FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 4

VYUŽITÍ MODERNÍCH MODE TECHNOLOGIÍ GIÍ K N NÁVRHU PIVNÍ SKLENI LENICE PRO PIVOVAR STARO TAROBRNO, A.S. USAGE OF MODER DERN TECHNOLOGIES TO DESIGN BEER EER GLASS FOR BREWERY STAROBRNO, A.S.

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PRÁC BACHELOR THESIS

AUTOR PRÁCE

MICHAL KUČERA

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2012

Ing. JOSEF SEDLÁK, LÁK, Ph.D. P

FSI VUT

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

List

4

ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá využitím aditivní technologie Rapid Prototyping pro návrh a výrobu modelu pivní sklenice. Součástí práce je vytvoření reálného 3D modelu pivní sklenice pomocí parametrického programu SolidWorks s následným popisem dostupných technologií Rapid Prototyping. Výroba modelu pivní sklenice bude realizována na 3D tiskárně uPrint s využitím metody Fused Deposition Modeling a porovnána s jinými dostupnými metodami. Klíčová slova Rapid Prototyping, Fused Deposition Modeling, 3D CAD software SolidWorks, moderní technologie, pivní sklenice.

ABSTRACT This bachelor thesis focuses on the use of the additive technology Rapid Prototyping for the design and the production of the beer glass model. The part of this work is to create the real 3D model of the beer glass with the parametric program SolidWorks with the subsequent description of available Rapid Prototyping technologies. Production of the beer glass will be implemented on the 3D printer uPrint with using the Fused Deposition Modeling method and compared with other available methods. Keywords Rapid Prototyping, Fused Deposition Modeling, 3D CAD Software SolidWorks, Modern Technology, Beer Glass.

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE KUČERA, Michal. Využití moderních technologií k návrhu pivní sklenice pro pivovar Starobrno, a.s.. Brno 2012. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Ústav strojírenské technologie. 55 s. 1 příloh. Vedoucí práce Ing. Josef Sedlák, Ph.D.

FSI VUT


List

5

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Využití moderních technologií k návrhu pivní sklenice pro pivovar Starobrno, a.s. vypracoval(a) samostatně s použitím odborné literatury a pramenů, uvedených na seznamu, který tvoří přílohu této práce.

21.5.2012

Michal Kučera

FSI VUT


List

6

PODĚKOVÁNÍ Tímto děkuji Ing. Josefu Sedlákovi, Ph.D. za cenné připomínky a rady při vypracování bakalářské práce. Dále chci poděkovat svým rodičům, že mi studium umožnili a po celou dobu mě v něm podporovali. Velký dík patří i pivovaru Starobrno, a.s. za umožněnou šanci podílet se na projektu nové pivní sklenice.

FSI VUT


List

7

OBSAH ABSTRAKT .......................................................................................................................... 4 PROHLÁŠENÍ....................................................................................................................... 5 PODĚKOVÁNÍ ..................................................................................................................... 6 OBSAH .................................................................................................................................. 7 ÚVOD .................................................................................................................................... 8 1

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU .......................................................................... 9 1.1 Sklenice na desetiprocentní pivo.................................................................................. 9 1.2 Sklenice na jedenáctiprocentní pivo .......................................................................... 10 1.3 Speciální sklenice ...................................................................................................... 11

2

INOVACE A POSTUP MODELOVÁNÍ V PROGRAMU SOLIDWORKS ............. 14 2.1 Program SolidWorks.................................................................................................. 14 2.1.1 Balíčky programu SolidWorks ........................................................................... 14 2.2 Postup vytvoření 3D modelu ..................................................................................... 15 2.3 Pivní sklenice ............................................................................................................. 23

3

POPIS JEDNOTLIVÝCH TECHNIOLOGIÍ RAPID PROTOTYPING .................... 24 3.1 Stereolitografie (SLA) ............................................................................................... 25 3.2 Selective Laser Sintering (SLS) ................................................................................ 27 3.3 Laminated Object Manufacturing (LOM) ................................................................ 30 3.4 Fused Deposition Modeling (FDM) ......................................................................... 33 3.5 Multi Jet Modeling (MJM) ....................................................................................... 36 3.6 Solid Ground Curing (SGC) ..................................................................................... 39

4

POPIS APLIKOVANÉ METODY FUSED DEPOSITION MODELING ................. 41 4.1 Fáze výroby modelu pivní sklenice ........................................................................... 41 4.1.1 Preprocessing ...................................................................................................... 41 4.1.2 Processing ........................................................................................................... 45 4.1.3 Postprocessing .................................................................................................... 47 4.2 Ekonomické srovnání výroby ................................................................................... 49

ZÁVĚR ................................................................................................................................ 50 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ..................................................................................... 51 Seznam použitých symbolů a zkratek .................................................................................. 53 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................. 55

FSI VUT


List

8

ÚVOD Nezvyklé téma této bakalářské práce pro obor strojního inženýrství je zapříčiněno původem autora, jehož předek Bohumil Fabin pracoval přes 33 let jako vrchní sládek a technický ředitel pivovaru Starobrno, a.s.. Proto se autor po získání zkušeností s moderními technologiemi rozhodl je využít a alespoň z části se vydat po jeho stopách a vytvořit tak vlastní návrh pivní sklenice s kladeným důrazem na ergonomii, která by vyhovovala nárokům spotřebitelů. Náplní práce je vytvoření reálného 3D modelu pivní sklenice a samotná výroba modelu aditivní technologií Rapid Prototyping s využitím komerčně dostupné metody Fused Deposition Modeling. K vytvoření reálného 3D modelu bylo využito volně dostupné studentské verze programu SolidWorks, který plně umožňuje vytvoření objemového tělesa a správného nastavení formátu modelu pro 3D tiskárnu uPrint. Hlavními body práce je posouzení současného stavu pivních sklenic, postup vytvoření reálného 3D modelu, popis použité metody Fused Deposition Modeling a popis ostatních technologií Rapid Prototyping.

FSI VUT


List

9

1 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU Současný sortiment pivních sklenic pivovaru Starobrno, a.s. na veškeré druhy točených piv, která se zde vyrábí skýtá standardně čtyři varianty z nichž dvě jsou určeny výhradně pro desetiprocentní pivo, jedna pro jedenáctiprocentní pivo a poslední standardní varianta je využívána jak pro jedenáctiprocentní pivo, tak i pro všechny ostatní běžně vyráběná piva. 1.1 Sklenice na desetiprocentní pivo Pivní sklenice uvedená na Obr. 1.1, která je pro desetiprocentní pivo v České republice nejvíce používaná je paradoxně tou nejméně vhodnou, protože její tvar, který připomíná velmi blízce válec je pro pivo Plzeňského typu naprosto nevhodný. Parametry Sklenice 1 jsou v Tab. 1. Tab. 1.1 Parametry sklenice 1. Objem [l] 0,5

Výška [mm] 186

Průměr hrdla [mm] 74

Průměr podstavy [mm] 62

Obr. 1.1 Sklenice 1.

