FSI VUT DIPLOMOVÁ PRÁCE List 1

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

1

List 1

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2

List 2

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

3

List 3

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Licenční smlouva

4

List 4

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 5

ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá poloautomatickou linkou na výrobu plastových oken ve firmě RI-Okna. Je popsán systém skladování, manipulace a slabá místa výrobní linky. Řešení je rozpracováno do podoby technologického projektu včetně ekonomického zhodnocení a výkresové dokumentace.

Klíčová slova Skladování, manipulace, výrobní linka, plastové okno, zpracování plastů

ABSTRACT This diploma thesis deals with plastic windows semi-automatic production line in the company RI-Okna. The system of storage, handling and weaknesses of the production line are described. The solution is fleshed out into a technological project, including economic evaluation and technical drawings.

Key words Storage, handling, production line, plastic Windows, processing of plastics

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE HORÁK, Aleš. Projekt zabezpečení chodu poloautomatické linky na výrobu plastových oken. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2009. 78s.Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Pavel Rumíšek, CSc.

5

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 6

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Projekt zabezpečení poloautomatické linky na výrobu plastových oken vypracoval samostatně s použitím odborné literatury a pramenů, uvedených na seznamu, který tvoří přílohu této práce.

Datum

29.5.2009

…………………………………. Jméno a příjmení diplomanta

6

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 7

Poděkování Děkuji tímto doc.Ing. Pavlu Rumíškovi, CSc. za cenné připomínky a rady při vypracování diplomové práce. Dále děkuji panu Ing. Petru Ingrovi za možnost vypracovávat diplomovou práci ve firmě RI-Okna a.s.

7

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 8

Obsah Abstrakt Prohlášení Poděkování Úvod .................................................................................................................10 1. Technologické projektování ..........................................................................12 1.1 Etapy navrhování výrobních systémů .........................................................12 1.1.2 Předprojektová etapa...............................................................................12 1.1.3 Etapa projektová a realizační...................................................................13 1.2 Základní způsoby rozmisťování strojů a pracovišť ......................................15 1.2.1 Volné uspořádání.....................................................................................15 1.2.2 Technologické uspořádání .......................................................................15 1.2.3 Předmětné uspořádání.............................................................................16 1.2.4 Modulární uspořádání ..............................................................................16 1.2.5 Buňkové uspořádání ................................................................................17 1.3 Šířky cest a uliček .......................................................................................17 1.3.1 Šířky průchodových uliček .......................................................................17 1.3.2 Manipulační uličky pro popojíždění zařízení a vozíků s břemenem. ........20 1.3.3 Manipulační uličky pro zakládání manipulačních jednotek.......................21 1.4 Výšky cest a uliček......................................................................................22 1.5 Vnitropodniková manipulace .......................................................................22 1.5.1 Dopravní cesty .........................................................................................22 1.6 Manipulace s plasty a jejich doprava ..........................................................23 1.7 Skladové hospodářství................................................................................24 1.7.1 Rozdělení skladů .....................................................................................24 1.7.2 Způsoby skladování .................................................................................25 1.7.3 Skladování výrobků a polotovarů z plastu................................................26 1.8 Rozbor pohybu materiálu ............................................................................27 1.8.1 Stanovení metod manipulace s materiálem .............................................28 1.8.2 Návrh manipulace s materiálem...............................................................28 1.8.3 Hodnocení variant....................................................................................28 1.9 Rozdělení pracovníků .................................................................................29 1.10 Kapacitní propočty ....................................................................................29 1.11 Ekonomické zhodnocení investice ............................................................32 2 Zpracování plastů ..........................................................................................32 2.1 Třískové obrábění a dělení plastů...............................................................32 2.1.1 Řezání plastů ...........................................................................................33 2.1.2 Frézování .................................................................................................34 2.1.3 Vrtání .......................................................................................................35 2.2 Svařování termoplastů ................................................................................36 2.2.1 Základní parametry svařování..................................................................36 2.2.2 Svařování na tupo horkým tělesem..........................................................37 3 Výrobní hala...................................................................................................40 3.1 Plochy související s výrobní linkou..............................................................40 4 Plastové okno ................................................................................................40 5 Výrobní linky ..................................................................................................42 8

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 9

6 Poloautomatická linka C na výrobu plastových oken .....................................43 6.1 Pásová pila ARG240 S.A.F.........................................................................43 6.2 Pila Elumatec GLS 192...............................................................................43 6.3 Obráběcí centrum Elumatec SBZ610 .........................................................44 6.4 Obráběcí centrum Elumatec SBZ 608 ........................................................44 6.5 Dvouhlavá nářezová pila DG142 ................................................................45 6.6 Obráběcí centrum SBZ608 .........................................................................45 6.7 Šroubovací jednotka Elumatec ADS 259/11 ...............................................46 6.8 Svařovací automat Stürz SE-VSM 30/26B..................................................46 6.9 Začišťovací automat Stürz SE-4 AS-CNC...................................................47 6.10 Montáž sloupků a těsnění .........................................................................47 6.11 Stůl na montáž kování FAZ 2800..............................................................47 6.12 Kompletace rámů a křídel .........................................................................48 6.13 Zasklívací stolice VE3000 .........................................................................48 7. Rozvody stlačeného vzduchu .......................................................................49 8. Plánování výroby ..........................................................................................50 9. Výrobní software ...........................................................................................50 10. Manipulace s materiálem ............................................................................50 10.1 Vysokozdvižné motorové vozíky ...............................................................50 10.2 Manipulace s plastovými profily v ocelových paletách ..............................52 10.3 Manipulace s ocelovými armaturami.........................................................53 10.4 Manipulace mezi obráběcími centry a pracovištěm svařování ..................54 10.5 Manipulace mezi svářecím a začišťovacím pracovištěm ..........................54 10.6 Manipulace mezi svářečkou a kompletací oken........................................54 10.7 Manipulace mezi pracovištěm kompletace a pracovištěm zasklívání .......55 11 Skladování ...................................................................................................56 11.1 Skladovací prostory ..................................................................................56 11.1.1 PVC profily .............................................................................................56 11.1.2 Armatury ................................................................................................57 11.1.3 Sklad kování a drobného materiálu........................................................58 11.1.4 Mezisklad dílů kování.............................................................................58 11.1.5 Sklad zasklívacích lišt ............................................................................58 11.1.6 Sklad skleněných výplní.........................................................................58 12 Zhodnocení současného stavu ....................................................................59 13 Slabá místa výrobní linky .............................................................................59 13.1 Umístění šroubovací jednotky ADS 259 ...................................................59 13.2 Pracoviště obráběcích center a svařování ................................................60 13.3 Pracoviště zasklívání ................................................................................60 14 Návrhy řešení6.............................................................................................62 14.1 Návrh řešení A ..........................................................................................62 14.2 Návrh řešení B ..........................................................................................64 14.3 Srovnání variant........................................................................................65 14.4 Zhodnocení variant ...................................................................................66 15 Kapacitní propočet .......................................................................................68 16 Ekonomické zhodnocení..............................................................................71 16.1 Obrat.........................................................................................................71 16.2 Tržby .........................................................................................................71 16.3 Hodnocení nákladů ...................................................................................72 16.3.1 Náklady na pořízení nového vybavení ...................................................72 9

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 10

16.3.2 Náklady obětované příležitosti ...............................................................72 16.3.3 Náklady na materiál ...............................................................................72 16.3.4 Náklady na režie ....................................................................................73 16.4 Nákladová návratnost ...............................................................................73 16.5 Zhodnocení ekonomického propočtu ........................................................74 Závěr.................................................................................................................75 Citovaná literatura.............................................................................................76

10

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 11

Úvod Cílem mé diplomové práce je zajištění chodu poloautomatické linky na výrobu plastových oken. Firma RI-OKNA sídlící v Bzenci zadala požadavek na odladění slabých míst výrobní linky. Jedná se o poměrně novou dynamicky se rozvíjející výrobu. Na výrobu mají vliv nejen výrobní technologie a použité vybavení, ale i požadavky trhu, kterým je nutno se přizpůsobit a podniknout příslušné změny jako je například zvýšení výrobních kapacit. Z hlediska technologického projektanta existuje mnoho způsobů řešení. Jedná se o změny na stávajícím vybavení nebo o vnesení nových výrobních prostředků. Značné změny dokáže též úprava manipulace či skladování. Technologický projektant se musí detailně seznámit se stávajícím stavem a dbát na to, aby každá změna měla návaznost na ostatní části výrobního závodu.

11

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

PRVNÍ ČÁST LITERÁRNÍ STUDIE

12

List 12

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 13

1 Technologické projektování Jedná se o konstruktivní činnost , která má technologicko-ekonomický charakter. Tato činnost je zaměřena hlavně na zpracování variant technologií výroby a montáže strojních součástí a technologicko-organizačních variant uspořádání výrobních systémů, a to s ohledem na optimální využití všech hmotných zdrojů, pracovních sil a prostředků(manipulačních, výrobních, kontrolních). [1]

1.1 Etapy navrhování výrobních systémů Celý soubor technologického projektu lze rozčlenit do dvou etap, které na sebe chronologicky navazují, avšak jsou obsahově rozličné. Jedná se o etapu Předprojektovou a etapu projektovou a realizační. [1] 1.1.2 Předprojektová etapa Zaměřuje se na otázky koncepce budoucího výrobního systému. Stanovuje výchozí předpoklady rozvoje výrobně technické základny z hlediska komplexního a systémového přístupu. V předprojektové etapě se věnujeme především otázkám: [1] • Konstrukčně technologických koncepcí výrobků – s ohledem na snižování nákladové, tvarové, energetické i materiálové náročnosti. •

Perspektivy a stability výrobního programu – vzhledem k proporcionalitě výrobního systému.

•

Optimalizace struktur výrobních programů – s ohledem na snižování sortimentu, především součástkové základny cestou konstrukčnětechnologické standardizace, kooperace výroby a hospodárné specializace.

•

Uplatňování progresivních technologií – s ohledem na snižování pracnosti, energetické a materiálové náročnosti výroby.

•

Základní koncepce a strategie z hlediska integrace a automatizace výroby, stanovení optimálních prostorových forem výrobních struktur, metod plánování a řízení výroby.

•

Stanovení základních limitů pro realizaci stavby.

Výše uvedené problémy jsou jenom základní, které je nutné znát pro kvalitní zpracování projektu. Podklady pro předprojektovou etapu můžeme především získat od útvarů vrcholového managementu, který v rámci strategického plánování analyzuje základní podmínky rozvoje a formuje vstupní podmínky pro řešení technologického projektu. [1]

13

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 14

Výstupem z této etapy je jednoznačná formulace parametrů cílového řešení a stanovení optimálních způsobů jejich docílení v požadovaném množství, kvalitě a čase. 1.1.3 Etapa projektová a realizační V této fázi se rozpracovává a upřesňuje základní koncepce výrobního systému včetně zpracování technické, realizační a projektové dokumentace. Tato etapa je rozdělena do tří částí (rozborová, návrhová a realizační) a dvou stupňů. [1,2] První stupeň projektové etapy analyzuje součástkovou základnu z hlediska rozměrů, tvarů, jakosti, sériovosti a opakovatelnosti výroby a vyhledává technicky přijatelné varianty technologií. Druhý stupeň doplňuje a upřesňuje řešení prvního stupně se zaměřením na otázky technologicko-organizačního charakteru. Zaměřuje se na návrh specializačních, časových a prostorových struktur, pracovního prostředí a materiálových a informačních toků. [1.2] Výstupem projektové a realizační fáze je projektová, technická a realizační dokumentace pro realizaci výrobního systému a realizaci výroby. Výchozí podmínky pro technologické projektování strojírenských procesů lze v podstatě roztřídit do čtyř skupin: •

Procesní – zaměřené na technologické, manipulační a kontrolní činnosti

•

Věcné – dané strukturou výrobního programu a profilu

•

Sociální – dané kvalifikací a profesní strukturou pracovních sil a požadavky pracovního prostředí

•

Technologicko-organizační – dané časovou a prostorovou strukturou strojírenských procesů

Jednotlivé etapy technologického projektování jsou schematicky zobrazeny na obr.1.1.

