Úvodem Vážení občané, vážení příznivci členství České republiky v Evropské unii, Dostává se k Vám druhé číslo Europortu - Zpravodaje Klubu Evropanů Olomouckého kraje. Toto číslo vychází již v novém roce a proto bychom Vám jménem Klubu Evropanů rádi popřáli vše dobré po celý rok 2004. Letošní rok, jak jistě víte, bude rokem historickým. Především proto, že 1. května, tedy již zhruba za tři měsíce, Česká republika konečně vstoupí do Evropské unie. Lze to vnímat i tak, že právě letos se završí úsilí, které započalo 17. listopadu 1989, čímž se definitivně uzavře jedno období našich moderních dějin. A začne období nové, kdy naše země bude jako plnohodnotný člen pevně integrována do politických a hospodářských struktur vyspělých demokratických zemí. Klub Evropanů Olomouckého kraje (KEOK) se na letošní významný rok chystá uspořádat řadu akcí – plánujeme besedy, diskuze se zajímavými osobnostmi, rádi bychom také ve spolupráci s Univerzitou Palackého uspořádali odbornou konferenci. Naši pozornost bychom přitom chtěli soustředit především na červnovné volby do Evropského parlamentu. Rádi bychom přispěli k dobré propagaci těchto voleb v rámci Olomouckého kraje a věříme také, že se nám směrem k veřejnosti podaří iniciovat věcnou debatu o širším významu a dopadu těchto voleb. Našim hlavním cílem ale je napomoci tomu, aby se k občanům našeho kraje dostaly užitečné informace v potřebném rozsahu tak, aby mohli kvalifikovaně rozhodovat o tom, kteří z nabízených kandidátů budou dobrými a důstojnými reprezentanty naší země. V minulém vydání Europortu jste si mohli kromě jiného přečíst informace o Evropské ústavě. Jak asi víte, jednání o Ústavě prozatím nevedla k dohodě a celý proces tak ještě není uzavřen. Zdaleka nesdílíme názor, který prezentovali někteří čestí politici, že jednání o Ústavě skončila krachem, přičemž tato skutečnost má podle nich svědčit o tom, že proces hlubší evropské integrace je procesem chybným. I k problematice Evropské ústavy bychom rádi iniciovali seriózní diskuzi a do Olomouce
přivedli zajímavé hosty, abychom tak přispěli k lepší informovanost a orientaci těch občanů, které tato záležitost zajímá. Budeme také samozřejmě pokračovat ve vydávání Europortu a v dalších číslech Vás budeme průběžně informovat o aktuálním dění, které souvisí s problematikou Evropské unie. Europortu bychom napříště také chtěli dát pevnější formu a zavést několik stabilních rubrik, z nichž některé obsahuje již toto číslo - jde o rubriku „Aktuality“, „Co se děje v Evropské unii“, a „Evropská unie a Česká republika“. V dalších číslech by se pak měla objevit ještě nejméně jedna nová rubrika s názvem „Evropská unie a Olomoucký kraj“. Jak tedy můžete vidět, čeká nás spousta práce. Pokud jde o realizaci našich záměrů, mnohé se samozřejmě bude také odvíjet od našich finančních možností. Ani v tomto ohledu nazahálíme a již nyní aktivně pracujeme na tom, abychom zajistili dostatek prostředků na realizaci našich plánů na letošní rok. Již koncem minulého roku jsme například podali grantový projekt do Bruselu; o další podpoře jednáme s Krajským úřadem; v brzké době chystáme jednání na Ministerstvu zahraničí a na Delegaci Evropské komise v Praze. Práce tak bude zřejmě stále přibývat a budeme jen rádi, pokud se nám podaří rozšířit tým spolupracovníků a příznivců Klubu Evropanů, kteří by byli schopni a ochotni alespoň drobným dílem přispět k naší činnosti a pomoci nám v našem úsilí. Budeme proto rádi, pokud se na nás budete obracet s nabídkou spolupráce, s radami a podněty. Cokoliv, co nám pomůže v naší práci, samozřejmě přivítáme. S přáním všeho dobrého do roku 2004 Vám za Klub Evropanů Olomouckého kraje přejí,
