Úvod Vážení občané olomouckého kraje, vážení příznivci členství České republiky v Evropské unii, vítáme Vás u dalšího aktuálního zpravodaje Klubu Evropanů Olomouckého kraje, Europortu. Na začátku tohoto čísla informujeme v sekci „Programy EU“ o čerpání finančních prostředků z předvstupního programu SAPARD, v němž Česká republika jako první z nově přistupujících zemí v roce 2005 prostředky vyčerpala. Vláda ČR v těchto dnech schválila návrh Národního rozvojového plánu na další programovací období 2007-2013, který představuje základní strategický dokument, podle kterého by měly být čerpány finanční prostředky z evropských strukturálních fondů. K uvolňování pracovního trhu Evropské unie a omezení přechodných období pro zaměstnávání osob ze zemí nováčků EU vyzvala zpráva evropského komisaře Vladimíra Špidly. Některé země EU přechodná omezení, jako například Británie, Irsko a Švédsko, vůči novým zemím EU v roce 2004 nezavedli. Zpráva poukazuje na dobré zkušenosti těchto zemí a zaměřuje se na zbývajících dvanáct, jež se musí do konce dubna letošního roku rozhodnout, zda se k první trojici připojí či nikoli. Z dosavadních náznaků vyplývá, že svůj pracovní trh by mohly nově otevřít Finsko a Portugalsko. Španělsko otevře svůj pracovní trh od 1. května 2006. Naopak Německo a Rakousko již oznámily, že budou v restrikcích pokračovat. Potíže s pracovní mobilitou zaměstnanců EU se snaží Evropská komise pracovní trh rozhýbat i pomocí "Evropského roku pracovní mobility", který byl na počátku roku zahájen. Jen necelá dvě procenta Evropanů jsou nyní usazena a pracují v jiné zemi EU. O dalších podrobnostech se dočtete ve stejnojmenně nazvané sekci. O tématech evropské ústavní smlouvy, nezaměstnanosti EU a komunikačním plánu Evropské komise informujeme na následujících stranách. Do pravidelně se opakující sekce „Aktuality“ jsme zařadili následující témata: inspektoři zemí EU budou kontrolovat odpad, EK chce změnit pravidla pro dovoz zboží pro osobní spotřebu, sněmovna ČR schválila dlouho diskutovaný eurozatykač, evropští řidiči budou muset při řízení více odpočívat, Rakousko bude o vstupu Turecka do EU hlasovat v referendu a o tom, že EP hlasoval pro postihovaní dotovaných podniků, které přemístily svoji výrobu. Podruhé zařazujeme rubriku seznamující s podpořenými projekty na území Olomouckého kraje. Tentokrát o projektu nazvaném „Doprovod a patronace začínajících podnikatelů“. Těšíme se na další květnové setkání nad souhrnem evropských aktualit, za Klub Evropanů Olomouckého kraje
Kateřina Tichá 2
Programy EU Česká republika vyčerpala program SAPARD
Horizontálního plánu rozvoje venkova, které poskytuje EU v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Žadatelé se ovšem nemusí obávat složitější realizace svých projektů. Pravidla implementace totiž zůstanou zachována.
Česká republika se stala prvním a jediným z nových členských států, který ještě před koncem roku vyčerpal veškeré prostředky z přestupního programu Evropské unie SAPARD, který napomáhá kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při zavádění evropského komunitárního práva vztahujícího se ke společné zemědělské politice (CAP) a strukturálním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově.
České zemědělství získávalo ročně z programu SAPARD částku v přibližné výši 540 milionů korun. Na rozvoj venkova putovalo ročně zhruba 270 milionů korun. Program přispěl zejména ke zvýšení konkurenceschopnosti prvovýroby v ČR, zvýšení kvality zemědělských a potravinářských výrobků a dokončení restrukturalizace zemědělských a zpracovatelských podniků. Devíti ostatním nováčkům EU jsou finanční prostředky programu k dispozici do konce roku 2006.
Ministerstvo financí na konci roku proplatilo poslední žádost Státního zemědělského intervenčního fondu o finanční podporu určenou na podporu základních cílů programu SAPARD. Došlo tak k vyčerpání plné výše částky 92,8 mil. EUR (2,9 mld. Kč), kterou v rámci programu poskytlo Evropské společenství a kterou bylo možno čerpat až do konce roku 2006.
Vláda schválila Národní rozvojový plán na období 2007 – 2013
V ČR bylo dosud na žadatele převedeno 95 procent celkové částky. Zbývajících 5 procent, jež byly uhrazeny konečným příjemcům ze zdrojů státního rozpočtu, zašle Evropská komise České republice po předložení konečné zprávy o realizaci programu. Poté bude Evropskou komisí vydán dokument, schvalující české hospodaření s poskytnutími prostředky a celý program bude uzavřen. Část prostředků, které byly původně vybrány a schváleny v rámci programu, ovšem překračuje výše uvedenou částku. Tyto prostředky si svou cestu k žadatelům najdou prostřednictvím
Vláda ČR schválila návrh Národního rozvojového plánu na nadcházející programovací období 2007 – 2013, jehož pracovní verze byla Ministerstvem pro místní rozvoj dokončena v lednu tohoto roku. Národní rozvojový plán (NRP) představuje základní strategický dokument České republiky pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. Česká vláda v něm definuje priority v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti (HSS). Na jeho základě se na každé 3
programovací období vypracovává Národní strategický referenční rámec (NSRR).
