Úvodem. Z činnosti Obecního zastupitelstva

Sedloňovský zpravodaj

léto2006 2004 jaro

Úvodem Vážení čtenáři obecního zpravodaje. Přestože se to nezdá, uprostřed závějí a rampouchů, vánic a fujavic, uteklo již více jak čtvrt roku 2006. My teprve nyní přicházíme s jarním číslem obecního zpravodaje. Tak dlouho jsme čekali na jaro, které stále nepřicházelo, až se zdálo, že zpravodaj snad ani letos nebude. Ale protože velikonoce klepou na dveře (a my se při tom stále klepeme zimou ze sněhu kolem nás), chtěli bychom vám dát jako velikonoční dárek toto číslo Sedloňovského zpravodaje. Současně bychom všem našim občanům, všem našim rekreantům, všem našim čtenářům, rádi srdečně popřáli hezké velikonoční svátky 2006, hodně pohody, zdraví, dobré jarní nálady a také bohatou pomlázku. A protože k velikonocům patří koleda, tak tedy: Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný.

Z činnosti Obecního zastupitelstva Zastupitelstvo obce se v tomto roce sešlo celkem 7x. Hlavními body byla příprava rozpočtu2006, plnění rozpočtu minulého roku a čerpání případných grantů a dotací. Byli jsme informováni, že na úseku výstavby proběhlo 14 stavebních a územních řízení a několik jednání s ing.Jiráskovou na Městském úřadu – stavebním odboru v Dobrušce ohledně územního plánu obce, resp. ve věci oficiálního vyhlášení zadání územního plánu naší obce. Zde bychom rádi znovu připomněli, že nejpozději do 20. dubna je možné podávat připomínky a podněty k zadání. Po tomto datu to již nebude možné. Pracovnice MÚ z Dobrušky provedly kontrolu matriky – bez závad. Dále se uskutečnily tři porady starostů s tématy akce Mělčany (vodní nádrž), nebezpečí ptačí chřipky a její eliminace, připomínky a požadavky MÚ Dobruška k obcím ve svém okruhu působnosti.Proběhlo několik jednání s firmou Dabona Rychnov n.Kn. ve věci podání žádostí o příspěvky na bytovou výstavbu, zpracování územního plánu a studie na využití bývalé ZŠ na multifunkční objekt. Starosta se zúčastnil sněmu DSO Regionu Orlické hory ve Slatině nad Zdobnicí a jednání skupiny INFRASTRUKTURA v Podbřezí. Na tomto

1


léto2006 2004 jaro

sněmu se hlavně projednávala příprava čerpání peněz z EU na některé granty, jako např. cyklobusy, běžecké trasy, podpora cestovního ruchu apod. Členové inventarizační komise provedli inventarizaci majetku a zásob obce. V průběhu měsíce února se připravovalo za vydatné spolupráce Muzea Deštné, jmenovitě pana Dr.Dragouna, otevření Pamětní síně obce a síně Jarmily Haldové v jedné třídě ve škole. Na tuto akci jsme obdrželi větší část finančních prostředků z programu INTERREG III. Slavnostní otevření potom proběhlo v sobotu 18.března dopoledne za účasti téměř 80-ti hostů. Slavnostního zahájení se zúčastnila poslankyně Parlamentu ČR paní Mgr.Zdeňka Horníková a senátorka ing.Václava Domšová. Tuto akci bychom rádi zopakovali někde na přelomu dubna a května s tím, že bychom rádi pozvali také vás, naše spoluobčany, zástupce podnikatelské sféry a naše chalupáře. abyste měli možnost se seznámit s výsledkem grantové aktivity. Věříme, že naše pozvání přijmete a budete příjemně překvapeni. Usnesení zastupitelstva obce Sedloňov ze dne 22.3.2006 Obecní zastupitelstvo obce Sedloňov I. Bere na vědomí 1. Kontrolu plnění dříve přijatých usnesení 2. Zprávu o činnosti ZO za uplynulé období 3. Zprávu o výsledku hospodaření obce za rok 2005 4. Zprávu o ochraně proti ptačí chřipce II. Schvaluje 1. Rozpočet obce na rok 2006 v předložené podobě 2. Návrh zadání na zpracování územního plánu obce 3. Předložený strategický plán rozvoje obce na období 2006 - 2015 4. Žádost o změnu názvu potoka Dědina zpět na Zlatý potok 5. Příspěvek na vybudování Pamětní síně obce Sedloňov ve výši 30.000.— Kč. Jedná se o dofinancování projektu INTEREG přes sdružení VILLA NOVA Uhřínov, které je nositelem titulu 6. Nové platové výměry zaměstnanců a starosty obce III. Ukládá 1. Pracovat na realizaci územního plánu obce tak, aby tento mohl být co nejdříve schválen 2. Pokračovat v nabídkách nepotřebného majetku obce k prodeji, popř. převedení 3. Zajistit jarní úklid v obci

Schválený rozpočet obce na rok 2006 je přílohou v zadní části zpravodaje.

2


léto2006 2004 jaro

Informace pro podnikatele Mikropodnikatelé zaměstnávající do 9ti lidí a živnostníci jsou v České republice jednou z nejméně podporovaných skupin. Projekt 5P nabízí bezplatné poradenství v oblastech, v nichž rady placených odborníků jsou drahé. Zároveň pomáhá podnikatelům hledat možnosti rozvoje jejich podnikání včetně kontaktů v zahraničí. Chybí vám podpora a pomoc při podnikání? Chybí vám podpora a pomoc při jednání s úřady? Chybí vám právní servis? Chtěli byste vyvážet vaše výrobky do Polska či jiného státu EU? Potřebujete informace o grantech a nadačních programech? Trápí vás legislativní změny? Chybí vám místo, kde by vaše otázky a problémy vzniklé s chodem živností či podniku byly zdarma zodpovězeny? Na pomoc řešení těchto a dalších otázek vytváří Regionální hospodářská komora Severovýchodních Čech spolu s Královéhradeckým krajem a s podporou Evropské unie siť Středisek pomoci, která budou zřízena v rámci projektu. Více na internetových stránkách www.pomocpodnikani.cz

PTAČÍ CHŘIPKA - DŮLEŽITÉ INFORMACE Ptačí chřipka je virové onemocnění ptáků. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež (slepice, krůty, kachny, husy) a jiné ptáky chované v zajetí. PŘENOS PTAČÍ CHŘIPKY K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři. Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.). Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi a pod.). Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka. INKUBAČNÍ DOBA Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s virem a projevem klinických příznaků. V případě ptačí chřipky H5N1 je to několik dní, až jeden týden. Virus je ničen teplotou 70°C již za 1 sekundu. PŘÍZNAKY PTAČÍ CHŘIPKY Ptáci jsou otupělí, mají načepýřené peří, jsou neteční, odmítají se pohybovat,

3


léto2006 2004 jaro

mají dýchací potíže. Příjem krmiva je výrazně snížen, nebo nepřijímají krmivo vůbec. Rovněž snáška se výrazně snižuje, nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Mohou se projevovat příznaky nachlazení – výtok z nosu, kýchání. Během 1-2 dnů dochází k vysokému úhynu. V případě podezření na výše uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo veterinární správu. (Veterinární správa v Rychnově č.tel. 724 500 873). Řiďte se přesně podle jejich instrukcí. Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa. NEBEZPEČÍ PRO ČLOVĚKA Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím apod. Obecné zásady ochrany před nákazou: Chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů. Poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží. Nezpracovávat nemocnou drůbež Dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží). Informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu. Ochrana domácích miláčků – psů, koček atd – zabránit jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky Při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou se vyhýbat trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici. Dbát dalších doporučení vydaných Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví, která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz Další informace naleznete na webových stránkách Ministerstva zemědělství – www.mze.cz, veteriánrní správy ČR – www.svscr.cz, na www.praci-chripka.cz, a na www.bezpecnostpotravin.cz.

Zásady pro drobnochovatele drůbeže Ideální je chovat drůbež v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícími ptáky. V chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky.

4


léto2006 2004 jaro

Krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem. Pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci. Pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci. Venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany). Pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např.siluetu nebo maketu dravce. Zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků. Oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři. Nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků. Tyto zásady je nutné dodržovat. Veterinární správa doporučuje při nálezu uhynulých ptáků, jedná se hlavně o vodní ptáky – labutě, kachny a pod., použít gumové rukavice a dát je do igelitového pytle a dovézt na veterinární správu. Při nálezu úhynu malých ptáků – vrabci, sýkorky a pod. rovněž použít gumové rukavice a toto drobné ptactvo je možné spálit v kotlích, nebo zakopat alespoň 80 cm do hloubky.

