Úvod Vážení občané olomouckého kraje, vážení příznivci členství České republiky v Evropské unii, Klub Evropanů Olomouckého kraje Vám přináší souhrn nejzajímavějších informací, které se za poslední týdny České republice ve spojitosti se členstvím v Evropské unii udály. Ve stručnosti přinášíme souhrn ratifikačního procesu „Návrhu ústavní smlouvy pro Evropu“, který je prozatím v „čase oddychu“. Ten si vzala EU, aby si promyslela, jak v této otázce dále postupovat. V Evropském parlamentu se nyní objevila nová iniciativa některých poslanců, která vyzývá celou instituci k přípravě konkrétních návrhů o budoucnosti euroústavy. Strukturální politiku potkal od září nový způsob přerozdělování evropských peněž. Po více než ročním jednání by se mělo na podzim rozhodnout, podle jakých pravidel se budou v roce 2007 vyplácet peníze ze strukturálních fondů. Chcete-li vědět, jaká budou nová pravidla a jak se může dotknou čerpání finančních prostředků České republiky, čtěte sekci nazvanou „Strukturální politika“. Kromě zdrojů z nejrůznějších evropských fondů podporujících podnikání před operačními programy, existují ještě další příležitosti, jak malé a střední firmy mohou získat podporu pro svůj projekt. O těchto možnostech se dočtete v sekci nazvané „Finance EU“. Zda budou odstraněna omezení vůči novým členským zemím v oblasti volného pohybu pracovních sil a jak se k těmto omezením staví český eurokomisař Vladimír Špidla, se dočtete v kapitole „Volný pracovní trh v EU“. Následující informace se týkají budoucího rozšíření Evropského společenství, přičemž vstup Bulharska a Rumunska se pravděpodobně předpokládá v roce 2007. Evropská unie se po dlouhém jednání ministrů zahraničních věcí odhodlala k historickému kroku a začala jednat o vstupu s Tureckem. Úřad práce v Olomouci vyhlásil 2. kolo výzvy pro grantové schéma Adaptabilita a podpora konkurenceschopnosti podniků a organizací. Vyhlášené druhé kolo výzvy spadá do opatření 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ). Věříme, že na následujících stranách naleznete mnoho zajímavého. Těšíme se na shledanou nad příštím zpravodajem Klubu Evropanů Olomouckého kraje. Kateřina Tichá
2
Evropská ústava Země
Belgie
Česká republika Dánsko
Německo
Estonsko Řecko Španělsko
Francie
Irsko Itálie
Kypr
Lotyšsko
Referendum ano/ne
Podrobnosti
Evropská ústava ratifikována všemi zákonodárnými sbory. Belgická Ústava vyžadovala schválení evropské ústavní smlouvy oběma komorami Federálního parlamentu (Senátu a Sněmovny reprezentantů) a regionálními shromážděními, Ne protože evropská ústava pokrývá i oblasti, které jinak spadají pod jejich odpovědnost. Senát euroústavu schválil 28. dubna a dolní komora 19. května 2005. Ratifikační proces však ještě formálně neskončil. Referendum je bez změny Ústavy ČR nebo přijetí Nerozhodnuto zvláštního zákona neproveditelné. Tradice řešení klíčových otázek evropské integrace Ano prostřednictvím referend; dánský právní řád referendum vyžaduje. Ústavu již schválily obě komory parlamentu. 12.5. 2005 tak učinil Spolkový sněm (dolní komora). Pro hlasovalo 569 poslanců z 594 přítomných, 23 bylo proti a dva se Ne hlasování zdrželi. 27.5. 2005 byla Evropská ústava schválena i Spolkovou radou (horní komora, zemský sněm). Evropská ústavní smlouva bude ratifikována národním Ne parlamentem. Pravděpodobně se tak stane v průběhu léta 2005. Ne Ústavu ratifikoval řecký parlament 19. 4. 2005. Referendum se konalo 20. února 2005. Španělští voliči se Ano vyslovili pro ratifikaci Evropské ústavní smlouvy. Národní parlament pak jejich rozhodnutí 18.5. 2005 potvrdil. Národní shromáždění sice schválilo změnu francouzské ústavy umožňující ratifikaci Evropské ústavní smlouvy, občané se však v referendu, konaném 29. května 2005, Ano vyslovili 54,8 procenty hlasů proti jejímu přijetí. Účast byla překvapivě vysoká, k urnám přišlo 70 procent voličů. Prezident Jacques Chirac v současné době podporuje myšlenku uspořádání dalšího kola referenda. V Irsku je tradice řešení klíčových otázek evropské Ano integrace prostřednictvím referend (i když to irská ústava nevyžaduje). Datum referenda zatím stanoveno nebylo. Ú Ústavu ratifikoval italský parlament. Poslanecká Ne sněmovna tak učinila 25. ledna 2005, Senát 6. dubna 2005. Kyperský parlament evropskou ústavu ratifikoval 30.6. 2005. Pro hlasovalo 30 poslanců z 56. Požadované většiny Ne 29 tak bylo dosaženo jen těsně. Proti přijetí ústavní smlouvy hlasovalo 19 komunistických poslanců, jeden se hlasování zdržel a šest bylo nepřítomno. Ne Ústavu 2.6. 2005 ratifikoval národní parlament 71 hlasy ze 3