- Technická pomoc - dva programy pro Prahu - pět programů přeshraniční spolupráce - dva programy nadnárdoní a meziregionální spolupráce
Koordinací příprav ČR na nadcházející programovací období v oblasti HSS byl pověřen Řídící koordinační výbor (ŘKV). Na práci ŘKV se podílejí zástupci Úřadu vlády, ministerstev, regionů soudržnosti, podnikatelů, Hospodářské komory, Českého statistického úřadu, odborů, vysokých škol a neziskových organizací. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) navrhlo v NRP celkem 24 operačních programů (OP), v rámci kterých by měla ČR čerpat finanční prostředky z evropských fondů. Struktura programů, kterými se v ČR rozdělují peníze z fondů EU:
V současném programovacím období ČR čerpá finanční pomoc z EU v rámci pěti operačních programů, dvou jednotných programových dokumentů pro Prahu, dvou Iniciativ Společenství Interreg a Equal a Kohezního fondu. Návrh MMR tak obsahuje více než dvojnásobný počet programů než je tomu nyní. Opakuje se tak situace z období přípravy na zkrácené programovací období 2004 – 2006, kdy ČR navrhovala velké množství OP, ale na základě rozhodnutí Evropské komise musela počet OP výrazně zredukovat. Česká republika může v letech 2007 – 2013 celkem vyčerpat 785 miliard korun. Kolik finančních prostředků bude k dispozici v rámci jednotlivých operačních programů vláda nerozhodla. Podle návrhu MMR by měly kraje celkem získat 12% prostředků. To kraje odmítají a požadují navýšení na 20%. Diskuse o této otázce budou nadále pokračovat. Na druhé straně kraje oceňují snahu vlády přesunout část prostředků do jejich kompetence. Nyní tyto pravomoci kraje nemají.
Současný stav - Společný regionální operační program - Průmysl a podnikání - Rozvoj lidských zdrojů - Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství - Dva jednotné programovaní dokumenty pro Prahu - Infrastruktura - Unijní iniciativy Interreg a Equal - Kohezní fondy Plánovaná podoba Operačních programů v letech 2007 až 2013 - Podnikání a inovace - Výzkum, vývoj, inovace - Rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost - Vzdělávání - Životní prostřední - Doprava - Integrovaný operační program - Sedm Regionálních operačních programů
Vláda ČR dále zmocnila MMR a Ministerstvo financí k vypracování jednotného centrálního monitorovacího systému. V březnu by měl být vypracován Národní strategický referenční rámec. Realizace operačních programů se plánuje k 1. lednu 2007. O počtu a zaměření jednotlivých OP a výši finančních prostředků bude ale ještě rozhodovat EK. 4
Volný pracovní trh EU Špidlova zpráva doporučila otevření pracovních trhů EU
období vliv poptávka a nabídka, že lidé z nových zemí nevytlačují domácí pracovníky, ale naopak obsazují místa tam, kde se lidí nedostává. Ukazuje také, že pracovníci z nových zemí jezdí do západní Evropy pracovat, nikoli využívat sociálních výhod.
Evropská komise (EK) vyzvala staré členské země (EU 15 před rozšířením v roce 2004), aby přestaly omezovat zaměstnávání lidí ze zemí nováčků EU. Zpráva předložená komisařem Vladimírem Špidlou neobsahuje přímé rady vládám, vyznívá však jasně ve prospěch ukončení přechodného období, po které mohou státy zacházet s pracovníky z nových zemí hůře, než s vlastními nebo s občany ze zbytku EU.
Státní příslušníci nových členských států (EU 10) představovali méně než 1 % pracovní síly ve všech zemích kromě Rakouska (1,4% v roce 2005) a Irska (3.8 % v roce 2005). Největší relativní příliv pracovníků zazna-menalo Irsko. To přispělo k jeho velmi dobrým hospodářským výsledkům.
Potvrzuje ovšem zároveň, že pokud si to přejí, mohou podle „Smlouvy o přistoupení“ v restrikcích pokračovat, a to ještě tři roky, případně další dva navíc. "Komise doporučuje, aby členské státy pečlivě zvážily, zda je pokračování restrikcí zapotřebí, a to ve světle situace na vlastních pracovních trzích a důkazů obsažených v této zprávě," píše EK v opatrně formulovaných závěrech. Text doznal v posledních dnech několika úprav, také pod tlakem velkých zemí v čele s Německem, které mají v úmyslu kvůli domácímu veřejnému mínění v omezeních pokračovat.
