ŠKOLA NA CESTU ŽIVOTEM

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

CÍRKEVNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY VE ZLÍNĚ, ČESKÁ 4787, ZLÍN „ŠKOLA NA CESTU ŽIVOTEM“

1

OBSAH

Obsah 1.

Identifikační údaje .............................................................................................................. 4

2.

Charakteristika školy .......................................................................................................... 6

3.

4.

2.1.

Úplnost a velikost školy .............................................................................................. 6

2.2.

Vybavení školy ............................................................................................................ 6

2.3.

Charakteristika pedagogického sboru .......................................................................... 7

2.4.

Charakteristika žáků .................................................................................................... 8

2.5.

Projekty, pravidelné akce ............................................................................................ 8

2.6.

Spolupráce s rodiči a jinými subjekty........................................................................ 10

Charakteristika ŠVP ......................................................................................................... 11 3.1.

Zaměření školy .......................................................................................................... 11

3.2.

Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................... 11

3.3.

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ............................ 13

3.3.1.

Vzdělávání žáků se zdravotním postižením ....................................................... 13

3.3.2.

Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním ............................................... 13

3.3.3.

Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním .................................................. 13

3.4.

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných ........................................................ 14

3.5.

Začlenění průřezových témat..................................................................................... 14

Učební plán ...................................................................................................................... 19 4.1.

5.

Poznámky k učebnímu plánu ..................................................................................... 21

Učební osnovy .................................................................................................................. 23 5.1.

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace ...................................................... 23

5.1.1.

Český jazyk a literatura ...................................................................................... 23

5.1.2.

Anglický jazyk ................................................................................................... 58

5.1.3.

Německý jazyk ................................................................................................... 84

5.2.

Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace ........................................................... 89

5.2.1. 5.3.

Matematika ......................................................................................................... 89

Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie...................................... 116

5.3.1.

Základy výpočetní techniky ............................................................................. 116

5.3.2.

Písemná elektronická komunikace – volitelný předmět ................................... 128

5.4.

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět ...................................................................... 131

5.4.1.

Prvouka............................................................................................................. 131

5.4.2.

Vlastivěda ......................................................................................................... 144

5.4.3.

Přírodověda ...................................................................................................... 152

5.5.

Vzdělávací oblast Člověk a společnost ................................................................... 160

5.5.1.

Dějepis .............................................................................................................. 160

OBSAH 5.5.2. 5.6.

Občanská výchova............................................................................................ 169

Vzdělávací oblast Člověk a příroda ......................................................................... 186

5.6.1.

Fyzika ............................................................................................................... 188

5.6.2.

Chemie ............................................................................................................. 201

5.6.3.

Přírodopis ......................................................................................................... 211

5.6.4.

Zeměpis ............................................................................................................ 223

5.6.5.

Ekologická výchova – volitelný předmět ......................................................... 237

5.7.

Vzdělávací oblast Umění a kultura .......................................................................... 242

5.7.1.

Hudební výchova.............................................................................................. 242

5.7.2.

Výtvarná výchova ............................................................................................ 266

5.8.

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví .......................................................................... 280

5.8.1.

Tělesná výchova ............................................................................................... 281

5.8.2.

Rodinná výchova .............................................................................................. 306

5.8.3.

Výchova ke zdraví ............................................................................................ 315

5.9.

Vzdělávací oblast Člověk a svět práce .................................................................... 320 Pracovní činnosti .............................................................................................. 320

5.9.1. 5.10.

Náboženská výchova ........................................................................................... 332

5.10.1. 5.11.

6.

7.

Náboženská výchova .................................................................................... 332

Volitelné předměty............................................................................................... 352

5.11.1.

Písemná elektronická komunikace – volitelný předmět ............................... 352

5.11.2.

Ekologická výchova – volitelný předmět ..................................................... 355

Pravidla pro hodnocení žáků .......................................................................................... 360 6.1.

Způsob hodnocení.................................................................................................... 360

6.2.

Kritéria hodnocení ................................................................................................... 360

Seznam příloh ................................................................................................................. 361

3

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1. Identifikační údaje Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání ŠKOLA NA CESTU ŽIVOTEM (školní vzdělávací program pro základní vzdělávání zpracovaný podle RVP ZV)

Název školy:

Církevní základní škola a mateřská škola ve Zlíně

Adresa školy:

Česká 4787, 760 05 Zlín

Ředitel školy:

Mgr. Miroslav Škarka

Zástupce ředitele:

Mgr. Martin Vávra

Kontakty:

telefon: web: e-mail:

Zřizovatel školy:

Arcibiskupství olomoucké Wurmova 9, 771 01 Olomouc tel.: 587 405 411

IČO: IZO:

49157841 600001636

577 271 434 www.czszlin.cz [email protected]

Koordinátor ŠVP: Mgr. Alena Foltová

č. j. CZS117/2013 ŠVP byl schválen Radou školy dne 31. 8. 2013

Platnost dokumentu od 1. 9. 2013

Mgr. Miroslav Škarka ředitel školy

4

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Preambule „Neví-li člověk, do kterého přístavu pluje, žádný vítr není dost dobrý.“

Posláním církevní školy je nabídnout alternativní výchovu a vzdělávání, opírající se o křesťanské pojetí a zkušenosti církve v oblasti školství. Cílem církevní školy je poskytovat vzdělání rovnocenné s jinými základními školami. Avšak oproti ostatním je tato škola přímo nasměrovaná k výchově křesťanské osobnosti, navazující na výchovu v rodinách.

5

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

2. Charakteristika školy 2.1. Úplnost a velikost školy Budova Církevní základní školy je situována na sídlišti Jižní Svahy v okrajové části města s dobrou dostupností městskou hromadnou dopravou. Jedná se o budovu pavilonového typu, která byla uvolněna po sloučení 17. a 18. ZŠ. CZŠ sem byla přestěhována z budovy na Dřevnické ulici v létě roku 2004. Přestěhováním se škola dostala na okraj města a do konkurence dvou dalších velkých škol. Ztratila také možnost využívat veřejné hřiště pro potřeby tělesné výchovy. Vzhledem k blízkosti Salesiánského klubu mládeže a kostela bylo možné navázat s farností bližší spolupráci. Maximální kapacita je 250 žáků, skutečný stav se pohybuje okolo 170 žáků. Škola má 9 – 10 tříd, podle potřeby fungují 2 – 3 oddělení školní družiny.

2.2. Vybavení školy Materiální Škola je dobře vybavena učebnicemi a učebními pomůckami, při výuce různých předmětů je využíván výukový SW. Pro další studium a práci žáků i pedagogů je k dispozici odborná literatura. Knihy, učebnice, učební pomůcky a výukový SW jsou průběžně doplňovány novými. Prostorové Areál školy zahrnuje travnaté plochy se zelení, asfaltové povrchy s lavičkami. V přízemí se nacházejí šatny a herna pro stolní tenis. V 1. poschodí jsou třídy I. stupně, ředitelna, kabinet I. stupně, družiny, hudebna, kuchyňka, knihovna, keramický ateliér. Škola je vybavena bezbariérovým vstupem, který vede od parkoviště školy do 1. patra. Do 2. poschodí se vozíčkáři dostávají pomocí tzv. „schodolezu“. Ve 2. patře jsou třídy I. a II. stupně, učebna přírodopisu a informatiky, sborovna, kabinety, kanceláře, školní kuchyně s jídelnou. Díky ochotnému personálu se mohou ve škole stravovat i žáci nebo zaměstnanci s bezlepkovou dietou. Školní družina, která je určena pro žáky I. stupně, má oddělení pro mladší a starší děti. Školní klub je k dispozici žákům II. stupně. Žákům nabízíme také odpolední volnočasové aktivity, k dispozici je herna se stoly pro stolní tenis a stolní fotbal. Škola využívá tělocvičnu Střední pedagogické a sociální školy, se kterou je budova spojena a máme k dispozici venkovní hřiště ZŠ Křiby. V areálu školy jsou vybudována dvě hřiště, která slouží mateřské škole a školní družině. Při hezkém počasí slouží pro oddych, případně i pro výuku pod širým nebem. Technické V rámci finančních možností je škola vybavena informačními a komunikačními technologiemi, které jsou využívány ve výuce i v běžném chodu školy. Finanční prostředky na techniku se získávají hlavně z grantů a projektů. 6

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Pro výuku nejen ICT, ale i dalších předmětů, je určena učebna výpočetní techniky se 13 stanicemi. Učitelé mají k dispozici počítače ve většině kabinetů (cílem je minimálně jeden počítač v každém kabinetě). Většina pedagogického sboru dostala k dispozici školní notebook, který je možné připojit k dataprojektoru v každé třídě. Počítače i notebooky jsou propojeny do počítačové sítě, přes kterou mají žáci i učitelé přístup na internet. Všichni pracovníci i žáci (kteří mají vyučovací předmět Základy výpočetní techniky) mají své přístupové heslo do školní počítačové sítě, svůj prostor na serveru pro ukládání dat a svou emailovou schránku s adresou. Rodiče mají také možnost komunikovat se školou prostřednictvím e-mailové pošty. Hygienické Pro dodržování pitného režimu žáků i pracovníků školy slouží školní bufet a nápojový automat. Samozřejmostí je kvalitní sociální zázemí v souladu s normami. Starý školní nábytek postupně nahrazujeme novým a na toaletách byly ručníky nahrazeny vysoušeči – dle hygienických požadavků.

2.3. Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor tvoří ředitel, zástupce ředitele, výchovný poradce, správce počítačové sítě, vychovatelky školní družiny, případně asistenti integrovaných žáků. Vzájemně se v něm doplňují zkušení kolegové a mladí spolupracovníci. Ve sboru jsou zastoupeni i pedagogové s kvalifikací pro dyslektickou péči o žáky, a to především na 1. stupni. Ve škole působí výchovný poradce, metodik prevence sociálně patologických jevů a odborný poradenský pracovník. Velký důraz je kladen na další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Důležitými oblastmi DVPP jsou osobnostní a sociální výchova, moderní metody v didaktice předmětů a v neposlední řadě i práce s výpočetní a komunikační technikou. Cílem je rutinní práce na počítači, komunikace prostřednictvím elektronické pošty a využívání výpočetní, komunikační a prezentační techniky ve vhodných případech i ve výuce žáků. Někteří učitelé absolvovali zdravotnické kurzy první pomoci nebo lyžařský instruktorský kurz. Účastnili jsme se jako partneři projektu „Příležitost pro všechny“. Cílem tohoto partnerství bylo vytvořit prostor pro komunikaci pracovníků jednotlivých škol s možností předávání zkušeností se zaváděním jednotlivých metod a postupů, získaných v projektu a se vzájemnou podporou při tvorbě ŠVP. Realizací projektu – vzděláváním učitelů jsme chtěli vybavit učitele dovednostmi, metodami a postupy, které by umožnily vytvořit podmínky žákům pro rozvoj jejich klíčových kompetencí. Pedagogičtí pracovníci vzájemně spolupracují na školních projektech a akcích. Scházejí se dvakrát v měsíci na organizačních poradách a příležitostně na neformálním setkání. Prioritou školy je vzdělávání a výchova žáků učiteli, kteří jsou profesionály ve svém oboru, mají ke svému povolání kladný vztah a svými postoji i vlastním životem mohou být vzorem pro děti. Svým příkladem předávají morální hodnoty a vedou děti k víře.

7


2.4. Charakteristika žáků Žáci na naši školu dojíždějí z celého Zlína, máme také několik žáků z okolních vesnic. Kromě integrovaných žáků se zdravotním postižením dlouhodobě pracujeme také s integrovanými žáky se SPU i SPCH.

2.5. Projekty, pravidelné akce Téma projektů volí vyučující podle věkových skupin, podle náplně učiva, reagují na aktuální dění ve společnosti, významné události, dny a svátky (zvláště církevní) během roku. Některé projekty jsou třídní, jiné spojují více ročníků či celou školu.

Mezi dlouhodobé projekty, do kterých se škola zapojila, patří: Adopce na dálku – do projektu Arcidiecézní charity Praha je CZŠ zapojena od roku 2000. Žáci v rámci výuky anglického jazyka píší pravidelně našim 2 přátelům do Indie, kterým společně s rodiči přispívají na jejich studium. Globe – v říjnu 2002 se naše škola připojila také k mezinárodnímu ekologickému programu Globe, v jehož rámci prováděla hydrologická a meteorologická měření. Internet spojuje generace – žáci seznamovali seniory s počítačem a internetem. Krajina za školou – fotografování identických míst města po 50 letech. Cesta za předky – jak žili naši prarodiče. Adoptuj panenku a zachráníš život dítěte – šití a prodej panenek na podporu chudých dětí. Papežské misijní dílo dětí – žáci se různými formami připojují k činnosti PMDD a pomáhají dětem z celého světa v nouzi. Projekt Krokus – realizuje irská organizace Holocaust Education Trust Ireland ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze. Cílem projektu je připomínka více než 1,5 milionu dětských obětí holocaustu probíhajícího během 2. světové války. V rámci projektu žáci vysadí žluté krokusy ve tvaru Davidovy hvězdy. Jakmile rostliny na jaře vykvetou, připomene každý květ jedno z těchto židovských dětí. Žáci navštíví muzeum holocaustu v Osvětimi a v průběhu školního roku se budou dozvídat více o Židech a jejich kultuře, judaismu, Izraeli i holocaustu. Odborný poradenský pracovník ve škole – pracovník Střediska výchovné péče působí v naší škole v rámci projektu VIP III-RAMPS. Cílem je poskytovat služby škole, které povedou k vytváření zdravého klimatu a atmosféry v dynamice školní třídy. Základní činností tohoto pracovníka je zajišťování poradenské podpory a péče pro žáky se specifickými výchovnými potřebami. Poradenská činnost je zaměřená jak na prevenci, tak i na řešení konkrétní problematiky.

8


Mezi školní akce nabízené žákům patří: Den církevního školství – kulturní vystoupení nebo sportovní turnaj Lyžařský kurz Získávání průkazu cyklisty Olympiády Výchovné koncerty Školní a třídní mše svaté Slavnost prvního svatého přijímání Vánoční a Velikonoční jarmark Adventní zpívání a čtení Návštěva Mikuláše Karneval pro děti (v rámci ŠD) Olympiáda zlínských škol v orientačním běhu Školní pouť Přespání ve škole Kulturně-historická exkurze žáků do Prahy Návštěvy muzea, knihovny, divadla, exkurze Český den proti rakovině – tradiční veřejná sbírka Ligy proti rakovině Praha Tříkrálová sbírka pro Charitu

9


2.6. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Zástupci rodičů žáků jednotlivých tříd tvoří Radu rodičů SRPŠ. Rada se schází přibližně 4 x za školní rok, popř. dle potřeby. Rada je vedením školy informována o činnosti školy, o výsledcích vzdělávání, záměrech a dalším rozvoji. Rodiče se též vyjadřují k aktuálním problémům vzdělávání a výchovy dětí, schvalují uvolnění finančních částek z vlastního fondu na různé školní akce, vybavení školy apod. Rodiče jsou informováni o výsledcích vzdělávání prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách, třídních pohovorech, případně osobně či telefonicky dle přání rodičů (zák. zástupců). Pro rodiče a veřejnost škola každoročně pořádá Den otevřených dveří. SRPŠ pořádá pro rodiče, pracovníky a spolupracovníky školy školní ples. Na základě zákona č. 561/2004 Sb. § 167 a §168 zřizovatel zřizuje Školskou radu. Ve Školské radě zastupuje školu 1 člen zvolený pedagogickými pracovníky a po jednom zástupci má také zřizovatel a rodiče. V duchovní oblasti škola využívá nedaleký kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů pro konání školních mší svatých a spolupracuje s kněžími salesiány, kteří vyučují náboženskou výchovu na II. stupni. Slibně se rozvíjí i vzájemná spolupráce se Salesiánským klubem mládeže v oblasti volného času a spolupořádání kulturních a sportovních akcí. Základem pro vzdělávání a výchovu integrovaných žáků je úzká spolupráce s Pedagogickopsychologickou poradnou. V případě integrovaných žáků se specifickými postiženími škola spolupracuje se Speciálně pedagogickým centrem. V oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty škola spolupracuje s Technickými službami města Zlín a s odborem životního prostředí. Významné události škola prezentuje ve zlínských periodikách.

10

3. CHARAKTERISTIKA ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zaměření školy Školní vzdělávací program „Škola na cestu životem“ vychází z koncepce vzdělávání, kterou realizujeme od roku 1994, kdy škola zahájila činnost. Cílem této školy je poskytovat vzdělání, které je rovnocenné s jinými základními školami. Navíc je církevní škola přímo nasměrovaná k výchově křesťanské osobnosti, navazující na výchovu v rodinách. Školu mohou navštěvovat nejen věřící děti, ale i děti bez vyznání, jejichž rodičům nevadí, že se setkávají s křesťanskou výchovou. Naše škola chce také žáky vést ke kladnému vztahu k životnímu prostředí, naučit smysluplně využívat komunikační a informační technologie, vytvářet a podporovat soudržnost a kamarádské soužití žáků. Usilujeme o to, aby žáci rozvíjeli své osobní vlohy a nadání, a proto jim nabízíme široký výběr mimoškolní zájmové činnosti (např. biblické tance, zpěv ve schole, výuka hry na hudební nástroje, keramika, kroužek dovedných rukou, počítačový kroužek, florbal aj.). Škola je otevřená vůči: – různým zdrojům informací (internet, media, knihy, volnočasové aktivity, osobnosti), – zdrojům nových vyučovacích metod (moderní pedagogické trendy, skupinová práce, dialog, projekty, integrace výukových oblastí, atd.), – spolupráci s rodiči a dalšími institucemi (SRPŠ, rada školy, komunitní skupinové aktivity, obec, fakulty, pedagogicko-psychologická poradna, občanská sdružení atd.), – proměnám klimatu školy (tvůrčí, partnerská komunikace mezi učitelem a žákem, týmová práce, bezpečnost, tolerance k odlišnostem, školní parlament).

3.2. Výchovné a vzdělávací strategie „Řekni mi a já zapomenu. Ukaž mi a já si zapamatuji. Nech mne to dělat a já to pochopím.“ Již motto v úvodu jednoznačně naznačuje, že pedagog, jak jej vnímáme, je aranžérem situací. Klíčové kompetence stanovené v RVP žákům pomáhají při získávání základu všeobecného vzdělávání. Výchovné a vzdělávací strategie ŠVP tyto kompetence rozvíjejí. Vytváří se tak základ pro další celoživotní učení.

Výchovné a vzdělávací strategie pro osvojení jednotlivých kompetencí Kompetence k učení – vedeme žáky ke čtení s porozuměním, k práci s textem a vyhledávání informací, – zadáváme úkoly, které vedou k rozvíjení samostatné práce, – podněcujeme tvořivost žáků, vhodným způsobem jim umožňujeme realizovat vlastní nápady a účast na organizaci školních akcí, – vedeme žáky k sebehodnocení, – motivujeme žáky k účasti na soutěžích a olympiádách, – učíme děti pracovat s chybou, 11

3. CHARAKTERISTIKA ŠVP – vedeme žáky k propojování získaných vědomostí a k myšlení v širších souvislostech, – vedeme žáky k pochopení cíle a smyslu učení. Kompetence k řešení problémů – – – – – –

vedeme děti k odpovědnosti za svá rozhodnutí, učíme žáky hledat různá řešení problémů, vedeme žáky k tomu, aby si dokázali obhájit své řešení problému, používáme netradiční úlohy (např. Scio, Klokan – matematický a přírodovědný apod.), motivujeme žáky problémovými úlohami z praktického života, žáci se zdokonalují ve vyhledávání informací z různých zdrojů.

Kompetence komunikativní − vytváříme vhodné podmínky, bezpečný a otevřený prostor pro komunikaci, − učíme děti využívat základní komunikační pravidla (naslouchání, respektování, zásady zdvořilosti atd.), − učíme žáky vhodnou formou projevit svůj názor, − podporujeme přátelské vztahy mezi žáky, − snažíme se vytvářet příležitosti pro spolupráci dětí při vyučování. Kompetence sociální a personální − snažíme se, aby žáci rozvíjeli pozitivní stránky své osobnosti a usměrnili své negativní projevy, − spolu s žáky vytváříme pravidla chování a vedeme je k jejich dodržování, − používáme skupinovou práci a vzájemnou pomoc při učení, − klademe důraz na empatii, − snažíme se vytvářet bezpečné prostředí a příjemnou atmosféru, − učíme žáky vážit si daru života. Kompetence občanské − − − − − −

učíme respektovat práva a dodržovat povinnosti, žáci si v třídních kolektivech společně stanovují pravidla chování, jsou respektovány individuální odlišnosti, kulturní rozdíly a náboženská vyznání, pěstujeme v žácích úctu k historickému dědictví a kulturním hodnotám, učíme žáky základním prvkům demokracie, žáky vedeme k ochraně životního prostředí (např. sběr a třídění odpadů).

Kompetence pracovní − − − − −

pomáháme žákům s volbou jejich povolání, nabídkou zájmových útvarů vzbuzujeme u žáků zájem o uplatnění v různých oborech, učíme žáky základním hygienickým návykům, vedeme žáky k dokončení započaté práce, učíme je systematičnosti a trpělivosti, motivujeme žáky k aktivnímu rozvoji jejich schopností.

12


3.3. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vždy konzultujeme s příslušným SPC nebo PPP, případně s odborným lékařem nebo odborem sociální péče. Ve všech případech postupujeme individuálně podle doporučení výše uvedených institucí a po dohodě s rodiči. Pokud jde o případného nového žáka, zvažujeme i vhodnost konkrétního třídního kolektivu a odborné znalosti, schopnosti a zkušenosti vyučujících. Školní vzdělávací program vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Pokud nám to technické zázemí a odborná kvalifikace učitelů dovolí, integrujeme v konkrétních případech žáky s tělesným postižením, běžně integrujeme žáky s poruchami učení, prozatím nepočítáme s integrací žáků s mentálním postižením podle vzdělávacího programu speciální školy.

3.3.1. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením − škola má bezbariérový vchod do patra 1. stupně, na schodiště do jídelny je možné použít schodolez, − žáci jsou integrováni do běžných tříd, − vybavení třídy se snažíme přizpůsobit konkrétním požadavkům dítěte – např. je k dispozici počítač, speciální lavice, relaxační pytel, − integrovaní žáci mají individuální studijní plán sestavený ve spolupráci se SPC nebo PPP, − na doporučení SPC nebo PPP je žákovi k dispozici asistent pedagoga.

3.3.2. Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním Vývojové poruchy učení (dyslexie, dysgrafie…) − řídíme se především doporučením z PPP na zohledňování žáka (nejčastěji delší čas na práci, psaní kratších textů, kopírování pracovních listů, upřednostňování ústního zkoušení, …), − ve škole působí dyslektická asistentka, je otevřen dyslektický kroužek. Vývojové poruchy chování − spolupracujeme s PPP, v případě potřeby s dětským psychiatrem, psychologem, případně dalšími odborníky, − snažíme se o úzkou spolupráci s rodiči, − na škole působí metodik prevence sociálně patologických jevů a výchovný poradce.

3.3.3. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Žáci, pocházející z prostředí sociálně nebo kulturně a jazykově odlišného, jsou integrováni v běžných třídách. Učitelé jim poskytují v rámci našich možností individuální a specifickou péči. Snaží se o vytváření příznivého klimatu ve třídě, využívají odpovídající formy a metody práce. Úzce spolupracujeme s Odborem sociálně právní ochrany dětí. 13


3.4. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Snažíme se o všestranné rozvinutí schopností každého žáka. Všichni žáci se mohou účastnit různých soutěží, olympiád, vystoupení atd., aby reprezentovali školu a podíleli se na vytváření jejího pozitivního obrazu na veřejnosti. Žáci, kteří v určitém oboru dosahují mimořádných výsledků, mohou své schopnosti rozvíjet formou rozšiřujících a motivujících úkolů ve škole, doporučujeme jim také účast v mimoškolních činnostech (ZUŠ, sportovní oddíly atd.). Na základě žádosti zákonného zástupce mohou mít vypracovaný individuální studijní plán, na kterém spolupracujeme s PPP. Pro učitele to znamená náročnější přípravu a průběžné sledování pokroků žáka.

3.5. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa, stávají se tak nedílnou součástí základního vzdělávání. Vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Jednotlivé okruhy průřezových témat jsou začleněny v jednotlivých vyučovacích předmětech nebo se s nimi žáci také setkávají při akcích školy, např. besedy, přednášky, divadelní představení, zeměpisné pořady, sportovní akce, školní mše svaté. V tabulkách je znázorněno začlenění jednotlivých průřezových témat pro první a druhý stupeň.

14

3. CHARAKTERISTIKA ŠVP: Začlenění jednotlivých průřezových témat

Osobnosní a sociální výchova (OSV) Tematické okruhy

1. roč.

Rozvoj schopností poznávání

Čj

Sebepoznání a sebepojetí

Nv

Seberegulace a sebeorganizace

2. roč.

Prv

5. roč.

6. roč.

Čj

Čj

Nv

Př

7. roč.

8. roč.

Vv

Poznávání lidí

Čj

Mezilidské vztahy

Nv

Vv

Vv

Rv, Tv

Rv, Nv, Tv

Rv

Rv

Nj, Tv

Komunikace Tv

Tv

Vv, Pc

Tv

Aj

Aj

Tv

M Tv

Vv

Nv Aj

M Tv

Nj, Tv

Nv Vv, Pc

Aj Nv

9. roč.

Aj

Nv

Kreativita

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje a praktická etika

4. roč.

Prv

Psychohygiena

Kooperace a kompetice

3. roč.

Nv, Tv

15

Tv

Vv

Vv

Aj

Vv Aj, Ov

Rv

Rv

Nv

Ov

Aj, Ov, Pc

Aj, Pc

Aj, Pc

Čj, Aj

Z, Pč, Tv

Tv

Tv

Tv

M

Aj, M

Aj, M Čj, Nv

Ch


Výchova demokratického občana (VDO) Tematické okruhy

1. roč.

2. roč.

Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

3. roč.

4. roč.

Prv

5. roč.

6. roč.

7. roč.

Vl

Ov

Ov

Vl

Ov

Ov

Vl

8. roč.

9. roč.

Ov

Ov

Ov

Ov

Vl

D

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) Tematické okruhy Evropa a svět nás zajímá

1. roč.

2. roč.

3. roč.

4. roč.

5. roč.

Aj

Aj, Vl, Př

Objevujeme Evropu a svět

Aj

Jsme Evropané

Vl

16

6. roč.

7. roč.

8. roč.

9. roč.

Z

Z

Aj

Aj, Nj

Z

Z

Aj, Nj


Multikulturní výchova (MKV) Tematické okruhy

1. roč.

2. roč.

3. roč.

Kulturní diference

4. roč.

5. roč.

6. roč.

Vl

Lidské vztahy

Nv

Etnický původ

Nv

Multikulturalita

7. roč.

8. roč.

9. roč.

Čj

Aj

Čj, Ov, Hv

Ov, Nv Př

Aj

Princip sociálního smíru a solidarity

D, Nv

Nv

Aj, Nv

Environmentální výchova (EV) Tematické okruhy

1. roč.

2. roč.

3. roč.

4. roč.

5. roč.

6. roč.

7. roč. Př

Ekosystémy

Př

Př

Základní podmínky života

Př

Př

Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí

Př Nv

Př 17

8. roč.

9. roč.

Ch Vv

Ch Ch


Mediální výchova (MDV) Tematické okruhy

1. roč.

2. roč.

3. roč.

4. roč.

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti

5. roč.

6. roč.

7. roč.

8. roč.

9. roč.

Čj

Pc

Ov

Ov

Ov, Ch, Čj

Čj

Ov, Ch

Čj

Čj

Čj

Čj

Čj

Rv

Aj

Aj

Tvorba mediálních sdělení

Čj

Čj

Práce v realizačním týmu

Čj

Čj

18

4. UČEBNÍ PLÁN

4. Učební plán

Školní učební plán – 1. stupeň Ročník

Vzdělávací oblasti

Jazyk a jazyková komunikace

Vyučovací předměty

Český jazyk a literatura

1.

2.

3.

7+1 7+1 7+1

5.

Dispon. časová dotace

Celkem hodin

7

7

3

38

3

3

-

Matematika

4

Informační technologie

-

-

-

-

1

Prvouka

2

2

2

-

-

Vlastivěda

-

-

-

1+1

2

Přírodověda

-

-

-

2

1+1

Hudební výchova

2

2

1

1

1

Výtvarná výchova

1

1

1

1

1

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

Člověk a svět práce

Pracovní činnosti

1

1

1

1

1

5

Náboženská výchova


Člověk a jeho svět

Umění a kultura

Celkem hodin

3

4.

Anglický jazyk

Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie

-

1. – 5. ročník

4+1 4+1 4+1 4+1

9 4

24 1

2

14

12

0+1 0+1 0+1 0+1 0+1 21

22

19

24

25

26

5

5

14

118

4. UČEBNÍ PLÁN

Školní učební plán – 2. stupeň Ročník Vzdělávací oblasti

Jazyk a jazyková komunikace

Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie

6. – 9. ročník

Vyučovací předměty

Dispon. Celkem časová hodin dotace

6.

7.

8.

9.

Český jazyk a literatura

4

4+1

4

3+1

Anglický jazyk

3

3

3

3

Německý jazyk

-

-

0+3 0+3

6

6

Matematika

4

4

4+1

3 +1

2

17


1

0+1 0+1 0+1

3

4

Dějepis

2

2

2

1+1 1

12

Občanská výchova

1

1

1

1

Fyzika

1

2

2

1+1

Chemie

-

-

2

2 3

24

Člověk a společnost

Člověk a příroda Přírodopis

2

2

1

1

Zeměpis

2

1+1

1

1+1

Hudební výchova

1

1

1

1

2

12

Umění a kultura

Člověk a zdraví

Člověk a svět práce

10 Výtvarná výchova

2

2

1

1

Tělesná výchova

2

2

2

2

Rodinná výchova

0+1

1

-

-

Výchova ke zdraví

-

-

1

-

Pracovní činnosti

1

1

1

Náboženská výchova Náboženská výchova 0 + 1 Volitelné předměty Celkem hodin

17

1

11

0+1

1

4

0+1 0+1 0+1

4

4

-

-

-

0+1

1

1

28

30

32

32

24

122

20

4. UČEBNÍ PLÁN

4.1. Poznámky k učebnímu plánu Používané zkratky předmětů: Český jazyk a literatura

Čj

Anglický jazyk

Aj

Německý jazyk

Nj

Matematika

M


It

Prvouka

Prv

Vlastivěda

Vl

Přírodověda

Př

Dějepis

D

Občanská výchova

Ov

Fyzika

F

Chemie

Ch

Přírodopis

Př

Zeměpis

Z

Hudební výchova

Hv

Výtvarná výchova

Vv

Tělesná výchova

Tv

Rodinná výchova

Rv

Výchova ke zdraví

Vz

Pracovní činnosti

Pč


Nv

Volitelné předměty: Ekologická výchova

Ev

Písemná elektronická komunikace

Pek

21

4. UČEBNÍ PLÁN Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace: − v 1. – 9. ročníku je zařazen povinný předmět Český jazyk a literatura v časové dotaci viz tabulka, − ve 3. – 9. ročníku je zařazen povinně Anglický jazyk v časové dotaci 3 hodiny týdně, − v 8. a 9. ročníku je zařazen povinně Německý jazyk v časové dotaci 3 hodiny týdně. Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace: − v 1. – 9. ročníku je zařazen povinný předmět Matematika v časové dotaci viz tabulka. Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie: − v 5. – 9. ročníku je zařazen jako povinný předmět Informační technologie v časové dotaci 1 hodina týdně, − v 9. ročníku je jako volitelný předmět zařazena Písemná elektronická komunikace v časové dotaci 1 hodina týdně. Vzdělávací oblast Člověk a příroda: − v 6. – 9. ročník povinné předměty Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis v časové dotaci viz tabulka, − v 9. ročníku je jako volitelný předmět zařazena Ekologická výchova v časové dotaci 1 hodina týdně. Volitelné předměty: − volitelný předmět se otevře v případě, že se do něj přihlásí minimálně 8 zájemců, − v 9. ročníku si žáci volí Ekologickou výchovu v alternativě k Písemné elektronické komunikaci.

22

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura

5. Učební osnovy 5.1. Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace 5.1.1. Český jazyk a literatura Charakteristika vyučovacího předmětu – 1. stupeň Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk má komplexní charakter, ale pro přehlednost je členěn do tří složek: komunikační a slohová výchova, jazyková výchova a literární výchova. Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. V komunikační a slohové výchově se žáci učí pochopit smysl různých jazykových sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně se vyjadřovat psanou i mluvenou formou, posoudit obsah přečteného nebo slyšeného textu a na jeho základě se rozhodovat a vyvozovat závěry. Součástí je také osvojování základních pravidel komunikace, umění naslouchat, prezentovat své názory, postoje a respektovat názory jiných. V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Žáci prohlubují své obecné intelektové dovednosti, rozvíjí přesné a logické myšlení, srozumitelné vyjadřování. Český jazyk se na jedné straně stává nástrojem k získávání znalostí z různých oborů, je prostředkem k sebevyjádření žáků, k prezentaci získaných vědomostí, názorů, postojů, na straně druhé je sám o sobě předmětem poznávání. V literární výchově žáci postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky. Poznávají různé literární druhy a učí se je rozlišovat. Snaží se pochopit umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Odlišují literární fikci od skutečnosti, tvořivě interpretují a reprodukují literární text. Díky získaným prožitkům a poznatkům obohacují svůj duchovní život a pozitivně se formují jejich postoje a životní hodnoty.

Předmět český jazyk se vyučuje jako samostatný předmět 1. – 3. ročník

8 hodin týdně

4. – 5. ročník

7 hodin týdně

Dvě vyučovací hodiny byly použity z disponibilní časové dotace.

Vyučovacím předmětem se prolínají průřezová témata OSV: – rozvoj schopnosti poznávání – poznávání lidí MDV: – – – – –

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení fungování a vliv médií ve společnosti 23

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura – tvorba mediálního sdělení – práce v realizačním týmu

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Žák: − vyhledává, třídí, srovnává a analyzuje informace, pracuje s literaturou – učebnicemi, pracovními sešity, slovníky, příručkami, časopisy, novinami, …, − umí používat základní jazykové termíny, znaky a symboly. Učitel: − vede žáky k pozitivnímu vztahu k učení, k pochopení jeho smyslu, − uvádí učivo do širších souvislostí, propojuje poznatky z různých vzdělávacích oblastí a vytváří tak komplexnější pohled žáků na dané skutečnosti. Kompetence k řešení problémů Žák: − umí vystihnout a pojmenovat problém, promyslet jeho řešení, − samostatně řeší úlohy podle zadání, − ověřuje si správnost zvoleného řešení, dokáže zhodnotit výsledky a vyvodit z nich důsledky. Učitel: − vytváří bezpečné klima ve třídě, umožňuje žákům vyjádřit jejich názor, − pomáhá žákům plánovat účinné řešení problémů. Kompetence komunikativní Žák: − vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně ústní i písemnou formou, − dodržuje pravidla diskuse, naslouchá druhým lidem, vhodně obhajuje svůj názor, − rozumí různým typům textů a jiných informačních a komunikačních prostředků. Učitel: − vytváří vhodné příležitosti k nácviku ústního i písemného projevu žáků, − vede žáky k uplatňování vhodných prostředků komunikace, k vyjadřování vlastních myšlenek, názorů a postojů. Kompetence sociální a personální Žák: − snaží se efektivně spolupracovat ve skupině, přijímá svou roli a zodpovědnost, − chová se ohleduplně k druhým, rozvíjí dobré mezilidské vztahy a příjemnou atmosféru v týmu, − v případě potřeby dokáže požádat o pomoc a také účinně pomáhat druhým. Učitel: − společně se žáky vytváří pravidla práce v týmu,

24

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura − umožňuje žákům co nejčastěji pracovat ve skupinách, aby si osvojili potřebné dovednosti k přijímání rolí, vlastní zodpovědnosti a naučili se spolupracovat, − pomáhá žákům rozvíjet jejich sebeúctu, zdravou sebedůvěru a pozitivní pohled na sebe i na druhé. Kompetence občanské Žák: − rozvíjí své schopnosti v oblasti empatie a respektování názorů a přesvědčení jiných osob, − je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu, − cítí povinnost postavit se podle svých možností proti fyzickému i psychickému násilí, poskytnout pomoc v krizových situacích. Učitel: − vede žáky k respektování, ochraně a ocenění našich tradic, kulturního i historického bohatství, − buduje v nich pozitivní přístup k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, − podporuje žáky k účasti na různých soutěžích. Kompetence pracovní Žák: − dodržuje vymezená pravidla, snaží se kvalitně a zodpovědně plnit své povinnosti a úkoly. Učitel: − dbá na bezpečnost práce žáků, − pomáhá žákům efektivně organizovat práci.

Charakteristika vyučovacího předmětu – 2. stupeň Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány: − komunikační a slohovou výchovou − jazykovou výchovou − literární výchovou Komunikace v českém jazyce se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím prvků dramatizace. Všechny složky oboru Český jazyk a literatura se ve výuce vzájemně prolínají. Jejich úspěšné zvládnutí je předpokladem pro poznávání, získávání vědomostí a osvojování dovedností v dalších oborech vzdělávacího procesu. V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), kultivovaně psát a mluvit a rozhodovat se na základě přečteného i slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej, učit se posuzovat také jazykové prostředky textové výstavby a kompozici textu, používat složitější větnou stavbu. Komunikační dovednosti žáků jsou vytvářeny ve všech vyučovacích předmětech.

25

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura Číst s porozuměním různé druhy textů věcné i odborné povahy, včetně orientace v tabulkách a grafech, vede žáky k pochopení souvislostí, k souvislému vyjadřování, stanovení hlavní myšlenky, problému, vytváření osnovy. Ve 3. vzdělávacím období si žáci utvrzují pravidla pro vytváření psaných i ústních textů různých slohových postupů. K osvojování souvislého plynulého a srozumitelného vyjadřování podle komunikačního záměru mluvčího a typu komunikační situace se využívají mluvené projevy připravené i nepřipravené, jsou zadávány samostatné práce, navozovány různé situace z běžného života, které žáci mají řešit na základě vlastních zkušeností. Důležitou součástí komunikační výchovy je rozvoj slovní zásoby, využití všech možných zdrojů k získávání informací a práce na počítači (práce se slovníky, encyklopediemi, bibliografií, internetem) pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných k dalšímu vzdělávání a sebevzdělávání. Žák se učí nejen obhajovat svůj názor podložený přesvědčivými argumenty, ale také cíleně poslouchat druhé, zaujímat kritický i sebekritický postoj. V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka, učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy (podoby). Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V literární výchově jsou žáci vedeni ke čtení s porozuměním, k práci s textem, k rozlišování specifických znaků literárních druhů, k základní orientaci v dílech českých i světových spisovatelů. Na základě osvojování a rozvíjení čtenářských zkušeností získávají kladný vztah k literatuře a zájem o četbu a další kulturní prožitky, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje. Uvědomují si souvislosti mezi historickými událostmi a literaturou, v níž se odrážejí. Prostřednictvím regionální literatury se rozvíjí u žáků také zájem o obec, město, kraj, v němž žijí, a zájem o občanské dění.

Předmět český jazyk se vyučuje jako samostatný předmět 6. ročník

4 hodiny týdně

7. ročník

5 hodin týdně

8. ročník

4 hodiny týdně

9. ročník

4 hodiny týdně

Jedna vyučovací hodina byla použita z disponibilní časové dotace.

Vyučovacím předmětem se prolínají průřezová témata OSV: – rozvoj schopností poznávání (dovednosti pro učení a studium, cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů) – komunikace (dovednosti pro sdělování verbální i neverbální, řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč lidských skutků, dialog) – hodnoty, postoje, praktická etika (analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí) 26

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura MKV: –

kulturní diference (poznávání vlastního kulturního zakotvení, jedinečnost každého člověka a jeho individuálních zvláštností, respektování zvláštností různých etnik)

MV: – – – –

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě) vnímání autora sdělení (identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje) stavba a tvorba mediálního sdělení (uplatnění a výběr výrazových prostředků pro tvorbu věcně správných a komunikačně vhodných sdělení) práce v realizačním týmu

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Mluvnice: Žák se seznámí s abstraktními pojmy jazykové roviny, naučí se je aplikovat v mluvené i písemné podobě. Pochopí vznik, vývoj, stavbu a symboly jazyka. Poznává strukturu jazyka, potřebnou pro učení se cizím jazykům. Dovede samostatně pracovat s jazykovými příručkami. Komunikační výchova: Žák si osvojí základní slohové postupy. Zvládá aplikaci jazykových poznatků do písemného i ústního projevu. Je připraven prezentovat stručně, výstižně své myšlenky. Literární výchova: Žák se zdokonaluje ve čtení textu s porozuměním, je schopen text reprodukovat, provést výklad, výpisky a upravit text pro další práci. Dále se seznámí se základními díly a autory české a světové literatury a základními literárními druhy a žánry. Kompetence k řešení problémů Mluvnice: Žák se dovede zamyslet nad stavbou a strukturou jazykového sdělení, nad jeho smyslem, citovým zabarvením. Dokáže zvolit správný postup jazykového rozboru. Zvládne využít všechny krásy a možnosti významů slov, které v sobě skrývá český jazyk. Komunikační výchova: Žák je připraven úspěšně formulovat jakékoliv zadání sdělení. Vybere odpovídající slohový postup, jeho strukturu. Je schopen se nad prací samostatně zamyslet a prezentovat ji. Literární výchova: Žák umí pracovat se všemi rovinami čteného textu, srovnat jednotlivé výpovědi, kriticky text zhodnotit a obhájit svůj názor. Kompetence komunikativní Mluvnice: Žák se seznámí se spisovnou formou českého jazyka, všemi možnostmi správného vyjadřování. Komunikační výchova: Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, spisovně a kultivovaně v písemném i ústním projevu. Dokáže pracovat s hlasem, s mimikou, gesty. Umí improvizovat a zvládá základy dramatického projevu. Naslouchá promluvám druhých lidí, umí na ně vhodně zareagovat. Literární výchova: Žák rozumí různým typům textů a záznamů, zvládne je reprodukovat. 27

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura Kompetence sociální a personální Mluvnice: Žák je schopen práce ve skupině. Měl by pochopit hodnotu jazyka jako dorozumívacího a sjednocujícího prostředku ve společnosti. Rozumí mimoverbální komunikaci. Používá vhodně všechny roviny spisovné i nespisovné formy jazyka, chápe jejich užívání. Přispívá na základě volby správných citových zabarvení slov k upevňování mezilidských vztahů. Komunikační výchova: Dokáže vést a udržovat linii diskuse ve skupině, umí však také naslouchat, nejen rozkazovat. Dovede mluvit a přestat mluvit ve správný okamžik. Literární výchova: Učitel vede četbou žáky k rozvíjení vlastního vnitřního Já: podněcuje fantazii, představivost. Obohacuje duševní život, dává nahlédnout do emocí, problémů jiných lidí z různých kultur. Vytváří vztah ke kultuře a estetickému cítění. Žáci by měli získat vztah k divadelní tvorbě, pozitivní vztah ke knihám. Kriticky zhodnotit morální a estetickou hodnotu knihy, divadelního či filmového představení. Kompetence občanské Mluvnice: Žák by měl získat hrdost na svůj mateřský jazyk. Chápat význam jazyka pro lidstvo, národ. Úlohu jazyka v dějinách, jeho křehkost. Chránit ho před anglicismy, vulgarismy a před komolením významů slov. Komunikační výchova: Žák se snaží používat český jazyk v celé jeho kráse, nejen ve školní výuce, ale také mimo školu. Literární výchova: Žák se zapojuje do kulturního a literárního dění regionu, poznává jeho významné osobnosti a instituce. Ctí tradice lidové slovesnosti a poznává dějiny literárního života. Kompetence pracovní Využívá získané jazykové, komunikační a literární znalosti v zájmu vlastního rozvoje, své přípravy na budoucnost a profesní zaměření.

28

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura Výstupy – 1. ročník

Učivo

Vyjadřuje svůj vlastní zážitek.

Krátký mluvený projev – správné dýchání, tvoření hlasu, výslovnost, artikulace, srozumitelnost, nácvik přiměřeného tempa řeči.

V krátkých mluvených projevech správně dýchá, volí vhodné tempo řeči a snaží se o správnou výslovnost. Žák si osvojuje základní komunikační pravidla v rozhovoru.

Žák píše psacím písmem. Přiřazuje k hláskám správná písmena tiskacího i psacího tvaru. Poznává a využívá základní interpunkční znaménka.

OSV – poznávání lidí – Pozdrav, oslovení, prosba, poděkování, omluva, vzájemné poznávání vyřízení krátkého vzkazu nebo zprávy se ve skupině Psaní písmen a slov, opis a přepis jednoduchých OSV – rozvoj schopnosti slov a vět. poznávání – cvičení smyslového vnímání, Písmena malá, velká, tiskací, psací. pozornosti a soustředění, Tečka, čárka, otazník, vykřičník. cvičení dovedností zapamatování, řešení Uvozovky, pomlčka, dvojtečka, středník, problémů závorka.

Žák zvládá základní hygienické návyky spojené s psaním.

Dodržování hygienických návyků správného psaní – sezení, držení psacího náčiní, uvolňovací cviky, hygiena zraku

Žák rozlišuje hlásky, skládá z nich slabiky, ze slabik slova, ze slov věty.

Věta, slovo, slabika, hláska. Poslech a reprodukce textu, domýšlení, vymýšlení příběhu, dramatizace

Žák podle svých schopností pracuje s textem podle pokynu učitele.

Průřezová témata

Přednes jednoduché básně, říkadla Nadpis, řádek, odstavec Čtení s porozuměním

29


Učivo

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti.

Praktické čtení – technika, pozorné, plynulé čtení, znalost orientačních prvků v textu (nadpis, odstavec, věta), správná intonace, četba v rolích, přímá řeč. Věcné čtení – získávání a vyhledávání informací v textu, hledání klíčových slov.

Rozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti.

Naslouchání – zdvořilé, pozorné, soustředěné, aktivní s otázkami.

Prohlubuje si základní komunikační pravidla rozhovoru. Pečlivě vyslovuje. V krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči. Na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev. Seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh.

Mluvený projev – základy ústního vyjadřování ve větách. Spisovné vyjadřování v ústním projevu. Sdělení svého názoru, vyjádření vlastních pocitů. Vypravování podle obrázkové osnovy. Správné tvary písmen a číslic.

Píše správné tvary písmen a číslic.

Opis a přepis jednoduchých textů.

Správně spojuje písmena i slabiky, kontroluje vlastní písemný projev.

Interpunkční znaménka nad hláskami a za větami.

Píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení.

Psaní vlastní adresy, krátký dopis, pozdrav, blahopřání, vzkaz, poznámka. Popis předmětu, obrázku, osoby, zvířete, 30


5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura pracovního postupu. JAZYKOVÁ VÝCHOVA Vyjmenuje abecedu a prakticky ji využívá, hledá v abecedním rejstříku.

Abeceda.

Rozlišuje druhy vět a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky.

Druhy vět – věta oznamovací, tázací, rozkazovací a přací.

Umí používat velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování.

Psaní velkých písmen na začátku věty a u vlastních jmen. Slovo a slovní význam:

Porovnává významy slov opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená. Rozliší spisovné a nespisovné slovo.

Slova nadřazená, podřazená, souřadná. Slova protikladná. Slova mnohoznačná a souznačná. Slova spisovná a nespisovná.

Rozlišuje grafickou a zvukovou podobu slova, člení slova na slabiky, hlásky. Skládá slova z hlásek, slabik a věty ze slov. Dokáže rozdělit hlásky, vyjmenuje samohlásky krátké a dlouhé, souhlásky tvrdé, měkké i obojetné. Odůvodní a správně napíše i/y po tvrdých a měkkých souhláskách. Zdůvodní a správně napíše ve slovech ú/ů. Seznámí se se slovními druhy.

Věta, slovo, slabika, hláska.

Hlásky – rozdělení hlásek. Samohlásky – krátké a dlouhé. Souhlásky – měkké, tvrdé, obojetné. Dvojhlásky. Slabikotvorné r, l. Slovní druhy – Podstatná jména, slovesa, 31

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura Vyhledá a rozliší podstatná jména, slovesa a předložky.

předložky, spojky, číslovky.

Píše správně slabiky dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě.

Skupiny dě, tě, ně, bě, pě, vě mě.

Zdůvodní a správně píše slova s párovou souhláskou na konci a uvnitř slova.

Výslovnost a psaní párových souhlásek: b – p, d – t, ď – ť, z – s, ž – š, h – ch, v – f.

Odliší větu jednoduchou a souvětí.

Věta jednoduchá a souvětí.

LITERÁRNÍ VÝCHOVA Čte a přednáší texty přiměřené věku. Začíná samostatně číst knihy, seznámí s knihou spolužáky.

Čtení a pamětný přednes.

Vyjadřuje své pocity z přečteného textu.

Uvědomělý poslech literárních textů.

Pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností.

Tvořivé činnosti s literárním textem: přednes, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod.

Rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění.