Litva
Lucembursko
Ne
Ano
Malta
Ne
Nizozemsko
Ano
Rakousko
Ne
Polsko
Ano
Portugalsko
Ano
Slovinsko Slovensko
Ne Ne
Finsko
Ne
Švédsko
Ne
Maďarsko
Ne
Velká Británie
Ano
100. Ústavu 11.11. 2004 ratifikoval litevský parlament. Pro přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu se 10. července 2005 vyslovilo 56,52 procent obyvatel poté, co 28. června 2005 evropskou ústavu ratifikoval lucemburský parlament. Vláda se ještě před tím zavázala výsledek referenda respektovat. Všech 55 přítomných členů zákonodárného sboru hlasovalo pro. Národní parlament Ústavu jednomyslně ratifikoval 6.7. 2005. Ostrovní stát se tak stal jedenáctou zemí v pořadí, která evropskou ústavu přijala. Proti přijetí se v referendu konaném 1.6. 2005 vyslovilo 61,1 procenta občanů při 62 procentní účasti. Ačkoliv referendum bylo právně nezávazné, vláda se zavázala jeho rozhodnutí respektovat. Evropská ústava tak v Nizozemí přijata nebyla. Ústavu 11. 5. 2005 ratifikoval rakouský parlament. Referendum, které se mělo konat 9. října 2005, bylo v důsledku zamítnutí ústavní smlouvy v Nizozemí a Francii odloženo. Referendum bylo z důvodu zamítnutí Evropské ústavy ve Francii a Nizozemí odloženo. Nový termín ještě nebyl stanoven. Ústavu 1. 2. 2005 ratifikoval slovinský parlament. Ústavu 11. 5. 2005 ratifikoval slovenský parlament. Finská vláda se 22. června 2005 vyjádřila v tom smyslu, že odloží parlamentní ratifikaci na období po diskusi o osudu ústavní smlouvy, která proběhne nejpozději v první polovině roku 2006. Do té doby bude také probíhat důkladná debata v národním parlamentu a jeho výborech. Ústavu ratifikuje národní parlament. Návrh zákona o ratifikaci Ústavy měl být předložen parlamentu v září 2005, aby mohl být do prosince 2005 schválen. Celý proces byl však odložen. Ústavu 20.12 2004 ratifikoval maďarský parlament. Premiér Blair se 20. dubna 2004 zavázal vypsat o euroústavě referendum. Po francouzském a nizozemském odmítnutí se však Velká Británie rozhodla ratifikační proces zcela přerušit.
4
Strukturální politika Nové pravidla pro poskytování dotací EU
Podle maastrichtských kritérií nesmí nové zadlužení země překročit tři procenta hrubého domácího produktu. Ministerstvo financí ale odhaduje, že český schodek veřejných financí letos dosáhne 4,6 procenta.
Přidělování evropských dotací dostane nová pravidla. Novým členům EU se však moc nezamlouvají - jejich námitky ale oslabuje to, že nejspíš nedokážou z eurofondů vyčerpat dosavadní přidělenou část.
Pokud by návrh nových pravidel pro čerpání z eurofondů prošel a Česká republika by i po roce 2007 porušovala rozpočtovou disciplínu, mohla by přijít o unijní dotace na výstavbu čistíren odpadních vod, budování silnic a další infrastruktury.
Brusel čeká od září další velké téma týkající se rozdělování evropských peněz. Po víc než ročním jednání padne na podzim rozhodnutí, podle jakých pravidel se budou po roce 2007 vyplácet peníze ze strukturálních fondů.
Z Kohezního fondu, nazývaného také Fond soudržnosti, do země proudí zhruba třetina veškeré pomoci Evropské unie. "Byla by to naprostá novinka a vůbec první případ, kdy by se maastrichtská kritéria uplatňovala i na státy, které nejsou členy eurozóny a neplatí eurem," upozorňuje český poslanec Evropského parlamentu Ing. Jan Březina.
Návrh, který předložila Evropská komise, se nelíbí hlavně novým členským zemím EU včetně České republiky. Místo aby upřednostnil ekonomicky slabší unijní nováčky, straní podle nich zemím jako Španělsko nebo Řecko. Tedy těm, které z fondů EU profitovaly doposud. O přesných částkách se sice v návrhu nemluví, ale díky novým pravidlům však na peníze dosáhnou spíš země, které mají s eurofondy zkušenosti.
I proto napsal Jan Březina ministru pro místní rozvoj Radku Martínkovi, pod kterého evropské fondy spadají. Ten mu před několika dny odpověděl, že se "všemi prostředky" zasadí o to, aby se navržená pravidla změnila. Podle jiné navržené novinky by o peníze, které nestihne některá země z fondů vyčerpat, mohl požádat jiný stát. Na utracení peněz z Kohezního fondu by měly mít státy dva roky místo současných tří.
Pasáží, které se mohou dotknout i České republiky, je v návrhu hned několik. Pravděpodobně největší překážkou - vzhledem k současnému tempu českého zadlužování - by se mohlo stát ustanovení, ve kterém se píše, že "přidělení peněz z Kohezního fondu bude podmíněno plněním maastrichtských kritérií".
