Úvod. Vážení občané olomouckého kraje, vážení příznivci členství České republiky v Evropské unii,

Úvod Vážení občané olomouckého kraje, vážení příznivci členství České republiky v Evropské unii, přinášíme Vám květnový zpravodaj Klubu Evropanů Olomouckého kraje, který jako předchozí čísla přináší souhrn toho nejzajímavějšího co se v posledních týdnech ve spojitosti s členstvím České republiky v Evropské unii událo. Jako obvykle v posledních číslech i tentokrát informujeme o vývoji ratifikačního procesu „Návrhu ústavní smlouvy pro Evropu“ v jednotlivých členských zemích. Ústavní smlouva je dosud ratifikována v šesti členských zemích – Litvě, Maďarsku, Slovinsku, Španělsku, Itálii a Řecku. Česká republika jako doposud jediná členská země EU nemá určen způsob ratifikace. Informační kampaň o „Euroústavě“ byla oproti kampani vstupu ČR do EU, které vedlo Ministerstvo zahraničí, svěřena Úřadu vlády České republiky. Jak se na schvalování tohoto velmi diskutovaného dokumentu připravují země jako Francii či Velká Británie se dočtete na následujících stranách. O tom jak podrobně vypadá hospodářská prognóza EU a proč Komise EU navrhuje zvýšení rozpočtu společenství se dočtete v sekci „Finance EU“. Na konci března letošního roku se konal v Bruselu summit Evropské rady, a proto Vám nabízíme v další části zpravodaje hlavní výsledky z tohoto jednání vrcholných představitelů členských zemí. Nemůžeme opomenout ani proces postupného rozšiřování unie o Bulharsko a Rumunsko, které podepsali smlouvu o přistoupení a s největší pravděpodobností se právoplatnými členy EU stanou 1. ledna 2007. Na dalších stranách nechybí nově zveřejněné výzvy pro předkládání projektu, tentokrát z Ministerstva práce a sociálních věcí, které vyhlásilo 2. kolo výzvy v rámci programu Phare 2003 Rozvoj lidských zdrojů a Ministerstva pro místní rozvoj, které přichází s výzvou pro nadregionální individuální projekty v oblasti cestovního ruchu. O tom, jak se změní struktura programů po roce 2007, pomocí kterých se rozdělují finance EU se dočtete v sekci nazvané „Výzvy k podávání projektů“. Neobvykle se tentokrát v květnovém Europortu dočtete i něco málo z historie EU. Budeme se věnovat vzniku „Dne Evropy“, který se v členských zemích každoročně slaví 9.května. Klub Evropanů Olomouckého kraje si v rámci „Dnů Evropy“, které se konají v mnoha městech ČR, připravil 1. května v rámci Ekojarmarku, propagační stánek, ze kterého si návštěvníci mohli odnést zajímavé informace týkající se orgánů, funkcí a cílů EU včetně materiálů o diskutované „Euroústavě“. Rádi bychom Vás také upozornili na možnost zapojit se do soutěže, která pro 30 nejúspěšnějších soutěžících připravila poznávací cestu do Bruselu, Štrasburku a Lucemburku. Přejeme Vám příjemně strávené chvíle nad tímto zpravodajem a mnoho štěstí v soutěži. Těšíme se na shledání u červencového Europortu. Kateřina Tichá redaktorka 2

Ústavní smlouva Další nejbližší referendum se koná 29. května ve Francii. Podle současných výsledků veřejného mínění však vše nasvědčuje tomu, že Francouzi řeknou „Ne“.

Itálie ratifikovala ústavní smlouvu Horní komora italského parlamentu ratifikovala ústavní smlouvu a Itálie se tak stala první velkou členskou zemí EU, která tento dokument schválila.

Nizozemí zvažuje zrušení referenda v případě francouzského "Ne"

Dolní komora italského parlamentu schválila ústavní smlouvu již 25. ledna 2005. Senát pro ni nyní hlasoval drtivým poměrem 217 hlasů pro, šestnáct italských senátorů bylo proti. Text evropské ústavy byl předběžně odsouhlasen na Evropské radě v Římě 25. října 2004. Členské země mají od data summitu na ratifikaci dva roky. Italský premiér Silvio Berlusconi tehdy prohlásil, že Itálie bude první členskou zemí EU, která ústavní smlouvu ratifikuje. Už před lednovým hlasováním dolní komory ji ale předběhla Litva a Maďarsko.

Referendum o ústavní smlouvě by v Nizozemí mělo proběhnout 1. června. V případě negativního výsledku referenda ve Francii, které se bude konat 29. května, nizozemská vláda hlasování s velkou pravděpodobností odvolá. Tento scénář projednávala nizozemská vláda na svém posledním jednání. Dopad francouzského "Ne" na výsledek referenda v Nizozemí, které se koná pouze tři dny poté, by byl výrazný. Nizozemská vláda má už v současné době obavy o výsledek, především v případě nízké volební účasti. Datum konání referenda je přitom pro Nizozemí důležité. Červnová Evropská rada by totiž měla projednávat rozpočet EU na další sedmileté období. Nizozemcům se nelíbí, že jejich země přispívá v přepočtu na hlavu do společného rozpočtu nejvíce a nizozemská vláda prosazuje snížení rozpočtového stropu Evropské unie na 1% hrubého domácího produktu EU.