Bez omezení se mohou Češi, Slováci, Poláci a další ucházet zatím o práci v Británii, v Irsku a ve Švédsku. Zpráva poukazuje na dobré zkušenosti těchto zemí a zaměřuje se na zbývajících dvanáct, jež se musí do konce dubna rozhodnout, zda se k první trojici připojí či nikoli. Z dosavadních náznaků vyplývá, že svůj pracovní trh by mohly nově otevřít Finsko a Portugalsko. Španělsko otevře svůj pracovní trh od 1. května 2006. Naopak Německo a Rakousko již oznámily, že budou v restrikcích pokračovat.
EK na statistických údajích dokazuje, že obavy z masové migrace za prací se nepotvrdily, příchod pracovníků z nových zemí naopak těm starým prospěl. Dokládá, že na pohyb pracovníků v EU má více než administrativní přechodné
Evropská komise ani v náznaku nepočítá s tím, že by země bývalé "patnáctky" postupovaly odlišně vůči jednotlivým nováčkům, ačkoli to je teoreticky možné.
5
V mnoha západoevropských zemích je rozhodování o této věci složitou vnitropolitickou otázkou, protože v sázce je více psychologie domácího obyvatelstva než objektivní ekonomické argumenty. Předloňské rozšíření EU je mnohde nadále vnímáno jako ohrožení, což ukázaly debaty před referendy o euroústavě ve Francii a v Nizozemsku. V Itálii je tato otázka ze stejného důvodu tabu do dubnových parlamentních voleb. Belgická, nizozemská, dánská a další vlády povedou ještě vnitřní diskuse.
Belgie nováčkům neotevře
pracovní
otevře hranice občanům zemí, které před dvěma lety vstoupily do EU. Finsko v roce 2004 využilo možnosti přechodně zakázat volný pohyb osob ze zemí střední a východní Evropy, stejně jako většina států tehdejší evropské patnáctky. Občané nových členských zemí ve Finsku dostali pracovní povolení, jen když o dané zaměstnání neměl zájem žádný finský občan. To má od května skončit. Přechodná omezení volného pohybu pracovníků od května hodlají zrušit také Portugalsko a Španělsko. Činitelé obou zemí opakovaně potvrdili, že jejich vlády mají v úmyslu otevřít hranice od května.
trh
Ani pro letošní rok neotevře Belgie svůj pracovní trh osmi postkomunistickým zemím v Evropské unii. Ačkoliv experti doporučovali otevřít belgické hranice volnému pohybu pracovních sil, vláda své rozhodnutí odůvodnila obavami z přílivu pracovníků, kteří by svou ochotou pracovat za minimální mzdu vytlačovali Belgičany z práce. Ještě před uvolněním trhu je prý třeba rozběhnout elektronický systém, který by registroval pracovní podmínky všech cizinců.
V Bruselu se stále častěji objevují zprávy, podle kterých svůj pracovní trh chce otevřít Řecko a částečně uvolnit i Dánsko. Pro by prý byly i další vlády. Ve většině zemí je ovšem veřejné mínění výrazně proti uvolnění hranic pro pracovníky z východní Evropy. Obyvatelé většiny z patnáctky starých členů EU mají strach, že otevření hranic povede k růstu nezaměstnanosti.. Právě tyto obavy ale vyvrací výše zmíněná zpráva Evropské komise, kterou v Bruselu zveřejnil český eurokomisař Vladimír Špidla. Země, které svůj trh otevřely, na tom podle českého eurokomisaře spíše vydělaly než ztratili.
Finsko svůj pracovní trh Čechům otevře Češi a občané dalších sedmi nových členských států Evropské unie budou moci od května letošního roku pracovat ve Finsku. Vláda této severské země uvedla, že v květnu
6
Evropský rok pracovní mobility Začíná Evropský rok pracovní mobility
celoživotní vzdělávání, usnadňující změnu kvalifikace. A také slibuje, že si více vezme na mušku přenositelnost penzí a dalších sociálních jistot. Nelze přeci rozpohybovat samého pracovníka bez přihlédnutí k ochotě jeho rodiny změnit bydliště. Problémy s bydlením leckde patří k hlavním vnitrostátním brzdám pohybu pracovních sil.
Evropská komise se snaží rozhýbat pracovní trh i pomocí "Evropského roku pracovní mobility", který bude dnes slavnostně zahájen. Jen necelá dvě procenta Evropanů jsou nyní usazena a pracují v jiné zemi EU. Tento hubený podíl se za posledních 30 let prakticky nezměnil. Jistý rozdíl tu však přece jen je: dříve za výdělkem putovali hlavně sezonní dělníci, teď především vysoce kvalifikované kádry.
Receptem na změny se má stát zaklínadlo "flexicurity", tedy propojení pružnosti pracovního trhu se sociální ochranou samého pracovníka.
Potíž s nízkou mobilitou pracovních sil se projevuje i v rámci vnitrostátních hranic členských zemí. Z rodných končin dojíždí do zaměstnání asi třetina Evropanů, dobrých 70 procent chce v nejbližší době každopádně zůstat doma. Průměrný Evropan změní zaměstnání čtyřikrát za život; Dán, Brit či Švéd skoro šestkrát, zatímco Ital, Malťan, Portugalec, Rakušan, Slovinec či Slovák ještě méně.
