Úvod. Vážení občané olomouckého kraje, vážení příznivci členství České republiky v Evropské unii,

Úvod Vážení občané olomouckého kraje, vážení příznivci členství České republiky v Evropské unii, zdravíme Vás poprvé v letošním roce prostřednictvím zpravodaje Europortu občanského sdružení Klubu Evropanů Olomouckého kraje, který Vám přináší souhrn zajímavých informací z Evropské unie ve vztahu k České republice. Na konci roku 2005 byl Evropským parlamentem schválen rozpočet Unie pro rok 2006. Kolik z celkového rozpočtu bylo přiděleno jednotlivým oblastem a kolik finančních prostředků bylo přiděleno naší zemi se dozvíte v sekci „Rozpočet a finance EU“. Jelikož se právě nacházíme na počátku roku 2006, zařadili jsme do tohoto čísla i stručné ohlédnutí za nejdůležitějšími událostmi, které ze členství naší země ve Společenství vyplynuly. Po odmítnutí Evropské ústavy ve Francii a Nizozemsku vyzvali vedoucí představitelé vlád členských zemí k „období reflexe“, které by umožnilo uspořádat v každém členském státě intenzivní diskusi. S hlavním cílem zlepšit informovanost občanů členských zemí EU byl Evropskou komisí zahájen tzv. „Plán D pro demokracii, dialog a diskusi“, který by položil základy pro širší diskusi o budoucnosti Evropy. O tomto plánu pojednává stejnojmenně nazvaná sekce. Na dalších stranách se dočtete k jakým změnám dochází v rámci regionální podpory, která doznala nových pravidel o státní podpoře. Tyto nové pokyny se budou používat v období 2007 až 2013, což se shoduje s plánovacím obdobím strukturálních fondů EU. Evropská komise chválila i nové pokyny pro přiznávání státní podpory, která podporuje rozvoj chudších regionů, přímé investiční dotace a daňové úlevy pro obchodní společnosti. V sekci o aktuálních událostech informujeme o možnosti otevření španělského a dánského pracovního trhu pro naše občany, o průměrných hrubých mzdách ve střední Evropě v porovnání k platům českým a nechybí ani zmínka o stavu procesu budoucího rozšíření hranic EU o Bulharsko a Rumunsko. Na konci tohoto vydání poprvé zařazujeme informace o zajímavých evropských projektech realizovaných na území Olomouckého kraje, které jsou podpořené z finančních prostředků EU. Pokud i Vy pracujete na evropských projektech přispívajících k rozvoji Olomouckého kraje, rádi cíle a výstupy vašeho projektu uveřejníme v našem zpravodaji. Věříme, že i v tomto čísle naleznete mnoho zajímavých informací, a že se prostřednictvím tohoto zpravodaje opět setkáme nad aktuálními tématy evropského společenství. Za Klub Evropanů Olomouckého kraje Kateřina Tichá 2

Rozpočet a finance EU Strukturální opatření

Evropský parlament schválil rozpočet Unie na rok 2006

Parlament se s Radou dohodl nezvyšovat finanční prostředky, neboť nové členské státy mají s realizací opatření problémy. I na tento rok poslanci a členské státy nicméně souhlasí s tím, aby se prostředky i v roce 2006 podle potřeby případně navýšily.

Evropský parlament schválil koncem minulého roku návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie pro rok 2006. V dohodovacím řízení se členskými státy před druhým čtením přistoupili zástupci Parlamentu na kompromis, který počítá s výdaji ve výši 1,01 % hrubého národního důchodu (HND) neboli 111,969 miliard eur. Schválený rozpočet navíc obsahuje zvláštní ustanovení o financování evropské zahraniční politiky. Oproti letošnímu rozpočtu (1,00 % HND) se rozpočet EU na rok 2006 zvyšuje o 5,7 miliard eur.

Vnitřní politika Rada přistoupila na Parlamentem požadované navýšení výdajů na přímou podporu občanů a klíčových oblastí Lisabonské strategie o 100 milionů eur v rámci programů LIFE, SOCRATES, GRUNDTVIG, LEONARDO, podpory výzkumu a vývoje, jakož i malých a středních podniků. Parlament rovněž uvolnil část rezerv vyhrazených pro informační politiku. Poslanci dále schválil vyčlenění 9 milionů eur na boj proti terorismu a vytvoření systému rychlé výstrahy Argus.

Rada EU původně navrhovala výdaje z unijního rozpočtu ve výši 111,4 miliard eur (téměř 1,01 % HND). Evropský parlament v prvním čtení žádal zvýšení plateb na 115,4 eur (1,04 % HND); závazky měly dosáhnout 121,4 miliard eur. Europoslanci nakonec kompromisní návrh přijali. Pokud by nedošlo k dohodě o novém dlouhodobém rozpočtu EU na léta 2007-13, řídily by se budoucí výdaje právě provizorním rozpočtem na rok 2006.

