, že dostanu dárky!
k oltáři.
chodit
Mohu
jak se sejdeme celá rodina u stromečku.
v různých
i
přes
nabídnout
oslavách,
které
farní rodina pořádá. Poctivě budu plnit úkoly, které dostanu v adventní neděli.
Já se těším
na dárky a na stromeček a Ježíška a nejvíce se těším na to,
Těším
se
na
vánoční koledy, Betlém
nezapomenou
pomoc
zpívat
pohoda. Těším se na dárky, koledy,na osvětlení. Těším se,
a doma si písničku budu poctivě zpívat.
svou
můžu
protože se narodil Pán Ježíš a také na mši svatou.Já se těším
Ministranti
sloužit
Protože
doma rozbalovat dárky u stromečku a také bude vánoční
dárky, setkání s rodinou,
týden
rodinou.
Pánu Ježíši. Těším se, že budu zpívat se scholou a že budeme
na to, že bude rodina pohromadě a na dárky.Těším se na
K tomu poznání a k přípravě na Vánoce roku
Na co se těšíte o vánocích?
s Ježíškem, večeři
a
vánoční zvoneček.
Těším se na dárky a
na
svítící
stromeček, na sníh. Těším se na všechno, všechno!!!
Strana 8
Slovo pro každého
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
Vánoční příběhy CESTA
DO
BETLÉMA
Ťap, ťap. Oslík šlape pomalu a těžce. Je už unavený. Josef kráčí vedle něho a drží uzdu. Snáší se soumrak. Byl to dlouhý den a dlouhá cesta - ale konečně jsou tu střechy betlémských domků. Josef shledával to všechno asi trochu podivným. Je to sice podivuhodné, ale také podivné. Snad zalétaly jeho myšlenky k oné noci - už je to několik měsíců - kdy k němu mluvil ve snu anděl a řekl mu, že jeho manželka Marie čeká syna. Tenkrát dostávali synové jméno po svém otci nebo dědovi. Ale anděl řekl: „ Ne.“ Syn, kterého posílá Bůh Marii, se má jmenovat Ježíš ( to znamená „ Spasitel “ ). On totiž, jak pravil anděl, „spasí svůj lid od jeho hříchů“. Také Panna Maria měla návštěvu. Jednou v noci přišel k jejímu lůžku anděl Gabriel, jeden z Božích poslů. „Neboj se,“ řekl jí Gabriel. „ Bůh tě má velmi rád. Budeš mít syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Syn Nejvyššího. Bude navěky kralovat nad Izraelem a jeho království nebude mít konce.“
VÁNOCE
Oslík klopýtl o kámen. Josef pohlédl úzkostlivě na Marii. Vděčně se na něho usmála. Už budou brzy u cíle. Opravdu, myslel si Josef, neměla se vydávat na tuhle cestu. Dítě se co nevidět narodí. Ale vláda nařídila, aby se každý odebral do svého rodiště. Obyvatelstvo mělo být takto spočítáno a zapsáno kvůli placení daní. A tak byli zde. V Betlémě bylo rušno, byla v něm spousta lidí. Naši v
cestující
noclehárně
potřebovali
nebyla
ani
někde
přespat,
a
jediná místnost. Každý
kout byl obsazen návštěvníky, kteří přišli k zápisu. Nakonec byli Maria s Josefem šťastní, když nalezli prázdný chlívek. Oslík se mohl konečně zastavit. Maria a Josef, ale nepochybně i osel, mohli požít hlt polévky. A
bylo
lampičky
tam
našla
ještě
něco.
Panna
Ve
Maria
světle
malinké
prázdné
dřevěné
jesle, staré, opotřebované, ale důkladné a silné. Spolu s Josefem je naplnili nejčistší slámou. a pak už neměli co dělat. Hluk města pomalu utichal. Jen Maria a Josef byli vzhůru a čekali a drželi se ve tmě za ruce, zatímco dobytčata ve vedlejších chlévech přežvykovala a odfrkovala. Bůh
a
jeho
andělé
bděli
chlévem. Byl to Štědrý večer.
nad
potemnělým
V dálce na polích hořel oheň. Když se snášela noc, plápolal jasným velkým plamenem, ale teď už to byly jen žhavé
uhlíky
ohništěm
a
bylo
jiskry
vidět
tančící
pod
ve
větru.
hvězdami
černé
V
pozadí
kopce.
za
Ovce
vypadaly ve tmě jako šedé ranečky a někteří pastýři spali. Kousek od nich spali i občané Betléma. Náhle - tak náhle, že si to ani neumíte představit - se zjevil mezi zděšenými pastýři anděl Páně. Kolem nich se rozzářilo světlo, Boží sláva a nebeský jas. Pastýři na to zírali s vytřeštěnýma očima a s otevřenými ústy. Strachem se nemohli ani pohnout. „Nebojte se,“ řekl jim
anděl.