Sklenice jejímž hlavním rysem je kónický tvar uvedená na Obr. 1.2 je využívaná výhradně pro desetiprocentní pivo, ale lze se s ní setkat u piva lahvového bez ohledu na jeho tip. Je mnohem vhodnější, než první sklenice, protože piva Plzeňského typu nemají tak výrazné aroma, a proto by mělo být ústí sklenice orientováno ke středu. Parametry Sklenice 2 jsou uvedeny v Tab. 1.2. Tab. 1.2 Parametry sklenice 2. Objem [l] 0,5

Výška [mm] 225



FSI VUT


List

10


1.2 Sklenice na jedenáctiprocentní pivo Sklenice 3 uvedená na Obr. 1.3 je pro pivo Plzeňského typu svým tvarem vhodná. Je určena výhradně pro jedenáctiprocentní pivo. Parametry Sklenice 3 jsou uvedeny v Tab. 1.3. Tab. 1.3 Parametry sklenice 3. Objem [l] 0,5

Výška [mm] 218




FSI VUT


List

11

Sklenice 4 uvedená na Obr. 1.4 je ze všech standardních tipů jediná, která je opatřena uchem. Toto ucho je ale spíše vhodné pro ženy, protože málokterý muž je schopen uchopit jej čtyřmi prsty a proto je jeho držení spíše nepohodlné. Je využívána standardně pro jedenáctiprocentní, dvanáctiprocentní a kvasnicové pivo. Parametry Sklenice 3 jsou uvedeny v Tab. 1.4. Tab. 1.4 Parametry sklenice 4. Objem [l] 0,5

Výška [mm] 156




1.3 Speciální sklenice Pro speciální pivo, nebo jen reklamní akci pivovar Starobrno, a.s. často využívá sklenici 4 na Obr. 1.4 s tím, že se pouze změní etiketa jako je tomu u sklenice 5 na Obr. 1.5 a Sklenice 6 na Obr. 1.6. Sklenice 5 je pouze reklamní akcí u příležitosti dne otevřených dveří. Sklenice 6 je speciálně určena na zelené pivo, které je na trhu jediný den v roce a to na Zelený čtvrtek. Parametry Sklenic 5 a 6 jsou uvedeny v Tab. 1.5. Tab. 1.5 Parametry sklenice 5 a 6. Objem Výška [mm] [l] 0,5 156



FSI VUT


List

12



Sklenice 7 uvedená na Obr. 1.7 je opět tip sklenice využívaný čistě při reklamní akci díky svému objemu 0,6 l. Tvarem je pro pivo Plzeňského typu velmi vhodná, ale míra 0,5 l je hluboko pod hrdlem, což je pro běžné používání nevhodné. Parametry Sklenice 7 jsou uvedeny v Tab. 1.6. Tab. 1.6 Parametry sklenice 7. Objem [l] 0,6

Výška [mm] 204



FSI VUT


List

13


Jako poslední je Sklenice 8 uvedená na Obr. 1.8, která byla opět využita při reklamní akci. U této sklenice chci upozornit na její ucho, které má dostatečně velké parametry, aby bylo možné jej pevně chytit. Parametry Sklenice 8 jsou uvedeny v Tab. 1.7. Tab. 1.7 Parametry sklenice 8 Objem [l] 0,5

Výška [mm] 158




FSI VUT


List

14

2 INOVACE A POSTUP MODELOVÁNÍ V PROGRAMU SOLIDWORKS 2.1 Program SolidWorks Historie programu SolidWorks, který je v dnešní době hojně využíván pro rychlou a efektivní tvorbu návrhů zejména ve strojírenském odvětví sahá až do roku 1993, kdy zakladatel Jon Hirschtick spolu s týmem inženýrů začal rozvíjet první 3D CAD technologii s takovým cílem, aby nevyžadovala pro provoz drahý software nebo hardware. V roce 1995 tak vznikla první verze programu SolidWorks, která fungovala v systému Windows a odstartovala tak éru 3D návrhů, která dnes představuje okolo 80% veškeré tvorby a toto číslo se každým rokem zvyšuje. Dnes program SolidWorks nabízí kompletní sadu nástrojů pro tvorbu, simulaci, publikování a správu dat a vysokou produktivitu práce. Všechny tyto inovace umožňují organizacím navrhovat výrobky lépe, rychleji a efektivněji. 2.1.1 Balíčky programu SolidWorks Program SolidWorks nabízí uživatelům, kteří si chtějí zakoupit licenci pro komerční účely standardně 3 balíčky z nichž každý je vhodnější pro různá odvětví. První balíček SolidWorks Prémium, který je ideálním řešením pro inženýra využívajícího široké rozhraní příkazů. SolidWorks Prémium kombinuje schopnosti balíčku SolidWorks Professional s výkonnými simulacemi a pokročilým způsobem návrhu potrubí apod. Tento balíček je pomyslnou vlajkovou lodí programu SolidWorks. Druhý balíček SolidWorks Professional umožňuje maximální produktivitu a staví na schopnostech a přednostech balíčku SolidWorks Standard. Umožňuje realistické vykreslení sofistikované komponenty, čímž je velice vhodný i pro designéry, ale je využívaný ve velké míře i v konstrukčním směru strojírenství. Posledním základním balíčkem je SolidWorks standard umožňující rychlé vytváření 3D součástí, sestav a 2D výkresů, aniž by uživatel musel absolvovat dlouhé školící kurzy. Pro základní dovednosti postačí jen pár hodin hlavně díky tomu, že se jedná o velmi logický a intuitivní program. Tento balíček obsahuje specifické nástroje pro vytváření návrhů plechů, svařenců, různé povrchové úpravy nebo vytváření forem. Pokud nemá uživatel větší nároky, tak je pro něj balíček SolidWorks Standard ideální volba. Program SolidWorks myslí i na studenty, pro které je tu speciální balíček SolidWorks Student Design Kit, který byl použit pro návrh pivní sklenice. Tento balíček tak umožňuje studentům se s prostředím tvorby 3D modelů, sestav, výkresů nebo simulací lépe seznámit a využívat je při studiu i v pozdějším zaměstnání.