Pohyb za prací na delší vzdálenost považuje podle zářijového průzkumu Eurobarometr za dobrou věc 46 procent dotázaných v EU. Ale rozmezí souhlasu sahá od téměř sedmi z deseti dotázaných Irů po skoro jen dva z deseti Kypřanů. Žebříčku překážek vévodí potíže s dorozuměním, s hledáním práce, přizpůsobením se nové kultuře, nalezením vhodného bydlení, obavy z přerušení kontaktu s příbuznými a přáteli či ztráty výhod v péči o děti a ve stáří. Lákají naopak vyšší příjmy a lepší pracovní podmínky, chuť poznat nové prostředí i klima.
Zatímco průměrný Američan mění práci každých 6,5 roku, Evropan setrvává v jednom místě 10,6 roku. Ovšem Američan na cestě z New Yorku po San Francisco nenarazí na takové jazykové či úřední bariéry, jako průměrný Evropan od Rigy po Lisabon.
EK míní podpořit "rok mobility" i sumou deset milionů eur na uspořádání stovek různých akcí, včetně "pracovních trhů" v sedmdesátce měst v EU.
EK proto již delší čas naléhá jak na zlepšení výuky jazyků, tak na
7
Evropská ústavní smlouva Borrell: O euroústavě pouze s novým textem
jednejme
Shodují se vesměs na tom, že je třeba odložit ratifikační proces a zahájit intenzivnější debatu s veřejností.
Předseda Evropského parlamentu Josep Borrell považuje současný text evropské ústavní smlouvy za odepsaný. Dohodnout se na euroústavě by podle něj bylo jednodušší, kdyby se začalo jednat od začátku a s novým textem.
Ohledně ústavní smlouvy tak zřejmě nelze očekávat průlom dřív než po volbách ve Francii a v Nizozemsku v roce 2007. Konkrétní plán, jak ústavní krizi vyřešit, by mohl přinést červnový summit unie. Česká republika by se měla k evropské ústavě vyjádřit do konce roku 2007.
Podle Borrella prý například ve Francii není schůdné vracet se k původnímu textu smlouvy. "Vypadá to spíše na nový začátek, protože ten starý text, a jeho nějaké úpravy, jsou v tomto případě málo pravděpodobné".
Pro vypracování nového dokumentu o budoucím uspořádání Evropy se nedávno vyslovili prezident Václav Klaus a jeho polský protějšek Lech Kaczynski. Ve Francii se objevily názory, že by měl být schvalován současný text dokumentu, ale po jednotlivých částech.
Většina evropských lídrů zatím nechce ústavní smlouvu, zamítnutou loni v referendech ve Francii a Nizozemsku, definitivně pohřbít.
Nezaměstnanost EU ekonomikami, Spojenými státy a Japonskem, stále špatně. V obou těchto zemích je míra nezaměstnanosti poloviční.
V Evropské unii je přes osmnáct milionů nezaměstnaných Evropský statistický úřad - Eurostat zveřejnil poslední údaje o nezaměstnanosti a inflaci v Evropské unii. Míra nezaměstnanosti zůstala v lednu stejná jako v prosinci na 8,5%, meziroční inflace činila 2,4%.
Počet lidí hledajících práci je v jednotlivých evropských státech velmi rozdílný, počínaje Irskem, Dánskem a Nizozemím s nezaměstnaností pod 5% a konče Polskem, kde je bez práce více než 17% práceschopných.
Osmnáct milionů nezaměstnaných Evropanů, tedy 8,5% pracovní síly, je v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 0,4% méně. Přesto vychází Evropská unie z porovnání s ostatními velkými světovými
Nezaměstnanost v lednu 7,8%. 8
v Česku
byla
V porovnání s loňským lednem stouply ceny stouply v Evropské unii průměrně o 2,2%. Téměř všechny státy udržely inflaci v rozmezí 1-3%. Jedinými výjimkami byly všechny tři
pobaltské státy a Slovensko. Průměr Eurozóny byl o dvě desetiny procenta vyšší než Pětadvacítky, ale na příští měsíc Eurostat předpovídá pokles o jednu desetinu.
Komunikační plán EK internetové stránky ve všech jazycích EU, na níž udou lidé moci reagovat na její návrhy. Ty budou také předmětem řady konferencí s co nejširším záběrem. Názory lidí a jejich případné změny zmapuje během jara několik průzkumů veřejného mínění. Konzultační období skončí v červnu, pak přijde vyhodnocení. Školy v zemích EU by měly zařadit do osnov dějiny evropské integrace a základní informace o institucích, struktuře a pravomocích unie. Navrhuje se spustit program "občané pro Evropu", který by vtahoval lidi do debat o unii a o jejím smyslu a budoucnosti, jež by se konaly na všech úrovních.