„
Zvěstuji
vám
velikou
radost.
Dnes
se
vám
narodil v Betlémě Spasitel. Je to ....“ (tady snad byla na chvilku přestávka, zatímco svět čekal) „ Je to ... Kristus Pán.
Toto
bude
vám
znamením:
Naleznete
děťátko
položené v jeslích.“ A najednou byla noční obloha nad nimi plná andělů a zpívali: „Sláva
na
výsostech
Bohu
a
na
zemi
pokoj
lidem,
ve kterých má Bůh zalíbení!“ Pastýři zase osaměli. Tma a ticho se opět snesly na kopec. Oheň sotva slyšitelně praskal a bylo slyšet jen zvonky na krku ovcí. Nikdo nemluvil ani se nehýbal. Pak najednou pastýři vstali jako jeden muž a vydali se na cestu do města. „ Dítě v jeslích,“ přebírali si v hlavě. A kde jinde mají hledat jesle, než ve chlévě nebo ve stáji? Snad
Mariina
hodinách
před
lucernička svítáním.
jim
Panna
ukázala Maria
dveře
asi
po
v celý
těchto život
vzpomínala na první návštěvníky svého novorozeňátka - na drsné, větrem ošlehané tváře, na jejich záplatované pláště z hrubé látky, na jejich silné upracované ruce, které se tak zvláštně vyjímaly vedle ruček děťátka, a na oči, stále ještě plné andělské slávy a nebeské záře. Brzy se v Betlémě rozednilo a nastal jasný den. Nepřišly žádné
blahopřejné
dopisy,
žádné
dary,
nebyla
tu
žádná
dekorace, žádná hostina. Ale byla tu radostná novina, zpěv andělů a veliký jásot. Narodil se Ježíš! Byly to opravdu šťastné Vánoce!
Slovo pro každého
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
Strana 9
UPRCHLÍCI
Takto putovali tři nebo čtyři dny, jídali na kraji cesty a
Josef se posadil na posteli, polekaný a poděšený. Ve tmě se upřeně rozhlížel po světnici. Vedle něho spala pokojně Panna Maria. Anděl už odešel. Josef ještě chvíli seděl a usilovně přemýšlel. Měl asi sen - uvažoval - ale byl to sen velice živý. V této jizbě
stanul
Boží
anděl
a
mluvil
k
němu.
Ovšem,
nebylo to poprvé. Anděl mluvil k Josefovi ve snu už tenkrát, když mu řekl, že Maria bude mít syna. A pak se opravdu narodil Ježíš. A teď přinesl anděl docela jinou zprávu. „Král
Herodes
prohledává
celý
Betlém,“
Upozornil ho anděl. „ Chce nalézt Ježíše a usmrtit ho. Ihned vstaň vezmi dítě a jeho matku, a uteč s nimi do Egypta. Zůstaňte tam dokud ti neřeknu, že se můžete bezpečně vrátit.“ Maria
se
ve
spánku
pohnula,
když
ji
vzal
Josef
jemně, ale naléhavě za rameno. Potom byla v mžiku na nohou, a když jí Josef pověděl o svém snu, věděli, co mají udělat. Zanedlouho v temné ulici zaskřípaly dveře. Maria a Josef
tiše
vyklouzli
z
domu.
Dlouho
předtím,
než
zakokrhal kohout byli pryč z města a spěchali na jih cestou
vedoucí
do
Egypta.