Zahraniční politika Do této oblasti má jít o 275 milionů eur víc - díky uvolnění nástrojů flexibility. Rada původně trvala na výdajovém stropu ve výši 200 milionů eur. Využití nástroje flexibility umožní Unii finančně podpořit obnovu Iráku a oblastí postiženým v prosinci 2004 tsunami, jakož i africké, karibské a tichomořské země (AKT), jichž se negativně dotkne reforma dovozu cukru do EU. Dohoda rovněž počítá s vyššími výdaji na Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku (EBOP) ve výši 102,6 milionů eur - o

Zemědělství a rozvoj venkova Parlament žádal platby ve výši navrhované Komisí a odmítal škrty, které navrhla Rada. Ta má nicméně u většiny výdajů tohoto okruhu poslední slovo, neboť jde o "povinné výdajové položky". EP nicméně uvítal zvýšení rozpočtu na potravinový program "Food for poor people" („Potraviny pro chudé“). 3

40 milionů eur víc než letos. Evropská parlament a Rada EU navíc každé čtvrtletí projednávají aktivity v této oblasti.

mezi nevládními organizacemi, že jednotlivé předpisy tohoto Nařízení, především týkající se zálohových plateb, značně ztěžují účast NNO na evropských programech.

Firemní daně? Evropská inspirovala Slovenskem

Finanční nařízení je každé tři roky aktualizováno, popřípadě vždy, jakmile vyvstane nutnost jeho přezkumu. Nová verze finančního nařízení byla jednomyslně přijata Radou v červnu 2002 po úspěšně uzavřeném dohodovacím řízení s Evropským parlamentem. K jejímu vypracování podstatnou měrou přispěl i Účetní dvůr. V prosinci 2002 přijala Komise po rozsáhlých konzultacích s ostatními orgány prováděcí pravidla nové verze finančního nařízení. Obě nařízení, která se dotýkají všech orgánů, vstoupila v platnost dnem 1. ledna 2003.

unie

se

Státy Evropské unie by měly mít od roku 2008 společný základ firemních daní. Přeje si to Evropská komise, podle které by měl daňový základ podobně jako na Slovensku obsahovat co nejméně výjimek. Pro české podniky by to znamenalo faktické zvýšení daní, protože by přišly o řadu výjimek, které jim umožňují daně snižovat. Komise věří, že konsolidovaný daňový základ usnadní firmám výpočet daní v rámci unie a sníží tak náklady na administrativu. Má také zvýšit konkurenceschopnost firem. Daňové příjmy státních pokladen však nemají být poškozeny. Unie přitom výběr daní i výši daňové sazby ponechá plně v pravomoci jednotlivých členských států.

Hlavní cíle přezkumu prováděného Komisí: -Zvýšit účinnost a průhlednost uplatňování těchto předpisů. V řadě případů není nutno předpisy měnit, ale je zapotřebí vyjasnit jejich výklad a užití. - Pro smlouvy a granty zjednodušit procesní požadavky a požadavky na dokumentaci (zejména u grantů s nízkou hodnotou) a zajistit, aby požadavky byly úměrné příslušným nákladům a rizikům. Tento proces zjednodušování byl zahájen probíhajícím („urychleným“) přezkumem prováděcích pravidel; bude dále doplněn řádným přezkumem prováděcích pravidel spojeným s přezkumem finančního nařízení. - U grantů zjednodušit požadavky na předchozí ověření i finančních a právních záruk: zajistit, aby tyto

Návrh jednotného základu se však nezamlouvá některým zemím a proti návrhu zatím vystupují Velká Británie, Irsko či Estonsko. Rozpaky vyvolal i u českých europoslanců. Komise chce také rovněž zjednodušit systém daní z přidané hodnoty. Chystají se změny Finančního nařízení Rady Finanční nařízení Rady stanovuje podmínky čerpání evropských grantů. V poslední době sílily hlasy především 4

Ve druhé etapě do 2. čtvrtletí 2009 se Česká republika bude snažit o splnění kritérií ERM II a začne připravovat legislativní změny zabezpečující vstup ČR do eurozóny. V následující fázi do 31. prosince 2009 musí stát ve spolupráci s Českou národní bankou zabezpečit potřebné množství eurových bankovek a mincí. Bankomaty i platební terminály musejí být přeprogramovány na společnou měnu.

požadavky i administrativní zátěž příjemců byly úměrné jejich nákladům a rizikům. -Vyjasnit a zpřehlednit pravidla pro správu prostředků. Organizace občanské společnosti za sebe žádají, aby každá novelizace finančního nařízení byla provedena po konzultaci s Komisí za vzájemného porozumění a maje na paměti potřebu náležitého finančního řízení na obou stranách. EHSV podporuje tento požadavek, ale připomíná, že každé rozhodnutí by mělo být přijato bez porušení zásady řádné a průhledné správy veřejných financí. Ministerstvo financí ČR harmonogram přijetí eura

V poslední etapě, která začne 1. ledna 2010, budou postupně z oběhu staženy koruny. Jeden až dva roky pak bude pokračovat dvojí oceňování zboží v euru a v korunách. ČR euro přijme zřejmě naráz, tedy podle scénáře takzvaného velkého třesku. Tato varianta je podle analytiků lepší a levnější než postupné stahování koruny z oběhu.

nastínilo

Česká republika bude znát do konce roku 2006 podrobný plán na přijetí eura. Česká republika chce dle přijatého plánu přijmout evropskou měnu 1. ledna 2010.

