ÚVOD. Název projektu: Vnímání problematiky jakosti z hlediska firem. Zhotovitel: Český institut pro akreditaci, o.p.s

ÚVOD Název projektu: Vnímání problematiky jakosti z hlediska firem Zhotovitel: Český institut pro akreditaci, o.p.s. Návrh projektu Vnímání problematiky jakosti z hlediska firem vznikl v Českém institutu pro akreditaci, o.p.s. (ČIA) z praktické potřeby zmapovat názory české podnikatelské veřejnosti na jakost a nástroje, kterými je dosahována. V České republice existuje celá řada aktivit na podporu vnímání jakosti poskytovaných služeb a výrobků a to jak v oblasti dobrovolné zaměřující se zejména na konečného spotřebitele, tak také v oblasti regulované právními předpisy. Tyto aktivity jsou velmi rozsáhlé od činnosti Rady ČR pro jakost a jí řízeným Programem Česká kvalita, každoročního předávání Národní ceny České republiky za jakost, přes systémy dobrovolné certifikace, a to jak v oblasti ISO 9001 tak v oblasti environmentální ISO 14001 a EMAS, certifikace v oblasti výrobkové, personální a dalších oblastech jako je zkoušení, kalibrace a inspekce. V regulované oblasti existuje celá řada systémů, které na základě zákonných předpisů vyžadují prokázání splnění stanovených kvalitativních parametrů. V oblasti péče o spotřebitele se v posledních letech institucioval a rozvíjí systém péče o spotřebitele, včetně již řadu let fungujícího systému spotřebitelských testů např. D-test. V řadě těchto aktivit je využíván nástroj akreditace jako způsob prokázání způsobilosti orgánů poskytující uvedené služby. ČIA spolupracuje se svými zákazníky a formou zpětné vazby získává informace o jejich uplatnění na trhu. Je tak podrobně zmapováno, jak trh vnímá nabídku jejich služeb. Toto nazírání je ale jednostranné a je potřeba ho doplnit i pohledem z druhé strany - jaká je poptávka po kvalitě. To je hlavním cílem toho projektu. Vzhledem k rozsáhlosti a náročnosti projektu, který zjišťoval vnímání jakosti u firem a institucí v celé zemi v několika oborech, byl výzkumu realizován dvoufázově jako kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu trhu zaměřený na střední a velké společnosti převážně výrobního charakteru v ČR a částečně i orgány státní správy a samosprávy. První fáze projektu, kvalitativní výzkum, zahrnovala oslovení deseti vybraných společností. Vyhodnocení tohoto výzkumu poskytlo potřebný náhled do problematiky a umožnilo i lépe „zacílit“ témata pro následný výzkum v druhé části projektu. V této fázi projektu, kvantitativním výzkumu, bylo telefonicky dotazováno 350 společností z celé České republiky. Výzkum u dotazovaných společností realizovala renomovaná výzkumná agentura specializovaná na sociologická šetření Factum Invenio. Vlastní dotazování uskutečnili školení tazatelé této agentury s profesionální pečlivostí, což se odrazilo na kvalitě výstupů projektu, které jsou obsaženy v této závěrečné zprávě projektu.

Vnímání problematiky jakosti z hlediska firem, závěrečná zpráva, 6.11.2006

Obsah

Metodika ______________________________________________________________ 4 Struktura souboru ______________________________________________________ 7 Hlavní zjištění__________________________________________________________ 9 Náměty pro posilování a podporu politiky jakosti v ČR ______________________ 18 Detailní analýza _______________________________________________________ 21 Přílohy ______________________________________________________________ 71


3/71

Metodika NÁZEV STUDIE

Vnímání problematiky jakosti z hlediska firem

ZADAVATEL

Český institut pro akreditaci o. p. s.

REALIZÁTOR

Factum Invenio s. r. o.

CÍL VÝZKUMU

Výzkumný projekt byl zaměřen na vnímání a hodnocení Hlavním cílem výzkumu bylo u vybraných firem zjistit: vnímání kvality svého dodavatele z pohledu dotázaných společností (doložený systém kvality např. ČSN EN ISO 9001, získaná ocenění /značky jakosti , propagační materiály, reference odběratelů)

poptávku firem po kvalitě, po službách laboratoří a certifikačních orgánů s doloženým systémem jakosti

zda firmy hodnotí / zvažují odbornou způsobilost svých dodavatelů

jak firmy vnímají „tlak na jakost“ ze strany orgánů EU

vnímání služeb laboratoří a certifikačních orgánů se zavedeným systémem jakosti mezi firmami

kritéria výběru zkušební laboratoře, certifikačního orgánu (místo / blízkost, cena, kvalita služby, image), preference ceny vs kvality

váha v rozhodování při volbě akreditovaného /neakreditovaného ověřovatele

spokojenost s poskytovanými službami, případné nedostatky

zdroje informací o kvalitě, jakosti u jednotlivých cílových skupin

využívání získaných certifikátů v obchodní činnosti, v marketingových aktivitách

Na základě zjištěných informací vypracovat závěrečnou zprávu pro vedení Národního programu podpory jakosti a prezentovat výsledky výzkumu odborné veřejnosti v rámci Měsíce jakosti v listopadu 2006.

METODIKA

V prvním kroku tj. v rámci pilotního průzkumu byl nejprve navržený dotazník ověřen na vzorku 10 dotázaných metodou osobních rozhovorů „face-to-face“.

V druhém kroku, tj. po vyhodnocení těchto 10 „zkušebních rozhovorů“ bylo v souladu s cíly projektu a na základě nabídky projektu přistoupeno k realizaci výzkumu metodou telefonického dotazování (CATI) na vzorku 350 respondentů.


4/71

Předmětem výzkumu byly střední a velké firmy nad 50 zaměstnanců (3 velikostní skupiny: 50 – 99 zaměstnanců, 100 – 199 zaměstnanců a 200 a více zaměstnanců) a organizace státní správy a samosprávy s min. 50 zaměstnanci a více.

Konkrétně se jednalo o tyto cílové skupiny: strojírenské firmy stavební firmy chemické a farmaceutické firmy plastikářské a gumárenské firmy potravinářské firmy orgány státní správy a samosprávy Velikost výběrového souboru: o

CELKEM se uskutečnilo 350 osobních rozhovorů s představiteli všech 6 cílových skupin

Dotazové materiály: souhrnný výchozí dotazník pro osobní dotazování byl připraven v úzké spolupráci se zadavatelem - odd. marketingu ČIA. Finální verze dotazníku obsahovala 30 otázek vztahujících se k tématu výzkumu (celkový počet včetně všech podotázek však byl 38) a kromě toho dotazník obsahoval 5 identifikačních otázek.

METODA VÝBĚRU

Výběr probíhal podle kvót předepsaných pro jednotlivé cílové skupiny: strojírenství – 90 firem stavebnictví – 80 firem chemie a farmacie – 25 firem plastikářský a gumárenský průmysl – 35 firem potravinářství – 70 firem úřady státní správy a samosprávy – 50 organizací Pozn.: Zdrojem informací byla databáze Magnus firmy Čekia a. s., aktualizace k polovině měsíce srpna 2006. Během terénní fáze výzkumu bylo celkem realizováno 350 telefonických rozhovorů s představiteli výše uvedených skupin – bližší struktura VIZ v kapitole „Struktura souboru“.

ZKOUMANÝ SOUBOR

DOTAZOVANÁ OSOBA (RESPONDENT)

Dotázanými osobami byli především manažeři jakosti a pověřenci pro jakost ve firmách s 50 a více zaměstnanci, tj. osoby, které se profesionálně zabývají problematikou jakosti, certifikací kvality, záležitostmi spojenými s akreditací (popřípadě nákupčí, obchodníci, jednatelé, výkonní ředitelé, majitelé apod.).

PRŮBĚH TERÉNNÍCH PRACÍ

Dotazování bylo realizováno v telefonickém studiu ve všech krajích České republiky. Termín terénních prací: 16. 8. - 28. 8. 2006 Dotazování provádělo 14 tazatelů. Průměrná délka telefonického rozhovoru: 24 minut


5/71

ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA VÝSLEDKŮ VÝZKUMU

FORMA VÝSTUPU

V rámci zpracování výsledků telefonického výzkumu bylo realizováno: třídění prvního stupně tj. výsledky výzkumu za všechny dotázané (frekvence odpovědí na všechny otázky dotazníku) analýza výsledků výzkumu z hlediska 6 cílových skupin (tzn. z hlediska odvětví a státní správy/samosprávy), velikosti firmy, regionů a z hlediska názorů manažerů jakosti vs ostatních manažerů. veškeré zaznamenané odpovědi na otevřené otázky byly vypsány, prohlédnuty a vyhodnoceny dle zvoleného kódového klíče a následně počítačově zpracovány. Veškerá data z výzkumu jsou na základě uzavřené Smlouvy o dílo majetkem zadavatele (viz přílohy na CD ROM). Finální Závěrečná zpráva (včetně popisu použité metodologie, ilustračních grafů, komentářů a tabulkové přílohy) v českém jazyce v tištěné podobě (ve dvou výtiscích) i v elektronické podobě ve formátu MS Word včetně grafů ve formátu Excel k dalšímu použití. Struktura Závěrečné zprávy:

Metodika Struktura souboru Hlavní zjištění Náměty pro zadavatele Detailní analýza výsledků Přílohy


6/71

Struktura souboru V této kapitole jsou popsány charakteristiky zkoumaného souboru firem z 6 výrobních oborů a ze státní správy a samosprávy. ID1.

Jaké je Vaše postavení v zaměstnání, ve firmě / v organizaci, ve které pracujete? počet odp.

%

ředitel, jednatel, generální ředitel

21

6,0

ředitel / náměstek pro strategii

0

0

technický nebo provozní ředitel/náměstek

8

2,3

obchodní ředitel/náměstek

9

2,6

výrobní ředitel / ředitel výroby

7

2,0

vedoucí útvaru jakost nebo útvaru jakosti a enviromentu

89

25,4

vedoucí útvaru nákupu, zásobování

2

0,6

technolog

34

9,7

manažer jakosti, představitel managementu pro jakost

127

36,3

finanční ředitel, ekonom, účetní

9

2,6

tajemník, tajemnice

10

2,9

vedoucí odboru, oddělení

9

2,6

personální, osobní, právní odd.

3

0,9

ostatní funkce

22

6,3

CELKEM

350

100,0

Velmi potěšitelným zjištěním je to, že se v rámci telefonického výzkumu se podařilo kontaktovat téměř 62 % manažerů jakosti nebo představitelů managementu pro jakost nebo vedoucích útvarů jakosti. Pokud přičteme procentní podíly jednatelů, ředitelů (6 %) a tajemníků městských úřadů, dostaneme podíl cca 71 %. ID2. Kolik zaměstnanců má Vaše společnost? JEDNA ODPOVĚĎ 50 – 99 zaměstnanců 100 – 249 zaměstnanců 250 a více zaměstnanců CELKEM

počet odp. 141 135 74 350

% 40,3 38,6 21,1 100,0

Podíl středních firem tj. do 250 zaměstnanců činí 79 %, reprezentanti velkých společností odpovídali na otázky výzkumu z jedné pětiny.


7/71

ID3. Jaký je převládající charakter činnosti Vaší společnosti? JEDNA ODPOVĚĎ počet odp. strojírenství 90 stavebnictví 80 chemie a farmacie 25 plastikářský nebo gumárenský průmysl 35 potravinářství 70 úřad/orgán státní správy a samosprávy 50 CELKEM 350

% 25,7 22,9 7,1 10,0 20,0 14,3 100,0

V souladu se zadáním se podařilo dosáhnout potřebného počtu rozhovorů v každém ze zkoumaných odvětví. Jako „kontrolní vzorek“ k zástupcům firem bylo dotázáno po dohodě se zadavatelem 50 zástupců organizací státní správy a samosprávy. ID4.

V jakém kraji je sídlo Vaší firmy, vašeho úřadu? JEDNA ODPOVĚĎ počet odp. Hl. m. Praha 22 Středočeský kraj 35 Jihočeský kraj 23 Plzeňský kraj 23 Karlovarský kraj 8 Ústecký kraj 23 Liberecký kraj 16 Královéhradecký kraj 21 Pardubický kraj 29 Kraj Vysočina 19 Jihomoravský kraj 39 Olomoucký kraj 29 Zlínský kraj 29 Moravskoslezský kraj 34 CELKEM 350

% 6,3 10,0 6,6 6,6 2,3 6,6 4,6 6,0 8,3 5,4 11,1 8,3 8,3 9,7 100,0

ID5. Obrat popř. rozpočet Vaší firmy / organizace v roce 2005 činil přibližně: JEDNA ODPOVĚĎ počet odp. méně než 50 mil. Kč 33 50 až 99 mil. Kč 74 100 – 499 mil. Kč 116 500 mil Kč – 999 mil. Kč 30 1 mld. Kč a více 20 neuvedeno, odmítl uvést 77 350 CELKEM

% 9,4 21,1 33,1 8,6 5,7 22,0 100,0

22 % dotázaných odmítlo nebo neuvedlo odpověď na výši ročního obratu / rozpočtu jejich firmy, organizace nebo úřadu. Největší část firem a organizací spadá do rozmezí od 50 do 499 mil.Kč ročně – je to 54 % z těch, kteří odpověděli.


8/71

Hlavní zjištění Poznámka k interpretaci: V následujícím textu jsou pod dvojím typem odrážek uvedena: hlavní zjištění z odpovědí celku dotázaných o vybraná zjištění vyplývající z detailní analýzy dle jednotlivých cílových skupin.

Ø

Obecné hodnocení stavu zabezpečení managementu jakosti ve firmách Stav v oblasti zabezpečení managementu jakosti v českých podnicích je dle názoru většiny (86 %) dotázaných „velmi nebo spíše dobrý“. o nejvíce spokojeni jsou plastikáři/gumaři Způsob ověřování kvality výrobků a služeb V téměř polovině firem (46 %) si kvalitu dodávaných výrobků nebo služeb ověřují zásadně sami o častěji jde o firmy s 50-99 zaměstnanci a strojírenské firmy. Třetina firem si u některých výrobků nebo služeb ověřuje kvalitu sama a u některých výrobků/služeb v autorizované zkušebně nebo laboratoři o jde zejména firmy s více než 250 zaměstnanců, potravinářské firmy a plastikářské a gumárenské firmy. Čtvrtina firem si kvalitu neprověřuje vůbec o jsou to především firmy ze stavebnictví. Firmy si zajišťují ověřování kvality dodávek nejčastěji: vstupní kontrolou, při přejímce zboží a služeb (36 %) kontrolou testy, odebíráním vzorků, měřením, mechanické zkoušky (27 %) děláme si to sami, ve vlastní laboratoři, zkušebně (22 %) Kritéria a důvody uplatňované při výběru dodavatele výrobků a služeb Firmy se při výběru dodavatele výrobků rozhodují dle toho, zda dodavatel: 1. poskytuje kvalitní výrobky / kvalitní služby (94 %) 2. je cenově dostupný tj. dle výše ceny (92%) 3. je pružný, flexibilní (85%) 4.- 5. má dobré reference, doporučení + poskytuje výhodné platební podmínky (obojí 84 %). Největší míra souhlasu s uvedenými kritérii byla zaznamenána u strojírenských firem.


9/71

Při výběru dodavatele služeb se firmy rozhodují zejména podle toho, zda jejich dodavatel: 1. poskytuje kvalitní výrobky / kvalitní služby ( cca 92 %) 2. je cenově dostupný tj. dle výše ceny (necelých 92 %) o nejméně souhlasí chemické a farmaceutické firmy 3. je pružný, flexibilní (91 %) o souhlas vyslovily nejvíce strojírenské firmy, nejméně chemické a farmaceutické firmy. 4. má dobré reference (87 %) o souhlas uvedly menší firmy s 50-99 zaměstnanci, nejméně plastikářské/gumárenské firmy. 5. disponuje odborným personálem (83 %)

Ø Používaná kritéria pro výběr dodavatelů výrobků i služeb na prvních třech místech jsou shodná. Vysoký význam u výběru dodavatelů výrobků i služeb mají rovněž i reference.

Nejdůležitější důvody pro výběr dodavatele (zmíněné jako první) jsou: 1. Dodavatel poskytuje kvalitní služby. 2. Je cenově dostupný tj. dle výše ceny. 3. Má dobrý poměr mezi cenou a výkonem. 4. Je pružný, flexibilní. Celkové výsledky za všechna uváděná pořadí na prvních 3 místech:

Důvodem pro výběr dodavatele je skutečnost, zda dodavatel: 1. Poskytuje kvalitní služby (72 %). 2. Je cenově dostupný tj. dle výše ceny (62 %). 3. Je pružný, flexibilní (48 %). o Kvalitní služby jsou důležité zejména pro plastikářské/gumárenské podniky o Pružnost a flexibilnost dodavatele + zavedený certifikovaný systém dle ISO 9001 u dodavatele má důležitost pro strojírenské firmy. o Dobré reference jsou důležité pro orgány státní správy a samosprávy. o Cenová dostupnost + dobrý poměr mezi cenou a výkonem – s důležitostí souhlasí všichni bez rozdílu. Celkově až na 5. místě se umístil důvod „má zavedený certifikovaný systém řady ISO 9001“ (16 % dotázaných).

