Úvod. tak, aby. potýká. aktuální ze správné. Vstup do. Šesták, VUT. Josef. FSI Brno

AUTODE U ESK INVENT N TOR PROFES R SSIONA AL 2008 V PŘ ŘÍKLAD DECH

DIJNÍ OP PORA PR RO KURZ ZY ZAČÁT TEČNÍK A A MÍRNĚ Ě POKRO OČILÝ STUD Josef Šessták Vysoké u učení techniccké v Brně, FFakulta strojn ního inženýrsství, Ústav ko onstruování

Autodeesk Inventtor Professional 200 08 v příklaadech Úvo od

Úvod Následujjící publikacce je určen na jako studijní opora pro školen ní softwaru Autodesk Inventor Professio onal 2008. Rozsah R kurzu u je specifiko ován jako zaačátečník až mírně pokro očilý. Je koncipována tak, abyy obsáhla většinu stěžeejních problémů, se kte erými se užživatel v prů ůběhu práce e potýká. Neobsah huje popis vššech příkazů ů a postupů, které tento CAD softwaare umožňujee. Kompletní přehled uvádí oficiální literattura či Help ssystém samo otného Inven ntoru. V příp padě, že nebu udou některrá témata či příkazzy nezcela jaasné, je na čtenáři, č aby vyhledal dan nou problem matiku v odb borné literatuře či na internetu. Nejvíc see ovšem mů ůže každý naučit n samosstudiem, a proto je do oporučeno procházet p hny zjištěné skutečnostii ihned aplikkovat na přříkladech. témata se spuštěnýými Inventorrem a všech Autor záároveň žádá o o shovívavosst, jelikož bylo samostatn né zpracován ní této publikace velmi n náročné a jistě se vvyskytly chyb by, které unikkly jeho pozo ornosti. Poku ud narazíte n na nějaké takkovéto nesro ovnalosti, neváhejtte kontaktovvat autora see svými radam mi a připomíínkami.

Nastav vení Auto odesk Inventor P Profession nal 2008 8 Před zah hájením vlasstního modelování musí uživatel pro ovést sérii krroků, při kterých nastavíí aktuální projekto ové prostřed dí. To sestávvá především m ze správné é cesty k úlo ožišti dat, ktterá je nezb bytná pro rychlou aa efektivní práci se soubo ory. Vstup do o nabídky je prostřednicttvím hlavní n nabídky Soub bor – Projektty.

1 Poku ud není dostu upný aktuáln ní projekt, je třeba založitt nový a posttupovat dle iinstrukcí systtému. Josef f Šesták, VUTT FSI Brno

Autodeesk Inventtor Professional 200 08 v příklaadech Úvo od

odesk Inv ventor Prrofession nal 2008 Prostřředí Auto Vzhledem m ke skuteččnosti, že se v následujjícím textu vyskytují náázvy některýých částí pracovního prostřed dí Autodesk Inventoru, jee třeba provéést v úvodu o osvětlení inteerface programu.

Dále je třeba t zmínit nástroje zo obrazení, které lze univerzálně použíívat ve všech h režimech Autodesk A Inventorru. Obsahují příkazy pro zoom, posu un, otočení, topografickýý pohled, reežim stínován ní a druh promítán ní. Jejich naastavení lzee během prráce měnit. Pro efektivvnější práci je vhodné nahradit používán ní těchto násstrojů využitíím 3D myši.

2

Josef f Šesták, VUTT FSI Brno

Autodeesk Inventtor Professional 200 08 v příklaadech

Tvorrba souččásti

Tvorb ba 3D geo ometrie v v prostře edí součásti

Tento oddíl je věnován v m modelován ní kompon nent v pro ostředí Au utodesk In nventor 008. Na jeednoduchýých příkl adech jso ou zde po opsány zá ákladní Professsional 20 nástrojje určené k tvorbě 2 2D náčrtů ů a s nimi ssouvisejíc ích objem mových mo delů.

Formá át souboru u součástti Formát ssouboru součásti je odvo ozen jako zkrratka anglickýých slov „Invventor part“,, tedy *.ipt. Lze též n načítat objem mové modelyy zpracovanéé jako ACIS, IIGES, STEP čii ve formátu Pro/ENGINEEER.