FSI VUT


List

15

2.2 Postup vytvoření 3D modelu V této kapitole je podrobně popsán postup vytvoření 3D modelu navržené pivní sklenice. Jako první byla vybrána rovina, na které se vytvořila základní skica, jejíž jednotlivé entity byly vytvořeny pomocí příkazů, jako je Přímka, Obvodová kružnice, Oříznout entity a Inteligentní kóta. Tento krok je uveden na Obr. 2.1.

Obr. 2.1 Základní skica.

Ve druhém kroku bylo pomocí příkazu Přidání rotací vytvořeno základní objemové těleso, u kterého byly všechny ostré hrany zaobleny pomocí příkazu Zaoblit. Tento krok je uveden na Obr. 2.2.

FSI VUT


List

16

Obr. 2.2 Základní objemové těleso.

Ve třetím kroku bylo vytvořeno ucho sklenice. Pro vytvoření tohoto ucha bylo zapotřebí několik vedlejších úkonů, aby bylo přesně definované. Tento krok je uveden na Obr. 2.3. 1. V libovolné rovině ležící na ose základního tělesa byla vytvořena Skica 4 pomocí prvku Splajn a Inteligentní kóta. 2. Pomocí prvku Rovina byla vytvořena Rovina 1. 3. V Rovině 1 byla vytvořena Skica 5 se středem v počátku Skicy 4. 4. Nakonec bylo pomocí prvku Přidání tažení po křivce vytvořeno ucho sklenice, kterému jako dráha slouží Skica 4 a jako průřez Skica 5.

FSI VUT


List

17

Obr. 2.3 Vytvoření ucha.

Ve čtvrtém kroku byly vytvořeny pomyslné obruče, ze kterých by ucho vycházelo a stejně jako při vytvoření ucha i zde je nutné vykonat několik vedlejších úkonů. Tento krok je uveden na Obr. 2.4. 1. Byla vybrána rovina, která rozděluje objemové těleso na dvě symetrické poloviny. 2. V této rovině byla vytvořena Skica 6 pomocí prvků Přímka, Odsadit entity, Převést entity, Oříznout entity a Inteligentní kóta. 3. Pomocí prvku Přidání rotací bylo vytvořeno objemové těleso připomínající obruče, ze kterých vychází ucho sklenice. 4. Jako poslední byly pomocí prvku Zaoblit zaobleny ostré hrany a také bylo zaobleno spojení mezi uchem a obručí.

FSI VUT


List

18

Obr. 2.4 Vytvoření obručí.

V pátém kroku byl dokončen vzhled pivního sudu a nastínění napojení jednotlivých prken. To je na modelu nejsložitější část, která má mnoho návazností. Tento krok je uveden na Obr. 2.5. 1. Vytvoření Roviny 2 pomocí prvku Rovina, která je odkloněna od centrální roviny o 20°. 2. V této Rovině 2 byla nakreslena Skica 7 pomocí prvků Převést entity, Odsadit entity, Přímka, Oříznout entity a Inteligentní kóta. 3. V počátku Skicy 7 byla pomocí prvku Rovina vytvořena Rovina 3 kolmá této skice. 4. V Rovině 3 byla vytvořena Skica 8 pomocí prvků Přímka, Obvodová kružnice, zrcadlit entity, Zaoblit entity a Inteligentní kóta. 5. Byla vytvořena drážka pomocí prvku Odebrat tažením po křivce, kde jako trajektorie sloužila Skica 7 a jako průřez Skica 8.

FSI VUT


List

19

Obr. 2.5 Drážka.

Po vytvoření jedné drážky je nutné vytvořit rovnoměrné rozmístění této drážky po celém povrchu s tím, že v přední části sklenice budou drážky vynechány, aby zde bylo místo pro logo pivovaru. Tento problém byl vyřešen třemi jednoduchými kroky. 1. Bylo vytvořeno kruhové pole v úseku 110°, kde byla drážka rozmístěna celkově 5x. Tento krok je zobrazen na Obr. 2.6. 2. Kruhové pole bylo pomocí prvku Zrcadlit promítnuto na druhou stranu, čímž byl vytvořen souměrný útvar a všechny takto vytvořené drážky byly nakonec pomocí prvku Zaoblit zaobleny o poloměru R = 0,5mm. Tento krok je uveden na Obr. 2.7.

FSI VUT


Obr. 2.6 Kruhové pole.

Obr. 2.7 Zrcadlení a Zaoblení.

List

20

FSI VUT


List

21

Jako poslední krok je nutné označit míru 0,5 litru, která byla určena pomocí programu SolidWorks - kombinací funkcí Skica, Přidání rotací a Fyzikální vlastnosti, kdy byla skica zvětšována nebo zmenšována do té doby, než byl objem přesně 0,5 litru. 1. Byly vytvořeny roviny 4, 5 a 6 pomocí prvku Rovina tak, že jako první byla vytvořena Rovina 4 procházející středem sklenice a natočená oproti ose souměrnosti o 45°. Poté byla vytvořena Rovina 5, která je k Rovině 4 kolmá a prochází jistým bodem sklenice tak, aby byla plně definovaná. Jako poslední vznikla Rovina 6, která je rovnoběžná s Rovinou 5 a je od Roviny 5 odsazena do takové vzdálenosti, aby bylo možné posléze vysunout skicu. 2. V Rovině 6 byla vytvořena pomocí příkazů Přímka, Text a Inteligentní kótování Skica 13 zobrazená na Obr. 2.8 . 3. Skica 6 byla vysunuta po plochu horní obruče za pomocí prvku Přidání vysunutí viz. Obr. 2.8. 4. Poté byla v Rovině 4 viz. Obr. 2.8 vytvořena Skica 14 viz. Obr. 2.9 definující tvar, který bude odříznut. 5. Pomocí prvku Odebrání rotací byl nápis oříznut do požadovaného tvaru. 6. Jako poslední byly všechny ostré hrany zaobleny pomocí prvku Zaoblit viz. Obr. 2.10, kdy byly nejprve vybrány všechny ostré hrany a poté byl zadán rádius zaoblení R = 0,1mm. Tímto krokem tak byl vytvořen konečný tvar pivní sklenice.

Obr. 2.8 Vytvoření popisu sklenice.

FSI VUT


Obr. 2.9 Oříznutí popisu sklenice.

Obr. 2.10 Zaoblení nápisu.