Pro většinu manažerů jakosti (70 %) hraje při rozhodování o výběru dodavatele výrobků a služeb zásadní roli fakt, že dodavatel má certifikovaný systém managementu jakosti. o s výrokem souhlasí velké firmy, naopak menší firmy nejméně


10/71

Existence systému managementu jakosti u dodavatelů

V případě hlavních dodavatelů výrobků: Necelá pětina (17 %) firem / organizací uvedla, že z jejich hlavních dodavatelů výrobků mají zavedený systém managementu jakosti všichni. o trojnásobně méně tuto variantu uváděli lidé z menších firem s 50 – 99 zaměstnanci ve srovnání s velkými firmami. Polovina dotázaných firem uvedla, že většina dodavatelů takovýto systém má zaveden. o uváděly to nejčastěji stavební firmy.

v případě hlavních dodavatelů služeb: Desetina (9 %) firem / organizací uvedla, že z jejich hlavních dodavatelů služeb mají zavedený systém managementu jakosti všichni. o nejčastěji představitelé strojírenských firem. Třetina (31 %) uvedla, že takovýto systém managementu jakosti má zavedena většina dodavatelů.

Ø Dodavatelé služeb mají zaveden systém managementu jakosti jimi dodávaných služeb ve významně nižší míře než dodavatelé výrobků. Zodpovědnost a kritéria uplatňovaná při výběru certifikačního orgánu / zkušební laboratoře Při rozhodování o výběru certifikačního orgánu NEBO zkušební laboratoře se bere ve firmách do úvahy více faktorů. Firmy zejména posuzují zda certifikační orgán / zkušební laboratoř: 1. má platnou akreditaci pro poskytování svých služeb o nejvíce berou tento faktor v úvahu: firmy s 250 a více zaměstnanci, potravinářské firmy a manažeři jakosti 2. má přijatelné ceny o faktor berou v potaz: potravinářské firmy a manažeři jakosti 3. poskytuje kvalitní služby o nejvíce faktor zohledňují plastikářské/gumárenské firmy a manažeři jakosti 4. má dobrou pověst, dobrou image v oboru o nejvíce zohledňují manažeři jakosti 5. disponuje kompetentními odborníky o faktor berou v úvahu především manažeři jakosti. Za tvorbu kritérií pro výběr a hodnocení dodavatelů výrobků / služeb jsou zodpovědní: 1. pověření manažeři jakosti / představitelé vedení pro jakost (1/3 firem)


11/71

Poznámka: za stanovení kritérií pro výběr dodavatelů odpovídají ve firmách dle článku „5.5 – Odpovědnost a pravomoc“ platné normy jiné útvary a jiní pracovníci než „kvalitáři“. Pouze v malých firmách je tato odpovědnost svěřena pracovníkovi na kumulované funkci. 2. vedení firmy (18 % firem) 3. vedoucí útvarů jakosti nebo útvarů jakosti a enviromentu (16 %). o Odpověď „vedoucí útvaru jakosti“ uváděli nejčastěji manažeři jakosti a velké firmy nad 250 zaměstnanců, o „Vedení firmy“ uváděli ostatní manažeři a lidé z menších firem s 50-99 zaměstnanci a orgány státní správy/samosprávy. Existence a přínosy systému managementu jakosti u dotázaných firem/organizací

Certifikovaný systém managementu jakosti podle ISO 9001 má zavedeno 72 % firem (organizací). o „ano, máme“ uváděli především: manažeři jakosti, strojírenské, stavební a plastikářské/gumárenské firmy. o ISO 9001 nemají orgány státní správy a samosprávy.

Hlavní důvody, proč firma nebo organizace nemá dosud certifikovaný systém managementu jakosti: „dosud jsme to nepotřebovali“ (23 %) „na našem trhu, v naší branži to nemá význam“ (21 %).

Dvě pětiny firem (43 %), které ISO 9001 zavedeno nemají, uvedly, že do 1 až do 2 let uvažují o certifikaci systému managementu jakosti (jednalo se o odpovědi manažerů jakosti). Největší přínosy certifikátu systému managementu jakosti: certifikát je zárukou kvality našich výrobků pro zákazníky o uváděli hlavně manažeři ze strojírenství, nejméně často stavební firmy. Poznámka: žádný certifikát systému managementu jakosti však rozhodně negarantuje kvalitu výrobků. je předpokladem pro to, abychom mohli prodávat naše výrobky nebo poskytovat služby o argument / přínos uváděli ve stejné míře respondenti ve všech cílových skupinách. Jiné typy certifikátů Sedm z deseti dotázaných (71 %) uvedlo, že v jejich oboru jsou zákazníky vyžadovány i jiné typy certifikátů než certifikát dle ISO 9001. Jedná se především o tyto certifikáty QMS NEBO jiné odpovědi: ISO 14001 + certifikát na životní prostředí + enviromentální certifikát (celkem 44 % odpovědí) OHSAS 18001 + certifikát na bezpečnost práce + BOZP (19 %).


12/71

Hodnocení charakteristik certifikačních orgánů / zkušebních laboratoří, zkušenosti ze spolupráce

Certifikační orgán / zkušební a kalibrační laboratoř by měl/a být v prvé řadě: 1. spolehlivý / spolehlivá (91 %) 2. poskytovat kvalitní služby (91 %) 3. být na vysoké odborné úrovni (90%). o Tyto tři hlavní požadavky nejčastěji uváděli manažeři jakosti a strojírenské firmy.

Při hodnocení zkušebních nebo kalibračních laboratoří je nejlépe hodnocena: kvalita služeb + důvěryhodnost, pozitivní image zkušební / kalibrační laboratoře (obojí 82 %) schopnost laboratoře provést požadované zkoušky (81 %) o Tyto tři hlavní parametry nejlépe hodnotili: manažeři jakosti strojírenské firmy potravinářské firmy velké firmy s 250 a více zaměstnanci Při hodnocení certifikačních orgánů je nejlépe hodnocena: Kvalita služeb (86 %) – Pozn.: míněna je celková kvalita služeb CO, tak jak je dotázanými vnímána, bez hlubší analýzy jednotlivých složek. Schopnost firmy zajistit certifikaci + garance dodržení termínu dodání služby a ceny (obě vlastnosti po 85 %). o Tyto tři hlavní parametry nejlépe hodnotili: manažeři jakosti strojírenské firmy potravinářské firmy (u 2 parametrů) Zkušenosti ze spolupráce s certifikačním orgánem: 1. jejich přístup byl pro nás přínosný, mnoho věcí jsme si dali do pořádku / ujasnili 2. identifikovali u nás silné stránky / oblastí pro zlepšení 3. získání certifikátu vedlo ke zvýšení konkurenceschopnosti í firmy o Kladné přínosy spolupráce citovali často manažeři jakosti. o Největší skepticismus u této otázky zaznamenán u podniků plastikářského a gumárenského průmyslu (u 4 z 8 výroků). Velká většina (85 % dotázaných) neuvedla žádné komentáře nebo připomínky k certifikačním orgánům.


13/71

Znalost značek / programů kvality

Dotázaní nemají bohužel příliš velký přehled o existujících značkách a programech kvality.

Dotázaní uváděli spontánně jen dvě značky: „Czech Made“ a „KLASA“. Značku KLASA uvedlo spontánně 46 % dotázaných a značku Czech Made 45 % dotázaných. o Czech Made zmiňovali manažeři plastikářských/gumárenských podniků o Značku Klasa uváděli lidé z potravinářských firem, nejméně citována v Praze.

Vliv vstupu do EU na oblast jakosti, životního prostředí a bezpečnosti práce

Více než dvě třetiny dotázaných (69 %) míní, že vstup ČR do EU s z pohledu požadavků na jakost, životní prostředí nebo bezpečnost práce projevil příznivě.

S požadavky na zavedení systému managementu jakosti, životního prostředí nebo bezpečnosti práce se setkaly 2/3 dotázaných o nejčastěji stavební firmy a velké firmy s 250 a více zaměstnanci

Tlak ze strany legislativy a orgánů EU v oblasti jakosti, životního prostředí a bezpečnosti práce vnímá jako prospěšný 76 % dotázaných o jedná se zejména o názory manažerů jakosti

Využívání finančních podpor pro podporu jakosti

58 % firem nevyužívá / nehodlá využívat žádnou z finančních podpor pro podporu jakosti. o jsou to především strojírenské a plastikářské/ gumárenské firmy. Nějakou dotaci již využívá cca 15 % firem; do budoucna o tom uvažuje 11 % firem.

Znalost ČIA a jeho úlohy, zkušenosti ze spolupráce

ČIA zná nebo ví o jeho existenci 72 % respondentů tohoto výzkumu. o ČIA znají zejména: manažeři jakosti velké firmy s více než 250 zaměstnanci potravinářské firmy. o ČIA znají naopak nejméně: menší firmy s 50-99 zaměstnanci úřady státní správy a samosprávy osoby pracující na jiných postech než „manažer jakosti“


14/71

Zkušenost s ČIA má cca 1/4 manažerů jakosti nebo manažerů v ostatních funkcích. o největší zkušenosti mají strojírenské firmy (36 % z nich)

Mezi znalostí ČIA a osobní zkušeností s touto organizací byl zjištěn velký rozdíl (celkově v poměru 72 % vs 26%).

Dotázaní souhlasili v největší míře s výroky: ČIA uděluje akreditace / osvědčení certifikačním a inspekčním orgánům. ČIA jako třetí strana potvrzuje, že akreditovaný subjekt provádí určitou činnost. o Nejmenší znalosti prokázali manažeři z menších firem s 50-99 zaměstnanci, kteří chybně odpovídali na výroky =„chytáky“ zařazené do příslušné otázky.

Na otázku, co dotázané napadá při vyslovení jména ČIA 1/3 neuvedla žádnou relevantní odpověď („nic, nic nenapadá“). čtvrtina uvedla, že se jedná o úřad / institut/ orgán pro udělování akreditací, certifikací, vydává povolení pro činnost. o jednalo se zejména o manažery jakosti, plastikářské a gumárenské podniky a menší firmy čtvrtina považuje ČIA za orgán, který řídí dozoruje činnost certifikačních orgánů a zkušebních / měřících / kalibračních laboratoří. o výrok uváděli v prvé řadě především zástupci potravinářských firem

Ø

Polovina dotázaných tedy dovede správně určit úlohu a činnosti Českého institutu pro akreditaci. Znalost programu NPPJ a národních registrů

Existence programu NPPJ je známa dvěma třetinám manažerů (65 %). o Největší znalost prokázali představitelé největších firem (80 %)

Stránky NPPJ navštěvuje pravidelně jen cca 4 % dotázaných, občas je navštěvuje 64 % (dohromady 68 %). o Stránky nenavštěvuje 30 % manažerů jakosti.

Nejznámějším registrem je Národní registr certifikovaných organizací (zná jej celkově 36 % dotázaných). o o jeho existenci vědí: manažeři jakosti, strojírenské firmy a velké firmy nad 250 zaměstnanců.

Nejméně známý je mezi dotázanými Národní registr poradců managementu (16 % jej zná).


15/71

Informační zdroje o problematice jakosti a jejich hodnocení Mezi nejpoužívanější zdroje informací o problematice jakosti patří: 1. informace od externích konzultantů (36 %) 2. semináře, školení k problematice jakosti (35 %) 3. informace od kolegů z oboru, známých (34 %) 4. deník Hospodářské noviny (24 %) 5. internetové stránky České společnosti pro jakost www.csq.cz (20 %) o Detaily z analýzy VIZ strana 64,65 Mezi nejpřínosnější zdroje je možno řadit: 1. 2. 3. 4. 5.

semináře, školení k problematice jakosti (uvedlo 51 % dotázaných) informace od externích konzultantů (47 %) informace od kolegů z oboru, známých (43 %) informace od certifikačních orgánů a z jejich webových stránek (34 %) čtvrtletník „Perspektivy jakosti“ České společnosti pro jakost (33 %). o Detaily z analýzy VIZ strana 67

Informovanost jednotlivých skupin dotázaných:

Za nejinformovanější odborníky / za lidi s nejlepším přehledem v oblasti managementu jakosti je možno označit manažery jakosti (tj. osoby ve funkcích „představitel managementu pro jakost“, „manažer jakosti“ a „vedoucí útvaru jakosti“) působící: o ve velkých firmách s více než 250 zaměstnanců a/nebo o ve strojírenství a potravinářském průmyslu. Tito lidé jsou v největší míře informováni o Českém institutu pro akreditaci.

Ve srovnání s „ostatními manažery“ jsou manažeři jakosti vždy informovanější, mají větší přehled o problematice („jsou více v obraze“), jsou náročnější a čtou nejrelevantnější informační zdroje o problematice jakosti. Tito lidé považují za přínosné především informace čerpané na školeních, ze styku s kolegy / odborníky v oboru a informace získávané z nejrenomovanějších a nejsledovanějších zdrojů ve své branži.

Manažeři jakosti ve strojírenských podnicích se zdají být nejnáročnější, kontrolují si dodávky sami interně v největší míře a mají vysoké požadavky na certifikáty u jejich dodavatelů - tyto podniky samy v největší míře disponují certifikátem ISO 9001.

Respondenti na úřadech státní správy a samosprávy, kteří tvořili „kontrolní vzorek“ dotázaných, jsou nejméně informovaní, dají na reference, neuvažují o zavedení systému managementu dle ISO 9001. V podstatě u většiny otázek jejich byly jejich odpovědi „o stupeň níže“ než u reprezentantů průmyslových odvětví.


16/71

V podstatných otázkách tohoto výzkumu byly zjištěny rozdíly mezi názory a zkušenostmi menších firem s 50 – 99 zaměstnanci a velkých firem s 250 zaměstnanci a více.

Je evidentní, že ve velkých firmách je problematika managementu jakosti a dalších navazujících oblastí o poznání „etablovanější“, profesionálnější a v oblasti vlastní činnosti a požadavků na dodavatele výrobků i služeb náročnější než u firem menších.


17/71

Náměty pro posilování a podporu politiky jakosti v ČR A) Náměty v oblasti programu podpory jakosti v České republice směrem k firmám:

Poznatky a zjištění z tohoto výzkumu uplatnit a implementovat s cílem: o dalšího rozvoje a uplatnění nových podnětů v rámci Národního programu pro podporu jakosti v ČR. o zvýšení jakosti českých výrobků a služeb.

Při komunikaci a informování odborné veřejnosti (manažerům jakosti) využívat kombinaci různých komunikačních kanálů (viz níže). o přitom vzít v úvahu rozdíly v informovanosti a zainteresovanosti mezi menšími a velkými firmami a mezi zkoumanými odvětvími.

Kde a jak komunikovat? Aktuální informace o cílech, vývoji a opatřeních v oblasti podpory politiky jakosti, zveřejňovat přednostně formou: - článků / informací - tiskových zpráv - inzerátů a oznámení - na školeních a seminářích - na konferencích, a to následujícími komunikačními kanály:

deník Hospodářské noviny (např. v části podniky/trhy nebo ve specializovaných přílohách věnovaných problematice jakosti a managementu jakosti) internetové stránky: České společnosti pro jakost www.csq.cz Národního programu pro podporu jakosti www.npj.cz o návštěvnost těchto stránek posílit cíleným „prolinkováním“ s ostatními hlavními odbornými internetovými stránkami a zasíláním novinek formou e-newslettrů registrovaným zájemcům z řad manažerů jakosti a vrcholových manažerů firem. Českého institutu pro akreditaci www.cai.cz

Poznámka: Kromě jmenovaných tří klíčových internetových stránek lze mnoho užitečných informací o problematice jakosti nalézt i na internetových stránkách např. VUT Brno (www.vutbr.cz), VŠB-TU Ostrava (www. vsb.cz) a Domu techniky Ostrava (www.dtostrava.cz). Internetové stránky uvedených organizací jako zdroje informací nebyly v dotazníku zkoumány – proto se ve výsledcích studie a ani v závěrech z tohoto výzkumu neobjevily.

S ohledem na reálně vysoké preference a oblibu školení a seminářů k problematice jakosti (jsou nejpřínosnější pro POLOVINU dotázaných)


18/71

zařazovat do seminářů pořádaných ČSJ, ČIA témata podpory jakosti do všech školení a seminářů v této oblasti, kde je to vhodné.

Prohloubit spolupráci s certifikačními orgány, jejichž úloha a působení v podnicích je nezastupitelná; mají jako zdroj informací o jakosti vysokou oblibu (6. nejužívanější zdroj informací). Poznámka: Certifikační orgány (CO) jsou v přímém styku s vedením firmy a manažery/představiteli managementu pro jakost a jejich činnost v průběhu auditu může firmě přinést přidanou hodnotu.

Vhodnými opatřeními a komunikací zvýšit návštěvnost a čtenost internetových stránek Sdružení pro Cenu ČR za jakost; o zvýšit rovněž povědomost o národních registrech – zejména Národního registru poradců managementu jakosti.