Celkové vyčíslení přechodu na jednotnou měnu ale zatím známé není. Předběžné datum přijetí eura navíc nemusí být konečné. Na základě konzultace s ČNB stanoví definitivní termín vláda. Vstup ČR do eurozóny navíc musí schválit Rada EU. Přesto většina ekonomů nepochybuje, že naše země zavede společnou evropskou měnu v roce 2010. Nasvědčují tomu i ekonomické ukazatele. ČR však nebude prvním z nových členů EU, která euro zavede. Již v roce 2007 chtějí euro používat Estonsko, Slovinsko a Litva. O rok později tak učiní zřejmě Lotyšsko, Malta a Kypr. Slovensko plánuje přechod na novou měnu v roce 2009. Největší zpoždění hrozí Polsku a Maďarsku.

V první etapě před přijetím eura by měla vzniknout tzv. Národní koordinační skupina, vláda přijme podrobný scénář přechodu na euro a Česká republika rozhodne o termínu vstupu do kurzového režimu ERM II, který sváže kurz koruny s eurem. Začne rovněž první vlna osvětové kampaně o výhodách eura. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky bude podobu kampaně zahrnovat až národní plán. "Počítáme s tím, že se státní rozpočet na tomto bude podílet. Nevylučuji že už to může být zčásti otázka rozpočtu pro rok 2007," dodal. Druhá etapa potrvá do roku 2007. 5

Nejdůležitější události v EU ve vztahu k ČR v roce 2005 LEDEN 18. - Ministři financí EU schválili aktualizovaný český makroekonomický program a vyzvali ČR k přísnější rozpočtové politice, zejména k reformě důchodů a zdravotnictví. 27. - Evropská komise (EK) oznámila, že ČR má ze všech 25 zemí EU nejhorší skóre v přejímání unijní legislativy v oblasti jednotného vnitřního trhu. 31. - Ministři EU schválili pozastavení diplomatických sankcí vůči Kubě; šéf české diplomacie Cyril Svoboda prosadil, že členské země budou moci i nadále zvát i na svá zastupitelství na Kubě kubánské disidenty.

dopravě; stejný postup zvolila EU proti dalším 19 členským zemím unie. 18. - EK požádala ČR o vysvětlení v případě nedodržování předpisů o registraci dovážených ojetých vozidel. 21. - EK zahájila vůči ČR řízení pro porušení předpisů o dálničních známkách pro nákladní dopravu 23. - Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS) podala na ČR stížnost k EK kvůli neprůhlednosti stanovení cen a úhrad léků. DUBEN 12. - EK schválila český Národní alokační plán obchodování s emisemi skleníkových plynů. 20. - Místopředseda EP Roca VidalQuadras a předseda ústavního výboru EP Jo Leinen vyjádřili jménem EP znepokojení nad odmítavým postojem prezidenta Václava Klause k evropské ústavě. 22. - EK schválila prodej českého holdingu Unipetrol polskému petrochemickému gigantu PKN Orlen. 28. - EP v rezoluci odsoudil diskriminaci Romů v EU; od ČR žádal zrušení vepřína v místech bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku.

ÚNOR 2. - Prezident Václav Klaus požádal Ústavní soud (ÚS) o vyjádření, zda je evropská ústava v souladu s českou. ÚS mu sdělil, že o takové vyjádření prezident může požádat, až bude ústava schválena a předložena prezidentovi k podpisu. 3. - Skupina pravicových poslanců Evropského parlamentu (EP) z bývalých komunistických zemí včetně Jana Zahradila (ODS) podpořila požadavek, aby se případný celounijní zákaz nacistických symbolů rozšířil také na symboly komunistické. 9. - EK schválila pětiletý program sociální politiky EU předložený českým komisařem Vladimírem Špidlou.

KVĚTEN 12. - Skupina poslanců EP, včetně Vladimíra Železného a Miloslava Ransdorfa, předložila návrh na vyslovení nedůvěry Evropské komisi kvůli objasnění vztahů jejího předsedy Josého Barrosa s řeckým podnikatelem Spirem Lacisem. Plénum EP návrh zamítlo 8. června 2005.

BŘEZEN 3. - K tomuto datu měla ČR 64 směrnic EU nepřevedených v termínu do národního práva a byla tak v EU na 19. místě. 16. - EK zahájila vůči ČR řízení ve věci bilaterální smlouvy ČR s USA o letecké 6

ČERVEN 29. - Poslanecká sněmovna schválila obecný zákon o referendu. Podle předlohy by se mohlo konat všelidové hlasování o zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu a rovněž o evropské ústavě.

13. - EK zveřejnila žebříček rychlosti přejímání evropských směrnic: ČR skončila na 20. příčce, jako nejhorší z deseti nových členských zemí. ŘÍJEN 13. - EP zbavil imunity europoslance Vladimíra Železného. 16. - Vláda poslala do Bruselu takzvaný Národní program reforem pro příští tři roky. 19. - EK zaslala ČR varování stran směrnice o tvorbě cen léčiv a jejich hrazení z veřejného zdravotního pojištění. 20. - Brusel povolil ČR podpořit uhelný průmysl 74 miliony eur na následky hornické činnosti v letech 2003 až 2007.

ČERVENEC 7. - EK poslala České republice varování kvůli předpisu o omezovačích rychlosti v autobusech, mikrobusech a nákladních autech, kvůli finančním vztahům ve veřejných službách a nepřenositelnosti mobilních telefonních čísel mezi operátory. 11. - EK upozornila ČR, že nepřevedla do svého práva unijní směrnici o hluku z roku 2002, a o dva dny později udělala EK totéž kvůli směrnici o autorském právu z roku 2001. 20. - EK jmenovala bývalého komisaře Pavla Teličku jedním ze šesti koordinátorů prioritních transevropských železničních sítí; na starost bude mít výstavbu a modernizaci železnice Rail Baltica z Varšavy do Helsinek.

