Než se vydáte na cestu Když cestujete s Travelove, dáme vám vašeho tištěného průvodce a děti navíc vybavíme batůžkem se vším potřebným. Protože dnes ale vyrážíte jen s naším e-průvodcem, je nutné obstarat pár maličkostí předem: 1. Dětem e-průvodce vytiskněte. 2. Na výlet přibalte pastelky, lepidlo, tužku na psaní. 3. Před výletem rozstříhejte tento obrázek a přibalte ho s sebou.
2
Za legendami Vyšehradu Na Vyšehradě vzniklo první sídlo českých panovníků. Vydejte se na toto magické místo, oblíbené mezi místními.
1
Sami s tištěným průvodcem
Během procházky tu nejsou možnosti, kde si v teple odpočinout
Celoročně
2 hodiny
Zdarma
Doprava na místo: hromadná doprava Doprava v místě: pěšky
Vyšehrad Leopoldova brána V pevnosti 5 128 00 Praha
Historie, příroda, náročnost 1
3
GPS
50°03'48.2"N 14°25'17.5"E 50.063380, 14.421523
Vydejte se poznat legendami a záhadami opředený Vyšehrad. Zavedeme vás na jedno z nejpamátnějších míst českého národa a ukážeme vám místa, která průvodci často opomíjí, nebo o nich dokonce netuší. Poznejte pražský Vyšehrad z jiného úhlu a užijte si procházku plnou překrásných výhledů, poutavé historie a záhadné mystiky.
Praktické instrukce Vaše cesta začíná příjezdem na stanici metra Vyšehrad (červená linka C). Pokud na místo přijedete z centra, vyjděte ze stanicedo prava. Pokud přijedete z opačného směru, musíte nejprve projít pod kolejemi. Venku se nad schody ocitnete na vydlážděné ulici s budovou Kongresového centra na levé straně. Odtud vás hnědá turistická směrovka dovede až k Vyšehradské bráně.
Restaurace a stánek s občerstvením se nachází i přímo na Vyšehradě, ale nemusí tu být zrovna otevřeno. Doporučujeme vám proto vzít si něco k pití nebo k zakousnutí s sebou. Během procházky můžete navštívit hned několik objektů. Hřbitov je otevřen od listopadu do dubna denně od 8,00 do 17,00, od května do září denně od 8,00 do 19,00 a v říjnu denně od 9,00 do 18,00.
Jakmile budete v areálu, sledujte mapu s vyznačenými místy.
Interiéry baziliky si můžete prohlédnout za 30 Kč od úterý do soboty od 10,00 do 16,00 a v neděli od 10,30 do 16,00.
Nakonec se můžete najíst restauraci U Kroka, stačí následovat mapu, která vás povede dolů z Vyšehradu do ulice Vratislavova. Restaurace U Kroka je z Vyšehradu vzdálena 0,7 km pěšky z kopce. Ze zastávky Výtoň se pak můžete tramvají 3, 7 nebo 17 svézt zpátky na stanici metra.
Děti sledují stejnou mapu jako vy, jejich body s úkoly jsou ve vaší i jejich mapě označené barevně. Jeden z úkolů probíhá v areálu Vyšehradského hřbitova. Posledním bodem procházky je venkovní dětské hřiště. Většinu úkolů pro děti je nutné řešit během procházky, sledujte proto tedy všechny body zájmu v dětském průvodci. Hurá za pověstmi, kouzelnými kameny a tajemným bludištěm!
4
6
5
3
4
9
7
2
8
1
Začátek trasy
Přehled celé procházky po Vyšehradě
5
1
3
2
Rotunda sv. Martina
Vyhlídka
Labyrint
4
5
6
Hřbitov
Kámen naproti bazilice
Vyhlídka
7
8
Čertovy kameny
Hřiště
9
Cihelná brána
6
Stanice metra C, Vyšehrad Začátek trasy
Kavárna Fine
Kongresové centrum
Cesta od metra Vyšehrad (červená trasa C) k začátku trasy na Vyšehradě
První část procházkové trasy
2
7
1
2
3
4 5 6
Druhá část procházkové trasy
Třetí část procházkové trasy
9
7
5 6
8 8
Tramvaje, zastávka Výtoň
Restaurace U Kroka
9
1
Gigi Migi Gril
Cesta z Vyšehradu Cihelnou bránou dolů k restauraci U Kroka a tramvajové zastávce Výtoň
9
Vítejte na Vyšehradě Skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží patří neodmyslitelně k pražské atmosféře. Tradice tohoto tajemného místa je spjata s pověstmi, jež literárně zpracoval Alois Jirásek ze starých kronik pod názvem Staré pověsti české.