List

22

FSI VUT


List

23

2.3 Pivní sklenice Vlastní návrh sklenice je koncipován jako starý dřevený pivní sud. Jeho jednoduchý tvar a vykreslené detaily dodávají sklenici realistický vzhled. V přední části je vymezeno místo pro logo pivovaru. Hlavní částí sklenice je bezpochyby jeho ucho, které je dostatečné velké tak, aby bylo možno sklenici pevně uchopit čtyřmi prsty a zároveň je jeho velikost úměrná velikosti sklenice. Ucho by nemělo budit nežádoucí pozornost a tvoří tak přirozenou součást sklenice. Dalším velmi důležitým prvkem je míra 0,5 litru je umístěna na spodním okraji horní obruče. Míra je na horní obruči označena nápisem a nachází se v pravo od ucha. Při točení piva tak bude dobře viditelná, protože je sklenice v naprosté většině případů držena levou rukou. Výsledný vzhled pivní sklenice je zobrazen na Obr. 2.11.

Obr. 2.11 Pivní sklenice.

FSI VUT


List

24

3 POPIS JEDNOTLIVÝCH METOD RAPID PROTOTYPING Tato kapitola je věnována podrobnějšímu popisu jednotlivých metod Rapid Prototyping (RP), které jsou běžně využívané v praxi. RP lze definovat, jako skupinu technik používaných při rychlé výrobě modelů, nebo sestav pomocí CAD systému. RP nalezl velké uplatnění při testování tvarů lopatek ve větrném tunelu, vytváření forem a modelů pro odlitky, nebo v případech, kdy má výstupní produkt velmi složité tvary. Výrobek vytvořený metodou RP je jako konečná fáze výroby používán pouze zřídka, protože materiál modelu, nebo sestavy nemá tak dobrou pevnost ani přesnost, jako výrobek, který je vytvořen konvenčními metodami. Výroba kovových prototypů je pomocí technologie RP také možná. V dnešní době je ale velmi obtížná. Kovové součásti velkých výrobních sérií nebo jednoduché objekty jsou vyráběny tradičními konvenčními způsoby z úsporných důvodů. Technologie jde vývojem dopředu a i ceny jednotlivých technologií se snižují, což by mohlo vést k vyrovnání poměru součástí vyrobených konvenční cestou a součástí vytvořených technologií RP [5,6]. Základní princip techlologie RP je možné shrnout do několika bodů, kterými jsou: •

V některém z CAD systému je vytvořen 3D model, který je poté převeden do formátu *.stl. Při převodu do formátu *.stl je možné nastavit rozlišení tak, aby byl minimalizován schodovitý tvar.

•

Tiskárnou RP je vytvořen model rozdělený do jednotlivých vrstev.

•

Jednotlivé vrstvy modelu a podpor jsou RP tiskárnou nanášeny postupně na sebe. Tento děj je opakován až do té doby, něž je model kompletně vytvořen.

•

Všechny podpory jsou odstraněny a povrch modelu je možné upravit např. leštěním, nebo nastříkáním.

Nejčastěji komerčně využívanými technologiemi, které budou posléze detailně popsány jsou: •

Stereolitografie (SLA),

•

Selective Laser Sintering (SLS),

•

Laminated Object Manufacturing (LOM),

•

Fused Deposition Modeling (FDM),

•

Multi Jet Modeling (MJM),

•

Solid Ground Curing (SGC).

FSI VUT


List

25

3.1 Stereolitografie (SLA) SLA je technologie, jež byla patentovaná v roce 1986 firmou 3D Systems Valencie, Kalifornie, USA. Stála tak na počátku revoluce v průmyslu, kterou způsobil RP. Vytvoření 3D modelu je založeno na principu tekutého fotosenzitivního polymeru, který je ihned vytvrzen při kontaktu s ultrafialovým zářením. Laser vyzařující ultrafialové záření je tak veden přes optiku na fotosenzitivní polymer, kde obkresluje tvar tvořeného modelu. Tloušťka jedné vrstvy je přibližně 0,1 mm. Cenové relace této technologie nepatří k nejúspornějším. Cena samotného fotopolymeru se pohybuje v rozmezí $ 300 – $ 500 a cena samotného stroje se pohybuje okolo $ 500 000. Na Obr. 3.1 je zobrazeno zjednodušené schéma zařízení využívající technologii SLA [4,5].

Obr. 3.1 Schéma technologie SLA [2].

Výhody: •

krátká doba pro výrobu prototypu,

•

schopnost vytvořit jakýkoli tvar,

•

možnost použití libovolného CAD systému,

•

minimalizace chyby způsobené lidským faktorem,

•

velká pevnost výrobku.

Nevýhody: •

vysoké náklady,

•

omezení výroby menších součástí,

•

možná toxicita pryskyřice.

FSI VUT


List

26

SLA Výrobní tiskárna firmy 3D SYSTEMS zobrazená na Obr. 3.2 vytváří přesné díly z 3D CAD dat bez nástrojů tím, že mění tekuté materiály a kompozity do pevných průřezů, vrstvu po vrstvě, pomocí ultrafialového záření. Tiskárna umožňuje vytvořit modely o výšce až 1524 mm. [1]

Obr. 3.2 3D tiskárna iPro 9000 XL [1].

Základní parametry 3D tiskárny iPro 9000 XL [1]: •

rozměry tiskárny: 2120 mm x 2200 mm x 2280 mm,

•

hmotnost tiskárny: 2404 kg,

•

maximální rozměry dílu: 1500mm x 750mm x 550 mm,

•

maximální hmotnost dílu: 150 kg,

•

vlnová délka: 354,7 nm,

•

tloušťka vrstvy: 0,05 mm – 0,15 mm,

•

pracovní teplota: 20 – 26 ºC.

Na Obr. 3.3 je zobrazen příklad výrobku vytvořeného technologií SLA. Jedná se o model čelní masky automobilu.

FSI VUT


List

27

Obr. 3.3 Příklad výrobku vytvořeného technologií SLA [1].

3.2 Selective Laser Sintering (SLS) Technologie SLS vytváří díly přímo z 3D CAD modelu vrstvu po vrstvě podobně jako technologie SLA, ale spíše než kapalná pryskyřice je používán prášek. CO2 laser vyzařuje tepelný paprsek využívající infračervené záření. Tento paprsek opisuje tvar kontury přes nanesenou vrstvu jemného tavného prášku. Laser tak zvyšuje teplotu prášku a dochází tak ke slinování, což je svařování bez tavení. Aby mohla být vytvořena další úroveň, tak se musí píst posunout směrem dolů o velikost jedné vrstvy. Pomocí válečku je dodáván prášek pro další vrstvy. Tento proces se opakuje do dokončení modelu. Výrobky mohou být plně funkční a mohou obsahovat díly, jako jsou panty nebo různé rotační součásti. SLS má k dispozici širokou škálu materiálů. SLS polyamid umožňuje výrobu plně funkčních prototypů s vysokou pevností. SLS Glass Filled Nylon (GF) je vhodný díky své vysoké tepelné odolnosti a houževnatosti pro prototypy. Schéma popisující technologii SLS je zobrazeno na Obr. 3.4 [7,8].