Komise připravila nový komunikační plán¨ Evropská komise zveřejnila "bílou knihu", která by měla přispět ke zlepšení komunikace s občany členských zemí a umožní jim zpětnou vazbu. Mezi opatření dokumentu patří například vytvoření nezávislé evropské tiskové agentury, digitální propojení evropských knihoven, vznik školícího střediska pro učitele či sestavení kodexu pravidel, jimiž by se řídili lobbyisté. Dokument předkládá evropská komisařka Margot Wallströmová a je určitou formou reakce na loňské odmítnutí evropské ústavní smlouvy v referendech ve Francii a v Nizozemsku. Byla koncipována jako stěžejní dokument "přemýšlecího období", jehož dosavadní výsledky má unie přetřásat na červnovém summitu.
Informování a komunikace se mají řídit souborem zásad a norem shrnutých v „chartě“, jež by dobrovolně zavazovala všechny účastníky evropské debaty respektovat základní pravidla. Komise si uvědomuje, že jediným účinným způsobem komunikace jsou média. Hlavním úkolem tohoto komunikačního plánu je dát unii lidskou tvář, zdůrazňovat a vysvětlovat její národní, regionální a lokální rozměr.
Dokument navrhuje provedení opatření nejen na úrovni institucí EU, ale také na úrovni vlád, regionálních a obecních orgánů, politických stran, v součinnosti s občanskými sdruženími a nevládními organizacemi. Komise plánuje zřízení
9
Aktuality Inspektoři EU budou kontrolovat přepravu odpadů
veškeré přepravy. V roce 2005 inspektoři během dvou týdnů prověřili 451 zásilek odpadů, řada z nich byla nelegální. Závěry kontrolních týdnů a celého projektu budou zveřejněny na jaře.
Opatření má přispět ke kontrole dovážení německého odpadu. Od loňska se ho v ČR na černých skládkách nahromadilo zhruba 15.000 tun.
Sněmovna schválila platnosti eurozatykače
Česká inspekce životního prostředí bude spolu s dalšími čtrnácti obdobnými orgány zemí EU v nadcházejících týdnech kontrolovat dodržování environmentální legislativy se zvláštním zaměřením na přepravu odpadů přes hranice.
rozšíření
Novela trestního řádu, schválená poslanci, umožňuje českým soudům nařízení nařizovat zatčení českých občanů v celé Evropské unii bez časového omezení.
"Kontroly jsou částí mezinárodního projektu, jehož cílem je dosažení účinnějšího prosazování zákonů na ochranu životního prostředí," sdělila mluvčí inspekce Eva Rolečková. Na akci se budou podílet i celní úřady, cizinecká policie a krajské úřady. Opatření má přispět ke kontrole dovážení německého odpadu. Od loňska se ho na černých skládkách nahromadilo zhruba 15.000 tun.
České soudy zřejmě budou moci nařizovat zatčení českých občanů v celé Evropské unii bez časového omezení. Stejná pravidla by se týkala i vydávání cizinců do zemí EU. Počítá s tím novela trestního řádu, kterou ve středu schválila sněmovna. Normu posoudí ještě Senát a prezident. Podle současné úpravy se eurozatykač nevztahuje na trestné činy spáchané před listopadem 2004, kdy zákon začal platit. Některé státy proto odmítají vydávat do Česka lidi, kteří jsou podezřelí ze spáchání trestných činů před tímto datem. Zákon by měl dále před pravomocí cizího státu chránit Čechy, kteří spáchali trestný čin v cizině před přijetím eurozatykače.
Během mezinárodních kontrolních týdnů se podle Rolečkové inspekce ve spolupráci se zahraničními kontrolními orgány a agenturami zaměří na hloubkovou kontrolu přepravních dokladů. Zvláštní pozornost bude věnována přepravě odpadů elektroniky, autovraků a odpadů textilu a plastů. Stejné kontroly se budou konat i u původců a odesílatelů odpadů a v zařízeních pro jejich využití nebo odstranění. V celoevropském měřítku představuje přeprava odpadů asi patnáct procent
Mezi země, které dosud odmítali některé podezřelé Čechy vydávat, patří Irsko, Kypr, Nizozemsko, Španělsko, Británie, Lotyšsko, 10
dotaci z evropských fondů a které se rozhodnou přemístit svoji výrobu do jiné země, musely všechny finanční prostředky vrátit zpět. Původní lhůta pro zákaz přemístění byla stanovena na pět let, ale Komise podle Vladimíra Špidly toto období prodlouží o dva roky.
Polsko a Švédsko. Zásadním problémem je podle ministerstva spravedlnosti Irsko, protože se odtud nedaří dostat dva podezřelé z takzvaného Berdychova gangu. Rozšíření platnosti eurozatykače podpořily všechny parlamentní strany s výjimkou komunistů. Pro byla i většina poslanců opoziční ODS, která zákon v minulosti odmítala. Nová úprava je ale podle stínového ministra spravedlnosti za ODS Jiřího Pospíšila přijatelná, protože se netýká předávání českých občanů do zahraničí. Právě obavami o právní jistoty českých občanů ODS zdůvodňovala svůj odmítavý postoj vůči eurozatykači.
Poslanci požadují, aby "udělení veřejné podpory z rozpočtu EU nebo členských států a její další poskytování bylo podmíněno jasně stanovenými závazky v oblasti zaměstnanosti a místního rozvoje, které budou pro vedoucí představitele podniků a příslušných místních, regionálních a národních orgánů závazné".