B) Náměty v oblasti programu podpory jakosti v České republice směrem k orgánům státní správy a samosprávy:

vzít v úvahu nízké rozšíření / nízkou povědomost o problematice managementu systému řízení jakosti v této sféře úzce spolupracovat s úřady a institucemi státní správy v oblasti rozšiřování managementu systému řízení jakosti i do této oblasti („ISO i na služby ve veřejné správě“). Poznámka: v praxi se projevují problémy v chápání významu ISO 9001 ze strany vedení úřadů… pořádat školení a vzdělávací akce pro úřady státní správy, pro magistrátní a městské úřady v oblasti existujících 3 modelů zlepšování jakosti: o model CAF o ISO 9001 o model Excelence EFQM. ve spolupráci s ústředními státními orgány a Radou ČR pro jakost prosazovat problematiku managementu a podporu jakosti do sdělovacích prostředků.

C) Náměty pro činnost a externí a interní komunikaci společnosti ČIA: S ohledem na výše prezentovaná zjištění Factum Invenio Českému institutu pro akreditaci doporučuje:

Vydat tiskovou zprávu / tiskové zprávy (sami nebo ve spolupráci s Factum Invenio) shrnující hlavní zjištění z výzkumu a náměty pro další komunikaci tohoto tématu v blízké budoucnosti. o Pozn.: text TZ připraví v případě zájmu Factum Invenio, termín: listopad 2006. Zařadit vystoupení zástupce NPPJ / ČIA a Factum Invenio na mezinárodní konferenci pořádanou v rámci akce „Listopad – Měsíc kvality v ČR“ a informovat krátce odbornou veřejnost o vybraných výsledcích tohoto výzkumu. Informovat o realizaci výzkumu na předávání Národní ceny ČR za jakost na Pražském hradě v listopadu 2006.


19/71

Seznámit na interním školení / workshopu pracovníky ČIA s výsledky tohoto výzkumu.

Získaná zjištění a náměty z výzkumu zapracovat do strategie ČIA pro nejbližší období a využít v komunikačních aktivitách v roce 2006 a 2007.

Trvale klást důraz na informování partnerů - míněno certifikačních orgánů a zkušebních a kalibračních laboratoří - o aktuální situaci v oblasti managementu jakosti v ČR, a to i s využitím závěrů tohoto výzkumu.

Podporovat komunikaci s certifikačními orgány a laboratořemi formou enewsletterů a e-mailů s přílohami a odkazy na internetové stránky www.cai.cz a www.npj.cz

Na čem lze do budoucna stavět? (východiska pro další práci) Při další činnosti lze vycházet z: obecně velmi dobrého hodnocení situace v oblasti zajištění jakosti v českých podnicích

vysoké znalosti zkoumané problematiky mezi manažery jakosti - zejména ve velkých průmyslových podnicích

vysoké míry existence systému managementu jakosti ve zkoumaných podnicích 5 výrobních odvětví

znalosti preferencí firem při výběru dodavatelů výrobků a služeb

poznání, že mezi znalostí ČIA obecně a konkrétními zkušenostmi ze styku s ním je velký rozdíl

poznatku, že systém managementu jakosti služeb včetně existence certifikace služeb je ve firmách o poznání méně rozšířen

poznatku, že při rozhodování o výběru dodavatele výrobků či služeb systém managementu jakosti/ certifikace není tak důležitý jako vnímání firmy dodavatele jako poskytovatele kvalitních služeb

je možné též říci, že trh je názoru, že certifikace se automaticky nerovná pojmu záruka kvality


20/71

Detailní analýza Níže jsou uvedeny detailní výsledky odpovědí na jednotlivé otázky průzkumu za celkový vzorek n=350 dotázaných včetně komentářů k nim. Pod nadpisy „Detailní analýza“ jsou uvedena zjištění vycházející z analýzy dle těchto 4 znaků: manažeři jakosti vs ostatní manažeři, velikost firmy dle počtu zaměstnanců, odvětví (převládající charakter činnosti) a region v němž dotázaná firma / organizace sídlí. Obecné hodnocení stavu zabezpečení managementu jakosti ve firmách 1.

Když se zamyslíte nad tím, jaký je v českých podnicích stav v oblasti zajištění jakosti, řekl/a byste že je: n=350 % velmi dobrý 10,6 spíše dobrý 75,4 spíše špatný 13,1 velmi špatný 0,9 CELKEM 100,0 Poznámka: formulace otázky i grafu byla ponechána beze změny tj. tak jak byla zadavatelem schválena, byť připomínka oponenta (termín „zajištění jakosti“ norma ISO 9001 nezná) je správná.

Stav v oblasti zabezpečení managementu jakosti v českých podnicích je dle názoru 86 % dotázaných „velmi nebo spíše dobrý“. S ohledem na fakt, že ve zkoumaném vzorku bylo 50 respondentů z oblasti státní správy a samosprávy, pro které je zkoumaná problematika „vzdálenější“, je tento výsledek možno považovat za velmi uspokojivý. Stav v oblasti zajištění jakosti v českých podnicích (N=350) Spíše špatný 13%

Velmi špatný 1%

Velmi dobrý 11%

Spíše dobrý 75%

Detailní analýza: Dotázaní z firem plastikářského/gumárenského průmyslu si častěji než reprezentanti z ostatních oborů myslí, že situace v oblasti zajištění jakosti je velmi nebo spíše dobrá (97 %). Vnímání problematiky jakosti z hlediska firem, závěrečná zpráva, 6.11.2006

21/71

Způsob ověřování kvality výrobků a služeb 2a.

Jak ověřujete kvalitu výrobků a služeb od svých dodavatelů? Máte možnost více odpovědí. MOŽNOST VÍCE ODPOVĚDÍ. n=350 kvalitu dodávaných výrobků a služeb si ověřujeme zásadně sami kvalitu dodávaných výrobků a služeb si necháme ověřovat nezávislou zkušebnou nebo laboratoří

% 45,7 7,1

u některých výrobků či služeb i kvalitu ověřujeme sami, u některých ve zkušebně nebo v laboratoři

34,0

kvalitu dodávek si neověřujeme, spoléháme na to, že dodavatel předkládá atesty, prohlášení o shodě a certifikáty systému managementu jakosti

25,4

Neví

0,6

V největší skupině firem (46 %) si kvalitu dodávaných výrobků nebo služeb ověřují zásadně sami. Druhou největší skupinu s podílem 34 % tvoří subjekty, které si u některých výrobků nebo služeb ověřují kvalitu sami a u některých jiných výrobků/služeb v autorizované zkušebně nebo laboratoři. Čtvrtina firem si kvalitu dodávek neověřuje, spoléhá na předložení atestů, certifikátů nebo prohlášení o shodě. Používané způsoby ověřování kvality výrobků a služeb od dodavatelů (N=350, data v %) 46

Zásadně sami U některých sami, u některých ve zkušebně nebo v laboratoři

34

25

Neověřujeme

7

Nezávislou zkušebnou nebo laboratoří

1

Neví 0

10

20

30

40

50

Detailní analýza: Zásadně sami si ověřují kvalitu výrobků nebo služeb: firmy s 50-99 zaměstnanci strojírenské firmy úřady státní správy a samosprávy


22/71

Částečně sami a částečně ve zkušebně nebo v laboratoři si ověřují kvalitu dodávek zejména: firmy s více než 250 zaměstnanců (50 %) potravinářské firmy (54 %) plastikářské a gumárenské firmy (51 %). je to názor manažerů jakosti (42 %) Kvalitu dodávaných výrobků a služeb si neověřují zejména: firmy ze stavebnictví (36 %) firmy ze Zlínského kraje (52 %) je to názor i části „ostatních manažerů“ (34 %). Poznámka: ot.2B byla pokládána jen dotázaným, kteří v ot. 2a odpověděli kódem 1= ověřujeme zásadně sami nebo kódem 2. 2b. Jakým způsobem ve Vaší firmě zajišťujete ověřování kvality dodávek od Vašich dodavatelů? (otevřená otázka) n=279 (možnost více odpovědí) % sami, ve vlastní laboratoři, zkušebně, děláme si to sami 22,2 vstupní kontrolou, při přejímce zboží a služeb, namátkově (statisticky), 35,5 přejímací protokol kontrolou testy, odebíráním vzorků, měřením, mechanické zkoušky (tj. interně) 27,2 vypracován systém dle ISO, v rámci systému ISO, na základě interních 6,5 směrnic/předpisů útvarem řízení jakosti, zajišťuje OŘJ 2,2 věříme dodavateli, nekontrolujeme to, po prvotním prověření, vyzkoušení, 6,1 nedá se kontrolovat atesty, prohlášením o shodě, doložením certifikátu, dotazníkem 15,8 osobně, osobní kontrolou, vizuelně 5,0 EXTERNĚ u akredit. laboratoře, zkušebny 5,7 audity, externí audity, u nezávislé firmy, osoby 11,1 neví, neví přesně 1,1

1. vstupní kontrolou, při přejímce zboží a služeb (36 %) 2. kontrolou testy, odebíráním vzorků, měřením, mechanické zkoušky (27 %) 3. sami, ve vlastní laboratoři, zkušebně, děláme si to sami (22 %) Dalšími užívanými formami jsou: předložení atestů, prohlášení o shodě, doložením certifikátu (16%) externími audity, u nezávislé firmy, osoby (11 %) Poznámka: z charakteru položené otázky (otevřená otázka s možností více odpovědí) vyplývá, že v praxi firem se jedná o KOMBINACI požívaných různých způsobů ověřování kvality dodávek od dodavatelů. Výsledky odpovědí dotázaných na otázku 2b je proto nutno brát jako pouze orientační.


23/71

Jak zajišťujete ověřování kvality dodávek od vašich dodavatelů? (N=350, data v %) vstupní kontrolou, při přejímce zboží a služeb, namátkově (statisticky), přejímací protokol kontrolou testy, odebíráním vzorků, měřením, mechanické zkoušky (tj. interně) sami, ve vlastní laboratoři, zkušebně, děláme si to sami

35 27 22

atesty, prohlášením o shodě, doložením certifikátu, dotazníkem

16

audity, externí audity, u nezávislé firmy, osoby

11

vypracován systém dle ISO, v rámci systému ISO, na základě interních směrnic/předpisů věříme dodavateli, nekontrolujeme to, po prvotním prověření, vyzkoušení, nedá se

6 6 6

EXTERNĚ u akredit. laboratoře, zkušebny

5

osobně, osobní kontrolou, vizuelně 2

útvarem řízení jakosti, zajišťuje OŘJ

1

neví, neví přesně 0

10

20

30

40

50

Detailní analýza:

Sami, ve vlastní laboratoři zkouší kvalitu dodávek významně častěji než ostatní především firmy z potravinářského průmyslu.

Vstupní kontrolu, přejímku zboží preferují v praxi zejména firmy plastikářského a gumárenského průmyslu a firmy z Jihomoravského kraje.

Kontrolu testy, odebíráním vzorků a mechanickými zkouškami nejvíce preferují stavební firmy x nejméně strojírenské firmy.

„Věříme dodavateli, nekontrolujeme….“ uváděly nejčastěji menší firmy s 50 – 99 zaměstnanci.

Kontrola auditem, prostřednictvím externí nezávislé osoby je nejvíce uplatňována v potravinářství.


24/71

3. Podle čeho se rozhodujete při výběru dodavatele výrobků a služeb pro Vaši firmu? V první části otázky se prosím nejprve vyjádřete ke kritériím pro výběr dodavatele výrobků a v druhé části pak ke kritériím pro výběr dodavatele služeb. Je to podle toho, zda dodavatel: 3A) dodavatelé 3B) dodavatelé výrobků (n=350) služeb (n=350) % ANO % NE % ANO % NE b) poskytuje kvalitní výrobky / kvalitní služby 94,3 1,7 92,3 3,4 f) je cenově dostupný tj. dle výše ceny 91,7 4,6 91,7 4,9 a) je pružný, flexibilní 85,4 9,7 90,9 4,9 k) poskytuje výhodné platební podmínky 84,3 10,9 81,4 14,0 i) má dobrý poměr mezi cenou a výkonem 82,6 11,1 82,0 11,4 c) má dobré reference 76,0 19,7 81,7 14,6 j) disponuje odborným personálem 76,0 18,9 82,9 12,9 d) má zavedený certifikovaný systém 66,0 28,9 54,3 40,9 managementu jakosti řady ISO 9001 h) podle předložených propagačních a firemních 44,9 50,9 43,4 52,0 e) má zavedený jiný certifikovaný systém 44,3 50,6 38,9 56,3 managementu jakosti (tzn. HACCP) g) l)

má pro své výrobky nebo služby schválenou značku jakosti - jako je např. značka Klasa, Czech Made, ESČ apod.) nebo podle něčeho jiného?

31,7

63,4

27,1

67,1

34,6

57,4

28,3

62,9

Firmy se při výběru dodavatele výrobků rozhodují především dle těchto 5 faktorů: 1. poskytuje kvalitní výrobky / kvalitní služby (94% odpovědí „ano“) 2. je cenově dostupný tj. dle výše ceny (92%) 3. je pružný, flexibilní (85%) 4. poskytuje výhodné platební podmínky (84 % 5. má dobrý poměr mezi cenou a výkonem (83 %) Tato kritéria, respektive jejich kombinace, jsou pro výběr dodavatele výrobků pro firmy (organizace) v praxi rozhodující. Jako jiná hlediska v případě dodavatelů výrobků byla uvedena: n=121 počet odpovědí cena, cenová dostupnost 8 kvalita, jakosti výrobků a služeb, životnost 15 reference / doporučení, vlastní zkušenosti, vybudované vztahy, dlouhodobá 28 dobrá spolupráce spolehlivost (dodávek), serióznost 5 pružnost, rychlost / včasnost dodávky, dodací termíny/podmínky 20 splatnost, lhůty splatnosti, finanční podmínky 3 vzdálenost, (logistická) dostupnost, blízkost dodavatele 10 podle požadavků zákazníka, předepsané od zákazníka 9 dle servisu, záruk/záruky, reklamací, dodatkových služeb 9 jestli mají certifikace, řízení jakosti, výrobky šetrné k ŽP, zvládnuté 7 problémy v oblasti ŽP a bezp. práce tradice, postavení na trhu, známost firmy 5 ostatní výroky 2 CELKEM 121


25/71

Pokud bychom zahrnuli do výsledku i tato „jiná hlediska“ uvedená respondenty, pak dále posiluje postavení kvality výrobků a služeb v celkovém pořadí. Obdobně pozice faktoru „doporučení, reference“ po započtení 28 hlasů k výsledkům ot. 3a by byla znatelně lepší: 4. místo s 84 %. Podle čeho se rozhodujete při výběru dodavatele výrobků? (N=350, data v %) Poskytuje kvalitní výrobky

24

94

Je cenově dostupný tj. dle výše ceny

5 4

92

Je pružný, flexibilní

85

10 5

Poskytuje výhodné platební podmínky

84

11

Má dobrý poměr mezi cenou a výkonem

83

11

5 6

Disponuje odborným personálem

76

19

5

Má dobré reference

76

20

4

Má zavedený certifikovaný systém managementu jakosti řady ISO 9001

29

66

5

Předložené propagační a firemní materiály

45

51

4

Má zavedený jiný certifikovaný systém managementu jakosti

44

51

5

Jiné Má pro své výrobky nebo služby schválenou značku jakosti

5

63

32 0

8

57

35

20 Ano

40

% Ne

60

80

100

Neví

Detailní analýza:

„Poskytuje kvalitní výrobky“ - největší míra souhlasu zaznamenána u strojírenských firem, nejméně u státní správy a samosprávy. „Je cenově dostupný“ - relativně nejmenší míra souhlasu zazněla od firem z Moravskoslezského regionu. „Je pružný, flexibilní“- největší míra souhlasu zaznamenána u strojírenských firem. „Poskytuje výhodné platební podmínky“ - s výrokem nejvíce souhlasí manažeři jakosti a respondenti ze strojírenských firem. „Má dobrý poměr mezi cenou a výkonem“ - nejvyšší míra souhlasných odpovědí je u strojírenských firem.


26/71

Při výběru dodavatele služeb se firmy rozhodují zejména podle toho, zda jejich dodavatel: 1. 2. 3. 4. 5.

poskytuje kvalitní výrobky / kvalitní služby ( 92 %odpovědí „ano“) je cenově dostupný tj. dle výše ceny (necelých 92 %) je pružný, flexibilní (91 %) disponuje odborným personálem (83 %) má dobré reference (81 %).