Martin Štainer, Lubomír Vraj, Marián Kišš členové správní rady KEOK
Aktuality 15. 12. 2003 uspořádal Klub Evropanů ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Konviktu UP první večer z cyklu besed " Večery s Evropany ". Pozvání tentokrát přijal hejtman Olomouckého kraje a kandidát do Evropského parlamentu pan Jan Březina, který se dlouhodobě věnuje problematice Evropské unie a také z tohoto důvodu bylo jeho vystoupení na Večerech symbolické. Námětem besedy bylo postavení našeho kraje v rámci Evropské unie. Hejtman Březina ve svém vystoupení připomenul význam vstupu do EU pro občany nejen Olomouckého kraje a hovořil o různých možnostech čerpání nemalých prostředků na rozvojové projekty směřující ke zkvalitňování standardů životní úrovně. Za důležitou skupinu, která bude moci využívat zdrojů EU, považuje hejtman malé a střední podnikatele. Host večera se také zabýval kritikou českého výkladu unijních předpisů, která často staví EU do negativního světla, přičemž na vině jsou spíše čeští úředníci, kteří dávají obecnému rámci regulace konkrétní podobu (např. balení pečiva, formy podpory zemědělců, atd.). V závěru besedy předal předseda Správní rady KEOK Martin Štainer hejtmanu Březinovi diplom čestného členství v občanském sdružení jako výraz ocenění jeho úsilí souvisejícího s propagací a podporou členství České republiky v Evropské unii. V tuto chvíli jednáme s dalšími potenciálními hosty Večerů; již nyní máme na přelom března a dubna potvrzenu účast prof. Josefa Jařaba, předsedy zahraničního výboru Senátu PČR a bývalého rektora Univerzity Palackého v Olomouci; diskuze s prof. Jařabem by se měla soustředit na současnost a budoucnost českého vysokého školství a oblast vzdělávání obecně. Klub Evropanů zprovoznil internetové stránky www.klubevropanu.cz. Najdete na nich elektronickou verzi obou čísel zpravodaje EUROPORT, přihlášku do KEOK, pevné rubriky, fotogalerii obsahující fotografie z besedy s hejtmanem Janem Březinou z 15.12.2003 a mnoho dalších zajímavých odkazů.
Co se děje v Evropské unii JEDNÁNÍ O EVROPSKÉ ÚSTAVĚ V minulém čísle EUROPORTu jsme přinesli stručný výtah z návrhu Evropské ústavy. 12.-13. prosince proběhl summit Evropské rady, který měl jednání kolem ústavy výrazně posunout kupředu. Podle většiny aktérů však jednání nedopadla podle očekávání. Přinášíme stručný komentář a přehled toho, co se v Bruselu podařilo či nepodařilo vyjednat. V Bruselu to nevyšlo. Jak dál? Nedá se říci, že by summit Evropské rady pořádaný 12. a 13. prosince v Bruselu skončil přímo fiaskem. Nicméně faktem zůstává, že hlavní téma vyjednávání - diskuse o konečné podobě textu Evropské ústavy - zůstalo otevřené. Naplnily se obavy, že rozdíly ve stanoviscích jednotlivých členských zemí jsou dosud příliš zásadní na to, aby bylo možné dosáhnout shody v nejožehavějších oblastech. Příčina: Mechanismus hlasování v Radě EU Hlavním tématem, které zablokovalo další jednání, byl po dlouhé týdny diskutovaný mechanismus hlasování v Radě EU. Poláci trvají na zachování počtu hlasů v Radě, který jim při hlasování kvalifikovanou většinou přisuzuje smlouva z Nice. Není divu – 27 hlasů čtyřicetimilionového Polska a Španělska tyto dvě země oproti 29 hlasům členů Velké čtyřky (SRN, Velká Británie, Francie a Itálie) značně zvýhodňuje. Zejména Němci tedy mohou vzhledem ke své dvojnásobné populaci oprávněně poukazovat na značný