Josef
nesl
zavazadlo
a
Maria děťátko. Vždycky, když si vzpomněla na krále Heroda, na jeho žoldnéře, přitiskla Ježíše úžeji k sobě v chladném ranním vzduchu a modlila se v srdci, aby je Bůh všechny chránil. Egypt byl neznámá země. Budou
bydlet
mezi
cizinci
a
daleko
od
přátel. Ale konec konců budou v bezpečí.
domova
a
spali tam, kde mohli najít nějaký útulek, až se dostali k velké řece. Za ní ležela nová země, ale také nový život. Neopustili Betlém ani o den předčasně. Herodes zuřil, že ho mudrci oklamali, a poslal do města vojáky s rozkazem usmrtit každého chlapečka do dvou let. Nebýt andělova varování, byl by Ježíš mezi nimi. Když a
našli k
byli
Maria
v
Josef
Egyptě,
si
místo
bydlení,
mohl
kde
i
by
Josef
pracovat jako tesař, protože to bylo jeho řemeslo.
Aspoň
na
nějakou
dobu
skončilo
jejich
cestování.
Ježíš
rostl a sílil jako jiné malé
děti
a
maminka
jeho Maria
jistě nad ním bděla, když běhal a hrál si na sluníčku, a ptala
se
sama
u
sebe,
zda
synek
někdy
spatří
domov,
který nechali za sebou v Galileji. A pak jedné noci přišel anděl znovu a řekl jim, že Herodes zemřel, a že se mohou klidně vrátit domů. Brzy nato se tedy vydali znovu na cestu. Celé hodiny putovali po prašné a kamenité silnici, až začali poznávat svahy svých rodných kopců a nalezli malé zelené údolí, které je přivedlo
do
Nazareta.
Konečně
byl
Ježíš
doma.
Vyrobme si sami Betlém! Okopírujeme si nákres, můžeme jej i zvětšit, podle toho, jak velký Betlém si chceme vyrobit. Díly
se
vystřihnou,
vybarví
a
slepí dle celkového nákresu.
Strana 10
Slovo pro každého
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
Tichá noc Učitel
a
varhaník
z Arnsdorfu
nedaleko
Salzburgu Franz Xaver Gruber procitl ze svého
snění,
když
pozdě
odpoledne
24. prosince někdo rázně zaklepal na dveře od
jeho
bytu.
Seděl
právě
u
vánočních
jesliček, které zdědil po svých rodičích a slavil po svém vánoce. poblíž hořely svíce, které osvětlovaly betlémskou scenérii. Dveře se už ale otevírají a do nich vstupuje mladý farář Mohr. Oba přátelé sedí chvíli společně beze slov, každý myslí právě na to, co je mu nejmilejší a přednáší v duchu své prosby. „Musíš mi okamžitě napsat nějaké noty“, řekl učitel a položil na stůl tajuplný balíček zabalený v černém sukně. Josef
Franz
Mohr,
pomocný
farář
v Salzburském Oberndorfu, měl tento den nabitý
starostmi.
Salzachu
mu
Voda
vnikla
do
z rozvodněného kostela
a
těžce
poškodila varhany. Nebylo nikoho, kdo by v tento
čas
varhany
opravil.
Kdo
jenom
doprovodí sbor při mši svaté? Nezbývalo, než varhany nahradit kytarou. Měl již složený text písně, ale melodie mu doposud
chyběla.
Tento
problém
měl
vyřešit jeho přítel Franz Xaver. Psalo se tehdy 24. prosince roku 1818. Noc se položila do údolí na vesnici i školu, jen několik světýlek u jesliček ještě svítilo a ozařovalo nádherný příběh Marie, Josefa a malého děťátka v tichu této slavné noci. Konečně
se
pohnula
ruka
učitele.
Úvod
formulovala sotva slyšitelná slova: „Tichá noc, svatá noc, všechno spí, jenom bdí přesvatý pár, Boží dítko s kučeravými vlásky spí v nebeském pokoji…“ Z pod pera vyskakovala nota za notou, rodila se nádherná, velebná melodie. Ještě této noci roku 1818 představili oba muži tuto píseň na vánoční mši svaté. Píseň se v následujících letech zpívala v mnohých domech a později ji mohlo být slyšet při mších svatých v přilehlých obcích. Varhaník Mausacher z Zillertaleru přinesl „Tichou noc“ jednoho dne do svého domu a roku 1840 byla jako „Tyrolská píseň“ poprvé vytištěna. V padesátých letech 19. století se tato krásná vánoční píseň rozšířila také do Holandska, Anglie, severských zemí, do Ameriky a také do daleké Indie. Ten, kdo složil slova – J. F. Mohr – působil později jako farář ve Wagraim a zemřel roku 1848. A autor melodie – F.X.Gruber zemřel v roce 1863. Jejich píseň však stále žije na celém světě.