Podle čeho se rozhodujete při výběru dodavatele služeb? (N=350, data v %) Poskytuje kvalitní služby

92

3 4


92

5 3

Je pružný, flexibilní

91

5 4


83


82


82

15

4


81

14

5

Má zavedený certifikovaný systém managementu jakosti řady ISO 9001

13 11

54

41

43

Předložené propagační a firemní materiály Má zavedený jiný certifikovaný systém managementu jakosti 28

63

Má pro své výrobky nebo služby schválenou značku jakosti

27

67

0

5

56

Jiné

20

40 Ano


60 Ne

7

5

52

39

4

5 9 6 80

100

Neví

27/71

Jiná hlediska uváděná v případě dodavatelů služeb jsou tato: n=99 počet odpovědí cena, cenová dostupnost 5 kvalita výrobků a služeb, životnost 11 reference / doporučení, vlastní zkušenosti, vybudované vztahy, dlouhodobá 18 dobrá spolupráce spolehlivost (dodávek), serióznost 8 pružnost, rychlost / včasnost dodávky, dodací termíny/podmínky 12 splatnost, lhůty splatnosti, finanční podmínky 2 vzdálenost, (logistická) dostupnost, blízkost dodavatele 8 velikost, finanční stabilita 1 podle požadavků zákazníka, předepsané od zákazníka 5 dle servisu, záruk/záruky, reklamací, dodatkových služeb 8 jestli mají certifikace, řízení jakosti, výrobky šetrné k ŽP, zvládnuté 5 problémy v oblasti ŽP a bezp. práce tradice, postavení na trhu, známost firmy 5 ostatní výroky 2 jako u výrobků, je to stejné jako u výrobků 9 CELKEM 99

Faktor „reference / doporučení“ (viz 5. místo v tabulce) je po připočtení 20 „hlasů“ k výsledkům ot. 3b ještě významnější – dostává se celkově na 4. místo s 87 %. Detailní analýza: „Poskytuje kvalitní služby“ - všechny skupiny se shodují na tomto faktoru bez významných rozdílů v odpovědích. „Je cenově dostupný“ - relativně nejméně souhlasí firmy v odvětví chemie a farmacie. „Je pružný, flexibilní“ - nejvíce souhlasí manažeři jakosti a firmy z odvětví strojírenství, nejmenší míra souhlasu je v chemii a farmacii. „Disponuje odborným personálem“- shoda v názorech bez větších rozdílů. „Má dobré reference“ - nejčastěji vyslovily s výrokem souhlas menší firmy s 50 – 99 zaměstnanci, naopak nejméně plastikářské a gumárenské firmy. Odpovědi „něco jiného“ (jiná hlediska) uváděli nejvíce respondenti z velkých firem s 250 a více zaměstnanci.


28/71

Kritéria a důvody uplatňované při výběru dodavatele výrobků a služeb 4.

Které z uvedených důvodů, podle nichž si vybíráte dodavatele výrobků a služeb, považujete za nejdůležitější? Uveďte nám prosím tři důvody, které seřaďte podle důležitosti, tzn. nejprve uveďte ten nejdůležitější důvod, pak druhý v pořadí a třetí v pořadí.

Výsledky za 1. zmíněný nejdůležitější důvod n=340 Poskytuje kvalitní služby Je cenově dostupný tj. dle výše ceny Má dobrý poměr mezi cenou a výkonem Je pružný, flexibilní Má zavedený certifikovaný systém řady ISO 9001 Má dobré reference Poskytuje výhodné platební podmínky Disponuje odborným personálem Má zavedený jiný certifikovaný systém managementu jakosti Má pro své výrobky nebo služby schválenou značku jakosti Něco jiného

% 40,6 22,1 11,2 10,6 4,4 2,9 1,2 0,6 0,3 0,3 5,9

POŘADÍ 1 2 3 4 5 6 7 8 9-10 9-10 X

Mezi nejdůležitějšími důvody pro výběr dodavatele, které byly zmíněny jako první, je možno zařadit tyto čtyři důvody: Dodavatel: 1. Poskytuje kvalitní služby 2. Je cenově dostupný tj. dle výše ceny 3. Má dobrý poměr mezi cenou a výkonem 4. Je pružný, flexibilní Ostatní důvody neměly již v odpovědích respondentů významnější zastoupení. Detailní analýza:

Důvod „poskytuje kvalitní služby“ nejčastěji uváděli: manažeři jakosti firmy z plastikářského a gumárenského průmyslu firmy z hl. města Prahy a Moravskoslezského kraje.

„Je cenově dostupný“ uvedli jako první – nejdůležitější faktor: „ostatní“ manažeři firmy s 50 – 99 zaměstnanci úřady státní správy a samosprávy

„Je pružný a flexibilní“ považují za nejdůležitější důvod firmy ze stavebnictví.

U důvodu „má dobrý poměr mezi cenou a výkonem“, jakož i u další zkoumaných důvodů nebyly zjištěny rozdíly v odpovědích jednotlivých skupin dotázaných.

„Má zavedený certifikovaný systém řady ISO 9001“ – je důležitým důvodem pouze pro manažery jakosti.


29/71

V grafu na následující straně jsou JEDNOTLIVĚ znázorněny odpovědi pro první, druhý a třetí zmíněný nejdůležitější důvod: Které z uvedených důvodů, podle nichž si vybíráte dodavatele výrobků a služeb, považujete za: 3.nejdůležitější

2.nejdůležitější

1.nejdůležitější

(výsledky za 1., 2. a 3. zmíněný nejdůležitější důvod, data v %) Poskytuje kvalitní služby

22


15 11 9 10 11

Má dobrý poměr mezi cenou a výkonem Je pružný, flexibilní 6 5 6 4 5

Něco jiného Má zavedený certifikovaný systém řady ISO 9001

3 4


1


1 2

Disponuje odborným personálem Má zavedený jiný certifikovaný systém managementu jakosti Má pro své výrobky nebo služby schválenou značku jakosti Podle předložených propagačních a firemních materiálů

5

41

22

11

17

29

25

9

7 8

5

0 2 1 0 0 2 0 1 0 0

20

40


60

80

100

30/71

Důvod výběru dodavatele výrobků a služeb (bez ohledu na pořadí uvedení): 4.

Které z uvedených důvodů, podle nichž si vybíráte dodavatele výrobků a služeb, považujete za nejdůležitější? Uveďte nám prosím tři důvody, které seřaďte podle důležitosti, tzn. nejprve uveďte ten nejdůležitější důvod, pak druhý v pořadí a třetí v pořadí. n=340 % POŘADÍ Poskytuje kvalitní služby 71,5 1 Je cenově dostupný tj. dle výše ceny 62,4 2 Je pružný, flexibilní 47,9 3 Má dobrý poměr mezi cenou a výkonem 27,6 4 Má zavedený certifikovaný systém řady ISO 9001 16,2 5 Má dobré reference 13,2 6 Poskytuje výhodné platební podmínky 12,4 7 Disponuje odborným personálem 6,8 8 Má zavedený jiný certifikovaný systém managementu jakosti 3,2 9 Má pro své výrobky nebo služby schválenou značku jakosti 2,1 10 Podle předložených propagačních a firemních materiálů 0,9 11 Něco jiného? 15,3 x

Z CELKOVÝCH VÝSLEDKŮ ODPOVĚDÍ vyplývá, že manažeři jakosti ve firmách považují za zcela nejdůležitější skutečnost, že (jejich) dodavatel: 1. Poskytuje kvalitní služby (72 %) 2. Je cenově dostupný tj. dle výše ceny (62 %) 3. Je pružný, flexibilní (48 %) a s odstupem i důvod uvedený celkově na 4. místě: 4. Má dobrý poměr mezi cenou a výkonem (28 %). Překvapivě až na 5. místě se umístil důvod „má zavedený certifikovaný systém řady ISO 9001“ (16 % dotázaných). Podle čeho se rozhodujete při výběru dodavatele výrobků a služeb? CELKOVÉ výsledky za 1. + 2. + 3. zmíněný nejdůležitější důvod (N=340, data v %) Poskytuje kvalitní služby

71 62

Je cenově dostupný tj. dle výše ceny Je pružný, flexibilní

48


28

Má zavedený certifikovaný systém řady ISO 9001

16


13


12


7

Má zavedený jiný certifikovaný systém managementu jakosti Má pro své výrobky nebo služby schválenou značku jakosti Podle předložených propagačních a firemních materiálů

3 2 1

Něco jiného

15 0

20

40


60

80

100

31/71

Detailní analýza: „Poskytuje kvalitní služby“ – tento důvod je nejdůležitější ze všech pro: plastikářské a gumárenské firmy firmy z Moravskoslezského kraje. Není tak důležitým důvodem pro firmy ze Středních Čech.

„Je cenově dostupný“ – nebyly zjištěny podstatnější rozdíly v odpovědích, s důležitostí tohoto faktoru souhlasí všichni bez rozdílu.

„(Dodavatel) je pružný, flexibilní“ je nejdůležitější důvod pro manažery jakosti a pro strojírenské firmy

„Má dobrý poměr mezi cenou a výkonem“ - nebyly zjištěny podstatnější rozdíly v odpovědích.

Další zjištění:

„Má dobré reference“ je důležitým důvodem především pro ostatní manažery a pro úřady státní správy a samosprávy. „Má zavedený certifikovaný systém dle ISO 9001“ – je nejdůležitější pro strojírenské firmy a pro manažery jakosti.

Jakou roli při rozhodování o výběru dodavatele výrobků a služeb ve Vaší firmě hraje skutečnost, že dodavatel má platný certifikovaný systém managementu jakosti, např. že dodavatel je držitelem certifikátu ISO 9001? n=350 % zcela významnou / velmi zásadní 21,7 spíše významnou / spíše zásadní 48,9 spíše nevýznamnou /spíše podružnou 19,7 zcela nevýznamnou / rozhodně podružnou 7,4 NEVÍM, NEDOVEDU POSOUDIT 2,3 CELKEM 100,0 5.

Dle názoru 70 % dotázaných manažerů jakosti hraje při rozhodování o výběru dodavatele výrobků a služeb zásadní roli fakt, že dodavatel má certifikovaný systém managementu jakosti. Poznámka: více než pětina dotázaných je názoru, že tento fakt hraje velmi zásadní roli a 49 % dotázaných se domnívá, že hraje spíše zásadní roli.


32/71

Jakou roli při rozhodování o výběru dodavatele výrobků a služeb hraje skutečnost, že má platný certifikovaný systém managementu jakosti? (N=350)

Nevím, nedovedu posoudit 2% Zcela nevýznamnou rozhodně podružnou 7%

Zcela významnou velmi zásadní 22%

Spíše nevýznam nou spíše podružnou 20%

Spíše významnou spíše zásadní 49%

Detailní analýza: S výrokem souhlasí (tj. velmi+spíše souhlasí) nejvíce ze všech tyto skupiny dotázaných: manažeři jakosti firmy s více než 250 zaměstnanci firmy z Plzeňského kraje. Naopak nejméně souhlasí malé firmy s 50 –99 zaměstnanci. Existence systému managementu jakosti u dodavatelů 6.

Mají Vaši hlavní dodavatelé zavedený systém managementu jakosti ve své firmě? V první části otázky se prosím nejprve vyjádřete k nejdůležitějším dodavatelům výrobků a potom i k dodavatelům nejdůležitějších služeb, které odebíráte od externích dodavatelů. JEDNA MOŽNOST ODPOVĚDI V OT. 6A I V OT. 6B. 6A) DODAVATELÉ 6B) DODAVATELÉ VÝROBKŮ SLUŽEB n=350 n=350 % % ano, všichni 17,4 8,9 většina ano 49,1 31,4 někteří ano, někteří ne 21,1 28,9 většinou ne 4,3 14,6 ne, žádný z nich 1,4 3,1 Neví, nedokázal odpovědět 6,6 13,1 CELKEM 100,0 100,0


33/71

A) Hodnocení dodavatelů výrobků: 17 % dotázaných firem / organizací uvedlo, že z jejich hlavních dodavatelů výrobků mají zavedený systém managementu jakosti všichni. Polovina dotázaných firem uvedla o jejich dodavatelích odpověď „většina dodavatelů ano“ tj. ve smyslu „většina dodavatelů takovýto systém má zaveden“. Pětina dotázaných manažerů jakosti uvedla odpověď „někteří (dodavatelé) ano, někteří ne“. Detailní analýza: Odpověď „ano, všichni dodavatelé“ nejčastěji uváděli: manažeři jakosti firmy s 250 a více zaměstnanci Naopak – významně méně tuto variantu uváděli lidé z menších firem s 50 – 99 zaměstnanci (trojnásobně méně než u největších firem). „Většina ano“ – odpovídali zejména představitelé stavebních firem. „Někteří ano, někteří ne“ - významně častěji uváděli dotázaní z úřadů státní správy a samosprávy. Odpověď „většinou ne“ volili spíše firmy s počtem zaměstnanců od 50 do 99. Graf je společný pro dodavatele výrobků i dodavatele služeb (ot. 6a i 6b): Mají Vaši hlavní dodavatelé ve své firmě zavedený systém managementu jakosti? (N=350, data v %)

Dodavatelé výrobků

17

Dodavatelé služeb

49

9

0

31

20

21

29

40

4 1 7

15

60

3

13

80

100

Ano, všichni

Většina ano

Někteří ano, někteří ne

Většinou ne

Ne, žádný z nich

Neví, nedokázal odpovědět


34/71

B) Hodnocení dodavatelů služeb: Pouze 9 % dotázaných firem / organizací uvedlo, že z jejich hlavních dodavatelů služeb mají zavedený systém managementu jakosti všichni. 31 % manažerů jakosti uvedlo, že takovýto systém managementu jakosti má zavedena většina dodavatelů. Ze srovnání výsledků v tabulce vyplývá, že dodavatelé služeb mají zaveden systém managementu jakosti jimi dodávaných služeb ve významně nižší míře než je tomu u dodávek výrobků. Poznámka: zjištění tohoto rozdílu bylo očekáváno jako potvrzení jedné z hypotéz tohoto průzkumu a je odrazem reálné situace ve zkoumaných firmách a organizacích. Součet negativních odpovědí „většinou ne“ + „ne, žádný z nich“ je v poměru 6 % ku 18 % „ve prospěch“ dodavatelů služeb. 13 % dotázaných nedovedlo na otázku týkající se dodavatelů služeb odpovědět – je to významně více než v případě dodavatelů výrobků (7%). Detailní analýza: Obdobně jako v případě zavedení managementu jakosti u dodavatelů výrobků uváděli odpověď „ano, všichni dodavatelé“ především: manažeři jakosti představitelé strojírenských firem. „Většina (dodavatelů služeb) ano“ nejméně ze všech skupin uváděli lidé z úřadů státní správy a samosprávy. Pětina představitelů ze státní správy a samosprávy navíc nedokázalo na tuto otázku odpovědět. 7.

Podle čeho se rozhodujete při výběru certifikačního orgánu NEBO zkušební laboratoře? Je to proto, že tato laboratoř nebo certifikační orgán: MOŽNOST VÍCE ODPOVĚDÍ. n=350 % POŘADÍ má platnou akreditaci pro poskytování svých služeb

48,3

1

má přijatelné ceny

46,3

2

poskytuje kvalitní služby má dobrou pověst, dobrou image v oboru

44,0 42,9

3 4

disponuje kompetentními odborníky

40,6

5

má dobré reference od jiných firem

39,1

6

má dobrý poměr mezi cenou a poskytovanou službou

38,3

7

dovede poradit, poskytuje poradenství

34,3

8

je blízko, působí v místě sídla Vaší firmy

21,4

9

Nebo podle něčeho jiného?

8,0

10

Bez odpovědi

13,1

X


35/71

Z výsledků vyplývá, že v praxi se při rozhodování o výběru certifikačního orgánu NEBO zkušební laboratoře bere ve firmách do úvahy více faktorů. Firmy se rozhodují především podle toho, zda certifikační orgán / zkušební laboratoř: 1. má platnou akreditaci pro poskytování svých služeb 2. má přijatelné ceny 3. poskytuje kvalitní služby 4. má dobrou pověst, dobrou image v oboru 5. disponuje kompetentními odborníky Minimálně třetina dotázaných uvedla kromě výše uvedené pětice faktorů ještě další 3 faktory, jež se umístily na 6. až 8. místě.

Podle čeho se rozhodujete při výběru certifikačního orgánu / zkušební laboratoře? (N=350, data v % ) Má platnou akreditaci pro poskytování svých služeb

48

Má přijatelné ceny

46

Poskytuje kvalitní služby

44 43

Má dobrou pověst, dobrou image v oboru

41

Disponuje kompetentními odborníky Má dobré reference od jiných firem

39

Má dobrý poměr mezi cenou a poskytovanou službou

38 34

Dovede poradit, poskytuje poradenství 21

Je blízko, působí v místě sídla Vaší firmy 8

Něco jiného

13

Bez odpovědi 0

10

20

30

40

50

Detailní analýza: Skutečnost, že dodavatel má platnou akreditaci pro poskytování svých služeb berou v úvahu především: manažeři jakosti firmy s 250 a více zaměstnanci potravinářské firmy firmy se sídlem v Pardubickém kraji


36/71

Nejméně často je tato skutečnost rozhodujícím argumentem pro úřady státní správy a samosprávy a pro menší firmy s 50-99 zaměstnanci. „Má přijatelné ceny“ – tuto skutečnost berou v potaz zejména: manažeři jakosti potravinářské firmy. „Poskytuje kvalitní služby“ – je důležité při rozhodování o výběru dodavatele zejména u: manažerů jakosti firem plastikářského a gumárenského průmyslu firem z Moravskoslezského kraje Kritérium pro rozhodování „má dobrou pověst, dobrou image v oboru“ je významné především pro manažery jakosti. Skutečnost, zda dodavatel disponuje kompetentními odborníky je důležité pro manažery jakosti a firmy ze Zlínského regionu. Úřady státní správy a samosprávy vykazují v případě 8 z celkových 10 zkoumaných skutečností nejmenší procentní podíly odpovědí ze všech 6 cílových skupin (odvětví). Mají současně nejvyšší míru odpovědí „nevím, netýká se nás to“. Téměř u všech kritérií pro rozhodování o výběru dodavatele (9 z 10) byla zjištěn významný rozdíl mezi názory manažerů jakosti a názory ostatních manažerů firem v tomto výzkumu. 8.

