Úvod Vážení občané olomouckého kraje, vážení příznivci členství České republiky v Evropské unii, i v tomto vydání zpravodaje Klubu Evropanů Olomouckého kraje Vám přinášíme souhrn těch nejzajímavějších informací, které se od posledního březnového vydání v rámci evropského společenství udály. Evropský komisař pro vnitřní trh Charile McCreevy se rozhodl přezkoumat a zahájit veřejnou konzultaci o otázkách týkajících se vnitřního trhu, jehož hlavním důvodem je vzrůstající tlak na naplnění strategie růstu a zaměstnanosti Evropské unie. Jakých oblastí se konzultační proces týká a co považuje Evropská komise za klíčové oblasti při podpoře zaměstnanosti se dočtete v první sekci nazvané „Vnitřní trh a zaměstnanost EU“. Přinášíme také informace o nové evropské směrnici, která začala platit od 1. května letošního roku. Tato směrnice zejména zjednodušuje práva evropských občanů a jejich rodinných příslušníků volně se pohybovat v rámci jednotlivých členských zemí. Informujeme také o evropské ústavní smlouvě, která byla tématem posledního květnového setkání ministrů zahraničí „pětadvaceti“ členských zemí. Ani tato debata se však nepřiblížila jasnému východisku ze složité situace, kdy euroústavu doposud ratifikovalo 15 států, ale loni ji zavrhla většina francouzských a nizozemských voličů. O tom jak probíhají přípravy v jednotlivých členských zemích na přijetí měny Eura, kdo se do eurozóny připojí nejdříve informujeme v sekci „Společná měna EU“. Jaká je situace v čerpání evropských fondů v České republice, z jakého programu mohou čeští podnikatelé získat podporu po rozvoj podnikání a inovací, jak bude zacházeno s nevyčerpanými finančními prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, se podrobněji dozvíte v sekce „Fondy EU“. Toto číslo zpravodaje přináší dále informace týkající se oblasti rozšiřování evropského společenství, rozpočtu EU na léta 2007-2013 i jeho navýšení v oblastech jednotlivých politik. Jako obvykle, tak ani toto vydání nebude výjimkou, v sekci „Aktuality“ naleznete nejzajímavější novinky posledních týdnů vztahující se k našemu členství v EU. Těšíme se na setkání nad dalším zpravodajem, s přáním pěkných slunečných dnů, za Klub Evropanů Olomouckého kraje
Kateřina Tichá
2
Klub Evropanů Olomouckého kraje V rámci projektu Partnerství Krajského úřadu Olomouckého kraje je také jako jedna z aktivit rozšiřována stávající síť „Euronástěnek“ našeho občanského sdružení. Níže Vám nabízíme stanovisko Klubu Evropanů Olomouckého kraje, které bylo odesláno všem obcím, které jsou do sítě zapojeny.
finanční podporu. V posledních dvou povolebních letech vše bez úspěchu. Velmi nás potěšilo, když nás před dvěma lety tehdejší vedoucí odboru strategického rozvoje kraje vyzval ke spolupráci. Tehdy se rodily představy o podobě projektu Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje a my jsme dostali nabídku spojit naši činnost s tímto projektem. Proto jsme postupně pracovali na formulaci pasáží projektu, včetně kalkulace nákladů, několik dalších měsíců jsme nabízeli úředníkům krajského úřadu možnost zcela bezplatně šířit prostřednictvím naší sítě informace. Vyměňovali jsme si s nimi i e-maily, ještě častěji jsme si telefonovali. A jak se dnes ukazuje, byli jsme jednoduše hloupí a naivní. Mělo nás napadnout, že v olomoucké kotlině nemůžeme čekat od politické reprezentace (s výjimkou bývalého hejtmana ing. Březiny) a příslušných krajských úředníků (s výjimkou bývalého vedoucího odboru strategického odboru KÚOK Ing. Loserta a Mgr. Hartmannové) nic dobrého.
„Vážená paní starostko, vážený pane starosto, s upřímným pozdravem Vám zasílám pár řádek s informacemi, které považuji za velmi důležité. Od roku 2004 provozuje naše občanské sdružení společně s Vámi všemi 77 nástěnek, jejichž hlavním smyslem je přibližovat občanům Vašich měst a obcí informace o aktuálním dění v Evropské unii. Snažíme se poskytovat informace, které se v nějakém smyslu bezprostředně dotýkají života občanů i kraje, ve kterém všichni žijeme. V minulosti jsme Vás informovali, že se snažíme na naši činnost získávat příspěvky z veřejných fondů, díky kterým bychom finančně zajistili alespoň režijní náklady na naši - jak se domníváme společensky prospěšnou činnost, popřípadě abychom Vám mohli poskytnout i určité vybavení. V této souvislosti jsme také vedli řadu jednání na Krajském úřadu Olomouckého kraje, opakovaně jsme předkládali žádosti o
Před několika týdny oslovila vedoucí odboru Strategického rozvoje kraje Ing. Pruknerová výzvou na zpracování zakázky "Euronástěnky" několik subjektů. Naše občanské sdružení (jako provozovatel již existující sítě nástěnek) mezi nimi ale nebylo! Na krajských internetových stránkách sice „visela“ informace týkající se této veřejné zakázky, ale byla důkladně zamaskovaná. V každém případě bylo evidentní, že nás se pozvání do výběrového řízení 3
netýkalo. Proto jsme čekali, co bude dál. Krajská rada nakonec k rozpočtované částce ve výši zhruba 900.000,přidala dalších cca 300.000,- a zakázku udělila oblíbené Agentuře Galia z Olomouce (jejímž majitelem je – jen tak náhodou – člen ODS). Nikoho přitom nezajímalo, že s Vámi všemi máme uzavřené dohody o spolupráci a že podobná síť tedy již funguje; nikoho nenapadlo se zabývat tím, že my jsme původními autory nápadu (v Evropské unii ojedinělé) informační sítě, že my jsme na Krajský úřad předkládali podrobné popisy našich záměrů, které se týkaly rozšíření sítě do škol Olomouckého kraje, atd. Zřejmě ani skutečnost, že náš nápad a celý náš projekt osobně podpořil i ministr zahraničí Svoboda (převzal záštitu nad slavnostním otevřením informační sítě a dvakrát nás poctil svou návštěvou), nehrála pro ty, kteří na Krajském úřadu o celé věci rozhodovali, žádnou roli.