LISTOPAD 3. - Česká policie zadržela osm lidí, včetně někdejšího náměstka bývalého ministra pro místní rozvoj, kvůli zpronevěře prostředků z evropského předvstupního fondu PHARE. 4. - EK zveřejnila zprávu o stavu připravenosti nových členských zemí EU na přijetí eura; ČR zatím splnila jen jeden úkol z celkových 38, které jsou nutné k přijetí eura; méně pokročilo již jenom Polsko; Slovensko již splnilo 22 kroků. 18. - Předseda EK José Barroso v Praze slavnostně otevřel Eurocentrum a poprvé představil takzvaný plán D (dialog, debata a demokracie) na širokou debatu o budoucnosti unie. 24. - EK upozornila Českou republiku, že svým přístupem k autorským právům porušuje několik mezinárodních úmluv.

SRPEN 3. - EK spustila proti ČR (a dalším 12 zemím EU) řízení pro porušení finančního práva na vnitřním trhu; ČR komise vytkla mj. nepřevzetí směrnic o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty, o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí a pojišťoven. ZÁŘÍ 5. - EU vyjádřila nesouhlas s novým programem podpory zakládání zahraničních obchodních zastoupení českých firem, který v červenci spustila agentura CzechTrade. Podle EU je program nepovolenou veřejnou podporou.

PROSINEC 17. - Na Summitu EU byl schválen rozpočet EU pro období 2007-2013. ČR by měla v tomto období získat čistý příjem až 93 miliard Kč ročně. 7

„Plán D“ Evropská komise zahajuje „PLÁN D pro demokracii, dialog a diskusi“ Evropská komise dnes zahájila svůj Plán D (demokracie, dialog, diskuse), který položí základy pro širší diskusi o budoucnosti Evropy, k níž by mělo dojít v nadcházejících měsících. Po odmítnutí Evropské ústavy ve Francii a Nizozemsku vyzvali vedoucí představitelé vlád k „období reflexe“, které by umožnilo uspořádat v každém členském státě intenzivní diskusi. Vnitrostátní diskuse musejí být v konečném důsledku řízeny samotnými vládami, zatímco klíčovou úlohou Komise je tento proces usnadnit. „Plán D – demokracie, dialog a diskuse“ vytváří prostřednictvím národních vlád rámec pro diskusi o budoucnosti Evropy ve všech 25 členských státech. Cíl je jasný. Dosáhnout nové politické shody o správných politikách, které Evropě umožní vyrovnat se s problémy 21. století.

těchto problémů, musí se obnovit. Plán D by měl vnést do Evropské unie více demokracie, měl by vyvolat širokou veřejnou diskusi a vést k dosažení nové shody o budoucím směřování EU. Je na členských státech, aby tento proces uvedly do života. Proto dnes vyzývám vlády všech členských států, aby se chopily této příležitosti zahájit diskuse s novou energií a stát se hybnou silou změn v Evropě.“ Mezi hlavní prvky Plánu D pat ří: Vyvolávat diskusi Všechny členské státy se zavázaly, že uspořádají rozsáhlou celostátní diskusi o budoucnosti Evropy. Tyto diskuse jsou těžištěm Plánu D – Komise v nich hraje spíše pomocnou úlohu a nenahrazuje členské státy. Pomocí Plánu D se však snaží vytvořit společný rámec pro 25 vnitrostátních diskusí, seznámit vlády členských států s potenciálními vzory a strukturami (např. s Národním fórem vytvořeným v Irsku) a navrhnout některé společné postupy a nejvýznamnější témata.

Paní Margot Wallströmová, místopředsedkyně Komise odpovědná za vztahy s institucemi a komunikační strategii, dnes při zahájení plánu prohlásila: „Plán D spočívá v diskusi, dialogu a schopnosti naslouchat. Je prostředkem, který umožňuje využít politické myšlení k tomu, aby přineslo změny. Lidé stojí před problémy, které přináší globalizace, a zajímá je, jak se bude dále vyvíjet zaměstnanost, důchodové zabezpečení, migrace a životní úroveň. Aby Evropa mohla přispět k řešení

Zpětná vazba Komise připraví postup pro předávání získaných informací. První jednání o obsahu vnitrostátních diskusí by se mělo uskutečnit v dubnu 2006. Dne 9. 8

května 2006 bude uspořádána Evropská konference o budoucnosti Evropy, na níž bude možné shrnout hlavní závěry diskusí. Komise poté vypracuje souhrnnou zprávu o vnitrostátních diskusích a předloží ji Evropské radě, která bude zasedat v červnu 2006 pod rakouským předsednictvím. Celý tento proces by měl dále vést k vypracování konkrétního plánu pro budoucnost Evropy.

evropských politikách. Komise bude usilovat o to, aby vše probíhalo ve spolupráci s Evropským parlamentem a dalšími orgány EU. Tyto akce budou zahrnovat časté návštěvy komisařů v členských státech, podporu projektů evropských občanů, úsilí o větší otevřenost práce Rady, posílení přítomnosti komisařů v parlamentech členských zemí, vytvoření sítě „Evropských vyslanců dobré vůle“, kteří přispějí ke zviditelnění evropské diskuse, a další podporu projektů na zvýšení volební účasti. Zmíněné iniciativy budou probíhat během celého funkčního období Komise vedené předsedou Barrosem a budou pokračovat i později.