Tak a ještě vyhodnocení BIBLICKÉ SOUTĚŽE!!!!! Odměny putují Marušce, Elišce, Dádi, Leničce, Ivánce - to je nejmladší skupina, která se schází v Dřevohosticích v pátek na faře. Dále Jitce a Petře z Lipové. Chceme jim moc poděkovat za opravdovou účast v soutěži a přejeme jim, aby dárky, které dostanou, nebyly jedinou odměnou vždyť poznávání Pána Ježíše je krásná cesta v lidském životě, která je velkým štěstím.
Slovo pro každého
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
Strana 11
Pastorační rada
Na zamyšlení
přerovské farnosti
- ad Tříkrálová
Listopadové zasedání
sbírka 2001
Dne 15. listopadu se konalo páté zasedání Pastorační rady naší farnosti v tomto roce. Jednání
řídil
Lambor.
Zúčastnilo
předseda se
O. ho
děkan
P.
Josef
Janusz,
br.
jáhen Jaroslav a 10 laiků, celkem 13 členů. O.
děkan
předal
program
O.
K prohloubení den.
Pastorační
roku
2000/2001,
školního
podepsaný v každé
členům
arcibiskupem
eucharistické
farnosti
Pro
jednou
přerovskou
Janem.
úcty
ročně
bude
adorační
farnost
jsme
se
dohodli na termínech 29.9. nebo v sobotu před 2. nedělí postní. Místopředseda
Mgr.
Jan
Tomiga
předal
členům souhrnnou zprávu z jejich informací o
činnosti
služeb,
skupin,
společenství
a
akcích, které jako členové Pastorační rady organizují
a
seznámeni
zajišťují.
Se
zprávou
všichni
věřící
na
budou farním
shromáždění. Na jednání bylo dohodnuto, že
vzhledem
letošního
k obsažnému
jubilejního
shromáždění
přesune
programu
roku na
se
farní
začátek
února
2001. Pastorační rada obdržela dopis, podepsaný některými
farníky,
žádající
zpěv
české
státní hymny po mši sv. o státních svátcích 28. října a 17. listopadu. Po obsáhlé diskusi hlasovalo pro kladné přijetí žádosti 6 členů Pastorační rady. Stále
jsou
hledány
cesty
a
řešení
pastorace inteligence v naší farnosti. Rádi bychom podchytili i nové mladé absolventy škol a zapojili je do stávajících aktivit: Unie křesťanských pedagogů, České křesťanské akademie
nebo
s nimi
vytvořili
další
společenství. Zájemci se mohou obrátit na kněze nebo na členy Pastorační rady. V dalším
době
programu
byl
projednán
plán bohoslužeb na letošní vánoce Zaměstnanci
Charity
také
informovali
o
zajištění tříkrálové sbírky.
Blíží se čas vánoční, čas, kdy více času – ať chceme nebo nechceme – věnujeme úklidu, vaření, pečení a dalším obdobným činnostem. Je to také doba, kdy se snažíme více než jindy zamyslet nad tím, čím uděláme svým blízkým radost pod vánočním věřícího aspoň
stromečkem.
člověka
trochu
se
To
je
snažíme
myslet
na
to,
z pohledu během
že
čistě
výše
budeme
lidského.
popsaných slavit
Z pohledu
činností
Kristovo
také
narození.
Těšíme se na půlnoční mši, koledy v kostele, vánoční besídku a další příjemné chvíle prožité s blízkými v kruhu rodiny či přátel. I já se na letošní Vánoce moc a moc těším, stejně jako vy. O letošních Vánocích – vlastně až na jejich konci – proběhne opět Tříkrálová sbírka. V letošním roce probíhala pouze na území olomoucké
arcidiecéze,
v roce
2001
se
již
zapojí
celá
naše
země.
Jejím hlavním cílem je nabídnout zapojení do získávání podpory pro sociální
a humanitární projekty co nejširší veřejnosti. Proto sbírka
neprobíhá v kostelích, ale na veřejnosti. Protože z pověření ČBK je vykonavatelem sbírky Sdružení Česká katolická charita, je tato akce otevřenou výzvou pro nás věřící, abychom dokázali se svou vírou vyjít
na
veřejnost
a
jako
první
o
sobě
dali
vědět.