s námi postup Krajského úřadu odsuzujete bez ohledu na to, kdo se právě dopouští kroků, které nelze nazvat jinak než jako krádež duševního vlastnictví. Nevíme, jakým směrem se události budou ubírat dál, ale jsme rozhodnuti o skandálním postupu Krajského úřadu informovat prostřednictvím médií veřejnost. Pokud jde o další činnost našeho sdružení, zřejmě nám nezbývá nic jiného, než se pokusit pokračovat v naší činnosti dál s tím, že to bude opět za naše soukromé peníze a v našem volném čase. Pokud jde o skandální chování Krajského úřadu, nezbývá nám než na ně upozornit prostřednictvím médií a snad se také obrátit do Bruselu s dotazem, zda jde podle jejich názoru o postup, který odpovídá transparentnímu a hospodárnému využívání evropských fondů. A pokud jde o 1. náměstka hejtmana Ing. Pavla Horáka, který je za celou záležitost zodpovědný, ukazuje to podle našeho názoru bohužel na to, že morálka a etika může mít různé podoby. Ale třeba se někdy přiblížíme té podobě civilizovanější. A snad se i dočkáme doby, kdy tento křesťanský politik bude respektovat základní pravidla etiky a lidské slušnosti a nebude svůj neobhajitelný postup veřejně obhajovat argumenty, které nikdo soudný nemůže přijmout“.
Před časem nás svým dopisem velmi potěšil dokonce i eurokomisař Špidla a přislíbil svou návštěvu, jakmile to jeho časové možnosti dovolí. Nevím, co mu případně řekneme k tomu, jak veřejná instituce hospodaří s penězi Evropské unie, které mají posilovat principy, na nichž je myšlenka členství v Evropské unii založena a které byly hned v několika bodech zcela příkladně porušeny. Vážená paní starostko, vážený pane starosto, považovali jsme za nutné Vás o uvedených skutečnostech informovat. Zároveň věříme, že spolu
Dr. Martin Štainer předseda Správní rady
4
Vnitřní trh a zaměstnanost EU Evropská komise vnitřní trh
chce
•
renovovat
• •
Evropský komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy se rozhodl přezkoumat a zahájit veřejnou konzultaci o otázkách týkajících se vnitřního trhu. Hlavním důvodem je vzrůstající tlak na plnění strategie růstu a zaměstnanosti.
• • •
příležitosti a překážky vnitřním trhu inovace právo duševního vlastnictví zadávání veřejných zakázek soukromý a rizikový kapitál trh ve službách
na
Konzultační proces bude ukončen 15. června 2006. Následovat bude slyšení v polovině září.
Konzultační proces o vnitřním trhu byl zahájen na počátku května. Stalo se tak v době, kdy evropský trh začíná pociťovat zvyšující se tlak od zahraničních konkurentů a je nucen držet krok s neustále se zvyšujícím tempem technologických změn. Konzultace se kromě výše zmíněných problémů zaměřuje na nedostatky fungování vnitřního trhu Unie a klade otázku, jak zajistit, aby občané EU více podporovali vnitřní trh.
Rakouský pracovní trh zůstane do roku 2009 uzavřen Rakouský pracovní trh zůstane pro většinu občanů zemí ze střední a východní Evropy, které přistoupily do Evropské unie v květnu 2004, uzavřen. Rakouský kabinet kancléře Wolfganga Schüssela se podle očekávání rozhodl prodloužit stávající restrikce vůči osmi státům, včetně České republiky a Slovenska, o další tři roky. Opatření může být později prodlouženo až do roku 2011.