Klíčové iniciativy k posílení dialogu Komise navrhuje 13 konkrétních evropských iniciativ zaměřených na podporu široké diskuse, účasti občanů a skutečného dialogu o

Studium v EU akademický rok studovat do ciziny kolem 4000 Čechů a tisícovky Slováků. Čeští studenti jezdí v rámci programu nejvíce do sousedního Německa, předminulý akademický rok jich tam prostřednictvím Erasmu studovalo přes 900.

Studenti v rámci Erasmu dostanou vyšší stipendia Evropský parlament schválil koncem října 2006 požadavek, aby se stipendia pro studenty, kteří využívají evropský program Erasmus, zvýšila z dnešních 150 eur měsíčně (4500 Kč) na 210 (6300 Kč) v roce 2007. Stipendia mají ale růst i později, aby se v roce 2013 dostala až na 300 eur (9000 Kč). Parlament navrhl výrazně zvednout také výdaje na další vzdělávací, kulturní a mediální programy EU. Jeho požadavky jsou pouze teoretické, protože EU zatím nemá na léta 2007-13 rámcový rozpočet. Lze je však považovat za dodatečnou formu nátlaku, aby členské státy schválily financování EU v dostatečné výši.

Celkově parlament žádá, aby EU v letech 2007-13 vydala na vzdělávací programy (Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig a Jean Monnet) 14,377 miliardy eur, tedy o 757 milionů více, než navrhuje Evropská komise.. Poslanci také odhlasovali podstatné zvýšení prostředků pro programy kulturních výměn a na podporu záchrany kulturního dědictví - žádají celých 600 milionů eur na sedm let, což je prudký skok ve srovnání s 236,5 milionu na nynější období 1999- 2006. Komise navrhla 408 milionů.

Díky programu Erasmus odjelo uplynulý 9

Regionální podpora 2007- 2013 regionálního rozvoje na léta 2007 – 2013“.

Státní podpora: Komise schválila nové pokyny k regionální podpoře na léta 2007 – 2013

Podle platných pokynů žije 52,2 % obyvatel EU-25 v regionech způsobilých pro regionální státní podporu, přičemž 35,2 % obyvatelstva EU-25 žije v regionech, jež se považují za znevýhodněné ve srovnání s celkovým průměrem EU25, a způsobilých pro nejvyšší míru podpory (40 % – 50 %), a 18 % žije v relativně méně znevýhodněných regionech a jsou tudíž způsobilé pro nižší míru podpory ve výši 10 % – 20%.

Evropská komise schválila nové pokyny k regionální podpoře podle pravidel Smlouvy o ES o státní podpoře. Tyto nové pokyny se budou používat v období let 2007 až 2013, což se shoduje s příštím plánovacím obdobím strukturálních fondů EU. Pokyny stanoví pravidla pro přiznávání státní podpory, která podporuje rozvoj chudších regionů, a týkají se takových podpor, jako jsou přímé investiční dotace a daňové úlevy pro obchodní spole čnosti.

Podle nových pokynů je celková míra pokrytí obyvatelstva regionální státní podporou stanovena na 43,1 % počtu obyvatel EU-25. Toto kritérium zahrnuje záchrannou sociální síť, aby se zajistilo, že žádný členský stát nepřijde o více než 50 % svého současného oprávnění. Regiony s HDP/obyv. nižším než 75 % průměru EU-25 (tj. znevýhodněné regiony) splňují podmínky pro nejvyšší míru podpory jakož i pro provozní podporu (regionální podpora, jejímž cílem je snížit běžné výdaje obchodní společnosti). V těchto regionech žije 27,7 % obyvatel EU-25.

Pokyny upřesňují pravidla výběru regionů způsobilých pro regionální podporu a vymezují nejvyšší přípustnou úroveň této podpory v souladu s politikou soudržnosti EU a požadavkem Evropské rady na nižší a cílenější státní podpory. Nové pokyny mění zaměření regionální podpory na nejchudší regiony rozšířené Unie a současně počítají s potřebou zvýšit konkurenceschopnost a zajistit plynulý přechod. Členka Komise pro hospodářskou soutěž Neelie Kroes uvedla: „Pokyny vytvářejí optimální rovnováhu mezi různými dotčenými zájmy, podporují naše cíle ohledně soudržnosti a přispívají k lepšímu zaměření akčních plánů státní podpory na poskytování nižšího objemu lépe zacílených podpor. Těší mě, že jsme přezkum dokončili včas, aby členské státy mohly připravit své strategie

Tyto regiony byly rozděleny do tří kategorií vzhledem k tomu, že mezi nimi panují obrovské rozdíly v bohatství v rozmezí od 32,2 % do 74,9 % průměru Společenství. To znamená, že pokud se regionální podpora poskytne velkým podnikům 10

pokrytí obyvatelstva a některých dalších minimálních podmínek, jejichž smyslem je zamezit zneužívání podpory.

v těchto regionech, maximální míra podpory vypadá takto: Regionální HDP jako podíl (%) HDP EU-25 <75% <60% <45%

Maximální Podíl (%) míra populace podpory EU-25 pro velké podniky 14.05% 30% 6.30% 40% 7.37% 50%

Pro regiony, které postihne nejhlubší snížení míry podpory, se počítá s přechodným režimem do roku 2010, který bude do roku 2008 platit také pro regiony, jež o svou způsobilost přijdou podle nových pokynů. Míru podpory lze zvyšovat o 20 % ve všech podporovaných oblastech, pokud je podpora poskytnuta malým podnikům, a o 10 %, pokud je poskytnuta středně velkým podnikům. Aby se povzbudil rozběh nových podniků v podporovaných oblastech, bude povolena nová forma podpory, která se bude vztahovat na zakládání a rozšiřování malých podniků během prvních pěti let jejich existence.