Založe ení nového souboru u součástti Založeníí nového so ouboru součásti ve form mátu Jméno_ _souboru.iptt se provád dí v panelu hlavního menu, čii pomocí nab bídky Nový ssoubor zobraazené po spuštění, viz obrázek.


3



Po založžení nového souboru součásti se jakko první krok doporučuje provést jeeho okamžité é uložení pod vlasstním názveem součásti. Velmi dobrým návykem je i ukládání během m práce na projektu. Mnohdyy jsou tím uššetřeny desíttky minut či hodiny práce v případěě, že dojde kk neočekávan né chybě operačního systému či samotnéh ho CAD produktu.

Tvorba 2D náčrrtu Po založžení nové so oučásti se syystém implicitně přepínáá do náčrtovvého režimu v základní rovině r XY (pokud n není v nabídcce Nástroje –– Možnosti aaplikace). Prostředí náčrttu je předdefinováno, jakk ukazuje obrázek níže.

Možnostti nastavení prostředí náčrtu jsou opět dostupné v nabídce N Nástroje – Mo ožnosti aplikkace, kde lze nastaavit paramettry rastru případně promítání hran, kótování mod delu atd. Nový ná áčrt v prosttředí součá ásti Pro uživaatele Invento oru je práce s náčrty velm mi častou konstruktérsko ou činností. Proto je vho odné uvést něěkolik zásad, jak náčrty vyytvářet, a jakk s nimi správvně pracovatt. 2D Náččrt lze vytvořřit na libovollné rovinné p ploše stávajíící součásti, či na rovinnéé konstrukčn ní ploše. Josef f Šesták, VUTT FSI Brno

4



ní nového nááčrtu lze pro ovést pomoccí kliknutí RM MB (pravého o tlačítka myyši) na existu ující ploše Vytvořen součásti,, nebo pomo ocí ikony 2D náčrt. Oba p postupy ilustrruje následující obrázek.

bu geometrrie 2D náčrttu Nástroje pro tvorb Prostřed dí náčrtu již kklasicky obsaahuje celou škálu nástro ojů umožňujících podklado ové geom metrie tvorbu omocí sloužící pro vytvořeení prvku po rotace,, tažení či vysunutíí, šablonovvání. Výše zmíněné z násstroje jsou ob bsaženy v paanelu Paneel 2D náčrtu. Lze mezi ně zařad dit nástrojee pro tvorbu základních z en ntit, nástrojů ů pro kótováníí, vazby a modifikacee, viz obrázek..

5




Typy ko onstrukčnícch prvků

Systém rozlišuje třři základní typy entit. Jejich vyu užití se odrráží zejménaa v efektivittě práce konstrukktéra. Základ dní typ entit jje předdefinován jako výýchozí stav. Nakreslené prvky jsou syystémem využity jako výchozí pro tvorbu 3D geometrie. Druhý režžim je nazývván konstrukkční. Prvky slouží jako dně jako osy symetrie aj. Posledním rrežimem je O Osa, která pomocné geometrie pro tvorbu ploch případ je využita zejména při tvorbě náččrtů pro rotaaci, jelikož um možňuje přím mé diametrální kótování..

Kótován ní v prostře edí 2D náčrrtu Častým omylem no ových uživatelů Inventoru bývá sku utečnost, že se pokoušíí již náčrt zakótovat z precizněě podle zásad d technickéh ho kreslení. TTato práce je e však zbyteečná, jelikož mají kóty v prostředí náčrtu ryze konstrukkční charakter a ve výkrresovém výstupu se nezobrazují (ve výkresovém m listu lze nastavit zobrazení kó ót modelu dlle náčrtu). Kóty ve 2 2D náčrtu můžeme rozděělit podle tří základních kkritérií:

Kóty s pevno ou číselnou h hodnotou

Hodnota: = 30

Kóty s param metrickou ho odnotou

Hodnota f (x):=2*d1 ((d1 je kótovaaný rozměr 1 15mm)