K zahájení konzultací došlo den poté, co Komise zahájila řízení pro porušení práva proti většině členských států EU z důvodu nedostatečného respektování pravidel vnitřního trhu. Dokument, který je předložen veřejnosti ke konzultaci, obsahuje kritickou analýzu současného fungování vnitřního trhu a úkoly, kterým čelí. Předkládá také priority a projekty na hlavní reformu vnitřního trhu. Občané a podnikatelé by se měli k těmto návrhům vyjádřit. Konzultační proces se týká také několika oblastí, které Komise považuje za klíčové při podpoře růstu a zaměstnanosti:
Vicekancléř a ministr dopravy Hubert Gorbach odůvodnil rozhodnutí vlády vysokým podílem cizinců na rakouském trhu práce, stoupajícím počtem lidí bez práce a omezenou možností trhu vytvářet dostatek nových pracovních míst. Vláda se při jednání opírala o výsledky studie Rakouského ústavu pro hospodářský výzkum (WIFO). Ochranu domácího trhu práce až na dobu sedmi let si většina starých členů EU prosadila ještě před 1. květnem 2004, kdy se unie pro desítku nových 5
členů otevřela. Opatření se netýká pouze Kypru a Malty. Dvanáct zemí z původní "patnáctky" EU, měla rozhodnutí o tom, zda stávající ochranu trhu práce ponechají v platnosti, sdělit Evropské komisi nejpozději do 30. dubna letošního roku.
rámce. Občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci jsou nyní vystaveni jednodušším pravidlům pro volný pohyb mezi jednotlivými státy EU a mohou snáze získat povolení k trvalému pobytu v kterékoliv zemi Unie. To vše je spojeno s minimálními administrativními nároky, které občané musí splnit.
Od začátku umožňují zaměstnávat lidi z nových zemí pouze tři "staré" členské státy EU - Británie, Irsko a Švédsko. Letos se k nim přidaly také Španělsko, Finsko a Portugalsko. Naproti tomu Německo, Rakousko a Belgie již oznámily, že své trhy si nadále budou chránit. Jejich postoj několikrát kritizoval i evropský komisař Vladimír Špidla, podle něhož ověřitelná čísla jasně prokazují zbytečnost takových opatření.
Směrnice dává dosud roztříštěným pravidlům pro pohyb osob, která platila zvlášť pro zaměstnance, studenty, důchodce a další skupiny obyvatel jednotný rámec. Přináší občanům EU například zjednodušení při udělení dočasného nebo trvalého pobytu. Občané EU mohou nyní dlouhodobě pobývat v jiném členském státu a čerpat veškeré výhody s tím spojené. Státy již nemají právo požadovat vystavení povolení k pobytu, mají však právo požadovat od občanů z jiných členských zemí registraci. Občané musí v takovém případě doložit, že mají stálý zdroj příjmů z hospodářské činnosti jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné, případně mají jiný dostatečný zdroj příjmů a platí si v zemi pobytu zdravotní pojištění. Po pětiletém pobytu v členské zemi mají občané automaticky právo na udělení trvalého pobytu.
Stejný přístup jako Belgie hodlají uplatnit i Nizozemsko a Francie. Nizozemci chtějí svůj pracovní trh otevřít od 1. ledna 2007, ale rozhodnou o tom až koncem letošního roku. Pohyb osob uvnitř EU se zjednodušil 1. května začala v Evropské unii platit směrnice, která zjednodušuje práva občanů EU a jejich rodinných příslušníků volně se pohybovat mezi členskými zeměmi. Většina států však tuto směrnici do svého práva ještě nepřevedla.
Stejná práva mají platit také pro rodinné příslušníky občanů EU, jsou-li občany třetích zemí, a osob žijících v registrovaných partnerstvích, jež evropské právo klade na úroveň manželství. Rodinní příslušníci mají od nynějška automaticky také právo k pobytu v členské zemi v případě úmrtí občana EU nebo rozvodu. Totéž platí i v případě registrovaného partnerství.
Před dvěma lety schválil Evropský parlament společně s Radou směrnici, která zjednodušuje do té doby široký soubor devíti směrnic, jednoho nařízení Komise a řady rozsudků Evropského soudního dvora, které se týkají volného pohybu osob do jediného přehledného 6
Členské země měly směrnici převést do svých národních zákonů do 30. dubna letošního roku. Podle Franca Frattiniho, komisaře pro vnitřní záležitosti, spravedlnost a bezpečnost, upravily do tohoto data své právní normy pouze tři členské státy, Rakousko, Slovinsko a Slovensko. Podle informací tuto povinnost splnila i Česká republika zákonem o pobytu cizinců, který
vstoupil v platnost 27. dubna tohoto roku. EU však o tom dosud nebyla informována. To, že směrnice nebyla v některých státech dosud implementována do národního práva nemá žádné důsledky pro její platnost. Práva občanů mohou být vymáhána v jednotlivých členských státech i bez ohledu na tuto skutečnost.
Euroústava Zatímco kupříkladu šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn se v Klosterneuburgu domáhal jasnější jízdní mapy k přijetí euroústavy v roce 2009, podle jeho nizozemského kolegy Bernarda Bota je dokument mrtvý podle průzkumů by proti hlasovalo ještě více Holanďanů než loni.
Ministři EU zatím východisko pro euroústavu nenalezli Evropská unie se ani po posledním květnovém víkendovém sezení ministrů zahraničí "pětadvacítky" v rakouském klášteru Klosterneuburg nepřiblížila k východisku z patové situace okolo ústavní smlouvy. Novinářům to sdělil šéf slovenské diplomacie Eduard Kukan.
Podle diplomatů se zjevně čeká, že nový elán a konkrétnější nápady vnese až německé předsednictví v prvním pololetí příštího roku, jak naznačil i šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, který slíbil "podstatný návrh" a možná i přejmenování dokumentu. V této době se také odehrají volby ve Francii a v Nizozemsku.
