Úvodem Vážení občané olomouckého kraje, vážení příznivci členství České republiky v Evropské unii, slunečný a odpočinkový čas prázdnin se nachýlil ke svému konci, což znamená, že uběhl i čas pro vydání dalšího, tedy zářijového čísla Europortu, zpravodaje Klubu Evropanů Olomouckého kraje. I když by se mohlo zdát, že v uplynulých dvou měsících nedošlo k zásadním událostem týkajících se členství České republiky v Evropské unii, přesto se stalo mnoho zajímavých věcí, na které Vás prostřednictvím našeho zpravodaje chceme upozornit. Za zmínku jistě stojí, že Česká republika prostřednictvím Ministerstva vnitra úspěšně ukončila projekt „Schengenský akční plán a informační systém“, další nepřehlédnutelná informace se týká Evropské komise, která v červenci přijala detailní návrh rozpočtových plánů na období 2007-2013. Podrobnější informace o těchto tématech najdete v rubrice „Finance EU – Projekty a rozpočty“. Na dalších stranách pak najdete novinky související s Evropským parlamentem, jeho výbory a jejich rozdělení mezi české europoslance. Věnovat se budeme také novému složení Evropské komise, včetně oblastí přidělených jednotlivým komisařům. Nelze opomenout realizaci Společenství Equal v České republice a ukončení příjmů projektů prvního kola do Společného regionálního operačního programu. Nezapomněli jsme ani na pravidelnou rubriku „Aktuality“, ve které se můžete dozvědět, kdy se očekává slavnostní podpis Euroústavy, kdo byl zvolen novým předsedou Evropského parlamentu, jaký je obsah tzv. Byrne-Teličkova desatera, jakým směrem se ubírá stále debatovaná cukrová reforma a o zajímavé iniciativě nazvané „1000 diskusí pro Evropu“, které se Klub Evropanů Olomouckého kraje stal členem. A jak pokročila práce v Klubu Evropanů Olomouckého kraje? V dnešních dnech máme již uzavřeno přes 60 dohod o provozování Euronástěnek v obcích Olomouckého kraje a uzavření dalších 20 dohod předpokládáme v nejbližších dnech. V průběhu měsíce září chceme uspořádat slavnostní otevření všech nově instalovaných Euronástěnek za účasti všech starostů obcí, kteří se k našemu záměru připojili. Souběžně v tomto období chceme také pořádat besedy zabývající se tématem evropské ústavy. Pokud nám to síly a omezené finance dovolí, rádi bychom také uspořádali besedy s lídry krajských kandidátek a „adepty“ na místo v Senátu o jejich představách souvisejících s tématikou našeho členství v Evropské unii. Věříme, že se nám v následujících měsících bude práce i nadále dařit a v příštím čísle Vám budeme moci prezentovat naše další pokroky a úspěchy. Přejeme Vám pěkný začátek „babího léta“, ale také přínosné chvíle strávené nad naším zpravodajem. Těšíme se na další setkání.
Martin Štainer, Lubomír Vraj, Marián Kišš členové správní rady KEOK
2
Finance EU - projekty a rozpočty Schengenský akční plán a informační systém v ČR úspěšně ukončen
Národního schengenského systému v České republice.
Ministerstvo vnitra České republiky úspěšně ukončilo projekt s názvem „Schengenský akční plán a informační systém“. Projekt byl pokračováním práce zahájené v rámci předcházejících příprav na přistoupení České republiky k Schengenské prováděcí dohodě, který běžel v letech 2000 – 2001.
Česká republika jako nový členský stát Evropské unie musí přijmout a realizovat všechny požadavky schengenské legislativy a tento projekt významně přispěl ke splnění dohodnutého úkolu.
informačního
Komise předložila detailní návrh rozpočtu Společenství na léta 2007-2013
Schengenská dohoda z roku 1985, rozvedená prováděcí úmluvou z roku 1990, vznikla mimo rámec EU. Přidruženými zeměmi jsou Norsko a Island. Cílem vzniku této dohody bylo postupné rušení kontrol osob na společných hranicích a usnadnění přepravy a pohybu zboží. Mezi nejdůležitější bezpečnostní opatření patří posílení kontroly na vnějších hranicích, harmonizace vízové a cizinecké politiky; prohlubování policejní a justiční spolupráce a vybudování tzv. schengenského informačního systému (SIS). SIS umožňuje automatický přístup k záznamům o osobách a věcech při hraničních kontrolách. Signatáři Schengenských dohod jsou všechny státy EU kromě Irska a Británie.
Evropská komise přijala v červenci detailní návrh rozpočtových plánů na období 20072013. Soubor legislativních opatření vychází z rozpočtové politiky přijaté letos v únoru. Tyto detailní návrhy se týkají soudržnosti, síťových odvětví, zemědělství, vzdělání, kultury a sociální politiky. Rada ministrů a Evropský parlament nyní mohou zahájit jednání o budoucích finančních perspektivách tak, aby byly včas schváleny před rokem 2007. Členské státy EU se v rámci návrhu rozpočtu shodly na nových prioritách pro budoucnost Unie. Jednomyslně souhlasily s potřebou zvýšit konkurenceschopnost, reagovat na rozšíření podporou ekonomického růstu v nových členských zemích, vybudovat prostor svobody, bezpečí a spravedlnosti a posílit zahraniční politiku. To vše potvrzuje i Evropská ústava.