6



Ř Řízené kóty

Hodnota: = 30 (nelze měnit z důvvodu nadbyte ečnosti)

Příkaz Obecná kóta jje univerzáln ní a lze jej vyyužít pro kóttování délkovvých rozměrrů, roztečí, poloměrů, průměrů ů, tečných vzzdáleností aj. Ikona zobrrazující se ve edle kurzoru myši indikujje, jakého ch harakteru bude vyttvářená kótaa. Geomettrické 2D va azby Základem m tvorby kažždé geometrie náčrtu jssou 2D vazbyy. Slouží k přřesnému definování jednotlivých stupňů vvolnosti náčrrtu. Jejich příítomnost je důležitá z hle ediska efektivity tvorby ggeometrie a omezení výskytu otevřených ssmyček, kterré způsobují selhání příkaazů modelovvání. Silně se doporučuje e maximálně ě využívat geometrický g ých 2D vaze eb. Entity s jjedním a vícce stupni volnosti mohou způ ůsobit pohyb b celé geomeetrie a tím zamezit z tvorrbě korektníí geometrie. Odlišení plně zavazbeného prrvku je proveedeno pomo ocí změny barvy entity.


7



Tvorbu ggeometrických vazeb zprrostředkovávvá ikona Kolmé, která po o rozbalení n nabízí celou škálu 2D geometrrických vazeeb. Jejich umístění však musí uživvatel volit s rozvahou, aby nedocházelo k nadbytečnostem. Zo obrazení geometrických vvazeb umožň ňuje ikona Zo obrazit vazbyy, označením m entity a odebrat. následnýým výběrem dané vazby se stiskem kklávesy delette lze vazbu o Promítá ání hran Mezi dů ůležité operaace patří taaké promítání hran. Be ez této operrace by neb byl uživatel schopen zakótovaat či zavazb bit prvky, jejichž geomeetrie neleží přímo v náččrtové rovin ně. Promítatt se také doporuččuje středovýý bod úvodního náčrtu. V Využije se taak přítomnosst pracovních h rovin a snaadnější je též tvorb ba rovin odvo ozených. Pracovn ní řez mode elem Za účeleem lepší dostupnosti geo ometrie náčrrtu je možné p pomocí stisku u klávesy F7 7 či RBM na iikonu modelu v panelu pro ohlížeč provéést řez náčrttovou rovinou. Tuto funkkci uživatel ocení v příípadě nepřehleedných náčrttů viz obrázeek.

8




P Příklad č. 1

V prostřředí 2D náčrttu vytvořte n následující geeometrii. Uvaažujte rozměěry dle obr. A A geometrickké vazby.

P Příklad č. 2 Samosstatně vytvořřte následujíící 2D náčrt. Spline kótujtte pomocí m motýlků křivosti (rozměry volte).

9




P Příklad č. 3 Vytvo ořte zadaný n náčrt a proveeďte kótován ní pomocí paarametrickýcch kót.

orby náčrtů je j doporučeeno provést konstrukci vlastních v nám mětů s využiitím výše Pro zdokkonalení tvo zmíněnýých nástrojů. Dbejte na geometrické vvazby a správné kótován ní. 10




součásti Tvorba prvků s

Do této části se řadíí tvorba a ed ditace veškerého vlastního objemu ssoučásti. Ten n je vytvářen n pomocí základních příkazů jaakými jsou vyysunutí, rotaace, tažení, ššablonování aaj. Po této operaci následuje sled kroků vyyužívajících o ostatní nástro oje pro více čči méně význ namné úpravvy objemu. Algoritm mus tvorby modelu m je autonomní zá áležitostí ka aždého konsstruktéra. Jee však třeba dbát na některá pravidla, jej ejichž nezaneedbání umožžní vytvořit kvalitní para ametrický m model. Doporručuje se řadit jed dnotlivé kro oky v pořadíí umožňující cím snadnou u a rychlou editaci a p plnou param metrizaci. Nepoužíívejte hrubéé modelářskéé úkony jakko různá od dečtení zbytkků, které „n někde“ zůsta aly. Před započetíím vlastního o procesu tvo orby součástti je třeba pře ředem všechn ny kroky zvá ážit a promysslet. Přehled d nástrojů p pro tvorbu a editaci ob bjemového o modelu Následujjící výčet nástrojů je rozzdělen do dvvou základníích kategorií. Horní obráázek ukazuje nástroje pro tvorrbu geometrrie, zatímco spodní násttroje převážně určené pro p práci s p plochami, prro tvorbu pomocných pracovn ních prvků a a nástroje k k editaci objjemového modelu. m Rozbor těchto nástrojů, včetně tipů pro práci s nimi je naaznačen na n následujících stranách.