Euroústavu sice doposud ratifikovalo 15 států, ale loni ji zavrhla většina francouzských a nizozemských voličů. Nová pravidla hry společenství potřebují pro vstup v platnost schválení ve všech 25 zemích. "K žádnému průlomu nedošlo, debata nový recept nepřinesla," řekl Kukan. "Názory jednotlivých států byly rozdílné. Shoda byla snad jedině v tom, že období reflexe by se mělo prodloužit," dodal.
V situaci, kdy EU zůstává vzdálena konsenzu ohledně dalšího postupu s euroústavou, padla na úrodnou půdu filozofie Evropské komise zkusit dílčími vylepšeními a konkrétními výsledky změnit ovzduší v unii, překlenout propast odcizení a získat zpět důvěru Evropanů. V současnosti si jen polovina z dotázaných v průzkumu
Po šoku z francouzského a nizozemského referenda už loňský červnový summit naordinoval unii roční lhůtu na rozmyšlenou. Výsledky však zatím nejsou hmatatelné. 7
Eurobarometr myslí, že se unie ubírá správným směrem.
"Vedlejším" produktem debaty o euroústavě se jeví i volání po přestávce v dalším rozšiřování, jak se už projevilo v odkladu rozhodnutí, zda Bulharsko a Rumunsko vstoupí do EU od roku 2007 či o rok později.
Z osmičky zemí, které o ústavě ještě nerozhodly, jen Finsko potvrdilo, že se na ratifikaci chystá. Od ostatních zněla i protiotázka, proč pokračovat, když není jisté, zda dokument bude platit. Český ministr Cyril Svoboda zase upozornil na to, že v české debatě o budoucnosti EU se nejpalčivěji projevuje problém nerovnosti mezi "starými" a "novými" státy v pohybu pracovních sil či poskytování služeb.
"Proces rozšiřování EU je potřebný a nevyhnutelný. Nebráníme se vnitřní diskusi o absorpční kapacitě EU. Ale poslední čtyři kola rozšiřování byla úspěšná a neměla by se spojovat s touto debatou o efektivnosti institucí EU, jakkoli je potřebná," vyložil ministr Kukan postoj Slovenska.
Společná měna EU Slovinsko s eurem
bude
třináctým
vysoký hospodářský růst, který loni činil 7,5 procenta HDP. Podle odborníků způsobily nepřijetí Litvy do eurozóny hlavně obavy Evropské komise, že změkčování požadavků by mohlo vyvolat problémy později, až budou o přijetí eura usilovat větší země jako Polsko nebo Maďarsko.
státem
Evropská komise oznámila, že země splnila potřebná kritéria pro vstup do eurozóny. Slovinsko se tak 1. ledna 2007 stane třináctou zemí, kde začne platit euro.
Do mechanismu směnných kursů tzv. ERM-2, který je předstupněm přijetí eura, již vstoupilo dalších šest zemí. Estonsko a Litva (spolu se Slovinskem) vstoupily do ERM-2 již 27. června 2004. Lotyšsko, Kypr a Malta 29. dubna 2005 a 26. listopadu 2005 nečekaně vstoupilo do ERM-2 i Slovensko.
Velké zklamání naopak panuje v Litvě, jejíž kandidaturu Evropská komise společně s Evropskou centrální bankou odmítla kvůli překročení limitu pro inflaci. Jedním z kritérií pro vstup do eurozóny je inflace vysoká nejvíce půldruhého procentního bodu nad průměrem tří zemí s nejnižší inflací. V současnosti je tato hranice 2,6 procenta.
Estonsko, Lotyšsko, Kypr a Malta chtějí přijmout euro v roce 2008, Slovensko v roce 2009 a Česká republika a Maďarsko se drží roku 2010. Polsko zatím termín neoznámilo.
Zatímco vzorně hospodařící Slovinsko se svou inflací 2,4 procenta prošlo bez problémů, Litva, která překročila limit o tři setiny procenta, byla odmítnuta. Litevskou inflaci posiluje především 8
Evropská fondy Čerpání z evropských fondů se v ČR zlepšuje
uvědomuje a že podniklo několik kroků ke zefektivnění administrativy. Došlo např. ke zjednodušení systému rozhodování o přidělování finančních prostředků.
Podle ministra pro místní rozvoj Radko Martínka se čerpání finančních prostředků z fondů EU v České republice zrychluje. Největší problémy s využíváním přidělených peněz má hlavní město Praha.
MMR od 1. května zahájilo zálohové financování neziskových organizací. V současné době platí, že prostředky na projekty jsou realizátorům propláceny až zpětně. Tento systém by se měl zcela změnit v následujícím programovacím období 2007 – 2013, kdy by mělo být zavedeno průběžné financování projektů. Ministr zdůraznil, že v tomto programovacím období se systém měnit už nebude. "Nemůžeme reálně narušit čerpání. Nastal by administrativní zmatek, který by v důsledcích vedl k zastavení čerpání," uvedl.