FSI VUT


Obr. 3.4 Schéma technologie SLS [9].

Výhody: •

model neobsahuje pevné podpory,

•

široké spektrum materiálů,

•

vysoká rychlost tisku.

Nevýhody: •

pórovitost modelu,

•

nutnost výkonného laserového zdroje,

•

nebezpečí rozptýlení prášku,

•

drsný povrch podpor,

•

každá tiskárna může pracovat pouze s jedním druhem prášku.

List

28

FSI VUT


List

29

Na Obr. 3.5 je zobrazena 3D tiskárna využívající technologii SLS vyrobená firmou Electro Optical Systems. Její parametry jsou [11]: •

stavební rychlost: 2500 cm3/h,

•

maximální velikost modelu: 720 mm x 380 mm x 380 mm,

•

tloušťka vrstvy: 0,1mm – 0,5 mm,

•

rychlost spékání: až 7 m/s,

•

laser: CO2.

Obr. 3.5 3D tiskárna EOSINT 750 využívající technologii SLS [11].

Na Obr. 3.6 je zobrazen příklad výrobku vytvořeného technologií SLS.

FSI VUT


List

30

Ob 3.6 Model vytvořený technologií SLS [12]. Obr.

3.3 Laminated Object ject Manufacturing (LOM) V průběhu let vzniklo klo několik ně variant této technologie. V prvotní otní verzi ve jsou příčné řezy (profily) z papíru, nebo ebo jiného jin materiálu. Papír je odvíjen z role do zásobníku zás a je vázán na předchozí vrstvu pomocí mocí zahřátého válečku, který taví plastový ý povrch pov na spodní straně papíru. Jednotlivé profily profi zkoumá optika pracující v souřadném adném systému XY. Po dokončení všech vrstev stev je přebytečný papír odříznut a sběrový papír apír je natočen na navíjecí roli. Negativní tvar modelu model musí být poté odstraněn pomocí CO2 laseru. laseru Obecně lze říci, že povrch, povrc přesnost a stabilita papírového objektu ektu nejsou n tak dobré jako u materiálů jiných metod PR, nicméně náklady na materiál jsou velmi nízké a objekty mají vzhled dřeva a mohou ou být bý zpracovány stejným způsobem. Takto o vyrobené vyro modely mohou být použity např. jako ko modely mo do pískových forem. Zatímco technologiee byla úspěšná, v některých aplikacích byla vytlače ytlačena jinými metodami. Provoz hlavního amerického americ komerčního poskytovatele laserový serových systémů LOM, Helisys, byl ukončen v roce ro 2000, avšak produkty společnosti se stále stál prodávají a postačí uspokojit zákaznickou kou komunitu. ko Výroba společnosti Solido 3D byla by ukončena v roce 2011 a Kira má pouze uze malý m prodejní úspěch. Schéma technologie gie LOM LO je zobrazeno na Obr. 3.7 [7].

FSI VUT


Obr. 3.7 Schéma technologie LOM [13].

Výhody: •

levné,

•

vysoká produktivita,

•

nevytváří podpory.

Nevýhody: •

přesnost,

•

kvalita povrchu,

•

stabilita modelu,

•

potřebný výkonný laser,

•

nutnost odstraňování přebytečného papíru.

List

31

FSI VUT


List

32

Na Obr. 3.8 je zobrazena 3D tiskárna využívající technologii LOM vyrobená firmou Helisys. Její parametry jsou [15]: •


•

maximální rozměry výrobku: 813 mm x 559 mm x 508 mm,

•

vyrobená v roce: 1998,

•

laser vyměněn v roce: 2004,

•

systém ovládání: Windows 3.1,

•

licence: LOMSlice TM licence,

•

laser: CO2.

Obr. 3.8 3D tiskárna LOM 2030H využívající technologií LOM [15].

Na Obr. 3.9 je zobrazen příklad výrobku vytvořeného technologií LOM.

FSI VUT


List

33

Obr. 3.9 Příklad výrobku vytvořeného technologií LOM [14].

3.4 Fused Deposition Modeling (FDM) FDM byl vyvinut v roce 1980 firmou Stratasys Eden Prairie, Minnesota. V tomto procesu je plastový nebo voskový materiál vytlačován přes trysku, čímž vznikají jednotlivé vrstvy vygenerované pomocí počítače, kterými je tvořen výsledný model. Materiál je obvykle dodáván ve formě vlákna, ale některá nastavení používají plastové kuličky dodávané z násypového zásobníku. Tryska obsahuje odporová topná tělesa, která udržují plast při teplotě těsně nad jeho bodem tání, který je 293 °C tak, že je snadno nanášen přes trysky a tvoří vrstvu nanášeného materiálu. Plast je vytvrzen ihned po vytlačení z trysky, jakmile je vrstva nanesena. Poté se základna posune směrem dolů o velikost jedné vrstvy. Tento postup se opakuje až do konečného tvaru výsledného modelu. Tloušťka vrstvy a svislá rozměrová přesnost je určena průměrem extrudéru, který se pohybuje od 0,330 mm až do 0,127 mm. V rovině X, Y lze dosáhnout tloušťky vrstvy až 0,0254 mm. K dispozici je řada materiálů z nichž nejpoužívanější jsou ABS plasty, polyamid, polykarbonát, polyetylen, polypropylen a licí vosk. Modely vytvořené z ABS plastu dosahují maximálních rozměrů až 585 mm x 483 mm x 858 mm a max. rozměry modelů vytvořených z polykarbonátu jsou 356 mm x 407 mm x 407 mm. Rozměrové tolerance v rovině X, Y jsou ± 0,0508 mm a ve směru kolmém na rovinu X,Y je tolerance ± 0,0508 mm. Tloušťka jedné vrstvy je standardně 0,254 mm a minimální tloušťka stěny je 0,508 mm. na Obr. 3.10 je zobrazeno schéma technologie FDM [10,16].

FSI VUT


Obr. 3.10 Schéma technologie FDM [3].

Výhody: •

široká škála materiálů,

•

nulové škodlivé emise,

•

levné,

•

možnost vytvoření plně funkční sestavy.