Přestože průběžné zprávy ze zasedání pracovních skupin, které finální podobu nařízení připravují, neznějí 5
nepřipravily o peníze, chystají Česká republika, Slovensko, Maďarsko a další země v průběhu září a října politickou, diplomatickou a lobbistickou ofenzívu.
nijak optimisticky, unijní nováčci se nevzdávají. Pravidla totiž musí odsouhlasit členské státy, a to prostřednictvím Rady ministrů. Aby je nové předpisy pro rozpočtové období na léta 2007 až 2013
Volný pracovní trh v EU Uvolnění trhu práce v zemích EU
Evropy by mohly omezení zrušit. Sama Evropská komise, zasazující se za volný pohyb bez překážek, však získá výraznější slovo až při dalším rozhodování o prodloužení restrikcí v roce 2009.
Evropský komisař Vladimír Špidla udělal první krok k uvolnění trhu pracovních sil v Evropské unii. Zřídil expertní skupinu, která má prozkoumat opodstatněnost dalších omezení vůči novým členským zemím, včetně České republiky a Slovenska.
V lednu chce eurokomisař Špidla předložit jednotlivým ministrům práce "pětadvacítky" zprávu, s jakým výsledkem omezení fungují. K vypracování této zprávy má přispět expertní skupina, složená ze zástupců členských a kandidátských zemí, odborů a podnikatelských svazů. Cílem je shromáždit přesné, objektivní a hlavně srovnatelné údaje o pohybu lidí od loňského rozšíření EU.
"Volný pohyb pracovníků je jednou ze čtyř základních svobod unie, které by se měl každý těšit," zdůraznil na první schůzce skupiny Špidla a opět kladl důraz na staré členské země, aby už od příštího května zrušily restrikce omezující pohyb nováčků. Omezení zavedla většina zemí EU. Pouze Británie, Irsko a Švédsko loni v květnu při rozšíření EU neomezily šance nováčků na svém pracovním trhu. Tucet dalších států původní "patnáctky" naopak zavedl dvouleté přechodné období. Tyto země mají do konce dubna roku 2006 rozhodnout, zda omezení zruší, anebo naopak prodlouží o další tři roky.
Vladimír Špidla argumentoval proti omezením tím, že ani v Británii se kvůli přílivu zájemců o práci z nových zemí nezhroutil sociální systém; britské úřady nezaznamenaly více než 25 žádostí o sociální podpory z řad více než 175.000 Středoevropanů. Ani se nenaplnily vize o "invazi polských instalatérů"; v Británii o práci požádalo jen 95 těchto řemeslníků z celé střední a východní Evropy. A ve Švédsku noví pracovníci nezvýšili práceschopnou populaci o více než 0,07 procenta.
Předpokládá se, že přechodné období prodlouží země sousedící s nováčky jako Německo a Rakousko, kde místní politici mohou omezením získat politické body u veřejnosti. Ale vzdálenější země na severu či jihu 6
Finance EU Jak získat peníze přímo z Bruselu? Program je věnován zejména ochraně životního prostředí a má přispívat k vypracování, realizaci a aktualizaci komunitární politiky (vymezeném akčním programem životního prostředí) a legislativy v této oblasti. Evropská unie tak rozdělí v letech 2005 a 2006 celkem 317 miliónů eur (tedy asi 9,82 miliardy korun). Více informací lze získat na internetové stránce(http://europa.eu.int/comm/life /home.htm).
Kromě zdrojů z fondů Evropské unie, které podporují podnikání přes operační programy, existují ještě další příležitosti, jak malé a střední firmy mohou získat podporu pro svůj projekt. Tím je účast v grantu vypsaném přímo v Bruselu. Přímé programy Finanční podpora v takzvaných přímých programech je většinou oborově zaměřena, například do životního prostředí, výzkumu a vývoje, vzdělávání a podobně, a je navrhována a aplikována různými složkami (nejčastěji je to Generální ředitelství) Evropské komise. Malé a střední podniky žádají o granty či jiné formy podpory z těchto programů přímo v Bruselu. To znamená samozřejmě větší náročnost na administrativní část projektů a rovněž komplikovanější komunikaci.
Výzkum a vývoj Dalším z nástrojů přímé podpory je takzvaný „Šestý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj“. Program podporuje formou takzvaných „ad hoc“ grantů zaměřených na výzkum a technologický rozvoj v jednotlivých odvětvích. Pro malé a střední podniky bylo na programové období 2002 až 2006 vyčleněno 2,2 miliardy eur (68 miliard korun), což přestavuje nejvyšší rozpočet v historii.
Typ podpory a celkové podmínky pro žadatele se liší dle konkrétního programu, obecně by však měly naplňovat zásady udržitelného rozvoje, přidané hodnoty a přeshraničního rozsahu.
Podnikatelé a firmy mohou čerpat peníze také v sedmi takzvaných prioritních oblastech výzkumu: genotyp a biotechnologie pro zdraví, technologie informační společnosti, nanotechnologie a nanověda, aeronautika a vesmír, bezpečnost potravin, udržitelný rozvoj a ekonomické a sociální vědy. Zájemci o bližší informace je mohou nalézt na internetové stránce (http://europa.eu.int/comm/research/f p6/index_en.html).