správy zůstal do roku 1911, kdy byl předán městu. Opomeneme-li vyhořelou zbrojnici v parku s Myslbekovými sochami, v této formě se zachoval až do dnešních dnů. Ve druhé polovině 19. století vznikla myšlenka zřídit na Vyšehradě národní pohřebiště v místě farního hřbitova. Výstavba trvala mnoho let, avšak rozhodně stála za to. Dnešní hřbitov vytváří osobitý výtvarný celek, který harmonicky zapadá do lokality. Je současně jedinečnou galerií hřbitovní plastiky a projevem uměleckého vývoje české kultury od poloviny 19. století až dohdnes. Místo posledního odpočinku zde nalezlo téměř 600 osobností kultury a vzdělanosti.
Vyšehrad byl první sídlo českých knížat a soudců. Z původního Vyšehradu však nezbylo nic. Jeho sláva hasla postavením Pražského hradu na Hradčanech a od 13. století se o něm mluví již jako o zpustlé budově.
Pohled na Vyšehrad od řeky
Vaše cesta začíná za Leopoldovou bránou
Význam Vyšehradu znovu pozvedl až Karel IV. Přestavěl Vyšehrad v kamennou pevnost, když jej připojil hradbami k Novému Městu pražskému. Od poloviny 17. století se Vyšehrad proměňoval v barokní pevnost s vojenskou posádkou a v rukou vojenské
10
1
Rotunda sv. Martina
Nejstarší a zároveň největší zachovaná rotunda v Praze pochází z období vlády knížete Vratislava II., tedy konce 11. století. Byla vybudována v románském stylu a sloužila jako farní kostel. Hned dvakrát v historii jí přitom hrozilo zbourání. Poprvé po vítězství husitů nad císařem Zikmundem v roce 1420, kdy kromě této rotundy a kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla byly všechny ostatní kostely na Vyšehradě zbourány, a po druhé v roce 1841, kdy měla ustoupit stavbě nové silnice.
Rotunda sv. Martina
a nástěnnou malbou Krista uvnitř.
Zdi rotundy jsou až jeden metr široké a možná právě proto byla během třicetileté války využívána jako sklad střelného prachu. Ve zdi rotundy můžete až dodneška zahlédnout uvíznuté dělové koule po bombardování Prahy Pruskem v roce 1759.
Pokud navštívíte Vyšehrad v noci a budete mít pocit, že vidíte rotundu v plamenech, nevolejte hasiče ani nehledejte kbelík s vodou. Utečte. S úderem půlnoci se totiž země otevírá a létají z ní zlověstně chrastící kosti hledající jedna druhou, aby se spojily jako kostičky Lega a vytvořily lidskou kostru. V tu chvíli začíná slavnost kostlivců, kteří se budou radovat a tančit až do rána. S prvními paprsky slunce se však kostry opět rozpadnou a vrátí do hlubin země.
V druhé polovině 19. století se rotunda dočkala přestavby a byla vyzdobena novorománským portálem s motivy pocházejícími z Vyšehradského kodexu, tedy vzácné knihy z doby korunovace Vratislava II.,
2
Vyhlídka
Vyhlídka
Z vrcholku Vyšehradu budete mít Prahu jako na dlani. Přímo před vámi se objeví Zlíchov stejně jako celé centrum města. Vpravo uvidíte Nuselský most spojující Pankrác s Karlovem. Je 485 metrů dlouhý, 26,5 metrů široký a sahá do výšky 40 metrů nad zemí. Nápad vy-
11
budovat tento most se poprvé objevil na konci 19. století, ale výstavba přišla na řadu až na konci 60. let 20. století, kdy se na pankrácké pláni začaly stavět obytné domy. Nuselský most byl tak uveden do provozu až roku 1973. Dnes se mostu nechvalně říká „Most sebevrahů“ a i přes veškerá bezpečnostní opatření, která by měla odrazovat
3
nešťastníky od skoku dolů, na něm ukončilo svá trápení více než 300 lidí. Na druhé straně řeky pak můžeme pozorovat majestátní Pražský hrad, původní sídlo knížete Spytihněva I., které se postupem času rozrostlo do dnešní podoby. Bludiště
Bludiště
Dokonce ani zaměstnanci informačního centra netuší o zdejším bludišti, kopii velkého labyrintu v pařížské katedrále Notre Dame. Vyšehradské bludiště objevíte za hřbitovní zdí na parkovišti u baziliky sv. Petra a Pavla, hned vedle malého hřbitova pro jeptišky a mnichy. Během dne zde bývají zaparkovaná auta, proto je lepší vydat se sem v noci, kdy zde panuje mnohem příjemnější atmosféra.
lená v katedrále Notre Dame je podle mystiků umístěna na zcela zvláštním místě, kde již keltští druidové uctívali pramen plný tajemné telurické energie. Pohanský kult se ve středověku proměnil v kult Panny Marie a na místo původní keltské svatyně proudili poutníci z celého světa. Ti zde pili z pramene a přespávali devět nocí, což jim mělo přinést zdraví.