Řecko schválilo ústavní smlouvu Řecko bezproblémově schválilo evropskou ústavní smlouvu. Ratifikace proběhla parlamentní cestou. Pro přijetí dokumentu se vyslovilo 268 z 300 poslanců. I když ústavní smlouvu schvaloval Parlament, podle průzkumů veřejného mínění ji podporuje 80% Řeků. Řecko je šestým státem Evropské unie, které o ústavní smlouvě hlasovalo. Dokument již ratifikovala Litva, Slovinsko, Maďarsko, Itálie a v únorovém referendu Španělsko. Výsledky kladného referenda ve Španělsku nyní potvrdil i parlament.

Proti krizovému scénáři odvolání referenda se staví někteří poslanci nizozemského parlamentu. Hlavním důvodem je to, že konání referenda, které bude prvním všelidovým hlasováním v zemi od roku 1948, inicioval a prosadil 3

právě parlament. Podle některých poslanců je důležité, aby se vláda dozvěděla názor občanů a mohla jej zohlednit v případném dalším jednání o ústavní smlouvě.

podpořit evropskou ústavní smlouvu. Tento nejnovější průzkum se ve Francii uskutečnil 27. – 28. dubna tohoto roku. Nejzajímavější na průzkumu je podíl voličů, kteří jsou rozhodnuti definitivně – 63%.

Chirac: „Ne“ v referendu znamená přechodný konec politické existence Francie

K možným důsledkům francouzského odmítnutí Ústavy se vyslovil i komisař pro podnikání a průmysl Günter Verheugen, který varoval, že francouzské „ne“ by vedlo nejspíše k hospodářské stagnaci, ale pro Unii by neznamenalo konec světa, neboť pro její historii je typické překonávání krizí.

Francouzský prezident razantně vstoupil do diskuse o evropské ústavní smlouvě. V televizní debatě se snažil rozptýlit obavy Francouzů z tohoto dokumentu. Blížící se referendum a průzkumy veřejného mínění vyvolávají obavy, že Francie ústavu odmítne. Podle Jacquese Chiraca Evropa ústavu potřebuje, aby mohla organizovaně čelit konkurenci dalších světových mocností.

Pokud bude Francie hlasovat „Ne“, Blair zruší referendum v Británii Pokud Francie 29. května v referendu o evropské ústavní smlouvě řekne „Ne“, v Británii pak podle Tonyho Blaira „není o čem hlasovat“.

Chirac odpovídal na dotazy mladých lidí. V průběhu diskuse také odmítl, že by v případě francouzského „Ne“ podal demisi. Zároveň varoval, že pokud Francouzi ústavní smlouvu odmítnou, bude to znamenat zastavení procesu evropské integrace a oslabení pozice Francie v Unii. Chirac dále uvedl: „Francie by přinejmenším na nějakou dobu přestala politicky existovat." Francouzské referendum se koná 29. května. Průzkumy veřejného mínění od března stále napovídaly, že Francouzi pravděpodobně ústavní smlouvu odmítnou. Avšak podle nejčerstvějšího průzkumu se příznivci ústavní smlouvy EU ve Francii dostávají do vedení. Poprvé od března průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina francouzských voličů (52%) je připravena 29. května

Po francouzském referendu mají následovat mj. referenda v Holandsku (1.6.) a Británii (asi jaro 2006) – v obou těchto zemích se nicméně rozběhla debata, zda má cenu referendum po případném francouzském odmítnutí vůbec pořádat. Pokud tedy Tony Blair vyhraje parlamentní volby konající se 5. května, referendum by po francouzském odmítnutí pravděpodobně zrušil. Britské referendum je předběžně plánováno na jaro 2006. Pokud vyhrají Konzervativci, chtějí referendum uspořádat do půl roku po volbách.

4

Finance EU Jarní hospodářská prognóza Komise na léta 2005–2006

EK navrhuje zvýšit rozpočet na příští rok

Evropská komise zveřejnila pravidelnou jarní prognózu hospodářského vývoje. Po útlumu hospodářské aktivity v druhé polovině loňského roku se očekává, že růst v eurozóně (země s jednotnou měnou Euro) a v EU během roku 2005 opět dosáhne svého potenciálu s tím, jak domácí poptávka nabírá na síle. Celkově se předpokládá, že nárůst hrubého domácího produktu (HDP) bude v eurozóně ve výši 1,6 % a v celé EU ve výši 2,0 % (a 2,1 % a 2,3 % v roce 2006). Růst zaměstnanosti by se měl jak v eurozóně, tak v celé EU zrychlovat, což povede k mírnému poklesu nezaměstnanosti v roce 2006. Rovněž stav veřejných financí by měl v letošním roce zůstat prakticky nezměněn, se schodkem ve výši 2,6 % HDP v eurozóně i v EU.

Evropská komise navrhla navýšit rozpočet na příští rok o 5,9% ve srovnání s rokem letošním. Evropská unie by tak hospodařila zhruba se 112,6 miliardami eur. V letošním roce hospodaří EU se 106,3 miliardami eur. Návrh Evropské komise musí ještě schválit Rada ministrů financí (ECOFIN) a Evropský parlament. Evropská komisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaitéová uvedla, že se její návrh rozpočtu pohybuje pod schváleným stropem výdajů pro rok 2006. "Je to rozpočet přemosťující dvě období", uvedla Grybauskaitéová. Snaží se totiž stále prosadit nárůst výdajů rozpočtu Evropské unie v rámci finanční perspektivy 2007 – 2013. Grybauskaitéová spolu s celou Komisí naráží na tvrdý odpor nejbohatších států EU, které chtějí udržet odvody do rozpočtu EU na hranici 1% hrubého národního produktu.