Projekty by měly tedy mít mezinárodní charakter s účastí subjektů z různých zemí Evropské unie. Většinovým pravidlem je také požadovaná míra vlastní spoluúčasti předkladatelů projektu, tedy určitou část nákladů musí žadatel hradit ze svého. Mezi tyto nástroje přímé podpory patří například LIFE. 7
nemalé finanční prostředky zbytečně o ně přicházejí.
To vše vypadá na první pohled značně komplikovaně. Nemusí se však jednat vůbec o záležitosti odtržené od každodenní reality a pro malé a střední firmy nedosažitelné.
a
Nové žádosti do programu již v současné době nejde podávat. Program již byl totiž zastaven. Podle agentury Czechinvest ovšem stále existuje řada jiných programů, díky nimž mohou malí a střední podnikatelé, ale i jiné subjekty jako města, obce kraje či univerzity, čerpat peníze ze strukturálních fondů EU. Například Operační program Průmysl a podnikání pokrývá potřeby podnikatelů a nabízí i zvláštní programy pro rozvoj podnikatelského prostředí.
Naopak řada subjektů ze "starých" zemí Evropské unie se soustřeďuje právě na tyto projekty, protože plošné programy jsou pro ně většinou kvůli vyšší úrovni domácí ekonomiky nedostupné. Malé a střední podniky dostanou další evropské peníze Čeští podnikatelé si mezi sebe rozdělí z programu Phare 2003 - Technologie 18 milionů eur, tedy přibližně 540 milionů korun. Z 333 projektů, které usilovaly o dotace v rozmezí 70 - 300 tisíc eur, nakonec uspělo 85.
Komise bude podporovat celoživotní vzdělávání Evropská komise investuje více než 30 milionů eur do projektů zaměřených na vzdělávání dospělých. Cílem nové podpory je zvýšení evropské konkurenceschopnosti.
Program Technologie umožnil malým a středním podnikům získat prostředky na zavedení nových technologií, modernizaci výrobních zařízení nebo nákup know-how. Podporu ale bylo možné získat na celou řadu dalších nákladů přímo spojených s projektem, například na zavedení standardu jakosti ISO, na stavební úpravy a další. Výše podpory úspěšných projektů se pohybuje při horní hranici jejího limitu, a to ukazuje na vysokou kvalitu schválených projektů.
V souvislosti s představením nové iniciativy evropský komisař Ján Figeľ zdůraznil důležitost vzdělávání dospělých. "Vzdělávání nekončí se školní docházkou či univerzitními studiemi. Ve světě rychlých změn, v informačním věku a i vzhledem k demografickému stárnutí je nutné, aby si i dospělí osvojovali nové schopnosti a osvěžovali si znalosti po celý život," uvedl.
Počet podpořených projektů se ovšem nelíbí Hospodářské komoře. Podle jejího prezidenta Jaromíra Drábka by měl být podpořen každý projekt, který splní předem stanovené podmínky. Neúspěšné firmy podle něj vynakládají na přípravu projektu
Nový program se jmenuje Grundtvig a má vylepšit nabídku vzdělávání pro dospělé, jeho kvalitu a dostupnost. Kromě podpory škol by měl být zaměřen i na podporu knihoven, muzeí, nemocnic nebo podpory vzdělání ve 8
věznicích. Do programu se zapojí 31 zemí, v nichž by měly být vzdělávány především sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva.
pro program Grundtvig k dispozici 17,5 milionu eur. Letos by z této finanční pomoci mělo těžit na 400 "vzdělávacích partnerství" s účastí téměř 1800 partnerů, jakož i tisícovka pedagogů při stážích v zahraničí.
Komise v rámci první rozdělované podpory vybrala ze 430 žádostí 71 projektů, které mohou získat finanční prostředky ve výši 60.000 až 340.000 eur. Na každém vybraném projektu se podílí 6 až 8 partnerů nejméně ze tří zúčastněných zemí. Celkově plánuje Komise v rámci programu vynaložit 16 milionů eur.
Podle statistického úřadu Eurostat si průměrně v zemích EU zlepšuje znalosti a kvalifikaci 42 procent dospělých. Z členských zemí nejlepším výsledků v oblasti celoživotního vzdělávání dosáhly Rakousko, Lucembursko, Slovinsko a Dánsko, kde se mezi 25. a 64. rokem života učí přes 80 procent dospělých.
Současně letos a napřesrok budou mít národní agentury v členských zemích
Rozšíření EU případě Rumunska) dotázaných. Podporu obou zemí snížila jejich politická nestabilita. Ta přispívá k tomu, že prosazování klíčových reforem je v obou zemích velmi složité. Bulharsko je zavřené ve slepé uličce po červnových volbách, kdy bulharská Socialistická strana porazila dosud vládnoucí stranu exkrále Simona II., ale nezískala většinu v parlamentu a jejich navrhovaná menšinová vláda nezískala ve sněmovně podporu. V Rumunsku se budou volby konat letos na podzim, kdy pravděpodobně skončí vláda současného premiéra Calina Tericeanua. Evropská unie při hodnocení jeho vlády vyzdvihla určitý pokrok, ovšem upozornila i na přetrvávající problémy, mezi něž patří například reforma soudnictví nebo snížení korupce ve státní správě. Pokud se obou zemím nepodaří včas přijmout potřebné reformy, budou muset svůj vstup do unie o rok odložit.