Ministr na včerejším setkání s novináři prohlásil, že je "v tuto chvíli reálné, aby Česká republika vyčerpala minimálně 80% prostředků přidělených na rok 2004". Zdůraznil, že nejméně zatím čerpá hlavní město Praha zejména v oblasti infrastruktury. Podle Martínka se výrazněji nezvyšuje ani počet uzavřených smluv. "Trvá a prohlubuje se stav, který vede k domněnce, že alokace roku 2004 nemůže být vyčerpána," řekl ministr. Hlavní důvod vidí v nezkušenosti Magistrátu hlavního města Prahy s čerpáním evropských dotací v rámci předvstupních fondů.
EP navrhuje vytvoření zvláštní rezervy z nevyčerpaných peněz evropských fondů Členové výboru Evropského parlamentu (EP) pro regionální rozvoj schválili vytvoření zvláštní rezervy z nevyčerpaných finančních prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
Naopak nejvíce finančních prostředků bylo dosud vyčerpáno v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, na druhém místě v úspěšnosti uskutečněných výdajů je Operační program průmysl a podnikání. K pokroku v čerpání peněz došlo u Společného regionálního operačního programu.
Podle poslanců EP by členské státy Unie, které v daném období nevyčerpají všechny finanční prostředky z evropských fondů, zbylé peníze nevracely do státních rozpočtů, ale do zvláštní rezervy. Ta by podle zpravodaje výboru Konstantinose Hacidakise měla poskytovat prostředky
Jednou z hlavních překážek rychlejšího čerpání je složitost administrativních mechanismů. Ministr v této souvislosti uvedl, že Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si tento problém 9
domů poskytovat, budou Martínka známy příští týden.
těm zemím nebo regionům EU, které vypracují dostatečné množství kvalitních projektů.
podle
Fond bydlení má letos na program Panel, kterému Evropská komise poskytla souhlas, vyčleněno 400 milionů korun. Dalších 400 milionů je určeno na opravy havarijních stavů panelových domů, kde jsou dotace nyní také omezeny 100.000 eur (2,8 milionu Kč) jednomu žadateli během tří let. V tomto případě bude třeba pro zrušení limitu novelizovat nařízení vlády.
Na programovací období 2007 – 2013 Evropská unie vyčlenila na politiku hospodářské a sociální soudržnosti 307,6 miliard eur. Česká republika by měla získat 23,7 miliardy eur (kolem 688 miliard korun). V polovině května by měla být schválena pravidla pro nakládání s prostředky ze strukturálních fondů v nadcházejícím období. Poté by měly jednotlivé členské země vypracovat národní programy, ve kterých budou schválené principy reflektovat a na jejichž základě by měly čerpat finanční prostředky od ledna 2007.
Kvůli dosavadnímu omezení poskytování státních peněz byly pozastaveny či úplně odloženy desítky rekonstrukcí domů za stovky milionů korun po celé České republice. Odborníci uvádějí, že opravy panelových domů jsou pomalé. Důvodem jsou zejména chybějící finanční prostředky. Celkové náklady na opravy bytů a domů na panelových sídlištích v ČR se odhadují na 300 až 400 miliard Kč.
Brusel povolil česku dotace na opravu panelových domů Zájemce o dotaci bude mít možnost získat od Státního fondu rozvoje bydlení získat více než 100.000 eur.
V letech 2007 až 2013 bude moci Česká republika získat na tyto účely peníze z Evropské unie. Na opravy panelových domů a revitalizaci sídlišť půjde z prostředků EU a českých zdrojů zřejmě 8,3 miliardy korun. Z evropských fondů může země získat až 85 procent, tedy přes sedm miliard korun.
Evropská komise udělila České republice souhlas k poskytování národních dotací na opravy panelových domů. Novinářům to sdělil ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Zájemce o dotaci bude mít možnost získat od Státního fondu rozvoje bydlení získat více než 100.000 eur (2,8 milionu Kč) během tří let.
Nový program přinese podnikatelům až 100 miliard korun z EU
Budou však existovat jiné bariéry. "Poskytování dotací bude omezeno limity regionální podpory, které jsou ale dostatečně vysoké," sdělil generální ředitel fondu bydlení Jan Wagner. Konkrétní podmínky, za jakých se budou peníze na opravy panelových
Čeští podnikatelé mohou v letech 2007 až 2013 prostřednictvím nového operačního programu zaměřeného na podnikání a inovace získat až 100 10
miliard korun. Bude to několikanásobně více peněz než v letech 2004 až 2006, kdy mají z evropských strukturálních fondů a státního rozpočtu v operačním programu průmysl a podnikání k dispozici zhruba deset miliard korun.
z fondů EU by se podle náměstka ministerstva Martina Tlapy zvýší z nynějších 75 procent na 85. Zatímco nynější program je zaměřený na malé a střední podniky, tak v novém by na finanční prostředky podle Tlapy mohly dosáhnout i větší firmy do jednoho tisíce zaměstnanců. "Chceme, aby se programy soustředily i na tyto podniky, které jsou v hraničním pásmu mezi středními a velkými firmami," podotkl Tlapa.
"Operační program průmysl a podnikání se zařadil k nejúspěšnějším operačním programům v ČR. Proto věřím, že nové programovací období, jehož hlavní pozornost bude zaměřena na propojení výzkumu, vývoje, inovací a podnikání, prospěje podnikatelům stejně jako v současném období," sdělil novinářům ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.