Pamětní síň obce Sedloňov – Výstavní síň Jarmily Haldové Ve spolupráci s Muzeem zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v O.h., sdružením Villa Nova v Uhřínově p.D. a Sdružením Neratov požádala obec Sedloňov (i některé další) o grant z programu INTERREG III, a to prostřednictvím Euroregionu Glacensis. Jeho cílem bylo vytvoření nových, turisticky atraktivních míst v naší oblasti, které by mohly rozšířit nabídku turisticky zajímavých cílů v Orlických horách. Žádost byla přijata, peníze byly přiděleny a prvním výsledkem bylo otevření památníku naší obce a výstavní síně Jarmily Haldové v sobotu 18.3.2006 v budově školy. Přetiskujeme zahajovací projev Josefa Ježka. Vážení návštěvníci, účastníci dnešní slavnostní vernisáže, vážení vzácní hosté! Srdečně vás vítáme v památníku naší obce, Sedloňova v Orlických horách. Jsme rádi, že jste si našli o dnešním sobotním dopoledni čas,, že jste překonali bariéry našeho zimního království, jsme potěšeni, že jste si našli chvíli na tuto skromnou expozici. Bylo naším dlouhodobým cílem vybudovat u nás v obci prostor, který by seznamoval s její historií, kulturou, zajímavostmi, se slavnými rodáky

5


léto2006 2004 jaro

i významnými žijícími osobnostmi. Takový, který by v kostce mohl jak náhodného turistu tak i zvídavého badatele informovat o tom, co Sedloňov byl, je a doufejme také bude. Sedloňov v Orlických horách (Sattel in Adlergebirge) je obec s bohatou historií. Hlavní rozkvět zaznamenala v meziválečném období, kdy zde vedle sebe žili ve vzájemném souladu jak původní němečtí obyvatelé, tak i příslušníci české menšiny, prosperující podnikatelé i chudí tkalci a dřevorubci. Toto údobí pokoje a prosperity první republiky, kdy zde vedle sebe v pokoji a sounáležitosti žila německá majoritní společnost i poměrně velká česká menšina, vystřídalo období velkého sociálního i národnostního traumatu na konci let třicátých minulého století, vyhrocené pak záborem Sudet, obdobím druhé světové války a završené pak exodem poválečného odsunu. Odsunu, který znamenal vysídlení celých skupin původního obyvatelstva, převážně však těch, kteří na předchozích konfliktech a dramatech měli podíl minimální, či spíše žádný. Tehdy byla budoucnost této obce vážně ohrožena jak zpřetrháním vnitřních vazeb ekonomických, tak i národnostních i sociálních. Ani následné období kolektivizace zásadním způsobem nepřispělo ke zlepšení celkového klimatu. Příchod státních statků do této oblasti nepřinesl potřebnou prosperitu, spíše obec i její krajinu poznamenal necitlivým a nevhodným způsobem hospodaření. I její demografický vývoj, zcela nahodile ovlivňovaný různými osídlovacími vlnami, nepřispěl ke konsolidaci tohoto kraje. Zdálo se, že Sedloňov postihne osud desítek pohraničních obcí vybydlených jak fyzicky tak i morálně, živořících na periferii ekonomické prosperity. Přesto se Sedloňov postupně rehabilitoval a díky některým svým občanům, patriotům této krásné obce a také díky nově příchozím, ať už rekreantům nebo trvale bydlícím, se postupně proměnil do stávající podoby. Dnes je obec střediskem turistiky a zimních sportů, kulturního dění, vesnicí, které se postupně daří ukazovat svým návštěvníkům vlídnou tvář, uprostřed krásné přírody Orlických hor. Při realizaci tohoto památníku jsme chtěli prezentovat to nejlepší, co Sedloňov dal sám sobě, svým občanům i okolnímu světu. Tou kvalitou jsou lidé, zdejší rodáci, občané, kteří s tímto koutem na polském pomezí spojili svůj život a své osudy. Věřte, že jich není málo, ač jsou mnozí dosud zasuti v závějích času a teprve postupně se nám daří je objevovat či rehabilitovat. Jména jako Franz Hartmann – sedloňovský rodák a uznávaný malíř Krkonoš, Vendelín Schmoranz – geniální řezbář, páter Vihan, neohrožený odpůrce nacismu, který neváhal položit svůj život v boji proti tomuto zlu, František Eimann – prostý člověk s neobyčejně složitým lidským osudem a také naivní básník, ti všichni a mnozí další si zaslouží, aby nebyla zapomenuta. Rádi bychom vás s nimi

6


léto2006 2004 jaro

v těchto prostorách v budoucnu postupně seznamovali. V tuto chvíli je však naše obec neodmyslitelně spojena s jedním jménem a tím je Jarmila Haldová. Naše výtvarnice, řezbářka, betlémářka, regionální badatelka – žena tisíce zájmů a schopností. Proto naše expozice nese i její jméno – Síň Jarmily Haldové. Jsme na ní hrdí a chceme to dát znát. Věříme, že ukázky jejího díla ve vás zanechají pocit radosti a štěstí. Není nahodilé, že úvodní expozice se věnuje hlavně sedloňovskému ochotnickému divadlu. Divadelní tradice je v Sedloňově starší více jak sto let, je stále živá a my zde můžeme sledovat její vývoj od původního divadla německého , pře vlny poválečné, léta sedmdesátá, až po dnešek. Na prahu třetího tisíciletí jsme pevně přesvědčeni, že Sedloňov opět čeká období rozkvětu a prosperity. V tuto chvíli máme nemalé plány, jak naší obec pozvednout, rozvinout, tak aby se stala místem setkávání generací, národností, přes hranice států a bariery jazyků. Zdejší poloha v českoněmecké jazykové oblasti, na samé hranici s polskými přáteli, k tomu přímo vybízí. Naším velkým cílem je, aby Sedloňov se stal obcí, kam se budete rádi znovu vracet, vesnicí, která vás osloví svou polohou v údolí Zlatého potoka, svou historií i svou současností. Tato expozice je tedy první vlaštovkou – pozvánkou do lepších dob, jízdenkou do nové historie. Vítejte u nás - v Sedloňově - v srdci Orlických hor!

Napsali o nás ........ Přestože zima ještě nepolevovala, rozloučil se sedloňovský ski a snow areál se zimní sezonou již v sobotu 11. března. Tradiční karneval, závody lyžníků a příjezd vládce hor Rampušáka přilákal do Sedloňova více jak dvě stovky návštěvníků, přestože počasí této události právě nepřálo. Tuto událost zaznamenal také regionální tisk.

Noviny Rychnovska, pondělí 13.března 2006 Vládce Orlických hor také závodil Sedloňov – Přestože pro příznivce zimních sportů sezona ještě zdaleka nekončí, patří již tradičně březen k období loučení se zimou. To se v lyžařských

7


léto2006 2004 jaro

areálech nemůže obejít bez karnevalu na lyžích s návštěvou Rampušáka a Kačenky. Jako každý rok zavítal nejdříve do lyžařského areálu v Sedloňově, kde se předvedl jako jeden z účastníků závodu lyžníků na historických lyžích. (jer) Návštěvníci lyžařského areálu v Sedloňově byli tuto sobotu svědky nejenom barvitého maškarního reje na lyžích, průvod masek vedl sám vládce Orlických hor Rampušák s Kačenkou po boku. Sedloňov- Přestože tradiční karneval na lyžích ve zdejším areálu patří k akcím pořádaným na konci lyžařské sezony, ujistil provozovatel zdejšího sportovního zařízení Václav Sameš a představitel Rampušáka v jedné osobě, že příznivci zimních sportů se nemusejí bát. Zima ještě zdaleka nekončí. „Uzavřel jsem sázku, že letos bude lyžařský vlek v areálu v provozu až do Velikonoc a rád bych vyhrál,“ konstatoval Sameš, který se poprvé ujal role vládce Orlických hor již v roce 1997. Jako Rampušák se ovšem neomezuje pouze na důstojná gesta, naopak se každoročně zapojuje i do závodu lyžníků, kteří na historických lyžích absolvují přibližně kilometr dlouhou trasu. Letos již jako připomínka sto devátého výročí lyžařského závodu v Orlických horách. „V letošním roce se bohužel zúčastnilo méně nadšenců pro tento recesní závod, než v minulých letech. Menší zájem byl i o karneval na lyžích,“ uvedl Sameš s tím, že podle něj je na vině hlavně počasí. I když tady v kopcích připadlo lyžařům několik cm čerstvého sněhu, v nižších polohách celé dopoledne pršelo. To odradilo mnoho zájemců od cesty,“ objasnil. Ti, kteří strávili odpoledne na zdejší sjezdovce, ale nelitovali. Na své si přišli maškary a lyžníci v kostýmech, kteří měli celé odpoledne jízdu na vleku zdarma, i ostatní diváci, kteří se mohli také zapojit do soutěží. „Snažíme se připravit každoročně program tak, aby se bavili nejmenší i ti dříve narození,“ ozřejmil představitel Rampušáka Sameš, kterého letos jako Kačenka provázela jedna z místních obyvatelek Kateřina Šopíková. Mimo tradiční průvod masek na lyžích a všeobecnou pozornost vzbuzující závod lyžníků,čekaly na všechny přítomné i další akce. „Soutěže pro děti se snažíme pokaždé oživit něčím novým. Například pojídání pizzy nahradit párky v rohlíku a limonádou. Inovovat máme pro příště v plánu i tradiční soutěž pro dospělé – takzvaný pivní závod. Místo štafetového běhu s prázdným pivním sudem čeká družstvo úkol dopravit vzhůru na konec trasy sud plný,“ plánoval organizátor. Odpoledne na sjezdovce zpříjemnilo i slunečné počasí. To měl zřejmě na svědomí Rampušák, který jako vládce hor může poručit i větru a dešti. Všem, kteří už netrpělivě vyhlížejí jaro, také vzkázal, aby byli ještě trochu trpěliví a nezlobili se na něj, že si chce ještě do sytosti zalyžovat. O příjezdu Rampušáka, pod titulkem Horalé vzpomínali na první závody Lyžníků, bylo také napsáno v Hradeckém vydání MF DNES v pondělí 13.3.2006

8


léto2006 2004 jaro

Bez povšimnutí medií nezůstalo ani otevření naší pamětní síně. Zástupci Českého rozhlasu Hradec králové a zástupci tisku byli osobně přítomni a takto o nás referovali v novinách. Noviny Rychnovska, pondělí 20.března 2006 Jarmila Haldová má již svou „Síň“ Horská obec chtěla realizovat jakési minimuzeum, které by seznamovalo návštěvníky s její historií, kulturními tradicemi, osobnostmi, které se zde narodily, žily, či žijí doposud. Expozice Památníku obce Sedloňov – Síň Jarmily Haldové, která byla sobotní dopoledne slavnostně otevřena v objektu bývalé základní školy, je podle hlavních organizátorů první vlaštovkou, pozvánkou do lepších dob a jízdenkou do nové historie. Malebná vesnička v klínu Orlických hor s dvěma sty obyvateli, známá hlavně milovníkům zimních sportů, lyžování a snowboardingu, východisko zimní i letní turistiky. A také obec, kde se více jak sto let hraje ochotnické divadlo. Od poloviny března by se mohla stát i cílem zájemců o historii a kulturu i ctitelů výtvarného umění. Od včerejšího svátku sv.Josefa zde totiž začal fungovat Památník obce Sedloňov – Síň Jarmily Haldové, který bude zatím zpřístupněn o víkendu.