nepoměr v zastoupení, který niceská smlouva zavedla. Reprezentace SRN a Francie byly také v průběhu jednání hlavními zastánci původního návrhu textu Ústavní smlouvy, vypracovaného Konventem. Ten nahrazuje složitý systém kvalifikované většiny tzv. dvojitou většinou - pro schválení návrhu by při hlasování v Radě nadále stačil nadpoloviční počet členských států, reprezentujících zároveň alespoň 60 % celkového počtu obyvatel Unie. Největší členské země by své postavení na základě tohoto navrhovaného modelu značně posílily. Jak se k tomu stavěla ČR? Stanovisko ČR nebylo v otázce mechanismu hlasování v Radě stoprocentně vyhraněné. Naši diplomaté se pouze v rámci výše zmíněného návrhu pokusili prosadit procentuální sladění – tedy aby dvojitou většinou rozhodovalo buď více než 50 % členských států reprezentujících alespoň 50 % obyvatelstva, anebo aby poměr byl 60:60. Tento návrh, který by poněkud zlepšoval pozici menších zemí, však širší podporu nezískal. Co se nakonec dojednalo? Je zřejmé, že Unie ve své současné podobě potřebuje nějaký právní dokument, který by sjednotil a nahradil dosavadní nepřehledný spletenec jednotlivých zakládajících smluv. Ten, ve kterém se dnes vyznají již jen odborníci a v jehož džungli se zájemci z řad laické veřejnosti nemohou dost dobře
orientovat. Přesto je ale třeba říci, že takovýchto zdánlivě osudových neúspěchů a klopýtnutí se v historii evropské integrace vyskytla již celá řada – možnost nedohody je nedílnou součástí každého demokratického společenství. EU přes všechny (často oprávněné) výtky o demokratickém deficitu, je společenstvím, které ve svém jádru respektuje základní principy demokratického soužití. Větší a početnější v tomto případě zkrátka nemohou přehlasovat ty slabé, protože
při schvalování tak zásadního dokumentu, jakým je Evropská ústava, je zapotřebí bezpodmínečná shoda všech. Pokud nebude ústavní smlouva schválena ani v průběhu jarních měsíců příštího roku, ani v průběhu několika následujících let, nepůjde o žádnou tragédii. I rozšířená EU má na základě stávajících smluv zajištěny všechny potřebné mechanismy fungování. Čas Ústavy přijde až tehdy, kdy se k jejímu schválení podaří dosáhnout všeobecné shody. Praktické fungování rozšířeného společenství k tomu možná dodá nové argumenty.
DALŠÍ UDÁLOSTI
Takto vyjádřený HDP na hlavu je všeobecně brán jako nejlepší indikátor porovnávající hospodářskou úroveň a stupeň reálné konvergence. Mezi nově přistupujícími zeměmi má nejlepší postavení Kypr (76 % průměru současné Unie). Česká republika (62 %) je na čtvrtém místě za druhým Slovinskem (69 %) a třetí Maltou (69 %). K nejhorším mezi desítkou přistupujících zemí naopak patří Polsko a pobaltské republiky (Estonsko 40 %). Stupeň reálné konvergence může být důležitý i v otázce načasování přijetí společné měny.
EUROSTAT zveřejnil novou studii srovnávající hospodářskou úroveň v Evropě Nejnovější studie Eurostatu srovnává úroveň hospodářství prostřednictvím HDP na hlavu v přepočtu podle parity kupní síly v pětadvaceti zemích rozšířené Unie. K nejzajímavějším poznatkům patří fakt, že Kypr již na své konvergenční cestě předstihl Řecko i Portugalsko. Nejrozvinutější zemí Evropy je hned za Lucemburskem dříve výrazně zaostávající Irsko. Ve srovnávacích studiích použil Eurostat HDP na hlavu v přepočtu podle parity kupní síly (PPP = Price Purchasing Parity), tj. HDP v přepočtu podle směnného kursu, který bere v úvahu rozdíly v cenových hladinách mezi jednotlivými zeměmi. V praxi to znamená, že země s nižší cenovou hladinou jako Česká republika mají při použití tohoto směnného kursu vyšší HDP, než kdyby byl vyjádřen v eurech.