Jednotlivé části tohoto již ukončeného projektu byly zaměřeny na zlepšení bezpečnostních opatření ustanovených českou legislativou, organizaci a strukturu české policie, postupu prací a národní spolupráce mezi jednotlivými složkami. Nedílnou součástí projektu byla dodávka informačních technologií a vybavení pro další zaškolování a výuku pro Ministerstvo vnitra a českou policii.
Výdaje národních rozpočtů za posledních sedm let rostly více než dvojnásobným tempem oproti výdajům EU. Komise tedy svůj návrh zaměřila tak, aby rozpočet EU přinesl výsledky, kterých nelze na národní úrovni dosáhnout stejně efektivně. Ukazuje se totiž, že jedno Euro vynaložené na evropské úrovni může přinést více než jedno Euro na národní úrovni. Nová struktura
Evropská unie poskytla ČR € 1 milion (€=Euro) na financování zaškolovacích aktivit a další € 4,35 miliónů na technické zařízení zaměřené na rozvoj a realizaci 3
všechny součásti politiky rozvoje venkova. • Dojde k posílení principu „zdola nahoru“. Členské státy, regiony a místní akční skupiny budou mít větší slovo v přizpůsobování programů místním potřebám.
rozpočtu představuje významný pokrok směrem k zjednodušení činnosti EU. Cílem je zajistit, aby výdaje byly vynakládány efektivně a v souladu se zásadami dobrého hospodaření, a aby programy byly přístupnější a přívětivější vůči uživatelům. Tento soubor opatření bude později doplněn o další návrhy v oblasti vnějších vztahů, výzkumu, svobody, bezpečnosti a spravedlnosti.
Tři hlavní cíle nového programu rozvoje venkova:
Další generace programů rozvoje venkova: lepší, širší a jednodušší
Cíl 1: Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesního hospodářství Cíl jedna se zaměřuje především na zdokonalení a rozvoj infrastruktury související s rozvojem a přizpůsobením zemědělství a lesního hospodářství, podporu zemědělců, kteří se zapojí do programů jakosti potravin, podporu mladých zemědělců, podporu konkurenceschopnosti samostatně hospodařících zemědělců v nových členských zemích. Míra spolufinancování těchto záměrů ze strany EU je maximálně 50 % vynaložených nákladů.
Evropská komise přijala návrh na posílení evropské politiky rozvoje venkova a podstatné zjednodušení jejího zavádění. S ohledem na požadavky občanů EU na lepší ochranu životního prostředí a větší bezpečnost a jakost potravin Komise usiluje o to, aby politika rozvoje venkova hrála důležitější roli v rámci nové, reformované Jednotné zemědělské politiky. Podle předloženého návrhu by měly být navýšeny prostředky na politiku rozvoje venkova, a to každoročně o € 13 miliard v období let 2007-2013. Díky zavedení jednotného nástroje financování a zavádění programů bude nová politika rozvoje venkova jednodušší na řízení a kontrolu. Zvýší se také soudržnost, průhlednost a viditelnost této politiky. Členské země a regiony tak budou mít větší volnost při zavádění jednotlivých programů.
Cíl 2: Životní prostředí a krajino-tvorba Tento cíl se svým obsahem zaměřuje zejména na kompenzační platby zemědělcům znevýhodněným přírodními podmínkami v horských oblastech, platby v rámci systému NATURA 2000, opatření na podporu ekologičnosti zemědělství, platby na zlepšení životních podmínek zvířat. Míra spolufinancování ze strany EU je v této oblasti maximálně 55 % nákladů.
Hlavní charakteristiky nové politiky rozvoje venkova: • Bude zaveden Jednotný nástroj financování a zavádění programů. • Je vytvořena skutečná evropská strategie rozvoje venkova, která je lépe zaměřená na priority EU. • Posílená kontrola, vyhodnocení a vykazování. Systém auditů pro uvolňování prostředků bude rozšířen na
Cíl 3: Zlepšení a zpestření kvality života Cíle těchto činností mají být směřovány k nezemědělským činnostem, jako je například podpora zakládání mikropodniků, podpora cestovního ruchu či obnova vesnic. Míra spolufinancování ze strany EU je v těchto oblastech maximálně 50 % nákladů.
4
Politika soudržnosti EU Nové nástroje pro reformovanou politiku soudržnosti na období 20072013
Rozvoj infrastruktury nadále hraje důležitou úlohu zejména v nejzaostalejších regionech EU.
Evropská komise předložila návrh pěti nových nařízení pro reformu politiky soudržnosti v období let 2007-2013. Hlavním cílem politiky soudržnosti je snižování ekonomických, sociálních, ale také ekologických rozdílů mezi jednotlivými zeměmi EU. Návrh v sobě zahrnuje obecná nařízení týkající se jednotlivých nástrojů, kterými jsou Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti. Kromě toho Komise navrhuje i nařízení vymezující rámec pro členské státy a jednotlivé regiony ohledně ustanovování tzv. orgánů pro přes hraniční spolupráci (EGCC).
