Úvod Vážení občané olomouckého kraje, vážení příznivci členství České republiky v Evropské unii, i když jsme v době prázdnin a času odpočinku, dění v Evropské unii se nezastavilo a přináší stále nové informace a okolnosti dotýkající se našeho členství. Nejdiskutovanější téma posledních dnů je jistě schvalovací proces „Návrhu ústavní smlouvy pro Evropu“ a prodloužení jejího ratifikačního období. Tomuto tématu se nemohou vyhnout ani následující stránky, na kterých přinášíme přehled současného stavu schvalovacího procesu v jednotlivých členských zemích. Stručně přinášíme informace týkající se neúspěšného jednání Evropské rady jednající o evropského rozpočtu na léta 2007-2013. Evropská unie je od prvního července vedena předsednictvím Velké Británie, která bude následujících šest měsíců určovat základní směr Společenství. Jaké si klade Velká Británie v čele s jejím ministerským předsedou Tony Blairem hlavní cíle a co pokládá za své priority se můžete dočíst v sekci „Předsednictví EU“. Následující sekce hovoří o možnosti vstupu České republiky a ostatních nových členských státu do oblasti Schengenského prostoru. Červencové číslo Europortu přináší i praktické informace o možnostech a využitích „Europasu“, který slouží nejen jako identifikační karta obsahující údaje o dosaženém vzdělání získaném doma i v zahraničí, ale také jako seznam různorodých schopností a dovedností, které jednotlivec získal. Jak v dnešních dnech vypadá situace Bulharska a Rumunska, které se snaží vstoupit do Unie, co je hlavní překážkou Chorvatska při zahájení přístupových rozhovorů a jak vnímá podmínky vstupu do EU Turecko, se dočtete v sekci „Rozšíření EU“. Nechybí ani stálá sekce „Aktuality“, která je následovaná návrhy o budoucí podobě strukturálních fondů pro období 2007-2013. Na jaké úrovni efektivity lobbování jsou neziskové organizace v Evropské unii a jak je vnímají vysoce postavení představitelé evropských institucích se dočtete v poslední sekci nazvané „Neziskový sektor v EU“. Rádi bychom Vás také předběžně upozornili na měsíc září, kdy budou Klubem Evropanů Olomouckého kraje pořádány dvě veřejné besedy. První se bude týkat tématu evropského občanství, spolupořádaná s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM. Druhá pak proběhne v rámci cyklu „Večery s Evropany“, kdy naše pozvání přijal ministr zahraničních věcí ČR Cyril Svoboda. Podrobnosti o těchto konaných akcích naleznete brzy mimo jiné na našich webových stránkách. Těšíme se na další setkání nejen nad dalším číslem Europortu, ale i na některé z našich chystaných akcí. Za Klub Evropanů Olomouckého kraje Kateřina Tichá 2
Ústavní smlouva V Holandsku skončilo hlasování podle očekávání. Podle konečných výsledků proti hlasovalo 61,6% voličů.
Ratifikace euroústavy byla prodloužena Účastníci summitu Evropské unie v Bruselu se v zásadě domluvili, že původní termín ratifikace euroústavy listopad 2006, bude prodloužen. Získaný čas budou moci členské země využít k zamyšlení po odmítnutí ústavní smlouvy v referendech ve Francii a Nizozemsku.
To, že Holandsko odmítne ústavní smlouvu, se očekávalo. Volební účast ale byla vyšší než politici předpokládali – vyšplhala se na 62%. Přestože má referendum v Holandsku jen poradní charakter, vláda se předem zavázala výsledek respektovat, přesáhne-li účast 30% a bude-li podíl odpůrců alespoň 55%. Obě tyto podmínky tedy byly splněny.
Irský ministr zahraničí potvrdil informace, že se na summitu "pětadvacítky" schyluje k dohodě o přestávce v procesu ratifikace euroústavy, po jejímž ukončení by mimořádný summit EU rozhodl, jak dál. Zatím však není jasné, zda by šlo o závazné pozastavení schvalovacího procesu, nebo zda by bylo ponecháno na vůli každé země, bude-li v této době pokračovat nebo ne. Neví se také, zda by konec ratifikačního procesu byl pevně stanoven, nebo naopak zůstal otevřený.
Předsedové tří hlavních institucí EU José Barroso (předseda Evropské komise), Jean-Claude Juncker (předseda Evropské rady) a Josep Borrell Fontelles (předseda Evropského parlamentu) v první reakci na výsledek vyzvali k pokračování ratifikace v dalších zemích EU, které se dosud k ústavní smlouvě nevyslovily. K pokračování ratifikačního procesu vyzývá i český premiér Jiří Paroubek. Hlavní důvody holandského „Ne“ jsou především ekonomického rázu. Holanďané nesouhlasí s tím, že Nizozemsko je na hlavu největším přispěvatelem do rozpočtu EU a spojují Unii se zhoršením ekonomické situace. Projevuje se také jejich nevole k jednotné evropské měně euro. Dalším důležitým důvodem je nedostatečné přijetí posledního rozšíření unie.
Hlasování o euroústavě ve Francii a Holandsku Proti přijetí evropské ústavy hlasovalo ve francouzském referendu 54,87 procenta Francouzů, pro se vyslovilo 45,13 procenta voličů. Francie se tak stala první zemí EU, která základní dokument odmítla. Referendum provázela vysoká volební účast, která podle oficiálních údajů dosáhla 69,74 procenta ze zhruba 42 milionů oprávněných voličů.