Očekává se, že v roce 2006 dojde k ustálení hospodářské aktivity s průměrným růstem v eurozóně ve výši 2,1 % a v EU ve výši 2,3 %. Prognózy pro tento a příští rok předpokládají silnější domácí poptávku a především trvalé zvyšování investic. Očekává se také, že v daném období dojde i k postupnému oživení soukromé spotřeby. Tento výhled je založen především na předpokladu pokračující umírněnosti mzdových požadavků a nízké inflace, příznivých finančních podmínkách, růstu zisků a pokroku ve strukturálních reformách, které povedou k obnovení důvěry spotřebitelů a podnikatelů.

Hlavní politickou prioritou rozpočtu Evropské unie na rok 2006 by měla být podpora růstu hospodářství a zaměstnanosti v EU. Celkem by na tento cíl mělo být vynaloženo zhruba 33 miliard eur.Návrh rozpočtu na rok 2006 by měl v červenci 2005 posuzovat ECOFIN a v říjnu 2005 by mělo začít jeho projednávání v Evropském parlamentu. Ministři většinou návrhy seškrtají a naopak Evropský parlament požaduje větší štědrost. Výsledkem je vždy kompromis.

5

Evropská rada S jakými výsledky proběhlo jarní zasedání Evropské rady v Bruselu?

Závěrečný dokument summitu kromě jiného uvádí, že lidský kapitál je zásadním aktivem Evropy a proto nabádá členské státy, aby znásobily své úsilí o zvýšení celkové úrovně vzdělávání. Evropský prostor vzdělávání by měl být vytvořen pomocí podpory geografické a profesní mobility občanů.

Evropská rada neboli „Evropský summit“ je hlavním politickým orgánem a vznikla na počátku 70. let ze schůzek nejvyšších představitelů členských států. Evropskou radu jakožto politický orgán EU nelze zaměňovat s Radou Evropy, která je nezávislou mezinárodní organizací, ani s Radou EU (Radou ministrů), která je legislativním a výkonným orgánem.EU.

Evropská rada poukazuje na význam šíření Europasu, dále přijetí směrnice o uznávání odborných kvalifikací v roce 2005 a směrnice o evropském rámci kvalifikací v roce 2006.

Summit Evropské rady se uskutečnil ve dnech 22. a 23. března 2005 v Bruselu a týkal se následujících témat: I. II. III. IV. V. VI.

Evropská rada dále konstatuje, že návrat k trvalému a udržitelnému růstu vyžaduje větší demografickou dynamiku, lepší sociální a profesní začlenění a plnější využití lidského potenciálu, který představuje evropská mládež. Za tímto účelem Evropská rada přijala Evropský pakt mládeže jako jeden z nástrojů přispívajících k dosažení Lisabonských cílů. Je to poprvé, co se otázka mládeže takto výrazně zviditelnila na evropské úrovni.

Pakt stability a růstu Hodnocení Lisabonské strategie v polovině období Udržitelný rozvoj Změna klimatu Mezinárodní termojaderný experimentální reaktor (ITER) Příprava setkání OSN na nejvyšší úrovni v září roku 2005

Evropská rada na svém jednání potvrdila a schválila zprávu Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) nazvanou „Zlepšení provádění Paktu stability a růstu“. Ovšem hlavním programem jednání se stala Lisabonská strategie - vyhodnocení dosud dosažených výsledků a revize základních úkolů. Jak vyplynulo z uskutečněných hodnocení dosavadních výsledků Lisabonské strategie, tyto jsou spíše smíšené a neodpovídají původním očekáváním.

Evropský pakt mládeže navrhli ministři školství a mládeže členských zemí na svém jednání v únoru tohoto roku. Jejich jednání i výsledný dokument Závěry navázaly na předchozí iniciativy EU zaměřené na mládež. V dokumentu je například zmíněna Bílá kniha s názvem Nová hybná síla pro evropské mládí z roku 2001.

6

Rozšíření EU Bulharsko a Rumunsko podepsali dohodu o přistoupení

neutěšený stav soudnictví, vysoká míra korupce a silná přítomnost organizovaného zločinu. Podstatně více výhrad má Evropská unie vůči Rumunsku - proto také pro roční odklad jeho vstupu postačí kvalifikovaná většina členských zemí, zatímco pro Bulharsko je nutná jednomyslnost.

Nejvyšší představitelé obou zemí, a poté i zástupci dosavadní "pětadvacítky", v Lucemburku podepsali smlouvu o přistoupení k EU. Pokud obě země splní závazky, které v ní na sebe vzaly, stanou se členy EU 1. ledna 2007.

Rumunský prezident Traian Basescu a bulharský premiér Simeon Saksokoburgski mluvili při podpisové ceremonii o splněném snu, ve který před desetiletím v jejich zemích málokdo doufal, o oddanosti hodnotám a cílům Evropské unie a ochotě se podílet na utváření společné budoucnosti. Lídři obou zemí jsou zejména spokojeni s tím, že politická vůle přijmout jejich země má nyní charakter psaného dokumentu.