Na snímku ze zahájení Mgr. Zdeňka Horníková, poslankyně PSP ČR, Jarmila Haldová a ing. Václava Domšová, senátorka.

9


léto2006 2004 jaro

Grantové peníze – nápad se zrodil v debatách ředitele deštenského muzea Bohumíra Dragouna, hlavního aktéra Sdružení Villa Nova v Uhřínově, zabývajícího se experimentální archeologií a Josefa Ježka, exposlance a sedloňovského patriota, místopředsedy kulturního výboru Královéhradeckého kraje. Uprostřed obce stojí mohutná budova bývalé školy, dnes z větší části nevyužitá. V tuto chvíli sice existuje jakýsi ideový záměr jejího všestranného využití, ale ten se prozatím pohybuje na hranici snů a skutečností. Jeho realizace je pro tuto chvíli ve hvězdách. „Pan ředitel Dragoun přišel s možností využít grantových peněz Euroregionu Glacensis z programu Interreg 3. Připojili jsme se k záměru Sdružení Villa Nova – Infocentrum Uhřínov v O.h. a spolu s některými dalšími obcemi jsme požádali o grant. Cílem této žádosti bylo zvýšit atraktivitu a turistickou přitažlivost obcí tohoto horského regionu tak, aby měly svým návštěvníkům co nabídnout,“ uvedl Ježek. „Chtěli jsme realizovat jakési minimuzeum, které by seznamovalo návštěvníky s její historií, kulturními tradicemi, osobnostmi, které se zde narodily, žily, či žijí doposud. A samozřejmě v tuto chvíli jsme zákonitě došli ke jménu Jarmila Haldová, což je naše sedloňovská řezbářka, betlémářka, výtvarnice, žena tisíců zájmů a schopností. Bylo tedy jasné, že část tohoto prostoru bude věnována jejímu dílu,“ prozradil zase sedloňovský starosta Zdeněk Schwarz, který sobotní vernisáž zahájil. Společný záměr schválilo zastupitelstvo, odsouhlasilo finanční spoluúčast a pak zbývalo čekat, zda projekt bude vybrán. Záměr byl pozitivně posouzen a výsledkem byl grant v celkové výši zhruba 600 tisíc korun. Začala vlastní realizace, která se nejrychleji podařila právě horské obci. „Je to samozřejmě lichotivé, ale na druhou stranu jsem na rozpacích. Cítím se totiž ještě strašně živá a podobné věci se přitom většinou dělají spíše pro zemřelé umělce. Je to tedy hlavně výzva něco dělat a předvést všechno to, co zde máme,“ svěřila se sedloňovská výtvarnice, podle které jsou v Sedloňově nejen zajímavé osobnosti, ale i krásná příroda. Do katastru Sedloňova totiž patří dvě rezervace, včetně slavné Bukačky. „Naším záměrem a cílem je do každé vesnice přinést podobnou expozici, kulturní cíl, prostě místo, které bude pro návštěvníky zajímavé, přitažlivé, rozšíří jeho možnosti poznání tím, že všude přinese něco jiného,“ podpořil iniciativu ředitel deštenského muzea Bohumír Dragoun s tím, že síť turistických cílů a lokalit je potřeba maximálně zahustit tak, aby návštěvník v dobrém slova smyslu nevěděl kam dřív. Pak se do našich hor bude rád vracet už jenom proto, že při poslední návštěvě si nestačil všechno prohlédnout. „To je směr,

10


léto2006 2004 jaro

kterým by se měl turistický ruch ubírat. Sedloňov je takovou první vlaštovkou v našem záměru a plánu,“ dodal. O této události informoval rovněž deník PRÁVO a ORLICKÝ TÝDENÍK.

Co dělá a co připravuje společnost Tetřívek, o.p.s. ? Společnost dokončila studii zabývající se zejména podmínkami k trvalé existenci živočišného druhu v přírodě, územní ochranou a osvětou ve vazbě na plány a potřeby rozvoje venkova v oblasti česko-kladského pohraničí. Na studii spolupracovala řada českých a polských subjektů. Závěry studie a doporučená opatření tak byla přijata v souladu s názory zainteresovaných stran. Výsledek práce byl předán příslušným institucím k dalšímu řízení. Příkladná je spolupráce s Chráněnou krajinnou oblastí Orlické hory a správou hospodářství Colloredo-Mansfeld. V současné době společnost připravuje česko-polské setkání neziskových organizací zaměřené na rozvoj spolupráce. Součástí programu bude ukázka vhodných místních aktivit v oblasti turistiky, drobného podnikání a životního prostředí. Upozorňujeme občany na možnost získání informací v Informačním středisku v sedloňovské škole z oblasti životního prostředí a drobného podnikání. Schůzku doporučujeme dohodnout na telefonním čísle 775200561 nebo 494660192, případně e-mailem na adrese [email protected] V Sedloňově-Polomu, dne 20. března 2006

Od našich dopisovatelů Milí spoluobčané, jak víte, manželé Mikešovi z Polomu založili společnost „ Tetřívek „, jejímž smyslem a cílem – mimo jiné – je návrat tetřívka do Orlických hor. Takže si

11


léto2006 2004 jaro

tentokrát povězme něco o tetřívcích. Ale ještě než se k nim dostaneme, domnívám se, že v této souvislosti je na místě říci – byť jen ve stručnosti a obecně – něco o činnosti člověka k záchraně a ochraně ohrožených či přímo vymírajících živočichů. Samozřejmě, že na tomto poli je celá řada různých možností a opatření a mně v žádném případě nyní nejde o jejich přesný a vyčerpávající výčet, ale zmíním se alespoň o některých z nich: Zákaz pronásledování (lovu, odchytu) je jednou z nejstarších a logicky nejúčinnějších metod v tomto směru. Lidská krutost například vedla téměř k vyhubení bizonů, jichž se před příchodem Evropanů páslo na severoamerických prériích ohromná stáda (Indiáni je lovili jen v nezbytné míře pro vlastní obživu, nikdy pro potěšení ze zabíjení.). Podobný jako osud bizona je osud třeba některých velkých šelem, dravých ptáků, velryb, velkých afrických savců atd.. Nechci zpochybňovat , že ve zdůvodněných případech je třeba početní regulace určitých živočichů – nemá to však nic společného s tím, jestliže i v dnešní době vybíjejí místní lovci ve Francii a Itálii spoustu drobného zpěvného ptactva , například skřivanů a dalších. Podobný příklad se stal i u nás v Jeseníkách. Dalším zcela zásadním opatřením je ochrana a zamezení ničení prostředí ohrožených druhů a vytváření vhodných podmínek pro ně. S tím souvisí i zlepšování životního prostředí v širším měřítku, které je patrné v posledních zhruba deseti letech i v Orlických horách – v zemědělství se používá méně syntetických hnojiv a chemikálií , bylo zakázáno nebo alespoň výrazně omezeno používání některých jedovatých či jiných nebezpečných látek (některé pesticidy, polychrolované bifenyly,freony atd. ), zlepšila se čistota vodních toků (třeba je čistší řeka Orlice) a po odsíření tepelných elektráren se snížilo zatížení horských lesů imisemi (podle některých prognóz měly Orlické hory dopadnout stejně jako Jizerské,kde úplně odumřely lesy ve vrcholových partiích, ale k tomu u nás, naštěstí, jak víte, nedošlo). I když rozhodně nadále je co zlepšovat, myslím, že alespoň částečně nastává obrat k lepšímu, což je vidět mimo jiné na tom, že některé druhy živočichů se opět vracejí do míst, odkud dříve zmizely (například minule jsme psali o koroptvi, chřástalu, křepelce, platí to i pro některé ryby, žáby, čolky, třeba i vydru, bobra, čejku, bekasinu aj – bohužel však alespoň zatím ne pro tetřívka ) Jenom velmi stručně se zmíním ještě o jedné metodě a to umělém znovuosídlení (reintrodukci), kdy jsou na místa původního výskytu ve volné přírodě znovu vysazeni uměle odchovaní nebo jinde odchycení jedinci. Pokud je mi známo, dařilo se to u nás úspěšně realizovat v případě orla mořského v jižních Čechách, rysa na Šumavě, sokola v Praze a Plzni. Ostatně je toto jeden z hlavních smyslů zoologických zahrad, aby byla zachráněna a jednou se mohla

12


léto2006 2004 jaro

zpět do přírody vrátit nejohroženější zvířata (bizon, zubr, kůň Przewalského, velcí afričtí savci atd.) Ne všechny druhy jsou však k tomu vhodné a zásadní podmínkou samozřejmě k tomu je odpovídající prostředí ve volné přírodě. Vraťme se však konečně ke slíbenému tetřívkovi. Je to kurovitý pták velikosti asi slepice, nejblíže příbuzní jsou mu větší tetřev hlušec a menší jeřábek. Kohoutek je černý s kovovým leskem, má pěkně lyrovitě vykroucená ocasní pera, nápadné jsou rudé puchýřky nad očima. Slepička je nenápadně kropenatá. Kromě období toku žije skrytě, potravu sbírá a hnízdí na zemi, hnízdo je dobře ukryto v podrostu, vajíčka vysedává a o kuřátka se stará pouze slepička. V Čechách je tetřívek v současnosti ohrožen, žije už jen poměrně vzácně v některých klidných oblastech středních a vyšších poloh, přičemž na rozdíl od tetřeva a jeřábka (u kterých je stav podobný) není vysloveně lesním ani horským druhem, spíš mu vyhovují nižší řídké porosty s loukami, pasekami a především rašeliniště. Proto také pravděpodobně v Orlických horách v minulosti nebyl běžný, jeho počty stoupaly až s postupujícím odlesňováním a nejvyšší byly asi v 19.století a první půli 20.století. Pak ale nastal opět pokles. Podle mínění předního odborníka Jana Porkerta ze Solnice , který se tetřevy a tetřívky zabýval celý život, a to zdaleka ne pouze v Orlických horách, ale třeba i ve Skandinavii, to bylo způsobeno těmito faktory : změny v lesním hospodaření (úbytek vhodných stanovišť) chemické ošetřování pasek imise a spady s toxickými účinky zvýšené vyrušování člověkem (rekreace, turistika, ekonomické aktivity) Pro podporu populace tetřívků Jan Porkert doporučuje hlavně výsadbu vhodných rostlin a dřevin pro jejich potravu a úkryt a omezení vyrušování člověkem i predátory. Takže nám nezbývá než uzavřít, že v Orlických horách poslední hnízdění bylo spolehlivě doloženo Janem Porkertem na Jelení lázni poblíž Velké Deštné v roce 1985 a poslední ojedinělá pozorování tetřívků jsou z devadesátých let. (Tyto údaje čerpám z právě vyšlé knížky o ptácích Orlických hor.) V letech 2000 a 2005 proběhlo v celé republice koordinované sčítání tetřevů a tetřívků, ale v Orlickývch horách už o nich není ani stopy.