Německo zatím nebude evropskou ústavní smlouvu ratifikovat Německý spolkový prezident Horst Köhler oznámil, že zatím nepodepíše zákon o ratifikaci evropské ústavní 3
parlament), Kypr (30. června 2005, parlament), Malta (6. července 2005, parlament) a Lucembursko (10. července 2005, referendum). Belgický parlament schválil ústavu na jaře, zbývá hlasování v regionálních sněmech. Také německý parlament se vyslovil pro (12. a 27. května 2005), ale prezident ji podepíše až poté, co ústavní soud prošetří žalobu na slučitelnost textu s německou ústavou.
smlouvy. Důvodem je ústavní výtka poslance Petera Gauweilera, kterou musí nejprve přezkoumat německý Spolkový ústavní soud. Spolkový sněm i Spolková rada schválily dvoutřetinovou většinou ratifikaci evropské ústavní smlouvy Německem. Poslední hlasování ve Spolkové radě proběhlo 27. května 2005 – dva dny před neúspěšným francouzským referendem. Poslanec Spolkového sněmu za křesťansko sociální CSU Peter Gauweiler však vznesl proti rozhodnutí obou komor parlamentu ústavní výtku. Spolková rada ani Spolkový sněm není podle něj oprávněn rozhodnout dvoutřetinovou většinou o nahrazení ústavního systému vycházejícího z německého Základního zákona jiným ústavním systémem. O přijetí evropské ústavní smlouvy musí podle něj rozhodnout referendum.
Ústavní smlouvu odmítly: Francie (29. května 2005, referendum) a Nizozemí (1. června 2005, referendum). Ratifikaci odkládají: Velká Británie (plánováno referendum), Dánsko (referendum), Česká republika (patrně referendum), Finsko (parlament), Irsko (referendum), Polsko (patrně referendum), Portugalsko (referendum), Švédsko (parlament). Ratifikaci neodloží: Estonsko (parlament, podzim 2005).
Do doby než prezident zákon o ratifikaci evropské ústavní smlouvy podepíše, je smlouva považována za neplatnou. Prezident musí se svým podpisem vyčkat na rozhodnutí Spolkového ústavního soudu.
Vláda schválila novou informační kampaň
evropskou
Vláda ČR na svém zasedání (13.7.2005) schválila návrh Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR. Cílem koncepce je přispět k vyšší informovanosti občanů a rozproudit celonárodní debatu o evropské problematice. Dokument reflektuje změny, k nimž v Evropské unii došlo v posledních týdnech, včetně posunu ve vnímání debaty o budoucnosti EU a o Smlouvě o Ústavě pro Evropu.
Současný stav schvalovacího procesu euroústavy Ústavní smlouvu již ratifikovaly: Litva (11. listopadu 2004, parlament), Maďarsko (20. prosince 2004, parlament), Slovinsko (1. února 2005, parlament), Španělsko (18. května 2005, referendum), Itálie (6. dubna 2005, parlament), Řecko (19. dubna 2005, parlament), Slovensko (11. května 2005, parlament), Rakousko (25. května 2005, parlament), Lotyšsko (2. června 2005,
Koncepce představuje devět komunikačních okruhů, z nichž čtyři byly vybrány jako priority pro rok 2005. 4
Priorita Členství České republiky v Evropské unii se zaměří na dopady členství v oblasti ekonomiky, právního prostředí a kvality života občanů. Priorita Rozcestník pro evropské peníze si klade za cíl přiblížit výsledky a možnosti evropských programů a fondů. Třetí prioritou je Budoucnost Evropy, která zahrne např. diskusi o dalším směřování a rozšiřování EU, ústavní smlouvě, aktuálních programech a dokumentech či o reformě společné zemědělské politiky. Čtvrtým tématem je projekt EU do škol, jehož cílem je zvýšit informovanost cílové skupiny učitel-žák-rodič v aktuální problematice
EU. Nástrojem komunikace témat bude integrovaný informační systém. Bude založen na pěti pilířích: Eurocentra, Eurofon, Euroskop, Informační bulletin a grantový systém. Eurocentra se stanou základem koordinované informační sítě, Eurofon nahradí dosavadní Zelenou linku, kvalitativní změnou projde internetový portál Euroskop a o aktivitách veřejné správy v oblasti EU bude podávat zprávu Informační bulletin. Grantový systém se zaměří na podporu projektů neziskového sektoru s cílem zvýšit informovanost veřejnosti a rozproudit diskusi o evropských tématech.
Finanční perspektiva Prostředky ze strukturálních fondů jsou přísně programově a projektově vázány a zpožděná příprava projektů může vést k tomu, že Česká republika a další země nevyčerpají celou dostupnou částku pro ČR zhruba 90 miliard korun ročně. I proto se nové členské země rozhodly na poslední chvíli na summitu pro gesto, které mělo přiblížit rozdílné názory a přinutit ke kompromisu především Británii a Nizozemí. Nabídly vzdát se části prostředků na strukturální politiku, pokud to přispěje k všeobecné dohodě. Ani toto gesto, ani jiné návrhy nakonec nebyly přijaty.