Nevýhody: •

různé mechanické vlastnosti v různých směrech,

•

nutnost odstraňování podpor.

List

34

FSI VUT


List

35

Na Obr. 3.11 je zobrazena 3D tiskárna uPrint využívající technologii FDM. Její parametry jsou [17]: •


•

maximální rozměry výrobku: 203 mm x 152 mm x 252 mm,

•

tloušťka vrstvy: 0,254 mm,

•

rychlost tisku: 20 cm3/h,

•

cena tiskárny: 12 000 €,

•

teplota uvnitř tiskárny: 73°C,

•

výrobce: Dimension,

•

váha s jedním zásobníkem: 76 kg,

•

váha se dvěma zásobníky: 94 kg,

•

počítačová síť: TCP/IP 10/100 base T connection.

Obr. 3.11 3D tiskárna uPrint využívající technologii FDM.

Na Obr. 3.12 je zobrazen příklad výrobku vytvořeného technologií FDM.

FSI VUT


List

36

Obr. 3.12 Příklad výrobku vytvořeného technologií FDM [18].

3.5 Multi Jet Modeling (MJM) MJM je jednou z lepších verzí 3D tisku. Tato technologie je unikátní v tom , že používá velké tiskové hlavy, které umožňují pokryt celou jednu vrstvu nejednou. Výhodou technologie je rychlé vytvoření dílu nezávislé na jeho velikosti a množství. To znamená, že pokud bude vyráběna jedna součást nebo deset součástí, tak všechny budou vyrobeny za mnohem kratší dobu, než kdyby byly tisknuty samostatně. MJM také využívá fázové změny materiálu, což zajišťuje vysokou přesnost a preciznost. Jakmile se materiál dostane z ohřívané trysky na základní desku, tak okamžitě ztuhne. Podpůrné struktury jsou generovány automaticky. Jako materiál nosných konstrukcí je využíván vosk, který je ideální v tom , že má mnohem nižší teplotu tání než hlavní tištěná část a proto se velice snadno taví. Tento způsob odstraňování podpor umožňuje vytvořit velmi složité a jemné aplikace. V závislosti na výběru materiálu nachází MJM použití v oblastech, kde je vyžadována vysoká přesnost, dlouhá životnost a hmotnostně podobné prototypy. Na Obr. 3.13 je zobrazeno schéma metody MJM [21].

FSI VUT


Obr. 3.13 Schéma technologie MJM [21].

Výhody: •

dobrá tvarová stálost,

•

model může být upraven strojově,

•

žádné geometrické omezení,

•

velké detaily (tloušťka vrstvy 0,1 mm),

•

výborná kvalita povrchu,

•

krátká doba výroby,

•

tvarová složitost nemá vliv na cenu modelu.

Nevýhody: •

různé mechanické vlastnosti v různých směrech,

•

nutnost odstraňování podpor.

List

37

FSI VUT


List

38

Na Obr. 3.14 je zobrazena 3D tiskárna firmy InVision využívající technologii MJM s následujícími parametry [20] : •

maximální velikost modelu: 298 mm x 185 mm x 203 mm,

•

rozlišení: 328 DPI x 328 DPI x 606 DPI,

•

tloušťka vrstvy: 0,04 mm,

•

stavební materiál modelu: akrylová pryskyřice,

•

materiál podpor: termopolymer na bázi parafinu,

•

teplota tání podpor: 70 °C,

•

stavební rychlost ve směru osy Z : 5 mm/h.

Obr. 3.14 3D tiskárna využívající technologii MJM [20].

Na Obr. 3.14 jsou zobrazeny příklady výrobků vytvořených technologií MJM.

FSI VUT


List

39

Obr. 3.14 Výrobek vytvořený technologií MJM [22].

3.6 Solid Ground Curing (SGC) SGC byl vynalezen a vyvinut firmou Cubital Inc. of Israel. SGC proces využívá fotosenzitivní pryskyřice nanášené ve vrstvách, jako je tomu u SLA. Rozdíl je v tom, že díky vysoké propustnosti materiálu tvrdne celá vrstva fotosenzitivní pryskyřice najednou a tím je dosaženo vysoké produktivity. Celý tento proces lze shrnout do několika bodů [5,19,23]. 1. Vytvoření 3D modelu pomocí některého z CAD softwarů. 2. 3D model je rozdělen do řezů, které se svou tloušťkou rovnají velikosti jedné vrstvy. 3. Tiskárna nanáší podporu ve formě negativního tvaru modelu a zároveň vrstvu fotosenzitivní pryskyřice, která je osvícena ultrafialovým světlem pouze uvnitř podpory. Zbylá tekutá fotosenzitivní pryskyřice je odsávána pryč. Volný prostor je poté vyplněn voskem. 4. Horní plocha nanesené vrstvy je opracována do požadované výšky frézovací hlavou, aby mohla být nanesena další vrstva. 5. Vosk je odstraněn pomocí kyseliny citrónové. Na Obr. 3.15 je zobrazeno jednoduché schéma technologie SGC.

FSI VUT


Obr. 3.15 Schéma technologie SGC [5].

Výhody: •

model je stavěn bez použití pevných podpor,

•

žádné poškozené vrstvy,

•

vysoká produktivita,

•

možnost vytvořit složité tvary.

Nevýhody: •

výkonný zdroj UV záření,

•

nutnost odstraňování vosku,

•

mále množství materiálů použitelných pro model,

•

vysoké náklady.

Na Obr. 3.16 je zobrazen příklad výrobku vytvořeného technologií SGC.

List

40

FSI VUT


List

41

Obr. 3.16 Příklad výrobku vytvořeného technologií SGC [23].

4 POPIS APLIKOVANÉ METODY FUSED DEPOSITION MODELING V této kapitole budou detailně rozebrány jednotlivé úseky vytvoření reálného 3D modelu využitím technologie FDM. 4.1 Fáze výroby modelu pivní sklenice Po vytvoření 3D modelu pivní sklenice pomocí některého z CAD softwarů a uložení do správného formátu dochází k samotné výrobě. Výroba pomocí technologie FDM se skládá ze tří kroků, kterými jsou: •

preprocessing,

•

processing,

•

postprocessing.

Všechny tyto stádia výroby budou detailně rozebrány v následujících kapitolách. 4.1.1 Preprocessing Do tohoto stádia výroby přichází model ve formátu *.stl. Tento formát již podporuje software CatalystEX, pomocí kterého budou zadány všechny potřebné parametry pro 3D tiskárnu uPrint zobrazenou na Obr. 3.11. Náhled na základní plochu programu CatalystEX je zobrazen na Obr. 4.1.