Základní literární pojmy – literární druhy a žánry: rozpočitadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka, bajka, povídka, spisovatel, básník, ilustrátor, kniha, čtenář, sloka, rým, verš. Návštěva divadelního představení a koncertu.

Prožitek divadla a koncertu.

Pojmy: divadlo, herec, režisér, divadelní hra, jeviště, hlediště, orchestr, dirigent, sólista.

32


Učivo

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák čte texty přiměřeného rozsahu a náročnosti plynule a s porozuměním.

Žák rozumí mluveným i písemným pokynům přiměřené složitosti.

Čtení – praktické čtení (technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu) Čtení – věcné čtení (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, klíčová slova) Věcné naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní – zaznamenat slyšené, reagovat otázkami) Naslouchání – praktické (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem)

Žák se snaží respektovat základní komunikační pravidla v rozhovoru.

Žák usiluje o pečlivou výslovnost, opravuje svou nesprávnou a nedbalou výslovnost. V krátkých mluvených projevech žák správně dýchá a volí vhodné tempo řeči.

Mluvený projev – základní komunikační pravidla (dialog na základě obrazového materiálu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování).

Mluvený projev – základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost).

Žák volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných Mimojazykové prostředky řeči – mimika, gesta. školních i mimoškolních situacích. Žák dokáže na základě vlastních zážitků utvořit krátký mluvený projev.

Mluvený projev – vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační žánry – pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, 33


5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura zpráva, oznámení, vypravování, … Žák ovládá základní hygienické návyky spojené se psaním.

Správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem.

Žák píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena a slabiky; samostatně kontroluje vlastní písemný projev.

Technika psaní – úhledný, čitelný a přehledný písemný projev, formální úprava textu.

Žák píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení.

Žánry písemného projevu – adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin, omluvenka, oznámení, pozvánka, vzkaz, inzerát, dopis, popis, jednoduché tiskopisy (přihláška, dotazník), vypravování.

Žák dokáže seřadit ilustrace podle dějové posloupnosti a vyprávět Vypravování. podle nich jednoduchý příběh. JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje krátké a dlouhé samohlásky.

Žák porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, dokáže v textu vyhledat slova příbuzná.

Žák porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost.

Sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin, modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk) Slovní zásoba a tvoření slov – slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná, antonyma, synonyma Stavba slova (kořen, předponová část, příponová část, koncovka – seznámení) Slovní zásoba a tvoření slov – slova a pojmy, význam slov. 34


Žák rozlišuje slovní druhy v základním tvaru.

Tvarosloví – slovní druhy

Žák užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves.

Tvarosloví – tvary slov

Žák spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy.

Skladba – věta jednoduchá a souvětí, základní skladební dvojice

Žák rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky.

Druhy vět

Žák odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování.

Tvrdé, měkké slabiky Psaní i/y po obojetných souhláskách (vyjmenovaná slova a slova příbuzná) Velká písmena

LITERÁRNÍ VÝCHOVA Žák čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřeného věku.

Tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů

Žák dokáže vyjádřit pocity z přečteného textu.

Zážitkové čtení a naslouchání Poslech literárních textů

Žák rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění.

Základní literární pojmy – rozpočitadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka, bajka, verš, rým, přirovnání, …

Žák pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností.

Dramatizace Volná reprodukce přečteného nebo slyšeného

35

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura textu Vlastní výtvarný doprovod

36


Učivo

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty nahlas i potichu.

Praktické čtení (zdokonalování techniky čtení, plynulosti, orientace v textu)

Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, dokáže podstatné informace zaznamenat.

Věcné čtení (vyhledávání různých informací, klíčových slov)

Žák posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení.

Pozorné a soustředěné naslouchání.

Reprodukuje obsah a zapamatuje si podstatná fakta přiměřeně složitého sdělení.

Věcné a aktivní naslouchání, záznam slyšeného, reagování otázkami

Žák dokáže správně vést dialog.

Základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilost)

Rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě.

Dramatizace.

Žák volí vhodně intonaci, přízvuk, pauzy a tempo dle svého komunikačního záměru.

Základní techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost) Formální úprava textu

Píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry.

Žánry písemného projevu: popis (předmětu, osoby, pracovního postupu), vypravování, dopis, blahopřání

Rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost, vhodně ji užívá podle komunikační situace.

Vyjadřování se podle určité komunikační situace

Žák dokáže sestavit osnovu vyprávění a na jejím základě vytvořit Osnova 37


5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura krátký mluvený projev nebo text se správnou časovou posloupností.

Vypravování Vyprávění podle obrázkové osnovy

JAZYKOVÁ VÝCHOVA Slova jednoznačná, mnohoznačná Žák porovnává významy slov.

Slova s citovým zabarvením Slova protikladná, souznačná a souřadná Slova významem nadřazená a podřazená

Rozlišuje ve slově kořen, část předponovou, příponovou a koncovku.

Stavba slova Slova příbuzná Slovní druhy (ohebné a neohebné)

Určuje slovní druhy a používá je v gramaticky správných tvarech Skloňování ohebných slovních druhů ve svém mluveném projevu. (pád, číslo, rod, vzor u podstatných jmen) Časování sloves (osoba, číslo, čas, způsob) Základní a určovací skladební dvojice Dokáže vyhledat základní skladební dvojici.

Základní větné členy (podmět a přísudek) Holá a rozvitá věta

Žák odlišuje větu jednoduchou a souvětí.

Píše správně i/y po obojetných souhláskách.

Věta jednoduchá a souvětí Vzorce souvětí Opakování a procvičování vyjmenovaných slov Vzory podstatných jmen

38

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura Shoda přísudku s podmětem Čárky ve větě jednoduché – oslovení, citoslovce… Zvládá základní příklady syntaktického pravopisu.

Čárky v souvětí Spojovací výrazy Přímá řeč

LITERÁRNÍ VÝCHOVA Poslech literárních textů Žák je schopen vyjadřovat své dojmy z četby a zaznamenat je.

Zážitkové čtení a naslouchání Vedení čtenářského deníku Přednes vhodných literárních textů Volná reprodukce textu

Volně reprodukuje text, tvoří vlastní literární text na dané téma.

Dramatizace Výtvarný doprovod Vlastní tvorba básní, povídek… Rozlišování literárních druhů a žánrů (hádanka, rozpočitadlo, báseň, pohádka, pověst)

Rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů, při jednoduchém rozboru textů používá základní literární pojmy.

Spisovatel, básník Herec, režisér Verš, rým, přirovnání

39


Učivo


KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák s porozuměním čte přiměřené texty potichu i nahlas.

Praktické čtení (zdokonalení techniky čtení, plynulost, orientace v textu).

Rozlišuje podstatné informace ve vhodném textu od okrajových, dokáže podstatné informace zaznamenat.

Věcné čtení (vyhledávání informací, klíčová slova)

Posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení.

Pozorné, soustředěné naslouchání.

Reprodukuje obsah a zapamatuje si podstatná fakta přiměřeně složitého sdělení.

Aktivní naslouchání – zaznamenávání slyšeného, reagování otázkami.

Dokáže správně vést dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku.

Základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilost)

V reklamě rozpozná manipulativní komunikaci.

Reklama

MDV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením) MDV – interpretace vztahů mediálních sdělení a reality

Podle svého komunikačního záměru vhodně volí intonaci,

Základní techniky mluveného projevu 40

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura přízvuk, pauzy a tempo. Rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost, vhodně ji užívá podle komunikační situace.

Vyjadřování závislé na komunikační situaci

Formální úprava textu Po stránce obsahové i formální správně píše jednoduché komunikační žánry. Zařazuje do vyprávění základní typ přímé řeči.

Dokáže sestavit osnovu vyprávění a na jejím základě vytvořit krátký mluvený projev nebo text se správnou časovou posloupností.

Žánry písemného projevu: článek do časopisu, popis (předmětu, pracovního postupu), líčení, vypravování, dopis, telegram, oznámení, zpráva

Osnova, vypravování

JAZYKOVÁ VÝCHOVA Slova jednoznačná, mnohoznačná Žák porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová.

Slova s citovým zabarvením Slova protikladná, souznačná a souřadná Slova významem nadřazená a podřazená Stavba slova

Rozlišuje ve slově kořen, část předponovou, příponovou a koncovku.

Slovotvorný základ Slova příbuzná

Určuje slovní druhy plnovýznamových slov a používá jejich gramaticky správné tvary ve svém mluveném projevu. Rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary.

Slovní druhy (ohebné, neohebné) Skloňování ohebných slovních druhů (pád, číslo, rod, vzory podstatných jmen a přídavných jmen správný zápis počátečních 41

MDV – stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, tvorba mediálních sdělení, práce v realizačním týmu

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura velkých písmen u vlastních jmen) Časování sloves (osoba, číslo, čas), slovesný způsob Základní větné členy Je schopen vyhledat základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty.

Podmět holý, rozvitý, několikanásobný Věty s podmětem nevyjádřeným Přísudek holý, rozvitý, několikanásobný

Odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí. Užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje.

Souvětí – věty hlavní a vedlejší Spojovací výrazy Opakování vyjmenovaných slov Vzory podstatných jmen

Píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách.

Vzory přídavných jmen (tvrdých a měkkých) Shoda přísudku s podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem

Zvládá základní příklady syntaktického pravopisu.

Čárky ve větě jednoduché – oslovení, citoslovce, několikanásobné větné členy. Čárky v souvětí, spojovací výrazy.

LITERÁRNÍ VÝCHOVA Žák je schopen vyjádřit své dojmy četby a zaznamenat je.

Poslech literárních textů Zážitkové čtení a naslouchání 42

OSV – rozvoj schopností poznávání (cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů)

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura Čtenářský deník Přednes vhodných literárních textů Volná reprodukce textu Volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma.

Dramatizace Výtvarný doprovod Vlastní tvorba povídek, básniček

Rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů. Při jednoduchém rozboru textů používá základní literární pojmy.

Rozlišení literárních druhů a žánrů (rozpočitadlo, hádanka, báseň, pohádka, pověst, bajka, povídka) Spisovatel, básník, herec, režisér, Verš, rým, přirovnání

43


Učivo

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Píše správně po stránce obsahové i formální. Sestaví osnovu vyprávění, na jejím základě vytváří projev. Používá vhodných jazykových a stylistických prostředků (přívlastky, přirovnání).

Vyprávěcí postup: Vypravování

Zařazuje do vyprávění základní typ přímé řeči. Používá vhodných jazykových a stylistických prostředků (výstižná slovesa, přesné názvosloví).

Popisný postup:

Dodržuje logický sled jednotlivých kroků.

Popis budovy, místnosti, osoby, krajiny, pracovního postupu)

Zpracuje kompozici stručně a výstižně. Zná a dovede aplikovat základní údaje daného útvaru. Využívá bohatosti slovní zásoby.

Má osvojenu standardní formu těchto útvarů. Využívá získaných poznatků v praxi.

Informační postup: Vzkaz, zpráva, oznámení, inzerát Výpisky, výtah Administrativní postup: Dopis, objednávka Vyplňování jednoduchých tiskopisů

V mluveném projevu připraveném vhodně využívá verbálních prostředků řeči. Koriguje rychlost, plynulost, srozumitelnost projevu.

Mluvený projev

Volí náležitou intonaci.

44



JAZYKOVÁ VÝCHOVA Zná základní jazykové příručky – Slovník spisovné češtiny, Pravidla českého pravopisu a umí v nich vyhledávat informace.

Jazykové příručky

Odlišuje slova spisovná od jejich nespisovné podoby. Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití. Má upevněny vědomosti o hláskách. Používá intonaci v mluveném projevu a spisovnou výslovnost.

Jazyk a jeho útvary

Zvuková stránka jazyka

Rozlišuje ve slově kořen, předponu, příponu, koncovku. Na základě poznatků o stavbě slova zvládá pravopis na hranici předpony/ kořene, kořene/přípony.

Stavba slova a pravopis

Píše správné i/y po měkkých, tvrdých, obojetných souhláskách. Určuje slovní druhy plnovýznamových slov. Dovede aplikovat poznatky ze skloňování podstatných, přídavných jmen a zájmen do pravopisu jejich koncovek.

Tvarosloví – ohebné slovní druhy

Umí časovat slovesa do správných tvarů a popsat je. Má představu o významu a postavení větných členů. Vyhledává základní skladební dvojici. Uplatňuje shodu podmětu s přísudkem v pravopise.

Větná skladba

Rozpoznává větu jednoduchou od souvětí. 45

OSV – rozvoj schopností poznávání cvičení dovedností zapamatování, dovedností pro učení

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura Užívá vhodné spojovací výrazy LITERÁRNÍ VÝCHOVA Rozlišuje dané literární žánry podle jejich charakteristiky. Pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých čtenářských dovedností. Vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává si je. Volně reprodukuje čtený či slyšený text. Dovede rozlišit hlavní a vedlejší postavy. Zvládne jednoduchou ilustraci.

Literární žánry: Báje Pohádky Pověsti Povídky

Je schopen jednoduché dramatizace textu. Rozlišuje vyjadřování v próze a poezii. Přednáší báseň ve vhodném frázování. Zpaměti reprodukuje báseň přiměřenou věku.

Poezie

Používá základní pojmy básnictví. Provede jednoduchý rozbor básně.

46


Učivo

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Píše správně po stránce obsahové (výstižnost, napětí) i formální (části kompozice a její dělení). Sestaví osnovu vyprávění, na jejím základě vytváří projev. Tvořivě pracuje se všemi částmi vypravování. Používá vhodných jazykových a stylistických prostředků (přívlastky, přirovnání).

Vyprávěcí postup: Vypravování

Zařazuje do vyprávění přímou řeč, věty zvolací, jednočlenné. Používá vhodných jazykových a stylistických prostředků (výstižná slovesa, přesné názvosloví).

Popisný postup:

Dodržuje logický sled jednotlivých kroků.

Popis umělecký

Zpracuje kompozici stručně a výstižně.

Popis pracovního postupu

Rozeznává podstatné a okrajové informace sdělení.

Líčení

Popis předmětu

Administrativní postup: Má osvojenu standardní formu útvaru.

Výtah

Využívá získaných poznatků v praxi.

Žádost Životopis

V mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně využívá verbálních i nonverbálních prostředků řeči. Koriguje rychlost, plynulost, srozumitelnost projevu.

Mluvený projev

Volí náležitou intonaci. 47


5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura Spisovně vyslovuje česká i běžná cizí slova. JAZYKOVÁ VÝCHOVA Správně třídí slovní druhy a vhodně je používá v komunikaci. Pozná základní slova neohebných slovních druhů.

Tvarosloví

Zvládá lexikální a morfologický pravopis. Rozeznává věty podle postoje mluvčího ke skutečnosti. Odlišuje věty jednočlenné, dvojčlenné. Chápe podstatu větných členů, umí je poznat ve větě.

Větná skladba

Nahrazuje větné členy větami vedlejšími a naopak. Rozlišuje nejrůznější způsoby obohacování slovní zásoby. Rozpozná v textu způsoby obohacování slovní zásoby. Rozpoznává přenesená pojmenování. Dokáže slova odvozovat, skládat, zkracovat.

Slovní zásoba Tvoření slov

Pozná základní přejatá slova, zná důvody přejímání. Píše správně malá a velká písmena u vlastních jmen a názvů.

Pravopis

Určuje věcné významy slov, dokáže je vyhledávat v SSČ. Porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu. Rozlišuje slova jedno- a mnohoznačná, popíše vztahy mezi významy.

Význam slov

Dokáže vyhledat a vysvětlit rčení. 48

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura Využívá ve slohových a literárních útvarech slova citově zabarvená. LITERÁRNÍ VÝCHOVA Rozlišuje dané literární žánry podle jejich charakteristiky. Pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých čtenářských dovedností.

Literární žánry: Báje, pověst, legenda

Vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává si je.

Kronika

Volně reprodukuje čtený či slyšený text.

Bajka

Dovede rozlišit hlavní a vedlejší postavy.

Balady

Pamatuje si nejznámější autory jednotlivých žánrů, rozpoznává individuální rysy autorů.

Pohádka

Kreslí výstižnou a vhodnou ilustraci.

Memoáry, biografie

Uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla, interpretuje smysl díla.

Rekonstrukce historické události

Cestopis

Rozlišuje vyjadřování v próze a poezii. Přednáší báseň ve vhodném frázování. Zpaměti reprodukuje báseň přiměřenou věku.

Poezie

Používá základní pojmy básnictví. Provede jednoduchý rozbor básně. Pozná rozdíl mezi povídkovou a románovou knihou. Je seznámen se základními pojmy dramatické tvorby. Rozliší dramatický text od prozaického.

Povídka/román Drama

49

MKV – kulturní diference (poznávání vlastního kulturního zakotvení)

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura Zná základní okolnosti divadelního zpracování. Užívá základní literární pojmy pro popis textu.

Literární pojmy

50


Učivo

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Využívá základy studijního čtení – vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenku. Vytvoří si poznámky a otázky k textu. Dokáže sestavit souvislý výtah, používat citaci. Vytvoří osnovu textu, výpisky, uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování.

Výtah

Vytvoří a přednese vlastní referát. Rozlišuje vnitřní a vnější charakteristiku, přímou a nepřímou charakteristiku.

Charakteristika

Používá jazykové prostředky vhodné k charakteristice.

Líčení

Vytvoří umělecký popis, používá jazykové prostředky líčení. Vytvoří výklad mluvený i psaný. Používá jazykové prostředky výkladu.

Výklad

Sestaví osnovu výkladu. Zvládne základy úvahového postupu, třídí své myšlenky a správně je formuluje.

Úvaha

Podle svých schopností se hlouběji zamyslí nad daným tématem. Seznámí se se základními publicistickými útvary, jejich stavbou a funkcí, dokáže je rozlišit a použít pro danou příležitost.

Základy publicistiky

51



JAZYKOVÁ VÝCHOVA Vysvětlí vznik a vývoj českého jazyka po současnost. Zařadí češtinu do soustavy jazyků slovanských, porovnává základní rozdíly mezi slovanskými jazyky.

Vznik a vývoj češtiny

Rozumí pojmům archaimus, historismus, neologismus. Zná a rozlišuje formy spisovného a nespisovného jazyka (nářečí, slang, vulgarismy).

Útvary češtiny

Má upevněny způsoby obohacování slovní zásoby. Píše pravopisně základní přejatá slova.

Slovní zásoba

Rozumí významu nejpoužívanějších přejatých, cizích slov.

Tvoření slov

Rozumí významu základních předpon, přípon. Chápe poznatky o slovesném vidu. Používá v mluveném i psaném projevu správné tvary obtížnějších sloves. Tvarosloví Správně třídí slovní druhy, má upevněny spisovné tvary a jejich pravopis. Poznává základní a rozvíjející větné členy. Rozlišuje jednotlivé druhy vedlejších vět. Určuje významové poměry mezi hlavními větami. Určuje významové poměry mezi větnými členy.

Skladba

Rozlišuje souvětí souřadné a podřadné. Znázorní graf složitého souvětí. 52

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura Rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě jednoduché i v souvětí. LITERÁRNÍ VÝCHOVA Je seznámen s problematikou evropského literárního a kulturního vývoje.

Literatura antická, středověká, novozákonní, Pěstuje si kladný emocionální vztah k národní literatuře a kultuře. literatura romantismu, literatura s tématikou holocaustu Rozvíjí své humánní cítění a postoje. Získává informace o vybraných autorech a textech. Uceleně reprodukuje přečtený nebo slyšený text. Jednoduše popisuje strukturu úryvku. Rozlišuje hlavní a vedlejší postavy, charakterizuje je. Zařadí úryvek ke správnému literárnímu žánru. Rozlišuje základní literární druhy a žánry podle hlavních znaků. Porovnává funkci, styl a jazykové prostředky žánru či druhu.

Literární teorie: Literární žánry Literární pojmy

Aplikuje znalosti literárních pojmů při popisu díla. Vyhledává základní básnické či prozaické prostředky.

53

OSV – hodnoty, postoje, praktická etika


Učivo


KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA MDV: – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě Odlišuje v textu slyšeném nebo psaném fakta od názorů a hodnocení. Ověřuje fakta pomocí otázek a dostupných zdrojů. Kriticky rozpozná manipulaci v masmédiích. Rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr Souhrnná praktická cvičení jednotlivých textu. postupů a jejich útvarů Rozpozná spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné Stylizační cvičení jazykové prostředky vzhledem ke komunikačnímu záměru. Logicky, přehledně uspořádává informace v textu s ohledem Projektová činnost na jeho účel. Tvořivé psaní Využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu, k tvořivé práci s textem či ke tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů.

54

– tvorba med. sdělení – uplatnění a výběr výraz. prostředků pro tvorbu věcně správných a komunikačně vhodných sdělení – stavba mediálních sdělení – práce v realizačním týmu – vnímání autora mediálních sdělení (identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci)


V mluveném projevu vhodně užívá verbálních i nonverbálních prostředků řeči.

Proslov

Samostatně připraví a přednese mluvený projev na dané téma. Zapojuje se do diskuze, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu

Diskuse a její zásady

Dorozumívá se kultivovaně, výstižnými jazykovými prostředky. JAZYKOVÁ VÝCHOVA Má základní vědomosti o původu, postavení a formách češtiny. Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití. Chápe základy české fonetiky a fonologie. Spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova.

Obecné výklady o jazyce

Zvuková stránka jazyka

Používá znalosti z lexikologie v písemném i mluveném projevu rozpoznává přenesená pojmenování.

Význam slov

Správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci.

Tvarosloví

Odliší základní nepravidelnosti větné stavby. Rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí.

Skladba

Graficky i lineárně provede rozbor věty. Zná pravidla lexikálního, morfologického, slovotvorného, syntaktického pravopisu.

Pravopis 55

OSV – komunikace

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura Aplikuje je v písemném i ústním projevu. Píše správně interpunkci. Používá znalosti z lexikologie v písemném i mluveném projevu. Rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov.

Slovní zásoba a tvoření slov

LITERÁRNÍ VÝCHOVA Má přehled o chronologii a základní charakteristice hlavních literárních směrů. Uvede nejznámějšího představitele daného směru.

Dějiny literatury:

Jednoduše interpretuje obsah daného díla.

České a světové (z renesanční literatury, od renesance k baroku, z literárního klasicismu, realismus, přelom 19. / 20. století až po současnost)

Porovnává různá ztvárnění téhož námětu v prozaickém, básnickém, dramatickém (filmovém) zpracování. Rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora. Uceleně reprodukuje přečtený nebo slyšený text. Zařadí úryvek ke správnému literárnímu žánru. Rozlišuje základní literární druhy a žánry podle hlavních znaků. Porovnává funkci, styl a jazykové prostředky žánru či druhu. Uvede hlavní představitele jednotlivých žánrů.

Literární teorie: Literární žánry Literární pojmy

Aplikuje znalosti literárních pojmů při popisu díla. Tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie.

56


Formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, z návštěvy divadelního nebo filmového představení a kriticky je zhodnocuje. Vede si záznamy z četby a ze svého kulturního života. Orientuje se v místní městské knihovně a v dalších informačních zdrojích.

Vztah ke kultuře

Vystupuje slušně a projevuje se patřičným chováním při návštěvě divadelního (filmového) představení. Rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní.

57

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Anglický jazyk

5.1.2. Anglický jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu – 1. stupeň Anglický jazyk se na prvním stupni vyučuje od 3. do 5. ročníku. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Cizí jazyk a souvisejících tematických okruhů průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Cílem je naučit žáky základním schopnostem komunikace s lidmi ze zahraničí, práce s počítačem, internetem atd. Důraz klademe na rozvoj komunikačních dovedností, porozumění mluvenému slovu, osvojení zvukové podoby angličtiny a znalost gramatiky, ale také na seznámení se s reáliemi anglicky mluvících zemí. Předmět anglický jazyk se vyučuje v časové dotaci 3 hodiny týdně v každém ročníku.

Předmětem se prolínají tato průřezová témata OSV: − poznávání lidí − komunikace VMEGS: − Evropa a svět nás zajímá − objevujeme Evropu a svět MKV: − multikulturalita

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: − vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, − poznává smysl a cíl učení. Učitel: − vede žáky k ověřování výsledků. Kompetence k řešení problémů Žák: − je schopen pochopit problém, − žák umí vyhledat potřebné informace. Učitel: − klade vhodné otázky, − umožní volný přístup k informačním zdrojům.

58

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Anglický jazyk Kompetence komunikativní Žák: − komunikuje na odpovídající úrovni, − naslouchá promluvám druhých lidí a vhodně na ně reaguje. Učitel: − vede žáky k výstižnému a souvislému projevu, − vytváří příležitosti pro komunikace mezi žáky, − vede žáky k aktivitám, které mohou být vykonávány individuálně a ve dvojicích. Kompetence sociální a personální Žák: − spolupracuje ve skupině, − se podílí na utváření příjemné atmosféry v týmu, − je schopen sebekontroly. Učitel: − hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok, − vede žáky k tomu, aby na základě jasných kriterií hodnotili své činnosti. Kompetence občanské Žák: − respektuje názory ostatních, − se zodpovědně rozhoduje podle dané situace. Učitel: − vede žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů, − vede žáky k diskusi, − vede žáky ke vzájemnému naslouchání si. Kompetence pracovní Žák: − je schopen efektivně organizovat svou práci. Učitel: − napomáhá při cestě ke správnému řešení, − zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků.

Charakteristika vyučovacího předmětu – 2. stupeň Předmět anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět v 6. – 9. ročníku v časové dotaci 3 hodiny týdně.

Vzdělávací obsah je rozdělen na tematické okruhy: − receptivní řečové dovednosti − produktivní řečové dovednosti − interaktivní řečové dovednosti 59


Vzdělávání je zaměřeno na: − získávání zájmu o studium cizího jazyka a vytváření pozitivního vztahu k tomuto předmětu, − osvojení potřebných jazykových znalostí a dovedností k aktivnímu využití komunikace v cizím jazyce, − získávání schopností číst s porozuměním přiměřené texty v cizím jazyce, − porozumění přiměřeně (jazykově, obsahově, rozsahem) náročnému ústnímu sdělení na úrovni osvojených znalostí, − poznávání kultury zemí příslušné jazykové oblasti, vyhledávání nejdůležitějších informací o zemích studovaného jazyka, − pochopení významu znalosti cizích jazyků pro osobní život, formování vzájemného porozumění mezi zeměmi, respektu a tolerance k odlišným kulturním hodnotám jiných národů. Podle možností se zúčastňujeme různých soutěží týkajících se anglického jazyka. Předmět anglický jazyk je úzce spjat s ostatními předměty (např. zeměpis – práce s mapou, ..., dějepis – historie anglicky mluvících zemí…, rodinná výchova, občanská výchova, hudební výchova, jazyk český, ...).

Vyučovacím předmětem se prolínají průřezová témata OSV: − poznávání lidí − komunikace VMEGS: − Evropa a svět nás zajímá − objevujeme Evropu a svět MKV: − kulturní diference − princip sociálního smíru a solidarity MDV: − fungování a vliv médií ve společnosti

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: − vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, − propojuje získané poznatky do širších celků, − poznává smysl a cíl učení. 60

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Anglický jazyk Učitel: − vede žáky k ověřování výsledků, − zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace. Kompetence k řešení problémů Žák: − je schopen pochopit problém, − žák umí vyhledat potřebné informace. Učitel: − klade vhodné otázky, − umožní volný přístup k informačním zdrojům. Kompetence komunikativní Žák: − komunikuje na odpovídající úrovni, − naslouchá promluvám druhých lidí a vhodně na ně reaguje. Učitel: − vede žáky k výstižnému a souvislému projevu, − vytváří příležitosti pro komunikaci mezi žáky, − vede žáky k aktivitám, které mohou být vykonávány individuálně a ve dvojicích. Kompetence sociální a personální Žák: − spolupracuje ve skupině, − se podílí na utváření příjemné atmosféry v týmu, − je schopen sebekontroly. Učitel: − hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok, − vede žáky k tomu, aby na základě jasných kriterií hodnotili své činnosti, − podněcuje žáky k argumentaci. Kompetence občanské Žák: − respektuje názory ostatních, − se zodpovědně rozhoduje podle dané situace. Učitel: − vede žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů, − vede žáky k diskusi, − vede žáky ke vzájemnému naslouchání si. 61

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Anglický jazyk Kompetence pracovní Žák: − je schopen efektivně organizovat svou práci. Učitel: − napomáhá při cestě ke správnému řešení, − zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků.

62

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Anglický jazyk Výstupy – 3. ročník

Učivo

ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

Slovní zásoba/fráze

Rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně.

Žák získává povědomí o zvukové a grafické podobě jazyka – fonetické znaky (pasivně – formou her), základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov.

Zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal. Rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud má k dispozici vizuální oporu. Rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného textu, který je pronášen pomalu, zřetelně a s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu. Přiřadí mluvenou a psanou podobu téhož slova či slovního spojení Píše slova a krátké věty na základě textové a vizuální předlohy.


Slovní zásoba – žáci si osvojí a umí používat základní slovní zásobu v komunikačních situacích probíraných tematických okruhů a umí OSV – sociální rozvoj – ji používat v komunikačních situacích, práce se komunikace slovníkem, tematické okruhy – domov, rodina, škola, volný čas, povolání, lidské tělo, jídlo, oblékání, nákupy, bydliště, dopravní prostředky, kalendářní rok (svátky, roční období, měsíce, dny v týdnu, hodiny), zvířata, příroda, počasí Mluvnice – základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění)

63


Učivo

POSLECH S POROZUMĚNÍM

Slovní zásoba/fráze

Rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností. Rozumí slovům a jednoduchým větám, pokud jsou pronášeny pomalu a zřetelně a týkají se osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu.

VMEGS – Evropa a svět nás zajímá Žák získává povědomí o zvukové a grafické podobě jazyka

Rozumí jednoduchému poslechovému textu, pokud je pronášen pomalu a zřetelně a má k dispozici vizuální oporu. MLUVENÍ Zapojí se do jednoduchých rozhovorů. Sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat. Odpovídá na jednoduché otázky týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat a podobné otázky pokládá.


MKV – multikulturalita – význam angličtiny jako prostředku mezinárodní komunikace

Mluvnice

Základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění)


ČTENÍ S POROZUMĚNÍM

Vyhledá potřebnou informaci v jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům. Rozumí jednoduchým krátkým textům z běžného života, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu.

Žák získává povědomí o zvukové a grafické podobě jazyka – fonetické znaky (pasivně – formou her), základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov

64

MKV – multikulturalita – význam angličtiny jako prostředku mezinárodní komunikace VMEGS – Evropa a svět nás zajímá


PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

Slovní zásoba

Rozumí jednoduchým krátkým textům z běžného života, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu.

Žáci si osvojí a umí používat základní slovní zásobu v komunikačních situacích probíraných tematických okruhů a umí ji používat v komunikačních situacích, práce se slovníkem, tematické okruhy – domov, rodina, škola, volný OSV – komunikace čas, povolání, lidské tělo, jídlo, oblékání, nákupy, bydliště, dopravní prostředky, kalendářní rok (svátky, roční období, měsíce, dny v týdnu, hodiny), zvířata, příroda, počasí

PSANÍ Napíše krátký text s použitím jednoduchých vět a slovních spojení o sobě, rodině, činnostech a událostech z oblasti svých zájmů a každodenního života. Vyplní osobní údaje do formuláře.

Vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov

65



Učivo


Zapojí se do jednoduchých rozhovorů.

Rozhovory o sobě, rodině

OSV – poznávání lidí, komunikace

Rozumí jednoduchému poslechovému textu, pokud je pronášen pomalu a zřetelně a má k dispozici vizuální oporu.

Zvuková a grafická podoba jazyka – fonetické znaky (pasivně), základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov - výslovnost samohlásek

Zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal.

Slovní zásoba – žáci si osvojí a umí používat základní slovní zásobu v komunikačních situacích probíraných tematických okruhů a umí ji používat v komunikačních situacích, práce se slovníkem - věci ve třídě

Rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně.

Rozkazovací způsob Plnění instrukcí ve třídě


Číslovky základní

Napíše krátký text s použitím jednoduchých vět a slovních spojení o sobě, rodině, činnostech a událostech z oblasti svých zájmů a každodenního života.

Projekt: O mně

Odpovídá na jednoduché otázky týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat a podobné otázky pokládá.

Rozhovory – bydliště

66

Matematika – základní algebraické operace do 100, rébusy

OSV – poznávání lidí, komunikace


Vyhledá potřebnou informaci v jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům.

Země a národnosti

Sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat.

Rodina a domov


Dny v týdnu


Rozhovory – píseň na přání

Přiřadí mluvenou a psanou podobu téhož slova či slovního spojení.

Nad mapou světa


Projekt: Moje rodina

Rozumí slovům a jednoduchým větám, pokud jsou pronášeny pomalu a zřetelně a týkají se osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu.

Domácí mazlíčci, zvířata


Rozvrh hodin

Rozumí jednoduchému poslechovému textu, pokud je pronášen pomalu a zřetelně a má k dispozici vizuální oporu.

Lidské tělo

VMEGS – Evropa a svět nás zajímá

VMEGS – objevujeme Evropu a svět Vlastivěda – země světa

67



Projekt: Moje škola


Určování času


Denní program


Mluvnice – základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – přítomný čas prostý Sporty

Tělesná výchova – populární sporty

Hudební nástroje

Hudební výchova – rozdělení hudebních nástrojů


Napíše krátký text s použitím jednoduchých vět a slovních spojení o sobě, rodině, činnostech a událostech z oblasti svých zájmů a každodenního života. Rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného textu, který je pronášen pomalu, zřetelně a s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu.

Projekt: Můj volný čas

Můj pokoj Náš dům

Bydlení v Británii Rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud má Moje město k dispozici vizuální oporu. 68



Mluvnice – základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) vazba there is, there are


Místní názvy

Rozumí slovům a jednoduchým větám, pokud jsou pronášeny pomalu a zřetelně a týkají se osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu.

Vlastivěda – vznik názvů měst a vesnic

Mluvnice – základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) - přítomný čas průběhový - porovnání přítomných časů

Zapojí se do jednoduchých rozhovorů.

Oblékání Nakupování

Píše slova a krátké věty na základě textové a vizuální předlohy.

Popis lidí na obrazech

Vyplní osobní údaje do formuláře.

Osobní data a informace o lidech


Projekt: Můj kamarád

69

Výtvarná výchova – slavné obrazy


Učivo


Zeptá se na základní informace a adekvátně reaguje v běžných formálních i neformálních situacích.

Sport

OSV – komunikace

Rozumí krátkým a jednoduchým textům, vyhledá v nich požadované informace.

Sporty ve Velké Británii

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka Rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou(jsou tolerovány elementární chyby, které li pronášeny pomalu a zřetelně. nenarušují smysl sdělení a porozumění) – přítomný čas průběhový: oznamovací věty


Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – sloveso can: schopnosti


Lidské tělo

Vyhledá požadované informace v jednoduchých každodenních autentických materiálech.

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – přítomný čas průběhový: otázka, zápor

Rozumí obsahu jednoduché a zřetelně vyslovované promluvy či konverzace, který se týká osvojovaných témat.

Každodenní činnosti Frekvenční příslovce

Mluví o své rodině, kamarádech, škole, volném čase a dalších

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických 70

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Anglický jazyk osvojovaných tématech.

jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – porovnání přítomných časů

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka Zeptá se na základní informace a adekvátně reaguje v běžných (jsou tolerovány elementární chyby, které formálních i neformálních situacích. nenarušují smysl sdělení a porozumění) – zařízená budoucnost Slovní zásoba – rozvíjení dostačující slovní zásoby k ústní i písemné komunikaci vztahující Rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsouse k probíraným tematickým okruhům a li pronášeny pomalu a zřetelně. komunikačním situacím; práce se slovníkem – předměty a materiály Mluví o své rodině, kamarádech, škole, volném čase a dalších osvojovaných tématech. Rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsouli pronášeny pomalu a zřetelně. Rozumí obsahu jednoduché a zřetelně vyslovované promluvy či konverzace, který se týká osvojovaných témat.

Volný čas Kultura: hudební žánry – preference

OSV – komunikace

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – plánovaná budoucnost – osobní zájmena předmětová

Napíše jednoduché texty týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat.

Pohlednice z prázdnin


Vyjádření času Časové výrazy

Rozumí krátkým a jednoduchým textům, vyhledá v nich

Vesmír: planety 71

Zeměpis – Sluneční soustava

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Anglický jazyk požadované informace.

Vypráví jednoduchý příběh či událost; popíše osoby, místa a věci ze svého každodenního života.

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – minulý čas slovesa to be


Nákupy: rozhovory v obchodech Londýnské suvenýry


Legendy


Zvuková a grafická podoba jazyka – rozvíjení dostatečně srozumitelné výslovnosti a schopnosti rozlišovat sluchem prvky fonologického systému ovládání jazyka, slovní a větný přízvuk, intonace, ovládání pravopisu slov osvojené slovní zásoby – intonace oznamovacích vět a otázek


Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – minulý čas prostý pravidelných sloves – oznamovací věty

Vypráví jednoduchý příběh či událost; popíše osoby, místa a věci ze svého každodenního života.

Vyprávění v minulém čase

Rozumí krátkým a jednoduchým textům, vyhledá v nich

Angličtina ve světě 72

OSV – komunikace

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Anglický jazyk požadované informace. Rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsouSlavné osobnosti li pronášeny pomalu a zřetelně.

73


Učivo



Způsob života, domov

OSV – komunikace

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka Vypráví jednoduchý příběh či událost; popíše osoby, místa a věci (jsou tolerovány elementární chyby, které ze svého každodenního života. nenarušují smysl sdělení a porozumění) – minulý čas prostý pravidelných sloves a slovesa to be Mluví o své rodině, kamarádech, škole, volném čase a dalších osvojovaných tématech.

Volný čas, rodina, škola Koníčky, záliby

OSV – komunikace

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka Rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou(jsou tolerovány elementární chyby, které li pronášeny pomalu a zřetelně. nenarušují smysl sdělení a porozumění) – minulý čas prostý nepravidelných sloves Vyhledá požadované informace v jednoduchých každodenních autentických materiálech.

Zeměpisný test Zajímavosti z různých zemí světa

VMEGS – objevujeme Evropu a svět Zeměpis – země světa

Vypráví jednoduchý příběh či událost; popíše osoby, místa a věci Vyprávění o víkendu ze svého každodenního života. Napíše jednoduché texty týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat.

Pozdrav z prázdnin


Setkávání s lidmi Orientace na neznámém místě 74

OSV – řešení problémů a rozhodovací dovednosti

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Anglický jazyk Popis cesty, udávání směru


Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – minulý čas průběhový


Obchody a nakupování


Zlomky a procenta

Matematika – výpočet zlomků, procent

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka Rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou- (jsou tolerovány elementární chyby, které li pronášeny pomalu a zřetelně. nenarušují smysl sdělení a porozumění) – vyjádření množství, počitatelnost podstatných jmen Vyhledá požadované informace v jednoduchých každodenních autentických materiálech.

Nadané děti


Společenská angličtina: rozhovor v restauraci


Vyhledá požadované informace v jednoduchých každodenních

Slovní zásoba – rozvíjení dostačující slovní zásoby k ústní i písemné komunikaci vztahující se k probíraným tematickým okruhům a komunikačním situacím; práce se slovníkem – recepty Oblíbené svátky a tradice 75

OSV – poznávání lidí

VMEGS – objevujeme

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Anglický jazyk autentických materiálech.

Evropu a svět – svátky a tradice ve světě


Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – komparativ přídavných jmen


Neformální dopis


Nabídka, pozvání Reakce na podnět


Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – superlativ přídavných jmen


Projekt: Oblíbený sport

Reaguje na jednoduché písemné sdělení.

Angličtina a internet: odpověď na email

76


Učivo


Mluví o své rodině, kamarádech, škole, volném čase a dalších osvojovaných tématech.

Rozhovory o rodině

OSV – komunikace


Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – budoucí čas will a going to: porovnání


Londýn a jeho turisticky zajímavá místa

VMEGS – objevujeme Evropu a svět

Slovní zásoba – rozvíjení dostačující slovní zásoby k ústní i písemné komunikaci vztahující Rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsouse k probíraným tematickým okruhům li pronášeny pomalu a zřetelně. a komunikačním situacím; práce se slovníkem – předměty a materiály Reaguje na jednoduché písemné sdělení.

Formální dopis

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka Rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou(jsou tolerovány elementární chyby, které li pronášeny pomalu a zřetelně. nenarušují smysl sdělení a porozumění) – předpřítomný čas Vyhledá požadované informace v jednoduchých každodenních autentických materiálech.

Vánoce ve Velké Británii a USA


Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) 77

MKV – kulturní diference

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Anglický jazyk – porovnání předpřítomného času a minulého času prostého Rozumí obsahu jednoduché a zřetelně vyslovované promluvy či konverzace, který se týká osvojovaných témat.

Péče o zdraví


Stravovací návyky


Volba povolání

Reaguje na jednoduché písemné sdělení.

Veřejné nápisy a jejich významy


Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – způsobová slovesa have to a must


Média: film Lidé kolem filmu


Projekt: Můj oblíbený film

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka Rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou(jsou tolerovány elementární chyby, které li pronášeny pomalu a zřetelně. nenarušují smysl sdělení a porozumění) – podmiňovací způsob 1. typu

78

OSV – rozvoj schopnosti poznávání

MDV – fungování a vliv médií ve společnosti



Stravování v Británii



Ubytování v hotelu

OSV – komunikace


Londýnská muzea


Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka Rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou(jsou tolerovány elementární chyby, které li pronášeny pomalu a zřetelně. nenarušují smysl sdělení a porozumění) – trpný rod



Zdvořilá žádost – could Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – tázací dovětky


Návrhy, pozvání, závazek, nabídka


Dotaz na cestu, instrukce Popis cesty


Pozvánka na oslavu

79

OSV – komunikace


Vyplní základní údaje o sobě ve formuláři.

Moderní technologie Angličtina a internet

80


Učivo


Povídání o sobě


Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – vztažná zájmena, vedlejší věty vztažné


Způsob života Každodenní činnosti


Cestování do zahraničí Komunikace s neznámými lidmi Orientace v cizím městě, popis cesty

Rozumí krátkým a jednoduchým textům, vyhledá v nich požadované informace. Zeptá se na základní informace a adekvátně reaguje v běžných formálních i neformálních situacích.


OSV – komunikace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – minulý čas prostý a průběhový – neurčitá a záporná zájmena

Rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsouTelevize li pronášeny pomalu a zřetelně.

MDV – fungování a vliv médií ve společnosti


Slohová práce: Můj kamarád

OSV – poznávání lidí


Sociální a kulturní prostředí anglicky mluvících zemí

81



Historie rockové hudby Hudební žánry

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka Vypráví jednoduchý příběh či událost; popíše osoby, místa a věci (jsou tolerovány elementární chyby, které ze svého každodenního života. nenarušují smysl sdělení a porozumění) – vazba used to Napíše jednoduché texty týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat.

Dopis do Indie: Adopce na dálku Problémy indických dětí

MKV – princip sociálního smíru a solidarity

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka Rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou- (jsou tolerovány elementární chyby, které li pronášeny pomalu a zřetelně. nenarušují smysl sdělení a porozumění) – vyjádření množství – neither, either, both, every, all, a few.... Napíše jednoduché texty týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat.

Slohová práce: Místo, kde žiji


Památky Londýna a britské instituce


Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – předpřítomný čas průběhový

Zeptá se na základní informace a adekvátně reaguje v běžných

Souhlas a nesouhlas 82


5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Anglický jazyk formálních i neformálních situacích.


Slovní zásoba – rozvíjení dostačující slovní zásoby k ústní i písemné komunikaci vztahující se k probíraným tematickým okruhům a komunikačním situacím; práce se slovníkem – vyhynulá a mytologická zvířata


Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění) – využití modálních sloves pro vyjádření pravděpodobnosti

Mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka Rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou(jsou tolerovány elementární chyby, které li pronášeny pomalu a zřetelně. nenarušují smysl sdělení a porozumění) – podmiňovací způsob 2. typu Reaguje na jednoduché písemné sdělení.

Náležitosti formálního dopisu


Projekt: Ohrožená zvířata

83

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Německý jazyk

5.1.3. Německý jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu – 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu německý jazyk Předmět německý jazyk se vyučuje jako samostatný předmět v 8. a 9. ročníku v časové dotaci 3 hodiny týdně.

Vzdělávací obsah předmětu Výuka je zaměřena především na zvládnutí základních komunikativních dovedností na úrovni A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Důraz je kladen na dialogy, čtení s porozuměním, poslech s porozuměním, jednouchý samostatný ústní projev a psaní.

Formy a metody realizace Vyučovací hodina – frontální vyučování (výklad, shrnutí učiva), skupinová práce, partnerská práce, samostatná práce (procvičování a opakování učiva, práce se slovníkem a autentickými materiály, práce s počítačovými programy apod.). Při výuce jsou využívány časopisy, jednoduché autentické texty, mapy, audionahrávky, videonahrávky, žáci jsou aktivizováni hrami, soutěžemi, dramatizací apod.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Vyučující využije všech forem a metod práce k tomu, aby žák dosáhl požadovaných kompetencí. Kompetence k učení Žák: − učí se efektivně získávat poznatky z nejrůznějších zdrojů (internet, knihy, časopisy apod.), − při osvojování slovní zásoby chápe slova ve vztazích, aplikuje podobnosti mezi AJ a NJ, − učí se pracovat s chybou – chápe ji ne jako nedostatek, ale krok ke zlepšení, − poznává smysl a cíl učení. Učitel: − motivuje žáky k potřebě naučit se určité výrazy, − vede žáky k pochopení smyslu gramatiky. Kompetence k řešení problémů Žák: − je schopen pochopit problém, − učí se orientovat v cizím jazykovém prostředí, − umí vyhledat vhodné informace. Učitel: − klade vhodné otázky, umožní volný přístup k informačním zdrojům, 84

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Německý jazyk − pomáhá žákům aplikovat různé postupy získané při jiných činnostech pro řešení problémů v němčině. Kompetence komunikativní Žák: − formuluje a vyjádří myšlenku, sdělí ji tak, aby partner porozuměl, − je schopen reagovat na slyšené i psané pokyny, povely, úkoly, − jednoduše a srozumitelně popíše situace, věci. Učitel: − vytváří příležitosti pro komunikaci mezi žáky, vede žáky k aktivitám, které mohou být vykonávány individuálně, ve dvojicích, …, − pomáhá žákům rozšiřovat slovní zásobu. Kompetence sociální a personální Žák: − − − −

spolupracuje ve skupině, se podílí na vytváření příjemné atmosféry v týmu, respektuje jiný názor, buduje své sebevědomí.

Učitel: − hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok, vede žáky k tomu, aby na základě jasných kriterií hodnotili své činnosti, − pomáhá žákům uplatnit se v kolektivu. Kompetence občanské Žák: − zodpovědně plní zadané úkoly, − dodržuje pravidla, − toleruje odlišnosti – rasové, náboženské. Učitel: − vede žáky k prezentaci myšlenek a názorů, k diskuzi, ke vzájemnému naslouchání si. Kompetence pracovní Žák: − volí různé formy práce podle zadaných úkolů, − umí pracovat se slovníkem, vyhledává informace, materiály potřebné k práci. Učitel: − napomáhá při cestě ke správnému řešení, zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků.

85

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Německý jazyk Výstupy – 8. ročník

Učivo


Poslech Rozumí jednoduchým otázkám a pokynům učitele, které jsou pronášeny pomalu a s pečlivou výslovností, dále některým známým slovům a jednoduchým větám, které se týkají žáka, rodiny a bezprostředního konkrétního okolí, mluví-li lidé pomalu a zřetelně a pokud má k dispozici vizuální oporu.

Vstupní audioorální kurz Abeceda, pozdravy v německy mluvících zemích, krátká sdělení o osvojených tématech, telefonování

VMEGS – Objevujeme Evropu a svět

Čtení s porozuměním Lidé a země, rodina, škola Rozumí některým známým názvům, slovům a velmi jednoduchým větám, které se vztahují k běžným tématům a zejména pokud má vizuální oporu, například v oznámeních, na plakátech nebo v katalozích.

Slovní zásoba a tvoření slov – synonyma, antonyma, význam slov v kontextu Práce se slovníkem – každodenní využití jak knižní, tak elektronické podoby

Multikult. v. – etnický původ, lidské vztahy

Mluvení Konverzace: Dospěje k jednoduchému způsobu konverzace za předpokladu, že protějšek je připraven věci opakovat v pomalejším tempu nebo je vyjádřit jinými slovy a pomůže formulovat to, co se pokouší říci. Odpovídá na jednoduché otázky. Postupně se učí klást a zodpovídat jednoduché otázky o bezprostředních záležitostech nebo o velmi známých tématech. Souvislý mluvený projev: Sdělí jednoduchým způsobem informace o osvojených tématech.

Základní pravidla komunikace v běžných každodenních situacích – pozdrav, poděkování, představování, nákup jízdenky

Krátké vyprávění o rodině, koníčcích, volném čase

86

OSV – sebepoznání a sebepojetí

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Německý jazyk

Psaní Vyplní základní údaje o sobě ve formuláři, napíše jednoduché texty týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojených témat, stručně reaguje na jednoduché písemné sdělení.