Má Vaše firma interně zpracované směrnice pro výběr dodavatelů, to znamená včetně hodnotících kritérií? n=350 % ano, má 86,8 ne, nemá 13,4 CELKEM 100,0

Interně zpracované směrnice pro výběr dodavatelů má 87 % dotázaných firem a organizací státní správy a samosprávy. Detailní analýza: Souhlasné stanovisko uváděli především: manažeři jakosti firmy ze stavebnictví Nejméně často odpověděli „ano, má (zpracované interní směrnice)“ firmy s počtem 50 – 99 zaměstnanců a orgány státní správy a samospráv.


37/71

Zodpovědnost a kritéria uplatňovaná při výběru certifikačního orgánu / zkušební laboratoře 9.

Kdo ve Vaší firmě odpovídá za tvorbu kritérií pro výběr a hodnocení dodavatelů výrobků a služeb? JEDNA MOŽNOST ODPOVĚDI n=303 % 32,3 pověřený manažer jakosti / představitel managementu pro jakost 15,5 vedoucí útvaru jakosti nebo útvaru jakosti a enviromentu technický ředitel 5,3 obchodní ředitel 9,9 17,8 vedení firmy, cele vedení firmy ředitel, jednatel 5,3 někdo jiný, uveďte prosím jeho funkci: -ved. nákupu, zásobování, nákupčí, nákupní odd. 8,6 výrobní náměstek /ředitel 1,0 tajemník, tajemnice 1,0 ekonom, prokurista 0,3 každý za svůj obor, útvar 0,7 pracovní tým, skupina lidí 1,3 odd. logistiky, logistický manažer 0,7 neví, nikdo 0,3 CELKEM 100,0

Za tvorbu kritérií pro výběr a hodnocení dodavatelů výrobků nebo služeb jsou ve firmách zodpovědní především 1. pověření manažeři jakosti / představitelé managementu (vedení) pro jakost (třetina firem) 2. vedení firmy (celý top management firmy) – uvedlo 18 % dotázaných firem 3. vedoucí útvarů jakosti nebo útvarů jakosti a enviromentu (16 %) Podíl představitelů pro jakost nebo vedoucí útvarů jakosti v celém vzorku tedy činí 48 %. V menší části firem je odpovědnou osobou pro tento úkol obchodní ředitel nebo vedoucí nákupu (tyto odpovědné funkce byly uvedeny u 10%, respektive u 9 % firem). Kdo ve Vaší firmě odpovídá za tvorbu kritérií pro výběr a hodnocení dodavatelů výrobků a služeb? (N=303, data v %) pověřený manažer jakosti

32

vedení firmy, celé vedení firmy

18 16

vedoucí útvaru jakosti nebo enviromentu obchodní ředitel

10

vedoucí ná kupu, zásobování, nákupní odd.

9

ředitel, jednatel

5

technický ředitel

5

pracovní tým, skupina lidí

1

tajemník

1

výrobní náměstek, ředitel

1

odd. logistiky, logist. Manažer

1

každý za svůj obor, útvar

1

ekonom,prokurista

0,3

neví, nikdo

0,3

Vnímání problematiky jakosti z hlediska firem, závěrečná zpráva, 6.11.2006 0

10

20

38/71 30

40

Detailní analýza: „Vedoucí útvaru jakosti odpovídá za tvorbu kritérií“ - nejčastěji uváděli: manažeři jakosti firmy s 250 a více zaměstnanci Nejméně často tuto funkci uváděli představitelé úřadů státní správy a samosprávy – z odpovědí je znát, že tato funkce se mnohdy v úřadě nevyskytuje a výkon této funkce je v lepším případě „suplován“ jiným manažerem, kterému je tato problematika svěřena. Odpověď „vedení firmy, celé vedení firmy“ uváděli nejčastěji: ostatní manažeři respondenti z menších firem s 50-99 zaměstnanci dotázaní z úřadů státní správy a samosprávy. Existence a přínosy systému managementu jakosti u dotázaných firem/organizací 10.

Má Vaše firma v současné době certifikovaný systém managementu jakosti podle ISO 9001? n=350 ano, má ne, nemá CELKEM

% 71,7 28,3 100,0

Certifikovaný systém managementu jakosti podle ISO 9001 má dle svého vyjádření zavedeno 72 % firem či organizací. Tento podíl je poměrně vysoký, což je s ohledem na strukturu vzorku dotázaných potěšitelné zjištění. V případě, že by nebyly dotazovány organizace a úřady státní správy a samosprávy (50 dotázaných z 350), byl by výsledný podíl ještě vyšší (cca 83 %). Detailní analýza: Kladnou odpověď tj. firma má zaveden systém managementu jakosti, uváděli nejčastěji ze všech: manažeři jakosti firmy ze strojírenství stavební firmy plastikářské a gumárenské firmy Pro zajímavost – „ano, máme systém managementu jakosti dle ISO 9001“ uvedlo 14 % úřadů státní správy a samosprávy tj. 7 úřadů z 50.


39/71

Poznámka: otázka 11 byla položena jen těm subjektům, kteří uvedli, že nemají certifikovaný systém managementu jakosti nebo se k tomu ještě nerozhodli. 11.

Co je podle Vás tím hlavním důvodem, proč Vaše firma nemá certifikovaný systém managementu jakosti nebo se dosud nerozhodla k tomu, že by si nechala certifikovat systém managementu jakosti. JEDNA MOŽNOST ODPOVĚDI. n=99 % je to velmi administrativně a časově náročné, nemáme na to čas 11,1 na našem trhu, v naší branži to nemá význam 21,2 vybudování certifikovaného systému managementu jakosti je pro nás příliš nákladné 7,1 dosud jsme to nepotřebovali 23,2 nevyužijeme to – zejména obchodně 10,1 Jiný důvod 27,3 CELKEM 100,0

Jako hlavní důvody, proč firma nebo organizace nemá dosud certifikovaný systém managementu jakosti dotázaní uváděli: „dosud jsme to nepotřebovali“ (23 %) „na našem trhu, v naší branži to nemá význam“ (21 %) Desetina uvedla, že by ISO 9001 nevyužili obchodně. Co je podle Vás tím hlavním důvodem, proč Vaše firma nemá certifikovaný systém managementu jakosti? (N=99, data v %) Dosud jsme to nepotřebovali

23

Na našem trhu, v naší branži to nemá význam

21

Je to velmi administrativně a časově náročné

11

Nevyužijeme to - zejména obchodně

10

Je to pro nás příliš nákladné

7

Jiný důvod

27 0

10

20

30

40

50

Detailní analýza: Mezi těmi, kteří nemají certifikovaný systém dle ISO 9001, jsou dle očekávání především organizace a úřady státní správy a samosprávy – 42 % z nich uvedlo „u nás , v naší branži to nemá význam“. Jiné důvody uváděli nejčastěji manažeři jakosti, kteří jsou o těchto otázkách obecně nejlépe informováni. Vnímání problematiky jakosti z hlediska firem, závěrečná zpráva, 6.11.2006

40/71

Úvahy o certifikaci 12.

Uvažujete o tom, že byste se v blízké budoucnosti – to znamená do 1 až 2 let – nechali certifikovat ve Vaší firmě systém managementu jakosti? JEDNA MOŽNOST ODPOVĚDI

n=99 rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne CELKEM

% 22,2 21,2 29,3 27,3 100,0

43 % z počtu 99 dotázaných uvedlo, že do 1 až do 2 let uvažují o certifikaci systému managementu jakosti. Opačnou odpověď uvedlo 57 % respondentů. Detailní analýza: Odpověď „rozhodně ano“ uváděli zejména manažeři jakosti (15 z 34 dotázaných v této funkci). Naopak „rozhodně ne“ uváděla (zcela logicky) polovina manažerů z úřadů státní správy a samosprávy (neuvažují o tom, netýká se jich tato „povinnost“). Poznámka: Otázky 13, 14, 14A byly pokládány jen držitelům certifikátů ISO 9001. 13.

Jaký je přínos certifikátu systému managementu jakosti pro Vaši firmu, k čemu ho využíváte? MOŽNOST VÍCE ODPOVĚDÍ n=251 % je zárukou kvality našich výrobků pro zákazníky 71,7 je předpokladem pro to, abychom mohli prodávat naše výrobky nebo poskytovat služby 69,3 skutečnost, že máme certifikaci využíváme při komunikaci s našimi stávajícími a 55,0 potenciálními zákazníky certifikát využíváme jako argument ve výběrových řízeních, jichž se zúčastňujeme 57,4 zvyšuje produktivitu vnitřních procesů ve firmě a organizaci práce 53,8

Za největší přínosy certifikátu systému managementu jakosti dotázaní manažeři jakosti uvádějí, že získaný certifikát: je zárukou kvality našich výrobků pro zákazníky Poznámka: platný certifikát není zárukou kvality obecně, je pouze zárukou STABILNÍ kvality výrobků pro zákazníka, která byla s ním sjednána. Dokládá pouze to, že organizace vytvořila systémové předpoklady pro to, aby byla pro zákazníka zajištěna stabilní kvalita dodávek výrobků nebo služeb. je předpokladem pro to, abychom mohli prodávat naše výrobky nebo poskytovat služby Na otázku bylo možno uvést více odpovědí, všechny varianty získaly více než 50 % odpovědí.

Poznámka k tabulce s výsledky ot.13: certifikát zvyšuje nejen produktivitu vnitřních procesů ve firmě (53,8 %), ale i KVALITU procesů Î optimálně by tedy měl trvalým zlepšováním procesů zvyšovat efektivitu procesů ve firmě.


41/71

Jaký je přínos certifikátu systému managementu jakosti pro Vaši firmu, k čemu ho využíváte? (N=251, data v %) Je zárukou kvality našich výrobků pro zákazníky

72

Je předpokladem pro to, abychom m ohli prodávat

69

Využíváme jako argument ve výběrových řízeních

57

Využíváme to při komunikaci s našimi zákazníky

55

Zvyšuje produktivitu vnitřních procesů ve firmě

54

0

20

40

60

80

100

Detailní analýza:

Nejsilnější zastoupení odpovědí „je zárukou kvality našich výrobků“ bylo zjištěno ve strojírenském průmyslu (81 %), nejméně ve stavebnictví. Manažeři jakosti významně častěji uváděli, že využívají certifikát při komunikaci se zákazníky jejich firmy. Certifikát ISO 9001 jako argument ve výběrových řízeních využívá 70 % stavebních firem (nejméně často uváděli chemické a farmaceutické firmy). Argument „zvyšuje produktivitu vnitřních procesů“ uvádějí opět nejvíce manažeři jakosti, nejméně chemické a farmaceutické firmy.

Jiné typy certifikátů 14.

Jsou v oboru činnosti Vaší firmy vyžadovány Vašimi zákazníky ještě jiné typy certifikátů?

n=251 ano ne CELKEM

% 71,3 28,7 100,0

71 % firem a organizací uvedlo, že v jejich oboru jsou ze strany zákazníků vyžadovány ještě jiné typy certifikátů nežli certifikát dle ISO 9001. Detailní analýza: Poptávka po jiných typech certifikátů zazněla významně častěji od: dotázaných z největších firem s 250 a více zaměstnanci manažerů jakosti firem z Plzeňského a Královéhradeckého kraje. Nejméně často uváděli názvy jiných certifikátů firmy s 50-99 zaměstnanci a firmy z Moravskoslezského kraje. Vnímání problematiky jakosti z hlediska firem, závěrečná zpráva, 6.11.2006

42/71

14a. A můžete uvést o jaké typy certifikátů se jedná? (otevřená otázka) n=179 ISO 14001 nebo jen 14 001 nebo „certifikát na životní prostředí“ nebo „enviromentální certifikát“ OHSAS 18001 popř. certifikát na bezpečnost práce, BOZP ISO TS 16949 certifikát výrobku, výrobkové certifikáty, na dané výrobky (nekonkrétně) HACCP (certifikát pro potravinářství a pohostinství) BRC (britský systém certifikace) na svářečské práce, na svařování, velký svářečský průkaz IFS VDA, VDA 9.1, německá norma pro automobilový průmysl certifikát na stavební hmoty, odborná způsobilost ve stavebnictví CE (evropský certifikát) prohlášení o shodě, o škodlivosti na zdraví ISO IEC 17025 VDA 6.1, 6.4 německý systém certifikace TŰV Neví ostatní certifikáty, certifikace

% 43,6 19,0 12,3 11,2 9,5 7,3 5,0 5,0 3,9 3,4 2,8 2,2 1,1 1,1 0,6 1,7 16,2

POŘADÍ 1 2 3 4 5 6 7-8 7-8 9 10 11 12 13-14 13-14 15 x x

Ve své odpovědi na tuto navazující otázku dotázaní nejčastěji uváděli: 1. ISO 14001 + certifikát na životní prostředí + enviromentální certifikát (sumární podíl těchto odpovědí činí 44 %) 2. OHSAS 18001 + certifikát na bezpečnost práce, BOZP (sumárně 19 %) 3. ISO TS 16949 (12 %) 4. certifikát výrobku, výrobkové certifikáty, na dané výrobky (uvedeno nekonkrétně) – 11 % Ostatní certifikáty (ostatní odpovědi) nezískaly významnější podíl na odpovědích. Ve výrocích respondentů se objevovaly odkazy na zahraniční certifikáty / systémy certifikace nebo na certifikáty platné pro konkrétní odvětví (automobilový průmysl, pohostinství).


43/71

Hodnocení charakteristik certifikačních orgánů / zkušebních laboratoří, zkušenosti ze spolupráce 15.

Nyní vám budu číst soubor charakteristik, které se mohou a nemusí hodit k certifikačním orgánům a zkušebním a kalibračním laboratořím. Ohodnoťte pomocí škály od 1 do 4, kde znamená 1 = rozhodně souhlasím, 2=spíše souhlasím, 3=spíše nesouhlasím a 4 = rozhodně nesouhlasím, označte prosím ten stupeň, který nejlépe vystihuje Váš názor na příslušnou laboratoř nebo certifikační orgán. MOŽNOST „9 – NEVÍM, NETÝKÁ SE, NEVYUŽÍVÁ SLUŽEB CERTIFIKAČNÍCH ORGÁNŮ NEBO LABORATOŘÍ“ (NEČTĚTE) Své odpovědi můžete opřít o všechny informace, které o certifikačních orgánech, zkušebních a kalibračním laboratořích máte, ale také o svůj pocit, „intuici“. Jde nám totiž především o Váš vlastní názor na tyto orgány nebo laboratoře. Váš certifikační orgán nebo zkušební a kalibrační laboratoř je: top box bottom n=329-317 v% box v %

f) g) i) a) d) b) h) e) c)

spolehlivý poskytuje kvalitní služby je na vysoké odborné úrovni kompetentní ve svém oboru má dobré reference důvěryhodný, má dobrou image má dobrý poměr mezi cenou a poskytovanými službami cenově dostupný dává o sobě vědět

91,1 90,6 89,7 85,7 85,7 85,1 78,0 69,4 61,4

1,7 2,0 4,3 5,7 7,7 8,3 13,7 23,7 29,1

Pořadí dle topboxu 1 2 3 4-5 4-5 6 7 8 9

Dle názoru většiny dotázaných by certifikační orgán / zkušební a kalibrační laboratoř měla být v prvé řadě: 1. spolehlivý / spolehlivá (souhlasilo 91 % dotázaných) 2. poskytovat kvalitní služby (91 %) 3. být na vysoké odborné úrovni (90%) Do jaké míry souhlasíte, že se daný výrok hodí k certifikačním orgánům a zkušebním a kalibračním laboratořím: (N=350, data v %) Spolehlivý

91

27

Poskytuje kvalitní služby

91

27

Je na vysoké odborné úrovni

90

4 6


86

8 7

Kompetentní ve svém oboru

86

6 9

Důvěryhodný, má dobrou image

85

8 7

78

Má dobrý poměr mezi cenou a službami

14 24

69

Cenově dostupný

29

61

Dává o sobě vědět

0 rozhodně+spíše souhlasím Nevím, netýká se, nevyužívá služeb

20

40

60

80

8 7 9 100

spíše+rozhodně nesouhlasím


44/71

Velmi významné jsou „v očích“ respondentů rovněž i „kompetentnost“ a „reference“ toho kterého certifikačního orgánu nebo laboratoře (souhlas 86 % respondentů pro obě charakteristiky). Detailní analýza:

Výrok „spolehlivý certifikační orgán/ spolehlivá zkušební nebo kalibrační laboratoř“ uvedli nejvíce: strojírenské firmy manažeři jakosti

„Poskytuje kvalitní služby“ uváděli nejčastěji ze všech: strojírenské firmy potravinářské firmy manažeři jakosti

„Je na vysoké odborné úrovni“ – tuto charakteristiku uvedly: strojírenské firmy stavební firmy manažeři jakosti

Další zjištění: „Je kompetentní ve svém oboru“ uváděli nejvíce manažeři z plastikářského a gumárenského průmyslu a samozřejmě i manažeři jakosti. „Dává o sobě vědět“ uváděly stavební firmy a firmy z kraje Vysočina. „Je cenově dostupný“ odpovídaly nejčastěji strojírenské firmy + manažeři jakosti, nejméně často firmy z Jihočeského regionu. „Má dobrý poměr mezi cenou a poskytovanými službami“ uváděli velmi často představitelé strojírenských firem a manažeři jakosti. Nejméně často uváděli souhlasná stanovisko se všemi posuzovanými charakteristikami úřady státní správy a samosprávy.