Členství v Evropské unii se považuje za úspěch dlouholetých snah obou zemí dohnat bohatší státy jako Polsko či Maďarsko, které vstoupily do Unie v roce 2004. Bulharsko a Rumunsko začaly o vstupu do EU jednat v roce 2000, společně se Slovenskem, Litvou, Lotyšskem a Maltou. Vzhledem ke zpoždění v reformách však nebyly schopny držet krok. Přístupová smlouva, která byla dnes podepsána, se liší od přístupové smlouvy podepsané před dvěma lety v Aténách deseti novými členy EU včetně Česka, které vstoupily loni v květnu. Obsahuje totiž takzvanou ochrannou klauzuli. Ta umožňuje členským státům odložit přijetí o rok, pokud obě země nebudou za 20 měsíců připraveny.

Dokument, shrnující podmínky přistoupení obou zemí, podepsali nejvyšší představitelé Rumunska a Bulharska. Poté své podpisy připojili zástupci dosavadní "pětadvacítky". Za Českou republiku podepsal dokument náměstek ministra zahraničí Vladimír Müller. Takto podepsaná smlouva podléhá ratifikaci v parlamentech všech 27 států. Vzhledem k náladám v některých zemích, například v Německu, Francii či Rakousku, to nemusí být pouhá formalita. Od nynějška budou rumunští a bulharští ministři zváni jako pozorovatelé na zasedání EU, diplomaté se budou účastnit jednání orgánů Rady EU a v Evropském parlamentu zasednou poslanci z obou zemí, ovšem bez práva hlasovat a mluvit v plénu.

Představitelé Evropské unie upozorňují, že reformy, které obě země zapracovaly do svojí legislativy, musí být uvedeny do praxe. Dá se tedy předpokládat, že obě země budou bedlivě sledovány, a nesplnění závazků ze současně podepsané přístupové smlouvy může být důvodem k oddálení jejich plného členství v EU. Hlavní problémy, na které představitelé Evropské unie upozorňují, jsou zejména 7

Výzvy k podávání projektů MPSV vyhlásilo 2. kolo výzvy v rámci programu Phare 2003 Rozvoj lidských zdrojů

místních iniciativ), která jsou definována v OP RLZ. Na druhé kolo výzvy je vyčleněna celková částka 2,4 milionů eur, přičemž 75% bude financováno z prostředků Phare a zbylých 25% ze zdrojů státního rozpočtu České republiky. Minimální výše grantu je stanovena na 20.000 eur a maximální na 60.000 eur.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyhlásilo druhé kolo výzvy k předkládání projektů pro opatření 2.1 Integrace skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením v rámci programu Phare 2003 Rozvoj lidských zdrojů (Phare 2003 RLZ). Výzva je určena pro všechny regiony NUTS II vyjma Prahy.

Projektové žádosti je nutné doručit do 10. června 2005 do 16:00 hodin na Národní vzdělávací fond – Phare 2003 RLZ, Opletalova 25, 110 00 Praha 1.

Cílem Phare 2003 RLZ pro období 2003 – 2006 je finančními prostředky podpořit míru zaměstnanosti v jednotlivých regionech České republiky a také "dokončení a testování příslušných struktur tak, aby měly příslušnou absorpční a implementační kapacitu pro realizaci opatření Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) na národní a regionální úrovni".

MMR vyhlásilo výzvu pro nad-regionální individuální projekty oblasti cestovního ruchu Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vyhlásilo druhou výzvu pro předkládání projektů v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP), priority 4 – Rozvoj cestovního ruchu.

Předkladatelé projektů by se měli zaměřit zejména na rozvoj opatření zabraňujících sociální exkluzi a diskriminaci. V rámci této výzvy by pozornost měla být zaměřena např. na reintegraci zdravotně postižených, osamělých rodičů, příslušníků minorit, bezdomovců, osob předčasně opouštějících školu na trh práce. Podporovány budou také projekty, které se zaměří na organizace poskytující sociální služby a zabývající se různými formami sociálního začleňování a také na vzdělávání a poradenství zaměstnanců těchto institucí. Jednotlivé projekty by měly vzít v potaz také čtyři horizontální témata (rovné příležitosti, udržitelný rozvoj, informační společnost, podpora

Výzva se týká podopatření 4.1.1 Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu a podopatření 4.2.1 Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu. Cílem této výzvy je významným způsobem zlepšit služby v cestovním ruchu, učinit jednotlivé obce a regiony ČR turisticky přitažlivějšími a vybudovat stabilní infrastrukturu cestovního ruchu. V rámci podopatření 4.1.1 budou financovány projekty zaměřující se například na tvorbu a uplatňování národních standardů kvality služeb cestovního ruchu, jejich certifikaci a 8

se rozšíří ze současných čtyř nejméně na šest.

systém kontroly; na podporu zajištění vícedenních kulturních a sportovních akcí, které mají národní či mezinárodní charakter nebo na účast ČR na evropských a světových výstavách, workshopech a veletrzích cestovního ruchu.

Důvodem změn v programech je především prudký nárůst objemu peněz, které by do ČR měly po roce 2007 směřovat. Ten by se měl proti současnému stavu zvýšit asi pětkrát až na 150 miliard korun ročně. Stát bude do společného rozpočtu EU také mnohem více peněz odvádět, měl by však i nadále zůstat čistým příjemcem.

Projekty, které budou podporovány v rámci podopatření 4.2.1, by se měly zaměřit zejména na výstavbu a obnovu lázeňské infrastruktury většího rozsahu ve městech a obcích se statutem lázeňského místa nebo přírodních léčebných lázní, výstavbu a obnovu kongresových hotelů a center, vytvoření celostátního informačního a rezervačního systému cestovního ruchu, rozvoj ekoturismu v rámci chráněných krajinných oblastí a národních parků nebo na výstavbu cyklostezek.