Adresa, blahopřání, pozdrav a dopis z prázdnin, omluva, žádost

87

5. UČEBNÍ OSNOVY: Jazyk a jazyková komunikace – Německý jazyk Výstupy – 9. ročník

Učivo


Poslech Rozumí pokynům učitele a otázkám, které jsou pronášeny s pečlivou výslovností. Dále rozumí větám a slovům, které se váží k osvojeným tématům. Rozumí základním informacím v krátkých poslechových textech týkajících se každodenních témat.

Orientace ve městě, telefonování – vyjádření OSV – soc. rozvoj, neporozumění, žádost o zopakování, ubytování, informace komunikace o veřejné dopravě, koupě jízdenky, nakupování

Čtení s porozuměním Rozumí informačním nápisům a jednoduchým větám, které se vztahují k běžným tématům. V jednoduchém textu vyhledá požadované informace. Pomáhá mu při tom vizuální podpora.

Nápisy ve městě, informační tabule na nádraží a ve veřejné dopravě, v obchodě, vyhledávání v internetu, dopis a reakce na něj, rozvrh hodin ve škole, Vánoce, Velikonoce, počasí

Multikul. v. – kulturní diference

Práce se slovníkem

Psaní Napíše jednoduché texty týkající se osvojených témat, stručně reaguje na jednoduchá sdělení, vyplní formulář.

Koníčky, dosavadní život, životopis, pozdrav z dovolené, blahopřání, inzerát Základní gramatické struktury a typy vět

Mluvení Dokáže se zeptat na informace potřebné v každodenním životě, zapojí se do rozhovorů týkajících se osvojených témat, jednoduchým způsobem sdělí informace o sobě samém a o osvojených tématech.

Denní program, telefonické zajistění ubytování, oslava, u lékaře Základní výslovnostní návyky Prézens, préteritum, konjunktiv

88

Osob. a soc. v. – osobnostní rozvoj

5. UČEBNÍ OSNOVY: Matematika a její aplikace – Matematika

5.2. Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace 5.2.1. Matematika Charakteristika vyučovacího předmětu – 1. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Matematika na 1. stupni ZŠ je založena na aktivních činnostech, zejména v 1. období na neustálé manipulaci s obrázky a různými předměty. Umožňuje žákům získávat vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, rozvíjí paměť, představivost, tvořivost, abstraktní a logické myšlení. Žáci si osvojují stručný a výstižný matematický jazyk a učí se ho využívat. Žáci jsou vedeni ke spolupráci při řešení problémových úloh, k rozvoji sebedůvěry, k možnosti kontroly výpočtů, k uvažování o reálnosti výsledků, k odhadům, k rozvíjení systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti.

Předmět matematika se vyučuje jako samostatný předmět 1. ročník

4 hodiny týdně

2. – 5. ročník

5 hodin týdně

Předmětem se prolínají průřezová témata: OSV – řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: − seznamuje se základními matematickými pojmy, znaky a symboly, − rozvíjí schopnosti abstraktního a logického myšlení. Učitel: − zařazuje metody vedoucí žáky k samostatnému řešení úloh, − vede žáky k tomu, aby experimentovali s různými postupy řešení, pomáhá jim s plánováním postupů a úkolů, − snaží se o propojení mezi znalostmi z jiných vyučovacích předmětů i aplikaci vědomostí v reálném životě. Kompetence k řešení problémů Žák: − na základě získaných znalostí a zkušeností naplánuje řešení problému, využívá při tom logické, matematické, empirické postupy, − prakticky si ověřuje správnost řešení problému, učí se pracovat s chybou, osvědčené postupy používat při obdobných úkolech. Učitel: − předkládá žákům problémové úlohy vycházející z běžného života, − učí žáky zvolit správný postup při řešení slovních úloh, 89

5. UČEBNÍ OSNOVY: Matematika a její aplikace – Matematika − buduje v žácích vědomí, že chyba je přirozená část učení, kterou nelze chápat jako prohru, ale jako příležitost k většímu porozumění a osobnímu pokroku, − učí žáky ověřovat si správnost výsledků. Kompetence komunikativní Žák: − je schopen porozumět matematickým symbolům a využívat je, − věcně argumentuje a zdůvodňuje postupy řešení. Učitel: − vede žáky k osvojení správné terminologie a symboliky, − učí žáky správnému porozumění matematickým úlohám. Kompetence sociální a personální Žák: − aktivně spolupracuje ve skupině, − přispívá k utváření příjemné atmosféry v týmu, − je schopen v případě potřeby požádat o pomoc nebo ji naopak poskytnout. Učitel: − svým vlastním příkladem učí žáky ohleduplnosti a úctě mezi sebou, vede je k toleranci a k pochopení vzájemných odlišností i v oblasti intelektové, − využívá práci ve skupinách pro podporu kooperace mezi žáky. Kompetence občanské Žák: − respektuje názory a přesvědčení druhých lidí, − si uvědomuje svá práva a povinnosti ve škole i mimo ni. Učitel: − stanovuje jasná kritéria pro hodnocení činnosti, dává prostor k vlastnímu sebehodnocení žáků, − podporuje žáky v empatickém jednání a vede k odmítání hrubého a nemorálního chování, − se zajímá, jestli žáci porozuměli jeho výkladu učiva a zjišťuje, který způsob podání je jim nejbližší. Kompetence pracovní Žák: − účinně a bezpečně využívá rýsovací a jiné matematické pomůcky, − rozvíjí a zdokonaluje svůj grafický projev. Učitel: − vede žáky k promyšlení organizace zadané práce z hlediska času, kvality, náročnosti a funkčnosti, − poukazuje na praktické využití poznatků v reálném životě, − důsledně dbá na plnění stanovených úkolů v daném časovém termínu. 90


Charakteristika vyučovacího předmětu – 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět matematika se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 7. a 9. ročníku

4 hodiny týdně

v 8. ročníku

5 hodin týdně

Vzdělávání v matematice je zaměřeno na: − − − − −

osvojení pojmů, terminologie, symboliky a způsobů jejich využití, porozumění základním matematickým postupům a vztahům, užití matematiky v reálných situacích, rozvoj abstraktního a exaktního myšlení, logické a kritické usuzování.

Na celou vzdělávací oblast Matematika a její aplikace navazují další přírodovědné předměty (např. fyzika – převody jednotek, rovnice, …, zeměpis – měřítko, výpočty, souřadnice, …, chemie – řešení rovnic, převody jednotek, koncentrace, ..., přírodopis – souměrnost, …).

Předmětem se prolínají průřezová témata: OSV – řešení problémů a rozhodovací dovednosti (důraz je kladen na formování volních a charakterových rysů – rozvíjí důslednost, vytrvalost, schopnost sebekontroly, vynalézavost, tvořivost, pečlivost, spolupráci, …)

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák je veden k: − osvojování základních matematických pojmů a vztahů postupnou abstrakcí a zobecňováním reálných jevů, − vytváření zásoby matematických nástrojů (pojmů a vztahů, algoritmů, metod řešení úloh), − využívání prostředků výpočetní techniky. Učitel: − zařazuje metody, při kterých docházejí k řešení a závěrům žáci sami, − vede žáky k plánování postupů a úkolů, − zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů, − zadává úkoly s využitím informačních a komunikačních technologií, − vede žáky k aplikaci znalostí v ostatních vyučovacích předmětech a v reálném životě. Kompetence k řešení problémů Žák: − zjišťuje, že realita je složitější než její matematický model, − provádí rozbor problému a plánu řešení, odhadování výsledků, − učí se zvolit správný postup při řešení slovních úloh a reálných problémů. 91

5. UČEBNÍ OSNOVY: Matematika a její aplikace – Matematika Učitel: − s chybou žáka pracuje jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení, − vede žáky k ověřování výsledků. Kompetence komunikativní Žák: − zdůvodňuje matematické postupy, − vytváří hypotézy, − komunikuje na odpovídající úrovni. Učitel: − vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky, − podle potřeby pomáhá žákům. Kompetence sociální a personální Žák: − spolupracuje ve skupině, − se podílí na utváření příjemné atmosféry v týmu, − učí se věcně argumentovat, schopnosti sebekontroly. Učitel: − zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat, − vyžaduje dodržování pravidel slušného chování. Kompetence občanské Žák: − respektuje názory ostatních, − si formuje volní a charakterové rysy, − se zodpovědně rozhoduje podle dané situace. Učitel: − vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé, − umožňuje, aby žáci na základě jasných kritérií hodnotili svoji činnost nebo její výsledky, − se zajímá, jak vyhovuje žákům jeho způsob výuky. Kompetence pracovní Žák: − si zdokonaluje grafický projev, − je veden k efektivitě při organizování vlastní práce. Učitel: − požaduje dodržování dohodnuté kvality, termínů, − vede žáky k ověřování výsledků.

92

5. UČEBNÍ OSNOVY: Matematika a její aplikace – Matematika Výstupy – 1. ročník

Učivo

Žák se učí poznávat, číst a psát číslice Žák se učí zapisovat a porovnávat přirozená čísla do 20, dokáže Zápis čísla v desítkové soustavě užít a zapsat vztah rovnosti a nerovnosti. Znaménka <, >, = Názornost při vyvození sčítání a odčítání Znaky +, -, = Žák provádí písemně i zpaměti jednoduché početní operace Zápis příkladů. s přirozenými čísly. Sčítání a odčítání v oboru do 10 Záměna sčítanců Dočítání do 10 Jednoduché slovní úlohy s matematickými Žák se učí řešit a tvořit slovní úlohy, ve kterých aplikuje a operacemi sčítání a odčítání, slovní úlohy modeluje osvojené početní operace. s využitím vztahů o několik více, o několik méně, slovní úlohy na porovnávání

Žák provádí písemně i zpaměti početní operace s přirozenými čísly.

Sčítání a odčítání v oboru do 20 – s použitím/bez použití názoru Záměna sčítanců Dočítání do 20 Sčítání a odčítání s přechodem přes desítku

Žák dokáže popsat jednoduché závislosti z praktického života.

Nakupování

Žák začíná doplňovat tabulky, posloupnosti čísel a obrázků, žák Početní řetězce, tabulky na sčítání a odčítání, užívá lineárního uspořádání obrázkové a číselné řady Žák se učí rozeznávat, pojmenovávat, modelovat a popisovat Rovinné útvary – čtverec, obdélník, základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě trojúhelník, kruh jejich reprezentaci. Tělesa – krychle, kvádr, válec, koule

93



Žák rozumí pojmům – vpravo, vlevo, před, za, hned před, hned Konkrétní orientace v prostoru, sloupec, řádek. za, nahoře, dole, vpředu, vzadu, uprostřed, pod, nad. Žák se začíná učit orientaci v čase.

Názvy dnů, pojmy dříve, později, minulý, příští, zítra, pozítří atd.

94


Učivo

Sčítá a odčítá do 20 s přechodem desítky.

Sčítání a odčítání do 20 s přechodem desítky.

Čte, zapisuje a porovnává čísla do 100. Vyhledává a zobrazí čísla na číselné ose. Rozkládá čísla na desítky a jednotky.

Přirozená čísla 0 – 100. Počítání do sta, vytváření představ čísel na základě názoru. Posloupnost přirozených čísel. Počítání po desítkách i po jednotkách. Čtení a zápis čísel, číselná osa. Porovnávání čísel.

Sčítá a odčítá násobky 10 v oboru do 100.

Sčítání a odčítání násobků 10 v oboru do 100. (např.: 20 + 30; 50 – 20)

Sčítá a odčítá bez přechodu desítky v oboru přirozených čísel do 100.

Sčítání a odčítání v jednotlivých desítkách. (např.: 32 + 6; 57 – 3; 40 + 5; 70 – 8)

Sčítá a odčítá s přechodem desítky v oboru přirozených čísel do 100. (S jedním jednociferným číslem.)

Sčítání a odčítání s přechodem desítky v oboru přirozených čísel do 100. (např. 48 + 5; 61 – 4)

Provádí sčítání a odčítání dvojciferných čísel v oboru přirozených čísel do 100.

Sčítání a odčítání dvojciferných čísel. (např. 20 + 45; 45 – 20; 23 + 45; 45 – 23)

Řeší příklady se závorkami.

Počítání se závorkami.

Řeší slovní úlohy typu: „celkem“, „o více“, „o méně“. Sám tvoří slovní úlohy.

Jednoduché slovní úlohy k jednotlivým typům příkladů.

Osvojuje si násobení a dělení čísla v oboru násobilek 0 – 5. Seznamuje se s násobením a dělením 6 a 7. Začíná užívat násobení a dělení při řešení praktických situací a slovních úloh v daném oboru.

Zavedení násobilky 2, 3, 4, 5, 0, 1; 6, 7. Činnosti vedoucí k pochopení násobilky, jejímu OSV – řešení problémů a procvičování. rozhodovací dovednosti Slovní úlohy typu n – krát více a n – krát méně. 95



GEOMETRIE Rozeznává a pojmenovává geometrické rovinné útvary a jednoduchá tělesa. Nachází v realitě jejich reprezentaci.

Rozvíjení prostorové představivosti. Geometrické útvary rovinné – čtverec, obdélník, kruh, trojúhelník. Geometrické útvary prostorové – krychle, kvádr, koule, jehlan, kužel.

Dokáže dokreslit jednoduché souměrné útvary v rovině.

Dokreslení souměrných útvarů v rovině (např. list, krabice, odraz ve vodě).

Chápe pojem kreslení a rýsování. Osvojuje si správné návyky při rýsování. Rýsuje, měří a odhaduje délku úsečky, porovnává úsečky.

Křivá čára, přímá čára, lomená čára. Úsečka – rýsování, měření, porovnávání.

Zná jednotky délky m, cm.

Jednotky délky: m, cm. Praktické měření délek v cm.

Učí se orientovat v čase (den, hodina, minuta). Rozliší, pojmenuje a používá jednotky času (hodina, minuta, sekunda). Čte časové údaje na různých typech hodin.

Jednotky času: hodina, minuta, sekunda. Určování času na ručičkových i digitálních hodinách.

96


Učivo

Učí se zapisovat a porovnávat přirozená čísla do 1000, dokáže Obor přirozených čísel s nulou do 1000 užít a zapsat vztah rovnosti a nerovnosti. Zápis čísla v desítkové soustavě Užívá lineárního uspořádání; učí se zobrazovat číslo na číselné Číselná osa ose. Zaokrouhlování Zaokrouhluje pomocí číselné osy. Provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků.

Sčítání a odčítání do 1000 Malá násobilka násobení a dělení čísly 20, 30, 40,…90 do 1000 Vlastnosti početních operací s přirozenými čísly Dělení se zbytkem

Řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené Písemné sčítání a odčítání do 1000 početní operace. Dělení se zbytkem Učí se orientovat v čase, provádí jednoduché převody jednotek Jednotky objemu, hmotnosti, času, délky času. Učí se také převodům jednotek délky. Různé aplikační slovní úlohy a problémy na Dokáže popsat jednoduché závislosti z praktického života. rozvoj logického myšlení a představivosti Doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel. GEOMETRIE Rovinné útvary (čtverec, obdélník, kruh, kružnice, trojúhelník, (rovnostranný trojúh.) Rozezná, pojmenuje, modelovat a popíše základní rovinné Tělesa (kvádr, válec, krychle, hranol, koule, útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci. jehlan, kužel) – hrana, stěna, vrchol, (popř. Učí se konstrukci některých jednoduchých rovinných útvarů. podstava, plášť) Konstrukce kružnice Konstrukce trojúhelníku (sss) 97



Odhaduje a měří délku úsečky, porovnává velikosti útvarů.

Měření úseček na cm a mm Porovnávání úseček Obvod trojúhelníku

Rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině.

Osová souměrnost

98


Učivo

Žák se učí využívat při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení.

Násobení jednociferného a dvojciferného čísla s 0, jednou desítkou, s více desítkami) Násobení do 1000 zpaměti Komutativní zákon pro násobení a sčítání Násobení do 1000 zpaměti Sčítání do milionu zpaměti

Žák provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel.

Písemné sčítání, odčítání, násobení i dělení

Žák zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel.

Zaokrouhlování čísel Pořadí výpočtů Odhad a práce s počítačkou

Žák řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel.

Slovní úlohy Rozvinutý zápis čísla

Žák modeluje a určí část celku, používá zápis ve formě zlomku.

Zlomky Čtení a zápis zlomku Výpočet zlomku z čísla

Žák porovná, sčítá a odčítá zlomky se stejným jmenovatelem v oboru kladných čísel.

Sčítání a odčítání zlomků se stejným jmenovatelem

GEOMETRIE

Žák čte a učí se sestavovat jednoduché tabulky a diagramy.

Orientace v rovině Souřadnice Vyplňování prostoru Stavby z krychlí

Žák se seznamuje s postupem rýsování a znázornění rovinných

Geometrické tvary 99


OSV – řešení problémů a rozhodovací dovednosti

5. UČEBNÍ OSNOVY: Matematika a její aplikace – Matematika útvarů (čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnice); začíná užívat jednoduché konstrukce.

Konstrukce čtverce a obdélníku

Žák sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníka sečtením délek jeho stran.

Úsečka Nanášení úseček na polopřímku Obvod trojúhelníku, čtverce, obdélníku

Žák se učí sestrojovat rovnoběžky a kolmice.

Rovnoběžné přímky Kolmé přímky Konstrukce rovnoběžek a kolmic Pravý úhel

Žák určuje obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu.

Jednotky obsahu Obsah čtverce, obdélníku

Žák dokáže rozpoznat a znázornit ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary, určit osu souměrnosti útvaru překládáním papíru.

Osa úsečky Znázorňování ve čtvercové síti

Žák začíná řešit jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky.

Slovní úlohy Logicky řešitelné úlohy

100


Učivo

Žák používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným Opakování a prohloubení učiva ze 4. ročníku počtem prvků. Žák využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a Přirozená čísla do milionu a přes milion asociativnost sčítání a násobení. Celá čísla Žák provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel.

Dělení dvojciferným dělitelem

Žák zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje Přirozená čísla do milionu a přes milion výsledky početních operací v oboru přirozených čísel. Žák řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní Procvičování početních operací operace v celém oboru přirozených čísel. Žák samostatně vyhledává, sbírá a třídí data.

Slovní úlohy

Žák čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy.

Zápis čísla v desítkové soustavě a jeho znázornění (číselná osa, teploměr, model)

Žák řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž Deset. čísla, deset. zlomky, porovnávání, řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a uspořádání, zaokrouhlování, sčítání, odčítání, algoritmech školské matematiky. násobení, dělení Žák přečte zápis desetinného čísla a vyznačí na číselné ose Desetinná čísla desetinné číslo dané hodnoty. Číselná osa, teploměr Žák porozumí významu znaku „-„ pro zápis celého záporného Zápis čísla v desítkové soustavě a jeho čísla a toto číslo vyznačí na číselné ose. znázornění (číselná osa, teploměr, model) GEOMETRIE 101



Žák rýsuje a znázorňuje rovinné útvary (čtverec, obdélník, Trojúhelníková nerovnost, konstrukce trojúhelník a kružnice); užívá jednoduché konstrukce. trojúhelníku pravoúhlého, rovnostranného Žák sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, Obvod čtverce, obdélníku, převody jednotek obvod mnohoúhelníka sečtením délek jeho stran. délkových Žák sestrojuje rovnoběžky a kolmice.

Přímky, úsečky, rovnoběžky, kolmice

Žák určuje obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní Obsah čtverce, obdélníku, převody jednotek jednotky obsahu. plochy Žák dokáže rozpoznat a znázornit ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary, určit osu souměrnosti útvaru Osová souměrnost překládáním papíru.

102


Učivo


Shrnutí a opakování učiva z 1. - 5. ročníku Přirozená čísla a nula – zápis v desítkové soustavě, zobrazení na číselné ose, porovnávání, zaokrouhlování, sčítání, odčítání, násobení, dělení se zbytkem, slovní úlohy Zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností v množině přirozených čísel. Užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (přirozeným číslem, desetinným zlomkem, desetinným číslem do řádu setin). Zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti čtverce a obdélníku při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů. Využívá potřebnou matematickou symboliku. Charakterizuje a třídí základní rovinné útvary – trojúhelník, čtyřúhelník, kruh. Odhaduje a vypočítává obsah (čtverce a obdélníku) a obvod základních rovinných útvarů. Načrtne a sestrojí rovinné útvary čtverec, obdélník, trojúhelník. Umí popsat rozdíl mezi obrazcem a tělesem, zvládá popsat vlastnosti těles. Odhaduje a vypočítává povrch kvádru a krychle, načrtne a sestrojí jejich sítě.

Desetinná čísla – desetiny, setiny; sčítání, odčítání, zaokrouhlování, porovnávání, užití v praxi (peníze, délky) Zlomky – pojem, znázornění některých zlomků, sčítání zlomků se stejným jmenovatelem Pojmy – bod, přímka, polopřímka, úsečka, rovnoběžka, kolmice, kružnice, kruh – jejich sestrojení a pojmenování pomocí matematické symboliky Rozeznávání rovinných útvarů – čtverec, obdélník, trojúhelník, čtyřúhelník, kruh, kružnice Konstrukce – čtverec, obdélník, trojúhelník (sss), pravoúhlý trojúhelník Měření délek, obvody obrazců, převody délkových jednotek Obsah obdélníku a čtverce, jednotky obsahu Rozeznávání prostorových útvarů – krychle, kvádr, hranol, válec, jehlan, kužel, koule Výpočet povrchu a síť kvádru a krychle 103

OSV – řešení problémů a rozhodovací dovednosti – zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu (určení obvodu pozemku apod.)

5. UČEBNÍ OSNOVY: Matematika a její aplikace – Matematika Slovní úlohy na probírané učivo Desetinná čísla Provádí početní operace v oboru desetinných čísel. Zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností.

Pojem; znázornění na číselné ose, porovnávání, zaokrouhlování, +, -, /, *

Užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (přirozeným číslem, desetinným číslem).

Převody jednotek

Užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných a zkoumaných situací.

Slovní úlohy

Použití kalkulátoru

Dělitelnost přirozených čísel Kritéria dělitelnosti 2, 3, 5, 10 Modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel.

Násobek, dělitel, n, D, soudělná a nesoudělná čísla Rozklad na prvočinitele, prvočíslo, číslo složené Slovní úlohy

Úhel a jeho velikost Rozumí pojmu. Narýsuje a změří daný úhel. Umí graficky přenést úhel a sestrojit jeho osu. Rozlišuje a pojmenuje druhy úhlů. Provádí početní operace s velikostmi úhlů (ve stupních i

Konstrukce, odhad a měření velikosti úhlu, jednotky pravý a přímý úhel Sčítání, odčítání násobení a dělení dvěma (osa úhlu) graficky i numericky Vrcholové a vedlejší úhly, přenášení úhlů

104

5. UČEBNÍ OSNOVY: Matematika a její aplikace – Matematika minutách). Pozná dvojice vedlejších úhlů a vrcholových úhlů, umí využít jejich vlastností. Rozumí pojmu mnohoúhelník. Umí sestrojit pravidelný šestiúhelník a pravidelný osmiúhelník. Osová souměrnost Načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru v osové souměrnosti, určí osově souměrný útvar.

Pojem osa, osová souměrnost, vzor, obraz Konstrukce obrazu, konstrukce osy

Trojúhelník Zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti trojúhelníků při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů. Využívá potřebnou matematickou symboliku. Charakterizuje a třídí trojúhelníky. Načrtne a sestrojí trojúhelník podle vět o konstrukci.

Třídění trojúhelníků podle délek stran a velikostí úhlů Konstrukce trojúhelníků sss, sus, usu Konstrukce výšky, těžnice, kružnice opsané, vepsané Trojúhelníkové nerovnosti Vnitřní a vnější úhly

Objem a povrch kvádru a krychle Určuje a charakterizuje kvádr a krychli, analyzuje jejich vlastnosti. Odhaduje a vypočítává objem a povrch kvádru a krychle. Načrtne a sestrojí sítě kvádru a krychle. Načrtne a sestrojí obraz kvádru a krychle v rovině.

Jednotky objemu a povrchu Síť krychle a kvádru Objem a povrch Stěnová a tělesová úhlopříčka Kvádr a krychle ve volném rovnoběžném 105

5. UČEBNÍ OSNOVY: Matematika a její aplikace – Matematika Řeší úlohy na prostorovou představivost.

promítání Slovní úlohy

106


Učivo


Shrnutí a opakování učiva z 6. ročníku Zlomky

Provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel. Užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem).

Pojem, základní tvar, rozšiřování, krácení, porovnávání, znázorňování Složený zlomek, převrácené číslo, smíšené číslo Sčítání, odčítání, násobení, dělení Převody zlomek – smíšené číslo – des. číslo Slovní úlohy

Celá a racionální čísla Provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel. Zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností. Užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek část (přirozeným číslem, zlomkem, desetinným číslem). Analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel.

Kladná, záporná, opačná čísla Absolutní hodnota Sčítání, odčítání, násobení, dělení Porovnávání, uspořádání, znázorňování Slovní úlohy

Poměr, přímá a nepřímá úměrnost Užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem). Řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem.

Vyjádření poměru, převrácený, postupný poměr Krácení a rozšiřování poměru

Pú – spotřeba materiálu, benzínu,…

Dělení v poměru, zvětšování, zmenšování v poměru

Nú – zakázky, počet

107

5. UČEBNÍ OSNOVY: Matematika a její aplikace – Matematika Pracuje s měřítky map a plánů.

Měřítko plánu a mapy

Vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data.

Pravoúhlá soustava souřadnic

Porovnává soubory dat.

Rozeznání úměrnosti, přímá a nepřímá úměrnost

Určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti.

Graf přímé a nepřímé úměrnosti

Vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem (bez použití pojmu funkce).

Vyjádření úměrnosti pomocí tabulky a vzorce

Matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů.

Slovní úlohy

dělníků,…

Trojčlenka

Rozumí a využívá pojmu úměra. Využívá trojčlenku při řešení slovních úloh. Umí vytvořit typický model trojčlenky pro příklady ze života. Procenta, úroky Užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem). Řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, že procentová část je větší než celek).

Procento, základ, počet %, procentová část Vklad, úroková míra, úrok Výpočty vzorcem, trojčlenkou, přes 1% Slovní úlohy

Shodnost, středová souměrnost Užívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti trojúhelníků.

Shodné geometrické útvary

Načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti, určí osově a středově souměrný útvar.

Shodná zobrazení - osová a středová souměrnost

Zvládá sestrojit obrazec ve středové a osové souměrnosti.

Věty o shodnosti trojúhelníků Konstrukce středově souměrného útvaru Konstrukce středu středově souměrného útvaru 108

OSV – řešení problémů a rozhodovací dovednosti – zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu (slevy)


Čtyřúhelníky, hranoly Zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti trojúhelníků a čtyřúhelníků při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů. Využívá potřebnou matematickou symboliku. Charakterizuje a třídí čtyřúhelníky.

Rovnoběžník a jeho vlastnosti, rozdělení, obvod, obsah Konstrukce rovnoběžníků

Odhaduje a vypočítává obsah a obvod trojúhelníků a čtyřúhelníků.

Obvod a obsah trojúhelníků

Načrtne a sestrojí čtyřúhelník.

Lichoběžník a jeho vlastnosti, rozdělení, obvod, obsah

Odhaduje a vypočítává objem a povrch hranolu. Načrtne a sestrojí sít hranolu. Načrtne obraz hranolu v rovině. Analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu.

Konstrukce lichoběžníků Objem a povrch hranolu, síť Slovní úlohy

Řeší úlohy na prostorovou představivost. Závěrečné opakování

109


Učivo

Opakování učiva 7. ročníku. Výrazy Rozumí pojmu výraz. Matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných. Určí hodnotu číselného výrazu. Zapíše pomocí výrazu s proměnnou slovní text. Umí dosadit do výrazu s proměnnou.

Číselné výrazy Proměnná Výrazy s proměnnou Úpravy výrazů

Provádí početní operace s výrazy. Druhá mocnina a odmocnina, Pythagorova věta Pojem umocňování, odmocňování Užívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu. Využívá příklady z praxe.

Určování druhé mocniny a odmocniny podle MFCh tabulek i kalkulátoru Pythagorova věta - výpočet odvěsny, přepony, důkaz pravoúhlého trojúhelníku Slovní úlohy

Mocniny s přirozeným mocnitelem Provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel. Užívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu.

Pravidla pro výpočty s mocninou a odmocninou

Umí zapsat číslo v desítkové soustavě se základem mocniny 10.

Zápis čísla v desítkové soustavě pomocí mocnin 10

110



Výrazy, lineární rovnice Číselný výraz, hodnota výrazu Proměnná, algebraický výraz Mnohočlen Sčítání, odčítání, násobení mnohočlenů, Matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných. Určí hodnotu výrazu, sčítá a násobí mnohočleny. Provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním.

Vytýkání, vzorce Rovnost Lineární rovnice s jednou neznámou Ekvivalentní úpravy Možnosti počtu řešení Zkouška Výpočet neznámé ze vzorce Slovní úlohy

Kruh, kružnice, válec Odhaduje a vypočítává obsah a obvod kruhu.

Kruh, kružnice

Určuje a charakterizuje válec, analyzuje jeho vlastnosti.

Vzájemná poloha dvou kružnic

Odhaduje a vypočítává objem a povrch válce.

Vzájemná poloha kružnice a přímky

Načrtne a sestrojí sít válce.

Konstrukce kružnice, tečny ke kružnici

Načrtne obraz válce v rovině.

Thaletova věta

Analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu.

Ludolfovo číslo Obvod a obsah kruhu 111

5. UČEBNÍ OSNOVY: Matematika a její aplikace – Matematika Účelně využívá kalkulátor.

Válec, popis, síť, objem, povrch Slovní úlohy

Konstrukční úlohy Využívá pojem množina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru a k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh. Načrtne a sestrojí rovinné útvary. Využívá potřebnou matematickou symboliku.

Množiny bodů dané vlastnosti – rovnoběžka, kružnice, osa Konstrukce trojúhelníků, čtyřúhelníků z různých prvků v jednodušších případech

Řeší úlohy na prostorovou představivost. Závěrečné opakování

112


Učivo

Opakování učiva 8. ročníku. Lomený výraz Řeší zadané slovní úlohy pomocí proměnných. Tvoří smysluplné slovní úlohy, které lze řešit užitím proměnných.

Definiční obor lomeného výrazu – podmínky

Využívá při úpravě výrazů sčítání, odčítání a násobení mnohočlenů (výsledný mnohočlen je nejvýše druhého stupně).

Početní operace s lomenými výrazy

Vypočte hodnotu výrazu pro dané hodnoty proměnných.

Rovnice s neznámou ve jmenovateli

2

2

Využívá při úpravě výrazů vytýkání a vzorců (a + b) , (a – b) , a2 – b2.

Složený lomený výraz Slovní úlohy o společné práci

Sestaví číselný výraz podle slovního zadání. Soustavy lineárních rovnic se dvěma neznámými Formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav.

Metoda sčítací, dosazovací (kombinovaná) Slovní úlohy

Funkce

Pojem funkce, Df, Hf, zadání funkce tabulkou, grafem, vzorcem Vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem. Matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů.

Lineární funkce – její vlastnosti, přímá úměrnost, konstantní fce Grafické řešení soustavy lin. rovnic Kvadratická funkce (pro b=0) - její vlastnosti

113


5. UČEBNÍ OSNOVY: Matematika a její aplikace – Matematika Lomená funkce - nepřímá úměrnost Goniometrické funkce Využívá při analýze praktické úlohy náčrtky, schémata, modely. Využívá polohové a metrické vlastnosti (Pythagorova věta, trojúhelníková nerovnost, vzájemná poloha bodů a přímek v rovině, vzdálenost bodu od přímky) k řešení geometrických úloh. V úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionálními čísly. Řeší geometrické úlohy početně.

Goniometrické funkce jako poměry stran v pravoúhlém trojúhelníku Sin, cos, tg - vzorec, graf, Df, Hf Určení hodnot pomocí MFCh tabulek, kalkulátoru Výpočet délky strany, velikosti úhlu Slovní úlohy

Využívá matematickou symboliku. Podobnost

Pracuje s měřítky map a plánů. Užívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků.

Pojem podobnost, koeficient podobnosti, poměr podobnosti Věty o podobnosti trojúhelníků Dělení, zvětšení, zmenšení úsečky v poměru Měřítko plánu, mapy

Jehlan, kužel, koule Určuje a charakterizuje jehlan, kužel, kouli, analyzuje jejich vlastnosti. Odhaduje a vypočítává objem a povrch těles.

Jehlan, kužel – popis, síť, objem, povrch Koule – objem, povrch Slovní úlohy

Načrtne a sestrojí sítě jehlanu a kužele. 114

5. UČEBNÍ OSNOVY: Matematika a její aplikace – Matematika Načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině. Analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu. Řeší úlohy na prostorovou představivost. Aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí. Základy finanční matematiky Aplikuje vzorce z finanční matematiky v praktických příkladech. Umí vyjádřit neznámou ze vzorce. Vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému.

Vklad, úrok, úroková míra Počet dní úrokové doby Jednoduché a složené úrokování Slovní úlohy

Základy statistiky Vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data.

Statistický soubor, šetření

Porovnává soubory dat.

Grafy, diagramy

Závěrečné opakování

115

OSV – řešení problémů a rozhodovací dovednosti – zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu (plat, srážky, úroky,…)

5. UČEBNÍ OSNOVY: Informační a komunikační technologie – Základy výpočetní techniky

5.3. Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie 5.3.1. Základy výpočetní techniky Charakteristika vyučovacího předmětu Základy výpočetní techniky Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět základy výpočetní techniky je realizován v 5. – 9. ročníku po jedné hodině týdně (všichni žáci v 5. ročníku získají základy práce na počítači pro vstup na 2. stupeň nebo pro výstup na víceleté gymnázium, v 9. ročníku pro výstup na střední školy). Žáci mohou být v hodině děleni do dvou skupin (v 5. ročníku bez žádného kritéria dělení, v 9. ročníku děleni podle dosažených znalostí a schopností na začátečníky a pokročilé). Učební osnovy jsou tedy zpracovány jednotně pro obě skupiny v 5. ročníku a v 9. ročníku zvlášť pro úroveň začátečníků a zvlášť pro úroveň pokročilých. Pokročilá úroveň v 9. ročníku – učivo apod. vychází z toho, že žák zvládá základy práce na počítači, úvodní opakování tuto úroveň sjednocuje a vytváří tak podmínky pro zpracování projektu ročníkové práce. Žáci jsou vedeni k chápání a správnému užívání pojmů z oblasti hardware, software a práce v síti. Dále jsou vedeni k praktickému zvládnutí práce s grafikou, textem, v 9. ročníku s tabulkami a k tvorbě prezentací. Všechny tyto nástroje se žáci učí používat pro zpracování informací, které se učí vyhledávat na Internetu. Pro vzájemnou komunikaci a předávání souborů se učí používat elektronickou poštu.

Vyučovacím předmětem se prolínají průřezová témata: OSV: − komunikace − kreativita MDV: − kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: –

zadávanými úkoly je veden k samostatnému objevování možností využití informačních a komunikačních technologií v praktickém životě, pro toto poznávání využívají zkušeností s jiným SW, spolupráci s ostatními žáky, nápovědu (help) u jednotlivých programů, literaturu apod., – může využívat svých poznámek při praktických úkolech, – učí pořizovat si takové poznámky, které jim pak pomohou při praktické práci s technikou.

Učitel: – snaží se o propojení mezi znalostmi z jiných vyučovacích předmětů i aplikaci vědomostí v reálném životě.

116

5. UČEBNÍ OSNOVY: Informační a komunikační technologie – Základy výpočetní techniky Kompetence k řešení problémů Žák: – je veden zadáváním úloh a projektů k tvořivému přístupu při jejich řešení, učí se chápat, že v životě se při práci s informačními a komunikačními technologiemi budou často setkávat s problémy, které nemají jen jedno správné řešení, ale že způsobů řešení je více. Učitel: – vyučující v roli konzultanta - žáci jsou vedeni nejen k nalézání řešení, ale také k jeho praktickému provedení a dotažení do konce. Kompetence komunikativní Žák: – učí se komunikaci na dálku využívat vhodné technologie, – některé práce odevzdává prostřednictvím elektronické pošty, – při komunikaci se učí dodržovat vžité konvence a pravidla (forma vhodná pro danou technologii, náležitosti apod.). Učitel: – vede žáky k osvojení správné terminologie a symboliky. Kompetence sociální a personální Žák: – učí se pracovat v týmu, rozdělit a naplánovat si práci, hlídat časový harmonogram apod., – je přizván k hodnocení prací učí se hodnotit svoji práci i práci ostatních, při vzájemné komunikaci jsou žáci vedeni k ohleduplnosti a taktu, učí se chápat, že každý člověk je různě chápavý a zručný. Učitel: – svým vlastním příkladem učí žáky ohleduplnosti a úctě mezi sebou, vede je k toleranci a k pochopení vzájemných odlišností i v oblasti intelektové, – využívá práci ve skupinách pro podporu kooperace mezi žáky. Kompetence občanské Žák: – je seznamován s vazbami na legislativu a obecné morální zákony (SW pirátství, autorský zákon, ochrana osobních údajů, bezpečnost, hesla, ...) tím, že je musí dodržovat (citace použitého pramene, ve škole není žádný nelegální SW, žáci si chrání své heslo, ...), – při zpracovávání informací je veden ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, ke kterým se mohou dostat prostřednictvím Internetu i jinými cestami. Učitel: – stanovuje jasná kritéria pro hodnocení činnosti, dává prostor k vlastnímu sebehodnocení žáků, – podporuje žáky v empatickém jednání a vede k odmítání hrubého a nemorálního chování, 117

5. UČEBNÍ OSNOVY: Informační a komunikační technologie – Základy výpočetní techniky – se zajímá, jestli žáci porozuměli jeho výkladu učiva a zjišťuje, který způsob podání je jim nejbližší. Kompetence pracovní Žák: – dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla pro práci s výpočetní technikou, – může využít ICT pro hledání informací důležitých pro svůj další profesní růst. Učitel: – vede žáky k promyšlení organizace zadané práce z hlediska času, kvality, náročnosti a funkčnosti, – poukazuje na praktické využití poznatků v reálném životě, – důsledně dbá na plnění stanovených úkolů v daném časovém termínu.

118

5. UČEBNÍ OSNOVY: Informační a komunikační technologie – Základy výpočetní techniky Výstupy – 5. ročník

Učivo

Umí korektně zapnout a vypnout stanici a přihlásit se do a odhlásit ze sítě.

Postup zapnutí a vypnutí počítače, přihlášení do a odhlášení ze sítě

Ovládá práci s myší.

Práce s myší (funkce všech tří tlačítek)


HW – HARDWARE Vysvětlí význam pojmu HARDWARE, pojmenuje a zařadí nejběžnější součásti a zařízení počítače.

Vysvětlí význam pojmu SOFTWARE. Umí vyjmenovat, jaký software používá v hodinách informatiky.

Skříň počítače (základní jednotka)

Ukázka vnitřních součástí základní jednotky – skříně.

SW – SOFTWARE

Příklady výukových programů pro různé předměty.

= programy

VDO – SW pirátství Grafika Programy na tvorbu obrázků S použitím nástrojů dokáže nakreslit obrázek a uložit jej, příp. otevřít pro změny a změněný znovu uložit.

Uložení vytvořeného obrázku nebo změn, otevření obrázku

Matematika – plošné objekty. OSV – kreativita

Základní nástroje a možnosti nastavení (tvary štětce, barvy, základní tvary …) Práce se složkami a soubory: Orientuje se ve struktuře složek, rozlišuje místní a síťové disky.

Nejznámější manažery (Tento počítač, Průzkumník, Total Commander

Dokáže vytvořit složku nebo prázdný soubor, přejmenovat je, zkopírovat či přesunout, případně je odstranit.

Pojmy:disk (logický), složka (adresář), soubor Postupy vytvoření, přejmenování, kopírování, přesunu a odstranění složky či souboru 119

Navazuje na: HW (pevný disk, paměťová média – CD, disketa …) ukládání souborů (obrázky, texty) v editorech


Výstupy – 6. ročník

Učivo

Umí korektně zapnout a vypnout stanici a přihlásit se do a odhlásit ze sítě.

Postup zapnutí a vypnutí počítače, přihlášení do a odhlášení ze sítě

Umí počítač restartovat, převést do režimu spánku.

Nabidka START … vypnout, řežim spánku

Orientuje se na klávesnici, zná funkce nejdůležitějších kláves (Enter, Esc, Delete, Shift …)

Práce s klávesnicí a myší

S myší ovládá základní operace: klik - výběr, tažení se stisknutým levým tlačítkem, dvojklik, klik pravým tlačítkem – místní menu. Nezaměňuje pojmy Internet a web.


Části klávesnice Pojmy: klik, dvojklik, uchopení a tažení Internet: Co to je, kdy vznikl, služby Internetu

MDV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

El. pošta = e-mail Vztah k Internetu Dokáže napsat zprávu, přečíst si došlou zprávu, smazat zprávu.

Pojem: poštovní programy (příklady: Pegasus Mail, MS Outlook, MS Outlook Express) Spuštění poštovního programu, odeslání zprávy, čtení došlých zpráv a mazání zpráv

Ve Wordu dokáže napsat krátký text včetně dodržení základních typografických pravidel, otevřít existující soubor, upravit vlastnosti písma a odstavce, příp. vložit obrázek, změnit jeho vlastnosti a umístit jej v textu. Dokáže uložit změny na stejné místo nebo jinam, příp. pod

Textové editory Pojem: textové editory (příklady: Poznámkový blok, Word …) Uložení, otevření souboru

120

OSV – komunikace

5. UČEBNÍ OSNOVY: Informační a komunikační technologie – Základy výpočetní techniky jiným názvem.

Pohyb v dokumentu (klávesnice, myš) Označení části textu do bloku Psaní, oprava textu (vel. pís. s diakritikou, další znaky) Základní typografická pravidla (psaní mezer za interpunkčními a dalšími znaky) Písmo – typ, velikost, tučné, kurzíva, podtržené, barva (panel nástrojů) Zarovnání odstavce (panel nástrojů) Vložení obrázku – WordArt, klipart – formát obrázku (velikost, barvy a čáry - výplň a ohraničení) WWW = world wide web = web: Vztah k Internetu Pohyb po webu:

Na webu dokáže vyhledat stránku o určitém tématu. Z webovské stránky dokáže uložit obrázek.

-

přes hypertextové odkazy známá adresa jednoduché vyhledávání

Ukládání z webu: -

121

obrázek

Vyhledávání webovských stránek o tématech z různých předmětů.


Učivo


Přihlášení a odhlášení ze sítě. Umí si změnit heslo, uzamknout počítač.

Bezpečnost práce v síti (hesla). Změna hesla, uzamknutí počítače

Rozlišuje pojmy hardware a software. Dokáže vysvětlit funkce procesoru, operační paměti a pevného disku a jakým způsobem ovlivňují výkon počítače. Zná jednotky, kterými se označuje výkon procesorů a kapacita pamětí. Dokáže vysvětlit pojem periferie a zařadit sem nejběžnější zařízení. Dokáže vysvětlit pojem software, zná základní skupiny software a dokáže vysvětlit, jaké programy sem zařazujeme, k čemu takové programy slouží.

HARDWARE – SOFTWARE Vysvětlení pojmů HW – základní jednotka (procesor, pevný disk, operační paměť, mechaniky + vnější paměťová média, karty, porty, zdroj, základní deska) Jednotky: výkon procesoru (Hz), kapacita pamětí (B) a jejich násobky (K, M, G, T)

Výukové programy. VDO – SW pirátství

HW – periferie (klávesnice, myš, monitor, tiskárny, reproduktory, …) SW – operační systémy, aplikace, utility, antivirové programy, komprimační programy Ovládání OS Windows Orientace na klávesnici, důležité klávesy – Enter, Esc, Delete, Backspace, kurzorové šipky, Shift…

Suverénně pracuje s myší, orientuje se na klávesnici a uspořádává si okna pro svou práci.

Práce s myší – klik, uchopení a tažení, dvojklik, klik pravým tlačítkem … Práce s okny – zavřít, minimalizovat na lištu, maximalizovat na celou obrazovku, zmenšit do původní velikosti, změna velikosti nemaximalizovaného okna, posun okna za titulkový pruh, rolování obsahem okna 122

Ovládání výukových programů.

5. UČEBNÍ OSNOVY: Informační a komunikační technologie – Základy výpočetní techniky (posuvníky), přepínání mezi okny Textové editory – Word Otevření, uložení změn, uložení jako (na jiné místo, pod jiným jménem) Pohyb v dokumentu, označení části textu (klávesnice, myš) Pojmy: slovo, věta, odstavec – jak je chápe Word, zobrazení netisknutelných znaků Dokáže vytvořit vlastní dokument nebo upravit existující a změny uložit. Umí změnit vlastnosti písma a odstavců. Do dokumentu dokáže vložit jakýkoliv obrázek, upravit jeho vlastnosti a vhodně jej umístit do textu. Dokáže vytvořit jednoduchou tabulku, naplnit ji údaji, upravit její vzhled podle potřeb a umístit ji do textu.

Změna vlastností písma (panel nástrojů, menu: Formát – Písmo) Psaní textu, diakritika, základní typografická pravidla, vložení symbolu (znaky, které nejsou na klávesnici) Změna vlastností odstavce (panel nástrojů, menu: Formát – Odstavec) Vložení obrázku (klipart, WordArt, automatické tvary, obrázek ze souboru do textového pole), nastavení vlastností: pravé tl. myši – Formát objektu (velikost, barvy a čáry, obtékání), vytvoření obrázku v grafickém editoru a vložení do Wordu Pojmy: buňka, řada, sloupec Vytvoření jednoduché tabulky, naplnění údaji, změna vlastností tabulky vč. přidávání a ubírání řad nebo sloupců

123


Učivo


Internet: Dokáže vysvětlit pojem Internet a uvést jeho význam. Zná základní služby Internetu a ví, k čemu slouží.

MDV – kritické čtení Co to je, kdy vznikl, služby Internetu (e-mail, a vnímání mediálních www, el. konference, e-banking, … příp. telnet, sdělení ftp) El. pošta = e-mail Přístup k poště (samostatná služba, přes web. rozhranní) Poštovní programy

El. poštu dokáže používat pro komunikaci i pro odesílání a přijímání souborů (prací, úkolů).

Spuštění programu Pegasus Mail Napsání zprávy, čtení došlé zprávy, smazání došlé zprávy Odpověď (Reply) a poslat kopii došlé zprávy dál (Forward) Připojení přílohy (Attachment) k odesílané zprávě, uložení přílohy z došlé zprávy WWW = world wide web = web: Pojmy: hypertext, multimediální Pohyb po webu:

Web používá jako zdroj informací.

- přes hypertextové odkazy - známá adresa - vyhledávání Ukládání z webu:

124

OSV – komunikace

5. UČEBNÍ OSNOVY: Informační a komunikační technologie – Základy výpočetní techniky - obrázek - celá stránka - vykopírování části textu Práce se složkami a soubory: Samostatně si uspořádává data na svém uživatelském účtu.

Postupy vytvoření, přejmenování, kopírování, přesunu a odstranění složky či souboru včetně variant (menu, myš, klávesové zkratky) Textové editory – Word

Orientuje je v prostředí textového editoru. Mění velikost fontu, používá náhled při tisku. Zvládá dokument vytisknout.

Umí správně naskenovat dokument, obrázek. Umí vytvořený dokument vytisknout, vyhledat tiskárnu.

Základní funkce Wordu: Práce s fonty Použití náhledu dokumentu Nastavení tisku, volba tiskárny

Scanování dokumentu, pdf formát, tisk

125


Učivo


Tabulkové procesory – Excel K čemu jsou tabulkové procesory Pojmy: sešit, list, řada, sloupec, buňka Pohyb mezi sešity, mezi listy, na listu

Orientuje se v Excelovském okně, sešitě apod.

Označení řady, sloupce, buněk

Dokáže vytvořit tabulku, naplnit ji daty a upravit její vzhled.

Zadávání údajů

S daty pomocí vzorců dokáže provádět jednoduché početní operace.

Vzhled tabulky – Formát – Buňky (formát čísla, písmo, zarovnání, ohraničení, stínování)

Na základě tabulky dokáže vytvořit graf a upravit jeho vzhled.

Vložení řady, sloupce, buněk, sloučení buněk, rozdělení buněk

Graf i tabulku dokáže vložit do Wordu.

Matematika – jednoduché početní operace, grafické znázornění dat – grafy

Jednoduché vzorce (součet, rozdíl, násobení, dělení) Pojem: graf, vytvoření grafu, úprava vzhledu a vlastností grafu Vložení tabulky a grafu do Wordu

Vysvětlí význam pojmu SOFTWARE a dovede jej rozdělit do různých kategorií. Operační systémy (Win, Linux, Unix). Microsoft Office (Word, Excel, Powerpoint). Výuková DVD (Matematika).