Nový portál o fondech EU Byl zprovozněn nový neziskový portál v angličtině nabízející přehled dostupných finančních zdrojů EU. V rámci tohoto portálu, který je ve své podstatě věnován neziskovým organizacím z budoucích členských zemí EU, je možné si objednat bezplatné zasílání měsíčníku s novinkami. www.eucenter.org
Akční plán komise pro postižené a invalidní osoby Evropská komise předložila Akční plán zaměřený na plošné prosazování rovných příležitostí pro postižené a invalidní osoby v celé rozšířené EU, který proběhne v letech 2004 až 2010. Cílem plánu je vypracovat konkrétní opatření ke zlepšení hospodářské a sociální integrace postižených a invalidních osob. První dvouletá fáze Akčního plánu, jehož realizace začne v roce 2004, se zaměří na vytváření podmínek pro přístup postižených a invalidních osob na hlavní pracovní trhy. Úpravy reformy Společné zemědělské politiky (SZP) způsobené rozšířením Minulý týden byly navrženy některé změny Smlouvy o přistoupení k EU, které mají zajistit správné fungování SZP po rozšíření. „Jde o to zajistit bezproblémovou integraci nových členských států do reformované zemědělské politiky,“ domnívá se komisař pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov Franz Fischler. Změny také dovolují výjimky pro zemědělce v nových členských státech, které jim do roku 2005 umožní splnit nová pravidla zajištění souladu na základě reformované SZP. Silnější hlas spotřebitelů v nových členských státech „Legislativa a pravidla představují pouze první krok na cestě úspěšného uplatňování spotřebitelské politiky. Realita vyžaduje mnohem více – zejména správné vymáhání těchto pravidel a vhodné zapojení spotřebitelů do jejich vlastních záležitostí,“ prohlásil komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele David Byrne během svého
projevu na výročním zasedání Valné hromady spotřebitelů EU v Bruselu. Vyzval nové členské státy, aby zajistily aktivní angažovanost spotřebitelů jak na úrovni vytváření politiky, tak na praktické úrovni v reálném životě. Evropská prorůstová iniciativa: Komise předložila vedoucím činitelům EU konečný návrh Evropská komise dnes předložila komplexní akční plán, který konkrétně stanoví opatření nezbytná k nastartování investic do rozvoje sítí a podpory vzdělanosti v celé Evropské unii. Potvrzuje urychlení investic do 29 prioritních transevropských dopravních sítí spolu s dalšími dílčími projekty. Neméně důležitým cílem je dostat EU na vedoucí místo v oblasti inovace a nových technologií. Návrh Komise zahrnuje Program rychlého startu 56 projektů, které jsou připraveny na spuštění ihned, mají silný přeshraniční dopad a přinesou pozitivní výsledky v oblasti hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a ochrany životního prostředí. Přeshraniční nákupy: Komise si od Španělska a Velké Británie vyžádala informace o právu jejich občanů přivážet si domů z cest do zahraničí alkoholické nápoje a tabákové výrobky Evropská komise se rozhodla zaslat Španělsku a Velké Británii oficiální výzvu k předložení informací o tom, jak tyto státy uplatňují unijní zákonné normy týkající se spotřební daně a přeshraničních nákupů. Komise je znepokojena tím, že praxe uplatňovaná těmito členskými státy by mohla ohrozit
právo všech občanů EU nakupovat zboží v jiném členském státu – s uhrazenou spotřební daní – a tyto produkty si přivážet domů pro vlastní použití bez jakýchkoli formalit, aniž by museli daně platit podruhé.
Lucembursku (3,9 %), Nizozemsku (4,0 % v září 2003), Rakousku (4,5 %) a Irsku (4,6 %). Nejvyšší míru nezaměstnanosti v EU má nadále Španělsko, 11,2 %.
Elektronický obchod: právní řád EU podporuje nově vznikající sektor
Evropský parlament schválil nová práva cestujících v letecké dopravě: Podle Evropské komise jde o „významný krok kupředu“
Předpokládá se, že do roku 2006 bude po Internetu nakupovat až 54 % jeho evropských uživatelů, a proto je pro unijní ekonomiku stále významnější úspěšně uplatňovat Směrnici o elektronickém obchodování, která byla přijata v roce 2000. Celosvětový charakter Internetu znamená, že Komise bude muset také posílit dialog s mezinárodními partnery tak, aby v nezbytných případech bylo možno stanovit celosvětová pravidla.
Místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za dopravu a energetiku Loyola de Palacio přivítala výsledek hlasování Evropského parlamentu, který schválil návrh nařízení, jímž se chrání práva cestujících v letecké dopravě v případě, že jim je odepírán nástup do letadla, zrušen let nebo má jejich let dlouhé zpoždění. S konečnou platností musí nařízení schválit Rada a nová pravidla by měla začít platit v roce 2005.
Nezaměstnanost v eurozóně stabilní na 8,8 %; v EU15 na 8,0 % Podle Eurostatu byla nejnižší míra nezaměstnanosti zaznamenána v
Evropská unie a Česká republika 67% Evropanů podporuje myšlenku ústavy EU Zatímco 61 % obyvatel patnácti členských a deseti přistupujících zemí o Konventu nikdy neslyšelo, s myšlenkou vytvoření evropské ústavy je spřízněno 67 % dotázaných Evropanů. 10. listopadu Komise zveřejnila druhý průzkum Eurobarometru týkající se Mezivládní konference (IGC) a Ústavy. Největší podpoře se Ústava těší v Itálii, Španělsku a Maďarsku. 84 % dotázaných
považuje za „užitečné“ a „zásadní“ vyslovit se k návrhu ústavy v referendu. O evropské ústavě slyšelo více mužů než žen. Znalosti o Konventu rostou spolu s věkem dotázaných. Křivka růstu v budoucích členských státech míří vzhůru Podle zveřejněných ekonomických prognóz Evropské komise se průměrný růst HDP v přistupujících státech za rok 2003 předpokládá ve výši 3,1 %. Jde o nárůst oproti loňským 2,3 %. Výhledy na další dva roky jsou dokonce ještě lepší.