Jak
mají
naši
nevěřící spoluobčané vědět, že tady jsme a že nejsme na světě jen sami pro sebe, když nevylezeme ze svých ulit, kostelů a kaplí? Jak mají
poznat,
že
se
Ježíš
narodil
také pro ně, když my jim v tom
nepomůžeme? Slova apoštola Pavla jsou tvrdá, ale jasná: „Víra bez skutků je mrtvá“. Jestliže o Vánocích chceme slavit Narození Lásky, pak nemůže naše víra být mrtvá!
Chápu
výhrady
především
a
proto,
obavy
že
jsem
mnohých je
z vás
v letošním
z této
roce
akce.
prožíval
Chápu sám
je
velmi
intenzivně. Když jsem však mluvil s lidmi, kteří do Tříkrálové sbírky 2000 vložili své srdce, zastyděl jsem se, jak slabou mám víru a jak je někdy téměř mrtvá. Není to vůbec lehké vyjít na ulici a postavit se s kasičkou v ruce ke dveřím zcela neznámých lidí a prosit je o pomoc pro
potřebné.
Ale
zdůvodňování
této
neochoty
nejrůznějšími
možnými problémy je jen a pouze naše zbabělost. Bůh nás nebude soudit
za
to,
co
jsme
chtěli
udělat,
ale
především
za
to,
co
jsme
udělali nebo naopak neudělali. Nezlobte se na mne za mou upřímnost – dosavadní situaci, kdy se Ivaně jako koordinátorce sbírky za náš region přihlásili pouzí dva zájemci a mnoho „pravověrných“ věřících se nechalo slyšet, že do této akce je nikdo nedostane, považuji za naši velkou ostudu a prohru. Jak se postavíme jednou před Boží tvář a
Ještě bychom rádi připomněli farníkům, že
ospravedlníme
vaše náměty, připomínky, případně dotazy
přispět, ale vy jste ke mně nepřišli …“
rádi
členové
se vyberou a mohou použít tam, kde jsou potřeba. Jde především o to,
Jaroslav,
vydat svědectví. Svědectví o naší živé víře a svědectví o naší odvaze
přijmou
Pastorační Baďurová Mikšů, Jar.
kněží, rady:
Iva,
jáhen
a
Adamík
Calábková
Mollinová,
sen.,
br,
Mráz
Rusková
Liba,
Filip,
Katka,
Menc,
Punčochář
Tomiga
se
před
výtkou
našich
bližních:
„Chtěl
jsem
vám
Nejde ani tak o peníze, které
vyjít na světlo. Pak i ty vybrané prostředky přinesou ne deseti ale stonásobný užitek.
Jan,
František Vomáčka. Nebo je možné využít schránku ve vstupní chodbě fary.
Přeji vám milostiplné a požehnané prožívání adventní doby a pokojné
a
radostné
Vánoce
s Láskou,
která
se
nebojí
a
umí
se
rozdělit.
Menc Váš Strana 12
Slovo pro každého
Jan Tomiga
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
se
v roce
1939
slovenskou. počtem
V letech
členů
charitativním moderní Řád
rozdělila
ve
násilně
–
českomoravskou
1940
činností,
v Praze,
zrušen
se
řád
zvláště
zdravotnictví.
nemocnice
byl
1919
i
a
na
Brně
a
ve
nastupující
rozvíjel
na
Byly
a
poli
postaveny Valticích.
nacistickou
mocí v roce 1940. Podle k duši“
Hospitálský řád sv. Jana z Boha
vrcholem
V roce 1540 založil ve španělské Granadě sv. Jan Ciudad, nazývaný pro lásku k Bohu a k bližnímu „Jan z Boha“, nemocnici. Shromažďoval zde nemocné a jakkoliv trpící a staral se o ně. Sv. Jan sám asi v úmyslu
založit
řád.
Mnozí,
když
pozo-
rovali, s jakou láskou pečoval o trpící, nabídli mu spolupráci. A to nejen laici, ale i duchovní. Až po jeho smrti 1. 1. 1572 papež Pius V. schvaluje Bratrstvo tus
V.
Jana
z Boha
povyšuje
náboženský
řád
a
1.
10.
Bratrstvo
1586
Jana
Milosrdných
papež
Six-
z Boha
bratří
sv.
na
Jana
z Boha. Řád Kníže
u
se
rychle
šíří,
přijal
Lichtensteina
ho
poznal
i
sv.