Vstup Bulharska a Rumunska do EU v roce 2007 je pravděpodobný Bulharsko i Rumunsko by se měly podle odborníků, i přes politické problémy a nutnost provedení klíčových reforem, stát členy EU v plánovaném termínu v roce 2007. Z šetření agentury Reuters vyplývá, že by se Bulharsko i Rumunsko, i přes politické problémy a nutnost provedení klíčových reforem, měly stát členy Evropské unie v plánovaném termínu. Z dotazovaných 34 evropských odborníků, jež agentura oslovila na začátku srpna, se pro vstup Bulharska do unie vyslovilo 70 procent z nich. Vstup Rumunska podporuje 63 % dotázaných. Tyto výsledky kontrastují s údaji podobného průzkumu, který byl proveden v květnu a kdy se pro podporu obou zemí vyslovilo 90 % (v případě Bulharska), resp. 80 % (v 9
EU začala s Tureckem jednat o jeho přijetí
Silná turecká armáda a strategická poloha země by posílila postavení EU ve světě. Velký přírůstek obyvatelstva by mohl pomoci řešit krizi penzijních systémů stárnoucího kontinentu.
Evropská unie se odhodlala k historickému kroku, z něhož má mnoho Evropanů obavy. Začala jednat s Tureckem o jeho vstupu.
Argumenty proti vstupu Lidnatá země by získala obrovské zastoupení v institucích EU. Kulturní odlišnosti by zkomplikovaly rozhodování v orgánech EU. Chudý stát by značně zatížil společný evropský rozpočet, EU by zchudla. Turecká pracovní síla by zaplavila EU. Lidská práva jsou dodržována jen na papíře.
Rozhovory však nezačaly, jak měly. Ministři zahraničí EU místo slavnostního aktu poslali turecké vládě upravené vyjednávací podmínky. Turecký ministr zahraničí po několika hodinách váhání oznámil, že odlétá do Lucemburku formálně zahájit rozhovory. Turecko tak přijalo podmínky upravené na nátlak Rakouska. Očekává se, že rozhovory potrvají nejméně deset let.
Chorvaté mohou začít jednat o vstupu
Čtyřiadvacet zemí EU nabízelo plné členství, jediná - Rakousko - chtěla prosadit i možnost pouhého "privilegovaného partnerství", tedy volnějšího spojení kvůli obavám z ohrožení pracovního trhu i evropských hodnot. Nesouhlas jediné země však v tomto případě znamenal, že nesouhlasí nikdo.
Cestu k otevření jednání o vstupu Chorvatům otevřela hlavní žalobkyně haagského tribunálu Carla del Ponteová, která potvrdila spolupráci země s tribunálem. Záhřeb měl začít jednat o svém členství v Unii už v březnu letošního roku. Unie však odmítla rozhovory zahájit kvůli tomu, že Chorvaté dostatečně nespolupracovali s mezinárodním soudem pro zločiny v bývalé Jugoslávii a nevydali do Haagu generála Ante Gotovinu, obviněného ze zabíjení srbských civilistů v roce 1995.
Upravený návrh podmínek jednání podle diplomatických zdrojů přímo možnost privilegovaného partnerství nezmiňuje a nakonec s ním souhlasilo i Rakousko. Proti nebyl ani Kypr, který se obával, že Turecko může zablokovat jeho členství v NATO. O odstavec obsahující tuto podmínku se vedl poslední spor.
Předpokládaný začátek rozhovorů s Chorvatskem je plánovaný na 7. listopadu tohoto roku. Chorvatská pravicová vláda původně plánovala, že by byla schopna dokončit přístupové rozhovory do tří let a stihnout ještě rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko, plánované na rok 2007 nebo 2008.
Argumenty pro vstup Rychle se rozvíjející ekonomika se 70 milióny obyvatel. Vytvoření mostu mezi křesťanskou a islámskou civilizací. 10
EU a diskriminace Předseda Evropské komise José Manuel Barroso stanovil jako hlavní prioritu současné Komise ochranu základních práv a boj proti diskriminaci. Diskriminace občanů není pouze překážkou pro ekonomický rozvoj Evropské unie, ale ohrožuje také její sociální soudržnost. Poškozuje rovněž cíle Evropské strategie zaměstnanosti, mezi které patří rozvoj "trhu práce příznivého pro sociální integraci" a podpora "starších pracujících s cílem zvýšit jejich podíl na počtu pracovních sil".