FSI VUT


List

42

Obr. 4.1 Základní plocha softwaru CatalystEX.

V prvním kroku je do softwaru CatalystEX vložen model. Tomuto modelu jsou následně nastaveny základní parametry tisku, jako je tloušťka vrstvy, jednotky, měřítko, počet kopií, nebo typ podpor. Tento pohled je zobrazen na Obr. 4.2.

Obr. 4.2 Vložení modelu a nastavení základních parametrů tisku.

FSI VUT


List

43

Ve druhém kroku je nutné model pootočit tak, aby byl při tisku v nejvýhodnější poloze. Tento krok je zobrazen na Obr. 4.3.

Obr. 4.3 Úprava a orientace modelu.

Ve třetím kroku je vypočítán celkový objem stavebního a podpůrného materiálu. Zároveň je vygenerován základní pohled na model včetně podpor. Podpory jsou rozmístěny pouze na těch místech, kde hrozí zhroucení modelu. Tento krok je zobrazen na Obr. 4.4.

Obr. 4.4 Zobrazení modelu včetně podpor.

FSI VUT


List

44

Půdorysný pohled třetího kroku je zobrazen na Obr. 4.5.

Obr. 4.5 Půdorysný náhled třetího kroku.

Ve čtvrtém kroku je model rozdělen do jednotlivých vrstev. Velikost jedné vrstvy byla již nastavena a její velikost je 0,254 mm což znamená, že model obsahuje 536 vrstev. Tento pohled je zobrazen na Obr. 4.6

Obr. 4.6 Rozvrstvení modelu.

FSI VUT


List

45

V pátém kroku je určena přesná poloha modelu na základní desce. Poté stačí potvrdit příkaz Print a tisk je připraven ke spuštění. Tento krok je zobrazen na Obr. 4.7.

Obr. 4.7 Ustavení modelu.

V šestém kroku je nutné na 3D tikárně uPrint zobrazené na Obr. 3.11 stisknout tlačítko Print a tím je tisk zahájen. 4.1.2 Processing Processing pod sebou skrývá samotnou fázi vytisknutí modelu. Tisk probíhal na 3D tiskárně uPrint zobrazené na Obr. 3.11. Celková doba tisku byla 15 h. 22 min. Teplota uvnitř tiskárny se pohybovala okolo 73 °C. Při tisku bylo spotřebováno 214,48 cm3 materiálu modelu a 60,33 cm3 materiálů podpor. Průběh tisku je zobrazen na Obr. 4.8.

FSI VUT


List

46

Obr. 4.8 Tisk pivní sklenice.

Po dokončení tisku byl model nechán v tiskárně, aby jeho teplota klesla na pokojovou z důvodů vnitřních pnutí a smrštění při chladnutí. Smrštění pro součásti do 100 mm se pohybuje okolo 0,1 mm a pro součástí přesahující svou velikostí 100 mm je 0,2 mm. Pohled na model po dokončení tisku je zobrazen na Obr. 4.9. Samotný model má barvu slonové kosti a podpory jsou černé. Celý vytisknutý díl leží na černé základní podložce.

Obr. 4.9 Model na základní podložce.

FSI VUT


List

47

4.1.3 Postprocessing V poslední fázi byly postupně odstraněny podpory. Nejdříve mechanickou cestou tak, že byla odlomením odstraněna základní deska a poté jednotlivé kousky podpor. Odlamování je poměrně nebezpečné, protože malé odletující kousky mohou zasáhnout oči a proto byly použity pracovní brýle pro ochranu zraku. Po dokončení mechanického odstranění podpor byl model již téměř dokončen. Poslední nepatrné zbytky podpor byly odstraněny chemickou cestou. Celý model byl ponořen do roztoku na bázi hydroxidu sodného, který byl připraven nasypáním určitého množství prášku do vody. Tento prášek je dodáván přímo firmou Stratasys. 1 balení tohoto prášku vystačí na 42 l vody. Balení prášku je zobrazeno na Obr. 4.10 a model při vyplavování zbytků podpor je zobrazen na Obr. 4.11.

Obr. 4.10 Balení prášku dodaného firmou Stratasys.

FSI VUT


List

Obr. 4.11 Průběh vyplavování zbytku podpůrného materiálu.

Na Obr. 4.12 je zobrazen výsledný model vyrobený technologií FDM v měřítku 1:1.

Obr. 4.12 Konečný vzhled modelu.

48

FSI VUT


List

49

4.2 Ekonomické srovnání výroby Pro možnost srovnání ceny při výrobě jednoho modelu pivní sklenice byly kontaktovány některé podniky využívající převážně metodu FDM. Je zde ale zastoupena i technologie SLS. Celý přehled je zobrazen v Tab. 4.1. Tab. 4.1 Cenový přehled. Firma

Technologie

Cena při výrobě 1 modelu

VUT - FSI HM model MCAE systems 3D tiskárna Syscae

FDM FDM FDM FDM SLS

2000 Kč 3216 Kč 5000 Kč 2600 Kč 16500 Kč

Z Tab. 4.1 je vidět, že metoda FDM je při výrobě jednoho modelu nesrovnatelně levnější. V případě, že by bylo vytvořeno technologií SLS 6 kusů, což je množství, které by se vešlo na 1 platformu, tak by se cena jednoho modelu pohybovala okolo 5800 Kč. Při výrobě metodou SLS by byl model vyroben z čistého polyamidu.

FSI VUT


List

50

ZÁVĚR Produktivita výroby modelů pomocí technologie Rapid Prototyping každým rokem roste. Je to zejména díky zvyšující se výkonnosti 3D tiskáren, kvalitě použitých materiálů a rychlosti výroby. V dnešní době je tak technologie Rapid Prototyping schopna vytvářet modely, které jsou svojí kvalitou, pořizovací cenou, rychlostí výroby a mechanickými vlastnostmi schopny konkurovat modelům vytvořenými konvenčními metodami, mezi které patří například soustružení nebo frézování. Bakalářská práce byla zaměřena na výrobu modelu pivní sklenice navržené pro pivovar Starobrno a.s. za pomocí komerčně dostupné technologie Fused Deposition Modeling. Dále obsahuje popis vybraných metod technologie Rapid Prototyping a je zde nastíněna cenová relace výroby jednoho modelu u oslovených firem. Při vypracování této práce bylo dosaženo následujících výsledků: •

pomocí programu SolidWorks byl vytvořen 3D model pivní sklenice, který je svými parametry a ergonomií vhodný pro bežná použití,

•

pomocí 3D tiskárny uPrint a komerčně dostupné technologie Fused Deposition Modeling byl vytisknut reálný model pivní sklenice v měřítku 1:1,

•

prozkoumáním cenové relace výroby molelů pomocí komerčně dostupné technologie Fused Deposition Modeling s ostatními technologiemi bylo zjištěno, že jde o technologii patřící mezi cenově dostupnější,

•

3.5.2012 byl model představen v pivovaru Starobrno, a.s. a porovnán se dvěma dalšími možnými kandidáty na design nové pivní sklenice.