Zatímco dosud byly toky peněz rozděleny na podporu průmyslu a podnikání, infrastruktury, lidských zdrojů a venkova a zemědělství, nově by měly vzniknout samostatné programy na podporu vědy a výzkumu a informačních technologií. Podpora krajů je nyní sdružena do jednoho společného programu, MMR jej však chce od roku 2007 nahradit osmi regionálními programy. Vlastní program tak budu mít vždy jeden až tři kraje sdružené do administrativních jednotek NUTS II.

Výzva se vztahuje na všechny regiony NUTS II vyjma Prahy. Realizace projektu by neměla být delší než 30 měsíců (maximálně do 31. srpna 2008). Projektové žádosti je možné předkládat na Ministerstvu pro místní rozvoj od 2. května do 30. června 2005 do 12:00 hodin.

Resort rovněž plánuje tyto jednotky přeskupit. Kraj Vysočina by měl přejít k Jihočeskému kraji od Jihomoravského, který tak zůstane sám. Osiřet by měl rovněž Ústecký kraj, protože Karlovarsko by se mělo nově přesunout k Plzeňskému kraji.

Struktura programů EU se po roce 2007 výrazně změní Struktura programů, pomocí kterých se budou rozdělovat miliardy z Evropské unie, se v České republice po roce 2007 výrazně změní. Kraje by se měly dočkat osmi vlastních regionálních programů a počet sektorových operačních programů

Pokud už chce stát zavést regionální programy, bylo by podle Blažka lepší vytvořit je rovnou na úrovni samotných krajů. Jednotky NUTS II jsou podle něj ryze administrativní a kraje v nich obsažené budou někdy jen těžko hledat společnou řeč. 9

Den Evropy Na jaké datum připadá a proč se slaví Den Evropy?

prosazení návrhu na úzkou spolupráci zejména mezi Francií a Německem, ale také dalšími státy Evropy.

Den Evropy připadá na datum 9. května. Tento den se zapsal do evropských dějin jako počátek sjednocené Evropy.

Robert Schuman se rozhodl návrh Jeana Monneta urychleně použít a prakticky ve stejné chvíli, kdy obhajoval ráno návrh před svými kolegy ve francouzské vládě, byl návrh předán také spolkovému kancléři Adenauerovi v Bonnu. Kancléř Adenauer okamžitě vyjádřil podporu této iniciativě a tak mohl být ještě tentýž den návrh představen veřejnosti. Ministr Schuman přednesl mezinárodnímu tisku prohlášení. Stalo se tak 9. května 1950 v 16 hodin v Salon de l’Horloge v Quai d’Orsay.

Za zásadní impuls pro vznik evropské integrace, která posléze vyústila ve vznik Evropské unie, je považován návrh francouzského ministra zahraničí Roberta Schumana k založení organizace (společenství), jež by dohlížela na uhelný a ocelářský průmysl evropských zemí a koordinovala jeho aktivity. Období po ukončení válečného konfliktu se stalo pro Evropu obdobím dosti problematickým a to z důvodů politických změn i z důvodů ekonomických. Období obnovy bylo totiž poznamenáno mimo jiné také nadprodukcí v ocelářském průmyslu.

Právě uvedená Schumanova deklarace se tedy stala impulsem k poválečné spolupráci evropských vlád a základním stavebním kamenem pro pozdější vznik Evropské unie. Evropští představitelé rozhodli o zavedení svátku Dne Evropy na Milánském summitu v roce 1985. Tento svátek má symbolizovat, že každá země, která se demokraticky rozhodla vstoupit do Evropské unie, souhlasí s jejími základními hodnotami.

Aby přispěl k řešení vzniklých problémů, obrátil se ministr zahraničí Francie na vedoucího Úřadu pro hospodářské plánování Jeana Monneta a nastínil mu své obavy ze zvyšování napětí v Evropě. Jean Monnet prozkoumal různé dřívější pokusy o sjednocení v Evropě a posléze došel k přesvědčení, že je třeba nejprve definovat několik nejdůležitějších oblastí a zavést pro ně společný rozhodovací mechanismus. Později by krok za krokem byly přidávány další úkoly a pravomoci. Jean Monnet s kolektivem spolupracovníků vytvořil několikastránkový dokument se zdůvodněním a popisem kroků, které povedou k

I když 9. květen je známý jako Den Evropy, často bývá také označován jako Schumanův den (angl. Schuman Day) – aby se uctila památka tohoto velkého Evropana. Den Evropy je příležitostí přiblížit Evropskou unii občanům a oslavy a související akce se konají na veřejných prostranstvích evropských měst každý rok.

10

Aktuality Pracovní podmínky občanů nových členských států nejsou dobré

7,7% plánuje, že si zaměstnání v rozšířené Unii začne hledat v dohledné době.

Rozšíření Evropské unie lidem z nových členských států z hlediska pracovních podmínek život spíše ztížilo. Vyplývá to z výzkumu, jež provedla Mezinárodní organizace práce ve spolupráci s Evropskou komisí.

Podle průzkumu už nyní v jiné členské zemi EU pracuje 0,5% českých občanů. Přibližně 16% respondentů uvedlo, že by o práci v jiné zemi Evropské unie měli zájem pouze v případě, že by obdrželi nějakou pracovní nabídku. Sami si pracovní místo aktivně nehledají. Čtvrtina oslovených českých občanů o práci v jiné zemi spíše zájem nemá a další téměř třetina by o práci v jiné zemi EU neměla zájem ani v případě, že by pracovní nabídku dostala. Zájem o práci v některé jiné zemi Evropské unie projevují mnohem častěji mladí lidé do 30 let a dotázaní, kteří jsou svobodní. Větší ochotu k práci v zahraničí projevují muži.