oblasti sociálního zabezpečení a rovnost v zaměstnání. Evropská unie tak smluvně a prakticky garantuje rovné postavení mužů a žen v pracovní a soukromé sféře. Snaží se také svoji podporu zaměřovat na boj proti sociálnímu vyloučení na základě věku, postižení a rasy. Charta základních práv EU Charta základních práv EU byla přijatá v roce 2000 a obsahuje právo na lidskou důstojnost, rovnost před zákonem, rovnost mezi muži a ženami, svobodu projevu, svobodný přístup k informacím, právo na vzdělávání nebo právo na sociální ochranu. Její kapitoly jsou věnovány jak oblasti "rovnosti", tak jednotlivými typy diskriminace (rasovou, etnickou, náboženskou, jazykovou atd.). Další články jsou věnovány také specifickým kategoriím diskriminace (dětí, starších lidí, postižených atd.). Charta základních práv EU se nestala součástí Smlouvy z Nice, ačkoliv byla na Evropské radě v Nice podepsána. Charta základních práv je nyní součástí návrhu ústavní smlouvy EU (část II). Pokud bude ústavní smlouva přijata, mohou se občané Evropské unie dovolávat Charty při soudních sporech a národní soudy by měly k její existenci přihlížet.
Evropská unie již několik let prosazuje vstřícnou strategii k různorodosti a rovnosti šancí pro všechny. Evropská komise předpokládá, že společnost, která realizuje politiku různorodosti (politiku, která usiluje o rovnoprávnost lidí různých ras, sexuální orientace, náboženství, zdravotního postižení, věku a pohlaví), se krátkodobě i dlouhodobě osvědčí. Právo všech osob na rovnost před zákonem a na ochranu proti diskriminaci tvoří obecné právo uznané Všeobecnou deklarací lidských práv (článek 7), Úmluvou OSN o odstranění všech forem diskriminace žen a Mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace. Evropská unie se již od doby svého vzniku aktivně podílela na boji proti diskriminaci. Oblastí boje proti diskriminaci se stal princip rovného zacházení s muži a ženami při odměňování za práci. Později byla rovnost zacházení také rozšířena na
Zásada rovného zacházení Zásadou rovného zacházení se rozumí neexistence přímé nebo nepřímé diskriminace na jakémkoli základě. Přímá diskriminace znamená, že 11
jedinec je ve srovnatelné situaci oproti ostatním znevýhodněn z důvodu příslušnosti k určité rase, etniku, vyznání nebo víře, či kvůli svému věku, zdravotnímu postižení nebo sexuální orientaci.
nevycházejí z objektivně podložených příčin. Evropská unie kontroluje a shrnuje každý rok vývoj v legislativní oblasti zabývající se bojem s diskriminací na úrovni členských států a Evropské unie. Shrnující zpráva hodnotí, jaké kroky Evropská komise podnikla, aby zajistila dodržování směrnic členskými státy. Prošetřuje také nové zákony a další opatření, které členské země zavádějí za účelem podpory rovného zacházení bez ohledu na rasu a rovného zacházení v zaměstnání.
Nepřímá neboli skrytá diskriminace je jednání nebo opomenutí, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhodní osoby určité rasy, etnika, vyznání nebo víry, věku, sexuální orientace či s fyzickým postižením a pokud tato opatření
Aktuality Británie ruší říjnový summit
V průběhu britského předsednictví se v Bruselu bude konat pouze jedno formální zasedání Evropské rady. To je naplánováno na 15. a 16. prosince. Zasedání Evropské rady se podle smluv EU musí konat alespoň jedenkrát za půl roku (předsednictví). Tradicí bylo uspořádat dva summity za předsednictví – jeden neformální a jeden formální.
Britské předsednictví má v úmyslu zrušit říjnovou Evropskou radu. Chce ji změnit na neformální debatu o evropském sociálním modelu. Schůze by se tak nemusely zúčastnit hlavy členských států a bylo by tak odsunuto rozhodnutí o finanční perspektivě. Kvůli britskému kroku se dá očekávat, že finanční perspektiva Unie na roky 2007 – 2013 bude přijata až v průběhu rakouského předsednictví, které začíná 1. ledna 2006.
Zákaz tabákové reklamy v EU Od 31.července 2005 v Evropské unii platí zákaz tabákové reklamy a zákaz sponzorování mezinárodních kulturních a sportovních akcí tabákovými společnostmi. Dvanáct států EU však tuto směrnici stále nepřevedlo do svého práva. V ČR platí dva roky přísnější zákon než nařizuje současná směrnice, existují ale i novinky, které se týkají především sponzoringu.
Evropský sociální model je součástí živých evropských debat, především v souvislosti s neúspěšnou ratifikací ústavní smlouvy. Nedostatečná ochrana sociálního modelu, jak ji vnímali Francouzi, totiž řadu z nich přiměla k tomu hlasovat proti ústavě. Sociální model byl skloňován ve všech pádech také v souvislosti se směrnicí o liberalizaci služeb.
Celoevropský zákaz reklamy se vztahuje na tisk, rozhlas a Internet. 12
Směrnice je stará dva roky. Podle vyjádření Komise budou mít státy, které směrnici nestačily převést do svého práva, ještě několik měsíců před zahájením kárné procedury. Ta může končit žalobou na členský stát před Evropským soudním dvorem.
V první desítce obsadily unijní státy celkem osm míst. Z nových zemí Evropské unie je nejvýše na sedmém místě Polsko, Maďarsko je šestnácté. Nejlepší daňové podmínky na světě nabízejí asijské země, USA nebo Irsko. Úplně nejnižší index vykazuje Hongkong, Kypr či Singapur.