Rozpočtová jednání nebyla úspěšná Na zasedání Evropské rady v Bruselu nejvyšší představitelé členských zemí nedosáhli shody na hranicích pro evropský rozpočet v letech 2007 –2013. I po mnohahodinových jednáních a hledání kompromisu zůstal nevyřešen hlavní problém: požadavek na zmrazení britské slevy z rozpočtu na straně jedné a podmínka Británie vzdát se slevy pouze pokud budou seškrtány výdaje na zemědělství, na straně druhé. Nakonec však kromě Velké Británie své “ne” navrhované finanční perspektivě řekly ještě i další čtyři země: Nizozemí, Švédsko, Španělsko, a překvapivě i Finsko. Zamítnutí finanční perspektivy a oddálení přijetí může negativně dopadnout především na nové členské země, které velkou část peněz čerpají z prostředků na strukturální politiku.
V následujícím půl roce bude Unii předsedat Velká Británie, která bude mít velký zájem na otevření debaty o snížení výdajů na zemědělství. Debata o zemědělství však narazí na odpor především ze strany Francie. Dohody se tak s největší pravděpodobností podaří dosáhnout až na jaře 2006 pod předsednictvím Rakouska. 5
Předsednictví EU Předsednictví Británie
EU
převzala
Velká
budou hojit dlouho. Přesto Británie trvá na tom, že předsednickou roli splní. Za Blairem stojí poměrně silně domácí veřejné mínění a tisk. Právě tam se ovšem ozývá hodně hlasů pochybujících o tom, že premiér dokáže proměnit svá slova v činy.
Britský premiér Tony Blair převzal 1. července na půl roku předsednictví Evropské unie za velmi nezvyklé situace. Británie je jedním z pólů nynější debaty o budoucím směřování unie, a tak sotva může plnit tradiční roli nestranného předsedy zprostředkujícího mezi různými tábory.
Tony Blair chystá neformální summit EU Britský premiér Tony Blair oznámil, že chce na podzim v Británii uspořádat neformální summit Evropské unie. Podle jeho představ by se měl zabývat budoucností EU, zejména dilematem mezi nynějším sociálním modelem, modernizací a potřebou zajistit vysokou konkurenceschopnost.
Hlavním úkolem půlročního britského předsednictví v Evropské unii bude sestavení "rozumného rozpočtu" EU na období 2007 až 2013. Prohlásil to britský ministr zahraničí Jack Straw. Londýn bude "tvrdě usilovat o to, aby dohody o financování unie bylo dosaženo do konce roku", kdy britské předsednictví skončí.
Británie se bude snažit zprostředkovat dohodu o rozpočtu EU na léta 2007 až 2013. V zahraniční politice bude Británie pokračovat v úsilí o pomoc Africe, o zprostředkování na Blízkém východě a ve snaze posílit globální režim ochrany životního prostředí. Británie také chce pokračovat v debatě o rozšíření s dalšími státy včetně Turecka.
Londýn také hodlá řešit obtíže kolem směrnice EU o pracovní době. Straw řekl, že je třeba, aby se lidé mohli rozhodnout, kolik hodin chtějí pracovat, a aby vlády mohly zajišťovat kvalitní veřejné služby. Šéf britské diplomacie rovněž prohlásil, že Londýn je stále rozhodným stoupencem perspektivy rozšíření EU o Turecko. Současně však připustil, že možnost vstupu Ankary vyvolává v některých členských zemích polemiku.
"Uděláme, co budeme moci, abychom zajistili pokrok, abychom dosáhli dohody. Zdali to je možné nebo ne, to skutečně nevím," řekl Tony Blair o rozpočtu na společné tiskové konferenci s předsedou Evropské komise Josém Barrosem. Pokud jde o podzimní neformální summit, Blair řekl, že uznává, že jde o riskantní strategii. "Všichni však vědí, že toto je ústřední bod nynější debaty
Mezi "velkou trojkou", tedy Londýnem, Paříží a Berlínem, je nyní hluboký názorový konflikt, a ten podle analytiků nevěstí mnoho dobrého pro předsednickou roli Británie. Politici a diplomaté přiznávají, že na posledním summitu EU padla mezi politickými představiteli států unie slova, která se 6
Podpora venkova zařazení do kategorie méně příznivých oblastí pro hospodaření farmářů. Změnu těchto podmínek požadoval Evropský parlament. Změnou zařazování by například Česká republika, kde do klasifikace znevýhodněné oblasti spadá téměř 55% zemědělské půdy, přišlo až o polovinu těchto dotací, které celkově dosahují 3,1 miliardy korun.
Ministři zemědělství členských zemí EU se dohodli na budoucí podpoře venkova Ministři zemědělství členských zemí EU se v Lucemburku dohodli na pravidlech, podle kterých se budou v rozpočtovém období 2007-2013 čerpat prostředky na rozvoj venkovských oblastí. Ministři pravidla přijali jednomyslnou shodou.
Pro Českou republiku je také výhodná úprava podmínek pro podniky, které mohou požádat o podporu EU. Bude se nadále jednat o firmy s nejvýše 250 zaměstnanci a ročním obratem do 50 milionů eur (zhruba 1,5 miliardy korun).
Nově přijatá pravidla budou jednodušší než současná. Spravovat zemědělské finance totiž bude pouze jediný fond. Podle nového plánu by unie v letech 2007 až 2013 měla na venkovskou pomoc vynaložit celkem 88,7 miliard eur. Výše částky se ovšem může ještě změnit v závislosti na dohodě o celkovém rozpočtu unie. ČR letos na rozvoj venkova pravděpodobně získá 8 miliard korun, od roku 2007 by se tato suma měla zdvojnásobit.