Výsledky studie prezentovala konference, jež se v Bruselu konala v pátek. Výzkum probíhal v letech 2003 a 2004. Hlavní výtky novým členským státům patří příliš dlouhé pracovní době a nízkým mzdám. V deseti nových státech se také kritizuje nedostatečný počet míst na zkrácený pracovní úvazek. V letech 2003 a 2004, kdy výzkum probíhal, byla průměrná délka pracovní doby v Patnáctce 41,3 hodiny. V Česku to bylo 43,1 hodiny.

Kromě České republiky byl tento výzkum paralelně proveden také Maďarsku a na Slovensku. Více než polovina Slováků (52%) nemá o práci v jiné zemi EU zájem, v případě Maďarska jsou to pak téměř tři čtvrtiny oslovených občanů (72%). Přibližně 16% občanů Slovenska uvedlo, že si práci v jiné zemi Evropské unie už hledá, nebo plánuje, že si práci hledat začne. V Maďarsku je ochota občanů k práci v jiném členském státě EU nižší (8%).

Ve zprávě se zároveň objevuje kritika deseti nových členských států za zaměstnávání lidí na živnostenský list. „Tento jev se významně rozmnožil v poslední době především na Slovensku, v České republice a Litvě,“ konstatuje studie. V roce 2003 byl poměr zaměstnanců na živnostenský list v ČR 17%, v Polsku dokonce 24%. Průměr EU je 14%. O práci v jiné členské zemi EU se zajímá kolem 10% Čechů

V EU-15 jsou náklady na práci čtyřikrát vyšší než ve východních státech

Ze zveřejněného výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplynulo, že práci v jiné členské zemi EU aktivně hledá 1,8% Čechů a Češek.

Deset nových členských států EU má podle nově zveřejněných informací 11

letech 2004 – 5 přijme 1.529 lidí z nových členských států do funkcí všech stupňů kromě nejvyšších. Uzavřeno bylo zatím 1.081 pracovních smluv. Většina nových úředníků nastoupila zatím na nižší administrátorské úrovně. Obsazování manažerských míst, zejména na střední úrovni, zatím vázne. Chybí také překladatelé, právníci a auditoři.

velkou výhodu v nízkých nákladech na práci. Tato zpráva zpracovaná Mercer Human Resource Consulting detailně analyzuje náklady na práci v EU-25. Ukazuje se, že náklady na zaměstnance v zemích EU-15(země EU před rozšířením 1.5.2004) jsou čtyřikrát vyšší než ve východní Evropě. Průměrně jsou náklady na zaměstnance v EU o 15% nižší než v USA. Pokud bychom nicméně srovnali západní a východní státy EU, na Západě jsou náklady na práci o 23% vyšší. Kalkulace nákladů na zaměstnance je založena na celkovém součtu, který obsahuje národní průměrný plat, sociální zabezpečení a další mandatorní a typicky dobrovolné výhody jako je penze, zdravotní péče a péče v případě postižení.

Necelý rok po vstupu České republiky do EU pracuje v Evropské komisi, která je největším zaměstnavatelem mezi institucemi EU, ve stálém pracovním poměru 140 Čechů a 102 Slováků. V nejvyšší kategorii generálních ředitelů a jejich zástupců jsou Češi zatím nejúspěšnější. Dvě z pěti udělených míst, kterých je pro nováčky celkem k dispozici deset, obsadili Češi - Karel Kovanda (zástupce generálního ředitele pro vnější vztahy) a Marie Bohatá (zástupkyně generálního ředitele Eurostatu). „Svého“ generálního ředitele či jeho zástupce nemá zatím Slovensko, Litva, Lotyšsko, Malta a překvapivě ani Polsko. Komise se snaží o rovnovážné zastoupení států, ale nikoli na úkor kvality.

Možnost pracovat v institucích EU dále trvá Evropská komise hodnotila stav náboru pracovníků z nových členských zemí do unijních institucí. Kvóty, které byly stanoveny, však zůstávají i nadále nenaplněny.

Český obchod zažívá zlaté časy

Komisař Siim Kallas je celkově spokojen s tempem náboru pracovníků z nových členských zemí, některé problémy ale přetrvávají. „Toto rozšíření nemá co do rozsahu obdoby. Já sám jsem připraven za pomoci podrobného sledování a průběžného hodnocení výsledků zajistit, aby do roku 2010 Komise přijala co nejkvalifikovanější pracovníky a zároveň zajistila rovnoměrné rozložení národností na všech stupních a ve všech svých útvarech,“ uvedl Kallas v tiskovém prohlášení. Komise si naplánovala, že v

Českému obchodu se daří. V únoru se zahraničnímu obchodu vedlo nejlépe za posledních jedenáct let, jak vyplývá ze zprávy Českého statistického úřadu. Zájem o české zboží na světových trzích stoupá. I když se většina výrobků stále vyváží do rozvojových zemí, o produkty s označením „Made in Czech“ mají vzrůstající zájem např. Británie, Irsko nebo skandinávské země. 12

seznam výrobků, ten ale není zveřejněný. V první fázi se clo dotkne zboží zhruba za 28 milionů dolarů.