Augustin.
milosrdné
bratry
v Itálii a přivedl je na své panství do Valtic na jižní Moravě sv.
10.
2.
Augustina.
ko-uherské
1605
do
Stal
provincie.
nově
se
zřízeného
konventu
zakladatelem
V následujících
rakous-
desetiletích
se řád velmi rychle šířil. V roce 1919 rakousko-uherská provincie zanikla a vznikly
samostatné
nástupnických
provincie
státech.
se
„Per řád
corpus
ad
zaměřuje
animam
na
–
zdravotnictví,
řeholního
života
je
eucharistie.
na
Tvoří
nenahraditelný a oživující střed rozjímavé náplně řádu.
V ní
vykonávají
hospitálský
kněžský
milosrdní
úřad:
bratři
obnovují
svůj
obětování
svého bytí Otci a společně mu předkládají bolest i naději
těch,
většinou
jimž
laici.
slouží.
Vedle
Milosrdní
obvyklých
tří
bratři
slibů
jsou
skládají
ještě čtvrtý, slib péče o nemocné. Řád
milosrdných
bratří
v České
republice
obnovil svou činnost v roce 1990. Své řeholní domy má v Brně, Valticích a Letovicích. Protože však řád do
roku
1948
vlastnil
nemocnice,
které
byly
toho
roku zestátněny a dosud nebyly vráceny, provozuje pouze
jednu
interními Podané
nemocnici
lůžky.
ruce
Podílí
pro
ve se
drogově
Vizovicích na
činnosti
závislé
tím,
se
60
nadace že
dal
k dispozici svůj dům v Brně. Řeholní z tuniky,
oděv
je
přepásané
škapulíře
stejné
černé
barvy
koženým
délky.
Se
a
skládá
cingulem,
škapulířem
a
se ze
souvisí
okrouhlá kapuce.
Alena
v jednotlivých
Československá
Tělem
charitativní činnost, misie i školství. Pramenem i
– milosrdní bratři (OH)
neměl
hesla
provincie
Sv. Petr Kanisius, kněz a učitel církve Krátce
před
vánočními
svátky,
- 21. prosinec kdy
již
vrcholí
naše
příprava na Vánoce, si připomínáme sv. Petra Kanisia, který má blízko i k naší vlasti. Narodil
se
r.1521
v Holandsku,
studoval
v Kolíně
nad
Rýnem,
kde
vstoupil
k jezuitům. Doba, v níž žil, byla naplněna náboženskými zmatky, vznikla reformace. Celý život zasvětil obraně a upevňování katolické víry. Jako teolog se účastnil tridentského sněmu. Apoštolská činnost, jíž se věnoval byla velmi rozmanitá. Pracoval jako učitel, kazatel, katecheta, spisovatel a misionář na různých místech v Německu. Působil
také
v Praze,
kde
založil
jezuitskou
kolej,
která
později
splynula
s universitou. Jeho „ Katechismus“ se dočkal 400 vydání a byl přeložen do 15 jazyků. Zemřel 21. prosince 1597 ve Švýcarsku. Roku 1925 byl prohlášen za svatého a učitele církve.
Prosíme tě, Pane,dej nám na přímluvu sv. Petra Kanisia vytrvalost ve víře a odvahu víru vyznávat. Slovo pro každého
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
Amen.
Jarda Branžovský Strana 13
Motto křížovky: „Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno :.............................................................................................“.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
A
X
B
X
X
C D E F
X
G H
X
I J K L M N O
X
P
X
X
Q
VODOROVNĚ :
A. SPZ Přerova; navlékneme obuv; chem. zn. fosforu; ranní vláha; kráčí;
kyslíku; TAJENKA - I. část; 500 (řím. čísl.);
C. ztratilo; Abrahámova žena; MPZ Španělska; tkáň;
E. ukládáme se k spánku; rychle (v hudbě); první
elektrospotřebičů; oční duhovka; zcizil; svítidlo; SPZ Litoměřic ; mučedník;
F. MPZ Španělska; chem. zn. mědi; lež; povel k varu; nejrozšířenější tekutina (v 5. p. č. j.);
uhlíku; brnkací hudeb. nástroj; ztráta; SPZ Nitry; chem. zn. mědi; rodiny;