Zatykač byl v EU zaveden jako reakce na teroristické útoky ve Spojených státech z 11. září 2001. Má usnadnit pronásledování a trestání pachatelů zvlášť závažných trestných činů. Nahrazuje dosavadní těžkopádnou proceduru extradice a umožňuje vydávání vlastních občanů k potrestání do ciziny.
Komise by měla také připravit seznam firem a podniků, které obdržely finanční pomoc EU, a přesto svoji činnost přemístily do jiné země Unie nebo třetí země dříve, než jim to povoluje evropská legislativa. Parlament dále vyzval Komisi, aby vypracovala tzv. evropský kodex chování. Ten by měl jednotlivým podnikům znemožnit přemísťovat výrobu nebo její část do jiného regionu nebo členského státu Unie s cílem získat evropské dotace.
EP hlasoval pro postihovaní dotovaných podniků, které přemístily svoji výrobu Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili návrh Evropské komise, aby podniky, které svoji výrobu přemístí do jiné země, byly nuceny vracet evropské dotace.
Podle poslanců EP by neměly být podporovány takové činnosti, které "nejsou v souladu s cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti a plné zaměstnanosti spolu s právy na sociální pokrok".
V rámci reformy strukturálních fondů na nadcházející programovací období 2007 – 2013 Evropská komise navrhuje, aby podniky, které získaly
V rozpravě vystoupila nezávislá poslankyně Jana Bobošíková, která se vyslovila proti přijetí zprávy. Zdůraznila, že "ordinovat firmám 11
1993 žádná omezení neplatí. Stará verze také přestala vyhovovat poté, co má ES po posledních rozšířeních společnou hranici s Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem.
sedmiletý cyklus pro dobu, kdy nemůžou přemístit činnost, je výrazem hlubokého nepochopení globální ekonomiky". Celou koncepci proti přemisťování podniků považuje za "nesmyslnou a za marný boj s větrnými mlýny".
Návrh směrnice obsahuje následující změny: - zvýšení a diferenciace stávajícího limitu pro osvobození od daní ze 175 eur na 500 eur pro cestující v letecké dopravě a 220 eur pro ostatní cestující - zrušení kvantitativního omezení na dovoz parfémů, kávy a čaje - zavedení kvantitativního omezení na dovoz piva ve výši 16 litrů a zvýšení omezení u vína ze 2 na 4 litry - možnost členských států snížit na základě ochrany zdraví občanů hranici kvantitativních omezení na dovoz tabákových výrobků
Poslanec Hynek Fajmon působící ve frakci Evropské lidové strany – Evropských demokratů prohlásil: "Lidé a firmy zkrátka hledají co nejlepší prostor pro realizaci svých myšlenek, služeb a výrobků." Dodal, že "bojovat proti ekonomické racionalitě je cestou k evropskému chudnutí". Vyjádřil se také ve prospěch "úplného zrušení evropských dotací pro firmy".
Komise chce změnit pravidla pro dovoz zboží pro vlastní spotřebu Evropská komise připravila návrh směrnice, podle které by se od 1. ledna příštího roku změnily podmínky pro dovoz zboží pro vlastní spotřebu ze třetích zemí.
Komisař zodpovědný za daně, László Kovács, věří, že budou mít ze zvýšení limitu prospěch nejen cestující, ale i členské státy, které sníží administrativní náklady při výběru cla z dováženého zboží s nízkou hodnotou. Komise odeslala návrh směrnice i s důvodovou zprávou Radě a Evropskému parlamentu. Ty se jím budou dále zabývat v rámci legislativního procesu.
Clo na dovoz zboží pro vlastní spotřebu podléhá v Evropském společenství společné regulaci od roku 1969. Směrnice z tohoto roku byla ovšem již několikrát doplňovaná. Při poslední novelizaci se v roce 1994 zvýšila hranice, do níž je dovážené zboží osvobozené od cla, na 175 eur.
Rakousko bude o vstupu Turecka do EU rozhodovat v referendu
Komise zdůvodňuje novou směrnici zastaralostí současné legislativy. Původní verze se totiž ještě vztahovala na převoz zboží mezi členskými státy, na který už od roku
Celkem 258.277 Rakušanů, tedy přibližně 4,3 procenta oprávněných voličů, podpořilo v celostátní podpisové akci snahu o schválení 12
ústavního zákona zaručujícího zachování neutrality alpské republiky a o vypsání všelidového referenda o evropské ústavní smlouvě a případném vstupu Turecka do EU.
přijmout legislativu, která by vytvoření takového seznamu umožnila a povolila uvalení moratoria na aerolinky, které se na "černé listině" objeví.
Akce se konala pod názvem "Rakousko, zůstaň svobodné" a iniciovala ji krajně pravicová strana Svobodných (FPÖ). Peticí se bude muset nyní zabývat parlament, protože ji podepsalo více než 100.000 lidí. Poslanci však nemusejí požadavkům vyhovět, podpisové referendum totiž není pro ústavní orgány nijak závazné. Při takovéto akci se do vyhrazených úředních místností dostavují k podpisu pouze ti, kteří hlasují "pro". Odmítavý nebo zdrženlivý postoj se dává najevo neúčastí. Největší podpory se výzvě Svobodných dostalo v Horních a Dolních Rakousech a ve Vídni.