SW – SOFTWARE Operační systémy Výukové programy Balíček Office

Zná nejčastěji používané přípony pro obrázek.

Grafika

Rozliší obrázek vektorový či bitmapový obrázek.

Vektorová, bitmapová grafika

Zvládne připravit fotografii pro tisk ve fotoalbu.

Práce s digitální fotografií 126

OSV – kreativita


Práce s multimédii,

Zvládá převod audio CD do mp3 formátu. Umí nainstalovat software (např. Audacity).

grabování audio CD, práce zvukovými soubory Instalace aplikačního software z CD, HDD

VDO – SW pirátství

Multimédia na internetu Prezentační programy

Zvládne vytvořit prezentaci a poslat emailem, nabídnout k dispozici ke stažení na webu.

Microsoft Powerpoint

OSV – kreativita

Elektronická komunikace Digitální video

Umí nainstalovat software (např. Audacity).

Formáty digitálního videa

V jednoduchém editoru Movie Maker, umí stříhat zvukovou a video stopu.

Programy pro editaci digitálního videa Zpracování digitálního videa

127

OSV – kreativita MDV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

5. UČEBNÍ OSNOVY: Informační a komunikační technologie – Písemná el. komunikace

5.3.2. Písemná elektronická komunikace – volitelný předmět Charakteristika vyučovacího předmětu – 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět písemná elektronická komunikace se vyučuje jako volitelný předmět v 9. ročníku v časové dotaci 1 hodina týdně.

Vzdělávací obsah předmětu − umožňuje nácvik psaní hmatovou metodou na klávesnicích počítačů, − prohlubuje zvyšování přesnosti a rychlosti psaní, − seznamuje se základními postupy při práci s textem (úprava písma, řádkování, vypracování tabulek,…).

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Při výuce je kladen důraz zvláště na názornost a praktické využití získaných poznatků a dovedností. Žáci se seznamují s ergonomickými zásadami při práci s počítačem, jsou vedeni k ochraně svého zdraví dodržováním hygienických a pracovních zásad, jsou podporováni ve cvičení pevné vůle a vytrvalosti, schopnosti se soustředit a přesně pracovat. Výuka probíhá v počítačové učebně.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: − vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, plánuje a organizuje vlastní učení, propojuje získané poznatky do širších celků, − operuje s elektronickou klávesnicí, užívá značky, číslice, …, − samostatně experimentuje při práci s klávesnicí, − kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich. Učitel: − vede žáky k efektivnímu způsobu učení, − motivuje žáky, aby poznali smysl a cíl učení, − ukazuje jim, jak by mohli své učení zdokonalit, − vede žáky k samostatnosti při organizování vlastní práce, − zadává úkoly, při kterých žáci samostatně operují s klávesnicí a počítačem, − napomáhá žákům při plánování a řízení vlastního učení. Kompetence k řešení problémů Žák: − plánuje způsob řešení problému, pokouší se o samostatné řešení vzniklého problému, − ověřuje prakticky správnost řešení problému, − je schopen kritického myšlení.

128

5. UČEBNÍ OSNOVY: Informační a komunikační technologie – Písemná el. komunikace Učitel: − vede žáky k vhodné volbě řešení problému, − pomáhá jim aplikovat osvědčené postupy při řešení obdobných nebo nových problémových situací, − vede žáky ke sledování vlastních pokroků. Kompetence komunikativní Žák: − formuluje a vyjadřuje své myšlenky ve výstižném a kultivovaném písemném projevu, − rozumí různým typům textů a záznamů, − využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro účinnou komunikaci. Učitel: − motivuje žáky k co nejefektivnějšímu využívání elektronické písemné komunikace. Kompetence sociální a personální Žák: − v případě potřeby je schopen požádat o pomoc nebo ji poskytnout. Učitel: − pomáhá žákům vytvářet pozitivní představu o jejich osobě, podporuje jejich sebedůvěru. Kompetence občanské Žák: − dodržuje dohodnutá pravidla práce a chování. Učitel: − vede žáky k dodržování zásad, které chrání a podporují jejich zdraví. Kompetence pracovní Žák: − plní zodpovědně zadané úkoly, − využívá znalosti a zkušenosti získané v tomto předmětu pro svou přípravu na budoucí povolání. Učitel: − snaží se žáky podporovat v jejich osobním rozvoji a poskytnout jim praktickou přípravu pro jejich budoucnost, − buduje a upevňuje v žácích dobré pracovní návyky.

129

5. UČEBNÍ OSNOVY: Informační a komunikační technologie – Písemná el. komunikace Výstupy – 9. ročník

Učivo

Žák se seznámí se zpracováním písemností textovými editory.

Péče o osobní počítače, ergonomické zásady a ochrana zdraví, psychologické nároky při nácviku klávesnice, příprava pracoviště.

Osvojí si základní podmínky racionálního ovládání klávesnice. Osvojí si hmatovou metodu psaní na počítači.

Zvyšuje rychlost a přesnost psaní.

Nácvik jednotlivých písmen a znamének. Číslice a značky. Cvičení pro zvyšování rychlosti a přesnosti psaní.

130


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Prvouka

5.4. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět 5.4.1. Prvouka Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět prvouka se vyučuje v prvních třech ročnících v časové dotaci dvě hodiny týdně. Ve 4. ročníku na prvouku navazují předměty přírodověda a vlastivěda. Žáci si utvářejí první ucelený obraz o světě, poznávají sami sebe i své nejbližší okolí. Učí se pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, vzájemné vztahy a souvislosti, soustředěně je pozorovat a chránit je. Jsou vedeni k všímavosti vůči druhým lidem a vztahům mezi nimi, rozvíjí se jejich cit pro vnímání krásy přírodních jevů i lidských výtvorů. Na základě poznání sebe, svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, (včetně situací ohrožení), učí se vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Zvláště vhodné je propojení učiva prvouky s reálným životem a praktickou zkušeností žáků, kteří se učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky, dojmy a reagovat na názory jiných lidí. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat.

Vzdělávací obsah předmětu je členěn do pěti tematických okruhů: MÍSTO, KDE ŽIJEME: Důraz je kladen na praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáka (např. v dopravní výchově). LIDÉ KOLEM NÁS: Upevňování základů vhodného chování a jednání mezi lidmi, poznávání různorodosti lidí a vztahů mezi nimi, seznámení žáků se základními právy a povinnostmi, se světem financí, ale i s problémy, které provázejí soužití lidí (globální problémy). LIDÉ A ČAS: Orientace v dějích a v čase, seznámení s minulostí a kulturou regionu. ROZMANITOST PŘÍRODY: Poznávání Země jako planety sluneční soustavy, pozorování živé a neživé přírody, dějů a jevů, ke kterým v ní dochází a ochrana přírody. ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ: Poznávání člověka a jeho vývoje. Žáci poznávají zdraví jako stav bio-psycho-sociální rovnováhy života, získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci a poskytování první pomoci. Osvojují si bezpečné chování a vzájemnou pomoc v různých životních situacích. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je důležitá hodnota v životě člověka. Potřebné vědomosti a dovednosti ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět získávají žáci především tím, že pozorují názorné pomůcky, přírodu a činnosti lidí, hrají určené role, řeší modelové situace atd.

131


Vyučovacím předmětem se prolínají průřezová témata OSV: - sebepoznání a sebepojetí - seberegulace a sebeorganizace VDO: - občan, občanská společnost a stát

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Žák: - je schopen samostatně řídit své učení a zvolit vhodný postup, - rozumí užívaným termínům a symbolům a dokáže je využít v různých vzdělávacích oblastech, - je schopen samostatné práce, kritického posuzování a hodnocení. Učitel: - vede žáky k pozitivnímu vztahu k učení, rozvíjí schopnost kritického myšlení a hodnocení, - seznamuje žáky se základními termíny, znaky a symboly, - podporuje žáky k efektivnímu využívání získaných znalostí a informací ve vyučování, ale i v praktickém životě, - učí žáky pracovat s různými informačními zdroji (učebnice, časopisy, knihy, encyklopedie…) a jak vhodně plánovat a organizovat vlastní učení. Kompetence k řešení problémů Žák: - umí využívat získané vědomosti a dovednosti k rozpoznání problému a k promyšlení jeho řešení, - dokáže se s ostatními podělit o své názory a stát si za nimi. Učitel: - motivuje žáky k řešení zadaného problému, vede je k využívání vlastních zkušeností při jeho řešení, - vytváří příležitosti pro diskusi žáků a vyjádření vlastních názorů, - učí žáky diskutovat o daném problému, obhájit si svá rozhodnutí a stát si za svým názorem. Kompetence komunikativní Žák: - umí své myšlenky vyjadřovat souvisle a kultivovaně, - je schopen zapojit se do diskuse a současně naslouchat druhým. Učitel: - vede žáky k výstižnému a srozumitelnému vyjadřování svých názorů a myšlenek, - učí žáky naslouchat druhým, zapojit se do diskuse,

132

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Prvouka - rozvíjí žáky v porozumění různým typům sdělení, textů, záznamů a obrazových materiálů, - vede žáky k bezpečné komunikaci prostřednictvím elektronických médií, - podporuje rozvoj kvalitních vztahů a spolupráce mezi žáky. Kompetence sociální a personální Žák: - spolupracuje s ostatními ve skupině, - ovládá svoje chování a jednání tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty, - podílí se na tvorbě pravidel týmu. Učitel: - vede žáky ke schopnosti pracovat v menších skupinách, ve dvojicích při vyhledávání informací, - zapojuje žáky do tvorby pravidel práce v týmu a vede je k jejich respektování, - individuálními přístupy buduje sebedůvěru žáků a pozitivní pohled na sebe i na druhé, - učí žáky ovládat své chování a jednání ve skupině a tím přispívat k vytváření příjemné atmosféry. Kompetence občanské Žák: - je schopen vcítit se do situace druhých lidí a respektovat jejich přesvědčení, - uvědomuje si svoje povinnosti a práva ve škole i mimo ni. Učitel: - vede žáky k poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě respektu a společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, k plnění povinností a společných úkolů, - vede žáky k zodpovědnosti za svá rozhodnutí i za své chování a k uvědomování si svých povinností vůči přírodě i druhým lidem, - učí žáky respektovat požadavky pro zachování kvalitního životního prostředí a rozhodovat se v zájmu podpory a ochrany zdraví, - vede žáky k poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení, - vede žáky k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech. Kompetence pracovní Žák: - uvědomuje si zodpovědnost za své zdraví i za ochranu přírody, - snaží se kvalitně plnit své povinnosti a závazky. Učitel: - vede žáky k ochraně životního prostředí, svého zdraví i zdraví jiných, - dbá na dodržování stanovených pravidel a na plnění povinností žáků, - vede žáka k orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního rozpočtu. 133

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Prvouka Výstupy – 1. ročník

Učivo

MÍSTO, KDE ŽIJEME Škola a lidé v ní Naše třída Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy.

Okolí školy a cesta do školy Bezpečnost na vozovce Riziková místa a situace Místo, kde bydlím, náš dům, byt, náš domov Město a vesnice

Pozoruje a popisuje změny v blízkém okolí, v obci, městě či regionu.

Naše obec Popis jednotlivých částí krajiny Dopravní prostředky ve městě Příroda kolem nás

Rozlišuje přírodní a umělé prvky v krajině.

Věci kolem nás Nakupování

LIDÉ KOLEM NÁS Moje rodina Rozlišuje příbuzenské vztahy v rodině.

Role jednotlivých členů v rodině Oslavy v rodině

Toleruje odlišnosti mezi žáky, jak v přednostech, tak v nedostatcích, uvědomuje si svou roli „školáka“.

Role školáka - práce a odpočinek ve škole 134


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Prvouka Školní den Slušné chování Děti na Zemi – proč být k sobě hodní Zaměstnání, povolání Chápe důležitost různých povolání a pracovních činností.

Práce v domácnosti Znalost povolání svých rodičů

LIDÉ A ČAS Čas v životě lidí Rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

Hodiny Roční období, dny a měsíce Svátky a prázdniny

Uplatňuje získané poznatky o sobě, o rodině a lidské společnosti, Používání poznatků prakticky, srovnávání o soužití, zvycích a práci lidí, na příkladech porovnává minulost minulosti se současností a současnost. ROZMANITOST PŘÍRODY Roční období Pozoruje, popisuje a porovnává proměny v přírodě během jednotlivých ročních období.

Změny v přírodě během roku Podmínky života na zemi Podnebí a počasí

Dokáže určit a roztřídit přírodniny podle nápadných znaků ve známé lokalitě.

Listnaté a jehličnaté stromy Ovoce a zelenina 135

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Prvouka Práce na zahradě a na poli Zvířata a mláďata ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Zdraví a strava (mléčné výrobky, vitaminy) Zdraví a čistota Dodržuje základní hygienické, režimové návyky, zásady

Nemoc a úraz

bezpečného chování.

Lidské tělo Rozvrh hodin Zimní a letní nástrahy, prázdniny

Uplatňuje základní pravidla silničního provozu.

Pravidla silničního provozu

Role chodce a cyklisty Rozezná nebezpečí různého charakteru, využívá bezpečná místa Bezpečnost v dopravě – jízdní kolo pro hru a trávení volného času, uplatňuje základní pravidla bezpečného chování účastníka silničního provozu, jedná tak, aby Bezpečnost na silnici neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Dopravní značky Reaguje odpovídajícím způsobem na pokyny při mimořádných situacích.

Situace hromadného ohrožení

136


Učivo

MÍSTO, KDE ŽIJEME Bydliště Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy.

Škola a cesta do školy Dopravní prostředky Naše obec

Dokáže začlenit svou obec do příslušného kraje, umí pozorovat a Město a vesnice popsat změny v blízkém okolí, v obci. Česká republika Významná místa Neživá a živá příroda Půda, vzduch Rozlišuje přírodní a umělé prvky v krajině.

Počasí a podnebí Věci kolem nás Předměty a jejich vlastnosti

LIDÉ KOLEM NÁS Příbuzní, rodina Rozlišuje příbuzenské vztahy v rodině.

Lidé staří a mladí Lidé, kteří potřebují naši pomoc

Projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků i jiných Kamarádství lidí, jejich přednostem i nedostatkům. Rozdíly mezi lidmi

137


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Prvouka Lidské tělo Lidské vlastnosti Lidé různých národností Pravidla chování ve škole Práce a povolání Chápe důležitost různých povolání a pracovních činností.

Řemesla Znalost povolání svých rodičů Odpočinek a dovolená

LIDÉ A ČAS Práce s kalendářem Roční období, měsíce Rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

Významná data a svátky Hodiny Části dne Minulost a přítomnost

Srovnávání minulosti se současností (oblékání, Uplatňuje získané poznatky o sobě, o rodině a lidské společnosti, stolování, dopravní prostředky) s využitím soužití, zvycích a o práci lidí, na příkladech porovnává minulost fotografií a současnost. Technika (stroje, vynálezy,…) Média ROZMANITOST PŘÍRODY

138


Roční období a změny v přírodě Jarní a zimní svátky Pozoruje, popisuje a porovnává proměny v přírodě během

Les a louka

jednotlivých ročních období.

Pole a zahrada Voda a vodstvo Krajina kolem nás Třídění rostlin Výskyt živočichů v určitých lokalitách Dřeviny a byliny

Dokáže dle svých schopností určit a roztřídit přírodniny podle nápadných znaků ve známé lokalitě.

Ovoce a zelenina Zemědělské plodiny Tělo a život zvířat Domácí a hospodářská zvířata Zoo

Provádí jednoduché pokusy.

Životní potřeby zvířat a lidí Lidské smysly

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Lidské tělo Dodržuje základní hygienické, režimové návyky, zásady

Nemoc a úraz

bezpečného chování.

Zdraví Hygiena 139

OSV – seberegulace a sebeorganizace

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Prvouka Sport, zdravá strava Volný čas Chová se obezřetně při setkání s neznámými lidmi, ví jak a kde má požádat o pomoc pro sebe i druhé.

Osobní bezpečí

Ovládá způsoby komunikace s operátory tísňových linek.

Cizí lidé Obrana v nebezpečí

Reaguje odpovídajícím způsobem na pokyny při mimořádných situacích.

Požární ochrana Oheň

140



Učivo


MÍSTO, KDE ŽIJEME Náš domov Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy.

Určování světových stran Práce s mapou, plánem a kompasem Orientace v krajině Naše obec

Dokáže začlenit svou obec do příslušného kraje, umí pozorovat a popsat změny v blízkém okolí, v obci.

Znalost význačných budov, rodáků, dopravní sítě Model města Hlavní město Praha Živá a neživá příroda Zemský povrch

Rozlišuje přírodní a umělé prvky v krajině.

Popis jednotlivých částí krajiny Typy krajin, výška krajin Úbočí, úpatí, údolí, vrchol, obzor

LIDÉ KOLEM NÁS Mezilidské vztahy a komunikace Toleruje odlišnosti mezi žáky, jak v přednostech, tak v nedostatcích, uvědomuje si svou roli „školáka“.

Pravidla slušného chování Vzájemná pomoc Vlastnosti lidí

141

VDO – občan, občanská společnost a stát, armáda ČR


Lidé a technika Chápe důležitost různých povolání a pracovních činností.

Podíl různých druhů povolání na vytváření určitých výrobků Lidské výtvory

LIDÉ A ČAS Rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

Orientace v čase Dějinné události Seznámení s minulostí kraje a předků

Pojmenuje některé kulturní a historické památky, významné události a rodáky, propojuje regionální pověsti s místem, kde žije.

Lidé a čas - pověsti Znalost významných památek Významné dny a státní svátky

Uplatňuje získané poznatky o sobě, o rodině a lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí, na příkladech porovnává minulost a současnost.

Používání poznatků prakticky, srovnávání minulosti se současností

ROZMANITOST PŘÍRODY Pozoruje, popisuje a porovnává proměny v přírodě během jednotlivých ročních období.

Život v přírodě Rostliny a živočichové v okolí lidských příbytků

Dokáže určit a roztřídit přírodniny podle nápadných znaků ve známé lokalitě.

Obratlovci, bezobratlí, savci, ptáci, hmyz Rostliny a živočichové na polích, loukách a v lese

142

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Prvouka Vodní rostliny a živočichové Ryby, obojživelníci, plazi, vodní ptáci a savci Vlastnosti látek Provádí jednoduché pokusy, měří základní fyzikální veličiny.

Hmotnost, objem, teplota, čas Změny látek a skupenství

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Průběh lidského života před narozením a po narození Kostra a svaly Dodržuje základní hygienické, režimové návyky, zásady bezpečného chování.

Kůže Plíce, srdce Trávicí a vylučovací soustava Nervová soustava - mozek Smysly

Chová se obezřetně při setkání s neznámými lidmi, ví jak a kde

Návykové látky a jejich odmítání

má požádat o pomoc pro sebe i druhé.

Krizové situace (šikana, týrání, sexuální zneužívání…)

Uplatňuje základní pravidla silničního provozu.

Pravidla silničního provozu Role chodce a cyklisty

Reaguje odpovídajícím způsobem na pokyny při mimořádných situacích.

Situace hromadného ohrožení

143

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Vlastivěda

5.4.2. Vlastivěda Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Vlastivěda se vyučuje ve 4. a 5. ročníku v časové dotaci dvě hodiny. V prvních třech ročnících mu předchází předmět prvouka, od 6. do 9. ročníku na něj navazují předměty dějepis, přírodopis a zeměpis. Žáci získávají poznatky o světě, který je obklopuje. Seznamují se v základních obrysech s dějinami naší vlasti od nejstarších dob až po současnost, v této souvislosti poznávají i staré české pověsti a slavné osobnosti historie. Žáci si budují svůj vztah k rodné zemi, učí se vyjadřovat svůj postoj k událostem z minulosti českého národa, hodnotit, vyvozovat důsledky a srovnávat se současným životem. Další oblastí, na kterou se předmět Vlastivěda zaměřuje, jsou přírodní podmínky (povrch, vodstvo, podnebí, rostlinstvo, živočišstvo, půdní podmínky, nerostné bohatství) a hospodářství České republiky. Žáci se seznamují s jednotlivými oblastmi a významnými městy naší země. Učí se pracovat s atlasem, mapou, orientovat se v prostoru. Utvářejí si také základní postoje k občanské společnosti, právnímu řádu naší republiky, k osobnímu vlastnictví. Učí se porozumět jednoduchým ekonomickým a sociálním vztahům ve společnosti. Základní údaje se žáci dozvědí i o přírodních podmínkách a politickém uspořádání Evropy. Velmi vhodné je vycházet při učivu z praktických zkušeností žáků, propojovat znalosti s reálným životem. Žáci se učí sdělovat své názory a myšlenky, vyslechnout názor druhého a dodržovat zásady diskuse. Vyhledávají informace v encyklopediích a odborné literatuře. V hodinách je možné využít i samostatnou práci nebo práci ve skupinách. Výuka je doplňována názornými obrazovými materiály, nástěnnými mapami, také vhodnými exkurzemi a vycházkami.

Předmětem se prolínají tato průřezová témata 4. ročník: VDO: − občanská společnost a škola: škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole − občan, občanská společnost a stát: občan jako odpovědný člen společnosti − formy participace občanů v politickém životě: volební systémy a demokratické volby a politika − principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování: význam Ústavy jako základního zákona země VMEGS: − jsme Evropané: klíčové mezníky evropské historie

144

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Vlastivěda MKV: − kulturní diference: poznávání vlastního kulturního zakotvení

5. ročník: VDO: − občan, občanská společnost a stát: Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana, úloha občana v demokratické společnosti, základní principy a hodnoty demokratického politického systému VMEGS: − Evropa a svět nás zajímá: rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa, naši sousedé v Evropě, život dětí v jiných zemích, lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy − jsme Evropané: klíčové mezníky evropské historie

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: − učí se vyhledávat a třídit informace získané z vhodných zdrojů (odborná literatura, muzea, výstavy, …), − získané informace využívá k následnému učení, − snaží se propojovat poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Učitel: − vede žáky k samostatnému učení, rozvíjí u nich potřebné učební dovednosti, − učí žáky kriticky zhodnotit výsledky svého učení, − učí žáky operovat s obecně užívanými termíny, znaky a symboly. Kompetence k řešení problémů Žák: − přemýšlí o daných problémech a jejich příčinách, na základě svých zkušeností a úsudku naplánuje způsob řešení, − vyhledává informace k řešení problémů. Učitel: − vede žáky k samostatnosti při řešení problémů, − učí žáky prezentovat a obhájit svá rozhodnutí. Kompetence komunikativní Žák: − snaží se souvisle, logicky a kultivovaně vyjadřovat, − učí se naslouchat a porozumět sdělením druhých lidí, − umí se účinně zapojit do diskuse a obhájit svůj názor. 145

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Vlastivěda Učitel: − učí žáky efektivně využívat informační a komunikační prostředky, − rozvíjí u žáků schopnosti porozumět různým typům textů, záznamů a obrazových materiálů (mapy, atlasy apod.), − vede žáky k tomu, aby dokázali správně reprodukovat získané informace. Kompetence sociální a personální Žák: − umí spolupracovat ve skupině, − respektuje pravidla práce v týmu a podílí se na jejich vytváření, − v případě potřeby dovede poskytnout pomoc nebo o ni pořádat. Učitel: − vede žáky ke vzájemné spolupráci a pomoci, − učí je chápat potřebu efektivně spolupracovat s druhými, respektovat různá hlediska, − podporuje sebedůvěru žáků. Kompetence občanské Žák: − je schopen vcítit se do situace ostatních lidí, respektuje jejich přesvědčení, odmítá útlak, fyzické i psychické násilí, − chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a normy, − projevuje smysl pro kulturu, − chápe důležitost ochrany životního prostředí. Učitel: − rozvíjí v žácích úctu k lidem a jejich vnitřním hodnotám, − vede žáky k ocenění a kladnému pozitivnímu vztahu k našim tradicím, kulturnímu a historickému dědictví, − učí je chránit a podporovat zdraví, starat se o životní prostředí, − podporuje v žácích solidaritu s ostatními lidmi. Kompetence pracovní Žák: − plní své povinnosti a závazky, dodržuje vymezená pravidla, − využívá své znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje. Učitel: − vede žáky k efektivnímu a bezpečnému využití materiálů a vybavení, − učí je adaptovat se na změněné pracovní podmínky (např. exkurze, výuka mimo školu).

146

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Vlastivěda Výstupy – 4. ročník

Učivo


MÍSTO, KDE ŽIJEME Práce s buzolou, kompasem Žák určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich.

Orientace mapy, směrová růžice Určování světových stran v přírodě Druhy map

Rozlišuje mezi základními typy map, plány a náčrty. Vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky.

Mapové značky, grafika Měřítko mapy Plány měst Vlastní tvorba plánů

Zprostředkuje ostatním zkušenosti a zajímavosti z vlastních cest. Poznává svoji vlast, určí a vysvětlí polohu svého bydliště vzhledem ke krajině a státu. Vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody.

Rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam.

Cestování Přírodní podmínky naší země Vliv krajiny na život lidí a působení člověka na krajinu a životní prostředí

Naše vlast – základy státního zřízení a politického systému ČR Státní správa a samospráva Státní symboly

147

VDO – Občan, občanská společnost a stát (občan jako odpovědný člen společnosti) VDO – formy participace občanů v politickém životě (volební systémy a demokratické volby

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Vlastivěda a politika) VDO – principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování (význam Ústavy jako základního zákona země) LIDÉ KOLEM NÁS Vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, v rodině, ve městě.

Soužití lidí – mezilidské vztahy

VDO – Občanská společnost a škola – škola

Chování lidí – pravidla slušného chování, principy demokracie

jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole

Dokáže spolupracovat se spolužáky.

Rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy.

Právo a spravedlnost – protiprávní jednání, právní ochrana občanů a majetku

LIDÉ A ČAS Pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení souvislostí mezi ději. Navštěvuje pamětihodnosti, muzea, památky, využívá je jako informační zdroje pro pochopení minulosti. Učí se vážit si práce a vzdělanosti předků.

Časová osa Letopočty – tisíciletí, staletí, desetiletí Proměny způsobu života v minulosti a současnosti (bydlení, předměty denní potřeby, průběh lidského života) Poznávání regionálních památek

148


Nejstarší dějiny naší vlasti (báje a pověsti) Velká Morava Postupně dochází k nejdůležitějším poznatkům z historie naší země.

Přemyslovci Karel IV. Husitské války Habsburská říše

149

MKV – kulturní diference (poznávání vlastního kulturního zakotvení)

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Vlastivěda Výstupy – 5. ročník

Učivo


MÍSTO, KDE ŽIJEME Žák vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí. Vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury – jednoduše posoudí jejich význam. Seznamuje se prakticky se svým regionem, získává kladný vztah k místu, kde žije. Porovná způsob života a přírodu v naší vlasti a v jiných zemích.

Práce s různými druhy map (mapy obecně zeměpisné a tematické) Kontinenty, oceány, evropské státy, EU Regiony ČR – Praha a vybrané oblasti ČR: přírodní podmínky, hospodářství, surovinové zdroje, kulturní památky, historické souvislosti. Regionální zvláštnosti, historie, pověsti Cestování Jak žijí lidé v různých částech světa

LIDÉ KOLEM NÁS Orientuje se v základních formách vlastnictví, používá peníze v běžných situacích.

Vlastnictví – dary přírody a lidské výtvory, osobní vlastnictví, hodnoty věcí

Používá peníze v běžných situacích, učí se dobře hospodařit, poznává hodnotu práce a peněz.

Hospodaření – peníze, mzda, rodinný rozpočet, daně

Rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, dokáže obhájit svůj názor, připustit omyl. Dokáže spolupracovat se spolužáky.

Komunikace mezi lidmi, spolupráce, pomoc potřebným

Všímá si problémů v nejbližším společenském a přírodním prostředí a navrhne možnost zlepšení.

Významné sociální problémy a problémy životního prostředí Pomoc nemocným a sociálně slabým

150

VMEGS – Evropa a svět nás zajímá


Základní lidská práva a práva dítěte Hájí zásady práva a spravedlnosti, chápe potřebu autority, poznává úlohu státu.

Principy demokracie Právní ochrana občanů a majetku

LIDÉ A ČAS Novější české dějiny: Habsburská říše Marie Terezie, Josef II. Osvícenství Umění – baroko, klasicismus Žák poznává svoji vlast a její historii, rozvíjí své národní cítění.

České národní obrození

Objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů.

Průmyslová revoluce Revoluce v Evropě, rok 1848 1. světová válka Vznik Československa 2. světová válka Poválečné Československo Současnost

Získává informace v literatuře, v muzeích, při návštěvě památek. Zdůvodní základní význam chráněných částí přírody a kulturních památek. Učí se poznávat, jak se život a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase.

Práce s encyklopediemi, odbornou literaturou, exkurze

151

VMEGS – Jsme Evropané (klíčové mezníky evropské historie)

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Přírodověda

5.4.3. Přírodověda Obsahové, časové a organizační vymezení Přírodověda se vyučuje ve 4. a 5. ročníku v časové dotaci 2 hodiny týdně. Navazuje na vyučovací předmět Prvouka. Vzdělávací obsah předmětu se zaměřuje na člověka a jeho zdraví, přírodu a společnost, zabývá se zkoumáním látek a oblastí techniky a práce. Mezi hlavní cíle patří vytváření komplexního pohledu žáků na svět, a proto je kladen důraz zvláště na názornost a praktické použití získaných poznatků a dovedností. Výuka probíhá ve třídě, ale lze hojně využít i terén pro přímé pozorování v přírodě (v blízkém okolí školy). Součástí výuky mohou být i samostatné práce žáků formou různých referátů, provádění drobných pokusů a měření, návštěva různých výstav, besed, ekologických center, knihovny…V hodinách mohou být žákům předkládány různé problémové úlohy (s ohledem na region, možnosti školy a časovou náročnost).

Přírodověda je součástí vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, který je členěn do pěti tematických okruhů: MÍSTO, KDE ŽIJEME: okolní krajina, život v naší zemi a obci, podílení se o zkušenosti a názory, LIDÉ KOLEM NÁS: soužití lidí a mezilidské vztahy, vlastnosti lidí, pravidla chování, principy demokracie, LIDÉ A ČAS: orientace v čase, současnost a minulost v našem životě, ROZMANITOST PŘÍRODY: Vesmír, Země jako planeta sluneční soustavy, živá a neživá příroda, rostliny, houby, živočichové, životní potřeby a podmínky, ekosystémy, ochrana přírody a životního prostředí, vlastnosti látek, elektrická energie, technika, ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ: zdravý životní styl, denní režim, péče o zdraví, první pomoc, lidské tělo, biologické a fyziologické funkce a potřeby člověka, vývoj jedince, etapy života, člověk a technika.

Předmětem se prolínají tato průřezová témata: OSV: seberegulace a sebeorganizace: cvičení sebekontroly, organizace vlastního času, plánování učení a studia, stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení VMEGS: Evropa a svět nás zajímá: rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa, lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy EV: ekosystémy: les, vodní zdroje, moře, lidské sídlo – město – vesnice základní podmínky života: voda, ovzduší, půda, ekosystémy 152

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Přírodověda lidské aktivity a problémy životního prostředí: ekologické zemědělství, doprava a životní prostředí, průmysl a životní prostředí, odpady a hospodaření s odpady, ochrana přírody a kulturních památek vztah člověka k prostředí: naše obec, náš životní styl, prostředí a zdraví

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Žák: - je schopen samostatně vyhledávat a zpracovávat informace z různých učebních zdrojů, - dovede aktivně a záměrně pozorovat své okolí, všímá si důležitých a nápadných znaků a dokáže je vhodně pojmenovat. Učitel: - snaží se u žáků vzbudit zájem o studium přírodovědy, poukazuje na propojenost učiva s reálným životem, - umožňuje žákům používat doplňkové učební materiály a pomůcky (encyklopedie, atlasy, herbáře, časopisy,…) a současně rozvíjí samostatnost žáků při práci s doplňkovou literaturou, - srozumitelným způsobem předkládá žákům informace s co největším zapojením názornosti dle povahy učiva, - vede žáky k soustředěnému a přesnému pozorování, zaznamenávání údajů a hodnocení výsledků svého pozorování. Kompetence k řešení problémů Žák: - vyhledává informace vhodné k řešení problému, - je schopen samostatného řešení, volí různé postupy, - dokáže zhodnotit výsledky práce. Učitel: - zařazuje do výuky takové činnosti, při nichž docházejí k objevům, řešením a závěrům samotní žáci, předkládá modely problémových úloh a vede žáky k jejich správnému řešení, - učí žáky využívat vlastní schopnosti a dovednosti při řešení daného problému, - umožňuje žákům prezentovat své výsledky a podílet se na hodnocení. Kompetence komunikativní Žák: - dovede vyjádřit své myšlenky, poznatky a dojmy srozumitelným způsobem, - rozumí užívaným termínům a snaží se je správně používat a objasňovat, - zapojuje se do diskuse s ostatními žáky, dodržuje pravidla a snaží se naslouchat druhým. Učitel: - rozvíjí u žáků dovednost správně a výstižně formulovat své myšlenky a názory na lidskou společnost, přírodní jevy i historické události, - vede žáky u užívání správné terminologie, 153

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Přírodověda - rozšiřuje slovní zásobu žáků v daných tématech, - vede žáky k vhodným způsobům komunikace, vytváří příhodnou atmosféru pro diskusi. Kompetence sociální a personální Žák: - zapojuje se ve skupině, dovede spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, - přispívá k rozvoji příjemné atmosféry ve skupině, k ostatním přistupuje s úctou a ohleduplností, - vytváří si pozitivní představu o sobě i o druhých lidech. Učitel: - vede žáky ke schopnosti spolupracovat v menších skupinách, zadává úkoly, které vyžadují spolupráci a zapojení všech členů skupiny, - vybízí žáky ke vzájemnému podělení se o své názory a zkušenosti, - vede žáky k respektování názorů a přesvědčení druhých lidí, - posiluje sebedůvěru žáků, projevuje ocenění a úctu. Kompetence občanské Žák: - přistupuje tolerantně k druhým lidem, snaží se chápat rozdíly mezi lidmi, - usiluje o ochranu životního prostředí a zdraví své i ostatních lidí. Učitel: - vede žáky k chápání základních vztahů v různých ekosystémech, - ukazuje žákům důležitost a význam jednotlivých složek životních prostředí, buduje u žáků ohleduplný vztah k přírodě, - učí žáky chápat rozdíly mezi lidmi, vede k tolerantnímu chování a přístupu, bezkonfliktní komunikaci. Kompetence pracovní Žák: - pracuje samostatně podle návodu, předem daného postupu, - dodržuje stanovená pravidla, snaží se plnit si své povinnosti. Učitel: - umožňuje žákům pozorovat, manipulovat a experimentovat s různými materiály (přírodniny, lidské výrobky, …), - vede žáky k dodržování pravidel chování a bezpečnosti ve škole i v přírodě, - učí žáky pracovat podle návodu, upevňuje u žáků pracovní a hygienické návyky.

154

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Přírodověda Výstupy – 4. ročník

Učivo


LIDÉ A ČAS Pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy.

Orientace v čase a časový řád – určování času, čas jako fyzikální veličina, roční období

ROZMANITOST PŘÍRODY

Objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody.

Voda a vzduch – výskyt, vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě, vlastnosti, složení, proudění vzduchu, význam pro život Nerosty a horniny – některé hospodářsky významné horniny a nerosty

Porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy.

Rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy, průběh a způsob života, výživa, stavba těla u některých nejznámějších druhů, význam v přírodě a pro člověka

Založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu.

Látky a jejich vlastnosti – třídění látek, změny látek a skupenství, vlastnosti, porovnávání látek a měření veličin s praktickým užíváním základních jednotek

155

EV – základní podmínky života

EV – ekosystémy

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Přírodověda Výstupy – 5. ročník

Učivo


ROZMANITOST PŘÍRODY Voda a vzduch – význam pro život

Objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka.

Nerosty a horniny, půda – některé hospodářsky významné horniny a nerosty, zvětrávání, vznik půdy a její význam Životní podmínky – rozmanitost podmínek života na Zemi; význam ovzduší, vodstva, půd, rostlinstva a živočišstva na Zemi; podnebí a počasí


Rovnováha v přírodě – význam, vzájemné vztahy mezi organismy, základní společenstva Vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období.

Vesmír a Země – sluneční soustava, den a noc, roční období

Zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí.

Rostliny a živočichové jednotlivých vegetačních VMEGS – Evropa a svět pásů, přizpůsobení organismů podmínkám nás zajímá prostředí

Zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat. Stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí; v modelové situaci prokáže schopnost se účinně chránit.

Ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody EV: – odpovědnost lidí, ochrana a tvorba životního – lidské aktivity a prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace problémy životního odpadů, živelné pohromy a ekologické katastrofy prostředí Rizika v přírodě – rizika spojená s ročními – vztah člověka obdobími a sezónními činnostmi; mimořádné k prostředí události způsobené přírodními vlivy a ochrana před nimi 156

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Přírodověda

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života. Rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození. Účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob.

Lidské tělo – stavba těla, základní funkce a projevy, životní potřeby a projevy, základní stavba a funkce člověka, pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou Základy lidské reprodukce Vývoj jedince Režim dne, využití volného času Osobní bezpečí, krizové situace – vhodná a nevhodná místa pro hru, bezpečné chování v rizikovém prostředí, označování nebezpečných látek;

Uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události.

Přivolání pomoci v případě ohrožení fyzického a duševního zdraví – služby odborné pomoci, čísla tísňového volání, správný způsob volání na tísňovou linku Situace hromadného ohrožení Mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená – postup v případě ohrožení (varovný signál, evakuace, zkouška sirén); požáry (příčiny a prevence vzniku požárů, ochrana a evakuace při požáru); integrovaný záchranný systém

Předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby

Návykové látky a zdraví – návykové látky, hrací automaty a počítače, závislost, odmítání 157

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Přírodověda odmítání návykových látek.

návykových látek Nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií

Uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou.

Rozpozná život ohrožující zranění; ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc.

v silničním

provozu,

orientuje

Nemoci přenosné a nepřenosné, ochrana před infekcemi přenosnými krví (hepatitida, HIV/AIDS), osobní, intimní a duševní hygiena – stres a jeho rizika; reklamní vlivy Drobné úrazy a poranění, prevence nemocí a úrazů, první pomoc při drobných poraněních

Uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku.

Bezpečně se chová v dopravních situacích

Péče o zdraví, zdravá výživa – zdravý životní styl, denní režim, správná výživa, výběr a způsoby uchovávání potravin, vhodná skladba stravy, pitný režim, pohybový režim, zdravá strava

Partnerství, manželství, rodičovství, základy sexuální výchovy – rodina, vztahy v rodině, partnerské vztahy, osobní vztahy, etická stránka vztahů, etická stránka sexuality Biologické a psychické změny v dospívání, HIV/AIDS (cesty přenosu)

Bezpečné chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty, krizové situace, dopravní se značky; předcházení rizikovým situacím v dopravě a v dopravních prostředcích (bezpečnostní prvky)

V mezilidských vztazích uplatňuje křesťanské principy, v případě Šikana, týrání, sexuální a jiné zneužívání, podezření na jakékoli nevhodné chování ihned oznámí skutečnost

158

OSV – seberegulace a sebeorganizace

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a jeho svět – Přírodověda pedagogům

brutalita a jiné formy násilí v médiích, služby odborné pomoci

159

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Dějepis

5.5. Vzdělávací oblast Člověk a společnost 5.5.1. Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět dějepis se vyučuje jako samostatný předmět v 6. – 9. ročníku 2 hodiny týdně, učivo kontinuálně navazuje.

Vzdělávání ve vyučovacím předmětu dějepis směřuje k: − − − − − −

rozvíjení vlastního historického vědomí, vnímání obrazu hlavních vývojových linií, získávání orientace v historickém čase, pochopení souvislostí dějinných událostí a procesů, chápání kulturní rozmanitosti světa, utváření pozitivního hodnotového systému vycházejícího z křesťanských hodnot.

Vyučovací předmět dějepis je úzce spjat s dalšími vyučovacími předměty: − zeměpis – orientace v prostoru, územní rozsah států,… − matematika, fyzika, přírodopis, chemie – vědecké poznatky, rozvoj vědy a techniky, …, − výtvarná výchova – stavební slohy, umělecká díla, významní umělci, … − hudební výchova – vývoj hudebních projevů, významní skladatelé, … − jazyky – významní spisovatelé a jejich tvorba, … − občanská výchova – člověk a společnost, stát a státní zřízení, lidská a občanská práva, volební systém, …

Vyučovacím předmětem se prolínají průřezová témata VDO: – principy demokracie jako formy vlády a způsoby rozhodování (demokracie, despocie, tyranie, občanská práva, tolerance, občanská společnost, volební systémy, formy vlády, totalita, holocaust, ideologie) MKV: –

multikulturalita (sbližování a prolínání kulturních vlivů v období helénismu, náš etnický původ, předsudky, husitství, mezinárodní solidarita)

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: − vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě, 160

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Dějepis − operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, − propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy. Učitel: − zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých zdrojů, − vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky, − zadává úkoly, které vyžadují využití poznatků z různých předmětů, − vede k zamyšlení nad historickým vývojem. Kompetence k řešení problémů Žák: − vyhledává informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti, − samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení, − kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit. Učitel: − zařazuje rozmanité aktivity (diskuse, výklad, kreslení, řešení problémů, dějepisné mapy), − zařazuje metody, při kterých žáci sami docházejí k závěrům a řešením, − vede ke kritickému myšlení a logickému uvažování. Kompetence komunikativní Žák: − formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu, − účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje, − rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů…, − využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem. Učitel: − vede žáky k přesnému a výstižnému vyjadřování, − zařazuje do výuky diskuzi, − vede žáky k věcnému argumentování, − vede žáky k práci s různými typy textů, − vede k využívání informačních a komunikačních prostředků. Kompetence sociální a personální Žák: − účinně spolupracuje ve skupině, − podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, − přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu.

161

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Dějepis Učitel: − vytváří příznivé klima třídy, − dodává žákům sebedůvěru, − podle potřeby žákům v činnostech pomáhá. Kompetence občanské Žák: − respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, − odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí, − chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, − respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní i historické dědictví, − projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit. Učitel: − reflektuje při výuce společenské i přírodní dění, − vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé, − motivuje žáky k prozkoumávání názorů a pohledů lišících se od jejich vlastních, − pěstuje v žácích vztah k tradicím, národnímu, historickému a kulturnímu dědictví. Kompetence pracovní Žák: − dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, − využívá svých znalostí v běžné praxi. Učitel: − požaduje dodržování dohodnuté kvality práce, − umožňuje žákům vzájemně si radit a pomáhat, − vede žáky k využívání znalostí v běžné praxi.

162

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Dějepis Výstupy – 6. ročník

Učivo

ČLOVĚK V DĚJINÁCH Uvede důležitost a potřebnost dějepisných poznatků. Uvede příklady zdrojů informací. Orientuje se na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy.

Člověk v dějinách Geologie, paleontologie Kalendář a letopočet

POČÁTKY LIDSKÉ SPOLEČNOSTI Charakterizuje život pravěkých lovců a sběračů Objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost Uvede příklady archeologických kultur na našem území

Paleolit, neolit Neolitická revoluce, doba kovů Lid mohylových polí, lid popelnicových polí

NEJSTARŠÍ CIVILIZACE Rozpozná souvislosti mezi přírodními podmínkami a vznikem velkých civilizací. Uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví. Demonstruje přínos antiky pro evropskou civilizaci.

Civilizace velkých řek Egypt, Mezopotámie, Indie, Čína Starověké Řecko Izrael, Židé

Objasní jedinečnost a důležitost judaismu a křesťanství.

Řečtí státníci

Porovnává formy vlád a vysvětlí podstatu antické demokracie.

Starověký Řím

Zhodnotí přínos i zápory římské civilizace.

163



Učivo

KŘESŤANSTVÍ A STŘEDOVĚKÁ EVROPA Popíše změnu Evropy po příchodu nových etnik, christianizaci a Stěhování národů vzniku nových států. Slované, Germáni Porovnává rysy západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské oblasti.

Raně slovanské státy, Franská říše, islám

Objasní situaci Velké Moravy a vnitřní vývoj českého státu postavení těchto států v evropských souvislostech.

Velkomoravská říše

Vymezí úlohu křesťanské víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi církevní a světskou mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám.

Křesťanské řády, spor o investituru

Ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury.

Cyrilometodějská mise

Výpravy do Palestiny Středověká společnost Středověké umění

OBJEVY A DOBÝVÁNÍ, POČÁTKY NOVÉ DOBY Vysvětlí znovuobjevení ideálu antického člověka.

Renesance, humanismus

Objasní nové myšlenky humanismu a reformaci církve.

Reformace

Vymezí význam husitské tradice pro český život.

Husitské pozdvižení

Popíše a demonstruje průběh zámořských objevů.

Zeměpisné objevy

Objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do mocenských a náboženských center.

Jagellonci

164


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Dějepis

Objasní příčiny a důsledky třicetileté války a posoudí její důsledky.

České stavovské povstání a třicetiletá válka

165


Učivo

MODERNIZACE SPOLEČNOSTI Vysvětlí ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti.

Anglická revoluce Francie za Ludvíka XIV. Rusko za Petra I. Rozmach Pruska

Na příkladech z dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchii a parlamentarismus.

Baroko, klasicismus

Objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na straně jedné a rozbitím starých společenských struktur na straně druhé.

Francouzská revoluce

Porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů.

Národní obrození

Charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin, uvede požadavky ve vybraných evropských revolucích.

Průmyslová revoluce a její

Demonstruje základní politické proudy, snahy liberalismu.

Vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla, charakterizuje soupeření mezi velmocemi a význam kolonií.

Pobělohorské Čechy

a Napoleon Bonaparte

Romantismus

následky Rok 1848 Sjednocení Itálie a Německa Kolonialismus a imperialismus Anglie, Francie, Ruska Občanská válka v USA

166



Učivo


MODERNÍ DOBA Na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledky.

I. světová válka

Rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů. Meziválečný svět Charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonomických a politických souvislostech a důsledky jejich existence pro svět. Rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a nacionalismu.

Ruský komunismus Italský fašismus

Na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv.

Německo mezi válkami

Zhodnotí postavení Československa v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí.

Meziválečné Československo

VDO – principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – demokracie jako protiváha diktatury a anarchie

ROZDĚLENÝ A INTEGRUJÍCÍ SE SVĚT

Vysvětlí příčiny a důsledky bipolárního světa, uvede příklady střetávání obou bloků.

Vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce posoudí postavení rozvojových zemí.

Poválečný svět, železná opona

Poválečný SSSR Poválečné USA Poválečné Československo 167

MKV – multikulturalita – předpokládaný vývoj v budoucnosti

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Dějepis Třetí svět Prokáže základní orientaci v problémech současného světa.

Kultura 60., 70. a 80. let Rozpad sovětského bloku

168

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Občanská výchova

5.5.2. Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět občanská výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 6. – 9. ročníku 1 hodina týdně, učivo kontinuálně navazuje.

Vzdělávání ve vyučovacím předmětu občanská výchova směřuje k: − − − − − − − − −

vytváření kvalit, které souvisejí s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb, umožnění postupného formování a rozvíjení občanského profilu žáka, sebehodnocení, sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí, seznámení žáků se vztahy v rodině, s fungováním rodiny, vedení žáka ke správnému nahlížení role muže a ženy v rodině, učení se respektovat a uplatňovat pravidla lidského soužití, pravidlům mezilidské komunikace a umění zvládat konflikty v mezilidských vztazích, přinášení základních poznatků o hospodářském a politickém životě nejen v ČR, ale i jinde ve světě, rozvíjení úcty k vlastnímu národu, k národům ostatním a k rozvíjení respektu k ostatním kulturním nebo jiným odlišnostem lidí a skupin, rozšíření občanského a právního vědomí žáků o vědomí odpovědnosti za vlastní život a život druhých lidí.

Výuka probíhá většinou ve třídách, ale je možná realizace předmětu i ve veřejných prostranstvích mimo školu (městská radnice, muzeum, případně galerie, dětský domov, apod. v závislosti na probíraných tématech).

Vyučovacím předmětem se prolínají průřezová témata OSV: − mezilidské vztahy, − komunikace − poznávání lidí VDO: − občan, občanská společnost a stát − občanská společnost a škola − formy participace občanů v politickém životě MKV: − lidské vztahy − kulturní diference

169

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Občanská výchova MDV: − kritické čtení a vnímání mediálních sdělení − interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: − − − −

vyhledává informace v různých zdrojích, porovnává je, zpracovává a předává ostatním, formuluje vlastní definice, vysvětlení některých pojmů, hodnotí svou činnost (zpětné vazby, sebereflexe, společné diskuse po činnostech), zjistí svůj individuální učební styl a osvojí si odpovídající postupy učení.