45/71

16.

a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Nyní Vám přečtu jednotlivé vlastnosti/parametry týkající se zkušebních či kalibračních laboratoří nebo certifikačních orgánů a poprosím Vás o jejich zhodnocení. Při Vašem hodnocení použijte škálu 1 až 4, kde 1 znamená velmi dobrá, 2=spíše dobrá, 3=spíše špatná a 4=velmi špatná, 9= NEVÍ, NEDOVEDE POSOUDIT NEČTETE). 16A) Jak byste ohodnotil/a Vámi využívanou zkušební či kalibrační laboratoř z hlediska následujících parametrů? 16B) A jak byste ohodnotil/a Vámi využívaný certifikační orgán z hlediska stejných parametrů. 16 a) zkušební nebo 16b) certifikační orgán kalibrační laboratoře n=311-283 n=296-265 bottom Pořadí bottom Pořadí topbox topbox box dle top box dle top v% v% v% boxu v% boxu 85,1 2,0 Schopnost firmy zajistit certifikaci x x x 2-3 Schopnost provést požadované 80,6 3,7 x x 3 x zkoušky Cenové relace odpovídající kvalitě 70,0 12,0 75,7 10,6 6 6 služeb Reference od jiných uživatelů 66,9 8,9 73,4 7,4 8 7 Garance dodržení termínu dodání 78,9 5,4 85,1 3,1 5 2-3 služby a ceny Odbornost pracovníků certifikačního 79,7 3,1 83,7 4,3 4 5 orgánu nebo zkušební laboratoře Celková cena služby 69,4 12,6 69,7 16,9 7 8 Důvěryhodnost, pozitivní image 82,0 2,6 84,9 4,0 1-2 4 Kvalita služeb 82,0 2,0 86,0 2,0 1-2 1

A) Hodnocení zkušebních nebo kalibračních laboratoří: Kvalita služeb + důvěryhodnost, pozitivní image jsou u využívané zkušební nebo kalibrační laboratoře nejpozitivněji ohodnocenými vlastnostmi (82 % dotázaných uvedlo že jejich „laboratoř je v tom velmi nebo spíše dobrá“) Na 3. místě je schopnost laboratoře provést požadované zkoušky (81 %). Jak byste ohodnotil(a) Vámi využívanou zkušební či kalibrační laboratoř z hlediska: (N=350, data v %) Kvality služeb

82

2 16

Důvěryhodnosti, pozitivní image Schopnosti provést požadované zkoušky Odbornosti pracovníků Garance dodržení termínu dodání služby a ceny Cenových relací odpovídajících kvalitě služeb Celková cena služby

82

3 15

81

4

16

80

3

17

79

5

16

70

12

18

69

13

18

Referencí od jiných uživatelů

67 0

velmi+spíše dobrá

20

spíše+velmi špatná

9 40

60

24 80

100

Neví, nedovede posoudit


46/71

Detailní analýza:

Kvalita služeb laboratoře/zkušebny oceňovaly nejvíce: firmy s 250 a více zaměstnanci strojírenské firmy potravinářské firmy manažeři jakosti

Důvěryhodnost, pozitivní image zkušebny/laboratoře byla nejlépe hodnocena v případě: strojírenských firem potravinářských firem manažerů jakosti

Schopnost laboratoře provést požadované zkoušky nejpříznivěji hodnotily: firmy s 250 a více zaměstnanci strojírenské firmy potravinářské firmy manažeři jakosti

Další zjištění: Poznámka: manažeři jakosti nejsou uváděni, neboť jejich odpovědi jsou VŽDY významně příznivější než průměr za celek. Cenové relace odpovídají kvalitě služeb – nejlépe hodnotily strojírenské a potravinářské firmy. Reference od jiných uživatelů – nejlépe hodnotí potravináři. Garanci dodržení termínu dodání služby a ceny – nejlépe hodnoceno potravináři a strojírenskými firmami. Odbornost pracovníků laboratoře – nejvíce oceňují strojírenské firmy a potravináři. Celková cena služby – nejlépe hodnotí potravinářské firmy.

B) Hodnocení certifikačních orgánů: U certifikačního orgánu je nejlépe hodnocenou vlastností: 1. Kvalita služeb (86 %) 2. – 3. Schopnost firmy zajistit certifikaci + garance dodržení termínu dodání služby a ceny (obě vlastnosti po 85 %). Relativně nejhůře hodnocenými vlastnostmi u obou typů partnerů jsou reference (67 % nebo 73 %) a celková cena služby (shodně po 70 %)


47/71

Jak byste ohodnotil(a) Váš certifikační orgán z hlediska: (N=350, data v %) Kvality služeb

86

2

12

Garance dodržení termínu dodání služby a ceny

85

3

12

Schopnosti firmy zajistit certifikaci

85

2

13

Důvěryhodnosti, pozitivní image

85

4

11

Odbornosti pracovníků certifikačního orgánu

84

4

12

Cenových relací odpovídajících kvalitě služeb

73

Referencí od jiných uživatelů

7

70

Celkové ceny služby

0 velmi+spíše dobrá

11

76

10

spíše+velmi špatná

20

30

17

40

50

60

70

80

14 19 13

90

100

Neví, nedovede posoudit

Detailní analýza:

Kvalita služeb – nejlépe je hodnocena z hlediska: strojírenských firem manažerů jakosti

Schopnost firmy zajistit certifikaci je nejlépe hodnocena: strojírenskými firmami stavebními firmami potravinářskými firmami manažery jakosti

Garanci dodržení termínu dodání služby a ceny nejvíce oceňují: strojírenské firmy potravinářské firmy manažeři jakosti

Další zjištění: Poznámka: manažeři jakosti nejsou uváděni, neboť jejich odpovědi jsou VŽDY významně vyšší, příznivější než průměr za celek. Cenové relace odpovídají kvalitě služeb – nejlépe hodnotily firmy z Moravskoslezského kraje, mezi odvětvími není rozdílů. Reference od jiných uživatelů – nebyly zjištěny podstatnější rozdíly. Odbornost pracovníků certifikačního orgánu – nejvíce oceňují strojírenské a stavební firmy. Celková cena služby - nejlépe hodnotily firmy z Moravskoslezského kraje, mezi odvětvími není rozdílů. Důvěryhodnost, pozitivní image - nejvíce oceňují strojírenské a stavební firmy. Vnímání problematiky jakosti z hlediska firem, závěrečná zpráva, 6.11.2006

48/71

Poznámka: otázka 17 byla pokládána těm dotázaným, kteří již mají certifikát systému managementu jakosti dle ISO 9001, tj. v ot. 10 uvedli kód 1. 17.

Jak byste zhodnotil/a Vaše zkušenosti s certifikačním orgánem? Můžete uvést více odpovědí. MOŽNOST VÍCE ODPOVĚDÍ. n=251 jejich přístup byl pro nás přínosný, mnoho věcí jsme si dali do pořádku nebo jsme si ujasnili identifikovali u nás silné stránky i oblastí pro zlepšení jejich činnost a získání certifikátu vedlo ke zvýšení konkurenceschopnosti naší firmy zdokumentovali nám dobře všechny činnosti a procesy ve firmě dosáhli jsme zvýšení spokojenosti zákazníků celý proces certifikace je administrativně náročný, je to velké papírování cena za poskytované služby je poměrně vysoká činnost certifikačního orgánu pro nás neznamenala žádný přínos Jiné zkušenosti nebo připomínky, jaké? Bez odpovědi

%

Pořadí

71,7

1

61,4

2

54,6

3

49,4 49,4 46,2 45,4 2,8 3,6 2,0

4-5 4-5 6 7 8 x x

Více než polovina dotázaných uvedla následující hodnocení nebo zkušenosti, které se jim z jejich pohledu jeví jako nejpodstatnější či nejpřínosnější: 1. přístup certifikačního orgánu byl pro nás přínosný, mnoho věcí jsme si dali do pořádku nebo jsme si ujasnili 2. certifikační orgán identifikoval u nás silné stránky i oblastí pro zlepšení 3. činnost certifikačního orgánu a získání certifikátu vedlo ke zvýšení konkurenceschopnosti naší firmy Výroky, jež se nesly v kritičtějším duchu, získaly nejméně „hlasů“. Jedná se o tyto dvě zobecněné zkušenosti: Cena služby se zdála „poměrně vysoká“ 45 % firem, které spolupráci s certifikačním orgánem na zavedení systému managementu jakosti realizovaly. 46 % firem uvedlo, že „celý proces certifikace je administrativně náročný, je to velké papírování“.


49/71

Jak byste zhodnotil/a Vaše zkušenosti s certifikačním orgánem? (N=251, data v %) Jejich přístup byl pro nás přínosný, mnoho věcí jsme si dali do pořádku nebo jsme si ujasnili

72 61

Ide ntifikovali u nás silné stránky i oblastí pro zlepšení Jejich činnost a získání certifikátu vedlo ke zvýšení konkurenceschopnosti naší firmy

55 49

Dosáhli jsme zvýšení spokojenosti zákazníků Zdokumentovali nám dobře všechny činnosti a procesy ve firmě Celý proces certifikace je administrativně náročný, je to velké papírování

49 46 45

Cena za poskytované služby je poměrně vysoká Činnost certifikačního orgánu pro nás nezna menala žádný přínos

3

Jiné zkušenosti ne bo připomínky

4 2

Neodpověděl 0

20

40

60

80

100

Detailní analýza:

Odpovědi „mnoho věcí jsme si dali do pořádku nebo jsme si ujasnili“ uváděli častěji než ostatní dotázaní představitelé firem z Pardubického kraje (nejméně často v odvětví chemie a farmacie).

„Identifikovali u nás silné stránky i oblastí pro zlepšení“ – tuto odpověď nejčastěji uváděli manažeři z firem s 100-249 zaměstnanci, manažeři jakosti.

„Jejich činnost a získání certifikátu vedlo ke zvýšení konkurenceschopnosti firmy“ - je to častý názor manažerů jakosti - nejméně často odpovídali v tomto duchu reprezentanti chemických a farmaceutických firem.

„Zdokumentovali nám dobře všechny činnosti ve firmě“, si myslí především manažeři jakosti.

Největší „skepticismus“ byl zaznamenán u firem z oblasti chemie a farmacie (v případě 4 výroků z 8).


50/71

18.

Máte za Vaši firmu nějaké připomínky nebo komentáře k certifikačním orgánům? (otevřená otázka) n=251 ne, bez připomínek, bez komentářů“ drahé, vysoká cena, připomínky k ceně jsou pomalí, všechno dlouho trvá, dlouhá doba realizace mělo by se to sjednotit, jednotný přístup, každý hodnotí jinak méně teorie, více praxe, méně papírů, byrokratické jsou moc nároční, zbytečně, zrušit ISO, rozpustit, je to zatěžující vyhazování peněz

% 85,1 3,4 1,7 2,6 2,6 4,6

85 % dotázaných neuvedlo žádné komentáře nebo připomínky k certifikačním orgánům. Konkrétní připomínky se nesly v kritickém duchu, avšak nebyly příliš početné – jejich sumární podíl činí 15 %. o Nejčastěji si stěžovali na náročnost požadavků a na zbytečnost celého procesu, dále na cenu za tuto službu.

Detailní analýza: V komentářích jednotlivých zkoumaných cílových skupin nebyly zjištěny rozdíly. Znalost značek / programů kvality 19.

Když se řekne značka kvality, jaké značky používané v České republiky se Vám vybaví? Nemáme tím na mysli značky jako Škoda, Tatra, ČKD apod., nýbrž značky označující kvalitu výrobku nebo služby. MOŽNOST VÍCE ODPOVĚDÍ NEČTĚTE MOŽNOSTI, POUZE ZAZNAMENEJTE DO PŘEDDEFINOVANÉHO SEZNAMU, KTERÉ ZNAČKY RESPONDENT ZNÁ. N=250 % POŘADÍ 2 a) 45,1 CZECH MADE („ČEK MEJD“) – KVALITNÍ ZBOŽÍ A SLUŽBY ESĆ (BEZPEČNÉ ELEKTRICKÉ SPOTŘEBIČE) b) 2,0 5 c) EKOLOGICKY ŠETRNÝ VÝROBEK 2,9 4 d) KVALITNÍ A BEZPEČNÁ MONTÁŽ 0 e) ZDRAVOTNĚ NEZÁVADNÁ OBUV - BOTA PRO VAŠE DÍTĚ 1,1 6-7 "ŽIRAFA" (CERTIFIKOVANÁ OBUV PRO DĚTI) f) g) h) i)

0,3 0 0

-

0,6

-

j)

EKOLOGICKY ŠETRNÁ SLUŽBA SZUTEST - PRODUCT TESTED NÁBYTEK (NÁBYTEK S OVĚŘENOU KVALITOU) METRO QUALITY (POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBKY PRO HOTELY, RESTAURACE A CATERING V SÍTI MAKRO) CERTIFIKOVANÝ E-OBCHOD (PROVĚŘENÉ INTERNETOVÉ OBCHODY)

1,1

6-7

k) l) m)

QZ – ZARUČENÁ KVALITA TEXTILU OOPP (OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ POMŮCKY), PEČEŤ JAKOSTI (SLUŽBA OVĚŘUJÍCÍ KVALITU OJETÝCH VOZŮ)

0,6 0,6 0,6

-

0,3

-

0,3

-

0

-

n) o) p)

PYRAMIDA BEZPEČNOSTI (POSOUZENÍ KVALITY ZÁMKŮ A ZABEZPEČOVACÍCH ZAŘÍZENÍ) PROGRAM KVALITY TESCO (VÝROBKY PRODÁVANÉ V SUPERMARKETECH TESCO S NADSTANDARDNÍ KVALITOU PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ (SLUŽBA SPLŇUJÍCÍ STANDARDY PZ)


51/71

q)

CG (VÝROBKY PRO PLYNÁRENSTVÍ)

0,6

r)

ČESKÁ KVALITA (PROGRAM ČESKÁ KVALITA)

4,6

s)

KLASA (KVALITNÍ TUZEMSKÉ POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBKY)

45,7

1

t)

JINÁ ZNAČKA, JAKÁ?

15,4

x

NEVÍ, BEZ ODPOVĚDI

19,4

x

3

Dotázaní nemají bohužel příliš velký přehled o stávajících značkách kvality a programech kvality.

Při spontánních odpovědích na tuto otázku (tzn. bez nápovědy) byli schopni uvést pouze dvě „hlavní“ známé značky: „Czech Made“, jež je známá od první poloviny 90. let a dále „KLASA“, která je podporována SZIF a reklamní kampaň na její prosazení mezi veřejností v době realizace výzkumu stále běžela. Značku KLASA tedy uvedlo spontánně 46 % dotázaných a značku Czech Made 45 % dotázaných. S velkým, až propastným odstupem se objevily odpovědi: „ Česká kvalita / Program Česká kvalita“, jež uvedlo jen 5 % respondentů „Ekologicky šetrný výrobek“, jež byl zaznamenán ve 3 % případů. Téměř pětina dotázaných neuvedla žádnou značku. Detailní analýza: Značku „Czech Made“ uvedli spontánně především manažeři z plastikářských a gumárenských podniků. Značku „Klasa“ uvedli především zástupci potravinářských firem a firem z Jihočeského kraje. Nejméně byla tato značka citována firmami se sídlem v hl. městě Praze. Jiné značky uvedla pětina dotázaných strojírenských firem.


52/71

Vliv vstupu do EU na oblast jakosti, životního prostředí a bezpečnosti práce 20.

Jak se podle Vašeho názoru projevil vstup naší republiky do Evropské unie z pohledu požadavků na jakost, životní prostředí a bezpečnost práce? Domníváte se, že náš vstup do Evropské unie se v těchto jmenovaných oblastech projevil: JEDNA MOŽNOST ODPOVĚDI n=350 % rozhodně příznivě 17,1 spíše příznivě 52,3 spíše nepříznivě 14,6 rozhodně nepříznivě 1,4 nebo se nijak neprojevil? 12,9 NEVÍ / NEODPOVĚDĚL 1,7 CELKEM 100,0

Celkem 69 % dotázaných z celku je názoru, že vstup ČR do EU s z pohledu požadavků na jakost, životní prostředí nebo bezpečnost práce projevil příznivě (z toho „rozhodně příznivě“ 17 % a „spíše příznivě“ 52 % odpovědí)

Opačný názor zastává celkem 14 % respondentů. 13 % manažerů jakosti se domnívá, že se vstup do EU v tomto ohledu nijak neprojevil. Jak se podle Vašeho názoru projevil vstup naší republiky do EU z pohledu požadavků na jakost, životní prostředí a bezpečnost práce? Náš vstup do EU se projevil: (N=350)

Nijak se neprojevil 13% Rozhodně nepříznivě 1%

Neví, neodpověděl 2%

Rozhodně příznivě 17%

Spíše nepříznivě 15%

Spíše příznivě 52%

Detailní analýza: Nebyly zjištěny žádné rozdíly v odpovědích.