14

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Obr.- 1.1-Etapy navrhování výrobního systému [1]

15

List 15

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 16

1.2 Základní způsoby rozmisťování strojů a pracovišť Při rozmisťování strojů a pracovišť vycházíme z výsledků předchozích rozborů a řešení rozmisťovacích metod. Výsledek rozmístění by měl být optimální vzhledem k základním požadavkům. V současné době rozlišujeme následující způsoby uspořádání: [2] • • • • •

Volné Technologické Předmětné Modulární Buňkové

1.2.1 Volné uspořádání Stroje a pracoviště jsou seskupeny v dílně náhodně. Volné uspořádání je voleno tam, kde nebylo možno před ustavením strojů určit materiálový tok, návaznost operací, organizační a řídící vztahy. Bývá často v údržbářských dílnách a dílnách s kusovým charakterem výroby. Tento způsob uspořádání je z dnešního hlediska nevyhovující a prakticky se od něj upustilo. Volný způsob uspořádání je na obr.- 1.2.1 [2]

Obr.-1.2.1-volné uspořádání[2]

1.2.2 Technologické uspořádání Řadí se k nejstarším způsobům uspořádání. Stroje jsou stavěny podle operací v technologických postupech, které jsou slučovány podle příbuznosti. Při tomto způsobu uspořádání tvoříme skupiny stejných druhů strojů. Sortiment vyráběných součástek je zde tak různorodý, že není možno určit jednotný směr materiálového toku. S tímto uspořádáním se setkáváme v kusové a malosériové výrobě těžkého a středního strojírenství. Schématický náčrt technologického uspořádání je na obr.1.2.2 [2]

Obr.-1.2.2-Technologické uspořádání [2] 16

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 17

1.2.3 Předmětné uspořádání Předmětné uspořádání se používá při opakované výrobě malých sérií nebo při vyšší sériovosti výroby. Pracoviště jsou seřazena podle operací technologického postupu výrobku, který se zde vyrábí. Uspořádání podle zhotovovaného předmětu se promítlo i do pojmenování tohoto způsobu. Pohyb součástí zde má stejný směr a vzniká tak výrobní proud. Ideální předmětné uspořádání je možno sestavit pro skupinu technologicky a tvarově podobných součástek nebo jednu určitou součástku. Výrobní linka je dokonalejším stupněm předmětného uspořádání pracovišť. [2] Automatická synchronizovaná linka, která je složená ze speciálních jednoúčelových strojů se společným dopravníkem ovládaným řídícím panelem nebo řídící technikou je nejvyšším stupněm předmětného uspořádání. [2] Předmětné uspořádání pracovišť se používá ve všeobecném a středně těžkém strojírenství ve velkosériové a hromadné výrobě. Náčrt předmětného uspořádání je na obr.- 1.2.3 [2]

Obr.-1.2.3-Předmětné uspořádání [2]

Výhody:

-zkrácení manipulačních drah -snížení rozpracovanosti -zkrácení průběžné doby výroby -menší potřeba výrobní plochy -nižší náklady na skladování ( není potřeba centrální mezisklad ) - zlepšení operativního řízení výroby

Nevýhody:

-snížením objemu výroby poklesne využití strojů -změna výrobního programu vyvolá značné změny ve strojním zařízení i uspořádání strojů

1.2.4 Modulární uspořádání Řadí se k nově vzniklým způsobům uspořádání, který se rozšířil se zaváděním modernější techniky ( NC, CNC strojů ). Toto uspořádání je charakteristické seskupováním stejných technologických bloků, z nichž každý plní více technologických funkcí. Celý provoz se skládá se stejných nebo podobných modulů – skupin pracovišť. Charakteristickým příkladem modulárního uspořádání je skupinové nasazení NC strojů v klasicky řízené dílně, nebo soustředění více obráběcích center. Modulární pracoviště mají vyšší produktivitu práce a proto mají v dílně prioritní postavení jak z hlediska obsluhy strojů materiálem, nářadím, tak z hlediska plánování výroby a přípravy zakázek. [2] 17

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 18

S ohledem na vyšší produktivitu práce je nutno modulární pracoviště využít ve dvou až třísměnném provozu. Tento způsob uspořádání pracoviště se používá ve všeobecném, středně těžkém i těžkém strojírenství v kusové a malosériové výrobě. Modulární uspořádání je na obr.-1.2.4 [2]

Obr.- 1.2.4 – Modulární uspořádání[2]

1.2.5 Buňkové uspořádání Buňka je obvykle tvořena vysoce produktivním strojem s mechanizovaným nebo automatizovaným okolím. Úplné a trvalé využití buňky musí být zabezpečeno stálým, dostatečně objemným výrobním programem. U buňkového uspořádání se provádějí přípravné operace na pomocném pracovišti, a to i v čase chodu hlavního pracoviště. Takto uspořádaná pracoviště by měla fungovat v třísměnném provozu. Buňkové uspořádání je znázorněno na obr. – 1.2.5 [2]

Obr-1.2.5- Buňkové uspořádání [2]

1.3 Šířky cest a uliček 1.3.1Šířky průchodových uliček Průchodové uličky slouží pro občasný pohyb pracovníků přenášejících břemena nebo bez břemen. [14] Průchodová ulička jednosměrná, bez přenášení břemen Šířka uličky musí být nejméně 600mm. viz. obr 1.3.1-a

18

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 19

Obr.1.3.1-a – Jednosměrná, bez přenášení břemen [14]

Průchodová ulička obousměrná, bez přenášení břemen Nejmenší šířka musí být 750mm, to je šířka jednosměrné průchodové uličky bez přenášení břemen zvětšená o vzdálenost pro vyhýbání nejméně o 150mm viz obr.č 1.3.1-b [14]

Obr.1.3.1-b – Obousměrná, bez přenášení břemen [14]

Průchodová ulička jednosměrná, břemeno přenášeno v jedné ruce po boku Nejmenší šířka musí být 850mm. viz. obr. 1.3.1-c

Obr1.3.1-c – Jednosměrná, břemeno v jedné ruce po boku [14]

Průchodová ulička obousměrná, břemena přenášena v obou rukách po boku Nemenší šířka musí být 1000mm viz obr. 1.3.1-d

19

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 20

Obr.1.3.1-d – Jednosměrná, břemena v obou rukách po boku [14]

Průchodová ulička obousměrná, břemeno přenášeno v jedné ruce po boku Nejmenší šířka musí být 1000mm, to je šířka jednosměrné průchodové uličky, břemeno v jedné ruce po boku 850mm zvětšená nejméně o 150mm. Viz 1.3.1-e [14]

Obr.1.3.1-e – Obousměrná, břemeno v jedné ruce po boku [14]

Průchodová ulička obousměrná, břemena přenášena v obou rukách po boku Nejmenší šířka musí být 1150mm, to je šířka průchodné uličky jednosměrné, břemena přenášená v obou rukách 1000mm, zvětšená nejméně o 150mm, viz obr.1.3.1-f [14]

Obr.1.3.1-f – Obousměrná, břemena v obou rukách po boku [14]

20

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 21

1.3.2 Manipulační uličky pro pojíždění zařízení a vozíků s břemenem Manipulační uličky slouží pouze pro pojíždění zařízení a vozíků a nesmějí se v nich pohybovat lidé, po jejich stranách nesmějí být provozní místa otevřená do uličky. [14] Manipulační ulička jednosměrná Nejmenší šířka (Š) je určena největší šířkou projíždějícího zařízení nebo vozíku s břemenem (A), zvětšené o bezpečnostní vůli nejméně 400mm. Z toho plyne vzorec Š=A+200+200. viz obr1.3.2-a [14]

Obr.1.3.2-a – S jedním jízdním pruhem [14]

Manipulační ulička obousměrná Nejmenší šířka (Š) je určena největší šířkou projíždějícího zařízení nebo vozíku s břemenem (A) zvětšené o bezpečnostní vůli nejméně 400mm, to je Š=2A+200+200+400 viz. Obr.1.3.2-b [14]

Obr.1.3.2-b – Se dvěma jízdními pruhy [14]

21

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 22

1.3.3 Manipulační uličky pro zakládání manipulačních jednotek do regálů a stohů

Nejmenší šířka je určena největší šířkou použitého zařízení pro zakládání s břemenem, zvětšené o bezpečnostní vůli a to tak, že: [14] •

50mm u zařízení vázaného na regály

•

100mm u zařízení nevázaného na regály, pojíždějícího ve vázané dráze

•

100mm u zařízení nevázaného na regály, pojíždějícího v nevázané dráze zakládajícího do průjezdných blokových regálů

•

200mm u zařízení nevázaného na regály, pojíždějícího v nevázané dráze

Pro stohování nebo zakládání do regálu čelními vysokozdvižnými vozíky musí šířka manipulační uličky odpovídat vzorci: Š = R + x + l + 200 [mm] Š…šířka manipulační uličky [mm] R…vnější poloměr otáčení vozíku [mm] x…vzdálenost vyložení paty vidlice od osy předních kol [mm] l…délka vidlice [mm] 200…bezpečnostní vůle [mm] Šířky manipulačních uliček pro jednotlivé vysokozdvižné vozíky musí být výrobcem uvedeny v typovém listu pro zdvižné vozíky dle ČSN 26 8809. viz.obr.1.3.3 [14]

Obr1.3.3 – ulička pro zakládání jednotek do regálů a stohů [14]

22

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 23

1.4 Výšky cest a uliček Nejmenší světlá výška cest a uliček se odvodí od výšky vozidla včetně stojícího řidiče, popřípadě výšky břemena, musí však být nejméně 2400mm. [14]

Je-li pro odvození světlé výšky cest a uliček rozhodující výška stojícího řidiče, pak světlá výška se rovná výšce stanoviště stojícího řidiče na dopravním prostředku nad podlahou komunikace, zvětšené o 2100mm. Je-li dopravované břemeno vyšší než řidič, pak je pro stanovení světlé výšky nutno k výšce břemene připočítat ještě 300mm. Viz obr. 1.4 [14]

Obr.1.4 – světlá výška cest a uliček[14]

1.5 Vnitropodniková manipulace 1.5.1 Dopravní vozíky

Jedná se o většinou nejpoužívanější způsob manipulace, která se především vyžívá při meziobjektové, vnitroobjektové a mezioperační dopravě a manipulaci. Dopravní vozíky se též používají ve skladech. Podrobnější členění dopravních vozíků je na obr.-1.5.1 [13]

23

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 24

Obr.1.5.1 – členění dopravních vozíků [13]

Každý manipulační vozík má svoje značení, které se skládá ze čtyř písmen a číslic. 1.Písmeno – Druh pohonu (A-akumulátorový, B-zážehový, D-vznětový, P-LPG,…) 2.Písmeno – Tvar a účel (plošinový, jeřábový, nízkozdvižný,…) 3.Písmeno – Umístění obsluhy (stojící řidič, sedící řidič, ruční vedení) 4.Písmeno – Umístění obsluhy a kombinace pohonů

1.6Manipulace s plasty a jejich doprava Manipulace a doprava se vždy provádějí tak, aby nedošlo k mechanickému poškození plastů rýhami v materiálu, mikrotrhlinami nebo prasklinami. Při dopravě nesmí materiály přijít do styku s ostrými předměty při zabezpečení nákladu proti posunutí a mechanickému namáhání. U Trubek a dlouhých profilů je důležité uložení na celé ložné ploše s minimálním převisem. V zimním období je zvýšené riziko poškození nárazem, protože plasty jsou většinou už při teplotách okolí pod 5 °C velmi k řehké. Pokud jsou polotovary dodávány v ochranných obalech, které zabraňují působení UV záření, ponecháváme je v nich i při manipulaci. [3] Při manipulaci není dobré posouvání materiálu po zemi a po ostrých částech terénu. Přemisťování je nejlépe zajišťovat pomocí závěsu z tkanin a u těžších předmětů zajistit manipulaci tak, aby nedocházelo k nadměrnému mechanickému namáhání. [3]

24

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 25

1.7 Skladové hospodářství Skladové hospodářství umožňuje uskladnění materiálu, jeho včasnou přípravu a vyskladnění pro výrobní proces. Zajišťuje také uskladnění a odesílání hotových výrobků. Při skladování se množství a jakost nemění, materiál ani výrobky nenabývají skladováním vyšší užitnou hodnotu. Přitom ale skladování vyvolává značné náklady, které se nepříznivě projevují v rentabilitě výrobku. Z tohoto důvodu je potřeba skladové hospodářství racionalizovat. [4] Skladem se ve výrobních podnicích rozumí prostor, ve kterém je umístěn materiál, který ještě nebyl zařazen do výrobního procesu nebo z něho byl na přechodnou dobu vyřazen. Ve skladu se mohou nacházet též výrobky, které ještě nebyly vyexpedovány. [4] Manipulace s materiálem se dá rozdělit na následující části: •

Vykládka a doprava k přejímce

•

Přejímka materiálu od kontroly

•

Doprava od přejímky ke skladovací ploše

•

Uskladnění

•

Vyskladnění

•

Doprava materiálu k expedici, kontrole a balení

1.7.1 Rozdělení skladů Podle organizačního začlenění •

Sklady zásobovací

a) základního materiálu a subdodávek b) režijního materiálu (nářadí,dřeva,modelů,stavebního materiálu,ostatních režijních materiálů) •

Sklady odbytové

a) hotových výrobků b) náhradních dílů k hotovým výrobkům c) doplňování dílů k hotovým výrobkům d) odpadového materiálu

25

FSI VUT •

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 26

Sklady mezioperační a mezidílenské

Podle stavebního provedení •

Volné skládky

a) terénní b) rampové •

Sklady uzavřené

a) jednopodlažní b) vícepodlažní c) výškové •

Sklady speciální

Platí pro ně zvláštní předpisy, jedná se zejména o sklady hořlavin, paliv, dřeva, plynů, jedů a kyselin. [4] 1.7.2 Způsoby skladování

Skladování je možné buď volně (samostatně po jednotlivých kusech) nebo pomocí manipulačních jednotek, které se tvoří sdružováním vhodného počtu kusů na [4] palety, do svazků atd.