Učitel: − vede žáky k poznání zákonitostí učení a k plánování vlastního učení (např. zadáváním dlouhodobých prací), − upozorňuje žáky na zajímavé zdroje informací, vede je k hledání informačních zdrojů, vyžaduje jejich ověřování (práce s encyklopediemi, zpravodajstvím, internetem atd.), − motivuje žáky k zájmu o učení a vzdělání – např. jim nabízí témata, která se jich dotýkají a jsou pro ně známá nebo je zajímají, − umožňuje žákům vyzkoušet si rozličné metody a formy práce – např. zadává žákům práci samostatnou, skupinovou, ve dvojicích, kreativní úkoly apod., − předkládá žákům konkrétní návody efektivního učení, − podporuje samostatnost a tvořivost, − snaží se vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení, − vede žáky k zodpovědnosti za jejich vzdělávání a za jejich „budoucnost“ (volbu povolání atd.), vede je k plánování, stanovování kroků a jejich postupnému uskutečňování. Kompetence k řešení problémů Žák: −

přemýšlí o problémech, hledá různé způsoby jejich řešení a přemýšlí o možnostech jejich realizace,

Učitel: − nabízí žákům cvičení a úkoly, které vycházejí z reálného života a vedou k samostatnému uvažování a řešení problémů, − vede žáky k poznání, že situace a problémy mívají různé varianty řešení a vede je k objevování různých možností řešení, − podporuje tvořivost, originální návrhy řešení, − vede žáky k zamyšlení, jak by se některým problémům dalo předcházet. Kompetence komunikativní Žák: − −

vyjadřuje svůj názor, naslouchá druhým, diskutuje, ptá se, argumentuje, prezentuje výsledky své práce před ostatními. 170

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Občanská výchova Učitel: − vybízí žáky k vyjadřování myšlenek a názorů, − učí žáky vyjadřovat se srozumitelně, výstižně a v logickém sledu (např. při ústních referátech) a vhodně se prezentovat před celou třídou, − nabízí žákům možnost v řízené diskuzi naslouchat promluvám druhých, vhodně na ně reagovat, účinně se zapojovat do diskuze, obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat, − buduje pravidla partnerské oboustranné komunikace mezi žáky a učitelem, mezi žáky navzájem, mezi žáky a dalšími osobami, − pomocí zavádění skupinové práce a projektové výuky vede žáky ke komunikaci ve skupině. Kompetence sociální a personální Žák: − − −

prostřednictvím modelových situací zaujímá určité role, rozvíjí schopnost empatie, stanovuje společně s ostatními pravidla společného soužití ve třídě a dbá na jejich dodržování, přispívá k vytvoření příjemné atmosféry ve třídě, poznává sám sebe, přemýšlí o sobě, svém chování, jednání a prožívání, zvažuje své silné i slabé stránky a pracuje na formování své osobnosti.

Učitel: − pomáhá žákům poznat sebe sama, objektivně se hodnotit a pozitivně formovat svou osobnost, − společně s žáky vytváří pravidla společného života ve třídě, která budou vycházet ze vzájemného respektu, a vede žáky k jejich dodržování, − vede žáky k vytváření příjemné atmosféry ve třídě, − oceňuje žáky za pozitivní projevy chování, snahu a vykonanou práci a vybízí je, aby se oceňovali i mezi sebou navzájem, − vede žáky k taktnímu a nezraňujícímu vyjadřování kritiky, − umožňuje žákům pracovat samostatně i ve skupině, zařazuje kooperativní činnosti, − při skupinové práci je vede k přiměřenému rozdělení dílčích úkolů a rozdělení rolí, společnému plánování a závěrečnému hodnocení výsledků i průběhu společné práce, − obměňuje skupiny, ve kterých se děti učí, − učí žáky přijímat rozličné role při skupinové práci, − rozvíjí empatii prostřednictvím hraní rolí, společných diskusí a individuálních zamyšlení. Kompetence občanské Žák: − − −

uvědomuje si vlastní zodpovědnost za sebe, své zdraví a život a spoluzodpovědnost za život ve skupinách, ke kterým patří (k rodině, škole, obci, státu), a za životní prostředí, zapojuje se do dění ve škole, obci a celé společnosti, navštěvuje kulturní instituce (muzea, divadla, historické památky) a respektuje ochranu našich tradic, kulturního a historického dědictví.

171

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Občanská výchova Učitel: − vede žáky k uvědomění vlastní zodpovědnosti za sebe, své zdraví a život a spoluzodpovědnosti za život ve skupinách, ke kterým patří (k rodině, škole, obci, státu), a za životní prostředí, − seznamuje žáky s principy fungování společnosti prostřednictvím hry – žáci např. předvádějí, jak fungují volby do Poslanecké sněmovny, rozhodují o rozpočtu obce, navrhují zákony, pořádají referendum apod., − rozvíjí u žáků chápání nutnosti pravidel ve společnosti (norem a zákonů) a jejich dodržování. Kompetence pracovní Žák: − −

pracuje samostatně, ve dvojici, menší skupině nebo celé třídě, plánuje vlastní práci, rozdělí role při práci ve skupině a hodnotí výsledky práce.

Učitel: − vede žáky k sebepoznání a k odpovědnému rozhodování při volbě povolání, − nabízí žákům možnost zpracovat některé úkoly pomocí libovolných výtvarných technik za použití nejrůznějších materiálů. Kromě zadávání práce do skupin, dvojic nebo samostatně, nabízí učitel žákům různé metody, např. brainstorming, myšlenkovou mapu, I.N.S.E.R.T., volné psaní, pětilístek, dramatizaci, zadání výtvarného zpracování úkolu apod. Prostřednictvím komunitního kruhu žáky učí vyjadřovat své názory a vyslechnout názory druhých, aniž by do nich jakýmkoli způsobem zasahovali (mohou mluvit, jen když na ně dojde řada). Vedle referátů žáky vybízí k tomu, aby uspořádali besedu s nějakou zajímavou osobností (nebo odborníkem) podle probíraného tématu, vytvořili akci (hru, soutěž) pro mladší žáky, provedli malý výzkum prostřednictvím anketních otázek, které sami sestaví, a poté vyhodnotí získané údaje apod.

172

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Občanská výchova Výstupy – 6. ročník

Učivo


I. ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Státní symboly ČR

Objasní účel důležitých symbolů našeho státu a způsoby jejich používání.

Naše vlast – kulturní bohatství, tradice

Rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu.

Občanský život – život v obci

Zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje. Zhodnotí a na příkladech doloží význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své možnosti, jak může v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a jak pomoci v situacích ohrožení a obrany státu. Uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem. Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám.

Kultura jiných národů Lidská práva Tolerance

VDO:

Naše obec

– občan, občanská společnost a stát

Rozdíly mezi lidmi Základní lidská práva

– občanská společnost a škola

Zásady první pomoci Pravidla slušného chování

MKV – lidské vztahy

Komunikace mezi lidmi Řešení konfliktů Lidská práva

Rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti.

Kulturní odlišnosti

Posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci.

Rodina

Lidská práva Kulturní odlišnosti Škola Obec 173

OSV – komunikace


II. ČLOVĚK JAKO JEDINEC Posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek.

Učební styly

III. STÁT A HOSPODÁŘSTVÍ Dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi.

Hospodaření s penězi a majetkem Rozpočet (rodinný) – příjmy a výdaje

IV. STÁT A PRÁVO Rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky. Rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR Znaky demokracie i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, Moc zákonodárná, výkonná a soudní které se podílejí na správě obcí, krajů a státu. Obecní správa Přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod.

Základní lidská práva a svobody Pravidla ve společnosti Obrana státu

Dodržuje právní ustanovení, která se na něj vztahují, a uvědomuje si rizika jejich porušování. V. MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT Uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i možné

Porušování lidských práv

174

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Občanská výchova důsledky pro život lidstva. Objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni – v obci, regionu.

Životní prostředí

175


Učivo


I. ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI

Rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu. Zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje. Zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které ho zajímají. Kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí.

Naše vlast – kulturní a přírodní bohatství Občanský život Lidská práva Kultura jiných národů Projevy nesnášenlivosti Tolerance Majetek a jeho ochrana Naše obec – kulturní instituce

Zhodnotí a na příkladech doloží význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své možnosti, jak může v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a v situacích ohrožení.

Prostředky masové komunikace

VDO:

Rodina, škola, sociální skupiny

– občan, občanská společnost a stát

Uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem.

Ochrana za mimořádných událostí

Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám.

Základní lidská práva Pravidla slušného chování Komunikace mezi lidmi Lidská práva Kulturní odlišnosti

Rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti.

Světová náboženství

Posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve

Světová náboženství

Lidská práva Kulturní odlišnosti

176

– občanská společnost a škola

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Občanská výchova škole, v obci, Evropě.

Rodina, škola, obec, EU

II. ČLOVĚK JAKO JEDINEC Rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání.

Komunikace

III. STÁT A HOSPODÁŘSTVÍ Rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, včetně duševního vlastnictví, a způsoby jejich ochrany, uvede příklady.

Formy vlastnictví Hospodaření s penězi a majetkem

Sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů a hospodaření domácnosti, objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu domácnosti., dodržuje zásady hospodárnosti a vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi. Na příkladech ukáže vhodné využití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení, uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení.

Hospodaření – rozpočet domácnosti, úspory, investice, úvěry, splátkový prodej, leasing, rozpočet státu, typy rozpočtu a jejich odlišnosti, význam daní

Vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí, vysvětlí význam úroku placeného a přijatého, uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je využít.

Výroba, obchod služby – jejich funkce a návaznost

Uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky a způsoby krytí deficitu. Na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu, objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a jejich změny, na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisků a DPH, popíše vliv inflace na hodnotu peněz.

Peníze – funkce a formy placení

Banky a jejich služby – aktivní a pasivní operace, úročení, pojištění, produkty finančního trhu pro investování a pro získávání prostředků

Principy tržního hospodářství – nabídka, poptávka, trh, tvorba ceny, inflace, podstata fungování trhu, nejčastější právní formy podnikání Zboží – statky a služby

177


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Občanská výchova Rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směřuje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané. Rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, včetně duševního vlastnictví, a způsoby jejich ochrany, uvede příklady. IV. STÁT A PRÁVO Rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky. Rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR Formy států i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu. Znaky demokracie Vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů. Přiměřeně uplatňuje svá práva, včetně práv spotřebitele a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod, rozumí povinnostem občana při zajišťování obrany státu.

Státní správa a samospráva Volební systém Základní lidská práva a svobody Listina základních práv a svobod

V. MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT Popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování. Uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimž má vztah ČR, posoudí jejich význam ve

Evropská unie Nadnárodní společenství Mezinárodní spolupráce 178

VDO – formy participace občanů v politickém životě

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Občanská výchova světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy, včetně zajišťování obrany státu a účasti v zahraničních misích.

Porušování lidských práv Netolerance, xenofobie

Uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i možné důsledky pro život lidstva.

Ekologie

Objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni - v obci, regionu.

179


Učivo

I. ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI

Rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu. Kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí. Uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem. Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám.

Občanský život Lidská práva Kultura jiných národů Média Komunikace mezi lidmi Řešení konfliktů Lidská práva

Rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti. Posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci.

Kulturní odlišnosti Lidská práva Dělba práce

II. ČLOVĚK JAKO JEDINEC

0bjasní, jak může realističtější poznání a hodnocení vlastní osobnosti a potenciálu pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu života.

Vnitřní svět člověka

Posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a

Psychické procesy a stavy

Podobnost a odlišnost lidí – prožívání, chování, vlastnosti, schopnosti

180


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Občanská výchova překonávání překážek. Rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání Popíše, jak lze usměrňovat a kultivovat charakterové a volní vlastnosti, rozvíjet osobní přednosti, překonávat osobní nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru.

Sebepoznání Osobní vlastnosti a rozvoj Vůle Charakter Sebepoznání a seberegulace Seberegulace Sebevědomí

III. STÁT A HOSPODÁŘSTVÍ Zboží – statky a služby Rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti.

Dělba práce


Výroba, obchod a služby IV. STÁT A PRÁVO Rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, Volební systém které se podílejí na správě obcí, krajů a státu. Politické strany Vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech Základní lidská práva a svobody a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat Listina základních práv a svobod každodenní život občanů. Ústava ČR

Přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod.

Právní vztah

Objasní význam právní úpravy důležitých vztahů – vlastnictví,

Občanskoprávní vztahy

Právo a morálka

181

VDO – občan, občanská společnost a stát

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Občanská výchova pracovní poměr, manželství.

Smluvní vztahy

Provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy – osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem věci.

Právní normy Protiprávní jednání včetně korupce Občanskoprávní vztahy

Dodržuje právní ustanovení, která se na něj vztahují, a uvědomuje si rizika jejich porušování.

Orgány právní ochrany

Rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů. V. MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT

Popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování.

Evropská unie, Rada Evropy, NATO, OSN

182


Učivo


I. ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem.

Komunikace mezi lidmi Řešení konfliktů

Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám.

Lidská práva Kulturní odlišnosti

Posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci.

OSV – poznávání lidí VDO – občan, občanská společnost a stát

Dělba práce

II. ČLOVĚK JAKO JEDINEC Posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních cílů.

Vnitřní svět člověka

OSV – mezilidské vztahy

III. STÁT A HOSPODAŘENÍ Rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, uvede jejich příklady Objasní potřebu dodržování zásad ochrany duševního vlastnictví a tyto zásady uplatňuje ve svém jednání. Vysvětlí, jakou funkci plní banky a které služby nabízejí.

Nabídka a poptávka Fungování trhu

Rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směruje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané. 183

MDV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality


Na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu. IV. STÁT A PRÁVO Rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky. Rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, Volební systém které se podílejí na správě obcí, krajů a státu. Politické strany Objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro Základní lidská práva a svobody každodenní život občanů. Listina základních práv a svobod Vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat běžný život občanů.

Ústava ČR Právní vztah Právo a morálka

Přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod. Objasní význam právní úpravy důležitých vztahů (vlastnictví, pracovní poměr, manželství). Provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy (osobní přeprava, koupě, oprava či pronájem věcí). Dodržuje právní ustanovení, která se na něj vztahují, a uvědomuje si rizika jejich porušování.

Občanskoprávní vztahy Smluvní vztahy Právní normy Občanskoprávní vztahy Orgány právní ochrany Orgány právní ochrany Základní práva spotřebitele

Rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede

184

VDO – formy participace občanů v politickém životě

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a společnost – Občanská výchova příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů. Rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady. Diskutuje o příčinách a důsledcích korupčního jednání.

V. MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT Popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování. Uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady a zápory. Uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i možné důsledky pro život lidstva. Objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni (v obci, regionu). Uvede příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj.

Evropská unie Globalizace – projevy, klady, zápory Zápory, významné globální problémy, včetně válek a terorismu Porušování lidských práv Netolerance, xenofobie Ekologie

ke způsobům jeho potírání, objasní roli ozbrojených sil ČR při zajišťování obrany státu a při řešení krizí nevojenského charakteru.

185


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda

5.6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje problémy spojené se zkoumáním přírody. Nabízí žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. Žáci mají příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav i člověka, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů člověka do přírody. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda – Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Při studiu přírody si žáci osvojují i důležité dovednosti – soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi. V této vzdělávací oblasti žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost přírody, souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: − − − − − −

zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování, potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, které mají vliv i na ochranu zdraví, životů, životního prostředí a majetku, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi, způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby, posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů, zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí, porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí, 186

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda − −

uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejich obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy, utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí.

187

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda - Fyzika

5.6.1. Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení: Předmět fyzika je vyučován jako samostatný předmět s týdenní hodinovou dotací 1 hodina v 6. ročníku a 2 hodiny v 7., 8. a 9. ročníku.

Vzdělávání v předmětu fyzika: − − − − − −

směřuje k podpoře hledání a poznávání fyzikálních faktů, jejich vzájemných souvislostí a využití přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě, vede k rozvíjení a upevňování dovedností objektivně pozorovat a měřit fyzikální vlastnosti a procesy, vede k vytváření a ověřování hypotéz, učí žáky zkoumat příčiny přírodních procesů a souvislostí a vztahů mezi nimi, směřuje k osvojení základních fyzikálních pojmů a odborné terminologie, podporuje vytváření kritického myšlení a logického uvažování.

Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: − − − −

frontální výuka s demonstračními pomůckami, skupinová práce (s využitím pomůcek, přístrojů a měřidel, pracovních listů, odborné literatury), samostatné pozorování, krátkodobé projekty.

Předmět fyzika úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda: − − −

chemie: jaderné reakce, radioaktivita, skupenství a vlastnosti látek, atomy, atomové teorie, přírodopis: světelná energie (fotosyntéza), optika (zrak), zvuk (sluch), přenos elektromagnetických signálů, srdce – kardiostimulátor, zeměpis: magnetické póly Země, kompas, sluneční soustava.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků: Kompetence k učení: Žák: − − −

využívá ke svému učení různé informační zdroje, vytváří referáty na zadaná témata, uplatňuje různé způsoby práce s textem, umí vyhledávat a zpracovávat získané informace.

Učitel: − vede žáky k vyhledávání, třídění a propojování informací,

188

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda - Fyzika − − −

vede žáky k nalézání souvislostí mezi získanými daty a učivo fyziky spojuje do souvislostí s každodenním praktickým životem, vede žáky k používání odborné terminologie, vede žáky k samostatnému měření, experimentování a porovnávání získaných informací.

Kompetence k řešení problémů: Žák: −

pozoruje fyzikální jevy v praktickém životě, řeší fyzikální úlohy.

Učitel: − zadává takové úkoly, při kterých se žáci učí využívat základní postupy badatelské práce, tj. nalezení a formulace problému, hledání a zvolení postupu jeho řešení a vyhodnocení získaných dat. Kompetence komunikativní: Žák: − − −

je schopen určit jádro problému, navrhnout způsob řešení a odůvodnit jej, zdůvodňuje fyzikální jevy v praktickém životě, respektuje názory druhých při vzájemné komunikaci, zejména při skupinové práci.

Učitel: − vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě, − využívá skupinovou práci, která je založena na komunikaci ve skupinkách. Kompetence sociální a personální: Žák: −

se učí argumentovat, obhajovat své postřehy a názory či vlastní zkušenosti.

Učitel: − využívá skupinového a inkluzívního vyučování, vede žáky ke spolupráci při řešení problémů, − navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků a pocitu zodpovědnosti, − vede žáky k ochotě pomoci. Kompetence občanské: Žák: − −

se učí rozhodnout o vhodné volbě (např. el. spotřebičů, různých postupů, volbě nástrojů), žák zodpovědně přistupuje k plnění svých povinností a úkolů.

189

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda - Fyzika Učitel: − vede žáky k zodpovědnému chování nejen ve vlastním zájmu, − vede žáky k šetrnému využívání elektrické energie, k posuzování efektivity jednotlivých energetických zdrojů, − podněcuje žáky k upřednostňování obnovitelných zdrojů ve svém budoucím životě (např. tepelná čerpadla jako vytápění novostaveb). Kompetence pracovní: Žák: − −

se učí upozorňovat na možné nebezpečí při práci s el. proudem, těkavými a hořlavými kapalinami, se učí zručnosti při práci s jednoduchými pomůckami (měření, vážení aj.).

Učitel: − vede žáky k dodržování a upevňování bezpečného chování při práci s fyzikálními přístroji a zařízeními.

190

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda - Fyzika Výstupy – 6. ročník

Učivo

Rozlišuje látku a těleso, dovede uvést příklady látek a těles.

Látka a těleso

Správně používá pojem atom, molekula, ion.

Částicové složení látek, složení atomu (proton, neutron, elektron)

Má představu o tom, z čeho se skládá atom. Popíše rozdíl mezi látkou pevnou, kapalnou a plynnou a vlastnosti, kterými se od sebe liší. Ovládá značky a jednotky základních veličin. Vyjádří hodnotu veličiny a přiřadí jednotku.

Rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné Fyzikální veličiny

Změří délku tělesa, výsledek zapíše a vyjádří v různých jednotkách.

Délka

Změří hmotnost pevných těles na rovnoramenných vahách, výsledek zapíše ve vhodné jednotce.

Hmotnost

Změří objem kapalného a pevného tělesa pomocí odměrného válce, výsledek zapíše ve vhodné jednotce.

Objem

Z hmotnosti a objemu vypočítá hustotu, s porozuměním používá vztah ρ = m / V, měří hustoměrem, pracuje s tabulkami.

Hustota

Změří teplotu pomocí teploměrů, určí rozdíl teplot z naměřených hodnot.

Teplota

Předpoví, zda se délka či objem tělesa při změně teploty zvětší nebo zmenší.

Teplotní roztažnost těles

Změří časový úsek pomocí stopek a orientuje se na ciferníku hodin.

Čas 191



Rozpozná, zda na dané těleso působí síla a pomocí prodloužené pružiny porovná podle velikosti dvě působící síly.

Síla působící na těleso

Změří sílu siloměrem. Užívá s porozuměním vztah mezi gravitační silou působící na těleso a hmotností tělesa Fg = m . g při řešení jednoduchých úloh.

Gravitační síla, gravitační pole

192


Učivo

Fyzikální veličiny dokáže vyjádřit v různých jednotkách (d, V, m, t, t).

Fyzikální veličiny

Rozeznává jednotlivé druhy sil.

Síla

Změří třecí sílu. Užívá s porozuměním poznatek, že třecí síla závisí na druhu materiálu a drsnosti třecích ploch, ale nikoli na jejich obsahu.

Třecí síla

Navrhne způsob zvětšení nebo zmenšení třecí síly. Určí výpočtem i graficky velikost a směr výslednice dvou sil stejných či opačných směrů. Určí pokusně těžiště tělesa a pro praktické situace využívá fakt, že poloha těžiště závisí na rozložení látky v tělese. Využívá Newtonovy zákony k vysvětlení nebo předvídání změn pohybu tělesa při působení sil.

Skládání sil Výslednice sil Těžiště tělesa Newtonovy pohybové zákony (první, druhý a třetí) Otáčivé účinky síly

Využívá poznatky o podmínkách rovnovážné polohy na páce a pevné kladce pro vysvětlení praktických situací.

Páka Pevná kladka

V jednoduchých případech určí velikost a směr působící tlakové síly.

Tlaková síla

Užívá s porozuměním vztah mezi tlakem, tlakovou silou a obsahem plochy, na níž síla působí.

Tlak

193



Zjistí, zda na těleso působí magnetická síla. Dokáže popsat využití magnetické síly v praktických situacích. Ověří existenci magnetického pole.

Magnetické vlastnosti látek Magnetické pole

U konkrétního magnetu dokáže pokusně určit druh pólu a graficky znázornit indukční čáry. Rozhodne, zda je dané těleso v klidu či v pohybu vzhledem k jinému tělesu. Ovládá základní dělení pohybů.

Pohyb a klid tělesa, jejich relativnost Dělení pohybů

Změří dráhu, kterou urazilo těleso a odpovídající čas. Určí průměrnou rychlost z dráhy uražené tělesem za určitý čas. Používá s porozuměním vztah v = s / t pro rychlost rovnoměrného pohybu tělesa při řešení úloh.

Dráha a čas Okamžitá a průměrná rychlost rovnoměrného pohybu

Znázorní grafem závislost dráhy rovnoměrného pohybu na čase a určí z něj k danému času dráhu a naopak.

194


Učivo

Užívá Pascalův zákon k vysvětlení funkce hydraulických zařízení.

Pascalův zákon

Vysvětlí vznik hydrostatického tlaku a s porozuměním používá vztah ph = h . ρ . g k řešení problémů a úloh.

Hydrostatický tlak

Objasní vznik vztlakové síly a určí její velikost a směr v konkrétní situaci. Porovnáním vztlakové a gravitační síly dokáže předpovědět, zda se těleso potopí v kapalině, zda se v ní bude vznášet nebo zda bude plovat na hladině.

Vztlaková síla působící na tělesa v kapalině Plování, vznášení se a potápění těles v kapalině

Vysvětlí vznik atmosférického tlaku, změří ho a určí tlak plynu v uzavřené nádobě.

Atmosférický tlak

Rozumí pojmu mechanická práce a výkon, dokáže určit, kdy těleso ve fyzice práci koná, s porozuměním používá vztah W = F . s a P = W / t při řešení problémů a úloh.

Mechanická práce

Z vykonané práce určí v jednoduchých případech změnu polohové a pohybové energie, je schopen porovnat pohybové energie těles na základě jejich rychlostí a hmotností. Vysvětlí změnu vnitřní energie tělesa při změně teploty.

Tlak plynu v uzavřené nádobě

Výkon

Polohová a pohybová energie

Vnitřní energie tělesa

Rozpozná v přírodě a v praktickém životě některé formy tepelné výměny (vedením, tepelným zářením).

Tepelná výměna

Dokáže určit množství tepla přijatého a odevzdaného tělesem, zná-li hmotnost, měrnou tepelnou kapacitu a změnu teploty tělesa (bez změny skupenství).

Teplo přijaté a odevzdané tělesem

195



Rozpozná jednotlivé skupenské přeměny a bude schopen uvést praktický příklad (tání, tuhnutí, vypařování, var, kondenzace, sublimace a desublimace). Určí skupenské teplo tání u některých látek.

Změny skupenství

Zjistí, kdy nastává kapalnění vodní páry ve vzduchu, dokáže vysvětlit základní meteorologické děje. Objasní jev anomálie vody a jeho důsledky v přírodě. Určí, co je v jeho okolí zdrojem zvuku. Pozná, že k šíření zvuku je nezbytnou podmínkou látkové prostředí. Chápe odraz zvuku jako odraz zvukového vzruchu od překážky a dovede objasnit vznik ozvěny. Využívá s porozuměním poznatek, že rychlost zvuku závisí na prostředí, kterým se zvuk šíří.

Akustika Zvuk, zdroj zvuku Šíření zvuku Odraz zvuku

Zjistí, že výška tónu je tím větší, čím větší je jeho kmitočet. Rozumí pojmu hlasitost zvuku a má představu, jak hlasité jsou různé zdroje zvuku v jeho okolí.

Tón, výška tónu

Určí možnosti, jak omezit nepříznivý vliv nadměrně hlasitého zvuku na člověka.

Hlasitost zvuku

Popíše sluneční soustavu a má představu o pohybu vesmírných těles (na základě poznatků o gravitačních silách). Odliší planetu a hvězdu. Popíše hlavní součásti sluneční soustavy (planety, měsíce, planetky, komety).

Kmitočet tónu

Vesmír Sluneční soustava

196

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda - Fyzika Má představu, jaké děje se odehrávají na Slunci. Objasní střídání dne a noci, ročních období a vznik jednotlivých měsíčních fází.

197

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda - Fyzika Výstupy – 9. ročník Rozpozná ve svém okolí různé zdroje světla. Rozliší mezi zdrojem světla a tělesem, které světlo pouze odráží.

Učivo Světlo, zdroj světla

Využívá poznatku, že se světlo šíří přímočaře, objasní vznik stínu.

Přímočaré šíření světla

Vyhledá hodnotu rychlosti světla v tabulkách pro vakuum a pro další optická prostředí.

Rychlost světla

Využívá zákona odrazu světla na rozhraní dvou optických prostředí k nalezení obrazu v rovinném zrcadle.

Odraz světelného paprsku

Pokusně určí rozdíl mezi dutým a vypuklým zrcadlem a dokáže uvést příklad jejich využití v praxi.

Zrcadla

Najde pokusně ohnisko dutého zrcadla. Rozhodne na základě znalostí o rychlostech světla ve dvou prostředích, zda se světlo při přechodu z jednoho prostředí do druhého bude lámat ke kolmici nebo od kolmice.

Lom světla na optickém rozhraní

Rozliší pokusně spojku a rozptylku, najde pokusně ohnisko tenké spojky a určí její ohniskovou vzdálenost. Dokáže popsat, z čeho jsou složeny jednoduché optické přístroje a jak se využívají v běžném životě.

Optické čočky

Porozumí pojmům krátkozrakost a dalekozrakost a způsobu nápravy těchto očních vad brýlemi. Pokusně objasní rozklad bílého světla optickým hranolem, vysvětlí vznik duhy v přírodě.

Rozklad světla

198



Porozumí základním pojmům (atom a jeho složení, molekula, ion). Na základě znalosti druhu náboje rozhodne, zda se budou dvě tělesa elektricky přitahovat či odpuzovat.

Atom a jeho složení (proton, neutron, elektron), elektrický náboj, ion

Podle počtu protonů a elektronů v částici pozná, zda jde o kladný či záporný ion. Ověří, jestli na těleso působí elektrická síla a zda v jeho okolí existuje elektrické pole.

Elektrická síla, elektrické pole

Pokusně ověří, za jakých podmínek prochází obvodem elektrický proud. Objasní účinky elektrického proudu (tepelné, světelné, pohybové).

Elektrický proud

Rozliší pokusně vodič od izolantu. Změří elektrický proud ampérmetrem a elektrické napětí voltmetrem.

Elektrické napětí

Dodržuje pravidla bezpečné práce při zacházení s elektrickými zařízeními, objasní nebezpečí vzniku zkratu a popíše možnosti ochrany před zkratem.

Pravidla bezpečné práce, zkrat, pojistka

Používá s porozuměním Ohmův zákon pro kovy v úlohách. Pochopí, že odpor vodiče se zvětšuje s rostoucí délkou a teplotou Ohmův zákon vodiče, zmenšuje se zvětšujícím se obsahem jeho průřezu a Odpor vodiče souvisí s materiálem, ze kterého je vodič vyroben. Správně sestaví jednoduchý a rozvětvený elektrický obvod podle schématu.

Jednoduchý a rozvětvený elektrický obvod 199

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda - Fyzika Volí k jednotlivým spotřebičům vhodný zdroj napětí. Odliší zapojení spotřebičů v obvodu za sebou a vedle sebe a určí výsledné elektrické napětí, výsledný elektrický proud a výsledný odpor spotřebičů. Uvede příklady vedení elektrického proudu v kapalinách a v plynech z běžného života a přírody.

Vedení elektrického proudu v kapalinách a plynech

Rozliší stejnosměrný proud od střídavého na základě jejich časového průběhu.

Elektromagnetická indukce

Ověří pokusem, na čem závisí velikost indukovaného proudu v cívce a objasní vznik střídavého proudu. Popíše funkci transformátoru a jeho využití při přenosu elektrické energie.

Střídavý proud

Transformátor

Dokáže popsat způsob výroby a přenosu elektrické energie. Popíše některé nepříznivé vlivy při výrobě elektrické energie v elektrárnách na životní prostředí.

Výroba a přenos elektrické energie

Vysvětlí, jak se štěpí atomové jádro, pojem řetězová reakce a popíše, na jakém principu funguje jaderný reaktor.

Štěpení atomového jádra

Porozumí, jak je zajištěn bezpečný provoz v jaderné elektrárně.

Řetězová reakce

Dokáže popsat nepříznivý vliv radioaktivního a ultrafialového záření na lidský organizmus.

Jaderný reaktor

200

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Chemie

5.6.2. Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět chemie je vyučován jako samostatný předmět v 8. a 9. ročníku dvě hodiny týdně. V 8. ročníku jsou probírány základy obecné a anorganické chemie. V 9. ročníku je hlavní náplní organická chemie. Chemie a chemické látky jsou stále více využívány v nejrůznějších oblastech lidské činnosti. Učební předmět chemie poskytuje žákovi příležitosti k tomu, aby pochopil, že bez základních znalostí o chemických látkách a jejich reakcích se člověk neobejde v žádné z oblastí své činnosti, aby si uvědomil významné uplatnění chemie, aby poznával nezbytnost ochrany životního prostředí a vlastního zdraví. Cílem chemie je naučit žáka základní znalosti a chemické názvosloví, aby na ně mohl navázat při dalším studiu. Více než na chemické pokusy a pozorování je učivo zaměřeno na obecné poznatky z chemie a žák je veden k ochraně přírody a vlastního zdraví. Chemie tak souvisí nejen s přírodovědnými předměty, ale i s občanskou a rodinnou výchovou.

Předmětem prolínají tato průřezová témata EV: – –

lidské aktivity a problémy životního prostředí – průmysl a životní prostředí, ochrana přírody, odpady a hospodaření s nimi, vztah člověka k prostředí – aktuální ekologický problém, prostředí a zdraví, vliv prostředí na zdraví, možnosti a způsoby ochrany zdraví, přírodní zdroje, řešení odpadového hospodářství.

OSV: –

hodnoty, postoje a praktická etika.

MDV: – –

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – chápání podstaty mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: –

učí se používat správnou terminologii, samostatně pracovat s textem v učebnici.

Učitel: – vede žáky k samostatné práci při získávání nových poznatků, zobecňuje poznatky žáků a uvádí je do širších souvislostí, tak aby žáci uměli spojovat nové poznatky se svými zkušenostmi.

201

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Chemie Kompetence k řešení problémů Žák: –

učí se samostatně řešit rozšiřující učivo vyznačené v učebnici zobecňováním získaných znalostí.

Učitel: – usměrňuje způsob řešení problémů, motivuje žáky hodnocením jejich výsledků. Kompetence komunikativní Žák: –

zapojuje se do diskuze o současných ekologických problémech, sleduje je ve sdělovacích prostředcích, v samostatných referátech je vysvětluje spolužákům, učí se formulovat své názory.

Učitel: – při výuce užívá dostupných informací, vede žáky k řízené diskuzi, k souvislým projevům jejich vlastních názorů. Kompetence sociální Žák: –

ovládá své chování, učí se naslouchat spolužákům, reagovat na jejich referáty, doplňuje je o své znalosti.

Učitel: – hodnocením a pochvalou dodává žákům sebedůvěru, usměrňuje jejich diskuze tak, aby uměli naslouchat všem svým spolužákům. Kompetence občanské Žák:

–

se seznamuje s ekologickými problémy, s vlivy chemizace na život a životní prostředí.

Učitel: – jasně formuluje své postoje k diskutovaným problémům, usměrňuje chování žáků, jejich projevy vůči ostatním spolužákům, vede je k vzájemné spolupráci v průběhu vyučovacích hodin. Kompetence pracovní Žák: –

je veden k dodržování určených pravidel při práci v hodině, při psaní zápisů do sešitů, při domácí přípravě.

Učitel: – hodnotí pracovní výsledky s ohledem na žákovy schopnosti, učí dodržovat pravidla při společné práci žáků. Motivuje žáky k samostatné práci a k řešení doplňujících úkolů z učebnice.

202

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Chemie Výstupy – 8. ročník 1.

Rozliší fyzikální látky a tělesa.

Vymezení chemie Látky a tělesa Chemické děje

Bezpečnost při experimentální

Uvede příklady nebezpečných chemických látek a zásady bezpečné práce s nimi. 3.


Seznámení s chemií

Uvede příklady chemického děje.

2.

Učivo

První pomoc při úrazu

Vlastnosti látek

Uvede fyzikální a chemické vlastnosti látek. Rozliší látky podle jejich vlastností.

Barva, skupenství, rozpustnost

Popíše společné a rozdílné vlastnosti.

Změny skupenství

Rozpozná skupenství a jejich změny. 4.

Směsi Různorodé a stejnorodé/roztoky/

Rozliší suspenzi, emulzi, pěnu, dým, mlhu, uvede jejich příklady. Vypočítá hmotnostní zlomek rozp. látky.

Složky směsí Složení roztoků Hmotnostní zlomek

5.

Oddělování složek směsí

Sestaví jednoduchou filtrační aparaturu a provede filtraci.

Filtrace, destilace 203


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Chemie Popíše jednoduchou destilační aparaturu a vysvětlí princip destilace.

Sublimace Usazování, krystalizace

Vysvětlí princip usazování a krystalizace. Navrhne postup oddělování složek směsí v běžném životě. 6.

Voda a vzduch

Rozezná a uvede názvy vody v plynném, kapalném a pevném skupenství. Zhodnotí význam vody pro život na Zemi. Rozliší vodu destilovanou, pitnou, užitkovou a odpadní, uvede příklady jejich výskytu a použití.

Voda destilovaná, pitná, odpadní

Uvede princip výroby pitné vody ve vodárnách.

Výroba pitné vody

Vysvětlí koloběh vody v přírodě.

Čistota voda

Charakterizuje kyslík jako nezbytnou složku pro hoření látek.

Vzduch – složení, vlastnosti

Vysvětlí princip hašení, uvede telefonní číslo hasičů.

Čistota ovzduší

Popíše, co to je teplotní inverze a smog.

Ozonová vrstva

Uvede příklady znečišťování vody a vzduchu. Vysvětlí pojem „skleníkový efekt“. Navrhne, jak toto znečišťování omezovat. 7.

Částicové složení látek

Používá pojmy atom a molekula ve správných souvislostech.

Atomy, molekuly

Popíše složení atomu a vznik kationtu a aniontu z neutrálních atomů.

Atomové jádro, protony, neutrony Elektrony, elektronový obal, valenční elektrony, 204


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Chemie ionty 8.

Chemické prvky a sloučeniny

Používá značky a názvy vybraných chemických prvků. Vysvětlí, co udává protonové číslo. Umí vyhledat prvek daného protonového čísla.

Chemické prvky

Používá pojmy chemická látka, chemický prvek, chemická sloučenina, chemická vazba ve správných souvislostech.

Vybrané názvy a značky chemických prvků Protonové číslo

Rozliší chemickou značku prvku a chemický vzorec sloučeniny. Odvodí složení chemické látky ze vzorce. 9.

Chemické prvky a periodická soustava

Rozliší kovy a nekovy, uvede příklady vlastností a využití kovů, slitin, nekovů. Zhodnotí vliv činnosti člověka na změny obsahu kyslíku a ozonu v obalu Země a vznik ozonové díry.

Kovy Fe, Al, Zn, Cu, Ag, Au Slitiny – mosaz, bronz, dural Nekovy – H, O, N, Cl, S, C

Rozliší periody a skupiny. 10. Chemické reakce Rozliší výchozí látky a produkty chemické reakce.

Výchozí látky a produkty Chemický děj

11. Chemické rovnice Využije zákon zachování hmotnosti při řešení jednoduchých úloh.

Zákon zachování hmotnosti Látkové množství 205

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Chemie Zapíše jednoduchými chemickými rovnicemi vybrané chemické reakce.

Molární hmotnost Jednoduché chemické rovnice

Přečte zápis chemické rovnice. 12. Oxidy Určí oxidační číslo atomů prvků v oxidech.

Názvosloví oxidů, oxidační číslo

Zapíše z názvů vzorce a ze vzorců názvy.

Oxid siřičitý, sírový, uhličitý, uhelnatý, vápenatý, dusnatý, dusičitý, křemičitý

Popíše vlastnosti a použití vybraných oxidů a posoudí vliv těchto látek na životní prostředí.

Skleníkový efekt

13. Halogenidy Určí oxidační číslo atomů prvků v halogenidech. Zapíše z názvů vzorce a ze vzorců názvy. Popíše vlastnosti, použití a význam chloridu sodného.

Názvosloví halogenidů Fluoridy, chloridy, bromidy, jodidy

14. Kyseliny Zapíše z názvů vzorce a ze vzorců názvy. Popíše vlastnosti a použití vybraných kyselin, bezpečné ředění jejich koncentrovaných roztoků, první pomoc při zasažení kyselinou.

Názvosloví kyselin

Rozliší kyselý a zásaditý roztok pomocí indikátorů pH, změří pH.

PH, indikátory pH

Vysvětlí vznik kyselých dešťů, zhodnotí jejich vliv na životní prostředí a uvede příklady, jak jim lze předcházet.

Kyseliny chlorovodíková, sírová, dusičná Kyselé deště

Posoudí vliv vybraných kyselin na životní prostředí.

206


15. Hydroxidy Zapíše z názvů vzorce a ze vzorců názvy. Popíše vlastnosti a použití vybraných hydroxidů, jejich bezpečné rozpouštění a první pomoc při zasažení.

Názvosloví hydroxidů Hydroxidy sodný, draselný, vápenatý

16. Neutralizace, soli Dokáže popsat neutralizaci, pojmenovat výchozí látky a produkty, zapsat chemickou rovnici. Zdůvodní první pomoc při zasažení kyselinami a hydroxidy. Rozliší, které látky patří mezi soli. Zapíše z názvů vzorce a ze vzorců názvy.

Podstata neutralizace Vznik solí Názvy a vzorce síranů, dusičnanů, uhličitanů

Uvede příklady uplatnění solí v praxi. Vysvětlí rozdíl mezi tvrdou a měkkou vodou. 17. Hospodářsky významné látky Uvede význam průmyslových hnojiv a posoudí jejich vliv na životní prostředí.

Průmyslová hnojiva (N, P, K, stopové prvky)

Popíše složení, vlastnosti a použití nejznámějších stavebních pojiv.

Keramika

Vápenná malta, sádra, beton

207



Učivo


1. Redoxní reakce

Vysvětlí pojmy oxidace a redukce. Určí, které ze známých reakcí patří mezi redoxní reakce. Popíše princip výroby železa a oceli. Vysvětlí pojem koroze, uvede příklady činitelů ovlivňujících její rychlost a způsoby ochrany ocelových výrobků proti korozi.

Oxidace a redukce Výroba železa a oceli Elektrolýza Koroze

2. Energie a chemická reakce

Rozliší, které ze známých reakcí jsou exotermické. Uvede příklady fosilních a průmyslově vyráběných paliv, popíše jejich vlastnosti a zhodnotí jejich využívání a možnosti využívání alternat.en.

Exotermické a endotermické reakce

Posoudí vliv spalování různých paliv na životní prostředí.

Obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie

Rozliší obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie.

Fosilní paliva (ropa, uhlí, zem. plyn)

Rozpozná označení hořlavých látek, uvede zásady bezpečné manipulace s nimi.

Průmyslově vyráběná paliva

Uvede, jak postupovat v případě požáru, zná telefonní číslo hasičů a zásady první pomoci. 3. Uhlovodíky Rozliší anorganické a organické sloučeniny. Rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich vzorce, vlastnosti a použití.

Alkany, alkeny, alkiny, areny (methan, ethan, propan, butan, ethylen, benzen, naftalen) Průmyslové zpracování ropy 208

EV: – lidské aktivity a problémy životního prostředí – vztah člověka k prostředí

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Chemie Vyhledá a uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy a zemního plynu. 4. Deriváty uhlovodíků Rozliší pojmy uhlovodíky a deriváty uhlovodíků. Rozliší uhlovodíkový zbytek a funkční skupinu na příkladech vzorců známých látek. Rozliší a zapíše vzorce methanolu, ethanolu, fenolu, kyseliny mravenčí, octové, ethylesteru kys. octové, formaldehydu a acetonu, uvede vlastnosti a příklady využití těchto látek. Rozliší esterifikaci mezi ostatními reakcemi.

Halogenderiváty Alkoholy Fenoly Aldehydy Ketony Karboxylové kyseliny Estery, esterifikace,

5. Přírodní látky Orientuje se ve výchozích látkách a produktech dýchání a fotosyntézy. Uvede podmínky pro průběh fotosyntézy a její význam pro život na Zemi. Rozliší bílkoviny, tuky, sacharidy a vitamíny, uvede příklady zdrojů těchto látek pro člověka a posoudí různé potraviny z hlediska obecně uznávaných zásad zdravé výživy.

Sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny Fotosyntéza

6. Látky stvořené člověkem Rozliší plasty od dalších látek, uvede příklady jejich názvů, vlastností a použití. Posoudí vliv používání plastů na životní prostředí.

Polyethylen, polypropylen, polystyren, polyvinylchlorid Polyamidová a polyesterová vlákna

Rozliší přírodní a syntetická vlákna a uvede výhody a nevýhody 209

EV: – lidské aktivity a problémy životního prostředí – vztah člověka k prostředí

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Chemie jejich používání. 7. Chemie a společnost Doloží na příkladech význam chemických výrob pro národní hospodářství a pro člověka. Uvede příklady prvotních a druhotných surovin pro chemické

Chemické výroby


Otravné látky EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí

výroby a zhodnotí je z hlediska udržitelného rozvoje.

Pesticidy

Zhodnotí ekonomický a ekologický význam recyklace odpadů.

Biotechnologie

Vysvětlí pojem biotechnologie a uvede příklady.

Enzymy

Uvede příklady chování při nadměrném znečištění ovzduší.

Léčiva

MDV:

Zachází bezpečně s běžnými mycími a čisticími prostředky používanými v domácnosti.

Drogy

– kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Uvede příklady otravných látek a způsoby boje proti nim. Uvede příklady volně i nezákonně prodávaných drog a popíše příklady následků, kterým se vystavuje jejich konzument.

Detergenty Potraviny Chemie a životní prostředí

– interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

8. Havárie s únikem nebezpečných látek Uvede příklady nejrozšířenějších výbušných, hořlavých a toxických látek a způsob jejich označování. Uvede a zdůvodní nejúčelnější jednání v případě havárie s únikem nebezpečných látek. Zjistí výrobní podniky v regionu, uvede, co vyrábějí a posoudí s nimi související nebezpečí.

Látky výbušné, hořlavé, toxické Zásady chování při úniku nebezpečných látek Improvizovaná ochrana

210

EV – vztah člověka k prostředí

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Přírodopis

5.6.3. Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis jako vyučovací předmět má přispívat k vytvoření komplexní představy o vztazích mezi živou a neživou přírodou, k uvědomění základních jevů a vztahů v přírodě. Přírodopis má přispět k seznámení s mnohotvárnými formami života na Zemi. Žák musí správně pochopit spjatost života s přírodou a jejími zákonitostmi. Pro získání správného vzdělání, je učení spojeno se zkušenostmi a dovednostmi nabytými při pozorování přírody, provádění vlastních pokusů a při pobytu v přírodě.

Obsahové, časové a organizační vymezení Přírodopis se vyučuje jako samostatný předmět. Časová dotace v jednotlivých ročnících: 6. ročník – 2 hodiny 7. ročník – 2 hodiny 8. ročník – 1 hodina 9. ročník – 1 hodina

Tematické okruhy vyučovacího předmětu Obecná biologie a genetika Biologie hub Biologie rostlin Biologie živočichů Biologie člověka Neživá příroda Základy ekologie Praktické poznávání přírody

Předmětem se prolínají tato průřezová témata EV: − ekosystémy − základní podmínky života MKV: − etnický původ

211


Výchovně vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Žák: − má uvědomělý přístup k učení, chce získat vědomosti, − posoudí vlastní pokrok a určí překážky, − získané výsledky porovnává a vyvozuje závěry pro další využití. Učitel: − řídí výuku, vede žáky, má individuální přístup, − propojuje učivo do větších celků, − operuje s užívanými znaky a termíny. Kompetence k řešení problémů Žák: − řeší při praktických úkolech (př. laboratorní práce) pracovní postupy, − sleduje vlastní pokrok při řešení vzdělávacích problémů, − aplikuje osvědčené postupy při řešení jiných problémů. Učitel: − promyslí a plánuje způsob řešení problémů, − zhodnotí výsledky. Kompetence komunikativní Žák: − učí se užívat správné přírodovědné názvosloví, − zapojuje se do diskuze při řešení problémových otázek, − dovede obhájit svůj názor. Učitel: − při výuce užívá dostupných informací a komunikačních prostředků, − vede žáky k vzájemné toleranci názorů, − naslouchá názorům žáků a vhodně argumentuje. Kompetence sociální Žák: − − − −

spolupracuje s učitelem na vytváření pravidel práce ve třídě, umí poskytnout pomoc v tísňové situaci, oceňuje zkušenosti druhých a čerpá z nich poučení, ovládá a řídí své chování, aby byl sám se sebou spokojen.

Učitel: − hodnocením a pochvalou dodává žákům sebedůvěru, − podněcuje diskusi a debatu ve třídě, − najde způsob, jak podle potřeby žákům poradí. 212

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Přírodopis Kompetence občanské Žák: − − − − −

je si vědom svých povinností a práv ve škole i mimo školu, přistupuje odpovědně k ekologickým problémům, má citlivý přístup k tématice ochrany zvířat, je hrdý na to, že je právě občanem ČR, uznává tradice, historické dědictví a chrání je, má vštípené základy první pomoci při poranění a v nouzi.

Učitel: − usměrňuje chování žáků, − učí je postavit se proti útlaku, násilí, fyzickému a psychickému vydírání, − svým občanským postojem je žákům vzorem. Kompetence pracovní Žák: − využívá znalostí z oboru k přípravě profesního zaměření, − učí se pracovat s optickými přístroji (práce s mikroskopem), − při pracovních postupech myslí na ochranu zdraví svého i spolužáků. Učitel: − hodnotí pracovní výsledky vzhledem k žákovým schopnostem, − trvá na dodržování pravidel bezpečnosti při práci, − aplikuje praktické metody poznávání přírody.

213

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Přírodopis Výstupy – 6. ročník

Učivo


NEŽIVÁ PŘÍRODA Objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života.

Vznik a stavba Země

OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA Názory na vznik života Rozliší základní projevy a podmínky života.

Rozmanitost, projevy života a jeho význam – výživa, dýchání, růst, rozmnožování, vývin, reakce na podněty

Orientuje se v přehledu vývoje organismů.

Vývoj života

Popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel.

Stavba buňky rostlin, živočichů a bakterií, funkce buněčných organel

Rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů.

Základní struktura života – buňky, pletiva, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy jednobuněčné a mnohobuněčné

Třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek.

Význam a zásady třídění organismů

Vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti.

Pohlavní a nepohlavní rozmnožování

Uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka.

Viry a bakterie – výskyt, význam a praktické využití

BIOLOGIE HUB

214



Rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků.

Houby bez plodnic – základní charakteristika, jejich vliv na živé organismy Houby s plodnicemi – stavba, výskyt, význam, zásady sběru, konzumace a první pomoc při otravě houbami

Vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích.