Obchodní bilance skončila v přebytku 5,2 miliardy korun. Za důvod dobré situace českého obchodu označují odborníci doznívání výhod vstupu do Evropské unie a připojení ČR k vnitřnímu trhu bez obchodních bariér. Odborníci zároveň upozorňují na snížení dovozu zboží investičního charakteru. Nicméně celkový pozitivní vývoj českého obchodu by měl pokračovat.

Zemědělství: vláda schválila poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy Česká vláda včera schválila dvě klíčová nařízení, která se týkají poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) ze zdrojů EU a poskytování národních doplňkových přímých plateb ve vybraných sektorech - tzv. Top-up. Schválena byla také novela nařízení provádění společné organizace trhu u bramborového škrobu.

EU uvalí na USA 15% dovozní clo Spojené státy přes opakovanou výzvu EU neodstranily takzvaný Byrdův dodatek zákona, který zvýhodňuje určité americké firmy. O jeho nesouladu s mezinárodními dohodami rozhodla už i Světová obchodní organizace (WTO). EU v obranné reakci uvalí od 1.5.2005 na zboží dovážené z USA 15% dovozní clo.

V rámci jednotné platby na plochu (SAPS) bude vyplaceno 250 miliónů euro, tedy zhruba 7,5 miliardy Kč. Při nahlášené výměře přibližně 3 500 tisíc ha zemědělské půdy činí sazba v závislosti na kurzu 2100 – 2200 korun za hektar. Na doplňkové přímé platby (Top-up), které se týkají plodin na orné půdě, skotu, ovcí, koz, lnu a chmele, je vyčleněno 5 miliard, o dalších 2 miliardách se v současné době jedná. Sazby pro jednotlivé sektory budou vyhlášeny do 30. listopadu 2005. U bramborového škrobu jde o celkovou částku 102 miliónů korun, což znamená platbu ve výši 3000 Kč za tunu. Zemědělci obdrží v letošním roce oproti loňsku výrazně vyšší podpory.

Byrdův dodatek je svým způsobem, programem podpor určitým firmám v USA, jež požádají o ochranu před dumpingem. Unie si na kontroverzní dodatek ztěžovala u WTO, a ta jí dala za pravdu. Američané nicméně ponechali svoji legislativu v platnosti, a tak nyní budou čelit sankcím. EU odmítla už dále vyjednávat a podle všeho se k podobnému kroku uchýlí i další významní partneři Japonsko a Kanada. "Komise tento poslední krok ve sporu o Byrdův dodatek zákona učinila proto, že Spojené státy stále nejsou schopny uvést svou vlastní legislativu do souladu s mezinárodními závazky," říká zpráva Evropské komise.

Zahájení příjmu žádostí se shoduje s nabytím účinnosti obou nařízení vlády, tj. 20. dubna 2005. Žádosti se podávají na zemědělské agentury, na kterých lze získat žádost a mapy s aktuálními údaji z evidence půdy. O přímé platby je možné

Zatím není zcela jisté, kterých výrobků se bude clo v maximální sazbě 15% týkat. Unie sice sdělila, že má připravený 13

Evropská komise zahájila šetření prudkého nárůstu dovozu textilu z Číny

požádat do 16. května, poté je možné podávat žádosti až do 9. června, ale již se sankcí, což znamená za každý pracovní den prodlení snížení dotace o 1 %. Žádosti o Top-up u bramborového škrobu je možné podávat průběžně prostřednictvím škrobáren.

Peter Mandelson, komisař pro obchod, oznámil, že se rozhodl požádat Evropskou komisi, aby ho pověřila zahájením šetření týkajícího se dovozu čínského textilu do EU. Rozhodl se tak s ohledem na prudký nárůst dovozu z Číny v prvním čtvrtletí roku 2005. Objem čínského textilu překročil objem dovozu tzv. varovné úrovně vymezené v pokynech, které Komise zveřejnila dne 6. dubna. Komise nyní provede rychlé šetření (trvající nejvýše dva měsíce) s cílem zjistit, zda došlo k narušení trhu a zda by EU měla zavést zvláštní ochranná opatření. Souběžně Komise s Čínou zahájí konzultace, jejichž cílem bude nalézt společné řešení celé situace.

Předsednictví České republiky v Evropské unii Ministerstvo zahraničí České republiky začíná vypracovávat odhady nákladů na zajištění období prvního předsednictví České republiky v Evropské unii. „Společné předsednictví“ by mělo trvat od léta roku 2008 do konce roku 2009. Rozšíření Evropské unie přineslo novinku v uspořádání předsednictví. Dříve předsedala Evropské unii vždy jen jedna členská země po dobu šesti měsíců. Od roku 2006 by mělo skupinové předsednictví tří zemí trvat jeden a půl roku, každá z nich bude mít vždy po šest měsíců hlavní slovo. Česká republika by měla Evropské unii předsedat společně se Švédskem a Francií.

Toto šetření se má vztahovat na tyto kategorie výrobků: trička, pulovry, halenky, punčochy a ponožky, pánské kalhoty, dámské kabáty, podprsenky, nitě ze lnu nebo ramie a lněné tkaniny. V těchto devíti kategoriích vzrostl dovoz od počátku roku v rozmezí od 51 % do 534 %. Podle pokynů, které zveřejnila Komise, je tento nárůst více než postačující pro to, aby ospravedlnil zahájení rozsáhlejšího šetření narušení trhu jak v Evropě, tak i pokud jde o výrobce textilu v rozvojových zemích, jež jsou dlouhodobě závislé na vývozech na trh EU.