Ptáte se, kdo tu labyrint nakreslil? Nikdo neví. Vedle bludiště nám však záhadný autor zanechal tento vzkaz: „Tato kresba je kopií vzoru z katedrály v Chartres - průměr je 14,8 m - Rok vzniku 1197 - Tento vzor byl namalován 21. 6. 1997 - P. S. Šťastnou cestu do jiných světů." O kresbu se očividně stále stará neznámá skupina lidí, neboť bludiště bylo sedmkrát obnoveno, což můžeme vyčíst z pozdějších nápisů vedle labyrintu.
Louis Charpentier, známý francouzský autor spekulativní literatury, se domnívá, že pokud se člověk správně otáčí v telurickém poli, tedy po vzoru labyrintu, má to na něho určitý do-
Originální předloha labyrintu nakres-
12
pad. Nevětší účinek má přitom labyrint, pokud ho lidé procházejí na boso a v určitém období roku, kdy jsou telurické proudy velmi intenzivní, jako například o Velikonocích. Podobné vzory se objevily i v jiných katedrálách, například v Amiens či Remeši. Ty se však bohužel nedochovaly.
4
Cesta labyrintem je dlouhá až čtvrt kilometru. Zkuste ho projít pomalu a beze slov, myslete jen na příjemné věci a vnímejte pouze své vlastní kroky a cestu.
Hřbitov
Historie Vyšehradského hřbitova sahá až do 13. století, kdy zde byli pohřbíváni kněží, jeptišky a duchovní hodnostáři. V době národního obrození, tedy v 80. letech 19. století, však vznikl návrh soustředit ostatky významných osobností našeho národa na jednom čestném místě - tedy na Vyšehradě.
Celková rozloha Vyšehradského hřbitova čítá až osmdesát hektarů. Jedním z nejvýznamnějších míst je přitom monumentální Slavín, hrobka významných českých osobností. Hlavním zastáncem této myšlenky byl slavný politik a obrozenec František Palacký. Jako první zde byl roku 1901 pochován básník Julius Zeyer.
Roku 1863 se tak hřbitov dočkal novorenesanční arkády s krásnými plastikami a náhrobky a místo se stalo cílem řady poutníků.
Na Vyšehradském hřbitově našli svůj poslední odpočinek i Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Karel Čapek, Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický, Karel Hynek Mácha, Božena Němcová, Vlasta Burian a řada dalších slavných českých umělců. V areálu se však nacházejí hroby, které jsou pouze symbolické. To znamená, že zde nejsou uloženy ostatky zemřelé osoby. Jedná se o hrob malíře a spisovatele Josefa Čapka a političky Milady Horákové.
Vstup na slavný hřbitov na Vyšehradě
13
5
Záhadný kámen a bazilika sv. Petra a Pavla
Naproti vstupu do baziliky se u zdi nachází kámen, jehož původ, účel a složení jsou neznámé. Nelze vyloučit, že se jedná o menhir, ze kterého se zachovala pouze spodní část. Menhiry jsou úzké kameny svisle zasazené do země. Objevovaly se už 5 tisíc let před naším letopočtem v západní a střední Evropě. Předpokládá se, že sloužily k rituálním účelům, a jsou opředeny řadou tajemství. Vědci např. netuší, jak staré národy dokázaly tak těžké kameny zvednout a zasadit do země. Nejznámější menhiry jsou v britském Stonehenge. Řada menhirů se ale našla i v České republice – např. Kamenný pastýř na Slánsku, Zakletý mnich u Drahomyšle nebo Zkamenělý slouha u Dolních Chaber.
Výrazné věže baziliky
Když se u kamene otočíte, můžete obdivovat průčelí římskokatolické baziliky svatého Petra a Pavla. Původ baziliky sahá do románského období.
Založil ji Vratislav II. v letech 1070 – 1080 a on sám prý vložil do výstavby své síly. Na vlastních ramenech měl k započetí stavby přinést dvanáct nůší plných kamene. Od konce 11. století sloužila bazilika jako poslední střecha nad hlavou pro přemyslovské panovníky. Soběslav I. baziliku rozšířil, jenomže v polovině 13. století kostel vyhořel a o sto let později byl pravděpodobně úplně zbořen. Karel IV. nechal na jeho místě vystavět novou baziliku s řadou pravoúhlých kaplí po obou stranách. V 19. století se kostel radikálně změnil. Získal nový, novogotický kabátek, nové průčelí a dvě věže, vysoké 58 metrů.