Podle způsobu uložení rozeznáváme čtyři základní způsoby skladování 1. Volně na zemi – materiál je volně uložen na podložkách nebo na zemi – platí u velkých strojů nebo výkovků a nebo volně nasypán na hromadu. 2. Volně v zařízení – uložení materiálu volně v zásobnících nebo regálech

3. Manipulační jednotky bez zařízení – při tomto způsobu skladování jsou manipulační jednotky stohovány do řad, dvouřad nebo bloků. Výhodnější je šikmé stohování, protože vozík nemění směr v úhlu 90° a tak mu sta čí užší sběrná ulička. Blokové skladování je nejefektivnější, protože šetří plochu sběrných uliček mezi jednotlivými stohy, ale je použitelné pouze v případě stejného sortimentu skladovaného materiálu z důvodu toho, že vnitřní stohy jsou nepřístupné. Ukázky přímého a šikmého skladování jsou na obr.1.7.2 [4]

26

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 27

Obr.-1.7.2- šikmé a přímé skladování

4.Manipulační jednotky v zařízení – manipulační jednotky jsou uloženy pohyblivě ve spádových regálech, dopravnících nebo nepohyblivě v regálech 1.7.3 Skladování výrobků a polotovarů z plastu Skladování výrobků z plastů řeší obecně norma ČSN 64 0090. Podle normy je doporučeno zachování základních optimálních podmínek ve skladech. [3] Sklady musí být kryté proti UV záření včetně zastínění oken, chráněné proti dešti a vlivům povětrnosti s teplotou nejlépe kolem 20 °C a relativní vlhkostí kolem 50%. Teplota ve skladu nesmí být nižší než 5 °C a v yšší než 25 °C. Sklady mají být suché a bezprašné, prostředí skladů nesmí obsahovat výpary organických rozpouštědel, které mohou způsobovat bobtnání plastů. Plasty nemají být skladovány ani společně s koncentrovanými anorganickými kyselinami, pokud se jejich páry mohou dostat do atmosféry. Dlouhé plastové profily jsou nejčastěji skladovány v ocelových paletách viz obr. 1.7.3 [3] Proti tepelným deformacím plastů se musí zamezit působení sálavých tepelných zdrojů. Doporučená vzdálenost od zdroje tepla je minimálně 1 m. Tyčové trubky se proti mechanickým deformacím ukládají do hranic v regálech ve vodorovných vrstvách. Obecně se doporučuje maximálně 1m výška navršení potrubí dle jeho únosnosti, přičemž spodní vrstva trubek má být minimálně 10 cm nad zemí. Takto skladované trubky je dobré podložit na rovném podkladě po celé délce a zabezpečit je proti posunutí. Plastové kotouče se ukládají vodorovně a to nejvýše tři na sebe. U plastových desek musí být podklad bez ostrých hran a skladují se vodorovně na sebe podle únosnosti materiálu. Protože plastové materiály používané v oblasti trubních materiálů a konstrukcí jsou většinou lehce hořlavé, musíme zabezpečit sklad z hlediska požární ochrany vhodnou hasící technikou. [3] Expedice materiálu se zásadně provádí od nejdéle uloženého. Vzhledem k povrchové oxidaci plastů by materiál neměl být starší dvou let. Některé dodavatelské firmy mají zakotveno přímo v interních předpisech povinnost při inventuře nebo v pravidelných intervalech kontrolovat datum výroby skladovaných polotovarů. [3]

27

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 28

Norma neurčuje závazná kritéria pro krátkodobé skladování na volném prostranství. Zde je nutno dodržet zásadu, že plastové materiály se mimo sklady ukládají na co nejkratší dobu nezbytnou k dalšímu zpracování. [3]

Obr.1.7.3- – paleta pro skladování dlouhých plastových polotovarů [3]

1.8 Rozbor pohybu materiálu Pro roztřídění a určení materiálu je nutný vlastní návrh manipulace s materiálem, který souvisí s dispozičním řešením výrobního zařízení. Významným činitelem ovlivňujícím metodu manipulace je dispozice. [1] Pokud navrhujeme manipulaci s materiálem pro již existující dispozici, jsou vzdálenosti a cesty předem dané. Pokud lze prokázat dostatečné úspory nebo jiné výhody tak je možné danou dispozici změnit. Potom se stává, že je s manipulací prověřována a často nově navrhována i dispozice. [1] Při návrhu manipulace s materiálem se musí určit trasy, jejichž délka je závislá na vzdálenosti mezi místem určení a výchozím místem. Důležitá je intenzita toku, což je množství přepravovaného materiálu za jednotku času po určité trase. [1]

Intenzitu toku materiálu je možno označit následujícími symboly:

A – abnormálně vysoká intenzita pohybu E – eminentně vysoká intenzita pohybu I – imperativní intenzita pohybu O –obvyklá intenzita pohybu U – už nevýznamná intenzita pohybu

28

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 29

1.8.1 Stanovení metod manipulace s materiálem Manipulační metoda je určitý druh manipulačního zařízení, které pracuje s určitým druhem manipulační jednotky a používá určitý manipulační postup, který vytváří systém. [1] Na základě svých znalostí a zkušeností určuje manipulační zařízení projektant. Všechny typy manipulačních zařízení lze rozdělit do určitého počtu skupin. [1]

1.8.2 Návrh manipulace s materiálem Návrh manipulace s materiálem vzniká kombinací různých manipulačních metod a zařízení pro stanovený tok materiálu. Návrh se zpracovává vždy v několika variantách, které se zaznamenávají do pracovního listu nebo připravené tabulky. Pro stanovení předběžného návrhu manipulace s materiálem můžeme přistoupit k určení a propočtům jednotlivých reálných variant. Doporučuje se pracovat se dvěma až pěti variantami, pro které je třeba: [1] •

Určit metody manipulace každého materiálu na všech trasách a nutné zařízení pro manipulaci.

•

Provést potřebné kapacitní výpočty.

•

Popsat všechny vyvolané technickém vybavení.

•

Určit požadavky na investice a předpokládané provozní náklady.

změny

v dispozičním

řešení,

postupech,

1.8.3 Hodnocení variant Nejsnadnějším způsobem hodnocení je sepsat výhody a nevýhody každé [1] varianty návrhu do připravených formulářů. Pro objektivní řešení můžeme použít metodu rozboru činitelů, kdy hodnotíme každého činitele pro všechny varianty, přitom používáme písmennou hodnotící stupnici, ke které pak přiřadíme bodové číselné hodnocení. A – absolutoriu (téměř dokonalé, výborné)

4 body

E – eminentně dobré (zvláště dobré)

3body

I – imperativní (důležité výsledky)

2body

O – obvyklé (běžné výsledky)

1bod

U – už nedůležité (slabé výsledky)

0bodů

29

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 30

1.9 Rozdělení pracovníků Pracovníky průmyslové výroby můžeme rozdělit do několika kategorií : – dělníci – pomocní obsluhující pracovníci – skladníci, pracovníci dopravy – inženýrsko-techničtí pracovníci – konstruktéři, technologové, vedoucí provozů, pracovníci kontroly – administrativní pracovníci – pracovníci v účtárně, v nákupu, odbytu – pracovníci ostrahy – pracovníci neprůmyslové činnosti – uklízeči, pracovníci jídelny

Nejdůležitější kategorií jsou při kapacitních propočtech dělníci. Pro účely projektu je nutno tuto část pracovníků dále rozdělit: – základní výrobní dělníci – podílejí se přímo na výrobě hotového výrobku, zajišťují přeměnu polotovaru – pomocní dělníci základní výroby – pracovníci v údržbách, ostřírnách – výrobní dělníci pomocné výroby – pracovníci v nářaďovnách – pomocní dělníci pomocné výroby Ve všech skupinách se vyskytují dělníci na ručních a strojních pracovištích

1.10 Kapacitní propočty Kapacitní propočet nám dává podklad pro určení investičních i provozních nákladů a řeší vztah mezi plánovaným výrobním programem a navrhovaným projekčním řešením. Při stanovení nového objektu vypočtený výrobní profil jen realizujeme, pokud ovšem provádíme racionalizaci, pak existující výrobní profil optimální změnou přizpůsobíme plánovanému výrobnímu programu. Kapacitním [2] propočtem stanovíme teoretickou potřebu: • • • • • •

Strojů a zařízení Energií Výrobních a pomocných dělníků Inženýrsko-technických a administrativních pracovníků Výrobních, pomocných, správních a sociálních ploch Manipulačních prostředků

[2]

Pokud děláme kapacitní propočet pro provoz, vyrábějící málo druhů výrobků, provádíme kapacitní propočty jednotlivě pro každý druh. Vyrábí-li projektovaná organizace mnoho druhů výrobků, určíme si jednoho nebo více představitelů a kapacitní propočet provedeme na technologii daného představitele. [2]

30

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 31

Přepočtený počet kusů představitele můžeme počítat • Přepočtem z výkonových norem m

n t + n2 t 2 + n3 t 3 ...n m t m Np = 1 1 = tp

∑n t

i i

1

tp

Np…přepočtený počet kusů představitele [ ks/rok ] ni….počet i-tého výrobku [ ks/rok ] ti…..pracnost i-tého výrobku [ Nh ] tp….pracnost zvoleného představitele [ Nh ] m…počet vyráběných druhů výrobků [ ks ] •

Přepočtem z materiálových norem m

n G + n2 G 2 + n3 G3 ...n m G m Np = 1 1 = Gp

∑n G i

i

1

Gp

Np…přepočtený počet kusů představitele [ ks/rok ] ni….množství i-tého výrobku [ ks/rok ] Gi…hmotnost i-tého výrobku [ kg ] Gp...hmotnost zvoleného představitele [ kg ] m….množství vyráběných druhů výrobků [ ks ] Časové fondy K určení potřebného množství pracovišť, strojů, zařízení a dělníků potřebujeme znát jejich časové možnosti, kolik hodin v roce mohou pracovat. Při výpočtu vycházíme z kalendářního roku a počtu pracovních dnů. [2] Ruční pracoviště Roční fond ručního pracoviště v jedné směně je stejný jako celkový roční počet pracovních hodin ve směně. U ručního pracoviště nepočítáme s jeho odstavením na opravy. [2]

E r = (365 − 52 − 52 ) ⋅

42,5 [h/rok] 5

Strojní pracoviště Dle novějších pozorování bylo zjištěno, že z celkového počtu pracovních dnů bývá stroj 12 dnů odstaven z důvodu plánované opravy a údržby a 3 dny z důvodu [2] poruchy, což činí asi 6% z celkového počtu pracovních dnů.