V roce 2004 se průměrný růst v přistupujících zemích předpokládá rychlejší, ve výši až 3,8 %, další zrychlení se čeká v roce 2005 – až na 4,2 %. Jeho hnacími silami by měl být vývoz, větší soukromá spotřeba a oživení investic. Zpomalení oproti současné úrovni zřejmě vykáží pouze pobaltské státy. Prognózy upozorňují na problémy se zaměstnaností. Průměrná míra tvorby pracovních míst zůstane v letech 2004 a 2005 utlumena, což v roce 2005 způsobí vysokou míru nezaměstnanosti dosahující 15 %. Příprava hranic rozšířené EU Minulý týden byl zveřejněn návrh na zřízení Evropské agentury pro operativní řízení spolupráce na vnějších hranicích Evropské unie. Agentura by měla současným a budoucím členským státům napomáhat při plnění jejich povinností člena EU v oblasti kontroly a dohledu nad vnějšími hranicemi. V květnu příštího roku dojde k jejich výraznému prodloužení, neboť devět z deseti nových členských států (všechny kromě České republiky) přinesou do unie nové vnější hranice na souši i na moři. Agentura bude pomáhat při výcviku hraničních stráží, povede studie na posouzení rizik a v nezbytných případech poskytne zvláštní pomoc těm členským státům, které se musí vypořádat s konkrétními obtížnými operačními úkoly, nebude však zajišťovat kontrolu vnějších hranic jako takovou. V případě, že ministři EU záměr schválí, mohla by agentura svou činnost zahájit v roce 2005 asi s 30 pracovníky a s rozpočtem přibližně ve výši 6 mil. eur. Zpráva Komise o České republice
Po zveřejnění pravidelných zpráv Evropské komise o budoucích členských státech se ENLARGEMENT WEEKLY každý týden zaměřuje na jednu z těchto zemí a uvádí přehledný souhrn hlavních poznatků uvedených Komisí v jednotlivých zprávách. Celkově si Česká republika zachovává makroekonomickou stabilitu. Ve většině oblastí politiky státu již bylo dosaženo vysokého stupně harmonizace s unijními předpisy. Ve třech oblastech je třeba zahájit „okamžité a rozhodné akce“: * Přípravy na vzájemné uznávání kvalifikace v některých profesích včetně zdravotnických – oblast volného pohybu osob; * Zemědělství: Pokrok při modernizaci závodů zemědělskopotravinářského komplexu s cílem zajistit hygienické požadavky; * Silniční doprava: je třeba podstatně posílit zavádění unijních předpisů v oblasti technického stavu a v sociální oblasti. Solana o bezpečnostních výhledech po rozšíření „S rozšířením EU na 25 zemí s přibližně 450 miliony obyvatel, vytvářející jednu čtvrtinu celosvětového HDP, máme povinnost převzít odpovědnost za bezpečnost – vůči našim občanům, našim sousedů a z širšího hlediska i za celosvětovou bezpečnost,“ uvedl Javier Solana, vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, minulý týden v Bruselu. Podle Solany se EU musí zabývat i tím, co se děje za jejími novými hranicemi. „Rozšíření přetvoří východní hranici unie. Jde o historický krok pro celý evropský kontinent a jedinečnou možnost posílit spolupráci se sousedy na východě,“ řekl Solana.