Záhadný kámen
14
6
Vyhlídka plná legend
Přímo pod vámi bývaly takzvané Libušiny lázně, zřícenina malé části obranných hradeb Vyšehradu na jeho západní straně. Pochází z období 14. – 15. století. Jsou viditelné jak z vyhlídkové terasy, tak z protilehlého vltavského břehu. Mimo jiné, pokud byste jeli po nábřeží pod Vyšehradem, můžete projet tunelem, nad nímž se ve skále Libušina lázeň tyčí.
popravou. Rytíř Horymír byl totiž zajat Křesomyslem a odsouzen k smrti. Před popravou si však vyžádal, aby se směl projet na svém koni Šemíkovi třikrát po knížecím dvoře, což mu bylo dovoleno. Při jízdě se rytíř naklonil koňovi k uchu a něco mu pošeptal. Šemík se vzepjal a mocným skokem se přehoupl přes vyšehradské hradby, seběhl po skále, skočil do Vltavy, přeplaval na protější břeh, a pánův život byl tak v bezpečí. Koník dovezl svého jezdce dokonce do Neumětel, tam ale nešťastně podlehl zranění. Svůj poslední odpočinek nalezl věrný Šemík pod velikým kamenem u vrat Horymírova dvora. V Neumětelích dodnes věří, že kdykoli hrozí osadě nebezpečí, dává kámen znamení rachotem a klepáním. Pokud se jím pohne, budou Neumětely stíženy ohněm.
Podle pověsti se tu kněžna Libuše koupala se svými milenci, a když se s nimi dostatečně pobavila, dala je prý svrhnout ze skály do řeky. Další legenda spjatá s tímto místem se týká všeobecně známého zvířecího hrdiny. Právě z vysoké skály, na níž Libušina lázeň stojí, skočil podle pověsti bájný kůň Šemík s jeho pánem Horymírem do Vltavy a zachránil ho tak před
Šemíkův bájný skok z hradeb
15
7
Čertovy kameny
Tři o sebe opřené kuželovité kameny jsou největší vyšehradskou záhadou. Ačkoli Čertovy kameny (nebo také Čertův sloup) působí jako záměrně instalované sochařské dílo, jejich původ je neobjasněný a opředený mnoha pověstmi. Nejvyšší ze třech žulových kamenů měří na délku 220 cm, jeho menší soused 160 cm a ten nejmenší 150 cm. Pokud bychom spojili všechny tři dohromady, měřil by takový kamenný válec přes pět metrů. Vzhledem k jejich odlišnému složení se však předpokládá, že jeden kus nikdy netvořily
né teorie se předpokládá, že prvních šest písmen nápisu S M M R I E M W by mohlo znamenat sanctae matris Marie (svaté matky Marie). Je ovšem možné, že nápis ještě pokračuje a před prvním velkým S je ještě jedno méně patrné oblé písmeno. Druhé písmeno M pokračuje pomlčkou a u prvního M můžeme náznak pomlčky pozorovat také. Písmena navíc nejsou psána v jedné úrovni a ani nejsou stejně velká. Tajemný nápis tak působí jako kryptogram. Nejčastěji se v souvislosti s touto záhadou vypráví pověst o ďáblu Zardanovi. Ten se měl vsadit s místním knězem o svou vlastní duši, že přinese z Říma kámen pro stavbu nového kostela dříve, než skončí mše. Zardan to však nestihl a sloupem tak praštil o chrámovou střechu, kterou prorazil a sloup rozbil na tři kusy. Tato pověst o vzniku Čertových kamenů je zachycena i na jednoduché barokní fresce v kostelu sv. Petra a Pavla.
Zajímavé je, že toto místo působí na někoho příjemně, a na někoho naopak. Jedni se sem chodí nabíjet energií, jiní popisují ryze nepříjemné pocity. Nejvyšší kámen byl údajně postaven na místě s negativní zemskou silou, kterou přebírá a vyzařuje do okolí. Na prostředním sloupu je vyrytý nápis, který je rovněž záhadný a jsou mu přikládány různé významy. Podle jed-
Čertovy kameny
16
8
Hřiště
Odpočiňte si a vyřáděte se na dětském hřišti přímo uprostřed Vyšehradu. Hned u vchodu vás uvítá Bivoj, silák, který až na Vyšehrad vynesl na zádech
kance a za svůj počin získal ruku Libušiny sestry Kazi. Na hřišti najdete hned několik dalších známých z pověstí, i samotnou Libuši a jejího otce Kroka.