Nové opatření by mělo podle záměrů EK přispět k ochraně evropských letišť, používání starých typů letounů a k větším pravomocem inspektorů, kteří by měly nedostatky leteckých společností odhalovat. Vytvoření seznamu vstoupí oficiálně v platnost 24.března, kdy bude oficiálně publikováno v evropském legislativním žurnálu. Seznam bude pravidelně každé tři měsíce aktualizován. Aerolinky tak budou mít šanci v případě nápravy nedostatků seznam opustit. Budou mít také možnost se bránit proti neoprávněnému zařazení na listinu přímo u Evropské komise nebo u Evropského soudního dvora, jako poslední instance.
Šéf Svobodných Heinz-Christian Strache označil výsledek akce, na jejíž konání vynaložila FPÖ přibližně jeden milion eur, za velkolepý úspěch. Ve srovnání se 140 miliony eur na půlroční předsednictví Rakouska v Evropské unii šlo podle Stracheho "o mnohem lepší investici".
Registr nebezpečných dostal zelenou
Pasažéři si budou moci ověřit bezpečnost svého leteckého přepravce v online dokumentu, který bude každému k dispozici na internetových stránkách. Pokud si přece jen zabukují letenku u aerolinky, která se bude nacházet na seznamu, budou mít možnost získat své peníze zpět a nebo jim bude muset být zařízen jiný spoj do cílové destinace.
aerolinek
Experti členských zemí EU ve středu souhlasili s vytvořením všeobecného registru "nebezpečných" leteckých společností, kterým by byla zakázána působnost na území Evropské unie. Evropská komise je nyní připravena
Současné národní "černé listiny" Před zavedením centrálního registru své národní seznamy zveřejnily čtyři evropské země. Na britském "blacklistu" se objevily aerolinky z Rovníkové Guineje, Gambie, Libérie, 13
Tádžikistánu, Sierry Leone, Kamerunu, Albánie nebo Demokratické republiky Kongo.
a devítihodinového bloku. Za volantem by řidič neměl strávit více než devět hodin denně; hodinu navíc bude možné přidat nejvýše dvakrát do týdne.
Podle Francie mezi nebezpečné letecké společnosti patří Air Koryo (KLDR), Air Saint Thomas (USA), International Air Services (Libérie), Phuket Airlines (Thajsko) a národní aerolinka Mosambiku. Belgie označila za nevěrohodné společnosti z Ukrajiny, Středoafrické republiky, Egypta, Arménie, Demokratické republiky Kongo, Lybie, Nigérie, Ghany a Rwandy. Švýcarsko na svůj seznam zařadilo pět společností: z Ázerbájdžánu, Egypta, Bulharska, Libanonu a Nigérie.
Zatímco dosud mohou řidiči kamionů a autobusů řídit až 74 hodin týdně, od nynějška půjde jen o 56 hodin, respektive 90 hodin během dvou následujících týdnů. Každé dva týdny řidiči také budou muset strávit alespoň 45 hodin v kuse povinným odpočinkem. Nové předpisy se mají po vstupu v platnost vztahovat i na řidiče třetích zemí jezdících po silnicích v EU. Nad dodržováním pravidel má bdít rostoucí počet kontrol i digitální tachografy, které budou v nových vozidlech v EU povinné od 1. května. Ty nebude možné tak snadno ošálit jako dosavadní analogová za řízení.
Podnětem k vytvoření listiny bylo v minulém roce několik následných leteckých neštěstí, při kterých zahynulo více jak 500 lidí.
Členské státy budou muset od roku 2008 zkontrolovat každoročně alespoň dvě procenta pracovních dnů řidičů, od roku 2010 tři procenta. Přestupky, spáchané v jedné členské zemi, budou postižitelné i v jiném státu. Avšak sankce se nepodařilo sladit; spadají totiž do výlučné kompetence členských zemí. Za porušování předpisů nemají napříště odpovídat jen řidiči, kteří často čelí tlaku zaměstnavatelů, ale i přepravci.
Evropští řidiči budou muset více odpočívat Řidiči kamionů a autobusů v Evropské unii si napříště budou muset od volantu více povinně odpočinout, aby ubylo vážných dopravních nehod na evropských silnicích. Tato změna vyplývá z nových předpisů o pracovní době řidičů z povolání, kterou definitivně schválil Evropský parlament. Podle nových pravidel budou muset řidiči věnovat denně souvislému odpočinku nejméně 12 hodin, rozdělených do tří
Z výsledků policejních kontrol v ČR předloni vyplynulo, že bezpečnostní přestávky nedodržoval každý osmý z kontrolovaných řidičů.