31

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 32

E s = Er − (0,04 ÷ 0,08)Er Es….efektivní časový fond stroje [ h/rok ] při jedné směně. Efektivní časový fond dělníka Při výpočtu musíme uvažovat průměrnou dobu dovolené a neplánovanou absenci. [2]

E d = E r − (15 + 15) ⋅

42,5 5

Ed….efektivní časový fond dělníka [ h/rok ] Stroje a zařízení Při výpočtu strojů a zařízení v obrobnách bereme za základ dvousměnný provoz. Vypočtené teoretické množství strojů nebývá celé číslo, výsledek zaokrouhlujeme obvykle na vyšší celé číslo. [2]

Pth =

tk ⋅ N 60 ⋅ E s ⋅ s s ⋅ k pns

Pth…teoretický počet strojů [ ks ] tk…..kusový čas na danou operaci [ Nmin ] Es…efektivní fond stroje v jedné směně [ h/rok] N….počet vyráběných kusů [ ks] ss…směnnost strojních pracovišť [ - ] kpn...koeficient překračování norem [ - ] Kapacitní propočet linek Takt je základním parametrem při propočtu linek. Takt je doba jednoho pracovního cyklu, za nějž vyprodukuje linka hotový výrobek nebo součást. Je to čas potřebný pro výrobu jednoho kusu a je určen ročním výrobním množstvím a časovým fondem. [2]

t=

60 ⋅ E s ⋅ s s ⋅ η N

t…..tak linky [ min/ks ] Es…roční efektivní fond strojního pracoviště [ h/rok ] ss….směnnost strojního pracoviště [ hod/směnu ] η….součinitel časového využití stroje ( 0,8 ÷ 0,9) N…požadovaný počet výrobků za rok [ ks ]

32

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 33

Propustnost pracovišť Na kapacitní propustnosti jednotlivých pracovišť závisí maximální objem výroby, kterého můžeme dosáhnout. Kapacitní propustnost pracoviště je nejvyšší počet hlavních výrobků, který může pracoviště vyrobit za určitou plánovanou časovou jednotku. [2]

Vmax =

Psk ⋅ E s ⋅ k pn ⋅ s s TK

Vmax…maximální propustnost pracoviště [ ks/rok ] Psk…..skutečný počet strojů pracoviště [ ks ] Es……efektivní strojní časový fond [ h/rok/směnu ] Kpn…..koeficient překračování norem [ - ] ss……směnnost strojů [ - ] TK……výkonová norma výrobku [ Nh/ks ] Maximální výkon linky je limitován pracovištěm s nejnižší propustností a rovná se tedy objemu výroby na tomto pracovišti. [2]

1.11 Ekonomické zhodnocení investice Nákladová návratnost vyjadřuje návratnost prostředků ve vztahu k dosaženým úsporám:

Un =

I − Cs U r + Od

vložených

Cs

– prodejní cena starých

I

– investiční náklady [Kč]

Uf

– roční úspora nákladů [Kč/rok]

Od

– průměrné roční odpisy nové investice [Kč/rok]

jednorázových

vyřazovaných strojů [Kč]

2 Zpracování plastů Již při samotné výrobě se v praxi snažíme vyrábět plastové polotovary tak, aby třískové obrábění nebylo nutné nebo se alespoň minimalizovalo. [2]

2.1 Třískové obrábění a dělení plastů Jedná se o metodu, při které dochází k odebrání materiálu z obrobku za účelem změny jeho tvaru nebo získání finálního výrobku z polotovaru. Mezi základní obráběcí způsoby patří frézování, vrtání, řezání, soustružení, stříhání, broušení a leštění. Technologické síly při obrábění jsou řádově menší, než při obrábění kovů. Výslednou kvalitu a přesnost obrobku snižuje fakt, že plastový materiál je pružnější.

33

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 34

2.1.1 Řezání plastů Řezání je třískový způsob dělení materiálu, která se provádí na stabilních zařízeních a strojích určených k dělení kovů a dřeva. Dělíme jej na: [3] • • • •

Strojní s použitím okružní pily Strojní s použitím přímočaré pily Strojní s použitím pásové pily Ruční

Strojní řezání Pásové pily – používají se k řezání trubního materiálu a desek. Jde většinou o stabilní dílenské zařízení, které umožňuje řezání různých tvarů z desek a úhlové řezání trubek. Jsou výhodné dobrým odvodem tepla z dlouhého pásu pily. Pilový list je schematicky znázorněn na obr. 2.1.1-a

Obr.2.1.1-a-list pásové pily[3]

Tab-2.1.1- α – úhel hřbetu[°], γ – úhel čela [°], v – rychlost obráb ění [m/min], t – rozteč zubů[mm]

Pásová pila PVC PP, PE-HD ABS PVDF

α 30-40 20-30 15-30 20-30

γ 0-5 2-5 0-5 5-8

v 1200 500 300 400

t 3 3-8 2-8 2-5

Mečové pily – používají se pro velké průměry trubek, tvarové řezy, řezy desek a profilů. Nevýhoda této technologie je poměrně vysoká drsnost povrchu se sklonem k tvorbě vrubů. Pro běžné účely se používají pilové listy na dřevo, pro lepší kvalitu řezu lze použít listy speciální konstrukce pro plasty. [3] Okružní pily – používají se pro řezání desek při řezání dlouhých rovných úseků a k řezání trubek velkých průměrů. Viz obr.-2.1.1-b [3]

34

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 35

Obr.-2.1.1-b-okružní pila[3]

Tab 2.1.1- α – úhel hřbetu[°], γ – úhel čela [°], v – rychlost obráb ění [m/min], t – rozteč zubů[mm]

Okružní pila PVC PP,PE-HD ABS PVDF

α 5-10 20-30 5-10 5-10

γ 0 6-10 0-5 0-10

v 4000 2000 1000 2000

t 3-5 3-8 2-5 2-5

2.1.2 Frézování Frézování je způsob obrábění, který se používá při obrábění desek, bloků i trubek. Pro frézování plastů se používají stejné frézky jako při opracování kovů nebo dřeva. [3]

Strojní frézky mají větší rozměry, které vyžadují ukotvení stroje v pevném loži aby se zabránilo vibracím. Strojní frézky jsou schopny obrábět i větší obrobky s poměrně velkou přesností a v případě sériové výroby se dají použít stroje s NC řízením. Pro vlastní obrábění je výhodné pracovat s vyšší obvodovou rychlostí, [3] menší hloubkou řezu a menším posuvem, než při obrábění kovů. Nástroje pro frézování Pro frézování se používají kuželové, válcové a tvarové frézy, které by měly být přebroušeny podle druhu materiálu. Viz obr 2.1.1-c [3]

Obr.- 2.1.1-c

35

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 36

Tab.2.1.1- α – úhel hřbetu[°], γ – úhel čela [°], v – rychlost obráb ění [m/min] α γ v PVC 5-10 0-15 1000 PP, PE-HD 10-20 5-15 250-500 ABS 5-10 0-10 300-500 PVDF 5-15 5-15 250-500

2.1.3 Vrtání Plastové profily se mohou vrtat standardními vrtáky. U kusové výroby není nutné provádět úpravy tvaru ostří. U sériové výroby je nutné správně zabrousit břity a vybrat vrták s malým stoupáním šroubovice. Pro hloubky vrtu větší než 5 x d se doporučuje vrták několikrát z místa vrtání vytáhnout aby se dosáhlo odstranění třísky. U vrtů s požadovaným průměrem vyšším než 10 mm se doporučuje napřed předvrtání. [3] Nástroje pro vrtání Otvory s průměrem nad 20 mm se efektivněji vytvoří dvoubřitými vrtáky s vodícími čepy. Průměry nad 40 mm se zhotovují lépe korunkovými vrtáky nebo sukovníky na dřevo. Otáčky a rychlost posuvu jsou závislé na druhu materiálu, např. pro tenkostěnné polotovary se doporučuje použít vyšší řeznou rychlost. [3]

Obr.-2.1.3 – úhly na vrtáku

Tab.-2.1.3- α – úhel hřbetu[°], γ – úhel čela [°], φ – úhel špičky [°],v – rychlost obráb ění [m/min], s - posuv[mm/ot]

PVC PP, PE-HD ABS PVDF

α 5-10 5-15

γ 3-5 10-20

φ 60-100 60-90

v 30-120 50-150

s 0,1-0,5 0,1-0,3

8-12 10-18

10-30 5-20

60-90 110-130

50-200 150-300

0,2-0,3 0,1-0,3

36

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 37

2.2 Svařování termoplastů Pro svařování jsou vhodné pouze termoplasty, které splňují požadavky na svařitelnost materiálů. Reaktoplasty a eleastomery svařovat nelze, proto je možno při jejich spojování využít pouze lepení a mechanické spoje. Při svařování termoplasty působením tepla měknou a přecházejí v taveninu. Ve fázi taveniny musí dojít k tlaku zahřátých ploch proti sobě, aby došlo k promísení makromolekul ve spoji. U svařovaných materiálů musí být obnoven výchozí stav pozvolným ochlazováním bez urychlování. Svařováním tak vzniká nerozebíratelný spoj o vysoké pevnosti. [3] 2.2.1 Základní parametry svařování Mezi základní parametry svařování patří teplota, čas a tlak. Tyto parametry se musí vzájemně přizpůsobit s ohledem na chemicko – fyzikální vlastnosti svařovaných plastů, druh použité svařovací technologie a na podmínky prostředí. Sladění svařovacích parametrů Podle vlastností svařovaného materiálu je nutné sladit svařovací parametry tak, aby vznikaly svary pokud možno bez vnitřního pnutí. Týká se to převážně přizpůsobení nahřívací teploty a doby jejího působení na svařované plochy. Svarů s malým vnitřním pnutím lze dosáhnout stejnoměrným a dostatečným zahříváním spojovaných ploch do hloubky obou materiálů a pomalým stejnoměrným ochlazováním. Teplotní spád je znázorněn na obr.-2.2.1 [3]

Obr.-2.2.1-schematické znázornění teplotního spádu

37

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 38

2.2.2 Svařování na tupo horkým tělesem Svařováním na tupo je ohřev čel trubek na topném tělese nebo ohřev čel desek, či profilů na topném tělese (pravítku) a jejich následné spojení použitím tlaku. Při svařování touto metodou se přídavný materiál nepoužívá. [3] Průmyslové svařování na tupo se zabývá i svařováním okenních profilů z PVCU nebo tenkostěnných dílů s tloušťkou menší než 3mm. Pro tyto případy jsou konstruovány jednoúčelové stroje s přesným pracovním režimem k dodržení parametrů svařování. [3] Horké těleso, tzv. pravítko je pohyblivě upnuto k rámu stroje, aby mohlo být ustaveno v pracovní poloze a v další fázi z ní vyjíždět. Topná lišta musí mít větší šířku než je maximální svařovaná tloušťka desky a větší délku než je délka svařovaného spoje, přičemž svým volným uložením se musí přizpůsobit tlaku upnutých desek. Topná lišta musí být opatřena antiadhézní vrstvou, nejčastěji je potažena speciální tkaninou z PTFE. Postup při svařování je na obr.2.2.2 [3]

Obr.-2.2.2-Postup při svařování[3]

38

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

DRUHÁ ČÁST SOUČASNÝ STAV VÝROBY

39

List 39

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 40

RI-OKNA a.s.

Obr3 – Výrobní závod v Bzenci [8] Společnost RI-Okna a.s. byla založena v roce 1994 a je jednou z největších společností na českém trhu stavebních otvorových výplní. Od počátku se zaměřuje výlučně na výrobu a montáž prvotřídních plastových prvků – oken, dveří a jejich příslušenství. Patnáct let zkušeností s výrobou a montáží představuje hlavní konkurenční výhodu, a to nejen na českém trhu. Jako jeden z prvních výrobců na trhu obdržela společnost RI-Okna za svoje výrobní postupy prestižní certifikáty jakosti ISO 9001:2000 a šetrnosti k životnímu prostředí ISO14001:2004. Produkty se vyrábí na pokrokových obráběcích centrech německé společnosti ELUMATEC® a výhradně z německých značkových profilů SALAMANDER®, což zajišťuje výrobkům výbornou kvalitu a přesnost.