Původně byla hranice vymezena na malé firmy s nejvýše 50 zaměstnanci a ročním obratem do deseti milionů eur. Evropská komise bude také neplátcům daně z přidané hodnoty uznávat tuto položku jako odečitatelnou. Jinak by se o DPH prodražovaly samotné projekty i míra jejich spolufinancování.
Pro ČR je podle ministra zemědělství Zgarby pozitivní, že přinejmenším do roku 2010 by se nemělo měnit
Schengenský prostor Česká republika by mohla být v Schengenu v roce 2007
Patnáctka bez Velké Británie a Irska, ale navíc s Norskem a Islandem. O nové členské země by se měl rozrůst koncem roku 2007. Jakmile se ČR stane součástí Schengenu, odpadnou zcela kontroly při cestách do sousedních zemí. „Vše nasvědčuje tomu, že občané ČR budou moci cestovat bez kontrol na našich
V Lucemburku proběhlo jednání ministrů spravedlnosti a vnitra EU o rozšíření schengenského prostoru o nové členské země a Švýcarsko. Schengenský prostor tvoří v současnosti patnáct zemí – původní 7
hranicích již v druhé polovině roku 2007," uvedl ministr vnitra František Bublan.
Švýcarsko vstoupí v roce 2007
do
Schengenu
Švýcaři v referendu nadpoloviční většinou schválili, že se jejich země připojí k schengenskému prostoru. Na hranicích Švýcarska, které není členem EU, se ale v praxi příliš nezmění. Na pomezí s Francií, Rakouskem, Německem a Itálií celníci budou moci dále kontrolovat zavazadla, protože alpská země nemá s EU celní unii. Osoby ale budou moci hranice přecházet bez systematických kontrol.
Schengenské smlouvy, které byly podepsány před dvaceti lety, umožňují kromě volného cestování občanů signatářských zemí uvnitř schengenského prostoru také výměnu údajů o ukradených autech, střelných zbraních, dokladech či nežádoucích osobách. Současně je posílena kontrola na vnějších hranicích. Rada schválila mj. nařízení, aby k schengenským datům o ukradených vozidlech měly přístup i úřady registrující vozidla. Cílem je zlepšit možnosti v boji proti pašování ukradených aut. Výměnu těchto informací umožňuje tzv. Schengenský informační systém (SIS). Jedním z hlavních důvodů opožděného vstupu nováčků do Schengenu je nedostatečná kapacita tohoto systému. Jeho nová generace, tzv. SIS II, by měla být spuštěna na jaře 2007. To je nezbytnou podmínkou rozšíření schengenského prostoru o nové země.
V současnosti tvoří schengenský systém EU bez pasových kontrol třináct zemí původní Patnáctky bez Británie a Irska, ale navíc s nečlenskými zeměmi EU Norskem a Islandem. Dánsko je sice signatářem Schengenské úmluvy, ponechalo si nicméně možnost volby, zda bude či nebude realizovat jakékoli nové rozhodnutí. Švýcarsko by se k Schengenu mohlo připojit v roce 2007, stejně jako Česká republika a ostatní nové členské státy. V rámci EU se nyní jedná o technických a legislativních podmínkách tohoto kroku.
Příprava SIS II ale nabrala zpoždění už při výběru dodavatele. Evropská komise přislíbila, že v červenci předloží dokument, definující technické parametry připojení. „Dokud toto nebudeme mít hotovo, těžko můžeme spouštět technologie pro připojení k systému. Na tom věc vázne, protože jednotlivé státy nemohou postupovat samostatně, ale musí se držet jednotných parametrů," dodal ministr vnitra Bublan.
Odpůrci Schengenu před švýcarským referendem argumentovali hlavně obavou, že systém umožní příliv zločinců a přistěhovalců. Zastánci systému to odmítají s tím, že tomu bude vzhledem k návazným společným opatřením účastnických zemí naopak. Za větší otevření hranic zvlášť brojili místní představitelé cestovního ruchu. 8
Europass "EUROPASS" je identifikační karta, která obsahuje údaje o dosaženém vzdělání získaném jak doma, tak v zahraničí a seznam různorodých schopností a dovedností, které jednotlivec získal. Stane se tak evropským "zlatým standardem" pro vzdělání jakéhokoliv druhu a také pomůže dát představu o držitelově sociální způsobilosti.
Weilova 1271/6, Praha 10, www.europass.cz. EUROPASS pomůže také jedincům lépe uplatnit jejich schopnosti efektivněji na trhu práce. Zkušenosti a kvalifikace budou moci být srovnávány pomocí jediného dokumentu, bez toho, aby musely být standardizovány vzdělávací systémy. EUROPASS je zdarma a může být užíván kýmkoli.