11




Tvorba pomocn ných praccovních ro ovin

Za nutnou základní znalost lzee považovat proces tvorby a využittí pomocnýcch pracovnícch rovin. Využívají se jako pomocné p prvvky při konstrukci rozm manitých typ pů součástí,, při tvorbě ě tvarově kompliko ovanějších součástí nebo o např. při realizaci r zrcaadlených prvvků. Ve zkrattce lze říci, že ž pokud chce uživatel efektivně pracovvat s nástrojji Inventoru,, je pro něěj znalost vyytvoření a odvození pracovníích rovin zákkladem.

Tvorba a paraleln ní pracovn í roviny

Aktivace příkkazu Pracovn A ní rovina. V Výběr roviny sloužící pro p odvozen ní nové roviiny (rovnoběžnáá s budoucí rovinou). V Výběr pomo ocí LMB a tažení LMB B do patřiččné o orientace. Pomocí zad dávacího dialogu přessně definovvat v vzdálenost ( metrické zadáání). popř. param

Tvvorba rovi ny skloně né pod úh hlem

Aktivacce příkazu Prracovní rovin na. Výběr o osy rotace (p pro orientaci budouccí roviny) LBM M. Výběr rroviny pro od dvození pom mocí LMB. o dialogu přesně Pomocí zadávacího definovvat úhel (pop př. parametrrické zadání)).

Tvorba a tečné pr acovní rovviny

Aktivace příkkazu Pracovn A ní rovina. v výběr základ dní rovinné plochy p LBM (pro o orientaci bud doucí rovinyy). V Výběr válcov vé geometriee pomocí LM MB

Tvorba p pracovní roviiny pomocí d dvou hran či d dvou pracovníích os, třemi body atd.

12

Tvorba p pracovní plocchy pomocí u uzavřené či otevřenéé smyčky 2D náčrtu (vysu unutí atd.).




Tvorba geomettrie pomocí příkazu u VYSUNU UTÍ

Jedním zz nejčastěji vvyužívaných příkazů v rám mci modelovvání je tvorb ba objemu Vyysunutím exxistujícího profilu vve směru norrmály roviny náčrtu. Vstupníí geometrie e pro příkazz vysunutí Pokud chceme, c abyy byl výstupem objem, je třeba do održet zásad du, že 2D nááčrt musí obsahovat uzavřeno ou smyčku (možné ( jsou vnitřní ostrrovy). Je‐li sm myčka otevřená, vytvoří systém automaticky místo ob bjemu pracovvní plochu. TToto platí i p pro všechny o ostatní příka azy.

Výběr ob blasti pro vyssunutí zprosttředkovává n nástroj Profil v okně příkazu Vysunutí. Vymezen ní vysunutí lzze řídit jednaak číselnou h hodnotou (paarametrem),, či ho omezit plochou ne ebo zvolit omezeníí dvěma plocchami. Dialo og pro tato zadání z je na následujícím m obrázku. SSoučástí nástroje pro vymezen ní je také orieentace vysou uvaného pro ofilu, jejíž vyu užití je při mo odelování dílců nutné.


13



erací jako Pokud jee příkaz provváděn na již eexistujícím objemu, lze vyyužít standarrdních Booleeovských ope součin, rrozdíl či průn nik. Ty jsou d dispozici ve sstředu dialoggového okna pomocí ikon n Připojit, Odříznout, Průnik. M Možnosti přííkazu Odřízno out jsou naznačeny níže..