Evropský sociální fond (ESF) podporuje politiky a priority zaměřené na tvorbu většího počtu a lepších pracovních míst, zvyšování kvality a produktivity práce a podporu sociální soudržnosti. Fond soudržnosti přispívá na opatření v oblasti životního prostředí. Mohou jej využívat členské státy s hrubým národním důchodem nižším než 90 % průměru Evropského společenství. Podle aktuálních statistik je to 10 nových členských států včetně České republiky, Řecka a Portugalska. V budoucnu bude Fond soudržnosti spolu s ERDF přispívat na víceleté investiční programy řízené jednotlivými členskými státy.
Nové obecné nařízení definuje společné principy, pravidla a standardy pro využití prostředků ERDF, ESF a Fondu soudržnosti. Je založené na principu sdílené správy mezi Unií, členskými zeměmi a jednotlivými regiony. Stanovuje nový proces schvalování programů a vymezuje jednotné standardy pro finanční management, kontrolu a vyhodnocení. Reformovaný distribuční systém umožní jednodušší a vyváženější správu jednotlivých strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
Evropské uskupení pro přeshraniční spolupráci (EGCC) si klade za cíl překonat stávající překážky přeshraniční spolupráce. Je navrhován jako nový právní instrument, který vymezí podle potřeby rámec pro ustanovování evropských orgánů pro spolupráci. Tyto orgány by byly vybaveny právní subjektivitou pro zavádění programů přeshraniční spolupráce na základě dohod mezi zúčastěnými národními, regionálními, místními a jinými orgány veřejné správy.
Hlavní úlohou Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) je podporovat investice a pomáhat snižovat rozdíly mezi jednotlivými regiony EU. Prioritními oblastmi financování jsou výzkum, nová řešení a přístupy k problémovým oblastem, ochrana životního prostředí a prevence rizik.
Více informací: http://europa.eu.int/comm/regionalpolicy
5
Novinky z institucí Evropské unie • EUL/NGL: předsednictví jednoho výboru • UEN: předsednictví jednoho výboru
Parlament EU Politický život v parlamentu se bude odehrávat v sedmi politických frakcích, vzniklých z červnových voleb: • Evropská lidová strana a Evropští demokraté (EPP-ED) s 268 poslanci, • Skupina socialistů v Evropském parlamentu (PES) s 200 poslanci, • Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) s 88 poslanci, • Skupina Zelených a Evropské svobodné aliance (Greens/EFA) s 42 poslanci, • Sjednocená evropská levice a Severská levice zelených (EUL/NGL) s 41 poslanci, • Skupina nezávislosti a demokracie (IND/DEM) s 32 poslanci, • Skupina Unie pro Evropu národů (UEN) s 27 poslanci, • 34 zbývajících poslanců bude zasedat jako nezařazení.
Výbory vnitřní politiky EP: • • • • • • • • • • • • • •
Od počátku července probíhala v rámci a mezi jednotlivými politickými skupinami diskuse o předsednictví parlamentních výborů, kterým přikládají nejvyšší prioritu. Rozdělení výborů mezi politické frakce se řídí výsledky evropských voleb a významem výboru po jednotlivé frakce. Předsednictví parlamentu je v rukou socialistů, z čehož vyplývá toto početní rozdělení: • • • •
• • •
Rozpočtový výbor Výbor pro rozpočtovou kontrolu Hospodářský a měnový výbor Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Výbor pro dopravu a cestovní ruch Výbor pro regionální rozvoj Výbor pro zemědělství Výbor pro rybolov Výbor pro kulturu a vzdělávání Výbor pro právní záležitosti Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Výbor pro ústavní záležitosti Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví Petiční výbor
Výbory vnější politiky EP: • Výbor pro zahraniční věci Podvýbor pro lidská práva Podvýbor pro bezpečnost a obranu Výbor pro rozvoj • Výbor pro mezinárodní obchod
EPP-ED: předsednictví 9 výborů PES: předsednictví 7 výborů ALDE: předsednictví 3 výborů Greens/EFA: předsednictví jednoho výboru
Dočasné výbory EP: Předchozí dočasné výbory 6
Další výbory EP: CODE - Dohodování CONV Delegáti v Konventu
• výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Zuzana Roithová z KDU-ČSL (ELSED),
Obsazení výborů EP českými europslanci
• výbor pro dopravu a cestovní ruch Jaromír Kohlíček z KSČM (SEL/SLZ),
• zahraniční výbor Josef Zieleniec z české formace SNKED (v EP Evropská lidová strana Evropští demokraté - ELS-ED) a Libor Rouček z ČSSD (Evropská socialistická strana - ESS),
• výbor pro regionální rozvoj Oldřich Vlasák z ODS (ELS-ED), nezávislý Vladimír Železný (Nezávislí/Demokraté) a nezařazená Jana Bobošíková,
• výbor pro rozvoj Jan Zahradil z ODS a nestraník Jana Hybášková (oba ELS-ED),
• výbor pro kulturu a vzdělávání nestraník Tomáš Zatloukal (ELS-ED) a Věra Flasarová z KSČM (SEL/SLZ),
• rozpočtový výbor Hynek Fajmon a Nina Škottová z ODS (ELS-ED),
• výbor pro právní záležitosti Jaroslav Zvěřina z ODS (ELS- ED) a Daniel Strož z KSČM (SEL/SLZ).
• výbor pro kontrolu rozpočtu Ivo Strejček z ODS (ELS-ED),
Složení nové Evropské komise Evropská komise (EK) se skládá z prezidenta, pěti viceprezidentů a dalších devatenácti komisařů. V Komisi zasedá osm žen, což je doposud nejvyšší číslo v její historii.