13


léto2006 2004 jaro

Já sám jsem viděl ještě tokající tetřívky u Trčkova na vysokém modřínu v roce 1978 jednoho krásného dubnového rána, když mi bylo šestnáct let. Třeba to štěstí ještě někdy budu mít. Luboš Dolanský Polom,březen 2006

Informace z knihovny Pod titulem „Ptáci Orlických hor s atlasem hnízdního rozšíření“ vyšla v únoru 2006 (s vročením 2005) špičková 379stránková ornitologická publikace Kniha, jejímiž autory jsou Miloslav Hromádko, Kamil Čihák, Věra Hromádková a Jiří Porkert a kterou nákladem 1000 kusů vydalo občanské sdružení LIBRI Dobré ve vydavatelství Eva Kučerová SEN Dobré, není publikací populární, ale dílem, určeným vážným zájemcům o tuto problematiku a zejména ornitologům. V dnešní době jde o unikátní a odvážný vydavatelský počin – ostatně tato publikace by nebyla vydána bez podpory osmi úřadů, organizací a firem Bramborníček hnědý – Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Praha, Správy ochrany přírody Praha, Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou, střediska experimentální archeologie VILLA NOVA Uhřínov, společnosti A ROCHA - křesťané v ochraně přírody, Česká Skalice, a firem SHOCart Zádveřice, PZP komplet Semechnice, JECH Dobruška a SportProfi Deštné v Orlických horách. Ten výčet není úlitbou, ale konstatováním, že se najdou ti, kteří dovedou kvalitní dílo podpořit. Řečeno jinak – bez ní by tato publikace evropského významu v tržním prostředí prostě nebyla. Už sama obálka v „myslivecké“ barvě, kde kromě českého názvu knihy jsou i varianty (v tomto pořadí) polská, německá a anglická, dává předznamenání, že může jít o něco mimořádného. A skutečně jde, o tom nechť hovoří fakta: Je to téměř 100 let, co Karel Plachetka uveřejnil „Ornitologické poměry v pohoří Orlickém“ – ostatně tato „drzá troufalost“ (výraz Plachetkův) se stala na dlouhou dobu jedinou a citovanou prací o ptácích tohoto regionu. Karel Plachetka (*1877 Bedřichovka, místní část Orlického Záhoří - + 1961 Rychnov nad Kněžnou) patřil mezi první generaci československých ornitologů, výsledkem jeho práce byla velká sbírka ptáků (800 kusů). Sbírku měl v otcovském domě na rohu rychnovského Nového – nynějšího Poláčkova – náměstí a Kolowratské ulice, v roce 1934 byla poprvé zpřístupněna veřejnosti

14


léto2006 2004 jaro

a ještě před 2. světovou válkou ji daroval městu (přesněji Pelclovu muzeu). Ironicky připomeňme, že s tímto darem měl ze strany města problémy. Část oné sbírky je k vidění v Muzeu Orlických hor . Že si v posledních desetiletích člověk stále naléhavěji uvědomuje význam životního prostředí pro svou budoucnost, že se k tomu využívá různých monitorovacích programů, že významnou součástí těchto programů je mapování organizmů v kvadrátové síti, které se v poslední době úspěšně využívá i v ornitologii, to všechno je pravda. Připočteme-li k tomu, že výsledky monitorovacího programu u nás se staly podkladem pro Atlas hnízdního rozšíření ptáků v Evropě (1997) a následně pak pro Atlas hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš (1999), pochopíme, že publikace Ptáci Orlických hor má shodnou metodiku „krkonošskou“, aby bylo možno výsledky co nejlépe porovnávat. I neodborník najde v nové publikaci množství přinejmenším zajímavých údajů a s překvapením si přečte např. o potáplici severní, hvízdáku eurasijském, brhlíku lesním, kopřivce obecné, brkoslavu severním a dřemlíku tundrovém, ale taky třeba o tetřívku obecném – vzpomeňme snahu o jeho introdukci společností Tetřívek Sedloňov, a o chřástalu polním. V té souvislosti připomeňme, že – z hlediska evropského - pro nejcennější lokality s výskytem chřástala polního byl připraven agroenvironmentální program. Vysvětleno názorně: Za to, že zemědělec hospodaří, dostává 5 180 Kč/ha, v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a národních parků 2 380 Kč/ha. Mezi nejvýznamnější patří zákaz hnojení, kosení až po 15. srpnu, zákaz používání skupinových sekaček a kosení od středu ke kraji. Kniha je vybavena tabulkami, grafy, kresbami, souborem kvalitních barevných fotografií, trojjazyčnými résumé a neuvěřitelně – kromě českého – i rejstříky v oněch třech jazycích. Že jsou u všech ptáků uvedena jejich jména v češtině, polštině, němčině, angličtině a samozřejmě v latině, to snad není ani třeba dodávat. Není co dodat – je to po všech stránkách kvalitní kniha. Tuto knihu si můžete vypůjčit v naši knihovně.

Z historie naší obce Pokračování o mlýnech v Sedloňově Podskalní mlýn v Sedloňově číslo 144 Původ mlýna je neznámý. Prvý majitel, jehož jméno je známo, byl Ešner z Polomu, takto i výtečný muzikant.Však přišlo neštěstí a mlýn shořel. Znovu postaven Novotným ze Sněžného

15


léto2006 2004 jaro

a zas ono dílo zničil požár. Novotný odprodal staveniště Smolovi a ten zde postavil tkalcovnu roku 1897 a ona rodina Smolova byla zde až do roku 1904 a pak odjela do Ameriky. Od roku 1904 majitelé tkalcovny byli Tylšovi a od roku 1925 převzal tkalcovnu pan Grulich, zeť Tylšův. Vodní kolo bylo z roku 1926, pak vodní turbina táhla 22 stavy a bylo zde při tkalcovině zaměstnáno patnáct lidí. Jak tento mlýn Podskalní vypadal, těžko říci - není pamětníka. Ale víme, že vedle mlýna byla obytná chalupa čísla 157 a ta si vzala za své při požáru mlýna tehdy v roce 1890. Vzadu pak bylo bělidlo bohatého pláteníka Wogela ze Sněžného a ten tu nechal poblíž mlýna postavit kříž v roce 1812. Jinak nutno poznamenat , že prý objekt Podskalního mlýna i té pozdější tkalcovny byl vždy v rukou českých, ač to bylo v Sedloňově.Toliko přidat nutno, že Podskalní mlýn byl sídlištěm mnoha krys, které odtud kdosi vábil pryč pískáním, o čemž zmínka činěna v časopise Od kladského pomezí. Vzdor tomu, že vznik mlýna Podskalského je neznámý, udržela se v lidu našich hor historka o mlynáři Novotném. Nechodil sice s flintou , ale líčil oka na zajíce. Byl už podezřelý a četníci počali ho hlídati, věnovavše mu více pozornosti. A tu jedenkrát viděl z okna, jak se zajíc chytil a současně zahlédl i ukrytého četníka, an to pozoruje. Chytrák mlynář Novotný dlouho přemýšlel, uchopil metlu, kterou měl doma na kluky a běžel vyprostit zajíce z oka a tou metlou ho vyplašil pryč se slovy: „Já ti dám, ty holomku, budeš mně pořád tady spásat trávu a okusovat stromky!“ A uschovaný četník nemohl ho usvědčit z pytláctví , poněvadž před jeho zraky Novotný zajíce vyhnal a ještě metlou mu zadek vyprášil. Ovšem, že toto provedl jen tentokrát, jindy jako náruživý pytlák, vyprostil si z oka zajíce pro sebe. Historka tato často bývá připomínána u stolních společností v našich hospodách a schvalován důvtip mlynáře Novotného z Podskalního mlýna v Sedloňově všemi přítomnými.