40

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 41

3 Výrobní hala Zastavěná plocha výrobní haly činí 15 200 m2 a je řešena jako velkoprostorová čtyřlodní hala. Šířka jedné lodě je 20 m a délka 190m. Celkový půdorys má rozměr 190 m x 80 m. Světlá výška haly je v nejnižším místě 5,5 m. Přední část o délce 60m bude sloužit ke skladování a přípravě materiálu. Zbývajících 130 m délky je určeno pro výrobu.

3.1Plochy související s výrobní linkou •

Celková plocha linky – 1500 m2 – z toho 788 m2 připadá na manipulační dráhy a 712 m2 na ruční pracoviště a stroje

•

Skladovací plochy – jedná se o celkové plochy jednotlivých skladů, které zásobují všechny 4 linky.






Sklad armatur – 540 m2 Sklad skleněných výplní -600 m2 Sklad PVC profilů – 1100 m2 Sklad kování a drobného materiálu -200 m2 Sklad zasklívacích lišt – 250 m2

Hala byla navržena jako montovaná ocelová hala s lehkým pláštěm, který je po obvodu a ve střešní části zateplen. Součástí objektu výrobní haly je místnost technického zázemí.

4 Plastové okno Jedním z produktů firmy RI-Okna jsou okenní pětikomorové systémy. Jsou vyráběny v různých velikostech dle přání zákazníka a v různých barevných dekorech. Vysokou kvalitu zaručují i kvalitní komponenty jednotlivých dodavatelů.

41

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 42

Obr4-a.-řez plastovým oknem [8]

1. Izolační dvojsklo je standardně vybaveno nerezovým rámečkem CHROMATECH®. Ug = 1,1W/m2 K. Detail skleněné výplně je na obr.-4-b

Obr-4-b: a-sklo, b-vzduchová dutina, c-distanční rám, d-vysoušecí prostředek, e-trvale plastický tmel, f-trvale pružný vulkanizující tmel

2. Masivní pozinkovaná ocelová armatura – armatura je po obvodu celého rámu

42

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 43

3. Celoobvodové bezpečnostní kování od firmy MACO® MULTI-MATIC standardně s dvěma dalšími body, které zvýší bezpečnost proti vloupání 4. Uzavřená pozinkovaná ocelová armatura po obvodu celého rámu 5. Pětikomorový podkladový profil – s pryžovým těsněním, které zabraňuje prostupu vlhkosti, úniku tepla a proudění vzduchu v parapetní rovině 6. Plastový profil křídla – vyroben z vysoce kvalitního PVC od firmy SALAMANDER®, snadná údržba a vysoká odolnost proti povětrnostním vlivům 7. Pětikomorový systém s odrazovým těsněním 8. Plastový profil rámu

5 Výrobní linky Ve výrobní hale se nacházejí celkem 4 výrobní linky určené pro zpracování PVC profilů. Linky jsou umístěny v hale podélně vedle sebe a je mezi nimi prostor určený pro manipulaci. •

Výrobní linka A

Na výrobní lince A se vyrábí plastová okna, která jsou buď rozměrově atypická a nebo mají atypický tvar. Dále je linka určena pro výrobu dveří. Zde zpracovávaná okna a dveře jsou z profilů SALAMANDER. Linka má předmětné uspořádání a pracoviště jsou ruční. Kapacita linky A dostačuje vyráběnému množství. •

Výrobní linka B

Na výrobní lince B byly dříve zpracovávaná okna z profilů SALAMANDER, v březnu 2009 byla linka modernizována a nyní zde probíhá výroba oken z profilů ALUPLAST. Linka má předmětné uspořádání a je poloautomatická. •

Výrobní linka C

Výrobní linka C je určena k výrobě oken z pětikomorových SALAMANDER. Je to poloautomatická linka s předmětným uspořádáním •

profilů

Výrobní linka D

Vyrábí se zde stejný sortiment jako na lince C. Od výrobní linky C se liší strojním vybavením a způsobem manipulace mezi některými pracovišti.

43

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Tab-5-rozdělení výrobních linek Zpracovávaný profil Linka A SALAMANDER Linka B Linka C Linka D

Uspořádání linky Předmětné

ALUPLAST SALAMANDER SALAMANDER

Předmětné Předmětné Předmětné

List 44

Vyráběný sortiment Dveře a atypická okna Okna Okna Okna

6 Poloautomatická linka C na výrobu plastových oken 6.1 Pásová pila ARG 240 S.A.F. Na pracovištích pásových pil se připravují armatury do plastových profilů. Tři pásové pily zásobují všechny linky a kapacitně zatím plně dostačují, doba zpracování se odvíjí od počtu řezů, kterými je armatura rozdělena. Pracovník před započetím řezání zkontroluje nástroj a naprázdno chod pily. Poté nastaví požadované délky řezání a provede aretaci v potřebné poloze. Po nařezání armaturu označí a umístí ji do manipulačního vozíku odkud je přepravena k výrobní lince. Pásovou pilu obsluhuje jeden pracovník.

Obr.6.1- Pásová pila ARG 240 S.A.F. [7]

6.2 Pila Elumatec GLS 192 Kotoučová pila GLS 192 slouží k nářezu zasklívacích lišt a dorazů. Toto pracoviště zásobuje zasklívání pracoviště všech linek ve výrobní hale. Před započetím pracovního úkonu obsluhující pracovník zkontroluje funkčnost, seřídí a nastaví upínací válce. Pak nastaví dorazy pro řezání požadovaných délek. Nožním spínačem upne obrobek. Po nařezání vloží lišty a dorazy do manipulačního vozíku. Pila je obsluhována jedním pracovníkem.

44

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 45

Obr.-6.2- Pila Elumatec GLS 192 [7]

6.3 Obráběcí centrum Elumatec SBZ 610 SBZ 610 je první část výrobní linky, která má za úkol výrobu křídel. Pracoviště se skládá ze dvou CNC center a je automatizované. Obslužný pracovník vyjme PVC profily z ocelové palety a umístí je na vkládací dopravník. SBZ 610 nařeže profily na požadované délky, provede vrtání a frézování odvodňovacích kanálků, otvorů pro kování a odvětrávacích drážek. Takto obrobené části pokračují na pásovém dopravníku a obslužný pracovník na ně nalepí čárový kód a vloží do nich ocelovou armaturu.

Obr.6.3- Elumatec SBZ 610 [7]

6.4Obráběcí centrum Elumatec SBZ 608 Do obráběcího centra SBZ 608 jsou dopravovány profily z centra SBZ 610. Úkolem tohoto pracoviště je přivrtání ocelových armatur k plastovému profilu. Po provedení této operace vyjíždí zaarmované profily na vyvážecí stůl a jsou odebírány obslužným pracovníkem a vkládány do manipulačního vozíku. Pracoviště je obsluhováno jedním pracovníkem.

45

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 46

Obr.6.4-Elumatec SBZ 608-[7]

6.5 Dvouhlavá nářezová pila DG 142 Pila slouží pro nařezání plastových profilů pro výrobu okenních rámů. Obslužný pracovník bere profily z ocelové palety a vkládá je na pilu. Před procesem řezání pracovník zkontroluje pilové kotouče a nastaví požadované délky. Nastaví požadovaný úhel řezu a provede aretaci. Po zmačknutí tlačítka upnutí se sklopí ochranné krytky a po zmačknutí tlačítka řezání a jeho držení se pneumaticky vysunou pilové kotouče a dojde k rozřezání materiálu. Po uvolnění tlačítek dojde k ukončení řezu a pilové kotouče se vrátí do původní polohy. Pracovník vyjme uřezaný materiál a uloží jej do manipulačního vozíku.

Obr.6.5-DG 142 [7]

6.6Obráběcí centrum SBZ 608 Na tomto pracovišti jsou na rámu provedeny obráběcí operace a je osazeno ocelovou armaturou stejně jako na pracovištích SBZ 610 a SBZ 608 v části vyrábějící křídla.

46

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 47

6.7 Šroubovací jednotka Elumatec ADS 259/11 Na tomto pracovišti se k rámu přišroubuje část kování. Pracoviště je obsluhováno jedním pracovníkem, který před započetím činnosti doplní šrouby a zkontroluje funkci pneumatického podavače. Pracovník odebírá profily ze stojanu, který je naplněn z centra SBZ 608 a po provedení operace je vrací zpět do stejného stojanu.

Obr.6.7-ADS 259/11-[7]

6.8 Svařovací automat Stürz SE – VSM - 30/26B Na poloautomatické lince se nacházejí dva svařovací automaty jeden pro svařování křídel a druhý pro svařování rámů. Obě svářečky obsluhuje jeden pracovník. Po zapnutí zkontroluje pracovník funkčnost stroje, provede kontrolu vyhřívacích ploch a nastaví rozměry svařovaného okna. Vezme dílce z přistaveného manipulačního vozíku a vloží je do pozic na svářečce. Jakmile jsou všechny čtyři dílce ve svých pozicích spustí se automaticky proces svařování. Po svaření je nutná 2 minutová prodleva, aby svary vychladly. Pak jsou svařené rámy a okna pomocí dopravníku přepravovány směrem k začištění svarů. Pokud se svařuje rám nebo křídlo s jedním rozměrem menším než 440mm tak je po svaření tento díl odebrán ručně a přenesena k začišťovacímu pracovišti.

Obr-6.8- Stürz SE – VSM - 30/26B.-[7]

47

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 48

6.9 Začišťovací automat Stürz SE-4 AS-CNC K tomuto pracovišti je díl dopraven pomocí dopravníku přímo ze svařovacího automatu, na tomto pracovišti jsou pomocí cyklu začištěny svary. Dále jsou dílce přepravovány k montáži těsnění.

Obr.6.9- Stürz SE-4 AS-CNC -[7]

6.10 Montáž sloupků a těsnění Těsnění Křídel před montáží těsnění musí pracovník zkontrolovat svary. Pokud je některý svar nedostatečně začištěn tak jej ručně začistí pomocí ořezávacího nože karose, popřípadě použije chemické ředidlo fenol. Pro dobré upevnění těsnění se do rohů drážek nanese lepidlo a poté je do drážky vtlačováno těsnění pomocí kolečka.

Těsnění rámů - u rámů se musí před těsněním nejprve umístit sloupek, pokud je do rámu určen. Pracovník umístí na rám těsnící podložky a na sloupek příčelí. Pak je sloupek k rámu přišroubován na obou stranách. Poté je na rám umístěno těsnění.

6.11 Stůl na montáž kování FAZ 2800 Po kontrole funkce pneumatiky a kontrole šroubovače a dávkovače umístí pracovník křídlo na pracovní stůl. Křídlo vloží opracovávanou stranou k sobě. Poté vycentruje a upne křídlo za okenní žlábek, sklopí stůl do pracovní polohy pomocí pneumatiky a přišroubuje kování pomocí vestavěného pneumatického šroubovače. Po provedeném úkonu vyjme křídlo a vloží jej do stojanu.

48

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 49

Obr.6.11-FAZ 2800 [7]

6.12 Kompletace rámů a křídel Obslužný pracovník odebírá křídla z pracoviště montáže kování a rámy z manipulačního stolu. Usadí křídla do rámu a provede zakrytování závěsů pomocí plastových krytů. Zkontroluje usazení, otevíratelnost okna a provede kontrolu poškození.

6.13 Zasklívací stolice VE 3000 Obslužný pracovník upevní okno k zasklívací stolici a načte jeho čárový kód čtečkou, na monitoru se mu zobrazí potřebný rozměr skla, které má použít. Umístí do křídel podložky pod sklo, najde na paletě potřebné sklo a vloží jej do rámu. Následně sklo zajistí zasklívacími lištami. Zasklívací lišty se nejprve umisťují na kratší strany. Po zasklení pracovník zkontroluje funkčnost okna a umístí jej na stojan. Poté jsou okna zabalena dle zakázek a připravena k expedici.

