ÚVOD. Otázka co je vědění má zvláštní charakter, při jejím řešení se ukazuje nejprve, že tomu, co je. Rozumíme ale pouze nevýslovně, nereflektovaně

Petr Adámek

CO JE VĚDĚNÍ ANEB CESTA ZA VLČÍMI DĚTMI

3. Filosofie poznání


ÚVOD • Otázka ‘co je vědění’ má zvláštní charakter, při jejím řešení se ukazuje nejprve, že tomu, co je vědění, již vždy nějak rozumíme. • Rozumíme ale pouze nevýslovně, nereflektovaně (podobně jako sv. Augustin ví mlčky, co je čas, ale neví, jak ho vysvětlit). • Toto rozumění vystupuje na povrch zvláště v každodenně užívaných formulacích typu „nevím“, „není mi to jasné“ apod. 2


• Při reflexi na situace, v nichž obvykle užíváme tyto formulace, se ukazuje, že disponujeme vždy předem jistým věděním ohledně toho, čeho se takové situace týkají. • Toto vědění označujeme technicky jako předvědění. • Předvědění se ukazuje být první, a potud neúplnou, „odpovědí“ při řešení otázky ‘co je vědění’. (Další „odpovědi“ viz níže 3.2, 3.3.). • Ukažme si ho proto plastičtěji na příkladech 3

Průvodce tématem filosofie poznání - 1. část 3.1 PŘEDVĚDĚNÍ 3.2 POŽADAVKY NA VĚDĚNÍ 3.3 ZPŮSOB ODŮVODNĚNÍ PRAVDY (RESP.VĚDĚNÍ) 3.4 UKÁZKY DALŠÍCH TEXTŮ 4

3.1 PŘEDVĚDĚNÍ

ROZBOR DVOU PŘÍKLADŮ PŘEDVĚDĚNÍ • Předvědění umožňuje vyvstání i řešení nejasné situace ohledně toho, zda něco je nějaké (zda člověk přede mnou je žena či muž). • Příklad situace v metru.

• Předvědění umožňuje vyvstání i řešení nejasné situace ohledně toho, co něco je (zda to přede mnou je člověk či duch či...). • Ukázka textu z příběhu Rev.Singha. 5

3.1 PŘEDVĚDĚNÍ

• Shrnuto: Vědět nereflektovaně něco jako něco a očekávat toto něco jako nějaké je vždy nutně zároveň • věděním hranic, za nimiž již přestává být něco něčím nebo nějakým (člověk člověkem; vlk vlkem; žena ženou) a • věděním možných způsobů, jak by se dala vyvstalá nejasnost překonat.

• Předvědění je tak primárně věděním toho, jak spolu věci souvisí. 6

3.1 PŘEDVĚDĚNÍ

PŮVOD A DOSAH PŘEDVĚDĚNÍ • Základ předvědění získáváme vrůstáním do věcných souvislostí blízkého okolí (domov, rodina). • Tento všem společný základ se mimoděčně prohlubuje pobýváním v dalších skupinách (škola, zaměstnání), příp. vědomě vlastní specializací, vlastním zájmem o nějakou oblast. • Ať už mám vlastním zájmem jakkoli prohloubené předvědění, v některých nekaždodenních situacích samo o sobě nedostačuje. 7

3.1 PŘEDVĚDĚNÍ

• Musíme rozlišit situace: a) kdy naším cílem není samo řešení, ale praktický užitek; řešení je již vpodstatě dáno mimo nás, problém se spíše přesouvá na otázku, jak se k němu efektivně dostat • označujeme je jako „praktický přístup k nejasné situaci“

b) kdy naším cílem je dosáhnout vědění bez ohledu na praktický zájem • označujeme je jako „teoretický přístup k nejasné

situaci“.

8

3.1 PŘEDVĚDĚNÍ

PRAKTICKÝ PŘÍSTUP K NEJASNÉ SITUACI NEBOLI CESTA K UŽITKU • K vyřešení těchto situací postačuje předvědění vedené nějakým praktickým zájmem. • Úspěch řešení závisí na mé praktické inteligenci. • Motivem našeho snažení nebývá dosažení samotného vědění, nýbrž dosažení nějakého praktického zájmu, resp. užitku.. • Dosažení případného výslovného vědění mne zajímá jen natolik, nakolik slouží k uspokojení mého praktického zájmu. 9


3.2 POŽADAVKY NA VĚDĚNÍ

TEORETICKÝ PŘÍSTUP K NEJASNÉ SITUACI NEBOLI CESTA K VĚDĚNÍ VYŽADUJE OD JEDINCE • Výslovný a trvalý zájem o pravdu (o vědění, o skutečnost) bez ohledu na užitek. • Schopnost rozlišit mezi skutečností a klamem, pravdou a nepravdou. • Nutnost odůvodnit rozlišení skutečnosti a klamu, pravdy a nepravdy. • Vzájemná spjatost zájmu, vytrvalosti, soustředění a znalosti „terminologie“. 11


ROZDÍL PRAKTICKÉHO A TEORETICKÉHO PŘÍSTUPU • Při získávání pravdy (vědění) musejí ustoupit do pozadí všechny jiné zájmy kromě úsilí o poznání pravdy. • V praktickém přístupu se lidé mnohdy domnívají, že věci jsou takové, jak se o nich vyjadřují a mohou pak považovat za pravdivé mnohé, co pravdivé být nemusí (a nenapadne je, že by tomu mohlo být jinak).