EU se v roce 1998 pokusila prosadit zákaz všech druhů tabákové reklamy a sponzorování tabákovými společnostmi. Směrnici ale v roce 2001 zrušil Evropský soudní dvůr, který rozhodl, že úplný zákaz přesahuje pravomoci EU. Z této anulované směrnice vychází český zákon - v Česku se tedy jednalo o dobrovolnou iniciativu našich zákonodárců, kteří prosadili absolutní zákaz reklamy na tabákové výrobky kromě prodejních míst.
Ze zveřejněných údajů vyplývá, že celosvětovým trendem je snižování daní. Tento trend platí i pro Českou republiku, ovšem čeští podnikatelé si na výši daní stále stěžují. Česká vláda v minulých letech prosadila snížení daní firem z 31 na 24 procent a od příštího roku poklesnou i daně lidem s příjmy přibližně do 30.000 korun měsíčně. Ekonomové ovšem upozorňují na nespravedlnost v placení daní a demotivaci bohatších občanů.
Směrnice EU se vztahuje pouze na reklamu a sponzorování v mezinárodním měřítku, netýká se tedy reklamy v kinech, na billboardech, na popelnících apod., ani sponzorování místních akcí, jejichž účastníci pocházejí pouze z jednoho členského státu. V České republice je billboardová reklama na tabákové výrobky zakázaná již od minulého roku.
EK schválila pravidla uvolňování čínského textilu Členské státy EU mohou začít povolovat uvolnění zadržovaného čínského textilu. EK schválila pravidla tohoto uvolnění, a dala tak zemím potřebné právní podmínky. O náklady na uvolnění zadržovaného zboží na evropský trh se obě velmoci podělí. Polovina textilu bude odečtena z čínských exportních kvót na příští rok a zbytek EU přičte k letošním kvótám. Na žádost o vydání dovozních licencí na zboží naloděné v Číně před 20. červencem mají firmy čas do 20. září. Poté již žádné žádosti nebudou přijímány. Evropská komise zároveň přijala řadu opatření, která by měla pomoci vyhnout se opakování podobné situaci, jaká nastala v posledních
Nejvyšší daňové zatížení v EU i na světě je ve Francii V čele žebříčku takzvané "daňové mizérie" stojí Francie, následovaná Čínou a Belgií. Vyplývá to z průzkumu prestižního ekonomického časopisu Forbes. Česká republika zaujímá v žebříčku nejvyšších daní 17.místo. Naopak lépe na tom je Slovensko, jehož výše odváděných daní a pojistného je až na 32. místě na světě. 13
týdnech. Řádově procenta zboží bude možné převádět mezi jednotlivými kategoriemi nebo z předchozího roku. Tato opatření budou platit i pro léta 2006 a 2007.
neliší v nových členských zemích EU, zejména Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Polsku, Maďarsku, ČR a na Slovensku, kde se pohybuje v rozmezí 116 - 235 eury.
Omezení přijala Čína v červnu na nátlak EU, protože po lednovém zrušení globálních kvót čínský vývoz textilu prudce stoupl. To ohrožovalo evropskou textilní výrobu, která se již tak v posledních letech výrazně ztenčila. Kvóty mají platit do roku 2008 a omezí růst čínského dovozu na osm až 12,5 procenta ročně. Na evropských hranicích je zadržováno přibližně 87 milionů kusů čínského textilu.
Překvapivě vysoká je minimální mzda v Turecku, které by mělo své přístupové rozhovory s EU zahájit 3.října. Zaměstnanci si zde mohou vydělat nejméně 240 euro měsíčně. Ve Francii a Velké Británii je minimální měsíční mzda omezena limitem 1197 euro a tato suma řadí obě země na čtvrté místo pomyslného žebříčku za Lucembursko, Nizozemsko a Belgii. Hranice minimálních mezd podle Eurostatu roste od roku 1999. ¨
Výše minimálních mezd v zemích EU jsou velmi odlišné
Češi zájem o práci v ostatních zemích EU nemají Češi se za prací do starých členských států EU neženou. Ani občané ostatních nových států nemají o práci v bývalé „Patnáctce“ (EU před rozšířením o 10 nových členských zemí) takový zájem, jak se předpokládalo. Takový je závěr studie o dopadu loňského rozšíření na pracovní trhy členských zemí, kterou zpracovalo bruselské sdružení European Citizen Action Service (ECAS).
Nejvíce v Evropské unii si mohou zaměstnanci pracující za minimální mzdu vydělat v Lucembursku, kde dostanou 1467 eur měsíčně. Nejvyšší minimální mzda je v rámci zemí Evropské unie a kandidátských zemí vyplácena v Lucembursku. Naopak v Rumunsku je její výše více než dvacetkrát nižší. Vyplývá to z průzkumu statistického úřadu Eurostat. Podle zveřejněných údajů existují mezi minimálními mzdami vysoké rozdíly i v jednotlivých členských zemích.