EUROPASS vytyčuje pomocí standardizovaného osobního dokumentu schopnosti a dosažené dovednosti pro mládež i dospělé po celé Evropě. Na formátu A5 bude EUROPASS nejen seznamem praktického vzdělání, které jednotlivec absolvoval kdekoli v Evropě, ale bude zde také uveden čas strávený ve škole a studiem, jazykovými kurzy a dalšími vzdělávacími a tréninkovými aktivitami. O EUROPASS může zažádat mládež i dospělí prostřednictvím internetu nebo přímo poslat žádost na národní kontaktní centra, která jsou v každém členském státě. U nás je to České národní centrum EUROPASS,
Europass zahrnuje těchto pět dokladů: •
Europass - životopis
• Europass - doklad o mobilitě (pro dobu vzdělávání v jiných zemích) • Europass - dodatek k diplomu (pro vysokoškolské zkoušky) • Europass - jazykové portfolio (pro jazykové znalosti) Europass - dodatek k osvědčení (pro odborné vzdělání). Občané přitom mohou při ucházení se o práci používat nezávazně jednotlivé doklady Europassu nebo celý soubor Europass
Rozšíření EU Francouzské a holandské „Ne“ vyvolaly napříč EU pochyby o budoucnosti procesu rozšíření. Podle komisaře pro rozšíření Olliho Rehna jsou „dohady o konci rozšiřovacího procesu EU evidentně přehnané“. Rehn zároveň prohlásil, že je nutné soustředit se na úplné dodržení všech kritérií vstupu a lepší komunikaci občanům o výhodách rozšíření. Rehn také potvrdil, že Bulharsko a Rumunsko obdrží od Komise formální varování upozorňující na nedostatky v
Komise ukázala Bulharsku a Rumunsku žlutou kartu Evropská komise si je vědoma vyjádření nesouhlasu s rozšířením části evropské veřejnosti. Podle komisaře Olli Rehna však myšlenka rozšíření stále žije. Bukurešť a Sofia nicméně obdrží formální upozornění na nedostatky v reformním úsilí.
9
země nebude souhlasit s žádnými novými podmínkami členství v Evropské unii. Ve hře rozšíření je nyní především Bulharsko a Rumunsko, Chorvatsko a Turecko. V případě Bulharska a Rumunska Unie pravděpodobně využije možnosti ročního odložení jejich vstupu; Chorvatsko nespolupracuje dostatečně s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a proto dosud nebyly zahájeny přístupové rozhovory. 3. října mají začít přístupové rozhovory s Tureckem. Ankara se obává, že v zájmu Unie nyní bude rozšiřování co nejvíce oddalovat.
soudních reformách. V Rumunsku je hlavním tématem korupce a hraniční kontroly a zavádění legislativy na ochranu životního prostředí. V Bulharsku existují obavy o soudní reformě, zemědělství, životním prostředí či volném pohybu služeb. Rozhodnutí o Chorvatsku padne nejdříve za čtvrt roku Kvůli pokračující špatné spolupráci chorvatských úřadů s Haagským soudním tribunálem se rozhodnutí, zda Evropská unie zahájí přístupové rozhovory s Chorvatskem, zdrží minimálně o tři měsíce. Rada ministrů zahraničních věcí se dohodla, že si na svém příštím zasedání v červenci nechá předložit průběžnou zprávu o spolupráci Chorvartska s Haagským trestním tribunálem pro zločiny v bývalé Jugoslávii. Evropská unie tak rozhodne nejdříve za tři až čtyři měsíce, zda a kdy pozastavené zahájení přístupových rozhovorů s Chorvatskem obnoví. Zahájení rozhovorů bylo původně plánované na březen 2005, nicméně nebyly kvůli výhradám k chorvatskému postoji zahájeny. Až poté, co Haagský tribunál uzná spolupráci chorvatských úřadů za dostatečnou, musí se sejít zástupci všech členských států a rozhodnout o termínu zahájení přístupových rozhovorů Evropské unie s Chorvatskem.
Turecko nebude souhlasit s žádnými novými podmínkami svého členství v Evropské unii. Prohlásil to turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, který řekl, že by nebylo správné ani fér, kdyby se ze dne na den měnily podmínky, obzvlášť v době, kdy se začátek vstupních jednání blíží. Turecko není v takové situaci, aby se o něčem znovu diskutovalo, podotkl. V některých členských zemích však sílí nesouhlas s možným vstupem této země. Předseda Evropské komise José Barroso prohlásil, že by měla být otevřena debata o turecké kandidatuře. Perspektiva tureckého členství byla podle odborníků jednou z příčin odmítnutí ústavní smlouvy EU v lidových hlasováních ve Francii a Holandsku. Barroso prohlásil, že vstupní rozhovory začnou podle plánu 3. října, avšak označil je za proces s otevřeným koncem. Ankara musí před začátkem vstupních rozhovorů podepsat protokol o rozšíření její celní unie s EU na nové členské státy včetně Kypru, což fakticky znamená uznání existence Kypru.
Podmínky členství vstupu Turecka do EU Evropští lídři jsou po odmítavých referendech ve Francii a Holandsku a po krachu bruselského summitu opatrnější ve svých vyjádřeních o budoucím rozšiřování EU. Turecký premiér prohlásil, že jeho
10
Aktuality Loňský rozpočet EU skončil s přebytkem 2,74 miliard eur
Financování rozpočtu EU v mil. euro
Členské státy Z rozpočtu EU na rok 2004 zůstalo neutraceno zhruba 1%. Evropská komise odečte neutracené loňské peníze od letošního příspěvku členských zemí. Česká republika ušetří 21 milionů eur.