Obr.6.13-VE 3000 [7]

49

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Tab.6- přehled jednotlivých pracovišť na výrobní lince C Druh Počet Výrobní Počet doba dělníků pracoviště pracovišť [min] RÁMY DG142 1 1,5 1 SBZ608 1 3 1 ADS 1 2 1 259/11 SE-VSM1 1 1* 30/26B SE-4ASCNC Montáž 3 3 2 těsnění a sloupků Kompletace 1 1,5 1 VE3000 4 5** 4 KŘÍDLA SBZ608, 1 3 1 SBZ610 SE-VSM1 3 1* 30/26B SE-4ASCNC Montáž 3 2,25 1 těsnění FAZ2800 2 3,7 2 Součet 15 Tab.č-

List 50

Plocha [m2] 33 70 7 87

45

9 34 242 87

60 38 712

*…pracovník je pro obě pracoviště společný **.. jde o čas na zpracování jednoho skla

7 Rozvody stlačeného vzduchu

V přízemí výrobní haly v technologické místnosti se nachází kompresorovna. Ta slouží k zabezpečení procesů se stlačeným vzduchem. K výrobě stlačeného vzduchu jsou určeny dva šroubové kompresory, jeden záložní a jeden provozní. Přívod vzduchu ke kompresorům je zajištěn pod tlakem, který je závislý na chodu strojů. Stlačený vzduch je po výrobní hale rozváděn potrubím ve stropní části haly a je upevněn pomocí třmenů, konzol a závěsů. Vodorovné části potrubí jsou spádovány pod úhlem 3-6‰ a v nejnižším bodě bude provedeno odkalení systému. Požadovaný tlak na koncových přípojkách je 6 – 7 bar.

50

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 51

Tab.7-přehled kompresorů

Typ kompresoru Atlas Copco GA 90 VSD FF Atlas Copco GA 90 FF

Počet kompresorů 1

Výkon kompresoru[m3/hod] 16050

Maximální příkon [kW]

1

17280

111.8

114.4

8 Plánování výroby Jedná se o zakázkovou výrobu a její plánování je závislé na velikostech objednávek. V průběhu roku se objem výroby diametrálně liší. V zimním období mimo stavební sezónu jde až o 50% pokles výroby oproti létu. Kapacitní možnosti výroby jsou upraveny směnností. V letních měsících se pracuje ve výrobě na dvě směny a v zimně jen na jednu směnu. V přechodovém období se výroba řeší formou přesčasů.

9 Výrobní software Výrobní software je dodáván firmou KLAES, která má v České republice zastoupení. Tam kde je to potřebné jsou pracoviště vybavena počítači a čtečkami čárových kódů. Do systémů jsou nahrány veškeré informace o zakázkách a požadavcích na jednotlivé produkty. Je možno pomocí něho monitorovat průběh výroby a dokončení jednotlivých zakázek. Systém má vazbu i na skladování. Pracoviště jsou se serverem spojena pomocí bezdrátové technologie.

10 Manipulace s materiálem K převážení a manipulaci s dodaným materiálem a hotovými výrobky jsou používány ve všech skladovacích prostorách vysokozdvižné motorové vozíky a k manipulaci v rámci výrobní linky vozíky a dopravníky od firmy Federhenn.

10.1 Vysokozdvižné motorové vozíky Vysokozdvižné motorové vozíky – jsou určeny převážně pro univerzální manipulaci s paletovaným materiálem až do výšek 7500 mm. Jsou poháněny plynovým zážehovým spalovacím motorem. Pro manipulaci ve skladě se používají vysokozdvižné vozíky Desta DV 35CP a Combilift C3500. Desta DV 35CP -

Typ: DV 35CP Výrobce: DESTA Strakonice a.s. Nosnost: 3500 kg, vyložení těžiště: 500 mm Výška zdvihu: 3300 mm Náklon zdvihacího zařízení vpřed/vzad: 6o/10o Rameno vidlice dxšxtl.: 1200x100x50 mm Otočný radius vnější: 2600 mm

51

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 52

Dovolené stoupání s břemenem/bez: 34,1/32,8 % Pohon: propan-butan Celkové rozměry: 2700x1200x 2285 mm

Obr.10.1.-a-Desta DV 35CP[10]

Combilift C3500 -

Typ: C3500 Výrobce: Combilift Ltd, Monaghan Irsko Nosnost: 3500 kg Výška zdvihu: 6800mm Motor: GM 3,0 L, pohon LPG Výkon: 56 Kw Rozměr nosných vidlí 125x50x850 mm

52

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 53

Obr.10.1-b-Combilift C3500 [9]

10.2 Manipulace s plastovými profily v ocelových paletách Manipulace mezi skladem a výrobní linkou je realizována pomocí pojízdných podložek na které je paleta umístěna ze stohu pomocí vysokozdvižného vozíku. Na těchto podložkách si pracovník přiveze paletu až k nářezovému centru. Pojízdné podložky jsou na obr.:-10.2

53

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 54

Obr.-10.2-Pojízdná podložka pod ocelové palety [12]

10.3 Manipulace s ocelovými armaturami Po nařezání ocelové armatury na pásové pile ARG 240 S.A.F. jsou armatury přepravovány k začátku výrobní linky pomocí přihrádkového vozíku PWS1000. Tento způsob manipulace je na obr-10.3 a je na něm i dobře patrné označení armatur obslužným pracovníkem pásové pily.

Obr.-10.3-PWS1000

54

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 55

10.4 Manipulace mezi obráběcími centry a pracovištěm svařování Po zaarmování a obrobení profilu jsou dílce skládány na manipulační přihrádkový vozík a přepraveny směrem k svařovacímu pracovišti. Dílce přihrádkovém vozíku připravené na převoz k následujícímu pracovišti jsou na obr.10.4

Obr-10.4-manipulační vozík s nařezanými profily

10.5 Manipulace mezi svářecím a začišťovacím pracovištěm Dopravník po kterém jsou svařená okna přepravována k začišťovacímu pracovišti je součástí svářečky SE-VSM-30/26B

směrem

10.6 Manipulace mezi svářečkou a kompletací oken Manipulace je zajištěna pomocí horizontálního válečkového dopravníku HR2000, který je zobrazen na obr.-10.6

55

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 56

Obr.- 10.6-manipulační dopravník HR2000

10.7 Manipulace mezi pracovištěm kompletace a pracovištěm zasklívání Manipulace mezi pracovištěm kompletace a navazující části pracoviště zasklívání je řešena pomocí svislého válečkového dopravníku VR2000 viz. Obr10.7. Pracovník druhé větve zasklívacího pracoviště ovšem musí přenést ručně okno z pracoviště kompletace k jeho části zasklívacího pracoviště. Pokud se jedná o okno většího rozměru tak použije manipulační vozík.

Obr.10.7-dopravník VR2000

56

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 57

11 Skladování Materiál na sklad se naváží každý týden vždy s ohledem na objednávky a naplánovanou výrobu. Množství skladovaného materiálu je schopno pokrýt týdenní výrobu. Někdy se stává, že se uprostřed palety s materiálem vyskytnou vadné kusy. V případě, že by skladování bylo řešeno tzv. systémem „Just in time“ mohlo by se stát, že by v důsledku vady dodaného materiálu stála výroba což je nežádoucí. Dodavatel není schopný s ohledem na ekonomičnost dopravy materiálu pružně reagovat a vadný kus ihned vyexpedovat a sankce způsobené dodávkou vadného kusu materiálu by nepokryly ztráty vzniklé zastavením výroby.

11.1Skladovací prostory Jak armatury tak plastové profily jsou uskladněné přímo ve výrobní hale v přední části poblíž pásových pil a nářezových center. Skleněné výplně jsou skladovány v zadní části haly. Podlaha skladu je betonová s vyznačením komunikačních a únikových cest. Dovolené užitné zatížení skladovací plochy 1000kg/m2. Sklad skel se nachází v zadní části haly. 11.1.1 PVC profily PVC profily jsou uskladněny ve svazcích a je na ně vyčleněna plocha (viz. příloha - X )1100 m2 . Svazkové uložení je výhodné, protože jsou plastové profily dlouhé a jdou seskládat tak, že jde ze svazku utvořit dlouhý hranol, což uspoří hodně místa. PVC profily mají délku 6500mm a mohou se stohovat maximálně ve čtyř vrstvách.

Obr.11.1.1-sklad PVC profilů

57

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 58

Podmínky pro skladování PVC profilů •

Profily se dodávají ve fóliových obalech z PE. Aby se vyloučilo hromadění tepla a tvorba kondenzátu musí příjemce PE fólii na čelních stranách obalových jednotek otevřít.

•

Svazky profilů se musí skladovat položení po celé délce, protože při nesprávném skladování po delší dobu dojde k trvalé deformaci profilů.

•

Plastové profily se musí před zpracováním alespoň 24 hodin skladovat při teplotě 18°C

11.1.2 Armatury Pro skladování armatur platí stejné podmínky jako pro skladování PVC profilů, je s nimi manipulováno pomocí vysokozdvižných vozíků Combilift a jsou stohovány ve svazcích. Skladovací prostor má plochu 540 m2 a je umístěn v blízkosti pracoviště pásových pil (viz. Příloha 1 - V), kde se armatury řežou na požadované délky.

Obr.11.1.2-Sklad armatur 58

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 59

11.1.3 Sklad kování a drobného materiálu Sklad je umístěn v přední části výrobní haly hned vedle technické místnosti. Plocha skladu je 200 m2 a jsou v něm použity skříňové regály. (viz příloha 1 - Y) 11.1.4 Mezisklad dílů kování Díly ke kování mají svůj mezisklad přímo u pracovišť kovacích stolů ve skříňových regálech. Tím se ušetří manipulace ze skladu na pracoviště a pracovník obsluhující kovací pracoviště může brát materiál ihned dle aktuální potřeby. Plocha skladu je 18 m2 . Mezisklad kovacích komponent je na obr.11.1.4

Obr. -11.1.4-mezisklad dílů kování

11.1.5 Sklad zasklívacích lišt Sklad se nachází v zadní části výrobní haly blízko pracovišť nářezu zasklívacích lišt (viz. Příloha 1 – Z). Zasklívací lišty jsou zde skladovány ve stromečkových regálech. Plocha skladu je 250 m2.

11.1.6 Sklad skleněných výplní Skleněné výplně jsou dodávány firmou Akutem. Sklad se nachází v zadní části výrobní haly (viz. Příloha 1 – W). Plocha skladu je 600m2. Skleněné výplně jsou dodávány v ocelových stojanech. Se stojany je možno manipulovat pomocí vysokozdvižných vozíků. Mezi jednotlivými výplněmi jsou korkové špalíky, které zabraňují mechanickému poškození.

59

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 60

Obr.11.1.6-Sklad skleněných výplní

12 Zhodnocení současného stavu Vlivem rozdílu ve velikostech a složitosti jednotlivých vyráběných oken nemůžeme určit přesné časy jednotlivých výrobních operací. Po provedení časového měření ve výrobě a konzultaci s vedoucím pracovníkem jsem určil takt na jedno sklo 3 minuty. Vezmu - li v potaz výkonnost linky tak se reálný výkon 140 skel za směnu liší od teoretického ( 160 skel za směnu ) o 20 skel. Rozmístění skladů vzhledem k vazbě na tok materiálu je pořádku. Jednotlivé plochy skladů plně dostačují a to i v případě, že by došlo k navýšení výroby.

13 Slabá místa výrobní linky V průběhu mnohačetných návštěv ve výrobě a detailním sledováním výroby a věcí s ní souvisejících jsem dospěl k závěru, že výrobní linka má v určitých úsecích svá slabší místa, kde by se jistými změnami dalo docílit zlepšení chodu výroby nebo navýšení výrobní kapacity linky.

13.1 Umístění šroubovací jednotky ADS 259 Prvním a nejsnáze odstranitelným problémem je umístění šroubovací jednotky ADS 259, která slouží k přišroubování části kování k rámům. V důsledku jejího nevhodného umístění v blízkosti větve výrobní linky, která zpracovává křídla dochází ke křížení manipulačních drah.

60

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 61

13.2 Pracoviště obráběcích center a svařování Na výrobní lince se vyrábí i dvoukřídlá a vícekřídlá okna. Obráběcí centrum a pracoviště svařování jsou pro křídla a rámy oddělené. Na výrobní lince se vyrábí o 75% více křídel než rámů a to způsobuje, že se při kompletaci musí čekat na křídla. Problém by vyřešilo jiné strojní vybavení v části linky vyrábějící křídla.

13.3 Pracoviště zasklívání Na pracovišti zasklívání jsou velké časové ztráty způsobené neuspořádaností skel na paletách. Dále je nedostatečně vyřešena manipulace mezi pracovištěm kompletace a druhou větví zasklívacího pracoviště. Při stávající výrobní kapacitě linky pracoviště dostačuje. Při navýšení výrobní kapacity by se musely na pracovišti provést změny.