• hospodářský a měnový výbor Petr Duchoň z ODS (ELS-ED), • výbor pro zaměstnanost a sociální věci Milan Cabrnoch z ODS (ELS-ED), Richard Falbr z ČSSD (ESS) a Jiří Maštálka z KSČM (Sjednocená Evropská levice a Severská levice zelených SEL/SLZ),
Protože se nová EK rozrostla o nové komisaře, kterým bylo třeba přidělit určitý resort, bylo nutné řadu dřívějších pozic přerozdělit, např. energie a doprava či zemědělství a rybolov.
• výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Jan Březina z KDU-ČSL (ELS-ED), Miloslav Randsdorf a Vladimír Remek oba KSČM (SEL/SLZ),
Bývalý český premiér Vladimír Špidla se bude v rámci Evropské komise věnovat sociálním otázkám a zaměstnanosti. Komise se ve svém novém složení oficiálně ujme úřadu 1. listopadu 2004, kdy odstartuje její pětileté funkční období.
• výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Miroslav Ouzký z ODS (ELS-ED), 7
Přidělené resorty v EK: Předseda EK - José BARROSO (48; Portugalsko; expremiér) Vice-prezidenti: pro dopravu: Jacques BARROT (67; Francie; dosavadní komisař pro regionální pol.) pro podnikání a průmysl: Günter VERHEUGEN (60; Německo; dosavadní komisař pro rozšíření) pro spravedlnost a vnitro: Rocco BUTTIGLIONE (56; Itálie; dosavadní ministr pro záležitosti EU) pro správu, audit a boj proti korupci: Siim KALLAS (55; Estonsko; expremiér a dosavadní komisař pro hospodářské a měnové záležitosti) pro vztahy mezi institucemi a komunikaci: Margot WALLSTRÖMOVÁ (50; Švédsko; dosavadní komisařka pro ochranu životního prostředí) Komisaři: pro daně a cla: Ingrída ÚDREOVÁ (45; Lotyšsko, předsedkyně lotyšs. parlamentu) pro energetiku: László KOVÁCS (65; Maďarsko, ministr zahraničních věcí) pro hospodářské a měnové záležitosti: Joaquín ALMUNIA (56; Španělsko; dosavadní komisař pro hospodářské a měnové záležitosti) pro hospodářskou soutěž: Neelie KROESOVÁ-SMITOVÁ (63; Nizozemsko; bývalá ministryně dopravy) pro informační společnost a média: Viviane REDINGOVÁ (53; Lucembursko; dosavadní komisařka pro školství a kulturu) pro obchod: Peter MANDELSON (51; Británie; exministr průmyslu a obchodu a bývalý ministr pro Severní Irsko) pro ochranu životního prostředí: Stavros DIMAS (62; Řecko; dosavadní komisař pro zaměstnanost a sociální záležitosti) pro regionální politiku: Danuta HÜBNEROVÁ (56; Polsko; dosavadní komisařka spolupracující s komisařem pro obchod) pro rozpočet: Dalia GRYBAUSKA-ITÉOVÁ (48; Litva; dosavadní komisařka spolupracující s komisařkou pro školství a kulturu) pro rozšíření: Olli REHN (42; Finsko; dosavadní komisař pro průmyslovou a informační společnost) pro rozvoj a humanitární pomoc: Louis MICHEL (57; Belgie; exministr zahraničí) pro rybolov: Joe BORG (52; Malta; dosavadní komisař spolupracující s komisařem pro rozvoj a humanitární pomoc) pro školství a kulturu: Ján FIGEĽ (44; Slovensko; dosavadní komisař spolupracující s komisařem pro průmysl a informační společnost; pro vnitřní trh: Charlie McCREEVY (55; Irsko; ministr financí) pro výzkum a vědu: Janez POTOČNIK (46; Slovinsko; dosavadní komisař spolupracující s komisařem pro rozšíření) pro zahraniční vztahy: Benita FERREROVÁ-WALDNEROVÁ (55; Rakousko; ministryně zahraničí) pro zaměstnanost a sociální záležitosti: Vladimír ŠPIDLA (53; ČR, expremiér) pro zdraví a ochranu spotřebitele: Markos KYPRIANU (44; Kypr; dosavadní komisař spolupracující s komisařkou pro rozpočet) pro zemědělství a rozvoj venkova: Mariann FISCHEROVÁ BÖLOVÁ (61; Dánsko; ministryně zemědělství) 8
záležitostí Evropské unie. Jako příklad lze uvést ministerstva, státní úřady a orgány územní samosprávy. Veřejný ochránce práv není odvolacím orgánem proti rozhodnutí soudů nebo závěrů šetření veřejných ochránců práv jednotlivých států. Evropský ombudsman se nemůže zabývat stížnostmi proti podnikatelským či soukromým subjektům
Evropský veřejný ochránce práv Evropským veřejným ochráncem práv je P. Nikiforos Diamandouros, bývalý řecký národní veřejný ochránce práv. Byl zvolen Evropským parlamentem a funkci vykonává od 1. dubna 2003. Parlament zvolil prvního Evropského veřejného ochránce práv v roce 1995. Evropský veřejný ochránce práv šetří stížnosti týkající se nesprávného úředního postupu (tzv. maladministration) institucí a orgánů Evropské unie. Mezi tyto instituce patří například Evropská komise, Rada Evropské unie a Evropský parlament. Jako příklad orgánů Společenství, jejichž činnost veřejný ochránce práv šetří, lze uvést Evropskou agenturu pro životní prostředí a Evropskou agenturu pro bezpečnost a zdraví při práci. Soudní dvůr a Soud první instance, kterým přísluší soudní rozhodování, jsou však z jeho působnosti vyňaty. Veřejný ochránce práv obvykle provádí šetření na základě stížností, ale mùže ho zahájit i z vlastní iniciativy.