Karta Další D obsahu uje možnostti pro tvorrbu zúženýcch vysunutýých profilů ů. Aplikacee tohoto příkazu je j jednoduchá a doporručuje se vyyzkoušet si jii samostatně ě. bsahuje válccový kompo onent s díro ou Obrázekk vpravo ob tvaru prravidelného čtyřbokého o jehlanu (p právě zde se s příkaz Zú úžení aplikuje).

14




Tvorba geomettrie pomocí příkazu u ROTACE E

Pro tvorbu rotačních prvků see standardn ně využívá příkazu Rottace. Ten vvytváří objem rotací uzavřenéého profilu kkolem zvolen né osy. Vstupníí geometrie e pro příkazz rotace Geometrie pro příkaaz rotace sestává ze dvou u částí. Profilu a osy rotaace. Obojí lzee vybrat man nuálně, či u automatticky v případě použití uzavřeného profilu a ossy s atributem čáry osa.. Následujícíí obrázek ukazuje příklad náčrttu pro připraaveného k ro otaci.

Nastavení je obdobné Zadávacíí dialog příkaazu Rotace vvčetně vymezzení ukazuje obrázek uveedený níže. N jako v přřípadě Vysunutí. Tohoto o příkazu lzee s výhodou u používat například pro o odečítání dutin vík skříní a ložiskových d domečků rotačních tvarů ů.

15 Josef f Šesták, VUTT FSI Brno


Tvorba geomettrie pomocí příkazu u ŠABLON NOVÁNÍ


Příkaz šaablonování umožňuje u tvvorbu 3D geo ometrie pom mocí vzájemn ného prolínáání dvou a více v řezů, vytvořen ných pomocíí funkce 2D n náčrt. Využijee se zejménaa tam, kde jee nutné vytvvářet komplikkovanější tvary, např. při kon nstrukci geo ometrie kosttí a cév v b biomechanicee nebo při tvorbě kom mponentů s důrazeem na design. Vstupníí geometrie e pro příkazz šablonová ání Vstupní geometrii musí m tvořit minimálně m jeden 2Dnáčrtt a alespoň jeden j pracovní bod. Věttšinou se využívá série 2D náččrtů. Šablono ovat nelze náčrty n obsah hující ostrovyy z čehož plyyne, že pro vytvoření v dutin je třeba provésst nové šablo onování s atrributem operace odřízno out.

Tvorba šablonování š obsahuje obdobné o prvvky jako vyssunutí či rotace. Liší see však v mo ožnostech definováání trajektorrie pro šablonování. Šaablonovat lze po defino ované trajekktorii či po střednici profilů. Nastavení přřechodů šab blonování je však dosti p pracnou a něěkdy i komplikovanou zááležitostí. Proto se doporučuje projít v potřřebném rozssahu tento přříkaz samosttudiem.

Tvorba geomettrie pomocí příkazu u TAŽENÍ Struktura příkazu jee obdobná jaako u šablon nování. Rozd dílem je, že vstupem je pouze jede en tažený profil ve formě 2D nááčrtu a trajektorie, po které je tažen.. 16

f Šesták, VUTT FSI Brno Josef



Tvorba geomettrie pomocí příkazu u SKOŘEP PINA

Příkaz Skkořepina um možňuje snad dnou tvorbu tenkostěnnýých těles. Jeho aplikace je velmi jedn noduchá, přičemž uživatel nastavuje pouzee tloušťku sttěny a definu uje případné odstraněné plochy (pro otevření skořepin ny). Nutno up pozornit, že příkaz vytvo oří skořepinu z celého do ostupného ob bjemu. Proto o je třeba při tvorb bě modelu přřemýšlet, kdy je jeho vyu užití nejvýhod dnější.

Provádějte před tvorbou skořepiny zaobleníí hran modelu, nebude p pak třeba přeemýšlet nad velikostí poloměrrů vnitřních zzaoblení (sysstém vnitřní poloměry do opočítá s ekvvidistanty).