V operačním programu průmysl a podnikání, který je zaměřený na roky 2004 až 2006, podnikatelé dosud podali 4258 žádostí o dotace či úvěry v objemu bezmála 5,5 miliardy korun. Na 1218 projektů již získali 1,5 miliardy korun. Celkem je na roky 2004 až 2006 v tomto operačním programu k dispozici deset miliard korun.
Nový program bude zaměřen například na zlepšování podnikatelské infrastruktury, podporu spolupráce firem s univerzitami či výzkumnými institucemi nebo inovace výrobků a technologií. Spolufinancování projektů
Rozpočet EU zmenšování rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony, na povzbuzování konkurenceschopnosti, hospodářského růstu a zaměstnanosti. Značná část výdajů, 35 procent, má tradičně směřovat do zemědělství a dalších deset procent na rozvoj venkova. Zhruba pět procent rozpočtu, sedm miliard eur, je určeno na administrativu a téměř stejný díl na roli EU ve světě.
Rozpočet EU by se v příštím roce mohl zvýšit Se zvýšením o zhruba 4 procenta počítá návrh rozpočtu Evropské unie na příští rok, který předložila Evropská unie. Evropská komise předložila návrh rozpočtu Evropské unie na příští rok, který počítá se zvýšením výdajů společenství na 116,4 miliardy eur, což je o 3,9 procenta více oproti letošnímu rozpočtu. V prvním rozpočtu nové finanční sedmiletky (2006-2013) EK navrhuje vynaložit 43 procent na soudržnost společenství, tedy na
Programy na podporu konkurenceschopnosti a inovací mají dostat přidáno o 53 procent oproti letošku, budování transevropských dopravních a energetických sítí téměř o pětinu, 11
výzkumný program společenství o tři procenta, podpora celoživotního vzdělávání o 30 procent více. Oproti tomu výdaje na přímé platby zemědělcům mají vzrůst jen o 0,8 procenta a na rozvoj venkova o tři procenta. Mírně přidáno, o 1,2 procenta, má dostat také sféra
občanských svobod, bezpečnosti a spravedlnosti. Návrh nyní čeká dlouhá schvalovací procedura na zasedáních ministrů financí členských zemí a v Evropském parlamentu. Rozpočet EU pro rok 2007 by měl být definitivně přijat v závěru roku, na zasedání EP 11.-14. prosince.
Aktuality Češi mají jednu z nejnižších minimálních mezd v EU
Německu, v Rakousku, v Itálii a na Kypru se určuje jen v kolektivních
Minimální mzda v České republice patří k nejnižším v Evropské unii, a to nejen nominálně, ale zejména v poměru k průměrnému českému platu. Naopak nejvyšší je minimální mzda v Lucembursku a rozdíl mezi minimálním a průměrným platem je nejmenší ve Francii. Vyplývá to ze srovnávací studie, kterou dnes v Bruselu zveřejnil německý Institut pro hospodářský a sociální výzkum (WSI).
smlouvách po jednotlivých sektorech a nepokrývá všechny pracující. V bývalé "patnáctce" EU se nejnižší platy týkaly asi 15 procent pracujících, tedy asi 20 milionů lidí. WSI, blízký odborovým svazům, argumentuje, že zavedení minimální mzdy v celé EU ve "spravedlivé proporci" vůči průměrnému platu by nejen chránilo pracující před chudobou a vytlačením na okraj společnosti, ale i zaměstnavatele před sociálním dumpingem a nekalou konkurencí, státům by ušetřilo spoustu energie a peněz v sociálních podporách pro nejslabší vrstvy a v kriminalitě pramenící z přílišných sociálních rozdílů. Výsledkem by tak podle WSI bylo i zvýšení konkurenceschopnosti celé EU.
"Rozdíly jsou tak veliké, že by bylo zapotřebí zaobírat se minimální mzdou na úrovni Evropské unie. Nejde o to, aby minimální plat byl všude stejný, ale EU by měla pro začátek stanovit, že by minimální mzda neměla nikde klesnout pod 50 procent průměrné mzdy, později pod 60 procent," prohlásil jeden z autorů studie Thorsten Schulten.
Podle údajů institutu je pouze ve Francii minimální mzda vyšší než 62 procent průměrného platu, v polovičce států společenství se pohybuje okolo polovičky průměrného platu. V tabulkách tiskového prohlášení
Platové otázky však nejsou v kompetenci EU, ale členských zemí. Minimální mzdu ze zákona zná 18 z 25 zemí EU, zatímco ve Skandinávii, v
12
figurovala ČR dokonce na poslední příčce, s minimální mzdou na úrovni 32 procent průměrného výdělku, s odvoláním na údaje Evropské komise za rok 2002.
Islandem. Zdražení víz navrhla Francie, protože dosavadní poplatky neuhradí náklady na vystavení víz s biometrickými daty, jako jsou digitální fotografie a otisky prstů. Ale návrh se několik měsíců nepodařilo prosadit proti odporu části zemí, argumentujících nepříznivými politickými dopady, respektive hájícími zájmy svých menšin mimo EU. Proti dnešnímu kompromisu však nakonec hlasovaly jen Maďarsko, Švédsko a Řecko, a to k zablokování rozhodnutí nestačilo.