O jarních rostlinách Michal Gerža Tak jsem se konečně rozhoupal a napsal něco do Sedloňovského zpravodaje. A protože se živím jako botanik, tak nejlépe mi půjde psát o kytkách (botanik je většinou člověk, který se vám vyhrabe z lesa hned za chalupou a začne vám zmatečně vysvětlovat co tam dělá. Vy na něj v lepším případě nechápavě koukáte, v horším na něj berete hrábě či co máte zrovna po ruce). A do jarního zpravodaje se hodí psát o kytkách jarních. Sedloňov mám rád a jeho okolní příroda je nádherná. Rád poslouchám starousedlíky, když se rozhovoří o tom jaké to tu bylo. Dřív nebo později se stočí řeč i na přírodu a kytky a já pak poslouchám o těch Vogelwiese, Planwiese,

16


léto2006 2004 jaro

Judawiese a všech těch dalších „víze“. Občas mi je z toho vyprávění i smutno; jak málo zbylo z toho bohatství přírody, které tu bylo ještě před padesáti lety. Ale i tak lze najít na loukách a v lesích kolem Sedloňova spoustu zajímavých rostlin. Jarních kytek je spousta: prvosenky, sasanky, křivatce, devětsily, orseje. Já vám chci však něco napsat o těch vzácnějších. Pominu zahrádky pánů Grulicha a Haldy, tam roste půl světa. Začnu třeba bledulí jarní, tu zná snad každý. Možná si říkáte, že ta přece tady na horách roste taky všude a rozhodně není nijak vzácná. Máte pravdu. Brzo na jaře pokrývá bílým kobercem vlhké louky a olšiny v celých horách. Orlické hory jsou totiž jedním z nejbohatších nalezišť bledule v České republice. Já svým přátelům z jiných krajin českých vždy říkám, že Orlické hory jsou „bledulové“. Je však třeba vědět, že bledule byla i zde v minulosti mnohem hojnější a odvodňováním luk řada nalezišť zanikla. Proto patří mezi chráněné druhy. Na jaře však svazek bledulí nebo sněženek do vázy patří. Pokud si člověk natrhá jednu kytku a nesklízí je na kšeft srpem, tak jim uškodit nemůže. V květnu, kdy jsou bledule už odkvetlé, lze na vlhkých až rašelinných loukách vzácně najít vínově kvetoucí prstnatec májový. Prstnatec májový patří mezi naše hojnější orchideje. Skutečně jsem napsal orchideje, protože ty nerostou jen v tropech, ale i u nás a v Evropě zasahují několika druhy až do Skándinávie. Naše orchideje na rozdíl od těch „správných tropických“ mají květy většinou malé uspořádané v květenství. Svými různými bizardnostmi si však nezadají se svými tropickými příbuznými. Zejména v opylování, kdy například tvarem a barvou květu napodobují samičky hmyzu a chudák hmyzí samec, který se chce rozmnožit, tak odlétá zklamán a s nákladem pylu k dalšímu šálivému květu. Všechny orchideje, nejen prstnatec májový, patří k velmi ohroženým druhům a převážná většina je chráněna zákonem. V květnu a červnu lze na vlhčích loukách najít i upolín nejvyšší. Upolín je skutečnou ozdobou horských luk. Jeho velké a sytě žluté květy září na dálku. Má stejný osud jako spousta dalších mokřadních druhů – díky postupné likvidaci vlhkých luk se stává vzácnější a vzácnější. V nižších polohách se sním už téměř nepotkáte. Bohaté porosty upolínu můžete vidět na loukách kolem Zlatého potoka pod Sedloňovem. Doposud jsme brouzdali spíše v mokru, tak teď se podíváme na nějaké sušší stráňky. Tam byste na přelomu jara a léta mohli potkat třeba prhu arniku. Květy má podobné jako kopretina, ale větší a celé žlutooranžové. Arnika se v minulosti používala hojně do likérů a jako léčivka. I proto se stala velmi vzácnou. Více ji však uškodilo velké zalesňování pozemků po 2. sv. válce a přehnojování

17


léto2006 2004 jaro

luk. Kolem Sedloňova byste arniku mohli najít na loukách kolem hájovny na horním Sedloňově. Společně s arnikou může na suché stráni růst další orchidej, pětiprstka žežulník. Pětiprstka byla v minulosti v Orlických horách nejhojnější orchidejí a patřila k běžným druhům. Dnes ji kolem Sedloňova již nenajdete. Ještě v nedávné době František Procházka, jeden z nestorů české botaniky, píše: „V roce 1964 rostla v Orlických horách tak hojně a v takovém množství, že nebylo snad jediné travnaté místo, ať už na loukách, pastvinách, v křovinách nebo i v lesích, kde by se nevyskytovala.“ Kolem Sedloňova se ještě v nedávné minulosti daly na sušších loukách najít mnohem vzácnější prstnatec bezový a vstavač mužský. Kde těm je dnes konec (oba druhy přežívají na horách ještě na dvou místech). Až půjdete jarní přírodou kolem Sedloňova, pozorně se dívejte kolem sebe. Společně s ptačím zpěvem, o kterém vám píše pan Dolanský, se můžete potěšit rozkvetlou květenou. A třeba na té louce zrovna pokvete nějaká vzácnost.

Přilepšete si sběrem léčivých rostlin! Tento článek berte jako dobrou inspiraci či motivaci k přilepšení Vašeho domácího rozpočtu. Já sama jsem se k tomuto tématu právě takto dostala – jsem na mateřské dovolené a peněz nazbyt opravdu nemáme. Přemýšlela jsem dlouho, jak by se to dalo zlepšit. Daňové poradenství bych sice na počítači doma zvládla, ale to není příliš zajímavé, spíše je to stresující. Jiná práce přes internet je velmi vzácná. Potom jsem si ale uvědomila, že bych mohla využít umístění našeho nového domova – uprostřed přírody. Začala jsem pátrat po možnostech výkupu léčivých rostlin. Jde samozřejmě o brigádu časově ohraničenou, protože rostliny se dají sbírat a sušit jen v sezóně – zhruba od června do září. I tak se ale uvádí, že průměrný výdělek jednoho sběrače za sezónu je 5 000 – 20 000 Kč. V jednom případě jsem se dokonce dočetla o částce 70 000 Kč, ale to musel být nějaký nezmar. Vtipně to okomentovala jedna paní, která je taky na mateřské dovolené – vydělá za léto alespoň na zimní boty pro rodinu. A to určitě není k zahození. Seznam druhů rostlin, jejichž části se vykupují, je velmi dlouhý. Samozřejmě se mírně liší u jednotlivých výkupen, ale jsou to opravdu desítky druhů. A u některých se vykupuje nať, květ i plody. Ceny se udávají za jeden kilogram a mohou být na první pohled zavádějící. Například za jeden kilogram květu hluchavky dostanete až 700 Kč. Ale dovedete si představit to obrovské množství suchých drobných květů? Proto je také u

18


léto2006 2004 jaro

každého druhu uveden poměr sesychání, aby měl člověk dopředu představu kolik mu toho po nasušení zůstane. Za nať třezalky už je to třeba „jen“ 30 Kč za jeden kilogram. Důležitým předpokladem kromě času na sbírání je prostor, kde se dají rostliny sušit. Musí tam být průvan a stín. Já už mám vymyšlený systém velkých sít na naší půdě. Můžete se také rozhodnout vytipované rostliny přímo pěstovat, a to i ve velkém. Výkupny uvádějí, že s Vámi předem dohodnou na smlouvu výkup většího množství, aby Vám nezůstaly zásoby např. měsíčku lékařského na padesát let dopředu. Jinak lze rostliny samozřejmě sbírat ve volné přírodě. Problém může být u rostlin chráněných zákonem (např. vachta trojlistá či prha arnika). Poslala jsem tedy dotaz přímo do jedné velké výkupny a odepsali mi, že nenesou žádnou právní zodpovědnost za případné problémy s ochranou přírody. Pokud však rostliny pěstujete na zahradě, tak se na ně ochrana nevztahuje. Stejně tak pracovníky výkupny nezajímá, jestli se při sběru dotknete práv soukromého pozemku. Na to je tedy potřeba dávat pozor. A vachtu a arniku raději nesbírat (ono jde stejně o docela vzácné rostliny). A perlička nakonec – vykupují se i houby a minerály. Ale v mém případě si houby ráda nechám pro vlastní potřebu a od nalezišť drahých kamenů bydlíme myslím moc daleko. Hledala jsem na internetu konkrétní odkazy, ale ty Vám tu uvádět nebudu, ať nedělám zbytečnou reklamu. Nejbližší výkupna je v Rychnově nad Kněžnou. Nemusíte tam nasušené rostliny ani vozit, většina z nich uvádí, že po dohodě můžete vše zaslat poštou. Tak až v létě potkáte ženskou, která leze na louce po čtyřech a kolem ní běhají dva klučíci, tak to jsem já. Třeba se potkáme. Kateřina Geržová Hezký článek nám uprostřed zimy zaslala paní Geržová z Ošerova. Když nám všem bylo už od té letošní zimy trochu ouvej, dala nám svou úvahou přece jenom trochu toho „andělského tepla a světla“. Bohužel, přečíst si jí můžete až teprve teď. Ale nevadí, ona zima zase přijde, a potom si možná na tento text vzpomenete. A máte-li doma nějakého přebytečného anděla, věnujte ho prosím paní Geržové. Můžete ho donést třeba na obecní úřad. Vždyť i malý dárek potěší!

Andělé v Sedloňově? Přeji pěkný den, je únor, pro mě nejhorší měsíc v roce. Odlesk vánočních svátků už zmizel. Svátky jara jsou v nedohlednu. Zvlášť poté, co jsme se stali „horalama“, to prožívám hůř. Vždyť na jižní Moravě je vše mnohem dřív