Německo Francie Itálie Velká Británie Španělsko Nizozemí Belgie Švédsko Rakousko Dánsko Polsko Řecko Finsko Portugalsko Irsko Maďarsko Česká republika Slovensko Slovinsko Lucembursko Litva Kypr Lotyšsko Estonsko Malta Celkem
Rozpočet EU musí být vyrovnaný. Komise se snaží přebytek, který vrací členským zemím, co nejvíce snížit. Předloni dosahoval téměř 5,5 miliardy eur, o rok dříve 7,4 miliardy. Letošní 1%, které zůstalo neutraceno, je nejnižší číslo od roku 1997. Z původního rozpočtu zbylo zhruba 1,2 miliardy. Na konečných 2,7 miliardy eur se přebytek zvýšil díky vyšším příjmům z vlastních zdrojů a příspěvků od nečlenských zemí za účast v unijních programech, který dosáhl zhruba 1,2 miliardy eur. Evropská komise koncem května navrhla dodatek k rozpočtu na rok 2005, který zahrne uvedený přebytek a snížení příspěvků členských zemí. Podle stávajícího návrhu by Česká republika mohla ušetřit 21 milionů eur (636 milionů korun) z 932 milionů eur, které musí do společné kasy odvést. Ministr financí Bohuslav Sobotka již dříve uvedl, že chce případné ušetřené prostředky použít na snížení schodku státního rozpočtu. Ten by měl v letošním roce činit 83,6 miliardy korun. Příspěvek se nejvíce sníží Německu (o 576 milionů eur), Velké Británii (o 485 milionů), Francii (o 433 milionů) a Itálii (o 359 milionů). Tyto země současně nejvíce přispívají do letošního rozpočtu EU.
Rozpočt. Rozpoč. příspěvek přebytek 2005 2004 22 209 -567 17 296 -433 14 354 -359 13 732 -485 8 954 -216 5 551 -122 4 034 -76 2 832 -74 2 307 -61 2 130 -52 2 098 -50 1 882 -45 1 544 -40 1 442 -36 1 341 -33 1 003 -22 932 -21 393 -9 300 -7 241 -6 222 -5 145 -3 115 -3 101 -2 57 -1 105 216 -2 737
Pracovní doba se zatím zkracovat nebude Rada EU se opět neshodla na omezení délky pracovní doby. Ministři práce a sociálních věcí EU na zasedání Rady EU neschválili návrh směrnice o omezení pracovní doby. Návrh, který vypracoval 11
komisař Vladimír Špidla, počítal s tím, že lidé v EU mají pracovat nejdéle 48 hodin týdně. Toto omezení existuje již dnes, ale současná směrnice umožňuje výjimky, které se Špidlův návrh snaží odstranit. Evropský parlament ho sice schválil již v květnu, ale Rada EU ho v současné podobě nedokáže odsouhlasit. Proti omezení pracovní doby je zejména Velká Británie, Nizozemí a většina nových členských zemí. Největšími zastánci směrnice jsou naopak Francie a Španělsko. Pozice České republiky je někde uprostřed.
Evropská komise přijala v dubnu 2004 směrnici o spolupráci členských států v oblasti přímého a nepřímého zdanění. Finanční úřady by měly mít od nynějška možnost prověřit rizikové firmy a jejich daňové odvody ve všech zemích Evropské unie, kde působí. Mezinárodní pomoc se vztahuje pouze na daně přímé, tedy daně z příjmů, z nemovitostí, dědické a darovací, nevztahuje se na spotřební daně. Bylo by tak možné například zkoordinovat hloubkovou kontrolu v mezinárodní společnosti v několika zemích najednou.
„Už nejsme blokující menšinou, ale mírnou většinou, která zastává názor, že výjimky by měly být zachovány, protože jsou významným nástrojem na posilování růstu ekonomiky,“ uvedl po zasedání Rady slovenský ministr práce a sociálních věcí Ľudovít Kaník. Jednání se teď pravděpodobně vrátí na technickou úroveň a k Radě se dostanou až když bude naděje na nějaký posun. „Podaří-li se najít kompromis v otázce výjimek, přijetí zbytku bodů směrnice bude už hladké,“ uvedl lucemburský ministr pro zaměstnanost François Biltgen, jehož země EU předsedala do 30. června 2005.
Nyní dokonalá výměna informací mezi finančními úřady v jednotlivých členských státech existuje jen u daně z přidané hodnoty. Již nyní mohou finanční úřady požádat o exekuci majetku společností, které dluží na daních, v cizím státě
Evropský průkaz zdravotního pojištění se skutečně prosadil Již 12 měsíců po zavedení používá Evropský průkaz zdravotního pojištění více než 30 milionů občanů EU. Toto léto by zmíněné číslo mohlo dosáhnout 50 milionů. Ukázalo se, že průkaz je daleko oblíbenější než jeho předchůdce, formulář E111. Oproti E111 používá nový průkaz v některých zemích, např. ve Švédsku, o 600 % více lidí.
Finanční úřady ze zemí EU budou spolupracovat proti neplatičům daní Finanční úřady dostanou nové možnosti v boji proti neplatičům daní – budou moci hlouběji spolupracovat s finančními úřady v jiných zemích a provádět souběžné kontroly firem i v dalších zemích Evropské unie. Umožňuje to zákon, který schválil Senát ČR.
Průkaz byl zaveden v červnu 2004 s cílem zjednodušit přístup k nezbytné zdravotní péči při cestách po EU. 13 zemí jej zavedlo okamžitě, ostatní to měly v plánu v průběhu následujících 18 měsíců. Do 6 měsíců tak nabídnou průkaz svým občanům všechny státy EU 12
Stockholmu nebo Londýně dokonce 53,10 eur. Džíny Levi's 501 jsou nejlacinější v Paříži. V Belgii stojí Apple iPod 299 eur, zatímco v Dublinu 369 eur a v Praze 358,55 eur.