Dětské hřiště inspirované pověstmi
17
9
Cihelná brána
Cihelná nebo také Nová či Chotkova brána je součástí vyšehradského opevnění. Umožňovala přístup na Vyšehrad z Nového Města. Bránu v empírovém slohu nechal postavit K. Chotek podle projektu J. Weisse v letech 1841 – 1842, je to nejmladší z vyšehradských bran. Brána umožňuje také vstup do kasemat vybudovaných v hradbách.
strofálnímu rozrušení Nového Města naštěstí nedošlo. Kasematy si můžete z Cihelné brány prohlédnout za 30 Kč od dubna do října od 9,30 do 18,00 a po zbytek roku od 9,30 do 17,00.
Kasematy jsou chodby v pevnostních valech, sloužící k soustředění vojska a jeho nepozorovatelnému přesunu. Vyšehradská pevnost se začala stavět r. 1654 na základě rozhodnutí císaře Ferdinanda III., které znamenalo definitivní zánik Vyšehradu jako města. Plány na vybudování vyšehradské citadely byly velkolepé a neměly se omezit pouze na obvod vlastního hradiště. K realizaci záměru a tím ke kata-
Kasematy na Vyšehradě
Příjemná zastávka po cestě na metro ve Fine Cafe Tel.+420 725 605 041 Lumírova 1715/33 140 00 Praha 4 Pondělí až pátek 7,30 - 21,30 Sobota a neděle8,00- 21,30 ochutnat jeden z dezertů nebo si dát voňavou kávu.
Nedaleko od Vyšehradu, přímo po cestě zpátky na metro, objevíte stylovou restauraci Fine Cafe. Nabízejí několik druhů těstovin, salátů, steaky nebo středozemní speciality. Pokud zrovna nemáte velký hlad, můžete tu
A když se posadíte na jejich zahrádku, budete mít výhled opravdu na celé město.
18
Výborné maso z balkánského grilu v Gigi Migi Gril Tel. +420 734 112 214 V pevnosti 16/2 120 00 Praha 2 Otevřeno tu bývá od 14,00 do 0,00 Ve špatném počasí bývá zavřeno Toto je přesně to místo, o kterém průvodci (zatím) nepíší. Zato místních se tu potkává požehnaně, zvlášť o víkendových večerech. Hospůdka Na Hradbách už není hospůdka, jak jsme jí poznali před lety, kdy tu byl jeden zaplivaný domeček s okýnkem na výdej piva. Dnes tu přibyla řada lavic, slunečníků i dřevěný domek s grilem. Přesto si místo zachovává svůj poetický ráz, a když hoří ohniště a koukáte s pivem dolů na město, musíte uznat, že Vyšehrad má prostě něco do sebe. Na hradbách nevynechte grilované dobroty. Makedonská rodinka vám na gril usadí placky mletého masa, špízy, nebo flákoty potřené marinádou. Hlady zde nebudete strádat ani
jako vegetariáni, dělají výborné plněné žampiony i grilovaný hermelín.
Při dobrém počasí si u grilu užijete příjemnou atmosféru
19
Opravdu chutná česká kuchyně v restauraci U Kroka Tel. +420 775 905 022 Vratislavova 12/28 128 00 Praha 2 Denně od 11,00 do 23,00 Historie oblíbené pražské restaurace U Kroka sahá až do roku 1895. V období komunistického režimu také hospůdka sloužila jako školní jídelna, avšak roku 2003 se dočkala renovace a byla jí navrácena původní podoba i účel. Užijete si tu tak nejen skvělé jídlo, ale také prvorepublikovou atmosféru.
muž natolik moudrý, že ostatní za ním chodili pro rady a rozsudky.
Na místě si můžete připomenout i legendu o Krokovi. Pamatujete si na tuto mytickou postavu? Krok byl nejen otcem prorokyně Libuše, ale také první soudce a vojvoda kmene Čechů. První zmínku o tomto moudrém muži nalezneme v Kosmově kronice, kde se dočteme nejen o příchodu praotce Čecha, ale také o mravech nejstaršího českého lidu. Ten prý neměl žádného soudce ani knížete, který by dokázal rozřešit křivdy páchané lidmi. Nakonec však mezi nimi povstal právě Krok,
Příjemný interiér a tradiční kuchyně U Kroka
Pokud se vám zážitek líbil, vydejte se s námi na opravodovou Cestu. Vybírejte na www.mytravelove.com. Těšíme se na vás! Tým Travelove 20