Byly splněny všechny vytyčené cíle Bakalářské práce.

FSI VUT


List

51

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 1. 3D SYSTEMS CORPORATION. 3D printers. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://production3dprinters.com/sla/ipro-9000-xl-sla-production-printer. 2. SCHNEIDER PROTOTYPING. Rapid Prototyping - Stereolitografie. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.schneider-prototyping.de/index.php?id=180. 3. MECHANICAL ENGINEERING. Fused Deposition Modeling. [online]. [vid. 201204-10]. http://www.mechanicalengineeringblog.com/1408-rapid-prototyping-historyprototyping-technologies/. 4. WILLIAM PALM. Stereolitography. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.mne.psu.edu/lamancusa/rapidpro/primer/chapter2.htm#whatis. 5. EFUNDA. Rapid Prototyping – Stereolitography – Solid Ground Curing. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.efunda.com. 6. Stereolitography.com. Rapid Prototyping. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.stereolithography.com/about-us.php. 7. Additive3d.com. Selective Laser Sintering – Laminated Object Manufacturing. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.additive3d.com. 8. ARPTECH – PROTOTYPING SERVICE. Selective Laser Sintering from arptech. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.arptech.com.au/services/slsrv.htm. 9. JOHN HARPER. Selective Laser Sintering. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.jharper.demon.co.uk/rptc01.htm. 10. Custompart.net. Fused Deposition Modeling. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.custompartnet.com/wu/fused-deposition-modeling. 11. EOS GmbH. 3D printer EOSINT 750. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.eos.info/fileadmin/user_upload/downloads_presse/pdf_files/Systemdatenbl att_S750_e.pdf. 12. Andreasbastian.com. Selective Laser Sintering. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.andreasbastian.com/3dp/3dp.html. 13. RPC - MILWAUKEE SCHOOL OF ENGINEERING. Laminated Object Manufacturing. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.rpc.msoe.edu/ machines_lom.php. 14. TEDATA. Laminated Object Manufacturing. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.tedata.com/3232.0.html. 15. MULTISTATION SA. 3D printer LOM 2030H. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.multistation.com/fr/spip.php?page=impression-article&id_article=445. 16. 3D QUICKPARTS. 3D Systems Company - Fused Deposition Modeling. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.quickparts.com/LowVolumePrototypes/ FDM.aspx. 17. MCAE Systems s.r.o. Česká republika. Fused Deposition Modeling. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.mcae.cz/dimension-uprint.

FSI VUT


List

52

18. Engineering University of Missouri. Fused Deposition Modeling. [online]. [vid. 201204-10]. Dostupné z: http://engineering.missouri.edu/2011/08/mizzou-engineeringoffers-full-service-rapid-prototype-facility-for-student-campus-and-outside-use/. 19. Robo-hyperlink.cz. Solid Ground Curing. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://robo.hyperlink.cz/rapid/index.html. 20. TurkCADCAM.net. 3D Printer - Multi Jet Modeling. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.turkcadcam.net/rapor/otoinsa/tek-harc-yigma-puskurterek. html. 21. 3D LABS. Multi Jet Modeling. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.3d-labs.de/de/produkte/multijet-modeling-mjm. 22. GOETTGEN MEDIA. Schmuck portal - Multi Jet Modeling. [online]. [vid. 2012-0410]. Dostupné z: http://www.goettgen.de/fz/faszination-%E2%80%93-multi-jetmodeling-1240419669. 23. ITCua Beta. 3D printing - Solid Ground Curing. [online]. [vid. 2012-04-10]. Dostupné z: http://itc.ua/articles/3d-printing_pechat_ili_skulptura_26028/.

FSI VUT


List

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK Zkratka

Jednotka

Popis

2D

[-]

Dvoudimenzionální

3D

[-]

Trojdimenzionální

ABS

[-]

Acrylonitril Butadien Styren

CAD

[-]

Computer Aider Design

DPI

[-]

Dots Per Inch

FDM

[-]

Fused Deposition Modeling

LOM

[-]

Laminated Object modeling

MJM

[-]

Multi Jet Modeling

RP

[-]

Rapid Prototyping

SGC

[-]

Solid Ground Curing

SLA

[-]

Stereolitografie

SLS

[-]

Selective Laser Sintering

UV

[-]

Ultrafialové

*.stl

[-]

Datový formát pro technologii RP

a.s.

[-]

Akciová společnost

např.

[-]

Například

53

FSI VUT


List

Symbol

Jednotka

Popis

%

[-]

Procento

°

[-]

Stupeň

°C

[-]

Stupeň Celsia

€

[-]

Euro

$

[-]

Dollar

CO2

[-]

Oxid uhličitý

Kč

[-]

Koruna česká

cm3

[-]

Centimetr krychlový

cm3/h

[-]

Centimetr krychlový za hodinu

kg

[-]

Kilogram

l

[-]

Litr

m/s

[-]

Metr za sekundu

mm

[-]

Milimetr

mm/h

[-]

Milimetr za hodinu

nm

[-]

Nanometr

54

FSI VUT


SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1

Vyjádření pivovaru Starobrno, a.s.

List

55

PŘÍLOHA 1 Vyjádření pivovaru Starobrno, a.s. Návrh pivní sklenice Michala Kučery je pro Starobrno zajímavý, protože v prvním řade navazuje na tradici značky a regionu. Další výhody návrhu sklenice spočívají v podobě praktického ucha a umístnění míry 0,5 litrů na spodním okraji horní obruče. V současné době pracujeme na uvedení nových designů sklenic Starobrna, přičemž jeden z návrhů designů je obdobný s návrhem Michala Kučery. Pro návaznost na tradici i samotný design hodnotíme předložený návrh pivní sklenice pro pivovar Starobrno, a.s. pozitivně.

Mária Paulovičová Junior Brand Manager Marketing HEINEKEN Česká republika, a.s. E M

[email protected] +420 724 667 839

FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 4

Recommend Documents