Podle zprávy sdružení ECAS nedosahuje množství uchazečů o práci z nových členských zemí ani 1% pracovní síly. Ani státy, které přechodné období pro volný pohyb pracovních sil nezavedly (Británie, Irsko, Švédsko a Dánsko) nečelí tlaku příliš velkého přílivu pracovních sil z Východu.
V Lucembursku měsíční minimální mzda činí 1467 eur, v Rumunsku pouze 72. Jen o něco málo vyšší je minimální mzda v další kandidátské zemi, Bulharsku, kde mohou zaměstnanci měsíčně pracovat nejméně za 77 eur. Naopak limit minimální mzdy se příliš 14
Přesto ostatní členské státy spíše neuvažují o zrušení přechodných období. Německo a Rakousko budou trvat na jeho maximální délce, tedy jedenáct let.
anonymně ohlašovat podezření nebo důkazy o korupci. Internetové stránky by měly být občanům k dispozici ve vícejazyčné verzi. Výhodou stránek by měla být možnost dlouhodobější komunikace mezi úřadem a lidmi, kteří svá podezření nahlásí. Úřad by se mohl doptávat na detaily a podrobnosti jednotlivých případů a lidé by nemuseli mít strach, že se při komunikaci prozradí jejich totožnost. OLAF si od toho slibuje, že se tak zvýší i důvěryhodnost anonymních informací.
„Hlasatelé katastrofických scénářů neměli pravdu. Žádný exodus levné pracovní síly z východu Evropy nenastal a ty země, které nepodlehly hysterii, z otevření pracovního trhu těží,“ řekl k výsledkům studie šéf ECAS Tony Venables. Fakta, která přinesla zmíněná studie, bude zdůrazňovat i český komisař Vladimír Špidla, který chce usilovat o neprodloužení přechodných období na další dva, respektive tři roky.
Kromě zřízení webu plánuje úřad také další tři projekty. Chce například vylepšit systém „Freephone“, který umožňuje občanům EU svá podezření z korupce úřadu telefonovat. Mezi další plánované projekty patří i modernizace softwarového vybavení úřadu a zvýšení zabezpečení úřadu.
Občané budou mít příležitost hlásit korupci v EU na webu Unijní Úřad pro boj s korupcí (OLAF) plánuje vytvořit webovou stránku, pomocí které by chtěl bojovat proti korupci. Lidé by na něm mohli
Operační program – Rozvoj lidských zdrojů Úřad práce v Olomouci vyhlásil 2. výzvu v rámci OP Rozvoj lidských zdrojů
technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ).
Úřad práce v Olomouci vyhlásil 2. kolo výzvy pro grantové schéma Adaptabilita a podpora konkurenceschopnosti podniků a organizací.
V rámci výzvy budou podporovány tři hlavní oblasti činnosti: •
Vyhlášené druhé kolo výzvy grantového schématu Adaptabilita a podpora konkurenceschopnosti podniků a organizací spadá do opatření 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a
• •
15
vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů, podpora ochrany zdraví a bezpečnosti práce na pracovišti, pracovní místa a organizace práce; sebezaměstnávání a rozvoj služeb; moderní management.
Cílovými skupinami jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé a zájemci o zahájení podnikání. O finanční podporu mohou v rámci této výzvy žádat podniky bez omezení velikosti, školy, vysoké školy, vzdělávací a poradenské instituce a informační centra, hospodářské a agrární komory, zaměstnavatelské a odborové svazy, profesní a podnikatelská sdružení, obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zařízení a instituce zabezpečující zdravotní a sociální služby. Úřad práce ve výzvě uvedl, že v případě velkého zájmu bude přednost dána projektům, které se
budou zabývat podnikatelskými subjekty. Projekty, jež se zaměří na nestátní neziskové organizace, obce a další orgány veřejné správy a samosprávy, budou podpořeny maximálně do výše 20% částky, která je určena na tuto výzvu. Délka trvání projektu nesmí překročit 24 měsíců. Nejpozději musí být projekt ukončen k 30. červnu 2006. Projektové žádosti je možné předkládat od 15. září 2005 do 9. listopadu 2005 do 12:00 hodin na adresu ředitel Úřadu práce v Olomouci, Mgr. Luděk Krystýn, Vejdovského 4, 772 11 Olomouc.
Zdroje využité pro zpracování tohoto čísla www.integrace.cz www.euractiv.cz www.edotace.cz www.ngo-eu.cz www.kr-olomoucky.cz http://europa.eu.int/comm/eurostat/ www.ngo-eu.cz
www.euroskop.cz www.evropska-unie.cz www.evropska-brana.cz www.novinky.cz http://epp.eurostat.cec.eu.int www.mfcr.cz www.csas.cz www.europeum.org
EUROPORT- zpravodaj Klubu Evropanů Olomouckého kraje (KEOK), zapsán do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 15263. Vydává Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc, 772 00, IČO 266 39 807, Redakce: Kateřina Tichá, Martin Štainer, Marian Kišš Adresa redakce: KEOK, tř. 17. listopadu 43, 772 00 Olomouc, tel. + 420585220 896, email:
[email protected] Webové stránky: www.klubevropanu.cz Náklad 500 kusů (zpravodaj je rovněž rozesílán v e-mailové podobě na 800 adres v Olomouckém kraji). 16