Tvorba geomettrie pomocí příkazu u ŽEBRO Pomocí ttohoto příkaazu lze snadn no vytvořit ko onstrukční p prvek žebro o o dané tloušťťce, tvaru a u umístění. Náčrt naaznačuje pou uze površku horní ploch hy žebra. Pomocí příkazu u Žebro, výb běru výše zm míněného náčrtu a definice směru a tloušťkky žebra snad dno vytvořím me objemovo ou geometriii.

17




Tvorba geomettrie pomocí příkazu u DÍRA

Velmi užitečný násttroj pro tvo orbu otvorů válcového tvaru je jed dním z velmi často využžívaných. Umožňu uje tvorbu náásledujících typů děr, které nastavuje e přehledný d dialog: • • 9 9 9

SSlepé Průchozí Bez závitu S Se závitem Lícované Z Zúžené se zá ávitem S S válcovým z zahloubením m S S kuželovým zahloubením m Z Zarovnané o otvory

Díru lzee vytvořit ve vybran ném umístěníí buď použitím zakótovaaného 2D náčrtu, nebo pomocí lineárního o umístěníí či dné geometrrie. soustřed

Příkazzy pro prv vky ZAOBLENÍ a ZK KOSENÍ Tvorba zzaoblených p popř. sraženýých hran patřří téměř ke kkaždé strojíreenské součássti. Inventor nabízí velmi inttuitivní nástrroj pro tvorb bu těchto časstých prvků. Následujjící dialog znázorňuje okn no příkazu zkkosení. Uživaateli se zde n nabízí tři záklladní možnossti, jak zkos realizovat (obě vzdálenosti stejné, vzdállenost a úhel, obě vzdáleenosti zadat individuálně).


18



ožnosti, jak tuto t operacii provést. Reealizovat lze zaoblení Zaobleníí prvku přinááší daleko obsáhlejší mo hrany i plochy, zaob blení s konsttantním i prroměnným poloměrem p a další možn nosti. Do diaalogu lze definovaat více hran ss rozdílnými poloměry zaaoblení a tím m zefektivnit p práci konstru uktéra.

Dbejte na a pořadí hran pro

operaci zzaoblování. N Napojení

se v někteerých případ dech

nevytváří ří přesně!


19



Tvorba prvku p pomocí přříkazu ZRCADLENÍ

Intuitivn ní nástroj zalo ožený na zrcaadlení vybraného prvky kkolem defino ované rovinyy zrcadlení. P Příkaz se využívá u u symetrickýých úloh, kdee výrazně snižuje podíl prráce konstruktéra na modelu.

Tvorba prvku p pomocí přříkazu PO OLE Příkaz Po ole rozeznávvá pole obdéélníková a kruhová. Pro kkaždé z nich je třeba odlišných vstup pních dat. Tato jsou u uvedeny nííže: Kruhovéé pole – Osa kruhového p pole (pracovn ní osa, úsečka a náčrtu), prrvky pro kruh hové pole, čeetnost. Obdélníkkové pole – SSměr v ose X X a Y a četnosst prvků v těchto směrech, prvky pro Obdélníkovéé pole.

20




P Příklad č. 4 Společnéé zadání pro následující o oddíl příkladů: Dle zadaaných výkresových pohledů vytvořte geometrie so oučástí.

21




P Příklad č. 5

22




P Příklad č. 6

23




P Příklad č. 7

24




P Příklad č. 8

25




P Příklad č. 9

26



Tvorrba sestavy

Tvorb ba sestavy y v prosttředí Autodesk In nventor

Tvorba a sestavy jje v processu využitíí CAD softw warové po odpory da lším význ amným krokem m, který musí m konsttruktér uččinit. Sesta ava se skl ádá většin nou z již předem p vytvoř ených kom mponent, které jso u navzájeem spojen ny vazbam mi. Právě těm je án následu ující oddíl . věnová

Formá át souboru u sestavy Formát ssouboru součásti je odvo ozen jako zkrratka anglickýých slov „Invventor assem mbly“, tedy

*.iam

Založe ení nového souboru u sestavy y Založeníí nové sestaavy ve form mátu Jméno__souboru.iam m se provád dí obdobně jako u sou učásti, tj. v panelu u hlavního menu.