Potravní vztahy, potravní řetězce

Objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků.

Lišejníky – stavba, symbióza, výskyt, význam

EV – ekosystémy – les

BIOLOGIE ROSTLIN Rozliší základní systematické jednotky a zná typické zástupce řas.

Systém rostlin – poznávání a zařazování běžných druhů řas

BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů.

Anatomie a fyziologie živočichů – živočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy jednobuněčné a mnohobuněčné

Rozliší a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy a zařazuje je do hlavních taxonomických skupin.

Systém živočichů – prvoci, bezobratlí (žahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci, ostnokožci)

Na základě pozorování odvodí základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a Ekologie, rozšíření, význam a ochrana živočichů přizpůsobení prostředí. Zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka.

Hospodářsky a epidemiologicky významné druhy

215

EV – ekosystémy – les, půda, louka, sladkovodní a mořské ekosystémy


Uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy.

Zásady bezpečného chování

ZÁKLADY EKOLOGIE Uvede příklady výskytu organismů a vztahy mezi nimi.

Vzájemné vztahy mezi organismy, vztahy mezi organismy a prostředím

Rozlišuje příklady systémů organismů – ekosystém, živé a neživé složky ekosystému.

Ekosystémy - přirozené a umělé

Vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězů v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam

Potravní řetězce, rovnováha v ekosystému

Uvede příklady vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému

Ochrana přírody a životního prostředí – chráněná území

PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY Aplikuje praktické metody poznávání přírody.

Praktické metody poznávání přírody – pozorování lupou a mikroskopem, práce s určovacími klíči a atlasy

Dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání přírody.

Pravidla bezpečnosti práce

Zná některé významné biology a jejich objevy.

Významní biologové a jejich objevy

216

EV – ekosystémy


Učivo

BIOLOGIE ROSTLIN Na základě pozorování odvodí uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva k orgánům.

Anatomie a morfologie rostlin

Porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů rostlinného těla a uvede příklady jejich funkcí.

Stavba rostlinného těla – kořen, stonek, list, květ, semeno, plod

Vysvětlí základní fyziologické procesy rostlin.

Fotosyntéza, dýchání, rozmnožování, růst

Rozliší základní systematické jednotky a zná typické zástupce.

Systém rostlin – poznávání a zařazování běžných druhů mechorostů, kapraďorostů a semenných rostlin

Umí pracovat s pomocí klíčů a atlasů.

Práce s klíči a atlasy

Na základě pozorování odvodí přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí.

Ekologie rostlin


Anatomie a fyziologie živočichů – živočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy


Systém živočichů – strunatci (paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci)

Na základě pozorování odvodí základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení prostředí.

Ekologie, rozšíření, význam a ochrana živočichů

217



Zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka.

Hospodářsky a epidemiologicky významné druhy, péče o vybrané domácí mazlíčky



PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY

Aplikuje praktické metody poznávání přírody.

Praktické metody poznávání přírody – pozorování lupou, mikroskopem popř. dalekohledem, určovací klíče a atlasy, založení herbáře



218


Učivo



Anatomie a fyziologie živočichů – živočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy


Systém živočichů – strunatci (savci)

Na základě pozorování odvodí základní projevy chování Ekologie, rozšíření, význam a ochrana živočichů živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a Etologie savců přizpůsobení prostředí. Zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka.

Hospodářsky a epidemiologicky významné druhy, péče o vybrané domácí mazlíčky, domestikované druhy savců



EV – ekosystémy – les mírného pásu, step, savana, tropický deštný les, tajga, tundra, sladkovodní a mořské ekosystémy

BIOLOGIE ČLOVĚKA Určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánových soustav člověka.

Anatomie a fyziologie jednotlivých orgánů a orgánových soustav

Orientuje se v základní fylogenezi člověka.

Fylogeneze člověka

Objasní vznik a vývin člověka od početí po stáří.

Rozmnožování a ontogeneze člověka

Rozlišuje lidské rasy, uvědomuje si rovnocennost lidských ras.

Lidské rasy

Rozlišuje příčiny a příznaky běžných nemocí, uplatňuje zásady

Nemoci a úrazy – prevence, příčiny, příznaky a léčba běžných nemocí, život ohrožující stavy, 219

MKV – etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur (tolerance k odlišnostem)

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Přírodopis prevence a léčby.

závažná onemocnění, epidemie

Objasní význam zdravého způsobu života.

Vliv prostředí a životního stylu na lidské zdraví

Aplikuje první pomoc.

První pomoc

GENETIKA Uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů.

dědičnost a proměnlivost organismů – podstata dědičnosti a přenos dědičných informací, gen, křížení


Praktické metody poznávání přírody – pozorování lupou a mikroskopem



220



Učivo

NEŽIVÁ PŘÍRODA Objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života.

Vznik a stavba Země

Rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek.

Horniny a nerosty – vznik, vlastnosti, třídění, praktický význam a využití, určování vzorků, krystalografie

Rozlišuje důsledky vnějších a vnitřních geologických dějů, Příčiny a důsledky vnějších a vnitřních geologického oběhu hornin a oběhu vody. geologických dějů Porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě.

Půda – složení, vlastnosti a význam pro rostliny a lidstvo, devastace a rekultivace

Rozlišuje jednotlivá geologická období.

Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi, geologické změny, vznik života, organismy a jejich adaptace

Geologický vývoj a stavba ČR.

Český masiv, Karpaty

Uvede význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj různých ekosystémů a charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady i ochranu před nimi.

Význam vody a teploty pro život, ochrana a využití vodních zdrojů, význam vrstev atmosféry pro život, vlivy znečištění ovzduší a klimatických změn na živé organismy i člověka Mimořádné události způsobené přírodními vlivy – příčiny vzniku mimořádných událostí, přírodní světové katastrofy, mimořádné přírodní události v ČR (povodně, větrné bouře, sucha, sněhové kalamity apod.) a ochrana před nimi

221



ZÁKLADY EKOLOGIE Uvede příklady výskytu organismů a vztahy mezi nimi.

Vzájemné vztahy mezi organismy, vztahy mezi organismy a prostředím

Rozlišuje příklady systémů organismů – populace, společenstvo, ekosystém, živé a neživé složky ekosystému.

Populace, společenstva, přirozené a umělé ES

Vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězů v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam.

Potravní řetězce, rovnováha v ekosystému

Uvede příklady vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému.

Ochrana přírody a životního prostředí – globální problémy a jejich řešení, chráněná území


Praktické metody poznávání přírody – pozorování lupou, pokusy s nerosty a horninami


Praktické metody poznávání přírody – pozorování lupou a mikroskopem

222

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Zeměpis

5.6.4. Zeměpis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7. a 9. ročníku dvě hodiny týdně, v 8. ročníku jednu hodinu týdně.

Vzdělávání v předmětu zeměpis směřuje k: − − − − − −

získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí, osvojování hlavních geografických objektů, jevů, pojmů a používání poznávacích metod, získávání a rozvíjení dovedností pracovat se zdroji geografických informací, respektování přírodních hodnot, lidských výtvorů a k podpoře ochrany životního prostředí, rozvoji trvalého zájmu o poznávání vlastní země a regionů světa jako nedílné součásti životního způsobu moderního člověka, rozvíjení kritického myšlení a logického uvažování, aplikování geografických poznatků v praktickém životě.

Formy a metody práce podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: − − −

frontální výuka s demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem skupinová práce (s využitím map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu) zeměpisné vycházky s pozorováním

Předmět zeměpis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda: − − −

chemie: znečištění atmosféry, hydrosféry, biosféry, … fyzika: sluneční soustava, vesmír, … přírodopis: rozšíření živočichů a rostlin, biotopy, CHKO, národní parky, …

Mezipředmětové vztahy jsou aplikovány i na předměty z ostatních vzdělávacích oblastí: − − −

matematika: měřítko mapy, převody jednotek, práce s grafy, diagramy, … ICT: zdroj aktuálních informací a jejich zpracování dějepis: kultura národů, historie států, …

Předmětem se prolínají průřezová témata OSV: −

kooperace a kompetice

223

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Zeměpis VMEGS: − −

Evropa a svět nás zajímá jsme Evropané

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: − − −

vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojuje získané poznatky do širších celků, nalézá souvislosti, získané poznatky kriticky posuzuje, porovnává a formuluje závěry, poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení.

Učitel vede žáky: − k vyhledávání, shromažďování, třídění, porovnávání informací, − k používání odborné terminologie, − k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a využití v praxi, − k využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů. Kompetence komunikativní Žák: − −

žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřují se souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu, žáci se učí naslouchat promluvám druhých lidí, vhodně na ně reagují.

Učitel vede žáky: − ke komunikaci mezi sebou a učitelem a k dodržování předem stanovených pravidel vzájemné komunikace, − k naslouchání a respektování názorů druhých, − k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů v písemné i mluvené podobě. Kompetence k řešení problémů Žák: − −

žáci jsou schopni pochopit problém, vyhledat k němu vhodné informace, diskutovat o možnostech řešení, žáci se učí myslet kriticky, jsou schopni hájit svá rozhodnutí.

Učitel vede žáky: − k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů, − k využívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci, − k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků, − k odpovědím na otevřené otázky.

224

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Zeměpis Kompetence sociální a personální Žák: −

žáci spolupracují ve skupinách na základě vytvořených pravidel, upevňují dobré mezilidské vztahy, pomáhají si a jsou schopni o pomoc požádat, učí se vzájemnému naslouchání.

Učitel vede žáky: − k využívání skupinového a inkluzivního vyučování, − k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání, − k ochotě pomoci a o pomoc požádat, − k spoluúčasti na vytváření kritérií hodnocení a k následnému hodnocení svých výsledků, − k dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů, − k občanské odpovědnosti za vytváření podmínek pro udržitelný rozvoj v lokálním a globálním měřítku. Kompetence občanské Žák: − − −

žáci respektují názory druhých, uvědomují si svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu, žáci se rozhodují zodpovědně podle dané situace, žáci chápou základní environmentální problémy, respektují požadavky na kvalitní životní prostředí, jednají v zájmu trvale udržitelného rozvoje.

Učitel vede žáky: − k dodržování pravidel slušného chování, − k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udržitelného rozvoje, − k tomu, aby brali ohled na druhé, − k vytváření osobních představ o geografickém a životním prostředí. Kompetence pracovní Žák: − −

žáci jsou seznámeni s pravidly bezpečného chování v terénu, žáci jsou vedeni k efektivní práci.

Učitel vede žáky: − k dodržování pravidel bezpečného chování v terénu, − k vyhledávání a využívání různých zdrojů informací.

225

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Zeměpis Výstupy – 6. ročník

Učivo


Objasní postavení Slunce ve vesmíru a popíše planetární systém a tělesa sluneční soustavy. Charakterizuje polohu, povrch, pohyby Měsíce, jednotlivé fáze Měsíce. Aplikuje poznatky o vesmíru a o sluneční soustavě v pohledu na zemské těleso.

Postavení Země ve vesmíru

Orientuje se na hvězdné obloze. Rozumí pojmům: planeta, hvězda, planetky, měsíce, meteorická tělesa, komety, Galaxie, cizí galaxie. Používá v praktických příkladech znalosti o kulatosti planety Země. Orientuje se v přírodě podle Slunce. Hodnotí důsledky otáčení Země kolem vlastní osy a oběhu Země kolem Slunce pro praktický život na Zemi. Tvar a pohyby planety Země Vysvětlí délku trvání dnů a nocí na Zemi a pravidelné střídání ročních období. Vysvětlí podstatu polárního dne a noci. Dokáže v praxi využít znalosti o jarní a podzimní rovnodennosti, zimním a letním slunovratu v praxi. Používá glóbus jako zmenšený a zjednodušený model planety Země k demonstraci rozmístění oceánů, kontinentů a základních

Glóbus 226

OSV – kooperace a kompetice – spolupráce při měření, výpočtech

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Zeměpis tvarů zemského povrchu.

Měřítko glóbu

Používá různé druhy plánů a map, umí je orientovat, přepočítávat vzdálenosti podle různých měřítek.

Různé druhy plánů a map, jejich měřítko

Seznámí se se znázorněním výškopisu a polohopisu na mapách. Prokáže aktivní znalost smluvených značek, vrstevnic, výškových kót, nadmořské výšky, hloubnic.

Obsah a grafika map, barvy, výškopis, polohopis a vysvětlivky (mapový klíč) Orientace plánu a mapy vzhledem ke světovým stranám Přepočet vzdáleností

Vyhledá potřebné informace v mapových atlasech, orientuje se v jejich obsahu a rejstřících. Používá zeměpisnou síť a s pomocí zeměpisných souřadnic určuje na glóbusu i mapě absolutní (matematickou) geografickou polohu jednotlivých lokalit na Zemi. Vysvětlí příčiny rozdílného času jednotlivých míst na Zemi, pochopí účel časových pásem a úlohu hlavního a 180. poledníku pro určování času na Zemi.

Práce s atlasem

Poledníky Rovnoběžky Zeměpisné souřadnice Zeměpisná síť

Dokáže stanovit místní čas.

Určování absolutní (matematické) geografické polohy

Rozumí pojmům: poledník, místní poledník, hlavní poledník, rovnoběžka, zemský rovník, zeměpisná síť, nadhlavník, obratníky, polární kruh, datová mez.

Určování časových pásem

Vysvětlí pojem krajinná sféra.

Krajinná sféra Země a její složky

Orientuje se v objektech, jevech a procesech v jednotlivých složkách přírodní sféry.

Pevninské a oceánské tvary zemského povrchu

Rozpoznává souvislost a vzájemnou podmíněnost mezi

Význam jednotlivých přírodních složek na Zemi

227

VMEGS – jsme Evropané – pohled na svět, ve kterém žiji Zeměpisná vycházka – práce s mapou, orientace v krajině

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Zeměpis jednotlivými přírodními složkami krajinné sféry. Objasní stavbu zemského tělesa, dna oceánů. Posuzuje zemský povrch – reliéf jako výsledek složitého působení endogenních a exogenních činitelů a lidských činností. S porozuměním pracuje s pojmy: počasí, podnebí, meteorologické prvky, celkový oběh vzduchu v atmosféře. Vymezí a vyhledá na mapách různé podnebné pásy a porovnává je. Pozoruje, zaznamenává a vyhodnocuje počasí v místě svého bydliště. Seznámí se s rozložením vody na Zemi. Porozumí a vyhledá na mapách pojmy: oceán, moře, pohyby mořské vody, vodní toky, ledovce, podpovrchová voda, bezodtokové oblasti, jezera, bažiny, umělé vodní nádrže. Popíše složení půdy, půdní typy a druhy a jejich hospodářské využití, rozumí pojmům mateční hornina, humus, eroze půdy. Vysvětlí význam, využití a ochranu půdy, příčiny úbytku půdy na světě. Objasní uspořádání bioty v závislosti na zeměpisné šířce a nadmořské výšce. Vymezí geografická šířková pásma na Zemi.

228


Seznámí se s vlivy člověka na přírodní prostředí. Určí geografickou polohu jednotlivých oceánů, světadílů podle zeměpisných souřadnic i z hlediska polohy na zemských polokoulích a v podnebných pásech. Porovná rozlohu jednotlivých oceánů a světadílů. Popíše a srovnává při interpretaci obecně zeměpisných map členitost a typické znaky přírodních poměrů jednotlivých oceánů, světadílů.

Zeměpis světadílů – polární oblasti

Charakterizuje význam a hospodářské využití oceánů. Seznamuje se s ekologickou problematikou moří a oceánů. Určí geografickou polohu a vyhledá na mapách polární oblasti. Uvede význam Arktidy a Antarktidy. Seznámí se s globálními problémy, které těmto oblastem hrozí. Posoudí význam mezinárodní politické a vědecké spolupráce při výzkumu a využívání polárních oblastí.

Zeměpis světadílů – Afrika, Austrálie a Oceánie – poloha, rozloha, členitost pobřeží, povrch, podnebí, vodstvo, rostlinstvo, živočišstvo, přírodní zdroje, obyvatelstvo a hospodářství

Dokáže na mapě lokalizovat významné geografické pojmy, s kterými se seznámí. Provede regionalizaci v jednotlivých světadílech, vytyčí společné znaky daného regionu a provede porovnání jednotlivých regionů.

Opakování

Vyhledá a provede stručnou charakteristiku nejvýznamnějších 229

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Zeměpis států jednotlivých oblastí. Zopakuje si probírané učivo, systematicky si utřídí poznatky a vytvoří si celkový náhled na geografické učivo.

230

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Zeměpis Výstupy – 7. ročník Provede regionalizaci v jednotlivých světadílech, vytyčí společné znaky daného regionu, provede porovnání jednotlivých regionů. Vyhledá a pojmenuje vybrané modelové státy, hlavní a významná města. Vyhledá na mapách hlavní soustředění osídlení a hospodářských činností v jednotlivých světadílech, v regionech a modelových státech, popíše a porovná jejich sektorovou, odvětvovou a územní strukturu a zvažuje souvislost s přírodními poměry.

Učivo

Zeměpis světadílů – Amerika, Asie, Evropa Amerika – fyzickogeografická sféra Amerika – socioekonomická sféra, regionalizace, char. států Amerika – charakteristika států Asie – fyzickogeogr. + socioekonomická charakteristika Asie – regionalizace, státy

Seznámí se s mezinárodními organizacemi. Vyhledá na mapách nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu v jednotlivých světadílech.

Evropa – fyzickogeogr. + socioekonomická charakteristika Evropa – regionalizace, státy

Dokáže na mapě lokalizovat významné geografické pojmy, s kterými se seznámí. Zopakuje si probírané učivo, systematicky si utřídí poznatky a vytvoří si celkový náhled na geografické učivo.


Opakování

231

VMEGS – jsme Evropané – život v evropském i mezinárodním prostoru, integrace, spolupráce zemí, postavení ČR, vliv globálních problémů, cestování


Učivo


Určí absolutní geografickou polohu České republiky. Vyhodnotí relativní geografickou polohu České republiky podle různých kritérií. Porovná rozlohu České republiky s rozlohou vybraných států světa a s rozlohou sousedních států.

Absolutní geografická poloha (poloha v zeměpisné síti), relativní geografická poloha, rozloha, členitost povrchu a přírodní poměry Popíše s pomocí obecně zeměpisných a tematických map vznik a České republiky vývoj reliéfu, určí a vyhledá horopisné celky, charakterizuje podnebí, vodstvo, půdy, rostlinstvo a živočišstvo. Zhodnotí stav životního prostředí, vymezí NP a CHKO a pochopí jejich důležitost. Vyhledá, popíše a zdůvodňuje na mapách největší a nejmenší soustředění obyvatelstva v České republice Vyhledá na mapách největší a nejvýznamnější sídla v České republice a určí jejich lokalizační faktory. Srovnává ukazatele o lidnatosti, rozmístění, pohybu a struktuře obyvatelstva České republiky se sousedními státy.

Rozmístění obyvatelstva a sídelní poměry České republiky

Vyhledá aktuální demografické údaje týkající se své obce, zpracovává je, vyhodnocuje a pokouší se o prognózu dalšího vývoje. Rozlišuje a porovnává předpoklady, rozmístění a perspektivu hospodářských aktivit v České republice.

Rozmístění hospodářských činností České republiky

Hospodářství České republiky charakterizuje po jednotlivých 232

VMEGS – Evropa a svět nás zajímá - poloha státu na mapě světa, orientace

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Zeměpis oblastech: průmysl, zemědělství, doprava a spoje, služby, cestovní ruch, zahraniční obchod. Zhodnotí postavení své obce v rámci hospodářství celé republiky. Lokalizuje na mapách jednotlivé regiony a administrativní celky v České republice. Charakterizuje přírodní podmínky, hospodářství, zvláštnosti, kulturní zajímavosti jednotlivých regionů a porovnává jejich hospodářskou funkci a vyspělost.

Regiony České republiky

Zjistí historii, statistické údaje vztahující se k obci. Popíše a posoudí regionální zvláštnosti, typické znaky přírody, osídlení, hospodářství a kultury místního regionu a jejich možné perspektivy.

Místní region České republiky

Pracuje aktivně s turistickou mapou místního regionu. Zopakuje si probírané učivo, systematicky si utřídí poznatky a vytvoří si celkový náhled na geografické učivo.

Opakování

233

VMEGS – jsme Evropané – euroregiony, spolupráce v rámci EU – finance


Učivo

Pracuje aktivně s tematickými mapami obsahujícími informace o obyvatelstvu, sídlech a hospodářských činnostech v celosvětovém měřítku. Rozlišuje a posuzuje předpoklady a lokalizační faktory sídel a hospodářských aktivit na konkrétních regionálních příkladech. Orientuje se v počtu a rozmístění lidí na Zemi, vyhodnocuje aktuální demografické ukazatele. Popisuje rozmístění lidských ras, národů, jazyků, náboženství, lidských sídel, nejvýznamnějších aglomerací.

Společenské, sídelní a hospodářské poměry současného světa

Určí a vyhledá hlavní oblasti světového hospodářství. Porovnává a lokalizuje na mapách hlavní (jádrové) a vedlejší (periferní) oblasti světového hospodářství. Vymezí kritéria hodnocení vyspělosti státu. Uvede, vyhledá a charakterizuje příklady států podle stupně rozvoje. Orientuje se na politické mapě světa. Uvede aktuální počet států současného světa, vyhledá na politické mapě světa nově vzniklé státy. Rozlišuje a porovnává státy světa podle zeměpisné polohy, počtu obyvatelstva, hlediska svrchovanosti, státního zřízení a formy vlády, správního členění.

Státy světa Hlavní mezinárodní politické, bezpečnostní a hospodářské organizace a seskupení

234



Uvádí příklady různé míry demokracie ve světě. Lokalizuje aktuální příklady politických, národnostních a náboženských konfliktů ve světě. Uvede příklady nejvýznamnějších politických, vojenských a hospodářských seskupení. Vymezí globální problémy, hledá jejich příčiny, diskutuje o možných důsledcích a hledá řešení.

Globální problémy současného světa

Rozlišuje vzhled, funkci a znaky přírodních a kulturních krajin, uvede konkrétní příklady. Posuzuje působení přírodních krajinotvorných procesů a vzájemný vztah mezi přírodou a lidskou společností na krajinu a na životní prostředí. Zhodnotí jak společenské a hospodářské vlivy lidské společnosti působí dlouhodobě v prostoru a v čase na krajinu a životní prostředí, uvede kladné a záporné příklady. Zhodnotí dodržování zásad ochrany přírody a životního prostředí na lokální i globální úrovni.

Krajina – prostředí, typy krajin Společenské a hospodářské vlivy na krajinu a na životní prostředí

Navrhne možná řešení problematiky životního prostředí. Provede prostorové rozmístění hlavních ekosystémů.

Porozumí pojmům ekologie, trvale udržitelný rozvoj.

235


Ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu. Využívá aktivně mapy, atlasy, cestovní průvodce, pracuje s internetem a s dalšími materiály při vyhledávání informací. Aplikuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech.

Cvičení a pozorování v terénu v místní krajině Orientační body, pomůcky a přístroje, světové strany, pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objektů, panoramatické náčrtky, schematické náčrtky pochodové osy Ochrana člověka při ohrožení zdraví a života – živelné pohromy, opatření, chování a jednání při nebezpečí

236

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Ekologická výchova

5.6.5. Ekologická výchova – volitelný předmět Charakteristika vyučovacího předmětu – 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu ekologická výchova Předmět Ekologická výchova se vyučuje jako volitelný předmět v 9. ročníku v časové dotaci 1 hodina týdně.

Vzdělávací obsah předmětu − − − − −

napomáhá k vnímání přírody jako Božího stvořitelského díla, které potřebuje náš obdiv, poznávání a péči, přispívá k přijetí vlastní zodpovědnosti za životní prostředí, vede k pochopení principů trvale udržitelného života, napomáhá k poznání vztahů mezi organismy v přírodě, snižuje negativní vliv na degradaci životního prostředí.

Předmětem se prolínají průřezová témata OSV: − kreativita − kooperace MKV: − lidské vztahy MV: − kritické čtení a vnímání mediálních sdělení EV: − − − −

ekosystémy základní podmínky života lidské aktivity a problémy životního prostředí vztah člověka k prostředí

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Vyučující využije všech forem a metod práce k tomu, aby žák dosáhl požadovaných kompetencí.

Formy a metody realizace Vyučovací hodina – skupinové vyučování, diskuze, projektové vyučování, samostatná práce (vyhledávání informací, práce s literaturou a internetem), hry, práce v terénu, exkurze. 237



vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojuje získané poznatky do širších celků, poznává smysl a cíl učení.

Učitel: − vede žáky k ověřování výsledků, zadávání úkolů, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace. Kompetence k řešení problémů Žák: − −

je schopen pochopit problém, umí vyhledat vhodné informace.

Učitel: − klade vhodné otázky, umožní volný přístup k informačním zdrojům. Kompetence komunikativní Žák: − −

komunikuje na odpovídající úrovni, umí naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagovat.

Učitel: − vytváří příležitosti pro komunikaci mezi žáky, vede žáky k aktivitám, které mohou být vykonávány individuálně, ve dvojicích,… Kompetence sociální a personální Žák: − − −

spolupracuje ve skupině, se podílí na vytváření příjemné atmosféry v týmu, je schopen sebekontroly.

Učitel: − hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok, vede žáky k tomu, aby na základě jasných kriterií hodnotili své činnosti. Kompetence občanské Žáci: − respektují názory ostatních, − se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace. Učitel: − vede žáky k prezentaci myšlenek a názorů, k diskuzi, ke vzájemnému naslouchání si. 238

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Ekologická výchova Kompetence pracovní Žák: −

je schopen efektivně organizovat svou práci.

Učitel: − napomáhá při cestě ke správnému řešení, zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků.

239

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a příroda – Ekologická výchova Výstupy – 9. ročník

Učivo

ZÁKLADY OBECNÉ EKOLOGIE Zná základní ekologické pojmy.

Základní ekologické pojmy

Charakterizuje abiotické (sluneční záření, atmosféra, pedosféra, hydrosféra) a biotické faktory prostředí (populace, společenstva, ekosystémy).

Ekologické faktory prostředí

Popíše vztahy mezi organismy ve společenstvu. Uvede příklad potravního řetězce.

Potravní řetězce

Popíše podstatu koloběhu látek v přírodě z hlediska látkového a energetického.

Koloběh látek v přírodě a tok energie

Charakterizuje různé typy krajiny a její využívání člověkem.

Typy krajiny

ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Charakterizuje působení životního prostředí na člověka a jeho zdraví.

Dopady činností člověka na životní prostředí

Charakterizuje obnovitelné a neobnovitelné přírodní zdroje surovin a energie a posoudí vliv jejich využívání na prostředí.

Přírodní zdroje energie a surovin

Popíše způsoby nakládání s odpady.

Odpady

Charakterizuje problémy na Zemi. Uvede základní znečišťující látky v ovzduší, ve vodě a v půdě.

Lokální, regionální a globální environmentální problémy

Uvede příklady chráněných území v ČR a v regionu.

Ochrana přírody a krajiny

240



Vysvětlí udržitelný rozvoj.

Zásady udržitelného rozvoje

Zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a životního prostředí.

Odpovědnost jedince za ochranu přírody a životního prostředí

241

5. UČEBNÍ OSNOVY: Umění a kultura – Hudební výchova

5.7. Vzdělávací oblast Umění a kultura 5.7.1. Hudební výchova Hudební výchova je esteticko-výchovný předmět s časovou dotací 2 hodiny týdně v 1. a 2. ročníku, jedna hodina týdně ve 3. – 9. ročníku. V dnešní době, kdy dochází ke změnám zájmů dětí, které už nemají tak velkou potřebu zpívat a hlas neprocvičují, snižují se jejich hlasové schopnosti. Často se stávají jen pasivními konzumenty „hudby“ bez jakéhokoliv výběru, což značně redukuje jejich hudební cítění. Hudební výchova umožňuje dětem aktivní a tvořivý styk s hudbou, který přispívá k celkovému utváření jejich osobnosti, rozvíjí jejich hudebnost, hudební schopnosti, dovednosti, návyky a podněcuje jejich všestrannou hudební aktivitu. Základem jsou především činnosti interpretační (pěvecké, rytmické, rytmicko-pohybové, instrumentální), percepční (poslechové a sluchové) a nedílnou součástí jsou také činnosti tvořivé.

Práce je rozčleněna do tří základních období: 1. až 3. ročník – motivační a hudební hry k vypěstování správných pěveckých návyků, rozvíjení rytmických, intonačních, pohybových, instrumentálních, sluchových, poslechových a tvořivých schopností hravou formou. 4. až 5. ročník – jednoduchá manipulace s hudebním materiálem, rozvíjení přirozených tvořivých schopností dětí. 6. až 9. ročník – sledování vývoje hudby a jejích společenských funkcí, srovnávání vývoje hudby v určitém časovém úseku na různých místech světa.

Hudební výchova bude také integrována do těchto předmětů: − − − − − − −

český jazyk anglický jazyk prvouka náboženská výchova výtvarná výchova tělesná výchova pracovní činnosti

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: − poznává smysl a cíl učení, − umí posoudit vlastní pokrok, − rozumí základním obecně užívaným termínům z hudební oblasti a umí s nimi zacházet. Učitel: − umožňuje žákům pracovat s odbornou literaturou, audio i video ukázkami, 242

5. UČEBNÍ OSNOVY: Umění a kultura – Hudební výchova − zadává úkoly tak, aby se mohl každý žák zapojit podle svých možností a dovedností, − ukazuje žákům, že přehled v oblasti umění jim umožní prožitky z této oblasti intenzivněji a hlouběji prožívat, − u všech žáků pozoruje pokrok. Kompetence k řešení problémů Žák: − uvážlivě postupuje při hodnocení svého výkonu i výkonu vrstevníků, své stanovisko si dokáže obhájit, − sleduje a vnímá zlepšení ve svém hudebně pohybovém projevu, − vyhledává vhodné informace k řešení problému, − využívá poznatků a dovedností z hudební oblasti i v jiných předmětech a naopak. Učitel: − zprostředkovává žákům dostatek estetických prožitků a dává jim prostor k tomu, aby si uvědomovali odlišnosti vnímání a prožívání stejné věci různými lidmi, − umožňuje žákům dívat se na problém z různých pohledů, − poskytuje žákům dostatečný prostor k výběru vhodných metod k řešení problému, − vede žáky k tvořivosti a k samostatnému plánování postupů. Kompetence komunikativní Žák: − získává základní poznatky, návyky a dovednosti pro práci s hlasem, − využívá mimojazykové vyjadřovací prostředky, − využívá své hudebně pohybové schopnosti a dovednosti k utváření dobrých mezilidských vztahů, − prakticky užívá grafických hudebních záznamů. Učitel: − vede žáky k vnímání neverbálních výrazových prostředků, − poskytuje dětem prostor k jejich vlastnímu kulturnímu, uměleckému projevu, − vytváří příležitosti pro vzájemnou komunikaci žáků k danému tématu. Kompetence sociální a personální Žák: − chová se slušně na kulturních akcích i mimo ně, − účinně pracuje ve skupině, − uvědomuje si důležitost spolupráce v hudební a pohybové oblasti, která má vliv především na estetický zážitek diváků a posluchačů. Učitel: − buduje v dětech sebedůvěru na základě respektování názorů každého žáka, − ukazuje dětem nezbytnost přebírání zkušeností druhých lidí pro vlastní zdokonalování, − zadává úkoly, při kterých žáci spolupracují, − projevuje vůči každému žákovi očekávání úspěchu, − umožňuje diferencované výkony podle individuálních schopností žáků.

243


Kompetence občanské Žák: − respektuje a váží si tradic rovněž i kulturních a historických památek, − váží si přesvědčení a hodnot jiných lidí, dokáže se vcítit do jejich vnímání a prožívání. Učitel: − pomáhá v dětech rozvíjet pozitivní postoj k tvořivosti a uměleckým dílům, − vysvětluje žákům potřebu chránit, respektovat a udržovat naše tradice i kulturní a historické dědictví. Kompetence pracovní Žák: − správně využívá základních návyků a dovedností pro práci s hlasem, − správně používá a obezřetně zachází s hudebními nástroji, − využívá znalosti z hudební výchovy pro svůj osobnostní rozvoj. Učitel: − seznamuje žáky se základními pravidly grafického záznamu hudby, − umožňuje dětem prezentovat výsledky své práce, − dbá na kulturu dětského hudebně pohybového projevu, na estetické působení a na správné pohybové návyky dětí.

244

5. UČEBNÍ OSNOVY: Umění a kultura – Hudební výchova Výstupy – 1. ročník

Učivo Správné tvoření hlasu Rozvoj hlavového tónu

Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase.

Správné dýchání a nádechy Správná výslovnost Rozšiřování hlasového rozsahu Lidová říkadla a jejich deklamace

Žák rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem.

Hra na tělo Hra na ozvěnu

Žák využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře.

Hra jednoduchých doprovodů na Orffovy nástroje a na ozvučené předměty (plastové lahve, ořechové skořápky, tužky, igelitové pásy, chrastidla, kuchyňské předměty, …) Hra na tělo

Žák reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie.

Pohybový doprovod znějící hudby (kostýmy, rekvizity z papíru, šátky a stuhy, přírodniny, prádlová guma, …)

Žák se orientuje v jednoduchém zápisu skladby.

Základní seznámení s pojmy: notová osnova, houslový klíč, nota.

Žák rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpoznává výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby.

Hudební výrazové prostředky (zvuk – tón, melodie, hudební kontrasty)

Žák rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální.

Hudební nástroje (bicí, smyčcové, dechové, …)

245











Taktování Pohybový doprovod znějící hudby (kostýmy, rekvizity z papíru, šátky a stuhy, přírodniny, prádlová guma, …)


Notová osnova, houslový klíč, takt 2/4, 3/4, nota celá, půlová, čtvrťová, pomlka, notopis c1 – g1



246




Hudební nástroje (bicí, smyčcové, dechové, …)

247










Taktování Pohybový doprovod znějící hudby (kostýmy, rekvizity z papíru, šátky a stuhy, přírodniny, prádlová guma, …)


Notová osnova, houslový klíč, takt 2/4, 3/4, nota celá, půlová, čtvrťová, pomlka, notopis c1 – c2



248




Hudební nástroje (bicí, smyčcové, dechové, …) Hudební styly a žánry (hudba vážná, lidová, umělá)

249


Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti.

Učivo Pěvecké a mluvní dovednosti (správné dýchání, artikulace, nasazení a tvorba tónu, dynamicky odlišený zpěv), hlasový hygiena, rozšiřování hlasového rozsahu. Hudební rytmus – realizace písní ve 2/4, 2/4, a 4/4 taktu Dvojhlas a vícehlas (prodleva, kánon, lidový dvojhlas, …) Intonace a vokální improvizace – hudební hry

Žák se orientuje v zápisu jednoduché písně či skladby a podle svých individuálních schopností a dovedností ji dokáže realizovat.

Orientace v grafickém záznamu jednoduché melodie, její reprodukce. Notopis c1 – e2, repetice, pomlky, nota celá, půlová, čtvrťová, osminová

Žák využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností Hra na hudební nástroje – reprodukce motivů, jednoduché popř. složitější hudební nástroje k doprovodné hře i témat, jednoduchých skladbiček pomocí k reprodukci jednoduchých hudebních motivů skladeb a písní. Orffových nástrojů, zobcových fléten, …

Žák rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby.

Vokální, instrumentální, vokálně-instrumentální hudba, lidský hlas a hudební nástroj Vnitřní členění hudební formy

Žák vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace.

Rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace (tvorba předeher, meziher, doher s využitím tónového materiálu písně, hudební doprovod), hudební hry, jednodílná písňová forma

250



Hudební styly a žánry (hudba taneční, pochodová, ukolébavka, …) Kvalita tónů (délka, síla, výška) Žák rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelně harmonické změny.

Vztahy mezi tóny (souzvuk, akord) Hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem (rytmus, melodie, harmonie, barva, kontrast a gradace, pohyb melodie, zvukomalba, metrické, rytmické, dynamické a harmonické změny v hudebním proudu) Taktování, pohybový doprovod znějící hudby (dvoudobý, třídobý, čtyřdobý takt, taneční hry se zpěvem, pohybová imitace, jednoduché lidové tance)

Žák ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na Pohybové vyjádření hudby a reakce na změny základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové v proudu znějící hudby (pantomima a pohybová improvizace. improvizace s využitím tanečních kroků) Orientace v prostoru (utváření pohybové paměti, reprodukce pohybů prováděných při tanci nebo pohybových hrách)

251


Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti.

Učivo Pěvecké a mluvní dovednosti (správné dýchání, artikulace, nasazení a tvorba tónu, dynamicky odlišený zpěv), hlasový hygiena, rozšiřování hlasového rozsahu. Hudební rytmus – realizace písní ve 2/4, 2/4, a 4/4 taktu Dvojhlas a vícehlas (prodleva, kánon, lidový dvojhlas, …) Intonace a vokální improvizace – hudební hry

Žák se orientuje v zápisu jednoduché písně či skladby a podle svých individuálních schopností a dovedností ji dokáže realizovat.

Orientace v grafickém záznamu jednoduché melodie, její reprodukce Notopis c1 – c3, repetice, pomlky, nota celá, půlová, čtvrťová, osminová,…

Žák využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností Hra na hudební nástroje – reprodukce motivů, jednoduché popř. složitější hudební nástroje k doprovodné hře i témat, jednoduchých skladbiček pomocí k reprodukci jednoduchých hudebních motivů skladeb a písní. Orffových nástrojů, zobcových fléten, … Vokální, instrumentální, vokálně-instrumentální hudba, lidský hlas a hudební nástroj Žák rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby.

Hudební formy (malá písňová forma, velká písňová forma, rondo, variace) Hudební styly a žánry

Žák vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace.

Rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace (tvorba předeher, meziher, doher s využitím tónového materiálu písně, hudební doprovod), hudební hry, jednodílná písňová 252


5. UČEBNÍ OSNOVY: Umění a kultura – Hudební výchova forma Hudební styly a žánry (hudba taneční, pochodová, ukolébavka, …) Kvalita tónů (délka, síla, výška) Žák rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelně harmonické změny.

Vztahy mezi tóny (souzvuk, akord) Hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem (rytmus, melodie, harmonie, barva, kontrast a gradace, pohyb melodie, zvukomalba, metrické, rytmické, dynamické a harmonické změny v hudebním proudu) Taktování, pohybový doprovod znějící hudby (dvoudobý, třídobý, čtyřdobý takt, taneční hry se zpěvem, jednoduché lidové tance)

Žák ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na Pohybové vyjádření hudby a reakce na změny základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové v proudu znějící hudby (pantomima a pohybová improvizace. improvizace s využitím tanečních kroků) Orientace v prostoru (utváření pohybové paměti, reprodukce pohybů prováděných při tanci nebo pohybových hrách)

253


Učivo Záznam hudby – noty, notační programy (např. MuseScore, Capella, Finale, Sibelius) a další způsoby záznamu hudby Orientace v notovém záznamu vokální skladby – notový zápis jako opora při realizaci písně či složitější vokální nebo vokálněinstrumentální skladby

Žák využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při Využití technik vokálního projevu při zpěvu hudebních aktivitách. i při společných vokálně instrumentálních aktivitách Rozvoj hudebního sluchu a hudební představivosti – reprodukce tónů, převádění melodií z nezpěvné do zpěvné polohy, zachycování rytmu popřípadě i melodie zpívané (hrané) písně pomocí grafického (notového) záznamu

Žák uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běžném životě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáže ocenit kvalitní vokální projev druhého.

Pěvecký a mluvní projev – rozšiřování hlasového rozsahu, hlasová hygiena, hlasová nedostatečnost a některé způsoby její nápravy, mutace, vícehlasý a jednohlasý zpěv, deklamace, … Intonace a vokální improvizace – diatonické postupy v durových i mollových tóninách, improvizace jednoduchých hudebních forem Hudební rytmus – odhalování vzájemných souvislostí rytmu řeči a hudby, využívání rytmických zákonitostí při vokálním projevu 254


5. UČEBNÍ OSNOVY: Umění a kultura – Hudební výchova Reflexe vokálního projevu – vlastní vokální projev a vokální projev ostatních, hledání možností nápravy hlasové nedostatečnosti (transpozice melodie, využití jiné hudební činnosti)

Žák reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace.

Vyjadřování hudebních i nehudebních představ a myšlenek pomocí hudebního nástroje (představy rytmické, melodické, tempové, dynamické, formální) Tvorba doprovodů pro hudebně dramatické projevy

Hra na hudební nástroje - nástrojová reprodukce melodií (motivků, témat, písní, jednoduchých Žák realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností skladeb), hra a tvorba doprovodů s využitím písně a skladby různých stylů a žánrů. nástrojů Orffova instrumentáře, keyboardů, … nástrojová improvizace (jednoduché hudební formy) Pohybový doprovod znějící hudby (taktování, taneční kroky, vlastní pohybové ztvárnění) Žák rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu.

Pohybové vyjádření hudby v návaznosti na sémantiku hudebního díla (pantomima, improvizace) Pohybové reakce na změny v proudu znějící hudby (tempové, dynamické, rytmickometrické, harmonické) Orientace v prostoru (rozvoj pohybové paměti, reprodukce pohybů prováděných při tanci či

255

5. UČEBNÍ OSNOVY: Umění a kultura – Hudební výchova pohybových hrách) Orientace v hudebním prostoru a analýza hudební skladby – postihování hudebně Žák se orientuje v proudu znějící hudby, vnímá užité hudebně výrazových prostředků, významné sémantické výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe prvky užité ve skladbě (zvukomalba, jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dušemalba, pohyb melodie, pravidelnost a dílu jako k logicky utvářenému celku. nepravidelnost hudební formy) a jejich význam pro pochopení hudebního díla Hudební styly a žánry (chápání jejich funkcí vzhledem k životu jedince i společnosti, kulturním tradicím a zvykům)

Žák zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovná ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami. Interpretace znějící hudby (slovní charakterizování hudebního díla – slohové a stylové zařazení, …)

Interpretace znějící hudby – vytváření vlastních soudů a preferencí Žák vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění.

Hudební dílo a jeho autor – hudební skladba v kontextu s jinými hudebními i nehudebními díly, dobou vzniku, životem autora, vlastními zkušenostmi (inspirace, epigonství, kýč, módnost a modernost, stylová provázanost)

256



Žák využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při Využití technik vokálního projevu při zpěvu i hudebních aktivitách. při společných vokálně instrumentálních aktivitách Rozvoj hudebního sluchu a hudební představivosti – reprodukce tónů, převádění melodií z nezpěvné do zpěvné polohy, zachycování rytmu popřípadě i melodie zpívané (hrané) písně pomocí grafického (notového) záznamu









258





259












261





262


Učivo Záznam hudby – noty, notační programy (např. Capella, Finale, Sibelius, MuseScore) a další způsoby záznamu hudby Orientace v notovém záznamu vokální skladby – notový zápis jako opora při realizaci písně či složitější vokální nebo vokálněinstrumentální skladby










264





265

5. UČEBNÍ OSNOVY: Umění a kultura – Výtvarná výchova

5.7.2. Výtvarná výchova Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Výtvarná výchova je radostná hra, která umožňuje prožití a poznání nových činností, přináší uspokojení ze samostatné či společné práce a z dokončeného díla. Probouzí a aktivizuje smyslové vnímání, prohlubuje všestrannou citlivost a tvořivý přístup k životu. Směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o výtvarné umění. Výtvarně vzdělávací složka dává dítěti základní vyjadřovací prostředky pro vyjádření svého vnímání, cítění a poznávání. Učí ho zacházet s prvky výtvarného jazyka, jako jsou linie, tvary a barvy a poznávat jejich vlastnosti v ploše i v prostoru. Seznamuje se základními výtvarnými postupy, materiály a nástroji a s jejich vyjadřovacími schopnostmi. Vede k porozumění základním pojmům ve výtvarné výchově. Cílem výtvarné výchovy je celkové působení na rozvoj osobnosti žáka.

Organizační vymezení Práce ve výtvarné výchově může probíhat individuálně, ve dvojicích nebo ve skupinách a to ve třídě nebo v plenéru.

Časové vymezení 1. stupeň:

1. až 5. ročník – 1 hodina týdně

Je možno spojit vyučovací předmět výtvarná výchova s vyučovacím předmětem pracovní činnosti a vytvořit tak dvouhodinové bloky, které se budou po týdnu střídat (např. jeden týden VV, druhý týden PČ). 2. stupeň:

6. a 7. ročník – 2 hodiny týdně 8. a 9. ročník – 1 hodina týdně

Na 2. stupni se mohou třídy dle organizačních důvodů dělit na chlapce a dívky a skupiny se mohou spojit napříč ročníky.

Průřezová témata prolínající výtvarnou výchovou OSV – kreativita

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Žák: − postupně poznává výtvarné umění, − seznamuje se s různými technikami. Učitel: − klade důraz na pozitivní motivaci, − vytváří v žákovi zájem o výtvarnou výchovu a výtvarné umění, 266

5. UČEBNÍ OSNOVY: Umění a kultura – Výtvarná výchova − používá vhodné učební pomůcky a výtvarné techniky. Kompetence k řešení problémů Žák: − vyjadřuje své představy, − do tvoření promítá vlastní životní zkušenosti, − hodnotí výtvarné práce. Učitel: − podporuje kreativitu, − zadává úkoly k posílení schopnosti žáka využívat vlastních zkušeností, − vede žáka k výběru způsobu prezentace své představy, − vede žáka ke schopnosti obhájit výsledek práce a zhodnotit jej. Kompetence sociální a personální Žák: − učí se pracovat samostatně, ve dvojici i ve skupině, − respektuje názory a pocity druhých, − prohlubuje vzájemné vztahy. Učitel: − nabízí práci individuální, ve dvojicích i skupinovou, − pravidla pro práci vyvozuje společně s žáky a dbá na jejich respektování, − vytváří prostředí pro upevňování vztahů a vzájemnou pomoc. Kompetence občanské Žák: − učí se obhájit si svou práci a pochopit úmysly druhých, − poznává rozdílné pohledy na svět. Učitel: − vede žáka k odpovědnosti k sobě samému, ke spolužákům a k učiteli, − učí žáky empatii (odmítání útlaku – prevence šikany), − respektuje věkové, intelektové, sociální a etnické zvláštnosti žáka, − seznamuje žáka s požadavky na kvalitní životní prostředí a ochranu zdraví (soutěže, výstavy). Kompetence pracovní Žák: − − − −

učí se dodržovat vymezená pravidla a dohodnutý postup, osamostatňuje se v opakujících se pracovních návycích, učí se bezpečně používat různé materiály a pomůcky, podílí se na dotváření prostředí třídy a školy.

Učitel: − učí žáky dodržovat vymezená pravidla a dohodnutý postup, − vede žáka ke správnému a bezpečnému používání různých materiálů a pomůcek, 267

5. UČEBNÍ OSNOVY: Umění a kultura – Výtvarná výchova − motivuje žáka k samostatnosti v opakujících se pracovních návycích.

268

5. UČEBNÍ OSNOVY: Umění a kultura – Výtvarná výchova Výstupy – 1. ročník

Učivo


Pracuje s barvou - vodovými barvami, voskovkami, pastelkami.

Malba – vodovými barvami, voskovkami

OSV – kreativita

Zvládne kresbu, dřívkem (špejlí), perem, měkkou tužkou, rudkou, uhlem, voskovkami, pastelkami.

Kresba – tuší, tužkou, pastelkami, voskovkami, pastely, přírodními materiály, kolorovaná kresba, lavírovaná kresba (rozmývání inkoustu nebo tuše vodou)

OSV – kreativita

Modeluje z plastelíny

Reflexe a vztahy zrakového a hmatového vnímání

Pozná výtvarné vyjádření ilustrátorů dětských knih.

Z. Miler, H. Zmatlíková

269

OSV – pohled na svět očima druhého

5. UČEBNÍ OSNOVY: Umění a kultura – Výtvarná výchova Výstupy – 2. ročník Pracuje s barvou různé konzistence - vodovými barvami, temperami, suchým pastelem, voskovkami. Zvládne rozfoukávání barev.

Učivo


Malba – vodovými barvami, temperovými barvami, pastelem, voskovkami Hry s barvou, rozfoukávání barev

OSV – kreativita

Malba na malý i velký formát Hra s linií

Pokouší se volně pracovat s linkou, tvarem, obrysem.

Kresba přírodnin vztahující se k učivu prvouky Námětové kreslení

Tvaruje papír. Experimentuje s různými materiály (přírodními i umělými) k vytváření prostorových prací.

Plastická a prostorová tvorba – spontánní hry s různými materiály – seskupování a kombinování přírodních i umělých materiálů, prostorové hry se stavebnicovými prvky

OSV – kreativita

Umí výtvarně zpracovat přírodní materiál - nalepování, dotváření, tisk, otisk apod.

Frotáž


J. Lada, O. Sekora


Podílí se na dotváření prostředí třídy.

Instalace výtvarných prací

OSV – sociální rozvoj

Rozvíjení smyslové citlivosti, vnímání hmatem

270


Učivo


Dovede používat různé druhy štětců.