Pokud se Evropský veřejný ochránce práv nemůže stížností zabývat – například proto, že se týká státní, regionální nebo místní správy nebo se netýká nedobré správy – doporučí alespoň jinou instituci, která v této věci pomůže. Tou mùže být veřejný ochránce práv určitého státu či regionu nebo petiční výbor. Stížnost k veřejnému ochránci práv může podat kterýkoli občan Unie nebo fyzická či právnická osoba, která má bydlištì nebo sídlo v některém členském státu EU, a to poštou, faxem nebo elektronickou poštou. Další informace lze získat v kanceláři veřejného ochránce práv nebo na jeho webových stránkách, a to ve všech úředních jazycích Unie, kde je k dispozici brožura s názvem „Na první pohled“, která obsahuje formulář stížnosti.
Veřejný ochránce práv šetří případy nedostatečné či nedobré správy. Mnoho stížností podaných k Evropskému veřejnému ochránci práv se týká průtahů ve správním řízení, neprůhlednosti nebo neposkytnutí informací. Některé se týkají pracovních vztahů mezi evropskými institucemi a jejich zaměstnanci, přijímání pracovníků a probíhajících výběrových řízení. Jiné se týkají smluvních vztahů mezi evropskými institucemi a soukromými podniky.
Jaký výsledek lze očekávat? Veřejný ochránce práv může informovat dotčenou instituci o podané stížnosti s tím, aby problém vyřešila. Pokud není možné případ vyřešit již v průběhu šetření, snaží se Evropský ombudsman najít smírné řešení, které odstraní pochybení a uspokojí stěžovatele. Pokud pokus o smírné řešení selže, může veřejný ochránce práv navrhnout opatření k nápravě. Pokud instituce navrhovaná opatření nepřijme, může podat zvláštní zprávu Evropskému parlamentu.
Evropský veřejný ochránce práv se nemůže zabývat stížnostmi proti státním, regionálním nebo místním úřadům, a to ani v případě stížností týkajících se 9
Iniciativa Společenství EQUAL v ČR Iniciativa Společenství EQUAL je nástrojem podporujícím mezinárodní spolupráci na celém území EU při vývoji a prosazování nových prostředků boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce.
poskytování nástrojů potřebných pro zakládání podniků a pro identifikaci a využívání nových příležitostí pro rozvoj zaměstnanosti v městských a venkovských oblastech; 4. Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality práce;
Předkládání návrhů projektů v rámci této iniciativy bylo v ČR, jako jedné ze dvou kandidátských zemí zapojených již do prvního kola tohoto celoevropského programu, vyhlášeno v roce 2001. Toto kolo se v ČR realizovalo v rámci programu Phare, jehož prostředky zajišťovaly předvstupní pomoc nově přistupujícím zemím. Druhé kolo, které je v ČR zaváděno na základě Programu Iniciativy Společenství EQUAL, bylo oficiálně vyhlášeno 6. srpna 2004 a je spolufinancováno prostředky Evropského sociálního fondu (ESF). Celkově bude na druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL v ČR vynaloženo € 43 mil., přičemž příspěvek ESF činí € 32 miliónů.
III. pilíř: Podpora adaptability (přizpůsobení): 5. Podpora celoživotního učení a postupů směřujících k zaměstnávání osob ohrožených diskriminací a nerovností ve vztahu k trhu práce; 6. Podpora přizpůsobování podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií; IV. pilíř: Rovné příležitosti mužů a žen: 7. Slaďování rodinného a pracovního života a znovu zařazení mužů a žen na trh práce, rozvoj pružnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb; 8. Snižování rozdílů mezi uplatňováním mužů a žen na trhu práce;
Iniciativa Společenství EQUAL byla Evropskou komisí vyhlášena pro celou oblast Evropské unie, a proto je i v ČR realizována na celém území. Řídícím orgánem této iniciativy je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Samostatně vymezené téma: 9. Pomoc žadatelům o azyl v jejich integraci na trhu práce.
Vyhlášenými tématickými oblastmi, které jsou rozděleny do čtyř pilířů v rámci Iniciativy EQUAL jsou:
V ČR nebyl pro jednotlivé projekty stanoven horní finanční strop. Projekty budou financovány ve 100% výši. 73% projektových nákladů pokryje Evropský sociální fond a zbylých 27% český státní rozpočet. Poslední možný termín pro předkládání žádostí o grant v rámci této iniciativy je 30. září 2004.