27



Tvorrba sestavy

Pracov vní prostřředí sesta avy Pracovníí prostředí sestavy je uzpůsobeno o práci s víccečlennými strojními u uzly. Panel prohlížeč nezobrazuje strukturu tvorby modelu m (ta jee přístupná po p dvojkliku LMB), ale o obsahuje pou uze výčet komponent v aktuální sestavě včetně vazzeb mezi nimi. Dále obsahuje o od dkazy na po olohovou reprezen ntaci. Panel nástrojů obssahuje záklaadní nástroje e pro práci se s sestavou, kterými jsou příkazy pro vklád dání kompon nent, vazeb aa tvorbu pracovních prvkků.

Podobněě jako u souččásti bude výýklad v rámcii tohoto kurzzu omezen po ouze na zákla adní nástrojee. Josef f Šesták, VUTT FSI Brno

28


Tvorrba sestavy

ání existu ujícího komponenttu Vkládá

Pomocí nástroje Um místit kompo onentu lze do o prostředí sestavy vložit geometrii součásti ve formátu .ipt, .satt, .step aj. Základní Z (první) kompon nent je imp plicitně vložeen 1x bez to oho aniž byy uživatel potvrdil jeho umísstění na prracovní plošše. Dodateččným klikán ní LMB pak vkládáme e ostatní komponenty.

Statut existujícíího komp ponentu Kompon nent v sestavě může nabýývat několikaa důležitých základních sttavů:

Pevný komp ponent (rám)); Adaptivní kkomponent; Komponentt dotykové sady

29



Tvorrba sestavy

Základníí nabídka prro práci s ko omponenty, viz obr. vprravo se vyvolá označením o d dané součástti (LMB), a poté kliknuttím pro vyvoláníí plovoucí nabídky (RMB). Pevný ko omponent Je uložen s nula stupni volnosti a plní tedy úlohu rámu u. Tento mplicitně zís skává první so oučást vlože ená do sestav vy. atribut im Adaptiviita Schopno ost přizpůsobit se vazb bám. Tato pokročilá p sch hopnost modelu umožňuje ryychle upravo ovat geomettrii součásti p pouhým předefin nováním vazeebných podm mínek. Sloužíí k rychlé a e efektivní práci. Vzzhledem k pokročilosti a a některým úskalím ú zde nebude probírán na. Dotykovvá sada Kompon nenty v dotykkové sadě nemohou mítt kolizní obje em větší jako nulaa. Jednodušše se tato skkutečnost dá vyjádřit tak, že tyto komponenty nemoh hou vzájemn ně prostupo ovat svými objemy, pouze při p kontaktu u mění svou u pozici vzh hledem k pů ůsobícím vlivům. Tento nástrroj je impliccitně zapnut, doporučuje se ho užívat s rozmyslem (zatěžžuje jádro CP PU). však vyu

Vytvářření nového kompo onentu Tento přříkaz zprostřředkovává tvvorbu nové součásti přímo v prostřeedí sestavy. Uživatel zad dá pouze název, ú úložiště a praacovní rovinu u základního o 2D náčrtu. Ostatní viz předcházejíccí kapitola. P Pozor, při použití n náčrtové roviiny na existu ující součásti vznikají vazb by popř. adaptivita.

30



Tvorrba sestavy

Vkládá ání komponentu z obsahové ého centrra Uživatel Inventoru má m možnostt vkládat cellou řadu normálií z obsaahového cen ntra. Tento příkaz je dostupný přes Panell sestavy a obsahuje jak obyčejné konstrukční prrofily, tak prvvky hřídelů, sspojovací součásti atd. Přesné nastavení ob bsahového ccentra udáváá manuál.

Kopie,, pole a zrrcadlení k komponen nt Tyto násstroje značn ně usnadňujíí práci se sestavou, avšak ne vždy má jejich p využití požadovaný efekt. Kopiee, pole či zrcadllení v dřívějšších verzích pouze účinně kopírovaly svoje mateřské V Vazby bo ohužel komponenty. zachovány nebyly. Dnes již Invventor t obsahujee větší associativitu těchto příkazů, a lze vytvářet kopie komponent se zachováním vazeeb (ne však vžd dy). Proto see doporučujee nové komponenty po zrrcadlení či tvorbě pole opěět ručně zavaazbit.