19


léto2006 2004 jaro

v rozpuku, zato tady u nás „nahoře“ jsme např. vloni museli čekat až do pátého května, abychom se mohli políbit pod rozkvetlou třešní. A tak dumám a dumám. A najednou mi vyplynulo na mysli, že bych vám chtěla napsat něco dumavého. Tedy něco pěkného k zamyšlení. Snad až to budete číst, tak už bude jaro opravdu se vším všudy! V poslední době se blíže zajímám o téma přímo andělské – totiž o anděly. Jejich původ a podobu jsem začala zkoumat v okamžiku, kdy jsem zjistila, že o nich vlastně moc nevím. Znám jejich skutky z Bible, ale chyběla mi návaznost na současnost. Vyslala jsem tedy manžela do hradecké vědecké knihovny a začala číst plný batoh knih, brožurek a knížeček. V první řadě jsem zjistila, že ačkoliv literatury s andělským námětem existuje velké množství, tak informací je poskrovnu a jsou spíše tajemné. Poté, co jsem vyřadila povrchní soubory citátů a zmatené „esoterické“ literární pokusy, toho vlastně mnoho nezbylo. Zajímavý je určitě původ slova anděl – znamená posel (hebrejsky Mal’ach, řecky angelos). Přípona –el, která se přidává k andělským jménům, znamená „bůh, pán“. Původně zřejmě přípona pochází ze sumerštiny, kde znamená „jasnost, svítit“. I anglické slovo „elf “ a německé „Elfe“ znamená „zářící bytost“. Andělé byli pravděpodobně stvořeni ještě před člověkem, všichni v jeden den. Jisté je, že dostali svobodnou vůli – mohou se rozhodnout o místě svého pobytu, dokonce se mohou vzbouřit padlí andělé (v čele se Satanem), které archanděl Michael vypudil z nebe. Ve staré církevní historii mne zaujala tři fakta – ve 4. století bylo nařízeno, že křesťané nesmějí uctívat anděly ani zavádět andělský kult. Teprve v roce 604 povolil papež Řehoř Veliký umělecké zobrazení andělů (tehdy poprvé dostali křídla). A v roce 745 bylo na církevním sněmu ustanoveno, že jen tři andělé smějí být v budoucnu nazýváni jménem: Michael, Gabriel a Rafael. Andělé provázeli různá světoznámá zjevení Panny Marie (např. Lurdy), francouzskou Janu z Arku vedli do boje, mnoho lidí po klinické smrti vypovědělo o přítomnosti anděla při cestě tmou. Přesto jejich existence patří pro řadu lidí spíše do oblasti pohádek a legend. Andílky strážné však často najdeme zobrazené u dětských hraček a obrázků, pravděpodobně i obchodní trh cítí, že chceme, aby naše děti chránili. Mezi svými blízkými (kteří byli ochotni si na takové téma povídat) jsem udělala malý průzkum o jejich pohledu na věc. Shodli jsme se na závěru, že nedostatek informací svědčí o tom, že andělé asi nechtějí, aby se o nich mnoho

20


léto2006 2004 jaro

mluvilo. Každému člověku se také jeví v jiné podobě. Já svého cítím vždy, když na mne jde deprese – vší silou mi drží koutky úst směrem nahoru, abych se i proti své vůli musela usmívat. Máte doma nějakou zajímavou knížku, která se dotýká výše popsaného tématu? Máte nějaký krásný zážitek s andělem? Rozhodla jsem se sbírat různé podoby andělů (zatím mám dva z vizovického těsta), uvidím, jestli mi jednou bude náš dům a stodola stačit. Klidně mi napište. Dokud jsem na mateřské dovolené, tak mi na takovéto „výzkumy“ zbývá dostatek času. Kateřina Geržová Sedloňov – Ošerov 133 [email protected]

Společenská kronika Sedloňovští senioři - naši spoluobčané slavili nebo budou slavit svoje narozeniny. Obecní zastupitelstvo a redakční rada jim přeje pevné zdraví a všechno nejlepší! LEDEN

Malíková Vilma Grulich Jaromír Schmidová Anna Sameš Václav

62 74 67 62

ÚNOR

Ficenec Josef Ficencová Vladimíra Bittnerová Hedvika

69 65 77

BŘEZEN

Grimová Vlasta Grimová Anna Dörnerová Marie

63 83 77

DUBEN

Hartmanová Marie Grulichová Marie Kameníková Marie

84 65 82

KVĚTEN

Vondenová Anna Salay Gregor Rousková Ludmila

68 62 75

21


ČERVEN

léto2006 2004 jaro

Drašnarová Hana Pátek František Cserenyi Pavel Grim Horst Fuňová Jolana Nemeczová Božena

66 62 66 65 72 67

Něco k zamyšlení – vybráno z internetu Byl jednou jeden mladý pár s chlapcem ve věku 12 let. Rozhodli se cestovat, pracovat a poznávat svět. A tak se rozjeli do světa se svým oslem. Přijeli do první vesnice, lid jejich příchod komentoval: „Podívejte na toho nevychovaného chlapce … on na oslu a chudáci unavení rodiče pěšky. Že to tak nechají!“ A tak manželka řekla manželovi: „Nedovolme, ať mluví špatně o našem synovi.“ Manžel sundal dítě a sám nasedl na osla. Přijeli do druhé vesnice. Lid bručel: „Podívejte na toho nestoudného otce! Nechá manželku a syna trápit pěšky, zatímco on se veze na oslu!“ Tak muž sestoupil a nechal posadit manželku. On se synem vedli osla za uzdu. Přijeli do třetí vesnice a lid to opět komentoval. „Chudák muž! Po namáhavé celodenní práci nechá sedět manželku na oslu. A chudák chlapec! Jak nešlechetnou matku má!“ A tak se rozhodli sednou na osla všichni tři a znovu vyrazili na pouť. Když přijeli do čtvrté vesnice, zaslechli, co si lid říkal: „Jsou to bestie. Chudák osel, co je nese. Umořili by ho k smrti, místo aby sestoupili a kráčeli svorně vedle něho.“ Ale v další vesnici nemohli uvěřit svým uším, když slyšeli. „Hele, to jsou ti tři idioti co kráčejí pěšky i když mají osla, který je může nést!“ Závěr: Pořád tě budou kritizovat, budou o tobě špatně mluvit a bude obtížné potkat někoho, kdo tě bude brát takového jaký jsi. Proto: „Žij podle své víry. Dělej to, co ti radí srdce…. To, co chceš. Lidský život je divadelní představení, které se hraje bez předchozích zkoušek. Zpívej, směj se, tancuj, měj rád … a žij intenzivně každý okamžik tvého života, dříve než spadne opona a hra skončí bez potlesku. Říká se, že: Stačí minuta, abyste si všimli člověka, hodina, aby se vám stal sympatický, den, abyste se zamilovali, ale nestačí ani celý život, abyste na něj dokázali zapomenout.

22


léto2006 2004 jaro

FENG SHUI – návrat k harmonii Vybráno z časopisu PHONENIX č.11/2005 Dnešní uspěchaná doba nám přináší na jedné straně výhody, představující rozšířenou komunikaci a možnosti neomezeného cestování a s ním spojené poznávání nových zemí a zvyklostí. Na straně druhé nám tato doba vnáší do života větší spěch, stresy a tlaky. Není proto divu, že hledáme a přejímáme východní techniky a učení vedoucí k harmonizaci, ať již se jedná o čínskou medicínu, aukupunkturu, masáže, výživu, meditace, jógu, tai-čchi či feng shiu. Všechny vychízejí ze stejného základu, a to z principů Tao. Je to cesta přírody a prastaré vyobrazení znázorňuje člověka, který jede na člunu. Tao znamená, že musíme být, stejně jako řeka, neustále v pohybu a připraveni ke změnám. Kdo je schopen žít s nezbytnou důvěrou a svěřit se „proudu života“, je na nejlepší cestě k rovnováze a harmonii. Životní energie Již naši předkové dobře věděli, že příroda, která nás obklopuje, je živoucí organismus. Pojmy čchi, prána, životní energie či Bůh představují stejnou energii (plynulý, vinoucí se pohyb – tvůrčí sílu). Ve všem, co nás obklopuje, je tato životní síla, jež ve feng shui nazýváme čchi. Stejně tak jako lékař, který se zabývá přírodní medicínou, pomáhá pacientovi rozpouštět energetické blokády v těle tak, aby energie mohla v jednotlivých meridiánech opět volně proudit, můžeme stejným způsobem pomocí feng shui uzdravit svůj obytný prostor. I zde cíleně aktivujeme energie v jednotlivých částech našeho obytného prostoru. Tento princip platí pro byt, dům, kancelář, školu, zahradu, ale i pro naše oblečení. Stejně jako naše tělo, tak i náš byt energeticky „žuje“, a proto musí být dobře energeticky zásoben. Životní energie by měla prostorem proplout jako pár tančící valčík. Ostatně znáte jistě sami na sobě rozdíl, když sedíte v průvanu, nebo trochu stranou mimo „hlavní tah“. Jing a jang Princip dvojice protikladů, které jsou ve vzájemném propojení můžeme najít ve všem, co nás obklopuje a co se nachází ve vesmíru. Jangový princip představuje aktivitu, zatímco jinový princip pasivitu. V našem životě však nic není pouze jang nebo naopak čisté jin. Symbol jinu a jangu neboli sjednocení protikladů v sobě znázorňuje ve svém vrcholu nebo maximu vždy zárodek protikladu. Každý extrém se v tomto bodě mění ve svůj protiklad. Vše ve vesmíru má tendenci k harmonii neboli středu. Proto např.člověk, který neustále pracuje (jang) a neposkytne svému tělu odpočinek (jin) pravděpodobně onemocní a nemoc jej přinutí ke klidu (jinu). Každý z nás máme v sobě jang i jin, kteří pokud jsou v rovnováze, udržují naše tělo zdravé. Spousta z nás se možná nevědomky vyrovnává také ve svém obydlí např.jangový člověk