Kritérium zvláštního znevýhodnění pak splňují i nejvzdálenější regiony bez ohledu na jejich relativní HDP. Takzvané „regiony se statistickým účinkem“, jejichž HDP je nižší než 75 % HDP v EU-15, ale vyšší než 75 % HDP v EU-25 (3,6 % obyvatel EU-25), mohou využít výhod přechodného statusu „znevýhodněných“ a až do 31. prosince 2010 plnit podmínky pro nejnižší míru podpory pro velké společnosti. V roku 2010 bude situace v těchto regionech přezkoumána. Pokud se jejich situace zhorší, budou moci nadále využívat daných výhod. V opačném případě budou od 1. ledna 2011 způsobilé ke 20% míře podpory.

Proti vylidňování oblastí s nejnižší hustotou obyvatelstva bude sloužit nová forma provozní podpory a budou zjednodušena pravidla poskytování provozní podpory v nejvzdálenějších regionech. Nové pokyny obsahují též řadu dalších změn, jejichž smyslem je zprůhlednit a zjednodušit současná pravidla. Do pokynů k regionální podpoře byla poprvé včleněna pravidla o velkých investičních projektech v hodnotě nad 50 milionů EUR.

Co se týče regionů, jejichž HDP na obyvatele dosahuje více než 75 % průměrného HDP/obyv. v EU-25, členské státy budou moci přiznávat nižší míru regionální podpory (mezi 10 % a 15 % oblastem, které samy vymezí v souladu s vnitrostátní politikou regionálního rozvoje, při respektování podmínky maximálního

11

Aktuality Svoboda: Pracovní trh pro Čechy nyní zřejmě uvolní Španělsko

hromadně za prací neodcházejí. Tamní vlády ale budou posuzovat všechny nové členské země dohromady, takže Praha bude zřejmě muset počkat, až začne západní Evropa stejně vnímat například také Polsko a další státy z bývalého komunistického bloku. ČR vůči západoevropských vládám žádná odvetná opatření nechystá, naopak bude prosazovat, aby na český pracovní trh měly po svém vstupu do EU volný přístup také Bulhaři a Rumuni, dodal Svoboda.

Po Británii, Irsku a Švédsku by letos mohlo pro Čechy otevřít svůj pracovní trh Španělsko, řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Španělsko dalo silný příslib, že učiní liberalizační krok, nebude tedy dále trvat na přechodném období," prohlásil Svoboda. V lednu nebo v únoru Evropská komise vydá zprávu, která by měla potvrdit, že možnost zaměstnávat lidi uvnitř EU bez omezení je potřebné. "Zatím však nemáme signály, že by další země šly touto liberalizační cestou," řekl Svoboda.

Další země, která má v plánu přehodnotit po vydání hodnotící zprávy Evropskou komisí svůj přístup k uchazečům o práci z České republiky je Dánsko. Dánský premiér A.F. Rasmussen přislíbil po schůzce s premiérem ČR pružnější přístup dánských úřadů k udělování pracovních povolení pro české občany, kteří si budou v Dánsku hledat zaměstnání.

Letos v květnu skončí dvouleté období, po kterém staré země EU přehodnotí, zda jsou pracovní omezení pro nové členské země opodstatněná. Další šance na změnu přijdou za tři roky a poslední bariéry musí zmizet v roce 2011.

ČR je v přebírání evropské legislativy stále na konci žebříčku

Šéf české diplomacie dnes upozornil na to, že čeští občané ale mohou v jiných členských zemích včetně Rakouska a Německa pracovat už nyní. "Máme dvoustranné smlouvy o kvótách. Ti, kteří tam chtějí pracovat, už tam pracují," tvrdí. V případě Německa přitom tyto kvóty podle Svobody nejsou naplněny. S Vídní nyní česká diplomacie domlouvá novou dohodu o recipročním zaměstnávání odborníků.

Česká republika zůstává nejhorším z nováčků v Evropské unii, pokud jde o rychlost přebírání směrnic. V tabulce, kterou uveřejnil generální sekretariát Evropské komise, skončila ČR opět dvacátá v "pětadvacítce", zatímco Slovensko poskočilo z 19. na 11. příčku a dostalo se i nad unijní průměr. Česká republika měla podle EK zapracovat do svého práva k 4. listopadu celkem 2631 směrnic, ale do Bruselu nahlásilo převzetí 2594 direktiv. Tedy jen o devět více, než v

Češi podle ministra zahraničí nepředstavují pro pracovní trhy západní Evropy žádnou hrozbu, nikam 12

nebo Varšavě. Podle poslední studie švýcarské banky UBS asi 17 minut. Ale Irovi stačí jenom poloviční doba.

září, kdy mu chybělo k dokonalosti 30 direktiv. Percentuálně tedy dopadlo ještě hůře, výkon klesl z 98,85 na 98,59 procenta.