Rozvíjení smyslové citlivosti, teorie barvy barvy základní a doplňkové, teplé a studené barvy a jejich výrazové vlastnosti, kombinace barev

OSV – kreativita

Rozliší teplé a studené barvy. Míchá základní barvy – žlutá, červená, modrá.

Hra s linií Námětové kreslení Zkouší dotvářet výtvarné práce písemným projevem.

Pozorování tvarů užitkových předmětů a pokusy o výtvarné ztvárnění jejich obrysové linie

Modeluje z plastelíny, hlíny, tvaruje papír.

Techniky plastického vyjádření

Experimentuje s různými materiály (přírodními i umělými) k vytváření prostorových prací.

Reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly - hmatové, pohybové podněty

Komponuje jednoduché tvary, vnímá neuspořádání a záměrné rozmisťování či řazení.

Koláž - výtvarné řešení plochy

OSV – kreativita

Experimentuje a volí svůj výtvarný způsob vyjádření.

Akční tvorba - happening, land - art, body - art

OSV – moje tělo

Seznámí se s jednoduchými grafickými technikami.

Hlínoryt, sádroryt, tisk z polystyrenu, obrázky v pohybu


J. Čapek, A. Born


Postupně si osvojuje schopnost vyjádřit se o své práci, zdůvodnit, hodnotit, vyjádřit se o práci jiných, vést dialog o výtvarné práci, být tolerantní.

Utváření osobního postoje v komunikaci v rámci skupin spolužáků, rodinných příslušníků apod., vysvětlování výsledků tvorby, záměr tvorby

VDO – výchova k samostatnosti, sebekritice a ohleduplnosti

271


Učivo


Malba Uplatňuje ve vlastní výtvarné činnosti teoretické a praktické poznatky a dovednosti v malbě temperou, vodovými barvami, pastelem.

Hra s barvou, emocionální malba, míchání barev

Barevně vyjadřuje své pocity a nálady.

Využití tvarové a barevné nadsázky (např. hlavy pohádkových bytostí)

Malba vycházející ze skutečnosti i z předlohy

OSV – kreativita

Kresba Dokáže kresbou vystihnout tvar, strukturu materiálu. Zvládne obtížnější práce s linií. Seznámí se s proporcemi lidského těla a hlavy. Některé výtvarné práce dotváří písemným projevem.

Kresba různým materiálem – tužka, pastelka, pero a tuš, dřívko a tuš, rudka, uhel, např. kresba dle skutečnosti, kresba v plenéru Vyjádření morfologických znaků, tvarů a barevnosti přírodních objektů, vyjádření vnitřní stavby a členění přírodnin Kolorovaná, lavírovaná kresba

Rozeznává jednoduché grafické techniky.

Grafické techniky Otisk, vosková technika, razítko

Získává cit pro prostorové ztvárnění zkušeností získané pohybem a hmatem, různé způsoby prostorového vyjádření jevů a vztahů.

Prostorová tvorba

Poznává komunikativní a estetickou funkci písma.

Písmo

Rozeznává základní tvary lineárního a kresleného písma, jeho řazení v krátkých nápisech a užívá hotové písmo.

Písmo jako dekorativní prvek – psané, kreslené, stříhané, vytrhávané

ze dřeva, kamínků, plastů; textilní koláž

272

OSV – kreativita


Pozná ilustrace známých českých ilustrátorů - např. J. Trnky, Z. Müllera, A. Borna, R. Pilaře a další. Porovnává různé interpretace a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace.

Učí se vnímat vztah tvaru, funkce a dekoru.

Ilustrátoři dětské knihy Výtvarná úprava knihy – konfrontace výrazových prostředků jednotlivých umělců


Design, estetická úroveň předmětů denní potřeby Současná oděvní kultura, mládež a odívání

Uspořádá prvky v prostoru ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model.

Akční tvorba - happening, land - art, body - art

273

OSV – kreativita


Učivo


Malba Pozná různé způsoby uměleckého vyjádření skutečnosti v malbě (figura, portrét, krajina, zátiší).

Funkce barev světlých a tmavých, studených a teplých jako prostorových činitelů

Porovnává světlostní poměry, barevné kontrasty a proporční vztahy.

Různé způsoby vyjádření skutečnosti (figura, portrét, krajina, zátiší)

OSV – kreativita

Malba vycházející ze skutečnosti i z předlohy Pokouší se kresbou vystihnout tvar, strukturu materiálu. Zvládne obtížnější práce s linií. Seznámí se s proporcemi lidského těla a hlavy. Některé výtvarné práce dotváří písemným projevem. Rozeznává jednoduché grafické techniky, zobrazuje svoji fantazii a zkušenosti. Hledá a nalézá vhodné prostředky pro svá vyjádření. Poznává způsoby uměleckého vyjádření v sochařství (socha, sousoší, plastika, busta, reliéf).

Kresba Výrazové vlastnosti linie Kompozice v ploše

OSV – moje tělo

Upřesňování vyjádření proporcí lidské postavy a hlavy Grafické techniky Tisk z koláže, ze šablon, hlínoryt, sádroryt, obrázky v pohybu Prostorová tvorba Modelování z papíru, hlíny, drátů, textilu

OSV – kreativita

OSV – kreativita

Dekorativní tvorba Získává cit pro kompozici, nachází podstatné prvky pro zjednodušení.

Řešení úkolů dekorativního charakteru v ploše, zjednodušení prvků a jejich řazení v tvarové a barevné kompozici; symetrická a asymetrická řešení, např. ikebana, mozaika, textilní aplikace, koláž, asambláž

274

OSV – kreativita


Rozvíjí citlivost k okolí, umí si najít zajímavé motivy.

Hledání zajímavých motivů, fotografie

MEV – výběr záběrů

Začíná si uvědomovat smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření – umělecká tvorba, film, fotografie, výstavy, reklama, kniha, tisk, televize.

Návštěva výstav a galerií, regionálních památek a zajímavostí

EGS – jsme Evropané

Ověřování komunikačních účinků Komunikuje o obsahu svých děl.

Osobní postoj v komunikaci

Zaměřuje se na projevení vlastních životních zkušeností.

Proměny komunikačního obsahu – záměry tvorby a proměny obsahu vlastních děl

275

VDO – výchova k samostatnosti, sebekritice a ohleduplnosti


Učivo

Uplatňuje osobitý přístup k realitě.

Dynamická kresba, např. kruh, koloběh vody, zátiší s jablky, kresba hlavy Zobrazování přírody

Průřezová témata EV – základní podmínky života

Míchá a vrství barvy.

Barevné vyjádření.

Výtvarně se vyjadřuje k významným lidovým tradicím, zvykům a svátkům.

Tematické práce – Vánoce, Velikonoce, masopust, pálení čarodějnic

EGS – kořeny a zdroje Evropské civilizace

Uvědomuje si různorodost výtvarného vyjadřování.

Experimenty s reprodukcemi um. děl – hledání detailu


Událost Užívá prostředky k zachycení jevů a procesů v proměnách, vývoji a vztazích.

Originální dokončení situace Vyprávění výtvarnými prostředky

MEV – hodnotící prvky ve sdělení

Funkce ilustrace v knize, v učebnici Rozliší působení obrazných vyjádření v rovině účinku smyslového a subjektivního.

Umístění objektu v prostoru – maska, poutač

OSV – kreativita

Užívá vizuálně obrazné vyjádření k zachycení zkušeností získaných pohybem, hmatem a sluchem.

Převádění pocitů těla na obrazové znaky s hledáním vzájemných souvislostí, např. Já – kombinovaná technika – plastika, asambláž, koláž


276


Učivo

Vybírá a vytváří bohatou škálu vizuálně obrazných elementů.

Řazení, seskupování, zmenšování, zvětšování, vrstvení tvarů a linií v ploše i v prostoru

Vyjadřuje nálady a fantazie.

Malba akvarelem, temperou, pastelem

Orientuje se v grafických technikách – zvládá tisk z výšky.

Tisk z výšky – tisk z koláže, hlínoryt, sádroryt, linoryt, …např. kůra stromu, list

Zobrazuje vlastní fantazijní představy.

Např. přírodní děje – jejich vznik a průběh bouře, mlha, vichřice, mraky, víry, sopky.


Uvědomuje si různorodost vizuálně obrazového vyjádření.

Práce s uměleckým dílem. Experimenty s reprodukcemi um. děl – skládání, deformování, dotváření kresbou a barvou


Experimentuje a volí vlastní způsob výtvarného vyjádření.

Akční tvorba – happening, land – art, body – art Pop – art

277


OSV - kreativita

OSV – kreativita


Učivo


Vybírá a samostatně vytváří bohatou škálu vizuálně obrazných elementů zkušeností z vlastního vnímání, z představ a poznání.

Kresebné etudy, linie jako výtvarný prostředek, tvar, objem

OSV – kreativita

Vyjadřuje emoce, pocity.

Kontrast – barevný a světelný

OSV – kreativita

Uvědomuje si vztah dekoru a funkce předmětů.

Dekorativní předměty, výzdoba interiéru, vystřihování

OSV – kreativita

Zobrazuje vlastní fantazijní představy, kombinuje výtvarné prostředky a experimentuje s nimi.

Např. fantazijní variace na základní tvary písmen Práce s netradičními materiály

OSV – kreativita

Např. vytrhávaný reliéfní portrét Práce s uměleckým dílem. Experimenty s Zjednodušuje výtvarné umělecké dílo a nachází nové souvislosti. reprodukcemi um. děl – hledání základních geometrických tvarů Užívá perspektivních postupů v zobrazení předmětů.

Stínování geometrických těles Zobrazování prostorových tvarů a předmětů

278



Učivo

Užívá techniku kresby podle předlohy.

Techniky kresby – tužka, pero, uhel, rudka

Užívá techniku malby, texturu.

Poučení o barvě, míchání barev, účinek barev na psychiku, vztahy mezi barvami, symbolika barev

Využívá dekorativních postupů – rozvíjí si estetické cítění.

Plošné, prostorové dekorativní kompozice, využití tvaru, linie, kombinace barev a pravidelného střídání Písmo – užité umění, užitá grafika – např. plakát, reklama, obal na knihu, CD

Uvědomuje si na konkrétních příkladech uměleckých výtvarných Srovnání různých způsobů uměleckého děl různorodost interpretace vizuálně obrazového vyjádření. vyjadřování Užívá perspektivních postupů v zobrazení prostoru.

Zásady perspektivy

Rozvíjí poznatky o kresbě hlavy a lidské postavy.

Zobrazení hlavy

Znalosti využívá k osobitému vyjádření.

Kresba lidské postavy – proporce

279


MEV – hodnotící prvky ve sdělení



5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví

5.8. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví Charakteristika vzdělávací oblasti Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, chování podporující zdraví, kvalita mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro pozitivní ovlivňování zdraví (poznatky, činnosti, způsoby chování), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, způsob jeho ochrany i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různými riziky, která ohrožují zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávají potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké části o poznávání zásadních životních hodnot o postupné utváření postojů k nim a o aktivní jednání v souladu s nimi. Naplnění těchto záměrů je v základním vzdělávání nutné postavit na účinné motivaci a na činnostech a situacích posilujících zájem žáků o problematiku zdraví. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, do níž je zahrnuta i zdravotní tělesná výchova.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků tím, že vede žáky k: − poznávání zdraví jako důležité životní hodnoty v kontextu dalších životních hodnot, − pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů, − poznávání člověka jako jedince závislého v jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí, − získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje, − využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví, − propojování činností a jednání souvisejících se zdravím a zdravými mezilidskými vztahy se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd., − chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu výběru profesní dráhy, partnerů, společenských činností atd., − ochraně zdraví a životů při každodenních rizikových situacích i mimořádných událostech a k využívání osvojených postupů spojených s řešením jednotlivých mimořádných událostí, − aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci. 280

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova

5.8.1. Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávací obor tělesná výchova usiluje o rozvoj kladného postoje žáků k pohybovým a sportovním aktivitám. S ohledem na věk, postižení a pohybové možnosti je postupně vede od spontánní pohybové činnosti k řízené pohybové aktivitě. Směřuje k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, k uvědomění si důležitosti pohybu nejen pro tělesnou zdatnost, zdraví, ale i pro sociální a duševní rovnováhu. Vede k dodržování sportovní etiky, pravidel a jednání fair play. Důležitým faktorem při výuce je žákův pozitivní prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu. Žáci jsou vedeni k tomu, aby do svého denního režimu samostatně zařazovali pohybové činnosti pro uspokojování svých pohybových potřeb, zájmů a pro rozvoj své tělesné zdatnosti. Výuka se zaměřuje i na regeneraci a kompenzaci jednostranné zátěže způsobené pobytem ve škole. Důraz je kladen na vysokou hodnotu zdraví a jeho ochranu. Učitel se snaží rozpoznávat a rozvíjet pohybové nadání u žáků. S ohledem na jejich individuální zvláštnosti volí vhodné činnosti a hodnotí výkony žáků, zaměřuje se i na odhalení zdravotních oslabení žáků. Předmět tělesná výchova je vyučován v časové dotaci 2 hodiny týdně ve všech ročnících. Součástí je plavecký výcvik, který probíhá ve 2. a 3. ročníku ve spolupráci s Plaveckou školou Zlín. Na 2. stupni (zpravidla v 7. ročníku) se žáci účastní lyžařského kurzu. Výuka se realizuje v tělocvičně, na hřišti, v přírodě, v bazénu. Děti se zájmem o sport se mohou zapojit do kroužků sportovních her, nadaným sportovcům je doporučen další rozvoj ve sportovních klubech, účastní se sportovních utkání.

Předmětem tělesná výchova prolínají tato průřezová témata OSV: − sebepoznání a sebepojetí − kooperace a kompetice − hodnoty, postoje, praktická etika


chápe smysl sportovních aktivit, má k nim pozitivní vztah, se zapojuje do plánování a organizace sportovních činností, osvojuje si základní názvosloví užívané cvičitelem a rozhodčím, různým způsobem zpracuje informace o pohybových aktivitách ve škole.

Učitel: − vybírá a využívá vhodné způsoby a metody efektivní pro individuální rozvoj žáků, − posiluje sebedůvěru žáků a umožňuje jim vnímat vlastní pokrok, − individuálně přistupuje k hodnocení výkonů žáků. 281

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova Kompetence k řešení problémů Žák: − vnímá problémové situace vznikající při sportovních činnostech, navrhuje způsob řešení problémů, − se učí promyslet svou činnost, vyhýbá se neuváženému jednání, snaží se dosáhnout optimálního výsledku. Učitel: − vede žáky k tomu, aby se snažili předcházet konfliktním situacím, − se snaží zapojit do činnosti i žáky s případným fyzickým či psychickým znevýhodněním, − srozumitelně vysvětluje pravidla a dbá na jejich dodržování. Kompetence komunikativní Žák: − dodržuje pravidla slušného vyjadřování, nesnižuje sebevědomí a sebeúctu ostatních, − naslouchá druhým a sám vhodně obhajuje svůj názor. Učitel: − pěstuje v žácích smysl pro sportovní etiku a fair play, − dbá na jejich slušné vyjadřování, sám jim jde příkladem, vhodně usměrňuje diskusi, − snaží se o konstruktivní řešení konfliktu. Kompetence sociální a personální Žák: − − − −

se aktivně a účinně zapojuje do činnosti skupiny, přispívá k udržení přátelské atmosféry, vyhýbá se unáhleným a agresivním reakcím, je ohleduplný, neprosazuje se na úkor ostatních, si buduje pozitivní přístup k sobě i k druhým, nezaměřuje se na neúspěchy, ale všímá si dosažených pokroků, − je připraven poskytnout pomoc nebo o ni požádat.

Učitel: − vhodným výběrem činností umožní každému žákovi zažít úspěch, − podporuje zapojení všech žáků do činnosti, − vede žáky k přijetí pravidel sportovní etiky, − snaží se rozvíjet atmosféru radosti ze společného pohybu a činnosti bez přehnaného důrazu na výkony, − vede žáky k tomu, aby sledovali osobní rozvoj a nesrovnávali se s ostatními. Kompetence občanské Žák: − odmítá hrubé zacházení, fyzické nebo psychické zacházení, − rozhoduje se s ohledem na ochranu zdraví svého i ostatních, − se aktivně zapojuje do sportovních aktivit.

282

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova Učitel: − vede žáky k ohleduplnosti a k dodržování pravidel, − podporuje u žáků vědomí zodpovědnosti za ochranu zdraví, − rozvíjí základní ekologické povědomí žáků. Kompetence pracovní Žák: − − − − −

používá účinně a bezpečně nářadí a vybavení tělocvičny či jiných sportovišť, dodržuje stanovená pravidla a bezpečnostní pokyny, má vhodné oblečení a obuv pro sportovní aktivity, spoluorganizuje svůj pohybový režim, ovládá základní postupy první pomoci.

Učitel: − poučí žáky o pravidlech chování a zásadách bezpečnosti v hodinách tělesné výchovy, − seznámí žáky se základy poskytování první pomoci, − před použitím zkontroluje stav nářadí, zohledňuje žáky, kteří se nemohou zúčastnit výuky z důvodu prodělané nemoci nebo úrazu.

283

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova Výstupy – 1. ročník Žák zná a respektuje pravidla bezpečnosti při TV a sportu, dodržuje hygienické návyky (obuv a oblečení při sportování, mytí rukou). Umí reagovat na základní pokyny, signály, povely a gesta učitele.

Učivo Poučení o bezpečnosti a hygieně Komunikace v TV – smluvené povely, signály Příprava a úklid nářadí a náčiní

Dodržuje pravidla fair-play. Žák má pozitivní přístup k pohybové činnosti, chápe ji jako důležitou pro lidské zdraví. Žák je schopen základní komunikace v TV.

Pravidelná každodenní pohybová činnost Pravidla správného stoje, sezení Základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností Atletika Běžecká abeceda

Žák se seznamuje se základní technikou běhu, skoku do dálky a hodu míčkem.

Rychlý běh do 40 m Základy nízkého a polovysokého startu Skok do dálky z místa Hod míčkem z místa Gymnastika Gymnastické držení těla

Žák si osvojuje základní cvičební polohy, postoje a pohyby, prvky akrobacie, přeskok, cvičení na hrazdě a na kladince.

Průpravná gymnastická cvičení Kotoul (vpřed, vzad Nácvik odrazu z můstku, přeskok švédské bedny 284


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova Hrazda (ručkování, průpravná cvičení ve svisu) Různé druhy chůze po kladince

Žák se snaží o základní estetické držení těla.

Základní estetický pohyb těla a jeho částí (chůze, běh, poskoky, obraty, pohyby různých částí těla), rytmizovaný pohyb, základní taneční krok Pohybové hry Pro zdokonalování pohybových dovedností Pro osvojování různých způsobů lokomoce

Žák zná různé pohybové hry a je schopen při nich spolupracovat se spolužáky.

Kontaktní Pro manipulaci s různým náčiním Relaxační

OSV – hodnoty, postoje, praktická etika, kooperace a kompetice

Motivační Využití netradičního náčiní a předmětů k pohybovým hrám Fotbal, florbal, vybíjená, průpravná cvičení k basketbalu – zjednodušená pravidla her Žák zvládá konkrétní hry, ovládá základní způsoby házení a chytání míče, dodržuje základní pravidla hry i sportovní etiky.

Přihrávka a chytání míče jednoruč, obouruč Pohyb s míčem a bez míče Střelba na branku

Žák se účastní pobytu v přírodě – turistika, sáňkování, aplikace pohybových her v přírodním prostředí.

Způsob pohybu v terénu (chůze, běh, pohybové hry). Základní zásady bezpečnosti a hygieny při turistice a pobytu v přírodě.

285

Školní pouť, školní výlet.



Dodržuje pravidla fair-play. Pravidelná každodenní pohybová činnost Žák má pozitivní přístup k pohybové činnosti, chápe ji jako důležitou pro lidské zdraví.

Pravidla správného stoje, sezení Kompenzační a strečinková cvičení

Žák je schopen základní komunikace v TV.

Základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností Atletika Běžecká abeceda Rychlý běh do 50 m

Žák zvládá základní techniku běhu, skoku do dálky a hodu míčkem.

Vytrvalý běh do 10 min. Základy nízkého a polovysokého startu Skok do dálky z místa Hod míčkem z místa Gymnastika


Gymnastické držení těla Průpravná gymnastická cvičení

286


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova Kotoul (vpřed, vzad) Nácvik odrazu z můstku, přeskok švédské bedny, kozy (roznožka, skrčka) Hrazda (ručkování, průpravná cvičení ve svisu) Různé druhy chůze po kladince


Základní estetický pohyb těla a jeho částí (chůze, běh, poskoky, obraty, pohyby různých částí těla), rytmizovaný pohyb, základní taneční krok Pohybové hry Pro zdokonalování pohybových dovedností Pro osvojování různých způsobů lokomoce Kontaktní


Pro manipulaci s různým náčiním Soutěživé a bojové Relaxační Motivační Využití netradičního náčiní a předmětů k pohybovým hrám

Žák zvládá konkrétní hry, ovládá základní způsoby házení a chytání míče, dodržuje základní pravidla hry i sportovní etiky.

Fotbal, florbal, vybíjená, průpravná cvičení k basketbalu – zjednodušená pravidla her Přihrávka a chytání míče jednoruč, obouruč Pohyb s míčem a bez míče

287


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova Střelba na branku Žák se adaptuje na vodní prostředí a podle svých schopností Plavecký výcvik vedený instruktory plavecké zvládá jeden plavecký styl. Zná zásady hygieny a bezpečnosti při školy plavání. Žák se účastní pobytu v přírodě – turistika, sáňkování, aplikace pohybových her v přírodním prostředí.


288




Dodržuje pravidla fair-play. Pravidelná každodenní pohybová činnost Žák má pozitivní přístup k pohybové činnosti, chápe ji jako důležitou pro lidské zdraví.

Pravidla správného stoje, sezení Kompenzační a strečinková cvičení

Žák je schopen základní komunikace v TV.

Základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností Atletika Běžecká abeceda Rychlý běh do 60 m


Vytrvalý běh do 12 min. Základy nízkého a polovysokého startu Skok do dálky z místa Hod míčkem z místa Gymnastika


Gymnastické držení těla Průpravná gymnastická cvičení

289


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova Kotoul (vpřed, vzad), stoj na rukou s dopomocí Nácvik odrazu z můstku, přeskok švédské bedny, kozy (roznožka, skrčka) Hrazda (ručkování, průpravná cvičení ve svisu) Různé druhy chůze po kladince


Základní estetický pohyb těla a jeho částí (chůze, běh, poskoky, obraty, pohyby různých částí těla), rytmizovaný pohyb, základní taneční krok Pohybové hry Pro zdokonalování pohybových dovedností Pro osvojování různých způsobů lokomoce Kontaktní


Pro manipulaci s různým náčiním Soutěživé a bojové Relaxační Motivační Využití netradičního náčiní a předmětů k pohybovým hrám

Žák zvládá konkrétní hry (s ohledem na věk), ovládá základní způsoby házení a chytání míče, dodržuje základní pravidla hry i sportovní etiky.

Fotbal, florbal, vybíjená, průpravná cvičení k basketbalu – zjednodušená pravidla her Přihrávka a chytání míče jednoruč, obouruč Pohyb s míčem a bez míče

290


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova Střelba na branku Žák se adaptuje na vodní prostředí a podle svých schopností Plavecký výcvik vedený instruktory plavecké zvládá jeden plavecký styl. Zná zásady hygieny a bezpečnosti při školy plavání. Žák se účastní pobytu v přírodě – turistika, sáňkování, aplikace pohybových her v přírodním prostředí.


291


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova Výstupy – 4. ročník

Učivo

Žák zná a respektuje pravidla bezpečnosti při tělesné výchově a sportu, dodržuje hygienické návyky (obuv a oblečení při sportování).

Poučení o bezpečnosti a hygieně Komunikace v TV – smluvené povely a signály

Umí reagovat na základní pokyny, signály.

Příprava na úklid nářadí a náčiní

Dodržuje pravidla fair-play. Žák má pozitivní přístup k pohybové činnosti, chápe ji jako důležitou pro lidské zdraví. Uvědomuje si různé funkce pohybu a využívá je za pomoci učitele a rodičů v denním rytmu. Žák je schopen základní komunikace v tělesné výchově.

Pravidelná každodenní pohybová činnost Pravidla správného držení těla Kompenzační a strečinková cvičení Základní tělocvičné názvosloví osvojované činnosti Atletika Běžecká abeceda


Sprint na 60 m

Chápe význam vytrvalostního běhu pro rozvoj zdatnosti.

Základy nízkého a polovysokého startu

Vytrvalostní běh na 1000 m Skok do dálky z místa a z rozběhu Hod míčkem z rozběhu Gymnastika

Žák si osvojuje základní cvičební polohy, postoje a pohyby, prvky akrobacie, přeskok, cvičení na hrazdě.

Gymnastické držení těla Průpravná gymnastická cvičení Akrobacie (kotoul vpřed a vzad, stoj na rukou 292


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova s dopomocí) Přeskok (nácvik odrazu z můstku, přeskok švédské bedny, přeskok kozy – skrčka a roznožka) Hrazda (shyb stojmo, náskok do vzporu – sešin) Žák se snaží o základní estetické držení těla.

Základní estetický pohyb těla a jeho částí – chůze, běh, poskok, obraty, pohyby různých částí těla Pohybové hry Pro zdokonalování pohybových dovedností Pro osvojování různých způsobů lokomoce

Žák zná různé pohybové hry a je schopen při nich spolupracovat se spolužáky. Chápe, že jsou pohybové hry s různým zaměřením a účelem.

Kontaktní Pro manipulaci s různým náčiním Soutěživé Relaxační Motivační Využití netradičního náčiní a předmětů k pohybovým hrám

Žák zvládá konkrétní hry, zvládá základní způsoby házení a chytání míče, dodržuje základní pravidla hry a sportovní etiky.

Fotbal, florbal, vybíjená, přehazovaná, basketbal

Uvědomuje si význam sportovních her pro rozvoj herních dovedností a herního myšlení.

Přihrávka a chytání míče jednoruč a obouruč Pohyb s míčem a bez míče

293


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova Střelba na branku Střelba jednoruč a obouruč na koš Vedení míče – driblink Základní pravidla her Žák se účastní pobytu v přírodě – turistika, sáňkování, aplikace pohybových her v přírodním prostředí.

Způsob pohybu v terénu (chůze, běh, pohybové hry)

Ví, že turistika a pobyt v přírodě je vhodná víkendová a prázdninová činnost.

Základní zásady bezpečnosti a hygieny při turistickém pobytu v přírodě

294

Školní pouť a školní výlet

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova Výstupy – 5. ročník

Učivo

Žák zná a respektuje pravidla bezpečnosti při tělesné výchově a sportu, dodržuje hygienické návyky (obuv a oblečení při sportování).

Poučení o bezpečnosti a hygieně Komunikace v TV – smluvené povely a signály

Umí reagovat na základní pokyny, signály.

Příprava na úklid nářadí a náčiní

Dodržuje pravidla fair-play. Žák má pozitivní přístup k pohybové činnosti, chápe ji jako důležitou pro lidské zdraví. Uvědomuje si různé funkce pohybu a využívá je za pomoci učitele a rodičů v denním rytmu. Žák je schopen základní komunikace v tělesné výchově.

Pravidelná každodenní pohybová činnost Pravidla správného držení těla Kompenzační a strečinková cvičení Základní tělocvičné názvosloví osvojované činnosti Atletika Běžecká abeceda


Sprint na 60 m

Chápe význam vytrvalostního běhu pro rozvoj zdatnosti.

Základy nízkého a polovysokého startu

Vytrvalostní běh na 1000 m Skok do dálky z místa a z rozběhu Hod míčkem z rozběhu Gymnastika

Žák si osvojuje základní cvičební polohy, postoje a pohyby, prvky akrobacie, přeskok, cvičení na hrazdě.

Gymnastické držení těla Průpravná gymnastická cvičení Akrobacie (kotoul vpřed a vzad, stoj na rukou 295


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova s dopomocí) Přeskok (nácvik odrazu z můstku, přeskok švédské bedny, přeskok kozy – skrčka a roznožka) Hrazda (shyb stojmo, náskok do vzporu – sešin) Žák se snaží o základní estetické držení těla.

Základní estetický pohyb těla a jeho částí – chůze, běh, poskok, obraty, pohyby různých částí těla Pohybové hry Pro zdokonalování pohybových dovedností Pro osvojování různých způsobů lokomoce

Žák zná různé pohybové hry a je schopen při nich spolupracovat se spolužáky. Chápe, že jsou pohybové hry s různým zaměřením a účelem.

Kontaktní Pro manipulaci s různým náčiním Soutěživé Relaxační Motivační Využití netradičního náčiní a předmětů k pohybovým hrám

Žák zvládá konkrétní hry, zvládá základní způsoby házení a chytání míče, dodržuje základní pravidla hry a sportovní etiky.

Fotbal, florbal, vybíjená, přehazovaná, basketbal

Uvědomuje si význam sportovních her pro rozvoj herních dovedností a herního myšlení.

Přihrávka a chytání míče jednoruč a obouruč Pohyb s míčem a bez míče

296


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova Střelba na branku Střelba jednoruč a obouruč na koš Vedení míče – driblink Základní pravidla her Žák se účastní pobytu v přírodě – turistika, sáňkování, aplikace pohybových her v přírodním prostředí.

Způsob pohybu v terénu (chůze, běh, pohybové hry)

Ví, že turistika a pobyt v přírodě je vhodná víkendová a prázdninová činnost.

Základní zásady bezpečnosti a hygieny při turistickém pobytu v přírodě

297

Školní pouť a školní výlet

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova Výstupy – 6. ročník – chlapci

Učivo

Při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli.

Atletika

Zvládá techniku nové atletické disciplíny i další náročnější techniky.

Sprint 60m

Získané dovednosti uplatní jako reprezentant školy.

Hod granátem – jen na dálku


Běh vytrvalostní na 1500m

Gymnastika Zvládá přemet vpřed, cvičební prvky na hrazdě.

Hrazda – toč vzad

Dokáže zvládnout obtížný prvek s dopomocí.

Kotoul vpřed, vzad

Při cvičení uplatní svůj fyzický fond.

Švédská bedna nadél – kotoul, roznožka Šplh – bez přírazu, s obměnami

Uplatňuje zkušenosti z míčových her v dalších sportech, dokáže řídit sportovní utkání svých vrstevníků. Aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu. Usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti. Uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu.

Sportovní hry – házená, vybíjená, kopaná, florbal

Význam pohybu pro zdraví Hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech

298

OSV – sebepoznání a sebepojetí, kooperace a kompetice


Učivo


Atletika Při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli.



Sprint 60m



Skok daleký – další techniky Vrh koulí – zlepšování techniky Gymnastika

Zvládá přemet vpřed, cvičební prvky na hrazdě.



Kotoul vpřed, vzad


Stoj na rukou Šplh – bez přírazu, s obměnami

Uplatňuje zkušenosti z míčových her v dalších sportech, dokáže řídit sportovní utkání svých vrstevníků. Aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu. Usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti. Uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu.

Sportovní hry – házená, vybíjená, kopaná, florbal, basketbal

Význam pohybu pro zdraví Hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech

299



Učivo


Atletika Při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli. Zvládá techniku nové atletické disciplíny i další náročnější techniky. Získané dovednosti uplatní jako reprezentant školy.

Běh vytrvalostní na 3000m Skok daleký – další techniky Hod granátem – jen na dálku Vrh koulí – zlepšování techniky Gymnastika Hrazda-toč vzad

Zvládá přemet vpřed, cvičební prvky na hrazdě.

Stoj na rukou, hvězda


Kotoul vpřed, vzad


Kotoul s vytrčením Švédská bedna nadél – kotoul, roznožka Šplh – bez přírazu, s obměnami

Uplatňuje zkušenosti z míčových her v dalších sportech, dokáže řídit sportovní utkání svých vrstevníků.


Aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu. Usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti.

Význam pohybu pro zdraví

Samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností – zatěžovanými svaly.

Prevence a korekce jednostranného zatížení a svalových dysbalancí

Uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu.

Hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech

Předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost. 300



Učivo


Atletika Při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli.



Skok daleký – další techniky



Sprint 60m, 100m, Vrh koulí – zlepšování techniky Gymnastika

Zvládá přemet vpřed, cvičební prvky na hrazdě. Dokáže zvládnout obtížný prvek s dopomocí. Při cvičení uplatní svůj fyzický fond.

Akrobacie – přemet vpřed Hrazda – toč vzad, výmyk Kotoul s vystrčením Stoj na rukou, hlavě Švédská bedna nadél – kotoul, roznožka Šplh – bez přírazu, s obměnami



Aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu. Usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti.


Samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností – zatěžovanými svaly.




Předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost. 301


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Tělesná výchova Výstupy – 6. ročník – dívky

Učivo Atletika:

Při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli. Zvládá techniku nové atletické disciplíny i další náročnější techniky. Získané dovednosti uplatní jako reprezentant školy.

Běh vytrvalostní na 1000m Skok daleký – další techniky Hod granátem – jen na dálku Sprint 60m Gymnastika: Kotoul vpřed a vzad

Zvládá cvičební prvky na hrazdě i kruzích.

Hvězda




Kruhy – překot vzad Švédská bedna nadél – kotoul, roznožka Šplh


Sportovní hry – házená, vybíjená, přehazovaná

Usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti.




302



Učivo Atletika:

Při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli. Zvládá techniku nové atletické disciplíny i další náročnější techniky. Získané dovednosti uplatní jako reprezentant školy.

Běh vytrvalostní na 1000m Skok daleký – další techniky Hod granátem – jen na dálku Sprint 60m Gymnastika: Kotoul vpřed a vzad

Zvládá cvičební prvky na hrazdě i kruzích.

Hvězda




Kruhy – překot vzad Švédská bedna nadél – kotoul, roznožka Šplh – bez přírazu, s obměnami


Sportovní hry – házená, vybíjená, přehazovaná, basketbal





303



Učivo


Atletika: Při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli. Zvládá techniku nové atletické disciplíny i další náročnější techniky. Získané dovednosti uplatní jako reprezentant školy.

Běh vytrvalostní na 1500m Skok daleký – další techniky Hod granátem – jen na dálku Vrh koulí – zlepšování techniky Gymnastika

Zvládá cvičební prvky na hrazdě i kruzích. Dokáže zvládnout obtížný prvek s dopomocí. Při cvičení uplatní svůj fyzický fond.

Stoj na rukou Kotoul letmo Hrazda – toč vzad, výmyk Švédská bedna nadél – kotoul, roznožka Šplh – bez přírazu, s obměnami







304



Učivo


Atletika: Při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli. Zvládá techniku nové atletické disciplíny i další náročnější techniky. Získané dovednosti uplatní jako reprezentant školy.

Běh vytrvalostní na 1500m Skok daleký – další techniky Hod granátem – jen na dálku Sprint 60m Gymnastika

Zvládá cvičební prvky na hrazdě i kruzích. Dokáže zvládnout obtížný prvek s dopomocí. Při cvičení uplatní svůj fyzický fond.

Stoj na rukou Kotoul letmo Hrazda – toč vzad, výmyk Švédská bedna nadél – kotoul, roznožka Šplh – bez přírazu, s obměnami



Uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v neznámém prostředí (příroda, silniční provoz).




Odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se zdravím a sportem. Předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost.


305


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Rodinná výchova

5.8.2. Rodinná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět rodinná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 6. a 7. ročníku 1 hodina týdně, učivo kontinuálně navazuje. Na předmět Rodinná výchova navazuje učivo předmětu Výchova ke zdraví v 8. ročníku.

Vzdělávání ve vyučovacím předmětu rodinná výchova směřuje k: − formování zdravých vztahů mezi lidmi a forem soužití, − poznávání zásadních životních hodnot a postupnému vytváření postojů k nim, − sebehodnocení, sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí, − vedení žáka ke správnému nahlížení role muže a ženy v rodině, − učení se respektovat a uplatňovat pravidla lidského soužití, pravidlům mezilidské komunikace a umění zvládat konflikty v mezilidských vztazích, − pochopení hodnoty zdraví a možnostech jeho ovlivňování, − uvědomění si smyslu zdravotní prevence i hloubky problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví, − rozšíření občanského a právního vědomí žáků o vědomí odpovědnosti za zdraví vlastní i druhých lidí, − seznámení s různými druhy nebezpečí, které ohrožují zdraví v běžných i mimořádných situacích − pochopení tělesných a psychosociálních změn v životě člověka a jejich reflexe Výuka bývá doplněna o přednášky, besedy a praktické činnosti ve škole nebo návštěvy institucí, exkurze, prohlídky výstav apod.

Vyučovacím předmětem se prolínají průřezová témata OSV: − mezilidské vztahy − sebepoznání a sebepojetí − sebeorganizace a seberegulace

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: − vyhledává informace v různých zdrojích, porovnává je, zpracovává a předává ostatním, − formuluje vlastní definice, vysvětlení některých pojmů, − hodnotí svou činnost (zpětné vazby, sebereflexe, společné diskuse po činnostech), − zjistí svůj individuální učební styl a osvojí si odpovídající postupy učení.

306

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Rodinná výchova Učitel: − vede žáky k poznání zákonitostí učení a k plánování vlastního učení (např. zadáváním dlouhodobých prací), − upozorňuje žáky na zajímavé zdroje informací, vede je k hledání informačních zdrojů, vyžaduje jejich ověřování (práce s encyklopediemi, zpravodajstvím, internetem atd.), − motivuje žáky k zájmu o učení a vzdělání – např. jim nabízí témata, která se jich dotýkají a jsou pro ně známá nebo je zajímají, − umožňuje žákům vyzkoušet si rozličné metody a formy práce – např. zadává žákům práci samostatnou, skupinovou, ve dvojicích, kreativní úkoly apod., − předkládá žákům konkrétní návody efektivního učení, − podporuje samostatnost a tvořivost, − snaží se vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení, − vede žáky k zodpovědnosti za jejich vzdělávání a za jejich „budoucnost“ (volbu povolání atd.), vede je k plánování, stanovování kroků a jejich postupnému uskutečňování. Kompetence k řešení problémů Žák: − přemýšlí o problémech, hledá různé způsoby jejich řešení a přemýšlí o možnostech jejich realizace. Učitel: − nabízí žákům cvičení a úkoly, které vycházejí z reálného života a vedou k samostatnému uvažování a řešení problémů, − vede žáky k poznání, že situace a problémy mívají různé varianty řešení a vede je k objevování různých možností řešení, − podporuje tvořivost, originální návrhy řešení, − vede žáky k zamyšlení, jak by se některým problémům dalo předcházet. Kompetence komunikativní Žák: − vyjadřuje svůj názor, naslouchá druhým, diskutuje, ptá se, argumentuje, − prezentuje výsledky své práce před ostatními. Učitel: − vybízí žáky k vyjadřování myšlenek a názorů, − učí žáky vyjadřovat se srozumitelně, výstižně a v logickém sledu (např. při ústních referátech) a vhodně se prezentovat před celou třídou, − nabízí žákům možnost v řízené diskuzi naslouchat promluvám druhých, vhodně na ně reagovat, účinně se zapojovat do diskuze, obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat, − buduje pravidla partnerské oboustranné komunikace mezi žáky a učitelem, mezi žáky navzájem, mezi žáky a dalšími osobami, − pomocí zavádění skupinové práce a projektové výuky vede žáky ke komunikaci ve skupině.

307

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Rodinná výchova Kompetence sociální a personální Žák: − prostřednictvím modelových situací zaujímá určité role, rozvíjí schopnost empatie, − stanovuje společně s ostatními pravidla společného soužití ve třídě a dbá na jejich dodržování, přispívá k vytvoření příjemné atmosféry ve třídě, − poznává sám sebe, přemýšlí o sobě, svém chování, jednání a prožívání, zvažuje své silné i slabé stránky a pracuje na formování své osobnosti. Učitel: − pomáhá žákům poznat sebe sama, objektivně se hodnotit a pozitivně formovat svou osobnost, − společně s žáky vytváří pravidla společného života ve třídě, která budou vycházet ze vzájemného respektu, a vede žáky k jejich dodržování, − vede žáky k vytváření příjemné atmosféry ve třídě, − oceňuje žáky za pozitivní projevy chování, snahu a vykonanou práci a vybízí je, aby se oceňovali i mezi sebou navzájem, − vede žáky k taktnímu a nezraňujícímu vyjadřování kritiky, − umožňuje žákům pracovat samostatně i ve skupině, zařazuje kooperativní činnosti, − při skupinové práci je vede k přiměřenému rozdělení dílčích úkolů a rozdělení rolí, společnému plánování a závěrečnému hodnocení výsledků i průběhu společné práce, − obměňuje skupiny, ve kterých se děti učí, − učí žáky přijímat rozličné role při skupinové práci, − rozvíjí empatii prostřednictvím hraní rolí, společných diskusí a individuálních zamyšlení. Kompetence občanské Žák: − uvědomuje si vlastní zodpovědnost za sebe, své zdraví a život a spoluzodpovědnost za život ve skupinách, ke kterým patří (k rodině, škole, obci, státu), a za životní prostředí, − zapojuje se do dění ve škole, obci a celé společnosti, − navštěvuje kulturní instituce (muzea, divadla, historické památky) a respektuje ochranu našich tradic, kulturního a historického dědictví. Učitel: − vede žáky k uvědomění vlastní zodpovědnosti za sebe, své zdraví a život a spoluzodpovědnosti za život ve skupinách, ke kterým patří (k rodině, škole, obci, státu), a za životní prostředí, − seznamuje žáky s principy fungování společnosti prostřednictvím hry – žáci např. předvádějí, jak fungují volby do Poslanecké sněmovny, rozhodují o rozpočtu obce, navrhují zákony, pořádají referendum apod., − rozvíjí u žáků chápání nutnosti pravidel ve společnosti (norem a zákonů) a jejich dodržování. Kompetence pracovní Žák: − pracuje samostatně, ve dvojici, menší skupině nebo celé třídě, 308

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Rodinná výchova − plánuje vlastní práci, rozdělí role při práci ve skupině a hodnotí výsledky práce. Učitel: − vede žáky k sebepoznání a k odpovědnému rozhodování při volbě povolání, − nabízí žákům možnost zpracovat některé úkoly pomocí libovolných výtvarných technik za použití nejrůznějších materiálů. Kromě zadávání práce do skupin, dvojic nebo samostatně, nabízí žákům různé metody, např. brainstorming, myšlenkovou mapu, I.N.S.E.R.T., volné psaní, pětilístek, dramatizaci, zadání výtvarného zpracování úkolu apod. Prostřednictvím komunitního kruhu žáky učí vyjadřovat své názory a vyslechnout názory druhých, aniž by do nich jakýmkoli způsobem zasahovali (mohou mluvit, jen když na ně dojde řada). Vedle referátů žáky vybízí k tomu, aby uspořádali besedu s nějakou zajímavou osobností (nebo odborníkem) podle probíraného tématu, vytvořili akci (hru, soutěž) pro mladší žáky, provedli malý výzkum prostřednictvím anketních otázek, které sami sestaví, a poté vyhodnotí získané údaje apod.

309

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Rodinná výchova Výstupy – 6. ročník

Učivo


OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ Sebepoznání a sebepojetí – vztah k sobě samému, vztah k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí, utváření vědomí vlastní identity Seberegulace a sebeorganizace činností a chování – cvičení sebereflexe, sebekontroly, Respektuje svou osobnost i osobnost druhých lidí. sebeovládání a zvládání problémových situací; stanovení osobních cílů a postupných kroků Přijímá sebe i druhé lidi takové, jací jsou. k jejich dosažení; zaujímání hodnotových Usiluje o dobré vztahy. postojů a rozhodovacích dovedností pro řešení Svým chováním a jednáním respektuje u ostatních potřebu jistoty aproblémů v mezilidských vztazích; pomáhající a bezpečí, bojuje účinnými prostředky proti násilí ve škole, rodině, prosociální chování společnosti lidí. Mezilidské vztahy, komunikace a kooperace – respektování sebe sama i druhých, přijímání názoru druhého, empatie; chování podporující dobré vztahy, aktivní naslouchání, dialog, efektivní a asertivní komunikace a kooperace v různých situacích, dopad vlastního jednání a chování VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ Respektuje přijatá pravidla soužití mezi spolužáky i jinými vrstevníky a přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v komunitě.

Vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity – rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek

Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu (vrstevnická komunita, rodinné prostředí) z hlediska

Vztahy ve dvojici – kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství a 310

OSV – sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, mezilidské vztahy

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Rodinná výchova prospěšnosti zdraví.

rodičovství

Podporuje pozitivní vztahy, jako jsou přátelství, různé podoby lásky, partnerské vztahy, vztahy manželské a rodičovské. ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE Projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce. Respektuje změny v období dospívání, vhodně na ně reaguje; kultivovaně se chová k opačnému pohlaví.

Dětství, puberta, dospívání – tělesné, duševní a společenské změny

RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE

Projevuje odpovědné chování v rizikových situacích silniční a železniční dopravy; aktivně předchází situacím ohrožení zdraví a osobního bezpečí; v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc.

Dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví – bezpečné prostředí ve škole, ochrana zdraví při různých činnostech, bezpečnost v dopravě, rizika silniční a železniční dopravy, vztahy mezi účastníky silničního provozu vč. zvládání agresivity, postup v případě dopravní nehody (tísňové volání, zajištění bezpečnosti) Bezpečné chování a komunikace – komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi, bezpečný pohyb v rizikovém prostředí, nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií, sebeochrana a vzájemná pomoc v rizikových situacích a v situacích ohrožení

311

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Rodinná výchova Výstupy – 7. ročník

Učivo


OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ Sebepoznání a sebepojetí – vztah k sobě samému, vztah k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí, utváření vědomí vlastní identity Svým chováním a jednáním respektuje u ostatních potřebu jistoty a bezpečí, bojuje účinnými prostředky proti násilí ve škole, rodině, společnosti lidí. Respektuje pravidla soužití mezi vrstevníky a ve společnosti a tím přispívá k utváření kvalitních mezilidských vztahů. Respektuje sebe i druhé, je tolerantní vůči ostatním a rozvíjí aktivní naslouchání. Usiluje o dobré vztahy.

Seberegulace a sebeorganizace činností a chování – cvičení sebereflexe, sebekontroly, sebeovládání a zvládání problémových situací; stanovení osobních cílů a postupných kroků k jejich dosažení; zaujímání hodnotových postojů a rozhodovacích dovedností pro řešení problémů v mezilidských vztazích; pomáhající a prosociální chování Psychohygiena v sociální dovednosti pro předcházení a zvládání stresu, hledání pomoci při problémech Mezilidské vztahy, komunikace a kooperace – respektování sebe sama i druhých, přijímání

ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE Projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce. Respektuje změny v období dospívání, vhodně na ně reaguje; kultivovaně se chová k opačnému pohlaví. Respektuje význam sexuality v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a pozitivními životními cíli; chápe význam

Dětství, puberta, dospívání – tělesné, duševní a společenské změny Sexuální dospívání a reprodukční zdraví – zdraví reprodukční soustavy, sexualita jako součást formování osobnosti, zdrženlivost, předčasná sexuální zkušenost, promiskuita; problémy těhotenství a rodičovství mladistvých; 312

OSV – sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, mezilidské vztahy

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Rodinná výchova zdrženlivosti v dospívání a odpovědného sexuálního chování. Posoudí vhodné druhy antikoncepce a vysvětlí její význam při plánovaném rodičovství.

poruchy pohlavní identity

Porozumí sexuálnímu dospívání a reprodukčnímu zdraví, chápe rizika předčasného zahájení pohlavního života a uvědomuje si všechny důsledky. Posoudí a odmítá sexuální násilí, kuplířství, prostituci, pornografii jako praktiky komerčního sexu, které snižují lidskou důstojnost. Zhodnotí význam důkladné připravenosti na manželství a rodičovství. Chápe etické normy a pohled katolické církve v oblasti sexuálního chování. RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Uvádí do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek a životní perspektivu mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni; v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě i druhým. Vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností možný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi. Varuje před různými podobami násilí a není lhostejný k týrání a zneužívání nejen dětí, ale i starých lidí. Analyzuje rizika ohrožující zdraví (např. stres, civilizační choroby, zneužívání návykových látek, nebezpečí na ulicích, ve

Stres a jeho vztah ke zdraví – kompenzační, relaxační a regenerační techniky k překonávání únavy, stresových reakcí a k posilování duševní odolnosti Auto-destruktivní závislosti – psychická onemocnění, násilí mířené proti sobě samému, rizikové chování (alkohol, aktivní a pasivní kouření, zbraně, nebezpečné látky a předměty, nebezpečný internet), násilné chování, těžké životní situace a jejich zvládání, trestná činnost, dopink ve sportu Skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání, sexuální kriminalita – šikana a jiné projevy násilí; formy sexuálního zneužívání dětí; 313

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Rodinná výchova škole apod.) a navrhuje účinná opatření, popř. sestaví účinný plán ochrany zdraví).

kriminalita mládeže; komunikace se službami odborné pomoci

Posoudí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek.

Manipulativní reklama a informace – reklamní vlivy, působení sekt

Dokáže se bránit vzniku závislosti kvalitním trávením volného času, rozvíjením vlastních zájmů.