Finanční nástroje EU Komise se dohodla na Strukturálních fondech pro Českou republiku pro období 2004-2006 Evropská komise potvrdila, že jednání o strategii pro implementaci Strukturálních fondů v České republice pro období 2004-2006 byla úspěšně uzavřena. Tato jednání vedla k dohodě o prioritách strategie hospodářského a sociálního vývoje v České republice, které budou v období 2004-2006 podpořeny financemi Společenství. Česká republika v tomto období získá ze spolufinancování Společenství 1,525 mld. €. Kromě programů pro Strukturální fondy bude v období 2004-2006 k dispozici dalších 936 mil. € z Fondu soudržnosti (Kohezního fondu). Strukturální fondy a Kohezní fond Strukturální fondy a Kohezní fond představují část strukturální politiky Společenství, která má za cíl omezit rozdíly v podmínkách pro rozvoj mezi různými regiony a různými členskými státy a tím podpořit hospodářskou a sociální soudržnost. Strukturální fondy a Fond soudržnosti (Kohezní fond) představují asi jednu třetinu rozpočtu EU (zhruba 36 mld. € v roce 2004) a mají velký vliv na konkurenceschopnost regionů a významně přispívají ke zlepšení životních podmínek jejich občanů, zvláště v chudších regionech. Pro období 2004-2006 bylo vyčleněno 22 mld. € pro veškeré strukturální nástroje v 10 zemích přistupujících k EU 1. května 2004. Pro podporu regionů má Evropská unie čtyři finanční nástroje:
• Evropský sociální fond (the European Social Fund – ESF) • Evropský záruční a orientační fond (the European Guidance and Garantee Fund – EAGGF), Evropský fond regionálního rozvoje (the European Regional Development Fund – ERDF) Finanční nástroj pro řízení rybolovu (the Financial Instrument for Fisheries Guidance – FIFG) • Pomoc prostřednictvím strukturálních fondů je poskytována na základě principů koncentrace, partnerství, adicionality a plánování. Z důvodu zvýšení efektivnosti Komise navrhla reformu strukturální politiky v období 2000–2006. Reforma zvyšuje koncentraci pomoci a zjednodušuje její fungování snížením počtu cílů na tři: • Podpora rozvoje a strukturálních změn v regionech, jejichž rozvoj zaostává a jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru v Evropské unii (Cíl 1 obhospodařuje 70 % prostředků Strukturálních fondů). • Hospodářská a sociální konverze regionů se strukturálními problémy (Cíl 2 se týká regionů procházejících hospodářskou a sociální restrukturalizací, venkovských oblastí v úpadku, zaostávajících oblastí závislých na rybolovu a městských oblastí s rozvojovými obtížemi). • Rozvoj lidských zdrojů v oblastech, které nejsou pokryty Cíli 1 a 2 (Cíl 3 je rámcem pro realizaci opatření ke snížení nezaměstnanosti podle Amsterodamské smlouvy a Evropské strategie zaměstnanosti (European Employment Strategy)). Počet iniciativ Společenství byl omezen na čtyři:
• Interreg, jehož cílem je podpora přeshraniční a meziregionální spolupráce; • Leader, jehož cílem je podpora rozvoje venkova prostřednictvím sítě místních rozvojových pracovišť; • Equal, který se zaměřuje na podporu projektů omezujících diskriminaci a nerovnost na trhu práce; • Urban, který povzbuzuje hospodářskou a sociální revitalizaci měst a předměstských oblastí v krizi.
Hospodářská a měnová unie upozornila na existenci vážných hospodářských a sociálních nerovností mezi členskými státy Evropské unie. Proto byl v roce 1993 vytvořen Kohezní fond k dalšímu posílení strukturální politiky. Je určen zemím, jejichž HDP na osobu je nižší než 90 % průměru EU. Vztahuje se tedy na čtyři členské země: Irsko, Portugalsko, Řecko a Španělsko. Kohezní fond poskytuje prostředky pro projekty v oblasti životního prostředí a dopravní infrastruktury.
Odkazy Pro zájemce o podrobnější informace opět přinášíme několik užitečných internetových odkazů: http://strukturalni-fondy.cz – nový portál MMR ČR, obsahuje všeobecné informace např. k čemu jsou jednotlivé fondy, i informace odborné včetně poradenského servisu. Mimo jiné tam najdete i návod, jak psát projekty. http.//europa.eu.int/europedirect/ - informační servis pro občany. http://europa.eu.int/yourvoice - interakční servis Evropské komise s možností přímého i nepřímého zapojení do diskuse o EU, možnost sdělovat zkušenosti s EU. www.kr-olomoucky.cz – (nejen) sekce Evropská unie. www.eucenter.org – nový neziskový portál v angličtině nabízející přehled dostupných finančních zdrojů EU.
EUROPORT - zpravodaj Klubu Evropanů Olomouckého kraje (KEOK). Vydává Klub Evropanů Olomouckého kraje, t ř . 17. listopadu 43, Olomouc, 772 00, IČO: 266 39 807. Redakce: Marián Kišš, Věra Spurná, Martin Štainer Adresa redakce: KEOK, t ř . 17. listopadu 43, 772 00 Olomouc, tel. +420 585 220 896, email:
[email protected] Webové stránky: www.klubevropanu.cz. Náklad 200 ks.