61

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

TŘETÍ ČÁST RACIONALIZACE

62

List 62

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 63

14 Návrhy řešení V pasáži diplomové práce současný stav jsem popsal chod pracoviště zasklívání. Hlavní nevýhoda pracoviště je velká časová prodleva při hledání požadovaného skla pracovníkem, protože v umístění skel není žádný systém podle kterého by se mohl pracovník řídit. Pracovník musí procházet jednotlivé stojany a hledat sklo potřebného rozměru, který je na skle vyznačen. Podmínka při řešení jednotlivých návrhů byla, že musím brát vybavení dodávané firmou ELUMATEC s kterou mají RI-OKNA smlouvu.

14.1 Návrh řešení A Pracoviště zasklívání je vybaveno počítači s obslužným softwarem, které jsou prostřednictvím bezdrátové technologie spojeny s centrálním serverem. Pracoviště jsou také vybavena čtečkami čárových kódů. Po načtení čárového kódu okna software vygeneruje obslužnému pracovníkovi všechny informace včetně požadovaného rozměru skla. Po prostudování sortimentu dodavatele a strojního a manipulačního vybavení jsem se rozhodl pro použití manipulačních pojízdných stojanů V018, které budou očíslovány a budou mít číslované i jednotlivé přihrádky. Manipulační stojany budou též vybaveny čárovým kódem. Technické řešení spolupráce výrobního softwaru s čárovými kódy jsem konzultoval s výrobním ředitelem a tento způsob mi byl schválen jako proveditelný. Pracovníci skladu skel načtou čtečkou příslušný stojan a pak do něj budou vkládat jednotlivá skla, která budou také opatřena čárovým kódem. Tímto bude do výrobního softwaru zadána pozice skla ve stojanu a jednotlivé přihrádce.

Na zasklívacím pracovišti to bude následně probíhat tak, že pracovník zasklívacího pracoviště načte čárový kód okna a vygenerují se mu požadované rozměry skla a vypíše se mu pozice, kde je dané sklo umístěno. Po odebrání skla ze stojanu pracovník potvrdí na počítači vyjmutí skla, aby nedošlo k tomu, že bude již odebrané sklo nabídnuto znovu.

63

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 64

Obr.14.1-nový manipulační vozík pro zakládání skel V018 [12]

Dalším problémem je manipulace mezi pracovištěm kompletace oken a druhou větví zasklívacího pracoviště kam si pracovník musí okno donést nebo přivézt na manipulačním vozíku. Zde jsem se rozhodl problém řešit použitím dvou manipulátorů Federhenn VR250 viz obr.14.1-, které jsou výklopné o 90° a jednoho manipulátoru VR2000.

Obr14.1-Manipulátor VR250.-[12]

Manipulace mezi pracovištěm kompletace a zasklíváním by pak fungovala tak, že by se okno jedoucí po dopravníku z pracoviště kompletace zastavilo u

64

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 65

výklopného dopravníku a podle toho z které větve pracoviště zasklívání by bylo přivoláno by buď pokračovalo dál a nebo by se pomocí výklopných manipulátorů dopravilo do druhé větve pracoviště.

Obr-14.1 - a-pevný manipulátor VR2000, b-výklopný manipulátor VR250, c-VR2000, dpočítač se čtečkou čárových kódů, e-paleta na zasklená okna, f-vozík se zasklívacími lištami, g – stojan s podložkami pod sklo, h – stojany na skla

14.2 Návrh řešení B Tato varianta řešení zahrnuje stejný systém manipulace se skly a načtení skel do systému jako návrh řešení A. Nedostatečnou manipulaci mezi pracovištěm kompletace a jednou větví zasklívacího pracoviště řeším použitím manipulačního robota GE400 který je vybaven zakladačem na okna. Robot umístí okno, které přijede z pracoviště kompletace do zakladače oken. Po přivolání okna pracovníkem vytáhne robot požadované okno a pošle ho do příslušné větve zasklívacího pracoviště. Řešení je zobrazeno na obr. 14.2

Obr14.2 -a-manipulační robot, b-zakladač na okna

65

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 66

14.3 Srovnání variant Náklady na vybavení •

varianta A


Vozíky na skla - 240 000Kč
Dva manipulátory VR250 –180 000Kč
Manipulátor VR2000 – 58 000Kč Součet: 478000Kč •

varianta B


Vozíky na skla – 240 000Kč
Robot se zakladačem – 3850000Kč Součet: 4090000Kč Prostorová náročnost Varianta B je prostorově náročnější z důvodu zakladače který obsahuje. Časová náročnost realizace Tomuto kritériu nepřikládám velkou váhu, protože v důsledku změn strojního vybavení na pracovištích obrábění a svařování bude linka 4 týdny mimo provoz. Kritéria / váha :

- náklady na vybavení

/5

- prostorová náročnost

/4

- náklady na provoz

/3

- složitost manipulace

/3

- časová náročnost realizace

/2

Tab 14.3 – váhové hodnocení navrhovaných variant

Varianta A - bez robota

Varianta B -s robotem

Kritérium

Počet bodů

Váhové hodnocení

Počet bodů

Váhové hodnocení

Složitost manipulace

8

24

6

18

Prostorová náročnost

7

28

5

20

Náklady na vybavení

9

45

2

10

Náklady na provoz

5

15

4

12

Časová náročnost realizace

6

12

5

10

Součet

124

66

70

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 67

14.4 Zhodnocení variant Vzhledem ke značné investici a prostorové náročnosti u varianty B shledávám jako výhodnější variantu A. Varianta A plně dostačuje požadavkům, které budou na pracoviště v důsledku navýšení výrobní kapacity kladeny. Finanční náročnost je u varianty A mnohem menší než u varianty B. Z výsledků váhového hodnocení volím variantu A. Díky reorganizaci skladování skel na pracovišti a vyřešením problému s manipulací mezi pracovištěm kompletace a částí pracoviště zasklívání se podstatně sníží výrobní čas. Předpokládaná úspora času vztažená na jedno sklo je 1,5 minuty. Tím se snížil čas na jednu sklo z 5 minut na 3,5 minuty. Využitelnost zasklívacích pracovišť se pak pohybuje na 85% a to pro plánovanou výrobní kapacitu linky plně dostačuje.

67

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

ČTVRTÁ ČÁST TECHNOLOGICKÝ PROJEKT

68

List 68

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 69

15 Kapacitní propočet V kapacitním propočtu počítám se všemi druhy vyráběných oken a s předpokládaným navýšením výrobní kapacity o 40%. V kapacitním propočtu je již počítáno se změnami, které jsem provedl na pracovišti zasklívání. Počet jednotlivých druhů oken a jejich procentuelní podíl vyjadřuje následující graf. Hodnoty času jednotlivých výrobních operací jsem použil od dodavatele technologie firmy ELUMATEC. Tab.15 Počet vyráběných kusů jednotlivých typů oken

Druh okenního systému

Počet vyráběných kusů při jedné směně za týden

Trojkřídlá

196 ks

Dvoukřídlá

574 ks

Jednokřídlá

504 ks

Graf 15.1-podíl vyráběných oken

Podíl vyráběných oken

15% 40%

Trojkřídlá Dvoukřídlá Jednokřídlá 45%

Časové fondy • Efektivní týdenní časový fond na jednu směnu E r = D PT ⋅ TSM ⋅ s = 5 ⋅ 8 = 40hod • Efektivní týdenní časový fond dělníka na jednu směnu

E D = E r − 0,057 ⋅ E r = 40 − 0,057 ⋅ 40 = 37,7 hod • Efektivní týdenní časový fond stroje na jednu směnu E S = E r − 0,05 ⋅ E r = 40 − 0,05 ⋅ 40 = 38hod

69

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 70

Vyráběné kusy v upravené lince

NR NK NS

NP

• Počet rámů = 504 + 574 + 196 = 1274ks • Počet křídel = 196 ⋅ 3 + 504 + 574 ⋅ 2 = 2240ks • Počet sloupků = 196 ⋅ 2 + 504 ⋅ 0 + 574 = 966ks • Počet kusů celkem = 1274 ⋅ 4 + 2240 ⋅ 4 + 966 = 15022ks

Výpočet pracovišť Ve výpočtu výrobní kapacity počítám s časovým efektivním fondem dělníka, protože všechna pracoviště jsou obsluhována pracovníkem. Ruční pracoviště • Šroubovací jednotka tk 2 ⋅ N R 120 ⋅ 1274 Pr 2 RAMY = = = 0,56ks ⇒ Pr 2 RAMY = 1ks 3600 ⋅ E D ⋅ s s 3600 ⋅ 37,7 ⋅ 2 • Montáž těsnění do křídel t ⋅ NK 135 ⋅ 2240 Pr 4 KRIDLA = k 4 Kr = = 1,11ks ⇒ Pr 4 KRIDLA = 1ks 3600 ⋅ E D ⋅ s s 3600 ⋅ 37,7 ⋅ 2 • Montáž těsnění, sloupků a závěsů do rámů tk 4R ⋅ N R 300 ⋅ 1274 Pr 4 RAMY = = = 1,41ks ⇒ Pr 4 RAMY = 2ks 3600 ⋅ E D ⋅ s s 3600 ⋅ 37,7 ⋅ 2 • Montáž kování na křídla t k 5 Kr ⋅ N K 222 ⋅ 2240 Pr 5 KRIDLA = = = 1,83 ⇒ Pr 5 KRIDLA = 2ks 3600 ⋅ E D ⋅ s s 3600 ⋅ 37,7 ⋅ 2 • Kompletace rámů a křídel tK6 ⋅ N K 99 ⋅ 2240 Pr 6 = = = 0,82 ⇒ Pr 6 = 1ks 3600 ⋅ E D ⋅ s s 3600 ⋅ 37,7 ⋅ 2 • Zasklívání tK7 ⋅ N K 210 ⋅ 2240 Pr 7 = = = 1,73 ⇒ Pr 7 = 2ks 3600 ⋅ E D ⋅ s s 3600 ⋅ 37,7 ⋅ 2

Strojní pracoviště • Obrábění profilu rámu t K 1 ⋅ NP 180 ⋅ 1274 PS1 = = = 0,84 ⇒ PS 1 = 1ks 3600 ⋅ E D ⋅ s s 3600 ⋅ 37,7 ⋅ 2

70

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 71

• Svařování rámů t K 2 Kr ⋅ N R 180 ⋅ 1274 PS 2 = = = 0,84 ⇒ PS 2 = 1ks 3600 ⋅ E D ⋅ s s 3600 ⋅ 37,7 ⋅ 2 • Svařování křídel t ⋅ NK 180 ⋅ 2240 PS 3 = k 3 K = = 1,48 ⇒ PS 3 = 1ks 3600 ⋅ E D ⋅ s s 3600 ⋅ 37,7 ⋅ 2 • Obrábění profilu křídla tk 4 ⋅ N k 180 ⋅ 2240 PS 4 = = = 1,48 ⇒ 1ks 3600 ⋅ E D ⋅ s s 3600 ⋅ 37,7 ⋅ 2 Většina pracovišť svojí kapacitou plně dostačuje vyráběnému množství. Jako nedostačující se jeví pracoviště montáže těsnění do křídel a pracoviště obrábění a svařování křídel. U montáže těsnění budu nedostatečnou kapacitu po konzultaci s vedoucím pracovníkem řešit dostatečně nevyužitým pracovníkem z vedlejší linky. Nedostatečná kapacita obrábění a svařování křídel bude řešena výměnou strojního vybavení. Touto změnou se dosáhne využitelnosti 85% pracoviště obrábění křídel a 74%využití pracoviště svařování křídel. Využitelnost jednotlivých pracovišť zobrazuje následující graf. Graf 15.2-využitelnost pracovišť

160% 140% šroubovací jednotka těsnění křídel

120%

těsnění, sloupky a závěsy 100%

obrábění křídel svařování rámů

80%

kompletace obrábění rámů

60%

svařování křídel kování křídel

40%

zasklívání 20% 0%

71

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 72

16 Ekonomické zhodnocení Při mém návrhu řešení zasklívacího pracoviště vznikly jisté náklady. Nesmím ovšem opomenout ani na změny, které ve firmě proběhnou na zbylých pracovištích s nedostatečnou výrobní kapacitou. Výrobní linka se chová jako celek a tak nelze jednotlivé investice dělit, protože jedna bez druhé by neměla v tomto případě žádný význam. Výrobnost se zvýší díky všem změnám a tudíž musím počítat náklady na všechny provedené změny. Firma RI-Okna není oprávněna sdělovat cenu materiálů, strojního vybavení a energií třetím osobám. Ceny, které uvádím ve výpočtech jsem zjistil na základě jednání s dodavateli a tudíž jsou odlišné od cen které má firma smluvně ujednány a proto je nutno brát následující propočet jako přibližný. Tržby a výdaje v ekonomickém propočtu počítám pro počet oken vyrobených oproti současnému stavu navíc. Stejně tak počítám pouze s materiálem a režiemi přímo závislými na navýšeném množství. Položky, které se při změně výrobní kapacity nemění, jsem nezapočítal.