23


léto2006 2004 jaro

– aktivní, horkokrevný, impulzivní, rychlý – se ve svém interiéru nebo na svém oblečení pravděpodobně obklopí jinovými barvami – např. modrou, a naopak jinový člověk – pomalý, zimomřivý, melancholický, introvertní – bude s největší pravděpodobností obklopen teplými odstíny, např. červenou a žlutou. Tyto věci dělá většina z nás impulzivně dle potřeby. S feng shui můžeme zcela vědomě svůj život harmonizovat a posilovat tam, kde nás „bota tlačí“. Vše se vším souvisí My lidé jsme součástí vesmíru, jsme jeho mikroskopem. Proto vše, co se děje kolem nás, nás také nějakým způsobem ovlivňuje a naopak všechny naše myšlenky, které vysíláme, zase zpětně ovlivňují vesmír a tedy i ostatní lidi kolem nás. Všechno živé je propojeno vzájemnými vztahy a vazbami. Všechno je vzájemně propojeno a každá sebemenší změna ovlivní svým působením i celek. Každým okamžikem jsme doslova bombardováni nejrůznějšími impulsy, informacemi a dojmy. Proto musíme posilovat svoji vlastní energii a být co nejčastěji v tzv.vlastním středu, což znamená „vyčistit“ si mysl od všech myšlenek a představ, meditovat. Feng shui – vítr a voda Vše, co nás obklopuje, vítr (neviditelné, ale přesto existující) a voda (viditelné), je plynoucí energie. Tyto symboly nám mají připomínat, jak se máme stavět k životním výzvám, které nám klade náš život. Vítr i voda se pohybují plynule bez jakéhokoliv hodnocení. Potom každá „nepříjemná událost“ nám může být cennou šancí a příležitostí k učení. Pomocí praktikování jeng shui můžeme sladit náš byt či jiný obytný prostor se sebou a tím zharmonizovat formu s obsahem. Energie kolem nás V každém z nás se nacházejí tři druhy energie. Energie matky Země, která směřuje ze země směrem vzhůru a kterou přijímáme meridiány na chodidlech, dále energie otce neboli nebeská energie, jež na nás působí z nebe, směřuje dolů k zemi a přijímáme ji temenem hlavy. Třetí energie je naše lidská čchi, tedy energie každého člověka. Všechny zmíněné energie proudí v každém z nás jednotlivými meridiány a zásobují a vyživují naše orgány. Pokud nemáme v těle žádné blokády, může energie volně proudit a člověk je zdravý a plný síly. Zemská a nebeská čchi ovlivňuje vše kolem nás. Tedy i naše domovy, ostatní vegetaci a živočichy. S měnícím se vzájemným postavením planet se mění i energie čchi. Pozitivní energie se nazývá scheng-čchi a je posilována feng shui. Negativní energií nazýváme sha-čchi a mimo jiné ji mohou vytvářet ostré hrany domů, nábytku a předmětů, které nás obklopují. Co ovlivňuje proudění energie Nebeská čchi, která dorazí k Zemi, mění svůj tok podle krajiny, vegetace

24


léto2006 2004 jaro

a povrchu Země. Jinak energie proudí ve volné přírodě (hory, kopce, řeky, stromy, keře, tráva) a jinak ve velkých městech (mrakodrapy, kopule, domy, špičaté střechy, široké ulice). Na druh energie mají vliv typy jednotlivých staveb – např.nemocnice, hřbitovy, továrny, železnice, silnice atd. Materiál, tvar a otvory budov určují zase způsob proudění energie. Energii vstupující do budovy ovlivňuje orientace ke světovým stranám a okolí budovy jako např. silnice, řeky apod. Energie může proudit rychle, pomalu nebo stagnovat. Proto by mělo být naší velkou snahou zlepšit proudění energie a minimalizovat rušivé prvky, popřípadě prvky, které zcela brání jejímu proudění. Jelikož žijeme v rychlé stresující době, má většina z nás silnou potřebu klidu, odpočinku, pohody a přátelství. Pokud bude náš domov splňovat tyto potřeby, stane se pro nás místem, kde načerpáme svoje síly. Novou energii nejsnáze načerpáme v přírodě, kde nás ovlivňuje vnější čchi. V našich domovech na nás působí vnitřní čchi. Pokud bydlíme v domku, můžeme vnější čchi ovlivnit správným výběrem pozemku, umístěním stavby, použitým materiálem, vhodným tvarem apod. Vnitřní energii můžeme ve svém bytě či domě ovlivňovat úpravou interiéru. Ve svém rozhodujeme o použitých barvách, tvarech, materiálech a výzdobě. Jak vylepšit a zharmonizovat svůj byt se dovíte v příštím čísle našeho zpravodaje.

Všimli jsme si - informujeme TJ Sokol Sedloňov zakoupil budovu bývalého vedení statků, tzv.Hrad. Hodlá jí přebudovat na ubytovací a zčásti i stravovací zařízení pro návštěvníky obce, turisty a lyžaře. Protože finančních prostředků by sami neměli dostatek, požádali o přidělení části financí z grantů EU, prostřednictvím Královéhradeckého kraje. Jejich žádost byla vybrána jako dobře zpracovaná a potřebné finance byly přiděleny. V těchto dnech začínají první práce na celé akci rekonstrukce budovy, která bude v rozsahu cca 7 milionů korun. Těšíme se, že na podzim bude na křižovatce silnic Olešnice – Deštné budova, která při vjezdu do naší obce bude dobře reprezentovat Sedloňov. Ne tak dobře dopadl jiný záměr, a to přestavba budovy obecního úřadu na byty. Na základě zpracovaného projektu a vydaného stavebního povolení jsme prostřednictvím firmy Dabona požádali Státní fond bydlení o dotaci na tuto akci. Celá akce má náklady necelých šest milionů a dotace by měla činit asi necelou polovinu. Podle projektu by zde měly vzniknou dva malé a dva větší byty. Bohužel, projekt byl zpracován již v loňském roce a pro letošní rok fond změnil kriteria pro přidělení dotací, když stanovil, že poměr malých a větších bytů se na místo 50:50 upravuje na poměr 80:20. Z tohoto důvodu nám byla

25


léto2006 2004 jaro

žádost odmítnuta. Musíme proto urychleně upravit projekt, požádat o změnu stavebního povolení a v podzimním termínu požádat znovu o dotaci. Doufejme, že tentokrát úspěšně. A protože, jak známo, všechno špatné je pro něco dobré, navýšením počtu bytů bychom mohli dostat dotaci vyšší o půl milionu. Nové byty však budou až v roce 2007. Pokračují také intenzivně práce na dalším projektu, který je celková revitalizace a rekonstrukce budovy školy z peněz EU. V rámci krajského předkola byl náš projekt vybrán k další fázi realizace. V současné době probíhají práce na jakési investiční studii, která by měla graficky zobrazit naše záměry s tímto objektem. Nechceme nic zakřiknout, jsme na samém počátku, ale pokud se povede, mohli bychom mít zhruba do tří let z naší bývalé školy budovu, která by zásadním způsobem řešila potřeby obce i mikroregionu. Je to věc finančně značně náročná a tak nám držte palce, ať vše dobře dopadne.

Z kultury Divadelní ochotníci nespí. Naši divadelníci ze souboru MAX připravili jako jediní ples v Sedloňově. V hospodě U zlaté koruny majitele pana Kočmída se dne 11.února 2006 plesalo až do časných hodin, a nálada byla více než výborná. Součástí plesu bylo také předtančení ve stylu ruských lidových tanců. Hudbu jako obvykle zařídil pan Olda Meisner z Nového Hrádku, která jako vždy neměla chybu. Kdož jste nebyli, máte čeho litovat. Koncem dubna či počátkem května plánuje soubor MAX premiéru své nové hry, tentokrát klasické pohádky Hrátky s čertem od Jana Drdy, v režii Jarmily Škodové. Sledujte proto plakátovací plochy, abyste byli včas informováni.

Plastici v Sedloňově To není vtip, to je skutečnost. Slavná undergroundová skupina sedmdesátých a osmdesátých let, Plastic People of the Universe, bude koncertovat na sále hospody U zlaté koruny pana Kočmída dne 19.5.2006. Milovníci tvrdého rocku jsou zváni, počet vstupenek je s ohledem na kapacitu sálu omezen. Proto

26


léto2006 2004 jaro

využijte předprodeje u majitele hospody. Možná, že některým z vás vrtá hlavou nový název hospody U Grulichů, který je nyní U zlaté koruny. Nový majitel se – chvályhodně - vrátil k původnímu historickému jménu tohoto restauračního zařízení, které mělo od doby svého vzniku, až do roku 1945. Hospoda majitele pana Vogela se totiž jmenovala Zur goldene Krone. Jak krásný objekt to kdysi býval, se můžete přesvědčit při návštěvě tohoto zařízení na historických fotografiích, které zvětšené tvoří výzdobu interiéru horské hospody. Lze si jen přát, aby nový majitel zachoval tento unikátní objekt v původním stavu, což nebude jistě jednoduché.

27


léto2006 2004 jaro

Obec Sedloňov - rozpočet na rok 2006 PŘÍJMY Daň z příjmů 1111 daň z příjmu fyz. osob ze záv.činnosti 1112 daň z příjmu fyz. osob ze SVČ 1113 daň z příjmu fyz. osob z kap. Výnosů

361 000 Kč 81 000 Kč 18 000 Kč

1121 daň z příjmu právnických osob

368 000 Kč

1211 daň z přídané hodnoty

538 000 Kč

Daně z příjm

Obecné dan

Místní poplat 1341 poplatek ze psů poplatek za užívání veřejného 1343 prostranství 1345 poplatek z ubytovací kapacity

2 500 Kč 5 000 Kč 25 000 Kč

1361 správní poplatky

50 000 Kč

1511 daň z nemovitostí

296 000 Kč

4112 neinvestiční přijaté dotace „- výkon státní správy „-dotace na sociální dávky /UZ 98072/

65 660 Kč 10 000 Kč

2111 2111 2111 2111 2111

30 000 Kč 50 000 Kč 160 000 Kč 5 000 Kč 70 000 Kč

Správní popl Daně z maj Přijaté dota

Příjmy z vlas 1032 2212 2310 3311 3612

lesní hospodářství silnice - zimní údržba cest pitná voda divadelní činnost

28


3632 3639 3722 6171 Příjmy z pro 2310 3639 Příjmy z pro 3612 3639 3639 6171 6171 Příjmy z úro 2310 6310 6310 Příjmy z pro 3639 3113 Příjmy z pro 6171

léto2006 2004 jaro

2111 2111 2111 2111

pohřebnictví komunální služby nakládání s odpady činnost místní správy

20 000 Kč 80 000 Kč 60 000 Kč 30 000 Kč

2112 2112 komunální služby - prodej materiálu

5 000 Kč 15 000 Kč

2132 2131 2132 2132 2132

30 000 Kč

bytové hospodářství pronájem pozemků pronájem garáží za ubytování v ZŠ nájem nebytových prostor

30 000 Kč 30 000 Kč

vratka FU - poplatky za vodu 2142 příjem z divid. 2141 příjmy z finančních operací