G. chem. zn.
H. pramáti lidstva; otřes; papež (r. 314 - 335); hlava
I. člen pěveckého sboru; ztěží; chem. zn. dusíku; obojživelník; chem. zn. fosforu; chem. zn. vanadu;
očistění hříšníků; příslušník Apačů; kývá; plevel; žeton;
L. Pane! (latinsky); napůl; slovenský boxer (olymp. vítěz r. 1948); jako (slovensky);
(Esperantem); SPZ Bardějova; samohláska;
J. doba
K. označení pro nízké napětí; stovky; tváře; souhlásky slova lítal; travnatá
stát na východě; zakladatel řádu ve 12. - 13. stol.; SPZ Bruntálu; SPZ Olomouce;
tón e;
B. chem. zn.
D. zn. drobných
M. SPZ Rim. Soboty;
N. napodobeniny; služební pes; jméno
O. biskup, obdarovávající děti; tělo (zdrobněle); zvolání na vosu; snížený
P. začátek abecedy; TAJENKA - II. část; chem. zn. dusíku;
Q. děkuji (francouzsky); horská pastvina; kočovník;
ovčí kůže. SVISLE:
1.
svátostina;
plastická
TAJENKA - III. část; MPZ Španělska; slova kobra;
hmota;
dílo
divadelní;
4. svátek má 2.12.; šestá část celku; SPZ Ústí n/ Orlicí;
plevelná rostlina; sůl kyseliny octové; 500 (řím. čís.); měkkýši;
(řím.
čísl.);
2.
zn.
pro
elektrický
odpor;
5. chem. zn. uranu; osob. zájmeno (2. os. m. č.);
6. dívka Romeova; souhlásky slova piják; mládě vepře;
měkká a tvrdá samohláska; snížený tón a (dlouze); zač. abecedy; škola;
1000
3. předložka (s 2. p.); zánik (krátce); 6 (řím. čísl.); usmíření (krátce); souhlásky
7. oslavná báseň; obilnina; část listu; souhlásky slova
8. pamlsek; vklínit; pádová otázka (1. p.);prázdným;
9. MPZ Španělska; pojmenování; 155 (řím. čísl.); ryby
nechytá; zač. abecedy; 10. plevel; snížený tón a; scéna; obraz;
11. zn. poloměru; vysoká (latinsky); vrchol; utišuj; kujný
nerost;
12. král ptáků; český tanec; minimum; chem.zn. dusíku; končetina;
Loun; SPZ Přerova; ovařené maso;
polévková zavářka; oroduj (latinsky); neobutý; chem. zn. kyslíku; Pardubic; mučednice 3. stol.;
13. přítok Dunaje; popruh (nářečně); SPZ
14. praotec lidstva; majícím tři rohy; křestní patron;
15. SPZ Jičína; hlasový projev;
16. Bůh (latinsky 2. p.); cvičební povel psovi; SPZ
17. chem. zn. kyslíku; TAJENKA - IV. část; chem. zn. dusíku;
18. chrabrou; 100 (řím.
čísl.); radostné svátky v prosinci; noční vidiny.
Strana 14
Slovo pro každého
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
POŘAD VÁNOČNÍCH BOHOSLUŽEB SLAVNOST
SVÁTEK
NOVÝ ROK
SVATÉ
MATKY BOŽÍ
RODINY
PANNY MARIE
PŮLNOČNÍ
NAROZENÍ PÁNĚ
24. prosince 2000
24. prosince 2000
25. prosinec 2000
31. prosinec 2000
Neděle
Neděle
Pondělí
Neděle
1. leden
2001
Pondělí
PŘEROV Sv. Vavřinec
9:00
15:00; 24:00
9:00; 10:30
9:00; 10:30; 17:00
9:00; 10:30
Předmostí
8:45
22:00
8:45
8:45
8:45
Šířava
7:30
FARNOSTI
7:30
7:30
7:30
9:15
9:15; 16:00†
9:15
10:30
17:00†
10:30
DĚKANÁTU
Beňov Bochoř
9:15
10:30
21:00
Brodek u Přerova
9:00
Citov
9:00
Domaželice
22:00
9:00
9:00
9:00
9:00
9:00
9:00
8:00; 10:15
21:00
8:00; 10:15
8:00; 10:15; 15:00†
8:00; 10:15
Dřevohostice
7:30
19:15
7:30
7:30; 16:00†
7:30
Horní Moštěnice
7:45
22:00
7:45
7:45; 15:00†