I. pilíř : Zlepšování zaměstnatelnosti: 1. Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně zapojitelné; 2. Překonávání rasismu a xenofobie ve vztahu k trhu práce; II. pilíř: Rozvoj podnikání: 3. Otevírání procesu zakládání podniků vůči všem prostřednictvím
Více informací: www.equalcr.cz 8 10
Aktuality ČR může přijít o 2 miliardy Kč
lamentu. Dosud oznámilo konání referenda o ústavě šest členských států (Dánsko, Francie, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Velká Británie), zatímco další státy o této možnosti stále ještě uvažují.
České republice a především jednotlivým obcím hrozí, že letos nedostanou peníze z programů Evropské unie, o které řádně požádaly. EU zastavila čerpání asi dvou miliard korun z programu Phare. Systém, kterým ČR peníze přiděluje neodpovídá přísným pravidlům EU týkajícím se omezení míry podvodů.
Motorem hospodářského růstu v EU jsou nové členské státy Zpráva Hospodářské komise OSN pro Evropu předpokládá pro roky 2004 a 2005 celosvětové hospodářské oživení, kdy státy východní Evropy a Společenství nezávislých států budou působit jako „silné dynamo“ růstu. V zemích euro zóny se růst HDP předpokládá o skromných 1,75 procent v roce 2004 a o dvě procenta v roce 2005. Ve Velké Británii se tento ukazatel očekává ve výši tří procent v roce 2004. Ve všech zemích EU se růst HDP prognózuje ve výši 2,2 procent v roce 2004 a 2,4 procent v roce 2005.
Dotace z programu PHARE byly prozatím pouze pozastaveny. Pokud nebudou do konce září provedeny patřičné změny, budou dopady značně vážnější. Navíc hrozí podobný postup i v případě jiných fondů, z nichž ČR může získávat finance na svůj rozvoj. K podpisu ústavy má dojít dne 29. října v Římě Na svém bruselském zasedání se ministři zahraničí členských států EU shodli, že evropská ústava bude podepsána letos 29. října v Římě. Umožní tak odcházejícímu předsedovi Komise Romano Prodimu zúčastnit se slavnostního podpisu ještě před tím, než svou funkci předá příštímu předsedovi, José Durão Barrosovi. Slavnostní podpis ústavní smlouvy se bude konat ve stejném sále v paláci Campidoglio, v němž v roce 1957 podepsalo Římské smlouvy šest zakládajících členů Evropského společenství.
Hospodářský růst v deseti nových členských státech EU (EU10) bude poháněn zejména výkonností Polska, Maďarska, Slovenska, České republiky a pobaltských států. Zpráva uvádí, že Estonsko, Lotyšsko a Litva patří mezi „nejrychleji rostoucí regiony v Evropě“. Celková průměrná rychlost růstu v EU10 je podle zprávy na cestě k dosažení 4,5 procent v roce 2004 i v roce 2005. V jihovýchodní Evropě je podle zprávy hospodářský růst „nastaven na nadále celkem silný“. Růst HDP v Bulharsku a Rumunsku má pokračovat rychlostí téměř pěti procent jak v roce 2004, tak v roce 2005, zatímco v Turecku může v letošním roce dosáhnout až sedmi procent.
Ústavní smlouva, jejíž znění bylo dokončeno zástupci vlád na summitu Evropské rady letos v červnu, pak bude muset v každém členském státu do dvou let projít procesem ratifikace. Tento proces se v každé zemi liší, proběhne buď v podobě referenda nebo hlasováním v par11
6. Spotřebitelé mohou někdy měnit svá rozhodnutí . 7. Možnost jednoduššího porovnání cen. 8. Spotřebitelé nemají dostávat zavádějící informace. 9. Ochrana spotřebitele během dovolené. 10.Účinné urovnávání přeshraničních sporů.
Projektovaná rychlost růstu v Chorvatsku v tomto roce dosahuje asi čtyř procent. Zpráva také konstatuje, že snížení „přílišného rozpočtového schodku“ zůstává jedním z nejnáročnějších zásadních cílů ve většině ekonomik zemí EU10.
Deset základních pravidel ochrany spotřebitele S cílem seznámit spotřebitele EU s jejich právy v nejrůznějších situacích komisaři David Byrne a Pavel Telička uveřejnili informační balíček s názvem „Ochrana spotřebitele v Evropské unii: deset základních pravidel, aneb ByrneTeličkovo desatero“. Dokument popisuje klíčové oblasti, ve kterých unijní legislativa chrání práva spotřebitele, a to bez ohledu na to, zda se právě nachází na pobřeží Baltu či Středozemního moře.
„1000 diskusí pro Evropu“ o nové Ústavě Předsedové Evropského parlamentu (Pat Cox), Evropské komise (Romano Prodi) a Výboru regionů (Peter Straub) vyzvali k pořádání veřejných debat o nové Evropské ústavě. Apelují proto na evropské, národní, regionální a místní představitele ze všech 25 členských zemí Evropské unie, aby se zapojili do kampaně „1000 diskusí pro Evropu“.
Dokument dále občany informuje o tom, kde je možné získat podrobnější informace a rady týkající se jejich spotřebitelských práv. „Naše poselství spotřebitelům je – užívejte si dovolené a užívejte si svých práv. Tímto lze demonstrovat reálný přínos Evropské unie občanům“, říká komisař Telička.