12


• Setrvávání jen v praktickém přístupu při řešení některých nekaždodenních situací může mít závažné negativní důsledky pro druhé. • Za takovým setrváváním se často mohou skrývat různé osobní zájmy, které zkreslují pohled na skutečnost, aniž to musí jednající prohlédnout.

13


3.3 ZPŮSOB ODŮVODNĚNÍ PRAVDY (RESP.VĚDĚNÍ)

PŘÍMÉ ODŮVODNĚNÍ • poukazem na přítomné zakoušení. • Poukazovaná zkušenost musí být přístupná vnějším smyslům. • Mnohdy je třeba se na tomto ověření vědění shodnout. • Shoda je pak považována za pravdu, i když jí být nemusí. 15


NEPŘÍMÉ ODŮVODNĚNÍ • odvolání na něčí výroky (kupř. na svědectví někoho, komu důvěřuji) • odvolání na logickou souvislost výroků

• odůvodnění v běžném životě • odůvodnění smysly • nebo tvrzení různých „autorit“ • tato tvrzení nevylučují omyl 16


• odůvodnění v jiných oblastech • matematické a s matematikou spřízněné vědy (neomylnost dedukce) • přírodní vědy (induktivně založené teorie, omyl vyloučen jen v rámci dané teorie) • duchovní vědy (hermeneutický přístup, možnost omylu východiskem, cílem prohloubení rozumění) • filosofie (nelze odůvodnit, každé dílo svým způsobem pravdivé, tuto pravdu nutno vlastním úsilím odkrýt) 17


3.4 UKÁZKY DALŠÍCH TEXTŮ

R. Popper: Poznání jako kyblík nebo reflektor? • úvod k ukázce • vlastní ukázka • možné otázky k textu ukázky

19

3.4 UKÁZKY DALŠÍCH TEXTŮ

Platón: Dialog Euthyfrón • • • • •

úvod k ukázce situace dialogu ukázka textu dialogu Euthyfrón výklad ukázky možné otázky k textu

20


K ZAMYŠLENÍ SE NAD VĚDĚNÍM

1. Vymyslete sami nějakou nejasnou životní situaci (ať už z běžného či vědeckého života) a pokuste se určit veškeré předvědění nezbytné k jejímu porozumění. Zamyslete se dále nad jeho původem a pokuste se určit co nejpřesněji sociální skupinu, z níž pochází.

21



2. Dovedli byste odhadnout, jaké předvědění mohly děti získat ve vlčí smečce? Případně si přečtěte další popis jejich chování v deníku reverenda Singha na uvedené internetové adrese a pokuste se je odvodit (Nápověda: I zvíře již poznává něco jako něco a jako nějaké).

22



3. Jak byste mohli zpochybnit domněnku reverenda Singha, že holčičky vyrostly od nejranějšího dětství mezi vlky, za předpokladu, že citované svědectví z deníku je pravdivé? Jinými slovy: je nějaká jiná možnost, jak vysvětlit jejich podivné vzezření a vlčí chování?

23



4. Pokuste se zformulovat některé další otázky, jimž se člověk nemůže vyhnout, dokud bude živ? 5. Zkuste rozlišit, kdy se v dialogu Euthyfrón jedná o předvědění a kdy o vědění.

24


CO SI K TÉMATU PŘEČÍST? BENYOVSZKY, Ladislav, a kolektiv: Filosofická propedeutika. I. a II. díl, Praha: Sofis, 1998 a 2001. MICHÁLEK, Jiří: Co je filosofie?, Praha: OIKOYMENH, 1992. ANZENBACHER, Arno: Úvod do filosofie, přel. Karel Šprunk, Praha: Portál, 2004, s. 102–143. 102–143

25


SEZNAM POUŽITÝCH TEXTŮ SINGH, Reverend Joseph, Amrito, Lal, and ZINGG, Robert Mowry, Wolf-children and feral man, Harper: New York,1942. MÜNNIX, Gabriele, Wirklich? Philosophie für Einsteiger, Ernst Klett Schulbuchverlag, Leipzig, 1998, S. 29-30.(Zde uvedeno, že jde o výběr z Popper, Karl, R., Objektive Erkenntnis: ein evolutionärer Entwurf, Hoffmann und Campe, Hamburg, 1974, S.17; 44; 369; 373. ) PLATÓN, Euthyfrón, Obrana Sókrata, Kritón, přel. František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 1994, I,5c-I,8b, (str. 17-21)

26


DALŠÍ POUŽITÁ LITERATURA MATĚJČEK, Zdeněk, LANGMEIER, Josef: Výpravy za člověkem, Praha: Odeon, 1981 ARISTOTELÉS: Metafyzika, přel. Antonín Kříž, Praha: P. Rezek, 2003 NIETZSCHE, Friedrich: Nečasové úvahy II, přel. Pavel Kouba, Praha: Mladá fronta, 1992 27

ÚVOD. Otázka co je vědění má zvláštní charakter, při jejím řešení se ukazuje nejprve, že tomu, co je. Rozumíme ale pouze nevýslovně, nereflektovaně

Recommend Documents