53/71

21.

Setkali jste se u vás ve firmě s požadavky na zavedení systému managementu jakosti ISO 9000, managementu životního prostředí ISO 14000 a managementu bezpečnosti práce OHSAS 18001 ? n=350 % Ano 67,7 Ne 32,3 CELKEM 100,0

S požadavky na zavedení systému managementu jakosti, životního prostředí nebo bezpečnosti práci na základě výše uvedených norem se setkaly ve své firmě dvě třetiny dotázaných manažerů. Detailní analýza: Častěji se setkali s požadavky: zástupci firem s 250 a více zaměstnanců stavební firmy manažeři jakosti 22.

Jak ve Vaší firmě vnímáte tlak ze strany legislativy a orgánů Evropské unie v oblasti jakosti, životního prostředí a bezpečnosti práce? Vnímáte ho jako: JEDNA MOŽNOST ODPOVĚDI n=350 velmi prospěšný spíše prospěšný spíše škodlivý rozhodně škodlivý NEVNÍMÁ, NEPOCIŤUJE ŽÁDNÝ TLAK, NIJAK NEVÍ / NEODPOVĚDĚL CELKEM

%

8,0 68,0 11,4 2,3 8,6 1,7 100,0

Tlak ze strany legislativy a orgánů Evropské unie v oblasti jakosti, životní prostředí a bezpečnosti práce vnímá jako prospěšný 76 % dotázaných. Jak ve Vaší firmě vnímáte tlak ze strany legislativy EU z pohledu požadavků na jakost, životní prostředí a bezpečnost práce? (N=350)

Nevnímá, nepociťuje žádný tlak 9% Rozhodně škodlivý 2%

Neví 2%

Velmi prospěšný 8%

Spíše škodlivý 11%

Spíše prospěšný 68%


54/71

Detailní analýza: Tlak orgánů EU je dle názoru manažerů jakosti velmi nebo spíše prospěšný (80 %). Avšak pětina stavebních firem uvedla, že tento tlak je škodlivý. Využívání finančních podpor pro podporu jakosti 23.

Využívá Vaše firma dotace z některého z programů na podporu jakosti nebo hodlá takovouto podporu využívat? VICE MOŽNOSTÍ ODPOVĚDI n=350 % firma již využívá dotace z programu MPO 8,0 firma využívá prostředky z programů Evropské unie 7,4 firma již využívá dotace z jiného programu, z jiného zdroje ZAPIŠTE 10,9 firma hodlá využít v blízké budoucnosti některé dotace z vládních programů, 11,4 z programů Evropské unie nebo z jiného zdroje ZAPIŠTE firma nevyužívá a ani nehodlá využívat žádnou z finančních podpor na podporu jakosti 58,0 NEVÍ / NEODPOVĚDĚL 8,0

Největší část firem či organizací (58 %) nevyužívá nebo ani nehodlá využívat žádnou z finančních podpor pro podporu jakost. Nějakou dotaci již využívá cca 15 % firem (jedná se o součet prvních dvou variant odpovědí). Do budoucna o tom uvažuje 11 % subjektů. Využívá Vaše firma dotace z některého z programů na podporu jakosti nebo hodlá takovouto podporu využívat? (N=350, data v %) Firma nevyužívá ani nehodlá využívat žádnou z podpor Firma hodlá využít v blízké budoucnosti některé dotace (vlád. zdroje, EU, jiné Firma již využívá dotace z jiného programu než MPO nebo EU

58 11 11

Firma využívá prostředky z programů Evropské unie

8

Firma již využívá dotace z programu MPO

8

Neví

8 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

Detailní analýza: Dotace již využívá z programu MPO část stavebních firem (11 z 80). V blízké budoucnosti hodlají využít některé dotace potravinářské firmy (pětina) Vnímání problematiky jakosti z hlediska firem, závěrečná zpráva, 6.11.2006

55/71

Žádnou z podpor nehodlají využívat: strojírenské firmy (68 %) plastikářské a gumárenské firmy firmy ze Zlínského regionu. Znalost ČIA a jeho úlohy, zkušenosti ze spolupráce 24.

Znáte Český institut pro akreditaci?

n=350 Ano Ne CELKEM

% 72,3 27,7 100,0

Český institut pro akreditaci zná (alespoň dle názvu), ví o jeho existenci 72 % respondentů tohoto výzkumu. Detailní analýza: ČIA je známá především mezi: manažery jakosti firmami s 250 a více zaměstnanci – tj. mezi velkými firmami. firmami z odvětví potravinářství. Naopak ČIA není příliš známá mezi: malými firmami s 50-99 zaměstnanci úřady státní správy a samosprávy ostatními manažery 25.

Máte vy osobně nebo Vaše firma nějakou konkrétní zkušenost s Českým institutem pro akreditaci? n=253 % Ano 25,7 Ne 72,3 NEVÍ, NEODPOVĚDĚL 2,0 CELKEM 100,0

Zkušenost / osobní zkušenost s ČIA má o něco více než čtvrtina manažerů jakosti nebo manažerů v ostatních funkcích. Mezi znalostí ČIA a osobní zkušeností s touto organizací (srovnej ot. 24 a 25) je tedy velký rozdíl. Detailní analýza: S ČIA mají zkušenosti především strojírenské firmy - 36 % z nich uvedlo, ano, máme s nimi zkušenosti“. Jiné rozdíly nebyly zjištěny.


56/71

Poznámka: ot. 26 byla pokládána těm dotázaným, kteří v ot. 24 uvedli odpověď „ano“ nebo v ot. 25 uvedli odpověď „ano“. 26.

Čím se podle Vás Český institut pro akreditaci zabývá? Přečtu vám teď několik činností a vy mi řekněte, zda se ČIA touto činností zabývá nebo nikoliv. Český institut pro akreditaci: % % % n=253 ano ne neví a) uděluje akreditace / osvědčení certifikačním a inspekčním orgánům 88,5 6,7 4,7 b) uděluje akreditace školícím a výukovým organizacím řízeným 36,4 35,2 28,5 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy c) vydává oprávnění / akreditaci novinářům pro jejich působení na 8,7 65,6 25,7 důležitých domácích a mezinárodních politických, kulturních, sportovních akcích d) certifikuje pro zájemce systém managementu jakosti podle ISO 9001 30,4 53,8 15,8 e) jako třetí strana potvrzuje, že akreditovaný subjekt provádí určitou činnost (zkoušky, kalibrace, certifikace a inspekce) v souladu s příslušnými 74,3 11,1 14,6 předpisy, mezinárodními normami, směrnicemi či jinými stanovenými dokumenty.

Poznámka: dotázaným byly předloženo 5 výroků, z nichž výroky uvedené ad b), ad c) a ad d) jsou chybné. Na výsledky odpovědí na otázku 26 se proto musíme dívat z tohoto hlediska. Největší míra souhlasu byla vyslovena se dvěma výroky: (ČIA) uděluje akreditace / osvědčení certifikačním a inspekčním orgánům (ČIA) jako třetí strana potvrzuje, že akreditovaný subjekt provádí určitou činnost. 36 % dotázaných nesprávně (tzn. souhlasně) odpovědělo na výrok uvedený pod variantou b). Obdobně 30 % respondentů uvedlo nesprávně kladnou odpověď pod variantou d). Zabývá se podle Vás Český institut pro akreditaci touto činností: (N=253, data v %) Uděluje akreditace - osvědčení certifikačním a inspekčním orgánům

89

Jako třetí strana potvrzuje, že akreditovaný subjekt provádí určitou činnost v souladu s příslušnými předpisy

7 5

74

Uděluje akreditace školícím a výukovým organizacím řízeným MŠMT

11

36

Certifikuje pro zá jemce systém managementu jakosti podle ISO 9001

35

16

66

9 0

28

54

30

Vydává oprávnění - akreditaci novinářům pro jejich působení na důležitých akcích

15

20 Ano

40 Ne


26 60

80

100

Neví

57/71

Detailní analýza:

Výrok a) „ČIA uděluje akreditace / osvědčení certifikačním a inspekčním orgánům“ – mírně nižší informovanost / znalost prokázaly menší firmy s 50-99 zaměstnanci + státní správa a samospráva.

Výrok b) „uděluje akreditace školícím a výukovým organizacím řízeným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“ – s výrokem chybně souhlasili: ostatní manažeři firmy s 50 – 99 zaměstnanci firmy ve Zlínském regionu.

Výrok c) „vydává oprávnění / akreditaci novinářům pro jejich působení na důležitých domácích a mezinárodních politických, kulturních, sportovních akcích“ – nejméně chybných odpovědí uvedli zástupci strojírenských firem.

Na výrok d) „certifikuje pro zájemce systém managementu jakosti podle ISO 9001“ chybně odpovídali: ostatní manažeři menší firmy do 99 zaměstnanců

Výrok e) „jako třetí strana potvrzuje, že akreditovaný subjekt provádí určitou činnost“ – správné odpovědi uváděli především firmy z plastikářského a gumárenského průmyslu. Čtvrtina ostatních manažerů nedovedla odpovědět.

27.

Co vás napadne, když se řekne Český institut pro akreditaci nebo národní akreditační orgán? (otevřená otázka) n=350 % nic, neví, nezná 33,1 úřad / institut/ orgán pro udělování (udílí) akreditací, certifikací, vydává povolení pro 25,1 činnost orgán,který řídí dozoruje činnost certifikačních orgánů a zkuš / měř.laboratoří, kontrolní 23,7 orgán, vykonává dohled Institut, úřad, instituce 3,4 garance, záruka, důvěryhodnost, je nutný, potřebný 2,6 nejvyšší úřad, centrální, státní úřad (v oboru), nadřazený certifikačním orgánům 2,3 ISO 9001, ISO normy 2,3 laboratoře a certifikáty, certifikace (obecně) 2,3 zbytečné, pryč od nich, „ždímačka peněz“, kritické hlasy 2,3 vzdělávací instituce, školení 1,4 politika jakosti, cena za jakost 1,1 ostatní výroky 0,3 CELKEM 100,0

Každý třetí dotázaný manažer firmy nebo organizace na tuto otázku neodpověděl konkrétně („nic, nic nenapadá“) nebo neuvedl žádnou relevantní odpověď. Kromě této „neinformované třetiny“ respondenti výzkumu spontánně (tj. bez nápovědy) uvedli, že ČIA pro ně znamená:


58/71

úřad / institut/ orgán pro udělování akreditací, certifikací, vydává povolení pro činnost (celkem 25% odpovědí) orgán, který řídí dozoruje činnost certifikačních orgánů a zkušebních / měřících / kalibračních laboratoří, kontrolní orgán jež vykonává dohled (24 % odpovědí).

Uvedené dvě skupiny / typy odpovědí znamenají správné odpovědi – znalost toho co ČIA představuje a vykonává. Podíl těchto odpovědí dohromady činí 49 %. Polovina dotázaných tedy dovede správně určit úlohu a činnosti Českého institutu pro akreditaci.

Co vás napadne, když se řekne Český institut pro akreditaci nebo národní akreditační orgán? (N=350, otevřená otázka, data v %) úřad / institut/ orgán pro udělování (udílí ) akreditací, certifikací, vydává povolení pro činnost orgán, jež řídí/dozoruje činnost certifikačních orgánů a zkuš., měř. l aboratoří (kontrolní orgán, vykonává dohled)

25 24 3

institut, úřad, instituce garance, záruka, důvěryhodnost, je nutný, potřebný

3

zbytečné, pryč od nich, ždímačka peněz, kritické hlasy

2

laboratoře a certifikáty, certifikace (obecně)

2

ISO 9001, ISO normy

2

nejvyšší úřad, centrální, státní úřad (v oboru), nadřazený certifikačním orgánům

2

vzdělávací instituce, školení

1

politika jakosti, cena za jakost

1

ostatní výroky

0,3

nic, neví, nezná

33 0

10

20

30

40

Detailní analýza: Správnou odpověď „úřad,orgán pro udělování akreditací, certifikací“ uváděli: manažeři jakosti menší firmy s 50-99 zaměstnanci firmy z plastikářského a gumárenského průmyslu Další správnou odpověď – „ČIA je orgán, který řídí a dozoruje činnost certifikačních orgánů a zkušeben“ uvedli zástupci potravinářských firem.


59/71

Znalost programu NPPJ a národních registrů 28a.

Slyšel/a jste o existenci programu Národní politiky podpory jakosti?

n=350 ano ne CELKEM

% 65,4 34,6 100,0

Existence programu NPPJ je známa 65 % tj. zhruba dvěma třetinám manažerů, jež mají ve firmách problematiku jakosti na starosti. Detailní analýza: Program NPPJ je významně častěji znám představitelům pro jakost z velkých firem (80 procentům firem s 250 a více zaměstnanci). 28b. Víte o existenci tří národních registrů, jejichž názvy vám postupně přečtu: n=350 a) Národní registr certifikovaných organizací b) Národní registr poradců c) Národní registr poradců managementu

% ANO 35,6 22,9 16,0

% NE 63,4 77,1 84,0

Ze zkoumaných tří národních registrů je mezi dotázanými manažery nebo pověřenci pro jakost nejznámější Národní registr certifikovaných organizací (zná jej 36 % dotázaných). Naopak nejméně známý je mezi dotázanými Národní registr poradců managementu (16 %). Víte o existenci národních registrů: (N=350, data v %)

Národní registr certifikovaných organizací

63

37

Národní registr poradců

23

Národní re gistr poradců managementu

77

16

0

84

20

40 Ano

60

80

100

Ne


60/71

Detailní analýza: Národní registr certifikovaných organizací – o jeho existenci vědí: manažeři jakosti velké firmy nad 250 zaměstnanců strojírenské firmy O Národním registru poradců jsou informováni nejvíce strojírenské firmy (rozdíl však není významný), nejméně o něm ví menší firmy s 50-99 zaměstnanci. Národní registr poradců – míra informovanosti je stejná ve všech skupinách dotázaných, bez větších rozdílů.


61/71

Informační zdroje o problematice jakosti a jejich hodnocení 29A) Z kterých informačních zdrojů získáváte informace o managementu jakosti, životního 29. prostředí a bezpečnosti práce? Budu vám postupně číst jednotlivé zdroje informací a vy mi prosím u každého řekněte, zda ho využíváte či ne. ČTĚTE POSTUPNĚ JEDNOTLIVÉ INFORMAČNÍ NÁSTROJE A) AŽ AA) A ZAZNAMENEJTE ODPOVĚĎ ANO / NE PRO KAŽDOU MOŽNOST. 29B) Jaké ze zdrojů informací o problematice jakosti, které jste teď jmenoval/a, nejčastěji používáte? Uveďte prosím tři nejpoužívanější zdroje. ZAZNAMENEJTE TŘI NEJPOUŽÍVANĚJŠÍ ZDROJE. 29A) 29B) Z KTERÝCH ZDROJŮ UVEĎTE 3 ZÍSKÁVÁTE NEJPOUŽÍVANĚJŠÍ ZDROJE INFORMACE? INFORMACÍ n=350 n=348 % podíly POŘADÍ POŘADÍ pro 3 nejpoužípodle 3 dle odpovědí % ANO vanější nejužívanější ANO zdroje ch zdrojů x) n) z) a) r) u) aa) t) m) c) b) v) q) p) g) d) i)

o) l) w)

informace od externích konzultantů semináře, školení k problematice jakosti

74,9

3

35,9

1

76,3

2

35,3

2

informace od kolegů z oboru, známých Hospodářské noviny internetové stránky České společnosti pro jakost www.csq.cz informace od certifikačních orgánů a z jejich webových stránek

85,1

1

34,2

3

58,0

5

24,4

4

48,0

6

20,1

5

59,4

4

19,5

6

25,4

15

18,1

7

47,1

7

8,3

8

40,6

10

8,0

9

41,4 34,3 42,3 27,7

9 11 8 13

7,5 7,5 6,0 6,0

10-11 10-11 12-14 12-14

26,9

14

6,0

12-14

22,0 15,4

16 19-20

4,3 4,0

15 16

12,9

23

3,7

17

21,1

17

3,4

18-19

14,0

22

3,4

18-19

28,9

12

2,3

20

jiné zdroje, jaké? jiné informační materiály, publikace vydané k problematice jakosti internetové stránky Národního programu pro podporu jakosti www.npj.cz Ekonom jiné deníky televize e-mailové newslettery internetové stránky Českého institutu pro akreditaci www.cai.cz čtvrtletník Svět kvality Profit čtvrtletník „Perspektivy jakosti“ České společnosti pro jakost internetové stránky Sdružení pro Cenu ČR za jakost www.scj.cz čtvrtletník Jakost vydávaný Domem techniky Ostrava rádio


62/71

s) e) j) h) f)

Národní informační středisko pro podporu jakosti a jím vydávané publikace EURO časopis D-test měsíčník TEST- časopis pro spotřebitele Podnikatel