14
Podpořené evropské projekty na území Olomouckého kraje Projekt Phare 2003 „Doprovod patronace začínajících podnikatelů“
a
Konkrétní výstupy plynoucí z jednotlivých aktivit vycházejí z místních potřeb (pokryty jsou především regiony s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR), posilují schopnost zapojených osob stát se aktivním a zodpovědným občanem, nezávislým na sociálních dávkách. Metody realizace aplikované pro řízení, doprovod a patronování reflektují současnou úroveň poznání, zároveň se jedná o prakticky ověřitelné metody i naší praxí. Metody vycházejí z principů současné psychologie a sociologie a jsou ověřovány dlouholetou praxí s cílovými skupinami obtížně umístitelnými na trhu práce.
Hlavním cílem tohoto projektu je zvýšení úspěšnosti osob, které jsou v evidenci ÚP (zpravidla dlouhodobě) snížením rizika selhání v prvních měsících před reálným založením vlastního podniku. Podcíli projektu je poskytování účinného a systematického doprovodu a poskytování poradenství na míru potřeb jednotlivého budoucího podnikatele. Cílovou skupinou projektu jsou osoby evidované na ÚP jako nezaměstnaní. Projekt je realizován na 20 místech v celé ČR včetně Olomouckého kraje. Projekt byl zahájen na počátku roku 2005 a délka trvání je 15 měsíců. Většina poradenských aktivit projektu je postavena na využívání informačních a komunikačních technologií v souladu s nejmodernějšími poznatky a aktuálními zkušenostmi poradců.
Projekt realizuje Sdružení CEPAC Morava – sdružení pro přípravu a dlouhodobý doprovod zakladatelů malých a středních podniků. Partnery projektu jsou: EDUKOL vzdělávací a poradenské sdružení, Infothea Olomouc a jednotlivé Úřady práce v ČR.
OP Rozvoj lidských zdrojů Hlavním cílem tohoto opatření je napomoci odstraňování nerovností mužů a žen na pracovním trhu. Zaměřuje se především na podporu zastoupení žen v netradičních oborech, prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti žen a na zvyšování podílu žen v podnikatelském sektoru.
MPSV vyhlásilo 2. výzvu v rámci OP Rozvoj lidských zdrojů Odbor trhu práce Správy služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vyhlásil druhou výzvu k předkládání projektů v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ).
V rámci této výzvy jsou podporovány následující aktivity:
Druhá výzva se týká opatření 2.2 Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce. 15
•
analýza a monitorování trhu práce z pohledu rovných příležitostí • odstraňování bariér k rovnému přístupu ke vzdělávání a zaměstnání • vytváření programů na odstranění diskriminačního chování a jednání na pracovním trhu • rozvoj programů pro získávání pracovních dovedností a podpora rekvalifikace žen v netradičních oborech • poradenství při výběru pro ženy netradičních povolání • zpřístupnění speciálních programů zájemkyním o samostatně výdělečnou činnost • vytváření pracovních míst v sociálním sektoru, podpora nových pracovních míst vytvářením mikroškolek a mikrojeslí • rozšiřování nabídky pracovních míst s jinou než pevně stanovenou osmihodinovou pracovní dobou (pružná pracovní doba, zaměstnání na částečný úvazek atd.)
Projekty musí být zaměřeny na tyto cílové skupiny: zaměstnavatelé, organizace prosazující rovnost mužů a žen, vzdělávací a poradenské organizace, které se věnují otázce rovnosti mužů a žen, ženy s malými dětmi, matky samoživitelky, dlouhodobě nezaměstnané ženy, ženy ohrožené nezaměstnaností, ženy se základním vzděláním nebo bez vzdělání, ženy v předdůchodovém věku, začínající podnikatelky a ženy, které se chtějí opět zapojit do pracovního procesu. Mezi cílové skupiny mohou patřit také muži, pokud se nacházejí ve stejné situaci jako ženy s malými dětmi a matky samoživitelky. Minimální částka určená na realizaci projektu v jednom kraji činí 930.000 Kč, maximální pak 6.200.000 Kč. Tato výzva se vztahuje na všechny kraje kromě hlavního města Prahy. Projektové žádosti je možné podávat od 1. března do 2. května 2006 do 12:00 hodin na adresu vyhlašovatele.
Zdroje využité pro zpracování tohoto čísla www.euroskop.cz www.evropska-unie.cz www.evropska-brana.cz www.novinky.cz http://epp.eurostat.cec.eu.int www.mfcr.cz www.csas.cz www.europeum.org
www.integrace.cz www.euractiv.cz www.edotace.cz www.ngo-eu.cz www.kr-olomoucky.cz http://europa.eu.int/comm/eurostat/ www.ngo-eu.cz
EUROPORT- zpravodaj Klubu Evropanů Olomouckého kraje (KEOK), zapsán do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 15263. Vydává Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc, 772 00, IČO 266 39 807, Redakce: Kateřina Tichá, Martin Štainer, Marian Kišš Adresa redakce: KEOK, tř. 17. listopadu 43, 772 00 Olomouc, tel. + 420585220 896, email:
[email protected] Webové stránky: www.klubevropanu.cz Náklad 500 kusů (zpravodaj je rovněž rozesílán v e-mailové podobě na 800 adres v Olomouckém kraji). 16