Ochrana člověka za mimořádných událostí – klasifikace mimořádných událostí, varovný signál a jiné způsoby varování, základní úkoly ochrany obyvatelstva, evakuace, činnost po mimořádné události, prevence vzniku mimořádných událostí

Na základě předchozího pochopení aplikuje na konkrétních příkladech vše, co může přispět k prevenci závislostí, vyhodnotí zejména pozitivní znaky zdravého rodinného soužití v prevenci závislosti.

314

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Výchova ke zdraví

5.8.3. Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Výchova ke zdraví vede žáky k aktivnímu rozvoji a ochraně zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a učí je být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí. Žáci si osvojují zásady zdravého životního stylu a jsou vedeni k jejich uplatňování ve svém životě i k osvojování účelného chování při ohrožení v každodenních i rizikových situacích i při mimořádných událostech. Vzdělávací obor Výchova ke zdraví obsahuje výchovu k mezilidským vztahům a je velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova. Žáci si rozšiřují a prohlubují poznatky o sobě i vztazích mezi lidmi, partnerských vztazích, manželství a rodině, škole a společenství vrstevníků.

Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět výchova ke zdraví se vyučuje jako samostatný předmět v 8. ročníku 1 hodinu týdně. Předmět navazuje na učivo biologie člověka Přírodopisu 8. ročníku, které rozšiřuje a prohlubuje a na učivo předmětu Rodinná výchova v 6. a 7. ročníku. Některá téma jsou probírána formou besed a přednášek Centra pro rodinu, Poradny pro ženy apod.

Vzdělávání je zaměřeno na: − − − − −

preventivní ochranu zdraví, na základní hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, na dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházení úrazům, získávání orientace v základních otázkách sexuality a uplatňování odpovědného sexuálního chování, − upevnění návyků poskytovat základní první pomoc.


si osvojí efektivní učení, vyhledává a třídí informace, využívá je v procesu učení, vytváří si komplexnější pohled na přírodní a společenské jevy, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení.

Učitel: − se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků, − zadává úkoly, které vyžadují využití poznatků z různých předmětů, − zařazuje metody, při kterých docházejí k závěrům, řešením sami žáci, − sleduje při hodině pokrok všech žáků.

315

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Výchova ke zdraví Kompetence k řešení problémů Žák: − − − − −

vnímá nejrůznější problémové situace – mimořádné situace, krizové situace a plánuje, způsob řešení problémů, vyhledává informace vhodné k řešení problémů, kriticky myslí, je schopen obhájit svá rozhodnutí.

Učitel: − klade otevřené otázky, − ukazuje žákovi cestu ke správnému řešení prostřednictvím jeho chyb, − podněcuje žáky k argumentaci. Kompetence komunikativní Žák: − − − −

komunikuje na odpovídající úrovni, si osvojí kultivovaný ústní projev, účinně se zapojuje do diskuze, snaží se o odpovědné a kvalitní vztahy mezi chlapci a dívkami s ohledem na etické zásady.

Učitel: − vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu, − vytváří příležitosti k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů, − vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky. Kompetence sociální a personální Žák: − spolupracuje ve skupině, − se podílí na utváření příjemné atmosféry v týmu, − v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá. Učitel: − zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat, − vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé, − vyžaduje dodržování pravidel slušného chování. Kompetence občanské Žák: − − − −

respektuje názory ostatních, si formuje volní a charakterové rysy, se zodpovědně rozhoduje podle dané situace, chápe základní ekologické souvislosti, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, − rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví. 316

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Výchova ke zdraví Učitel: − vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé, − umožňuje, aby žáci na základě jasných kritérií hodnotili svoji činnost nebo její výsledky, − se zajímá, jak vyhovuje žákům jeho způsob výuky. Kompetence pracovní Žák: − − − −

si zdokonaluje grafický projev, je veden k efektivitě při organizování vlastní práce, využívá znalostí v běžné praxi, ovládá základní postupy první pomoci.

Učitel: − umožňuje žákům, aby při hodině pracovali s odbornou literaturou, encyklopediemi,…, − vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti, − vytváří pro žáky příležitosti k aplikacím v modelových situacích.

317

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Výchova ke zdraví Výstupy – 8. ročník

Učivo

ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ Vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbližším okolí.

Výživa a zdraví – zásady zdravého stravování, pitný režim, vliv životních podmínek a způsobu stravování na zdraví; poruchy příjmu potravy

Dává do souvislostí složení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých možností uplatňuje zdravé stravovací návyky.

Vlivy vnějšího a vnitřního prostředí na zdraví – kvalita ovzduší a vody, hluk, osvětlení, teplota

Uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běžnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami; svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc.

Tělesná a duševní hygiena, denní režim – zásady osobní, intimní a duševní hygieny, otužování, denní režim, vyváženost pracovních a odpočinkových aktivit, význam pohybu pro zdraví, pohybový režim

Samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím.

Ochrana před přenosnými chorobami, základní cesty přenosu nákaz a jejich prevence, nákazy respirační, přenosné potravou, získané v přírodě, přenosné krví a sexuálním kontaktem, přenosné bodnutím hmyzu a stykem se zvířaty

Uplatňuje adekvátní způsoby chování a ochrany v modelových situacích ohrožení, nebezpečí i mimořádných událostí.

Ochrana před chronickými nepřenosnými chorobami a před úrazy – prevence kardiovaskulárních a metabolických onemocnění; preventivní a léčebná péče; odpovědné chování v situacích úrazu a život ohrožujících stavů (úrazy v domácnosti, při sportu, na pracovišti, v dopravě), základy první pomoci

318


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a zdraví – Výchova ke zdraví

HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ Vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím; vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví. Posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví. Usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví.

Celostní pojetí člověka ve zdraví a nemoci – složky zdraví a jejich interakce, základní lidské potřeby a jejich hierarchie Podpora zdraví a její formy – prevence a intervence, působení na změnu kvality prostředí a chování jedince, odpovědnost jedince za zdraví, podpora zdravého životního stylu, programy podpory zdraví

319

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a svět práce – Pracovní činnosti

5.9. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce 5.9.1. Pracovní činnosti Charakteristika předmětu – 1. stupeň Pracovní činnosti jsou předmět s časovou dotací jedna hodina týdně po celou dobu studia. V tomto předmětu je využito především znalostí a zkušeností nabytých v běžném životě. Žáci získávají ucelený soubor vědomostí, dovedností a návyků, které budou v běžném životě opět využívat. Důraz je kladen především na rozvoj motorických dovedností a tvořivost. Žáci jsou vedeni k samostatnosti a zodpovědnosti, osvojují si zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Seznamují se s hygienou práce, učí se organizování a plánování práce. Tento předmět je úzce spjat také s environmentální výchovou, kdy si žáci vytváří vztah k ochraně životního prostředí, získávají kladný postoj k řešení ekologických problémů. Žáci zde mají příležitost získat základní pracovní dovednosti a návyky z různých oblastí (manuální opracování materiálů, elektrotechnické práce, pěstitelské činnosti, základní činnosti v domácnosti…). Seznamují se s rozličnými materiály a jejich základními vlastnostmi, učí se poznávat, vybírat a používat při práci vhodné nástroje, nářadí, pomůcky, osvojují si jednoduché pracovní postupy potřebné pro běžný život. V tomto předmětu se žáci obeznamují s různými obory lidské činnosti, formami fyzické i duševní práce. Vytvářejí si k práci vztah a postoj k vlastní činnosti a její kvalitě. Tyto prvotní nabyté poznatky a dovednosti jsou významné i pro jejich další životní a profesní zaměření.

Předmětem se prolínají průřezová témata OSV – kooperace a kompetice

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: − využívá získané poznatky a postupy v praktickém životě, − chápe obecně používané termíny, znaky, symboly. Učitel: − využívá vhodné metody učení včetně učebních pomůcek. Kompetence k řešení problémů Žák: − − − − −

vnímá problémové situace, rozpozná problémy a hledá nejvhodnější způsob řešení, se nenechá při řešení problémů odradit nezdarem, dokáže přivolat pomoc v případě ohrožení vlastní nebo jiné osoby, přijímá důsledky svých rozhodnutí, dokáže požádat o radu a řídit se jí.

320

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a svět práce – Pracovní činnosti Učitel: − navozuje vhodné situace, kdy si žák musí zvolit vhodnou strategii řešení problému, − vhodně motivuje a podporuje žáky v tvůrčích činnostech. Kompetence komunikativní Žák: − využívá tištěné informace k rozvoji vlastních vědomostí, rozumí běžně užívaným textům, záznamům a obrazovým materiálům, − vyjadřuje své názory a postoje, volí vhodnou formu k obhajobě svého názoru, − rozumí obsahu sdělení a přiměřeně na ně reaguje. Učitel: − dává žákům příležitost k vyjádření svého názoru. Kompetence sociální a personální Žák: − respektuje pravidla práce v týmu a svými pracovními činnostmi ovlivňuje kvalitu společné práce, − snaží o reálné a pozitivní hodnocení práce své i práce spolužáků. Učitel: − učí žáky citlivě hodnotit práci vlastní i svých spolužáků. Kompetence občanské Žák: − chrání své zdraví, uvědomuje si význam zdravého životního stylu, podílí se na ochraně životního prostředí. Učitel: − volí činnosti šetrné životnímu prostředí. Kompetence pracovní Žák: − zvládá základní pracovní dovednosti, operace a postupy, rozšiřuje své komunikační schopnosti při kolektivní práci, − vytváří si pozitivní vztah k manuálním činnostem, − dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce, ochrany životního prostředí a společenských hodnot a uplatňuje je při pracovních činnostech, − pracuje podle daného pracovního postupu, návodu, náčrtu a orientuje se v jednoduché technické dokumentaci. Učitel: − rozvíjí představy žáků o pracovních činnostech běžných profesí.

321

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a svět práce – Pracovní činnosti

Do pracovních činností budou integrovány v různé míře následující předměty: − − − − − −

český jazyk prvouka náboženská výchova výtvarná výchova tělesná výchova hudební výchova

322

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a svět práce – Pracovní činnosti Výstupy – 1. ročník Žák vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních materiálů.

Učivo Seznamování se se základními vlastnostmi materiálů Lidové zvyky a řemesla

Žák vytváří jednoduchými postupy různé předměty netradičních materiálů.

Vlastnosti materiálu

Žák zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi.

Stavebnice (plošné, prostorové)

Žák se učí pracovat podle předlohy.

Jednoduché pracovní postupy, organizace práce

Žák provádí pozorování přírody a učí se je jednoduše zaznamenat.

Základní podmínky pro pěstování rostlin

Žák pečuje o nenáročné rostliny.

Pozorování přirozených změn v přírodě Pěstování rostlin ze semen v místnosti a na zahradě

323


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a svět práce – Pracovní činnosti Výstupy – 2. ročník

Učivo

Žák vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů.

Seznamování se se základními vlastnostmi materiálů, způsoby práce s nimi a jejich využití


Stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování modelů

Jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce Žák se učí pracovat podle slovního návodu a předlohy.

+ pomůcky – funkce a využití

Žák provádí pozorování přírody, učí se zaznamenávat výsledky pozorování.

Základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování,


Pěstování rostlin ze semen v místnosti, na zahradě (okrasné rostliny, léčivky, koření, zelenina aj.)

Žák se orientuje mezi základními kuchyňskými pomůckami, zvládá pomoc při přípravě jednoduchých jídel

Vybavení kuchyně

324



Učivo

Žák vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů.

Seznamování se se základními vlastnostmi materiálů, způsoby práce s nimi a jejich využití (přírodniny, modelovací hmota, papír, karton, textil, drát, fólie,…) Lidové zvyky a řemesla

Žák se učí pracovat podle slovního návodu a předlohy.

Jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce Pracovní nástroje a pomůcky – funkce a využití


Stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování modelů Práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem

Žák provádí pozorování přírody, učí se zaznamenávat a hodnotit výsledky pozorování.

Základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, výživa rostlin, osivo


Pěstování rostlin ze semen v místnosti, na zahradě (okrasné rostliny, léčivky, koření, zelenina aj.) Pěstování pokojových rostlin

Žák dokáže připravit tabuli pro jednoduché stolování.

Základní vybavení kuchyně Jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování

325


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a svět práce – Pracovní činnosti Výstupy – 4. ročník Žák vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě představivosti různé výrobky z daného materiálu.

Žák provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž. Žák pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu. Žák udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu

Žák ošetřuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny.

Učivo Jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce Vlastnosti materiálu

Stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování modelů

Práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem Organizace práce, zásady hygieny a zdraví Základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, výživa rostlin, osivo Pěstování rostlin ze semen v místnosti Pěstování pokojových rostlin

Žák se orientuje v základním vybavení kuchyně. Žák se učí dodržovat pravidla správného stolování a společenského chování.

Základní vybavení kuchyně Jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování

326



Učivo

Žák využívá při tvořivých činnostech s různými materiály prvky lidových tradic.

Lidové zvyky, tradice, řemesla

Žák volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu.

Vlastnosti materiálu Pracovní pomůcky a nástroje – funkce a využití

Žák udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu

Organizace práce, zásady hygieny a zdraví

Žák pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu.

Práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem

Žák provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování. Žák ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny. Žák volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní.

Základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, výživa rostlin, osivo Pěstování rostlin ze semen v místnosti Pěstování pokojových rostlin Rostliny jedovaté, rostliny jako drogy, alergie

Žák se orientuje v základním vybavení kuchyně. Žák dokáže připravit samostatně jednoduchý pokrm.

Základní vybavení kuchyně

Žák se učí dodržovat pravidla správného stolování a společenského chování.

Výběr, nákup a skladování potravin

Žák udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch

Jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování

327


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a svět práce – Pracovní činnosti Výstupy – 6. ročník Práce s technickými materiály

Učivo

Je seznámen s řádem učebny, s bezpečností a hygienou práce.

Organizace a bezpečnost práce

Zná zásady poskytnutí první pomoci při úrazu. Je schopen načrtnout jednoduchý náčrtek výrobku. Zvládá základní postupy při opracování dřeva – měření, orýsování, řezání, broušení a vrtání.

Vlastnosti materiálu, užití v praxi – dřevo Úloha techniky v životě člověka, zneužití techniky, technika a životní prostředí Technické náčrty a výkresy, technické informace Pracovní postupy – zhotovení výrobků ze dřeva Jednoduché pracovní postupy a operace

Zvolí a umí použít vhodné pracovní nástroje a nářadí.


Pracovní pomůcky nářadí a nástroje pro ruční opracování Domácnost (základy provozu a údržby)

328

OSV – kooperace a kompetice – vedení a organizování práce skupiny

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a svět práce – Pracovní činnosti Výstupy – 7. ročník Práce s technickými materiály Provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou kázeň.

Učivo

Jednoduché pracovní operace a postupy

Je schopen sestrojit jednoduchý technický výkres a orientovat se Technické kreslení - rovnoběžné pravoúhlé promítání v něm. Výroba železa, výroba oceli, těžba a zpracování Má představu o způsobu výroby železa, oceli a některých barevných kovů barevných kovů, polotovarů hutní druhovýroby. Pracovní postupy - zhotovení výrobků ze dřeva, z kovu a z plastu Zvládá základní postupy při opracování železa a oceli. Umělé hmoty - výroba a vlastnosti Zná princip výroby a zpracování plastických hmot včetně jejich Pracovní postupy – tvarování plastů vlastností. Další užití plastů a jejich recyklace Dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci s nástroji a nářadím, zná zásady Péče o čistotu a pořádek v okolí školy poskytnutí 1. pomoci.

329


5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a svět práce – Pracovní činnosti Výstupy – 8. ročník Práce s technickými materiály

Učivo


Dokáže porozumět technickému výkresu a vyrobit podle něj šablonu, kterou použije při zhotovení výrobku. Dokáže vyrobit jednotlivé části výrobku z jednotlivých částí je schopen sestavit hotový výrobek.

Technické kreslení - nárys, půdorys, bokorys, řez a detail Jednoduché pracovní operace a postupy

Ovládá postupy opracování pozinkovaného plechu – orýsování dle šablony, stříhání, ohýbání, nýtování, pájení. Dodržuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti při práci s nástroji a nářadím, poskytne l. pomoc při úrazu.

Pracovní postupy – výrobek z pozinkovaného plechu – montáž celého výrobku z jednotlivých částí

Svět práce Využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání. Orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí. Posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy.

Trh práce – povolání, druhy pracovišť, prac. prostředků, charakter a druhy prac. činností, požadavky kvalifikační, zdravotní, osobní volba profesní orientace – osobní zájmy, sebehodnocení

330

Úřad práce informační a poradenské středisko

5. UČEBNÍ OSNOVY: Člověk a svět práce – Pracovní činnosti Výstupy – 9. ročník Design a konstruování

Učivo

Provádí montáž a demontáž jednoduchého zařízení.

Návod, předloha, náčrt, plán, schéma a jednoduchý program

Provádí údržbu jednoduchých předmětů a zařízení.


Montáž a demontáž skříně PC Montáž jednotlivých komponentů Základní deska, zdroj napájení

Dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny práce a bezpečnostní předpisy při práci s nástroji a nářadím, poskytne první pomoc při úrazu.

Osazení základní desky (zvuková, grafická, síťová karta, procesor chladič) Sestavení modelu dopravního prostředku (letadlo, loď)

Svět práce Orientuje se v pracovních činnostech vybraných oblastí. Posoudí své možnosti v oblasti profesní orientace.

Možnosti vzdělávání – náplň učebních a studijních oborů, informace a poradenské služby

Burza škol

Využije profesní informace pro výběr vhodného vzdělávání.

Zaměstnání a způsoby hledání, informační základna pro volbu povolání

Úřad práce – informační a poradenské středisko

Zná důležitá práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Problémy nezaměstnanosti, úřady práce

Dny otevřených dveří

Prokáže v modelových situacích prezentaci své osoby při vstupu Psaní životopisu, pohovor u zaměstnavatele na trh práce.

331

5. UČEBNÍ OSNOVY: Náboženská výchova – Náboženská výchova

5.10. Náboženská výchova 5.10.1. Náboženská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Náboženská výchova se vyučuje jako povinný vyučovací předmět s časovou dotací 1 hod. od 1. do 9. ročníku. Výuka probíhá v běžných vyučovacích hodinách podle rozvrhu. Náboženská výchova vede žáky k získání vztahu k Bohu, prohloubení osobní víry, budování kvalitních mezilidských vztahů, pomáhá jim orientovat se na životní cestě. Vyučovací předmět přiměřeně k věku seznamuje žáky se základy křesťanské věrouky (Bůh - Otec, Syn, Duch svatý), s biblickými příběhy Starého i Nového Zákona, morálními zásadami (svědomí, hřích, ctnosti, Desatero, blahoslavenství), umožňuje poznání církve (hierarchie, dějiny, současná podoba), liturgie (mše sv., svátosti), slavností a svátků liturgického roku (advent, Vánoce, postní doba, Velikonoce), nabízí příklady křesťanských vzorů – světců, informuje o jiných náboženstvích. Výuka probíhá v souladu s učením katolické církve. Součástí předmětu je možnost přípravy na svátosti – 1. sv. přijímání, svátost smíření. Náboženská výchova úzce navazuje na výchovu žáků v rodinách, vychází z jejich životních zkušeností a vede k uplatňování nových poznatků v každodenním životě. Ve vyučovacích hodinách je často využívána práce ve skupinách, dramatické ztvárňování biblických příběhů i různých životních situací, žáci se učí různým formám osobní i společné modlitby (ústní – naučené i spontánní modlitby, zpěv, meditace), hledají křesťanské řešení problémových situací, společně slaví křesťanské svátky a vytváří mezi sebou bratrské a sesterské společenství.

Předmětem Náboženská výchova se prolínají tato průřezová témata: 1. období: OSV: – sebepoznání a sebepojetí: můj vztah k sobě samému, moje učení, moje vztahy k druhým lidem – seberegulace a sebeorganizace: cvičení sebekontroly a sebeovládání – regulace vlastního jednání i prožívání, vůle – psychohygiena: dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému, hledání pomoci při potížích – kreativita: tvořivost v mezilidských vztazích – mezilidské vztahy: péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc – komunikace: řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků, pravda, lež a předstírání v komunikaci – hodnoty, postoje a praktická etika: pomáhající a prosociální chování, dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne MKV: – kulturní diference: jedinečnost člověka a jeho individuální zvláštnosti 332

5. UČEBNÍ OSNOVY: Náboženská výchova – Náboženská výchova – lidské vztahy: udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou, zájmovou nebo generační příslušnost, uplatňování principu slušného chování EV: – vztah člověka k prostředí: prostředí a zdraví

2. období: OSV: – sebepoznání a sebepojetí: já jako zdroj informací o sobě, druzí jako zdroj informací o mně, můj vztah ke mně samému – poznávání lidí: rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech, chyby při poznávání lidí – mezilidské vztahy: péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy – řešení problémů a rozhodovací dovednosti: dovednosti při řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí, problémy v mezilidských vztazích – hodnoty, postoje, praktická etika: analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí, vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlnost, respektování atd., dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne MKV: – kulturní diference: poznávání vlastního kulturního zakotvení – lidské vztahy: právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci, význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti – etnický původ: různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímaní světa

3. období: OSV: – sebepoznání a sebepojetí: co o sobě vím a co ne, jak se promítá mé já v mém chování, zdravé a vyrovnané sebepojetí – seberegulace a sebeorganizace: stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení – psychohygiena: dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému, dovednosti zvládání stresových situací – kreativita: tvořivost v mezilidských vztazích – mezilidské vztahy: lidská práva jako regulativ vztahů – kooperace a kompetice: rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci – řešení problémů a rozhodovací dovednosti: dovednosti při řešení problémů a rozhodování, hlediska různých typů problémů a sociálních rolí, problémy v mezilidských vztazích – hodnoty, postoje, praktická etika: dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne

333

5. UČEBNÍ OSNOVY: Náboženská výchova – Náboženská výchova VMEGS: – jsme Evropané: kořeny a zdroje evropské civilizace MKV: – lidské vztahy: tolerance, empatie, umět se vžít do role druhého, lidská solidarita – multikulturalita: multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování – princip sociálního smíru a solidarity: nekonfliktní život v multikulturní společnosti

334

5. UČEBNÍ OSNOVY: Náboženská výchova – Náboženská výchova Výstupy – 1. ročník

Žák je otevřený pro vnímání světa z pohledu víry.

Učivo


Rozvoj pozitivního postoje k sobě a k životu

OSV – sebepoznání a sebepojetí (můj vztah k sobě samému; moje učení; moje vztahy k druhým lidem)

Vděčnost za život, domov, kamarády Znamení lásky Boží i lidské

Slavení různých křesťanských svátků (Vánoce, Velikonoce, Letnice) Orientuje se ve střídání všedních dnů a křesťanských svátků, rozlišuje a prožívá jejich odlišnou náplň a funkci.

Vnímá základní biblické obrazy Boha a rozumí jim na základě intuitivního přístupu k symbolům.

Neděle, slavení mše sv. Svátky křesťanských světců

Základní novozákonní symboly významné pro představu Boha Příběhy Ježíšova života

Objevil rozměr vnitřního světa své osobnosti a projevuje zájem o Uvedení do cvičení ticha, základů meditace jeho rozvoj, je schopen se modlit. Porozumění základním modlitbám (Otče náš)

Je pozorný vůči morálním konfliktům v rozsahu svých dětských zkušeností, zná způsob řešení podle základních křesťanských principů.

Zlaté pravidlo: Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej ty jim Ježíšovo učení – příkaz lásky

335

OSV – mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc)


Učivo Rozvoj pozitivního postoje k sobě a k životu

Žák je otevřený pro vnímání světa z pohledu víry.

Vděčnost za život, domov, kamarády Znamení lásky Boží i lidské

Slavení různých křesťanských svátků (Vánoce, Velikonoce, Letnice) Orientuje se ve střídání všedních dnů a křesťanských svátků, rozlišuje a prožívá jejich odlišnou náplň a funkci.

Význam doby přípravy na slavnost Neděle, slavení mše sv. Svátky křesťanských světců

Zkušenost potřeby záchrany a křesťanská odpověď Má vhled do základních výpovědí křesťanské víry.

Ježíš jako střed života křesťana i společenství Ježíšovo jednání s lidmi nemocnými, hříšnými, na okraji společnosti Základní starozákonní a novozákonní symboly významné pro představu Boha


Biblické obrazy stvoření Exemplární starozákonní příběhy Příběhy Ježíšova života

Objevil rozměr vnitřního světa své osobnosti a projevuje zájem o Uvedení do cvičení ticha, základů meditace jeho rozvoj, je schopen se modlit. Porozumění základním modlitbám (Zdrávas, 336


5. UČEBNÍ OSNOVY: Náboženská výchova – Náboženská výchova Věřím)

Je pozorný vůči morálním konfliktům v rozsahu svých dětských zkušeností, zná způsob řešení podle základních křesťanských principů.

Zlaté pravidlo: Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej ty jim Ježíšovo učení – příkaz lásky

337

OSV – mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc)


Učivo


Rozvoj pozitivního postoje k sobě a k životu Vděčnost za život, domov, kamarády Žák je otevřený pro vnímání světa z pohledu víry.

Znamení lásky Boží i lidské Zkušenost s vinou, nepochopením, utrpením, smrtí Slavení různých křesťanských svátků (Vánoce, Velikonoce, Letnice)

Orientuje se ve střídání všedních dnů a křesťanských svátků, rozlišuje a prožívá jejich odlišnou náplň a funkci.

Význam doby přípravy na slavnost Neděle, slavení mše sv. Svátky křesťanských světců Základní svátosti v katolické církvi Zkušenost potřeby záchrany a křesťanská odpověď

Má vhled do základních výpovědí křesťanské víry.

Ježíš jako střed života křesťana i společenství Ježíšovo jednání s lidmi nemocnými, hříšnými, na okraji společnosti


Základní starozákonní a novozákonní symboly významné pro představu Boha Biblické obrazy stvoření Příběhy Ježíšova života

Objevil rozměr vnitřního světa své osobnosti a projevuje zájem o Uvedení do cvičení ticha, základů meditace jeho rozvoj, je schopen se modlit. 338

EV – vztah člověka k prostředí (prostředí a zdraví)


OSV – seberegulace a sebeorganizace (cvičení sebekontroly a sebeovládání – regulace vlastního jednání i prožívání, vůle) Je pozorný vůči morálním konfliktům v rozsahu svých dětských zkušeností, zná způsob řešení podle základních křesťanských principů.

Zlaté pravidlo: Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej ty jim Ježíšovo učení – příkaz lásky Desatero Možnost obrácení a smíření

OSV – mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc) MKV – princip sociálního smíru a solidarity OSV – psychohygiena

Na základě zkušeností v nejbližším okolí chápe skutečnost rozdělení křesťanství do různých církví, má k nim úctu.

Křesťanské církve působící v našem regionu (jejich zvyky, způsoby slavení) Spolupráce s jinými křesťany

339

5. UČEBNÍ OSNOVY: Náboženská výchova – Náboženská výchova Výstupy – 4. ročník Žák vnímá svůj život nejen v plnosti možností seberealizace, ale i v jeho ohraničenostech.

Je pozorný vůči základním existenciálním zkušenostem a otevřený pro jejich náboženskou hloubku. Rozumí základnímu křesťanskému postoji víry, naděje a lásky, oceňuje jej a je připraven se pro něj angažovat.

Disponuje základními vědomostmi o biblické zvěsti a křesťanském učení.

Učivo


Zkušenost s vlastními hranicemi Zkušenost vlastní jedinečnosti a života ve společenství (dar a úkol) Zkušenost s nepochopením, zradou, vinou, utrpením a smrtí Naděje jako příslib nového východiska Příklad života Ježíše Krista Vzory křesťanského života – Maria, svatí Základní znalosti o Bibli – rozdělení knih Nového Zákona Biblické obrazy Boží blízkosti Základní starozákonní a novozákonní příběhy

Ježíšovo učení o blahoslavenství a přikázání lásky Rozvíjí své vlastní svědomí.

Ježíšův přístup k hříšníkům – přijetí a odpuštění Vlastní odpuštění druhým lidem Svátost smíření

340

OSV – hodnoty, postoje, praktická etika (analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlnost, respektování atd.; dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne)


Je otevřený pro křesťanské slavnosti a svátky, je ochoten se jich účastnit, chápe základní historickou souvislost jejich vzniku.

Oceňuje význam křesťanství v kultuře a historii našeho národa a Evropy.

Události, které se staly středem křesťanských liturgických slavností Mešní liturgie Události spojené s raným křesťanstvím. (sv. Cyril a Metoděj, sv. Václav a sv. Ludmila)

341


Učivo

Žák je otevřený vnímání světa – jako objektu vědeckého přístupu i symbolu krásy, dobra, transcendence.

Probouzení a vyjadřování pocitů radosti, vděčnosti, úžasu

Vnímá svůj život nejen v plnosti možností seberealizace, ale i v jeho ohraničenostech.

Je pozorný vůči základním existenciálním zkušenostem a otevřený pro jejich náboženskou hloubku. Rozumí základnímu křesťanskému postoji víry, naděje a lásky, oceňuje jej a je připraven se pro něj angažovat.

Disponuje základními vědomostmi o biblické zvěsti a křesťanském učení.


Zkušenost s vlastními hranicemi Zkušenost vlastní jedinečnosti a života ve společenství (dar a úkol) Zkušenost s nepochopením, zradou, vinou, utrpením a smrtí Naděje jako příslib nového východiska Příklad života Ježíše Krista Vzory křesťanského života – Maria, svatí Základní znalosti o Bibli – rozdělení knih Starého a Nového Zákona Biblické obrazy Boží blízkosti Základní starozákonní a novozákonní příběhy Modlitba jako setkání, rozhovor s Bohem

Rozumí základním druhům křesťanské modlitby, chování spojenému s modlitbou, je schopen samostatné modlitby.

Různé druhy křesťanských modliteb Základy meditace

Je otevřený pro křesťanské slavnosti a svátky, je ochoten se jich účastnit, chápe základní historickou souvislost jejich vzniku. Seznámí se se základními rozdíly v učeních různých

Události, které se staly středem křesťanských liturgických slavností Liturgický rok Místa, kde se můžeme společně s křesťany 342

MKV – lidské vztahy

5. UČEBNÍ OSNOVY: Náboženská výchova – Náboženská výchova křesťanských církví.

různých církví setkávat a spolupracovat

Chová se ohleduplně a tolerantně k lidem jinak nábožensky smýšlejícím.

Příklady uctívání Boha a životní praxe v různých náboženstvích (židovství, islám)

(právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci) MKV – etnický původ (různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa)

Oceňuje význam křesťanství v kultuře a historii našeho národa a Evropy.

Události křesťanského rozkolu – Jan Hus

343

5. UČEBNÍ OSNOVY: Náboženská výchova – Náboženská výchova Výstupy – 6. ročník Žák vnímá jako důležité ve svém životě rozhodnout se pro světonázorový postoj.

Učivo


Životní vzory a ideály Změny obrazu církve v průběhu dějin, křesťanská víra v současné společnosti Boží trojjedinost jako symbol kvality Božího bytí

Rozumí pohledu na člověka a svět ve světle křesťanské víry a je otevřen dialogu mezi zkušeností vlastní a zkušeností víry křesťanských církví.

Vtělení – víra v Ježíšovo lidství a božství Kristovo vzkříšení jako vítězství nad vinou a smrtí Letnice – impuls k misijnímu poslání křesťanů

Bibli chápe jako svědectví o osvobozujícím jednání Boha s člověkem, vnímá ji jako výzvu důležitou pro svůj život.

Příběhy věřícího člověka ve Starém a Novém Zákoně

Přikázání lásky k Bohu a bližnímu jako ideál křesťanské mravnosti Oceňuje principy křesťanského jednání v duchu solidarity a lásky Křesťanský pohled na životní prostředí, práci a a je připraven je podle svých sil uskutečňovat v životě. povolání, hodnotu lidského života, trávení volného času Odpuštění a smíření Společné slavení jako vyjádření pozitivního Chápe strukturu a podstatu křesťanských slavností, oceňuje jejich postoje ke světu a k životu přínos pro rozvoj spirituality společenství i své vlastní, je Křesťanské slavení neděle a významných svátků otevřený pro účast na těchto slavnostech. Společenství ve farnosti (sboru), společenství při 344

MKV – lidské vztahy (tolerance, empatie, umět se vžít do role druhého; lidská solidarita)

5. UČEBNÍ OSNOVY: Náboženská výchova – Náboženská výchova bohoslužbě

345


Učivo


Zkušenost vlastní identity Žák přijímá sám sebe jako jedinečnou osobnost, je sebekritický a Hodnota lidského života je připraven na tomto základě stanovovat své životní cíle. Celistvost osobnosti – harmonie těla, duše a ducha Má vhled do základních psychických, sociálních a historických souvislostí ovlivňujících hledání životního smyslu. Je otevřen Božímu působení.

Pozitivní a negativní zkušenosti v životě společenství (odpovědnost, pravidla, autorita, instituce, kritika) Zkušenost viny, odporu a utrpení Boží trojjedinost jako symbol kvality Božího bytí Vtělení – víra v Ježíšovo lidství a božství

Rozumí pohledu na člověka a svět ve světle křesťanské víry a je otevřen dialogu mezi zkušeností vlastní a zkušeností víry křesťanských církví.

Kristovo vzkříšení jako vítězství nad vinou a smrtí Letnice – impuls k misijnímu poslání křesťanů Boží království jako realita a vize Víra, naděje a láska jako křesťanská vize přítomnosti a budoucnosti Společné slavení jako vyjádření pozitivního postoje ke světu a k životu

Chápe strukturu a podstatu křesťanských slavností, oceňuje jejich přínos pro rozvoj spirituality společenství i své vlastní, je Křesťanské slavení neděle a významných svátků otevřený pro účast na těchto slavnostech. Společenství ve farnosti (sboru), společenství při bohoslužbě Aplikuje ve svém životě jednotlivé oblasti života křesťanské

Techniky meditace 346

OSV – sebepoznání a sebepojetí (co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; zdravé a vyrovnané sebepojetí)

5. UČEBNÍ OSNOVY: Náboženská výchova – Náboženská výchova spirituality.

Bibli chápe jako svědectví o osvobozujícím jednání Boha s člověkem, vnímá ji jako výzvu důležitou pro svůj život.

Modlitba jako prosby, nářek, chvála, protest, děkování Příběhy věřícího člověka ve Starém a Novém Zákoně Příběh stvoření světa jako výzva člověku k úctě a spoluzodpovědnosti za svět Porozumění podstatě symbolického a metaforického vyjádření, znalost literárních druhů v Bibli

347


Učivo


Zkušenost vlastní identity Hodnota lidského života Žák přijímá sám sebe jako jedinečnou osobnost, je sebekritický a Celistvost osobnosti – harmonie těla, duše a je připraven na tomto základě stanovovat své životní cíle. ducha Má vhled do základních psychických, sociálních a historických souvislostí ovlivňujících hledání životního smyslu. Je otevřen Božímu působení.

Pozitivní a negativní zkušenosti v životě společenství (odpovědnost, pravidla, autorita, instituce, kritika)

OSV – mezilidské vztahy (lidská práva jako regulativ vztahů)

Zkušenost s násilím a zneužíváním moci Zkušenost viny, odporu a utrpení

Vnímá jako důležité ve svém životě rozhodnout se pro světonázorový postoj.

Životní vzory a ideály Změny obrazu církve v průběhu dějin, křesťanská víra v současné společnosti

Životní vzory a ideály Oceňuje principy křesťanského jednání v duchu solidarity a lásky Změny obrazu církve v průběhu dějin, a je připraven je podle svých sil uskutečňovat v životě. křesťanská víra v současné společnosti Přikázání lásky k Bohu a bližnímu jako ideál křesťanské mravnosti Vnitřní svoboda jako základ křesťanské morálky OSV – hodnoty, postoje, praktická etika Oceňuje principy křesťanského jednání v duchu solidarity a lásky Sociální rozměr viny a hříchu (dovednosti rozhodování a je připraven je podle svých sil uskutečňovat v životě. Křesťanský pohled na životní prostředí, práci a v eticky problematických povolání, hodnotu lidského života, trávení situacích všedního dne) volného času Odpuštění a smíření 348


Techniky meditace Aplikuje ve svém životě jednotlivé oblasti života křesťanské spirituality.

Modlitba jako prosby, nářek, chvála, protest, děkování Další formy modlitby (řeč, zpěv, tanec, meditace, slavení, mlčení, naslouchání, klanění)

349


Učivo Zkušenost vlastní identity Důstojnost muže a ženy – kultivovaná sexualita

Žák přijímá sám sebe jako jedinečnou osobnost, je sebekritický a Hodnota lidského života je připraven na tomto základě stanovovat své životní cíle. Celistvost osobnosti – harmonie těla, duše a ducha Má vhled do základních psychických, sociálních a historických souvislostí ovlivňujících hledání životního smyslu. Je otevřen Božímu působení.

Pozitivní a negativní zkušenosti v životě společenství (odpovědnost, pravidla, autorita, instituce, kritika) Zkušenost s násilím a zneužíváním moci Zkušenost viny, odporu a utrpení

Vnímá jako důležité ve svém životě rozhodnout se pro světonázorový postoj.

Životní vzory a ideály Změny obrazu církve v průběhu dějin, křesťanská víra v současné společnosti Přikázání lásky k Bohu a bližnímu jako ideál křesťanské mravnosti Vnitřní svoboda jako základ křesťanské morálky

Oceňuje principy křesťanského jednání v duchu solidarity a lásky Sociální rozměr viny a hříchu a je připraven je podle svých sil uskutečňovat v životě. Křesťanský pohled na životní prostředí, práci a povolání, hodnotu lidského života, trávení volného času Odpuštění a smíření Chápe strukturu a podstatu křesťanských slavností, oceňuje jejich Společné slavení jako vyjádření pozitivního postoje ke světu a k životu přínos pro rozvoj spirituality společenství i své vlastní, je 350


5. UČEBNÍ OSNOVY: Náboženská výchova – Náboženská výchova otevřený pro účast na těchto slavnostech.

Křesťanské slavení neděle a významných svátků Společenství ve farnosti (sboru), společenství při bohoslužbě

Aplikuje ve svém životě jednotlivé oblasti života křesťanské spirituality.

OSV – psychohygiena (dovednosti pro pozitivní Modlitba jako prosby, nářek, chvála, protest, naladění mysli a dobrý děkování vztah k sobě samému; Další formy modlitby (řeč, zpěv, tanec, dovednosti zvládání meditace, slavení, mlčení, naslouchání, klanění) stresových situací)

Osvojil si kritéria pro rozlišení mezi učením různých náboženských sekt a umí popsat jejich techniky manipulace.

Sekty, jejich původ a techniky manipulace

Techniky meditace

Rozumí rozdílům a společným prvkům v učení světových náboženství a vnímá postoj tolerance jako základní zásadu vlastního jednání.

Poznávání víry a životních forem jiných náboženství (židovství, islám, hinduismus, buddhismus)

351

MKV – multikulturalita (multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování) MKV – princip sociálního smíru a solidarity (nekonfliktní život v multikulturní společnosti)

5. UČEBNÍ OSNOVY: Volitelné předměty – Písemná elektronická komunikace

5.11. Volitelné předměty 5.11.1. Písemná elektronická komunikace – volitelný předmět Charakteristika vyučovacího předmětu – 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět písemná elektronická komunikace se vyučuje jako volitelný předmět v 9. ročníku v časové dotaci 1 hodina týdně.

Vzdělávací obsah předmětu − umožňuje nácvik psaní hmatovou metodou na klávesnicích počítačů, − prohlubuje zvyšování přesnosti a rychlosti psaní, − seznamuje se základními postupy při práci s textem (úprava písma, řádkování, vypracování tabulek,…).

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Při výuce je kladen důraz zvláště na názornost a praktické využití získaných poznatků a dovedností. Žáci se seznamují s ergonomickými zásadami při práci s počítačem, jsou vedeni k ochraně svého zdraví dodržováním hygienických a pracovních zásad, jsou podporováni ve cvičení pevné vůle a vytrvalosti, schopnosti se soustředit a přesně pracovat. Výuka probíhá v počítačové učebně.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žák: − vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, plánuje a organizuje vlastní učení, propojuje získané poznatky do širších celků, − operuje s elektronickou klávesnicí, užívá značky, číslice, …, − samostatně experimentuje při práci s klávesnicí, − kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich. Učitel: − vede žáky k efektivnímu způsobu učení, − motivuje žáky, aby poznali smysl a cíl učení, − ukazuje jim, jak by mohli své učení zdokonalit, − vede žáky k samostatnosti při organizování vlastní práce, − zadává úkoly, při kterých žáci samostatně operují s klávesnicí a počítačem, − napomáhá žákům při plánování a řízení vlastního učení. Kompetence k řešení problémů Žák: − plánuje způsob řešení problému, pokouší se o samostatné řešení vzniklého problému, 352

5. UČEBNÍ OSNOVY: Volitelné předměty – Písemná elektronická komunikace − ověřuje prakticky správnost řešení problému, − je schopen kritického myšlení. Učitel: − vede žáky k vhodné volbě řešení problému, − pomáhá jim aplikovat osvědčené postupy při řešení obdobných nebo nových problémových situací, − vede žáky ke sledování vlastních pokroků. Kompetence komunikativní Žák: − formuluje a vyjadřuje své myšlenky ve výstižném a kultivovaném písemném projevu, − rozumí různým typům textů a záznamů, − využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro účinnou komunikaci. Učitel: − motivuje žáky k co nejefektivnějšímu využívání elektronické písemné komunikace. Kompetence sociální a personální Žák: − v případě potřeby je schopen požádat o pomoc nebo ji poskytnout. Učitel: − pomáhá žákům vytvářet pozitivní představu o jejich osobě, podporuje jejich sebedůvěru. Kompetence občanské Žák: − dodržuje dohodnutá pravidla práce a chování. Učitel: − vede žáky k dodržování zásad, které chrání a podporují jejich zdraví. Kompetence pracovní Žák: − plní zodpovědně zadané úkoly, − využívá znalosti a zkušenosti získané v tomto předmětu pro svou přípravu na budoucí povolání. Učitel: − snaží se žáky podporovat v jejich osobním rozvoji a poskytnout jim praktickou přípravu pro jejich budoucnost, − buduje a upevňuje v žácích dobré pracovní návyky.

353

5. UČEBNÍ OSNOVY: Volitelné předměty – Písemná elektronická komunikace Výstupy – 9. ročník

Učivo

Žák se seznámí se zpracováním písemností textovými editory.

Péče o osobní počítače, ergonomické zásady a ochrana zdraví, psychologické nároky při nácviku klávesnice, příprava pracoviště.

Osvojí si základní podmínky racionálního ovládání klávesnice. Osvojí si hmatovou metodu psaní na počítači.

Zvyšuje rychlost a přesnost psaní.

Nácvik jednotlivých písmen a znamének. Číslice a značky. Cvičení pro zvyšování rychlosti a přesnosti psaní.

354


5. UČEBNÍ OSNOVY: Volitelné předměty – Ekologická výchova

5.11.2. Ekologická výchova – volitelný předmět Charakteristika vyučovacího předmětu – 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu ekologická výchova Předmět Ekologická výchova se vyučuje jako volitelný předmět v 9. ročníku v časové dotaci 1 hodina týdně.

Vzdělávací obsah předmětu − − − − −

napomáhá k vnímání přírody jako Božího stvořitelského díla, které potřebuje náš obdiv, poznávání a péči, přispívá k přijetí vlastní zodpovědnosti za životní prostředí, vede k pochopení principů trvale udržitelného života, napomáhá k poznání vztahů mezi organismy v přírodě, snižuje negativní vliv na degradaci životního prostředí.

Předmětem se prolínají průřezová témata OSV: − kreativita − kooperace MKV: − lidské vztahy MV: − kritické čtení a vnímání mediálních sdělení EV: − − − −

ekosystémy základní podmínky života lidské aktivity a problémy životního prostředí vztah člověka k prostředí

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Vyučující využije všech forem a metod práce k tomu, aby žák dosáhl požadovaných kompetencí. Formy a metody realizace Vyučovací hodina – skupinové vyučování, diskuze, projektové vyučování, samostatná práce (vyhledávání informací, práce s literaturou a internetem), hry, práce v terénu, exkurze.

355



vybírá a využívá vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojuje získané poznatky do širších celků, poznává smysl a cíl učení.

Učitel: − vede žáky k ověřování výsledků, zadávání úkolů, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace. Kompetence k řešení problémů Žák: − −

je schopen pochopit problém, umí vyhledat vhodné informace.

Učitel: − klade vhodné otázky, umožní volný přístup k informačním zdrojům. Kompetence komunikativní Žák: − −

komunikuje na odpovídající úrovni, umí naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagovat.

Učitel: − vytváří příležitosti pro komunikaci mezi žáky, vede žáky k aktivitám, které mohou být vykonávány individuálně, ve dvojicích,… Kompetence sociální a personální Žák: − − −

spolupracuje ve skupině, se podílí na vytváření příjemné atmosféry v týmu, je schopen sebekontroly.

Učitel: − hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok, vede žáky k tomu, aby na základě jasných kriterií hodnotili své činnosti. Kompetence občanské Žáci: − respektují názory ostatních, − se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace. Učitel: − vede žáky k prezentaci myšlenek a názorů, k diskuzi, ke vzájemnému naslouchání si.

356

5. UČEBNÍ OSNOVY: Volitelné předměty – Ekologická výchova Kompetence pracovní Žák: −

je schopen efektivně organizovat svou práci.

Učitel: − napomáhá při cestě ke správnému řešení, zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků.

357

5. UČEBNÍ OSNOVY: Volitelné předměty – Ekologická výchova Výstupy – 9. ročník

Učivo

ZÁKLADY OBECNÉ EKOLOGIE Zná základní ekologické pojmy.

Základní ekologické pojmy

Charakterizuje abiotické (sluneční záření, atmosféra, pedosféra, hydrosféra) a biotické faktory prostředí (populace, společenstva, ekosystémy).

Ekologické faktory prostředí

Popíše vztahy mezi organismy ve společenstvu. Uvede příklad potravního řetězce.

Potravní řetězce

Popíše podstatu koloběhu látek v přírodě z hlediska látkového a energetického.

Koloběh látek v přírodě a tok energie

Charakterizuje různé typy krajiny a její využívání člověkem.

Typy krajiny

ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Charakterizuje působení životního prostředí na člověka a jeho zdraví.

Dopady činností člověka na životní prostředí

Charakterizuje obnovitelné a neobnovitelné přírodní zdroje surovin a energie a posoudí vliv jejich využívání na prostředí.

Přírodní zdroje energie a surovin

Popíše způsoby nakládání s odpady.

Odpady

Charakterizuje problémy na Zemi. Uvede základní znečišťující látky v ovzduší, ve vodě a v půdě.

Lokální, regionální a globální environmentální problémy

Uvede příklady chráněných území v ČR a v regionu.

Ochrana přírody a krajiny

358



Vysvětlí udržitelný rozvoj.

Zásady udržitelného rozvoje

Zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a životního prostředí.

Odpovědnost jedince za ochranu přírody a životního prostředí

359

6. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ

6. Pravidla pro hodnocení žáků 6.1. Způsob hodnocení Žáci jsou hodnoceni klasifikací ve všech ročnících. Známky jsou průběžně zapisovány do žákovských knížek. Za 1. a 3. čtvrtletí je klasifikace zaznamenána v žákovské knížce na zvláštním listě. Za 1. pololetí dostanou žáci výpis z vysvědčení. Na závěr školního roku bude žákům vystaveno vysvědčení s údaji za obě pololetí. Je na zvážení třídních učitelů, zda žáky ohodnotí i slovním hodnocením. Na písemnou žádost zákonných zástupců může v odůvodněných případech ředitel školy rozhodnout, že žák bude hodnocen v některých nebo ve všech předmětech slovně. Především jde o žáky integrované nebo o žáky, u nich by známka nemohla vyjádřit objektivní stav znalostí a dovedností. Do hodnocení může být zahrnut i přístup žáka k danému předmětu (aktivita, příprava, pomůcky, soutěže, …). Od 2. ročníku píší žáci v hlavních předmětech (český jazyk, matematika, cizí jazyk) v průběhu školního roku nejméně čtyři souhrnné práce. Známkou lze hodnotit pouze individuální výkon žáka. Zapojení jednotlivých žáků do skupinové práce a výsledek jejich společné práce je zpravidla hodnocen slovně.

6.2. Kritéria hodnocení Obecně vychází klasifikace z klasifikačního řádu školy. Každý vyučující si ve svém předmětu doplní další kritéria (referát, samostatná práce, projekt, iniciativa, soutěže, …). Tato kriteria prokazatelně sdělí žákům vždy na začátku školního roku.

360

7. SEZNAM PŘÍLOH

7. Seznam příloh Příloha č. 1 - Pravidla pro hodnocení žáků Příloha č. 2 - ŠVP školní družiny Příloha č. 3 - ŠVP školního klubu

361

ŠKOLA NA CESTU ŽIVOTEM

Recommend Documents