7:45
Kojetín
9:00
22:00
9:00
9:00
9:00
Kokory
9:00
21:00
9:00
17:00†
9:00
10:30
20:00
10:30
10:30
Křenovice Lázníky Lobodice
13:00 10:30
10:30
Majetín
10:30
10:30
Měrovice
7:30
7:30
7:30
7:30
Pavlovice
8:50
9:00
8:50; 14:30†
8:50
Polkovice
10:30
10:30
10:30
Prosenice
7:40
Říkovice
10:30
Radslavice Rokytnice
21:00
10:30
23:00
7:40
17:00
7:40
22:30
30. prosince – 17:00
16:00
7:30
20:00
7:30
7:30
7:30
9:30
Sobíšky
9:30
9:30
10:45
10:45
9:30
22:30
Stará Ves
10:45
22:00
Suchonice
10:45
13:00
Tovačov Troubky
7:30
22:00
7:30
7:30
7:30; 23:30
Vlkoš
8:00
24:00
8:00
8:00; 14:30†; 23:30 (adorace 23:00)
8:00
mše svatá s děkovnou pobožností
† děkovná pobožnost
půlnoční
Slovo pro každého
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
Strana 15
Přátelství je jako hudba: dvě stejně naladěné struny se chvějí, i když se dotknete jen jedné z nich. James Quarles
9.12.2000
14:00
sobota
10.12. 2000
kostel Nanebevzetí
Kající bohoslužba slova
Panny Marie
s přípravou na svátost smíření.
Kojetín
2. adventní neděle
20:00
Ernest Hemingway – Leoš Kuba
neděle
STAŘEC A MOŘE účinkuje Miroslav Gabriel Částek
SONUS
14.12.2000
Kající bohoslužba slova
14:00
čtvrtek
s přípravou na svátost smíření.
farní kostel
Zpovídá se do 17 hodin.
sv. Vavřince
15.12.2000
19:30
pátek
17.12.2000
16:00
neděle
25.12.2000
15:00
15:00
17:00
16:00
15:00
15:00
15:00
pondělí
Vánoční koncert
farní kostel
Přerovského komorního orchestru
Vánoční koncert
farní kostel
smíšeného pěveckého sboru Vokál
Vánoční koledování u jesliček
farní kostel
vánoční zpěvy, čtení a příběhy
Pojďme do Betléma
34 56 7 896 : ; < =>?@ A < 8B C 8: D@ E D F 9C B5 9E F D G
divadelní představení
SONUS
(repríza 29.12. a 7.1.)
Vánoční koledování u jesliček
farní kostel
vánoční zpěvy, čtení a příběhy
Vánoční koledování u jesliček
farní kostel
vánoční zpěvy, čtení a příběhy
sv. Vavřince
15:00
sobota
1.1.2001
Vánoční koledování
sv. Vavřince
pátek
30.12.2000
kostel sv. Maří Magdalény
19:00
čtvrtek
29.12.2000
pro děti a rodiny
sv. Vavřince
středa
28.12.2000
Setkání u jesliček
farní kostel
sv. Vavřince
středa
27.12.2000
dramatický kroužek: hra MIRIAM
sv. Vavřince
úterý
27.12.2000
3. adventní neděle
Předmostí
pondělí
26.12.2000
! " #$! % & ' ()*+ , ' #- . #% /+ 0 / 1 $. - $0 1 / 2
sv. Vavřince
pondělí
25.12.2000
pořádá SOŠ a SOU Přerov, Šířava 7
SONUS
pondělí
25.12.2000
Koncert duchovní hudby.
farní kostel sv. Vavřince
Vánoční koledování u jesliček
farní kostel
vánoční zpěvy, čtení a příběhy
sv. Vavřince
15:00
kostel
Ekumenická bohoslužba
sv. Michaela na Šířavě
Vydává Římskokatolický děkanský úřad v Přerově pod záštitou Otce Josefa Lambora. Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře nebo poslat. Děkanský úřad Přerov
Uzávěrka pro prosincové číslo je 20. prosince 2000.
Kratochvílova 6 751 52 Přerov 1 E-mail:
[email protected]
Náklady na 1 ks výtisku: 7,- Kč. Neprodejná tiskovina.
www.volny.cz/farnostprerov
Strana 16
Slovo pro každého
Číslo 12, Ročník 6, Prosinec 2000