Každá země bude Ústavu příjmat podle svých ústavních procedur (v referendu nebo souhlasem parlamentu). Bez ohledu na zvolený způsob schvalování je třeba, aby byl text široce prezentován a vysvětlen občanům v celé Evropě tak, aby mu porozuměli a mohli svobodně vyjádřit své názory ve veřejné debatě.
Ochrana spotřebitele v Evropské unii: 10 základních pravidel
Pokud se má informací o Ústavě a jejím vysvětlení dostat co největšímu počtu občanů, je nezbytné, aby se zapojily všechny veřejně činné osoby, a to na všech úrovních.
Deset základních pravidel obsažených v informačním balíčku: 1. Nakupujte co chcete, kde chcete. 2. Pokud je zboží vadné, vraťte ho . 3. Vysoké standardy v oblasti bezpečnosti potravin a dalšího spotřebního zboží . 4. Informujte se o tom, co jíte. 5. Smlouvy musí být vůči zákazníkům férové .
V průběhu příštích měsíců by tak měly být uspořádány debaty se spoluobčany o budoucnosti Evropy, ale také o představení a vysvětlení Ústavy. Aby mohl být zveřejňován přehled o intenzitě a každodenních pokrocích tohoto celo12
evropského úsilí, je třeba se přihlásit do kampaně „1 000 diskusí pro Evropu“. Klub Evropanů Olomouckého kraje se k této iniciativě přihlásil a je registrován jako jeden z pořadatelů besed týkajících se evropské ústavy.
Cukrová reforma Plánovanou reformu cukru, na kterou doplatí zemědělci ve většině států EU, včetně ČR, zatím Unie pro neshody odložila. Světová obchodní organizace (WTO) ji nyní ale nutí, aby reformu rychle přijala a ještě ve tvrdší podobě než EU plánovala. Unii do reformy nutí výsledek jednání WTO o liberalizaci světového obchodu.
Podrobnější informace: http://europa.eu.int/futurum/1000debates/.
Co ODS přislíbila svým partnerům v europarlamentu?
EU by měla zrušit dotace na vývoz cukru, protože jsou s dohodami WTO neslučitelné. Především země třetího světa si stěžovaly na to, že kvůli tomu nemohou vyvážet svůj cukr a dotovanému zboží nemohou konkurovat.
Občanská demokratická strana podepsala v Evropském parlamentu ještě před přijetím do největší frakce Evropské lidové strany/Evropští demokraté deklaraci, v níž slíbila vstřícnost ke svým budoucím partnerům ve frakci. Vstup ODS si totiž původně nepřáli francouzští lidovci, belgičtí a holandští křesťanští demokraté a bavorská CSU.
Evropská komise minulý měsíc schválila návrh radikální reformy cukerného režimu v EU s výrazným snížením zaručených výkupních cen a omezením výrobních kvót. Návrh však narazil na odpor velkých producentů jako Francie, ale i nových členských zemí, včetně České republiky. Znamenal by totiž, že země budou muset výrobu a vývoz cukru omezit. Z České republiky jakožto vývozce cukru by se tak stal dovozce.
Tato deklarace nebere ODS právo na rozdílný názor, ale má zabránit konfliktu v otázkách, v nichž má mnohdy zásadně jiné postoje než většina v lidovecké evropské frakci. Jedná se zejména o témata evropské ústavy, vztahu k Vatikánu a poválečné minulosti.
Náklady EU na podporu trhu s cukrem činí asi 1,7 miliardy eur ročně. Celkově jsou však podle kritiků cukrového systému náklady mnohem vyšší kvůli nafouknutým cenám, které platí spotřebitelé. Tyto ceny jsou více než trojnásobkem cen na světovém trhu. Tato reforma má tak snížit jak náklady dotací, tak ceny pro spotřebitele.
ODS se zavázala: • rozdílné názory na ústavní smlouvu EU prezentovat v takové míře, která nenaruší soudržnost frakce, • při konečné pozici k evropské ústavě vzít v potaz vývoj ratifikačního procesu v dalších zemí, • souhlasit s tím, že evropská integrace přispívá k překonání zátěží z minulosti, • zasadit se o úspěšné dokončení jednání o česko-vatikánské smlouvě.
Zemědělské dotace dorazí do nových členských států dřív
(Zdroj: MF Dnes 27.7.2004)
Přímé platby pro zemědělce v osmi členských zemích (Česká republika, 13
Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko) se měly začít vyplácet od 1. prosince 2004, ale některé země požádaly, aby se tak stalo dříve, již od 16. října. Evropská komise je této žádosti zatím příznivě nakloněna. Dřívější vyplacení dotací žádalo hlavně Polsko. Za předčasný převod peněz bojoval především polský premiér Marek Belka s tím, že zemědělci potřebují evropskou pomoc bezprostředně.
Před vypuknutím choroby mohla Malajsie vyvážet určité drůbežářské produkty (nezpracované peří), živé ptáky kromě drůbeže (ptáky v domácím chovu) a produkty z drůbežího masa, které prošly tepelným zpracováním, jež ničí virus ptačí chřipky. Tento vyhlášený zákaz pak znamená, že dovozy peří a ptáků z Malajsie do EU budou zakázány do té doby, dokud situace nebude pod kontrolou.