18,0

18

1,7

21

15,1 6,6

21 25

1,1 0,6

22 23

8,6

24

0,3

24

15,4

19-20

0

25

Poznámka 1: výsledková tabulka je seřazena dle výsledného pořadí dle procentních podílů odpovědí na ot. 29B tj. podle třech nejpoužívanějších informačních zdrojů. Z tabulky je patrné, že toto pořadí je téměř shodné s výsledky podle otázky 29a (zdroje získávání informací). Poznámka 2: čtvrtletník Svět kvality byl k 1. dubnu 2006 zrušen. Mezi nejpoužívanější zdroje informací o problematice jakosti (=ot. 29b) patří: 1. informace od externích konzultantů (36 %) 2. semináře, školení k problematice jakosti (35 %) 3. informace od kolegů z oboru, známých (34 %) 4. deník Hospodářské noviny (24 %) 5. internetové stránky České společnosti pro jakost www.csq.cz (20 %) Výše uvedené pořadí vyjadřuje celkový výsledek odpovědí, při nichž dotázaní měli možnost uvést pouze 3 nejdůležitější zdroje informací, které používají. Z kterých informačních zdrojů získáváte informace o managementu jakosti, životního prostředí a bezpečnosti práce?(N=350, odpovědi "ano" v %) 85

Informace od kolegů z oboru, známých Semináře, školení k problematice jakosti Informace od externích konzultantů Informace od certifikačních orgánů a z jejich webových stránek Hospodářské noviny Internetové stránky České společnosti pro jakost Jiné informační materiály, publikace vydané k problematice jakosti Televize Ekonom Internetové stránky NPPJ Jiné deníky Rádio E-mailové newslettery Internetové stránky Českého institutu pro akreditaci Jiné informační zdroje Čtvrtletník Svět kvality Internetové stránky Sdružení pro Cenu ČR za jakost Národní inf. středisko pro podporu jakosti (jeho publikace) Podnikatel Profit EURO Čtvrtletník Jakost vydávaný DT Ostrava Čtvrtletník Perspektivy jakosti České společnosti pro jakost Měsíčník TEST - časopis pro spotřebitele Časopis D-test

76 75 59 58 48 47 42 41 41 34 29 28 27 25 22 21 18 15 15 15 14 13 9 7 0

10

20

30


40

50

60

70

80

63/71

90

Detailní analýza: Níže jsou uvedena dílčí zjištění vztahující se k ot. 29a – získávání informací o managementu jakosti, životního prostředí a bezpečnosti práce: Informace od externích konzultantů jsou nejvíce využívaným zdrojem vůbec. Preferují je především: manažeři jakosti (81 %) stavební firmy (86 %) Nejméně často tento zdroj užívají úřady státní správy a samosprávy (52 %).

Semináře a školení k problematice jakosti jsou jako zdroj informací využívány především: manažery jakostí (87 %) firmami s 250 a více zaměstnanci (88 %) stavebními firmami (85 %) potravinářskými firmami (89 %) Naopak nejméně školení využívají menší firmy s 50-99 zaměstnanci, ostatní manažeři a úřady státní správy a samosprávy.

Informace od kolegů z oboru, od známých – jako zdroj fungují zejména pro manažery jakosti (88 %) a firmy z Plzeňského kraje.

Deník Hospodářské noviny – nebyly zjištěny podstatné rozdíly.

Internetové stránky České společnosti pro jakost jsou oblíbeným zdrojem především pro: manažery jakosti (57 %) velké firmy s 250 a více zaměstnanci (68 %) podniky plastikářského a gumárenského průmyslu (2/3)

Další zjištění: Jiné deníky (tzn. jiné nežli HN) využívají ve zvýšené míře ostatní manažeři a představitelé státní správy a samosprávy. Týdeník EURO – je zdrojem informací pro ¼ dotázaných ze státní správy a samosprávy. Čtvrtletník Svět kvality je využíván jako zdroj informací především: manažery kvality v podnicích ve firmách s 250 a více zaměstnanci ve strojírenských firmách v podnicích plastikářského a gumárenského průmyslu Čtvrtletník Perspektivy jakosti ČSJ využívají: manažeři kvality firmy s 250 a více zaměstnanci


64/71

Časopis D-test je čten relativně nejvíce ve firmách s 250 a více zaměstnanci, celkově se jedná o nepodstatný zdroj informací s ohledem na znění položené otázky. Čtvrtletník Jakost DT Ostrava – čtou ho především manažeři jakosti a ve velkých firmách s více než 250 zaměstnanci. Z regionálního hlediska je nejvíce čten v kraji Moravskoslezském a Zlínském. Internetové stránky Sdružení pro Cenu ČR za jakost – nejvíce jsou sledovány firmami v Moravskoslezském kraji, nejméně menšími firmami do 99 zaměstnanců a firmami z odvětví stavebnictví. Internetové stránky ČIA www.cai.cz využívají nejméně: menší firmy s 50-99 zaměstnanci úřady státní správy a samosprávy firmy v Královéhradeckém kraji Relativně nejvíce tyto stránky využívají firmy s 250 a více zaměstnanci (s růstem velikosti firmy zájem roste), podniky v potravinářství, chemii a farmaceutickém průmyslu a firmy z Jihomoravského kraje (nejedná se však o statisticky významné rozdíly). E-mailové newlettery – nejvyšší míra využívání zjištěna u velkých firem s 250 a více zaměstnanci. Národní informační středisko pro podporu jakosti – nejvíce užívaný zdroj informací pro strojírenské firmy a podniky se sídlem ve Středočeském regionu. Jiné informační materiály k problematice jakosti – jiné materiály nejčastěji uváděli manažeři jakosti, nejméně často představitelé menších firem s 50-99 zaměstnanci (nevyužívají jiné zdroje informací, než které byly zkoumány). Informace od certifikačních orgánů a z jejich www stránek jsou důležitým zdrojem pro většinu potravinářských podniků. Televize – nejčastěji ji citovali představitelé státní správy a samosprávy. Rádio – rozhlas jako zdroj informací o jakosti apod. nejméně často uváděli respondenti ze stavebních firem. Jiné informační zdroje, než které byly výslovně uvedeny, využívají manažeři ve velkých firmách s 250 a více zaměstnanci. Obecně tyto velké firmy využívají největší spektrum zdrojů.


65/71

Detail odpovědí „Jiné zdroje, jaké?“ viz v této tabulce: Jiné informační zdroje, uveďte jaké: počet odpovědí 8 27 2 6 5 2

n=89 Verlag Dasshofer internet, na internetu od externích odborníků od auditorů, certifikačních orgánů, laboratoří zákony,normy od mateřské firmy, centrály odborné časopisy, týdeníky a publikace, knihy (Logistika, Technik, Prům. spektrum) firemní zdroje, databáze e-mail, mail, e-newsletter od vysokých škol, spolupráce s VŠ výstavy, veletrhy dodavatelé, investoři, obch. Partneři ostatní info zdroje CELKEM

21 4 5 3 3 15 4 89

Z ostatních zdrojů informací bylo nejčastěji uváděna obecná odpověď „na internetu, internet“ a odborné časopisy, týdeníky a publikace“ (míněno vždy v příslušném oboru působnosti dotázaného a jeho firmy) Jaké ze zdrojů informací o problematice jakosti nejčastěji používáte? (N=348, 3 nejpoužívanější zdroje , údaje v %) Informace od externích konzultantů Semináře, školení k problematice jakosti Informace od kolegů z oboru, známých Hospodářské noviny Internetové stránky České společnosti pro jakost Informace od certifikačních orgánů Jiné informační zdroje Jiné informační materiály vydané k problematice jakosti Internetové stránky Národního programu pro podporu jakosti Ekonom Jiné deníky Televize E-mailové newslettery Internetové stránky Českého institutu pro akreditaci Čtvrtletník Svět kvality Profit Čtvrtletník Perspektivy jakosti České společnosti pro jakost Internetové stránky Sdružení pro Cenu ČR za jakost Čtvrtletník Jakost vydávaný Domem techniky Ostrava Rádio Národní informační středisko pro podporu jakosti EURO Časopis D-test Měsíčník TEST - časopis pro spotřebitele

36 35 34 24 20 20 18 8 8 7 7 6 6 6 4 4 4 3 3 2 2 1 1 0,3 0

10


20

30

40

66/71

Detailní analýza: Níže jsou uvedena dílčí zjištění vztahující se k ot. 29b – Uveďte prosím tři nejpoužívanější zdroje informací:

Informace od externích konzultantů jsou podstatným zdrojem pro menší firmy s 50-99 zaměstnanci a pro manažery stavebních firem.

Semináře, školení k problematice jakosti nejvíce využívají manažeři jakosti.

Informace od kolegů z oboru, známých – velmi využívaný zdroj znamenají pro manažery s úřad státní správy a samosprávy.

Hospodářské noviny – nejpoužívanější zdroj především pro: ostatní manažery dotázané z úřadů státní správy a samosprávy.

Internetové stránky ČSJ jsou nejpoužívanějším zdrojem informací pro: manažery jakosti velké firmy s 250 a více zaměstnanci.

Další zjištění: Týdeník Ekonom nejvíce využívají ostatní manažeři. Čtvrtletník Svět kvality je nejpoužívanějším zdrojem pro manažery kvality. Čtvrtletník Jakost DT Ostrava je rovněž nejpoužívanějším zdrojem pro manažery kvality. Informace od certifikačních orgánů využívají nejvíce manažeři jakosti, kteří jsou s těmito firmami v nejtěsnějším styku. Televize – nejvíce ji sledují představitelé menších firem s 50-99 zaměstnanců a ostatní manažeři.


67/71

FILTR: V OT. 29C ZOBRAZTE JEN TY INFORMAČNÍ ZDROJE, KTERÉ RESPONDENT UVEDL V OT. 29A KÓDEM 1=ANO 29C. Jaký přínos mají podle Vás jednotlivé zdroje informací, které jste uvedl/a, že znáte? Mají podle Vás velký přínos, střední, malý nebo žádný přínos? Ohodnoťte prosím pomocí škály, kde 1=velký přínos, 2=střední přínos, 3=malý přínos, 4=žádný přínos, 5= NEVÍ, NEZNÁ % POŘADÍ počet % odpovědí odpovědí dle respondentů „velký „střední % podílu (n) přínos“ přínos“ „velký přínos“ semináře, školení k problematice n) 51,3 42,3 1 267 jakosti x) z) u) i) t) g) r) s) q) l) o) p)

informace od externích konzultantů informace od kolegů z oboru, známých informace od certifikačních orgánů a z jejich webových stránek čtvrtletník „Perspektivy jakosti“ České společnosti pro jakost jiné informační materiály, publikace vydané k problematice jakosti čtvrtletník Svět kvality internetové stránky České společnosti pro jakost www.csq.cz Národní informační středisko pro podporu jakosti a jím vydávané publikace e-mailové newslettery čtvrtletník Jakost vydávaný Domem techniky Ostrava internetové stránky Sdružení pro Cenu ČR za jakost www.scj.cz internetové stránky Českého institutu pro akreditaci www.cai.cz

a) c) b) h) j) v)

internetové stránky Národního programu pro podporu jakosti www.npj.cz Hospodářské noviny Ekonom jiné deníky měsíčník TEST- časopis pro časopis D-test televize

w) d) f) e)

rádio Profit Podnikatel EURO

m)

262

47,3

42,4

2

298

43,0

50,7

3

208

34,1

54,8

4

45

33,3

46,7

5

165

31,5

54,5

6

77

29,9

61,0

7

168

23,2

58,3

8

63

22,2

47,6

9

97

21,6

47,4

10

49

20,4

63,3

11

74

18,9

58,1

94

18,1

59,6

142

17,6

54,2

203 145 120 30 23 148 101 54 54 53

15,3 13,1 12,5 10,0 8,7 8,1 7,9 7,4 7,4 5,7

60,1 59,3 58,3 56,7 65,2 47,3 41,6 61,1 63,0 71,7

12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22-23 22-23 24

Poznámka: výsledky v tabulce jsou řazeny dle % podílu odpovědí „velký přínos“.


68/71

Mezi zdroje informací o problematice jakosti, životního prostředí a bezpečnosti práce, které mají pro dotázané největší přínos, se řadí těchto pět zdrojů: 1. 2. 3. 4. 5.

semináře, školení k problematice jakosti (uvedlo 51 % dotázaných) informace od externích konzultantů (47 %) informace od kolegů z oboru, známých (43 %) informace od certifikačních orgánů a z jejich webových stránek (34 %) čtvrtletník „Perspektivy jakosti“ České společnosti pro jakost (33 %). Jaký přínos mají podle Vás tyto zdroje informací: (N=350, údaje v %) 51

Semináře, školení k problematice jakosti

42

43

Informace od kolegů z oboru, známých

30

Čtvrtletník Svět kvality

61 47

Informace od externích konzultantů

42

34 32

Informace od certifikačních orgánů a z jejich webových stránek Jiné informační materiály, publikace vydané k problematice jakosti

55 55

20 23

Čtvrtletník Jakost vydávaný Domem techniky Ostrava Internetové stránky České společnosti pro jakost

63 58 33

Čtvrtletník Perspektivy jakosti České společnosti pro jakost

47

18

Internetové stránky Českého institutu pro akreditaci

60

6

EURO

72 19 15

Internetové stránky Sdružení pro Cenu ČR za jakost Hospodářské noviny

58 60

9

Časopis D-test

65 59 54 58 63 48 47 61 57

13 18 13

Ekonom Internetové stránky NPPJ Jiné deníky

7

Podnikatel

22 22

Národní inf. středisko pro podporu jakosti (jeho publikace) E-mailové newslettery

7 10 8 8

Profit Měsíčník TEST - časopis pro spotřebitele Televize Rádio

5 6 9 10 11 13 16 16 18 19 19 23 20 26

51

0

26 28 24 29 29 28 33

47

45

42 20

velký přínos

18

50 40

střední přínos

60 malý+žádný přínos

80

100

Neví

Detailní analýza:

Semináře a školení k problematice jakosti jsou relativně nejméně přínosné pro představitele úřadů státní správy a samosprávy (jen 1/3 z nich uvedla „mají pro nás velký přínos“).

Informace od kolegů z oboru, známých jsou velkým přínosem pro manažery z potravinářských firem (56 %).


69/71

Další zjištění: Ostatní manažeři vidí ostatní deníky (kromě HN) jako zdroj, který přináší malý přínos. Týdeník Ekonom z hlediska přínosnosti hodnotí relativně nejhůře manažeři ze strojírenských firem (jen 2 % uvádí „velký přínos“). Časopis Podnikatel – manažeři jakosti nejčastěji uváděli v souvislosti s tímto periodikem, že má pro ně „střední přínos“ (3/4 manažerů jakosti). Čtvrtletník Svět kvality – největším přínosem je pro menší firmy s 50-99 zaměstnanci. Internetové stránky ČIA považují především představitelé potravinářských firem za zdroj, který má pro ně (jen) střední přínos (87 %). E-mailové newslettery mají malý přínos zejména pro menší firmy s 50-99 zaměstnanci. Internetové stránky ČSJ jsou relativně nejméně přínosné (a tedy i využívané) pro menší firmy s 50-99 zaměstnanci (pouze 10 % z nich uvedlo, že mají pro ně „velký přínos“). Informace od externích konzultantů jsou relativně nejméně přínosné pro ostatní manažery (pro 17 % mají tyto informace malý přínos). U ostatních zkoumaných zdrojů informací nebyly v této otázce zjištěny významné rozdíly.

Poznámka: Na otázku č.30 odpovídali jen ti dotázaní, kteří uvedli v ot. č.29 a) u odpovědi m) „internetové stránky Národního programu pro podporu jakosti“ kód 1=ANO. 30.

Navštěvujete webové stránky Národního programu podpory jakosti, to znamená www.npj.cz? JEDNA MOŽNOST ODPOVĚDI n=208 % ano, pravidelně 3,5 ano, občas 64,1 ne 29,6 NEVÍ O NICH, NEZNÁ JE 2,8 CELKEM 100,0

Internetové stránky NPPJ navštěvuje pravidelně jen cca 4 % dotázaných, občas však již 64 % z celku (tj. dohromady 68 %). Stránky nenavštěvuje 30 % manažerů jakosti, pověřenců pro jakost nebo ostatních dotázaných profesí. Pouze 3 % respondentů tyto stránky nezná, neví o jejich existenci. Detailní analýza: Nebyly zjištěny žádné rozdíly v odpovědích.


70/71

Přílohy K Závěrečné zprávě v tištěné podobě byly předány v elektronické podobě na CD ROM tyto přílohy:

výsledky za celý soubor n=350 dotázaných (soubor 060004-2-1 fre.xls) analýza výsledků dle cílových skupin, regionů, velikosti firmy a z hlediska názorů manažerů jakosti vs ostatních manažerů (soubor 060004-2 strFinal.xls) grafy (soubor grafy06004-2 FINAL.xls) výpisy z otevřených odpovědí (soubor výpisy060004-2.xls) dotazník pro telefonický výzkum pilotní dotazník pro osobní dotazování


71/71

ÚVOD. Název projektu: Vnímání problematiky jakosti z hlediska firem. Zhotovitel: Český institut pro akreditaci, o.p.s

Recommend Documents