24 000 Kč 5 000 Kč 2 500 Kč

2310 prodej majetku 2310 prodej majetku

5 000 Kč 5 000 Kč

3111 příjmy z prodeje pozemků

400 000 Kč

2 876 660 Kč

VÝDAJE Lesní hospo 1032 5169 5139 Silnice 2212 5139 5156

nákup služeb nákup materiálu

20 000 Kč 0 Kč

nákup materiálu PHM

5 000 Kč 75 000 Kč

29


Ostatní zále 2219 Pitná voda 2310

léto2006 2004 jaro

5169 nákup služeb 5171 opravy a udržování 5178 leasing

20 000 Kč 15 000 Kč 71 700 Kč

5171 opravy a udržování - BUS zastávka

2 000 Kč

5011 5031 5032 5134 5137 5139 5154 5164 5169 5362

66 400 Kč 25 800 Kč 10 200 Kč 1 000 Kč 0 Kč 10 000 Kč 45 000 Kč 23 000 Kč 30 000 Kč 50 000 Kč

platy zaměstnanců pojistné na soc. zab. pojistné na VZP prádlo, oděv, obuv DHM nákup materiálu elektrická energie nájemné nákup služeb daně a poplatky

Základní šk 5321 neinvestiční dotace obcím „-za žáky ZŠ Deštné v OH - org. 0125 „-za žáky v MŠ Bačetín 5221 neinvestiční dotace obecně prosp.org. „- za žáky v Trivium plus, Dobřany Divadelní či 3311 5139 5175 5164 5169 Činnosti kni 3314 5021 5031 5032 5136 5321 Ostatní zále 5169

27 000 Kč 4 900 Kč 17 500 Kč

nákup mateirálu pohoštění nájemné nákup služeb

2 500 Kč 4 500 Kč 3 000 Kč 5 000 Kč

odměny -ostatní osobní výdaje povinné pojistné na SZ pov. Pojšitné na VZP knihy,časopisy neinvestiční dotace obcím - Dobruška

6 300 Kč 2 500 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč 1 500 Kč

ostatní

10 000 Kč

30


3319 Ostatní zále 3399

léto2006 2004 jaro

5175 pohoštění

5 000 Kč

5139 nákup materiálu 5175 pohoštění 5194 věcné dary

1 000 Kč 5 000 Kč 1 000 Kč

Bytové hosp 3612 5155 paliva 5362 popl. Za komín 5169 nákup služeb Veřejné osv 3631

5139 5154 5169 5171

nákup materiálu elektrická energie nákup služeb opravy a udržování

Pohřebnictví 3632 5139 nákup materiálu 5169 nákup služeb Komunální s 3639

5011 5031 5032 5134 5139 5154 5156 5163 5169 5171 5178

platy zaměstnanců povinné pojistné na SZ povinné pojistné na VZP prádlo, oděv, obuv materiál elektrická energie PHM pojištění - vozidla nákup služeb opravy a udržování leasing

Sběr a svoz

31

15 000 Kč 2 000 Kč 15 000 Kč

10 000 Kč 50 000 Kč 15 000 Kč 5 000 Kč

20 000 Kč

190 200 Kč 73 900 Kč 29 300 Kč 3 000 Kč 30 000 Kč 12 000 Kč 45 000 Kč 20 000 Kč 20 000 Kč 20 000 Kč 57 900 Kč


3721 Sběr a svoz 3722

léto2006 2004 jaro

5169 nákup služeb

20 000 Kč

5139 nákup materiálu - známky 5169 nákup služeb - odvoz

68 000 Kč 40 000 Kč

Ostatní soci 4319 5229 neinvestiční dotace Požární ochr 5512 5139 nákup materiálu 5154 elektrická energie 5156 PHM 5163 pojištění 5229 dotace Zastupitelstv 6112 5023 ostatní osobní výdaje - odměny 5031 povinné pojištění na SZ 5032 povinné pojištění na VZP Činnost míst 6171 5011 platy zaměstnanců 5021 platy zaměstnanců 5031 povinné pojištění na SZ 5032 povinné pojištění na VZP 5136 knihy, noviny 5139 nákup materiálu 5154 elektrická energie 5155 uhlí 5161 služby pošt služby telekomunikací a 5162 radiokomunikací 5163 pojištění 5167 služby školení a vzdělávání 5169 nákup služeb Činnost míst 5171 opravy a udržování 6171 5172 programové vybavení 5173 cestovné

32

10 000 Kč 2 000 Kč 5 000 Kč 2 000 Kč 1 200 Kč 1 000 Kč 232 000 Kč 90 200 Kč 35 800 Kč 102 500 Kč 39 800 Kč 15 800 Kč 18 000 Kč 50 000 Kč 39 000 Kč 45 000 Kč 30 000 Kč 8 000 Kč 50 000 Kč 20 000 Kč 6 000 Kč 50 000 Kč 429 500 Kč 50 000 Kč 40 000 Kč


léto2006 2004 jaro

5175 pohoštění 5229 ostatní neinvestiční dotace „-SMO „-SPOV 6119 Územní plán Výdaje z fin 6310 5163 služby peněžních ústavů Ostatní činn 6409 5329 ostatní neinvestiční dotace „-DSO - Region Orl.hory - ORG 0325 „-DSO - Region Orl.hory - ORG 0325

PŘÍJMY - VÝDAJE

1 000 Kč 3 000 Kč 2 000 Kč 110 000 Kč 10 949 Kč

3 825 Kč 42 986 Kč 2 876 660 Kč

0 Kč

Vyvěšeno

Rozpis služeb stomatologické lékařské služby první pomoci okresu RK na druhé čtvrtletí 2006 ordinační hodiny : sobota , neděle , svátek 08,00 - 12,00 hod datum jméno lékaře 25.03. MUDr. Domáňová Iva

telefon 494 515 694

26.03.

494 661 102

01.04. 02.04. 08.04. 09.04.

adresa ordinace poliklinika Rychnov nad Kněžnou MUDr. Dušková Záhumenská 445, České Helena Meziříčí MUDr. Handl Jindřich Panská 24, Rychnov nad Kněžnou MUDr. Havlová Marie U Stadionu 1166, Rychnov nad Kněžnou MUDr. Hlavsová Lenka Komenského 259, Kostelec nad Orlicí MUDr. Hrbáčová Eva Na Trávníku 1232, Rychnov nad Kněžnou

33

494 531 955 494 539 225 494 323 958 494 532 330


15.04.

MUDr. Ježková Marie

16.04.

MUDr. Kahlerová Blanka MUDr. Kašková Kateřina MUDr. Kašparová Dagmar MUDr. Kašparová Helena MUDr. Lehký Bořivoj

17.04. 29.04. 30.04. 01.05. 06.05. 07.05. 08.05. 13.05. 14.05. 20.05. 21.05. 27.05. 28.05. 03.06. 04.06. 10.06.

MUDr. Loukota Jan MUDr. Malátková Ludmila MUDr. Nentvichová Eva MUDr. Plšková Ivona

léto2006 2004 jaro

Komenského 481 , Kostelec nad Orlicí J. Pitry 448 , Opočno

494 667 123

Kvasiny 202

494 596 174

Voříškova 169 , Vamberk

494 541 663

Smetanovo nábř. 334 , Vamberk poliklinika, Pulická 99, Dobruška R.Drejsla 619 , Dobruška poliklinika Rychnov nad Kněžnou K.Michla 942 , Dobruška

494 501 711

Svatohavelská 266 , Rychnov nad Kněžnou Potštejn 317

494 534 841

MUDr. Pokorná Jaroslava MUDr. Pokorná Věra J. Pitry 448 , Opočno MUDr. Přibylová Marta Komenského 209 , Častolovice MUDr. Přibylová Marta Komenského 209 , Častolovice MUDr. Ptačovská Eva Komenského 481 , Kostelec nad Orlicí MUDr. Seidlová Skuhrov nad Bělou 17 Zdenka MUDr. Skřičková poliklinika Rychnov nad Zdena Kněžnou MUDr. Stejskalová Věra zdrav.středisko Kout 566, Borohrádek

34

494 321 511

494 622 114 494 621 665 494 515 696 494 623 775

494 546 544 494 667 628 494 322 706 494 322 706 494 321 740 494 598 205 494 515 695 494 381 263


11.06. 17.06. 18.06. 24.06. 25.06.

léto2006 2004 jaro

MUDr. Sudová Simona

poliklinika, Mírové nám.88, Týniště nad Orlicí MUDr. Světlíková Lada Tyršova 515 , Opočno MUDr. Šmídová Alena poliklinika, Pulická 99, Dobruška MUDr. Štěpánová poliklinika Rychnov nad Jiřina Kněžnou MUDr. Štulík Richard poliklinika Rychnov nad Kněžnou

494 371 031 494 667 553 494 622 550 494 515 692 494 515 693

Uzávěrka tohoto čísla zpravodaje je 12.4.2006 Připravili: H.Drašnarová (hd), M.Palenčárová (mp), L.Dolanský (ld), J.Haldová (jh), J.Šinták (jš), Z.Schwarz (zs), J.Ježek (jj), H.Ježková (hj), Michal a Kateřina Geržovi. Obálka a kreslené obrázky J.Haldová

35


léto2006 2004 jaro

0E;ÈIPżÓQP5âOJÝUŞ

;BVKBMP7ÈTOŞDPWF7BÝFNPLPMÓ BDIDFUFPUPNJOGPSNPWBUPTUBUOÓ ;OÈUFOŞKBLPVPTPCOPTU LUFSÈCZTJ[BTMPVäJMBQP[PSOPTU 7ÓUFPOŞKBLÏ[BKÓNBWÏLVMUVSOÓ OFCPKJOÏBLDJ LUFSÈTFDIZTUÈ $IDFUFQżFETUBWJUTWŞUV WMBTUOÓQSØ[VŘJQPF[JJ

36

Úvodem. Z činnosti Obecního zastupitelstva

Recommend Documents