Výmluvné je i další srovnání, tentokrát s vyspělejším sousedem. Průměrný český plat přepočítaný na eura podle směnného kursu nyní dosahuje asi 565 eur. Ale v Rakousku je to ještě o necelé dva tisíce více.

Unijní průměr nyní činil 98.92 procenta. Hůře než Češi si vedli jen Francouzi, Portugalci, Italové, Řekové a Lucemburčané. Ti skončili v tabulce opět poslední, když jejich výkonu chyběly do 100 procent téměř tři body.

"Úplné vyrovnání mezd v Evropě je pouze hypotetické. S ohledem na kvalitu pracovní síly, produktivitu práce a strukturu ekonomiky vždy budou existovat rozdíly," podotkla ekonomka Helena Horská. Pokud by se však v České republice udržel alespoň čtyřprocentní reálný růst mezd, mohla by se západní Evropou přibližně srovnat krok za necelá dvě desetiletí.

Nejvzornější Litvu dělilo od dokonalosti osm směrnic; žebříčku vévodí s plněním na 99,7 procenta. Na druhé místo postoupilo Polsko, následovalo Německo, Maďarsko, Dánsko a Finsko. Ačkoliv poslední, červencové srovnání vyznělo pro ČR nelichotivě, Praha během roku stáhla manko ze čtvrtiny nepřevedených předpisů o vnitřním trhu na 3,6 procenta, což představovalo druhé největší zlepšení po Maltě. Porovnání novějších čísel s úsilím ostatních členů však chybí, mezitím také naběhly termíny pro převedení dalších direktiv.

Mnohem déle by to dorovnání mělo trvat na Slovensku. "Je opravdu těžké o tom spekulovat. Myslím, že dříve než za třicet let to nebude," míní ekonomka ze slovenské filiálky ING Wholesale Banking. Nejrychlejší mzdový růst od roku 2000 do současnosti předvedlo Maďarsko, kde meziročně v průměru činil 14 procent a s ohledem na inflaci, tedy reálně, asi sedm procent. Ještě v roce 2000 Maďar v průměru vydělával asi 80 procent toho, co Čech, nyní jsou na tom oba přibližně stejně.

Ve střední Evropě patří české platy ke špičce Češi si prozatím nemají důvod stěžovat, že jim rostou mzdy pomalu. V letech 2000 až 2005 se reálně zlepšovaly o více než čtyři procenta ročně, což je druhý nejlepší ukazatel za Maďarskem. Velkou zásluhu na tom má nízká inflace, která naopak ukrajovala z reálného výdělku Slovákům. V Praze se na kilogram chleba musí pracovat stejně dlouho jako v Paříži

Druhou nejvyšší rychlost v uplynulých pěti letech nabralo tempo růstu nominálních mezd na Slovensku. Ale hodně z něho ukrajovala vysoká inflace. Kvůli ní v roce 2003 reálná mzda klesla o dvě procenta. Za období 2000 - 2005 si Slováci reálně polepšili jen o 12 procent. A to jenom díky 13

Vstup Rumunska a Bulharska v roce 2007 je stále nejistý

tomu, že se vydařil loňský rok. Jeho ukazatel 6,2 procenta byl nejvyšší ve střední Evropě. Průměrná mzda se dostala na 17 260 slovenských korun.

Dohodu o rozšíření EU o Rumunsko a Bulharsko, která byla na unijní úrovni podepsána v dubnu 2005, ratifikovalo teprve šest členských zemí. Pro přijetí jakéhokoli nového státu je však ale zásadním předpokladem ratifikace všemi 25 členy. Nejčastěji se poukazuje na to, že obě země přes upozornění EK nedokázaly dosáhnout výraznějších úspěchů v boji proti korupci. Hrozí tedy posun jejich přijetí na leden 2008.

Tab.: Průměrná hrubá mzda ve střední Evropě (měsíčně, rok 2004 v eurech) Země Rakousko Slovinsko Česká republika Polsko Maďarsko Slovensko

Průměrná hrubá mzda 2.545 1.121 565 505 579 395

Z dosavadních členských zemí ratifikovaly dohodu o přistoupení Rumunska a Bulharska zatím jen Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Kypr, Řecko a Estonsko. Česká republika a Itálie hodlají ratifikační proces dokončit v dohledné době, Rakousko to slíbilo udělat do konce svého předsednictví unii, tedy do 30. června.

Hlavním měřítkem zájmu zahraničních investorů je právě výše hrubé mzdy. Zahraničního investora tak nejlevněji vyjde právě Slovensko, kde je průměrná mzda v eurech asi o 30 procent nižší než v Česko republice či Maďarsku. Platovou laťku ve střední Evropě nejvýše nasadily finanční sektor a telekomunikace. Slovenské finanční instituce v průměru platí skoro dvakrát tolik (zhruba 32 tisíc slovenských korun), než je celostátní průměr. V Polsku bankám s platem 4032 zlotých měsíčně (30 tisíc korun) šlape na paty důlní průmysl (těžba uhlí, mědi) s 3925 zlotými. Ještě štědřejší jsou maďarské banky s průměrem 335 tisíc forintů (přes 38 tisíc korun). Textilky platí jenom 83 tisíc forintů. Na chvostu mzdového žebříčku jsou ve střední Evropě ještě hotely, zdravotnictví, školství a zemědělství.