(a rovněž Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko). Během prvních šesti měsíců po zavedení bylo vydáno více než 14,5 milionu průkazů a také 2 miliony náhradních osvědčení. Z nejnovějších čísel vyplývá, že nejvíce průkazů bylo vydáno v Itálii (13 milionů), České republice (okolo 7 milionů), Německu (3,5 milionu), Švédsku (1,6 milionu) a Belgii (1,3 milionu).
Ne vše je ale ve Španělsku výhodné. Belgie a Düsseldorf vedou v cenách kufrů Samsonite. V Belgii se vyplatí nakupovat kosmetika a parfémy: Chanel Nr. 5 zde stojí 42,28 eur, zatímco v Paříži 49 eur a ve Stockholmu 57,65 eur. Ze srovnání cen patnácti výrobků a služeb v tuctu evropských měst vyplývá, že Praha se může pochlubit jedině nejlacinější okružní jízdou autobusem. Tu lze pořídit za 11,50 eur, což je méně než polovina proti Bruselu, nejdražším městu v této kategorii.
„Intenzivní péče věnovaná Evropskému průkazu zdravotního pojištění svědčí o tom, že tento projekt EU má pro občany skutečnou hodnotu,“ poznamenal Vladimír Špidla. Některé země vynaložily k rozšíření průkazu zvláštní úsilí. V České republice byl např. průkaz vydán všem pojištěným osobám a začal se používat jako oficiální národní průkaz zdravotního pojištění. Itálie oznámila, že má do konce prosince 2005 v úmyslu distribuovat 58 milionů průkazů. Spojené království přesunulo zavedení průkazu z prosince na září 2005. Je už také jednodušší si průkaz objednat – v některých zemích (Belgie, Irsko, Lucembursko, Slovinsko, Švédsko a Norsko) si jej lze objednat na internetu.
Podle srovnávací tabulky Evropského spotřebitelského centra (CEC) může turista popíjet v Římě kávu dvakrát levnější než v Praze, v Düsseldorfu jíst sendviče třikrát lacinější než v Praze a cestovat z letiště do města veřejnou dopravou v Budapešti a taxíkem v Bruselu za třetinovou, resp. poloviční cenu proti Praze. Ceny se však rychle mění, a tak CEC slibuje přehled, dostupný na internetové adrese www.cec-ecc.be (prozatím v němčině, francouzštině a nizozemštině), která bude každý měsíc aktualizovaná.
Kde a co nejvýhodněji v EU nakoupíte?
Na euromincích bude i Česká republika
Evropské spotřebitelské centrum (CEC) radí, jak nejvýhodněji nakupovat napříč Evropskou unií. Rozdíly mohou být někdy výrazné. Do Madridu se vyplatí zajet na nákupy, nejvýhodnější tu jsou džíny Zara a Apple iPod. Zatímco džíny těchto značek v Madridu pořídíte za 36 eur, v Bruselu zaplatíte 49,90 eur a ve
Ministři financí eurozóny (členské země s měnou euro) se domluvili na změně vzhledu mincí eura. Současné mince vydané v předešlých letech na své přední straně obsahují pouze vyobrazení 13
patnácti „starých“ členských zemí EU a nereflektují tak rozšíření EU o deset nových zemí v minulém roce. Zatímco přední strana mince je pro všechny státy eurozóny stejná, design zadní strany je plně v kompetenci vydávajícího státu. Na neoficiálním setkání ministrů financí eurozóny v Lucemburku se rozhodlo, že se přední strana mincí bude měnit. „Dosáhli jsme dohody, že v zemích, které se stanou novými členy eurozóny, bude společná přední strana obsahovat celé evropské území,“ řekl lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Mince tak
budou následovat bankovky, které mapu celé Evropy obsahují již od svého prvního vydání. Změna se poprvé projeví při ražbě mincí ve státech, které se chystají vstoupit do eurozóny (země s měnou euro) a přijmout tak euro v roce 2007. Jedná se o Slovinsko, Litvu, Estonsko, Lotyšsko, Kypr a Maltu. V pozdější fázi se začne postupně razit i druhá vlna již existujících mincí v současných zemích eurozóny.
Strukturální fondy EU diskuse v přípravných institucích pro nové programovací období.
Budoucí podoba strukturálních fondů na období 2007-2013
V ČR proto bude obsah Strategických obecných zásad předmětem příštího zasedání Řídícího a koordinačního výboru (ŘKV). Strategické zásady mají být schváleny do konce tohoto roku jak Radou tak Evropským parlamentem(EP).
Evropská komise představila návrh klíčového dokumentu pro budoucí podobu strukturálních fondů EU na období 2007-2013 Jedná se o dokument „Strategické obecné zásady Společenství“, který obsahuje priority a prioritní oblasti, které mají být podpořeny v členských státech ze strukturálních fondů EU v rámci budoucí politiky soudržnosti v létech 2007-2013.
Z pohledu českých NNO se jedná opravdu o velmi důležitý dokument, protože dává členským zemím "signál", jak by měla vypadat jejich regionální politika v období 2007-2013, co by měly z evropských fondů podporovat.
Jednotlivé členské země by měly v návaznosti na tento dokument připravit vlastní „reakci“, tzv. Strategický národní referenční rámec, ve kterém navážou na priority vytýčené zmíněným evropským dokumentem.