16.1 Obrat V závislosti na stavební sezóně poptávka po oknech značně kolísá. Na poptávku mají vliv i programy dotované vládou České republiky jako je program Panel a program dotací na zateplování rodinných domů. Využití navýšené kapacity linky bude nejvyšší v letních měsících, zatímco v zimě bude využití zvýšené výrobnosti nulové. Z kolísání poptávky jsem určil předpokládaný nárůst prodeje 42,5% z navýšené výrobní kapacity a ekonomické propočty vycházejí z nárůstu prodeje o 42,5%. Předpokládaný počet prodaných oken ukazuje tabulka –16 Tab-16-předpokládaný počet prodaných oken

Druh okenního systému Trojkřídlý Dvoukřídlý Jednokřídlý

Zvýšená výrobní kapacita oken týdně [ks] 56 164 144

Předpokládané procento prodaných oken [%] 42,5 42,5 42,5

Předpokládaný nárůst v počtu prodaných oken [ks] 24 70 61

16.2 Tržby Výpočet tržeb a nákladů jsem vztáhl k době jednoho roku, počítám s padesáti pracovními týdny. Ceny prodávaných oken jsem čerpal z firemního ceníku RIOKNA. Přehled cen jednotlivých typů oken je v tabulce -16.1

72

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 73

Tab.16.2-ceny jednotlivých typů oken

Druh okenního systému Trojkřídlý Dvoukřídlý Jednokřídlý

Cena 12164 8971 5287

T = (n J ⋅ C J + nD ⋅ C D + nT ⋅ CT ) ⋅ 50 = (61 ⋅ 5287 + 70 ⋅ 8971 + 24 ⋅ 12164) ⋅ 50 T = 57603900 Kč

Při dodržení plánovaného prodeje dojde k nárůstu tržeb přibližně 57,6 milionů Kč. 16.3 Hodnocení nákladů Do hodnocení jsem zahrnul zahrnuty náklady, jejichž hodnota se při zvýšení výrobní kapacity mění. 16.3.1 Náklady na pořízení nového vybavení Dodavatelé mi sdělili ceny v eurech. Přepočet na koruny jsem volil 1 euro = 27Kč. • • •

Vozíky na skla Dva manipulátory VR250 – Manipulátor VR2000 –

8890e / 240 000Kč 6670e / 180 000Kč 2150 / 58 000Kč

N S = 240000 + 180000 + 58000 N S = 478000 Kč 16.3.2 Náklady obětované příležitosti Jde o ušlý zisk vzniklý odstávkou výroby z důvodu realizace změn na výrobní lince. Tuto hodnotu získám rozdílem tržeb a přímých nákladů po dobu čtyřech týdnů a odečtením daně ze zisku, která činí 20%. N O = (TOP − N OP ) ⋅ 0,8 = (29137560 − 21093888) ⋅ 0,8 N O = 6434938 Kč 16.3.3 Náklady na materiál V tabulce 16.3.3 jsou uvedeny náklady na přímý materiál jednotlivých typů oken. Ceny jsem spočítal podle průměrně vyráběných rozměrů.

73

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 74

Tab.-16.3.3-náklady na přímý materiál

Druh okenního systému

Náklady na Náklady na profily sklo [Kč] [Kč]

Trojkřídlý Dvoukřídlý Jednokřídlý

3183 2186 1462

2458 1784 1500

Náklady na kování [Kč] 1330 920 600

Náklady na ostatní materiál [Kč] 230 150 70

Náklady celkem [Kč] 7201 5040 3632

N M = (n J ⋅ N J + nD ⋅ N D + nT ⋅ N T ) ⋅ 50 = (61 ⋅ 3632 + 70 ⋅ 5040 + 24 ⋅ 7201) ⋅ 50 N M = 37358800 Kč 16.3.4 Náklady na režie Režijní náklady se počítají jako procento z použitého materiálu. Počtem vyráběných kusů jsou ovlivněny pouze zásobovací a odbytová režie. Odbytová režie činí 5% a zásobovací režie 8%. N R = (0,08 + 0,05) ⋅ N M = (0,08 + 0,05) ⋅ 37358800 N R = 4856644 Kč

16.4 Nákladová návratnost Investiční náklady na nákup nového vybavení jsem se rozhodl hradit z cizích zdrojů bankovním úvěrem s ročním úročením 7%, doba splácení úvěru bude 5 let. Do investičních nákladů jsou kromě cen vybavení započítány i náklady obětované příležitosti a náklady na racionalizaci pracovišť v přední části výrobní linky. Ty jsou stanoveny na 23430060 Kč. Investiční náklady na vybavení zasklívacího pracoviště a změnu v přední části výrobní linky. I = N Z + N S = 478000 Kč + 23430060 Kč I = 23908060 Kč

Náklady na úvěr Počáteční stav úvěru je roven rozdílu investičních nákladů a prodejní cenou strojů. Roční úroková sazba činí 7%. Přehled nákladů na úvěr je v tab. 16.4

74

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Tab.16.4-přehled nákladů na úvěr Splátky Splátka [Kč] Poč. stav úvěru [Kč] 4269565 4269565 4269565 4269565 4269565 21347826

1 2 3 4 5 ∑

17506060 14461919 11204688 7719451 3990248

List 75

Úrok [Kč]

Úmor [Kč]

Úvěr na konci [Kč]

1225424 1012334 784328 542362 279317 3841766

3044141 3257231 3485237 3729204 3990248 17506060

14461919 11204688 7719451 3990248 0

Celkové náklady na výrobu (bez strojního vybavení) NC = NZ + NM + N R + N E N C = 1357192 Kč + 37358800 Kč + 4856644 Kč + 54720 Kč N C = 43627356 Kč Přírůstek zisků U r = (T − N C − Od ) ⋅ (1 − t ) U r = (57603900 Kč − 43627356 Kč − 4708612 Kč ) ⋅ (1 − 0,2) U r = 7414346 Kč Nákladová návratnost Un =

I − CS + U + NO U r + Od

23908060 − 6164000 + 3841766 + 6434938 Kč 7414346 Kč + 4708612 Kč U n = 2,31roku Un =

16.5 Zhodnocení ekonomického propočtu Z ekonomického propočtu plyne nárůst tržeb a nákladů spojený se zvýšenou výrobou oken. Nákladová návratnost vyšla 2,31 roku což považuji za velice příznivý výsledek.

75

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 76

Závěr V průběhu mnohačetných návštěv ve výrobním závodě RI-OKNA v Bzenci mi bylo umožněno detailně nahlédnout na stávající výrobu a na celou problematiku s ní související. Ve své diplomové práci jsem popsal výrobní linky, skladování a manipulaci. Detailně jsem rozpracoval výrobní linku C, která byla dále předmětem změn. Měl jsem příležitost jednat s vedoucími pracovníky a řešit situace, které se ve výrobě vyskytují. Výrobní linka měla několik slabých míst, kde bylo nutno provést zásadní změny. Řešil jsem nedostatečnou výrobní kapacitu zasklívacího pracoviště, která by nastala po změně výrobních strojů v přední části linky. Navrhl jsem reorganizaci skladování skleněných výplní na pracovišti zasklívání a vnesení údajů o umístění skleněné výplně do počítače a vyřešil jsem manipulaci mezi pracovištěm kompletace oken a pracovištěm zasklívání. Tím se významně zkrátil výrobní čas na daném pracovišti. Jelikož je firma svým dodavatelům vázána mlčenlivostí v oblasti cen musel jsem při řešení svého návrhu jednat s dodavateli jak výrobní technologie tak zpracovávaného materiálu abych mohl své návrhy ve firmě podložit výpočtem a prezentovat. V návaznosti na významné zemněny na pracovištích obrábění a svařování křídel přispěla i mnou navrhovaná změna k navýšení výrobní kapacity linky zhruba o 40%. Toto navýšení se pozitivně promítne i do zvýšení zisků firmy. Vzhledem k velmi dobré hodnotě návratnosti investice se domnívám, že řešení budou pro firmu přínosná a budou uvedena do praxe.

76

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 77

Citovaná literatura 1. ZELENKA, Antonín., KRÁL, Mirko. Projektování výrobních systémů. 1.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1995. 365 s. ISBN 80-01-01302-2 2. HLAVENKA, Bohumil. Projektování výrobních systémů: Technologické projekty I. 3.vyd. Brno: AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM, s.r.o. Brno, 2005. 197 s. ISBN 80-214-2871-6 3. LOYDA, Miloslav., ŠPONER, Vlastimil., ONDRÁČEK, Ladislav. Svařování termoplastů. 1. vyd. Praha: UNO Praha, spol. s.r.o., 2001. 496 s. ISBN 80-238-6603-6 4. NĚMEJC, Jiří.Projektování manipulace s materiálem. 3. vyd. Plzeň: ZČU Plzeň, 1998. 154 s. ISBN 80-7082-427-1 5. Salamander Streamline SL profilový systém 6. RUMÍŠEK, Pavel. Technologické projekty. 1. vyd. Brno: Nakladatelství VUT v Brně, 1991. 185 s. ISBN 80-214-0385-3 7. ELUMATEC – Katalog produktů [online]. [cit 2009-03-11] dostupné z: www.elumatec.com 8. RI OKNA - Historie a profil firmy [online]. [cit.2009-04-12]. Dostupné z: http://www.ri-okna.cz/firma/historie 9. COMBILIFT – Katalog manipulačních vozíků [online]. [cit.2009-02-06 ]. Dostupné z http://www.matl-bula.cz 10. DESTA – Katalog manipulačních vozíků [online]. [cit.2009-02-06 ]. Dostupné z http://desta.cz 11. MILO, Peter. Technologicke projektovanie v praxi. Bratislava: Alfa 1990. 399 s. ISBN 80-05-00103-7 12. FEDERHENN – katalog produktů [online] . [cit.2009-01-04]. Dostupné z http://www.afs-maschinen.de 13. ŠTRONER. Marek. Technologie III – Manipulace s materiálem. – [online]. [cit.2009-04-12]. Dostupné z : http://ust.fme.vutbr.cz/tvareni/opory.htm 14. Horák. Jiří. – Místní provozní předpis skladování a manipulace s materiálem2006

77

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

List 78

Seznam použitých zkratek a symbolů Zkratka/Symbol Er ED

Jednotka [ hod ] [ hod ]

ES NR NK NS NP T Ns NO NM NR U NC α γ t φ s Š R x

[ hod ] [ ks ] [ ks ] [ ks ] [ ks ] [ Kč ] [ Kč ] [ Kč ] [ Kč ] [ Kč ] [ rok ] [ Kč ] [ °] [ °] [ mm ] [ °] [ mm/ot] [ mm] [ mm ] [ mm ]

l U Ur

[ mm ] [ Kč ] [ Kč/rok ]

Popis Efektivní týdenní časový fond Efektivní týdenní časový fond dělníka Efektivní týdenní časový fond stroje Počet rámů Počet křídel Počet sloupků Počet vyrobených kusů Tržby Náklady no nové vybavení Náklady obětované příležitosti Náklady na materiál Náklady na režije Nákladová návratnost Celkové náklady na výrobu Úhel h řbetu Úhel čela Rozteč zubů Úhel špi čky vrtáku Posuv Šířka manipulační uličky Poloměr otáčení vozíku Vzdálenost vyložení paty vidlice od předních kol Délka vidlice Úrok z úvěru Roční úspora nákladů

78

FSI VUT

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4

Současný stav Návrh řešení A Návrh řešení B Materiálové toky

79

List 79