Evropská komise chystá opatření na zvýšení aktivního sociálního začleňování osob s postižením v Evropské unii Komise představila sérii opatření, které mají za cíl zlepšit sociální postavení a život osob s postižením v Evropské unii v období 2006-2007. Ve svém Sdělení Komise konstatuje, že aktivnější sociálního začleňování je možné dosáhnout mj. skrze zvyšování povědomí o této problematice mezi malými a středními podniky. Mezi další navrhované kroky patří i revize toho, jak Evropský sociální fond napomáhá zaměstnanosti těchto osob, podpoře koncepce jejich nezávislosti, 14

rovnosti příležitostí pro ně, jejich vzdělávání a profesnímu školení.

Evropský fond regionálního rozvoje, který byl v nové finanční perspektivě určen jako možný zdroj financování projektů zaměřených na bydlení. Budou se proto snažit, aby se z fondu daly hradit i úpravy sídlišť.

Tyto návrhy a opatření budou nyní předmětem diskuse na konferenci Evropský den osob s postižením v Bruselu.

Země V4 nyní formulovaly alternativní znění příslušných odstavců, které předloží do Evropské komise. Návrh musí následně potvrdit i Evropský parlament. Definitivní stanovisko se očekává zhruba do konce tohoto léta. Česká republika by na účely oprav chtěla získat ročně až miliardu korun. Tato částka by ovšem tvořila jen zlomek celkových nákladů. Větší podíl by stejně jako dosud plynul ze Státního fondu rozvoje bydlení. Podle dřívějších odhadů se náklady na opravy bytů a domů v panelákových sídlištích pohybují mezi 300 a 400 miliardy Kč.

V4 bude usilovat o unijní peníze za obnovu panelových domů Země visegrádské čtyřky se dohodly na společném návrhu, který má pomoci k čerpání peněz evropských fondů na obnovu zastaralých bytových domů. Možnost čerpat evropské zdroje na tyto účely se otevřela s nedávným schválením finanční perspektivy pro období 2007-2013. Postkomunistické země by rády k obnově panelových domů využily

Podpořené evropské projekty na území Olomouckého kraje Projekt SMILE

Leonardo

da

Vinci

experimentální záležitost, která povede k hledání profesionálního zaměstnání včetně integrace těchto osob na našem území.

–

Problematikou vzdělání a zaměstnání cizinců na území Olomouckého kraje se zabývá pilotní Projekt Leonardo da Vinci – SMILE (System for migrants – integration as life help through education).

Prvořadým úkolem je nabídnout cizincům kvalifikované vzdělání ve zdravotnické péči na pozici „všeobecný sanitář“. Na výukovou část, která se nyní blíží ke konci, dále navazují podpůrné akce související s nalezením a udržením zaměstnání, ale také podporou se začleněním do života naší společnosti. Jedná se o širší možnost pochopení, poznání a vzájemného soužití odlišných kultur, které spolu nacházejí společný život na

Hlavním cílem tohoto projektu je integrace cizinců žijících na území České republiky, respektive Olomouckého kraje, skrze získání odborného vzdělání a nalezení následného uplatnění. Jedná se o 15

území jediného státu. Výsledky prací projektových partnerů budou nakonec shrnuty do „Mezinárodního průvodce“, který bude souhrnně popisovat základní principy a odlišnosti integrace v zemích EU.

v projektu je doprovod při hledání zaměstnání a integraci migrantů. (www.cepac.cz). EDUKOL vzdělávací a poradenské sdružení s.r.o. Předním úkolem je zajištění vzdělávací části projektu. (www.edukol.cz)

Projekt trvá od října 2004, do října roku 2007. Jedná se o mezinárodní pilotní projekt financovaný ze 70% z prostředků Evropské unie, jehož partnery je celkem třináct organizací z Německa, Nizozemí, Polska a České republiky. Partnerskými organizacemi na území ČR jsou:

Bulharský kulturně-osvětový klub Hlavním úkolem této organizace je poskytování socio-kulturní podpůrné péče včetně integrace. ([email protected]) Pomocnou organizací v projektu SMILE je také Úřad práce Olomouc, Charita Olomouc a Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzity Palackého v Olomouci.

Sdružení CEPAC Morava – sdružení pro přípravu a dlouhodobý doprovod zakladatelů malých a středních podniků. Hlavní úlohou této organizace Zdroje využité pro zpracování tohoto čísla www.euroskop.cz www.evropska-unie.cz www.evropska-brana.cz www.novinky.cz http://epp.eurostat.cec.eu.int www.mfcr.cz www.csas.cz www.europeum.org

www.integrace.cz www.euractiv.cz www.edotace.cz www.ngo-eu.cz www.kr-olomoucky.cz http://europa.eu.int/comm/eurostat/ www.ngo-eu.cz

EUROPORT- zpravodaj Klubu Evropanů Olomouckého kraje (KEOK), zapsán do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 15263. Vydává Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc, 772 00, IČO 266 39 807, Redakce: Kateřina Tichá, Martin Štainer, Marian Kišš Adresa redakce: KEOK, tř. 17. listopadu 43, 772 00 Olomouc, tel. + 420585220 896, email: [email protected] Webové stránky: www.klubevropanu.cz Náklad 500 kusů (zpravodaj je rovněž rozesílán v e-mailové podobě na 800 adres v Olomouckém kraji).

16