31



Tvorrba sestavy

Tvorba vazeb Základníí vlastností ssestav je sku utečnost, že jsou její kom mponenty naavzájem spo ojeny vazbam mi. Tím je jim odebrán patřičn ný počet sttupňů volno osti. Vazeb je uživateli nabízeno p poměrně do ostatečné množstvví a s jejich pomocí p je možno sestrojjit většinu záákladních mechanismů. Vazby lze reealizovat jak mezii součástmi n navzájem, ta ak mezi souččástmi a pracovními prvkky (rovinamii, osami). Počeet stupňů vo olnosti zjišťuje nástroj Zob brazit – Stup pně volnosti,, jak je tomu na obrázku níže. o několika Vazzby se dělí do základních kaategorií:

Vazby sestavvy Vazby pohyb bu Vazba přech hodová

Vazba P Proti sobě Váže k so obě rovinné plochy nebo o hrany a ossy. Lze přepín nat mezi dvěěma základníími nastaven ními, a to Proti sob bě a stejný směr. s Po výběru geomeetrií se uživatteli automatticky nabídne náhled na budoucí vazbu. Ten T buď totto uspořádáání přijme (OK), nebo odmítne (ESSC). Pokud se náhled sestavení s nezobrazí, vzniká buďto neplatnýý spoj či nem má počítač do ostatečný zobrazovací výýkon.

32



Tvorrba sestavy

Vazba Ú Úhel Sestavuje se mezi dvvěma rovinam mi, které spo olu svírají známý z úhel. Výběr je naznačen na obrázku,, přičemž zadávání z velikosti úhlu se řídí dle ssměru hodinových ručičeek tedy pomocí systému CLW. Vazba T Tečnost

Lze ji využívat v m mnoha kon nstrukčních řešeních, avšak a vzhleedem k nesttabilitě geo ometrické konfigurrace takto váázaných komponent se v mnohých přřípadech osvědčilo využítt vazbu Proti sobě. Vazba V Vložit Umisťujee soustředn ně dvě kru uhové geometrrie. Uživatel volí zarovnání, tj. orientacci normál vyybraných plo och a velikost vzájemnéh ho odsazen ní ve směru sp polečné osy. Přechod dová vazba a Je velmi užitečná vazzba řadící se mezi pokroččilejší příkazyy. Umožňuje tečný přech hod mezi kruhovou geometrrií a po částeech hladkou ssmyčkou hraan či ploch. N Názornou ukáázku poskytu ují obrázky nííže.

33


Autodeesk Inventtor Professional 200 08 v příklaadech Řízení v vazeb

Tvorrba sestavy

Pomocí řízení vazeb je možno seestavovat fu unkční mechanismy. Jedn ná se o plyn nulou časovo ou změnu velikosti odsazení čii úhlu dané vazby. Přísttup do dialogu je pomocí RMB klikn nutí na dano ou vazbu v panelu u prohlížeč.

Řez se estavou Pomocí ttohoto příkazu lze sestavvou vést řez pomocí před ddefinované pracovní rovviny. Nastave ení řezu provádí uživatel rozb balením příkaazu v nástrojjové nabídce e Panelu sesttavy.

34



Tvorrba sestavy

Přříklad č. 1 10 Sesttavte daný m mechanismuss dle obrázku u. Soubory ko omponent see nachází na doplňkovém m CD.

Přříklad č. 1 11

35 Josef f Šesták, VUTT FSI Brno


Tvorrba sestavy

Přříklad č. 1 12 Vyytvořte sestavu dle zadán ní. Komponen nty sestavy n naleznete na CD, případn ně domodelujjte.

36



Tvorrba sestavy

Přříklad č. 1 13

37


Úvod. tak, aby. potýká. aktuální ze správné. Vstup do. Šesták, VUT. Josef. FSI Brno

Recommend Documents