Zemědělci v nových členských zemích v prvním roce členství v Unii získají z Bruselu přímé platby na úrovni čtvrtiny podpory, které dostanou zemědělci v dosavadní Patnáctce (státy EU před rozšířením). Státní rozpočty nově přijatých států, tedy i ČR, přitom mohou přispět až do úrovně 55% dotací pro zemědělce ve svých zemích..
Tento zákaz zůstane v platnosti alespoň do 15. prosince 2004. Poté bude situace ve všech zákazem postižených zemích znovu přezkoumána.
Nový program EU pro sociální oblast Evropská komise schválila návrh na vytvoření nového programu „Progress“. Tento program by měl pokrývat 5 sociálních oblastí: zaměstnanost, sociální ochranu a začleňování, pracovní podmínky, anti-diskriminace a různorodost, rovnost pohlaví.
Evropská komise zakázala dovoz ptáků a peří z Malajsie Po vypuknutí ptačí chřipky v Malajsii bylo v pátek 20. srpna přijato rozhodnutí Evropské komise, které zakazuje dovoz peří a ptáků v domácím chovu z Malajsie do EU. Evropská unie nedováží živou drůbež ani násadová vejce, jež by rovněž mohly představovat riziko přenosu této choroby z Malajsie. Ptačí chřipka byla na začátku roku 2004 potvrzena v několika asijských zemích, ne však v Malajsii. V současné době byl vyhlášen zákaz na dovoz živé drůbeže, pštrosů, jiných živých ptáků (jako jsou ptáci v domácím chovu), násadových vajec a produktů ze zasažené drůbeže, který se vztahuje na všechny postižené země.
Z tohoto programu by mělo být možné finančně podpořit vznik studií, výzkumné aktivity, šíření informací a příkladů dobré praxe, monitorování a vyhodnocování projektů a programů. Program „Progres“ by měl doplnit tzv. „Otevřenou metodu koordinace (Open Method of Coordination)“, jejímž prostřednictvím si jednotlivé členské země stanovují rámcové cíle, kterých pak dosahují vlastními metodami a řešeními. Evropská komise chce pro tento program vyčlenit v novém rozpočtovém období 2007-2013 celkem 600 miliónů eur.
14
Společný regionální operační program V návaznosti na ukončení příjmů projektu začne v následujících týdnech kontrola přijatých projektů. Takto vysoké číslo přijatých projektů je výsledkem nejen kvalitní připravenosti a informovanosti potencionálních žadatelů v programu, ale i vysokou mírou nasazení všech pracovníků, zabezpečujících hladký průběh programu.
První kolo příjmu projektů do Společného regionálního operačního programu (SROP) bylo ukončeno Poslední den v červenci letošního roku došlo k ukončení příjmů projektů do prvního kola Společného regionální operačního programu, kam se přihlásilo kolem 320 projektů. Výzvy vyhlášené Ministerstvem pro míst-ní rozvoj se týkaly těchto témat: Rozvoj dopravy v regionech, Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech, Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech
Další kolo příjmu individuálních projektů se očekává v měsíci říjnu, kdy by měly být vyhlášena i jednotlivá grantové schémata připravená jednotlivými kraji.
Olomoucký kraj státní rozvojové agentury, regionální rozvojové agentury, kraje a okresy, města a asociace.
Zahájení projektu INCORD na výměnu zkušeností a know-how v oblasti regionálních rozvojových koncepcí v Olomouckém kraji
Projekt INCORD má za cíl upevnit intenzivní spolupráci mezi německými a východoevropskými regiony v oblasti integrovaného regionálního rozvoje.
5. července 2004 se konala oficiální zahajovací konference INTERREG IIIC projektu INCORD (Integrated Concepts for Regional Development) Integrované regionální rozvojové koncepce, který je podpořen z fondů EU. Projekt spojil celkem 11 partnerů z Německa, Polska, České republiky a Estonska.
Hlavním tématem pilotního projektu realizovaného v rámci Olomouckého kraje je vytvoření integrované rozvojové koncepce pro širší okolí regionálního letiště v Přerově. Tento plán bude upřesňovat potřeby a dopady letecké dopravy v kontextu širšího okolí na regionální úrovni dvou regionů Střední Moravy (NUTS II) Olomouckého a Zlínského.
Nadnárodní spolupráce v rámci tohoto projektu byla navázána mezi těmito subjekty: Olomoucký kraj, město Ostrava v České republice, okres Drawski, Zachodniopomorské a Malopolské vojvodství a region Keila v Estonsku. Projektové partnerství spojilo celou řadu institucí: 15
Zdroje informací využité pro toto číslo: www.integrace.cz www.europeum.org.cz www.euractiv.cz www.euro-ombudsman.eu.int www.edotace.cz www.ngo-eu.cz
www.equalcr.cz www.euroskop.cz www.evropska-unie.cz www.europa.eu.int. www.evropska-brana.cz www.novinky.cz
EUROPORT- zpravodaj Klubu Evropanů Olomouckého kraje (KEOK), zapsán do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 15263. Vydává Klub Evropanů Olomouckého kraje (tř. 17. listopadu 43, Olomouc, 772 00, IČO: 266 39 807), Redakce: Tichá Kateřina, Martin Štainer, Zdeněk Beil, Marian Kišš Adresa redakce: KEOK, tř. 17. listopadu 43, 772 00 Olomouc, tel. + 420 585 220 896, email:
[email protected] Webové stránky: www.keok.cz Náklad 300 kusů. 16