Sama studie zachycuje postupný nárůst české minimální mzdy oproti průměrnému platu z necelé čtvrtiny v roce 1997 až po předloňských 38 procent. "Přesto výše minimální mzdy zůstává hluboko pod polovinou průměrného příjmu v ČR, což znamená, že takto placení lidé jsou ohroženi chudobou," praví se ve studii.
Poplatky za víza se nemají vybírat od dětí do šesti let, žáků, studentů a učitelského doprovodu ani od vědců z třetích zemí. Další úlevy mohou státy poskytnout případ od případu tam, kde je to politicky žádoucí, kupříkladu při rozvíjení kontaktů s běloruskou občanskou společností.
Dokument však připouští, že minimální plat pobírají pouze tři procenta českých pracujících, hlavně v zemědělství, textilním průmyslu a sektoru restaurací. Na Slovensku se minimální mzda předloni pohybovala na úrovni 41 procent průměru, přičemž ji pobírala čtyři procenta slovenských pracujících.
V dohody o ulehčení vízového režimu mohou doufat rovněž země s "evropskou perspektivou", především balkánské, ale unie na oplátku požaduje například uzavření readmisních dohod o vracení nelegálních migrantů. Poplatky tak zůstanou zmrazeny na 35 eurech (996 korun) například pro Rusy, kteří se už s EU dohodli. Zdražení se týká krátkodobých víz, nejdéle pro tříměsíční pobyt, u ostatních si země budou poplatky nadále určovat samy.
Víza do "Schengenu" budou stát 60 eur Víza pro vstup do schengenského prostoru zdraží od 1.ledna 2007 z 35 na 60 eur (z 996 korun na 1707 korun). V Lucemburku se na tom dohodli ministři vnitra "pětadvacítky" Evropské unie. Dohoda současně umožňuje členským zemím poskytnout v řadě případů úlevy či poplatky zcela odpustit. Nová pravidla se pro Česko či Slovensko stanou závazná po vstupu do schengenského prostoru bez hraničních kontrol, což by se mělo stát na podzim příštího roku.
Kromě desítky nováčků doufá ve vstup do Schengenu také Švýcarsko, ale rozšíření schengenského prostoru ještě vyžaduje spuštění nového informačního systému. O jeho podobu se nadále vedou spory. Český ministr vnitra František Bublan dnes jménem skupiny postkomunistických zemí
Schengenský prostor nyní čítá 15 států, tedy původní "patnáctku" EU bez Británie a Irska, ale s Norskem a 13
70 % účastníků výzkumu prohlásilo, že po vstupu České republiky do Evropské unie u nich nedošlo ke změně životní úrovně. Tento podíl se od roku 2004, kdy se ČR stala členem EU, vzrostl o 35 procent. Pětina oslovených přičítá vstupu do EU snížení a dvacetina zvýšení své životní úrovně.
naléhal na dodržení slibu, že hraniční kontroly skončí na podzim 2007. 15. summit EU - Japonsko Pan Džuničiro Koizumi, japonský premiér, Dr. Wolfgang Schüssel, rakouský spolkový kancléř předsedající Evropské radě a spolu s ním vysoký představitel EU Dr. Javier Solana, a dále pan José Manuel Barroso, předseda Evropské komise se 24. dubna setkali v Tokiu na 15. summitu Japonska s Evropskou unií.
Dotázaní dále hodnotili dopad členství České republiky v EU na jednotlivé segmenty ekonomického a sociálního systému ČR. Nejlépe je posuzován vliv na nabídku zboží a služeb na trhu v ČR, tento vliv označilo za příznivý 60 % oslovených občanů. Naopak nejhůře je hodnocen vliv na zemědělství, za nepříznivý ho považují dvě třetiny oslovených.
Představitelé obou stran se ujistili o svém zájmu na posilování vzájemného partnerství. Japonsko a EU jsou globální partneři, kteří sdílejí společné základní hodnoty – demokracii, právní stát, lidská práva a tržní ekonomiku – a spolupracují na věci míru, bezpečnosti a prosperity mezinárodního společenství.
V otázce české budoucnosti v EU jsou občané spíše skeptičtí. Na otázku, zda věří tomu, že rozhodnutí EU budou v zájmu ČR, odpovědělo nesouhlasně 60 % oslovených (45 % tomu moc nevěří a 15 % tomu vůbec nevěří). Kladnou odpověď vyjádřila třetina účastníků výzkumu. Téměř dvě třetiny dotázaných nevěří tomu, že rozhodnutí EU budou v zájmu lidí, jako jsou oni. Optimismus v této souvislosti vyjádřilo 29 procent dotázaných.
Naše životní úroveň se od vstupu do EU nezměnila, tvrdí Češi Podle průzkumu CVVM klesá také počet příznivců jednotné evropské měny. V dubnu se zavedením eura souhlasilo 45 % respondentů.
Klesá také počet příznivců jednotné evropské měny. V dubnu se zavedením eura souhlasilo 45 % respondentů, nesouhlas pak vyjádřilo 43 % dotázaných občanů.
Dubnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění se zabýval otázkami týkajícími se vztahu českých občanů k Evropské unii. Dotázaní hodnotili dopad členství České republiky v EU na jednotlivé segmenty ekonomického a sociálního systému ČR a na svou životní úroveň.