Přípravami na české předsednictví v Evropské unii se měla vláda České republiky zabývat poprvé 4. května 2005. Předsednictví je pro Českou republiku prestižní záležitostí a mohlo by přinést zakázky českým firmám, které by se staly jeho partnerem. Veškeré výdaje na zajištění předsednictví ČR by mohly dosáhnout až 1,8 miliardy korun.

Další kroky Toto šetření potrvá nejvýše šedesát dní, přičemž prvních dvacet jedna dní budou přijímána stanoviska obou stran. V tomto období bude Komise s Čínou rovněž pořádat neformální konzultace.

Česká republika bude po Slovinsku druhou novou členskou zemí Evropské unie, která jí bude předsedat. 14

V případě, že se kdykoli v průběhu nadcházejícího šetření prokáže, že evropským výrobcům textilu hrozí rozsáhlá a bezprostřední škoda, vyhrazuje si Komise právo využít ustanovení o naléhavosti a přejít přímo k formálním konzultacím s Čínou.

neprodleně zasáhnout a uplatnit na dovozy z Číny stejná omezení. Nedojde-li k nápravě ve lhůtě devadesáti dní, může Komise a Výbor EU pro textil rozhodnout, že navrhnou ochranná opatření. Veškerá možná ochranná opatření by spočívala v množstevním omezení dovozu a platila by do 31. prosince stávajícího roku nebo po dobu dvanácti měsíců, pokud by žádost o uskutečnění konzultací byla předložena během posledních tří měsíců kalendářního roku.

V souladu s ustanoveními zvláštní ochranné doložky pro textil trvají tyto konzultace devadesát dní. Pokud po uplynutí prvních patnácti dnů této lhůty Čína nepřijme žádná opatření, jimiž by sama vývoz omezila, může Komise po konzultaci s Výborem EU pro textil

Klub Evropanů Olomouckého kraje v různých regionech pod organizací Evropského hnutí a podporou Evropské komise.

Den Evropské unie Občanské sdružení Klub Evropanů Olomouckého kraje uspořádalo 1. května 2005, rok po vstupu ČR do EU, „DEN EVROPSKÉ UNIE: dopoledne pro malé i velké Evropany Olomoucka“. Akce se konala v rámci Ekojarmarku na Horním náměstí města Olomouce od 8.00 do 13.00 hodin.

Vyhrajte zájezd do Bruselu Vážení čtenáři, poslanec Evropské parlamentu Mgr. Tomáš Zatloukal Vám nabízí účast ve vědomostní soutěži "Cesta do Bruselu", která prověří Vaše znalosti o jednotlivých členských zemích EU, evropských institucích a politikách Evropské unie. Do soutěže se může zapojit každý občan České republiky, který má věk 18 let a více, nebo tohoto věku dosáhne nejpozději 15. května 2005, bude souhlasit s pravidly soutěže a provede svoji registraci prostřednictvím internetových stránek www. tomaszatloukal.cz. Předpokládá se, že první skupinu těch nejlehčích otázek

Návštěvníci zde měli možnost si odnést zajímavé informační materiály o Evropské unii včetně materiálů týkajících se Evropské ústavy. Záštitu nad touto akcí převzal poslanec Evropského parlamentu Evropské unie Ing. Jan Březina, který je čestným členem Klubu Evropanů Olomouckého kraje od roku 2003. Den s Evropskou unií byl uspořádán v rámci projektu „Evropské dny 2005“, které v České republice probíhají 15

budou soutěžící zodpovídat na základě svých obecných znalostí. Odpovědi na další skupiny z celkového počtu 100 otázek je možné jednoduše vyhledat na známých informačních portálech o Evropské unii. Cílem soutěže je nejen prokázat znalosti, ale také schopnosti vyhledávat informace a pracovat s nimi. Pro 30 nejúspěšnějších je na červen letošního roku připravena poznávací cesta do Bruselu, Lucemburku a Štrasburku a

návštěva významných institucí Evropské unie. Výherci budou mít možnost vytvořit si vazby s institucemi Evropské unie, které mohou později využít. Očekáváme také, že svoji zkušenost předají dalším v České republice. Věříme, že tato soutěž bude pro Vás inspirací pro získávání nových informací o Evropské unii a také příležitostí pro poznávání jejího fungování.

Zdroje využité pro zpracování tohoto čísla: www.euroskop.cz www.evropska-unie.cz www.evropska-brana.cz www.novinky.cz http://epp.eurostat.cec.eu.int www.mfcr.cz www.tomaszatloukal.cz www.csas.cz

http://zpravy.idnes.cz www.europeum.org.cz www.integrace.cz www.euractiv.cz www.edotace.cz www.ngo-eu.cz www.kr-olomoucky.cz http://europa.eu.int/comm/eurostat/

EUROPORT- zpravodaj Klubu Evropanů Olomouckého kraje (KEOK), zapsán do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 15263. Vydává Klub Evropanů Olomouckého kraje, tř. 17. listopadu 43, Olomouc, 772 00, IČO 266 39 807, Redakce: Tichá Kateřina, Martin Štainer, Zdeněk Beil, Marian Kišš Adresa redakce: KEOK, tř. 17. listopadu 43, 772 00 Olomouc, tel. + 420 585 220 896, email: [email protected] Webové stránky: www.klubevropanu.cz Náklad 500 kusů (zpravodaj je rovněž rozesílán v e-mailové podobě na 800 adres v Olomouckém kraji).

16