Europoslanci ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti na léta 2007-13 schválili tři zprávy, které shrnují jeho postoj k příští generaci programů. Pokrývají široké spektrum otázek – od přechodných období přes zastavení dotací až po dotovatelnost sociálního bydlení.
Tento dokument nyní bude předmětem širokých veřejných konzultací, které poběží do 30. září 2005. Současně na národních úrovních budou probíhat
Zprávy rovněž definují cíle, k jejichž 14
plnění mají strukturální fondy a Fond soudržnosti přispívat, kritéria na získání finančních prostředků z těchto fondů, finanční zdroje a kritéria pro jejich využití v EU, která má brzy mít 27 členů (včetně Bulharska a Rumunska).
dojít do konce tohoto roku, aby se regiony a státy mohly včas připravit. Poslanci rovněž podpořili částečnou dotovatelnost výdajů na bydlení. Spolufinancování výdajů, které se nevztahují k investici, sice EP odmítl nicméně výdaje, které se vztahují na obnovu bydlení pro sociálně slabé a šetří energii a životní prostředí, by podle poslanců uplatnitelné být měly.
Na politiku soudržnosti se má podle Evropského parlamentu vyčlenit 0,41 % hrubého domácího produktu (HDP) budoucí Sedmadvacítky. Poslanci také vyzývají k vytvoření kompenzačního mechanismu pro regiony nebo členské státy, které čelí výrazným finančním ztrátám v důsledku nesrovnalostí způsobených uplatněním návrhu Komise v souvislosti s přidělováním finančních prostředků. Nejistota ohledně dalšího financování strukturální politiky podle EP může dále znejišťovat důvěru občanů v evropskou integraci.
Parlament navíc podpořil návrh Komise pokutovat podniky, které se rozhodly přemístit své činnosti do jiných států. To podle poslanců představuje nezbytné opatření, aby nedošlo k ohrožení sloučení hospodářské, sociální a územní soudržnosti postižených regionů. Sankce se mají stanovovat monitorováním hospodářských a sociálních nákladů na přemístění. Znalost těchto Strategických zásad se jistě vyplatí pro argumentaci návrhů neziskových organizací v české národní (i regionální) diskusi.
Parlament i proto naléhá na jednotlivé členské státy, aby se co nejdříve dohodly na novém rámcovém rozpočtu EU na léta 2007-13. K dohodě by podle EP mělo
Neziskové organizace v EU odmítavé postoje ve Francii a v Nizozemí na Ústavní smlouvu EU.
Evropské nevládní organizace předaly komisařce Margot Wallström „Občanský klíč k Evropě“
Evropské nevládní organizace se domáhají změněného přístupu EU k dialogu s občany a chtějí větší zapojení občanské společnosti do diskusí o budoucí podobě Unie.
Skupina 40 evropských sítí a platforem nevládních organizací se sešla s komisařkou Margot Wallström, která je místopředsedkyní Evropské komise, kde zodpovídá za komunikaci s veřejností, aby jí předala „Občanský klíč k Evropě“. Nevládní organizace tak chtěly podpořit její tzv. „D plán pro demokracii, jímž evropská komisařka reagovala na
„Občanský klíč k Evropě“ má být v držení Evropské komise jeden rok. Od Komise se očekává předložení konkrétního plánu na posílení demokracie v EU a občanského dialogu.Klíč bude 15
následně spolu s plánem předán Evropskému parlamentu, který jej má dopracovat a předložit ke schválení Radě EU.
na evropské úrovni různými aktéry. Na základě odpovědí 150 zástupců institucích EU vyplynulo, že nevládní organizace jsou stejně zdatné jako firemní sektor ve svých snahách ovlivnit evropské rozhodování a tvorby legislativy.
Nevládní organizace a jejich úroveň lobby v EU
Výzkum dále obsahuje závěry týkající se nejlepších metod evropského lobbingu. Nejlepším nástrojem jsou osobní schůzky a kontakty. Jedním z dalších závěrů výzkumu je skutečnost, že úspěšný evropský lobbing musí být založen na více metodách a zdrojích informací.
Neziskové organizace jsou na evropské úrovni stejně efektivními lobbisty jako firmy. Prokázal to výzkum společnosti Burson-Marsteller, která se dotázala vysoce postavených představitelů institucí EU a stálých misí členských států při EU, jak hodnotí lobbistické aktivity vyvíjené
Zdroje využité pro zpracování tohoto čísla: www.integrace.cz www.euractiv.cz www.edotace.cz www.ngo-eu.cz www.kr-olomoucky.cz http://europa.eu.int/comm/eurostat/ Měsíčník aktualit EU www.europeum.org.cz www.ngo-eu.cz
www.euroskop.cz www.evropska-unie.cz www.evropska-brana.cz www.novinky.cz http://epp.eurostat.cec.eu.int www.mfcr.cz www.csas.cz Evropské listy http://zpravy.idnes.cz
EUROPORT- zpravodaj Klubu Evropanů Olomouckého kraje (KEOK), zapsán do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 15263. Vydává Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc, 772 00, IČO 266 39 807, Redakce: Tichá Kateřina, Martin Štainer, Marian Kišš Adresa redakce: KEOK, tř. 17. listopadu 43, 772 00 Olomouc, tel. + 420 585 220 896, email:
[email protected] Webové stránky: www.klubevropanu.cz Náklad 500 kusů (zpravodaj je rovněž rozesílán v e-mailové podobě na 800 adres v Olomouckém kraji). 16