Dalším držitelem evropské ceny Karla Velikého je Juncker Mezi nositele prestižní evropské ceny Karla Velikého se 25. května zařadil lucemburský premiér Jean-Claude 14
Juncker. Ocenění dostal za příkladné angažování v boji za sociální a spojenou Evropu.
Na 66 vědců a vysokoškolských profesorů považují Klausovu obavu o ztrátu národní a kulturní identity za lichou a zdůrazňují význam evropské integrace.
Při svém projevu Juncker mimo jiné zdůraznil, že ústavní smlouva EU není mrtvá a přijmout ji musí ještě dnešní generace evropských politiků. Budoucí osud dokumentu je nejasný po loňských neúspěšných referendech ve Francii a Nizozemsku.
Významní představitelé českého vědeckého a akademického světa dali ve středu najevo znepokojení nad opakovanými kritickými prohlášeními prezidenta Václava Klause na adresu Evropské unie. Hlavě státu napsali, že jeho obavy o ztrátu národní a kulturní identity jsou liché, že se nenaplnily obavy z ekonomických problémů a že nepozorují nesnesitelný útlak bruselské byrokracie nebo deficit demokracie.
"Evropská ústava není mrtvá. Není mrtvá, dokud to o ní neřeknou všichni, dokud všichni nezjistili smrt, nelze konstatovat smrt předčasnou," prohlásil Juncker, podle kterého jsou Evropané málo pyšni na to, co EU po válce dokázala, a jakými proměnami prošla, že dokázala například přijmout jednotnou měnu euro, nebo se rozšířit na východ o bývalé sovětské satelity.
Na 66 vědců a vysokoškolských profesorů, mezi než se řadí například astrofyzik Jiří Grygar, český člen americké akademie věd Jan Bureš, bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci a senátor Josef Jařab nebo bývalý prezidentský kandidát Jan Sokol zdůraznilo, že na rozdíl od prezidenta jsou pro evropské občanství, euroústavu a posílení Evropského parlamentu.
Mezinárodní cena Karla Velikého z Cách se uděluje od roku 1950 za mimořádné zásluhy o evropské sjednocení. S oceněním nazvaným podle panovníka, který sjednotil národy od řeky Ebro až po Labe, se pojí finanční odměna 5000 eur, tedy asi 150.000 korun.
"Se znepokojením sledujeme opakovaná kritická vyjádření prezidenta republiky k budoucnosti Evropské unie," píše se v prohlášení, jež obdržel rovněž Hrad.
Prvním nositelem ceny se v roce 1950 stal zakladatel panevropské myšlenky, Richard Coudenhove-Kalergi. Mezi další držitele patří mimo jiné bývalý český prezident Václav Havel, který ji dostal v roce 1991, bývalý francouzský prezident a předseda Konventu EU Valéry Giscard d´Estaing, nebo bývalý prezident USA Bill Clinton.
Vědci na základě dosavadního vývoje v EU považují za zcela liché obavy prezidenta o ztrátu naší národní či kulturní identity. Nenaplnily se take podle nich obavy z ekonomických problémů krátce po vstupu do EU, naopak došlo ke zrychlení hospodářského růstu. Rovněž tlak
Čeští vědci se ohradili proti prezidentově kritice evropské integrace 15
bruselské demokracie nepovažují za nesnesitelný.
mezi ostatními silnými politickými a ekonomickými partnery a konkurenty USA, Čínou, Indií, Ruskem a dalšími státy či společenstvími států.
Vědci zdůrazňují, že nesdílejí Klausův kritický pohled na proces evropské integrace a jeho srovnání s dřívějšími integračními snahami v rámci sovětského bloku považují na velmi nepřípadné. "Jsme přesvědčeni, že je v bytostném zájmu naší země, aby se EU nadále upevňovala a aby se vztahy mezi členskými státy institucionálně prohlubovaly", uvádějí. Zároveň doufají, že pokračování integračního procesu a přijetí evropské ústavní smlouvy zajistí Evropě důstojné místo v dnešním a zvláště budoucím světě
Prezident Klaus je nyní na návštěvě Pobaltí: v Estonsku dnes navrhl změnit podobu a směřování EU a především odstranit centralizaci v EU. Český prezident bývá často pozorovateli označován jako euroskeptik, euroústavu odmítá jako nepotřebný dokument. Samotný prezident se považuje za eurorealistu.
Zdroje využité pro zpracování tohoto čísla www.integrace.cz www.euractiv.cz www.edotace.cz www.ngo-eu.cz www.kr-olomoucky.cz http://europa.eu.int/comm/eurostat/ www.ngo-eu.cz
www.euroskop.cz www.evropska-unie.cz www.evropska-brana.cz www.novinky.cz http://epp.eurostat.cec.eu.int www.mfcr.cz www.csas.cz www.europeum.org
EUROPORT- zpravodaj Klubu Evropanů Olomouckého kraje (KEOK), zapsán do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 15263. Vydává Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc, 772 00, IČO 266 39 807, Redakce: Kateřina Tichá, Martin Štainer, Marian Kišš Adresa redakce: KEOK, tř. 17. listopadu 43, 772 00 Olomouc, tel. + 420585220 896, email:
[email protected] Webové stránky: www.klubevropanu.cz Náklad 500 kusů (zpravodaj je rovněž rozesílán v e-mailové podobě na 800 adres v Olomouckém kraji).
16
